14.8.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 215/6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1390

ze dne 13. srpna 2015,

kterým se po dvě stě třicáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

V období od 22. května 2015 do 15. června 2015 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN čtyřmi rozhodnutími přijatými ve dnech 22. května 2015, 15. června 2015, 26. června 2015 a 10. července 2015 o změně šesti záznamů na seznamu fyzických osob, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, a záznamů k pěti subjektům na uvedeném seznamu. Dne 6. srpna 2015 Výbor pro sankce rozhodl o zařazení jednoho subjektu do seznamu.

(3)	Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

(4)	V zájmu zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení neprodleně vstoupit v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. srpna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky

(1) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:

V oddílu „Fyzické osoby“ se mění tyto záznamy:

Záznam „Aiman Muhammed Rabi Al-Zawahiri (také znám jako a) Ayman Al-Zawahari, b) Ahmed Fuad Salim, c) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabi Abdel Muaz, d) Al Zawahiri Ayman, e) Abdul Qader Abdul Aziz Abdul Moez Al Doctor, f) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabi, g) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabie, h) Al Zawahry Aiman Mohamed Robi, i) Dhawahri Ayman, j) Eddaouahiri Ayman, k) Nur Al Deen Abu Mohammed, l) Ayman Al Zawahari, m) Ahman Fuad Salim, n) Abu Fatma, o) Abu Mohammed). Titul: a) doktor, b) dr. Datum narození: 19.6.1951. Místo narození: Gíza, Egypt. Státní příslušnost: egyptská. Cestovní pas č.: a) 1084010 (egyptský pas), b) 19820215. Další informace: a) bývalý operační a vojenský vůdce skupiny Egyptský islámský džihád, nyní blízký spolupracovník Usámy bin Ládina, b) pravděpodobně žije v oblasti blízko hranic mezi Afghánistánem a Pákistánem. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 25.1.2001.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Aiman Muhammed Rabi Al-Zawahiri (také znám jako a) Ayman Al-Zawahari; b) Ahmed Fuad Salim; c) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabi Abdel Muaz; d) Al Zawahiri Ayman; e) Abdul Qader Abdul Aziz Abdul Moez Al Doctor; f) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabi; g) Al Zawahry Aiman Mohamed Rabie; h) Al Zawahry Aiman Mohamed Robi; i) Dhawahri Ayman; j) Eddaouahiri Ayman; k) Nur Al Deen Abu Mohammed; l) Ayman Al Zawahari; m) Ahman Fuad Salim; n) Abu Fatma; o) Abu Mohammed). Titul: a) doktor, b) dr. Datum narození: 19.6.1951. Místo narození: Gíza, Egypt. Státní příslušnost: egyptská. Číslo pasu: a) 1084010 (egyptský pas); b) 19820215. Další informace: a) vůdce sítě Al-Kajdá; b) bývalý operační a vojenský vůdce skupiny Egyptský islámský džihád, byl blízkým spolupracovníkem Usámy bin Ládina (zemřel); c) pravděpodobně žije v oblasti blízko hranic mezi Afghánistánem a Pákistánem. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 25.1.2001.“

Záznam „Yasser Mohamed Ismail Abu Shaweesh (také znám jako Yasser Mohamed Abou Shaweesh). Adresa: Německo. Datum narození: 20.11.1973. Místo narození: Benghází, Libye. Státní příslušnost: Palestinec bez státní příslušnosti. Číslo pasu: a) 939254 (egyptský cestovní doklad), b) 0003213 (egyptský pas), c) 981358 (egyptský pas), d) C00071659 (náhradní cestovní doklad vydaný Spolkovou republikou Německo). Další informace: a) ve vězení v Německu, b) jeho bratr je Ismail Mohamed Ismail Abu Shaweesh. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 6.12.2005.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Yasser Mohamed Ismail Abu Shaweesh (také znám jako Yasser Mohamed Abou Shaweesh). Adresa: Německo (ve vězení). Datum narození: 20.11.1973. Místo narození: Benghází, Libye. Státní příslušnost: Palestinec bez státní příslušnosti. Číslo pasu: a) 939254 (egyptský cestovní doklad); b) 0003213 (egyptský pas); c) 981358 (egyptský pas); d) C00071659 (náhradní cestovní doklad vydaný Spolkovou republikou Německo). Další informace: a) dne 6. prosince 2007 odsouzen v Německu k pěti letům a šesti měsícům vězení. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 6.12.2005.“

Záznam „Nasir 'Abd-Al-Karim 'Abdullah Al-Wahishi (také znám jako a) Nasir al-Wahishi, b) Abu Basir Nasir al-Wahishi, c) Naser Abdel Karim al-Wahishi, d) Nasir Abd al-Karim al-Wuhayshi, e) Abu Basir Nasir Al-Wuhayshi, f) Nasser Abdul-karim Abdullah al-Wouhichi, g) Abu Baseer al-Wehaishi, h) Abu Basir Nasser al-Wuhishi, i) Abdul Kareem Abdullah Al-Woohaishi, j) Nasser Abdelkarim Saleh Al Wahichi, k) Abu Basir, l) Abu Bashir). Datum narození: a) 1.10.1976, b) 8.10.1396 (islámský kalendář). Místo narození: Jemen. Státní příslušnost: jemenská. Číslo pasu: 40483 (jemenský cestovní pas vydaný 5.1.1997). Další informace: V období 2003 až 2006 vězněn v Jemenu. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 19.1.2010.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Nasir 'Abd-Al-Karim 'Abdullah Al-Wahishi (také znám jako a) Nasir al-Wahishi; b) Abu Basir Nasir al-Wahishi; c) Naser Abdel Karim al-Wahishi; d) Nasir Abd al-Karim al-Wuhayshi; e) Abu Basir Nasir Al-Wuhayshi; f) Nasser Abdul- karim Abdullah al-Wouhichi; g) Abu Baseer al-Wehaishi; h) Abu Basir Nasser al-Wuhishi; i) Abdul Kareem Abdullah Al-Woohaishi; j) Nasser Abdelkarim Saleh Al Wahichi; k) Abu Basir; l) Abu Bashir). Datum narození: a) 1.10.1976, b) 8.10.1396 (islámský kalendář). Místo narození: Jemen. Státní příslušnost: jemenská. Číslo pasu: 40483 (jemenský cestovní pas vydaný 5.1.1997). Další informace: a) od roku 2007 vůdce sítě Al-Kajdá v Jemenu (AQY); b) od ledna 2009 vůdce Al-Kajdá na Arabském poloostrově působící v Jemenu a Saúdské Arábii; c) spojený s hlavním vedením sítě Al-Kajdá; d) tvrdí, že před rokem 2003 byl tajemníkem Usámy bin Ládina (zemřel); e) zatčen v Íránu a v roce 2003 vydán Jemenu, kde v roce 2006 z vězení uprchl a k lednu 2010 je stále na útěku. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 19.1.2010.“

Záznam „Ibrahim Hassan Tali Al-Asiri (také znám jako a) Ibrahim Hassan Tali Asiri, b) Ibrahim Hasan Talea Aseeri, c) Ibrahim Hassan al-Asiri, d) Ibrahim Hasan Tali Asiri, e) Ibrahim Hassan Tali Assiri, f) Ibrahim Hasan Tali'A 'Asiri, g) Ibrahim Hasan Tali al-'Asiri, h) Ibrahim al-'Asiri, i) Ibrahim Hassan Al Asiri, j) Abu Saleh, k) Abosslah, l) Abu-Salaah). Adresa: Jemen. Datum narození: a) 19.4.1982, b) 18.4.1982, c) 24.6.1402 (islámský kalendář). Místo narození: Rijád, Saúdská Arábie. Státní příslušnost: saúdskoarabská. Číslo pasu: F654645 (číslo saúdskoarabského pasu, vydaného dne 30.4.2005, platného do 7.3.2010, datum vydání v islámském kalendáři 24.6.1426, v islámském kalendáři platný do 21.3.1431). Národní identifikační číslo: 1028745097 (saúdskoarabské občanské identifikační číslo). Další informace: a) agent a hlavní odborník na výrobu bomb pro odnož Al-Kajdy na Arabském poloostrově; b) má se za to, že se od března 2011 skrývá v Jemenu; c) hledaný Saúdskou Arábií; d) INTERPOL vydal oranžový stupeň varování před Al-Asirim (složka #2009/52/OS/CCC, #81); e) spojený s osobami: Nasir 'abd-al-Karim 'Abdullah Al-Wahishi, Said Ali al-Shihri, Qasim Yahya Mahdi al-Rimi a Anwar Nasser Abdulla Al-Aulaqi. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 24.3.2011.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Ibrahim Hassan Tali Al-Asiri (také znám jako a) Ibrahim Hassan Tali Asiri; b) Ibrahim Hasan Talea Aseeri; c) Ibrahim Hassan al-Asiri; d) Ibrahim Hasan Tali Asiri; e) Ibrahim Hassan Tali Assiri; f) Ibrahim Hasan Tali'A 'Asiri; g) Ibrahim Hasan Tali al-'Asiri; h) Ibrahim al-'Asiri; i) Ibrahim Hassan Al Asiri; j) Abu Saleh; k) Abosslah; l) Abu-Salaah). Adresa: Jemen. Datum narození: a) 19.4.1982; b) 18.4.1982; c) 24.6.1402 (islámský kalendář). Místo narození: Rijád, Saúdská Arábie. Státní příslušnost: saúdskoarabská. Číslo pasu: F654645 (číslo saúdskoarabského pasu, vydaného dne 30.4.2005, platného do 7.3.2010, datum vydání v islámském kalendáři 24.6.1426, v islámském kalendáři platný do 21.3.1431). Národní identifikační číslo: 1028745097 (saúdskoarabské občanské identifikační číslo). Další informace: a) agent a hlavní odborník na výrobu bomb pro odnož Al-Kajdy na Arabském poloostrově; b) má se za to, že se od března 2011 skrývá v Jemenu; c) hledaný Saúdskou Arábií; d) rovněž spojený s osobami Nasir 'abd-al-Karim 'Abdullah Al-Wahishi, Qasim Yahya Mahdi al-Rimi a Anwar Nasser Abdulla Al-Aulaqi. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 24.3.2011.“

Záznam „Adil Muhammad Mahmud Abd Al-Khaliq (také znám jako a) Adel Mohamed Mahmoud Abdul Khaliq; b) Adel Mohamed Mahmood Abdul Khaled). Datum narození: 2.3.1984. Místo narození: Bahrajn. Státní příslušnost: bahrajnská. Cestovní pas číslo: 1632207 (bahrajnský). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 10.10.2008.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Adil Muhammad Mahmud Abd Al-Khaliq (také znám jako a) Adel Mohamed Mahmoud Abdul Khaliq; b) Adel Mohamed Mahmood Abdul Khaled). Datum narození: 2.3.1984. Místo narození: Bahrajn. Státní příslušnost: bahrajnská. Cestovní pas číslo: 1632207 (bahrajnský). Další informace: a) působil jménem sítě Al-Kajdá a skupiny Libyan Islamic Fighting Group (LIFG) a poskytoval jim finanční, materiální a logistickou podporu; b) v lednu 2007 zatčen ve Spojených arabských emirátech a obviněn z členství v Al-Kajdě a LIFG; c) po odsouzení ve Spojených arabských emirátech koncem roku 2007 byl počátkem roku 2008 převezen do Bahrajnu k výkonu zbytku jeho trestu; d) po propuštění v roce 2008 pokračoval v získávání finančních prostředků pro Al-Kajdu, přinejmenším během roku 2012; e) rovněž vybíral peníze pro Tálibán. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 10.10.2008.“

Záznam „Ibrahim Ali Abu Bakr Tantoush (také znám jako a) Abd al-Muhsin, b) Ibrahim Ali Muhammad Abu Bakr, c) Abdul Rahman, d) Abu Anas, e) Ibrahim Abubaker Tantouche, f) Ibrahim Abubaker Tantoush, g) Abd al-Muhsi, h) Abd al-Rahman, i) Al-Libi). Adresa: Johannesburg, Jižní Afrika. Datum narození: 1966. Místo narození: al Aziziyya, Libye. Státní příslušnost: libyjská. Číslo pasu: 203037 (libyjský cestovní pas vydaný v Tripolisu). Další informace: a) spojený s organizacemi Afghan Support Committee (ASC), Revival of Islamic Heritage Society (RIHS) a Libyan Islamic Fighting Group (LIFG). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 11.1.2002.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Ibrahim Ali Abu Bakr Tantoush (také znám jako a) Abd al-Muhsin; b) Ibrahim Ali Muhammad Abu Bakr; c) Abdul Rahman; d) Abu Anas; e) Ibrahim Abubaker Tantouche; f) Ibrahim Abubaker Tantoush; g) Abd al-Muhsi; h) Abd al-Rahman; i) Abdel Ilah Sabri (falešná identita v souvislosti s podvodným jihoafrickým identifikačním číslem 6910275240086 spojeným s číslem jihoafrického pasu 434021161, oba doklady byly zabaveny). Adresa: Tripolis, Libye (v únoru 2014). Datum narození: 2.2.1966. Místo narození: al Aziziyya, Libye. Státní příslušnost: libyjská. Číslo pasu: a) libyjský pas číslo 203037 vydaný v Tripolisu, Libye; b) libyjský pas číslo 347834 vydaný na jméno Ibrahim Ali Tantoush, platný do 21. února 2014. Další informace: a) spojený s organizacemi Afghan Support Committee (ASC), Revival of Islamic Heritage Society (RIHS) a Libyan Islamic Fighting Group (LIFG). Fotografie a otisky prstů jsou k dispozici k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 11.1.2002.“

Záznam „Zulkifli Abdul Hir (také znám jako a) Musa Abdul Hir, b) Muslimin Abdulmotalib, c) Salim Alombra, d) Armand Escalante, e) Normina Hashim, f) Henri Lawi, g) Hendri Lawi, h) Norhana Mohamad, i) Omar Salem, j) Ahmad Shobirin, k) Bin Abdul Hir Zulkifli, l) Abdulhir Bin Hir, m) Hassan, n) Hogalu, o) Hugalu, p) Lagu, q) Marwan). Adresa: Seksyen 17, Shah Alam, Selangor, Malajsie. Datum narození: a) 5.1.1966, b) 5.10.1966. Místo narození: Muar Johor, Malajsie. Státní příslušnost: malajská. Číslo pasu: A 11263265. Národní identifikační číslo: 660105-01-5297. Další informace: a) jméno matky: Minah Binto Aogist Abd Aziz, b) řidičský průkaz č. D2161572, vydaný v Kalifornii, USA. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 9.9.2003.“ v oddíle „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Zulkifli Abdul Hir (také znám jako a) Musa Abdul Hir; b) Muslimin Abdulmotalib; c) Salim Alombra; d) Armand Escalante; e) Normina Hashim; f) Henri Lawi; g) Hendri Lawi; h) Norhana Mohamad; i) Omar Salem; j) Ahmad Shobirin; k) Bin Abdul Hir Zulkifli; l) Abdulhir Bin Hir; m) Hassan; n) Hogalu; o) Hugalu; p) Lagu; q) Marwan (jméno, pod kterým je prominentně znám). Adresa: a) Seksyen 17, Shah Alam, Selangor, Malajsie (dřívější adresa); b) Maguindanao, Filipíny (v lednu 2015). Datum narození: a) 5.1.1966; b) 5.10.1966. Místo narození: Muar Johor, Malajsie. Státní příslušnost: malajská. Číslo pasu: a) A 11263265; b) národní identifikační číslo: 660105-01-5297; c) řidičský průkaz č. D2161572, vydaný v Kalifornii, USA. Další informace: a) 1. srpna 2007 na něho okresní soud pro Severní Kalifornii, USA, vydal zatykač; b) je potvrzeno, že v lednu 2015 zemřel v Maguindanao, Filipíny; c) jméno matky: Minah Binto Aogist Abd Aziz. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 9.9.2003.“

V oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se mění tyto záznamy:

Záznam „Revival of Islamic Heritage Society (také známa jako a) Jamiat Ihia Al-Turath Al-Islamiya, b) Revival of Islamic Society Heritage on the African Continent, c) Jamia Ihya Ul Turath, d) RIHS). Adresa: a) Pákistán; b) Afghánistán. Další informace: a) na seznamu jsou zařazeny pouze pákistánské a afghánské kanceláře tohoto subjektu. b) ve spolčení s těmito osobami a subjekty: Abu Bakr al-Jaziri a Afghan Support Committee (ASC). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 11.1.2002.“ v oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se nahrazuje tímto:

„Revival of Islamic Heritage Society (také známa jako a) Revival of Islamic Society Heritage on the African Continent; b) Jamia Ihya ul Turath; c) RIHS; d) Jamiat Ihia Al-Turath Al-Islamiya; e) Al-Furqan Foundation Welfare Trust; f) Al-Furqan Welfare Foundation. Adresa: a) Pákistán; b) Afghánistán. Další informace: a) na seznamu jsou zařazeny pouze pákistánské a afghánské kanceláře tohoto subjektu. b) ve spolčení s těmito osobami a subjekty: Abu Bakr al-Jaziri a Afghan Support Committee (ASC). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 11.1.2002.“

Záznam „Al-Haramain Islamic Foundation (Somalia). Adresa: Somálsko. Další informace: zakladatelem a bývalým vedoucím představitelem této nadace je Aqeel Abdulaziz Aqeel al-Aqeel. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 13.3.2002.“ v oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se nahrazuje tímto:

„Al-Haramain Islamic Foundation (Somalia). Adresa: Somálsko. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 13.3.2002.“

Záznam „Al-Qaida in the Arabian Peninsula (také známa jako a) AQAP, b) Al-Qaida of Jihad Organization in the Arabian Peninsula, c) Tanzim Qa'idat al-Jihad fi Jazirat al-Arab, d) Al-Qaida Organization in the Arabian Peninsula, e) Al-Qaida in the South Arabian Peninsula, f) Ansar al-Shari'a, g) AAS, h) Al-Qaida in Yemen, i) AQY). Další informace: Umístění: Jemen nebo Saúdská Arábie. Ansar al-Shari'a byla založena na začátku roku 2011 Al-Kajdou na Arabském poloostrově (AQAP). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 19.1.2010.“ v oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se nahrazuje tímto:

„Al-Qaida in the Arabian Peninsula (také známa jako a) AQAP; b) Al-Qaida of Jihad Organization in the Arabian Peninsula; c) Tanzim Qa'idat al-Jihad fi Jazirat al-Arab; d) Al-Qaida Organization in the Arabian Peninsula; e) Al-Qaida in the South Arabian Peninsula; f) Ansar al-Shari'a; g) AAS; h) Al-Qaida in Yemen; i) AQY). Další informace: a) umístění: Jemen nebo Saúdská Arábie (2004–2006); b) vznikla v lednu 2009, kdy se Al-Kajdá v Jemenu spojila se saúdskoarabskými agenty sítě Al-Kajdá; c) vůdcem Al-Kajdy na Arabském poloostrově je Nasir 'abd-al-Karim 'Abdullah Al-Wahishi; d) Ansar al-Shari'a byla vytvořena na počátku roku 2011 sítí Al-Kajdá na Arabském poloostrově a převzala odpovědnost za četné útoky v Jemenu jak na vládu, tak na civilní cíle. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 19.1.2010.“

Záznam „Tehrik-e Taliban Pakistan (TTP) (také známa jako a) Tehrik-I-Taliban Pákistán; b) Tehrik-e-Taliban; c) Pakistani Taliban; d) Tehreek-e-Taliban). Další informace: a) Tehrik-e Taliban má základnu v kmenových územích podél afghánsko-pákistánské hranice; b) organizace vznikla v roce 2007, v jejím čele stojí Hakimullah Mehsud; c) emírem TTP pro Jižní Vazíristán je Wali Ur Rehman. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 29.7.2011.“ v oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se nahrazuje tímto:

„Tehrik-e Taliban Pakistan (TTP) (také známa jako a) Tehrik-I-Taliban Pakistan; b) Tehrik-e-Taliban; c) Pakistani Taliban; d) Tehreek-e-Taliban). Další informace: a) Tehrik-e Taliban má základnu v kmenových územích podél afghánsko-pákistánské hranice; b) organizace vznikla v roce 2007, v jejím čele stojí Maulana Fazlullah. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 29.7.2011.“

V oddíle „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se doplňuje tento záznam:

„The Army Of Emigrants And Supporters (také známa jako a) Battalion of Emigrants and Supporters; b) Army of Emigrants and Supporters organization; c) Battalion of Emigrants and Ansar; d) Jaysh al-Muhajirin wal-Ansar (JAMWA). Adresa: Jabal Turkuman area, Lattakia Governorate, Syrská arabská republika. Další informace: zřízena zahraničními teroristickými bojovníky v roce 2013. Umístění: Syrská arabská republika. Spojena s Islámským státem v Iráku a Levantě, uvedeným v seznamu jako Al-Qaida in Iraq, a subjektem Al-Nusrah Front for the People of the Levant. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 6.8.2015“.

14.8.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 215/11

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1391

ze dne 13. srpna 2015,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, a zejména na čl. 7 odst. 4 a čl. 11 odst. 7 uvedeného nařízení (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1166/2008 stanoví rámec pro vytvoření srovnatelných statistik Unie o struktuře zemědělských podniků a pro statistické zjišťování o metodách zemědělské výroby.

(2)	Nařízení Komise (EU) č. 715/2014 (2) stanoví nový seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016. Proto je nezbytné upravit definice.

(3)	V zájmu srovnatelnosti by měly být termíny obsažené v seznamu ukazatelů, který je zmíněn ve 2. bodě odůvodnění, vykládány a používány jednotně v celé Unii. Proto je nezbytné upravit definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování o struktuře zemědělských podniků.

(4)	Příloha II nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 (3) by měla být uvedena v soulad s novým seznamem ukazatelů, který je zmíněn ve 2. bodě odůvodnění.

(5)	Nařízení (ES) č. 1200/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku zřízeného rozhodnutím Rady 72/279/EHS (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1200/2009 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. srpna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 16.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 715/2014 ze dne 26. června 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016 (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 8).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady 72/279/EHS ze dne 31. července 1972 o zřízení Stálého výboru pro zemědělskou statistiku (Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Unie o struktuře zemědělských podniků (1)

I. OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

Zeměpisná poloha podniku

Zeměpisná poloha zemědělského podniku je definována v čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1166/2008.

Region NUTS 3

Region NUTS 3 (podle nařízení Komise (EU) č. 31/2011 (2)), v němž se zemědělský podnik nachází.

Nachází se podnik ve znevýhodněné oblasti?

Informace o znevýhodněných oblastech mají být uváděny v souladu s článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3).

L– zemědělský podnik se nachází v jiné znevýhodněné oblasti, než jsou horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; nebo v jiných oblastech postižených zvláštními omezeními.

M– zemědělský podnik se nachází v horské znevýhodněné oblasti.

N– v normální oblasti (nikoliv znevýhodněné oblasti).

Právní subjektivita zemědělského podniku

Právní subjektivita podniku závisí na statusu vlastníka.

Je podnik jednotkou veřejných pozemků?

Zvláštní ‚jednotka veřejných pozemků‘– virtuální subjekt vytvořený pro účely sběru a záznamu údajů sestávající z využívané zemědělské půdy, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Nese právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik

fyzická osoba, která je jediným vlastníkem (v případě nezávislého podniku)?

Jediná individuální fyzická osoba, která je vlastníkem zemědělského podniku, který nemá žádné vazby na zemědělské podniky jiných vlastníků, ať už ve formě společného vedení, nebo jiným podobným způsobem.

Jestliže ano, je tato osoba (vlastník zemědělského podniku) také vedoucím podniku?

Jestliže tato osoba není vedoucím, je vedoucí pracovník rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku?

Jestliže je vedoucí rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku, jedná se o jeho manžela/manželku?

jedna fyzická osoba nebo více fyzických osob, jež jsou partnery (v případě podniku ve skupině)?

Partneři v podniku ve skupině jsou fyzické osoby vlastnící, pronajímající nebo jinak společně spravující jeden zemědělský podnik nebo společně spravující své jednotlivé zemědělské podniky, jako by se jednalo o jeden zemědělský podnik. Taková spolupráce musí probíhat v souladu s příslušným právním předpisem nebo na základě písemné dohody.

právnická osoba?

Právní subjekt s výjimkou fyzických osob, který však má běžná práva a povinnosti jednotlivce, jako je např. způsobilost žalovat a být žalován (obecná způsobilost k právním úkonům).

Forma vlastnictví (ve vztahu k vlastníkovi) a členění zemědělského podniku

Využívaná zemědělská půda:

Využívaná zemědělská půda je celková plocha zabraná ornou půdou, trvalými travními porosty, trvalými kulturami a zelinářskými zahradami využívanými zemědělským podnikem, bez ohledu na formu vlastnictví nebo na to, zda je využívána jako součást veřejných pozemků.

obhospodařovaná majitelem

Využívaná zemědělská půda, kterou zemědělský podnik obhospodařuje a která je majetkem vlastníka nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy vlastnictví.

obhospodařovaná v peněžním pachtu

Využívaná zemědělská půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Využívaná zemědělská půda je přidělena jen jednomu zemědělskému podniku. Pokud je využívaná zemědělská půda propachtována během referenčního roku více než jednomu zemědělskému podniku, je obvykle přidělena tomu zemědělskému podniku, se kterým je spojena v referenční den statistického zjišťování nebo který ji během referenčního roku využíval nejdéle.

obhospodařovaná v naturálním pachtu nebo jinak

Zemědělskou půdou obhospodařovanou v naturálním pachtu se rozumí využívaná zemědělská půda (která může tvořit celý zemědělský podnik) obhospodařovaná formou partnerství mezi jejím majitelem a naturálním pachtýřem na základě písemné nebo ústní smlouvy o naturálním pachtu. Produkce (v hodnotovém nebo objemovém vyjádření) z plochy obhospodařované v naturálním pachtu se rozděluje mezi obě strany podle dohody.

Využívanou zemědělskou půdou obhospodařovanou na základě jiných forem vlastnictví se rozumí využívaná zemědělská půda neuvedená jinde v předchozích položkách.

Veřejné pozemky

Využívaná zemědělská půda, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Ekologické zemědělství

Zemědělská praxe podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených i) v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (4) nebo případně v nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných vnitrostátních předpisech pro ekologické zemědělství.

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, která přechází na metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které se uplatňují metody ekologického zemědělství, avšak na které dosud neuplynulo přechodné období nezbytné k tomu, aby byla uznána za plně splňující zásady ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních prováděcích předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie anebo které na takové metody přechází

Využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v i) nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných prováděcích vnitrostátních předpisech pro ekologickou produkci, anebo které na takové metody přechází, podle jednotlivých kategorií plodin.

Různé kategorie plodin pro ekologickou produkci jsou uvedeny níže. Plodiny jsou definovány v oddílu II. Půda.

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiv)

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

Brambory (včetně raných a sadbových)

Cukrovka (kromě sadbové)

Olejniny

Čerstvá zelenina, melouny a jahody

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

Ovocné sady a porosty bobulovin

Citrusové sady

Olivové háje

Vinice

Ostatní plodiny (přadné plodiny atd.) včetně extenzivních pastvin

Metody ekologického zemědělství používané v živočišné výrobě a certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Počet zvířat chovaných v zemědělském podniku, na kterém je živočišná výroba zcela nebo zčásti plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce, podle jednotlivých kategorií zvířat.

Hospodářská zvířata jsou definována v oddíle III. Hospodářská zvířata.

Skot

Prasata

Ovce a kozy

Drůbež

Jiná zvířata

Určení produkce podniku

V domácnosti vlastníka se spotřebuje více než 50 % celkové hodnoty konečné produkce podniku

Domácností se rozumí rodinná jednotka, jíž je vlastník součástí a v níž sdílejí členové domácnosti stejné ubytování, dělí se o část nebo celou výši svých příjmů a majetku a spotřebovávají některé druhy zboží a služeb společně, zejména pokud jde o bydlení a potraviny.

Konečná produkce podle tohoto ukazatele vychází z definice použitelné produkce v souhrnném zemědělském účtu (5).

Přímý prodej koncovým spotřebitelům představuje více než 50 % celkového prodeje podniku

Přímým prodejem koncovému spotřebiteli se rozumí podnikem uskutečněný prodej zemědělských produktů pocházejících z vlastní produkce, též zpracovaných, přímo spotřebitelům pro jejich vlastní spotřebu. Procentuální podíl se vypočítá na základě hodnoty vyjádřené v penězích bez ohledu na to, zda byl prodej zaplacen penězi, v naturáliích nebo jinými prostředky.

II. PŮDA

Celkovou plochu zemědělského podniku tvoří využívaná zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury a zelinářské zahrady) a ostatní plochy (nevyužívaná zemědělská půda, zalesněná plocha a ostatní půda).

Orná půda

Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur nebo trvalých travních porostů se používá omezení pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let, aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují obiloviny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně obilovin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

Z obyčejné pšenice nebo z pšenice špaldy

Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol., Triticum spelta L. a Triticum monococcum L.

Pšenice tvrdá

Triticum durum Desf.

Žito

Secale cereale L., včetně různých směsí žita a jiných obilovin setých na podzim (ozim).

Ječmen

Hordeum vulgare L.

Oves

Avena sativa L., včetně různých směsí ovsa a jiných obilovin setých na jaře.

Kukuřice na zrno

Kukuřice (Zea mays L.) sklízená na zrno.

Rýže

Oryza sativa L.

Ostatní obiloviny pěstované na zrno

Obiloviny pěstované jako čistá kultura a sklízené nasucho na zrno, které nejsou vykazovány jinde v předchozích položkách.

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

Kultury pěstované a sklízené zejména pro svůj obsah bílkovin.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují sušené luskoviny a bílkovinné plodiny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

z toho hrách, bob polní a sladká lupina

Pisum sativum L., Vicia faba L., Lupinus spp., pěstované jako čisté kultury a sklízené nasucho na zrno.

Brambory (včetně raných a sadbových)

Solanum tuberosum L.

Cukrovka (kromě sadbové)

Beta vulgaris L. pro cukrovarnický průmysl a pro výrobu alkoholu (včetně výroby energie).

Krmné okopaniny a brukvovité (kromě sadbových)

Krmná řepa (Beta vulgaris L.) a kultury rodu Brassicae sklízené hlavně na krmivo, bez ohledu na to, zda se jedná o kořen nebo stonek, a ostatní kultury pěstované hlavně pro své kořeny na krmivo, jinde neuvedené.

Technické plodiny

Plodiny, které se obvykle neprodávají pro přímou spotřebu, protože je nutno je před konečným použitím průmyslově zpracovat.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se sklízejí technické plodiny, bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

Tabák

Nicotiana tabacum L.

Chmel

Humulus lupulus L.

Bavlna

Gossypium spp., sklízená kvůli vláknům a olejnatým semenům.

Řepka a řepice

Brassica napus L. (partim) a Brassica rapa L. var. sylvestris (Lam.) Briggs, pěstované pro produkci oleje a sklízené nasucho na zrno.

Slunečnice

Helianthus annuus L., sklízená nasucho na zrno.

Sója

Glycine max L. Merril, sklízená nasucho na zrno.

Len setý olejný

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci oleje, sklízené nasucho na zrno.

Ostatní olejniny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah oleje a sklízené nasucho na zrno, jinde neuvedené.

Len

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci vláken.

Konopí

Cannabis sativa L.

Ostatní přadné plodiny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah vláken, jinde neuvedené.

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny

Rostliny nebo části rostlin pro farmaceutické účely, výrobu parfémů nebo lidskou spotřebu.

Kořeninové rostliny se liší od zeleniny tím, že se používají v malém množství a dodávají potravinám chuť a vůni spíše než že by tvořily hlavní složku potravin.

Ostatní technické plodiny jinde neuvedené

Ostatní technické plodiny, které nebyly uvedeny jinde.

Je zahrnuta půda, na které se pěstují plodiny využívané výhradně pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Čerstvá zelenina, melouny a jahody, z toho:

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

polní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zemědělskými plodinami.

zahradní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zahradnickými plodinami.

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Plodiny, které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Rostliny sklízené v zeleném stavu

Všechny plodiny na orné půdě sklízené ‚v zeleném stavu‘ určené zejména na krmivo, výrobu energie z obnovitelných zdrojů (například výrobu biomasy z kukuřice v zeleném stavu nebo na zelené hnojivo, konkrétně obiloviny, trávy, luskoviny nebo technické plodiny a další plodiny pěstované na orné půdě sklízené a/nebo používané v zeleném stavu.

Plodiny by měly být pěstovány systémem střídání plodin na stejném pozemku po dobu kratší než 5 let (jednoleté nebo víceleté krmné plodiny).

Jsou zahrnuty plodiny nevyužívané zemědělským podnikem, ale prodávané buď pro přímou spotřebu v jiných zemědělských podnicích, nebo pro průmyslové zpracování.

dočasné travní porosty

Travní kultury určené ke spásání, na seno nebo na siláž zahrnuté do běžného střídání plodin, vyskytující se nejméně jeden sklizňový rok a méně než pět let a vysévané s trávou nebo travní směsí. Před osetím novými plodinami se půda kypří oráním nebo okopáváním, nebo se rostliny odstraňují jinými způsoby, jako např. herbicidy.

Jsou zahrnuty směsi převážně travních kultur a jiných pícnin (obvykle luštěninových), spásaných nebo sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu

Ostatní jednoleté nebo víceleté (méně než pět let) plodiny sklízené v zeleném stavu, jak je popsáno v části nazvané Plodiny sklízené v zeleném stavu.

kukuřice na zelené krmení

Všechny formy kukuřice (Zea mays L.) pěstované zejména na siláž, které se nesklízejí na zrno (celé palice, celá rostlina, nebo její části).

Je zahrnuta kukuřice na zelené krmení přímo zkrmená (bez siláže) a celé palice (zrno, vřetena, obalové listeny) sklízené na zkrmení nebo na siláž a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

luskoviny

Luskoviny pěstované a sklízené v zeleném stavu jako celá rostlina, zejména k využití jako pícnina, k výrobě energie nebo k zelenému hnojení.

Jsou zahrnuty směsi převážně luskovin (obvykle > 80 %) a travních kultur, sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu jinde neuvedené

Ostatní plodiny na orné půdě určené zejména na krmivo, sklízené v zeleném stavu, jinde neuvedené.

Osivo a sadba na orné půdě

Půda produkující osivo a sadbu na prodej, kromě obilovin, rýže, luskovin, brambor a olejnin. Je zahrnuta půda produkující zelené pícniny sklízené na osivo, kořeny sklízené na osivo, osivo a sadbu zeleniny a květin na prodej atd.

Ostatní plodiny na orné půdě

Plodiny na orné půdě jinde neuvedené.

Půda ležící ladem

Veškerá obhospodařovaná nebo neobhospodařovaná orná půda buď zahrnutá do systému střídání plodin nebo udržovaná v dobrém zemědělském a ekologickém stavu (GAEC (6)), na níž nemá být po dobu sklizňového roku provedena sklizeň.

Základní charakteristika půdy ležící ladem spočívá v tom, že se ponechává v klidu zpravidla po dobu celého sklizňového roku.

Mohou existovat tyto druhy půdy ležící ladem:

1.	holá půda bez jakýchkoliv plodin;

2.	půda s přirozenou vegetací, kterou lze využít jako krmivo nebo zaorat;

3.	půda osetá výlučně pro produkci zeleného hnojení (zelený úhor).

Zelinářské zahrady

Půda určená k pěstování zemědělských produktů pro vlastní spotřebu vlastníka a jeho domácnosti, obvykle oddělená od ostatní zemědělské půdy a rozpoznatelná jako zelinářské zahrady.

Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této půdy. Veškerá půda, jejíž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část produkce spotřebována vlastníkem a jeho domácností.

Trvalé travní porosty

Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

Půda může být využívána pro pasení hospodářských zvířat, sklízená na siláž nebo na seno nebo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

Stálé pastviny na půdách dobré nebo střední kvality. Tyto plochy je obvykle možné využívat pro intenzivní pastvu.

Extenzivní pastviny

Trvalý travní porost s nízkým výnosem, obvykle na půdě nízké kvality, například na kopcovité půdě a ve vysokých nadmořských výškách, zpravidla nezlepšovaný hnojením, kultivací, opětným výsevem nebo meliorací.

Tyto plochy mohou být obvykle využívány pouze k extenzivní pastvě a obvykle nejsou sekány, nebo jsou sekány extenzivně; nejsou vhodné pro velkou hustotu zvířat.

Trvalé travní porosty již nevyužívané k produkci a způsobilé pro platbu subvencí

Plochy s trvalými travními porosty a loukami, které se již nevyužívají k účelům produkce a které jsou, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (7) nebo případně s nejnovějšími právními předpisy, udržovány v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a jsou způsobilé pro finanční podporu.

Trvalé kultury

Plodiny nepěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány delší dobu a které se sklízejí několik let, jiné než trvalé travní porosty.

ovocné sady a porosty bobulovin

Půda, na které rostou stromy, keře a trvalé bobuloviny jiné než jahody, pro produkci ovoce. Sady mohou být husté s minimálními rozestupy mezi stromy nebo řídké s velkými rozestupy.

Druhy ovoce, z toho:

Ovoce mírného klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v mírném klimatickém pásmu k produkci ovoce.

Ovoce subtropického klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v subtropickém klimatickém pásmu k produkci ovoce.

Bobuloviny

Plantáže bobulovin, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu k produkci bobulovin.

Skořápkové ovoce

Sady pro pěstování skořápkového ovoce, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu.

Citrusové sady

Sady využívané k pěstování Citrus spp.

Olivové háje

Háje využívané k pěstování Olea europaea L.

produkující běžně stolní olivy

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci stolních oliv.

produkující běžně olivy na olej

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci olivového oleje.

Vinice, jejichž produkcí je obvykle:

Vinice s Vitis vinifera L.

Jakostní víno

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným označením původu (CHOP), které splňují požadavky i) nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (8), nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO), které splňují požadavky i) nařízení (ES) č. 479/2008 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

Ostatní víno

Odrůdy obvykle pěstované k produkci jiného vína než s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením.

Hrozny stolní

Odrůdy obvykle pěstované k produkci čerstvých vinných hroznů.

Rozinky

Odrůdy obvykle pěstované k produkci rozinek.

Školky

Půda s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

a)	révové a podnožové školky;

b)	ovocnářské školky a školky bobulovin;

c)	školky okrasných rostlin;

d)	komerční lesní školky (s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku);

e)	stromy a keře pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků.

Ostatní trvalé kultury

Trvalé kultury pěstované ve volné krajině s výjimkou kultur uvedených v předchozí položce, a zejména kultury využívané pro pletení nebo tkaní, sklízené obvykle každý rok, jakož i stromy zasazené ke komerčním účelům, jako jsou vánoční stromky na využívané zemědělské půdě.

Trvalé kultury pěstované ve skleníku

Ostatní plochy

‚Ostatní plochy‘ zahrnují nevyužívanou zemědělskou půdu (zemědělskou půdu, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin), zalesněnou plochu a ostatní půdu zabranou budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.

Nevyužívaná zemědělská půda

Půda, která dříve sloužila jako zemědělská půda a která během referenčního roku statistického zjišťování již nebyla obdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, a nepředpokládá se u ní tedy žádné zemědělské využití.

Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

Zalesněná plocha

Půda pokrytá stromy nebo lesními křovinami, včetně plantáží topolových a jiných podobných stromů uvnitř nebo vně lesů a lesních školek pěstovaných v lesích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

z toho rychle rostoucí dřeviny

Zalesněné plochy sloužící k pěstování dřevin, s dobou střídání nejvýše 20 let.

Dobou střídání se rozumí doba mezi prvním výsevem/výsadbou stromů a těžbou konečného produktu, přičemž těžba nezahrnuje běžné hospodaření jako probírky.

Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a lomy, neúrodná půda, skála atd.)

Všechny části celkové plochy půdy patřící k zemědělskému podniku, které netvoří využívanou zemědělskou půdu, nevyužívanou zemědělskou půdu ani zalesněnou plochu.

Houby

Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro tento účel jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

Energetické plodiny (k výrobě biopaliv nebo jiné obnovitelné energie)

Půda pro produkci zvláštních energetických plodin, které se nepoužívají k jinému účelu než k výrobě energie a jsou pěstovány na zemědělské orné půdě.

Zavlažovaná plocha

Celková zavlažovatelná plocha

Celková maximální využívaná zemědělská půda, kterou by bylo možné v referenčním roce zavlažovat zařízením a množstvím vody, které jsou v zemědělském podniku obvykle k dispozici.

Celková obdělávaná půda zavlažovaná nejméně jednou za předchozích 12 měsíců

Plocha využívaná k pěstování plodin, která byla skutečně zavlažena alespoň jednou během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování.

Uplatňované metody zavlažování:

Povrchové zavlažování (zaplavování, brázdy)

Vedení vody po zemi, přičemž se zaplavuje buď celá plocha, nebo se voda přivádí malými brázdami mezi řádky plodin, s využitím síly gravitace.

Postřikové zavlažování

Zavlažování rostlin rozprašováním vody po pozemcích pod vysokým tlakem, jako deštěm.

Kapkové zavlažování

Zavlažování rostlin po kapkách, přivedením vody nízko k rostlinám, nebo mikrorozprašovači, nebo vytvořením umělé mlhy.

Zdroj vody na zavlažování používané podnikem:

Zdroj veškeré vody nebo většiny vody na zavlažování používané podnikem.

Podzemní voda na pozemcích podniku

Vodní zdroje nacházející se v zemědělském podniku nebo blízko něj, využívající vodu čerpanou z vyvrtaných nebo vykopaných studní nebo z volně tekoucích přírodních podzemních pramenů apod.

Povrchová voda na pozemcích podniku

Malé přírodní rybníky nebo umělé nádrže, nacházející se zcela na území zemědělského podniku nebo používané pouze jedním zemědělským podnikem.

Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků

Povrchová sladká voda (jezera, řeky, ostatní vodní toky) z přírodních zdrojů pro zavlažovací účely.

Voda mimo zemědělský podnik z veřejných sítí dodávek vody

Zdroje vody nacházející se mimo zemědělský podnik, jiné než uvedené v položce ‚Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků‘, přístupné alespoň dvěma zemědělským podnikům.

Jiné zdroje

Jiné zdroje vody na zavlažování, jinde neuvedené. Může se jednat o vodu pocházející ze silně zasolených zdrojů, např. z Atlantického oceánu nebo Středozemního moře, která se před použitím upravuje za účelem snížení koncentrace soli (odsolování), nebo z brakických vodních zdrojů (s nízkým obsahem soli), jako např. Baltské moře a některé řeky, kdy je vodu možno použít přímo bez úpravy. Voda mohla také projít čistírnou odpadních vod a uživateli se dodává jako recyklovaná odpadní voda.

III. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Počet užitkových zvířat, která se v referenční den statistického zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku.

Tato zvířata nemusí být nutně majetkem vlastníka podniku. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na využívané zemědělské půdě nebo v prostorách ustájení zvířat využívaných zemědělským podnikem) nebo mimo zemědělský podnik (na veřejných pastvinách nebo při migraci atd.).

Koňovití

Domácí zvířata čeledi koňovití, rodu Equus (koně, osli atd.).

Skot

Domácí zvířata druhu Bos taurus a Bubalus bubalus, včetně kříženců jako Beefalo.

Skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice

Samci skotu, nejméně 1 rok staří, avšak mladší než 2 roky

Samice skotu, nejméně 1 rok staré, avšak mladší než 2 roky

Samci skotu, nejméně 2 roky staří

Jalovice, nejméně 2 roky staré

Samice skotu nejméně dva roky staré, dosud neotelené.

Dojnice

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci mléka pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

Ostatní krávy

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci telat a jejichž mléko není určeno pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

Ovce a kozy

Ovce (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata druhu Ovis aries.

Chovné samice

Bahnice a jehnice určené k plemenitbě.

Ostatní ovce

Všechny ovce s výjimkou chovných samic.

Kozy (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata poddruhu Capra aegagrus hircus.

Chovné samice

Kozy již okozlené a kozy určené k plemenitbě.

Ostatní kozy

Všechny kozy s výjimkou chovných samic.

Prasata

Domácí zvířata druhu Sus scrofa domesticus.

Selata s živou hmotností méně než 20 kg

Selata s živou hmotností obecně méně než 20 kg.

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

Samice prasat o hmotnosti nejméně 50 kg určené k chovným účelům, bez ohledu na to, zda se již oprasily.

Ostatní prasata

Prasata jinde neuvedená.

Drůbež

Brojleři

Domácí zvířata druhu Gallus gallus chovaná pro produkci masa.

Nosnice

Domácí zvířata druhu Gallus gallus, která již dosáhla snáškové zralosti a která jsou chovaná pro produkci vajec.

Ostatní drůbež

Drůbež neuvedená v položce Brojleři nebo Nosnice.

Krocani a krůty

Domácí zvířata druhu Meleagris.

Kachny

Domácí zvířata druhu Anas a Cairina moschata.

Husy

Domácí zvířata druhu Anser anser dom.

Pštrosi

Pštrosi (Struthio camelus).

Ostatní drůbež jinde neuvedená

Králíci, chovné samice

Samice králíků (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na maso, již okocené.

Včely

Počet úlů se včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

Živočišná výroba jinde neuvedená

Hospodářská zvířata pro živočišnou výrobu, jinde v tomto oddíle neuvedená.

IV. PRACOVNÍ SÍLA

i) ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE V PODNIKU

Zemědělské pracovní síly

Mezi zemědělské pracovní síly v podniku patří všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které v podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování vykonávaly zemědělskou práci.

Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví minimální věk ukončení povinné školní docházky řádného i rozvolněného studia, považuje se za obvyklý věk ukončení školní docházky 15 let.

Při statistickém zjišťování se jediní vlastníci, kteří nevykonávají zemědělské práce v podniku, zaznamenávají, avšak nezapočítávají se do ‚celkového počtu zemědělských pracovních sil‘.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které v zemědělském podniku nadále pracují.

Nezahrnují se osoby, které v zemědělském podniku sice pracují, avšak jsou zaměstnané třetí stranou nebo na základě ujednání o vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev).

Zemědělské práce

Zemědělskými pracemi se rozumí veškeré práce v zemědělském podniku, které přispívají i) k činnostem definovaným v příloze I nařízení (ES) č. 1166/2008, ii) k údržbě výrobních prostředků, nebo iii) k činnostem přímo odvozeným z těchto výrobních činností.

Čas vynaložený na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku

Časem vynaloženým na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku se rozumí pracovní doba skutečně věnovaná zemědělským pracím pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnosti vlastníka nebo vedoucího.

Roční pracovní jednotka

Ekvivalent plného pracovního úvazku, tj. celkový počet odpracovaných hodin vydělený průměrným počtem hodin za rok, odpracovaných v dané zemi v rámci zaměstnání na plný úvazek.

Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud tyto neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1 800 hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

Vlastník

Vlastníkem se rozumí fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je za zemědělský podnik právně a ekonomicky odpovědná, tj. nese za zemědělský podnik ekonomické riziko.

Vlastník může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo správce.

Pohlaví

Věk

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Vedoucí pracovník

Vedoucím zemědělského podniku se rozumí fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

Pohlaví

Věk

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Odborná příprava vedoucího pracovníka

Zemědělská příprava vedoucího pracovníka

Pouze praktické zemědělské zkušenosti

Zkušenosti získané praktickou činností v zemědělském podniku.

Základní zemědělská příprava

Dokončené vzdělávací kurzy na všeobecné zemědělské škole a/nebo instituci specializující se na určité obory (včetně zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chovu ryb, veterinářství, zemědělské techniky a příbuzných oborů). Za základní přípravu se považuje absolvování zemědělského učiliště.

Úplná zemědělská příprava

Jakýkoli vzdělávací kurz v délce ekvivalentu alespoň dvou let řádného studia po skončení povinné školní docházky, absolvovaný na zemědělské škole, univerzitě nebo jiné instituci vyššího vzdělávání zaměřené na zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chov ryb, veterinářství, zemědělskou techniku nebo příbuzné obory.

Odborné vzdělání, jehož vedoucí pracovník dosáhl za posledních 12 měsíců

Odbornou přípravou se rozumí vzdělávací opatření nebo činnost, kterou poskytuje školitel nebo vzdělávací instituce a jejímž hlavním cílem je získání nových schopností v oblasti zemědělských činností nebo činností souvisejících přímo se zemědělským podnikem nebo rozvoj a zdokonalování schopností stávajících.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku

Rodinní příslušníci jediného vlastníka včetně manžela/manželky, kteří v zemědělském podniku vykonávají zemědělské práce, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

Rodinnými příslušníky vlastníka se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a sourozenci vlastníka nebo jeho manžela/manželky.

Za manžely/manželky se rovněž považují dva lidé, kteří spolu žijí jako manželé, aniž by byli sezdáni.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: muži

—	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: ženy

—	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky

Všechny osoby vykonávající zemědělské práce pro zemědělský podnik za jakoukoli odměnu od zemědělského podniku (plat, mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích), kromě vlastníka a jeho rodinných příslušníků.

Pravidelně zaměstnanými osobami se rozumí osoby, které vykonávaly v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování zemědělské práce každý týden, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Jsou zahrnuty též osoby, které pravidelně pracovaly část tohoto období, avšak nemohly pracovat po celé období z některého z těchto důvodů:

1.	zvláštní podmínky výroby podniku (například specializace na pěstování oliv, vinných hroznů nebo ovoce a zeleniny v polní produkci, nebo na výkrm skotu pasením, kdy jsou pracovní síly vyžadovány pouze v několika měsících v roce);

2.	nepřítomnost z důvodu dovolené, vojenské služby, nemoci, úrazu nebo smrti;

3.	zahájení nebo ukončení pracovního poměru v zemědělském podniku (vztahuje se též na pracovníky, kteří během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování ukončí pracovní činnost v jednom zemědělském podniku a začnou pracovat v jiném);

úplné zastavení práce v zemědělském podniku, které způsobila nepředvídaná událost (povodeň, požár atd.).

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži

—	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: ženy

—	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Nepravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži a ženy

Nepravidelně zaměstnanými osobami se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování každý týden z jiného důvodu, než je uvedeno v položce Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky.

Pracovní dny odpracované nepravidelně zaměstnanými osobami, které nejsou rodinnými příslušníky, zahrnuje dny v patřičné délce, za které je pracovníkovi vyplacen plat nebo jiná odměna (mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích) za celodenní práci a během nichž jsou prováděny práce, které obvykle vykonává zemědělský pracovník pracující na plný úvazek. Do pracovních dnů se nepočítají dny dovolené nebo pracovní neschopnosti.

Pracovním dnem v přepočtu na plný pracovní úvazek se rozumí běžný pracovní den pravidelně zaměstnaných pracovníků na plný úvazek.

ii) JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI: JINÁ NEŽ ZEMĚDĚLSKÁ PRÁCE V PODNIKU (ČINNOSTI NESOUVISEJÍCÍ PŘÍMO SE ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKEM) A PRÁCE MIMO PODNIK

Jinými výdělečnými činnostmi se rozumí všechny činnosti vykonávané za odměnu (plat, mzdu, zisk nebo jinou platbu včetně odměny v naturáliích, podle druhu poskytované služby), jiné než zemědělské práce definované v oddíle IV. i) a ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem definované v oddíle V i).

Jsou zahrnuty zemědělské práce vykonávané pracovními silami jednoho zemědělského podniku pro jiný zemědělský podnik.

Shromažďují se informace pouze o zemědělských podnicích jediného vlastníka, pokud je fyzickou osobou (tj. kde je vlastník rovněž vedoucím pracovníkem), a o zemědělských podnicích ve skupině V případě zemědělských podniků, jejichž jediní vlastníci nejsou zároveň vedoucími pracovníky a jsou právnickými osobami, se žádné informace neshromažďují

Údaje o jiných výdělečných činnostech se zaznamenávají za vlastníka a za další rodinné příslušníky jediného vlastníka. Údaje se zaznamenávají, pouze pokud jsou rodinní příslušníci zapojeni do zemědělské práce vykonávané v zemědělském podniku nebo do práce přímo související se zemědělským podnikem.

Nejsou zahrnuty neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku, neboť jsou zahrnuty v zemědělských pracích.

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

—	hlavní činnosti, kterým je věnováno více času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik,

—	vedlejší činnosti, kterým je věnováno méně času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

Jiné výdělečné činnosti vlastníka, který je zároveň vedoucím pracovníkem:

Všechny výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělskými podnikem a který vykonává vlastník, který zároveň plní funkci vedoucího pracovníka.

Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka:

hlavní činnost

Počet osob (manžel/ka jediného vlastníka nebo jiní rodinní příslušníci jediného vlastníka zemědělského podniku) vykonávající výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělským podnikem jako jejich hlavní činnost.

Podružná činnost:

V. JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI PODNIKU (PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PODNIKEM)

i) SEZNAM JINÝCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ

Do jiných výdělečných činností v zemědělském podniku patří všechny činnosti kromě zemědělských prací, přímo související s podnikem a mající na něj ekonomický dopad.

‚Činnostmi přímo souvisejícími s podnikem‘ se rozumí činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo jeho produkty. Využívají-li se jen zemědělské pracovní síly (rodinní příslušníci i jiné zemědělské pracovní síly) a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující ve dvou samostatných režimech, a tyto jiné výdělečné činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo související s podnikem.

Jsou zahrnuty nezemědělské i zemědělské práce pro jiné podniky.

Výdělečnými činnostmi se v této souvislosti rozumí aktivní práce; čímž jsou vyloučeny čistě finanční investice. Rovněž není zahrnuto pronajímání pozemku pro různé činnosti, bez následné přímé účasti na těchto činnostech.

Poskytování zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb

Jakákoliv činnost související s poskytováním zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb, a/nebo společensky související obchodní činnosti, při nichž se využívají zdroje podniku nebo jeho primární produkty.

Cestovní ruch, ubytování a ostatní rekreační činnosti

Všechny činnosti v cestovním ruchu, služby ubytování, exkurze v zemědělském podniku pro turisty nebo jiné skupiny, sportovní a rekreační činnosti atd., kde se využívají pozemky, budovy nebo jiné zdroje zemědělského podniku.

Rukodělná výroba

Rukodělné výrobky vyrobené v zemědělském podniku vlastníkem nebo rodinnými příslušníky nebo pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, pokud tyto osoby také vykonávají zemědělské práce, bez ohledu na to, jak se výrobky prodávají.

Zpracování zemědělských produktů

Veškeré zpracování primárních zemědělských produktů na druhotný produkt v zemědělském podniku bez ohledu na to, zda se suroviny produkují v zemědělském podniku nebo kupují jinde. Zahrnuto je zpracování masa, výroba sýrů atd.

Do této položky je zahrnuto veškeré zpracování zemědělských produktů, pokud není příslušné zpracování považováno za součást zemědělské činnosti. Zpracovávání vína a výroba olivového oleje proto zahrnuty nejsou, ledaže by byl podíl nakoupeného vína nebo olivového oleje významný.

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Výroba energie z obnovitelných zdrojů pro trh, včetně bioplynu, biopaliv nebo elektrické energie, pomocí větrných turbín, jiného vybavení nebo ze zemědělských surovin.

Není zahrnuta energie z obnovitelných zdrojů vyrobená pouze pro potřeby zemědělského podniku.

Zpracování dřeva (např. řezání)

Zpracování surového dřeva v zemědělském podniku pro trh (řezání dřeva atd.)

Akvakultura

Produkce ryb, raků atd. v zemědělském podniku. Nejsou zahrnuty činnosti, které představují pouze rybolov.

Smluvní práce (za použití výrobních prostředků zemědělského podniku)

Smluvní práce s využitím zařízení zemědělského podniku, s odlišením prací prováděných v rámci nebo mimo rámec zemědělského sektoru, např. úklid sněhu, doprava, udržování krajiny, zemědělské a environmentální služby atd.

Zemědělské práce (pro jiný podnik)

Jiné než zemědělské práce

Lesní hospodářství

Lesnické práce s využitím zemědělských pracovních sil a strojů a zařízení zemědělského podniku obecně využívaných k zemědělským činnostem.

Ostatní

Ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem, jinde neuvedené.

Kdo je do činnosti zapojen?

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

—	hlavní činnosti, které je věnováno více času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik,

—	vedlejší činnosti, kterým je věnováno méně času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

Vlastník, který je zároveň vedoucím pracovníkem

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich hlavní činnost

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich vedlejší činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich hlavní činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich vedlejší činnost

ii) PODÍL OSTATNÍCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ PŘÍMO SOUVISEJÍCÍCH S PODNIKEM

Procentní podíl z hodnoty konečné produkce podniku

Význam jiných výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem na produkci podniku se odhaduje jako podíl obratu vyplývající z jiných výdělečných činností, které přímo souvisejí s podnikem, na sumě celkového obratu podniku a přímých plateb podniku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (9).

Formula

VI. PODPORA ROZVOJE VENKOVA

Podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova ano/ne

Opatření stanovená v hlavě III kapitole 1 nařízení (ES) č. 1305/2013, jichž je zemědělec příjemcem.

Shromažďují se informace o tom, zda podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova podle určitých stanovených norem a pravidel v nejnovějších právních předpisech.

Účast zemědělců v programech jakosti potravin

Článek 16 nařízení (EU) č. 1305/2013: Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin.

Platby programu Natura 2000 a platby spojené s rámcovou směrnicí o vodě (10)

Článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013: Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě.

Agroenvironmentální platby – klimatické platby

Článek 28 nařízení (EU) č. 1305/2013: Agroenvironmentálně-klimatické opatření.

Ekologické zemědělství

Článek 29 nařízení (EU) č. 1305/2013: Ekologické zemědělství.

Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

Článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013: Dobré životní podmínky zvířat.

Investice do hmotného majetku

Článek 17 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do hmotného majetku.

Předcházení poškozování potenciálu zemědělské výroby, které je způsobeno přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, a obnova tohoto potenciálu

Článek 18 nařízení (EU) č. 1305/2013: Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření.

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Článek 19 nařízení (EU) č. 1305/2013: Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti.

Investice do rozvoje lesních oblastí a životaschopnosti lesů

Článek 21 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů.

Zalesňování a zakládání lesů

Článek 22 nařízení (EU) č. 1305/2013: Zalesňování a zakládání lesů.

Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

Článek 23 nařízení (EU) č. 1305/2013: Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

Předcházení poškozování lesů a obnova lesů

Článek 24 nařízení (EU) č. 1305/2013: Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

Investice do zvyšování odolnosti a environmentální hodnoty lesů

Článek 25 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh

Článek 26 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

Článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013: Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

Článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013: Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

Řízení rizika

Článek 36 nařízení (EU) č. 1305/2013: Řízení rizik

VII. POSTUPY HOSPODAŘENÍ S PŮDOU A HNOJIVY UPLATŇOVANÉ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Metody orby na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Konvenční zpracování půdy

Orná půda ošetřená konvenčním zpracováním půdy, kterým se rozumí obrácení zeminy, obvykle pomocí radličného pluhu nebo diskového pluhu jako první fáze orby, následovaná druhou fází s diskovými branami.

Ochranné zpracování půdy

Orná půda ošetřená ochranným zpracováním půdy (mělká orba), kterým se rozumí postup zpracování půdy nebo systém postupů zpracování půdy, při němž zůstávají na povrchu půdy rostlinné zbytky (nejméně 30 %) kvůli omezení eroze a zachování vlhkosti, obvykle bez obrácení zeminy.

Bezorebné zpracování půdy (s výjimkou orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázené víceletými rostlinami)

Orná půda, na které není mezi sklizní a výsevem prováděno žádné zpracování.

Krytí půdy na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Způsob zakrytí orné půdy rostlinami nebo zbytky nebo její ponechání bez zakrytí v zimě.

Běžné ozimy

Orná půda, na kterou se na podzim vysévají plodiny rostoucí během zimy (běžné ozimy, například ozimá pšenice), které se obvyklým způsobem sklízejí nebo používají pro pasení.

Krycí plodiny nebo meziplodiny

Orná půda, na kterou se vysévají rostliny výslovně za účelem omezení ztráty půdy, živin a přípravků na ochranu rostlin v zimě nebo v jiných obdobích, kdy by půda byla jinak holá a náchylná ke ztrátám. Ekonomický zájem na těchto plodinách je nízký a hlavním cílem je ochrana půdy a zachování živin.

Na jaře se obvykle před výsevem další plodiny zaorávají a nesklízejí se, ani se nespásají.

Rostlinné zbytky

Orná půda pokrytá v zimě rostlinnými zbytky a strništěm z předchozí pěstitelské sezóny. Nejsou zahrnuty krycí plodiny nebo meziplodiny.

Holá půda

Orná půda, na které je na podzim prováděna orba nebo jiné ošetření a která není oseta ani zakryta rostlinnými zbytky v zimě a zůstává do předosevních nebo osevních agrotechnických prací následujícího jara holá.

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty osázená víceletými rostlinami, které nejsou v referenčním roce ani zasety ani pěstovány.

Střídání plodin na orné půdě

Podíl orné půdy zapojené do střídání plodin

Orná půda je součástí plánovaného střídání plodin.

Plocha využívaná v ekologickém zájmu – celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků

Půda, u níž vedoucí zemědělského podniku zajišťuje, že jde o plochy využívané v ekologickém zájmu podle článku 46 nařízení (EU) č. 1307/2013. Celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků.

Údaj, který poskytnou pouze zemědělské podniky, jejichž orná půda má rozlohu přesahující 15 hektarů.

Technologie aplikace statkových hnojiv

Podíl statkových hnojiv zemědělského podniku (vyprodukovaných a dovozených s odečtením vyvezených), která jsou různými dostupnými technikami aplikována na zemědělské půdě.

Plošný rozstřik

Hnojiva jsou aplikována na povrchu půdy nebo plodin bez použití technik pásové aplikace nebo injektáže.

Bez zapravování

Procentní podíl celkového možností hnojiva aplikovaného, aniž by došlo k zapravování. Do této položky se hnojivo zahrnuje, pokud není zapraveno do 24 hodin po rozstřiku.

Zapravování do 4 hodin

Procento celkového množství statkového hnojiva, které bylo mechanicky zapraveno do půdy do čtyř hodin po aplikaci.

Zapravování po 4 hodinách

Procento celkového množství statkového hnojiva, které bylo mechanicky zapraveno do půdy více než čtyři hodiny po aplikaci. Pokud statkové hnojivo nebylo zapraveno do 24 hodin po rozstřiku, je z této položky vyňato a zahrnuto do položky Bez zapravování.

Pásová aplikace

Močůvka nebo kejda se aplikuje v paralelních pásech, mezi nimiž se statkové hnojivo neaplikuje, s použitím stroje (pásového aplikátoru močůvky) připojeného za cisternu nebo traktor tak, aby docházelo k rozstřikování tekuté močůvky nebo kejdy nad zemí.

Vlečené hadice

Typ pásového aplikátoru sestávající z několika hadic zavěšených na ráhnu, avšak nikoliv s použitím zařízení určených k oddělování plodin nebo stébel trávy.

Vlečené botky

Typ pásového aplikátoru sestávající z několika zařízení ve tvaru patky či botky zavěšených na ráhnu určených k oddělování plodin nebo listů trávy, tak aby se hnojivo v pásech dostalo na povrch půdy, aniž by došlo ke kontaminaci plodin nebo trávy.

Injektáž

Aplikace močůvky či kejdy pomocí štěrbin vyhloubených do půdy o různé hloubce podle typu vstřikovacího zařízení.

Mělká injektáž/otevřená štěrbina

Štěrbiny jsou mělké, obvykle zhruba 50 mm hluboké. Po aplikaci se nechávají otevřené.

Hluboká injektáž/uzavřená štěrbina

Štěrbiny jsou hlubší, obvykle zhruba 150 mm hluboké. Po aplikaci se uzavírají.

Dovoz statkového hnojiva do podniku/vývoz statkového hnojiva z podniku

Celkové vyprodukované množství statkových hnojiv vyvezených z podniku

Množství hnojiva odvezeného ze zemědělského podniku.

Statkové hnojivo dovezené do podniku

Množství statkového hnojiva dovezeného do podniku, ať za úhradu nebo zadarmo, k použití v zemědělství.“

(1) Základní definice zemědělského podniku a velké dobytčí jednotky jsou stanoveny v článku 2 nařízení (ES) č. 1166/2008.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ze dne 17. ledna 2011, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 13, 18.1.2011, s. 3).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

14.8.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 215/42

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1394

ze dne 13. srpna 2015,

kterým se mění nařízení (EU) č. 470/2014, ve znění nařízení (EU) 2015/588, o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě nového absorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Původní opatření

(1)

V současné době jsou platnými opatřeními (dále jen „původní opatření“) sazby konečného antidumpingového cla uložené prováděcím nařízením Komise (EU) č. 470/2014 (2) v rozmezí od 0,4 % do 36,1 %. Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2015/588 (3) byl změněn čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení. Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 471/2014 (4) Komise rovněž uložila sazby vyrovnávacího cla v rozmezí od 3,2 % do 17,1 %.

2. Žádost o nové absorpční šetření

(2)	Dne 12. listopadu 2014 byla podána žádost o nové absorpční šetření původních antidumpingových opatření podle článku 12 základního nařízení. Žádost podalo sdružení EU ProSun Glass (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby solárního skla v Unii.

(3)

Žadatel předložil dostatek informací, které prokazují, že po období původního šetření a před uložením původních opatření i po něm se vývozní ceny snížily. To údajně vyústilo ve zvýšení dumpingového rozpětí, které mařilo zamýšlené nápravné účinky původních opatření. Žadatel dále poskytl důkazy o tom, že solární sklo bylo i nadále dováženo na trh Unie ve významných objemech.

(4)	Oznámením ze dne 19. prosince 2014 zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie informovala Komise o zahájení nového absorpčního šetření antidumpingových opatření použitelných na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (5) podle článku 12 základního nařízení.

3. Strany dotčené novým šetřením

(5)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise zvlášť informovala o zahájení šetření žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a orgány v ČLR a vyzvala je k účasti.

(6)	Účastníci šetření měli příležitost vyjádřit se k opětovnému zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Po poskytnutí informací jedna strana požádala o takové slyšení před Komisí a mohla dne 23. června 2015 předložit své stanovisko.

4. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(7)	V oznámení o opětovném zahájení šetření Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek účastníků šetření v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o opětovném zahájení šetření. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(9)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět čínských vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců, kteří představují přibližně 70 % celkového čínského vývozu do Unie během současného šetření. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze dvou skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Obě vybrané skupiny společností představují více než 60 % celkového čínského vývozu do Unie a 94 % vývozu společností, které spolupracovaly v tomto šetření.

(10)

Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise proto rozhodla zachovat navrhovaný vzorek sestávající ze dvou skupin společností a všechny zúčastněné strany byly v tomto smyslu informovány o konečném výběru vzorku.

(11)

Vzorek vyvážejících výrobců solárního skla tedy zahrnuje tyto podniky:

—	Flat Solar Glass Group Co., Ltd (dále jen „skupina Flat Glass Group“),

—	Xinyi PV Products (Anhui) Holdings (dále jen „skupina Xinyi“)

5. Odpovědi na dotazník

(12)	Komise zaslala dotazníky oběma vybraným čínským skupinám vyvážejících výrobců, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a rovněž uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o opětovném zahájení šetření.

(13)	Odpovědi na dotazník zaslali dva čínští vyvážející výrobci a tři nezávislí dovozci/uživatelé v Unii.

6. Inspekce na místě

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro účely tohoto nového šetření za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

—	skupina Flat Glass, Jiaxing, Če-ťiang, ČLR

—	skupina Xinyi, Wu-chu, An-chuej, ČLR

7. Poskytnutí informací

(15)

Všem účastníkům šetření byl zaslán informační dokument, který obsahoval základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise navrhla změnit konečné antidumpingové clo na solární sklo pocházející z Čínské lidové republiky. Všem účastníkům byla sdělena lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(16)	Stanoviska předložená účastníky šetření byla zvážena a případně vzata v úvahu.

8. Období šetření

(17)

Období absorpčního šetření v rámci tohoto nového šetření trvalo od 1. prosince 2013 do 30. listopadu 2014. Vývozní ceny během období absorpčního šetření byly srovnány s cenami v průběhu období původního šetření, které skončilo uložením původních opatření a které se týkalo období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 (dále jen „období původního šetření“).

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(18)

Výrobek, který je předmětem tohoto šetření, je stejný jako v původním šetření a je vymezen jako solární sklo složené z tvrzeného plochého sodnovápenatého skla s obsahem železa menším než 300 ppm, solární propustností větší než 88 % (měřeno podle AM1.5 300–2 500 nm), protitepelnou odolností až do 250 °C (měřeno dle EN 12150), odolností proti teplotním šokům z Δ 150 K (měřeno podle normy EN 12150) a minimální mechanickou pevností 90 N/mm2 nebo vyšší (měřeno podle normy EN 1288-3) pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) a spadající pod kód KN ex 7007 19 80.

(19)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Turecku, které posloužilo jako srovnatelná země v původním šetření, a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. ZJIŠTĚNÍ

(20)

Cílem nového absorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení je stanovit, zda došlo k poklesu vývozních cen solárního skla pocházejícího z ČLR a zda neexistuje dostatečný pohyb cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen v Unii po uložení původních opatření. Pokud by se dospělo k závěru, že došlo k absorpci (utlumení účinku opatření), mělo by se vypočítat nové dumpingové rozpětí.

1. Pokles vývozních cen

(21)	V průběhu období absorpčního šetření byl dotyčný výrobek vyvážen přímo odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení.

(22)	Komise porovnala u obou skupin ve vzorku ceny typů výrobku prodávaných v období absorpčního šetření se stejnými typy výrobku prodávanými v období původního šetření a pro obě skupiny vypočítala váženou průměrnou úroveň absorpce.

(23)

Během původního šetření vyvážely společnosti zařazené do vzorku solární sklo většinou spolu s malým množstvím skla s povlakem. Během původního šetření činil průměrný rozdíl v prodejních cenách mezi sklem bez povlaku a s povlakem přibližně 20 %. Od té doby však odvětví solárních panelů na celém světě přechází ze skla bez povlaku na sklo s povlakem, neboť to má větší účinnost. Dnes se již sklo s povlakem stalo standardem a sklo bez povlaku se používá hlavně pro instalace v prostředí s nepříznivými a obtížnými povětrnostními podmínkami. Tento vývoj se projevuje rovněž ve vývozním chování vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jejichž vývoz se diametrálně změnil ze solárního skla bez povlaku na solární sklo s povlakem.

(24)	Ze srovnání vývozních cen v období šetření s cenami v období absorpčního šetření vyplývá, že ceny za dotčený výrobek vyvážený v období absorpčního šetření klesly u skupiny Flat v průměru o 17,6 % a u skupiny Xinyi o 30,4 %. Absorpci lze tedy stanovit pro obě skupiny společností.

(25)	V souladu s čl. 12 odst. 2 základního nařízení byla dovozcům, uživatelům a vývozcům poskytnuta příležitost předložit důkazy za účelem odůvodnění snížení vývozních cen a nezvýšení cen při dalším prodeji v Unii po uložení opatření z jiných důvodů než z důvodu absorpce antidumpingového cla.

(26)

Jeden vyvážející výrobce uvedl – a stejné tvrzení zopakoval po poskytnutí informací, že pokles vývozních cen nenastal kvůli absorpci, nýbrž z důvodu účinnějších výrobních metod, úspor z rozsahu a konkurenčnějšího prostředí pro dotčený výrobek. V důsledku toho výrobní náklady jakož i vývozní ceny klesly.

(27)

Toto tvrzení Komise odmítla. Toto tvrzení se týká výrobních nákladů a může se k němu přihlédnout v souvislosti s přezkoumáním běžné hodnoty. Podle ustanovení čl. 12 odst. 5 základního nařízení se však údajné změny v běžné hodnotě mohou brát v úvahu pouze tehdy, jsou-li Komisi dostupné kompletní informace o revidovaných běžných hodnotách. V tomto případě tomu tak nebylo, protože žádná skupina společností zařazených do vzorku nepožádala o přezkoumání běžné hodnoty, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 5 základního nařízení a jak je uvedeno v bodě 5.1.1 písm. a) oznámení o opětovném zahájení šetření. Výrobní náklady v průběhu období absorpčního šetření tedy nebyly ověřeny a rozsah šetření je nadále omezen na prošetření vývozních cen. Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení jakýmkoli tvrzením, jež se týká údajné změny výrobních nákladů nebo běžné hodnoty, je možné se zabývat pouze v rámci prozatímního přezkumu.

(28)

Po zveřejnění informací jeden vyvážející výrobce uvedl, že jeho vývozní ceny neklesly nebo přinejmenším ne ve stejné míře jako vývozní ceny společností zařazených do vzorku. Dále tvrdil, že zdánlivý pokles vývozních cen dvou čínských vývozců zařazených do vzorku a přepočet jejich dumpingového rozpětí a rozpětí újmy nemohly tvořit základ pro přehodnocení jeho nového individuálního antidumpingového cla. Požadoval proto individuální šetření podle čl. 12 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(29)

Toto tvrzení Komise odmítla. Tento vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a neposkytl nezbytné informace ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření. Podle čl. 12 odst. 4 základního nařízení musí nové šetření proběhnout urychleně a obvykle se ukončí do šesti měsíců po zahájení nového šetření. Nová šetření se v každém případě ukončí do devíti měsíců od zahájení. Individuální posouzení, o které bylo zažádáno až v pozdějším stadiu řízení po zveřejnění informací, by tudíž zabránilo včasnému ukončení šetření.

(30)

Jeden dovozce/uživatel tvrdil, že výrobní odvětví solárního skla EU bylo nedostatečně zásobeno zejména vysoce kvalitním solárním sklem a nemohlo uspokojit poptávku výrobního odvětví solárních modulů EU, a proto se postavil proti uvalení dodatečných opatření. Dále tvrdil, že dodatečná antidumpingová opatření povedou k přesunu výroby solárních modulů mimo EU.

(31)

Obě tvrzení Komise odmítla. Zaprvé, tato tvrzení by spadala pod test zájmu Unie, který není předmětem nového absorpčního šetření. Zadruhé, podle jeho odpovědi na dotazník se uživateli podařilo zajistit 100 % svých potřeb solárního skla v období antiabsorpčního šetření z EU a od výrobců solárního skla v třetích zemích. Toto tvrzení tedy nebylo dostatečně doloženo. Totéž platí pro tvrzení, že uložení dodatečných opatření by nutilo výrobce solárních modulů EU zadávat jejich výrobu mimo EU. Tento scénář se jeví jako nepravděpodobný. Jak bylo zjištěno v původním šetření, podíl solárního skla na výrobních nákladech solárního modulu je omezený a činí 6–8 %. Zpřísnění opatření bude proto mít pouze omezený dopad na celkové náklady solárních modulů v rozsahu 2–3 %.

2. Dumping

(32)	Poté, co byla u obou skupin společností zjištěna absorpce, byla nově vypočtena dumpingová rozpětí.

2.1. Vývozní ceny

(33)	Veškerý prodej vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byl uskutečněn odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly tedy vývozní ceny založeny na cenách dotčeného výrobku skutečně zaplacených nebo splatných.

2.2. Srovnání

(34)

Komise srovnala běžnou hodnotu stanovenou v původním šetření a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vývozci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.

(35)	Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(36)	Na tomto základě byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, námořní dopravu a pojištění, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, vývozní cla a provize ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

2.3. Dumpingové rozpětí

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku zjištěno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty každého typu obdobného výrobku stanovené v Turecku během období původního šetření s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, kterou si účtovala každá společnost během období absorpčního šetření. Dumpingové rozpětí bylo vyjádřeno jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(38)	V důsledku toho se dumpingové rozpětí skupiny Xinyi zvýšilo z 83,1 % v období původního šetření na 122,2 % v období absorpčního šetření a dumpingové rozpětí skupiny Flat se zvýšilo ve stejných obdobích z 90,1 % na 122,4 %.

3. Úroveň pro odstranění újmy

(39)	V souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení a protože původní opatření vycházela z úrovně potřebné pro odstranění újmy, byla rozpětí újmy znovu přepočítána.

(40)

Úroveň potřebná pro odstranění újmy byla určena na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s újmu nepůsobící váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období původního šetření. Případný rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(41)

Po poskytnutí informací jeden vyvážející výrobce zpochybnil přesnost metody, kterou Komise použila. Pro ilustraci se uvádí jeho tvrzení, že i kdyby vývozní ceny zůstaly v období absorpčního šetření beze změny, ve srovnání s cenami během původního šetření by se úroveň potřebná pro odstranění újmy zvýšila.

(42)	Toto tvrzení Komise odmítla. Vyvážející výrobce potvrdil, že jeho vývozní ceny během období absorpčního šetření poklesly. Díky tomu mohla být zjištěna absorpce a v důsledku toho bylo třeba přepočítat dumpingové rozpětí a rozpětí újmy.

(43)	Na tomto základě vzrostlo rozpětí újmy pro skupinu Xinyi z 39,3 % na 107,0 %, a pro skupinu Flat ze 42,1 % na 112,5 %.

D. ZÁVĚR

(44)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku absorbovali platné antidumpingové clo. Proto by antidumpingová opatření na dovoz solárního skla pocházejícího z ČLR měla být změněna v souladu s čl. 12 odst. 3 základního nařízení.

Nová úroveň opatření

(45)

V souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení Komise nejprve porovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena na úrovni rozpětí újmy. V souladu s poslední větou čl. 12 odst. 3 základního nařízení však nesmí výše nového antidumpingového cla, které má být uloženo, převýšit dvojnásobek původně uložené výše cla.

(46)	Vzhledem k tomu, že antisubvenční šetření zůstává současným šetřením nedotčeno, za účelem stanovení nového antidumpingového cla je třeba odečíst vyrovnávací clo.

(47)	V důsledku toho činí nové antidumpingové clo pro skupinu Flat 71,4 % (tj. dvojnásobek stávajícího platného rozpětí újmy ve výši 42,1 % minus 12,8 % vyrovnávacího cla) a pro skupinu Xinyi činí 75,4 % (tj. dvojnásobek stávajícího platného rozpětí újmy ve výši 39,3 % minus 3,2 % vyrovnávací clo).

(48)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce vyvážejících výrobců z ČLR bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď zařazeny do vzorku, nebo během šetření spolupracovaly. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které v rámci šetření nespolupracovaly, s výjimkou společností, které spolupracovaly v původním šetření a vztahuje se na ně individuální clo. Jejich nové antidumpingové clo činí dvojnásobek jejich současného rozpětí újmy, od něhož bylo odečteno použitelné vyrovnávací clo.

(49)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku uvedené v následující tabulce bylo vypočteno dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jako vážený průměr společností zařazených do vzorku. Pro účely stanovení nového antidumpingového cla byla stanovena horní hranice na úrovni dvojnásobku současného použitelného rozpětí újmy, od něhož se odečetlo vyrovnávací clo.

(50)	Jeden nespolupracující vyvážející výrobce, který spolupracoval v původním šetření, uvedl, že neexistuje dostatečný právní základ pro zvýšení jeho stávajícího antidumpingového cla či alternativně dostatečný právní základ pro uložení tak vysokého zvýšení antidumpingového cla, jak navrhuje Komise.

(51)

Toto tvrzení Komise odmítla. Právním základem změny platných opatření je čl. 12 odst. 3 základního nařízení, podle něhož výše antidumpingového cla nesmí převýšit dvojnásobek původně uložené výše cla. Tento výrobce v tomto šetření nespolupracoval a mělo by se tedy na něj vztahovat zbytkové clo. Jak je uvedeno výše v 48. bodě odůvodnění, podle čl. 12 odst. 3 základního nařízení se však nové antidumpingové clo stanoví na úrovni dvojnásobku v současnosti platného rozpětí újmy, od něhož bylo odečteno použitelné vyrovnávací clo.

(52)

Revidovaná sazba použitelného antidumpingového cla na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství, před proclením, činí:

Společnost	Nové dumpingové rozpětí	Nové rozpětí újmy	Horní hranice podle čl. 12 odst. 3 základního nařízení (viz 45. bod odůvodnění)	Vyrovnávací clo (beze změn)	Revidované konečné antidumpingové clo
Zhejiang Jiafu Glass Co., Ltd; Flat Solar Glass Group Co., Ltd; Shanghai Flat Glass Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	84,2 %	12,8 %	71,4 %
Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd	122,2 %	107,0 %	78,6 %	3,2 %	75,4 %
Zhejiang Hehe Photovoltaic Glass Technology Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	52,4 %	17,1 %	35,3 %
Henan Yuhua New Material Co., Ltd („Henan Yuhua“).	122,4 %	112,5 %	34,2 %	16,7 %	17,5 %
Wuxi Haida Safety Glass Co., Ltd	122,4 %	112,0 %	73 %	12,4 %	60,6 %
Avic Sanxin Sol-Glass Co. Ltd and Avic (Hainan) Special Glass Material Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	73 %	12,4 %	60,6 %
Dongguan CSG Solar Glass Co., Ltd	122,4 %	112,0 %	73 %	12,4 %	60,6 %
Novatech Glass Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	73 %	12,4 %	60,6 %
Pilkington Solar Taicang, Limited	122,4 %	112,0 %	73 %	12,4 %	60,6 %
Henan Ancai Hi-Tech Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	73 %	17,1 %	55,9 %
Henan Succeed Photovoltaic Materials Corporation	122,4 %	112,5 %	73 %	17,1 %	55,9 %
Zibo Jinxing Glass Co., Ltd	122,4 %	112,5 %	73 %	17,1 %	55,9 %
Všechny ostatní společnosti	122,4 %	112,5 %	84,2 %	17,1 %	67,1 %

(53)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ustanovení čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 470/2014 ve znění prováděcího nařízení (EU) 2015/588 se nahrazuje tímto:

„2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost	Konečné antidumpingové clo	Doplňkový kód TARIC
Zhejiang Jiafu Glass Co., Ltd; Flat Solar Glass Group Co., Ltd; Shanghai Flat Glass Co., Ltd	71,4 %	B945
Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd	75,4 %	B943
Zhejiang Hehe Photovoltaic Glass Technology Co., Ltd	35,3 %	B944
Henan Yuhua New Material Co., Ltd	17,5 %	B946
Henan Ancai Hi-Tech Co., Ltd	55,9 %	B947
Henan Succeed Photovoltaic Materials Corporation	55,9 %	B948

Avic Sanxin Sol-Glass Co. Ltd and Avic (Hainan) Special Glass Material Co., Ltd	60,6 %	B949
Wuxi Haida Safety Glass Co., Ltd	60,6 %	B950
Dongguan CSG Solar Glass Co., Ltd	60,6 %	B951
Pilkington Solar Taicang, Limited	60,6 %	B952
Zibo Jinxing Glass Co., Ltd	55,9 %	B953
Novatech Glass Co., Ltd	60,6 %	B954
Všechny ostatní společnosti	67,1 %	B999“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 13. srpna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 470/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/588 ze dne 14. dubna 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 470/2014 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 98, 15.4.2015, s. 6).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 471/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 23).

(5) Úř. věst. C 457, 19.12.2014, s. 9.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 215

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 14. srpna 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1389 ze dne 7. května 2015, o podpisu, jménem Unie a jejích členských států, a prozatímním provádění Protokolu, kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Moldavskou republikou s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii	1
		Protokol kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Moldavskou republikou s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1390 ze dne 13. srpna 2015, kterým se po dvě stě třicáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá	6
	*	Nařízení Komise (EU) 2015/1391 ze dne 13. srpna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů ( 1 )	11
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1392 ze dne 13. srpna 2015, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje základní látka fruktóza a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 1 )	34
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1393 ze dne 13. srpna 2015, kterým se schvaluje změna ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Καλαμάτα (Kalamata) (CHOP))	38
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1394 ze dne 13. srpna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 470/2014, ve znění nařízení (EU) 2015/588, o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě nového absorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009	42
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1395 ze dne 13. srpna 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	50

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	144,2
	MK	51,2
	ZZ	97,7
0709 93 10	TR	116,3
0709 93 10	ZZ	116,3
0805 50 10	AR	134,3
	BO	146,4
	CL	160,0
	UY	119,5
	ZA	147,5
	ZZ	141,5
0806 10 10	EG	224,6
	IL	390,7
	MA	158,2
	TR	154,6
	US	342,9
	ZZ	254,2
0808 10 80	AR	108,9
	BR	94,3
	CL	136,5
	NZ	136,2
	US	147,0
	ZA	130,9
	ZZ	125,6
0808 30 90	AR	132,0
	CL	140,7
	MK	62,9
	NZ	146,7
	TR	139,3
	ZA	120,2
	ZZ	123,6
0809 30 10, 0809 30 90	MK	76,3
	TR	136,1
	ZZ	106,2
0809 40 05	BA	47,1
	IL	141,4
	MK	39,3
	XS	57,7
	ZZ	71,4