1.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/1

(1)

V důsledku hospodářské a finanční krize se v Unii snížil objem investic. Investice dosáhly vrcholu v roce 2007 a od té doby poklesly asi o 15 %. Unie trpí nedostatkem investic zejména kvůli fiskálním omezením, která musí dodržovat členské státy, a pomalému růstu, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti ekonomiky, která panuje na trzích. Uvedený nedostatek investic, který se projevil především v členských státech nejvíce postižených krizí, zpomaluje hospodářské oživení a má negativní vliv na vytváření pracovních míst, perspektivu dlouhodobého růstu a na konkurenceschopnost, a může tak bránit dosažení cílů strategie Evropa 2020 a cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Je třeba zvýšit atraktivitu investování v Evropě a atraktivitu investování do infrastruktury moderní znalostní ekonomiky.

(2)

K prolomení bludného kruhu, který vytvářejí nedostatečné investice a rostoucí rozdíly mezi regiony, a k posílení důvěry v hospodářství Unie jsou nutná komplexní opatření, přičemž hospodářské oživení by mohly podpořit pobídky k vytváření prostředí příznivého pro investice v členských státech. Spolu s novými pobídkami na podporu investičního financování představují strukturální reformy, které jsou účinné a hospodářsky a společensky udržitelné, jakož i fiskální odpovědnost, nástroje k nastartování pozitivního cyklu, v němž investiční projekty pomáhají podpořit zaměstnanost a poptávku a soustavně zmenšují mezeru výstupu a zvyšují růstový potenciál. Celkovou strategii pro zlepšení konkurenceschopnosti Unie a přilákání investic musí doplňovat Evropský fond pro strategické investice (EFSI), posílený příspěvky členských států.

(3)

S cílem zajistit co největší dopad EFSI na zaměstnanost by členské státy měly pokračovat v provádění strukturálních reforem, které jsou účinné a hospodářsky a sociálně udržitelné, jakož i dalších iniciativ, například programů odborné přípravy a aktivních politik na trhu práce, podporovat podmínky k vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst a investovat do cílených sociálních politik v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic z roku 2013. Členské státy by kromě toho měly uskutečňovat další činnosti, jako jsou cílené programy odborné přípravy zaměřené na sladění dovedností pracovníků s potřebami odvětví využívajících podporu z EFSI, služby podpory podnikání přizpůsobené potřebám podniků, které je připraví na rozšiřování a vytváření dalších pracovních míst, jakož i podpora začínajícím podnikům a osobám samostatně výdělečně činným.

(4)

Skupina G20 prostřednictvím Iniciativy pro globální infrastrukturu uznala význam investic pro podporu poptávky a zvýšení produktivity a růstu a zavázala se k vytvoření klimatu, které povede k vyšším investicím.

(5)

V průběhu hospodářské a finanční krize Unie vyvinula úsilí na podporu růstu, zejména prostřednictvím iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jež směřovaly k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, a prostřednictvím evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. Evropská investiční banka (EIB) rovněž posílila svou roli při iniciování a podpoře investic v Unii, částečně také navýšením kapitálu v lednu 2013. Jsou zapotřebí další opatření, aby se zajistilo náležité plnění investičních a makroekonomických potřeb v Unii, efektivní využívání likvidity dostupné na trhu a podpora směrování této likvidity k financování životaschopných investičních projektů.

(6)

Dne 15. července 2014 představil nově zvolený předseda Komise Evropskému parlamentu dokument nastiňující politické směry nové Komise. Tento dokument vyzval k aktivaci „dodatečných veřejných a soukromých investic do reálné ekonomiky v objemu až 300 miliard EUR v následujících třech letech“, které mají stimulovat investice za účelem vytváření pracovních míst.

(7)

Dne 26. listopadu 2014 vydala Komise sdělení s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (dále jen „investiční plán“), které počítalo s vytvořením EFSI, transparentního portálu pro investiční projekty na úrovni Unie (Evropského portálu investičních projektů) a centra pro investiční poradenství (Evropské centrum pro investiční poradenství) a zdůraznilo plány na odstranění překážek pro investice a na dokončení vnitřního trhu.

(8)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 dospěla k tomu, že „podpora investic a řešení selhání trhů v Evropě představují politickou výzvu stěžejního významu“ a že „nový důraz na investice spolu se závazkem členských států zintenzivnit strukturální reformy a pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst vytvoří základ pro růst a zaměstnanost v Evropě“. Evropská rada vyzvala „ke zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci skupiny EIB s cílem mobilizovat v období 2015–2017 nové investice ve výši 315 miliard EUR“ a vyzvala skupinu EIB, „aby od ledna 2015 zahájila činnosti s využitím vlastních zdrojů“. Evropská rada rovněž zdůraznila, že „EFSI bude doplněním nad rámec probíhajících programů EU a tradičních činností EIB“.

(9)

Dne 13. ledna 2015 vydala Komise sdělení nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“, kde upřesňuje, jak bude uplatňovat tato pravidla.

(10)

Dne 24. června 2015 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do EFSI nebo do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí zřízených pro účely provádění investičního plánu by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (4) a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (5)“.

(11)

EFSI by měl být součástí komplexní strategie určené k řešení nejistoty spojené s veřejnými a soukromými investicemi a měl by snižovat investiční mezery v Unii. Tato strategie má tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice, zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii. Tato strategie by měla podporovat konkurenceschopnost a hospodářské oživení a měla by doplňovat cíl zaměřený na hospodářskou, sociální a územní soudržnost celé Unie. EFSI by měl být považován za doplňkový ke všem ostatním opatřením nezbytným ke snížení investičních mezer v Unii a vzhledem ke své funkci záručního fondu za podnět pro nové investice.

(12)

Ke zlepšení investičního prostředí v Unii by mělo dojít díky odstranění překážek pro investice, což zajistí odstranění diskriminace mezi soukromě a veřejně řízenými projekty, posílení vnitřního trhu a zvýšení předvídatelnosti regulace. Ve sdělení nazvaném „Pracovní program Komise na rok 2015: Nový začátek“ Komise oznámila, že její politickou prioritou je „snížení regulační zátěže při současném zachování vysoké úrovně sociální ochrany, ochrany zdraví a životního prostředí a výběru pro spotřebitele“ a že „pravidla přepracuje, aby si byla jista, že přispívají k programu zaměstnanosti a růstu“. Komise a členské státy by měly neprodleně přistoupit k realizaci tohoto úkolu. Tato doprovodná opatření by měla působit ve prospěch EFSI, a obecně ve prospěch investic v celé Unii.

(13)

Účelem EFSI by měla být pomoc při řešení obtíží s financováním a realizací strategických, transformačních a produktivních investic s vysokou ekonomickou, environmentální a společenskou přidanou hodnotou, jež budou přispívat k dosahování cílů politik Unie, jak jsou stanoveny například v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (9). Měl by usilovat o poskytnutí okamžité podpory hospodářství Unie a o zlepšení přístupu podniků a dalších subjektů k financování a posílení jejich konkurenceschopnosti, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, s cílem snižovat v Unii míru nezaměstnanosti a podporovat růst.

EFSI by měl proto podporovat strategické investice, jako jsou mimo jiné projekty společného zájmu, které mají za cíl dokončení vnitřního trhu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, včetně dopravních a energetických propojení, a digitální infrastruktury; rozšíření energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a účinnosti využívání zdrojů; rozvoj a modernizaci odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně bezpečnosti dodávek energie, přispění k udržitelnému rozvoji uvedených odvětví a využívání potenciální součinnosti těchto odvětví. Tyto investice by měly dále zahrnovat projekty společného zájmu v oblasti rozvoje měst a venkova, v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a přírodních zdrojů, projekty, které posilují vědeckou a technologickou základnu Unie a podporují přínosy pro společnost, jakož i lepší využívání ekonomického a průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje, včetně výzkumné infrastruktury a pilotních a demonstračních zařízení, a projekty týkající se lidského kapitálu, kultury a zdraví. Tržní pobídky a adicionalita ze strany EFSI by měly zajistit, že se EFSI bude zaměřovat na společensky a ekonomicky životaschopné projekty bez odvětvového nebo regionálního předběžného přidělování prostředků, zejména za účelem řešení velkých investičních potřeb nebo selhání trhu.

Zároveň by měl být EFSI schopen podporovat projekty šetrné k životnímu prostředí a být přínosem pro odvětví a technologie s vysokým růstovým potenciálem a měl by přispívat k přechodu na zelenou, udržitelnou a nákladově efektivní ekonomiku. Prostřednictvím překonání současných obtíží Unie v oblasti investic a snižování regionálních rozdílů by měl EFSI mít za cíl přispět k posílení konkurenceschopnosti, výzkumného a inovačního potenciálu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie a k podpoře přechodu, který bude vycházet z energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, a to i pokud jde o transformace infrastruktur, k udržitelnému oběhovému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích, prostřednictvím vytváření stabilních a spravedlivě odměňovaných pracovních míst. EFSI by se měl zaměřovat na projekty jakékoli velikosti, které podporují vytváření kvalitních pracovních míst, krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý udržitelný růst a konkurenceschopnost, zejména v případech, kdy mají tyto projekty nejvyšší přírůstkovou hodnotu, a přispívat tak k plnění cílů politik Unie v souladu s článkem 9 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článkem 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Pro účely dosažení obecných cílů stanovených v tomto nařízení by měl EFSI přispívat k plnění cílů stanovených v článcích 170, 173, 179 a čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(14)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti výzkumu, rozvoje a inovací. Investice podporované z EFSI by měly přispívat k provádění stávajících programů a politik Unie a k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Měly by podporovat provádění závěrů Evropské rady ze dne 17. června 2010.

(15)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje odvětví energetiky. Ve svém sdělení nazvaném „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ Komise zdůraznila význam energetické účinnosti jako svébytného zdroje energie a jasně uvedla, že EFSI „je příležitostí k mobilizaci rozsáhlých investic do obnovy budov“. Investice do energetické účinnosti by měly vytvořit do roku 2020 až dva miliony pracovních míst a do roku 2030 možná další dva miliony míst. Aby bylo zajištěno, že EFSI bude plnit svůj účel a mobilizovat soukromé investice, vytvářet pracovní místa, podporovat odolný hospodářský rozvoj a snižovat makroekonomickou nerovnováhu, je třeba věnovat zvláštní pozornost energetické účinnosti. EFSI by měl podporovat projekty, které jsou v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky, klimatu a účinnosti stanovenými ve strategii Evropa 2020 a v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a které slouží k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(16)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje dopravní infrastruktury, inovačních dopravních zařízení a technologií. Prostředky z EFSI na dopravní infrastrukturu by měly přispívat k cílům nařízení (EU) č. 1315/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 vytvářením nové nebo zajištěním chybějící infrastruktury a rovněž modernizací nebo rekonstrukcí stávajících zařízení. Zároveň by měly umožnit financování výzkumných a inovačních operací v tomto odvětví. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům součinnosti posilujícím propojení mezi odvětvími dopravy, telekomunikací a energetiky a rovněž inteligentním a udržitelným projektům městské dopravy.

(17)

EFSI by měl poskytovat finanční podporu subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Z lepšího přístupu k financování by měly mít prospěch zvláště malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, podniků vzniklých na půdě univerzit, podniků v sociální ekonomice a neziskových organizací.

(18)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje a zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně projektů společného zájmu, jež mají za cíl dokončit vnitřní trh v oblasti telekomunikační a digitální infrastruktury.

(19)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů, včetně projektů v oblasti přírodních zdrojů.

(20)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti lidského kapitálu, kultury a zdraví, včetně projektů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, rozvoje dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a vzdělávání v oblasti digitálních technologií, a dále projekty v kulturním a tvůrčím odvětví, v odvětví cestovního ruchu a v sociální oblasti. Investice do těchto oblastí by měly vycházet z celostního přístupu, který by v každém jednotlivém případě náležitě respektoval vnitřní hodnotu vzdělávání a kultury.

(21)

Mnoho malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Unii potřebuje pomoc s přilákáním tržního financování, zejména pokud se jedná o investice s vyšší mírou rizika. EFSI by měl těmto subjektům pomoci překonat nedostatek kapitálu, selhání trhu a roztříštěnost finančních trhů, které vedou k nerovným podmínkám soutěže v rámci Unie, tím, že umožní EIB, Evropskému investičnímu fondu (EIF) a národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům, aby poskytovaly přímé i nepřímé kapitálové injekce, jakož i záruky na kvalitní sekuritizace úvěrů a další produkty poskytované pro účely EFSI.

(22)

EFSI má být zřízen v rámci EIB. Činnost EFSI při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům, malým společnostem se střední tržní kapitalizací a dalším subjektům má probíhat především prostřednictvím EIF.

(23)

EFSI by měl podporovat širokou škálu finančních produktů, včetně kapitálových nástrojů, dluhových nástrojů a záruk, aby vyšel co nejlépe vstříc potřebám konkrétního projektu. Tato široká škála produktů by měla EFSI umožnit, aby se přizpůsobil potřebám trhu a zároveň podněcoval soukromé investice do projektů. EFSI by neměl nahrazovat soukromé tržní finance ani produkty poskytované národními podpůrnými bankami či institucemi, ale měl by fungovat jako jejich katalyzátor tím, že bude řešit selhání trhu, aby bylo zajištěno nejefektivnější a maximálně strategické využití veřejných prostředků a měl by fungovat jako nástroj ke zvýšení soudržnosti v Unii.

(24)

Za účelem lepší ochrany a využitelnosti komerčních a ekonomických přínosů iniciativ spolufinancovaných z prostředků Unie by účastníci projektů EFSI měli pokud možno dodržovat soubor pravidel stanovených v programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 stanoveném v nařízení (EU) č. 1291/2013, která upravují využívání a šíření výsledků projektů, včetně jejich ochrany prostřednictvím práv duševního vlastnictví.

(25)

Dopad činnosti EFSI na vytváření pracovních míst a pokud možno na jejich kvalitu by měl být systematicky sledován v každoročním souhrnném hodnocení výsledků a dopadů finančních a investičních operací EIB podporovaných na základě tohoto nařízení.

(26)

EFSI by měl zajišťovat adicionalitu tím, že bude napomáhat řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací a podporovat operace, které by v období, během nějž je možné použít záruku zřízenou podle tohoto nařízení (dále jen „záruka EU“), nemohly být provedeny EIB, EIF nebo podle stávajících finančních nástrojů Unie bez podpory EFSI, nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu. Pro tyto účely by se měl EFSI typicky zaměřovat na projekty, které mají vyšší rizikový profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB.

(27)

EFSI by se měl zaměřovat na investice, u nichž se na základě analýzy nákladů a přínosů provedené v souladu se standardy Unie očekává, že budou ekonomicky životaschopné a technicky proveditelné. Současně by investice měly splňovat konkrétní požadavky na financování z EFSI.

(28)

EFSI by se měl zaměřovat na investice, jejichž odpovídající míra rizika je typicky vyšší než u běžných operací EIB a které jsou v souladu s politikami Unie, k nimž patří cíl inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření kvalitních pracovních míst a hospodářská, sociální a územní soudržnost. Současně by tyto investice měly splňovat konkrétní požadavky na financování z EFSI.

(29)

EFSI by měl mít vhodnou řídící strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU. Tato řídící struktura by měla být tvořena řídící radou, výkonným ředitelem a investičním výborem. Neměla by zasahovat do přijímání rozhodnutí EIB nebo toto rozhodování narušovat, ani by neměla nahrazovat řídící orgány EIB. Řídící rada by měla především stanovit strategickou orientaci EFSI a pravidla nezbytná pro jeho fungování. Výkonný ředitel by měl provádět každodenní řízení EFSI a měl by zajišťovat přípravu jednání investičního výboru.

(30)

Investiční výbor by měl transparentně a nezávisle rozhodovat o využití záruky EU pro případné projekty a pro operace prováděné s národními podpůrnými bankami či institucemi nebo investičními platformami. Investiční výbor by měl být složen z osmi nezávislých odborníků, kteří disponují širokou škálou odborných znalostí, jak je uvedeno v tomto nařízení, a výkonného ředitele. Investiční výbor by měl odpovídat řídící radě, jež by měla provádět dohled nad plněním cílů EFSI a průběžně sledovat, zda členové investičního výboru dodržují povinnosti podle tohoto nařízení.

(31)

Aby mohl EFSI podporovat investice, měla by Unie poskytnout záruku EU, která by však neměla nikdy přesáhnout částku 16 000 000 000 EUR. Je-li krytí záruky poskytováno na základě portfolia, mělo by být zastropováno v závislosti na druhu nástroje, jako jsou dluhové nebo kapitálové nástroje či záruky, jako procento objemu portfolia neuhrazených závazků. Očekává se, že až bude záruka EU zkombinována s částkou 5 000 000 000 EUR, kterou má poskytnout EIB, měla by podpora ze strany EFSI vygenerovat dodatečné investice od EIB a EIF ve výši 60 800 000 000 EUR. Částka 60 800 000 000 EUR má s podporou EFSI během tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost dále vygenerovat investice v Unii ve výši 315 000 000 000 EUR. Ke zvýšení dopadu investičního plánu je žádoucí, aby se na něm podílely členské státy. Záruky spojené s projekty, které jsou dokončeny, aniž by byla záruka čerpána, by měly být k dispozici na podporu nových operací.

(32)

Komise by měla do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující nezávislé hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla uvádět, zda EFSI plní své cíle a zda je speciální systém na podporu investic v Unii opodstatněný. Zpráva by měla zejména posoudit naplňování obecných cílů stanovených v tomto nařízení, mobilizaci soukromého kapitálu, a adicionalitu ze strany EFSI, rizikový profil operací podporovaných z EFSI a makroekonomické dopady EFSI, včetně jeho dopadu na růst a zaměstnanost. Pokud zpráva dospěje k závěru, že zachování systému na podporu investic je opodstatněné, měla by Komise v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu tohoto nařízení, zejména s cílem stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investic a náležité financování. Pokud zpráva dospěje k závěru, že EFSI své cíle neplní a že zachování systému na podporu investic není opodstatněné, měla by Komise v případě potřeby předložit návrh, který zajistí hladké ukončení EFSI a současně zachová záruku EU za operace, které již byly podle tohoto nařízení schváleny.

(33)

EIB bude financovat operace EFSI prostřednictvím emisí na trzích. Evropská centrální banka oznámila své rozhodnutí zařadit dluhopisy EIB na seznam dluhopisů způsobilých pro nákup v rámci jejího programu nákupů veřejného sektoru (PSPP).

(34)

Aby bylo počáteční cílové částky 315 000 000 000 EUR dosaženo v co nejkratším termínu, měly by národní podpůrné banky či instituce a investiční platformy a fondy s podporou záruky EU hrát významnou úlohu při identifikaci životaschopných projektů, při vypracovávání a případném slučování projektů a při lákání potenciálních investorů. V této souvislosti by mělo být možné vytvářet za účelem podpory přeshraničních projektů platformy pro více zemí nebo skupiny projektů napříč členskými státy.

(35)

Investiční platformy mohou případně sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni.

(36)

Aby bylo možné dále zvýšit zdroje EFSI, měla by být účast v EFSI otevřená třetím stranám, včetně členských států. Další třetí strany, jako jsou regionální vlády, národní podpůrné banky či instituce, regionální banky nebo veřejné agentury vlastněné nebo kontrolované členskými státy, subjekty soukromého sektoru a subjekty mimo Unii, by rovněž měly mít možnost do EFSI přímo přispívat, pokud to schválí řídící rada. Účast třetích stran v EFSI by jim neměla umožnit členství v řídící radě nebo propůjčit jakákoli další práva týkající se řídící struktury EFSI.

(37)

Toto nařízení by nemělo bránit subjektům, které spravují projekty v Unii, aby navazovaly nebo posilovaly spolupráci s partnery z třetích zemí.

(38)

EFSI by měl mít možnost podporovat soukromé struktury financování, jako jsou evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF). Fondy ELTIF, které splňují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 (10), se zaměřují na dlouhodobá aktiva, což jim umožňuje hrát roli při zajišťování doplňkového nástroje pro poskytování veřejných nebo soukromo-veřejných investic do reálné ekonomiky. Díky svým investičním politikám mohou fondy ELTIF plnit určenou roli prioritního nástroje pro realizaci investičního plánu. Komise by se měla přednostně věnovat svým postupům, pokud jde o veškeré žádosti fondů ELTIF o financování z EIB, a tyto postupy zefektivnit.

(39)

Třetí strany by měly mít možnost spolufinancovat projekty společně s EFSI buď u jednotlivých projektů, nebo prostřednictvím investičních platforem.

(40)

V zájmu mobilizace investic na celostátní a regionální úrovni by EIB měla mít možnost poskytnout v rámci protizáruky záruku EU národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům, je-li to možné, za účelem snížení kapitálových požadavků. Tyto operace by měly být považovány za operace EFSI.

(41)

S ohledem na obecný cíl zajištění regulačního prostředí, které bude příznivé pro investice, a vzhledem k tomu, že aktiva v podobě infrastruktury jsou z hlediska neplnění a vymáhání značně spolehlivá a že financování projektů infrastruktury lze chápat jako jeden z prostředků diverzifikace portfolia aktiv institucionálních investorů, mělo by být znovu přezkoumáno zacházení s investicemi do infrastruktury, v současné době upravené v příslušných právních předpisech Unie týkajících se obezřetnostního dohledu.

(42)

EFSI by měl být doplňkem nad rámec probíhajících regionálních, vnitrostátních a unijních programů, jakož i stávajících operací a činností EIB. V této souvislosti je třeba vybízet k tomu, aby byly v rámci stávajících pravidel plně využívány všechny disponibilní a přidělené prostředky Unie. Jsou-li splněna veškerá relevantní kritéria způsobilosti, měly by mít členské státy možnost využít jakýkoli druh unijního financování k tomu, aby přispěly k financování způsobilých projektů, jež jsou kryty zárukou EU, a podporovaly národní podpůrné banky či instituce, investiční platformy nebo fondy. Díky tomuto flexibilnímu přístupu by se měl maximalizovat potenciál pro přilákání investorů do investičních oblastí, na něž se EFSI zaměřuje.

(43)

Členské státy by měly mít možnost využívat evropské strukturální a investiční fondy s cílem přispět k financování způsobilých projektů, které jsou podporovány ze záruky EU, a to v souladu s cíli, zásadami a pravidly podle právního rámce, který se na tyto fondy uplatňuje, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11) a s dohodami o partnerství. Komise by měla mít možnost vydat pokyny s cílem zajistit, aby kombinované využívání nástrojů Unie s financováním EIB v rámci záruky EU umožňovalo dosáhnout náležité úrovně doplňkovosti a součinnosti.

(44)

Vzhledem k tomu, že je nutné v Unii přijmout určitá opatření, mohou EIB a EIF v průběhu roku 2015 a do dne vstupu tohoto nařízení v platnost, uzavření dohody o EFSI a prvního jmenování všech členů investičního výboru a výkonného ředitele financovat dodatečné projekty mimo své obvyklé zaměření. Aby se maximalizoval přínos opatření stanovených tímto nařízením, mělo by být možné, aby se na tyto dodatečné projekty vztahovalo krytí záruky EU, pokud splňují věcná kritéria uvedená v tomto nařízení.

(45)

Finanční a investiční operace EIB podporované z EFSI by měly být řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, včetně třístranné dohody mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze dne 27. října 2003.

(46)

Vzhledem k tomu, že audity Účetního dvora představují důležitý základ pro postup pro udělení absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU, je třeba zajistit při uplatňování tohoto nařízení, aby byly plně respektovány kontrolní pravomoci Účetního dvora stanovené v článku 287 Smlouvy o fungování EU.

(47)

EIB by měla operace podporované z EFSI pravidelně hodnotit s cílem posoudit jejich relevanci, výsledky a dopad, včetně jejich adicionality a přidané hodnoty, a určit aspekty, které by mohly vést ke zlepšení budoucích činností, a podávat o těchto operacích zprávy. Taková hodnocení a zprávy by měly být veřejné a přispívat k odpovědnosti a provedení analýzy udržitelnosti.

(48)

Při uplatňování pokynů pro investování a dalších příslušných pravidel podle tohoto nařízení by měl investiční výbor plně zohledňovat skutečnost, že je třeba předcházet veškerým druhům diskriminace, zejména pokud jde o přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Zvláště by měl přihlížet k rovnosti žen a mužů a k její podpoře.

(49)

Vedle finančních a investičních operací, jež budou prováděny prostřednictvím EFSI, by mělo být vytvořeno Evropské centrum pro investiční poradenství (dále jen „EIAH“ nebo „centrum EIAH“). EIAH by mělo poskytovat silnou podporu vývoji a přípravě projektů v celé Unii, přičemž bude stavět na odborných zkušenostech Komise, EIB, národních podpůrných bank či institucí a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů. Mělo by být zřízeno jednotné kontaktní místo pro dotazy týkající se technické pomoci pro investice v Unii a měla by být posílena technická podpora poskytovaná navrhovatelům projektů na místní úrovni. Nové služby poskytované centrem EIAH by měly být poskytovány nad rámec služeb, které jsou již k dispozici v rámci jiných programů Unie, tedy tak, aby žádným způsobem neovlivňovaly úroveň a kapacitu podpory poskytované v rámci těchto programů. Pro tyto dodatečné služby by měly být zajištěny dostatečné finanční prostředky. EIAH by mělo poskytovat bezplatné odborné poradenství navrhovatelům veřejných projektů s cílem zajistit spravedlivý přístup k financování z EFSI v celé Unii. EIAH by mělo pokud možno úzce spolupracovat s podobnými subjekty na celostátní úrovni a na regionální nebo nižší vnitrostátní úrovni. Poplatky účtované malým a středním podnikům za technickou pomoc poskytovanou centrem EIAH nad rámec stávajících programů Unie by se měly omezit na jednu třetinu jejich nákladů. EIB by měla do 1. září 2016 předložit a poté každoročně předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o poplatcích vybraných poplatcích a o poskytnutých službách EIAH, aby bylo možné účinně posoudit finanční potřeby a to v mezích ročního stropu ve výši 20 000 000 EUR.

(50)

EIAH by měl stavět především na osvědčených postupech stávajících programů, jako jsou ELENA (Evropská energetická pomoc na místní úrovni), EEIF (Evropský fond pro energetickou účinnost), JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky), JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech), JESSICA (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) a JASMINE (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě).

(51)

Za účelem krytí rizik spojených se zárukou EU pro EIB by měl být zřízen záruční fond (dále jen „záruční fond“). Tento záruční fond by měl být vytvořen postupnými platbami ze souhrnného rozpočtu Unie. Záruční fond by měl následně také získávat příjmy z projektů využívajících podpory EFSI a částky zpětně získané od dlužníků v prodlení, když záruční fond již aktivoval záruku pro EIB. Případný přebytek v záručním fondu v důsledku úpravy cílové částky nebo v důsledku odměn přesahujících cílovou částku po úplném doplnění záruky EU až na její původní výši 16 000 000 000 EUR by měl být navrácen do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem, s cílem doplnit jakékoli rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj prostředků převedených do záručního fondu.

(52)

Účelem záručního fondu je poskytovat likvidní rezervu pro souhrnný rozpočet Unie vůči ztrátám, které EFSI vzniknou při sledování jeho cílů. Zkušenosti ohledně povahy investic, které má EFSI podporovat, naznačují, že výše zdrojů v záručním fondu by měla představovat poměr 50 % celkových závazků ze záruky EU

(53)

Veškeré platby do záručního fondu a rozpočtová rozhodnutí jinak související s fungováním EFSI by měly být plně v souladu s podmínkami víceletého finančního rámce a v rámci ročního rozpočtového procesu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(54)

Za účelem částečného financování příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie by mělo být sníženo finanční krytí Horizontu 2020 a Nástroje pro propojení Evropy stanovené v nařízení (EU) č. 1316/2013.

(55)

V rámci Unie existuje značný počet potenciálně ekonomicky životaschopných a technicky proveditelných projektů, které nejsou financovány z důvodu nedostatku jistoty a transparentnosti ve vztahu k těmto projektům. Často je to způsobeno tím, že soukromí investoři o takových projektech nevědí nebo nemají dostatečné informace pro posouzení investičních rizik, včetně rizik regulačních. Komise by s podporou EIB měla podporovat vytvoření transparentního portálu současných i budoucích projektů v Unii, které jsou vhodné pro investice („Evropský portál investičních projektů“ -„EIPP“). EIPP by měl zajistit pravidelné a strukturované zveřejňování informací o investičních projektech, aby měli investoři přístup k transparentním a spolehlivým informacím, s náležitým ohledem na ochranu obchodních tajemství.

(56)

Členské státy by ve spolupráci s regionálními a místními orgány měly mít možnost se podílet na vytvoření a správě EIPP, včetně poskytování informací Komisi o investičních projektech na svém území. Před spuštěním EIPP by měla Komise spolu s EIB vést s členskými státy, odborníky a zúčastněnými stranami náležité konzultace ohledně zásad a pokynů týkajících se projektů, které mají být do EIPP zařazeny, včetně mechanismů, které zabrání zveřejnění projektů, jež by mohlo narušit vnitrostátní bezpečnost, a ohledně šablony pro zveřejňování informací o jednotlivých projektech.

(57)

EIPP by měl pro účely lepší informovanosti investorů a k informačním účelům zahrnovat projekty v celé Unii. Mělo by být možné, aby zahrnoval i projekty, které mohou být plně financovány soukromým sektorem nebo za pomoci dalších nástrojů poskytovaných na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Ze zařazení projektu do EIPP by nemělo vyplývat poskytnutí ani vyloučení jakékoli finanční podpory z veřejných zdrojů, ať už na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

(58)

Aby byla zajištěna odpovědnost vůči evropským občanům, měla by EIB Evropskému parlamentu a Radě pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku, výsledcích a operacích EFSI, zejména pokud jde o adicionalitu operací prováděných v rámci EFSI v porovnání s běžnými operacemi EIB, včetně zvláštních činností. Na žádost Evropského parlamentu by se měli předseda řídící rady a výkonný ředitel účastnit slyšení a ve stanovené lhůtě odpovídat na otázky. Komise by měla pravidelně podávat zprávy o situaci záručního fondu.

(59)

Pro usnadnění rychlého a pružného přizpůsobení jiných než podstatných prvků pokynů pro investování stanovených v příloze II tohoto nařízení podmínkám na trzích a investičnímu prostředí v Unii nebo v jejích částech by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny relevantních částí těchto pokynů pro investování, aniž by však některý z oddílů těchto pokynů zcela zrušila. Za účelem zajištění nezávislého a transparentního posouzení potenciálního a skutečného využívání záruky EU by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytvoření srovnávacího přehledu ukazatelů, který bude používat investiční výbor. Vzhledem k jedinečné povaze EFSI a ústřední roli EIB při jeho zřizování je vhodné, aby Komise vedla v souvislosti s přijímáním tohoto srovnávacího přehledu a veškerými úpravami pokynů pro investování a srovnávacího přehledu úzký dialog s EIB. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(60)

Jedinečné vlastnosti EFSI vyžadují, aby se věnovalo výjimečné úsilí tomu, aby akt v přenesené pravomoci zavádějící první srovnávací přehled vstoupil v platnost. Zároveň je však třeba zajistit zachování účinnosti práva Evropského parlamentu a Rady na vyslovení námitky, stanoveného v tomto nařízení v souladu s čl. 290 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Proto by měla být lhůta na vyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci, kterým se poprvé zavádí srovnávací přehled, výjimečně zkrácena na tři týdny, s možností prodloužení o další tři týdny z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady. Komise by měla při stanovování data předání uvedeného aktu v přenesené pravomoci zohlednit tuto lhůtu na vyslovení námitky i postupy v Evropském parlamentu a Radě.

(61)

Cenové úrovně operací EFSI by měly být v souladu se zásadami stanovování cen EIB a měly by náležitě zohledňovat selhání trhu a mezery na trhu a skutečnost, že je zapotřebí stimulovat další investice. Příjmy EFSI přisuzované záruce EU by měly přispívat do rozpočtového zajištění záruky EU.

(62)

Komise a EIB by měly uzavřít dohodu, která upřesní podmínky stanovené v tomto nařízení, pokud jde o jejich správu EFSI. Tato dohoda by neměla zasahovat do pravomocí normotvůrce Unie, rozpočtového orgánu nebo EIB, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, a měla by tak být omezena na prvky převážně technické a administrativní povahy, které sice nejsou zásadní, ale jsou nezbytné pro účinné provádění EFSI.

(63)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory investic v Unii a zajištění lepšího přístupu k financování pro subjekty, nemůže být, pokud jde o finanční omezení pro investice, dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k rozdílům v jejich fiskální kapacitě, které ovlivňují jejich schopnost financovat investice, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

1)

„dohodou o EFSI“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro správu EFSI;

2)

„dohodou o EIAH“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro fungování centra EIAH;

3)

„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právnické osoby, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

4)

„investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jakýmikoli jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:

5)

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (12);

6)

„malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

7)

„společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

8)

„adicionalitou“ adicionalita ve smyslu čl. 5 odst. 1.

a)

investice;

b)

lepší přístup k financování pro subjekty s nejvýše 3 000 zaměstnanci, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

a)

zřízení EFSI, včetně:

b)

řízení EFSI v souladu s článkem 7, aniž je dotčen protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“), včetně:

c)

záruce EU, která je bezpodmínečnou, neodvolatelnou zárukou splatnou na první požádání ve prospěch EIB, včetně:

d)

vymezení způsobů, v souladu s tímto nařízením, a zejména s čl. 7 odst. 12 a čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení, přílohou II tohoto nařízení a jakýmkoli aktem v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení, jakými investiční výbor schvaluje využití záruky EU na jednotlivé projekty nebo na podporu investičních platforem nebo fondů nebo národních podpůrných bank či institucí;

e)

postupech pro předkládání návrhů investičních projektů na využití záruky EU a jejich schvalování, včetně:

f)

podávání zpráv, monitorování a odpovědnosti v souvislosti s EFSI, včetně:

g)

hodnocení fungování EFSI v souladu s článkem 18;

h)

komunikační a propagační strategii EFSI;

i)

postupech a podmínkách pro změnu dohody o EFSI z podnětu Komise nebo EIB, včetně povinnosti podat Evropskému parlamentu a Radě o takové změně zprávu;

j)

jakýchkoli dalších administrativních nebo organizačních podmínkách, které jsou nezbytné pro správu EFSI, pokud umožňují řádné využívání záruky EU;

k)

příspěvcích členských států do EFSI ve formě záruk nebo v hotovosti a dalších třetích stran pouze v hotovosti, jejichž placení nedává těmto členským státům či dalším třetím stranám žádné právo účastnit se rozhodování a hlasování řídící rady.

a)

činnosti EFSI prováděné EIF mají být řízeny řídícími orgány EIF;

b)

na činnosti EFSI prováděné EIF se mají vztahovat požadavky na podávání zpráv v souladu s článkem 16;

c)

odměna splatná Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, se má poskytnout po odečtení plateb v důsledku čerpání záruky EU, a následně po odečtení nákladů v souladu s čl. 9 odst. 6 a s dohodou o EIAH.

a)

jsou ekonomicky životaschopné v souladu s analýzou nákladů a přínosů podle unijních norem, s přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu;

b)

jsou v souladu s politikami Unie, k nimž patří cíl inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření kvalitních pracovních míst a hospodářská, sociální a územní soudržnost;

c)

zajišťují adicionalitu;

d)

pokud možno maximalizují mobilizaci kapitálu soukromého sektoru; a

e)

jsou technicky proveditelné.

a)

strategickou orientaci EFSI, včetně přidělování záruky EU v rámci okna pro infrastrukturu a inovace a jakýchkoli rozhodnutí, jež budou přijata podle čl. 11 odst. 3 a oddílu 7 písm. b) přílohy II;

b)

provozní politiky a postupy nezbytné pro fungování EFSI;

c)

pravidla pro operace s investičními platformami a národními podpůrnými bankami či institucemi;

d)

rizikový profil EFSI.

a)

výzkum, vývoj a inovace;

b)

dopravní infrastruktura a inovativní dopravní technologie;

c)

energetická infrastruktura, energetická účinnost a energie z obnovitelných zdrojů;

d)

infrastruktura informačních a komunikačních technologií;

e)

ochrana a správa životního prostředí;

f)

vzdělávání a odborná příprava;

g)

zdraví a léčivé přípravky;

h)

malé a střední podniky;

i)

kulturní a tvůrčí odvětví;

j)

městská mobilita;

k)

sociální infrastruktura a sociální a solidární ekonomika.

a)

jsou prováděny v Unii, nebo

b)

zahrnují subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo několika členských státech, a jejichž působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství či politika rozšíření, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, nebo některou zámořskou zemi či území, jak jsou uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU, ať již se v těchto třetích zemích nebo zámořských zemích či územích nachází partner, či nikoli.

a)

výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

b)

rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a klimatickými a energetickými rámci pro roky 2020, 2030 a 2050, zejména prostřednictvím:

c)

rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativních technologií pro dopravu, zejména prostřednictvím:

d)

finanční podpora prostřednictvím EIF a EIB subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

e)

rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií, zejména prostřednictvím:

f)

životní prostředí a účinné využívání zdrojů, zejména prostřednictvím:

g)

lidský kapitál, kultura a zdraví, zejména prostřednictvím:

a)

5. července 2019 pro operace EIB, u nichž byla smlouva mezi EIB a příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem podepsána do 30. června 2020;

b)

5. července 2019 pro operace EIF, u nichž byla smlouva mezi EIF a finančním zprostředkovatelem podepsána do 30. června 2020;

a)

úvěry, záruky, protizáruky, nástroje kapitálového trhu, jakákoli jiná forma nástroje financování nebo úvěrového posílení a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti ze strany EIB, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

b)

financování nebo záruky EIB pro EIF, jež mu umožňují poskytovat úvěry, záruky, protizáruky, jakoukoli jinou formu nástroje úvěrového posílení, nástroje kapitálového trhu a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

c)

záruky EIB poskytnuté národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům v rámci protizáruky záruky EU.

a)

v případě dluhových nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), jistiny a veškerých úroků a částek, které jsou splatné ve prospěch EIB, ale které EIB v souladu s podmínkami finančních operací do okamžiku selhání neobdržela;

b)

v případě kapitálových investic uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), investovaných částek a s nimi spojených nákladů na financování;

c)

v případě operací uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b), vynaložených částek a s nimi spojených nákladů na financování.

a)

příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie;

b)

výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu;

c)

částkami získanými od dlužníků v prodlení v souladu s postupem pro vymáhání pohledávek stanoveným v dohodě o EFSI, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu iv);

d)

příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodou o EFSI.

a)

případný přebytek se vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro veškeré rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj převodu prostředků do záručního fondu;

b)

případné doplnění záručního fondu se vyplatí v ročních splátkách během období nejvýše tří let počínaje rokem n+1.

a)

zajišťování jednotného kontaktního místa pro technickou podporu pro orgány a navrhovatele projektů;

b)

případného poskytování pomoci navrhovatelům projektů při vypracovávání projektů tak, aby splňovaly kritéria způsobilosti podle článku 6;

c)

posilování místních znalostí s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI v celé Unii;

d)

poskytování platformy pro přímé výměny poznatků týkajících se vypracovávání projektů mezi partnery a jejich sdílení;

e)

poskytování poradenství o zřizování investičních platforem.

a)

posouzení finančních a investičních operací na úrovni operace, odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, a zejména s kritériem adicionality, spolu s posouzením distribuce finančních a investičních operací EIB podle obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2;

b)

posouzení přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě, včetně dopadu na tvorbu pracovních míst.

c)

posouzení, do jaké míry operace, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2, včetně posouzení úrovně investic EFSI v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v oblasti dopravy (včetně sítí TEN-T a městské mobility), telekomunikací, energetické infrastruktury a energetické účinnosti;

d)

posouzení dodržování požadavků týkajících se využití záruky EU a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f) bod iv);

e)

posouzení pákového efektu, kterého projekty podporované z EFSI dosáhly;

f)

popis projektů, u nichž je podpora z evropských strukturálních a investičních fondů kombinována s podporou z EFSI, a celkovou výši příspěvků z každého zdroje;

g)

finanční částku, která byla převedena příjemcům, a posouzení finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě;

h)

posouzení přidané hodnoty finančních a investičních operací EIB a souhrnného rizika spojeného s těmito operacemi;

i)

podrobné informace o čerpání záruky EU, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jakýchkoli dalších obdržených platbách;

j)

finanční zprávy o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, auditované nezávislým externím auditorem;

a)

posouzení rizik EIB a EIF a informace o bonitě týkající se finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení;

b)

údaje o neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze záruky EU poskytnuté na finanční a investiční operace EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, rozčleněné podle jednotlivých operací;

c)

údaje o celkovém zisku nebo ztrátě vyplývajících z finančních a investičních operací v rámci portfolií uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu i).

a)

EIB zveřejní komplexní zprávu o fungování EFSI, která bude obsahovat vyhodnocení dopadu EFSI na investice v Unii, vytváření pracovních míst a přístup k financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;

b)

Komise zveřejní souhrnnou zprávu o využití záruky EU a o fungování záručního fondu.

a)

plní své cíle a zachování systému na podporu investování je opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investování a vhodné financování;

b)

neplní své cíle a zachování systému na podporu investování je opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem odstranit zjištěné nedostatky, stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investování a vhodné financování;

c)

neplní své cíle a zachování systému na podporu investování není opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na zajištění hladkého ukončení EFSI, přičemž bude zachována záruka EU za operace, které již byly podle tohoto nařízení schváleny.