1)

„specifickou spotřebou energie (SEC)“ (vyjádřenou v kWh/(m2.a)) se rozumí koeficient vyjadřující energii spotřebovanou při větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy, vypočtený pro větrací jednotky pro obytné budovy v souladu s přílohou VIII;

2)

„hladinou akustického výkonu (LWA)“ se rozumí hladina akustického výkonu A vyzařovaného skříní, uváděná v decibelech (dB) a vztažená k referenční hodnotě akustického výkonu jeden pikowatt (1 pW) přenesená vzduchem při referenčním průtoku vzduchu;-

3)

„vícerychlostním pohonem“ se rozumí motor ventilátoru, který může fungovat ve třech nebo více pevných rychlostních stupních plus nula („vypnuto“);

4)

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický regulátor integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem nebo dodávaný samostatně, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení motoru s cílem řídit průtok;

5)

„systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí část obousměrné větrací jednotky vybavené výměníkem tepla určeným pro přenos tepla obsaženého ve (znečištěném) odváděném vzduchu zpět do (čerstvého) přiváděného vzduchu;

6)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro obytné budovy (ηt)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno v systému zpětného získávání tepla za sucha a za standardních atmosférických podmínek, s vyváženým hmotnostním průtokem při referenčním průtoku, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 13 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru;

7)

„vnitřní netěsností“ se rozumí podíl odváděného vzduchu, který se nachází v přiváděném vzduchu větracích jednotek se systémem zpětného získávání tepla v důsledku netěsností mezi proudy odváděného a přiváděného vzduchu uvnitř skříně, když je jednotka provozována při referenčním objemovém průtoku vzduchu, měřeno na potrubí; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 100 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 250 Pa;

8)

„přenesením“ se rozumí procentní podíl odváděného vzduchu, který se vrací do přiváděného vzduchu pro regenerační výměník tepla podle referenčního průtoku;

9)

„vnější netěsností“ se rozumí podíl netěsnosti referenčního objemového průtoku vzduchu unikajícího do skříně jednotky nebo z ní do okolního vzduchu nebo z něj, když je podrobena tlakové zkoušce; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 250 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 400 Pa pro podtlak i přetlak;

10)

„směšováním“ se rozumí bezprostřední recirkulace nebo zkrat proudů vzduchu mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních tak, že nepřispívají k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu;

11)

„směšovacím poměrem“ se rozumí podíl odváděného proudu vzduchu jako součást celkového referenčního objemu vzduchu, který recirkuluje mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních, a tudíž nepřispívá k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu (měřeno ve vzdálenosti 1 m od vnitřního přívodního potrubí), minus vnitřní netěsnost;

12)

„efektivním příkonem“ (vyjádřeným ve W) se rozumí elektrický příkon při referenčním průtoku a odpovídajícím rozdílu vnějšího celkového tlaku, který zahrnuje elektrickou spotřebu ventilátorů, řízení (včetně dálkového ovládání) a tepelného čerpadla (pokud je integrováno);

13)

„měrným příkonem (SPI)“ (vyjádřeným v W/(m3/h)) se rozumí poměr mezi efektivním příkonem (ve W) a referenčním průtokem (v m3/h);

14)

„diagramem průtoku/tlaku“ se rozumí soubor křivek průtoku (na vodorovné ose) a rozdílu tlaků u jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy nebo na straně přívodu vzduchu u obousměrné větrací jednotky pro obytné budovy, kde každá z křivek představuje jednu rychlost ventilátoru s nejméně osmi rovnoměrně rozloženými zkušebními body, přičemž počet křivek je dán počtem jednotlivých možností otáček ventilátoru (jedna, dvě nebo tři), nebo v případě pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami zahrnuje nejméně minimální, maximální a příslušnou střední křivku, která se blíží referenčnímu objemu vzduchu a rozdílu tlaků pro zkoušky SPI;

15)

„referenčním průtokem“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí hodnota bodu křivky v diagramu průtoku/tlaku na vodorovné ose, která se nachází v referenčním bodě nebo která je nejblíže referenčnímu bodu při nejméně 70 % maximálního průtoku a 50 Pa pro jednotky vedené do potrubí a při minimálním tlaku u bezpotrubních jednotek. U obousměrných větracích jednotek se referenční objemový průtok vzduchu týká výstupního otvoru pro přívod vzduchu;

16)

„faktorem řízení (CTRL)“ se rozumí korekční faktor pro výpočet SEC závislý na typu řízení, které je součástí větrací jednotky, podle popisu v příloze VIII tabulce 1;

17)

„parametrem řízení“ se rozumí měřitelný parametr nebo soubor měřitelných parametrů, které jsou považovány za reprezentativní z hlediska potřeb větrání, např. úroveň relativní vlhkosti (RH), oxid uhličitý (CO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) nebo jiné plyny, detekce přítomnosti, pohybu nebo obsazení na základě infračerveného spektra tělesného tepla nebo odrazu ultrazvukových vln, nebo elektrické signály, které jsou důsledkem manipulace člověka se světlem nebo zařízeními;

18)

„ručním řízením“ se rozumí jakýkoli typ řízení, který nepoužívá řízení podle potřeby;

19)

„řízením podle potřeby“ se rozumí zařízení nebo soubor zařízení, integrované nebo dodávané samostatně, které měří kontrolní parametr a používá výsledek k automatické regulaci průtoku jednotky a/nebo průtoků potrubí;

20)

„časovým řízením“ se rozumí rozhraní člověk-stroj, které řídí otáčky ventilátoru/průtok větrací jednotky pomocí hodin (s denním spínacím cyklem) s možností manuálního nastavení nastavitelného průtoku pro nejméně sedm dnů v týdnu s nejméně dvěma obdobími úsporného režimu, tj. obdobími, která vykazují snížený nebo žádný průtok;

21)

„větráním řízeným podle potřeby (DCV)“ se rozumí větrací jednotka, která užívá řízení podle potřeby;

22)

„jednotkou vedenou do potrubí“ se rozumí větrací jednotka určená k větrání jedné nebo několika místností nebo uzavřených prostorů v budově pomocí větracího potrubí, která má být vybavena připojením na potrubí;

23)

„bezpotrubní jednotkou“ se rozumí větrací jednotka určená pro větrání jedné místnosti nebo jednoho uzavřeného prostoru v budově, která není určena k tomu, aby byla vybavena připojením na potrubí;

24)

„centrálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky vedené do potrubí, které na centrální úrovni soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě jednoho senzoru pro celou větranou budovu nebo její část;

25)

„lokálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky, které soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě více než jednoho senzoru pro větrací jednotku vedenou do potrubí nebo jednoho senzoru pro bezpotrubní jednotku;

26)

„statickým tlakem (psf)“ se rozumí celkový tlak po odečtení dynamického tlaku ventilátoru;

27)

„celkovým tlakem (pf)“ se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru;

28)

„stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izoentropickým dějem;

29)

„dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku a průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu jednotky;

30)

„rekuperačním výměníkem tepla“ se rozumí výměník tepla určený k přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého bez pohyblivých částí, jako je například deskový nebo trubkový výměník tepla se souproudem, křížovým proudem nebo protiproudem nebo jejich kombinací, případně deskový nebo trubkový výměník tepla s difuzí vodních par;

31)

„regeneračním výměníkem tepla“ se rozumí rotační výměník tepla vybavený otočným kolem pro účely přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého, včetně materiálu umožňujícího přenos latentního tepla, hnacím mechanismem, skříní nebo rámem a těsněními, jejichž cílem je snížit obtok a únik vzduchu z jednoho proudu do druhého; tyto výměníky tepla mají různý stupeň rekuperace vlhkosti v závislosti na použitém materiálu;

32)

„citlivostí proudu vzduchu na změny tlaku“ u bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí poměr maximální odchylky od maximálního průtoku větrací jednotky pro obytné budovy při rozdílu vnějšího celkového tlaku + 20 Pa a – 20 Pa;

33)

„vnitřní/venkovní vzduchotěsností“ bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí průtok (vyjádřený v m3/h) mezi vnitřním a venkovním prostorem při vypnutém ventilátoru (ventilátorech);

34)

„jednotkou pro duální použití“ se rozumí větrací jednotka navržená pro účely větrání a rovněž pro odvádění ohně nebo kouře, která je v souladu se základními požadavky na stavby, pokud jde o požární bezpečnost, stanovenými v nařízení (EU) č. 305/2011;

35)

„zařízením umožňujícím tepelný obtok“ se rozumí jakékoli zařízení, které obchází výměník tepla nebo automaticky nebo manuálně reguluje jeho účinnost zpětného získávání tepla, aniž by nutně vyžadovalo fyzický obtok vzduchu (např. rotorové řízení rychlosti, řízení průtoku vzduchu).

1)

„jmenovitým elektrickým příkonem (P)“ (vyjádřeným v kW) se rozumí efektivní příkon pohonů ventilátoru včetně všech zařízení pro ovládání motoru při jmenovitém vnějším tlaku a jmenovitém průtoku vzduchu;

2)

„účinností ventilátoru (ηfan)“ se rozumí statická účinnost včetně účinnosti motoru a pohonu jednotlivého ventilátoru (ventilátorů) ve větrací jednotce (referenční konfigurace) stanovená při jmenovitém průtoku a jmenovité vnější tlakové ztrátě;

3)

„referenční konfigurací obousměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně dvěma ventilátory s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, systémem zpětného získávání tepla a čistým jemným filtrem na straně přiváděného vzduchu a čistým středním filtrem na straně odváděného vzduchu;

4)

„referenční konfigurací jednosměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně jedním ventilátorem s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, a v případě, že má být výrobek vybaven filtrem na straně přiváděného vzduchu, jedná se o čistý jemný filtr;

5)

„minimální účinností ventilátoru (ηνu)“ se rozumí zvláštní požadavek na minimální účinnost větracích jednotek v oblasti působnosti tohoto nařízení;

6)

„jmenovitým průtokem (qnom)“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí výrobcem stanovený průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy za standardních atmosférických podmínek 20 °C a 101 325 Pa, při nichž je jednotka kompletně nainstalována (např. včetně filtrů) v souladu s pokyny výrobce;

7)

„jmenovitým vnějším tlakem (Δps, ext)“ (vyjádřeným v Pa) se rozumí výrobcem stanovený rozdíl vnějšího statického tlaku při jmenovitém průtoku;

8)

„maximálními jmenovitými otáčkami ventilátoru (vfan_rated)“ (vyjádřenými v otáčkách za minutu – rpm) se rozumí otáčky ventilátoru při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku;

9)

„vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí (Δps,int)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí součet tlakové ztráty statického tlaku referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky nebo jednosměrné větrací jednotky při jmenovitém průtoku;

10)

„vnitřní tlakovou ztrátou jiných než větracích součástí (Δps,add)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí zbytek součtu všech vnitřních tlakových ztrát statického tlaku při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku po odečtení vnitřní tlakové ztráty větracích součástí (Δps,int );

11)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro jiné než obytné budovy (ηt_nrvu)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno za referenčních podmínek za sucha, s vyváženým hmotnostním průtokem, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 20 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru a vnitřních netěsností;

12)

„vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí (SFPint)“ (vyjádřeným v W/(m3/s)) se rozumí poměr mezi vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí a účinností ventilátoru stanovenou pro referenční konfiguraci;

13)

„maximálním vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí SFPint_limit)“ (vyjádřeným ve W/(m3/s)) se rozumí zvláštní požadavek na účinnost týkající se SFPint u větracích jednotek, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

14)

„oběhovým systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí systém zpětného získávání tepla, v němž jsou zařízení pro zpětné získávání tepla na straně odváděného vzduchu a zařízení odvádějící získané teplo do proudu vzduchu na straně přiváděného vzduchu větraného prostoru propojeny prostřednictvím systému přenosu tepla, v němž mohou být obě strany systému zpětného získávání tepla volně umístěny v různých částech budovy;

15)

„účinnou nátokovou rychlostí“ (vyjádřenou v m/s) je rychlost proudění přiváděného a odváděného vzduchu podle toho, která z nich je vyšší. Rychlostmi se rozumí rychlosti proudění vzduchu ve větrací jednotce na ploše vnitřní části jednotky pro vzduch přiváděný do větrací jednotky a vzduch z ní odváděný. Tato rychlost vychází z plochy filtrační části příslušné jednotky, případně není-li filtr instalován, z plochy, kde je umístěn ventilátor;

16)

„bonusem za účinnost (E)“ se rozumí korekční faktor zohledňující skutečnost, že účinnější zpětné získávání tepla způsobuje větší tlakové ztráty, které vyžadují větší měrný příkon ventilátoru;

17)

„korekcí filtru (F)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí hodnota korekce, která se uplatní, pokud se jednotka odchyluje od referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky;

18)

„jemným filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

19)

„středním filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

20)

„účinností filtru“ se rozumí průměrný poměr mezi zachycenou frakcí prachu a množstvím přiváděným do filtru za podmínek stanovených pro jemné a střední filtry v příloze IX.

—

SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než 0 kWh/(m2.a).

—

Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 45 dB.

—

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

—

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

—

SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než – 20 kWh/(m2.a).

—

Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 40 dB.

—

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

—

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

—

Větrací jednotky s filtrem musí být vybaveny vizuálním signálem upozorňujícím na nutnost výměny filtru.

—

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

—

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla.

—

Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

—

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 67 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,67) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 67 %, jinak E = 0.

—

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 63 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,63) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 63 %, jinak E = 0.

—

Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:

—

Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:

—

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla.

Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

—

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 73 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,73) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 73 %, jinak E = 0.

—

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 68 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,68) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 68 %, jinak E = 0.

—

Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:

—

Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:

—

Pokud je součástí konfigurace filtrační jednotka, je systém řízení výrobku vybaven vizuální nebo zvukovou signalizací, která se aktivuje, pokud tlaková ztráta filtru překročí maximální přípustnou konečnou tlakovou ztrátu.

a)

název nebo ochranná známka dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo; a třída SEC;

d)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 tohoto nařízení (větrací jednotka pro obytné budovy nebo větrací jednotka pro jiné než obytné budovy, jednosměrná nebo obousměrná);

e)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

f)

typ systému zpětného získávání tepla (rekuperační, regenerační, žádný);

g)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

h)

maximální průtok (v m3/h):

i)

elektrický příkon pohonu ventilátoru včetně zařízení pro ovládání motoru při maximálním průtoku (W);

j)

hladina akustického výkonu (LWA), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

k)

referenční průtok v m3/s;

l)

referenční tlakový rozdíl v Pa;

m)

SPI ve W/(m3/h);

n)

faktor řízení a typologie řízení v souladu s příslušnými definicemi a klasifikací uvedenými v příloze VIII tabulce 1;

o)

deklarované maximální vnitřní a vnější netěsnosti (%) u obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla) a vnější netěsnosti (%) u jednosměrných větracích jednotek vedených do potrubí;

p)

směšovací poměr bezpotrubních obousměrných větracích jednotek, které nejsou určeny k tomu, aby byly vybaveny připojením na potrubí na straně přívodu ani odvodu vzduchu;

q)

poloha a popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

u jednosměrných větracích systémů návod k instalaci regulovaných přívodních/odvodních mřížek na fasádě pro přirozený přívod/odvádění vzduchu;

s)

internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3;

t)

pouze u bezpotrubních jednotek: citlivost proudu vzduchu na kolísání tlaku při + 20 Pa a – 20 Pa;

u)

pouze u bezpotrubních jednotek: vnitřní/venkovní vzduchotěsnost v m3/h.

—

v technické dokumentaci větracích jednotek pro obytné budovy; a

—

na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců.

a)

název nebo ochranná známka výrobce;

b)

identifikační značka modelu používaná výrobcem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro jiné než obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 (větrací jednotky pro obytné budovy, větrací jednotky pro jiné než obytné budovy, jednosměrné větrací jednotky, obousměrné větrací jednotky);

d)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

e)

typ systému zpětného získávání tepla (oběhový, jiný, žádný);

f)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

g)

jmenovitý průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy v m3/s;

h)

efektivní elektrický příkon (kW);

i)

SFPint v W/(m3/s);

j)

účinná nátoková rychlost v m/s při konstrukčním průtoku;

k)

jmenovitý vnější tlak (Δps, ext) v Pa;

l)

vnitřní tlaková ztráta větracích součástí (Δps,int) v Pa;

m)

volitelně: vnitřní tlaková ztráta jiných než větracích součástí (Δps,add) v Pa;

n)

statická účinnost ventilátorů použitých v souladu s nařízením (EU) č. 327/2011;

o)

deklarovaná maximální vnější netěsnost (%) skříní větracích jednotek; a deklarovaná maximální vnitřní netěsnost (%) obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla); v obou případech se měří nebo vypočítává zkušební metodou přetlakování nebo sledovacího plynu při deklarovaném tlaku v systému;

p)

energetická náročnost, pokud možno energetická klasifikace, filtrů (deklarované informace o vypočítané roční spotřebě energie);

q)

popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

hladina akustického výkonu skříně (LWA) zaokrouhlená na nejbližší celé číslo, v případě větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených k použití ve vnitřních prostorách;

s)

internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3.

—

v technické dokumentaci větracích jednotek pro jiné než obytné budovy; a

—

na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců.

—

tdefr je trvání doby odtávání, tj. pokud je venkovní teplota nižší než – 4 °C [h/a], a

—

ΔΤdefr je průměrný rozdíl v K mezi venkovní teplotou a – 4 °C v průběhu doby odtávání.

F = 0 v případě kompletní referenční konfigurace;

F = 160, jestliže chybí střední filtr;

F = 200, jestliže chybí jemný filtr;

F = 360, jestliže chybí střední i jemný filtr.

F = 150, jestliže chybí střední filtr;

F = 190, jestliže chybí jemný filtr;

F = 340, jestliže chybí střední i jemný filtr.

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

energetická účinnost; hrot šipky udávající třídu energetické účinnosti zařízení je umístěn ve stejné výšce jako hrot šipky příslušné třídy energetické účinnosti. Energetická účinnost se uvádí pro „průměrné“ klimatické podmínky;

IV.

hladina akustického výkonu (LWA) v dB, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

V.

maximální průtok v m3/h zaokrouhlený na nejbližší celé číslo, doplněný jednou šipkou představující jednosměrné větrací jednotky.

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

energetická účinnost; hrot šipky udávající třídu energetické účinnosti zařízení je umístěn ve stejné výšce jako hrot šipky příslušné třídy energetické účinnosti. Energetická účinnost se uvádí pro „průměrné“ klimatické podmínky;

IV.

hladina akustického výkonu (LWA) v dB, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

V.

maximální průtok v m3/h zaokrouhlený na nejbližší celé číslo, doplněný dvěma šipkami v opačných směrech představujícími obousměrné větrací jednotky.

Energetický štítek je nejméně 75 mm široký a 150 mm vysoký. Pokud je vytištěn ve větším formátu, je poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací.

Pozadí je bílé.

Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá.

Energetický štítek splňuje všechny tyto požadavky (čísla odpovídají výše uvedenému obrázku):

a)

třída specifické spotřeby energie daného modelu, jak je určena v příloze II;

b)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo;

c)

maximální průtok (v m3/h);

d)

hladina akustického výkonu (LWA) v dB(A), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo.

a)

„zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoli obrazovka, včetně dotykové obrazovky, nebo jiná vizuální technika používaná k zobrazování obsahu na internetu uživatelům;

b)

„vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, které umožňuje přístup k obrázku nebo souboru údajů kliknutím pomocí myši nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo rozevřením jiného obrázku či sady údajů gestem na dotykové obrazovce;

c)

„dotykovou obrazovkou“ se rozumí obrazovka reagující na dotyk, například u počítačů typu tablet, počítačů typu „slate“ nebo chytrých telefonů;

d)

„alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa grafiky, který umožňuje poskytnout informace v jiné než grafické podobě v případě, že zobrazovací zařízení nejsou schopna grafiku zobrazit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikace pro syntézu řeči.

a)

má podobu šipky v barvě odpovídající třídě energetické účinnosti výrobku na štítku;

b)

udává třídu energetické účinnosti výrobku v bílé barvě a stejnou velikostí písma, která byla užita pro uvedení ceny; a

c)

je v jednom z těchto dvou formátů:

a)

obrázek uvedený v bodě 3 této přílohy se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku;

b)

obrázek odkazuje na štítek;

c)

štítek se zobrazí po kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevřením obrázku gestem na dotykové obrazovce;

d)

štítek se zobrazí v automaticky otevíraném okně, na nové kartě, na nové stránce nebo na vsazené stránce;

e)

pro zvětšení štítku na dotykových obrazovkách se použijí konvence zařízení pro zvětšení gestem na dotykové obrazovce;

f)

zobrazení štítku se zavře pomocí možnosti určené k zavření zobrazení nebo jiného standardního mechanismu zavření zobrazení;

g)

alternativní text ke grafice, který se zobrazí v případě, že se nepodaří zobrazit štítek, uvádí třídu energetické účinnosti výrobku ve stejné velikosti písma, jaká byla užita pro zobrazení ceny.

—

SEC je specifická spotřeba energie na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy [kWh/m2.a],

—

ta je počet ročních provozních hodin [h/a],

—

pef je faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie [–],

—

qnet je požadavek na čistou míru výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

—

MISC je souhrnný faktor obecné typologie, který zahrnuje faktory účinnosti větrání, netěsnosti potrubí a zvláštní infiltrace [–],

—

CTRL je faktor řízení větrání [–],

—

x je exponent, který zohledňuje nelinearitu mezi úsporou tepelné energie a elektrické energie v závislosti na vlastnostech motoru a pohonu [–],

—

SPI je měrný příkon [kW/(m3/h)],

—

th je celkové trvání otopného období v hodinách [h],

—

ΔΤh je průměrný rozdíl vnitřní (19 °C) a venkovní teploty v otopném období minus 3 K korekce o solární a vnitřní zisky [K],

—

ηh je průměrná účinnost vytápění prostor [–],

—

cair je měrná tepelná kapacita vzduchu při konstantním tlaku a hustotě [kWh/(m3 K)],

—

qref je referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

—

ηt je tepelná účinnost zpětného získávání tepla [–],

—

Qdefr je tepelná energie ročně vynaložená na m2 vytápěné podlahové plochy [kWh/m2.a] za účelem odtávání, založená na variabilním elektrickém odporovém vytápění.

,

kde

Q defr se vztahuje pouze na obousměrné jednotky s rekuperačním výměníkem tepla; pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračními výměníky tepla platí, že Qdefr  = 0.

a)

celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s poskytováním potravinové pomoci

b)

celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s poskytováním základní materiálové pomoci

a)

podíl potravin, u nichž OP zaplatil pouze za přepravu, distribuci a skladování (v %)

b)

podíl potravin spolufinancovaných FEAD na celkovém objemu potravin distribuovaných partnerskými organizacemi (v %) (2)

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

a)

celková peněžní hodnota zboží pro děti

b)

celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce

c)

celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny

a)

výbava

b)

školní brašny

c)

kancelářské potřeby, sešity, psací pera, potřeby pro malování a další výbava požadovaná ve škole (kromě oděvu)

d)

sportovní vybavení (sportovní obuv, trikot, plavky…)

e)

oděv (zimní kabát, obuv a ponožky, školní uniforma…)

f)

jiné – upřesnit

a)

spací pytle/přikrývky

b)

kuchyňské zařízení (hrnce, pánve, příbory…)

c)

oděv (zimní kabát, obuv a ponožky…)

d)

domácí prádlo (ručníky, ložní prádlo)

e)

hygienické potřeby (lékárnička, mýdlo, zubní kartáček, holicí strojek na jedno použití…)

f)

jiné – upřesnit

a)

Kategorie je třeba upřesnit.

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

a)

položky C.2.2 až C.2.8 se nahrazují tímto: