ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 139

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
5. června 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/864 ze dne 4. června 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/865 ze dne 4. června 2015 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

12

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/866 ze dne 4. června 2015, kterým se odvolává přijetí závazku tří vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření

30

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/867 ze dne 4. června 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

46

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/864

ze dne 4. června 2015,

kterým se mění nařízení (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, (1) a zejména na čl. 74 odst. 1 a článek 132 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 340/2008 (2) se poplatky a platby stanovené v uvedeném nařízení ročně revidují s ohledem na míru inflace měřenou podle Evropského indexu spotřebitelských cen zveřejněného Eurostatem na základě nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (3).

(2)

Na základě uvedeného každoročního přezkumu provedeného v roce 2014 by tyto poplatky měly být upraveny podle příslušné průměrné meziroční míry inflace zveřejněné Eurostatem, jež pro rok 2013 činí 1,5 %.

(3)

Úprava poplatků a plateb je stanovena v takové výši, aby příjem z těchto poplatků a plateb v kombinaci s příjmy z dalších zdrojů příjmů agentury uvedených v čl. 96 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 byl dostatečný k pokrytí nákladů na poskytované služby.

(4)

Správní rada agentury by v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny na základě nařízení (ES) č. 1907/2006, měla nadále sledovat úsilí, jež agentura vyvíjí pro zvýšení efektivity s cílem dosáhnout co nejlepšího poměru mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky. Komise by ke stanovisku správní rady měla přihlédnout při příští revizi poplatků a plateb vybíraných agenturou podle čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 340/2008.

(5)

Nařízení (ES) č. 340/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení nemělo vztahovat na platná předložení, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyla vyřízena.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I až VIII nařízení (ES) č. 340/2008 se nahrazují zněním přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení se nepoužije na platná předložení, jež ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyla vyřízena.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. L 107, 17.4.2008, s. 6).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

Poplatky za registrace předložené podle článků 6, 7 nebo 11 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky

 

Jednotlivé předložení

Společné předložení

Poplatek za látky v rozmezí od 1 do 10 tun

1 739 EUR

1 304 EUR

Poplatek za látky v rozmezí od 10 do 100 tun

4 674 EUR

3 506 EUR

Poplatek za látky v rozmezí od 100 do 1 000 tun

12 501 EUR

9 376 EUR

Poplatek za látky nad 1 000 tun

33 699 EUR

25 274 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro MSP

 

Střední podnik

(jednotlivé předložení)

Střední podnik

(společné předložení)

Malý podnik

(jednotlivé předložení)

Malý podnik

(společné předložení)

Mikropodnik

(jednotlivé předložení)

Mikropodnik

(společné předložení)

Poplatek za látky v rozmezí od 1 do 10 tun

1 131 EUR

848 EUR

609 EUR

457 EUR

87 EUR

65 EUR

Poplatek za látky v rozmezí od 10 do 100 tun

3 038 EUR

2 279 EUR

1 636 EUR

1 227 EUR

234 EUR

175 EUR

Poplatek za látky v rozmezí od 100 do 1 000 tun

8 126 EUR

6 094 EUR

4 375 EUR

3 282 EUR

625 EUR

469 EUR

Poplatek za látky nad 1 000 tun

21 904 EUR

16 428 EUR

11 795 EUR

8 846 EUR

1 685 EUR

1 264 EUR

PŘÍLOHA II

Poplatky za registrace předložené podle čl. 17 odst. 2, čl. 18 odst. 2 a 3 nebo článku 19 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky

 

Jednotlivé předložení

Společné předložení

Poplatek

1 739 EUR

1 304 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro MSP

 

Střední podnik

(jednotlivé předložení)

Střední podnik

(společné předložení)

Malý podnik

(jednotlivé předložení)

Malý podnik

(společné předložení)

Mikropodnik

(jednotlivé předložení)

Mikropodnik

(společné předložení)

Poplatek

1 131 EUR

848 EUR

609 EUR

457 EUR

87 EUR

65 EUR

PŘÍLOHA III

Poplatky za žádost o aktualizaci registračních údajů podle článku 22 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky za aktualizaci množstevního rozmezí

 

Jednotlivé předložení

Společné předložení

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na 10–100 tun

2 935 EUR

2 201 EUR

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na 100–1 000 tun

10 762 EUR

8 071 EUR

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na více než 1 000 tun

31 960 EUR

23 970 EUR

Z množstevního rozmezí 10–100 tun na 100–1 000 tun

7 827 EUR

5 870 EUR

Z množstevního rozmezí 10–100 tun na více než 1 000 tun

29 025 EUR

21 768 EUR

Z množstevního rozmezí 100–1 000 tun na více než 1 000 tun

21 198 EUR

15 898 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro MSP za aktualizaci množstevního rozmezí

 

Střední podnik

(jednotlivé předložení)

Střední podnik

(společné předložení)

Malý podnik

(jednotlivé předložení)

Malý podnik

(společné předložení)

Mikropodnik

(jednotlivé předložení)

Mikropodnik

(společné předložení)

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na 10–100 tun

1 908 EUR

1 431 EUR

1 027 EUR

770 EUR

147 EUR

110 EUR

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na 100–1 000 tun

6 995 EUR

5 246 EUR

3 767 EUR

2 825 EUR

538 EUR

404 EUR

Z množstevního rozmezí 1–10 tun na více než 1 000 tun

20 774 EUR

15 580 EUR

11 186 EUR

8 389 EUR

1 598 EUR

1 198 EUR

Z množstevního rozmezí 10–100 tun na 100–1 000 tun

5 087 EUR

3 816 EUR

2 739 EUR

2 055 EUR

391 EUR

294 EUR

Z množstevního rozmezí 10–100 tun na více než 1 000 tun

18 866 EUR

14 150 EUR

10 159 EUR

7 619 EUR

1 451 EUR

1 088 EUR

Z množstevního rozmezí 100–1 000 tun na více než 1 000 tun

13 779 EUR

10 334 EUR

7 419 EUR

5 564 EUR

1 060 EUR

795 EUR


Tabulka 3

Poplatky za další aktualizace

Druh aktualizace

Změna totožnosti žadatele o registraci, při které dochází ke změně právní subjektivity

1 631 EUR

Druh aktualizace

Jednotlivé předložení

Společné předložení

Změna přístupu k informacím uvedeným v předložené žádosti:

Stupeň čistoty a/nebo druh nečistot nebo přidaných látek

4 892 EUR

3 669 EUR

Příslušné množstevní rozmezí

1 631 EUR

1 223 EUR

Souhrn nebo podrobný souhrn studií

4 892 EUR

3 669 EUR

Informace v bezpečnostním listu

3 261 EUR

2 446 EUR

Obchodní název látky

1 631 EUR

1 223 EUR

Název IUPAC pro nezavedené látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006

1 631 EUR

1 223 EUR

Název IUPAC pro látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006 používané jako meziprodukt, ve vědeckém výzkumu a vývoji nebo ve výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy

1 631 EUR

1 223 EUR


Tabulka 4

Snížené poplatky za další aktualizace pro MSP

Druh aktualizace

Střední podnik

Malý podnik

Mikropodnik

Změna totožnosti žadatele o registraci, při které dochází ke změně právní subjektivity

1 060 EUR

571 EUR

82 EUR

Druh aktualizace

Střední podnik

(Jednotlivé předložení)

Střední podnik

(Společné předložení)

Malý podnik

(Jednotlivé předložení)

Malý podnik

(Společné předložení)

Mikropodnik

(Jednotlivé předložení)

Mikropodnik

(Společné předložení)

Změna přístupu k informacím uvedeným v předložené žádosti:

Stupeň čistoty a/nebo druh nečistot nebo přidaných látek

3 180 EUR

2 385 EUR

1 712 EUR

1 284 EUR

245 EUR

183 EUR

Příslušné množstevní rozmezí

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Souhrn nebo podrobný souhrn studií

3 180 EUR

2 385 EUR

1 712 EUR

1 284 EUR

245 EUR

183 EUR

Informace v bezpečnostním listu

2 120 EUR

1 590 EUR

1 141 EUR

856 EUR

163 EUR

122 EUR

Obchodní název látky

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Název IUPAC pro nezavedené látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Název IUPAC pro látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006 používané jako meziprodukt, ve vědeckém výzkumu a vývoji nebo ve výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

PŘÍLOHA IV

Poplatky za žádosti podle čl. 10 písm. a) bodu xi) nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky

Informace, pro kterou se žádá o důvěrnost

Jednotlivé předložení

Společné předložení

Stupeň čistoty a/nebo druh nečistot nebo přidaných látek

4 892 EUR

3 669 EUR

Příslušné množstevní rozmezí

1 631 EUR

1 223 EUR

Souhrn nebo podrobný souhrn studií

4 892 EUR

3 669 EUR

Informace v bezpečnostním listu

3 261 EUR

2 446 EUR

Obchodní název látky

1 631 EUR

1 223 EUR

Název IUPAC pro nezavedené látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006

1 631 EUR

1 223 EUR

Název IUPAC pro látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006 používané jako meziprodukt, ve vědeckém výzkumu a vývoji nebo ve výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy

1 631 EUR

1 223 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro MSP

Informace, pro kterou se žádá o důvěrnost

Střední podnik

(jednotlivé předložení)

Střední podnik

(společné předložení)

Malý podnik

(jednotlivé předložení)

Malý podnik

(společné předložení)

Mikropodnik

(jednotlivé předložení)

Mikropodnik

(společné předložení)

Stupeň čistoty a/nebo druh nečistot nebo přidaných látek

3 180 EUR

2 385 EUR

1 712 EUR

1 284 EUR

245 EUR

183 EUR

Příslušné množstevní rozmezí

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Souhrn nebo podrobný souhrn studií

3 180 EUR

2 385 EUR

1 712 EUR

1 284 EUR

245 EUR

183 EUR

Informace v bezpečnostním listu

2 120 EUR

1 590 EUR

1 141 EUR

856 EUR

163 EUR

122 EUR

Obchodní název látky

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Název IUPAC pro nezavedené látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

Název IUPAC pro látky uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006 používané jako meziprodukt, ve vědeckém výzkumu a vývoji nebo ve výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy

1 060 EUR

795 EUR

571 EUR

428 EUR

82 EUR

61 EUR

PŘÍLOHA V

Poplatky a platby za oznámení týkající se výzkumu a vývoje zaměřeného na výrobky a postupy podle článku 9 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Poplatky za oznámení týkající se výzkumu a vývoje zaměřeného na výrobky a postupy

Standardní poplatek

544 EUR

Snížený poplatek pro střední podniky

353 EUR

Snížený poplatek pro malé podniky

190 EUR

Snížený poplatek pro mikropodniky

27 EUR


Tabulka 2

Platby za prodloužení osvobození pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy

Standardní platba

1 087 EUR

Snížená platba pro střední podniky

707 EUR

Snížená platba pro malé podniky

380 EUR

Snížená platba pro mikropodniky

54 EUR

PŘÍLOHA VI

Poplatky za žádost o povolení podle článku 62 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky

Základní poplatek

54 100 EUR

Další poplatek za látku

10 820 EUR

Další poplatek za použití

10 820 EUR

Další poplatek za žadatele

Není-li další žadatel MSP: 40 575 EUR

Další žadatel je střední podnik: 30 431 EUR

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro střední podniky

Základní poplatek

40 575 EUR

Další poplatek za látku

8 115 EUR

Další poplatek za použití

8 115 EUR

Další poplatek za žadatele

Další žadatel je střední podnik: 30 431 EUR

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 3

Snížené poplatky pro malé podniky

Základní poplatek

24 345 EUR

Další poplatek za látku

4 869 EUR

Další poplatek za použití

4 869 EUR

Další poplatek za žadatele

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 4

Snížené poplatky pro mikropodniky

Základní poplatek

5 410 EUR

Další poplatek za látku

1 082 EUR

Další poplatek za použití

1 082 EUR

Další poplatek za žadatele

Další žadatel: 4 057 EUR

PŘÍLOHA VII

Platby za přezkum povolení podle článku 61 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní platby

Základní platba

54 100 EUR

Další platba za použití

10 820 EUR

Další platba za látku

10 820 EUR

Další platba za žadatele

Není-li další žadatel MSP: 40 575 EUR

Další žadatel je střední podnik: 30 431 EUR

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 2

Snížené platby pro střední podniky

Základní platba

40 575 EUR

Další platba za použití

8 115 EUR

Další platba za látku

8 115 EUR

Další platba za žadatele

Další žadatel je střední podnik: 30 431 EUR

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 3

Snížené platby pro malé podniky

Základní platba

24 345 EUR

Další platba za použití

4 869 EUR

Další platba za látku

4 869 EUR

Další platba za žadatele

Další žadatel je malý podnik: 18 259 EUR

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR


Tabulka 4

Snížené platby pro mikropodniky

Základní platba

5 410 EUR

Další platba za použití

1 082 EUR

Další platba za látku

1 082 EUR

Další platba za žadatele

Další žadatel je mikropodnik: 4 058 EUR

PŘÍLOHA VIII

Poplatky za odvolání podle článku 92 nařízení (ES) č. 1907/2006

Tabulka 1

Standardní poplatky

Odvolání proti rozhodnutí přijatému podle:

Poplatek

Článku 9 nebo 20 nařízení (ES) č. 1907/2006

2 392 EUR

Článku 27 nebo 30 nařízení (ES) č. 1907/2006

4 783 EUR

Článku 51 nařízení (ES) č. 1907/2006

7 175 EUR


Tabulka 2

Snížené poplatky pro MSP

Odvolání proti rozhodnutí přijatému podle:

Poplatek

Článku 9 nebo 20 nařízení (ES) č. 1907/2006

1 794 EUR

Článku 27 nebo 30 nařízení (ES) č. 1907/2006

3 587 EUR

Článku 51 nařízení (ES) č. 1907/2006

5 381 EUR


5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/12


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/865

ze dne 4. června 2015

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením Rady (ES) č. 383/2009 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 986/2012 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla ve výši 46,2 %, s výjimkou společností Kiswire Qingdao, Ltd (0 %), jakož i Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd (obě 31,1 %).

2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 7. února 2014 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala skupina European Stress Information Service (dále jen „ESIS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby předpínacích drátů a lan v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. května 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

4.   Příslušná období, na něž se vztahuje šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti

(7)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

5.   Strany dotčené šetřením a výběrem vzorku

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Číně, dovozce a uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce Číny. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v Číně a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto zúčastněných stran proveden výběr vzorku.

(10)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě výroby obdobného výrobku. Tento vzorek sestával z pěti výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 64 % celkové výroby výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude nutný výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Protože se však žádná z těchto stran nepřihlásila, nebyl nutný výběr vzorku u vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

6.   Dotazníky a ověřování

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti pokračování či obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(13)

Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu, jmenovitě známým vyvážejícím výrobcům v Číně, známým výrobcům v osmi třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých existují náznaky, že se tam vyrábí obdobný výrobek, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a známým uživatelům v Unii.

(14)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvanácti dalších výrobců. Jedna odpověď na dotazník byla obdržena od uživatele. Jedenáct uživatelů a tři dodavatelé učinili písemná podání. Na dotazník neodpověděl žádný čínský vyvážející výrobce. Od výrobců z třetích zemí s tržní ekonomikou byly obdrženy tři odpovědi na dotazník.

(15)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

výrobci v Unii zařazení do vzorku:

CB Trafilati Acciai, Tezze sul Breta, Itálie,

D&D Drótáru Ipari és Kereskedelmi, Miskolc, Maďarsko,

DWK Drahtwerk GmbH, Köln, Německo,

Nedri Spanstaal BV, Venlo, Nizozemsko,

Trenzas y Cables de Acero PSC, Santander, Španělsko;

b)

výrobce ve třetí zemi s tržní ekonomikou:

Scaw South Africa (Pty) Limited, Germiston, Jihoafrická republika.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(16)

Dotčeným výrobkem jsou nepokovené nebo nepotažené dráty z nelegované oceli, dráty z nelegované oceli pokovené nebo potažené zinkem a drátěná lana z nelegované oceli, též pokovená nebo potažená, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 a pocházející z Čínské lidové republiky. Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se aktuálně platná opatření nevztahují a nejsou předmětem tohoto přezkumu.

(17)

Dotčený výrobek se v odvětví stavebnictví většinou používá do betonových výztuží, ale rovněž jej lze nalézt v nosných prvcích a kotvených lanových mostech. Vyrábí se z válcovaných drátů z oceli s vysokým obsahem uhlíku, které jsou čištěny, taženy, zahřívány a – v případě lan – svazovány šroubovitě dohromady, aby bylo dosaženo konkrétních vlastností, pokud jde o průměr, odolnost a stabilitu.

2.   Obdobný výrobek

(18)

Přezkumné šetření potvrdilo, že předpínací dráty a lana vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii, vyráběné a prodávané na domácím trhu v Jihoafrické republice, která byla použita jako srovnatelná země, a vyráběné v Číně a potenciálně prodávané do Unie mají v podstatě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(19)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

1.   Předběžné poznámky

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(21)

Čína vyvezla během období přezkumného šetření dotčený výrobek v zanedbatelném množství. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě Číny pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen do jiných třetích zemí.

(22)

Jak je uvedeno výše ve 14. bodě odůvodnění, Komise neobdržela od čínských vyvážejících výrobců žádnou odpověď. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Číně vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Čínské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány o záměru Komise postupovat podle článku 18 základního nařízení a založit svá zjištění na dostupných údajích.

(23)

Pro posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly proto použity informace v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikou obchodu týkající se dovozu a vývozu (statistiky o vývozu Eurostatu, Číny a jiných třetích zemí) a zprávami z příslušného výrobního odvětví.

2.   Srovnatelná země

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se Čína nepovažuje za zemi s tržní ekonomikou. V původním šetření bylo pro účely určení běžné hodnoty jako třetí země s tržní ekonomikou (dále jen „srovnatelná země“) použito Turecko.

(25)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu: i) předpokládala, že se jako srovnatelná země v tomto přezkumu před pozbytím platnosti na návrh žadatele použije znovu Turecko; ii) označila další třetí země s tržní ekonomikou vyvážející do Unie předpínací dráty a lana, a to Brazílii, Indii, Rusko, Jihoafrickou republiku, Jižní Koreu a Thajsko. Tyto země měly v roce 2013 nejvyšší množství dovozů předpínacích drátů a lan do Unie (na základě údajů Eurostatu).

(26)

Komise prověřila, zda se vyrábí a prodávají předpínací dráty a lana v těch třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých jsou náznaky, že se tam předpínací dráty a lana vyrábějí. Komise kontaktovala výrobce a jejich sdružení odvětví v sedmi zemích vyrábějících ocel uvedených v oznámení o zahájení přezkumu a v USA.

(27)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od výrobců v Indii, Jihoafrické republice a Turecku. Žadatel předložil námitku k použití Indie jako srovnatelné země, ve které uvádí, že její domácí trh je narušen státními dotacemi, které ocelářský průmysl využívá. Komise neobdržela od jiných zúčastněných stran žádné připomínky.

(28)

Komise došla k závěru, že Jihoafrická republika je ve stávajícím přezkumu nejvhodnější srovnatelnou zemí, a to na základě následujících prvků:

pokrytí všech typů dotyčného výrobku,

existence stejných norem kvality pro základní fyzické a technické vlastnosti jako na trhu Unie,

kvalita a úplnost údajů předložených v odpovědích na dotazník,

existence konkurence na domácím trhu na dostatečné úrovni,

dostatečný rozsah domácího prodeje spolupracujícího výrobce.

3.   Pravděpodobnost dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

3.1.   Stanovení běžné hodnoty

(29)

Jako základ pro určení běžné hodnoty pro Čínu podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byly použity informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi.

(30)

Komise nejdříve prověřila, zda byl reprezentativní celkový objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Domácí prodej obdobného výrobku nezávislým zákazníkům tvořil alespoň 5 % celkového objemu prodeje předpínacích drátů a lan na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu během období průzkumného šetření. Na základě tohoto byl celkový domácí prodej obdobného výrobku spolupracujícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(31)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu.

(32)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(33)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo přesahující tyto náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu; a dále

b)

vážená průměrná prodejní cena tohoto typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(34)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(35)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(36)

U jednoho typu výrobku, kde na domácím trhu srovnatelné země nebyl zjištěn žádný domácí prodej, byla běžná hodnota vypočtena tak, že k váženému průměru výrobních nákladů na obdobný výrobek byla připočtena určitá částka prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení tato částka vycházela ze skutečných údajů, které spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

3.2.   Stanovení pravděpodobné vývozní ceny

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínského vyvážejícího výrobce musely vývozní ceny v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(39)

Komise analyzovala statistiky Eurostatu. Dovážené množství výrobku dováženého z Číny bylo velice omezené, a jeho cena proto nemohla být považována za reprezentativní.

(40)

Komise analyzovala čínské obchodní statistiky. Tyto statistiky zařadily dotčený výrobek pod kódy HS, do kterých patřily jiné výrobky značně vyšší hodnoty, jako např. výrobky z nerezavějící oceli a lana z ocelových drátů. Komise se proto domnívá, že čínské obchodní statistiky nelze použít pro zjištění pravděpodobné vývozní ceny dotčeného výrobku.

(41)

Komise vybrala největší země určení čínského vývozu uskutečněného pod kódy HS zahrnujícími dotčený výrobek (Brazílie, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, USA a Vietnam). Komise dále prověřila, zda dovozní statistiky těchto zemí umožnily označit předpínací dráty a lana jako dotčený výrobek, a prokázala, že byly dovezeny předpínací dráty a lana ve značných objemech. Vzhledem k tomu, že tato dvě kritéria splňovaly pouze obchodní statistiky některých z těchto zemí, byla pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě takové obchodní statistiky o dovozu z Číny.

3.3.   Srovnání

(42)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny dodání zboží na palubu lodi (FOB) z Číny.

(43)

Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, DPH bez nároku na odpočet, ve vývozních nákladech, rabatech a slevách.

3.4.   Pravděpodobnost dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

(44)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné dumpingového rozpětí ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 27,2 %.

4.   Vývoj vývozu v případě zrušení opatření

4.1.   Výrobní kapacita vyvážejících výrobců

(45)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity tyto zdroje:

informace poskytnuté žadatelem,

veřejně dostupné publikace,

informace shromážděné v původním šetření.

(46)

Ocelářský průmysl v Číně je znám jako jednoznačně největší na světě. Podle informací předložených žadatelem měla Čína v roce 2013 roční výrobu předpínacích drátů a lan mezi 2,5 a 3 miliony tun a odhadovanou kapacitu mezi 4 a 5 miliony tun. Z této výroby bylo mezi 1 a 1,5 milionu tun vyvezeno do třetích zemí a 1 až 2 miliony tun byly prodány na domácí trh. Dovoz předpínacích drátů a lan do Číny byl zanedbatelný. Nevyužitá volná výrobní kapacita v Číně (tj. mezi 1,5 a 2 miliony tun) odpovídá nejméně trojnásobku velikosti trhu Unie.

(47)

Žadatel sám odhadoval, že výrobní kapacita předpínacích drátů a lan v Číně výrazně přesahuje 11 milionů tun ročně. S domácím a vývozním prodejem mezi 6 až 7 miliony tun ročně by pak celková volná kapacita přesáhla 4 miliony tun.

(48)

V tomto ohledu se před uložením opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun (což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření, ale 17 % spotřeby trhu Unie během období přezkumného šetření).

(49)

Existuje tedy značné riziko, že v případě zrušení opatření by čínští vyvážející výrobci prodali významné množství předpínacích drátů a lan na trh Unie.

4.2.   Atraktivita trhu Unie

(50)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházejí zjištění z dostupných údajů. Posouzení rizika přesměrování obchodu na trh Unie v případě zrušení opatření vychází z veřejně dostupných zdrojů.

(51)

Trh Unie je významný a v období přezkumného šetření měl odhadovanou hodnotu 365 milionů EUR. Navíc ve srovnání s průměrnou prodejní cenou ve výrobním odvětví Unie činila úroveň podbízení čínského vývozu do příslušných třetích zemí uvedených ve 41. bodě odůvodnění zjištěná v tomto šetření 47 %. Tyto cenové rozdíly jednoznačně dokazují atraktivitu trhu Unie a konkurenceschopnost čínských cen v případě zrušení opatření.

(52)

Po poskytnutí informací předložily zúčastněné strany prvky, které, vedle cen na trhu Unie, demonstrují atraktivitu trhu Unie. Mezi ně patří:

transparentní a předvídatelná nabídková řízení,

výhodné platební podmínky,

spotřeba velkých množství předpínacích drátů a lan velkými odběrateli,

oživení stavebnictví v některých členských státech.

Tyto prvky ukazují, že cena není jediným důvodem, proč je Unie pro čínské vývozce atraktivním trhem.

(53)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že by v případě zrušení opatření existovalo značné riziko, že dojde k přesměrování obchodu z méně atraktivních třetích zemí na trh Unie.

5.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(54)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie lze konstatovat, že pokud by došlo ke zrušení platných opatření, existuje riziko značného zvýšení čínského dumpingového vývozu dotčeného výrobku.

D.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

(55)

Obdobný výrobek vyrábělo v posuzovaném období 21 výrobců v Unii. Těchto 21 společností představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

E.   SITUACE NA TRHU UNIE

1.   Spotřeba v Unii

(56)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z Číny a jiných třetích zemí využitím údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie).

(57)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Celková spotřeba v Unii (v tunách)

564 973

561 342

504 591

508 226

497 708

Index

100

99

89

90

88

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník

(58)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. K tomuto snížení poptávky došlo zejména v letech 2011–2012 a odráží obecný trend v celém odvětví stavebnictví v důsledku finanční krize.

2.   Dovoz z dotčené země

2.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(59)

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu byly zjištěny na základě údajů Eurostatu.

(60)

Objem dovozu z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu

Země

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Čína

Objem (v tunách)

676

5

503

76

99

Index

100

1

74

11

15

Podíl na trhu

0,1 %

0,0 %

0,1 %

0,0 %

0,0 %

Zdroj: Eurostat (TARIC)

(61)

Uložení antidumpingových opatření téměř zastavilo dovoz z Číny. Během posuzovaného období byl dovoz z Číny velmi nízký, přičemž se v průběhu období přezkumného šetření snížil z 676 tun v roce 2010 (0,1 % trhu Unie) na 99 tun.

2.2.   Ceny dovozu z dotčené země

(62)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje dotčeného výrobku z Číny do Unie během období přezkumného šetření nelze dospět k jakémukoli spolehlivému závěru.

(63)

Neboť nebylo možné využít čínské obchodní statistiky týkající se vývozu Číny na jiné trhy (viz výše uvedený 40. bod odůvodnění), pravděpodobná vývozní cena byla stanovena na základě obchodních statistik některých třetích zemí týkajících se dovozu předpínacích drátů a lan z Číny (viz výše uvedený 41. bod odůvodnění).

(64)

Bylo provedeno srovnání mezi cenami obdobného výrobku vyrobeného a prodávaného výrobním odvětvím Unie a cenami předpínacích drátů a lan vyrobených v Číně prodávaných do některých třetích zemí, upravenými jako ceny CIF s dodáním na hranice Unie.

(65)

Srovnání cen ukázalo významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení ve výši 47 %.

3.   Dovoz z dalších třetích zemí, na které se opatření nevztahují

(66)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

Země

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Thajsko

Objem (v tunách)

11 454

12 889

11 371

8 061

6 416

Index

100

113

99

70

56

Podíl na trhu

2,0 %

2,3 %

2,3 %

1,6 %

1,3 %

Jihoafrická republika

Objem (v tunách)

1 681

561

1 727

6 682

6 463

Index

100

33

103

397

384

Podíl na trhu

0,3 %

0,1 %

0,3 %

1,3 %

1,3 %

Ostatní

Objem (v tunách)

12 981

15 867

16 690

12 036

10 911

Index

100

122

129

93

84

Podíl na trhu

2,3 %

2,8 %

3,3 %

2,4 %

2,2 %

Všechny třetí země (kromě Číny)

Objem (v tunách)

26 112

29 316

29 788

26 779

23 790

Index

100

112

114

103

91

Podíl na trhu

4,6 %

5,2 %

5,9 %

5,3 %

4,8 %

Zdroj: Eurostat (TARIC)

(67)

Dovoz z jiných třetích zemí kromě Číny si během posuzovaného období udržoval relativně stabilní podíl na trhu mezi 4,6 % a 5,9 %. Více než polovina tohoto dovozu pocházela z Thajska a Jihoafrické republiky. Mezi ostatní vyvážející země patřila Indie, Rusko a Ukrajina.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

4.1.   Makroekonomické ukazatele

4.1.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(69)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

687 576

657 933

609 099

615 466

602 692

Index

100

96

89

90

88

Výrobní kapacita

1 047 810

1 043 810

922 270

934 170

858 170

Index

100

100

88

89

82

Využití kapacity

66 %

63 %

66 %

66 %

70 %

Index

100

96

101

100

107

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(70)

Výroba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. Vzhledem ke stabilitě podílu na trhu výrobního odvětví Unie výroba téměř kopírovala vývoj spotřeby dotčeného výrobku na trhu Unie.

(71)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na toto snížení objemů výroby významnou snahou o restrukturalizaci. Restrukturalizace vedla za posuzované období ke snížení výrobní kapacity o 18 %, které přesáhlo snížení poptávky.

(72)

V důsledku toho se během posuzovaného období zlepšilo využití kapacity z 66 % na 70 %. To však nicméně zůstalo pod optimální úrovní, což naznačuje přetrvávání přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

4.1.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(73)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

538 185

532 021

474 300

481 370

473 819

Index

100

99

88

89

88

Podíl na trhu

95,3 %

94,8 %

94,0 %

94,7 %

95,2 %

Index

100

99

99

99

100

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(74)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie se za posuzované období snížil o 12 %, což odpovídalo vývoji spotřeby v Unii.

(75)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstával během posuzovaného období převážně stálý. Průměrná cena ve výrobním odvětví Unie se držela 10 % pod průměrnou cenou dovozu z třetích zemí v posledních třech letech přezkoumávaného období a předtím byla převážně na stejné úrovni.

4.1.3.   Růst

(76)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ve stejném poměru jako spotřeba v Unii, což přineslo stabilní podíl na trhu ve výši 95,2 %.

4.1.4.   Zaměstnanost a produktivita

(77)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Počet zaměstnanců

1 580

1 544

1 435

1 405

1 267

Index

100

98

91

89

80

Produktivita (tuny/zaměstnanec)

435

426

424

438

476

Index

100

98

98

101

109

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(78)

V důsledku restrukturalizace výrobního odvětví se za posuzované období značně snížila zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie, která se snížila z 1 580 zaměstnanců v roce 2010 na 1 267 zaměstnanců v období přezkumného šetření.

(79)

Během posuzovaného období vzrostla produktivita o 9 %. To bylo způsobeno tím, že se zaměstnanost snížila rychleji než výroba Unie.

4.2.   Mikroekonomické ukazatele

4.2.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(80)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)

767

822

782

741

726

Index

100

107

102

97

95

Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)

784

834

789

741

726

Index

100

106

101

95

93

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(81)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 5 %. Zvýšení mezi lety 2010 a 2011 a následné snížení v následujícím roce odráželo zejména zvýšení cen surovin. Snížení ceny, které následovalo, spíše souvisí s tlakem na cenu, který vyplynul ze společného dopadu poklesu spotřeby v Unii a existence přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

(82)

Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady snížily o 7 %. Jak bylo uvedeno výše, zvýšení pozorované v prvních dvou letech vyplynulo ze zvýšení cen surovin. Vzhledem k významné snaze o restrukturalizaci, zlepšení využití kapacity a produktivity se výrobnímu odvětví v období přezkumného šetření podařilo vyvážit výrobní náklady a průměrné prodejní ceny.

4.2.2.   Náklady práce

(83)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance (EUR)

41 351

43 035

44 440

43 429

43 942

Index

100

104

107

105

106

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(84)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 6 %. Mimo dopady inflace to zejména naznačuje koncentraci ztrát pracovních míst v zemích s nízkými mzdovými náklady a úsilí vynaložené ke zlepšení produktivity.

4.2.3.   Zásoby

(85)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

16 885

15 314

17 596

16 073

17 352

Index

100

91

115

91

108

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

2,5 %

2,3 %

2,9 %

2,6 %

2,9 %

Index

100

95

118

106

117

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(86)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 8 %. Konečný stav zásob jako procento výroby však zůstal na stejném a nízkém procentním poměru k výrobě v Unii.

4.2.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(87)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl z obratu z prodeje)

– 3,2 %

– 2,7 %

– 1,5 %

– 0,8 %

– 0,5 %

Index

100

116

153

174

183

Peněžní tok (v EUR)

– 3,1 %

– 1,3 %

0,3 %

1,5 %

0,6 %

Index

100

158

211

248

221

Investice (v EUR)

3 204 173

1 851 350

1 300 200

1 464 117

1 673 643

Index

100

58

41

46

52

Návratnost investic

– 13 %

– 16 %

– 9 %

– 8 %

– 6 %

Index

100

82

130

141

153

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(88)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Celkově se ziskovost výrobců zařazených do vzorku během posuzovaného období zlepšila z velmi nízké počáteční úrovně – 3,2 % a v období přezkumného šetření dosáhla hranice rentability.

(89)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie financovat svou činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejný trend jako ziskovost, což znamená stálé zlepšování během posuzovaného období s významným zlepšením v posledních třech obdobích až do období přezkumného šetření.

(90)

Investice se v posuzovaném období snížily o 48 %. Představovaly zejména investice nutné pro údržbu.

(91)

Stejně jako u ostatních finančních ukazatelů byla návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku negativní, ale od roku 2011 se zlepšila. Rozdíl procentuálního poměru oproti ostatním finančním ukazatelům vyjadřuje nízká kapitálová intenzita výrobního odvětví Unie a snížení čistých aktiv s ohledem na omezenou úroveň investic.

(92)

V hospodářské situaci, která je charakterizována omezeným přístupem k financování, zejména pro výrobní odvětví příbuzná odvětví stavebnictví, a s ohledem na finanční situaci výrobního odvětví Unie byla jeho schopnost získávat nový kapitál mimořádně omezená.

4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí

(93)

Šetřením se zjistila pravděpodobnost obnovení dumpingu ve značném rozpětí. Proto tento rozsah nelze považovat za zanedbatelný.

4.2.6.   Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(94)

Z výše zkoumaných makroekonomických ukazatelů vyplývá, že ačkoli antidumpingová opatření částečně dosáhla zamýšleného cíle, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii, výrobní odvětví se stále nachází ve velmi nestabilním a zranitelném stavu. Za posuzované období klesl například objem výroby o 12 %, objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, o 12 % a zaměstnanost o 20 %. Po celé posuzované období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové. Překonání účinků dřívějšího dumpingu v plném rozsahu tedy nebylo zjištěno a Komise má za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči škodlivým účinkům jakéhokoli dumpingového dovozu na trh Unie velice zranitelné.

5.   Závěr ohledně újmy

(95)

Hlavní ukazatele týkající se újmy prokázaly negativní trend související s dopadem krize na odvětví stavebnictví. Po posuzované období se tedy spotřeba, objem výroby a prodej snížily o 12 %.

(96)

Opatření však účinně napomáhají výrobnímu odvětví Unie vyrovnat se s touto krizí a významným způsobem vynaložit úsilí na uskutečnění restrukturalizace omezením výrobní kapacity a počtu pracovních sil.

(97)

V posledních letech posuzovaného období se objevují náznaky zlepšení, kdy lze pozorovat zvýšení produktivity a využití kapacit. Navíc se výrobní náklady více přiblížily průměrné prodejní ceně.

(98)

Situace výrobního odvětví Unie nicméně stále zůstává nestabilní. I když se většina finančních ukazatelů zlepšila, nedosáhla udržitelné úrovně. Spotřeba a ceny zůstávají na nízké úrovni a existují náznaky přetrvávající nadměrné kapacity v Unii.

(99)

Antidumpingová opatření splnila částečně svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z Číny. I když se finanční ukazatele jako ziskovost a návratnost investic po celé posuzované období zlepšovaly, zůstávající na negativní úrovni. Rovněž se zlepšil peněžní tok, který se dostal na mírně pozitivní úroveň. Je tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu, nachází se stále v nestabilním stavu, a je tudíž velice zranitelné případným obnovením dumpingového dovozu.

(100)

I kdyby byl nestabilní stav výrobního odvětví Unie kvalifikován jako podstatná újma, nemohl by být přičítán dovozu z Číny, který představuje podíl na trhu Unie nižší než 1 %. Vzhledem k absenci tlaku Číny na ceny je výrobní odvětví Unie schopno udržovat si svůj podíl na trhu a snižovat své ztráty.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

1.   Předběžná poznámka

(101)

Situace výrobního odvětví Unie se zlepšila, ale stále zůstává nestabilní. Po celé posuzované období byl objem dovozu z Číny zanedbatelný. Zároveň, jak je uvedeno výše ve 20. až 54. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že pokud bude umožněno zrušení opatření, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

2.   Dopad předpokládaného objemu dovozu z Číny a vliv na ceny v případě, že opatření pozbudou platnosti

(102)

Komise posoudila pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by stávající platná opatření pozbyla platnosti, konkrétně možný dopad dovozu z Číny na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(103)

Tato analýza se zaměřila na volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a jejich chování v oblasti tvorby cen při vývozu do jiných zemí.

(104)

Jak bylo uvedeno výše ve 46. bodě odůvodnění, celková volná kapacita pro výrobu předpínacích drátů a lan v Číně se v roce 2013 odhadovala přibližně na 1,7 milionu tun. Tato výše značně přesáhla celkovou spotřebu v Unii za stejné období.

(105)

Logicky lze dospět k závěru, že v případě zrušení opatření se alespoň část této volné kapacity se vší pravděpodobností zaměří na trh Unie.

(106)

V tomto ohledu, jak je uvedeno výše ve 48. bodě odůvodnění, se před uložením stávajících platných opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun, což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření neboli 17 % aktuální spotřeby trhu Unie. To poukazuje na schopnost dovozu z Číny rychle proniknout v případě neexistence opatření na trh Unie.

(107)

Jak je uvedeno výše v 65. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že čínské dovozní ceny bez antidumpingových cel budou představovat cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie s významným rozpětím (47 %). Toto velice významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení vycházející ze srovnání čínských vývozních cen do třetích zemí a cen výrobního odvětví Unie činí trh Unie pro čínské vývozce atraktivnější než jiné trhy třetích zemí. Pokud bude tedy opravdu umožněno, aby tato opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští vyvážející výrobci vyvážet do Unie za ceny přesahující ceny vývozu do třetích zemí, a přitom stále představovat podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(108)

Na základě tohoto Komise došla k závěru, že při neexistenci opatření čínští vyvážející výrobci pravděpodobně zvýší tlak na ceny a svůj podíl na trhu Unie, což způsobí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

3.   Závěr

(109)

S ohledem na zjištění šetření, konkrétně odhadovanou volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a očekávané úrovně cen dovozu z Číny, se má za to, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy a dále by zhoršilo nestabilní situaci výrobního odvětví Unie vzhledem k pravděpodobnému zvýšení dovozu z Číny za dumpingové ceny, které představují podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

G.   ZÁJEM UNIE

(110)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise ověřovala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, dodavatelů a uživatelů.

(111)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(112)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(113)

Šetřením bylo zjištěno, že je pravděpodobné obnovení podstatné újmy, pokud by bylo umožněno pozbytí platnosti opatření proti dovozu z Číny.

(114)

Pokud by byla opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude moci v plném rozsahu dále pokračovat ve své restrukturalizaci a nakonec se zlepší i jeho ziskovost.

(115)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

2.   Zájem dovozců a obchodních společností

(116)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu se nepřihlásil žádný dovozce ani obchodník.

(117)

Ačkoli nelze vyloučit, že uložení opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nejsou dovozci závislí na Číně a mohou odebírat předpínací dráty a lana z jiných dodavatelských zemí, jako např. z Thajska a Jihoafrické republiky.

3.   Zájem dodavatelů

(118)

Tři dodavatelé vyjádřili svou podporu opatření. Dva z nich byli výrobci válcovaných drátů a byli ve spojení s žadatelem. Třetí společnost byla dodavatelem maziv a chemikálií k tažení pro výrobní odvětví Unie.

(119)

Válcované dráty prodávané výrobnímu odvětví Unie představují malý podíl obratu odvětví, a proto se neočekává, že by zrušení opatření mělo na dodavatele významný dopad. Nicméně je v zájmu výrobců válcovaných drátů opatření zachovat.

4.   Zájem uživatelů

(120)

V tomto šetření se přihlásilo dvanáct uživatelů, aby vyjádřili svou podporu opatření, včetně jedné společnosti s velkým objemem nákupu obdobného výrobku.

(121)

Na náš dotazník neodpověděl v plném rozsahu žádný uživatel. Úvodním šetřením bylo však zjištěno, že předpínací dráty a lana představovaly 5 % jejich výrobních nákladů a méně než 1 % výrobních nákladů jejich konečných odběratelů.

(122)

Pokud nebudou existovat opatření pro jiné země mimo Čínu, mají uživatelé přístup k alternativním zdrojům dodávek. Navíc mají největší výrobci v Unii obdobné podíly na trhu, což udržuje vnitřní konkurenci na vysoké úrovni.

(123)

Uživatelé, kteří se přihlásili, vyjádřili svou obavu, že zrušení opatření by destabilizovalo výrobní odvětví Unie, a proto ovlivnilo spolehlivost jejich dodavatelského řetězce. Více zdůrazňovali hodnotu bezpečnosti dodávek než případné úspory nákladů.

5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(124)

S ohledem na výše uvedené Komise došla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmů Unie proti zachování stávajících antidumpingových opatření proti Číně.

H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(125)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky, uložená nařízením (ES) č. 383/2009, by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(126)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni použije. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni použije, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(128)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu nepokovených nebo nepotažených drátů z nelegované oceli, pokovených nebo zinkem potažených drátů z nelegované oceli a drátěných lan z nelegované oceli, též pokovených nebo potažených, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 (kódy TARIC 7217109010, 7217209010, 7312106111, 7312106191, 7312106511, 7312106591, 7312106911 a 7312106991) a pocházejících z Čínské lidové republiky. Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se konečné antidumpingové clo nevztahuje.

2.   Sazba antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Kiswire Qingdao, Ltd, Qingdao

0 %

A899

Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang

31,1 %

A952

Všechny ostatní společnosti

46,2 %

A999

3.   Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která bude splňovat požadavky stanovené v příloze. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 383/2009 ze dne 5. května 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 118, 13.5.2009, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 986/2012 ze dne 22. října 2012, kterým se upřesňuje působnost konečného antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 383/2009 na dovoz některých předpínacích drátů a lan pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 297, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Úř. věst. C 270, 19.9.2013, s. 12.

(5)  Úř. věst. C 138, 8.5.2014, s. 33.

(6)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/Belgie.


PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem společnosti v tomto formátu:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka společnosti, která vystavila obchodní fakturu.

2.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaná/ý, potvrzuji, že [objem] předpínacích drátů a lan prodaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název společnosti a sídlo) (doplňkový kód TARIC) v (příslušná země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.

Datum a podpis“


5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/866

ze dne 4. června 2015,

kterým se odvolává přijetí závazku tří vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

informujíc členské státy,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ZÁVAZEK A JINÁ STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek uvedeného cenového závazku vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který z praktických administrativních důvodů koordinuje CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) Komise uvedený cenový závazek přijala, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je stanoven seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně:

a)

CSI Solar Power (China) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Changshu) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luoyang) Inc. a CSI Cells Co. Ltd spolu s jejich společností ve spojení v Evropské unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B805 (dále jen „Canadian Solar“);

b)

ET Solar Industry Limited a ET Energy Co. Ltd spolu s jejich společnostmi ve spojení v Evropské unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B819 (dále jen „ET Solar“) a

c)

Renesola Zhejiang Ltd a Renesola Jiangsu Ltd spolu s jejich společnostmi ve spojení v Evropské unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B921 (dále jen „ReneSola“).

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčený výrobek, na nějž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

B.   PODMÍNKY ZÁVAZKU, JEŽ BYLY PORUŠENY

(7)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích související roční výše dovozu do Unie stanovené v závazku.

(8)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam konkrétně zahrnuje uzavírání dohod o vyrovnání s odběrateli a uvádění zavádějících údajů ohledně původu dotčeného výrobku nebo identity vývozce.

(9)

Vyvážející výrobci se dále zavázali, že kromě výrobku, na nějž se vztahuje závazek, nebudou prodávat žádné další výrobky, které vyrobili nebo s kterými obchodují, nad hodnotu daného malého procentního limitu celkové prodejní hodnoty výrobku, na nějž se vztahuje závazek, stejným odběratelům, kterým prodávají výrobek, na nějž se vztahuje závazek („dále jen limit paralelního prodeje“).

(10)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém svém prodeji na vývoz do Unie a opětovném prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách o prodeji musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(11)

Aby bylo zaručeno dodržování závazku, vyvážející výrobci se rovněž zavázali, že umožní inspekce ve svých prostorách za účelem ověření přesnosti a úplnosti údajů uváděných ve čtvrtletních zprávách předkládaných Komisi a že poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné.

C.   PODMÍNKY ZÁVAZKU, KTERÉ UMOŽŇUJÍ JEHO ODVOLÁNÍ ZE STRANY KOMISE, ANIŽ BY DOŠLO K PORUŠENÍ ZÁVAZKU

(12)

Závazek rovněž stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazku jeho přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné jej monitorovat a vymáhat.

(13)

V závazku je dále stanoveno, že jej Komise přijímá na základě důvěry a že jakákoli činnost, jež by poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, je důvodem k jeho odvolání.

D.   MONITORING VYVÁŽEJÍCÍCH VÝROBCŮ

(14)

Komise v rámci monitoringu dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předkládané vyvážejícími výrobci. Výsledná zjištění jsou uvedena v 15.–32. bodě odůvodnění níže a zabývají se problémy, které se objevily u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola a z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto tří vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

E.   DŮVODY PRO ODVOLÁNÍ PŘIJETÍ ZÁVAZKŮ

i)   Canadian Solar

(15)

Společnost Canadian Solar poskytla několika odběratelům určité výhody, které však neuvedla ve čtvrtletních zprávách. Komise tyto nenahlášené výhody analyzovala a dospěla k závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

(16)

Další analýza těchto nenahlášených výhod ukázala, že Canadian Solar rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením těchto výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(17)

Kromě toho prodávala Canadian Solar ve stejném kalendářním roce paralelně moduly, na které se závazek vztahoval, i moduly, na něž se nevztahoval, stejným odběratelům. Tento prodej stejnému odběrateli probíhal paralelně, ve velkém měřítku, a týkal se na jedné straně modulů dovezených do Unie (prostřednictvím různých kanálů), na které se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, a na druhé straně výrobku, na nějž se vztahuje závazek. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. Canadian Solar tudíž tento limit porušila.

(18)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(19)

Canadian Solar kromě toho ve svém obchodním modelu využívala jednoho výrobce původního zařízení, který s ní není ve spojení. Tento výrobce sestavoval ve třetí zemi pro Canadian Solar moduly, údajně za použití článků z jiné třetí země. Dovoz modulů od uvedeného výrobce původního zařízení do Unie, který zajišťuje Canadian Solar, není předmětem závazku, jelikož závazek se vztahuje pouze na přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedený výrobce původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(20)

Komise analyzovala dopady uvedeného obchodního toku na proveditelnost závazku. Dospěla k závěru, že přestože se jedná o omezený rozsah, není monitoring závazku Canadian Solar kvůli uvedenému výrobci původního zařízení proveditelný.

ii)   ET Solar

(21)

ET Solar prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jako součást prodeje kompletních solárních parků. ET Solar ve čtvrtletních zprávách uvedla dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie, avšak nezmínila žádný prodej modulů do solárních parků nebo jako část solárních parků. Ze závazku však vyplývala pro ET Solar povinnost tento prodej nahlásit. Při prodeji solárního parku prodávala ET Solar celou řadu produktů a služeb: moduly instalované v parku, zbývající vybavení nutné pro park, službu vybudování parku a jeho napojení na přenosovou síť.

(22)

Prodej kompletních solárních parků navíc představuje paralelní prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a výrobků a služeb, na něž se závazek nevztahuje, stejným odběratelům. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. ET Solar tak porušila tento limit.

(23)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky a služby, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(24)

ET Solar navíc nebyla schopna prokázat, že při prodeji kompletních solárních parků dodržela minimální dovozní cenu, jelikož pro moduly samotné nebyla stanovena žádná prodejní cena, protože odběratel platí pouze celkovou cenu za instalaci a žádný další spolehlivý rozpis ceny modulů, dalšího vybavení a služeb nebyl předložen.

(25)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a i v tomto případě dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ET Solar neproveditelný.

iii)   ReneSola

(26)

Obchodní model společnosti ReneSola se kromě vlastní výrobní kapacity v ČLR opírá o rozsáhlou síť výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení a kteří pro ni moduly sestavují. Tito výrobci původního zařízení využívají články různého původu, včetně článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR. Uvedené články jsou v mnoha případech dováženy do třetích zemí a do Unie prostřednictvím společností ve spojení sídlících v různých třetích zemích.

(27)

Dovoz modulů od uvedených výrobců původního zařízení ve třetích zemích a prodej modulů sestavených výrobcem původního zařízení v Unii není předmětem závazku, jelikož závazek povoluje pouze přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedení výrobci původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(28)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ReneSola neproveditelný.

(29)

ReneSola kromě toho ve čtvrtletních zprávách uváděla zavádějící informace ohledně transakcí s jedním dovozcem ve spojení v Unii. Transakce tohoto dovozce ve spojení prověřené na místě neodpovídají prodeji na vývoz, který ReneSola nahlásila Komisi v rámci závazku. Z následného ověřování vyplynulo, že ReneSola nenahlásila zrušení nebo změny velkého počtu dodávek tomuto dovozci ve spojení.

(30)

Komise analyzovala tyto nesrovnalosti mezi zprávami ReneSola předloženými v souvislosti se závazkem a samotnými prodejními transakcemi a dospěla k závěru, že ReneSola porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

iv)   Závěry

(31)

Zjištění týkající se porušení závazku a jeho neproveditelnosti objevená u Canadian Solar, ET Solar a ReneSola vyžadují odvolání přijetí uvedeného závazku u tří uvedených vyvážejících výrobců podle čl. 8 odst. 7 a čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 7 a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a podle podmínek závazku.

(32)

Komise kromě toho analyzovala důsledky kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15.–30. bodě odůvodnění výše na vztah s Komisí založený na důvěře, který vznikl při přijetí závazku. Komise dospěla k závěru, že kombinace uvedených kroků tento vztah s uvedenými třemi vyvážejícími výrobci založený na důvěře poškodila. Důvodem pro odvolání přijetí závazku uvedených tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku je proto také akumulace těchto porušení.

F.   POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI CELÉHO ZÁVAZKU

(33)

Závazek stanoví, že jakékoli jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(34)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany Canadian Solar, ET Solar a ReneSola na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(35)

Odpovědnost za uvedená porušení nesou výhradně tři uvedení vyvážející výrobci, u většiny vyvážejících výrobců nebo CCCME nebyla v rámci monitoringu a ověřování odhalena žádná systematická porušování.

(36)

Komise proto dospěla k závěru, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

G.   PÍSEMNÁ PODÁNÍ A SLYŠENÍ

(37)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení. Canadian Solar, ET Solar a ReneSola předložily své připomínky a byly vyslechnuty. Na slyšení byli přítomni rovněž zástupci CCCME. Připomínky předložilo i sdružení zastupující dovozce a uživatele výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a sdružení zastupující výrobce solárních modulů a článků v Unii.

i)   Canadian Solar

(38)

Canadian Solar protestovala proti tvrzení, že neuvedla určité výhody, které poskytla několika odběratelům, a že jejich poskytnutím nedodržela minimální dovozní cenu. Společnost argumentovala, že nebyla povinna uvedené výhody nahlásit, a to ze tří důvodů:

(39)

Za prvé jsou podle Canadian Solar uvedené výhody součástí prodejních, správních a režijních nákladů její čínské pobočky a žádné prodejní, správní a režijní náklady nemohou současně představovat výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Uvedené kategorie se podle Canadian Solar vzájemně vylučují.

(40)

Za druhé by podle Canadian Solar měly být na základě pokynů vydaných útvary Komise nahlášeny a z prodejní ceny jako výhody odečteny pouze výhody zaplacené společnostmi ve spojení v Unii.

(41)

A za třetí uvedené náklady v žádném případě nepředstavují výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jelikož zaplacené částky odpovídají tržní hodnotě dodané služby.

(42)

Komise uvedené argumenty odmítla, jelikož Canadian Solar měla uvádět veškeré výhody poskytované odběratelům, což neučinila. Komise s výše uvedenými tvrzeními nesouhlasí z těchto důvodů:

(43)

Za prvé v závazku není uvedena žádná výjimka, která by se týkala výhod klasifikovaných jako prodejní, správní a režijní náklady. Tyto náklady mohou ve skutečnosti pro kupujícího zároveň představovat výhody v případě, že mu jsou uhrazeny náklady klasifikované jako prodejní, správní a režijní.

(44)

Za druhé argument Canadian Solar předpokládá, že zaplacené částky skutečně odpovídají tržní hodnotě dodané služby. V tomto ohledu společnost nicméně nepředložila dostatečné důkazy. Navíc, i kdyby této tržní hodnotě odpovídaly, což není tento případ, neznamená to, že takto klasifikované platby nepředstavují pro jejich příjemce (v tomto případě zákazníka Canadian Solar) výhodu, jestliže existuje jasná spojitost mezi nákupem služby a prodejem výrobku, na nějž se vztahuje závazek.

(45)

Za třetí pokyny útvarů Komise, které Canadian Solar zmiňuje, nejsou v této souvislosti relevantní. V rozporu s názorem Canadian Solar uvedené náklady skutečně představují pro kupující výhody. Skutečnost, že tyto náklady byly uvedeny pouze v souvislosti s odpovědí na otázku týkající se podniků ve spojení v Unii, nelze využít k argumentaci, podle níž by uvedené náklady hrazené čínským subjektem neměly představovat tyto výhody. Neexistuje žádný ekonomický či právní důvod pro to, aby se s těmito náklady čínského subjektu zacházelo jinak než s totožnými výdaji společností ve spojení v Unii.

(46)

Za čtvrté v pokynech vydaných útvary Komise je uvedeno upozornění, že pokyny nejsou pro Komisi závazné a že odpovědi v nich uvedené neplatí pro konkrétní případy a vycházejí z omezených informací. Z těchto důvodů nemají uvedené pokyny pro Komisi závaznou hodnotu.

(47)

Komise proto i nadále trvá na závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem a že rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením uvedených výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(48)

Canadian Solar dále obhajovala svůj paralelní prodej výrobků, na které se závazek vztahuje, a výrobků, na něž se nevztahuje, stejným odběratelům nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(49)

Společnost uvedla, že ihned po vstupu závazku v platnost prodala nejprve své zásoby výrobků převážně pocházejících z ČLR, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. Teprve po vyprázdnění těchto zásob prodávala Canadian Solar stejným odběratelům výrobky, na něž se vztahuje závazek.

(50)

Canadian Solar dále tvrdí, že výrobky, na něž se vztahuje závazek, nebyly nikdy prodávány odběratelům, kteří nakupovali moduly od výrobců původního zařízení vyrobené a odesílané ze třetích zemí.

(51)

Společnost dále odkazuje na pokyny vydané CCCME, podle nichž se články a moduly, na něž se nevztahuje závazek, nepovažují za „žádný jiný typ výrobku, který společnost vyrobila nebo s ním obchoduje“. Canadian Solar uvádí, že útvary Komise objasnily, že tomu tak není, až v e-mailu ze dne 12. prosince 2013.

(52)

Na závěr společnost uvedla, že její prodej dovezených a proclených výrobků, na něž se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, nepodléhá povinnostem vyplývajícím ze závazku, že společnost prodávala moduly, na něž se závazek nevztahuje, za podobnou cenu jako je minimální dovozní cena a že nejprve zlikvidovala zásoby a teprve poté prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z těchto důvodů se Canadian Solar nedomnívá, že existuje riziko křížové kompenzace.

(53)

Komise tyto argumenty nepřijala. Z důvodů uvedených ve 46. bodě odůvodnění výše, nejsou pokyny, na něž Canadian Solar odkazuje, pro Komisi závazné. Z jejich formulace a z celkového principu závazku je jasné, že vyvážející výrobce nemůže prodávat jednomu a témuž odběrateli články a moduly, na něž se závazek vztahuje, a články a moduly, na něž se nevztahuje, nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(54)

To platí i pro situace, kdy moduly byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. V případě paralelního prodeje modulů je riziko křížové kompenzace ve skutečnosti ještě vyšší než v případě paralelního prodeje jakéhokoli jiného výrobku.

(55)

Komise nemá povinnost prokázat, že došlo ke křížové kompenzaci, musí pouze poukázat na riziko křížové kompenzace u konkrétního vyvážejícího výrobce. Cílem ustanovení závazku je zabránit potenciální křížové kompenzaci, jelikož není možné monitorovat, za jakou cenu se prodávají výrobky, na něž se závazek nevztahuje. E-mail ze dne 12. prosince 2013 tak nevytvořil novou právní situaci, nýbrž pouze potvrdil znění závazku.

(56)

Canadian Solar ve svých připomínkách podaných po slyšení uvedla, že v roce 2013 prodávala moduly, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny, stejným odběratelům, kterým rovněž ve stejném roce prodala dotčený výrobek, a že hodnota prvně uvedeného prodeje nebyla pouze marginální. K argumentu, že Canadian Solar nejdříve prodala tyto moduly, a teprve poté výrobek, na nějž se vztahuje závazek, Komise poznamenává, že závazek neobsahuje žádnou výjimku na základě pořadí prodeje. Komise proto tento argument odmítla.

(57)

Canadian Solar dále tvrdila, že po vstupu závazku v platnost dovezla a opětovně prodala omezené množství modulů od výrobců původního zařízení a že uvedené výrobky přestala mezitím pro trh Unie nakupovat.

(58)

Canadian Solar skutečně potvrdila, že strategie s výrobci původního zařízení byla vypracována proto, aby společnost svůj obchodní model přizpůsobila závazku, jelikož moduly od výrobců původního zařízení byly používány k prodeji modulů, které byly součástí sestav, pokud hodnota ostatních výrobků obsažených v sestavě přesahovala limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(59)

Společnost kromě toho uvedla, že moduly od výrobců původního zařízení neprodávala odběratelům, kteří od ní nakupovali moduly, na něž se vztahuje závazek. Na závěr Canadian Solar uvedla, že závazek výslovně nezakazuje prodej modulů od výrobců původního zařízení.

(60)

Komise však tyto argumenty odmítla. Závazek sice skutečně výslovně nezmiňuje prodej modulů od výrobců původního zařízení, nicméně jejich prodej není předmětem závazku, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění výše. Prodej modulů od výrobců původního zařízení tudíž nespadá do oblasti monitoringu Komise.

(61)

Závazek navíc jasně stanoví, že změna obchodního toku do Unie, jejímž jediným ekonomickým zdůvodněním je vyhýbání se opatřením na ochranu obchodu, představuje porušení závazku.

(62)

V tomto ohledu představoval dovoz a opětovný prodej modulů od výrobců původního zařízení do Unie ze strany Canadian Solar změnu obchodního toku vytvořenou s cílem obcházet podmínky závazku.

(63)

Základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení navíc v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(64)

Komise tudíž trvá na svém zjištění, že ačkoliv byl uvedený prodej modulů od výrobců původního zařízení omezený, nebylo kvůli němu možno monitorovat závazek Canadian Solar, a kromě toho představuje tento prodej porušení závazku, jelikož změnil obchodní tok Canadian Solar.

(65)

Na závěr Canadian Solar tvrdí, že vždy dodržovala platná pravidla a podnikla všechna přiměřená opatření, aby řádně interpretovala a prováděla závazek. Společnost zejména zdůraznila, že společně se svým právním poradcem položila Komisi a CCCME více než 50 dotazů s cílem objasnit, zda Canadian Solar dodržuje závazek, a že společnost se vždy řídila radami, které obdržela.

(66)

Tvrzení Canadian Solar nic nemění na celkovém závěru, že akumulace všech těchto zjištění ohledně neproveditelnosti závazku Canadian Solar poškodila vztah této společnosti s Komisí založený na důvěře, a je tudíž důvodem pro jeho odvolání. Cílem obchodní strategie Canadian Solar ve skutečnosti bylo zmenšit praktický rozsah jejích povinností v rámci závazku na minimum, bez ohledu na podstatu závazku a potřebu zachovat vztah důvěry.

ii)   ET Solar

(67)

ET Solar v rámci slyšení uvedla, že nenahlásila prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, jestliže se jednalo o prodej části solárního parku. Společnost dále vysvětlila, že mnoho případů prodeje, k nimž došlo po vstupu závazku v platnost, se týkalo modulů, které byly procleny (avšak nikoli prodány), aniž by se na ně vztahovala daná opatření. Kromě toho společnost objasnila formátovací chybu a jednu menší opravu. V důsledku toho by rozdíl v prodeji zaznamenaném v účetnictví společnosti a nahlášeném prodeji mohl být považován za nevýznamný.

(68)

ET Solar při stejné příležitosti potvrdila, že od nahlášení těchto údajně nevýznamných množství prodeje ve zprávách pro Komisi upustila a že velké množství solárních modulů bylo procleno, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, avšak nebylo prodáno před vstupem závazku v platnost. Společnost nevysvětlila, zda tyto moduly byly prodány stejným odběratelům, jimž byl následně prodán výrobek, na nějž se vztahuje závazek.

(69)

ET Solar rovněž uvedla, že prodej solárních parků není v rámci závazku zakázán a že se jedná o komplexní integrované výrobky, které by měly být považovány za jednu jednotku, a jako takové tudíž nespadají do definice „výrobku, na nějž se vztahuje závazek“.

(70)

ET Solar se proto domnívá, že limit paralelního prodeje pro prodej „jiných výrobků“ povolený závazkem se na prodej solárních parků nevztahuje a že tudíž není třeba jej hlásit. Zároveň bylo potvrzeno, že byly nahlášeny transakce v rámci skupiny, jejichž výsledkem byl dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie.

(71)

Komise uvedené argumenty ET Solar odmítla z těchto důvodů.

(72)

Objem porušení závazku není relevantní. Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění výše, základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(73)

Kromě toho údajně nevýznamná množství zmíněná v 67. bodě odůvodnění výše nejsou zanedbatelná, nýbrž odpovídají značnému objemu několika plných kontejnerů. ET Solar dále nevyloučila, že významné množství solárních modulů, které byly procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, bylo prodáno stejným odběratelům, kteří rovněž kupovali výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z vysvětlení ET Solar tudíž vyplývá, že pravidla pro riziko křížové kompenzace byla též porušena.

(74)

Solární parky prodávané ET Solar sestávají zejména z modulů dovážených v rámci závazku. ET Solar proto měla povinnost o prodeji těchto modulů v souvislosti se závazkem informovat. Závazek navíc jasně stanoví, že aby se zabránilo riziku křížové kompenzace, nesmí být stejnému odběrateli prodány „jiné výrobky“ nad limit paralelního prodeje, a to bez výjimky.

(75)

Komise proto trvá na svém závěru, že ET Solar závazek porušila, jelikož prodávala moduly do solárních parků a tento prodej neuvedla ve svých zprávách. V důsledku toho Komise trvá i na závěrech ohledně porušení minimální dovozní ceny a neproveditelnosti závazku ET Solar.

iii)   ReneSola

(76)

ReneSola uvedla, že její obchodní model, v rámci něhož vyrábí moduly za použití vlastních výrobních kapacit v ČLR a rozsáhlé sítě výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení, není nový a existoval ještě před vstupem závazku v platnost. Společnost argumentovala, že tento obchodní model nebyl až do listopadu 2014 výslovně zakázán.

(77)

Kromě toho ReneSola uvedla, že je připravena se zavázat, že nebude na trh Unie prodávat moduly vyráběné jejími výrobci původního zařízení ve třetích zemích.

(78)

Společnost by však ráda využívala výrobní kapacitu výrobců původního zařízení v Unii k prodeji na trhu Unie. ReneSola se nabídla, že zjednoduší svůj obchodní model tak, aby bylo monitorování závazku proveditelné.

(79)

S cílem zabránit potenciální křížové kompenzaci společnost nabídla, že vyvine „interní ochranný mechanismus“, který zakáže prodej z různých zdrojů stejnému podniku, podnikům stejné skupiny, nebo prodej vlastním projektům. ReneSola kromě toho nabídla, že zajistí, aby její výrobci původního zařízení v Unii, spolupracovali s Komisí.

(80)

Komise uvedené argumenty odmítla z těchto důvodů.

(81)

Monitoring tak rozsáhlého obchodního modelu spočívajícího ve využívání výrobců původního zařízení zůstává neproveditelný, jak je již vysvětleno ve 26.–28. bodě odůvodnění výše. I přes závazky, které ReneSola nabídla, by využívání výrobce původního zařízení v Unii činilo monitoring závazku neproveditelný. Činnosti výrobců původního zařízení, i když jsou tito výrobci v Unii, nespadají do oblasti působnosti závazku, a tudíž ani monitoringu Komise.

(82)

Argument ReneSola týkající se „interního ochranného mechanismu“ nebyl podložen žádnými důkazy či dalším vysvětlením. Navíc upřesnění z listopadu 2014 neznamená, že rozsáhlé využívání výrobců původního zařízení ze strany ReneSola nečinilo závazek neproveditelný i předtím. To lze doložit skutečností, že ReneSola nezpochybňuje, že výrobci původního zařízení usazení ve třetích zemích v rámci své výroby alespoň částečně používají články původem z ČLR, jak vyplývá z údajů předložených ReneSola před ověřováním. Není proveditelné monitorovat, zda moduly sestávající z těchto článků nebyly dovozeny do Unie.

(83)

ReneSola kromě toho předložila další informace o konkrétní dodávce, u níž ve svých čtvrtletních zprávách poskytla zavádějící informace. Společnost uvedla, že se nejednalo o záměr, ale o špatné pochopení závazku a případně nedbalost. ReneSola kromě toho uvedla, že provádění závazku je složité, jelikož zahrnuje oddělené povinnosti týkající se podávání zpráv o osvědčeních a fakturách v souvislosti se závazkem, a že jak podávání zpráv, tak i následných oprav se účastní několik stran.

(84)

Komise uvedený argument odmítla z těchto důvodů.

(85)

ReneSola neopravila informace (zrušení nebo změna dodávek) uvedené ve čtvrtletních zprávách a neuvedla je do souladu se záznamy o transakcích dovozce, s nímž je ve spojení. Čtvrtletní zprávy ReneSola proto neodráží skutečné obchodní transakce.

(86)

ReneSola informovala CCCME o významném rozdílu v dodaném množství a množství uvedeném na příslušném osvědčení o závazku a požádala o pomoc při nápravě situace až po inspekci Komise na místě.

(87)

Komise proto trvá na posouzení porušení závazku ReneSola z důvodu neúplného a chybného podávání zpráv o prodeji.

iv)   Připomínky dalších zúčastněných stran

(88)

Jedna zúčastněná strana požadovala, aby Komise odvolala přijetí závazku v případě tří uvedených vyvážejících výrobců se zpětnou působností od data prvního zdokumentovaného porušení závazku nebo alespoň od data, kdy začalo ověřování, s cílem nahradit škodu, která byla způsobena rozpočtu Unie v důsledku údajného vyhýbání se dovozním clům.

(89)

Komise uvedenou žádost zamítla, jelikož do vstupu tohoto nařízení v platnost neexistují důvody pro zneplatnění žádných faktur v souvislosti se závazkem vydaných uvedenými třemi vyvážejícími výrobci, které by mohlo být důvodem pro zpětný výběr cla.

(90)

Jiná zúčastněná strana vyzvala Komisi, aby povolila přechodné období před tím, než bude antidumpingové a vyrovnávací clo použitelné, aby dovozci mohli řádně provést a dokončit stávající smluvní ujednání a nalézt alternativní dodavatele.

(91)

Komise uvedenou žádost zamítla, neboť podle čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení se v případě odvolání přijetí závazku automaticky uplatní antidumpingové a vyrovnávací clo, přičemž pro přechodné období není žádný právní základ.

(92)

Dovozce navíc odpovídá jak za platbu dovozního cla, tak za správnost dokladů, které předkládá celním orgánům. Unie nemůže nést nepříznivé důsledky protiprávních kroků jeho smluvních partnerů. Možnost odvolání cenového závazku představuje obchodní riziko, které dovozní činnost obnáší.

v)   Závěr

(93)

I přes výše uvedené připomínky Komise trvá na svých zjištěních ohledně porušení závazku a jeho neproveditelnosti stanovených u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola. Komise rovněž trvá na závěru, že kombinace kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15. až 32. bodě odůvodnění výše poškodila její vztah se všemi těmito třemi výrobci založený na důvěře.

(94)

To samotné je důvodem pro odvolání přijetí závazku těchto tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku.

H.   ODVOLÁNÍ PŘIJETÍ ZÁVAZKU A ULOŽENÍ KONEČNÉHO CLA

(95)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro Canadian Solar, ET Solar a ReneSola musí být odvoláno.

(96)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Canadian Solar (doplňkový kód TARIC: B805), ET Solar (doplňkový kód TARIC: B819) a ReneSola (doplňkový kód TARIC: B921), a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(97)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž zůstává přijetí závazku prováděcím rozhodnutím Komise 2014/657/EU nezměněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přijetí závazku ve vztahu k i) společnosti CSI Solar Power (China) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Changshu) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luoyang) Inc. a CSI Cells Co. Ltd pod společným doplňkovým kódem TARIC: B805; ii) společnosti ET Solar Industry Limited a ET Energy Co. Ltd pod společným doplňkovým kódem TARIC B819 a iii) společnosti Renesola Zhejiang Ltd a Renesola Jiangsu Ltd pod společným doplňkovým kódem TARIC B921 se tímto odvolává.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(3)  Úř. věst. L 152, 5.6.2013, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 26.

(5)  Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 66.

(8)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 214.

(9)  Úř. věst. L 270, 11.9.2014, s. 6.


PŘÍLOHA

Seznam společností:

Název společnosti

Doplňkový kód TARIC

Jiangsu Aide Solar Energy Technology Co. Ltd

B798

Alternative Energy (AE) Solar Co. Ltd

B799

Anhui Chaoqun Power Co. Ltd

B800

Anji DaSol Solar Energy Science & Technology Co. Ltd

B802

Anhui Schutten Solar Energy Co. Ltd

Quanjiao Jingkun Trade Co. Ltd

B801

Anhui Titan PV Co. Ltd

B803

Xi'an SunOasis (Prime) Company Limited

TBEA SOLAR CO. LTD

XINJIANG SANG'O SOLAR EQUIPMENT

B804

Changzhou NESL Solartech Co. Ltd

B806

Changzhou Shangyou Lianyi Electronic Co. Ltd

B807

Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd

Trina Solar (Changzhou) Science & Technology Co. Ltd

Changzhou Youze Technology Co. Ltd

Trina Solar Energy (Shanghai) Co. Ltd

Yancheng Trina Solar Energy Technology Co. Ltd

B791

CHINALAND SOLAR ENERGY CO. LTD

B808

ChangZhou EGing Photovoltaic Technology Co. Ltd

B811

CIXI CITY RIXING ELECTRONICS CO. LTD

ANHUI RINENG ZHONGTIAN SEMICONDUCTOR DEVELOPMENT CO. LTD

HUOSHAN KEBO ENERGY & TECHNOLOGY CO. LTD

B812

CNPV Dongying Solar Power Co. Ltd

B813

CSG PVtech Co. Ltd

B814

China Sunergy (Nanjing) Co. Ltd

CEEG Nanjing Renewable Energy Co. Ltd

CEEG (Shanghai) Solar Science Technology Co. Ltd

China Sunergy (Yangzhou) Co. Ltd

China Sunergy (Shanghai) Co. Ltd

B809

Chint Solar (Zhejiang) Co. Ltd

B810

Delsolar (Wujiang) Ltd

B792

Dongfang Electric (Yixing) MAGI Solar Power Technology Co. Ltd

B816

EOPLLY New Energy Technology Co. Ltd

SHANGHAI EBEST SOLAR ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD

JIANGSU EOPLLY IMPORT & EXPORT CO. LTD

B817

Era Solar Co. Ltd

B818

GD Solar Co. Ltd

B820

Greenway Solar-Tech (Shanghai) Co. Ltd

Greenway Solar-Tech (Huaian) Co. Ltd

B821

Konca Solar Cell Co. Ltd

Suzhou GCL Photovoltaic Technology Co. Ltd

Jiangsu GCL Silicon Material Technology Development Co. Ltd

Jiangsu Zhongneng Polysilicon Technology Development Co. Ltd

GCL-Poly (Suzhou) Energy Limited

GCL-Poly Solar Power System Integration (Taicang) Co. Ltd

GCL SOLAR POWER (SUZHOU) LIMITED

B850

Guodian Jintech Solar Energy Co. Ltd

B822

Hangzhou Bluesun New Material Co. Ltd

B824

Hangzhou Zhejiang University Sunny Energy Science and Technology Co. Ltd

Zhejiang Jinbest Energy Science and Technology Co. Ltd

B825

Hanwha SolarOne (Qidong) Co. Ltd

B826

Hengdian Group DMEGC Magnetics Co. Ltd

B827

HENGJI PV-TECH ENERGY CO. LTD

B828

Himin Clean Energy Holdings Co. Ltd

B829

Jetion Solar (China) Co. Ltd

Junfeng Solar (Jiangsu) Co. Ltd

Jetion Solar (Jiangyin) Co. Ltd

B830

Jiangsu Green Power PV Co. Ltd

B831

Jiangsu Hosun Solar Power Co. Ltd

B832

Jiangsu Jiasheng Photovoltaic Technology Co. Ltd

B833

Jiangsu Runda PV Co. Ltd

B834

Jiangsu Sainty Photovoltaic Systems Co. Ltd

Jiangsu Sainty Machinery Imp. And Exp. Corp. Ltd

B835

Jiangsu Seraphim Solar System Co. Ltd

B836

Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Technology Co. Ltd

Changzhou Shunfeng Photovoltaic Materials Co. Ltd

Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Electronic Power Co. Ltd

B837

Jiangsu Sinski PV Co. Ltd

B838

Jiangsu Sunlink PV Technology Co. Ltd

B839

Jiangsu Zhongchao Solar Technology Co. Ltd

B840

Jiangxi Risun Solar Energy Co. Ltd

B841

Jiangxi LDK Solar Hi-Tech Co. Ltd

LDK Solar Hi-Tech (Nanchang) Co. Ltd

LDK Solar Hi-Tech (Suzhou) Co. Ltd

B793

Jiangyin Hareon Power Co. Ltd

Hareon Solar Technology Co. Ltd

Taicang Hareon Solar Co. Ltd

Hefei Hareon Solar Technology Co. Ltd

Jiangyin Xinhui Solar Energy Co. Ltd

Altusvia Energy (Taicang) Co. Ltd

B842

Jiangyin Shine Science and Technology Co. Ltd

B843

JingAo Solar Co. Ltd

Shanghai JA Solar Technology Co. Ltd

JA Solar Technology Yangzhou Co. Ltd

Hefei JA Solar Technology Co. Ltd

Shanghai JA Solar PV Technology Co. Ltd

B794

Jinko Solar Co. Ltd

Jinko Solar Import and Export Co. Ltd

ZHEJIANG JINKO SOLAR CO. LTD

ZHEJIANG JINKO SOLAR TRADING CO. LTD

B845

Jinzhou Yangguang Energy Co. Ltd

Jinzhou Huachang Photovoltaic Technology Co. Ltd

Jinzhou Jinmao Photovoltaic Technology Co. Ltd

Jinzhou Rixin Silicon Materials Co. Ltd

Jinzhou Youhua Silicon Materials Co. Ltd

B795

Juli New Energy Co. Ltd

B846

Jumao Photonic (Xiamen) Co. Ltd

B847

King-PV Technology Co. Ltd

B848

Kinve Solar Power Co. Ltd (Maanshan)

B849

Lightway Green New Energy Co. Ltd

Lightway Green New Energy(Zhuozhou) Co. Ltd

B851

MOTECH (SUZHOU) RENEWABLE ENERGY CO. LTD

B852

Nanjing Daqo New Energy Co. Ltd

B853

NICE SUN PV CO. LTD

LEVO SOLAR TECHNOLOGY CO. LTD

B854

Ningbo Huashun Solar Energy Technology Co. Ltd

B856

Ningbo Jinshi Solar Electrical Science & Technology Co. Ltd

B857

Ningbo Komaes Solar Technology Co. Ltd

B858

Ningbo Osda Solar Co. Ltd

B859

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co. Ltd

B860

Ningbo South New Energy Technology Co. Ltd

B861

Ningbo Sunbe Electric Ind Co. Ltd

B862

Ningbo Ulica Solar Science & Technology Co. Ltd

B863

Perfectenergy (Shanghai) Co. Ltd

B864

Perlight Solar Co. Ltd

B865

Phono Solar Technology Co. Ltd

Sumec Hardware & Tools Co. Ltd

B866

RISEN ENERGY CO. LTD

B868

SHANDONG LINUO PHOTOVOLTAIC HI-TECH CO. LTD

B869

SHANGHAI ALEX SOLAR ENERGY SCIENCE & TECHNOLOGY CO. LTD

SHANGHAI ALEX NEW ENERGY CO. LTD

B870

Shanghai BYD Co. Ltd

BYD(Shangluo)Industrial Co. Ltd

B871

Shanghai Chaori Solar Energy Science & Technology Co. Ltd

Shanghai Chaori International Trading Co. Ltd

B872

Propsolar (Zhejiang) New Energy Technology Co. Ltd

Shanghai Propsolar New Energy Co. Ltd

B873

SHANGHAI SHANGHONG ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD

B874

SHANGHAI SOLAR ENERGY S&T CO. LTD

Shanghai Shenzhou New Energy Development Co. Ltd

Lianyungang Shenzhou New Energy Co. Ltd

B875

Shanghai ST Solar Co. Ltd

Jiangsu ST Solar Co. Ltd

B876

Shenzhen Sacred Industry Co.Ltd

B878

Shenzhen Topray Solar Co. Ltd

Shanxi Topray Solar Co. Ltd

Leshan Topray Cell Co. Ltd

B880

Sopray Energy Co. Ltd

Shanghai Sopray New Energy Co. Ltd

B881

SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD

NINGBO SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD

Ningbo Sun Earth Solar Energy Co. Ltd

B882

SUZHOU SHENGLONG PV-TECH CO. LTD

B883

TDG Holding Co. Ltd

B884

Tianwei New Energy Holdings Co. Ltd

Tianwei New Energy (Chengdu) PV Module Co. Ltd

Tianwei New Energy (Yangzhou) Co. Ltd

B885

Wenzhou Jingri Electrical and Mechanical Co. Ltd

B886

Shanghai Topsolar Green Energy Co. Ltd

B877

Shenzhen Sungold Solar Co. Ltd

B879

Wuhu Zhongfu PV Co. Ltd

B889

Wuxi Saijing Solar Co. Ltd

B890

Wuxi Shangpin Solar Energy Science and Technology Co. Ltd

B891

Wuxi Solar Innova PV Co. Ltd

B892

Wuxi Suntech Power Co. Ltd

Suntech Power Co. Ltd

Wuxi Sunshine Power Co. Ltd

Luoyang Suntech Power Co. Ltd

Zhenjiang Rietech New Energy Science Technology Co. Ltd

Zhenjiang Ren De New Energy Science Technology Co. Ltd

B796

Wuxi Taichang Electronic Co. Ltd

Wuxi Machinery & Equipment Import & Export Co. Ltd

Wuxi Taichen Machinery & Equipment Co. Ltd

B893

Xi'an Huanghe Photovoltaic Technology Co. Ltd

State-run Huanghe Machine-Building Factory Import and Export Corporation

Shanghai Huanghe Fengjia Photovoltaic Technology Co. Ltd

B896

Xi'an LONGi Silicon Materials Corp.

Wuxi LONGi Silicon Materials Co. Ltd

B897

Years Solar Co. Ltd

B898

Yingli Energy (China) Co. Ltd

Baoding Tianwei Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hainan Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hengshui Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Tianjin Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Lixian Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Baoding Jiasheng Photovoltaic Technology Co. Ltd

Beijing Tianneng Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Yingli Energy (Beijing) Co. Ltd

B797

Yuhuan BLD Solar Technology Co. Ltd

Zhejiang BLD Solar Technology Co. Ltd

B899

Yuhuan Sinosola Science & Technology Co.Ltd

B900

Zhangjiagang City SEG PV Co. Ltd

B902

Zhejiang Fengsheng Electrical Co. Ltd

B903

Zhejiang Global Photovoltaic Technology Co. Ltd

B904

Zhejiang Heda Solar Technology Co. Ltd

B905

Zhejiang Jiutai New Energy Co. Ltd

Zhejiang Topoint Photovoltaic Co. Ltd

B906

Zhejiang Kingdom Solar Energy Technic Co. Ltd

B907

Zhejiang Koly Energy Co. Ltd

B908

Zhejiang Mega Solar Energy Co. Ltd

Zhejiang Fortune Photovoltaic Co. Ltd

B910

Zhejiang Shuqimeng Photovoltaic Technology Co. Ltd

B911

Zhejiang Shinew Photoelectronic Technology Co. Ltd

B912

Zhejiang Sunflower Light Energy Science & Technology Limited Liability Company

Zhejiang Yauchong Light Energy Science & Technology Co. Ltd

B914

Zhejiang Sunrupu New Energy Co. Ltd

B915

Zhejiang Tianming Solar Technology Co. Ltd

B916

Zhejiang Trunsun Solar Co. Ltd

Zhejiang Beyondsun PV Co. Ltd

B917

Zhejiang Wanxiang Solar Co. Ltd

WANXIANG IMPORT & EXPORT CO LTD

B918

Zhejiang Xiongtai Photovoltaic Technology Co. Ltd

B919

ZHEJIANG YUANZHONG SOLAR CO. LTD

B920

Zhongli Talesun Solar Co. Ltd

B922

ZNSHINE PV-TECH CO. LTD

B923


5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/46


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/867

ze dne 4. června 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

46,1

MA

78,9

MK

71,9

TN

138,3

TR

80,1

ZZ

83,1

0707 00 05

AL

34,4

MK

40,6

ZZ

37,5

0709 93 10

TR

120,5

ZZ

120,5

0805 50 10

AR

109,6

BO

145,2

BR

107,1

TR

67,0

ZA

166,3

ZZ

119,0

0808 10 80

AR

177,9

BR

100,9

CL

158,5

NZ

147,3

US

180,8

ZA

133,1

ZZ

149,8

0809 10 00

TR

283,7

ZZ

283,7

0809 29 00

US

525,9

ZZ

525,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.