ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 55

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
26. února 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/301 ze dne 13. února 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Weißlacker/Allgäuer Weißlacker (CHOP))

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/302 ze dne 25. února 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému využití telematiky v osobní dopravě transevropského železničního systému ( 1 )

2

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/303 ze dne 25. února 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka

4

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/304 ze dne 25. února 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

6

 

 

III   Jiné akty

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 193/14/COL ze dne 8. května 2014 o některých změnách zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty, které se použijí na zákazníky islandských datových center (Island) [2015/305]

9

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/301

ze dne 13. února 2015

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Weißlacker/Allgäuer Weißlacker (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Weißlacker/Allgäuer Weißlacker“ předložená Německem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Weißlacker/Allgäuer Weißlacker“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Weißlacker/Allgäuer Weißlacker“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.3 Sýry podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. února 2015

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 364, 15.10.2014, s. 43.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/2


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/302

ze dne 25. února 2015,

kterým se mění nařízení (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 454/2011 (2) zavedla Evropská agentura pro železnice postup řízení změn u technických dokumentů, na něž odkazuje příloha III uvedeného nařízení. V důsledku toho Evropská agentura pro železnice předložila dne 6. prosince 2013 doporučení k aktualizaci přílohy III nařízení (EU) č. 454/2011 tak, aby odkazovala na technickou dokumentaci v pozměněném znění v souladu s procesem řízení změn.

(2)

Nařízení (EU) č. 454/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (EU) č. 454/2011 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 25. února 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Seznam technických dokumentů uvedených v této TSI

Odkaz

Název

B.1. (V1.2)

Počítačové generování a výměna údajů o tarifech určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji – přepravní doklady NRT

B.2. (V1.2)

Počítačové generování a výměna údajů o tarifech určených k mezinárodnímu a zahraničnímu prodeji – přepravní doklady s integrovanou rezervací (IRT)

B.3. (V1.2)

Počítačové generování a výměna údajů určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji – speciální nabídky

B.4. (V1.2)

Příručka pro zavedení zpráv EDIFACT týkajících se výměny údajů o jízdních řádech

B.5. (V1.2)

Elektronická rezervace sedadel/lůžek a elektronické vystavování cestovních dokumentů – výměna zpráv

B.6. (V1.2)

Elektronická rezervace sedadel/lůžek a elektronické vystavování cestovních dokumentů (normy RCT2)

B.7. (V1.2)

Mezinárodní přepravní doklad pro domácí tisk

B.8. (V1.2)

Standardní číselné kódování pro železniční podniky, provozovatele infrastruktury a jiné společnosti zapojené do železničních dopravních řetězců

B.9. (V1.2)

Standardní číselné kódování lokalit

B.10 (V1.2)

Elektronická rezervace pomoci pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace – výměna zpráv

B.30. (V1.2)

Schéma – katalog zpráv/souborů dat potřebný pro informování ŽP/PI o TAP TSI

B.50. (V1.0)

Příručka pro používání – jízdní řády

B.51. (V1.0)

Příručka pro používání – tarify

B.52. (V1.0)

Příručka pro používání – rezervace

B.53. (V1.0)

Příručka pro používání – přímé plnění

B.54. (V1.0)

Příručka pro používání – nepřímé plnění

B.55. (V1.0)

Příručka pro používání – pomoc pro OOSPO

B.56. (V1.0)

Příručka pro používání – komunikace ŽP/PI“


26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/4


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/303

ze dne 25. února 2015,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 18 odst. 2, čl. 20 písm. c), f), l), m) a n) a čl. 223 odst. 3 písm. c) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (2), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (3), a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na obzvláště obtížnou situaci na trhu způsobenou především zákazem, jejž ruská vláda zavedla na dovoz mléčných výrobků z Unie do Ruska, bylo zahájeno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 947/2014 (4) soukromé skladování másla a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 948/2014 (5) soukromé skladování sušeného odstředěného mléka.

(2)

Uvedené režimy podpory soukromého skladování byly prodlouženy prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1337/2014 (6), které stanoví, že žádosti o podporu lze podávat do 28. února 2015.

(3)

Ceny másla a sušeného odstředěného mléka v Unii jsou stále nestabilní.

(4)

S ohledem na současnou situaci na trhu je vhodné platnost režimů podpory soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka prodloužit o sedm měsíců.

(5)

Aby nebyla přerušena možnost podávat žádosti v rámci daných režimů, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 947/2014

V článku 5 nařízení (EU) č. 947/2014 se datum „28. února 2015“ nahrazuje datem „30. září 2015“.

Článek 2

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 948/2014

V článku 5 nařízení (EU) č. 948/2014 se datum „28. února 2015“ nahrazuje datem „30. září 2015“.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. února 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 947/2014 ze dne 4. září 2014 o zahájení soukromého skladování másla a stanovení výše podpory předem (Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 15).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 948/2014 ze dne 4. září 2014 o zahájení soukromého skladování sušeného odstředěného mléka a stanovení výše podpory předem (Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 18).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 947/2014 a (EU) č. 948/2014, pokud jde o poslední den pro podání žádosti o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka (Úř. věst. L 360, 17.12.2014, s. 15).


26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/6


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/304

ze dne 25. února 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. února 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

EG

169,3

IL

81,7

MA

89,2

TR

114,9

ZZ

113,8

0707 00 05

TR

186,4

ZZ

186,4

0709 93 10

MA

132,3

TR

216,1

ZZ

174,2

0805 10 20

EG

50,5

IL

75,8

MA

49,8

TN

50,1

TR

68,1

ZZ

58,9

0805 20 10

IL

138,1

MA

98,5

ZZ

118,3

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

EG

80,3

IL

157,0

JM

118,2

MA

101,0

TR

83,9

US

137,0

ZZ

112,9

0805 50 10

EG

41,5

TR

59,1

ZZ

50,3

0808 10 80

BR

69,3

CL

94,7

MK

27,7

US

198,7

ZZ

97,6

0808 30 90

CL

170,0

CN

99,9

US

122,7

ZA

107,4

ZZ

125,0


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


III Jiné akty

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/9


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 193/14/COL

ze dne 8. května 2014

o některých změnách zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty, které se použijí na zákazníky islandských datových center (Island) [2015/305]

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na čl. 61 odst. 1 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM na protokol 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „protokol 3“), a zejména na čl. 1 odst. 2 části I a čl. 7 odst. 5 a články 13 a 14 části II,

POTÉ, co vyzval zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

1.   POSTUP

(1)

Z důvodu právní jistoty oznámily islandské orgány Kontrolnímu úřadu dne 2. září 2011 (dokument č. 607650) změny zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), jež mají dopad na provozování datových center na Islandu. V době oznámení Kontrolnímu úřadu již změny vstoupily v platnost.

(2)

Dopisem ze dne 21. prosince 2011 (dokument č. 610293) Kontrolní úřad Islandu sdělil, že se s ohledem na oznámené změny zákona o DPH rozhodl vydat příkaz k pozastavení podpory podle článku 11 části II protokolu 3, a islandské orgány vyzval, aby se k tomu vyjádřily. Islandské orgány poté předložily své připomínky a poznámky (dokumenty č. 622893, 632551 a 638241).

(3)

Dopisem ze dne 16. července 2012 (dokument č. 640476) si Kontrolní úřad vyžádal doplňkové informace o změnách DPH a jejich uplatňování. Na žádost Kontrolního úřadu odpověděly islandské orgány dopisem ze dne 11. září 2012 (dokument č. 646375). Dne 5. prosince 2012 zaslaly islandské orgány dopis, v němž shrnuly svůj postoj ohledně předpisů o DPH, které se vztahují na služby datových center a na dovoz serverů (dokument č. 655502) (2).

(4)

Rozhodnutím č. 3/13/COL ze dne 16. ledna 2013 zahájil Kontrolní úřad oficiální vyšetřovací řízení týkající se některých změn zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty, které se použijí na zákazníky islandských datových center (dále jen „rozhodnutí č. 3/13/COL“ nebo „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(5)

Dopisem ze dne 24. ledna 2013 (dokument č. 660815) oznámily islandské orgány Kontrolnímu úřadu předem navrhované změny islandského zákona o DPH. Cílem změn bylo zrušení ustanovení, o nichž se v rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou podporu. Dopisem ze dne 7. února 2013 (dokument č. 661383) Kontrolní úřad islandské orgány informoval o svém předběžném hodnocení, že předem oznámená opatření nepředstavují státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(6)

Dne 18. dubna 2013 bylo rozhodnutí č. 3/13/COL zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP. Pro podání připomínek k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení byla zúčastněným stranám poskytnuta lhůta v délce jednoho měsíce. Kontrolní úřad obdržel připomínky od jedné zúčastněné strany, norského odvětví IKT (IKT Norge AS), a to e-mailem ze dne 27. května 2013 (dokument č. 678429) a dopisem ze dne 15. srpna 2013 (dokument č. 680377).

(7)

Dopisem ze dne 15. srpna 2013 (dokument č. 680433) poskytly islandské orgány informace a vysvětlení, jež Kontrolní úřad požadoval v rozhodnutí č. 3/13/COL, a Kontrolnímu úřadu oficiálně oznámily opatření, která byla přijata za účelem zrušení ustanovení zákona o DPH, jež se předběžně pokládala za neslučitelnou státní podporu.

2.   POPIS OPATŘENÍ

2.1   Obecné poznámky

(8)

V rozhodnutí č. 3/13/COL posoudil Kontrolní úřad některé změny islandského zákona o DPH, jež mají dopad na provozování datových center na Islandu. Tyto změny přijal islandský parlament v podobě zákona č. 163/2010 ze dne 18. prosince 2010 (dále jen „zákon č. 163/2010“) a v platnost vstoupily dne 1. května 2011. Vstupem zákona č. 163/2010 v platnost byly provedeny tyto změny zákona o DPH:

i)

daní z přidané hodnoty nejsou zdaňovány elektronicky poskytované služby,

ii)

daní z přidané hodnoty nejsou zdaňovány smíšené služby poskytované zákazníkům datových center,

iii)

od daně z přidané hodnoty je osvobozen dovoz serverů.

(9)

Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení se nevztahovalo na první opatření a na druhé opatření v případě, týká-li se smíšených služeb, které představují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám. V této souvislosti pojem „doplňkové“ odkazuje na služby, které jsou neoddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a jsou s nimi vnitřně provázané, tj. nelze je fakturovat zvlášť a jsou nezbytné pro poskytování elektronických služeb. To znamená, že za doplňkové služby nelze považovat služby, které jsou fakturovány zvlášť a které mohou být poskytovány samostatně, například služby v oblasti oprav, uchovávání údajů, údržby a poradenství. V následujícím textu jsou opatření, na něž se rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení nevztahuje, uvedena kvůli objasnění souvislostí.

2.2   Právní rámec: islandský systém daně z přidané hodnoty

(10)

Podle § 1 zákona o DPH se „ze všech vnitrozemských plnění ve všech fázích a rovněž z dovozu zboží a služeb, jak je stanoveno v tomto zákoně, odvádí do státní pokladny daň z přidané hodnoty“. V § 2 zákona o DPH je upřesněno, že se „daňová povinnost vztahuje na veškeré zboží […] a služby“. V souladu s § 3 jsou osobami povinnými k dani „osoby, které na profesionálním či nezávislém základě prodávají nebo distribuují zboží nebo cenné předměty nebo které vykonávají zdanitelnou práci či poskytují zdanitelné služby“.

(11)

V § 11 je stanoveno: „Zdanitelný obrat subjektu zaregistrovaného k DPH zahrnuje veškerý prodej a distribuci zboží a cenných předmětů za úplatu a rovněž prodanou práci a služby.“ Podle § 12 zákona o DPH se do zdanitelného obratu nezapočítávají plnění, jejichž součást tvoří určité zboží a služby.

(12)

Základem pro výpočet daně z přidané hodnoty v případě dovozu zboží je celní hodnota zdanitelného zboží, která je stanovena v souladu s ustanoveními celního zákona č. 88/2005 v platném znění. V § 36 zákona o DPH jsou stanovena určitá osvobození dovozu od DPH, pokud jde například o zboží osvobozené od cla; zboží osvobozené na základě mezinárodních dohod; některá letadla a plavidla; umělecká díla; písemné materiály, které jsou zasílány bezúplatně vědeckým institucím, knihovnám a veřejným institucím a nejsou určeny pro obchodní účely, a dovoz zboží (kromě alkoholických a tabákových výrobků) do určité hodnoty.

(13)

V současnosti činí platná sazba DPH na Islandu 25,5 %, s výjimkou určitého zboží a služeb, které jsou uvedeny v § 14 odst. 2 zákona o DPH a na něž se vztahuje snížená 7 % sazba.

2.3   Změny zákona č. 163/2010 oznámené z důvodu právní jistoty

2.3.1   Obecné poznámky

(14)

Z důvodu právní jistoty oznámily islandské orgány změny zákona o DPH ve formě tří různých opatření, která byla zavedena ustanoveními §§ 4 a 12 zákona č. 163/2010: 1. daní z přidané hodnoty nejsou zdaňována plnění, jejichž součástí jsou služby poskytované elektronicky nerezidentům; 2. daní z přidané hodnoty nejsou zdaňována plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby, které datová centra na Islandu poskytují nerezidentům, a 3. od daně z přidané hodnoty je osvobozen dovoz serverů a podobných zařízení, jejž realizují nerezidenti pro účely použití v datových centrech na Islandu (3).

2.3.2   Nezdanění elektronicky poskytovaných služeb daní z přidané hodnoty

(15)

V § 12 odst. 1 zákona o DPH je stanoveno:

„Zdanitelný obrat nezahrnuje:

1.

vyvážené zboží a práci a služby poskytované v zahraničí. […]

10.

prodej služeb subjektům, které v této zemi nemají bydliště nebo místo výkonu činnosti, jsou-li tyto služby zcela použity v zahraničí. […] Prodej služeb subjektům, které v této zemi nemají bydliště nebo místo výkonu činnosti, je ze zdanitelného obratu vyňat i tehdy, není-li služba využita zcela v zahraničí, pokud by pořizovatel mohl v případě, že by jeho činnost podléhala registraci v této zemi, započítat daň z přidané hodnoty vztahující se na pořízení služeb jako součást daně na vstupu, viz §§ 15 a 16. […]“

(16)

Původní seznam služeb spadajících do oblasti působnosti § 12 odst. 1 bodu 10 zákona o DPH byl pozměněn s cílem vyjmout ze zdanitelného obratu (4):

i)

„[…] zpracovávání údajů a předávání informací“ (5),

ii)

„elektronicky poskytované služby; má se za to, že tyto služby jsou vždy použity v místě, kde má pořizovatel služeb bydliště nebo sídlo nebo místo podnikání; totéž platí pro prodej smíšených služeb datových center pořizovatelům, kteří mají bydliště v zahraničí a nemají v této zemi stálou provozovnu“. (6)

(17)

V důsledku těchto změn mohou zákazníci–nerezidenti datových center pořizovat na Islandu elektronicky poskytované služby, aniž by platili islandskou DPH (7).

2.3.3.   Nezdanění smíšených služeb poskytovaných zákazníkům datových center daní z přidané hodnoty

(18)

Zákon č. 163/2010 pozměnil rovněž § 12 odst. 1 bod 10 zákona o DPH a vyloučil ze zdanitelného obratu smíšené služby, které datová centra poskytují zákazníkům usazeným v zahraničí. Tyto služby se považují za použité v zahraničí, a nepodléhají proto islandské DPH.

(19)

Islandské orgány rovněž objasnily, že smíšené služby jsou vnitřně provázané s elektronicky poskytovanými službami datových center a jsou od nich neoddělitelné, nespadají však do tohoto pojmu. Jako příklad uvedly islandské orgány hosting, kontrolu a chlazení serverů. Na rozdíl od pojmu „elektronicky poskytované služby“ však v použitelných právních a správních předpisech ani pokynech neexistuje jednoznačná definice pojmu „smíšené služby“ použitého v § 12 odst. 1 bodu 10 zákona o DPH.

2.3.4   Osvobození dovozu serverů od DPH

(20)

V novém § 42 A zákona o DPH je uvedeno:

„dovoz serverů a podobných zařízení je osvobozen od DPH pod podmínkou, že jejich vlastníci jsou rezidenty jiného členského státu EHP, ESVO nebo Faerských ostrovů a nemají na Islandu stálou provozovnu ve smyslu § 3 bodu 4 zákona č. 90/2003 o daních z příjmů. Podobným zařízením se rozumí zařízení, které je nedílnou součástí funkčnosti serverů a které může používat pouze skutečný vlastník serveru.“

Bylo objasněno, že toto ustanovení bude po uplynutí dvou let od jeho vstupu v platnost předmětem revize.

(21)

Podle tohoto ustanovení jsou nerezidenti–vlastníci serverů osvobozeni při dovozu serverů a podobných zařízení na Island od DPH, jsou-li kumulativně splněny tyto dodatečné požadavky (8):

Vlastníkem serveru a podobných zařízení musí být osoba povinná k dani pro plnění podléhající DPH v zemi bydliště.

Zdanitelná činnost vlastníka serveru a podobných zařízení by podle zákona o DPH na Islandu podléhala registraci a byla by zdanitelná, pokud by byla vykonávána na Islandu.

Servery a podobná zařízení musí být na Island dovezeny výhradně pro účely použití a umístění v datovém centru, jehož prostřednictvím vlastník vykonává činnost.

Servery a podobná zařízení musí používat výhradně vlastník a nesmí být použita při jiné činnosti datového centra.

Výsledky činnosti serverů a podobných zařízení musí být použity v zahraničí nebo ve prospěch osob, které nemají na Islandu bydliště nebo stálou provozovnu.

(22)

Islandské orgány objasnily, že „podobnými zařízeními“, která jsou nezbytná pro fungování serveru, mohou být mimo jiné počítače, kabely a jiná elektronická zařízení. Podle pokynů, které Ministerstvo financí vydalo dne 29. června 2011 Ředitelství cel (dále jen „pokyny“), jsou servery zařazeny do čísla celního sazebníku 8471 a podobná zařízení do čísla celního sazebníku 8517.

(23)

Islandské orgány objasnily, že vlastníky serverů mohou být velké počítačové společnosti, které servery samy vyrábějí, a menší společnosti, které se rozhodnou umístit na Islandu své servery pořízené v zahraničí. Osvobození se proto vztahovalo na různé situace. Islandské orgány rovněž objasnily, že se pravděpodobně bude mít za to, že místem podnikání (tzv. „stálou provozovnou“ podle terminologie zákona č. 90/2003 o daních z příjmů) zákazníka datového centra se zařízeními, jako jsou kanceláře, strojní zařízení nebo vybavení, nacházejícími se na islandském území je Island (9). Podle názoru islandských orgánů však „stálou provozovnu“ představuje pouze činnost velkých společností, která tudíž na Islandu podléhá DPH a dani z příjmu (10).

(24)

Podle islandských orgánů je cílem změn zajistit, aby datová centra na Islandu měla z hlediska režimu DPH srovnatelné podnikatelské prostředí jako jejich konkurenti, kteří působí v EU. Záměrem bylo rovněž zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center a v jejich zájmu podporovat nové využití zdrojů energie, jimiž Island disponuje. Podle islandských orgánů je osvobození dovozu serverů od DPH vlastní islandskému systému DPH, jelikož podle § 36 odst. 1 zákona o DPH lze stanovené dovážené zboží osvobodit od DPH. Islandské orgány rovněž uvedly, že většina srovnatelných systémů DPH (ne-li všechny) obsahuje výjimky, které jsou založeny na hospodářských skutečnostech a úvahách a jsou v souladu s povahou a obecnou strukturou daňového systému.

2.4   Příjemci

(25)

Kontrolní úřad určil tři skupiny potenciálních příjemců podpory v rámci oznámených opatření:

a)

kterýkoli zákazník islandských datových center, který je usazen v zahraničí a nemá na Islandu trvalé bydliště;

b)

dovozci serverů a podobných zařízení pro účely použití v datových centrech a

c)

nepřímo: datová centra usazená na Islandu.

2.5   Doba trvání

(26)

Změny zákona o DPH vstoupily v platnost dne 1. května 2011. Islandské orgány neposkytly žádné údaje o době platnosti těchto výjimek. Ustanovení § 42 A však budou po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost, tj. v květnu 2013, předmětem revize.

3.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(27)

V rozhodnutí č. 3/13/COL Kontrolní úřad předběžně posoudil, zda výše uvedené změny islandského zákona o DPH představují státní podporu, a je-li tomu tak, zda je tato podpora slučitelná s ustanoveními o státních podporách, která jsou obsažena v Dohodě o EHP.

(28)

Kontrolní úřad dospěl k závěru, že první opatření, tj. nezdanění služeb, které jsou poskytovány z Islandu elektronicky zákazníkům–nerezidentům povinným k dani, daní z přidané hodnoty, je v souladu s obecnou zásadou daňové neutrality v islandském systému DPH a v celém EHP. Opatření proto nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (11). Totéž platí pro smíšené služby, pokud je lze považovat za doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám.

(29)

Podle předběžného názoru Kontrolního úřadu však další dvě opatření zahrnovala státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V rozhodnutí č. 3/13/COL byly uvedeny tyto aspekty:

i)

Přiznání osvobození od daně znamená ztrátu daňových příjmů, která se rovná poskytnutí státních prostředků. Obě opatření znamenala pro islandský stát ztrátu příjmů ve formě neuplatnění DPH, a představovala tudíž převod státních prostředků.

ii)

Opatření zvýhodňovala zákazníky islandských datových center, jelikož je osvobodila od odvodů, jež jsou obvykle hrazeny z jejich rozpočtu. Osvobození zákazníků datových center od běžně vybírané DPH mimoto snižuje jejich náklady, a pro tyto podniky je proto přitažlivější obchodovat s datovými centry na Islandu.

iii)

Nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty a osvobození dovozu serverů od DPH jsou a priori selektivní opatření, jelikož zvýhodňují pouze vybranou skupinu podniků. Mimoto se nezdá, že by tato dvě opatření představovala úpravu obecného režimu s ohledem na povahu a celkovou strukturu islandského systému DPH. Naopak, změny byly přijaty s hospodářským a politickým cílem přilákat zahraniční podniky, aby pořizovaly služby datových center na Islandu, a tudíž zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center. Tyto aspekty nejsou podle předběžného názoru Kontrolního úřadu součástí logiky a obecné povahy systému daní uložených spotřebitelům.

iv)

Kontrolní úřad závěrem uvedl, že opatření mohou narušit hospodářskou soutěž. Opatření byla zavedena úmyslně s cílem přilákat zákazníky z EHP a ze třetích zemí, aby pořizovali služby datových center na Islandu. Jelikož těmito zákazníky jsou podniky, které soutěží s ostatními subjekty v příslušných odvětvích v rámci celého EHP, opatření mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod v EHP.

(30)

Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že se na dotyčnou podporu nevztahují výjimky stanovené čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP. Na základě svého předběžného posouzení měl proto Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda lze osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, daní z přidané hodnoty považovat za slučitelné podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

4.   PŘIPOMÍNKY ISLANDSKÝCH ORGÁNŮ

(31)

Krátce po přijetí rozhodnutí č. 3/13/COL islandské orgány Kontrolnímu úřadu sdělily, že hodlají předložit návrh zákona za účelem zrušení ustanovení, o nichž se předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou státní podporu. Návrh zákona parlament schválil dne 13. března 2013, a to s okamžitou účinností; viz zákon č. 24/2013. Nový zákon obsahoval celkovou změnu ustanovení § 43 odst. 3 zákona o DPH, jež dovoz zboží zahraničními společnostmi připojovala k pravidlům týkajícím se vrácení DPH zahraničním společnostem. Podle islandských orgánů je tato změna v souladu s obecným cílem zákona o DPH, kterým je to, že by konečnou daň měl hradit konečný uživatel dotyčného zboží nebo služby.

(32)

Podle informací Ředitelství cel týkajících se počtu dovozů, na něž se vztahuje osvobození dovozu serverů od DPH podle § 42 A zákona č. 50/1988, se vyskytl pouze jeden případ, na nějž se vztahovala tato výjimka. Celková výše DPH v tomto případě činila 990 445 ISK. Ředitelství cel také potvrdilo, že podle výše uvedeného ustanovení nebyla udělena žádná další výjimka (12).

(33)

Islandské orgány poskytly rovněž informace Finančního ředitelství, které se týkaly možného prodeje „smíšených služeb“nepředstavujících doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám podle § 12 odst. 1 bodu 10 zákona č. 163/2010 ze strany datových center. Níže uvedená tabulka ukazuje, že zdanitelný obrat DPH u zaregistrovaných datových center na Islandu, tj. subjektů zaregistrovaných islandským statistickým úřadem jako „atvinnugrein 63.11.0 Gagnavinnsla, hýsing og tengd starfsemi“ (zpracování údajů, hosting a související činnosti), v období od 1. května 2011 do 30. června 2013 činil (13):

Název společnosti

Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

Verne Real Estate II hf.

Zdanitelný obrat DPH

X

X

X

Obrat DPH s nulovou sazbou

X

X

X

Tölvuþjónustan SecureStore ehf.

Zdanitelný obrat DPH

X

X

X

Obrat DPH s nulovou sazbou

X

X

X

Datacell ehf.

Zdanitelný obrat DPH

X

X

X

Obrat DPH s nulovou sazbou

X

X

X

Videntifier Technologies ehf.

Zdanitelný obrat DPH

X

X

X

Obrat DPH s nulovou sazbou

X

X

X

THOR Data Center ehf.

Zdanitelný obrat DPH

X

X

X

Obrat DPH s nulovou sazbou

X

X

X

(34)

Podle islandských orgánů představuje většinu obratů DPH s nulovou sazbou s největší pravděpodobností běžný vývoz. Údaje uvedené v tabulce však konkrétně neudávají, jaká část obratu DPH může souviset se „smíšenými službami“.

(35)

Islandské orgány zdůraznily, že možné prvky podpory nejsou (jak se zdá) významné. Podle islandských orgánů využil pouze jeden podnik ustanovení o osvobození dovozu serverů od DPH, které bylo obsaženo v nyní zrušeném § 42 A zákona o DPH. Islandské orgány připustily, že nelze vyloučit, že některé podniky využily ustanovení nyní zrušené části § 12 odst. 1 bodu 10 týkajícího se smíšených služeb. Podle názoru islandských orgánů však nemá smysl přijmout další opatření s cílem potvrdit možné prvky podpory na základě zrušených ustanovení § 12 a části § 4 písm. b) vztahujících se na smíšené služby, jež byla obsažena v zákoně č. 163/2010, a to kvůli zanedbatelným částkám, jak ukazuje výše uvedená tabulka.

5.   PŘIPOMÍNKY SPOLEČNOSTI IKT NORGE AS

(36)

Kontrolní úřad obdržel připomínky od jedné zúčastněné třetí strany, společnosti IKT Norge AS. Společnost IKT Norge jménem norského odvětví IKT uvedla, že závěr o hospodářské výhodě poskytnuté nerezidentským podnikům v porovnání s podniky, které mají sídlo na Islandu, s ohledem na osvobození dovozu serverů nebyl správný. Podle společnosti IKT Norge neexistuje žádná výhoda ani v souvislosti s nezdaněním služeb datových center daní z přidané hodnoty v případě zákazníků, kteří vykonávají zdanitelné činnosti. Co se týká zákazníků, kteří zdanitelné činnosti nevykonávají, společnost IKT Norge se domnívala, že změna islandského zákona může představovat hospodářskou výhodu pro zákazníky, kteří nemají na Islandu bydliště nebo sídlo.

(37)

Podle společnosti IKT Norge zajistila změna právního předpisu rovné zacházení s rezidentskými i nerezidentskými podniky a zavedení takovéto výjimky je účinnější a vhodnější než režim vracení daně.

(38)

Podmínka, že výjimku mohou uplatňovat pouze subjekty, které vykonávají činnosti, s ohledem na něž by na Islandu měly nárok na odpočet daně, pokud by měly na Islandu své sídlo, podle společnosti IKT Norge zajišťuje, že nerezidentské podniky nedosáhnou v porovnání se stejným typem podniků, které mají na Islandu své sídlo, žádných úspor. Podle společnosti IKT Norge nelze proto mít za to, že změna poskytuje hospodářské výhody kterémukoli z údajných příjemců.

(39)

Co se týká nezdanění plnění, jehož součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům datových center, daní z přidané hodnoty, společnost IKT Norge souhlasí s islandskými orgány v tom, že je obtížné služby datového centra oddělit a zdanit je zvlášť. Podle společnosti IKT Norge by v zájmu dosažení stejných rámcových podmínek pro datová centra ve všech zemích bylo nejvhodnější vymezit veškeré služby datového centra jako vývoz se související povinností pořizovatele služeb odvést DPH z celé částky účtované datovým centrem.

(40)

Podle společnosti IKT Norge je třeba blíže zkoumat, jak se s pořizovatelem služeb zachází v členských státech EU. Jsou-li obecná pravidla taková, že v zemi každého zákazníka podléhá dani celá platba islandskému datovému centru, nemá společnost IKT Norge za to, že by změna islandského zákona poskytovala této skupině hospodářskou výhodu. V tomto případě bude naopak nezdanění daní z přidané hodnoty podmínkou toho, aby se u těchto zákazníků zamezilo dvojímu zdanění.

II.   POSOUZENÍ

1.   EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY VE SMYSLU ČL. 61 ODST. 1 DOHODY O EHP

(41)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(42)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je poskytnuto státem nebo ze státních prostředků; ii) poskytuje příjemci hospodářskou výhodu; iii) tato výhoda je selektivní; i) může ovlivnit obchod mezi smluvními stranami a narušit hospodářskou soutěž (14).

(43)

V následujících oddílech budou změny islandského zákona o DPH, o nichž se v rozhodnutí č. 3/13/COL předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou státní podporu, tj. i) osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a ii) nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům-nerezidentům islandských datových center, daní z přidané hodnoty, pokud tyto služby nepředstavují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám, a s ohledem na něž je proto třeba mít za to, že místem poskytnutí je Island, posouzeny s ohledem na tato kritéria.

1.1   Státní prostředky

(44)

Opatření musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků. Přiznání osvobození od daně znamená ztrátu daňových příjmů, která se rovná poskytnutí státních prostředků (15). Opatření, která byla zavedena vstupem zákona č. 163/2010 v platnost, představují pro islandský stát ztrátu daňových prostředků ve formě neuplatnění DPH.

1.2   Hospodářská výhoda

(45)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí zvýhodňovat určité podniky. Podniky jsou subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (16). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na trhu (17).

(46)

Opatření zvýhodňovala přímé příjemce tím, že je osvobodila od odvodů (neplacení DPH při nákupu služeb a dovozu serverů), jež jsou obvykle hrazeny z jejich rozpočtu.

(47)

Jak je uvedeno v rozhodnutí č. 3/13/COL, odvádění daní představuje provozní náklad, který vzniká v rámci běžné hospodářské činnosti podniku a který obvykle hradí samotný podnik. Osvobození od daně nebo nezdanění poskytuje způsobilým společnostem výhodu, jelikož jejich provozní náklady jsou v porovnání s ostatními podniky, které se nacházejí v podobné skutkové a právní situaci, nižší.

(48)

Co se týká služeb, o nichž se usuzuje, že jsou poskytovány na Islandu, v případě nepřiznání osvobození od daně by byla u pořizovatele těchto služeb vybírána DPH. Nejsou-li smíšené služby zdaňovány daní z přidané hodnoty, jsou uživatelé těchto služeb v zásadě hospodářsky zvýhodněni, neboť si předmětnou službu pořizují za nižší cenu.

(49)

Společnosti z jiných zemí EHP a Faerských ostrovů, které na Island dovážejí servery a podobná zařízení pro účely použití v islandských datových centrech, jsou hospodářsky zvýhodněny v podobě nižších nákladů na své počítačové vybavení dovážené na Island, neboť jsou osvobozeny od islandské DPH, jak bylo popsáno výše. V rámci běžné hospodářské činnosti by u tohoto zboží byla při jeho vstupu na islandské celní území vybírána DPH. Vlastníkům těchto serverů a podobného zařízení dováženého na Island byla proto v porovnání s ostatními dovozci zboží poskytnuta hospodářská výhoda.

(50)

Osvobození zákazníků datových center nacházejících se na Islandu od DPH snížilo jejich náklady. Pro tyto podniky bylo proto přitažlivější obchodovat s datovými centry na Islandu.

1.3   Selektivita

(51)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP, musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.

(52)

Při posuzování selektivity je třeba určit, zda v rámci daného právního režimu může vnitrostátní opatření zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby vůči ostatním, které se nacházejí s ohledem na cíl sledovaný uvedeným režimem ve srovnatelné skutkové a právní situaci (18). Pojem státní podpora nezahrnuje opatření rozlišující mezi podniky, a tedy opatření a priori selektivní, pokud toto rozlišení vyplývá z povahy nebo uspořádání systému, do něhož tato opatření patří (19).

(53)

Níže Kontrolní úřad posoudí, zda změny představují selektivní opatření, a je-li tomu tak, zda zapadají do logiky a obecné povahy systému DPH na Islandu.

1.3.1   Oznámené změny představují a priori selektivní opatření

(54)

Nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty zvýhodnilo pouze určitou skupinu podniků, konkrétně zákazníky–nerezidenty datových center nacházejících se na Islandu.

(55)

Rovněž osvobození dovozu serverů, které mají být používány na Islandu zahraničními zákazníky, od DPH zvýhodnilo selektivní skupinu podniků. Toto osvobození se týkalo pouze zahraničních podniků, které dovážejí na Island vlastní servery pro účely použití v datových centrech nacházejících se na Islandu.

(56)

Skutečnost, že počet podniků, které mohou na základě opatření uplatňovat výjimku, je vysoký nebo že se opatření vztahuje na celé odvětví, nepostačuje k zpochybnění selektivní povahy tohoto opatření, a tudíž k vyloučení jeho klasifikace jakožto státní podpory (20). Skutečnost, že se dotyčné opatření zakládá na objektivních horizontálně uplatnitelných kritériích, nezpochybňuje jeho selektivitu, neboť pouze dokládá, že se sporné podpory začleňují do režimu podpor a že se nejedná o individuální podpory (21).

(57)

Kontrolní úřad se domnívá, že se všechny podniky, které na Islandu přijímají služby od podniků nacházejících se na Islandu nebo které dovážejí vlastní zboží pro účely použití na Islandu, nacházejí ve stejné právní a skutkové situaci jako určení příjemci podpory na základě oznámených změn DPH. Ostatní společnosti přijímající služby od islandských podniků nebo dovážející vlastní zboží, které je nezbytné pro vykonávání obchodních činností, podléhají obecně použitelným předpisům o DPH. Kontrolní úřad zastává názor, že není důvod vyvodit závěr, že se podniky, které jsou příjemci podpory, nacházejí v porovnání s ostatními podniky podléhajícími na Islandu DPH v jiné právní a skutkové situaci. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že oznámené změny jsou selektivní.

1.3.2   Logika a obecná povaha režimu

(58)

Specifické nebo selektivní daňové opatření může být nicméně odůvodněno logikou daňového systému (22). Opatření, jež mají pro podniky v určitém odvětví zavést úplnou nebo částečnou výjimku při hrazení poplatků vyplývajících z běžného uplatňování všeobecného systému, mohou představovat státní podporu, není-li tato výjimka odůvodněna povahou a logikou všeobecného daňového systému (23). Kontrolní úřad musí posoudit, zda odlišný režim pro podniky, pokud jde o výhody nebo zátěž zavedenou dotyčným daňovým opatřením, vyplývá z povahy nebo vnitřního uspořádání všeobecného systému, který se uplatňuje. Je-li toto rozlišování založeno na jiných cílech, než jsou cíle sledované všeobecným systémem, považuje se dotyčné opatření v zásadě za selektivní.

(59)

Podle ustálené judikatury je na státu ESVO, který mezi podniky zavedl odlišný režim, aby prokázal, že tento režim je odůvodněn povahou a vnitřním uspořádáním dotyčného systému (24). Kontrolní úřad musí poté posoudit, zda změna daňových pravidel splňuje cíle samotného daňového systému, nebo zda sleduje jiné cíle.

(60)

Podle informací, které poskytly islandské orgány, bylo cílem oznámených změn zajistit pro islandské odvětví datových center srovnatelné podmínky s datovými centry v EU. Nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty a osvobození dovozu serverů od DPH mělo na Island přilákat mobilní (a z hlediska daní citlivé) odvětví služeb, a to odvětví datových center.

(61)

Je důležité zmínit, že v daném případě je referenčním daňovým rámcem, na jehož základě je třeba posoudit, zda cíl sledovaný oznámenými změnami zapadá do obecné povahy a logiky systému, islandský systém DPH.

(62)

Jak je uvedeno v rozhodnutí č. 3/13/COL, v islandských právních a správních předpisech ani pokynech neexistuje jednoznačná definice smíšených služeb. Pojem „smíšené služby“ není jasně vymezen a nelze konstatovat, že jsou všechny smíšené služby, jež islandská datová centra zákazníkům–nerezidentům poskytují, skutečně používány a využívány v zahraničí. Jako příklad smíšených služeb uvedly islandské orgány hosting, kontrolu a chlazeníserverů. Zdá se však, že v pojmu smíšené služby jsou zahrnuty i jiné služby, které jsou na Islandu jednoznačně poskytovány, a měly by tudíž za normálních okolností podléhat DPH, jako jsou služby v oblasti údržby a uchovávání údajů.

(63)

Pokud jsou smíšené služby neoddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a jsou s nimi vnitřně provázané a jsou používány a využívány v zahraničí, vztahují se na ně stejné úvahy ohledně daňové neutrality jako v případě elektronicky poskytovaných služeb (25). Nezdanění těchto smíšených služeb, které jsou v tomto smyslu „doplňkovými“ službami ke službám poskytovaným islandskými datovými centry zákazníkům–nerezidentům elektronicky, daní z přidané hodnoty zapadá do povahy a logiky systému DPH.

(64)

Islandské orgány uvedly, že s ohledem na smíšené služby, které nelze považovat za služby používané a využívané v zahraničí, obsahuje většina srovnatelných systémů DPH určitá pravidla týkající se položek a služeb, které nejsou zahrnuty ve zdanitelném obratu, a jsou tudíž osvobozeny od DPH. Cílem změny proto bylo zajistit, aby datová centra na Islandu měla z hlediska režimu DPH srovnatelné podnikatelské prostředí jako jejich konkurenti, kteří působí v EU.

(65)

Kontrolní úřad má za to, že skutečnost, že ostatní systémy DPH přiznávají určité výjimky, neodůvodňuje sama o sobě nezdanění daní z přidané hodnoty na Islandu. I v případě, má-li opatření odstranit nevýhody, s nimiž se potýkají islandská datová centra, nemůže takovéto opatření v žádném případě být odůvodněno tím, že má napravit narušení hospodářské soutěže na trhu EHP pro služby datových center. Podle ustálené judikatury nemůže okolnost, že se jeden členský stát EHP snaží jednostrannými opatřeními přiblížit podmínky hospodářské soutěže v určitém hospodářském odvětví podmínkám, které převažují jinde v EHP, tato opatření zbavit povahy státní podpory (26). To, zda konkrétní výjimka zapadá do logiky systému, je proto třeba posoudit především s ohledem na referenční daňový systém, tj. islandský systém DPH (27).

(66)

Zvýhodnění výroby islandského zboží nebo zlepšení podmínek hospodářské soutěže pro islandské společnosti v porovnání s jejich konkurenty usazenými jinde v EHP nezapadá do obecné povahy a logiky islandského systému DPH. Islandský zákon o DPH ve skutečnosti neobsahuje žádná ustanovení, která mají zvýhodnit islandské služby nebo zboží v porovnání s konkurenčními zahraničními službami či zbožím. Cíl vnější politiky, jako je záměr zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center a podporovat nové využití zdrojů energie, jimiž Island disponuje, který není vlastní referenčnímu systému, nelze využít k odůvodnění odchylek od systému (28).

(67)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že nezdanění smíšených služeb, které jsou oddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a nejsou s nimi vnitřně provázané, nelze považovat za opatření zapadající do obecné povahy a logiky islandského systému DPH.

(68)

Ve vztahu k dovozu serverů islandské orgány uvedly, že § 36 odst. 1 zákona o DPH umožňuje osvobodit stanovené dovážené zboží od DPH, a tudíž osvobození dovozu určitého zboží od DPH je vlastní systému DPH. Islandské orgány mimoto tvrdily, že většina systémů DPH stanoví určité výjimky, které vycházejí z hospodářských skutečností a povahy a obecné struktury daňového systému v dané zemi.

(69)

Kontrolní úřad má za to, že výjimky stanovené v § 36 odst. 1 (umělecká díla dovážená autorem, zvláštní literární díla, vozidla záchranné služby, zboží osvobozené od cla atd.) jsou velmi omezené a nejsou nutně spojeny s výkonem hospodářské činnosti. Naopak společnosti, které budou mít prospěch z osvobození dovozu serverů od DPH, budou své servery dovážet v rámci svých hospodářských činností. Jak bylo uvedeno výše, hlavním pravidlem islandského zákona o DPH je to, že by hospodářské činnosti měly být zdaněny a že se do státní pokladny odvádí DPH ze všech vnitrozemských plnění ve všech fázích a rovněž z dovozu zboží a služeb (29). Islandské orgány neuvedly k odůvodnění změn žádné příklady podobných odvětvových výjimek obsažených v islandském zákoně o DPH.

(70)

Islandské orgány se dále dovolávaly zásady, podle níž je v případě, je-li zboží předáno pouze za účelem poskytnutí služby, aniž by došlo ke změně vlastnictví, převod tohoto zboží součástí poskytnutí služby, a pro účely DPH není tudíž zdaněn zvlášť. Islandské orgány však neobjasnily právní základ této zásady, ani neuvedly, proč bylo nutné přijmout ohledně osvobození dovozu serverů a podobných zařízení od DPH zvláštní ustanovení, jestliže se na tento dovoz vztahuje výše uvedená zásada.

(71)

Kontrolní úřad se nedomnívá, že osvobození dovozu serverů od DPH a nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty představuje úpravu obecného režimu s ohledem na povahu a celkovou strukturu islandského systému DPH. Zdá se naopak, že změny byly přijaty s hospodářským a politickým cílem (30) přilákat zahraniční podniky, aby pořizovaly služby datových center na Islandu, a tudíž zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center (31). Tyto aspekty nejsou podle názoru Kontrolního úřadu součástí logiky a obecné povahy systému daní uložených spotřebitelům (32).

(72)

Islandské orgány tvrdí, že dotyčná opatření jsou míněna jako pokus přizpůsobit islandský systém DPH systémům DPH v členských státech EU v zájmu zajištění podobného konkurenčního prostředí pro domácí datová centra, jaké existuje v EU. V rozhodnutí č. 3/13/COL Kontrolní úřad islandské orgány vyzval, aby poskytly více podstatných informací, a to nejen k doložení svých tvrzení, že nové změny DPH přihlížejí k systémům DPH v členských státech EU, nýbrž rovněž (což je důležitější) k doložení toho, že změny zapadají do logiky islandského systému DPH. Islandské orgány však v tomto ohledu nepředložily žádné připomínky ani doplňkové informace.

(73)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že osvobození dovozu serverů od DPH a nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty nezapadá do logiky a obecné povahy islandského systému DPH.

1.4   Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami

(74)

Aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být schopno narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(75)

Podle ustálené judikatury postačuje samotná skutečnost, že opatření posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží při obchodování v rámci EHP, k tomu, aby bylo možno vyvodit závěr, že opatření pravděpodobně ovlivní obchod mezi smluvními stranami a naruší hospodářskou soutěž mezi podniky usazenými v jiných členských státech EHP (33).

(76)

Obě sporná opatření jsou zaměřena na subjekty usazené mimo Island, včetně v EHP. Tyto subjekty budou mít z opatření prospěch při pořizování služeb u islandských datových center. Islandská datová centra zase soutěží s poskytovateli podobných služeb v EHP. Opatření byla mimoto zavedena úmyslně s cílem přilákat zákazníky z EHP a ze třetích zemí, aby pořizovali služby datových center na Islandu. Jelikož těmito zákazníky jsou podniky, které soutěží s ostatními subjekty v příslušných odvětvích v rámci celého EHP, mohla opatření ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP a narušit hospodářskou soutěž v EHP.

1.5   Závěr ohledně existence státní podpory

(77)

S odkazem na výše uvedené aspekty vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že posuzovaná opatření, tj. osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění poskytovaných datovými centry daní z přidané hodnoty s výjimkou „doplňkových“ služeb k elektronicky poskytovaným službám, představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Za výše uvedené situace je tudíž nutné uvážit, zda lze mít za to, že opatření jsou slučitelná s fungováním Dohody o EHP.

2.   PROCESNÍ POŽADAVKY

(78)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(79)

Islandské orgány Kontrolnímu úřadu dotyčná opatření podpory neoznámily s dostatečným předstihem před jejich zavedením ke dni 1. května 2011. Islandské orgány mimoto opatření provedly dříve, než Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely své povinnosti v tomto ohledu stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Poskytnutí podpory je proto protiprávní.

3.   POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI

(80)

Islandské orgány neuvedly, že by státní podporu obsaženou ve výše popsaných opatřeních týkajících se DPH bylo možno považovat za slučitelnou státní podporu.

(81)

Opatření podpory, na něž se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, nejsou obvykle slučitelná s fungováním Dohody o EHP, ledaže jsou způsobilá pro výjimku podle čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP.

(82)

Výjimka stanovená v čl. 61 odst. 2 se na danou podporu nevztahuje, jelikož ta nemá dosáhnout některého z cílů uvedených v tomto ustanovení. V daném případě se nepoužije ani ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. a) nebo b) Dohody o EHP. Kontrolnímu úřadu nebyly mimoto poskytnuty žádné informace, které by prokazovaly, že se příjemci podpory nacházejí v regionu, který může využít regionální podporu ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. V daném případě není použitelná ani výjimka stanovená v čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP.

(83)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, pokud tyto služby nepředstavují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám, daní z přidané hodnoty nelze odůvodnit na základě ustanovení o státních podporách, která jsou obsažena v Dohodě o EHP.

4.   OPRÁVNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ A PRÁVNÍ JISTOTA

(84)

Příjemci podpory se mohou při napadení příkazu k vrácení poskytnuté protiprávní státní podpory dovolávat základních právních zásad týkajících se oprávněných očekávání a právní jistoty. Tyto zásady se však použijí pouze v mimořádných případech a podnik nemůže za normálních okolností legitimně očekávat, že je podpora zákonná, pokud nebyla poskytnuta v souladu s postupem pro oznamování podpory Kontrolnímu úřadu (nebo případně Evropské komisi) (34). Tuto zásadu znovu potvrdil Soudní dvůr: „V situaci, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, navíc nemůže být existence mimořádné okolnosti brána v úvahu ani s ohledem na zásadu právní jistoty, neboť Soudní dvůr již rozhodl, že dokud Komise nepřijala schvalující rozhodnutí …, nemá příjemce žádnou jistotu, pokud jde o legalitu podpory, takže se nelze dovolávat ani zásady ochrany legitimního očekávání ani zásady právní jistoty“ (35).

(85)

Judikatura Soudního dvora v zásadě uvádí, že se legitimního očekávání ohledně souladu podpory s právními předpisy lze dovolávat pouze tehdy, pokud tato podpora byla poskytnuta v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 (36), přičemž připomíná, že s řádnou péčí postupující hospodářský subjekt by měl být obvykle schopen se ujistit, zda byl tento postup dodržen (37).

(86)

Soudní dvůr však rovněž uznal, že za mimořádných okolností se může příjemce podpory, která byla udělena protiprávně z toho důvodu, že nebyla oznámena, dovolávat legitimních očekávání, že podpora je v souladu s právními předpisy, aby zabránil jejímu vrácení (38). Soudní dvůr rozhodl, že se zásady ochrany legitimního očekávání může domáhat každý subjekt, u nějž orgán Společenství vyvolal podložené naděje (39). Kontrolní úřad nic takového neučinil a rozhodnutí Kontrolního úřadu, která nepovolují selektivní opatření daňové podpory, by měla ujasnit, že opatření v oblasti DPH, která zvýhodňují určité společnosti nebo skupiny společností, je nutno oznámit Kontrolnímu úřadu (40).

(87)

Na základě výše uvedených skutečností nesouhlasí Kontrolní úřad s tím, že by v daném případě bylo možno vzhledem k judikatuře soudu a rozsáhlé použitelnosti článku 61 (Dohody o EHP) a článku 107 (Smlouvy o fungování EU) uplatnit argumenty týkající se právní jistoty nebo oprávněných očekávání. Závěr, že opatření v oblasti DPH, která jsou předmětem šetření, mohou zahrnovat státní podporu, byl jednoznačně vždy předvídatelný.

5.   ZPĚTNÉ ZÍSKÁNÍ PODPORY

(88)

Jelikož podpora byla poskytnuta, aniž byla oznámena Kontrolnímu úřadu, představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. Z článku 14 části II protokolu 3 vyplývá, že Kontrolní úřad rozhodne, že protiprávní podpora, která není slučitelná s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP, musí být od příjemců získána zpět.

(89)

Kontrolní úřad je názoru, že vrácení podpory v daném případě nebrání žádné obecné zásady. Podle ustálené judikatury je totiž zrušení protiprávně poskytnuté podpory prostřednictvím jejího zpětného získání logickým důsledkem konstatování její protiprávnosti. Zpětné získání protiprávně poskytnuté státní podpory s cílem obnovení dřívějšího stavu není proto v zásadě považováno za nepřiměřené opatření vzhledem k cílům ustanovení Dohody EHP v oblasti státních podpor.

(90)

Vrácením podpory ztratí příjemci výhodu, kterou měli na trhu ve vztahu ke svým konkurentům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (41). Z této funkce vrácení podpory rovněž vyplývá, že Kontrolní úřad zpravidla, vyjma výjimečných okolností, nepřekročí svou diskreční pravomoc, pokud po členském státu ESVO žádá, aby zajistil zpětné získání částek poskytnutých jako protiprávní podpory, jelikož pouze zajišťuje obnovení dřívějšího stavu (42). S ohledem na imperativní charakter kontroly státních podpor prováděné Kontrolním úřadem na základě protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru mohou podniky, které jsou příjemci podpory, v zásadě mít oprávněná očekávání, že byla zachována pravidla při poskytování podpory, pouze v případě, že tato podpora byla poskytnuta při dodržení postupu upraveného uvedeným protokolem (43). V tomto případě zjevně neexistují mimořádné okolnosti, jež by mohly vést k oprávněným očekáváním na straně příjemců podpory.

(91)

Zpětné získání částek neoprávněně poskytnuté státní podpory by mělo v souladu s čl. 14 odst. 2 v části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a články 9 a 11 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 zahrnovat složený úrok (44).

(92)

Islandské orgány dosud poskytly pouze omezené informace o výši podpory poskytnuté na základě změn zákona č. 163/2010. Neposkytly ani dostatečné informace o počtu a totožnosti potenciálních příjemců podpory na základě opatření. Islandské orgány se tímto vyzývají, aby poskytly podrobné a přesné informace o výši poskytnuté podpory a o příjemcích podpory.

6.   ZÁVĚR

(93)

Na základě výše uvedených úvah vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že islandské orgány poskytly dotyčnou podporu protiprávně v rozporu s čl. 1 odst. 3 části 1 protokolu 3.

(94)

Státní podpora poskytnutá podle ustanovení zákona č. 163/2010, tj. osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění smíšených služeb poskytovaných zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, pokud tyto služby nejsou doplňkovými službami k elektronicky poskytovaným službám, daní z přidané hodnoty, není z výše uvedených důvodů slučitelná s fungováním Dohody o EHP a měla by být získána zpět, a to ode dne jejího poskytnutí,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ustanovení zavedená prostřednictvím §§ 4 a 12 zákona č. 163/2010, tj. osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění smíšených služeb, které jsou oddělitelné od služeb poskytovaných elektronicky zákazníkům–nerezidentům islandských datových center a které nejsou s těmito službami vnitřně provázané, daní z přidané hodnoty, představují státní podporu, která není slučitelná s fungováním Dohody o EHP.

Článek 2

Islandské orgány přijmou veškerá potřebná opatření, aby od příjemce/příjemců získaly zpět podporu uvedenou v článku 1, která byla příjemcům poskytnuta protiprávně v období od 1. května 2011 do 13. března 2013.

Článek 3

Zpětné získání podpory se uskuteční bez prodlení, nejpozději však do čtyř měsíců ode dne vydání tohoto rozhodnutí, a v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem, pokud dovolují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí.

Podpora, která má být získána zpět, zahrnuje úrok a složený úrok za dobu ode dne, kdy byla příjemci dána k dispozici, do dne jejího zpětného získání.

Úrok se vypočte na základě článku 9 rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 195/04/KOL (45).

Článek 4

Do dne 8. července 2014 poskytne Island Kontrolnímu úřadu informace o celkové částce (jistina a úroky), která musí být od příjemce/příjemců získána zpět, a o plánovaných nebo již přijatých opatřeních ke zpětnému získání podpory.

Island musí vykonat rozhodnutí Kontrolního úřadu a zajistit zpětné získání podpory v plné výši do dne 8. září 2014.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Islandu.

Článek 6

Pouze anglické znění tohoto rozhodnutí je závazné.

V Bruselu dne 8. května 2014.

Za Kontrolní úřad ESVO

Oda Helen SLETNES

předsedkyně

Frank J. BÜCHEL

člen kolegia


(1)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 3/13/COL ze dne 16. ledna 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení týkajícího se některých změn zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty, které se použijí na zákazníky islandských datových center, bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. C 111, 18.4.2013, s. 5) a v dodatku EHP č. 23, 18.4.2013, s. 1.

(2)  Pokud jde o podrobnější popis korespondence, viz 1.–6. bod odůvodnění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 3/13/COL.

(3)  V tomto oznámení odkazovaly islandské orgány na všechna tři opatření jako na osvobození od DPH. Podle názoru Kontrolního úřadu by se však podle logiky systému DPH mělo na opatření vztahující se na elektronicky poskytované služby a smíšené služby odkazovat spíše jako na opatření podléhající „nulové sazbě DPH“, jelikož si poskytovatelé těchto služeb (jak se Kontrolní úřad domnívá) mohou odečíst DPH na vstupu, kterou odvedou z nákupů vztahujících se k danému plnění.

(4)  Viz § 4 zákona č. 163/2010.

(5)  § 12 odst. 1 bod 10 písm. c) zákona o DPH.

(6)  § 12 odst. 1 bod 10 písm. d) zákona o DPH. Islandské orgány objasnily, že pojem „počítačové služby“ zahrnuje pouze omezený rozsah služeb poskytovaných elektronicky a že účelem změny bylo rozšíření tohoto osvobození na širší škálu elektronicky poskytovaných služeb.

(7)  Podle oficiální definice, kterou poskytly islandské orgány, zahrnuje pojem „elektronicky poskytované služby“„služby poskytované prostřednictvím internetu či jiné sítě, automaticky a s minimálním zásahem člověka, přičemž nezbytnou součástí dodávky je použití informační technologie“.

(8)  Viz § 42 A zákona o DPH.

(9)  V této souvislosti předložil zástupce datových center na Islandu návrh na změnu zákona o daních z příjmů za tím účelem, že by dovezené servery umístěné v islandských datových serverech, které vlastní nerezidenti, nepředstavovaly stálou provozovnu na Islandu. Parlament však tento návrh neschválil.

(10)  Viz příklady, které islandské orgány uvedly ve svém e-mailu ze dne 5. dubna 2011 na s. 5: usuzovalo by se, že společnost z některého členského státu EU provozující síťové servery, která má své servery umístěny v datovém centru, jež se nachází na Islandu, a která pořizuje služby v oblasti uchovávání údajů u islandského datového centra, má stálou provozovnu na Islandu, a podle platných předpisů tudíž podléhá DPH (viz § 42 A zákona o DPH). Avšak v případě účetní kanceláře z některého členského státu EU, jejíž hlavní činností není hostování dat na serverech, by se nemělo za to, že má stálou provozovnu na Islandu, a to ani v případě, že by za účelem uchovávání údajů přemístila své servery do islandského datového centra.

(11)  Pokud jde o podrobnější posouzení, viz 50. bod odůvodnění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 3/13/COL.

(12)  Viz dopis Ředitelství cel ze dne 14. prosince 2012.

(13)  Všechny údaje jsou uvedeny v ISK.

(14)  Podle ustálené judikatury hodnocení opatření jakožto podpory vyžaduje, aby byly splněny všechny podmínky obsažené v tomto ustanovení, viz věc Belgie v. Komise („Tubemeuse“), C-142/87, Recueil 1990, s. I-959.

(15)  Viz bod 3 odst. 3 pokynů Kontrolního úřadu ke zdanění podnikatelské činnosti, věc Německo v. Komise, 248/84, Recueil 1987, s. 4013 a věc Norské království v. Kontrolní úřad ESVO, E-6/98, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 1999, bod 34.

(16)  Věc Höfner a Elser v. Macroton, C-41/90, Recueil 1991, s. I-1979, body 21–23 a věc Private Barnehagers Landsforbund v. Kontrolní úřad ESVO, E-5/07, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2008, s. 61, bod 78.

(17)  Věc Ministero dell'Economica e delle Finanze v. Cassa di Risparmio di Firenze SpA, C-222/04, Sb. rozh. 2006, s. I-289, bod 108.

(18)  Spojené věci Komise a Španělsko v. Government of Gibraltar a Spojené království, C-106/09 P a C-107/9 P, Sb. rozh. 2011, s. I-11113, bod 75.

(19)  Tamtéž, bod 145.

(20)  Věc Belgie v. Komise, C-75/97, Recueil 1999, s. I-3671, bod 32; věc Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer & Peggauer Zementwerke, C-143/99, Sb. rozh. 2011, s. I-8365, bod 48 a věc Španělsko v. Komise, C-409/00, Recueil 2003, s. I-1487, bod 48.

(21)  Viz věc Španělsko v. Komise, C-409/00, Recueil 2003, s. I-1487, bod 49.

(22)  Věc Norsko v. Kontrolní úřad ESVO, E-6/98, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 1999, s. 76, bod 38; spojené věci Fesil a Finnfjord, PIL a další a Norsko v. Kontrolní úřad ESVO, E-5/04, E-6/04 a E-7/04, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2005, s. 117, body 84–85; spojené věci Territorio Histórico de Alava a další v. Komise, T-127/99, T-129/99 a T-148/99, Recueil 2002, s. II-1275, bod 163, věc Adria-Wien Pipeline, C-143/99, Recueil 2001, s. I-8365, bod 42; věc Salzgitter v. Komise, T-308/00, Sb. rozh. 2004, s. II-1933, bod 42, věc Wolfgang Heiser, C-172/03, Sb. rozh. 2005, s. I-1627, bod 43 a věc Komise v. Nizozemsko, C-279/08 P, Sb. rozh. 2011, s. I-7671, bod 62.

(23)  Věc Norsko v. Kontrolní úřad ESVO, E-6/98, citováno výše, bod 38; spojené věci Fesil a Finnfjord, PIL a další a Norsko v. Kontrolní úřad ESVO, E-5/04, E-6/04 a E-7/04, citováno výše, body 76–89; věc Itálie v. Komise, 173/73, Recueil 1974, s. 709, bod 16.

(24)  Věc Norsko v. Kontrolní úřad ESVO, E-6/98, citováno výše, bod 67, věc Nizozemsko v. Komise, C-159/01, Recueil 2004, s. I-4461, bod 43, spojené věci Komise a Španělsko v. Government of Gibraltar a Spojené království, C-106/09 P a C-107/9 P, citováno výše, bod 146.

(25)  Viz 50. a 51. bod odůvodnění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 3/13/COL.

(26)  Věc Itálie v. Komise, C-372/97, Recueil 2004, s. I-3679, bod 67 a věc Heiser, C-172/03, Sb. rozh. 2005, s. I-1627, bod 54.

(27)  Viz věc RENV British Aggregates Association v. Komise, T-210/02, Sb. rozh. 2012, s. II-0000, body 49 a 50 a spojené věci Komise a Španělsko v. Government of Gibraltar a Spojené království, C-106/09 P a C-107/9 P, Sb. rozh. 2011, s. I-11113, body 75 a 90.

(28)  Viz spojené věci Paint Graphos a další, C-78/08 až C-80/09, Sb. rozh. 2011, s. I-7611, bod 70.

(29)  Viz § 1 zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty.

(30)  Oznámení ze dne 2.9.2011.

(31)  Viz spojené věci Lichtenštejnské knížectví a VTM Fundmanagement v. Kontrolní úřad ESVO, E-17/10 a E-6/11, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2012, s. 117, bod 76.

(32)  Podobné tvrzení viz 95. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2003/515/ES ze dne 17. února 2003 o daňovém režimu podpor uplatňovaném Nizozemskem na mezinárodní činnosti financování (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 52).

(33)  Věc Vláda Norska v. Kontrolní úřad ESVO, E-6/98, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 1999, s. 76, bod 59; věc Philip Morris v. Komise, 730/79, Recueil 1980, s. 2671, bod 11.

(34)  Věc Komise v. Německo, C-5/89, Recueil 1990, s. I-3437, bod 14; věc Komise v. Španělsko, C-169/95, Recueil 1997, s. I-135, bod 51; věc Land Rheinland-Pfalz v. Alcan Deutschland GmbH, C-24/95, Recueil 1997, s. I-1591, bod 25.

(35)  Věc Centre d'Exportation du Livre Français (CELF), Ministre de la Culture et de la Communication v. Société Internationale de Diffusion et d'Édition, C1-09, Sb. rozh. 2010, s. I-02099, bod 53. Viz rovněž věc Itálie v. Komise, C-91/01, Recueil 2004, s. I-4355, body 66 a 67.

(36)  Věc Komise v. Německo, C-5/89, Recueil 1990, s. I-3437, bod 14 a Regione autonoma della Sardegna v. Komise, Sb. rozh. 2005, s. II-2123, bod 64.

(37)  Věc Komise v. Německo, C-5/89, Recueil 1990, s. I-3437, bod 14, věc Španělsko v. Komise, C-169/95, Recueil 1997, s. I-135, bod 51.

(38)  Spojené věci Demesa a Territorio Histórico de Álava v. Komise, C-183/02 P a C-187/02 P, Sb. rozh. 2004, s. I-10609, bod 51.

(39)  Věc Mehibas Dordstelaan v. Komise, T-290/97, Recueil 2000, s. II-15 a věci Belgie a Forum 187 ASBL v. Komise, C-182/03 a C-217/03, Sb. rozh. 2006, s. I-05479, bod 147.

(40)  Viz rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 106/95/KOL ze dne 31. října 1995 o osvobození skleněných obalů od základní daně (Úř. věst. L 124, 23.5.1996, s. 30 a dodatek EHP č. 23, 23.5.1996, s. 75), rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 145/97/KOL ze dn 14. května 1997 o odpovídajících opatřeních, pokud jde o regionálně odlišené sazby sociálního zabezpečení, a rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 97/10/KOL ze dne 24. března 2010 týkající se zdaňování kaptivních pojišťoven podle lichtenštejnského zákona o daních (Úř. věst. L 261, 27.9.2012, s. 1 a dodatek EHP č. 53, 27.9.2012, s. 1).

(41)  Viz spojené věci Lichtenštejnské knížectví a VTM Fundmanagement v. Kontrolní úřad ESVO, E-17/10 a E-6/11, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2012, s. 117, body 141 a 142.

(42)  Věc Belgie v. Komise, C-75/97, Recueil 1999, s. I-3671, bod 66 a věc Itálie v. Komise, C-310/99, Recueil 2002, s. I-2289, bod 99.

(43)  Věc Španělsko v. Komise, C-169/95, Recueil 1997, s. I-135, bod 51.

(44)  Ve znění rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 789/08/KOL ze dne 17. prosince 2008, kterým se mění rozhodnutí kolegia č. 195/04/KOL o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, pokud jde o standardní oznamovací formuláře pro státní podporu (Úř. věst. L 340, 22.12.2010, s. 1 a dodatek EHP č. 72, 22.12.2010, s. 1).

(45)  Ve znění rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 789/08/KOL.