11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/1

(1)

Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/3

(1)

Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/5

(1)

Nařízení Rady (EU) 2015/104 (2) stanoví kvóty na rok 2015.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2015.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v potravinách.

(2)

Podle uvedeného nařízení musí být maximální limity PAU bezpečné a na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni („ALARA“) při dodržování správných výrobních a zemědělských/rybářských postupů a postupů sušení. V roce 2011 z údajů týkajících se uzených ryb vyplynulo, že lze dosáhnout nižších maximálních limitů PAU; tyto limity byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 835/2011 (3). V některých případech však bylo zapotřebí provést úpravy technologií uzení. Proto bylo stanoveno tříleté přechodné období, po jehož uplynutí se od 1. září 2014 začaly používat nižší maximální limity.

(3)

Katsuobushi je tradiční japonský potravinářský výrobek z tuňáka pruhovaného. Výrobní proces zahrnuje filetování, vaření a vykosťování, po němž následuje uzení/sušení nad spalovaným dřevem. Japonské orgány nedávno poskytly důkazy, že i přes co možná nejširší uplatňování osvědčených postupů uzení nelze u tohoto produktu dosáhnout nižších limitů PAU. Je proto vhodné změnit současné maximální limity PAU v Katsuobushi na limity použitelné před 1. zářím 2014.

(4)

Označení „Sprotid“ je v Estonsku obecný tradiční název výrobku, v němž může být v závislosti na ročním období a dostupnosti tradičně obsažen šprot obecný (Sprattus sprattus) i sleď obecný baltický (Clupea harengus membras). Oba druhy ryb jsou srovnatelné velikosti a jsou klasifikovány jako drobné ryby. V označení „Sprotid“ se uvádí, zda jsou ve výrobku obsaženy šproty obecné, nebo sledi obecní baltičtí, nebo jejich směs, jakož i poměr jednotlivých druhů ryb. Proces uzení drobného sledě obecného baltického je týž jako u šprotu obecného, proto i hladiny PAU zjištěné v drobném sledi obecném baltickém jsou podobné jako u uzených šprotů. Proto je vhodné pro uzeného drobného sledě obecného baltického a konzervovaného uzeného drobného sledě obecného baltického stanovit stejné maximální limity jako pro uzené šproty obecné a konzervované uzené šproty obecné.

(5)

Právní předpis týkající se společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury byl nahrazen, což vyžaduje změnu některých koncových poznámek. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/11

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/13

(1)

V příloze II směrnice 2008/98/ES je uveden nevyčerpávající seznam způsobů využití.

(2)

Způsob využití R 1 uvedený v příloze II směrnice 2008/98/ES se vztahuje na odpady použité jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Zahrnuje spalovny, které zpracovávají pevný komunální odpad, pouze pokud jejich energetická účinnost splňuje prahovou hodnotu stanovenou za použití vzorce energetické účinnosti (vzorec R 1) podle přílohy II směrnice 2008/98/ES.

(3)

Z odborných poznatků vyplývá, že místní klimatické podmínky v Unii ovlivňují množství energie, které může být technicky využito nebo vyrobeno v podobě elektrické energie, topné energie, chlazení nebo páry spalovnami, jež zpracovávají pevný komunální odpad.

(4)

Ze zprávy Společného výzkumného střediska Evropské komise vyplývá, že pro dosažení rovných podmínek v rámci Unie je vhodné poskytnout spalovnám postiženým dopady místních klimatických podmínek náhradu prostřednictvím klimatického korekčního faktoru (climate correction factor – CCF) použitelného pro vzorec R 1. Tento faktor by měl být založen na referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.

(5)

Při použití CCF by některé spalovny odpadu splňovaly prahovou hodnotu vzorce R 1, a automaticky by se tak staly zařízeními na energetické využití odpadu. Bez ohledu na tuto skutečnost by používání tohoto korekčního faktoru mělo pro spalovny nadále fungovat jako motivace, aby dosahovaly vysoké účinnosti výroby energie z odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a cíli stanovenými směrnicí 2008/98/ES.

(6)

CCF použitelný pro vzorec R 1 by měl vycházet z klimatických podmínek v lokalitě spalovny.

(7)

Směrnice 2008/98/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 39 směrnice 2008/98/ES,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/16

(1)

Podle čl. 10 odst. 1 společné akce 2005/889/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn v souladu s článkem 38 Smlouvy k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 29. května 2015 navrhla vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, aby byla vedoucí mise EU BAM Rafah na období od 1. července 2015 do 30. června 2016 jmenována paní Natalina CEA.

(3)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1065 (2) prodloužilo trvání EU BAM Rafah do 30. června 2016,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/17

(1)

Podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2013/354/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení policejní mise Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 17. února 2015 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2015/381 (2) o jmenování pana Rodolpha MAUGETA vedoucím mise EUPOL COPPS na období od 16. února 2015 do 30. června 2015.

(3)

Dne 2. července 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1064 (3) o prodloužení mandátu mise EUPOL COPPS na období od 1. července 2015 do 30. června 2016.

(4)

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla, aby byl mandát pana Rodolpha MAUGETA jako vedoucího mise EUPOL COPPS prodloužen na období od 1. července 2015 do 30. června 2016,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/18

(1)

Dne 26. července 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/413/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Íránu.

(2)

Dne 24. listopadu 2013 dosáhly Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy americké, za podpory vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, dohody s Íránem o společném akčním plánu, v němž je stanoven postup k dosažení dlouhodobého komplexního řešení íránské jaderné otázky. Bylo dohodnuto, že proces vedoucí k tomuto komplexnímu řešení bude v první fázi zahrnovat počáteční vzájemně dohodnutá opatření, jež obě strany přijmou na dobu šesti měsíců a které bude možné vzájemnou dohodou prodloužit.

(3)

Dne 7. července 2015 rozhodla Rada rozhodnutím (SZBP) 2015/1099 (2) o prodloužení provádění opatření obsažených ve společném akčním plánu do 10. července 2015.

(4)

Dne 10. července 2015 se Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy americké, za podpory vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, dohodly s Íránem na prodloužení provádění opatření obsažených ve společném akčním plánu do 13. července 2015, aby tak byl zajištěn čas pro další jednání s cílem dosáhnout dohody ohledně společného komplexního akčního plánu.

(5)

Pozastavení uplatňování omezujících opatření Unie vymezených ve společném akčním plánu by proto mělo být prodlouženo do dne 13. července 2015. V období do uvedeného dne by měly být plněny příslušné smlouvy.

(6)

Rozhodnutí 2010/413/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/20

(1)

Dne 14. října 2013 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2013/505/EU (2) (dále jen „rozhodnutí“), kterým se schvaluje prozatímní opatření přijaté Francouzskou republikou v souladu s článkem 129 nařízení (ES) č. 1907/2006, aby se omezilo používání amonných solí v izolačních materiálech z buničité vaty.

(2)

Podle čl. 1 odst. 1 uvedeného rozhodnutí se dané prozatímní opatření schvaluje na dobu 21 měsíců počínaje dnem 15. října 2013, která uplyne dnem 14. července 2015.

(3)

Toto období 21 měsíců mělo poskytnout dostatečný čas k ukončení řízení o omezení, které byla podle čl. 129 odst. 3 nařízení (ES) č. 1907/2006 Francouzská republika povinna zahájit tím, že předloží Evropské agentuře pro chemické látky dokumentaci podle přílohy XV uvedeného nařízení do tří měsíců ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutí stanoví, že platnost schválení může vypršet před koncem období 21 měsíců, pokud je řízení o omezení ukončeno k dřívějšímu datu.

(4)

Vzhledem k nepředvídaným obtížím spojeným s ověřením souladu dokumentace s příslušnými požadavky, prováděným v souladu s čl. 69 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006, došlo ke zdržení řízení, které pravděpodobně nebude ukončeno dříve než na jaře roku 2016.

(5)

Důvody pro schválení prozatímního opatření zůstávají nezměněny.

(6)

S cílem zabránit právní nejistotě, jež by vznikla v důsledku uplynutí platnosti schválení francouzského prozatímního opatření před ukončením řízení o omezení, je nezbytné prodloužit dobu schválení prozatímního opatření.

(7)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru REACH,

11.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/22

(1)

Výrobce Porsche AG (dále jen „žadatel“) podal dne 13. října 2014 žádost o schválení „funkce setrvačné jízdy“ jako inovativní technologie. Úplnost žádosti byla posouzena v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 (2). Žádost byla shledána úplnou a lhůta pro posouzení žádosti Komisí započala dne 14. října 2014, tj. dnem následujícím po dni, kdy byla žádost oficiálně obdržena.

(2)

Žádost byla posouzena v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 443/2009, prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 a technickými pokyny pro přípravu žádostí o schválení inovativních technologií podle nařízení (ES) č. 443/2009 (dále jen „technické pokyny“) (3).

(3)

Žádost se týká funkce „setrvačné jízdy“ vyvinuté společností Porsche AG. Inovativní technologie sestává z inteligentního řízení činnosti automatické převodovky, které umožňuje režim jízdy, během něhož vozidlo pokračuje v jízdě, zatímco spalovací motor je odpojen od kol (tj. spojka je vypnutá). Během setrvačné jízdy běží motor na volnoběh, ale fungování pomocného vybavení (například generátoru, kompresoru, vodního čerpadla) je zajištěno. Při setrvačné jízdě se navíc kinetická a potenciální energie vozidla přímo využívají k překonání jízdních odporů, a tím ke snížení spotřeby paliva.

(4)

Žadatel prokázal, že funkce setrvačné jízdy druhu popsaného v dané žádosti se nevyskytovala u více než 3 % nových osobních automobilů zaregistrovaných v referenčním roce 2009.

(5)

Kritéria odpovědnosti stanovená v čl. 4 odst. 2 písm. f) bodě iii) a v čl. 9 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 vyžadují prokázání, že výkonnost dané technologie v oblasti snižování emisí CO2 nezávisí na chování řidiče nebo na prostředí nebo výběru mimo kontrolu žadatele. Po přezkoumání informací poskytnutých žadatelem a získaných z jiných veřejných zdrojů se Komise domnívá, že tato podmínka by nebyla splněna, pokud by funkci setrvačné jízdy bylo možné vypnout a vyžadovala by opětovné manuální spuštění. Jako příklad lze uvést situaci, kdy silniční podmínky nebo stav vozidla setrvačnou jízdu neumožňují, neboť silnice má výrazný sklon klesání, řidič stlačí brzdový pedál nebo aktivuje tempomat či režim „sport“, vypne systém start/stop nebo použije manuální ovladač řazení rychlostních stupňů. Žadatel poskytl analýzu týkající se některých těchto situací: jestliže silniční podmínky nebo stav vozidla neumožňují setrvačnou jízdu, řidič stlačí brzdový pedál nebo použije manuální ovladač řazení rychlostních stupňů. Další aspekty týkající se chování řidiče, pokud jde o manuální obnovení funkce setrvačné jízdy, nebyly zkoumány. Komise dospěla k závěru, že by měly být stanoveny podmínky, aby technologie setrvačné jízdy splňovala kritéria odpovědnosti uvedená v prováděcím nařízení. Tyto podmínky by měly zajistit, že funkce setrvačné jízdy nemůže být deaktivována řidičem nebo, je-li deaktivována jiným způsobem (např. inteligentním řízením činnosti automatické převodovky nebo jiným zařízením), bude bezprostředně po deaktivaci znovu automaticky aktivována. Na základě výše uvedených skutečností a s výhradou uvedené podmínky Komise konstatuje, že informace poskytnuté v žádosti prokazují, že kritéria a podmínky uvedené v článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 a v článcích 2 a 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 byly splněny.

(6)

Aby bylo možné určit, o kolik se sníží emise CO2 po instalaci inovativní technologie ve vozidle, je nutné definovat základní vozidlo, se kterým má být účinnost vozidla vybaveného inovativní technologií porovnána, jak stanoví články 5 a 8 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Komise se domnívá, že je vhodné za základní vozidlo považovat vozidlo s nainstalovanou a deaktivovanou funkcí setrvačné jízdy. Není-li možné funkci setrvačné jízdy deaktivovat, mělo by být zajištěno, aby nebyla v provozu během zkušebního postupu.

(7)

Žadatel předložil metodu pro zkoušení snížení emisí CO2 v důsledku používání technologie setrvačné jízdy. Řada faktorů ve vzorcích je odvozena z analýzy vlivu řidičova chování na technologii setrvačné jízdy. Komise má za to, že počet jízd zahrnutých do databáze umožňuje dospět k závěru, že inovativní technologie by měla za následek snížení emisí CO2. Za účelem objasnění nevyřešených otázek v souvislosti se snížením emisí CO2 při používání dané inovativní technologie by nicméně bylo potřebné větší množství spolehlivých a nezávislých údajů, včetně dodatečné analýzy doby jízdy, po kterou převodovka a baterie mají svou příslušnou provozní teplotu, a podílu jízdy při výraznějším sklonu klesání, když je funkce setrvačné jízdy vypnutá.

(8)

Vzorce pro výpočet možného snížení emisí CO2 musí zahrnovat přepočítací koeficient, aby se zohlednil rozdíl mezi emisemi CO2 základního vozidla při standardní zkoušce NEDC a emisemi CO2 v upravených zkušebních podmínkách NEDC. Z diskusí s příslušným odvětvím vyplynuly pouze omezené údaje o relevantních hodnotách parametru c založené na simulacích. Tyto údaje vykazovaly odlišné výsledky v závislosti na vlastnostech převodovky a jiných parametrech vozidla. Na základě těchto údajů se parametr c zřejmě pohybuje v rozmezí od 0,96 do 0,99. Žadatel neposkytl přesvědčivé důkazy ve prospěch použití konkrétní hodnoty parametru c. Z tohoto důvodu bylo určeno, že za účelem poskytnutí určité jistoty ohledně pravděpodobného snížení emisí CO2, jehož se dosáhne, by se měla použít hodnota parametru c nacházející se na dolní hranici zjištěného rozmezí. Přepočítací koeficient c se proto stanovuje na hodnotu 0,96 (oproti hodnotě 0,97 uvedené v žádosti, pro kterou nebylo poskytnuto žádné zdůvodnění).

(9)

Klíčovým prvkem při určování snížení emisí CO2 je podíl vzdálenosti ujeté vozidlem s aktivovanou funkcí setrvačné jízdy. Určí se faktor použití, který vyjádří poměr mezi zjištěnou vzdáleností ujetou žadatelem při zkouškách za podmínek setrvačné jízdy a vzdáleností ujetou s aktivovanou funkcí setrvačné jízdy v upravených zkušebních podmínkách NEDC. Žadatel navrhl hodnotu 1. Z analýzy provedené Komisí vyplývá, že tuto hodnotu nelze odůvodnit předloženými údaji. S použitím údajů žadatele by hodnota faktoru použití činila 0,87. Žadatel však neposkytl dostatečné údaje, na jejichž základě by se dalo s jistotou konstatovat, že jsou plně zohledněny jiné faktory, které by mohly způsobit deaktivaci funkce setrvačné jízdy vozidla. Proto se považuje za vhodné vyřešit tyto nejasnosti další proporcionální úpravou, jejímž výsledkem je faktor použití 0,8. Má se za to, že by se tak vytvořila příslušná rezerva, jež by zohlednila uvedené nejistoty a jejich statistický význam. Tento závěr by mohl být přezkoumán, bude-li k dispozici dostatečné množství spolehlivých a nezávislých údajů.

(10)

Kromě toho se Komise shodně s žadatelem domnívá, že je vhodné odstranit nedostatky v současných předpokladech týkajících se provozu tempomatu další úpravou faktoru použití, neboť funkce setrvačné jízdy se deaktivuje, když je zapnutý tempomat. Žadatel ve své žádosti neposkytl žádné informace týkající se tohoto aspektu. Komise zjistila, že v souvislosti s používáním tempomatu jsou dostupné údaje z výzkumu provedeného v USA. Vyplývá z nich, že pokud je vozidlo tempomatem vybaveno, používá se přibližně na polovině ujeté vzdálenosti. To znamená, že faktor použití by měl být u vozidel vybavených tempomatem snížen na polovinu. Žadatel tento závěr potvrdil, a proto se faktor použití snižuje na hodnotu 0,4 v případě, že je vozidlo vybaveno tempomatem. Tento závěr by mohl být přezkoumán, bude-li k dispozici dostatečné množství spolehlivých a nezávislých údajů.

(11)

Na základě těchto skutečností se Komise domnívá, že daná metodika s ohledem na vozidla Porsche třídy S (sportovní kupé) uvedená v žádosti poskytuje přesné a spolehlivé výsledky, které jsou reprodukovatelné třetí stranou.

(12)

Komise se navíc domnívá, že žadatel uspokojivě prokázal, že snížení emisí při použití dané inovativní technologie dosahuje v případě vozidel Porsche třídy S (sportovní kupé) uvedených v žádosti hodnoty nejméně 1 g CO2/km.

(13)

Vzhledem k tomu, že zkouška schválení typu z hlediska emisí CO2 uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 (4) a nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (5) se nevztahuje na vliv funkce setrvačné jízdy, Komise akceptuje, že funkce setrvačné jízdy vyvinutá společností Porsche není součástí standardního zkušebního cyklu.

(14)

Komise konstatuje, že zpráva o ověření byla vypracována společností TÜV Nord a že zpráva potvrzuje zjištění uvedená v žádosti.

(15)

Komise se proto domnívá, že proti schválení dotyčné inovativní technologie by neměly být vzneseny žádné námitky, pokud budou zavedeny výše uvedené podmínky pro zajištění odpovědnosti a úpravy metodiky.

(16)

Pro účely stanovení obecného kódu ekologické inovace, který se uvede v příslušných dokumentech schválení typu podle příloh I, VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (6), by měl být určen individuální kód, který se má použít pro inovativní technologii schválenou tímto rozhodnutím,

a)

funkce setrvačné jízdy nemůže být deaktivována;

b)

v případě, že je funkce deaktivována jiným způsobem, je bezprostředně po deaktivaci znovu automaticky aktivována.