24.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 369/3

PROTOKOL

mezi Evrpskou unií a Kapverdsku republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu

Článek 1

Doba použitelnosti a rybolovná práva

1. Ode dne prozatímního provádění protokolu a na období čtyř let se rybolovná práva přiznaná plavidlům Evropské unie podle článku 5 dohody o partnerství v odvětví rybolovu stanoví takto:

vysoce stěhovavé druhy uvedené na seznamu v příloze 1 Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 v mezích stanovených v dodatku 2 a kromě druhů chráněných nebo zakázaných Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) nebo jinými mezinárodními úmluvami:

—	mrazírenská plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí: 28 plavidel,

—	plavidla lovící tuňáky na pruty: 13 plavidel,

—	plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru: 30 plavidel.

2. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4 a 5.

3. Podle článku 6 dohody rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie (dále jen „plavidla Unie“) mohou provozovat rybolovné činnosti ve výlučné ekonomické zóně Kapverdské republiky pouze v případě, že disponují oprávněním k rybolovu vydaným Kapverdami podle tohoto protokolu.

Článek 2

Finanční příspěvek – platební postupy

1. Celková hodnota protokolu se na období uvedené v článku 1 odhaduje na 3 300 000 EUR.

2. Částka uvedená v odstavci 1 je rozdělena takto:

—

2 100 000 EUR představujících finanční příspěvek uvedený v článku 7 dohody, přidělených následovně:

a)	roční částka jako finanční vyrovnání za přístup ke zdrojům ve výši 275 000 EUR ročně pro první a druhý rok a ve výši 250 000 EUR ročně pro třetí a čtvrtý rok, jež odpovídá referenčnímu množství 5 000 tun ročně;

b)	zvláštní částka na podporu provádění odvětvové politiky rybolovu Kapverd ve výši 275 000 EUR ročně pro první a druhý rok a ve výši 250 000 EUR ročně pro třetí a čtvrtý rok;

—	1 200 000 EUR odpovídajících odhadované částce poplatků placených majiteli plavidel za oprávnění k rybolovu vydaná podle článků 5 a 6 dohody a způsobem stanoveným v kapitole II bodě 3 přílohy.

3. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 3, 4, 5, 7 a 8 tohoto protokolu a článků 12 a 13 dohody.

4. Pokud celkové množství úlovků plavidel Unie v kapverdských vodách přesáhne referenční množství uvedené v odst. 2 písm. a), zvýší se částka finančního příspěvku uvedená v odst. 2 písm. a) za každou tunu ulovenou navíc o 55 EUR pro první dva roky a o 50 EUR pro poslední dva roky. Celková roční částka vyplacená Unií však nemůže přesáhnout dvojnásobek částky uvedené v odst. 2 písm. a). Pokud množství ulovená plavidly Unie přesáhnou množství odpovídající dvojnásobku celkové roční částky, je splatná částka za množství přesahující uvedené omezení vyplacena v následujícím roce.

5. Platba finančního příspěvku podle výše uvedeného odst. 2 písm. a) a b) proběhne v prvním roce nejpozději do devadesáti dnů ode dne počátku prozatímního provádění protokolu a v následujících letech nejpozději k datu výročí tohoto protokolu.

6. Přidělení finančního příspěvku uvedeného v odst. 2 písm. a) spadá do výlučné pravomoci orgánů Kapverd.

7. Finanční příspěvek se vyplácí na jediný účet státní pokladny založený u finanční instituce, kterou určí orgány Kapverd.

Článek 3

Podpora udržitelného a zodpovědného rybolovu v kapverdských vodách

1. Strany se v rámci smíšeného výboru zřízeného podle článku 9 dohody dohodnou nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto protokolu v platnost na víceletém odvětvovém programu a na podmínkách jeho používání, přičemž jde zejména o:

a)	roční a víceleté obecné zásady, podle nichž se použije finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b);

roční a víceleté cíle, jichž je třeba dosáhnout, aby bylo možno včas zavést udržitelný a zodpovědný rybolov s ohledem na priority vyjádřené Kapverdami ve vnitrostátní politice rybolovu nebo v jiných politikách, které souvisejí se zavedením zodpovědného a udržitelného rybolovu nebo na něj mají dopad;

c)	kritéria a postupy, které se mají použít, aby bylo možné provést roční hodnocení získaných výsledků.

2. Veškeré navrhované změny víceletého odvětvového programu schvaluje smíšený výbor.

3. Kapverdské orgány mohou každoročně rozhodnout o přidělení doplňkové částky k části finančního příspěvku uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. b) za účelem provádění víceletého programu. Toto přidělení musí být oznámeno Unii nejpozději dva (2) měsíce před výročním datem tohoto protokolu.

4. Obě strany vyhodnotí každoročně ve smíšeném výboru výsledky provádění víceletého odvětvového programu. Pokud z tohoto hodnocení vyplyne, že plnění cílů financovaných přímo částí finančního příspěvku uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. b) není uspokojivé, vyhrazuje si Unie právo snížit tuto částku finančního příspěvku s cílem přizpůsobit částku přidělenou pro provádění programu tak, aby odpovídala výsledkům.

Článek 4

Vědecká spolupráce v oblasti zodpovědného rybolovu

1. Obě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov v kapverdských vodách, a to na základě zásady nediskriminace mezi různými loďstvy, která se v těchto vodách nacházejí. Veškerá technická opatření v oblasti zachování zdrojů vztahující se k vydávání oprávnění k rybolovu, jež jsou upřesněna v dodatku 2 přílohy, se použijí na všechna zahraniční průmyslová loďstva působící v rybolovné oblasti Kapverd za technických podmínek podobných těm, které se uplatní na loďstva Unie.

2. Po dobu, na niž se vztahuje tento protokol, se Unie a kapverdské orgány snaží sledovat vývoj úlovků, intenzity rybolovu a stavu zdrojů v rybolovné oblasti Kapverd, a to v rámci všech druhů, na které se tento protokol vztahuje. Strany se zejména dohodnou na posílení sběru a analýzy údajů umožňujících vypracování vnitrostátního akčního plánu pro zachování a řízení populací žraloků ve výlučné ekonomické zóně Kapverd.

3. Obě strany dodržují doporučení a usnesení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) týkající se zodpovědného řízení rybolovu.

4. V souladu s článkem 4 dohody, na základě doporučení a usnesení přijatých v rámci ICCAT a na základě nejlepších dostupných vědeckých stanovisek se strany poradí v rámci smíšeného výboru podle článku 9 dohody s cílem případně přijmout rozhodnutím smíšeného výboru, po vědeckém zasedání a společnou dohodou, opatření vedoucí k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, kterými jsou určovány činnosti plavidel Unie.

5. Kapverdy se zavazují, že zveřejní veškeré dohody opravňující plavidla plující pod cizí vlajkou k rybolovu ve vodách spadajících pod jurisdikci Kapverd při zohlednění citlivé povahy některých informací, tj. např. finančních podmínek.

6. Vzhledem k tomu, že pelagické druhy žraloků patří k druhům, které může loďstvo Unie ulovit při lovu tuňáků, a vzhledem ke zranitelnosti těchto druhů, jak může vyplývat z vědeckých stanovisek ICCAT, jsou úlovky těchto druhů plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru působícími v rámci tohoto protokolu předmětem zvláštní pozornosti založené na zásadě předběžné opatrnosti. Obě strany spolupracují na tom, aby zlepšily dostupnost a sledování vědeckých údajů týkajících se lovených druhů.

Za tímto účelem obě strany zavedou mechanismus důkladného sledování tohoto rybolovu s cílem zaručit udržitelné využívání tohoto zdroje. Tento mechanismus sledování je založen zejména na čtvrtletní výměně údajů o úlovcích žraloků. Pokud tyto úlovky ročně přesáhnou 30 % referenčního množství uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. a), zavede se posílené sledování založené na měsíční výměně údajů a dojde k dohodě mezi stranami. V případě, že množství úlovků dosáhne za rok 40 % výše uvedeného referenčního množství, přijme smíšený výbor případná dodatečná opatření týkající se řízení rybolovu, jež umožní lepší regulaci činnosti loďstva plavidel pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Strany vedle toho přijmou rozhodnutí o tom, že budou vycházet ze studie vypracované Unií za účasti vědeckých institucí Kapverd, jejímž cílem je:

—	analyzovat situaci žraloků a dopad rybolovu na místní ekosystémy,

—	poskytnout údaje o migračních proudech těchto druhů,

—	určit citlivé, biologické a ekologické oblasti na Kapverdách a v tropické oblasti Atlantiku.

Smíšený výbor může na základě výsledků studie rozhodnout o přizpůsobení výše uvedeného mechanismu sledování.

Článek 5

Přezkum rybolovných práv a technických opatření společnou dohodou v rámci smíšeného výboru

1. Smíšený výbor může přezkoumat rybolovná práva uvedená v článku 1 a přizpůsobit je na základě společné dohody, pokud se v doporučeních a usneseních, která přijala ICCAT, potvrdí, že toto přizpůsobení zaručuje udržitelné řízení rybolovných zdrojů uvedených v tomto protokolu. V takovém případě bude finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a) přizpůsoben úměrně a dočasně a budou přijaty nezbytné změny tohoto protokolu a jeho přílohy.

2. Smíšený výbor může v případě nutnosti přezkoumat a společnou dohodou přijmout ustanovení týkající se podmínek rybolovu a prováděcí pravidla k tomuto protokolu a jeho přílohám.

Článek 6

Podnět k vykládkám a podpora spolupráce mezi hospodářskými subjekty

1. Obě strany spolupracují s cílem zlepšit možnosti vykládky v kapverdských přístavech.

2. Zavádějí se finanční pobídky pro vykládky, jež jsou upřesněny v příloze.

3. Strany usilují o vytvoření příznivých podmínek pro podporu vztahů mezi svými podniky v technické, hospodářské a obchodní oblasti tím, že podporují vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání a investic.

Článek 7

Pozastavení provádění protokolu

1. Provádění tohoto protokolu lze pozastavit z iniciativy jedné z obou stran, pokud nastane jedna nebo více z těchto okolností:

a)	provozování rybolovných činností ve výlučné ekonomické zóně Kapverd brání neobvyklé okolnosti podle definice v čl. 7 odst. 3 písm. a) dohody;

b)	podstatné změny politických okolností ve vymezení a při provádění politiky rybolovu u jedné nebo druhé strany, které ovlivní ustanovení tohoto protokolu;

c)	v případě spuštění mechanizmů konzultace podle článku 96 dohody z Cotonou, týkajících se porušování podstatných a základních prvků lidských práv stanovených článkem 9 uvedené dohody;

d)	Unie nezaplatila finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 2 písm. a) z jiných důvodů, než které jsou stanoveny článkem 8 tohoto protokolu;

e)	vážný a nevyřešený spor mezi oběma stranami při provádění nebo výkladu tohoto protokolu.

2. Pokud dojde k pozastavení provádění protokolu z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v odst. 1 písm. c), oznámí dotčená strana svůj úmysl písemně a přinejmenším tři měsíce před datem, kdy toto pozastavení nabude účinnosti. Pozastavení provádění protokolu z důvodů uvedených v odst. 1 písm. c) je uplatněno bezprostředně poté, co bylo rozhodnutí o pozastavení přijato.

3. V případě pozastavení pokračují strany v konzultacích s cílem najít smírné řešení svého sporu. Pokud je takového řešení dosaženo, pokračuje se v provádění protokolu a částka finančního příspěvku se úměrně a dočasně sníží podle doby, během které bylo provádění protokolu pozastaveno.

Článek 8

Pozastavení a přezkum platby finančního příspěvku

1. Finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) lze přezkoumat nebo pozastavit, pokud nastane jedna nebo více těchto okolností:

a)	nezvyklé okolnosti, které nejsou přírodním jevem, brání průběhu rybolovných činností v kapverdské výlučné ekonomické zóně;

b)	podstatné změny politických okolností ve vymezení a při provádění politiky rybolovu u jedné nebo druhé strany, které ovlivní ustanovení tohoto protokolu;

c)	v případě spuštění mechanizmů konzultace podle článku 96 dohody z Cotonou, týkajících se porušování podstatných a základních prvků lidských práv stanovených článkem 9 uvedené dohody.

2. Unie může přezkoumat nebo částečně nebo úplně pozastavit výplatu zvláštního finančního příspěvku stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) v případě neplnění tohoto finančního příspěvku nebo pokud výsledky na základě hodnocení provedeného smíšeným výborem neodpovídají plánu.

3. Vyplácení finančního příspěvku se obnoví po poradě a dohodě obou stran, jakmile dojde ke znovunastolení situace předcházející událostem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku nebo pokud to odůvodňují výsledky finančního plnění uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Zvláštní finanční příspěvek stanovený v čl. 2 odst. 2 písm. b) nicméně nemůže být vyplacen po uplynutí období šesti měsíců od skončení platnosti tohoto protokolu.

Článek 9

Elektronická výměna informací

1. Kapverdy a Unie se zavazují zavést co možná nejdříve počítačové systémy nezbytné k elektronické výměně všech informací a dokumentů spojených s prováděním dohody.

2. Jakmile budou systémy stanovené v odstavci 1 funkční, bude elektronická verze dokumentu považována za naprosto rovnocennou papírové verzi.

3. Kapverdy a Unie si vzájemně neprodleně oznámí každou poruchu počítačového systému. Informace a dokumenty související s prováděním dohody budou v tom případě automaticky nahrazeny svou papírovou verzí způsobem vymezeným v příloze.

Článek 10

Satelitní sledování

Satelitní sledování rybářských plavidel Unie se v rámci tohoto protokolu provádí podle ustanovení vymezených v příloze.

Článek 11

Důvěrnost údajů

Kapverdy se zavazují k tomu, že všechny osobní údaje týkající se plavidel Unie a jejich rybolovné činnosti, jež budou získány v rámci dohody, budou vždy zpracovány striktně v souladu se zásadami důvěrnosti a ochrany údajů. Tyto údaje se využijí výlučně k provádění dohody.

Článek 12

Použitelné vnitrostátní právní předpisy

1. Rybolovné činnosti plavidel Unie, která provádějí rybolov ve vodách Kapverd v rámci tohoto protokolu, se řídí právními předpisy používanými na Kapverdách, zejména ustanoveními plánu o řízení rybolovných zdrojů na Kapverdách, pokud dohodanebo tento protokol a jeho přílohy a dodatky nestanoví jinak.

2. Kapverdské orgány informují Evropskou komisi o každé změně nebo o každém novém právním předpise, jež se týkají odvětví rybolovu.

Článek 13

Doba platnosti

Tento protokol a příloha k němu se použijí po dobu čtyř let od počátku prozatímního provádění podle článku 15, ledaže dojde k jeho vypovězení podle článku 14.

Článek 14

Vypovězení

1. V případě vypovězení tohoto protokolu dotyčná strana písemně oznámí druhé straně svůj úmysl vypovědět protokol nejméně šest měsíců přede dnem, kdy má toto vypovězení nabýt účinku.

2. Odesláním oznámení podle odstavce 1 se zahajují konzultace mezi stranami.

Článek 15

Prozatímní provádění

Tento protokol se prozatímně provádí ode dne podpisu.

Článek 16

Vstup v platnost

Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost dnem, ke kterému si strany vzájemně oznámí splnění postupů nezbytných k tomuto účelu.

Za Evropskou unii

Za Kapverdskou republiku

PŘÍLOHA

PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ RYBOLOVU PLAVIDLY UNIE V RYBOLOVNÉ OBLASTI KAPVERD

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

1. Určení příslušného orgánu

Pro potřeby této přílohy, a není-li uvedeno jinak, každý odkaz na Unii nebo na Kapverdy určuje, pokud jde o příslušný orgán:

—	u Unie: Evropskou komisi, popřípadě prostřednictvím delegace Unie na Kapverdách,

—	u Kapverd: ministerstvo pro rybolov.

2. Rybolovná oblast

Zeměpisné souřadnice výlučné ekonomické zóny Kapverd jsou uvedeny v dodatku 1. Plavidla Unie budou moci provozovat rybolovné činnosti nad rámec omezení stanovených pro každou kategorii v dodatku 2.

Kapverdy podají majitelům lodí informace o vymezení oblastí zakázaných pro námořní plavbu a pro rybolov při vydání licence k rybolovu. Takovou informaci obdrží rovněž Unie.

3. Určení místního zástupce

Každé plavidlo Unie, které plánuje vykládat nebo překládat v kapverdském přístavu, musí být zastoupeno zástupcem s bydlištěm na Kapverdách.

4. Bankovní účet

Kapverdy sdělí Unii, a to předtím než tento protokol vstoupí v platnost, údaje o bankovním účtu nebo bankovníchúčtech, na který nebo které mají být zaplaceny finanční částky za plavidla Unie v rámci dohody. Náklady související s bankovními převody jdou na účet majitelů lodí.

KAPITOLA II

OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU

1. Předběžná podmínka k získání oprávnění k rybolovu – způsobilá plavidla

Oprávnění k rybolovu podle článku 6 dohody jsou vydávána za podmínky, že plavidlo je zapsáno v evidenci rybolovných plavidel Unie a že všechny předcházející povinnosti, které souvisejí s majitelem plavidla, velitelem nebo plavidlem samým a které vyplývají z jejich rybolovných činností na Kapverdách v rámci dohody, byly splněny.

2. Žádost o oprávnění k rybolovu

Unie předloží Kapverdám žádost o oprávnění k rybolovu za každé plavidlo, které si přeje lovit v rámci dohody, nejméně patnáct pracovních dnů přede dnem začátku požadované doby platnosti a použije formulář v dodatku 3. Žádost musí být napsána na stroji nebo čitelně velkými tiskacími písmeny.

U každé první žádosti o oprávnění k rybolovu podle platného protokolu nebo v důsledku technické změny dotyčného plavidla musí být k žádosti připojeny:

i)	doklad o zaplacení paušálního poplatku na dobu platnosti požadovaného oprávnění k rybolovu, jakož i paušálního příspěvku pro pozorovatele uvedeného v kapitole X;

ii)	jméno a adresa místního zástupce plavidla, pokud takový existuje;

iii)	současná barevná fotografie plavidla, která byla pořízena z bočního pohledu a má minimální rozměr 15 cm × 10 cm;

iv)	veškeré další doklady výslovně vyžadované v rámci dohody.

Při obnovení oprávnění k rybolovu podle platného protokolu v případě plavidla, jehož charakteristické technické vlastnosti se nezměnily, musí být k žádosti o obnovení připojen pouze doklad o zaplacení poplatku a paušálního příspěvku na náklady spojené s pozorovatelem.

3. Poplatky a zálohy

Poplatek hrazený majiteli plavidel je stanoven takto:

—	na první dva roky provádění protokolu 55 EUR za tunu úlovků v rybolovné oblasti Kapverd,

—	na poslední dva roky provádění protokolu 65 EUR za tunu úlovků v rybolovné oblasti Kapverd;

Oprávnění k rybolovu se vydávají poté, co jsou příslušným kapverdským orgánům zaplaceny tyto zálohové paušální poplatky stanovené takto:

v případě plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí:

—	4 950 EUR na první dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 55 EUR za tunu při množství 90 tun,

—	5 525 EUR na poslední dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 65 EUR za tunu při množství 85 tun,

v případě plavidel lovících tuňáky na pruty:

—	495 EUR na první dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 55 EUR za tunu při množství 9 tun,

—	585 EUR na poslední dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 65 EUR za tunu při množství 9 tun,

v případě plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru:

—	3 190 EUR na první dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 55 EUR za tunu při množství 58 tun,

—	3 250 EUR na poslední dva roky provádění protokolu, což odpovídá částce 65 EUR za tunu při množství 50 tun.

Zálohový paušální poplatek zahrnuje všechny vnitrostátní a místní poplatky kromě přístavních poplatků, poplatků za překládku a nákladů za poskytování služeb. Na první a poslední rok se zálohový paušální poplatek a jemu odpovídající množství na plavidlo vypočítávají pro rata temporis na základě počtu měsíců, na něž se vztahuje licence.

4. Prozatímní seznam plavidel oprávněných k rybolovu

Po obdržení žádostí o oprávnění k rybolovu sestaví Kapverdy ve lhůtě nejvýše tří kalendářních dnů prozatímní seznam žádajících plavidel pro každou kategorii plavidel. Tento seznam je neprodleně sdělen vnitrostátnímu orgánu pověřenému kontrolou rybolovu a Unii.

Unie zašle prozatímní seznam majiteli plavidla nebo jeho zástupci. V případě uzavření kanceláře Unie mohou Kapverdy vydat prozatímní seznam přímo majiteli plavidla nebo jeho zástupci a předat jeho kopii Unii.

5. Vydávání oprávnění k rybolovu

Kapverdy vydají oprávnění k rybolovu tuňáků a přidružených druhů („atum e afins“) Unii ve lhůtě patnácti pracovních dnů ode dne přijetí úplné dokumentace žádosti.

V případě obnovení oprávnění k rybolovu po dobu provádění tohoto protokolu bude muset nové oprávnění k rybolovu obsahovat jasný odkaz na původní oprávnění k rybolovu.

Unie zašle oprávnění k rybolovu majiteli plavidla nebo jeho zástupci. V případě uzavření kanceláře Unie mohou Kapverdy vydat oprávnění k rybolovu přímo majiteli plavidla nebo jeho zástupci a předat jeho kopii Unii.

6. Seznam plavidel s oprávněním k rybolovu

Po vydání oprávnění k rybolovu sestaví Kapverdy neprodleně definitivní seznam plavidel oprávněných k rybolovu v oblasti Kapverd pro každou kategorii plavidel. Tento seznam je neprodleně sdělen vnitrostátnímu orgánu pověřenému kontrolou rybolovu a Unii a nahrazuje prozatímní seznam uvedený v bodu 4.

7. Doba platnosti oprávnění k rybolovu

Oprávnění k rybolovu jsou platná jeden rok a lze je prodloužit.

Pro určení začátku doby platnosti se ročním obdobím rozumí:

i)	v prvním roce provádění protokolu období mezi datem jeho vstupu v platnost a 31. prosincem téhož roku;

ii)	poté každý úplný kalendářní rok;

iii)	v posledním roce provádění protokolu období mezi 1. lednem a dnem uplynutí platnosti tohoto protokolu.

8. Uchovávání oprávnění k rybolovu na palubě

Oprávnění k rybolovu se musí stále nacházet na palubě plavidla.

Plavidla jsou však oprávněna k rybolovu ihned po svém zápisu na prozatímní seznam uvedený v bodu 4. Plavidla jej musí až do vydání oprávnění k rybolovu neustále uchovávat na palubě.

9. Převod oprávnění k rybolovu

Oprávnění k rybolovu je vydáno pro určitou loď a je nepřenosné.

V případě prokázané vyšší moci, jako je ztráta plavidla či jeho delší odstavení z důvodu vážného technického poškození, a na žádost Unie je však oprávnění k rybolovu nahrazeno novým oprávněním k rybolovu vydaným pro jiné plavidlo podobné plavidlu, které má být nahrazeno.

Převod se provede tak, že majitel plavidla nebo jeho zástupce na Kapverdách vrátí oprávnění k rybolovu, jež má být nahrazeno, a Kapverdy vystaví co možná nejdříve náhradní oprávnění. Náhradní oprávnění se vydává bez dalšího prodlení majiteli plavidla nebo jeho zástupci, jakmile je vráceno oprávnění, které má být nahrazeno. Náhradní oprávnění je platné ode dne vrácení oprávnění, které má být nahrazeno.

Kapverdy aktualizují co možná nejdříve seznam plavidel oprávněných k rybolovu. Nový seznam je neprodleně sdělen vnitrostátnímu orgánu pověřenému rybolovem a Unii.

10. Podpůrná plavidla

Kapverdy povolují rybářským plavidlům, aby jim pomáhala podpůrná plavidla s výhradou přijetí právních předpisů upravujících činnost těchto plavidel.

KAPITOLA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

Technická opatření použitelná na plavidla, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, týkající se oblasti, lovných zařízení a vedlejších úlovků, jsou definována pro každou kategorii rybolovu v technických listech v dodatku 2

Plavidla dodržují všechna doporučení přijatá Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

V souladu s doporučeními ICCAT usilují obě strany o snížení míry náhodných úlovků želv, mořských ptáků a jiných necílových druhů. Plavidla Unie dbají na to, aby tyto náhodné úlovky byly vypouštěny zpět s cílem maximalizovat šance těchto druhů na přežití.

KAPITOLA IV

SYSTÉM HLÁŠENÍ O ÚLOVCÍCH

1. Lodní deník rybolovu

Velitel plavidla Unie, které loví ryby v rámci dohody, vede deník o rybolovu, jehož vzor se pro každou rybolovnou kategorii nachází v dodatku 4.

Lodní deník rybolovu vyplňuje velitel za každý den přítomnosti plavidla v rybolovné oblasti Kapverd.

Velitel do lodního deníku rybolovu každý den zapisuje množství jednotlivých druhů, označených třímístným písmenným kódem stanoveným FAO, ulovené a uchovávané na palubě, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů. U každého hlavního druhu velitel rovněž uvede nulové úlovky.

Velitel případně do lodního deníku rybolovu každý den zapíše rovněž množství každého druhu, jež bylo vhozeno zpátky do moře, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů.

Lodní deník rybolovu se vyplňuje čitelně, velkými písmeny a podepisuje jej velitel.

Odpovědnost za správnost údajů zaznamenaných do lodního deníku rybolovu nese velitel.

2. Hlášení o úlovcích

Velitel ohlašuje úlovky plavidla tím, že předá Kapverdám své lodní deníky rybolovu vztahující se na období přítomnosti v rybolovné oblasti Kapverd.

Lodní deníky rybolovu se předávají jedním z následujících způsobů:

i)	v případě vplutí do přístavu na Kapverdách je originál každého lodního deníku rybolovu předán místnímu zástupci Kapverd, který písemně potvrdí jeho přijetí;

ii)

v případě vyplutí z rybolovné oblasti Kapverd, aniž by se předem vplulo do přístavu na Kapverdách, je originál každého lodního deníku rybolovu zaslán ve lhůtě 14 dnů po připlutí do kteréhokoliv jiného přístavu nebo v každém případě ve lhůtě 30 dnů po vyplutí z oblasti Kapverd:

a)	poštovní zásilkou zaslanou na Kapverdy;

b)	nebo faxem na číslo sdělené Kapverdami;

c)	nebo e-mailem.

Jakmile Kapverdy budou schopny přijímat hlášení o úlovcích e-mailem, zašle velitel lodní deník rybolovu na elektronickou adresu, kterou Kapverdy sdělí. Kapverdy neprodleně přijetí e-mailu obratem potvrdí.

V případě plavidel lovících tuňáky a v případě plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru zašle velitel rovněž jednu kopii všech lodních deníků rybolovu jedné z těchto vědeckých institucí:

i)	Institut de recherche pour le développement (IRD);

ii)	Instituto Español de Oceanografia (IEO);

iii)	Instituto Português do Mar e da Atmosfera (IPMA) nebo

iv)	Instituto Nacional de Desenvolvimento das Pescas (INDP).

Po návratu plavidla do oblasti Kapverd v období platnosti jeho oprávnění k rybolovu je třeba podat nové hlášení o úlovcích.

V případě nedodržení ustanovení týkajících se hlášení o úlovcích mohou Kapverdy pozastavit oprávnění k rybolovu dotyčného plavidla až do doby obdržení chybějících hlášení o úlovcích a uplatnit sankci vůči majiteli plavidla podle ustanovení stanovených k tomuto účelu platnými vnitrostátními právními předpisy. V případě opakovaného porušení tohoto ustanovení mohou Kapverdy zamítnout obnovení oprávnění k rybolovu. Kapverdy budou neprodleně informovat Unii o každé sankci uplatněné v této souvislosti.

3. Přechod na elektronický systém

Obě strany se zavazují zavést elektronický lodní deník rybolovu a systém elektronického podávání hlášení pro všechny údaje týkající se úlovků v souladu s pokyny uvedenými v dodatku 6. Strany stanoví všechny prováděcí předpisy pro zavedení tohoto systému s cílem zprovoznit jej od 1. září 2015.

4. Vyúčtování poplatků za plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru

Až do zavedení elektronického systému uvedeného v bodě 3 sdělují členské státy Evropské komisi nejpozději do 15. června každého roku množství úlovků za uplynulý rok, jak je potvrdily vědecké instituce uvedené v bodu 2. Unie stanoví na základě těchto hlášení o úlovcích pro každé plavidlo lovící tuňáky a plavidlo pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru konečné vyúčtování poplatků splatných za roční období předchozího kalendářního roku. Unie sdělí toto konečné vyúčtování prostřednictvím členských států Kapverdám a majiteli plavidla do 31. července probíhajícího roku.

Ode dne účinného zavedení elektronického systému uvedeného v bodě 3 vystaví Unie pro každé plavidlo lovící tuňáky na pruty, plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí a plavidlo pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru na základě lodních deníků archivovaných ve středisku sledování lovišť (SSL) státu vlajky konečné vyúčtování poplatků splatných daným plavidlem za hospodářský rok v předcházejícím kalendářním roce. Unie sdělí toto konečné vyúčtování Kapverdám a majiteli plavidla do 31. března probíhajícího roku.

V obou případech a ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení mohou Kapverdy na základe důkazů proti tomuto konečnému vyúčtování vznést námitku. V případě rozdílných názorů projednají strany záležitost ve smíšeném výboru. Pokud Kapverdy nepředloží námitku ve lhůtě 30 dnů, je konečné vyúčtování považováno za přijaté.

Je-li konečné vyúčtování vyšší než paušální poplatek zaplacený předem za účelem obdržení oprávnění k rybolovu, majitel plavidla zaplatí zbývající částku Kapverdám nejpozději dne 30. září probíhajícího roku. Pokud je konečné vyúčtování nižší než paušální poplatek zaplacený předem, zbytková částka není majiteli plavidla vrácena.

KAPITOLA V

VYKLÁDKY A PŘEKLÁDKY

1. Oznámení

Velitel plavidla Unie, který si přeje vykládat v kapverdském přístavu nebo překládat úlovky z oblasti Kapverd, musí Kapverdám nejpozději 24 hodin před vykládkou nebo překládkou oznámit:

a)	název rybářského plavidla, které má vykládat nebo překládat;

b)	přístav vykládky nebo překládky;

c)	datum a čas stanovené k vykládce nebo překládce;

d)	množství (vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo případně počtem kusů) každého druhu, který má být vyložen nebo přeložen (označeného třímístným písmenným kódem podle FAO);

e)	v případě překládky název přijímajícího plavidla;

f)	osvědčení o zdravotní nezávadnosti přijímajícího plavidla.

Úkon překládky musí být prováděn ve vodách kapverdského přístavu oprávněného k tomuto účelu. Překládka na moři je zakázána.

Nedodržení těchto ustanovení má za následek uplatnění sankcí stanovených k tomuto účelu kapverdskými právními předpisy.

2. Podpora vykládek

S cílem přispět k rozvoji odvětví rybolovu na Kapverdách a posílit hospodářské a sociální dopady dohody, zejména v oblasti zpracování a zhodnocení produktů rybolovu, se obě strany dohodnou na vypracování strategie, jejímž cílem je zvýšení počtu vykládek z plavidel Unie.

Majitelé plavidel, jež loví tuňáka, budou usilovat o vykládku části úlovků z kapverdských vod. Vyložené úlovky se mohou prodávat místním podnikům za ceny určené vyjednáváním mezi subjekty.

Provádění strategie, jejímž cílem je zvýšení počtu vykládek, jakož i skutečná funkčnost příslušných infrastruktur a zpracování budou smíšeným výborem po konzultaci s dotčenými subjekty pravidelně sledovány.

Plavidlům Unie, která jsou v souladu s ustanoveními tohoto protokolu držiteli oprávnění k rybolovu a jež vyloží úlovky tuňáka v jednom z přístavů Kapverd, se sníží poplatek o 10 EUR na vyloženou tunu. Další sleva ve výši 10 EUR na tunu je přiznána v případě prodeje produktů rybolovu zpracovatelské továrně na Kapverdách. Tento mechanismus se uplatňuje až do maximální výše 50 % konečného vyúčtování úlovků.

Doklady o vykládce a/nebo o prodeji se zasílají Generálnímu ředitelství pro rybolov. Po schválení jsou dotčení majitelé plavidel prostřednictvím Unie informováni o částkách, které jim mají být vyplaceny. Tyto částky budou odečteny z poplatků, které mají být zaplaceny při podání příštích žádostí o licence.

KAPITOLA VI

KONTROLA

1. Vplutí do oblasti a vyplutí z oblasti

Každé vplutí do rybolovné oblasti Kapverd nebo každé vyplutí z této oblasti plavidlem Unie, které je držitelem oprávnění k rybolovu, musí být oznámeno Kapverdám ve lhůtě šesti hodin před vplutím do oblasti či vyplutím z ní.

Když plavidlo oznamuje své vplutí nebo vyplutí, sdělí zejména:

i)	plánované datum, čas a polohu přechodu;

ii)	množství každého druhu uchovávaného na palubě označeného třímístným písmenným kódem stanoveným FAO a vyjádřeného v kilogramech živé hmotnosti nebo popřípadě počtem kusů;

iii)	úpravu produktů.

Oznámení je prováděno přednostně e-mailem nebo není-li jiná možnost, faxem nebo rádiem na elektronickou adresu, volací číslo či frekvenci sdělené Kapverdami. Kapverdy oznámí neprodleně dotyčným plavidlům a Unii každou změnu elektronické adresy, volacího čísla či zasílací frekvence.

Každé plavidlo, které bylo přistiženo při rybolovu v oblasti Kapverd, aniž by předem oznámilo svou přítomnost, se považuje za plavidlo, které provozuje rybolov bez oprávnění.

2. Inspekce na moři

Inspekci na moři v oblasti Kapverd u plavidel Unie, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, budou provádět plavidla a inspektoři z Kapverd, přičemž bude jasně rozpoznatelné, že jsou pověření kontrolou rybolovu.

Kapverdští inspektoři, než vstoupí na palubu, vyrozumí předem plavidlo Unie o svém rozhodnutí provést inspekci. Inspekci budou provádět maximálně dva inspektoři, kteří budou muset prokázat svou totožnost a svou kvalifikaci inspektora, než inspekci provedou.

Kapverdští inspektoři zůstanou na palubě plavidla Unie pouze po dobu nezbytnou k provedení úkolů spojených s inspekcí. Provedou inspekci tak, aby minimalizovali dopad na plavidlo, jeho rybolovnou činnost a náklad.

Kapverdy mohou povolit Unii, aby se zúčastnila inspekce na moři jako pozorovatel.

Velitel plavidla Unie usnadní vstup na palubu a práci kapverdským inspektorům.

Na konci každé inspekce sepíšou kapverdští inspektoři inspekční zprávu. Velitel plavidla Unie má právo připojit do inspekční zprávy své připomínky. Inspekční zprávu podepisuje inspektor, který ji vyhotovuje, a velitel plavidla Unie.

Kapverdští inspektoři předají jednu kopii inspekční zprávy veliteli plavidla Unie před opuštěním plavidla. Kapverdy předají jednu kopii inspekční zprávy Unii ve lhůtě osmi dnů po inspekci.

3. Inspekce v přístavu

Inspekci v přístavu u plavidel Unie, která vykládají nebo překládají ve vodách kapverdského přístavu úlovky realizované v oblasti Kapverd, provedou kapverdští inspektoři, přičemž bude jasně rozpoznatelné, že jsou pověření kontrolou rybolovu.

Inspekci budou provádět maximálně dva inspektoři, kteří budou muset prokázat svou totožnost a svou kvalifikaci inspektora, než inspekci provedou. Kapverdští inspektoři zůstanou na palubě plavidla Unie pouze po dobu nezbytnou k provedení úkolů spojených s inspekcí a provedou inspekci tak, aby minimalizovali dopad na plavidlo, úkon vykládky nebo překládky a náklad.

Kapverdy mohou povolit Unii, aby se zúčastnila inspekce v přístavu jako pozorovatel.

Kapitán plavidla Unie usnadní práci kapverdských inspektorů.

Na konci každé inspekce sepíše kapverdský inspektor inspekční zprávu. Velitel plavidla Unie má právo připojit do inspekční zprávy své připomínky. Inspekční zprávu podepisuje inspektor, který ji vyhotovuje, a velitel plavidla Unie.

Kapverdský inspektor předá na konci inspekce jednu kopii inspekční zprávy veliteli plavidla Unie. Kapverdy předají jednu kopii inspekční zprávy Unii ve lhůtě osmi dnů po inspekci.

KAPITOLA VII

SYSTÉM SATELITNÍHO SLEDOVÁNÍ PLAVIDEL (VMS)

1. Hlášení polohy plavidel – systém VMS

Pokud se plavidla Unie, jež jsou držiteli oprávnění k rybolovu, nacházejí v oblasti Kapverd, musí být vybavena systémem satelitního sledování plavidel (Vessel Monitoring System – VMS), který zajišťuje každou hodinu automatické a stálé hlášení polohy do SSL jejich státu vlajky.

Každé hlášení polohy musí obsahovat:

a)	identifikaci plavidla;

b)	naposledy určenou zeměpisnou polohu plavidla (zeměpisnou délku a šířku) se zaměřovací odchylkou nižší než 500 metrů a s intervalem spolehlivosti 99 %;

c)	datum a čas, kdy byla tato poloha zaznamenána;

d)	rychlost a kurz plavidla;

e)	být podáno ve formátu, který se nachází v dodatku 5.

První poloha zaznamenaná po vplutí do oblasti Kapverd se označí kódem „ENT“. Všechny následné polohy se označí kódem „POS“, s výjimkou první polohy zaznamenané po vyplutí z oblasti Kapverd, jež se označí kódem „EXI“.

SSL státu vlajky zajišťuje automatické zpracování a popřípadě elektronické předávání hlášení polohy. Hlášení polohy musí být zaznamenána bezpečným způsobem a uchovávána po dobu tří let.

2. Přenos údajů plavidlem v případě poruchy systému VMS

Velitel musí průběžně kontrolovat, že systém VMS na jeho plavidle je stále plně funkční a že hlášení polohy jsou správně předávána SSL státu vlajky.

V případě poruchy musí být systém VMS plavidla opraven nebo vyměněn ve lhůtě jednoho měsíce. Po této lhůtě nebude plavidlo oprávněno k rybolovu v oblasti Kapverd.

Plavidla, která loví ryby v oblasti Kapverd s vadným systémem VMS, musejí předávat svá hlášení polohy e-mailem, rádiem nebo faxem středisku SSL státu vlajky alespoň každé čtyři hodiny a poskytovat všechny povinné informace.

3. Bezpečné předávání hlášení polohy Kapverdám

SSL státu vlajky předává automaticky hlášení polohy dotyčných plavidel středisku SSL na Kapverdách. SSL státu vlajky a Kapverd si vymění své kontaktní e-mailové adresy a o jakýchkoli jejich změnách se budou neprodleně informovat.

Předávání hlášení polohy mezi SSL státu vlajky a Kapverd se provádí elektronicky zabezpečeným komunikačním systémem.

SSL Kapverd informuje ihned SSL státu vlajky a Unii o každém přerušení přijímání hlášení polohy plavidla, které má oprávnění k rybolovu, pokud dotyčné plavidlo neoznámilo své vyplutí z oblasti.

4. Nefunkčnost komunikačního systému

Kapverdy zajistí kompatibilitu svého elektronického zařízení se zařízením SSL státu vlajky a ihned informují Unii o každé nefunkčnosti při předávání a přijímání hlášení polohy pro účely jejího technického řešení v co nejkratší lhůtě. Každý případný spor bude postoupen smíšenému výboru.

Velitel se považuje za odpovědného za každou prokázanou manipulaci se systémem VMS plavidla, která má za cíl narušit jeho funkčnost nebo falšovat hlášení polohy. Každé protiprávní jednání podléhá sankcím, které jsou stanoveny platnými kapverdskými právními předpisy.

5. Změna četnosti hlášení polohy

Na základě důvodných skutečností, které směřují k prokázání protiprávního jednání, mohou Kapverdy požádat SSL státu vlajky, přičemž zároveň zašlou také jednu kopii Unii, aby snížilo interval zasílání hlášení polohy plavidla na interval třiceti minut v dané době určené k vyšetřování. Tyto důkazy musí být předány Kapverdami středisku SSL státu vlajky a Unii. SSL státu vlajky zašle ihned Kapverdám hlášení polohy podle nové frekvence.

Na konci stanovené vyšetřovací doby informují Kapverdy SSL státu vlajky a Unii o eventuálních následných opatřeních.

KAPITOLA VIII

PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ

1. Postup v případě protiprávního jednání

Každé protiprávní jednání, jehož se dopustilo plavidlo Unie, jež je držitelem oprávnění k rybolovu podle ustanovení této přílohy, musí být uvedeno v inspekční zprávě.

Tím, že velitel podepíše inspekční zprávu, není dotčeno právo obhajoby majitele plavidla proti uvedenému protiprávnímu jednání.

2. Zadržení plavidla – informační schůzka

Pokud to kapverdské platné právní předpisy stanoví u daného protiprávního jednání, může být každé protiprávně jednající plavidlo Unie přinuceno pozastavit svou rybolovnou činnost, a pokud je plavidlo na moři, vrátit se do kapverdského přístavu.

Kapverdy oznámí Unii v maximální lhůtě jednoho pracovního dne každé zadržení plavidla Unie, které je držitelem oprávnění k rybolovu. K tomuto oznámení je přiloženo zdůvodnění zadržení.

Předtím než bude přijato jakékoli opatření vůči plavidlu, veliteli, posádce nebo nákladu, s výjimkou opatření určených k zajištění důkazů, uspořádají Kapverdy na žádost Unie informační schůzku ve lhůtě jednoho pracovního dne po oznámení o zadržení plavidla, aby objasnily skutečnosti, které vedly k zadržení plavidla, a podrobně popsaly eventuální následné události. Této informační schůzky se může zúčastnit zástupce státu vlajky plavidla.

3. Sankce za protiprávní jednání – smírné narovnání

Sankce za uvedené protiprávní jednání je stanovena Kapverdami podle ustanovení platných vnitrostátních právních předpisů.

Pokud náprava protiprávního jednání zahrnuje soudní řízení, před jeho zahájením a pokud protiprávní jednání není trestným činem, je mezi Kapverdami a Unií zahájeno smírné narovnání, aby byl určen druh a stupeň sankce. Tohoto smírného narovnání se může zúčastnit zástupce státu vlajky plavidla. Smírné narovnání se ukončí nejpozději tři dny po oznámení o zadržení plavidla.

4. Soudní řízení – bankovní záruka

Jestliže věc nelze vyřešit smírným narovnáním a protiprávní jednání je řešeno před příslušným soudním orgánem, majitel plavidla, které se dopustilo protiprávního jednání, složí bankovní záruku u banky určené Kapverdami, jejíž částka stanovená Kapverdami pokryje náklady spojené se zadržením plavidla, odhadnutou výši pokuty a eventuální vyrovnání. Bankovní záruku nelze vrátit před ukončením soudního řízení.

Bankovní záruka je uvolněna a vrácena majiteli plavidla ihned po vynesení rozsudku:

a)	celá, pokud není rozhodnuto o žádné sankci;

b)	až do výše zbývajícího zůstatku, pokud sankce vede k pokutě nižší, než je částka bankovní záruky.

Kapverdy informují Unii o výsledcích soudního řízení ve lhůtě osmi dnů po vynesení rozsudku.

5. Propuštění plavidla a posádky

Plavidlo a jeho posádka jsou oprávněny opustit přístav po vypořádání sankce ze smírného narovnání nebo po složení bankovní záruky.

KAPITOLA IX

NAJÍMÁNÍ NÁMOŘNÍKŮ

1. Počet námořníků k najímání

Plavidla Unie najímají během své rybolovné činnosti v oblasti Kapverd kapverdské námořníky v tomto mezním počtu:

a)	loďstvo plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí najme alespoň šest námořníků;

b)	loďstvo plavidel lovících tuňáky na pruty najme alespoň dva námořníky;

c)	loďstvo plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou vlečnou šňůru najme alespoň pět námořníků.

Majitelé plavidel Unie se vynasnaží najmout i další kapverdské námořníky.

2. Svobodný výběr námořníků

Kapverdy vedou seznam kvalifikovaných kapverdských námořníků, kteří mohou být najati na plavidla Unie.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce si z tohoto seznamu svobodně vybírají kapverdské námořníky k najímání a oznamují Kapverdám jejich zápis do seznamu posádky.

3. Smlouvy námořníků

Pracovní smlouvu pro kapverdské námořníky sepisuje majitel plavidla nebo jeho zástupce a námořník, případně zastoupený svými odbory. Je vidována námořním orgánem Kapverd. Stanoví zejména datum a přístav nalodění.

Smlouva zaručuje námořníkovi výhody režimu sociálního zabezpečení, který se na něho vztahuje na Kapverdách. Zahrnuje životní, zdravotní a úrazové pojištění.

Kopie smlouvy je předána signatářům.

Kapverdským námořníkům jsou přiznána základní práva při práci vyjádřená v prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP). Zejména se to týká svobody sdružování, faktického uznávání práva na kolektivní vyjednávání a odstranění diskriminace v zaměstnání a v povolání.

4. Plat námořníků

Plat kapverdských námořníků zajišťují majitelé plavidel. Je stanoven před vydáním oprávnění k rybolovu na základě společné dohody mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a Kapverdami.

Plat nemůže být nižší, než je plat posádek vnitrostátních plavidel a než stanoví normy MOP.

5. Povinnosti námořníků

Námořníci se musí dostavit k veliteli plavidla, ke kterému byli přiděleni, den před datem nalodění uvedeným ve smlouvě. Velitel informuje námořníka o datu a čase nalodění. Pokud námořník odstoupí od smlouvy nebo se nedostaví ve stanovené datum a ve stanovený čas k nalodění, smlouva tohoto námořníka bude považována za neplatnou a majitel plavidla bude automaticky zproštěn svého závazku ho najmout. V tomto případě majitel lodi nepodléhá žádné pokutě nebo vyrovnávací platbě.

6. Nenalodění kapverdských námořníků

Majitelé plavidel, kteří nenajmou kapverdské námořníky, zaplatí do 30. září běžného roku za každého námořníka s ohledem na počet stanovený na začátku této kapitoly paušální částku 20 EUR za den přítomnosti svých plavidel v oblasti Kapverd.

KAPITOLA X

POZOROVATELÉ Z KAPVERD

1. Pozorování rybolovných činností

Plavidla, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, podléhají režimu pozorování svých rybolovných činností v rámci dohody.

Tento režim pozorování se řídí ustanoveními a doporučeními přijatými Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

2. Určená plavidla a pozorovatelé

Kapverdy určí plavidla Unie, která mají nalodit pozorovatele, jakož i pozorovatele, jenž jim je přidělen, nejpozději patnáct dnů před datem stanoveným k nalodění pozorovatele.

Při vydání oprávnění k rybolovu informují Kapverdy Unii a majitele plavidla nebo jeho zástupce o určených plavidlech a pozorovatelích, jakož i o době přítomnosti pozorovatele na palubě každého plavidla. Kapverdy informují ihned Unii a majitele plavidla nebo jeho zástupce o každé změně určených plavidel a pozorovatelů.

Kapverdy se vynasnaží neurčovat pozorovatele pro plavidla, která již mají pozorovatele na palubě nebo už mají formální povinnost nalodit pozorovatele během dotyčné rybolovné činnosti v rámci svých činností v jiných rybolovných oblastech, než jsou rybolovné oblasti Kapverd.

Doba přítomnosti pozorovatele na palubě plavidla nesmí přesáhnout dobu nutnou k provedení jeho úkolů.

3. Paušální finanční příspěvek

Při platbě poplatku zaplatí majitel plavidla Kapverdám za každé plavidlo paušální částku 200 EUR za rok.

4. Plat pozorovatele

Plat a příspěvky na sociální zabezpečení pozorovatele hradí Kapverdy.

5. Podmínky nalodění

Podmínky nalodění pozorovatele, zejména doba jeho přítomnosti na palubě, jsou stanoveny společnou dohodou mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a Kapverdami.

S pozorovatelem se na palubě jedná jako s lodním důstojníkem. Avšak při přijetí pozorovatele na palubu se přihlíží k technickému zázemí plavidla.

Náklady na ubytování a stravu na palubě plavidla hradí majitel plavidla.

Velitel přijme veškerá opatření vyplývající z jeho zodpovědnosti, aby pozorovateli zajistil fyzickou bezpečnost a ochranu před morální újmou.

Pozorovateli je k plnění úkolů poskytnuta veškerá nezbytná pomoc. Má přístup ke komunikačním zařízením, dokladům souvisejícím s rybolovnými činnostmi pravidla, zejména k lodnímu deníku rybolovu a lodnímu deníku, jakož i do částí plavidla, které jsou přímo spojené s jeho úkoly.

6. Povinnosti pozorovatele

Po celou dobu své přítomnosti na palubě pozorovatel:

a)	přijímá veškerá vhodná opatření k tomu, aby nerušil nebo neomezoval rybolovné činnosti;

b)	bere ohled na materiál a zařízení na palubě;

c)	respektuje důvěrný charakter všech dokumentů, které k plavidlu náleží.

7. Nalodění a vylodění pozorovatele

Pozorovatel je naloděn v přístavu zvoleném majitelem plavidla.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí Kapverdám prostřednictvím předběžného oznámení deset dnů před naloděním datum, čas a přístav nalodění pozorovatele. Pokud je pozorovatel naloděn v zahraničí, nese náklady na přepravu pozorovatele do přístavu nalodění majitel plavidla.

Pokud se pozorovatel nedostaví k nalodění do dvanácti hodin od stanoveného data a času, je majitel plavidla automaticky zproštěn povinnosti nalodit tohoto pozorovatele. Může svobodně opustit přístav a zahájit rybolovné činnosti.

Pokud pozorovatel není vyloděn v kapverdském přístavu, majitel plavidla zajistí na své náklady co možná nejrychlejší návrat pozorovatele na Kapverdy.

8. Úkoly pozorovatele

Pozorovatel vykonává tyto úkoly:

a)	sleduje rybolovnou činnost plavidla;

b)	ověřuje polohu plavidla během jeho rybolovných činností;

c)	odebírá biologické vzorky v rámci vědeckého programu;

d)	kontroluje používané rybolovné zařízení;

e)	ověřuje údaje o úlovcích v oblasti Kapverd zaznamenané v lodním deníku rybolovu;

f)	ověřuje procenta vedlejších úlovků a provádí odhad puštěných úlovků;

g)	sděluje svá pozorování rádiem, faxem nebo e-mailem nejméně jednou za týden, pokud plavidlo operuje v oblasti Kapverd, včetně objemu hlavních a vedlejších úlovků na palubě.

9. Zpráva pozorovatele

Před opuštěním plavidla pozorovatel předloží zprávu o svých pozorováních veliteli plavidla. Velitel plavidla má právo připojit do zprávy pozorovatele své připomínky. Zprávu podepisuje pozorovatel a velitel. Velitel obdrží jednu kopii zprávy pozorovatele.

Pozorovatel předá svou zprávu Kapverdám, které zašlou jednu kopii Unii ve lhůtě osmi dnů po vylodění pozorovatele.

KAPITOLA XI

ODPOVĚDNOST PROVOZOVATELE

1. Provozovatel zajistí, aby byla plavidla schopna plavby a pro každého cestujícího a člena posádky měla vhodné vybavení na záchranu života a na přežití.

2. Provozovatel zajistí, aby jeho plavidlo mělo vhodné a úplné pojištění uzavřené u mezinárodně uznávaného pojistitele.

3. Pokud je plavidlo Unie účastníkem námořní nehody nebo incidentu na Kapverdách, jejichž výsledkem je jakékoli znečištění a jakákoli škoda na životním prostředí, plavidlo a provozovatel to ihned oznámí kapverdským orgánům. Pokud jsou zjištěné škody způsobeny plavidlem provozovatele, přijme tento odpovědnost v rámci příslušných vnitrostátních a mezinárodních předpisů a postupů.

DODATKY K PŘÍLOZE

Dodatek 1 –

výlučná ekonomická zóna Kapverd

Dodatek 2 –

technická opatření pro zachování zdrojů

Dodatek 3 –

formulář žádosti o oprávnění k rybolovu

Dodatek 4 –

lodní deník rybolovu

Dodatek 5 –

podávání hlášení VMS Kapverdám

Dodatek 6 –

pokyny pro řízení a zavedení elektronického systému předávání údajů týkajících se rybolovných činností (systém ERS)

Dodatek 1

Výlučná ekonomická zóna Kapverd

Výlučná ekonomická zóna Kapverd sahá do vzdálenosti 200 námořních mil od těchto základních linií:

Bod	Severní šířka	Západní délka	Ostrov
A.	14° 48′ 43,17″	24° 43′ 48,85″	I. Brava
C-P1 a Rainha	14° 49′ 59,10″	24° 45′ 33,11″	—
C-P1 a Faja	14° 51′ 52,19″	24° 45′ 09,19″	—
D-P1 Vermelharia	16° 29′ 10,25″	24° 19′ 55,87″	S. Nicolau
E.	16° 36′ 37,32″	24° 36′ 13,93″	Ilhéu Raso
F-P1 a da Peça	16° 54′ 25,10″	25° 18′ 11,00″	Santo Antão
F.	16° 54′ 40,00″	25° 18′ 32,00″	—
G-P1 a Camarin	16° 55′ 32,98″	25° 19′ 10,76″	—
H-P1 a Preta	17° 02′ 28,66″	25° 21′ 51,67″	—
I-P1 A Mangrade	17° 03′ 21,06″	25° 21′ 54,44″	—
J-P1 a Portinha	17° 05′ 33,10″	25° 20′ 29,91″	—
K-P1 a do Sol	17° 12′ 25,21″	25° 05′ 56,15″	—
L-P1 a Sinagoga	17° 10′ 41,58″	25° 01′ 38,24″	—
M-Pta Espechim	16° 40′ 51,64″	24° 20′ 38,79″	S. Nicolau
N-Pta Norte	16° 51′ 21,13″	22° 55′ 40,74″	Sal
O-Pta Casaca	16° 50′ 01,69″	22° 53′ 50,14″	—
P-Ilhéu Cascalho	16° 11′ 31,04″	22° 40′ 52,44″	Boa Vista
P1-Ilhéu Baluarte	16° 09′ 05,00″	22° 39′ 45,00″	—
Q-Pta Roque	16° 05′ 09,83″	22° 40′ 26,06″	—
R-Pta Flamengas	15° 10′ 03,89″	23° 05′ 47,90″	Maio
S.	15° 09′ 02,21″	23° 06′ 24,98″	Santiago
T.	14° 54′ 10,78″	23° 29′ 36,09″	—
U-D. Maria Pia	14° 53′ 50,00″	23° 30′ 54,50″	I. de Fogo
V-Pta Pesqueiro	14° 48′ 52,32″	24° 22′ 43,30″	I. Brava
X-Pta Nho Martinho	14° 48′ 25,59	24° 42′ 34,92″	—
Y = A	14° 48′ 43,17″	24° 43′ 48,85″

V souladu se smlouvou mezi Kapverdskou republikou a Senegalskou republikou podepsanou dne 17. února 1993 je námořní hranice se Senegalem vymezena těmito body:

Bod	Severní šířka	Západní délka
A	13° 39′ 00″	20° 04′ 25″
B	14° 51′ 00″	20° 04′ 25″
C	14° 55′ 00″	20° 00′ 00″
D	15° 10′ 00″	19° 51′ 30″
E	15° 25′ 00″	19° 44′ 50″
F	15° 40′ 00″	19° 38′ 30″
G	15° 55′ 00″	19° 35′ 40″
H	16° 04′ 05″	19° 33′ 30″

V souladu se smlouvou mezi Kapverdskou republikou a Mauritánskou islámskou republikou podepsanou dne 19. září 2003 je námořní hranice mezi oběma zeměmi vymezena těmito body:

Bod	Severní šířka	Západní délka
H	16° 04,0′	019° 33,5′
I	16° 17,0′	019° 32,5′
J	16° 28,5′	019° 32,5′
K	16° 38,0′	019° 33,2′
L	17° 00,0′	019° 32,1′
M	17° 06,0′	019° 36,8′
N	17° 26,8′	019° 37,9′
O	17° 31,9′	019° 38,0′
P	17° 44,1′	019° 38,0′
Q	17° 53,3′	019° 38,0′
R	18° 02,5′	019° 42,1′
S	18° 07,8′	019° 44,2′
T	18° 13,4′	019° 47,0′
U	18° 18,8′	019° 49,0′
V	18° 24,0′	019° 51,5′
X	18° 28,8′	019° 53,8′
Y	18° 34,9′	019° 56,0′
Z	18° 44,2′	020° 00,0′

Dodatek 2

Technická opatření pro zachování zdrojů

1. Opatření pro všechny kategorie

Zakázané druhy

V souladu s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů a usneseními přijatými v rámci ICCAT je zakázán lov manty obrovské (Manta birostris), žraloka velikého (Cetorhinus maximus), žraloka bílého (Carcharodon carcharias), liškouna velkookého (Alopias superciliosus), kladivounovitých z čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo), žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) a žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).

V souladu s kapverdskými vnitrostátními právními předpisy je zakázán lov žraloka obrovského (Rhincondon typus).

Zákaz odstraňování žraločích ploutví:

Zakazuje se odstraňovat žraločí ploutve na palubě plavidel, ponechávat je na palubě, překládat je nebo je vykládat. Aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, mohou být za účelem usnadnění skladování na palubě žraločí ploutve částečně odříznuty a přiklopeny k tělu, ale nesmějí být před vykládkou odstraněny z těl.

Zákaz překládek na moři

Překládka na moři je zakázána. Úkon překládky musí být prováděn ve vodách kapverdského přístavu oprávněného k tomuto účelu.

2. Specifická opatření

LIST 1: PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY NA PRUTY

Oblast rybolovu: dále než 12 námořních mil od základní linie.

Povolená rybolovná zařízení: pruty.

Cílové druhy: tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares), tuňák velkooký (Thunnus obesus) a tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis).

Vedlejší úlovky: dodržování doporučení ICCAT a FAO.

LIST 2: PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY VLEČNOU SÍTÍ

Oblast rybolovu: dále než 18 námořních mil od základní linie vzhledem k souostrovnímu charakteru rybolovné oblasti Kapverd.

Povolená rybolovná zařízení: vlečná síť.

Cílové druhy: tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares), tuňák velkooký (Thunnus obesus) a tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis).

Vedlejší úlovky: dodržování doporučení ICCAT a FAO.

LIST 3: PLAVIDLA PRO POVRCHOVÝ RYBOLOV NA DLOUHOU LOVNOU ŠŇŮRU

Oblast rybolovu: dále než 18 námořních mil od základní linie.

Povolená rybolovná zařízení: dlouhé lovné šňůry vlečené po povrchu.

Cílové druhy: mečoun obecný (Xiphias gladius), žralok modrý (Prionace glauca), tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) a tuňák velkooký (Thunnus obesus).

Vedlejší úlovky: dodržování doporučení ICCAT a FAO.

3. Aktualizace

Obě strany se v rámci smíšeného výboru vzájemně konzultují, aby na základě vědeckých doporučení aktualizovaly tato technická opatření pro zachování zdrojů.

Dodatek 3

Dodatek 4

Lodní deník rybolovu

Dodatek 5

Podávání hlášení VMS Kapverdám

HLÁŠENÍ POLOHY

Údaj	Údaj	Povinný (P)/nepovinný (N) údaj	Poznámky
Začátek záznamu	SR	P	Systémový údaj – označuje začátek záznamu
Příjemce	AD	P	Údaj týkající se hlášení – příjemce. Kód země ISO ALFA 3
Odesílatel	FS	P	Údaj týkající se hlášení – odesílatel. Kód země ISO ALFA 3
Druh hlášení	TM	P	Údaj týkající se hlášení – druh hlášení „POS“
Rádiová volací značka	RC	P	Údaj o plavidlu – mezinárodní rádiová volací značka plavidla
Interní referenční číslo smluvní strany	IR	N	Údaj o plavidlu – specifické číslo smluvní strany (kód státu vlajky ISO-3, za nímž následuje číslo)
Externí registrační číslo	XR	N	Údaj o plavidlu – číslo na boku plavidla
Stát vlajky	FS	N	Údaj o státu vlajky
Zeměpisná šířka	ZŠ	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a minutách S/J SSMM (WGS -84)
Zeměpisná délka	ZD	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a minutách V/Z SSSMM (WGS -84)
Datum	DA	P	Údaj o poloze plavidla – datum záznamu o poloze UTC (RRRRMMDD)
Čas	TI	P	Údaj o poloze plavidla – čas záznamu o poloze UTC (HHMM)
Konec záznamu	ER	P	Systémový údaj – označuje konec záznamu

Soubor znaků: ISO 8859.1

Přenos dat má tuto strukturu:

dvojité lomítko (//) a kód „SR“ označují začátek přenosu,

dvojité lomítko (//) a kód označují začátek datového prvku,

jednoduché lomítko (/) označuje oddělení kódu od údaje,

párové údaje jsou odděleny mezerou,

písmena „ER“ a dvojité lomítko (//) na konci označují konec záznamu.

Nepovinné údaje musí být vloženy mezi začátkem a koncem záznamu.

Dodatek 6

Pokyny pro řízení a zavedení elektronického systému předávání údajů týkajících se rybolovných činností (systém ERS)

OBECNÁ USTANOVENÍ

Každé rybářské plavidlo Unie, vyvíjí-li činnost v rybolovné oblasti Kapverd, musí být vybaveno elektronickým systémem (dále jen „systém ERS“), který je schopen zaznamenávat a předávat údaje týkající se rybolovných činností (dále jen „údaje ERS“).

Plavidlo Unie, které není vybaveno systémem ERS nebo jehož systém ERS není funkční, není oprávněno ke vstupu do rybolovné oblasti Kapverd za účelem rybolovu.

Údaje ERS jsou předávány podle těchto pokynů středisku pro sledování lovišť (dále jen „SSL“) státu vlajky, které zabezpečí jejich automatickou dostupnost středisku SSL Kapverd.

Stát vlajky a Kapverdy zajistí, aby jejich SSL bylo vybaveno počítačovým zařízením a mělo k dispozici nezbytný software pro automatický přenos údajů ERS ve formátu XML, který je k dispozici na adrese [http://ec.europa.eu/cfp/control/codes/index_en.htm], a pro elektronické uchovávání údajů ERS ve formě čitelné pro počítače po dobu nejméně tří let.

Každá změna či aktualizace formátu uvedeného v bodě 3 musí být označena a datována a být funkční šest měsíců po začátku jejího používání.

Při přenosu údajů ERS je nutno využívat prostředků elektronické komunikace, které jménem Unie spravuje Evropská komise a které jsou označovány jako DEH (Data Exchange Highway).

Stát vlajky a Kapverdy určí za svou stranu osobu odpovědnou za ERS, která bude působit jako kontaktní osoba.

a)	Osoby zodpovědné za ERS jsou jmenovány na minimální období šesti měsíců;

b)	SSL státu vlajky a Kapverd si vzájemně předají údaje (jméno, adresa, telefon, dálnopis, e-mail) osob odpovědných za tento systém;

c)	Veškeré změny údajů osob odpovědných za ERS se sdělují bezodkladně.

VYPRACOVÁNÍ A PŘENOS ÚDAJŮ ERS

Každé rybářské plavidlo Unie musí:

a)	po dobu strávenou v rybolovné oblasti Kapverd sdělovat denní údaje ERS;

b)	pro každý zátah vlečné sítě nebo dlouhé lovné šňůry zaznamenat množství každého uloveného druhu, který byl ponechán na palubě jako cílový druh nebo vedlejší úlovek či vrácen do moře;

c)	u druhů uvedených na oprávnění k rybolovu vydaným Kapverdami musí být uvedeny i nulové úlovky;

d)	označit každý druh třímístným písmenným kódem podle FAO;

e)	vyjádřit množství v kilogramech živé hmotnosti nebo popřípadě v počtech kusů;

f)	zaznamenat do údajů ERS pro každý druh uvedený v oprávnění k rybolovu vydaném Kapverdami překládaná nebo vykládaná množství;

g)	zaznamenat do údajů ERS při každém vplutí do rybolovné oblasti Kapverd (hlášení COE) a vyplutí z ní (hlášení COX) specifické hlášení obsahující v případě každého druhu identifikovaného v oprávnění k rybolovu vydaném Kapverdami množství uchovávaná na palubě při každém přechodu;

h)	předávat denně údaje ERS elektronickou cestou středisku SSL státu vlajky do 23:59 UTC, ve formátu uvedeném v bodu 3.

Za přesnost zaznamenaných a předaných údajů ERS odpovídá velitel.

10.

SSL státu vlajky předává automaticky a ihned údaje ERS středisku SSL Kapverd.

11.

Středisko SSL Kapverd potvrdí přijetí údajů ERS zpětnou zprávou a zpracovává veškeré údaje ERS důvěrným způsobem.

PORUCHA SYSTÉMU ERS NA PALUBĚ PLAVIDLA A/NEBO PŘENOSU ÚDAJŮ ERS MEZI PLAVIDLEM A SSL STÁTU VLAJKY

12.

Stát vlajky bezodkladně informuje velitele a/nebo majitele či zástupce majitele plavidla plavícího se pod jeho vlajkou o veškerých technických poruchách systému ERS na palubě plavidla nebo o nefunkčnosti předávání údajů ERS mezi plavidlem a střediskem SSL státu vlajky.

13.

Stát vlajky informuje Kapverdy o zjištěné poruše a o opravných opatřeních, která byla přijata.

14.

V případě technického selhání systému ERS na palubě plavidla velitel a/nebo majitel zajistí, aby byl systém ERS buď opraven, nebo vyměněn, a to nejpozději do deseti dnů. Pokud plavidlo uskuteční během této desetidenní lhůty zastávku v přístavu, nebude poté moci vykonávat rybolovné činnosti v rybolovné oblasti Kapverd do doby, než bude jeho systém ERS bezchybně fungovat, s výjimkou případu, kdy k tomu Kapverdy vydají povolení.

15.

Rybářské plavidlo může opustit přístav po zjištěné technické poruše svého systému ERS teprve tehdy, až:

a)	je jeho systém ERS znovu funkční ke spokojenosti státu vlajky a Kapverd, nebo

b)	získá povolení státu vlajky, pokud plavidlo nezapočne znovu vykonávat rybolovné činnosti v rybolovné oblasti Kapverd. V takovém případě stát vlajky informuje Kapverdy o svém rozhodnutí před odplutím plavidla.

16.

Každé plavidlo Unie, které provádí rybolov v rybolovné oblasti Kapverd s nefungujícím systémem ERS, předává každý den do 23:59 UTC veškeré údaje ERS středisku SSL státu vlajky jakoukoli jinou dostupnou elektronickou cestou, přístupnou SSL Kapverd.

17.

Údaje ERS, které nebyly Kapverdám zpřístupněny prostřednictvím systému ERS z důvodu poruchy uvedené v bodu 12, odevzdá středisko SSL státu vlajky středisku SSL Kapverd jinou elektronickou formou, na které se vzájemně dohodnou. Toto alternativní předání bude pokládáno za prioritní, přičemž se zohlední, že lhůty pro předání, které se uplatňují za normálních okolností, nelze dodržet.

18.

Pokud středisko SSL Kapverd nedostane údaje ERS od plavidla během tří po sobě následujících dnů, mohou Kapverdy přikázat plavidlu, aby se okamžitě dostavilo do přístavu určeného Kapverdami za účelem vyšetřování.

PORUCHA STŘEDISKA SSL – NEPŘIJETÍ ÚDAJŮ ERS STŘEDISKEM SSL KAPVERD

19.

Pokud některé ze středisek SSL nedostane údaje ERS, jeho osoba odpovědná za ERS o tom bezodkladně informuje osobu odpovědnou za ERS druhého střediska SSL, a pokud je to nutné, spolupracuje na vyřešení problému.

20.

SSL státu vlajky a SSL Kapverd si smluví alternativní způsoby elektronické komunikace, které budou používat pro předávání údajů ERS v případě poruchy středisek SSL, a bezodkladně se informují o jakékoli jejich změně.

21.

Pokud středisko SSL Kapverd oznámí, že nedostalo údaje ERS, středisko SSL státu vlajky identifikuje příčiny problému a přijme vhodná opatření na jeho vyřešení. SSL státu vlajky informuje SSL Kapverd a Unii o výsledcích a přijatých nápravných opatřeních do 24 hodin od okamžiku, kdy byla zjištěna nefunkčnost.

22.

Pokud je na vyřešení problému potřebných víc než 24 hodin, středisko SSL státu vlajky bezodkladně odevzdá středisku SSL Kapverd chybějící údaje ERS s použitím alternativních elektronických médií uvedených v bodě 17.

23.

Kapverdy informují své příslušné kontrolní útvary, aby nepovažovaly plavidla Unie za plavidla porušující předpisy z důvodu neodevzdání údajů ERS střediskem SSL Kapverd vyplývajícího z poruchy jednoho ze středisek SSL.

ÚDRŽBA STŘEDISKA SSL

24.

Plánované údržby střediska SSL (program údržby), které by mohly narušit přenos údajů ERS, musí být oznámeny druhému středisku SSL nejméně 72 hodin předem, pokud možno s uvedením data a doby trvání údržby. V případě neplánované údržby se tyto údaje oznámí druhému středisku SSL hned, jakmile je to možné.

25.

Během údržby je možné předání údajů ERS odložit do doby, než bude systém ERS znovu funkční. Dotčené údaje ERS budou předány ihned po ukončení údržby.

26.

Pokud trvá údržba déle než 24 hodin, odevzdají se údaje druhému středisku SSL s použitím alternativních elektronických médií uvedených v bodě 17.

27.

Kapverdy informují své příslušné kontrolní útvary, aby nepovažovaly plavidla Unie za plavidla porušující předpisy z důvodu neodevzdání údajů ERS vyplývajících z provádění údržby střediska SSL.

Směrování údajů ERS na Kapverdy

28.

Pro předání údajů ERS státu vlajky na Kapverdy se využijí prostředky elektronické komunikace, které jménem Unie spravují útvary Evropské komise a které jsou označovány jako „DEH“ (Data Exchange Highway), jak je uvedeno v bodě 6.

29.

Pro účely řízení rybolovných činností loďstvem Unie se tyto údaje uchovávají a jsou dostupné pro konzultaci oprávněným pracovníkům útvarů Evropské komise jménem Unie.

24.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 369/37

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1388/2014

ze dne 16. prosince 2014,

kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) body i) a vi) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Státní financování, které splňuje podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a vyžaduje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií podpor.

(2)

Nařízením (ES) č. 994/98 je Komise zmocněna v souladu s článkem 109 Smlouvy prohlásit, že určité kategorie podpory mohou být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti. Na základě uvedeného nařízení přijala Komise nařízení Komise (ES) č. 736/2008 (3), které stanovilo, že za určitých podmínek je podpora udělovaná malým a středním podnikům (dále jen „MSP“) působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Nařízení (ES) č. 736/2008 bylo platné do 31. prosince 2013.

(3)

Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na MSP působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v četných rozhodnutích. Svou politiku stanovila Komise rovněž v pokynech specifických pro dané odvětví. Vzhledem ke zkušenostem Komise s používáním těchto ustanovení na malé a střední podniky je vhodné, aby Komise i nadále využívala pravomocí, které jí přiznává nařízení (ES) č. 994/98, s cílem vyjmout za určitých podmínek podpory udělované dané kategorii podniků z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(4)

Dne 22. července 2013 bylo nařízení (ES) č. 994/98 změněno nařízením Rady (EU) č. 733/2013 (4), tak aby byla Komise zmocněna rozšířit blokovou výjimku na nové kategorie podpory, u nichž lze vymezit přesné podmínky slučitelnosti. Vzhledem ke zkušenostem Komise získaným při uplatňování čl. 107 odst. 2 Smlouvy pro tuto kategorii podpory se to v odvětví rybolovu a akvakultury týká podpory určené k náhradě škod způsobených určitými přírodními pohromami.

(5)

Slučitelnost státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury je Komisí posuzována na základě cílů politiky hospodářské soutěže a společné rybářské politiky. V zájmu soudržnosti s opatřeními podpory financovanými Unií by maximální intenzita veřejné podpory povolená podle tohoto nařízení měla být shodná s intenzitou stanovenou pro stejný druh podpory v článku 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (5) a prováděcích aktech přijatém na základě uvedeného nařízení.

(6)

Je nezbytné, aby se v případech, které nejsou v souladu s právem Unie, a zejména s pravidly společné rybářské politiky, žádná podpora neudělovala. Podpora v odvětví rybolovu a akvakultury smí být proto poskytnuta členským státem, pouze pokud jsou financovaná opatření a jejich účinky v souladu s právem Unie. Členské státy by měly zajistit, aby příjemci státní podpory dodržovali pravidla společné rybářské politiky.

(7)

Svým sdělením o modernizaci státní podpory v EU (6) zahájila Komise širší přezkum pravidel státní podpory. Touto modernizací se má především: i) dosáhnout udržitelného, inteligentního a inkluzivního růstu na konkurenceschopném vnitřním trhu a současně přispět k úsilí členských států o efektivnější využívání veřejných financí, ii) soustředit kontrolu ex ante, jíž Komise podrobuje opatření podpory, na případy s největším dopadem na vnitřní trh a současně posílit spolupráci členských států při vymáhání pravidel státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a upravit rychlejší, informovanější a lépe podložená rozhodnutí, která se opírají o jasnou ekonomickou logiku, společný přístup a přesně vymezené povinnosti. Toto nařízení je součástí programu modernizace státní podpory.

(8)

Toto nařízení by mělo umožnit lépe stanovovat priority činností v oblasti prosazování pravidel státní podpory, mělo by přinést větší zjednodušení a posílit transparentnost, účinné posuzování a kontrolu souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie při současném zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(9)

Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které zajišťují, aby podpora sloužila společnému zájmu, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který odporuje společnému zájmu.

(10)	Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a vyňata z oznamovacího požadavku stanoveného v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(11)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se nevztahuje toto nařízení či jiná nařízení přijatá podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, na niž se případně vztahuje toto nařízení. Taková podpora by měla být hodnocena na základě pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury nebo jakýchkoliv následných pokynů (7).

(12)

Toto nařízení by se nemělo použít na podporu, která je podmíněna přednostním použitím domácích výrobků před výrobky dováženými, ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo použít na podporu k financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech či třetích zemích. Podporu činností spojených s vývozem by zpravidla neměla představovat podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh v jiném členském státě nebo třetí zemi.

(13)

Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který by odporoval společnému zájmu. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata podpora poskytnutá příjemci, vůči němuž je vydán inkasní příkaz poté, co Komise svým rozhodnutím prohlásí tuto podporu za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami.

(14)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyňata podpora poskytnutá podnikům v obtížích, neboť takováto podpora by se měla posuzovat podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (8), tak aby se zamezilo jejich obcházení; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami. V zájmu právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, která nevyžadují posouzení všech zvláštních aspektů situace určitého podniku k tomu, aby bylo stanoveno, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích.

(15)	Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory poskytnuté na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

(16)

S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by z tohoto nařízení neměly být vyňaty jednotlivé podpory, které překračují stanovenou maximální částku, ať už jsou, nebo nejsou poskytnuty v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(17)	Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“).

(18)

Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž lze určité zvláštní nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, a zejména vratné zálohy, považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, je-li její hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. V případě malých a středních podniků se ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (9) uvádí výše ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala. Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměly považovat kapitálové injekce a opatření rizikového kapitálu.

(19)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by příjemce v každém případě vykonával, a to i bez poskytnutí podpory. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s tímto nařízením pouze tehdy, byla-li činnost nebo práce na podporovaném projektu zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

(20)

Pro automatické režimy podpory v podobě daňových zvýhodnění by měla i nadále platit zvláštní podmínka motivačního účinku vzhledem k tomu, že k poskytování tohoto druhu podpory dochází jinými postupy než u ostatních kategorií podpory. Tyto režimy by měly být přijaty již před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim v podobě daňových zvýhodnění. Pro účely posouzení motivačního účinku těchto režimů je rozhodující okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé uvedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

(21)

Při výpočtu intenzity podpory by se měly použít pouze způsobilé náklady. Na základě tohoto nařízení by neměla být vyňata podpora, která přesahuje relevantní intenzitu podpory v důsledku toho, že obsahuje nezpůsobilé náklady. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Všechny použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpory splatné v několika splátkách by měly být diskontovány na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Na hodnotu k datu poskytnutí podpory by měly být diskontovány rovněž způsobilé náklady. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování nebo pro výpočet výše podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být diskontní, resp. referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory, kterou stanoví sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (10). Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb použitelných v den, kdy nastane účinnost příslušných daňových zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik přispívají k posílení motivačního účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být platná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

(22)

V případě budoucího daňového zvýhodnění je možné, že použitelná diskontní sazba ani přesná výše jednotlivých tranší podpory nejsou předem známy. V těchto případech by členské státy měly předem stanovit horní limit diskontované hodnoty podpory, který respektuje příslušnou intenzitu podpory. Jakmile bude následně výše tranše podpory k danému dni známa, lze diskontování provést pomocí diskontní sazby platné v tento den. Diskontovaná hodnota jednotlivých tranší podpory by se měla odečítat od celkového horního limitu („omezená částka“).

(23)

Za účelem určení, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měl brát v úvahu celkový objem veřejné podpory. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou podle jiných nařízení nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají týchž – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná až do dosažení nejvyšší intenzity nebo výše podpory použitelné na danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci opatření podpory s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytována na pokrytí konkrétních identifikovatelných způsobilých nákladů nebo není takovýmto nákladům přiřaditelná. V takovém případě by mělo být možné kumulovat bez omezení podporu de minimis se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta k pokrytí týchž identifikovatelných způsobilých nákladů jako státní podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, mělo by být možné tyto podpory kumulovat pouze do výše maximální intenzity podpory, kterou stanoví kapitola III tohoto nařízení.

(24)

Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby byly všechny strany s to ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a nakonec k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by členským státům mělo být uloženo, aby na regionální nebo vnitrostátní úrovni zřídily souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, které by uváděly souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí při zveřejňování informací, jež vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/ES (11), by měl být používán standardní formát, který umožňuje informace vyhledávat, stahovat a snadno zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení by měly být zveřejněny na internetové stránce Komise v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013.

(25)

V zájmu účinné kontroly opatření podpory v souladu s nařízením (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata podle tohoto nařízení, a uplatňování tohoto nařízení. Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro záznamy, které by členské státy měly uchovávat, o podpoře vyňaté tímto nařízením, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (12). Každá jednotlivá podpora by měla obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(26)

K posílení účinnosti podmínek slučitelnosti podle tohoto nařízení by mělo být možné, aby Komise odňala výhodu blokové výjimky budoucím opatřením podpory v případě, že tyto požadavky nebudou plněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky jen na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, a to v případě, že se nedodržení tohoto nařízení týká pouze omezené skupiny opatření nebo některých orgánů. Takové cílené odnětí výhody by mělo být přiměřeným prostředkem nápravy, který by přímo souvisel se zjištěným případem nedodržení tohoto nařízení. V případě nedodržení podmínek slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitole I a III, se na poskytnutou podporu toto nařízení nebude vztahovat, a ta tudíž bude představovat protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II není odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory ovlivněno skutečností, že se na minulá opatření, jež splňovala požadavky tohoto nařízení, bloková výjimka vztahovala.

(27)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, v zájmu koordinace mezi různými iniciativami Unie a členských států, které se zaměřují na malé a střední podniky, jakož i z důvodu administrativní transparentnosti a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla vycházet z definice v doporučení Komise 2003/361/ES (13).

(28)

Toto nařízení by mělo zahrnovat druhy podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury, které byly systematicky schvalovány Komisí po mnoho let. Tato podpora by neměla vyžadovat, aby se posouzení její slučitelnosti s vnitřním trhem Komise provádělo v každém jednotlivém případě, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 508/2014.

(29)

V souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy je podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami slučitelná s vnitřním trhem. V zájmu právní jistoty je nutno vymezit druhy událostí, jež mohou představovat přírodní pohromu, na niž se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení. Za přírodní pohromy by měly být pro účely tohoto nařízení považovány zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy, zejména záplavy vyvolané vodami z přetékajících řek a jezer, dále laviny, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné požáry lesní a další vegetace. Za přírodní pohromy ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy by neměly být považovány škody způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami, např. bouřemi, mrazem, krupobitím, ledem, deštěm či suchem, k nimž dochází spíše pravidelně. Aby bylo zajištěno, že výjimka se skutečně vztahuje na podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, mělo by toto nařízení podle zavedených postupů vymezit podmínky, za nichž mohou uvedené režimy podpory využít dané blokové výjimky. Tyto podmínky by se měly týkat zejména formálního uznání události za přírodní pohromu ze strany orgánů členských států a přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou a škodou vzniklou podniku, který je příjemcem podpory a jímž může být i podnik v obtížích, a měly by zajistit, že nedojde k nepřiměřeně vysoké náhradě škod. Náhrada škody by neměla přesáhnout rámec nezbytný k tomu, aby byl příjemci umožněn návrat ke stavu, který převládal před tím, než došlo k pohromě.

(30)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice Rady 2003/96/ES (14) mohou členské státy zavést osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění na vnitrozemský rybolov a chov ryb. Je tedy vhodné i nadále u těchto opatření uplatňovat výjimku z oznamovacího požadavku podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny podmínky stanovené danou směrnicí. Osvobození od daně vztahující se na rybolov ve vodách EU, které mají členské státy zavést podle čl. 14 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice, nelze přičíst státu, a nemělo by tedy představovat státní podporu.

(31)

Na základě zkušeností Komise v této oblasti by politika státní podpory měla podléhat pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena a měla by být stanovena přechodná ustanovení. S ohledem na skutečnost, že podmínky pro poskytnutí podpory podle tohoto nařízení byly uvedeny do souladu s podmínkami stanovenými pro používání nařízení (EU) č. 508/2014 (15), je vhodné zajistit soulad mezi obdobím použitelnosti tohoto nařízení a obdobím použitelnosti nařízení (EU) č. 508/2014. Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by i nadále měly být vyňaty po dobu šesti měsíců,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na podporu poskytnutou malým a středním podnikům (MSP) působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.

2. Toto nařízení se rovněž použije na podporu poskytovanou podnikům působícím ve výrobě a zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh určenou na náhradu škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 44 bez ohledu na velikost příjemce podpory.

3. Toto nařízení se nepoužije na:

a)	podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)	podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

c)	podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého;

d)	podporu poskytovanou podnikům v obtížích, s výjimkou podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami;

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami;

f)	podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni e);

g)	podporu udělenou na činnosti, které by nebyly způsobilé k podpoře podle článku 11 nařízení (EU) č. 508/2014;

h)	podporu udělenou podnikům, které nemohou požádat o podporu z Evropského námořního a rybářského fondu z důvodů stanovených v čl. 10 odst. 1 až 3 nařízení (EU) č. 508/2014.

4. Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato, zejména:

a)	podpory, je-li poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b)	podpory, je-li poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c)	podpory omezující možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

Článek 2

Prahová hodnota oznamovací povinnosti

1. Toto nařízení se nepoužije na podporu na projekty se způsobilými náklady překračujícími 2 miliony EUR, nebo u nichž je částka podpory vyšší než 1 milion EUR na příjemce za rok.

2. Prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1 nelze obejít umělým rozčleněním režimů či projektů podpory.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)	„podporou“ rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2)	„malými a středními podniky“ nebo „MSP“ rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

3)	„produkty rybolovu a akvakultury“ rozumějí produkty definované v příloze I nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 (16);

4)	„přírodní katastrofou“ rozumí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a záplavy, tornáda, hurikány, sopečné výbuchy a samovolné požáry lesa a další vegetace;

„podnikem v obtížích“ rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

v případě společnosti s ručením omezeným (jiné než MSP, který existuje méně než tři roky), kde v důsledku kumulovaných ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (17) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio;

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (jiné než MSP, který existuje méně než tři roky) a kde v důsledku kumulovaných ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU;

c)	jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů;

d)	jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace;

6)	„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

„jednotlivou podporou“ se rozumí:

a)	podpora ad hoc, a

b)	podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

9)	„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;

10)	„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

11)

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí podniků se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí majetku v přímé souvislosti s odkupovanou provozovnou;

12)	„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

13)	„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

14)	„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok.

Článek 4

Podmínky vynětí

1. Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

2. Opatření podpory budou vyňata podle tohoto nařízení pouze za předpokladu, že výslovně stanoví, že během doby trvání podpory příjemce podpory musí dodržovat pravidla společné rybářské politiky, a pokud se v průběhu trvání podpory zjistí, že příjemce pravidla společné rybářské politiky nedodržuje, bude udělená podpora vrácena poměrně k závažnosti porušení.

Článek 5

Transparentnost podpory

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).

2. Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:

a)	podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b)	podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

podpora obsažená v zárukách:

i)	jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise; nebo

ii)

jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky, jestliže Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (18), příp. sdělení následného, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d)	podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

3. Pro účely tohoto nařízení se za transparentní nepovažují tyto kategorie podpor:

a)	podpora spočívající v kapitálových injekcích;

b)	podpora obsažená v opatření v oblasti rizikového financování.

Článek 6

Motivační účinek

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2. Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:

a)	název a velikost podniku;

b)	popis projektu nebo činnosti, včetně data zahájení a ukončení;

c)	místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d)	seznam způsobilých nákladů;

e)	druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt či činnost zapotřebí.

3. Odchylně od odstavce 2 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu; a

b)	opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.

4. Odchylně od odstavců 1 a 2 se u níže uvedených kategorií podpory nepožaduje, aby měla motivační účinek, ani se u ní nemá za to, že má motivační účinek:

a)	podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 44;

b)	podpora ve formě osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění přijaté členskými státy podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 45 tohoto nařízení.

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální.

2. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

3. Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

4. Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jsou jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontní sazby platné k jednotlivým datům, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění.

5. Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby platné k datu, kdy je podpora poskytnuta, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů.

6. Způsobilé náklady splňují požadavky článků 67 až 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (19).

Článek 8

Kumulace podpor

1. Při zjišťování, zda jsou dodržovány prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 2 a maximální intenzity podpory stanovené v kapitole III, se přihlíží k celkové částce veřejné podpory u podpořené činnosti nebo projektu či podniku bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních nebo celostátních zdrojů či ze zdrojů Unie.

2. Podpory, které jsou vyňaty tímto nařízením, lze kumulovat:

a)	jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;

b)	jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

3. Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory uvedené v kapitole III.

Článek 9

Zveřejňování a informování

1. Dotyčný členský stát zajistí, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a)	souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;

b)	úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c)	informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 30 000 EUR.

2. V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění se podmínky odst. 1 písm. c) pokládají za splněné, pokud členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR).

0,03–0,2

0,2–0,4

0,4–0,6

0,6–0,8

0,8–1

3. Informace uvedené v odst. 1 písm. c) musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je specifikován v příloze III, a musí být možné je efektivně vyhledávat a stahovat. Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců od poskytnutí podpory nebo v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a jsou k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

4. Každý režim podpory i jednotlivá podpora musí obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení s uvedením jeho názvu a informací o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a na zvláštní ustanovení kapitoly III, které jsou daným aktem dotčeny, nebo případně na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje, že jsou dodržena příslušná ustanovení tohoto nařízení. Připojí se prováděcí předpisy a jejich změny.

5. Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:

a)	odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b)	souhrnné informace uvedené v článku 11.

6. Členské státy musí dosáhnout souladu s ustanovením tohoto článku nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

KAPITOLA II

KONTROLA

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I, II a III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle něhož veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory, která byla poskytnuta ve prospěch určitých příjemců, nebo na opatření podpory, která přijaly určité orgány dotyčného členského státu.

Článek 11

Podávání zpráv

Členské státy Komisi předloží:

prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti;

b)	výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (20), je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace uvedené v nařízení (ES) č. 794/2004, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá.

Článek 12

Kontrola

Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo ve lhůtě delší, která je stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY

ODDÍL 1

UDRžITELNÝ ROZVOJ RYBOLOVU

Článek 13

Podpora na inovace

Podpora na inovace v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 26 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 14

Podpora na poradenské služby

Podpora na poradenské služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 27 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 15

Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři

Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 28 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 16

Podpora na posílení lidského kapitálu, tvorbu pracovních příležitostí a sociálního dialogu

Podpora na posílení lidského kapitálu, tvorbu pracovních příležitostí a sociálního dialogu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 29 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 17

Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu

Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 30 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 18

Podpora pro mladé rybáře na zahájení činnosti

Podpora pro mladé rybáře na zahájení činnosti, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 31 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 19

Podpora na zlepšení zdraví a bezpečnosti

Podpora na zlepšení zdraví a bezpečnosti, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 32 nařízení (EU) č. 508/2014 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 32 odst. 4 uvedeného nařízení a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 20

Podpora na vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy a ekologické katastrofy

Podpora na vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy a ekologické katastrofy, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 35 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 21

Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv

Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 36 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 22

Podpora na přípravu a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionální spolupráce

Podpora na přípravu a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionální spolupráce, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 37 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 23

Podpora na omezení dopadu rybolovu na mořské prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů

Podpora na omezení dopadu rybolovu na mořské prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 38 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 24

Podpora na inovace související se zachováním mořských biologických zdrojů

Podpora na inovace související se zachováním mořských biologických zdrojů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 39 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 25

Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností

Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 40 nařízení (EU) č. 508/2014 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 40 odst. 4 uvedeného nařízení a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 26

Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu

Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu, s výjimkou podpory na výměnu nebo modernizaci motorů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 41 nařízení (EU) č. 508/2014 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 40 odst. 4 uvedeného nařízení a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 27

Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků

Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 42 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 28

Podpora na rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky

Podpora na rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 43 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 29

Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny

Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 44 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

ODDÍL 2

UDRžITELNÝ ROZVOJ AKVAKULTURY

Článek 30

Podpora na inovace v odvětví akvakultury

Podpora na inovace v odvětví akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 31

Podpora na produktivní investice do akvakultury

Podpora na produktivní investice do akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 48 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 32

Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury

Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 49 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 33

Podpora ve prospěch lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře

Podpora ve prospěch lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 50 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 34

Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí

Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 51 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 35

Podpora novým chovatelům působícím v oblasti udržitelné akvakultury

Podpora novým chovatelům působícím v oblasti udržitelné akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 52 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 36

Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu

Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 53 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 37

Podpora na akvakulturu poskytující environmentální služby

Podpora na akvakulturu poskytující environmentální služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 54 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 38

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 55 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 39

Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat

Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 56 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 40

Podpora na pojištění populace akvakultury

Podpora na pojištění populace akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článků 46 a 57 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

ODDÍL 3

OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S UVÁDĚNÍM NA TRH A ZPRACOVÁNÍM

Článek 41

Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh

Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článku 68 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 42

Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury

Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článku 69 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

ODDÍL 4

OSTATNÍ KATEGORIE PODPORY

Článek 43

Podpora na sběr údajů

Podpora na sběr údajů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)	podpora splňuje podmínky článku 77 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)	částka podpory nepřesahuje, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální intenzitu veřejné podpory stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 508/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 95 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 44

Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami

1. Režimy podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Poskytnutí podpory poskytované podle tohoto článku je podmíněno tím, že:

a)	příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní katastrofu a

b)	existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní katastrofou a škodou, která podniku vznikla.

3. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku.

4. Režimy podpory související s konkrétní přírodní pohromou musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu přírodní pohromy. Podpora se vyplácí do čtyř let od uvedeného data.

5. Způsobilými náklady jsou škody, které vznikly jako přímý důsledek přírodní pohromy, jak stanoví orgán veřejné moci, nezávislý odborník uznaný orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovna. Tyto škody mohou zahrnovat:

a)	materiální škody na aktivech, např. budovách, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích;

b)	ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného pozastavení činnosti po dobu nejvýše šesti měsíců od doby, kdy k pohromě došlo.

6. Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku před pohromou. Jeho výsledek nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o niž se v důsledku pohromy snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před pohromou a bezprostředně po ní.

7. Ztráta příjmu se vypočte tak, že se odečte:

a)	výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž došlo k přírodní pohromě, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku, od

výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období před přírodní pohromou nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období před přírodní pohromou, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

8. Škoda se vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce.

9. Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 45

Osvobození od daně a snížení úrovně zdanění v souladu se směrnicí 2003/96/ES

1. Podpora ve formě osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění přijaté členskými státy podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) a vyňata z oznamovacího požadavku podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2003/96/ES a kapitole I tohoto nařízení.

2. Příjemci, kteří jsou osvobozeni od daně, nebo jimž bylo přiznáno snížení úrovně zdanění, se vyberou na základě transparentních a objektivních kritérií. V příslušných případech zaplatí alespoň příslušnou minimální úroveň zdanění stanovenou směrnicí 2003/96/ES.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 46

Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

2. Podpory poskytnuté přede dnem 1. července 2014 na základě dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98 jsou slučitelné s vnitřním trhem a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

3. Podporu, která není vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/1998, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

4. Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců.

Článek 47

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2015.

Použije se do dne 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2014.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 | o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

(2) Úř. věst. C 258, 8.8.2014, s. 1.

(3) Nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 16).

(4) Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 11).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(6) KOM(2012) 209, 8.5.2012.

(7) Úř. věst. C 84, 3.4.2008, s. 10.

(8) Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.

(9) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(10) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1).

(12) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(13) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(14) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(18) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(20) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA I

Definice malých a středních podniků

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti, a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (dále jen „MSP“) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2. „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 drží 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;

b)	univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)	institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)	samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3. „Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a)	podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

b)	podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)	podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d)	podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.

4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděné podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Unie.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3. V případě nově založených podniků, jež dosud nemohou předložit schválenou účetní závěrku, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnováni:

a)	zaměstnanci;

b)	osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)	vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)	společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účetních závěrek daného podniku.

2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje jsou připočítávány v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu či hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních závěrek těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, a to konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, a to v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je daný podnik propojen.

PŘÍLOHA II

Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení – údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11

PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1

Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnnou internetovou stránku věnovanou státní podpoře, která musí k těmto informacím umožňovat snadný přístup.

Informace budou zveřejněny v tabulkovém formátu umožňujícím vyhledávání, výpisy a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k této internetové stránce musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivé podpory podle čl. 9 odst. 1 písm. c):

—	jméno příjemce

—	identifikátor příjemce

—	typ podniku (MSP/velký podnik) k datu poskytnutí podpory

—	region, v němž příjemce sídlí, na úrovni NUTS II (1)

—	odvětví činnosti na úrovni skupiny NACE (2)

—	prvek podpory, vyjádřený v národní měně v celkové výši (3)

—	nástroj podpory (4) (grant/dotovaná úroková sazba, půjčka/vratná záloha/vratný grant, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, rizikové financování, jiný nástroj (v takovém případě upřesněte))

—	datum poskytnutí podpory

—	cíl podpory

—	orgán poskytující podporu

(1) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).

(3) Hrubý grantový ekvivalent. Pro daňové režimy lze tuto částku uvádět v rozsahu stanoveném v čl. 9 odst. 2.

(4) Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů.

24.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 369/71

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2014,

kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

(oznámeno pod číslem C(2014) 10135)

(pouze anglické, řecké a slovinské znění je závazné)

(2014/950/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle ustanovení čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999 a článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 má Komise provést nezbytná ověřování, sdělit členským státům výsledky těchto ověřování, seznámit se s připomínkami členských států, svolat dvoustranná jednání s cílem dosáhnout dohody s dotyčnými členskými státy a formálně jim sdělit své závěry.

(2)	Členské státy měly možnost požádat o zahájení dohodovacího řízení. Tato možnost byla v některých případech využita a zprávy vydané po ukončení dohodovacího řízení Komise posoudila.

(3)	Podle nařízení (ES) č. 1258/1999 a nařízení (ES) č. 1290/2005 lze financovat pouze zemědělské výdaje vynaložené způsobem, který neporušuje pravidla Evropské unie.

(4)	Na základě provedených ověřování, výsledků dvoustranných jednání a dohodovacích řízení bylo zjištěno, že část výdajů vykázaných členskými státy tento požadavek nesplňuje, a nelze ji tudíž financovat v rámci záruční sekce EZOZF, v rámci EZZF a v rámci EZFRV.

(5)	Je třeba uvést částky, které nejsou uznány k financování v rámci záruční sekce EZOZF, v rámci EZZF a v rámci EZFRV. Tyto částky se nevztahují na výdaje vynaložené více než 24 měsíců před písemným sdělením, ve kterém Komise oznámila členským státům výsledky ověřování.

(6)	U případů, na které se vztahuje toto rozhodnutí, sdělila Komise členským státům v rámci souhrnné zprávy vyhodnocení částek, jež je třeba vyloučit, neboť nejsou v souladu s pravidly Evropské unie.

(7)	Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny finanční dopady, které může Komise vyvodit z rozsudků Soudního dvora ve věcech projednávaných ke dni 1. září 2014 a týkajících se záležitostí, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Výdaje schválených platebních agentur členských států, které byly vykázány v rámci záruční sekce EZOZF, v rámci EZZF nebo v rámci EZFRV a které jsou uvedeny v příloze, jsou vyloučeny z financování Evropskou unií, neboť nejsou v souladu s pravidly Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Irsku, Řecké republice a Republice Slovinsko.

V Bruselu dne 19. prosince 2014.

Za Komisi

Phil HOGAN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

PŘÍLOHA

Rozpočtová položka: 6701

Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Odůvodnění	Druh platby	Oprava (%)	Měna	Částka	Srážky	Finanční dopad
GR	Vývozní náhrady – produkty neuvedené v příloze I	2008	nedostatek pokynů týkajících se nařízení (ES) č. 952/2006	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	– 13 507,00	0,00	– 13 507,00
	Vývozní náhrady – cukr a isoglukóza	2008	nedostatek pokynů týkajících se nařízení (ES) č. 952/2006	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	– 47 747,49	0,00	– 47 747,49
	_Zpětná získání	2009	nedostatek pokynů týkajících se nařízení (ES) č. 952/2006	PAUŠÁLNÍ	2,00 %	EUR	– 872 542,52	0,00	– 872 542,52
	_Zpětná získání	2010	nedostatek pokynů týkajících se nařízení (ES) č. 952/2006	PAUŠÁLNÍ	2,00 %	EUR	– 845 323,17	0,00	– 845 323,17
	Vinná réva – práva na výsadbu		náhrada na základě rozhodnutí Soudního dvora ve věci T-367/12	JEDNORÁZOVÁ	0,00 %	EUR	21 336 120,00	0,00	21 336 120,00
GR	Ostatní přímé podpory – články 68 až 72 nař. (ES) č. 73/2009	2011	nedosažení povinné míry kontrol, nedostatky v harmonogramu a nerespektování povinné minimální míry kontrol na místě pro podporu na produkci v oblasti chovu ovcí a koz	PAUŠÁLNÍ	2,00 %	EUR	– 476 400,54	0,00	– 476 400,54
GR	Oddělené přímé podpory	2009	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	2,00 %	EUR	– 34 622 028,32	– 68 359,28	– 34 553 669,04
	Ostatní přímé podpory	2009	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	– 11 294 787,52	– 97 073,53	– 11 197 713,99
	Oddělené přímé podpory	2009	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	10,00 %	EUR	– 32 548 736,62	– 64 265,67	– 32 484 470,95
	Ostatní přímé podpory	2009	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	100,00 %	EUR	0,00	– 132 067,09	132 067,09
	Oddělené přímé podpory	2010	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	2,00 %	EUR	6 274,63	12,55	6 262,08
	Ostatní přímé podpory	2010	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	27,37	0,05	27,32
	Oddělené přímé podpory	2010	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	10,00 %	EUR	5 898,88	11,80	5 887,08
GR	Finanční audit – překročení	2011	překročení finančních stropů	JEDNORÁZOVÁ	0,00 %	EUR	– 21 940,77	– 21 940,77	0,00
	Finanční audit – zpožděné platby a platební lhůty	2011	zpožděné platby	JEDNORÁZOVÁ	0,00 %	EUR	– 1 617 403,78	– 1 751 757,38	134 353,60
					Celkem GR:	EUR	– 61 012 096,85	– 2 135 439,32	– 58 876 657,53
Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Odůvodnění	Druh platby	Oprava (%)	Měna	Částka	Srážky	Finanční dopad
IE	Ovoce a zelenina – operační programy	2009	nepřítomnost kontrol souladu s kritérii pro uznání	PAUŠÁLNÍ	10,00 %	EUR	– 477 165,20	0,00	– 477 165,20
	Ovoce a zelenina – operační programy	2010	nepřítomnost kontrol souladu s kritérii pro uznání	PAUŠÁLNÍ	10,00 %	EUR	– 578 539,13	0,00	– 578 539,13
					Celkem IE:	EUR	– 1 055 704,33	0,00	1 055 704,33
Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Odůvodnění	Druh platby	Oprava (%)	Měna	Částka	Srážky	Finanční dopad
SI	Fond pro restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu	2009	sila stále se nacházející v prostorách cukrovaru	JEDNORÁZOVÁ	0,00 %	EUR	– 8 700 815,25	0,00	– 8 700 815,25
					Celkem SI:	EUR	– 8 700 815,25	0,00	– 8 700 815,25

Celkem za rozpočtovou položku: 6701

Částka	Srážky	Finanční dopad
– 70 768 616,43	– 2 135 439,32	– 68 633 177,11

Rozpočtová položka: 6711

Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Odůvodnění	Druh platby	Oprava (%)	Měna	Částka	Srážky	Finanční dopad
GR	EZFRV pro rozvoj venkova Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)	2009	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, druhý pilíř, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	– 5 007 867,36	– 2 318 055,75	– 2 689 811,61
	EZFRV pro rozvoj venkova Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)	2010	nedostatky v LPIS a kontrolách na místě, druhý pilíř, rok žádosti 2008	PAUŠÁLNÍ	5,00 %	EUR	– 5 496 524,54	– 270 175,45	– 5 226 349,09
					Celkem GR:	EUR	– 10 504 391,90	– 2 588 231,20	– 7 916 160,70

Celkem za rozpočtovou položku: 6711

Částka	Srážky	Finanční dopad
– 10 504 391,90	– 2 588 231,20	– 7 916 160,70

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 369

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 24. prosince 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2014/948/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2014 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu	1
		Protokol mezi Evrpskou unií a Kapverdsku republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 1385/2014 ze dne 15. prosince 2014 o rozdělení rybolovných práv na základě Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společnstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu	31
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1386/2014 ze dne 19. srpna 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí	33
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1387/2014 ze dne 14. listopadu 2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)	35
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie	37
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1389/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Beaufort (CHOP))	64
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1390/2014 ze dne 19. prosince 2014, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 37/2010, pokud jde o látku eprinomektin ( 1 )	65
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1391/2014 ze dne 23. prosince 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	68
		ROZHODNUTÍ
		2014/949/EU, Euratom
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2014 o volbě Evropského veřejného ochránce práv	70
		2014/950/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2014) 10135)	71
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
		2014/951/EU
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUFOR RCA/6/2014 ze dne 16. prosince 2014 o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie ve Středoafrické republice (EUFOR RCA) a o zrušení rozhodnutí EUFOR RCA/1/2014	76
		2014/952/EU
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUMM Georgia/1/2014 ze dne 19. prosince 2014 o jmenování vedoucího Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)	78

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	78,3
	EG	176,9
	IL	69,8
	MA	93,5
	TN	214,0
	TR	80,0
	ZZ	118,8
0707 00 05	IL	241,9
	TR	154,7
	ZZ	198,3
0709 93 10	MA	74,4
	TR	130,5
	ZZ	102,5
0805 10 20	MA	68,6
	TR	57,7
	UY	32,5
	ZA	56,1
	ZW	33,9
	ZZ	49,8
0805 20 10	MA	62,7
0805 20 10	ZZ	62,7
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	IL	94,1
	JM	156,9
	TR	80,7
	ZZ	110,6
0805 50 10	TR	70,8
	US	236,5
	ZZ	153,7
0808 10 80	BR	59,0
	CA	135,9
	CL	80,2
	NZ	90,6
	US	93,7
	ZA	54,1
	ZZ	85,6
0808 30 90	CN	98,8
	US	141,4
	ZZ	120,1


	(1) Text s významem pro EHP