ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 193 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 58 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1185
ze dne 24. dubna 2015,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/125/ES vyžaduje, aby Komise stanovila požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů. |
(2) |
Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES stanoví, že Komise v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem ve vhodných případech zavede prováděcí opatření pro výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou lokální topidla na tuhá paliva. |
(3) |
Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty lokálních topidel na tuhá paliva běžně používaných pro vytápění obytných a komerčních budov. Na studii spolupracovaly zúčastněné a zainteresované strany z Unie a třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny. |
(4) |
Environmentální aspekty lokálních topidel na tuhá paliva, které byly pro účely tohoto nařízení stanoveny jako významné, jsou spotřeba energie a emise (prachových) částic, plynných organických sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku ve fázi používání. |
(5) |
Přípravná studie ukazuje, že další požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES nejsou v případě lokálních topidel na tuhá paliva potřebné. |
(6) |
Oblast působnosti tohoto nařízení by měla zahrnovat lokální topidla konstruovaná na tuhá paliva (biomasu nebo fosilní paliva). Do oblasti působnosti tohoto nařízení rovněž spadají lokální topidla na tuhá paliva s funkcí nepřímého ohřevu kapaliny. Lokální topidla na tuhá paliva, která využívají nedřevní biomasu, mají specifické technické vlastnosti, a proto by měla být z působnosti tohoto nařízení vyňata. |
(7) |
Roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly na tuhá paliva byla za rok 2010 odhadnuta na 627 PJ (15,0 Mtoe), což odpovídá emisím 9,5 Mt oxidu uhličitého (CO2). Očekává se, že nebudou-li přijata zvláštní opatření, v roce 2030 bude roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly na tuhá paliva činit 812 PJ (19,4 Mtoe), což odpovídá emisím 8,8 Mt CO2. |
(8) |
Spotřebu energie lokálních topidel na tuhá paliva lze snížit použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků. |
(9) |
Roční emise částic (PM) v roce 2010 byly odhadnuty na 142 kt/rok, emise plynných organických sloučenin (OGC) na 119 kt/rok a emise oxidu uhelnatého (CO) na 1 658 kt/rok. V důsledku zvláštních opatření přijatých členskými státy a vývoje techniky se očekává, že v roce 2030 budou uvedené emise činit 94 kt/rok, 49 kt/rok a 1 433 kt/rok. Nebudou-li přijata zvláštní opatření, očekává se, že se zvýší roční emise oxidů dusíku (NOx), protože nové konstrukce lokálních topidel budou využívat vyšší teploty spalování. |
(10) |
Emise lokálních topidel na tuhá paliva by mohly být dále sníženy použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků. |
(11) |
Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 (2) budou mít do roku 2030 společně za výsledek odhadované roční úspory energie činící cca 41 PJ (0,9 Mtoe), což odpovídá emisím 0,4 Mt CO2. |
(12) |
Požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení, pokud jde o emise z lokálních topidel na tuhá paliva, budou mít do roku 2030 za výsledek snížení emisí částic (PM) o 27 kt/rok, emisí plynných organických sloučenin (OGC) o 5 kt/rok a emisí oxidu uhelnatého (CO) o 399 kt/rok. |
(13) |
Toto nařízení se týká výrobků s různými technickými vlastnostmi. Pokud by všechny výrobky byly předmětem stejných požadavků na účinnost, některé technologie by přestaly být uváděny na trh, což by mělo negativní dopad na spotřebitele. Z toho důvodu vedou k vytvoření rovných podmínek na trhu takové požadavky na ekodesign, které jsou úměrné potenciálu jednotlivých technologií. |
(14) |
Požadavky na ekodesign by měly v Unii sjednotit požadavky na spotřebu energie a emise částic, plynných organických sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku platné pro lokální topidla na tuhá paliva, aby lépe fungoval vnitřní trh a aby se zlepšily environmentální vlastnosti dotčených výrobků. |
(15) |
Ve srovnání s energetickou účinností při zkoušení se energetická účinnost lokálních topidel na tuhá paliva v reálném provozu snižuje. Aby se sezónní energetická účinnost vytápění přiblížila užitečné energetické účinnosti, měli by výrobci být motivováni k využívání regulace. Za tímto účelem se předpokládá celkové snížení zohledňující rozdíl těchto dvou hodnot. Toto snížení lze vyrovnat volbou řady možností regulace. |
(16) |
Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost ani cenovou dostupnost lokálních topidel na tuhá paliva z hlediska konečného uživatele a neměly by mít nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost a životní prostředí. |
(17) |
Časový rámec pro zavedení požadavků na ekodesign by měl být dostatečný k tomu, aby výrobci mohli provést konstrukční změny výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Časový plán by měl rovněž zohlednit případný dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, a zároveň zajistit včasné dosažení cílů tohoto nařízení. |
(18) |
Na lokální topidla na tuhá paliva se vztahují harmonizované normy, které se mají používat podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (3). Z důvodu právní jistoty a zjednodušení je vhodné příslušné harmonizované normy revidovat, aby odrážely požadavky na ekodesign stanovené tímto nařízením. |
(19) |
Parametry výrobků by měly být měřeny a vypočteny za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi na základě žádosti Komise v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4). |
(20) |
V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES uvádí toto nařízení použitelné postupy posuzování shody. |
(21) |
Pro snazší ověřování shody by výrobci měli poskytovat údaje obsažené v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se takové údaje vztahují k požadavkům stanoveným tímto nařízením. |
(22) |
Pro další omezení dopadu lokálních topidel na tuhá paliva na životní prostředí by výrobci měli poskytovat informace o demontáži, recyklaci a likvidaci. |
(23) |
Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu lokálních topidel na tuhá paliva na životní prostředí během jejich celého životního cyklu. |
(24) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh a uvádění do provozu lokálních topidel na tuhá paliva s jmenovitým tepelným výkonem nejvýše 50 kW.
2. Toto nařízení se nepoužije na:
a) |
lokální topidla na tuhá paliva, která jsou určena pouze pro spalování nedřevní biomasy; |
b) |
lokální topidla na tuhá paliva určená pouze pro venkovní použití; |
c) |
lokální topidla na tuhá paliva, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu; |
d) |
lokální topidla na tuhá paliva, která nejsou sestavena při výrobě ani poskytována jedním výrobcem jako prefabrikované díly nebo součásti určené k montáži na místě; |
e) |
ohřívače vzduchu; |
f) |
saunová kamna. |
Článek 2
Definice
Kromě definic uvedených v článku 2 směrnice 2009/125/ES se použijí tyto definice:
1) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem tekutiny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které přeměňují tuhá paliva přímo na teplo; |
2) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, u kterého ohniště a spaliny nejsou utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
3) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, u kterého lze ohniště a spaliny utěsnit vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
4) |
„sporákem“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které v jednom opláštění spojuje funkci lokálního topidla na tuhá paliva a varné desky a/nebo trouby, jež jsou určeny pro přípravu pokrmů, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
5) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva bez odvodu spalin“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
6) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva s odvodem spalin do komína“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu; |
7) |
„saunovými kamny“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které je zabudováno v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí, nebo je pro takové použití určeno; |
8) |
„ohřívačem vzduchu“ se rozumí výrobek, který je pouze zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění, lze jej připojit k potrubí, je určen k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a který rozvádí vzduch pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, aby v uzavřeném prostoru, v němž je výrobek umístěn, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob; |
9) |
„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé, včetně tuhé biomasy a tuhých fosilních paliv; |
10) |
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu; |
11) |
„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromů, křovin a keřů, včetně dřevěných polen, dřevní štěpky, lisovaného dřeva ve formě pelet, lisovaného dřeva ve formě briket a pilin; |
12) |
„nedřevní biomasou“ se rozumí jiná než dřevní biomasa, včetně např. slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů; |
13) |
„fosilním tuhým palivem“ se rozumí tuhé palivo jiné než biomasa, včetně antracitu, antracitového uhlí, vysokoteplotního koksu, nízkoteplotního koksu, černého uhlí, hnědého uhlí, směsi fosilních paliv nebo směsi biomasy a fosilního paliva; pro účely tohoto nařízení se jím rozumí též rašelina; |
14) |
„preferovaným palivem“ se rozumí jedno konkrétní palivo, které se má podle pokynů výrobce v lokálním topidle na tuhá paliva přednostně používat; |
15) |
„jiným vhodným palivem“ se rozumí palivo jiné než preferované palivo, které lze podle pokynů výrobce v lokálním topidle na tuhá paliva používat, včetně všech paliv, která jsou zmíněna v návodu pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na volně přístupných internetových stránkách výrobců a dodavatelů, v technických či propagačních materiálech a v reklamách; |
16) |
„přímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média, a vyjádřený v kW; |
17) |
„nepřímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW; |
18) |
„funkcí nepřímého vytápění“ se rozumí, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti; |
19) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla na tuhá paliva vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet; |
20) |
„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla na tuhá paliva vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon; |
21) |
výrazem „určený pro venkovní použití“ se rozumí, že výrobek je vhodný k bezpečnému používání vně uzavřených prostorů, včetně možného použití ve venkovním prostředí; |
22) |
„částicemi“ se rozumí částice různého tvaru, struktury a hustoty rozptýlené v plynném skupenství spalin; |
23) |
„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh se stejnými technickými parametry stanovenými v odst. 3 tabulce 1 přílohy II, jako má jiný model uvedený na trh stejným výrobcem. |
Další definice pro účely příloh II až V jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Požadavky na ekodesign a harmonogram
1. Požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva jsou stanoveny v příloze II.
2. Lokální topidla na tuhá paliva musí splňovat požadavky stanovené v příloze II od 1. ledna 2022.
3. Splnění požadavků na ekodesign se měří a počítá v souladu s metodami stanovenými v příloze III.
Článek 4
Posuzování shody
1. Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.
2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat informace uvedené v odst. 3 přílohy II tohoto nařízení.
3. Jestliže informace uvedené v technické dokumentaci k některému modelu byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací údajů o jiných modelech, případně oběma těmito metodami, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o těchto výpočtech nebo extrapolacích či obou těchto metodách a o zkouškách provedených výrobci za účelem ověření přesnosti provedených výpočtů. V takových případech musí technická dokumentace obsahovat také seznam modelů, z kterých se při extrapolaci vycházelo, a všech dalších modelů, u kterých byly informace uvedené v technické dokumentaci získány stejným způsobem.
Článek 5
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES za účelem zajištění plnění požadavků stanovených v příloze II tohoto nařízení použijí postup ověřování stanovený v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 6
Orientační referenční hodnoty
Orientační referenční hodnoty pro lokální topidla na tuhá paliva s nejlepšími provozními parametry, která jsou dostupná na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou uvedeny v příloze V.
Článek 7
Přezkum
1. Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do 1. ledna 2024. V rámci přezkumu zejména posoudí:
— |
zda je vhodné stanovit přísnější požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise částic (PM), plynných organických sloučenin (OGC), oxidu uhelnatého (CO) a oxidů dusíku (NOx), |
— |
zda by měly být změněny přípustné tolerance při ověřování. |
2. Komise přezkoumá, zda je pro lokální topidla na tuhá paliva vhodné zavést certifikaci třetími stranami, a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do 22. srpna 2018.
Článek 8
Přechodná ustanovení
Do 1. ledna 2022 mohou členské státy povolovat uvádění na trh a do provozu lokálních topidel na tuhá paliva, která jsou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy o sezónní energetické účinnosti vytápění, emisích částic, emisích plynných organických sloučenin, emisích oxidu uhelnatého a emisích oxidů dusíku.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. dubna 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 ze dne 24. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel (viz strana 20 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro přílohy II až V
Pro účely příloh II až V se použijí tyto definice:
1) |
„sezónní energetickou účinností vytápění“ (ηs) se rozumí poměr mezi potřebou tepla pro vytápění dodávaného lokálním topidlem na tuhá paliva a roční spotřebou energie potřebné k uspokojení této potřeby, vyjádřený v %; |
2) |
„převodním koeficientem“ (CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5; |
3) |
„emisemi částic“ se rozumí emise částic při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mg/m3 suchých spalin a přepočtené na 273 K a 1 013 mbar při referenčním obsahu O2 13 %, nebo vážený průměr emisí částic při až čtyřech rychlostech hoření, vyjádřený v g/kg sušiny; |
4) |
„emisemi oxidu uhelnatého“ se rozumí emise oxidu uhelnatého při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mg/m3 spalin a přepočtené na 273 K a 1 013 mbar při referenčním obsahu O2 13 %; |
5) |
„emisemi plynných organických sloučenin“ se rozumí emise plynných organických sloučenin při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mgC/m3 spalin a přepočtené na 273 K a 1 013 mbar při referenčním obsahu O2 13 %; |
6) |
„emisemi oxidů dusíku“ se rozumí emise oxidů dusíku při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mg/m3 spalin, vyjádřené jako NO2 a přepočtené na 273 K a 1 013 mbar při referenčním obsahu O2 13 %; |
7) |
„výhřevností“ (NCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva obsahujícího příslušnou vlhkost za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny nejsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; |
8) |
„užitečnou účinností při jmenovitém resp. minimálním tepelném výkonu“ (ηth,nom, resp. ηth,min) se rozumí poměr mezi užitečným tepelným výkonem a celkovým příkonem lokálního topidla na tuhá paliva vyjádřeným pomocí výhřevnosti, vyjádřený v %; |
9) |
„elektrickým příkonem při jmenovitém tepelném výkonu“ (elmax) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla na tuhá paliva při poskytování jmenovitého tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
10) |
„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla na tuhá paliva při poskytování minimálního tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
11) |
„elektrickým příkonem v pohotovostním režimu“ (elsb) se rozumí elektrický příkon výrobku v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW; |
12) |
„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“ (Ppilot) se rozumí spotřeba tuhého paliva pro zajištění plamene, který slouží k zapalování výkonnějšího procesu spalování potřebného pro dosažení jmenovitého tepelného výkonu nebo tepelného výkonu při částečném zatížení, pokud hoří déle než 5 minut před zapálením hlavního hořáku, vyjádřená jako příkon v kW; |
13) |
„jedním stupněm tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek neumožňuje automaticky měnit tepelný výkon a neexistuje zpětná vazba informující o teplotě v místnosti, která by automatické přizpůsobení tepelného výkonu umožňovala; |
14) |
„dvěma nebo více ručními stupni, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek umožňuje ručně měnit tepelný výkon ve dvou nebo více stupních a není vybaven zařízením, které automaticky reguluje tepelný výkon podle požadované teploty ve vnitřním prostoru; |
15) |
výrazem „s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven neelektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
16) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
17) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na období 24 hodin; |
18) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na celý týden. V tomto období 7 dnů musí být umožněno různé nastavení pro jednotlivé dny; |
19) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které automaticky sníží nastavenou teplotu v místnosti, pokud v místnosti není zjištěna přítomnost žádných osob; |
20) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které sníží tepelný výkon, jestliže bylo otevřeno okno nebo dveře. Pokud se k detekci otevření okna nebo dveří používá čidlo, může být namontováno s výrobkem, vně výrobku, jako součást konstrukce budovy nebo s použitím kombinace uvedených možností; |
21) |
výrazem „s dálkovým ovládáním“ se rozumí funkce, která umožňuje výrobek ovládat na dálku, z míst vně budovy, v níž je výrobek umístěn; |
22) |
výrazem „jednostupňový“ se rozumí, že výrobek neumožňuje automaticky regulovat tepelný výkon; |
23) |
výrazem „dvoustupňový“ se rozumí, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve dvou různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do samotného výrobku; |
24) |
výrazem „vícestupňový“ se rozumí, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve třech nebo více různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do samotného výrobku; |
25) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy je výrobek připojen ke zdroji síťového napájení, přičemž k fungování v souladu se zamýšleným účelem vyžaduje energii ze síťového zdroje napájení a zajišťuje pouze následující funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu; |
26) |
„jiným fosilním palivem“ se rozumí fosilní palivo jiné než antracit a antracitové uhlí, vysokoteplotní koks, nízkoteplotní koks, černé uhlí, hnědé uhlí, rašelina nebo brikety ze směsi fosilních paliv; |
27) |
„jinou dřevní biomasou“ se rozumí dřevní biomasa jiná než dřevěná polena s obsahem vlhkosti nejvýše 25 %, briketované palivo s obsahem vlhkosti nižším než 14 % nebo lisované dřevo s obsahem vlhkosti nižším než 12 %; |
28) |
„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model lokálního topidla na tuhá paliva od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo názvem výrobce; |
29) |
„obsahem vlhkosti“ se rozumí podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v lokálním topidle na tuhá paliva používá. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Požadavky na ekodesign
1. Zvláštní požadavky na ekodesign, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Lokální topidla na tuhá paliva musí od 1. ledna 2022 splňovat tyto požadavky:
|
2. Zvláštní požadavky na ekodesign, pokud jde o emise
a) |
Od 1. ledna 2022 nesmí emise částic (PM) z lokálních topidel na tuhá paliva překročit tyto hodnoty:
|
b) |
Od 1. ledna 2022 nesmí emise plynných organických sloučenin (OGC) z lokálních topidel na tuhá paliva překročit tyto hodnoty:
|
c) |
Od 1. ledna 2022 nesmí emise oxidu uhelnatého (CO) z lokálních topidel na tuhá paliva překročit tyto hodnoty:
|
d) |
Od 1. ledna 2022 nesmí emise oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel na tuhá paliva překročit tyto hodnoty:
|
3. Požadavky na informace o výrobku
a) |
Od 1. ledna 2022 musí být k lokálním topidlům na tuhá paliva poskytnuty tyto informace o výrobku:
|
b) |
Od 1. ledna 2022 musí být k lokálním topidlům na tuhá paliva poskytnuty tyto informace o výrobku:
|
Tabulka 1
Požadavky na informace týkající se lokálních topidel na tuhá paliva
Identifikační značka (značky) modelu: |
||||||||||||||||||
Funkce nepřímého vytápění: [ano/ne] |
||||||||||||||||||
Přímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||||||||||
Nepřímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||||||||||
Palivo |
Preferované palivo (pouze jedno): |
Jiná vhodná paliva: |
ηs [x%]: |
Emise při vytápění prostorů při jmenovitém tepelném výkonu (1) |
Emise při vytápění prostorů při minimálním tepelném výkonu (1) (2) |
|||||||||||||
PM |
OGC |
CO |
NOx |
PM |
OGC |
CO |
NOx |
|||||||||||
[x] mg/Nm3 (13 % O2) |
[x] mg/Nm3 (13 % O2) |
|||||||||||||||||
Dřevěná polena s obsahem vlhkosti ≤ 25 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Lisované dřevo s obsahem vlhkosti < 12 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Jiná dřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Nedřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Antracit a antracitové uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Vysokoteplotní koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Nízkoteplotní koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Černé uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Hnědouhelné brikety |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Rašelinové brikety |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Brikety ze směsi fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Jiné fosilní palivo |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Brikety ze směsi biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Jiná směs biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Vlastnosti při provozu pouze s preferovaným palivem |
||||||||||||||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
||||||||||
Tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost (NCV v původním stavu) |
||||||||||||||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x |
kW |
Užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu |
ηth,nom |
x,x |
% |
|||||||||||
Minimální tepelný výkon (orientační) |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
Užitečná účinnost při minimálním tepelném výkonu (orientační) |
ηth,min |
[x,x/netýká se] |
% |
|||||||||||
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
Typ výdeje tepla/regulace teploty v místnosti (vyberte jeden) |
||||||||||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
jeden stupeň tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
||||||||||||
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
dva nebo více ručních stupňů, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||||||||||||
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||||||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku |
s elektronickou regulací teploty v místnosti |
[ano/ne] |
||||||||||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku (případně) |
Ppilot |
[x,xxx/netýká se] |
kW |
s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem |
[ano/ne] |
|||||||||||||
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem |
[ano/ne] |
||||||||||||||||
Další možnosti regulace (lze vybrat více možností) |
||||||||||||||||||
regulace teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob |
[ano/ne] |
|
||||||||||||||||
regulace teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna |
[ano/ne] |
|||||||||||||||||
s dálkovým ovládáním |
[ano/ne] |
|||||||||||||||||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
(1) PM = částice, OGC = plynné organické sloučeniny, CO = oxid uhelnatý, NOx = oxidy dusíku.
(2) Povinné, pouze pokud se použije korekční faktor F(2) nebo F(3).
PŘÍLOHA III
Měření a výpočty
1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se při měřeních a výpočtech použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody. Musí splňovat podmínky stanovené v bodech 2 až 5.
2. Obecné podmínky pro měření a výpočty
a) |
Lokální topidla na tuhá paliva se zkouší s preferovaným palivem a případnými jinými vhodnými palivy uvedenými v tabulce 1 přílohy II. |
b) |
Deklarované hodnoty jmenovitého tepelného výkonu a sezónní energetické účinnosti vytápění se zaokrouhlí na jedno desetinné místo. |
c) |
Deklarované hodnoty emisí se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo. |
3. Obecné podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Sezónní energetická účinnost vytápění (ηS ) se vypočte jako sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu (ηS,on ) opravená o příspěvky zohledňující regulaci tepelného výkonu, spotřebu pomocné elektrické energie a energetickou spotřebu trvale hořícího zapalovacího hořáku. |
b) |
Spotřeba elektřiny se vynásobí převodním koeficientem (CC) rovným 2,5. |
4. Obecné podmínky pro emise
a) |
U lokálních topidel na tuhá paliva se při měření zohlední emise částic (PM), plynných organických sloučenin (OGC), oxidu uhelnatého (CO) a oxidů dusíku (NOx), které se všechny měří současně, též se sezónní energetickou účinností vytápění, s výjimkou emisí PM, pokud se použije metoda podle odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 2 nebo 3.
|
b) |
Deklarované hodnoty jmenovitého tepelného výkonu, sezónní energetické účinnosti vytápění a emisí se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo. |
5. Zvláštní podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Sezónní energetická účinnost vytápění je u lokálních topidel na tuhá paliva definována takto: ηS = ηS,on – 10% + F(2) + F(3) – F(4) – F(5) kde:
|
b) |
Sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu se vypočte takto: ηS,on = ηth,nom kde:
|
c) |
Korekční faktor F(2), který zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění, jenž je dán upravenými příspěvky regulace zajišťující tepelnou pohodu ve vnitřních prostorech, jejichž hodnoty se navzájem vylučují nebo je nelze sčítat, se vypočte takto: U lokálních topidel na tuhá paliva se korekční faktor F(2) rovná jednomu z faktorů podle tabulky 2 v závislosti na charakteristice použité regulace. Lze vybrat jen jednu hodnotu. Tabulka 2 Korekční faktor F(2)
U lokálních topidel na tuhá paliva, která při nastavení regulace teploty na nejnižší tepelný výkon nesplňují emisní požadavky stanovené v bodě 2 přílohy II, je korekční faktor F(2) roven nule. Tepelný výkon při tomto nastavení nesmí být vyšší než 50 % jmenovitého tepelného výkonu. |
d) |
Korekční faktor F(3), který zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění, jenž je dán upravenými příspěvky regulace zajišťující tepelnou pohodu ve vnitřních prostorech, jejichž hodnoty lze sčítat, se vypočte takto: U lokálních topidel na tuhá paliva se korekční faktor F(3) rovná součtu hodnot podle tabulky 3 v závislosti na charakteristikách použité regulace. Tabulka 3 Korekční faktor F(3)
U lokálních topidel na tuhá paliva, která při nastavení regulace teploty na nejnižší tepelný výkon nesplňují emisní požadavky stanovené v bodě 2 přílohy II, je korekční faktor F(3) roven nule. Tepelný výkon při tomto nastavení nesmí být vyšší než 50 % jmenovitého tepelného výkonu. |
e) |
Korekční faktor F(4), který zohledňuje spotřebu pomocné elektrické energie, se vypočte takto: Tento korekční faktor zohledňuje spotřebu pomocné elektrické energie při provozu v zapnutém režimu a v pohotovostním režimu. kde:
|
f) |
Korekční faktor F(5), který se týká příkonu trvale hořícího zapalovacího hořáku, se vypočte takto: Tento korekční faktor zohledňuje příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku. kde:
|
PŘÍLOHA IV
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států tento postup ověřování požadavků stanovených v příloze II:
1. |
Orgány členského státu provedou zkoušku jednoho kusu každého modelu. Příslušný kus se zkouší s jedním nebo více palivy, jejichž charakteristiky jsou podobné jako v případě paliv, která použil výrobce při měřeních podle přílohy III. |
2. |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
3. |
Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2 písm. a), má se za to, že model a všechny rovnocenné modely nevyhovují požadavkům tohoto nařízení. Pokud není dosaženo některého z výsledků podle bodu 2 písm. b) nebo c), orgány členského státu náhodně vyberou pro přezkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci výrobce. |
4. |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
5. |
Jestliže výsledků uvedených v bodě 4 není dosaženo, má se za to, že model a všechny ekvivalentní modely nesplňují požadavky tohoto nařízení. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek a další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovění modelu. |
6. |
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze III. Přípustné tolerance při ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování naměřených parametrů ze strany orgánů členského státu a nesmí být použity dodavatelem jako přípustná tolerance při stanovení hodnot v technické dokumentaci. |
PŘÍLOHA V
Orientační referenční hodnoty podle článku 6
V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro lokální topidla na tuhá paliva, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění a emise částic, oxidu uhelnatého, plynných organických sloučenin a oxidů dusíku, označena jako nejlepší na trhu technologie s parametry uvedenými níže. V době vstupu tohoto nařízení v platnost nebylo zjištěno žádné lokální topidlo na tuhá paliva, které by splňovalo všechny hodnoty uvedené v bodech 1 až 5. Několik lokálních topidel na tuhá paliva splňovalo jednu nebo více z těchto hodnot:
1. |
Specifické referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění pro lokální topidla na tuhá paliva:
|
2. |
Specifické referenční hodnoty emisí částic (PM) z lokálních topidel na tuhá paliva:
|
3. |
Specifické referenční hodnoty emisí plynných organických sloučenin (OGC) z lokálních topidel na tuhá paliva:
|
4. |
Specifické referenční hodnoty emisí oxidu uhelnatého (CO) z lokálních topidel na tuhá paliva:
|
5. |
Specifické referenční hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel na tuhá paliva:
|
Referenční hodnoty stanovené v bodech 1 až 5 nemusí nutně znamenat, že u jednoho lokálního topidla na tuhá paliva lze dosáhnout kombinace těchto hodnot.
V případě lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet je příkladem dobré kombinace existující model se sezónní energetickou účinností vytápění 83 %, emisemi částic 33 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi plynných organických sloučenin 69 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi oxidu uhelnatého 1 125 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 % a emisemi oxidů dusíku 115 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %.
V případě lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet je příkladem dobré kombinace existující model se sezónní energetickou účinností vytápění 91 %, emisemi částic 22 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi plynných organických sloučenin 6 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi oxidu uhelnatého 312 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 % a emisemi oxidů dusíku 121 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %.
V případě sporáků je příkladem dobré kombinace existující model se sezónní energetickou účinností vytápění 78 %, emisemi částic 38 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi plynných organických sloučenin 66 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %, emisemi oxidu uhelnatého 1 375 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 % a emisemi oxidů dusíku 71 mg/m3 při referenčním obsahu O2 13 %.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/20 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1186
ze dne 24. dubna 2015,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (1), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný potenciál k úspoře energie a u nichž při rovnocenném použití existují velké rozdíly v příslušných úrovních funkčnosti. |
(2) |
U lokálních topidel existují při rovnocenné funkci velké rozdíly v energetické účinnosti a energie, kterou používají, představuje významný podíl na celkové poptávce po energii v Unii. Prostor pro snížení jejich spotřeby energie je významný. |
(3) |
Lokální topidla na nedřevní biomasu mají zvláštní technické vlastnosti, a proto by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyjmuta. |
(4) |
Měly by být stanoveny harmonizované předpisy pro označování energetickými štítky a pro normalizované informace o výrobku s cílem vytvořit pobídky pro výrobce ke zvyšování energetické účinnosti lokálních topidel, motivovat konečné uživatele k nákupu energeticky účinných výrobků a přispět k fungování vnitřního trhu. |
(5) |
Jelikož se typické používání a tedy i spotřeba energie lokálních topidel liší od jiných výrobků pro vytápění prostorů, které podléhají regulaci, měla by být tímto nařízením zavedena stupnice pro označování odlišná od stupnice pro jiné výrobky pro vytápění prostorů. |
(6) |
Vzhledem k tomu, že světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče jsou výrobky, které přímo nakupují odborníci a nikoli koneční spotřebitelé, nestanoví toto nařízení žádné požadavky na jejich označování energetickými štítky. |
(7) |
Minimální požadavky použitelné pro elektrická lokální topidla podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1188 (2), poskytují maximální technický potenciál pro vylepšování těchto výrobků. V důsledku toho nezůstane mezi těmito výrobky prostor pro diferenciaci. Elektrická lokální topidla nelze přímo nahradit účinnějšími lokálními topidly na jiná paliva, v důsledku čehož by energetický štítek nedosáhl cíle, kterým je poskytnout spotřebitelům informace o poměrné účinnosti různých výrobků. |
(8) |
Podpora používání energie z obnovitelných zdrojů ve výrobcích pro vytápění je v souladu s cílem podporovat energii z obnovitelných zdrojů. Je tedy vhodné, aby toto nařízení stanovilo zvláštní přístup pro lokální topidla – „koeficient pro označování výrobků na biomasu“ – stanovený tak, aby lokální topidla na tuhá paliva mohla dosáhout třídy A++, pouze pokud používají pelety. |
(9) |
Pro účely stanovení požadavků na ekodesign by informace uvedené na energetickém štítku měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných postupů měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3). |
(10) |
Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah energetických štítků lokálních topidel. |
(11) |
Toto nařízení by navíc mělo stanovit požadavky na informační list a technickou dokumentaci lokálních topidel. |
(12) |
Dále by toto nařízení mělo stanovit požadavky, pokud jde o informace, které mají být vždy poskytovány při jakékoli formě prodeje lokálních topidel na dálku, ve všech reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru. |
(13) |
Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví požadavky na označování energetickými štítky a poskytování doplňujících informací o výrobku, pokud jde o lokální topidla se jmenovitým tepelným výkonem 50 kW nebo méně.
Toto nařízení se nepoužije na:
a) |
elektrická lokální topidla; |
b) |
lokální topidla, která k výrobě tepla používají parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus poháněný elektrickými kompresory nebo palivem; |
c) |
lokální topidla na tuhá paliva, která jsou určena pouze pro spalování nedřevní biomasy; |
d) |
lokální topidla, která jsou určena k jinému použití než k vytápění vnitřních prostorů pomocí konvekce nebo sálání tepla za účelem dosažení a udržení určité tepelné pohody osob; |
e) |
lokální topidla určená pouze pro venkovní použití; |
f) |
lokální topidla, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu; |
g) |
lokální topidla na tuhá paliva, která nejsou sestavena při výrobě ani poskytována jedním výrobcem jako prefabrikované díly nebo součásti určené k montáži na místě; |
h) |
světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče; |
i) |
ohřívače vzduchu; |
j) |
saunová kamna. |
Článek 2
Definice
Kromě definic uvedených v článku 2 směrnice 2010/30/ES se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:
1) |
„lokálním topidlem“ se rozumí zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem tekutiny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které využitím Jouleova jevu resp. spalováním přeměňují elektřinu resp. plynná, kapalná či tuhá paliva přímo na teplo; |
2) |
„lokálním topidlem na tuhá paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou, lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou nebo sporák, které používají tuhá paliva; |
3) |
„lokálním topidlem na plynná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá plynné palivo; |
4) |
„lokálním topidlem na kapalná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá kapalné palivo; |
5) |
„elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí lokální topidlo, které k výrobě tepla používá elektrický Jouleův jev; |
6) |
„lokálním topidlem s otevřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva, u kterého ohniště a spaliny nejsou utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
7) |
„lokálním topidlem s uzavřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva, u kterého mohou být ohniště a spaliny utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
8) |
„sporákem“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které v jednom opláštění spojuje funkci lokálního topidla a varné desky a/nebo trouby, jež jsou určeny pro přípravu pokrmů, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
9) |
„spalovacím lokálním topidlem“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou, lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou nebo sporák; |
10) |
„světlým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy, přičemž směřuje k místu použití tak, aby sálání hořáku, tvořené převážně infračerveným zářením, přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
11) |
„tmavým trubkovým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy poblíž zahřívaných předmětů nebo osob, které prostor vytápí především infračerveným zářením z trubky nebo trubek ohřívaných zevnitř průchodem spalin a u kterého se spaliny mají odvádět kouřovodem; |
12) |
„topidlem bez odvodu spalin“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva jiné než světlý zářič, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
13) |
„topidlem s odvodem spalin do komína“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu; |
14) |
„ohřívačem vzduchu“ se rozumí výrobek, který je pouze zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění, lze jej připojit k potrubí, je určen k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a který rozvádí vzduch pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, aby v uzavřeném prostoru, v němž je výrobek umístěn, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob; |
15) |
„saunovými kamny“ se rozumí lokální topidlo, které je zabudováno v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí, nebo je pro takové použití určeno; |
16) |
„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé, včetně tuhé biomasy a tuhých fosilních paliv; |
17) |
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu; |
18) |
„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromů, křovin a keřů, včetně dřevěných polen, dřevní štěpky, lisovaného dřeva ve formě pelet, lisovaného dřeva ve formě briket a pilin; |
19) |
„nedřevní biomasou“ se rozumí jiná než dřevní biomasa, včetně např. slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů; |
20) |
„preferovaným palivem“ se rozumí jedno konkrétní palivo, které se má podle pokynů dodavatele v lokálním topidle přednostně používat; |
21) |
„fosilním tuhým palivem“ se rozumí tuhé palivo jiné než biomasa, včetně antracitu, antracitového uhlí, vysokoteplotního koksu, nízkoteplotního koksu, černého uhlí, hnědého uhlí, směsi fosilních paliv nebo směsi biomasy a fosilního paliva; pro účely tohoto nařízení se jím rozumí též rašelina; |
22) |
„jiným vhodným palivem“ se rozumí palivo jiné než preferované palivo, které lze podle pokynů dodavatele v lokálním topidle používat, včetně všech paliv, která jsou zmíněna v návodu pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na volně přístupných internetových stránkách výrobců a dodavatelů, v technických či propagačních materiálech a v reklamách; |
23) |
„přímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, vyjádřený v kW a nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média; |
24) |
„nepřímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW; |
25) |
„funkcí nepřímého vytápění“ se rozumí, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti; |
26) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom ) se rozumí dodavatelem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet; |
27) |
„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin ) se rozumí dodavatelem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon; |
28) |
„určením pro venkovní použití“ se rozumí, že výrobek je vhodný k bezpečnému používání vně uzavřených prostorů, včetně možného použití ve venkovním prostředí; |
29) |
„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh, který má stejné technické parametry stanovené v tabulce 2 nebo tabulce 3 v příloze V jako jiný model uvedený na trh stejným dodavatelem. |
Další definice pro účely příloh II až IX jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Povinnosti dodavatelů a časový plán
1. Od 1. ledna 2018 dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu lokální topidla jiná než topidla na tuhá paliva bez odvodu spalin a topidla na tuhá paliva s odvodem spalin do komína, zajistí, aby:
a) |
uvedené lokální topidlo bylo opatřeno tištěným štítkem v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II; |
b) |
obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický štítek v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II; |
c) |
k uvedenému lokálnímu topidlu byl poskytnut informační list výrobku podle přílohy IV; |
d) |
obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický informační list výrobku podle přílohy IV; |
e) |
orgánům členských států a Komisi byla na vyžádání poskytnuta technická dokumentace uvedená v příloze V; |
f) |
každá reklama, která se týká uvedeného modelu lokálního topidla a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu; |
g) |
každý propagační materiál technického charakteru, který se týká uvedeného modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu. |
2. Od 1. ledna 2022 dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu topidla na tuhá paliva bez odvodu spalin nebo topidla na tuhá paliva s odvodem spalin do komína, zajistí, aby:
a) |
uvedené lokální topidlo bylo opatřeno tištěným štítkem v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II; |
b) |
obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický štítek v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II; |
c) |
k uvedenému lokálnímu topidlu byl poskytnut informační list výrobku podle přílohy IV; |
d) |
obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický informační list výrobku podle přílohy IV; |
e) |
orgánům členských států a Komisi byla na vyžádání poskytnuta technická dokumentace uvedená v příloze V; |
f) |
každá reklama, která se týká uvedeného modelu lokálního topidla a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu; |
g) |
každý propagační materiál technického charakteru, který se týká uvedeného modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu. |
Článek 4
Povinnosti obchodníků
Obchodníci s lokálními topidly zajistí, aby:
a) |
každé lokální topidlo bylo v místě prodeje označeno štítkem poskytnutým dodavatelem podle článku 3 a umístěným na vnější přední straně lokálního topidla tak, aby byl zřetelně viditelný; |
b) |
lokální topidla nabízená k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, byla uváděna na trh s informacemi poskytnutými dodavatelem v souladu s přílohou VI, s výjimkou nabízení prostřednictvím internetu, kdy se použijí ustanovení přílohy VII; |
c) |
každá reklama na konkrétní model lokálního topidla, která obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu; |
d) |
každý propagační materiál technického charakteru, který se týká konkrétního modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu. |
Článek 5
Metody měření a výpočtů
Informace, které mají být poskytnuty podle článků 3 a 4, se získají pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejnovější metody měření a výpočtů, jak stanoví příloha VIII.
Článek 6
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy posuzují shodu deklarované třídy energetické účinnosti lokálních topidel postupem stanoveným v příloze IX.
Článek 7
Přezkum
Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok nejpozději do 1. ledna 2024. V přezkumu zejména posoudí, zda lze omezit výjimky z použitelnosti tohoto nařízení.
Článek 8
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Pro lokální topidla jiná než topidla na tuhá paliva bez odvodu spalin a topidla na tuhá paliva s odvodem spalin do komína se použije od 1. ledna 2018. Nicméně ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. f) a g) a čl. 4 písm. b), c) a d) se použijí od 1. dubna 2018.
3. Pro topidla na tuhá paliva bez odvodu spalin a topidla na tuhá paliva s odvodem spalin do komína se použije od 1. ledna 2022. Nicméně ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. f) a g) a čl. 4 písm. b), c) a d) se použijí od 1. dubna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. dubna 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.
(2) Nařízení Komise (EU) 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel (viz strana 76 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro přílohy II až IX
Pro účely příloh II až IX se použijí tyto definice:
1) |
„převodním koeficientem“ (CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5; |
2) |
„výhřevností“ (NCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva obsahujícího příslušnou vlhkost za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny nejsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; |
3) |
„užitečnou účinností při jmenovitém resp. minimálním tepelném výkonu“ (ηth,nom resp. ηth,min) se rozumí poměr mezi užitečným tepelným výkonem a celkovým příkonem lokálního topidla vyjádřeným pomocí výhřevnosti, vyjádřený v %; |
4) |
„elektrickým příkonem při jmenovitém tepelném výkonu“ (elmax) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla při poskytování jmenovitého tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
5) |
„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla při poskytování minimálního tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
6) |
„elektrickým příkonem v pohotovostním režimu“ (elsb) se rozumí elektrický příkon výrobku v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW; |
7) |
„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“ (Ppilot) se rozumí spotřeba plynného, kapalného nebo tuhého paliva pro zajištění plamene, který slouží k zapalování výkonnějšího procesu spalování potřebného pro dosažení jmenovitého tepelného výkonu nebo tepelného výkonu při částečném zatížení, pokud hoří déle než 5 minut před zapálením hlavního hořáku, vyjádřená jako příkon v kW; |
8) |
„jedním stupněm tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek neumožňuje automaticky měnit tepelný výkon a neexistuje zpětná vazba informující o teplotě v místnosti, která by automatické přizpůsobení tepelného výkonu umožňovala; |
9) |
„dvěma nebo více ručními stupni, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek umožňuje ručně měnit tepelný výkon ve dvou nebo více stupních a není vybaven zařízením, které automaticky reguluje tepelný výkon podle požadované teploty ve vnitřním prostoru; |
10) |
výrazem „s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven neelektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu v závislosti na určité vyžadované úrovni tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
11) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu v závislosti na určité vyžadované úrovni tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
12) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na období 24 hodin; |
13) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu v závislosti na určité vyžadované úrovni tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na celý týden. V tomto období 7 dnů musí být umožněno různé nastavení pro jednotlivé dny; |
14) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které automaticky sníží nastavenou teplotu v místnosti, pokud v místnosti není zjištěna přítomnost žádných osob; |
15) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které sníží tepelný výkon, jestliže bylo otevřeno okno nebo dveře. Pokud se k detekci otevření okna nebo dveří používá čidlo, může být namontováno s výrobkem, vně výrobku, jako součást konstrukce budovy nebo s použitím kombinace uvedených možností; |
16) |
výrazem „s dálkovým ovládáním“ se rozumí funkce, která umožňuje na dálku, z míst vně budovy, v níž je výrobek umístěn, výrobek ovládat; |
17) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy je výrobek připojen ke zdroji síťového napájení, přičemž k fungování v souladu se zamýšleným účelem vyžaduje energii ze síťového zdroje napájení a zajišťuje pouze následující funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu; |
18) |
„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model lokálního topidla od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou, stejným názvem dodavatele nebo stejným názvem obchodníka; |
19) |
„jiným fosilním palivem“ se rozumí fosilní palivo jiné než antracit a antracitové uhlí, vysokoteplotní koks, nízkoteplotní koks, černé uhlí, hnědé uhlí, rašelina nebo brikety ze směsi fosilních paliv; |
20) |
„jinou dřevní biomasou“ se rozumí dřevní biomasa jiná než dřevěná polena s obsahem vlhkosti nejvýše 25 %, briketované palivo s obsahem vlhkosti nižším než 14 % nebo lisované dřevo s obsahem vlhkosti nižším než 12 %; |
21) |
„obsahem vlhkosti“ se rozumí podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v lokálním topidle používá. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Třídy energetické účinnosti
Třída energetické účinnosti lokálního topidla se stanoví podle jeho indexu energetické účinnosti, jak stanoví tabulka 1.
Tabulka 1
Třídy energetické účinnosti lokálních topidel
Třída energetické účinnosti |
Index energetické účinnosti (EEI) |
A++ |
EEI ≥ 130 |
A+ |
107 ≤ EEI < 130 |
A |
88 ≤ EEI < 107 |
B |
82 ≤ EEI < 88 |
C |
77 ≤ EEI < 82 |
D |
72 ≤ EEI < 77 |
E |
62 ≤ EEI < 72 |
F |
42 ≤ EEI < 62 |
G |
EEI < 42 |
Index energetické účinnosti lokálního topidla se vypočte podle přílohy VIII.
PŘÍLOHA III
Energetický štítek
1. |
Lokální topidla:
|
2. |
Provedení energetického štítku lokálních topidel musí odpovídat níže uvedenému obrázku:
Přičemž:
|
PŘÍLOHA IV
Informační list výrobku
1. |
Informace v informačním listu lokálního topidla musí být uvedeny v tomto pořadí a musí být obsaženy v brožuře k výrobku nebo v jiné dokumentaci poskytované s výrobkem:
|
2. |
Jeden informační list se může vztahovat na více modelů lokálních topidel dodávaných stejným dodavatelem. |
3. |
Informace uvedené v informačním listu mohou být poskytnuty v podobě kopie energetického štítku, barevné nebo černobílé. V takovém případě se uvedou také informace vyjmenované v bodě 1, které nejsou uvedeny na štítku. |
PŘÍLOHA V
Technická dokumentace
Technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. e) a čl. 3 odst. 2 písm. e) musí v případě lokálních topidel obsahovat:
a) |
název a adresu dodavatele; |
b) |
identifikační značku modelu; |
c) |
případně odkazy na použité harmonizované normy; |
d) |
pokud je preferovaným palivem jiná dřevní biomasa, nedřevní biomasa, jiné fosilní palivo nebo jiná směs biomasy a fosilního paliva, jak uvádí tabulka 2, popis paliva dostatečný pro jeho jednoznačnou identifikaci a příslušnou technickou normu nebo specifikaci paliva, včetně naměřeného obsahu vlhkosti a obsahu popela, u jiného fosilního paliva též naměřený obsah prchavé hořlaviny v palivu; |
e) |
případně jiné použité technické normy a specifikace; |
f) |
jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele; |
g) |
informace obsažené v tabulce 2 (pro lokální topidla na tuhá paliva) a v tabulce 3 (pro lokální topidla na plynná/kapalná paliva), změřené a vypočtené podle přílohy VIII; |
h) |
protokoly o zkouškách provedených dodavatelem nebo jeho jménem, včetně názvu a adresy subjektu, který zkoušky provedl; |
i) |
veškerá konkrétní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě lokálního topidla; |
j) |
případně seznam rovnocenných modelů. |
Tyto informace mohou být sloučeny s technickou dokumentací poskytovanou v souladu s opatřeními podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (1).
Tabulka 2
Technické parametry lokálních topidel na tuhá paliva
Identifikační značka (značky) modelu: |
||||||||||
Funkce nepřímého vytápění: [ano/ne] |
||||||||||
Přímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||
Nepřímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||
Palivo |
Preferované palivo (pouze jedno): |
Jiná vhodná paliva: |
||||||||
Dřevěná polena s obsahem vlhkosti ≤ 25 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Lisované dřevo s obsahem vlhkosti < 12 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Jiná dřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Nedřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Antracit a antracitové uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Vysokoteplotní koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Nízkoteplotní koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Černé uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Hnědouhelné brikety |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Rašelinové brikety |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Brikety ze směsi fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Jiné fosilní palivo |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Brikety ze směsi biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Jiná směs biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
||||||||
Vlastnosti při provozu s preferovaným palivem |
||||||||||
Sezónní energetická účinnost vytápění η s [%]: |
||||||||||
Index energetické účinnosti (EEI): |
||||||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
||
Tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost (NCV v původním stavu) |
||||||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x,x |
kW |
|
Užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu |
ηth,nom |
x,x |
% |
||
Minimální tepelný výkon (orientační) |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
Užitečná účinnost při minimálním tepelném výkonu (orientační) |
η th,min |
[x,x/netýká se] |
% |
||
|
|
|
|
|
|
|||||
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
Typ výdeje tepla/regulace teploty v místnosti (vyberte jeden) |
||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|
jeden stupeň tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
|
dva nebo více ručních stupňů, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
|
s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
Další možnosti regulace (lze vybrat více možností) |
||||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
s dálkovým ovládáním |
[ano/ne] |
|
||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku |
|
|
|
|
||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku (případně) |
Ppilot |
[x,xxx/netýká se] |
kW |
|
|
|||||
Kontaktní údaje |
Název a adresa dodavatele |
Tabulka 3
Technické parametry lokálních topidel na plynná/kapalná paliva
Identifikační značka (značky) modelu: |
||||||||||
Funkce nepřímého vytápění: [ano/ne] |
||||||||||
Přímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||
Nepřímý tepelný výkon: …(kW) |
||||||||||
Palivo |
|
|
|
|||||||
Vyberte typ paliva |
[plynné/kapalné] |
[upřesněte] |
||||||||
|
|
|
|
|||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
||
Tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost (NCV) |
||||||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x,x |
kW |
|
Užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu |
ηth,nom |
x,x |
% |
||
Minimální tepelný výkon (orientační) |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
Užitečná účinnost při minimálním tepelném výkonu (orientační) |
ηth,min |
[x,x/netýká se] |
% |
||
|
|
|
|
|
|
|||||
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
Typ výdeje tepla/regulace teploty v místnosti (vyberte jeden) |
||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|
jeden stupeň tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
|
dva nebo více ručních stupňů, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
|
s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
Další možnosti regulace (lze vybrat více možností) |
||||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob |
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna |
[ano/ne] |
|
||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku |
|
s dálkovým ovládáním |
[ano/ne] |
|
||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku (případně) |
Ppilot |
[x,xxx/netýká se] |
kW |
|
|
|||||
Kontaktní údaje |
Název a adresa dodavatele |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
PŘÍLOHA VI
Informace, které mají být poskytnuty v případech, kdy nelze očekávat, že koneční uživatelé uvidí vystavený výrobek, kromě nabízení prostřednictvím internetu
1. |
Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) se poskytnou v tomto pořadí:
|
2. |
Velikost a typ písma, kterým jsou informace uvedené v bodě 1 vytištěny nebo zobrazeny, musí zaručovat čitelnost. |
PŘÍLOHA VII
Informace, které mají být poskytnuty v případě prodeje, pronájmu nebo koupi na splátky prostřednictvím internetu
1. |
Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:
|
2. |
Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí příslušný energetický štítek poskytnutý dodavatelem v souladu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo čl. 3 odst. 2 písm. b). Pokud jde o velikost, musí být štítek zřetelně viditelný a čitelný a v poměru k velikosti stanovené v příloze III bodě 2. Štítek může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí obrázek použitý pro přístup ke štítku splňovat specifikace v bodě 3 této přílohy. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se štítek po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo po prvním rozevření obrázku na dotykovém displeji. |
3. |
Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:
|
4. |
V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení štítku tato:
|
5. |
Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí příslušný informační list výrobku poskytnutý dodavatelem v souladu čl. 3 odst. 1 písm. d) nebo čl. 3 odst. 2 písm. d). Pokud jde o velikost, musí být informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a zřetelně uvádět text „Informační list výrobku“. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se informační list výrobku po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu na dotykovém displeji. |
PŘÍLOHA VIII
Měření a výpočty
1. |
Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se při měřeních a výpočtech použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje uvedených metod. Musí splňovat podmínky stanovené v bodech 2 až 4. |
2. |
Obecné podmínky pro měření a výpočty
|
3. |
Obecné podmínky pro index energetické účinnosti a spotřebu lokálních topidel
|
4. |
Zvláštní podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
|
(1) Nařízení Komise (EU) 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
PŘÍLOHA IX
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Pro účely posuzování shody s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4 použijí orgány členských států tento postup ověřování:
1. |
Orgány členského státu provedou zkoušku jednoho kusu každého modelu. Příslušný kus se testuje s palivem, jehož charakteristiky jsou ve stejném rozmezí jako v případě paliva, které výrobce použil při měřeních podle přílohy VIII. Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:
|
2. |
Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2 písm. a), má se za to, že model a všechny rovnocenné modely nevyhovují požadavkům tohoto nařízení. Pokud není dosaženo některého z výsledků podle bodu 2 písm. b) až d), orgány členského státu náhodně vyberou pro přezkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně se v případě vybraných tří dalších kusů může jednat o jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci dodavatele. Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:
|
Jestliže výsledků uvedených v bodě 2 není dosaženo, má se za to, že model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.
Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek a další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovění modelu.
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze VIII.
Přípustné tolerance při ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování naměřených parametrů orgány členského státu a nesmí být použity dodavatelem jako přípustná tolerance při stanovení hodnot v technické dokumentaci. Hodnoty a třídy na energetickém štítku a v informačním listu výrobku nesmí být pro dodavatele příznivější než hodnoty uvedené v technické dokumentaci.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/43 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1187
ze dne 27. dubna 2015,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (1), a zejména na článek 10 této směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění energetické účinnosti na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem pro úspory energie a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v příslušné úrovni výkonnosti. |
(2) |
Ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se srovnatelnou funkčností včetně kotlů na tuhá paliva vykazují velké rozdíly v energetické účinnosti. Energie, kterou kotle na tuhá paliva využívají k vytápění vnitřních prostor, představuje významný podíl na celkové poptávce po energiích v Unii. Prostor pro snižování spotřeby energie kotlů na tuhá paliva je značný a zahrnuje jejich kombinování s vhodnou regulací teploty a solárními zařízeními; z toho důvodu by se požadavky na uvádění energetické spotřeby na energetických štítcích měly vztahovat rovněž na soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení. |
(3) |
Kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody, kotle určené k ohřevu plynných teplonosných médií, kogenerační jednotky o elektrické kapacitě 50 kW a vyšším a kotle na jinou než dřevní biomasu se vyznačují zvláštními technickými vlastnostmi, a měly by být proto z působnosti tohoto nařízení vyloučeny. |
(4) |
Je vhodné zavést harmonizovaná opatření týkající se uvádění spotřeby energie kotlů na tuhá paliva na energetických štítcích a v normalizovaných informacích o výrobku, aby byla výrobcům poskytnuta motivace ke zvyšování energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva, aby byli koneční uživatelé stimulováni ke koupi energeticky účinných výrobků a aby bylo podpořeno fungování vnitřního trhu. |
(5) |
Za účelem poskytnutí srovnatelných informací spotřebitelům o kotlích na tuhá paliva je vhodné zavést stupnici pro klasifikaci údajů na energetických štítcích v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 (2). Přijetí přístupu uplatňovaného tímto nařízením na obnovitelné zdroje energie by nevedlo k podpoře energetické účinnosti kotlů na biomasu. Přijetí přístupu uplatňovaného na fosilní paliva pro biomasu by nebylo v souladu s cílem podpory obnovitelných zdrojů energie stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Je proto vhodné, aby toto nařízení stanovilo zvláštní přístup ke kotlům na biomasu, a sice „koeficient pro biomasu“ stanovený v takové výši, která umožní dosažení třídy A++ kondenzačním kotlům na biomasu. |
(6) |
Informace uváděné na štítku by měly být získávány prostřednictvím spolehlivých, přesných a reprodukovatelných postupů měření a výpočtů, které zohledňují uznávané metody měření a výpočtů odpovídající aktuálnímu stavu techniky včetně, pokud jsou dostupné, harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4) za účelem zavedení požadavků na ekodesign. |
(7) |
Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah štítků, pokud jde o kotle na tuhá paliva. |
(8) |
Dále by toto nařízení mělo upřesnit požadavky na dokumentaci výrobku a technickou dokumentaci pro kotle na tuhá paliva. |
(9) |
Toto nařízení by rovněž mělo stanovit požadavky týkající se informací, které mají být poskytovány v případě jakékoli formy prodeje kotlů na tuhá paliva na dálku a jako součást všech forem reklamy a technických propagačních materiálů kotlů na tuhá paliva. |
(10) |
V případech, kdy štítky a informace o výrobku vycházejí z technických listů výrobků poskytnutých dodavateli, je třeba zajistit snadný přístup konečného uživatele k informacím o energetické výkonnosti souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, solárních zařízení a regulátorů teploty. |
(11) |
Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanovuje požadavky na energetické štítky pro kotle na tuhá paliva a na poskytování doplňkových informací o těchto kotlích se jmenovitým tepelným výkonem 70 kW nebo nižším a pro soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva se jmenovitým tepelným výkonem 70 kW nebo nižším a z regulátorů teploty a solárních zařízení.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) |
kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody; |
b) |
kotle určené k ohřevu a rozvodu plynných teplonosných médií, jako je pára nebo vzduch; |
c) |
kogenerační jednotky na tuhá paliva o maximálním elektrickém výkonu 50 kW a vyšším; |
d) |
kotle na jinou než dřevní biomasu. |
Článek 2
Definice
Kromě definic stanovených v článku 2 směrnice 2010/30/EU se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:
1) |
„kotlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení vybavené jedním nebo více generátory tepla na tuhé palivo dodávajícími teplo do teplovodního systému ústředního vytápění za účelem dosažení a udržení požadované vnitřní teploty v jednom nebo více uzavřených prostorech, u něhož tepelné ztráty do okolního prostředí nepřesahují 6 % jmenovitého tepelného výkonu; |
2) |
„teplovodním systémem ústředního vytápění“ se rozumí systém, v němž je používána voda jako teplonosné médium pro přenos centrálně generovaného tepla do tepelných zářičů určených k vytápění uzavřených prostor uvnitř budov nebo jejich částí, včetně sítí blokového a dálkového vytápění; |
3) |
„generátorem tepla na tuhá paliva“ se rozumí součást kotle na tuhá paliva, která generuje teplo spalováním tuhých paliv; |
4) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ nebo „Pr “ se rozumí deklarovaný tepelný výkon kotle na tuhá paliva, který zajišťuje vytápění uzavřených prostor spalováním preferovaného paliva, vyjádřený v kW; |
5) |
„tuhými palivy“ se rozumějí paliva, která jsou při běžné pokojové teplotě v pevném skupenství, včetně pevné biomasy a tuhých fosilních paliv; |
6) |
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů; |
7) |
„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromovitých a keřovitých dřevin, včetně kulatiny, dřevní štěpky, stlačené dřevní hmoty ve formě pelet, stlačené dřevní hmoty ve formě briket a včetně pilin; |
8) |
„nedřevní biomasou“ se rozumí biomasa jiného než dřevního původu, včetně slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů; |
9) |
„fosilními palivy“ se rozumějí jiná paliva než biomasa, včetně antracitu, hnědého uhlí, koksu, černého uhlí; a pro účely tohoto nařízení také rašelina; |
10) |
„kotlem na biomasu“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který jako preferované palivo využívá biomasu; |
11) |
„kotlem na jinou než dřevní biomasu“ se rozumí kotel na biomasu, který jako preferované palivo využívá jinou než dřevní biomasu a u nějž nejsou dřevní biomasa, fosilní paliva ani směs biomasy a fosilního paliva uvedeny mezi dalšími vhodnými palivy; |
12) |
„preferovaným palivem“ se rozumí jednotlivé tuhé palivo, které má být v kotli na základě pokynů dodavatele přednostně využíváno; |
13) |
„dalšími vhodnými palivy“ se rozumějí tuhá paliva jiná než preferované palivo, která mohou být v kotli na tuhá paliva využívána na základě pokynů dodavatele, přičemž zahrnují jakékoli palivo, které je uvedeno v příručce pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na internetových stránkách dodavatele s volným přístupem, v technických propagačních materiálech a v reklamních materiálech; |
14) |
„kogeneračním kotlem na tuhá paliva“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je schopen současně generovat tepelnou a elektrickou energii; |
15) |
„doplňkovým ohřívačem“ se rozumí druhotný kotel nebo tepelné čerpadlo, spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 811/2013, nebo druhotný kotel na tuhá paliva generující dodatečné teplo v případě poptávky po teplu přesahující jmenovitý tepelný výkon hlavního kotle na tuhá paliva; |
16) |
„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje rozhraní kotle na tuhá paliva, např. centrální řídící jednotce, čímž pomáhá regulovat vnitřní teplotu; |
17) |
„solárním zařízením“ se rozumí výhradně solární systém, solární kolektor, solární zásobník teplé vody nebo čerpadlo v kolektorovém okruhu, které jsou uváděny na trh samostatně; |
18) |
„výhradně solárním systémem“ se rozumí zařízení, které je vybaveno jedním nebo více solárními kolektory a solárními zásobníky teplé vody, popřípadě i čerpadly v kolektorovém okruhu a jinými částmi a které je uváděno na trh jako jedna jednotka a není vybaveno žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů; |
19) |
„solárním kolektorem“ se rozumí zařízení navržené za účelem absorpce globálního solárního ozáření a přenosu takto vyrobené tepelné energie na kapalinu, která jím protéká; |
20) |
„solárním zásobníkem teplé vody“ se rozumí zásobník teplé vody pro uchovávání tepelné energie vyrobené jedním nebo více solárními kolektory; |
21) |
„zásobníkem teplé vody“ se rozumí nádoba pro uchovávání teplé vody za účelem ohřevu vody a/nebo vytápění vnitřních prostorů, včetně jakýchkoli přídatných látek, která není vybavena žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů; |
22) |
„záložním ponorným ohřívačem“ se rozumí elektrický odporový ohřívač pracující na bázi Jouleova jevu, který je součástí zásobníku teplé vody a vyrábí teplo pouze, když je vnější zdroj tepla přerušen (a to i v době údržby) nebo mimo provoz, nebo je součástí solárního zásobníku teplé vody a dodává teplo, když solární zdroj tepla není dostačující k zajištění požadované úrovně tepelné pohody; |
23) |
„soupravou sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení“ se rozumí souprava nabízená konečnému uživateli, která obsahuje kotel na tuhá paliva kombinovaný s jedním nebo více doplňkovými ohřívači, jedním nebo více regulátory teploty nebo jedním nebo více solárními zařízeními; |
24) |
„kombinovaným kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je navržen tak, aby rovněž vyráběl teplo pro dodávku teplé pitné nebo užitkové vody o dané teplotě, v daném množství a průtoku ve stanoveném časovém období, a který je připojen k vnějšímu přívodu pitné nebo užitkové vody. |
Pro účely příloh II až X jsou další definice stanoveny v příloze I.
Článek 3
Povinnosti dodavatelů a časový harmonogram
1. Ode dne 1. dubna 2017 musí dodavatelé uvádějící kotle na tuhá paliva na trh nebo uvádějící je do provozu, včetně souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, zajistit, že:
a) |
každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III; |
b) |
obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II; |
c) |
každý kotel na tuhá paliva bude opatřen technickým listem výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým technickým listem v souladu s bodem 2 přílohy IV; |
d) |
obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický informační list výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV; |
e) |
technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 1 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi; |
f) |
každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu; |
g) |
každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. |
2. Ode dne 26. září 2019 musí dodavatelé uvádějící kotle na tuhá paliva na trh nebo uvádějící je do provozu, včetně kotlů, které jsou součástí soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, zajistit, že:
a) |
každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II; |
b) |
obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II. |
3. Ode dne 1. dubna 2017 musí dodavatelé uvádějící na trh nebo uvádějící do provozu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení zajistit, že:
a) |
každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II; |
b) |
obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II; |
c) |
každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena informačním listem v souladu s bodem 2 přílohy IV; |
d) |
obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický informační list v souladu s bodem 2 přílohy IV; |
e) |
technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 2 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi; |
f) |
každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu; |
g) |
každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. |
Článek 4
Povinnosti obchodníků
1. Obchodníci prodávající kotle na tuhá paliva musí zajistit, že:
a) |
každý kotel na tuhá paliva bude v místě prodeje označen štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, umístěným na vnější straně přední části kotle na tuhá paliva tak, aby byl zřetelně viditelný; |
b) |
kotle na tuhá paliva nabízené k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, budou uváděny na trh společně s informacemi poskytnutými dodavatelem podle bodu 1 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII; |
c) |
každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu; |
d) |
každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. |
2. Obchodníci prodávající soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení musí zajistit, že:
a) |
každá nabídka konkrétní soupravy bude obsahovat třídu energetické účinnosti této soupravy tak, že na tento systém umístí štítek poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. a) a informační list výrobku poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. c) s řádně vyplněnými vlastnostmi této soupravy; |
b) |
soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, které se nabízí k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavenou soupravu, budou na trh uváděny společně s informacemi poskytnutými podle bodu 2 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII; |
c) |
každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu; |
d) |
každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. |
Článek 5
Metody měření a výpočtů
Informace, které mají být poskytnuty na základě článků 3 a 4, se získají spolehlivými, přesnými a reprodukovatelnými metodami měření a výpočtů, které zohledňují uznávané metody měření a výpočtů odpovídající aktuálnímu stavu techniky, jak je stanoveno v příloze VIII. Index energetické účinnosti se vypočítá postupem stanoveným v příloze IX.
Článek 6
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy uplatní při posuzování shody deklarované třídy energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení s tímto nařízením postup stanovený v příloze X.
Článek 7
Přezkum
Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok nejpozději dne 1. ledna 2022. V přezkumu bude zejména posouzeno, zda u štítků pro kombinované kotle bude vhodné doplnit třídu energetické účinnosti ohřevu vody.
Článek 8
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Použije se ode dne 1. dubna 2017. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. f) a g), čl. 3 odst. 3 písm. f) a g), čl. 4 odst. 1 písm. b), c) a d) a čl. 4 odst. 2 písm. b), c) a d) se nicméně použijí od 1. července 2017.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. dubna 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro přílohy II až X
Pro účely příloh II až X platí tyto definice:
1) |
„identifikační značkou modelu“ se rozumí obvykle alfanumerický kód, který odlišuje konkrétní model kotle na tuhá paliva nebo soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou, stejným názvem dodavatele nebo obchodníka; |
2) |
„sezónní energetickou účinností vytápění“ (ηs ) se rozumí poměr mezi potřebou tepla pro vytápění v určeném otopném období, zajišťovanou kotlem na tuhá paliva, a roční spotřebou energie potřebnou k uspokojení této potřeby, vyjádřený v %; |
3) |
„elektrickou účinností“ (ηel ) se rozumí poměr mezi elektrickým výkonem a celkovým příkonem kogeneračního kotle na tuhá paliva, přičemž celkový příkon je vyjádřen množstvím spalného tepla GCV nebo součinem konečného množství spotřebované energie a převodního koeficientu CC; |
4) |
„spalným teplem“ (GCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné jednotkovým množstvím paliva s příslušným obsahem vlhkosti za předpokladu, že je plně spáleno za přítomnosti kyslíku a produkty spalování jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo vodních par vzniklých spalováním veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
5) |
„převodním koeficientem“ (CC) se rozumí koeficient vyjadřující odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu CC je 2,5; |
6) |
„informačním listem regulátoru teploty“ se rozumí informační list výrobku vyžadovaný pro regulátory teploty na základě ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013; |
7) |
„informačním listem kotle“ se pro kotle na tuhá paliva rozumí informační list vyžadovaný na základě ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a pro kotle jiné než kotle na tuhá paliva informační list vyžadovaný pro takové kotle na základě ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013; |
8) |
„informačním listem solárního zařízení“ se rozumí informační list výrobku vyžadovaný pro solární zařízení na základě ustanovení čl. 3 odst. 4 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013; |
9) |
„informačním listem tepelného čerpadla“ se rozumí informační list výrobku vyžadovaný pro tepelná čerpadla na základě ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 811/2013; |
10) |
„kondenzačním kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, ve kterém za normálních provozních podmínek a při daných provozních teplotách vody dochází k částečné kondenzaci vodní páry ve spalinách za účelem využití latentního tepla této vodní páry k vytápění; |
11) |
„ostatní dřevní biomasou“ se rozumí dřevní biomasa jiná než: dřevěná polena s obsahem vlhkosti nejvýše 25 %, dřevní štěpka s obsahem vlhkosti 15 % nebo vyšší, lisované dřevo ve formě pelet nebo briket nebo piliny s obsahem vlhkosti nejvýše 50 %; |
12) |
„obsahem vlhkosti“ se rozumí hmotnost vody v palivu v porovnání s celkovou hmotností paliva ve stavu, v jakém je používáno v kotlech na tuhá paliva; |
13) |
„jiným fosilním palivem“ se rozumí fosilní palivo jiné než černé uhlí, hnědé uhlí (včetně briket), koks, antracit nebo brikety vyrobené ze směsi fosilních paliv; |
14) |
„elektrickým příkonem při maximálním tepelném výkonu“ (elmax ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při jmenovitém tepelném výkonu vyjádřený v kW s vyloučením elektrického příkonu záložního ohřívače a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí; |
15) |
„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při použitelném částečném zatížení vyjádřený v kW s vyloučením elektrického příkonu záložního ohřívače a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí; |
16) |
„záložním ohřívačem“ se rozumí elektrický odporový prvek pracující na základě Jouleova jevu, který vytváří teplo pouze k tomu, aby se zabránilo zamrznutí kotle na tuhá paliva nebo ústředního vytápění s vodní náplní nebo pokud je narušena dodávka tepla z vnějšího zdroje (včetně období údržby) nebo pokud je dodávka tepla z vnějšího zdroje mimo provoz; |
17) |
„použitelným částečným zatížením“ se pro kotle na tuhá paliva s automatickým přikládáním rozumí provoz na 30 % jmenovitého tepelného výkonu, a pro kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním, které lze provozovat na 50 % jmenovitého tepelného výkonu, provoz na 50 % jmenovitého tepelného výkonu; |
18) |
„příkonem elektrické energie v pohotovostním režimu“ (PSB ) se rozumí příkon elektrické energie kotle na tuhá paliva v pohotovostním režimu s vyloučením zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí vyjádřený v kW; |
19) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, v němž je kotel na tuhá paliva připojen k síťovému zdroji napájení, aby fungoval určeným způsobem, je závislý na příkonu ze síťového zdroje napájení a zajišťuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace; nebo zobrazení informací nebo stavu; |
20) |
„sezonní energetickou účinností vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu“ (ηson ) se
|
21) |
„užitečnou účinností“ (η) se rozumí poměr mezi užitečným tepelným výkonem a celkovým energetickým příkonem kotle na tuhá paliva, přičemž celkový energetický příkon je vyjádřen množstvím spalného tepla GCV nebo součinem konečného množství spotřebované energie a převodního koeficientu CC; |
22) |
„užitečným tepelným výkonem“ (P) se rozumí tepelný výkon kotle na tuhá paliva přenášený na teplonosné médium vyjádřený v kW; |
23) |
„kotlem na fosilní paliva“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který používá fosilní palivo nebo směs biomasy a fosilního paliva jako preferované palivo; |
24) |
„spalným teplem v bezvodém stavu“ (GCVmf ') se rozumí celkové množství tepla uvolněného jednotkovým množstvím paliva, u kterého bylo provedeno vysušení jeho přirozené vlhkosti, za předpokladu, že je plně spáleno za přítomnosti kyslíku a produkty spalování jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo vodních par vzniklých spalováním veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
25) |
„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh, který má stejné technické parametry stanovené v příloze V bodě 1 tabulce 4 jako jiný model uvedený na trh stejným dodavatelem. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Třídy energetické účinnosti
Třída energetické účinnosti kotle na tuhá paliva se určí podle jeho indexu energetické účinnosti, jak je uvedeno v tabulce 1.
Index energetické účinnosti kotle na tuhá paliva se vypočte v souladu s přílohou IX.
Tabulka 1
Třídy energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva
Třída energetické účinnosti |
Index energetické účinnosti (EEI) |
A+++ |
EEI ≥ 150 |
A++ |
125 ≤ EEI < 150 |
A+ |
98 ≤ EEI < 125 |
A |
90 ≤ EEI < 98 |
B |
82 ≤ EEI < 90 |
C |
75 ≤ EEI < 82 |
D |
36 ≤ EEI < 75 |
E |
34 ≤ EEI < 36 |
F |
30 ≤ EEI < 34 |
G |
EEI < 30 |
PŘÍLOHA III
Energetické štítky
1. KOTLE NA TUHÁ PALIVA
1.1. Energetický štítek 1
a) |
Na energetickém štítku musí být uvedeny tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku kotlů na tuhá paliva musí být v souladu s bodem 3 této přílohy. Ve výjimečných případech, když byla určitému modelu udělena „ekoznačka EU“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 (1), může zde být uvedena kopie ekoznačky EU. |
1.2. Energetický štítek 2
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 1.1. písm. a) této přílohy. |
b) |
Provedení energetického štítku kotlů na tuhá paliva musí být v souladu s bodem 3 této přílohy. Ve výjimečných případech, když byla určitému modelu udělena „ekoznačka EU“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010, může zde být uvedena kopie ekoznačky EU. |
2. SOUPRAVY SESTÁVAJÍCÍ Z KOTLE NA TUHÁ PALIVA A DOPLŇKOVÝCH OHŘÍVAČŮ, REGULÁTORŮ TEPLOTY A SOLÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ
Energetický štítek souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení v energetických třídách A+++ až G
a) |
Na energetickém štítku musí být uvedeny tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku souprav sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení musí být v souladu s bodem 4 této přílohy. U souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení v energetických třídách A+++ až D se mohou třídy E až G na stupnici A+++ až G vynechat. |
3. PROVEDENÍ ENERGETICKÉHO ŠTÍTKU KOTLŮ NA TUHÁ PALIVA MUSÍ ODPOVÍDAT NÍŽE UVEDENÉMU OBRÁZKU:
přičemž:
a) |
Štítek musí mít minimální šířku 105 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
b) |
Pozadí je bílé. |
c) |
Barevné provedení CMYK – cyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % cyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
d) |
Energetický štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (čísla odpovídají výše uvedenému obrázku):
|
4. PROVEDENÍ ENERGETICKÉHO ŠTÍTKU KOGENERAČNÍCH KOTLŮ NA TUHÁ PALIVA MUSÍ ODPOVÍDAT NÍŽE UVEDENÉMU OBRÁZKU:
přičemž:
a) |
Štítek musí mít minimální šířku 210 mm a výšku 297 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
b) |
Pozadí je bílé. |
c) |
Barevné provedení CMYK – cyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % cyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
d) |
Energetický štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (čísla odpovídají výše uvedenému obrázku):
|
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).
PŘÍLOHA IV
Informační list
1. KOTLE NA TUHÁ PALIVA
1.1. Informace v informačním listu kotle na tuhá paliva musí být uvedeny v tomto pořadí a musí být obsaženy v brožuře k výrobku nebo jiné dokumentaci poskytované s výrobkem:
a) |
název nebo ochranná známka dodavatele; |
b) |
identifikační značka modelu dodavatele; |
c) |
třída energetické účinnosti modelu stanovená v souladu s přílohou II; |
d) |
jmenovitý tepelný výkon v kW, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo; |
e) |
index energetické účinnosti zaokrouhlený na nejbližší celé číslo a vypočtený v souladu s přílohou IX; |
f) |
sezonní energetická účinnost vytápění v % zaokrouhlená na nejbližší celé číslo a vypočtená v souladu s přílohou VIII; |
g) |
jakákoli konkrétní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě kotle na tuhá paliva; |
h) |
u kogeneračních kotlů na tuhá paliva elektrická účinnost v % zaokrouhlená na nejbližší celé číslo. |
1.2. Jeden informační list výrobku se může týkat několika modelů kotlů na tuhá paliva dodávaných stejným dodavatelem.
1.3. Informace obsažené na informačním listu výrobku mohou být poskytnuty ve formě barevné nebo černobílé kopie energetického štítku. V takovém případě se uvedou také informace vyjmenované v bodě 1.1, které nejsou uvedeny na štítku.
2. SOUPRAVY SESTÁVAJÍCÍ Z KOTLE NA TUHÁ PALIVA A DOPLŇKOVÝCH OHŘÍVAČŮ, REGULÁTORŮ TEPLOTY A SOLÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ
Informační list soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení musí obsahovat informace uvedené na obr. 1 nebo případně na obr. 2, pro vyhodnocení indexu energetické účinnosti nabízené soupravy, včetně těchto informací:
a) I: hodnoty indexu energetické účinnosti hlavního kotle na tuhá paliva;
b) II: koeficientu váhy tepelného výkonu hlavního kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů soupravy podle tabulky 2 nebo 3 této přílohy;
c) III: hodnoty matematického výrazu: 294/(11 · Pr), kde se Pr vztahuje k hlavnímu kotli na tuhá paliva;
d) IV: hodnoty matematického výrazu 115/(11 · Pr), kde se Pr vztahuje k hlavnímu kotli na tuhá paliva.
Tabulka 2
Váha hlavního kotle na tuhá paliva a doplňkového ohřívače pro účely obrázku 1 této přílohy (1)
Psup/(Pr + Psup) (2) |
II, souprava bez zásobníku teplé vody |
II, souprava se zásobníkem teplé vody |
0 |
0 |
0 |
0,1 |
0,30 |
0,37 |
0,2 |
0,55 |
0,70 |
0,3 |
0,75 |
0,85 |
0,4 |
0,85 |
0,94 |
0,5 |
0,95 |
0,98 |
0,6 |
0,98 |
1,00 |
≥ 0,7 |
1,00 |
1,00 |
Tabulka 3
Váha hlavního kogeneračního kotle na tuhá paliva a doplňkového ohřívače pro účely obrázku 2 této přílohy (1)
Pr/(Pr + Psup) (3) |
II, souprava bez zásobníku teplé vody |
II, souprava se zásobníkem teplé vody |
0 |
1,00 |
1,00 |
0,1 |
0,70 |
0,63 |
0,2 |
0,45 |
0,30 |
0,3 |
0,25 |
0,15 |
0,4 |
0,15 |
0,06 |
0,5 |
0,05 |
0,02 |
0,6 |
0,02 |
0 |
≥ 0,7 |
0 |
0 |
Obrázek 1
Informace, které mají být obsaženy v informačním listu výrobku u hlavních kotlů na tuhá paliva pro soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, s uvedením indexu energetické účinnosti nabízené soupravy
Obrázek 2
Informace, které mají být obsaženy v informačním listu výrobku u hlavních kogeneračních kotlů na tuhá paliva pro soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, s uvedením indexu energetické účinnosti nabízené soupravy
(1) Mezilehlé hodnoty jsou vypočteny pomocí lineární interpolace mezi dvěma sousedními hodnotami.
(2) Pr se vztahuje k hlavnímu kotli na tuhá paliva.
(3) Pr se vztahuje k hlavnímu kotli na tuhá paliva.
PŘÍLOHA V
Technická dokumentace
1. KOTLE NA TUHÁ PALIVA
Technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. e) pro kotle na tuhá paliva obsahuje:
a) |
název a adresu dodavatele; |
b) |
identifikační značku modelu; |
c) |
případně odkazy na použité harmonizované normy; |
d) |
v případě, že preferovaným palivem je jiná dřevní biomasa, nedřevní biomasa, jiné fosilní palivo nebo jiná směs biomasy a fosilního paliva podle tabulky 4, popis paliva dostatečný pro jeho jednoznačnou identifikaci a technickou normu nebo specifikaci paliva, včetně naměřeného obsahu vlhkosti a naměřeného obsahu popela, a pro jiné fosilní palivo také naměřený obsah prchavých látek v palivu; |
e) |
případně jiné použité technické normy a specifikace; |
f) |
jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele; |
g) |
informace uvedené v tabulce 4, včetně příslušných technických parametrů naměřených a vypočtených v souladu s přílohami VIII a IX; |
h) |
protokoly o zkouškách provedených dodavateli nebo v jejich zastoupení, včetně jména a adresy subjektu, který zkoušku provedl; |
i) |
jakákoli zvláštní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě kotle na tuhá paliva; |
j) |
případně seznam ekvivalentních modelů. |
Tyto informace mohou být sloučeny s technickou dokumentací poskytovanou v souladu s opatřeními podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/EC (1).
Tabulka 4
Technické parametry kotlů na tuhá paliva a kogeneračních kotlů na tuhá paliva
Identifikační značku modelu |
|||||||||
Režim přikládání: [Ruční: kotel by měl být provozován se zásobníkem teplé vody o objemu nejméně x (2) litrů/Automatický: doporučuje se, aby kotel byl provozován se zásobníkem teplé vody o objemu nejméně x (3) litrů] |
|||||||||
Kondenzační kotel: [ano/ne] |
|||||||||
Kogenerační kotel na pevná paliva: [ano/ne] |
Kombinovaný kotel: [ano/ne] |
||||||||
Palivo |
Preferované palivo (pouze jedno): |
Jiné vhodné palivo/paliva: |
|||||||
Dřevěná polena, obsah vlhkosti ≤ 25 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Dřevní štěpka, obsah vlhkosti 15–35 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Dřevní štěpka, obsah vlhkosti > 35 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Lisované dřevo ve formě pelet nebo briket |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Piliny, obsah vlhkosti ≤ 50 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Jiná dřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Nedřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Černé uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Hnědé uhlí (včetně briket) |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Antracit |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Brikety ze směsi fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Jiné fosilní palivo |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Brikety ze směsi biomasy (30–70 %) a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Jiná směs biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|||||||
Vlastnosti při provozu na preferované palivo: |
|||||||||
Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů η s [%]: |
|||||||||
Index energetické účinnosti EEI: |
|||||||||
Název |
Označení |
Hodnota |
Jednotka |
|
Název |
Označení |
Hodnota |
Jednotka |
|
Užitečný tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost |
|||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
Pn (4) |
x,x |
kW |
|
Při jmenovitém tepelném výkonu |
ηn |
x,x |
% |
|
Při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu, připadá-li v úvahu |
Pp |
[x,x/nepoužije se] |
kW |
|
Při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu, připadá-li v úvahu |
ηp |
[x,x/ nepoužije se |
% |
|
Kogenerační kotle na pevná paliva: Elektrická účinnost |
|
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|||||||
|
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
ηel,n |
x,x |
% |
|
Při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu, připadá-li v úvahu |
elmin |
[x,xxx/ nepoužije se] |
kW |
|
|
Zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí, připadá-li v úvahu |
[x,xxx/ nepoužije se |
kW |
||||||
|
V pohotovostním režimu |
PSB |
x,xxx |
kW |
|||||
|
|||||||||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa dodavatele |
||||||||
|
2. SOUPRAVY SESTÁVAJÍCÍ Z KOTLE NA TUHÁ PALIVA A DOPLŇKOVÝCH OHŘÍVAČŮ, REGULÁTORŮ TEPLOTY A SOLÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ
Technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 3 písm. e) pro soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení obsahuje:
a) |
název a adresu dodavatele; |
b) |
popis modelu zahrnujícího soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení dostatečný pro jeho jednoznačnou identifikaci; |
c) |
případně odkazy na použité harmonizované normy; |
d) |
případně další použité technické normy a specifikace; |
e) |
jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele; |
f) |
technické parametry:
|
g) |
jakákoli zvláštní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
(2) Objem nádrže = 45 × P r × (1 – 2,7/P r) nebo 300 litrů, podle toho, která hodnota je vyšší, přičemž P r je vyjádřen v kW
(3) Objem nádrže = 20 × P r přičemž P r je vyjádřen v kW
(4) Pro preferované palivo se P n rovná P r
PŘÍLOHA VI
Informace, které mají být poskytnuty v případech, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek (kromě na internetu)
1. KOTLE NA TUHÁ PALIVA
1.1. Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) se poskytnou v tomto pořadí:
a) |
třída energetické účinnosti modelu stanovená v souladu s přílohou II; |
b) |
jmenovitý tepelný výkon v kW, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo; |
c) |
index energetické účinnosti zaokrouhlený na nejbližší celé číslo a vypočtený v souladu s přílohou IX; |
d) |
u kogeneračních kotlů na tuhá paliva elektrická účinnost v % zaokrouhlená na nejbližší celé číslo. |
1.2. Informace uvedené v bodě 1.1 musí být vytištěny nebo znázorněny písmem takové velikosti a typu, aby byly čitelné.
2. SOUPRAVY SESTÁVAJÍCÍ Z KOTLE NA TUHÁ PALIVA A DOPLŇKOVÝCH OHŘÍVAČŮ, REGULÁTORŮ TEPLOTY A SOLÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ
2.1. Informace uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. b) se poskytnou v tomto pořadí:
a) |
třída energetické účinnosti modelu stanovená v souladu s přílohou II; |
b) |
index energetické účinnosti zaokrouhlený na nejbližší celé číslo; |
c) |
příslušné informace uvedené na obr. 1 a obr. 2 přílohy IV. |
2.2. Informace uvedené v bodě 2.1 musí být vytištěny nebo znázorněny písmem takové velikosti a typu, aby byly čitelné.
PŘÍLOHA VII
Informace, které mají být poskytnuty v případě prodeje, pronájmu nebo prodeje na splátky prostřednictvím internetu
1. |
Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:
|
2. |
Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku nebo soupravy a v souladu s časovým plánem stanoveným v článku 3 zobrazí příslušný štítek poskytnutý dodavateli v souladu s článkem 3 nebo, jedná-li se o soupravu a je-li to vhodné, štítek řádně vyplněný na základě štítku a informačních listů vydaných dodavateli v souladu s článkem 3. Pokud je zobrazen výrobek i souprava, ale cena je uvedena pouze pro soupravu, musí být zobrazen pouze štítek soupravy. Pokud jde o velikost, musí být štítek zřetelně viditelný a čitelný a v poměru k velikosti stanoveném v příloze III. Štítek může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí obrázek použitý pro přístup ke štítku splňovat specifikace v bodě 3 této přílohy. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se štítek po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji. |
3. |
Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:
|
4. |
V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení štítku tato:
|
5. |
Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku nebo soupravy zobrazí příslušný informační list výrobku poskytnutý dodavateli v souladu s článkem 3. Velikost musí být taková, aby byl informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a zřetelně uvádět text „Informační list výrobku“. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se informační list výrobku po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu gestem na dotykovém displeji. |
PŘÍLOHA VIII
Měření a výpočty
1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod. Musí splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 až 5.
2. Obecné podmínky pro měření a výpočty
a) |
Kotle na tuhá paliva se zkoušejí s preferovaným palivem. |
b) |
Deklarovaná hodnota sezonní energetické účinnosti vytápění se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo. |
3. Obecné podmínky pro sezonní energetickou účinnost vytápění kotlů na tuhá paliva
a) |
Hodnoty užitečné účinnosti ηn , ηp a hodnoty užitečného tepelného výkonu Pn , Pp se měří, jak je to vhodné. U kogeneračních kotlů na tuhá paliva se měří rovněž hodnota elektrické účinnosti ηel,n . |
b) |
Sezonní energetická účinnost vytápění ηs se vypočítá jako sezonní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu ηson opravená o hodnoty vztahující se k regulátorům teploty, spotřebě pomocné elektrické energie a u kogeneračních kotlů na tuhá paliva opravená připočtením součinu elektrické účinnosti a převodního koeficientu CC o hodnotě 2,5; |
c) |
Spotřeba elektrické energie se vynásobí převodním koeficientem CC o hodnotě 2,5. |
4. Specifické podmínky pro sezonní energetickou účinnost vytápění kotlů na tuhá paliva
a) |
Sezonní energetická účinnost vytápění ηs je definována takto: ηs = ηson – F(1) – F(2) + F(3) kde:
|
b) |
sezonní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu ηson se vypočte takto:
|
c) |
F(2) se vypočítá takto:
|
5. VÝPOČET SPALNÉHO TEPLA
Hodnotu spalného tepla (GCV) lze vypočíst ze spalného tepla v bezvodém stavu (GCVmf ) pomocí tohoto převodu:
GCV = GCVmf × (1 – M)
kde:
a) |
GCV a GCVmf jsou vyjádřeny v MJ/kg; |
b) |
M je obsah vlhkosti v palivu vyjádřený jako podíl. |
PŘÍLOHA IX
Metoda výpočtu indexu energetické účinnosti
1. |
Index energetické účinnosti (EEI) kotlů na tuhá paliva se vypočte pro preferované palivo a zaokrouhlí se na nejbližší celé číslo takto: EEI = ηson × 100 × BLF – F(1) – F(2) × 100 + F(3) × 100, kde:
|
2. |
Index energetické účinnosti (EEI) souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení se stanoví v souladu s bodem 2 přílohy IV. |
PŘÍLOHA X
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Pro účely posouzení souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4 použijí orgány členských států následující ověřovací postup:
1. |
Orgány členských států provedou zkoušku jednoho kusu každého modelu. Příslušný kus se testuje s palivem, jehož charakteristiky jsou ve stejném rozmezí jako v případě paliva, které dodavatel použil při měřeních podle přílohy VIII. |
2. |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
3. |
Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2 písm. a), má se za to, že model a všechny ostatní rovnocenné modely nesplňují požadavky tohoto nařízení. Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2 písm. b), orgány členského státu náhodně vyberou ke zkoušení tři další kusy stejného modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci dodavatele. |
4. |
Model splňuje platné požadavky, jestliže průměr indexu energetické účinnosti u dalších tří kusů není o více než 6 % nižší než deklarovaná hodnota kusu. |
5. |
Pokud není dosaženo výsledků podle bodu 4, má se za to, že model a všechny ostatní rovnocenné modely nesplňují požadavky tohoto nařízení. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o tom, že daný model nesplňuje požadavky. |
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v přílohách VIII a IX.
Přípustné odchylky při ověřování stanovené v bodě 2 písm. b) a v bodě 4 této přílohy se vztahují pouze na ověřování naměřených parametrů orgány členského státu a nesmí být použity dodavatelem jako přípustná tolerance ke stanovení hodnot v technické dokumentaci. Hodnoty a třídy na energetickém štítku a v informačním listu výrobku nesmí být pro dodavatele příznivější než hodnoty uvedené v technické dokumentaci.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/76 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1188
ze dne 28. dubna 2015,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/125/ES vyžaduje, aby Komise stanovila požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů. |
(2) |
Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES stanoví, že v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem Komise ve vhodných případech zavede prováděcí opatření pro výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou lokální topidla. |
(3) |
Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty lokálních topidel běžně používaných pro vytápění obytných a komerčních budov. Výsledky studie, na níž společně pracovaly zúčastněné a dotčené strany z Unie a třetích zemí, byly zveřejněny. |
(4) |
Environmentální aspekty lokálních topidel, které byly pro účely tohoto nařízení stanoveny jako významné, jsou spotřeba energie a emise oxidů dusíku ve fázi používání. |
(5) |
Přípravná studie ukazuje, že další požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou v případě lokálních topidel potřebné. |
(6) |
Oblast působnosti tohoto nařízení by měla zahrnovat lokální topidla konstruovaná na plynná či kapalná paliva a elektřinu. Do oblasti působnosti tohoto nařízení rovněž spadají lokální topidla s funkcí nepřímého ohřevu kapaliny. |
(7) |
Roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly byla za rok 2010 odhadnuta na 1 673 PJ (40,0 Mtoe), což odpovídá emisím 75,3 Mt oxidu uhličitého (CO2). Očekává se, že v roce 2020 bude roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly činit 1 630 PJ (39,0 Mtoe), což odpovídá emisím 71,6 Mt CO2. |
(8) |
Spotřebu energie lokálních topidel lze dále snížit použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků. |
(9) |
Roční emise oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel byly za rok 2010 odhadnuty na 5,6 kt ekvivalentu oxidů síry (SOx). V důsledku zvláštních opatření přijatých členskými státy a vývoje techniky se očekává, že v roce 2020 budou uvedené emise činit 4,9 kt/rok ekvivalentu SOx. |
(10) |
Emise lokálních topidel by mohly být dále sníženy použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků. |
(11) |
Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 (2) budou mít do roku 2020 společně za výsledek odhadované roční úspory energie činící cca 157 PJ (3,8 Mtoe) a snížení souvisejících emisí CO2 o 6,7 Mt. |
(12) |
Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení budou mít do roku 2020 za výsledek snížení emisí ekvivalentu SOx o 0,6 kt/rok. |
(13) |
Toto nařízení se týká výrobků s různými technickými vlastnostmi. Pokud by všechny výrobky byly předmětem stejných požadavků na účinnost, některé technologie by přestaly být uváděny na trh, což by mělo negativní dopad na spotřebitele. Z toho důvodu vedou k vytvoření rovných podmínek na trhu takové požadavky na ekodesign, které jsou úměrné potenciálu jednotlivých technologií. |
(14) |
Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu energie a emise oxidů dusíku u lokálních topidel v celé Unii, aby lépe fungoval vnitřní trh a došlo ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto výrobků. |
(15) |
Ve srovnání s energetickou účinností při zkoušení se energetická účinnost lokálních topidel v reálném provozu snižuje. Aby se sezónní energetická účinnost vytápění přiblížila užitečné energetické účinnosti, měli by výrobci být motivováni k využívání regulace. Za tímto účelem se předpokládá celkové snížení vzhledem k rozdílu těchto dvou hodnot. Toto snížení lze vyrovnat volbou řady možností regulace. |
(16) |
Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost ani cenovou dostupnost lokálních topidel z hlediska konečného uživatele a neměly by mít nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost a životní prostředí. |
(17) |
Časový rámec pro zavedení požadavků na ekodesign by měl být dostatečný k tomu, aby výrobci mohli provést konstrukční změny výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Časový plán by měl rovněž zohlednit případný dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, a zároveň zajistit včasné dosažení cílů tohoto nařízení. |
(18) |
Parametry výrobků by měly být měřeny a vypočteny za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi na základě žádosti Komise v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3). |
(19) |
V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES určuje toto nařízení použitelné postupy posuzování shody. |
(20) |
Pro snazší ověřování shody by výrobci měli poskytovat údaje obsažené v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se takové údaje vztahují k požadavkům stanoveným tímto nařízením. |
(21) |
V zájmu dalšího omezení dopadu lokálních topidel na životní prostředí by výrobci měli poskytovat informace o demontáži, recyklaci a likvidaci. |
(22) |
Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu lokálních topidel na životní prostředí během jejich celého životního cyklu. |
(23) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto nařízením se stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh a uvádění do provozu lokálních topidel pro domácnost, jejichž jmenovitý tepelný výkon nepřesahuje 50 kW, a lokálních topidel pro komerční použití, u nichž jmenovitý tepelný výkon výrobku nebo jednoho segmentu nepřesahuje 120 kW.
Toto nařízení se nepoužije na:
a) |
lokální topidla, která k výrobě tepla používají parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus poháněný elektrickými kompresory nebo palivem; |
b) |
lokální topidla, která jsou určena k jinému použití než k vytápění vnitřních prostorů pomocí konvekce nebo sálání tepla za účelem dosažení a udržení určité tepelné pohody osob; |
c) |
lokální topidla určená pouze pro venkovní použití; |
d) |
lokální topidla, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu; |
e) |
ohřívače vzduchu; |
f) |
saunová kamna; |
g) |
řízená topidla. |
Článek 2
Definice
Kromě definic uvedených v článku 2 směrnice 2009/125/ES se použijí tyto definice:
1) |
„lokálním topidlem“ se rozumí zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem kapaliny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které využitím Jouleova jevu, resp. spalováním přeměňují elektřinu, resp. plynná či kapalná paliva přímo na teplo; |
2) |
„lokálním topidlem pro domácnost“ se rozumí lokální topidlo jiné než lokální topidlo pro komerční použití; |
3) |
„lokálním topidlem na plynná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá plynné palivo; |
4) |
„lokálním topidlem na kapalná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá kapalné palivo; |
5) |
„elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí lokální topidlo, které k výrobě tepla používá elektrický Jouleův jev; |
6) |
„lokálním topidlem pro komerční použití“ se rozumí světlý zářič nebo tmavý trubkový zářič; |
7) |
„lokálním topidlem s otevřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva, u kterého ohniště a spaliny nejsou utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
8) |
„lokálním topidlem s uzavřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva, u kterého jsou ohniště a spaliny utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod; |
9) |
„přenosným elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, které není pevným elektrickým lokálním topidlem, akumulačním elektrickým lokálním topidlem, podlahovým elektrickým lokálním topidlem, sálavým elektrickým lokálním topidlem, světlým sálavým elektrickým lokálním topidlem ani řízeným topidlem; |
10) |
„pevným elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, které není konstruováno k akumulaci tepelné energie a které je určeno k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a není součástí konstrukce budovy ani konečné úpravy budovy; |
11) |
„akumulačním elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, které je konstruováno k ukládání tepla v izolovaném akumulačním jádru a k výdeji tepla po dobu několika hodin po fázi akumulace; |
12) |
„podlahovým elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, které je určeno k začlenění do konstrukce budovy nebo konečné úpravy budovy; |
13) |
„sálavým elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, jehož topný element má směřovat k místu použití tak, aby jeho sálání přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a u něhož při běžném používání teplota mřížky kryjící topný element vzroste nejméně o 130 °C a/nebo teplota ostatních povrchů o 100 °C; |
14) |
„světlým sálavým elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, jehož topný element je viditelný zvnějšku a při běžném používání má teplotu nejméně 650 °C; |
15) |
„saunovými kamny“ se rozumí topidlo, které je zabudováno v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí, nebo je pro takové použití určeno; |
16) |
„řízeným topidlem“ se rozumí elektrické lokální topidlo, které není schopno autonomního provozu a musí přijímat signály z externího řídicího zařízení, jež není součástí výrobku, ale je k němu připojeno propojovacím vodičem, bezdrátově, prostřednictvím datové komunikace po silovém vedení (PLC) nebo rovnocennou technologií s cílem regulovat výdej tepla do místnosti, v níž je výrobek umístěn; |
17) |
„světlým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy, přičemž směřuje k místu použití tak, aby sálání hořáku, tvořené převážně infračerveným zářením, přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
18) |
„tmavým trubkovým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy poblíž zahřívaných předmětů nebo osob, které prostor vytápí především infračerveným zářením z trubky nebo trubek ohřívaných zevnitř průchodem spalin a u kterého se spaliny mají odvádět kouřovodem; |
19) |
„sestavou tmavého trubkového zářiče“ se rozumí tmavý trubkový zářič sestávající z více než jednoho hořáku, u kterého mohou být spaliny z jednoho hořáku přiváděny k dalšímu hořáku a u kterého se spaliny z více hořáků odvádějí jedním odsávacím ventilátorem; |
20) |
„segmentem tmavého trubkového zářiče“ se rozumí část sestavy tmavého trubkového zářiče, která zahrnuje všechny prvky potřebné pro samostatný provoz a lze ji jako takovou zkoušet nezávisle na ostatních částech sestavy tmavého trubkového zářiče; |
21) |
„topidlem bez odvodu spalin“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva jiné než světlý zářič, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
22) |
„topidlem s odvodem spalin do komína“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu; |
23) |
„ohřívačem vzduchu“ se rozumí výrobek, který je pouze zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění, lze jej připojit k potrubí, je určen k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a který rozvádí vzduch pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, aby v uzavřeném prostoru, v němž je výrobek umístěn, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob; |
24) |
„přímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, vyjádřený v kW a nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média; |
25) |
„nepřímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW; |
26) |
„funkcí nepřímého vytápění“ se rozumí, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti; |
27) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet; |
28) |
„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon; |
29) |
„maximálním trvalým tepelným výkonem“ (Pmax,c ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon elektrického lokálního topidla při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze trvale udržet po delší dobu, vyjádřený v kW; |
30) |
výrazem „určený pro venkovní použití“ se rozumí, že výrobek je vhodný k bezpečnému používání vně uzavřených prostorů, včetně možného použití ve venkovním prostředí; |
31) |
„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh, který má stejné technické parametry stanovené v příloze II bodě 3 tabulce 1, 2 nebo 3 jako jiný model uvedený na trh stejným výrobcem. |
Další definice pro účely příloh II až V jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Požadavky na ekodesign a harmonogram
1. Požadavky na ekodesign lokálních topidel jsou stanoveny v příloze II.
2. Lokální topidla musí splňovat požadavky stanovené v příloze II od 1. ledna 2018.
3. Splnění požadavků na ekodesign se měří a počítá v souladu s metodami stanovenými v příloze III.
Článek 4
Posuzování shody
1. Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.
2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat informace uvedené v příloze II bodu 3 písm. b) tohoto nařízení.
3. Jestliže informace uvedené v technické dokumentaci k některému modelu byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací údajů o jiných rovnocenných spotřebičích, případně oběma těmito metodami, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o těchto výpočtech nebo extrapolacích či obou těchto metodách a o zkouškách provedených výrobci za účelem ověření přesnosti provedených výpočtů. V takových případech musí technická dokumentace obsahovat také seznam všech dalších rovnocenných modelů, u kterých byly informace uvedené v technické dokumentaci získány stejným způsobem.
Článek 5
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES za účelem zajištění plnění požadavků stanovených v příloze II tohoto nařízení použijí postup ověřování stanovený v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 6
Orientační referenční hodnoty
Orientační referenční hodnoty lokálních topidel s nejlepšími provozními parametry, která jsou dostupná na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou uvedeny v příloze V.
Článek 7
Přezkum
Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do 1. ledna 2019. V rámci přezkumu zejména posoudí:
— |
zda je vhodné stanovit přísnější požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise oxidů dusíku (NOx), |
— |
zda by měly být změněny přípustné tolerance při ověřování, |
— |
platnost korekčních faktorů použitých k posuzování sezónní energetické účinnosti vytápění u lokálních topidel, |
— |
vhodnost zavedení certifikace prováděné třetími stranami. |
Článek 8
Přechodná ustanovení
Do 1. ledna 2018 mohou členské státy povolit uvádění na trh a do provozu lokálních topidel, která splňují platné vnitrostátní předpisy týkající se sezónní energetické účinnosti vytápění a oxidů dusíku.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. dubna 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 ze dne 24. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel (viz strana 20 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro přílohy II až V
Pro účely příloh II až V se použijí tyto definice:
1) |
„sezónní energetickou účinností vytápění“ (ηs) se rozumí poměr mezi potřebou tepla pro vytápění dodávaného lokálním topidlem a roční spotřebou energie potřebné k uspokojení této potřeby, vyjádřený v %; |
2) |
„převodním koeficientem“ (CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5; |
3) |
„emisemi oxidů dusíku“ se rozumí emise oxidů dusíku při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mg/kWhinput vztaženo ke spalnému teplu v bezvodém stavu, z lokálních topidel na plynná nebo kapalná paliva a lokálních topidel pro komerční použití; |
4) |
„výhřevností“ (NCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva obsahujícího příslušnou vlhkost za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny nejsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; |
5) |
„spalným teplem v bezvodém stavu“ (GCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva s vysušenou přirozenou vlhkostí za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
6) |
„užitečnou účinností při jmenovitém, resp. minimálním tepelném výkonu“ (ηth,nom nebo ηth,min) se rozumí poměr mezi užitečným tepelným výkonem a celkovým příkonem lokálního topidla, vyjádřený v %, přičemž:
|
7) |
„elektrickým příkonem při jmenovitém tepelném výkonu“ (elmax) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla při poskytování jmenovitého tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
8) |
„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin) se rozumí elektrický příkon lokálního topidla při poskytování minimálního tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
9) |
„elektrickým příkonem v pohotovostním režimu“ (elsb) se rozumí elektrický příkon výrobku v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW; |
10) |
„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“ (Ppilot) se rozumí spotřeba plynného nebo kapalného paliva pro zajištění plamene, který slouží k zapalování výkonnějšího procesu spalování potřebného pro dosažení jmenovitého tepelného výkonu nebo tepelného výkonu při částečném zatížení, pokud hoří déle než 5 minut před zapálením hlavního hořáku, vyjádřená jako příkon v kW; |
11) |
„ručním řízením akumulace tepla s integrovaným termostatem“ se rozumí ručně ovládané snímací zařízení začleněné do výrobku, které prostřednictvím měření a regulace teploty akumulačního jádra výrobku reguluje akumulované množství tepla; |
12) |
„ručním řízením akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě“ se rozumí ručně ovládané snímací zařízení začleněné do výrobku, které měří teplotu akumulačního jádra výrobku a reguluje akumulované množství tepla podle teploty v místnosti a/nebo venkovní teploty; |
13) |
„elektronickým řízením akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě nebo s regulací ze strany dodavatele energie“ se rozumí automaticky ovládané snímací zařízení začleněné do výrobku, které měří teplotu akumulačního jádra výrobku a reguluje akumulované množství tepla podle teploty v místnosti a/nebo venkovní teploty, nebo zařízení, jehož režim akumulace může být regulován dodavatelem energie; |
14) |
„výdejem tepla s ventilátorem“ se rozumí, že výrobek je vybaven integrovaným a ovládatelným ventilátorem (či ventilátory) k přizpůsobení tepelného výkonu podle potřeby tepla; |
15) |
„jedním stupněm tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek neumožňuje automaticky měnit tepelný výkon a neexistuje zpětná vazba informující o teplotě v místnosti, která by automatické přizpůsobení tepelného výkonu umožňovala; |
16) |
„dvěma nebo více ručními stupni, bez regulace teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek umožňuje ručně měnit tepelný výkon ve dvou nebo více stupních a není vybaven zařízením, které automaticky reguluje tepelný výkon podle požadované teploty ve vnitřním prostoru; |
17) |
výrazem „s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven neelektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
18) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
19) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na období 24 hodin; |
20) |
výrazem „s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru a které umožňuje nastavit časování a úrovně teploty na celý týden. V tomto období 7 dnů musí být umožněno různé nastavení pro jednotlivé dny; |
21) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které automaticky sníží nastavenou teplotu v místnosti, pokud v místnosti není zjištěna přítomnost žádných osob; |
22) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které sníží tepelný výkon, jestliže bylo otevřeno okno nebo dveře. Pokud se k detekci otevření okna nebo dveří používá čidlo, může být namontováno s výrobkem, vně výrobku, jako součást konstrukce budovy nebo s použitím kombinace uvedených možností; |
23) |
výrazem „s dálkovým ovládáním“ se rozumí funkce, která umožňuje na dálku, z míst vně budovy, v níž je výrobek umístěn, výrobek ovládat; |
24) |
výrazem „s adaptivně řízeným spouštěním“ se rozumí funkce, která předvídá a zahajuje optimální spuštění zahřívání, aby bylo v požadovanou dobu dosaženo nastavené teploty; |
25) |
výrazem „s omezením doby činnosti“ se rozumí, že výrobek má funkci, která jej automaticky deaktivuje po uplynutí předem nastavené doby; |
26) |
výrazem „s černým kulovým čidlem“ se rozumí, že výrobek je vybaven začleněným nebo vnějším elektronickým zařízením, které měří teplotu vzduchu a tepelného záření; |
27) |
výrazem „jednostupňový“ se rozumí, že výrobek neumožňuje automaticky regulovat tepelný výkon; |
28) |
výrazem „dvoustupňový“ se rozumí, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve dvou různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do výrobku samotného; |
29) |
výrazem „vícestupňový“ se rozumí, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve třech nebo více různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do výrobku samotného; |
30) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy je výrobek připojen ke zdroji síťového napájení, přičemž k fungování v souladu se zamýšleným účelem vyžaduje energii ze síťového zdroje napájení a zajišťuje pouze následující funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu; |
31) |
„tepelným výkonem sestavy tmavého trubkového zářiče“ se rozumí celkový tepelný výkon segmentů konfigurace tmavého trubkového zářiče, která je uváděna na trh, vyjádřený v kW; |
32) |
„tepelným výkonem segmentu tmavého trubkového zářiče“ se rozumí tepelný výkon segmentu tmavého trubkového zářiče, který společně s ostatními segmenty tmavého trubkového zářiče tvoří část konfigurace sestavy tmavého trubkového zářiče, vyjádřený v kW; |
33) |
„součinitelem sálání při jmenovitém, resp. minimálním tepelném výkonu“ (RFnom nebo RFmin) se rozumí poměr mezi tepelným výkonem výrobku ve formě infračerveného vyzařování a celkovým příkonem při poskytování jmenovitého, resp. minimálního tepelného výkonu, vypočtený jako podíl infračerveného výkonu k celkovému příkonu vztaženému k výhřevnosti paliva při poskytování jmenovitého, resp. minimálního tepelného výkonu a vyjádřený v %; |
34) |
„izolací opláštění“ se rozumí úroveň tepelné izolace opláštění nebo krytu výrobku použité k minimalizaci tepelných ztrát, pokud je povoleno výrobek umístit do venkovních prostorů; |
35) |
„ztrátovým součinitelem opláštění“ se rozumí tepelné ztráty tou částí výrobku, která je nainstalována mimo uzavřený prostor, jenž má být vyhříván, určené prostupností příslušného opláštění dotyčné části a vyjádřené v %; |
36) |
„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model lokálního topidla od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo názvem výrobce; |
37) |
„obsahem vlhkosti“ se rozumí podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v lokálním topidle používá. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Požadavky na ekodesign
1. Zvláštní požadavky na ekodesign, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Lokální topidla musí od 1. ledna 2018 splňovat tyto požadavky:
|
2. Zvláštní požadavky na ekodesign, pokud jde o emise
a) |
Od 1. ledna 2018 nesmí emise oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel na kapalná a plynná paliva překročit tyto hodnoty:
|
3. Požadavky na informace o výrobku
a) |
Od 1. ledna 2018 musí být k lokálním topidlům poskytnuty tyto informace o výrobku:
|
b) |
Od 1. ledna 2018 musí být k lokálním topidlům poskytnuty tyto informace o výrobku:
|
Tabulka 1
Požadavky na informace týkající se lokálních topidel na plynná/kapalná paliva
Identifikační značka (značky) modelu: |
|||||||||||
Funkce nepřímého vytápění: [ano/ne] |
|||||||||||
Přímý tepelný výkon: …(kW) |
|||||||||||
Nepřímý tepelný výkon: …(kW) |
|||||||||||
Palivo |
|
|
Emise při vytápění prostorů (1) |
||||||||
NOx |
|||||||||||
Vyberte typ paliva |
[plynné/kapalné] |
[upřesněte] |
[mg/kWhinput] (GCV) |
||||||||
|
|
|
|
||||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|||
Tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost (NCV) |
|||||||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x,x |
kW |
|
Užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu |
ηth,nom |
x,x |
% |
|||
Minimální tepelný výkon (orientační) |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
Užitečná účinnost při minimálním tepelném výkonu (orientační) |
ηth,min |
[x,x/netýká se] |
% |
|||
|
|
|
|
|
|
||||||
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
Typ výdeje tepla/regulace teploty v místnosti (vyberte jeden) |
|||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|
jeden stupeň tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||||
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
|
dva nebo více ručních stupňů, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||||
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
|
s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
Další možnosti regulace (lze vybrat více možností) |
|||||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s dálkovým ovládáním |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s adaptivně řízeným spouštěním |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s omezením doby činnosti |
[ano/ne] |
||||||||
|
|
s černým kulovým čidlem |
[ano/ne] |
||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku |
|
|
|||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku (případně) |
Ppilot |
[x,xxx/netýká se] |
kW |
|
|
||||||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
Tabulka 2
Požadavky na informace týkající se elektrických lokálních topidel
Identifikační značka (značky) modelu: |
||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Jednotka |
Tepelný výkon |
|
Pouze u akumulačních elektrických lokálních topidel: typ příjmu tepla (vyberte jeden) |
||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x,x |
kW |
|
ruční řízení akumulace tepla s integrovaným termostatem |
[ano/ne] |
Minimální tepelný výkon (orientační) |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
ruční řízení akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě |
[ano/ne] |
Maximální trvalý tepelný výkon |
Pmax,c |
x,x |
kW |
|
elektronické řízení akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě |
[ano/ne] |
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
|
|
|
výdej tepla s ventilátorem |
[ano/ne] |
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|
Typ výdeje tepla/regulace teploty v místnosti (vyberte jeden) |
|
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
|
jeden stupeň tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
|
dva nebo více ručních stupňů, bez regulace teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|
|
s mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti |
[ano/ne] |
|||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a denním programem |
[ano/ne] |
|||
|
|
s elektronickou regulací teploty v místnosti a týdenním programem |
[ano/ne] |
|||
|
|
Další možnosti regulace (lze vybrat více možností) |
||||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob |
[ano/ne] |
|||
|
|
regulace teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna |
[ano/ne] |
|||
|
|
s dálkovým ovládáním |
[ano/ne] |
|||
|
|
s adaptivně řízeným spouštěním |
[ano/ne] |
|||
|
|
s omezením doby činnosti |
[ano/ne] |
|||
|
|
s černým kulovým čidlem |
[ano/ne] |
|||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
Tabulka 3
Požadavky na informace týkající se lokálních topidel pro komerční použití
Identifikační značka (značky) modelu: |
|||||||||||||
Typ topidla: [světlý zářič/tmavý trubkový zářič] |
|||||||||||||
Palivo |
Palivo |
|
|
Emise při vytápění prostorů (2) |
|||||||||
NOx |
|||||||||||||
Vyberte typ paliva |
[plynné/kapalné] |
[upřesněte] |
|
mg/kWhinput (GCV) |
|||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||
Vlastnosti při provozu pouze s preferovaným palivem |
|||||||||||||
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|
Údaj |
Značka |
Hodnota |
Jednotka |
|||||
Tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost (GCV) – jen u tmavých trubkových zářičů (3) |
|||||||||||
Jmenovitý tepelný výkon |
Pnom |
x,x |
kW |
|
Užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu |
ηth,nom |
x,x |
% |
|||||
Minimální tepelný výkon |
Pmin |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
Užitečná účinnost při minimálním tepelném výkonu |
ηth,min |
[x,x/netýká se] |
% |
|||||
Minimální tepelný výkon (jako procento jmenovitého tepelného výkonu) |
.. |
[x] |
% |
|
|
|
|
|
|||||
Jmenovitý tepelný výkon sestavy tmavého trubkového zářiče (případně) |
Psystem |
x,x |
kW |
|
|
|
|
|
|||||
Jmenovitý tepelný výkon segmentu tmavého trubkového zářiče (případně) |
Pheater,i |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
Užitečná účinnost segmentu tmavého trubkového zářiče při minimálním tepelném výkonu (případně) |
ηi |
[x,x/netýká se] |
% |
|||||
(případně opakujte pro více segmentů) |
.. |
[x,x/netýká se] |
kW |
|
(případně opakujte pro více segmentů) |
.. |
[x,x/netýká se] |
% |
|||||
počet totožných segmentů tmavého trubkového zářiče |
n |
[x] |
[-] |
|
|
|
|
|
|||||
Součinitel sálání |
|
|
|
|
Ztráty přes opláštění |
|
|
|
|||||
součinitel sálání při jmenovitém tepelném výkonu |
RFnom |
[x,x] |
[-] |
|
Třída izolace opláštění |
U |
|
W/(m2K) |
|||||
součinitel sálání při minimálním tepelném výkonu |
RFmin |
[x,x] |
[-] |
|
Ztrátový součinitel opláštění |
Fenv |
[x,x] |
% |
|||||
součinitel sálání segmentu tmavého trubkového zářiče při jmenovitém tepelném výkonu |
RFi |
[x,x] |
[-] |
|
Zdroj tepla má být umístěn mimo vytápěnou oblast |
|
[ano/ne] |
|
|||||
(případně opakujte pro více segmentů) |
.. |
|
|
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|
Typ řízení výdeje tepla (vyberte jeden) |
|||||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|
|
[ano/ne] |
|
||||||
Při minimálním tepelném výkonu |
elmin |
x,xxx |
kW |
|
|
[ano/ne] |
|
||||||
V pohotovostním režimu |
elSB |
x,xxx |
kW |
|
|
[ano/ne] |
|
||||||
|
|
|
|||||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku |
|
|
|||||||||||
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku (případně) |
Ppilot |
[x,xxx/netýká se] |
kW |
|
|
||||||||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
NOx = oxidy dusíku.
NOx = oxidy dusíku.
(3) U světlých zářičů se standardně použije vážená tepelná účinnost 85,6 %.
PŘÍLOHA III
Měření a výpočty
1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se při měřeních a výpočtech použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody. Musí splňovat podmínky stanovené v bodech 2 až 5.
2. Obecné podmínky pro měření a výpočty
a) |
Deklarované hodnoty jmenovitého tepelného výkonu a sezónní energetické účinnosti vytápění se zaokrouhlí na jedno desetinné místo. |
b) |
Deklarované hodnoty emisí se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo. |
3. Obecné podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Sezónní energetická účinnost vytápění (ηS ) se vypočte jako sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu (ηS,on ) opravená o příspěvky zohledňující akumulaci tepla a regulaci tepelného výkonu, spotřebu pomocné elektrické energie a energetickou spotřebu trvale hořícího zapalovacího hořáku. |
b) |
Spotřeba elektřiny se vynásobí převodním koeficientem (CC) rovným 2,5. |
4. Obecné podmínky pro emise
a) |
U lokálních topidel na plynná a kapalná paliva se při měření zohlední emise oxidů dusíku (NOx). Emise oxidů dusíku se vypočtou jako suma emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého a vyjádří jako emise oxidu dusičitého. |
5. Zvláštní podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
a) |
Sezónní energetická účinnost vytápění je u všech lokálních topidel kromě lokálních topidel pro komerční použití definována takto: ηS = ηS,on – 10 % + F(1) + F(2) + F(3) – F(4) – F(5) Sezónní energetická účinnost vytápění je u lokálních topidel pro komerční použití definována takto: ηS = ηS,on – F(1) – F(4) – F(5) kde:
|
b) |
Sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu se vypočte takto: U všech lokálních topidel kromě elektrických lokálních topidel a lokálních topidel pro komerční použití: ηS,on = ηth,nom kde:
U elektrických lokálních topidel: kde:
U lokálních topidel pro komerční použití: ηS,on = ηS,th · ηS,RF kde:
U světlých zářičů je účinnost ηS,th rovna 85,6 %. U tmavých trubkových zářičů: ηS,th = (0,15 · ηth,nom + 0,85 · ηth,min ) – Fenv kde:
Pokud je zdroj tepla tmavého trubkového zářiče výrobcem nebo dodavatelem určen k montáži do vnitřních prostorů, které mají být vytápěny, jsou ztráty přes opláštění nulové (0). Pokud je zdroj tepla tmavého trubkového zářiče výrobcem nebo dodavatelem určen k montáži mimo vytápěnou oblast, závisí ztrátový součinitel opláštění na tepelné prostupnosti opláštění zdroje tepla podle tabulky 4. Tabulka 4 Ztrátový součinitel opláštění zdroje tepla
Emisní účinnost lokálních topidel pro komerční použití se vypočte takto: kde:
RFS = 0,15 · RFnom + 0,85 · RFmin kde:
U sestav tmavých trubkových zářičů: kde:
Rovnice uvedená výše se použije jen v případě, kdy konstrukce hořáku, trubek a reflektorů v segmentu tmavého trubkového zářiče, tak, jak je použitý v sestavě tmavého trubkového zářiče, je totožná se samostatným tmavým trubkovým zářičem a nastavení, která určují provozní vlastnosti segmentu tmavého trubkového zářiče, jsou totožná s nastavením samostatného trubkového tmavého zářiče. |
c) |
Korekční faktor F(1) zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění, jenž je dán upravenými příspěvky regulace příjmu a výdeje tepla a tím, zda se u akumulačních elektrických lokálních topidel teplo šíří přirozenou nebo nucenou konvekcí, jakož i záporný příspěvek u lokálních topidel pro komerční použití související s možnostmi regulace tepelného výkonu výrobku. U akumulačních elektrických lokálních topidel se korekční faktor tepelného výkonu F(1) vypočte takto: Pokud je výrobek vybaven jedním z prvků uvedených v tabulce 5 (které se navzájem vylučují), zvýší se korekční faktor F(1) o hodnotu u příslušné možnosti. Tabulka 5 Korekční faktor F(1) pro akumulační elektrická lokální topidla
Pokud se v akumulačním elektrickém lokálním topidle používá výdej tepla s ventilátorem, přičte se k faktoru F(1) dalších 1,5 %. U lokálních topidel pro komerční použití se korekční faktor tepelného výkonu vypočte takto: Tabulka 6 Korekční faktor F(1) pro lokální topidla pro komerční použití
Minimální hodnota korekčního faktoru F(1) u dvoustupňových lokálních topidel pro komerční použití činí 2,5 % a u vícestupňových lokálních topidel pro komerční použití činí 5 %. U lokálních topidel jiných než akumulačních elektrických lokálních topidel a lokálních topidel pro komerční použití má korekční faktor F(1) hodnotu 0 (nula). |
d) |
Korekční faktor F(2), který zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění, jenž je dán upravenými příspěvky regulace zajišťující tepelnou pohodu ve vnitřních prostorech, jejichž hodnoty se navzájem vylučují nebo je nelze sčítat, se vypočte takto: U všech lokálních topidel se korekční faktor F(2) rovná jednomu z faktorů podle tabulky 7 v závislosti na charakteristice použité regulace. Lze vybrat jen jednu hodnotu. Tabulka 7 Korekční faktor F(2)
Korekční faktor F(2) se nepoužije pro lokální topidla pro komerční použití. |
e) |
Korekční faktor F(3), který zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění, jenž je dán upravenými příspěvky regulace zajišťující tepelnou pohodu ve vnitřních prostorech, jejichž hodnoty lze sčítat, se vypočte takto: U všech lokálních topidel se korekční faktor F(3) rovná součtu hodnot podle tabulky 8 v závislosti na charakteristikách použité regulace. Tabulka 8 Korekční faktor F(3)
|
f) |
Korekční faktor F(4), který zohledňuje spotřebu pomocné elektrické energie, se vypočte takto: Tento korekční faktor zohledňuje spotřebu pomocné elektrické energie při provozu v zapnutém režimu a v pohotovostním režimu. U elektrických lokálních topidel se korekce vypočte takto: Korekční faktor F(4), který zohledňuje spotřebu pomocné elektrické energie, se vypočte takto: kde:
U lokálních topidel na plynná nebo kapalná paliva se korekce zohledňující spotřebu pomocné elektrické energie vypočte takto: kde:
U lokálních topidel pro komerční použití se korekční faktor zohledňující spotřebu pomocné elektrické energie vypočte takto: |
g) |
Korekční faktor F(5), který se týká příkonu trvale hořícího zapalovacího hořáku, se vypočte takto: Tento korekční faktor zohledňuje příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku. U lokálních topidel na plynná nebo kapalná paliva se vypočte takto: kde:
U lokálních topidel pro komerční použití se korekční faktor vypočte takto: Pokud výrobek nemá trvalý zapalovací hořák (plamen), pak se Ppilot rovná 0 (nule). kde:
|
(1) Nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu (Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45).
PŘÍLOHA IV
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států tento postup ověřování požadavků stanovených v příloze II:
1) |
Orgány členského státu provedou zkoušku jednoho kusu každého modelu. |
2) |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
3) |
Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2 písm. a) nebo b), má se za to, že model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením. Pokud není dosaženo některého z výsledků podle bodu 2 písm. c) až i), orgány členského státu náhodně vyberou pro přezkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci výrobce. |
4) |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
5) |
Jestliže výsledků uvedených v bodě 4 není dosaženo, má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek a další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovění modelu. |
6) |
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze III. Přípustné tolerance při ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování naměřených parametrů orgány členského státu a nesmí být použity dodavatelem jako přípustná tolerance při stanovení hodnot v technické dokumentaci. |
PŘÍLOHA V
Orientační referenční hodnoty podle článku 6
V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro lokální topidla, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění a emise oxidů dusíku, označena jako nejlepší na trhu technologie s těmito parametry:
1) |
Specifické referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění pro lokální topidla
|
2) |
Specifické referenční hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel
|
Referenční hodnoty stanovené v bodech 1 a 2 nemusí nutně znamenat, že u jednoho lokálního topidla lze dosáhnout kombinace těchto hodnot.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/100 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1189
ze dne 28. dubna 2015,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/125/ES vyžaduje, aby Komise stanovila požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů. |
(2) |
V čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES se stanoví, že Komise by postupem podle čl. 19 odst. 3 a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem měla případně zavést prováděcí opatření týkající se výrobků s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, např. topných zařízení, včetně kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva, doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení. |
(3) |
Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty kotlů na tuhá paliva, které se obvykle používají v domácnostech a pro komerční účely. Výsledky studie, na níž společně pracovaly zúčastněné a zainteresované strany z Unie a třetích zemí, byly zveřejněny. |
(4) |
Environmentální aspekty kotlů na tuhá paliva, které byly označeny za významné pro účely tohoto nařízení, jsou spotřeba energie ve fázi používání a emise částic (prach), organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku ve fázi používání. Očekává se, že v roce 2030 bude roční spotřeba elektrické energie související s kotli na tuhá paliva činit 530 petajoulů („PJ“) (přibližně 12,7 milionu tun ropného ekvivalentu čili „Mtoe“) a roční emise budou činit 25 kilotun („kt“) částic, 25 kt organických plynných sloučenin a 292 kt oxidu uhelnatého. Očekává se, že emise oxidů dusíku se budou zvyšovat kvůli možným novým konstrukčním řešením kotlů na tuhá paliva, které mají zvýšit energetickou účinnost a snížit emise organických látek. Přípravná studie ukazuje, že spotřebu energie ve fázi používání i emise lze u kotlů na tuhá paliva výrazně snížit. |
(5) |
Přípravná studie ukazuje, že další požadavky týkající se parametrů ekodesignu pro výrobky uvedené v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou v případě kotlů na tuhá paliva potřebné. Zejména emise dioxinů a furanů nejsou označeny za významné. |
(6) |
Kotle vyrábějící teplo výlučně k poskytování teplé pitné nebo užitkové vody, kotle na ohřev a rozvod plynných teplonosných médií a kogenerační kotle s elektrickým výkonem 50 kW nebo vyšším mají zvláštní technické vlastnosti, a měly by proto být vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Kotle na nedřevní biomasu jsou vyňaty, protože v současné době není k dispozici dostatek celoevropských informací pro určení vhodných úrovní pro požadavky na jejich ekodesign a mohou mít další významné dopady na životní prostředí, např. emise furanů a dioxinů. Vhodnost stanovení požadavků na ekodesign kotlů na nedřevní biomasu bude při revizi tohoto nařízení znovu posouzena. |
(7) |
Spotřeba energie i emise kotlů na tuhá paliva by mohly být sníženy použitím stávajících nechráněných technologií, aniž se zvýší celkové náklady na nákup a provoz těchto výrobků. |
(8) |
Odhaduje se, že kombinovaný účinek požadavků na ekodesign stanovených v tomto nařízení a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1187 (2), by do roku 2030 měl vyústit v roční úspory energie přibližně 18 PJ (přibližně 0,4 mil. tun ropného ekvivalentu), spolu se souvisejícím snížením emisí oxidu uhličitého (dále jen „CO2“) o přibližně 0,2 Mt a snížením emisí částic o 10 kt, emisí organických plynných sloučenin o 14 kt a emisí oxidu uhelnatého o 130 kt. |
(9) |
Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu energie a emise u kotlů na tuhá paliva v celé Unii pro lepší fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto výrobků. |
(10) |
Požadavky na ekodesign by neměla být dotčena funkčnost ani cenová dostupnost kotlů na tuhá paliva z hlediska konečného uživatele ani nepříznivě ovlivněno zdraví, bezpečnost či životní prostředí. |
(11) |
Zavedení požadavků na ekodesign by mělo výrobcům poskytnout dostatečný čas ke změně konstrukce výrobků spadajících pod toto nařízení. Časový plán by měl zohlednit dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, a zároveň zajistit včasné dosažení cílů tohoto nařízení. |
(12) |
Parametry výrobku by měly být změřeny a vypočítány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů, včetně případně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi na žádost Komise, a to v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3). |
(13) |
V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES určuje toto nařízení, které postupy pro posuzování shody se použijí. Je sice vhodné přezkoumat vhodnost certifikace prováděné třetími stranami v termínu, který vyžaduje nařízení Komise (EU) č. 813/2013 (4), není však ani žádoucí, ani se zdá být proveditelné učinit změny týkající se posuzování shody kotlů na tuhá paliva dříve, než nabudou účinku požadavky na ekodesign. |
(14) |
Pro snazší ověřování shody by výrobci měli poskytovat údaje obsažené v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se takové údaje vztahují k požadavkům stanoveným tímto nařízením. |
(15) |
Pro další omezení dopadu kotlů na tuhá paliva na životní prostředí by měli výrobci poskytovat informace o demontáži, recyklaci a odstranění. |
(16) |
Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením je třeba stanovit orientační referenční hodnoty pro nejlepší dostupné technologie, aby se zajistilo, že informace o vlivu na životní prostředí během životního cyklu kotlů na tuhá paliva jsou široce k dispozici a snadno přístupné. |
(17) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (5), toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh a uvádění do provozu kotlů na tuhá paliva o jmenovitém tepelném výkonu 500 kilowattů („kW“) nebo méně, včetně těch, které jsou součástí souprav kotle na tuhá paliva, přídavných topidel, regulátorů teploty a solárních zařízení, jak jsou definovány v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/XXX.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) |
kotle vyrábějící teplo výlučně k poskytování teplé pitné a užitkové vody; |
b) |
kotle pro ohřev a rozvod plynných teplonosných médií, např. páry nebo vzduchu; |
c) |
kogenerační kotle na tuhá paliva s maximálním elektrickým výkonem 50 kW nebo více; |
d) |
kotle na nedřevní biomasu. |
Článek 2
Definice
Kromě definic stanovených v článku 2 směrnice 2009/125/ES se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:
1) |
„kotlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení vybavené jedním nebo více zdroji tepla na tuhá paliva, které dodává teplo do vodního ústřední topení, aby bylo možné dosáhnout a udržet na požadované úrovni vnitřní teplotu jedné či více uzavřených prostorů, přičemž tepelné ztráty do okolí tohoto zařízení činí nejvýše 6 % jmenovitého tepelného výkonu; |
2) |
„vodním ústředním topením“ se rozumí systém využívající vody jako teplonosného média k rozvodu centrálně vyrobeného tepla do vytápěcích zařízení pro vytápění uzavřených prostorů uvnitř budov nebo jejich částí, včetně blokového vytápění nebo sítí dálkového vytápění; |
3) |
„zdrojem tepla na tuhá paliva“ se rozumí část kotle na tuhá paliva, která vyrábí teplo spalováním tuhých paliv; |
4) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ čili „Pr“ se rozumí deklarovaný tepelný výkon kotle na tuhá paliva při vytápění uzavřených prostorů za využití preferenčního paliva vyjádřený v kW; |
5) |
„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé, včetně tuhé biomasy a tuhých fosilních paliv; |
6) |
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu; |
7) |
„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromů, křovin a keřů, včetně dřevěných polen, dřevní štěpky, lisovaného dřeva ve formě pelet, lisovaného dřeva ve formě briket a pilin; |
8) |
„nedřevní biomasou“ se rozumí jiná než dřevní biomasa, včetně slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů; |
9) |
„fosilním palivem“ se rozumí jiné palivo než biomasa, včetně antracitu, hnědého uhlí, koksu, černého uhlí; pro účely tohoto nařízení se jím rozumí též rašelina; |
10) |
„kotlem na biomasu“ se rozumí kotel na tuhá paliva s biomasou jako palivem preferenčním; |
11) |
„kotlem na nedřevní biomasu“ se rozumí kotel na biomasu s nedřevní biomasou jako palivem preferenčním, mezi jehož dalšími vhodnými palivy nejsou uvedeny dřevní biomasa, fosilní paliva nebo směs z biomasy a fosilních paliv; |
12) |
„preferenčním palivem“ se rozumí jedno konkrétní tuhé palivo, které se má podle pokynů výrobce v kotli přednostně používat; |
13) |
„jiným vhodným palivem“ se rozumí jiné tuhé palivo než preferenční palivo, které lze podle pokynů výrobce v kotli na tuhá paliva používat, včetně všech paliv, která jsou zmíněna v návodu pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na volně přístupných internetových stránkách výrobců, v technických propagačních materiálech a v reklamách; |
14) |
„kogeneračním kotlem na tuhá paliva“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je schopen zároveň vyrábět teplo a elektřinu; |
15) |
„sezónní energetickou účinností vytápění vnitřních prostorů“ čili „ηs “ se rozumí poměr mezi potřebou vytápění vnitřních prostorů pro určené topné období kotlem na tuhá paliva a roční spotřebou energie potřebnou ke splnění této potřeby, vyjádřený v %. |
16) |
„částicemi“ se rozumí částice různého tvaru, struktury a hustoty rozptýlené v plynném skupenství spalin; |
Další definice pro účely příloh II až V jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Požadavky na ekodesign a harmonogram
1. Požadavky na ekodesign pro kotle na tuhá paliva jsou uvedeny v příloze II.
2. Kotle na tuhá paliva musí splňovat požadavky uvedené v bodě 1 a 2 přílohy II od 1. ledna 2020.
3. Splnění požadavků na ekodesign se měří a počítá v souladu s metodami stanovenými v příloze III.
Článek 4
Posuzování shody
1. Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.
2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat informace uvedené v příloze II odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.
Článek 5
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy použijí za účelem splnění požadavků stanovených v příloze II tohoto nařízení při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování stanovený v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 6
Orientační referenční hodnoty
Orientační referenční hodnoty pro kotle na tuhá paliva s nejlepšími výkonnostními parametry dostupné na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost jsou uvedeny v příloze V.
Článek 7
Přezkum
1. Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do 1. ledna 2022. Přezkum zejména posoudí, zda je vhodné:
a) |
zahrnout kotle na tuhá paliva o jmenovitém tepelném výkonu do 1 000 kW; |
b) |
zahrnout kotle na nedřevní biomasu, s požadavky na ekodesign pro jejich konkrétní druhy emisí znečišťujících látek; |
c) |
stanovit přísnější požadavky na ekodesign na období po roce 2020, pokud jde o dosažení energetické účinnosti a pro emise částic, organických plynných sloučenin a oxidu uhelnatého; a |
d) |
změnit přípustné odchylky při ověřování. |
2. Komise přezkoumá, zda je pro kotle na tuhá paliva vhodné zavést certifikaci třetími stranami, a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do 22. srpna 2018.
Článek 8
Přechodné ustanovení
Do 1. ledna 2020 mohou členské státy povolovat uvádění na trh a do provozu kotlů na tuhá paliva, které jsou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se sezónní energetické účinnosti vytápění vnitřních prostorů a emisí částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. dubna 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1187 ze dne 27. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva, doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení (viz strana 43 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
PŘÍLOHA I
Definice pro přílohy II až V
Pro účely příloh II až V se použijí tyto definice:
1) |
„sezónními emisemi vytápění vnitřních prostorů“ se rozumí:
|
2) |
„kotlem na fosilní palivo“ se rozumí kotel na tuhá paliva s fosilním palivem nebo směsí biomasy a fosilního paliva jako palivem preferenčním; |
3) |
„pláštěm kotle na tuhá paliva“ se rozumí část kotle na tuhá paliva určená pro zabudování zdroje tepla na tuhá paliva; |
4) |
„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model kotle na tuhá paliva od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo názvem výrobce; |
5) |
„kondenzačním kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, ve kterém se za běžných provozních podmínek a při daných provozních teplotách vody částečně kondenzují vodní páry ve spalinách, aby se toto latentní teplo vodních par využilo pro vytápění; |
6) |
„kombinovaným kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který má rovněž poskytovat teplo tak, aby dodával teplou pitnou nebo užitkovou vodu na daných teplotních úrovních, v daných množstvích a o daných úrovních průtoku během daných intervalů, a je připojen na externí dodávku pitné a užitkové vody; |
7) |
„ostatní dřevní biomasou“ se rozumí jiná dřevní biomasa než: dřevěná polena s obsahem vlhkosti nejvýše 25 %, dřevní štěpka s obsahem vlhkosti 15 % nebo vyšší, lisované dřevo ve formě pelet nebo briket nebo piliny s obsahem vlhkosti nejvýše 50 %; |
8) |
„obsahem vlhkosti“ se rozumí podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v kotlech na tuhá paliva používá. |
9) |
„jiným fosilním palivem“ se rozumí jiné fosilní palivo než černé uhlí, hnědé uhlí (včetně briket), koks, antracit nebo brikety ze směsi fosilních paliv; |
10) |
„elektrickou účinností“ čili „ηel “ se rozumí poměr elektrického výkonu a celkového energetického příkonu u kogeneračního kotle na tuhá paliva, vyjádřený v %, přičemž celkový energetický příkon je vyjádřen pomocí spalného tepla (GCV) nebo jako konečná energie vynásobená CC; |
11) |
„spalným teplem“ čili „GCV“ (gross calorific value) se rozumí celkové množství tepla uvolněného z jednotkového množství paliva vhodné vlhkosti, když je zcela spáleno kyslíkem a když se produkty spalování ochladí na teplotu okolí; toto množství zahrnuje teplo z kondenzace vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
12) |
„převodním koeficientem“ čili CC se rozumí koeficient vyjadřující odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5; |
13) |
„elektrickým příkonem při maximálním tepelném výkonu“ (elmax ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřený v kW, s výjimkou spotřeby elektrické energie ze záložního topidla a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí; |
14) |
„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při použitelném částečném zatížení, vyjádřený v kW, s výjimkou spotřeby elektrické energie ze záložního topidla a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí; |
15) |
„záložním topidlem“ se rozumí odporový prvek fungující na principu Jouleova jevu, který vytváří teplo pouze s cílem zabránit zamrznutí kotle na tuhá paliva nebo systému vodního ústředního topení, nebo pokud je dodávka z vnějšího zdroje tepla narušena (též během dob údržby) nebo mimo provoz; |
16) |
„použitelným částečným zatížením“ se u kotlů na tuhá paliva s automatickým přikládáním rozumí provoz při 30 % jmenovitém tepelném výkonu a u kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním, které lze provozovat při 50 % jmenovitém tepelném výkonu, provoz při 50 % jmenovitém tepelném výkonu; |
17) |
„spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu“ čili „PSB “ se rozumí spotřeba kotle na tuhá paliva v pohotovostním režimu (kromě zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí) vyjádřená v kW; |
18) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, v němž je kotel na tuhá paliva připojen k síťovému zdroji napájení a aby fungoval určeným způsobem, je závislý na příkonu ze síťového zdroje napájení a poskytuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace nebo zobrazení informací nebo stavu; |
19) |
„sezónní energetickou účinností vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu“ čili „ηson “ se rozumí:
|
20) |
„užitečnou účinností“ čili „η“ se rozumí poměr užitečného tepelného výkonu a celkového energetického příkonu u kotle na tuhá paliva, vyjádřený v %, přičemž celkový energetický příkon je vyjádřen pomocí GCV nebo jako konečná energie vynásobená CC; |
21) |
„užitečným tepelným výkonem“ čili „P“ se rozumí tepelný výkon kotle na tuhá paliva předaný teplonosnému médiu, vyjádřený v kW; |
22) |
„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení tvořící uživatelské rozhraní, jímž konečný uživatel může nastavovat hodnoty a načasování požadované vnitřní teploty a jež sděluje relevantní údaje do rozhraní kotle na tuhá paliva, např. centrální procesorové jednotce, a tím napomáhá regulovat vnitřní teplotu (teploty); |
23) |
„spalným teplem v bezvodém stavu“ čili „GCVmf “ (gross calorific value moisture free) se rozumí celkové množství tepla uvolněného z jednotkového množství paliva vysušeného z vázané vlhkosti, když je zcela spáleno kyslíkem a když se produkty spalování ochladí na teplotu okolí; toto množství zahrnuje teplo z kondenzace vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
24) |
„rovnocenný modelem“ se rozumí model uvedený na trh se stejnými technickými parametry stanovenými v tabulce 1 v bodě 2 přílohy II, jako má jiný model uvedený na trh stejným výrobcem. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Požadavky na ekodesign
1. Zvláštní požadavky na ekodesign
Od 1. ledna 2020 musí kotle na tuhá paliva splňovat tyto požadavky:
a) |
sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů u kotlů se jmenovitým tepelným výkonem 20 kW nebo menším nesmí být menší než 75 %; |
b) |
sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů u kotlů se jmenovitým tepelným výkonem větším než 20 kW nesmí být menší než 77 %; |
c) |
sezónní emise částic z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 40 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 60 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním; |
d) |
sezónní emise organických plynných sloučenin z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 20 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 30 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním; |
e) |
sezónní emise oxidu uhelnatého z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 500 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 700 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním; |
f) |
sezónní emise oxidů dusíku z vytápění vnitřních prostorů vyjádřené ekvivalentem oxidu dusičitého nesmí být vyšší než 200 mg/m3 u kotlů na biomasu a vyšší než 350 mg/m3 u kotlů na fosilní paliva; |
Tyto požadavky musí být splněny pro preferenční palivo i pro jakékoli jiné vhodné palivo pro kotel na tuhá paliva.
2. Požadavky na informace o výrobku
Od 1. ledna 2020 se ke kotlům na tuhá paliva musí poskytovat tyto informace o výrobku:
a) |
v návodech pro montéry a koncové uživatele a na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců:
|
b) |
v části určené příslušníkům profesí z odvětví na volně dostupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců: informace o demontáži, recyklaci a likvidaci výrobku na konci doby životnosti. |
c) |
v technické dokumentaci pro účely posuzování shody podle článku 4:
|
d) |
elektrický výkon, jenž je na kogeneračním kotli na tuhá paliva vyznačen trvale. |
Informace uvedené v písmenu c) mohou být sloučeny s technickou dokumentací poskytovanou v souladu s opatřeními podle směrnice 2010/30/EU.
Tabulka 1
Požadavky na informace o kotlech na tuhá paliva
Identifikační značka (značky) modelu: |
|||||||||||||
Režim přikládání: [Ruční: kotel by měl být provozován se zásobníkem teplé vody o objemu nejméně x (1) litrů/Automatický: doporučuje se, aby byl kotel provozován se zásobníkem teplé vody o objemu nejméně x (2) litrů] |
|||||||||||||
Kondenzační kotel: [ano/ne] |
|
||||||||||||
Kogenerační kotel na tuhá paliva: [ano/ne] |
Kombinovaný kotel: [ano/ne] |
||||||||||||
Palivo |
Preferenční palivo (pouze jedno): |
Další vhodné palivo (vhodná paliva) |
η s [x%]: |
Emise sezónního vytápění vnitřních prostorů (4) |
|||||||||
PM |
OGC (organické plynné sloučeniny) |
CO |
NOx |
||||||||||
[x] mg/m3 |
|||||||||||||
Dřevěná polena, obsah vlhkosti ≤ 25 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Dřevní štěpka, obsah vlhkosti 15–35 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Dřevní štěpka, obsah vlhkosti > 35 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Lisované dřevo ve formě pelet či briket |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Piliny, obsah vlhkosti ≤ 50 % |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Ostatní dřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Nedřevní biomasa |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Černé uhlí |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Hnědé uhlí (včetně briket) |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Koks |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Antracit |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Brikety ze směsi fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Ostatní fosilní paliva |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Brikety ze směsi (30–70 %) biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Jiná směs biomasy a fosilních paliv |
[ano/ne] |
[ano/ne] |
|
|
|
|
|
||||||
Vlastnosti při provozu pouze s preferenčním palivem: |
|||||||||||||
Název |
Označení |
Hodnota |
Jednotka |
|
Název |
Označení |
Hodnota |
Jednotka |
|||||
Užitečný tepelný výkon |
|
Užitečná účinnost |
|||||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
Pn (3) |
x,x |
kW |
|
Při jmenovitém tepelném výkonu |
ηn |
x,x |
% |
|||||
Popřípadě při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu |
Pp |
[x,x/nepoužije se] |
kW |
|
Popřípadě při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu |
ηp |
[x,x/Nepoužije se] |
% |
|||||
Pro kogenerační kotle na tuhá paliva: Elektrická účinnost |
|
Spotřeba pomocné elektrické energie |
|||||||||||
|
Při jmenovitém tepelném výkonu |
elmax |
x,xxx |
kW |
|||||||||
Při jmenovitém tepelném výkonu |
ηel,n |
x,x |
% |
|
Popřípadě při [30 %/50 %] jmenovitém tepelném výkonu |
elmin |
[x,xxx/Nepoužije se] |
kW |
|||||
|
Případně ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí |
[x,xxx/Nepoužije se] |
kW |
||||||||||
|
V pohotovostním režimu |
PSB |
x,xxx |
kW |
|||||||||
|
|||||||||||||
Kontaktní údaje |
Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
||||||||||||
|
(1) Objem nádrže = 45 × Pr × (1 – 2, 7/Pr ) nebo 300 litrů (použije se vyšší z obou hodnot), přičemž Pr se uvádí v kW
(2) Objem nádrže = 20 × Pr přičemž Pr se uvádí v kW
(3) U preferenčního paliva Pn se rovná Pr
(4) PM = částice, OGC = organické plynné sloučeniny, CO = oxid uhelnatý, NOx = oxidy dusíku
PŘÍLOHA III
Měření a výpočty
1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody. Musí splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 až 6.
2. Obecné podmínky pro měření a výpočty
a) |
Kotle na tuhá paliva musí být zkoušeny na preferenční palivo i na ostatní vhodná paliva uvedená v tabulce 1 přílohy II, s tou výjimkou, že u kotlů vyzkoušených na dřevní štěpku s obsahem vlhkosti vyšším než 35 %, jež splňují příslušné požadavky, se má za to, že splňují tyto požadavky rovněž pro dřevní štěpku s obsahem vlhkosti 15–35 % a že nemusí být zkoušeny na dřevní štěpku s obsahem vlhkosti 15–35 %. |
b) |
Deklarované hodnoty pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů a sezónní emise vytápění vnitřních prostorů se zaokrouhlují na nejbližší celé číslo. |
c) |
Jakýkoli zdroj tepla na tuhá paliva určený pro kotel na tuhá paliva a jakýkoli plášť kotle na tuhá paliva, do něhož má být takový zdroj tepla zabudován, se zkoušejí s vhodným pláštěm kotle na tuhá paliva a zdrojem tepla. |
3. Obecné podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů
a) |
Hodnoty užitečné účinnosti ηn , ηp a hodnoty užitečného tepelného výkonu Pn , Pp se měří, je-li to vhodné. U kogeneračních kotlů na tuhá paliva se měří rovněž hodnota elektrické účinnosti ηel,n . |
b) |
Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů ηs se vypočítá jako sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu ηson opravená o příspěvky zohledňující regulaci teploty, spotřebu pomocné elektrické energie a u kogeneračních kotlů na tuhá paliva ještě připočtením elektrické účinnosti vynásobené převodním koeficientem CC 2,5. |
c) |
Spotřeba elektřiny se vynásobí převodním koeficientem CC rovným 2,5. |
4. Zvláštní podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů
a) |
Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů ηs je definována jako: ηs = ηson – F(1) – F(2) + F(3) kde:
|
b) |
sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu čili „ηson “ se vypočítá takto:
|
c) |
F(2) se vypočítá takto:
|
5. Výpočet spalného tepla
Spalné teplo (GCV) se obdrží ze spalného tepla v bezvodém stavu (GCVmf ) použitím tohoto přepočtení:
GCV = GCVmf × (1 – M)
kde:
a) |
GCV a GCVmf jsou vyjádřeny v megajoulech na kilogram; |
b) |
M je obsah vlhkosti paliva, vyjádřený jako podíl. |
6. Sezónní emise vytápění vnitřních prostorů
a) |
Emise částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku jsou vyjádřeny ve standardizované formě na bázi suchých spalin při 10 % obsahu kyslíku a za standardních podmínek při 0 °C a 1 013 milibarech. |
b) |
Sezónní emise vytápění vnitřních prostorů Es částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku se vypočítají takto:
kde:
|
c) |
Emise částic se měří gravimetrickou metodou s vyloučením částic tvořených organickými plynnými sloučeninami, když se spaliny smísí s vnějším ovzduším. |
d) |
Emise oxidů dusíku se vypočtou jako součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého a vyjádří jako emise oxidu dusičitého. |
PŘÍLOHA IV
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států u požadavků stanovených v příloze II následující ověřovací postup:
1. |
Orgány členského státu provádějí zkoušku jediného kusu z každého modelu. Příslušný kus se zkouší s jedním nebo více palivy, jejichž charakteristiky jsou ve stejném rozmezí jako v případě paliv, která použil výrobce při měřeních podle přílohy III. |
2. |
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
3. |
Jestliže výsledku uvedeného v bodě 2 písm. a) není dosaženo, tento model a všechny další ekvivalentní modely nesplňují požadavky tohoto nařízení. Jestliže výsledku uvedeného v bodě 2 písm. b) není dosaženo, orgány členského státu namátkou vyberou ke zkoušení tři další kusy stejného modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci výrobce. |
4. |
Model splňuje platné požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, jestliže je při zkouškách parametrů modelu uvedených v tabulce 2 u dalších tří kusů dosaženo shody se všemi uvedenými parametry. |
5. |
Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, tento model a všechny další ekvivalentní modely nejsou v souladu s tímto nařízením. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovující povaze modelu. |
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v příloze III.
Přípustné odchylky při ověřování stanovené v této příloze se týkají pouze ověření parametrů naměřených orgány členského státu a výrobce nebo dovozce je nesmí použít jako povolenou odchylku ke stanovení hodnot v technické dokumentaci.
Tabulka 2
Parametr |
Přípustné odchylky při ověřování |
Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů η s |
Stanovená hodnota (1) není o více než 4 % nižší než deklarovaná hodnota kusu. |
Emise částic |
Stanovená hodnota (1) není o více než 9 mg/m3 vyšší než deklarovaná hodnota kusu. |
Emise organických plynných sloučenin |
Stanovená hodnota (1) není o více než 7 mg/m3 vyšší než deklarovaná hodnota kusu. |
Emise oxidu uhelnatého |
Stanovená hodnota (1) není o více než 30 mg/m3 vyšší než deklarovaná hodnota kusu. |
Emise oxidů dusíku |
Stanovená hodnota (1) není o více než 30 mg/m3 vyšší než deklarovaná hodnota kusu. |
(1) Aritmetický průměr hodnot zjištěných v případě tří dalších kusů zkoušených podle požadavků stanovených v bodě 3.
PŘÍLOHA V
Orientační referenční hodnoty podle článku 6
Orientační referenční hodnoty pro nejlepší dostupnou technologii na trhu pro kotle na tuhá paliva v době vstupu tohoto nařízení v platnost jsou: V době vstupu tohoto nařízení v platnost nebyl zjištěn žádný kotel na tuhá paliva, který by splňoval všechny hodnoty uvedené v bodech 1 až 2. Několik kotlů na tuhá paliva splnilo jednu nebo více z těchto hodnot:
1. |
Pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů: 96 % u kogeneračních kotlů na tuhá paliva, 90 % u kondenzačních kotlů a 84 % u ostatních kotlů na tuhá paliva. |
2. |
Pro sezónní emise vytápění vnitřních prostorů:
|
Referenční hodnoty uvedené v bodě 1 a v bodě 2 písm. a) až d) nemusí nutně znamenat, že kombinaci těchto hodnot lze dosáhnout u jediného kotle na tuhá paliva. Příkladem dobré kombinace je stávající model se sezónní energetickou účinností vytápění vnitřních prostorů 81 % a sezónními emisemi částic z vytápění vnitřních prostorů 7 mg/m3, organických plynných sloučenin 2 mg/m3, oxidu uhelnatého 6 mg/m3 a oxidů dusíku 120 mg/m3.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/115 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1190
ze dne 20. července 2015,
kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (1), a zejména na čl. 31 odst. 1 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V návaznosti na vědeckou studii z roku 2001 nazvanou „Use of permanent hair dyes and bladder cancer risk“ (Používání trvalých barev na vlasy a riziko rakoviny močového měchýře) došel Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, následně nahrazený podle rozhodnutí Komise 2004/210/ES (2) Vědeckým výborem pro spotřební zboží (dále jen „VVSZ“), k závěru, že možná rizika používání barev na vlasy jsou znepokojující. Ve svých stanoviscích VVSZ doporučil, aby Komise učinila další kroky ke kontrole používání látek k barvení vlasů. |
(2) |
VVSZ dále doporučil vytvořit celkovou strategii posuzování bezpečnosti látek k barvení vlasů, včetně požadavků na zkoušky látek používaných v přípravcích k barvení vlasů s ohledem na jejich možnou genotoxicitu nebo karcinogenitu. |
(3) |
V návaznosti na stanoviska VVSZ se Komise s členskými státy a zúčastněnými stranami dohodla na celkové strategii regulace látek používaných v přípravcích k barvení vlasů, podle níž měly průmyslové subjekty předložit podklady s aktualizovanými vědeckými údaji o bezpečnosti látek k barvení vlasů, aby mohl VVSZ provést posouzení rizika. |
(4) |
VVSZ, který byl následně podle rozhodnutí Komise 2008/721/ES (3) nahrazen Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele (dále jen „VVBS“), posoudil bezpečnost jednotlivých látek, jichž se týkaly aktualizované podklady předložené průmyslovými subjekty. |
(5) |
S přihlédnutím ke konečným stanoviskům, jež ohledně bezpečnosti jednotlivých látek poskytl VVBS, je vhodné omezit nejvyšší koncentrace devíti posuzovaných látek k barvení vlasů a zařadit tyto látky do přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009. |
(6) |
Co se týče vyhodnocení možných rizik pro zdraví spotřebitelů plynoucích z reakčních produktů vytvářených oxidačními látkami k barvení vlasů během barvení vlasů, nezmínil VVBS ve svém stanovisku ze dne 21. září 2010, založeném na dostupných údajích, žádné větší obavy, pokud jde o genotoxicitu a karcinogenitu barev na vlasy a jejich reakčních produktů používaných v současnosti v Unii. |
(7) |
VVBS se v posouzení rizik jednotlivých látek zabýval jejich senzibilizačním potenciálem. Aby byli spotřebitelé lépe informováni o možných nežádoucích účincích používání barev na vlasy a aby se snížilo riziko senzibilizace spotřebitelů vůči přípravkům k barvení vlasů, měla by být na etiketě oxidačních přípravků k barvení vlasů a neoxidačních přípravků k barvení vlasů obsahujících látky k barvení vlasů s extrémním nebo silně senzibilizujícím potenciálem vytištěna příslušná upozornění. |
(8) |
Definice přípravku na vlasy v nařízení (ES) č. 1223/2009 vylučuje aplikaci na řasy. Důvodem pro toto vyloučení byla skutečnost, že stupeň rizika je při aplikaci kosmetických přípravků na vlasy jiný, než při aplikaci na řasy. V případě aplikace kyseliny thioglykolové a jejích solí na řasy bylo tedy třeba provést zvláštní posouzení bezpečnosti. |
(9) |
VVBS ve svém stanovisku týkajícím se kyseliny thioglykolové a jejích solí ze dne 11. listopadu 2013 dospěl k závěru, že obecné použití (domácí použití samotnými spotřebiteli) přípravků určených ke zvlnění řas obsahujících kyselinu thioglykolovou a její soli se při jejich aplikaci samotnými spotřebiteli nedoporučuje z důvodu rizika podráždění očí. Avšak při aplikaci na řasy prováděné profesionálem, kdy se snižuje riziko přímého kontaktu s očima, je kyselina thioglykolová a její soli v uvedených přípravcích bezpečná v koncentraci do 11 %. VVBS navíc dospěl k závěru, že je-li kyselina thioglykolová a její soli používána jako depilační přípravek v souladu se svým určeným použitím, je bezpečná v koncentraci do 5 %. Bezpečnost těchto typů kosmetických přípravků je do značné míry závislá na odpovědném řízení rizik, včetně upozornění a podrobného návodu k použití. |
(10) |
Na základě vědeckého posouzení kyseliny thioglykolové a jejích solí by používání těchto látek mělo být povoleno v přípravcích určených ke zvlnění řas a k použití v depilačních přípravcích. Přípravky určené ke zvlnění řas by nicméně měly být povoleny pouze pro profesionální použití, aby se zabránilo jakémukoli riziku spojenému s jejich aplikací samotnými spotřebiteli. Aby profesionální pracovníci mohli informovat spotřebitele o možných nežádoucích účincích aplikace přípravků obsahujících kyselinu thioglykolovou a její soli na řasy a aby se snížilo riziko senzibilizace kůže u těchto přípravků, měla by být na jejich etiketách vytištěna příslušná upozornění. |
(11) |
Příloha III nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(12) |
Použití omezení týkajících se látek k barvení vlasů by mělo být odloženo, aby průmyslové subjekty mohly dodržet požadavky pro přípravky k barvení vlasů. Především by měla být podnikům po vstupu tohoto nařízení v platnost udělena dvanáctiměsíční lhůta na to, aby uvedly na trh přípravky, které jsou v souladu s tímto nařízením, a stáhly z trhu přípravky, které v souladu s tímto nařízením nejsou. |
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha III nařízení (ES) č. 1223/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 10. srpna 2015, s výjimkou ustanovení v bodě 2 přílohy, která se použijí ode dne 10. srpna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. července 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(2) Rozhodnutí Komise 2004/210/ES ze dne 3. března 2004 o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí (Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45).
(3) Rozhodnutí Komise 2008/721/ES ze dne 5. září 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21).
PŘÍLOHA
Příloha III nařízení (ES) č. 1223/2009 se mění takto:
1) |
Položka 2a se nahrazuje tímto:
|
2) |
Doplňují se nové položky 288 až 296, které znějí:
|
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/122 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1191
ze dne 20. července 2015,
kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje látka Artemisia vulgaris L. jako základní látka
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 23 odst. 5 ve spojení s čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 26. dubna 2013 obdržela Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 od Technického institutu pro ekologické zemědělství (Institut Technique de l`Agriculture Biologique, ITAB) žádost o schválení látky Artemisia vulgaris L. jako základní látky. K žádosti byly přiloženy informace požadované podle čl. 23 odst. 3 druhého pododstavce uvedeného nařízení. |
(2) |
Komise si od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vyžádala vědeckou pomoc. Úřad předložil Komisi technickou zprávu týkající se dotčené látky dne 25. srpna 2014 (2). Dne 27. ledna 2015 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o přezkumu (3) a předlohu tohoto nařízení o neschválení látky Artemisia vulgaris L. |
(3) |
Z dokumentace, kterou předložil žadatel, vyplývá, že Artemisia vulgaris L. splňuje kritéria pro potraviny stanovená v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4). Avšak alkoholické nápoje z bylin rodu Artemisia jsou zařazeny do části B přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (5), která stanoví maximální množství některých látek přirozeně se vyskytujících v aromatech a složkách potravin s aromatickými vlastnostmi v některých konzumovaných složených potravinách, k nimž byla přidána aromata nebo složky potravin s aromatickými vlastnostmi. Podle článku 6 nařízení (ES) č. 1334/2008 nesmějí být ve složených potravinách uvedených na seznamu ve zmíněné části B maximální množství překročena v důsledku použití aromat nebo složek potravin s aromatickými vlastnostmi. Byliny rodu Artemisia proto nemohou být používány jako potravina bez kvalifikace. |
(4) |
V technické zprávě úřadu týkající se expozice thujonu, eukalyptolu a kafru byly uvedeny zvláštní obavy ohledně rizika pro obsluhu, pracovníky, osoby v okolí, spotřebitele a necílové organismy. |
(5) |
Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k technické zprávě úřadu a k návrhu zprávy o přezkumu. Žadatel předložil své připomínky, které byly důkladně prozkoumány. |
(6) |
Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nelze obavy týkající se dané látky vyvrátit. |
(7) |
Ve zprávě Komise o přezkumu tedy nebylo prokázáno, že jsou splněny požadavky stanovené v článku 23 nařízení (ES) č. 1107/2009. Proto je vhodné látku Artemisia vulgaris L. jako základní látku neschválit. |
(8) |
Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti o schválení látky Artemisia vulgaris L. jako základní látky v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Neschválení látky jako základní látky
Látka Artemisia vulgaris L. se neschvaluje jako základní látka.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. července 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Outcome of the consultation with Member States and EFSA on the basic substance application for Artemisia vulgaris for use in plant protection as insecticide/repellent on orchards, vineyards and vegetables. EFSA supporting publication 2014:EN-644. 36 s.
(3) http://ec.europa.eu/sanco_pesticides/public/?event=homepage
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/124 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1192
ze dne 20. července 2015,
kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje účinná látka terpenová směs QRD 460 a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 obdrželo Nizozemsko dne 14. září 2011 od společnosti AgraQuest Inc. (nyní Bayer CropScience AG) žádost o schválení účinné látky terpenová směs QRD 460. V souladu s čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení uvědomilo Nizozemsko jakožto zpravodajský členský stát dne 4. října 2011 Komisi o přijatelnosti dané žádosti. |
(2) |
Dne 30. července 2013 předložil zpravodajský členský stát Komisi návrh zprávy o posouzení, jejíž kopie byla zaslána též Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), v níž hodnotil, zda dotčená účinná látka může splňovat kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. |
(3) |
Úřad splnil podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 požadoval, aby žadatel předložil členským státům, Komisi a úřadu dodatečné informace. Posouzení dodatečných informací provedené zpravodajským členským státem bylo předloženo úřadu v podobě aktualizovaného návrhu zprávy o posouzení v květnu 2014. |
(4) |
Dne 26. srpna 2014 úřad oznámil žadateli, členským státům a Komisi svůj závěr ohledně předpokladu, zda účinná látka terpenová směs QRD 460 může splňovat kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 (2). Úřad svůj závěr zpřístupnil veřejnosti. |
(5) |
Žadateli byla poskytnuta možnost vznést ke zprávě o přezkumu své připomínky. |
(6) |
Dne 29. května 2015 Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o přezkumu terpenové směsi QRD 460 a předlohu nařízení o schválení terpenové směsi QRD 460. |
(7) |
S ohledem na jedno či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího dotčenou účinnou látku, a zvláště pak použití, jež byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkumu, bylo zjištěno, že kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou splněna. Uvedená kritéria pro schválení se tudíž pokládají za splněná. Je proto vhodné terpenovou směs QRD 460 schválit. |
(8) |
V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace. |
(9) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (3) měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Schválení účinné látky
Účinná látka terpenová směs QRD 460, specifikovaná v příloze I, se schvaluje za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. července 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) EFSA Journal 2014; 12(10):3816. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).
PŘÍLOHA I
Obecný název, identifikační čísla |
Název podle IUPAC |
Čistota (1) |
Datum schválení |
Konec platnosti schválení |
Zvláštní ustanovení |
||||||||||||||||||||||||||||||||
Terpenová směs QRD 460 CIPAC: 982 |
Terpenová směs QRD 460 je směsí tří složek:
|
Nominální koncentrace každé složky v technické účinné látce by měla být tato:
Každá složka by měla mít takovouto minimální čistotu:
|
10. srpna 2015 |
10. srpna 2025 |
Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání terpenové směsi QRD-460, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:
Podmínky použití musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika. Žadatel předloží potvrzující informace, pokud jde o:
Žadatel předloží uvedené informace Komisi, členským státům a úřadu do 10. února 2016. |
(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.
PŘÍLOHA II
V části B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se doplňuje nová položka, která zní:
|
Obecný název, identifikační čísla |
Název podle IUPAC |
Čistota (1) |
Datum schválení |
Konec platnosti schválení |
Zvláštní ustanovení |
||||||||||||||||||||||||||||||||
„84 |
Terpenová směs QRD 460 CIPAC: 982 |
Terpenová směs QRD 460 je směsí tří složek:
|
Nominální koncentrace každé složky v technické účinné látce by měla být tato:
Každá složka by měla mít takovouto minimální čistotu:
|
10. srpna 2015 |
10. srpna 2025 |
Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání terpenové směsi QRD-460, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:
Podmínky použití musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika. Žadatel předloží potvrzující informace, pokud jde o:
Žadatel předloží uvedené informace Komisi, členským státům a úřadu do 10. února 2016.“ |
(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/128 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1193
ze dne 20. července 2015
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. července 2015.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
29,8 |
MA |
177,7 |
|
MK |
48,3 |
|
ZZ |
85,3 |
|
0707 00 05 |
TR |
137,2 |
ZZ |
137,2 |
|
0709 93 10 |
AR |
73,3 |
TR |
119,4 |
|
ZZ |
96,4 |
|
0805 50 10 |
AR |
132,5 |
LB |
87,7 |
|
TR |
109,0 |
|
UY |
138,8 |
|
ZA |
137,4 |
|
ZZ |
121,1 |
|
0808 10 80 |
AR |
95,4 |
BR |
102,7 |
|
CH |
142,8 |
|
CL |
134,5 |
|
NZ |
151,4 |
|
US |
151,6 |
|
UY |
155,7 |
|
ZA |
121,0 |
|
ZZ |
131,9 |
|
0808 30 90 |
AR |
98,8 |
CL |
140,6 |
|
NZ |
307,3 |
|
ZA |
121,5 |
|
ZZ |
167,1 |
|
0809 10 00 |
TR |
244,6 |
ZZ |
244,6 |
|
0809 29 00 |
CA |
1 187,7 |
TR |
229,1 |
|
ZZ |
708,4 |
|
0809 30 10, 0809 30 90 |
TR |
142,5 |
ZZ |
142,5 |
|
0809 40 05 |
BA |
77,4 |
IL |
133,1 |
|
ZZ |
105,3 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/130 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1194
ze dne 20. července 2015
o zveřejnění s omezením v Úředním věstníku Evropské unie odkazu na normu EN 12635:2002+A1:2008 pro vrata podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (1), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,
s ohledem na stanovisko výboru zřízeného článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Jestliže vnitrostátní norma, která přejímá harmonizovanou normu, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje jeden nebo více základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost uvedených v příloze I směrnice 2006/42/ES, pak u stroje vyrobeného podle této normy platí předpoklad, že příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost splňuje. |
(2) |
V prosinci 2010 vzneslo Spojené království formální námitku ohledně normy EN 12635:2002+A1:2008 „Vrata – Montáž a použití“, kterou navrhl Evropský výbor pro normalizaci (CEN) harmonizovat podle směrnice 2006/42/ES a jež byla poprvé zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. září 2009 (3). |
(3) |
Důvodem formální námitky je skutečnost, že odkazovaná norma EN 12453 „Vrata – Bezpečnost při používání motoricky ovládaných vrat – Požadavky“ uvedená v bodě 5.1 Montáž a v Příloze D normy EN 12635:2002+A1:2008 nesplňuje všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v příloze I směrnice 2006/42/ES. |
(4) |
Zjištěné nedostatky odkazované normy EN 12453:2000 se týkají jejích bodů 4.1.1 Nebezpečí způsobená na místech rozdrcení, střihu a vtažení, 4.2 Nebezpečí způsobená pohonem nebo zdrojem energie, 4.4.3 Doběh křídla, 4.5 Vliv typu použití na úroveň rizik, 5.1.1 Vyloučení nebo bezpečnostní ochrana nebezpečí způsobených na místech rozdrcení, střihu a vtažení a 5.5 Minimální úroveň bezpečnostní ochrany. |
(5) |
Po přezkoumání normy EN 12635:2002+A1:2008 společně se zástupci výboru zřízeného článkem 22 směrnice 2006/42/ES dospěla Komise k závěru, že tato norma nesplňuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v bodech 1.1.2 Zásady zajišťování bezpečnosti, 1.1.6 Ergonomie, 1.2.1 Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů, 1.3.7 Rizika způsobená pohybujícími se částmi, 1.3.8.2 Pohybující se části přímo se podílející na pracovním procesu, 1.4.1 Obecné požadavky na ochranné kryty a ochranná zařízení, 1.4.3 Zvláštní požadavky na ochranná zařízení a 1.5.14 Riziko zachycení ve stroji přílohy I směrnice 2006/42/ES. |
(6) |
S ohledem na nutnost zlepšit bezpečnostní hlediska normy EN 12635:2002+A1:2008 a do doby, než bude provedena její odpovídající revize, by mělo být zveřejnění odkazu na normu EN 12635:2002+A1:2008 v Úředním věstníku Evropské unie doplněno vhodným varováním, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Odkaz na normu EN 12635:2002+A1:2008 „Vrata – Montáž a použití“ bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie s omezením uvedeným v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 20. července 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.
(2) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.
(3) Úř. věst. C 214, 8.9.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
SDĚLENÍ KOMISE V RÁMCI PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2006/42/ES
(Zveřejnění názvů harmonizovaných norem a odkazů na ně v rámci harmonizačního právního předpisu Unie)
ESO (1) |
Odkaz na harmonizovanou normu a její název (a referenční dokument) |
První zveřejnění v Úř. věst. |
Odkaz na nahrazovanou normu |
Datum ukončení předpokladu shody nahrazované normy Poznámka 1 |
CEN |
EN 12635:2002+ A1:2008 „Vrata – Montáž a použití“ |
8.9.2009 |
— |
— |
Upozornění: S ohledem na bod 5.1 a přílohu D se toto zveřejnění netýká odkazu na normu EN 12453: 2000, jejíž uplatňování nezakládá předpoklad shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle bodů 1.1.2, 1.1.6, 1.2.1, 1.3.7, 1.3.8.2, 1.4.1, 1.4.3 a 1.5.14 přílohy I směrnice 2006/42/ES. |
Pozn. 1: |
Datem ukončení předpokladu shody je obvykle datum ukončení platnosti („dup“) stanovené evropským normalizačním orgánem. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak. |
Pozn. 2: |
Nová (nebo pozměněná) norma je stejného rozsahu jako norma nahrazovaná. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními nebo jinými požadavky příslušného právního předpisu Unie. |
(1) ESO: Evropský normalizační orgán
— |
CEN: Avenue Marnix 17, B-1000, Brusel, Belgie; tel. +32 25500811; fax +32 25500819 (http://www.cen.eu) |
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/133 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1195
ze dne 2. července 2015,
kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/298 o prozatímním přerozdělování příjmu Evropské centrální banky (ECB/2015/25)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 33 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (1) byl zaveden program nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (secondary markets public sector asset purchase programme – PSPP). V rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/298 (ECB/2014/57) (2) je třeba upravit prozatímní přerozdělování příjmu ECB z programu PSPP. |
(2) |
Rozhodnutí (EU) 2015/298 (ECB/2014/57) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Změna
V článku 1 rozhodnutí (EU) 2015/298 (ECB/2014/57) se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d) |
‚příjmem ECB z cenných papírů‘ se rozumí čistý příjem z nákupu cenných papírů i) v rámci SMP v souladu s rozhodnutím ECB/2010/5 (6), ii) v rámci CBPP3 v souladu s rozhodnutím ECB/2014/40, iii) v rámci ABSPP v souladu s rozhodnutím ECB/2014/45 a iv) v rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (PSPP) v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (3). |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. července 2015.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/10) (Úř. věst. L 121, 14.5.2015, s. 20).
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/298 ze dne 15. prosince 2014 o prozatímním přerozdělování příjmu Evropské centrální banky (ECB/2014/57) (Úř. věst. L 53, 25.2.2015, s. 24).
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/134 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1196
ze dne 2. července 2015,
kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/21 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2015/26)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí ECB/2010/21 (1) stanoví pravidla pro sestavování účetní závěrky Evropské centrální banky. |
(2) |
Je třeba vyjasnit finanční vykazování cenných papírů, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi a nakoupeny v rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích zavedeného rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (2), s cílem zajistit, aby držba těchto cenných papírů byla vykazována v položce aktiv 7.1. |
(3) |
Kromě toho je třeba provést některé další technické změny v příloze I rozhodnutí ECB/2010/21. |
(4) |
Rozhodnutí ECB/2010/21 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Změna
Příloha I rozhodnutí ECB/2010/21 se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. července 2015.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Rozhodnutí ECB/2010/21 ze dne 11. listopadu 2010 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 1).
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/10) (Úř. věst. L 121, 14.5.2015, s. 20).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY
AKTIVA
|
Položka rozvahy |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
||||||||||||||||||||
1 |
Zlato a pohledávky ve zlatě |
Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo ‚na cestě‘. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: a) operací revalvace nebo devalvace a b) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den |
Tržní hodnota |
||||||||||||||||||||
2 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny |
Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně |
|
||||||||||||||||||||
2.1 |
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF) |
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
2.2 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva |
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
3 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny |
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
4 |
Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny |
|
|
||||||||||||||||||||
4.1 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry |
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
4.2 |
Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota |
||||||||||||||||||||
5 |
Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) |
|
||||||||||||||||||||
5.1 |
Hlavní refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||||||||||||||
5.2 |
Dlouhodobější refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||||||||||||||
5.3 |
Reverzní repo operace jemného dolaďování |
Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||||||||||||||
5.4 |
Strukturální reverzní repo operace |
Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||||||||||||||
5.5 |
Mezní zápůjční facilita |
Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||||||||||||||
5.6 |
Pohledávky z vyrovnání marže |
Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
||||||||||||||||||||
6 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů pod položkou aktiv 7 ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘, včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny, a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
||||||||||||||||||||
7 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech |
|
|
||||||||||||||||||||
7.1 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (včetně cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi anebo mezinárodními rozvojovými bankami, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění). Dluhové cenné papíry ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování |
|
||||||||||||||||||||
7.2 |
Ostatní cenné papíry |
Cenné papíry jiné než v položce aktiv 7.1 ‚Cenné papíry držené pro účely měnové politiky‘ a v položce aktiv 11.3 ‚Ostatní finanční aktiva‘: směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů z doby před začátkem HMU, v eurech. Akciové nástroje |
|
||||||||||||||||||||
8 |
Pohledávky v eurech za vládními institucemi |
Pohledávky vůči vládním institucím z doby před HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry) |
Vklady/úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně |
||||||||||||||||||||
9 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému |
|
|
||||||||||||||||||||
9.1 |
Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB |
Pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB |
Pořizovací cena |
||||||||||||||||||||
9.2 |
Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému |
Pohledávky související s vydáváním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2010/29 (2) |
Jmenovitá hodnota |
||||||||||||||||||||
9.3 |
Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto) |
Čisté pozice těchto podpoložek: |
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
10 |
Nevypořádané položky |
Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu |
Jmenovitá hodnota |
||||||||||||||||||||
11 |
Ostatní aktiva |
|
|
||||||||||||||||||||
11.1 |
Mince eurozóny |
Euromince |
Jmenovitá hodnota |
||||||||||||||||||||
11.2 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva |
Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení |
Pořizovací cena snížená o odpisy |
||||||||||||||||||||
Odpisy jsou systematickou alokací odepisovatelné částky aktiva během doby jeho použitelnosti. Dobou použitelnosti je období, během kterého se očekává, že aktivum bude daným subjektem používáno. Liší-li se očekávání od původních odhadů, lze dobu použitelnosti jednotlivých dlouhodobých hmotných aktiv systematicky přezkoumávat. Soubory aktiv mohou zahrnovat složky s různou dobou použitelnosti. Doba použitelnosti těchto složek by měla být posuzována jednotlivě. Náklady nehmotných aktiv zahrnují pořizovací cenu nehmotného aktiva. Jiné přímé či nepřímé náklady je třeba vyúčtovat. Kapitalizace výdajů: omezena (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) |
|||||||||||||||||||||||
11.3 |
Ostatní finanční aktiva |
|
|
||||||||||||||||||||
11.4 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
||||||||||||||||||||
11.5 |
Položky časového rozlišení aktivní |
Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem) |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem |
||||||||||||||||||||
11.6 |
Ostatní |
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
12 |
Ztráta za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
PASIVA
|
Položka rozvahy |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
||||||||
1 |
Bankovky v oběhu |
Eurobankovky vydané ECB podle rozhodnutí ECB/2010/29 |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
2 |
Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) |
|
||||||||
2.1 |
Běžné účty (systém minimálních rezerv) |
Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv podle statutu ESCB. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
2.2 |
Vkladová facilita |
Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
2.3 |
Termínové vklady |
Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
2.4 |
Repo operace jemného dolaďování |
Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||
2.5 |
Závazky z vyrovnání marže |
Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
3 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny |
Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv 7 ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘. Ostatní operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||
4 |
Emitované dluhové cenné papíry ECB |
Dluhové cenné papíry popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity |
Pořizovací cena Prémie nebo diskonty se amortizují |
||||||||
5 |
Závazky v eurech vůči jiným rezidentům eurozóny |
|
|
||||||||
5.1 |
Závazky vůči vládním institucím |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
5.2 |
Ostatní závazky |
Běžné účty zaměstnanců, společností a zákazníků, včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy (viz položka pasiv 2.1); termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
6 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky na účtech systému TARGET2 národních centrálních bank členských států, jejichž měnou není euro |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
||||||||
7 |
Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu na konci roku |
||||||||
8 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny |
|
|
||||||||
8.1 |
Vklady, zůstatky a jiné závazky |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu na konci roku |
||||||||
8.2 |
Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Výpůjčky podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu na konci roku |
||||||||
9 |
Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF |
Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi/národní centrální bance |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu na konci roku |
||||||||
10 |
Závazky uvnitř Eurosystému |
|
|
||||||||
10.1 |
Závazky z převodu devizových rezerv |
Položka rozvahy ECB (v eurech) |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
10.2 |
Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto) |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
|
||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
11 |
Nevypořádané položky |
Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají (včetně žirových převodů) |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
12 |
Ostatní pasiva |
|
|
||||||||
12.1 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
||||||||
12.2 |
Položky časového rozlišení pasivní |
Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období |
Jmenovitá hodnota, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
||||||||
12.3 |
Ostatní |
|
|
||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
13 |
Rezervy |
|
|
||||||||
|
|
||||||||||
14 |
Účty přecenění |
|
|
||||||||
|
|
||||||||||
15 |
Kapitál a rezervní fondy |
|
|
||||||||
15.1 |
Kapitál |
Splacený základní kapitál |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
15.2 |
Rezervní fondy |
Zákonné rezervy podle článku 33 statutu ESCB a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB ve vztahu k centrálním bankám členských států, pro které byla zrušena výjimka |
Jmenovitá hodnota |
||||||||
16 |
Zisk za rok |
|
Jmenovitá hodnota“ |
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
(2) Rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).
OBECNÉ ZÁSADY
21.7.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 193/147 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1197
ze dne 2. července 2015,
kterými se mění obecné zásady ECB/2010/20 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2015/24)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,
s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky podle článku 46.2 druhé a třetí odrážky statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecné zásady ECB/2010/20 (1) stanoví pravidla pro standardizaci účtování a finančního vykazování operací národních centrálních bank. |
(2) |
Je třeba vyjasnit finanční vykazování cenných papírů, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi a nakoupeny v rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích zavedeného rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10)) (2), s cílem zajistit, aby držba těchto cenných papírů byla vykazována v položce aktiv 7.1. |
(3) |
Kromě toho je třeba provést některé další technické změny v příloze IV obecných zásad ECB/2010/20. |
(4) |
Obecné zásady ECB/2010/20 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Změna
Příloha IV obecných zásad ECB/2010/20 se nahrazuje přílohou těchto obecných zásad.
Článek 2
Nabytí účinku
Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. července 2015.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Obecné zásady ECB/2010/20 ze dne 11. listopadu 2010 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31).
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/10) (Úř. věst. L 121, 14.5.2015, s. 20).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA IV
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY (2)
AKTIVA
Položka rozvahy (3) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (4) |
||||||||||
1 |
1 |
Zlato a pohledávky ve zlatě |
Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo ‚na cestě‘. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: a) operací revalvace nebo devalvace a b) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den |
Tržní hodnota |
Povinné |
||||||||
2 |
2 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny |
Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně |
|
|
||||||||
2.1 |
2.1 |
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF) |
|
|
Povinné |
||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
2.2 |
2.2 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva |
|
|
Povinné |
||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
3 |
3 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny |
|
|
Povinné |
||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
4 |
4 |
Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny |
|
|
|
||||||||
4.1 |
4.1 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry |
|
|
Povinné |
||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
4.2 |
4.2 |
Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||
5 |
5 |
Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (5) |
|
|
||||||||
5.1 |
5.1 |
Hlavní refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||
5.2 |
5.2 |
Dlouhodobější refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||
5.3 |
5.3 |
Reverzní repo operace jemného dolaďování |
Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||
5.4 |
5.4 |
Strukturální reverzní repo operace |
Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||
5.5 |
5.5 |
Mezní zápůjční facilita |
Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||
5.6 |
5.6 |
Pohledávky z vyrovnání marže |
Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
||||||||
6 |
6 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů pod položkou aktiv 7 ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému včetně nouzové pomoci v oblasti likvidity. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
||||||||
7 |
7 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech |
|
|
|
||||||||
7.1 |
7.1 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (včetně cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi anebo mezinárodními rozvojovými bankami, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění). Dluhové cenné papíry ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování |
|
Povinné |
||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
7.2 |
7.2 |
Ostatní cenné papíry |
Cenné papíry jiné než v položce 7.1 ‚Cenné papíry držené pro účely měnové politiky‘ a v položce 11.3 ‚Ostatní finanční aktiva‘; směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů, které pochází z období před začátkem HMU, v eurech. Akciové nástroje |
|
Povinné |
||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
|
Povinné |
||||||||||||
8 |
8 |
Pohledávky v eurech za vládními institucemi |
Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry) |
Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně |
Povinné |
||||||||
— |
9 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému+ |
|
|
|
||||||||
— |
9.1 |
Podíl na základním kapitálu ECB+ |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB |
Pořizovací cena |
Povinné |
||||||||
— |
9.2 |
Pohledávky z převodu devizových rezerv+ |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle článku 30 statutu ESCB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||
— |
9.3 |
Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+ |
Pouze položka rozvahy ECB Pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB |
Pořizovací cena |
Povinné |
||||||||
— |
9.4 |
Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (1) |
Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2010/23 (6) Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2010/29 |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||
— |
9.5 |
Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)+ |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
|
|
||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||
9 |
10 |
Nevypořádané položky |
Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||
9 |
11 |
Ostatní aktiva |
|
|
|
||||||||
9 |
11.1 |
Mince eurozóny |
Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||
9 |
11.2 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva |
Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení |
Pořizovací cena snížená o odpisy |
Doporučené |
||||||||
|
Odpisové sazby:
Kapitalizace výdajů: omezena (méně než 10 000 EUR bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) |
|
|||||||||||
9 |
11.3 |
Ostatní finanční aktiva |
|
|
Doporučené |
||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||
9 |
11.4 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
||||||||
9 |
11.5 |
Položky časového rozlišení aktivní |
Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem) |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
||||||||
9 |
11.6 |
Ostatní |
Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv ‚Účty přecenění‘). Úvěry poskytnuté na základě správy majetku. Investice související s vklady klientů ve zlatě. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. Čistá penzijní aktiva |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Doporučené |
||||||||
Předběžné účty přecenění Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
||||||||||||
Investice související s vklady klientů ve zlatě Tržní hodnota |
Povinné |
||||||||||||
Nevyrovnané pohledávky vzniklé v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému |
Nevyrovnané pohledávky (ze selhání) Jmenovitá/návratná hodnota (před/po úhradě ztrát) |
Povinné |
|||||||||||
Aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání |
Aktiva nebo pohledávky (ze selhání) Pořizovací cena (v případě finančních aktiv denominovaných v cizí měně se přepočte kurzem devizového trhu v okamžiku nabytí) |
Povinné |
|||||||||||
— |
12 |
Ztráta za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
PASIVA
Položka rozvahy (8) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (9) |
||||||
1 |
1 |
Bankovky v oběhu (7) |
|
|
Povinné |
||||
|
|
Povinné |
|||||||
2 |
2 |
Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) |
|
|
||||
2.1 |
2.1 |
Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) |
Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí s povinností minimálních rezerv podle statutu ESCB. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
2.2 |
2.2 |
Vkladová facilita |
Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
2.3 |
2.3 |
Termínové vklady |
Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
2.4 |
2.4 |
Repo operace jemného dolaďování |
Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||
2.5 |
2.5 |
Závazky z vyrovnání marže |
Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
3 |
3 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny |
Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv 7 ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘. Ostatní operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny. Závazky/vklady vyplývající z operací měnové politiky zahájených centrální bankou předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||
4 |
4 |
Emitované dluhové cenné papíry |
Pouze položka rozvahy ECB – pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy. Dluhové cenné papíry popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity |
Pořizovací cena Prémie nebo diskonty se amortizují |
Povinné |
||||
5 |
5 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny |
|
|
|
||||
5.1 |
5.1 |
Závazky vůči vládním institucím |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
5.2 |
5.2 |
Ostatní pasiva |
Běžné účty zaměstnanců, společností a klientů včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy (viz položka pasiv 2.1 ‚Běžné účty‘); termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
6 |
6 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky centrálních bank členských států, jejichž měnou není euro, na účtech systému TARGET2 |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||
7 |
7 |
Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny |
Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||
8 |
8 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny |
|
|
|
||||
8.1 |
8.1 |
Vklady, zůstatky a ostatní závazky |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||
8.2 |
8.2 |
Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Výpůjčky podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||
9 |
9 |
Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF |
Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance |
Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz |
Povinné |
||||
— |
10 |
Závazky uvnitř Eurosystému+ |
|
|
|
||||
— |
10.1 |
Závazky z převodu devizových rezerv+ |
Pouze položka rozvahy ECB (v eurech) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
— |
10.2 |
Závazky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+) |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Závazek uvnitř Eurosystému vůči ECB vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB |
Pořizovací cena |
Povinné |
||||
— |
10.3 |
Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (7) |
Pouze položka rozvahy národních centrálních bank. Pro národní centrální banky: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2010/23 |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
— |
10.4 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)+ |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
|
|
||||
|
|
Povinné |
|||||||
|
|
Povinné |
|||||||
|
|
Povinné |
|||||||
10 |
11 |
Nevypořádané položky |
Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně žirových převodů |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
10 |
12 |
Ostatní pasiva |
|
|
|
||||
10 |
12.1 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
||||
10 |
12.2 |
Položky časového rozlišení pasivní |
Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
||||
10 |
12.3 |
Ostatní |
Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv 11.3 ‚Ostatní finanční aktiva‘. Povinné vklady kromě minimálních rezerv. Jiné menší položky. Běžné příjmy (kumulovaný zisk běžného roku), zisk minulého roku před rozdělením. Závazky ze správy svěřeného majetku. Vklady klientů ve zlatě. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou i po roce, kdy došlo k přechodu na hotovostní euro, stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv ‚Rezervy‘. Čisté závazky z penzí. |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Doporučené |
||||
Vklady klientů ve zlatě Tržní hodnota |
Vklady klientů ve zlatě: Povinné |
||||||||
10 |
13 |
Rezervy |
|
|
Doporučené |
||||
|
|
Povinné |
|||||||
11 |
14 |
Účty přecenění |
Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání. Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 ‚Podíl na základním kapitálu ECB‘+ |
Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
||||
12 |
15 |
Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
||||
12 |
15.1 |
Kapitál |
Splacený základní kapitál – kapitál ECB se konsoliduje s podíly národních centrálních bank na základním kapitálu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
12 |
15.2 |
Rezervní fondy |
Zákonné a jiné rezervní fondy. Nerozdělený zisk Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 ‚Podíl na základním kapitálu ECB‘+ |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||
10 |
16 |
Zisk za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
(1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(2) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.
(3) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem ‚+‘ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.
(4) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).
(5) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
(6) Rozhodnutí ECB/2010/23 ze dne 25. listopadu 2010 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (přepracované znění (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 17).
(7) Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(8) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem ‚+‘ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.
(9) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).“