31.7.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 203/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1316

ze dne 30. července 2015,

kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o minimální referenční velikost pro zachování zdrojů v případě mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (1), a zejména na čl. 45 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) musí společná rybářská politika zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

(2)	V čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 850/98 je stanoveno, že vyžaduje-li ochrana populací mořských živočichů neprodlený zásah, může Komise, dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, učinit všechna nezbytná opatření.

(3)

Podle vědeckého doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) je mořčák evropský v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (divizích ICES IVb a IVc a VIIa až VIId–h) postižen velmi rychlým úbytkem biomasy z důvodu snižující se míry regenerace a zvýšené míry úmrtnosti způsobené rybolovem. Mořčák evropský je druh, který pomalu roste a pozdě dospívá. Biomasa reprodukující se populace se blíží k historicky vůbec nejnižší zaznamenané úrovni. Současná míra úmrtnosti způsobená rybolovem je téměř čtyřikrát vyšší, než je pro populaci udržitelné. ICES proto doporučil zavést opatření, která by ve výše uvedených oblastech podstatně snížila míru úmrtnosti způsobené rybolovem v celém rozsahu této populace.

(4)

Komise přijala na základě článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013 prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/111 (3), které stanoví naléhavá opatření ke snížení míry úmrtnosti způsobené plavidly pro pelagický rybolov, která cíleně loví v oblastech tření mořčáka evropského. Nařízení Rady (EU) č. 2015/523 (4) zavedlo restriktivní limit pro snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem prováděným rekreačními rybáři. Vědecké doporučení uvádí, že pro snižování úmrtnosti způsobené rybolovem by byla účinnější kombinace omezení úlovků a zvýšení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(5)	Nařízení (ES) č. 850/98 stanoví minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských živočichů.

(6)

ICES vymezilo čtyři oblasti, v nichž žijí populace mořčáka evropského: Keltské moře, Lamanšský průliv, Irské moře a jižní část Severního moře (divize ICES IVb, IVc, VIIa a VIId až VIIh), Biskajský záliv a Iberské vody Atlantského oceánu (divize ICES VIIIa a VIIIb), Iberské vody Atlantského oceánu (divize ICES VIIIc a IXa) a Keltské moře a oblast západně od Skotska (divize ICES VIa, VIIb a VIIj).

(7)	Současná minimální velikost stanovená v příloze XII nařízení (ES) č. 850/98 pro mořčáka evropského je 36 cm.

(8)

Nicméně podle informací od ICES se ukazuje, že v případě populace mořčáka evropského žijícího v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (divize ICES IVb, IVc, VIIa a VIId až VIIh) dosahují samice mořčáka evropského pohlavní zralosti při velikosti 42 cm. Statistiky odlovu potvrzují, že rybolov a vykládka mořčáků evropských o velikosti pod 42 cm odstraňuje z populace mořčáka evropského samice v době, kdy dosud nepřispěly k reprodukci populace. Povolení rybolovu a vykládky mořčáka evropského o velikosti menší než 42 cm tedy vážně narušuje reprodukční schopnost této populace, a významně tedy přispívá k celkové míře úmrtnosti způsobené rybolovem a vážně ohrožuje zachování populace mořčáka evropského. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro zachování populace mořčáka evropského v těchto divizích ICES je zachování samic v moři až do doby jejich reprodukce, je vhodné zvýšit v případě tohoto druhu minimální referenční velikost pro zachování zdrojů na 42 cm.

(9)	Vzhledem k tomu, že pohlavní zralost pravděpodobně závisí na teplotě, je navíc v souladu se zásadou předběžné opatrnosti vhodné rozšířit totéž omezení i na ostatní severní populace, tj. populace v Keltském moři a v oblasti západně od Skotska (divize ICES VIa, VIIb a VIIj).

(10)

Je proto naléhavé přijmout opatření, jimiž se zakáže rybolov a vykládka mořčáka evropského o velikosti pod 42 cm jako ochranné opatření pro nedospělé mořčáky evropské ve dvou oblastech, v nichž tyto populace žijí, jak bylo vymezeno ICES: Keltské moře, Lamanšský průliv, Irské moře a jižní část Severního moře (divize ICES IVb, IVc, VIIa a VIId až VIIh), a Keltské moře a oblasti západně od Skotska (divize ICES VIa, VIIb a VIIj). Další prodlení při poskytnutí ochrany nedospělým jedincům mořčáka evropského by výrazně zvýšilo riziko vážného ohrožení populace mořčáka evropského, dále by výrazně přispělo k míře jeho úmrtnosti způsobené rybolovem a k urychlení poklesu jeho biomasy.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od přílohy XII nařízení (ES) č. 850/98 je minimální velikost pro mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v regionu 2, který je vymezen v článku 2 uvedeného nařízení, 42 cm.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nabývá účinku dnem 1. září 2015.

Do konce roku 2017 Komise posoudí, zda jsou opatření zavedená tímto nařízením stále zapotřebí.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/111 ze dne 26. ledna 2015, kterým se zavádějí opatření ke zmírnění vážného ohrožení zachování populace mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 31).

(4) Nařízení Rady (EU) 2015/523 ze dne 25. března 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a (EU) 2015/104, pokud jde o některá rybolovná práva (Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 1).

31.7.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 203/11

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1317

ze dne 30. července 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	171,5
	MK	26,3
	ZZ	98,9
0707 00 05	TR	126,8
0707 00 05	ZZ	126,8
0709 93 10	TR	124,7
0709 93 10	ZZ	124,7
0805 50 10	AR	128,9
	BO	135,7
	UY	128,8
	ZA	128,6
	ZZ	130,5
0806 10 10	EG	255,9
	MA	228,9
	TN	185,1
	ZA	115,6
	ZZ	196,4
0808 10 80	AR	262,5
	BR	105,8
	CL	135,5
	NZ	131,5
	US	179,5
	UY	139,7
	ZA	134,3
	ZZ	155,5
0808 30 90	AR	222,6
	CL	139,3
	CN	89,6
	NZ	150,8
	ZA	136,7
	ZZ	147,8
0809 10 00	TR	226,5
0809 10 00	ZZ	226,5
0809 29 00	TR	236,2
	US	487,6
	ZZ	361,9
0809 30 10, 0809 30 90	MK	80,0
	TR	176,8
	ZZ	128,4
0809 40 05	BA	59,9
	IL	124,7
	XS	66,1
	ZZ	83,6

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

31.7.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 203/14

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1318

ze dne 29. července 2015,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, pokud jde o položky pro Estonsko a Lotyšsko

(oznámeno pod číslem C(2015) 5378)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. V příloze uvedeného rozhodnutí je uvedeno vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států s rozlišením podle úrovně rizika na základě epizootologické situace. Uvedený výčet zahrnuje některé oblasti Estonska, Itálie, Lotyšska, Litvy a Polska.

(2)

V červenci 2015 nahlásilo Estonsko jeden případ afrického moru prasat u prasat divokých a tři ohniska u prasat domácích v oblastech uvedených na seznamu v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. K případu výskytu u prasat divokých došlo v oblasti uvedené v části I zmíněné přílohy, zatímco ke třem ohniskům u prasat domácích došlo v oblastech uvedených v části II téže přílohy.

(3)	V červenci 2015 nahlásilo Lotyšsko případy afrického moru prasat u prasat divokých v oblastech uvedených na seznamu v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. K těmto případům výskytu došlo v oblastech uvedených v částech II a III, jež se nacházejí v blízkosti oblastí ze seznamu v části I.

(4)

Při posuzování rizik vyplývajících z veterinární situace v případě afrického moru prasat v Estonsku a Lotyšsku by měl být brán v potaz vývoj současné epizootologické situace v Unii, pokud jde o tuto nákazu. Aby bylo možné zaměřit veterinární opatření pro tlumení a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením pro tlumení stanovený v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU tak, aby odrážel současnou veterinární situaci, pokud jde o uvedenou nákazu v dotčených členských státech.

(5)	Prováděcí rozhodnutí 2014/709/EU by proto mělo být změněno, pokud jde o oblasti v Estonsku uvedené v částech I, II a III a oblasti v Lotyšsku uvedené v částech I a II přílohy.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. července 2015.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Jõgeva linn,

—	Kallaste linn,

—	Kunda linn,

—	Mustvee linn,

—	Rakvere linn,

—	Tartu linn,

—	Harju maakond,

—	Alatskivi vald,

—

Are vald,

—	Elva vald,

—	Haaslava vald,

—	Halinga vald,

—	Haljala vald,

—	Järvakandi vald,

—	Jõgeva vald,

—	Juuru vald,

—	Kadrina vald,

—	Kaiu vald,

—	Kambja vald,

—	Kasepää vald,

—	Kehtna vald,

—	Kohila vald,

—	Laekvere vald,

—	Luunja vald,

—	Mäksa vald,

—	Märjamaa vald,

—	Meeksi vald,

—

Nõo vald,

—	Paikuse vald,

—	Pajusi vald,

—	Pala vald,

—	Palamuse vald,

—	Peipsiääre vald,

—	Piirissaare vald,

—	Rägavere vald,

—	Raikküla vald,

—	Rakvere vald,

—	Rapla vald,

—	Saare vald,

—	Sauga vald,

—	Sindi vald,

—	Sõmeru vald,

—	Surju vald,

—	Tabivere vald,

—	Tahkuranna vald,

—	Tapa vald,

—	Tartu vald,

—	Tootsi vald,

—	Tori vald,

—	Torma vald,

—	Ülenurme vald,

—	Vara vald,

—	Vigala vald,

—	Vihula vald,

—	Vinni vald,

—	Viru-Nigula vald,

—	Võnnu vald.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	v Alūksnes novads: pagasti Ilzenes, Zeltiņu, Kalncempju, Annas, Malienas, Jaunannas, Mālupes a Liepnas,

—	v Apes novads: Virešu pagasts,

—	v Krimuldas novads: Krimuldas pagasts,

—	v Priekuļu novads: pagasti Priekuļu a Veselavas,

—	v Smiltenes novads: pagasti Brantu, Launkalnes, Variņu a Palsmanes,

—	ve Vecpiebalgas novads: Dzērbenes pagasts,

—	Aizkraukles novads,

—	Amatas novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Cēsu novads,

—	Gulbenes novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Mālpils novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Raunas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Salas novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	v Jurbarkas rajono savivaldybė: Raudonės seniūnija, Veliuonos seniūnija, Seredžiaus seniūnija a Juodaičių seniūnija,

—	v Pakruojis rajono savivaldybė: Klovainių seniūnija, Rozalimo seniūnija a Pakruojo seniūnija,

—	v Panevežys rajono savivaldybė: Krekenavos seniūnija, Upytės seniūnija, Naujamiesčio seniūnija a Smilgių seniūnija,

—	v Raseiniai rajono savivaldybė: Ariogalos seniūnija, Ariogalos miestas, Betygalos seniūnija, Pagojukų seniūnija a Šiluvos seniūnija,

—	v Šakiai rajono savivaldybė: Plokščių seniūnija, Kriūkų seniūnija, Lekėčių seniūnija, Lukšių seniūnija, Griškabūdžio seniūnija, Barzdų seniūnija, Žvirgždaičių seniūnija, Sintautų seniūnija, Kudirkos Naumiesčio seniūnija, Slavikų seniūnija a Šakių seniūnija,

—	Pasvalys rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškis rajono savivaldybė,

—	Radviliškis rajono savivaldybė,

—	Kalvarija savivaldybė,

—	Kazlų Rūda savivaldybė,

—	Marijampolė savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

v regionu województwo podlaskie:

—	gminy Augustów s městem Augustów, Nowinka, Sztabin a Bargłów Kościelny v územně-správní jednotce powiat augustowski,

—	gminy Choroszcz, Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Łapy, Poświętne, Zawady, Dobrzyniewo Duże a část gminy Zabłudów (jihozápadní část gminy vymezená silnicí č. 19 a následně silnicí č. 685) v územně-správní jednotce powiat białostocki,

—	gminy Czyże, Hajnówka s městem Hajnówka, Dubicze Cerkiewne, Kleszczele a Czeremcha v územně-správní jednotce powiat hajnowski,

—	gminy Grodzisk, Dziadkowice a Milejczyce v územně-správní jednotce powiat siemiatycki,

—	gminy Kobylin-Borzymy, Kulesze Kościelne, Sokoły, Wysokie Mazowieckie s městem Wysokie Mazowieckie, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo a Ciechanowiec v územně-správní jednotce powiat wysokomazowiecki,

—	gminy Krasnopol a Puńsk v územně-správní jednotce powiat sejneński,

—	gminy Rutka-Tartak, Szypliszki, Suwałki a Raczki v územně-správní jednotce powiat suwalski,

—	gmina Rutki v územně-správní jednotce powiat zambrowski,

—	gminy Suchowola a Korycin v územně-správní jednotce powiat sokólski,

—	powiat bielski,

—	powiat miasta Białystok,

—	powiat miasta Suwałki,

—	powiat moniecki.

ČÁST II

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Vändra linn,

—	Võru linn,

—	Viljandi linn,

—	IDA-Viru maakond,

—	Järva maakond,

—	Põlva maakond,

—	část Suure-Jaani vald nacházející se západně od silnice č. 49,

—

část Viiratsi vald nacházející se západně od území vymezeného západním úsekem silnice č. 92 až po křižovatku se silnicí č. 155, poté silnicí č. 155 až po křižovatku se silnicí č. 24156, poté silnicí č. 24156 až po řeku Verilaske a dále řekou Verilaske až k místu, kde dosáhne jižní hranice této oblasti,

—	Kõpu vald,

—	Pärsti vald,

—	Halliste vald,

—	Abja vald,

—	Karksi vald,

—	Häädemeeste vald,

—	Haanja vald,

—	Käru vald,

—	Lasva vald,

—	Meremäe vald,

—	Misso vald,

—	Rakke vald,

—	Saarde vald,

—	Tamsalu vald,

—	Väike-Maarja vald,

—	Vändra vald,

—	Vastseliina vald,

—	Võru vald.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	v Alūksnes novads: pagasti Veclaicenes, Jaunlaicenes, Ziemeru, Alsviķu, Mārkalnes, Jaunalūksnes a Pededzes,

—	v Apes novads: pagasti Gaujienas, Trapenes a Apes,

—	v Krimuldas novads: Lēdurgas pagasts,

—	v Priekuļu novads: pagasti Liepas a Mārsnēnu,

—	v Smiltenes novads: pagasti Blomes, Smiltenes, Bilskas a Grundzāles a Smiltenes pilsēta,

—	ve Vecpiebalgas novads: pagasti Kaives, Inešu, Vecpiebalgas a Taurenes,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ērgļu novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krustpils novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Madonas novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pļaviņu novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Jēkabpils republikas pilsēta,

—	Valmiera republikas pilsēta.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	v Anykščiai rajono savivaldybė: Andrioniškis seniūnija, Anykščiai seniūnija, Debeikiai seniūnija, Kavarskas seniūnija, Kurkliai seniūnija, Skiemonys seniūnija, Traupis seniūnija, Troškūnai seniūnija, Viešintos seniūnija a část Svėdasai seniūnija nacházející se jižně od silnice č. 118,

—	v Kupiškis rajono savivaldybė: Alizava seniūnija, Kupiškis seniūnija, Noriūnai seniūnija a Subačius seniūnija,

—	v Panevėžys rajono savivaldybė: Karsakiškio seniūnija, Miežiškių seniūnija, Paįstrio seniūnija, Panevėžio seniūnija, Ramygalos seniūnija, Raguvos seniūnija, Vadoklių seniūnija a Velžio seniūnija,

—	Alytus apskritis,

—	Kaunas miesto savivaldybė,

—	Panevėžys miesto savivaldybė,

—	Vilnius miesto savivaldybė,

—	Biržai rajono savivaldybė,

—	Jonava rajono savivaldybė,

—	Kaišiadorys rajono savivaldybė,

—	Kaunas rajono savivaldybė,

—	Kėdainiai rajono savivaldybe,

—	Prienai rajono savivaldybė,

—	Šalčininkai rajono savivaldybė,

—	Širvintos rajono savivaldybė,

—	Trakai rajono savivaldybė,

—	Ukmergė rajono savivaldybė,

—	Vilnius rajono savivaldybė,

—	Birštonas savivaldybė,

—	Elektrėnai savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

v regionu województwo podlaskie:

—	gminy Czarna Białostocka, Supraśl, Wasilków a část gminy Zabłudów (severovýchodní část gminy vymezená silnicí č. 19 a následně silnicí č. 685) v územně-správní jednotce powiat białostocki,

—	gminy Dąbrowa Białostocka, Janów, Nowy Dwór a Sidra v územně-správní jednotce powiat sokólski,

—	gminy Giby a Sejny s městem Sejny v územně-správní jednotce powiat sejneński,

—	gminy Lipsk a Płaska v územně-správní jednotce powiat augustowski,

—	gminy Narew, Narewka a Białowieża v územně-správní jednotce powiat hajnowski.

ČÁST III

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Põltsamaa linn,

—	Võhma linn,

—	Valga maakond,

—	část Suure-Jaani vald nacházející se východně od silnice č. 49,

—

část Viiratsi vald nacházející se východně od území vymezeného západním úsekem silnice č. 92 až po křižovatku se silnicí č. 155, poté silnicí č. 155 až po křižovatku se silnicí č. 24156, poté silnicí č. 24156 až po řeku Verilaske a dále řekou Verilaske až k místu, kde dosáhne jižní hranice této oblasti,

—	Kolga-Jaani vald,

—

Kõo vald,

—	Saarepeedi vald,

—	Paistu vald,

—	Tarvastu vald,

—	Antsla vald,

—	Konguta vald,

—	Laeva vald,

—	Mõniste vald,

—	Põltsamaa vald,

—	Puhja vald,

—	Puurmani vald,

—	Rannu vald,

—	Rõngu vald,

—	Rõuge vald,

—	Sõmerpalu vald,

—	Tähtvere vald,

—	Urvaste vald,

—	Varstu vald.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Aglonas novads,

—	Beverīinas novads,

—	Burtnieku novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Kārsavas novads,

—	Krāslavas novads,

—	Ludzas novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Preiļu novads,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rūjienas novads,

—	Strenču novads,

—	Valkas novads,

—	Vārkavas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads,

—	Daugavpils republikas pilsēta,

—	Rēzekne republikas pilsēta.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	v Anykščiai rajono savivaldybė: část Svėdasai seniūnija nacházející se severně od silnice č. 118,

—	v Kupiškis rajono savivaldybė: Šimonys seniūnija a Skapiškis seniūnija,

—	Ignalina rajono savivaldybė,

—	Moletai rajono savivaldybė,

—	Rokiškis rajono savivaldybė,

—	Švencionys rajono savivaldybė,

—	Utena rajono savivaldybė,

—	Zarasai rajono savivaldybė,

—	Visaginas savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

v regionu województwo podlaskie:

—	gminy Gródek a Michałowo v územně-správní jednotce powiat białostocki,

—	gminy Krynki, Kuźnica, Sokółka a Szudziałowo v územně-správní jednotce powiat sokólski.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

všechny oblasti Sardinie.“

31.7.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 203/25

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1319

ze dne 29. července 2015

o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků podtypu H7N7 v Německu

(oznámeno pod číslem C(2015) 5501)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza ptáků, včetně drůbeže. Infekce viry influenzy ptáků u domácí drůbeže způsobují dvě hlavní formy uvedené nákazy, které se rozlišují podle virulence. Nízkopatogenní forma obecně způsobuje pouze lehké symptomy, zatímco vysoce patogenní forma má za následek velmi vysokou úmrtnost u většiny druhů drůbeže. Uvedená nákaza může mít vážný dopad na ziskovost chovu drůbeže.

(2)	Influenza ptáků se vyskytuje převážně u ptáků, avšak za určitých okolností se infekce může objevit i u lidí, ačkoli riziko je obecně velmi nízké.

(3)

V případě ohniska influenzy ptáků hrozí, že by se původce nákazy mohl rozšířit do dalších hospodářství s chovem drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými ptáky nebo jejich produkty rozšířit z jednoho členského státu do dalších členských států nebo do třetích zemí.

(4)

Směrnice Rady 2005/94/ES (3) stanoví určitá preventivní opatření pro dozor nad influenzou ptáků a její včasné odhalení a minimální opatření pro tlumení, která mají být uplatněna v případě ohniska této nákazy u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. Uvedená směrnice stanoví vymezení ochranných pásem a pásem dozoru v případě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků.

(5)	Německo oznámilo Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H7N7 na svém území v jednom hospodářství, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, a přijalo okamžitě příslušná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru.

(6)	Komise uvedená opatření ve spolupráci s Německem prozkoumala a přesvědčila se, že hranice ochranných pásem a pásem dozoru, která vymezil příslušný orgán uvedeného členského státu, jsou v dostatečné vzdálenosti od vlastního hospodářství, kde bylo ohnisko potvrzeno.

(7)	Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Německem rychle definovat na úrovni Unie ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v Německu.

(8)	Proto by měla být v příloze tohoto rozhodnutí definována ochranná pásma a pásma dozoru v Německu, kde jsou uplatňována kontrolní opatření v oblasti zdraví zvířat stanovená směrnicí 2005/94/ES, jakož i doba trvání takto stanovené regionalizace.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Německo zajistí, aby ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice 2005/94/ES zahrnovala přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v částech A a B přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije do dne 31. prosince 2015.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 29. července 2015.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).

PŘÍLOHA

Část A

Ochranné pásmo podle článku 1:

Kód země ISO

Členský stát

Kód

(je-li k dispozici)

Název

Datum ukončení platnosti podle článku 29 směrnice 2005/94/ES

Německo

PSČ/kód ADNS

Oblast zahrnující:

EMSLAND 03454

V Dolním Sasku v okrese (Landkreis) Emsland tyto části:

Herzlake; počínaje na Wettruper Damm, Birkenweg, Pappelweg, Moorstraße, Am Esch, K 241, Hauptstraße, L 55, Schullenpool, Burgstraße, K 208, Unterm Bookhof, Kampweg, Andruper Weg, An der Drake, Beel, Südradde (Hase) až po kopec Essenbeel, poté po linii ve tvaru písmene L až k silnici B213, Zum Klingenberg, K 256, Alter Kirchweg, Im Dorfe (K 256), Oling až k řece Große Hase, hranice okresu podél Große Hase až k Hahnenmoorkanal, Hahenmoorkanal až k L 128, Siedlerstraße, Friesenstraße až k hranici okresu, hranice okresu až k Wettruper Damm.

19.8.2015

Část B

Pásmo dozoru podle článku 1:

Kód země ISO

Členský stát

Kód

(je-li k dispozici)

Název

Datum ukončení platnosti podle článku 31 směrnice 2005/94/ES

Německo

PSČ/kód ADNS

Oblast zahrnující:

EMSLAND 03454

V Dolním Sasku:

Okres (Landkreis) Cloppenburg:

Na severní straně hranice okresu podél Vinner Weg a Birkenweg do Löningen, pak dále podél Dr. Lübbers-Weg, Langenstraße, Hasestraße, Röpker Weg, Röpker Straße a Zur Moorburg až k hranici okresu, pak podél této hranice k výchozímu bodu na Vinner Weg.

Okres (Landkreis) Emsland:

Wettrup, počínaje Bahnhofstraße (jihovýchodním směrem), Im Felde, Bergerstraße, Haselünner Straße, K 317, Alte Haselünner Straße, Moorhook, Steppenberger Straße, Penninghuser Straße, Walldamm, K 233, Hestruper Mühlenbach, Lotter Beeke, „Feldweg“ až k Droper Straße, Lotter Beeke až k řece Hase, Hammer-Tannen-Straße, Industriestraße, Hammerstraße, Schwarzenbergweg, Meppener Straße, Im Fehn, Diekstraße, Sandstraße, Am Schullenriedengraben, Meppener Straße, B 402, Stadtmark, K 207, Am Sportplatz, Alter Kirchweg, K 207, Alte Schulstraße, Am Jugendheim, Zum Herthum, „Feldweg“ až k Middelradde, „Feldweg“ až k Buchenweg, Buchenweg, Berßener Straße, Mittelradde, Hüvener Straße, „Feldweg“ až k Oststraße, Oststraße, Ahmsener Straße, Lahner Straße, Alte Dorfstraße, Am Neuland, Zur Waldbühne, „Feldweg“ až k Vinner Straße, Vinner Straße, Up'n Sande, Riehen, Im Dorf, Am Sportplatz, Im England, Löninger Straße, hranice okresu až k Bahnhofstraße.

Okres (Landkreis) Osnabrück:

V obci Bippen:

Od jihozápadní hranice okresu podél L 60 Lingener Straße ve směru na Ohrtermersch, doprava na Zum Scherpenberg, doleva na Alte Schulstraße, doleva na Fangstraße, doleva na Bramhof, přes Bippener Straße L 73, Bergstraße, doprava na Kreuzweg, doleva na Lindlage, přechod do obce Berge.

V obci Berge:

Od Lindlage k Upberg, Tiefer Weg, Rübbelhauk, doprava na Kampstraße, doleva na Kirchweg, doprava na Asterfeldstraße, doleva na Am Eiskenberg, doprava na Fienenmoorweg, Zum weißen Pfahl, Antener Straße, přechod do obce Menslage.

V obci Menslage:

Od Antener Straße doleva na Reuterweg, Hahler Beeke, proti proudu podél Kleine Hase, doleva na Thündamm až k hranici okresu, pak podél této hranice zpět k výchozímu bodu.

28.8.2015

EMSLAND 03454

V Dolním Sasku v okrese (Landkreis) Emsland tyto části:

20.8. – 28.8.2015

31.7.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 203/31

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1321

ze dne 23. června 2010

o státní podpoře C 38/07 (ex NN 45/07), kterou poskytla Francie ve prospěch společnosti Arbel Fauvet Rail SA

(oznámeno pod číslem C(2010) 4112)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po vyzvání zúčastněných stran, aby předložily své připomínky v souladu s uvedenými články (2),

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Postup před Komisí

(1)	Komise byla cestou stížnosti informována o některých podpůrných opatřeních, jež Francie uplatnila ve prospěch společnosti Arbel Fauvet Rail SA (dále jen „AFR“). Francie poskytla doplňující informace dne 28. ledna 2006, 25. října 2006, 30. ledna 2007 a 6. června 2007.

(2)	Dopisem ze dne 12. září 2007 informovala Komise Francii o svém rozhodnutí zahájit proti této podpoře formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

(3)	Francie předložila připomínky ve svých sděleních ze dne 12. října 2007 a 18. a 19. prosince 2007.

(4)	Rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k projednávané podpoře.

(5)	Komise neobdržela žádné připomínky od zúčastněných stran.

(6)	Dne 2. dubna 2008 Komise přijala ve věci projednávaných opatření negativní rozhodnutí (4) s příkazem ke zpětnému získání vyplacených prostředků (dále jen „původní rozhodnutí ve věci AFR“).

(7)

Původní rozhodnutí ve věci AFR bylo napadeno dne 9. července 2008 regionem Nord-Pas-de-Calais (T-267/08) a dne 17. července 2008 Společenstvím aglomerace Douaisis (T-279/08). Žalobci mezi důvody pro zrušení rozhodnutí uváděli, že v rozhodnutí nebyl odůvodněn způsob výpočtu prvku podpory. Žalobci rovněž uváděli, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že AFR chybně považovala za podnik v obtížích.

1.2. Rozsudek ve věci Biria

(8)	Výpočet výše podpory v původním rozhodnutí ve věci AFR ze dne 2. dubna 2008 vycházel z metody, která byla zformulována ve starším rozhodnutí Komise ve věci C 38/2005 „skupina Biria“ (dále jen „rozhodnutí ve věci Biria“) (5).

(9)	V odvoláních (6) ze dne 5. dubna 2007 (T-102/07) a 16. dubna 2007 (T-120/07) napadl rozhodnutí ve věci Biria nejprve veřejný orgán, který podporu poskytl, a poté právní nástupce příjemců podpory. Dne 3. března 2010 (7) Tribunál rozhodnutí ve věci Biria zrušil.

(10)

Přestože Tribunál z velké části potvrdil argumentaci Komise, zrušil rozhodnutí kvůli chybějícímu odůvodnění u jednoho konkrétního bodu. Soudní dvůr měl za to, že nestačí, aby Komise ve svém odůvodnění výpočtu rizikových prémií při zjišťování prvku podpory v půjčce poskytnuté podniku v obtížích pouze odkázala na sdělení Komise z roku 1997 o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb (8) (dále jen „sdělení z roku 1997 o referenčních sazbách“)

1.3. Zpětvzetí

(11)	Původní rozhodnutí ve věci AFR výslovně odkazuje na bod odůvodnění rozhodnutí ve věci Biria, který Tribunál vedl ke zrušení daného rozhodnutí. Argumentace v rozhodnutí ve věci Biria a přístup v původním rozhodnutí ve věci AFR vycházejí, pokud jde o výpočet rizikové prémie, z obdobných prvků.

(12)

Komise proto usoudila, že s ohledem na rozsudek ve věci Biria neobsahuje původní rozhodnutí ve věci AFR ze dne 2. dubna 2008 právně dostačující odůvodnění úrovně výpočtu rizikové prémie. Vzhledem k tomu, že dané rozhodnutí dosud nenabylo právní účinnosti, je třeba je vzít zpět a přijmout nové rozhodnutí.

2. POPIS PODPORY

2.1. Příjemce podpory

(13)	AFR je výrobce železničních zařízení, který se specializuje na nákladní vagóny a cisternové kontejnery. Jde o jednoho z největších výrobců železničních kolejových vozidel na evropském trhu. Společnost se nachází v Douai (Nord) a v roce 2008 zaměstnávala přibližně 265 pracovníků.

(14)	V roce 2005 byla 100 % vlastníkem společnosti AFR společnost Arbel SA (9). AFR v té době zaměstnávala asi 330 pracovníků.

(15)

Provoz AFR byl několik let ztrátový. Ekonomické potíže společnosti se zhoršily od roku 2001. V letech 2002 až 2005 se tento trend ještě dále potvrdil. Následující tabulka uvádí několik klíčových ukazatelů výkonnosti AFR v období, které předcházelo poskytnutí podpory:

	K 31.12.2004	K 31.12.2003	K 31.12.2002	K 31.12.2001
Obrat v EUR	22 700 000	42 700 000	42 000 000	70 000 000
Čistý výsledek v EUR	– 11 589 620	– 14 270 634	– 2 083 746	– 10 500 000
Vlastní kapitál v EUR	– 21 090 000	– 23 000 000	– 8 700 000	– 6 600 000

2.2. Podpůrná opatření

(16)	Dne 4. července 2005 poskytly region Nord-Pas-de-Calais a Společenství aglomerace Douaisis společnosti AFR společnou vratnou zálohu, každý ve výši 1 milionu EUR, tj. celkem 2 miliony EUR.

(17)

Podle informací poskytnutých francouzskými orgány byly podmínky záloh následující:

—

vratná záloha regionu byla poskytnuta s roční úrokovou mírou 4,08 % (odpovídající referenční sazbě Společenství platné při jejím poskytnutí) s výhradou „dopracování“ plánu financování, který se ve společnosti AFR právě sestavoval. Záloha byla splatná v pololetních splátkách po dobu tří let ode dne 1. ledna 2006.

—

záloha Společenství aglomerace Douaisis byla poskytnuta s roční úrokovou mírou 4,08 % (odpovídající referenční sazbě Společenství platné při jejím poskytnutí) s podmínkou, že region vyplatí vratnou zálohu za stejných podmínek a že bude předložen důkaz o neodvolatelném spojení mezi AFR a Lormafer, další společností kontrolovanou společností Arbel SA. Tato záloha byla rovněž splatná v pololetních splátkách po dobu tří let ode dne 1. ledna 2006.

3. PŘÍČINY VEDOUCÍ K ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(18)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyslovila názor, že vratné zálohy představují státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. V tomto ohledu Komise zejména zdůraznila, že výše uvedené zálohy společnost AFR zvýhodnily, jelikož vzhledem ke své finanční situaci by si podnik na finančním trhu nedokázal opatřit finanční prostředky za tak příznivých podmínek.

(19)

Komise byla rovněž toho názoru, že společnost AFR byla podnikem v obtížích ve smyslu „pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích“ (dále jen „pokyny“) (10), a že je proto slučitelnost státní podpory, jíž byla příjemcem, nutno vyhodnotit s ohledem na tyto pokyny. Podle Komise bylo o slučitelnosti předmětné podpory s vnitřním trhem z pohledu pokynů namístě pochybovat.

4. PŘIPOMÍNKY FRANCIE

(20)	Francouzské orgány prosazovaly názor, že ačkoli společnost AFR v době, kdy byly vratné zálohy poskytnuty a vyplaceny (tj. červenec a druhé pololetí 2005), procházela obtížným obdobím, udržovala si důvěru svých zákazníků a bankéřů.

(21)

K podpoře svých tvrzení uvedly francouzské orgány následující skutečnosti, které kvalifikovaly jako „známky důvěry“ zákazníků a bank vůči AFR:

—	banka […] (11) poskytla zvýšení kontokorentu na běžném účtu AFR o 2 miliony EUR (zaručený ze strany […]),

—	AFR získala 7 milionů EUR ve splátkách od svých zákazníků (zaručených […]), k nimž je nutno přidat 4 miliony EUR nových splátek v lednu 2006,

—	podnik ve stejném období využíval „dodavatelské“ záruky ve výši 4 milionů EUR u […].

(22)

Francouzské orgány podpořily své připomínky dokumenty, z nichž vyplývá následující:

—	k 1. červenci 2005 byla úroková míra kontokorentu 4,4199 %,

—	k 6. květnu 2005 představovala výše jednotlivých záruk (dodavatelé, tržní kauce, finanční garance), které poskytla […] ve prospěch společnosti AFR, 29 milionů EUR.

(23)

Francouzské orgány rovněž uvedly, že AFR plánovala opatření „na zvýšení počtu objednávek, zlepšení činnosti, provozu a účtů AFR“. Tato opatření, která francouzské orgány označují za „restrukturalizační plán“, byla sestavena kolem tří hlavních os: a) nová obchodní strategie (za účelem lepšího umístění výrobků AFR), b) snížení počtu zaměstnanců a c) plán financování a rekapitalizace. Francouzské orgány uvádějí, že provádění těchto opatření od roku 2004 mělo pozitivní výsledky a projevilo se zejména zvýšením obratu (z 22,6 milionů EUR v roce 2004 na 45 milionů EUR v roce 2005) a čistého hospodářského výsledku, který přesto zůstal záporný (z – 11,9 milionů EUR v roce 2004 na – 8,1 milionu EUR v roce 2005).

(24)

Je rovněž třeba upozornit, že v souvislosti s odvoláním proti původnímu rozhodnutí ve věci AFR žalobci citovaní v bodě odůvodnění 7 tvrdili, že podnik AFR nebyl v době poskytnutí podpory podnikem v obtížích. V tomto ohledu tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že dostatečně nepřihlédla k opatřením na zlepšení situace AFR (v bodě odůvodnění 23), jejichž pozitivní výsledky (které se projevily zejména uzavřením řady smluv na dodání v roce 2004 a během prvního pololetí roku 2005) jsou v rozporu s tvrzením, které Komise použila pro podporu svého závěru, že podnik AFR je podnikem v obtížích.

5. HODNOCENÍ PODPORY Z POHLEDU ČLÁNKU 107 SMLOUVY

5.1. Existence státní podpory

5.1.1. Státní prostředky

(25)

Čl. 107 odst. 1 SFEU stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

(26)	Co se týče vratných záloh, Komise zjistila následující.

(27)

Článek 107 SFEU se netýká pouze podpor poskytovaných vládami členských států, ale i podpor poskytovaných samosprávnými územními celky jako je region Nord-Pas-de-Calais nebo Společenství aglomerace Douaisis. Prostředky těchto samosprávných územních celků představují státní prostředky a jejich rozhodnutí poskytnout zálohy společnosti AFR lze přičíst státu.

5.1.2. Podpora zvýhodňující některé podniky

(28)

Zálohy byly poskytnuty, když se společnost AFR nacházela v nelehké finanční situaci. Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyslovila názor, že v okamžiku poskytnutí podpory byla společnost AFR vzhledem ke své ekonomické situaci, jak vyplývá z bodu odůvodnění 15 tohoto rozhodnutí, podnikem v obtížích ve smyslu pokynů. Komise rovněž zjistila, že zálohy byly poskytnuty bez jakéhokoli zajištění zaručujícího jejich splacení, avšak použité úrokové sazby by měly odpovídat úrokové míře použitelné na půjčky „s běžným zajištěním“ (12). Komise je proto toho názoru, že je vyloučeno, aby společnost AFR vzhledem ke své finanční situaci byla schopna získat prostředky za stejně výhodných podmínek na úvěrovém trhu. Proto předmětné zálohy představují zvýhodnění ve prospěch společnosti AFR.

(29)

V tomto ohledu je zapotřebí poznamenat, že na základě příkladů uváděných v bodě odůvodnění 24 francouzské orgány tvrdily, že při poskytnutí podpory měla společnost AFR ještě důvěru svých bankéřů a zákazníků. Komise si tyto připomínky vykládá v tom smyslu, že Francie popírá, že by AFR nebyla schopna získat na úvěrovém trhu prostředky za podobných podmínek (popírá tedy, že by vratné zálohy přinesly AFR zvýhodnění), a tedy že by v okamžiku poskytnutí vratných záloh byla společnost AFR podnikem v obtížích ve smyslu pokynů.

(30)	Připomínky Francie nicméně nevedly ke změně analýzy formulované v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a to z těchto důvodů.

(31)

Úvěrové příklady zmiňované francouzskými orgány (zejména povolení kontokorentu k běžnému účtu a splátky zákazníků) nejsou s předmětnými vratnými zálohami srovnatelné. Kontokorent běžného účtu je velice krátkodobý úvěr na rozdíl od vratných záloh, které se týkají tří let. Tyto různé úvěrové formy nejsou tedy ze strany věřitelů podrobeny stejným rizikovým analýzám a skutečnost, že dlužník dokáže získat krátkodobý úvěr, neumožňuje posoudit jeho možnosti získat dlouhodoběji splatnou půjčku, jejíž splacení bude záviset na životaschopnosti dlužníka.

(32)

Pokud jde o splátky zákazníků, Komise poznamenává, že protizáruku poskytla […], nezávislá společnost, což znamená, že zákazníci a dodavatelé nepodstupovali riziko související s finanční situací AFR, a proto neměli důvod podrobit platby splátek podobné analýze finančního zdraví podniku, jakou by provedl věřitel mající v úmyslu poskytnout půjčku bez zajištění.

(33)	Závěrem lze říci, že připomínky Francie neumožňují dospět ke zjištění, že společnost AFR by byla schopna získat prostředky na úvěrovém trhu za podobných podmínek.

5.1.3. Podnik v obtížích

(34)	Co se týče klasifikace společnosti AFR jako podniku v obtížích ve smyslu pokynů, Komise konstatovala následující.

(35)

Z bodu 10 a) pokynů vyplývá, že podnik je v obtížích, když došlo ke ztrátě více než poloviny zapsaného kapitálu a když ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců. Toto ustanovení vyjadřuje domněnku, že společnost, která zažívá hromadnou ztrátu zapsaného kapitálu, nebude schopna zastavit ztráty, které ji krátkodobě nebo střednědobě přivedou téměř k jistému hospodářskému zániku. Komise je toho názoru, že tento předpoklad se logicky a tím spíše uplatňuje na společnost, která přišla o veškerý zapsaný kapitál a vykazuje záporný vlastní kapitál.

(36)

Jak vyplývá z finančních údajů uvedených v bodě odůvodnění 15 (které Francie v průběhu formálního vyšetřovacího řízení nepopřela), byl vlastní kapitál společnosti AFR záporný od roku 2001 a tato společnost nebyla v okamžiku poskytnutí podpory schopna zastavit tento trend a znovu nabýt kladný vlastní kapitál. Za těchto podmínek má Komise za to, že společnost AFR byla v okamžiku poskytnutí podpory společností v obtížích ve smyslu bodu 10 a) pokynů.

(37)	Tribunál kromě toho v rozsudku Biria potvrdil, že podstatné snížení kapitálu je známkou obtíží a že Komise správně dospěla k názoru, že podnik, který má záporné vlastní jmění, je podnikem v obtížích bez ohledu na velmi konkrétní ustanovení pokynů.

(38)

V druhé řadě Komise poznamenává, že AFR odpovídala v okamžiku poskytnutí podpory definici podniku v obtížích uvedené v bodě 11 pokynů, který stanoví, že i když podmínky uvedené v bodě 10 pokynů nejsou splněny, lze společnost považovat za podnik v obtížích, zejména pokud vykazuje typické příznaky podniků v obtížích, především rostoucí úroveň ztrát a klesající obrat. Bod 11 pokynů nicméně stanoví, že podnik v obtížích je způsobilý k podpoře až po prokázání neschopnosti zajistit své oživení s pomocí vlastních zdrojů nebo s prostředky získanými od svých vlastníků/akcionářů nebo z tržních zdrojů. Toto ustanovení tedy připomíná, že klasifikace podniků v obtížích se musí provádět s ohledem na všechny vhodné ukazatele, přičemž se nicméně přisuzuje rozhodující váha schopnosti podniku zotavit se bez zásahu veřejné správy. Komise rovněž připomíná, že podle ustálené judikatury (13) nejsou takové „ukazatele“ ani kumulativní, ani vyčerpávající, a že neexistuje minimální počet ukazatelů nezbytných pro to, aby bylo toto kritérium splněno.

(39)

V tomto ohledu Komise zdůrazňuje (jak vyplývá z tabulky uvedené v bodě odůvodnění 15), že společnost AFR zaznamenávala od roku 2001 trvalý pokles svého obchodního obratu, a rovněž přetrvávající úroveň ztrát. Jde tady o charakteristické znaky podniku v obtížích ve smyslu bodu 11 pokynů. Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise tyto znaky již zdůraznila na podporu svého předběžného závěru, že společnost AFR byla podnikem v obtížích. Kromě toho negativní trend finanční situace AFR vyplývá ze skutečnosti, že od ledna 2004 nebyl podnik schopen platit ve lhůtě své sociální a daňové závazky ve výši 4,3 milionů EUR, a v důsledku toho byl nucen požádat o moratorium a vypracování plánu vyrovnání dluhu u příslušných orgánů.

(40)

Hlavními prvky, které Francie uvádí a které by mohly svědčit o opaku, jsou úvěry poskytnuté společnosti AFR (kontokorent běžného účtu a zálohy) a rovněž skutečnost, že AFR měla určité záruky ze strany […]. Komise je toho názoru, že v průběhu šetření schopnosti podniku zotavit se s pomocí prostředků, které by mohl získat na finančním trhu, jež vyžaduje bod 11 pokynů, je třeba k těmto ukazatelům přihlížet. V tomto ohledu Komise konstatuje toto:

—	ze skutečnosti, že AFR se nacházela v situaci negativního vlastního kapitálu, vyplývá, že nebyla schopna vyřešit své obtíže svými vlastními zdroji,

—	francouzské orgány uvedly, že Arbel SA, akcionář AFR, nebyl navzdory svým příspěvkům na podporu AFR schopen sám zajistit zotavení své dceřiné společnosti,

—

nakonec, pokud jde o tržní finanční zdroje, je zapotřebí konstatovat, že úvěry a záruky uvedené Francií svědčí nanejvýš o tom, že AFR si zachovala jistou schopnost získat úvěry v omezené výši a krátkodobě. Nicméně, vzhledem k rozsahu obtíží AFR, a zejména k její potřebě vlastního kapitálu, uvedené úvěry neumožňují konstatovat, že AFR by mohla vyřešit své obtíže díky financování, které by čerpala z tržních zdrojů. Mimochodem právě z tohoto důvodu musely region a společenství finančně zasáhnout.

(41)

Pokud jde o opatření na zlepšení situace AFR, která byla prováděna od roku 2004, Komise v první řadě poznamenává, že provádění restrukturalizačních opatření je podmínkou pro slučitelnost podpory s pokyny, přičemž tato restrukturalizační opatření musí být s pokyny v souladu. Nemají nicméně nutně dopad na klasifikaci podniku jako podniku v obtížích, protože tato klasifikace se provádí s ohledem na finanční situaci příjemce v době udělení podpory. Provádí se zejména na základě údajů z poslední účetní závěrky podniku. V tomto případě se jedná o údaje za účetní rok 2004, jejichž analýza vedla z výše uvedených důvodů k závěru, že společnost AFR byla v době udělení podpory v obtížích.

(42)

Podle francouzských orgánů (a žalobců, kteří napadli původní rozhodnutí) měla nápravná opatření AFR v měsících před poskytnutím vratných záloh pozitivní výsledky. Komise nicméně konstatuje, že výsledky uváděné na podporu tohoto tvrzení jsou skromné, náhodné a týkají se relativně krátkého období. Čistý hospodářský výsledek podniku kromě toho zůstal výrazně záporný.

(43)

Ve srovnání s prvky, které poukazují na přítomnost závažných problémů ohrožujících z krátkodobého nebo střednědobého hlediska existenci podniku – zejména skutečnost, že od roku 2001 měla AFR záporné vlastní jmění (aspekt, který je velice závažný a týká se dlouhého období) –, nelze trendy, na něž odkazují francouzské orgány považovat za závažné ukazatele zlepšení finanční situace AFR. Uvedené trendy tedy nemohou zpochybnit velice výrazné známky toho, že společnost AFR byla skutečně v obtížích.

(44)	Je tedy namístě učinit závěr, že v okamžiku poskytnutí podpory společnost AFR procházela závažnými finančními obtížemi, které ohrožovaly její krátkodobé či střednědobé přežití, a že nebyla s to je zastavit bez zásahu veřejné správy.

(45)

Vzhledem k předchozím úvahám a především k finančním výsledkům uvedeným v tabulce v bodě odůvodnění 15 je tedy Komise toho názoru, že v okamžiku poskytnutí vratných záloh byla společnost AFR podnikem v obtížích ve smyslu bodu 10 pokynů a podpůrně rovněž bodu 11 pokynů. Vzhledem k obtížím, jimiž AFR procházela, je Komise toho názoru, že by AFR nebyla schopna získat prostředky na úvěrovém trhu za tak výhodných podmínek. Předmětné zálohy tedy AFR zvýhodnily, jelikož jí umožnily financování za příznivějších podmínek, než byly podmínky, které by dokázala získat na úvěrovém trhu.

5.1.4. Ovlivnění obchodu a hospodářské soutěže

(46)	Vratné zálohy zvýhodňují společnost AFR oproti jiným podnikům, které jsou ve srovnatelné situaci, jelikož jsou určeny výhradně pro ni.

(47)	Odvětví výroby železničních kolejových vozidel se vyznačuje existencí několika evropských subjektů a obchodní výměnou v rámci Unie. Zvýhodnění udělené společnosti AFR může tedy narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

5.1.5. Závěr

(48)	Vzhledem k předchozím úvahám se Komise domnívá, že vratné zálohy poskytnuté společnosti AFR představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

5.2. Výše podpory

(49)	V případě podpor poskytnutých formou úvěrů podnikům v obtížích tvoří podporu rozdíl mezi skutečně použitou úrokovou sazbou a úrokem, za který by podnik příjemce mohl získat tentýž úvěr na soukromém trhu.

(50)

V souladu se sdělením z roku 1997 o referenčních sazbách Komise stanovuje referenční sazby, které mají odrážet úroveň průměrných úrokových sazeb požadovaných na trhu pro krátkodobé a střednědobé úvěry s běžným zajištěním. Uvedené sdělení rovněž zdůrazňuje, že daná referenční sazba je sazba nejnižší, kterou lze zvýšit v situacích zahrnujících konkrétní riziko, například pokud je podnik v obtížích nebo pokud neexistuje zajištění, které banky běžně vyžadují. V takových případech je možné sazbu navýšit o 400 základních bodů nebo více. Sdělení z roku 1997 o referenčních sazbách neupřesňuje, zda je možné různé rizikové prémie kumulovat, pokud se berou v úvahu jednotlivá rizika. Přestože kumulace není vyloučena, Komise musí ve svém rozhodnutí odůvodnit metodu, kterou použila pro kumulaci jednotlivých rizikových prémií, a musí přitom využít analýzu běžného postupu finančních trhů (14).

(51)

V roce 2004 vypracovala auditorská firma Deloitte&Touche Wirtschaftsprüfungsgesellschaft GmbH pro Komisi studii (15) (dále jen „studie“). Studie na základě empirického výzkumu vyčíslila prémie, které se na trhu používají pro různé kategorie rizik souvisejících s podniky nebo operacemi (s různým zajištěním). Studie jasně ukázala, že pokud je zároveň přítomno několik aspektů rizika (úvěruschopnost dlužníka, zajištění), používají se přirážky k základním sazbám.

(52)

Po provedení studie byl přístup Komise k výpočtu prvků podpory u úvěrů zdokonalen a upřesněn v jejím sdělení z roku 2008 o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (16) (dále jen „sdělení z roku 2008 o referenčních sazbách“). Toto sdělení využívá metodu, která byla doporučena ve studii, a zavádí možnost použít různé přirážky k základním sazbám, jak podle úvěruschopnosti podniku, tak podle poskytnutého zajištění.

(53)	Je třeba konstatovat, že při určování prvku podpory obsaženého v opatřeních se vychází z pojmu státní podpory a, jak svou ustálenou jurisdikcí ukazuje Soudní dvůr, „pojem státní podpory je třeba použít na objektivní situaci, kterou je třeba posuzovat v okamžiku přijetí rozhodnutí Komise“ (17).

(54)	Komise se v důsledku toho domnívá, že vhodnou metodou pro určení prvku podpory je metoda stanovená v jejím sdělení o referenčních sazbách z roku 2008, a hodlá posuzovat projednávaná opatření podle tohoto sdělení.

(55)	Sdělení z roku 2008 o referenčních sazbách stanoví, že přirážka, která umožňuje vyloučit přítomnost státní podpory v případě podniku v obtížích s nízkou úrovní zajištění je 1 000 základních bodů.

(56)	Jak bylo uvedeno v oddíle 5.1.3, Komise se domnívá, že společnost AFR byla v době opatření (udělení podpory) podnikem v obtížích. Komise navíc poznamenává, že na podporu vratných záloh nebylo nabídnuto žádné zajištění a že úroveň zajištění tedy lze považovat za nízkou.

(57)

Prvek podpory se proto v zásadě rovná rozdílu mezi základní sazbou zvýšenou o 1 000 bodů a sazbou použitou při opatření. Avšak s ohledem na skutečnost, že Komise ve svém původním rozhodnutí ze dne 2. dubna 2008 stanovila, že se použije přirážka 800 základních bodů, že příjemce podpory toto rozhodnutí nenapadl, že legalitu původního rozhodnutí nezpochybnil ani žádný konkurent příjemce a s ohledem na veškeré okolnosti tohoto případu se Komise domnívá, že v tomto konkrétním případě není vhodné tuto přirážku zvýšit.

(58)	Komise dospěla k závěru, že prvek podpory odpovídá rozdílu mezi použitelnou referenční úrokovou sazbou zvýšenou o 800 základních bodů a úrokovou sazbou použitou v opatření.

5.3. Slučitelnost podpory s vnitřním trhem

(59)

Vzhledem k ekonomické situaci AFR v okamžiku poskytnutí podpory, jak vyplývá z tabulky v bodu odůvodnění 15 (ztrátový provoz po řadu let, záporný vlastní kapitál, klesající obchodní obrat), je Komise toho názoru, že v okamžiku poskytnutí vratných záloh byla společnost AFR podnikem v obtížích ve smyslu pokynů. Z důvodů uvedených v bodech odůvodnění 41 až 44 neumožňují připomínky Francie tuto analýzu změnit.

(60)

Je pravda, že v roce 2005 byla společnost AFR součástí skupiny ovládané holdingem Arbel SA. Kromě jeho železniční výroby (tvořené podniky AFR a Lormafer) skupina obsahovala „stavební“ úsek, v němž se sdružovaly podniky specializované na výrobu oken pro stavebnictví. Z informací, které francouzské orgány poskytly v korespondenci zaslané před zahájením formálního vyšetřovacího řízení, nicméně vyplývá, že obtíže společnosti AFR byly v rámci skupiny specifické, protože její činnost neměla se „stavebním“ úsekem žádnou spojitost. Kromě jiného Komise poznamenává, že s ohledem na podprůměrné výsledky skupiny je pravděpodobné, že obtíže AFR byly příliš závažné na to, aby je skupina mohla vyřešit sama. Komise se proto domnívá, že bod 13 pokynů nebrání tomu, aby společnost AFR byla považována za způsobilou pro podpory na záchranu nebo na restrukturalizaci, přestože patří ke skupině.

(61)	Slučitelnost podpory tedy musí být posuzována z pohledu pokynů.

(62)	Komise konstatuje, že podmínky slučitelnosti podpor na restrukturalizaci stanovené pokyny nejsou splněny z následujících důvodů.

(63)

Francouzské orgány jí nepředložily restrukturalizační plán v souladu s body 34 až 37 pokynů. Restrukturalizační opatření uvedená v bodě odůvodnění 24, která francouzské orgány považovaly za „restrukturalizační opatření“ probíhající od roku 2004 (viz bod odůvodnění 24), totiž v době udělení nebyly součástí životaschopného restrukturalizačního plánu, do něhož by byl zapojen příslušný členský stát (bod 35 pokynů). Na rozdíl od ustanovení pokynů se údajný plán nezmiňuje o průzkumu trhu. Takový průzkum je však nutný pro ověření pravděpodobnosti obnovení životaschopnosti a pro vypracování interních restrukturalizačních opatření (bod 35 pokynů). Kromě toho nic nedokazuje, že v červenci 2005 existoval restrukturalizační plán, který popisoval „okolnosti, které způsobily problémy podniku“ a který byl „základem pro posouzení vhodnosti navrhovaných opatření“ (bod 36 pokynů pro restrukturalizaci). Z údajného plánu rovněž nevyplývá žádné kompenzační opatření, což však vyžaduje bod 38 pokynů.

(64)	Z důvodů uvedených v předcházejícím bodu odůvodnění se Komise domnívá, že jí nebyl předložen žádný restrukturalizační plán, který by odpovídal pokynům.

(65)	Podpora zjevně navíc neplní ani podmínky slučitelnosti podpor na záchranu, které pokyny stanoví, jelikož vratné zálohy byly poskytnuty na dobu překračující šest měsíců (viz bod 25 pokynů).

(66)	Posuzovaná podpora tedy není slučitelná s vnitřním trhem.

6. ZÁVĚR

(67)	Komise konstatuje, že Francie poskytla předmětnou podporu neoprávněně, a porušila tak čl. 108 odst. 3 SFEU. Jelikož je podpora neslučitelná s vnitřním trhem, Francie ji musí ukončit a vyžadovat navrácení částek, které již byly příjemci poskytnuty.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí Komise K(2008) 1089 v konečném znění ze dne 2. dubna 2008 ve věci C38/2007 se bere zpět.

Článek 2

Státní podpora, kterou Francie protiprávně poskytla v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU společnosti Arbel Fauvet Rail SA, je neslučitelná s vnitřním trhem.

Článek 3

1. Francie je povinna získat zpět vyplacené prostředky od příjemce podpory uvedeného v článku 2.

2. Prostředky, které je třeba získat zpět, zahrnují úroky od data, k němuž byly dány příjemci k dispozici, až do data jejich navrácení.

3. Úroky se počítají na složeném základě v souladu s kapitolou v Nařízení (ES) č. 794/2004 (18).

4. Francie zruší všechny pozastavené platby podpory uvedené v článku 2 od data oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 4

1. Zpětné získání podpory uvedené v článku 1 je okamžité a účinné.

2. Francie dohlédne na to, aby toto rozhodnutí bylo provedeno do čtyř měsíců následujících po jeho oznámení.

Článek 5

1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí Francie sdělí Komisi následující informace:

a)	celková výše (jistina a úroky), kterou bude příjemce navracet;

b)	podrobný popis již přijatých i plánovaných opatření ke splnění tohoto rozhodnutí;

c)	dokumenty prokazující, že příjemce byl vyzván k vrácení podpory.

2. Francie bude Komisi průběžně informovat o tom, jak pokračují vnitrostátní opatření, která byla učiněna k provedení tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory uvedené v článku 1. Na žádost Komise bezodkladně předloží jakoukoliv informaci o již učiněných nebo plánovaných opatřeních ke splnění tohoto rozhodnutí a rovněž podrobné informace týkající se výše podpory a úroků, které již byly příjemcem navráceny.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 23. června 2010.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda

(1) Od 1. prosince 2009 se z článků 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“). Ustanovení obou článků zůstávají v podstatě stejná. Pro účely tohoto rozhodnutí se odkazy na články 107 a 108 SFEU, jsou-li učiněny, vykládají jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2) Úř. věst. C 249, 24.10.2007, s. 17.

(3) Viz poznámka pod čarou na s. 2.

(4) Rozhodnutí Komise K(2008) 1089 v konečném znění ze dne 2. dubna 2008, Úř. věst. L 238, 5.9.2008, s. 27.

(5) Rozhodnutí Komise K(2007) 130 v konečném znění ze dne 24. ledna 2007, Úř. věst. L 183, 13.7.2007, s. 27.

(6) Obě věci byly spojeny rozhodnutím předsedy ze dne 24. listopadu 2008.

(7) Spojené věci T-102/07, Freistaat Sachsen v. Komise a T-120/07 MB Immobilien a MB System v. Komise, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí.

(8) Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3.

(9) Dne 29. června 2007 byla společnost AFR převzata společností IGF Industries. Její obchodní jméno se změnilo na „IGF Industries – Arbel Fauvet Rail“.

(10) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(11) Na tyto údaje se vztahuje obchodní tajemství dále označované znakem […].

(12) Viz oznámení Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb (Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3).

(13) Viz rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2005 ve věci Corsica Ferries, T-349/03, Sb. rozh., s. II-2197, bod 191; rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2002 ve věci Kahla C-62/2000, Úř. věst. L 227, 11.9.2003, s. 12. bod odůvodnění 117; rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2004 ve věci MobilCom, C-5/2003, Úř. věst. L 116, 4.5.2005, s. 55. body odůvodnění 148 až 164; viz výše uvedený rozsudek ve věci Biria, body 133-135.

(14) Viz rozsudek Biria ve spojených věcech T-102 a 120/07 Freistaat Sachsen MB Immobilien Verwaltungs GmbH MB System GmbH v. Komise, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí, body 218-222.

(15) „Study by Deloitte & Touche GmbH in relation to the updating of the reference rates of interest applied to State aid control in the EU“, říjen 2004. http://ec.europa.eu/competition/state_aid/studies_reports/full_report.pdf

(16) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(17) Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2008 ve věci Chronopost, spojené věci C-341/06 P a C-342/06 P, Sb. rozh., s. I-4777, bod 95.

(18) Nařízení (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 203

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 31. července 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1311 ze dne 24. července 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Plate de Florenville (CHZO))	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1312 ze dne 24. července 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Fesols de Santa Pau (CHOP))	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1313 ze dne 24. července 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Artichaut du Roussillon (CHZO))	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1314 ze dne 29. července 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	5
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1315 ze dne 30. července 2015, kterým se Španělsku přidělují dodatečné dny na moři v rámci divizí ICES VIIIc a IXa kromě Cádizského zálivu	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1316 ze dne 30. července 2015, kterým se stanoví odchylka od nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o minimální referenční velikost pro zachování zdrojů v případě mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax)	9
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1317 ze dne 30. července 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	11
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1318 ze dne 29. července 2015, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, pokud jde o položky pro Estonsko a Lotyšsko (oznámeno pod číslem C(2015) 5378) ( 1 )	14
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1319 ze dne 29. července 2015 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků podtypu H7N7 v Německu (oznámeno pod číslem C(2015) 5501) ( 1 )	25
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1320 ze dne 30. července 2015 o stažení odkazů na normy pro držáky šidítek, šidítka, záchranné prostředky pro plavecké instruktory a rožně z Úředního věstníku Evropské unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ( 1 )	29
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1321 ze dne 23. června 2010 o státní podpoře C 38/07 (ex NN 45/07), kterou poskytla Francie ve prospěch společnosti Arbel Fauvet Rail SA (oznámeno pod číslem C(2010) 4112) ( 1 )	31

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 10	70 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	136,8	0	AR
0207 12 90	65 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	145,5	0	AR
0207 12 90		188,0	0	BR
0207 14 10	Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené	286,1	4	AR
		214,7	26	BR
		350,7	0	CL
		301,0	0	TH
0207 27 10	Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené	343,4	0	BR
0207 27 10	Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené	413,7	0	CL
0408 91 80	Vejce bez skořápky, sušená	384,3	0	AR
1602 32 11	Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí	278,9	2	BR