ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 116

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
7. května 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/728 ze dne 6. května 2015, kterým se mění definice specifikovaného rizikového materiálu uvedená v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií ( 1 )

1

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/729 ze dne 6. května 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

3

 

*

Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2015/730 ze dne 16. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (ECB/2015/18)

5

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/731 ze dne 6. května 2015, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v sedmnáctém a osmnáctém regionu

20

 

 

OBECNÉ ZÁSADY

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/732 ze dne 16. dubna 2015, kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2015/20)

22

 

 

Opravy

 

*

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS ( Úř. věst. L 140, 5.6.2009 )

25

 

*

Oprava nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi ( Úř. věst. L 61, 3.3.1997 ) (Zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 3, s. 136)

25

 

*

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě ( Úř. věst. L 315, 3.12.2007 )

26

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/728

ze dne 6. května 2015,

kterým se mění definice specifikovaného rizikového materiálu uvedená v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen „TSE“) u zvířat. Uvedené nařízení se použije na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví, že specifikovaný rizikový materiál (dále jen „SRM“) se odstraňuje a likviduje v souladu s přílohou V uvedeného nařízení. V souladu s uvedenou přílohou zahrnuje SRM střeva od dvanácterníku ke konečníku a okruží skotu jakéhokoli stáří.

(3)

Podle sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii – Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii na období 2010–2015“ ze dne 16. července 2010 (2) by jakékoli změny současného seznamu SRM uvedeného v příloze V nařízení (ES) č. 999/2001 (dále jen „seznam SRM“) měly být založeny na novém vývoji vědeckých poznatků při zachování stávající vysoké úrovně ochrany spotřebitele v Unii.

(4)

Dne 13. února 2014 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) vědecké stanovisko k riziku BSE ve střevech a okruží skotu (3) (dále jen „stanovisko EFSA“), jež zahrnuje kvantifikaci hodnoty infekčnosti v různých částech střev a okruží skotu. Podle stanoviska EFSA je v případě skotu nakaženého BSE i) ve věku do 36 měsíců více než 90 % infekčnosti BSE spojeno s posledními čtyřmi metry tenkého střeva a slepým střevem; ii) ve věku od 36 do 60 měsíců existuje podstatná interindividuální variabilita v podílu střevních a mezenterických struktur na celkové infekčnosti; iii) od 60 měsíců věku je více než 90 % infekčnosti BSE spojeno s mezenterickými nervy a komplexem celiakálních a mezenterických uzlin; iv) dvanácterník, tlusté střevo a mezenterické mízní uzliny přispívají k celkové infekčnosti u nakaženého zvířete bez ohledu na jeho věk při porážce podílem menším než 0,1 %. Stanovisko EFSA rovněž uvádí, že celková infekčnost spojená s těmito tkáněmi závisí na věku nakaženého zvířete, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje u zvířat mladších 18 měsíců, zatímco u zvířat starších 60 měsíců infekčnost postupně klesá.

(5)

Mezenterické nervy a komplex celiakálních a mezenterických uzlin jsou tkáně, jež jsou spojeny s okružím a mezenterickým tukem, a proto neexistuje praktický způsob, jak je od sebe účinně oddělit.

(6)

Aby bylo zajištěno, že pravidla pro odstranění SRM jsou funkční a že nejsou zbytečně složitá, a pro usnadnění kontrol by se v případech, kdy je to možné, mělo zamezit uplatňování rozdílů v seznamu SRM na základě věku porážených zvířat. Aby se dodržela vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, poslední čtyři metry tenkého střeva, slepé střevo a okruží (jež nemůže být odděleno od mezenterických nervů, komplexu celiakálních a mezenterických uzlů a mezenterického tuku) by měly být ponechány na seznamu SRM pro zvířata jakéhokoli věku.

(7)

Vědecké stanovisko EFSA k revizi kvantitativního posouzení rizika nákazy BSE ze zpracovaných živočišných bílkovin zveřejněné v roce 2011 (4) uvádí, že 90 % celkové hodnoty infekčnosti u klinického případu BSE je spojeno s tkáněmi centrální nervové soustavy a tkáněmi periferní nervové soustavy, přičemž přibližně 10 % je spojeno s kyčelníkem. Zbytkovou infekčnost v ostatních částech střev, než jsou poslední čtyři metry tenkého střeva, a ve slepém střevu lze považovat za zanedbatelnou. Úplné vyloučení rizika však není realistickým cílem jakéhokoli rozhodnutí v rámci řízení rizik.

(8)

Pokud by byl ze seznamu SRM vyřazen dvanácterník, tlusté střevo a tenké střevo s výjimkou posledních čtyř metrů, seznam SRM EU by se přiblížil mezinárodním normám. Co se týče střev a okruží skotu, v článku 11.4.14 Kodexu zdraví suchozemských zvířat Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“) se nedoporučuje obchodování s kyčelníkem (což je poslední část tenkého střeva) skotu jakéhokoli věku, jenž pochází ze zemí s kontrolovaným rizikem BSE anebo neurčeným výskytem rizika BSE. Proto neexistují žádná doporučení OIE neobchodovat se zbývajícími částmi střev či okruží skotu.

(9)

Na základě stanoviska EFSA a doporučení Kodexu zdraví suchozemských zvířat OIE by měl být seznam SRM týkající se skotu změněn tak, aby zahrnoval poslední čtyři metry tenkého střeva, slepé střevo a okruží (jež nemůže být odděleno od mezenterických nervů, komplexu celiakálních a mezenterických uzlin a mezenterického tuku) a zároveň by měly být vyřazeny zbývající části střev skotu, zejména dvanácterník, tlusté střevo a tenké střevo s výjimkou posledních čtyř metrů.

(10)

Příloha V nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze V nařízení (ES) č. 999/2001 se bod 1 písm. a) podbod iii) nahrazuje tímto:

„iii)

mandle, poslední čtyři metry tenkého střeva, slepé střevo a okruží zvířat jakéhokoli stáří.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE) – Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii na období 2010–2015; KOM(2010) 384 v konečném znění.

(3)  EFSA Journal 2014; 12(2):3554.

(4)  EFSA Journal 2011; 9(1):1947.


7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/729

ze dne 6. května 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

84,3

TN

392,6

TR

94,0

ZZ

190,3

0707 00 05

AL

49,4

TR

109,0

ZZ

79,2

0709 93 10

MA

112,6

TR

136,7

ZZ

124,7

0805 10 20

EG

51,0

IL

76,8

MA

45,1

MO

59,6

ZZ

58,1

0805 50 10

BR

107,1

MA

69,8

TR

56,0

ZZ

77,6

0808 10 80

AR

101,6

BR

93,3

CL

119,5

MK

32,8

NZ

138,8

US

161,3

ZA

117,7

ZZ

109,3


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/5


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/730

ze dne 16. dubna 2015,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (ECB/2015/18)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem poskytnout Evropské centrální bance (ECB) přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru pojišťovacích společností v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), byla nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) (3) zavedena nová statistická zpravodajská povinnost pro pojišťovací společnosti. V důsledku toho je třeba nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (4) změnit tak, aby byla zavedena statistická zpravodajská povinnost týkající se držby cenných papírů pojišťovacími společnostmi. S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž by národní centrální banky měly být oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se zpravodajskou povinností podle nařízení (EU) č. 1374/2014.

(2)

Údaje o držbě cenných papírů pojišťovacími společnostmi, které národní centrální banky na základě nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) shromažďují pro statistické účely, úzce souvisejí s údaji, které shromažďují vnitrostátní příslušné orgány pro účely dohledu na základě rámce zavedeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (5). Podle článku 70 směrnice 2009/138/ES mohou vnitrostátní příslušné orgány předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů na základě uvedené směrnice národním centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým institucím. S ohledem na obecný mandát ECB, zakotvený v článku 5.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), spolupracovat v oblasti statistiky s ostatními orgány a s cílem omezit administrativní zatížení a zamezit duplicitnímu provádění úkolů mohou národní centrální banky v mezích možností odvozovat údaje, které mají být vykazovány podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES (včetně vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí), a to s náležitým ohledem na podmínky jakékoli dohody o spolupráci mezi příslušnou národní centrální bankou a vnitrostátním příslušným orgánem.

(3)

Evropský systém národních a regionálních účtů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (6) (dále jen „ESA 2010“) vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž jsou tyto jednotky rezidenty. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají vykazovat pojišťovací společnosti, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES, lze držbu cenných papírů pobočkami pojišťovacích společností, jejichž ústředí se nachází v Evropském hospodářském prostoru (EHP), v zájmu minimalizace zpravodajské zátěže sloučit s držbou cenných papírů ústředí. V takovém případě by měly být o pobočkách pojišťovacích společností shromažďovány informace v omezeném rozsahu pro účely sledování jejich velikosti a případných odchylek od zásady rezidentské příslušnosti podle systému ESA 2010.

(4)

Nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nová definice, která zní:

„8a.

‚pojišťovací společnost‘ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) (*).

(*)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36).“"

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Skutečný soubor zpravodajských jednotek se skládá z rezidentských měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností, uschovatelů a subjektů v čele bankovních skupin, které Rada guvernérů podle odstavce 4 určila jako zpravodajské skupiny a které byly o své zpravodajské povinnosti vyrozuměny podle odstavce 5 (společně dále jen ‚skutečné zpravodajské jednotky‘ a jednotlivě dále jen ‚skutečná zpravodajská jednotka‘).

2.   Pokud fond peněžního trhu, investiční fond, účelová finanční společnost nebo pojišťovací společnost nemají podle svého vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování informací vyžadovaných na základě tohoto nařízení osoby, které jsou na základě právních předpisů oprávněny tyto subjekty zastupovat, nebo – v případě neexistence formálního zastoupení – osoby, které podle příslušných vnitrostátních právních předpisů odpovídají za jednání těchto subjektů.“

;

b)

vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají vykazovat pojišťovací společnosti podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných podle směrnice 2009/138/ES, sestává skutečný soubor zpravodajských pojišťovacích společností z:

a)

pojišťovacích společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v příslušném členském státě eurozóny a které jsou rezidenty na tomto území, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území;

b)

poboček pojišťovacích společností uvedených v písmenu a), které jsou rezidenty mimo území příslušného členského státu eurozóny;

c)

poboček pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny, avšak jejichž ústředí se nachází mimo EHP.

Aby se zamezilo pochybnostem, pobočky pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území členského státu eurozóny a jejichž ústředí se nachází v EHP, nejsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek.“

3)

Článek 3 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé poskytují své příslušné národní centrální bance údaje, v členění podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a o finančních transakcích v průběhu referenčního měsíce nebo čtvrtletí v souladu s odstavcem 5, nebo statistické informace nezbytné k odvození těchto transakcí, týkající se držby cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet v souladu s částí 2 přílohy I. Tyto údaje se vykazují čtvrtletně nebo měsíčně v souladu se zpravodajskými pokyny, které stanoví příslušné národní centrální banky.“

;

b)

vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a.   Příslušná národní centrální banka požaduje, aby uschovatelé čtvrtletně nebo měsíčně – v souladu se zpravodajskými pokyny stanovenými příslušnou národní centrální bankou – vykazovali údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, a informace pro investory o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a o finančních transakcích v průběhu referenčního čtvrtletí nebo měsíce v souladu s odstavcem 5, týkající se cenných papírů s kódem ISIN, jež mají v úschově jménem pojišťovacích společností.

2b.   Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají pojišťovací společnosti vykazovat podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných podle směrnice 2009/138/ES, poskytují pojišťovací společnosti příslušné národní centrální bance ročně buď agregované údaje, nebo údaje podle jednotlivých cenných papírů o pozicích cenných papírů s kódem ISIN ke konci roku, v členění podle celkové domácí držby pojišťovací společnosti a celkové držby jejích poboček v každé zemi EHP a mimo EHP v souladu s částí 8 přílohy I. V tomto případě pojišťovací společnosti přispívající k ročnímu vykazování představují alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v příslušném členském státě eurozóny.“

;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Zpravodajskou povinností podle tohoto nařízení včetně výjimek z této povinnosti nejsou dotčeny zpravodajské povinnosti vymezené v: a) nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32); b) nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8); c) nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30); d) nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).“

;

d)

doplňují se odstavce 8 až 11, které znějí:

„8.   Příslušná národní centrální banka požaduje, aby subjekty v čele zpravodajských skupin čtvrtletně vykazovaly informace, požadované v části 6 přílohy I pod položkou ‚emitent je součástí zpravodajské skupiny‘ (podle jednotlivých cenných papírů), o cenných papírech s kódem ISIN, které jsou v držbě jejich skupiny v souladu s čl. 3 odst. 3, a o cenných papírech bez kódu ISIN, které jsou v držbě jejich skupiny podle čl. 3 odst. 6.

9.   Národní centrální banky mohou údaje o držbě cenných papírů pojišťovacími společnostmi, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, získat z následujících údajů shromažďovaných na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES:

a)

údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které vnitrostátní příslušné orgány předávají národním centrálním bankám, ať už jsou národní centrální banka a vnitrostátní příslušný orgán zřízeny samostatně nebo integrovány v rámci téže instituce, v souladu s podmínkami ujednání o spolupráci mezi oběma subjekty; nebo

b)

údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které zpravodajské jednotky předávají přímo a současně národní centrální bance a vnitrostátnímu příslušnému orgánu.

10.   Jestliže kvantitativní výkaz pro účely dohledu obsahuje údaje nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností podle tohoto nařízení, mají národní centrální banky v zájmu zajištění kvality údajů přístup k celému výkazu.

11.   Členské státy mohou zavést mechanismy spolupráce, které umožní, aby vnitrostátní příslušný orgán centralizovaně shromažďoval informace jak v souvislosti s požadavky na shromažďování údajů na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES, tak i v souvislosti s dodatečnými požadavky na shromažďování údajů stanovenými tímto nařízením, a to v souladu s vnitrostátním právem a harmonizovanými podmínkami, které může vymezit ECB.“

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

v odstavci 1 písmenu a) se první věta v bodě i) nahrazuje tímto:

„mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek za jednotlivý sektor či subsektor měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů;“;

b)

v odstavci 1 písmenu b) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek za jednotlivý sektor či subsektor měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů;“

;

c)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Národní centrální banky mohou úvěrovým institucím udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek úvěrových institucí, kterým byla udělena výjimka, 5 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny; tuto prahovou hodnotu však lze po první dva roky po začátku vykazování podle tohoto nařízení zvýšit na 15 %.“

;

d)

vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Národní centrální banky mohou udělit pojišťovacím společnostem výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 takto:

a)

národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem na základě celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek pojišťovacích společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje, 5 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny; nebo

b)

národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem na základě celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi za předpokladu, že:

i)

pokud se týká pozic, společný příspěvek pojišťovacích společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 20 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny a

ii)

údaje, které pojišťovací společnosti vykazují přímo v souladu s čl. 3 odst. 1, a údaje, které vykazují uschovatelé, pokud jde o držbu pojišťovacích společností, jež nepodléhají přímému vykazování, společně pokrývají podle jednotlivých cenných papírů alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v každém členském státě.“

;

e)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem fondům peněžního trhu za předpokladu, že tyto fondy celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží fondy peněžního trhu v eurozóně.

4.   Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem účelovým finančním společnostem za předpokladu, že tyto společnosti celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží účelové finanční společnosti v eurozóně.“

;

f)

v odstavci 5 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

národní centrální banky mohou udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2a uschovatelům, za předpokladu, že údaje, které pojišťovací společnosti vykazují přímo v souladu s čl. 3 odst. 1, a údaje, které vykazují uschovatelé, pokud jde o držbu ze strany pojišťovacích společností, jež nepodléhají přímému vykazování, společně pokrývají podle jednotlivých cenných papírů alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v každém členském státě.“

;

g)

vkládá se nový odstavec 6a, který zní:

„6a.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimku ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 8 subjektům v čele zpravodajských skupin, za předpokladu, že národní centrální banky mohou údaje, které mají subjekty v čele zpravodajských skupin vykazovat, odvodit z údajů shromažďovaných z jiných zdrojů.“

;

h)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimky ze zpravodajské povinnosti podle tohoto nařízení, pokud skutečné zpravodajské jednotky vykazují tytéž údaje podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8), nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30) nebo nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), nebo pokud národní centrální banky mohou tytéž údaje odvodit jiným způsobem v souladu s minimálními statistickými standardy vymezenými v příloze III.“

5)

Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, buď přímo, nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu v souladu s ujednáními o spolupráci, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.“

6)

Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a

První vykazování po vstupu nařízení (EU) 2015/730 (ECB/2015/18) (**) v platnost

1.   Není-li v tomto článku uvedeno jinak, vykazují se po vstupu nařízení (EU) 2015/730 (ECB/2015/18) v platnost jako první údaje týkající se referenčního období březen 2015.

2.   Pojišťovací společnosti vykazují podle čl. 3 odst. 1 jako první údaje týkající se referenčního období březen 2016.

3.   Uschovatelé vykazují podle čl. 3 odst. 2a jako první údaje týkající se referenčního období březen 2016.

4.   Pojišťovací společnosti vykazují podle čl. 3 odst. 2b jako první roční údaje týkající se referenčního roku 2016.

(**)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2015/730 ze dne 16. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (ECB/2015/18) (Úř. věst. L 116, 7.5.2015, s. 5).“"

Článek 2

Změny příloh I a II nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24)

Přílohy I a II nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se mění v souladu s přílohami I a II tohoto nařízení.

Článek 3

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. dubna 2015.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Úř. věst. C 72, 28.2.2015, s. 3.

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36).

(4)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se mění takto:

1)

Část 1 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Měnové finanční instituce, investiční fondy a uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů na vlastní účet nebo o cenných papírech, které mají v úschově jménem rezidentských investorů, musí poskytovat statistické informace v souladu s jedním z těchto přístupů:“

;

b)

v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Účelové finanční společnosti a pojišťovací společnosti poskytují statistické informace v souladu s jedním z těchto přístupů:“

.

2)

Část 2 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 2

Údaje o držbě cenných papírů s kódem ISIN měnovými finančními institucemi, investičními fondy, účelovými finančními společnostmi, pojišťovacími společnostmi a uschovateli na vlastní účet

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů ‚dluhové cenné papíry‘ (F.3), ‚kótované akcie‘ (F.511) nebo ‚akcie nebo podílové listy investičních fondů‘ (F.52), vykazují finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem nebo pojišťovacím společnostem, a uschovatelé údaje v polích v níže uvedené tabulce, co se týká držby cenných papírů na vlastní účet. Tyto údaje se vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:

a)

vykazují se údaje v polích 1 a 2;

b)

údaje se vykazují buď v souladu s bodem i) nebo s bodem ii) takto:

i)

pokud měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé vykazují finanční transakce podle jednotlivých cenných papírů, vykazují se údaje v poli 5 a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 6, nebo

ii)

pokud měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé nevykazují finanční transakce podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se údaje v poli 6.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že bude vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem, a uschovatelé namísto údajů v souladu s bodem a) vykazovali údaje v polích 1 a 3. V takovém případě se namísto údajů v souladu s bodem b) rovněž vykazují údaje v poli 5, a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 7.

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, a uschovatelé vykazovali údaje v polích 2b, 3 a 4.

Pole

Popis

1

Kód ISIN

2

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota

2b

Způsob kotace

3

Tržní hodnota

4

Portfoliová investice nebo přímá investice

5

Finanční transakce

6

Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě

7

Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě“

3)

Část 3 se mění takto:

a)

před tabulku se vkládá tato věta:

„Uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů pojišťovacími společnostmi v souladu s čl. 3 odst. 2a, vykazují rovněž údaje v poli 9 nebo v poli 10.“

;

b)

tabulka se nahrazuje tímto:

„Pole

Popis

1

Kód ISIN

2

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota

2b

Způsob kotace

3

Sektor držitele:

Pojišťovací společnosti (S.128)

Penzijní fondy (S.129)

Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125) kromě účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, pomocné finanční instituce (S.126), kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí (podkategorie S.125)

Nefinanční podniky (S.11)

Vládní instituce (S.13) (1)

Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (2)

4

Tržní hodnota

5

Portfoliová investice nebo přímá investice

6

Finanční transakce

7

Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě

8

Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě

9

Instituce držitele

10

Instituce držitele podléhá přímému vykazování

4)

Část 6 se mění takto:

a)

poslední věta se nahrazuje tímto:

„Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby subjekty v čele zpravodajských skupin vykazovaly údaje v polích 2b, 3 a 6.“

;

b)

tabulka se nahrazuje tímto:

„Pole

Popis

Alternativní možnosti vykazování

1

Kód ISIN

i)

Na úrovni skupiny

ii)

Odděleně určené rezidentské subjekty a nerezidentské subjekty

iii)

Podle subjektu“

2

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota

2b

Způsob kotace

3

Tržní hodnota

4

Rezidentské subjekty/nerezidentské subjekty

 

5

Subjekt ve skupině

 

6

Emitent je součástí zpravodajské skupiny

 

 

 

5)

Část 7 se mění takto:

a)

první odstavec se nahrazuje tímto:

„Za každý cenný papír, kterému nebyl přidělen kód ISIN zatříděný do kategorie cenných papírů ‚krátkodobé dluhové cenné papíry‘ (F.31), ‚dlouhodobé dluhové cenné papíry‘ (F.32), ‚kótované akcie‘ (F.511) nebo ‚akcie nebo podílové listy investičních fondů‘ (F.52), mohou finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem nebo pojišťovacím společnostem, a uschovatelé vykazovat údaje v polích v níže uvedené tabulce. Údaje vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:“

;

b)

v písmenu a) se body i) a ii) nahrazují tímto:

„i)

údaje v polích 1 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6, 7 a 9 až 15 a buď v poli 16, nebo v polích 17 a 18 za referenční čtvrtletí nebo měsíc podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.; nebo

ii)

agregované údaje v polích 2 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6, 7 a 9 až 15 a buď údaje v poli 16, nebo v polích 17 a 18 za referenční čtvrtletí nebo měsíc.“

;

c)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

V případě uschovatelů, kteří vykazují údaje o cenných papírech, které drží jménem rezidentských finančních investorů, u nichž se nevyžaduje, aby vykazovali svou držbu cenných papírů, a jménem nefinančních investorů, lze čtvrtletní nebo měsíční údaje vykazovat takto:

i)

údaje v polích 1 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 a 8 až 15 a buď v poli 16, nebo v polích 17 a 18 za referenční čtvrtletí nebo měsíc podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.; nebo

ii)

agregované údaje v polích 2 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 a 8 až 15 a buď údaje v poli 16, nebo v polích 17 a 18 za referenční čtvrtletí nebo měsíc.

Uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě pojišťovacích společností v souladu s čl. 3 odst. 2a, vykazují rovněž údaje v polích 22 a 23.“

;

d)

doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c)

V případě subjektů v čele bankovních skupin, které vykazují údaje o cenných papírech držených jejich skupinou, včetně nerezidentských subjektů, lze čtvrtletní údaje vykazovat takto:

i)

údaje v polích 1 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5) a v polích 6 a 9 až 15 za referenční čtvrtletí podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.; nebo

ii)

agregované údaje v polích 2 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5) a v polích 6 a 9 až 15 za referenční čtvrtletí.

Údaje podle bodů i) a ii) se vykazují v rámci jedné z těchto možností:

i)

agregované za celou skupinu nebo

ii)

odděleně za rezidentské a nerezidentské subjekty skupiny. V tomto případě se rovněž vykazují údaje v poli 19; nebo

iii)

odděleně za každý subjekt ve skupině. V tomto případě se rovněž vykazují údaje v poli 20.

Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby subjekty v čele zpravodajských skupin vykazovaly rovněž údaje v poli 21.“

;

e)

tabulka se nahrazuje tímto:

„Pole

Popis

1

Identifikační kód cenného papíru (identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL či jiné)

2

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota (3)

3

Způsob kotace

4

Cena

5

Tržní hodnota

6

Nástroj:

Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31)

Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32)

Kótované akcie (F.511)

Akcie či podílové listy investičních fondů (F.52)

7

Sektor nebo subsektor investorů, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů na vlastní účet:

Centrální banka (S.121)

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

Fondy peněžního trhu (S.123)

Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124)

Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí (podkategorie S.125)

Pojišťovací společnosti (S.128)

8

Sektor nebo subsektor investorů vykazovaný uschovateli:

Ostatní finanční podniky s výjimkou měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125+S.126+S.127)

Pojišťovací společnosti (S.128)

Penzijní fondy (S.129)

Nefinanční podniky (S.11)

Vládní instituce (S.13) (4)

Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (5)

9

Sektor nebo subsektor emitenta:

Centrální banka (S.121)

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

Fondy peněžního trhu (S.123)

Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124)

Ostatní finanční podniky s výjimkou měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125+S.126+S.127)

Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí (podkategorie S.125)

Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.128+S.129) (6)

Nefinanční podniky (S.11)

Vládní instituce (S.13)

Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (7)

10

Portfoliová investice nebo přímá investice

11

Členění podle země investora

12

Členění podle země emitenta

13

Měna, na kterou zní cenný papír

14

Datum emise

15

Datum splatnosti

16

Finanční transakce

17

Úpravy z přecenění

18

Jiné změny objemu

19

Rezidentské subjekty/nerezidentské subjekty

20

Subjekt ve skupině

21

Emitent je součástí zpravodajské skupiny

22

Instituce držitele

23

Instituce držitele podléhá přímému vykazování

6)

Doplňuje se nová část 8, která zní:

„ČÁST 8

Roční vykazování pojišťovacích společností o držbě cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů ‚dluhové cenné papíry‘ (F.3), ‚kótované akcie‘ (F.511) nebo ‚akcie nebo podílové listy investičních fondů‘ (F.52), vykazují pojišťovací společnosti ročně údaje v polích v níže uvedené tabulce, co se týká držby cenných papírů na vlastní účet. Tyto údaje se vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:

a)

vykazují-li pojišťovací společnosti údaje podle jednotlivých cenných papírů, vykazují se údaje v polích 1, 2 a 4;

b)

příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k pojišťovacím společnostem, vykazovali rovněž údaje v polích 2b a 3;

c)

vykazují-li pojišťovací společnosti agregované údaje, vykazují se údaje v polích 3 a 4 až 8.

Pole

Popis

1

Kód ISIN

2

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota

2b

Způsob kotace

3

Tržní hodnota

4

Geografické členění držitelů (jednotlivé země EHP, země mimo EHP)

5

Nástroj:

Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31)

Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32)

Kótované akcie (F.511)

Akcie či podílové listy investičních fondů (F.52)

6

Sektor nebo subsektor emitenta:

Centrální banka (S.121)

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

Fondy peněžního trhu (S.123)

Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124)

Ostatní finanční podniky s výjimkou měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125+S.126+S.127)

Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí (podkategorie S.125)

Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.128+S.129) (8)

Nefinanční podniky (S.11)

Vládní instituce (S.13)

Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (9)

7

Členění podle země emitenta

8

Měna, na kterou zní cenný papír


(1)  Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory ‚ústřední vládní instituce‘ (S.1311), ‚národní vládní instituce‘ (S.1312), ‚místní vládní instituce‘ (S.1313) a ‚fondy sociálního zabezpečení‘ (S.1314) odděleně.

(2)  Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby skutečné zpravodajské jednotky odděleně označily subsektory ‚domácnosti‘ (S.14) a ‚neziskové instituce sloužící domácnostem‘ (S.15).“

(3)  V případě agregovaných údajů: počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota se stejnou cenou (viz pole 4).

(4)  Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory ‚ústřední vládní instituce‘ (S.1311), ‚národní vládní instituce‘ (S.1312), ‚místní vládní instituce‘ (S.1313) a ‚fondy sociálního zabezpečení‘ (S.1314) odděleně.

(5)  Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory ‚domácnosti‘ (S.14) a ‚neziskové instituce sloužící domácnostem‘ (S.15) odděleně.

(6)  Jsou-li k dispozici, vykazují se sektory ‚pojišťovací společnosti‘ (S.128) a ‚penzijní fondy‘ (S.129) odděleně.

(7)  Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby skutečné zpravodajské jednotky odděleně označily subsektory ‚domácnosti‘ (S.14) a ‚neziskové instituce sloužící domácnostem‘ (S.15).“

(8)  Jsou-li k dispozici, vykazují se sektory ‚pojišťovací společnosti‘ (S.128) a ‚penzijní fondy‘ (S.129) odděleně.

(9)  Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby skutečné zpravodajské jednotky odděleně označily subsektory ‚domácnosti‘ (S.14) a ‚neziskové instituce sloužící domácnostem‘ (S.15).“


PŘÍLOHA II

Příloha II nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se mění takto:

1)

Tabulka v části 1 se nahrazuje tímto:

„Kategorie

Popis hlavních znaků

1.

Dluhové cenné papíry (F.3)

Dluhové cenné papíry jsou převoditelné finanční nástroje, které slouží jako důkaz dluhu. Dluhové cenné papíry mají tyto znaky:

a)

datum emise, kdy je dluhový cenný papír vydán;

b)

emisní cena, za kterou investoři dluhové cenné papíry kupují poté, co byly vydány;

c)

datum splatnosti nebo datum odkupu, kdy je splatná poslední smluvně stanovená splátka jistiny;

d)

cena při splacení nebo jmenovitá hodnota, což je částka, kterou má emitent držiteli zaplatit při dosažení splatnosti;

e)

původní doba splatnosti, což je doba od data emise do poslední smluvně stanovené platby;

f)

zbytková neboli reziduální doba splatnosti, což je doba od referenčního data do poslední smluvně stanovené platby;

g)

kuponová sazba, kterou emitent vyplácí držitelům dluhových cenných papírů; kupon může být pevný po celou dobu platnosti dluhového cenného papíru nebo se může měnit v závislosti na inflaci, úrokových sazbách nebo cenách aktiv. Pokladniční poukázky a dluhové cenné papíry s nulovým kuponem žádný kuponový úrok nemají;

h)

data výplaty kuponu, ve kterých emitent provádí výplaty kupónu držitelům cenných papírů;

i)

emisní cena, cena při splacení a kuponová sazba mohou znít na národní měnu nebo cizí měny (nebo se mohou vypořádat v národní měně nebo v cizích měnách).

Úvěrové hodnocení (rating) dluhových cenných papírů, které ukazuje úvěruschopnost u jednotlivých emisí dluhových cenných papírů, přidělují na základě ratingových kategorií uznané agentury.

Pokud se týká písmena c), může se datum splatnosti shodovat s datem konverze dluhového cenného papíru na akcii. Konvertibilitou se v této souvislosti rozumí, že držitel dluhového cenného papíru jej může vyměnit za kmenové akcie emitenta. Vyměnitelností se rozumí, že držitel může dluhový cenný papír vyměnit za akcie jiné korporace, než je emitent. Věčné cenné papíry, které nemají stanovené datum splatnosti, se klasifikují jako dluhové cenné papíry.

1a.

Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31)

Dluhové cenné papíry, jejichž původní doba splatnosti je jeden rok či kratší, a dluhové cenné papíry splatné na požádání věřitele.

1b.

Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32)

Dluhové cenné papíry, jejichž původní doba splatnosti je delší než jeden rok nebo není uvedena.

2.

Akcie a ostatní účasti (F.51)

Majetková účast je finanční aktivum, které představuje nárok na zůstatkovou hodnotu korporace, která zbývá po uspokojení všech ostatních nároků. Vlastnictví účasti v právních subjektech je obvykle doloženo akciemi (‚shares‘ nebo ‚stocks‘), depozitními poukázkami, podíly nebo obdobnými dokumenty. Anglické termíny ‚shares‘ a ‚stocks‘ mají stejný význam.

Akcie a ostatní účasti se dále dělí do těchto dílčích kategorií: kótované akcie (F.511); nekótované akcie (F.512) a ostatní účasti (F.519).

2a.

Kótované akcie (F.511)

Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako ‚listed shares‘ i jako ‚quoted shares‘. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.

3.

Akcie nebo podílové listy investičních fondů (F.52)

Akcie investičního fondu jsou akcie investičního fondu, který má strukturu obchodní společnosti. Má-li fond formu svěřeneckého fondu (trustu), jedná se o podílové listy. Investiční fondy jsou subjekty kolektivního investování, jejichž prostřednictvím investoři shromažďují finanční prostředky pro investování do finančních nebo nefinančních aktiv.

Akcie investičních fondů se dále dělí takto: akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) a akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522).“

2)

Tabulka v části 2 se nahrazuje tímto:

„Sektor

Definice

1.

Nefinanční podniky (S.11)

Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace.

2.

Centrální banka (S.121)

Subsektor centrální banky (S.121) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, jejichž hlavní funkcí je emise oběživa, udržování vnitřní a mezinárodní hodnoty měny a správa veškerých mezinárodních rezerv země nebo jejich části.

3.

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

Subsektor institucí přijímajících vklady kromě centrální banky (S.122) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace s výjimkou těch, které jsou zatříděny v subsektoru centrální banky a subsektoru fondů peněžního trhu, jež se zabývají převážně finančním zprostředkováním a jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek, tedy nejen od měnových finančních institucí, a na vlastní účet poskytovat půjčky nebo investovat do cenných papírů.

4.

Fondy peněžního trhu (S.123)

Subsektor fondů peněžního trhu (S.123) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace s výjimkou těch, jež jsou zatříděny do subsektoru centrální banky a subsektoru úvěrových institucí, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním. Jejich předmětem podnikání je emitovat akcie nebo podílové listy investičních fondů jakožto prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek a na vlastní účet investovat především do akcií nebo podílových listů fondů peněžního trhu, krátkodobých dluhových cenných papírů nebo vkladů.

Mezi fondy peněžního trhu patří investiční společnosti (investment trusts), podílové investiční fondy (unit trusts) a jiné subjekty s programem kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy představují prostředky velmi podobné vkladům.

5.

Fondy kolektivního investování jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

Subsektor fondů kolektivního investování jiných než fondy peněžního trhu (S.124) zahrnuje všechny subjekty s programem kolektivního investování s výjimkou těch, jež jsou zatříděny do subsektoru fondů peněžního trhu, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním. Předmětem jejich podnikání je emitovat akcie nebo podílové listy investičních fondů, které nepředstavují prostředky velmi podobné vkladům, a na vlastní účet investovat především do jiných než krátkodobých finančních aktiv a do nefinančních aktiv (obvykle nemovitostí). Mezi fondy kolektivního investování jiné než fondy peněžního trhu patří investiční společnosti (investment trusts), investiční fondy (unit trusts) a jiné subjekty s programem kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy nejsou považovány za prostředky velmi podobné vkladům.

6.

Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125)

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady nebo akcie investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy.

7.

Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí

Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci jsou podniky, které provádějí sekuritizační transakce. Účelové finanční společnosti, které splňují kritéria institucionální jednotky, se zatřiďují do subsektoru S.125, jinak se považují za nedílnou součást mateřské společnosti.

8.

Pomocné finanční instituce (S.126)

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou.

9.

Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích.

10.

Pojišťovací společnosti (S.128)

Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění.

11.

Penzijní fondy (S.129)

Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity.

12.

Vládní instituce (S.13)

Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství.

Sektor vládních institucí je rozdělen do čtyř subsektorů: ústřední vládní instituce (S.1311); národní vládní instituce (S.1312); místní vládní instituce (S.1313) a fondy sociálního zabezpečení (S.1314).

13.

Domácnosti (S.14)

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití.

14.

Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví.“

3)

Část 3 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se doplňuje nová věta, která zní:

„Finanční transakce zahrnují zejména zrušení dluhu na základě vzájemné dohody mezi dlužníkem a věřitelem (zrušení nebo odpuštění dluhu).“

;

b)

v odstavci 4 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

Změny ocenění zahrnují změny v hodnotě pozic ke konci období, k nimž dochází v referenčním období v důsledku změn referenční hodnoty, v níž jsou zaznamenávány, tj. zisky nebo ztráty z držby. Zahrnují změny finančních pohledávek vyplývající z částečných odpisů, které vyjadřují skutečné tržní hodnoty obchodovatelných finančních pohledávek.“

;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.

Jiné změny objemu se týkají změn objemu aktiv, k nimž může dojít na straně investorů, a to v důsledku: a) změny statistického pokrytí jednotek (např. reklasifikace nebo restrukturalizace institucionálních jednotek (*)); b) reklasifikace aktiv; c) chyb ve vykazování, které byly opraveny ve vykazovaných údajích pouze za omezené časové rozmezí; d) odpisu nebo snížení hodnoty nedobytných pohledávek, jsou-li ve formě cenných papírů, ze strany věřitelů, nebo e) změny sídla investora;

(*)  Např. v případech fúzí a akvizic, přechod finančních aktiv a závazků, které existují mezi pohlcenou korporací a třetími stranami, na přebírající korporaci.“"



ROZHODNUTÍ

7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/20


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/731

ze dne 6. května 2015,

kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v sedmnáctém a osmnáctém regionu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (1), a zejména na čl. 48 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle prováděcího rozhodnutí Komise 2013/493/EU (2) zahrnuje sedmnáctý region, ve kterém by mělo být pro všechny žádosti zahájeno shromažďování a přenos údajů do Vízového informačního systému (VIS), Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu, přičemž osmnáctý region, ve kterém by mělo být pro všechny žádosti zahájeno shromažďování a přenos údajů do VIS, zahrnuje Rusko.

(2)

Členské státy oznámily Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008 do VIS pro všechny žádosti v těchto regionech, včetně úprav pro účely shromažďování a/nebo přenosu údajů jménem jiného členského státu.

(3)

Protože tak byla splněna příslušná podmínka stanovená v čl. 48 odst. 3 první větě nařízení (ES) č. 767/2008, je nutno určit datum zahájení provozu VIS v sedmnáctém a osmnáctém regionu.

(4)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 767/2008 navazuje na schengenské acquis, Dánsko se v souladu s článkem 5 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, rozhodlo provést nařízení (ES) č. 767/2008 ve svém vnitrostátním právu. Ve smyslu mezinárodního práva je proto pro Dánsko toto rozhodnutí závazné.

(5)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, která se nevztahují na Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3). Uvedené rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(6)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, která se nevztahují na Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4). Uvedené rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(7)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(8)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(9)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přidružení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(10)

Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011.

(11)

Vzhledem k tomu, že je nutné stanovit datum zahájení používání VIS v sedmnáctém a osmnáctém regionu v nejbližší době, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Vízový informační systém zahajuje provoz v sedmnáctém regionu, určeném rozhodnutím 2013/493/EU, dne 23. června 2015 a v osmnáctém regionu, určeném rozhodnutím 2013/493/EU, dne 14. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 6. května 2015.

Za Komisi

Dimitris AVRAMOPOULOS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/493/EU ze dne 30. září 2013, kterým se stanoví třetí a poslední skupina regionů pro zahájení provozu Vízového operačního systému (VIS) (Úř. věst. L 268, 10.10.2013, s. 13).

(3)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(4)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(5)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(6)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(8)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(10)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


OBECNÉ ZÁSADY

7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/22


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/732

ze dne 16. dubna 2015,

kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2015/20)

Rada guvernérů Evropské centrální banky,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má využívat Eurosystém, který je tvořen Evropskou centrální bankou (ECB) a národními centrálními bankami těch členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

(2)

S ohledem na článek 12.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) má ECB pravomoc určovat jednotnou měnovou politiku Unie a vydávat obecné zásady nezbytné k zajištění jejího řádného provádění. V souladu s článkem 14.3 statutu ESCB jsou národní centrální banky povinny jednat v souladu s těmito obecnými zásadami. Tyto obecné zásady jsou proto určeny Eurosystému. Pravidla stanovená v těchto obecných zásadách provedou národní centrální banky v příslušné smluvní či veřejnoprávní úpravě. Protistrany budou povinny jednat v souladu s těmito pravidly, tak jak budou národními centrálními bankami ve smluvní či veřejnoprávní úpravě provedena.

(3)

Podle první odrážky čl. 18. 1 statutu ESCB může Eurosystém obchodovat na finančních trzích s pohledávkami a obchodovatelnými cennými papíry znějícími na euro nebo na jiné měny a s drahými kovy formou promptních nebo termínovaných nákupů a prodejů, formou dohod o zpětném odkupu nebo formou výpůjček či půjček. Podle druhé odrážky čl. 18.1 může Eurosystém provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu.

(4)

Za účelem ochrany Eurosystému před rizikem selhání protistrany se v čl. 18.1 druhém odstavci statutu ESCB stanoví, že při provádění úvěrových operací Eurosystému s úvěrovými institucemi a s ostatními účastníky trhu musí být úvěry dostatečně zajištěny.

(5)

S cílem zajistit rovné zacházení s protistranami a posílit provozní účinnost a transparentnost musí aktiva splňovat určitá jednotná kritéria ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, aby byla způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.

(6)

Eurosystém vypracoval jednotný rámec aktiv, která jsou způsobilá jako zajištění, tak aby byly všechny úvěrové operace Eurosystému prostřednictvím provedení těchto obecných zásad ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, prováděny harmonizovaným způsobem.

(7)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) by měly být změněny tak, aby zohledňovaly změny rámce Eurosystému pro zajištění týkající se akceptovatelných kupónových struktur pro obchodovatelná aktiva.

(8)

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Článek 63 Obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Akceptovatelné kupónové struktury pro obchodovatelná aktiva

1.   Aby byly způsobilé, musí mít dluhové nástroje až do konečného splacení některou z těchto kupónových struktur:

a)

kupón s pevnou sazbou, nulový kupón nebo kupón s odstupňovanou sazbou a s předem vymezeným kupónovým rozvrhem a předem definovanými kupónovými hodnotami, které nemohou vést k zápornému peněžnímu toku, nebo

b)

kupón s proměnlivou sazbou, který nemůže vést k zápornému peněžnímu toku a který má tuto strukturu: kupónová sazba = (referenční sazba * l) ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž

i)

referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech, např. EURIBOR, LIBOR nebo obdobné indexy;

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA;

výnos jednoho státního dluhopisu v eurozóně, jehož splatnost nepřesahuje jeden rok, nebo index několika státních dluhopisů v eurozóně, jejichž splatnost nepřesahuje jeden rok;

inflační index eurozóny; a

ii)

f (spodní hranice), c (horní hranice), l (faktor snížení/zvýšení páky (‚leveraging/deleveraging factor‘)) a x (marže) jsou, pokud jsou dány, číselné hodnoty, které jsou buď předem definovány k okamžiku emise, nebo se mohou časem měnit pouze na hodnoty předem definované v okamžiku emise, kde f a c jsou větší než nula nebo rovny nule a l je větší než nula po celou dobu životnosti aktiva. V případě kupónů s proměnlivou sazbou, u nichž je referenční sazbou inflační index, se l rovná jedné.

2.   Kupónové struktury, které nesplňují požadavky odstavce 1, nejsou způsobilé, včetně případů, kdy tyto požadavky nesplňuje pouze část splátkové struktury, jako např. prémie.

3.   V případě kupónu s pevnou či proměnlivou odstupňovanou sazbou se příslušná kupónová struktura pro účely tohoto článku hodnotí s ohledem na celou dobu životnosti aktiva s přihlédnutím k budoucímu i minulému vývoji.

4.   Akceptovatelné kupónové struktury nesmějí mít žádné volitelné prvky na straně emitenta, tj. v průběhu celé doby životnosti aktiva s přihlédnutím k budoucímu i minulému vývoji nejsou přípustné změny kupónové struktury, které závisejí na rozhodnutí emitenta.“

Článek 2

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.

2.   Národní centrální banky přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 1. května 2015. Nejpozději do 24. dubna 2015 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. dubna 2015.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).


Opravy

7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/25


Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS

( Úřední věstník Evropské unie L 140 ze dne 5. června 2009 )

1.

Strana 93, čl. 1 bod 1 (nový článek 1 směrnice 98/70/ES):

místo:

„(…)

a)

technické specifikace týkající se péče o zdraví a životní prostředí pro paliva určená pro motorová vozidla vybavená zážehovými a vznětovými motory a s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory a

…“

má být:

„(…)

a)

technické specifikace týkající se péče o zdraví a životní prostředí pro paliva určená pro zážehové a vznětové motory a s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory a

…“

2.

Strana 93, čl. 1 bod 2 písm. a) bod i) (nahrazení čl 2 prvního pododstavce bodu 3 směrnice 98/70/ES):

místo:

„3)

‚plynovými oleji určenými pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby) a zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly‘ kapalné palivo vyrobené z ropy kódů KN 2710 19 41 až 2710 19 45 (*) určené k používání ve vznětových motorech uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady94/25/ES (**), 97/68/ES (***) a 2000/25/ES (****);“

má být:

„3)

‚plynovými oleji určenými pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby) a zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly‘ kapalné palivo vyrobené z ropy kódů KN 2710 19 41 a 2710 19 45 (*) určené k používání ve vznětových motorech uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady94/25/ES (**), 97/68/ES (***) a 2000/25/ES (****);“


7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/25


Oprava nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi

( Úřední věstník Evropské unie L 61 ze dne 3. března 1997 )

(Zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 3, s. 136)

Strana 149, čl. 22 druhý pododstavec:

místo:

„Použije se ode dne 1. července 1997.“

má být:

„Použije se ode dne 1. června 1997.“


7.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/26


Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě

( Úřední věstník Evropské unie L 315 ze dne 3. prosince 2007 )

Strana 16, čl. 2 odst. 4:

místo:

„4.   Kromě ustanovení uvedených v odstavci 3 může členský stát udělit na průhledném a nediskriminačním základě výjimku na dobu nejvýše pěti let, kterou lze obnovit pouze jednou na dobu nejvýše pěti let, z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na vnitrostátní osobní železniční dopravní spoje.“

má být:

„4.   Kromě ustanovení uvedených v odstavci 3 může členský stát udělit na průhledném a nediskriminačním základě výjimku na dobu nejvýše pěti let, kterou lze obnovit dvakrát na dobu nejvýše pěti let, z uplatňování ustanovení tohoto nařízení na vnitrostátní osobní železniční dopravní spoje.“