ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 21

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
28. ledna 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Informace o datu vstupu v platnost Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskou republikou o obecných zásadách účasti Tuniské republiky na programech Unie

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 ze dne 16. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy k upřesnění obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu ( 1 )

2

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/99 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 1 )

21

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/100 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se specifikuje postup společného rozhodování, pokud jde o žádost o některá obezřetnostní svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 )

45

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 ( 1 )

54

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/102 ze dne 19. ledna 2016, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Eichsfelder Feldgieker/Eichsfelder Feldkieker (CHZO))

66

 

*

Nařízení Komise (EU) 2016/103 ze dne 27. ledna 2016 o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS)

67

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/104 ze dne 27. ledna 2016 o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro menšinové druhy přežvýkavců určené k výkrmu a mléčné produkci (držitel povolení Prosol S.p.A.) ( 1 )

71

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/105 ze dne 27. ledna 2016, kterým se schvaluje bifenyl-2-ol jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 2, 4, 6 a 13 ( 1 )

74

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/106 ze dne 27. ledna 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

79

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/107 ze dne 27. ledna 2016 o neschválení cybutrynu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21 ( 1 )

81

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/108 ze dne 27. ledna 2016 o neschválení butan-2-on-peroxidu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 a 2 ( 1 )

83

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/109 ze dne 27. ledna 2016 o neschválení PHMB (1600; 1.8) jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 6 a 9 ( 1 )

84

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/110 ze dne 27. ledna 2016 o neschválení triklosanu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 ( 1 )

86

 

 

Opravy

 

*

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/67/ES ze dne 13. července 2009 o montáži zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na dvoukolová a tříkolová motorová vozidla ( Úř. věst. L 222, 25.8.2009 )

88

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1850 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů ( Úř. věst. L 271, 16.10.2015 )

88

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/1


Informace o datu vstupu v platnost Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskou republikou o obecných zásadách účasti Tuniské republiky na programech Unie

Dne 26. října 2015 a 11. ledna 2016 si Evropská unie a vláda Tuniské republiky vzájemně oznámily dokončení postupů nezbytných pro vstup výše uvedeného protokolu v platnost (1).

Protokol, podepsaný v Bruselu dne 17. března 2015, tak v souladu s čl. 10 odst. 2 vstoupí v platnost dne 1. února 2016.


(1)  Úř. věst. L 96, 11.4.2015, s. 3.


NAŘÍZENÍ

28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/2


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/98

ze dne 16. října 2015,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy k upřesnění obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 51 odst. 4 a čl. 116 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mapování skupiny institucí, které by určilo subjekty ve skupině v Unii nebo ve třetí zemi a které by u každého subjektu ve skupině popsalo jeho povahu, umístění, orgány podílející se na dohledu nad ním, použitelné výjimky z obezřetnostních požadavků, jeho význam pro skupinu a význam pro zemi, v níž je povolen nebo usazen, jakož i kritéria pro určení tohoto významu, se považuje za nepostradatelný prvek identifikace členů kolegia a jeho potenciálních pozorovatelů. V této souvislosti jsou informace o významu pobočky pro skupinu a o významu této pobočky pro členský stát, v němž je usazena, nezbytné pro určení účasti příslušných orgánů daného členského státu na činnostech kolegia. Pro identifikaci členů kolegia a potenciálních pozorovatelů jsou důležité i údaje o povaze subjektů ve skupině, ať se jedná o instituce, pobočky nebo jiné subjekty finančního sektoru, jakož i o zemi, v níž jsou povoleny nebo usazeny, ať se jedná o členský stát nebo třetí zemi.

(2)

Informace o důležitosti subjektu ve skupině pro tuto skupinu a o jeho důležitosti pro členský stát, v němž je povolen nebo usazen, jsou nezbytné pro určení míry zapojení příslušného orgánu daného členského státu do činností kolegia, a zejména pro provádění dohledu a hodnocení.

(3)

Písemná dohoda o koordinaci a spolupráci podle článku 115 směrnice 2013/36/EU by měla pokrývat všechny oblasti práce kolegia, aby posilovala efektivitu kolegií orgánů dohledu. Písemná dohoda by měla zahrnovat i ujednání mezi některými členy kolegia, kteří se podílejí na konkrétních činnostech kolegia, například na činnostech prováděných prostřednictvím zvláštních dílčích struktur kolegia. Písemná dohoda by měla rovněž obsahovat provozní aspekty práce kolegia, neboť tyto aspekty jsou nezbytné pro snadnější fungování kolegia v běžných i naléhavých situacích. Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit spolupráci v rámci kolegia ještě před poskytováním podkladů k problematice řešení na úrovni skupiny a právě pro účely poskytování těchto podkladů, měla by písemná dohoda stanovit postupy koordinace příslušných podkladů, jakož i odpovědnost a úlohu orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě při předávání těchto podkladů kolegiu k řešení krize prostřednictvím orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, který je vymezen v čl. 2 odst. 1 bodě 44 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (2). Písemná dohoda by měla být komplexní, soudržná a vyčerpávající a měla by příslušným orgánům poskytovat dostatečný a přiměřený základ, aby mohly své příslušné povinnosti a úkoly plnit v rámci kolegia, nikoli mimo ně.

(4)

Kolegia jsou klíčovým nástrojem pro výměnu informací a pro předvídání a řešení naléhavých situací a umožňují orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě provádět tento dohled účinně. Aby byla zajištěna jednotnost a aby orgán EBA mohl plnit své úkoly stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) a článkem 116 směrnice 2013/36/EU, je vhodné, aby se orgán EBA účastnil všech kolegií jako člen.

(5)

Za účelem provádění všech činností kolegia by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní členové měli mít přehled o činnostech prováděných všemi subjekty ve skupině, včetně subjektů, které provádějí finanční aktivity, aniž by byly kvalifikovány jako instituce, a včetně subjektů působících mimo Unii. Interakce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, členy kolegia, orgány dohledu třetích zemí, orgány nebo subjekty veřejné správy v členském státě, které jsou odpovědné za dohled nad subjektem ve skupině, nebo se na tomto dohledu podílejí, včetně orgánů odpovědných za provádění obezřetnostního dohledu nad subjekty finančního sektoru ve skupině nebo příslušných orgánů odpovědných za dohled nad trhy s finančními nástroji, za prevenci využívání finančního systému pro účely praní peněz a financování terorismu nebo za ochranu spotřebitele, by měla být podporována tím, že se uvedené orgány dohledu třetích zemí a orgány nebo subjekty veřejné správy budou moci dle potřeby podílet na práci kolegia jako pozorovatelé.

(6)

Rozsah a míru zapojení případných pozorovatelů v kolegiu by měli projednat a dohodnout členové kolegia. Rámec účasti pozorovatelů v kolegiu by měl být jasně uveden v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci a měl by být pozorovatelům sdělen.

(7)

Členové kolegia orgánů dohledu by měli pracovat společně, v nejvyšší možné míře koordinovat své činnosti v oblasti dohledu a měli by úzce spolupracovat, aby mohli lépe plnit své povinnosti a vyhnout se zdvojování úkolů, včetně zdvojování žádostí o informace určených subjektům ve skupině, které podléhají dohledu. V této souvislosti by členové kolegia měli pravidelně zvažovat dohody o svěření úkolů a delegování odpovědnosti, přinejmenším tehdy, když členové kolegia vypracují svůj program dohledových šetření kolegia.

(8)

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl mít přístup ke všem informacím nutným pro plnění svých úkolů a výkon své odpovědnosti a měl by působit jako koordinátor pro účely shromažďování a šíření informací obdržených od kteréhokoli člena kolegia nebo pozorovatele nebo kteréhokoli subjektu ve skupině nebo jakýchkoli podkladů získaných od kolegia k řešení krize, zejména od příslušného orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny. Totéž platí i pro členy kolegia. Zejména rozhodne-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o relevantnosti určité informace pro jiného člena kolegia, včetně příslušného orgánu v hostitelském členském státě, v němž je usazena významná pobočka, měl by se zdržet neodůvodněného vylučování členů kolegia z přístupu k informacím.

(9)

Členové kolegia, kteří se podílejí na plnění úkolů podle článku 113 směrnice 2013/36/EU, by měli být vedeni k vyměňování informací o posouzení hlavních prvků procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 uvedené směrnice, a současně by mělo být uznáno, že proces dohledu a hodnocení může být v různých členských státech prováděn různým způsobem v závislosti na provedení těchto pravidel Unie do vnitrostátních právních předpisů, rovněž s ohledem na pokyny, které vydal orgán EBA podle čl. 107 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

(10)

Kvůli usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány a pro koordinaci rozhodnutí, která mají řešit otázku souladu instituce s požadavky týkajícími se přístupů, pro něž je nutné získat povolení příslušných orgánů, než budou využity k výpočtu kapitálových požadavků (použití interních modelů pro úvěrové riziko, tržní riziko, riziko protistrany a operační riziko), by měly být specifikovány podmínky spolupráce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a relevantními příslušnými orgány pro výměnu informací o provádění těchto interních přístupů a podmínky projednávání a dosahování dohody o opatřeních k řešení zjištěných nedostatků.

(11)

Kvůli usnadnění identifikace prvotních varovných signálů, potenciálních rizik a zranitelných míst skupiny a jejích subjektů a systému, v němž skupina a její subjekty působí, by si měli členové kolegia jednotným a srovnatelným způsobem vyměňovat kvantitativní informace týkající se skupiny a jejích subjektů. Tyto informace by měly zahrnovat hlavní oblasti informací shromažďovaných příslušnými orgány v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 680/2014 (4), jež upřesňuje jednotné formáty, četnost, data vykazování, definice a IT řešení, které mají instituce používat k podávání zpráv pro účely dohledu, a měly by být vyměňovány v době, kdy příslušné orgány vypracovávají zprávu o posouzení rizik skupiny a docházejí ke společným rozhodnutím o kapitálu a likviditě podle článku 113 směrnice 2013/36/EU. Každé kolegium by mělo rozhodnout o přesném souboru informací, které budou pro uvedené účely vyměňovány.

(12)

Při přípravě programu dohledových šetření kolegia by členové kolegia měli přihlédnout ke zprávě o posouzení rizik skupiny a k výsledku společného rozhodnutí o kapitálu a likviditě s cílem lépe určit priority společné práce. Příprava programu dohledových šetření kolegia by tudíž měla započít ihned poté, co skončí posouzení rizik skupiny a postup společného rozhodování, přičemž při vypracování konečné podoby programu by příslušné orgány měly přihlédnout k úkolům, které se zavázaly plnit na vnitrostátní úrovni, ke zdrojům přiděleným na tyto úkoly a k příslušným lhůtám jejich plnění.

(13)

Členové kolegia by měli koordinovat své činnosti při přípravě na naléhavé situace a během naléhavých situací, jako je například nepříznivý vývoj, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, nebo jiné situace, které ovlivňují nebo očividně mohou ovlivnit finanční a ekonomickou situaci bankovní skupiny nebo kteréhokoli z jejích dceřiných podniků. Plánování a koordinace činností příslušných orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich by tudíž měly zahrnovat mimo jiné činnosti uvedené v příslušných ustanoveních směrnice 2014/59/EU; za příklady činností při přípravě na naléhavé situace a během nich by měly být považovány zejména činnosti, jejichž cílem je koordinovat plánování ozdravných postupů na úrovni skupiny a dle potřeby poskytovat koordinované podklady orgánům příslušným k řešení krize.

(14)

Při řešení naléhavé situace by se členové kolegia měli pod vedením orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě snažit vypracovat koordinované posouzení situace v rámci dohledu, dohodnout se na koordinované reakci na naléhavou situaci v rámci dohledu a monitorovat provádění své reakce, aby bylo zajištěno řádné posouzení a řešení naléhavé situace. Měli by také zabezpečit, aby veškerá vnější komunikace probíhala koordinovaně a zahrnovala prvky, na nichž se členové kolegia předem dohodnou.

(15)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají obecnými podmínkami fungování kolegií orgánů dohledu. Za účelem zajištění jednotnosti uvedených ustanovení, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k těmto ustanovením pro osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované čl. 51 odst. 4 a čl. 116 odst. 4 směrnice 2013/36/EU do jediného nařízení.

(16)

Vzhledem k tomu, že velká většina kolegií orgánů dohledu v celé EU je zřizována v souladu s článkem 116 směrnice 2013/36/EU, jeví se jako vhodnější nejprve určit podmínky fungování kolegií podle článku 116 směrnice 2013/36/EU, než budou určeny podmínky fungování kolegií zřízených podle článku 51 směrnice 2013/36/EU, neboť první zmíněná kolegia představují patrně obecnější případ a druhá zmíněná kolegia jsou případem zvláštním.

(17)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“).

(18)

Orgán EBA uspořádal k návrhům regulačních technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecné podmínky fungování kolegií orgánů dohledu (dále jen „kolegia“) zřízených podle článku 116 a čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

KAPITOLA 2

PODMÍNKY FUNGOVÁNÍ KOLEGIÍ ZŘÍZENÝCH PODLE ČLÁNKU 116 SMĚRNICE 2013/36/EU

ODDÍL 1

Zřízení a fungování kolegií

Článek 2

Stanovení mapování skupiny institucí

1.   Za účelem identifikace členů a potenciálních pozorovatelů kolegia orgánů dohledu provede orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě mapování skupiny institucí v souladu s článkem 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/99 (5).

2.   Výsledkem mapování skupiny je identifikace následujících subjektů ve skupině:

a)

instituce povolené a pobočky usazené v členském státě;

b)

subjekty finančního sektoru povolené v členském státě;

c)

instituce povolené a pobočky usazené ve třetí zemi.

3.   Mapování každé instituce a pobočky usazené v členském státě musí zohlednit tyto údaje:

a)

členský stát, v němž je instituce povolena nebo pobočka usazena;

b)

příslušný orgán odpovědný za dohled nad institucí nebo příslušný orgán hostitelského členského státu, v němž je pobočka usazena, jakož i jiné orgány finančního sektoru daného členského státu, například příslušné orgány odpovědné za dohled nad trhy s finančními nástroji, za prevenci využívání finančního systému pro účely praní peněz a financování terorismu nebo za ochranu spotřebitele;

c)

v případě instituce, včetně dceřiného podniku mateřského podniku v EU usazeného v témže členském státě, jakož i mateřského podniku v EU samotného, informace o tom, zda instituce podléhá obezřetnostnímu dohledu na individuálním základě nebo zda jí byla udělena výjimka z uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (6) na individuálním základě podle článků 7, 8 nebo 10 uvedeného nařízení;

d)

v případě instituce informace týkající se významu dané instituce pro členský stát, v němž je povolena, a příslušná kritéria použitá příslušnými orgány k určení tohoto významu, jakož i informace o významu dané instituce pro skupinu, je-li celková hodnota aktiv a podrozvahových položek instituce vyšší než 1 % celkových aktiv a podrozvahových položek skupiny na konsolidovaném základě;

e)

v případě pobočky informace týkající se významu dané pobočky pro členský stát, v němž je usazena, zejména to, zda byla pobočka označena nebo je navrhováno její označení za významnou podle článku 51 směrnice 2013/36/EU, jakož i informace o významu dané pobočky pro skupinu, je-li celková hodnota aktiv a podrozvahových položek pobočky vyšší než 1 % celkových aktiv a podrozvahových položek skupiny na konsolidovaném základě.

4.   Mapování každého subjektu finančního sektoru, instituce nebo pobočky podle odst. 2 písm. b) a c) musí zohlednit tyto údaje:

a)

členský stát, v němž je subjekt finančního sektoru povolen, nebo třetí země, v níž je instituce povolena nebo pobočka usazena;

b)

orgán, který je odpovědný za dohled nad daným subjektem finančního sektoru, institucí nebo pobočkou, nebo se na tomto dohledu podílí;

c)

informace o významu subjektu finančního sektoru, instituce nebo pobočky pro skupinu, je-li celková hodnota aktiv a podrozvahových položek daného subjektu finančního sektoru, instituce nebo pobočky vyšší než 1 % celkových aktiv a podrozvahových položek skupiny na konsolidovaném základě.

Článek 3

Ustanovení členů a pozorovatelů kolegia

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyzve následující orgány, aby se staly členy kolegia:

a)

příslušné orgány odpovědné za dohled nad institucemi, které jsou dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, a příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny významné pobočky podle článku 51 směrnice 2013/36/EU;

b)

centrální banky členských států v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy podílejí na obezřetnostním dohledu nad právními subjekty uvedenými v písmenu a), ale nejsou příslušnými orgány;

c)

orgán EBA.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvat příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny nevýznamné pobočky, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvat orgány dohledu třetích zemí, v nichž jsou povoleny instituce nebo usazeny pobočky, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvat následující orgány, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé:

a)

centrální banky ESCB, které nejsou vnitrostátními právními předpisy oprávněny k dohledu nad institucí povolenou nebo pobočkou usazenou v členském státě;

b)

orgány nebo subjekty veřejné správy v členském státě, které jsou odpovědné za dohled nad subjektem ve skupině, nebo se na tomto dohledu podílejí, včetně orgánů odpovědných za provádění obezřetnostního dohledu nad subjekty finančního sektoru ve skupině nebo příslušných orgánů odpovědných za dohled nad trhy s finančními nástroji, za prevenci využívání finančního systému pro účely praní peněz a financování terorismu nebo za ochranu spotřebitele.

5.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia upřesní ujednání upravující účast pozorovatelů v kolegiu v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci podle čl. 5 písm. c). Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tato ujednání sdělí pozorovatelům.

Článek 4

Oznámení o zřízení a složení kolegia

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí mateřský podnik skupiny v EU o zřízení kolegia a o identitě jeho členů a pozorovatelů, jakož i o veškerých změnách tohoto složení.

Článek 5

Ustanovení písemné dohody o koordinaci a spolupráci

Písemná dohoda o koordinaci a spolupráci podle článku 115 směrnice 2013/36/EU zahrnuje alespoň následující údaje:

a)

informace o celkové struktuře skupiny zahrnující všechny subjekty ve skupině;

b)

identifikaci členů a pozorovatelů kolegia;

c)

popis podmínek upravujících účast pozorovatelů v kolegiu podle čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení, včetně jejich zapojení do jednotlivých jednání a procesů kolegia a jejich práv a povinností v oblasti výměny informací;

d)

popis režimu výměny informací včetně jejich rozsahu, četnosti a komunikačních kanálů;

e)

popis režimu nakládání s důvěrnými informacemi;

f)

případně popis režimu svěření úkolů a delegování odpovědnosti;

g)

popis veškerých dílčích struktur kolegia;

h)

popis rámce plánování a koordinace činností dohledu v běžných situacích;

i)

popis rámce plánování a koordinace činností dohledu při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně pohotovostního plánování, nástrojů a postupů komunikace;

j)

popis politiky komunikace orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a členů kolegia s mateřským podnikem v EU a subjekty ve skupině;

k)

dohodnuté postupy a lhůty platné pro distribuci dokumentů ze zasedání;

l)

jakoukoli jinou dohodu mezi členy kolegia, včetně dohodnutých ukazatelů pro určení prvotních varovných signálů, potenciálních rizik a zranitelných míst;

m)

popis rámce pro poskytování koordinovaných podkladů kolegiu k řešení krize, zejména pro poskytování koordinovaných podkladů bez omezení pro účely postupu konzultace podle článků 12, 13, 16, 18, 91 a 92 směrnice 2014/59/EU;

n)

popis úlohy orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě, zejména pokud jde o koordinaci poskytování podkladů podle písmene m) příslušnému kolegiu k řešení krize prostřednictvím orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny;

o)

ustanovení upravující režim v případě, že člen nebo pozorovatel ukončí svou účast v kolegiu.

Článek 6

Účast na zasedáních a činnosti kolegia

1.   Při rozhodování o tom, které orgány se zúčastní určitého zasedání nebo určité činnosti kolegia v souladu s čl. 116 odst. 7 směrnice 2013/36/EU, zváží orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě následující:

a)

témata k projednání a cíl zasedání nebo činnosti, zejména pokud jde o jejich relevantnost pro každý subjekt ve skupině;

b)

význam subjektu ve skupině pro členský stát, v němž je subjekt ve skupině povolen nebo usazen, a význam subjektu pro skupinu.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia zajistí, aby se zasedání a činností kolegia účastnili nejvhodnější zástupci podle projednávaných témat a sledovaných cílů. Tito zástupci jsou v nejvyšší možné míře oprávněni zavazovat své orgány jakožto členy kolegia k rozhodnutím, která mají být během zasedání nebo činností přijata.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může vyzvat zástupce subjektů ve skupině k účasti na zasedání nebo činnosti kolegia na základě témat a cílů zasedání nebo činnosti kolegia.

Článek 7

Svěření úkolů a delegování odpovědnosti

1.   Při vypracovávání programu dohledových šetření kolegia podle článku 16 a při jeho aktualizaci dle potřeby zváží orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia možnost dohod o dobrovolném svěření úkolů a delegování odpovědnosti podle čl. 116 odst. 1 písm. b) směrnice 2013/36/EU, zejména pokud se očekává, že toto svěření úkolů nebo delegování povede k efektivnějšímu a účinnějšímu dohledu, zvláště pak odstraněním nadbytečného zdvojování požadavků dohledu, včetně požadavků na informace.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí uzavření dohody o svěření úkolů nebo delegování odpovědnosti mateřskému podniku v EU a příslušný orgán, který deleguje své pravomoci, je oznámí dotčené instituci.

Článek 8

Výměna informací mezi členy kolegia a skupinou institucí

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odpovídá za sdělování informací mateřskému podniku v EU a za vyžadování informací od tohoto podniku. Členové kolegia odpovídají za sdělování informací institucím a pobočkám, které podléhají jejich dohledu, a za vyžadování informací od těchto institucí a poboček.

2.   Jestliže člen kolegia hodlá výjimečně sdělit informaci mateřskému podniku v EU nebo si informace od tohoto podniku vyžádat, uvědomí předem orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě.

3.   Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě hodlá výjimečně sdělit informaci instituci nebo pobočce, která nepodléhá jeho dohledu, nebo si informace od takové instituce nebo pobočky vyžádat, uvědomí předem člena kolegia odpovědného za dohled nad touto institucí nebo pobočkou.

ODDÍL 2

Plánování a koordinace činností dohledu v běžných situacích

Článek 9

Obecné podmínky výměny informací mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a členy kolegia

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia si vyměňují všechny informace nezbytné pro usnadnění plnění úkolů uvedených v článcích 112 a 113 směrnice 2013/36/EU při dodržení požadavků na zachování důvěrnosti stanovených v hlavě VII kapitole 1 oddíle II uvedené směrnice a případně v článcích 54 a 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (7).

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia si vyměňují rovněž všechny informace nezbytné k usnadnění plnění úkolů uvedených v článku 8 směrnice 2014/59/EU.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia si vyměňují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 bez ohledu na to, zda je získají od subjektu ve skupině, příslušného orgánu nebo orgánu dohledu nebo z jakéhokoli jiného zdroje, a v souladu s článkem 7 prováděcího nařízení (EU) 2016/99. Tyto informace musí být dostatečně přiměřené, přesné a včasné.

Článek 10

Výměna informací potřebných k provedení posouzení rizik skupiny a přijímání společných rozhodnutí

1.   Pro účely společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce podle článku 113 směrnice 2013/36/EU si orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia podle odstavce 1 uvedeného článku vyměňují všechny nezbytné informace na individuální i konsolidované úrovni s cílem dospět ke společnému rozhodnutí.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia podle odstavce 1 si konkrétně vyměňují informace o výsledcích procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 směrnice 2013/36/EU. Tyto informace obsahují výsledky posouzení nejméně těchto prvků:

a)

analýza obchodního modelu, včetně posouzení životaschopnosti aktuálního obchodního modelu a udržitelnosti výhledové obchodní strategie instituce;

b)

vnitřní systémy správy a řízení a kontroly v rámci celé instituce;

c)

jednotlivá rizika z hlediska kapitálu instituce zahrnující tyto prvky:

i)

přirozená jednotlivá rizika,

ii)

řízení rizik a kontroly;

d)

hodnocení kapitálové přiměřenosti, včetně navrhovaného požadovaného kapitálu podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

e)

rizika z hlediska likvidity a financování instituce zahrnující tyto prvky:

i)

riziko likvidity a riziko financování,

ii)

řízení rizika likvidity a rizika financování;

f)

hodnocení přiměřenosti likvidity, včetně navrhovaných kvantitativních a kvalitativních opatření podle článku 105 směrnice 2013/36/EU;

g)

další opatření v oblasti dohledu nebo opatření včasného zásahu, která byla přijata nebo jsou plánována s cílem řešit nedostatky zjištěné při procesu dohledu a hodnocení;

h)

výsledky zátěžových testů v rámci dohledu provedených podle článku 100 směrnice 2013/36/EU;

i)

zjištění kontrol na místě a monitorování na dálku, která jsou relevantní pro posouzení profilu rizika skupiny nebo kteréhokoli z jejích subjektů.

Článek 11

Výměna informací ohledně průběžného přezkumu svolení používat interní přístupy a nepodstatných rozšíření nebo změn interních modelů

1.   Pro účely zajištění soudržnosti a koordinace, pokud jde o průběžný přezkum svolení používat interní přístupy podle článku 101 směrnice 2013/36/EU, si orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad institucemi, jimž bylo uděleno povolení používat interní přístupy v souladu s čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 nebo 9, článkem 283, čl. 312 odst. 2 nebo článkem 363 nařízení (EU) č. 575/2013, vyměňují veškeré informace o výsledku tohoto průběžného přezkumu a veškeré další příslušné informace.

2.   Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo kterýkoli relevantní člen kolegia podle odstavce 1 zjistí, že instituce povolená v členském státě, včetně mateřské instituce v EU, již nesplňuje všechny požadavky na uplatňování interního přístupu, nebo zjistí nedostatky podle článku 101 směrnice 2013/36/EU, neprodleně si s cílem usnadnit dosažení společné dohody podle článku 8 prováděcího nařízení (EU) 2016/99 podle potřeby vymění tyto informace:

a)

posouzení vlivu zjištěných nedostatků a problémů spočívajících v nedodržování právních předpisů a jejich důležitost;

b)

posouzení plánu na obnovení souladu s právními předpisy a na řešení zjištěných nedostatků, který předloží mateřská instituce v EU nebo kterákoli instituce povolená v členském státě, včetně informací o lhůtě pro jeho provedení;

c)

informace o záměru orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nebo kteréhokoli relevantního člena kolegia zrušit svolení nebo omezit používání modelu na oblasti, které splňují uvedené požadavky nebo u nichž lze ve vhodné lhůtě dosáhnout souladu, nebo na oblasti, které nejsou zasaženy zjištěnými nedostatky;

d)

informace o jakýchkoli navrhovaných dodatečných požadavcích na kapitál podle čl. 104 odst. 2 písm. d) směrnice 2013/36/EU jakožto o opatření dohledu, které má řešit zjištěné problémy v oblasti nedodržování právních předpisů nebo zjištěné nedostatky.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a relevantní členové kolegia podle odstavce 1 si rovněž vyměňují informace o rozšířeních nebo změnách těchto interních modelů, které nepředstavují podstatná rozšíření nebo změny modelů, jak je stanoveno v článku 13 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/100 (8).

4.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 budou projednány a zohledněny při vypracovávání posouzení rizik skupiny a dosahování společného rozhodnutí v souladu s čl. 113 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Článek 12

Výměna informací o prvotních varovných signálech, potenciálních rizicích a zranitelných místech

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří se podílejí na vypracování zprávy o posouzení rizika skupiny podle čl. 113 odst. 2 písm. a) směrnice 2013/36/EU nebo zprávy o posouzení rizika likvidity skupiny podle čl. 113 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice pro účely dosažení společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce v souladu s uvedeným článkem, si vyměňují kvantitativní informace s cílem identifikovat prvotní varovné signály, potenciální rizika a zranitelná místa a poskytnout podklady pro zprávu o posouzení rizika skupiny a zprávu o posouzení rizika likvidity skupiny.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se vypracovávají na základě informací, které shromáždí příslušné orgány v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014, s cílem zajistit jednotnost a srovnatelnost použitých údajů. Tyto informace zahrnují přinejmenším všechny subjekty ve skupině povolené nebo usazené v členském státě a alespoň tyto oblasti:

a)

kapitál;

b)

likvidita;

c)

kvalita aktiv;

d)

financování;

e)

ziskovost;

f)

riziko koncentrace.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia uvedení v odstavci 1 zváží i výměnu informací o makroekonomickém prostředí, v němž skupina institucí a její subjekty ve skupině působí.

Článek 13

Výměna informací ohledně nedodržování právních předpisů a sankcí

1.   Členové kolegia sdělují orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace týkající se jakýchkoli situací, u nichž členové kolegia určili, že instituce nebo pobočka, která podléhá jejich dohledu, nedodržela právní předpisy členských států nebo Unie nebo požadavky, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nebo dohledu nad tržním chováním institucí, včetně požadavků stanovených nařízením (EU) č. 575/2013 a směrnicí 2013/36/EU a jakýchkoli uložených správních sankcí nebo jiných správních opatření uplatněných v souladu s články 64 až 67 směrnice 2013/36/EU, jestliže tyto informace ovlivňují nebo by pravděpodobně mohly ovlivnit profil rizik skupiny nebo kteréhokoli z jejích subjektů. Členové kolegia projednají s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě možný dopad těchto případů nedodržování právních předpisů a sankcí pro subjekty ve skupině nebo pro skupinu jako celek.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne o sdělení informací uvedených v odstavci 1 členům kolegia, pro které jsou tyto informace považovány za relevantní v souladu článkem 7 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

Článek 14

Výměna informací pro posouzení plánu ozdravných postupů na úrovni skupiny

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia si vyměňují všechny informace nezbytné pro subjekty, které se podílejí na postupu společného rozhodování o prvcích uvedených v čl. 8 odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

2.   Pro účely odstavce 1 orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží plán ozdravných postupů na úrovni skupiny členům kolegia postupem stanoveným v článku 7 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zajistí, aby byli všichni členové kolegia přiměřeně informováni o výsledku postupu uvedeného v odstavci 1.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyrozumí orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny o harmonogramu přezkumu a posouzení plánu ozdravných postupů na úrovni skupiny a uvede datum, do něhož má orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny předložit svá případná doporučení podle čl. 6 odst. 4 směrnice 2014/59/EU.

Článek 15

Výměna informací ohledně dohod o vnitroskupinové finanční podpoře

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zajistí, aby byli všichni členové kolegia přiměřeně informováni o hlavních podmínkách schválení dohod o finanční vnitroskupinové podpoře, které byly schváleny v souladu s postupem společného rozhodování podle článku 20 směrnice 2014/59/EU.

Článek 16

Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia

1.   Pro účely sestavení programu dohledových šetření kolegia v souladu s čl. 116 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/36/EU určí orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia činnosti dohledu, které mají být prováděny.

2.   Program dohledových šetření kolegia obsahuje přinejmenším tyto údaje:

a)

oblasti společné činnosti určené na základě posouzení rizika skupiny a posouzení rizika likvidity skupiny a společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce v souladu s článkem 113 směrnice 2013/36/EU nebo na základě jiných provedených činností kolegia, včetně snah přispět k efektivnímu dohledu a vyloučit nadbytečné zdvojování úkolů v souladu s čl. 116 odst. 1 písm. d) uvedené směrnice;

b)

příslušné programy dohledových šetření kolegia orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a členů kolegia pro mateřskou instituci a pro všechny instituce povolené a pobočky usazené v členském státě;

c)

oblasti zaměření práce kolegia a jeho plánované dohledové činnosti, včetně plánovaných kontrol na místě podle čl. 99 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/36/EU;

d)

členové kolegia odpovídající za provádění plánovaných činností dohledu;

e)

očekávané lhůty pro každou z plánovaných činností dohledu z hlediska načasování i trvání.

3.   Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia proběhnou podle článku 11 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

ODDÍL 3

Plánování a koordinace činností dohledu při přípravě na naléhavé situace a během takových situací

Článek 17

Stanovení rámce kolegia pro naléhavé situace

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia stanoví rámec kolegia pro případné naléhavé situace v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/36/EU (dále jen „rámec kolegia pro naléhavé situace“), s přihlédnutím ke specifikům a struktuře dané skupiny institucí.

2.   Rámec kolegia pro naléhavé situace zahrnuje přinejmenším tyto údaje:

a)

postupy konkrétního kolegia, které se uplatní v případě, že nastane naléhavá situace podle čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

b)

minimální soubor informací, které budou vyměňovány v případě, že nastane naléhavá situace podle čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

3.   Minimální soubor informací podle odst. 2 písm. b) zahrnuje:

a)

nástin situace, k níž došlo, včetně příčiny naléhavé situace, a očekávaný dopad naléhavé situace na subjekty ve skupině a na skupinu jako celek, na likviditu trhu a na stabilitu finančního systému;

b)

vysvětlení opatření a kroků, které byly přijaty nebo jejichž přijetí se plánuje, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nebo kterýmkoli z členů kolegia nebo samotnými subjekty ve skupině;

c)

nejnovější dostupné kvantitativní informace týkající se likvidity a kapitálového postavení subjektů ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny, a to na individuálním a konsolidovaném základě.

Článek 18

Obecné podmínky týkající se výměny informací během naléhavé situace

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia si vyměňují všechny informace nezbytné pro usnadnění plnění úkolů uvedených v čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU při dodržení požadavků na zachování důvěrnosti stanovených v hlavě VII kapitole 1 oddíle II uvedené směrnice a případně v článcích 54 a 58 směrnice 2004/39/ES.

2.   Jakmile člen nebo pozorovatel kolegia upozorní orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na naléhavou situaci nebo jakmile tento orgán naléhavou situaci sám zjistí, sdělí informace podle čl. 17 odst. 2 písm. b) pomocí postupů podle čl. 17 odst. 2 písm. a) členům kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být touto naléhavou situací ovlivněny, a orgánu EBA.

3.   V závislosti na povaze, závažnosti, potenciálním systémovém dopadu či jiném dopadu a na pravděpodobnosti dalšího šíření naléhavé situace se mohou členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodnout vyměňovat si i další informace.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zváží, zda jsou informace uvedené v odstavcích 2 a 3 relevantní pro plnění úkolů kolegia k řešení krize. V takovém případě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny vymezenému v čl. 2 odst. 1 bodě 44 směrnice 2014/59/EU.

5.   Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 se dle potřeby aktualizují, jakmile jsou k dispozici informace nové.

6.   Jestliže výměna informací nebo komunikace podle tohoto článku probíhá ústně, naváží na ni dotčené příslušné orgány včasným písemným sdělením.

Článek 19

Koordinace posouzení naléhavé situace v rámci dohledu

1.   Dojde-li k naléhavé situaci, koordinuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posouzení naléhavé situace (dále jen „koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu“) ve spolupráci se členy kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny.

2.   Koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu provedené podle článku 14 prováděcího nařízení (EU) 2016/99 zahrnuje alespoň tyto prvky:

a)

povaha a závažnost naléhavé situace;

b)

dopad nebo potenciální dopad naléhavé situace na skupinu a na kterýkoli ze subjektů ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny;

c)

riziko přeshraničního rozšíření situace.

3.   Při posuzování odst. 2 písm. c) přihlédne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě k potenciálním systémovým důsledkům v kterémkoli z členských států, v nichž jsou povoleny subjekty ve skupině nebo v nichž jsou usazeny významné pobočky.

Článek 20

Koordinace reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Dojde-li k naléhavé situaci, koordinuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě přípravu reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu (dále jen „koordinovaná reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu“) ve spolupráci se členy kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny.

2.   Koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu podle článku 19 je základem koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu, která vymezuje potřebná opatření v rámci dohledu, jejich rozsah a harmonogram jejich provádění.

3.   Koordinovanou reakci na naléhavou situaci v rámci dohledu vypracují orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny.

Článek 21

Monitorování realizace koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, monitorují a vyměňují si informace o provádění koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu podle článku 20.

2.   Informace, které mají být vyměňovány, zahrnují přinejmenším aktuální informace o provádění dohodnutých opatření ve stanovené lhůtě podle čl. 20 odst. 2 a nutnost tato opatření aktualizovat nebo pozměnit.

Článek 22

Koordinace vnější komunikace v naléhavé situaci

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, koordinují v rámci použitelných právních předpisů Unie a členských států svou vnější komunikaci, pokud je to možné.

2.   Pro účely koordinování vnější komunikace se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě se členy kolegia dohodne na těchto prvcích:

a)

přidělení odpovědnosti za koordinaci vnější komunikace v různých fázích naléhavé situace;

b)

úroveň informací, které mají být zveřejněny, a to s přihlédnutím k nutnosti zachovat důvěru v trh a k veškerým dalším povinnostem týkajícím se zveřejňování v případě, kdy finanční nástroje emitované subjekty ve skupině, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, jsou veřejně obchodovány na jednom či více regulovaných trzích v Unii;

c)

koordinace veřejných prohlášení, včetně prohlášení vydávaných jen jedním členem kolegia, zejména pokud tato prohlášení pravděpodobně budou mít důsledky pro subjekty ve skupině podléhající dohledu jiných členů kolegia;

d)

přidělení odpovědnosti a vhodné načasování pro kontaktování subjektů ve skupině;

e)

přidělení odpovědnosti a opatření, která budou přijata za účelem vnější komunikace o koordinovaných opatřeních přijatých k řešení naléhavé situace;

f)

popis možné koordinace s jinou skupinou nebo kolegiem, jež může být součástí řešení naléhavé situace ovlivňující skupinu, např. se skupinou pro řízení krize nebo kolegiem k řešení krize.

KAPITOLA 3

PODMÍNKY FUNGOVÁNÍ KOLEGIÍ ZŘÍZENÝCH PODLE ČL. 51 ODST. 3 SMĚRNICE 2013/36/EU

ODDÍL 1

Zřízení a fungování kolegií

Článek 23

Ustanovení členů a pozorovatelů kolegia

1.   V návaznosti na mapování instituce s pobočkami v jiných členských státech podle článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvou příslušné orgány domovského členského státu následující orgány, aby se staly členy kolegia:

a)

příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny významné pobočky;

b)

centrální banky členských států v rámci ESCB, které se v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy podílejí na obezřetnostním dohledu nad významnými pobočkami uvedenými v písmenu a), ale nejsou příslušnými orgány;

c)

orgán EBA.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu mohou postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvat příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny nevýznamné pobočky, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu mohou postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2016/99 vyzvat orgány dohledu třetích zemí, v nichž jsou usazeny pobočky příslušné instituce, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu mohou postupem podle čl. 3 odst. 1 písm. d) vyzvat následující orgány, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé:

a)

centrální banky ESCB, které nejsou vnitrostátními právními předpisy oprávněny k dohledu nad institucí usazenou v členském státě nebo nad jejími pobočkami usazenými v členském státě;

b)

orgány nebo subjekty veřejné správy v členském státě, které jsou odpovědné za dohled nad institucí nebo jejími pobočkami, nebo se na tomto dohledu podílejí, včetně příslušných orgánů odpovědných za dohled nad trhy s finančními nástroji, za prevenci využívání finančního systému pro účely praní peněz a financování terorismu nebo za ochranu spotřebitele.

5.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia upřesní ujednání upravující účast pozorovatelů v kolegiu v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci podle čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí tato ujednání pozorovatelům.

Článek 24

Oznámení o zřízení a složení kolegia

Příslušné orgány domovského členského státu uvědomí instituci o zřízení kolegia a o identitě jeho členů a pozorovatelů, jakož i o veškerých změnách tohoto složení.

Článek 25

Ustanovení písemné dohody o koordinaci a spolupráci

Zřízení a fungování kolegií pro významné pobočky vytvořených v souladu s čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU vychází z písemné dohody o koordinaci a spolupráci, která bude ustanovena v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.

Článek 26

Účast na zasedáních a činnosti kolegia

1.   Při rozhodování o tom, které orgány se zúčastní určitého zasedání nebo určité činnosti kolegia v souladu s čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, zváží příslušné orgány domovského členského státu následující:

a)

témata k projednání a cíl zasedání nebo činnosti, zejména pokud jde o jejich relevantnost pro každou pobočku;

b)

význam pobočky v členském státě, v němž je usazena, a její význam pro instituci.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia zajistí, aby se zasedání a činností kolegia účastnili nejvhodnější zástupci podle projednávaných témat a sledovaných cílů. Tito zástupci budou oprávněni v nejvyšší možné míře zavazovat své orgány jakožto členy kolegia k rozhodnutím, která mají být během zasedání nebo činností přijata.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu mohou vyzvat zástupce instituce k účasti na zasedání nebo činnosti kolegia na základě témat a cílů zasedání nebo činnosti kolegia.

Článek 27

Podmínky komunikace

1.   Komunikace s institucí a jejími pobočkami je organizována podle dohledových odpovědností daných příslušným orgánům domovského členského státu a členům kolegia podle hlavy V kapitoly 4 a hlavy VII směrnice 2013/36/EU.

2.   Zasedání a činnosti kolegia jsou organizovány v souladu s článkem 18 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

ODDÍL 2

Plánování a koordinace činností dohledu v běžných situacích

Článek 28

Obecné podmínky výměny informací mezi příslušnými orgány domovského členského státu a členy kolegia

1.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia si vyměňují všechny informace nezbytné k usnadnění spolupráce podle článku 50 a čl. 51 odst. 2 směrnice 2013/36/EU.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia si vyměňují rovněž všechny informace nezbytné k usnadnění spolupráce podle článků 6, 7 a 8 směrnice 2014/59/EU.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia si vyměňují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 bez ohledu na to, zda je získají od instituce, příslušného orgánu nebo orgánu dohledu nebo z jakéhokoli jiného zdroje. Tyto informace musí být dostatečně přiměřené, přesné a včasné.

Článek 29

Výměna informací o výsledcích procesu dohledu a hodnocení

Informace, které mají sdělovat příslušné orgány domovského členského státu členům kolegia, zahrnují informace uvedené v článku 4 a 5, článcích 7 až 13 a článku 17 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 524/2014 (9), které jsou výsledkem procesu dohledu a hodnocení provedeného v souladu s článkem 97 směrnice 2013/36/EU.

Článek 30

Výměna informací pro posouzení plánu ozdravných postupů

1.   Příslušné orgány domovského členského státu konzultují s příslušnými orgány hostitelského členského státu, v němž jsou usazeny významné pobočky, plán ozdravných postupů, v míře, v jaké je to pro danou pobočku relevantní, v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

2.   Pro účely odstavce 1 předloží příslušné orgány domovského členského státu plán ozdravných postupů dané instituce příslušným orgánům hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny významné pobočky v souladu s článkem 19 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu zajistí, aby byli všichni členové kolegia přiměřeně informováni o výsledku postupu uvedeného v odstavci 1.

Článek 31

Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia

1.   Pro účely sestavení programu dohledových šetření kolegia podle článku 99 směrnice 2013/36/EU určí příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia činnosti dohledu, které mají být prováděny.

2.   Program dohledových šetření kolegia obsahuje přinejmenším tyto údaje:

a)

oblasti společné činnosti určené při procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 směrnice 2013/36/EU nebo na základě jakýchkoli jiných provedených činností kolegia;

b)

oblasti zaměření práce kolegia a jeho plánované činnosti dohledu, včetně plánovaných šetření na místě a kontrol významných poboček podle čl. 52 odst. 3 směrnice 2013/36/EU;

c)

členové kolegia odpovídající za provádění plánovaných činností dohledu;

d)

očekávané lhůty pro každou z plánovaných činností dohledu z hlediska načasování i trvání.

3.   Při vypracovávání programu dohledových šetření kolegia a při jeho aktualizaci dle potřeby zváží příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia možnost dohod o dobrovolném svěření úkolů a delegování odpovědnosti, zejména pokud se očekává, že toto svěření úkolů nebo delegování povede k efektivnějšímu a účinnějšímu dohledu, zvláště pak odstraněním nadbytečného zdvojování požadavků dohledu, včetně požadavků na informace.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu oznámí uzavření dohody o svěření úkolů nebo delegování odpovědnosti dotčené instituci a příslušný orgán, který deleguje své pravomoci, je oznámí dotčené pobočce.

5.   Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia proběhnou podle článku 20 prováděcího nařízení (EU) 2016/99.

ODDÍL 3

Plánování a koordinace činností dohledu při přípravě na naléhavé situace a během takových situací a závěrečná ustanovení

Článek 32

Stanovení rámce kolegia pro naléhavé situace

1.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia stanoví rámec kolegia pro případné naléhavé situace v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/36/EU (dále jen „rámec kolegia pro naléhavé situace“).

2.   Rámec kolegia pro naléhavé situace zahrnuje přinejmenším tyto údaje:

a)

postupy konkrétního kolegia, které se uplatní v případě, že nastane naléhavá situace podle čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

b)

minimální soubor informací, které budou vyměňovány v případě, že nastane naléhavá situace podle čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

3.   Minimální soubor informací podle odst. 2 písm. b) zahrnuje:

a)

nástin situace, k níž došlo, včetně příčiny naléhavé situace, a očekávaný dopad naléhavé situace na instituci, na likviditu trhu a na stabilitu finančního systému;

b)

vysvětlení opatření a kroků, které byly přijaty nebo jejichž přijetí se plánuje, příslušnými orgány domovského členského státu nebo kterýmkoli z členů kolegia nebo institucí samotnou;

c)

nejnovější dostupné kvantitativní informace týkající se likvidity a kapitálového postavení instituce.

Článek 33

Obecné podmínky týkající se výměny informací během naléhavé situace

1.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia si vyměňují všechny informace nezbytné pro usnadnění plnění úkolů uvedených v čl. 114 odst. 1 směrnice 2013/36/EU při dodržení požadavků na zachování důvěrnosti stanovených v hlavě VII kapitole 1 oddíle II uvedené směrnice a případně v článcích 54 a 58 směrnice 2004/39/ES.

2.   Jakmile člen nebo pozorovatel kolegia upozorní příslušné orgány domovského členského státu na naléhavou situaci nebo jakmile tyto orgány naléhavou situaci samy zjistí, sdělí informace podle čl. 32 odst. 2 písm. b) pomocí postupů podle čl. 32 odst. 2 písm. a) členům kolegia, kteří vykonávají dohled nad pobočkami, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být touto naléhavou situací ovlivněny, a orgánu EBA.

3.   V závislosti na povaze, závažnosti, potenciálním systémovém dopadu či jiném dopadu a na pravděpodobnosti dalšího šíření naléhavé situace se mohou členové kolegia, kteří vykonávají dohled pobočkami, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, a příslušné orgány domovského členského státu rozhodnout vyměňovat si i další informace.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu zváží, zda jsou informace uvedené v odstavcích 2 a 3 relevantní pro plnění úkolů kolegia k řešení krize. V takovém případě příslušné orgány domovského členského státu sdělí tyto informace orgánu příslušnému k řešení krize podle článku 3 směrnice 2014/59/EU.

5.   Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 se dle potřeby aktualizují, jakmile jsou k dispozici informace nové.

6.   Jestliže výměna informací nebo komunikace podle tohoto článku probíhá ústně, naváží na ni dotčené příslušné orgány včasným písemným sdělením.

Článek 34

Koordinace posouzení naléhavé situace v rámci dohledu

1.   Dojde-li k naléhavé situaci, koordinují příslušné orgány domovského členského státu posouzení naléhavé situace (dále jen „koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu“) ve spolupráci se členy kolegia podle čl. 112 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

2.   Koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu, které vypracují příslušné orgány domovského členského státu, zahrnuje alespoň tyto prvky:

a)

povahu a závažnost naléhavé situace;

b)

dopad nebo potenciální dopad naléhavé situace na instituci a na kteroukoli z jejích poboček, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny;

c)

riziko přeshraničního rozšíření situace.

3.   Při posuzování odst. 2 písm. c) přihlédnou příslušné orgány domovského členského státu k potenciálním systémovým důsledkům v kterémkoli z členských států, v nichž jsou usazeny významné pobočky.

Článek 35

Koordinace reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Dojde-li k naléhavé situaci, koordinují příslušné orgány domovského členského státu přípravu reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu (dále jen „koordinovaná reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu“) ve spolupráci se členy kolegia podle čl. 112 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

2.   Koordinované posouzení naléhavé situace v rámci dohledu podle článku 34 je základem koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu, která vymezuje potřebná opatření v rámci dohledu, jejich rozsah a harmonogram jejich provádění.

Článek 36

Monitorování realizace koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia, kteří vykonávají dohled nad pobočkami, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, monitorují a vyměňují si informace o provádění koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu podle článku 35.

2.   Informace, které mají být vyměňovány, zahrnují přinejmenším aktuální informace o provádění dohodnutých opatření ve stanovené lhůtě podle čl. 35 odst. 2 a nutnost tato opatření aktualizovat nebo pozměnit.

Článek 37

Koordinace vnější komunikace v naléhavé situaci

Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia, kteří odpovídají za dohled nad pobočkami, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být naléhavou situací ovlivněny, koordinují, pokud je to možné, svou vnější komunikaci, a to s přihlédnutím k prvkům specifikovaným v čl. 22 odst. 2, jakož i k zákonným povinnostem či omezením podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/99 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/100 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy upřesňující postup společného rozhodování, pokud jde o uplatňování určitých obezřetnostních svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (viz strana 45 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 524/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které si vzájemně poskytují příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 6).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/21


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/99

ze dne 16. října 2015,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 51 odst. 5 a čl. 116 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Postup stanovování a aktualizace mapování skupiny subjektů v Unii a ve třetích zemích by měl vést orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jenž by měl zajistit, aby potenciální členové kolegia měli možnost vyslovit připomínky a přispět k tomuto postupu, a to s cílem zajistit, aby byly účinně identifikovány všechny subjekty ve skupině a aby mapování odráželo přesné a aktuální informace o těchto subjektech, včetně poboček skupiny. Mapování by mělo být prováděno pomocí jednotného vzoru, což by mělo usnadnit realizaci mapování, zajistit, aby byly shromážděny veškeré potřebné informace a aby tyto informace byly zohledněny v mapování dané skupiny institucí, a snížit náklady na zajištění souladu s právními předpisy jak pro orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušné orgány domovského členského státu, tak pro ostatní členy kolegia.

(2)

Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě hodlá vyzvat příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž jsou usazeny nevýznamné pobočky, orgány dohledu třetích států a jiné příslušné orgány, aby se účastnily kolegia jako pozorovatelé, musí zajistit, aby byli členové kolegia o tomto záměru předem vyrozuměni a měli dostatek času tento návrh posoudit, schválit nebo vůči němu vyjádřit námitky. Aby zajistil řádné řízení tohoto procesu, měl by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nejprve vyzvat orgány způsobilé stát se členy kolegia a následně by měl přikročit k výzvám potenciálním pozorovatelům kolegia.

(3)

Než přijmou výzvu, kterou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě adresuje potenciálním pozorovatelům kolegia, měli by tito potenciální pozorovatelé být uvědomeni o podmínkách účasti, které dohodnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl být povinen začlenit podmínky účasti pozorovatele do písemné dohody o koordinaci a spolupráci daného kolegia.

(4)

Postup uzavírání a změn písemné dohody o koordinaci a spolupráci by měl vést orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jenž by měl zajistit, aby členové kolegia měli možnost vyslovit připomínky a přispět k navrhované dohodě, včetně podmínek účasti pozorovatelů. Aby se zajistilo, že dohody uzavírané kolegii orgánů dohledu budou jednotné z hlediska struktury a zahrnutých ustanovení a současně budou umožňovat přiměřenou pružnost pro začlenění dohod a ujednání specifických pro dané kolegium, měly by být vypracovány podle jednotného vzoru.

(5)

Při organizování konzultace se členy kolegia týkající se různých provozních aspektů činnosti kolegia by měl orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě jasně sdělit přiměřenou lhůtu, v níž jsou očekávány připomínky a stanoviska členů kolegia.

(6)

S ohledem na jednotlivé úkoly v oblasti dohledu, které musí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia plnit, a na složitost těchto úkolů, by měla být minimální očekávaná četnost zasedání kolegia stanovena na jedno zasedání ročně.

(7)

Vzhledem k tomu, že kolegia orgánů dohledu mohou být uspořádána do různých dílčích struktur, je nezbytné zajistit, aby byli všichni členové kolegia včas a přiměřeně informováni o diskusích a rozhodnutích přijatých v rámci konkrétních dílčích struktur.

(8)

V zájmu ochrany důvěrnosti informací vyměňovaných mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nebo příslušnými orgány domovského členského státu a členy kolegia by měla být kolegia orgánů dohledu vedena k používání zabezpečených komunikačních prostředků.

(9)

Aby byla činnost kolegií orgánů dohledu účinná a efektivní, je třeba, aby si členové kolegia vyměňovali všechny informace nezbytné k tomu, aby mohli posuzovat a přijímat opatření k ochraně zájmů vkladatelů a investorů ve svých členských státech a k ochraně finanční stability v Unii. Má-li tudíž orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě za to, že konkrétní informace není pro některého člena kolegia relevantní, měl by nejprve s daným členem konzultovat a poskytnout mu veškeré potřebné údaje pro posouzení relevantnosti a potom své rozhodnutí odůvodnit.

(10)

Jestliže průběžný přezkum svolení používat interní přístupy odhalí nedostatky podle článku 101 směrnice 2013/36/EU, je nezbytné, aby orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia vykonávající dohled nad subjekty, které jsou těmito nedostatky postiženy, spolupracovali s cílem posoudit význam těchto nedostatků a rozhodnout o vhodných opatřeních. Jakékoli rozhodnutí týkající se požadavku navýšit kapitál nebo zrušit schválený model by mělo být přijato společně orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a příslušnými členy kolegia.

(11)

Kvůli usnadnění identifikace prvotních varovných signálů, potenciálních rizik a zranitelných míst jakožto podkladů pro zprávu o posouzení rizika skupiny a zprávu o posouzení rizika likvidity skupiny je důležité, aby se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní členové kolegia předem dohodli na souboru ukazatelů, které budou vyměňovány nejméně jednou ročně. Za účelem zajištění jednotnosti a srovnatelnosti by tyto ukazatele měly být vypočítávány na základě údajů z oblasti dohledu, které příslušné orgány shromáždí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 680/2014 (2).

(12)

Postup stanovování a aktualizace rámce kolegia pro naléhavé situace by měl vést orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušné orgány domovského členského státu, které by měly zajistit, aby členové kolegia měli možnost vyslovit připomínky a přispět k navrhovanému rámci.

(13)

Během naléhavé situace by mělo být zajištěno, aby probíhala účinná a efektivní spolupráce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a všemi členy kolegia odpovědnými za dohled nad subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací postiženy, a aby posouzení naléhavé situace, reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu a monitorování a aktualizace této reakce v oblasti dohledu byly prováděny koordinovaně a za odpovídající účasti orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a všech členů kolegia odpovědných za dohled nad subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací postiženy. Kromě toho je nutné, aby orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě průběžně informoval všechny členy kolegia o hlavních prvcích rozhodnutí, která byla přijata, nebo informací, které byly vyměněny s cílem řešit danou naléhavou situaci.

(14)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají běžným fungováním kolegií orgánů dohledu. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a za účelem usnadnění komplexního pohledu a celistvého přístupu k ustanovením pro osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny prováděcí technické normy požadované čl. 51 odst. 5 a čl. 116 odst. 5 směrnice 2013/36/EU do jediného nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že velká většina kolegií orgánů dohledu v celé EU je zřizována v souladu s článkem 116 směrnice 2013/36/EU, jeví se jako vhodnější nejprve určit běžné fungování kolegií podle článku 116 směrnice 2013/36/EU a teprve potom určit fungování kolegií zřízených podle článku 51 směrnice 2013/36/EU, neboť první zmíněná kolegia představují patrně obecnější případ a druhá zmíněná kolegia jsou případem zvláštním.

(16)

Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“).

(17)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví běžné fungování kolegií orgánů dohledu (dále jen „kolegia“) zřízených podle článku 116 a čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

KAPITOLA 2

BĚŽNÉ FUNGOVÁNÍ KOLEGIÍ ZŘÍZENÝCH PODLE ČLÁNKU 116 SMĚRNICE 2013/36/EU

ODDÍL 1

Zřízení a fungování kolegií

Článek 2

Stanovení a aktualizace mapování skupiny institucí

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží orgánům způsobilým stát se členy kolegia podle čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 (dále jen „potenciální členové kolegia“), návrh mapování vypracovaný v souladu s článkem 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 (4), vyzve je, aby poskytli svá stanoviska, a uvede přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

2.   Pro účely dokončení mapování, a aniž je dotčeno použití článku 51 směrnice 2013/36/EU, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí veškerá stanoviska a výhrady, které potenciální členové kolegia vyjádří.

3.   Po dokončení orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá mapování skupiny všem potenciálním členům kolegia.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě aktualizuje mapování postupem vymezeným v odstavcích 1 až 3 nejméně jednou ročně nebo častěji, dojde-li k významným změnám ve struktuře skupiny.

5.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě použije při stanovování a aktualizaci mapování skupiny institucí vzor uvedený v příloze I.

Článek 3

Zřízení kolegia

1.   Za účelem zřízení kolegia provede orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě následující kroky:

a)

orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zašle výzvy orgánům uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98;

b)

orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí členy kolegia, kteří přijali výzvu podle odstavce 3 tohoto článku, o svém záměru zaslat výzvu orgánům příslušným pro nevýznamnou pobočku, aby se kolegia zúčastnily jako pozorovatelé podle čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98;

c)

orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí členy kolegia, kteří přijali výzvu podle odstavce 3 tohoto článku, o svém záměru zaslat výzvu orgánu dohledu třetí země, aby se kolegia zúčastnil jako pozorovatel podle čl. 3 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98;

d)

orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí členy kolegia, kteří přijali výzvu podle odstavce 3 tohoto článku, o svém záměru zaslat výzvu kterémukoli orgánu uvedenému v čl. 3 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 aby se kolegia zúčastnil jako pozorovatel.

Pro účely písm. b), c) a d) prvního pododstavce se k oznámení přikládá návrh orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě uvádějící podmínky účasti pozorovatele v kolegiu, které se stanou součástí písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle čl. 5 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Pro účely písm. c) prvního pododstavce se navíc k oznámení přikládá stanovisko orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě ve věci posouzení rovnocennosti požadavků na důvěrnost a profesní tajemství použitelných vůči orgánu dohledu třetí země.

Oznámení uvedené ve druhém pododstavci stanoví přiměřenou lhůtu, v níž může kterýkoli nesouhlasící člen kolegia písemně vyjádřit svou plně odůvodněnou námitku týkající se jakéhokoli prvku návrhu nebo stanoviska orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě.

2.   Po souhlasu všech členů kolegia s návrhem, jenž orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyvodí v případě, že v dané lhůtě není vyjádřena žádná námitka, zašle orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě orgánu uvedenému v odst. 1 písm. b), c) nebo d) výzvu, aby se stal pozorovatelem kolegia. Přílohou výzvy budou podmínky účasti pozorovatele dohodnuté členy kolegia, které budou součástí písemné dohody o koordinaci a spolupráci.

3.   Orgány, které budou přizvány, aby se staly členy nebo pozorovateli, tento status získají přijetím uvedené výzvy. Orgány, které budou přizvány, aby se staly pozorovateli, přijmou rovněž podmínky účasti pozorovatele ve znění, které jim oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě.

4.   Orgány uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) mohou požádat, aby se staly pozorovateli kolegia. Příslušná žádost se adresuje orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě. Jestliže se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne přizvat tyto orgány, aby se kolegia účastnily jako pozorovatelé, použije příslušným způsobem postupy uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d).

Článek 4

Sestavení a aktualizace seznamů kontaktních údajů

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě pro svou komunikaci se členy a pozorovateli kolegia vede a sdílí úplné kontaktní údaje, včetně kontaktních údajů platných mimo úřední hodiny pro případ naléhavé situace, a to za pomoci vzoru uvedeného v příloze II. Seznam kontaktních údajů a seznam kontaktních údajů pro případ naléhavé situace musí být přílohou písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Členové kolegia poskytnou své kontaktní údaje orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a bez zbytečného prodlení vyrozumí tento orgán o jakýchkoli změnách těchto údajů.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá členům kolegia každou aktualizovanou verzi seznamu kontaktních údajů a seznamu kontaktních údajů pro případ naléhavé situace.

Článek 5

Uzavření a úpravy písemné dohody o koordinaci a spolupráci

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vypracuje svůj návrh na uzavření písemné dohody o koordinaci a spolupráci v souladu s článkem 115 směrnice 2013/36/EU a článkem 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí svůj návrh členům kolegia, vyzve je, aby poskytli svá stanoviska, a uvede přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

3.   Pro účely dokončení písemné dohody o koordinaci a spolupráci přihlédne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě k veškerým stanoviskům a výhradám, které vyjádří členové kolegia, a v případě nutnosti vysvětlí důvod, proč je do dohody nezačlenil.

4.   Po jejím dokončení orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci členům kolegia.

5.   Jestliže to orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia považují za nezbytné, bude provádění písemné dohody o koordinaci a spolupráci přezkoušeno formou simulace či jinou formou, dle potřeby.

6.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia posoudí potřebu úpravy písemné dohody o koordinaci a spolupráci v případě změn jakýchkoli jejích prvků podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Písemná dohoda o koordinaci a spolupráci bude pozměněna tak, aby odrážela jakékoli změny týkající se členství v kolegiu.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia pravidelně přezkoumávají prvky písemné dohody o koordinaci a spolupráci týkající se rámce kolegia při přípravě na naléhavé situace a během takových situací, a to v pravidelných intervalech určených v této dohodě.

7.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia pozměňují písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci postupem podle odstavců 1 až 4.

8.   Pro uzavření a změny písemné dohody o koordinaci a spolupráci použije orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vzor uvedený v příloze II.

Článek 6

Provozní aspekty zasedání a činností kolegií

1.   Kolegia svolávají nejméně jedno fyzické zasedání ročně. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě však může se souhlasem všech členů kolegia po zohlednění všech specifik skupiny určit odlišnou četnost fyzických zasedání.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě jasně stanoví cíle zasedání kolegia. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zajistí, aby byly tyto cíle zohledněny v pořadu jednání zasedání, a vyzve všechny členy kolegia, aby navrhli doplňující body pořadu jednání. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě přihlédne k veškerým návrhům bodů pořadu jednání, které předloží členové kolegia, a na požádání vysvětlí důvod, proč tyto body pořadu jednání nezačlenil.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří se podílejí na určité činnosti nebo zasedání kolegia, si v dostatečném předstihu vymění dokumenty a příspěvky k pracovním dokumentům, aby mohli všichni účastníci zasedání kolegia aktivně přispět k diskusím.

ODDÍL 2

Plánování a koordinace činností dohledu v běžných situacích

Článek 7

Obecný rámec výměny informací mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, členy kolegia a pozorovateli

1.   Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdrží od člena kolegia informace podle čl. 9 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, předá tyto informace:

a)

ostatním členům kolegia;

b)

pozorovatelům podle toho, jak orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě považuje za vhodné, a v souladu s podmínkami jejich účasti v kolegiu.

2.   Má-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě za to, že jakékoli informace uvedené v odstavci 1 nejsou pro konkrétního člena kolegia relevantní, nejprve se na tohoto člena obrátí a poskytne mu klíčové aspekty daných informací, aby mohl tento člen rozhodnout o jejich skutečné relevantnosti.

3.   Je-li kolegium uspořádáno do různých dílčích struktur, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě průběžně a včas v plném rozsahu informuje všechny členy kolegia o krocích nebo opatřeních přijatých v jednotlivých dílčích strukturách kolegia.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia se dohodnou na prostředcích výměny informací a tuto dohodu upřesní v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Článek 8

Průběžný přezkum svolení používat interní přístupy

1.   Jestliže kterákoli z institucí povolených v některém členském státě, včetně mateřské instituce v EU, již nesplňuje požadavky na používání interního přístupu v souladu s čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 nebo 9, článkem 283, čl. 312 odst. 2 nebo článkem 363 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo jestliže kterýkoli příslušný člen kolegia podle článku 101 směrnice 2013/36/EU zjistil nedostatky ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a daný člen kolegia spolupracují a důkladně společně konzultují s cílem dosáhnout společné dohody o zrušení svolení používat daný přístup, uložení požadavku navýšení kapitálu nebo omezení používání interního modelu podle čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) uvedeného nařízení v přenesené pravomoci.

2.   Rozhodnutí o zrušení schváleného modelu přijímají společně orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia vykonávající dohled nad subjekty, které schválený model používají a které jsou postiženy nedostatky zjištěnými podle odstavce 1. Spolupráce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a těmito členy kolegia probíhá postupem podle ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/100 (5).

3.   Rozhodnutí vedoucí k uložení požadavku navýšení kapitálu se přijímá postupem společného rozhodování o kapitálu v souladu s čl. 113 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí všechny ostatní členy kolegia o rozhodnutích přijatých podle odstavce 1, jestliže se domnívá, že takové informace pravděpodobně ovlivní ostatní činnosti kolegia nebo jsou nezbytné pro výkon úkolů ostatních členů kolegia.

Článek 9

Oznamování nepodstatných rozšíření nebo změn interních modelů

1.   V případě nepodstatných rozšíření nebo změn modelů, které mají vliv na kteroukoli z institucí povolených v některém členském státě, včetně mateřské instituce v EU, o těchto rozšířeních nebo změnách orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neprodleně uvědomí všechny příslušné členy kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Příslušný člen kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, uvědomí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o jakýchkoli nepodstatných rozšířeních nebo změnách, které mají vliv na instituce podléhající dohledu tohoto příslušného člena kolegia.

3.   Jestliže má příslušný člen kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, pochybnosti o tom, zda určité rozšíření nebo změna mohou být klasifikovány jako nepodstatné, sdělí tyto pochybnosti orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, který tyto informace předá ostatním příslušným členům kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Jestliže má orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě pochybnosti o tom, zda určité rozšíření nebo změna mohou být klasifikovány jako nepodstatné, sdělí tyto pochybnosti všem příslušným členům kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, tyto pochybnosti blíže projednají s cílem dosáhnout společného stanoviska ve věci významu daného rozšíření nebo změny.

4.   Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušní členové kolegia ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, usoudí, že dotčená instituce nesprávně klasifikovala rozšíření nebo změnu jako nepodstatné, neprodleně tuto instituci uvědomí.

Článek 10

Výměna informací o prvotních varovných signálech, potenciálních rizicích a zranitelných místech

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia, kteří se podílejí na vypracování zprávy o posouzení rizika skupiny podle čl. 113 odst. 2 písm. a) směrnice 2013/36/EU nebo zprávy o posouzení rizika likvidity skupiny podle čl. 113 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice pro účely dosažení společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce v souladu s uvedeným článkem, se dohodnou na ukazatelích pro určení prvotních varovných signálů, potenciálních rizik a zranitelných míst podle článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Tyto ukazatele se vypočítají na základě informací, které příslušné orgány shromáždí od institucí, které jsou předmětem dohledu, v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014.

Dohodnuté ukazatele budou stanoveny v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Každý člen kolegia uvedený v odstavci 1 sdělí dle potřeby orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě hodnoty dohodnutých ukazatelů pro instituce, nad nimiž vykonává dohled.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá hodnoty uvedené v odstavci 2 a hodnoty dohodnutých ukazatelů za mateřský podnik v EU a na konsolidované úrovni každému členu kolegia uvedenému v odstavci 1.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia uvedení v odstavci 1 si vyměňují hodnoty dohodnutých ukazatelů, a to nejméně jednou ročně nebo častěji, pokud se tak tyto příslušné orgány dohodnou.

Článek 11

Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia

1.   Jakmile bude dosaženo společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce podle článku 113 směrnice 2013/36/EU, poskytnou členové kolegia orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě své příspěvky pro účely sestavení programu dohledových šetření kolegia podle čl. 116 odst. 1 písm. c) směrnice 2013/36/EU v souladu s článkem 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Jakmile orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdrží od členů kolegia jejich příspěvky, vypracuje návrh programu dohledových šetření kolegia.

3.   Návrh programu dohledových šetření kolegia předá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě členům kolegia, vyzve je, aby poskytli svá stanoviska k oblastem společné činnosti, a uvede přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

4.   Pro účely sestavení konečné podoby programu dohledových šetření kolegia přihlédne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě k veškerým stanoviskům a výhradám, které členové kolegia vyjádří, a v případě nutnosti vysvětlí důvod, proč je do konečné podoby nezačlenil.

5.   Po sestavení konečné podoby programu dohledových šetření kolegia jej orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí členům kolegia.

6.   Program dohledových šetření kolegia se aktualizuje nejméně jednou ročně nebo častěji, je-li to považováno za nutné na základě procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 směrnice 2013/36/EU nebo na základě společných rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce podle článku 113 uvedené směrnice.

7.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě aktualizuje program dohledových šetření kolegia postupem stanoveným v odstavcích 1 až 5.

ODDÍL 3

Plánování a koordinace činností dohledu při přípravě na naléhavé situace a během takových situací

Článek 12

Stanovení a aktualizace rámce kolegia pro naléhavé situace

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vypracuje svůj návrh rámce kolegia pro naléhavé situace podle článku 17 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží svůj návrh členům kolegia, vyzve je, aby poskytli svá stanoviska, a uvede přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě přihlédne k veškerým stanoviskům a výhradám, které členové kolegia vyjádří, a v případě nutnosti vysvětlí důvod, proč je do návrhu nezačlenil.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí konečné znění rámce kolegia pro naléhavé situace členům kolegia.

5.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia nejméně jednou ročně posoudí potřebu rámec kolegia pro naléhavé situace aktualizovat.

6.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia rámec kolegia pro naléhavé situace aktualizují postupem stanoveným v odstavcích 1 až 4.

Článek 13

Výměna informací během naléhavé situace

1.   Jestliže se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě dozví o naléhavé situaci, která ovlivňuje nebo by pravděpodobně mohla ovlivnit instituci nebo pobočku skupiny povolenou, resp. zřízenou v členském státě, upozorní bez zbytečného prodlení orgán EBA a toho člena kolegia, který vykonává dohled nad institucí nebo pobočkou, která je nebo by pravděpodobně mohla být touto naléhavou situací ovlivněna.

2.   Jestliže se některý člen kolegia dozví o naléhavé situaci, která ovlivňuje nebo by pravděpodobně mohla ovlivnit instituci nebo pobočku skupiny povolenou, resp. zřízenou v členském státě, upozorní na to bez zbytečného prodlení orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zajistí, aby byli všichni ostatní členové kolegia přiměřeně informováni o hlavních aspektech:

a)

koordinovaného posouzení naléhavé situace v rámci dohledu podle článku 14;

b)

koordinované reakce v rámci dohledu podle článku 15, včetně opatření, která byla přijata nebo jsou plánována, a monitorování této reakce podle článku 16;

c)

opatření včasného zásahu přijatých podle článků 27, 28 a 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6), dle potřeby, s přihlédnutím k nutnosti koordinace těchto opatření v souladu s článkem 30 uvedené směrnice nebo stanovení podmínek zahájení řešení krize podle článku 32 uvedené směrnice.

4.   Jestliže je pravděpodobné, že koordinovaná reakce na naléhavou situaci podle článku 15 bude účinnější za účasti orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, orgánů příslušných k řešení krize na úrovni dceřiných podniků nebo orgánů příslušných k řešení krize na úrovni jurisdikcí, v nichž se nacházejí významné pobočky, za účasti centrálních bank, příslušných ministerstev či systémů pojištění vkladů, zváží orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zapojení těchto orgánů.

5.   Je-li naléhavá situace omezena na konkrétní subjekt ve skupině, řeší situaci člen kolegia odpovědný za dohled nad dotčeným subjektem ve skupině v součinnosti s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

Článek 14

Koordinace posouzení naléhavé situace v rámci dohledu

1.   Pro účely článku 19 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, koordinuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě přípravu návrhu koordinovaného posouzení naléhavé situace v rámci dohledu, a to na základě svého vlastního posouzení a posouzení těmi členy kolegia, kteří vykonávají dohled nad subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny.

2.   Návrh koordinovaného posouzení naléhavé situace v rámci dohledu zahrnuje ty subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být dotčeny. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odpovídajícím způsobem přihlédne ke stanoviskům a posouzením členů kolegia odpovědných za dohled nad těmito subjekty ve skupině.

3.   Je-li naléhavá situace omezena na konkrétní subjekt ve skupině, provede posouzení naléhavé situace v rámci dohledu člen kolegia odpovědný za dohled nad tímto subjektem ve skupině v součinnosti s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

Článek 15

Koordinace reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Pro účely článku 20 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, stojí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v čele tvorby koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu s ohledem na skupinu a ty subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být situací dotčeny. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odpovídajícím způsobem přihlédne ke stanoviskům a posouzením členů kolegia odpovědných za dohled nad těmito subjekty ve skupině.

2.   Je-li naléhavá situace omezena na konkrétní subjekt ve skupině, povede tvorbu koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu člen kolegia odpovědný za dohled nad tímto subjektem ve skupině v součinnosti s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia provádějí úkoly uvedené v odstavcích 1 a 2 bez zbytečného prodlení.

4.   Vypracování koordinovaného posouzení naléhavé situace v rámci dohledu podle článku 14 a tvorba koordinované reakce na tuto naléhavou situaci v rámci dohledu mohou probíhat souběžně.

Článek 16

Monitorování a aktualizace koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Pro účely článku 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, koordinuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě monitorování realizace dohodnutých opatření stanovených v koordinované reakci na naléhavou situaci v rámci dohledu podle článku 15.

2.   Členové kolegia odpovědní za dohled nad těmi subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny, dle potřeby informují orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o vývoji naléhavé situace a o provádění dohodnutých opatření týkajících se jim příslušných subjektů ve skupině.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá veškeré aktualizované údaje o monitorování koordinované reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu členům kolegia, včetně orgánu EBA, a aktualizace budou zahrnovat skupinu a ty subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být situací dotčeny.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a členové kolegia odpovědní za dohled nad těmi subjekty ve skupině, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny, posoudí potřebu aktualizovat koordinovanou reakci na naléhavou situaci v rámci dohledu s přihlédnutím k informacím, které si navzájem poskytnou při monitorování realizace reakce.

5.   Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4 se použijí bez zbytečného prodlení.

KAPITOLA 3

BĚŽNÉ FUNGOVÁNÍ KOLEGIÍ ZŘÍZENÝCH PODLE ČL. 51 ODST. 3 SMĚRNICE 2013/36/EU

ODDÍL 1

Zřízení a fungování kolegií

Článek 17

Stanovení a aktualizace mapování instituce, zřízení kolegia, sestavení a aktualizace seznamů kontaktních údajů a uzavření a úpravy písemné dohody o koordinaci a spolupráci

Pro kolegia zřízená v souladu s čl. 51 odst. 3 směrnice 2013/36/EU příslušné orgány domovského členského státu v odpovídajícím rozsahu v souladu s články 2 až 5 stanoví a aktualizují mapování instituce, zřídí kolegium, zřídí a aktualizují seznamy kontaktních údajů a uzavřou a pozmění písemné dohody o koordinaci a spolupráci.

Článek 18

Provozní aspekty zasedání a činností kolegií

1.   Příslušné orgány domovského členského státu naváží pravidelnou spolupráci se členy kolegia, která může mít podobu zasedání či jiných činností.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu uvědomí členy kolegia, včetně orgánu EBA, o organizaci a cílech zasedání a činností kolegia.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu jasně stanoví cíle zasedání kolegia. Příslušné orgány domovského členského státu zajistí, aby byly tyto cíle zohledněny v pořadu jednání zasedání, a vyzvou všechny členy kolegia, aby navrhli další body pořadu jednání. Příslušné orgány domovského členského státu přihlédnou k veškerým návrhům bodů pořadu jednání, které členové kolegia předloží, a na požádání vysvětlí, proč je případně nezačlenily.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia, kteří se podílejí na určité činnosti nebo zasedání kolegia, v dostatečném předstihu předají dokumenty a příspěvky k pracovním dokumentům, aby mohli všichni účastníci zasedání kolegia aktivně přispět k diskusím.

ODDÍL 2

Plánování a koordinace činností dohledu v běžných situacích

Článek 19

Obecný rámec výměny informací mezi příslušnými orgány domovského členského státu, členy kolegia a pozorovateli

1.   Pro účely čl. 28 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, předávají členové kolegia informace příslušným orgánům domovského členského státu.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu předají informace uvedené v odstavci 1:

a)

členům kolegia;

b)

pozorovatelům podle toho, jak příslušné orgány domovského členského státu považují za vhodné, a v souladu s podmínkami jejich účasti v kolegiu.

3.   Mají-li příslušné orgány domovského členského státu za to, že jakékoli informace uvedené v odstavci 1 nejsou pro konkrétního člena kolegia relevantní, nejprve se na tohoto člena obrátí a poskytnou mu klíčové aspekty daných informací, aby mohl rozhodnout o jejich skutečné relevantnosti.

4.   Je-li kolegium uspořádáno do různých dílčích struktur, příslušné orgány domovského členského státu průběžně a včas v plném rozsahu informují všechny členy kolegia o krocích nebo opatřeních přijatých v jednotlivých dílčích strukturách kolegia.

5.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia se dohodnou na prostředcích výměny informací a tuto dohodu upřesní v písemné dohodě o koordinaci a spolupráci podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

Článek 20

Sestavení a aktualizace programu dohledových šetření kolegia

1.   Pro účely sestavení programu dohledových šetření kolegia podle článku 99 směrnice 2013/36/EU v souladu s článkem 31 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, poskytnou členové kolegia své příspěvky příslušným orgánům domovského členského státu.

2.   Jakmile příslušné orgány domovského členského státu příspěvky od členů kolegia obdrží, vypracují návrh programu dohledových šetření kolegia.

3.   Návrh programu dohledových šetření kolegia předají příslušné orgány domovského členského státu členům kolegia, vyzvou je, aby poskytli svá stanoviska k oblastem společné činnosti, a uvedou přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

4.   Pro účely sestavení konečné podoby programu dohledových šetření kolegia přihlédnou příslušné orgány domovského členského státu k veškerým stanoviskům a výhradám, které členové kolegia vyjádří, a v případě nutnosti vysvětlí důvody, proč je do konečné podoby nezačlenily.

5.   Po sestavení konečné podoby programu dohledových šetření kolegia jej příslušné orgány domovského členského státu sdělí členům kolegia.

6.   Program dohledových šetření kolegia se aktualizuje nejméně jednou ročně nebo častěji, je-li to považováno za nutné na základě procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 směrnice 2013/36/EU.

7.   Příslušné orgány domovského členského státu aktualizují program dohledových šetření kolegia postupem stanoveným v odstavcích 1 až 5.

ODDÍL 3

Plánování a koordinace činností dohledu při přípravě na naléhavé situace a během takových situací a závěrečná ustanovení

Článek 21

Stanovení a aktualizace rámce kolegia pro naléhavé situace

1.   Pro účely stanovení rámce kolegia pro naléhavé situace vypracují příslušné orgány domovského členského státu návrh podle článku 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu předloží svůj návrh členům kolegia, vyzvou je, aby poskytli svá stanoviska, a uvedou přiměřenou lhůtu pro předložení těchto stanovisek.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu přihlédnou k veškerým stanoviskům a výhradám, které členové kolegia vyjádří, a v případě nutnosti vysvětlí důvody, proč je do návrhu nezačlenily.

4.   Konečné znění rámce kolegia pro naléhavé situace sdělí příslušné orgány domovského členského státu členům kolegia.

5.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia nejméně jednou ročně posoudí potřebu rámec kolegia pro naléhavé situace aktualizovat.

6.   Příslušné orgány domovského členského státu a členové kolegia rámec kolegia pro naléhavé situace aktualizují postupem stanoveným v odstavcích 1 až 4.

Článek 22

Výměna informací během naléhavé situace

1.   Jestliže se příslušné orgány domovského členského státu dozví o naléhavé situaci, která ovlivňuje nebo by pravděpodobně mohla ovlivnit instituci, upozorní bez zbytečného prodlení orgán EBA a členy kolegia.

2.   Jestliže se člen kolegia dozví o naléhavé situaci, která ovlivňuje nebo by pravděpodobně mohla ovlivnit pobočku v rámci jeho jurisdikce, upozorní bez zbytečného prodlení příslušné orgány domovského členského státu.

Článek 23

Koordinace posouzení naléhavé situace v rámci dohledu

Pro účely článku 34 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, předají příslušné orgány domovského členského státu posouzení naléhavé situace provedené v rámci dohledu těm členům kolegia, kteří vykonávají dohled nad pobočkami, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny.

Článek 24

Koordinace a monitorování reakce na naléhavou situaci v rámci dohledu

1.   Pro účely článku 35 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/98, vypracují příslušné orgány domovského členského státu koordinovanou reakci na naléhavou situaci v rámci dohledu. Příslušné orgány domovského členského státu odpovídajícím způsobem přihlédnou ke stanoviskům těch členů kolegia, kteří vykonávají dohled nad pobočkami, které jsou či by pravděpodobně mohly být danou naléhavou situací dotčeny.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu dle potřeby koordinují monitorování realizace opatření stanovených v reakci v rámci dohledu.

3.   Členové kolegia informují příslušné orgány domovského členského státu o vývoji naléhavé situace a o provádění dohodnutých opatření týkajících se poboček v jejich jurisdikci.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu předávají veškeré aktualizované údaje o monitorování reakce v rámci dohledu členům daného kolegia, včetně orgánu EBA.

5.   Vypracování posouzení naléhavé situace v rámci dohledu podle článku 23 a tvorba reakce na tuto situaci v rámci dohledu mohou probíhat souběžně.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 ze dne 16. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy k upřesnění obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu (viz strana 2 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/100, kterým se stanoví prováděcí technické normy upřesňující postup společného rozhodování, pokud jde o uplatňování určitých obezřetnostních svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (viz strana 45 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).


PŘÍLOHA I

Vzor pro mapování

Mateřská instituce v EU / mateřská finanční holdingová společnost v EU / mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU / instituce

 

Celková hodnota aktiv a podrozvahových položek (v mil. EUR)

 

Je určena jako globální systémově významná instituce (G-SVI) nebo jiná systémově významná instituce (J-SVI)?

 

Byla udělena výjimka podle článku 7 nebo 10 nařízení (EU) č. 575/2013 (výjimky z uplatňování kapitálových požadavků)? Ano/Ne

 

Byla udělena výjimka podle článku 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 575/2013 (výjimky z uplatňování požadavků na likviditu)? Ano/Ne

 


Instituce povolené v členském státě / subjekty finančního sektoru povolené v členském státě

Je instituce / subjekt finančního sektoru pro skupinu významná(ý)?

Ano/Ne

Je instituce / subjekt finančního sektoru významná(ý) pro členský stát, v němž je povolena(a)?

Ano/Ne

Celková hodnota aktiv a podrozvahových položek instituce / subjektu finančního sektoru (v mil. EUR)

Kritéria použitá pro určení významu pro členský stát, podle potřeby

Kritéria použitá pro určení významu pro skupinu, podle potřeby

Byla udělena výjimka podle článku 7 nebo 10 nařízení (EU) č. 575/2013

(výjimky z uplatňování kapitálových požadavků)?

Ano/Ne

Příslušný orgán / jiný orgán

Členský stát

Instituce / subjekt finančního sektoru

Identifikační kód právního subjektu, pokud takový kód existuje (předběžné identifikační kódy právnických osob nebo celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob

Je instituce / subjekt finančního sektoru určena/určen jako J-SVI?

Přímý mateřský podnik instituce / subjektu finančního sektoru

Identifikační kód právního subjektu, pokud takový kód existuje (předběžné identifikační kódy právnických osob nebo celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob)

Je přímý mateřský podnik určen jako J-SVI?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolegium k řešení krize:

Členské a pozorovatelské země:

Členské a pozorovatelské orgány:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skupina pro řešení krizí:

Členské země:

Členské orgány:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Název orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nebo příslušného orgánu domovského členského státu:

 

Adresa orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nebo příslušného orgánu domovského členského státu:

 

Kontaktní osoba (jméno, e-mailová adresa, telefonní číslo) orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nebo příslušného orgánu domovského členského státu:

 

 

Byla udělena výjimka podle článku 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 575/2013 (výjimky z uplatňování požadavků na likviditu)? Ano/Ne

Je příslušný orgán členem či pozorovatelem kolegia? Pokud ano a je součástí určité dílčí struktury kolegia, upřesněte.

Pobočky usazené v členském státě

Je pobočka pro skupinu významná?

Ano/Ne

Kritéria použitá pro určení významu, podle potřeby

Je pobočka významná pro členský stát podle článku 51 směrnice 2013/36/EU?

Ano/Ne

Je příslušný orgán členem či pozorovatelem kolegia? Pokud ano a je součástí určité dílčí struktury kolegia, upřesněte.

Příslušný orgán / jiný orgán

Členský stát

Pobočka

Instituce, v jejímž rámci je pobočka zřízena

Identifikační kód právního subjektu instituce, v jejímž rámci je pobočka zřízena, pokud takový kód existuje (předběžné identifikační kódy právnických osob nebo celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob)

Je instituce, v jejímž rámci je pobočka zřízena, určena jako J-SVI? Ano/Ne

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Instituce povolené a pobočky usazené ve třetí zemi

Je instituce/pobočka pro skupinu významná?

Ano/Ne

Kritéria použitá pro určení významu, podle potřeby

Vyhodnotili všichni členové kolegia požadavky na důvěrnost a profesní tajemství použitelné pro orgán dohledu třetí země jako rovnocenné?

Ano/Ne

Je orgán dohledu třetí země pozorovatelem kolegia? Pokud ano a je součástí určité dílčí struktury kolegia, upřesněte.

Orgán dohledu třetí země

Třetí země

Instituce/pobočka

Identifikační kód právního subjektu instituce, pokud takový kód existuje (předběžné identifikační kódy právnických osob nebo celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob)

Přímý mateřský podnik instituce

Identifikační kód přímého mateřského subjektu instituce, pokud takový kód existuje (předběžné identifikační kódy právnických osob nebo celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Existuje jiná struktura kolegia mimo Evropu? (Ano/Ne) (pokud ano, uveďte název kolegia a hostitelského orgánu dohledu):

Členské země:

Členské orgány:

 

 

 

Název kolegia

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍLOHA II

Vzor písemné dohody o koordinaci a spolupráci kolegia orgánů dohledu zřízeného pro

skupinu <XY>/instituci <A>

Image Image Image Image Image Image Image

28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/45


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/100

ze dne 16. října 2015,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se specifikuje postup společného rozhodování, pokud jde o žádost o některá obezřetnostní svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 20 odst. 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při posuzování úplnosti žádosti o některá obezřetnostní svolení by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány před rozhodnutím, zda udělí, či neudělí svolení uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, měly zajistit včasnou a efektivní vzájemnou spolupráci a vzájemně se shodnout na tom, že byla obdržena úplná žádost, nebo na tom, jaké aspekty je třeba považovat za neúplné.

(2)

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl potvrdit žadateli a dotčeným příslušným orgánům datum obdržení úplné žádosti, a to v zájmu jasnosti o přesném datu zahájení šestiměsíční lhůty k dosažení společného rozhodnutí a v zájmu minimalizace rizik možných sporů týkajících se tohoto data zahájení.

(3)

Posouzení úplnosti žádosti by mělo být provedeno na základě témat, která musí příslušné orgány posoudit při rozhodování, zda udělit požadované svolení. Souvislost mezi posouzením, které provádějí příslušné orgány, a informacemi, které mají být obsaženy v předložených žádostech, je podstatná pro zlepšování kvality žádostí a zajišťuje konzistentnost napříč kolegii dohledu, pokud jde o obsah žádostí i o posouzení úplnosti.

(4)

K tomu, aby byl postup společného rozhodování uplatňován jednotně, je důležité přesně vymezit jednotlivé kroky. Jednoznačně nastíněný postup usnadňuje včasnou výměnu informací, stanoví přiměřené přidělování prostředků pro dohled a jejich efektivní správu, napomáhá vzájemnému porozumění, vytváří důvěru mezi orgány dohledu a podporuje efektivní dohled.

(5)

Posouzení úplnosti žádosti by se nemělo překrývat s posouzením žádosti, které provádějí příslušné orgány při vypracovávání svého stanoviska ohledně udělení svolení. Čas přidělený pro každý krok postupu společného rozhodování by proto měly být úměrný složitosti a rozsahu uvedeného kroku, přičemž je třeba mít na paměti, že lhůta pro dosažení společného rozhodnutí nemůže být prodloužena ani pozastavena.

(6)

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl být schopen posoudit, zda a jak model, pro který je svolení žádáno, zachycuje expozice v jurisdikcích mimo Unii. V této souvislosti platí, že by měla být podporována interakce mezi příslušnými orgány a orgány dohledu třetích zemí, aby příslušné orgány byly s to vypracovat kompletní posouzení výkonnosti daného modelu.

(7)

Velmi důležité je včas a realisticky naplánovat postup společného rozhodování. Každý zúčastněný příslušný orgán by měl včas a efektivně poskytnout orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě svůj příspěvek ke společnému rozhodnutí.

(8)

V zájmu jednotnosti uplatňování by měly být určeny kroky, které je nutno při posuzování rizik a společném rozhodování provést, s tím, že některé úkoly lze v rámci tohoto postupu provádět současně a některé postupně.

(9)

K usnadnění přijímání společných rozhodnutí je důležité, aby spolu příslušné orgány zapojené do rozhodovacího procesu vedly dialog, a to zejména před dokončením společných rozhodnutí.

(10)

Aby se zajistilo vytvoření efektivního postupu, měl by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nést konečnou odpovědnost za určování kroků, které je třeba podniknout pro dosažení společného rozhodnutí o schválení interních modelů.

(11)

Budou-li vytvořena jednoznačná ustanovení o obsahu společných rozhodnutí, mělo by tím být zajištěno, že společná rozhodnutí budou podrobně odůvodněna, a mělo by se tím přispět k efektivnímu monitorování veškerých podmínek.

(12)

S cílem zpřesnit postup, jenž má následovat po dosažení společného rozhodnutí, a s cílem zajistit transparentnost při zpracování výsledků rozhodování, a případně též zjednodušit vhodná navazující opatření by měly být zavedeny standardy, jimiž se bude řídit oznamování společného rozhodnutí.

(13)

Harmonogram postupu dosahování společného rozhodnutí o žádostech o svolení, které se týkají podstatných rozšíření nebo změn určitého modelu, a dělba práce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány by měly být přiměřené rozsahu uvedených podstatných rozšíření či změn daného modelu.

(14)

Součástí postupu společného rozhodování podle článku 20 nařízení (EU) č. 575/2013 je postup pro případ, že společného rozhodnutí není dosaženo. Aby byla tato část postupu uplatňována jednotně, a zejména aby byla formulována podrobně odůvodněná rozhodnutí a aby byl zpřesněn způsob, jakým budou zohledňovány názory a výhrady vyjádřené dotčenými příslušnými orgány, měly by být zavedeny standardy, jimiž se budou řídit jednak lhůty přijímání rozhodnutí v případě nedosažení společného rozhodnutí, jednak oznamování těchto rozhodnutí.

(15)

Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, které Evropské komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA).

(16)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se specifikuje postup společného rozhodování podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 uvedeného nařízení, s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„dotčeným příslušným orgánem“ jiný příslušný orgán než orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, který je odpovědný za dohled nad dceřinými podniky (které se účastní předložení společné žádosti) mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě a který musí dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 o žádosti uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení;

2.

„žadatelem“ mateřská instituce v EU a její dceřiné podniky nebo dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, které předkládají žádost;

3.

„hodnotící zprávou“ se rozumí zpráva obsahující posouzení žádosti v souladu s článkem 6.

KAPITOLA II

POSTUP SPOLEČNÉHO ROZHODOVÁNÍ

Článek 3

Zapojení orgánů dohledu z třetích zemí do postupu posuzování

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může rozhodnout, že do posuzování žádostí předložených podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 zapojí orgány dohledu třetí země, které se účastní kolegia orgánů dohledu podle čl. 3 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 (3), pokud žadatel působí v uvedené třetí zemi a hodlá uplatňovat dotyčné metody na expozice v uvedené třetí zemi. V tomto případě se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a uvedené orgány dohodnou na míře zapojení orgánů dohledu dané třetí země pro tyto účely:

a)

poskytnout orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě příspěvek k hodnotící zprávě vypracované orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě;

b)

doplnit příspěvky uvedené v písmenu a) jako přílohy hodnotící zprávy vypracované orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

2.   Pokud se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne zapojit orgány dohledu třetích zemí, neposkytne orgánům dohledu třetí země hodnotící zprávy vypracované dotčeným příslušným orgánem bez výslovného souhlasu uvedeného dotčeného příslušného orgánu.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě dotčené příslušné orgány v plném rozsahu průběžně informuje o tom, v jakém rozsahu, na jaké úrovni a jakou formou jsou orgány dohledu třetí země zapojeny do posuzování a do jaké míry byly v hodnotící zprávě vypracované orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě využity jejich příspěvky.

Článek 4

Posouzení úplnosti žádosti

1.   Po obdržení žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a odst. 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 nebo článku 363 nařízení (EU) č. 575/2013 předložené žadatelem předá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě žádost dotčeným příslušným orgánům bez zbytečného prodlení a každopádně do 10 dnů.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány posoudí úplnost žádosti do šesti týdnů od obdržení žádosti orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

3.   Žádost se považuje za úplnou, pokud obsahuje všechny informace potřebné k tomu, aby ji mohly příslušné orgány posoudit v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 575/2013, a zejména v článcích 143, 144, 151, 283, 312 a 363 uvedeného nařízení.

4.   Dotčené příslušné orgány poskytnou své posouzení úplnosti žádosti orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě.

5.   V posouzení uvedeném v odstavci 4 se uvedou veškeré prvky žádosti, které jsou hodnoceny jako neúplné nebo chybějící.

6.   Pokud dotčený příslušný orgán v době uvedené v odstavci 2 své posouzení úplnosti žádosti orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě neposkytne, má se za to, že dotčený příslušný orgán považuje žádost za úplnou.

7.   Pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo kterýkoli z dotčených příslušných orgánů považují informace poskytnuté v žádosti za neúplné, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje žadatele o aspektech žádosti, které jsou považovány za neúplné nebo chybějící, a umožní žadateli předložit chybějící informace.

8.   Pokud žadatel dodá chybějící informace uvedené v odstavci 7, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá uvedené informace dotčeným příslušným orgánům bez zbytečného prodlení a každopádně do 10 dnů od jejich obdržení.

9.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány posoudí úplnost žádosti s přihlédnutím k dodatečným informacím do šesti týdnů od jejich obdržení orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě postupem podle odstavců 3 až 6.

10.   Pokud úplná žádost byla předtím posouzena jako neúplná, má se za to, že šestiměsíční lhůta uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 počíná dnem, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdržel informace, jimiž byla žádost zkompletována.

11.   Po posouzení žádosti jako úplné o tom orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje žadatele a dotčené příslušné orgány, stejně jako o datu obdržení úplné žádosti, nebo o datu obdržení informací, jimiž byla žádost zkompletována.

12.   V každém případě může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo kterýkoli z dotčených příslušných orgánů požadovat, aby žadatel pro účely hodnocení žádosti a dosažení společného rozhodnutí o ní poskytl doplňující informace.

Článek 5

Naplánování kroků postupu společného rozhodování

1.   Před zahájením postupu společného rozhodování se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány dohodnou na harmonogramu kroků, podle něhož se má postupovat při společném rozhodování, a o dělbě práce. Není-li dohody dosaženo, stanoví tento harmonogram orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poté, co posoudí stanoviska a výhrady dotčených příslušných orgánů. Harmonogram musí být stanoven do šesti týdnů od obdržení úplné žádosti. Po finalizaci postoupí orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě harmonogram dotčeným příslušným orgánům.

2.   Harmonogram musí obsahovat datum obdržení úplné žádosti podle čl. 4 odst. 9 a přinejmenším tyto kroky:

a)

dohodu o harmonogramu a o dělbě práce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány;

b)

dohodu o rozsahu zapojení orgánů dohledu třetí země podle článku 3;

c)

dialog mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, dotčenými příslušnými orgány a žadatelem týkající se údajů v žádosti, pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány považují takový dialog za nezbytný;

d)

předložení hodnotících zpráv dotčenými příslušnými orgány orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě podle čl. 6 odst. 2;

e)

dialog týkající se hodnotících zpráv mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány podle čl. 7 odst. 2;

f)

vypracování a předložení návrhu společného rozhodnutí orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě dotčeným příslušným orgánům podle čl. 7 odst. 3 a 4;

g)

konzultaci o návrhu společného rozhodnutí s žadatelem, pokud ji vyžadují právní předpisy členského státu;

h)

dialog mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány o návrhu společného rozhodnutí podle čl. 7 odst. 4;

i)

předložení návrhu společného rozhodnutí orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě dotčeným příslušným orgánům k odsouhlasení a dosažení společného rozhodnutí podle článku 8;

j)

oznámení společného rozhodnutí žadateli podle článku 9.

3.   Harmonogram musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

musí být úměrný rozsahu žádosti;

b)

musí zohledňovat rozsah a složitost jednotlivých úkolů, které provádějí dotčené příslušné orgány či orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jakož i složitost institucí skupiny, jíž se společné rozhodnutí týká;

c)

musí pokud možno co nejvíce zohledňovat další činnosti, jež orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány provádějí v rámci programu dohledových šetření kolegia podle článku 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98.

4.   Dělba práce odráží tyto aspekty:

a)

rozsah a složitost žádosti;

b)

významnost rozsahu žádosti pro každou instituci;

c)

druh a umístění expozic nebo rizik, k němuž se daná žádost vztahuje;

d)

do jaké míry expozice nebo rizika přijaté v konkrétní jurisdikci přispívají k podstatnosti změn nebo rozšíření modelu, jsou-li posuzovány na konsolidované úrovni;

e)

schopnost orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a každého dotčeného příslušného orgánu vykonávat nezbytné úkoly za účelem provedení posouzení a podat podrobně odůvodněné stanovisko.

Pro účely písm. c) prvního pododstavce se při dělbě práce, pokud se zeměpisná oblast expozic nebo rizik liší od místa, v němž jsou expozice nebo rizika řízeny, zaúčtovávány nebo obchodovány, stanoví samostatné úkoly pro příslušné orgány členského státu, ve kterém se nacházejí expozice nebo rizika, a pro příslušné orgány členského státu, v němž jsou tyto expozice nebo rizika řízeny, zaúčtovávány nebo obchodovány.

5.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí žadateli orientační termín dialogu podle odst. 2 písm. c) a předpokládaný termín oznámení podle odst. 2 písm. i).

6.   Pokud se stane nezbytným aktualizovat harmonogram nebo dělbu práce, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tak učiní v konzultaci s dotčenými příslušnými orgány.

Článek 6

Vypracování hodnotících zpráv

1.   Dotčené příslušné orgány a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě žádost posoudí na základě dělby práce stanovené v souladu s čl. 5 odst. 1. Toto posuzování má formu hodnotících zpráv.

2.   Každý dotčený příslušný orgán předloží svou hodnotící zprávu orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě nejpozději ke dni stanovenému v harmonogramu podle čl. 5 odst. 2 písm. d).

3.   Každá hodnotící zpráva musí obsahovat přinejmenším všechny tyto prvky:

a)

stanovisko, zda požadované svolení má, nebo nemá být uděleno, a to na základě požadavků stanovených v čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 nebo článku 363 nařízení (EU) č. 575/2013, spolu se zdůvodněním stanoviska;

b)

případné podmínky tohoto svolení, včetně příslušného odůvodnění a harmonogramu pro jejich splnění;

c)

posouzení týkající se záležitostí, které jsou příslušné orgány povinny posoudit v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 575/2013 a které se týkají svolení uvedených v článcích 143, 144, 151, 283, 312 nebo 363 uvedeného nařízení;

d)

případná doporučení ohledně nápravy nedostatků odhalených při hodnocení žádosti a dosahování společného rozhodnutí o žádosti.

Článek 7

Vypracování návrhu společného rozhodnutí

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí dotčenému příslušnému orgánu každou hodnotící zprávu podle článku 6, pokud je tato zpráva relevantní pro posouzení prováděné uvedeným dotčeným příslušným orgánem.

2.   Za účelem vypracování návrhu společného rozhodnutí vede orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě dialog s dotčenými příslušnými orgány podle harmonogramu v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. e), a to na základě hodnotících zpráv vypracovaných orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vypracuje podrobně odůvodněný návrh společného rozhodnutí. Návrh společného rozhodnutí uvádí všechny tyto údaje:

a)

název orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a dotčených příslušných orgánů, jež se účastní vypracování návrhu společného rozhodnutí;

b)

název dané skupiny institucí a seznam všech institucí, jež do ní patří a jichž se návrh společného rozhodnutí týká a na něž se použije, spolu s údaji o rozsahu působnosti návrhu společného rozhodnutí;

c)

odkazy na použitelné právní předpisy Unie a členských států, jež se týkají vypracování, finalizace a použití návrhu společného rozhodnutí;

d)

datum návrhu společného rozhodnutí a jeho případných relevantních aktualizací v případě podstatných rozšíření nebo změn podle článku 13;

e)

stanovisko k udělení požadovaného svolení na základě hodnotících zpráv uvedených v článku 6;

f)

pokud je stanovisko uvedené v písmenu e) ve prospěch udělení svolení, datum, od kterého se toto svolení udělí;

g)

stručný popis výsledků posouzení pro každou instituci patřící do skupiny;

h)

případná doporučení ohledně nápravy nedostatků odhalených při hodnocení žádosti a dosahování společného rozhodnutí o žádosti;

i)

případně podmínky, které musí žadatel splňovat před použitím svolení uvedeného v čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 nebo článku 363 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně odpovídajícího odůvodnění;

j)

referenční datum, k němuž se vztahují písmena g), h) a i);

k)

případně harmonogram pro splnění podmínek uvedených v písmenu i) nebo pro realizaci doporučení uvedených v písmenu h);

l)

případně harmonogram pro provedení návrhu společného rozhodnutí do příslušných vnitrostátních svolení.

4.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne případně návrh společného rozhodnutí dotčeným příslušným orgánům pro účely dialogu podle čl. 5 odst. 2 písm. h).

Článek 8

Dosažení společného rozhodnutí

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zreviduje návrh společného rozhodnutí podle potřeby tak, aby odrážel závěry z dialogu podle čl. 7 odst. 4, a vypracuje konečný návrh společného rozhodnutí.

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předá konečný návrh společného rozhodnutí dotčeným příslušným orgánům bez zbytečného prodlení a nejpozději před uplynutím lhůty podle harmonogramu podle čl. 5 odst. 2 písm. i) a stanoví jim lhůtu, v níž mají poskytnout svůj písemný souhlas, který může být zaslán elektronickými prostředky.

3.   Dotčené příslušné orgány, které obdrží konečný návrh společného rozhodnutí a nemají proti němu námitek, poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě svůj písemný souhlas ve stanovené lhůtě.

4.   Společné rozhodnutí se považuje za dosažené, pouze pokud všechny dotčené příslušné orgány poskytly svůj písemný souhlas.

5.   Společné rozhodnutí sestává ze společného rozhodnutí a připojených písemných souhlasů. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne společné rozhodnutí všem dotčeným příslušným orgánům.

Článek 9

Oznámení společného rozhodnutí

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí společné rozhodnutí uvedené v čl. 8 odst. 5 žadateli v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, případně spolu s informacemi o provádění společného rozhodnutí do příslušných vnitrostátních svolení, ve lhůtě stanovené v harmonogramu podle čl. 5 odst. 2 písm. j).

2.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě potvrdí dotčeným příslušným orgánům, že oznámil žadateli společné rozhodnutí.

3.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a dotčené příslušné orgány případně projednají společné rozhodnutí s institucemi, které jsou usazeny v jejich jurisdikci a jsou předmětem společného rozhodnutí, aby vysvětlily podrobnosti týkající se rozhodnutí a jeho uplatňování.

KAPITOLA III

NESHODY A ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ V PŘÍPADĚ NEEXISTENCE SPOLEČNÉHO ROZHODNUTÍ

Článek 10

Postup rozhodování v případě neexistence společného rozhodnutí

1.   Pokud nebylo ve lhůtě stanovené v čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 dosaženo dohody, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli z dotčených příslušných orgánů konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu.

2.   Není-li dosaženo společného rozhodnutí ve lhůtě uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, musí být rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě podle čl. 20 odst. 4 prvního pododstavce uvedeného nařízení zaznamenáno písemně a musí být přijato do posledního z těchto dat:

a)

jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud žádný z dotčených příslušných orgánů nepostoupil záležitost orgánu EBA v souladu s čl. 20 odst. 4 čtvrtým pododstavcem uvedeného nařízení;

b)

jeden měsíc po poskytnutí doporučení orgánem EBA podle odstavce 1 tohoto článku, pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě konzultoval orgán EBA ve lhůtě uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

jeden měsíc ode dne rozhodnutí přijatého orgánem EBA v souladu s čl. 20 odst. 4 čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) č. 575/2013.

3.   Pokud byl konzultován orgán EBA podle odstavce 1, rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě podle odstavce 2 musí obsahovat vysvětlení případných odchylek od doporučení orgánu EBA.

Článek 11

Vypracování rozhodnutí přijímaných v případě neexistence společného rozhodnutí

Rozhodnutí přijatá orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě neexistence společného rozhodnutí musí případně obsahovat všechny položky uvedené v čl. 7 odst. 3.

Článek 12

Oznámení rozhodnutí přijímaných v případě neexistence společného rozhodnutí

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí své rozhodnutí žadateli a dotčeným příslušným orgánům neprodleně v souladu s čl. 20 odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 575/2013.

KAPITOLA IV

AKTUALIZACE ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ PODSTATNÝCH ROZŠÍŘENÍ NEBO ZMĚN A VSTUP V PLATNOST

Článek 13

Podstatná rozšíření nebo změny modelu

1.   Pokud se žádost o svolení týká podstatných rozšíření či změn modelu podle čl. 143 odst. 3, čl. 151 odst. 4 nebo 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 nebo článku 363 nařízení (EU) č. 575/2013, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad institucemi, které jsou dotčeny těmito podstatnými rozšířeními či změnami modelu, spolupracují a v plném rozsahu se vzájemně konzultují s cílem rozhodnout, zda udělit, či neudělit svolení, o něž bylo požádáno v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 575/2013, na základě postupu stanoveného v článcích 3 až 9 tohoto nařízení.

2.   Harmonogram postupu společného rozhodování o udělení svolení k podstatným rozšířením a změnám musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

musí být úměrný rozsahu podstatných rozšíření nebo změn modelu;

b)

musí být úměrný úkolům a dělbě práce mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a dotčenými příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad institucemi, které jsou dotčeny těmito podstatnými rozšířeními či změnami modelu.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce platí, že pokud se žádost týká podstatného rozšíření nebo změny modelu, kterou jsou dotčeny instituce usazené pouze v jednom členském státě, lhůty přidělené orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě ve všech aspektech tohoto postupu podle článků 3 až 9 musí být udržovány co nejkratší.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 ze dne 16. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro specifikaci obecných podmínek fungování kolegií orgánů dohledu (viz strana 2 toho Úředního věstníku).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/54


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/101

ze dne 26. října 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 105 odst. 14 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení článku 105 nařízení (EU) č. 575/2013 hovoří o zásadách obezřetného oceňování, jimiž se řídí veškeré pozice v obchodním portfoliu. Článek 34 uvedeného nařízení však vyžaduje, aby instituce uplatňovaly požadavky článku 105 na veškerá aktiva oceněná reálnou hodnotou. Ze spojení výše uvedených článků vyplývá, že požadavky obezřetného oceňování platí pro všechny pozice oceňované reálnou hodnotou bez ohledu na to, zda jsou drženy v obchodním portfoliu, či nikoli, pokud pojem „pozice“ označuje pouze finanční nástroje a komodity.

(2)

Pokud by uplatnění obezřetného oceňování vedlo k nižší absolutní účetní hodnotě aktiv nebo k vyšší absolutní účetní hodnotě závazků, než jaká je evidována v účetnictví, měla by být vypočtena dodatečná úprava ocenění (additional valuation adjustment, AVA) ve výši absolutní hodnoty rozdílu mezi oběma hodnotami, neboť obezřetná hodnota by měla být v případě aktiv vždy nejvýše rovna a v případě závazků vždy nejméně rovna reálné hodnotě.

(3)

U oceňovaných pozic, jejichž změna účetního ocenění má pouze částečný nebo nulový dopad na kmenový kapitál tier 1, by měla být AVA uplatněna jen proporcionálně podle poměru, v jakém se změna účetního ocenění do kmenového kapitálu tier 1 promítá. Jedná se o pozice, jež jsou předmětem zajišťovacího účetnictví, realizovatelné pozice v míře, v jaké změny v jejich ocenění podléhají obezřetnostnímu filtru, a přesně odpovídající kompenzující pozice.

(4)

AVA se určuje pouze pro účely výpočtu úprav kmenového kapitálu tier 1 v případě nezbytnosti. AVA nemá vliv na stanovování kapitálových požadavků podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 (pokud se nepoužije výjimka pro malá obchodní portfolia podle článku 94 uvedeného nařízení).

(5)

S cílem vytvořit jednotný rámec, podle něhož budou instituce výpočet AVA provádět, je nutno jednoznačně definovat cílovou hladinu jistoty a prvky nejistoty ocenění, jež by měly být při určování obezřetné hodnoty brány v úvahu, a nutno je rovněž vymezit metodiky, s jejichž pomocí lze požadované hladiny jistoty dosáhnout na základě aktuálních tržních podmínek.

(6)

AVA, která má zohlednit nejistotu tržních cen, náklady na uzavření pozice a riziko modelů, by měla být vypočtena na základě oceňovaných expozic, které plynou z finančních nástrojů nebo portfolií těchto nástrojů. Pro tyto účely lze finanční nástroje slučovat do portfolií, jestliže – v případě AVA zohledňující nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice – jsou tyto nástroje oceňovány na základě téhož rizikového faktoru nebo jestliže – v případě AVA zohledňující riziko modelů – jsou oceňovány podle téhož modelu oceňování.

(7)

Vzhledem k tomu, že některé druhy AVA prováděné v souvislosti s nejistotou ocenění nejsou aditivní, měl by být v některých kategoriích AVA povolen agregační přístup, který může zohlednit výhody diverzifikace, přičemž týkat by se měl těch prvků AVA, které nesouvisejí s určitým prvkem očekávaných nákladů na uzavření pozice, který není zahrnut do reálné hodnoty. Pro účely agregace AVA by mělo být rovněž umožněno využívat výhod diverzifikace, jestliže mezi očekávanou a obezřetnou hodnotou vznikne rozdíl, tak aby bankám vykazujícím reálnou hodnotu, která již je obezřetnější než hodnota očekávaná, neplynuly menší výhody diverzifikace než bankám, které používají očekávanou hodnotu jako hodnotu reálnou.

(8)

Jelikož instituce s malými portfolii oceňovanými reálnou hodnotou budou zpravidla vystaveny jen omezené nejistotě ocenění, mělo by jim být dovoleno uplatňovat při odhadu AVA jednodušší postup než institucím, jejichž portfolia tohoto druhu jsou větší. Aby bylo možno určit, zda lze jednodušší postup uplatnit, měla by být velikost portfolia oceňovaného reálnou hodnotou posuzována na všech úrovních, pro něž jsou počítány kapitálové požadavky.

(9)

Aby mohly příslušné orgány posoudit, zda instituce uplatnily požadavky na posouzení celkového objemu požadované AVA správně, měly by tyto instituce uchovávat příslušnou dokumentaci a mít zavedeny příslušné systémy a kontrolní mechanismy.

(10)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(11)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Metodika výpočtu dodatečných úprav ocenění (AVA)

Instituce jsou povinny provádět výpočet celkových dodatečných úprav ocenění (AVA), které jsou nezbytné k přizpůsobení reálné hodnoty hodnotě obezřetné, a to čtvrtletně v souladu s metodou uvedenou v kapitole 3, pokud nesplňují podmínky pro použití metody uvedené v kapitole 2.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„oceňovanou pozicí“ se rozumí finanční nástroj, komodita nebo portfolio finančních nástrojů či komodit, které jsou drženy v obchodním nebo investičním portfoliu a jsou oceňovány reálnou hodnotou;

b)

„vstupním údajem pro ocenění“ se rozumí parametr nebo matice parametrů ovlivňující reálnou hodnotu oceňované pozice, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou pozorovatelné na trhu;

c)

„oceňovanou expozicí“ se rozumí hodnota oceňované pozice, která je citlivá vůči pohybu určitého vstupního údaje pro ocenění.

Článek 3

Zdroje tržních údajů

1.   Provádí-li instituce výpočet AVA na základě tržních údajů, musí zohlednit tutéž škálu relevantních tržních údajů jako v případě nezávislého ověřování cen podle čl. 105 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, s výhradou úprav uvedených v tomto článku.

2.   Za účelem určení obezřetné hodnoty zohlední instituce celou škálu dostupných a spolehlivých zdrojů tržních údajů, včetně všech těchto zdrojů, jsou-li relevantní:

a)

burzovních cen na likvidním trhu;

b)

obchodů s přesně týmž nebo velmi podobným nástrojem, a to buď podle vlastních záznamů instituce nebo na základě obchodů na trhu, jsou-li údaje o nich k dispozici;

c)

kotací od brokerů a dalších účastníků trhu;

d)

dat shodové služby;

e)

indikativních kotací od brokerů;

f)

ocenění kolaterálu protistrany.

3.   Je-li pro účely článků 9, 10 a 11 použit odborný úsudek, je nutno zohlednit alternativní metody a zdroje informací, včetně všech těchto metod a zdrojů, jsou-li relevantní:

a)

používání zástupných údajů o podobných nástrojích, k nimž je k dispozici dostatek údajů;

b)

uplatnění obezřetnostních šoků na vstupní údaje pro oceňování;

c)

identifikace přirozených limitů hodnoty určitého nástroje.

KAPITOLA II

ZJEDNODUŠENÝ POSTUP URČOVÁNÍ AVA

Článek 4

Podmínky použití zjednodušeného postupu

1.   Instituce mohou uplatnit zjednodušený postup popsaný v této kapitole pouze tehdy, pokud součet absolutních hodnot aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, které jsou uvedeny v jejich účetní závěrce podle použitelného účetního rámce, je nižší než 15 miliard EUR.

2.   Z výpočtu podle odstavce 1 je nutno vyloučit přesně odpovídající kompenzující aktiva a závazky oceňované reálnou hodnotou. V případě aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kmenový kapitál tier 1 („kapitál CET1“), se jejich hodnota zohlední jen proporcionálně podle dopadu, jaký příslušná změna ocenění na kapitál CET1 má.

3.   Prahová hodnota podle odstavce 1 se použije na individuální i konsolidované bázi. Je-li tato prahová hodnota na konsolidované bázi překročena, použije se vůči všem subjektům zahrnutým do konsolidace základní postup.

4.   Pokud instituce uplatňující zjednodušený postup neplní podmínky odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, neprodleně to oznámí příslušnému orgánu a sjednají plán, jak během dvou následujících čtvrtletí zavést postup uvedený v kapitole 3.

Článek 5

Určení AVA zjednodušeným postupem

Podle zjednodušeného postupu počítají instituce AVA jako 0,1 % ze součtu absolutních hodnot aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, které vstupují do výpočtu prahové hodnoty podle článku 4.

Článek 6

Určení celkové AVA vypočtené zjednodušeným postupem

Pro instituce uplatňující zjednodušený postup se celkovou AVA pro účely článku 1 rozumí AVA, jež plyne z výpočtu podle článku 5.

KAPITOLA III

ZÁKLADNÍ POSTUP URČOVÁNÍ AVA

Článek 7

Přehled o základním postupu

1.   Instituce provádějící výpočet AVA základním postupem postupují ve dvou fázích takto:

a)

postupem podle odstavce 2 tohoto článku vypočtou AVA za každou z kategorií uvedených v čl. 105 odst. 10 a 11 nařízení (EU) č. 575/2013 („AVA na úrovni kategorie“);

b)

hodnoty AVA na úrovni kategorie získané výpočtem podle písmene a) sečtou, čímž získají celkovou AVA pro účely článku 1.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) počítají instituce AVA na úrovni kategorie jedním z těchto způsobů:

a)

podle článků 9 až 17;

b)

není-li použití článků 9 až 17 u některých pozic možné, použijí instituce „záložní postup“, kdy identifikují příslušné finanční nástroje a vypočtou AVA jako součet následujících hodnot:

i)

100 % čistého nerealizovaného zisku z příslušných finančních nástrojů;

ii)

v případě derivátů 10 % pomyslné hodnoty příslušných finančních nástrojů;

iii)

v případě nederivátových nástrojů 25 % absolutní hodnoty rozdílu mezi reálnou hodnotou a nerealizovaným ziskem z příslušného finančního nástroje podle bodu i).

Pro účely písm. b) bodu i) se „nerealizovaným ziskem“ rozumí kladná změna reálné hodnoty od zahájení obchodování zjištěná metodou first-in-first-out.

Článek 8

Obecná ustanovení o základním postupu výpočtu AVA

1.   V případě aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kapitál CET1, se AVA vypočte jen proporcionálně podle dopadu, jaký změna jejich účetního ocenění na kapitál CET1 má.

2.   Pokud jde o AVA na úrovni kategorie uvedenou v článcích 14 až 17, jsou instituce povinny usilovat o to, aby obezřetnou hodnotou dosáhly hladiny jistoty, která je rovnocenná hladině podle článků 9 až 13.

3.   AVA je nutno uvažovat jako částku, o kterou úpravy ocenění potřebné k dosažení stanovené obezřetné hodnoty překračují úpravy, které daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu a které lze identifikovat jako řešení téhož zdroje nejistoty ocenění, jaké nabízí AVA. Jestliže nelze určitou úpravu, kterou daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu, identifikovat jako řešení určité kategorie AVA na úrovni, na níž jsou příslušné AVA počítány, pak tato úprava nevstupuje do výpočtu AVA.

4.   AVA musí být vždy kladná, a to i na úrovni oceňované expozice a na úrovni kategorie, před i po agregaci.

Článek 9

Výpočet AVA zohledňující nejistotu tržních cen

1.   AVA zohledňující nejistotu tržních cen se počítá na úrovni oceňované expozice („individuální AVA zohledňující nejistotu tržních cen“).

2.   AVA zohledňující nejistotu tržních cen se ocení nulovou hodnotou, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

instituce má v případě oceňované expozice přesvědčivý důkaz o obchodované ceně nebo lze cenu určit ze spolehlivých údajů z likvidního obousměrného trhu uvedeného v čl. 338 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

zdroje tržních údajů podle čl. 3 odst. 2 nenaznačují, že je dán důvod k významné nejistotě ocenění.

3.   Jestliže nelze u oceňované expozice prokázat, že jí vyvolaná AVA má nulovou hodnotu, musí instituce při zjišťování AVA zohledňující nejistotu tržních cen používat zdroje údajů vymezené v článku 3. V tomto případě se výpočet AVA zohledňující nejistotu tržních cen provede postupem podle odstavců 4 a 5.

4.   Instituce počítají AVA u oceňovaných expozic, které jsou vázány na jednotlivé vstupní údaje pro ocenění, jež jsou použity v příslušném modelu oceňování.

a)

Údaje, z nichž je AVA zjišťována, mají tuto zrnitost:

i)

všechny vstupní údaje pro ocenění potřebné k výpočtu výstupní ceny oceňované pozice, jedná-li se o samostatné vstupní údaje; nebo

ii)

cena nástroje.

b)

Každý ze vstupních údajů pro ocenění uvedených v písm. a) bodě i) se posuzuje samostatně. Je-li vstupním údajem pro ocenění matice parametrů, vypočte se AVA z oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým parametrům v této matici. Pokud se určitý vstupní údaj pro ocenění netýká obchodovatelných nástrojů, instituce přiřadí tento vstupní údaj a související oceňovanou expozici k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu. Počet parametrů vstupních údajů pro ocenění pro účely výpočtu AVA mohou instituce pomocí vhodné metodiky zredukovat, jestliže takto redukované parametry budou splňovat všechny tyto požadavky:

i)

celková hodnota redukované oceňované expozice je tatáž jako celková hodnota původní expozice;

ii)

redukovaný soubor parametrů lze přiřadit k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu;

iii)

poměr níže vymezeného rozptylu 2 k níže vymezenému rozptylu 1, který vychází z historických údajů za posledních 100 obchodních dnů, činí méně než 0,1.

c)

Pro účely tohoto odstavce se „rozptylem 1“ rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, a „rozptylem 2“ se rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, minus oceňovaná expozice, která je počítána z redukovaných vstupních údajů pro ocenění. Je-li pro účely výpočtu AVA použit redukovaný počet parametrů, pak konstatování, že jsou splněna kritéria písmene b), musí nejméně jednou ročně přezkoumat nezávislý kontrolní útvar v rámci revize metodiky započítávání expozic a interní validace.

5.   AVA zohledňující nejistotu tržních cen se určí takto:

a)

jsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot určitého vstupního údaje pro ocenění,

i)

v případě vstupního údaje pro ocenění, kde rozmezí věrohodných hodnot vychází z výstupních cen, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by mohly tuto oceňovanou expozici uzavřít za danou nebo lepší cenu;

ii)

v případě vstupního údaje pro ocenění, kde je rozmezí věrohodných hodnot vytvořeno ze středových cen, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by středová hodnota, jíž by mohly dosáhnout uzavřením této oceňované expozice, odpovídala dané nebo lepší ceně;

b)

nejsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot určitého vstupního údaje pro ocenění, použijí instituce odborný úsudek, který pracuje s dostupnými kvalitativními i kvantitativními informacemi s cílem dosáhnout obezřetnou hodnotou vstupního údaje pro ocenění takové hladiny jistoty, která je rovnocenná cílové hladině podle písmene a). Instituce uvědomí příslušné orgány o oceňovaných expozicích, na něž tento postup uplatňují, spolu s metodikou k určení AVA;

c)

AVA zohledňující nejistotu tržních cen počítají instituce jedním z těchto postupů:

i)

na oceňovanou expozici plynoucí z jednotlivých oceňovaných pozic použijí rozdíl mezi hodnotami vstupních údajů pro ocenění, jež byly odhadnuty podle písmene a), nebo písmene b), a hodnotami vstupních údajů pro ocenění, které jsou používány k výpočtu reálné hodnoty;

ii)

hodnoty vstupních údajů pro ocenění, jež byly odhadnuty podle písmene a), nebo písmene b), zkombinují a na základě těchto hodnot provedou přecenění oceňovaných pozic. Poté instituce použijí rozdíl mezi přeceněnými pozicemi a pozicemi oceněnými reálnou hodnotou.

6.   Celkovou AVA zohledňující nejistotu tržních cen na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující tuto nejistotu použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze.

Článek 10

Výpočet AVA zohledňující náklady na uzavření pozice

1.   AVA zohledňující náklady na uzavření pozice se počítá na úrovni oceňované expozice („individuální AVA zohledňující náklady na uzavření pozice“).

2.   AVA zohledňující náklady na uzavření pozice lze ocenit nulovou hodnotou, jestliže instituce vypočetla v případě oceňované expozice AVA zohledňující nejistotu tržních cen na základě výstupní ceny.

3.   Pokud instituce využívají odchylky podle čl. 105 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, lze AVA zohledňující náklady na uzavření pozice ocenit nulovou hodnotou za podmínky, že instituce prokáže svou 90 % jistotu, že disponuje likviditou dostatečnou na to, aby mohla související oceňované expozice uzavřít za středovou cenu.

4.   Jestliže nelze u oceňované expozice prokázat, že jí vyvolaná AVA zohledňující náklady na uzavření pozice má nulovou hodnotu, musí instituce používat zdroje údajů vymezené v článku 3. V tomto případě se výpočet AVA zohledňující náklady na uzavření pozice provede postupem podle odstavců 5 a 6 tohoto článku.

5.   Instituce počítají AVA zohledňující náklady na uzavření pozice u oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým vstupním údajům pro ocenění, jež jsou použity v příslušném modelu oceňování.

a)

Údaje, z nichž je AVA zohledňující náklady na uzavření pozice zjišťována, mají tuto zrnitost:

i)

všechny vstupní údaje pro ocenění potřebné k výpočtu výstupní ceny oceňované pozice, jedná-li se o samostatné vstupní údaje; nebo

ii)

cena nástroje.

b)

Každý ze vstupních údajů pro ocenění uvedených v písm. a) bodu i) se posuzuje samostatně. Je-li vstupním údajem pro ocenění matice parametrů, určí instituce AVA zohledňující náklady na uzavření pozice na základě oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým parametrům v této matici. Pokud se určitý vstupní údaj pro ocenění netýká obchodovatelných nástrojů, instituce explicitně přiřadí tento vstupní údaj a související oceňovanou expozici k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu. Počet parametrů vstupních údajů pro ocenění pro účely výpočtu AVA mohou instituce pomocí vhodné metodiky zredukovat, jestliže takto redukované parametry budou splňovat všechny tyto požadavky:

i)

celková hodnota redukované oceňované expozice je tatáž jako celková hodnota původní expozice;

ii)

redukovaný soubor parametrů lze přiřadit k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu;

iii)

poměr rozptylu 2 k rozptylu 1, který vychází z historických údajů za posledních 100 obchodních dnů, činí méně než 0,1.

Pro účely tohoto odstavce se rozptylem 1 rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, a rozptylem 2 se rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, minus oceňovaná expozice, která je počítána z redukovaných vstupních údajů pro ocenění.

c)

Je-li pro účely výpočtu AVA použit redukovaný počet parametrů, pak konstatování, že jsou splněna kritéria písmene b), musí nejméně jednou ročně přezkoumat nezávislý kontrolní útvar v rámci revize a interní validace.

6.   AVA zohledňující náklady na uzavření pozice se určí takto:

a)

jsou-li u určitého vstupního údaje pro ocenění k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot rozpětí nákup/prodej, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by rozpětí, jehož by mohly dosáhnout uzavřením oceňované expozice, odpovídalo dané nebo lepší ceně;

b)

nejsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot rozpětí nákup/prodej, použijí instituce odborný úsudek, který pracuje s dostupnými kvalitativními i kvantitativními informacemi s cílem dosáhnout obezřetnou hodnotou takové hladiny jistoty, která je rovnocenná cílové hladině v případě, že je rozmezí věrohodných hodnot k dispozici. Instituce uvědomí příslušné orgány o oceňovaných expozicích, na něž tento postup uplatňují, spolu s metodikou k určení AVA;

c)

instituce počítají AVA zohledňující náklady na uzavření pozice tím způsobem, že na oceňované expozice, které se váží k vstupním údajům pro ocenění podle odstavce 5, uplatní 50 % odhadovaného rozpětí nákup/prodej, vypočteného postupem podle písmene a), nebo písmene b).

7.   Celkovou AVA zohledňující náklady na uzavření pozice na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující tyto náklady použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze.

Článek 11

Výpočet AVA zohledňující riziko modelů

1.   U každého modelu ocenění odhadnou instituce AVA zohledňující riziko modelů („individuální AVA zohledňující riziko modelů“) tím způsobem, že posoudí riziko modelů ocenění, které plyne z potenciální existence řady různých modelů či kalibrací modelů, které účastníci trhu používají, a z neexistence pevné výstupní ceny konkrétního oceňovaného produktu. Riziko modelů oceňování, které v důsledku kalibrace plyne z parametrů odvozených z tržních údajů, instituce nezohledňují, nýbrž podchycují postupem podle článku 9.

2.   AVA zohledňující riziko modelů se vypočte jedním z postupů vymezených v odstavcích 3 a 4.

3.   Je-li to možné, počítá instituce AVA zohledňující riziko modelů tím způsobem, že určí rozmezí věrohodných hodnot ocenění, k nimž lze dospět vhodnými alternativními postupy modelování a kalibrace. V tomto případě odhadnou instituce ve výsledném rozmezí hodnot ocenění bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by mohly danou oceňovanou expozici uzavřít za danou nebo lepší cenu.

4.   Nejsou-li instituce schopny použít postup podle odstavce 3, použijí k odhadu AVA zohledňující riziko modelů odborný úsudek.

5.   Při použití odborného úsudku je nutno zohlednit:

a)

složitost produktů, které jsou pro model relevantní;

b)

rozmanitost možných matematických přístupů a parametrů modelů v případě, že tyto parametry nejsou vázány na tržní proměnné;

c)

míru, v jaké je trh relevantních produktů „jednosměrný“;

d)

existenci nezajistitelných rizik plynoucích z relevantních produktů;

e)

vhodnost modelu k zachycení toho, jak se vyvíjí splácení produktů v portfoliu.

Instituce uvědomí příslušné orgány o modelech, u nichž je tento postup uplatňován, spolu s metodikou k určení AVA.

6.   Používají-li instituce metodu podle odstavce 4, musí její obezřetnost každoročně potvrzovat tím způsobem, že porovnají:

a)

AVA vypočtenou pomocí metody podle odstavce 4, pokud by byla tato metoda používána na významný vzorek modelů oceňování, u nichž instituce používá metodu podle odstavce 3; a

b)

AVA vypočtenou pomocí metody podle odstavce 3 u téhož vzorku modelů oceňování.

7.   Celkovou AVA zohledňující riziko modelů na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující toto riziko použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze.

Článek 12

Výpočet AVA zohledňující nepodchycená úvěrová rozpětí

1.   Instituce počítají AVA zohledňující nepodchycená úvěrová rozpětí, aby vzaly v úvahu nejistotu ocenění úpravy, která je podle platného účetního rámce nezbytná k tomu, aby zohlednila aktuální hodnotu očekávaných ztrát ze selhání protistrany u derivátových pozic.

2.   Prvek AVA, který se váže k nejistotě tržních cen, instituce zahrnou do kategorie AVA zohledňující nejistotu tržních cen. Prvek AVA, který se váže k nejistotě nákladů na uzavření pozice, zahrnou do kategorie AVA zohledňující náklady na uzavření pozice. Prvek AVA, který se váže k riziku modelů, zahrnou do kategorie AVA zohledňující riziko modelů.

Článek 13

Výpočet AVA zohledňující investiční náklady a náklady na financování

1.   Instituce počítají AVA zohledňující investiční náklady a náklady na financování, aby vzaly v úvahu nejistotu ocenění nákladů na financování, které používají při zjišťování výstupní ceny podle platného účetního rámce.

2.   Prvek AVA, který se váže k nejistotě tržních cen, instituce zahrnou do kategorie AVA zohledňující nejistotu tržních cen. Prvek AVA, který se váže k nejistotě nákladů na uzavření pozice, zahrnou do kategorie AVA zohledňující náklady na uzavření pozice. Prvek AVA, který se váže k riziku modelů, zahrnou do kategorie AVA zohledňující riziko modelů.

Článek 14

Výpočet AVA zohledňující koncentrované pozice

1.   Jedná-li se o koncentrované oceňované pozice, odhadnou instituce AVA zohledňující tyto pozice („individuální AVA zohledňující koncentrované pozice“) tímto třífázovým postupem:

a)

identifikují koncentrované oceňované pozice;

b)

u každé koncentrované oceňované pozice, kterou identifikují, odhadnou v případě, že není k dispozici tržní cena použitelná na daný objem oceňované pozice, obezřetné období pro uzavření této pozice;

c)

překračuje-li obezřetné období pro uzavření pozice deset dnů, provedou odhad AVA s přihlédnutím k volatilitě vstupních údajů pro ocenění, volatilitě rozpětí nákup/prodej a vlivu hypotetické výstupní strategie na tržní ceny.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) je při identifikaci koncentrovaných oceňovaných pozic nutno zohlednit:

a)

objem všech oceňovaných pozic ve srovnání s likviditou příslušného trhu;

b)

schopnost instituce na tomto trhu obchodovat;

c)

průměrný denní objem trhu a typický denní objem obchodování instituce.

Instituce zavedou a zdokumentují metodiku, podle níž určují koncentrované oceňované pozice, pro něž se AVA zohledňující koncentrované pozice počítá.

3.   Celkovou AVA zohledňující koncentrované pozice na úrovni kategorie vypočtou instituce jako součet individuálních AVA zohledňujících tyto pozice.

Článek 15

Výpočet AVA zohledňující budoucí administrativní náklady

1.   Pokud instituce počítá k určité oceňované expozici AVA zohledňující nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice, která implikuje úplné uzavření expozice, může tato instituce ocenit AVA zohledňující budoucí administrativní náklady nulovou hodnotou.

2.   Jestliže nelze u oceňované expozice podle odstavce 1 prokázat, že jí vyvolaná AVA má nulovou hodnotu, vypočtou instituce AVA zohledňující budoucí administrativní náklady („individuální AVA zohledňující budoucí administrativní náklady“), která zohlední administrativní náklady a budoucí náklady na zajištění za očekávanou dobu trvání oceňovaných expozic, u nichž se pro účely AVA zohledňující náklady na uzavření pozice nepoužívá přímá výstupní cena, s tím, že tyto náklady diskontují sazbou, která se blíží bezrizikové sazbě.

3.   Budoucí administrativní náklady pro účely odstavce 2 zahrnují veškeré dodatečné osobní a fixní náklady, které při správě portfolia pravděpodobně vzniknou, avšak současně se snižováním objemu portfolia lze předpokládat snížení těchto nákladů.

4.   Celkovou AVA zohledňující budoucí administrativní náklady na úrovni kategorie vypočtou instituce jako součet individuálních AVA zohledňujících tyto náklady.

Článek 16

Výpočet AVA zohledňující předčasné ukončení

Instituce odhadnou AVA zohledňující předčasné ukončení s přihlédnutím k potenciálním ztrátám, jež plynou z předčasného mimosmluvního ukončení obchodů klientů. Při výpočtu AVA zohledňující předčasné ukončení přihlédnou k procentnímu podílu obchodů klientů, které byly v historii předčasně ukončeny, a ke ztrátám, které z těchto případů plynuly.

Článek 17

Výpočet AVA zohledňující operační riziko

1.   Instituce odhadnou AVA zohledňující operační riziko tím způsobem, že ocení potenciální ztráty plynoucí z operačního rizika spojeného s postupy oceňování. Při tomto odhadu musí být oceněny oceňované pozice, které jsou při sestavování rozvahy vyhodnoceny jako ohrožené, mj. z důvodu právních sporů.

2.   Používá-li instituce pokročilý přístup k měření podle části třetí hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě operačního rizika, může vykázat nulovou AVA zohledňující operační riziko, jestliže prokáže, že operační riziko podle odstavce 1 spojené s postupy oceňování je při výpočtu podle pokročilého přístupu k měření plně zohledněno.

3.   S výjimkou případů podle odstavce 2 počítá instituce AVA zohledňující operační riziko jako 10 % ze součtu agregovaných AVA zohledňujících nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice na úrovni kategorie.

KAPITOLA IV

DOKUMENTACE, SYSTÉMY A KONTROLNÍ MECHANISMY

Článek 18

Požadavky na dokumentaci

1.   Instituce musí náležitě zdokumentovat metodiku obezřetného oceňování. Tato dokumentace musí obsahovat interní zásady, které budou vodítkem k těmto aspektům:

a)

spektru metodik ke kvantifikaci AVA jednotlivých oceňovaných pozic;

b)

hierarchii metodik k jednotlivým kategoriím aktiv, produktům nebo oceňovaným pozicím;

c)

hierarchii zdrojů tržních údajů, které jsou v metodice AVA používány;

d)

požadovaným charakteristikám tržních údajů, které u jednotlivých kategorií aktiv, produktů nebo oceňovaných pozic opodstatňují nulovou AVA;

e)

metodice použité v případě, že je AVA určována na základě odborného úsudku;

f)

metodice, podle níž je určováno, zda oceňovaná pozice vyžaduje provést AVA zohledňující koncentrované pozice;

g)

v relevantních případech k předpokládanému horizontu uzavření pozice pro účely výpočtu AVA zohledňující koncentrované pozice;

h)

aktivům a závazkům oceňovaným reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kapitál CET1 podle čl. 4 odst. 2 a čl. 8 odst. 1.

2.   Instituce dále musí vést záznamy, které umožňují analyzovat výpočet AVA na úrovni oceňované expozice, a vrcholnému vedení musí být předkládány informace o postupu výpočtu AVA, tak aby bylo obeznámeno s úrovní nejistoty, která je spojena s oceněním portfolia pozic oceněných reálnou hodnotou, jež instituce drží.

3.   Dokumentace podle odstavce 1 musí být nejméně jednou ročně přezkoumávána a musí být schválena vrcholným vedením.

Článek 19

Požadavky na systémy a kontrolní mechanismy

1.   AVA musí být nejprve schváleny a následně sledovány nezávislým kontrolním útvarem.

2.   Instituce musí mít zavedeny účinné mechanismy, jimiž je kontrolováno řízení všech pozic oceňovaných reálnou hodnotou, musí disponovat adekvátními zdroji, aby tuto kontrolu uplatňovaly, a musí zajistit spolehlivé postupy oceňování, a to i během krizového období. Uvedené obnáší:

a)

přezkum fungování modelu oceňování prováděný nejméně jednou ročně;

b)

schvalování všech významných změn zásad oceňování ze strany vedení;

c)

jednoznačné prohlášení k ochotě instituce riskovat, jedná-li se o expozici vůči pozicím zatíženým nejistotou ocenění, která je sledována na úrovni celé instituce;

d)

nezávislost mezi útvary přijímajícími riziko a kontrolními útvary při oceňování;

e)

komplexní vnitřní audit související s postupy oceňování a kontrolními mechanismy.

3.   Instituce zajistí, aby byly na postup oceňování pozic oceňovaných reálnou hodnotou důsledně uplatňovány účinné kontrolní mechanismy. Tyto kontrolní mechanismy jsou předmětem pravidelného přezkumu při vnitřním auditu. Tyto kontrolní mechanismy musí obsahovat:

a)

přesně vymezený seznam produktů instituce, který zajišťuje, aby každá oceňovaná pozice byla jedinečně přiřazena k definici určitého produktu;

b)

metodiky oceňování každého z produktů na seznamu, které upravují volbu a kalibraci modelu, úpravy reálné hodnoty, AVA, metodiky nezávislého ověřování cen produktu a měření nejistoty ocenění;

c)

postup validace, který zajišťuje, aby metodiky na úrovni produktu podle písmene b) schvaloval a jejich soulad se skutečným postupem u každé oceňované pozice odpovídající tomuto produktu ověřoval jak útvar přijímající riziko, tak příslušný kontrolní útvar, a to v případě každého jednotlivého produktu;

d)

definované prahové hodnoty, které vycházejí z pozorovaných tržních údajů a podle nichž je určováno, kdy modely ocenění již nejsou dostatečně spolehlivé;

e)

formální postup nezávislého ověřování cen, který vychází z cen nezávislých na obchodním útvaru;

f)

postupy schvalování nových produktů, které váží na seznam produktů a upravují účast všech interních zúčastněných stran, které jsou příslušné pro měření rizik, řízení rizik, účetní výkaznictví a přidělování a ověřování ocenění finančních nástrojů;

g)

postup přezkumu nových obchodů, který zajišťuje, aby údaje o cenách z nových obchodů sloužily k vyhodnocení toho, zda ocenění podobných oceňovaných expozic zůstává náležitě obezřetné.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


PŘÍLOHA

Vzorce, které se použijí pro účely agregace AVA podle čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 7 a čl. 11 odst. 7

Metoda č. 1

APVA

=

(FV – PV) – 50 % · (FV – PV)

= (50 % · (FV – PV)

AVA

=

Σ APVA

Metoda č. 2

APVA

=

max {0, (FV – PV) – 50 % · (EV – PV)}

= max {0, FV – 50 % · (EV + PV)}

AVA

=

Σ APVA,

kde:

FV

=

reálná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice po účetní úpravě, kterou daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu a kterou lze identifikovat jako řešení téhož zdroje nejistoty ocenění, jaké nabízí příslušná AVA,

PV

=

obezřetná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice určená v souladu s tímto nařízením,

EV

=

očekávaná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice převzatá z rozmezí možných hodnot,

APVA

=

AVA odpovídající úrovni oceňované expozice po úpravě pro účely agregace,

AVA

=

celková AVA na úrovni kategorie po úpravě pro účely agregace.


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/66


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/102

ze dne 19. ledna 2016,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Eichsfelder Feldgieker/Eichsfelder Feldkieker (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Německa o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Eichsfelder Feldgieker“/„Eichsfelder Feldkieker“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (EU) č. 452/2013 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie a týkající se názvu „Eichsfelder Feldgieker“/„Eichsfelder Feldkieker“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. ledna 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 452/2013 ze dne 7. května 2013 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Eichsfelder Feldgieker/Eichsfelder Feldkieker (CHZO))(Úř. věst. L 133, 17.5.2013, s. 5).

(3)  Úř. věst. C 281, 26.8.2015, s. 12.


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/67


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/103

ze dne 27. ledna 2016

o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (ES) č. 2099/2002 byl zřízen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS).

(2)

Úlohou COSS je soustřeďovat úkoly výborů zřízených v oblasti právních předpisů Unie o námořní bezpečnosti, zabránění znečištění z lodí a ochraně životních a pracovních podmínek na lodích.

(3)

Veškeré nové právní předpisy Unie přijaté v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí by měly na COSS odkazovat.

(4)

Od poslední změny nařízení (ES) č. 2099/2002 bylo v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí přijato několik nových aktů Unie, v nichž je stanoveno, že Komisi pomáhá COSS, a to konkrétně článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES (2), článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES (3), článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (4), článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 (5), článek 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (6), článek 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES (7), článek 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES (8), článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES (9) a článek 38 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (10).

(5)

Kromě toho se na COSS odkazuje v čl. 4d odst. 2 směrnice Rady 1999/32/ES (11), článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 (12) a v čl. 19 odst. 5 a 6 nařízení Komise (EU) č. 788/2014 (13).

(6)

Po přijetí nařízení (ES) č. 2099/2002 byly zrušeny tyto akty Unie stanovené v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení: nařízení Rady (EHS) č. 613/91 (14), směrnice Rady 93/75/EHS (15), nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (16), směrnice Rady 98/18/ES (17), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES (18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/6/ES (19) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 417/2002 (20).

(7)

Znění těchto aktů Unie uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002 bylo přepracováno: směrnice Rady 94/57/ES (21), jež byla přepracována na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES (22) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (23), zatímco směrnice Rady 95/21/ES (24) byla přepracována na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (25).

(8)

Nařízení (ES) č. 2099/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002 se nahrazují tímto:

„2.

‚námořními předpisy Společenství‘ tyto akty:

a)

nařízení Rady (ES) č. 2978/94 ze dne 21. listopadu 1994 o provádění rezoluce Mezinárodní námořní organizace A.747(18) o měření prostornosti zátěžových nádrží ropných tankerů s odděleným zátěžovým prostorem (26);

b)

směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení (27);

c)

směrnice Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů (28);

d)

směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (29);

e)

směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS (30) pro účely provádění čl. 4d odst. 2 uvedené směrnice;

f)

směrnice Rady 1999/35/ES ze dne 29. dubna 1999 o systému povinných prohlídek pro bezpečné provozování liniové dopravy loděmi typu ro-ro a vysokorychlostními osobními plavidly (31);

g)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (32);

h)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (33);

i)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (34);

j)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na plavidlech (35);

k)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (36);

l)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 789/2004 ze dne 21. dubna 2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 613/91 (37);

m)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (38);

n)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (39);

o)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (40);

p)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (41);

q)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (42);

r)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (43);

s)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (44);

t)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (45);

u)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (46);

v)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (47);

w)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne 13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (48);

x)

nařízení Komise (EU) č. 788/2014 ze dne 18. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (49);

y)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (50).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).

(11)  Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne 13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 3).

(13)  Nařízení Komise (EU) č. 788/2014 ze dne 18. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (Úř. věst. L 214, 19.7.2014, s. 12).

(14)  Nařízení Rady (EHS) č. 613/91 ze dne 4. března 1991 o změně registru lodí v rámci Společenství (Úř. věst. L 68, 15.3.1991, s. 1).

(15)  Směrnice Rady 93/75/EHS ze dne 13. září 1993 o minimálních požadavcích na plavidla směřující do přístavů Společenství nebo opouštějící přístavy Společenství a přepravující nebezpečné nebo znečišťující věci (Úř. věst. L 247, 5.10.1993, s. 19).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 3051/95 ze dne 8. prosince 1995 o řízení bezpečnosti osobních lodí typu ro-ro (Úř. věst. L 320, 30.12.1995, s. 14).

(17)  Směrnice Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 136, 18.5.2001, s. 17).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/6/ES ze dne 18. února 2002 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich (Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 31).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 417/2002 ze dne 18. února 2002 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2978/94 (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 1).

(21)  Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).

(24)  Směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/71


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/104

ze dne 27. ledna 2016

o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro menšinové druhy přežvýkavců určené k výkrmu a mléčné produkci (držitel povolení Prosol S.p.A.)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro menšinové druhy přežvýkavců určené k výkrmu a mléčné produkci se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Uvedená doplňková látka již byla prováděcím nařízením Komise (EU) č. 170/2011 (2) povolena pro selata, prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1119/2010 (3) pro dojnice a koně, prováděcím nařízením Komise (EU) č. 896/2009 (4) pro prasnice a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1059/2013 (5) pro výkrm skotu.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 9. července 2015 (6) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití se nepředpokládá, že by přípravek Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 měl nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad se domnívá, že závěry ohledně účinnosti vyvozené v dřívějších stanoviscích pro většinové druhy určené k výkrmu a mléčné produkci lze extrapolovat i na menšinové druhy přežvýkavců určené k výkrmu a mléčné produkci. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 170/2011 ze dne 23. února 2011 o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro selata (odstavená) a o změně nařízení (ES) č. 1200/2005 (držitel povolení Prosol SpA) (Úř. věst. L 49, 24.2.2011, s. 8).

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 1119/2010 ze dne 2. prosince 2010 o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro dojnice a koně a o změně nařízení (ES) č. 1520/2007 (držitel povolení Prosol SpA) (Úř. věst. L 317, 3.12.2010, s. 9).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 896/2009 ze dne 25. září 2009 o povolení nového užití přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro prasnice (držitel povolení Prosol S.p.A) (Úř. věst. L 256, 29.9.2009, s. 6).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1059/2013 ze dne 29. října 2013 o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 jako doplňkové látky pro výkrm skotu a o změně nařízení (ES) č. 492/2006 (držitel povolení Prosol SpA) (Úř. věst. L 289, 31.10.2013, s. 30).

(6)  EFSA Journal 2015; 13(7):4199.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry

4b1710

Prosol S.p.A

Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885

Složení doplňkové látky

Přípravek Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 s obsahem nejméně:

1 × 1010 CFU/g doplňkové látky

Pevná forma

Charakteristika účinné látky

Vitální buňky Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885

Analytická metoda  (1)

Stanovení počtu mikroorganismů: kultivace na glukózovém agaru s kvasničným extraktem a chloramfenikolem (EN 15789:2009)

Identifikace: polymerázová řetězová reakce (PCR).

menšinové druhy přežvýkavců určené k výkrmu

4 × 109

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při peletování.

2.

Bezpečnost: během manipulace se musí používat bezpečnostní brýle a rukavice.

17. února 2026

menšinové druhy přežvýkavců určené k mléčné produkci

2 × 109


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře Evropské unie pro doplňkové látky: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/74


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/105

ze dne 27. ledna 2016,

kterým se schvaluje bifenyl-2-ol jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 2, 4, 6 a 13

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být zhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje bifenyl-2-ol.

(2)

Bifenyl-2-ol byl hodnocen pro použití v typu přípravku 1, osobní hygiena, v typu přípravku 2, dezinfekční prostředky a algicidy, jež nejsou určeny k použití u člověka nebo zvířat, v typu přípravku 4, oblast potravin a krmiv, v typu přípravku 6, konzervanty pro produkty v průběhu skladování, a v typu přípravku 13, konzervanty pro kapaliny používané při obrábění nebo řezání, jak jsou vymezeny v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Španělsko, které bylo jmenováno hodnotícím příslušným orgánem, předložilo dne 2. června 2014 hodnotící zprávy a doporučení.

(4)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 vypracoval výbor pro biocidní přípravky dne 5. února 2015 a 15. června 2015 stanoviska Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v nich závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle uvedených stanovisek lze u biocidních přípravků obsahujících bifenyl-2-ol, které se používají pro typy přípravku 1, 2, 4, 6 a 13, za předpokladu, že jsou splněny některé podmínky týkající se jejich použití, očekávat, že splňují požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012.

(6)

Je proto vhodné schválit bifenyl-2-ol pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 2, 4, 6 a 13 s výhradou dodržování určitých specifikací a podmínek.

(7)

Pro použití v typu přípravku 4 se hodnocení nezabývalo začleněním biocidních přípravků obsahujících bifenyl-2-ol do materiálů a předmětů určených pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (3). Tyto materiály mohou vyžadovat zavedení specifických limitů pro migraci do potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení. Schválení by se proto takového použití týkat nemělo, ledaže by Komise takové limity zavedla nebo bylo podle uvedeného nařízení stanoveno, že tyto limity nejsou nezbytné.

(8)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Bifenyl-2-ol se schvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 2, 4, 6 a 13, s výhradou specifikací a podmínek stanovených v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).


PŘÍLOHA

Obecný název

Název podle IUPAC

Identifikační čísla

Minimální stupeň čistoty účinné látky (1)

Datum schválení

Datum skončení platnosti schválení

Typ přípravku

Zvláštní podmínky

bifenyl-2-ol

Název podle IUPAC:

o-fenylfenol

č. ES: 201-993-5

č. CAS: 90-43-7

995 g/kg

1. července 2017

30. června 2027

1

Při hodnocení přípravku se musí věnovat pozornost zejména expozici, rizikům a účinnosti v souvislosti s jakýmkoli použitím, na které se vztahuje žádost o povolení, ale kterým se nezabývalo hodnocení rizik účinné látky na úrovni Unie.

2

Při hodnocení přípravku se musí věnovat pozornost zejména expozici, rizikům a účinnosti v souvislosti s jakýmkoli použitím, na které se vztahuje žádost o povolení, ale kterým se nezabývalo hodnocení rizik účinné látky na úrovni Unie.

Povolení biocidních přípravků podléhají této podmínce:

Pro profesionální uživatele se stanoví bezpečné provozní postupy a vhodná organizační opatření. Přípravky se musí používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, pokud není možné snížit expozici na přijatelnou úroveň jinými způsoby.

4

Při hodnocení přípravku se musí věnovat pozornost zejména expozici, rizikům a účinnosti v souvislosti s jakýmkoli použitím, na které se vztahuje žádost o povolení, ale kterým se nezabývalo hodnocení rizik účinné látky na úrovni Unie.

Povolení biocidních přípravků podléhají těmto podmínkám:

1)

Pro průmyslové nebo profesionální uživatele musí být stanoveny bezpečné provozní postupy a vhodná organizační opatření. Přípravky se musí používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, pokud není možné snížit expozici na přijatelnou úroveň jinými způsoby.

2)

S ohledem na rizika pro povrchovou vodu, sediment a půdu se biocidní přípravky nesmí používat pro dezinfekci ve velkém rozsahu, pokud nelze prokázat, že rizika lze snížit na přijatelnou úroveň.

3)

U přípravků, které mohou vést ke vzniku reziduí v potravinách či krmivech, se ověří potřeba stanovit nové nebo pozměnit stávající maximální limity reziduí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 (2) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (3) a přijmou se veškerá vhodná opatření ke zmírnění rizik, která zajistí, že příslušné maximální limity reziduí nebudou překročeny.

4)

Přípravky se nezačlení do materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami podle čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4), ledaže by Komise zavedla specifické limity pro migraci bifenyl-2-olu do potravin nebo bylo podle uvedeného nařízení stanoveno, že tyto limity nejsou nezbytné.

6

Při hodnocení přípravku se musí věnovat pozornost zejména expozici, rizikům a účinnosti v souvislosti s jakýmkoli použitím, na které se vztahuje žádost o povolení, ale kterým se nezabývalo hodnocení rizik účinné látky na úrovni Unie.

Povolení biocidních přípravků podléhají těmto podmínkám:

1)

Pro průmyslové nebo profesionální uživatele musí být stanoveny bezpečné provozní postupy a vhodná organizační opatření. Přípravky se musí používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, pokud není možné snížit expozici na přijatelnou úroveň jinými způsoby.

2)

S ohledem na rizika pro vodní prostředí nejsou biocidní přípravky povoleny pro konzervaci mycích a čisticích tekutin a jiných mycích prostředků určených k profesionálnímu použití, pokud nelze prokázat, že rizika lze snížit na přijatelnou úroveň.

13

Při hodnocení přípravku se musí věnovat pozornost zejména expozici, rizikům a účinnosti v souvislosti s jakýmkoli použitím, na které se vztahuje žádost o povolení, ale kterým se nezabývalo hodnocení rizik účinné látky na úrovni Unie.

Povolení biocidních přípravků podléhají této podmínce:

Pro průmyslové nebo profesionální uživatele musí být stanoveny bezpečné provozní postupy a vhodná organizační opatření. Přípravky se musí používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, pokud není možné snížit expozici na přijatelnou úroveň jinými způsoby.


(1)  Čistota uvedená v tomto sloupci je minimální stupeň čistoty účinné látky, která byla použita pro hodnocení provedené v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 98/8/ES. Účinná látka v přípravku uvedeném na trh může mít čistotu stejnou nebo odlišnou, jestliže bylo prokázáno, že je technicky rovnocenná s hodnocenou účinnou látkou.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/79


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/106

ze dne 27. ledna 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

236,2

MA

71,0

TN

116,3

TR

102,2

ZZ

131,4

0707 00 05

MA

86,8

TR

161,0

ZZ

123,9

0709 93 10

MA

50,4

TR

146,2

ZZ

98,3

0805 10 20

EG

50,4

MA

62,1

TN

49,3

TR

65,0

ZZ

56,7

0805 20 10

IL

147,6

MA

83,5

ZZ

115,6

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

IL

129,5

JM

154,6

MA

65,6

TR

82,3

ZZ

108,0

0805 50 10

TR

100,8

ZZ

100,8

0808 10 80

CL

86,9

US

122,2

ZZ

104,6

0808 30 90

CN

94,8

TR

82,0

ZA

84,4

ZZ

87,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/81


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/107

ze dne 27. ledna 2016

o neschválení cybutrynu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být zhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje cybutryn.

(2)

Cybutryn byl v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3) hodnocen pro použití v typu přípravku 21, protihnilobné přípravky, jak je vymezen v příloze V uvedené směrnice, což odpovídá typu přípravku 21, jak je vymezen v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Nizozemsko, které bylo jmenováno hodnotícím příslušným orgánem, předložilo Komisi dne 7. dubna 2011 hodnotící zprávu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 (4).

(4)

Výbor pro biocidní přípravky vypracoval dne 17. června 2015 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 stanovisko Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle tohoto stanoviska biocidní přípravky obsahující cybutryn, které se používají pro typ přípravku 21, pravděpodobně nesplňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES. Vyhodnocením scénářů v rámci posouzení rizik pro životní prostředí byla zjištěna nepřijatelná rizika.

(6)

Není proto vhodné schválit cybutryn pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Cybutryn (číslo ES 248-872-3, číslo CAS 28159-98-0) se neschvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 3).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/83


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/108

ze dne 27. ledna 2016

o neschválení butan-2-on-peroxidu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 a 2

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být zhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje butan-2-on-peroxid.

(2)

V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 informovala Evropská agentura pro chemické látky Komisi o tom, že účast v programu přezkumu butan-2-on-peroxidu pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 a 2 ukončili všichni účastníci.

(3)

Butan-2-on-peroxid by tudíž neměl být schválen jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 a 2.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Butan-2-on-peroxid (číslo ES 215-661-2, číslo CAS 1338-23-4) se neschvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1 a 2.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/84


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/109

ze dne 27. ledna 2016

o neschválení PHMB (1600; 1.8) jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 6 a 9

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být vyhodnoceny s ohledem na jejich případné schválení pro použití v biocidních přípravcích. Uvedený seznam zahrnuje látku PHMB (1600: 1.8).

(2)

Účinná látka PHMB (1600; 1.8.) byla zhodnocena z hlediska použití v typu přípravku 1 (osobní hygiena), typu přípravku 6 (konzervanty pro produkty v průběhu skladování) a typu přípravku 9 (konzervační přípravky pro vlákna, kůži, pryž a polymerní materiály), které jsou vymezeny v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Jako hodnotící příslušný orgán byla určena Francie, která ve dnech 5. září 2013, 8. října 2013 a 14. února 2014 předložila zprávy o posouzení spolu s příslušnými doporučeními.

(4)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 byla ve dnech 16. a 17. června 2015 vydána stanoviska Evropské agentury pro chemické látky, která vypracoval výbor pro biocidní přípravky a v nichž byly zohledněny závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle uvedených stanovisek nelze očekávat, že biocidní přípravky používané pro typy přípravku 1, 6 a 9 a obsahující PHMB (1600; 1.8) splní požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012. Pro uvedené typy přípravku byla v rámci scénářů hodnocených při posuzování dopadů na lidské zdraví a hodnocení rizik pro životní prostředí zjištěna nepřijatelná rizika.

(6)

Není proto vhodné schválit PHMB (1600; 1.8) pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 6 a 9.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

PHMB (1600; 1.8) (č. ES: není k dispozici, č. CAS 27083-27-8 a 32289-58-0) se neschvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 6 a 9.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/86


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/110

ze dne 27. ledna 2016

o neschválení triklosanu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být vyhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje triklosan.

(2)

Triklosan byl v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3) hodnocen pro použití v typu přípravku 1, biocidní přípravky osobní hygieny, jak je vymezen v příloze V uvedené směrnice, což odpovídá typu přípravku 1, jak je vymezen v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Dánsko, které bylo jmenováno hodnotícím příslušným orgánem, předložilo dne 8. dubna 2013 Komisi hodnotící zprávu a doporučení.

(4)

Výbor pro biocidní přípravky vypracoval dne 17. června 2015 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 stanovisko Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle tohoto stanoviska nelze očekávat, že biocidní přípravky používané pro typ přípravku 1 a obsahující triklosan budou splňovat požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES. Vyhodnocením scénářů v rámci posouzení rizik pro životní prostředí byla zjištěna nepřijatelná rizika.

(6)

Není proto vhodné schválit triklosan pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Triklosan (číslo ES 222-182-2, číslo CAS 3380-34-5) se neschvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 1.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. ledna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014, týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1).


Opravy

28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/88


Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/67/ES ze dne 13. července 2009 o montáži zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na dvoukolová a tříkolová motorová vozidla

( Úřední věstník Evropské unie L 222 ze dne 25. srpna 2009 )

Strana 19, příloha II, bod 6.9.1:

místo:

„6.9.1

MISSING TRANSLATION: Each pedal of a two-wheel moped must be fitted with two retro-reflectors.“,

má být:

„6.9.1

Každý pedál dvoukolového mopedu musí mít namontovány dvě odrazky.“

Strana 19, příloha II, bod 6.10:

místo:

„6.10   

Non-triangular front retro-reflector“,

má být:

„6.10   

Přední odrazka jiná než trojúhelníková“.

Strana 66, příloha V, bod 6.12.1:

místo:

„6.12.1

Počet: jedna, třída 1 A (1).“,

má být:

„6.12.1

Počet: dvě, třída I A (1).“

Strana 18 (příloha II, bod 6.7.1), strana 19 (příloha II, body 6.8.1 a 6.10.1), strana 33 (příloha III, bod 6.7.1), strana 34 (příloha III, bod 6.9.1), strana 50 (příloha IV, bod 6.11.1), strana 51 (příloha IV, bod 6.12.1), strana 66 (příloha V, bod 6.11.1), strana 83 (příloha VI, bod 6.12.1), strana 84 (příloha VI, bod 6.13.1):

místo:

„třída 1 A“,

má být:

„třída I A“.


28.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/88


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1850 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů

( Úřední věstník Evropské unie L 271 ze dne 16. října 2015 )

Strana 2, čl. 2 odst. 1 návětí:

místo:

„1.   Produkty z tuleňů pro osobní potřebu cestujících nebo jejich rodin lze dovážet, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:“,

má být:

„1.   Produkty z tuleňů pro osobní potřebu cestujících nebo jejich rodin lze dovážet, pouze pokud je splněn některý z těchto požadavků:“.