ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 333

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
19. prosince 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/2399 ze dne 26. října 2015 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

1

 

 

Dohoda mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

3

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/2400 ze dne 8. prosince 2015 o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie

10

 

 

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru

12

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací

50

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU

54

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelně zbraně byly nevratně neschopné střelby ( 1 )

62

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2404 ze dne 16. prosince 2015 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2015 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2015/1801

73

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2405 ze dne 18. prosince 2015 o otevření a správě celních kvót EU pro zemědělské produkty pocházející z Ukrajiny

89

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/2406 ze dne 18. prosince 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard 1 ( 1 )

97

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2407 ze dne 18. prosince 2015, kterým se obnovuje odchylka od nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, pokud jde o minimální vzdálenost od pobřeží a minimální hloubku moře pro lodní nevody k lovu hlaváče průsvitného (Aphia minuta) v některých teritoriálních vodách Itálie

104

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2408 ze dne 18. prosince 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

108

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2409 ze dne 18. prosince 2015, kterým se určí množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému na podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celní kvóty pro odvětví drůbežího masa pocházejícího ze Spojených států amerických otevřené nařízením (ES) č. 536/2007

110

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2410 ze dne 18. prosince 2015, které určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celních kvót pro dovoz vajec, vaječných výrobků a albuminů pocházejících z Ukrajiny otevřených prováděcím nařízením (EU) 2015/2077

112

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2411 ze dne 18. prosince 2015, kterým se určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celních kvót pro drůbeží maso pocházející z Izraele otevřených nařízením (ES) č. 1384/2007

114

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2412 ze dne 18. prosince 2015, kterým se určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016, v rámci celních kvót pro odvětví vepřového masa otevřených nařízením (ES) č. 442/2009

116

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2015/2413 ze dne 9. prosince 2015 o prodloužení mandátu vedoucí policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL AFGHANISTAN) (EUPOL Afghanistan/2/2015)

118

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2414 ze dne 17. prosince 2015 o zveřejnění odkazu s omezením v Úředním věstníku Evropské unie na harmonizovanou normu EN 521:2006 Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Přenosné spotřebiče využívající tlaku par zkapalněných uhlovodíkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (oznámeno pod číslem C(2015) 9145)  ( 1 )

120

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2415 ze dne 17. prosince 2015 o schválení pozměněných pravidel rozdělení provozu letiště Milán Malpensa, Milán Linate a Orio al Serio (Bergamo) podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (oznámeno pod číslem C(2015) 9177)

124

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2416 ze dne 17. prosince 2015, kterým se některé oblasti Spojených států amerických uznávají za prosté Agrilus planipennis Fairmaire (oznámeno pod číslem C(2015) 9185)

128

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2417 ze dne 17. prosince 2015, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (oznámeno pod číslem C(2015) 9191)

143

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2015/2418 ze dne 18. prosince 2015, kterým se mění rozhodnutí 1999/352/ES, ESUO, Euratom o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

148

 

 

DOPORUČENÍ

 

*

Doporučení (EU) 2015/2419 ze dne 16. března 2015 k provádění programu přidružení EU–Ukrajina

150

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/645 ze dne 20. dubna 2015, kterým se stanoví seznam inspektorů Unie, kteří mohou provádět inspekce podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ( Úř. věst. L 106, 24.4.2015 )

152

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/1


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2399

ze dne 26. října 2015

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 (1) převedlo položku týkající se Kolumbijské republiky z přílohy I do přílohy II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2).

(2)

Položku týkající se Kolumbijské republiky provází poznámka pod čarou, která stanoví, že osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií.

(3)

V souladu s nařízením (EU) č. 509/2014 Komise vyhodnotila situaci Kolumbijské republiky z hlediska kritérií stanovených v uvedeném nařízení. Dne 29. října 2014 přijala Komise zprávu, ve které dospěla k závěru, že značné zlepšení hospodářské, sociální a bezpečnostní situace v Kolumbijské republice v posledních letech je důvodem, proč by kolumbijským státním příslušníkům měl být udělen bezvízový vstup do Evropské unie.

(4)

Dne 19. května 2015 přijala Rada rozhodnutí, jímž zmocnila Komisi k zahájení jednání s Kolumbijskou republikou směřujících k uzavření dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“).

(5)

Jednání o dohodě se uskutečnila dne 20. května 2015 a byla úspěšně dokončena jejím parafováním dne 9. června 2015.

(6)

Dohoda by měla být podepsána a prohlášení k ní připojená by měla být schválena jménem Unie. Dohoda by měla být prozatímně prováděna ode dne následujícího po dni podpisu dohody do dokončení postupů nezbytných pro její formální uzavření.

(7)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(8)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“) jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Prohlášení připojená k tomuto rozhodnutí se schvalují jménem Unie.

Článek 3

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 4

Dohoda je prováděna prozatímně ode dne následujícího po dni podpisu dohody (5) do dokončení postupů nezbytných pro její uzavření.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 26. října 2015.

Za Radu

předsedkyně

C. DIESCHBOURG


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(4)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(5)  Den podpisu dohody zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/3


DOHODA

mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, a

KOLUMBIJSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Kolumbie“,

společně dále jen „smluvní strany“,

S CÍLEM dále rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami a přejíce si usnadnit cestování tím, že svým občanům zajistí bezvízový vstup a krátkodobý pobyt,

S OHLEDEM na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), mimo jiné převedší 19 zemí včetně Kolumbie do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou v případě krátkodobých pobytů osvobozeni od vízové povinnosti v členských státech,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že podle článku 1 nařízení (EU) č. 509/2014 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky těchto 19 států použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Unií,

PŘEJÍCE SI zaručit dodržování zásady rovného zacházení pro všechny občany Unie,

BEROUCE V ÚVAHU, že na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti se během jejich krátkodobého pobytu tato dohoda nevztahuje, a proto se na tuto kategorii osob nadále vztahují příslušná pravidla práva Unie, vnitrostátního práva členských států a vnitrostátního práva Kolumbie v oblasti vízové povinnosti nebo osvobození od ní a v oblasti přístupu k zaměstnání,

ZOHLEDŇUJÍCE Protokol o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a Protokol o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a potvrzujíce, že se ustanovení této dohody nevztahují na Spojené království a Irsko,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účel

Touto dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Unie a občany Kolumbie, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)

„členským státem“ kterýkoli členský stát Unie s výjimkou Spojeného království a Irska;

b)

„občanem Unie“ státní příslušník členského státu ve smyslu písmene a);

c)

„občanem Kolumbie“ osoba, která má státní občanství Kolumbie;

d)

„schengenským prostorem“ prostor bez vnitřních hranic zahrnující území členských států podle písmene a) uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu;

e)

„schengenským acquis“ všechna opatření podle Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, jejichž účelem je zajistit odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích, ve spojení se společnou politikou týkající se kontrol na vnějších hranicích a víz a s bezprostředně souvisejícími doprovodnými opatřeními k předcházení trestné činnosti a boji proti ní.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Občané Unie, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných členským státem, mohou vstupovat na území Kolumbie a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 1.

Občané Kolumbie, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných Kolumbií, mohou vstupovat na území členských států a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 2.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti.

U této kategorie osob může každý členský stát sám rozhodnout, zda uloží občanům Kolumbie vízovou povinnost či zda je od této povinnosti osvobodí v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2).

U této kategorie osob může Kolumbie v souladu se svým vnitrostátním právem sama rozhodnout, zda uloží občanům každého jednotlivého členského státu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí.

3.   Zrušení vízové povinnosti stanovené touto dohodou se uplatňuje, aniž jsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se podmínek pro vstup a krátkodobý pobyt. Členské státy a Kolumbie si vyhrazují právo odepřít vstup na svá území a krátkodobý pobyt na těchto územích, není-li splněna jedna nebo více těchto podmínek.

4.   Zrušení vízové povinnosti platí bez ohledu na dopravní prostředek použitý k překročení hranic smluvních stran.

5.   Záležitosti, na které se tato dohoda nevztahuje, se řídí právem Unie, vnitrostátním právem členských států a vnitrostátním právem Kolumbie.

Článek 4

Délka pobytu

1.   Občané Unie mohou pobývat na území Kolumbie po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

2.   Občané Kolumbie mohou pobývat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Tato doba se počítá bez ohledu na délku pobytu v těch členských státech, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují.

Občané Kolumbie mohou pobývat na území každého z členských států, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů, bez ohledu na délku pobytu vypočtenou pro území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.

3.   Touto dohodou není dotčena možnost, aby Kolumbie a členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem a právem Unie prodloužily tuto délku pobytu na dobu delší než 90 dnů.

Článek 5

Územní působnost

1.   Pro Francouzskou republiku se tato dohoda vztahuje pouze na její evropské území.

2.   Pro Nizozemské království se tato dohoda vztahuje pouze na jeho evropské území.

Článek 6

Smíšený výbor pro správu dohody

1.   Smluvní strany zřídí odborný smíšený výbor (dále jen „výbor“) složený ze zástupců Unie a Kolumbie. Unii zastupuje Evropská komise.

2.   Výbor plní tyto úkoly:

a)

sleduje provádění této dohody;

b)

navrhuje změny této dohody nebo dodatky k ní;

c)

urovnává spory vyplývající z výkladu či provádění této dohody;

d)

jakékoli další úkoly, na nichž se smluvní strany dohodnou.

3.   Výbor se svolává podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Vztah mezi touto dohodou a stávajícími dvoustrannými dohodami o zrušení vízové povinnosti mezi členskými státy a Kolumbií

Tato dohoda má přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody či ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Kolumbií, pokud upravují záležitosti spadající do působnosti této dohody.

Článek 8

Závěrečná ustanovení

1.   Smluvní strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými vnitřními postupy a tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu pozdějšího z obou oznámení, jimiž se smluvní strany o dokončení těchto postupů vzájemně uvědomí.

Tato dohoda se do svého vstupu v platnost provádí ode dne následujícího po dni jejího podpisu.

2.   Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, pokud nebude vypovězena v souladu s odstavcem 5.

3.   Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou smluvních stran. Změny vstupují v platnost poté, co si smluvní strany vzájemně oznámily dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomuto účelu.

4.   Každá smluvní strana může pozastavit provádění této dohody zcela nebo zčásti, zejména z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví, nedovoleného přistěhovalectví nebo při opětovném zavedení vízové povinnosti kteroukoli ze smluvních stran. Rozhodnutí o pozastavení musí být oznámeno druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před jeho zamýšleným vstupem v platnost. Smluvní strana, která pozastavila provádění této dohody, bezodkladně uvědomí druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou, a pozastavení zruší.

5.   Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti 90 dnů po dni jeho doručení.

6.   Kolumbie může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

7.   Unie může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

Sepsáno ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Съставено в Брюксел на втори декември две хиляди и петнадесета година.

Hecho en Bruselas, el dos de diciembre de dos mil quince.

V Bruselu dne druhého prosince dva tisíce patnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den anden december to tusind og femten.

Geschehen zu Brüssel am zweiten Dezember zweitausendfünfzehn.

Kahe tuhande viieteistkümnenda aasta detsembrikuu teisel päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δύο Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαπέντε.

Done at Brussels on the second day of December in the year two thousand and fifteen.

Fait à Bruxelles, le deux décembre deux mille quinze.

Sastavljeno u Bruxellesu drugog prosinca dvije tisuće petnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì due dicembre duemilaquindici.

Briselē, divi tūkstoši piecpadsmitā gada otrajā decembrī.

Priimta du tūkstančiai penkioliktų metų gruodžio antrą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kéteze-tizenötödik év december havának második napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tieni jum ta’ Diċembru fis-sena elfejn u ħmistax.

Gedaan te Brussel, de tweede december tweeduizend vijftien.

Sporządzono w Brukseli dnia drugiego grudnia roku dwa tysiące piętnastego.

Feito em Bruxelas, em dois de dezembro de dois mil e quinze.

Întocmit la Bruxelles la doi decembrie două mii cincisprezece.

V Bruseli druhého decembra dvetisíctridsať.

V Bruslju, dne drugega decembra leta dva tisoč petnajst.

Tehty Brysselissä toisena päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattaviisitoista.

Som skedde i Bryssel den andra december år tjugohundrafemton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

За Република Колумбия

Por la República de Colombia

Za Kolumbijskou republiku

For Republikken Colombia

Für die Republik Kolumbien

Colombia Vabariigi nimel

Για τη Δημοκρατία της Κολομβίας

For the Republic of Colombia

Pour la République de la Colombie

Za Republiku Kolumbiju

Per la Repubblica di Colombia

Kolumbijas Republikas vārdā –

Kolumbijos Respublikos vardu

A Kolumbiai Köztársaság részéről

Għar-Repubblika tal-Kolombja

Voor de Republiek Colombia

W imieniu Republiki Kolumbii

Pela República da Colômbia

Pentru Republica Columbia

Za Kolumbijskú republiku

Za Republiko Kolumbijo

Kolumbian tasavallan puolesta

För Republiken Colombia

Image


(1)  Úř. věst. L 149, 20.5.2014, p. 67.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ S OHLEDEM NA ISLAND, NORSKO, ŠVÝCARSKO A LICHTENŠTEJNSKO

Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Evropskou unií a Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, zejména na základě dohod ze dne 18. května 1999 a 26. října 2004 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.

Za těchto okolností je žádoucí, aby orgány Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na jedné straně a Kolumbie na straně druhé bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty za podobných podmínek, jaké stanoví tato dohoda.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU KATEGORIE „OSOBY CESTUJÍCÍ ZA ÚČELEM VYKONÁVÁNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI“ PODLE ČL. 3 ODST. 2 TÉTO DOHODY

Aby byl zajištěn jednotný výklad, dohodly se smluvní strany, že pro účely této dohody kategorie „osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti“ zahrnuje osoby vstupující na území druhé smluvní strany za účelem vykonávání placeného zaměstnání nebo odměňované činnosti jako zaměstnanci nebo poskytovatelé služeb.

Tato kategorie by neměla zahrnovat:

obchodníky, tj. osoby cestující za účelem obchodních jednání (které nejsou zaměstnány v zemi druhé smluvní strany),

sportovce a umělce vykonávající činnost na jednorázovém základě,

novináře vyslané sdělovacími prostředky země, kde mají pobyt, a

interní stážisty vyslané v rámci společnosti.

Provádění tohoto prohlášení bude v rámci svých povinností, stanovených v článku 6 této dohody, sledovat smíšený výbor, který může navrhovat změny, pokud je bude na základě zkušeností smluvních stran považovat za nezbytné.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU DOBY 90 DNŮ BĚHEM JAKÉHOKOLI OBDOBÍ 180 DNŮ UVEDENÉ V ČLÁNKU 4 TÉTO DOHODY

Smluvní strany se dohodly, že dobou nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů podle článku 4 této dohody se rozumí nepřetržitý pobyt nebo několik po sobě jdoucích návštěv, jejichž celková doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů.

Slovo „jakýkoli“ znamená, že se použije „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a zpětně se započítá každý den pobytu v posledním období 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v jakémkoli období 180 dnů. To znamená mimo jiné, že nepřítomnost po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O INFORMOVÁNÍ OBČANŮ O DOHODĚ O ZRUŠENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI

Uznávajíce důležitost, jakou má transparentnost pro občany Evropské unie a Kolumbie, se smluvní strany dohodly, že zajistí úplné informování občanů o obsahu dohody o zrušení vízové povinnosti a jejích důsledcích i o souvisejících otázkách, jako jsou podmínky vstupu.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ZAVEDENÍ BIOMETRICKÝCH PASŮ KOLUMBIJSKOU REPUBLIKOU

Kolumbijská republika jakožto smluvní strana prohlašuje, že již zadala zakázku na výrobu biometrických pasů, a zavazuje se biometrické pasy svým občanům vydávat nejpozději ode dne 31. srpna 2015. Tyto pasy plně vyhovují požadavkům ICAO uvedeným v dokumentu ICAO Doc 9303.

Smluvní strany souhlasí, že nezavedení biometrických pasů do 31. prosince 2015 je dostatečným důvodem pro pozastavení provádění této dohody v souladu s postupy podle čl. 8 odst. 4 této dohody.


SPOLEČNÁ DEKLARACE O SPOLUPRÁCI V OBLASTI NELEGÁLNÍ MIGRACE

Smluvní strany připomínají svůj závazek podle čl. 49 odst. 3 dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Andským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané dne 15. prosince, pokud jde o zpětné přebírání svých nelegálních migrantů.

Smluvní strany budou plnění tohoto závazku úzce sledovat. Souhlasí s tím, že na žádost kterékoli ze smluvních stran, a zejména v případě nárůstu nelegální migrace a v případě problémů v souvislosti se zpětným přebíráním nelegálních migrantů po vstupu této dohody v platnost, uzavřou dohodu upravující zvláštní povinnosti obou stran v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů.

Smluvní strany se shodly, že taková dohoda o zpětném přebírání osob významně posílí vzájemné závazky přijaté v této dohodě a že neuzavření takové dohody o zpětném přebírání osob, požádá-li o její uzavření kterákoli ze smluvních stran, je dostatečným důvodem pro pozastavení provádění této dohody v souladu s postupy podle čl. 8 odst. 4 této dohody.


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/10


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2400

ze dne 8. prosince 2015

o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. b) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/860 (1) byl dne 27. května 2015 podepsán Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, s výhradou jeho uzavření k pozdějšímu datu.

(2)

Znění pozměňovacího protokolu, které je výsledkem jednání, náležitě odráží směrnice pro jednání vydané Radou, neboť slaďuje dohodu s nejnovějším vývojem na celosvětové úrovni, pokud jde o automatickou výměnu informací, zejména s globálním standardem pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti, který vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Unie, její členské státy a Švýcarská konfederace se práce OECD aktivně účastnily. Znění dohody ve znění pozměňovacího protokolu je právním základem pro provádění globálního standardu ve vztazích mezi Unií a Švýcarskou konfederací.

(3)

Pozměňovací protokol by měl být jménem Unie schválen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, se schvaluje jménem Unie.

Znění pozměňovacího protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

1.   Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení podle čl. 2 odst. 1 pozměňovacího protokolu (2).

2.   Komise informuje Švýcarskou konfederaci a členské státy o oznámeních učiněných podle čl. 1 odst. 1 písm. d) Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, ve znění pozměňovacího protokolu.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. prosince 2015.

Za Radu

předseda

P. GRAMEGNA


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/860 ze dne 26. května 2015 o podpisu Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 136, 3.6.2015, s. 5).

(2)  Datum vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/12


POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL

k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru

EVROPSKÁ UNIE

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE (dále jen „Švýcarsko“),

dále jen „smluvní strana“ nebo společně „smluvní strany“,

Za účelem provádění standardu OECD pro automatickou výměnu informací o finančních účtech (dále jen „globální standard“) v rámci spolupráce, jež zohledňuje oprávněné zájmy obou smluvních stran,

Vzhledem k tomu, že smluvní strany dlouhodobě a úzce spolupracují v oblasti vzájemné pomoci v daňových záležitostech, zejména při uplatňování opatření rovnocenných opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (1), a přejí si zlepšit dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku dalším rozvojem této spolupráce,

Vzhledem k přání smluvních stran uzavřít dohodu o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku na základě vzájemné automatické výměny informací s výhradou ochrany důvěrných informací a jiné ochrany, včetně ustanovení omezujících používání vyměňovaných informací,

Vzhledem k tomu, že článek 10 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „dohoda“) ve znění před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem, jež v současné době stanoví výměnu informací na žádost pouze v případě jednání, které je daňovým podvodem nebo podobným protiprávním činem, by mělo být sladěno se standardem OECD o transparentnosti a výměně informací v daňových záležitostech,

Vzhledem k tomu, že smluvní strany použijí na zpracovávání osobních údajů vyměňovaných v souladu s dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu své příslušné právní předpisy a postupy týkající se ochrany údajů a zavazují se vzájemně se bezodkladně informovat v případě jakékoli změny věcného obsahu těchto právních předpisů a postupů,

Vzhledem k tomu, že členské státy a Švýcarsko disponují i) vhodnými ochrannými opatřeními, která zajistí, že informace obdržené podle této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu zůstanou důvěrné a budou použity pouze osobami nebo orgány či pro účely osob nebo orgánů, které se zabývají vyměřováním nebo výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi nebo dohledem nad nimi, jakož i k jiným oprávněným účelům, a ii) infrastrukturou umožňující účinnou výměnu informací (včetně zavedených postupů k zajištění včasné, přesné, bezpečné a důvěrné výměny informací, účinné a spolehlivé komunikace a schopnosti urychleně řešit otázky a obavy týkající se výměny nebo žádostí o výměnu a provádět ustanovení článku 4 této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu),

Vzhledem k tomu, že kategorie oznamujících finančních institucíoznamovaných účtů, na něž se vztahuje dohoda ve znění tohoto pozměňovacího protokolu, jsou vymezeny tak, aby omezovaly možnosti daňových poplatníků vyhnout se oznamování tím, že majetek přesunou do finančních institucí nebo jej investují do finančních produktů nespadajících do oblasti působnosti dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu. Z oblasti působnosti by však měly být vyňaty některé finanční instituceúčty, u nichž je nízké riziko, že budou použity k daňovému úniku. Prahové hodnoty by neměly být obecně zahrnuty, neboť by je bylo možné snadno obejít rozdělením účtů do různých finančních institucí. Za účelem řešení situací, kdy se daňový poplatník snaží skrýt kapitál, který je sám o sobě příjmem nebo majetkem, z něhož nebyla odvedena daň, by se finanční informace, které jsou předmětem oznamovací povinnosti a výměny, měly týkat nejen všech příslušných příjmů (úroků, dividend a obdobných typů příjmů), ale také zůstatků na účtech a výnosů z prodeje finančního majetku. Zpracovávání informací podle dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu je proto nezbytné a přiměřené k tomu, aby byly daňové orgány členských států a Švýcarska schopny správně a jednoznačně určit dotčené daňové poplatníky a uplatňovat a vymáhat své daňové právní předpisy v přeshraničních situacích, odhadnout pravděpodobnost daňového úniku a vyhnout se zbytečnému dalšímu šetření,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „dohoda“) se mění takto:

1)

Název dohody se nahrazuje tímto:

„Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku“.

2)

Články 1 až 22 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Definice

1.   Pro účely této dohody se rozumí:

a)

‚Evropskou unií‘ Unie založená Smlouvou o Evropské unii a zahrnuje území, na která se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek stanovených v uvedené smlouvě;

b)

‚členským státem‘ členský stát Evropské unie;

c)

‚Švýcarskem‘ území Švýcarské konfederace vymezené jejím právem v souladu s mezinárodním právem;

d)

příslušnými orgány Švýcarska‘ orgány uvedené v písmeni a) přílohy III a ‚příslušnými orgány členských států‘ orgány uvedené v písmenech b) až ac) přílohy III. Příloha III tvoří nedílnou součást této dohody. Seznam příslušných orgánů v příloze III lze změnit oznámením druhé smluvní straně, a sicev případě orgánu uvedeného v písmeně a) přílohy III oznámením učiněným Švýcarskem a v případě ostatních orgánů uvedených v písmenech b) až ac) přílohy III oznámením učiněným Evropskou unií;

e)

finanční institucí členského státu‘: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v členském státě, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo daný členský stát, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v tomto členském státě, pokud se tato pobočka nachází v daném členském státě;

f)

švýcarskou finanční institucí‘: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem ve Švýcarsku, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo Švýcarsko, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem ve Švýcarsku, pokud se tato pobočka nachází ve Švýcarsku;

g)

oznamující finanční institucí‘ podle kontextu jakákoli finanční instituce členského státu nebo švýcarská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí;

h)

oznamovaným účtem‘ podle kontextu oznamovaný účet členského státu nebo švýcarský oznamovaný účet za předpokladu, že byl jako takový identifikován na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II zavedených v tomto členském státě nebo ve Švýcarsku;

i)

oznamovaným účtem členského státufinanční účet vedený švýcarskou oznamující finanční institucí a držený jednou nebo více osobami z členského státu, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanými osobami z členského státu;

j)

švýcarským oznamovaným účtemfinanční účet vedený oznamující finanční institucí členského státu a držený jednou nebo více švýcarskými osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou švýcarskými oznamovanými osobami;

k)

osobou z členského státu‘ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou švýcarskou oznamující finanční institucí identifikovány jako rezidenti členského státu na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem členského státu;

l)

švýcarskou osobou‘ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou oznamující finanční institucí členského státu identifikovány jako rezidenti Švýcarska na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem Švýcarska.

2.   Zvýrazněné termíny, jež v této dohodě nejsou definovány jinak, mají význam, který mají v daném okamžiku i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, nebo případně podle vnitrostátního práva členského státu uplatňujícího dohodu, a ii) v případě Švýcarska podle jeho vnitrostátního práva, přičemž tento význam je v souladu s významem uvedeným v přílohách I a II.

Termíny, jež v této dohodě nebo jejích přílohách I nebo II nejsou definovány jinak, mají, pokud kontext nevyžaduje jinak nebo pokud se příslušný orgán členského státu a příslušný orgán Švýcarska nedohodnou na společném významu, jak je uvedeno v článku 7 (v mezích vnitrostátního práva), význam, který mají v daném okamžiku podle práva dotčené jurisdikce uplatňující tuto dohodu i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (2), nebo případně podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu, a ii) v případě Švýcarska podle jeho vnitrostátního práva, přičemž jakýkoli význam podle platných daňových předpisů dotčené jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) má přednost před významem termínů podle jiných právních předpisů této jurisdikce.

Článek 2

Automatická výměna informací v souvislosti s oznamovanými účty

1.   Podle ustanovení tohoto článku a v souladu s příslušnými pravidly oznamování a náležité péče v souladu s přílohami I a II, které tvoří nedílnou součást této dohody, si příslušný orgán Švýcarska každoročně se všemi příslušnými orgány členských států a všechny příslušné orgány členských států každoročně s příslušným orgánem Švýcarska automaticky vymění informace získané na základě těchto pravidel a vymezené v odstavci 2.

2.   Vyměňovanými informacemi, které se v případě členského státu týkají každého švýcarského oznamovaného účtu a v případě Švýcarska každého oznamovaného účtu členského státu, jsou:

a)

jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, název, adresa a daňové identifikační číslo tohoto subjektu a jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození každé oznamované osoby;

b)

číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

c)

název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

d)

zůstatek na účtu nebo hodnota účtu (v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu včetně kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

e)

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

i)

celková hrubá výše úroku, celková hrubá výše dividend a celková hrubá výše jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

ii)

celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

f)

v případě jakéhokoli depozitního účtu celková hrubá výše úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

g)

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v odst. 2 písm. e) nebo f), celková hrubá částka vyplacená nebo připsaná majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

Článek 3

Lhůta a způsob automatické výměny informací

1.   Pro účely výměny informací podle článku 2 se výše a charakteristika plateb provedených v souvislosti s oznamovaným účtem může určit podle zásad daňových předpisů jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko), která tyto informace vyměňuje.

2.   Pro účely výměny informací podle článku 2 bude ve vyměňovaných informacích uvedena měna jednotlivých relevantních částek.

3.   Pokud jde o čl. 2 odst. 2, týká se vyměna informací prvního roku, v němž vstoupil pozměňovací protokol podepsaný dne 27. května 2015 v platnost, a všech následujících roků a uskutečňuje se do devíti měsíců od konce kalendářního roku, ke kterému se informace vztahují.

4.   Příslušné orgány si automaticky vymění informace popsané v článku 2 ve schématu společného standardu pro oznamování v rozšiřitelném značkovacím jazyce.

5.   Příslušné orgány se dohodnou na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 4

Spolupráce v oblasti dodržování předpisů a jejich prosazování

Příslušný orgán členského státu informuje příslušný orgán Švýcarskapříslušný orgán Švýcarska informuje příslušný orgán členského státu, pokud má prvně jmenovaný (oznamující) příslušný orgán důvod se domnívat, že by chyba mohla vést k nesprávnému nebo neúplnému oznámení informací podle článku 2, nebo že oznamující finanční instituce nedodržela příslušné požadavky na oznamování a postupy náležité péče podle přílohi I a II. Vyrozuměný příslušný orgán přijme veškerá vhodná opatření, jež má podle vnitrostátního práva k dispozici, aby chyby nebo nedodržení pravidel popsané v oznámení vyřešil.

Článek 5

Výměna informací na žádost

1.   Bez ohledu na ustanovení článku 2 a jakékoli jiné dohody o výměně informací na žádost mezi Švýcarskem a kterýmkoli členským státem si příslušný orgán Švýcarskapříslušný orgán kteréhokoli členského státu na žádost vymění informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro provádění této dohody nebo pro uplatňování a prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní všeho druhu a obsahu, uvalených jménem Švýcarska a členských států nebo jejich dílčích územních celků či místních orgánů, pokud zdanění podle těchto vnitrostátních právních předpisů není v rozporu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Švýcarskem a dotčeným členským státem.

2.   Ustanovení odstavce 1 tohoto článku a článku 6 nelze v žádném případě vykládat tak, že má Švýcarsko nebo členský stát povinnost:

a)

provádět správní opatření odchylující se od právních předpisů a správní praxe Švýcarska nebo daného členského státu;

b)

poskytovat informace, které nelze získat na základě právních předpisů nebo v rámci běžné správní praxe Švýcarska nebo daného členského státu;

c)

poskytnout informace vyzrazující obchodní, průmyslové nebo profesní tajemství či obchodní postup nebo informace, jejichž předání by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

3.   Jsou-li informace vyžádány členským státem či Švýcarskem jednajícím jako žádající jurisdikce v souladu s tímto článkem, použije Švýcarsko či členský stát jednající jako dožádaná jurisdikce k získání požadovaných informací svá opatření ke sběru informací, ačkoli tato dožádaná jurisdikce tyto informace nemusí potřebovat pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předcházející větě podléhá omezením podle odstavce 2, avšak v žádném případě nelze tato omezení vykládat tak, že by povolovala dožádané jurisdikci odmítnout poskytnutí informací pouze proto, že na těchto informacích nemá sama vlastní zájem.

4.   Ustanovení odstavce 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že povolují Švýcarsku nebo členskému státu odmítnout poskytnutí informací jen proto, že informace má k dispozici banka, jiná finanční instituce, určená osoba, zástupce nebo zmocněnec, anebo proto, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

5.   Příslušné orgány se dohodnou na používaných standardních formulářích a na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 6

Důvěrnost a ochrana osobních údajů

1.   Veškeré informace získané jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) na základě této dohody jsou považovány za důvěrné a jsou chráněny stejným způsobem jako informace získané na základě vnitrostátního práva dané jurisdikce a v rozsahu nezbytném pro ochranu osobních údajů v souladu s příslušnými vnitrostátními právními pčedpisy a ochrannými opatřeními, jež mohou být jurisdikcí poskytující informace upřesněna jako opatření vyžadovaná podle vnitrostátního práva této jurisdikce.

2.   Tyto informace se v každém případě poskytnou pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů nebo orgánů dohledu), které se zabývají vyměřováním, výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi dané jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) nebo dohledem nad nimi. Tyto informace smí použít pouze výše uvedené osoby nebo orgány, a to pouze pro účely uvedené v předchozí větě. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 je mohou zveřejnit ve veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích týkajících se těchto daní.

3.   Bez ohledu na ustanovení předchozích odstavců mohou být informace obdržené jurisdikcí (kterou je členský stá,t nebo Švýcarsko) použity pro jiné účely v případě, kdy takové informace lze pro tyto jiné účely použít na základě právních předpisů jurisdikce poskytující informace (kterou je Švýcarsko, nebo členský stát) a příslušný orgán této jurisdikce toto použití povolí. Informace poskytnuté jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) jiné jurisdikci (kterou je Švýcarsko, nebo členský stát) mohou být touto jinou jurisdikcí předány třetí jurisdikci (kterou je jiný členský stát) pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu prvně jmenované jurisdikce, od které informace pocházejí. Informace poskytnuté jedním členským státem jinému členskému státu na základě jeho příslušných právních předpisů, kterými se provádí směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, mohou být předány Švýcarsku pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu členského státu, od kterého informace pocházejí.

4.   Každý příslušný orgán členského státu bezodkladně informuje příslušný orgán Švýcarska nebo přísušný orgán Švýcarska informuje příslušný orgán členského státu, o jakémkoli porušení důvěrnosti, selhání ochranných opatření a veškerých následně uložených sankcích a nápravných opatřeních.

Článek 7

Konzultace a pozastavení provádění dohody

1.   Dojde-li k potížím při provádění nebo výkladu této dohody, může kterýkoli příslušný orgán Švýcarska nebo členského státu požádat o konzultace mezi příslušným orgánem Švýcarska a jedním nebo více příslušnými orgány členských států za účelem vypracování vhodných opatření, která zajistí plnění této dohody. Tyto příslušné orgány o výsledcích svých konzultací neprodleně informují Evropskou komisi a příslušné orgány ostatních členských států. Pokud jde o otázky výkladu, může se Evropská komise na žádost kteréhokoli příslušného orgánu těchto konzultací zúčastnit.

2.   Týká-li se konzultace závažného porušení ustanovení této dohody a postup popsaný v odstavci 1 neskýtá odpovídající řešení, může příslušný orgán členského státu nebo Švýcarska pozastavit výměnu informací na základě této dohody se Švýcarskem, respektive s konkrétním členským státem, a to písemným oznámením druhému dotčenému příslušnému orgánu. Toto pozastavení má okamžitý účinek. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje závažné porušení mimo jiné porušení ustanovení, která v této dohodě upravují důvěrnost a ochranná opatření týkající se údajů, neposkytnutí včasných nebo odpovídajících informací příslušným orgánem členského státu nebo Švýcarska, jak vyžaduje tato dohoda, nebo vymezení statusu subjektů nebo účtů jako neoznamujících finančních institucívyňatých účtů způsobem, který maří účely této dohody.

Článek 8

Změny

1.   Smluvní strany se navzájem konzultují, kdykoli dojde k přijetí významné změny kteréhokoli prvku globálního standardu na úrovni OECD, nebo, považují-li to smluvní strany za nezbytné, za účelem zlepšení technického fungování této dohody nebo ke zhodnocení a zohlednění dalšího mezinárodního vývoje. Konzultace proběhnou do jednoho měsíce od žádosti kterékoli smluvní strany, nebo v naléhavých případech co nejdříve.

2.   Na základě těchto kontaktů mohou smluvní strany uskutečnit vzájemné konzultace za účelem přezkoumání toho, zda je nutné v této dohodě provést změny.

3.   Pro účely konzultací uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje každá smluvní strana druhou smluvní stranu o možném vývoji, který by mohl ovlivnit řádné fungování této dohody. To zahrnuje i jakoukoliv příslušnou dohodu mezi jednou smluvní stranou a třetím státem.

4.   Na základě konzultací může být tato dohoda změněna protokolem nebo novou dohodou mezi smluvními stranami.

5.   Provedla-li smluvní strana změnu globálního standardu přijatou OECD a přeje-li si provést odpovídající změnu přílohy I nebo II této dohody, oznámí tuto skutečnost druhé smluvní straně. Konzultace mezi smluvními stranami se uskuteční do jednoho měsíce od oznámení. Bez ohledu na odstavec 4, pokud se smluvní strany během konzultací shodnou na změně, jež by měla být provedena v příloze I nebo II této dohody, může smluvní strana, která o změnu požádala, po dobu nezbytnou k provedení změny formální změnou dohody prozatímně uplatňovat revidované znění příloh I nebo II této dohody, které bylo schváleno během konzultaceí, a to od prvního ledna roku následujícího po ukončení konzultací.

Smluvní strana se považuje za stranu, která provedla změnu globálního standardu přijatou OECD:

a)

v případě členských států: pokud byla změna začleněna do směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní;

b)

v případě Švýcarska: pokud byla změna začleněna do dohody s třetím státem nebo do vnitrostátních právních předpisů.

Článek 9

Dividendy, úroky a licenční poplatky mezi společnostmi

1.   Aniž je dotčeno použití vnitrostátních předpisů nebo předpisů vycházejících ze smluv, které platí ve Švýcarsku a v členských státech a jejichž cílem je předcházet podvodům či zneužívání, dividendy vyplácené mateřským společnostem jejich dceřinými společnostmi nepodléhají zdanění ve státu zdroje, jestliže:

mateřská společnost má v přímém držení nejméně 25 % kapitálu dané dceřiné společnosti po dobu alespoň dvou let a

jedna společnost je pro daňové účely rezidentem členského státu a druhá společnost je pro daňové účely švýcarským rezidentem a

podle žádné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s jakýmkoliv třetím státem není ani jedna ze společností pro daňové účely rezidentem tohoto třetího státu a

obě společnosti podléhají dani z příjmu právnických osob bez osvobození a obě mají formu kapitálové společnosti (3).

2.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy nebo ustanovení vycházejících ze smluv, které platí ve Švýcarsku a v členských státech a jejichž cílem je předcházet podvodům či zneužívání, úroky a licenční poplatky mezi přidruženými společnostmi nebo jejich stálými provozovnami nepodléhají zdanění ve státu zdroje, jestliže:

tyto společnosti jsou přidruženy prostřednictvím přímé držby nejméně 25 % kapitálu po dobu alespoň dvou let nebo jsou obě drženy třetí společností, která má v přímém držení nejméně 25 % kapitálu první i druhé společnosti po dobu nejméně dvou let, a

jedna společnost je pro daňové účely rezidentem členského státu nebo se jedna stálá provozovna nachází na území členského státu a druhá společnost je pro daňové účely švýcarským rezidentem nebo se druhá stálá provozovna nachází ve Švýcarsku a

podle žádné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s jakýmkoliv třetím státem není žádná ze společností pro daňové účely rezidentem tohoto třetího státu a žádná ze stálých provozoven se nenachází v tomto třetím státě a

všechny společnosti podléhají dani z příjmu právnických osob bez osvobození, zejména od úroků a licenčních poplatků, a všechny mají formu kapitálové společnosti (3).

3.   Stávající smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Švýcarskem a členskými státy, které stanoví výhodnější daňové zacházení pro dividendy, úroky a licenční poplatky, zůstávají nedotčeny.

Článek 10

Vypovězení

Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením písemné výpovědi druhé smluvní straně. Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí dvanáctiměsíčního období ode dne oznámení výpovědi. V případě vypovězení zůstanou veškeré informace dříve obdržené na základě této dohody důvěrné a vztahuje se na ně článek 6 této dohody.

Článek 11

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území členských států, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie a za podmínek v nic stanovených, a na Švýcarsko na straně druhé.“

3)

Přílohy se nahrazují tímto:

PŘÍLOHA I

Společný standard pro oznamování a náležitou péči pro informování o finančních účtech (dále jen ‚společný standard pro oznamování‘)

ODDÍL I:

OBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

A.

S výhradou pododdílů C až E je každá oznamující finanční instituce povinna oznamovat příslušnému orgánu své jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) následující informace týkající se každého oznamovaného účtu takové oznamující finanční instituce:

1.

jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce, jejichž je rezidentem (kterou je členský stát nebo Švýcarsko), DIČ a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s oddíly V, VI a VII identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanou osobou, název, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Švýcarsko nebo jiná jurisdikce), jejichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko), jejichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé oznamované osoby;

2.

číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

3.

název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

4.

zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu (v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu včetně kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

5.

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

a)

celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

b)

celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

6.

v případě jakéhokoli depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

7.

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v bodě 5 nebo 6, celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

B.

V oznamovaných informacích musí být uvedena měna jednotlivých relevantních částek.

C.

Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující finanční instituce a popřípadě vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Evropské unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty.

D.

Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 nemusí být DIČ oznamováno, pokud je příslušný členský stát, Švýcarsko nebo jiná jurisdikce rezidentství nevydávají.

E.

Bez ohledu na pododdíl A bod 1 nemusí být datum narození oznamováno, pokud vnitrostátní právo jinak nevyžaduje, aby je oznamující finanční instituce získala a oznámila, a pokud není dostupné v datech s možností elektronického vyhledávání uchovávaných oznamující finanční institucí.

ODDÍL II:

OBECNÉ POŽADAVKY NA NÁLEŽITOU PÉČI

A.

S účtem se zachází jako s oznamovaným účtem počínaje dnem, kdy je jako oznamovaný účet identifikován na základě postupů náležité péče v oddílech II až VII, a není-li uvedeno jinak, informace o oznamovaném účtu musí být každoročně oznámeny v kalendářním roce následujícím po roce, k němuž se vztahují.

B.

Zůstatek na účtu nebo hodnota účtu se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

C.

V případě, že je nutné stanovit prahový zůstatek nebo prahovou hodnotu k poslednímu dni kalendářního roku, příslušný zůstatek nebo hodnota se stanoví k poslednímu dni oznamovacího období, které končí spolu s koncem tohoto kalendářního roku nebo během tohoto kalendářního roku.

D.

Každý členský stát nebo Švýcarsko může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby ke splnění oznamovací povinnosti a povinnosti náležité péče, stanovených podle vnitrostátního práva, využily poskytovatele služeb, nicméně odpovědnost za splnění těchto povinností nadále spočívá na oznamující finanční instituci.

E.

Každý členský stát nebo Švýcarsko může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby uplatnily postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty a postupy náležité péče pro účty s vyšší hodnotou na účty s nižší hodnotou. V případech, kdy členský stát nebo Švýcarsko umožňuje uplatnění postupů náležité péče pro nové účty na dříve existující účty, nadále platí pravidla stanovená pro dříve existující účty.

ODDÍL III:

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty fyzických osob.

A.

Účty, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Dříve existující účet fyzické osoby, který je pojistnou smlouvou s kapitálovou hodnotou nebo smlouvou o pojištění důchodu, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat, pokud je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji této smlouvy rezidentům oznamované jurisdikce.

B.

Účty s nižší hodnotou. V případě účtů s nižší hodnotou se uplatňují následující postupy.

1.

Adresa bydliště. Jestliže má oznamující finanční instituce záznamy o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, může při určování, zda má daného majitele účtu – fyzickou osobu považovat za oznamovanou osobu, s tímto majitelem účtu – fyzickou osobou nakládat jako s rezidentem pro daňové účely členského státu či Švýcarska či jiné jurisdikce, k níž se adresa vztahuje.

2.

Vyhledávání v elektronických záznamech. Jestliže oznamující finanční instituce nevychází z informace o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, jak je uvedeno v pododdílu B bodu 1, je oznamující finanční instituce povinna prověřit, zda jí uchovávaná data s možností elektronického vyhledávání obsahují jakékoli níže uvedené indicie, a musí použít ustanovení pododdílu B bodů 3 až 6:

a)

identifikaci majitele účtu jako rezidenta oznamované jurisdikce;

b)

aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště (včetně poštovní přihrádky) v oznamované jurisdikci;

c)

jedno nebo více telefonních čísel v oznamované jurisdikci a podle kontextu žádné telefonní číslo ve Švýcarsku nebo v členském státě oznamující finanční instituce;

d)

trvalé příkazy (jiné než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikci;

e)

aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v oznamované jurisdikci; nebo

f)

instrukce pro úschovu pošty nebo adresu osoby přebírající poštu v oznamované jurisdikci, jestliže oznamující finanční instituce neeviduje jinou adresu majitele účtu.

3.

Jestliže při elektronickém vyhledávání nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2, nejsou nutná žádná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, nebo se účet nestane účtem s vyšší hodnotou.

4.

Jestliže při elektronickém vyhledávání jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo nastane změna okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s majitelem účtu nakládat jako s rezidentem pro daňové účely každé oznamované jurisdikce, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

5.

Jestliže je při elektronickém vyhledávání zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žádná další adresa ani žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí využít vyhledávání v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2 nebo od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a to v pořadí nejvhodnějším k daným okolnostem. Pokud nebude při vyhledávání v listinných záznamech nalezena patřičná indicie a ani pokus o získání čestného prohlášení nebo listinného důkazu nebude úspěšný, oznamující finanční instituce musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Švýcarska jako nezdokumentovaný.

6.

Bez ohledu na zjištění indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 není oznamující finanční instituce povinna nakládat s majitelem účtu jako s rezidentem oznamované jurisdikce v těchto případech:

a)

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště v oznamované jurisdikci, jedno nebo více telefonních čísel v dané oznamované jurisdikci (a žádné telefonní číslo ve Švýcarsku nebo případně v členském státě oznamující finanční instituce) nebo trvalé příkazy (k finančním účtům jiným než depozitním) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikcioznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)

čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Švýcarsko nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, a

ii)

listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti;

b)

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v dané oznamované jurisdikcioznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)

čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Švýcarsko nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, nebo

ii)

listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti.

C.

Rozšířené postupy prověřování v případě účtů s vyšší hodnotou. V případě účtů s vyšší hodnotou se uplatňují následující postupy.

1.

Vyhledávání v elektronických záznamech. Pokud jde o účty s vyšší hodnotou, oznamující finanční instituce musí prověřit, zda jí uchovávaná data s možností elektronického vyhledávání obsahují jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2.

2.

Vyhledávání v listinných záznamech. Jestliže databáze s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují pole pro všechny informace uvedené v pododdílu C bodu 3 a tyto informace jsou v nich uvedeny, pak další prohledávání listinných záznamů není nutné. Pokud elektronické databáze všechny tyto informace neobsahují, oznamující finanční instituce musí u účtů s vyšší hodnotou rovněž prověřit, zda aktuální hlavní složka s daty o zákazníkovi obsahuje jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2, a pokud se tyto v aktuální hlavní složce s daty o zákazníkovi nenacházejí, musí je vyhledat v níže uvedených dokumentech souvisejících s účtem, které oznamující finanční instituce získala za posledních pět let:

a)

v nejnovějších listinných důkazech shromážděných k účtu;

b)

v nejnovější smlouvě o založení účtu nebo dokumentaci k účtu;

c)

v nejnovější dokumentaci, kterou oznamující finanční instituce získala podle postupů AML/KYC nebo pro jiné regulatorní účely;

d)

v jakýchkoli aktuálně platných plných mocích nebo formulářích pro podpisová práva a

e)

v jakýchkoli aktuálně platných trvalých příkazech (jiných než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků.

3.

Výjimka v případě, že databáze obsahují dostatečné informace. Oznamující finanční instituce není povinna vyhledávat v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2, jestliže informace s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují tyto údaje:

a)

zemi, v níž je majitel účtu rezidentem;

b)

adresu bydliště majitele účtu a jeho adresu pro doručování aktuálně vedenou u oznamující finanční instituce;

c)

telefonní číslo nebo čísla majitele účtu aktuálně vedená u oznamující finanční instituce;

d)

v případě jiných finančních účtů než depozitních účtů také skutečnost, zda existují trvalé příkazy pro převod finančních prostředků z účtu na jiný účet (včetně účtu u jiné pobočky oznamující finanční instituce nebo u jiné finanční instituce);

e)

skutečnost, zda existuje aktuální adresa osoby přebírající poštu nebo instrukce pro úschovu pošty pro majitele účtu, a

f)

skutečnost, zda k účtu existuje jakákoli plná moc nebo podpisové právo.

4.

Dotaz k získání aktuální znalosti od manažera pro styk se zákazníky. Kromě vyhledávání v elektronických a listinných záznamech podle pododdílu C bodů 1 a 2 musí oznamující finanční instituce nakládat jako s oznamovaným účtem s jakýmkoli účtem s vyšší hodnotou, kterému je přidělen manažer pro styk se zákazníky (včetně jakýchkoli finančních účtů sloučených s tímto účtem s vyšší hodnotou), jestliže manažer pro styk se zákazníky má aktuální znalost toho, že majitel účtu je oznamovanou osobou.

5.

Účinek zjištění indicií.

a)

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 a není zjištěno, že účet drží oznamovaná osoba podle pododdílu C bodu 4, nejsou nutná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo více indiciím souvisejícím s tímto účtem.

b)

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo jestliže dojde k následné změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

c)

Jestliže je při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žádná další adresa a žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Jestliže oznamující finanční instituce nemůže takové čestné prohlášení nebo listinný důkaz získat, musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Švýcarska jako nezdokumentovaný.

6.

Jestliže dříve existující účet fyzické osoby není k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost účtem s vyšší hodnotou, ale stane se jím k poslednímu dni některého následujícího kalendářního roku, oznamující finanční instituce musí u takového účtu provést rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž se účet stal účtem s vyšší hodnotou. Jestliže je takový účet na základě tohoto prověření zjištěn jako oznamovaný účet, oznamující finanční instituce musí požadované informace o tomto účtu ve vztahu k roku, v němž byl zjištěn jako oznamovaný účet, a k následujícím rokům oznamovat každoročně, dokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

7.

Poté, co oznamující finanční instituce na účet s vyšší hodnotou použije rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C, oznamující finanční instituce nebude povinna tyto postupy znovu použít s výjimkou dotázání se manažera pro styk se zákazníky podle pododdílu C bodu 4 ve vztahu k témuž účtu s vyšší hodnotou v jakémkoli následujícím roce, pokud se nebude jednat o nezdokumentovaný účet, přičemž v takovém případě by oznamující finanční instituce měla tyto postupy opakovaně používat každý rok, dokud se účet nestane zdokumentovaným.

8.

Jestliže u účtu s vyšší hodnotou dojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím uvedeným v pododdílu B bodu 2 a souvisejícím s účtem, musí oznamující finanční instituce s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

9.

Oznamující finanční instituce musí zavést postupy k zajištění toho, aby manažer pro styk se zákazníky mohl u účtu zjistit jakoukoli změnu okolností. Bude-li například manažeru pro styk se zákazníky oznámeno, že majitel účtu má v oznamované jurisdikci novou adresu pro doručování, je oznamující finanční instituce povinna novou adresu považovat za změnu okolností, a pokud si zvolí použití pododdílu B bodu 6, je povinna od majitele účtu získat příslušnou dokumentaci.

D.

Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s vyšší hodnotou musí být dokončeno do jednoho roku od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost. Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s nižší hodnotou musí být dokončeno do dvou let od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost.

E.

S jakýmkoli dříve existujícím účtem fyzické osoby, který byl identifikován jako oznamovaný účet v souladu s tímto oddílem, musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem ve všech následujících letech, pokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

ODDÍL IV:

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.

A.

nových účtů fyzických osob je oznamující finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC.

B.

Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v oznamované jurisdikci, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takové oznamované jurisdikci (s výhradou oddílu I pododdílu D) a jeho datum narození.

C.

Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a je povinna získat platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely.

ODDÍL V:

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty subjektů.

A.

Účty subjektů, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Pokud si oznamující finanční instituce nezvolí jinak buď s ohledem na všechny dříve existující účty subjektů, nebo samostatně s ohledem na jakoukoli jasně zjištěnou skupinu takových účtů, dříve existující účet subjektu s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, které k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nepřevyšují 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat jako oznamovaný účet, dokud úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu nepřesáhne uvedenou částku k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku.

B.

Účty subjektů, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet subjektu, který má k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost úhrnný zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, a dříve existující účet subjektu, který k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v pododdílu D.

C.

Účty subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B platí, že jen s účty drženými jedním nebo několika subjekty, jež jsou oznamovanými osobami, nebo drženými pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, se nakládá jako s oznamovanými účty.

D.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami:

1.

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

a)

Prověřování informací uchovávaných pro regulatorní účely nebo pro účely vztahů se zákazníky (včetně informací shromážděných podle postupů AML/KYC) k určení, zda z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce. Informace, z nichž vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, zahrnují pro tento účel místo založení nebo zřízení subjektu nebo adresu v oznamované jurisdikci.

b)

Jestliže z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud od majitele účtu nezíská čestné prohlášení nebo na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není oznamovanou osobou.

2.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele dříve existujícího účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v pododdílu D bodu 2 písm. a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

a)

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, musí oznamující finanční instituce od majitele účtu získat čestné prohlášení, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)

Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

c)

Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, může oznamující finanční instituce využít:

i)

informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC v případě dříve existujícího účtu subjektu drženého jedním nebo několika nefinančními subjekty s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které nepřesahují 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, nebo

ii)

čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby o jurisdikci nebo jurisdikcích (kterými jsou členský stát, Švýcarsko nebo jiné jurisdikce), v nichž je ovládající osoba rezidentem pro daňové účely.

E.

Doba prověřování a další postupy platné pro dříve existující účty subjektů.

1.

Prověřování dříve existujících účtů subjektů s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost přesahují 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, musí být dokončeno do dvou let od jeho vstupu v platnost.

2.

Prověřování dříve existujících účtů subjektů s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nepřevyšují 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, ale tuto částku přesáhnou k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku, musí být dokončeno do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu uvedenou částku přesáhly.

3.

Jestliže u dříve existujícího účtu subjektu dojde ke změně okolností, z nichž se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo jiná dokumentace související s účtem jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce musí znovu určit status účtu podle postupů uvedených v pododdílu D.

ODDÍL VI:

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty subjektů.

A.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U nových účtů subjektů musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami:

1.

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

a)

V tomto případě je třeba získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní určit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC. Jestliže subjekt v čestném prohlášení uvede, že není rezidentem pro daňové účely, může vzít oznamující finanční instituce v potaz adresu hlavního sídla subjektu a podle ní určit, kde je majitel účtu rezidentem.

b)

Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není ve vztahu k dané oznamované jurisdikci oznamovanou osobou.

2.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele nového účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v písmenech a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

a)

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, se oznamující finanční instituce musí spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)

Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

c)

Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, se oznamující finanční instituce může spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby.

ODDÍL VII:

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA NÁLEŽITÉ PÉČE

Při uplatňování postupů náležité péče uvedených výše platí následující doplňující pravidla:

A.

Spoléhání se na čestné prohlášení a listinné důkazy. Oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na čestné prohlášení nebo listinné důkazy, jestliže je jí známo nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo listinné důkazy jsou nesprávné nebo nespolehlivé.

B.

Alternativní postupy pro finanční účty oprávněných fyzických osob v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu a pro skupinovou pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo skupinovou smlouvu o pojištění důchodu. Oznamující finanční instituce se může domnívat, že oprávněná fyzická osoba (jiná než vlastník) k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu, která obdrží pojistné plnění v případě smrti pojištěného, není oznamovanou osobou a může nakládat s takovým finančním účtem jako s účtem jiným než oznamovaným účtem, pokud nemá oznamující finanční instituce aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou. Oznamující finanční instituce má důvod předpokládat, že oprávněná osoba k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu je oznamovanou osobou, jestliže informace shromážděné oznamující finanční institucí a spojené s touto oprávněnou osobou obsahují indicie uvedené v oddílu III pododdílu B. Jestliže oznamující finanční instituce má aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou, oznamující finanční instituce se musí držet postupů uvedených v oddílu III pododdílu B.

Členský stát nebo Švýcarsko mají možnost oznamující finanční instituci umožnit s finančním účtem, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, nakládat jako s finančním účtem, který není oznamovaným účtem, až do dne splatnosti částky zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě, jestliže finanční účet, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, splňuje tyto požadavky:

a)

skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo skupinová smlouva o pojištění důchodu je uzavřena se zaměstnavatelem a vztahuje se na nejméně 25 zaměstnanců/držitelů certifikátu;

b)

zaměstnanci/držitelé certifikátu mají nárok obdržet jakoukoli hodnotu smlouvy související s jejich podíly a určit oprávněné osoby, kterým má být v případě smrti zaměstnance vyplaceno příslušné plnění; a

c)

úhrnná částka splatná kterémukoli zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě nepřevyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska.

Termínem ‚skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou‘ se rozumí pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou, která i) poskytuje pojistné krytí fyzickým osobám, jež jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny; a ii) ukládá pojistné za každého člena skupiny (nebo člena určité podskupiny v rámci skupiny), jež se stanovuje bez ohledu na jednotlivé charakteristiky zdravotního stavu člena (nebo podskupiny členů) skupiny jiné než věk, pohlaví a kuřácké návyky.

Termínem ‚skupinová smlouva o pojištění důchodu‘ se rozumí smlouva o pojištění důchodu, podle níž jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost sdělí členské státy Švýcarsku a Švýcarsko sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost uvedenou v tomto pododdílu. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Švýcarsku a Evropská komise předá sdělení Švýcarska všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Švýcarskem se sdělují stejným způsobem.

C.

Pravidla pro slučování zůstatků na účtu a převod měny.

1.

Slučování účtů fyzických osob. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených fyzickou osobou je oznamující finanční instituce povinna sloučit všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

2.

Slučování účtů subjektů. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených subjektem je oznamující finanční instituce povinna vzít v úvahu všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

3.

Zvláštní pravidlo pro slučování platné pro manažery pro styk se zákazníky. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených určitou osobou k určení toho, zda je finanční účet účtem s vyšší hodnotou, platí, že v případě jakéhokoli finančního účtu, o němž manažer pro styk se zákazníky ví nebo má důvod předpokládat, že je přímo nebo nepřímo vlastněn, ovládán nebo zřízen toutéž osobou (nikoli ve funkci zmocněnce), je oznamující finanční instituce rovněž povinna všechny tyto účty sloučit.

4.

Převod uvedených částek do jiné měny. Všechny částky v dolarech nebo částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska je třeba chápat i jako ekvivalentní částky v jiných měnách přepočtené v souladu s vnitrostátním právem.

ODDÍL VIII:

DEFINICE POJMŮ

Následujícím termínům je třeba rozumět takto:

A.

Oznamující finanční instituce

1.

Termínem ‚oznamující finanční instituce‘ se podle kontextu rozumí jakákoli finanční instituce členského státu nebo švýcarská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí.

2.

Termínem ‚finanční instituce zúčastněné jurisdikce‘ se rozumí: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v zúčastněné jurisdikci, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo danou zúčastněnou jurisdikci, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v zúčastněné jurisdikci, pokud se tato pobočka nachází v dané zúčastněné jurisdikci.

3.

Termínem ‚finanční instituce‘ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna.

4.

Termínem ‚schovatelská instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu daného subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

5.

Termínem ‚depozitní instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání.

6.

Termínem ‚investiční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt,

a)

který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

i)

obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, s převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures;

ii)

individuální nebo kolektivní správu portfolia nebo

iii)

jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku nebo peněžních prostředků v zastoupení jiných osob;

nebo

b)

jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle pododdílu A bodu 6 písm. a).

Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností uvedených v písmenu a), nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem za účelem uvedeným v písmenu b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Termín ‚investiční subjekt‘ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože uvedený subjekt splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdílu D bodě 9 písm. d) až g).

Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici ‚finanční instituce‘ v doporučeních Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force).

7.

Termín ‚finanční majetek‘ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín ‚finanční majetek‘ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.

8.

Termínem ‚specifikovaná pojišťovna‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.

B.

Neoznamující finanční instituce

1.

Termínem ‚neoznamující finanční instituce‘ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:

a)

vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonávají specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce;

b)

důchodovým fondem se širokou účastí, důchodovým fondem s úzkou účastí, penzijním fondem vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky nebo kvalifikovaným vydavatelem kreditních karet;

c)

jakýmkoli jiným subjektem, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli ze subjektů podle pododdílu B bodu 1 písm. a) a b) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako neoznamující finanční instituce a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Švýcarsku a v případě Švýcarska oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto subjektu jakožto neoznamující finanční instituce nemaří účely této dohody;

d)

vyňatým nástrojem kolektivního investování nebo

e)

svěřenským fondem v rozsahu, v jakém je svěřenský správce svěřenského fondu oznamující finanční institucí a oznamuje všechny informace požadované v souladu s oddílem I o všech oznamovaných účtech svěřenského fondu.

2.

Termínem ‚vládní subjekt‘ se rozumí vláda členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce (který pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem, Švýcarskem či jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen ‚vládní subjekt‘). Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce.

a)

‚Nedílnou součástí‘ členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu musí být připisovány na jeho vlastní účet nebo na jiné účty členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.

b)

Ovládaným subjektem se rozumí subjekt, který je formálně oddělen od členského státu, Švýcarska či jiné jurisdikce nebo jinak představuje samostatný právní subjekt, a to za předpokladu, že:

i)

subjekt je přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika ovládaných subjektů zcela vlastněn a ovládán jedním nebo několika vládními subjekty,

ii)

čisté příjmy subjektu jsou připisovány na jeho vlastní účet nebo na účty jednoho nebo více vládních subjektů, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby, a

iii)

majetek subjektu po jeho zrušení přejde na jeden nebo více vládních subjektů.

c)

Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou tyto osoby zamýšlenými příjemci v rámci vládního programu a činnosti programu jsou prováděny pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládního subjektu k provozování obchodního podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.

3.

Termínem ‚mezinárodní organizace‘ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodní organizace): i) která se skládá především z vlád; i) která má s členským státem, Švýcarskem nebo jinou jurisdikcí uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a iii) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.

4.

Termínem ‚centrální banka‘ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou členského státu, Švýcarska nebo jiné jurisdikce – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády členského státu, Švýcarska nebo jiné jurisdikce odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno členským státem, Švýcarskem nebo jinou jurisdikcí.

5.

Termínem ‚důchodový fond se širokou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti nebo jakékoli jejich kombinace oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů, náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že fond:

a)

nemá ani jednu oprávněnou osobou s právem na více než pět procent z majetku fondu;

b)

podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi a

c)

splňuje alespoň jeden z těchto požadavků:

i)

fond je vzhledem ke svému statusu důchodového nebo penzijního plánu obecně osvobozen od daně z příjmů z investování nebo podléhá odložené dani z příjmů či snížené dani;

ii)

fond získává alespoň 50 % svých celkových příspěvků (s výjimkou převodů majetku z jiných plánů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) od přispívajících zaměstnavatelů;

iii)

rozdělování nebo čerpání prostředků z fondu je povoleno jen při vzniku specifikovaných událostí souvisejících s odchodem do důchodu, vznikem pracovní neschopnosti či invalidity nebo úmrtím (kromě převodu přídělů do jiných důchodových fondů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo na důchodové a penzijní účty podle pododdílu C bodu 17 písm. a)), nebo se na rozdělování nebo čerpání před těmito specifikovanými událostmi vztahují sankce, nebo

iv)

příspěvky (jiné než určité povolené vyrovnávací příspěvky) od zaměstnanců do fondu jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti zaměstnance, nebo nesmějí ročně přesáhnout 50 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

6.

Termínem ‚důchodový fond s úzkou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů, náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že:

a)

fond má méně než 50 účastníků;

b)

do fondu hradí příspěvky jeden nebo více zaměstnavatelů, kteří nejsou investičními subjekty ani pasivními nefinančními subjekty;

c)

příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do fondu (jiné než převody majetku z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti, respektive kompenzaci zaměstnance;

d)

účastníci, kteří nejsou rezidenty jurisdikce (kterou je členský stát nebo Švýcarsko), v níž je fond zřízen, nemají nárok na více než 20 % z majetku fondu a

e)

fond podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi.

7.

Termínem ‚penzijní fond vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky‘ se rozumí fond zřízený vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám či účastníkům, kteří jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili), nebo kteří nejsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, jestliže dávky poskytované těmto oprávněným osobám či účastníkům jsou poskytovány náhradou za osobní služby vykonávané pro vládní subjekt, mezinárodní organizaci nebo centrální banku.

8.

Termínem ‚kvalifikovaný vydavatel kreditních karet‘ se rozumí finanční instituce splňující tyto požadavky:

a)

finanční instituce je finanční institucí výhradně proto, že je vydavatelem kreditních karet, který přijímá vklady jen tehdy, když zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kartě a přeplatek mu není okamžitě vrácen; a

b)

nejpozději ode dne vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost zavede finanční instituce zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího 50 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny uvedených v oddílu VII pododdílu C. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží.

9.

Termínem ‚vyňatý nástroj kolektivního investování‘ se rozumí investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, za předpokladu, že veškeré podíly v tomto nástroji kolektivního investování jsou v držení fyzických osob či subjektů, které nejsou oznamovanými osobami, s výjimkou pasivního nefinančního subjektuovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo jejich prostřednictvím.

Investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, se kvalifikuje podle tohoto bodu jako vyňatý nástroj kolektivního investování i v případě, že tento nástroj kolektivního investování vydal listinné akcie na majitele, a to za předpokladu, že:

a)

nástroj kolektivního investování nevydal ani nevydá žádné listinné akcie na majitele po 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost;

b)

nástroj kolektivního investování všechny tyto akcie po jejich odevzdání stáhne;

c)

nástroj kolektivního investování provádí postupy náležité péče uvedené v oddílech II až VII a oznamuje všechny požadované informace o všech těchto akciích, když jsou tyto akcie předloženy k zpětnému odkupu nebo jinému proplacení; a

d)

nástroj kolektivního investování má zavedeny zásady a postupy k zajištění, aby tyto akcie byly co nejdříve a v každém případě do dvou let od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost odkoupeny nebo imobilizovány.

C.

Finanční účet

1.

Termínem ‚finanční účet‘ se rozumí účet vedený finanční institucí a zahrnuje depozitní účet, schovatelský účet a:

a)

v případě investičního subjektu jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci. Bez ohledu na výše uvedené termín ‚finanční účet‘ nezahrnuje majetkovou nebo dluhovou účast v subjektu, který je investičním subjektem pouze proto, že: i) poskytuje investiční poradenství zákazníkovi a jedná v jeho zastoupení nebo ii) obhospodařuje majetek pro zákazníka a jedná v jeho zastoupení za účelem investování, obhospodařování nebo administrace finančního majetku uloženého jménem tohoto zákazníka u finanční instituce jiné, než je tento subjekt;

b)

v případě finanční instituce, která není uvedena v písmenu a), jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci, pokud byla tato třída účastí vytvořena s cílem vyhnout se oznamování podle oddílu I; a

c)

jakékoli pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a jakékoli smlouvy o pojištění důchodu, uzavřené nebo vedené finanční institucí, mimo smlouvy se sjednaným pojistným plněním ve formě neinvestičního nepřevoditelného doživotního důchodu, který je vyplácen fyzické osobě ve formě penze nebo dávek pro případ pracovní neschopnosti a invalidity poskytovaných na základě vyňatého účtu.

Termín ‚finanční účet‘ nezahrnuje žádný účet, který je vyňatým účtem.

2.

Termín ‚depozitní účet‘ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený finanční institucí v rámci běžného poskytování bankovních služeb nebo podobného podnikání. Depozitní účet rovněž zahrnuje částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky.

3.

Termínem ‚schovatelský účet‘ se rozumí účet (mimo pojistných smluvsmluv o pojištění důchodu), na němž je držen finanční majetek ve prospěch jiné osoby.

4.

Termínem ‚majetková účast‘ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.

5.

Termínem ‚pojistná smlouva‘ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.

6.

Termínem ‚smlouva o pojištění důchodu‘ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe jurisdikce (kterou je členský stát, Švýcarsko nebo jiná jurisdikce), kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.

7.

Termínem ‚pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou‘ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu.

8.

Termínem ‚kapitálová hodnota‘ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník i v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené nezahrnuje termín ‚kapitálová hodnota‘ částku splatnou podle pojistné smlouvy:

a)

výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění;

b)

jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí;

c)

jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy (jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu) z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby;

d)

jako dividendu pojistníka (mimo dividendu při ukončení pojištění) za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle písmene b); nebo

e)

jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.

9.

Termínem ‚dříve existující účet‘ se rozumí:

a)

finanční účet vedený oznamující finanční institucí k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost.

b)

členský stát nebo Švýcarsko mají možnost rozšířit termín ‚dříve existující účet‘ rovněž na kterýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:

i)

daný majitel účtu má u oznamující finanční instituce (nebo u propojeného subjektu v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) jako oznamující finanční instituce) finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu písmene a),

ii)

pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII pododdílu A i pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující finanční instituce, a případně propojený subjekt v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Švýcarsko) jako oznamující finanční instituce, s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem,

iii)

v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující finanční instituci povoleno uvedené postupy u tohoto účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle písmene a) a

iv)

založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely této dohody.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost sdělí členské státy Švýcarsku a Švýcarsko sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost uvedenou v tomto bodu. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Švýcarsku a Evropská komise předá sdělení Švýcarska všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Švýcarskem se sdělují stejným způsobem.

10.

Termínem ‚nový účet‘ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený v den vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nebo později, není-li považován za dříve existující účet podle rozšířené definice dříve existujícího účtu podle pododdílu C bodu 9.

11.

Termínem ‚dříve existující účet fyzické osoby‘ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

12.

Termínem ‚nový účet fyzické osoby‘ se rozumí nový účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

13.

Termínem ‚dříve existující účet subjektu‘ se rozumí dříve existující účet držený jedním nebo více subjekty.

14.

Termínem ‚účet s nižší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nepřevyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska.

15.

Termínem ‚účet s vyšší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci roku předcházejícího vstup pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nebo k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku převyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska.

16.

Termínem ‚nový účet subjektu‘ se rozumí nový účet držený jedním nebo více subjekty.

17.

Termínem ‚vyňatý účet‘ se rozumí kterýkoli z následujících účtů:

a)

důchodový nebo penzijní účet, který splňuje následující požadavky:

i)

účet podléhá regulaci jako osobní důchodový účet nebo je součástí registrovaného nebo regulovaného důchodového či penzijního plánu, jehož cílem je vyplacení důchodových nebo penzijních dávek (včetně dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti);

ii)

účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)

je vyžadováno, aby daňovým orgánům byly oznamovány informace týkající se tohoto účtu;

iv)

výběry prostředků jsou podmíněny dosažením konkrétního důchodového věku, zdravotní nezpůsobilostí či smrtí, nebo se na výběry provedené před vznikem těchto událostí vztahují sankce a

v)

buď: i) roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou 50 000 USD nebo ekvivalentní částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, nebo ii) je stanoven maximální celoživotní příspěvek na účet ve výši 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, v obou případech s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu v), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

b)

účet, který splňuje následující požadavky:

i)

účet podléhá regulaci jako investiční nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření a je pravidelně obchodován na zavedeném trhu s cennými papíry nebo podléhá regulaci jako spořicí nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření;

ii)

účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)

výběry prostředků jsou podmíněny splněním určitých kritérií týkajících se účelu investičního nebo spořicího účtu (například poskytnutí prostředků na vzdělání nebo na zdravotní péči), nebo se na výběry provedené v případě nesplnění těchto kritérií vztahují sankce a

iv)

roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou 50 000 USD nebo ekvivalentní částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu iv), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

c)

smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou, která uplyne předtím, než pojištěný dosáhne věku 90 let, a to za předpokladu, že smlouva splňuje tyto požadavky:

i)

běžné pojistné, které se v průběhu pojistné doby nesnižuje, je splatné minimálně jednou ročně během pojistné doby nebo do té doby, než pojištěný dosáhne věku 90 let, podle toho, která doba je kratší;

ii)

smlouva nemá žádnou kapitálovou hodnotu, kterou by mohla jakákoli osoba čerpat (výběrem, zápůjčkou či jinak) bez ukončení smlouvy;

iii)

částka (jiná než dávka v případě smrti) splatná po zrušení nebo ukončení smlouvy nemůže překročit úhrn zaplaceného pojistného s odečtením nákladů na krytí rizika úmrtí, nemoci a jiných nákladů (bez ohledu na jejich skutečný vznik) za dobu existence smlouvy a jakýchkoli částek vyplacených před zrušením nebo ukončením smlouvy a

iv)

smlouva není držena nabyvatelem za úplatu;

d)

účet, který je držen výhradně v pozůstalosti, jestliže dokumentace k tomuto účtu obsahuje kopii závěti zesnulého nebo úmrtního listu;

e)

účet zřízený v souvislosti s kteroukoli z níže uvedených skutečností:

i)

se soudním příkazem nebo rozsudkem;

ii)

s prodejem, výměnou nebo pronájmem nemovitého či osobního majetku za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:

účet je financován výhradně platbou v hotovosti, peněžní zálohou, vkladem ve výši vhodné k zajištění povinnosti přímo související s transakcí nebo obdobnou platbou, nebo je financován z finančního majetku, který je uložen na účtu v souvislosti s prodejem, výměnou nebo pronájmem majetku,

účet je zřízen a využíván výhradně k zajištění povinnosti kupujícího uhradit kupní cenu za majetek, povinnosti prodávajícího uhradit jakýkoli podmíněný závazek nebo povinnosti pronajímatele či nájemce uhradit jakékoli škody v souvislosti s pronajatým majetkem podle nájemní smlouvy,

aktiva na účtu včetně příjmů z nich plynoucích budou vyplacena či jinak rozdělena ve prospěch kupujícího, prodávajícího, pronajímatele či nájemce (mimo jiné ke splnění povinnosti takové osoby) při prodeji, výměně nebo odevzdání majetku nebo při zrušení nájemní smlouvy,

účet není maržovým ani obdobným účtem zřízeným v souvislosti s prodejem nebo výměnou finančního majetku a

účet nesouvisí s účtem podle písmene f);

iii)

s povinností finanční instituce poskytující zápůjčku zajištěnou nemovitým majetkem, aby odložila stranou část platby výhradně k pozdějšímu usnadnění úhrady daní nebo pojištění souvisejícího s nemovitým majetkem;

iv)

s povinností finanční instituce výhradně usnadnit pozdější úhradu daní;

f)

depozitní účet, který splňuje následující požadavky:

i)

účet existuje výhradně proto, že zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kreditní kartě nebo na jiném revolvingovém úvěrovém účtu a přeplatek mu není okamžitě vrácen, a

ii)

počínaje dnem vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost nebo dříve zavede finanční instituce zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího 50 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Švýcarska, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro převod měny uvedených v oddílu VII pododdílu C. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží;

g)

jakýkoli jiný účet, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli z účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a) až f) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako vyňatý účet a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Švýcarsku a v případě Švýcarska oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto účtu jakožto vyňatého účtu nemaří účely této dohody.

D.

Oznamovaný účet

1.

Termínem ‚oznamovaný účet‘ se rozumí účet držený jednou nebo více oznamovanými osobami nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, za předpokladu, že byl jako takový identifikován po použití postupů náležité péče podle oddílů II až VII.

2.

Termínem ‚oznamovaná osoba‘ se rozumí osoba z oznamované jurisdikce, která není: i) obchodní společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; ii) obchodní společností, která je propojeným subjektem obchodní společnosti podle podbodu i); iii) vládním subjektem; iv) mezinárodní organizací; v) centrální bankou nebo vi) finanční institucí.

3.

Termínem ‚osoba z oznamované jurisdikce‘ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou rezidentem oznamované jurisdikce podle daňové legislativy této jurisdikce, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem oznamované jurisdikce. Pro tyto účely se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu.

4.

Termínem ‚oznamovaná jurisdikce‘ se rozumí Švýcarsko ve vztahu k členskému státu nebo členský stát ve vztahu ke Švýcarsku v souvislosti s povinností poskytovat informace uvedené v oddílu I.

5.

Termínem ‚zúčastněná jurisdikce‘ se ve vztahu k členskému státu nebo ke Švýcarsku rozumí:

a)

kterýkoli členský stát ve vztahu k oznamování Švýcarsku, nebo

b)

Švýcarsko ve vztahu k oznamování členskému státu, nebo

c)

jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má příslušný členský stát nebo případně Švýcarsko platnou dohodu, na jejímž základě je druhá jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném daným členským státem nebo Švýcarskem a oznámeném Švýcarsku, respektive Evropské komisi;

d)

ve vztahu k členským státům jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má Evropská unie platnou dohodu, na jejímž základě je daná jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.

6.

Termínem ‚ovládající osoby‘ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín ‚ovládající osoby‘ musí být vykládán způsobem, který je v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru.

7.

Termínem ‚nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který není finanční institucí.

8.

Termínem ‚pasivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli: i) nefinanční subjekt, který není aktivním nefinančním subjektem, nebo ii) investiční subjekt podle pododdílu A bodu 6 písm. b), který není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

9.

Termínem ‚aktivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli nefinanční subjekt, který splňuje některé z těchto kritérií:

a)

méně než 50 % hrubého příjmu nefinančního subjektu za předchozí kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených nefinančním subjektem během předchozího kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;

b)

akcie nefinančního subjektu jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je nefinanční subjekt propojeným subjektem se subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů;

c)

nefinanční subjekt je vládním subjektem, mezinárodní organizací, centrální bankou nebo subjektem zcela vlastněným jedním nebo několika výše uvedenými subjekty;

d)

všechny podstatné činnosti nefinančního subjektu spočívají v držení (všech nebo části) vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že subjekt tento status nezíská, jestliže funguje (nebo se prezentuje) jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;

e)

nefinanční subjekt ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu počátečního uspořádání nefinančního subjektu;

f)

nefinanční subjekt v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jeho majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání jiném, než je podnikání finanční instituce;

g)

nefinanční subjekt se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými subjekty, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto subjekty a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakémukoli subjektu, který není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených subjektů se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce; nebo

h)

nefinanční subjekt splňuje všechny níže uvedené požadavky:

i)

je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko nebo jiná jurisdikce), výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely, nebo je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;

ii)

ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), je osvobozen od daně z příjmů;

iii)

nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;

iv)

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek nefinančního subjektu byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativního subjektu, s výjimkou provádění charitativních činností nefinančního subjektu nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který nefinanční subjekt zakoupil, a

v)

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku nefinančního subjektu byl všechen jeho majetek distribuován vládnímu subjektu nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takové jurisdikce.

E.

Různé

1.

Termínem ‚majitel účtu‘ se rozumí osoba, kterou finanční instituce, jež vede finanční účet, zaznamenává nebo označuje jako majitele finančního účtu. Osoba, která není finanční institucí a která drží finanční účet pro jinou osobu nebo v její prospěch jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, není pro účely této přílohy považována za majitele účtu a za majitele účtu je považována daná jiná osoba. V případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu je majitelem účtu jakákoli osoba, která je oprávněna nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit osobu oprávněnou ze smlouvy. Jestliže není nikdo, kdo by mohl nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit oprávněnou osobu, je majitelem účtu jakákoli osoba označená jako majitel ve smlouvě a jakákoli osoba s nárokem na výplatu plnění podle podmínek smlouvy. Po uplynutí pojistné doby podle pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu se za majitele účtu pokládá každá osoba s nárokem na výplatu plnění podle smlouvy.

2.

Postupy AML/KYC‘ se rozumí postupy náležité péče a kontroly zákazníka, které oznamující finanční instituce uplatňuje podle požadavků na opatření proti praní peněz nebo obdobných požadavků, které se na tuto oznamující finanční instituci vztahují.

3.

Termínem ‚subjekt‘ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

4.

Subjekt je ‚propojeným subjektem‘ s jiným subjektem, jestliže jeden z těchto subjektů je ovládán druhým, nebo oba subjekty jsou ovládány společně. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 procent hlasů a podílu na subjektu. Členský stát nebo Švýcarsko mají možnost definovat subjekt jako ‚propojený subjekt‘ s jiným subjektem, jestliže a) jeden z těchto subjektů je ovládán druhým; b) oba subjekty jsou ovládány společně; nebo c) oba subjekty jsou investičními subjekty podle pododdílu A bodu 6 písm. b), mají společné vedení a toto vedení plní v těchto investičních subjektech povinnosti náležité péče. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost sdělí členské státy Švýcarsku a Švýcarsko sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost uvedenou v tomto bodu. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Švýcarsku a Evropská komise předá sdělení Švýcarska všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Švýcarskem se sdělují stejným způsobem.

5.

Zkratkou ‚DIČ‘ se rozumí daňové identifikační číslo daňového poplatníka (nebo funkční ekvivalent tohoto daňového identifikačního čísla).

6.

Termín ‚listinné důkazy‘ zahrnuje kterýkoli z těchto dokumentů:

a)

potvrzení o rezidentství vydané oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec) jurisdikce (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), o níž příjemce platby prohlašuje, že je jejím rezidentem;

b)

v případě fyzické osoby jakýkoli platný doklad totožnosti vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uvedeno jméno fyzické osoby a který se běžně používá pro účely zjišťování totožnosti;

c)

v případě subjektu jakýkoli úřední dokument vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uveden název subjektu a buď adresa jeho hlavního sídla v jurisdikci (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Švýcarsko či jiná jurisdikce), ve které byl subjekt založen nebo zřízen;

d)

jakýkoli zauditovaný finanční výkaz, úvěrovou zprávu třetí osoby, insolvenční návrh nebo zprávu regulatorního orgánu pro cenné papíry.

V souvislosti s dříve existujícím účtem subjektu má každý členský stát nebo Švýcarsko možnost oznamující finanční instituci umožnit použít jako listinný důkaz jakoukoli klasifikaci ve svých záznamech ohledně majitele účtu, která byla stanovena na základě standardizovaného odvětvového systému kódů, kterou oznamující finanční instituce zaznamenala v souladu se svou obvyklou podnikatelskou praxí pro účely postupů AML/KYC či jiné regulatorní účely (jiné než daňové) a kterou zavedla přede dnem klasifikace finančního účtu jako dříve existujícího účtu, jestliže jí není známo nebo nemá důvod předpokládat, že je taková klasifikace nesprávná či nespolehlivá. Termínem ‚standardizovaný odvětvový systém kódů‘ se rozumí systém kódů pro klasifikaci provozoven podle druhu podnikání, používaný pro jiné účely než daňové.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 27. května 2015 v platnost sdělí členské státy Švýcarsku a Švýcarsko sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost uvedenou v tomto bodu. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Švýcarsku a Evropská komise předá sdělení Švýcarska všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Švýcarskem se sdělují stejným způsobem.

ODDÍL IX:

ÚČINNÉ PROVEDENÍ

Každý členský stát a Švýcarsko musí mít zavedeny pravidla a správní postupy k zajištění účinného provedení a dodržování výše uvedených postupů oznamování a náležité péče včetně:

1.

pravidel k zamezení tomu, aby jakékoli finanční instituce, osoby nebo zprostředkovatelé uplatňovali praktiky pro obcházení postupů oznamování a náležité péče;

2.

pravidel vyžadujících, aby oznamující finanční instituce vedly záznamy o přijatých krocích a evidovaly důkazy, na jejichž základě jsou postupy oznamování a náležité péče prováděny, a včetně náležitých opatření k získání těchto záznamů;

3.

správních postupů k ověření skutečnosti, že oznamující finanční instituce dodržuje postupy oznamování a náležité péče; správních postupů k podrobnému prověření informací od oznamující finanční instituce, pokud se jedná o informace o nezdokumentovaných účtech;

4.

správních postupů k zajištění toho, že subjekty a účty definované vnitrostátním právem jako neoznamující finanční institucevyňaté účty budou i nadále představovat nízké riziko zneužití k daňovým únikům; a

5.

ustanovení o účinném prosazování dodržování pravidel.

PŘÍLOHA II

Doplňková pravidla oznamování a náležité péče pro informování o finančních účtech

1.   Změna okolností

‚Změna okolností‘ zahrnuje jakoukoli změnu, jež vede k doplnění informací týkajících se statusu určité osoby nebo je jinak se statusem této osoby v rozporu. Kromě toho změna okolností zahrnuje jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně majitele účtu (včetně doplnění, nahrazení nebo jiné změny majitele účtu) nebo jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně jakéhokoli účtu souvisejícího s takovým účtem (při použití pravidel pro slučování účtů podle přílohy I oddílu VII pododdílu C bodů 1 až 3), jestliže má daná změna nebo doplnění informací vliv na status majitele účtu.

Pokud oznamující finanční instituce vychází z adresy bydliště podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodu 1 a nastane změna okolností, na jejímž základě se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy (či jiné rovnocenné dokumenty) jsou nesprávné nebo nespolehlivé, musí do posledního dne příslušného kalendářního roku či jiného náležitého oznamovacího období, nebo do 90 kalendářních dní od oznámení či zjištění dané změny okolností, podle toho, co nastane později, získat čestné prohlášení a nové listinné důkazy k určení toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Nemůže-li oznamující finanční instituce čestné prohlášení a nové listinné důkazy v uvedené lhůtě získat, musí provést vyhledávání v elektronických záznamech podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodů 2 až 6.

2.   Čestné prohlášení v případě nových účtů subjektů

V souvislosti s novými účty subjektů může oznamující finanční instituce pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, využít pouze čestné prohlášení majitele účtu, nebo ovládající osoby.

3.   Rezidentství finanční instituce

Finanční instituce je ‚rezidentem‘ v členském státě, ve Švýcarsku či jiné zúčastněné jurisdikci, jestliže podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Švýcarska či jiné zúčastněné jurisdikce (tj. zúčastněná jurisdikce je oznamování ze strany finanční instituce schopna vynutit). Obecně platí, že je-li finanční instituce rezidentem pro daňové účely v členském státě, Švýcarsku či jiné zúčastněné jurisdikci, podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Švýcarska či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, švýcarskou finanční institucí nebo finanční institucí zúčastněné jurisdikce. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí (bez ohledu na to, zda je rezidentem pro daňové účely v členském státě, ve Švýcarsku či v jiné zúčastněné jurisdikci), se má za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Švýcarska či jiné zúčastněné jurisdikce, jsou-li jeden nebo několik jeho svěřenských správců rezidenty v daném členském státě, ve Švýcarsku či v jiné zúčastněné jurisdikci s výjimkou případů, kdy svěřenský fond oznámí veškeré informace, které mají být oznamovány podle této dohody nebo jiné dohody, jíž se provádí globální standard, ohledně oznamovaných účtů, jež vede, jiné zúčastněné jurisdikci (kterou je členský stát, Švýcarsko nebo jiná zúčastněná jurisdikce), protože je rezidentem pro daňové účely v této jiné zúčastněné jurisdikci. Jestliže však finanční instituce (jiná než svěřenský fond) není rezidentem pro daňové účely (například proto, že je považována za daňově transparentní subjekt nebo se nachází v jurisdikci, kde není uplatňována daň z příjmů), má se za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Švýcarska či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, švýcarskou finanční institucí či finanční institucí jiné zúčastněné jurisdikce, pokud:

a)

je založena podle právních přepisů členského státu, Švýcarska či jiné zúčastněné jurisdikce;

b)

má vedení (včetně skutečného vedení) v členském státě, ve Švýcarsku či v jiné zúčastněné jurisdikci; nebo

c)

podléhá finančnímu dohledu v členském státě, ve Švýcarsku či v jiné zúčastněné jurisdikci.

Je-li finanční instituce (jiná než svěřenský fond) rezidentem dvou nebo více zúčastněných jurisdikcí (kterými jsou členský stát, Švýcarsko či jiná zúčastněná jurisdikce), podléhá povinnostem oznamování a náležité péče zúčastněné jurisdikce, v níž vede finanční účet nebo účty.

4.   Vedení účtu

Pro určení finanční instituce, která účet vede, platí obecně tato pravidla:

a)

schovatelský účet je veden finanční institucí, jíž jsou aktiva na účtu svěřena do úschovy (a to i finanční institucí, která pro majitele účtu v této instituci drží aktiva na makléřském účtu);

b)

depozitní účet je veden finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se tohoto účtu (s výjimkou zástupce finanční instituce bez ohledu na to, zda tento je finanční institucí);

c)

jakákoli majetková nebo dluhová účast ve finanční instituci, jež představuje finanční účet, je vedena touto finanční institucí;

d)

pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo smlouva o pojištění důchodu je vedena finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se dané smlouvy.

5.   Svěřenské fondy, které jsou pasivními nefinančními subjekty

Podle přílohy I oddílu VIII pododdílu D bodu 3 se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu. Pro tyto účely se právnická osoba nebo právní uspořádání považují za ‚obdobné‘ osobní společnosti a osobní společnosti s ručením omezeným, jestliže s nimi podle daňových předpisů oznamované jurisdikce není v této oznamované jurisdikci nakládáno jako se zdanitelnými jednotkami. Aby se však zabránilo dvojímu oznamování (vzhledem k širokému obsahu pojmu ‚ovládající osoby‘ v případě svěřenských fondů), nelze za obdobné právní uspořádání považovat svěřenský fond, který je pasivním nefinančním subjektem.

6.   Adresa hlavního sídla subjektu

Jedním z požadavků uvedených v příloze I oddílu VIII pododdílu E bodu 6 písm. c) je, aby v případě subjektu byla v úředním dokumentu uvedena buď adresa jeho hlavního sídla v členském státě, ve Švýcarsku či v jiné jurisdikci, o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo v členském státě, ve Švýcarsku či v jiné jurisdikci, ve které byl subjekt založen nebo zřízen. Adresou hlavního sídla subjektu je obecně místo, kde sídlí jeho skutečné vedení. Adresou hlavního sídla subjektu není adresa finanční instituce, u které má subjekt vedený účet, poštovní přihrádka ani adresa používaná pouze pro účely doručování, ledaže je taková adresa jedinou adresou, kterou subjekt používá, a je uvedena jako sídlo subjektu v jeho zřizovacích dokumentech. Adresou hlavního sídla subjektu rovněž není poskytnutá adresa, na které má být uschovávána veškerá pošta.

PŘÍLOHA III

Seznam příslušných orgánů smluvních stran

Pro účely této dohody jsou příslušnými orgány:

a)

ve Švýcarsku: Le chef du Département fédéral des finances ou son représentant autorisé/Der Vorsteher oder die Vorsteherin des Eidgenössischen Finanzdepartements oder die zu seiner oder ihrer Vertretung bevollmächtigte Person/Il capo del Dipartimento federale delle finanze o la persona autorizzata a rappresentarlo;

b)

v Belgickém království: De Minister van Financiën/Le Ministre des Finances nebo pověřený zástupce;

c)

v Bulharské republice: Изпълнителният директор на Националната агенция за приходите nebo pověřený zástupce;

d)

v České republice: ministr financí nebo pověřený zástupce;

e)

v Dánském království: Skatteministeren nebo pověřený zástupce;

f)

ve Spolkové republice Německo: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

g)

v Estonské republice: Rahandusminister nebo pověřený zástupce;

h)

v Řecké republice: Ο Υπουργός Οικονομίας και Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

i)

ve Španělském království: El Ministro de Economía y Hacienda nebo pověřený zástupce;

j)

ve Francouzské republice: Le Ministre chargé du budget nebo pověřený zástupce;

k)

v Chorvatské republice: Ministar financija nebo pověřený zástupce;

l)

v Irsku: The Revenue Commissioners nebo pověřený zástupce;

m)

v Italské republice: Il Capo del Dipartimento per le Politiche Fiscali nebo pověřený zástupce;

n)

v Kyperské republice: Υπουργός Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

o)

v Lotyšské republice: Finanšu ministrs nebo pověřený zástupce;

p)

v Litevské republice: Finansų ministras nebo pověřený zástupce;

q)

v Lucemburském velkovévodství: Le Ministre des finances nebo pověřený zástupce;

r)

v Maďarsku: A pénzügyminiszter nebo pověřený zástupce;

s)

v Republice Malta: Il-Ministru responsabbli għall-Finanzi nebo pověřený zástupce;

t)

v Nizozemském království: De Minister van Financiën nebo pověřený zástupce;

u)

v Rakouské republice: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

v)

v Polské republice: Minister Finansów nebo pověřený zástupce;

w)

v Portugalské republice: O Ministro das Finanças nebo pověřený zástupce;

x)

v Rumunsku: Președintele Agenției Naționale de Administrare Fiscală nebo pověřený zástupce;

y)

v Republice Slovinsko: Minister za financií nebo pověřený zástupce;

z)

ve Slovenské republice: minister finance nebo pověřený zástupce;

aa)

ve Finské republice: Valtiovarainministeriö/Finansministeriet nebo pověřený zástupce;

ab)

ve Švédském království: Chefen för Finansdepartementet nebo pověřený zástupce;

ac)

ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a na evropských územích, za jejichž vnější vztahy nese Spojené království odpovědnost: the Commissioners of Inland Revenue nebo jejich pověřený zástupce a příslušný orgán na Gibraltaru, který Spojené království jmenuje v souladu s dohodnutými opatřeními o orgánech Gibraltaru v souvislosti s nástroji EU a ES a se souvisejícími smlouvami, které byly členským státům a orgánům Evropské unie oznámeny dne 19. dubna 2000, jejichž kopii předá generální tajemník Rady Evropské unie Švýcarsku a které se vztahují na tuto dohodu.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Tento pozměňovací protokol vyžaduje ratifikaci nebo schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Dokončení těchto postupů si smluvní strany vzájemně oznámí. Pozměňovací protokol vstupuje v platnost prvního ledna roku následujícího po posledním oznámení.

2.   Pokud jde o výměnu informací na žádost, vztahuje se výměna informací stanovená tímto pozměňovacím protokolem na žádosti o informace týkající se účetních období počínajících prvního ledna roku vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nebo později, jež byly podány v den vstupu tohoto protokolu v platnost nebo později. Článek 10 dohody ve znění před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem se použije, dokud se nezačne uplatňovat článek 5 dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu.

3.   Nároky fyzických osob podle článku 9 dohody ve znění před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem zůstávají po vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nedotčeny.

4.   Švýcarsko vystaví do konce období použitelnosti této dohody ve znění před její změnou tímto pozměňovacím protokolem konečné vyúčtování, provede konečnou platbu členským státům a v souladu s článkem 2 dohody ve zněnpřed jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem oznámí informace, jež obdrželo od platebních zprostředkovatelů usazených ve Švýcarsku ve vztahu k poslednímu roku použitelnosti dohody ve zněnpřed její změnou tímto pozměňovacím protokolem, nebo případně ke kterémukoli předcházejícímu roku.

Článek 3

Dohoda je doplněna protokolem tohoto znění:

„Protokol k Dohodě mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku.

Při příležitosti podpisu tohoto pozměňovacího protokolu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací se níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci dohodli na těchto ustanoveních, jež tvoří nedílnou součást dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu:

1.

Má se za to, že výměna informací podle článku 5 této dohody bude vyžádána pouze tehdy, až žádající stát (kterým je členský stát nebo Švýcarsko) vyčerpá veškeré obvyklé zdroje informací, jež má k dispozici v rámci vnitřního daňového řízení.

2.

Má se za to, že příslušný orgán žádajícího státu (kterým je členský stát nebo Švýcarsko) poskytne při podání žádosti o informace podle článku 5 této dohody příslušnému orgánu dožádaného státu (kterým je Švýcarsko nebo členský stát) tyto informace:

i)

totožnost osoby, u níž je vedeno šetření nebo vyšetřování;

ii)

období, za které jsou informace požadovány;

iii)

výčet požadovaných informací, včetně jejich povahy a formy, ve které si žádající stát přeje informace od dožádaného státu obdržet;

iv)

daňový účel, za kterým jsou informace požadovány;

v)

je-li známo, jméno a adresu osoby, o níž se předpokládá, že má požadované informace k dispozici.

3.

Má se za to, že odkaz na standart ‚předpokládaný význam‘ má zajistit výměnu informací podle článku 5 této dohody v co nejširším rozsahu a současně upřesnit, že členské státy ani Švýcarsko nemohou zcela libovolně podnikat kroky za účelem shromáždění informací nebo požadovat informace, které pro daňové záležitosti daného poplatníka pravděpodobně nejsou významné. Přestože odstavec 2 stanoví důležité procedurální náležitosti, jejichž cílem je zajistit, aby k libovolným krokům nedocházelo, odst. 2 podbody i) až v) nicméně nelze vykládat v tom smyslu, který by mařil účinnou výměnu informací. Standart ‚předpokládaného významu‘ lze splnit jak v případech týkajících se jednoho daňového poplatníka (identifikovaného jménem či jinak), tak několika poplatníků (identifikovaných jménem či jinak).

4.

Má se za to, že tato dohoda nezahrnuje spontánní výměnu informací.

5.

Má se za to, že v případě výměny informací podle článku 5 této dohody nadále platí správní procesní předpisy týkající se práv daňových poplatníků, jež stanovil dožádaný stát (kterým je členský stát nebo Švýcarsko). Dále se má za to, že účelem těchto ustanovení je zaručit daňovému poplatníku spravedlivé řízení a nebránit postupu výměny informací či jej zbytečně nezdržovat.“

Článek 4

Jazyky

Tento pozměňovací protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

Съставено в Брюксел на двадесет и седми май две хиляди и петнадесета година.

Hecho en Bruselas, el veintisiete de mayo de dos mil quince.

V Bruselu dne dvacátého sedmého května dva tisíce patnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den syvogtyvende maj to tusind og femten.

Geschehen zu Brüssel am siebenundzwanzigsten Mai zweitausendfünfzehn.

Kahe tuhande viieteistkümnenda aasta maikuu kahekümne seitsmendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι εφτά Μαΐου δύο χιλιάδες δεκαπέντε.

Done at Brussels on the twenty-seventh day of May in the year two thousand and fifteen.

Fait à Bruxelles, le vingt-sept mai deux mille quinze.

Sastavljeno u Bruxellesu dvadeset sedmog svibnja dvije tisuće petnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì ventisette maggio duemilaquindici.

Briselē, divi tūkstoši piecpadsmitā gada divdesmit septītajā maijā.

Priimta du tūkstančiai penkioliktų metų gegužės dvidešimt septintą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenötödik év május havának huszonhetedik napján.

Magħmul fi Brussell, fis-sebgħa u għoxrin jum ta’ Mejju tas-sena elfejn u ħmistax.

Gedaan te Brussel, de zevenentwintigste mei tweeduizend vijftien.

Sporządzono w Brukseli dnia dwudziestego siódmego maja roku dwa tysiące piętnastego.

Feito em Bruxelas, em vinte e sete de maio de dois mil e quinze.

Întocmit la Bruxelles la douăzeci și șapte mai două mii cincisprezece.

V Bruseli dvadsiateho siedmeho mája dvetisícpätnásť.

V Bruslju, dne sedemindvajsetega maja leta dva tisoč petnajst.

Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäseitsemäntenä päivänä toukokuuta vuonna kaksituhattaviisitoista.

Som skedde i Bryssel den tjugosjunde maj tjugohundrafemton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

За Конфедерация Швейцария

Por la Confederación Suiza

Za Švýcarskou konfederaci

For Det Schweiziske Forbund

Für die Schweizerische Eidgenossenschaft

Šveitsi Konföderatsiooni nimel

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Pour la Confédération suisse

Za Švicarsku Konfederaciju

Per la Confederazione svizzera

Šveices Konfederācijas vārdā –

Šveicarijos Konfederacijos vardu

A Svájci Államszövetség részéről

Għall-Konfederazzjoni Żvizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

W imieniu Konfederacji Szwajcarskiej

Pela Confederação Suíça

Pentru Confederația Elvețiană

Za Švajčiarsku konfederáciu

Za Švicarsko konfederacijo

Sveitsin valaliiton puolesta

För Schweiziska edsförbundet

Image


(1)  Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.

(2)  Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.

(3)  Pokud jde o Švýcarsko, rozumí se ‚kapitálovou společností‘:

société anonyme/Aktiengesellschaft/società anonima,

société à responsabilité limitée/Gesellschaft mit beschränkter Haftung/società a responsabilità limitata,

société en commandite par actions/Kommanditaktiengesellschaft/società in accomandita per azioni.


PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN:

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O VSTUPU POZMĚŇOVACÍHO PROTOKOLU V PLATNOST

Smluvní strany prohlašují, že očekávají, že ústavní požadavky Švýcarska a požadavky práva Evropské unie týkající se uzavírání mezinárodních dohod budou splněny včas, aby pozměňovací protokol mohl vstoupit v platnost prvního ledna 2017. K dosažení tohoto cíle přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O DOHODĚ A PŘÍLOHÁCH

Pokud jde o plnění dohody a příloh, smluvní strany se dohodly, že zdrojem objasnění a výkladu s cílem zajistit konzistentní uplatňování by měly být komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů a společnému standardu pro oznamování OECD.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O ČLÁNKU 5 DOHODY

Pokud jde o provádění článku 5 o výměně informací na žádost, smluvní strany se dohodly, že zdrojem výkladu by měl být komentář k článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O ODDÍLU III PODODDÍLU A PŘÍLOHY I DOHODY

Smluvní strany se dohodly, že přezkoumají praktický význam oddílu III pododdílu A přílohy I, který stanoví, že dříve existující pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotousmlouvy o pojištění důchodu není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat, pokud je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji těchto smluv rezidentům oznamované jurisdikce.

Smluvní strany dosáhly společného výkladu v tom, že podle oddílu III pododdílu A přílohy I je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotousmluv o pojištění důchodu rezidentům oznamované jurisdikce pouze v případě, že právními předpisy EU a vnitrostátními právní předpisy členských států nebo Švýcarska platnými pro oznamující finanční instituci, jež je rezidentem v zúčastněné jurisdikci (kterou je členský stát nebo Švýcarsko), je nejenže ze zákona účinně bráněno uvedené oznamující finanční instituci v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchoduoznamované jurisdikci (kterou je Švýcarsko, respektive členský stát), ale těmito právními předpisy je rovněž ze zákona účinně bráněno oznamující finanční instituci v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům uvedené oznamované jurisdikce za jakýchkoli jiných okolností.

V této souvislosti informuje každý členský stát Evropskou komisi, která to poté oznámí Švýcarsku, v případě, že oznamujícím finančním institucím ve Švýcarsku je ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv, bez ohledu na to, kde jsou tyto smlouvy finalizovány, rezidentům tohoto členského státu na základě platných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Stejně tak Švýcarsko oznámí Evropské komisi, která poté informuje členské státy, pokud je oznamujícím finančním institucím v jednom nebo více členských státech ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv, bez ohledu na to, kde jsou tyto smlouvy finalizovány, švýcarským rezidentům na základě švýcarských právních předpisů. Tato oznámení se učiní před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost ve vztahu k předpokládané právní situaci po vstupu v platnost. Bez tohoto oznámení se bude mít za to, že právní předpisy oznamované jurisdikce oznamujícím finančním institucím za jedné či vícero okolností v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům dané oznamované jurisdikce účinně nebrání. Pokud oznamujícím finančním institucím v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům oznamované jurisdikce účinně nebrání ani právní předpisy jurisdikce oznamující finanční instituce, oddíl III pododdíl A přílohy I se na příslušné oznamující finanční instituce a smlouvy nepoužije.

PROHLÁŠENÍ ŠVÝCARSKA O ČLÁNKU 5 DOHODY

Švýcarská delegace informovala Evropskou komisi, že Švýcarsko si nebude vyměňovat informace ve vztahu k žádosti založené na nezákonně získaných údajích. Evropská komise vzala švýcarské stanovisko na vědomí.


NAŘÍZENÍ

19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/50


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU, Euratom) 2015/2401

ze dne 2. října 2015

o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 stanoví povinnost Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) zřídit a spravovat rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací (dále jen „rejstřík“).

(2)

V rejstříku by měly být uchovávány údaje, data a dokumenty, jež byly přiloženy k žádostem o registraci evropské politické strany nebo evropské politické nadace, jakož i veškeré následné údaje, data a dokumenty, které předložily evropské politické strany nebo evropské politické nadace v souladu s tímto nařízením.

(3)

Úřad by měl obdržet údaje a podklady, které požaduje, aby mohl v plném rozsahu plnit své úkoly spojené se správou rejstříku.

(4)

Rejstřík by měl poskytovat veřejnou službu v zájmu transparentnosti, odpovědnosti a právní jistoty. Z toho důvodu by měl úřad spravovat rejstřík tak, aby poskytoval vhodný přístup k údajům v něm obsaženým a zajišťoval osvědčování těchto údajů, přičemž by měl dodržovat své povinnosti týkající se ochrany osobních údajů podle článku 33 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, mimo jiné jakožto správce údajů podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2).

(5)

Úřad by měl poskytovat standardní výpisy z rejstříku obsahující údaje stanovené prováděcím nařízením přijatým Komisí podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(6)

Způsob provozování rejstříku by měl zůstat přiměřený a měl by být ponechán na uvážení úřadu.

(7)

Rejstřík by měl být jasně odlišen od internetových stránek zřízených Evropským parlamentem v souladu s článkem 32 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, některé dokumenty uložené v rejstříku by však měly být na těchto internetových stránkách zpřístupněny veřejnosti,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obsah rejstříku

1.   Pokud jde o evropské politické strany a evropské politické nadace, obsahuje rejstřík následující dokumenty včetně jejich případných aktualizací:

a)

stanovy, jež obsahují veškeré prvky požadované podle článků 4 a 5 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, a jakékoli změny těchto stanov;

b)

řádně vyplněné a podepsané standardní prohlášení, jež je uvedeno v příloze nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

c)

v případě potřeby kromě stanov také podrobný popis finanční, správní a řídicí struktury evropské politické strany a její případné přidružené nadace, z něhož vyplývá, že tyto dva subjekty jsou jasně odděleny;

d)

pokud tak žádá členský stát, v němž má žadatel sídlo, prohlášení vydané tímto členským státem osvědčující, že žadatel splňuje veškeré příslušné vnitrostátní požadavky týkající se žádosti a že jeho stanovy jsou v souladu s použitelnými ustanoveními vnitrostátního práva;

e)

veškeré dokumenty nebo korespondenci orgánů členských států, jež se týkají dokumentů nebo údajů podle tohoto článku.

2.   Pokud jde o evropské politické strany, obsahuje rejstřík kromě dokumentů uvedených v odstavci 1 následující dokumenty:

a)

žádost o registraci evropské politické strany, řádně podepsanou předsedou žadatelského subjektu;

b)

kopii oficiálních výsledků posledních voleb do Evropského parlamentu v době žádosti o registraci, a poté, co byla evropská politická strana zaregistrována, kopii oficiálních výsledků po každých volbách do Evropského parlamentu;

c)

v případě fyzických osob vytvářejících evropskou politickou stranu podepsané prohlášení alespoň sedmi osob z různých členských států, které mají volené mandáty v Evropském parlamentu nebo ve vnitrostátních či regionálních parlamentech nebo shromážděních, potvrzující jejich zamýšlené členství v dotyčné evropské politické straně; zahrnuty jsou rovněž změny v návaznosti na výsledky voleb do Evropského parlamentu nebo vnitrostátních či regionálních voleb a/nebo v návaznosti na změny týkající se členství;

d)

v případě, že žádost předkládá politická strana, jež se dosud nezúčastnila voleb do Evropského parlamentu, písemný doklad o jejím veřejně oznámeném úmyslu zúčastnit se příštích voleb do Evropského parlamentu s uvedením přidružených vnitrostátních a/nebo regionálních politických stran, které hodlají ve volbách navrhnout kandidáty;

e)

aktuální seznam členských stran, připojený ke stanovám, v němž je pro každou členskou stranu uveden její úplný název, zkratka, druh členství a členský stát, v němž je strana zřízena.

3.   Pokud jde o evropské politické nadace, obsahuje rejstřík kromě dokumentů uvedených v odstavci 1 následující dokumenty:

a)

žádost o registraci evropské politické nadace, řádně podepsanou předsedou žadatelského subjektu a předsedou evropské politické strany, k níž je žadatelská politická nadace přidružena;

b)

seznam členů řídícího orgánu s uvedením státní příslušnosti každého z těchto členů;

c)

aktuální seznam členských organizací, v němž je pro každou členskou organizaci uveden její úplný název, zkratka, druh členství a členský stát, v němž je organizace zřízena.

4.   Následující údaje týkající se každé registrované evropské politické strany a evropské politické nadace se v rejstříku aktualizují:

a)

druh subjektu (evropská politická strana nebo evropská politická nadace);

b)

registrační číslo přidělené úřadem v souladu s prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se systému registračních čísel používaného pro rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací a informací poskytovaných ve standardních výpisech z rejstříku;

c)

úplný název, zkratka a logo;

d)

členský stát, v němž má evropská politická strana nebo evropská politická nadace sídlo;

e)

v případech, kdy členský stát sídla stanoví paralelní registraci, název, adresa a internetové stránky (pokud existují) příslušného registračního orgánu;

f)

adresa sídla, korespondenční adresa (je-li odlišná), e-mailová adresa a internetové stránky (pokud existují);

g)

datum registrace evropské politické strany nebo evropské politické nadace a případně datum zrušení registrace;

h)

pokud byla evropská politická strana nebo evropská politická nadace vytvořena přeměnou subjektu registrovaného v některém členském státě, úplný název a právní status tohoto subjektu, včetně případného vnitrostátního registračního čísla;

i)

datum přijetí stanov a jakýchkoli změn těchto stanov;

j)

počet členů evropské politické strany nebo jejích členských stran (je-li to relevantní), kteří jsou členy Evropského parlamentu;

k)

název a registrační číslo evropské politické nadace přidružené k evropské politické straně (je-li to relevantní);

l)

v případě evropských politických nadací název a registrační číslo přidružené evropské politické strany;

m)

totožnost – včetně jména, data narození, státní příslušnosti a bydliště – osob působících v orgánech nebo vykonávajících funkce s pravomocí zastupování v administrativních, finančních a právních záležitostech, s jasným uvedením jejich kompetencí a pravomocí, ať už individuálně, či kolektivně, pokud jde o přijímání závazků ze strany subjektu vůči třetím stranám a zastupování tohoto subjektu v soudních řízeních.

5.   Všechny dokumenty a údaje uvedené v odstavcích 1 až 4 se v rejstříku uchovávají bez časového omezení.

Článek 2

Doplňující údaje a podklady

Žadatelé o registraci a registrované evropské politické strany a evropské politické nadace úřadu předloží kromě dokumentů požadovaných podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 rovněž dokumenty a údaje a jejich případné aktualizace uvedené v článku 1.

Úřad může požadovat, aby evropské politické strany a evropské politické nadace zajistily nápravu, jsou-li jimi poskytnuté dokumenty a údaje neúplné nebo již nejsou aktuální.

Článek 3

Služby poskytované rejstříkem

1.   Úřad vydává standardní výpisy z rejstříku. Úřad poskytne standardní výpis jakékoli fyzické nebo právnické osobě do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.

2.   Pokud k tomu má příslušnou pravomoc podle nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, osvědčí úřad na žádost, že údaje poskytnuté ve standardním výpisu jsou správné, aktuální a v souladu s použitelnými právními předpisy Unie.

Pokud úřad nemá příslušnou pravomoc podle nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, osvědčí na žádost, že údaje poskytnuté ve standardním výpisu jsou ty nejúplnější, nejaktuálnější a nejsprávnější, jež má po provedení veškerých přiměřených kontrol k dispozici. V rámci těchto kontrol usiluje o potvrzení údajů příslušnými orgány členských států, pokud tak dotyčné orgány mohou učinit na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů. U žádostí, na které se vztahuje tento pododstavec, se nepoužije lhůta stanovená v odstavci 1.

V osvědčení podle tohoto odstavce úřad jasně uvede, zda má příslušnou pravomoc podle nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

3.   Na žádost poskytne úřad osvědčení uvedené v odstavci 2 orgánům a institucím Unie a orgánům a soudům členských států. Na žádost poskytne takové osvědčení rovněž evropským politickým stranám či evropským politickým nadacím, pokud jde o jejich vlastní status.

Pokud je to nutné za účelem právních či správních postupů, může úřad poskytnout toto osvědčení rovněž jakékoli jiné fyzické či právnické osobě, která mu předloží řádně odůvodněnou žádost.

4.   Úřad podrobně stanoví postup pro podávání žádostí o standardní výpisy a osvědčení a postup pro jejich vydávání, včetně použití elektronických prostředků pro poskytování těchto služeb.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/54


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2402

ze dne 12. října 2015,

kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 10 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise stanovila na základě čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (2) v prováděcím rozhodnutí 2011/877/EU (3) harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla skládající se z matricových hodnot odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva. Tyto hodnoty jsou použitelné do 31. prosince 2015.

(2)

Komise tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla přezkoumala s přihlédnutím k provozním údajům za reálných podmínek, které poskytly členské státy a zúčastněné strany. S ohledem na vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie během období 2011–2015, které je v rámci přezkumu uvažováno, by u harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny mělo zůstat zachováno rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky, jež bylo zavedeno rozhodnutím Komise 2011/877/EU.

(3)

Přezkum harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti potvrdil, že korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU by se podle posledních zkušeností a rozborů měly uplatňovat jen u zařízení využívajících plynná paliva.

(4)

Přezkum potvrdil, že podle posledních zkušeností a rozborů by se i nadále měly uplatňovat korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU. Za účelem lepšího zohlednění vyhnutelných ztrát je třeba aktualizovat používané meze napětí a hodnoty korekčních faktorů.

(5)

Z přezkumu vzešly důkazy, jež svědčí o tom, že v některých případech by měly být upraveny harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla. Aby se předešlo retroaktivním změnám u stávajících systémů, použije se nový soubor referenčních hodnot až od roku 2016 a pro zařízení postavená před tímto datem zůstane zachován dosavadní soubor hodnot. Nebyly zapotřebí žádné korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě tepla z paliv není významně závislá na teplotě okolního prostředí. Navíc nejsou zapotřebí žádné korekční faktory pro tepelné síťové ztráty, protože teplo se vždy využívá v blízkosti místa produkce.

(6)

Z přezkumu vzešly důkazy o tom, že by se měly odlišovat referenční hodnoty energetické účinnosti u kotlů vyrábějících páru nebo horkou vodu.

(7)

Provozní údaje za reálných podmínek prokazují, že během období, které je v rámci přezkumu uvažováno, došlo k statisticky významnému zlepšení skutečného výkonu nejmodernějších zařízení využívajících určité druhy paliva.

(8)

Protože jsou zapotřebí stabilní podmínky pro investice do kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zachování důvěry investorů, je záhodno stanovit harmonizované referenční hodnoty pro elektřinu a teplo.

(9)

Referenční hodnoty pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU jsou použitelné do 31. prosince 2015, od 1. ledna 2016 je třeba uplatňovat nové referenční hodnoty. Aby se zajistilo, že nový soubor referenčních hodnot bude do tohoto data použitelný, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.

(10)

Články 14, 22 a 23 směrnice 2012/27/EU svěřují Komisi pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem aktualizace harmonizovaných referenčních hodnot pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena na dobu pěti let počínaje dnem 4. prosince 2012. Aby se předešlo situaci, jež by nastala, kdyby po 4. prosinci 2017 nedošlo k prodloužení této pravomoci, budou referenční hodnoty stanovené v tomto nařízení použitelné i nadále. Pokud by Komise v mezidobí získala nové pravomoci k přijímání aktů v přenesené pravomoci, hodlá Komise přezkoumat referenční hodnoty stanovené v tomto nařízení nejpozději čtyři roky po jeho vstupu v platnost.

(11)

Jelikož cílem směrnice 2012/27/EU je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem úspory energie, mělo by se podněcovat zdokonalování starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Z těchto důvodů a v souladu s požadavkem na harmonizované referenční hodnoty účinnosti, které by se měly zakládat na zásadách uvedených v příloze II písm. f) směrnice 2012/27/EU, by se měly referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné u kogeneračních jednotek počínaje jedenáctým rokem od roku výstavby zvyšovat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny jsou stanoveny v příloze I a harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla jsou stanoveny v příloze II.

Článek 2

Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1.   K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I průměrným klimatickým podmínkám v každém členském státě použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze III.

Jestliže na území některého členského státu vykazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 oC a více, může daný členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III použít několik klimatických pásem.

2.   K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I vyhnutelným síťovým ztrátám použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze IV.

3.   Pokud členský stát použije korekční faktory stanovené v příloze III i korekční faktory stanovené v příloze IV, použije nejdříve přílohu III a teprve poté přílohu IV.

Článek 3

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1.   Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.

2.   Počínaje jedenáctým rokem od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, jež se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu jednoho roku.

3.   Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku kalendářní rok, během něhož jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 4

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

1.   Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty stanovené v příloze II v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky.

2.   Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku rok výstavby pro účely článku 3.

Článek 5

Zdokonalení kogenerační jednotky

Pokud investiční náklady na zdokonalení kogenerační jednotky přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se za rok výstavby zdokonalené kogenerační jednotky pro účely článků 3 a 4 kalendářní rok, kdy zdokonalená kogenerační jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 6

Palivová směs

Pokud je kogenerační jednotka provozována s více než jedním druhem paliva, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu jednotlivých paliv.

Článek 7

Zrušení

Rozhodnutí 2011/877/EU se zrušuje.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 1. ledna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2007/74/ES (Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 91).


PŘÍLOHA I

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v níže uvedené tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Kategorie

Druh paliva

Rok výstavby

Před r. 2012

2012–2015

Od r. 2016

Pevné

S1

Černé uhlí včetně antracitu, bituminózního uhlí, subbituminózního uhlí, koks, polokoks a petrolejový koks

44,2

44,2

44,2

S2

Lignit, lignitové brikety, břidlicová ropa

41,8

41,8

41,8

S3

Rašelina, rašelinové brikety

39,0

39,0

39,0

S4

Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek

33,0

33,0

37,0

S5

Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh

25,0

25,0

30,0

S6

Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad

25,0

25,0

25,0

Kapalné

L7

Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty

44,2

44,2

44,2

L8

Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných

44,2

44,2

44,2

L9

Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a kalu)

25,0

25,0

29,0

Plynné

G10

Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan

52,5

52,5

53,0

G11

Plyny z rafinace, vodíkový a syntézní plyn

44,2

44,2

44,2

G12

Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod

42,0

42,0

42,0

G13

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)

35,0

35,0

35,0

Jiné

O14

Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)

 

 

30,0

O15

Jaderné palivo

 

 

33,0

O16

Solární termální energie

 

 

30,0

O17

Geotermální energie

 

 

19,5

O18

Jiná paliva výše neuvedená

 

 

30,0


PŘÍLOHA II

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

(uvedené v článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v níže uvedené tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Kategorie

Druh paliva

Rok výstavby

Před r. 2016

Od r. 2016

Horká voda

Pára (1)

Přímé využití výfukových plynů (2)

Horká voda

Pára (1)

Přímé využití výfukových plynů (2)

Pevné

S1

Černé uhlí včetně antracitu, bituminózního uhlí, subbituminózního uhlí, koks, polokoks a petrolejový koks

88

83

80

88

83

80

S2

Lignit, lignitové brikety, břidlicová ropa

86

81

78

86

81

78

S3

Rašelina, rašelinové brikety

86

81

78

86

81

78

S4

Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek

86

81

78

86

81

78

S5

Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh

80

75

72

80

75

72

S6

Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad

80

75

72

80

75

72

Kapalné

L7

Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty

89

84

81

85

80

77

L8

Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných

89

84

81

85

80

77

L9

Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a kalu)

80

75

72

75

70

67

Plynné

G10

Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan

90

85

82

92

87

84

G11

Plyny z rafinace, vodíkový a syntézní plyn

89

84

81

90

85

82

G12

Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod

70

65

62

80

75

72

G13

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)

80

75

72

80

75

72

Jiné

O14

Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)

92

87

O15

Jaderné palivo

92

87

O16

Solární termální energie

92

87

O17

Geotermální energie

92

87

O18

Jiná paliva výše neuvedená

92

87


(1)  Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, měly by se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce navýšit o 5 procentních bodů.

(2)  Hodnoty pro přímé využití výfukových plynů by se měly používat při teplotě 250 °C nebo vyšší.


PŘÍLOHA III

Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami a metoda k určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v čl. 2 odst. 1)

a)   Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami

Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními atmosférickými podmínkami ISO (15 °C).

Korekce je následující:

 

0,1 procentního bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;

 

0,1 procentního bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.

Příklad:

Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnotu kogenerační jednotky v tomto členském státě je třeba zvýšit o 0,5 procentního bodu.

b)   Korekce teploty prostředí se vztahuje pouze na plynná paliva (G10, G11, G12, G13).

c)   Metoda pro určení klimatických pásem:

Hranice každého klimatického pásma bude tvořena izotermami (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.

Příklad:

Je-li na území některého členského státu průměrná roční teplota prostředí na určitém místě 12 °C a na jiném místě 6 °C, má členský stát možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C:

jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C (teplotní rozdíl 4 °C) s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a

druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.


PŘÍLOHA IV

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v čl. 2 odst. 2)

Napěťová hladina připojení

Korekční faktor (pro dodávky do sítě)

Korekční faktor (pro spotřebu na místě)

≥ 345 kV

1

0,976

≥ 200 – < 345 kV

0,972

0,963

≥ 100 – < 200 kV

0,963

0,951

≥ 50 – < 100 kV

0,952

0,936

≥ 12 – < 50 kV

0,935

0,914

≥ 0,45 – < 12 kV

0,918

0,891

< 0,45 kV

0,888

0,851

Příklad:

Kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel s vratným motorem poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu na hladině 380 V. Z toho se 85 % využívá pro vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Zařízení bylo postaveno v roce 2010. Roční teplota prostředí je 15 °C (tudíž není zapotřebí korekce na základě klimatických podmínek).

Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):

Ref Εη = 52,5 % × (0,851 × 85 % + 0,888 × 15 %) = 45,0 %


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/62


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2403

ze dne 15. prosince 2015,

kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelně zbraně byly nevratně neschopné střelby

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (1), a zejména na druhý odstavec části III přílohy I uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 4 směrnice 91/477/EHS mají členské státy zajistit, aby veškeré střelné zbraně nebo jejich součásti, které jsou uváděny na trh, byly buď označeny a registrovány v souladu s uvedenou směrnicí, anebo znehodnoceny.

(2)

V souladu s prvním odstavcem písm. a) části III přílohy I směrnice 91/477/EHS se do definice „střelné zbraně“ nezahrnují ty předměty, které této definici odpovídají, které však byly trvale znehodnoceny způsobem, který zajišťuje, že všechny hlavní části střelné zbraně jsou trvale nepoužitelné a není možné je jakkoli odstranit, nahradit nebo upravit za účelem uschopnění ke střelbě.

(3)

Podle druhého odstavce části III přílohy I směrnice 91/477/EHS členské státy přijmou veškerá opatření, aby znehodnocení zkontroloval příslušný orgán s cílem ověřit, zda je v jeho důsledku tato střelná zbraň nevratně neschopná střelby. Členské státy dále stanoví vydání osvědčení nebo dokladu, který potvrzuje znehodnocení střelné zbraně, nebo zřetelné odpovídající označení takové zbraně.

(4)

Unie je stranou Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (dále jen „protokol“), schváleného rozhodnutím Rady 2014/164/EU (2).

(5)

V článku 9 protokolu jsou uvedeny společné obecné zásady znehodnocování, jimiž se strany musí řídit.

(6)

Normy a techniky nevratného znehodnocení střelných zbraní stanovené v tomto nařízení byly vypracovány s pomocí odborných technických znalostí Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních střelných zbraní (CIP). CIP vznikla za účelem kontroly činnosti vnitrostátních zkušeben střelných zbraní a zejména proto, aby ve všech státech zaručila existenci právních předpisů pro účinné a jednotné zkoušení střelných zbraní a střeliva.

(7)

Aby při znehodnocování střelných zbraní byla zajištěna co nejvyšší bezpečnost, měla by Komise pravidelně provádět přezkum a aktualizaci technických specifikací uvedených v tomto nařízení. K tomuto účelu by Komise měla zohlednit zkušenosti, které členské státy získaly při uplatňování doplňkových opatření v rámci znehodnocování.

(8)

Tímto nařízením není dotčen článek 3 směrnice 91/477/EHS.

(9)

Vzhledem k bezpečnostnímu riziku by ustanovením tohoto nařízení měly podléhat střelné zbraně, které byly znehodnoceny před datem použitelnosti tohoto nařízení a které jsou uvedeny na trh, včetně bezúplatného převodu, výměny nebo směny, nebo převedeny do jiného členského státu po tomto datu.

(10)

Členské státy by měly mít možnost zavádět doplňková opatření k technickým specifikacím uvedeným v příloze I související se znehodnocováním střelných zbraní na svém území, pokud přijaly veškerá nezbytná opatření k provedení společných norem a technik znehodnocování stanovených tímto nařízením.

(11)

Aby měly členské státy možnost zajistit shodnou úroveň bezpečnosti na svém území, mělo by být těm členským státům, které zavedou doplňková opatření související se znehodnocováním střelných zbraní na svém území v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, povoleno požadovat důkaz o tom, že znehodnocené zbraně, které mají být převedeny na jejich území, jsou v souladu s těmito doplňkovými opatřeními.

(12)

Aby Komise mohla při přezkumu tohoto nařízení zohlednit vývoj a osvědčené postupy v členských státech v oblasti znehodnocování střelných zbraní, měly by členské státy Komisi oznamovat příslušná opatření, která přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení, jakož i jakákoli další opatření, která zavedou. Pro tento účel by měly být použity postupy oznamování podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (3).

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 91/477/EHS,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na střelné zbraně kategorií A, B, C nebo D podle definic v příloze I směrnice 91/477/EHS.

2.   Toto nařízení se nepoužije na střelné zbraně znehodnocené před dnem použitelnosti tohoto nařízení, ledaže jsou tyto zbraně převedeny do jiného členského státu nebo uvedeny na trh.

Článek 2

Osoby a subjekty oprávněné znehodnocovat střelné zbraně

Znehodnocení střelných zbraní provádějí veřejné nebo soukromé subjekty nebo jednotlivci k tomu oprávnění v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 3

Ověřování a osvědčování znehodnocení střelných zbraní

1.   Členské státy určí příslušný orgán, který ověřuje, zda znehodnocení střelné zbraně bylo provedeno v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v příloze I (dále jen „ověřující subjekt“).

2.   Je-li ověřující subjekt zároveň oprávněn znehodnocovat střelné zbraně, členský stát zajistí, aby tyto činnosti a osoby je vykonávající v rámci tohoto subjektu byly od sebe zřetelně odděleny.

3.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam ověřujících subjektů určených členskými státy spolu s podrobnými informacemi o nich, jejich značkami a kontaktními údaji.

4.   Bylo-li znehodnocení střelné zbraně provedeno v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v příloze I, ověřující subjekt vystaví majiteli střelné zbraně osvědčení o znehodnocení podle vzoru uvedeného v příloze III. Veškeré údaje v osvědčení o znehodnocení se uvádějí v jazyce členského státu, v němž bylo osvědčení o znehodnocení vydáno, a v anglickém jazyce.

5.   Majitel znehodnocené střelné zbraně osvědčení o znehodnocení trvale uschová. Je-li znehodnocená střelná zbraň uvedena na trh, musí k ní být přiloženo osvědčení o znehodnocení.

6.   Členské státy zajistí, aby osvědčení vydaná ke znehodnoceným střelným zbraním byla po dobu nejméně 20 let vedena v evidenci s uvedením dne znehodnocení a čísla osvědčení.

Článek 4

Žádosti o pomoc

Kterýkoli členský stát může požádat subjekty jiným členským státem oprávněné znehodnocovat střelné zbraně o pomoc se znehodnocením střelné zbraně nebo subjekty určené jiným členským státem jako ověřující subjekty o pomoc s ověřením znehodnocení střelné zbraně. Je-li taková žádost přijata a týká-li se taková žádost ověření znehodnocení střelné zbraně, vydá ověřující subjekt, který poskytuje pomoc, osvědčení o znehodnocení podle čl. 3 odst. 4.

Článek 5

Označování znehodnocených střelných zbraní

Znehodnocené střelné zbraně se označují společným jednoznačným označením podle vzoru uvedeného v příloze II, které označuje, že byly znehodnoceny v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I. Ověřovací subjekt tímto označením opatří všechny části upravené za účelem znehodnocení střelné zbraně, přičemž označení musí splňovat tato kritéria:

a)

je zřetelně viditelné a neodstranitelné;

b)

nese údaje o členském státě, ve kterém bylo provedeno znehodnocení, a o ověřujícím subjektu, který znehodnocení osvědčil;

c)

původní sériové číslo (sériová čísla) střelné zbraně zůstává zachováno.

Článek 6

Doplňková opatření související se znehodnocováním

1.   Členské státy mohou zavést doplňková opatření související se znehodnocováním střelných zbraní na svém území, která jdou nad rámec technických specifikací uvedených v příloze I.

2.   Komise spolu s výborem zřízeným směrnicí 91/477/EHS pravidelně analyzuje veškerá doplňková opatření přijatá členskými státy a zvažuje, zda je namístě revidovat technické specifikace uvedené v příloze I.

Článek 7

Převod znehodnocených střelných zbraní v rámci Unie

1.   Znehodnocené střelné zbraně mohou být převáděny do jiného členského státu jen tehdy, pokud nesou společné jednoznačné označení a je k nim přiloženo osvědčení o znehodnocení podle tohoto nařízení.

2.   Členské státy uznávají osvědčení o znehodnocení vydaná jiným členským státem, splňuje-li takové osvědčení požadavky podle tohoto nařízení. Členské státy, které zavedly doplňková opatření podle článku 6, však mohou požadovat důkaz o tom, že znehodnocená střelná zbraň, která má být převedena na jejich území, je v souladu s těmito doplňkovými opatřeními.

Článek 8

Požadavky na oznamování

Členské státy Komisi oznámí veškerá opatření, která přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení, jakož i jakákoli další opatření, která zavedou podle článku 6. Pro tento účel členské státy použijí postupy oznamování podle směrnice (EU) 2015/1535.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 8. dubna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Elżbieta BIEŃKOWSKA

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51.

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/164/EU ze dne 11. února 2014 o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Úř. věst. L 89, 25.3.2014, s. 7).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).


PŘÍLOHA I

Technické specifikace znehodnocování střelných zbraní

I.

Postupy znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby tyto střelné zbraně byly nevratně neschopné střelby, jsou definovány na základě tří tabulek:

tabulka I uvádí různé druhy střelných zbraní,

tabulka II popisuje postupy, které mají být provedeny k zajištění toho, aby každá hlavní část střelné zbraně byla nevratně neschopná střelby,

tabulka III stanoví, které postupy znehodnocení se použijí u různých druhů střelných zbraní.

II.

Za účelem zohlednění technického vývoje střelných zbraní i postupů znehodnocování se tyto technické specifikace pravidelně revidují a aktualizují, a to nejméně jednou za dva roky.

III.

Pro zajištění správného a jednotného používání postupů znehodnocování střelných zbraní vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy definice.

TABULKA I: Seznam druhů střelných zbraní

Druhy střelných zbraní

1

Pistole (jednoranové, poloautomatické)

2

Revolvery (včetně revolverů nabíjených válcem)

3

Dlouhé jednoranové střelné zbraně (nikoli zlamovací)

4

Zlamovací střelné zbraně (např. s hladkým vývrtem hlavně, s drážkovaným vývrtem hlavně, kombinované, s kývavým/otočným blokovým závěrem, krátké a dlouhé střelné zbraně)

5

Opakovací dlouhé střelné zbraně (s hladkým vývrtem hlavně, s drážkovaným vývrtem hlavně)

6

Poloautomatické dlouhé střelné zbraně (s hladkým vývrtem hlavně, s drážkovaným vývrtem hlavně)

7

(Plně) automatické střelné zbraně: např. vybrané útočné pušky, samopaly, kulomety, (plně) automatické pistole

8

Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně


TABULKA II: Postupy specifické pro části zbraně

ČÁST

POSTUP

1.

HLAVEŇ

1.1

Je-li hlaveň připevněna k rámu (1), zajistěte hlaveň kolíkem z tvrzené oceli (průměr > 50 % nábojové komory, minimálně 4,5 mm), který prochází komorou a rámem. Kolík musí být přivařen (2).

1.2

Je-li hlaveň volná (nikoli připevněná), vyřežte po celé délce stěny nábojové komory podélnou štěrbinu (šířka > 1/2 ráže a maximálně 8 mm) a pevně přivařte zátku nebo tyč vloženou do hlavně ze strany nábojové komory (L ≥ 2/3 délky hlavně).

1.3

V první třetině hlavně ze strany nábojové komory buď vyvrtejte otvory (o průměru minimálně 2/3 průměru vývrtu u zbraní s hladkým vývrtem hlavně a celého průměru u všech ostatních zbraní; jeden za druhým, 3 u krátkých zbraní, 6 u dlouhých zbraní), nebo za nábojovou komorou vyřežte otevřenou štěrbinu ve tvaru V (úhel 60 ± 5°), nebo za nábojovou komorou vyřežte podélnou štěrbinu (šířka 8–10 mm ± 0,5 mm, délka ≥ 52 mm) ve stejném místě, kde jsou otvory, nebo vyřežte podélnou štěrbinu (šířka 4–6 mm ± 0,5 mm) od nábojové komory k ústí (šířka štěrbiny u ústí 5 mm).

1.4

U hlavní s náběhem do komory odstraňte náběh do komory.

1.5

Pomocí kolíku z tvrzené oceli nebo svařením zajistěte, aby nebylo možné oddělit hlaveň od rámu.

2.

BLOK ZÁVĚRU, HLAVA ZÁVĚRU

2.1

Odstraňte nebo zkraťte zápalník.

2.2

Strojírensky obrobte čelo závěru pod úhlem nejméně 45 stupňů a na povrchu větším než 50 % čela závěru.

2.3

Zavařte otvor zápalníku.

3.

VÁLEC

3.1

Odstraňte z válce všechny vnitřní stěny nejméně na 2/3 jeho délky vysoustružením prstencovitého kroužku ≥ průměru nábojnice.

3.2

Je-li to proveditelné, přivařte válec k rámu, aby se nedal vyjmout, a není-li to možné, použijte vhodná opatření, aby válec nebylo možné vyjmout.

4.

ZÁVĚR PISTOLOVÝ

4.1

Strojírensky obrobte nebo odstraňte více než 50 % čela závěru pod úhlem v rozmezí 45 až 90 stupňů.

4.2

Odstraňte nebo zkraťte zápalník.

4.3

Strojírensky obrobte a zavařte otvor zápalníku.

4.4

Strojírensky odstraňte uzamykací ozuby v závěru.

4.5

V odpovídajících případech strojírensky obrobte vnitřek horní přední hrany výhozního okénka v závěru pod úhlem 45 stupňů.

5.

RÁM (PISTOLE)

5.1

Odstraňte náběh do komory hlavně.

5.2

Strojírensky odstraňte alespoň 2/3 vodicích lišt závěru na obou stranách rámu.

5.3

Zavařte záchyt závěru.

5.4

Přivařením zajistěte, aby pistole s polymerovým rámem nebylo možné rozebrat. V závislosti na vnitrostátních právních předpisech může být tento krok prováděn po kontrole vnitrostátního orgánu.

6.

SYSTÉM AUTOMATIKY

6.1

Rozřezáním nebo rozvařením zničte píst a plynový systém.

6.2

Odstraňte závěr, nahraďte jej ocelovým kusem, který se přivaří, nebo odstraňte minimálně 50 % závěru, zavařte jej a odřežte uzamykací ozuby z hlavy závěru.

6.3

Přivařte spoušťový mechanismus k sobě a pokud možno také k rámu. Nelze-li přivařit k rámu: odstraňte zápalníkový mechanismus a prázdné místo vhodným způsobem vyplňte (např. vlepením vhodného kusu nebo zalitím epoxidovou pryskyřicí).

6.4

Přivařením nebo jiným vhodným způsobem zabraňujícím rozebrání zajistěte, aby nebylo možné rozebrat spušťadlo od rámu. Pevně zavařte podávací mechanismus pásem nabíjených zbraní.

7.

ZÁVĚR

7.1

Strojírensky obrobte kužel s úhlem vrcholu minimálně 60 stupňů a průměrem základny rovným 1 cm nebo nejméně průměru čela závěru.

7.2

Odstraňte zápalník, zvětšete otvor zápalníku na průměr minimálně 5 mm a zavařte jej.

8.

ZÁSOBNÍK (v příslušných případech)

8.1

Bodovým přivařením zásobníku na rám nebo rukojeť (v závislosti na typu zbraně) zajistěte, aby zásobník nebylo možné odstranit.

8.2

Pokud zásobník chybí, aplikujte bodové návarky v místě zásobníku nebo znehybněte záchyt zásobníku tak, aby bylo trvale znemožněno nasazení zásobníku.

8.3

Přes zásobník, komoru a rám vsaďte kolík z tvrzené oceli. Připevněte svarem.

9.

NABÍJENÍ ÚSTÍM HLAVNĚ

9.1

Odstraňte nebo zavařte piston (pistony), zavařte zátravku (zátravky).

10.

ZESLABOVAČ ZVUKU

10.1

Je-li zeslabovač zvuku součástí zbraně, zajistěte pomocí kolíku z tvrzené oceli nebo svaru, aby nebylo možné zeslabovač oddělit od hlavně.

10.2

Odstraňte veškeré vnitřní součásti a upevňovací body zeslabovače tak, aby zůstala pouze trubka. Do vnější části zbývající trubky vyvrtejte každých 5 cm otvory.

Tvrdost vložek

Tvrdost kolíku/zátky/tyče = 58 -0; + 6 HRC

Svařování nerezavějící oceli metodou TIG – ER 316 L


TABULKA III: Specifické postupy pro hlavní části každého druhu střelné zbraně

DRUH

1

2

3

4

5

6

7

8

POSTUP

Pistole (kromě automatických)

Revolvery

Jednoranové dlouhé střelné zbraně (nikoli zlamovací)

Zlamovací střelné zbraně (hladký, drážkovaný, kombinovaný vývrt)

Opakovací dlouhé střelné zbraně (hladký, drážkovaný vývrt)

Poloautomatické dlouhé střelné zbraně (hladký, drážkovaný vývrt)

Automatické střelné zbraně: útočné pušky, samopaly, kulomety

Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně

1.1

 

 

X

 

X

X

X

 

1.2 a 1.3

X

X

X

X

X

X

X

X

1.4

X

 

 

 

 

X

X

 

1.5

 

X

 

 

 

 

 

 

2.1

 

 

X

 

X

X

X

 

2.2

 

 

X

 

X

X

X

 

2.3

 

 

X

 

X

X

X

 

3.1

 

X

 

 

 

 

 

 

3.2

 

X

 

 

 

 

 

 

4.1

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

4.2

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

4.3

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

4.4

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

4.5

X

 

 

 

 

X

X (u automatických pistolí)

 

5.1

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

5.2

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

5.3

X

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

5.4

X (polymerový rám)

 

 

 

 

 

X (u automatických pistolí)

 

6.1

 

 

 

 

 

X

X

 

6.2

 

 

 

 

 

X

X

 

6.3

 

 

 

 

 

 

X

 

6.4

 

 

 

 

 

 

X

 

7.1

 

 

 

X

 

 

 

 

7.2

 

X

 

X

 

 

 

 

8.1 nebo 8.2

X

 

 

 

X

X

X

 

8.3

 

 

 

 

X (trubicový zásobník)

X (trubicový zásobník)

 

 

9.1

 

X

 

 

 

 

 

X

10.1

X

 

X

 

X

X

X

 

10.2

X

 

X

X

X

X

X

 


(1)  Hlaveň připevněná k rámu zašroubováním, zalisováním nebo jinak.

(2)  Svařování je výrobní nebo modelovací proces, při němž tavením dochází ke spojení materiálů, obvykle kovů nebo termoplastů.


PŘÍLOHA II

Vzor označení znehodocených zbraní

Image

1)

značka znehodnocení

2)

země znehodnocení – úřední mezinárodní kód

3)

značka subjektu, který osvědčil znehodnocení zbraně

4)

rok znehodnocení

Celé označení se připevní jen na rám střelné zbraně, zatímco značka znehodnocení (1) a země znehodnocení (2) se připevní na všechny ostatní hlavní části.


PŘÍLOHA III

Image


19.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 333/73


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2404

ze dne 16. prosince 2015

o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2015 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2015/1801

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rybolovné kvóty na rok 2014 byly stanoveny:

nařízením Rady (EU) č. 1262/2012 (2),

nařízením Rady (EU) č. 1180/2013 (3),

nařízením Rady (EU) č. 24/2014 (4) a

nařízením Rady (EU) č. 43/2014 (5).

(2)

Rybolovné kvóty na rok 2015 byly stanoveny:

nařízením Rady (EU) č. 1221/2014 (6),

nařízením Rady (EU) č. 1367/2014 (7),

nařízením Rady (EU) 2015/104 (8) a

nařízením Rady (EU) 2015/106 (9).

(3)

Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z budoucích rybolovných kvót tohoto členského státu.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1801 (10) byly stanoveny odpočty z rybolovných kvót u určitých populací v roce 2015 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech.

(5)

U některých členských států však nebylo možné na základě nařízení (EU) 2015/1801 provést odpočty z kvót přidělených pro nadměrně odlovené populace, protože dané členské státy neměly v roce 2015 tyto kvóty k dispozici.

(6)

V některých případech umožnily výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 (11) částečné odpočty. Zbývající množství by mělo být podle čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 odečteno z jiných populací.

(7)

Podle čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 by se v případě, kdy není možné provést odpočty z populace, u níž došlo k přečerpání kvót v roce následujícím po roce, v němž k přečerpání došlo, z toho důvodu, že daný členský stát nemá kvótu na uvedenou populaci k dispozici, měly odpočty provést z jiných populací, které jsou dostupné v téže zeměpisné oblasti nebo které mají stejnou komerční hodnotu. Podle sdělení Komise 2012/C-72/07 (12) by tyto odpočty měly být pokud možno provedeny z kvót přidělených pro populace ulovené stejným loďstvem, jako je loďstvo, které kvótu přečerpalo, s přihlédnutím k potřebě zabránit výmětům u smíšeného rybolovu.

(8)

S dotčenými členskými státy proběhly konzultace ohledně navrhovaných odpočtů z kvót přidělených pro jiné než nadměrně odlovené populace.

(9)

Na žádost Portugalska by se měl okouník ve vodách Norska oblastí I a II (RED/1N2AB.) použít jako alternativní populace, kterou se kompenzuje přečerpání kvót pro tresku jednoskvrnnou o 371 766 kilogramů a tresku tmavou o 178 850 kilogramů ve vodách Norska oblastí I a II (HAD/1N2AB. a POK/1N2AB.) v předchozích letech. Vzhledem k tomu, že portugalská kvóta pro odlov okouníka ve vodách Norska oblastí I a II pro rok 2015 činí 405 000 kilogramů a nedostačuje k pokrytí odpočtů uplatnitelných pro dané dvě nadměrně odlovené populace, měla by se použít v celé své dostupné výši a zbývající množství odpovídající 145 616 kilogramům by se mělo odečíst v následujícím roce nebo letech od kvóty pro tresku tmavou ve stejné oblasti (POK/1N2AB.), dokud nebude kompenzováno celé nadměrně odlovené množství.

(10)

Některé odpočty uvedené v prováděcím nařízení (EU) 2015/1801 jsou navíc zřejmě nedostatečné. Požadované odpočty jsou zřejmě větší než upravená kvóta dostupná pro rok 2015, v důsledku čehož není možné u dané kvóty odpočty provést v plném rozsahu. Podle sdělení Komise 2012/C-72/07 by měla být zbývající množství odečtena z upravených kvót dostupných v následujících letech.

(11)

Po přijetí prováděcího nařízení Komise 2015/1170 (13) a převodu kvót již Španělsko nemá k dispozici 3 369 kilogramů odpovídajících 10 % upravené kvóty pro Španělsko pro rok 2014 pro humra severského v oblastech IX a X a ve vodách unie oblasti CECAF 34.1.1 (NEP/9/3411). Dostupné množství 9 287 kilogramů odečtené od zbývajícího odpočtu ve výši 19 000 kilogramů určeného pro tuto populaci by se proto mělo snížit o 5 918 kilogramů a s okamžitou platností by měl být uplatnitelný další odpočet ve výši 3 369 kilogramů.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) 2015/1801 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rybolovné kvóty na rok 2015 uvedené v příloze I tohoto nařízení se sníží o odpočty z alternativních populací stanovené v uvedené příloze.

Článek 2

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/1801 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro roky 2013 a 2014 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro plavidla EU (Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 22).

(3)  Nařízení Rady (EU) č. 1180/2013 ze dne 19. listopadu 2013, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (Úř. věst. L 313, 22.11.2013, s. 4).

(4)  Nařízení Rady (EU) č. 24/2014 ze dne 10. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 9, 14.1.2014, s. 4).

(5)  Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2014, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (EU) č. 1221/2014 ze dne 10. listopadu 2014, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 1180/2013 a (EU) č. 43/2014 (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 16.)

(7)  Nařízení Rady (EU) č. 1367/2014 ze dne 15. prosince 2014, kterým se pro roky 2015 a 2016 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2015/106 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 19, 24.1.2015, s. 8).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1801 ze dne 7. října 2015 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2015 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech (Úř. věst. L 263, 8.10.2015, s. 19).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(12)  Úř. věst. C 72, 10.3.2012, s. 27.

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1170 ze dne 16. července 2015, kterým se podle čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 k rybolovným kvótám na rok 2015 přičítá určité množství převedené v roce 2014 (Úř. věst. L 189, 17.7.2015, s. 2).


PŘÍLOHA I

ODPOČTY Z KVÓT PRO JINÉ NEŽ NADMĚRNĚ ODLOVENÉ POPULACE

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Povolené vykládky v roce 2014 (celkové upravené množství v kilogramech) (1)

Celkové úlovky v roce 2014 (množství v kilogramech)

Čerpání kvót (%)

Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)

Násobící koeficient (2)

Dodatečný násobící koeficient (3)  (4)

Zbývající odpočet z roku 2014 (5) (množství v kilogramech)

Zbývá k odpočtu (6) (množství v kilogramech)

Odpočty v roce 2015 (množství v kilogramech)

Odpočty již provedené u téže populace v roce 2015 (množství v kilogramech) (7)

Zbývající množství k odpočtu z alternativní populace (v kilogramech)

 

ES

DWS

56789-

Hlubinné druhy žraloků

Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII, VIII a IX

0

3 039

Neuplatňuje se

3 039

/

A

/

/

4 559

0

4 559

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

BSF

56712-

Tkaničnice tmavá

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII a XII

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

4 559

 

ES

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí I a II

0

22 685

Neuplatňuje se

22 685

/

/

/

/

22 685

0

22 685

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

RED

1N2AB.

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

22 685

 

ES

HAD

5BC6 A.

Treska jednoskvrnná

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb a VIa

2 840

18 933

666,65 %

16 093

/

A

12 540

/

36 680

2 564

34 116

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

LIN

6X14.

Mník mořský

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

34 116

 

ES

HAD

7X7A34

Treska jednoskvrnná

VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

0

3 075

Neuplatňuje se

3 075

/

A

/

/

4 613

0

4 613

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

WHG

08

Treska bezvousá

VIII

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

4 613

 

ES

OTH

1N2AB.

Jiné druhy

Vody Norska oblastí I a II

0

26 744

Neuplatňuje se

26 744

/

/

/

/

26 744

4 281

22 463

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

RED

1N2AB

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

22 463

 

ES

POK

56-14

Treska tmavá

VI; vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, XII a XIV

4 810

8 703

180,94 %

3 893

/

/

/

/

3 893

0

3 893

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

ES

BLI

5B67-

Mník modrý

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

3 893

 

NL

HKE

3 A/BCD

Štikozubec obecný

IIIa; vody Unie subdivizí 22-32

0

1 655

Neuplatňuje se

1 655

/

C

/

/

2 482

0

2 482

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

NL

PLE

2A3AX4

Platýs evropský

IV; vody Unie oblasti IIa; část oblasti IIIa, která nepatří do oblastí Skagerrak a Kattegat

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

2 482

 

NL

RED

1N2AB.

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

0

2 798

Neuplatňuje se

2 798

/

/

/

/

2 798

0

2 798

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

NL

WHB

1X14

Treska modravá

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, II, III, IV, V, VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId, VIIIe, XII a XIV

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

2 798

 

PT

HAD

1N2AB

Treska jednoskvrnná

Vody Norska oblastí I a II

0

26 816

Neuplatňuje se

26 816

/

/

/

344 950

371 766

0

371 766

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

PT

RED

1N2AB

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

371 766

 

PT

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí I a II

18 000

11 850

65,83 %

– 6 150

/

/

/

185 000

178 850

0

178 850

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

PT

RED

1N2AB

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

33 234 (8)

 

UK

DGS

15X14

Ostroun obecný

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV

0

1 027

Neuplatňuje se

1 027

/

A

/

/

1 541

0

1 541

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

UK

POK

7/3411

Treska tmavá

VII, VIII, IX a X; Vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

1 541

 

UK

NOP

2A3A4.

Treska Esmarkova

IIIa; vody Unie oblastí IIa a IV

0

14 000

Neuplatňuje se

14 000

/

/

/

/

14 000

0

14 000

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

UK

SPR

2AC4-C

Šprot obecný a související vedlejší úlovky

Vody Unie oblastí IIa a IV

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

14 000

 

UK

WHB

24-N

Treska modravá

Vody Norska oblastí II a IV

0

22 204

Neuplatňuje se

22 204

/

/

/

/

22 204

0

22 204

Odpočet, který má být proveden z následující populace:

UK

WHB

2A4AXF

Treska modravá

vody Faerských ostrovů

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

22 204


(1)  Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22), převodu kvót v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3) nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(2)  Podle čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Ve všech případech přečerpání vykládky, která se rovná nejvýše 100 tunám, se uplatní odpočet rovnající se přečerpání násobenému koeficientem 1,00.

(3)  Podle čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(4)  Písmeno „A“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5 z důvodu opakovaného přečerpání v letech 2012, 2013 a 2014. Písmeno „C“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5, jelikož se na populaci vztahuje víceletý plán.

(5)  Zbývající množství, která nemohla být odečtena v roce 2014 podle nařízení (EU) č. 871/2014 kvůli žádné nebo nedostačující kvótě.

(6)  Zbývající množství, která souvisejí s nadměrným rybolovem v letech předcházejících vstupu nařízení (ES) č. 1224/2009 v platnost a která nelze odečíst od jiné populace.

(7)  Množství, které mohlo být odečteno z téže populace díky výměně rybolovných práv sjednané v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(8)  Na žádost portugalského ředitelství pro správu přírodních zdrojů Direção de Serviços de Recursos Naturais a vzhledem k omezené dostupné kvótě bude odpočet proveden z kvóty na rok 2015 pro RED/1N2AB. v celé své dostupné výši a zbývající množství odpovídající 145 616 kilogramům bude odečteno v následujícím roce nebo letech, dokud nebude kompenzováno celé nadměrně odlovené množství.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA

ODPOČTY Z KVÓT PRO NADMĚRNĚ ODLOVENÉ POPULACE

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Původní kvóta na rok 2014 (v kilogramech)

Povolené vykládky v roce 2014 (celkové upravené množství v kilogramech) (1)

Celkové úlovky v roce 2014 (množství v kilogramech)

Čerpání kvóty v poměru k povoleným vykládkám

Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)

Násobící koeficient (2)

Dodatečný násobící koeficient (3)  (4)

Zbývající odpočet z roku 2014 (5) (množství v kilogramech)

Zbývá k odpočtu (6) (množství v kilogramech)

Odpočty, které se mají provést v roce 2015 (množství v kilogramech) (7)

Odpočty již provedené v roce 2015

(množství v kilogramech) (8)

K odpočtu v roce 2016 a následujících letech (v kilogramech)

BE

PLE

7HJK.

Platýs evropský

VIIh, VIIj, a VIIk

8 000

1 120

3 701

330,45 %

2 581

/

/

/

/

2 581

2 581

/

BE

SOL

8AB.

Jazyk obecný

VIIIa a VIIIb

47 000

327 900

328 823

100,28 %

923

/

C

/

/

1 385

1 385

/

BE

SRX

07D.

Rejnokovití

Vody Unie oblasti VIId

72 000

60 000

69 586

115,98 %

9 586

/

/

/

/

9 586

8 489

1 097

BE

SRX

67AKXD

Rejnokovití

Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k

725 000

765 000

770 738

100,75 %

5 738

/

/

/

/

5 738

5 738

/

DK

COD

03AN.

Treska obecná

Skagerrak

3 177 000

3 299 380

3 408 570

103,31 %

109 190

/

C

/

/

163 785

163 785

/

DK

HER

03 A.

Sleď obecný

IIIa

19 357 000

15 529 000

15 641 340

100,72 %

112 340

/

/

/

/

112 340

112 340

/

DK

HER

2A47DX

Sleď obecný

IV, VIId a vody Unie oblasti IIa

12 526 000

12 959 000

13 430 160

103,64 %

471 160

/

/

/

/

471 160

471 160

/

DK

HER

4AB.

Sleď obecný

Vody Unie a vody Norska oblasti IV severně od 53° 30′ s. š.

80 026 000

99 702 000

99 711 800

100,10 %

9 800

/

/

/

/

9 800

9 800

/

DK

PRA

03 A.

Kreveta severní

IIIa

2 308 000

2 308 000

2 317 330

100,40 %

9 330

/

/

/

/

9 330

9 330

/

DK

SAN

234_2

Smačci rodu Ammodytes

Vody Unie oblasti řízení smačkovitých 2

4 717 000

4 868 000

8 381 430

172,17 %

3 513 430

2

/

/

/

7 026 860

7 026 860

/

DK

SPR

2AC4-C

Šprot obecný a související vedlejší úlovky

Vody Unie oblastí IIa a IV

122 383 000

126 007 000

127 165 410

100,92 %

1 158 410

/

/

/

/

1 158 410

1 158 410

/

ES

ALF

3X14-

Pilonoši rodu Beryx

Vody EU a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV

67 000

67 000

79 683

118,93 %

12 683

/

A

3 000

/

22 025

5 866

16 159

ES

BSF

56712-

Tkaničnice tmavá

Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII a XII

226 000

312 500

327 697

104,86 %

15 197

/

A

/

/

22 796

22 796

/

ES

BSF

8910-

Tkaničnice tmavá

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X

12 000

6 130

15 769

257,24 %

9 639

/

A

27 130

/

41 589

11 950

29 639

ES

BUM

ATLANT

Marlín modrý

Atlantský oceán

27 200

27 200

124 452

457,54 %

97 252

/

A

27 000

/

172 878

0

172 878

ES

DWS

56789-

Hlubinné druhy žraloků

Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII, VIII a IX

0

0

3 039

Neuplatňuje se

3 039

/

A

/

/

4 559

4 559

/

ES

GFB

567-

Mníkovec velkooký

Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII

588 000

828 030

842 467

101,74 %

14 437

/

/

/

/

14 437

14 437

/

ES

GFB

89-

Mníkovec velkooký

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII a IX

242 000

216 750

237 282

109,47 %

20 532

/

A

17 750

/

48 548

48 548

/

ES

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí I a II

/

0

22 685

Neuplatňuje se

22 685

/

/

/

/

22 685

22 685

/

ES

HAD

5BC6 A.

Treska jednoskvrnná

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb a VIa

/

2 840

18 933

666,65 %

16 093

/

A

12 540

/

36 680

36 680

/

ES

HAD

7X7A34

Treska jednoskvrnná

VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

/

0

3 075

Neuplatňuje se

3 075

/

A

/

/

4 613

4 613

/

ES

NEP

9/3411

Humr severský

IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

55 000

33 690

24 403

72,43 %

– 5 918 (9)

/

/

19 000 (10)

/

13 082

13 082 (11)

/

ES

OTH

1N2AB.

Jiné druhy

Vody Norska oblastí I a II

/

0

26 744

Neuplatňuje se

26 744

/

/

/

/

26 744

26 744

/

ES

POK

56-14

Treska tmavá

VI; vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, XII a XIV

/

4 810

8 703

180,94 %

3 893

/

/

/

/

3 893

3 893

/

ES

RNG

5B67-

Hlavoun tuponosý

Vody EU a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII

70 000

111 160

125 401

112,81 %

14 241

/

/

/

/

14 241

14 241

/

ES

SBR

678-

Růžicha šedá

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VI, VII a VIII

143 000

133 060

136 418

102,52 %

3 358

/

/

/

/

3 358

3 358

/

ES

SOL

8AB.

Jazyk obecný

VIIIa a VIIIb

9 000

8 100

9 894

122,15 %

1 794

/

A+C

2 100

/

4 791

2 032

2 759

ES

SRX

89-C.

Rejnokovití

Vody Unie oblastí VIII a IX

1 057 000

857 000

1 089 241

127,10 %

232 241

1,4

/

/

/

325 137

206 515

118 622

ES

USK

567EI.

Mníkovec bělolemý

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII

26 000

15 770

15 762

99,95 %

– 8

/

/

58 770

/

58 762

0

58 762

ES

WHM

ATLANT

Marlín bělavý

Atlantský oceán

30 500

25 670

98 039

381,92 %

72 369

/

/

170

/

72 539

0

72 539

FR

SRX

07D.

Rejnokovití

Vody Unie oblasti VIId

602 000

627 000

698 414

111,39 %

71 414

/

/

/

/

71 414

71 414

/

FR

SRX

2AC4-C

Rejnokovití

Vody Unie oblastí IIa a IV

33 000

36 000

48 212

133,92 %

12 212

/

/

/

/

12 212

12 212

/

IE

PLE

7HJK.

Platýs evropský

VIIh, VIIj, a VIIk

59 000

61 000

78 270

128,31 %

17 270

/

A

/

/

25 905

25 905

/

IE

SOL

07 A.

Jazyk obecný

VIIa

41 000

42 000

43 107

102,64 %

1 107

/

/

/

/

1 107

1 107

/

IE

SRX

67AKXD

Rejnokovití

Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k

1 048 000

1 030 000

1 079 446

104,80 %

49 446

/

/

/

/

49 446

49 446

/

LT

GHL

N3LMNO

Platýs černý

NAFO 3LMNO

22 000

0

0

Neuplatňuje se

0

/

/

46 000

/

46 000

46 000

/

LV

HER

03D.RG

Sleď obecný

Subdivize 28.1

16 534 000

19 334 630

20 084 200

103,88 %

749 570

/

/

/

/

749 570

749 570

/

NL

HKE

3 A/BCD

Štikozubec obecný

IIIa; vody Unie subdivizí 22-32

/

0

1 655

Neuplatňuje se

1 655

/

C

/

/

2 482

2 482

/

NL

RED

1N2AB.

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

/

0

2 798

Neuplatňuje se

2 798

/

/

/

/

2 798

2 798

/

PT

ANF

8C3411

Ďasovití

VIIIc, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

436 000

664 000

676 302

101,85 %

12 302

/

/

/

/

12 302

12 302

/

PT

BFT

AE45WM

Tuňák obecný

Atlantský oceán východně od 45° z. d. a Středozemní moře

235 500

235 500

243 092

103,22 %

7 592

/

C

/

/

11 388

11 388

/

PT

HAD

1N2AB

Treska jednoskvrnná

Vody Norska oblastí I a II

/

0

26 816

Neuplatňuje se

26 816

/

/

/

344 950

371 766

371 766

/

PT

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí I a II

/

18 000

11 850

65,83 %

–  6 150

/

/

/

185 000

178 850

33 234

145 616

PT

SRX

89-C.

Rejnokovití

Vody Unie oblastí VIII a IX

1 051 000

1 051 000

1 059 237

100,78 %

8 237

/

/

/

/

8 237

8 237

/

SE

COD

03AN.

Treska obecná

Skagerrak

371 000

560 000

562 836

100,51 %

2 836

/

C

/

/

4 254

4 254

/

UK

DGS

15X14

Ostroun obecný

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV

0

0

1 027

Neuplatňuje se

1 027

/

A

/

/

1 541

1 541

/

UK

GHL

514GRN

Platýs černý

Vody Grónska oblastí V a XIV

189 000

0

0

Neuplatňuje se

0