ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 248 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 58 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory ( 1 ) |
|
|
* |
Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie ( 1 ) |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
|
||
|
* |
||
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2015/1588
ze dne 13. července 2015
o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 109 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (ES) č. 994/98 (2) bylo podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno. |
(2) |
Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) spočívá posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem zásadně na Komisi. |
(3) |
Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje důsledné a účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže při poskytování státní podpory. |
(4) |
Komise by měla být zmocněna formou nařízení prohlásit v oblastech, ve kterých má dostatek zkušeností pro stanovení obecných kritérií slučitelnosti, že určité kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem podle jednoho nebo více ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU a jsou vyňaty z postupu podle čl. 108 odst. 3 uvedené smlouvy. |
(5) |
Nařízení o blokových výjimkách zajišťují transparentnost a právní jistotu. Mohou je přímo uplatňovat vnitrostátní soudy, aniž by tím byl dotčen čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a článek 267 Smlouvy o fungování EU. |
(6) |
Státní podpora je objektivní pojem vymezený v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Pravomoc Komise přijímat blokové výjimky, stanovená v tomto nařízení, se vztahuje pouze na opatření, která splňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a představují tudíž státní podporu. Skutečnost, že je určitá kategorie podpory zahrnuta do tohoto nařízení nebo do některého nařízení o výjimce, nepředurčuje kvalifikaci určitého opatření jakožto státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. |
(7) |
Komise by měla mít možnost prohlásit, že za určitých podmínek je podpora ve prospěch malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu, vývoje a inovací, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora ve prospěch zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost. |
(8) |
Inovace se mezitím staly jednou z politických priorit Unie v rámci iniciativy „Unie inovací“, jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Navíc mnohé podpory na inovace jsou relativně malé a nenarušují výrazně hospodářskou soutěž. |
(9) |
V oblasti kultury a zachování kulturního dědictví nemusí řada opatření přijatých členskými státy představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není narušen obchod mezi členskými státy. Nicméně pokud opatření v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, Komise by měla být zmocněna prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Malé projekty v oblasti kultury, tvorby a zachování kulturního dědictví nevedou obvykle k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a nedávné případy ukázaly, že taková podpora má na obchod omezený účinek. |
(10) |
Výjimky v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví by mohly být vymezovány na základě zkušeností Komise zachycených v pokynech, například v případě kinematografických a audiovizuálních děl, nebo by takové výjimky mohly být vytvářeny na základě jednotlivých případů. Komise by při navrhování těchto blokových výjimek měla zohlednit skutečnost, že by se měly vztahovat pouze na opatření představující státní podporu, že by měly být v zásadě zaměřeny na opatření přispívající k cílům „Modernizace státní podpory v EU“ a že pouze podpora, s níž má již Komise patřičné zkušenosti, je blokově vyňata. Kromě toho by měla být zohledněna primární pravomoc členských států v oblasti kultury, zvláštní ochrana, jíž se podle čl. 167 odst. 1 Smlouvy o fungování EU dostává kulturní rozmanitosti, a zvláštní povaha kultury. |
(11) |
Pokud jde o opatření státní podpory na náhradu škod způsobených přírodními katastrofami a o opatření státní podpory na náhradu škod způsobených některými nepříznivými povětrnostními podmínkami v rybolovu, částky podpory poskytnuté v těchto oblastech jsou většinou omezené a mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti. Toto nařízení by mělo umožnit Komisi vyjmout takovou podporu z oznamovací povinnosti. Ze zkušeností Komise vyplývá, že taková podpora nevede k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a že na základě získaných zkušeností lze stanovit jasné podmínky slučitelnosti. |
(12) |
V souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU se pravidla státní podpory za určitých podmínek nevztahují na některá opatření podpory ve prospěch zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU. Článek 42 se nevztahuje na odvětví lesnictví ani na produkty neuvedené v uvedené příloze. Komise by měla mít možnost vyjmout určité druhy podpory ve prospěch odvětví lesnictví, mimo jiné podpory zahrnuté do programů rozvoje venkova, a rovněž podpory ve prospěch propagace a reklamy potravinářských produktů neuvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, jsou-li podle zkušeností Komise v těchto případech narušení hospodářské soutěže omezená a lze stanovit jasné podmínky slučitelnosti. |
(13) |
Podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (4) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU vztahují na podporu poskytovanou členskými státy ve prospěch podniků v odvětví rybolovu, s výjimkou plateb, které členské státy uskutečnily na základě nařízení (ES) č. 1198/2006 a v souladu s ním. Dodatečná státní podpora na ochranu mořských a sladkovodních biologických zdrojů má na obchod mezi členskými státy obvykle omezený vliv, přispívá k plnění cílů Unie v oblasti námořní a rybářské politiky a nepředstavuje vážné narušení hospodářské soutěže. Poskytnuté částky podpory jsou většinou omezené a mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti. |
(14) |
V odvětví sportu, zejména v oblasti amatérského sportu, nemusí řada opatření přijatých členskými státy představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není zasažen obchod mezi členskými státy. Nicméně pokud opatření v oblasti sportu státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, Komise by měla mít možnost prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost. Státní podpora sportu, zejména amatérského sportu nebo podpora sportu v malém rozsahu, má na obchod mezi členskými státy často pouze omezený vliv a nepředstavuje vážné narušení hospodářské soutěže. Kromě toho jsou poskytnuté částky obvykle omezené. Na základě zkušeností mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti a lze tak zajistit, aby podpora sportu neznamenala výrazné narušení. |
(15) |
Pokud jde o podporu v oblasti letecké a námořní přepravy, podle zkušeností Komise sociální podpora v oblasti dopravy pro obyvatele odlehlých regionů, jako jsou nejvzdálenější regiony a ostrovy včetně ostrovních členských států o jednom regionu a řídce osídlených oblastí, nezpůsobuje výrazná narušení hospodářské soutěže, pokud je poskytována nezávisle na totožnosti dopravce, a je možné stanovit jasné podmínky slučitelnosti. |
(16) |
V posledních letech získala Komise rozsáhlé zkušenosti s podporou pro odvětví širokopásmového připojení a vypracovala příslušné pokyny (5). Ze zkušeností Komise vyplývá, že podpory pro některé typy širokopásmové infrastruktury nevedou k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a mohly by být blokově vyňaty za předpokladu splnění určitých podmínek slučitelnosti a za předpokladu, že je infrastruktura použita v tzv. „bílých oblastech“, tedy v oblastech, kde infrastruktura téže kategorie není přítomna (širokopásmové připojení nebo vysokorychlostní přístupová síť nové generace, dále jen „NGA“) a kde v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude rozvinuta, jak je uvedeno v kritériích vypracovaných v pokynech. To platí pro podporu poskytování základního širokopásmového připojení a pro podporu malých jednotlivých opatření, která se týkají sítí NGA, jakož i pro podporu stavebně-inženýrských prací širokopásmového připojení a pasivní širokopásmové infrastruktury. |
(17) |
Pokud jde o infrastrukturu, řada opatření přijatých členskými státy nemusí představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není narušen obchod mezi členskými státy nebo protože opatření spočívá v kompenzaci za službu obecného hospodářského zájmu, která splňuje veškerá kritéria judikatury ve věci Altmark (6). Nicméně pokud financování infrastruktury státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, měla by mít Komise možnost prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost. Pokud jde o infrastrukturu, mohou nízké částky podpory věnované infrastrukturním projektům představovat účinný způsob podpory cílů Unie, jestliže tato podpora minimalizuje náklady a potenciální narušení hospodářské soutěže je omezené. Komise by tudíž měla mít možnost udělit výjimku projektům v oblasti infrastruktury podporujícím cíle uvedené v tomto nařízení a další cíle společného zájmu, zejména cíle strategie Evropa 2020 (7). Výjimka by se mohla vztahovat i na podporu pro projekty zahrnující víceodvětvové sítě nebo zařízení, u nichž jsou zapotřebí relativně malé částky podpory. Avšak blokové výjimky lze udělovat pouze v případech infrastrukturních projektů, kde má Komise dostatečné zkušenosti ke stanovení jasných a přísných kritérií slučitelnosti, aby bylo zajištěno, že riziko potenciálního narušení hospodářské soutěže bude omezené a že velké částky podpory budou i nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. |
(18) |
Je vhodné, aby Komise v době přijetí nařízení vyjímajících kategorie podpory z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU určila účel podpory, kategorie příjemců a prahy pro stanovení vyňaté podpory, podmínky platné pro kumulaci podpor a podmínky kontroly, aby tak u podpory poskytované podle tohoto nařízení zajistila slučitelnost s vnitřním trhem. |
(19) |
Prahy pro každou kategorii podpor, u kterých Komise přijme nařízení o blokových výjimkách, mohou být vyjádřené jako výše podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů, nebo v podobě maximální výše podpory. Navíc by Komise měla mít také možnost vydat blokové výjimky na některé typy opatření zahrnující opatření státní podpory, u kterých v důsledku zvláštního způsobu, jakým byla koncipována, nelze přesně vyjádřit intenzitu podpory nebo maximální výši podpory, jako jsou například nástroje finančního inženýrství nebo některé formy opatření k propagaci investic rizikového kapitálu. Taková komplexní opatření mohou zahrnovat podporu na různých úrovních: u přímých příjemců, zprostředkujících příjemců a nepřímých příjemců. S ohledem na rostoucí význam takových opatření a jejich přínos pro cíle Unie by mělo být možné je vyjmout. U těchto opatření by tedy mělo být možné stanovit prahové hodnoty pro konkrétně udělenou podporu, pokud jde o maximální míru státní podpory daného opatření nebo vztahující se k němu. Maximální míra státní podpory může zahrnovat podpůrný prvek, který nemusí být státní podporou, jsou-li součástí daného opatření alespoň určité prvky, které zahrnují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a které nejsou okrajové. |
(20) |
Může být užitečné stanovit prahy nebo jiné vhodné podmínky vyžadující oznámení o poskytnutí podpory, aby Komise mohla individuálně posoudit účinek určité podpory na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy a na její slučitelnost s vnitřním trhem. |
(21) |
Je vhodné umožnit Komisi, aby při přijímání nařízení vyjímajících určité kategorie podpory z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU připojila další podrobné podmínky, aby tak u podpory poskytované podle tohoto nařízení zajistila slučitelnost s vnitřním trhem. |
(22) |
Komise by s ohledem na rozvoj a fungování vnitřního trhu měla mít možnost stanovit pomocí nařízení, že určitá podpora nesplňuje všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a je tedy vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud podpora poskytnutá stejnému podniku za dané období nepřesáhne určitou pevně stanovenou částku. |
(23) |
Podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má Komise povinnost trvale přezkoumávat všechny režimy stávající podpory ve spolupráci s členskými státy. Za tímto účelem a k zajištění co největšího stupně transparentnosti a přiměřené kontroly by Komise měla zajistit vytvoření spolehlivého systému zaznamenávání a uchovávání informací o používání nařízení, která přijala, přístupného všem členským státům a pro splnění této povinnosti by měla od členských států obdržet veškeré nezbytné informace o poskytování podpory vyňaté z oznamovací povinnosti, což může být přezkoumáno a hodnoceno s členskými státy v Poradním výboru pro státní podpory. Za tímto účelem by si Komise mohla vyžádat poskytnutí takových informací, jaké jsou potřebné k zajištění účinnosti takového přezkoumání. |
(24) |
Členské státy by měly předložit souhrny informací o podporách, které poskytly a na které se vztahuje nařízení o výjimkách. Zveřejnění těchto souhrnů je nezbytné pro zabezpečení transparentnosti opatření přijatých členskými státy. S ohledem na rozvoj elektronických komunikačních prostředků je zveřejnění těchto souhrnů na internetových stránkách Komise rychlejší a efektivnější metoda zajišťující transparentnost ku prospěchu zúčastněných stran. Tyto souhrny by proto měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. |
(25) |
Kontrola poskytování podpory zahrnuje velmi složité a různorodé věcné, právní a hospodářské otázky v neustále se měnícím prostředí. Komise by proto měla pravidelně přezkoumávat kategorie podpory, které by měly být vyňaty z oznamovací povinnosti. Komise by měla mít možnost rušit nebo měnit nařízení, která přijala podle tohoto nařízení tam, kde se okolnosti změnily s ohledem na některý důležitý prvek, který představoval důvody pro jejich přijetí, nebo tam, kde to pokračující vývoj nebo fungování vnitřního trhu vyžadují. |
(26) |
Komise by měla mít možnost v úzkém a stálém kontaktu s členskými státy přesně stanovit působnost těchto nařízení a podmínky, které jsou s nimi spojeny. Pro zajištění spolupráce mezi Komisí a příslušnými orgány členských států je vhodné, aby byl Poradní výbor pro státní podpory konzultován dříve, než Komise přijme nařízení podle tohoto nařízení. |
(27) |
Návrhy nařízení a ostatní dokumenty, které má zkoumat Poradní výbor pro státní podpory v souladu s tímto nařízením, by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise, aby byla zabezpečena transparentnost. |
(28) |
Před zveřejněním návrhu nařízení by měl být být konzultován Poradní výbor pro státní podpory. V zájmu transparentnosti by však měl být návrh nařízení zveřejněn na internetových stránkách Komise současně s první konzultací Komise s poradním výborem, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Blokové výjimky
1. Komise může prostřednictvím nařízení přijatých podle článku 8 tohoto nařízení a v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování EU prohlásit, že níže uvedené kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem a nevztahuje se na ně oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU:
a) |
podpora ve prospěch:
|
b) |
podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát. |
2. Nařízení uvedená v odstavci 1 stanoví pro každou kategorii podpory:
a) |
účel podpory; |
b) |
kategorie příjemců; |
c) |
prahy vyjádřené jako výše podpory v poměru k souhrnu nákladů, které je možné zahrnout, nebo v podobě maximální výše podpory nebo, v případě některých typů podpory, kdy může být obtížné přesně stanovit výši podpory nebo částku podpory, zejména u nástrojů finančního inženýrství nebo investic rizikového kapitálu či v případech podobné povahy, v podobě maximální míry státní podpory daného opatření nebo vztahující se k němu, aniž je dotčena kvalifikace dotyčných opatření podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; |
d) |
podmínky pro kumulaci podpor; |
e) |
podmínky kontroly podle článku 3. |
3. Kromě toho mohou nařízení uvedená v odstavci 1 zejména:
a) |
stanovit prahy nebo jiné podmínky pro oznamování udělení jednotlivé podpory; |
b) |
vyjímat určitá odvětví ze své působnosti; |
c) |
přidávat další podmínky pro slučitelnost podpory vyňaté podle těchto nařízení. |
Článek 2
De minimis
1. Komise může stanovit nařízením přijatým postupem podle článku 8 tohoto nařízení, že určitá podpora nesplňuje všechna kritéria podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU s ohledem na rozvoj a fungování vnitřního trhu a že je tedy vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud podpora poskytnutá stejnému podniku za dané časové období nepřekročí určitou pevně stanovenou částku.
2. Členské státy na žádost Komise sdělí Komisi kdykoli všechny dodatečné informace týkající se podpory vyňaté podle odstavce 1.
Článek 3
Transparentnost a kontrola
1. Při přijímání nařízení podle článku 1 Komise uloží členským státům prováděcí pravidla pro zajištění transparentnosti a kontroly podpory vyňaté z oznamovací povinnosti v souladu s těmito nařízeními. Takováto pravidla se skládají zejména z požadavků stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Při uskutečňování režimů podpory nebo jednotlivých podpor poskytnutých mimo jakýkoliv režim, které byly vyňaty podle nařízení uvedených v čl. 1 odst. 1, předloží členské státy Komisi souhrny informací o těchto režimech podpory nebo jednotlivých podporách poskytnutých mimo vyňatý režim podpor za účelem jejich zveřejnění na internetových stránkách Komise.
3. Členské státy zaznamenají a shromáždí veškeré informace týkající se uplatnění blokových výjimek. Pokud má Komise informace, které ji vedou k pochybám o tom, zda je nařízení o výjimkách řádně uplatňováno, členské státy jí poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné k posouzení, zda je dotyčná podpora v souladu s daným nařízením.
4. Členské státy předloží Komisi nejméně jednou za rok zprávu o uplatňování blokových výjimek v souladu se specifickými požadavky Komise, pokud možno v elektronické podobě. Komise zpřístupní tyto zprávy všem členským státům. Výbor uvedený v článku 7 tyto zprávy jednou ročně přezkoumá a vyhodnotí.
Článek 4
Doba platnosti a změna nařízení
1. Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 se použijí po určité období. Podpora vyňatá podle některého nařízení přijatého podle článků 1 a 2 je vyňata po dobu platnosti daného nařízení a v adaptačním období stanoveném v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.
2. Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 mohou být zrušena nebo změněna, pokud se změnily okolnosti s ohledem na kteroukoli důležitou otázku, která byla důvodem pro jejich přijetí nebo pokud to vyžaduje pokračující vývoj nebo fungování vnitřního trhu. V takovém případě stanoví nové nařízení šestiměsíční adaptační období pro přizpůsobení podpory, na kterou se vztahovalo předchozí nařízení.
3. Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 stanoví adaptační období podle odstavce 2 tohoto článku, aby se doba jejich použitelnosti neprodlužovala po skončení jejich platnosti.
Článek 5
Hodnotící zpráva
Komise jednou za pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Návrh zprávy předloží k posouzení výboru uvedenému v článku 7.
Článek 6
Připomínky zúčastněných stran
Pokud Komise hodlá přijmout nařízení, zveřejní jeho návrh, aby umožnila všem zúčastněným osobám a organizacím předložit své připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise určí a která nesmí být v žádném případě kratší než jeden měsíc.
Článek 7
Poradní výbor pro státní podpory
Zřizuje se Poradní výbor pro státní podpory (dále jen „výbor“). Skládá se ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.
Článek 8
Konzultace s výborem
1. Komise konzultuje výbor:
a) |
současně se zveřejněním jakéhokoli návrhu nařízení podle článku 6; |
b) |
před přijetím jakéhokoli nařízení. |
2. Konzultace výboru probíhají na zasedání, které svolá Komise. K oznámení o svolání zasedání se přikládají projednávané návrhy a dokumenty, jež mohou být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Zasedání se koná nejdříve po uplynutí dvou měsíců od zaslání oznámení.
Tuto lhůtu je možné zkrátit v případě konzultací uvedených v odst. 1 písm. b), pokud jde o naléhavý případ nebo o jednoduché prodloužení platnosti nařízení.
3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě nutnosti hlasováním.
4. Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj. Výbor může doporučit zveřejnění stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.
Článek 9
Zrušení
Nařízení (ES) č. 994/98 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 10
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. července 2015.
Za Radu
předseda
F. ETGEN
(1) Stanovisko ze dne 29. dubna 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).
(3) Viz příloha I.
(4) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).
(5) Sdělení Komise – Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).
(6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003 ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, C-280/00, Recueil 2003, s. I-7747.
(7) Viz doporučení Rady 2010/410/EU ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28) a rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
PŘÍLOHA I
ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO ZMĚNA
Nařízení Rady (ES) č. 994/98 |
|
Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 |
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 994/98 |
Toto nařízení |
Články 1 až 8 |
Články 1 až 8 |
— |
Článek 9 |
Článek 9 |
Článek 10 |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/9 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2015/1589
ze dne 13. července 2015,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 109 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno. |
(2) |
Aniž jsou dotčena zvláštní procesní pravidla stanovená v nařízeních pro určitá odvětví, vztahuje se toto nařízení na podporu ve všech odvětvích. Za účelem použití článků 93 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie má Komise zvláštní pravomoc podle článku 108 této smlouvy rozhodovat o slučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem při přezkoumání existující podpory, při rozhodování o nové nebo pozměněné podpoře a při uskutečňování opatření týkajících se nesplnění jejích rozhodnutí nebo oznamovací povinnosti. |
(3) |
V kontextu modernizovaného systému státní podpory, která má za cíl přispět jak k provádění strategie Evropa 2020 pro růst, tak k rozpočtové konsolidaci, by článek 107 Smlouvy o fungování EU měl být uplatňován účinně a jednotně v celé Unii. Nařízení (ES) č. 659/1999 upevnilo a posílilo předchozí praxi Komise zvyšování právní jistoty a podpory rozvoje politiky státní podpory v transparentním prostředí. |
(4) |
Za účelem zajištění právní jistoty je vhodné vymezit podmínky, za kterých je podpora považována za existující podporu. Dotvoření a prohloubení vnitřního trhu je postupný proces, který se odráží ve stálém rozvoji politiky státní podpory. Z důvodu tohoto vývoje se určitá opatření, která v okamžiku jejich provedení nebyla státní podporou, mohla od té doby státní podporou stát. |
(5) |
V souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU všechny plány na poskytnutí nové podpory musí být oznámeny Komisi a nemohou být provedeny dříve, než budou Komisí schváleny. |
(6) |
V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mají členské státy povinnost spolupracovat s Komisí a poskytovat jí všechny požadované informace, aby mohla vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení. |
(7) |
Lhůta, do které musí Komise dokončit předběžné posouzení oznámené podpory, by měla být stanovena na dva měsíce od obdržení úplného oznámení nebo od obdržení řádně odůvodněného prohlášení dotyčného členského státu, že považuje oznámení za úplné, protože doplňující informace vyžádané Komisí nejsou dostupné nebo již byly poskytnuty. Z důvodů právní jistoty má být toto posouzení zakončeno rozhodnutím. |
(8) |
Ve všech případech, kde Komise jako výsledek předběžného posouzení nemůže shledat podporu slučitelnou s vnitřním trhem, musí být zahájeno formální vyšetřovací řízení, aby umožnilo Komisi shromáždit všechny informace, které potřebuje pro posouzení slučitelnosti podpory, a aby se zúčastněným stranám umožnilo předložit jejich připomínky. Práva zúčastněných stran mohou být nejlépe ochráněna v rámci formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. |
(9) |
Pro účely posuzování slučitelnosti jakékoli oznámené nebo protiprávní státní podpory s vnitřním trhem, pro něž má Komise výlučnou pravomoc podle článku 108 Smlouvy o fungování EU, je vhodné zajistit, aby Komise měla, pokud jde o vymáhání pravidel státní podpory, pravomoc si vyžádat veškeré nezbytné tržní informace od kteréhokoli členského státu, podniku nebo sdružení podniků, kdykoli má pochybnosti o slučitelnosti dotyčného opatření s pravidly Unie, a zahájila tudíž formální vyšetřovací řízení. Komise by měla využívat tuto pravomoc zejména v případech, v nichž se jeví nezbytným složité věcné posouzení. Při rozhodování o tom, zdali této pravomoci využije, by měla Komise řádně zohlednit dobu trvání předběžného posouzení. |
(10) |
Pro účely posouzení slučitelnosti podpory po zahájení formálního vyšetřovacího řízení, zejména pokud jde o technicky složité případy, jež podléhají věcnému posouzení, by Komise měla mít možnost požadovat pomocí prosté žádosti nebo rozhodnutí po kterémkoli členském státě, podniku nebo sdružení podniků, aby jí poskytl veškeré tržní informace nezbytné pro dokončení jejího posouzení, pokud informace, které dotyčný členský stát poskytl v průběhu předběžného posouzení, nejsou dostatečné, přičemž by měla náležitě zohlednit zásadu přiměřenosti, zejména v případě malých a středních podniků. |
(11) |
Vzhledem ke zvláštnímu vztahu mezi příjemci podpory a dotčenými členskými státy by měla být Komise schopna požádat o informace od příjemce podpory pouze ve shodě s dotyčným členským státem. Poskytnutí informací příjemcem podpory není právním základem pro dvoustranná jednání mezi Komisí a dotyčným příjemcem. |
(12) |
Komise by měla vybrat příjemce žádostí o informace na základě objektivních kritérií vhodných pro daný případ a zajistit, aby byl při žádosti určené vzorku podniků nebo jejich sdružení tento vzorek respondentů v každé kategorii reprezentativní. Požadované informace by měly spočívat zejména ve faktických údajích o společnosti a trhu a v analýze fungování trhu založené na skutečnostech. |
(13) |
Komise jako orgán zahajující řízení by měla odpovídat za ověření jak předání informací členskými státy, podniky nebo sdruženími podniků, tak údajné důvěrnosti předaných informací. |
(14) |
Komise by měla mít možnost vynucovat odpovědi na žádosti o informace zaslané podniku nebo sdružení podniků, podle potřeby i pomocí přiměřených pokut a penále. Při stanovování výší pokut a penále by měla Komise řádně zohledňovat zásady přiměřenosti a vhodnosti, zejména pokud jde o malé a střední podniky. Práva stran, od kterých se žádá poskytnutí informací, by měla být zaručena tím, že jim bude dána příležitost se vyjádřit k rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále ještě před jeho přijetím. Soudní dvůr Evropské unie by měl mít ve vztahu k těmto pokutám a penále pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci ve smyslu článku 261 Smlouvy o fungování EU. |
(15) |
Při řádném zohlednění zásad přiměřenosti a vhodnosti by Komise měla být schopna snížit výši penále nebo je zcela prominout, pokud příjemci žádostí požadované informace poskytnou, ač po uplynutí lhůty. |
(16) |
Pokuty a penále se nevztahují na členské státy, neboť ty mají povinnost loajálně spolupracovat s Komisí v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a poskytovat jí všechny požadované informace, aby mohla vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení. |
(17) |
Po zohlednění připomínek předložených zúčastněnými stranami by Komise měla uzavřít své posouzení přijetím konečného rozhodnutí neprodleně po odstranění pochybností. Je vhodné, aby v případech, kdy není posouzení uzavřeno do 18 měsíců od zahájení řízení, měl dotyčný členský stát možnost požádat o rozhodnutí, které by Komise musela vydat do dvou měsíců. |
(18) |
Aby bylo zaručeno právo dotyčného členského státu na obhajobu, měl by obdržet kopie žádostí o informace zaslaných ostatním členským státům, podnikům nebo sdružením podniků a měl by mít možnost vyjádřit se k obdrženým připomínkám. Rovněž by měl být informován o názvech dožádaných podniků a sdružení podniků, pokud tyto subjekty neprokázaly oprávněný zájem na ochraně své totožnosti. |
(19) |
Komise by měla vzít náležitě v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Neměla by mít možnost důvěrné informace od respondentů, které nemohou být sloučeny nebo jinak anonymizovány, použít v žádném rozhodnutí, ledaže by předem získala jejich souhlas k sdělení těchto informací dotyčnému členskému státu. |
(20) |
Pokud se nezdá, že by informace označená jako důvěrná byla předmětem profesního tajemství, je vhodné, aby existoval mechanismus, pomocí kterého Komise rozhodne o rozsahu možného zveřejnění takové informace. Každé rozhodnutí o zamítnutí požadavku na důvěrnost informace by mělo obsahovat informace o lhůtě, po jejímž uplynutí může být informace zveřejněna, aby mohl respondent využít dostupné soudní ochrany, včetně předběžných opatření. |
(21) |
Za účelem zajištění toho, aby pravidla pro státní podporu byla používána správně a účinně, by měla mít Komise možnost zrušit své rozhodnutí založené na nepřesných informacích. |
(22) |
Za účelem zajištění dodržování článku 108 Smlouvy o fungování EU, a zejména oznamovací povinnosti a ustanovení o pozastavení v čl. 108 odst. 3, by Komise měla přezkoumávat všechny případy protiprávní podpory. V zájmu transparentnosti a právní jistoty by měly být stanoveny postupy, které se mají použít v takových případech. Pokud členský stát nedodržel oznamovací povinnost nebo ustanovení o pozastavení, Komise by neměla být vázána lhůtami. |
(23) |
Komise by měla být schopna z vlastního podnětu přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje týkající se protiprávní podpory za účelem zajištění dodržování článku 108 Smlouvy o fungování EU, a zejména oznamovací povinnost a ustanovení o pozastavení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a za účelem posouzení slučitelnosti podpory s vnitřním trhem. |
(24) |
V případech protiprávní podpory by Komise měla mít právo získat všechny nezbytné informace, které jí umožňují přijmout rozhodnutí a případně neprodleně obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Je tedy vhodné umožnit Komisi přijmout dočasná opatření vůči dotyčným členským státům. Dočasná opatření mohou mít formu příkazu k poskytnutí informací, příkazu k pozastavení podpory a příkazu k navrácení podpory.Komisi by mělo být umožněno, aby v případě nesplnění příkazu k poskytnutí informací rozhodla na základě dostupných informací a aby v případě neplnění příkazu k pozastavení podpory nebo příkazu k navrácení podpory mohla předložit věc přímo Soudnímu dvoru, v souladu s čl. 108 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU. |
(25) |
V případech protiprávní podpory, která není slučitelná s vnitřním trhem, měla být obnovena účinná hospodářská soutěž. Za tímto účelem je nutné, aby byla podpora bez odkladu navrácena včetně úroků. Je vhodné, aby navrácení podpory bylo uskutečňováno v souladu s postupy vnitrostátního práva. Použití těchto postupů by nemělo být překážkou obnovení účinné hospodářské soutěže tím, že by bránilo okamžitému a účinnému výkonu rozhodnutí Komise. K dosažení tohoto výsledku by měly členské státy učinit všechna nezbytná opatření zajišťující účinnost rozhodnutí Komise. |
(26) |
Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit promlčecí lhůtu 10 let pro případ protiprávní podpory, po jejímž uplynutí nebude možné navrácení podpory nařídit. |
(27) |
Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit promlčecí lhůty pro ukládání a vymáhání pokut a penále. |
(28) |
Zneužití podpory by mohlo ovlivnit fungování vnitřního trhu podobným způsobem jako protiprávní podpora, takže by ohledně něj měly být použity podobné postupy. Podpora, jež byla pravděpodobně zneužita, byla již předtím na rozdíl od protiprávní podpory schválena Komisí. Komisi by tedy nemělo být povoleno ve spojitosti se zneužitím podpory použít příkazu k navrácení podpory. |
(29) |
V souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má Komise povinnost ve spolupráci se členskými státy průběžně zkoumat všechny režimy existujících podpor. V zájmu transparentnosti a právní jistoty je vhodné blíže určit rozsah spolupráce podle uvedeného článku. |
(30) |
Za účelem zajištění slučitelnosti existujících režimů podporys vnitřním trhem a v souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU by měla Komise navrhnout příslušná opatření, pokud existující režim podpory není nebo již není slučitelný s vnitřním trhem, a měla by zahájit postup stanovený v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, pokud dotyčný členský stát neprovede navrhovaná opatření. |
(31) |
Je vhodné vymezit všechny možnosti pro třetí strany, jak bránit své zájmy v postupech týkajících se státní podpory. |
(32) |
Stížnosti jsou základním zdrojem informací k odhalení porušení pravidel Unie pro poskytování státní podpory. V zájmu zajištení kvality stížností předložených Komisi a současně transparentnosti a právní jistoty je vhodné vymezit podmínky, které by měla stížnost splnit, aby tím Komise získala informace týkající se údajné protiprávní podpory a mohl by se zahájit proces předběžného posouzení. Podání nesplňující uvedené podmínky by měla být považována za obecné informace o trhu a neměla by nezbytně vést k vyšetřovacímu řízení ex officio. |
(33) |
Od stěžovatelů by se mělo vyžadovat, aby prokázali, že jsou zúčastněnou stranou ve smyslu čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a čl. 1 písm. h) tohoto nařízení. Také by se od nich mělo vyžadovat poskytnutí určitého množství informací, a to ve formě, k jejímuž určení prováděcím předpisem by měla být zmocněna sama Komise. Aby nebyli odrazeni případní stěžovatelé, měl by prováděcí předpis vzít v úvahu, že by požadavky na zainteresované strany v souvislosti s podáním stížnosti neměly představovat přílišnou zátěž. |
(34) |
Aby bylo zajištěno, že Komise řeší podobné problémy jednotně na celém vnitřním trhu, je vhodné stanovit zvláštní právní základ pro zahájení šetření hospodářských odvětví nebo určitých nástrojů podpory v několika členských státech. Z důvodů přiměřenosti a s ohledem na vysokou administrativní zátěž vyvolanou takovými vyšetřovacími řízeními by měla být odvětvová šetření prováděna pouze tehdy, když dostupné informace vedou k odůvodněnému podezření, že by opatření státní podpory v konkrétním odvětví mohla vážně omezovat nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu v několika členských státech, nebo pokud stávající podpory v určitém odvětví v několika členských státech nejsou, nebo již nadále nejsou, slučitelné s vnitřním trhem. Taková šetření by Komisi umožnila zabývat se otázkami horizontální státní podpory účinným a transparentním způsobem a obdržet ex ante celkový pohled na dotyčné odvětví. |
(35) |
Za účelem umožnit Komisi ujistit se o souladu s rozhodnutími Komise a usnadnit spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem průběžného zkoumání všech existujících režimů podpor v členských státech v souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, je nutné stanovit obecnou oznamovací povinnost ohledně všech existujících režimů podpor. |
(36) |
Má-li Komise vážné pochybnosti, zda-li jsou dodržována její rozhodnutí, měla by mít k dispozici dodatečné nástroje, které by jí umožnily získat informace nezbytné pro prověření, že jsou její rozhodnutí účinně plněna. Kontroly na místě jsou vhodným a užitečným nástrojem, a to zejména v případech, kdy může být podpora zneužita. Komise by proto měla být oprávněna provádět kontroly na místě a příslušné orgány členských států s ní musí spolupracovat, pokud podnik odporuje takové kontrole. |
(37) |
Jednotnost provádění pravidel státní podpory vyžaduje, aby byl stanoven mechanismus spolupráce mezi soudy členských států a Komisí. Taková spolupráce přísluší všem soudům členských států, které uplatňují čl. 107 odst. 1 a článek 108 Smlouvy o fungování EU. Vnitrostátní soudy by zejména měly mít možnost požádat Komisi o informace nebo o stanovisko ve věcech týkajících se uplatňování pravidel státní podpory. Komise by rovněž měla mít možnost předkládat písemná nebo ústní vyjádření soudům, jimž přísluší používání čl. 107 odst. 1 nebo článku 108 Smlouvy o fungování EU. Při pomoci vnitrostátním soudům v tomto ohledu by Komise měla jednat v souladu se svou povinností bránit veřejný zájem. |
(38) |
Těmito vyjádřeními a stanovisky Komise by neměl být dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU a neměly by jim být právně vázány vnitrostátní soudy. Měly by být předkládány v rámci vnitrostátních procesních pravidel a praxe, včetně praxe pro ochranu práv stran, při plném zohlednění nezávislosti vnitrostátních soudů. Vyjádření předložená Komisí z vlastního podnětu by se měla omezovat na případy, kdy jsou důležitá pro soudržné uplatňování čl. 107 odst. 1 nebo článku 108 Smlouvy o fungování EU, zejména na případy, které jsou důležité pro vymáhání či další rozvoj judikatury na úrovni Unie v oblasti státní podpory. |
(39) |
V zájmu transparentnosti a právní jistoty je vhodné podávat veřejnosti informace o rozhodnutích Komise při současném zachování zásady, že rozhodnutí v případech státní podpory jsou určena dotyčným členským státům. Je tedy vhodné zveřejnit všechna rozhodnutí, která by mohla mít vliv na zájmy zúčastněných stran, buď v plném znění, nebo ve formě výtahu nebo vytvořením kopií takových rozhodnutí přístupných zúčastněným stranám, pokud rozhodnutí nebyla zveřejněna nebo nebyla zveřejněna v úplném znění. |
(40) |
Při zveřejňování svých rozhodnutí by měla Komise dodržovat pravidla profesního tajemství v souladu s článkem 339 Smlouvy o fungování EU, včetně ochrany všech důvěrných informací a osobních údajů. |
(41) |
Komise by v úzké spolupráci s Poradním výborem pro státní podpory měla mít možnost přijmout prováděcí předpisy, kterými se stanoví pravidla týkající se postupů podle tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) |
„podporou“ se rozumí jakékoliv opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; |
b) |
„existující podporou“ se rozumí:
|
c) |
„novou podporou“ se rozumí každá podpora, což znamená režimy podpory a jednotlivá podpora, která není existující podporou, včetně změn existující podpory; |
d) |
„režimem podpory“ se rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky definované aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta pro jeden nebo několik podniků podpora, která není spojena se zvláštním projektem; |
e) |
„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory nebo která je poskytnuta na základě režimu podpory, ale musí být oznámena; |
f) |
„protiprávní podporou“ se rozumí nová podpora uskutečňovaná v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU; |
g) |
„zneužitím podpory“ se rozumí podpora použitá příjemcem v rozporu s rozhodnutím přijatým na základě čl. 4 odst. 3 nebo čl. 7 odst. 3 nebo 4 nařízení (ES) č. 659/1999 nebo čl. 4 odst. 3 nebo čl. 9 odst. 3 nebo 4 tohoto nařízení; |
h) |
„zúčastněnou stranou“ se rozumí kterýkoliv členský stát, osoba, podnik nebo sdružení podniků, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory, zejména příjemce podpory, konkurenční podniky a profesní sdružení. |
KAPITOLA II
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNÁMENÉ PODPORY
Článek 2
Oznámení nové podpory
1. S výhradou odlišné úpravy v nařízeních přijatých na základě článku 109 Smlouvy o fungování EU nebo jiných příslušných ustanovení této smlouvy musí dotyčný členský stát oznámit Komisi s dostatečným časovým předstihem všechny plány na poskytnutí nové podpory. Komise bezodkladně uvědomí dotyčný členský stát o obdržení oznámení.
2. V oznámení poskytne dotyčný členský stát všechny nezbytné informace, aby Komisi umožnil přijmout rozhodnutí podle článků 4 a 9 (dále jen „úplné oznámení“).
Článek 3
Ustanovení o pozastavení
Podpora oznamovaná podle čl. 2 odst. 1 nesmí být uskutečněna dříve, než Komise přijme nebo se bude mít za to, že přijala, rozhodnutí schvalující tuto podporu.
Článek 4
Předběžné posouzení oznámení a rozhodnutí Komise
1. Komise posoudí oznámení ihned po jeho obdržení. Aniž je dotčen článek 10, Komise přijme rozhodnutí podle odstavců 2, 3 nebo 4 tohoto článku.
2. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že oznámené opatření není podporou, zaznamená tento nález ve formě rozhodnutí.
3. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že nejsou vzneseny žádné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, pokud opatření spadá pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, rozhodne, že opatření je slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „rozhodnutí nevznášet námitky“). Rozhodnutí blíže určí, která výjimka podle Smlouvy o fungování EU byla použita.
4. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že existují pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne o zahájení postupu podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (dále jen „rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“).
5. Rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku jsou učiněna ve lhůtě dvou měsíců. Tato lhůta začíná v den následující po dni obdržení úplného oznámení. Oznámení je považováno za úplné, pokud Komise nepožádá o další informace ve lhůtě dvou měsíců od obdržení oznámení nebo od obdržení požadovaných dodatečných informací. Lhůta může být prodloužena se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu. Komise může případně stanovit kratší lhůty.
6. Pokud Komise nerozhodla v souladu s odstavci 2, 3 nebo 4 ve lhůtě stanovené v odstavci 5, považuje se souhlas Komise s podporou za udělený. Dotyčný členský stát může následně provést opatření, o kterých bylo rozhodováno, poté, co o nich předem podá Komisi oznámení, ledaže Komise rozhodne podle tohoto článku ve lhůtě 15 pracovních dní od obdržení oznámení.
Článek 5
Žádost o informace adresovaná oznamujícímu členskému státu
1. Považuje-li Komise informace týkající se opatření oznámeného podle článku 2, které jí poskytne dotyčný členský stát, za neúplné, požádá o všechny nezbytné dodatečné informace. Pokud členský stát odpoví na tuto žádost, Komise uvědomí členský stát o obdržení odpovědi.
2. Neposkytne-li dotyčný členský stát Komisi požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí, nebo poskytne-li neúplné informace, Komise zašle upomínku poskytující přiměřenou dodatečnou lhůtu pro poskytnutí požadovaných informací.
3. Oznámení se považuje za vzaté zpět, pokud není požadovaná informace poskytnuta během předepsané lhůty, ledaže před uplynutím lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu, nebo dotyčný stát v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné, protože dodatečně požadované informace nejsou dostupné nebo již byly poskytnuty. V tomto případě počíná lhůta podle čl. 4 odst. 5 dnem následujícím po dni obdržení prohlášení. Pokud se oznámení považuje za vzaté zpět, Komise o tom uvědomí členský stát.
Článek 6
Formální vyšetřovací řízení
1. Rozhodnutí o zahájení formální vyšetřovacího řízení shrne relevantní skutkové a právní otázky, zahrne předběžné hodnocení Komise o charakteru navrhovaného opatření jako podpory a vyloží pochybnosti o jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. V rozhodnutí jsou dotyčný členský stát a ostatní zúčastněné strany vyzvány k předložení připomínek v předepsané lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. V řádně odůvodněných případech může Komise předepsanou lhůtu prodloužit.
2. Obdržené připomínky budou předloženy dotyčnému členskému státu. Pokud o to zúčastněná strana požádá, je z důvodů možné újmy její totožnost znepřístupněna dotyčnému členskému státu. Dotyčný členský stát může na připomínky odpovědět v předepsané lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. V řádně odůvodněných případech může Komise předepsanou lhůtu prodloužit.
Článek 7
Žádost o informace adresovaná jiným zdrojům
1. Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení uvedeného v článku 6, zejména pokud jde o technicky složité případy, jež podléhají věcnému posouzení, a pokud informace, které dotyčný členský stát poskytl v průběhu předběžného posouzení, nejsou dostatečné, může Komise požádat kterýkoli jiný členský stát, podnik nebo sdružení podniků o poskytnutí veškerých tržních informací nezbytných pro to, aby mohla dokončit posouzení předmětného opatření, s náležitým ohledem na zásadu přiměřenosti, zejména v případě malých a středních podniků.
2. Komise může informace požadovat pouze:
a) |
pokud je žádost omezena na formální vyšetřovací řízení, která byla Komisí označena za dosud neefektivní, a |
b) |
pokud dotyčný členský stát se žádostí souhlasí, týká-li se příjemců podpory. |
3. Podniky nebo sdružení podniků poskytující informace na žádost Komise o tržní informace založenou na odstavcích 6 a 7 předloží svou odpověď současně Komisi i dotyčnému členskému státu, pokud poskytnuté dokumenty nezahrnují informace, které jsou vůči tomuto členskému státu důvěrné.
Komise řídí a sleduje předávání informací mezi členskými státy, podniky a sdruženími podniků a ověřuje údajnou důvěrnost předaných informací.
4. Komise požaduje pouze informace, které má členský stát, podnik nebo sdružení podniků, jimž je žádost určena, k dispozici.
5. Členské státy informace poskytnou na základě prosté žádosti a ve lhůtě stanovené Komisí, která by obvykle neměla překročit jeden měsíc. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v této lhůtě nebo poskytne informace neúplné, zašle Komise upomínku.
6. Komise může prostou žádostí požádat podnik nebo sdružení podniků o poskytnutí informací. Jestliže Komise zasílá podniku nebo sdružení podniků prostou žádost o poskytnutí informací, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle čl. 8 odst. 1 za poskytnutí nesprávných nebo zavádějících informací.
7. Komise může rozhodnutím požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly informace. V případě, že Komise rozhodnutím vyžaduje od podniku nebo sdružení podniků poskytnutí informací, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle čl. 8 odst. 1 a podle okolností uvede nebo uloží penále podle čl. 8 odst. 2. Dále uvede právo podniků nebo sdružení podniků na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.
8. Když Komise vydává žádost podle odstavce 1 nebo 6 tohoto článku anebo rozhodnutí podle odstavce 7, poskytne dotyčnému členskému státu současně jejich kopii. Komise uvede kritéria, na jejichž základě příjemce žádosti nebo rozhodnutí vybrala.
9. Vlastníci podniků nebo jejich zástupci, nebo v případě právnických osob, společností, firem nebo sdružení bez právní subjektivity, osoby pověřené jejich zastupováním ze zákona nebo na základě jejich stanov poskytnou jejich jménem požadované informace. Osoby náležitě zmocněné mohou poskytnout informace jménem svých klientů. Ti však zůstávají plně odpovědni, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné, neúplné nebo zavádějící.
Článek 8
Pokuty a penále
1. Považuje-li to Komise za nezbytné a přiměřené, může rozhodnutím uložit podnikům nebo sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu za předchozí hospodářský rok, pokud úmyslně nebo z hrubé nedbalosti v reakci:
a) |
na žádost učiněnou na základě čl. 7 odst. 6 poskytnou nesprávné nebo zavádějící informace; |
b) |
na rozhodnutí přijaté na základě čl. 7 odst. 7 poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo neposkytnou informace ve stanovené lhůtě. |
2. Komise může rozhodnutím uložit podnikům nebo sdružením podniků penále, pokud neposkytnou úplné a správné informace požadované Komisí na základě rozhodnutí přijatého podle čl. 7 odst. 7.
Penále nepřesáhne 5 % průměrného denního obratu dotyčného podniku nebo sdružení za předchozí hospodářský rok za každý pracovní den prodlení počítaného ode dne stanoveného v rozhodnutí do doby, kdy poskytne úplné a správné informace požadované Komisí.
3. Při stanovení výše pokuty nebo penále se vezme v úvahu povaha, závažnost a délka trvání porušení těchto ustanovení, s náležitým zohledněním zásad přiměřenosti a vhodnosti, zejména v případě malých a středních podniků.
4. Pokud podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise definitivní částku penále snížit oproti původnímu rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Komise může penále i prominout.
5. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku stanoví Komise konečnou lhůtu v délce dvou týdnů, v níž má od dotyčných podniků nebo sdružení podniků obdržet chybějící tržní informace, a poskytne jim příležitost k vyjádření.
6. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc k soudnímu přezkumu pokut nebo penále uložených Komisí v plné jurisdikci ve smyslu článku 261 Smlouvy o fungování EU. Může uloženou pokutu nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 9
Rozhodnutí Komise ukončit formální vyšetřovací řízení
1. Aniž je dotčen článek 10, formální vyšetřovací řízení se ukončí rozhodnutím podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.
2. Shledá-li Komise, že po příslušných následných úpravách dotyčným členským státem oznámené opatření není podporou, zveřejní tento nález prostřednictvím rozhodnutí.
3. Shledá-li Komise, že po příslušných následných úpravách dotyčným členským státem byly odstraněny pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne, že je podpora slučitelná s vnitřním trhem (dále jen „kladné rozhodnutí“). Toto rozhodnutí blíže určí, která výjimka podle Smlouvy o fungování EU byla použita.
4. Komise může připojit ke kladnému rozhodnutí podmínky, za kterých může být podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem, a může stanovit povinnosti pro umožnění kontroly plnění rozhodnutí (dále jen „podmínečné rozhodnutí“).
5. Shledá-li Komise, že oznámená podpora není slučitelná s vnitřním trhem, rozhodne, že podpora nemůže být uskutečněna (dále jen „záporné rozhodnutí“).
6. Rozhodnutí přijatá podle odstavců 2 až 5 budou učiněna ihned po odstranění pochybností uvedených v čl. 4 odst. 4. Komise vyvine nejvyšší úsilí, aby přijala rozhodnutí ve lhůtě 18 měsíců od zahájení řízení. Tato lhůta může být prodloužena společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu.
7. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 tohoto článku Komise rozhodne ve lhůtě dvou měsíců na základě jí dostupných informací, pokud o to dotyčný stát požádá. Komise případně přijme záporné rozhodnutí, pokud poskytnuté informace nejsou dostatečné pro určení slučitelnosti.
8. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle odstavců 2 až 5 poskytne Komise dotyčnému členskému státu příležitost vyjádřit se k informacím obdrženým Komisí a poskytnutým dotyčnému členskému státu v souladu s čl. 7 odst. 3 ve lhůtě, jež obvykle nepřesáhne jeden měsíc.
9. Komise nepoužije důvěrné informace od respondentů, které nemohou být sloučeny nebo jinak anonymizovány, v žádném rozhodnutí přijatém podle odstavců 2 až 5 tohoto článku, pokud nezískala jejich souhlas ke sdělení těchto informací dotyčnému členskému státu. Komise může přijmout odůvodněné rozhodnutí, které oznámí dotyčnému podniku nebo sdružení podniků a ve kterém uvede svůj poznatek, že informace poskytnuté respondentem a označené jako důvěrné nejsou chráněny, a stanoví lhůtu, po jejímž uplynutí mohou být tyto informace zveřejněny. Uvedená lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc.
10. Komise vezme náležitě v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Podnik nebo sdružení podniků, které poskytly informace podle článku 7 a které nejsou příjemci dotyčné státní podpory, mohou požádat z důvodu možné újmy o utajení totožnosti před dotyčným členským státem.
Článek 10
Zpětvzetí oznámení
1. Dotyčný členský stát může vzít zpět oznámení ve smyslu článku 2 v přiměřené době před rozhodnutím Komise podle článku 4 nebo článku 9.
2. V případech, kdy Komise již zahájila formální vyšetřovací řízení, toto řízení také ukončí.
Článek 11
Zrušení rozhodnutí
Komise může poté, co měl dotyčný členský stát možnost předložit své připomínky, zrušit rozhodnutí, které učinila podle čl. 4 odst. 2 nebo 3 nebo čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud bylo rozhodnutí založeno na nesprávné informaci poskytnuté během řízení, která byla rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí. Před zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí zahájí Komise formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4. Články 6, 9 a 12, čl. 13 odst. 1, články 15, 16 a 17 se použijí přiměřeně.
KAPITOLA III
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROTIPRÁVNÍ PODPORY
Článek 12
Přezkoumání, vyžádání si informací a příkaz k poskytnutí informací
1. Aniž je dotčen článek 24, může Komise z vlastního podnětu přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje týkající se údajné protiprávní podpory.
Komise přezkoumá bez zbytečného prodlení veškeré stížnosti podané zúčastněnou stranou podle čl. 24 odst. 2 a zajistí, aby byl o postupu a výsledku přezkumu dotyčný členský stát pravidelně a v plném rozsahu informován.
2. V případě nutnosti si Komise vyžádá informace od dotyčného členského státu. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně.
Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení může Komise rovněž požádat o informace kterýkoli jiný členský stát, podnik nebo sdružení podniků v souladu s články 7 a 8, které se použijí přiměřeně.
3. Pokud navzdory upomínce podle čl. 5 odst. 2 dotyčný členský stát neposkytne požadované informace ve lhůtě předepsané Komisí nebo pokud poskytne neúplné informace, Komise si rozhodnutím vyžádá poskytnutí informací (dále jen „příkaz k poskytnutí informací“). Rozhodnutí blíže určí, které infomrace jsou požadovány, a předepíše přiměřenou lhůtu, ve které mají být poskytnuty.
Článek 13
Příkaz k pozastavení nebo prozatímnímu navrácení podpory
1. Komise může poté, co poskytla dotyčnému členskému státu příležitost předložit jeho připomínky, přijmout rozhodnutí požadující, aby členský stát pozastavil veškerou protiprávní podporu do doby, než Komise rozhodne o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem (dále jen „příkaz k pozastavení podpory“).
2. Komise může poté, co poskytla dotyčnému členskému státu příležitost předložit své připomínky, přijmout rozhodnutí požadující, aby členský stát prozatímně navrátil veškerou protiprávní podporu do doby, než Komise rozhodne o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem (dále jen „příkaz k navrácení podpory“) za předpokladu, že jsou splněna všechna následující kritéria:
a) |
podle ustálené praxe nejsou pochybnosti o tom, že dotyčné opatření má charakter podpory; |
b) |
je nutné ihned jednat; |
c) |
existuje závažné riziko podstatné a nenapravitelné újmy pro soutěžitele. |
Navrácení se provede postupem stanoveným v čl. 16 odst. 2 a 3. Poté, co byla podpora navrácena, rozhodne Komise ve lhůtě použitelné pro oznámenou podporu.
Komise může pověřit členský stát, aby spojil navrácení podpory s vyplacením záchranné podpory dotyčnému podniku.
Ustanovení tohoto odstavce se použijí pouze pro protiprávní podporu prováděnou po vstupu nařízení (ES) č. 659/1999 v platnost.
Článek 14
Nevyhovění rozhodnutí o příkazu
Nevyhoví-li členský stát příkazu k pozastavení nebo příkazu k navrácení podpory, je Komise oprávněna, při současném přezkoumání podstaty záležitosti na základě dostupných informací, předložit záležitost přímo Soudnímu dvoru Evropské unie a požádat o prohlášení, že nesplnění příkazu zakládá porušení Smlouvy o fungování EU.
Článek 15
Rozhodnutí Komise
1. Přezkoumání možné protiprávní podpory je zakončeno přijetím rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2, 3 nebo 4. V případě rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení je přezkoumání zakončeno přijetím rozhodnutí podle článku 9. Nesplní-li členský stát příkaz k poskytnutí informací, je rozhodnutí přijato na základě dostupných informací.
2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 13 odst. 2, Komise není v případech možné protiprávní podpory vázána lhůtami stanovenými v čl. 4 odst. 5, čl. 9 odst. 6 a čl. 9 odst. 7.
3. Článek 11 se použije přiměřeně.
Článek 16
Navrácení podpory
1. Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil (dále jen „rozhodnutí o navrácení“). Komise nebude vyžadovat navrácení podpory, pokud by to bylo v rozporu s obecnými zásadami práva Unie.
2. Podpora, která má být navrácena podle rozhodnutí o navrácení, zahrnuje úroky v přiměřené výši stanovené Komisí. Úroky jsou splatné od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení.
3. Aniž je dotčen příkaz Soudního dvora Evropské unie podle článku 278 Smlouvy o fungování EU, navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva dotyčného členského státu za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí Komise. Aniž je dotčeno právo Unie, učiní za tímto účelem a v případě řízení před vnitrostátními soudy dotyčné členské státy všechny nezbytné kroky v rámci jejich právních řádů, včetně dočasných opatření.
KAPITOLA IV
PROMLČECÍ LHŮTY
Článek 17
Promlčecí lhůta pro navrácení podpory
1. Pravomoci Komise ve věci navrácení podpory podléhají promlčecí lhůtě deseti let.
2. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci buď jako jednotlivá podpora, nebo v rámci režimu podpory. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise, týkající se protiprávní podpory, přerušuje běh promlčecí lhůty. Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem jednání před Soudním dvorem Evropské unie.
3. Jakákoliv podpora, jejíž promlčecí lhůta uplynula, je považována za existující podporu.
Článek 18
Promlčecí lhůta pro ukládání pokut a penále
1. Pravomoci svěřené Komisi článkem 8 podléhají promlčecí lhůtě tří let.
2. Lhůta stanovená v odstavci 1 začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání uvedenému v článku 8. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo ukončeno.
3. Jakékoli opatření, které Komise přijme za účelem vyšetřování nebo řízení v souvislosti s protiprávním jednáním uvedeným v článku 8, přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokuty nebo penále s účinkem ode dne, kdy je opatření oznámeno dotyčnému podniku nebo sdružení podniků.
4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu. Promlčení lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplyne šest let, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou promlčecí lhůta neběží podle odstavce 5 tohoto článku.
5. Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora Evropské unie.
Článek 19
Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut a penále
1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 8 se promlčuje po pěti letech.
2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí přijaté podle článku 8 nabude právní moci.
3. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 tohoto článku se přerušuje:
a) |
oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; |
b) |
každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo pravidelného penále. |
4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.
5. Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut nebo penále uvedená v odstavci 1 neběží po dobu, kdy:
a) |
běží lhůta pro zaplacení poskytnutá respondentovi; |
b) |
je vymáhání platby pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. |
KAPITOLA V
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZNEUŽITÍ PODPORY
Článek 20
Zneužití podpory
Aniž je dotčen článek 28, může Komise v případech zneužití podpory zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4. Články 6 až 9, články 11 a 12, čl. 13 odst. 1 a články 14 až 17 se použijí přiměřeně.
KAPITOLA VI
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE EXISTUJÍCÍCH REŽIMŮ PODPORY
Článek 21
Spolupráce podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU
1. Komise získá od dotyčného členského státu všechny informace nezbytné pro přezkoumání existujících režimů podpory podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, které proběhne ve spolupráci s členským státem.
2. Považuje-li Komise existující režim podpory za neslučitelný nebo již neslučitelný s vnitřním trhem, informuje dotyčný členský stát o tomto předběžném názoru a poskytne dotyčnému členskému státu možnost předložit ve lhůtě jednoho měsíce vyjádření. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit.
Článek 22
Návrh vhodných opatření
Pokud Komise, z hlediska informací předložených členským státem podle článku 21, dospěje k názoru, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný s vnitřním trhem, vydá doporučení navrhující dotyčnému členskému státu vhodná opatření. Doporučení může navrhovat zejména:
a) |
podstatnou změnu režimu podpory; nebo |
b) |
zavedení procesních požadavků; nebo |
c) |
zrušení dotyčného režimu podpory. |
Článek 23
Právní následky návrhu vhodných opatření
1. Pokud dotyčný členský stát přijme navrhovaná opatření a uvědomí o tom Komisi, Komise toto zjištění zaznamená a uvědomí o tom členský stát. Členský stát je svým přijetím provést vhodná opatření vázán.
2. Pokud dotyčný členský stát nepřijme navrhovaná opatření a Komise, poté co vzala v úvahu argumenty dotyčného členského státu, stále považuje tato opatření za nezbytná, zahájí Komise postup podle čl. 4 odst. 4. Články 6, 9 a 11 se použijí přiměřeně.
KAPITOLA VII
ZÚČASTNĚNÉ STRANY
Článek 24
Práva zúčastněných stran
1. Každá zúčastněná strana může předložit připomínky podle článku 6 v návaznosti na rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení. Každé zúčastněné straně, která předložila takové připomínky, a každému příjemci jednotlivé podpory je zaslána kopie rozhodnutí přijatého Komisí podle článku 9.
2. Každá zúčastněná strana může podat stížnost s cílem informovat Komisi o jakékoli údajné protiprávní podpoře a o jakémkoli údajném zneužití podpory. Za tímto účelem zúčastněná strana řádně vyplní formulář, který byl stanoven v prováděcím předpise uvedeném v článku 33, a uvede v něm všechny povinné požadované informace.
Pokud se Komise domnívá, že zúčastněná strana nedodržela povinnost řádně vyplnit formulář pro stížnosti nebo, na základě posouzení prima facie, neposkytuje po skutkové a právní stránce dostatečné důvody, jež by doložily existenci protiprávní podpory nebo zneužití podpory, zúčastněnou stranu o tom uvědomí a vyzve ji, aby předložila připomínky ve stanovené lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. Pokud se zúčastněná strana ve stanovené lhůtě nevyjádří, stížnost se považuje za vzatou zpět. V případě, že je stížnost považována za vzatou zpět, informuje o tom Komise dotyčný členský stát.
Komise zašle stěžovateli kopii rozhodnutí v případu, kterého se daná stížnost týkala.
3. Na svou žádost obdrží zúčastněná strana kopii rozhodnutí podle článků 4 a 9, čl. 12 odst. 3 a článku 13.
KAPITOLA VIII
ŠETŘENÍ HOSPODÁŘSKÝCH ODVĚTVÍ A NÁSTROJŮ PODPORY
Článek 25
Šetření hospodářských odvětví a nástrojů podpory
1. Pokud dostupné informace opodstatňují důvodné podezření, že opatření státní podpory v konkrétním odvětví nebo na základě konkrétního nástroje podpory mohou závažně omezit nebo narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu v několika členských státech nebo že stávající podpory v rámci konkrétního odvětví v několika členských státech nejsou nebo přestaly být slučitelné s vnitřním trhem, může Komise provést v různých členských státech šetření určitého hospodářského odvětví nebo použití určitého nástroje podpory. V jeho průběhu si může vyžádat od členských států nebo dotyčných podniků či sdružení podniků informace nezbytné pro použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, přičemž náležitě zohlední zásadu přiměřenosti.
Ve všech žádostech o informace zaslaných podle tohoto článku uvede Komise důvody šetření a výběru adresátů.
Komise zveřejní zprávu o výsledcích svého šetření určitých hospodářských odvětví nebo určitých nástrojů podpory v různých členských státech a vyzve členské státy a všechny dotyčné podniky nebo sdružení podniků k podání připomínek.
2. Informace získané odvětvovými šetřeními mohou být využity v řízeních podle tohoto nařízení.
3. Články 5, 7 a 8 tohoto nařízení se použijí přiměřeně.
KAPITOLA IX
KONTROLA
Článek 26
Výroční zprávy
1. Členské státy předloží Komisi výroční zprávy o všech existujících režimech podpory, které nepodléhají žádné zvláštní oznamovací povinnosti uložené podmínečným rozhodnutím podle čl. 9 odst. 4.
2. Pokud členský stát i přes upomínku nepředloží výroční zprávu, může Komise ohledně příslušného režimu podpory postupovat v souladu s článkem 22.
Článek 27
Kontrola na místě
1. Má-li Komise vážné pochybnosti o plnění rozhodnutí nevznášet námitky, kladných rozhodnutí nebo podmínečných rozhodnutí ve vztahu k jednotlivé podpoře, dotyčný členský stát umožní provést Komisi kontrolu na místě, a to poté, co mu bylo umožněno předložit připomínky.
2. Úředníci zmocnění Komisí jsou oprávněni za účelem prověření plnění dotyčného rozhodnutí k následujícímu:
a) |
vstupovat do budov a na pozemky dotyčných podniků; |
b) |
požadovat na místě ústní vysvětlení; |
c) |
zkoumat účetní knihy a jiné obchodní záznamy a požadovat či pořizovat jejich kopie. |
Komisi mohou pomáhat, je-li to nezbytné, nezávislí odborníci.
3. Komise informuje dotyčný členský stát o kontrole na místě a o totožnosti zmocněných úředníků a odborníků, a to písemnou formou a v přiměřené době. Pokud má členský stát řádně odůvodněné námitky vůči výběru odborníků Komisí, budou odborníci jmenováni po společné dohodě se členským státem. Úředníci Komise a odborníci zmocnění provádět kontrolu na místě se prokážou písemným pověřením blíže vymezujícím předmět a účel kontroly.
4. Úředníci, kteří jsou zmocněni členským státem, na jehož území se má konat kontrola, mohou být kontrole přítomni.
5. Komise poskytne členskému státu kopii každé zprávy vytvořené jako výsledek kontroly.
6. Pokud podnik odmítá kontrolu nařízenou rozhodnutím Komise podle tohoto článku, dotyčný členský stát poskytne úředníkům a odborníkům zmocněným Komisí veškerou nezbytnou pomoc, aby jim umožnil provést kontrolu.
Článek 28
Neplnění rozhodnutí a rozsudků
1. Neplní-li dotyčný členský stát podmínečné nebo záporné rozhodnutí, zejména v případech uvedených v článku 16 tohoto nařízení, může Komise předložit záležitost přímo Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
2. Pokud Komise dospěje k názoru, že dotyčný členský stát nesplnil rozsudek Soudního dvora Evropské unie, může postupovat ve věci v souladu s článkem 260 Smlouvy o fungování EU.
KAPITOLA X
SPOLUPRÁCE S VNITROSTÁTNÍMI SOUDY
Článek 29
Spolupráce s vnitrostátními soudy
1. Pro účely použití čl. 107 odst. 1 a článku 108 Smlouvy o fungování EU mohou soudy členských států požádat Komisi, aby jim zaslala informace, které má k dispozici, nebo stanovisko v otázkách týkajících se používání pravidel státní podpory.
2. V případech, kdy to vyžaduje jednotné používání čl. 107 odst. 1 nebo článku 108 Smlouvy o fungování EU, může Komise z vlastního podnětu předkládat soudům členských států, které jsou příslušné pro uplatňování pravidel státní podpory, písemné připomínky. Se svolením dotyčného soudu může překládat rovněž ústní vyjádření.
Před formálním předložením svých připomínek informuje Komise o tomto záměru dotyčný členský stát.
Komise může výlučně pro účely přípravy svých připomínek požádat příslušný soud členského státu, aby jí zaslal dokumenty, jež má k dispozici a jež jsou pro ni k posouzení věci nezbytné.
KAPITOLA XI
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 30
Profesní tajemství
Komise a členské státy, jejich úředníci a jiní zaměstnanci včetně nezávislých odborníků zmocněných Komisí nesmí zveřejnit informace, které získali při používání tohoto nařízení a které jsou předmětem profesního tajemství.
Článek 31
Příjemce rozhodnutí
1. Rozhodnutí přijatá podle čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 1 a 2 a čl. 9 odst. 9 jsou určena dotyčnému podniku či sdružení podniků. Komise toto rozhodnutí bezodkladně oznámí příjemci a poskytne mu příležitost, aby jí oznámil, které informace považuje za předmět profesního tajemství.
2. Veškerá další rozhodnutí Komise přijatá podle kapitol II, III, V, VI a IX jsou určena dotyčnému členskému státu. Komise je bezodkladně oznámí dotyčnému členskému státu a poskytne mu příležitost, aby jí oznámil, které informace považuje za předmět profesního tajemství.
Článek 32
Zveřejňování rozhodnutí
1. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie souhrnné sdělení o rozhodnutích přijatých podle čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 22 ve spojení s čl. 23 odst. 1. Souhrnné sdělení obsahuje informaci o tom, že je možné získat vyhotovení rozhodnutí v závazném jazykovém znění či zněních.
2. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie rozhodnutí přijatá podle čl. 4 odst. 4 v jejich závazném jazykovém znění. V Úředním věstníku vydávaném v jazycích odlišných, než je závazné jazykové znění, je závazné jazykové znění doprovázeno závazným shrnutím v jazyce tohoto Úředního věstníku.
3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie rozhodnutí přijatá podle čl. 8 odst. 1 a 2 a článku 9.
4. V případech, kdy se použije čl. 4 odst. 6 nebo čl. 10 odst. 2, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie stručné sdělení.
5. Rada může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí podle čl. 108 odst. 2 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 33
Prováděcí předpisy
Komise je oprávněna přijmout postupem podle článku 34 prováděcí předpisy týkající se:
a) |
formy, obsahu a jiných podrobností oznámení; |
b) |
formy, obsahu a jiných podrobností výročních zpráv; |
c) |
formy, obsahu a jiných podrobností stížností podávaných v souladu s čl. 12 odst. 1 a čl. 24 odst. 2; |
d) |
podrobností o lhůtách a počítání lhůt a |
e) |
úrokové sazby podle čl. 16 odst. 2. |
Článek 34
Konzultace Poradního výboru pro státní podpory
1. Před přijetím jakéhokoliv prováděcího ustanovení podle článku 33 Komise konzultuje Poradní výbor pro státní podpory zřízený nařízením Rady (EU) 2015/1588 (4) (dále jen „výbor“).
2. Konzultace výboru se konají na zasedání, které svolá Komise. K oznámení o svolání zasedání se přikládají projednávané návrhy a dokumenty. Zasedání se koná nejdříve po uplynutí dvou měsíců od zaslání oznámení. Tato lhůta může být v naléhavých případech zkrácena.
3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě nutnosti hlasováním.
4. Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj. Výbor může doporučit zveřejnění stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.
Článek 35
Zrušení
Nařízení (ES) č. 659/1999 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 36
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. července 2015.
Za Radu
předseda
F. ETGEN
(1) Stanovisko ze dne 29. dubna 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).
(3) Viz příloha I.
(4) Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
PŘÍLOHA I
Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn
Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 |
|
Bod 5 odst. 6 přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 |
|
Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 |
|
Nařízení Rady (EU) č. 517/2013 |
|
Nařízení Rady (EU) č. 734/2013 |
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Nařízení (ES) č. 659/1999 |
Toto nařízení |
Články 1 až 6 |
Články 1 až 6 |
Článek 6a |
Článek 7 |
Článek 6b |
Článek 8 |
Článek 7 |
Článek 9 |
Článek 8 |
Článek 10 |
Článek 9 |
Článek 11 |
Článek 10 |
Článek 12 |
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 13 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec návětí |
Čl. 13 odst. 2 první pododstavec návětí |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec první odrážka |
Čl. 13 odst. 2 první pododstavec písm. a) |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec druhá odrážka |
Čl. 13 odst. 2 první pododstavec písm. b) |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec třetí odrážka |
Čl. 13 odst. 2 první pododstavec písm. c) |
Čl. 11 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec |
Čl. 13 odst. 2 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec |
Článek 12 |
Článek 14 |
Článek 13 |
Článek 15 |
Článek 14 |
Článek 16 |
Článek 15 |
Článek 17 |
Článek 15a |
Článek 18 |
Článek 15b |
Článek 19 |
Článek 16 |
Článek 20 |
Článek 17 |
Článek 21 |
Článek 18 |
Článek 22 |
Článek 19 |
Článek 23 |
Článek 20 |
Článek 24 |
Článek 20a |
Článek 25 |
Článek 21 |
Článek 26 |
Článek 22 |
Článek 27 |
Článek 23 |
Článek 28 |
Článek 23a |
Článek 29 |
Článek 24 |
Článek 30 |
Článek 25 |
Článek 31 |
Čl. 26 odst. 1 a 2 |
Čl. 32 odst. 1 a 2 |
Čl. 26 odst. 2a |
Čl. 32 odst. 3 |
Čl. 26 odst. 3 |
Čl. 32 odst. 3 |
Čl. 26 odst. 4 |
Čl. 32 odst. 4 |
Čl. 26 odst. 5 |
Čl. 32 odst. 5 |
Článek 27 |
Článek 33 |
Článek 28 |
— |
Článek 29 |
Článek 34 |
— |
Článek 35 |
Článek 30 |
Článek 36 |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/30 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1590
ze dne 18. září 2015,
kterým se stanoví zákaz rybolovu okouníků ve vodách Grónska oblasti NAFO 1F a ve vodách Grónska oblastí V a XIV a v mezinárodních vodách oblasti ochrany okouníků plavidly plujícími pod vlajkou Německa
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015. |
(3) |
Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2015 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
João AGUIAR MACHADO
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1).
PŘÍLOHA
Č. |
38/TQ104 |
Členský stát |
Německo |
Populace |
RED/N1G14P a RED/*5-14P |
Druh |
Okouník rodu Sebastes (Sebastes spp.) |
Oblast |
vody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí V a XIV + mezinárodní vody oblasti ochrany okouníků |
Datum ukončení |
21.8.2015 |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/32 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1591
ze dne 18. září 2015,
kterým se stanoví zákaz rybolovu makrely obecné v oblastech VIIIc, IX a X, ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 a v oblastech VIIIa, VIIIb a VIIId plavidly plujícími pod vlajkou Německa
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015. |
(3) |
Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2015 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
João AGUIAR MACHADO
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1).
PŘÍLOHA
Č. |
35/TQ104 |
Členský stát |
Německo |
Populace |
MAC/8C3411 a MAC/*8ABD |
Druh |
Makrela obecná (Scomber scombrus) |
Oblast |
VIIIc, IX a X, vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 + oblasti VIIIa, VIIIb a VIIId |
Datum ukončení |
21.8.2015 |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/34 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1592
ze dne 18. září 2015,
kterým se stanoví zákaz rybolovu okouníků ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti V; a v mezinárodních vodách oblastí XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Německa
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015. |
(3) |
Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2015 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
João AGUIAR MACHADO
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1).
PŘÍLOHA
Č. |
37/TQ104 |
Členský stát |
Německo |
Populace |
RED/51214D |
Druh |
Okouník rodu Sebastes (Sebastes spp.) |
Oblast |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V; mezinárodní vody oblastí XII a XIV |
Datum ukončení |
21.8.2015 |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/36 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1593
ze dne 18. září 2015,
kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky modravé ve vodách Faerských ostrovů plavidly plujícími pod vlajkou Německa
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015. |
(3) |
Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2015 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
João AGUIAR MACHADO
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1).
PŘÍLOHA
Č. |
36/TQ104 |
Členský stát |
Německo |
Populace |
WHB/2A4AXF |
Druh |
Treska modravá (Micromesistius poutassou) |
Oblast |
vody Faerských ostrovů |
Datum ukončení |
21.8.2015 |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/38 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1594
ze dne 21. září 2015,
kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Rocamadour (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 posoudila Komise žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Rocamadour“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 38/1999 (2) ve znění nařízení (ES) č. 939/2008 (3). |
(2) |
Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). |
(3) |
Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Rocamadour“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 38/1999 ze dne 8. ledna 1999, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96 o zápisu určitých názvů do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 62).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 939/2008 ze dne 24. září 2008, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Rocamadour (CHOP)) (Úř. věst. L 257, 25.9.2008, s. 12).
(4) Úř. věst. C 145, 1.5.2015, s. 15.
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/39 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1595
ze dne 21. září 2015,
kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Zgornjesavinjski želodec (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise přezkoumala žádost Slovinska o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Zgornjesavinjski želodec“, zapsaného nařízením Komise (EU) č. 1154/2011 (2). |
(2) |
Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). |
(3) |
Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Zgornjesavinjski želodec“ (CHZO) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 1154/2011 ze dne 10. listopadu 2011 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Zgornjesavinjski želodec (CHZO)] (Úř. věst. L 296, 15.11.2011, s. 14).
(3) Úř. věst. C 145, 1.5.2015, s. 22.
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/40 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1596
ze dne 21. září 2015,
kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Montes de Toledo (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Montes de Toledo“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1187/2000 (2) ve znění nařízení (EU) č. 593/2010 (3). |
(2) |
Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). |
(3) |
Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Montes de Toledo“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1187/2000 ze dne 5. června 2000, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 133, 6.6.2000, s. 19).
(3) Nařízení Komise (EU) č. 593/2010 ze dne 6. července 2010, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Montes de Toledo (CHOP)). (Úř. věst. L 172, 7.7.2010, s. 1.)
(4) Úř. věst. C 147, 5.5.2015, s. 16.
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/41 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1597
ze dne 23. září 2015,
kterým se stanoví odchylka od prováděcího nařízení (EU) č. 615/2014, pokud jde o lhůtu platby první splátky zálohy, jež má být vyplacena organizacím přijímajícím podporu v Řecku v souvislosti s pracovními programy v odvětví olivového oleje a stolních oliv v roce 2015
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 31 písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 (2) začalo první tříleté období pracovních programů na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv uvedené v čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 dne 1. dubna 2015. |
(2) |
Podle čl. 3 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 615/2014 (3) vyplatí členské státy příslušným organizacím přijímajícím podporu první splátku zálohy na první rok provádění schválených pracovních programů do 31. května 2015. Jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, jsou tyto zálohy podmíněny složením jistoty příslušnou přijímající organizací. |
(3) |
Kvůli přetrvávajícím hospodářským a bankovním potížím Řecka se zastavily některé schválené pracovní programy, protože organizace přijímající podporu nebyly s to, včas složit požadovanou jistotu. Řecko jim proto nemohlo vyplatit první splátku k 31. květnu 2015. |
(4) |
Vzhledem k této situaci a s cílem umožnit provádění všech schválených pracovních programů, je třeba stanovit odchylku od čl. 3 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 615/2014 a umožnit Řecku vyplacení příslušné první splátky k 15. říjnu 2015. |
(5) |
Aby bylo možné toto nařízení účelně provést, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení. |
(6) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Lhůta uvedená v první větě čl. 3 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 615/2014 se pro Řecko na rok 2015 stanoví na 15. října 2015.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. září 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 55).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 615/2014 ze dne 6. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o pracovní programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 95).
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/43 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1598
ze dne 23. září 2015
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. září 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
MA |
147,9 |
MK |
49,2 |
|
TR |
81,7 |
|
ZZ |
92,9 |
|
0707 00 05 |
AR |
98,4 |
TR |
137,2 |
|
ZZ |
117,8 |
|
0709 93 10 |
TR |
138,3 |
ZZ |
138,3 |
|
0805 50 10 |
AG |
150,3 |
AR |
138,6 |
|
BO |
138,3 |
|
CL |
99,5 |
|
UY |
105,9 |
|
ZA |
133,3 |
|
ZZ |
127,7 |
|
0806 10 10 |
EG |
179,9 |
TR |
121,8 |
|
ZZ |
150,9 |
|
0808 10 80 |
AR |
104,4 |
BR |
70,7 |
|
CL |
187,0 |
|
NZ |
131,4 |
|
US |
113,3 |
|
ZA |
143,5 |
|
ZZ |
125,1 |
|
0808 30 90 |
AR |
88,2 |
CL |
148,3 |
|
CN |
96,7 |
|
TR |
120,6 |
|
ZA |
106,4 |
|
ZZ |
112,0 |
|
0809 30 10, 0809 30 90 |
MK |
84,1 |
TR |
150,0 |
|
ZZ |
117,1 |
|
0809 40 05 |
BA |
56,0 |
MK |
53,5 |
|
XS |
61,9 |
|
ZZ |
57,1 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/45 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1599
ze dne 10. září 2015,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1333/2014 o statistice peněžních trhů (ECB/2015/30)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) (2) vyžaduje vykazování statistických údajů zpravodajskými jednotkami, aby Evropský systém centrálních bank mohl za účelem plnění svých úkolů vypracovávat statistiky transakcí na peněžním trhu. |
(2) |
Národním centrálním bankám bude vydán soubor pokynů k vykazování, které vymezí podrobné parametry vykazování statistických informací podle nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48). Jelikož pokyny k vykazování upřesňují několik podstatných pojmů obsažených v tomto nařízení, v zájmu jednotnosti by uvedené nařízení mělo rovněž zohlednit tyto změny. |
(3) |
Nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny
1. Příloha I nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) se nahrazuje přílohou I tohoto nařízení.
2. Přílohy II a III nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 2
Závěrečná ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. září 2015.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1333/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o statistice peněžních trhů (ECB/2014/48) (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 97).
PŘÍLOHA I
„PŘÍLOHA I
Schéma vykazování pro statistiku peněžního trhu týkající se zajištěných transakcí
ČÁST 1
DRUH NÁSTROJŮ
Zpravodajské jednotky Evropské centrální bance (ECB) nebo příslušné národní centrální bance vykazují všechna repa a transakce, jež byly na jejich základě uzavřeny, včetně třístranných repo obchodů v eurech se splatností do jednoho roku včetně (definované jako transakce se dnem splatnosti maximálně 397 dnů po dni vypořádání), které zpravodajská jednotka uzavřela s ostatními měnovými finančními institucemi, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi nebo centrálními bankami pro investiční účely, jakož i s nefinančními podniky klasifikovanými jako ‚profesionální‘ podle Rámce Basel III LCR.
ČÁST 2
DRUH ÚDAJŮ
1. Druh údajů založených na transakcích (1), jež se mají vykazovat pro každou transakci:
Pole |
Popis údajů |
Alternativní možnost vykazování (je-li dána) a jiné předpoklady |
Transaction identifier (Identifikátor transakce) |
Interní jedinečný identifikátor transakce, který zpravodajská jednotka používá pro jednotlivou transakci. |
Identifikátor transakce je jedinečný pro každou transakci vykázanou v daný den vykazování pro určitý segment peněžního trhu. |
Reporting date (Den vykazování) |
Den, kdy jsou údaje předkládány ECB nebo národní centrální bance. |
|
Electronic time stamp (Elektronické časové razítko) |
Okamžik, kdy je transakce uzavřena nebo zaúčtována. |
|
Counterparty code (Kód protistrany) |
Identifikační kód, který se pro vykazovanou transakci používá k rozpoznání protistrany zpravodajské jednotky. |
Jsou-li transakce uzavírány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, musí být uveden identifikátor centrální clearingové protistrany jakožto právního subjektu (LEI). V případě transakcí s nefinančními podniky, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi a centrálními bankami a v případě všech ostatních vykazovaných transakcí, pro které se neuvádí LEI protistrany, musí být uvedena třída protistrany. |
Counterparty code ID (Identifikátor kódu protistrany) |
Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu protistrany. |
Měl by být používán za všech okolností. Poskytuje se jednotlivý kód protistrany. |
Counterparty location (Místo, kde se nachází protistrana) |
Kód země, v níž je protistrana zapsaná v rejstříku, vymezená Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). |
Povinný údaj, pokud se neuvádí jednotlivý kód protistrany. Jinak fakultativní. |
Transaction nominal amount (Nominální hodnota transakce) |
Částka původně vypůjčená či půjčená. |
|
Collateral nominal amount (Nominální hodnota zajištění) |
Nominální hodnota cenného papíru zastaveného jako zajištění. |
Kromě třístranných rep a všech ostatních transakcí, v nichž zastavený cenný papír není určen prostřednictvím jediného mezinárodního identifikačního čísla cenných papírů (ISIN). |
Trade date (Den obchodu) |
Den, kdy strany uzavřou finanční transakci. |
|
Settlement date (Den vypořádání) |
Den koupě, tj. den, kdy má věřitel dlužníkovi zaplatit hotovost a kdy má dlužník věřiteli převést cenný papír. |
V případě otevřených repo obchodů se jedná o den, kdy dochází k vypořádání prodloužení (i když nedochází k výměně hotovosti). |
Maturity date (Den splatnosti) |
Den zpětného odkupu, tj. den, kdy má dlužník věřiteli vrátit hotovost. |
V případě otevřených repo obchodů se jedná o den, kdy má být dlužná jistina a úrok vrácen, nedochází-li k dalšímu prodloužení transakce. |
Transaction sign (Znaménko transakce) |
Výpůjčky hotovosti v případě repo obchodů nebo půjčky hotovosti v případě reverzních rep. |
|
ISIN of the collateral (ISIN zajištění) |
ISIN přiřazený cenným papírům emitovaným na finančních trzích, složený z 12 alfanumerických znaků, který jednoznačně určuje cenný papír (ve smyslu ISO 6166). |
Měl by být vykazován s výjimkou některých druhů zajištění. |
Collateral type (Druh zajištění) |
K určení třídy aktiva zastaveného jako zajištění, kde se neposkytuje jednotlivý ISIN. |
Měl by být poskytnut ve všech případech, kde se neposkytuje jednotlivý ISIN. |
Collateral Issuer Sector (Sektor vydavatele zajištění) |
K určení sektoru vydavatele zajištění v případě, kdy se neposkytuje jednotlivý ISIN. |
Měl by být poskytnut v případě, kdy se neposkytuje jednotlivý ISIN. |
Special collateral flag (Zvláštní identifikátor zajištění) |
K určení všech repo obchodů prováděných proti obecnému zajištění a repo obchodů prováděných proti zvláštnímu zajištění. Fakultativní pole, které se poskytuje, pouze pokud je to pro zpravodajskou jednotku proveditelné. |
Vykazování tohoto pole je fakultativní. |
Deal rate (Sazba transakce) |
Úroková sazba vyjádřená v souladu se zvyklostí peněžního trhu ACT/360, za kterou bylo repo uzavřeno a kterou je úročena půjčená hotovost. |
|
Collateral haircut (Srážka ze zajištění) |
Opatření ke kontrole rizika uplatněné na podkladové zajištění, přičemž hodnota podkladového zajištění se vypočte jako tržní hodnota aktiv snížená o určité procento (srážka). Pro účely vykazování se srážka ze zajištění vypočte jako 100 minus poměr mezi půjčenou/vypůjčenou hotovostí a tržní hodnotou včetně naběhlého úroku ze zastaveného zajištění. |
Vykazování tohoto pole se vyžaduje pouze pro transakce s jediným zajištěním. |
Counterparty code of the tri-party agent (Kód protistrany zástupce tří stran) |
Identifikátor kódu protistrany zástupce tří stran. |
Vykazuje se pro třístranná repa. |
Tri-party agent code ID (Identifikátor kódu zástupce tří stran) |
Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu zástupce tří stran. |
Použije se za všech okolností, kde se poskytuje jednotlivý kód zástupce tří stran. |
2. Prahová hodnota významnosti
Transakce s nefinančními podniky by měly být vykazovány, pouze pokud se jedná o transakce s nefinančními podniky, které jsou klasifikovány jako profesionální na základě Rámce Basel III LCR (2).
3. Výjimky
Neměly by být vykazovány transakce v rámci skupiny.“
(1) Standardy elektronického výkaznictví a technické specifikace údajů jsou vymezeny samostatně. Jsou k dispozici na internetových stránkách ECB: www.ecb.europa.eu.
(2) Viz ‚Basel III: The liquidity coverage ratio and liquidity risk monitoring tools‘, Basilejský výbor pro bankovní dohled, leden 2013, s. 23 až 27, k dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby: www.bis.org.
PŘÍLOHA II
Přílohy II a III nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) se mění takto:
1) |
V příloze II se část 1 nahrazuje tímto: „ČÁST 1 DRUH NÁSTROJŮ
|
2) |
V příloze III se část 1 mění takto: „ČÁST 1 DRUH NÁSTROJŮ Zpravodajské jednotky Evropské centrální bance (ECB) nebo příslušné národní centrální bance vykazují:
|
3) |
V příloze III se tabulka v odstavci 1 části 2 nahrazuje tímto:
|
ROZHODNUTÍ
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/53 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU, EURATOM) 2015/1600
ze dne 18. září 2015
o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2015 do 20. září 2020
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 300 odst. 2 a článek 302 této Smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1157 ze dne 14. července 2015, kterým se stanoví složení Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na návrhy předložené každým členským státem,
po konzultaci s Evropskou komisí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Funkční období současných členů Evropského hospodářského a sociálního výboru končí podle rozhodnutí Rady 2010/570/EU (2), Euratom dne 20. září 2015. Měli by být proto jmenováni členové tohoto výboru na dobu pěti let počínaje dnem 21. září 2015. |
(2) |
Všechny členské státy byly požádány, aby Radě předložily seznamy kandidátů, kteří jsou zástupci organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti, ke jmenování členy Evropského hospodářského a sociálního výboru. |
(3) |
Rozhodnutí o jmenování členů, jejichž návrhy na jmenování nebyly Radě předloženy do 8. září 2015, bude přijato později, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Osoby uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou jmenovány členy Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2015 do 20. září 2020.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 18. září 2015.
Za Radu
předseda
J. ASSELBORN
(1) Úř. věst. L 187, 15.7.2015, s. 28.
(2) Rozhodnutí Rady 2010/570/ES, Euratom ze dne 13. září 2010 o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 8).
PŘÍLOHA
ПРИЛОЖЕНИЕ – ANEXO – PŘÍLOHA – BILAG – ANHANG – LISA
ΠΑΡΑΡΤΗΜΑ – ANNEX – ANNEXE – PRILOG – ALLEGATO – PIELIKUMS
PRIEDAS – MELLÉKLET – ANNESS – BIJLAGE – ZAŁĄCZNIK
ANEXO – ANEXĂ – PRÍLOHA – PRILOGA – LIITE – BILAGA
Членове/Miembros/Členové/Medlemmer/Mitglieder/Liikmed
Μέλη/Members/Membres/Članovi/Membri/Locekļi
Nariai/Tagok/Membri/Leden/Członkowie
Membros/Membri/Členovia/Člani/Jäsenet/Ledamöter
BELGIË/BELGIQUE/BELGIEN
Mr Rudi THOMAES
Représentant de la Fédération des Entreprises de Belgique (FEB)
Administrateur délégué honoraire
Mr Dominique MICHEL
Chief Executive Officer, COMEOS, Fédération belge du commerce et des services
Mr Philippe (Baron) de Buck Van Overstraeten
Président du Belgian Business for Europe (BBE)
Mr Daniel MAREELS
General Manager, Belgische Federatie van de Financiële sector (Febelfin)
Mr Bernard NOËL
Représentant de la Centrale Générale des Syndicats Libéraux de Belgique (CGSLB)
Ancien secrétaire National
Mr Raymond COUMONT
Représentant de la Centrale nationale des employés/Confédération des Syndicats Chrétiens – (CNE/CSC)
Ancien secrétaire général
Ms Anne DEMELENNE
Représentante de la Fédération Générale du Travail de Belgique (FGTB)
Ancienne secrétaire générale
Mr Rudy DE LEEUW
Voorzitter, Algemeen Belgisch Vakverbond (ABVV)
Mr Ferre WYCKMANS
Algemeen Secretaris, Landelijke Bediendencentrale-Nationaal Verbond voor Kaderleden (LBC-NVK)
Mr Alain COHEUR
Directeur des Affaires Européennes & Internationales, Union Nationale des Mutualités Socialistes
Mr Yves SOMVILLE
Directeur du Service d'Etudes de la Fédération wallonne de l'Agriculture
Mr Ronny LANNOO
Adviseur-generaal, Unie van Zelfstandige Ondernemers (UNIZO)
БЪЛГАРИЯ
Ms Milena ANGELOVA
Secretary – General of the Bulgarian Industrial Capital Association
Mr Bojidar DANEV
Executive Prezident of the Bulgarian Industrial Association – Union of the Bulgarian Business
Mr Georgi STOEV
Prezident of the Trade and Investment Committee and member of the Budgetary Committee of EUROCHAMBERS and Vice prezident of Bulgarian Chamber of Commerce and Industry
Mr Evgeniy IVANOV
CEO, Member of the Board
Confederation of Employers and Industrialists in Bulgaria „The Voice of Bulgarian Business“ – KRIB
Mr Dimitar MANOLOV
Prezident of the Confederation of Labour „PODKREPA“
Mr Veselin MITOV
International Secretary, Confederation of Labour „PODKREPA“
Mr Plamen DIMITROV
Prezident of the Confederation of Independent Trade Unions in Bulgaria
Mr Ivan KOKALOV
Vice-prezident of Confederation of Independent Trade Unions in Bulgaria
Mr Lalko DULEVSKI
Prezident of the Economic and Social Council of the Republic of Bulgaria
Professor and Head of the Human Resources and Social Protection Department at the University of National and World Economy
Ms Dilyana SLAVOVA
National Coordinator of the Mountain Milk NGO, National Coordinator of Bulgarian Association of Farmers
Mr Bogomil NIKOLOV
Executive Director, Bulgarian National Association Active Consumers
Ms Diana INDJOVA
Chairperson of the Global Disability Movement
ČESKÁ REPUBLIKA
Ms Vladimíra DRBALOVÁ
EU Affairs Deputy Director and European Affairs Unit Head, Confederation of Industry of the Czech Republic
Mr Vladimír NOVOTNÝ
Member of Standing Committees for Energy and Environmental Policy, Confederation of Industry of the Czech Republic
Ms Marie ZVOLSKÁ
EU Affairs Advisor, Confederation of Employers' and Entrepreneurs' Associations of the Czech Republic
Mr Petr ZAHRADNÍK
Head, ČEZ Group Representation Office in Brussels; Advisor, Czech Chamber of Commerce
Mr Bohumír DUFEK
Prezident, Independent Trade Unions Association of the Czech Republic; Vice-Prezident, European Federation of Food, Agriculture and Tourism Trade Unions
Ms Hana POPELKOVÁ
Advisor, Czech-Moravian Confederation of the Trade Unions
Ms Lucie STUDNIČNÁ
Secretary for International Affairs, Czech-Moravian Confederation of the Trade Unions
Mr Jaroslav UNGERMAN
Expert on Macroeconomics, Czech-Moravian Confederation of the Trade Unions; Advisor, Minister of Finance of the Czech Republic; Vice-Chairman, Supervisory Board, Export Guarantee and Insurance Corporation (EGAP)
Ms Zuzana BRZOBOHATÁ
Non-profit institutions: Brontosaurus, Forum 50 %, Oranžový klub; Advisor, Office of Government of the Czech Republic
Mr Lukáš CURYLO
Director, Caritas Czech Republic; Member, Executive Board, Caritas Europe
Mr Roman HAKEN
Executive Director of the Regional Central Moravian Centre for Community Work
Mr Pavel TRANTINA
Freelance Trainer and Project Manager; EU Projects and Relations Manager, Czech Council of Children and Youth
DANMARK
Ms Dorthe ANDERSEN
Director EU Policy, Confederation of Danish Employers
Mr Anders LADEFOGED
Director of European Affairs at Confederation of Danish Industries
Mr Niels Lindberg MADSEN
Head of CAP-policy division, Landbrug & Fødevarer (Danish Agriculture & Food Council)
Ms Marie-Louise KNUPPERT
Elected Confederal Secretary, Danish Confederation of Trade Unions
Mr Bernt FALLENKAMP
Chief advisor, Danish Confederation of Trade Unions
Mr Mikkel DALSGAARD
EU Advisor, FTF – Confederation of Professionals in Denmark
Ms Benedicte FEDERSPIEL
Chief Counsel, the Danish Consumer Council
Ms Mette KINDBERG
Vice Prezident, Kvinderådet (Women's Council Denmark)
Mr Ask Løvbjerg ABILDGAARD
Project Coordinator, Danish Association of the Blind
DEUTSCHLAND
Mr Christian BÄUMLER (PhD)
Member of the Executive Committee of CDA (European Union of Christian Democratic Workers)
Mr Dirk BERGRATH (PhD)
Director, EU-Liaison Office, IG Metall (German Metalworkers' Union)
Mr Egbert BIERMANN
Member, Managing Federal Board, IG BCE (industrial union)
Ms Gabriele BISCHOFF
Federal Executive of the German Confederation of Trade Unions (DGB)
Ms Tanja BUZEK
Trade Union Secretary (United Services Trade Union „ver.di“)
Mr Peter CLEVER
Member of the management board of the Confederation of German Employers' Associations (BDA)
Mr Bernd DITTMANN
Managing Director, BDI/BDA (German Business Representation)
Mr Gerhard HANDKE
General Director, Federation of German Wholesale, Foreign Trade and Services (BGA)
Ms Renate HEINISCH (PhD)
Representative of BAGSO (Federal Association of Senior Citizens' Organisations)
Mr Udo HEMMERLING
Deputy general secretary, German Farmers' Association (DBV)
Mr Jürgen KESSLER (Professor, PhD)
Professor of Cooperative Law and Auditing of Cooperatives
Mr Stefan KÖRZELL
Member of the Federal Management Board, German Trade Union Confederation (DGB)
Mr Thomas KROPP
Senior Vice Prezident, Head of Group International Relations and Government Affairs, Lufthansa Group
Mr Günter LAMBERTZ (PhD)
Managing Director of DIHK-Representation to the EU (Association of German Chambers of Commerce and Industry)
Mr Arno METZLER
General manager of the German Association of Consulting Engineers (VBI)
Mr Christian MOOS
Divisional Director (European and International Affairs), German Civil Servants Association (dbb)
Mr Volker PETERSEN (PhD)
Head of department, German Raiffeisen Association
Mr Lutz RIBBE
Director of the Environmental Policy Section of the European Nature Heritage Fund (EURONATUR)
Mr Ulrich SAMM (Professor, PhD)
Director, Institute for Energy and Climate Research – Plasma Physics, Forschungszentrum Jülich
Mr Karl-Peter SCHACKMANN-FALLIS (PhD)
Executive Member of the Board, German Savings Bank and Giro Association
Mr Bernd SCHLÜTER (Professor, PhD)
Board member, Federal Association of Non-statutory Welfare (BAGFW)
Mr Peter SCHMIDT
Trade union agent, food and restaurant workers' union (NGG)
Mr Holger SCHWANNECKE
Secretary General of the German Confederation of Skilled Crafts and Small Business (ZDH)
Mr Hans-Joachim WILMS
Secretary for European Affairs in the federal executive of the German Trade Union for Construction, Agriculture and the Environment (IG Bauen – Agrar – Umwelt)
EESTI
Ms Reet TEDER
General Policy Adviser, Estonian Chamber of Commerce and Industry
Ms Eve PÄÄRENDSON
Director of international relations of Estonian Employers' Confederation
Ms Liina CARR
International Secretary, Estonian Trade Union Confederation
Ms Mare VIIES
Consultant, Estonian Employees' Unions Confederation
Mr Roomet SÕRMUS
Chairman, Estonian Chamber of Agriculture and Commerce
Mr Meelis JOOST
Foreign relations and European policy specialist
IRELAND
Mr David Joseph CROUGHAN
Co-Chairman, Economists' Group, Institute of International and European Affairs.
Former Head of Economics and Taxation, Ibec (Irish Business and Employers Confederation)
Mr Thomas MCDONAGH
Chairman of Thomas McDonagh & Sons Limited/Patron of The Chambers of Commerce of Ireland (trading as Chambers Ireland)
Mr John Patrick O'CONNOR
General Prezident, SIPTU (Services, Industrial, Professional & Technical Union)
Ms Patricia MCKEOWN
Regional Section UNISON NI (Northern Ireland). ICTU Executive Council member & NIC Committee Member
Mr Cillian LOHAN
CEO of Green Economy Foundation
Mr Michael MCLOUGHLIN
Head of Advocacy and Communications at Youth Work Ireland
Mr John BRYAN
Past IFA (Irish Farmers' Association) Prezident
Mr John COMER
Prezident of ICMSA (Irish Creamery Milk Suppliers Association)
Mr Seamus BOLAND
CEO Irish Rural Link
ΕΛΛΑΣ
Mrs Irini Ivoni PARI
Permanent Delegate of the Hellenic Federation of Enterprises (SEV) to Brussels
Mr Panagiotis Leonidas GKOFAS
Member of the General Assembly of the General Confederation of Small and Medium Enterprises (GSEVEE).
Mr Dimitrios DIMITRIADIS
Former First Vice Prezident of the Greek Confederation of Commerce and Entrepreneurship (ESEE) and Prezident of the General Assembly.
Mr Aristotelis THOMOPOULOS
Member of the Board of Directors (BoD) of the Greek Tourism Confederation (SETE).
Mr Yannis PANAGOPOULOS
Prezident of the Greek General Confederation of Labour (GSEE)
Mr Georgios DASSIS
Special advisor to the Greek General Confederation of Labour (GSEE) – Representative of the Greek General Confederation of Labour (GSEE) to the European Trade Union Confederation (ETUC)
Mr Spyridon PAPASPYROS
Prezident of the General Council of the Confederation of Public Servants (ADEDY)
Mr Georgios PETROPOULOS
Member of the Executive Committee (Board) of Confederation of Public Servants (ADEDY)
Mr Ioannis KOLYVAS
Director General of the Panhellenic Organization of Unions of Agricultural Co-operatives (PASEGES)
Ms Evangelia KEKELEKI
Secretary General of the Consumer's Protection Centre (KERKA)
Mr Ioannis VARDAKASTANIS
Prezident of the National Confederation of Disabled People (ESAEA)
Ms Aikaterini PEPPA
Deputy-General Director of the Union of Greek Shipowners (EEE)
ESPAÑA
Sr. Andrés, BARCELÓ DELGADO
Director General de la Unión de Empresas Siderúrgicas (UNESID)
Sr. Josep Manuel, BASAÑEZ VILLALUENGA
Miembro de la Junta Directiva de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)
Miembro del Comité Ejecutivo de Fomento del Trabajo Nacional de Cataluña
Sra. Patricia CIREZ MIQUELEIZ
Delegación de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE) en Bruselas
Sra. Ma Helena DE FELIPE LEHTONEN
Presidenta de la Patronal de la micro, pequeña y mediana empresa de Cataluña (FEPIME)
Vicepresidenta de Confederación Española de la Pequeña y Mediana Empresa (CEPYME)
Sr. Antonio GARCÍA DEL RIEGO
Managing Director, Head of European Corporate Affairs
Banco Santander
Sr. Ignacio GARCÍA MAGARZO
Director General
Asociación Española de Distribuidores, Autoservicios y Supermercados (ASEDAS)
Sr. Josep PUXEU ROCAMORA
Director General
Asociación de Fabricantes de Bebidas Refrescantes (ANFABRA)
Sra. Isabel CAÑO AGUILAR
Responsable de la Oficina de UGT en Bruselas
Sr. Francisco Javier DOZ ORRIT
Adjunto a la Secretaría de CC.OO. y Presidente de la Fundación 1o de Mayo
Sra. Laura GONZALEZ de TXABARRI ETXANIZ
Responsable del Departamento Internacional, con dirección en Barrainkua (ELA-STV)
Sr. Juan MENDOZA CASTRO
Director del Instituto Sindical de Cooperación al Desarrollo (ISCOD-UGT)
Sr. José Antonio MORENO DÍAZ
Asesor jurídico confederal del CC.OO. en materia de inmigración
Sra. Catalina Ana VICENS GUILLÉN
Secretaria General de CC.OO.-Illes Balears
Sr. José María ZUFIAUR NARVAIZA
Colaborador de la Secretaría de Política Internacional de UGT
Sr. Miguel Ángel CABRA DE LUNA
Vocal de la Junta Directiva de la Confederación Empresarial Española de la Economía Social (CEPES).
Presidente de la Comisión de Relaciones Internacionales (CEPES)
Sr. Andoni GARCÍA ARRIOLA
Miembro de la Comisión Ejecutiva de la Coordinadora de Agricultores y Ganaderos (COAG)
Sr. Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER
Secretario General de la Asociación de Usuarios de la Comunicación (AUC)
Vocal del Consejo de Consumidores y Usuarios (CCU) de España
Sr. José Manuel ROCHE RAMO
Secretario General de la Unión de Pequeños Agricultores y Ganaderos de Aragón (UPA-Aragón)
Sr. Gabriel SARRÓ IPARRAGUIRRE
Asesor de la Confederación Española de PESCA (CEPESCA)
Sr. Ricardo SERRA ARIAS
Presidente de la Asociación Agraria de Jóvenes Agricultores (ASAJA) de Sevilla y Andalucía.
Sr. Carlos TRÍAS PINTÓ
Director de la Asociación General de Consumidores (ASGECO)
Director de la Unión de Cooperativas de Consumidores y Usuarios de España (UNCCUE)
FRANCE
Mme Emmanuelle BUTAUD-STUBBS
Déléguée générale de l'Union des Industries Textiles (UIT)/Mouvement des entreprises de France (MEDEF)
M. Stéphane BUFFETAUT
Président du Réseau Batigere (entreprises sociales pour l'habitat)/Mouvement des entreprises de France (MEDEF)
Mme Anne CHASSAGNETTE
Directrice de la Responsabilité Environnementale et Sociétale, Groupe Engie
M. Henri MALOSSE
CCI France (Chambres de commerce et d'industrie de France)
M. Philippe de BRAUER
Vice-président de la commission internationale de la Confédération Générale des Petites et Moyennes Entreprises (CGPME)
M. Patrick LIEBUS
Vice-président de l'Union Professionnelle Artisanale (UPA) et Président de la Confédération de l'Artisanat et des Petites Entreprises du Bâtiment (CAPEB)
M. Arnold PUECH d'ALISSAC
Président de l'Union Syndicale Agricole de Seine-Maritime (FNSEA 76)
Mme Marie-Françoise GONDARD-ARGENTI
Secrétaire générale de l'Union Nationale des Professions Libérales (UNAPL)
M. Christophe LEFEVRE
Secrétaire national de la Confédération Française de l'Encadrement/Confédération Générale des Cadres (CFE-CGC) en charge de l'Europe et de l'International
M. Jacques LEMERCIER
Ancien Secrétaire général de Force Ouvrière (FO) Communication
Mme Laure BATUT
Membre du secteur Europe-International de la Confédération Force Ouvrière (FO)
M. Pierre-Jean COULON
Secrétaire confédéral Europe-international de la Confédération Française des Travailleurs Chrétiens (CFTC)
Mme Franca SALIS MADINIER
Secrétaire nationale de la Confédération Française Démocratique du Travail (CFDT) Cadres
M. Christophe QUAREZ
Secrétaire fédéral de la Fédération de la Chimie et de l'Energie (FCE) de la Confédération Française Démocratique du Travail (CFDT)
Mme Ozlem YILDIRIM
Conseillère confédérale de la Confédération Générale du Travail (CGT)
M. Denis MEYNENT
Conseiller confédéral de la Confédération Générale du Travail (CGT)
Mme Reine-Claude MADER-SAUSSAYE
Présidente de la Confédération de la Consommation, du Logement et du Cadre de Vie (CLCV)
Mme Geneviève SAVIGNY
Ancienne Secrétaire nationale de la Confédération paysanne
M. Christophe HILLAIRET
Membre du Bureau et du Conseil d'administration de l'Assemblée Permanente des Chambres d'Agriculture (APCA)
M. Jean-Marc ROIRANT
Secrétaire général de la Ligue de l'Enseignement
Mme Christiane BASSET
Vice-présidente de l'Union Nationale des Associations Familiales (UNAF)
Mme Jocelyne LE ROUX
Secrétaire générale adjointe de la Fédération des Mutuelles de France (FMF)
M. Thierry LIBAERT
Fondation pour la Nature et l'Homme (FNH)
M. Michel DUBROMEL
Vice-président de France Nature Environnement (FNE)
HRVATSKA
Mr Davor MAJETIĆ
Director General, Croatian Employers' Association (HUP)
Ms Dragica MARTINOVIĆ DŽAMONJA
Director, Representative Office of the Croatian Chamber of Economy in Brussels
Ms Violeta JELIĆ
General Secretary of the Croatian Chamber of Trades and Crafts
Ms Marija HANŽEVAČKI
General Secretary of the Independent Trade Unions of Croatia (NHS)
Ms Anica MILIĆEVIĆ- PEZELJ
Executive Secretary, Union of Autonomous Trade Unions (UATUC)
Mr Vilim RIBIĆ
Prezident of MATICA – Association of Croatian Trade Unions; Prezident of the Great Council of Independent Union of Research and Higher Education Employees of Croatia
Ms Lidija PAVIĆ-ROGOŠIĆ
Director of ODRAZ – Sustainable Community Development, Croatian civil society organisation
Ms Marina ŠKRABALO
Senior Advisor, GONG
Mr Toni VIDAN
Energy campaigner of environmental CSO Zelena akcija – Friends of the Earth Croatia
ITALIA
Sig. Pietro Vittorio BARBIERI
Portavoce del Forum Terzo Settore – Presidente FISH (Federazione Italiana per il Superamento dell'Handicap)
Sig. ra Giulia BARBUCCI
Area politiche europee e internazionali della CGIL (Confederazione Generale Italiana del Lavoro)
Sig.ra Claudia BUSCHI
Segretariato Generale della CISL (Confederazione Italiana Sindacati Lavoratori)
Sig.ra Marina Elvira CALDERONE
Presidente del Consiglio Nazionale dell'Ordine dei Consulenti del Lavoro – Presidente del Comitato Unitario degli Ordini e Collegi Professionali
Sig. Carmelo CEDRONE
Professore Emerito di Politica Economica Europea Università la Sapienza di Roma – Consulente del Dipartimento Europeo ed Internazionale della UIL (Unione Italiana del Lavoro)
Sig. Stefano CETICA
Presidente di IPER (Istituto per le Ricerche Economiche e Sociali) della UGL (Unione Generale del Lavoro)
Sig. Pietro Francesco DE LOTTO
Direttore Generale di Confartigianato Vicenza
Sig.ra Cinzia DEL RIO
Direttore del Dipartimento Internazionale della UIL (Unione Italiana del Lavoro)
Sig. Gianfranco DELL'ALBA
Direttore della Delegazione di Confindustria presso l'Unione Europea a Bruxelles
Sig. Tommaso DI FAZIO
Presidente nazionale della CIU (Confederazione Italiana di Unione delle professioni intellettuali)
Sig. Giancarlo DURANTE
Direttore degli Affari sociali dell'Associazione Bancaria Italiana – Professore di Sicurezza sociale e libera circolazione dei lavoratori nell'UE all'Università degli Studi La Sapienza di Roma
Sig. Diego DUTTO
Direttore Nazionale LEGACOOPSOCIALI (Associazione Nazionale Cooperative Sociali)
Sig. Emilio FATOVIC
Vice Segretario Nazionale CONFSAL (Confederazione Generale dei Sindacati Autonomi dei Lavoratori)
Sig. Giuseppe GUERINI
Presidente di Federsolidarietà-Confcooperative – Presidente della cooperativa sociale Ecosviluppo
Sig. Giuseppe Antonio Maria IULIANO
Responsabile per le Politiche Internazionali, Segretariato Internazionale della CISL (Confederazione Italiana Sindacati Lavoratori)
Sig. Luca JAHIER
Giornalista, politologo, esperto di associazionismo di promozione sociale e del terzo settore – ACLI
Sig. Antonio LONGO
Presidente del Movimento Difesa del Cittadino – Membro del CNCU (Consiglio Nazionale Consumatori e Utenti)
Sig. Sandro MASCIA
Direttore dell'Ufficio di Confagricoltura a Bruxelles
Sig. Alberto MAZZOLA
Responsabile degli Affari Internazionali delle Ferrovie dello Stato Italiane – Vice Presidente Gruppo Trasporti Business Europe
Sig. Stefano PALMIERI
Area Politiche Europee ed Internazionali della CGIL (Confederazione Generale Italiana del Lavoro)
Sig. Antonello PEZZINI
Professore di Economia e gestione delle imprese nell'Unione europea all'Università degli Studi di Bergamo – Imprenditore nel settore tecnico-tessile
Sig. Maurizio REALE
Direttore dell'Ufficio di Rappresentanza per le Relazioni con le Istituzioni dell'Unione Europea di Coldiretti
Sig. Claudio ROTTI
Presidente di AICE (Associazione Italiana Commercio Estero)
Sig. Marco VEZZANI
Vice Presidente Nazionale CIDA
ΚΥΠΡΟΣ
Mr Michalis ANTONIOU
Assistant Director General, Cyprus Employers & Industrialists Federation
Mr Manthos MAVROMMATIS
Former Prezident, Cyprus Chamber of Commerce and Industry
Mr Nicolaos (Nicos) EPISTITHIOU
Former Secretary General of the Cyprus Hotel Employees Federation OYXEKA-SEK
Mr Andreas PAVLIKKAS
Head of Research and Studies Department, Pancyprian Federation of Labour – PEO
Mr Anastasis YIAPANIS
General Secretary of Panagrotikos Farmers Union
LATVIJA
Mr Vitālijs GAVRILOVS
Prezident of Employers' Confederation of Latvia
Mr Gundars STRAUTMANIS
Vice-prezident of Latvian Chamber of Commerce and Industry
Ms Ariadna ĀBELTIŅA
Coordinator for External Relations, Free Trade Union Confederation of Latvia
Mr Pēteris KRĪGERS
Prezident of Free Trade Union Confederation of Latvia
Ms Gunta ANČA
Chairperson of the Latvian Umbrella Body for Disability Organisations
SUSTENTO
Ms Baiba MILTOVIČA
International and EU Affairs Adviser of Latvian National Association for Consumer Protection
Mr Gustavs NORKĀRKLIS
Chairman of the Board of Association of Latvian Organic Agriculture
LUXEMBOURG
Monsieur Henri WAGENER
Conseiller auprès de Fedil, Business Federation Luxembourg
Monsieur Raymond HENCKS
Conseiller auprès de la Chambre des fonctionnaires et employés publics
Monsieur Jean-Claude REDING
Président de la Chambre des Salariés
Monsieur Norbert GEISEN
Président honoraire de la Fédération des Artisans
Madame Josiane WILLEMS
Directrice de la Centrale paysanne
MAGYARORSZÁG
Dr András EDELÉNYI
Expert, Hungarian Chamber of Commerce and Industry
Dr István KOMORÓCZKI
Economic Advisor to the Prezident of COOP Federation
Ms Katalin Elza SÜLE
Prezident, Hungarian Chamber of Agriculture of Zala County
Prezident, National Association of Hungarian Farmers' Societies of Zala County
Ms Júlia Borbála VADÁSZ
Permanent Delegate in Brussels of the Confederation of Hungarian Employers and Industrialists
Dr Piroska KÁLLAY
Coordinator for Committees (Equality, Youth, International, Pensioners) of the LIGA-Democratic League of Independent Trade Unions
Ms Erika NEMESKÉRINÉ KOLLER
International secretary at the Forum for the Co-operation of Trade Unions
Dr Miklós PÁSZTOR
Expert, National Federation of Workers' Council
Dr János WELTNER
Senior consultant, Semmelweis University in Budapest
Dr Etele BARÁTH
Hon. university professor, Hungarian Society for Urban Planning
Dr Ágnes CSER
Representative of the Hungarian Alliance for Children and Youth
Ms Kinga JOÓ
Vice-prezident, National Association of Large Families
Mr Ákos TOPOLÁNSZKY
Prezident, Federation of the Hungarian Drug Therapeutic Institutes
MALTA
Mr Stefano MALLIA
Former Prezident of the Malta Chamber of Commerce and Industry and an ex-officio Council Member and Member of the Chamber Statute Revision Committee
Mr Tony ZAHRA
Prezident, Malta Hotels and Restaurants Association
Mr Charles VELLA
Research & Information Executive; Secretary to the GWU National Council
Dr Philip VON BROCKDORFF
Consultant, Union Ħaddiema Magħqudin
Mr Ben RIZZO
Prezident, Civil Society Committee within the Malta Council for Economic and Social Development (MCESD)
NEDERLAND
Mr Winand Leo Emile QUAEDVLIEG
Head, Brussels office, VNO-NCW and MKB Nederland
Mr Klaas Johan OSINGA
Senior Adviser, International Affairs at LTO NEDERLAND
Mrs Marjolijn BULK
Adviser, European Affairs at FNV
Mr Martinus Cornelis SIECKER
Former Trade Union Official, Netherlands Trade Union Federation (FNV)
Mrs Annie VAN WEZEL
Policy Adviser, European and International Affairs at FNV
Mrs Melanie I. BOUWKNEGT
Advisor, CNV Nederland
Mrs Cathelijne C.J. MULLER
Advisor, VCP
Mr Dick WESTENDORP
Former Prezident, „consumentenbond“
Mr Jan Willem Hendrik DIRX
Advisor and directorate secretariat to the management of „Natuur and Milieu“. Responsible for the „groene11“ (partnership between the main Dutch nature and environmental organisations)
ÖSTERREICH
Ms Christa SCHWENG
Senior Advisor of the „Wirtschaftskammer Österreich“ (Austrian Economic Chamber); department for social policy and health
Mr Michael IKRATH
Secretary General of the „Österreichischer Sparkassenverband“ (Austrian Association of savings banks)
Mr Gerhard RIEMER
Consultant of the „Vereinigung der Österreichischen Industrie“ (Federation of the Austrian Industry)
Mr Ferdinand MAIER
Former Secretary General of the „Österreichischer Raiffeisenverband“ (Austrian Raiffeisen-Association)
Mr Thomas DELAPINA
Senior advisor of the „Arbeiterkammer Wien“ (Chamber of Labour of the Federal Land Vienna)
Mr Thomas WAGNSONNER
Deputy Director of the „Arbeiterkammer Niederösterreich“ (Chamber of Labour of the Federal Land of Lower Austria)
Mr Oliver RÖPKE
Head of the „ÖGB-Europabüro an der Ständigen Vertretung Österreichs bei der EU in Brüssel“ (Bureau for European Affairs of the Austrian Trade Union at the Permanent Representative of Austria at the EU in Brussels)
Mr Wolfgang GREIF
Head of the department of the „ÖGB“ (Austrian Trade Union Association) betreffend 'Europa, Konzerne und Internationale Beziehungen' (Europe, multinational companies and international relations)
Mr Thomas KATTNIG
Head of the 'Bereich für Internationales, EU und Daseinsvorsorge in der Gewerkschaft der Gemeindebediensteten sowie der Gewerkschaft für Kunst, Medien, Sport und freie Berufe' (in the field of international affairs, EU and services of general interest of the trade union for employees of municipalities as well as for the trade union of media, sports and independent professions)
Mr Rudolf KOLBE
Prezident of the 'Kammer der Architekten und Ingenieurkonsulenten für Oberösterreich und Salzburg' (Chamber of architects and consultants for engineering for the Federal Land of Upper Austria and the Federal Land of Salzburg)
Mr Andreas THURNER
Officer of the „Landwirtschaftskammer Österreich — Büro Brüssel“ (Chamber of agriculture in Austria – Office in Brussels)
Mr Alfred GAJDOSIK
Employee of „Hotel Marriott/PCC-Erhaltungs- und ErrichtungsgesmbH“ (Marriott Hotel Vienna/(PCC-preservation and accommodation-limited partnership company)
POLSKA
Mr Jacek Piotr KRAWCZYK
Vice-prezident, Confederation Lewiatan
Mr Lech Józef PILAWSKI
Director General, Confederation Lewiatan
Mr Andrzej MALINOWSKI
Prezident, Employers of Poland
Mr Janusz PIETKIEWICZ
Vice-prezident, Employers of Poland
Mr Jarosław Maciej MULEWICZ
Consultant, Association of Employers Business Centre Club
Mr Krzysztof OSTROWSKI
Director of the Interventions Bureau, Association of Employers Business Centre Club
Mr Jan KLIMEK
Vice-prezident, Polish Craft Association
Mrs Dorota GARDIAS
Expert, Trade Union Forum
Mrs Wioletta JANOSZKA
Member of the Board, Trade Union Forum
Mr Andrzej ADAMCZYK
Secretary of the Foreign Affairs Office, Independent and Self-Governing Trade Union „Solidarność“
Mr Marian KRZAKLEWSKI
Expert, Independent and Self-Governing Trade Union „Solidarność“
Mr Franciszek Bogdan BOBROWSKI
Vice-prezident, All-Poland Alliance of Trade Unions
Mr Wincenty Sławomir BRONIARZ
Prezident of the Polish Teachers' Union/All-Poland Alliance of Trade Unions
Mr Adam ROGALEWSKI
Expert, All-Poland Alliance of Trade Unions
Mr Krzysztof Stanisław BALON
Secretary of the Programming Committee, Working Community of Associations of Social Organisations WRZOS
Mrs Karolina Lidia DRESZER-SMALEC
Expert, All-Poland Federation of Non-Governmental Organisations
Mr Krzysztof KAMIENIECKI
Expert, Polish Ecological Club
Mr Michał Grzegorz MODRZEJEWSKI
Honorary Prezident of the Union of the Rural Youth
Mr Krzysztof Jerzy PATER
Member, Polish Scouting Association
Mrs Elżbieta Maria SZADZIŃSKA
Expert, Consumers Federation
Mrs Teresa TISZBIEREK
Expert, Association of the Voluntary Fire Brigades of the Republic of Poland
PORTUGAL
Mr Gonçalo Cristóvão Aranha da Gama LOBO XAVIER
Adviser to the Management Board of AIMMAP – the Association of Portuguese Metallurgical, Mechanical Engineering and Similar Industrial Companies; Member appointed by CIP – Confederation of Enterprises of Portugal, since January 2013 (CIP)
Mr Luís Miguel CORREIA MIRA
Secretary-general, Portuguese Farmers' Confederation (CAP)
Mr Pedro D'ALMEIDA FREIRE
Vice-prezident, Confederation of Portuguese Commerce and Services (CCP)
Mr Paulo BARROS VALE
Businessman, Director of the Portuguese Business Association (AEP)
Mr Mário David FERREIRINHA SOARES
Professor, Member of the National Council of the General Confederation of Portuguese Workers – Inter-union (CGTP-IN)
Mr Carlos Manuel ALVES TRINDADE
Member of the Executive Committee, National Council of the Portuguese General Workers' Confederation (CGTP-IN)
Mr Carlos Manuel SIMÕES DA SILVA
Secretary-General of UGT (União Geral de Trabalhadores/Portuguese General Workers Trade-Union)
Mr João DIAS DA SILVA
Vice-Prezident of the Board of the Teachers' Trade Union for the North Region
Mr Jorge PEGADO LIZ
Lawyer, Consumer Protection Association (DECO)
Mr Carlos Matias RAMOS
Prezident of the Portuguese Association of Engineers
Mr Francisco Bernardino da SILVA
Secretary-general of CONFAGRI, Prezident of the Portuguese National Federation of Mutual Agricultural Credit Banks (Portuguese Cooperative Banks) (FENACAM)
Mr Lino da SILVA MAIA
Prezident of the National Confederation of Solidarity Institutions (CNIS)
ROMÂNIA
Petru Sorin DANDEA
Vice-prezident at The National Trade Union Confederation Cartel ALFA
Dumitru FORNEA
Confederal Secretary responsible for the International Relations of the National Trade Union Confederation – MERIDIAN
Minel IVAȘCU
Secretary General at The National Trade Union Block (BNS)
Liviu LUCA
Prim-vice-prezident at The National Trade Union Confederation CNSLR-FRATIA
Sabin RUSU
Secretary General – Confederation of Democratic Trade Unions in Romania
Ana BONTEA
Director of the Department for Legal Affairs and Social Dialogue, National Council of Small and Medium Sized Private Enterprises in Romania (CNIPMMR)
Mihai MANOLIU
Prezident, The Confederation of Romanian Employers (CNPR)
Aurel Laurențiu PLOSCEANU
Prezident, General Union of Industrialists in Romania (UGIR)
Octavian Cătălin ALBU
Secretary General of Romanian National Employers Organisation (PNR)
Irinel Eduard FLORIA
Employers Confederation Concordia (Concordia)
Cristian PÎRVULESCU
Prezident, Asociația Pro Democrația (ApD), non-governmental, non-profit association
Ionuț SIBIAN
Executive Director, Civil Society Development Foundation (CSDF)
Mihai IVAȘCU
Camera de Comerț și Industrie a României
Marius Eugen OPRAN
Institutul Național de C& D pentru Fizică și Inginerie Nucleară; Institutul Național de C&D Fizica Laserelor Plasmei și Radiației;
Victor ALISTAR
Transparency International România
SLOVENIJA
Mr Jože SMOLE
Secretary General, ZDS – Association of Employers of Slovenia
Mr Dare STOJAN
Director, Businessman, AVITEL d.o.o.
Ms Nadja GÖTZ
Legal Adviser of Public Services Trade Unions Confederation of Slovenia
Mr Jakob Krištof POČIVAVŠEK
Secretary General of the Confederation of Trade Unions of Slovenia PERGAM
Mr Andrej ZORKO
Executive Secretary, Governing Board of the Slovenian Association of Free Trade Unions
Mr Primož ŠPORAR
Chief Executive Officer of SKUP, Association of Private Institutes
Mr Branko RAVNIK
Director of Chamber of Agriculture and Forestry of Slovenia (CAFS)
SLOVENSKO
Mr Peter MIHÓK
Prezident of the Slovak Chamber of Commerce and Industry and Vice Prezident of the Economic and Social Council of the Slovak Republic
Ms Martina ŠIRHALOVÁ
Project manager, Federation of employers' associations (AZZZ)
Ms Jarmila DÚBRAVSKÁ
Director of the Department of Agriculture and Services, Slovak Agriculture and Food Chamber (SPPK)
Mr Emil MACHYNA
Prezident of the Slovak Metalworkers Federation (KOVO)
Mr Anton SZALAY
Prezident of the Slovak Trade Union of Health and Social Services
Ms Mária MAYEROVÁ
Prezident of the Slovak Trade Union of Public Administration and Culture (SLOVES)
Mr Vladimír BÁLEŠ
Professor, Slovak University of Technology in Bratislava
Mr Juraj SIPKO
Director of the Institute of Economic Research, Slovak Academy of Science
Mr Rudolf KROPIL
Prezident of the Slovak Rectors' Conference
SUOMI
Ms Tellervo KYLÄ-HARAKKA-RUONALA
Director, Infrastructure and Environment, Confederation of Finnish Industries
Mr Jukka AHTELA
LL.M., Chairman of the Board, Senior Advisor, Ahtela Consulting Oy
Mr Timo VUORI
Executive Vice Prezident, Finland Chamber of Commerce
Mr Markus PENTTINEN
Head of International Affairs, Confederation of Professional and Managerial Staff in Finland Akava
Mr Pekka RISTELÄ
Director, FinUnions – Finnish Trade Union Representation to the EU
Ms Marianne MUONA
Senior Advisor on International Affairs, Finnish Confederation of Professionals STTK
Ms Pirkko RAUNEMAA
M.Sc. (Agriculture and Forestry), Council of Home Economics and Consumer Associations
Mr Simo TIAINEN
Director, Office of Finnish Agriculture and Cooperatives, Central Union of Agricultural Producers and Forest Owners MTK
Mr Pasi MOISIO
Director, Permanent Representative to the EU of the Finnish transport and logistics organisations
SVERIGE
Ms Karin Ebba Sofia EKENGER
Director/Senior Advisor, Confederation of Swedish Enterprise
Mr Nils-Olof Krister ANDERSSON
Head of the Tax Policy Department, Confederation of Swedish Enterprise
Mr Thord Stefan BACK
Director Sustainable Logistics, Swedish Confederation of Transport Enterprises
Mr Erik Rolf Lennart SVENSSON
Board Member, Almega AB
Ms Ellen Paula NYGREN
Ombudsman, Swedish Trade Union Confederation
Mr Frank Thomas ABRAHAMSSON
Swedish Trade Union for Service and Communications Employees
Ms Berivan Muhriban ÖNGÖRUR
International Secretary, Swedish Confederation of Professional Employees
Mr Bo Gunnar Alexander JANSSON
Prezident, National Union of Teachers in Sweden
Ms Ariane Elisabeth RODERT
EU Policy Advisor, National Forum for Voluntary Organizations
Mr Oskar Kristersson WALLNER
Expert, National Council of Swedish Youth Organisations (LSU)
Ms Sofia Karin Anna BJÖRNSSON
Acting director, Federation of Swedish Farmers (LRF), Brussels Office
Ms Ulrika WESTERLUND
Prezident, Swedish Federation for Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Rights (RFSL)
UNITED KINGDOM
Mr George Traill LYON
Independent Lawyer – formerly BAE Systems
Mr Roger Martin BARKER
Director, Corporate Governance and Professional Standards, Institute of Directors
Ms Brenda KING
Director, African and Caribbean Diversity
Dr David John SEARS
Consultant and former Deputy Director General British Chamber of Commerce
Ms Madi SHARMA
Entrepreneur and consultant and Founder of Women's Economic and Social Think Tank and Make a Difference Ideas Centre supporting female empowerment
Mr John WALKER
Director of European Alliance of Small Business, Business Consultant and former National Chairman of Federation of Small Business
Mr Jonathan PEEL
Business and Trade Consultant
Mr Brendan James BURNS
Management Consultant and Financial Investor
Mr Brian CURTIS
Former Chair/Prezident in National Union of Rail, Maritime and Transport Workers and WTUC
Ms Diane KELLY
UNISON Assistant Branch Secretary
Ms Kathleen WALKER SHAW
Head of European Office for GMB Trade Union
Ms Agnes TOLMIE
Senior Union Representative, UNITE Union, and Manager, Royal Bank of Scotland
Ms Judy MCKNIGHT
Former General Secretary, National Association of Probation Officers (NAPO)
Mr Nicholas CROOK
Head of International Relations, UNISON, and member of the Executive of the European Federation of Public Service Unions
Mr Amarjite SINGH
CWU Branch Secretary, Royal Mail. Chair of CWU National Race Advisory Board
Mr Martin MAYER
First Yorkshire Bus PLC, UNITE Branch Secretary
Dr Rose D'SA
Consultant in EU, Commonwealth and International Law including legal education and Distance Learning
Ms Jane MORRICE
Communications Consultant, Deputy Chief Equality Commissioner – Northern Ireland
Sir Stuart ETHERINGTON
Chief Executive for the National Council for Voluntary Organisations (NCVO)
Mr Michael SMYTH
Economist, Academic, University of Ulster
Mr Tom JONES
Farmer; Vice-Prezident of the Wales Council for Voluntary Action (WCVA)
Ms Irene OLDFATHER
Director, Health and Social Care Alliance
Ms Marina YANNAKOUDAKIS
Consultant on Women's Rights
Sir Graham WATSON
Managing Director, Consultant, Honorary Prezident and co-founder of Climate Parliament (London) and Chairman of Europe Active, the European Health and Fitness Association
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/80 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1601
ze dne 22. září 2015,
kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. |
(2) |
V souladu s článkem 80 Smlouvy o fungování EU se mají politiky Unie v oblasti kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví a jejich provádění řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy a akty Unie přijaté v této oblasti mají obsahovat vhodná opatření pro uplatňování této zásady. |
(3) |
Nedávná krize v oblasti Středomoří přiměla orgány Unie k tomu, že okamžitě potvrdily existenci mimořádných migračních toků v daném regionu a vyzvaly ke konkrétním opatřením solidarity vůči členským státům, jež jsou vystaveny největšímu náporu migrantů. Zejména na společném zasedání ministrů zahraničních věcí a vnitra dne 20. dubna 2015 Komise předložila desetibodový plán okamžitých opatření, která mají být přijata v reakci na tuto krizi, včetně závazku posouzení možnosti nouzového relokačního mechanismu. |
(4) |
Na svém zasedání dne 23. dubna 2015 Evropská rada rozhodla mimo jiné o posílení vnitřní solidarity a odpovědnosti a zavázala se zejména k posílení nouzové pomoci při mimořádných událostech poskytované členským státům, jež jsou vystaveny největšímu náporu migrantů, a zvážení možnosti organizování nouzové relokace mezi členskými státy na dobrovolném základě, jakož i k rozmístění týmů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) v nejvíce zatížených členských státech za účelem společného vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu, včetně registrace a snímání otisků prstů. |
(5) |
Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středozemním moři v poslední době, reagovala solidárně a na základě spravedlivého rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti ve prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech. |
(6) |
Vedle opatření v oblasti azylu by členské státy, jež jsou vystaveny největšímu náporu migrantů, měly zintenzivnit své úsilí s cílem zavést opatření, která jim umožní vyrovnat se se smíšenými migračními tlaky na vnějších hranicích Unie. Tato opatření by měla zaručovat práva osob, jež potřebují mezinárodní ochranu, a předcházet nelegální migraci. |
(7) |
Na zasedáních konaných ve dnech 25. a 26. června 2015 Evropská rada mimo jiné rozhodla, že by měly být současně rozpracovány tři klíčové aspekty: relokace/přesídlení, návrat/zpětné přebírání osob/reintegrace a spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. Evropská rada se s ohledem na současnou mimořádnou situaci a závazek zesílit solidaritu a odpovědnost zejména dohodla, že v průběhu dvou let dojde k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států, na čemž se budou podílet všechny členské státy. |
(8) |
Specifické situace členských států jsou důsledkem zejména migračních toků v jiných zeměpisných oblastech, jako je například migrační trasa ze západního Balkánu. |
(9) |
Několik členských států se potýká s výrazným nárůstem celkového počtu migrantů, včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří přišli na jejich území v roce 2014, a v některých tato situace přetrvává i v roce 2015. Několika členským státům byla poskytnuta mimořádná finanční pomoc Komise a operativní podpora úřadu EASO s cílem pomoci jim vypořádat se s tímto zvýšeným nárůstem. |
(10) |
Z členských států, které zažily zvlášť vysoké tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí. |
(11) |
Dne 20. července 2015 bylo s ohledem na specifickou situaci členských států přijato na základě konsensu usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o relokaci 40 000 osob s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany z Itálie a Řecka. V průběhu dvou let bude přemístěno 24 000 osob z Itálie a 16 000 osob z Řecka. Dne 14. září 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/1523 (2), kterým se vytvořil dočasný a výjimečný mechanismus pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států. |
(12) |
V důsledku rostoucího počtu migrantů přicházejících do Řecka a z Řecka se během uplynulých měsíců migrační tlak na jižních vnějších pozemních i námořních hranicích opět prudce zvýšil a posun migračních toků pokračoval z centrálního Středomoří do východního Středomoří a směrem k západobalkánské trase. Vzhledem k této situaci by měla být odůvodněna další dočasná opatření, aby se zmírnil azylový tlak v Itálii a Řecku. |
(13) |
Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) docházelo v prvních osmi měsících roku 2015 k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách v centrálním a východním Středomoří. Od počátku roku 2015 dorazilo do Itálie nelegálně přibližně 116 000 migrantů (včetně asi 10 000 nelegálních migrantů, kteří byli místními orgány zaregistrováni, avšak musí být ještě potvrzeni v údajích agentury Frontex). Během května a června roku 2015 odhalila agentura Frontex 34 691 případů nedovoleného překročení hranic a v červenci a srpnu pak 42 356 těchto případů, což představuje nárůst o 20 %. Silný nárůst zaznamenalo v roce 2015 i Řecko, kam se dostalo více než 211 000 nelegálních migrantů (včetně přibližně 28 000 nelegálních migrantů, kteří byli místními orgány zaregistrováni, ale musí být ještě potvrzeni v údajích agentury Frontex). Během května a června roku 2015 odhalila agentura Frontex 53 624 případů nedovoleného překročení hranic a v červenci a srpnu pak 137 000 těchto případů, což představuje nárůst o 250 %. Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů zjištěných v těchto dvou regionech tvořili státní příslušníci států, které podle údajů Eurostatu dosahují vysoké míry uznaných žádostí o azyl v Unii. |
(14) |
Podle údajů Eurostatu a úřadu EASO požádalo od ledna do července roku 2015 v Itálii o mezinárodní ochranu 39 183 osob ve srovnání s 30 755 osobami za stejné období roku 2014 (nárůst o 27 %). Podobný nárůst počtu žádostí zaznamenalo Řecko se 7 475 žadateli (nárůst o 30 %). |
(15) |
V rámci migrační a azylové politiky byla na podporu Itálie a Řecka dosud přijata řada opatření, včetně poskytnutí značné pomoci při mimořádných událostech a operativní podpory úřadu EASO. Itálie a Řecko byly druhým a třetím největším příjemcem finančních prostředků vyplacených v období 2007–2013 v rámci obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (SOLID) a navíc obdržely značné finanční prostředky na mimořádnou pomoc. Itálie a Řecko budou pravděpodobně i v období let 2014–2020 nadále hlavními příjemci prostředků z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). |
(16) |
V důsledku pokračující nestability a konfliktů v bezprostředním sousedství Itálie a Řecka a v důsledku dopadů migračních toků na jiné členské státy je velmi pravděpodobné, že na jejich migrační a azylové systémy bude i nadále vyvíjen značný a stále rostoucí tlak, přičemž významná část migrantů může potřebovat mezinárodní ochranu. Z toho vyplývá, že je nezbytně nutné projevit solidaritu vůči Itálii a Řecku a doplnit dosud přijatá opatření o dočasná opatření v oblasti azylu a migrace. |
(17) |
Dne 22. září 2015 vzala Rada na vědomí ochotu a připravenost členských států podílet se v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, jimiž se politika Unie v oblasti azylu a migrace řídí, na relokaci 120 000 osob s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Rada se proto rozhodla toto rozhodnutí přijmout. |
(18) |
Je vhodné připomenout, že rozhodnutí (EU) 2015/1523 ukládá Itálii a Řecku povinnost zajistit strukturální řešení výjimečných tlaků, kterým čelí jejich azylové a migrační systémy, tím, že vytvoří pevný a strategický rámec pro reakci na krizovou situaci a posílí probíhající reformní proces v těchto oblastech. Plány, které Itálie a Řecko za tímto účelem předložily, by měly být aktualizovány s cílem zohlednit toto rozhodnutí. |
(19) |
Vzhledem k tomu, že se Evropská rada dohodla na souboru vzájemně propojených opatření, měla by být Komisi svěřena pravomoc, bude-li to vhodné a byla-li dotčenému členskému státu poskytnuta možnost vyjádření, pozastavit uplatňování tohoto rozhodnutí po omezenou dobu, pokud Itálie nebo Řecko v tomto ohledu nedodrží své závazky. |
(20) |
Od 26. září 2016 by mělo být 54 000 žadatelů přemístěno úměrně z Itálie a Řecka do jiných členských států. Rada a Komise by měly situaci v souvislosti s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sledovat. Komise by podle potřeby měla předložit návrhy na změnu tohoto rozhodnutí s cílem řešit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména těch, jež jsou vystaveny největšímu náporu. Přitom by měla přihlédnout k názorům členských států, které budou pravděpodobnými příjemci pomoci. Bude-li toto rozhodnutí pozměněno ve prospěch jiného členského státu, měl by tento členský stát ke dni vstupu dotčeného pozměňujícího rozhodnutí Rady v platnost předložit Radě a Komisi plán, jenž by měl zahrnovat náležitá opatření v oblasti azylu, prvního přijetí a navracení, posílení kapacity, kvality a výkonnosti jeho systémů v těchto oblastech, jakož i opatření k zajištění náležitého provádění tohoto rozhodnutí s cílem umožnit mu po skončení použitelnosti tohoto rozhodnutí lépe zvládat možný zvýšený příliv migrantů na jeho území. |
(21) |
Pokud by jakýkoli členský stát čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat dočasné zproštění povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí. |
(22) |
V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by zamýšlená opatření ve prospěch Itálie a Řecka měla mít dočasnou povahu. Období 24 měsíců je přiměřené k zajištění reálného dopadu opatření stanovených tímto rozhodnutím na podporu schopnosti Itálie a Řecka řešit významné migrační toky na jejich území. |
(23) |
Opatření za účelem relokace z Itálie a Řecka stanovená tímto rozhodnutím představují dočasné odchýlení se od pravidla stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (3), podle nějž by jinak Itálie a Řecko byly příslušné k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu na základě kritérií uvedených v kapitole III daného nařízení, jakož i dočasné odchýlení se od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení. Ostatní ustanovení nařízení (EU) č. 604/2013, včetně prováděcích pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 (4) a v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 118/2014 (5), se dále použijí, včetně pravidel týkajících se povinnosti přemisťujícího členského státu uhradit nutné náklady spojené s přemístěním žadatele do členského státu relokace a spolupráce při přemísťování mezi členskými státy, jakož i předávání informací pomocí elektronické komunikační sítě DubliNet. Toto rozhodnutí zakládá rovněž odchylku od požadavku souhlasu poskytnutého žadatelem o mezinárodní ochranu podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (6). |
(24) |
Na základě relokačních opatření nejsou členské státy zbaveny povinnosti uplatňovat nařízení (EU) č. 604/2013 v plném rozsahu, včetně ustanovení týkajících se opětovného sloučení rodin, zvláštní ochrany nezletilých osob bez doprovodu a diskrečního ustanovení z humanitárních důvodů. |
(25) |
Bylo nutné určit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří žadatelé a kolik jich má být přemístěno z Itálie a Řecka, aniž by byla dotčena rozhodnutí na vnitrostátní úrovni týkající se žádostí o azyl. Počítá se se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem vymezené prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení v prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tato prahová hodnota měla v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě relokace. Na druhou stranu by musela v maximální možné míře předcházet tomu, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli přemístěni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. V tomto rozhodnutí by měla být použita prahová hodnota 75 %, která vychází z nejnovějších dostupných aktualizovaných čtvrtletních údajů Eurostatu o rozhodnutích vydaných v prvním stupni. |
(26) |
Účelem dočasných opatření je odlehčit Itálii a Řecku od vysokého azylového tlaku, zejména tím, že se přemístí významná část žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie a Řecka po dni, od kterého se použije toto rozhodnutí. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka v roce 2015, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie a Řecka mělo být přemístěno celkem 120 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 43 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří v července a srpnu 2015 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka. S ohledem na dostupné celkové údaje o případech nedovoleného překročení hranic v roce 2015 představuje relokace stanovená v tomto rozhodnutí spravedlivé sdílení zátěže mezi Itálií a Řeckem na jedné straně a ostatními členskými státy na straně druhé. Vzhledem k předmětným číselným údajům by mělo být přemístěno 13 % z těchto žadatelů z Itálie, 42 % z Řecka a 45 % by mělo být přemístěno způsobem stanoveným v tomto rozhodnutí. |
(27) |
Do tří měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost může členský stát za výjimečných okolností oznámit Radě a Komisi, že není schopen se podílet na procesu relokace v rozsahu až 30 % žadatelů mu přidělených v souladu s tímto rozhodnutím, přičemž uvede řádně podložené důvody, které jsou slučitelné se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Tyto výjimečné okolnosti zahrnují zejména situaci vyznačující se náhlým a masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí v rozsahu, který by vyvíjel extrémní tlak i na kvalitně připravený azylový systém jinak řádně fungující v souladu s příslušným acquis Unie v oblasti azylu, nebo natolik pravděpodobným nebezpečím náhlého a masivního přílivu státních příslušníků třetích zemí, že vyžaduje bezprostřední zásah. Na základě posouzení by Komise měla předložit Radě návrhy na prováděcí rozhodnutí o dočasném pozastavení relokace až 30 % žadatelů přidělených dotyčnému členskému státu. Kde to bude důvodné, může Komise navrhnout prodloužení lhůty pro relokaci zbývajících přidělených žadatelů o nejvýše dvanáct měsíců po uplynutí doby použitelnosti tohoto rozhodnutí. |
(28) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění relokace v případě úměrné relokace 54 000 žadatelů z Itálie a Řecka do jiných členských států, v případě, že by účast jednoho nebo více členských států na relokaci žadatelů měla být pozastavena, nebo v situaci, kdy se relokace na základě příslušných oznámení Radě účastní i jiné členské státy nebo přidružené státy, měly by být Radě svěřeny prováděcí pravomoci. Svěření těchto pravomocí Radě je odůvodněné s ohledem na politicky citlivou povahu těchto opatření, která se dotýkají vnitrostátních pravomocí, pokud jde o přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států, a na potřebu zajistit schopnost pohotově se přizpůsobovat rychle se vyvíjející situaci. |
(29) |
Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením (EU) č. 516/2014 podporuje operace s dohodnutým rozdělením zátěže mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. V čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 se stanoví, že členské státy mají možnost zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu ve svých vnitrostátních programech, zatímco článek 18 uvedeného nařízení stanoví možnost vyplacení jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jiného členského státu. |
(30) |
S ohledem na provádění zásady solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti a vzhledem ke skutečnosti, že toto rozhodnutí představuje další rozvoj politiky v této oblasti, je vhodné zajistit, aby členské státy, které podle tohoto rozhodnutí přemisťují žadatele s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany z Itálie a Řecka, obdržely jednorázovou částku za každou přemístěnou osobu ve stejné výši, jaká je stanovena v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014, tj. 6 000 EUR, která jim bude vyplacena za použití stejných postupů. To s sebou nese omezenou a dočasnou odchylku od článku 18 uvedeného nařízení, jelikož jednorázová částka by měla být vyplacena za přemístěné žadatele, a nikoli za osoby požívající mezinárodní ochrany. Takové dočasné rozšíření skupiny potenciálních příjemců jednorázové částky se skutečně jeví jako nedílná součást nouzového režimu zavedeného tímto rozhodnutím. Pokud jde o náklady na přesun osob přemístěných podle tohoto rozhodnutí, je navíc vhodné stanovit, aby Itálie a Řecko obdržely jednorázovou částku ve výši nejméně 500 EUR na každou osobu přemístěnou z jejich území, s přihlédnutím ke skutečným nákladům nezbytným k přemístění žadatele do členského státu relokace. Členské státy by měly být oprávněny získat dodatečné předběžné financování na provádění činností podle tohoto rozhodnutí, které by mělo být vyplaceno v roce 2016 na základě přezkumu jejich národních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. |
(31) |
Je nutno zajistit zavedení rychlého řízení o relokaci a provádění dočasných opatření doplnit úzkou administrativní spoluprací mezi členskými státy a operativní podporou poskytovanou úřadem EASO. |
(32) |
Během celého řízení o relokaci až do provedení přesunu žadatele by se měl brát ohled na národní bezpečnost a veřejný pořádek. Jestliže se členský stát důvodně domnívá, že určitý žadatel představuje hrozbu pro jeho národní bezpečnost nebo veřejný pořádek, měl by o této skutečnosti informovat ostatní členské státy, přičemž musí plně dodržet základní práva žadatele, včetně příslušných pravidel ochrany údajů. |
(33) |
Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být přemístěni z Itálie a Řecka, je třeba dát přednost zranitelným žadatelům ve smyslu článků 21 a 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU (7). V tomto ohledu by měly být prvořadé veškeré zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. Prvořadý ohled se musí vždy brát na nejlepší zájmy dítěte. |
(34) |
Integrace žadatelů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, do hostitelské společnosti je základním prvkem řádně fungujícího společného evropského azylového systému. Při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem relokace, by proto měly být zvláště zohledněny specifické kvalifikace a charakteristiky dotyčných žadatelů, například jejich jazykové dovednosti a další konkrétní údaje založené na prokázaných rodinných, kulturních či sociálních vazbách, což by mohlo usnadnit jejich integraci do členského státu relokace. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být brána v potaz schopnost členského státu relokace poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu a potřeba zajistit spravedlivé rozdělení těchto žadatelů mezi členskými státy. Při řádném dodržení zásady nediskriminace mohou členské státy relokace uvést, které žadatele s ohledem na výše uvedené údaje upřednostňují, a Itálie a Řecko na tomto základě a za konzultace s úřadem EASO a případně se styčnými úředníky vytvoří seznam možných žadatelů určených pro relokaci do daného členského státu. |
(35) |
Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 se použijí i na žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Žadatelé by kromě toho měli být informováni o řízení o relokaci stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o relokaci, které představuje rozhodnutí o přemístění ve smyslu článku 26 nařízení (EU) č. 604/2013. Vzhledem k tomu, že žadatel nemá podle právních předpisů Unie právo vybírat si členský stát příslušný pro jeho žádost, měl by mít, výlučně za účelem zajištění jeho základních práv v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013, právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o relokaci. V souladu s článkem 27 uvedeného nařízení mohou členské státy ve svém vnitrostátním právu stanovit, že odvolání proti rozhodnutí o přemístění neznamená automatický odklad přemístění žadatele, ale že dotčená osoba může požádat o odložení výkonu rozhodnutí o přemístění, dokud nebude rozhodnuto o jejím odvolání. |
(36) |
Před přesunem do členského státu relokace a po něm požívají žadatelé práva a záruky stanovené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (8) a 2013/33/EU (9), a to i pokud jde o jejich zvláštní potřeby přijetí a procesní potřeby. Na žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, se kromě toho nadále použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (10) a na navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají právo setrvat na daném území, se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (11). Na výše uvedené se vztahují omezení týkající se uplatňování daných směrnic. |
(37) |
V souladu s acquis Unie by měly Itálie a Řecko zajistit výkonný mechanismus identifikace, registrace a snímání otisků prstů pro účely řízení o relokaci, tak aby bylo možné rychle určit totožnost osob, které potřebují mezinárodní ochranu a které jsou způsobilé pro relokaci, a určit migranty, kteří pro mezinárodní ochranu způsobilí nejsou, a měli by proto být navráceni. To by se mělo vztahovat i na osoby, které vstoupily na území Itálie nebo Řecka mezi 24. březnem a 25. zářím 2015, aby byly způsobilé pro relokaci. Není-li dobrovolné navrácení proveditelné a další opatření stanovená ve směrnici 2008/115/ES nedokáží zabránit dalšímu pohybu, měla by být neprodleně a účinně uplatněna zajišťovací opatření v souladu s kapitolou IV uvedené směrnice. Žadatelé, kteří se řízení o relokaci vyhýbají, by měli být z relokace vyloučeni. |
(38) |
Měla by být přijata opatření za účelem zamezení dalšího pohybu přemístěných osob z členského státu relokace do jiných členských států, který by mohl bránit účinnému uplatňování tohoto rozhodnutí. Členské státy by měly v souladu s právem Unie přijmout nezbytná preventivní opatření v oblasti přístupu k sociálním dávkám a opravným prostředkům. Žadatelé by navíc měli být informováni o důsledcích následného nedovoleného pohybu uvnitř členských států a o tom, že pokud jim členský stát relokace poskytne mezinárodní ochranu, mají nárok na práva spojená s mezinárodní ochranou pouze v tomto členském státě. |
(39) |
Kromě toho by v souladu s cíli vymezenými ve směrnici 2013/33/EU měla harmonizace podmínek přijímání žadatelů napříč členskými státy napomoci omezení dalšího pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu způsobeného rozdílnostmi v podmínkách přijímání. Za účelem dosažení téhož cíle by členské státy měly zvážit, zda zavedou povinnost hlášení se a poskytnou žadatelům o mezinárodní ochranu materiální podmínky přijetí zahrnující ubytování, stravu a ošacení pouze ve formě věcného plnění, jakož i zda případně zajistí, aby byli žadatelé přesunuti přímo do členského státu relokace. Podobně by v souladu s azylovým a schengenským acquis, s výjimkou závažných humanitárních důvodů, neměly členské státy v době posuzování žádostí o mezinárodní ochranu poskytovat žadatelům své cestovní doklady ani jinou pomoc, například finanční, která by jim mohla usnadnit nedovolený pohyb do jiných členských států. V případě nedovoleného přesunu do jiných členských států by žadatelé o mezinárodní ochranu nebo osoby požívající mezinárodní ochrany měli mít povinnost vrátit se do členského státu relokace a dotčený členský stát by měl tyto osoby neprodleně přijmout zpět. |
(40) |
Aby se zabránilo dalšímu pohybu osob požívajících mezinárodní ochrany, měly by členské státy rovněž informovat tyto osoby o podmínkách, za nichž mohou legálně vstoupit do jiného členského státu a pobývat tam, a měly by mít možnost uložit povinnost hlášení se. Podle směrnice 2008/115/ES by měly členské státy od osob požívajících mezinárodní ochrany, které nelegálně pobývají na jejich území, požadovat okamžitý návrat do členského státu relokace. Odmítne-li se daná osoba vrátit dobrovolně, měl by návrat do členského státu relokace proběhnout nuceně. |
(41) |
Pokud tak stanoví vnitrostátní právo, může v případě nuceného návratu do členského státu relokace členský stát, který nucený návrat vykonal, rovněž rozhodnout, že vydá zákaz vstupu na své území, který dané osobě požívající mezinárodní ochrany zabrání v tom, aby po určité období opětovně vstoupila na území daného členského státu. |
(42) |
Jelikož účelem tohoto rozhodnutí je řešit nouzovou situaci a podpořit Itálii a Řecko při posilování jejich azylových systémů, mělo by těmto zemím umožnit uzavírat za pomoci Komise dvoustranná ujednání s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem ohledně relokace osob spadajících do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí. Taková ujednání by rovněž měla odrážet hlavní prvky tohoto rozhodnutí, zejména ty, které se týkají řízení o relokaci a práv a povinností žadatelů, jakož i aspekty související s nařízením (EU) č. 604/2013. |
(43) |
Zvláštní podporu poskytovanou Itálii a Řecku prostřednictvím programu relokace by měla doplňovat dodatečná opatření, a to od příjezdu státních příslušníků třetích zemí na území Itálie a Řecka až do dokončení všech příslušných řízení, která bude koordinovat úřad EASO a další příslušné agentury, jako je Frontex, jenž koordinuje návrat státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou oprávněni setrvat na daném území, v souladu se směrnicí 2008/115/ES. |
(44) |
Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(45) |
Toto rozhodnutí respektuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie. |
(46) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(47) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(48) |
V případě, kdy po oznámení učiněném podle článku 4 Protokolu č. 21 členským státem, na nějž se tento protokol vztahuje, Komise v souladu s čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU účast dotčeného členského státu na tomto rozhodnutí potvrdí, stanoví Rada počet žadatelů, kteří mají být do dotčeného členského státu přemístěni. Rada by rovněž měla odpovídajícím způsobem upravit počet žadatelů přidělený jiným členským státům jeho úměrným snížením. |
(49) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(50) |
S ohledem na naléhavost situace by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět
1. Toto rozhodnutí stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka na podporu jejich lepšího vyrovnání se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do těchto členských států.
2. Komise situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sleduje.
Komise podle potřeby předloží návrhy na změnu tohoto rozhodnutí s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) |
„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (12); |
b) |
„žadatelem“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto; |
c) |
„mezinárodní ochranou“ postavení uprchlíka ve smyslu čl. 2 písm. e) a status doplňkové ochrany ve smyslu čl. 2 písm. g) směrnice 2011/95/EU; |
d) |
„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 604/2013; |
e) |
„relokací“ přesun žadatele z území členského státu, který je podle kritérií stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013 příslušný pro posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu, na území členského státu relokace; |
f) |
„členským státem relokace“ členský stát, který se podle nařízení (EU) č. 604/2013 stane příslušným k posouzení žádosti žadatele o mezinárodní ochranu po jeho relokaci na území tohoto členského státu. |
Článek 3
Oblast působnosti
1. Relokace podle tohoto rozhodnutí se uskuteční pouze v případě žadatele, který podal žádost o mezinárodní ochranu v Itálii nebo v Řecku a pro nějž by tyto státy byly jinak příslušné podle kritérií pro určení příslušného členského státu stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013.
2. Relokace podle tohoto rozhodnutí se uplatní pouze u žadatele, který je státním příslušníkem země, u níž podíl rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany na celkovém počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých v prvním stupni podle kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (13) představuje podle nejnovějších dostupných, čtvrtletně aktualizovaných údajů Eurostatu v celé Unii v průměru 75 % nebo více. V případě osoby bez státní příslušnosti se vezme v úvahu země předchozího obvyklého bydliště. Čtvrtletní aktualizace se vezme v úvahu pouze v případě žadatelů, kteří ještě nebyli určeni jako žadatelé, již by mohli být přemístěni, podle čl. 5 odst. 3 tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Relokace 120 000 žadatelů do členských států
1. 120 000 žadatelů bude do ostatních členských států přemístěno takto:
a) |
15 600 žadatelů bude přemístěno z Itálie na území ostatních členských států podle tabulky uvedené v příloze I; |
b) |
50 400 žadatelů bude přemístěno z Řecka na území ostatních členských států podle tabulky uvedené v příloze II; |
c) |
54 000 žadatelů bude přemístěno na území členských států úměrně k číselným údajům uvedeným v přílohách I a II, buď v souladu s odstavcem 2 tohoto rozhodnutí, nebo prostřednictvím změny tohoto rozhodnutí, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 a odstavci 3 tohoto článku. |
2. Od 26. září 2016 bude 54 000 žadatelů podle odst. 1 písm. c) přemístěno z Itálie a Řecka úměrným způsobem vyplývajícím z odst. 1 písm. a) a b) na území jiných členských států úměrně k číselným údajům uvedeným v přílohách I a II. Komise předloží Radě návrh o počtech žadatelů, kteří mají být odpovídajícím způsobem přiděleni jednotlivým členským státům.
3. Shledá-li Komise do 26. září 2016, že je nezbytná úprava relokačního mechanismu z důvodů vývoje situace na místě nebo že určitý členských stát čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí v důsledku prudké změny migračních toků, může s přihlédnutím k názorům členských států, které budou pravděpodobnými příjemci pomoci, může podle potřeby předložit Radě návrhy, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.
Podobně může členský stát Radě a Komisi s uvedením řádně podložených důvodů oznámit, že čelí podobné nouzové situaci. Komise tyto důvody posoudí a podle potřeby předloží Radě návrhy, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.
4. Jestliže po oznámení učiněném podle článku 4 Protokolu č. 21 členským státem, na nějž se tento protokol vztahuje, Komise v souladu s čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU účast tohoto členského státu na tomto rozhodnutí potvrdí, stanoví Rada na návrh Komise počet žadatelů, kteří mají být do daného členského státu přemístěni. V tomtéž prováděcím rozhodnutí Rada rovněž odpovídajícím způsobem upraví počet žadatelů přidělený jiným členským státům jeho úměrným snížením.
5. Členský stát může za výjimečných okolností do 26. prosince 2015 oznámit Radě a Komisi, že dočasně není schopen se podílet na procesu relokace v rozsahu až 30 % žadatelů mu přidělených v souladu s odstavcem 1, přičemž uvede řádně podložené důvody, které jsou slučitelné se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.
Komise uvedené důvody posoudí a předloží Radě návrhy týkající se dočasného pozastavení relokace až 30 % žadatelů přidělených dotyčnému členskému státu v souladu s odstavcem 1. Kde to bude důvodné, může Komise navrhnout prodloužení lhůty pro relokaci zbývajících přidělených žadatelů o nejvýše dvanáct měsíců po dni uvedeném v čl. 13 odst. 2.
6. O návrzích uvedených v odstavci 5 Rada rozhodne do jednoho měsíce.
7. Pro účely uplatňování odstavců 2, 4 a 6 tohoto článku a čl. 11 odst. 2 přijme Rada na návrh Komise prováděcí rozhodnutí.
Článek 5
Řízení o relokaci
1. Za účelem správní spolupráce potřebné k provedení tohoto rozhodnutí určí každý členský stát své kontaktní místo, jehož adresu sdělí ostatním členským státům a úřadu EASO. Členské státy přijmou v součinnosti s úřadem EASO a dalšími příslušnými agenturami veškerá vhodná opatření k navázání přímé spolupráce a výměně informací mezi příslušnými orgány, mimo jiné ohledně důvodů podle odstavce 7.
2. Členské státy v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, oznámí počet žadatelů, kteří mohou být rychle přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace.
3. Na základě informací uvedených v odstavci 2 Itálie a Řecko za pomoci úřadu EASO a případně styčných úředníků členských států uvedených v odstavci 8 určí jednotlivé žadatele, kteří by mohli být přemístěni do ostatních členských států, a co nejdříve sdělí všechny relevantní informace kontaktním místům těchto členských států. Pro tento účel mají přednost zranitelní žadatelé ve smyslu článků 21 a 22 směrnice 2013/33/EU.
4. V návaznosti na souhlas členského státu relokace přijmou Itálie a Řecko po konzultaci s úřadem EASO co nejdříve rozhodnutí o relokaci každého určeného žadatele do určitého členského státu relokace a uvědomí o tom žadatele v souladu s čl. 6 odst. 4. Členský stát relokace může rozhodnout, že relokaci žadatele neschválí, pouze pokud existují přiměřené důvody podle odstavce 7 tohoto článku.
5. Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být navrženi na relokaci pouze tehdy, pokud jim byly otisky prstů sejmuty a předány do ústředního systému Eurodac podle uvedeného nařízení.
6. Přesun žadatele na území členského státu relokace se uskuteční co nejdříve po dni oznámení rozhodnutí o relokaci dotyčné osobě podle čl. 6 odst. 4. Itálie a Řecko předají členskému státu relokace údaje o dni a času přesunu, jakož i veškeré další relevantní informace.
7. Členské státy si ponechají právo odmítnout relokaci žadatele, pouze pokud existují přiměřené důvody považovat jej za hrozbu pro jejich národní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo pokud existují vážné důvody k použití ustanovení o vyloučení obsažených v článcích 12 a 17 směrnice 2011/95/EU.
8. Za účelem provedení všech aspektů řízení o relokaci popsaných v tomto článku mohou členské státy poté, co si vymění veškeré příslušné informace, rozhodnout o tom, že do Itálie a Řecka jmenují styčné úředníky.
9. Členské státy v plném rozsahu plní své povinnosti v souladu s acquis Unie. Identifikaci, registraci a snímání otisků prstů migrantů pro účely řízení o relokaci zaručí Itálie a Řecko. K zabezpečení toho, aby uvedený proces zůstal účinný a zvladatelný, náležitě se zorganizují přijímací zařízení a opatření umožňující příslušné osoby v souladu s acquis Unie dočasně ubytovat, dokud nebude urychleně přijato rozhodnutí o jejich situaci. Žadatelé, kteří se řízení o relokaci vyhýbají, jsou z relokace vyloučeni.
10. Řízení o relokaci stanovené v tomto článku musí být dokončeno co nejrychleji a nejpozději za dva měsíce od okamžiku oznámení poskytnutého členským státem relokace podle odstavce 2, pokud členský stát relokace podle odstavce 4 nevyjádřil souhlas během posledních dvou týdnů této dvouměsíční lhůty. V takovém případě lze lhůtu pro dokončení řízení o relokaci prodloužit o období nepřesahující další dva týdny. Tuto lhůtu je rovněž možné podle okolností prodloužit o další čtyři týdny v případě, že Itálie nebo Řecko doloží objektivní praktické překážky, které tento přesun znemožňují.
Pokud řízení o relokaci není v těchto lhůtách dokončeno a pokud se Itálie a Řecko nedohodly s členským státem relokace na přiměřeném prodloužení dané lhůty, zůstávají Itálie a Řecko i nadále příslušné k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. 604/2013.
11. Po relokaci žadatele sejme členský stát relokace otisky prstů žadatele a předá je do ústředního systému Eurodac podle článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013 a doplní soubory údajů podle článku 10 a případně článku 18 uvedeného nařízení.
Článek 6
Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu, na něž se vztahuje toto rozhodnutí
1. Při provádění tohoto rozhodnutí se členské státy řídí především nejlepšími zájmy dítěte.
2. Členské státy zajistí, aby rodinní příslušníci, kteří spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, byli přemístěni na území téhož členského státu.
3. Před rozhodnutím o relokaci žadatele informuje Itálie a Řecko žadatele o řízení o relokaci stanoveném v tomto rozhodnutí v jazyce, kterému žadatel rozumí nebo o kterém se lze důvodně domnívat, že mu rozumí.
4. Po přijetí rozhodnutí o relokaci žadatele a před jejím provedením sdělí Itálie a Řecko dotyčné osobě rozhodnutí o její relokaci písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát relokace.
5. Žadatel nebo osoba požívající mezinárodní ochrany, který vstoupí na území jiného členského státu, než je členský stát relokace, aniž splňuje podmínky pro pobyt v tomto jiném členském státě, je povinen se okamžitě vrátit. Členský stát relokace dotyčnou osobu neprodleně přijme zpět.
Článek 7
Operativní podpora Itálie a Řecka
1. Za účelem podpory Itálie a Řecka, aby se mohly lépe vyrovnat s mimořádným tlakem na jejich azylové a migrační systémy, jenž je způsoben současným zvýšeným migračním tlakem na jejich vnějších hranicích, zvýší členské státy svou operační podporu v oblasti mezinárodní ochrany ve spolupráci s Itálií a Řeckem prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami, zejména případným vysláním národních odborníků pro následující podpůrné činnosti:
a) |
prověřování státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do Itálie a Řecka, včetně jejich jednoznačné identifikace, snímání otisků prstů a registrace a popřípadě registrace jejich žádostí o mezinárodní ochranu, a na žádost Itálie nebo Řecka i jejich počáteční zpracovávání; |
b) |
poskytování informací a případně potřebné specifické pomoci žadatelům nebo potenciálním žadatelům, jichž se může týkat relokace podle tohoto rozhodnutí; |
c) |
příprava a organizace návratových operací v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří nepožádali o mezinárodní ochranu, nebo kteří ztratili právo na daném území setrvat. |
2. Kromě podpory poskytované podle odstavce 1 a s cílem usnadnit provádění všech fází řízení o relokaci poskytují členské státy Itálii a Řecku podle potřeby zvláštní podporu prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami.
Článek 8
Doplňková opatření, která mají přijmout Itálie a Řecko
1. Itálie a Řecko, majíce na paměti povinnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2015/1523, oznámí Radě a Komisi do 26. října 2015 aktualizovaný plán s ohledem na potřebu zajistit řádné provádění tohoto rozhodnutí.
2. Bude-li toto rozhodnutí pozměněno ve prospěch jiného členského státu v souladu s čl. 1 odst. 2 a čl. 4 odst. 3, předloží tento členský stát ke dni vstupu dotčeného pozměňujícího rozhodnutí v platnost Komisi plán, jenž bude zahrnovat náležitá opatření v oblasti azylu, prvního přijetí a navracení, posílení kapacity, kvality a výkonnosti jeho systému v těchto oblastech, jakož i opatření k zajištění náležitého provádění tohoto rozhodnutí. Dotyčný členský stát tento plán plně provede.
3. Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnosti uvedené v odstavci 1, může Komise poté, co dotčenému členskému státu poskytla příležitost vyjádřit se, rozhodnout o pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce. Toto pozastavení nemá vliv na přesuny žadatelů probíhající po souhlasu členského státu relokace podle čl. 5 odst. 4.
Článek 9
Další nouzové situace
V případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do členského státu může Rada podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení účasti daného členského státu na relokaci podle tohoto rozhodnutí, jakož i možná kompenzační opatření pro Itálii a Řecko.
Článek 10
Finanční podpora
1. Na každou osobu přemístěnou na základě tohoto rozhodnutí
a) |
obdrží členský stát relokace jednorázovou částku ve výši 6 000 EUR; |
b) |
Itálie nebo Řecko obdrží jednorázovou částku ve výši nejméně 500 EUR. |
2. Finanční podpora je poskytována postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014. Odchylně od způsobu vyplácení předběžných plateb podle uvedeného nařízení se členským státům v roce 2016 vyplatí předběžná částka ve výši 50 % jejich celkového přídělu podle tohoto rozhodnutí.
Článek 11
Spolupráce s přidruženými státy
1. Za pomoci Komise mohou být uzavřena dvoustranná ujednání mezi Itálií nebo Řeckem na jedné straně a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem na druhé straně ohledně relokace žadatelů z území Itálie a Řecka na území posledně uvedených států. V uvedených ujednáních musí být řádně zohledněny hlavní prvky tohoto rozhodnutí, zejména ty, které se týkají řízení o relokaci a práv a povinností žadatelů.
2. V případě uzavření těchto dvoustranných ujednání oznámí Itálie nebo Řecko Radě a Komisi počet žadatelů, kteří mají být do přidružených států přemístěni. Rada na návrh Komise odpovídajícím způsobem upraví počet žadatelů přidělených členským státům jeho úměrným snížením.
Článek 12
Podávání zpráv
Na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými agenturami podává Komise Radě každých šest měsíců zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.
Na základě informací poskytnutých Itálií a Řeckem podává rovněž Komise Radě každých šest měsíců zprávu o provádění plánů uvedených v článku 8.
Článek 13
Vstup v platnost
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.
3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015.
V Bruselu dne 22. září 2015.
Za Radu
předseda
J. ASSELBORN
(1) Stanovisko ze dne 17. září 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 146).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
(4) Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 39, 8.2.2014, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
PŘÍLOHA I
Počet přidělených osob z Itálie
|
Počet přidělený každému členskému státu (15 600 přemístěných žadatelů) |
Rakousko |
462 |
Belgie |
579 |
Bulharsko |
201 |
Chorvatsko |
134 |
Kypr |
35 |
Česká republika |
376 |
Estonsko |
47 |
Finsko |
304 |
Francie |
3 064 |
Německo |
4 027 |
Maďarsko |
306 |
Lotyšsko |
66 |
Litva |
98 |
Lucembursko |
56 |
Malta |
17 |
Nizozemsko |
922 |
Polsko |
1 201 |
Portugalsko |
388 |
Rumunsko |
585 |
Slovensko |
190 |
Slovinsko |
80 |
Španělsko |
1 896 |
Švédsko |
567 |
PŘÍLOHA II
Počet přidělených osob z Řecka
|
Počet přidělený každému členskému státu (50 400 přemístěných žadatelů) |
Rakousko |
1 491 |
Belgie |
1 869 |
Bulharsko |
651 |
Chorvatsko |
434 |
Kypr |
112 |
Česká republika |
1 215 |
Estonsko |
152 |
Finsko |
982 |
Francie |
9 898 |
Německo |
13 009 |
Maďarsko |
988 |
Lotyšsko |
215 |
Litva |
318 |
Lucembursko |
181 |
Malta |
54 |
Nizozemsko |
2 978 |
Polsko |
3 881 |
Portugalsko |
1 254 |
Rumunsko |
1 890 |
Slovensko |
612 |
Slovinsko |
257 |
Španělsko |
6 127 |
Švédsko |
1 830 |
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/95 |
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1602
ze dne 5. června 2015,
o rovnocennosti solventnostních a obezřetnostních režimů pro pojišťovny a zajišťovny platných ve Švýcarsku na základě čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4 a čl. 260 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1), a zejména na čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4 a čl. 260 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/138/ES stanovuje obezřetnostní režim založený na posouzení rizik pro pojišťovny a zajišťovny v Unii. Směrnice 2009/138/ES bude v plném rozsahu uplatňována na pojistitele a zajistitele v Unii počínaje 1. lednem 2016. |
(2) |
Přestože směrnice Solventnost II bude plně uplatňována až od 1. ledna 2016, může Komise již nyní přijmout toto rozhodnutí v přenesené pravomoci v souladu s článkem 311 směrnice Solventnost II. |
(3) |
Článek 172 směrnice 2009/138/ES se týká rovnocennosti solventnostního režimu třetí země uplatňovaného na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi. Díky pozitivnímu stanovení rovnocennosti se se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami nebo zajišťovnami, které mají své sídlo v uvedené třetí zemi, nakládá stejně jako se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami či zajišťovnami povolenými podle uvedené směrnice. |
(4) |
Článek 227 směrnice 2009/138/ES se týká rovnocennosti pojistitelů ze třetích zemí, kteří jsou součástí skupin s hlavním sídlem v Unii. Pozitivní stanovení rovnocennosti umožňuje takovým skupinám v případech, kdy se jako konsolidační metoda pro vykazování jejich údajů použije metoda odpočtu agregovaných dat, zohlednit pro účely výpočtu skupinového solventnostního požadavku a použitelného kapitálu výpočet kapitálových požadavků a dostupného regulatorního kapitálu podle pravidel jurisdikce mimo Unii, a nikoliv výpočty na základě směrnice 2009/138/ES. |
(5) |
Článek 260 směrnice 2009/138/ES se týká rovnocennosti pojišťoven a zajišťoven, jejichž mateřský podnik má sídlo mimo Unii. V souladu s čl. 261 odst. 1 směrnice 2009/138/ES využívají členské státy v případě pozitivního stanovení rovnocennosti rovnocenný dohled nad skupinou vykonávaný orgány skupinového dohledu třetích zemí. |
(6) |
Právní režim třetí země je třeba považovat za zcela rovnocenný s režimem stanoveným ve směrnici 2009/138/ES, jestliže splňuje požadavky, které zajišťují srovnatelnou úroveň ochrany pojistníků a oprávněných osob. Podle čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4 a čl. 260 odst. 3 se úplná rovnocennost stanoví na dobu neurčitou, pokud není zrušena. |
(7) |
Dne 9. března 2015 Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vydal Komisi doporučení podle čl. 33 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (2) ohledně systému regulace a dohledu nad pojišťovnami (zajišťovnami) a jejich skupinami platného ve Švýcarsku. Doporučení orgánu EIOPA se opírá o příslušný švýcarský právní rámec, včetně švýcarského zákona o dohledu nad finančním trhem ze dne 22. června 2007 (FINMASA), který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2009, zákona o dohledu nad pojišťovnictvím (ISA) ze dne 17. prosince 2004 a nařízení o dohledu nad pojišťovnictvím (ISO) (3). Komise ve svém hodnocení vycházela z informací poskytnutých orgánem EIOPA. |
(8) |
S přihlédnutím k ustanovením nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (4), zejména článkům 378, 379 a 380, jakož i doporučení orgánu EIOPA, se při posouzení rovnocennosti použije podle čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4, respektive čl. 260 odst. 3 směrnice 2009/138/ES řada kritérií. |
(9) |
Součástí těchto kritérií jsou určité požadavky, které jsou společné pro dva nebo více z článků 378, 379 a 380 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, platí na úrovni samostatných (5) pojišťoven (zajišťoven) i na úrovni skupin pojišťoven/zajišťoven a týkají se pravomocí, solventnosti, správy, transparentnosti, spolupráce mezi orgány a zpracování důvěrných informací a dopadu rozhodnutí na finanční stabilitu. |
(10) |
Zaprvé, pokud jde o prostředky, pravomoci a povinnosti, má švýcarský orgán dohledu nad finančním trhem (FINMA) pravomoc fakticky dohlížet na činnosti pojišťoven (zajišťoven) a v případě nutnosti ukládat sankce nebo přijímat donucovací opatření, jako je odebrání obchodní licence pojišťovny nebo zajišťovny nebo nahrazení jejího celého vedení či jeho části. FINMA má potřebné finanční a lidské zdroje, odborné znalosti, kapacitu a mandát pro zajištění efektivní ochrany všech pojistníků a oprávněných osob. |
(11) |
Zadruhé, pokud jde o solventnost, švýcarský test solventnosti (SST), který posuzuje finanční situaci pojišťoven (zajišťoven) nebo jejich skupin, se opírá o řádné ekonomické zásady a požadavky solventnosti vycházejí z ekonomického oceňování všech aktiv a pasiv. SST uvádí, že pojišťovny (zajišťovny) musí mít přiměřené finanční zdroje, a stanoví kritéria týkající se technických rezerv, investic, kapitálových požadavků (včetně minimální výše kapitálu) a regulatorního kapitálu, a vyžaduje tak včasný zásah orgánu FINMA, jestliže kapitálové požadavky nejsou dodržovány nebo pokud jsou ohroženy zájmy pojistníků. Kapitálové požadavky vycházejí z rizik a jejich účelem je zachycování kvantifikovatelných rizik. U nekvantifikovaných rizik se to řeší jinými opatřeními, například operační rizika se řeší kvalitativně prostřednictvím švýcarského hodnocení kvality (SQA). Hlavní kapitálový požadavek, který se v rámci SST nazývá cílovým kapitálem, se vypočítá tak, aby kryl neočekávané ztráty vyplývající ze stávající činnosti. Kromě toho se v rámci SST absolutní minimální kapitálový požadavek (minimální kapitál) pro pojistitele liší v závislosti na oblasti pojišťovací činnosti. Oba požadavky jsou pro všechny stávající kombinace pojišťovacích činností švýcarských pojistitelů alespoň stejně přísné jako příslušné požadavky směrnice 2009/138/ES. Pokud jde o modely, mohou pojišťovny používat standardní model nebo na žádost orgánu FINMA či z vlastního podnětu i model interní. |
(12) |
Zatřetí, pokud jde o správu, švýcarský solventnostní režim vyžaduje, aby pojišťovny (zajišťovny) měly účinný systém správy, a ukládá jim zejména požadavek jasné organizační struktury, požadavky na způsobilost a bezúhonnost osob, které podniky fakticky řídí, a účinné postupy pro předávání informací mezi pojišťovnami či zajišťovnami, jakož i orgánu FINMA. Orgán FINMA kromě toho fakticky dohlíží na externě zajišťované funkce a činnosti. |
(13) |
Dle testu SST musí pojišťovny (zajišťovny) a jejich skupiny rovněž zajišťovat chod funkce řízení rizik, dodržování předpisů, interního auditu a pojistně-matematických funkcí. Test SST stanoví systém řízení rizik umožňující identifikaci, měření, sledování, řízení a oznamování rizik, a účinný systém vnitřní kontroly. Požadavky směrnice 2009/138/ES týkající se interního auditu a dodržování předpisů pro samostatné pojišťovny (zajišťovny) uspokojivě upravuje nařízení ISO, neboť posiluje požadavky na řízení rizik, a zejména povinnost zavést funkci zajišťování shody s předpisy. |
(14) |
Podle režimu platného ve Švýcarsku musí být změny podnikatelské politiky nebo řízení pojišťoven (zajišťoven) nebo jejich skupin či změny kvalifikované účasti v těchto pojišťovnách (zajišťovnách) nebo jejich skupinách v souladu se zásadami řádného a obezřetného řízení. Zejména pořizování aktiv, změny obchodního plánu nebo kvalifikované účasti v pojišťovnách (zajišťovnách) nebo pojišťovacích skupinách, se oznamují orgánu FINMA, který v odůvodněných případech může uložit odpovídající postihy, jako je zákaz pořizování aktiv. |
(15) |
Začtvrté, pokud jde o transparentnost, musí pojišťovny (zajišťovny) a jejich skupiny poskytovat orgánu FINMA veškeré informace nezbytné pro dohled a zveřejňovat alespoň jednou ročně zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Požadavky směrnice 2009/138/ES týkající se zveřejňování údajů uspokojivě upravuje nařízení ISO, neboť druhy kvalitativních a kvantitativních informací, které mají být zveřejněny, jsou v souladu se směrnicí 2009/138/ES. Podle nařízení ISO musí pojišťovny (zajišťovny) a jejich skupiny zveřejňovat své podnikatelské činnosti, výkonnost, řízení rizik, rizikový profil, metody použité pro posouzení zejména rezerv, řízení kapitálu a solventnosti. |
(16) |
Zapáté, pokud jde o služební tajemství a spolupráci a výměnu informací, zavádí režim platný ve Švýcarsku pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán FINMA, včetně auditorů a odborníků působících jeho jménem, povinnost zachovávat služební tajemství. V souvislosti s touto povinností je stanoveno, že důvěrné informace nesmějí být sdělovány, s výjimkou informací v souhrnné podobě, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo. Orgán FINMA kromě toho použije důvěrné informace poskytnuté jinými orgány dohledu pouze k výkonu svých povinností a pro účely stanovené zákonem. Režim platný ve Švýcarsku rovněž vyžaduje, aby v případě, že na pojišťovnu (zajišťovnu) byl vyhlášen konkurs nebo nařízena nucená likvidace, byly důvěrné informace sdělovány jen tehdy, pokud se netýkají třetích stran podílejících se na záchraně daného podniku. FINMA může sdílet důvěrné informace, které obdrží od jiného orgánu dohledu, s orgány, subjekty nebo osobami, na něž se ve Švýcarsku vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství, pouze po výslovném souhlasu tohoto orgánu dohledu. Orgán FINMA podepsal memorandum o porozumění se všemi členskými státy Unie v zájmu koordinace mezinárodní spolupráce, zejména pro účely výměny důvěrných informací. |
(17) |
Zašesté, co se týče dopadu rozhodnutí orgánu FINMA, mají tento orgán a ostatní švýcarské orgány, které mají pravomoc zajišťovat řádné fungování finančních trhů, jako například Švýcarská národní banka a ministerstvo financí, takové pravomoci, aby posoudily, jak rozhodnutí ovlivní celosvětovou stabilitu finančních systémů, zejména v naléhavých situacích, a aby přihlédly k jejich potenciálním procyklickým účinkům tam, kde dochází k výjimečným pohybům na finančních trzích. V rámci režimu platného ve Švýcarsku se výše uvedené orgány pravidelně setkávají, aby si vyměňovaly informace o rizicích ohrožujících finanční stabilitu a koordinovaly opatření. Totéž se odehrává na mezinárodní úrovni, kde si švýcarské orgány vyměňují informace o finanční stabilitě například s kolegií orgánů dohledu členských států Unie a orgánem EIOPA. |
(18) |
Články 378 a 380 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 rovněž stanoví zvláštní kritéria posuzování rovnocennosti pro zajišťovací činnosti a pro dohled nad skupinou. |
(19) |
Pokud jde o zvláštní kritéria pro zajišťovací činnosti podle článku 378 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, podléhá přístup k zajišťovací činnosti předchozímu povolení udělenému orgánem FINMA, které je podmíněno podrobnými zákonně stanovenými opatřeními. Činnost kaptivních zajišťoven je ve Švýcarsku upravena solventnostním režimem podle nařízení ISO. |
(20) |
Pokud jde o zvláštní kritéria pro dohled nad skupinou podle článku 380 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, má orgán FINMA pravomoc určit, které pojišťovny či zajišťovny spadají do působnosti dohledu na úrovni skupiny, a vykonávat dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami, které jsou členy skupiny. FINMA dohlíží na všechny pojišťovny (zajišťovny), na něž má podnik držící účast podle definice v čl. 212 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES dominantní nebo podstatný vliv. |
(21) |
Orgán FINMA je schopen posuzovat rizikový profil, finanční situaci a solventnost pojišťoven (zajišťoven), které jsou součástí skupiny, a obchodní strategii této skupiny. |
(22) |
V rámci režimu platného ve Švýcarsku je díky vykazování údajů a účetním pravidlům možné sledovat uvnitř skupiny transakce a koncentraci rizik, které skupiny pojišťoven (zajišťoven) musí vykazovat nejméně jednou ročně. |
(23) |
V rámci režimu platného ve Švýcarsku omezuje orgán FINMA použití kapitálu pojišťovny (zajišťovny), pokud ho nelze účinně využít k pokrytí kapitálového požadavku podniku držícího účast, pro nějž se vypočítává skupinová solventnost. Výpočet skupinové solventnosti vede k výsledkům, které jsou přinejmenším rovnocenné s výsledky metod uvedených v článcích 230 a 233 směrnice 2009/138/ES, bez dvojího započítání kapitálu a po vyloučení tvorby kapitálu uvnitř skupiny prostřednictvím vzájemného financování. Konkrétněji to znamená, že i když neexistuje ukazatel skupinové solventnosti podle článků 230 a 233 směrnice 2009/138/ES, nýbrž řada ukazatelů solventnosti za každý subjekt v rámci skupiny, podchycuje tato řada všechny interakce mezi subjekty skupiny, a zohledňuje tak strukturu skupiny. |
(24) |
Vzhledem k tomu, že režim regulace a dohledu nad pojišťovnami (zajišťovnami) a jejich skupinami platný ve Švýcarsku splňuje všechna kritéria stanovená v článcích 378, 379 a 380 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, má se za to, že tento režim dohledu splňuje kritéria úplné rovnocennosti stanovená v čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4 a čl. 260 odst. 3 směrnice 2009/138/ES. |
(25) |
Komise vedle obecného přezkumu může kdykoliv provést zvláštní přezkum týkající se konkrétní třetí země nebo území, pokud je nutné, aby Komise vzhledem k příslušnému vývoji znovu posoudila rovnocennost stanovenou tímto rozhodnutím. Komise by za odborné podpory orgánu EIOPA měla i nadále sledovat vývoj režimu platného ve Švýcarsku a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. |
(26) |
Směrnice 2009/138/ES se použije ode dne 1. ledna 2016. Rovnocennost stanovená na základě tohoto rozhodnutí pro solventnostní a obezřetnostní režimy platné ve Švýcarsku by proto měla rovněž platit od uvedeného data, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Od 1. ledna 2016 se solventnostní režim platný ve Švýcarsku, který se vztahuje na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem ve Švýcarsku, považuje za rovnocenný požadavkům hlavy I směrnice 2009/138/ES.
Článek 2
Od 1. ledna 2016 se solventnostní režim platný ve Švýcarsku, který se vztahuje na pojišťovny a zajišťovny se sídlem ve Švýcarsku, považuje za rovnocenný požadavkům hlavy I kapitoly VI směrnice 2009/138/ES.
Článek 3
Od 1. ledna 2016 se obezřetnostní režim platný ve Švýcarsku, který se vztahuje na dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami, jež jsou členy skupiny, považuje za rovnocenný požadavkům hlavy III směrnice 2009/138/ES.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 5. června 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(3) Nařízení ISO přijala švýcarská spolková rada dne 25. března 2015 a vstoupí v platnost dne 1. července 2015.
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(5) V tomto aktu se rozlišuje, zda se jedná o pojišťovny na úrovni jednotlivých pojišťoven (zajišťoven) („samostatné pojišťovny a zajišťovny“), nebo na úrovni skupiny. Samostatné pojišťovny a zajišťovny mohou, avšak nemusí být součástí skupiny.
24.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 248/99 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1603
ze dne 13. srpna 2015
o opatření přijatém Španělskem v souladu s článkem 7 směrnice Rady 89/686/EHS, kterým se stahuje z trhu určitý typ plovací pomůcky pro výuku plavání
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (1), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Španělské orgány oznámily Komisi a ostatním členskými státům opatření, kterým se stahuje z trhu plovací pomůcka pro výuku plavání typ Delphin Schwimmscheiben- Typ Super, vyráběný společností Delphin Vertriebs- und Service GmbH, 61192 Niddatal, Německo. Výrobek byl opatřen označením CE v souladu se směrnicí 89/686/EHS poté, co byl zkoušen a podroben přezkoušení typu podle harmonizované normy EN 13138-1:2008 Plovací pomůcky pro výuku plavání – Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení pro plovací pomůcky, které uživatel obléká německým oznámeným subjektem TÜV Rheinland LGA Products GmbH (NB 0197). Výrobek se považuje za osobní ochranný prostředek zařazený do kategorie II. |
(2) |
Oznámení předcházela zpráva o nehodě: po lekci plavání, když rodiče shromažďovali osobní věci před odchodem domů, kousalo jedno dítě do kotouče a vykouslo malý kus kotouče a spolklo jej, přičemž následně bylo nutné dítě zdravotně ošetřit a hospitalizovat. |
(3) |
Španělské orgány nařídily stažení výrobku z trhu. Důvodem pro opatření bylo nedostatečné uplatnění norem, na které odkazuje článek 5 směrnice 89/686/EHS, konkrétně harmonizované normy EN 13138-1:2008 Plovací pomůcky pro výuku plavání – Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení pro plovací pomůcky, které uživatel obléká, ustanovení 5.4.2 Malé části, související se základním požadavkem na ochranu zdraví a na bezpečnost v bodě 1.2.1 přílohy II směrnice 89/686/EHS, Nebezpečné a další „inherentní“ rušivé vlastnosti. Ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 vyžaduje, aby připevněné malé části odolaly tahu (90 ± 2) N ve směru, v němž je selhání nejpravděpodobnější, aniž by se oddělily od pomůcky. Části, které se mohou oddělit, se nesmí vejít celé do zkušebního válce, jejich zkoušení musí být provedeno podle EN 71-1. |
(4) |
Španělské orgány uvedly, že po provedení zkoušky tahem podle harmonizované normy EN 13138-1:2008 se ukázalo, že malé děti, pro které je výrobek určen, mohou z výrobku oddělit malé části a spolknout je. Síla tahu při oddělování malých částí byla vždy nižší než 90 N a oddělené části se zcela vešly do zkušebního válce. Španělské orgány zastávaly názor, že ustanovení 5.4.2 této normy se nevztahuje pouze na zkoušku připevněných malých částí, nýbrž na malé části obecně. Použily zařízení pro „zkoušku skusu“ podle zkoušení vymezeného v normách EN 12227:2010 Dětské ohrádky pro domácí použití – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení a EN 716-2:2008 Nábytek – Dětské postýlky a skládací postýlky pro bytové použití – Část 2: Zkušební metody. |
(5) |
Německé orgány nesouhlasily s posouzením rizik provedeným španělskými orgány, protože usoudily, že použitá zkušební metoda nebyla slučitelná s praktickým užíváním výrobku. Podle jejich názoru se ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 vztahuje pouze na připevněné malé části. Německé orgány tvrdily, že výrobek nepředstavuje žádné závažné riziko, protože nejde o hračku, a rizikový scénář, jak jej popsaly španělské orgány, by byl nerealistický. |
(6) |
Výrobce rovněž zpochybnil zkušební metodu, kterou použily španělské orgány. Při ES přezkoušení typu výrobku oznámený subjekt neprovedl zkoušku podle ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 s poznámkou, že výrobek nemá žádné připevněné malé části. |
(7) |
Po oznámení požádal výrobce oznámený subjekt, aby provedl další zkoušku tahem podle ustanovení 8.5.2.2 normy EN 1888:2012 Výrobky pro péči o dítě – Dětské kočárky – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení za použití zařízení pro „zkoušku kousání“ popsaného v ustanovení 5.7 této normy, které je shodné se zařízením pro „zkoušku skusu“ popsaným v normách EN 716-2 a EN 12227. Z těla výrobku nebylo možné vydělit žádné malé části. Oznámený subjekt navíc provedl následnou zkoušku, na základě které se ukázalo, že když byl výrobek vystaven tahové síle 90 N, neuvolnily se žádné části, šlo tedy o zkoušku podobající se zkušební metodě pro malé části v normě EN 71-1 Bezpečnost hraček – Část 1: Mechanické a fyzikální vlastnosti. |
(8) |
Komise si pro posouzení hlavních otázek dané věci vyžádala technickou pomoc odborníků. Techničtí odborníci provedli externí studii, jejímž závěrem bylo, že zkoušení pouze připevněných malých částí dostačuje k prokázání souladu se základním požadavkem na ochranu zdraví a na bezpečnost v bodě 1.2.1 přílohy II směrnice 89/686/EHS. |
(9) |
V normě EN 13138-1 není stanovena jasná zkušební metoda pro zkoušení připevněných malých částí. Se zřetelem k této nejednoznačnosti bylo nutné vybrat některou dostupnou vhodnou zkušební metodu s ohledem na povahu výrobku. Španělské orgány použily zkušební metodu, kterou považovaly za nejvhodnější k posouzení rizik, jež daný výrobek představoval. Techničtí odborníci nicméně shledali, že zkušební metoda použitá španělskými orgány nebyla vhodná. |
(10) |
Zkoušku tahem provedenou německým oznámeným subjektem lze považovat v daném případě za jedinou relevantní zkušební metodu. Zkušební metoda ES přezkoušení typu je tudíž platná a posouzení, které vykonal při ES přezkoušení typu oznámený subjekt, bylo provedeno správně. |
(11) |
Na základě dostupných statistických údajů o nadnášejících plaveckých pomůckách na trhu a o nehodách lze vyvodit závěr, že plavecké pomůcky vyrobené z nadnášejícího materiálu nepředstavují žádné zvláštní nebezpečí udušení, jsou-li používány k plánovanému účelu a za předvídatelných podmínek použití. Tyto výrobky se mají používat pouze ve vodě, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Opatření přijaté španělskými orgány, kterým se z trhu stahují plovací pomůcky pro výuku plavání typ Delphin Schwimmscheiben- Typ Super, vyráběný společností Delphin Vertriebs- und Service GmbH, 61192 Niddatal, Německo, není odůvodněné.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 13. srpna 2015.
Za Komisi
Elżbieta BIEŃKOWSKA
členka Komise
(1) Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18.