ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 239

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
15. září2015


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 1 )

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1514 ze dne 14. září 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

30

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1515 ze dne 5. června 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o prodloužení přechodných období týkajících se složek penzijního systému ( 1 )

63

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1516 ze dne 10. června 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 stanoví paušální sazba pro operace financované z evropských strukturálních a investičních fondů v sektoru výzkumu, vývoje a inovací

65

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1517 ze dne 11. září 2015, kterým se po dvousté třicáté šesté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

67

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1518 ze dne 14. září 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

69

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1519 ze dne 14. září 2015 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009

99

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1520 ze dne 14. září 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

140

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1521 ze dne 14. září 2015 o zrušení rozhodnutí 2013/320/SZBP na podporu činností v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob střeliva s cílem snížit riziko nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střeliva pro ně v Libyi a v okolním regionu

142

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1522 ze dne 14. září 2015 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro vládní zakázky k přistoupení Moldavské republiky k revidované Dohodě o vládních zakázkách

144

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

146

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1524 ze dne 14. září 2015, kterým se mění rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

157

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513

ze dne 9. září 2015,

kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy a ve vztahu k čl. 1 bodům 3 až 13 a čl. 2 bodům 5 až 7 této směrnice na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3) má každý členský stát zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají členské státy ke splnění tohoto cíle k dispozici, a očekává se, že přispěje ke splnění daného cíle nejvíce. Ve směrnici 2009/28/ES se mj. zdůrazňuje, že potřeba energetické účinnosti v odvětví dopravy je naléhavá, protože závazného procentního cíle pro energii z obnovitelných zdrojů bude stále těžší dosáhnout udržitelným způsobem, pokud celková poptávka po energii v dopravě i nadále poroste. Vzhledem k významu energetické účinnosti také pro snižování emisí skleníkových plynů se proto členským státům a Komisi doporučuje, aby do svých zpráv, které mají být předloženy v souladu s přílohou IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (4) a dalšími právními předpisy Unie, které jsou důležité z hlediska podpory energetické účinnosti v odvětví dopravy, začlenily podrobnější informace o opatřeních k dosažení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

(2)

Vzhledem k cíli Unie dále snižovat emise skleníkových plynů a ke značnému příspěvku silniční dopravy k těmto emisím mají členské státy podle čl. 7a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (5) vyžadovat, aby dodavatelé paliv nebo energie snížili emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie z paliv používaných v Unii silničními vozidly, nesilničními stroji, zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly, pokud se neplaví po moři, do 31. prosince 2020 nejméně o 6 %. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají dodavatelé fosilních paliv k dispozici ke snížení intenzity skleníkových plynů z dodaných fosilních paliv.

(3)

Směrnice 2009/28/ES stanovuje kritéria udržitelnosti, jež musí biopaliva a biokapaliny splňovat, aby se započítávaly do cílů uvedené směrnice a aby měly nárok na zařazení do programů veřejné podpory. Tato kritéria zahrnují požadavky na minimální úspory emisí skleníkových plynů, jichž musí biopaliva a biokapaliny dosáhnout oproti fosilním palivům. Stejná kritéria udržitelnosti jsou pro biopaliva stanovena ve směrnici 98/70/ES.

(4)

Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny dříve určené pro trhy s potravinami a krmivy, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buďto intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být změněny, tak aby zahrnovaly ustanovení k řešení dopadu nepřímé změny ve využívání půdy, jelikož se současná biopaliva vyrábějí převážně z plodin pěstovaných na stávající zemědělské půdě. Uvedená opatření by měla patřičně zohlednit nutnou ochranu uskutečněných investic.

(5)

Na základě prognóz poptávky po biopalivech poskytnutých členskými státy a odhadů emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u různých vstupních surovin pro výrobu biopaliv je pravděpodobné, že emise skleníkových plynů spojené s nepřímou změnou ve využívání půdy jsou značné a mohly by zčásti nebo zcela vyvážit úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů biopaliv. Očekává se totiž, že téměř celá výroba biopaliv bude v roce 2020 pocházet z plodin pěstovaných na půdě, která by se mohla využít k uspokojení poptávky trhů s potravinami a krmivy. Pro snížení těchto emisí je třeba náležitě rozlišovat mezi skupinami plodin, například olejninami, cukernatými plodinami, obilovinami a jinými plodinami bohatými na škrob. Dále je nezbytné podporovat výzkum a vývoj nových pokročilých biopaliv, která nekonkurují potravinářským plodinám, a podrobněji zkoumat vlivy různých druhů plodin na přímé i nepřímé změny ve využívání půdy.

(6)

S cílem zabránit podněcování k záměrně zvýšené produkci zbytků ze zpracování na úkor hlavního výrobku by měla definice zbytku ze zpracování vylučovat zbytky z výrobního procesu, který byl k takovému účelu záměrně upraven.

(7)

V odvětví dopravy bude ke snížení emisí skleníkových plynů pravděpodobně třeba kapalných obnovitelných paliv. Pokročilá biopaliva, jako jsou biopaliva vyráběná z odpadů a řas, zajišťují vysoké úspory emisí skleníkových plynů při malém riziku způsobení nepřímé změny ve využívání půdy a nesoutěží přímo o zemědělskou půdu určenou pro trhy s potravinami a krmivy. Jelikož tato pokročilá biopaliva nejsou v současné době komerčně dostupná ve velkých množstvích, částečně v důsledku soutěže o veřejné subvence se zavedenými technologiemi výroby biopaliv z potravinářských plodin, je třeba povzbudit jejich další výzkum, vývoj a výrobu.

(8)

Bylo by žádoucí dosáhnout podstatně vyššího objemu pokročilých biopaliv ve srovnání s objemem spotřebovávaným v Unii v současnosti již v roce 2020. Každý členský stát by měl podporovat spotřebu pokročilých biopaliv a snažit se o dosažení jejich určité minimální míry spotřeby na vlastním území stanovením právně nezávazných vnitrostátních cílů, kterých se bude snažit dosáhnout v rámci povinnosti zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v každém členském státě. Pokud jsou k dispozici, měly by být plány členských států ohledně dosažení jejich vnitrostátních cílů zveřejněny, aby se zvýšila transparentnost a předvídatelnost na trhu.

(9)

Je rovněž vhodné, aby členské státy ve chvíli, kdy si stanoví svůj vnitrostátní cíl, informovaly Komisi o míře spotřeby pokročilých biopaliv na svém území a aby podaly v roce 2020 zprávu o plnění těchto vnitrostátních cílů, na jejichž základě by měla být zveřejněna souhrnná zpráva, a to s cílem posoudit účinnost opatření zavedených touto směrnicí při snižování rizika vzniku emisí skleníkových plynů v důsledku nepřímé změny ve využívání půdy prostřednictvím podpory pokročilých biopaliv. Očekává se, že tato pokročilá biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy a dosahují vysokých celkových úspor skleníkových plynů, a jejich podpora budou nadále hrát významnou úlohu při dekarbonizaci dopravy a rozvoji nízkouhlíkových dopravních technologií i po roce 2020.

(10)

Ve svých závěrech ze dne 23. a 24. října 2014 Evropská rada zdůraznila, že v odvětví dopravy je důležité snižovat emise skleníkových plynů a rizika spojená se závislostí na fosilních palivech, a to jako součást politického rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a vybídla Komisi, aby dále zkoumala nástroje a opatření pro účely komplexního a technicky neutrálního přístupu v zájmu podpory snižování emisí a energetické účinnosti dopravy, elektrické dopravy a obnovitelných zdrojů energie v dopravě i po roce 2020.

(11)

Je také důležité, aby byl plán pro obnovitelné zdroje energie na období po roce 2020, který má Komise v souladu s čl. 23 odst. 9 směrnice 2009/28/ES předložit v roce 2018, a to i pro odvětví dopravy, vypracován jako součást širší strategie Unie v oblasti energetiky, technologií pro boj proti změně klimatu a inovací, která má být vypracována v souladu se závěry Evropské Rady ze dne 20. března 2015. Proto je vhodné včas posoudit účinnost pobídek pro rozvoj a zavedení technologií v oblasti pokročilých biopaliv, aby bylo zajištěno, že se k výsledkům tohoto posouzení při vypracovávání plánu na období po roce 2020 beze zbytku přihlédne.

(12)

Rozdíly v odhadovaných emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy vznikají na základě lišících se vstupních údajů a klíčových předpokladů ohledně zemědělského vývoje, jako jsou tendence v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorovaná míra změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování, na něž výrobci biopaliv nemají vliv. Většina vstupních surovin pro výrobu biopaliv se sice produkuje v Unii, nicméně se očekává, že odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy budou vznikat převážně mimo Unii v oblastech, kde bude dodatečná produkce pravděpodobně probíhat s nejnižšími náklady. Na odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy související s výrobou bionafty z olejnin mají výrazný vliv zejména předpoklady týkající se přeměny tropických lesů a odvodňování rašelinišť mimo Unii, a proto je velmi důležité zajistit, aby tyto údaje a předpoklady byly přezkoumány v souladu s nejnovějšími dostupnými informacemi o přeměně půdy a odlesňování, včetně zohlednění veškerého pokroku dosaženého v těchto oblastech v rámci probíhajících mezinárodních programů. Komise by proto měla Evropskému parlamentu a Radě poskytnout na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků zprávu, ve které posoudí účinnost opatření zavedených touto směrnicí na omezení emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, které vznikají v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, a možnosti zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti.

(13)

K zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti biotechnologických odvětví a v souladu se sdělením Komise ze dne 13. února 2012 nazvaným „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ a se sdělením Komise ze dne 20. září 2011 nazvaným „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, jež podporují integrované a diverzifikované biorafinerie po celé Evropě, by se měly stanovit zvýšené pobídky podle směrnice 2009/28/ES tak, aby se upřednostnilo využívání vstupních surovin na bázi biomasy, jež nemají vysokou ekonomickou hodnotu pro jiné způsoby využívání než pro biopaliva.

(14)

Větší využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je způsobem, jak řešit mnohé z výzev v odvětví dopravy i v dalších energetických odvětvích. Je proto vhodné stanovit dodatečné pobídky k podpoře využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy a zvýšit multiplikační faktory pro započtení příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou a elektrickými silničními vozidly, aby se podpořilo jejich zavádění a pronikání na trh. Navíc je vhodné uvažovat o dalších opatřeních na podporu energetické účinnosti a úspory energie v odvětví dopravy.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (6) napomáhá Unii přiblížit se „recyklační společnosti“ prostřednictvím úsilí o zamezení vzniku odpadů a o využívání odpadu jako zdroje. Hierarchie způsobů nakládání s odpady obecně stanovuje pořadí priorit toho, co představuje nejlepší celkovou volbu z hlediska životního prostředí ve vztahu k právním předpisům a politice v oblasti nakládání s odpady. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a cílem vytvořit recyklační společnost by členské státy měly podporovat používání recyklovaných látek a pokud možno by neměly podporovat skládkování ani spalování takových recyklovatelných látek. Některé ze vstupních surovin, které představují nízké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, lze považovat za odpady. Přesto však mohou být využívány i pro jiné účely, které by v hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES představovaly vyšší prioritu než energetické využití. Je proto žádoucí, aby členské státy braly při veškerých pobídkových opatřeních na podporu biopaliv, jež představují nízké riziko nepřímých změn ve využívání půdy, i veškerých opatření k minimalizaci prostoru pro podvody ve vztahu k výrobě takových biopaliv náležitý ohled na zásadu hierarchie způsobů nakládání s odpady, tak aby pobídky k využívání těchto vstupních surovin pro výrobu biopaliv nebyly v rozporu s úsilím o snižování odpadů nebo zvyšování recyklace ani s účinným a udržitelným využíváním dostupných zdrojů. Členské státy mohou opatření, která v tomto směru přijímají, zahrnout do svých zpráv podle směrnice 2009/28/ES.

(16)

Měla by se zvýšit minimální hodnota úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a aby se odrazovalo od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tímto zvýšením se vytvářejí záruky pro investice do kapacit pro výrobu biopaliv a biokapalin v souladu s čl. 19 odst. 6 druhým pododstavcem směrnice 2009/28/ES.

(17)

Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, bez omezení celkového využití těchto biopaliv a biokapalin. V souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) není zavedením omezení na úrovni Unie dotčena možnost členských států, aby u biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely zavedly nižší dolní hranici, tak aby se mohla započítat jako cíl dané země stanovený ve směrnici 2009/28/ES.

(18)

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se používat toto omezení množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených v článku 7a směrnice 98/70/ES.

(19)

V souladu s nutností omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely by se měly členské státy snažit o postupné ukončení podpory používání těchto biopaliv a biokapalin, na úrovních, které přesahují toto omezení.

(20)

Omezením množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, není být dotčena svoboda členských států stanovit vlastní cestu k dodržení předepsaného podílu konvenčních biopaliv v rámci celkového 10 % cíle. V důsledku toho zůstává plně otevřen přístup na trh pro biopaliva vyráběná zařízeními, jež budou v provozu před koncem roku 2013. Touto směrnicí tudíž nejsou dotčena oprávněná očekávání provozovatelů těchto zařízení.

(21)

Předběžné průměrné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy by se měly zahrnout do zpráv dodavatelů paliv a Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv podle směrnice 98/70/ES a do zpráv Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin podle směrnice 2009/28/ES. Biopalivům vyráběným ze vstupních surovin, jež nevedou k další poptávce po půdě, například biopalivům z odpadových vstupních surovin, by se měl přidělit nulový emisní faktor.

(22)

V případě, že se zvláštní nepotravinářské plodiny, které se pěstují především pro energetické účely, pěstují na stávající zemědělské půdě, jež se využívá k produkci potravin a krmiv, může dojít k rizikům spojeným s nepřímou změnou ve využívání půdy. Ve srovnání s potravinářskými a krmnými plodinami však mohou mít tyto zvláštní plodiny pěstované především pro energetické účely vyšší výnos a mohou přispět k obnově půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována. Informace o výrobě biopaliv a biokapalin ze zvláštních energetických plodin a jejich skutečný vliv na změnu ve využívání půdy jsou však omezené. Komise by proto rovněž měla sledovat stav výroby a spotřeby biopaliv a biokapalin vyráběných z těchto zvláštních plodin v Unii a související dopad a podávat o tom zprávy. Je nutné zjistit, které stávající projekty Unie by byly vhodné ke zlepšení informační základny k provedení důkladné analýzy rizik i výhod spojených s udržitelností životního prostředí a používat je.

(23)

Ke zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy může přispět zvyšování výnosů v zemědělských odvětvích prostřednictvím intenzivnějšího výzkumu, technického vývoje a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů zvyšování produktivity při výrobě biopaliv z potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování druhých jednoletých plodin na plochách, které dříve nebyly k pěstování těchto plodin využívány. Pokud by bylo možné kvantifikovat výsledný dopad zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy na úrovni členského státu nebo projektu, mohla by opatření stanovená touto směrnicí zohlednit toto zlepšení produktivity, jak pokud jde o snížení odhadovaných hodnot emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy, tak i pokud jde o příspěvek biopaliv z potravinářských a krmných plodin k podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, kterého má být dosaženo v roce 2020.

(24)

Při prokazování splnění požadavků na udržitelnost stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES hrají stále důležitější úlohu nepovinné režimy. Proto je vhodné pověřit Komisi, aby vyžadovala pravidelné podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů, včetně těch, které již byly uznány Komisí podle čl. 7c odst. 6 směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 směrnice 2009/28/ES. Tyto zprávy by měly být zveřejněny s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit dohled Komise. Takové podávání zpráv by rovněž poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů za účelem nalezení osvědčených postupů a případného předložení návrhu k dalšímu prosazování těchto osvědčených postupů.

(25)

V zájmu usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu je vhodné vyjasnit podmínky, za kterých se zásada vzájemného uznávání použije mezi všemi režimy pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny podle směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES.

(26)

Při zajišťování bezpečnosti potravin a výživy je na všech úrovních velmi důležité dbát na řádné řízení a dodržování práv včetně veškerých lidských práv a v případě negativního vlivu na bezpečnost potravin a výživy by se mělo usilovat o soudržnost různých politických koncepcí. V této souvislosti má mimořádný význam řádné řízení a zajištění vlastnických práv k půdě a jejího užívání. Členské státy by proto měly dodržovat zásady odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů, které schválil výbor organizace FAO pro celosvětové zajištění potravin v říjnu 2014. Členské státy by měly také podporovat uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti se zajišťováním potravin v jednotlivých zemích, které tento výbor schválil v říjnu 2013.

(27)

I když jsou biopaliva z potravinářských a krmných plodin obecně spojena s riziky nepřímé změny ve využívání půdy, existují rovněž výjimky. Členské státy a Komise by měly podpořit vytváření a využívání režimů, které mohou spolehlivě prokázat, že určité množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevytěsnilo produkci pro jiné účely. Tak tomu může být například v případě, že se výroba biopaliv rovná dodatečné produkci dosažené prostřednictvím investic do zvýšení produktivity nad úroveň, které by bylo dosaženo jinak, pokud tyto systémy na podporu produktivity neexistují, nebo v případě, že produkce biopaliv probíhá na půdě, na níž došlo k přímé změně ve využívání půdy bez významných negativních dopadů na dříve existující služby ekosystému poskytované touto půdou, včetně ochrany zásob uhlíku a biologické rozmanitosti. Členské státy a Komise by měly prozkoumat možnosti stanovení kritérií pro nalezení a certifikaci těchto systémů, které by spolehlivě dokládaly, že dané množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevedlo k vytěsnění produkce pro jiné účely než pro účely výroby biopaliv a že bylo vyrobeno v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost biopaliv. Lze zohlednit pouze takové množství vstupních surovin, které by odpovídalo skutečnému omezení uvedeného vytěsňování, jehož bylo díky danému režimu dosaženo.

(28)

Je třeba uvést do souladu pravidla pro používání standardních hodnot, aby se zajistilo rovné zacházení s producenty bez ohledu na to, kde výroba probíhá. Zatímco třetí země smějí používat standardní hodnoty, musí výrobci Unie používat skutečné hodnoty, pokud jsou vyšší než standardní hodnoty nebo pokud daný členský stát nepředložil zprávu, čímž se zvyšuje jejich administrativní zátěž. Stávající pravidla by se tudíž měla zjednodušit tak, aby používání standardních hodnot nebylo omezeno na oblasti v Unii zahrnuté do seznamů uvedených v čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a čl. 7d odst. 2 směrnice 98/70/ES.

(29)

V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v platnost je třeba pravomoci svěřené Komisi podle směrnic 2009/28/ES a 98/70/ES uvést do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(31)

Za účelem přizpůsobení směrnice 98/70/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a úpravu přípustných analytických metod týkajících se specifikací paliv a povolené odchylky tlaku par u benzinu obsahujícího bioethanol a také pokud jde o stanovení standardních hodnot pro emise skleníkových plynů v případě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a v případě zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

(32)

Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/28/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o možná doplnění seznamu vstupních surovin pro výrobu biopaliv a paliv, jejichž příspěvek k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice by měl být považován za dvojnásobek jejich energetického obsahu, a pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin a o přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, jak je uvedeno v příloze III směrnice 2009/28/ES.

(33)

Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla při uplatňování směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(34)

Komise by měla na základě nejlepších a nejaktuálnějších vědeckých důkazů přezkoumat účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování dopadu emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímé změny ve využívání půdy a hledat způsoby, jak dále minimalizovat tento dopad.

(35)

Je důležité, aby Komise neprodleně předložila ucelený návrh rentabilní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a do dalších prostředků dekarbonizace odvětví dopravy.

(36)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(37)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění jednotného trhu s palivy pro silniční dopravu a nesilniční pojízdné stroje a zajištění dodržování minimální úrovně ochrany životního prostředí při používání těchto paliv, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„10.

‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

11.

‚plodinami bohatými na škrob‘ plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

12.

‚biopalivy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovenými v článku 7b;

13.

‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

14.

‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování.“

2)

Článek 7a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.“

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.“

d)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:

a)

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

b)

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

7.   Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.“

3)

Článek 7b se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.“;

b)

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

4)

Článek 7c se mění takto:

a)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

b)

v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

 

obecně:

a)

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;

c)

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d)

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)

celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;

f)

aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)

snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

 

a konkrétně:

h)

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)

způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.“

5)

Článek 7d se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.

5.   Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

b)

odstavec 6 se zrušuje;

c)

v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„7.   Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:

metodu započítávání odpadů a zbytků;

metodu započítávání druhotných produktů;

metodu započítávání kombinované výroby a

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.“

6)

V článku 7e se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.“

7)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.“

8)

V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.“

9)

V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k)

u biopaliv spotřebovaných v Unii způsoby výroby, objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze V. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a související rozmezí odvozené z analýzy citlivosti.“

10)

Článek 10 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„Postup přizpůsobování povolených analytických metod a povolených tlakových výjimek“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

2.   Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

13)

Příloha IV se mění a příloha V doplňuje v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice 2009/28/ES

Směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1)

V čl. 2 druhém pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

„p)

‚odpadem‘ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (10); látky, jež byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány, aby odpovídaly uvedené definici, do této definice nespadají;

q)

‚plodinami bohatými na škrob‘ se rozumějí plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

r)

‚lignocelulózovou vláknovinou‘ se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

s)

‚nepotravinářskou celulózovou vláknovinou‘ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

t)

‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

u)

‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

v)

‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ se rozumějí zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

w)

‚biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 17.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“"

2)

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely splnění cílů uvedených v prvním pododstavci nesmí být maximální společný příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům větší než množství energie odpovídající maximálnímu příspěvku stanovenému v odst. 4 písm. d).“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

pro výpočet jmenovatele, tj. celkového množství energie spotřebované v dopravě pro účely prvního pododstavce, se zohledňují pouze benzin, motorová nafta, biopaliva spotřebovaná v silniční a železniční dopravě a elektřina, včetně elektřiny použité k výrobě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy;“

ii)

v písmeni b) se doplňuje nová věta, která zní:

„Tímto písmenem není dotčeno písmeno d) tohoto pododstavce ani čl. 17 odst. 1 písm. a);“

iii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované ve všech typech elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v dopravě pro účely písmen a) a b) si mohou členské státy zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Dále se pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou považuje tato spotřeba za 2,5 násobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrickými silničními vozidly podle písmene b) se tato spotřeba považuje za pětinásobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.“;

iv)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„d)

pro výpočet biopaliv v čitateli nesmí být podíl energie z biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům v roce 2020 větší než 7 % konečné spotřeby energie v dopravě v členském státě.

Do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítávají biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

Členské státy se mohou rozhodnout, že do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítává podíl energie z biopaliv vyráběných z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům, vyjma plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, pokud:

i)

bylo ověřeno dodržování kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5 v souladu s článkem 18 a

ii)

tyto plodiny byly vypěstovány na půdě, na níž se vztahuje bod 8 části C přílohy V, a pokud byl do výpočtu emisí skleníkových plynů provedeného za účelem prokázání souladu s čl. 17 odst. 2 zahrnut odpovídající bonus ‚eB‘ stanovený v bodě 7 části C přílohy V.

e)

každý členský stát usiluje o splnění cíle minimální míry spotřeby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, na jeho území. Za tímto účelem každý členský stát stanoví do 6. dubna 2017 vnitrostátní cíl, o jehož splnění usiluje. Referenční hodnota tohoto cíle je 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 podle prvního pododstavce; tento cíl má být splněn prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX. Do vnitrostátního cíle mohou být navíc započítána biopaliva vyrobená ze vstupních surovin neuvedených v příloze IX, které byly příslušnými vnitrostátními orgány určeny za odpady, zbytky, nepotravinářskou celulózovou vláknovinu nebo lignocelulózovou vláknovinu a používaly se ve stávajících zařízeních před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 (11).

Členské státy mohou stanovit vnitrostátní cíl nižší než 0,5 procentního bodu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

i)

objektivní faktory, jako jsou omezené možnosti udržitelné výroby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin nebo jiných paliv uvedených v části A přílohy IX nebo omezená dostupnost těchto biopaliv na trhu za rentabilní ceny;

ii)

zvláštní technické nebo klimatické podmínky vnitrostátního trhu s pohonnými hmotami, jako je složení a stav vozového parku silničních vozidel; nebo

iii)

vnitrostátní politiky přidělující odpovídající finanční prostředky na podporu energetické účinnosti a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

Členské státy při stanovování vnitrostátních cílů poskytnou dostupné informace o množství spotřebovaných biopaliv ze vstupních surovin nebo jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX.

Členské státy při určování politiky na podporu výroby paliv ze vstupních surovin, uvedených v příloze IX, zohlední hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se zohledňování životního cyklu u celkových dopadů vzniku různých toků odpadu a nakládání s ním.

Komise v souladu s článkem 24 této směrnice zveřejňuje:

vnitrostátní cíle členských států,

plány členských států pro dosažení vnitrostátních cílů, jsou-li k dispozici,

případně důvody pro odchylku vnitrostátních cílů členských států od referenční hodnoty oznámené v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2015/1513 a

souhrnnou zprávu o tom, jak členské státy své vnitrostátní cíle plní;

f)

biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX se pro účely splnění cíle stanoveného v prvním pododstavci považují za dvojnásobek svého energetického obsahu.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).“"

c)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise případně předloží do 31. prosince 2017 návrh, který za určitých podmínek umožní, aby bylo zohledněno celkové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie používané jako pohon pro všechny druhy elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy.“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   S cílem minimalizovat riziko toho, že by se jedna dodávka v Unii vykázala více než jednou, se členské státy a Komise vynasnaží o posílení spolupráce mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy a nepovinnými režimy zřízenými podle článku 18, jež bude případně zahrnovat i výměnu údajů. Aby se zabránilo takové záměrné modifikaci nebo vyřazení materiálů vedeným snahou, aby se na ně vztahovala příloha IX, podporují členské státy vývoj a používání systémů, jež vstupní suroviny a výsledná biopaliva sledují a dohledávají napříč celým hodnotovým řetězcem. V případě zjištění podvodu členské státy zajistí přijetí náležitých opatření. Členské státy podají do 31. prosince 2017 a poté každé dva roky zprávu o opatřeních, která přijaly, pokud neposkytnou rovnocenné informace o spolehlivosti a ochraně před podvody ve svých zprávách o pokroku při podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů, které podávají podle čl. 22 odst. 1 písm. d).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v části A přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Pro každou ze vstupních surovin, které mají být doplněny na seznam v části A přílohy IX, přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě ani k účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.“

3)

V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, kterými přizpůsobuje energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.“

4)

V článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Členské státy se mohou dohodnout na uzavření ujednání za účelem statistického převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

a)

odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4, a

b)

přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu přijímajícího členského státu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku ohledně čl. 3 odst. 1, 2 a 4 mohou být v platnosti po dobu jednoho roku nebo více let. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři měsíce po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie.“

5)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv nebo biokapalin.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva a biokapaliny do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin se vypočítá postupem podle čl. 19 odst. 1.“;

b)

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

6)

Článek 18 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících a příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nebylo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěží, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliv nebo biokapalin splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 17 odst. 3, 4 a 5, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii).“;

c)

v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 a následně v rámci svých zpráv podle čl. 23 odst. 3 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

 

obecně:

a)

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;

c)

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d)

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)

celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;

f)

aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)

snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

 

a konkrétně:

h)

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)

způsobů usnadnění nebo zlepšení podpory osvědčených postupů.

Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro transparentnost uvedené v článku 24.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 17 odst. 2 až 5.“;

e)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 17 u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1.“

7)

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a jsou vypracovány příslušnými orgány.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 17 odst. 2.

5.   Komise nejpozději do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy V se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy V upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

b)

odstavec 6 se zrušuje;

c)

v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„7.   Komise provádí průběžně přezkum přílohy V s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V, zejména s ohledem na:

metodu započítávání odpadů a zbytků;

metodu započítávání druhotných produktů;

metodu započítávání kombinované výroby a

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy V pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy V, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“

8)

Článek 21 se zrušuje.

9)

V čl. 22 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:

a)

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)

vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;“;

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„o)

množství biopaliv a biokapalin v jednotkách energie podle kategorií skupin vstupních surovin uvedených v části A přílohy VIII zohledněná tímto členským státem pro účely splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 a v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci.“

10)

Článek 23 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se zrušuje poslední věta;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin použije Komise množství nahlášená členskými státy podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. o), včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se druhotné produkty v rámci substitučního přístupu.“;

c)

v odst. 5 prvním pododstavci se písmena e) a f) nahrazují tímto:

„e)

dostupnosti a udržitelnosti biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

f)

informací o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýzy těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství; a

g)

technologického vývoje a dostupnosti údajů o používání biopaliv a biokapalin vyráběných v Unii ze zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely a o jejich dopadu na hospodářství a životní prostředí.“;

d)

v odst. 8 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

ohledně cílů uvedených v čl. 3 odst. 4 na přezkum:

i)

nákladové efektivnosti opatření, která mají být provedena pro dosažení těchto cílů;

ii)

posouzení možnosti dosáhnout těchto cílů při současném zajištění udržitelnosti výroby biopaliv v Unii a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí a dopady sociální, včetně nepřímých účinků a dopadů na biologickou rozmanitost, jakož i komerční dostupnost biopaliv druhé generace;

iii)

dopadů provádění uvedených cílů na dostupnost potravin za přijatelné ceny;

iv)

komerční dostupnosti elektrických a hybridních vozidel a vozidel na vodíkový pohon, jakož i metodiky vybrané pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě;

v)

hodnocení konkrétních podmínek na trhu se zvláštním ohledem na trhy, kde pohonné hmoty představují více než polovinu konečné spotřeby energie, a trhy, které jsou zcela závislé na dovážených biopalivech;“

11)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje energie. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

2.   V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a biokapalin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

13)

Příloha V se mění a přílohy VIII a IX se doplňují v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 3

Přezkum

1.   Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu zahrnující posouzení dostupnosti nezbytných množství nákladově efektivních biopaliv na trhu Unie ze vstupních surovin nevyužívajících půdu a z nepotravinářských plodin do roku 2020 a posouzení jejich dopadů na životní prostředí a hospodářství a sociálních dopadů, včetně nutnosti dalších kritérií pro zajištění jejich udržitelnosti, jakož i nejlepších dostupných vědeckých poznatků o emisích skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. Zpráva bude případně doplněna návrhy na další opatření zohledňující hospodářské, sociální a environmentální aspekty.

2.   Komise do 31. prosince 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, jež na základě nejnovějších nejlepších dostupných vědeckých poznatků přezkoumá:

a)

účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. V tomto ohledu budou součástí této zprávy nejnovější dostupné informace týkající se klíčových předpokladů ovlivňujících výsledky modelování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, včetně naměřených tendencí v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorované míry změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování a případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství, se zapojením zúčastněných stran do provádění tohoto přezkumu;

b)

účinnost pobídek pro biopaliva ze vstupních surovin, jež nevyužívají půdu, a z nepotravinářských plodin podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, včetně toho, zda se očekává, že celá Unie bude v roce 2020 využívat 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX;

c)

dopad zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu;

d)

možnost stanovení kritérií pro určení a certifikaci biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy, jež by byly vyráběny v souladu s kritérii udržitelnosti uvedenými ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES, za účelem případné aktualizace přílohy V směrnice 98/70/ES a přílohy VIII směrnice 2009/28/ES;

e)

možné hospodářské a environmentální přínosy a rizika vyšší produkce a vyššího využívání zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely, a to i za použití údajů týkajících se stávajících projektů;

f)

relativní podíl bioetanolu a bionafty na trhu Unie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu. Komise posoudí rovněž faktory ovlivňující podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu, jakož i veškeré překážky bránící jejich zavedení. Toto posouzení zahrnuje náklady, normy pro paliva, infrastrukturu a klimatické podmínky. Komise může případně doporučit způsoby, jak zjištěné překážky překonat; a

g)

zjištění, které členské státy se rozhodly uplatňovat limit na množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům, v zájmu splnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES, a zda se vyskytly potíže s uplatňováním či plněním cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES. Komise rovněž posoudí, do jaké míry jsou biopaliva vyráběná z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům dodávána v zájmu plnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES nad úrovněmi, které mohou přispět k plnění cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES. Předmětem posouzení je také hodnocení dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy a nákladová efektivnost tohoto přístupu členských států.

Ve zprávě jsou případně, je-li to technicky možné a hospodářsky životaschopné, uvedeny také informace o dostupnosti finančních a jiných prostředků, které mohou podpořit pokrok při dosahování toho, aby energetický obsah biopaliv vyráběných ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, co nejdříve dosáhl 0,5 procentního bodu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v Unii.

Ke zprávě uvedené v prvním pododstavci budou případně přiloženy legislativní návrhy vypracované na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a týkající se:

a)

zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES;

b)

zavedení dalších opatření přijatých s cílem předcházet podvodům a bojovat proti nim, včetně návrhů dodatečných opatření, která mají být přijata na úrovni Unie;

c)

technologicky neutrální podpory udržitelných biopaliv v období po roce 2020 jako součásti rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2030.

3.   S ohledem na zprávy nepovinných režimů podle čl. 7c odst. 6 druhého pododstavce směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 druhého pododstavce směrnice 2009/28/ES Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu ustanovení těchto směrnic týkajících se nepovinných režimů za účelem podpory osvědčených postupů.

Článek 4

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. září 2017. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních opatření vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Členské státy při této příležitosti informují Komisi o svých vnitrostátních cílech stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES a případně o odchylce jejich vnitrostátního cíle od referenční hodnoty uvedené tamtéž a o důvodech pro tuto odchylku.

V roce 2020 členské státy podají Komisi zprávu o plnění svých vnitrostátních cílů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES, přičemž uvedou důvody pro jakékoli neplnění.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 9. září 2015.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. SCHMIT


(1)  Úř. věst. C 198, 10.7.2013, s. 56.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 9. prosince 2014 (Úř. věst. C 50, 12.2.2015, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2015.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


PŘÍLOHA I

Přílohy směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

V části C přílohy IV se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.

Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB , (1)

kde

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ (2) a ‚trvalé kultury‘ (3) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

(1)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664."

(2)  Orná půda, jak je vymezena IPCC."

(3)  Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“"

2)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA V

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) (4)

Skupina vstupních surovin

Průměr (5)

Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (6)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob

12

8 až 16

Cukry

13

4 až 17

Olejniny

55

33 až 66

Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

1)

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

2)

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC; lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury (7). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy IV.

(4)

(+)

Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

(7)

(++)

Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“


(5)  Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin.

(6)  Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).


PŘÍLOHA II

Přílohy směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1)

V části C přílohy V se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.

Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, (1)

kde

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva nebo biokapalin (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ (2) a ‚trvalé kultury‘ (3) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

(1)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664."

(2)  Orná půda, jak je vymezena IPCC."

(3)  Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“"

2)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA VIII

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) (4)

Skupina vstupních surovin

Průměr (5)

Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (6)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob

12

8 až 16

Cukry

13

4 až 17

Olejniny

55

33 až 66

Část B. Biopaliva a biokapaliny, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv a biokapalin vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

1)

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

2)

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury (7). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy V.

(4)

(+)

Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

(7)

(++)

Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

3)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IX

Část A. Vstupní suroviny a paliva, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

a)

řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;

b)

podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

c)

biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

d)

podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

e)

sláma;

f)

chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod;

g)

odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

h)

dehet z tálového oleje;

i)

surový glycerin;

j)

bagasa;

k)

matoliny a vinné kaly;

l)

ořechové skořápky;

m)

plevy;

n)

kukuřičné klasy zbavené zrn;

o)

podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej;

p)

další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

q)

další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

r)

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

s)

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

t)

bakterie, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

Část B. Vstupní suroviny, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

a)

použitý kuchyňský olej;

b)

živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (8).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).“"


(5)  Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin.

(6)  Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2015/1514

ze dne 14. září 2015,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Na základě přezkumu provedeného Radou by měly být některé údaje v příloze změněny a položka týkající se jedné osoby, která zemřela, by měla být vypuštěna.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. září 2015.

Za Radu

předseda

J. ASSELBORN


(1)  Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.


PŘÍLOHA

I.

Ze seznamu uvedeného v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se vyjímá tato osoba:

Osoby

72.

Oleksiy Borisovych MOZGOVY

II.

Údaje o následujících osobách a jednom subjektu uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se nahrazují těmito údaji:

Osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

1.

Sergey Valeryevich AKSYONOV,

Sergei Valerievich AKSENOV (Сергей Валерьевич Aксёнов),

Serhiy Valeriyovych AKSYONOV (Сергiй Валерiйович Аксьонов)

Datum narození: 26.11.1972

Místo narození: Bělcy (Bălți), nyní Moldavská republika

Aksjonov byl Nejvyšší radou Krymu dne 27. února 2014 za přítomnosti proruských ozbrojenců zvolen „krymským premiérem“. Jeho „zvolení“ bylo dne 1. března 2014 prohlášeno Oleksandrem Turčynovem za protiústavní. Aktivně se zasazoval o uspořádání „referenda“ dne 16. března 2014. Od 9. října 2014„hlava“ tzv. „Republiky Krym“.

Člen předsednictva Státní rady Ruska.

17.3.2014

2.

Vladimir Andreevich KONSTANTINOV

(Владимир Андреевич Константинов)

Datum narození: 19.11.1956

Místo narození: Vladimirovka, Slobodzejská oblast, Moldavská SSR (nyní Moldavská republika) nebo

Bogomol, Moldavská SSR

Coby předseda Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym sehrál Konstantinov důležitou úlohu v rozhodnutích Nejvyšší rady ohledně „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny a vyzýval voliče, aby hlasovali pro nezávislost Krymu.

17.3.2014

3.

Rustam Ilmirovich TEMIRGALIEV

(Рустам Ильмирович Темиргалиев)

Datum narození: 15.8.1976

Místo narození: Ulan-Ude, Burjatská ASSR

(Ruská SFSR)

Coby bývalý místopředseda Rady ministrů Autonomní republiky Krym sehrál Těmirgalijev důležitou úlohu v rozhodnutích, jež přijala Nejvyšší rada ohledně „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny. Aktivně se zasazoval za připojení Krymu k Ruské federaci.

17.3.2014

4.

Denis Valentinovich BEREZOVSKIY

(Денис Валентинович Березовский)

Datum narození: 15.7.1974

Místo narození: Charkov, Ukrajinská SSR

Berezovskij byl dne 1. března 2014 jmenován velitelem ukrajinského námořnictva, ale poté složil přísahu krymským ozbrojeným silám, a tímto svou přísahu ukrajinskému námořnictvu porušil.

Následně byl jmenován zástupcem velitele černomořské flotily Ruské federace.

17.3.2014

5.

Aleksei Mikhailovich CHALIY

(Алексей Михайлович Чалый)

Datum narození: 13.6.1961

Místo narození: Moskva nebo Sevastopol

Čalyj se dne 23. února 2014 na základě veřejné aklamace stal „starostou Sevastopolu“ a toto „zvolení“ přijal. Aktivně se zasazoval o to, aby se Sevastopol po referendu dne 16. března 2014 stal samostatným celkem v rámci Ruské federace. Podepsal smlouvu o přijetí Republiky Krym do Ruské federace. Předseda zákonodárného shromáždění města Sevastopolu.

17.3.2014

6.

Pyotr Anatoliyovych ZIMA

(Пётр Анатольевич Зима)

Datum narození: 29.3.1965

Zima byl dne 3. března 2014„premiérem“ Aksjonovem jmenován novým vedoucím představitelem Ukrajinské bezpečnostní služby na Krymu a své jmenování přijal. Ruské zpravodajské službě (SBU) předal důležité informace, včetně databáze. Mezi těmito informacemi byly informace o proevropských aktivistech z Majdanu a obráncích lidských práv na Krymu. Sehrál důležitou úlohu při bránění orgánům Ukrajiny v kontrole nad krymským územím. Dne 11. března 2014 bylo dřívějšími důstojníky Ukrajinské bezpečnostní služby na Krymu oznámeno utvoření nezávislé Krymské bezpečnostní služby.

17.3.2014

7.

Yuriy Gennadyevich ZHEREBTSOV

(Юрий Геннадиевич Жеребцов)

Datum narození: 19.11.1969

Místo narození: Izmail, Oděská oblast, Ukrajinská SSR, nebo Oděsa

Poradce předsedy Nejvyšší rady Krymu, jeden z vedoucích organizátorů „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny, konaného dne 16. března 2014. Člen Občanské komory tzv. „Republiky Krym“.

17.3.2014

8.

Sergey Pavlovych TSEKOV

(Сергей Павлович Цеков)

Datum narození: 29.9.1953 nebo 23.9.1953

Místo narození: Simferopol

Místopředseda Nejvyšší rady; Cekov inicioval společně se Sergejem Aksjonovem nezákonné rozpuštění vlády Autonomní republiky Krym. Pod pohrůžkou odvolání přiměl Vladimira Konstantinova, aby se do tohoto úsilí zapojil. Veřejně přiznal, že poslanci krymského parlamentu iniciovali pozvání ruských vojáků, aby převzali kontrolu nad Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym. Jako jeden z prvních krymských vedoucích představitelů veřejně žádal o připojení Krymu k Rusku.

Člen Rady federace Ruské federace za tzv. „Republiku Krym“.

17.3.2014

9.

Viktor Alekseevich OZEROV

(Виктор Алексеевич Озеров)

Datum narození: 5.1.1958

Místo narození: Abakan, Khakassia (Chakasie)

Předseda Bezpečnostního a obranného výboru Rady federace Ruské federace.

Ozerov dne 1. března 2014 v Radě federace jménem Bezpečnostního a obranného výboru Rady federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

10.

Vladimir Michailovich DZHABAROV

(Владимир Михайлович Джабаров)

Datum narození: 29.9.1952

První místopředseda Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti.

Džabarov dne 1. března 2014 v Radě federace jménem Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

11.

Andrei Aleksandrovich KLISHAS

(Андрей Александрович Клишас)

Datum narození: 9.11.1972

Místo narození: Sverdlovsk

Předseda Ústavního výboru Rady federace Ruské federace.

Klišas dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině. Ve veřejných prohlášeních se Klišas snažil ospravedlnit ruský vojenský zásah na Ukrajině tvrzením, že „ukrajinský prezident podporuje výzvu krymských orgánů adresovanou prezidentovi Ruské federace o poskytnutí všezahrnující pomoci na obranu občanů Krymu“.

17.3.2014

12.

Nikolai Ivanovich RYZHKOV

(Николай Иванович Рыжков)

Datum narození: 28.9.1929

Místo narození: Dylejevka, Doněcká oblast, Ukrajinská SSR

Člen Výboru Rady federace Ruské federace pro federální záležitosti, regionální politiku a severní oblasti.

Ryžkov dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

13.

Evgeni Viktorovich BUSHMIN

(Евгений Викторович Бушмин)

Datum narození: 4.10.1958

Místo narození: Lopatino, Sergačská oblast, RSFSR

Místopředseda Rady federace Ruské federace.

Bušmin dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

14.

Aleksandr Borisovich TOTOONOV

(Александр Борисович Тотоонов)

Datum narození: 3.4.1957

Místo narození: Ordžonikidze, Severní Osetie

Člen Výboru Rady federace Ruské federace pro kulturu, vědu a informace.

Totoonov dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

15.

Oleg Evgenevich PANTELEEV

(Олег Евгеньевич Пантелеев)

Datum narození: 21.7.1952

Místo narození: Žitnikovskoje, Kurganská oblast (Kurganský region)

Bývalý první místopředseda Výboru Rady federace pro parlamentní záležitosti.

Pantělejev dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

16.

Sergei Mikhailovich MIRONOV

(Сергей Михайлович Миронов)

Datum narození: 14.2.1953

Místo narození: Puškin, Leningradská oblast

Člen Rady Státní dumy; vedoucí představitel frakce Spravedlivé Rusko ve Státní dumě Ruské federace.

Inicioval návrh zákona umožňující Ruské federaci přijmout, pod záminkou ochrany ruských občanů, do svého uspořádání území cizí země bez souhlasu této země nebo mezinárodní smlouvy.

17.3.2014

17.

Sergei Vladimirovich ZHELEZNYAK

(Сергей Владимирович Железняк)

Datum narození: 30.7.1970

Místo narození: Petrohrad (dříve Leningrad)

Místopředseda Státní dumy Ruské federace.

Aktivně podporoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a připojení Krymu. Osobně vedl demonstrace na podporu použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

18.

Leonid Eduardovich SLUTSKI

(Леонид Эдуардович Слуцкий)

Datum narození: 4.1.1968

Místo narození: Moskva

Předseda Výboru Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států (člen Liberálně-demokratické strany Ruska).

Aktivně podporoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a připojení Krymu.

17.3.2014

19.

Aleksandr Viktorovich VITKO

(Александр Викторович Витко)

Datum narození: 13.9.1961

Místo narození: Vitebsk, Běloruská SSR

Velitel černomořské flotily, viceadmirál.

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

17.3.2014

20.

Anatoliy Alekseevich SIDOROV

(Анатолий Алексеевич Сидоров)

Datum narození: 2.7.1958

Místo narození: Siva, Permská oblast, SSSR

Velitel ruského Západního vojenského okruhu, jehož jednotky jsou rozmístěny na Krymu. Je zodpovědný za část ruské vojenské přítomnosti na Krymu, která narušuje svrchovanost Ukrajiny; napomáhal krymským orgánům při zabraňování veřejným demonstracím proti krokům vedoucím k „referendu“ a začlenění do Ruska.

17.3.2014

21.

Viktorovich Aleksandr GALKIN

(Александр Викторович Галкин)

Datum narození: 22.3.1958

Místo narození: Ordžonikidze, Severoosetinská ASSR

Ruský Jižní vojenský okruh, jehož ozbrojené síly se nacházejí na Krymu; pod Galkinovo velení spadá černomořská flotila; většina přesunu ozbrojených sil na Krym probíhala přes Jižní vojenský okruh.

Velitel ruského Jižního vojenského okruhu. Vojenské síly Jižního vojenského okruhu jsou rozmístěny na Krymu. Je zodpovědný za část ruské vojenské přítomnosti na Krymu, která narušuje svrchovanost Ukrajiny; napomáhal krymským orgánům při zabraňování veřejným demonstracím proti krokům vedoucím k „referendu“ a začlenění do Ruska. Pod velení ruského Jižního vojenského okruhu spadá rovněž černomořská flotila.

17.3.2014

22.

Dmitry Olegovich ROGOZIN

(Дмитрий Олегович Рогозин)

Datum narození: 21.12.1963

Místo narození: Moskva

Místopředseda vlády Ruské federace; veřejně vyzýval k anektování Krymu.

21.3.2014

23.

Yurievich Sergey GLAZYEV

(Сергей Юрьевич Глазьев)

Datum narození: 1.1.1961

Místo narození: Záporoží, Ukrajinská SSR

Poradce prezidenta Ruské federace; veřejně vyzýval k anektování Krymu.

21.3.2014

24.

Valentina Ivanova MATVIYENKO, rozená Tyutina

(Валентина Ивановна Матвиенко, rozená Тютина)

Datum narození: 7.4.1949

Místo narození: Šepetovka, Chmelnycká oblast (Kamenec Podolský), Ukrajinská SSR

Předsedkyně Rady federace; dne 1. března 2014 na zasedání Rady federace veřejně podpořila rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

21.3.2014

25.

Sergei Evgenevich NARYSHKIN

(Сергей Евгеньевич Нарышкин)

Datum narození: 27.10.1954

Místo narození: Petrohrad (dříve Leningrad)

Předseda Státní dumy; veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině; veřejně podpořil smlouvu o znovusjednocení Ruska a Krymu a související federální ústavní zákon.

21.3.2014

26.

Dmitry Konstantinovich KISELYOV,

Dmitrii Konstantinovich KISELEV

(Дмитрий Константинович Киселёв)

Datum narození: 26.4.1954

Místo narození: Moskva

Prezidentským výnosem ze dne 9. prosince 2013 byl jmenován ředitelem ruské federální státní tiskové agentury „Rossija Segodňa“;

ústřední postava vládní propagandy podporující rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

21.3.2014

27.

Alexander Mihailovich NOSATOV

(Александр Михайлович Носатов)

Datum narození: 27.3.1963

Místo narození: Sevastopol, Ukrajinská SSR

Zástupce velitele černomořské námořní flotily; kontradmirál.

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

21.3.2014

28.

Valery Vladimirovich KULIKOV

(Валерий Владимирович Куликов)

Datum narození: 1.9.1956

Místo narození: Záporoží, Ukrajinská SSR

Zástupce velitele černomořské námořní flotily; kontradmirál.

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

21.3.2014

29.

Vladislav Yurievich SURKOV

(Владислав Юрьевич Сурков)

Datum narození: 21.9.1964

Místo narození: Solncevo, Lipecká oblast

Poradce prezidenta Ruské federace; organizátor procesu na Krymu, jehož prostřednictvím byla místní krymská společenství mobilizována k akcím zaměřeným na oslabení ukrajinských orgánů na Krymu.

21.3.2014

30.

Mikhail Grigorievich MALYSHEV

(Михаил Григорьевич Малышев)

Datum narození: 10.10.1955

Místo narození: Simferopol, Krym

Předseda krymské volební komise. Odpovědný za organizaci krymského referenda. Podle ruského systému odpovědný za podpis výsledků „referenda“.

21.3.2014

31.

Valery Kirillovich MEDVEDEV

(Валерий Кириллович Медведев)

Datum narození: 21.8.1946

Místo narození: Šmakovka, Přímořský kraj

Předseda sevastopolské volební komise. Odpovědný za organizaci krymského referenda. Podle ruského systému odpovědný za podpis výsledků „referenda“.

21.3.2014

32.

generálporučík Igor Nikolaevich (Mykolayovich) TURCHENYUK

(Игорь Николаевич Турченюк)

Datum narození 5.12.1959

Místo narození: Oš, Kyrgyzská SSR

Faktický velitel ruských ozbrojených jednotek rozmístěných na území Krymu (jež Rusko nadále oficiálně označuje za „místní domobranu“). Zástupce velitele Jižního vojenského okruhu.

21.3.2014

33.

Elena Borisovna MIZULINA, rozená Dmitriyeva

(Елена Борисовна Мизулина, rozená Дмитриева)

Datum narození: 9.12.1954

Místo narození: Buj, Kostromská oblast

Poslankyně Státní dumy. Tvůrkyně a spolupředkladatelka nedávných legislativních návrhů v Rusku, které by měly regionům jiných zemí umožnit, aby se připojily k Rusku bez předchozího souhlasu jejich centrálních orgánů.

21.3.2014

34.

Dmitry Nikolayevich KOZAK

(Дмитрий Николаевич Козак)

Datum narození: 7.11.1958

Místo narození: Bandurovo, Kirovogradská oblast, Ukrajinská SSR

Místopředseda vlády; odpovědný za dohled nad začleněním anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace.

29.4.2014

35.

Oleg Yevgenyvich BELAVENTSEV

(Олег Евгеньевич Белавенцев)

Datum narození 15.9.1949

Místo narození: Moskva

Zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace pro tzv. „Krymský federální okruh“; nestálý člen Rady bezpečnosti Ruské federace; odpovědný za provádění ústavních pravomocí ruské hlavy státu na území anektované Autonomní republiky Krym.

29.4.2014

36.

Oleg Genrikhovich SAVELYEV

(Олег Генрихович Савельев)

Datum narození 27.10.1965

Místo narození: Leningrad

Ministr pro záležitosti Krymu; odpovědný za začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace.

29.4.2014

37.

Sergei Ivanovich MENYAILO

(Сергей Иванович Меняйло)

Datum narození: 22.8.1960

Místo narození: Alagir, Severoosetinská autonomní SSR, RSFSR

Gubernátor anektovaného ukrajinského města Sevastopolu.

29.4.2014

38.

Olga Fedorovna KOVITIDI

(Ольга Фёдоровна Ковитиди)

Datum narození: 7.5.1962

Místo narození: Simferopol, Ukrajinská SSR

Členka Rady federace Ruska za anektovanou Autonomní republiku Krym.

29.4.2014

40.

Sergei Ivanovich NEVEROV

(Сергей Иванович Меняйло)

Datum narození: 21.12.1961

Místo narození: Taštagol, SSSR

Místopředseda Státní dumy, Jednotné Rusko; odpovědný za zahájení vypracování legislativy pro začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace.

29.4.2014

41.

Igor Dmitrievich SERGUN

(Игорь Дмитриевич Сергун)

Datum narození: 28.3.1957

Místo narození: Podolsk, Moskevská oblast

Ředitel GRU (hlavní zpravodajská služba), zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, generálporučík. Odpovědný za činnost členů GRU na východě Ukrajiny.

29.4.2014

42.

Valery Vasilevich GERASIMOV

(Валерий Васильевич Герасимов)

Datum narození: 8.9.1955

Místo narození: Kazaň

Náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, první náměstek ministra obrany Ruské federace, armádní generál; odpovědný za masivní rozmístění ruských vojenských jednotek u hranic s Ukrajinou a za to, že nezabránil vyhrocení situace.

29.4.2014

43.

German PROKOPIV

 

Aktivní vůdce „Luhanské gardy“; účastnil se obsazení budovy oblastní kanceláře bezpečnostní služby v Luhansku, natočil video z obsazené budovy určené prezidentu Putinovi a Rusku; úzká vazba na „Armádu jihovýchodu“.

29.4.2014

44.

Valeriy Bmitrievich BOLOTOV

(Валерий Дмитриевич Болотов)

Datum narození: 13.2.1970

Místo narození: Luhansk

Jeden z vůdců separatistické skupiny „Armáda jihovýchodu“, která obsadila budovu bezpečnostní služby v Luhanské oblasti. Důstojník ve výslužbě. Před obsazením budovy měl on a jeho další komplici zbraně, které byly zjevně nezákonně dodány z Ruska a místními zločineckými skupinami.

29.4.2014

45.

Andriy Yevgenovych PURGIN

(Андрiй Eвгенович Пургiн),

Andrei Evgenevich PURGIN

(Андрей Евгеньевич Пургин)

Datum narození: 26.1.1972

Místo narození: Doněck

Bývalý hlavní představitel tzv. „Doněcké lidové republiky“, aktivní účastník a organizátor separatistických akcí, koordinátor akcí „ruských turistů“ v Doněcku. Spoluzakladatel „občanské iniciativy Donbasu pro euroasijskou unii“. „Předseda“„Lidové rady Doněcké lidové republiky“.

29.4.2014

46.

Denys Volodymyrovych PUSHYLIN

(Денис Володимирович Пушилiн),

Denis Vladimirovich PUSHILIN

(Денис Владимирович Пушилин)

Datum narození: 9.5.1981 nebo 9.5.1982

Místo narození: Makijivka (Doněcká oblast)

Jeden z vedoucích představitelů tzv. „Doněcké lidové republiky“; účastnil se obsazení a okupace sídla oblastní správy; aktivní mluvčí separatistů. „Místopředseda“„Lidové rady“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

29.4.2014

47.

Sergey Gennadevich TSYPLAKOV

Datum narození: 1.5.1983

Místo narození: Charcyzsk, Doněcká oblast

Jeden z vedoucích představitelů ideologicky radikální organizace Lidové milice Donbasu; aktivně se účastnil obsazení řady státních budov v Doněcké oblasti.

29.4.2014

48.

Igor Vsevolodovich GIRKIN

(Игорь Всеволодович Гиркин), také znám jako Igor Strelkov (Ihor Strielkov)

Datum narození: 17.12.1970

Místo narození: Moskva

Identifikován jako člen hlavní zpravodajské služby (GRU) generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace; byl zapojen do událostí ve Slovjansku; je spolupracovníkem Sergeje Aksjonova, samozvaného předsedy vlády Krymu, pro bezpečnostní otázky. Vedoucí představitel veřejného hnutí „Nové Rusko“ (Novorossija).

29.4.2014

49.

Vyacheslav Viktorovich VOLODIN

(Вячеслав Викторович Володин)

Datum narození: 4.2.1964

Místo narození: Aleksejevka, Saratovská oblast

První zástupce personálního vedoucího prezidentské kanceláře Ruska; odpovědný za dohled nad politickým začleněním anektované ukrajinské oblasti Krym k Ruské federaci.

12.5.2014

50.

Vladimir Anatolievich SHAMANOV

(Владимир Анатольевич Шаманов)

Datum narození: 15.2.1957

Místo narození: Barnaul

Velitel ruských výsadkářských sil, generálplukovník; ve svém vysokém postavení nese odpovědnost za nasazování ruských výsadkářských jednotek na Krymu.

12.5.2014

51.

Vladimir Nikolaevich PLIGIN

(Владимир Николаевич Плигин)

Datum narození: 19.5.1960

Místo narození: Ignatovo,

Vologodská oblast, SSSR

Předseda Ústavního výboru Státní dumy; odpovědný za umožnění přijetí legislativy týkající se anexe Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci.

12.5.2014

52.

Petr Grigorievich JAROSH

(Петр Григорьевич Ярош)

Datum narození: 30.1.1971 nebo 16.3.1966

Místo narození: obec Skvorcovo, Simferopolská oblast, Krym

Vedoucí Úřadu federální migrační služby pro Krym; odpovědný za systematické a urychlené vydávání ruských pasů krymským obyvatelům.

12.5.2014

53.

Oleg Grigorievich KOZYURA

(Олег Григорьевич Козюра)

Datum narození: 19.12.1962

Místo narození: Záporoží

Vedoucí Úřadu federální migrační služby pro Sevastopol; odpovědný za systematické a urychlené vydávání ruských pasů obyvatelům Sevastopolu.

12.5.2014

54.

Viacheslav PONOMARIOV,

Vyacheslav Volodymyrovich PONOMARYOV

(В'ячеслав ВолодимировичПономарьов),

Viacheslav Vladimirovich PONOMAREV

(Вячеслав Владимирович Пономарëв)

Datum narození: 2.5.1965

Místo narození: Slovjansk (Doněcká oblast)

Bývalý samozvaný starosta města Slovjansk. Ponomarjov vyzval Vladimira Putina, aby vyslal ruské vojenské oddíly na ochranu města a později jej požádal o dodávku zbraní. Ponomarjovovi lidé jsou zapojení do únosů (zajali Irmu Kratovou a reportéra Vice News Simona Ostrovského, kteří byli oba později propuštěni; zadrželi vojenské pozorovatele působící v souladu s Vídeňským dokumentem OBSE). Nadále aktivně podporuje separatistické akce a politiky.

12.5.2014

55.

Igor Nikolaevich BEZLER

(Игорь Николаевич Безлер), také znám jako Bes (Běs)

Datum narození: 30.12.1965

Místo narození: Simferopol, Krym

Jeden z vůdců samozvané milice z města Horlivka; převzal kontrolu na budovou ukrajinské tajné služby (Služba bezpečnosti Ukrajiny, SBU) v Doněcké oblasti a poté obsadil místní sídlo ministerstva vnitra ve městě Horlivka; je ve spojení s Igorem Strelkovem, pod jehož vedením byl podle SBU zapojen do vraždy člena městské rady města Horlivka, Volodymyra Rybaka.

12.5.2014

57.

Oleg TSARIOV,

Oleh Anatoliyovych TSAROV

(Олег Анатолтович Царьов),

Oleg Anatolevich TSAREV

(Олег Анатольевич Цаpëв)

Datum narození: 2.6.1970

Místo narození: Dněpropetrovsk

Bývalý poslanec parlamentu, jako takový veřejně vyzval k vytvoření tzv. „Federální republiky Nové Rusko“ (Novorossija), složené z jihovýchodních oblastí Ukrajiny. Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.5.2014

58.

Roman Vktorovich LYAGIN

(Роман Викторович Лягин)

Datum narození: 30.5.1980

Místo narození: Doněck, Ukrajina

Vedoucí ústřední volební komise tzv. „Doněcké lidové republiky“; aktivně organizoval referendum dne 11. května o sebeurčení „Doněcké lidové republiky“. Bývalý „ministr práce a sociálních věcí“.

12.5.2014

59.

Aleksandr Sergeevich MALYKHIN,

Alexander Sergeevich MALYHIN

(Александр Сергеевич Малнхин)

Datum narození: 12.1.1981

Vedoucí ústřední volební komise tzv. „Luhanské lidové republiky“. Aktivně organizoval referendum dne 11. května 2014 o sebeurčení tzv. „Luhanské lidové republiky“.

12.5.2014

60.

Natalia Vladimirovna POKLONSKAYA

(Наталья Владимировна Поклонская)

Datum narození: 18.3.1980

Místo narození: Michailovka, Vorošilovgradská oblast, Ukrajinská SSR, nebo Jevpatorija, Ukrajinská SSR

Státní zástupkyně na Krymu; aktivně prováděla ruskou anexi Krymu.

12.5.2014

61.

Igor Sergeievich SHEVCHENKO

(Игорь Сергеевич Шевченко)

Místo narození: Sevastopol, Krym

Prokurátor města Sevastopol; aktivně prováděl ruskou anexi Sevastopolu.

12.5.2014

62.

Aleksandr Yurevich BORODAI

(Александр Юрьевич Бородай)

Datum narození: 25.7.1972

Místo narození: Moskva

Bývalý „předseda vlády Doněcké lidové republiky“, jako takový odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“ (například 8. července 2014 prohlásil, že „naše vojsko provádí zvláštní operaci proti ukrajinským ‚fašistům‘“), signatář memoranda o porozumění o „Novoruském svazu“. Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.7.2014

63.

Alexander KHODAKOVSKY,

Oleksandr Serhiyovych KHODAKOVSKIY

(Олександр Сергiйович Ходаковський),

Aleksandr Sergeevich KHODAKOVSKII

(Александр Сергеевич Ходаковский)

Datum narození: 18.12.1972

Místo narození: Doněck

Bývalý „ministr bezpečnosti Doněcké lidové republiky“, jako takový odpovědný za separatistickou činnost bezpečnostních složek tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“. Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.7.2014

64.

Alexandr Aleksandrovich KALYUSSKY,

(Александр Александрович Калюсский)

Datum narození: 9.10.1975

Tzv. „faktický místopředseda vlády pro sociální věci Doněcké lidové republiky“. Odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“.

12.7.2014

65.

Alexander KHRYAKOV,

Aleksandr Vitalievich KHRYAKOV

(Александр Витальевич Хряков),

Oleksandr Vitaliyovych KHRYAKOV

(Олександр ВiTалiйович Хряков)

Datum narození: 6.11.1958

Místo narození: Doněck

Bývalý „ministr informací a hromadných sdělovacích prostředků Doněcké lidové republiky“. Odpovědný za proseparatistickou propagandu tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“.

12.7.2014

66.

Marat Faatovich BASHIROV

(Марат Фаатович Баширов)

Datum narození: 20.1.1964

Místo narození: Iževsk, Ruská federace

Bývalý „předseda Rady ministrů Luhanské lidové republiky“, potvrzen dne 8. července 2014.

Odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Luhanské lidové republiky“.

12.7.2014

67.

Vasyl NIKITIN,

Vasilii Aleksandrovich NIKITIN

(Василий Александрович Никитин)

Datum narození: 25.11.1971

Místo narození: Šargun (Uzbekistán)

„Místopředseda Rady ministrů Luhanské lidové republiky“ (dříve nazýván „premiér Luhanské lidové republiky“, bývalý mluvčí „Armády jihovýchodu“).

Odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Luhanské lidové republiky“.

Odpovědný za prohlášení Armády jihovýchodu, že se ukrajinské prezidentské volby nemohou v „Luhanské lidové republice“ konat z důvodu „nového“ statusu regionu.

12.7.2014

68.

Aleksey Vyacheslavovich KARYAKIN

(Алексей Вячеславович Карякин)

Datum narození: 7.4.1980 nebo 7.4.1979

Místo narození: Stachanov (Luhanská oblast)

Tzv. „předseda Nejvyšší rady Luhanské lidové republiky“.

Odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti „Nejvyšší rady“, odpovědný za vyzvání Ruské federace k uznání nezávislosti „Luhanské lidové republiky“.

Signatář memoranda o porozumění týkajícího se „Novoruského svazu“.

12.7.2014

69.

Yuriy Volodymyrovych IVAKIN

(Юрiй Володимирович Iвакiн),

Iurii Vladimirovich IVAKIN

(Юрий Владимирович Ивакин)

Datum narození: 13.8.1954

Místo narození: Perevalsk (Luhanská oblast)

Bývalý „ministr vnitra Luhanské lidové republiky“, jako takový odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Luhanské lidové republiky“.

12.7.2014

70.

Igor PLOTNITSKY,

Igor Venediktovich PLOTNITSKII

(Игорь Венедиктович Плотницкий)

Datum narození: 24.6.1964 nebo 25.6.1964 nebo 26.6.1964

Místo narození: Luhansk (možná Kelmenci, Černovická oblast)

Bývalý „ministr obrany“ a v současnosti „hlava“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Luhanské lidové republiky“.

12.7.2014

71.

Nikolay KOZITSYN

Datum narození: 20.6.1956

Místo narození: Doněcká oblast

Velitel kozáckých sil.

Odpovědný za velení separatistům na východě Ukrajiny bojujícím proti ukrajinským vládním silám.

12.7.2014

73.

Mikhail Efimovich FRADKOV

(Михаил Ефимович Фрадков)

Datum narození: 1.9.1950

Místo narození: Kurumoch, Kujbyševská oblast

Stálý člen Bezpečnostní rady Ruské federace; ředitel Zahraniční zpravodajské služby Ruské federace. Jakožto člen Bezpečnostní rady, která poskytuje poradenství ohledně záležitostí týkajících se národní bezpečnosti a tyto záležitosti koordinuje, se podílel na vytváření politiky ruské vlády ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

74.

Nikolai Platonovich PATRUSHEV

(Николай Платонович Патрушев)

Datum narození: 11.7.1951

Místo narození: Leningrad (Petrohrad)

Stálý člen a tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace. Jakožto člen Bezpečnostní rady, která poskytuje poradenství ohledně záležitostí týkajících se národní bezpečnosti a tyto záležitosti koordinuje, se podílel na vytváření politiky ruské vlády ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

75.

Aleksandr Vasilievich BORTNIKOV

(Александр Васильевич Бортников)

Datum narození: 15.11.1951

Místo narození: Perm

Stálý člen Bezpečnostní rady Ruské federace; ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB). Jakožto člen Bezpečnostní rady, která poskytuje poradenství ohledně záležitostí týkajících se národní bezpečnosti a tyto záležitosti koordinuje, se podílel na vytváření politiky ruské vlády ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

76.

Rashid Gumarovich NURGALIEV

(Рашид Гумарович Нургалиев)

Datum narození: 8.10.1956

Místo narození: Žetikara, Kazašská sovětská socialistická republika

Stálý člen a zástupce tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. Jakožto člen Bezpečnostní rady, která poskytuje poradenství ohledně záležitostí týkajících se národní bezpečnosti a tyto záležitosti koordinuje, se podílel na vytváření politiky ruské vlády ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

77.

Boris Vyacheslavovich GRYZLOV

(Борис Вячеславович Грызлов)

Datum narození: 15.12.1950

Místo narození: Vladivostok

Stálý člen Bezpečnostní rady Ruské federace. Jakožto člen Bezpečnostní rady, která poskytuje poradenství ohledně záležitostí týkajících se národní bezpečnosti a tyto záležitosti koordinuje, se podílel na vytváření politiky ruské vlády ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

78.

Sergei Orestovich BESEDA

(Сергей Орестович Беседа)

Datum narození: 17.5.1954

Velitel pátého odboru Federální bezpečnostní služby Ruské federace (FSB).

Jakožto vyšší důstojník FSB stojí v čele odboru odpovědného za dohled nad zpravodajskými operacemi a mezinárodními aktivitami.

25.7.2014

79.

Mikhail Vladimirovich DEGTYAREV

(Михаил Владимирович Дегтярëв)

Datum narození: 10.7.1981

Místo narození: Kujbyšev (Samara)

Poslanec Státní dumy.

Dne 23.5.2014 oznámil inauguraci „faktického velvyslanectví“ neuznané tzv. „Doněcké lidové republiky“ v Moskvě, přispívá k narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

25.7.2014

80.

Ramzan Akhmadovitch KADYROV

(Рамзан Ахматович Кадыров)

Datum narození: 5.10.1976

Místo narození: Centaroj

Prezident Čečenské republiky. Kadyrov učinil prohlášení na podporu nezákonné anexe Krymu a na podporu ozbrojeného povstání na Ukrajině. Mimo jiné dne 14. června 2014 prohlásil, „že učiní vše na pomoc při obnově Krymu“. V této souvislosti mu úřadující nejvyšší představitel Autonomní republiky Krym udělil medaili „za osvobození Krymu“ za podporu, kterou poskytl při nezákonné anexi Krymu. Kromě toho dne 1. června 2014 uvedl, že je na požádání připraven vyslat na Ukrajinu 74 000 čečenských dobrovolníků.

25.7.2014

81.

Alexander Nikolayevich TKACHYOV

(Александр Николаевич Ткачëв)

Datum narození: 23.12.1960

Místo narození: Vyselki, Krasnodarský kraj

Bývalý gubernátor Krasnodarského kraje.

Úřadující nejvyšší představitel Autonomní republiky Krym mu udělil medaili „za osvobození Krymu“ za podporu, kterou poskytl při nezákonné anexi Krymu. Při této příležitosti úřadující nejvyšší představitel Autonomní republiky Krym uvedl, že Tkačov byl jedním z prvních, kdo vyjádřil novému „vedení“ Krymu podporu.

25.7.2014

82.

Pavel GUBAREV

(Павел Юрьевич Губарев)

Datum narození: 10.2.1983

Místo narození: Severodoněck

Jeden ze samozvaných vůdců tzv. „Doněcké lidové republiky“. Požádal o ruskou intervenci na východní Ukrajině, a to i prostřednictvím rozmístění ruských mírových sil. Má vazby na Igora Strelkova/Girkina, jenž je odpovědný za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Gubarev je odpovědný za nábor osob pro ozbrojené síly separatistů.

Je odpovědný za převzetí regionální vládní budovy v Doněcku proruskými silami a prohlásil se za „lidového gubernátora“.

Přestože byl zatčen za ohrožování územní celistvosti Ukrajiny a následně propuštěn, i nadále hraje významnou roli v separatistických činnostech, čímž narušuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

83.

Ekaterina Iurievna GUBAREVA

(Екатерина Юрьевна Губарева),

Katerina Yuriyovna GUBARIEVA

(Катерина Юрiйовнa Губарева)

Datum narození: 5.7.1983

Místo narození: Kachovka (Chersonská oblast)

Jakožto bývalá „ministryně zahraničních věcí“ byla odpovědná za obhajování tzv. „Doněcké lidové republiky“, čímž narušovala územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Kromě toho je její bankovní účet využíván k financování nezákonných separatistických skupin. Přijetím a vykonáváním uvedené funkce tak podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Nadále aktivně podporuje separatistické akce a politiky.

25.7.2014

84.

Fedor Dmitrievich BEREZIN

(Фëдор Дмитриевич Березин),

Fedir Dmitrovych BEREZIN

(Федiр Дмитрович Березiн)

Datum narození: 7.2.1960

Místo narození: Doněck

Bývalý „náměstek ministra obrany“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Má vazby na Igora Strelkova/Girkina, jenž je odpovědný za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Přijetím a vykonáváním uvedené funkce tak Berezin podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Nadále aktivně podporuje separatistické akce a politiky.

25.7.2014

85.

Valery Vladimirovich KAUROV

(Валерий Владимирович Кауров)

Datum narození: 2.4.1956

Místo narození: Oděsa

Samozvaný „prezident“ tzv. „Republiky Nové Rusko“, který vyzval Rusko k rozmístění jednotek na Ukrajině. Přijetím a vykonáváním uvedené funkce tak podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

86.

Serhii Anatoliyovych ZDRILIUK

(Сергей Анатольевич Здрнлюкv)

Datum narození: 23.6.1972

Místo narození: Vinnycja region (Vinnycká oblast)

Seniorní poradce Igora Strelkova/Girkina, jenž je odpovědný za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Přijetím a vykonáváním uvedené funkce tak Zdriljuk podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

25.7.2014

87.

Vladimir ANTYUFEYEV

(Владимир Антюфеев),

také znám jako Vladimir SHEVTSOV, Vladimir Iurievici ANTIUFEEV, Vladimir Gheorghievici ALEXANDROV, Vadim Gheorghievici SHEVTSOV)

Datum narození: 19.2.1951

Místo narození: Novosibirsk

Bývalý „ministr pro bezpečnost státu“ v separatistické oblasti Podněstří. Bývalý vicepremiér tzv. „Doněcké lidové republiky“, který je odpovědný za bezpečnost a výkon práva. V této funkci je odpovědný za separatistické „vládní“ činnosti tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“.

25.7.2014

88.

Alexey Alexeyevich GROMOV

(Алексей Алексеевич Громов)

Datum narození: 31.5.1960

Místo narození: Zagorsk (Sergijev Posad)

Jako první náměstek personálního ředitele prezidentské kanceláře je odpovědný za udělování pokynů ruským sdělovacím prostředkům s cílem ovlivnit informování ve prospěch separatistů na Ukrajině a ve prospěch anexe Krymu, čímž podporoval destabilizaci na východě Ukrajiny a anexi Krymu.

30.7.2014

90.

Boris Alekseevich LITVINOV

(Борис Алексеевич Литвинов)

Datum narození: 13.1.1954

Místo narození: Dzeržinsk (Doněcká oblast)

Poslanec tzv. „Lidové rady“ a bývalý předseda tzv. „Nejvyšší rady“ tzv. „Doněcké lidové republiky“, který byl u zrodu politik a uspořádání nezákonného „referenda“ vedoucích k vyhlášení tzv. „Doněcké lidové republiky“, což bylo porušením územní celistvosti, svrchovanosti a jednoty Ukrajiny.

30.7.2014

91.

Sergey Vadimovich ABISOV

(Сергей Вадимович Абисов)

Datum narození: 27.11.1967

Místo narození: Simferopol, Krym

Přijetím funkce „ministra vnitra Republiky Krym“, do níž ho jmenoval ruský prezident (dekret č. 301) dne 5. května 2014, a svou činností ve funkci „ministra vnitra“ narušuje územní celistvost, svrchovanost a jednotu Ukrajiny.

30.7.2014

92.

Arkady Romanovich ROTENBERG,

Arkadii Romanovich ROTENBERG

(Аркадий Романович Ротенберг)

Datum narození: 15.12.1951

Místo narození: Leningrad (Petrohrad)

Arkadij Romanovič Rotenberg již dlouho patří mezi osoby blízké prezidentu Putinovi a býval jeho tréninkovým partnerem v judu.

Svého majetku nabyl během funkčního období prezidenta Putina. Jeho značný ekonomický úspěch lze přičíst vlivu klíčových činitelů s rozhodovací pravomocí, kteří rozhodovali v jeho prospěch, zejména při udělování veřejných zakázek.

Ze svých úzkých osobních vztahů s ruskými činiteli s rozhodovací pravomocí měl prospěch spočívající v tom, že mu byly uděleny významné zakázky vyhlášené ruským státem nebo společnostmi státem vlastněnými. Konkrétně jeho společnosti získaly několik velmi lukrativních smluv pro přípravu olympijských her v Soči.

Je také majitelem společnosti Strojgazmontaž, která získala státní zakázku na stavbu mostu z Ruska do nezákonně anektované Autonomní republiky Krym, aby se tak upevnila její integrace do Ruské federace, a to dále vede k narušování územní celistvosti Ukrajiny.

Je předsedou představenstva nakladatelství Prosvěščenije, které zejména realizovalo projekt „Dětem Ruska: Adresa – Krym“, tj. veřejnou propagační kampaň, která měla přesvědčit krymské děti, že jsou nyní ruskými občany žijícími v Rusku, čímž podporoval politiku ruské vlády za účelem integrace Krymu do Ruska.

30.7.2014

93.

Konstantin Valerevich MALOFEEV

(Константин Валерьевич Малофеев)

Datum narození: 3.7.1974

Místo narození: Puškino

Konstantin Malofejevov je úzce napojen na ukrajinské separatisty na východě Ukrajiny a na Krymu. Je bývalým zaměstnavatelem Aleksandra Borodaje, „předsedy vlády“ tzv. „Doněcké lidové republiky“; během procesu anexe Krymu udržoval styky se Sergejem Aksjonovem, „předsedou vlády“ tzv. „Republiky Krym“. Ukrajinská vláda zahájila trestní vyšetřování týkající se jeho údajné materiální a finanční podpory separatistům. Kromě toho se několikrát veřejně vyjadřoval ve prospěch anexe Krymu a začlenění Ukrajiny do Ruska. Konkrétně v červnu 2014 prohlásil, že „do Ruska nelze začlenit celou Ukrajinu. Možná východ (Ukrajiny)“.

Konstantin Malofejev takto svým jednáním podporuje destabilizaci východní Ukrajiny.

30.7.2014

94.

Yuriy Valentinovich KOVALCHUK

(Юрий Валентинович Ковальчук)

Datum narození: 25.7.1951

Místo narození: Leningrad (Petrohrad)

Jurij Kovalčuk již dlouho patří mezi osoby blízké prezidentu Putinovi. Je spoluzakladatelem společnosti zvané Ozero Dacha Cooperative, společnosti sdružující vlivnou skupinu jednotlivců okolo prezidenta Putina.

Má prospěch ze svých vazeb na ruské činitele s rozhodovací pravomocí. Je předsedou a největším akcionářem banky Bank Rossiya; v roce 2013 vlastnil podíl přibližně ve výši 38 %. Tato banka je považována za osobní banku vysoce postavených úředníků Ruské federace. Od nezákonné anexe Krymu tato banka otevřela pobočky na Krymu a v Sevastopolu, čímž upevňuje jejich integraci do Ruské federace.

Bank Rossiya je významně zainteresována ve skupině National Media Group, která ovládá televizní stanice, jež aktivně podporují politiky ruské vlády za účelem destabilizace Ukrajiny.

30.7.2014

95.

Nikolay Terentievich SHAMALOV

(Николай Терентьевич Шамалов)

Datum narození: 24.1.1950

Místo narození: Bělorusko

Nikolaj Šamalov již dlouho patří mezi osoby blízké prezidentu Putinovi. Je spoluzakladatelem společnosti zvané Ozero Dacha Cooperative, společnosti sdružující vlivnou skupinu jednotlivců okolo prezidenta Putina.

Má prospěch ze svých vazeb na ruské činitele s rozhodovací pravomocí. Je druhým největším akcionářem banky Bank Rossiya; v roce 2013 vlastnil podíl přibližně ve výši 10 %. Tato banka je považována za osobní banku vysoce postavených úředníků Ruské federace. Od nezákonné anexe Krymu tato banka otevřela pobočky na Krymu a v Sevastopolu, čímž upevňuje jejich integraci do Ruské federace.

Bank Rossiya je významně zainteresována ve skupině National Media Group, která ovládá televizní stanice, jež aktivně podporují politiky ruské vlády za účelem destabilizace Ukrajiny.

30.7.2014

96.

Alexander Vladimirovich ZAKHARCHENKO

(Александр Владимирович Захарченко)

Datum narození: 26.6.1976

Místo narození: Doněck

Dne 7. srpna 2014 vystřídal Alexandera Borodaje ve funkci „předsedy vlády“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Převzetím a vykonáváním této funkce Zacharčenko podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

97.

Vladimir KONONOV, také znám jako „Car“

(Владимир Петровнч Кононов)

Datum narození: 14.10.1974

Místo narození: Gorskij

Dne 14. srpna vystřídal Igora Strelkova/Girkina ve funkci „ministra obrany“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Od dubna údajně velel divizi separatistických bojovníků v Doněcku a přislíbil, že „vyřeší strategický úkol zastavit ukrajinskou vojenskou agresi“. Kononov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

98.

Miroslav Vladimirovich RUDENKO

(Мирослав Владимирович Руденко)

Datum narození: 21.1.1983

Místo narození: Debalcevo

Spojen s „Lidovými milicemi Donbasu“. Mimo jiné prohlásil, že budou pokračovat v boji i na zbývajícím území země. Ruděnko tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. „Lidový poslanec“ v tzv. „parlamentu Doněcké lidové republiky“.

12.9.2014

99.

Gennadiy Nikolaiovych TSYPKALOV,

Gennadii Nikolaevich TSYPKALOV

(Геннадий Николаевич Цыпкалов)

Datum narození: 21.6.1973

Místo narození: Rostovská oblast (Rusko)

Vystřídal Marata Baširova ve funkci „předsedy vlády“ tzv. „Luhanské lidové republiky“. Dříve působil v milicích Armády jihovýchodu. Cypkalov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

101.

Oleg Vladimirovich BEREZA

(Олег Владимирович Берëза)

Datum narození: 1.3.1977

„Ministr vnitra“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Má vazby na Vladimira Anťufejeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

102.

Andrei Nikolaevich RODKIN

(Андрей Николаевич Родкин)

Datum narození: 23.9.1976

Místo narození: Moskva

Zástupce tzv. „Doněcké lidové republiky“ působící v Moskvě. Ve svých prohlášeních hovořil mimo jiné o tom, že milice jsou připraveny na vedení partyzánské války a že se zmocnily zbraňových systémů ukrajinských ozbrojených sil. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

103.

Aleksandr Akimovich KARAMAN

(Александр Акимович Караман),

Alexandru CARAMAN

Datum narození: 26.7.1956 nebo 26.6.1956

Místo narození: Cioburciu, Slobodzejská oblast, nyní Moldavská republika

„Místopředseda vlády pro sociální otázky“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Má vazby na Vladimira Anťufejeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Chráněnec ruského místopředsedy vlády Dmitrije Rogozina. Vedoucí administrativy Rady ministrů tzv. „Doněcké lidové republiky“.

12.9.2014

104.

Georgiy L'vovich MURADOV

(Георгий Львович Мурадов)

Datum narození: 19.11.1954

Místo narození: Kochmes, Komijská ASSR

„Místopředseda vlády“ Krymu a zplnomocněný zástupce Krymu odpovědný prezidentu Putinovi. Od začátku nezákonné anexe hrál Muradov významnou úlohu při upevňování ruské institucionální kontroly nad Krymem. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

105.

Mikhail Sergeyevich SHEREMET

(Михаил Сергеевич Шеремет)

Datum narození: 23.5.1971

Místo narození: Džankoj

„První místopředseda vlády“ Krymu. Šeremet hrál klíčovou úlohu při organizaci a provedení referenda o sjednocení s Ruskem, které na Krymu proběhlo dne 16. března. V době konání referenda Šeremet údajně velel promoskevským „silám domobrany“ na Krymu. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

12.9.2014

106.

Yuri Leonidovich VOROBIOV

(Юрий Леонидович Воробьев)

Datum narození: 2.2.1948

Místo narození: Krasnojarsk

Místopředseda Rady federace Ruské federace. Dne 1. března 2014 Vorobjov na zasedání Rady federace veřejně podpořil rozmístění ruských sil na Ukrajině. Následně hlasoval pro přijetí souvisejícího výnosu.

12.9.2014

107.

Vladimir Volfovich ZHIRINOVSKY

(Владимир Вольфович Жириновски)

Datum narození: 25. dubna 1946

Místo narození: Alma-Ata, Kazašská SSR

Člen Rady Státní dumy; lídr Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR). Aktivně podporoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a anexi Krymu. Aktivně vyzýval k rozdělení Ukrajiny. Jménem LDPR, jíž předsedá, podepsal dohodu s tzv. „Doněckou lidovou republikou“.

12.9.2014

108.

Vladimir Abdualiyevich VASILYEV

(Васильев Владимир Абдуалиевич)

Datum narození: 11.8.1949

Místo narození: Klin

Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

109.

Viktor Petrovich VODOLATSKY

(Виктор Петрович Водолацкий)

Datum narození: 19.8.1957

Místo narození: Stefanidin Dar, Rostovská oblast

Předseda („ataman“) Svazu ruských a zahraničních kozáckých sil a poslanec Státní dumy. Podpořil anexi Krymu a přiznal, že ruští kozáci se aktivně účastní ukrajinského konfliktu na straně separatistů podporovaných Moskvou. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

110.

Leonid Ivanovich KALASHNIKOV

(Леонид Иванович Калашников)

Datum narození: 6.8.1960

Místo narození: Stěpnoj Dvorec

První místopředseda Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

111.

Vladimir Stepanovich NIKITIN

(Владимир Степанович Никитин)

Datum narození: 5.4.1948

Místo narození: Opočka

Bývalý první místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

112.

Oleg Vladimirovich LEBEDEV

(Олег Владимирович Лебедев)

Datum narození: 21.3.1964

Místo narození: Rudnyj, Kostanajská oblast, Kazašská SSR

První místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

113.

Ivan Ivanovich MELNIKOV

(Иван Иванович Мельников)

Datum narození: 7.8.1950

Místo narození: Bogorodick

První místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

114.

Igor Vladimirovich LEBEDEV

(Игорь Владимирович Лебедев)

Datum narození: 27.9.1972

Místo narození: Moskva

Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

115.

Nikolai Vladimirovich LEVICHEV

(Николай Владимирович Левичев)

Datum narození: 28.5.1953

Místo narození: Puškin

Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

116.

Svetlana Sergeevna ZHUROVA

(Светлана Сергеевна Журова)

Datum narození: 7.1.1972

Místo narození: Pavlovo na Něvě (Pavlovo)

První místopředsedkyně Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasovala pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

117.

Aleksey Vasilevich NAUMETS

(Алексей Васильевич Haумец)

Datum narození: 11.2.1968

Generálmajor ruské armády. Velitel 76. výsadkářské divize, která se podílela na ruské vojenské přítomnosti na území Ukrajiny, zejména během nezákonné anexe Krymu.

12.9.2014

118.

Sergey Viktorovich CHEMEZOV

(Сергей Викторович Чемезов)

Datum narození: 20.8.1952

Místo narození: Čeremchovo

Sergej Čemezov je znám jako jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Putina (oba působili v Drážďanech jako důstojníci KGB) a je členem nejvyšší rady strany Jednotné Rusko. Má prospěch ze svých vazeb na ruského prezidenta tím, že získává vysoké pozice ve státem kontrolovaných firmách. Je předsedou koncernu Rostec, největší ruské státem kontrolované obranné a průmyslové korporace. Dceřiná společnost koncernu Rostec, Technopromexport, na základě rozhodnutí ruské vlády plánuje vybudování energetických zařízení na Krymu, čímž by se podpořila jeho integrace do Ruské federace.

Dále také společnost Rosoboronexport, dceřiná společnost koncernu Rostec, podporuje integraci krymských společností působících v oblasti obrany do ruského obranného průmyslu, čímž se konsoliduje nezákonná anexe Krymu do Ruské federace.

12.9.2014

119.

Alexander Mikhailovich BABAKOV

(Aлександр Михайлович Бабаков)

Datum narození: 8.2.1963

Místo narození: Kišiněv

Poslanec Státní dumy, předseda Komise Státní dumy pro právní ustanovení pro vývoj vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace. Je předním členem strany Jednotné Rusko a obchodníkem s významnými investicemi na Ukrajině a na Krymu.

Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

12.9.2014

120.

Serhiy KOZYAKOV, také znám jako Sergey Kozyakov

(Сергей Козьяков)

Datum narození: 29.9.1982

Jako „vedoucí Ústřední volební komise v Luhansku“ nese odpovědnost za organizaci „voleb“ konaných dne 2. listopadu 2014 v tzv. „Luhanské lidové republice“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a organizováním nezákonných „voleb“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

121.

Oleg Konstantinovich AKIMOV, také znám jako Oleh AKIMOV

(Олег Константинович Акимов)

Datum narození: 15.9.1981

Místo narození: Luhansk

Zástupce „Luhanského hospodářského svazu“ v „Národní radě“ tzv. „Luhanské lidové republiky“. Kandidoval ve „volbách“ konaných dne 2. listopadu 2014 na funkci „hlavy“ tzv. „Luhanské lidové republiky“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a oficiálním kandidováním v nezákonných „volbách“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

122.

Larisa Leonidovna AIRAPETYAN, také známa jako Larysa AYRAPETYAN, Larisa AIRAPETYAN nebo Larysa AIRAPETYAN

(Лариса Леонидовна Айрапетян)

Datum narození: 21.2.1970

„Ministryně zdravotnictví“ tzv. „Luhanské lidové republiky“. Kandidovala ve „volbách“ konaných dne 2. listopadu 2014 na funkci „hlavy“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijala výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a oficiálním kandidováním v nezákonných „volbách“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

123.

Yuriy Viktorovich SIVOKONENKO, také znám jako Yuriy SIVOKONENKO, Yury SIVOKONENKO, Yury SYVOKONENKO

(Юрий Викторович Сивоконенко)

Datum narození: 7.8.1957

Místo narození: Doněck

Poslanec „parlamentu“ tzv. „Doněcké lidové republiky“, pracuje ve svazu veteránů jednotek „Donbass Berkut“. Kandidoval ve „volbách“ konaných dne 2. listopadu 2014 na funkci „hlavy“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a oficiálním kandidováním v nezákonných „volbách“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

124.

Aleksandr Igorevich KOFMAN, také znám jako Oleksandr KOFMAN

(Александр Игоревич Кофман)

Datum narození: 30.8.1977

Místo narození: Makijivka (Doněcká oblast)

„Ministr zahraničních věcí“ a „první místopředseda“„parlamentu“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Kandidoval v nezákonných „volbách“ konaných dne 2. listopadu 2014 na funkci „hlavy“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a oficiálním kandidováním v nezákonných „volbách“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

125.

Ravil Zakarievich KHALIKOV

(Равиль Закариевич Халиков)

Datum narození: 23.2.1969

Místo narození: obec Belozere, Romodanovská oblast, SSSR

„První místopředseda vlády“ a bývalý „generální prokurátor“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

126.

Dmitry Aleksandrovich SEMYONOV,

Dmitrii Aleksandrovich SEMENOV

(Дмитрий Александрович Семенов)

Datum narození: 3.2.1963

Místo narození: Moskva

„Místopředseda vlády pro finance“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

127.

Oleg BUGROV

(Олег Бугров)

Datum narození: 29.8.1969

Bývalý „ministr obrany“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

128.

Lesya LAPTEVA

(Леся Лаптева)

 

Bývalá „ministryně pro školství, vědu, kulturu a náboženství“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijala výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

129.

Yevgeniy Eduardovich MIKHAYLOV,

také znám jako Yevhen Eduardovych Mychaylov

(Евгений Здуардович Михайлов)

Datum narození: 17.3.1963

Místo narození: Archangelsk

„Vedoucí úřadu pro vládní záležitosti“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

132.

Vladyslav Nykolayevych DEYNEGO, také znám jako Vladislav Nykolayevich DEYNEGO

(Владислав Николаевич Дейнего)

Datum narození: 12.3.1964

„Místopředseda“„Lidové rady“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

29.11.2014

133.

Pavel DREMOV, také znám jako Batya,

(Павел Леонидович ДРËМОВ),

Pavlo Leonidovych DRYOMOV

(Павло Леонщович Дрьомов)

Datum narození: 22.11.1976

Místo narození: Stachanov

Velitel „Prvního kozáckého pluku“, což je ozbrojená separatistická skupina účastnící se bojů na východní Ukrajině.

V této funkci aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

134.

Alexey MILCHAKOV, také znám jako Fritz, Srb

(Алексей МИЛЬЧАКОВ)

Datum narození: 30.4.1991 nebo 30.1.1991

Místo narození: Petrohrad

Velitel jednotky „Rusič“, což je ozbrojená separatistická skupina účastnící se bojů na východní Ukrajině.

V této funkci aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

135.

Arseny PAVLOV, také znám jako Motorola

(Apcений Сергеевич ПAВЛОВ, také znám jako Моторoла)

Datum narození: 2.2.1983

Místo narození: Ukhta, Komi

Velitel „praporu Sparta“, což je ozbrojená separatistická skupina účastnící se bojů na východní Ukrajině.

V této funkci aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

136.

Mikhail Sergeevich TOLSTYKH, také znám jako Givi

(Михаил Сергеевич Толстых)

Datum narození: 19.7.1980

Místo narození: Ilovajsk

Velitel „Somálského praporu“, což je ozbrojená separatistická skupina účastnící se bojů na východní Ukrajině.

V této funkci aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

137.

Eduard Aleksandrovich BASURIN

(Здуард Александрович Басурин)

Datum narození: 27.6.1966 nebo 21.6.1966

Místo narození: Doněck

„Zástupce velitele“ ministerstva obrany tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

138.

Alexandr SHUBIN

(Александр Васильевич Шубин)

Datum narození: 20.5.1972 nebo 30.5.1972

Místo narození: Luhansk

„Ministr spravedlnosti“ nezákonné tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci země.

16.2.2015

139.

Sergey Anatolievich LITVIN

(Сергей Анатольевич Литвин)

Datum narození: 2.7.1973

„Místopředseda“ Rady ministrů tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

141.

Ekaterina FILIPPOVA

(Екатерина Владимировна Филиппова)

Datum narození: 20.11.1988

Místo narození: Krasnoarmijsk

„Ministryně spravedlnosti“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijala výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

142.

Aleksandr TIMOFEEV

(Александр Тимофеев)

Datum narození: 27.1.1974

„Ministr pro rozpočet“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci země.

16.2.2015

143.

Evgeny Vladimirovich MANUILOV

(Евгений Владимирович Мануйлов)

Datum narození: 5.1.1967

„Ministr pro rozpočet“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

144.

Viktor YATSENKO

(Виктор Яценко)

Datum narození: 22.4.1985

Místo narození: Cherson

„Ministr komunikací“ tzv. „Doněcké lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

146.

Zaur ISMAILOV

(Заур Рауфович Исмаилов)

Datum narození: 25.7.1978 (nebo 23.3.1975)

Místo narození: Krasny Luč, Vorošilovgrad (Luhansk)

„Generální prokurátor“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tím, že přijal výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

16.2.2015

147.

Anatoly Ivanovich ANTONOV

(Анатолий Иванович Антонов)

Datum narození: 15.5.1955

Místo narození: Omsk

Náměstek ministra obrany; v této funkci se podílí na podpoře rozmisťování ruských jednotek na Ukrajině.

Podle stávající struktury ruského ministerstva obrany se v této funkci podílí na vytváření a provádění politiky ruské vlády. Tyto politiky ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

16.2.2015

148.

Arkady Viktorovich BAKHIN

(Аркадий Викторович Бахин)

Datum narození: 8.5.1956

Místo narození: Kaunas, Litva

První náměstek ministra obrany; v této funkci se podílí na podpoře rozmisťování ruských jednotek na Ukrajině.

Podle stávající struktury ruského ministerstva obrany se v této funkci podílí na vytváření a provádění politiky ruské vlády. Tyto politiky ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

16.2.2015

149.

Andrei Valeryevich KARTAPOLOV

(Андрей Валерьевич Картaпoлoв)

Datum narození: 9.11.1963

Místo narození: NDR

Ředitel hlavního útvaru operací a zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace. V obou funkcích se aktivně podílí na přípravě a provádění vojenské kampaně ruských sil na Ukrajině.

V souladu s uvedenými činnostmi generálního štábu se operačním velením ozbrojených sil aktivně podílí na vytváření a provádění politiky ruské vlády, která ohrožuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

16.2.2015

150.

Iosif (Joseph) Davydovich KOBZON

(Иосиф Дaвьιдoвич Кобзон)

Datum narození: 11.9.1937

Místo narození: Časov Jar, Ukrajina

Poslanec Státní dumy.

Navštívil tzv. „Doněckou lidovou republiku“ a během návštěvy učinil prohlášení na podporu separatistů. Byl rovněž jmenován honorárním konzulem tzv. „Doněcké lidové republiky“ v Ruské federaci.

Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

16.2.2015

151.

Valery Fedorovich RASHKIN

(Валерий Фëдoрoвич Рашкин)

Datum narození: 14.3.1955

Místo narození: Žilino, Kaliningradská oblast

První místopředseda výboru Státní dumy pro etnické otázky.

Je zakladatelem občanského hnutí „Krasnaja Moskva – Red Moscow Patriotic Front Aid“, která organizovala veřejné demonstrace na podporu separatistů, čímž podpořila politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Dne 20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.

16.2.2015

Subjekty

33.

Prizrak brigade

(Бригада „Призрак“)

Ozbrojená separatistická skupina, která aktivně podporovala akce narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a dále destabilizovala Ukrajinu.

16.2.2015


15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/63


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1515

ze dne 5. června 2015,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o prodloužení přechodných období týkajících se složek penzijního systému

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 85 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ústřední protistrany vstupují mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích. Úvěrové riziko těchto protistran se zmírňuje složením zajištění, které se vypočítá tak, aby pokrylo veškeré možné ztráty při selhání. Ústřední protistrany přijímají jako zajištění pouze vysoce likvidní aktiva, obvykle hotovost, aby mohly dostát výzvám k úhradě variační marže, a tím umožnit rychlou likvidaci v případě selhání.

(2)

Složky penzijního systému v mnoha členských státech jsou aktivními účastníky trhu s OTC deriváty. Složky penzijního systému však obecně minimalizují svou hotovost a místo toho drží výnosnější investice, jako jsou cenné papíry, za účelem zajištění vysoké návratnosti pro důchodce. Subjekty provozující složky penzijního systému, jejichž primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu, obvykle ve formě doživotních plateb, avšak také plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, obvykle minimalizují držbu prostředků v hotovosti, aby maximalizovaly efektivnost a návratnost pro své pojistníky. Stanovení požadavku, aby tyto subjekty prováděly clearing OTC derivátových smluv centrálně, by tak mělo za následek přesun významné části jejich aktiv do hotovosti, aby mohly plnit průběžné maržové požadavky ústředních protistran.

(3)

V ustanovení čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 je proto uvedeno, že po dobu tří let po vstupu uvedeného nařízení v platnost se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému. Přechodné období se vztahuje rovněž na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě selhání.

(4)

V zájmu celkového hodnocení současné situace připravila Komise v souladu s čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 zprávu, v níž hodnotí, zda ústřední protistrany vyvinuly nezbytné úsilí k nalezení vhodných technických řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jako variační marže složkami penzijního systému. V zájmu provedení tohoto posouzení zadala Komise vypracování základní studie o řešeních pro převod nehotovostního kolaterálu složkami penzijního systému na ústřední protistrany, jakož i o dopadu v případě, že bude výjimka zrušena a nebude nalezeno jiné řešení, pokud jde o snížení důchodového příjmu pro příjemce důchodu dotčených složek penzijního systému.

(5)

V souladu se zjištěními své zprávy se Komise domnívá, že ústřední protistrany až dosud nevyvinuly dostatečné úsilí nezbytné k vypracování vhodných technických řešení a že se negativní dopad centrálně zúčtovaných OTC derivátových smluv na důchodové dávky budoucích důchodců nemění.

(6)

Tříleté přechodné období uvedené v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být prodlouženo o dva roky.

(7)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby k prodloužení stávajících přechodných období došlo před jejich uplynutím nebo co nejdříve poté. Pozdější vstup v platnost by mohl u složek penzijního systému vyvolat právní nejistotu ohledně skutečnosti, zda se musí začít připravovat na nadcházející povinnosti clearingu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Do 16. srpna 2017 se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému ve smyslu čl. 2 bodu 10. Přechodné období se vztahuje rovněž na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě selhání.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.


15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/65


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1516

ze dne 10. června 2015,

kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 stanoví paušální sazba pro operace financované z evropských strukturálních a investičních fondů v sektoru výzkumu, vývoje a inovací

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na čl. 61 odst. 3 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 se při výpočtu příspěvku z veřejných zdrojů musí zohlednit příjmy vytvořené operacemi.

(2)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví použití paušálních procentních sazeb příjmů na operace v sektoru výzkumu, vývoje a inovací bez výpočtu diskontovaného čistého příjmu.

(3)

Na základě údajů z minulých let by paušální sazba pro čisté příjmy vytvořené v sektoru výzkumu, vývoje a inovací měla být stanovena na 20 %, aby nedocházelo k nadměrnému financování a narušení trhu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví paušální sazbu použitelnou na operace v sektoru výzkumu, vývoje a inovací, aby se mohl předem určit potenciální čistý příjem z těchto operací a mohly se stanovit způsobilé výdaje operací v souladu s čl. 61 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 2

Pro účely použití paušální procentní sazby čistých příjmů, jak je uvedeno v čl. 61 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, se pro operace v sektoru výzkumu, vývoje a inovací stanoví paušální sazba ve výši 20 %.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.


15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/67


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1517

ze dne 11. září 2015,

kterým se po dvousté třicáté šesté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 3. září 2015 schválil Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN zařazení jedné osoby na seznam výboru pro sankce proti síti Al-Kajdá uvádějící osoby, skupiny a subjekty, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by tudíž měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

(4)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost neprodleně,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. září 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.


PŘÍLOHA

V položce „Fyzické osoby“ v příloze I nařízení (ES) č. 881/2002 se doplňuje nový záznam, který zní:

„Sofiane Ben Goumo (také znám jako a) Sufyan bin Qumu b) Abou Fares al Libi). Datum narození: 26. 6. 1959. Místo narození: Derna, Libye. Státní příslušnost: libyjská. Adresa: Libye. Další informace: a) vůdce skupiny Ansar al Charia Derna. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 3.9.2015.“


15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/69


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1518

ze dne 14. září 2015

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 599/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 0 EUR do 198 EUR za tunu na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, v té době kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209820), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009120), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009920), ex 2710 19 41 (kód TARIC 2710194120), 3824 90 91, ex 3824 90 97 (kód TARIC 3824909787), a pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“). Antidumpingové clo uložené uvedeným nařízením je zde dále označováno jako „stávající opatření“.

(2)

Na základě šetření možného obcházení rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 444/2011 (3) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, s výjimkou bionafty vyrobené společnostmi BIOX Corporation, Oakville a Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada. Stejným nařízením Rada rovněž rozšířila konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

1.2.   Platná opatření vztahující se na další třetí země

(3)

Nad rámec tohoto řízení jsou v současnosti v platnosti antidumpingová opatření na dovoz bionafty z Argentiny a Indonésie (4).

1.3.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření (5) uložených na dovoz bionafty pocházející z USA obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 9. dubna 2014 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“) jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby bionafty v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

1.4.   Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 10. července 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (6).

(7)

Ve stejný den zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti týkající se platných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející z USA. Jde o souběžné, ale samostatné řízení, které je upraveno samostatným nařízením.

1.5.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(8)

Šetření týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.6.   Zúčastněné strany

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v USA a orgány USA, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.7.   Výběr vzorku

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(a)   Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento předběžný vzorek tvořilo sedm výrobců v Unii se sídlem v sedmi různých členských státech, kteří představovali téměř 30 % výroby bionafty v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(13)

Jedna společnost se sídlem v Itálii požádala o zařazení do vzorku. Tato společnost však zahájila svou činnost až koncem roku 2013 poté, co získala zařízení na výrobu bionafty od jiného italského výrobce bionafty, jenž byl zařazen do předběžného vzorku. Jelikož nebyly k dispozici historické údaje nezbytné pro zhodnocení důležitých trendů v posuzovaném období a vzhledem k tomu, že jiná italská společnosti již byla zařazena do předběžného vzorku, bylo rozhodnuto nezařadit tuto společnost do vzorku.

(14)

Národní rada USA pro bionaftu (US National Biodiesel Board) (dále jen „NBB“) uvedla, že předběžně vybraný vzorek se liší od vzorku vybraného v předchozím šetření týkajícím se bionafty a označila dvě společnosti se značným objemem výroby a prodeje, které nebyly zařazeny do nynějšího předběžného vzorku. Tyto dvě společnosti, které označila NBB, však buď byly ve spojení s jinou společností s vyšším objemem prodeje, která již byla zařazena do vzorku, nebo měly nižší objem prodeje než předběžně vybraná společnost v témže členském státě. Proto by zařazení kterékoli z těchto dvou společností nezměnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku. Předběžně vybraný vzorek byl proto potvrzen jako reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.

(15)

Po poskytnutí informací vláda USA prohlásila, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie nelze považovat za reprezentativní pro odvětví bionafty v Unii jako celku a že mikroukazatele měly být analyzovány na širším základě. Vláda USA se odvolává na nález odvolacího orgánu WTO ve věci ES – Fasteners, podle něhož byl vzorek 27 % považován za nízký v poměru k celku a významný podíl by představoval jen v případě roztříštěného odvětví.

(16)

Komise, na rozdíl od závěrů ve věci Fasteners, definovala pro účely tohoto šetření výrobní odvětví Unie jako celé odvětví, nikoli pouze společností zařazené do vzorku (93. bod odůvodnění). Kromě toho byly všechny makroukazatele posuzovány na základě celého odvětví, zatímco jen některé mikroukazatele byly analyzovány na úrovni společností zařazených do vzorku. Celková analýza situace výrobního odvětví Unie však vycházela z posouzení jak mikroukazatelů, tak makroukazatelů. Výrobní odvětví Unie je každopádně považováno za roztříštěné, poněvadž jej tvoří více než 200 výrobců se sídlem v celé Unii a většina jsou malé a střední podniky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie je reprezentativní, a toto tvrzení se proto zamítá.

(b)   Výběr vzorku dovozců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jen několik málo dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(c)   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v USA

(19)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v USA, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi USA při Evropské unii, aby označila nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Komisi odpovědělo 27 výrobců v USA, ale jen devět z nich poskytlo údaje o vývozu nebo domácím prodeji požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu za účelem výběru vzorku. Během období přezkumného šetření ani jeden z nich do Unie nevyvážel. Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem domácího prodeje a prodeje na vývoz. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány USA konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(21)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku neposkytl odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě. Dne 7. října 2014 Komise upozornila tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku, že neposkytli odpovědi.

(22)

Dne 10. října 2014 jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku informoval Komisi, že se rozhodl na dotazník neodpovídat. Další dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o prodloužení lhůty v různé délce, které bylo poskytnuto, ale přesto úplné odpovědi nedošly.

(23)

Dne 10. listopadu 2014 Komise zaslala dopis, ve kterém informovala tři společnosti zařazené do vzorku o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení a založit závěry šetření na dostupných údajích. Orgány USA byly o tomto záměru rovněž informovány. Konec lhůty pro předložení připomínek k dopisu byl stanoven na 21. listopad 2014.

(24)

Do 21. listopadu 2014 dvě společnosti zařazené do vzorku nereagovaly vůbec a ostatní společnosti zařazené do vzorku vysvětlily, že lhůta nebyla dostačující, aby předložily své odpovědi.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že žádný z vyvážejících výrobců v USA zařazených do vzorku nespolupracoval při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. V důsledku toho se Komise rozhodla použít ustanovení článku 18 základního nařízení, tj. že kladná nebo záporná zjištění mohou být učiněna na základě dostupných údajů.

(26)

Společnost Cargill Inc. konstatovala, že nařízením (ES) č. 599/2009 bylo stanoveno zanedbatelné dumpingové rozpětí, a proto uložilo 0 % konečné antidumpingové clo na bionaftu pocházející z USA vyrobenou a vyvezenou touto společností. Dále poznamenala, že podle zjištění ve zprávě odvolacího orgánu WTO pod názvem „Mexico Rice“ (7) vyvážející výrobce, u něhož v rámci původního šetření nebyl zjištěn dumping, nemůže být předmětem přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření.

(27)

Společnost Cargill Inc. proto žádala, aby byla nadále osvobozena od antidumpingového cla bez ohledu na výsledek přezkumu před pozbytím platnosti. Tato žádost byla přijata.

1.8.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(28)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, obchodníkům a uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(29)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

Bio-Oils Huelva S.L., Huelva, Španělsko,

ADM Europoort BV, Rotterdam, Nizozemsko,

Diester industrie SAS, Rouen, Francie,

Novaol S.R.L., Milano, Itálie,

Preol a.s., Lovosice, Česká republika,

Rafineria Trzebinia S.A., Trzebinia, Polsko

Verbio Vereinigte BioEnergie AG, Leipzig, Německo.

1.9.   Poskytnutí informací

(30)

Dne 3. června 2015 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a případně zohlednila.

(31)

Po poskytnutí konečných informací NBB požádala o slyšení a byla vyslechnuta před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   PŘEZKOUMÁVANÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Přezkoumávaný výrobek

(32)

Přezkoumávaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“), tj. monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafta“, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, pocházející z USA (dále jen „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 92, ex 3826 00 10 a ex 3826 00 90.

(33)

Bionafta je obnovitelné palivo používané v odvětví dopravy pro naftové motory. Konvenční motory však nemohou používat čistou bionaftu, ale směs minerální nafty a omezeného množství bionafty.

(34)

V bionaftě vyráběné v USA jsou převážně „methylestery mastných kyselin“ (FAME) získávané ze široké škály rostlinných olejů (sójového oleje, palmového oleje, řepkového oleje) a použitých fritovacích olejů, živočišných tuků nebo biomasy, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty. Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně míšení oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ označuje methanol; je nejběžněji používaným alkoholem v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“.

(35)

Všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu nebo odlišnosti ve výrobním postupu, tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odchylky přezkoumávaného výrobku nemění jeho základní vymezení, jeho vlastnosti nebo to, jak jej vnímají různé strany. Zejména z pohledu koncového uživatele motorové nafty nehraje roli, zda směs, jež je k dispozici u čerpacích stanic, byla vyrobena z některé konkrétní vstupní suroviny pro výrobu bionafty.

2.2.   Obdobný výrobek

(36)

Stejně jako v původním šetření má bionafta prodávaná na domácím trhu v USA a bionafta z USA prodávaná na vývoz stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití. Stejně tak i bionafta vyráběná a prodávaná v Unii výrobním odvětvím Unie má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití jako výrobek vyvážený z USA do Unie. Pro účely stávajícího šetření jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobnými výrobky.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(37)

Vláda USA tvrdila, že nafta z biomasy (8) je širší kategorie výrobků než přezkoumávaný výrobek. Jak je však uvedeno v nařízení o uložení prozatímního vyrovnávacího cla v původním šetření (9), všechny druhy bionafty a směsí bionafty, včetně nafty z biomasy, jsou považovány za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti, obnovitelné energie a alternativních paliv. Důvodem je, že bionafta vyrobená z biomasy má stejné nebo velmi podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako bionafta vyrobená z jiných zdrojů. Zjištění z původního šetření nezpochybnila žádná zúčastněná strana a zůstává v platnosti i v tomto přezkumu před pozbytím platnosti. Komise proto toto tvrzení vlády USA odmítá.

3.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.1.   Předběžné poznámky

(39)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobců zařazených do vzorku, o níž byla zmínka v 25. bodě odůvodnění, nebylo možné provést analýzu na základě ověřených údajů od výrobců v USA. Komise proto využila následující zdroje informací: údaje, které poskytli někteří výrobci bionafty v USA v zahajovací fázi řízení v odpovědi na dotazníky za účelem výběru vzorků, Eurostat, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, následná podání žadatele, Národní rada USA pro bionaftu (dále jen „NBB“), webové stránky Úřadu USA pro energetické informace (EIA) a Ministerstva energetiky USA a Komise USA pro mezinárodní obchod.

3.2.   Dumping při dovozu během období přezkumného šetření

(40)

Po uložení opatření v roce 2009 poklesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu, v roce 2013 a během období přezkumného šetření bylo vyvezeno pouze velmi malé množství. Za těchto okolností nebylo považováno za relevantní posuzovat úroveň dumpingu během období přezkumného šetření. Lze proto učinit závěr, že během období přezkumného šetření nedocházelo k pokračování dumpingu.

3.3.   Důkazy o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(41)

Komise analyzovala, zda byla prokázána pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány zejména tyto prvky: vztah mezi cenami výrobku vyráběného a prodávaného v Unii a v USA, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenami v USA, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, nevyužité kapacity, obcházení opatření a absorpce.

3.3.1.   Vztah mezi cenami výrobku vyráběného a prodávaného v Unii a v USA

(42)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci amerických výrobců bionafty využila Komise v průběhu období přezkumného šetření ke stanovení domácí prodejní ceny bionafty v USA tři zdroje informací: i) odpovědi na dotazník rozeslaný v počáteční fázi za účelem výběru vzorku, které došly od mnoha výrobců bionafty v USA; ii) informace od NBB vycházející z informací, které shromáždil znalec trhu jménem „Jacobsen“; a iii) informace od žadatele vycházející z informací shromážděných organizací Oil Price Information Service.

(43)

Údaje z těchto tří zdrojů obsahují ceny na různých obchodních úrovních a za různých podmínek Incoterm. Hodnoty jsou však velmi podobné. Průměrná hodnota z těchto tří zdrojů činí 1 196,93 USD za tunu. Při průměrném směnném kurzu EUR/USD během období přezkumného šetření (1 EUR = 1,356 USD) to odpovídá vnitrostátní prodejní ceně v USA ve výši 883 EUR za tunu (10).

(44)

Průměrná cena ze závodu bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření, jak je uvedena níže v tabulce č. 8, činila 905 EUR za tunu (1 227,18 USD).

(45)

Výrobci v USA, pokud chtějí znovu vstoupit na trh Unie, by museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu. Jejich konečná cena by měla pokrývat náklady na námořní dopravu a pojištění a stávající clo (6,5 %), které se vztahuje na bionaftu. Podle údajů získaných v průběhu šetření by to představovalo přibližně 100 EUR za tunu. Komise došla k této částce na základě výše cla, nákladů na dopravu a nákladní dopravu, jak je vypočetla NBB (přibližně 94 EUR) a zaokrouhlila je na 100 EUR tak, aby zahrnovaly rovněž některé dodatečné náklady po dovozu.

(46)

V důsledku toho, pokud by američtí výrobci obnovili vývoz do EU, museli by tak učinit na úrovni ceny ze závodu (méně než 805 EUR za tunu), která by byla nižší než jejich prodejní ceny na domácím trhu v USA, tedy za dumpingovou cenu. Na základě okolností podrobněji popsaných v 63. a 71. bodě odůvodnění, které se týkaly vývozních cen do třetích zemí a volné kapacity, je pravděpodobné, že výrobci v USA by obnovili vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, což by jim umožnilo snížit jednotkové výrobní náklady, jak je podrobněji vysvětleno v 72. bodě odůvodnění níže.

(47)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost průměrné prodejní ceny na domácím trhu, jak ji stanovila Komise, a připomněla, že v jednom ze svých dřívějších podání uvedla nižší hodnotu (789,36 EUR za tunu) na základě cen od Ministerstva energetiky USA.

(48)

Komise toto tvrzení odmítá z následujících důvodů:

(49)

Pokud jde o průměrnou cenu podle NBB, nelze ji považovat za přesný základ, neboť představuje maloobchodní cenu, a nikoli cenu ze závodu. Přesněji řečeno, NBB uvedla průměrnou měsíční prodejní cenu (u čerpací stanice) bionafty v USA v červenci 2014, měřenou v ekvivalentu galonů benzinu a za použití směnného kurzu platného pouze v jediném časovém okamžiku, tj. dne 19. září 2014.

(50)

Pokud jde o průměrnou cenu vypočtenou Komisí, jde o přiměřenou hodnotu s přihlédnutím k tomu, že byla vypočtena s využitím nejlepších dostupných údajů vzhledem k tomu, že američtí výrobci nespolupracovali. Jedná se o průměr cen deklarovaných některými výrobci v USA v zahajovací fázi, cen shromážděných znaleckou firmou „Jacobsen“ a poskytnutých samotnou NBB a cen shromážděných organizací OPIS a poskytnutých organizací EBB. Šlo o prostý průměr vzhledem k tomu, že chyběly informace o množství, které by umožnily výpočet váženého průměru. Přesto byly tyto tři hodnoty byly velmi podobné. Podmínky Incoterm a obchodní úroveň nebyly známy a nemohly být zohledněny. Nicméně ceny organizace OPIS byly upraveny tak, aby zohledňovaly přiměřené náklady na dopravu v rámci USA. S ohledem na značný rozdíl mezi domácí a vývozní cenou by žádná úprava z titulu podmínek Incoterm a obchodní úrovně nezměnila závěr, že pokud by výrobci v USA chtěli obnovit prodej do Unie, museli by prodávat za dumpingové ceny.

(51)

NBB rovněž zpochybnila částku 100 EUR za tunu použitou k výpočtu spolehlivé průměrné vývozní ceny vycházejíc z průměrné ceny bionafty v Unii, a místo toho navrhla použít částku 110,49 EUR. Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše, Komise použila pro cla, dopravní náklady a přepravu zboží částky, které navrhla NBB. Komise použila nižší částku než 16,69 EUR pouze u dodatečných nákladů po dovozu, jak požadovala NBB, protože NBB neprokázala, že by výše nákladů po dovozu měla činit 2 % hodnoty CIF na hranicích. Rozdíl mezi odhadem Komise a odhadem NBB je v každém případě jen okrajový a nic nemění na závěru o pravděpodobnosti dumpingu, a to i s přihlédnutím k tomu, že v tomto ohledu nebyl vyžadován přesný výpočet dumpingu.

(52)

NBB uvedla, že stejně jako při původním šetření, měla být povolena úprava o fyzické rozdíly, čím by se zohlednilo to, že hlavní vstupní surovinou používanou pro výrobu bionafty v USA jsou sójové boby, zatímco hlavní vstupní surovinou používanou v Unii je řepkový olej, který má vyšší jakost a je dražší.

(53)

Tato námitka musí být zamítnuta. V původním šetření byla povolena úprava na základě srovnání ověřených údajů od amerických výrobců a výrobců v Unii. Jelikož výrobci v USA při stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali, Komise nemohla stanovit, že úprava by měla být povolena. Zadruhé, pokud měla být povolena nějaká úprava, Komise nemohla určit úroveň takové úpravy. Okolnosti, které panovaly v době původního šetření, se změnily a především již není stejná skladba vstupních surovin používaných v EU i v USA pro výrobu bionafty. NBB také požadovala úpravu ve výši 10 %, leč tuto úroveň úpravy nijak nepodložila.

(54)

NBB a vláda USA tvrdily, že domácí cena v USA je vyšší než pravděpodobná vývozní cena do Unie, a výrobci v USA by proto raději zvýšily svůj domácí prodej než vývoz do Unie, zejména s ohledem na zvýšenou spotřebu ve Spojených státech.

(55)

Toto tvrzení je nepodložené a mělo by být zamítnuto. Spotřeba v USA se v posledních letech zvýšila hlavně v důsledku politiky vlády, jako jsou pobídky a závazné cíle stanovené v programu obnovitelných paliv a subvenční programy, programy na podporu výroby a mísení bionafty. Na základě údajů od samotné NBB spotřeba bionafty v USA v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 klesla. Neexistují žádné důkazy o tom, že spotřeba se v letech 2015 a 2016 zvýší. Naopak, z veřejně dostupných informací (11) vyplývá, že závazné cíle pro používání obnovitelných pohonných hmot i v USA se v nadcházejících letech nezmění. Proto je pravděpodobnější, že současná úroveň spotřeby v USA zůstane stabilní, než že se zvýší. Vzhledem k tomu, že v USA je přebytečná kapacita (69. bod odůvodnění a násl.), výrobci v USA by měli stále zájem vyvážet do Unie, i kdyby prodávali za nižší ceny, než jsou ceny na domácím trhu, a přitom by stále pokrývali své variabilní náklady.

(56)

NBB uvedla, že Komise měla vysvětlit, jak by zvýšený objem výroby snížil výrobní náklady výrobců v USA. V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise nemohla provést přesný výpočet dopadu vyšších objemů výroby na náklady amerických výrobců. Z ekonomického hlediska je však jasné, že pokud se fixní náklady rozdělí na větší objem výroby, jednotkové výrobní náklady se sníží. To platí i tehdy, když při výrobě bionafty tvoří hlavní část nákladů variabilní náklady a závisí na použitých surovinách, jak tvrdí NBB. Fixní náklady přesto musí být přepočítány na celkový objem výroby. Z informací od výrobního odvětví Unie vyplynulo, že cena vstupních surovin tvoří významnou část výrobních nákladů, ale přesný procentuální podíl závisí na použité vstupní surovině, do jaké míry je společnost vertikálně integrovaná a na prodejních, režijních a správních nákladech společnosti. Za těchto okolností se mohla Komise důvodně domnívat, že zvýšená výroba by snížila výrobní náklady výrobců v USA. Jinak by tomu bylo pouze v případě, že vývozní cena by byla tak nízká, že by nezahrnovala ani cenu vstupních surovin, ale NBB nepředložila žádné poznámky, které by takový scénář podpořily.

3.3.2.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenami v USA

(57)

Další prvek, který odůvodňuje závěr, že obnovení dumpingu je pravděpodobné, vychází z analýzy modelu vývozu americké bionafty do třetích zemí během období přezkumného šetření. Komise nahlédla do databáze Komise USA pro mezinárodní obchod a vytěžila z ní objemy a ceny vývozu bionafty pod kódem HTS 382600 v období přezkumného šetření. Objem vývozu do všech zemí (včetně EU) činil 567 018 tun. Průměrná cena za tunu během období přezkumného šetření činila 753,34 EUR vyplaceně k boku lodi. Komise vypočítala průměrnou prodejní cenu v USD za tunu a srovnala ji s průměrnou cenou na domácím trhu v USA (jež byla stanovena tak, jak je vysvětleno v 42. bodě odůvodnění). Následuje shrnutí zjištění:

Tabulka č. 1

Objem vývozu a vývozní ceny USA během období přezkumného šetření

Země určení

Objem vývozu (v tunách)

% vývozu do všech zemí

Průměrná cena (v USD za tunu)

Průměrná cena (v EUR za tunu)

Dumping jako procentní podíl z vývozní ceny

Gibraltar celkem (12)

76 266

13

753,19

555,45

59

Kanada celkem

247 959

44

1 167,33

860,86

3

Austrálie celkem

4 267

1

1 019,77

752,04

17

Malajsie celkem

103 773

18

891,44

657,41

34

(58)

Z tabulky vyplývá, že výrobci v USA zřejmě v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, přičemž vývozní ceny jsou o 3 % až 59 % nižší než ceny na domácím trhu. Komise proto dospěla k závěru, že jelikož výrobci v USA v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, je pravděpodobné, že by do EU také vyváželi za dumpingové ceny, kdyby odklonili část svého dosavadního vývozu na jiné trhy.

(59)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost vývozních údajů, jelikož kód celního sazebníku použitý pro posouzení objemu vývozu (38 26 00) zahrnuje další výrobky, a proto nelze vývozní cenu srovnávat s cenou bionafty na domácím trhu.

(60)

Komise použila tento kód, protože sama vláda USA prohlásila ve své druhé doplňující odpovědi na dotazník ze dne 19. prosince 2014, že tento kód se používá od roku 2012 na poskytování přesných statistických informací o vývozu bionafty z USA. Ačkoli tento kód nadhodnocuje hodnotu vyváženého dotčeného výrobku, činí tak v mnohem menší míře, než kódy používané v minulosti. Orgány USA dospěly k závěru, že tento kód dává poměrně přesnou představu o hodnotě vývozu.

(61)

NBB uvedla, že domácí ceny, které vypočítala Komise, nelze srovnávat s vývozními cenami uvedenými v databázi ITC, a tudíž nelze použít ani Komisí vypočítaná dumpingová rozpětí.

(62)

V přezkumu před pozbytím platnosti není třeba počítat nová dumpingová rozpětí. V tomto případě se po uložení opatření dumpingový vývoz zastavil, takže analýza se zaměřila na pravděpodobnost, že dumpingový vývoz se obnoví. Vzhledem k tomu, že výrobci v USA nespolupracovali, Komise použila dostupné údaje. Za těchto okolností jsou vývozní ceny do třetích zemí relevantní a mohou být použity jako ukazatele pro posouzení toho, co se stane, pokud opatření pozbudou platnosti. Konkrétněji, srovnání mezi domácími cenami a vývozními cenami do třetích zemí se nesnaží vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale naznačit pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.3.3.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(63)

Trh EU je přitažlivým trhem pro vývoz bionafty z USA. Soudě podle databáze Komise USA pro mezinárodní obchod, na níž se odkazuje v 57. bodě odůvodnění výše, během období přezkumného šetření činila průměrná vývozní cena do všech destinací 1 021,52 USD (753,34 EUR) za tunu. Nejvyšší průměrná vývozní cena byla do Kanady (1 167,33 USD nebo 860,86 eur za tunu) a nejnižší průměrná vývozní cena platila pro Gibraltar (753,19 USD nebo 555,45 EUR za tunu).

(64)

Tato průměrná vývozní cena je nižší než průměrná cena bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření (905 EUR za tunu). I kdyby výrobci v USA museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu, aby mohli proniknout na trh Unie, měli by stále motivaci k tomu, aby přesměrovali část současného vývozu do třetích zemí na trh Unie, protože ten je atraktivnější než některé trhy jiných třetích zemí.

(65)

NBB a vláda USA tvrdily, že současný americký prodej na vývoz do třetích zemí nebude odkloněn do Unie, protože největším vývozním trhem je Kanada, kde jsou ceny vyšší než ceny ze závodu do Unie.

(66)

Komise však měla na mysli „některé současné vývozní prodeje“, nikoli všechny. Komise netvrdila, že američtí vyvážející výrobci by zastavili vývoz do Kanady nebo tento prodej přesměrovali do Unie. Kanadu lze skutečně chápat jako atraktivní trh pro výrobce v USA, má však omezenou velikost v porovnání s trhem Unie (13), která je největším trhem s bionaftou na světě.

(67)

NBB rovněž uvedla, že stávající vývoz do Malajsie by nebyl odkloněn do Unie, protože tam roste spotřeba a nemají tam žádná cla na dovoz bionafty.

(68)

Na základě průměrných amerických vývozních cen do Malajsie, jak jsou uvedeny v databázi ITC, se však zdá, že prodej do Unie by byl pro výrobce v USA výhodnější než prodej do Malajsie, i s připočítáním běžných cel. Jak vyplývá z tabulky 1 výše, během období přezkumného šetření byly vývozní ceny do Malajsie výrazně nižší než ceny v Unii. Spotřeba v Malajsii možná poroste, ale růst může i výroba v Malajsii, která je založena zejména na palmovém oleji. Kromě toho se dá důvodně očekávat, že pokud spotřeba poroste, sousední země (Indonésie), která má významnou výrobu bionafty, zvýší vývoz do Malajsie. Toto tvrzení by proto mělo být odmítnuto.

3.3.4.   Nevyužité kapacity

(69)

Značná nevyužitá kapacita amerických výrobců představuje pobídku ke zvýšení výroby a prodeji bionafty za dumpingové ceny na trhu EU. Kvůli nedostatečné spolupráci výrobců v USA stanovila Komise výrobní kapacitu USA na základě dostupných informací na internetových stránkách Úřadu pro ochranu životního prostředí USA (EPA) a Úřadu USA pro energetické informace (EIA).

(70)

Výrobci bionafty v USA musí těmto dvěma úřadům hlásit (jednomu jednou ročně a druhému každý měsíc) svou stávající a plánovanou výrobní kapacitu, jakož i údaje o své výrobě, vstupech, zásobách a prodeji bionafty.

(71)

Na základě údajů EIA činila kapacita výrobců bionafty v USA v období přezkumného šetření 7 128 000 tun. Z informací, které členové NBB poskytli úřadu EPA, vyplývá, že tento objem se velmi blíží objemu, o němž informovala NBB, tedy 6 963 000 tun.

(72)

Skutečná výroba bionafty v USA během období přezkumného šetření činila 4 450 000 tun (údaje EIA), což odpovídá míře využití kapacity 62,4 % a volné kapacitě ve výši 37,6 %, tedy 2 678 000 tun. Tato volná kapacita by mohla být použita pro dodávky na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Výrobci v USA mohou totiž snadno zvýšit svou výrobu a vyvážet ji do EU a přitom mít hospodářský prospěch z vyšší míry využití kapacity a nižších jednotkových výrobních nákladů. Uvolnění volné kapacity USA pro trh Unie by mělo významný dopad, neboť představuje téměř 22 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(73)

V tomto ohledu NBB předložila řadu připomínek. NBB především poukázala na to, že skutečná výrobní kapacita USA je zřejmě nižší, než soudila Komise. Podle NBB je sice řada závodů ve Spojených státech registrována, ale ve skutečnosti je neaktivní, a tedy skutečná výrobní kapacita činí 5 409 000 tun. NBB rovněž vykázala vyšší výrobu bionafty během období přezkumného šetření na úrovni 5 084 000 tun. V důsledku toho NBB tvrdila, že využití kapacity činí přibližně 94 % a že volná kapacita, která by byla využita pro vývoz do EU, pokud by opatření byla zrušena, je malá.

(74)

Tato námitka byla zamítnuta. Údaje od NBB nebylo možné sladit s oficiálně dostupnými údaji. Výrobci bionafty v USA jsou vázáni povinností předkládat měsíčně EIA formulář (EIA-22M Měsíční přehled o výrobě bionafty), v němž uvedou, mimo jiné, údaje o roční výrobě, výrobní kapacitě a o svém provozním statusu, např. aktivní, dočasně neaktivní nebo trvale zastavený provoz. Od ledna 2013 registrovaná kapacita v jednotlivých měsících mírně kolísala, ale spíš byla celkově stabilní.

(75)

Výrobci bionafty v USA jsou mimoto povinni hlásit každoročně EPA, kromě jiných informací, jaký typ nebo typy obnovitelných paliv hodlají vyrábět nebo dovézt, a údaje o stávající a plánované výrobní kapacitě.

(76)

Registrovaná kapacita, kterou nahlásili výrobci bionafty v USA, se tedy pravidelně aktualizuje, a proto je považována za přesný zdroj. I kdyby byla registrovaná kapacita v současnosti nevyužitá či nečinná, musí se zohlednit při výpočtu volné kapacity, která je k dispozici pro zvýšení výroby a vývozu.

(77)

Kromě toho z čísel o výrobní kapacitě, která poskytla NBB, již byly vyňaty natrvalo uzavřené kapacity, jak ostatně uznala ve svém podání. Výrobní zařízení, která nejsou trvale uzavřena, mohou ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se v budoucnu změní tržní podmínky (např. otevření trhu Unie). Zkouška „pravděpodobného obnovení“ v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vyžaduje předvídavý přístup k tomu, co by se mohlo v budoucnosti stát, pokud by opatření pozbyla platnosti, nikoli pouze hodnocení situace během období přezkumného šetření.

(78)

Komise proto soudí, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA, a odmítá tvrzení NBB.

(79)

Po poskytnutí konečných informací NBB tvrdila, že výrobní kapacita by měla brát v úvahu nečinnou kapacitu, i když nebyla oznámena orgánům USA jako demontovaná nebo trvale uzavřená.

(80)

Ale podle pokynů EIA, které NBB citovala, „roční výrobní kapacita [je] množství bionafty, které může vyrobit zařízení v kalendářním roce za předpokladu běžných odstávek pro údržbu. Zahrnuje kapacitu nečinného zařízení, dokud zařízení není demontováno či opuštěno“. Z výše uvedeného je zřejmé, že EIA bere v úvahu všechna možná zařízení, která by se dala znovu aktivovat. Proto, na rozdíl od toho, co tvrdí NBB, zařízení, které nebylo demontováno či trvale uzavřeno, může ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se podmínky v budoucnosti změní.

(81)

Komise proto usoudila, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA.

(82)

NBB rovněž tvrdila, že odvětví bionafty v USA není určeno k vývozu, neboť většina zařízení pro výrobu bionafty v USA vyrobí méně než 15 000 000 galonů (55 000 tun) ročně. Údajně by nebylo ekonomicky proveditelné skladovat bionaftu vyrobenou za několik týdnů pro jedinou vývozní zásilku.

(83)

Také tato námitka byla zamítnuta. Odvětví bionafty v USA může vyvážet, a před uložením platných opatření výrobci z USA také vyváželo, značné množství bionafty na trh Unie, a to v objemu až 1 137 000 tun během období šetření v rámci původního šetření (od 1. dubna 2007 do 31. března 2008). Z toho vyplývá, že v USA jsou výrobci s dostatečnou výrobní kapacitu k tomu, aby mohli vyvážet. Výrobci v USA bez dostatečné individuální výrobní kapacity pro dodávky do Unie mohou nadále zásobovat domácí trh a obchodníci mohou spojit dohromady produkci několika závodů a vyvézt ji.

(84)

A na závěr, odvětví bionafty v USA má významnou volnou kapacitu, a má proto vysokou motivaci obnovit vývoz na trh EU, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.3.5.   Praktiky obcházení předpisů a absorpce

(85)

Jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že antidumpingová opatření uložená v roce 2009 jsou obcházena prostřednictvím překládky přes Kanadu a změnou ve složení směsi. Existence takových praktik prokazuje zájem některých výrobců v USA o vstup na trh Unie, a to i po uložení opatření, a jsou proto považovány za známku pravděpodobnosti budoucího dumpingu.

(86)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že k uvedeným událostem došlo čtyři roky před obdobím přezkumného šetření a nelze z nich vyvozovat žádný závěr v aktuálním případě.

(87)

Komise soudí, že dřívější postup subjektů na stejném trhu není sám o sobě rozhodující, ale přesto by mohl být považován za známku silného zájmu výrobců v USA o proniknutí na trh Unie.

3.3.6.   Další prvky

(88)

V období přezkumného šetření byla výroba bionafty v USA (4 450 000 tun) nižší než spotřeba (4 896 000 tun). V důsledku toho USA více bionafty dovážely než vyvážely. Důvodem toho by mohla být nejistota spojená s cíli povinné výroby bionafty, které stanovil standardní program obnovitelných paliv (1,28 miliard galonů, tj. 4 238 000 tun) v roce 2014 a na stejné úrovni jako v roce 2013), dále možnost, že dovezená bionafta se zapojí do standardního programu obnovitelných paliv a bude možné nárokovat daňovou úlevu za americkou bionaftu, až bude program platit. Během období přezkumného šetření činil celkový dovoz 1 072 000 tun a celkový vývoz 567 000 tun. Jestliže však v posuzovaném období nebyla dostupná výrobní kapacita použita pro uspokojení domácí poptávky, je málo pravděpodobné, že by tato volná výrobní kapacita mohla být použita pro stejný účel v budoucnu. Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla výrobní kapacita v USA (7 128 000 tun) mnohem vyšší než domácí spotřeba. To znamená, že pokud se nabídnou příležitosti na exportních trzích, výrobci v USA budou mít motivaci a pravděpodobně využijí svou volnou kapacitu. Pokud by mohli využít volnou kapacitu pro uspokojení domácí spotřeby, už by tak učinili.

(89)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že trh Unie je velmi přitažlivý, protože je největším světovým trhem a platí na něm významné unijní a vnitrostátní pobídky ke spotřebě bionafty. Výrobcům v USA by se tedy hodilo využívat svou volnou kapacitu v plném rozsahu a převést jistou část svého méně ziskového vývozu z jiných třetích zemí na trh Unie.

(90)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že během období přezkumného šetření byla spotřeba bionafty v USA vyšší než výroba a z toho tedy vyplývá, že američtí výrobci nemají volnou kapacitu, kterou by mohli využít k proniknutí na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(91)

Komise usoudila, že zjištěná volná kapacita v USA, která by se mohla využít k uspokojení celé spotřeby v USA, leč v současné době se k tomuto účelu nevyužívá, bude se vší pravděpodobností použita k uspokojení jiných trhů, kde je poptávka, a to zejména na trhu Unie, kde vyvážející výrobci v USA momentálně nepůsobí. Komise zdůraznila, že výrobní kapacita je v USA výrazně vyšší než spotřeba, a proto je nevyužitá kapacita k dispozici pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

3.3.7.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(92)

Vzhledem ke značné volné kapacitě amerického odvětví a přitažlivosti trhu Unie, pokud jde o velikost a prodejní ceny, a zejména vzhledem k cenám amerického vývozu do třetích zemí a historii minulého obcházení opatření dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z USA se pravděpodobně obnoví, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(93)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období přezkumného šetření přibližně 200 výrobců. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(94)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na téměř 11 600 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například informací uvedených v žádosti, a údajů od výrobců v Unii během šetření. Jak je uvedeno v 12. až 13. bodě odůvodnění výše, do vzorku bylo vybráno sedm výrobců v Unii, kteří představují téměř 30 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Spotřeba v Unii

(95)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkové výroby minus vývoz plus dovoz ze třetích zemí. Objemy dovozu a vývozu byly získány z údajů Eurostatu.

(96)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka č. 2

Spotřeba v Unii

 

2011

2012

2013

OPŠ

Celková spotřeba v Unii

(v tunách)

11 130 119

11 856 626

11 382 324

12 324 479

Index

100

107

102

111

Zdroj: údaje od výrobního odvětví Unie, Eurostat

(97)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba bionafty v Unii v posuzovaném období zvýšila o 11 %.

4.3.   Dovoz přezkoumávaného výrobku z dotčené země

4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(98)

Jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění výše, podle údajů Eurostatu od uložení opatření v roce 2009 klesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu.

(99)

Dovoz z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka č. 3

Objem dovozu a podíl USA na trhu

 

2011

2012

2013

OPŠ

USA (v tunách)

2 442

803

7

13

Index

100

33

0

1

Podíl na trhu

0

0

0

0

Zdroj: Eurostat.

4.3.2.   Ceny a cenové podbízení

(100)

Během období přezkumného šetření byl dovoz bionafty z USA do Unie zanedbatelný a nemohl smysluplně posloužit jako základ pro výpočet cenového podbízení.

(101)

Proto byla provedena analýza mezi průměrnou cenou bionafty vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a průměrnou cenou bionafty vyvezené z USA do třetích zemí během období přezkumného šetření na základě statistických údajů Komise USA pro mezinárodní obchod. Jak je uvedeno výše v 63. bodě odůvodnění, průměrná vývozní cena pro všechny země činila přibližně 753 EUR za tunu vyplaceně k boku lodi. Za účelem výpočtu pravděpodobné a přiměřené vývozní ceny do Unie by bylo třeba připočítat k této průměrné vývozní ceně náklady na dopravu a pojištění, jakož i clo 6,5 % a náklady vzniklé po dovozu, tedy odhadem asi 100 EUR za tunu (viz 45. bod odůvodnění výše). Z toho vyplývá, že odhadovaná cena vývozu do Unie by byla nižší než cena v Unii, která byla během období přezkumného šetření na úrovni 905 EUR.

(102)

NBB uvedla, že Komise nevysvětlila, proč použila průměrné vývozní ceny USA pro třetí země při stanovení pravděpodobné vývozní ceny Unie a proč místo toho nepoužila vyšší vývozní cenu do Kanady. Tvrdí rovněž, že Komise nevysvětlila základ pro úpravu odhadované vývozní ceny do Unie ve výši 100 EUR a nezohlednila náklady po dovozu, jakož i údajné cenové rozdíly zapříčiněné odlišnou surovinou. V důsledku toho prý byla analýza cenového podbízení chybná.

(103)

Šetření ukázalo, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, že vývozní ceny USA se výrazně liší podle místa určení. Aby stanovila přiměřenou a pravděpodobnou vývozní cenu do Unie v situaci, kdy američtí výrobci nespolupracovali, Komise tuto cenu vypočítala z průměru všech vývozních destinací. Použít prostě nejvyšší vývozní cenu, jak žádala NBB, by nebylo vhodnou metodou, stejně jako by nebyly vhodné použít nejnižší vývozní cenu. Co se týče toho, z čeho se skládá a z jakých zdrojů čerpá úprava ve výši 100 EUR, včetně nákladů vzniklých po dovozu a cenových rozdílů zapříčiněných odlišnými surovinami, NBB vznesla v podstatě stejné námitky týkající se výpočtů, které jsou relevantní pro dumping. Z důvodů uvedených výše v 51. a 53. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta také s ohledem na analýzu cenového podbízení.

4.3.3.   Dovoz z dalších třetích zemí

(104)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto

Tabulka č. 4

Dovoz ze třetích zemí

 

2011

2012

2013

OPŠ

Malajsie (v tunách)

16 622

36 543

211 430

314 494

Indonésie (v tunách)

1 087 517

1 133 946

394 578

204 086

Argentina (v tunách)

1 422 142

1 475 824

425 239

153 607

Jiné (v tunách)

139 580

153 529

177 889

206 592

Celkem (v tunách)

2 665 861

2 799 842

1 209 136

878 779

Index

100

105

45

33

Podíl na trhu

24,0 %

23,6 %

10,6 %

7,1 %

Index

100

99

44

30

Průměrná cena

(v EUR/t)

927

932

779

786

Index

100

100

84

85

Zdroj: Eurostat

(105)

Objem dovozu bionafty ze třetích zemí kromě USA v průběhu posuzovaného období výrazně klesl, což se odrazilo na podobném poklesu podílu na trhu. Pokles objemu dovozu v roce 2013 se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny. V témže období se o 15 % snížila také průměrná cena. Cenový trend je podobný vývoji cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie (tabulka č. 8) a podepsal se na něm především pokles cen vstupních surovin. I když ceny jsou přibližně o 13 % nižší než průměrná cena v Unii, tržní podíl tohoto dovozu je nízký a nemá žádný významný dopad na výrobní odvětví Unie.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly posouzeny všechny relevantní hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(107)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů o všech výrobcích v Unii a mikroekonomické ukazatele na základě ověřených údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(108)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(109)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, výnosnost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost navýšit kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(110)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2011

2012

2013

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

8 547 884

9 138 558

10 528 886

11 596 824

Index

100

107

123

136

Výrobní kapacita (v tunách)

16 072 000

16 190 288

16 997 288

16 746 869

Index

100

101

106

104

Využití kapacity

53 %

56 %

62 %

69 %

Index

100

106

116

130

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(111)

Zatímco výrobní kapacita zůstávala během posuzovaného období poměrně stabilní (+ 4 %), objem výroby se od roku 2012 do konce období přezkumného šetření značně zvýšil. Tento nárůst objemu výroby se částečně vysvětluje zvýšením spotřeby v Unii ve stejném období, ale také se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny, které mělo jednoznačně pozitivní dopad na objem výroby výrobního odvětví Unie.

(112)

V důsledku stabilní výrobní kapacity a zvýšení objemu výroby se využití kapacity v posuzovaném období zvýšilo o 30 % a ke konci období přezkumného šetření činilo 69 %.

(113)

NBB tvrdí, že nedůvěrné odpovědi na dotazník od některých společností, které tvoří vzorek, vykazují vysokou míru využití kapacity v rozmezí od 78 % až 93 %. Proto tvrdí, že nižší průměrná míra využití kapacity celého výrobního odvětví je důsledkem strukturálních faktorů a nikoli dovozu. Za těchto okolností by se využití kapacity prý nemělo brát v úvahu jako ukazatel toho, že odvětví bionafty v Unii se stále ještě zotavuje z minulého dumpingu.

(114)

Toto tvrzení nemůže být přijato. Využití kapacity je pouze jedním z mnoha makroukauzatelů, které Komise posuzuje při analýze celkové situace výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že některé společnosti zařazené do vzorku mají vyšší míru využívání, je normální, protože makroukazatelé vycházejí z váženého průměru celého výrobního odvětví Unie. To, že někteří výrobci v Unii se zotavili rychleji nebo více než jiní, nečiní z tohoto ukazatele, zvláště ve vysoce roztříštěném odvětví, nadbytečný ukazatel pro celkové posouzení situace výrobního odvětví Unie.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2011

2012

2013

OPŠ

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

8 497 073

8 863 191

9 741 548

10 966 576

Index

100

104

115

129

Podíl na trhu

76,3 %

74,8 %

85,6 %

89,0 %

Index

100

98

112

117

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(116)

V souladu se zvýšením výroby během posuzovaného období významně vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie. V důsledku toho se také zvýšil jeho podíl na trhu Unie z 76 % na začátku posuzovaného období na 89 % na konci období přezkumného šetření. Pozitivní vývoj objemu prodeje a podílu na trhu svědčí o tom, že stávající antidumpingová a antisubvenční opatření mají příznivý účinek na výrobní odvětví Unie.

4.4.2.3.   Růst

(117)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %, zatímco jak objem výroby, tak objem prodeje vzrostl přibližně o 30 %. Rovněž využití kapacity se zvýšilo asi o 30 %, zatímco kapacita zůstala poměrně stabilní a rostla jen málo. Zároveň se během posuzovaného období zvýšila zaměstnanost (viz tabulka č. 7 níže), zatímco úroveň investic poklesla (tabulka č. 11). Celkově lze konstatovat, že výrobní odvětví Unie se nachází v období růstu.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(118)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2011

2012

2013

OPŠ

Počet zaměstnanců

2 123

2 125

2 351

2 326

Index

100

100

111

110

Produktivita (tuny/zaměstnanec)

4 021

4 301

4 479

4 986

Index

100

107

111

124

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(119)

Na začátku posuzovaného období se počet zaměstnanců v odvětví bionafty v Unii neměnil, ale poté od roku 2012 do konce období přezkumného šetření vzrostl o 10 %. Tento trend je plně v souladu s vývojem ostatních ukazatelů újmy, jako je objem výroby a prodeje, a svědčí o překonávání účinků minulého dumpingu a subvencování, kterým výrobní odvětví Unie v současné době prochází.

(120)

Vzhledem k tomu, že nárůst zaměstnanosti je úměrně nižší než nárůst výroby bionafty, produktivita na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zlepšila téměř o 25 %, což svědčí o tom, že výrobní odvětví Unie se stává stále efektivnějším.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(121)

Jak bylo uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění, dovoz bionafty z USA prakticky ustal po uložení opatření v roce 2009 a během období přezkumného šetření nedošlo k žádnému dumpingu. Velikost dumpingového rozpětí proto nelze posoudit. Z analýzy ukazatelů újmy však vyplývá, že platná opatření vůči USA a následná opatření vůči dovozu z Argentiny a Indonésie měla kladný dopad na výrobní odvětví Unie, které se podle všeho postupně zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(122)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen (ze závodu) výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka č. 8

Prodejní ceny v Unii

 

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR za tunu)

1 105

1 079

964

905

Index

100

98

87

82

Jednotkové výrobní náklady (EUR za tunu)

1 107

1 153

969

868

Index

100

104

88

78

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(123)

Průměrná prodejní cena v Unii během posuzovaného období trvale klesala a jednotkové výrobní náklady se chovaly podobně. Jelikož s bionaftou se obchoduje jako s komoditou, výrobní odvětví Unie nebylo s to udržet vyšší prodejní cenu, nýbrž muselo přistoupit ke snížení ceny v souladu s nižšími výrobními náklady. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo plně těžit z výhod nižších nákladů na suroviny. Na druhé straně výrobní náklady na jednotku produkce klesly o trochu více než průměrná jednotková cena, což svědčí o lepší efektivitě výrobního odvětví Unie.

4.4.3.2.   Náklady práce

(124)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)

60 866

59 081

60 802

61 807

Index

100

97

100

102

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(125)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly relativně stabilní po celé posuzované období.

4.4.3.3.   Zásoby

(126)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka č. 10

Zásoby

 

2011

2012

2013

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

84 734

118 256

92 825

91 202

Index

100

140

110

108

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

4

5

4

3

Index

100

125

100

75

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(127)

V průběhu posuzovaného období zůstaly zásoby na poměrně stabilní a obvyklé úrovni.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(128)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2011

2012

2013

OPŠ

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(% obratu prodeje)

2,0

– 1,4

1,1

3,8

Index

100

– 70

55

190

Peněžní tok (v EUR)

67 930 517

1 004 296

135 656 898

66 832 681

Index

100

1

200

98

Investice (v EUR)

12 122 366

9 859 293

9 133 725

8 314 180

Index

100

81

75

69

Návratnost investic

(% čistého prodeje)

14,0

– 14,2

12,5

44,2

Index

100

– 101

89

315

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(129)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se zvýšila z 2,0 % v roce 2011 na 3,8 % na konci období přezkumného šetření. V roce 2012 však klesla do ztráty (– 1,4 %), která byla s největší pravděpodobností důsledkem značného objemu dumpingového dovozu z Indonésie a Argentiny, který nahradil dřívější dovoz pocházející z USA.

(130)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Ačkoli během posuzovaného období není možné stanovit jasnou tendenci vývoje, společnosti zařazené do vzorku si během posuzovaného období udržely kladný peněžní tok.

(131)

Během posuzovaného období se investice snížily. S ohledem na pozitivní peněžní tok a výrazné zvýšení návratnosti investic, jak ukazuje tabulka výše, neexistují žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie mělo potýkat s těžkostmi při získávání kapitálu nebo při dalších investicích, pokud by se takové investice vyžadovaly v posuzovaném období.

(132)

NBB uvádí, že ziskovost na úrovni 3,8 % je v rozporu s jejími výpočty, které byly založeny na údajích z nedůvěrného znění odpovědí na dotazník výrobců v EU zařazených do vzorku, neboť NBB vyšlo ziskové rozpětí ve výši 8,5 %.

(133)

Komise tuto námitku analyzovala a zjistila, že NBB dospěla k odlišnému výsledku na základě metodiky výpočtu, která byla chybná z vícero důvodů. Zaprvé, její výpočty ziskovosti za období šetření nevycházely, jak uváděla, z odpovědí na dotazník, nýbrž z údajů týkajících se výběru vzorku, které však neobsahují informace týkající se období šetření, leč jiného období. Zadruhé, výrobní náklady, které NBB použila pro výpočet ziskovosti, vycházely z výrobních nákladů odlišného vzorku společností použitého v jiném šetření, a nemůže tedy být jednoduše přenesen do tohoto šetření. A na závěr, Komise určila průměrné ziskové rozpětí společností zařazených do vzorku na základě spolehlivých a ověřených údajů těchto společností. Námitka NBB se proto zamítá.

4.4.4.   Závěr ohledně újmy

(134)

Z rozboru ekonomických ukazatelů vyplývá, že výroba a objem prodeje během posuzovaného období rostly, zatímco spotřeba v Unii rostla méně. V důsledku toho výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na trhu Unie. Současně přibližně stejně poklesly jak prodejní ceny, tak výrobní náklady. To výrobnímu odvětví Unie bránilo plně těžit ze zvýšeného objemu prodeje navzdory významnému poklesu dovozu ze třetích zemí.

(135)

Na druhé straně zůstala ziskovost během posuzovaného období nízká a v roce 2012 výrobní odvětví Unie dokonce utrpělo ztráty. I téměř 4 % zisk dosažený během období přezkumného šetření byl mnohem nižší než zisk, jehož by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně dosahovat za obvyklých tržních podmínek. Komise také připomíná, že v původním šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, Rada stanovila (cílový) zisk, kterého by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně dosáhnout při neexistenci dumpingu, na 15 % (14). V následném šetření týkajícím se dovozu bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie se úroveň zisku, jehož dosažení by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně očekávat při neexistenci dumpingu, však mírně pohnula směrem dolů, hlavně v důsledku větší konkurence na trhu Unie a vyspělosti odvětví bionafty v Unii, a ustálila se na 11 % (15).

(136)

Několik hospodářských ukazatelů významných pro analýzu současného stavu výrobního odvětví Unie vykazuje pozitivní trend, a svědčí tudíž o tom, že platná antidumpingová opatření měla pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie. Úroveň zisku výrobního odvětví Unie je však stále velmi nízká a výrazně nižší, než je cílový zisk stanovený v předchozím šetření. Navíc je nízká i úroveň investic, která v průběhu posuzovaného období klesla o 30 %; využití kapacity sice roste, ale je stále pod 70 % oproti přibližně 90 % míře využití v době, kdy se dumpingový dovoz na trhu Unie nevyskytoval (2004–2006) a stav výrobního odvětví Unie byl považován za dobrý (16).

(137)

Na základě celkové analýzy všech hospodářských ukazatelů došla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu. Nachází se stále v nestabilní hospodářské a finanční situaci a stávající pozitivní trend by se mohl snadno zvrátit, pokud by se ve značných objemech obnovil subvencovaný dovoz z USA.

5.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

(138)

Aby mohla posoudit pravděpodobnost obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, Komise analyzovala pravděpodobný dopad dovozu z USA na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise analyzovala zejména pravděpodobnost obnovení dumpingového dovozu, jeho objem a pravděpodobné ceny, volnou kapacitu, přitažlivost trhu Unie a cenové chování amerických výrobců.

(139)

Jak je uvedeno výše v 92. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že dumpingový dovoz z USA by se obnovil, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Komise zjistila, že výrobci bionafty v USA v současné době praktikují dumping na trzích jiných třetích zemí na úrovni cen, které jsou nižší než ceny v Unii. Vzhledem k tomu, že ceny v Unii jsou lehce vyšší než ceny na trzích jiných třetích zemích, je pravděpodobné, že alespoň část vývozu může být přesměrována do Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(140)

Komise zjistila, že výrobci v USA mají značnou volnou kapacitu ve výši přibližně 2 678 000 tun, což odpovídá přibližně 22 % celkové spotřeby Unie.

(141)

Dostupná volná kapacita v USA pravděpodobně nebude absorbována na jejich domácím trhu. Nehledě na dostatečnou kapacitu výrobci v USA již dnes neuspokojují celou poptávku na trhu USA. Je také nepravděpodobné, že by stávající volná kapacita mohla být využita ke zvýšení vývozu do jiných třetích zemí než Unie. V současné době, jak je podrobně popsáno v 42. až 63. bodě odůvodnění, jsou vývozní ceny USA do třetích zemí v průměru o 15 % nižší než průměrná domácí cena na trhu USA, a rovněž nižší než průměrná cena na trhu Unie, i se zohledněním nákladů na dopravu z USA do Unie. Je proto pravděpodobné, že výrobci v USA by hledali jiná odbytiště pro svou volnou kapacitu.

(142)

Vzhledem k tomu, že trh Unie je celosvětově největším trhem s bionaftou a vzhledem k cenám bionafty, které jsou stejné nebo mírně nad úrovní cen na domácím trhu v USA, stal by se trh Unie pro americké výrobce bionafty velmi přitažlivým.

(143)

Je proto velmi pravděpodobné, že výrobci v USA by použili velkou část své volné kapacity k návratu na trh Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Jak je uvedeno výše (46. bod odůvodnění), je pravděpodobné, že výrobci v USA budou vyvážet bionaftu do Unie za dumpingové ceny, aby mohli konkurovat výrobcům v Unii na trhu Unie. Vzhledem k jejich současnému počínání při tvorbě cen pro ostatní vývozní trhy (57. a 58. bod odůvodnění) a velké dostupné volné kapacitě je velmi pravděpodobné, že by podstatná množství bionafty z USA znovu vstoupila na trh Unie za dumpingové ceny na úrovni cen výrobního odvětví Unie nebo nižší.

(144)

Takový dovoz by vyvíjel značný tlak na pokles cen výrobního odvětví Unie, které při současných cenách dosahuje jen velmi malého zisku, jenž je výrazně nižší než cílový zisk. To by s největší pravděpodobností vedlo k poklesu výroby a objemu prodeje, nižší ziskovosti a ztrátě podílu na trhu.

(145)

Vzhledem k nestabilní hospodářské situaci výrobního odvětví Unie by takový pravděpodobný scénář měl významný nepříznivý dopad na probíhající hospodářské oživení výrobního odvětví Unie a se vší pravděpodobností by způsobil obnovení podstatné újmy.

5.1.   Závěr

(146)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že pokud skončí platnost stávajících opatření vůči dovozu bionafty z USA, s největší pravděpodobností se obnoví podstatná újma způsobovaná výrobnímu odvětví Unie.

6.   ZÁJEM UNIE

(147)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by bylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření i přes závěry o pravděpodobném obnovení dumpingu způsobujícího újmu. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů bionafty.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(148)

Stávající opatření přispívají k téměř úplnému snížení dumpingového dovozu bionafty z USA a nabízejí výrobnímu odvětví Unie úlevu. Výrobní odvětví Unie sice vykázalo pozitivní známky překonání účinků dřívějšího dumpingu, jako je zvýšení objemu výroby a prodeje, ale ceny bionafty na trhu Unie výrazně poklesly a ziskovost zůstala velmi nízká, takže výrobní odvětví Unie zůstalo v nestabilní a zranitelné hospodářské situaci.

(149)

Pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, výrobní odvětví Unie by se téměř jistě potýkalo s ostřejší nekalou konkurencí v podobě významného objemu dumpingového dovozu bionafty z USA. Tím by se zastavilo probíhající oživení, které aktuálně zažívá odvětví bionafty v Unii, a s největší pravděpodobností by došlo k obnovení podstatné újmy. Ukončení těchto opatření tudíž není v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2.   Zájem dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení

(150)

Pouze tři dovozci/obchodníci se přihlásili a vyjádřili své názory. Zatímco jedna společnost tvrdila, že úroveň současných cel je nepřiměřená a že by jejich prodloužení narušovalo a omezovalo trh, což by následně vedlo k vyšším cenám, ostatní dvě společnosti tvrdily, že stávající opatření neovlivnila jejich činnost a zastávaly neutrální stanovisko k možnému prodloužení stávajících antidumpingových opatření.

(151)

Výsledky tohoto šetření nepodporují argument, že pokračování stávajících opatření by omezovalo trh a vedlo by k vyšším cenám. Naopak, během posuzovaného období ceny v Unii poklesly navzdory existenci opatření. Výrobní odvětví Unie dnes navíc disponuje dostatečnou kapacitou, aby mohlo uspokojit poptávku po bionaftě v Unii, a také volnou kapacitu k uspokojení budoucího nárůstu poptávky. Předložené argumenty proto neposkytují důkazy o tom, že by pokračování stávajících opatření bylo proti zájmu dovozců nebo obchodníků.

6.3.   Zájem uživatelů

(152)

Pouze jeden uživatel, naftařská společnost, která nakupuje bionaftu a míchá ji s minerálními oleji, se přihlásila a sdělila Komisi své stanovisko. Je rozhodně pro zachování existujících opatření a tvrdí, že jejich odstranění by mohlo mít zničující důsledky pro trh s bionaftou v Unii s výsledným přílivem značného objemu dumpingové bionafty, což by vedlo k obnovení vážné újmy způsobované výrobnímu odvětví bionafty v Unii.

(153)

Neexistují žádné náznaky, že stávající opatření mají negativní vliv na uživatele bionafty v Unii, a zejména neexistuje žádný důkaz, že platná opatření mají negativní dopad na jejich ziskovost nebo podnikání. Vzhledem ke stabilnímu či pouze mírnému zvýšení spotřeby bionafty v Unii disponuje výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitou pro uspokojení stávající a budoucí poptávky, pokud by se poptávka ještě zvýšila. Zachování opatření by nevedlo k nedostatečnému zásobování.

(154)

Proto je možné vyvodit závěr, že zachování opatření by nebylo proti zájmu uživatelů.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(155)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření na dovoz bionafty pocházející z USA.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(156)

Ze závěrů ohledně pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz bionafty pocházející z USA uložená nařízením (ES) č. 599/2009 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 444/2011, měla být zachována na období dalších pěti let.

(157)

Jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění výše, platná antidumpingová cla na dovoz bionafty pocházející z USA byla rozšířena rovněž na dovoz téhož výrobku zasílaného z Kanady, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kanady, a na dovoz do Unie bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

(158)

Antidumpingová cla, která mají být zachována, se budou nadále vztahovat na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, a na dovoz do Unie bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

(159)

Vyvážející výrobci z Kanady, kteří byli osvobozeni od opatření podle prováděcího nařízení (EU) č. 444/2011, budou osvobozeni i od opatření uložených tímto nařízením.

(160)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a /nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209829), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009129), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009929), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194329), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194629), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194729), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201129), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201529), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201729), ex 3824 90 92 (kód TARIC 3824909212), ex 3826 00 10 (kódy TARIC 3826001029, 3826001039, 3826001049, 3826001099) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009019).

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi se stanoví jako pevná částka takto:

Společnost

Sazba antidumpingového cla EUR/t netto

Doplňkový kód TARIC

Archer Daniels Midland Company, Decatur

68,6

A933

Cargill Inc., Wayzata

0

A934

Green Earth Fuels of Houston LLC, Houston

70,6

A935

Imperium Renewables Inc., Seattle

76,5

A936

Peter Cremer North America LP, Cincinnati

198,0

A937

World Energy Alternatives LLC, Boston

82,7

A939

Společnosti uvedené v příloze I

115,6

Viz příloha I

Všechny ostatní společnosti

172,2

A999

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

3.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (17), se výše antidumpingového cla stanovená v odstavci 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

4.   Uplatnění individuální celní sazby stanovené pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1.   Konečné antidumpingové clo použitelné pro „všechny ostatní společnosti“, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2, se rozšiřuje na dovoz do Unie monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209821), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009121), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009921), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194321), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194621), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194721), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201121), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201521), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201721), 3824 90 92 (kód TARIC 3824909210), ex 3826 00 10 (kódy TARIC 3826001020, 3826001030, 3826001040, 3826001089) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009011), s výjimkou výrobků vyráběných níže uvedenými společnostmi:

Země

Společnost

Doplňkový kód TARIC

Kanada

BIOX Corporation, Oakville, Ontario, Kanada

B107

Kanada

Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada

B108

Clem, jehož platnost se prodlužuje, je clo stanovené pro „Všechny ostatní společnosti“ v čl. 1 odst. 2, kterým je konečné antidumpingové clo ve výši 172,2 EUR/t netto.

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

2.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2454/93, se výše antidumpingového cla stanovená v čl. 1 odst. 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

3.   Uplatnění výjimek přiznaných společnostem uvedeným v odstavci 1 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba uložená čl. 1 odst. 1 pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 3

1.   Konečné antidumpingové clo stanovené v čl. 1 odst. 2 se rozšiřuje na dovoz do Unie monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a /nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209830), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009130), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009930), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194330), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194630), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194730), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201130), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201530), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201730), ex 3824 90 92 (kód TARIC 3824909220) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009030).

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

2.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2454/93, se výše antidumpingového cla stanovená v čl. 1 odst. 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

3.   Uplatnění individuální celní sazby stanovené pro společnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze III, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 4

1.   Žádosti o osvobození od cla rozšířeného podle čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 se podávají písemně v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou oprávněnou k zastupování subjektu žádajícího o osvobození. Žádost musí být zaslána na tuto adresu:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Rue de la Loi 170, CHAR 04/034

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIE

E-mail: TRADE-TDI-INFORMATION@ec.europa.eu

2.   V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 může Komise svým rozhodnutím po konzultaci s poradním výborem přiznat dovozu od společností, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 599/2009, osvobození od cla rozšířeného podle čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 14. září 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 599/2009 ze dne 7. července 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 179, 10.7.2009, s. 26).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 444/2011 ze dne 5. května 2011, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických rozšiřuje na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 rozšiřuje na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně bionafty pocházející ze Spojených států amerických a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu bionafty zasílané ze Singapuru (Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 12).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1194/2013 ze dne 19. listopadu 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie (Úř. věst. L 315, 26.11.2013, s. 2).

(5)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingový opatření (Úř. věst. C 289, 4.10.2013, s. 12).

(6)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (Úř. věst. C 217, 10.7.2014, s. 14).

(7)  Mexico – Definitive Anti-Dumping Measures on Beef and Rice, WT/DS 295/AB/R, 29. listopadu 2005

(8)  Podle právních předpisů USA, 26 U.S. Code, oddíl 45K (c) (3) se „biomasou“ rozumí jakýkoliv organický materiál jiný než a) ropa a zemní plyn (nebo jakýkoli produkt z nich) a b) uhlí (včetně lignitu) nebo jakýkoli produkt z něj.

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 194/2009 ze dne 11. března 2009 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických, Úř. věst. L 67, 12.3.2009, s. 50, 20. bod odůvodnění.

(10)  V důsledku tiskové chyby byla v informačním dokumentu uvedena nesprávně částka 884 eur.

(11)  Viz například: http://biodiesel.org/news/news-display/2014/05/14/biodiesel-producers-hit-hard-by-policy-uncertainty, přístupná dne 6. července 2015.

(12)  Gibraltar není součástí celní unie a dovoz výrobků do Gibraltaru se nepovažuje za propuštění výrobků do volného oběhu v Unii.

(13)  Spotřeba bionafty v Kanadě se má v roce 2015 pohybovat lehce nad 300 000 tunami. Viz příklad: http://gain.fas.usda.gov/Recent%20GAIN%20Publications/Biofuels%20Annual_Ottawa_Canada_11-24-2014.pdf, přístupná dne 6. července 2015.

(14)  Nařízení (ES) č. 599/2009, 181. až 183. bod odůvodnění.

(15)  Prováděcí nařízení (EU) č. 1194/2013, 202. až 208. bod odůvodnění.

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 193/2009 ze dmne 11. března 2009 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 67, 12.3.2009, s. 22).

(17)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


PŘÍLOHA I

Název společnosti

Město

Doplňkový kód TARIC

American Made Fuels, Inc.

Canton

A940

AG Processing Inc.

Omaha

A942

Alabama Clean Fuels Coalition Inc.

Birmingham

A940

Arkansas SoyEnergy Group

DeWitt

A940

Arlington Energy, LLC

Mansfield

A940

Athens Biodiesel, LLC

Athens

A940

Beacon Energy

Cleburne

A940

Biodiesel of Texas, Inc.

Denton

A940

BioDiesel One Ltd

Southington

A940

Buffalo Biodiesel, Inc

Tonawanda

A940

BullDog BioDiesel

Ellenwood

A940

Carbon Neutral Solutions, LLC

Mauldin

A940

Central Iowa Energy, LLC

Newton

A940

Chesapeake Custom Chemical Corp.

Ridgeway

A940

Community Fuels

Stockton

A940

Delta BioFuels, Inc.

Natchez

A940

Diamond Biofuels

Mazon

A940

Direct Fuels

Euless

A940

Eagle Creek Fuel Services, LLC

Baltimore

A940

Earl Fisher Bio Fuels

Chester

A940

East Fork Biodiesel, LLC

Algona

A940

ECO Solutions, LLC

Chatsworth

A940

Ecogy Biofuels, LLC

Tulsa

A940

ED & F Man Biofuels Inc.

New Orleans

A940

Freedom Biofuels, Inc.

Madison

A940

Fuel & Lube, LLC

Richmond

A940

Fuel Bio

Elizabeth

A940

FUMPA Bio Fuels

Redwood Falls

A940

Galveston Bay Biodiesel, LP (BioSelect Fuels)

Houston

A940

Geo Green Fuels, LLC

Houston

A940

Georgia Biofuels Corp.

Loganville

A940

Green River Biodiesel, Inc.

Moundville

A940

Griffin Industries, Inc.

Cold Spring

A940

High Plains Bioenergy

Guymon

A940

Huish Detergents, Inc.

Salt Lake City

A940

Incobrasa Industries, Ltd.

Gilman

A940

Independence Renewable Energy Corp.

Perdue Hill

A940

Indiana Flex Fuels

LaPorte

A940

Innovation Fuels, Inc.

Newark

A940

Iowa Renewable Energy, LLC

Washington

A940

Johann Haltermann Ltd.

Houston

A940

Lake Erie Biofuels, LLC

Erie

A940

Leland Organic Corporation

Leland

A940

Louis Dreyfus Agricultural Industries, LLC

Wilton

A940

Louis Dreyfus Claypool Holdings LLC

Claypool

A940

Memphis Biofuels, LLC

Memphis

A942

Middle Georgia Biofuels

East Dublin

A940

Middletown Biofuels, LLC

Blairsville

A940

Musket Corporation

Oklahoma City

A940

New Fuel Company

Dallas

A940

North Mississippi Biodiesel

New Albany

A940

Northern Biodiesel, Inc.

Ontario

A940

Northwest Missouri Biofuels, LLC

St. Joseph

A940

Nova Biofuels Clinton County, LLC

Clinton

A940

Nova Biosource

Senaca

A940

Organic Fuels, Ltd

Houston

A940

Owensboro Grain Company LLC

Owensboro

A940

Paseo Cargill Energy, LLC

Kansas City,

A940

Peach State Labs, Inc.

Rome

A940

Perihelion Global, Inc.

Opp

A940

Philadelphia Fry-O-Diesel Inc.

Philadelphia

A940

Pinnacle Biofuels, Inc.

Crossett

A940

PK Biodiesel

Woodstock

A940

Pleasant Valley Biofuels, LLC

American Falls

A940

RBF Port Neches LLC

Houston

A940

Red Birch Energy, Inc.

Bassett

A940

Red River Biodiesel Ltd.

New Boston

A940

REG Ralston, LLC

Ralston

A940

Renewable Energy Products, LLC

Santa Fe Springs

A940

Riksch BioFuels LLC

Crawfordsville

A940

Safe Renewable Corp.

Conroe

A940

Sanimax Energy Inc.

DeForest

A940

Scott Petroleum

Itta Bena

A942

Seminole Biodiesel

Bainbridge

A940

Soy Solutions

Milford

A940

SoyMor Biodiesel, LLC

Albert Lea

A940

Sunshine BioFuels, LLC

Camilla

A940

TPA Inc.

Warren

A940

Trafigura AG

Stamford

A940

U.S. Biofuels, Inc.

Rome

A940

United Oil Company

Pittsbourgh

A940

Valco Bioenergy

Harlingen

A940

Vanguard Synfuels, LLC

Pollock

A940

Vinmar Overseas, Ltd

Houston

A938

Vitol Inc.

Houston

A940

Walsh Bio Diesel, LLC

Mauston

A940

Western Dubque Biodiesel, LLC

Farley

A940

Western Iowa Energy, LLC

Wall Lake

A940

Western Petroleum Company

Eden Prairie

A940


PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 4 a čl. 2 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známých jako ‚bionafta‘, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu prodávaný na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (TARIC) v [země] [dotčené země]. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“


PŘÍLOHA III

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 3 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná osvědčuji, že (objem) monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně ‚bionafta‘, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, prodávaný na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, byl vyroben [název a adresa společnosti] [doplňkový kód TARIC] ve Spojených státech amerických. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“


15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/99


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1519

ze dne 14. září 2015

o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 598/2008 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo v rozmezí od 211,2 EUR do 237 EUR za tunu čisté hmotnosti na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, v té době kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209820), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009120), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009920), ex 2710 19 41 (kód TARIC 2710194120), 3824 90 91, ex 3824 90 97 (kód TARIC 3824909787), a pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“). Vyrovnávací clo uložené tímto nařízením je zde dále označováno jako „stávající opatření“.

(2)

Na základě šetření možného obcházení rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 443/2011 (3) konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 598/2009 na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kanady, s výjimkou bionafty vyrobené společnostmi BIOX Corporation, Oakville a Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada. Stejným nařízením Rada rovněž rozšířila konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 598/2009 na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

1.2.   Platná opatření vztahující se na další třetí země

(3)

Nad rámec tohoto řízení jsou v současnosti v platnosti antidumpingová opatření na vývoz bionafty z Argentiny a Indonésie (4).

1.3.   Žádost o přezkum

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření (5) uložených na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 9. dubna 2014 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby bionafty v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení subvencování a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

1.4.   Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 nařízení Rady ((ES) č. 1225/2009 (6) dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 10. července 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (7). Ve stejný den zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti týkající se platných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející z USA (8). Jde o souběžné, ale samostatné řízení, které je upraveno samostatným nařízením.

(7)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise vládě Spojených států amerických (dále jen „vláda USA“), že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace ohledně obsahu žádosti o přezkum a na dosažení vzájemně přijatelného řešení. Vláda USA nabídku konzultací přijala a ty se následně uskutečnily dne 3. července 2014. Během konzultací však nebylo dosaženo vzájemně přijatelného řešení. Připomínky předložené vládními orgány USA však byly náležitě zohledněny.

1.5.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(8)

Šetření pravděpodobnosti pokračování a obnovení subvencování se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo v tabulkách „OPŠ“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 30. června 2014 (dále jen „posuzované období“).

1.6.   Zúčastněné strany

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v USA a orgány USA, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.7.   Výběr vzorku

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

a)   Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento předběžný vzorek tvořilo sedm výrobců v Unii se sídlem v sedmi různých členských státech, kteří představovali téměř 30 % výroby bionafty v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(13)

Jedna společnost se sídlem v Itálii požádala o zařazení do vzorku. Tato společnost však zahájila svou činnost až koncem roku 2013 poté, co získala zařízení na výrobu bionafty od jiného italského výrobce bionafty, jenž byl zařazen do předběžného vzorku. Jelikož nebyly k dispozici historické údaje nezbytné pro zhodnocení důležitých trendů v posuzovaném období a vzhledem k tomu, že jiná italská společnosti již byla zařazena do předběžného vzorku, bylo rozhodnuto nezařadit tuto společnost do vzorku.

(14)

Národní rada USA pro bionaftu (US National Biodiesel Board) (dále jen „NBB“) uvedla, že předběžně vybraný vzorek se liší od vzorku vybraného v předchozím šetření týkajícím se bionafty a označila konkrétně dvě společnosti se značným objemem výroby a prodeje, které nebyly zařazeny do předběžného vzorku. Tyto dvě společnosti, které označila NBB, však buď byly ve spojení s jinou společností s vyšším objemem prodeje, která již byla zařazena do vzorku, nebo měly nižší objem prodeje než předběžně vybraná společnost v témže členském státě. Proto by zařazení kterékoli z těchto dvou společností nezměnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku. Předběžně vybraný vzorek byl proto potvrzen jako reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.

(15)

Po poskytnutí konečných informací vláda USA prohlásila, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie nelze považovat za reprezentativní pro odvětví bionafty v Unii jako celku a že mikroukazatele měly být analyzovány na širším základě. Vláda USA se odvolává na nález odvolacího orgánu WTO ve věci ES – Fasteners, v němž byl vzorek 27 % považován za nízký v poměru k celku a významný podíl by tvořil jen v případě roztříštěných odvětví.

(16)

Na rozdíl od šetření ve věci Fasteners, pro účely tohoto šetření Komise definovala výrobní odvětví Unie jako celé odvětví, nikoli pouze jako množinu společností zařazených do vzorku (151. bod odůvodnění). Kromě toho všechny makroukazatele byly posuzovány na základě celého odvětví a jen některé mikroukazatele byly analyzovány na úrovni množiny společností zařazených do vzorku. Celková analýza situace výrobního odvětví Unie však vycházela z posouzení jak mikroukazatelů, tak makroukazatelů. Výrobní odvětví Unie je v každém případě považováno za roztříštěné odvětví, protože jej tvoří více než 200 výrobců se sídlem po celé Unii, a většina z nich jsou malé a střední podniky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie je reprezentativní, a toto tvrzení se proto zamítá.

b)   Výběr vzorku dovozců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jen několik málo dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

c)   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v USA

(19)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v USA, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi USA při Evropské unii, aby identifikovala nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Komisi odpovědělo 27 výrobců v USA, ale jen devět z nich poskytlo údaje o vývozu nebo domácím prodeji požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu za účelem výběru vzorku. Během období přezkumného šetření ani jeden z nich do Unie nevyvážel. Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem domácího prodeje a prodeje na vývoz. Podle čl. 27 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány USA konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(21)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku neposkytl odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě. Dne 7. října 2014 Komise informovala tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku, že neposkytli odpovědi.

(22)

Dne 10. října 2014 jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku informoval Komisi, že se rozhodl na dotazník neodpovídat. Další dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o prodloužení lhůty v různé délce, které bylo poskytnuto, ale přesto úplné odpovědi nedošly.

(23)

Dne 10. listopadu 2014 Komise zaslala dopis, ve kterém informovala tři společnosti zařazené do vzorku o tom, že má v úmyslu použít článek 28 základního nařízení. Úřady USA byly o záměru Komise použít článek 28 základního nařízení rovněž informovány. Konec lhůty pro předložení připomínek k dopisu byl stanoven na 21. listopad 2014.

(24)

Do 21. listopadu 2014 dvě společnosti zařazené do vzorku nereagovaly vůbec a ostatní společnosti zařazené do vzorku vysvětlily, že lhůta nebyla dostačující, aby předložily své odpovědi.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že žádný z vyvážejících výrobců v USA zařazených do vzorku nespolupracoval při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. V důsledku toho se Komise rozhodla použít ustanovení článku 28 základního nařízení, tj. že kladná nebo záporná zjištění mohou být učiněna na základě dostupných údajů.

1.8.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(26)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od orgánů USA, od výrobců v Unii zařazených do vzorku a od čtyř uživatelů/obchodníků.

(27)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie.

(28)

Byly uskutečněny inspekce na místě v prostorách následujících orgánů Spojených států amerických:

 

Federální orgány USA

Ministerstvo financí (MF)

Ministerstvo zemědělství (MZ)

 

Orgány států USA:

orgány státu Florida, Tallahassee

orgány státu Iowa, Des Moines

orgány státu Kansas, Topeka

orgány státu Kentucky, Frankfort

(29)

Byly uskutečněny inspekce na místě v prostorách těchto výrobců v Unii:

Bio-Oils Huelva S.L., Huelva, Španělsko,

ADM Europoort BV, Rotterdam, Nizozemsko,

Diester industrie SAS, Rouen, Francie,

Novaol S.R.L., Milano, Itálie,

Preol a.s., Lovosice, Česká republika,

Rafineria Trzebinia S.A., Trzebinia, Polsko

Verbio Vereinigte BioEnergie AG, Leipzig, Německo.

1.9.   Poskytnutí informací

(30)

Dne 3. června 2015 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antisubvenční opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami a, pokud to bylo vhodné, vzala je v úvahu.

(31)

Po poskytnutí konečných informací NBB požádala o slyšení a byla vyslechnuta před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   PŘEZKOUMÁVANÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Přezkoumávaný výrobek

(32)

Přezkoumávaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“), tj. monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafta“, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 92, ex 3826 00 10 a ex 3826 00 90.

(33)

Bionafta je obnovitelné palivo používané v odvětví dopravy pro naftové motory. Konvenční motory však nemohou používat čistou bionaftu, ale směs minerální nafty a omezeného množství bionafty.

(34)

V bionaftě vyráběné v USA jsou převážně „methylestery mastných kyselin“ (FAME) získávané ze široké škály rostlinných olejů (sójového oleje, palmového oleje, řepkového oleje) a použitých fritovacích olejů, živočišných tuků nebo biomasy, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty. Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně mísení oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ označuje methanol; je nejběžněji používaným alkoholem v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“.

(35)

Všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu nebo odlišnostem ve výrobním postupu, tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odchylky přezkoumávaného výrobku nemění jeho základní vymezení, jeho vlastnosti nebo to, jak jej vnímají různé strany. Zejména z pohledu koncového uživatele motorové nafty nehraje roli, zda směs, jež je k dispozici u čerpacích stanic, byla vyrobena z některé konkrétní vstupní suroviny pro výrobu bionafty.

2.2.   Obdobný výrobek

(36)

Stejně jako v původním šetření má bionafta prodávaná na domácím trhu v USA a bionafta z USA prodávaná na vývoz stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití. Stejně tak i bionafta vyráběná a prodávaná v Unii výrobním odvětvím Unie má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, jako výrobek vyvážený z USA do Unie. Pro účely stávajícího šetření jsou tedy ve smyslu čl. 2 písm c) základního nařízení obdobnými výrobky.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(37)

Vláda USA tvrdila, že nafta z biomasy (9) je širší kategorie výrobků, než přezkoumávaný výrobek. Jak je však uvedeno v nařízení o uložení prozatímního vyrovnávacího cla v původním šetření (10), všechny druhy bionafty a směsí bionafty, včetně nafty z biomasy, jsou považovány za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti, obnovitelné energie a alternativních paliv. Důvodem je, že bionafta vyrobená z biomasy má stejné nebo velmi podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako bionafta vyrobená z jiných zdrojů. Zjištění z původního šetření nezpochybnila žádná zúčastněná strana a zůstává v platnosti i v tomto přezkumu před pozbytím platnosti. Komise proto toto tvrzení vlády USA odmítla.

3.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ SUBVENCÍ

3.1.   Předběžné poznámky

(38)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení subvencí, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Pojem obnovení znamená, že subvence nesmí být v platnosti v okamžiku zahájení řízení nebo v okamžiku přijetí rozhodnutí o zachování opatření. Proto Komise také ověřovala, zda subvence, jejichž doba platnosti uplynula po období přezkumného šetření, se pravděpodobně znovu zopakují.

(39)

Komise analyzovala všechny subvenční programy uvedené v žádosti o přezkum a vyzvala orgány USA, aby poskytly informace o dalších možných subvenčních programech. Na základě informací obsažených v odpovědi orgánů USA na dotazník analyzovala Komise tyto programy, které byly v platnosti během období přezkumného šetření:

 

Federální programy

a)

dobropis za směs bionafty a sleva za bionaftu

b)

dobropis k dani z příjmu malých výrobců agrobionafty

c)

dobropis za výrobu biopaliva z celulózy

d)

bioenergetický program Ministerstva zemědělství USA pro vyspělá biopaliva

 

Státní programy

a)

Florida: daňový dobropis státu Florida za investice do biopaliv

b)

Iowa: refundace daně pro výrobce bionafty

c)

Kansas: pobídka státu Kansas pro kvalifikované výrobce bionafty

d)

Kentucky: daňový dobropis státu Kentucky za výrobu bionafty

(40)

Následující programy zde dále analyzovány nebudou, neboť na základě informací poskytnutých orgány USA se buď nepoužívaly, nebo jejich platnost uplynula před obdobím přezkumného šetření nebo neposkytovaly žádné výhody americkým výrobcům bionafty během období přezkumného šetření:

 

Federální programy

Záruky za úvěry na vyspělá biopaliva

 

Státní programy

i)

daňový dobropis od státu Alabama pro výrobní závod na výrobu biopaliv

ii)

granty a slevy od státu Arkansas za alternativní paliva

iii)

program státu Illinois na rozvoj obnovitelných paliv

iv)

daňový dobropis státu Indiana za výrobu bionafty

v)

daňové pobídky státu Kentucky k výrobě alternativních paliv

vi)

osvobození od daně za zařízení na bionaftu a paliva ve státě Louisiana

vii)

daňový dobropis od státu Maine za výrobu biopaliv

viii)

pobídka státu Maryland k výrobě biopaliv

ix)

pobídka státu Mississippi k výrobě biopaliv

x)

fond státu Missouri na pobídky pro kvalifikované výrobce bionafty

xi)

daňová pobídka ve státě Montana k výrobě alternativních paliv

xii)

daňový dobropis od státu Montana pro výrobní závod na výrobu biopaliv

xiii)

daňový dobropis od státu Nebraska pro výrobní závod na výrobu biopaliv

xiv)

daňový dobropis od státu New York za výrobu biopaliv

xv)

dobropis od státu Jižní Karolína za zařízení na výrobu bionafty

xvi)

pobídkový program státu Texas pro výrobu paliv a bionafty

xvii)

granty od státu Virginia na výrobu biopaliv

xviii)

granty a úvěry od státu Washington na alternativní paliva

xix)

osvobození od daně za výrobu biopaliv ve státě Washington

3.2.   Subvencování dovozu během období přezkumného šetření – federální programy

3.2.1.   Dobropis za směs bionafty a dobropis za bionaftu

3.2.1.1.   Právní základ

(41)

Právním základem programu daňových dobropisů pro subjekty, které se zabývají míšením bionafty, maloobchodníky s ní a její konečné uživatele je hlava 26 oddíl 40 A a par. 6426 a 6427 US Code (dále jen „U.S.C.“). Stanoví tyto dobropisy za paliva na bázi bionafty:

i)

dobropis za směs bionafty (tzv. systém „1 USD/za galon“);

ii)

dobropis za bionaftu;

iii)

dobropis pro malé výrobce agrobionafty.

(42)

Dobropis k dani z příjmu malých výrobců agrobionafty se týká pouze malých výrobců agrobionafty. O tomto programu je pojednáno v 59. až 63. bodě odůvodnění.

3.2.1.2.   Způsobilost

(43)

Aby měla společnost nárok na dobropis za směs bionafty podle 41. bodu odůvodnění bod i), musí vytvářet směs bionafty a motorové nafty, která se prodává jako palivo nebo k použití jako palivo.

(44)

Osoba, která o uvedenou pobídku žádá, musí získat osvědčení od výrobce nebo dovozce bionafty, v němž je uvedeno, o jaký výrobek se jedná a jaký je procentuální obsah bionafty a agrobionafty (11) ve výrobku. Tento dobropis má podobu slevy ze spotřební daně; je-li daňová povinnost příslušné společnosti za spotřební daň nižší než celková výše dobropisu ke spotřební dani, může společnost požádat o poskytnutí rozdílu ve formě vratné slevy z daně z příjmu. Vratná sleva z daně z příjmu je sleva z daně z příjmu příslušného daňového poplatníka nebo přímá platba. Je vratná, jelikož přebytek může být daňovému poplatníkovi vyplacen jako přímá platba v hotovosti, je-li dobropis vyšší, než je daňová povinnost příslušného subjektu.

(45)

Dobropis za bionaftu zmíněný ve 41. bodě odůvodnění bodě ii) je nevratná sleva z daně z příjmu pro maloobchodníky a konečné uživatele čisté bionafty. Dobropis za čistou bionaftu může získat pouze osoba, která nalije galon čisté bionafty do palivové nádrže vozidla nebo tuto naftu použije jako palivo. Je třeba poznamenat, že tento dobropis mohou získat rovněž výrobci bionafty, kteří vyrábějí vlastní bionaftu. Aby mohl o dobropis žádat, musí příslušný výrobce bionafty vystupovat buďto jako maloobchodník (tedy ten, kdo nalije galon bionafty do nádrže konečného uživatele), nebo jako konečný uživatel (např. lije bionaftu do vlastních vozidel).

3.2.1.3.   Provádění v praxi

(46)

Bionafta, která je smíchána s minerální naftou, zakládá nárok na dobropis ke spotřební dani za směs bionafty nebo dobropis k dani z příjmu za směsi bionafty. Během období přezkumného šetření se převážně poskytoval dobropis ve výši 1 USD za galon všech druhů bionafty, tj. včetně agrobionafty a motorové nafty z biomasy.

(47)

Konečná výše daňového dobropisu za míšená paliva závisí na podílu bionafty. Minimálně se vyžaduje (a zároveň je to nejběžnější praxe) přidání 0,1 % minerální nafty do 99,9 % bionafty (tato směs se v USA označuje jako B99), neboť to zajišťuje získání daňového dobropisu v maximální výši. Podíl bionafty ve směsi zakládá nárok na příslušný daňový dobropis (např. ve 100 galonech B99 bude 99,9 galonů bionafty, což umožní získat daňový dobropis ve výši 99,90 USD). Přeměna bionafty z čistého výrobku (B100) na směs (B99) je jednoduchý proces. Spočívá v přidání 0,1 % minerální nafty do čisté bionafty a nijak významně nemění příslušný výrobek. Nárok na dobropis zakládá úkon míšení.

(48)

Výrobci bionafty mohou žádat o uvedenou pobídku, pokud oni sami provádějí míšení. Výrobce musí mísit čistou bionaftu s minerální naftou. Pokud jde o nárok na pobídku, není žádný rozdíl mezi směsmi bionafty určenými k domácímu prodeji a k prodeji na vývoz.

(49)

Společnosti, které čistou bionaftu nevyrábějí, ale nakupují a vytvářejí z ní směsi, mají rovněž nárok na daňový dobropis. Tyto společnosti musí mít certifikát od výrobce nebo dovozce bionafty (a případně též od distributorů bionafty, kteří tvoří mezičlánky mezi uvedenými společnostmi a výrobcem), v němž výrobce účinným způsobem osvědčí, že nežádal o daňový dobropis. Tento certifikát je převoditelný a držitele opravňuje k získání daňového dobropisu ve výši 1 USD za galon čisté bionafty.

(50)

Lze rovněž požádat o poskytnutí této pobídky ve formě dobropisu ke spotřební dani nebo k dani z příjmu nebo ve formě přímé platby v hotovosti. Celková výše pobídky zůstává stejná (1 USD za galon), ať už je požadována ve formě dobropisu ke spotřební dani, dobropisu k dani z příjmu, přímé platby daňovému poplatníkovi nebo ve formě jakékoliv kombinace uvedených způsobů.

(51)

V U.S.C. se stanoví, že dobropis za směs bionafty nebude přiznán, pokud příslušná společnost, která bionaftu s minerální naftou mísí, nezíská osvědčení (tzv. „certifikát pro bionaftu“) od výrobce příslušné bionafty, v němž výrobce mimo jiné uvede množství bionafty, na nějž se osvědčení vztahuje, a to, zda se jedná o agrobionaftu nebo o bionaftu jinou než agrobionaftu. Pokud společnost, která vyrábí bionaftu, tuto bionaftu následně mísí s minerální naftou a žádá o daňový dobropis, předloží certifikát pro bionaftu spolu s dokumentací požadovanou pro podání žádosti o dobropis. Osoba, která získá certifikát pro bionaftu a následně tuto bionaftu prodá, aniž by z ní vytvořila směs, poskytne tento certifikát pro bionaftu kupujícímu spolu s tzv. „prohlášením distributora bionafty“. To znamená, že společnost, která směs vytváří a žádá o daňový dobropis, může certifikát pro bionaftu získat buď přímo od výrobce bionafty, nebo nepřímo od distributora bionafty. Tento certifikát je tedy převoditelný a zakládá pro držitele nárok na daňový dobropis ve výši 1 USD za každý galon bionafty, který subjekt nárokující slevu použil při výrobě jakékoli směsi bionafty.

(52)

V průběhu období přezkumu nebyly k dispozici žádné nové informace, které by zpochybňovaly závěr z původního šetření, že veškerá bionafta je subvencovaná formou daňového dobropisu.

(53)

Co se týče dobropisu za bionaftu, na rozdíl od předcházejícího šetření, kdy se převážně dával dobropis 1 USD za galon nemíšené (čisté) agrobionafty, nebo 0,50 USD za galon jiné nemíšené bionafty, může si nyní maloobchodník (nebo výrobce bionafty vystupující jako maloobchodník) nebo konečný uživatel nemíšené bionafty nárokovat nevratný dobropis k dani z příjmu ve výši 1 USD za galon nemíšené (čisté) agrobionafty nebo jiného druhu bionafty, stejně jako za naftu z biomasy. Nevratný dobropis je sleva z daně z příjmu právnických osob. Je nevratný, protože je-li dobropis pro daný podnik vyšší než jeho daňová povinnost, nemůže být přebytek podniku vyplacen přímo v hotovosti. Avšak podle informací poskytnutých orgány USA, dobropis k dani z příjmu právnických osob poskytnutý za jeden rok, může být uplatněn dva roky zpětně nebo přenášen do budoucnosti po dobu až dvaceti let.

(54)

Orgány USA uznaly, že někteří výrobci bionafty, kteří vystupovali coby maloobchodníci nebo uživatelé, museli mít výhodu z tohoto dobropisu v průběhu období přezkumného šetření, ale nedokázaly přesně vyčíslit, kolik činily tyto výhody obdržené během období přezkumného šetření.

3.2.1.4.   Závěr

(55)

Dobropis za směsi bionafty, jakož i dobropis za bionaftu, je třeba považovat za daňovou pobídku, ať už je poskytován ve formě hotovostní platby (to je možné jen za směsi bionafty) nebo formou zápočtu daňových závazků (to je použitelné na oba daňové dobropisy).

(56)

Komise se domnívá, že tyto programy jsou subvencemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) body i) a ii) základního nařízení, neboť je v jejich rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě přímých grantů (platby v hotovosti, možné jen u slevy za směsi bionafty) a prominutí jinak splatného příjmu (zápočet daně) (použitelné u obou daňových dobropisů). Tyto pobídky představují výhodu pro společnosti, které je získají.

(57)

Tyto programy mohou využívat pouze společnosti, které působí v odvětví bionafty, a jsou proto považovány za specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, a tudíž za napadnutelné.

(58)

A na závěr, jelikož program dobropisů za směsi bionafty poskytuje subvenci ve výši 1 USD za galon všech druhů bionafty, Komise se domnívá, že tento program poskytoval vyvážejícím výrobcům bionafty z USA velké subvence a zůstal tak s velkou převahou nejdůležitějším programem během období přezkumného šetření.

3.2.2.   Dobropis k dani z příjmu pro malé výrobce agrobionafty

3.2.2.1.   Právní základ

(59)

Hlava 26 oddíl 40 A U.S.C. rovněž stanoví poskytování dobropisu k dani z příjmu pro malé výrobce agrobionafty.

3.2.2.2.   Způsobilost

(60)

K tomuto programu mají přístup pouze malí výrobci čisté agrobionafty. Žádný subjekt, který bionaftu mísí nebo prodává, avšak nevyrábí ji, nemá na tento dobropis nárok. Malý výrobce je jakákoli osoba, jejíž výrobní kapacita nepřevyšuje 60 milionů galonů agrobionafty za rok. Malý výrobce agrobionafty může žádat o nevratný dobropis k dani z příjmu právnických osob ve výši 0,10 USD za galon vyrobené agrobionafty. Výrobce může uplatnit nárok nejvýše na 15 milionů galonů za daňové období. Aby mohl výrobce o dobropis požádat, musí být příslušná agrobionafta použita jako palivo, prodávána pro použití jako palivo, nebo použita k výrobě směsi bionafty a nafty, která je použita jako palivo nebo prodána pro použití jako palivo. Malí výrobci agrobionafty tedy mohou kombinovat tento program s programem dobropisu za směsi bionafty a dostat tak celkem 1,10 USD za galon. Naproti tomu velcí výrobci agrobionafty jsou způsobilí pouze k dobropisům za směsi bionafty.

3.2.2.3.   Provádění v praxi

(61)

Žádosti o nevratný dobropis k dani z příjmu právnických osob se podávají jedenkrát ročně s daňovým přiznáním. Dobropis za každý galon bionafty vyrobené žadatelem během příslušného daňového období, až do maximální výše 15 milionů galonů, je započten vůči daňové povinnosti žadatele vyplývající z daně z příjmu právnických osob. Je-li daňová povinnost žadatele nižší, než je výše požadovaného dobropisu, může být přebytek převeden do následujících daňových období.

3.2.2.4.   Závěr

(62)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bod ii) základního nařízení, neboť je v jeho rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(63)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, a tudíž napadnutelný.

3.2.3.   Bioenergetický program pro vyspělá biopaliva (BPMB)

3.2.3.1.   Právní základ

(64)

Bioenergetický program pro vyspělá biopaliva (BPMB) Ministerstva zemědělství USA („MZ USA)“ se řídí hlavou IX, oddíl 9005 zákona o bezpečném zemědělství a investicích do venkova z roku 2002 („zákon o zemědělství, 2002“). Program měl skončit v roce 2012, ale v roce 2013 a následně i v roce 2014 byl prodloužen. Zákon o zemědělství z roku 2014 prodloužil tento program o dalších 5 let, do konce roku 2018.

3.2.3.2.   Způsobilost

(65)

Tento program poskytuje přímé granty výrobcům vyspělých biopaliv, která jsou obecně definována jako „palivo vyrobené z biomasy, jež není kukuřičným škrobem“. Definice zahrnuje motorovou naftu vyrobenou z biomasy (12). Ne více než pět procent prostředků z programu lze přidělovat způsobilým výrobcům s kapacitou rafinace nad 150 000 000 galonů vyspělých biopaliv za rok. Směsi nejsou pro tento program způsobilé.

3.2.3.3.   Provádění v praxi

(66)

Po podání přihlášky do programu dostávají účastníci přímé platby od vlády. Výrobci jsou povinni nejprve se registrovat u orgánu a podepsat smlouvu. Aby získali platbu za výrobu vyspělých biopaliv v daném čtvrtletí, musí výrobci podat žádosti o platby za každé čtvrtletí rozpočtového roku. Platby se uskutečňují jak za skutečnou výrobu, tak za přírůstkovou výrobu. Čtvrtletně se vypočítávají platby za skutečně vyrobené množství vyspělého biopaliva v každém čtvrtletí.

(67)

Platby za přírůstkovou výrobu se provádějí za množství způsobilého vyspělého biopaliva vyrobeného v rozpočtovém roce, které přesáhlo množství vyrobené v předchozím rozpočtovém roce (od roku 2009).

(68)

Finanční prostředky se dělí mezi všechny přihlášené výrobce na základě hodnoty Btu (13) produkce. Finanční prostředky jsou rozdělovány rovnoměrně mezi všechny výrobce v závislosti na hodnotě Btu (britské tepelné jednotky).

3.2.3.4.   Závěr

(69)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, neboť je v jeho rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě přímých grantů. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(70)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, a tudíž napadnutelný.

3.2.4.   Program dobropisů za výrobu celulózového biopaliva

3.2.4.1.   Právní základ

(71)

Program existuje od 1. ledna 2009, kdy byl zaveden zákonem o potravinách, zachování a energii z roku 2008. Program byl po 1. lednu 2011 prodloužen, stejně tak jako ostatní tři programy (viz podrobnosti v bodě 3.4.1 níže). Zákonem ze dne 19. prosince 2014 byl program zpětně obnoven na celý rok 2014 (14), avšak společnosti si mohou přenášet daňové dobropisy získané z programu až 20 let.

3.2.4.2.   Způsobilost

(72)

Tento program poskytuje 1,01 USD ve formě nevratného dobropisu k dani z příjmu za galon biopaliva druhé generace použitého jako palivo nebo prodaného pro použití jako palivo. Způsobilí jsou výrobci, včetně výrobců biopaliv získaných z jakékoli lignocelulózové nebo hemicelulózové hmoty, která je k dispozici na obnovitelném nebo opakovaném základě, jakož i paliv na bázi mořských řas.

3.2.4.3.   Provádění v praxi

(73)

Americké orgány neposkytly podrobné údaje o výhodách poskytnutých během období přezkumného šetření. Tvrdily, že výhody za rok 2013 budou znát v říjnu 2015 a výhody za rok 2014 budou známé v roce 2016. Zdá se však, že tento program neposkytoval výhody výrobcům motorové nafty, která splňovala parametry paliva druhé generace. Je to dáno tím, že dosud se taková nafta podle všeho nevyráběla na komerčním základě a její množství vyráběné a prodávané na trhu má spíše okrajový význam.

3.2.4.4.   Závěr

(74)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise nedomnívá, že by v rámci tohoto programu byly výrobcům bionafty poskytovány během období přezkumného šetření výhody, a neanalyzovala jeho dopad na možné pokračování či obnovení subvencování.

3.3.   Subvencování dovozu během období přezkumného šetření – státní programy

3.3.1.   Daňový dobropis státu Florida za investice do biopaliv

3.3.1.1.   Právní základ

(75)

Právním základem tohoto programu, který provádí Ministerstvo zemědělství a spotřebitelských služeb státu Florida, je oddíl 220.192 Floridské sbírky zákonů.

3.3.1.2.   Způsobilost

(76)

Program daňových dobropisů za investice do technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů poskytuje roční dobropisy k dani z příjmu pro všechny způsobilé subjekty, které si mohou odečíst investiční náklady, provozní náklady, náklady na údržbu a náklady na výzkum a vývoj vzniklé v období mezi 1. červencem 2012 a 30. červnem 2016 v souvislosti s investicemi do výroby, skladování a distribuce bionafty, ethanolu a jiných obnovitelných paliv ve státě Florida.

3.3.1.3.   Provádění v praxi

(77)

Žádosti o daňový dobropis musí být doručeny ministerstvu každý rok nejpozději 1. listopadu a jsou posuzovány na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. Žádosti musí obsahovat doklady o veškerých způsobilých nákladech. Žadatel musí rovněž předložit souhrnnou zprávu o tom, jak jsou využívány materiály v souvislosti s investicí do výroby, skladování a distribuce bionafty (B10 – B100), ethanolu (E10 – E100) nebo jiných obnovitelných paliv na Floridě. Spolu s vyplněnou žádostí musí žadatelé navíc předložit popis ekonomického dopadu projektu na Floridě.

(78)

Program nabízí dobropis k roční dani z příjmu právnických osob ve výši 75 % (až do výše 1 milionu USD na poplatníka a celkem do výše 10 milionů USD ve zdaňovacím období státu) na veškeré investiční náklady, náklady na provoz a údržbu, náklady na výzkum a vývoj spojené s investicemi do výroby, skladování a distribuce, mimo jiné biopaliv a jiných obnovitelných paliv v rámci státu. Dobropis činí až 1 milion USD pro jednoho poplatníka a nevyužitou částku lze přenést a použít v zdaňovacích obdobích od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2018, kdy možnost přenášení dobropisů skončí a nelze je dále využívat.

3.3.1.4.   Závěr

(79)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť v jeho rámci poskytuje stát Florida finanční příspěvek ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(80)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a jiné druhy paliva jsou proto považovány ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení za specifické, a tudíž napadnutelné.

3.3.2.   Refundace daně pro výrobce bionafty ve státě Iowa

3.3.2.1.   Právní základ

(81)

Právním základem tohoto programu, který provádí Ministerstvo financí státu Iowa, je sbírka zákonů státu Iowa, oddíl 423.4 (9).

3.3.2.2.   Způsobilost

(82)

Výrobce musí být výrobcem bionafty registrovaným u Úřadu USA na ochranu životního prostředí podle 40 C.F.R. §79.4. Bionafta musí být palivovou směsí bionafty v souladu se sb. zák. státu Iowa, oddíl 214 A.2. Bionafta musí být vyrobena ve státě Iowa.

3.3.2.3.   Provádění v praxi

(83)

Způsobilí výrobci bionafty musí podat žádost o refundaci (vrácení daně) s uvedením údajů o počtu galonů bionafty vyrobených během daného čtvrtletí. Ministerstvo financí posuzuje žádost o refundaci, a pokud ji schválí, vydá výrobci bionafty refundační šek.

(84)

Žádosti o refundaci se podávají v dubnu, červenci, říjnu a lednu každého roku a refundační šeky se vystavují v květnu, srpnu, listopadu a únoru každého roku.

(85)

Program poskytuje refundaci ve výši 3 centů za galon bionafty vyrobené ve státě Iowa (3 centy v roce 2012, 2,5 centu v roce 2013 a 2 centy v období 2014–2017). Refundace je omezena na prvních 25 milionů galonů vyrobených v každém zařízení.

3.3.2.4.   Závěr

(86)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od státu Iowa ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(87)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a jiné druhy paliva jsou proto považovány ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení za specifické, a tudíž napadnutelné.

3.3.3.   Pobídka státu Kansas pro kvalifikované výrobce bionafty

3.3.3.1.   Právní základ

(88)

Právním základem tohoto programu, který provádí Ministerstvo financí státu Kansas, je komentovaná sbírka zákonů státu Kansas (K.S.A.) par. 79-34,155 K.S.A. par. 79-34,159 a správní předpisy státu Kansas (K.A.R.) par. 92-27-1 K.A.R. par. 92-27-5. Program přestane platit dne 1. července 2016.

3.3.3.2.   Způsobilost

(89)

Z Pobídkového fondu státu Kansas pro kvalifikované výrobce paliva na bázi bionafty se poskytují výrobcům bionafty se sídlem ve státě Kansas přímé granty ve výši 30 centů za galon. Pobídkové platby jsou podmíněny objemem dostupných prostředků a jsou rozdělovány poměrným způsobem, pokud je to požadováno.

(90)

Tento program byl v posledních letech podfinancován a v této fázi se neplánuje jeho financování až do 1. července 2015. Do programu nebyly přiděleny prostředky ani po 1. červenci 2014. Program však skutečně poskytoval výhody několika výrobcům v USA během období přezkumného šetření. Kromě toho nelze vyloučit, že část nebo celková výše finančních prostředků podle zákonných předpisů (875 000 USD za čtvrtletí) mohla být do programu přidělena po 1. červenci 2015.

3.3.3.3.   Závěr

(91)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od státu Kansas ve formě přímého grantu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(92)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a jiné druhy paliva jsou proto považovány ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení za specifické, a tudíž napadnutelné.

3.3.4.   Daňový dobropis státu Kentucky za výrobu bionafty

3.3.4.1.   Právní základ

(93)

Právním základem tohoto programu, který provádí Ministerstvo financí státu Kentucky, je novelizovaná sbírka zákonů státu Kentucky 154.27 a správní předpisy státu Kentucky 307 KAR 1:040.

3.3.4.2.   Způsobilost

(94)

Nárok na daňový dobropis mají subjekty, které se zabývají výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné bionafty, které se fyzicky nacházejí v Kentucky.

3.3.4.3.   Provádění v praxi

(95)

Způsobilý žadatel musí podat žádost Ministerstvu financí nejpozději 15. ledna předchozího kalendářního roku. Žadatel musí doložit, že vyrobená bionafta splňuje určité požadavky specifikace.

(96)

Žadatel o daňový dobropis musí ke svému daňovému přiznání, pro které žádá o daňový dobropis, připojit certifikát daňového dobropisu vydaný ministerstvem.

(97)

Daňový dobropis činí jeden dolar (1 USD) za galon bionafty vyrobené výrobcem bionafty, jeden dolar (1 USD) za galon bionafty použité při míšení bionafty subjektem, který se zabývá mícháním bionafty, a jeden dolar (1 USD) za galon obnovitelné bionafty (tj. motorové nafty z biomasy) vyrobené výrobcem obnovitelné motorové nafty, pokud celková výše všech schválených dobropisů pro subjekty, které se zabývají výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné motorové nafty, nepřevyšuje roční limit daňových dobropisů za bionaftu a obnovitelnou motorovou naftu.

(98)

Podle KRS 141.422 (1) (c) činil celkový roční limit pro bionaftu a obnovitelný daňový dobropis za motorovou naftu na roky 2013 a 2014 10 milionů USD.

(99)

Pokud celkový objem schválených dobropisů pro všechny subjekty, které se zabývají výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné motorové nafty, převyšuje limit daňových dobropisů, ministerstvo určí výši dobropisu pro každý subjekt, který se zabývá výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné motorové nafty, tak, že vynásobí horní limit ročního daňového dobropisu za bionaftu a naftu z obnovitelných zdrojů zlomkem, v jehož čitateli je částka schválených dobropisů pro subjekty, které se zabývají výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné motorové nafty, a ve jmenovateli je celkový objem schválených dobropisů pro všechny subjekty, které se zabývají výrobou bionafty, míšením bionafty a výrobou obnovitelné motorové nafty.

3.3.4.4.   Závěr

(100)

Komise se domnívá, že tento program je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť v jeho rámci je poskytován finanční příspěvek od státu Kentucky ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.

(101)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které vyrábějí bionaftu, a jiné druhy paliva jsou proto považovány ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení za specifické, a tudíž napadnutelné.

3.4.   Pravděpodobnost pokračování či obnovení subvencování

(102)

Hlavním programem, stejně jako při původním šetření, byl program dobropisů za směsi bionafty. Tento program byl v platnosti během období přezkumného šetření, ale jeho platnost uplynula dne 31. prosince 2014. Dále je analyzován vývoj legislativy a pravděpodobnost jejího opětovného zavedení spolu s dobropisem za bionaftu a dobropisem k dani z příjmu malých výrobců agrobionafty.

3.4.1.   Končící platnost a prodloužení tří federálních programů

(103)

Tři federální programy (dobropis za směsi bionafty, dobropis za bionaftu a dobropis pro malé výrobce agrobionafty) se staly součástí právního řádu po přijetí zákona American Jobs Creation Act v roce 2004 (15), který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2005. Jejich platnost skončí dne 31. prosince 2008. Od té doby měly už skončit, ale byly čtyřikrát prodlouženy:

i)

První prodloužení bylo do 31. prosince 2009 a bylo uzákoněno zákonem č. 110-343 podepsaným dne 3. října 2008 („zákon o mimořádné hospodářské stabilizaci z roku 2008: Oddíl B – zákon o rozšířeních a zlepšeních v oblasti energetiky z roku 2008“);

ii)

Druhé prodloužení bylo do 31. prosince 2011 a bylo uzákoněno zákonem č. 111-312 podepsaným dne 17. prosince 2010 („zákon o daňové úlevě za pojištění proti nezaměstnanosti a o tvorbě pracovních míst z roku 2010“);

iii)

Třetí prodloužení bylo do 31. prosince 2013 (také se zpětnou platností na rok 2012) a bylo uzákoněno zákonem č. 112-240 podepsaným dne 2. ledna 2013 („zákon o daňové úlevě pro americké daňové poplatníky z roku 2012)“:

iv)

Čtvrté a zatím poslední prodloužení bylo do 31. prosince 2014 a bylo uzákoněno zákonem o předcházení zvyšování daní z roku 2014, podepsaného prezidentem USA dne 19. prosince 2014.

(104)

V důsledku toho byly tři federální programy po celou dobu své existence nejen neustále obnovovány, ale již dvakrát (v roce 2013 a 2014) byly obnoveny se zpětnou účinností 11 měsíců poté, co přestaly platit. Tyto tři federální programy tedy byly americkým výrobcům bionafty neustále k dispozici od jejich zavedení v roce 2005 do konce roku 2014 díky prostému prodlužování programů nebo jejich prodlužování se zpětným účinkem.

(105)

Prostředky na rok 2014 budou vyplaceny příjemcům až v druhé polovině roku 2015 (16), jelikož lhůta pro podání žádosti o účast v programu zavedeném se zpětnou účinností byla prodloužena do 8. srpna 2015.

3.4.2.   Pravděpodobnost obnovení subvencování tři federálních programů

(106)

Komise se domnívá, že je velmi pravděpodobné, že tři federální programy budou v blízké budoucnosti obnoveny také se zpětnou působností od 31. prosince 2014, a to z následujících důvodů:

(107)

Zaprvé, z posledních čtyř prodloužení popsaných v bodě 3.4.1 vyplývá zavedený model obnovování fungujících programů.

(108)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že prý model obnovování fungujících programů neexistuje, protože ve dvou posledně zákonem obnovených programech šlo o obnovení do minulosti, nikoli do budoucnosti. Na tomto základě NBB uvedla, že pokud existuje model, který by se dal opakovat v roce 2015, bylo by to obnovení na rok rok 2015, ale nikoliv na rok 2016. Údajně by nebylo možné předvídat s dostatečnou mírou pravděpodobnosti, že bionafta vyráběná v USA by využívala dobropisy za směsi bionafty prodané v roce 2016.

(109)

Tvrzení NBB je věcně nesprávné, a musí být tedy zamítnuto. Pouze poslední obnovení režimu se týkalo výlučně minulosti (na rok 2014), zatímco všechna předchozí obnovení zahrnovaly také budoucí období. Například obnovení programu ze dne 2. ledna 2013 mělo zpětnou účinnost na rok 2012 a také na celý rok 2013. Podobně také prodloužení v letech 2008 a 2010 se týkala roku 2009, respektive roku 2011. Existuje tedy nejen model retroaktivního obnovování programů, ale také všechna minulá obnovení, s výjimkou toho jednoho z roku roku 2014, se týkala fungování programu v budoucnosti. V každém případě je irelevantní, zda by se další obnovení programu podpory týkalo pouze roku 2015 nebo také roku 2016. Dosavadním výsledkem předchozích obnovování je pokračování v subvencování a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend zastavil. Je proto pravděpodobné, rok 2016 (a několik následujících let) bude zpětně pokryt budoucími obnoveními programů podpory, vzhledem k těmto skutečnostem:

i)

zavedený model obnovování programů;