ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 332 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 58 |
Obsah |
|
I Legislativní akty |
Strana |
|
|
SMĚRNICE |
|
|
* |
|
|
Opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
SMĚRNICE
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/1 |
SMĚRNICE RADY (EU) 2015/2376
ze dne 8. prosince 2015,
kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Problémy způsobené přeshraničním vyhýbáním se daňové povinnosti, agresivním daňovým plánováním a škodlivou daňovou soutěží výrazně narostly a dostaly se do středu pozornosti v Unii i ve světě. Oslabováním daňové základny se značně snižují daňové příjmy členských států, což jim brání v uplatňování daňových politik podporujících růst. Vydávání předběžných daňových rozhodnutí, která usnadňují důsledné a transparentní uplatňování práva, je běžnou praxí i v Unii. Vyjasnění daňového práva pro poplatníky poskytne jistotu pro podnikání, a tím může povzbudit investice a dodržování právních předpisů a mít pozitivní dopad na další rozvíjení jednotného trhu v Unii na základě zásad a svobod vycházejících ze Smluv. Rozhodnutí týkající se struktur motivovaných daněmi však v některých případech vedla k tomu, že vykonstruovaně vysoké částky příjmů byly mírně zdaněny v zemi vydávající, pozměňující nebo obnovující předběžné rozhodnutí, a ponechala vykonstruovaně nízké částky příjmu ke zdanění v jakýchkoli jiných zúčastněných zemích. Je tudíž naléhavě třeba zvýšit transparentnost. Za tímto účelem je třeba posílit nástroje a mechanismy zřízené směrnicí Rady 2011/16/EU (4). |
(2) |
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 zdůraznila, že na celosvětové úrovni i na úrovni Unie je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování. Evropská rada položila důraz na transparentnost a uvítala záměr Komise předložit návrh týkající se automatické výměny informací o daňových rozhodnutích v Unii. |
(3) |
Ve směrnici 2011/16/EU se stanoví povinnost výměny informací mezi členskými státy z vlastního podnětu v pěti konkrétních případech a ve stanovených lhůtách. Výměna informací z vlastního podnětu v případech, kdy příslušný orgán jednoho členského státu důvodně předpokládá, že může dojít k výpadku daně v jiném členském státě, již platí pro daňová rozhodnutí, jež členský stát vydá, změní nebo obnoví konkrétnímu daňovému poplatníkovi, pokud jde o výklad nebo uplatňování daňových předpisů v budoucnosti, a jež mají přeshraniční rozměr. |
(4) |
Efektivní výměně informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen z vlastního podnětu však brání několik významných praktických obtíží, například prostor pro uvážení umožňující členskému státu vydávajícímu rozhodnutí rozhodovat o tom, které další členské státy by měly být informovány. Vyměňované informace by proto měly být tam, kde je to vhodné, přístupné všem ostatním členským státům. |
(5) |
Oblast působnosti automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen vydaných, změněných nebo obnovených určité osobě nebo skupině osob, na něž má taková osoba nebo skupina osob právo se spoléhat, by se měla týkat jakékoli materiální formy (bez ohledu na závaznost nebo nezávaznost takových rozhodnutí či posouzení a na způsob, jakými byla vydána). |
(6) |
V zájmu právní jistoty by měla být směrnice 2011/16/EU změněna vložením vhodných definic předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžného posouzení převodních cen. Rozsah těchto definic by měl být dostatečně široký, aby se vztahoval na celou řadu situací, včetně těchto typů předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen:
|
(7) |
Daňoví poplatníci mají právo se na předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžné posouzení převodních cen spoléhat například během daňových řízení nebo daňových kontrol za předpokladu, že skutečnosti, na kterých je uvedené rozhodnutí nebo posouzení založeno, byly předestřeny správně a že tito daňoví poplatníci plní podmínky daného rozhodnutí nebo posouzení. |
(8) |
Členské státy si budou informace vyměňovat bez ohledu na to, zda daňoví poplatníci podmínky předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen plní. |
(9) |
Poskytnutí informací by nemělo vést k vyzrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu ani k vyzrazení informace, které by odporovalo veřejnému pořádku. |
(10) |
V zájmu využití přínosů povinné automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen by měly být informace sděleny neprodleně po jejich vydání, změně nebo obnovení, a proto by měly být pro sdělování informací stanoveny pravidelné intervaly. Ze stejných důvodů je rovněž vhodné stanovit povinnou automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen, která byla vydána, změněna nebo obnovena v období začínajícím pět let přede dnem použitelnosti této směrnice a která jsou stále platná ke dni 1. ledna 2014. Z takové povinné automatické výměny by však za určitých podmínek mohly být vyjmuty konkrétní osoby nebo skupiny osob s ročním čistým obratem v rámci skupiny nižším než 40 000 000 EUR. |
(11) |
V zájmu právní jistoty je vhodné vyjmout za řady velmi přísných podmínek z povinné automatické výměny informace o dvoustranných nebo vícestranných předběžných posouzeních převodních cen se třetími zeměmi podle rámce stávajících mezinárodních smluv s těmito třetími zeměmi, pokud ustanovení dané smlouvy neumožňují předat informace obdržené v jejím rámci třetí straně. V takových případech by však namísto toho měly být vyměňovány informace určené v čl. 8a odst. 6 týkající se žádostí, které vedly k vydání takových dvoustranných nebo vícestranných předběžných posouzení převodních cen. U informací, které mají být sděleny, by tudíž mělo být v těchto případech uvedeno, že jsou poskytovány na základě takové žádosti. |
(12) |
Povinná automatická výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen by měla v každém případě zahrnovat sdělení vymezeného souboru základních informací, který by byl přístupný pro všechny členské státy. Komise by měla být zmocněna k přijetí praktických opatření nezbytných ke standardizaci sdělování takových informací postupem podle směrnice 2011/16/EU (za účasti Výboru pro správní spolupráci při zdanění) pro zavedení standardního formuláře, který bude pro výměnu informací používán. Tento postup by se měl rovněž použít při přijímání dalších praktických opatření k provádění výměny informací, jako například specifikace jazykových požadavků, jež by se při výměně informací prostřednictvím standardního formuláře uplatnily. |
(13) |
Při vývoji takového standardního formuláře pro povinnou automatickou výměnu informací je vhodné zohlednit práci provedenou v rámci Fóra OECD o škodlivých daňových praktikách, kde je vyvíjen standardní formulář pro výměnu informací v souvislosti s akčním plánem týkajícím se oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Je rovněž vhodné spolupracovat úzce a koordinovaně s OECD, a to nejen v oblasti vývoje takového standardního formuláře pro povinnou automatickou výměnu informací. Konečným cílem by mělo být globální zajištění rovných podmínek, při čemž by Unie měla stát v čele a podporovat, aby rozsah automaticky vyměňovaných informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen byl spíše širší. |
(14) |
Členské státy by si měly vyměňovat základní informace, přičemž omezená řada základních informací by měla být sdělována i Komisi. To by mělo Komisi umožnit kdykoli sledovat a vyhodnocovat účinné uplatňování povinné automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen. Informace obdržené Komisí by však neměly být používány pro žádné další účely. Toto sdělení by navíc nemělo zprostit členský stát jeho povinností ohlásit každou státní podporu Komisi. |
(15) |
Nezbytným prvkem fungování účinného systému automatické výměny informací je zpětná vazba ze strany přijímajícího členského státu členskému státu posílajícímu informace. Je proto vhodné zdůraznit, že příslušné orgány členských států by měly jednou ročně zasílat zpětnou vazbu o automatické výměně informací ostatním dotyčným členským státům. V praxi by tato povinná zpětná vazba měla být zajištěna dvoustraně dohodnutými mechanismy. |
(16) |
V případě nutnosti by v návaznosti na fázi povinné automatické výměny informací podle této směrnice měl členský stát mít možnost dovolávat se článku 5 směrnice 2011/16/EU, pokud jde o výměnu informací na základě žádosti o doplňující informace, včetně plného znění předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžných posouzení převodních cen, od členského státu, který taková rozhodnutí nebo posouzení vydal. |
(17) |
Je vhodné připomenout, že čl. 21 odst. 4 směrnice 2011/16/EU upravuje požadavky na jazyk a překlad v případě žádostí o spolupráci, včetně žádostí o doručení, a připojených dokumentů. Toto pravidlo by se mělo rovněž uplatnit v případech, kdy členské státy žádají o doplňující informace v návaznosti na příslušnou fázi povinné automatické výměny základních informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen. |
(18) |
Členské státy by měly přijmout veškerá přiměřená opatření nezbytná k tomu, aby odstranily veškeré překážky, které by mohly bránit účinné a co nejširší povinné automatické výměně informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen. |
(19) |
Za účelem posílení efektivního využívání zdrojů, usnadnění výměny informací a zamezení toho, aby každý z členských států musel prodělat obdobný vývoj v oblasti svých systémů pro ukládání informací, by mělo být přijato zvláštní ustanovení o vytvoření centrálního rejstříku přístupného všem členským státům a Komisi, kam by členské státy informace vkládaly a kde by je uchovávaly místo jejich výměny prostřednictvím zabezpečené elektronické pošty. Praktická opatření nezbytná pro vytvoření takového rejstříku by měla stanovit Komise postupem podle čl. 26 odst. 2 směrnice 2011/16/EU. |
(20) |
S ohledem na povahu a rozsah změn zavedených směrnicí Rady 2014/107/EU (5) a touto směrnicí by měl být prodloužen harmonogram pro předkládání informací, statistik a zpráv podle směrnice 2011/16/EU. Takové prodloužení by mělo zajistit, aby informace, které mají být poskytnuty, mohly odrážet zkušenosti vyplývající z těchto změn. Prodloužení by se mělo uplatnit na statistické údaje a další informace, které mají být předloženy členskými státy před 1. lednem 2018, i na zprávu a případně návrh, které má Komise předložit před 1. lednem 2019. |
(21) |
Stávající ustanovení týkající se důvěrnosti by měla být změněna tak, aby zohlednila rozšíření povinné automatické výměny informací na předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem a na předběžná posouzení převodních cen. |
(22) |
Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem této směrnice je zejména zajistit plné dodržování práva na ochranu osobních údajů a svobody podnikání. |
(23) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž efektivní správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(24) |
Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 2011/16/EU se mění takto:
1) |
Článek 3 se mění takto:
|
2) |
V článku 8 se zrušují odstavce 4 a 5. |
3) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 8a Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen 1. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je vydáno, změněno nebo obnoveno předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžné posouzení převodních cen po 31. prosinci 2016, o něm prostřednictvím automatické výměny a v souladu s platnými praktickými opatřeními přijatými podle článku 21 sdělí informace příslušným orgánům všech ostatních členských států a s omezením případů stanovených v odstavci 8 tohoto článku i Komisi. 2. Příslušný orgán členského státu sdělí v souladu s platnými praktickými opatřeními přijatými podle článku 21 příslušným orgánům všech ostatních členských států a s omezením případů stanovených v odstavci 8 tohoto článku i Komisi informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen vydaných, změněných nebo obnovených v období začínajícím pět let před 1. lednem 2017. Informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen, která byla vydána, změněna nebo obnovena mezi 1. lednem 2012 a 31. prosincem 2013, se sdělí za podmínky, že tato rozhodnutí či posouzení byla stále platná k 1. lednu 2014. Informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen, která byla vydána, změněna nebo obnovena mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2016, se sdělí bez ohledu na to, zda jsou tato rozhodnutí či posouzení stále platná. Členské státy mohou vyjmout ze sdělování uvedeného v tomto odstavci informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen vydaných, změněných nebo obnovených před 1. dubnem 2016 pro konkrétní osobu nebo skupinu osob – kromě těch, které provádějí převážně finanční nebo investiční činnosti – s ročním čistým obratem ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (6) v rámci skupiny nižším než 40 000 000 EUR (nebo odpovídající částka v jiné měně) v účetním období předcházejícím dni vydání, změny nebo obnovení těchto rozhodnutí a posouzení. 3. Dvoustranná nebo vícestranná předběžná posouzení převodních cen s třetími zeměmi jsou vyloučeny z oblasti působnosti automatické výměny informací podle tohoto článku, jestliže mezinárodní daňová dohoda, podle které bylo předběžné posouzení převodních cen sjednáno, nepovoluje poskytnutí informací třetím osobám. Informace o takových dvoustranných nebo vícestranných předběžných posouzeních převodních cen se budou vyměňovat podle článku 9, pokud příslušná mezinárodní daňová dohoda, podle které bylo předběžné posouzení převodních cen sjednáno, poskytnutí takových informací povoluje a k jejich poskytnutí dá svolení příslušný orgán dané třetí země. Pokud by však dvoustranná nebo vícestranná předběžná posouzení převodních cen byla vyloučena z automatické výměny informací podle první věty prvního pododstavce tohoto odstavce, vyměňují se podle odstavců 1 a 2 tohoto článku namísto toho informace určené v odstavci 6 tohoto článku uvedené v žádosti, které vedly k vydání takového dvoustranného nebo vícestranného předběžného posouzení převodních cen. 4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která se týkají výlučně daňových záležitostí jedné nebo více fyzických osob. 5. Informace se vyměňují takto:
6. Informace, jež má členský stát sdělit podle odstavců 1 a 2, zahrnují:
7. K usnadnění výměny informací podle odstavce 6 tohoto článku přijme Komise praktická opatření nezbytná k provedení tohoto článku, včetně opatření pro standardizaci sdělování informací podle odstavce 6 tohoto článku, jako součást postupu pro stanovení standardního formuláře podle čl. 20 odst. 5. 8. Informace uvedené v odst. 6 písm. a), b), h) a k) tohoto článku se nesdělují Komisi. 9. Příslušný orgán dotčeného členského státu identifikovaného podle odst. 6 písm. j) bez prodlení a v každém případě nejpozději sedm pracovních dnů od obdržení informací potvrdí pokud možno elektronickými prostředky jejich přijetí příslušnému orgánu, který je poskytl. Toto opatření se použije, dokud nebude zprovozněn rejstřík uvedený v čl. 21 odst. 5. 10. Členské státy mohou v souladu s článkem 5 a s ohledem na čl. 21 odst. 4 požádat o doplňující informace, včetně plného znění předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen. Článek 8b Statistické údaje o automatických výměnách 1. Členské státy před 1. lednem 2018 Komisi každoročně poskytnou statistické údaje o objemu automatických výměn podle článků 8 a 8a a pokud možno informace o správních a dalších příslušných nákladech a přínosech souvisejících s uskutečněnou výměnou a o veškerých případných změnách jak pro orgány daňové správy, tak pro třetí strany. 2. Komise před 1. lednem 2019 předloží zprávu, která bude obsahovat přehled a hodnocení obdržených statistických údajů a informací podle odstavce 1 tohoto článku ohledně otázek, jako jsou správní a další související náklady a přínosy automatické výměny informací a praktické aspekty s tím spojené. Je-li to vhodné, předloží Komise Radě návrh týkající se kategorií a podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1, včetně podmínky, že informace o osobách, které jsou rezidenty jiných členských států, musí být dostupné, nebo položek uvedených v čl. 8 odst. 3a, nebo obojího. Při projednávání návrhu předloženého Komisí Rada posoudí další posílení efektivnosti a fungování automatické výměny informací a zvýšení její úrovně s cílem stanovit, že:
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“" |
4) |
V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Komise přijme postupem podle čl. 26 odst. 2 před 1. lednem 2017 standardní formulář, včetně jazykového režimu. Automatická výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen podle článku 8a se provádí s použitím uvedeného standardního formuláře. Tento standardní formulář nesmí být rozšířen nad rámec prvků výměny informací uvedených v čl. 8a odst. 6 a dalších souvisejících oblastí spojených s těmito prvky nutných pro dosažení cílů článku 8a. Jazykový režim uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce nebrání členským státům ve sdělování informací podle článku 8a v kterémkoli z úředních a pracovních jazyků Unie. Jeho součástí však může být požadavek, aby se klíčové prvky těchto informací zasílaly rovněž v jiném úředním a pracovním jazyce Unie.“ |
5) |
Článek 21 se mění takto:
|
6) |
Článek 23 se mění takto:
|
7) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 23a Důvěrnost údajů 1. S informacemi sdělovanými Komisi podle této směrnice nakládá Komise jako s důvěrnými v souladu s předpisy platnými pro orgány Unie a nesmí je použít pro žádné účely jiné než ty, které jsou požadovány ke stanovení, zda a do jaké míry dodržují členské státy tuto směrnici. 2. Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle článku 23, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel. Zprávy a dokumenty vypracované Komisí uvedené v prvním pododstavci mohou členské státy použít pouze pro analytické účely a nesmějí je zveřejnit ani zpřístupnit žádné další osobě nebo subjektu bez výslovného souhlasu Komise.“ |
8) |
V článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Nařízení (ES) č. 45/2001 se vztahuje na veškeré zpracování osobních údajů podle této směrnice orgány a institucemi Unie. Pro účely správného uplatňování této směrnice je však rozsah povinností a práv uvedených v článku 11, čl. 12 odst. 1 a článcích 13 až 17 nařízení (ES) č. 45/2001 omezen na míru nezbytnou pro ochranu zájmů stanovených v čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.“ |
Článek 2
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Použijí je ode dne 1. ledna 2017.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 8. prosince 2015.
Za Radu
předseda
P. GRAMEGNA
(1) Stanovisko ze dne 27. října 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 64.
(3) Stanovisko ze dne 14. října 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
(5) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/11 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2377
ze dne 26. října 2015
o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 (1) převedlo položku týkající se Republiky Palau z přílohy I do přílohy II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2). |
(2) |
Položku týkající se Republiky Palau provází poznámka pod čarou, která stanoví, že osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Evropskou unií. |
(3) |
Dne 9. října 2014 přijala Rada rozhodnutí, jímž zmocnila Komisi k zahájení jednání s Republikou Palau směřujících k uzavření dohody mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“). |
(4) |
Jednání o dohodě byla zahájena dne 17. prosince 2014 a úspěšně dokončena jejím parafováním ve formě výměny dopisů dne 27. května 2015 Republikou Palau a dne 10. června 2015 Unií. |
(5) |
Dohoda by měla být podepsána a prohlášení k ní připojená by měla být schválena jménem Unie. Dohoda by měla být prozatímně prováděna ode dne následujícího po dni podpisu dohody do dokončení postupů nezbytných pro její formální uzavření. |
(6) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(7) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“) jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření.
Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Prohlášení připojená k tomuto rozhodnutí se schvalují jménem Unie.
Článek 3
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.
Článek 4
Dohoda je prováděna prozatímně ode dne následujícího po dni podpisu dohody (5) do dokončení postupů nezbytných pro její uzavření.
Článek 5
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 26. října 2015.
Za Radu
předsedkyně
C. DIESCHBOURG
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).
(3) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).
(4) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(5) Den podpisu dohody zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/13 |
DOHODA
mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty
EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, a
REPUBLIKA PALAU, dále jen „Palau“,
společně dále jen „smluvní strany“,
S CÍLEM dále rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami a přejíce si usnadnit cestování tím, že svým občanům zajistí bezvízový vstup a krátkodobý pobyt,
S OHLEDEM na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), mimo jiné převedší 19 zemí včetně Palau do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou v případě krátkodobých pobytů osvobozeni od vízové povinnosti v členských státech,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že podle článku 1 nařízení (EU) č. 509/2014 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky těchto 19 států použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Unií,
PŘEJÍCE SI zaručit dodržování zásady rovného zacházení pro všechny občany Unie,
BEROUCE V ÚVAHU, že na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti se během jejich krátkodobého pobytu tato dohoda nevztahuje, a proto se na tuto kategorii osob nadále vztahují příslušná pravidla práva Unie, vnitrostátního práva členských států a vnitrostátního práva Palau v oblasti vízové povinnosti nebo osvobození od ní a v oblasti přístupu k zaměstnání,
ZOHLEDŇUJÍCE Protokol o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a Protokol o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a potvrzujíce, že se ustanovení této dohody nevztahují na Spojené království a Irsko,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Účel
Touto dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Unie a občany Palau, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.
Článek 2
Definice
Pro účely této dohody se rozumí:
a) |
„členským státem“ kterýkoli členský stát Unie s výjimkou Spojeného království a Irska; |
b) |
„občanem Unie“ státní příslušník členského státu ve smyslu písmene a); |
c) |
„občanem Palau“ jakákoli osoba, která má státní občanství Palau; |
d) |
„schengenským prostorem“ prostor bez vnitřních hranic zahrnující území členských států podle písmene a) uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu. |
Článek 3
Oblast působnosti
1. Občané Unie, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných členským státem, mohou vstupovat na území Palau a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 1.
Občané Palau, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných Palau, mohou vstupovat na území členských států a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 2.
2. Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti.
U této kategorie osob může každý členský stát sám rozhodnout, zda uloží občanům Palau vízovou povinnost či zda je od této povinnosti osvobodí v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2).
U této kategorie osob může Palau v souladu se svým vnitrostátním právem samo rozhodnout, zda uloží občanům každého jednotlivého členského státu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí.
3. Zrušení vízové povinnosti stanovené touto dohodou se uplatňuje, aniž jsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se podmínek pro vstup a krátkodobý pobyt. Členské státy a Palau si vyhrazují právo odepřít vstup na svá území a krátkodobý pobyt na těchto územích, není-li splněna jedna nebo více těchto podmínek.
4. Zrušení vízové povinnosti platí bez ohledu na dopravní prostředek použitý k překročení hranic smluvních stran.
5. Záležitosti, na které se tato dohoda nevztahuje, se řídí právem Unie, vnitrostátním právem členských států a vnitrostátním právem Palau.
Článek 4
Délka pobytu
1. Občané Unie mohou pobývat na území Palau po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.
2. Občané Palau mohou pobývat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Tato doba se počítá bez ohledu na délku pobytu v těch členských státech, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují.
Občané Palau mohou pobývat na území každého z členských států, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů, bez ohledu na délku pobytu vypočtenou pro území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.
3. Touto dohodou není dotčena možnost, aby Palau a členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem a právem Unie prodloužily tuto délku pobytu na dobu delší než 90 dnů.
Článek 5
Územní působnost
1. Pro Francouzskou republiku se tato dohoda vztahuje pouze na její evropské území.
2. Pro Nizozemské království se tato dohoda vztahuje pouze na jeho evropské území.
Článek 6
Smíšený výbor pro správu dohody
1. Smluvní strany zřídí odborný smíšený výbor (dále jen „výbor“) složený ze zástupců Unie a Palau. Unii zastupuje Evropská komise.
2. Výbor plní mimo jiné tyto úkoly:
a) |
sleduje provádění této dohody; |
b) |
navrhuje změny této dohody nebo dodatky k ní; |
c) |
urovnává spory vyplývající z výkladu či provádění této dohody. |
3. Výbor se svolává podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.
4. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 7
Vztah mezi touto dohodou a stávajícími dvoustrannými dohodami o zrušení vízové povinnosti mezi členskými státy a Palau
Tato dohoda má přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody či ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Palau, pokud upravují záležitosti spadající do působnosti této dohody.
Článek 8
Závěrečná ustanovení
1. Smluvní strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými vnitřními postupy a tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu pozdějšího z obou oznámení, jimiž se smluvní strany o dokončení těchto postupů vzájemně uvědomí.
Tato dohoda se provádí prozatímně ode dne následujícího po dni jejího podpisu.
2. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, pokud nebude vypovězena v souladu s odstavcem 5.
3. Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou smluvních stran. Změny vstupují v platnost poté, co si smluvní strany vzájemně oznámily dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomuto účelu.
4. Každá smluvní strana může pozastavit provádění této dohody zcela nebo zčásti, zejména z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví, nedovoleného přistěhovalectví nebo při opětovném zavedení vízové povinnosti kteroukoli ze smluvních stran. Rozhodnutí o pozastavení musí být oznámeno druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před jeho zamýšleným vstupem v platnost. Smluvní strana, která pozastavila provádění této dohody, bezodkladně uvědomí druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou, a pozastavení zruší.
5. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti 90 dnů po dni jeho doručení.
6. Palau může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.
7. Unie může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.
Sepsáno ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
Съставено в Брюксел на седми декември две хиляди и петнадесета година.
Hecho en Bruselas, el siete de diciembre de dos mil quince.
V Bruselu dne sedmého prosince dva tisíce patnáct.
Udfærdiget i Bruxelles den syvende december to tusind og femten.
Geschehen zu Brüssel am siebten Dezember zweitausendfünfzehn.
Kahe tuhande viieteistkümnenda aasta detsembrikuu seitsmendal päeval Brüsselis.
Έγινε στις Βρυξέλλες, στις εφτά Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαπέντε.
Done at Brussels on the seventh day of December in the year two thousand and fifteen.
Fait à Bruxelles, le sept décembre deux mille quinze.
Sastavljeno u Bruxellesu sedmog prosinca dvije tisuće petnaeste.
Fatto a Bruxelles, addì sette dicembre duemilaquindici.
Briselē, divi tūkstoši piecpadsmitā gada septītajā decembrī.
Priimta du tūkstančiai penkioliktų metų gruodžio septintą dieną Briuselyje.
Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenötödik év december havának hetedik napján.
Magħmul fi Brussell, fis-seba jum ta’ Diċembru fis-sena elfejn u ħmistax.
Gedaan te Brussel, de zevende december tweeduizend vijftien.
Sporządzono w Brukseli dnia siódmego grudnia roku dwa tysiące piętnastego.
Feito em Bruxelas, em sete de dezembro de dois mil e quinze.
Întocmit la Bruxelles la șapte decembrie două mii cincisprezece.
V Bruseli siedmeho decembra dvetisíctridsať.
V Bruslju, dne sedmega decembra leta dva tisoč petnajst.
Tehty Brysselissä seitsemäntenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattaviisitoista.
Som skedde i Bryssel den sjunde december år tjugohundrafemton.
За Европейския съюз
Рог la Unión Europea
Za Evropskou unii
For Den Europæiske Union
Für die Europäische Union
Euroopa Liidu nimel
Για την Ευρωπαϊκή Ένωση
For the European Union
Pour l'Union européenne
Za Europsku uniju
Per l'Unione europea
Eiropas Savienības vārdā –
Europos Sąjungos vardu
Az Európai Unió részéről
Għall-Unjoni Ewropea
Voor de Europese Unie
W imieniu Unii Europejskiej
Pela União Europeia
Pentru Uniunea Europeană
Za Európsku úniu
Za Evropsko unijo
Euroopan unionin puolesta
För Europeiska unionen
За Република Палау
Por la República de Palaos
Za Republiku Palau
For Republikken Palau
Für die Republik Palau
Belau Vabariigi nimel
Για τη Δημοκρατία του Παλάου
For the Republic of Palau
Pour la République des Palaos
Za Republiku Palau
Per la Repubblica di Palau
Palau Republikas vārdā –
Palau Respublikos vardu
Palaui Köztársaság részéről
Għar-Repubblika ta' Palau
Voor de Republiek Palau
W imieniu Republiki Palau
Pela República de Palau
Pentru Republica Palau
Za Palauskú republiku
Za Republiko Palau
Palaun tasavallan puolesta
För Republiken Palau
(1) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, p. 67.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ S OHLEDEM NA ISLAND, NORSKO, ŠVÝCARSKO A LICHTENŠTEJNSKO
Smluvní strany berou na vědomí těsný svazek mezi Evropskou unií a Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, zejména na základě dohod ze dne 18. května 1999 a 26. října 2004 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
Za těchto okolností je žádoucí, aby orgány Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na jedné straně a Palau na straně druhé bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty za podobných podmínek, jaké stanoví tato dohoda.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU KATEGORIE „OSOBY CESTUJÍCÍ ZA ÚČELEM VYKONÁVÁNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI“ PODLE ČL. 3 ODST. 2 TÉTO DOHODY
Aby byl zajištěn jednotný výklad, dohodly se smluvní strany, že pro účely této dohody kategorie „osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti“ zahrnuje osoby vstupující na území druhé smluvní strany za účelem vykonávání placeného zaměstnání nebo odměňované činnosti jako zaměstnanci nebo poskytovatelé služeb.
Tato kategorie by neměla zahrnovat:
— |
obchodníky, tj. osoby cestující za účelem obchodních jednání (které nejsou zaměstnány v zemi druhé smluvní strany), |
— |
sportovce a umělce vykonávající činnost na jednorázovém základě, |
— |
novináře vyslané sdělovacími prostředky země, kde mají pobyt, a |
— |
interní stážisty vyslané v rámci společnosti. |
Provádění tohoto prohlášení bude v rámci svých povinností, stanovených v článku 6 této dohody, sledovat smíšený výbor, který může navrhovat změny, pokud je bude na základě zkušeností smluvních stran považovat za nezbytné.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝKLADU DOBY 90 DNŮ BĚHEM JAKÉHOKOLI OBDOBÍ 180 DNŮ UVEDENÉ V ČLÁNKU 4 TÉTO DOHODY
Smluvní strany se dohodly, že dobou nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů podle článku 4 této dohody se rozumí nepřetržitý pobyt nebo několik po sobě jdoucích návštěv, jejichž celková doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů.
Slovo „jakýkoli“ znamená, že se použije „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a zpětně se započítá každý den pobytu v posledním období 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v jakémkoli období 180 dnů. To znamená mimo jiné, že nepřítomnost po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O INFORMOVÁNÍ OBČANŮ O DOHODĚ O ZRUŠENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI
Uznávajíce důležitost, jakou má transparentnost pro občany Evropské unie a Palau, se smluvní strany dohodly, že zajistí úplné informování občanů o obsahu dohody o zrušení vízové povinnosti a jejích důsledcích i o souvisejících otázkách, jako jsou podmínky vstupu.
NAŘÍZENÍ
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/19 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2378
ze dne 15. prosince 2015,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1, 3 a 4 a čl. 21 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2011/16/EU nahradila směrnici Rady 77/799/EHS (2). Došlo k řadě významných úprav pravidel týkajících se správní spolupráce v oblasti daní, zejména pokud jde o výměnu informací mezi členskými státy, s cílem zvýšit účinnost a efektivitu přeshraniční výměny informací. |
(2) |
Směrnicí Rady 2014/107/EU (3) byla směrnice 2011/16/EU změněna za účelem zavedení povinné automatické výměny informací o finančních účtech a souvisejícího souboru pravidel oznamování a náležité péče. |
(3) |
Aby bylo zajištěno fungování nového právního rámce, vyžaduje směrnice 2011/16/EU přijetí určitých pravidel, pokud jde o standardní formuláře a elektronické formáty, a praktických opatření pro výměnu informací mezi členskými státy prostřednictvím prováděcích aktů. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1156/2012 (4) stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o standardní formuláře a elektronické formáty, které se mají používat v souvislosti se směrnicí 2011/16/EU. |
(4) |
Vzhledem ke změnám, které je třeba učinit k provedení směrnice 2011/16/EU, a za účelem zvýšení srozumitelnosti prováděcího aktu je vhodné zrušit prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012 a stanovit nová, konsolidovaná pravidla. |
(5) |
Za účelem usnadnění výměny informací směrnice 2011/16/EU požaduje, aby taková výměna informací podle uvedené směrnice probíhala pomocí standardních formulářů, s výjimkou povinné automatické výměny informací. |
(6) |
Používané standardní formuláře by měly obsahovat řadu polí dostatečně rozlišených tak, aby členské státy mohly snadno řešit všechny příslušné případy pomocí těch polí, jež jsou pro jednotlivé případy vhodná. |
(7) |
Pro účely povinné automatické výměny informací směrnice 2011/16/EU požaduje, aby Komise přijala jak praktická opatření, tak elektronický formát. S cílem zajistit vhodnost a použitelnost vyměňovaných informací a účinnost výměny samotné by měla být v tomto ohledu stanovena prováděcí pravidla. |
(8) |
Podmínka, že povinná automatická výměna informací u pěti kategorií příjmu a majetku podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2011/16/EU je podmíněna dostupností informací, je důvodem, aby příslušný elektronický formát nebyl specifikován dále než na úrovni celkové struktury a tříd prvků, z nichž elektronický formát sestává, přičemž podrobné prvky vyměňované v rámci každé z těchto tříd jsou nadále podmíněny dostupností v jednotlivých členských státech. |
(9) |
Vzhledem k tomu, že informace vyměňované podle čl. 8 odst. 3a směrnice 2011/16/EU mají oznamující finanční instituce shromažďovat podle použitelných pravidel oznamování a náležité péče stanovených v přílohách I a II směrnice 2011/16/EU, a že výměna informací tedy není podmíněna dostupností informací, měl by používaný elektronický formát naopak být rozšířen tak, aby zahrnoval nejnižší úroveň podrobností a obsahoval každý prvek spolu s případnými příslušnými atributy. |
(10) |
V souladu se směrnicí 2011/16/EU by informace měly být v maximální možné míře poskytovány elektronickými prostředky pomocí společné komunikační sítě (dále jen „CCN“). V případech, kdy je to zapotřebí, by měla být stanovena praktická opatření pro sdělování informací. Prováděcí pravidla by se měla použít pro sdělování zpráv, záznamů a jiných písemností, které nepředstavují vyměňované informace, ale doplňují je, a v případě sdělování mimo rámec sítě CCN, aniž jsou dotčena jiná dvoustranná ujednání, pro sdělování a identifikaci vyměňovaných informací. |
(11) |
Právní a správní předpisy členských států nezbytné pro dosažení souladu s čl. 8 odst. 3a směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací o finančních účtech, se mají použít ode dne 1. ledna 2016. Toto nařízení by se tudíž mělo použít od stejného data. |
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro správní spolupráci při zdanění, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Standardní formuláře pro výměnu informací na žádost, výměnu z vlastního podnětu, doručení a zpětnou vazbu
1. V případě používaných formulářů se „polem“ rozumí místo ve formuláři, do kterého lze zaznamenávat informace vyměňované podle směrnice 2011/16/EU.
2. Formulář používaný pro žádosti o informace a o správní šetření podle článku 5 směrnice 2011/16/EU a odpovědi na ně, potvrzení o jejich přijetí, žádosti o doplňkové podkladové informace, sdělení o nemožnosti odpovědět nebo odmítnutí odpovědi podle článku 7 uvedené směrnice je v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
3. Formulář používaný pro výměnu informací z vlastního podnětu a potvrzení o jejich přijetí podle článků 9 a 10 směrnice 2011/16/EU je v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
4. Formulář používaný pro žádosti o doručení prostřednictvím správních orgánů podle čl. 13 odst. 1 a 2 směrnice 2011/16/EU a úkony k jejich vyřízení podle čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice je v souladu s přílohou III tohoto nařízení.
5. Formulář používaný pro informace o zpětné vazbě podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/16/EU je v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.
Článek 2
Elektronické formáty pro povinnou automatickou výměnu informací
1. Elektronický formát používaný pro povinnou automatickou výměnu informací podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2011/16/EU je v souladu s přílohou V tohoto nařízení.
2. Elektronický formát používaný pro povinnou automatickou výměnu informací podle čl. 8 odst. 3a směrnice 2011/16/EU je v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.
Článek 3
Praktická opatření týkající se používání sítě CCN
1. Zprávy, záznamy a jiné písemnosti uvedené v informacích sdělovaných v souladu se směrnicí 2011/16/EU mohou být zasílány jinými komunikačními prostředky než prostřednictvím sítě CCN.
2. Pokud informace uvedené ve směrnici 2011/16/EU nejsou vyměňovány elektronicky prostřednictvím sítě CCN a není-li vzájemně dohodnuto jinak, jsou tyto informace zasílány dopisem popisujícím poskytované informace a řádně podepsaným příslušným orgánem, který informace poskytuje.
Článek 4
Zrušení
Prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2016.
Odkazy na zrušené prováděcí nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 5
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.
(2) Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15).
(3) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1156/2012 ze dne 6. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 335, 7.12.2012, s. 42).
PŘÍLOHA I
Formulář uvedený v čl. 1 odst. 2
Formulář pro žádosti o informace a o správní šetření podle článku 5 směrnice 2011/16/EU a odpovědi na ně, potvrzení o jejich přijetí, žádosti o doplňkové podkladové informace, sdělení o nemožnosti odpovědět nebo odmítnutí odpovědi podle článku 7 směrnice 2011/16/EU obsahuje tato pole (1):
— |
právní základ, |
— |
číslo jednací, |
— |
datum, |
— |
identifikační údaje o dožadujícím a dožádaném orgánu, |
— |
identifikační údaje o kontrolované či šetřené osobě, |
— |
obecný popis případu a případně zvláštní podkladové informace, které pravděpodobně umožní posoudit předpokládaný význam požadovaných informací pro správu a vymáhání vnitrostátních právních předpisů členských států týkajících se daní uvedených v článku 2 směrnice 2011/16/EU, |
— |
daňový účel, k němuž jsou informace požadovány, |
— |
období, které je předmětem vyšetřování, |
— |
jméno a adresu osoby, o které se lze domnívat, že má požadované informace k dispozici, |
— |
splnění právního požadavku uloženého v čl. 16 odst. 1 směrnice 2011/16/EU, |
— |
splnění právního požadavku uloženého v čl. 17 odst. 1 směrnice 2011/16/EU, |
— |
odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření a důvody odmítnutí požadované zvláštní správní šetření provést, |
— |
potvrzení o přijetí žádosti o informace, |
— |
žádost o doplňkové podkladové informace, |
— |
důvody nemožnosti nebo odmítnutí poskytnout informace, |
— |
důvody neposkytnutí odpovědi v příslušné lhůtě a datum, do kterého se dožádaný orgán domnívá, že by odpověď mohl poskytnout. |
(1) Ve formuláři použitém pro daný případ však musí být uvedena pouze pole, jež se v daném případě skutečně vyplňují.
PŘÍLOHA II
Formulář uvedený v čl. 1 odst. 3
Formulář pro výměnu informací z vlastního podnětu a potvrzení o jejich přijetí podle článků 9 a 10 směrnice 2011/16/EU obsahuje tato pole (1):
— |
právní základ, |
— |
číslo jednací, |
— |
datum, |
— |
identifikační údaje o zasílajícím a přijímajícím orgánu, |
— |
identifikační údaje o osobě, která je předmětem výměny informací z vlastního podnětu, |
— |
období, na něž se výměna informací z vlastního podnětu vztahuje, |
— |
splnění právního požadavku uloženého v čl. 16 odst. 1 směrnice 2011/16/EU, |
— |
potvrzení o přijetí informací z vlastního podnětu. |
(1) Ve formuláři použitém pro daný případ však musí být uvedena pouze pole, jež se v daném případě skutečně vyplňují.
PŘÍLOHA III
Formulář uvedený v čl. 1 odst. 4
Formulář pro žádosti o doručení podle čl. 13 odst. 1 a 2 směrnice 2011/16/EU a úkony učiněné k jejich vyřízení podle čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice obsahuje tato pole (1):
— |
právní základ, |
— |
číslo jednací, |
— |
datum, |
— |
identifikační údaje o dožadujícím a dožádaném orgánu, |
— |
jméno a adresu příjemce aktu nebo rozhodnutí, |
— |
další informace, které mohou usnadnit určení totožnosti příjemce, |
— |
předmět aktu nebo rozhodnutí, |
— |
úkon, který dožádaný orgán učinil k vyřízení v souladu s čl. 13 odst. 3 směrnice 2011/16/EU, včetně data doručení aktu nebo rozhodnutí příjemci. |
(1) Ve formuláři použitém pro daný případ však musí být uvedena pouze pole, jež se v daném případě skutečně vyplňují.
PŘÍLOHA IV
Formulář uvedený v čl. 1 odst. 5
Formulář pro zpětnou vazbu podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/16/EU obsahuje tato pole (1):
— |
číslo jednací, |
— |
datum, |
— |
identifikační údaje o příslušném orgánu, který zpětnou vazbu podává, |
— |
obecnou zpětnou vazbu k poskytnutým informacím, |
— |
výsledky přímo související s poskytnutými informacemi. |
(1) Ve formuláři použitém pro daný případ však musí být uvedena pouze pole, jež se v daném případě skutečně vyplňují.
PŘÍLOHA V
Elektronický formát uvedený v čl. 2 odst. 1
Elektronické formáty pro povinnou automatickou výměnu informací podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2011/16/EU jsou v souladu s touto stromovou strukturou a obsahují tyto třídy prvků (1):
a) |
Pokud jde o celkové sdělení: |
b) |
Pokud jde o obsah informací o příjmech ze zaměstnání nebo odměnách ředitelů: |
c) |
Pokud jde o obsah informací o důchodech: |
d) |
Pokud jde o obsah informací o produktech životního pojištění: |
e) |
Pokud jde o obsah informací o vlastnictví nemovitostí a příjmu z nemovitostí: |
f) |
Pokud jde o obsah v případě, že nejsou sdělovány žádné informace týkající se konkrétní kategorie: |
g) |
Pokud jde o obsah potvrzení přijetí informací u konkrétní kategorie: |
(1) V elektronickém formátu použitém pro daný případ je však třeba uvést pouze skutečně dostupné a v daném případě použitelné třídy prvků.
PŘÍLOHA VI
Elektronický formát uvedený v čl. 2 odst. 2
Elektronický formát pro povinnou automatickou výměnu informací podle čl. 8 odst. 3a směrnice 2011/16/EU je v souladu s touto stromovou strukturou a obsahuje tyto prvky a atributy (1):
a) |
Pokud jde o celkové sdělení: |
b) |
Pokud jde o typy společné pro FATCA a CRS použité ve sdělení podle písmene a): |
c) |
Pokud jde o společné typy OECD použité ve sdělení podle písmene a): |
(1) V elektronickém formátu použitém pro daný případ je však třeba uvést pouze prvky a atributy skutečně použitelné v daném případě po uplatnění pravidel oznamování a náležité péče stanovených v přílohách I a II směrnice 2011/16/EU.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/46 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2379
ze dne 16. prosince 2015,
kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1067/2008 a od prováděcího nařízení (EU) 2015/2081, od nařízení (ES) č. 1964/2006, od prováděcího nařízení (EU) č. 480/2012 a od nařízení (ES) č. 1918/2006, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí v roce 2016 v rámci celních kvót pro obiloviny, rýži a olivový olej, a kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 951/2006, pokud jde o dny pro vydávání vývozních licencí v roce 2016 v odvětví cukru a isoglukosy mimo rámec kvót
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (2), a zejména na čl. 20 písm. n), čl. 144 písm. g) a čl. 187 písm. e) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 2305/2003 (3), (ES) č. 969/2006 (4), (ES) č. 1067/2008 (5) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2081 (6) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí pro ječmen v rámci kvóty 09.4126, pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131 a pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124, 09.4125 a 09.4133 a pro některé obiloviny pocházející z Ukrajiny v rámci kvót 09.4306, 09.4307 a 09.4308. |
(2) |
Nařízení Komise (ES) č. 1964/2006 (7) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 480/2012 (8) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí pro rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517 a pro zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079. |
(3) |
Nařízení Komise (ES) č. 1918/2006 (9) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o licence pro dovoz olivového oleje pocházejícího z Tuniska a vydávání těchto licencí v rámci dostupné kvóty. |
(4) |
S ohledem na svátky v roce 2016 je třeba na určitá období stanovit odchylku od nařízení (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1067/2008 a prováděcího nařízení (EU) 2015/2081, nařízení (ES) č. 1964/2006, od prováděcího nařízení (EU) č. 480/2012 a od nařízení (ES) č. 1918/2006, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a jejich vydávání, s cílem umožnit dodržení daných objemů kvót. |
(5) |
Ustanovení čl. 7d odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (10) stanoví, že vývozní licence pro cukr a isoglukosu mimo rámec kvót se vydávají od pátku následujícího po týdnu, ve kterém byly podány žádosti o tyto licence, a to za předpokladu, že Komise mezitím nepřijala žádná zvláštní opatření. |
(6) |
S ohledem na svátky v roce 2016 a na důsledky, jež mají pro vydávání Úředního věstníku Evropské unie, bude období mezi podáním žádostí o licence a dnem vydání těchto licencí příliš krátké pro zajištění řádné správy trhu. Je proto třeba toto období prodloužit. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Obiloviny
1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2305/2003 lze žádosti o dovozní licence pro ječmen v rámci kvóty 09.4126 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 16. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
2. Odchylně od čl. 3 odst. 4 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 2305/2003 se na rok 2016 dovozní licence pro ječmen vydané v rámci kvóty 09.4126, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze I tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (11).
3. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 969/2006 lze žádosti o dovozní licence pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 16. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
4. Odchylně od čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 969/2006 se na rok 2016 dovozní licence pro kukuřici vydané v rámci kvóty 09.4131, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze I tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.
5. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1067/2008 lze žádosti o dovozní licence pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124, 09.4125 a 09.4133 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 16. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
6. Odchylně od čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1067/2008 se na rok 2016 dovozní licence pro pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, vydané v rámci kvót 09.4123, 09.4124, 09.4125 a 09.4133, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze I tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.
7. Odchylně od čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) 2015/2081 lze žádosti o dovozní licence pro některé obiloviny pocházející z Ukrajiny v rámci kvót 09.4306, 09.4307 a 09.4308 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 16. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
8. Odchylně od čl. 2 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2015/2081 se na rok 2016 dovozní licence pro některé obiloviny pocházející z Ukrajiny vydané v rámci kvót 09.4306, 09.4307 a 09.4308, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze I tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.
Článek 2
Rýže
1. Odchylně od čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1964/2006 lze žádosti o dovozní licence pro rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 9. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
2. Odchylně od čl. 2 odst. 1 třetího pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 480/2012 lze žádosti o dovozní licence pro zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079 na rok 2016 podávat od pondělí 4. ledna 2016 do pátku 9. prosince 2016 13:00 hodin bruselského času.
Článek 3
Olivový olej
1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1918/2006 lze žádosti o dovozní licence pro olivový olej pocházející z Tuniska podávat do úterý 13. prosince 2016.
2. Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1918/2006 se dovozní licence pro olivový olej pocházející z Tuniska, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze II tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.
Článek 4
Cukr a isoglukosa mimo rámec kvót
Odchylně od čl. 7d odst. 1 nařízení (ES) č. 951/2006 se vývozní licence pro cukr a isoglukosu mimo rámec kvót, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze III tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze, a to s přihlédnutím k případným zvláštním opatřením podle čl. 9 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 951/2006.
Článek 5
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Jeho platnost vyprší dne 10. ledna 2017.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 2305/2003 ze dne 29. prosince 2003 o otevření a správě celní kvóty Společenství pro dovoz ječmene ze třetích zemí (Úř. věst. L 342, 30.12.2003, s. 7).
(4) Nařízení Komise (ES) č. 969/2006 ze dne 29. června 2006 o otevření a správě celních kvót a pro dovoz kukuřice z třetích zemí (Úř. věst. L 176, 30.6.2006, s. 44).
(5) Nařízení Komise (ES) č. 1067/2008 ze dne 30. října 2008 o otevření a správě celních kvót Společenství pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, pocházející ze třetích zemí a o odchylkách od nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (kodifikované znění) (Úř. věst. L 290, 31.10.2008, s. 3).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2081 ze dne 18. listopadu 2015 o otevření a správě celních kvót pro dovoz některých obilovin pocházejících z Ukrajiny (Úř. věst. L 302, 19.11.2015, s. 81).
(7) Nařízení Komise (ES) č. 1964/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celní kvóty pro dovoz rýže pocházející z Bangladéše podle nařízení Rady (EHS) č. 3491/90 (Úř. věst. L 408, 30.12.2006, s. 19).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 480/2012 ze dne 7. června 2012 o otevření a správě celní kvóty pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 pro výrobu potravinových přípravků kódu KN 1901 10 00 (Úř. věst. L 148, 8.6.2012, s. 1).
(9) Nařízení Komise (ES) č. 1918/2006 ze dne 20. prosince 2006 o otevření a správě celní kvóty pro olivový olej pocházející z Tuniska (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 84).
(10) Nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24).
(11) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA I
Období pro podání žádostí o dovozní licence pro obiloviny |
Dny vydávání licencí |
Od pátku 18. března 13 hodin do pátku 25. března 2016 13 hodin bruselského času |
První pracovní den od pondělí 4. dubna 2016 |
Od pátku 21. října 13 hodin do pátku 28. října 2016 13 hodin bruselského času |
První pracovní den od pondělí 7. listopadu 2016 |
PŘÍLOHA II
Období pro podání žádostí o dovozní licence pro olivový olej |
Dny vydávání licencí |
Pondělí 21. nebo úterý 22. března 2016 |
První pracovní den od pátku 1. dubna 2016 |
Pondělí 2. nebo úterý 3. května 2016 |
První pracovní den od pátku 13. května 2016 |
Pondělí 9. nebo úterý 10. května 2016 |
První pracovní den od středy 18. května 2016 |
Pondělí 18. nebo úterý 19. července 2016 |
První pracovní den od středy 27. července 2016 |
Pondělí 8. nebo úterý 9. srpna 2016 |
První pracovní den od středy 17. srpna 2016 |
Pondělí 24. nebo úterý 25. října 2016 |
První pracovní den od čtvrtka 3. listopadu 2016 |
PŘÍLOHA III
Období pro podání žádostí o vývozní licence pro cukr a isoglukosu mimo rámec kvót |
Dny vydávání licencí |
Od pondělí 24. do pátku 28. října 2016 |
První pracovní den od úterý 8. listopadu 2016 |
Od pondělí 19. do pátku 23. prosince 2016 |
První pracovní den od pátku 6. ledna 2017 |
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/50 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2380
ze dne 16. prosince 2015,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin. |
(2) |
Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. |
(3) |
Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(4) |
Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
Kód KN |
Popis zboží |
Reprezentativní cena (EUR/100 kg) |
Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg) |
Původ (1) |
0207 12 10 |
Zmrazené, oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zvané ‚kuřata 70 %‘ |
130,1 |
0 |
AR |
0207 12 90 |
Zmrazené, oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané ‚kuřata 65 %‘ |
154,5 145,7 |
0 0 |
AR BR |
0207 14 10 |
Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené |
286,0 197,1 343,8 219,0 |
4 32 0 24 |
AR BR CL TH |
0207 27 10 |
Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené |
329,9 244,7 |
0 16 |
BR CL |
0408 91 80 |
Vejce bez skořápky, sušená |
431,0 |
0 |
AR |
1602 32 11 |
Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí |
225,1 |
19 |
BR |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód ‚ZZ‘ znamená ‚jiného původu‘.“
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/52 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2381
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), pokud jde o předání časových řad nového regionálního rozdělení
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (1), a zejména na čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 1059/2003 představuje právní rámec pro regionální klasifikaci, která umožňuje sběr, sestavování a šíření harmonizovaných regionálních statistik v Unii. |
(2) |
V čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 1059/2003 se stanoví, že při změně klasifikace NUTS předloží dotyčný členský stát Komisi časové řady nového regionálního rozdělení nahrazující již předané údaje. Seznam časových řad a jejich trvání stanovuje Komise, přičemž zohledňuje skutečnost, zda mohou být vůbec předloženy. Tyto časové řady se předkládají do dvou let od provedení změn klasifikace NUTS. |
(3) |
Klasifikace NUTS byla změněna nařízením Komise (EU) č. 1319/2013 (2) s účinkem od 1. ledna 2015 a nařízením Komise (EU) č. 868/2014 (3) s účinkem od 1. ledna 2016. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Členské státy předají Komisi časové řady nového regionálního rozdělení v souladu se seznamem uvedeným v příloze.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 1319/2013 ze dne 9. prosince 2013, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 342, 18.12.2013, s. 1).
(3) Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 ze dne 8. srpna 2014, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, s. 1).
PŘÍLOHA
Rok požadovaný pro zahájení podle statistické oblasti
Oblast |
Úroveň NUTS 2 |
Úroveň NUTS 3 |
Zemědělství – zemědělské účty |
2007 (1) |
|
Zemědělství – populace zvířat |
2010 |
|
Zemědělství – produkce plodin |
2007 |
|
Zemědělství – produkce mléka |
2010 |
|
Zemědělství – struktura zemědělských podniků |
2010 |
2010 (1) |
Demografie – počet obyvatel, živě narozené děti, úmrtí |
1990 (2) |
1990 (2) |
Trh práce – zaměstnanost, nezaměstnanost |
2010 |
2010 (1) |
Životní prostředí – zařízení pro zpracování odpadů |
2010 |
|
Zdraví – příčiny úmrtí |
1994 (3) |
|
Zdraví – infrastruktura |
1993 (1) |
|
Zdraví – pacienti |
2000 (1) |
|
Informační společnost |
2010 (1) |
|
Regionální hospodářské účty – účty domácností |
2000 |
|
Regionální hospodářské účty – regionální účty |
2000 |
2000 |
Věda a technika – výdaje na VaV a zaměstnanci VaV |
2011 |
|
Cestovní ruch |
2012 |
|
(1) Předání není povinné.
(2) Předání není povinné pro referenční roky 1990 až 2012.
(3) Předání není povinné pro referenční roky 1994 až 2010.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/54 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2382
ze dne 17. prosince 2015
o povolení přípravku z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Kerry Ingredients and Flavours)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. |
(2) |
V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003. |
(3) |
Žádost se týká povolení přípravku z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. |
(4) |
Používání přípravku z alfa-galaktosidázy (ES 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) bylo povoleno na dobu deseti let pro výkrm kuřat prováděcím nařízením Komise (EU) č. 237/2012 (2) a pro odchov kuřat a kuřice a výkrm menšinových druhů drůbeže prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1365/2013 (3). |
(5) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen„úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 28. dubna 2015 (4) k závěru, že za navržených podmínek použití nemá přípravek z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že u nosnic může zvyšovat hmotnost vajec. Jelikož způsob účinku lze považovat za identický, lze tento závěr extrapolovat i na nosnice menšinových druhů drůbeže. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003. |
(6) |
Posouzení přípravku z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 237/2012 ze dne 19. března 2012 o povolení přípravku z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Kerry Ingredients and Flavours), Úř. věst. L 80, 20.3.2012, s. 1.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1365/2013 ze dne 18. prosince 2013 o povolení přípravku z alfa-galaktosidázy ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy z Aspergillus niger (CBS 120604) jako doplňkové látky pro výkrm menšinových druhů drůbeže a pro odchov kuřat a kuřice (držitel povolení Kerry Ingredients and Flavours), Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 31.
(4) EFSA Journal 2015; 13(5):4107.
PŘÍLOHA
Identifikační číslo doplňkové látky |
Jméno držitele povolení |
Doplňková látka |
Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda |
Druh nebo kategorie zvířat |
Maximální stáří |
Minimální obsah |
Maximální obsah |
Jiná ustanovení |
Konec platnosti povolení |
||||||||||||||||||
Jednotky aktivity/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 % |
|||||||||||||||||||||||||||
Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: látky zvyšující stravitelnost. |
|||||||||||||||||||||||||||
4a17 |
Kerry Ingredients and Flavours |
ALFA-galaktosidáza (EC 3.2.1.22) Endo-1,4-beta-glukanáza (EC 3.2.1.4) |
Složení doplňkové látky Přípravek z alfa-galaktosidázy (EC 3.2.1.22) ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanázy (EC 3.2.1.4) z Aspergillus niger (CBS 120604), v pevném stavu, s minimální aktivitou:
Charakteristika účinné látky ALFA-galaktosidáza ze Saccharomyces cerevisiae (CBS 615.94) a endo-1,4-beta-glukanáza z Aspergillus niger (CBS 120604) Analytická metoda (3) Pro stanovení:
|
Nosnice |
— |
100 U alfa-galaktosidázy |
— |
|
7. ledna 2026 |
||||||||||||||||||
Nosnice menšinových druhů drůbeže |
570 U endo-1,4-beta-glukanázy |
(1) 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol p-nitrofenolu za minutu z p-nitrofenyl-alfa-galaktopyranosidu (pNPG) při pH 5,0 a teplotě 37 °C.
(2) 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 miligram redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) za minutu z beta-glukanu při pH 5,0 a teplotě 50 °C.
(3) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/57 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2383
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 669/2009, pokud jde o seznam krmiv a potravin jiného než živočišného původu podléhajících zesíleným úředním kontrolám při dovozu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 15 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (2) stanoví pravidla týkající se provádění zesílených úředních kontrol dovozu krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I zmíněného nařízení (dále jen „seznam“) v místech vstupu na území zmíněná v příloze I nařízení (ES) č. 882/2004. |
(2) |
Článek 2 nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví, že seznam má být s přihlédnutím přinejmenším ke zdrojům informací uvedeným ve zmíněném článku pravidelně, alespoň každé čtvrtletí, přezkoumán. |
(3) |
Výskyt a závažnost nedávných nehod v odvětví potravin oznámených prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, zjištění auditů provedených Potravinovým a veterinárním úřadem ve třetích zemích, jakož i čtvrtletní zprávy o zásilkách krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které členské státy podávají Komisi podle článku 15 nařízení (ES) č. 669/2009, naznačují, že seznam by měl být změněn. |
(4) |
Ze seznamu by zejména měly být odstraněny položky pro komodity, u nichž dostupné informace prokazují celkově uspokojivý stupeň shody s příslušnými požadavky na bezpečnost, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a u nichž tudíž nejsou zesílené úřední kontroly nadále opodstatněné. Položka na seznamu týkající se hroznů stolních z Peru by proto měla být zrušena. |
(5) |
V zájmu zajištění konzistence a srozumitelnosti je vhodné nahradit přílohu I nařízení (ES) č. 669/2009 zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení. |
(6) |
Nařízení (ES) č. 669/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 669/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
Krmiva a potraviny jiného než živočišného původu podléhající zesíleným úředním kontrolám na určeném místě vstupu
Krmiva a potraviny (zamýšlené použití) |
Kód KN (1) |
Třídění TARIC |
Země původu |
Riziko |
Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%) |
||||
Sušené hrozny (vinná réva) |
0806 20 |
|
Afghánistán (AF) |
Ochratoxin A |
50 |
||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Austrálie (AU) |
Aflatoxiny |
20 |
||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Brazílie (BR) |
Aflatoxiny |
10 |
||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
(Krmiva a potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
10 10 |
Kambodža (KH) |
50 |
|||||
|
|
|
|||||||
ex 0710 80 95 |
72 |
||||||||
(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená) |
|
|
|||||||
Miřík celer (Apium graveolens) |
ex 0709 40 00 |
20 |
Kambodža (KH) |
50 |
|||||
(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
Brassica oleracea (jiné jedlé druhy rodu Brassica, ‚čínská brokolice‘) (5) |
ex 0704 90 90 |
40 |
Čína (CN) |
Rezidua pesticidů (2) |
50 |
||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
Čaj, též aromatizovaný |
0902 |
|
Čína (CN) |
10 |
|||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Dominikánská republika (DO) |
10 |
|||||
ex 0710 80 95 |
72 |
||||||||
|
|
70 70 |
|||||||
(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená) |
|
|
|||||||
|
|
10 10 |
Dominikánská republika (DO) |
20 |
|||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená) |
|
20 20 |
|||||||
Jahody (čerstvé) |
0810 10 00 |
|
Egypt (EG) |
10 |
|||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
Papriky (sladké a jiné než sladké) (Capsicum spp.) |
|
|
Egypt (EG) |
10 |
|||||
(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené) |
|
20 20 |
|||||||
|
|
|
Gambie (GM) |
Aflatoxiny |
50 |
||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
(Krmiva a potraviny) |
|
|
|||||||
Listy pepře betelového (Piper betle L.) |
ex 1404 90 00 |
10 |
Indie (IN) |
Salmonela (10) |
50 |
||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
Sezamová semena |
1207 40 90 |
|
Indie (IN) |
Salmonela (10) |
20 |
||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
|
|
|
Indie (IN) |
Aflatoxiny |
20 |
||||
|
|
10 |
|||||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny – sušené koření) |
|
|
|||||||
Enzymy; připravené enzymy |
3507 |
|
Indie (IN) |
Chloramfenikol |
50 |
||||
(Krmiva a potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Indonésie (ID) |
Aflatoxiny |
20 |
||||
(Potraviny – sušené koření) |
|
|
|||||||
Hrách setý (nevyluštěný) |
ex 0708 10 00 |
40 |
Keňa (KE) |
10 |
|||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
Maliny |
0811 20 31; |
|
Srbsko (RS) |
Norovirus |
10 |
||||
(Potraviny – zmrazené) |
ex 0811 20 11; ex 0811 20 19 |
10 10 |
|||||||
Melounová jádra (Egusi, Citrullus lanatus) a produkty z nich vyrobené |
ex 1207 70 00; ex 1106 30 90; ex 2008 99 99 |
10 30 50 |
Sierra Leone (SL) |
Aflatoxiny |
50 |
||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Súdán (SD) |
Aflatoxiny |
50 |
||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
|
|
|
|||||||
(Krmiva a potraviny) |
|
|
|||||||
Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.) |
ex 0709 60 99 |
20 |
Thajsko (TH) |
10 |
|||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
|
|
10 10 |
Thajsko (TH) |
20 |
|||||
|
|
|
|||||||
ex 0710 80 95 |
72 |
||||||||
(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená) |
|
|
|||||||
|
|
|
Turecko (TR) |
Siřičitany (14) |
10 |
||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Turecko (TR) |
10 |
|||||
(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená) |
|
|
|||||||
Listy révy vinné |
ex 2008 99 99 |
11; 19 |
Turecko (TR) |
50 |
|||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Spojené státy americké (US) |
Aflatoxiny |
20 |
||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
|
Uzbekistán (UZ) |
Siřičitany (14) |
50 |
||||
|
|
|
|||||||
(Potraviny) |
|
|
|||||||
|
|
72 |
Vietnam (VN) |
50 |
|||||
|
|
20 75 |
|||||||
|
|
30 70 |
|||||||
|
|
40 |
|||||||
(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
|
|
20 |
Vietnam (VN) |
50 |
|||||
|
|
20 |
|||||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
|||||||
|
|
10 |
Vietnam (VN) |
20 |
|||||
(Potraviny – čerstvé nebo chlazené) |
|
|
(1) V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a v rámci kódu neexistují další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou ‚ex‘.
(2) Rezidua alespoň těch pesticidů, jež jsou uvedeny v kontrolním programu přijatém v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1), která mohou být zjištěna multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS (pesticidy, které mají být kontrolovány pouze v produktech rostlinného původu nebo na jejich povrchu).
(3) Rezidua chlorbufamu.
(4) Rezidua fenthoátu.
(5) Druh Brassica oleracea L. convar. Botrytis (L) Alef var. Italica Plenck, kultivar alboglabra. Též pod názvy ‚Kai Lan‘, ‚Gai Lan‘, ‚Gailan‘, ‚Kailan‘, ‚čínská brokolice Jielan‘.
(6) Rezidua trifluralinu.
(7) Rezidua acefátu, aldikarbu (suma aldikarbu, jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako aldikarb), amitrazu (amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz), diafenthiuronu, dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu) a methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb).
(8) Rezidua hexaflumuronu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), fenthoátu a thiofanát-methylu.
(9) Rezidua dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), dinotefuranu, folpetu, prochlorazu (suma prochlorazu a jeho metabolitů obsahujících 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz), thiofanát-methylu a triforinu.
(10) Referenční metoda EN/ISO 6579 nebo metoda validovaná podle uvedené referenční metody, jak je uvedeno v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).
(11) Rezidua acefátu a diafenthiuronu.
(12) Rezidua formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid), prothiofosu a triforinu.
(13) Rezidua acefátu, dikrotofosu, prothiofosu, kvinalfosu a triforinu.
(14) Referenční metody: EN 1988-1:1998, EN 1988-2:1998 nebo ISO 5522:1981.
(15) Rezidua diafenthiuronu, formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid), a thiofanát-methylu.
(16) Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu) a metrafenonu.
(17) Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), fenthoátu a kvinalfosu.“
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/63 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2384
ze dne 17. prosince 2015
o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
A. ŘÍZENÍ
1. Platná opatření
(1) |
V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) Rada uložila nařízením (ES) č. 925/2009 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). |
(2) |
Opatření měla podobu valorického (ad valorem) cla ve výši 13,4 % na dovoz z Arménie, 17,6 % na dovoz z Brazílie a 30 % na dovoz z ČLR, s výjimkou společností Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd (6,4 %), Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd (6,4 %), Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd (20,3 %) a Zhenjiang Dingsheng Aluminium Co., Ltd (24,2 %). |
(3) |
Rozhodnutím Komise 2009/736/ES (3) byl přijat závazek nabídnutý jedním brazilským vyvážejícím výrobcem. |
2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
(4) |
Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti vůči Brazílii a ČLR podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. |
(5) |
Žádost podaly AFM Aluminiumfolie Merseburg GmbH, Alcomet AD, Eurofoil Luxembourg SA, Hydro Aluminium Rolled Products GmbH, Impol d.o.o. a Symetal S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých hliníkových fólií v Unii. |
(6) |
Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie. |
(7) |
Žadatelé nepožadovali zahájení přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti vůči dovozu z Arménie. Tato opatření proto dne 7. října 2014 pozbyla platnosti (5). |
3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti
(8) |
Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 4. října 2014 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. |
4. Souběžné antidumpingové šetření
(9) |
Souběžně Komise dne 8. října 2014 oznámila zahájení antidumpingového šetření podle článku 5 základního nařízení, pokud jde o dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (7) do Unie (dále jen „souběžné šetření“). |
(10) |
V tomto šetření Komise v červenci 2015 uložila nařízením (EU) 2015/1081 (8) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska. Prozatímní opatření byla uložena na šest měsíců. |
(11) |
Komise dne 17. prosince 2015 uložila nařízením (EU) 2015/2385 (9) konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska. |
(12) |
Uvedená dvě souběžná šetření se týkala stejného období přezkumného šetření a stejného posuzovaného období, jak jsou definována v 13. bodě odůvodnění. |
5. Šetření
5.1. Období přezkumného šetření a posuzované období
(13) |
Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2013 do 30. září 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). |
5.2. Strany dotčené šetřením a výběrem vzorku
(14) |
Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Brazílii a ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a zástupce zemí vývozu. |
(15) |
Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. |
(16) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná muset vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR, výrobců v Unii, a dovozců, kteří nejsou ve spojení. S výběrem vzorku vyvážejících výrobců v Brazílii se nepočítalo. |
(17) |
Z dvanácti známých čínských výrobců předložili dva odpovědi na dotazník k výběru vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících společností nebyl požadován výběr vzorku. |
(18) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby. Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii a společností, které jsou s nimi ve spojení, jelikož vnitřní struktura skupin nebyla na začátku šetření jasná, pokud jde o to, kdo vyrábí a opětovně prodává dotčený výrobek. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali přes 70 % celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. |
(19) |
V březnu 2015 jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku prodal veškeré své činnosti včetně vybavení, práv, závazků týkajících se zaměstnanců a jeho stávajících smluv nové společnosti. Jelikož tato změna nastala po období šetření, není relevantní pro šetření podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení. |
(20) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. |
(21) |
Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno čtrnáct známých dovozců/uživatelů, jež byli vyzváni, aby objasnili svou činnost a popřípadě vyplnili formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu. |
(22) |
Formulář pro výběr vzorku vyplnilo pět společností. U čtyř z nich se jednalo o subjekty, které fólie převíjejí, tj. o průmyslové uživatele, kteří dotčený výrobek dováželi k dalšímu zpracování před jeho dalším prodejem, a u jednoho šlo o obchodníka, který však dotčený výrobek během posuzovaného období nedovážel. Vzhledem k nízkému počtu společností, které vyplnily formulář pro výběr vzorku, nebyl výběr vzorku opodstatněný. |
(23) |
Přihlásili se dva jiní uživatelé. Těm byl zaslán dotazník pro uživatele. |
(24) |
Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. |
(25) |
Komise zaslala dotazníky šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a společnostem, které jsou s nimi ve spojení, dvěma brazilským vyvážejícím výrobcům a dvěma čínským vyvážejícím výrobcům, jednomu obchodníkovi a výše uvedeným šesti uživatelům zjištěným v rámci Unie. |
(26) |
Odpovědi na dotazník přišly od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku a tří uživatelů. |
(27) |
Na dotazník odpověděli dva čínští vyvážející výrobci a jeden brazilský výrobce. Druhý brazilský výrobce původně projevil zájem o spolupráci v šetření, avšak na dotazník neodpověděl. Proto byl této společnosti zaslán dopis, ve kterém byla informována o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení. Společnost odpověděla, že dotazník nevyplní, ale že její názory bude zastupovat Brazilské sdružení pro hliník (Associação Brasileira do Aluminió, dále jen „ABAL“). Od sdružení ABAL Komise obdržela písemná podání. |
(28) |
Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
|
B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
1. Dotčený výrobek
(29) |
Dotčeným výrobkem jsou hliníkové fólie o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzené, válcované, ale dále již neupravené, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg (dále jen „role jumbo“), pocházející z Brazílie a ČLR, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek je obecně znám jako hliníková fólie pro domácnost (dále jen „HFD“). |
(30) |
HFD se vyrábí na základě čistého hliníku, který se nejdříve odlévá na silné pásy (o tloušťce několika mm, tedy až 1 000 krát silnější než dotčený výrobek) a ty jsou následně válcované v různých fázích na požadovanou tloušťku. Po válcování se fólie žíhá tepelným postupem a nakonec se navine na cívky (role). |
(31) |
Navazující zpracovatelé, tj. subjekty, které převíjejí fólie, převíjejí cívky HFD na menší role. Výsledný produkt (tj. spotřebitelské role, které nejsou dotčeným výrobkem) se používá na víceúčelové krátkodobé balení, především v domácnostech, v pohostinství a v maloobchodě s potravinami a květinami. |
2. Obdobný výrobek
(32) |
Šetření ukázalo, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Brazílii a v Číně, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Turecku, které posloužilo jako srovnatelná země, a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití. |
(33) |
Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. |
C. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU
(34) |
V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu ze strany Brazílie a ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. |
1. Brazílie
(35) |
V šetření spolupracoval jeden výrobce z Brazílie. Před uložením původních opatření tento výrobce představoval 100 % vývozu HFD z Brazílie do Unie. |
1.1. Neexistence vývozu během období přezkumného šetření
(36) |
Během období přezkumného šetření se HFD z Brazílie do Unie nevyvážela. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě Brazílie pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen pro jiné třetí země. |
1.2. Pravděpodobnost obnovení dumpingu
(37) |
Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Brazílii, neexistence dumpingového vývozu z Brazílie na ostatní trhy a atraktivita trhu Unie. |
1.2.1.
(38) |
Bylo zjištěno, že spolupracující brazilský výrobce využíval kapacitu z více než 90 % a jeho nevyužitá volná kapacita činila 3 000 tun ročně. To odpovídá 6 % výroby výrobního odvětví Unie a 3 % spotřeby v Unii. Proto se dospělo k závěru, že neexistuje významná volná kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti. |
(39) |
Další dva známí brazilští výrobci v šetření nespolupracovali, a proto nemohla být jejich volná kapacita ověřena. Ve studii předložené žadateli se odhaduje, že společná kapacita dvou dalších výrobců pro výrobu hliníkových fólií činí 58 000 tun pro všechny typy hliníkových fólií celkem, což odpovídá celkové kapacitě spolupracujícího brazilského výrobce. Považuje se za nepravděpodobné, že by tito dva výrobci měli významnou volnou kapacitu, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti: do Unie totiž nevyváželi ani během období přezkumného šetření, ani před uložením původních opatření. |
1.2.2.
(40) |
Vývoz spolupracujícího brazilského výrobce během období přezkumného šetření směřoval pouze k jedinému odběrateli v USA. Tento vývoz představoval 68 % veškerého brazilského vývozu HFD do USA v roce 2013, což znamená, že spolupracující výrobce byl největším brazilským vývozcem hliníkových fólií. Tento vývoz představoval 33 % veškerého brazilského vývozu HFD v roce 2013. Při srovnání vývozní ceny s běžnou hodnotou v Brazílii nebyl v tomto vývozu shledán žádný dumping. Neexistence dumpingu byla zjištěna na základě níže uvedené metodiky. |
1.2.2.1.
(41) |
V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku ze strany spolupracujícího výrobce v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Brazílie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej v Brazílii je reprezentativní. |
(42) |
Komise poté zkoumala, zda může být domácí prodej obdobného výrobku považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům za období přezkumného šetření. Zjistilo se, že prodej na domácím trhu se uskutečnil v běžném obchodním styku. |
(43) |
Běžná hodnota je tedy založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážená průměrná cena ziskového domácího prodeje v období přezkumného šetření. |
1.2.2.2.
(44) |
Vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, prvnímu nezávislému odběrateli. |
1.2.2.3.
(45) |
Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. |
(46) |
Na tomto základě byly provedeny úpravy o rozdíly ve fyzických vlastnostech, náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen. |
1.2.2.4.
(47) |
Na tomto základě Komise zjistila, že při vývozu do USA nedocházelo k dumpingu. |
(48) |
Komise se proto domnívá, že není pravděpodobné, že by vyvážející výrobci z Brazílie prodávali dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, pokud by byla stávající opatření zrušena. |
1.2.3.
(49) |
Ceny na brazilském domácím trhu jsou atraktivní, o čemž svědčí skutečnost, že se valná většina výroby prodá na domácím trhu. Tento domácí prodej je ziskový. Úroveň cen v Brazílii je podobná cenám na trhu Unie. |
(50) |
Neočekává se proto, že by se brazilský vývoz na trh Unie výrazně zvýšil na základě cenového podbízení vůči cenám v Unii, kdyby opatření pozbyla platnosti. |
1.2.4.
(51) |
Dvě zúčastněné strany, ABAL a CBA, tvrdily, že není pravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu z Brazílie, a to z těchto důvodů:
|
(52) |
Pokud jde o první tvrzení, šetřením se potvrdilo, že k vývozu z Brazílie na trh Unie nedochází. Komise se však domnívá, že je možné, že k vývozu nedocházelo z důvodu platných antidumpingových opatření. Skutečnost, že nedochází k vývozu, tedy není sama o sobě dostatečným důkazem pro závěr, že neexistuje riziko obnovení dumpingu. |
(53) |
Pokud jde o druhé tvrzení, šetřením bylo prokázáno, že Brazílie je od roku 2014 čistým dovozcem primárního hliníku. Potvrzeno bylo rovněž zvýšení domácí poptávky v Brazílii: domácí spotřeba všech hliníkových výrobků se od roku 2009 do roku 2013 zvýšila o 48 % a spotřeba hliníkových fólií o 24 %. Zúčastněné strany však nepředložily žádný důkaz, že by tato skutečnost nutně odstraňovala riziko obnovení dumpingu. Nicméně byla při analýze atraktivity trhu Unie (jak je vysvětleno výše) považována zvýšená domácí poptávka v Brazílii za faktor zvyšující atraktivitu domácího trhu. |
(54) |
Pokud jde o třetí tvrzení, šetřením byly prokázány vyšší ceny na domácím trhu, což však nepostačuje k vyvození závěru, že by při vysokých cenách na domácím trhu nemohlo dojít k obnovení dumpingu. |
(55) |
Pokud jde o čtvrté tvrzení, zúčastněné strany neposkytly důkazy, že by se z chování v souvislosti s jedním výrobkem dalo předvídat chování v souvislosti s jiným výrobkem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(56) |
Pokud jde o páté tvrzení, šetřením se potvrdilo, že v Unii byly usazeny společnosti ve spojení s nespolupracujícími brazilskými výrobci. Jelikož však žádná z těchto společností v šetření nespolupracovala, nebylo možné určit, zda skutečně vyráběly obdobný výrobek pro dodávky na trh Unie. Toto tvrzení proto nemohlo být ověřeno. |
(57) |
Pokud jde o šesté tvrzení, šetřením se potvrdilo, že neexistuje významná volná kapacita. Jak je vysvětleno výše, byla tato skutečnost zohledněna při posuzování výrobní kapacity a volné kapacity v Brazílii. |
(58) |
Pokud jde o sedmé tvrzení, při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly rozdíly ve fyzických vlastnostech řádně zohledněny, jak je vysvětleno výše. |
1.2.5.
(59) |
Šetření ukázalo, že v Brazílii existuje jen omezená volná kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti. Nebyly zjištěny žádné dumpingové praktiky na jiných trzích. Má se za to, že atraktivita trhu Unie pro brazilské výrobce je omezená z důvodu vysoké atraktivity domácího trhu a podobné cenové úrovně. |
(60) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že je nepravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu z Brazílie, pokud by opatření pozbyla platnosti. |
(61) |
Proto by řízení ohledně dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Brazílie mělo být zastaveno. |
2. ČLR
(62) |
Dva výrobci z ČLR při šetření spolupracovali. Původně nahlásili, že vyvezli do Unie 4 264 tun, což by podle Eurostatu odpovídalo 250–350 % celkového čínského dovozu do Unie v období přezkumného šetření. Během šetření však byl objem vývozu stanoven pro prvního výrobce v rozmezí 900–1 100 tun, což odpovídá 53–90 % celkového vývozu z ČLR do Unie. Většina tohoto vývozu se uskutečnila v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž se na něj nevztahovala ani antidumpingová ani běžná cla. U druhého vývozce se zjistilo, že během období přezkumného šetření do Unie dotčený výrobek nevyvážel. |
2.1. Výběr srovnatelné země a výpočet běžné hodnoty
(63) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k návrhu použít Turecko jako třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Turecko bylo použito jako srovnatelná země již v původním šetření. |
(64) |
Jedna zúčastněná strana vyjádřila výhrady k návrhu použít Turecko a navrhovala jako alternativní srovnatelnou zemi Jižní Afriku. Tvrdila, že Jižní Afrika by byla vhodnější, protože struktura nákladů tureckých výrobců se liší od čínské struktury nákladů a protože Turecko v červenci 2014 uložilo na dovoz všech typů hliníkových fólií z Číny antidumpingové clo ve výši 22 %. |
(65) |
Kromě návrhů předložených zúčastněnými stranami se Komise sama snažila určit vhodnou srovnatelnou zemi. Jako další možné srovnatelné země uvedla Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Spojené arabské emiráty, USA a Tchaj-wan, a to z důvodu jejich velkého objemu výroby hliníkových fólií. Bylo však zjištěno, že Japonsko, USA a Tchaj-wan vyrábějí tenčí hliníkové fólie, ale nikoli dotčený výrobek. |
(66) |
Žádosti o spolupráci byly zaslány známým výrobcům v Indii, Jižní Africe, Jižní Koreji, Spojených arabských emirátech a Turecku. Spolupracovali pouze dva vyvážející výrobci v Turecku. Z ostatních možných srovnatelných zemí se žádní výrobci neozvali. |
(67) |
Turecko bylo shledáno významným výrobcem hliníkových fólií s otevřeným trhem, na kterém nedochází k narušování, pokud jde o ceny suroviny nebo energie. Bylo zjištěno, že výrobní procesy v Turecku a v ČLR jsou podobné. Turecko bylo vybráno jako srovnatelná země pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení a v prostorách dvou spolupracujících společností byly provedeny inspekce na místě. |
(68) |
V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku ze strany spolupracujících výrobců v Turecku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej je v srovnatelné zemi reprezentativní. |
(69) |
Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření. Zjistilo se, že domácí prodej jednoho z výrobců se uskutečňoval v běžném obchodním styku, zatímco ziskovost prodeje druhého výrobce nemohla být zjištěna z důvodu nedostatku podrobných údajů o nákladovém účetnictví. |
(70) |
Běžná hodnota nemohla být v případě druhého výrobce vypočítána podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení z důvodu nedostatku podrobných údajů o nákladovém účetnictví. |
(71) |
Běžná hodnota je tedy založena na skutečné domácí ceně prvního výrobce, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny ziskového domácího prodeje v období přezkumného šetření. |
(72) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že běžnou hodnotu nelze správně vypočítat na základě domácího prodeje pouze jednoho tureckého výrobce. Navíc čínský výrobce zdůraznil, že důvěrná povaha obchodních údajů tureckého výrobce znemožňuje posoudit nebo podložit výsledné dumpingové rozpětí. |
(73) |
Použití údajů jediného výrobce v srovnatelné zemi je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, podle níž lze tyto ceny použít, pokud jsou výsledkem skutečné hospodářské soutěže na domácím trhu. Jak je uvedeno v 68. a 69. bodě odůvodnění výše, existuje několik tureckých domácích výrobců a Turecko hliníkové fólie také dováží. Komise se proto domnívá, že ceny na tureckém trhu jsou výsledkem skutečné hospodářské soutěže a nic nenasvědčuje tomu, že by pro stanovení běžné hodnoty nemohly být použity ceny jediného výrobce. Pokud jde o obchodní údaje, Komise musí chránit důvěrnost údajů poskytnutých stranami, a proto nemůže čínskému výrobci zpřístupnit obchodně citlivé informace týkající se tureckého výrobce. Tvrzení uvedeného čínského vývozce proto musí být zamítnuto. |
2.2. Stanovení vývozní ceny
(74) |
Vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají být zaplaceny prvními nezávislými odběrateli. |
(75) |
Jeden čínský výrobce upozornil, že jeho míra vratky DPH nebyla vypočítána správně. Výpočet byl náležitě upraven a Komise dotčenému výrobci poskytla revidovaná zjištění. |
2.3. Srovnání
(76) |
Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. |
(77) |
Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen. |
(78) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že běžné dovozní clo v Turecku ve výši 7,5 % tlačí domácí ceny nahoru ve stejné výši a že ty je třeba pro spravedlivé srovnání upravit. Čínský výrobce rovněž tvrdil, že úprava nákladů na balení nebyla oprávněna, neboť náklady na balení vznikají všem výrobcům nezávisle na tom, kde jsou usazeni. |
(79) |
Komise podotýká, že Čína má rovněž zavedené dovozní clo na hliníkové fólie. Proto se zdá, že srovnání není narušeno, neboť v Turecku existuje podobné dovozní clo. Kromě toho, i kdyby byla povolena úprava o dovozní clo, neměnilo by to nic na skutečnosti, že dovoz čínských vývozců na trh Unie je dumpingový. Pokud jde o náklady na balení, došlo k úpravě jak čínských vývozních cen, tak domácích cen v Turecku, aby se vyrovnaly případné rozdíly v balení. Z toho vyplývá, že úprava nákladů na balení nemůže narušovat srovnání. Tato tvrzení je proto třeba zamítnout. |
2.4. Dumpingové rozpětí
(80) |
Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota všech typů obdobného výrobku ve srovnatelné zemi porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou všech odpovídajících typů dotčeného výrobku. |
(81) |
Na tomto základě je vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) na hranice Unie před proclením stanoveno takto:
|
2.5. Pravděpodobnost přetrvávání dumpingu z ČLR
(82) |
V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření zkoumala Komise pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Dále byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dumpingový vývoz z ČLR na ostatní trhy a atraktivita trhu Unie. |
2.5.1.
(83) |
Bylo zjištěno, že dva spolupracující čínští výrobci využívají kapacity z 85 % a 90 %. Dále bylo zjištěno, že volná kapacita těchto dvou výrobců činí 50 000 tun. To odpovídá celkové výrobě výrobního odvětví Unie a více než 50 % spotřeby v Unii. Navíc jedna ze spolupracujících společností právě budovala další kapacity pro navíjení fólií o objemu 40 000 tun. Proto se dospělo k závěru, že existuje významná volná kapacita, která by mohla být přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti. |
(84) |
Další známí čínští výrobci v šetření nespolupracovali, a proto nemohla být jejich volná kapacita ověřena. Ve studii předložené žadateli se odhaduje, že společná kapacita dalších nespolupracujících čínských výrobců pro výrobu hliníkových fólií je asi desetinásobně vyšší než společná kapacita dvou spolupracujících výrobců. Ve studii se odhaduje, že celková čínská výrobní kapacita pro všechny typy hliníkových fólií je o 450 000 tun větší než celková domácí spotřeba v Číně. Ve studii se dále předpokládá, že čínská výrobní kapacita se bude i nadále zvyšovat, a to z 2,5 mil. tun v roce 2014 na 2,8 mil. tun v roce 2018, a že nárůst domácí spotřeby v Číně ze 2,1 mil. tun na 2,4 mil. tun ve stejném období nebude pravděpodobně stačit k tomu, aby plně absorboval rostoucí kapacitu. Proto se považuje za pravděpodobné, že u nespolupracujících výrobců bude k dispozici dodatečná volná kapacita, která by mohla přinejmenším zčásti být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti. |
(85) |
Jeden čínský výrobce, i když nezpochybňuje zjištění týkající se objemu volné kapacity, tvrdil, že není realistické předpokládat, že by celá volná kapacita byla přesměrována na trh Unie. |
(86) |
Komise se v souladu s posouzením v 84. a 97. bodě odůvodnění domnívá, že by volná kapacita mohla být přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie. Proto byl 83. bod odůvodnění odpovídajícím způsobem změněn. |
2.5.2.
(87) |
Zjistilo se, že vývozní ceny jednoho spolupracujícího čínského výrobce na další trhy (hlavní vývozní destinace byly Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, USA, Egypt a Indie) během období přezkumného šetření byly nižší než běžná hodnota, jak je stanoveno v 63. až 71. bodě odůvodnění výše, a proto jsou dumpingové. Informace o vývozních cenách druhého čínského výrobce na další trhy nemohly být shromážděny. |
(88) |
Vzhledem k existenci dumpingového vývozu na další trhy Komise dospěla k závěru, že vyvážející výrobce z ČLR prodává dotčený výrobek do třetích zemí za dumpingové ceny. Komise se proto domnívá, že je pravděpodobné, že kdyby byla stávající opatření zrušena, vyvážející výrobci z ČLR by také prodávali dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny. |
(89) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že zjištění o dumpingovém vývozu na další trhy není relevantní, neboť rozsah přezkumu se omezuje na trh Unie, a nikoli na světový trh. Podle čínského výrobce je srovnávání ceny na různých trzích nevhodné, neboť v různých částech světa se cenová struktura může lišit. Dále by rovněž měl být porovnán vývoz Unie na stejné trhy, což by mohlo vést ke zjištění, že domácí ceny v Unii jsou příliš vysoké. |
(90) |
Jak je vysvětleno v 82. bodě odůvodnění, Komise při posouzení pravděpodobnosti dumpingového dovozu na trh Unie vzala v úvahu několik ukazatelů. Komise se domnívá, že vývozci, u kterých byl zjištěn dumpingový vývoz na další trhy, se pravděpodobně dopustí dumpingu i na trhu Unie, pokud se porovnají s vývozci, u kterých dumping na další trhy zjištěn nebyl. Z tohoto důvodu se jedná o relevantní ukazatel pro stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu. Tvrzení proto musí být zamítnuto. |
(91) |
Tvrzením týkajícím se vývozního chování výrobců Unie se zabývá 171. bod odůvodnění. |
2.5.3.
(92) |
Jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění níže, šetření ukázalo, že čínský dovoz probíhající během období přezkumného šetření v rámci běžného dovozního režimu by se při neexistenci dumpingových cel cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 12,2 %. Navíc bylo zjištěno, že čínský dovoz v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, na který se tudíž nevztahují antidumpingová nebo běžná cla a který představuje 75 % čínského dovozu, se cenové podbízí vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 18 %. Čínské ceny jsou také nižší než vývozní ceny z jakékoli další země do Unie. Tyto cenové rozdíly jednoznačně dokazují atraktivitu trhu Unie a schopnost čínských vývozců konkurovat cenou v případě zrušení opatření. |
(93) |
Proto lze oprávněně očekávat, že kdyby byla opatření zrušena, významná část stávajícího čínského vývozu by byla přesměrována do Unie. |
(94) |
Stojí za to připomenout, že před uložením původních opatření bylo v původním šetření stanoveno, že čínský podíl na trhu v Unii činil 30,72 %. Očekává se proto, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz, který se v současnosti na trhu Unie podílí 2 %, se výrazně zvýší, aby znovu získal ztracený podíl na trhu v Unii. |
(95) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že malé cenové podbízení bylo součástí běžného cenového mechanismu, kdykoli nedomácí výrobci soutěžili s domácími výrobci. Cenové podbízení ve výši 12,2 % tedy není nepřiměřené a nemělo by výrobcům v Unii způsobovat obtíže. |
(96) |
Zjištění o cenovém podbízení samo o sobě nevede k závěru, že se vývozce chová nečestně. V tomto případě však ze zjištěného rozpětí cenového podbízení vyplývají pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu, pokud by opatření pozbyla platnosti, a schopnost převzít podíl na trhu v Unii na úkor výrobního odvětví Unie. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz by byl pravděpodobně dumpingový. Proto argument, že by úroveň cenového podbízení ve výši 12,2 % nebyla nepřiměřená, nebyl v tomto kontextu relevantní, a proto byl zamítnut. |
2.5.4.
(97) |
Šetření ukázalo, že čínský dovoz i nadále přicházel na trh Unie za dumpingové ceny se značným dumpingovým rozpětím. Prokázalo také, že volná kapacita pro výrobu dotčeného výrobku v ČLR je v porovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření značná. Pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti, bude tato volná kapacita pravděpodobně přinejmenším zčásti nasměrována na trh Unie. |
(98) |
Kromě toho se vývoz z ČLR do třetích zemí uskutečňoval za dumpingové ceny. Toto chování čínských vývozů při tvorbě cen na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost pokračování dumpingu na trhu Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. |
(99) |
Navíc atraktivita trhu Unie, pokud jde o ceny, naznačuje, že existuje riziko, že by byl čínský vývoz přesměrován na trh Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. |
(100) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že kdyby platná opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz dotčeného výrobku by výrazně vzrostl. |
D. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE
(101) |
Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii dvanáct známých výrobců. Tyto společnosti představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. |
(102) |
Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření se odhadovala na 47 349 tun. Komise stanovila tento údaj na základě statistik Eurostatu, ověřených odpovědí na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku, a odhadovaných údajů týkajících se výrobců nezařazených do vzorku poskytnutých žadateli. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 70 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. |
E. SITUACE NA TRHU UNIE
1. Předběžné poznámky
(103) |
Údaje týkající se výroby, výrobní kapacity, objemu prodeje, zaměstnanosti a objemu vývozu za celé výrobní odvětví Unie v posuzovaném období poskytli žadatelé. Údaje představovaly odhad maximálního a minimálního rozpětí a byly rozděleny do dvou kategorií: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku. V případě výrobců v Unii zařazených do vzorku použila Komise skutečné ověřené údaje, které tyto společnosti uvedly ve svých odpovědích na dotazník. V případě výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, byly použity údaje od žadatelů. Tyto odhady mohly zúčastněné strany připomínkovat. Žádné připomínky však nedošly. |
2. Spotřeba v Unii
(104) |
V tomto šetření byly použity číselné údaje o spotřebě v Unii zjištěné a zveřejněné v souběžném šetření. Údaje byly stanoveny na základě celkového odhadovaného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového objemu dovozu na základě údajů Eurostatu, popřípadě opravených podle ověřených údajů od vyvážejícího výrobce ze souběžného šetření týkajícího se dovozu z Ruska, a odpovědí na dotazník došlých od výrobců v Unii zařazených do vzorku. |
(105) |
Jelikož v Rusku existuje pouze jediný vyvážející výrobce, z důvodu zachování důvěrnosti bylo nutno uvést všechny s ním související údaje v určitém rozpětí. Aby se zabránilo tomu, že by mohl být objem dovozu z Ruska vypočítán odečtením, bylo nutné použít rozpětí také pro spotřebu a objem dovozu z dalších třetích zemí. |
(106) |
Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto: Tabulka 1 Spotřeba HFD v Unii (v tunách)
|
(107) |
Mezi roky 2011 a 2013 se spotřeba v Unii zvýšila, avšak mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření opět poklesla. Celkově se spotřeba v posuzovaném období zvýšila o 17 % až 28 %. Zvýšení spotřeby mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření odráží zejména nárůst dovozu z Ruska a dalších třetích zemí, zatímco prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostl pouze mírně (viz 134. bod odůvodnění). |
3. Objem, ceny a podíl dovozu z ČLR na trhu
(108) |
Jelikož bylo šetřením zjištěno, že pokračování nebo obnovení dumpingového dovozu z Brazílie není pravděpodobné (viz 60. bod odůvodnění), analýza objemu, cen a podílu dovozu na trhu se omezuje pouze na dovoz z ČLR. Komise stanovila objem a ceny dovozu z ČLR na základě údajů Eurostatu. |
a) Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu
(109) |
Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto: Tabulka 2 Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu
|
(110) |
Objem dovozu z ČLR klesl o 47 % až 57 % s odpovídajícím poklesem podílu na trhu ze 4 % na 2 %, tj. poklesem o 2 procentní body během posuzovaného období. V celém posuzovaném období zůstal jak objem dovozu z ČLR, tak jeho podíl na trhu na nízké úrovni. |
b) Cena dovozu a cenové podbízení
(111) |
Následující tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu. Tabulka 3 Průměrná cena dumpingového dovozu
|
(112) |
Průměrné ceny dovozu z ČLR se během posuzovaného období snížily z 2 251 EUR/tunu na 2 131 EUR/tunu, tj. klesly zhruba o 5 %. Ceny čínského dovozu byly během celého posuzovaného období v průměru nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a ceny dovozu z dalších třetích zemí. |
(113) |
Během období přezkumného šetření proběhlo zhruba 75 % čínského dovozu, což představuje tržní podíl více než 1 %, v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž se na něj nevztahovala antidumpingová ani běžná cla. Bylo zjištěno, že se cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie o 18 %. Pokud jde o spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který během období přezkumného šetření představoval asi 53–90 % čínského dovozu a uskutečnil 98 % svého dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, bylo stanoveno cenové podbízení v rozmezí 15–18 %. |
(114) |
Zbývajících 25 % čínského dovozu se uskutečnilo v rámci běžného dovozního režimu. Připočítají-li se k čínským cenám CIF běžné clo a antidumpingové clo, byly čínské ceny vypočítané pro tento dovoz v průměru vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a tudíž docházelo k negativnímu cenovému podbízení (– 12,5 %) Pokud se však do dovozní ceny antidumpingové clo nezapočítá, dosahuje cenové podbízení 12,2 %. |
(115) |
Při posouzení veškerého čínského dovozu nezávisle na dovozním režimu a připočtení použitelného běžného a antidumpingového cla k cenám CIF u dovozu v běžném režimu bylo zjištěno, že čínské ceny se během období přezkumného šetření podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 10,2 %. |
(116) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že 18 % rozpětí cenového podbízení zjištěné v případě čínského dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nebylo správné, neboť ceny výrobců v Unii obsahovaly „integrovanou běžnou sazbu ve výši 7,5 %“, od které nemohli být domácí uživatelé osvobozeni, kdyby zahrnuli HFD vyrobenou v Unii do vývozu do třetích zemí. Zúčastněná strana však tvrzení nepodložila a zejména nevysvětlila pojem „integrovaná běžná sazba ve výši 7,5 %“. V každém případě se připomíná, že (jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění) dovoz uskutečněný v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nepodléhá clu. Proto by nebylo odůvodněné provádět úpravy o cla, která se neukládají. Je třeba také poznamenat, že Komise řádně uplatnila úpravu o clo při stanovování rozpětí cenového podbízení u dovozu uskutečněného za běžného režimu ve 114. bodě odůvodnění a u veškerého čínského dovozu nezávisle na dovozním režimu ve 115. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(117) |
Tentýž čínský výrobce tvrdil, že se měla odečíst celní sazba od rozpětí cenového podbízení ve výši 12,2 % a 10,2 % stanoveného ve 114. a 115. bodě odůvodnění. Je však prokázáno, že Komise ke stanovení těchto rozpětí již vzala v úvahu clo platné pro dovoz uskutečněný v rámci běžného režimu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
4. Dovoz z dalších třetích zemí
Tabulka 4
Dovoz z dalších třetích zemí (všechny dovozní režimy)
Země |
|
2011 |
2012 |
2013 |
Období přezkumného šetření |
Brazílie |
Objem (v tunách) |
0 |
0 |
0 |
0 |
Rusko |
Objem (v tunách) |
[19 532–26 078] |
[23 243–34 422] |
[27 345–39 116] |
[26 368–37 812] |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
[119–132] |
[140–150] |
[135–145] |
|
Podíl na trhu |
29 % |
34 % |
34 % |
34 % |
|
Průměrná cena (v EUR za tunu) |
[2 145–2 650] |
[2 038–2 624] |
[1 952–2 571] |
[1 973–2 597] |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
[95–99] |
[91–97] |
[92–98] |
Turecko |
Objem (v tunách) |
[5 120–6 100] |
[8 090–10 553] |
[11 213–14 213] |
[11 520–14 579] |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
[158–173] |
[219–233] |
[225–239] |
|
Podíl na trhu |
7 % |
11 % |
13 % |
13 % |
|
Průměrná cena (v EUR za tunu) |
2 950 |
2 743 |
2 710 |
2 571 |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
93 |
92 |
87 |
Další třetí země (kromě Číny) |
Objem (v tunách) |
[3 100–3 750] |
[279–750] |
[1 891–3 000] |
[3 162–4 313] |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
[9–20] |
[61–80] |
[102–115] |
|
Podíl na trhu |
4 % |
1 % |
2 % |
4 % |
|
Průměrná cena (v EUR za tunu) |
2 878 |
2 830 |
2 687 |
2 406 |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
98 |
93 |
84 |
Celkem |
Objem (v tunách) |
[29 000–35 000] |
[33 000–43 000] |
[41 000–54 000] |
[42 000–56 000] |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
[113–125] |
[142–155] |
[145–160] |
|
Podíl na trhu |
41 % |
46 % |
50 % |
51 % |
|
Průměrná cena (v EUR za tunu) |
2 538 |
2 453 |
2 401 |
2 367 |
|
Index (2011 = 100) |
100 |
97 |
95 |
93 |
Zdroj: Eurostat, údaje týkající se Ruska zjištěné a zveřejněné v souběžném šetření. |
(118) |
Během posuzovaného období se dovoz z dalších třetích zemí do Unie zvýšil o 45–60 %, což je rychlejší vývoj než vývoj spotřeby v Unii. Podíl dalších třetích zemí na trhu se proto během tohoto období zvýšil z 41 % na 51 %. |
(119) |
Během posuzovaného období nedošlo k žádnému dovozu z Brazílie. Od roku 2011 do roku 2013 vzrostl objem dovozu z Ruska o 40 % až 50 %, s mírným poklesem v období přezkumného šetření. Odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 29 % v roce 2011 na 34 % v roce 2012 a následně zůstal do konce období přezkumného šetření beze změny. Během posuzovaného období vzrostl objem dovozu z Turecka o 125 % až 139 % a jeho tržní podíl vzrostl z asi 7 % na 13 %. Turecké dovozní ceny klesly během posuzovaného období o 13 %, ale zůstaly nad úrovní cen dovozu z dalších třetích zemí, včetně Ruska a Číny, a během období přezkumného šetření byly na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie. |
(120) |
Celkově se dovoz z dalších třetích zemí kromě ČLR, Ruska a Turecka zvýšil o 2 % až 15 %. Jelikož však spotřeba v Unii vzrostla, jejich celkový podíl na trhu se snížil ze 4 % v roce 2011 na přibližně 2 % v roce 2013 a následně do konce období přezkumného šetření vzrostl na 4 %; ceny tohoto dovozu byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2012. |
(121) |
Ceny dovozu z dalších třetích zemí byly během celého posuzovaného období vyšší než ceny dovozu z ČLR. |
(122) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že analýza Komise týkající se dovozu z dalších třetích zemí uvedená ve 118.–121. bodě odůvodnění měla zahrnovat celý trh s fóliemi, a nikoli se zaměřovat na dotčený výrobek, neboť rozhodnutí, která učinili výrobci v Unii ohledně ostatních typů fólií, údajně ovlivňují jejich výrobu dotčeného výrobku. Toto tvrzení nebylo podloženo. V každém případě bylo šetřením zjištěno, jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění, že největší výrobce HFD v Unii vyráběl pouze HFD a že výrobci vyrábějící jak HFD, tak jiný typ fólie nazývaný konvertovaná hliníková fólie („KHF“) nemohou snadno přecházet z výroby jednoho výrobku na druhý, jelikož k dosažení co nejvyšší efektivnosti je nutno vyrábět určité množství u obou výrobků. Jak je zmíněno ve 185. bodě odůvodnění, šetření dále ukázalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli během posuzovaného období tyto typy fólií ve stabilním poměru. Tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(123) |
Jeden čínský výrobce poznamenal, že jelikož výrobní kapacita výrobců v Unii představovala méně než 50 % spotřeby v Unii, museli uživatelé dovážet HFD od vyvážejících výrobců ve třetích zemích. Z tohoto důvodu čínský výrobce tvrdil, že vyvážející výrobci si konkurovali mezi sebou, a nikoli výrobcům v Unii, když dodávali uživatelům, jejichž poptávku výrobci v Unii neuspokojili. Tvrzení však nebylo podloženo. Za prvé, tvrzení, že výrobní kapacita výrobců v Unii představovala méně než 50 % spotřeby v Unii, není správné. Jak je uvedeno ve 106. a 129. bodě odůvodnění, výrobní kapacita výrobního odvětví Unie představovala během období přezkumného šetření 58–74 % spotřeby v Unii a během celého posuzovaného období byla vyšší než 55 %. Jak je dále uvedeno v tabulce 5, šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Unie mělo během celého posuzovaného období volnou kapacitu, která mohla být využita k uspokojení poptávky na trhu Unie, pokud by totiž nedocházelo ke konkurujícímu dumpingovému dovozu. Kromě toho dovoz ze třetích zemí rovněž konkuroval obdobnému výrobku vyráběnému výrobním odvětvím Unie, neboť stávající zákazníci výrobců v Unii se mohli obrátit na dodavatele ze třetích zemí. Tvrzení bylo proto zamítnuto. |
5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
5.1. Obecné poznámky
(124) |
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie. |
(125) |
Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, za účelem stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. |
(126) |
Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Jak je objasněno ve 103. bodě odůvodnění, Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které poskytli žadatelé a které byly řádně ověřeny u společností zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě údajů, které o sobě uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. |
(127) |
Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí. |
(128) |
Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. |
5.2. Makroekonomické ukazatele
5.2.1.
(129) |
Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto: Tabulka 5 Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii
|
(130) |
Výroba během posuzovaného období kolísala. I když se mezi roky 2011 a 2013 zvýšila, mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření opět poklesla. Objem výroby v posuzovaném období celkově poklesl o 7 %. |
(131) |
Výrobní kapacita se v posuzovaném období zvýšila o 12 %. |
(132) |
V důsledku vyššího nárůstu výrobní kapacity než objemu výroby se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 5 %. |
(133) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že kapacita jednoho závodu na hliníkové fólie by neměla být vyjádřena v tunách, neboť stejné strojní zařízení vyrobí v určitém období v závislosti na tloušťce a šířce fólie různé objemy fólií. V reakci na toto tvrzení se nezpochybňuje, že kapacitu závodu vyjádřenou v tunách může ovlivnit tloušťka nebo šířka vyráběné fólie. Avšak dovoz dotčeného výrobku a některé faktory újmy, jako je spotřeba, objem prodeje a výroba, byly stanoveny s použitím tun jako měrné jednotky. V zájmu soudržnosti tedy byla v analýze újmy pro účely porovnání použita stejná měrná jednotka. Šetření navíc nepoukazovalo na takové změny v sortimentu výroby výrobního odvětví Unie, které by odporovaly použití tun jako měrné jednotky. Je třeba rovněž poznamenat, že dotčená zúčastněná strana neposkytla žádné kvantitativní informace, které by potvrzovaly, že by jiná měrná jednotka změnila analýzu tohoto faktoru újmy. Tvrzení bylo proto zamítnuto. |
5.2.2.
(134) |
Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto: Tabulka 6 Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu
|
(135) |
Objem prodeje HFD se v posuzovaném období mírně zvýšil. Objem prodeje rostl především mezi roky 2011 až 2013, tj. o 4 % až 14 %. Během období přezkumného šetření se objem prodeje snížil; celkově se objem prodeje v posuzovaném období zvýšil o 2 % až 10 %. Zvýšení objemu prodeje, s přihlédnutím k souběžnému nárůstu spotřeby a nárůstu dovozu, však vedlo k poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 55 % v roce 2011 na 47 % v období přezkumného šetření, tj. o 8 procentních bodů během posuzovaného období. |
5.2.3.
(136) |
Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 17 % až 28 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 2 % až 10 %, což se projevilo ve ztrátě podílu na trhu o 8 procentních bodů. |
5.2.4.
(137) |
Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto: Tabulka 7 Zaměstnanost a produktivita
|
(138) |
Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období kolísala a celkově mírně vzrostla o 2 %. |
(139) |
Mezi lety 2011 a 2013 se produktivita zvýšila díky tomu, že výroba vzrostla více než zaměstnanost. Od roku 2013 do období přezkumného šetření se produktivita snížila o 7 %, ale zůstala vyšší než na počátku posuzovaného období v roce 2011. |
5.2.5.
(140) |
Dumpingové rozpětí u dovozu z ČLR činilo během období přezkumného šetření 28,1 % (viz 81. bod odůvodnění), avšak jeho dopad na situaci výrobního odvětví Unie byl omezený díky platným antidumpingovým opatřením, která úspěšně omezila dumpingový dovoz. |
(141) |
Jak však bylo zjištěno v souběžném šetření, během posuzovaného období se výrazně zvýšil objem dumpingového dovozu z Ruska. Tento dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. I přes existenci antidumpingových opatření proto nebylo zotavení výrobního odvětví Unie možné. |
5.3. Mikroekonomické ukazatele
5.3.1.
(142) |
Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 8 Prodejní ceny a náklady
|
(143) |
Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, neustále klesala a celkem se během posuzovaného období snížila o 11 %. |
(144) |
Navzdory tomuto poklesu zůstaly jednotkové výrobní náklady nad úrovní průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie, které nedokázalo, s výjimkou roku 2013, svými prodejními cenami pokrýt své výrobní náklady. V souběžném šetření se zjistilo, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své prodejní ceny kvůli cenovému tlaku vyvíjenému dumpingovým dovozem z Ruska. |
5.3.2.
(145) |
Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 9 Náklady práce
|
(146) |
Mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku snížily o 5 %. Náklady práce se nejprve mezi roky 2011 a 2012 zvýšily o 2 %, pak mezi lety 2012 a 2013 klesly a následně se během období přezkumného šetření už neměnily. |
5.3.3.
(147) |
Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto: Tabulka 10 Zásoby
|
(148) |
Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci. |
(149) |
V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 8 %. Zatímco zásoby se v letech 2011 až 2013 zvýšily o 10 %, od roku 2013 do konce období přezkumného šetření mírně klesly. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se během celého posuzovaného období neměnil. |
5.3.4.
(150) |
Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 11 Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
|
(151) |
Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhlo ziskového rozpětí mírně nad hranicí rentability. Ziskovost se mezi lety 2011 a 2012 snížila, v roce 2013 vzrostla, ale poté opět klesla během období přezkumného šetření, kdy dosáhla podobné úrovně jako v roce 2011. Ziskovost v posuzovaném období celkově vzrostla o 4 %, což odpovídá zvýšení o 0,1 procentního bodu, a to neumožnilo výrobnímu odvětví Unie dosáhnout zisku během období přezkumného šetření. Jak se zjistilo v souběžném šetření, příčinou tohoto vývoje byl hlavně cenový tlak vyvíjený ruským dovozem, který přicházel na trh Unie za dumpingové ceny, jež se podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie a neumožňovaly výrobnímu odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny natolik, aby pokryly jeho výrobní náklady. |
(152) |
Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok v průběhu posuzovaného období kolísal a měl vzrůstající tendenci. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období zvýšil o 30 %. Je však třeba poznamenat, že v absolutních hodnotách zůstal peněžní tok na nízké úrovni ve srovnání s celkovým obratem dotyčného výrobku. |
(153) |
Investice se v posuzovaném období zvýšily o 47 %. V letech 2011 až 2012 se investice zvýšily o 65 %, v roce 2013 klesly a opět vzrostly během období přezkumného šetření. Jednalo se hlavně o nutné investice do nového strojního zařízení a ve srovnání s celkovým obratem se během období přezkumného šetření držely na poměrně nízké úrovni. |
(154) |
Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla od roku 2011 záporná, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhla 0 %, což bylo odrazem vývojové tendence ziskovosti. Celkově se návratnost investic v posuzovaném období mírně zvýšila o 8 %. |
(155) |
Co se týče schopnosti opatřit si kapitál, zhoršení schopnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku vytvářet hotovost pro výrobu obdobného výrobku oslabovalo jejich finanční situaci, protože vysychaly jejich vlastní vnitřní zdroje. Šetřením bylo zjištěno, že během posuzovaného období se schopnost opatřit si kapitál celkově zhoršila. |
6. Závěr ohledně újmy
(156) |
Několik hlavních ukazatelů újmy jevilo nepříznivou tendenci. Pokud jde o ziskovost, výrobní odvětví bylo ztrátové téměř během celého posuzovaného období, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhlo úrovně jen mírně nad hranicí rentability; během období přezkumného šetření zaznamenalo výrobní odvětví Unie záporný zisk ve výši – 2,1 %. Prodejní ceny klesly během posuzovaného období o 11 %. Jednotkové náklady, které rovněž klesly o 11 %, zůstaly během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2013 vyšší než průměrná prodejní cena. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 8 procentních bodů, tj. z 55 % v roce 2011 na 47 % v období přezkumného šetření. |
(157) |
Některé ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Objem výroby se zvýšil o 7 % a výrobní kapacita o 12 %. Tento nárůst však neodpovídal zvýšení spotřeby, která rostla mnohem více, a to o 17 % až 28 %. Objem prodeje se zvýšil o 2 % až 10 %. Avšak na trhu s rostoucí spotřebou se to neprojevilo zvýšením tržního podílu, nýbrž naopak na ztrátě podílu na trhu o 8 procentních bodů. Investice se zvýšily o 47 %. Týkaly se nového strojního zařízení a během období přezkumného šetření zůstaly na poměrně nízké úrovni. Podobně se během posuzovaného období zvýšil peněžní tok o 30 %, ale zůstal na nízké úrovni. Tyto příznivé tendence proto nevylučují, že došlo k újmě. |
(158) |
Spolupracující brazilský výrobce a sdružení ABAL tvrdili, že podle analýzy veřejně dostupných finančních dokumentů některých žadatelů nedošlo k žádné podstatné újmě. To je v rozporu s výsledky šetření, které se opírá o skutečné ověřené údaje o HFD od výrobního odvětví Unie. Někteří výrobci v Unii vskutku nevyráběli výhradně HFD, a proto veřejně přístupné finanční dokumenty nedokázaly rozkrýt skutečnou situaci výrobního odvětví Unie, pokud šlo o HFD. Závěry o hospodářské situaci výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení by se proto neměly opírat o veřejně dostupné finanční dokumenty, nýbrž o podrobnější a ověřené informace dostupné během šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(159) |
Stejné zúčastněné strany tvrdily, že statistiky a prohlášení zveřejněné Evropským sdružením pro hliníkové fólie (dále jen „EAFA“) naznačují, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období včetně období přezkumného šetření žádnou podstatnou újmu. Bylo však zjištěno, že použité statistiky a prohlášení se týkají buď celého odvětví hliníkových fólií, nebo kategorie „tenčích“ fólií, pod kterou spadají HFD i další typy fólií, jako jsou konvertované fólie a fólie používané jako elastické obaly. Na tomto základě nelze ohledně dotčeného výrobku vyvodit smysluplný závěr, a tudíž bylo tvrzení zamítnuto. |
(160) |
Jeden čínský výrobce tvrdil, že nebylo možné sladit vývoj jednotkových nákladů popsaný ve 156. bodě odůvodnění s vývojem kotované ceny hliníku na Londýnské burze kovů. V odpovědi na toto tvrzení je třeba poznamenat, že cena placená výrobci Unie subjektům zabývajícím se tavením nebo obchodníkům je součtem ceny na Londýnské burze kovů a příplatku známého jako „prémie nad cenu kovu“. Proto se musí veškerá posouzení jednotkových nákladů výrobců v Unii založená pouze na ceně na Londýnské burze kovů považovat za neúplná. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(161) |
Stejná zúčastněná strana tvrdila, že soulad mezi vývojem jednotkových nákladů a vývojem ceny hliníku stále nebude možný, i kdyby se vzala v úvahu prémie nad cenu kovu. Toto tvrzení však nebylo podloženo. Kromě toho z šetření vyplynulo, že cena na Londýnské burze kovů během posuzovaného období klesla o více než 20 %, zatímco prémie nad cenu kovu se v témže období více než zdvojnásobila. Pokud se však bere v úvahu cena na Londýnské burze kovů společně s prémií nad cenu kovu, náklady na hliník placené výrobci v Unii se během posuzovaného období snížily přibližně o 11 %. Toto snížení je v souladu, a v současnosti dokonce identické, se snížením jednotkových nákladů uváděnému za stejné období ve 156. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(162) |
Jeden čínský výrobce odkazoval na 156. bod odůvodnění a tvrdil, že možnými příčinami újmy byl levnější dovoz, údajné vyšší výrobní náklady, nedostatečný zájem o HFD, jelikož ceny dalších kategorií fólií v Unii byly vyšší, a nedostatečný zájem na trhu Unii, jelikož ceny HFD byly na vývozních trzích vyšší. Pokud jde vyšší výrobní náklady, čínský výrobce zmínil vysokou prémii nad cenu kovu a skutečnost, že výrobní odvětví využívalo kombinace dvou výrobních metod, válcování zatepla a kontinuálního lití, přičemž výlučné zaměření na kontinuální lití by bylo nákladově efektivnější. |
(163) |
V odpovědi na toto tvrzení se připomíná, že ze 156. a 157. bodu odůvodnění lze vyvodit, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Pokud jde o tvrzení týkající se výrobních nákladů, je třeba nejprve poznamenat, že ohledně úlohy prémie nad cenu kovu jako potenciálního faktoru újmy se v souběžném šetření zjistilo, že jak výrobní odvětví Unie, tak ruský vyvážející výrobce nesli při získávání suroviny pro výrobu HFD srovnatelné náklady, neboť tržní ceny této suroviny na ruském trhu i trhu Unie jsou přímo spjaty s cenami na Londýnské burze kovů. Proto lze dospět k závěru, že úroveň prémie nad cenu kovů nebyla během období přezkumného šetření faktorem újmy. Pokud jde o možnou úlohu způsobů výroby, šetření ukázalo, že kontinuálního lití bylo použito k výrobě téměř dvou třetin HFD vyrobených výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření. Jakýkoli rozdíl v nákladové efektivnosti by tedy byl zmírněn převahou kontinuálního lití jako způsobu výroby v Unii. Ve 185. bodě odůvodnění je rovněž vysvětleno, že nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Unie ztratilo zájem o HFD. Šetření také neprokázalo žádný náznak toho, že by výrobci Unie opomíjeli trh Unie ve prospěch vývozních trhů HFD. Šetření skutečně ukázalo, že výrobci Unie během období šetření vyvezli do třetích zemí pouze 1 182 tun HFD, což představuje méně než 3 % domácího prodeje výrobců v Unii během téhož období. Tato tvrzení proto byla odmítnuta. |
(164) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
F. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ NEBO POKRAČOVÁNÍ ÚJMY
1. Předběžné poznámky
(165) |
Jelikož se dospělo k závěru, že obnovení dumpingového dovozu z Brazílie není pravděpodobné, analýza pravděpodobnosti obnovení nebo pokračování újmy se omezila pouze na dovoz z ČLR. |
(166) |
Aby mohla být posouzena pravděpodobnost obnovení nebo pokračování újmy v případě, že by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, byl analyzován možný dopad čínského dovozu na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. |
(167) |
Jak se uvádí ve 124. až 164. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Dovoz z Číny se v celém posuzovaném období na trhu Unie vyskytoval jen v omezeném množství, zatímco objem dovozu z Ruska a jeho podíl na trhu se během téhož období zvětšil. V souběžném šetření se dospělo k závěru, že dovoz z Ruska byl dumpingový a způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, zatímco dovoz z Číny k této újmě přispíval vzhledem k malému objemu a úrovni cen jen částečně, aniž by narušoval příčinnou souvislost mezi dovozem z Ruska a podstatnou újmou způsobovanou výrobnímu odvětví Unie. Z šetření zároveň, jak je popsáno v 80. až 100. bodě odůvodnění, vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbydou platnosti, bude dumping pokračovat. |
2. Volná kapacita, obchodní toky a atraktivita trhu Unie a chování ČLR při tvorbě cen
(168) |
Značné volné kapacity v ČLR, které nemohou být plně absorbovány čínskou domácí poptávkou a vývozními trhy jinými než trh Unie, pokračování dumpingu během období přezkumného šetření se značným dumpingovým rozpětím a dumpingové praktiky čínských vývozců na trzích třetích zemí, podrobně popsané v 82. až 100. bodě odůvodnění, jasně naznačují, že je velmi pravděpodobné, že objem čínského dumpingového dovozu by se v případě, že by platná opatření byla zrušena, značně zvýšil. |
(169) |
Pokud by byla platná opatření zrušena, čínské dovozní ceny by se se vší pravděpodobností podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Šetření skutečně ukázalo, že čínský dovoz probíhající během období přezkumného šetření v rámci běžného dovozního režimu by se při neexistenci antidumpingových cel cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 12,2 % (10). |
(170) |
Jak je uvedeno v 92. až 94. bodě odůvodnění, trh Unie je pro čínský dovoz atraktivní vzhledem k tomu, že ceny na trhu Unie obecně odpovídaly cenám na dalších vývozních trzích. Kromě toho Turecko v červenci 2014 uložilo antidumpingová opatření vůči Číně na celou řadu hliníkových fólií včetně dotčeného výrobku. Proto je pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření vůči Číně byla část výroby dříve vyvážená do Turecka přesměrována na trh Unie. Proto lze dospět k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dovozu za dumpingové ceny, které by se značně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, což by výrobnímu odvětví způsobilo další újmu. |
(171) |
Spolupracující brazilský výrobce a sdružení ABAL tvrdili, že na základě statistik zveřejněných sdružením EAFA bylo možné stanovit, že výrobci hliníkových fólií v Unii zvýšili svůj vývoz na trhy třetích zemí, což by dokazovalo, že tyto trhy třetích zemí byly atraktivnější než trh Unie. V souvislosti s tímto tvrzením však bylo zjištěno, že statistiky použité těmito stranami se týkaly buď celého odvětví hliníkových fólií, nebo kategorie tenčích fólií, pod kterou spadají HFD i další typy fólií, jako jsou konvertované fólie a fólie používané jako elastické obaly. Na tomto základě nelze vyvodit žádné smysluplné závěry týkající se samotného dotčeného výrobku. Šetřením se navíc zjistilo, že objem dotčeného výrobku vyvážený během období přezkumného šetření výrobním odvětvím Unie na trhy třetích zemí činil pouze 1 182 tun, což představuje méně než 3 % jeho domácího prodeje během téhož období. Tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta. |
3. Závěr
(172) |
Vzhledem ke zjištěním vyplývajícím z šetření se dospělo k závěru, že zrušení opatření vůči Číně by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dovozu za dumpingové ceny, které by se značně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, což by výrobnímu odvětví způsobilo další újmu. |
G. ZÁJEM UNIE
1. Předběžná poznámka
(173) |
V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, obchodníků, dovozců a uživatelů. |
2. Zájem výrobního odvětví Unie
(174) |
Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Jak je zmíněno ve 167. bodě odůvodnění, podstatnou újmu způsobuje především dumpingový dovoz z Ruska, zatímco dovoz z Číny přispěl k újmě způsobované výrobnímu odvětví Unie jen částečně. Zjistilo se rovněž, že by újma pravděpodobně přetrvávala v případě, že by opatření vůči Číně byla zrušena. |
(175) |
V případě, že by opatření vůči Číně byla zrušena, je pravděpodobné, že by pokračoval čínský dovoz na trh Unie ve značném objemu za dumpingové ceny, které by se významně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie a vyvíjely vyšší cenový tlak než dumpingový dovoz z Ruska během období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie by bylo nuceno se přizpůsobit nízké úrovni cen, a tím by se zvýšily jeho ztráty. |
3. Zájem uživatelů
(176) |
Uživatelé v Unii jsou subjekty, které fólie převíjejí a jejichž činnost spočívá v obchodování s obalovým materiálem (hliníkovými fóliemi, ale také s papírem a plastem) po převinutí HFD na malé role („spotřebitelské role“) a jejich novém zabalení na prodej průmyslovým podnikům a maloobchodníkům. Přihlásilo se šest společností, které následně obdržely dotazník. Odevzdáním odpovědí na dotazník v řízení spolupracovaly tři společnosti. Dvě spolupracující společnosti byly prověřeny na místě. |
(177) |
Šetření prokázalo, že HFD je hlavní surovinou pro subjekty, které fólie převíjejí, a představuje přibližně 80 % jejich celkových výrobních nákladů. |
(178) |
Během období přezkumného šetření žádný ze tří spolupracujících uživatelů nedovážel z ČLR. Jejich hlavním dodavatelem bylo výrobní odvětví Unie, Rusko a Turecko. |
(179) |
Jelikož subjekty, které fólie převíjejí, dodávají široký sortiment balicích výrobků, v případě tří spolupracujících společností představovala činnost zahrnující HFD od méně než jedné šestiny po nejvýše jednu třetinu jejich celkové činnosti. |
(180) |
Všichni spolupracující uživatelé vykázali v období přezkumného šetření celkově zisk. Pokud jde o činnost související s dotčeným výrobkem, zjistilo se, že dva ze spolupracujících uživatelů vykazovali zisk, avšak nebylo možné vyvodit závěr pro třetího uživatele z důvodu nepříliš jasného rozložení prodejních, režijních a správních nákladů. |
(181) |
Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se má za to, že zachování opatření vůči Číně nebude mít na situaci uživatelů významný negativní dopad. |
4. Zájem dovozců a obchodníků
(182) |
Po uveřejnění oznámení o zahájení řízení se nepřihlásila žádná ze společností, která by byla během posuzovaného období zapojena do obchodování s HFD nebo do dovozu a dalšího prodeje HFD pocházejících z ČLR. Šetření rovněž prokázalo, že výrobní odvětví Unie a vyvážející výrobci prodávali HFD většinou přímo uživatelům. Na základě toho lze soudit, že neexistují žádné náznaky, že by uložení opatření mohlo mít nepříznivý vliv na situaci dovozců či obchodníků. |
5. Zdroje dodávek
(183) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečné kapacity na pokrytí celé poptávky v Unii. Proto tyto strany tvrdily, že pokud by byla opatření vůči Brazílii a Číně zachována a zároveň by byla uložena konečná opatření vůči Rusku, Unie by se potýkala s nedostatkem dodávek, což by vedlo ke zvýšení ceny HFD. V důsledku toho by subjekty, které fólie převíjejí, musely také zvýšit své ceny na úkor spotřebitelů. |
(184) |
V reakci na toto tvrzení šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie má nadbytečnou kapacitu a je schopno zvýšit objem výroby a prodeje HFD v Unii. Navíc jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek, jako je Turecko, Arménie a Jižní Afrika. Na závěr je třeba připomenout, že cílem antidumpingových opatření je zavést rovné podmínky v rámci Unie, a nikoli bránit čínskému a ruskému dovozu na trh Unie, který by měl na tento trh vstupovat za spravedlivé ceny. |
6. Další argumenty
(185) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Unie ztratilo o HFD zájem a z tohoto důvodu nemělo jinou možnost, než využívat dovážené HFD. Šetření však ukázalo, že největší výrobce v Unii zařazený do vzorku vyráběl výhradně HFD. Zjistilo se, že ostatní výrobci v EU zařazení do vzorku využívají svá výrobní zařízení k výrobě jak HFD, tak konvertované hliníkové fólie (dále jen „KHF“), což je jiný produkt než HFD a používá se k jiným účelům. Tito ostatní výrobci v Unii během posuzovaného období vyráběli a prodávali KHF a HFD ve stabilním poměru. Šetřením se tedy nepotvrdila tvrzení, že výrobní odvětví Unie ztratilo zájem o HFD, a tvrzení bylo zamítnuto. |
7. Závěr ohledně zájmu Unie
(186) |
Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že nebylo v zájmu Unie zachovat opatření na dovoz HFD pocházející z ČLR. |
H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
(187) |
Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a důvody, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit zachování stávajících opatření vůči ČLR a zrušení stávajících opatření vůči Brazílii. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu. |
(188) |
Z výše uvedených důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z ČLR uložená nařízením Rady (ES) č. 925/2009. Opatření vztahující se na dovoz z Brazílie by měla být naopak zrušena. |
(189) |
Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (11). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. |
(190) |
Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových fólií o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzených, válcovaných, ale dále již neupravených, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) a pocházejících z Čínské lidové republiky.
2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:
Země |
Společnost |
Antidumpingové clo |
Doplňkový kód TARIC |
ČLR |
Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd. a Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd. |
6,4 % |
A944 |
Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd. |
20,3 % |
A945 |
|
Zhenjiang Dingsheng Aluminium Co., Ltd. |
24,2 % |
A946 |
|
Všechny ostatní společnosti |
30,0 % |
A999 |
3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
4. Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno povinností předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) hliníkových fólií prodávaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.
5. Antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobku uvedeného v čl. 1 odst. 1 pocházejícího z Brazílie se ukončuje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 1).
(3) Rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2009, kterým se přijímá závazek nabídnutý v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících mimo jiné z Brazílie (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 50).
(4) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 49, 21.2.2014, s. 7).
(5) Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 350, 4.10.2014, s. 22).
(6) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 350, 4.10.2014, s. 11).
(7) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (Úř. věst. C 354, 8.10.2014, s. 14).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1081 ze dne 3. července 2015, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (Úř. věst. L 175, 4.7.2015, s. 14).
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2385 ze dne 17. prosince 2015, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (viz strana 91 tohoto Úředního věstníku).
(10) Pro určení úrovně cenového podbízení ve výši 12,2 % se vzala v úvahu celní sazba, která během prvních tří měsíců období přezkumného šetření činila 4 % a poté se zvýšila na 7,5 %. Použití současné platné celní sazby ve výši 7,5 % na celé období by mělo jen zanedbatelný vliv, neboť by úroveň cenového podbízení snížilo pouze o 0,5 %.
(11) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi/Wetstraat 170, 1040 Brussels, 1049 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/91 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2385
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruské federace
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
1. Prozatímní opatření
(1) |
Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila dne 4. července 2015 prováděcím nařízením (EU) č. 2015/1081 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska. |
(2) |
Šetření bylo zahájeno dne 8. října 2014 na základě podnětu, který podaly dne 25. srpna 2014 společnosti AFM Aluminiumfolie Merseburg GmbH, Alcomet AD, Eurofoil Luxembourg SA, Hydro Aluminium Rolled Products GmbH a Impol d.o.o. (dále jen„žadatelé“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce hliníkových fólií v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení šetření. |
2. Následný postup
(3) |
Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Účastníkům řízení, kteří o to požádali, byla poskytnuta možnost slyšení. |
(4) |
O intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních požádal jediný vývozce, skupina Rusal, a pět uživatelů. Slyšení s vývozcem se uskutečnilo za přítomnosti zástupce Ruska dne 14. října 2015. Hlavními projednávanými body byly uplatňování čl. 2 odst. 9 základního nařízení při výpočtu vývozní ceny a dopad dovozu konvertovaných hliníkových fólií (dále jen „KHF“) z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) na situaci výrobního odvětví Unie. Slyšení s uživateli se uskutečnilo dne 23. října 2015, po uplynutí lhůty pro podání připomínek k poskytnutí konečných informací. Hlavními projednávanými body byly údajné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz hliníkových fólií pro domácnost (dále jen „HFD“) z ČLR, vliv dovozu ze třetích zemí na újmu způsobovanou výrobnímu odvětví Unie, dopad uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska na uživatele a možnost využít jako formy opatření minimální dovozní ceny. |
(5) |
Kromě toho požádalo dne 27. října 2015 pět subjektů, které fólie převíjejí, o konfrontační slyšení s žadateli. Žadatelé však o účast v takovém slyšení neprojevili zájem. |
(6) |
Komise zvážila písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami a v případě potřeby prozatímní zjištění náležitě upravila. |
(7) |
Komise všem stranám sdělila nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na nichž založila svůj záměr uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. |
(8) |
Stanoviska předložená zúčastněnými stranami byla zvážena a případně vzata v úvahu. |
3. Výběr vzorku
(9) |
Po poskytnutí prozatímních informací jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku prodal veškeré své činnosti včetně vybavení, práv, závazků týkajících se zaměstnanců a jeho stávající smlouvy nové společnosti. Jelikož tato změna nastala po období šetření, není relevantní pro posouzení újmy podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení. |
(10) |
Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se metody výběru vzorků, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 7. až 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
4. Období šetření a posuzované období
(11) |
Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2013 do 30. září 2014 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). |
(12) |
Po poskytnutí prozatímních informací ruské orgány tvrdily, že jelikož období šetření zahrnovalo rovněž údaje za poslední čtvrtletí roku 2013, zjištění trendů v analýze újmy nesplňovalo požadavek objektivity podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení. |
(13) |
Období šetření bylo stanoveno v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení. Komise navíc vycházela z dostatečně reprezentativního období pro zkoumání trendů všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví, tj. období šetření a poslední tři uzavřené rozpočtové roky před obdobím šetření. Skutečnost, že došlo k určitému překrytí období šetření a jednoho roku zahrnutého do posuzovaného období, neovlivňuje objektivní zjištění újmy provedené Komisí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
(14) |
Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem jsou hliníkové fólie o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzené, válcované, ale dále již neupravené, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg (dále jen „role jumbo“), pocházející z Ruska, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek je obecně znám jako hliníková fólie pro domácnost („HFD“). |
(15) |
Po poskytnutí prozatímních informací několik zúčastněných stran tvrdilo, že ruský dovoz nekonkuruje HFD vyráběným výrobním odvětvím Unie, dále však toto tvrzení nevysvětlily ani nedoložily. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(16) |
Jelikož k dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se závěry učiněné ve 21. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
C. DUMPING
(17) |
Podrobné údaje k výpočtu dumpingu jsou uvedeny ve 29. až 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
(18) |
Po poskytnutí prozatímních informací skupina Rusal zpochybnila úpravy vývozní ceny popsané ve 40. až 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Skupina Rusal tvrdila, že odpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku obchodníka ve spojení je opodstatněný pouze v případě transakcí „s dodáním clo placeno“ („DDP)“, a nikoli v případě transakcí „s dodáním na místo“ („DAP)“ a transakcí CIF (náklady, pojištění, přeprava). |
(19) |
V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že Komise určila vývozní cenu početně v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení z důvodu existujícího spojení mezi výrobci a jejich obchodníky ve spojení. Šetření ukázalo, že toto spojení se vztahuje na všechny typy transakcí bez ohledu na jejich obchodní podmínky. Skupina Rusal navíc nepředložila žádné důkazy ohledně toho, proč by použité ziskové rozpětí nebylo přiměřené. Tvrzení v tomto ohledu jsou proto považována za neopodstatněná a měla by být zamítnuta. Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady, musí strana, která tvrdí, že je úprava nadměrná, předložit konkrétní důkazy a výpočty odůvodňující její tvrzení a především případnou alternativní míru úpravy, kterou navrhuje. Skupina Rusal ovšem ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací nic z toho neposkytla. |
(20) |
Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení vyvážejícího výrobce zamítnuto. |
(21) |
Po poskytnutí konečných informací skupina Rusal zopakovala svůj nesouhlas s úpravami provedenými pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení v případě transakcí DAP a CIF. Skupina Rusal nezpochybňuje použití čl. 2 odst. 9 ohledně zapojení obchodníka ve spojení do všech typů transakcí (tj. DDP, DAP a CIF). Pokud však jde o transakce provedené za podmínek CIF a DAP, skupina Rusal zpochybňuje použitelnost úprav podle čl. 2 odst. 9 druhého a třetího pododstavce, zejména prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Podle jejího názoru je zboží kupujícímu za podmínek CIF a DAP dodáno před dovozem, a proto nejsou tyto úpravy použitelné. Ve svých připomínkách skupina Rusal uvedla řadu případů, kdy Komise zjevně neprovedla úpravy podle čl. 2 odst. 9. A nakonec skupina Rusal tvrdí, že v případě, že by Komise měla za to, že použití čl. 2 odst. 9 vyžaduje automatickou úpravu o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a zisk, pak by útvary Komise měly uznat, že obchodník byl vnitřním oddělením vyvážejícího vývozce u transakcí CIF a DAP, a tudíž na tyto transakce uplatnit čl. 2 odst. 8 základního nařízení. |
(22) |
V reakci na to Komise potvrzuje, že v případě skupiny Rusal by se měla úprava o přiměřené rozpětí u prodejních, správních a režijních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 9 druhého a třetího pododstavce použít pro všechny typy transakcí. I když je dodání zboží u transakcí CIF provedeno před propuštěním do volného oběhu a i když má odpovědnost za celní odbavení kupující (na rozdíl od transakcí za podmínek DDP), nemění to nic na skutečnosti, že prodej provádí obchodník ve spojení, který nese prodejní, správní a režijní náklady a který obvykle usiluje o dosažení zisku za své služby. S ohledem na to, že obchodník je ve spojení s vyvážejícím výrobcem, z čl. 2 odst. 9 základního nařízení vyplývá, že údaje tohoto obchodníka jsou už ze své podstaty nespolehlivé a že jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk by měl stanovit přiměřeným způsobem vyšetřující orgán. Kromě toho čl. 2 odst. 9 základního nařízení nebrání provedení úprav o náklady vzniklé před dovozem v takové míře, v jaké je obvykle nese dovozce. Úplné vyloučení úprav o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, pokud jde o prodej provedený za podmínek CIF, proto není opodstatněné. Skutečnost, že společnost ve spojení plní jen určité funkce, tedy nebrání Komisi v provedení úprav podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, mohla by se však projevit v nižší částce prodejních, režijních a správních nákladů, která se má odečíst od ceny, za níž se dotčený výrobek poprvé znovu prodá nezávislému kupujícímu. V každém případě nese důkazní břemeno zúčastněná strana, která hodlá zpochybnit rozsah úprav provedených na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Pokud však tato strana považuje úpravy za nadměrné, musí poskytnout konkrétní důkazy a výpočty odůvodňující tato tvrzení. Je třeba zmínit, že pokud jde o transakce DAP, jsou místa dodání uvnitř celního území EU, a proto je rozdíl ohledně míry zapojení obchodníka v porovnání s prodejem za podmínek DDP dokonce ještě menší. Pokud jde o předchozí případy zmíněné skupinou Rusal, je důležité nejprve poznamenat, že postoj Komise je v souladu s judikaturou soudů Unie. Za druhé, Komise má ve sféře opatření na ochranu obchodu širokou diskreční pravomoc, při jejímž výkonu není vázána předchozími posouzeními. V každém případě se skutková situace v každém z případů uvedených skupinou Rusal lišila. A nakonec, pokud jde o podpůrný návrh použít čl. 2 odst. 8 základního nařízení, Komise odkazuje na odůvodnění v tomto bodě a v 19. bodě odůvodnění a opakuje, že již samotné spojení mezi vývozcem a společností ve spojení postačuje k tomu, aby mohla považovat skutečné vývozní ceny za nespolehlivé, neboť existence spojení mezi vývozcem a společností ve spojení je jedním z řady důvodů, na jejichž základě lze skutečné vývozní ceny považovat za nespolehlivé. |
(23) |
Pokud jde o vyčíslení úpravy o prodejní, režijní a správní náklady a zisk, Komise po obdržení připomínek k poskytnutí prozatímních informací vyzvala skupinu Rusal, aby určila část prodejních, režijních a správních nákladů, u které se domnívá, že se na transakce CIF a DAP nepoužije nebo že je pro tyto transakce nepřiměřená, a aby své tvrzení – jak požaduje judikatura – podložila. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné důkazy, neboť skupina Rusal podmínila předložení jakýchkoli informací tím, že Komise přijme její právní výklad čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že skupina Rusal v tomto ohledu neposkytla žádné informace, mělo by být tvrzení zamítnuto. |
(24) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, prozatímní zjištění uvedená v 29. až 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují a konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením zůstávají nezměněna:
|
D. ÚJMA
1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
(25) |
Změna uvedená v 9. bodě odůvodnění výše neměla vliv na definici výrobního odvětví Unie. |
(26) |
Jelikož k definici výrobního odvětví Unie a k výrobě v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry učiněné v 53. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2. Spotřeba v Unii
(27) |
Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 56. až 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3. Dovoz z dotčené země
(28) |
Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dovozu z dotčené země, potvrzují se závěry uvedené v 61. až 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
(29) |
Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že na analýzu hospodářské situace výrobního odvětví Unie měla vliv provázanost trhů HFD a KHF. Strana tvrdila, že provázanost těchto trhů vychází ze tří hlavních předpokladů: i) všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni vyrábět HFD i KHF ve stejném výrobním zařízení a se stejným vybavením, ii) poměrně snadno lze vyrábět střídavě KHF a HFD a iii) vysoká cenová pružnost poptávky po obou výrobcích. Strana dále tvrdila, že výrobci Unie nebyli schopni rozlišovat hospodářské činitele týkající se každého tohoto produktu zvlášť a že proto Komise měla použít čl. 3 odst. 8 základního nařízení a své posouzení újmy provádět na širším základě. |
(30) |
Je však třeba poznamenat, že KHF je jiný produkt než HFD a že se používá k jiným účelům. Jak je vysvětleno v 131. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, největší výrobce HFD v Unii zařazený do vzorku vyráběl výhradně HFD. Jak je rovněž uvedeno v uvedeném bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že výrobci v Unii, kteří vyrábějí HFD i KHF, nemohou snadno přecházet z výroby jednoho výrobku na druhý, jelikož k dosažení co nejvyšší efektivnosti je nutno vyrábět určité množství u obou výrobků. Kromě toho šetření ukázalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli tyto dva typy fólií ve stabilním poměru. Kromě toho výrobci v Unii, kteří vyráběli jak HFD, tak KHF, byli schopni oddělit hospodářské a finanční údaje týkající se výroby a prodeje HFD od údajů týkajících se výroby a prodeje KHF. Analýza újmy v 71. až 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tedy týká pouze výroby a prodeje HFD v Unii a tvrzení, že Komise měla použít čl. 3 odst. 8 základního nařízení, bylo proto zamítnuto. |
(31) |
Po poskytnutí konečných informací tato zúčastněná strana nesouhlasila se závěrem Komise, že čl. 3 odst. 8 základního nařízení nebyl v tomto případě použitelný. Zúčastněná strana zopakovala své argumenty uvedené ve 29. a 30. bodě odůvodnění výše, aniž by předložila jakékoli nové prvky. Trvala také na tom, že Komise nemohla stanovit, že většina výrobců v Unii byla schopna oddělit hospodářské a finanční údaje týkající se výroby HFD a KHF, avšak své tvrzení nepodložila. Komise proto potvrzuje, že v tomto případě nemusela využít čl. 3 odst. 8 základního nařízení, neboť ověřené údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku umožňovaly vymezení výroby obdobného výrobku. Jelikož tato zúčastněná strana učinila pouze tvrzení, která jsou fakticky nesprávná, byla tato tvrzení zamítnuta. |
(32) |
Po poskytnutí prozatímních informací ruské orgány požádaly Komisi, aby poskytla nedůvěrná znění odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku a všechny další důkazy prokazující podstatnou újmu. Dále žádaly o přístup k metodice použité Komisí k posouzení podstatné újmy, která byla způsobena výrobcům v Unii. |
(33) |
Komise připomíná, že ruské orgány byly informovány spolu se všemi zúčastněnými stranami dne 25. srpna 2015 (po předložení jejich připomínek po poskytnutí prozatímních informací) o tom, jaký přesný postup musí dodržet, aby získaly přístup k nedůvěrnému spisu šetření. Nedůvěrná znění těchto odpovědí byla dostatečně podrobná, aby umožňovala přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud jde o další důkazy, které podporují zjištění o podstatné újmě způsobované výrobnímu odvětví Unie, byly uvedeny v 71. až 108 bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
5. Závěr ohledně újmy
(34) |
Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany tvrdily, že ne všechny ukazatele újmy ukazovaly nepříznivou tendenci a že existence příznivé tendence u některých ukazatelů újmy by svědčila o tom, že výrobnímu odvětví Unie není způsobována podstatná újma. Tvrdily rovněž, že nedostatečné zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Unie neprokazuje podstatnou újmu, neboť se jednalo o výsledek nedostatečné výrobní kapacity, když vzrostla v Unii poptávka. |
(35) |
Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení je zjištění podstatné újmy založeno na celkovém posouzení všech relevantních ukazatelů újmy. Vyvozování závěrů založených pouze na některých vybraných ukazatelích újmy by analýzu v tomto případě zkreslilo. Jak tedy bylo vyvozeno v 106. bodě odůvodnění, i když se výrobní kapacita, výroba a prodej výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zvýšily, tento nárůst byl nižší než růst spotřeby. Navzdory obtížné finanční situaci výrobního odvětví Unie se výrobci v Unii snažili investovat do zvýšení kapacit, aby využili nárůstu spotřeby v Unii. Jelikož však nebyli schopni zvýšit ceny na úroveň pokrývající náklady, jejich možnosti investovat do zvýšení kapacit byly omezené. Výrobci byli do určité míry schopni financovat ztráty vzniklé při výrobě a prodeji HFD ze zisků plynoucích z prodeje dalších výrobků. Z dlouhodobého hlediska však taková strategie pro výrobní odvětví Unie – tedy vyrábět výrobek se ztrátou – není udržitelná. Proto se tvrzení, že ne všechny ukazatele vykazovaly nepříznivou tendenci a že proto nedocházelo k podstatné újmě, zamítá. |
(36) |
Po poskytnutí konečných informací ruské orgány zopakovaly své tvrzení učiněné před prozatímní fází, že podle veřejně dostupných finančních dokumentů žadatelů nedošlo k žádné podstatné újmě. |
(37) |
Jak je vysvětleno v 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, někteří výrobci v Unii nevyráběli výhradně HFD, a proto veřejně přístupné finanční dokumenty nedokázaly rozkrýt skutečnou situaci výrobního odvětví Unie, pokud šlo o HFD. Kromě toho se výsledky šetření opírají o skutečné ověřené údaje o HFD od výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto. |
(38) |
Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana zopakovala své tvrzení, že většina relevantních činitelů a ukazatelů, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie, pokud jde o HFD, zaznamenala během posuzovaného období příznivý vývoj. Tvrdila dále, že analýza situace výrobního odvětví Unie, kterou provedla Komise, je založena pouze na několika ukazatelích. |
(39) |
Analýza situace výrobního odvětví Unie provedená Komisí však vychází ze souhrnu všech faktorů uvedených v oddíle D prozatímního nařízení. Skutečnost, že některé ukazatele újmy, jako je výroba, výrobní kapacita a objem prodeje, vykazovaly během posuzovaného období příznivou tendenci, nevyvrací celkový závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Na ukazatele nelze pohlížet odděleně, je třeba zohlednit také jejich vzájemnou korelaci. Jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem výroby se během posuzovaného období zvýšil o 7 % a výrobní kapacita o 12 %. Tento nárůst však byl nižší než zvýšení spotřeby, která rostla mnohem více, a to o [17 %–28 %] během posuzovaného období. V důsledku toho, i když se objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zvýšil o [2 %–10 %], na trhu s ještě větším nárůstem spotřeby to nevedlo ke zvýšení tržního podílu, nýbrž naopak ke ztrátě podílu na trhu o 8 procentních bodů. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemohlo mít ze zvýšené spotřeby prospěch. Kromě toho, i když objem investic během posuzovaného období vzrostl o 47 %, stále to bylo méně, než by bylo třeba k tomu, aby odpovídal růstu spotřeby. A na závěr, peněžní tok vykazoval příznivou tendenci, ale v absolutních hodnotách zůstal na nízké úrovni. Příznivá tendence u některých ukazatelů, pokud byly analyzovány v korelaci s dalšími faktory, tedy ve skutečnosti potvrzuje, že se výrobní odvětví Unie nachází v situaci, kdy mu vzniká újma. Proto se tvrzení uvedená v 38. bodě odůvodnění výše zamítla. |
(40) |
Po poskytnutí konečných informací pět subjektů, které fólie převíjejí, v souvislosti s požadavkem, aby opatřeními byla zavedena ve formě minimální dovozní ceny, tvrdilo, že prodejní cena výrobců v Unii vyrábějících pouze HFD se po období šetření zvýšila, zatímco přirážka u hliníku se snížila. Strany rovněž tvrdily, že tyto prvky znamenaly pro tyto výrobce v Unii vyšší zisky. |
(41) |
V souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení bylo výše uvedeného závěru o újmě dosaženo na základě ověřených údajů za posuzované období, přičemž nebyly zohledněny údaje za období následující po šetření, a na základě údajů reprezentativních pro všechny společnosti zařazené do vzorku, a nikoli pro jediného výrobce v Unii. Proto bylo tvrzení uvedené ve 40. bodě odůvodnění zamítnuto. |
(42) |
Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, se potvrzují závěry učiněné v 71. až 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, což se nejvíce projevilo zejména v záporné hodnotě ziskovosti téměř po celé posuzované období. |
E. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
1. Vliv dumpingového dovozu
(43) |
Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení předložená před uložením prozatímního cla, tj. že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dovozem z Ruska, nýbrž dalšími faktory, jako je neschopnost výrobního odvětví Unie zvyšovat své výrobní kapacity podle rostoucí poptávky, dovoz z jiných třetích zemí, jako je Turecko a ČLR, a zvýšení výroby KHF na úkor HFD ze strany výrobního odvětví Unie. |
(44) |
Údajným dopadem těchto dalších faktorů na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, se zabývá 49. až 97. bod odůvodnění níže. |
(45) |
Kromě toho jedna strana tvrdila, že ziskovost výrobního odvětví Unie se zvýšila v roce 2013, kdy dovoz z Ruska dosáhl nejvyššího absolutního objemu, což by údajně mělo svědčit o tom, že dovoz z Ruska neměl dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, a proto nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. |
(46) |
Jak je znázorněno v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období mírně kolísala mezi – 2,9 % a 0,2 %. Výrobní odvětví Unie v roce 2013 jen stěží překročilo hranici ziskovosti, tj. dosáhlo 0,2 %. I když objem dovozu z Ruska byl v témže roce nejvyšší, jeho podíl na trhu zůstal konstantní na úrovni 34 %. Toto malé dočasné zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie proto neovlivnilo závěr, že celková ziskovost výrobního odvětví Unie byla záporná (kromě roku 2013) a cílového zisku ve výši 5 % se během celého posuzovaného období nedosáhlo. Neovlivnilo ani závěr uvedený v 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že existuje příčinná souvislost mezi zhoršením situace výrobního odvětví Unie a dumpingovým dovozem z Ruska, který si držel konstantní a značný podíl na trhu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(47) |
Na základě výše uvedených skutečností byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou v důsledku společné existence značného objemu dovozu z Ruska (34 % podíl na trhu držený jedním výrobcem) a vysokého cenového tlaku vyvíjeného tímto dovozem na trh Unie (cenové podbízení činilo přibližně 12 %). |
(48) |
Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se vlivu dumpingového dovozu, potvrzují se závěry uvedené ve 110. až 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2. Vliv dalších faktorů
2.1. Vliv dovozu z dalších zemí
(49) |
Po poskytnutí prozatímních informací se Komise dozvěděla, že v tabulce 11 prozatímního nařízení byl do celkového dovozu chybně zahrnut také dovoz z Ruska. Tabulka uvedená níže nahrazuje tabulku 11 v prozatímním nařízení. Tabulka 1 Dovoz z dalších třetích zemí
|
(50) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise nedokázala oddělit a rozlišit škodlivé účinky dovozu z ČLR a Turecka, a další zúčastněné strany tvrdily, že Komise podcenila dopad dovozu ze třetích zemí na situaci výrobního odvětví Unie. |
(51) |
Pokud jde o dovoz z ČLR, po poskytnutí prozatímních informací bylo zjištěno, že z důvodu administrativní chyby musí být provedena malá úprava v úrovni cenového podbízení u dovozu z Číny (která je uvedena ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení). Po opravě bylo zjištěno, že průměrná cena celkového objemu dovozu z ČLR do Unie představovala v období šetření cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 10,2 % oproti 13 % uvedeným ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
(52) |
Jak je navíc vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem dovozu z ČLR klesl v posuzovaném období o [47 %–57 %] s odpovídajícím poklesem podílu na trhu ze 4 % na 2 % a ceny tohoto dovozu se podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie o 10,2 %. Na tomto základě Komise ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že dovoz z Číny zčásti přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by však narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jelikož byl podíl čínského dovozu na trhu nízký a během posuzovaného období vykazoval klesající tendenci, tento dovoz nemohl vyvíjet značný cenový tlak na výrobce v Unii, který by jim bránil zvýšit ceny na ziskovou úroveň. Závěr, že dovoz z Číny nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak se uvádí ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se tedy potvrzuje. |
(53) |
Pokud jde o dovoz z Turecka, jak je vysvětleno ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ten vykazoval během posuzovaného období rostoucí tendenci a v období šetření dosáhl podílu na trhu 13 % z důvodu vysoké poptávky na trhu Unie, kterou výrobci Unie nebyli schopni uspokojit (jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění). Avšak přestože turecké dovozní ceny klesly během posuzovaného období o 13 %, zůstaly na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie a výrazně nad úrovní cen dovozu z Ruska. I když měl podíl dovozu z Turecka na trhu rostoucí tendenci, nemohl vzhledem k tomu, že jeho ceny byly na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie (někdy dokonce vyšší), vyvíjet značný cenový tlak na výrobce v Unii, který by jim bránil zvýšit ceny na ziskovou úroveň. Proto se závěr, že dovoz z Turecka nenarušil souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, potvrzuje. |
(54) |
Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana zopakovala své tvrzení učiněné v prozatímní fázi, že Komise neoddělovala a nerozlišovala škodlivé účinky dovozu z Turecka. Tvrdila rovněž, že rostoucí objem dovozu z Turecka poškodil výrobní odvětví Unie z hlediska podílu na trhu a využití kapacity, a proto údajně narušil příčinnou souvislost mezi dovozem z Ruska a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie. |
(55) |
Je pravda, že podíl dovozu z Turecka na trhu se během posuzovaného období zvýšil, zatímco podíl výrobního odvětví Unie se snížil. Dovoz z Turecka však představoval v období šetření podíl na trhu ve výši 13 %, zatímco podíl ruského dovozu na trhu činil 34 %. Navíc byly turecké ceny na stejné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie, zatímco ruské dovozní ceny představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o [3 %–7 %]. Kromě toho se zdůrazňuje, že není udržitelné, aby ztrátové odvětví, jako je odvětví HFD, soustavně zvyšovalo objem prodeje a zároveň mu vznikaly ztráty. Odvětví musí před dalším zvýšením svého objemu prodeje nejprve zvýšit ceny nad úroveň pokrývající náklady. To však nebylo možné z důvodu cenového tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem ve značných objemech z Ruska. Tvrzení, že dovoz z Turecka narušil příčinnou souvislost mezi dovozem z Ruska a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, bylo proto zamítnuto. |
(56) |
Dále se tvrdilo, že turecké dovozní ceny jsou vyšší než ruské dovozní ceny, jelikož se turečtí výrobci specializují a zaměřují svůj vývoz na trh Unie na tenčí fólie o tloušťce 0,008–0,009 mm, které ruští výrobci na trh Unie nevyvážejí. Toto tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem, a proto bylo zamítnuto. |
(57) |
Pokud jde o dovoz ze zbývajících třetích zemí, jeho objem se v letech 2011 až 2013 snížil o [20 %–39 %] a poté se ke konci období šetření zvýšil o [2 %–15 %]. Jak je vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jejich podíl na trhu se snížil ze 4 % v roce 2011 na 2 % v roce 2013 a následně do konce období šetření vzrostl na 4 %. Jak se rovněž uvádí v témže bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly jejich ceny nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2012, avšak vyšší než ruské dovozní ceny v průběhu posuzovaného období. Dovoz z ostatních třetích zemí tedy nemohl vyvíjet tak značný cenový tlak na výrobce v Unii, aby jim bránil zvýšit ceny na ziskovou úroveň. Proto se závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, potvrzuje. |
(58) |
Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 117. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.2. Vývoj spotřeby v Unii
(59) |
Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany tvrdily, že se výrobnímu odvětví Unie navzdory investicím do zvýšení výrobní kapacity nepodařilo pokrýt rostoucí spotřebu, což mu údajně způsobilo podstatnou újmu. |
(60) |
Za prvé, strana nevysvětlila, jak mohlo zvýšení spotřeby v Unii jako takové mít negativní dopad na výrobní odvětví Unie, a tím narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Naopak, za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, lze logicky předpokládat, že výrobní odvětví Unie bude mít ze zvýšené spotřeby prospěch. |
(61) |
Za druhé, dovoz z Ruska byl schopen zvýšit svůj podíl na trhu o 5 procentních bodů, zatímco výrobci v Unii 8 procentních bodů svého podílu na trhu ztratili, tj. v posuzovaném období se snížil z 55 % na 47 %. |
(62) |
Jak je dále vysvětleno v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobci v Unii se snažili zvýšit výrobní kapacitu, avšak jejich snahu omezovala složitá finanční situace. Poměrně nízkou úroveň investic zavinila složitá finanční situace výrobního odvětví Unie, jež je sama způsobena dumpingovým dovozem. Kromě toho, i když se výrobní kapacita výrobního odvětví Unie během posuzovaného období mírně zvýšila, využití kapacity se snížilo kvůli levnému dumpingovému dovozu z Ruska. Navíc, objem výroby výrobního odvětví Unie se mírně zvýšil, ale jeho podíl na trhu se během posuzovaného období soustavně snižoval. Tuto skutečnost proto nelze považovat za důvod podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta. |
(63) |
Jelikož nebyla v tomto ohledu předložena žádná další připomínka, byly potvrzeny závěry učiněné ve 123. až 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.3. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie
(64) |
Jelikož ke vlivu vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nebyly předloženy žádné připomínky, byly potvrzeny závěry učiněné ve 126. až 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.4. Činnost výrobního odvětví Unie na trhu konvertovaných hliníkových fólií („KHF“)
(65) |
Po poskytnutí prozatímních informací jedna strana tvrdila, že Komise nepřezkoumala KHF jako další faktor. Zopakovala své tvrzení, že někteří výrobci v Unii se rozhodli zvýšit výrobu a prodej lukrativnějšího produktu KHF na úkor výroby HFD. Tvrdila rovněž, že Komise neposoudila dopad výroby a prodeje KHF ani její hospodářské situace na celkovou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, pokud jde o HFD. Toto tvrzení zopakovala i po poskytnutí konečných informací, aniž by poskytla jakékoli nové informace. |
(66) |
Jak je vysvětleno v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, několik výrobců v Unii vyrábělo KHF i HFD, zatímco největší výrobce HFD zařazený do vzorku v období šetření nevyráběl KHF. Šetření dále ukázalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli tyto dva typy fólií ve stabilním poměru, a proto se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie nepřecházelo na výrobu KHF na úkor HFD. V každém případě, pokud by k takovému přechodu došlo, byl by to spíše vliv dumpingového dovozu z Ruska, který soustavně vyvíjel značný cenový tlak na HFD, jenž bránil výrobcům v Unii zvýšit ceny na ziskovou úroveň. Šetření dále ukázalo, že vývojová tendence ziskovosti u dotčeného výrobku je ve všech společnostech zařazených do vzorku srovnatelná bez ohledu na podíl výroby HFD a KHF v jejich celkové výrobě. Tvrzení popsané v 65. bodě odůvodnění se proto zamítá. |
(67) |
Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené ve 129. až 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.5. Náklady na suroviny
(68) |
Po poskytnutí prozatímních informací ruské orgány nesouhlasily se závěrem Komise, že vývoj kotované ceny hliníku na Londýnské burze kovů nemá vliv na skutečnost, že ruské dovozní ceny představovaly cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie a vyvíjely cenový tlak na trhu Unie, kvůli čemuž výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by pokryla jeho výrobní náklady. |
(69) |
Jak bylo vysvětleno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že jak výrobní odvětví Unie, tak ruští vyvážející výrobci nesli při nákupu hliníku pro výrobu HFD srovnatelné náklady, neboť tržní ceny hliníku jak v Rusku, tak v Unii přímo souvisely s cenami na Londýnské burze kovů. Navíc, zatímco prodejní ceny výrobního odvětví Unie a rovněž dovozní ceny HFD z Ruska klesaly v návaznosti na vývoj kotované ceny hliníku na Londýnské burze kovů, šetřením bylo zjištěno, že během posuzovaného období byly ruské dovozní ceny HFD trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v období šetření se vůči nim podbízely o [3 %–7 %]. Kromě toho prodejní ceny HFD výrobního odvětví Unie nestačily pokrýt jednotkové výrobní náklady, i když jednotkové výrobní náklady poklesly. Bylo tomu tak kvůli cenovému tlaku ze strany dumpingového dovozu ve značných objemech, který představoval cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie a který výrobnímu odvětví Unie neumožnil zvýšit své prodejní ceny, a tudíž využívat snížení ceny suroviny. |
(70) |
Po poskytnutí konečných informací ruské orgány zopakovaly své tvrzení, že cenový tlak na trhu Unie vyvolaly ceny hliníku na Londýnské burze kovů, a nikoli ruský dovoz HFD, aniž však v tomto ohledu předložily nové důkazy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(71) |
Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené ve 133. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.6. Kumulovaný vliv dalších faktorů
(72) |
Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise neprovedla posouzení kumulovaného vlivu všech dalších faktorů, aniž upřesnila právní základ pro své tvrzení nebo vysvětlila, jak by to vzhledem k okolnostem tohoto případu mohlo vést k přičtení újmy vyplývající z dalších faktorů dumpingovému dovozu z Ruska. |
(73) |
Za prvé, ze základního nařízení pro Komisi nevyplývá povinnost provést při analýze dopadu dalších faktorů posouzení kumulovaného vlivu těchto faktorů. Za druhé, v tomto případě Komise byla schopna řádně rozlišit a oddělit vliv všech dalších známých faktorů jednotlivě na situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu z Ruska. Komise proto mohla dospět k závěru, že újma, kterou přičítá dumpingovému dovozu z Ruska, je skutečně způsobována tímto dovozem, a nikoli dalšími faktory. Komise tudíž splnila svou povinnost nepřičítat dumpingovému dovozu z Ruska újmu způsobenou dalšími příčinnými faktory. Společná analýza všech známých faktorů tudíž není nutná. V každém případě tato zúčastněná strana neuvedla žádný důkaz potvrzující, že Komise v tomto případě nesprávně přičetla dumpingovému dovozu z Ruska újmu způsobovanou dalšími faktory. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
2.7. Údajné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz HFD z ČLR
(74) |
Po poskytnutí konečných informací ruský vyvážející výrobce a několik subjektů, které fólie převíjejí, poprvé tvrdili, že platná antidumpingová opatření na dovoz HFD z ČLR jsou obcházena prostřednictvím nepatrně upravené formy, která jim umožňuje registraci v Eurostatu jako KHF při použití kódu KN 7607 11 19. Kromě toho strany tvrdily, že hliníková fólie o tloušťce 0,007 mm až 0,2 mm uvedená v čínské databázi statistických údajů je dovozem HFD obcházejícím opatření použitím dvou kódů, 7607 11 90 a 7607 11 20. Objem dovozu, který údajně obchází opatření, se proto odhadoval na přibližně 30 000 tun ročně, a tvrdilo se, že výrobnímu odvětví způsobuje újmu. |
(75) |
Je třeba připomenout, že v roce 2012 Komise zahájila šetření týkající se možného obcházení antidumpingových opatření na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých nežíhaných hliníkových fólií v rolích o šířce přesahující 650 mm pocházejících z Čínské lidové republiky (3), uložených nařízením Rady (ES) č. 925/2009 (4). Dne 2. července 2013 však Komise šetření poté, co žadatelé stáhli žádost, ukončila (5), aniž by antidumpingová opatření na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z ČLR rozšířila na dovoz některých nežíhaných hliníkových fólií v rolích o šířce přesahující 650 mm pocházejících z ČLR. |
(76) |
Současné šetření se údajným obcházením nezabývá. Komise v každém případě analyzovala dovoz HFD a KHF z ČLR na základě databáze čínské statistiky poskytnuté zdrojem Goodwill China Business Information Ltd a statistiky Eurostatu. |
(77) |
Dovoz hliníkových fólií z Číny pod dvěma kódy zmiňovanými zúčastněnými stranami v čínské statistice je znázorněn v tabulce níže: Tabulka 2 Vývoz HFD a KHF z ČLR do Unie
|
(78) |
Je třeba poznamenat, že čínské kódy v tabulce výše nejsou specifické pro HFD a na KHF se tyto kódy vztahují také. Zúčastněné strany prostě předpokládaly, že celkový objem vyvezený pod těmito dvěma kódy je dovoz HFD obcházející opatření, a pominuly skutečnost, že vývoz KHF je rovněž vykazován v těchto kódech. |
(79) |
Navíc je třeba poznamenat, že se kód KN 7607 11 19 v Eurostatu dále dělí na dva různé kódy, jeden pro HFD (7607111910) a jeden pro KHF (7607111990). Celkový dovoz KHF z ČLR v posuzovaném období je znázorněn v tabulce níže: Tabulka 3 Dovoz KHF z ČLR
|
(80) |
Na základě výše uvedeného, i když není vyloučeno, že část dovezeného objemu deklarovaná jako KHF je skutečně dovoz HFD obcházející opatření, zúčastněné strany jasně zveličily objem dovozu HFD údajně obcházejícího opatření, neboť v posuzovaném období byl s výjimkou období šetření celkový objem dovozu KHF z ČLR nižší než údajný dovoz HFD obcházející opatření (tj. 30 000 tun). Informace předložené stranami ani informace získané Komisí neumožňují oddělení dovozu HFD údajně obcházejícího opatření od skutečných KHF v těchto kódech, a proto Komise není schopna posoudit objem dovozu HFD údajně obcházejícího opatření, pokud tento existuje. |
(81) |
Jelikož strany na podporu svého tvrzení nepředložily žádné další důkazy, dospělo se k závěru, že objem dovozu, kterého se týká údajné obcházení opatření, pokud existuje, jako takový nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. |
2.8. Další argumenty
(82) |
Ruské orgány tvrdily, že Komise nevzala v úvahu obecnou tendenci snižování cen HFD na světových trzích. |
(83) |
Jak je vysvětleno v 67., 91. 118. až 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ceny v Unii i dovozní ceny z Ruska, Turecka, ČLR a dalších třetích zemí se během posuzovaného období snížily. Avšak ceny ruského dovozu byly trvale nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a cenové podbízení dosáhlo při značných objemech [3 %–7 %]. Z toho důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto. |
(84) |
Jiná zúčastněná strana tvrdila, že ziskovost výrobního odvětví Unie se nezvýšila z důvodu rozšiřování výrobních kapacit a zvýšení investic. |
(85) |
Výroba HFD je náročná na strojní zařízení. Aby tedy výrobní odvětví Unie zvýšilo svou výrobní kapacitu, musí investovat do strojního zařízení. Z účetního hlediska však je dopad odepisování strojů v celkových výrobních nákladech omezený, činí 3 % až 5 %, a tudíž nemůže mít značný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(86) |
Po poskytnutí konečných informací ruské orgány, aniž by své tvrzení podpořily důkazy, tvrdily, že statistické údaje z Ruska zohledňují pouze HFD průměrné kvality, které jsou levnější, zatímco statistiky Unie a dalších významných třetích zemí zohledňují kombinaci HFD s dražšími fóliemi. |
(87) |
Při šetření nebyl zjištěn žádný takový rozdíl v kvalitě mezi HFD vyráběnými výrobci v Unii a HFD dováženými z Ruska. Subjekty, které fólie převíjejí a nakupují HFD od výrobců v Unii, výrobců z Ruska a dalších třetích zemí, zejména Turecka, nevznesly během šetření žádné námitky ohledně rozdílu v kvalitě HFD z různých zdrojů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(88) |
Po poskytnutí konečných informací jedna strana rovněž tvrdila, že Komise v rámci současného šetření nezohlednila skutečnost, že čtyři ze šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku vypovídali o újmě způsobované dumpingovým dovozem KHF z ČLR. |
(89) |
Je pravda, že Komise dne 12. prosince 2014 zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (6), jimiž jsou KHF. Jak je vysvětleno v 30. bodě odůvodnění výše, HFD a KHF jsou dva různé výrobky, prodávané na dvou různých trzích. Újma způsobovaná výrobnímu odvětví Unii výrobou a prodejem KHF, pokud existuje, není zohledněna v situaci odvětví HFD. Kromě toho Komise řízení týkající se dovozu KHF z ČLR zastavila bez uložení opatření (7). Konkrétně Komise v ukončeném řízení nedospěla k žádnému zjištění, zda je výrobnímu odvětví Unie způsobována dovozem KHF z ČLR újma, či nikoli. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(90) |
Po poskytnutí konečných informací pět subjektů, které fólie převíjejí, tvrdilo, že ruské HFD konkurují HFD vyráběným výrobci v Unii zařazenými do vzorku jen okrajově. Dále tvrdily, že ruské HFD konkurují HFD dováženým z Turecka a ČLR. |
(91) |
Toto tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem, a proto bylo zamítnuto. |
(92) |
Subjekty, které fólie převíjejí, také tvrdily, že obecně většina výrobců v Unii zařazených do vzorku neprodává HFD uvedeným subjektům, neboť se nejedná o HFD pro výrobu spotřebitelských rolí, nýbrž o KHF prodávané s přirážkou za ceny blížící se 3 000 EUR za tunu. |
(93) |
Toto tvrzení je věcně nesprávné. Za prvé je třeba poznamenat, že – jak je uvedeno v tabulce 7 prozatímního nařízení – průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie činila během období šetření 2 597 EUR za tunu, a nikoli 3 000 EUR, jak se tvrdilo. Navíc šetření potvrdilo, že všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali HFD subjektům, které fólie převíjejí. Čtyři tyto subjekty, které v šetření spolupracovaly a poskytly odpovědi na dotazník, nakupovaly HFD od výrobců v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(94) |
Pět subjektů, které fólie převíjejí, rovněž tvrdilo, že výrobce v Unii zařazený do vzorku, který vyráběl pouze HFD, ve skutečnosti způsoboval podstatnou újmu ostatním výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, neboť jeho prodejní ceny se podbízely vůči cenám ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku. Kromě toho se také tvrdilo, že jelikož se výpočet ziskovosti výrobního odvětví Unie zakládal pouze na údajích o výrobcích v Unii zařazených do vzorku, tj. nevztahoval se na celé výrobní odvětví Unie, měla by Komise také omezit analýzu podílu na trhu na společnosti zařazené do vzorku, a nevztahovat ji na celé výrobní odvětví Unie. |
(95) |
Během posuzovaného období byly prodejní ceny výrobce v Unii zařazeného do vzorku, který vyráběl pouze HFD, v souladu s průměrnými cenami výrobního odvětví v Unii a v některých letech byly dokonce vyšší. Je proto věcně nesprávné tvrdit, že ceny tohoto výrobce v Unii se podbízely cenám ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku. |
(96) |
Pokud jde o druhou část tvrzení, Komise připomíná, že analýza újmy je prováděna na úrovni výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Navíc, jak je vysvětleno v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrán vzorek. Do vzorku bylo zařazeno šest společností, které představovaly přes 70 % celkové výroby v Unii. Pokud jde o výběr vzorku, nebyly ve stanovené lhůtě vzneseny žádné připomínky, a proto byl vzorek považován pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní. Vzhledem k použití výběru vzorku, jak je vysvětleno v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Seznam těchto ukazatelů je uveden v 74. a 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Z toho vyplývá, že ziskovost je mikroekonomický ukazatel, a proto se vypočítává na základě údajů, které o sobě uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku, zatímco podíl na trhu je makroekonomický ukazatel, a proto by se měl vypočítávat ve vztahu k celému výrobnímu odvětví Unie. Obě metody Komisi opravňují učinit zjištění, která jsou jako taková platná pro celé výrobní odvětví Unie. |
(97) |
Proto se tvrzení uvedená v 94. bodě odůvodnění výše zamítla. |
3. Závěr týkající se příčinné souvislosti
(98) |
Žádné z tvrzení, která předložily zúčastněné strany, neprokazuje, že dopad ostatních činitelů kromě dumpingového dovozu z Ruska byl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou. Ve světle výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Ruska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. |
(99) |
Závěry uvedené ve 137. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují. |
F. ZÁJEM UNIE
1. Zájem výrobního odvětví Unie
(100) |
Po poskytnutí prozatímních informací ruské orgány tvrdily, že zavedení opatření na dovoz z Ruska povede ke zvýšení dovozu HFD z ostatních třetích zemí, zejména z Turecka a ČLR, a proto není zavedení antidumpingových opatření týkajících se dovozu z Ruska v zájmu výrobního odvětví Unie. |
(101) |
Jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, antidumpingová opatření by měla obnovit rovné podmínky v Unii, aby mohlo výrobní odvětví Unie s přiměřenými cenami na trhu Unie konkurovat dovozu z ostatních třetích zemí, včetně Ruska, ČLR a Turecka. Skutečnost, že ostatní třetí země zvyšují svůj dovoz, není jako taková náznakem, že výrobní odvětví Unie nebude mít prospěch z uložených antidumpingových opatření. Očekává se tedy, že výrobní odvětví Unie zvýší svůj objem prodeje, zvětší podíl na trhu a zvýší své prodejní ceny na ziskovou úroveň. |
(102) |
Platná antidumpingová opatření vůči ČLR by měla zajistit, aby čínský dovoz vstupoval na trh Unie za spravedlivé ceny, zatímco ceny tureckého dovozu byly již během posuzovaného období na stejné úrovni jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie a nevyvíjely na trhu cenový tlak. |
(103) |
Komise se domnívá, že tento argument nevyvrací předpoklad uvedený v článku 21 základního nařízení ve prospěch uložení opatření a nutnosti odstranit účinky dumpingového dovozu z Ruska působícího újmu a obnovit rovné podmínky. |
(104) |
Proto byla tato tvrzení zamítnuta. |
(105) |
Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se závěr učiněný ve 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2. Zájem dovozců a obchodníků
(106) |
Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, potvrzuje se závěr učiněný ve 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3. Zájem uživatelů
(107) |
Po poskytnutí prozatímních a konečných informací někteří uživatelé (subjekty, které fólie převíjejí a vyrábějí tzv. spotřebitelské role) zopakovaly svá tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření, aniž však předložily jakékoli nové důkazy. |
(108) |
Jeden subjekt, který fólie převíjí, zejména tvrdil, že antidumpingové clo bude mít značný dopad na jeho ziskovost, jelikož nebude schopen přenést toto clo na své zákazníky. |
(109) |
Toto tvrzení nebylo podloženo. Navíc na základě údajů, které tento subjekt poskytl, šetření ukázalo, že i když uvedený subjekt, který fólie převíjí, není schopen přenést clo na své zákazníky, zůstává ještě ziskový. |
(110) |
Kromě toho šetření ukázalo, že „přirážka“, o kterou subjekty, jež fólie převíjejí, navyšují nákupní cenu HFD, se může značně lišit, a to od 5 % do 70 %, v závislosti na prodejní strategii těchto subjektů. Jak je uvedeno ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, činnost těchto subjektů, které fólie převíjejí a dovážejí HFD z Ruska, představovala pouze nejméně jednu šestinu a nejvíce jednu čtvrtinu jejich celkové činnosti. Dále, jak je uvedeno ve 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, všechny spolupracující společnosti vykázaly celkově zisk. |
(111) |
Po poskytnutí konečných informací jedna strana tvrdila, že subjekty, které fólie převíjejí, nákupní cenu nenavyšují o žádnou „přirážku“ a že 5 % až 70 % přirážka k nákupní ceně, jak ji stanovila Komise ve 110. bodě odůvodnění výše, neodráží činnost uvedených subjektů ani jejich ziskovost. |
(112) |
Je třeba připomenout, že činnost subjektů, které fólie převíjejí, spočívá v převíjení hliníkových fólií z rolí jumbo na menší role pro spotřebitele. Tyto subjekty nemění chemické vlastnosti hliníkových fólií. „Přirážka“ uvedená ve 110. bodě odůvodnění byla vypočítána srovnáním nákupní ceny hliníkové fólie v roli jumbo s prodejní cenou hliníkových fólií ve spotřebitelských rolích pro spolupracující subjekty, které fólie převíjejí. Tyto subjekty nesou náklady během procesu přebalování, avšak tyto náklady jsou nízké, neboť hlavní nákladovou položkou jsou náklady na hliníkovou fólii, které představují přibližně 80 % celkových výrobních nákladů. Prodejní, režijní a správní náklady se mezi jednotlivými subjekty značně liší, a to v závislosti na jejich prodejní strategii. Proto je pravda, že „přirážka“ nepoukazuje na činnost a ziskovost společnosti, avšak ukazuje, že úroveň prodejních, režijních a správních nákladů má značný dopad na ziskovost subjektů, které fólie převíjejí. |
(113) |
Tvrdilo se také, že Komise v analýze situace odvětví převíjení fólií nevzala v úvahu dovoz navazujícího výrobku, tedy spotřebitelských rolí z ostatních třetích zemí, jako je Turecko, Norsko, Švýcarsko, Indie a Malajsie, které nahradily snížení dovozu HFD z ČLR. Tato strana však neposkytla žádné důkazy o tom, jaký dopad měl tento dovoz na situaci odvětví převíjení fólií. |
(114) |
Jak je vysvětleno ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, antidumpingová opatření na dovoz spotřebitelských rolí z ČLR byla uložena v roce 2013, čímž osvobodila navazující průmysl od dumpingového dovozu způsobujícího podstatnou újmu. Tabulka níže znázorňuje vývoj dovozu spotřebitelských rolí po uložení antidumpingových opatření na dovoz spotřebitelských rolí z ČLR u zemí, které uvedená strana zmínila: Tabulka 4 Objem dovozu spotřebitelských rolí (v tunách)
|
(115) |
Objem dovozu spotřebitelských rolí z ČLR činil během období šetření v původním antidumpingovém šetření 12 994 tun (viz tabulka 2 nařízení Komise (EU) č. 833/2012 (8)). Po uložení opatření se objem dovozu spotřebitelských rolí z ČLR v roce 2013 snížil o 8 676 tun (tedy na 4 317,60 tun) a o 9 218 tun v období šetření v tomto šetření (tedy na 3 776,10 tun). Objem tohoto snížení je vyšší než celkový objem dovozu spotřebitelských rolí z pěti zemí zmiňovaných subjekty, které fólie převíjejí, a uvedených v tabulce 4 výše (o 28 % v roce 2013 a o 52 % v období šetření). Tvrzení, že dovoz z výše zmíněných zemí nahradil snížení dovozu z ČLR, tedy není podložené a bylo zamítnuto. |
(116) |
Po poskytnutí konečných informací několik subjektů, které fólie převíjejí, tvrdilo, že v průměru činnost těchto subjektů zahrnující HFD představuje větší část jejich celkové činnosti, než uváděla Komise ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení vycházelo z údajů, jež poskytli dva uživatelé, kteří v šetření nespolupracovali. Uvádělo se proto, že by Komise neměla snižovat význam HFD ve výrobních nákladech subjektů, které fólie převíjejí. |
(117) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že zjištění Komise ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou založena na ověřených údajích spolupracujících subjektů, které fólie převíjejí, a tudíž odrážejí aktuální situaci těchto subjektů. Výše uvedené dodatečné informace byly předloženy až po poskytnutí konečných informací, a tudíž již nemohly být v tak pozdní fázi řízení ověřeny. Proto byly zamítnuty. |
(118) |
Po poskytnutí konečných informací dva subjekty, které fólie převíjejí, tvrdily, že uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska bude mít negativní dopad na jejich ziskovost. |
(119) |
Tyto dva subjekty během šetření až do poskytnutí konečných informací nespolupracovaly a pouze jeden z nich poskytl odpovědi na dotazník v této velmi pozdní fázi řízení. Komise proto nemohla tyto nové informace ověřit. Na tomto základě Komise není schopna posoudit úroveň jejich ziskovosti a dopad uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska na jejich ziskovost. Jejich tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(120) |
Po poskytnutí konečných informací pět subjektů, které fólie převíjejí, prohlásilo, že nebudou schopni přenést náklady na antidumpingové clo na spotřebitele z těchto důvodů: 1) jejich prodej je založen na smluvních ujednáních a ceny vycházejí ze vzorce spojeného s cenou hliníku na Londýnské burze kovů; 2) vzhledem k cenovému tlaku a konkurenci, které vyplývají z údajného obcházení opatření uložených na dovoz spotřebitelských rolí s HFD z ČLR, nemohou vyjednat zvýšení ceny spotřebitelských rolí na trhu Unie; a 3) i když je nyní dovoz spotřebitelských rolí ze třetích zemí do Unie nízký, je pravděpodobné, že se v budoucnosti zvýší. |
(121) |
Šetření ukázalo, že i když subjekty, které fólie převíjejí, nejsou schopny přenést antidumpingové clo na spotřebitele, vliv uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska na tyto subjekty bude omezený. Šetření rovněž ukázalo, že na trhu existují dva typy subjektů, které fólie převíjejí: jedna kategorie subjektů, které fólie převíjejí, prodává značkové spotřebitelské role a má značné prodejní, režijní a správní náklady a druhá kategorie, která prodává neznačkové spotřebitelské role s nízkými prodejními, režijními a správními náklady. Při šetření bylo dále zjištěno, že spolupracující subjekty, které fólie převíjejí, s nízkými prodejními, režijními a správními náklady pravděpodobně po uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska zůstanou ziskoví za předpokladu, že se zvýší také ceny výrobního odvětví Unie o 5 %, aby výrobní odvětví Unie dosáhlo cílového zisku. Spolupracující subjekty, které fólie převíjejí a prodávají značkové spotřebitelské role, mají vysoké „přirážky“ a vysoké prodejní, režijní a správní náklady. Proto se mělo za to, že jsou schopni clo absorbovat. |
(122) |
Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů, potvrzují se 151. až 163. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
4. Zdroje dodávek
(123) |
Po poskytnutí prozatímních informací několik subjektů, které fólie převíjejí, zopakovalo svá tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření týkající se nedostatečné nabídky, aniž by však v tomto ohledu poskytly nějaké nové důkazy. |
(124) |
Za prvé, účelem antidumpingových opatření není vyloučit dovoz z Ruska z trhu Unie, nýbrž zavést na trhu Unie rovné podmínky. Proto budou subjekty, které fólie převíjejí, i po uložení antidumpingových opatření nadále moci dovážet HFD z Ruska, avšak za spravedlivé ceny. Kromě toho se připomíná, že antidumpingové opatření je stanoveno na úrovni rozpětí újmy, které je nižší, než dumpingové rozpětí, a proto bude dovoz z Ruska stále moci přicházet na trh Unie za dumpingové ceny, které však nebudou způsobovat újmu. |
(125) |
Tvrdilo se, že Jižní Afriku a Indii nelze považovat za alternativní zdroje dodávek, které by mohly nahradit dovoz z Ruska, neboť objemy dovozu z těchto zemí byly velmi malé. |
(126) |
Je pravda, že dovoz z Jižní Afriky a Indie byl během posuzovaného období v porovnání s dovozem z Ruska nízký, to však nevylučuje možnost, že tyto země zvýší svůj vývoz na trh Unie v okamžiku, kdy budou rovné podmínky obnoveny. |
(127) |
Tvrdilo se rovněž, že výrobci HFD v Unii spíše zvýší svou výrobu KHF z důvodu údajně vyšších rozpětí na trhu KHF v porovnání s HFD, než aby zvýšili kapacity a výrobu HFD. |
(128) |
Jak je vysvětleno ve 30. a 62. bodě odůvodnění výše, šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie má zájem pokračovat ve výrobě HFD a že v každém případě má jen omezenou možnost přecházet z výroby HFD na výrobu KHF a naopak. Závěrem se také připomíná, že největší výrobce HFD v Unii KHF nevyrábí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
(129) |
Po poskytnutí konečných informací několik subjektů, které fólie převíjejí, na základě pouze důvěrně sdělených informací tvrdilo, že v Unii ani v Turecku neexistují volné výrobní kapacity. Tvrdilo se rovněž, že po uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Arménie arménský výrobce s výrobní kapacitou 25 000 tun ročně přeorientoval svůj vývoz na trh USA. Kromě toho strana tvrdila, že při zohlednění toho, že ceny HFD na trhu Unie zůstanou z důvodu obcházení antidumpingových opatření na dovoz HFD z ČLR nízké, je nepravděpodobné, že by arménský výrobce přesměroval svůj vývoz na trh Unie. Dále, pokud se jedná o Brazílii, subjekty, které fólie převíjejí, poukázaly na souběžné antidumpingové šetření týkající se dovozu HFD z Brazílie a ČLR, kde Komise dospěla k závěru, že se v budoucnu neočekává výrazné zvýšení vývozu z Brazílie na trh Unie. Navíc se tvrdilo, že Indie a Jižní Afrika nemohou představovat spolehlivý a významný zdroj alternativních dodávek, neboť volná kapacita pro výrobu fólií je v těchto zemích omezená. |
(130) |
Důvěrně sdělené důkazy nebyly považovány za dostatečné pro vyvození závěru, že v Unii a v Turecku nebyla k dispozici dostatečná výrobní kapacita. Šetření ve skutečnosti ukázalo, že výrobní odvětví Unie má volnou kapacitu, jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o výrobce v Turecku, šetření rovněž ukázalo, že se tito výrobci o trh Unie zajímají, neboť během posuzovaného období zvýšili svůj objem prodeje. Jelikož ceny na trhu Unie pravděpodobně po uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska dosáhnou úrovně pokrývající náklady, očekává se, že turečtí výrobci budou i nadále považovat trh Unie za atraktivní a pravděpodobně na tento trh přesměrují část své výroby. |
(131) |
Antidumpingová opatření na dovoz HFD z Arménie pozbyla dne 7. října 2014 (9) platnosti, a proto má dovoz HFD z Arménie volný přístup na trh Unie. Tvrzeními o údajném obcházení se podrobně zabývá 74. až 81. bod odůvodnění výše. Po uložení antidumpingových opatření na dovoz HFD z Ruska se očekává, že ceny HFD na trhu Unie dosáhnou úrovně pokrývající náklady. Není proto vyloučeno, že v důsledku toho arménský výrobce přesměruje svůj vývoz na trh Unie. |
(132) |
Pokud jde o Brazílii, opatření pozbyla platnosti a dovoz HFD z Brazílie má volný přístup na trh Unie. Jakmile však ceny na trhu Unie dosáhnou úrovně pokrývající náklady, není vyloučeno, že brazilští výrobci budou považovat trh Unie za atraktivnější než svůj domácí trh nebo trhy třetích zemí, a tudíž přesměrují část své výroby do Unie. |
(133) |
Pokud jde o Indii a Jižní Afriku, považované za alternativní zdroje dodávek, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je třeba za prvé poznamenat, že informace, které strana použila na podporu tvrzení, nerozlišují mezi HFD a KHF. Nicméně, i kdyby byla volná kapacita v těchto zemích nízká, jakmile ceny na trhu Unie dosáhnou úrovně pokrývající náklady, není vyloučeno, že se trh Unie stane pro indické a jihoafrické výrobce atraktivním a že tito výrobci přesměrují část své výroby na trh Unie. |
(134) |
Proto se tvrzení uvedená ve 129. bodě odůvodnění výše zamítla. |
(135) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 164. až 168. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
5. Další argumenty
(136) |
Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že konečná opatření by měla být uložena způsobem, který by nejméně narušoval a omezoval obchod, aniž by však dále toto tvrzení vyjasnila. |
(137) |
Po poskytnutí konečných informací tato zúčastněná strana zopakovala své tvrzení uvedené ve 136. bodě odůvodnění výše, aniž by však ke svému tvrzení poskytla jakékoli dodatečné informace. |
(138) |
V tomto ohledu se zdůrazňuje, že Komise při rozhodování o úrovni antidumpingových opatření uplatňuje pravidlo nižšího cla v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, jak je také nastíněno ve 143. bodě odůvodnění níže. |
(139) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 169. až 172. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
6. Závěr ohledně zájmu Unie
(140) |
Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 173. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
G. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
1. Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)
(141) |
Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany zpochybnily hodnotu cílového zisku použitou k určení úrovně pro odstranění újmy, jak je uvedeno ve 175. až 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Strany tvrdily, že ziskové rozpětí ve výši 2 % je úrovní zisku ověřenou tržním testem, a mělo by proto být použito k určení úrovně pro odstranění újmy. Toto tvrzení však nebylo odůvodněné, a proto bylo zamítnuto. |
(142) |
Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, byly potvrzeny závěry, k nimž se dospělo ve 175. až 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2. Konečná opatření
(143) |
Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku, a to na úrovni rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. |
(144) |
Po poskytnutí konečných informací několik subjektů, které fólie převíjejí, tvrdilo, že by konečná opatření měla být uložena ve formě minimální dovozní ceny. Strany navrhovaly, že by minimální dovozní cena měla být stanovena na úrovni mírně vyšší než zisková cena výrobce vyrábějícího pouze HFD. V návaznosti na slyšení u úředníka pro slyšení strany předložily dodatečné informace a tvrdily, že přirážka u hliníku se po období šetření snížila. |
(145) |
V souvislosti s určením, zda existuje zájem Unie, jak předpokládá čl. 21 odst. 1 základního nařízení, lze však informace týkající se období následujícího po období šetření za těmito účely zohlednit (10). Stále však platí požadavek, aby takové údaje byly ověřeny a aby byly reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Jelikož požadavek na minimální dovozní cenu byl učiněn v tak pozdní fázi šetření, Komise neměla čas rozeslat zúčastněným stranám dotazníky a zorganizovat inspekce na místě. Informace, které předložily strany požadující minimální dovozní ceny, nemohly být ověřeny a rovněž nebyly reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Předložené informace skutečně naznačují zvýšení prodejních cen, zatímco cena hliníku se snižovala, Komise však nemůže vyvozovat smysluplné závěry na základě neověřených a neprezentativních údajů. |
(146) |
Kromě toho by úroveň minimální dovozní ceny měla být vypočítána na základě údajů reprezentativních pro celé výrobní odvětví Unie, a nikoli pouze na úrovni jediného výrobce v Unii, jak navrhovali uživatelé. Navíc musí být údaje použité pro výpočet minimální dovozní ceny ověřeny, ale protože byl požadavek na minimální dovozní cenu učiněn v tak pozdní fázi řízení, Komise nebyla schopna shromáždit a ověřit nezbytné údaje. Proto se mělo za to, že navrhovaná minimální dovozní cena není vhodná. |
(147) |
V každém případě by změna typu opatření vyžadovala úplné informování všech zúčastněných stran, jinak by došlo ke značnému porušení procesních práv výrobního odvětví Unie. Jelikož bylo toto tvrzení předloženo v tak pozdní fázi šetření, Komise neměla čas potřebný pro takové informování zúčastněných stran. |
(148) |
Navíc skutečnost, že vývozce prodává do Unie prostřednictvím obchodníka ve spojení, znamená, že vývozní ceny jsou nespolehlivé. |
(149) |
Vzhledem k výše uvedeným informacím se mělo za to, že v tomto konkrétním případě nenastaly okolnosti, jež by odůvodňovaly uložení minimální dovozní ceny. |
(150) |
Nicméně je třeba poznamenat, že subjekty, které fólie převíjejí, mají stále možnost požádat o prozatímní přezkum v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, pokud jsou pro to splněny podmínky. |
(151) |
Na základě výše uvedeného je sazba cel, která budou uložena, stanovena takto:
|
3. Konečný výběr prozatímních cel
(152) |
Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány. |
4. Závazky
(153) |
Po poskytnutí konečných informací skupina Rusal nabídla cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. |
(154) |
Komise nabídku pečlivě přezkoumala. Je důležité poznamenat, že skupina Rusal je složitá skupina společností s více než 40 závody ve 13 zemích. Skupina zejména zahrnuje výrobce ve spojení v Arménii (Armenal), který vyrábí a prodává dotčený výrobek do Unie. Vzhledem ke vztahu mezi ruskými vyvážejícími výrobci a společností Armenal je pravděpodobné, že tyto společnosti budou prodávat dotčený výrobek stejným zákazníkům nebo zákazníkům ve spojení s jedním z těchto zákazníků v Unii. To představuje vysoké riziko křížové kompenzace. Kromě toho skupina Rusal působí prostřednictvím velmi složitých prodejních kanálů se zapojením obchodníků ve spojení a zprostředkovatelů ve spojení se sídlem jak v Rusku, tak mimo Rusko. Obchodníci ve spojení a zprostředkovatelé ve spojení prodávají do Unie také další výrobky a tyto další výrobky v podstatě představují většinu obratu obchodníků ve spojení. Za těchto okolností nelze vyloužit, že jsou oba dotčené výrobky i další výrobky prodávány stejným zákazníkům. Takové transakce by s sebou nesly i vysoké riziko křížové kompenzace a v každém případě by činily monitorování závazku obzvláště obtížným. |
(155) |
Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že by přijetí závazku bylo nepraktické, a proto se nabídka závazku musí odmítnout. |
(156) |
Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 nevydal žádné stanovisko, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových fólií o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzených, válcovaných, ale dále již neupravených, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) a pocházejících z Ruska.
2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 činí 12,2 %.
3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
Článek 2
Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (EU) č. 2015/1081 se vyberou s konečnou platností.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/1081 ze dne 3. července 2015, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (Úř. věst. L 175, 4.7.2015, s. 14).
(3) Nařízení Komise (EU) č. 973/2012 ze dne 22. října 2012, kterým se zahajuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 925/2009 na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých nežíhaných hliníkových fólií v rolích o šířce přesahující 650 mm pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 28).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 1).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 638/2013 ze dne 2. července 2013, kterým se ukončuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 925/2009 na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých nežíhaných hliníkových fólií v rolích o šířce přesahující 650 mm pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 184, 3.7.2013, s. 1).
(6) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 444, 12.12.2014, s. 13).
(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1928 ze dne 23. října 2015, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 281, 27.10.2015, s. 16).
(8) Nařízení Komise (EU) č. 833/2012 ze dne 17. září 2012, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 29).
(9) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 49, 21.2.2014, s. 7).
(10) Rozsudek Tribunálu ze dne 25. října 2011 ve věci T-192/08. Transnational Company „Kazchrome“ AO, odstavec 221.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/111 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2386
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se zavádí celní evidence dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,
po informování členských států,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 30. dubna 2015 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „antidumpingové řízení“) týkající se dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry (někdy označované jako HFP Rebars) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě podnětu podaného dne 17. března 2015 evropským sdružením oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry v Unii. |
1. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
(2) |
Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli (nikoli však z nerezavějící oceli, rychlořezné oceli a křemíkomanganové oceli), po válcování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny; tyto tyče a pruty mají vroubkování, drážky, žebrování nebo jiné deformace vzniklé během válcování nebo byly po válcování krouceny; hlavním charakteristickým rysem vysokých únavových parametrů je schopnost vydržet opakovanou zátěž bez zlomení, přesněji schopnost odolat více než 4,5 milionům zátěžových cyklů s poměrem napětí (min/max) 0,2 a rozsahem napětí přesahujícím 150 MPa; pocházející z ČLR a v současnosti kódů KN ex 7214 20 00, ex 7228 30 20, ex 7228 30 41, ex 7228 30 49, ex 7228 30 61, ex 7228 30 69, ex 7228 30 70 a ex 7228 30 89. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci a pro zařazení výrobku nejsou nijak závazné. |
2. ŽÁDOST
(3) |
Žádost o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení předložil žadatel dne 19. listopadu 2015. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. |
3. DŮVODY PRO CELNÍ EVIDENCI
(4) |
Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. |
(5) |
Žadatel uvádí, že celní evidence je odůvodněná, jelikož dotčený výrobek je i nadále dumpingový, a že dovozci si byli plně vědomi nebo si měli být vědomi dumpingových praktik, jež existovaly po delší dobu a působily újmu výrobnímu odvětví Unie. Žadatel dále tvrdí, že čínský dovoz působí újmu výrobnímu odvětví Unie a že došlo k výraznému zvýšení úrovně tohoto dovozu, a to dokonce po období šetření, což by vážně ohrozilo nápravný účinek antidumpingového cla, pokud by se toto clo mělo použít. |
(6) |
Komise se domnívá, že si dovozci dumpingových praktik vývozců byli vědomi nebo si jich měli být vědomi. Dostatečné důkazy prima facie v tomto ohledu byly uvedeny v podnětu, což bylo uvedeno v oznámení o zahájení tohoto řízení (3). Podle nedůvěrného znění podnětu činí odhadované dumpingové rozpětí pro čínský dovoz 20–30 %. Vzhledem k rozsahu dumpingu, jehož výskyt se jeví jako možný, lze důvodně předpokládat, že dovozci si byli nebo měli být této situace vědomi. |
(7) |
Žadatel v podnětu předložil důkazy o běžné hodnotě vycházející z informací o cenách výrobců v Kataru a Spojených arabských emirátech. Důkazy o dumpingu vycházejí ze srovnání takto stanovených běžných hodnot s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Čínská vývozní cena byla stanovena na základě cenových nabídek v rámci čínského prodeje na vývoz do Unie. |
(8) |
Kromě toho žadatel poskytl v podnětu i v žádosti o zavedení celní evidence dostatek důkazů v podobě nedávných šetření dalších orgánů (např. kanadských, egyptských a malajsijských), v nichž jsou popsány dumpingové praktiky čínských vývozců, přičemž dovozci tyto důkazy prima facie nemohli ani neměli ignorovat. |
(9) |
Od zahájení řízení v dubnu 2015 Komise zjistila další zvýšení ve výši přibližně 38 % při srovnání objemu dovozu během období od dubna 2014 do března 2015 (tj. období šetření) s obdobím od dubna do září 2015 (tj. období po zahájení řízení). To ukazuje, že po zahájení současného šetření došlo k výraznému nárůstu čínského dovozu dotčeného výrobku. |
(10) |
Žadatel do podnětu a do žádosti o zavedení celní evidence rovněž zahrnul důkazy prima facie o klesajícím trendu prodejních cen dovozu. Jak vyplývá z veřejně dostupných statistik Eurostatu, jednotkové hodnoty dovozu z ČLR klesly ze 431 EUR za tunu během období šetření na 401 EUR za tunu v období následujícím po období šetření. To je další náznak toho, že dovozci čínských výrobku si byli nebo měli být vědomi dumpingu. |
(11) |
Kromě toho v podnětu existují dostatečné důkazy prima facie o tom, že dochází k újmě. V podáních předložených v rámci šetření, včetně žádosti o zavedení celní evidence, existují důkazy o tom, že pokračující nárůst tohoto dovozu by způsobil další újmu. S ohledem na načasování by nárůst objemu dumpingového dovozu a chování čínských vyvážejících výrobců v oblasti tvorby cen s největší pravděpodobností vážně ohrozily nápravný účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou účinností. Kromě toho lze s ohledem na zahájení současného řízení a na vývoj čínského dovozu, pokud jde o dosavadní ceny a objemy, důvodně předpokládat, že úroveň dovozu dotčeného výrobku může před přijetím případných prozatímních opatření dále vzrůst a dovozci mohou rychle zvýšit stav zásob. |
4. POSTUP
(12) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že žadatel předložil dostatečné důkazy prima facie, které ospravedlňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. |
(13) |
Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že existují zvláštní důvody pro takové slyšení. |
5. CELNÍ EVIDENCE
(14) |
Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingového cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uloženo na evidovaný dovoz se zpětnou platností v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení. |
(15) |
Žadatel v podnětu odhaduje průměrné dumpingové rozpětí u dotčeného výrobku na 20–30 % a průměrné rozpětí cenového podbízení na 15–30 %. Odhad částky možného budoucího celního dluhu se stanoví na úrovni cenového podbízení odhadnutého na základě podnětu, tj. 15–30 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku. |
6. ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
(16) |
S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s touto celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Celní orgány se vyzývají, aby podle čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu do Unie tyčí a prutů pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli (nikoli však z nerezavějící oceli, rychlořezné oceli a křemíkomanganové oceli), po válcování za tepla již dále neopracovaných, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny; tyto tyče a pruty mají vroubkování, drážky, žebrování nebo jiné deformace vzniklé během válcování nebo byly po válcování krouceny; hlavním charakteristickým rysem vysokých únavových parametrů je schopnost vydržet opakovanou zátěž bez zlomení, přesněji schopnost odolat více než 4,5 milionům zátěžových cyklů s poměrem napětí (min/max) 0,2 a rozsahem napětí přesahujícím 150 MPa; v současnosti kódů KN ex 7214 20 00, ex 7228 30 20, ex 7228 30 41, ex 7228 30 49, ex 7228 30 61, ex 7228 30 69, ex 7228 30 70 a ex 7228 30 89 (kódy TARIC 7214200010, 7228302010, 7228304110, 7228304910, 7228306110, 7228306910, 7228307010, 7228308910) a pocházejících z Čínské lidové republiky.
Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2. Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 20 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. C 143, 30.4.2015, s. 12.
(3) Úř. věst. C 143, 30.4.2015, s. 12 (bod 3 oznámení o zahájení řízení).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/114 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2387
ze dne 17. prosince 2015
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
IL |
236,2 |
MA |
90,9 |
|
TR |
117,9 |
|
ZZ |
148,3 |
|
0707 00 05 |
EG |
174,9 |
MA |
82,9 |
|
TR |
150,0 |
|
ZZ |
135,9 |
|
0709 93 10 |
MA |
55,7 |
TR |
155,4 |
|
ZZ |
105,6 |
|
0805 10 20 |
EG |
57,7 |
MA |
64,7 |
|
TR |
58,4 |
|
ZA |
48,6 |
|
ZZ |
57,4 |
|
0805 20 10 |
MA |
74,3 |
ZZ |
74,3 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
IL |
110,0 |
TR |
68,9 |
|
ZZ |
89,5 |
|
0805 50 10 |
TR |
89,2 |
ZZ |
89,2 |
|
0808 10 80 |
CA |
151,7 |
CL |
82,8 |
|
US |
157,8 |
|
ZA |
141,1 |
|
ZZ |
133,4 |
|
0808 30 90 |
CN |
63,2 |
TR |
128,4 |
|
ZZ |
95,8 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/116 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2388
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015, a které určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celních kvót pro odvětví drůbežího masa otevřených nařízením (ES) č. 533/2007
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 188 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 533/2007 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, převyšují u některých kvót dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a stanovit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství a vypočítá se podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3). |
(3) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, nedosahují u některých kvót dostupných množství. Je proto třeba stanovit množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí. |
(4) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 533/2007 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, se vztahuje koeficient přidělení uvedený v příloze tohoto nařízení.
2. Množství, na něž nebyly podány žádosti o dovozní licence podle nařízení (ES) č. 533/2007 a která je třeba přičíst k podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016, jsou uvedena v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 533/2007 ze dne 14. května 2007 o otevření a správě celních kvót v odvětví drůbežího masa (Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 9).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016 (v %) |
Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 (v kg) |
09.4067 |
1,620748 |
— |
09.4068 |
0,36049 |
— |
09.4069 |
0,18172 |
— |
09.4070 |
— |
1 335 750 |
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/119 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2389
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015, a které určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celních kvót pro odvětví drůbežího masa otevřených nařízením (ES) č. 1385/2007
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 188 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1385/2007 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, převyšují u některých kvót dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a stanovit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství a vypočítá se podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3). |
(3) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, nedosahují u některých kvót dostupných množství. Je proto třeba stanovit množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí. |
(4) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 1385/2007 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, se vztahuje koeficient přidělení uvedený v příloze tohoto nařízení.
2. Množství, na něž nebyly podány žádosti o dovozní licence podle nařízení (ES) č. 1385/2007 a která je třeba přičíst k podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016, jsou uvedena v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1385/2007 ze dne 26. listopadu 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 774/94, pokud jde o otevření a správu některých celních kvót Společenství v odvětví drůbežího masa (Úř. věst. L 309, 27.11.2007, s. 47).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016 (v %) |
Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 (v kg) |
09.4410 |
0,16909 |
— |
09.4411 |
0,171057 |
— |
09.4412 |
0,177304 |
— |
09.4420 |
0,192789 |
— |
09.4421 |
— |
175 000 |
09.4422 |
0,192789 |
— |
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/122 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2390
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. prosince 2015 v rámci celních kvót pro drůbeží maso pocházející z Ukrajiny otevřených prováděcím nařízením (EU) 2015/2078
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 188 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2078 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Ukrajiny. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, převyšují pro kvótu s pořadovým číslem 09.4273 dostupná množství. Je tedy třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství, jenž se vypočítá podle čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3) ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení. |
(3) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané podle prováděcího nařízení (EU) 2015/2078 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, se vztahuje koeficient přidělení uvedený v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2078 ze dne 18. listopadu 2015 o otevření a správě celních kvót Unie pro dovoz drůbežího masa pocházejícího z Ukrajiny (Úř. věst. L 302, 19.11.2015, s. 63).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016 (v %) |
09.4273 |
2,579121 |
09.4274 |
— |
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/124 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2391
ze dne 17. prosince 2015,
kterým se určí množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému na podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 v rámci celních kvót pro odvětví vajec a vaječného albuminu otevřených nařízením (ES) č. 539/2007
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 188 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 539/2007 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví vajec a vaječného albuminu. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. prosince 2015 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2016, nedosahují dostupných množství. Je proto třeba stanovit množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí. |
(3) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Množství, na něž nebyly podány žádosti o dovozní licence podle nařízení (ES) č. 539/2007 a která je třeba přičíst k podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016, jsou uvedena v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 539/2007 ze dne 15. května 2007 o otevření a správě celních kvót v odvětví vajec a vaječného albuminu (Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 19).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1. dubna do 30. června 2016 (v kg ekvivalentu vajec ve skořápkách) |
09.4015 |
108 000 000 |
09.4401 |
2 690 000 |
09.4402 |
9 666 000 |
SMĚRNICE
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/126 |
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2015/2392
ze dne 17. prosince 2015
k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 32 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Osoby, které oznamují skutečné nebo možné porušení nařízení (EU) č. 596/2014 (informátoři), mohou příslušné orgány upozornit na nové informace a pomoci jim při odhalování případů zneužívání trhu a jejich sankcionování. Ochota oznamovat takové případy však může být nižší kvůli strachu z odplaty, diskriminace nebo zpřístupnění osobních údajů. V této souvislosti je proto nezbytné zavést vhodná opatření, aby byla zajištěna celková ochrana a dodržování základních práv informátorů a obviněných osob. Osoby, které příslušným orgánům vědomě poskytly nesprávné nebo zavádějící informace, by neměly být považovány za informátory, a tudíž by neměly mít možnost využít ochranných mechanismů. |
(2) |
Příslušné orgány by měly umožnit anonymní poskytování informací a ochranné mechanismy podle této směrnice by se měly rovněž vztahovat na případy, kdy se anonymní informátor rozhodne odhalit svou totožnost příslušnému orgánu později. Informátoři by měli mít možnost poskytnout informace buď vnitřními postupy, existují-li, nebo přímo příslušnému orgánu. |
(3) |
Bude nutné určit konkrétní pracovníky příslušných orgánů, kteří budou odborně vyškoleni mimo jiné o platných pravidlech pro ochranu údajů a kteří budou vyřizovat oznámení o porušení nařízení (EU) č. 596/2014 a zajišťovat komunikaci s oznamovatelem, jakož i přijímat v reakci na oznámení vhodná následná opatření. |
(4) |
Osoby, které hodlají oznámit skutečné nebo možné porušení nařízení (EU) č. 596/2014, by měly být schopny učinit informované rozhodnutí o tom, zda, jak a kdy informace oznámit. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit a učinit snadno přístupné informace o dostupných prostředcích komunikace s danými orgány, o platných postupech a o určených pracovnících daného orgánu, kteří se oznámeními o porušení zabývají. Všechny informace týkající se oznamování porušení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby oznamování porušení podporovaly, a nikoli od něho odrazovaly. |
(5) |
V zájmu účinné komunikace s určenými pracovníky je nezbytné, aby příslušné orgány zavedly a používaly různé prostředky komunikace, které by měly být uživatelsky vstřícné a umožňovat komunikaci formou písemnou, ústní, elektronickou i neelektronickou. |
(6) |
Je důležité, aby postupy na ochranu osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy bez ohledu na povahu jejich pracovního vztahu a na to, zda pobírají odměnu za práci, které oznámí porušení nebo které jsou obviněny z porušení nařízení (EU) č. 596/2014, chránily tyto osoby před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy přímého či nepřímého nespravedlivého zacházení. Nespravedlivé zacházení může mít velmi odlišné podoby v závislosti na okolnostech. Jednotlivé případy proto budou muset být posuzovány podle pravidel pro řešení sporů nebo v rámci soudních řízení podle vnitrostátního práva. |
(7) |
Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány zavedly odpovídající ochranné postupy pro zpracovávání oznámení o porušení a osobních údajů nahlášených osob. Tyto postupy by měly zajistit, aby totožnost každého oznamovatele a nahlášené osoby byla chráněna ve všech fázích řízení. V nezbytných případech a v přiměřeném rozsahu není touto povinností dotčena povinnost zveřejnit informace, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo členských států pod podmínkou vhodných ochranných opatření podle těchto právních předpisů, včetně případů vyšetřování nebo soudních řízení nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva nahlášené osoby na obhajobu. |
(8) |
Je velmi důležité a nutné, aby určení pracovníci příslušného orgánu a jiní jeho pracovníci, kteří získají přístup k informacím poskytnutým příslušnému orgánu oznamovatelem, dodržovali povinnost zachovávat profesní tajemství a důvěrnost při předávání údajů jak uvnitř, tak vně příslušného orgánu, včetně případů, kdy příslušný orgán v souvislosti s oznámením o porušení zahájí šetření nebo vyšetřování nebo navazující činnosti vedoucí k prosazení pravidel. |
(9) |
Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při vymáhání práva. Členské státy by měly zajistit soulad se směrnicí 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady (2) a vnitrostátními právními předpisy, kterými se směrnice 95/46/ES provádí. |
(10) |
Ochrana osobních údajů oznamovatele a nahlášené osoby je zásadní podmínkou, aby se zabránilo nespravedlivému zacházení či poškození pověsti v důsledku zpřístupnění osobních údajů, zejména údajů odhalujících totožnost dotčené osoby. Proto vedle vnitrostátních právních předpisů o ochraně údajů, které provádějí směrnici 95/46/ES, by příslušné orgány měly zavést odpovídající postupy ochrany údajů, které jsou zvláště zaměřeny na ochranu oznamovatele a nahlášené osoby a jejichž součástí by měl být zabezpečený systém v rámci příslušného orgánu s omezenými přístupovými právy pouze pro pověřené pracovníky. |
(11) |
Může být nutné, aby příslušný orgán předával osobní údaje související s oznámeními o porušení kvůli jejich vyhodnocení a provedení potřebného šetření a donucovacích opatření. Při předávání údajů v rámci příslušného orgánu nebo třetím stranám by příslušné orgány měly zachovávat nejvyšší možnou důvěrnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy. |
(12) |
Práva osoby obviněné z porušení nařízení (EU) č. 596/2014 by měla být chráněna tak, aby se zabránilo poškození pověsti nebo jiným negativním důsledkům. Kromě toho by v každé fázi postupu následujícím po oznámení porušení měla být plně respektována práva nahlášené osoby na obhajobu a přístup k opravným prostředkům. Členské státy by měly zajistit právo nahlášené osoby na obhajobu, včetně práva na přístup ke spisu, práva být vyslechnut a práva využít účinný opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se této osoby podle platných postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení. |
(13) |
Postupy příslušných orgánů by měly být pravidelně a nejméně jednou za dva roky přezkoumány, aby bylo zaručeno, že jsou přiměřené a aktuální, a tedy slouží svému účelu. Za tímto účelem je důležité, aby příslušné orgány své zkušenosti vyhodnocovaly a aby se zapojily do výměny zkušeností a osvědčených postupů s jinými příslušnými orgány. |
(14) |
Vzhledem k tomu, že podrobná pravidla na ochranu informátorů by členským státům ztížila zajištění slučitelnosti a funkčního souladu s vnitrostátními systémy, včetně administrativních, procedurálních a institucionálních aspektů, je zapotřebí, aby prováděcí akt vykazoval určitou míru flexibility. Této flexibility by bylo nejlépe dosaženo prostřednictvím směrnice místo nařízení, a tudíž se jako nejvhodnější nástroj jeví směrnice, neboť cílem je umožnit členským státům účinně přizpůsobit režim oznamování porušení svým vnitrostátním systémům včetně institucionálního rámce. |
(15) |
Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 596/2014 se použije ode dne 3. července 2016, je vhodné, aby členské státy provedly ustanovení týkající se této směrnice a začaly je používat ode dne 3. července 2016. |
(16) |
Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví pravidla upřesňující postupy uvedené v čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014, včetně způsobů oznamování a následných opatření a opatření na ochranu osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy a na ochranu osobních údajů.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) |
„oznamovatelem“ osoba, která příslušnému orgánu oznamuje skutečné nebo možné porušení nařízení (EU) č. 596/2014; |
2) |
„nahlášenou osobou“ osoba, která je oznamovatelem obviněna z porušení nebo pokusu o porušení nařízení (EU) č. 596/2014; |
3) |
„oznámením o porušení“ oznámení podané oznamovatelem příslušnému orgánu týkající se skutečného nebo možného porušení nařízení (EU) č. 596/2014. |
KAPITOLA II
POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE PŘIJÍMÁNÍ OZNÁMENÍ O PORUŠENÍ A NÁSLEDNÝCH OPATŘENÍ
Článek 3
Určení pracovníci
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily pracovníky, kteří budou oznámení o porušení vyřizovat („určení pracovníci“). Určení pracovníci musí být pro účely vyřizování oznámení o porušení proškoleni.
2. Určení pracovníci plní tyto funkce:
a) |
poskytují osobám, které vyjádří zájem, informace o postupech pro oznamování porušení; |
b) |
přijímají oznámení o porušení a následná opatření; |
c) |
udržují kontakt s oznamovatelem, pokud uvedl totožnost. |
Článek 4
Informace týkající se přijímání oznámení o porušení a následných opatření
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány na svých internetových stránkách v samostatném, snadno nalezitelném a dostupném oddílu zveřejnily informace týkající se přijímání oznámení o porušení uvedené v odstavci 2.
2. Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují vše níže uvedené:
a) |
prostředky komunikace pro přijímání oznámení o porušení a následných opatření a pro kontaktování určených pracovníků v souladu s čl. 6 odst. 1, včetně:
|
b) |
postupy týkající se oznámení o porušení uvedené v článku 5; |
c) |
režim ochrany informací vztahující se na oznámení o porušení v rámci postupů týkajících se oznámení o porušení uvedených v článku 5; |
d) |
postupy na ochranu osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy; |
e) |
prohlášení, které jasně vysvětluje, že u osoby předávající informace příslušnému orgánu v souladu s nařízením (EU) č. 596/2014 se má za to, že neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a že jí v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu. |
3. Příslušné orgány mohou na svých internetových stránkách zveřejnit podrobnější informace uvedené v odstavci 2 týkající se přijímání oznámení o porušení a následných opatření.
Článek 5
Postupy týkající se oznámení o porušení
1. V postupech týkajících se oznámení o porušení podle čl. 4 odst. 2 písm. b) musí být jasně uvedeny všechny tyto informace:
a) |
informace, že oznámení o porušení může být rovněž podáno anonymně; |
b) |
způsob, jakým může příslušný orgán požadovat, aby oznamovatel objasnil oznámené informace nebo poskytl dodatečné informace, které jsou mu dostupné; |
c) |
druh, obsah a časový rámec pro zpětnou vazbu o výsledcích oznámení o porušení, které může oznamovatel po oznámení očekávat; |
d) |
režim ochrany informací vztahující se na oznámení o porušení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž mohou být důvěrné údaje oznamovatele zpřístupněny v souladu s články 27, 28 a 29 nařízení (EU) č. 596/2014. |
2. Podrobný popis uvedený v odst. 1 písm. d) musí zajistit informovanost oznamovatele o mimořádných případech, kdy důvěrnost údajů nelze zajistit, včetně případů, kdy je zpřístupnění údajů nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva nahlášené osoby na obhajobu, a v každém případě za podmínky náležitých ochranných opatření podle uvedených právních předpisů.
Článek 6
Určené prostředky komunikace
1. Členské státy zajistí, aby pro přijímání oznámení o porušení a následných opatření příslušné orgány zřídily nezávislé a samostatné prostředky komunikace, které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost („určené prostředky komunikace“).
2. Určené prostředky komunikace se považují za nezávislé a samostatné, splňují-li všechna tato kritéria:
a) |
jsou odděleny od obecných prostředků komunikace příslušného orgánu, včetně těch, které příslušný orgán používá k interní komunikaci a komunikaci se třetími stranami při své běžné činnosti; |
b) |
jsou navrženy, vytvořeny a používány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu; |
c) |
umožňují dlouhodobé uchovávání informací v souladu s článkem 7 za účelem případného dalšího vyšetřování. |
3. Určené prostředky komunikace musí umožňovat oznamování skutečných nebo možných porušení přinejmenším všemi těmito způsoby:
a) |
písemným oznámením v elektronické či papírové podobě; |
b) |
ústním oznámením prostřednictvím telefonu se záznamem hovoru, či bez něho; |
c) |
osobním setkáním s určeným pracovníkem příslušného orgánu. |
4. Před přijetím oznámení o porušení nebo nejpozději v okamžiku jeho přijetí poskytne příslušný orgán oznamovateli informace uvedené v čl. 4 odst. 2.
5. Příslušné orgány zajistí, že oznámení o porušení obdržené jiným způsobem než prostřednictvím určených prostředků komunikace uvedených v tomto článku, bude bezodkladně beze změny prostřednictvím určených prostředků komunikace předáno určeným pracovníkům příslušného orgánu.
Článek 7
Vedení záznamů o přijatých oznámeních
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vedly záznamy o každém přijatém oznámení o porušení.
2. Příslušné orgány neprodleně potvrdí přijetí písemného oznámení o porušení na poštovní či elektronickou adresu, kterou oznamovatel uvedl, ledaže by oznamovatel výslovně požádal jinak nebo pokud by se příslušný orgán důvodně domníval, že potvrzení přijetí písemného oznámení by ohrozilo ochranu totožnosti oznamovatele.
3. Jestliže je pro oznámení porušení použita telefonní linka se záznamem hovorů, je příslušný orgán oprávněn ústní oznámení zdokumentovat formou:
a) |
zvukového záznamu hovoru v trvalé a dohledatelné podobě, nebo |
b) |
úplného a přesného přepisu hovoru vypracovaného určenými pracovníky příslušného orgánu. V případech, kdy oznamovatel uvedl svou totožnost, nabídne mu příslušný orgán možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. |
4. Jestliže je pro oznámení porušení použita telefonní linka bez záznamu hovorů, je příslušný orgán oprávněn ústní oznámení zdokumentovat formou přesného zápisu o hovoru vypracovaného určeným pracovníkem příslušného orgánu. V případech, kdy oznamovatel uvedl svou totožnost, nabídne mu příslušný orgán možnost zápis o hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.
5. Jestliže osoba požaduje pro oznámení porušení osobní setkání s určenými pracovníky příslušného orgánu podle čl. 6 odst. 3 písm. c), příslušné orgány zajistí, aby o setkání byly vypracovány a uchovávány úplné a přesné záznamy v trvalé a dohledatelné podobě. Příslušný orgán je oprávněn zdokumentovat setkání formou:
a) |
zvukového záznamu rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě, nebo |
b) |
přesného zápisu ze setkání vypracovaného určenými pracovníky příslušného orgánu. V případech, kdy oznamovatel uvedl svou totožnost, nabídne mu příslušný orgán možnost zápis ze setkání zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. |
Článek 8
Ochrana osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy
1. Členské státy zavedou postupy, které zajistí účinnou výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány a jinými relevantními orgány zapojenými do ochrany osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy, které oznámí porušení nařízení (EU) č. 596/2014 příslušnému orgánu nebo jsou z takového porušení obviněny, před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, k němuž dochází v důsledku oznámení porušení nařízení (EU) č. 596/2014 nebo v souvislosti s ním.
2. Postupy uvedené v odstavci 1 zajišťují alespoň:
a) |
přístup oznamovatele k uceleným informacím a poradenství týkajícím se opatření a postupů, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva na ochranu proti nespravedlivému zacházení, včetně postupů pro nárokování peněžitých náhrad; |
b) |
přístup oznamovatele k účinné pomoci od příslušných orgánů ve vztahu k jiným relevantním orgánům zapojeným do její ochrany proti nespravedlivému zacházení, včetně potvrzení postavení informátora v případě pracovněprávních sporů. |
Článek 9
Postupy ochrany osobních údajů
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uchovávaly záznamy podle článku 7 v důvěrném a zabezpečeném systému.
2. Přístup do systému uvedeného v odstavci 1 podléhá omezením, na jejichž základě jsou uchovávané údaje k dispozici pouze pracovníkům příslušného orgánu, pro něž je přístup k těmto údajům nezbytný k plnění jejich služebních povinností.
Článek 10
Předávání údajů uvnitř a vně příslušného orgánu
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly odpovídající postupy pro předávání osobních údajů oznamovatele a nahlášené osoby uvnitř a vně příslušného orgánu.
2. Členské státy zajistí, aby předáváním údajů týkajících se oznámení o porušení uvnitř nebo vně příslušného orgánu nedošlo přímo ani nepřímo k odhalení totožnosti oznamovatele nebo nahlášené osoby nebo ke zpřístupnění jiných odkazů na okolnosti, které by umožnily vyvodit totožnost oznamovatele nebo nahlášené osoby, ledaže je takové předání v souladu s režimem ochrany informací uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. d).
Článek 11
Postupy ochrany nahlášených osob
1. Pokud totožnost nahlášené osoby není veřejně známa, zajistí dotčený členský stát, aby její totožnost byla chráněna přinejmenším stejným způsobem jako totožnost osoby, která je předmětem vyšetřování ze strany příslušného orgánu.
2. Pro ochranu totožnosti nahlášených osob se použijí postupy stanovené v článku 9.
Článek 12
Přezkum postupů příslušnými orgány
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány své postupy pro přijímání oznámení o porušení a následných opatření pravidelně, nejméně však jednou za dva roky, přezkoumávaly. Při přezkumu postupů vezmou příslušné orgány v úvahu své zkušenosti i zkušenosti jiných příslušných orgánů a postupy upraví v souladu s vývojem trhu a technologií.
KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Provedení
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. července 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Budou tyto předpisy používat od 3. července 2016.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 14
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 15
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
ROZHODNUTÍ
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/133 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU, Euratom) 2015/2393
ze dne 8. prosince 2015,
kterým se mění jednací řád Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na čl. 11 odst. 6 jednacího řádu Rady (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Od 1. listopadu 2014 se v případě, že Rada přijímá akt kvalifikovanou většinou, musí ověřit, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 65 % počtu obyvatel Unie. |
(2) |
Do 31. března 2017 platí, že má-li Rada akt přijmout kvalifikovanou většinou, může člen Rady požádat, aby bylo toto rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou podle čl. 3 odst. 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V takovém případě může člen Rady požádat, aby bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. |
(3) |
Tyto procentní podíly se vypočtou podle údajů o počtu obyvatel uvedených v příloze III jednacího řádu Rady (dále jen „jednací řád“). |
(4) |
Podle čl. 11 odst. 6 jednacího řádu upraví Rada s účinkem ode dne 1. ledna každého roku údaje uvedené v dané příloze na základě údajů, které má Statistický úřad Evropské unie k dispozici ke dni 30. září předchozího roku. |
(5) |
Jednací řád by proto měl být odpovídajícím způsobem upraven pro rok 2016, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Příloha III jednacího řádu se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA III
Údaje o počtu obyvatel Unie a o počtu obyvatel každého členského státu k provedení ustanovení o hlasování kvalifikovanou většinou v Radě
K provedení čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU, čl. 238 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU a čl. 3 odst. 2 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních je počet obyvatel Unie a počet obyvatel každého členského státu, jakož i procentní podíl počtu obyvatel každého členského státu ve vztahu k počtu obyvatel Unie na dobu od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 tento:
Členský stát |
Počet obyvatel |
Procentní podíl z celkového počtu obyvatel Unie |
Německo |
81 089 331 |
15,93 |
Francie |
66 352 469 |
13,04 |
Spojené království |
64 767 115 |
12,73 |
Itálie |
61 438 480 |
12,07 |
Španělsko |
46 439 864 |
9,12 |
Polsko |
38 005 614 |
7,47 |
Rumunsko |
19 861 408 |
3,90 |
Nizozemsko |
17 155 169 |
3,37 |
Belgie |
11 258 434 |
2,21 |
Řecko |
10 846 979 |
2,13 |
Česká republika |
10 419 743 |
2,05 |
Portugalsko |
10 374 822 |
2,04 |
Maďarsko |
9 855 571 |
1,94 |
Švédsko |
9 790 000 |
1,92 |
Rakousko |
8 581 500 |
1,69 |
Bulharsko |
7 202 198 |
1,42 |
Dánsko |
5 653 357 |
1,11 |
Finsko |
5 471 753 |
1,08 |
Slovensko |
5 403 134 |
1,06 |
Irsko |
4 625 885 |
0,91 |
Chorvatsko |
4 225 316 |
0,83 |
Litva |
2 921 262 |
0,57 |
Slovinsko |
2 062 874 |
0,41 |
Lotyšsko |
1 986 096 |
0,39 |
Estonsko |
1 313 271 |
0,26 |
Kypr |
847 008 |
0,17 |
Lucembursko |
562 958 |
0,11 |
Malta |
429 344 |
0,08 |
Celkem |
508 940 955 |
|
Práh (62 %) |
315 543 392 |
|
Práh (65 %) |
330 811 621“. |
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2016.
V Bruselu dne 8. prosince 2015.
Za Radu
předseda
P. GRAMEGNA
(1) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/136 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2394
ze dne 8. prosince 2015
o postoji, který mají členské státy zaujmout jménem Evropské unie, pokud jde o rozhodnutí o úlohách a úkolech Eurocontrolu a o centralizovaných službách, která má přijmout Stálá komise Eurocontrolu
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Stálá komise Eurocontrolu (dále jen „stálá komise“) zřídila rozhodnutím č. 123 ze dne 4. prosince 2013 studijní skupinu, která měla prověřit, jak by mohlo být třeba změnit Mezinárodní úmluvu o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu ze dne 13. prosince 1960 (dále jen Úmluva o „Eurocontrolu“) za účelem přizpůsobení měnícímu se odvětví uspořádání letového provozu v Evropě. |
(2) |
Studijní skupina pověřila dne 19. října 2015 Agenturu Eurocontrolu vypracováním návrhu aktu stálé komise vymezujícího budoucí úlohy a úkoly Eurocontrolu. |
(3) |
Návrh rozhodnutí stálé komise o úlohách a úkolech Eurocontrolu bude na pořadu jejího jednání ve dnech 8. a 9. prosince 2015. |
(4) |
Uvedené rozhodnutí bude mít po svém schválení právní účinky. V souladu s příslušným institucionálním rámcem Eurocontrol, stanoveným Úmluvou o Eurocontrolu ve znění protokolu podepsaného v Bruselu dne 12. února 1981 (dále jen „pozměněná úmluva“), má stálá komise za úkol vypracovávat obecnou politiku Eurocontrolu. Vymezení úloh a úkolů bude upravovat budoucí činnosti Eurocontrolu a bude nutně odrážet to, co Eurocontrol považuje za legitimní činnost. Bude závazné pro všechny členy Eurocontrolu, včetně členských států Unie. |
(5) |
Vymezení úloh a úkolů Eurocontrolu může mít důsledky pro uplatňování práva Unie, a zejména pro integritu jejích pravomocí, neboť právní předpisy Unie se týkají důležitých oblastí, v nichž Eurocontrol působí. Úloha a činnost Eurocontrolu v některých případech závisí na rozhodnutích přijatých na úrovni Unie. |
(6) |
Je proto důležité zajistit, aby vymezení úloh a úkolů Eurocontrolu nebylo v rozporu s právem Unie, zejména s jejími pravomocemi, a aby nepředjímalo budoucí činnosti Unie. |
(7) |
Na zasedání ve dnech 8. a 9. prosince 2015 může stálá komise přijmout také rozhodnutí o centralizovaných službách. Unie nemá v současné době k dispozici dostatečné informace, aby mohla vyhodnotit význam tohoto rozhodnutí, jež může předjímat budoucí činnosti vykonávané Eurocontrolem způsobem, který může být pro činnost Unie v této oblasti nepříznivý, zejména pokud jde o výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR). Rozhodnutí o této otázce by tedy mělo být odloženo. |
(8) |
Je proto třeba stanovit postoj, který má být ve stálé komisi zaujat jménem Unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který mají členské státy zaujmout jménem Evropské unie ve Stálé komisi Eurocontrolu, pokud jde o úlohy a úkoly Eurocontrolu a o centralizované služby, musí být v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
Členské státy jednají společně v zájmu Unie.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 8. prosince 2015.
Za Radu
předseda
P. GRAMEGNA
PŘÍLOHA
I. Úloha a úkoly organizace Eurocontrol
Unie požaduje, aby se navrhovaný text týkající se služeb, úlohy a úkolů Eurocontrolu nijak nedotýkal pravomocí Unie a aby nepředjímal budoucí činnosti Unie. V případech, kdy Eurocontrol v současnosti dočasně vykonává určité úkoly na základě právního rámce Unie, se tyto úkoly nesmějí představovat jako nezávislé na rozhodnutích Unie.
Unie požaduje následující změny na seznamu úloh a úkolů organizace Eurocontrol, jak jsou uvedeny v příloze akčního dokumentu Eurocontrolu CN-SG-6-2015 ze dne 16. listopadu 2015 o úlohách a úkolech organizace:
1) |
Pokud jde o čl. 2 odst. 1 o „funkcích a službách“:
|
2) |
Pokud jde o čl. 2 odst. 2 o „úlohách“:
|
II. Centralizované služby
Postoj Unie je takový, že rozhodnutí o centralizovaných službách by mělo být v této fázi odloženo.
Unie nemá v současné době k dispozici dostatečné informace, aby mohla vyhodnotit význam rozhodnutí o centralizovaných službách. Takové rozhodnutí může předjímat budoucí činnosti vykonávané organizací Eurocontrol, a to způsobem, který může být pro činnost Unie v této oblasti škodlivý, zejména pokud jde o výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR).
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/140 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2395
ze dne 10. prosince 2015,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2010/99/EU, kterým se Litevské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 291 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Litevská republika požádala dopisem, který Komise zaevidovala dne 1. dubna 2015, o povolení nadále uplatňovat opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES, který se týká se osoby povinné odvést daň z přidané hodnoty (DPH) správci daně. |
(2) |
V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisem ze dne 18. května 2015 o žádosti Litvy ostatní členské státy. Dopisem ze dne 20. května 2015 oznámila Komise Litvě, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti. |
(3) |
Rozhodnutím Rady 2006/388/ES (2) bylo Litvě mimo jiné povoleno, aby odpovědnost za odvod DPH v souvislosti s dodáváním zboží a poskytováním služeb v případě úpadkových řízení nebo restrukturalizačních řízení pod soudním dohledem a v souvislosti s dodáváním dřeva ukládala příjemcům. |
(4) |
Doba uplatňování odchylujícího se opatření byla dvakrát prodloužena, a sice prováděcími rozhodnutími Rady 2010/99/EU (3) a 2012/704/EU (4). |
(5) |
Šetření a analýzy uplatňování tohoto mechanismu provedené litevským správcem daně prokázaly účinnost dotyčného odchylujícího se opatření. |
(6) |
Komise vyrozuměla, že právní a skutkový stav, který odůvodňoval uplatňování odchylujícího se opatření, se nezměnil a nadále přetrvává. Litvě by se proto mělo povolit uplatňování tohoto opatření po další omezené období. |
(7) |
Pokud bude Litva považovat další prodloužení odchylujícího se opatření pro období po roce 2018 za nezbytné, měla by do 31. března 2018 Komisi spolu s žádostí o prodloužení předložit hodnotící zprávu, aby měla Komise dostatek času na posouzení žádosti. |
(8) |
Odchylující se opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH. |
(9) |
Prováděcí rozhodnutí 2010/99/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V článku 2 prováděcího rozhodnutí 2010/99/EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Použije se do 31. prosince 2018.
Případná žádost o prodloužení účinnosti opatření stanoveného tímto rozhodnutím se podá Komisi do 31. března 2018 a připojí se k ní zpráva o uplatňování tohoto opatření.“
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.
V Bruselu dne 10. prosince 2015.
Za Radu
předseda
F. BAUSCH
(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
(2) Rozhodnutí Rady 2006/388/ES ze dne 15. května 2006, kterým se Litevské republice povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 21 šesté směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. L 150, 3.6.2006, s. 13).
(3) Prováděcí rozhodnutí Rady 2010/99/EU ze dne 16. února 2010, kterým se Litevské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 45, 20.2.2010, s. 10).
(4) Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/704/EU ze dne 13. listopadu 2012, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2010/99/EU, kterým se Litevské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 319, 16.11.2012, s. 7).
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/142 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2396
ze dne 10. prosince 2015,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2009/1008/EU, kterým se Lotyšské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 291 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Lotyšská republika požádala dopisem, který Komise zaevidovala dne 30. března 2015, o povolení nadále uplatňovat opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES, který se týká se osoby povinné odvést daň z přidané hodnoty (DPH) správci daně. |
(2) |
V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisem ze dne 18. května 2015 o žádosti Lotyšska ostatní členské státy. Dopisem ze dne 20. května 2015 oznámila Komise Lotyšsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti. |
(3) |
Rozhodnutím Rady 2006/42/ES (2) bylo Lotyšsku povoleno, aby odpovědnost za odvod DPH v souvislosti s dodáváním dřeva ukládalo příjemcům. |
(4) |
Doba uplatňování odchylujícího se opatření byla dvakrát prodloužena, a sice prováděcími rozhodnutími Rady 2009/1008/EU (3) a 2013/55/EU (4). |
(5) |
Šetření a analýzy uplatňování tohoto mechanismu provedené lotyšským správcem daně prokázaly účinnost dotyčného odchylujícího se opatření. |
(6) |
Komise vyrozuměla, že právní a skutkový stav, který odůvodňoval uplatňování odchylujícího se opatření, se nezměnil a nadále přetrvává. Lotyšsku by se proto mělo povolit uplatňování tohoto opatření po další omezené období. |
(7) |
Pokud bude Lotyšsko považovat další prodloužení odchylujícího se opatření pro období po roce 2018 za nezbytné, mělo by do 31. března 2018 Komisi spolu s žádostí o prodloužení předložit hodnotící zprávu, aby měla Komise dostatek času na posouzení žádosti. |
(8) |
Odchylující se opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH. |
(9) |
Prováděcí rozhodnutí 2009/1008/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Články 2 a 2a prováděcího rozhodnutí 2009/1008/EU se nahrazují tímto:
„Článek 2
Toto rozhodnutí se použije do 31. prosince 2018.
Případná žádost o prodloužení účinnosti opatření stanoveného tímto rozhodnutím se podá Komisi do 31. března 2018 a připojí se k ní zpráva o uplatňování tohoto opatření.“
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Lotyšské republice.
V Bruselu dne 10. prosince 2015.
Za Radu
předseda
F. BAUSCH
(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
(2) Rozhodnutí Rady 2006/42/ES ze dne 24. ledna 2006, kterým se Lotyšsku povoluje prodloužit použitelnost opatření odchylujícího se od článku 21 šesté směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. L 25, 28.1.2006, s. 31).
(3) Prováděcí rozhodnutí Rady 2009/1008/EU ze dne 7. prosince 2009, kterým se Lotyšské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 30).
(4) Prováděcí rozhodnutí Rady 2013/55/EU ze dne 22. ledna 2013, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2009/1008/EU, kterým se Lotyšské republice povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 22, 25.1.2013, s. 16).
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/144 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2397
ze dne 16. prosince 2015
o jmenování jednoho španělského člena a jedné španělské náhradnice Výboru regionů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na návrh španělské vlády,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ve dnech 26. ledna, 5. února a 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020. |
(2) |
Po skončení mandátu pana Paulina RIVERA BAUTEHO se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů. |
(3) |
Po skončení mandátu pana Javiera GONZÁLEZE ORTIZE se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2020, jmenováni:
a) |
jako člen:
a dále |
b) |
jako náhradnice:
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 16. prosince 2015.
Za Radu
předsedkyně
C. DIESCHBOURG
(1) Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 42.
(2) Úř. věst. L 31, 7.2.2015, s. 25.
(3) Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 70.
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/145 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/2398
ze dne 17. prosince 2015
o informacích a podkladech souvisejících s žádostí o zařazení zařízení nacházejícího se ve třetí zemi na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) č. 1257/2013, a zejména hlava III uvedeného nařízení, stanoví požadavky pro zařízení na recyklaci lodí, jež hodlají recyklovat lodě plující pod vlajkou členského státu Evropské unie, a podávají proto žádost o zařazení na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí. |
(2) |
V čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1257/2013 jsou uvedeny informace a podklady, jež musí společnosti provádějící recyklaci lodí poskytnout jako součást své žádosti o zařazení zařízení nacházejícího se ve třetí zemi na evropský seznam. Dále se v čl. 16 odst. 2 uvádějí informace určené ke zveřejnění v Úředním věstníku týkající se zařízení, jež má být zařazeno na evropský seznam. |
(3) |
Na rozdíl od jiných prováděcích aktů, které mají být přijaty v rámci nařízení o recyklaci lodí, není k dispozici žádný přímo rovnocenný vzor v rámci Hongkongské mezinárodní úmluvy pro bezpečnou a environmentálně šetrnou recyklaci lodí z roku 2009. Formulář uvedený v příloze proto zahrnuje relevantní výňatky z dodatku 5 Hongkongské úmluvy („doklad o povolení k recyklaci lodí“ – DASR) a z příslušných pokynů IMO, jež se vztahují k zařízením na recyklaci lodí, a připojuje požadavky na informace a podklady doplněné v nařízení o recyklaci lodí (jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 nařízení). |
(4) |
Zúčastněné strany byly o obsahu rozhodnutí písemně konzultovány. Příslušné připomínky byly v příloze zohledněny. |
(5) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zabývajícího se nařízením o recyklaci lodí zřízeného článkem 25 nařízení Rady (EU) č. 1257/2013, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Informace a podklady potřebné pro identifikaci zařízení na recyklaci lodí nacházejícího se ve třetí zemi, jež podává žádost o zařazení na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí, se podávají ve formátu uvedeném v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 17. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1.
PŘÍLOHA
ČÁST 1
Identifikace zařízení na recyklaci lodí
Název zařízení na recyklaci lodí |
|
Rozlišovací identifikační číslo společnosti provádějící recyklaci |
|
Přesná adresa zařízení na recyklaci lodí |
|
Hlavní kontaktní osoba |
|
Telefonní číslo |
|
|
|
Název, adresa a kontaktní údaje společnosti, která je vlastníkem zařízení |
|
Pracovní jazyk(y) |
|
Část 2
Další informace
Metoda (metody) recyklace (1) |
|
Druh(y) lodí, které mohou být recyklovány |
|
Postup pro schválení plánu recyklace lodi (2) |
|
Počet zaměstnanců (3) |
|
Maximální objem recyklace lodí dosažený v daném roce za posledních 10 let (v LDT) (4) |
|
Popis zařízení na recyklaci lodí (struktura, hloubka vody, přístupnost, atd.) |
|
Těžké stroje |
|
Těžká zdvižná zařízení |
např. samojízdný výložníkový jeřáb: 60 tun |
např. samojízdný jeřáb: 35 tun × 1, 27 tun × 1 |
|
např. hydraulické rýpadlo: SH400, ZX330, SK220, ZX200 s drapákem a magnetem |
|
např. hydraulický drapák: 600 tun ×1 |
|
např. mostová váha: 50 tun |
|
|
|
|
|
|
|
Loď |
např. hrubá prostornost: 5 tun, výkon: 240 HP |
Rýpadlo |
např.: 600 tun |
Ostatní přístroje a zařízení |
|
Přívod O2 |
např. systém dodávky kapalného O2: 10 m3 |
Dodávky plynu |
např. LPG lahve |
Stlačený vzduch |
|
Hasicí přístroje |
např. kapacita přenosných hasicích přístrojů |
Nakládání s odpadními oleji |
např. separátory voda/olej Kapacita nádrže: přibližně 20 tun |
Skladování odpadů |
např. kontejner na azbest: 2 |
Spalovací zařízení |
např. žádné |
Elektrické napájení |
např. rozvodna |
Místo, kde se nachází zařízení na recyklaci lodí (5) |
|
Rozdělení a klasifikace místa |
např. oblast řízení procesu urbanizace |
Plocha zařízení (v m2) |
|
Vydlážděná plocha |
|
Okolní prostředí |
např. závody: bývalý kamenolom, dva jachetní přístavy nacházející se v blízkosti, zranitelné environmentální zóny |
např. bytová výstavba: soukromé domy ve vstupním areálu a ve vzdálenosti 200 m od vstupního areálu |
Osvědčení/licence pracovníků (6) |
|||
Osvědčení/licence |
Počet pracovníků/kvalifikace (7) |
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|||
|
|||
|
|
||
|
|||
|
|||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|||
|
|||
|
|
||
|
|||
|
|
||
|
|
||
(materiál A) |
|
||
(Materiál B) |
|
||
(Materiál C) |
|
||
(Materiál D) |
|
||
(Materiál E) |
|
||
(Materiál F) |
|
||
(Materiál G) |
|
||
(Materiál H) |
|
||
(Materiál I) |
|
||
(Materiál J) |
|
||
(Materiál K) |
|
ČÁST 3
Identifikace povolení, licence a oprávnění k provádění recyklace lodí uděleného příslušným orgánem
Podle čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí poskytne společnost provádějící recyklaci lodí kopii dokladu (dokladů) vydaného (vydaných) příslušnými orgány s ohledem na recyklaci lodí (8), a případně povolení, licenci nebo oprávnění udělené příslušnými orgány všem jejím dodavatelům a subdodavatelům, kteří se přímo podílejí na procesu recyklace lodí.
Povolení, licence nebo oprávnění přiložené (přiložená) k žádosti (9):
Název dokumentu |
Vydávající země |
Vydávající příslušný orgán |
Vydáno dne (datum) |
Platnost do (datum nebo časově neomezená platnost) |
Subjekt, jemuž byl doklad vystaven (10) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ČÁST 4
Možnosti a omezení zařízení na recyklaci lodí
4.1 Kapacita na recyklaci lodí
Zařízení na recyklaci lodí je oprávněno přijmout loď k recyklaci s výhradou těchto omezení velikosti:
Maximální kapacita lodi, která má být recyklována |
Jiná omezení |
|
DWT |
|
|
GT |
|
|
LDT |
|
|
Délka |
|
|
Šířka |
|
|
Maximální šířka |
|
|
Hloubka |
|
|
4.2 Bezpečné a environmentálně šetrné nakládání s nebezpečnými materiály
Zařízení na recyklaci lodí je oprávněno přijmout loď k recyklaci, která obsahuje nebezpečné materiály uvedené v následující tabulce, jsou-li splněny níže uvedené podmínky:
Nakládání s nebezpečnými materiály (11) |
Popis jednotlivých fází nakládání s odpady (12) |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
Nakládání s nebezpečnými materiály |
Popis jednotlivých fází nakládání s odpady |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
Těžké kovy
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
Zpomalovače hoření
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
Nakládání s nebezpečnými materiály |
Popis jednotlivých fází nakládání s odpady |
||||||||||
Ostatní perzistentní organické znečišťující látky (POP)
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
||||||||||
|
Odstranění Skladování Zpracování odpadu |
ČÁST 5
Prohlášení týkající se recyklace lodí plujících pod vlajkou členských států EU
RECYKLACE LODÍ PLUJÍCÍCH POD VLAJKOU ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE
Tímto (jméno a příjmení) …, jménem společnosti …(společnost) …(dále jen „společnost“) (13) potvrzuje, že společnost přijme lodě plující pod vlajkou členských států EU na recyklaci pouze v souladu s požadavky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí. Kromě toho společnost:
a) |
před jakoukoli recyklací lodi:
|
b) |
jakmile je dokončena úplná nebo částečná recyklace lodi podle tohoto nařízení, zašle do 14 dnů ode dne úplné či částečné recyklace podle plánu recyklace lodi prohlášení o dokončení recyklace správnímu orgánu, který lodi vydal osvědčení o připravenosti k recyklaci. Prohlášení o dokončení recyklace musí obsahovat i zprávu o případných mimořádných událostech a nehodách poškozujících lidské zdraví nebo životní prostředí. |
…
V … |
dne … |
Podpis:
Pozn.: Prohlášení neznamená, že zařízení nesmí přijímat lodě plující pod vlajkou třetí země.
ČÁST 6
Prohlášení týkající se způsobů využití a odstranění odpadu
ZPŮSOBY VYUŽITÍ A ODSTRANĚNÍ ODPADU
Podle Hongkongské mezinárodní úmluvy pro bezpečnou a environmentálně šetrnou recyklaci lodí z roku 2009 je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí předcházet nehodám, zraněním a jiným nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným recyklací lodí, zmírnit je, minimalizovat a v co největší možné míře je vyloučit. Ustanovení čl. 15 odst. 5 nařízení vyžaduje, aby společnost provádějící recyklaci lodí byla schopna prokázat, že zařízení pro nakládání s odpady, jež odpad obdrží, bude provozováno v souladu s normami pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí, jež všeobecně odpovídají příslušným mezinárodním normám a normám Evropské unie.
Tímto (jméno a příjmení) …, jménem společnosti …(společnost) …(dále jen „společnost“) (15) potvrzuje podle svých nejlepších znalostí, že zařízení pro nakládání s odpady, jež obdrží odpad ze zařízení na recyklaci lodí, je (jsou):
a) |
schválené (schválená) příslušnými vnitrostátními orgány k nakládání s odpady, které obdrží; |
b) |
provozováno (provozována) v souladu s normami na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, jež všeobecně odpovídají příslušným mezinárodním normám a normám Evropské unie. |
Spolu s tímto potvrzením společnost poskytne kopie všech relevantních dokumentů, jež mu poskytlo (poskytla) zařízení pro nakládání s odpady (viz část 2).
V … |
dne … |
Podpis:
ČÁST 7
Plán zařízení na recyklaci lodí
PLÁN ZAŘÍZENÍ NA RECYKLACI LODÍ
V souladu s čl. 15 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí je společnost provádějící recyklaci lodí povinna potvrdit, že přijala plán zařízení na recyklaci lodí se zohledněním příslušných pokynů IMO.
Já, (jméno a příjmení) …, prohlašuji, že (společnost) …přijala plán zařízení na recyklaci lodí (16). Kopie plánu zařízení na recyklaci lodí je přiložena k žádosti.
V … |
dne … |
Podpis:
ČÁST 8
Podmínky pro bezpečnou práci při vysokých teplotách a pro bezpečný vstup
Podle čl. 15 odst. 2 písm. d) společnost provádějící recyklaci lodí doloží, že zařízení na recyklaci lodí je schopno v průběhu celého procesu recyklace lodi vytvořit, udržovat a sledovat podmínky pro bezpečnou práci při vysokých teplotách a pro bezpečný vstup.
|
Doklady připojené k žádosti (17) |
Podmínky pro bezpečnou práci při vysokých teplotách |
|
Podmínky pro bezpečný vstup |
|
(1) Viz např. odstavec 3 v oddíle 3.4.1 pokynů IMO, usnesení MEPC. 210(63), s. 24.
(2) Týká se postupu uvedeného v čl. 7 odst. 3 a čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení o recyklaci lodí.
(3) V době podání žádosti.
(4) Tento údaj by měl být doložen, a to např. prostřednictvím úředního potvrzení o dokončení recyklace lodí recyklovaných v daném roce, s uvedením LDT lodí. Podle článku 32 nařízení o recyklaci lodí se roční objem recyklace lodí vypočte jako „součet hmotností lodí (vyjádřené v LDT), které byly v daném roce v uvedeném zařízení recyklovány. Maximální roční objem recyklace lodí se určí u každého zařízení na recyklaci lodí zvolením nejvyšší hodnoty za předcházející desetileté období nebo, v případě nově povoleného zařízení na recyklaci lodí, nejvyšší roční hodnoty dosažené v tomto zařízení“.
(5) V souladu s čl. 15 odst. 2 písm. e) je připojena mapa s ohraničením zařízení na recyklaci lodí a míst, na nichž v zařízení probíhají recyklační činnosti.
(6)Upozornění: Příslušné řádky v tabulce vyplňujte pouze s ohledem na nebezpečné materiály, které je zařízení na recyklaci lodí oprávněno odstraňovat.
(7)Upozornění: Společnost provádějící recyklaci lodí musí být kdykoli schopna Evropské komisi nebo subjektům jednajícím jejím jménem předložit důkaz o způsobilosti každého pracovníka, který je oprávněn k odstraňování nebezpečných materiálů.
(8) Pokud příslušný orgán (příslušné orgány) zvláštní povolení, licenci nebo oprávnění k provádění recyklace lodí nevydává (nevydávají), žadatel to musí jasně uvést ve své žádosti a předložit jiná příslušná povolení, licence nebo oprávnění týkající se činností společnosti.
(9) Všechna povolení, licence nebo oprávnění udělená příslušnými orgány prosím uveďte v následující tabulce a přiložte kopie jednotlivých dokumentů.
(10) Název společnosti provádějící recyklaci lodí a/nebo jejího dodavatele/subdodavatele, jichž se dokument týká.
(11) Pro zpracování každé položky by měly být jako reference uvedeny vnitrostátní a/nebo mezinárodní požadavky. Veškerá omezení uložená na základě oprávnění uděleného příslušným orgánem (příslušnými orgány) země, v níž se zařízení nachází, by měla být zmíněna. Nebezpečné materiály mohou být přítomny v částech lodi nebo zařízení (například v nátěru nebo jako plastové přídatné látky) nebo ve směsích chemických látek (např. v chladicích kapalinách).
(12) V souladu s čl. 15 odst. 2 písm. f) bodem ii) nařízení 1) uveďte, který postup nakládání s nebezpečnými materiály se použije, 2) uveďte místo, kde je předmětná činnost vykonávána (ať už v rámci zařízení nebo následného zařízení pro nakládání s odpady – v takovém případě je rovněž třeba poskytnout informace, včetně názvu zařízení a kontaktních údajů), a 3) poskytněte důkaz, že použitý postup bude proveden bez ohrožení lidského zdraví a způsobem šetrným k životnímu prostředí.
(13) Název zařízení na recyklaci lodí.
(14) Postup je popsán v čl. 7 odst. 3 nařízení o recyklaci lodí.
(15) Název společnosti provádějící recyklaci lodí.
(16) Název společnosti provádějící recyklaci lodí.
(17) Odkaz na příslušné části plánu zařízení na recyklaci lodí připojené k této žádosti.
Opravy
18.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 332/156 |
Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury
( Úřední věstník Evropské unie L 266 ze dne 13. října 2015 )
Strana 73 a 74: Příloha II se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
Rozhodnutí 2011/411/SZBP |
Toto rozhodnutí |
Článek 1 |
Článek 1 |
Článek 2 |
Článek 2 |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Článek 4 |
Čl. 4 odst. 4 |
— |
Čl. 4 odst. 5 |
Čl. 4 odst. 4 |
Článek 5 |
Článek 5 |
— |
Čl. 5 odst. 3 písm. g) až i) |
Článek 6 |
Článek 6 |
Článek 7 |
Článek 7 |
Článek 8 |
Článek 8 |
Článek 9 |
Článek 9 |
Čl. 9 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 9 odst. 1 písm. c) |
Čl. 9 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 9 odst. 1 písm. c) |
Čl. 9 odst. 1 písm. p) |
Čl. 9 odst. 1 písm. r) |
— |
Čl. 9 odst. 1 písm. p) a q) |
Článek 10 |
Článek 10 |
— |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 3 písm. e) |
— |
Čl. 10 odst. 3 písm. f) |
Čl. 10 odst. 4 písm. e) |
Čl. 10 odst. 3 písm. g) |
Čl. 10 odst. 4 písm. f) |
Čl. 10 odst. 3 písm. h) |
Čl. 10 odst. 4 písm. g) |
Čl. 10 odst. 3 písm. i) |
Čl. 10 odst. 4 písm. h) |
Čl. 10 odst. 3 písm. j) |
Čl. 10 odst. 4 písm. i) |
Čl. 10 odst. 3 písm. k) |
Čl. 10 odst. 4 písm. j) |
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 10 odst. 7 |
Článek 11 |
Článek 11 |
— |
Čl. 11 odst. 4 písm. a) a b) |
— |
Čl. 11 odst. 5 |
Čl. 11 odst. 4 |
Čl. 11 odst. 6 |
Článek 12 |
— |
— |
Článek 12 |
Článek 13 |
Článek 13 |
— |
Čl. 13 odst. 2 |
Čl. 13 odst. 2 |
Čl. 13 odst. 3 |
Čl. 13 odst. 3 |
Čl. 13 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 5 |
Čl. 13 odst. 5 |
Čl. 13 odst. 6 |
Čl. 13 odst. 6 |
Čl. 13 odst. 7 |
Čl. 13 odst. 7 |
Čl. 13 odst. 8 |
Čl. 13 odst. 8 |
Čl. 13 odst. 9 |
Čl. 13 odst. 9 |
Čl. 13 odst. 10 |
Čl. 13 odst. 10 |
Čl. 13 odst. 11 |
Článek 14 |
Článek 14 |
Čl. 14 odst. 3 |
— |
Článek 15 |
Článek 15 |
Článek 16 |
Článek 16 |
Článek 17 |
Článek 17 |
Článek 18 |
Článek 18 |
Čl. 18 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 18 odst. 3 |
Článek 19 |
Článek 19 |
Článek 20 |
Článek 20 |
— |
Článek 21 |
Článek 21 |
Článek 22 |
Článek 22 |
Článek 23 |
Čl. 22 odst. 4 |
Čl. 24 odst. 4 druhá věta |
Článek 23 |
Článek 24 |
Čl. 23 odst. 2 |
Čl. 24 odst. 4 první věta |
— |
Článek 25 |
Článek 24 |
Článek 26 |
Čl. 24 odst. 6 až 8 |
— |
— |
Čl. 24 odst. 6 |
Článek 25 |
Článek 27 |
— |
Čl. 27 odst. 3 |
Článek 26 |
Článek 28 |
Článek 27 |
Článek 29 |
Článek 28 |
Článek 30 |
— |
Článek 31 |
Článek 29 |
Článek 32 |
Článek 30 |
Článek 33 |
Článek 31 |
Článek 34 |
Článek 32 |
Článek 35“. |