ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 271

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
16. října 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1850 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1851 ze dne 15. října 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 948/2014, pokud jde o období smluvního skladování a o výši podpory poskytované pro soukromé skladování sušeného odstředěného mléka

12

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1852 ze dne 15. října 2015 o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a o stanovení výše podpory předem

15

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby

25

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1854 ze dne 15. října 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

31

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1855 ze dne 13. října 2015 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví a Generální radě Světové obchodní organizace k žádosti nejméně rozvinutých členských zemí o prodloužení přechodného období podle čl. 66 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ohledně některých povinností v souvislosti s farmaceutickými výrobky a o zproštění povinností podle čl. 70 odst. 8 a 9 uvedené dohody

33

 

 

III   Jiné akty

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 321/14/COL ze dne 10. září 2014, kterým se posté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti podpory přijetím nových pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích [2015/1856]

35

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1850

ze dne 13. října 2015,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1007/2009 povoluje za určitých podmínek uvádět na trh produkty z tuleňů získávané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími. Povoluje rovněž uvádět na trh produkty z tuleňů v případě občasného dovozu produktů z tuleňů sloužících výlučně pro osobní potřebu cestujících a jejich rodin.

(2)

Nařízením Komise (EU) č. 737/2010 (2) byla stanovena podrobná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh podle článku 3 nařízení (ES) č. 1007/2009.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1775 (3) byl pozměněn článek 3 nařízení (ES) č. 1007/2009 a bylo zrušeno nařízení (EU) č. 737/2010 s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Je proto nezbytné stanovit opatření, jimiž se provádí článek 3 nařízení (ES) č. 1007/2009 ve znění pozdějších předpisů.

(4)

Je vhodné zajistit, aby subjekty, které splňují určité požadavky, byly zařazeny do seznamu uznaných orgánů vydávajících doklady potvrzující splnění podmínek pro uvádění produktů z tuleňů na trh.

(5)

Měly by být vytvořeny vzory potvrzení a jejich kopií, aby se usnadnila správa a ověřování potvrzení.

(6)

Měly by se stanovit postupy pro kontrolu potvrzení. Tyto postupy by měly být co nejjednodušší a nejpraktičtější, aniž by se snížila důvěryhodnost a soudržnost kontrolního systému.

(7)

Mělo by se povolit používání elektronických systémů, aby se usnadnila výměna údajů mezi příslušnými orgány, Komisí a uznanými orgány.

(8)

Zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení, zejména pokud jde o zpracování osobních údajů obsažených v potvrzeních, by mělo být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (4) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5).

(9)

Jelikož toto nařízení stanoví podrobná pravidla k provádění článku 3 nařízení (ES) č. 1007/2009 ve znění nařízení (EU) 2015/1775, které se použije od 18. října 2015, mělo by bezodkladně vstoupit v platnost.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru, který byl zřízen podle čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh a jejich dovoz pro osobní potřebu cestujících nebo jejich rodin podle článku 3 nařízení (ES) č. 1007/2009.

Článek 2

Osobní potřeba cestujících nebo jejich rodin

1.   Produkty z tuleňů pro osobní potřebu cestujících nebo jejich rodin lze dovážet, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)

cestující buď nosí produkty z tuleňů na sobě, nebo je vezou či nesou v osobních zavazadlech;

b)

produkty jsou součástí osobního majetku fyzické osoby, která mění místo svého obvyklého bydliště ze třetí země do Unie;

c)

produkty z tuleňů cestující získali na místě ve třetí zemi a později je dovezli, a to pod podmínkou, že při příjezdu na území Unie tito cestující předloží celním orgánům dotčeného členského státu tyto dokumenty:

i)

písemné oznámení dovozu,

ii)

podpůrný dokument s důkazem, že produkty byly získány v dotčené třetí zemi.

2.   Pro účely odst. 1 písm. c) musí písemné oznámení a podpůrný dokument celní orgány schválit a vrátit cestujícím. Při dovozu musí být oznámení a podpůrný dokument předloženy celním orgánům spolu s celním prohlášením pro příslušný produkt.

Článek 3

Uznané orgány

1.   Subjekt je zařazen do seznamu uznaných orgánů, pokud prokáže, že splňuje tyto požadavky:

a)

má právní subjektivitu;

b)

je schopen ověřit, že požadavky čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1007/2009 jsou splněny;

c)

je způsobilý vydávat a spravovat potvrzení uvedená v čl. 4 odst. 1, jakož i zpracovávat a vést záznamy;

d)

je schopen vykonávat své funkce tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů;

e)

je schopen sledovat dodržování požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1007/2009;

f)

je způsobilý odejmout potvrzení uvedená v čl. 4 odst. 1 nebo pozastavit jejich platnost v případě, že požadavky tohoto nařízení nejsou plněny, a učinit opatření za účelem informování příslušných orgánů a celních orgánů členských států o této skutečnosti;

g)

podléhá auditům prováděným nezávislou třetí stranou;

h)

působí na celostátní nebo na regionální úrovni.

2.   Aby byl subjekt zařazen do seznamu uvedeného v odstavci 1, musí Komisi předložit žádost a připojit k ní dokumenty, které prokazují, že splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

3.   Na konci každého ohlašovacího období předloží uznaný orgán Komisi zprávu o auditu, kterou zpracuje nezávislá třetí strana uvedená v odst. 1 písm. g).

Článek 4

Potvrzení

1.   Jsou-li splněny požadavky pro uvedení na trh stanovené v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1007/2009, uznaný orgán vydá na základě žádosti potvrzení podle vzoru uvedeného v příloze tohoto nařízení.

2.   Uznaný orgán doručí potvrzení žadateli a jeho kopii uchová po dobu tří let pro účely vedení záznamů.

3.   S výhradou čl. 5 odst. 2 se originál potvrzení doručí s produktem z tuleňů v době jeho uvedení na trh. Žadatel si může ponechat jeho kopii.

4.   Na každé další faktuře se uvede odkaz na číslo potvrzení.

5.   Produkt z tuleňů opatřený potvrzením vydaným podle odstavce 1 se považuje za produkt, který je v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1007/2009.

6.   Přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění produktu z tuleňů do volného oběhu podle článku 79 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (7) podléhá předložení potvrzení vydaného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Aniž je dotčen čl. 77 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2913/92, celní orgány si ponechají kopii potvrzení ve svých záznamech.

7.   V případě pochybností o věrohodnosti nebo správnosti potvrzení vydaného v souladu s odstavcem 1, a rovněž je-li potřeba další konzultace, se celní orgány a další úředníci vymáhajících orgánů spojí s příslušnými orgány, které určí dotčený členský stát v souladu s článkem 6. Příslušný oslovený orgán rozhodne o tom, jaká opatření je třeba přijmout.

Článek 5

Formát potvrzení

1.   Potvrzení uvedené v čl. 4 odst. 1 se vyhotovuje v papírové nebo elektronické podobě.

2.   V případě elektronického potvrzení musí být k produktu z tuleňů v době jeho uvádění na trh připojena tištěná kopie potvrzení.

3.   Používáním potvrzení nejsou dotčeny žádné další formality týkající se uvádění na trh.

4.   Příslušný orgán určený podle článku 6 může požádat, aby potvrzení bylo přeloženo do úředního jazyka členského státu, v němž má být produkt uveden na trh.

Článek 6

Příslušné orgány

1.   Každý členský stát určí jeden nebo několik příslušných orgánů odpovědných za tyto úkoly:

a)

ověřování potvrzení pro dovezené produkty z tuleňů prováděné na žádost celních orgánů podle čl. 4 odst. 7;

b)

kontrolu vydávání potvrzení uznaným orgánem zřízeným a činným v tomto členském státě;

c)

uchovávání kopie potvrzení vydaného pro produkty z tuleňů získané lovem tuleňů v tomto členském státě.

2.   Členský stát oznámí příslušné orgány určené podle odstavce 1 Komisi.

3.   Komise zpřístupní seznam příslušných orgánů určených podle odstavce 1 na své internetové stránce. Seznam je pravidelně aktualizován.

Článek 7

Elektronické systémy pro výměnu a záznam údajů

1.   Příslušné orgány mohou pro výměnu a záznam údajů obsažených v potvrzeních používat elektronické systémy.

2.   Členské státy vezmou v úvahu komplementaritu, kompatibilitu a interoperabilitu elektronických systémů uvedených v odstavci 1.

Článek 8

Ochrana v souvislosti se zpracováním osobních údajů

Tímto nařízením není dotčena úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle právních předpisů Unie a jednotlivých členských států, a zejména se jím nemění povinnosti a práva stanovená ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je zajištěna, zejména pokud jde o jakékoli zveřejnění nebo sdělení osobních údajů obsažených v potvrzení.

Článek 9

Přechodné ustanovení

Potvrzení vydaná uznaným orgánem v souladu s nařízením (EU) č. 737/2010 přede dnem 18. října 2015 zůstávají v platnosti i po tomto datu.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 18. října 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 36.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Úř. věst. L 216, 17.8.2010, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1775 ze dne 6. října 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 737/2010 (Úř. věst. L 262, 7.10.2015, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Image

Image

Image

Image

Image

Poznámky k pokynům

Obecné poznámky:

Vyplňte hůlkovým písmem

Kolonka 1

Vydávající orgán

Uveďte název a adresu uznaného orgánu, který vydává potvrzení.

Kolonka 2

Pro účely vydávající země

Kolonka pro účely vydávající země.

Kolonka 3

Číslo potvrzení

Uveďte číslo vydání.

Kolonka 4

Země, kde se produkt uvádí na trh

Uveďte zemi, v níž se předpokládá první uvedení produktu z tuleňů na trh Evropské unie.

Kolonka 5

Kód ISO

Zadejte kód země uvedené v kolonce 4 skládající se ze dvou písmen.

Kolonka 6

Obchodní název

Uveďte obchodní název produktu(ů) z tuleňů. Název musí být v souladu se zápisem v kolonce 7.

Kolonka 7

Vědecký název

Uveďte vědecký název druhu tuleně použitého v produktu. Pokud směsný výrobek obsahuje více než jeden druh, uveďte každý druh na zvláštním řádku.

Kolonka 8

Číslo HS

Uveďte čtyřmístný nebo šestimístný kód zboží stanovený podle harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží.

Kolonka 9

Země lovu

Uveďte zemi, kde byli tuleni použití v produktu uloveni ve volné přírodě.

Kolonka 10

Kód ISO

Zadejte kód země uvedené v kolonce 9 skládající se ze dvou písmen.

Kolonka 11

Čistá hmotnost

Uveďte celkovou hmotnost v kg. Je definována jako čistá hmotnost produktů z tuleňů bez spotřebitelského obalu nebo jakéhokoli balení s výjimkou podpěr, rozpěrek, nálepek apod.

Kolonka 12

Počet jednotek

Případně uveďte počet jednotek.

Kolonka 13

Rozlišovací znaky

Uveďte jakékoli případné rozlišovací znaky, jako například číslo šarže nebo číslo nákladního listu.

Kolonka 14

Jedinečný identifikátor

Uveďte všechny identifikátory sledovatelnosti přítomné na produktu.

Kolonka 15

Podpis a razítko vydávajícího orgánu

Tuto kolonku podepíše oprávněný úředník, uvede místo a datum a opatří ji úředním razítkem vydávajícího uznaného orgánu.

Kolonka 16

Schválení celním orgánem

Celní orgány uvedou číslo celního prohlášení a připojí podpis a razítko.


16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/12


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1851

ze dne 15. října 2015,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 948/2014, pokud jde o období smluvního skladování a o výši podpory poskytované pro soukromé skladování sušeného odstředěného mléka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 18 odst. 2, čl. 20 písm. c), l) a m) a čl. 223 odst. 3 písm. c) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na obzvláště obtížnou situaci na trhu způsobenou především zákazem, jejž ruská vláda zavedla na dovoz mléčných výrobků z Unie do Ruska, bylo zahájeno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 948/2014 (3) soukromé skladování sušeného odstředěného mléka.

(2)

Po dalším snížení cen sušeného odstředěného mléka byl režim soukromého skladování prodloužen prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1337/2014 (4) do 28. února 2015, prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/303 (5) do 30. září 2015 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1548 (6) do 29. února 2016.

(3)

Vzhledem k trvale klesajícím cenám sušeného odstředěného mléka vyplývajícím ze značného přebytku mléka na vnitřním trhu a pokračujícího omezení celosvětové poptávky je vhodné stanovit dodatečná opatření s cílem povzbudit hospodářské subjekty k tomu, aby skladovaly větší množství tohoto produktu; tím se zmírní tlak na trh, a proto by se měla poskytnout vyšší podpora těm subjektům, jejichž produkty podléhají delšímu období smluvního skladování.

(4)

Aby však mohly hospodářské subjekty flexibilně reagovat na budoucí tržní signály, mělo by být povoleno uvolňovat takové výrobky ze skladu za sníženou sazbu podpory po uplynutí minimální doby skladování v délce devíti měsíců.

(5)

Vzhledem k prodloužené délce období smluvního skladování by měla být odpovídajícím způsobem přizpůsobena záloha uvedená v článku 31 nařízení Komise (ES) č. 826/2008 (7).

(6)

V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení (ES) č. 826/2008 a za účelem podrobného sledování, jak je opatření využíváno, je vhodné specifikovat lhůtu pro předkládání oznámení stanovených v čl. 35 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

(7)

Aby opatření stanovené tímto nařízením mělo okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 948/2014 se mění takto:

1)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Podpora na produkty uvedené v článku 1 je stanovena takto:

a)

činí-li smluvní doba skladování 90 až 210 dní, podpora činí:

1)

8,86 EUR na uskladněnou tunu za pevné náklady na skladování,

2)

0,16 EUR na tunu za den smluvního skladování;

b)

činí-li smluvní doba skladování 365 dní, podpora činí:

1)

8,86 EUR na uskladněnou tunu za pevné náklady na skladování,

2)

0,36 EUR na tunu za den smluvního skladování.

Odchylně od čl. 34 odst. 6 nařízení (ES) č. 826/2008, podle kterého může být smluvní množství odstraněno po uplynutí minimální doby skladování v délce 270 dní, se podpora sníží o 10 %.

2.   Žádosti jsou platné pouze tehdy, pokud jsou na nich uvedeny míry podpory, o něž bylo požádáno.

Smlouvy uzavřené v rámci tohoto nařízení pro dobu skladování 90 až 210 dní nelze změnit na smlouvy podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b).

3.   Smluvní skladování končí dnem, který předchází dni vyskladnění.“

2)

Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Odchylně od čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 826/2008 záloha pro smlouvy podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) tohoto nařízení nepřesáhne výši podpory odpovídající době skladování v délce 270 dní.“

3)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Členské státy oznámí Komisi:

a)

nejpozději každé úterý za předešlý týden, a odděleně pro množství uvedená v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b), množství, na které byly uzavřeny smlouvy, a množství produktů, pro které byly předloženy návrhy na uzavření smlouvy, podle čl. 35 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 826/2008;

b)

nejpozději do konce každého měsíce za předcházející měsíc informace o skladovaných produktech podle čl. 35 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 826/2008.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 948/2014 ze dne 4. září 2014 o zahájení soukromého skladování sušeného odstředěného mléka a stanovení výše podpory předem (Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 18).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka (Úř. věst. L 360, 17.12.2014, s. 15).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/303 ze dne 25. února 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka (Úř. věst. L 55, 26.2.2015, s. 4).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1548 ze dne 17. září 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka (Úř. věst. L 242, 18.9.2015, s. 26).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 826/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů (Úř. věst. L 223, 21.8.2008, s. 3).


16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/15


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1852

ze dne 15. října 2015

o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a o stanovení výše podpory předem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 219 odst. 1 ve spojení s článkem 228 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Celosvětová poptávka po mléce a mléčných produktech se v průběhu roku 2014 a v první polovině roku 2015 celkově snížila, a to zejména v důsledku poklesu vývozu do Číny, která je největším světovým dovozcem mléčných produktů.

(2)

V důsledku zvyšující se nabídky jak v Unii, tak v hlavních oblastech produkce mléka ve světě byl zaznamenán tlak na snižování cen mléčných produktů.

(3)

Dne 25. června 2015 navíc ruská vláda oznámila, že prodlužuje zákaz dovozu zemědělských produktů a potravin pocházejících z Unie o další rok až do 6. srpna 2016.

(4)

Odvětví mléčných produktů čelí proto situaci, kdy je trh v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou narušen.

(5)

V důsledku toho ceny syrového mléka a mléčných produktů v Unii nadále klesají a tento tlak na snižování cen bude pravděpodobně pokračovat, přičemž u mnoha zemědělců, kteří zažívají problémy s tokem financí, může dosáhnout neudržitelné úrovně. Průměrné ceny u hlavních druhů sýrů v Unii poklesly v roce 2015 o 17 %.

(6)

Tržní intervenční opatření, která umožňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, se nezdají být pro nově vzniklou situaci dostatečná, neboť se zaměřují na jiné produkty, jako jsou máslo a sušené odstředěné mléko, nebo se omezují na sýry se zeměpisným označením.

(7)

Hrozba vážné nerovnováhy na trhu se sýry by mohla být zmírněna nebo odstraněna skladováním. Je proto vhodné poskytnout podporu soukromému skladování sýrů a stanovit předem výši této podpory.

(8)

Je vhodné stanovit strop pro maximální objem, na nějž se má režim vztahovat, a podrobný rozpis celkového objemu v jednotlivých členských státech na základě jejich produkce sýrů.

(9)

Článek 17 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že podpora soukromého skladování se může poskytovat pouze na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (2). Sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením však představují jen malou část celkové produkce sýrů v Unii. Z důvodů funkčnosti a správní účinnosti je vhodné zřídit jednotný režim podpory soukromého skladování zahrnující všechny druhy sýrů.

(10)

Je třeba vyloučit sýry, které nejsou vhodné pro skladování.

(11)

Aby se usnadnilo řízení a kontrola, měla by být podpora soukromého skladování v zásadě poskytována pouze hospodářským subjektům usazeným a registrovaným pro účely DPH v Unii.

(12)

Aby byla zajištěna řádná kontrola režimu, měly by být v tomto nařízení uvedeny informace nutné pro uzavření smlouvy o skladování, jakož i povinnosti smluvních stran.

(13)

Za účelem zvýšení účinnosti režimu podpory by se smlouvy měly uzavírat na určité minimální množství a měly by v nich být přesně stanoveny povinnosti smluvní strany, zejména ty, které umožní příslušnému orgánu odpovědnému za kontrolu skladování provádět účinnou kontrolu skladovacích podmínek.

(14)

Jedním z požadavků pro poskytování podpory soukromého skladování je skladování smluvního množství během smluvní doby skladování. S ohledem na obchodní praxi a z praktických důvodů by měla být přípustná povolená odchylka od množství, na něž se vztahuje podpora.

(15)

Aby se žádosti dodala váha a zajistilo se, že opatření bude mít žádoucí účinek na trhu, je třeba složit jistotu. Proto by měla být přijata ustanovení týkající se složení, uvolnění a propadnutí jistoty.

(16)

Aby byla zajištěna řádná správa skladování, je třeba přijmout opatření na snížení výše podpory vyplácené v případě, že množství skladované během smluvní doby skladování bude nižší než smluvní množství.

(17)

Částka podpory by měla být určena na základě nákladů na skladování a/nebo jiných příslušných prvků trhu. Je vhodné stanovit podporu na pevné náklady spojené s uskladněním a vyskladněním dotyčných produktů a podporu na den na náklady na skladování v chladu a financování.

(18)

Je zapotřebí stanovit podmínky pro poskytnutí zálohové platby, podmínky pro úpravu podpory v případech, kdy není plně dodrženo smluvní množství, podmínky pro kontroly dodržování způsobilosti pro podporu, možné sankce a informace, které mají členské státy oznamovat Komisi.

(19)

Toto opatření nemusí využívat všechny členské státy v plném rozsahu; je proto vhodné umožnit přerozdělení množství po třech měsících uplatňování tohoto opatření. Komise by měla být zmocněna přijmout prováděcí akt, který stanoví případné přerozdělení nevyužitých množství pro každý členský stát a nové období pro podávání žádostí.

(20)

Rovněž by se měla stanovit pravidla týkající se dokumentace, účetnictví, jakož i četnosti a povahy kontrol,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví dočasný a mimořádný režim podpory soukromého skladování sýrů kódů KN 0406, s výjimkou sýrů, které nejsou vhodné pro další skladování i po uplynutí období zrání uvedeného v čl. 3 odst. 1.

Maximální objem produktů pro každý členský stát, na které se tento dočasný režim vztahuje, je stanoven v příloze.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „příslušnými orgány členských států“ rozumí útvary nebo subjekty akreditované členskými státy jako platební agentury, které splňují podmínky stanovené článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (3).

Článek 3

Způsobilost produktů

1.   Pro poskytnutí podpory soukromého skladování uvedené v článku 1 (dále jen „podpory“) musí mít sýr řádnou a uspokojivou obchodní jakost, musí pocházet z Unie a musí mít v den začátku platnosti smlouvy o skladování minimální stáří odpovídající době zrání, jak je stanovena ve specifikaci daných sýrů, které využívají chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012, a normální době zrání stanovené členskými státy pro ostatní sýry.

2.   Sýr musí splňovat tyto požadavky:

a)

každá partie má hmotnost nejméně 0,5 tuny;

b)

má nesmazatelné označení podniku, ve kterém byl vyroben, spolu s datem výroby, přičemž toto označení může mít formu kódu;

c)

je na něm uvedeno datum uskladnění;

d)

nebyl předmětem předchozí smlouvy o podpoře skladování;

e)

je skladován na území členského státu, kde se vyrábí.

3.   Členské státy mohou upustit od povinnosti uvádět na sýrech datum uskladnění uvedené v odst. 2 písm. c), pokud se osoba odpovědná za sklad zaváže vést evidenci, do níž v den uskladnění budou zaznamenány údaje uvedené v odst. 2 písm. b).

Článek 4

Žádosti o podporu

1.   Hospodářský subjekt, který žádá o podporu, podá žádost příslušným orgánům členských států, v nichž jsou produkty skladovány.

2.   Hospodářské subjekty, které žádají o podporu, musí být usazeny a registrovány pro účely DPH v Unii.

3.   Žádosti o podporu lze podávat ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Žádosti je možno zasílat do 15. ledna 2016.

4.   Žádosti o podporu se vztahují na produkty, které již byly zcela uskladněny.

5.   Žádosti se podávají způsobem, který hospodářským subjektům zpřístupní příslušný členský stát.

Příslušné orgány členských států mohou vyžadovat, aby elektronické žádosti byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (4) nebo elektronickým podpisem, který poskytuje rovnocennou záruku, pokud jde o požadovanou funkčnost podpisu, použitím týchž pravidel a podmínek, které jsou vymezeny v ustanoveních Komise o elektronických a digitálních dokumentech, uvedených v rozhodnutí Komise 2004/563/ES, Euratom (5) a v jeho prováděcích pravidlech.

6.   Žádost je přijatelná pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

je v ní uveden odkaz na toto nařízení;

b)

jsou v ní uvedeny identifikační údaje žadatele, jako jméno, adresa a identifikační číslo pro účely DPH;

c)

je v ní uveden produkt s příslušným šestimístným kódem KN;

d)

je v ní uvedeno množství produktů v době podání žádosti;

e)

je v ní uveden název a adresa místa skladování, číslo skladované partie a číslo schválení, které umožňuje určit výrobní závod;

f)

neobsahuje žádné další podmínky žadatele než ty, jež jsou stanoveny v tomto nařízení;

g)

je předložena v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se žádost podává;

h)

žadatel složil jistotu ve výši 20 EUR na tunu ve prospěch příslušné platební agentury v souladu s kapitolou IV oddílem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (6).

7.   Obsah žádostí se po jejich podání nesmí měnit.

Článek 5

Propadnutí a uvolnění jistoty

1.   Jistota uvedená v čl. 4 odst. 6 písm. h) propadá, pokud:

a)

je návrh na uzavření smlouvy stažen;

b)

množství stanovené během kontroly podle čl. 16 odst. 2 činí méně než 95 % množství uvedeného v žádosti podle čl. 4 odst. 6 písm. d). V takovém případě nebude uzavřena žádná smlouva;

c)

je během smluvní doby skladování uskladněno méně než 95 % smluvního množství, a to na vlastní nebezpečí smluvní strany ve smyslu článku 6 a podle podmínek uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a).

2.   Jistoty se neprodleně uvolní, pokud návrhy na uzavření smlouvy nejsou přijaty.

3.   Uvolní se jistoty odpovídající množství, pro které byly splněny smluvní závazky.

Článek 6

Uzavírání smluv

1.   Smlouvy se uzavírají mezi příslušným orgánem členského státu, na jehož území jsou produkty skladovány, a žadatelem (dále jen „smluvní strana“).

2.   Smlouvy se uzavírají do 30 dnů od data přijetí informací uvedených v čl. 4 odst. 6 písm. e), případně s výhradou následného potvrzení způsobilosti produktů podle čl. 16 odst. 2 druhého pododstavce. Pokud není způsobilost potvrzena, je dotyčná smlouva považována za neplatnou.

Článek 7

Povinnosti smluvní strany

1.   Smlouvy ukládají smluvní straně minimálně tyto povinnosti:

a)

na vlastní riziko a náklady uskladnit a po smluvní dobu skladování skladovat smluvní množství za podmínek, které zajistí, že budou zachovány požadavky na vlastnosti produktů, aniž by byly skladované produkty nahrazeny nebo přemístěny na jiné místo skladování. Na řádně odůvodněnou žádost smluvní strany však může příslušný orgán povolit přemístění skladovaných produktů;

b)

uchovávat doklady o hmotnosti pořízené v době uskladnění;

c)

umožnit příslušnému orgánu, aby kdykoli zkontroloval, zda jsou dodržovány všechny povinnosti stanovené ve smlouvě;

d)

zajistit, aby byly skladované produkty snadno přístupné a jednotlivě identifikovatelné: každá individuálně skladovaná jednotka je označena datem uskladnění, číslem smlouvy, názvem produktu a hmotností. Členské státy však mohou upustit od požadavku týkajícího se označení číslem smlouvy, pokud se osoba odpovědná za sklad zaváže, že zaznamená číslo smlouvy do evidence podle čl. 3 odst. 3.

2.   Smluvní strana poskytne orgánu odpovědnému za kontrolu veškerou dokumentaci ke každé smlouvě, která umožní ověřit zejména tyto informace o produktech umístěných v soukromém skladu:

a)

číslo schválení, které umožňuje určit výrobní závod a členský stát výroby;

b)

původ a datum výroby produktů;

c)

datum uskladnění;

d)

hmotnost a počet zabalených kusů;

e)

fyzickou přítomnost ve skladu a adresu skladu;

f)

datum očekávaného ukončení smluvní doby skladování doplněné datem skutečného vyskladnění.

3.   Smluvní strana, nebo případně provozovatel skladu, vede skladovou účetní evidenci, která musí být k dispozici ve skladu a která musí pod každým číslem smlouvy obsahovat tyto údaje:

a)

identifikaci produktů uskladněných v soukromém skladu podle partie;

b)

data uskladnění a vyskladnění;

c)

množství udané na skladovanou partii;

d)

umístění produktů ve skladu.

Článek 8

Smluvní doba skladování

1.   Smluvní doba skladování začíná dnem následujícím po dni, kdy příslušné orgány obdrží informace uvedené v čl. 4 odst. 6 písm. e).

2.   Smluvní skladování končí dnem, který předchází dni vyskladnění.

3.   Podpora může být poskytnuta pouze tehdy, činí-li smluvní doba skladování 60 až 210 dní.

Článek 9

Vyskladnění

1.   Vyskladnění lze zahájit dnem následujícím po posledním dni smluvní doby skladování.

2.   Vyskladňuje se celá skladovaná partie nebo i menší množství, pokud to povolí příslušný orgán. Avšak v případě uvedeném v čl. 16 odst. 5 písm. a) může být vyskladněno pouze zapečetěné množství.

3.   V souladu s ustanoveními čl. 16 odst. 6 oznámí smluvní strana příslušnému orgánu předem, že hodlá začít vyskladňovat produkty ze skladu.

4.   Pokud není splněn požadavek stanovený v odstavci 3, ale příslušnému orgánu je do 30 dnů po vyskladnění z místa skladování předložen dostatečný důkaz o datu vyskladnění a dotčeném množství, snižuje se podpora o 15 % a vyplácí se pouze za období, pro které poskytla smluvní strana příslušnému orgánu dostatečný důkaz o tom, že produkt byl uskladněn na základě smlouvy.

5.   Pokud není splněn požadavek stanovený v odstavci 3 a příslušnému orgánu není do 30 dnů po vyskladnění z místa skladování předložen dostatečný důkaz o datu vyskladnění a dotčeném množství, nevyplácí se na základě dotyčné smlouvy žádná podpora a případně propadne celá jistota týkající se dotčené smlouvy.

Článek 10

Částky podpory

Podpora činí:

15,57 EUR na uskladněnou tunu za pevné náklady na skladování,

0,40 EUR na tunu za den smluvního skladování.

Článek 11

Vyplacení zálohy na podporu

1.   Po uplynutí 60 dnů skladování lze na žádost smluvní strany vyplatit jedinou zálohu na podporu za předpokladu, že smluvní strana složí jistotu odpovídající záloze navýšené o 10 %.

2.   Záloha nepřesáhne výši podpory odpovídající době skladování v délce 90 dní. Jistota uvedená v odstavci 1 se uvolní, jakmile bude vyplacen zůstatek podpory.

Článek 12

Vyplacení podpory

1.   Podpora nebo, pokud byla poskytnuta zálohová platba podle článku 11, zůstatek podpory se vyplácí na základě žádosti o vyplacení podané smluvní stranou do tří měsíců po ukončení období smluvního skladování.

2.   Pokud nemohla smluvní strana předložit příslušné doklady ve lhůtě tří měsíců, ačkoli učinila vše pro jejich včasné získání, mohou jí být poskytnuty další lhůty v celkovém trvání maximálně tří měsíců.

3.   Podpora nebo zůstatek podpory se vyplácí do 120 dnů po dni, kdy byla podána žádost o vyplacení podpory, za předpokladu, že byly splněny smluvní závazky a že byla provedena závěrečná kontrola. Pokud však probíhá správní šetření, bude platba provedena až po uznání nároku na podporu.

4.   Jestliže je skutečně skladované množství během smluvní doby skladování menší než smluvní množství a pokud představuje minimálně 95 % tohoto množství, podpora se s výjimkou případů vyšší moci poskytne na skutečně skladované množství. Pokud však příslušný orgán zjistí, že smluvní strana jednala úmyslně nebo z nedbalosti, může rozhodnout o dalším snížení podpory nebo o jejím nevyplacení.

5.   Jestliže je skutečně skladované množství během smluvní doby skladování menší než procentní sazba uvedená v odstavci 4, ale není menší než 80 % smluvního množství, sníží se podpora pro skutečně skladované množství o polovinu, s výjimkou případů vyšší moci. Pokud však příslušný orgán zjistí, že smluvní strana jednala úmyslně nebo z nedbalosti, může rozhodnout o dalším snížení podpory nebo o jejím nevyplacení.

6.   Jestliže je skutečně skladované množství během smluvní doby skladování menší než 80 % smluvního množství, nevyplatí se žádná podpora, s výjimkou případů vyšší moci.

7.   Pokud kontroly během skladování nebo při vyskladnění zjistí vadné produkty, nevyplatí se na toto množství žádná podpora. Zbytek skladované partie, který je stále způsobilý pro podporu, nesmí být menší než minimální množství stanovené v čl. 3 odst. 2. Stejné pravidlo se použije, pokud je z uvedeného důvodu vyskladněna část skladované partie před uplynutím minimální doby skladování.

Vadné produkty se do výpočtu skutečně skladovaného množství podle odstavců 4, 5 a 6 nezapočítávají.

Článek 13

Oznámení

1.   Členské státy oznámí Komisi nejpozději každé úterý množství za předešlý týden, na které byly uzavřeny smlouvy, jakož i množství produktů, pro něž byly předloženy žádosti o podporu.

2.   Členské státy oznámí Komisi nejpozději do konce měsíce za předcházející měsíc:

a)

množství produktů uskladněných a vyskladněných během dotyčného měsíce;

b)

množství produktů skladovaných na konci dotyčného měsíce;

c)

množství produktů, u nichž skončila doba smluvního skladování.

3.   Oznámení členských států Komisi uvedená v odstavcích 1 a 2 se provádějí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (7).

Článek 14

Opatření pro dodržení maximálního množství

Členské státy zajistí, aby na základě objektivních a nediskriminačních kritérií existoval takový systém, který zaručí, že maximální množství pro jednotlivé členské státy uvedené v příloze nebudou překročena.

Článek 15

Opatření pro nevyužitá množství

V případě potřeby budou po 15. lednu 2016 veškeré zbývající nevyužité příděly dány k dispozici členským státům, které nejpozději do 31. prosince 2015 oznámí Komisi, zda chtějí režim podpory soukromého skladování více využívat. O přidělení prostředků každému členskému státu, které se provede tak, že se vezmou v úvahu množství požadovaná členskými státy do 15. ledna 2016, a o lhůtě na předložení žádostí se rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu přijatého bez použití přezkumného postupu uvedeného v čl. 229 odst. 2 a odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 16

Kontroly

1.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení. Uvedená opatření zahrnují důslednou správní kontrolu žádostí o podporu doplněnou kontrolami na místě stanovenými v odstavcích 2 až 9.

2.   Orgán odpovědný za kontrolu provádí kontroly produktů uskladněných do 30 dnů od data přijetí informací uvedených v čl. 4 odst. 6 písm. e).

Aniž by bylo dotčeno ustanovení odst. 5 písm. a) prvního pododstavce tohoto článku, za účelem zajištění způsobilosti skladovaných produktů pro podporu se provede fyzická kontrola reprezentativního vzorku nejméně 5 % množství uskladněných produktů, aby bylo zajištěno, že skladované partie odpovídají údajům uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy, mimo jiné pokud jde o hmotnost, identifikaci a povahu produktů.

Na určení výše vyplacené podpory se použije hmotnost produktů stanovená na začátku smluvního období. Podpora však nebude vyplacena pro množství, jež je větší než to, pro které byla podána žádost, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 6 písm. d).

3.   Pokud členský stát uvede řádné důvody, může být třicetidenní lhůta stanovená v odstavci 2 prodloužena o 15 dnů.

4.   Pokud kontroly ukáží, že skladované produkty neodpovídají kritériím způsobilosti uvedeným v článku 3 a ustanovením čl. 4 odst. 6 písm. c), jistota uvedená v čl. 4 odst. 6 písm. h) propadá.

5.   Orgán odpovědný za kontrolu:

a)

zapečetí během kontroly uvedené v odstavci 2 produkty podle smluv, skladovaných partií nebo menších množství nebo

b)

provede neohlášenou kontrolu, aby se zajistilo, že se smluvní množství nachází v místě skladování.

Kontrola podle písm. b) prvního pododstavce musí odpovídat alespoň 10 % celkového množství uvedeného ve smlouvě a musí být reprezentativní. Tyto kontroly zahrnují kontrolu skladové evidence podle čl. 7 odst. 3 a příslušných dokladů, jako např. potvrzení o hmotnosti a dokladu o uskladnění, a ověření přítomnosti produktů ve skladišti, druhu a identifikace produktů vztahující se minimálně na 5 % množství, které je předmětem neohlášené kontroly.

6.   Na konci smluvní doby skladování ověří orgán odpovědný za kontrolu nejméně u poloviny smluv hmotnost a identifikaci skladovaných produktů, a to prostřednictvím odebrání vzorků. Za účelem této kontroly informuje smluvní strana příslušný orgán a uvede dotyčné skladované partie nejméně pět pracovních dnů před:

a)

koncem maximálního období smluvního skladování nebo

b)

zahájením vyskladnění, pokud k vyskladnění produktů dochází před uplynutím maximální smluvní doby skladování.

Členský stát může souhlasit s kratší lhůtou, než je pět pracovních dnů.

7.   Při ověřování hmotnosti produktů během a na konci smluvního skladování pro účely ověření přítomnosti produktů ve skladu nesmí možný přirozený úbytek váhy vést ke snížení podpory ani propadnutí jistoty.

8.   Pokud se využije možnost uvedená v odst. 5 písm. a), ověří se na konci smluvní doby skladování přítomnost a neporušenost použitých pečetí. Náklady na zapečetění a manipulaci nese smluvní strana.

9.   Veškeré vzorky odebrané za účelem ověření jakosti a složení produktů odebírají pracovníci orgánu odpovědného za kontrolu nebo jsou tyto vzorky odebírány v jejich přítomnosti.

Fyzická kontrola nebo ověření hmotnosti se provádí v přítomnosti uvedených pracovníků při vážení.

Pro účely auditní stopy musí být všechny skladové a finanční záznamy a doklady kontrolované uvedenými pracovníky opatřeny při kontrole razítkem nebo parafovány. Pokud jsou kontrolovány elektronické záznamy, vytiskne se jedna kopie a uloží do kontrolního spisu.

Článek 17

Zpráva o auditu

1.   Kontrolní orgán odpovědný za kontrolu vypracuje kontrolní zprávu o každé kontrole provedené na místě. Zpráva přesně popíše jednotlivé kontrolované položky.

Zpráva zahrnuje:

a)

datum a čas zahájení kontroly;

b)

podrobné informace o předběžném oznámení kontroly;

c)

dobu trvání kontroly;

d)

přítomné zodpovědné osoby;

e)

povahu a rozsah provedených kontrol, a zejména podrobné údaje o prověřených dokladech a produktech;

f)

zjištění a závěry;

g)

zda je vyžadováno následné opatření.

Kontrolní zpráva musí být podepsána odpovědným pracovníkem a spolupodepsána smluvní stranou nebo případně provozovatelem skladu a musí být zahrnuta do platební dokumentace.

2.   V případě významných nesrovnalostí týkajících se nejméně 5 % množství produktů v rámci jedné smlouvy podléhajících kontrole se ověření rozšíří na větší vzorek, který bude stanoven orgánem odpovědným za provádění kontrol.

3.   Na základě kritérií závažnosti, rozsahu, doby trvání a opakování zaznamená orgán odpovědný za kontrolu všechny případy porušení předpisů, které mohou vést k vyloučení z podpory podle čl. 18 odst. 1 a/nebo k vrácení neoprávněně vyplacené podpory, případně včetně úroků, v souladu s odstavcem 4 uvedeného článku.

Článek 18

Sankce

1.   Pokud příslušný orgán členského státu zjistí, že doklad předložený žadatelem o udělení práv vyplývajících z tohoto nařízení obsahuje nesprávné informace, a pokud jsou tyto nesprávné informace rozhodující pro udělení uvedeného práva, vyloučí příslušný orgán žadatele z řízení na poskytování podpory u téhož produktu, u nějž byly nesprávné informace uvedeny, na období jednoho roku od okamžiku přijetí konečného správního rozhodnutí konstatujícího nesrovnalost.

2.   Vyloučení podle odstavce 1 se nepoužije, pokud žadatel před příslušným orgánem uspokojivě prokáže, že situace uvedená v daném odstavci byla způsobena vyšší mocí nebo že je důsledkem zřejmého omylu.

3.   Neoprávněně vyplacenou podporu vrátí dotyčné hospodářské subjekty s úrokem. Obdobně se použijí pravidla stanovená v článku 7 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (8).

4.   Prováděním správních sankcí a vymáháním neoprávněně vyplacených částek podle tohoto článku není dotčeno sdělování nesrovnalostí Komisi podle nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 (9).

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).

(5)  Rozhodnutí Komise 2004/563/ES, Euratom ze dne 7. července 2004, kterým se mění jednací řád Komise (Úř. věst. L 251, 27.7.2004, s. 9).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 69).

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci informačního systému v této oblasti a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 595/91 (Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56).


PŘÍLOHA

Členský stát

Maximální množství

(v tunách)

Belgie

1 243

Bulharsko

696

Česká republika

1 421

Dánsko

3 334

Německo

23 626

Estonsko

454

Irsko

1 835

Řecko

1 880

Španělsko

3 635

Francie

20 830

Chorvatsko

348

Itálie

12 015

Kypr

199

Lotyšsko

348

Litva

1 163

Lucembursko

33

Maďarsko

827

Malta

30

Nizozemsko

8 156

Rakousko

1 968

Polsko

7 859

Portugalsko

704

Rumunsko

797

Slovinsko

164

Slovensko

426

Finsko

1 210

Švédsko

945

Spojené království

3 854

Celkem

100 000


16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/25


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853

ze dne 15. října 2015,

kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 219 odst. 1 ve spojení s článkem 228 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Celosvětová poptávka po mléce a mléčných výrobcích se v průběhu roku 2014 a v první polovině roku 2015 celkově snížila, a to zejména v důsledku poklesu vývozu do Číny, která je největším dovozcem mléčných výrobků na světě.

(2)

Situace na trhu s vepřovým masem se v EU během roku 2014 a 2015 zhoršila. Domácí výroba se v Unii zvýšila a dobře fungující vývoz silně klesl v důsledku ztráty Ruska jakožto vývozního trhu. Kvůli specifikům trhu s vepřovým masem, kdy se chov prasat opožděné přizpůsobuje snížení poptávky po jatečných prasatech, nastala tržní situace s kritickým přebytkem vepřového masa a pokračoval rovněž cenový tlak, který přesáhl běžné konjunkturální období.

(3)

Dne 25. června 2015 oznámila ruská vláda, že prodlužuje zákaz dovozu zemědělských produktů a potravin pocházejících z Unie o další rok až do 6. srpna 2016.

(4)

V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

(5)

V důsledku toho ceny syrového mléka a vepřového masa v Unii nadále klesají a tento tlak na snižování cen bude pravděpodobně pokračovat, přičemž u mnoha zemědělců, kteří zažívají problémy s tokem financí, může dosáhnout neudržitelné úrovně. Průměrná cena syrového mléka v Unii poklesla v červenci 2015 o 12 % ve srovnání s průměrnou cenou v červenci v letech 2010 až 2014 a o 20 % ve srovnání s minulým rokem. Cena jatečně upraveného těla prasete poklesla v červenci 2015 o 13 % a ceny selat o 23 % ve srovnání s průměrnou cenou v červenci 2014. Ceny tak dosáhly mnohem nižší úrovně, než činil průměr za posledních pět let.

(6)

V několika členských státech se navíc kvůli vysokým teplotám v červenci a srpnu a nedostatku srážek snížily výnosy plodin v jarním a letním období. Odvětví výroby hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového masa a kozího masa bylo vážně ovlivněno zvýšením výrobních nákladů kvůli nedostatku krmiva a pastvin.

(7)

Od září 2014 zůstaly bez přerušení k dispozici mechanismy řízení trhu formou veřejné intervence a soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka. I když tyto mechanismy snížily škodlivé účinky poklesu cen, nezabránily trvalému poklesu cen mléčných výrobků a syrového mléka. Díky soukromému skladování vepřového masa se sice jeho ceny v březnu a dubnu 2015 stabilizovaly, nedošlo však k žádnému podstatnému zvýšení cen. Vzhledem k výrobnímu cyklu vepřového masa by zahájení režimu podpory soukromého skladování v tomto konkrétním období stávající narušení trhu nevyřešilo. Obdobně tržní nástroje stanovené v nařízení (EU) č. 1308/2013 pro jiná odvětví živočišné výroby nejsou určeny ke zmírnění regionálně omezených hospodářských problémů. Jakékoli další intervenční opatření na trhu ve formě poskytnutí podpory soukromého skladování, které by doplnilo cílenou finanční pomoc, by nevyřešilo okamžitou potřebu likvidity v odvětví živočišné výroby, protože by mělo jen střednědobý dopad na úrovni zemědělských podniků.

(8)

Došlo tedy k situaci, kdy se opatření, která mohou být přijata podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jeví pro vyřešení stávajícího narušení trhu jako nedostatečná.

(9)

Aby se zabránilo situaci, že ceny budou dále klesat a prohloubí se narušení trhu, je nezbytné zaměřit cílenou finanční pomoc na obzvláště postižená odvětví živočišné výroby v Unii.

(10)

Aby bylo proto možné řešit stávající narušení trhu účinně a efektivně a zabránilo se dalšímu zhoršování situace vyplývající z tohoto narušení nebo jeho účinku na trh, je vhodné poskytnout členským státům jednorázovou finanční pomoc za účelem podpory zemědělců v odvětví živočišné výroby, které čelí nejhlubšímu poklesu cen, jenž je přímým důsledkem prodloužení ruského zákazu dovozu a dopadu sucha na krmiva.

(11)

Finanční pomoc pro každý členský stát by se měla vypočíst na základě vnitrostátních kvót pro mléko a vnitrostátní populace prasat v období 2014/15 a měla by být přiměřená zjištěnému snížení výkupních cen mléka a jatečně upravených těl prasat, dále pak míře závislosti na ruském trhu a dopadu sucha na výrobu a ceny krmiv. Aby se zajistilo, že s ohledem na omezené rozpočtové zdroje získají podporu ti zemědělci, kteří jsou nejvíce postiženi narušením trhu, měla by být dotčeným členským státům dána možnost rozdělit vnitrostátní částku co nejúčinnějším způsobem na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například pokles cen v dotčených odvětvích, a zároveň zajistit, že konečnými příjemci cílené pomoci jsou zemědělci v odvětví živočišné výroby, a zabránit jakémukoli narušení trhu a hospodářské soutěže.

(12)

Jelikož bude finanční pomoc přidělená každému členskému státu kompenzovat jen malou část skutečné ztráty zemědělců v odvětví živočišné výroby, mělo by být členským státům povoleno, aby zemědělcům za stejných podmínek objektivity, nediskriminace a nenarušení hospodářské soutěže poskytly další podporu.

(13)

S cílem poskytnout členským státům flexibilitu při rozdělování cílené finanční pomoci na řešení narušení trhu by jim mělo být povoleno kumulovat ji s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

(14)

Jelikož se finanční pomoc pro každý dotčený členský stát stanoví v eurech, je pro účely jednotného a souběžného provedení nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené Bulharku, České republice, Dánsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Švédsku a Spojenému království do jejich národních měn. Je proto vhodné stanovit rozhodnou skutečnost pro směnný kurz podle článku 106 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2). Podle zásady uvedené v čl. 106 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 a kritérií uvedených v čl. 106 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení by rozhodnou skutečností mělo být datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15)

Podpora stanovená v tomto nařízení by měla být udělena jako opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

(16)

Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje, které dotčeným členským státům vzniknou v souvislosti s podporou poskytovanou zemědělcům v odvětví živočišné výroby, pouze v případech, kdy jsou tyto výdaje provedeny v určité lhůtě.

(17)

S cílem zajistit transparentnost, sledování a řádnou správu částek, které mají k dispozici, by měly dotčené členské státy oznámit Komisi objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování podpory a ustanovení přijatá za účelem zabránění narušení trhu.

(18)

Aby zemědělci v odvětví živočišné výroby obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být dotčeným členským státům umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Podpora Unie v celkové výši 420 000 000 EUR bude k dispozici členským státům, aby mohly poskytovat cílenou podporu zemědělcům v odvětví výroby hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového, skopového a kozího masa (dále jen „odvětví živočišné výroby“).

Členské státy použijí částky, které mají k dispozici, jak je stanoveno v příloze, pro opatření přijatá na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a pod podmínkou, že výsledné platby nezpůsobí narušení hospodářské soutěže.

Opatření přijatá členskými státy usilují o zmírnění hospodářských důsledků vyplývajících z narušení trhu pro zemědělce v odvětví živočišné výroby.

Členské státy zajistí, že pokud zemědělci v odvětví živočišné výroby nejsou přímými příjemci plateb, je na ně hospodářský přínos podpory přenesen v plné výši.

Výdaje členských států týkající se plateb podle tohoto nařízení jsou způsobilé pro finanční podporu Unie, pouze pokud budou vyplaceny nejpozději do 30. června 2016.

2.   V případě Bulharka, České republiky, Dánska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Švédska a Spojeného království je rozhodnou skutečností pro směnný kurz ve vztahu k částkám uvedeným v příloze datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Podpora podle tohoto nařízení může být kumulována s jinou podporu financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Článek 2

Členské státy mohou poskytnout další podporu opatřením přijatým podle článku 1 až do maximální výše 100 % příslušné částky uvedené v příloze a za stejných podmínek objektivity, jak je stanoveno v článku 1.

Členské státy vyplatí další podporu nejpozději do 30. června 2016.

Článek 3

Členské státy oznámí Komisi:

a)

neprodleně a nejpozději do 31. prosince 2015 objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování cílené podpory a opatření přijatá k zamezení narušení hospodářské soutěže;

b)

nejpozději do 30. září 2016 celkové vyplacené částky a počet a druh příjemců.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).


PŘÍLOHA

Členský stát

EUR

Belgie

13 049 568

Bulharsko

6 004 009

Česká republika

11 155 561

Dánsko

11 103 077

Německo

69 233 789

Estonsko

7 561 692

Irsko

13 734 230

Řecko

2 258 253

Španělsko

25 526 629

Francie

62 899 543

Chorvatsko

1 812 383

Itálie

25 017 897

Kypr

354 997

Lotyšsko

8 452 333

Litva

12 631 869

Lucembursko

669 120

Maďarsko

9 505 286

Malta

119 570

Nizozemsko

29 937 209

Rakousko

7 004 590

Polsko

28 946 973

Portugalsko

4 764 178

Rumunsko

11 145 958

Slovinsko

1 368 433

Slovensko

2 464 247

Finsko

8 985 522

Švédsko

8 220 625

Spojené království

36 072 462


16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/31


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1854

ze dne 15. října 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. října 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

84,4

MA

132,6

MK

46,1

TR

56,6

ZZ

79,9

0707 00 05

AL

36,9

TR

116,7

ZZ

76,8

0709 93 10

TR

136,8

ZZ

136,8

0805 50 10

AR

161,3

CL

149,0

TR

110,2

UY

78,7

ZA

104,7

ZZ

120,8

0806 10 10

BR

252,3

EG

198,3

MA

56,6

MK

97,5

TR

169,2

ZZ

154,8

0808 10 80

AR

122,1

CL

86,3

MK

23,1

NZ

155,0

US

86,4

ZA

144,4

ZZ

102,9

0808 30 90

CN

65,9

TR

135,5

XS

95,1

ZA

218,5

ZZ

128,8


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/33


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1855

ze dne 13. října 2015

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví a Generální radě Světové obchodní organizace k žádosti nejméně rozvinutých členských zemí o prodloužení přechodného období podle čl. 66 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ohledně některých povinností v souvislosti s farmaceutickými výrobky a o zproštění povinností podle čl. 70 odst. 8 a 9 uvedené dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 66 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „Dohoda TRIPS“) má Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „Rada pro TRIPS“) na základě náležitě zdůvodněné žádosti nejméně rozvinuté členské země prodloužit přechodné období.

(2)

Dne 14. listopadu 2001 přijala Konference ministrů Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) v Dohá prohlášení o Dohodě TRIPS a o veřejném zdraví (dále jen „prohlášení z Dohá“). V něm uvedla, že prodloužením přechodných období stanovených v čl. 66 odst. 1 Dohody TRIPS není dotčeno právo nejméně rozvinutých členských zemí požádat o jiná prodloužení.

(3)

V souladu s odstavcem 7 prohlášení z Dohá a s čl. 66 odst. 1 Dohody TRIPS Rada pro TRIPS rozhodnutím ze dne 27. června 2002 prodloužila přechodné období, během něhož nejméně rozvinuté členské země nejsou povinny poskytovat patentovou ochranu pro farmaceutické výrobky, do 1. ledna 2016.

(4)

Dne 8. července 2002 přijala Generální rada WTO úzce související rozhodnutí, kterým nejméně rozvinuté členské země zprostila povinnosti poskytovat výlučná obchodní práva podle čl. 70 odst. 9 Dohody TRIPS. Toto zproštění povinností platí do 1. ledna 2016.

(5)

Bangladéš dne 23. února 2015 jménem skupiny nejméně rozvinutých členských zemí požádal o neomezené prodloužení přechodného období podle čl. 66 odst. 1 Dohody TRIPS a o neomezené zproštění povinností podle čl. 70 odst. 8 a 9 uvedené dohody na tak dlouho, dokud jednotlivé nejméně rozvinuté členské země budou patřit mezi nejméně rozvinuté země.

(6)

Jelikož od roku 2002 existuje samostatné zproštění týkající se práv duševního vlastnictví v souvislosti s farmaceutickými výrobky, je vhodné, aby Unie s tímto prodloužením přechodného období souhlasila, aby se nejméně rozvinutým členským zemím nebránilo v přístupu k farmaceutickým výrobkům.

(7)

Několik členů WTO se zdá být připraveno zmíněné neomezené prodloužení a neomezené zproštění schválit, a proto by se Unie měla k tomuto konsensu připojit v souladu se svou trvalou podporou prohlášení z Dohá. Pokud se však členové WTO dohodnou spíše na dalším dočasném prodloužení a dočasném zproštění povinností, měla by Unie rovněž souhlasit s takovým řešením.

(8)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě pro TRIPS a Generální radě WTO k žádosti nejméně rozvinutých členských zemí o prodloužení přechodného období podle čl. 66 odst. 1 Dohody TRIPS ohledně některých povinností v souvislosti s farmaceutickými výrobky a o zproštění tchto povinností podle čl. 70 odst. 8 a 9 uvedené dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví a v Generální radě Světové obchodní organizace, je tento:

a)

souhlasit se:

i)

žádostí o prodloužení přechodného období pro nejméně rozvinuté členské země podle čl. 66 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „Dohoda TRIPS“) ohledně některých povinností v souvislosti s farmaceutickými výrobky a

ii)

žádostí o zproštění povinností pro nejméně rozvinuté členské země podle čl. 70 odst. 8 a 9 Dohody TRIPS; a

b)

přijmout:

i)

buď žádost o prodloužení uvedenou v písm. a) bodě i) tohoto článku, nebo o zproštění povinností uvedenou v písm. a) bodě ii) tohoto článku, nebo obojí, aby se použily tak dlouho, dokud daná nejméně rozvinutá členská země patří mezi nejméně rozvinuté země;

ii)

nebo žádost o dočasné prodloužení, nebo dočasné zproštění, nebo obojí, pokud je tato žádost přijatelná rovněž pro ostatní členy Světové obchodní organizace.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 13. října 2015.

Za Radu

předseda

J. ASSELBORN


III Jiné akty

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/35


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 321/14/COL

ze dne 10. září 2014,

kterým se posté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti podpory přijetím nových pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích [2015/1856]

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 61 až 63 této dohody a protokol 26 k této dohodě,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. b) a článek 24 této dohody a článek 1 části I protokolu 3 k této dohodě,

vzhledem k těmto důvodům:

Podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory.

Podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné.

Dne 9. července 2014 přijala Evropská komise „pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích“ (1). Pokyny stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích prohlásit za slučitelnou. Pokyny se použijí ode dne 1. srpna 2014.

Tyto pokyny jsou relevantní rovněž pro Evropský hospodářský prostor.

V souladu s cílem homogenity stanoveným v článku 1 Dohody o EHP je třeba v celém Evropském hospodářském prostoru zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu.

Podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ v příloze XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po konzultaci s Komisí nové pokyny odpovídající pokynům přijatým Evropskou komisí,

po konzultaci s Evropskou komisí,

po konzultaci se státy ESVO dopisem ze dne 1. srpna 2014 v této věci,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Hmotná pravidla v oblasti státní podpory se mění vložením nových pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích. Nové pokyny jsou připojeny k tomuto rozhodnutí a tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 2

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 10. září 2014.

Za Kontrolní úřad ESVO

Oda Helen SLETNES

předsedkyně

Helga JÓNSDÓTTIR

členka kolegia


(1)  Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.


PŘÍLOHA

POKYNY PRO STÁTNÍ PODPORU NA ZÁCHRANU A RESTRUKTURALIZACI NEFINANČNÍCH PODNIKŮ V OBTÍŽÍCH

ČÁST III

HORIZONTÁLNÍ PRAVIDLA

Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích  (1)

Obsah

1.

ÚVOD 38

2.

OBLAST PŮSOBNOSTI TĚCHTO POKYNŮ 41

2.1.

Odvětvová oblast působnosti 41

2.2.

Věcná působnost: Význam pojmu ‚podnik v obtížích‘ 41

2.3.

Podpora na záchranu, podpora na restrukturalizaci a dočasná podpora na restrukturalizaci 42

2.4.

Podpora na pokrytí sociálních nákladů na restrukturalizaci 42

3.

SLUČITELNOST S FUNGOVÁNÍM DOHODY O EHP 43

3.1.

Přínos k dosažení cíle společného zájmu 44

3.1.1.

Prokázání sociálních potíží nebo selhání trhu 44

3.1.2.

Plán restrukturalizace a návrat k dlouhodobé životaschopnosti 45

3.2.

Potřeba státního zásahu 46

3.3.

Vhodnost 46

3.3.1.

Podpora na záchranu 46

3.3.2.

Podpora na restrukturalizaci 47

3.4.

Motivační účinek 47

3.5.

Přiměřenost podpory/podpora omezená na minimum 47

3.5.1.

Podpora na záchranu 47

3.5.2.

Podpora na restrukturalizaci 47

3.6.

Negativní účinky 49

3.6.1.

Zásada ‚jednou a dost‘ 49

3.6.2.

Opatření k omezení narušování hospodářské soutěže 50

3.6.3.

Příjemci dřívější protiprávní podpory 52

3.6.4.

Zvláštní podmínky spojené se schválením podpory 52

3.7.

Transparentnost 52

4.

PODPORA NA RESTRUKTURALIZACI V PODPOROVANÝCH OBLASTECH 53

5.

PODPORA PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU V OBTÍŽÍCH 53

6.

REŽIMY PODPORY TÝKAJÍCÍ SE MENŠÍCH ČÁSTEK A PŘÍJEMCŮ 54

6.1.

Obecné podmínky 54

6.2.

Cíl společného zájmu 55

6.3.

Vhodnost 55

6.4.

Přiměřenost podpory/podpora omezená na minimum 55

6.5.

Negativní účinky 56

6.6.

Dočasná podpora na restrukturalizaci 56

6.7.

Doba trvání a hodnocení 57

7.

POSTUPY 57

7.1.

Urychlený postup u podpory na záchranu 57

7.2.

Postupy týkající se plánů restrukturalizace 58

7.2.1.

Provádění plánu restrukturalizace 58

7.2.2.

Změny plánu restrukturalizace 58

7.2.3.

Potřeba uvědomit Kontrolní úřad o jakékoli podpoře poskytované příjemci v období restrukturalizace 58

8.

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A SLEDOVÁNÍ 59

9.

VHODNÁ OPATŘENÍ PODLE ČL. 1 ODST. 1 ČÁSTI I PROTOKOLU 3 59

10.

DATUM POUŽITELNOSTI A DÉLKA TRVÁNÍ 59

1.   Úvod

(1)

V těchto pokynech Kontrolní úřad ESVO (dále jen ‚Kontrolní úřad‘) stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen ‚Dohoda o EHP‘) na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(2)

Kontrolní úřad přijal původní pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) v roce 1994. V roce 1999 bylo přijato pozměněné znění pokynů (3). V roce 2004 přijal Kontrolní úřad nové pokyny (4), jejichž platnost byla poprvé prodloužena do 30. listopadu 2012 (5) a následně do okamžiku, kdy budou nahrazeny novými pravidly (6).

(3)

Ve svém sdělení ze dne 8. května 2012 s názvem Modernizace státní podpory v EU (7) ohlásila Evropská komise (dále jen ‚Komise‘) tři cíle, pokud jde o modernizaci kontroly státní podpory:

a)

podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění;

b)

zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory;

c)

racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

(4)

Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu k revizi různých pokynů a rámců, který se bude zakládat na posilování vnitřního trhu a účelnějším vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím lepšího přínosu státní podpory k cílům společného zájmu a podrobnějšího zkoumání motivačního účinku, omezení podpory na minimum a prevence potenciálních nepříznivých účinků podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Tento přístup uplatňuje i Kontrolní úřad.

(5)

Kontrolní úřad pokyny týkající se státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích přezkoumal na základě zkušeností s uplatňováním stávajících pravidel a v souladu s výše uvedeným společným přístupem. Revize rovněž zohledňuje strategii Evropa 2020, kterou přijala Komise (8), a skutečnost, že nepříznivé účinky státní podpory se mohou dostat do střetu s potřebou podpořit produktivitu a růst, zachovat rovné příležitosti pro podniky a potlačovat státní protekcionismus.

(6)

Podpora na záchranu a restrukturalizaci patří mezi typy státní podpory, které nejvíce narušují hospodářskou soutěž. Je známo, že produktivita úspěšných hospodářských odvětví roste nikoli proto, že všechny podniky na trhu zvyšují svoji produktivitu, ale spíše proto, že efektivnější a technologicky vyspělejší podniky rostou na úkor těch, které jsou méně efektivní nebo mají zastaralé výrobky. Díky odchodu méně efektivních podniků z trhu mohou jejich efektivnější konkurenti růst, a aktiva se tak vracejí na trh, kde mohou být použita produktivnějším způsobem. Zasahováním do tohoto procesu může podpora na záchranu a restrukturalizaci výrazně zpomalit hospodářský růst dotčených odvětví.

(7)

Pokud části neúspěšného podniku zůstávají v podstatě životaschopné, může být podnik schopen provést restrukturalizaci, jejímž prostřednictvím upustí od určitých strukturálně ztrátových činností a přeorganizuje své zbývající činnosti na základě, který poskytuje rozumné vyhlídky, pokud jde o dlouhou životaschopnost. Taková restrukturalizace by zpravidla měla být možná bez státní podpory prostřednictvím dohod s věřiteli nebo úpadkového řízení či řízení o reorganizaci. Moderní úpadkové právo by mělo dobrým společnostem pomoci přežít, mělo by pomoci zachovat vytvořená pracovní místa, dodavatelům by mělo pomoci podržet si zákazníky a vlastníkům uchovat si hodnotu v životaschopných společnostech (9). Díky úpadkovému řízení se životaschopný podnik může také vrátit na trh prostřednictvím akvizice třetími stranami, ať jde o akvizici za předpokladu trvání podniku nebo jeho různých výrobních aktiv.

(8)

Je zřejmé, že podniky by měly být způsobilé pro státní podporu pouze tehdy, pokud vyčerpaly všechny tržní možnosti a pokud je taková podpora nezbytná k dosažení řádně definovaného cíle společného zájmu. Podnikům by mělo být povoleno, aby podporu podle těchto pokynů obdržely pouze jednou za deset let (zásada ‚jednou a dost‘).

(9)

Další obavou, pokud jde o státní podporu, je problém morálního hazardu. Podniky, které očekávají, že dostanou-li se do obtíží, budou zachráněny, se pouštějí do nadmíru rizikových a neudržitelných obchodních strategií. Kromě toho může vyhlídka podniku na podporu na záchranu a restrukturalizaci uměle snížit jeho náklady na kapitál, a tím mu poskytnout konkurenční výhodu na trhu.

(10)

Státní podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků může také oslabit vnitřní trh tím, že přesune nespravedlivý podíl zátěže spojené se strukturální úpravou a souvisejícími sociálními a hospodářskými problémy na jiné smluvní strany. To je samo o sobě nežádoucí a mezi smluvními stranami může taková podpora rozpoutat zbytečné soutěžení v poskytování dotací. Taková podpora může také vytvořit překážky bránící vstupu na trh a oslabit pobídky pro přeshraniční činnosti, což by bylo v rozporu s cíli vnitřního trhu.

(11)

Proto je důležité zaručit, že podpora je povolena pouze za podmínek, které zmírňují její potenciální škodlivé účinky a podporují efektivitu veřejných výdajů. Pokud jde o podporu na restrukturalizaci, ukázalo se, že požadavky týkající se obnovení životaschopnosti, vlastního přispění a opatření omezující narušování hospodářské soutěže jsou cenné z hlediska zmírňování potenciálních škodlivých účinků takové podpory. Tyto požadavky nadále platí i v rámci těchto pokynů, jsou však upraveny tak, aby zohledňovaly nedávné zkušenosti Kontrolního úřadu. Byl zaveden pojem sdílení nákladů, mj. s ohledem na řešení problému morálního hazardu. V případě podpory na záchranu a dočasné podpory na restrukturalizaci jsou potenciální škodlivé účinky zmírněny omezením doby trvání a formy podpory.

(12)

Má-li podpora formu pomoci v oblasti likvidity a je omezena jak její částka, tak doba trvání, jsou obavy z potenciálních škodlivých účinků výrazně nižší, a proto může být taková podpora schválena za mírnějších podmínek. I když by taková podpora mohla být v zásadě použita na podporu celého procesu restrukturalizace, omezení doby trvání podpory na záchranu na šest měsíců znamená, že k tomu dochází jen zřídka; místo toho po podpoře na záchranu zpravidla následuje podpora na restrukturalizaci.

(13)

S cílem podpořit využití forem podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž, tyto pokyny zavádějí novou koncepci ‚dočasné podpory na restrukturalizaci‘. Společně s podporou na záchranu může mít dočasná podpora na restrukturalizaci pouze formu pomoci v oblasti likvidity, která je omezena jak z hlediska částky, tak doby trvání. Aby mohla podpořit celý proces restrukturalizace, je však maximální doba trvání dočasné podpory na restrukturalizaci stanovena na 18 měsíců. Dočasnou podporu na restrukturalizaci lze udělit pouze malým a středním podnikům (10) a menším podnikům vlastněným státem (11), které při přístupu k likviditě čelí větším problémům než velké podniky.

(14)

Pokud do oblasti působnosti těchto pokynů spadá podpora pro poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu, kteří se nacházejí v obtížích, mělo by se provést posouzení v souladu se standardními zásadami těchto pokynů. V nezbytném případě by však specifické uplatnění uvedených zásad mělo být přizpůsobeno, aby se zohlednila zvláštní povaha služeb obecného hospodářského zájmu, a zejména potřeba zaručit kontinuitu poskytování služby v souladu s čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP.

(15)

Za současných podmínek, kdy v Evropě i na celém světě převládá výrazná nadměrná kapacita, není státní podpora na záchranu a restrukturalizaci ocelářských podniků v obtížích odůvodněná. Ocelářství by tudíž mělo být z oblasti působnosti těchto pokynů vyňato.

(16)

V Evropské unii stanoví rozhodnutí Rady 2010/787/EU (12) podmínky, za nichž lze do roku 2027 poskytovat provozní, sociální a environmentální podporu na nekonkurenceschopnou těžbu v odvětví těžby uhlí (13). Stávající pravidla navazují na předchozí odvětvová pravidla, která byla uplatňována mezi roky 2002 a 2010 (14) a 1993 a 2002 (15) a která usnadňovala restrukturalizaci nekonkurenceschopných podniků v odvětví těžby uhlí. Výsledkem je, že vzhledem k neustálé potřebě poskytovat podporu na strukturální úpravy v odvětví těžby uhlí v Unii jsou stávající pravidla přísnější než pravidla předchozí a vyžadují, aby nejpozději do 31. prosince 2018 byla trvale ukončena těžba a prodáno uhlí, na jehož těžbu byla poskytnuta podpora, a aby byly definitivně uzavřeny nekonkurenceschopné těžební jednotky. Na základě těchto pravidel řada členských států Evropské unie přijala a provádí plány, jež mají vést k definitivnímu uzavření uhelných dolů v obtížích, které jsou provozovány podniky v tomto odvětví (16). Kontrolní úřad podotýká, že se rozhodnutí 2010/787/EU na státy EHP/ESVO nevztahuje. Kontrolní úřad se rozhodl vyjmout odvětví těžby uhlí vzhledem k jeho zvláštním vlastnostem z oblasti působnosti těchto pokynů.

(17)

Zkušenosti Kontrolního úřadu se záchranou a restrukturalizací finančních institucí během finanční a hospodářské krize ukazují, že vzhledem ke specifickým vlastnostem finančních institucí a finančních trhů mohou být přínosem zvláštní pravidla pro finanční odvětví. Podniky, na něž se vztahují zvláštní pravidla pro finanční odvětví, jsou tudíž z oblasti působnosti těchto pokynů vyňaty.

2.   Oblast působnosti těchto pokynů

2.1.   Odvětvová oblast působnosti

(18)

Kontrolní úřad bude tyto pokyny uplatňovat na podporu pro všechny podniky v obtížích kromě těch, které působí v odvětví těžby uhlí (17) nebo ocelářství (18), a podniků, na které se vztahují zvláštní pravidla pro finanční ústavy (19), aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní pravidla týkající se podniků v obtížích v konkrétním odvětví (20).

2.2.   Věcná působnost: význam pojmu ‚podnik v obtížích‘

(19)

Smluvní strana, která navrhuje, že v souladu s těmito pokyny poskytne určitému podniku podporu, musí objektivně prokázat, že se dotčený podnik nachází v obtížích ve smyslu tohoto oddílu, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení pro podporu na záchranu a dočasnou podporu na restrukturalizaci podle bodu 29.

(20)

Pro účely těchto pokynů je podnik považován za podnik v obtížích, pokud bude v krátkodobém či střednědobém výhledu bez zásahu státu téměř s jistotou odsouzen k ukončení činnosti. Podnik je proto považován za podnik v obtížích, pokud nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a)

v případě společnosti s ručením omezeným (21), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu (22). Tento případ nastává, když odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a jiných prvků, jež se obecně považují za regulatorní kapitál společnosti) vede k negativní kumulativní částce, která překračuje polovinu upsaného základního kapitálu;

b)

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (23), kde v důsledku kumulovaných ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti;

c)

je-li podnik předmětem kolektivního úpadkového řízení nebo splňuje kritéria stanovená ve vnitrostátních právních předpisech pro to, aby vůči němu bylo na žádost jeho věřitelů zahájeno kolektivní úpadkové řízení;

d)

v případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

i)

účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a

ii)

poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

(21)

Nově vytvořený podnik není způsobilý pro podporu podle těchto pokynů ani v případě, že je jeho počáteční finanční situace nejistá. To platí například tehdy, když po likvidaci původního podniku vznikne nový podnik nebo když dotyčný podnik pouze převezme aktiva původního podniku. Za nově vytvořený se podnik považuje v zásadě během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti. Teprve po uplynutí této doby je podnik způsobilý pro poskytnutí podpory podle těchto pokynů za předpokladu, že:

a)

odpovídá definici podniku v obtížích ve smyslu těchto pokynů a

b)

netvoří součást větší obchodní skupin (24), ledaže za podmínek stanovených v bodě 22.

(22)

Společnost, která patří k větší obchodní skupině nebo byla větší obchodní skupinou převzata, není za normálních okolností způsobilá pro poskytnutí podpory podle těchto pokynů s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama. V případě, že společnost v obtížích vytvoří dceřinou společnost, bude tato společnost společně se společností v obtížích, která ji ovládá, považována za skupinu a může obdržet podporu za podmínek stanovených v tomto odstavci.

(23)

Vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů veřejného zájmu, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Kontrolní úřad se proto domnívá, že podpora poskytovaná podnikům v obtížích může přispívat k rozvoji hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivňovala obchod v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v těchto pokynech, a to i v případě, že je taková pomoc poskytována v souladu s režimem již dříve schváleným.

(24)

Řada nařízení a sdělení v oblasti státní podpory či v jiných oblastech proto zakazuje, aby podniky v obtížích obdržely podporu. Neobsahují-li jiné definice, pro účely těchto nařízení a sdělení by za:

a)

‚podniky v obtížích‘ nebo ‚firmy v obtížích‘ měly být považovány podniky v obtížích ve smyslu bodu 20 těchto pokynů a

b)

malý či střední podnik, který existuje po dobu kratší než tři roky, se nepovažuje za podnik v obtížích, pokud nesplňuje podmínku stanovenou v bodě 20 písm. c).

2.3.   Podpora na záchranu, podpora na restrukturalizaci a dočasná podpora na restrukturalizaci

(25)

Tyto pokyny se zabývají třemi typy podpory: podporou na záchranu, podporou na restrukturalizaci a dočasnou podporou na restrukturalizaci.

(26)

Podpora na záchranu je v podstatě bezodkladná a dočasná pomoc. Jejím základním cílem je umožnit podniku v obtížích udržet se na trhu po krátkou dobu nezbytnou pro vypracování plánu restrukturalizace nebo likvidace. Obecně platí, že díky podpoře na záchranu je možné poskytnout dočasnou podporu podniku, který se potýká s vážným zhoršením své finanční situace, s nímž souvisí akutní krize v souvislosti s likviditou nebo technická platební neschopnost. Tato dočasná podpora by měla poskytnout čas na podrobné posouzení okolností, které obtíže způsobily, a na vytvoření vhodného plánu, jak tyto obtíže odstranit.

(27)

Podpora na restrukturalizaci mnohdy zahrnuje i trvalejší pomoc a musí obnovit dlouhodobou životaschopnost příjemce na základě proveditelného, důsledného a dalekosáhlého plánu restrukturalizace a zároveň umožnit, aby bylo spravedlivě rozloženo vlastní přispění a zátěž a omezeny možné účinky narušující hospodářskou soutěž.

(28)

Dočasná podpora na restrukturalizaci představuje pomoc v oblasti likvidity, která je určena na podporu restrukturalizace podniku tím, že zajistí podmínky nutné k tomu, aby příjemce vypracoval a provedl vhodná opatření k obnově své dlouhodobé životaschopnosti. Dočasnou podporu na restrukturalizaci lze udělit pouze malým a středním podnikům a menším podnikům vlastněným státem.

(29)

Odchylně od bodu 19 podpora na záchranu a v případě malých a středních podniků a menších podniků vlastněných státem i dočasná podpora na restrukturalizaci může být poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou v obtížích ve smyslu bodu 20, avšak v důsledku výjimečných a nepředvídaných okolností se potýkají s akutní potřebou likvidity.

2.4.   Podpora na pokrytí sociálních nákladů na restrukturalizaci

(30)

Restrukturalizace s sebou obyčejně přináší omezení dotčených činností nebo jejich úplné zrušení. Takové snížení nákladů je často nutné v zájmu racionalizace a výkonnosti, nehledě na všechna snížení kapacity, která mohou být vyžadována jako podmínka pro poskytnutí podpory. Ať už je důvod jakýkoli, taková opatření obecně vedou ke snížení počtu pracovních sil příjemce.

(31)

Součástí pracovněprávních předpisů smluvních stran mohou být obecné systémy sociálního zabezpečení, v jejichž rámci jsou některé příspěvky vypláceny přímo nadbytečným pracovníkům. Tyto systémy nelze považovat za státní podporu, která spadá do oblasti působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(32)

Kromě těchto příspěvků na sociální zabezpečení pro zaměstnance obsahují obecné systémy sociálního zabezpečení často také ustanovení o tom, že náklady na příspěvky, které podnik poskytuje nadbytečným pracovníkům nad rámec jeho statutárních a smluvních povinností, nese vláda. V případě, že jsou takové systémy obecně dostupné bez odvětvových omezení každému pracovníkovi, který splňuje předem vymezené podmínky zakládající bez dalšího způsobilost pracovníka, se nemá za to, že obsahují podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP pro podniky provádějící restrukturalizaci. Na druhé straně mohou tyto systémy, pokud jsou používány na podporu restrukturalizace jen v určitých výrobních odvětvích, podporu zahrnovat právě díky jejich selektivnímu použití (25).

(33)

Povinnosti, které podle pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv s odbory náleží samotnému podniku, tj. povinnosti poskytovat určité příspěvky nadbytečným pracovníkům, jako jsou vyplacení odstupného nebo opatření pro zlepšení jejich zaměstnatelnosti, jsou součástí běžných nákladů na provoz, které podnik musí pokrýt z vlastních zdrojů. Veškeré příspěvky k těmto nákladům ze strany státu je proto třeba považovat za podporu. To platí bez ohledu na to, zda byly částky vyplaceny přímo podniku anebo jsou prostřednictvím vládní organizace poskytnuty zaměstnancům.

(34)

Kontrolní úřad v zásadě nemá proti takové podpoře námitky, pokud je poskytována podnikům v obtížích, neboť přináší ekonomické výhody, které přesahují zájmy dotčeného podniku, když usnadňují strukturální změny a zmírňují sociální dopady.

(35)

Kromě poskytování přímé finanční podpory se tyto podpory v souvislosti se zvláštními programy restrukturalizace běžně používají také na školení, poradenství a praktickou pomoc při hledání náhradního zaměstnání, na pomoc při přemístění a na odborné školení a podporu zaměstnanců, kteří chtějí zahájit novou podnikatelskou činnost. Takováto opatření zvyšující zaměstnatelnost nadbytečných pracovníků přispívají k plnění cíle spočívajícího v omezování sociálních potíží, a Kontrolní úřad se proto k takovým podporám tradičně staví kladně, pokud jsou poskytovány podnikům v obtížích.

3.   Slučitelnost s fungováním Dohody o EHP

(36)

Okolnosti, za nichž lze státní podporu ve prospěch podniků v obtížích schválit jako slučitelnou s fungováním Dohody o EHP, jsou vymezeny v čl. 61 odst. 2 a 3 Dohody o EHP. Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) má Kontrolní úřad pravomoc povolit ‚podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem‘. Toto by mohlo nastat zejména v případě, kdy je podpora nutná k vyrovnání rozdílů způsobených selháním trhu nebo k zajištění hospodářské a sociální soudržnosti.

(37)

Opatření podpory ve prospěch velkých podniků musí být Kontrolnímu úřadu oznamována jednotlivě. Za určitých podmínek může Kontrolní úřad schválit režimy podpory pro menší částky ve prospěch malých a středních podniků a menších podniků vlastněných státem. Tyto podmínky jsou stanoveny v kapitole 6 (26).

(38)

Při posuzování, zda lze oznámenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, Kontrolní úřad zváží, zda je splněno každé z následujících kritérií:

a)

přínos k řádně definovanému cíli společného zájmu: opatření státní podpory musí směřovat k dosažení cíle společného zájmu v souladu s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP (oddíl 3.1);

b)

potřeba státního zásahu: opatření státní podpory se musí soustředit na situaci, kdy může podpora přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě vyvolat nemůže, např. napravením selhání trhu či rozptýlením obavy ohledně vlastního kapitálu či soudržnosti (oddíl 3.2);

c)

vhodnost opatření podpory: opatření podpory nebude považováno za slučitelné, pokud dosažení téhož cíle umožňují jiná opatření, která méně narušují hospodářskou soutěž (oddíl 3.3);

d)

motivační účinek: musí být prokázáno, že při neexistenci podpory by příjemce prošel restrukturalizací, byl by prodán nebo by ukončil činnost způsobem, jímž by nebylo dosaženo cíle společného zájmu (oddíl 3.4);

e)

přiměřenost podpory (podpora omezená na minimum): podpora nesmí překročit minimum nutné k dosažení cíle společného zájmu (oddíl 3.5);

f)

zabránění vzniku nepříznivých účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami: musí být dostatečně omezeny nepříznivé účinky podpory, aby celková bilance opatření byla kladná (oddíl 3.6);

g)

transparentnost podpory: smluvní strany, Kontrolní úřad, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a příslušným informacím o udělené podpoře (oddíl 3.7).

(39)

Není-li splněno kterékoli z výše uvedených kritérií, podpora nebude považována za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP.

(40)

Celková bilance určitých kategorií režimů může rovněž podléhat požadavku hodnocení ex post, jak je popsáno v bodech 118, 119 a 120 těchto pokynů.

(41)

Pokud navíc opatření podpory nebo podmínky, které jsou s ním spjaty (včetně metody jejího financování, pokud tvoří nedílnou součást opatření podpory), společně vedou k porušení práva EHP, nelze uvedenou podporu považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP (27).

(42)

V této kapitole Kontrolní úřad vymezuje podmínky, podle nichž bude posuzovat každé z kritérií uvedených v bodě 38.

3.1.   Přínos k dosažení cíle společného zájmu

(43)

Vzhledem k tomu, jaký má odchod z trhu význam z hlediska růstu produktivity, pouhé zabránění podniku v odchodu z trhu k odůvodnění podpory nestačí. Měly by být předloženy jasné důkazy, že podpora směřuje k dosažení cíle společného zájmu, jelikož se snaží zabránit vzniku sociálních potíží nebo napravit selhání trhu (oddíl 3.1.1), a to obnovením dlouhodobé životaschopnosti podniku (oddíl 3.1.2).

3.1.1.   Prokázání sociálních potíží nebo selhání trhu

(44)

Smluvní strany musí prokázat, že neúspěch příjemce by pravděpodobně vyvolal závažné sociální potíže nebo závažné selhání trhu, a za tímto účelem musí zejména doložit:

a)

že nezaměstnanost v dotčeném regionu či dotčených regionech (na úrovni NUTS II) je buď:

i)

vyšší než průměr EHP, dlouhodobá a je provázena obtížemi při tvorbě nových pracovních míst v dotčeném regionu či dotčených regionech, nebo

ii)

vyšší než vnitrostátní průměr, dlouhodobá a je provázena obtížemi při tvorbě nových pracovních míst v dotčeném regionu (dotčených regionech);

b)

že existuje riziko narušení důležité služby, kterou je obtížné opakovat a u níž by pro každého konkurenta bylo obtížné na ni jednoduše navázat (například pro vnitrostátního poskytovatele infrastruktury);

c)

že mohou nastat potenciální nepříznivé důsledky v případě, kdy z trhu odejde podnik s důležitou systémovou úlohou v určitém regionu či odvětví (např. poskytovatel důležitého vstupu);

d)

že existuje riziko narušení kontinuity poskytování služby obecného hospodářského zájmu;

e)

že selhání či vznik nepříznivých pobídek ze strany úvěrových trhů by jinak životaschopný podnik dovedly k úpadku;

f)

že by odchod dotčeného podniku z trhu vedl k nenapravitelné ztrátě důležitých technických poznatků či odborných znalostí; nebo

g)

že by došlo k obdobným závažným potížím, které dotčená smluvní strana patřičně zdůvodní.

3.1.2.   Plán restrukturalizace a návrat k dlouhodobé životaschopnosti

(45)

Podpora na restrukturalizaci v rámci působnosti těchto pokynů nemůže být omezena výhradně na finanční pomoc, která má vyrovnat ztráty z minulosti, aniž by se zabývala příčinami těchto ztrát. U podpory na restrukturalizaci bude proto Kontrolní úřad vyžadovat, aby dotčená smluvní strana předložila proveditelný, soudržný a dalekosáhlý plán restrukturalizace, jehož cílem je obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce (28). Restrukturalizace může zahrnovat jeden nebo více následujících prvků: reorganizaci a racionalizaci činností příjemce z hlediska lepší efektivnosti, což obvykle znamená ukončení ztrátových činností; restrukturalizaci takových činností, které mohou být opět konkurenceschopné; a případně diverzifikaci činností směřující do nových a životaschopných oblastí. Zpravidla rovněž zahrnuje finanční restrukturalizaci ve formě kapitálových injekcí ze strany nových či stávajících akcionářů a snížení dluhu ze strany stávajících věřitelů.

(46)

Poskytnutí podpory musí být podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí být ve všech případech podpory ad hoc schválen Kontrolním úřadem.

(47)

Plán restrukturalizace musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku, které by měly vylučovat jakoukoli další státní podporu, na kterou se plán restrukturalizace nevztahuje, obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Doba restrukturalizace by měla být co nejkratší. Náležitě podrobný plán restrukturalizace musí být předložen Kontrolnímu úřadu a musí obsahovat zejména informace vymezené v tomto oddíle (3.1.2).

(48)

Plán restrukturalizace musí určit příčiny vlastních obtíží příjemce a slabé stránky příjemce a musí nastínit, jak navrhovaná restrukturalizační opatření problémy příjemce napraví.

(49)

Plán restrukturalizace musí obsahovat informace o obchodním modelu příjemce a měl by popisovat, jak tento plán podpoří jeho dlouhodobou životaschopnost. Tento plán by měl obsahovat zejména informace o organizační struktuře příjemce, financování, správě a řízení podniku a o všech dalších relevantních aspektech. Plán restrukturalizace by měl posoudit, zda by bylo bývalo možné vyhnout se obtížím příjemce vhodným a včasným řídicím opatřením a zda tomu tak je v daném případě, měl by prokázat, že byly provedeny odpovídající změny v řízení. Pokud obtíže příjemce vyplývají z nedostatků v jeho obchodním modelu nebo systému správy a řízení podniku, budou požadovány vhodné změny.

(50)

Očekávané výsledky plánované restrukturalizace by měly být prokázány v základním scénáři i ve scénáři pesimistickém (nejhorším možném). Za tímto účelem by měl plán restrukturalizace zohledňovat mimo jiné současnou situaci a budoucí vyhlídky týkající se nabídky a poptávky na relevantním výrobkovém trhu a hlavní faktory ovlivňující náklady odvětví, přičemž zohlední předpoklady základního i nepříznivého scénáře, jakož i konkrétní přednosti a slabé stránky příjemce. Předpoklady by se měly porovnat s odpovídajícími odvětvovými referenčními hodnotami, jež jsou ve vhodných případech náležitě upraveny tak, aby zohledňovaly specifické okolnosti dané země či odvětví. Příjemce by měl předložit průzkum trhu a analýzu citlivosti, ve které určí hlavní parametry ovlivňující výsledky příjemce a hlavní rizikové faktory spojené s dalším postupem.

(51)

Návrat příjemce k životaschopnosti by se měl odvíjet především od interních opatření, tedy zejména od ukončení činností, které by ve střednědobém výhledu zůstaly strukturálně ztrátové. Návrat k životaschopnosti nesmí být závislý na optimistických předpokladech vnějších faktorů, např. kolísání cen, poptávky po omezených zdrojích a jejich nabídky, stejně jako nemůže být spjat tím, že příjemce svými výsledky předčí trh a své konkurenty nebo zahájí nové činnosti či svoji působnost na tyto činnosti rozšíří, pokud nemá odpovídající zkušenosti a výsledky (není-li to ovšem patřičně opodstatněno a požadováno kvůli diverzifikaci a životaschopnosti).

(52)

Dlouhodobé životaschopnosti je dosaženo, pokud je podnik schopen zajistit odpovídající předpokládanou návratnost kapitálu poté, co pokryl veškeré náklady včetně nákladů spojených s opotřebením a finančními poplatky. Restrukturalizovaný podnik by měl být schopen konkurovat na trhu vlastními silami.

3.2.   Potřeba státního zásahu

(53)

Smluvní strany, které hodlají poskytnout podporu na restrukturalizaci, musí předložit srovnání s důvěryhodným alternativním scénářem, který nezahrnuje státní podporu, a prokázat, jak by v rámci tohoto alternativního scénáře nebylo relevantního cíle či cílů v oddílu 3.1.1 dosaženo nebo by jich bylo dosaženo v menší míře. Tyto scénáře mohou například zahrnovat reorganizaci dluhu, prodej aktiv, navýšení kapitálu ze soukromých zdrojů, prodej konkurenci nebo ukončení činnosti, a to v každém případě buď vyhlášením platební neschopnosti, reorganizací či jiným způsobem.

3.3.   Vhodnost

(54)

Smluvní strany by měly zaručit, že podpora bude udělena takovou formou, aby daného cíle bylo možné dosáhnout způsobem co nejméně narušujícím hospodářskou soutěž. V případě podniků v obtížích toho lze dosáhnout tím, že bude zaručeno, že podpora má vhodnou formu, aby dokázala odstranit obtíže příjemce, a že za ni bude poskytnuto řádné protiplnění. Tento oddíl vymezuje požadavky, které je třeba splnit, aby bylo prokázáno, že je opatření podpory vhodné.

3.3.1.   Podpora na záchranu

(55)

Aby mohla být podpora na záchranu schválena Kontrolním úřadem, musí splňovat tyto podmínky:

a)

musí se jednat o dočasnou podporu likvidity ve formě úvěrových záruk či úvěrů;

b)

finanční náklady na úvěr nebo v případě úvěrových záruk celkové finanční náklady na úvěrovou záruku, včetně úrokové sazby úvěru a poplatku za záruku musí splňovat požadavky stanovené v bodě 56;

c)

není-li v písmeni d) níže stanoveno jinak, každý úvěr je třeba splatit a platnost každé záruky musí skončit v období nepřesahujícím šest měsíců od poukázání první splátky danému příjemci;

d)

smluvní strany se musí zavázat, že Kontrolnímu úřadu nejpozději šest měsíců poté, co bylo opatření v rámci podpory na záchranu schváleno, nebo v případě neoznámené podpory nejpozději šest měsíců od poukázání první splátky danému příjemci, sdělí:

i)

důkaz, že úvěr byl zcela splacen a/nebo že byla ukončena platnost záruky, nebo

ii)

pokud je příjemce podnikem v obtížích (a nepotýká se pouze s akutní potřebou likvidity za okolností stanovených v bodě 29 výše), plán restrukturalizace vymezený v oddíle 3.1.2; při předložení plánu restrukturalizace bude schválení podpory na záchranu automaticky prodlouženo, dokud Kontrolní úřad nedojde ke konečnému rozhodnutí o plánu restrukturalizace, jestliže Kontrolní úřad nerozhodne, že takové prodloužení není odůvodněné nebo by měla být omezena jeho doba trvání či rozsah; jakmile je plán restrukturalizace, na který se žádá o podporu, zaveden a prováděn, veškerá další podpora bude považována za podporu na restrukturalizaci, nebo

iii)

plán likvidace, v němž jsou popsány a řádně odůvodněny kroky vedoucí k likvidaci příjemce, a to v rozumné lhůtě bez další podpory;

e)

strukturální opatření, např. akvizice prodej významných firem či aktiv, nesmí být financována z prostředků podpory na záchranu, pokud je není nutné provádět v období záchrany za účelem přežití příjemce.

(56)

Úroveň protiplnění, které je příjemce za podporu na záchranu povinen hradit, by měla odrážet základní úvěruschopnost příjemce, neměla by zohledňovat dočasné účinky obtíží s likviditou ani státní podpory a měla by příjemci poskytnout pobídku k tomu, aby podporu splatil co nejdříve. Kontrolní úřad bude proto vyžadovat, aby sazba protiplnění nebyla nižší než referenční sazba stanovená v pokynech k referenčním sazbám (29) pro slabé podniky, které nabízejí normální úrovně zajištění (v současnosti jednoletá sazba IBOR zvýšená o 400 základních bodů) (30), a aby se v případě, kdy je v souladu s bodem 55 písm. d) bodem ii) povoleno prodloužení podpory na záchranu, zvýšila nejméně o 50 základních bodů.

(57)

Pokud existují důkazy, že sazba určená v bodě 56 nepředstavuje vhodnou referenční hodnotu, například pokud se podstatně liší od tržního ocenění obdobných nástrojů, které příjemce v poslední době vydal, může Kontrolní úřad požadovanou úroveň protiplnění odpovídajícím způsobem upravit.

3.3.2.   Podpora na restrukturalizaci

(58)

Smluvní strany si mohou vybrat, jakou má mít podpora na restrukturalizaci formu. Přitom však musí zaručit, že zvolený nástroj je vhodný pro problém, který má řešit. Smluvní strany by zejména měly posoudit, zda se problémy příjemce týkají likvidity či solventnosti, a měly by zvolit vhodné nástroje k řešení zjištěných problémů. Například v případě problémů se solventností může být vhodné navýšit aktiva rekapitalizací, zatímco v situaci, kdy problémy souvisejí především s likviditou, by mohla stačit pomoc ve formě úvěrů či úvěrových záruk.

3.4.   Motivační účinek

(59)

Smluvní strany, které hodlají poskytnout podporu na restrukturalizaci, musí prokázat, že při neexistenci podpory by příjemce prošel restrukturalizací, byl by prodán nebo by ukončil činnost způsobem, jímž by nebylo dosaženo cíle společného zájmu stanoveného v oddíle 3.1.1. Takovéto prokázání může tvořit součást analýzy předložené v souladu s bodem 53.

3.5.   Přiměřenost podpory/podpora omezená na minimum

3.5.1.   Podpora na záchranu

(60)

Podpora na záchranu se musí omezit na částku potřebnou k udržení příjemce po dobu šesti měsíců. Při jejím určování bude brán ohled na výsledek vzorce uvedeného v příloze I. Jakákoli podpora, která překročí výsledek tohoto výpočtu, bude povolena pouze tehdy, bude-li náležitě odůvodněna předložením plánu likvidity, v němž budou popsány potřeby příjemce ohledně likvidity pro nadcházejících šest měsíců.

3.5.2.   Podpora na restrukturalizaci

(61)

Částka a intenzita podpory na restrukturalizaci se musí omezit na úplné minimum nutné k provedení restrukturalizace s ohledem na stávající finanční zdroje příjemce, jeho akcionářů nebo obchodní skupiny, ke které náleží. Zejména musí být zaručena dostačující úroveň vlastního přispění na náklady na restrukturalizaci a sdílení nákladů, jak je podrobněji popsáno v tomto oddíle (3.5.2). Při posuzování tohoto aspektu bude zohledněna jakákoli dříve poskytnutá podpora na záchranu.

3.5.2.1.   Vlastní přispění

(62)

Požaduje se významné přispění (31) na náklady na restrukturalizaci z vlastních zdrojů příjemce podpory, jeho akcionářů či věřitelů nebo obchodní skupiny, ke které náleží, nebo od nových investorů. Tento příspěvek z vlastních zdrojů by měl mít za normálních okolností srovnatelné účinky na solventnost či likviditu příjemce jako přidělená podpora. Pokud má přidělovaná podpora například posílit kapitálové postavení příjemce, mělo by podobně i jeho vlastní přispění obsahovat opatření, která povedou k posilování vlastního kapitálu, např. získání nového vlastního kapitálu od stávajících akcionářů, odepsání stávajícího dluhu a kapitálové dluhopisy nebo konverzi stávajícího dluhu na vlastní kapitál či získání nového vnějšího vlastního kapitálu za tržních podmínek. Až bude Kontrolní úřad v souladu s bodem 90 posuzovat, jaký je nezbytný rozsah opatření, která omezí narušování hospodářské soutěže, bude při tom zohledňovat, do jaké míry má vlastní přispění příjemce účinky srovnatelné s přidělenou podporou.

(63)

Toto přispění musí být skutečné, tj. takříkajíc opravdové, bez očekávaných budoucích výnosů, jako je peněžní tok, a musí být co nejvyšší. Přispění ze strany státu nebo veřejnoprávní společnosti je možné zohlednit jen za předpokladu, že nezahrnují podporu. Takový případ by mohl nastat zejména tehdy, když příspěvek poskytne subjekt, který je nezávislý na orgánu udělujícím grant (například státem vlastněná banka nebo veřejná holdingová společnost) a který přijme dané investiční rozhodnutí na základě svých vlastních obchodních zájmů (32).

(64)

Vlastní přispění bude zpravidla považováno za přiměřené, pokud jeho výše bude představovat alespoň 50 % nákladů na restrukturalizaci. Za výjimečných okolností a v případě zvlášť závažných problémů, které musí smluvní strana prokázat, se Kontrolní úřad může spokojit i s příspěvkem, který nebude dosahovat 50 % nákladů na restrukturalizaci, avšak i tehdy musí být výše tohoto příspěvku významná.

3.5.2.2.   Sdílení nákladů

(65)

Je-li státní podpora poskytnuta způsobem, který posiluje kapitálové postavení příjemce, např. pokud stát poskytuje granty, kapitálové injekce či odepisuje dluh, mohou tím být akcionáři a podřízení věřitelé chráněni před důsledky své volby investovat do podniku, který je příjemcem podpory. Tím může vzniknout morální hazard a dojít k oslabení tržní disciplíny. Proto by podpora na pokrytí ztrát měla být poskytována pouze za podmínek, které vyžadují, aby stávající investoři sdíleli náklady rovnocenně.

(66)

Přiměřené sdílení nákladů bude zpravidla znamenat, že stávající akcionáři a v případě potřeby též podřízení věřitelé musí převzít ztráty v plném rozsahu. Podřízení věřitelé by měli k pokrytí ztrát přispět buď konverzí na vlastní kapitál, nebo odpisem jistiny příslušných nástrojů. Stát by měl proto zasahovat teprve tehdy, když ztráty byly v plném rozsahu zúčtovány a rozděleny mezi stávající akcionáře a držitele podřízených dluhových nástrojů (33). V každém případě by mělo být během období restrukturalizace v rozsahu povoleném právními předpisy zabráněno odlivu hotovosti od příjemce k držitelům vlastního kapitálu nebo podřízených dluhových nástrojů, ledaže následkem toho budou nepřiměřeným způsobem postiženy subjekty, které poskytly nový vlastní kapitál.

(67)

Přiměřené sdílení nákladů bude rovněž znamenat, že jakákoli státní podpora, která posiluje kapitálové postavení příjemce, by měla být udělena za podmínek, které státu zajistí přiměřený podíl na budoucích kapitálových ziscích příjemce, odpovídající objemu vlastního kapitálu vloženého státem v poměru k ostatnímu vlastnímu kapitálu společnosti po započtení ztrát.

(68)

Kontrolní úřad může povolit odchylky od úplného provedení opatření stanovených v bodě 66, pokud by zmíněná opatření vedla k nepřiměřeným výsledkům. Takovéto situace by mohly zahrnovat případy, kdy je částka podpory ve srovnání s mírou vlastního přispění nízká nebo kdy dotčená smluvní strana prokáže, že podřízení věřitelé by z ekonomického hlediska obdrželi méně než při běžném úpadkovém řízení a v případě, že nebyla poskytnuta státní podpora.

(69)

Kontrolní úřad nebude systematicky vyžadovat příspěvek od držitelů přednostních dluhových nástrojů za účelem obnovení kapitálového postavení příjemce. Může však každý takovýto příspěvek považovat za důvod ke snížení nutného rozsahu opatření, která mají omezit narušení hospodářské soutěže v souladu s bodem 90.

3.6.   Negativní účinky

3.6.1.   Zásada ‚jednou a dost‘

(70)

Aby se omezil morální hazard, nadměrně riskantní pobídky a potenciální narušování hospodářské soutěže, měla by se podpora podnikům v obtížích udělovat pouze na jednu restrukturalizační operaci. Tento přístup se označuje jako zásada ‚jednou a dost‘. Pokud podnik, který již obdržel podporu podle těchto pokynů, potřebuje další takovou podporu, je to důkaz, že obtíže podniku jsou opakované nebo že je podnik neřešil odpovídajícím způsobem, když mu byla poskytnuta předešlá podpora. Opakované státní zásahy mohou způsobit problémy s morálním hazardem a naruší hospodářskou soutěž, což je v rozporu se společným zájmem.

(71)

Při oznamování plánované podpory na záchranu nebo podpory na restrukturalizaci Kontrolnímu úřadu musí smluvní strana uvést, zda dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci či dočasnou podporu na restrukturalizaci, včetně jakékoli podpory tohoto druhu poskytnuté před datem vstupu v platnost těchto pokynů a jakékoli neoznámené podpory (34). Pokud takovou podporu získal a od jejího poskytnutí nebo od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než 10 let, Kontrolní úřad poskytnutí další podpory podle těchto pokynů neschválí.

(72)

Výjimky z tohoto pravidla jsou povoleny v těchto případech:

a)

podpora na restrukturalizaci navazuje na poskytnutí podpory na záchranu, a tvoří tak součást jediné restrukturalizační operace;

b)

pokud byla podpora na záchranu poskytnuta v souladu s těmito pokyny, avšak nenásledovala po ní podpora na restrukturalizaci, jestliže:

i)

bylo možné reálně předpokládat, že příjemce, bude-li mu poskytnuta podpora v souladu s těmito pokyny, bude dlouhodobě životaschopný, a

ii)

nová podpora na záchranu či restrukturalizaci je po uplynutí alespoň pěti let nutná z důvodu nepředvídatelných okolností (35), za něž příjemce nenese odpovědnost;

c)

za mimořádných a nepředvídaných okolností, za něž příjemce nenese odpovědnost.

(73)

Na uplatnění zásady ‚jednou a dost‘ nebudou mít v žádném případě vliv jakékoli změny ve vlastnictví příjemce, ke kterým dojde po poskytnutí podpory, ani soudní či správní řízení, která povedou k ozdravění rozvahy, snížení závazků nebo úhradě předešlých dluhů podniku, pokud se jedná o stejný podnik, který pokračuje v činnosti.

(74)

V případě, že podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci či dočasnou podporu na restrukturalizaci obdržela obchodní skupina, nepovolí Kontrolní úřad za normálních okolností poskytnutí další podpory na záchranu či podpory na restrukturalizaci ani samotné skupině ani žádnému subjektu, který k této skupině náleží, pokud od poskytnutí této podpory nebo skončení období restrukturalizace či přerušení provádění plánu restrukturalizace, podle toho, co nastalo později, neuplynulo 10 let. V případě, že podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci nebo dočasnou podporu na restrukturalizaci obdržel subjekt, který náleží k obchodní skupině, zůstávají skupina jako celek i ostatní subjekty v rámci skupiny způsobilé k poskytnutí podpory na záchranu nebo podpory na restrukturalizaci (pokud jsou splněna jiná ustanovení těchto pokynů), s výjimkou subjektů, které byly již dříve příjemcem podpory. Smluvní strany musí prokázat, že se podpora skrze skupinu nebo jiné subjekty skupiny nedostane dále k subjektu, který již dříve podporu obdržel.

(75)

V případě, kdy podnik převezme aktiva jiného podniku, zejména pokud jde o podnik, který byl předmětem některého z řízení uvedených v bodě 73 nebo kolektivního úpadkového řízení vedeného podle vnitrostátních právních předpisů a již obdržel podporu na záchranu nebo podporu na restrukturalizaci nebo dočasnou podporu na restrukturalizaci, nevztahuje se na kupujícího zásada ‚jednou a dost‘, pokud mezi starým podnikem a kupujícím neexistuje žádná ekonomická kontinuita (36).

3.6.2.   Opatření k omezení narušování hospodářské soutěže

(76)

Je-li poskytnuta podpora na restrukturalizaci, musí být přijata opatření k omezení narušování hospodářské soutěže, aby byly co nejvíce minimalizovány nepříznivé účinky na obchodní podmínky a aby kladné účinky převážily nad účinky nepříznivými. Kontrolní úřad posoudí vhodnou formu a rozsah takovýchto opatření v souladu s tímto oddílem (3.6.2).

3.6.2.1.   Povaha a forma opatření k omezení narušování hospodářské soutěže

(77)

Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 84, opatření k omezení narušování hospodářské soutěže budou mít zpravidla formu strukturálních opatření. Aby se vyřešila otázka narušování hospodářské soutěže v konkrétních případech, může Kontrolní úřad místo některých či všech strukturálních opatření, která by jinak byla požadována, přijmout případně jiná opatření týkající se změn v jednání než jsou opatření stanovená v bodě 84 nebo opatření na otevření trhu.

Strukturální opatření – odprodej a omezení obchodních činností

(78)

Na základě posouzení učiněného v souladu s kritérii pro kalibraci opatření k omezení narušování hospodářské soutěže (vymezených v oddíle 3.6.2.2) mohou být podniky, které jsou příjemcem podpory na restrukturalizaci, vyzvány k odprodeji aktiv nebo omezení kapacity či přítomnosti na trhu. Takováto opatření by měla být přijata zejména na trhu či trzích, na nichž budou mít podniky po restrukturalizaci významné tržní postavení, zejména na trzích, které se vyznačují výraznou nadměrnou kapacitou. Odprodej za účelem omezení narušování hospodářské soutěže by měl proběhnout bez zbytečného prodlení a s ohledem na typ odprodávaného aktiva a jakékoli překážky, která brání tomu, aby se jej příjemce zbavil (37), a měl by se v každém případě uskutečnit v rámci doby trvání plánu restrukturalizace. Odprodeje, odpisy a ukončení ztrátových činností, které by byly v každém případě nutné k obnovení dlouhodobé životaschopnosti, nebudou zpravidla považovány s ohledem na zásady vymezené v oddíle 3.6.2.2 za dostatečné k eliminaci narušování hospodářské soutěže.

(79)

Aby takováto opatření posílila hospodářskou soutěž a znamenala přínos pro vnitřní trh, měla by vytvářet příznivé podmínky pro vstup nových konkurentů na trh, rozrůstání stávajících malých konkurentů nebo přeshraniční činnost. Mělo by se zabránit uzavírání se v rámci národních hranic a fragmentaci vnitřního trhu.

(80)

Opatření k omezení narušování hospodářské soutěže by neměla zhoršit strukturu trhu. Strukturální opatření by tudíž zpravidla měla mít formu odprodeje životaschopného samostatného podniku na základě předpokladu trvání podniku, který by si za předpokladu, že bude provozován vhodným kupujícím, udržel dlouhodobou účinnou konkurenceschopnost. V případě, že takový subjekt není k dispozici, by příjemce mohl vyčlenit a následně odprodat stávající a odpovídajícím způsobem financovanou činnost, a vytvořit tak nový a životaschopný subjekt, který by měl být schopen obstát v tržní konkurenci. Strukturální opatření, která mají formu odprodeje samotných aktiv a nevytvářejí životaschopný subjekt schopný obstát v tržní konkurenci, jsou z hlediska ochrany hospodářské soutěže méně účinná, a proto budou přijata ve výjimečných případech, kdy dotčená smluvní strana prokáže, že nelze provést strukturální opatření v žádné jiné podobě nebo že by jiná strukturální opatření vážně oslabila hospodářskou životaschopnost podniku.

(81)

Příjemce by měl odprodej usnadnit, například omezením činností nebo souhlasem s tím, že nebude oslovovat klienty odprodaných podniků.

(82)

Pokud se zdá, že může být obtížné najít kupce aktiv, která příjemce navrhuje odprodat, bude nutné, aby příjemce, jakmile si začne být těchto obtíží vědom, vymezil alternativní aktiva k odprodeji nebo přijmout opatření ve vztahu k dotčenému trhu či trhům, pokud se nepodaří uskutečnit primární odprodej.

Opatření upravující chování

(83)

Opatření upravující chování mají zaručit, že podpora bude použita pouze k financování obnovy dlouhodobé životaschopnosti a nebude zneužívána k prodlužování závažných a přetrvávajících narušení tržní struktury nebo k ochraně příjemce před zdravou konkurencí.

(84)

Ve všech případech musí být uplatněna následující opatření upravující chování, aby se zabránilo oslabování účinků strukturálních opatření, a v zásadě by měla být ukládána na dobu trvání plánu restrukturalizace:

a)

od příjemce se musí vyžadovat, aby se během období restrukturalizace zdržel získávání akcií jakékoli společnosti, výjimkou jsou případy, kdy je to nezbytné k zaručení dlouhodobé životaschopnosti příjemce. Tím se má zaručit, že podpora je použita k obnovení životaschopnosti, a nikoli k financování investic nebo k rozšíření přítomnosti příjemce na stávajících či nových trzích. Po oznámení může Kontrolní úřad takovéto akvizice schválit jako součást plánu restrukturalizace;

b)

od příjemce se musí požadovat, aby se při uvádění výrobků a služeb na trh zdržel propagace státní podpory jako konkurenční výhody.

(85)

Za mimořádných okolností může být nutné od příjemců vyžadovat, aby se zdrželi komerčního jednání za účelem rychlého rozšíření svého podílu na trhu se specifickými výrobky či na zeměpisných trzích tím, že budou nabízet podmínky (např. pokud jde o ceny a další obchodní podmínky), jimž se konkurenti bez státní podpory nemohou vyrovnat. Takováto omezení budou uplatněna pouze v případě, že k odstranění identifikovaných narušení hospodářské soutěže nelze použít jiná nápravná či strukturální opatření nebo opatření upravující chování, a pokud takové opatření samo o sobě neomezí hospodářskou soutěž na dotčeném trhu. Pro účely uplatnění takového požadavku Kontrolní úřad porovná podmínky nabízené příjemcem s podmínkami, které nabízejí důvěryhodní konkurenti s podstatným podílem na trhu.

Opatření na otevření trhu

(86)

V celkovém posouzení Kontrolní úřad zváží možné závazky smluvní strany v souvislosti s přijímáním opatření, a to buď smluvní stranou samotnou, nebo příjemcem, která by podpořila otevřenější, zdravější a více konkurenční tržní prostředí, například vytvořením příznivých podmínek pro vstup na trh a odchod z něj. To by mohlo zahrnovat zejména opatření na otevření určitých trhů, které přímo nebo nepřímo souvisejí s činnostmi příjemce, jiným hospodářským subjektům z EHP, a to v souladu s právem EHP. Tyto iniciativy mohou nahradit jiná opatření k omezení narušování hospodářské soutěže, která by byla od příjemce požadována za normálních podmínek.

3.6.2.2.   Kalibrace opatření k omezení narušování hospodářské soutěže

(87)

Opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže, by se měla soustředit jak na obavy ohledně morálního hazardu, tak na možné narušení trhů, na nichž příjemce působí. Rozsah těchto opatření bude záviset na několika faktorech, zejména např.: na výši a povaze podpory a podmínkách a okolnostech, za nichž byla udělena; na velikosti (38) a poměrném významu příjemce na trhu a na vlastnostech dotčeného trhu; a na míře, v níž po uplatnění vlastního přispění a opatření ke sdílení nákladů přetrvávají obavy ohledně morálního hazardu.

(88)

Kontrolní úřad zejména zváží výši podpory, případně s použitím přibližných hodnot, a povahu podpory jak z absolutního hlediska, tak ve vztahu k aktivům příjemce a velikosti trhu jako celku.

(89)

Pokud jde o velikost a poměrný význam příjemce na trhu nebo trzích jak před restrukturalizací, tak po ní, Kontrolní úřad je posoudí, aby mohl vyhodnotit pravděpodobné účinky podpory na těchto trzích ve srovnání s pravděpodobným výsledkem v případě, že by státní podpora poskytnuta nebyla. Opatření se přizpůsobí podle vlastností trhu (39), aby se zaručilo, že je ochráněna efektivní hospodářská soutěž.

(90)

Pokud jde o morální hazard, Kontrolní úřad posoudí také úroveň vlastního přispění a sdílení nákladů. Je-li úroveň vlastního přispění a sdílení nákladů vyšší, než jakou stanoví požadavek uvedený v oddíle 3.5.2, snižuje se tím výše podpory a morální hazard, a lze tak zmenšit rozsah opatření nezbytných k omezení narušování hospodářské soutěže.

(91)

Jelikož může hrozit, že restrukturalizační činnosti oslabí vnitřní trh, budou příznivě zohledněna opatření k omezení narušování hospodářské soutěže, která mají pomoci zaručit, že vnitrostátní trhy zůstanou otevřené a přístupné konkurenci.

(92)

Opatření, která omezují narušování hospodářské soutěže, by neměla oslabovat vyhlídky příjemce na návrat k životaschopnosti, což by se mohlo stát, pokud by opatření bylo velice nákladné nebo by ve výjimečných případech, které dotčená smluvní strana náležitě zdůvodní, snižovalo činnost příjemce v takovém rozsahu, že by byl zpochybněn jeho návrat k životaschopnosti, a stejně tak by se tato opatření neměla uskutečnit na úkor spotřebitelů a hospodářské soutěže.

(93)

V plánu restrukturalizace musí být jasně určen typ podpory na pokrytí sociálních nákladů restrukturalizace, který je popsán v bodech 32 až 35, jelikož podpora na sociální opatření, která je poskytnuta výlučně ve prospěch propuštěných zaměstnanců, nebude pro účely stanovení rozsahu opatření k omezení narušování hospodářské soutěže zohledněna. Kontrolní úřad ve společném zájmu v souvislosti s plánem restrukturalizace zaručí, aby sociální dopady restrukturalizace u jiných smluvních stran než tam, kde se poskytuje podpora, byly minimální.

3.6.3.   Příjemci dřívější protiprávní podpory

(94)

Pokud byla podniku v obtížích dříve poskytnuta podpora protiprávně a Kontrolní úřad v důsledku toho přijal záporné rozhodnutí a vydal příkaz k navrácení, k němuž však v rozporu s článkem 14 části II protokolu 3 (40) nedošlo, zohlední posuzování jakékoli podpory řídící se těmito pokyny, jež má být poskytnuta stejnému podniku, zaprvé kumulativní účinek předchozí a nové podpory a zadruhé skutečnost, že předchozí podpora nebyla vrácena (41).

3.6.4.   Zvláštní podmínky spojené se schválením podpory

(95)

Kontrolní úřad může stanovit jakékoli podmínky nebo povinnosti, které považuje za nutné ve snaze zajistit, aby podpora nenarušovala hospodářskou soutěž v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, pokud se dotčená smluvní strana nezavázala, že přijme taková opatření sama. Může například požadovat, aby smluvní strana sama přijala určitá opatření, aby příjemci uložila určité závazky nebo aby příjemci během období restrukturalizace neposkytovala jiné typy podpory.

3.7.   Transparentnost

(96)

Smluvní strany zajistí, aby na internetových stránkách obsahujících souhrnné informace o státní podpoře, a to jak na celostátní, tak i regionální úrovni, byly zveřejněny tyto informace:

plné znění schváleného režimu podpory či rozhodnutí o udělení konkrétní podpory včetně jeho prováděcích ustanovení anebo příslušný odkaz,

totožnost orgánu či orgánů, které podporu poskytují,

totožnost jednotlivých příjemců, forma a výše podpory, která byla udělena každému příjemci, datum jejího udělení, typ podniku (malý a střední podnik/velká společnost), region, v němž má příjemce své sídlo (na úrovni NUTS II), a hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí na úrovni skupiny NACE (42).

Od tohoto požadavku lze upustit v případě jednotlivých podpor, které jsou nižší než 500 000 EUR. V případě režimů, které mají podobu daňových výhod, lze informace o jednotlivých částkách podpory (43) uvádět v těchto rozmezích (v milionech EUR): [0,5–1]; [1–2]; [2–5]; [5–10]; [10–30]; [30 a více].

Tyto informace musí být zveřejněny poté, co bylo přijato rozhodnutí poskytnout příslušnou podporu, být uchovávány alespoň po dobu 10 let a musí být bez omezení k dispozici široké veřejnosti (44). Smluvní strany nebudou povinny uveřejňovat výše uvedené informace před 1. červencem 2016 (45).

4.   Podpora na restrukturalizaci v podporovaných oblastech

(97)

Podle čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) Dohody o EHP může Kontrolní úřad považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP státní podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji určitých znevýhodněných oblastí v EHP. Kontrolní úřad proto potřeby regionálního rozvoje zohlední při posuzování podpory na restrukturalizaci. Skutečnost, že se nezdravý podnik nachází v podporované oblasti, však ještě sama o sobě neopodstatňuje volnější přístup k podpoře na restrukturalizaci: ze střednědobého až dlouhodobého hlediska regionu nepomůže, budou-li podniky uměle udržovány na trhu. Pokud jde o cíl podpořit regionální rozvoj, je navíc ve vlastním zájmu regionu použít své prostředky na urychlený rozvoj činností, které jsou životaschopné a trvale udržitelné. Navíc je třeba minimalizovat narušení hospodářské soutěže, a to i v případě podpory poskytované podnikům v podporovaných oblastech. V této souvislosti je třeba zohlednit i možné nepříznivé dopady, které by se mohly v dotčené oblasti a jiných podporovaných oblastech objevit.

(98)

Kritéria uvedená v kapitole 3 se proto stejným způsobem použijí také v podporovaných oblastech, a to i při zohlednění potřeb regionálního rozvoje. Nestanoví-li však pravidla státní podpory v konkrétním odvětví jinak, Kontrolní úřad v podporovaných oblastech uplatní ustanovení oddílu 3.6.2 na opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže, tak, aby omezil nepříznivé systémové dopady na region. Mohlo by se jednat zejména o zavedení méně přísných požadavků z hlediska omezování kapacity či přítomnosti na trhu. V těchto případech se bude rozlišovat mezi oblastmi způsobilými pro regionální podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP a oblastmi způsobilými podle čl. 61 odst. 3 písm. c) s cílem zohlednit větší závažnost regionálních problémů v prvně jmenovaných oblastech. Vyžadují-li to specifické okolnosti v podporovaných oblastech, např. pokud příjemce čelí obzvláštním obtížím při získávání nového financování prostřednictvím trhu kvůli své poloze v podporované oblasti, může Kontrolní úřad přijmout příspěvek, který je nižší než 50 % nákladů na restrukturalizaci pro účely bodu 64.

5.   Podpora pro poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu v obtížích

(99)

Při posuzování státní podpory pro poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu v obtížích Kontrolní úřad zohlední zvláštní povahu služeb obecného hospodářského zájmu, a zejména potřebu zaručit kontinuitu poskytování služby v souladu s čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP.

(100)

Poskytovatelé služeb obecného hospodářského zájmu mohou požádat o státní podporu, aby mohli nadále poskytovat služby obecného hospodářského zájmu za podmínek, které jsou slučitelné s jejich dlouhodobou životaschopností. Pro účely bodu 47 může tudíž obnovení dlouhodobé životaschopnosti vycházet zejména z předpokladu, že jakákoli státní podpora, která splňuje požadavky na slučitelnost uvedené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu (46), v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu (47), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (48), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (49) a pokynech pro odvětví letecké dopravy (50) nebo v nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 (51) a pokynech pro odvětví námořní dopravy (52), bude nadále k dispozici po dobu platnosti jakéhokoli platného pověření nebo pověření, které bylo před obdobím restrukturalizace nebo během tohoto období přijato.

(101)

Při posuzování podpory pro poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu v obtížích podle těchto pokynů Kontrolní úřad zohlední veškerou státní podporu, kterou dotčený poskytovatel obdržel, a to včetně jakéhokoli vyrovnání za závazek veřejné služby. Jelikož však mohou poskytovatelé služby obecného hospodářského zájmu získat velkou část svých běžných příjmů z vyrovnání za veřejnou službu, celková částka podpory určené tímto způsobem může být ve srovnání s velikostí příjemce velice vysoká a může zveličovat zátěž státu ve vztahu k restrukturalizaci příjemce. Při určování vlastního přispění, jak požaduje oddíl 3.5.2.1, proto Kontrolní úřad nezohlední vyrovnání za veřejnou službu, které splňuje požadavky ohledně slučitelnosti stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu, rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu nebo nařízení (ES) č. 1370/2007 nebo nařízení (ES) č. 1008/2008 a pokynech pro odvětví letecké dopravy nebo nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 a pokynech pro odvětví námořní dopravy.

(102)

Jsou-li aktiva nezbytná k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, nemusí být vyžadování jejich odprodeje prostřednictvím opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže pro účely oddílu 3.6.2, proveditelné. V takových případech může Kontrolní úřad vyžadovat, aby byla přijata alternativní opatření, jimiž se zaručí, že hospodářská soutěž není narušena v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, a to zejména tím, že bude co nejdříve zavedena spravedlivá hospodářská soutěž ve vztahu k dotčené službě obecného hospodářského zájmu.

(103)

Není-li poskytovatel služby obecného hospodářského zájmu schopen splnit podmínky těchto pokynů, nelze dotčenou podporu považovat za slučitelnou. V takových případech však Kontrolní úřad může schválit vyplácení podpory, která je nezbytná pro zaručení nepřetržitého poskytování služby obecného hospodářského zájmu, až do chvíle, kdy je zajišťováním této služby pověřen nový poskytovatel. Kontrolní úřad podporu schválí pouze tehdy, pokud dotčená smluvní strana objektivně prokáže, že částka i doba trvání podpory jsou přísně omezeny na míru nezbytnou k tomu, aby mohl být poskytováním služby pověřen nový poskytovatel.

6.   Režimy podpory týkající se menších částek a příjemců

6.1.   Obecné podmínky

(104)

Budou-li si smluvní strany přát poskytovat podporu podle těchto pokynů malým a středním podnikům nebo menším podnikům vlastněným státem, měly by podporu tohoto druhu poskytovat za normálních okolností v rámci určitých režimů. Používání režimů pomáhá omezovat možnosti narušování hospodářské soutěže, které jsou spojené s morálním hazardem, protože smluvní straně dovolují jednoznačně a předem stanovit podmínky, za jakých se může rozhodnout přidělit podnikům v obtížích podporu.

(105)

Režimy musí uvádět maximální výši podpory, kterou je možné poskytnout jednomu podniku jakožto součást operace poskytnutí podpory na záchranu, podpory na restrukturalizaci nebo dočasné podpory na restrukturalizaci, včetně případu změny plánu. Maximální celková výše podpory poskytnuté jednomu podniku nesmí převyšovat částku 10 milionů EUR včetně jakékoli podpory získané z jiných zdrojů nebo v rámci jiných režimů.

(106)

Obecně může být slučitelnost takových režimů posuzována ve světle podmínek stanovených v kapitolách 3, 4 a 5, je nicméně vhodné stanovit i podmínky, které budou v určitých ohledech zjednodušené, aby je smluvní strany mohly uplatňovat bez dalšího odkazování na Kontrolní úřad a mohly tak malým a středním podnikům a menším podnikům vlastněným státem snížit zátěž spojenou s poskytováním požadovaných informací. Vzhledem k malému objemu těchto podpor a malé velikosti jejich příjemců je Kontrolní úřad toho názoru, že možnost významného narušování hospodářské soutěže je v takových případech omezenější. Obdobně se proto na tyto režimy použijí i ustanovení kapitoly 3, 4 a 5, není-li stanoveno jinak v oddílech 6.2, 6.3, 6.4 a 6.5. Tato kapitola obsahuje rovněž ustanovení týkající se dočasné podpory na restrukturalizaci a doby trvání a hodnocení těchto režimů.

6.2.   Cíl společného zájmu

(107)

Třebaže selhání individuálního malého či středního podniku (53) pravděpodobně nevyvolá sociální potíže či tržní selhání v míře požadované pro účely bodu 44, existuje u malých a středních podniků vážnější obava, že může dojít ke zničení hodnoty, pokud je malým a středním podnikům, které mají potenciál provést restrukturalizaci, a tím obnovit svoji dlouhodobou životaschopnost, tato možnost odepřena kvůli problémům s likviditou. Pokud tedy jde o poskytnutí podpory v rámci určitého režimu, pak stačí, aby smluvní strana učinila závěr, že selhání příjemce by pravděpodobně vyvolalo sociální potíže nebo selhání trhu, zejména:

a)

že by odchod inovativního malého či středního podniku nebo malého či středního podniku s velkým potenciálem růstu mohl mít nepříznivé důsledky;

b)

že by odchod podniku s rozsáhlými vazbami na místní či regionální podniky, zejména jiné malé a střední podniky, mohl mít nepříznivé důsledky;

c)

že může dojít k selhání či vzniku nepříznivých pobídek ze strany úvěrových trhů, které by jinak životaschopný podnik dovedly k úpadku, nebo

d)

že může dojít k obdobným závažným potížím, které příjemce patřičně zdůvodní.

(108)

Odchylně od ustanovení bodu 50 nejsou příjemci podléhající určitému režimu povinni předkládat průzkum trhu.

6.3.   Vhodnost

(109)

Požadavek stanovený v bodě 55 písm. d) bude považován za splněný za předpokladu, že podpora na záchranu je poskytnuta na dobu, která nepřesahuje šest měsíců, během níž musí být provedena analýza pozice příjemce. Před koncem tohoto období:

a)

musí smluvní strana schválit plán restrukturalizace nebo plán likvidace nebo

b)

musí příjemce předložit zjednodušený plán restrukturalizace podle bodu 115 nebo

c)

musí být splacen úvěr nebo musí skončit platnost záruky.

(110)

Odchylně od ustanovení bodu 57 nebudou mít smluvní strany povinnost posuzovat, zda protiplnění stanovené v souladu s bodem 56 představuje vhodnou referenční hodnotu.

6.4.   Přiměřenost podpory/podpora omezená na minimum

(111)

Odchylně od ustanovení bodu 64 mohou smluvní strany považovat vlastní příspěvek za přiměřený, bude-li v případě středních podniků představovat alespoň 40 % nákladů na restrukturalizaci či v případě malých podniků 25 % nákladů na restrukturalizaci.

6.5.   Negativní účinky

(112)

Smluvní strana, která plánuje udělení podpory na záchranu, podpory na restrukturalizaci či dočasné podpory na restrukturalizaci, musí ověřit, zda je dodržena zásada ‚jednou a dost‘, která je uvedena v oddíle 3.6.1. Za tímto účelem musí smluvní strana stanovit, zda dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci či dočasnou podporu na restrukturalizaci, včetně jakékoli podpory tohoto druhu poskytnuté před datem vstupu v platnost těchto pokynů a jakékoli neoznámené podpory. Pokud takovou podporu získal a od poskytnutí podpory na záchranu nebo dočasné podpory na restrukturalizaci nebo od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než deset let, nesmí mu být žádná další podpora na záchranu nebo restrukturalizaci nebo dočasná podpora na restrukturalizaci poskytnuta, kromě těchto případů:

a)

dočasná podpora na restrukturalizaci navazuje na poskytnutí podpory na záchranu, a tvoří tak součást jediné restrukturalizační operace;

b)

podpora na restrukturalizaci navazuje na poskytnutí podpory na záchranu nebo dočasné podpory na restrukturalizaci, a tvoří tak součást jediné restrukturalizační operace;

c)

podpora na záchranu nebo dočasná podpora na restrukturalizaci byla poskytnuta v souladu s těmito pokyny, avšak nenásledovala po ní podpora na restrukturalizaci, jestliže:

i)

bylo možné reálně předpokládat, že příjemce, bude-li mu poskytnuta podpora v souladu s těmito pokyny, bude dlouhodobě životaschopný, a

ii)

nová podpora na záchranu či restrukturalizaci nebo dočasná podpora na restrukturalizaci je po uplynutí alespoň pěti let nutná z důvodu nepředvídatelných okolností, za něž příjemce nenese odpovědnost;

d)

za mimořádných a nepředvídaných okolností, za něž příjemce nenese odpovědnost.

(113)

Opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže, budou mít pravděpodobně nepřiměřený dopad na malé podniky, a to zejména kvůli zátěži spojené s prováděním takovýchto opatření. Odchylně od ustanovení bodu 76 nejsou proto smluvní strany povinny vyžadovat tato opatření od malých podniků, pokud není pravidly pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak. Malé podniky by však během období restrukturalizace neměly běžně zvyšovat svoji kapacitu.

6.6.   Dočasná podpora na restrukturalizaci

(114)

V určitých případech se může stát, že podnik bude schopen dokončit restrukturalizaci, aniž by k tomu potřeboval podporu na restrukturalizaci, což předpokládá, že je schopen získat dlouhodobější podporu likvidity, než jakou může získat v rámci podmínek podpory na záchranu. Smluvní strany mohou zavést režimy, které za níže uvedených podmínek umožní poskytovat podporu likvidity na déle než šest měsíců (označovanou jako ‚dočasnou podporu na restrukturalizaci‘) i po skončení doby trvání podpory na záchranu.

(115)

Dočasná podpora na restrukturalizaci musí splňovat tyto podmínky:

a)

musí sestávat z dočasné podpory v oblasti likvidity ve formě úvěrových záruk či úvěrů;

b)

finanční náklady na úvěr nebo v případě úvěrových záruk celkové finanční náklady na úvěrovou záruku, včetně úrokové sazby úvěru a poplatku za záruku musí splňovat požadavky stanovené v bodě 116;

c)

dočasná podpora na restrukturalizaci musí splňovat ustanovení kapitoly 3 těchto pokynů ve znění upraveném touto kapitolou;

d)

dočasná podpora na restrukturalizaci může být poskytnuta nejdéle na období 18 měsíců zkrácené o bezprostředně předcházející období podpory na záchranu. Před skončením tohoto období:

i)

musí smluvní strana schválit plán restrukturalizace stanovený v bodě 55 písm. d) bodě ii) nebo plán likvidace nebo

ii)

musí být splacen úvěr nebo musí skončit platnost záruky;

e)

ve lhůtě šesti měsíců od uhrazení první platby příjemci zkrácené o bezprostředně předcházející období podpory na záchranu musí smluvní strana schválit zjednodušený plán restrukturalizace. Tento plán nemusí obsahovat všechny prvky popsané v bodech 47 až 52, ale musí alespoň vymezovat kroky, které příjemce musí provést, aby obnovil svoji dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory.

(116)

Stanovená sazba protiplnění za dočasnou podporu na restrukturalizaci by neměla být nižší než referenční sazba stanovená v pokynech k referenčním sazbám pro slabé podniky, které nabízejí normální úrovně zajištění (v současnosti jednoletá sazba IBOR zvýšená o 400 základních bodů) (54). Aby byl příjemce motivován k odchodu, měla by se tato sazba po uplynutí lhůty 12 měsíců od data, kdy mu byla uhrazena první platba, zkrácené o každé bezprostředně předcházející období podpory na záchranu, zvýšit nejméně o 50 základních bodů.

(117)

Dočasná podpora na restrukturalizaci se musí omezit na částku potřebnou k udržení příjemce po dobu 18 měsíců; při jejím určování by měl být brán ohled na výsledek vzorce uvedeného v příloze I; jakákoli podpora, která překročí výsledek tohoto výpočtu, může být poskytnuta pouze tehdy, bude-li náležitě odůvodněna předložením plánu likvidity, v němž budou popsány potřeby příjemce ohledně likvidity pro nadcházejících 18 měsíců.

6.7.   Doba trvání a hodnocení

(118)

Kontrolní úřad může od smluvních stran vyžadovat, aby omezily dobu trvání určitých režimů (obvykle čtyři roky nebo méně) a aby tyto režimy vyhodnotily.

(119)

Hodnocení bude vyžadováno u režimů, jejichž potenciál narušení hospodářské soutěže je obzvláště vysoký, tedy u režimů, u kterých hrozí, že závažně omezí hospodářskou soutěž, nebude-li jejich provádění včas přezkoumáno.

(120)

Vzhledem k cílům hodnocení a s cílem neuvalit na smluvní strany nepřiměřenou zátěž v souvislosti s menšími projekty podpory se uvedený požadavek použije pouze na režimy podpory s velkým rozpočtem nebo režimy, které se vyznačují novými vlastnostmi, nebo v případě, že se očekává, že dojde k podstatným změnám na trhu, v technologiích či právních předpisech. Hodnocení musí na základě společné metodiky (55) provést odborník, který je nezávislý na orgánu udělujícím státní podporu, a musí se zveřejnit. Hodnocení se musí předložit Kontrolnímu úřadu včas, aby bylo možné posoudit případné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah a způsoby hodnocení budou vymezeny v rozhodnutí o schválení daného opatření podpory. Každé následné opatření podpory s podobným cílem musí výsledky hodnocení zohlednit.

7.   Postupy

7.1.   Urychlený postup u podpory na záchranu

(121)

Kontrolní úřad bude pokud možno usilovat o přijetí rozhodnutí do jednoho měsíce v případě, že podpora na záchranu splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole 3 a rovněž následující požadavky:

a)

podpora na záchranu je omezena na částku, která je výsledkem vzorce uvedeného v příloze I a nepřesahuje částku 10 milionů EUR;

b)

podpora se neudělí v situacích uvedených v bodě 72 písm. b) nebo c).

7.2.   Postupy týkající se plánů restrukturalizace

7.2.1.   Provádění plánu restrukturalizace

(122)

Podnik, který je příjemcem podpory, musí provést celý plán restrukturalizace a musí splnit i všechny ostatní povinnosti stanovené v rozhodnutí Kontrolního úřadu, kterým se podpora schvaluje. Nebude-li plán proveden nebo nebudou-li splněny ostatní povinnosti, bude to Kontrolní úřad považovat za zneužití podpory, aniž je dotčen článek 23 části II protokolu 3 nebo dotčena možnost předložit věc Soudnímu dvoru ESVO podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3.

(123)

V případě, že je restrukturalizace otázkou několika let a vyžaduje podporu ve značné výši, může Kontrolní úřad požadovat, aby byla platba podpory na restrukturalizaci rozdělena do splátek, a může platbu každé splátky podmínit:

a)

před uskutečněním každé platby potvrzením toho, že je každá fáze plánu restrukturalizace úspěšně prováděna v souladu s plánovaným časovým rozvrhem, nebo

b)

svým schválením před uskutečněním platby poté, co ověří, že je plán prováděn uspokojivě.

7.2.2.   Změny plánu restrukturalizace

(124)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci schválena, může dotyčná smluvní strana během období restrukturalizace Kontrolní úřad požádat, aby odsouhlasil změny plánu restrukturalizace a změny ve výši podpory. Kontrolní úřad může takové změny povolit, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

pozměněný plán musí stále zahrnovat obnovení životaschopnosti v přiměřené lhůtě;

b)

zvýší-li se náklady na restrukturalizaci, musí se odpovídajícím způsobem zvýšit vlastní příspěvek;

c)

v případě zvýšení podpory musí být opatření k omezení narušování hospodářské soutěže obsáhlejší než opatření, která byla uložena původně;

d)

pokud jsou navrhovaná opatření k omezení narušování hospodářské soutěže omezenější než opatření, která byla uložena původně, musí se výše podpory odpovídajícím způsobem snížit;

e)

nový časový rozvrh pro provádění opatření k omezení narušování hospodářské soutěže může být oproti původně přijatému rozvrhu opožděn pouze z důvodů, které daný podnik či smluvní strana nemohou ovlivnit; pokud tomu tak není, částka podpory se musí odpovídajícím způsobem snížit.

(125)

V případě zmírnění podmínek stanovených Kontrolním úřadem nebo závazků učiněných smluvní stranou se musí částka podpory odpovídajícím způsobem snížit nebo mohou být uloženy jiné podmínky.

(126)

Pokud by dotčená smluvní strana provedla změny schváleného plánu restrukturalizace, aniž by o tom řádně uvědomila Kontrolní úřad, nebo pokud by se příjemce od schváleného plánu restrukturalizace odchýlil, Kontrolní úřad zahájí řízení podle čl. 4 odst. 4 části II protokolu 3, jak je stanoveno v článku 16 části II protokolu 3 (zneužití podpory), aniž je dotčen článek 23 části II protokolu 3 a dotčena možnost předložit věc Soudnímu dvoru ESVO podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3.

7.2.3.   Potřeba uvědomit Kontrolní úřad o jakékoli podpoře poskytované příjemci v období restrukturalizace

(127)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci přezkoumána z hlediska těchto pokynů, může poskytnutí jakékoli jiné podpory v období restrukturalizace, i když je v souladu s již schváleným režimem, ovlivnit rozhodnutí Kontrolního úřadu týkající se nezbytného rozsahu opatření k omezení narušování hospodářské soutěže.

(128)

Oznámení o podpoře na restrukturalizaci musí proto uvádět i všechny ostatní podpory jakéhokoli typu, které mají být podle plánu v období restrukturalizace poskytnuty příjemci, pokud se na ně nevztahuje pravidlo de minimis nebo nařízení udělující výjimku. Kontrolní úřad takovou podporu zohlední při posuzování podpory na restrukturalizaci.

(129)

Jakákoli podpora skutečně poskytnutá v období restrukturalizace, včetně podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu, musí být jednotlivě oznámena Kontrolnímu úřadu, pokud o ní Kontrolní úřad nebyl informován v době, kdy přijal rozhodnutí o podpoře na restrukturalizaci.

(130)

Kontrolní úřad musí zajistit, aby poskytováním podpory v rámci schválených režimů nedocházelo k obcházení požadavků těchto pokynů.

8.   Podávání zpráv a sledování

(131)

V souladu s protokolem 3 musí smluvní strany předkládat Kontrolnímu úřadu výroční zprávy. Tyto výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Kontrolního úřadu.

(132)

Při přijímání rozhodnutí podle těchto pokynů může Kontrolní úřad uložit dodatečné povinnosti ohledně podávání zpráv o udělené podpoře, aby mohl kontrolovat, zda je rozhodnutí o schválení opatření podpory dodržováno. V určitých případech může Kontrolní úřad vyžadovat, aby byl jmenován dohlížející správce, správce prodeje nebo obě tyto osoby, aby byl zajištěn soulad s podmínkami a povinnostmi, na nichž je založeno schválení podpory.

9.   Vhodná opatření podle čl. 1 odst. 1 části I Protokolu 3

(133)

Podle čl. 62 odst. 1 Dohody o EHP a čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 předkládá Kontrolní úřad smluvním stranám návrhy, aby tam, kde je to nezbytné, své stávající režimy podpor upravily, a uvedly je tak nejpozději ke dni 1. února 2015 do souladu s těmito pokyny. Kontrolní úřad podmíní schválení jakéhokoli budoucího režimu dodržením těchto ustanovení.

(134)

Smluvní strany by měly vydat svůj výslovný a nepodmíněný souhlas s příslušnými opatřeními, která jsou navržena v bodě 133, do dvou měsíců ode dne uveřejnění těchto pokynů na internetových stránkách Kontrolního úřadu. Jestliže Kontrolní úřad od některé ze smluvních stran odpověď neobdrží, bude předpokládat, že dotčená smluvní strana s navrženými opatřeními nesouhlasí.

10.   Datum použitelnosti a délka trvání

(135)

Kontrolní úřad bude tyto pokyny používat ode dne přijetí do 31. prosince 2020.

(136)

Oznámení evidovaná Kontrolním úřadem přede dnem přijetí těchto pokynů budou posuzována z hlediska kritérií platných v době oznámení.

(137)

Kontrolní úřad prověří, zda se podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení Kontrolního úřadu, a tedy v rozporu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 slučují s fungováním Dohody o EHP na základě těchto pokynů, pokud je celá podpora nebo její část poskytnuta po zveřejnění pokynů na internetových stránkách Kontrolního úřadu.

(138)

Ve všech ostatních případech bude postupovat podle pokynů platných v době, kdy byla podpora poskytnuta.

(139)

Odchylně od ustanovení bodů 136, 137 a 138 bude Kontrolní úřad při zkoumání podpory poskytnuté poskytovatelům služeb obecného hospodářského zájmu v obtížích uplatňovat ustanovení kapitoly 5 ode dne přijetí těchto pokynů, bez ohledu na to, kdy byla podpora oznámena či poskytnuta.

(140)

Bude-li Kontrolní úřad na základě odstavce 9 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu prověřovat podle těchto pokynů podporu poskytnutou před 31. lednem 2012 některému poskytovateli služeb obecného hospodářského zájmu v obtížích, bude takovou podporu považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP tehdy, bude-li v souladu s ustanoveními rámce pro služby obecného hospodářského zájmu vyjma odstavců 9, 14, 19, 20, 24, 39 a 60.

PŘÍLOHA I

VZOREC  (56) PRO VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PODPORY NA ZÁCHRANU NEBO DOČASNÉ PODPORY NA RESTRUKTURALIZACI NA DOBU ŠESTI MĚSÍCŮ

Formula

Vzorec vychází z provozního výsledku příjemce (EBIT, tj. provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním) vykázaného v roce předcházejícím poskytnutí/oznámení podpory (označen jako ‚t‘). K této částce se přičtou odpisy. Poté se od součtu odečte změna pracovního kapitálu. Změna pracovního kapitálu se vypočte jako změna rozdílu mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (57) za poslední uzavřená účetní období. Obdobným způsobem je třeba na úrovni provozního výsledku jasně určit rezervy, které by do výsledku neměly být zahrnuty.

Cílem vzorce je předběžně stanovit záporný peněžní tok z provozní činnosti příjemce v roce, který předcházel žádosti o podporu (nebo před přidělením podpory v případě neoznámené podpory). Polovina této částky by měla zajistit další fungování příjemce po dobu šesti měsíců. Proto je třeba pro účely bodu 60 výsledek získaný ze vzorce vydělit číslem 2. Pro účely bodu 117 je třeba výsledek získaný ze vzorce vynásobit číslem 1,5.

Tento vzorec lze použít pouze v případě, že je výsledkem záporná částka. Pokud je výsledek kladný, je třeba předložit podrobné vysvětlení, které prokáže, že příjemce je podnikem v obtížích podle vymezení v bodě 20.

Příklad:

Provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním (v milionech EUR)

(12)

Odpisy (v milionech EUR)

2

Rozvaha (v milionech EUR)

31. prosince (t)

31. prosince (t – 1)

Oběžná aktiva

Peníze a peněžní ekvivalenty

10

5

Pohledávky

30

20

Zásoby

50

45

Náklady příštích období

20

10

Ostatní oběžná aktiva

20

20

Oběžná aktiva celkem

130

100

Krátkodobé závazky

Závazky

20

25

Výdaje příštích období

15

10

Výnosy příštích období

5

5

Krátkodobé závazky celkem

40

40

Pracovní kapitál

90

60

Změna pracovního kapitálu

30

[– 12 + 2 – 30]/2 = – 20 milionů EUR

Jelikož výsledek převyšuje 10 milionů EUR, nelze použít urychlený postup popsaný v bodě 121. Kromě toho v tomto příkladu, pokud částka podpory na záchranu přesahuje 20 milionů EUR nebo pokud částka dočasné podpory na restrukturalizaci přesahuje 60 milionů EUR, musí být částka podpory náležitě odůvodněna předložením plánu likvidity, v němž jsou uvedeny potřeby příjemce z hlediska likvidity.

PŘÍLOHA II

Orientační vzor plánu restrukturalizace

Tato příloha stanoví orientační obsah plánu restrukturalizace, který má smluvním stranám a Kontrolnímu úřadu pomoci co nejefektivněji připravovat a posuzovat plány restrukturalizace.

Níže uvedenými informacemi nejsou dotčeny podrobnější požadavky stanovené v pokynech, pokud jde o obsah plánu restrukturalizace a ostatní záležitosti, které má dotčená smluvní strana prokázat.

1.

Popis příjemce

2.

Popis trhu nebo trhů, na nichž příjemce působí

3.

Prokázání sociálních potíží, kterým se podpora snaží předejít, nebo selhání trhu, jež se snaží řešit, srovnání s pravděpodobným alternativním scénářem neobsahujícím poskytnutí státní podpory a prokázání toho, že v případě realizace tohoto alternativního scénáře by se splnění uvedeného cíle či cílů nedosáhlo nebo dosáhlo v menší míře

4.

Popis příčin obtíží příjemce (včetně toho, jakou úlohu měly z hlediska vyvolání obtíží nedostatky v obchodním modelu příjemce či systému správy a řízení podniku, a včetně rozsahu, v němž by bývalo bylo možné obtížím zabránit pomocí vhodných a včasných řídicích opatření) a SWOT analýza

5.

Popis možných plánů nápravy problémů příjemce a srovnání těchto plánů z hlediska výše požadované státní podpory a očekávaných výsledků těchto plánů

6.

Popis státního zásahu, úplné údaje o každém státním opatření (včetně formy, částky a protiplnění u každého opatření) a prokázání, že zvolené nástroje státní podpory jsou pro problémy, které mají řešit, vhodné

7.

Nástin postupu provádění upřednostněného plánu, který má v rozumném časovém rozpětí (které v zásadě nepřesáhne tři roky) obnovit dlouhodobou životaschopnost příjemce, včetně harmonogramu jednotlivých kroků a výpočtu nákladů na každý krok

8.

Obchodní plán, v němž jsou vymezeny finanční výhledy na příštích pět let a prokázán návrat k dlouhodobé životaschopnosti

9.

Prokázání návratu k životaschopnosti jak v rámci základního, tak pesimistického scénáře, prezentace a odůvodnění použitých předpokladů na základě tržního průzkumu a analýza citlivosti

10.

Navržený vlastní příspěvek a zajištění sdílení nákladů

11.

Navržená opatření k omezení narušení hospodářské soutěže


(1)  Tyto pokyny odpovídají pokynům Evropské komise pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích, které byly přijaty dne 9. července 2014 (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(2)  Rozhodnutí č. 4/94/KOL (Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1, a dodatek EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1). Platnost těchto pokynů byla prodloužena nejprve do 31. prosince 1998 a posléze do 31. prosince 1999.

(3)  Rozhodnutí č. 329/99/KOL (Úř. věst. L 274, 26.10.2000, s. 1, a dodatek EHP č. 48, 26.10.2000, s. 14).

(4)  Rozhodnutí č. 305/04/KOL (Úř. věst. L 107, 28.4.2005, s. 28, a dodatek EHP č. 21, 28.4.2005, s. 1).

(5)  Rozhodnutí č. 433/09/KOL (Úř. věst. L 48, 25.2.2010, s. 27, a dodatek EHP č. 9, 25.2.2010, s. 12).

(6)  Rozhodnutí č. 438/12/KOL (Úř. věst. L 190, 11.7.2013, s. 91, a dodatek EHP č. 40, 11.7.2013, s. 15).

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209 final.

(8)  Sdělení Komise: EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(9)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový evropský přístup k neúspěchu v podnikání a k úpadku, COM(2012) 742 final. Viz také doporučení Komise ze dne 12. března 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti, C(2014) 1500 final, zejména 12. bod odůvodnění.

(10)  Pro účely těchto pokynů mají pojmy ‚malé a střední podniky‘, ‚malý podnik‘ a ‚střední podnik‘ stejné významy jako tytéž pojmy uvedené v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36). Pokyny Kontrolního úřadu o státní podpoře mikropodnikům, malým a středním podnikům přijaté rozhodnutím č. 94/06/KOL (Úř. věst. L 36, 5.2.2009, s. 62) obsahují definici uvedenou v doporučení Komise. ‚Velkým podnikem‘ se rozumí podnik, který není malým či středním podnikem.

(11)  Pro účely těchto pokynů se v zájmu vyloučení diskriminace mezi podniky ve veřejném a soukromém vlastnictví ‚menšími podniky vlastněnými státem‘ rozumí hospodářské jednotky s nezávislou rozhodovací pravomocí, které by na základě doporučení 2003/361/ES byly zařazeny do kategorie malých nebo středních podniků, vyznačují se však tím, že 25 % nebo více kapitálu či hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládá, společně či jednotlivě, jeden nebo více veřejných subjektů.

(12)  Rozhodnutí Rady 2010/787/EU ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).

(13)  Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24.

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1).

(15)  Rozhodnutí Komise č. 3632/93/ESUO ze dne 28. prosince 1993, kterým se stanoví pravidla Společenství týkající se státní podpory uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 12).

(16)  Viz rozhodnutí Komise ve věcech N 175/10 – Slovinsko, SA.33013 – Polsko, N 708/07 – Německo, SA. 33033 – Rumunsko a SA.33861 – Maďarsko.

(17)  Definovány v rozhodnutí 2010/787/EU.

(18)  Definovány v příloze II pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, rozhodnutí č. 407/13/COL (Úř. věst. L 166, 5.6.2014, s. 44, a dodatek EHP č. 33, 5.6.2014, s. 1).

(19)  Pokyny o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. prosince 2013 (‚Sdělení o bankovnictví z roku 2013‘), rozhodnutí č. 464/13/COL (Úř. věst. L 264, 4.9.2014, s. 6).

(20)  Zvláštní pravidla této povahy existují pro odvětví nákladní železniční dopravy – viz Pokyny ke státním podporám železničním podnikům, rozhodnutí č. 788/08/KOL (Úř. věst. L 105, 21.4.2011, s. 32, a dodatek EHP č. 23, 21.4.2011, s. 1).

(21)  To se týká zejména typů společností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(22)  Je-li to vhodné, zahrnuje ‚základní kapitál‘ emisní ážio.

(23)  To se týká zejména forem společností uvedených v příloze II směrnice 2013/34/EU.

(24)  Při posuzování toho, zda je společnost nezávislá, nebo tvoří součást skupiny, se bude přihlížet ke kritériím stanoveným v příloze I k doporučení 2003/361/ES.

(25)  Ve svém rozsudku ve věci Francie proti Komisi, C-241/94, EU:C:1996:353 (Kimberly Clark Sopalin), Soudní dvůr uznává, že systém financování ze strany francouzských orgánů na základě volného uvážení, prostřednictvím Národního zaměstnaneckého fondu, může určité podniky přivést do výhodnější situace než jiné, a může být proto považován za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rozsudek Soudního dvora nezpochybnil závěr Komise, že tato podpora je slučitelná s vnitřním trhem.

(26)  Aby nedocházelo k pochybnostem, to nebrání smluvním stranám oznamovat jednotlivě podporu udělenou malým a středním podnikům a menším podnikům vlastněným státem. V těchto případech Kontrolní úřad podporu posoudí podle zásad stanovených v těchto pokynech.

(27)  Viz například věc Spolková republika Německo v. Komise, C-156/98, EU:C:2000:467, bod 78, a věc Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, EU:C:2008:764, body 94–116.

(28)  Orientační vzor plánu restrukturalizace je uveden v příloze II.

(29)  Pravidla týkající se použitelných sazeb: referenční a diskontní sazby (dále jen ‚pokyny k referenčním sazbám‘), rozhodnutí č. 788/08/KOL.

(30)  Aby se předešlo pochybnostem, poznámka ohledně protiplnění u podpory na záchranu, připojená k tabulce úvěrových marží obsažené v uvedeném sdělení, se na podporu posuzovanou podle těchto pokynů nevztahuje.

(31)  Takovéto přispění nesmí obsahovat podporu. To neplatí v případě, že jde například o úvěr s úrokovým příspěvkem nebo je úvěr zajištěn vládními zárukami, které obsahují prvky podpory.

(32)  Viz například rozhodnutí Komise ve věci SA.32698 Air Åland.

(33)  Za tímto účelem je nutné, aby v okamžiku poskytnutí podpory byla zjištěna rozvahová situace podniku.

(34)  Co se týče neoznámené podpory, Kontrolní úřad ve své analýze zohlední možnost, že podpora mohla být prohlášena za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP jinak než jako podpora na záchranu nebo restrukturalizaci.

(35)  Nepředvídatelnou okolností se rozumí okolnost, kterou nemohlo vedení příjemce očekávat v době přípravy plánu restrukturalizace a která nepramení z opomenutí či chyby vedení příjemce či z rozhodnutí skupiny, k níž společnost náleží.

(36)  Viz spojené věci Itálie a SIM 2 Multimedia v. Komise, C-328/99 a C-399/00, EU:C:2003:252; spojené věci Řecko a další v. Komise, T-415/05, T-416/05 a T-423/05, EU:T:2010:386; věc Ryanair v. Komise, T-123/09, EU:T:2012:164 (potvrzeno v rámci kasačního opravného prostředku Evropským soudním dvorem ve věci C-287/12 P, EU:C:2013:395).

(37)  Například může existovat možnost prodeje portfolia nebo individuálního aktiva, a proto by se měl prodej uskutečnit, a to výrazně rychleji než prodej činného podniku, zejména v případě, kdy musí být podnik nejprve vyčleněn z širšího subjektu.

(38)  V tomto ohledu může Kontrolní úřad zohlednit rovněž, zda se v případě příjemce jedná o střední nebo velký podnik.

(39)  Mohou být zohledněny zejména úrovně koncentrace, omezení kapacity, úroveň ziskovosti a překážky bránící vstupu na trh a rozšíření.

(40)  Protokol 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (‚protokol 3‘).

(41)  Věc Textilwerke Deggendorf v. Komise aj., C-355/95 P, EU:C:1997:241.

(42)  S výjimkou řádně odůvodněných případů obchodního tajemství a dalších důvěrných informací a se souhlasem Kontrolního úřadu (kapitola o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách, rozhodnutí č. 15/04/KOL (Úř. věst. L 154, 8.6.2006, s. 27, a dodatek EHP č. 29, 8.6.2006, s. 1).

(43)  Zveřejňuje se částka představující maximální povolenou výši daňové úlevy, nikoli každoročně odečtená částka (jedná-li se například o slevu na dani, uveřejňuje se maximální povolená výše slevy na dani, nikoli skutečná částka, která může záviset na výši zdanitelných příjmů a může se každý rok měnit).

(44)  Tyto informace se uveřejní do šesti měsíců od data poskytnutí podpory (nebo v případě podpory poskytované formou daňového zvýhodnění do jednoho roku od termínu podání daňového prohlášení). V případě protiprávně poskytnuté podpory budou mít smluvní strany povinnost zajistit uveřejnění těchto informací ex post, a to nejpozději šest měsíců od data rozhodnutí Kontrolního úřadu. Tyto informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje jejich prohledávání, vyjímání a snadné zveřejňování na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(45)  Zveřejňování informací o podporách poskytnutých před 1. červencem 2016 a v případě daňové podpory o podporách vyžádaných či poskytnutých před 1. červencem 2016 nebude vyžadováno.

(46)  Rámec pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (‚rámec pro služby obecného hospodářského zájmu‘), rozhodnutí č. 12/12/KOL (Úř. věst. L 161, 13.6.2013, s. 12, a dodatek EHP č. 34, 13.6.2013, s. 1).

(47)  Použití pravidel státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (‚rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu‘), rozhodnutí č. 12/12/KOL.

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1), začleněno do bodu 4 písm. a) přílohy XIII Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 85/2008 (Úř. věst. L 280, 23.10.2008, s. 20, a dodatek EHP č. 64, 23.10.2008, s. 13).

(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3), články 16, 17 a 18, začleněno do bodu 64 písm. a) přílohy XIII Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 90/2011 (Úř. věst. L 262, 6.10.2011, s. 62, a dodatek EHP č. 54, 6.10.2011, s. 78).

(50)  Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností, rozhodnutí č. 216/14/COL.

(51)  Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7), začleněno do bodu 53 písm. a) přílohy XIII Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 70/1997 (Úř. věst. L 30, 5.2.1998, s. 42, a dodatek EHP č. 5, 5.2.1998, s. 175).

(52)  Pokyny ke státní podpoře v odvětví námořní dopravy, rozhodnutí č. 62/04/KOL (Úř. věst. L 240, 13.9.2007, s. 9, a dodatek EHP č. 43, 13.9.2007, s. 1).

(53)  Pro účely kapitoly 6 patří mezi ‚malé a střední podniky‘ i menší podniky vlastněné státem.

(54)  Aby se předešlo pochybnostem, poznámka ohledně protiplnění u podpory na záchranu, připojená k tabulce úvěrových marží obsažené v uvedeném sdělení, se na podporu posuzovanou podle těchto pokynů nevztahuje.

(55)  Takovou společnou metodiku může stanovit Kontrolní úřad.

(56)  EBIT musí být navýšen o odpisy za stejné období a o změnu pracovního kapitálu v období dvou let (rok předcházející žádosti a předchozí rok) a vydělen dvěma, aby výsledkem byla částka za šest měsíců.

(57)  Oběžná aktiva: likvidní prostředky, pohledávky (odběratelé a dlužníci), ostatní oběžná aktiva a náklady příštích období, zásoby. Krátkodobé závazky: finanční dluh, závazky z obchodního styku (dodavatelé a věřitelé) a ostatní krátkodobé závazky, výnosy příštích období, ostatní časově rozlišené závazky, daňové závazky.