ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 337

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
25. listopadu 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1252/2014 ze dne 28. května 2014 doplňující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES, pokud jde o zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky pro humánní léčivé přípravky ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1253/2014 ze dne 7. července 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek ( 1 )

8

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 ze dne 11. července 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy ( 1 )

27

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1255/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám tím, že stanoví obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů

46

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1256/2014 ze dne 21. listopadu 2014, kterým se stanoví zákaz rybolovu rejnokovitých ve vodách Unie oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

51

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1257/2014 ze dne 24. listopadu 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I a IV ( 1 )

53

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1258/2014 ze dne 24. listopadu 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

66

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1252/2014

ze dne 28. května 2014

doplňující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES, pokud jde o zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky pro humánní léčivé přípravky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (1), a zejména na čl. 47 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Všechny účinné látky vyráběné v Unii, včetně účinných látek určených pro vývoz, by měly být vyráběny v souladu se zásadami a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky, které jsou v současnosti stanoveny v technických pokynech pro výrobu účinných látek, které vydala Komise. Je nutné stanovit zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky v právně závazném aktu.

(2)

S cílem podporovat používání harmonizovaných standardů na celosvětové úrovni by zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky měly být stanoveny v souladu s pokyny pro účinné látky stanovenými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků.

(3)

Zásady a pokyny správné výrobní praxe by měly být stanoveny pro všechny otázky, činnosti a procesy, které jsou určující pro jakost účinných látek, jako je řízení jakosti, personál, prostory a vybavení, dokumentace, nakládání s materiály, výroba, kontrola kvality během výrobního procesu, balení, označování, laboratorní kontroly, vracení, stížnosti a stahování z oběhu, využívání subdodavatelů a přebalování. Aby bylo zajištěno dodržování těchto zásad a pokynů, měli by být výrobci účinných látek povinni zavést a uplatňovat účinný systém řízení jakosti těchto látek.

(4)

Pracovníci nedodržující hygienické zásady, kteří jsou nevhodně oblečeni či ve výrobním prostoru provádějí činnosti, které mohou vést ke kontaminaci, mohou ohrozit jakost účinné látky. Tomu by se mělo zabránit dodržováním sanitačních a hygienických zvyklostí, které odpovídají prováděným výrobním činnostem. Tyto postupy by měly být stanoveny v rámci zmíněného systému řízení jakosti zavedeného výrobcem účinné látky.

(5)

Aby byla zajištěna odpovídající jakost účinné látky, je nutné minimalizovat možnost kontaminace a křížové kontaminace stanovením požadavku používání prostor, zařízení a vybavení, výrobních postupů a nádob určených k tomuto účelu a provádění odpovídajících kontrol kontaminace.

(6)

Je zvláště důležité zabránit křížové kontaminaci při výrobě účinných látek škodlivých pro lidské zdraví. Kontaminace dalších produktů vysoce senzibilizujícími účinnými látkami může představovat vážnou hrozbu pro veřejné zdraví, neboť expozice těmto látkám velmi často způsobuje přecitlivělost a alergické reakce. Z tohoto důvodu by měla být výroba takových účinných látek povolena pouze v oddělených výrobních prostorách. Oddělené výrobní prostory mohou být nutné také pro výrobu účinných látek, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví z důvodu jejich vysoké účinnosti nebo jejich infekční či toxické povahy. U těchto látek by měl výrobce provádět posouzení rizik pro lidské zdraví a posoudit nutnost oddělených výrobních prostor.

(7)

Za účelem snazšího zjištění možných problémů s jakostí a jejich příčin a jejich snazšího řešení a rovněž pro účely kontroly dodržování správné výrobní praxe by měl výrobce uchovávat podrobné písemné záznamy o všech postupech, které souvisí s výrobou účinných látek, jež provádí, a rovněž o všech případech, kdy se od těchto postupů odchýlí.

(8)

S cílem zajistit, aby léčivé přípravky splňovaly příslušné standardy jakosti, bezpečnosti a účinnosti, a za účelem ochrany veřejného zdraví by výrobci účinných látek měli neprodleně informovat o veškerých změnách, které mohou mít vliv na jakost účinné látky, výrobce léčivých přípravků, kteří danou účinnou látku používají.

(9)

Je třeba zavést vhodné postupy pro zaznamenávání a šetření stížností souvisejících s jakostí a stahovat výrobky z oběhu za účelem rychlé reakce na obavy ohledně nedostatečné jakosti a odstraňovat z trhu účinné látky, které nesplňují standardy jakosti nebo představují vážnou hrozbu pro veřejné zdraví.

(10)

Pokud výrobce účinné látky pověří jakoukoli částí výroby další stranu, je důležité písemně stanovit povinnosti této strany ohledně dodržování správné výrobní praxe a opatření týkajících se jakosti.

(11)

Je nutné uplatňovat postupy správné výrobní praxe také při přebalování a přeznačování, aby se nestalo, že účinná látka bude poté nesprávně označena či kontaminována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky pro humánní léčivé přípravky, včetně účinných látek určených pro vývoz.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

1)

„výrobou“ se rozumí jakékoli úplné nebo částečné úkony převzetí materiálů, výroby, balení, přebalování, označování, přeznačování, kontroly jakosti nebo odeslání účinných látek, jakož i související kontroly;

2)

„výchozí surovinou účinné látky“ se rozumí jakákoli látka, z níž je vyráběna nebo extrahována účinná látka;

3)

„meziproduktem účinné látky“ se rozumí látka, která je získána při výrobě účinné látky a která je určena pro další zpracování;

4)

„surovinou“ se rozumí všechny látky, činidla nebo rozpouštědla, které jsou určeny k použití při výrobě účinné látky a z nichž se účinná látka přímo nevyrábí ani neextrahuje.

Článek 3

Řízení jakosti

1.   Výrobci účinných látek (dále jen „výrobci“) zavedou, zdokumentují a provádějí účinný systém řízení jakosti těchto látek během jimi prováděných výrobních činností („výrobní proces“). Tento systém musí zajistit aktivní účast vedoucích pracovníků a pracovníků podílejících se na výrobě.

Systém musí zajistit, aby účinné látky splňovaly specifikace jakosti a čistoty stanovené podle čl. 12 odst. 1.

Součástí systému musí být řízení rizik souvisejících s jakostí.

2.   Výrobce určí oddělení jakosti, které odpovídá za zajištění a kontrolu jakosti a které je nezávislé na oddělení výroby.

3.   Výrobce provádí pravidelné vnitřní audity a následné kontroly na základě zjištěných skutečností.

Článek 4

Personál

1.   Výrobce pro výrobu a dozor nad výrobou účinných látek zajistí odpovídající počet pracovníků s potřebnou kvalifikací získanou na základě studia, odborné přípravy či zkušeností.

2.   Pracovníci ve výrobním prostoru dodržují patřičnou hygienu. Pracovníci nesmí vstupovat do výrobního prostoru, pokud:

a)

trpí nakažlivou chorobou nebo mají otevřená poranění nebo jiná kožní onemocnění na nekrytých částech těla, která by mohla nepříznivě ovlivnit jakost a čistotu účinné látky;

b)

mají na sobě oblečení, které je viditelně špinavé nebo nechrání účinnou látku před možnou kontaminací pocházející od pracovníků nebo nechrání pracovníky před expozicí účinné látce potenciálně škodlivé pro lidské zdraví;

c)

v okamžiku, kdy vstupují do výrobního prostoru, vykonávají činnosti, jež by mohly kontaminovat nebo jinak ohrozit jakost účinné látky.

Článek 5

Budovy a prostory

1.   Budovy a prostory využívané pro výrobu účinných látek se musí nacházet na takovém místě a musí být navrženy a konstruovány tak, aby vyhovovaly zamýšleným činnostem a aby se snadno čistily a udržovaly s ohledem na typ a stupeň výroby, k níž jsou využívány.

Prostory a pohyb materiálu a personálu musí být řešeny tak, aby bylo zajištěno oddělené uchovávání různých látek a materiálů a aby se tyto látky a materiály vzájemně nekontaminovaly.

2.   Budovy musí být řádně udržovány a opravovány a musí v nich být udržována čistota.

3.   Vysoce senzibilizující účinné látky musí být vyráběny v oddělených výrobních prostorách.

Při provádění výrobních činností musí výrobce posoudit potřebu oddělených výrobních prostor i pro další účinné látky, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví z důvodu jejich vysoké účinnosti nebo jejich infekční či toxické povahy. V rámci tohoto posouzení musí být vyhodnocena rizika těchto účinných látek pro lidské zdraví na základě míry účinnosti látky a její toxicity nebo infekčnosti a zavedených postupů pro minimalizaci rizik. Toto posouzení musí být písemně zdokumentováno.

Je-li na základě posouzení zjištěno riziko poškození lidského zdraví, musí se účinná látka vyrábět v oddělených výrobních prostorách.

Článek 6

Vybavení

1.   Provedení a rozměry vybavení používaného při výrobě účinných látek a jeho umístění musí odpovídat jeho zamýšlenému použití a musí umožňovat jeho odpovídající čištění, údržbu a případně sanitaci.

Vybavení musí být konstruováno a používáno tak, aby povrchy, jež přicházejí do styku se surovinami, výchozími surovinami účinných látek, meziprodukty účinných látek nebo účinnými látkami, nenarušovaly jejich jakost do té míry, že tyto suroviny, výchozí materiály účinných látek, meziprodukty účinných látek či účinné látky přestanou splňovat specifikace stanovené podle čl. 12 odst. 1.

2.   Výrobce písemně stanoví postupy pro čištění vybavení a následné ověření jeho vhodnosti k použití ve výrobním procesu.

3.   Kontrolní, měřicí, vážicí, monitorovací a zkušební vybavení, které je klíčové pro zajištění jakosti účinné látky, musí být kalibrováno v souladu s těmito písemnými postupy a určeným harmonogramem.

Článek 7

Dokumentace a záznamy

1.   Výrobce vytvoří a vede systém dokumentace a písemné postupy pro výrobní proces.

Všechny dokumenty vztahující se k výrobnímu procesu musí být vytvářeny, přezkoumávány, schvalovány a distribuovány v souladu s písemnými postupy.

Výrobce uchovává záznamy týkající se nejméně těchto prvků souvisejících s výrobním procesem:

1)

čištění a používání vybavení;

2)

původ surovin, výchozích materiálů účinných látek a meziproduktů účinných látek;

3)

kontrola surovin, výchozích materiálů účinných látek a meziproduktů účinných látek;

4)

používání surovin, výchozích materiálů účinných látek a meziproduktů účinných látek;

5)

označování účinných látek a obalových materiálů;

6)

základní výrobní pokyny;

7)

výroba a kontrola šarží;

8)

laboratorní kontroly.

Vystavování dokumentů vztahujících se k výrobnímu procesu a jejich revize, nahrazování a rušení musí být kontrolovány a o revizi, nahrazení či zrušení musí být uchovávány záznamy.

2.   Veškeré činnosti prováděné během výrobního procesu, které souvisí s jakostí, musí být zaznamenány v době, kdy probíhají. Jakékoli odchýlení se od písemných postupů zmíněných v čl. 7 odst. 1 musí být zdokumentováno a vysvětleno. Odchylky, které mají vliv na jakost účinné látky nebo v jejichž důsledku účinná látka nevyhovuje specifikacím podle čl. 12 odst. 1, musí být prošetřeny a šetření a jeho závěry musí být zdokumentovány.

3.   Po provedení výrobních a kontrolních operací uchovává výrobce veškeré výrobní a kontrolní záznamy ještě alespoň jeden rok po datu skončení použitelnosti dané šarže. V případě účinných látek se stanovenými daty přezkoušení uchovává výrobce záznamy ještě nejméně tři roky poté, co byla na trh uvedena celá šarže.

Článek 8

Nakládání s materiály

1.   Výrobce musí písemně stanovit postupy pro zajištění jakosti dodávaných materiálů upravující tyto aspekty:

1)

převzetí;

2)

identifikace;

3)

izolace;

4)

skladování;

5)

manipulace;

6)

odběry vzorků,

7)

zkoušky;

8)

schvalování;

9)

odmítnutí.

2.   Výrobce musí mít systém pro hodnocení dodavatelů klíčových materiálů.

Článek 9

Výroba a kontrola během výroby

1.   Provádějí se kontroly výrobních operací za účelem monitorování výrobního procesu a jeho úprav nebo ověření souladu účinné látky se specifikacemi jakosti a čistoty podle čl. 12 odst. 1. Výrobní činnosti, jež jsou klíčové pro zajištění toho, aby účinná látka splňovala specifikace jakosti zmíněné v čl. 12 odst. 1, se provádějí pod vizuálním dohledem kvalifikovaných pracovníků či jsou podrobeny rovnocenné kontrole.

2.   Vážení a měření surovin a výchozích materiálů účinných látek musí být přesná a musí být prováděna způsobem, který nenarušuje použitelnost těchto surovin a materiálů.

3.   Výrobní činnosti, včetně veškerých činností prováděných po čištění meziproduktů účinné látky nebo účinné látky se provádějí způsobem, který zabraňuje kontaminaci surovin, výchozích surovin účinných látek, meziproduktů účinných látek a účinných látek jinými materiály.

Článek 10

Balení a označování

1.   Obaly musí poskytovat přiměřenou ochranu proti poškození či kontaminaci účinné látky od okamžiku, kdy je účinná látka zabalena, do okamžiku, kdy je použita při výrobě léčivých přípravků.

2.   Uchovávání, tištění a používání etiket na obalech účinných látek musí být kontrolováno. Na etiketách musí být uvedeny informace potřebné k zajištění jakosti účinné látky.

Článek 11

Uvádění na trh

Účinná látka může být uvedena na trh až po té, co její prodej schválilo oddělení jakosti.

Článek 12

Laboratorní kontroly

1.   Výrobce stanoví specifikace pro jakost a čistotu účinné látky, kterou vyrábí, a pro suroviny, výchozí materiály účinné látky a meziprodukty účinné látky použité při výrobě.

2.   Ověření splnění specifikací zmíněných v odstavci 1 se provádí pomocí laboratorních zkoušek.

Výrobce vystaví osvědčení o analýze pro každou šarži účinné látky na žádost:

a)

příslušných orgánů členského státu;

b)

výrobců účinných látek dodávaných přímo nebo nepřímo s účinnou látkou pro účely dalšího zpracování, balení, přebalení, označení nebo přeznačení účinné látky;

c)

distributorů a obchodníků s účinnými látkami;

d)

výrobců léčivých přípravků dodávaných přímo nebo nepřímo s účinnou látkou.

3.   Výrobce monitoruje stabilitu účinné látky prostřednictvím studií stability. Data skončení použitelnosti účinných látek nebo jejich přezkoušení se stanoví na základě vyhodnocení údajů získaných ze studií stability. Uchovávají se řádně označené vzorky účinné látky, a to podle plánu odběru vzorků stanoveného na základě trvanlivosti účinné látky.

Článek 13

Validace

Výrobce vytvoří a provádí systém validace procesů a postupů klíčových pro zajištění toho, aby účinná látka splňovala specifikace jakosti a čistoty stanovené podle čl. 12 odst. 1.

Článek 14

Kontrola změn

1.   Výrobce musí před provedením jakýchkoli změn výrobního procesu, které mohou ovlivnit výrobu a kontrolu účinné látky, vyhodnotit jejich možný dopad na jakost účinné látky.

2.   Nesmí se provádět takové změny výrobního procesu, které mají nepříznivý dopad na jakost účinné látky.

3.   Výrobce účinné látky neprodleně informuje výrobce léčivých přípravků, kterým účinnou látku dodává, o veškerých změnách výrobního procesu, které mohou ovlivnit jakost účinné látky.

Článek 15

Odmítnutí a vracení

1.   Šarže účinných látek a meziproduktů účinných látek, které nesplňují specifikace stanovené podle čl. 12 odst. 1, se odmítnou, náležitě označí a izolují.

2.   Výrobce, který znovu zpracovává nebo upravuje odmítnuté šarže účinné látky, které nevyhovují specifikacím, nebo z nich získává suroviny a rozpouštědla pro opětovné využití ve výrobním procesu, musí dodržovat postupy stanovené podle čl. 7 odst. 1 a provádět vhodné kontroly, aby bylo zajištěno, že:

a)

opětovně zpracovaná nebo upravená účinná látka vyhovuje specifikacím jakosti stanovenými podle čl. 12 odst. 1;

b)

zpětně získané suroviny a rozpouštědla jsou vhodné pro jejich zamýšlené použití ve výrobním procesu.

3.   Vrácené účinné látky musí být náležitě označeny a izolovány.

Článek 16

Stížnosti a stahování z oběhu

1.   Výrobce zaznamená a prošetří veškeré stížnosti týkající se jakosti.

2.   Výrobce zavede postupy pro stahování účinných látek z trhu.

3.   V případě, že účinná látka stažená z oběhu představuje vážnou hrozbu pro veřejné zdraví, informuje výrobce neprodleně příslušné orgány.

Článek 17

Smluvní výroba

1.   Jakákoli výrobní operace nebo operace spojená s výrobou, kterou jménem výrobce účinné látky provádí jiná strana („smluvní výrobce“), musí být předmětem písemné smlouvy.

Ve smlouvě musí být jasně vymezena odpovědnost smluvního výrobce, pokud jde o správnou výrobní praxi.

2.   Výrobce účinné látky kontroluje, že jsou operace, které provádí smluvní výrobce, v souladu se správnou výrobní praxí.

3.   Výrobní operace nebo operace spojená s výrobou, jíž byl pověřen smluvní výrobce, nesmí být zadána třetí straně bez písemného souhlasu výrobce účinné látky.

Článek 18

Přebalování

Pokud výrobce účinnou látku přebaluje do obalu, jenž se liší od původního obalu co do objemu nebo materiálu nebo propustnosti světla, musí provést studie stability účinné látky a na základě těchto studií stanovit datum skončení její použitelnosti či datum jejího přezkoušení.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. května 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. května 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1253/2014

ze dne 7. července 2014,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES se má na výrobky spojené se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí v Unii a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů, vztahovat prováděcí opatření nebo samoregulační opatření týkající se požadavků na ekodesign.

(2)

Komise posoudila technické, environmentální a ekonomické aspekty větracích jednotek. Z tohoto posouzení vyplynulo, že větrací jednotky jsou uváděny na trh Unie ve velkém množství. Nejvýznamnějším environmentálním aspektem větracích jednotek je spotřeba energie ve fázi používání, která má významný potenciál k nákladově efektivním úsporám energie a snížení emisí skleníkových plynů.

(3)

Důležitou součástí větracích jednotek jsou ventilátory. Obecné požadavky na minimální energetickou účinnost ventilátorů jsou stanoveny v nařízení Komise (EU) č. 327/2011 (2). Minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené ve zmíněném nařízení se vztahují na spotřebu energie u větracích funkcí ventilátorů, které jsou součástí větracích jednotek, avšak řada větracích jednotek užívá ventilátory, na něž se zmíněné nařízení nevztahuje. Je proto nutné zavést prováděcí opatření pro větrací jednotky.

(4)

Je třeba rozlišovat mezi opatřeními vztahujícími se na větrací jednotky pro obytné budovy a opatřeními vztahujícími se na větrací jednotky pro jiné než obytné budovy na základě jejich individuálního průtoku vzduchu, protože v praxi se užívají dva různé soubory norem měření.

(5)

Od požadavků tohoto nařízení, kromě požadavků na informace, by měly být osvobozeny malé větrací jednotky s elektrickým příkonem nižším než 30 W na jeden proud vzduchu. Uvedené jednotky jsou určeny pro řadu různých použití, fungují většinou přerušovaně a pouze s doplňkovými funkcemi, například v koupelně. Jejich zahrnutí by představovalo značnou administrativní zátěž z hlediska dozoru nad trhem, vzhledem k tomu, že objem jejich prodeje je velký, avšak podíl na potenciálu úspor energie je jen malý. Avšak vzhledem k tomu, že mají podobné funkce jako ostatní větrací jednotky, je třeba řešit jejich případné zahrnutí do působnosti tohoto nařízení v rámci jeho přezkumu. Vyňaty by měly být rovněž větrací jednotky speciálně určené k provozování výlučně pro nouzové účely nebo ve výjimečných nebo nebezpečných prostředích, protože jsou využívány jen výjimečně a po krátkou dobu. Výjimky rovněž objasňují, že jsou vyloučeny multifunkční jednotky, které převážně vytápějí nebo chladí, a kuchyňské sporákové odsavače par. Komise vypracovala přípravné studie, které analyzují technické, environmentální a ekonomické aspekty větracích jednotek pro obytné a pro jiné než obytné budovy. Studie byly zpracovány ve spolupráci se zúčastněnými a zainteresovanými stranami z Unie i třetích zemí a jejich výsledky byly zveřejněny.

(6)

Environmentálním parametrem zahrnutých výrobků, který je pro účely tohoto nařízení považován za nejvýznamnější, je spotřeba energie ve fázi jejich používání. Roční spotřeba elektrické energie v Unii byla v roce 2010 u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, odhadnuta na 77,6 TWh. Tyto výrobky zároveň šetří 2 570 PJ energie na vytápění prostor. Celková energetická bilance při užití převodního koeficientu primární energie 2,5 pro elektřinu činila v roce 2010 1 872 PJ ročních úspor primární energie. Bez přijetí zvláštních opatření se nárůst celkové úspory v roce 2025 odhaduje na 2 829 PJ.

(7)

Z přípravných studií vyplývá, že spotřebu energie u výrobků podléhajících tomuto nařízení lze výrazně snížit. Předpokládaným výsledkem kombinovaného účinku požadavků na ekodesign stanovených v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 (3) je celkové zvýšení úspor o 1 300 PJ (45 %) na 4 130 PJ v roce 2025.

(8)

Z přípravných studií vyplývá, že požadavky týkající se ostatních parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou pro větrací jednotky potřebné, vzhledem k tomu, že spotřeba energie ve fázi jejich používání je zdaleka nejdůležitějším environmentálním parametrem.

(9)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby měli výrobci dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Časový rámec by měl zohlednit dopad na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména malé a střední podniky, a zároveň bez zbytečného odkladu zajistit zlepšení vlivu větracích jednotek na životní prostředí.

(10)

Měření a výpočty parametrů výrobků by měly být prováděny za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují uznávané nejnovější metody měření a výpočtů, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány na žádost Komise v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4), jsou-li k dispozici.

(11)

V prováděcím opatření by měly být na základě informací získaných během přípravy opatření určeny referenční hodnoty pro aktuálně dostupné typy větracích jednotek s vysokou energetickou účinností, aby výrobci mohli použít toto posouzení k vyhodnocení alternativních návrhových řešení a dosaženého vlivu výrobku na životní prostředí v porovnání s referenčními hodnotami. To přispěje k zajištění široké dostupnosti údajů a usnadní přístup k nim, zejména pro malé a střední podniky a velmi malé podniky, což dále usnadní integraci nejlepších konstrukčních technologií a vývoj účinnějších výrobků za účelem snižování spotřeby elektrické energie.

(12)

Bylo konzultováno konzultační fórum uvedené v článku 18 směrnice 2009/125/ES.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na větrací jednotky a stanoví požadavky na ekodesign pro jejich uvádění na trh nebo do provozu.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na větrací jednotky, které:

a)

jsou jednosměrné (odvádějí nebo přivádějí vzduch) s elektrickým příkonem menším než 30 W, s výjimkou požadavků na informace;

b)

jsou obousměrné s celkovým elektrickým příkonem ventilátorů menším než 30 W na jeden proud vzduchu, s výjimkou požadavků na informace;

c)

jsou pouze axiálními nebo radiálními ventilátory vybavenými krytem ve smyslu nařízení (EU) č. 327/2011;

d)

jsou výlučně specifikovány jako provozované v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES (5);

e)

jsou výlučně specifikovány jako provozované pro nouzové použití, pro krátkodobý provoz, a které jsou v souladu se základními požadavky na stavby s ohledem na požární bezpečnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (6);

f)

jsou výlučně specifikovány jako provozované:

i)

v prostředí, kde provozní teploty dopravovaného vzduchu přesahují 100 °C;

ii)

v prostředí, kde provozní teplota okolí motoru pohánějícího ventilátor přesahuje 65 °C v případě, že je umístěn mimo proudění vzduchu;

iii)

v prostředí, kde je teplota dopravovaného vzduchu nebo provozní teplota okolí motoru v případě, že je umístěn mimo proudění vzduchu, nižší než – 40 °C;

iv)

s napájecím střídavým napětím vyšším než 1 000 V nebo s napájecím stejnosměrným napětím vyšším než 1 500 V;

v)

v toxickém, vysoce korozním nebo hořlavém prostředí nebo v prostředí s abrazivními látkami;

g)

zahrnují výměník tepla a tepelné čerpadlo pro zpětné získávání tepla nebo umožňují, aby přenos nebo odvádění tepla doplňovaly systém zpětného získávání tepla, s výjimkou přenosu tepla pro ochranu před mrazem nebo odmrazování;

h)

jsou klasifikovány jako sporákové odsavače par, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 66/2014 (7) o kuchyňských přístrojích.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„větrací jednotkou“ elektricky poháněný spotřebič vybavený alespoň jedním oběžným kolem, jedním motorem a skříní určený k nahrazování použitého vzduchu v budově nebo v její části venkovním vzduchem;

2)

„větrací jednotkou pro obytné budovy“ větrací jednotka, jejíž:

a)

maximální průtok nepřesahuje 250 m3/h;

b)

maximální průtok se pohybuje mezi 250 a 1 000 m3/h a výrobce deklaruje její zamýšlené použití výhradně pro potřeby větrání v obytných budovách;

3)

„větrací jednotkou pro jiné než obytné budovy“ větrací jednotka, jejíž maximální průtok přesahuje 250 m3/h, a v případě, že se maximální průtok pohybuje mezi 250 a 1 000 m3/h, výrobce nedeklaroval její zamýšlené použití výhradně pro potřeby větrání v obytných budovách;

4)

„maximálním průtokem“ deklarovaný maximální objemový průtok vzduchu větrací jednotky, kterého lze dosáhnout s integrovanými nebo samostatnými společně dodávanými ovládacími prvky za standardních vlastností vzduchu (20 °C) a 101 325 Pa, je-li jednotka instalována kompletně (např. včetně čistých filtrů) a v souladu s pokyny výrobce, přičemž u větracích jednotek pro obytné budovy připojených k potrubí se maximální průtok vztahuje k průtoku vzduchu při 100 Pa rozdílu vnějšího statického tlaku a u bezpotrubních větracích jednotek pro obytné budovy se vztahuje k průtoku vzduchu při nejnižším dosažitelném rozdílu celkového tlaku, který bude vybrán ze souboru hodnot 10 (minimum)–20–50–100–150–200–250 Pa podle toho, která se rovná hodnotě naměřeného rozdílu tlaku nebo je bezprostředně nižší;

5)

„jednosměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu pouze v jednom směru, a to buď z vnitřního do vnějšího prostoru (odvádění) nebo z vnějšího do vnitřního prostoru (přivádění), kde je mechanicky vytvářený proud vzduchu vyrovnáván opatřeními pro přirozené přivádění nebo odvádění vzduchu;

6)

„obousměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostorem a je vybavena ventilátory odvádějícími i přivádějícími vzduch;

7)

„rovnocenným modelem větrací jednotky“ větrací jednotka, která má podle platných požadavků na informace o výrobku tytéž technické vlastnosti, ale je uváděna na trh jako jiný model větrací jednotky týmž výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo dovozcem.

Další definice pro účely příloh II až IX jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

1.   Od 1. ledna 2016 musí větrací jednotky pro obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 1.

2.   Od 1. ledna 2016 musí větrací jednotky pro jiné než obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze III bodě 1.

3.   Od 1. ledna 2018 musí větrací jednotky pro obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 2.

4.   Od 1. ledna 2018 musí větrací jednotky pro jiné než obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze III bodě 2.

Článek 4

Požadavky na informace

1.   Od 1. ledna 2016 musí výrobci větracích jednotek pro obytné budovy, jejich zplnomocnění zástupci a dovozci splňovat požadavky na informace stanovené v příloze IV.

2.   Od 1. ledna 2016 musí výrobci větracích jednotek pro jiné než obytné budovy, jejich zplnomocnění zástupci a dovozci splňovat požadavky na informace stanovené v příloze V.

Článek 5

Posuzování shody

1.   Výrobci větracích jednotek provádějí posuzování shody uvedené v článku 8 směrnice 2009/125/ES pomocí systému interní kontroly návrhu stanoveného v příloze IV uvedené směrnice nebo systému řízení stanoveného v příloze V uvedené směrnice.

Pro účely posuzování shody větracích jednotek pro obytné budovy se výpočet požadavku na specifickou spotřebu energie provede v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení.

Pro účely posuzování shody větracích jednotek pro jiné než obytné budovy se měření a výpočty zvláštních požadavků na ekodesign provedou v souladu s přílohou IX tohoto nařízení.

2.   Technická dokumentace sestavená v souladu s přílohou IV směrnice 2009/125/ES obsahuje kopii informací o výrobku uvedených v přílohách IV a V tohoto nařízení.

Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci ke konkrétnímu modelu větrací jednotky získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací údajů od jiných větracích jednotek, případně oběma těmito metodami, obsahuje technická dokumentace následující informace:

a)

podrobnosti o těchto výpočtech nebo extrapolacích či obou těchto metodách;

b)

podrobnosti o zkouškách provedených výrobci za účelem ověření přesnosti těchto výpočtů a extrapolací;

c)

seznam všech ostatních modelů větracích jednotek, u kterých byly informace uvedené v technické dokumentaci získány stejným způsobem;

d)

seznam rovnocenných modelů větracích jednotek.

Článek 6

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Orgány členských států použijí při provádění dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování popsaný v příloze VI tohoto nařízení za účelem splnění požadavků stanovených pro větrací jednotky pro obytné budovy v příloze II tohoto nařízení a pro větrací jednotky pro jiné než obytné budovy v příloze III tohoto nařízení.

Článek 7

Referenční hodnoty

Referenční hodnoty uvedené v části 3 bodě 2 přílohy I směrnice 2009/125/ES, které mají být použity pro větrací jednotky, jsou uvedeny v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 8

Přezkum

Komise přezkoumá s ohledem na technologický pokrok potřebu stanovit požadavky na velikost průtoku vzduchu netěsnostmi a výsledky tohoto posouzení předloží konzultačnímu fóru do 1. ledna 2017.

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technologický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru do 1. ledna 2020.

V rámci přezkumu se posoudí:

a)

možné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na jednosměrné jednotky s elektrickým příkonem menším než 30 W a obousměrné jednotky s celkovým elektrickým příkonem ventilátorů menším než 30 W na jeden proud vzduchu;

b)

odchylky při ověřování uvedené v příloze VI;

c)

vhodnost zohlednění účinků filtrů s nízkou spotřebou energie na energetickou účinnost;

d)

potřeba stanovit další fázi se zpřísněnými požadavky na ekodesign.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 8).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 ze dne 11. července 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(5)  Směrnice 94/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(7)  Nařízení Komise (EU) č. 66/2014 ze dne 14. ledna 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign trub, varných desek a sporákových odsavačů par pro domácnost (Úř. věst. L 29, 31.1.2014, s. 33).


PŘÍLOHA I

Definice

Definice použitelné pro účely příloh II až IX tohoto nařízení:

1.

Definice:

1)

„specifickou spotřebou energie (SEC)“ (vyjádřenou v kWh/(m2.a)) se rozumí koeficient vyjadřující energii spotřebovanou při větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy, vypočtený pro větrací jednotky pro obytné budovy v souladu s přílohou VIII;

2)

„hladinou akustického výkonu (LWA)“ se rozumí hladina akustického výkonu A vyzařovaného skříní, uváděná v decibelech (dB) a vztažená k referenční hodnotě akustického výkonu jeden pikowatt (1 pW) přenesená vzduchem při referenčním průtoku vzduchu;-

3)

„vícerychlostním pohonem“ se rozumí motor ventilátoru, který může fungovat ve třech nebo více pevných rychlostních stupních plus nula („vypnuto“);

4)

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický regulátor integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem nebo dodávaný samostatně, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení motoru s cílem řídit průtok;

5)

„systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí část obousměrné větrací jednotky vybavené výměníkem tepla určeným pro přenos tepla obsaženého ve (znečištěném) odváděném vzduchu zpět do (čerstvého) přiváděného vzduchu;

6)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro obytné budovy (ηt)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno v systému zpětného získávání tepla za sucha a za standardních atmosférických podmínek, s vyváženým hmotnostním průtokem při referenčním průtoku, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 13 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru;

7)

„vnitřní netěsností“ se rozumí podíl odváděného vzduchu, který se nachází v přiváděném vzduchu větracích jednotek se systémem zpětného získávání tepla v důsledku netěsností mezi proudy odváděného a přiváděného vzduchu uvnitř skříně, když je jednotka provozována při referenčním objemovém průtoku vzduchu, měřeno na potrubí; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 100 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 250 Pa;

8)

„přenesením“ se rozumí procentní podíl odváděného vzduchu, který se vrací do přiváděného vzduchu pro regenerační výměník tepla podle referenčního průtoku;

9)

„vnější netěsností“ se rozumí podíl netěsnosti referenčního objemového průtoku vzduchu unikajícího do skříně jednotky nebo z ní do okolního vzduchu nebo z něj, když je podrobena tlakové zkoušce; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 250 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 400 Pa pro podtlak i přetlak;

10)

„směšováním“ se rozumí bezprostřední recirkulace nebo zkrat proudů vzduchu mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních tak, že nepřispívají k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu;

11)

„směšovacím poměrem“ se rozumí podíl odváděného proudu vzduchu jako součást celkového referenčního objemu vzduchu, který recirkuluje mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních, a tudíž nepřispívá k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu (měřeno ve vzdálenosti 1 m od vnitřního přívodního potrubí), minus vnitřní netěsnost;

12)

„efektivním příkonem“ (vyjádřeným ve W) se rozumí elektrický příkon při referenčním průtoku a odpovídajícím rozdílu vnějšího celkového tlaku, který zahrnuje elektrickou spotřebu ventilátorů, řízení (včetně dálkového ovládání) a tepelného čerpadla (pokud je integrováno);

13)

„měrným příkonem (SPI)“ (vyjádřeným v W/(m3/h)) se rozumí poměr mezi efektivním příkonem (ve W) a referenčním průtokem (v m3/h);

14)

„diagramem průtoku/tlaku“ se rozumí soubor křivek průtoku (na vodorovné ose) a rozdílu tlaků u jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy nebo na straně přívodu vzduchu u obousměrné větrací jednotky pro obytné budovy, kde každá z křivek představuje jednu rychlost ventilátoru s nejméně osmi rovnoměrně rozloženými zkušebními body, přičemž počet křivek je dán počtem jednotlivých možností otáček ventilátoru (jedna, dvě nebo tři), nebo v případě pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami zahrnuje nejméně minimální, maximální a příslušnou střední křivku, která se blíží referenčnímu objemu vzduchu a rozdílu tlaků pro zkoušky SPI;

15)

„referenčním průtokem“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí hodnota bodu křivky v diagramu průtoku/tlaku na vodorovné ose, která se nachází v referenčním bodě nebo která je nejblíže referenčnímu bodu při nejméně 70 % maximálního průtoku a 50 Pa pro jednotky vedené do potrubí a při minimálním tlaku u bezpotrubních jednotek. U obousměrných větracích jednotek se referenční objemový průtok vzduchu týká výstupního otvoru pro přívod vzduchu;

16)

„faktorem řízení (CTRL)“ se rozumí korekční faktor pro výpočet SEC závislý na typu řízení, které je součástí větrací jednotky, podle popisu v příloze VIII tabulce 1;

17)

„parametrem řízení“ se rozumí měřitelný parametr nebo soubor měřitelných parametrů, které jsou považovány za reprezentativní z hlediska potřeb větrání, např. úroveň relativní vlhkosti (RH), oxid uhličitý (CO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) nebo jiné plyny, detekce přítomnosti, pohybu nebo obsazení na základě infračerveného spektra tělesného tepla nebo odrazu ultrazvukových vln, nebo elektrické signály, které jsou důsledkem manipulace člověka se světlem nebo zařízeními;

18)

„ručním řízením“ se rozumí jakýkoli typ řízení, který nepoužívá řízení podle potřeby;

19)

„řízením podle potřeby“ se rozumí zařízení nebo soubor zařízení, integrované nebo dodávané samostatně, které měří kontrolní parametr a používá výsledek k automatické regulaci průtoku jednotky a/nebo průtoků potrubí;

20)

„časovým řízením“ se rozumí rozhraní člověk-stroj, které řídí otáčky ventilátoru/průtok větrací jednotky pomocí hodin (s denním spínacím cyklem) s možností manuálního nastavení nastavitelného průtoku pro nejméně sedm dnů v týdnu s nejméně dvěma obdobími úsporného režimu, tj. obdobími, která vykazují snížený nebo žádný průtok;

21)

„větráním řízeným podle potřeby (DCV)“ se rozumí větrací jednotka, která užívá řízení podle potřeby;

22)

„jednotkou vedenou do potrubí“ se rozumí větrací jednotka určená k větrání jedné nebo několika místností nebo uzavřených prostorů v budově pomocí větracího potrubí, která má být vybavena připojením na potrubí;

23)

„bezpotrubní jednotkou“ se rozumí větrací jednotka určená pro větrání jedné místnosti nebo jednoho uzavřeného prostoru v budově, která není určena k tomu, aby byla vybavena připojením na potrubí;

24)

„centrálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky vedené do potrubí, které na centrální úrovni soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě jednoho senzoru pro celou větranou budovu nebo její část;

25)

„lokálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky, které soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě více než jednoho senzoru pro větrací jednotku vedenou do potrubí nebo jednoho senzoru pro bezpotrubní jednotku;

26)

„statickým tlakem (psf)“ se rozumí celkový tlak po odečtení dynamického tlaku ventilátoru;

27)

„celkovým tlakem (pf)“ se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru;

28)

„stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izoentropickým dějem;

29)

„dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku a průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu jednotky;

30)

„rekuperačním výměníkem tepla“ se rozumí výměník tepla určený k přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého bez pohyblivých částí, jako je například deskový nebo trubkový výměník tepla se souproudem, křížovým proudem nebo protiproudem nebo jejich kombinací, případně deskový nebo trubkový výměník tepla s difuzí vodních par;

31)

„regeneračním výměníkem tepla“ se rozumí rotační výměník tepla vybavený otočným kolem pro účely přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého, včetně materiálu umožňujícího přenos latentního tepla, hnacím mechanismem, skříní nebo rámem a těsněními, jejichž cílem je snížit obtok a únik vzduchu z jednoho proudu do druhého; tyto výměníky tepla mají různý stupeň rekuperace vlhkosti v závislosti na použitém materiálu;

32)

„citlivostí proudu vzduchu na změny tlaku“ u bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí poměr maximální odchylky od maximálního průtoku větrací jednotky pro obytné budovy při rozdílu vnějšího celkového tlaku + 20 Pa a – 20 Pa;

33)

„vnitřní/venkovní vzduchotěsností“ bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí průtok (vyjádřený v m3/h) mezi vnitřním a venkovním prostorem při vypnutém ventilátoru (ventilátorech);

34)

„jednotkou pro duální použití“ se rozumí větrací jednotka navržená pro účely větrání a rovněž pro odvádění ohně nebo kouře, která je v souladu se základními požadavky na stavby, pokud jde o požární bezpečnost, stanovenými v nařízení (EU) č. 305/2011;

35)

„zařízením umožňujícím tepelný obtok“ se rozumí jakékoli zařízení, které obchází výměník tepla nebo automaticky nebo manuálně reguluje jeho účinnost zpětného získávání tepla, aniž by nutně vyžadovalo fyzický obtok vzduchu (např. rotorové řízení rychlosti, řízení průtoku vzduchu).

2.

Definice pro větrací jednotky pro jiné než obytné budovy doplňující definice uvedené v příloze I části 1:

1)

jmenovitým elektrickým příkonem (P)“ (vyjádřeným v kW) se rozumí efektivní příkon pohonů ventilátoru včetně všech zařízení pro ovládání motoru při jmenovitém vnějším tlaku a jmenovitém průtoku vzduchu;

2)

účinností ventilátoru (ηfan)“ se rozumí statická účinnost včetně účinnosti motoru a pohonu jednotlivého ventilátoru (ventilátorů) ve větrací jednotce (referenční konfigurace) stanovená při jmenovitém průtoku a jmenovité vnější tlakové ztrátě;

3)

referenční konfigurací obousměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně dvěma ventilátory s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, systémem zpětného získávání tepla a čistým jemným filtrem na straně přiváděného vzduchu a čistým středním filtrem na straně odváděného vzduchu;

4)

referenční konfigurací jednosměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně jedním ventilátorem s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, a v případě, že má být výrobek vybaven filtrem na straně přiváděného vzduchu, jedná se o čistý jemný filtr;

5)

minimální účinností ventilátoru (ηνu)“ se rozumí zvláštní požadavek na minimální účinnost větracích jednotek v oblasti působnosti tohoto nařízení;

6)

jmenovitým průtokem (qnom)“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí výrobcem stanovený průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy za standardních atmosférických podmínek 20 °C a 101 325 Pa, při nichž je jednotka kompletně nainstalována (např. včetně filtrů) v souladu s pokyny výrobce;

7)

jmenovitým vnějším tlakem (Δps, ext)“ (vyjádřeným v Pa) se rozumí výrobcem stanovený rozdíl vnějšího statického tlaku při jmenovitém průtoku;

8)

maximálními jmenovitými otáčkami ventilátoru (vfan_rated)“ (vyjádřenými v otáčkách za minutu – rpm) se rozumí otáčky ventilátoru při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku;

9)

vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí (Δps,int)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí součet tlakové ztráty statického tlaku referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky nebo jednosměrné větrací jednotky při jmenovitém průtoku;

10)

vnitřní tlakovou ztrátou jiných než větracích součástí (Δps,add)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí zbytek součtu všech vnitřních tlakových ztrát statického tlaku při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku po odečtení vnitřní tlakové ztráty větracích součástí (Δps,int );

11)

tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro jiné než obytné budovy (ηt_nrvu)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno za referenčních podmínek za sucha, s vyváženým hmotnostním průtokem, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 20 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru a vnitřních netěsností;

12)

vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí (SFPint)“ (vyjádřeným v W/(m3/s)) se rozumí poměr mezi vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí a účinností ventilátoru stanovenou pro referenční konfiguraci;

13)

maximálním vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí SFPint_limit)“ (vyjádřeným ve W/(m3/s)) se rozumí zvláštní požadavek na účinnost týkající se SFPint u větracích jednotek, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

14)

oběhovým systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí systém zpětného získávání tepla, v němž jsou zařízení pro zpětné získávání tepla na straně odváděného vzduchu a zařízení odvádějící získané teplo do proudu vzduchu na straně přiváděného vzduchu větraného prostoru propojeny prostřednictvím systému přenosu tepla, v němž mohou být obě strany systému zpětného získávání tepla volně umístěny v různých částech budovy;

15)

účinnou nátokovou rychlostí“ (vyjádřenou v m/s) je rychlost proudění přiváděného a odváděného vzduchu podle toho, která z nich je vyšší. Rychlostmi se rozumí rychlosti proudění vzduchu ve větrací jednotce na ploše vnitřní části jednotky pro vzduch přiváděný do větrací jednotky a vzduch z ní odváděný. Tato rychlost vychází z plochy filtrační části příslušné jednotky, případně není-li filtr instalován, z plochy, kde je umístěn ventilátor;

16)

bonusem za účinnost (E)“ se rozumí korekční faktor zohledňující skutečnost, že účinnější zpětné získávání tepla způsobuje větší tlakové ztráty, které vyžadují větší měrný příkon ventilátoru;

17)

korekcí filtru (F)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí hodnota korekce, která se uplatní, pokud se jednotka odchyluje od referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky;

18)

jemným filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

19)

středním filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

20)

účinností filtru“ se rozumí průměrný poměr mezi zachycenou frakcí prachu a množstvím přiváděným do filtru za podmínek stanovených pro jemné a střední filtry v příloze IX.


PŘÍLOHA II

Zvláštní požadavky na ekodesign větracích jednotek pro obytné budovy podle čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 3

1.

Od 1. ledna 2016:

SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než 0 kWh/(m2.a).

Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 45 dB.

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

2.

Od 1. ledna 2018:

SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než – 20 kWh/(m2.a).

Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 40 dB.

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

Větrací jednotky s filtrem musí být vybaveny vizuálním signálem upozorňujícím na nutnost výměny filtru.


PŘÍLOHA III

Zvláštní požadavky na ekodesign větracích jednotek pro jiné než obytné budovy podle čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 4

1.

Od 1. ledna 2016:

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla.

Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 67 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,67) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 67 %, jinak E = 0.

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 63 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,63) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 63 %, jinak E = 0.

Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:

6,2 % * ln(P) + 35,0 %, jestliže P ≤ 30 kW, a

56,1 %, jestliže P > 30 kW.

Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:

pro obousměrnou větrací jednotku s oběhovým systémem zpětného získávání tepla:

1 700 + E – 300 * qnom /2 – F, jestliže qnom < 2 m3/s, a

1 400 + E – F, jestliže qnom ≥ 2 m3/s;

pro obousměrnou větrací jednotku s jiným systémem zpětného získávání tepla:

1 200 + E – 300 * qnom /2 – F, jestliže qnom < 2 m3/s, a

900 + E – F, jestliže qnom ≥ 2 m3/s;

250 pro jednosměrnou větrací jednotku určenou pro použití s filtrem.

2.

Od 1. ledna 2018:

Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami.

Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla.

Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok.

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 73 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,73) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 73 %, jinak E = 0.

Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 68 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,68) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 68 %, jinak E = 0.

Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:

6,2 % * ln(P) + 42,0 %, jestliže P ≤ 30 kW, a

63,1 %, jestliže P > 30 kW.

Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:

pro obousměrnou větrací jednotku s oběhovým systémem zpětného získávání tepla:

1 600 + E – 300 * qnom /2 – F, jestliže qnom < 2 m3/s, a

1 300 + E – F, jestliže qnom ≥ 2 m3/s;

pro obousměrnou větrací jednotku s jiným systémem zpětného získávání tepla:

1 100 + E – 300 * qnom /2 – F, jestliže qnom < 2 m3/s, a

800 + E – F, jestliže qnom ≥ 2 m3/s;

230 pro jednosměrnou větrací jednotku určenou pro použití s filtrem.

Pokud je součástí konfigurace filtrační jednotka, je systém řízení výrobku vybaven vizuální nebo zvukovou signalizací, která se aktivuje, pokud tlaková ztráta filtru překročí maximální přípustnou konečnou tlakovou ztrátu.


PŘÍLOHA IV

Požadavky na informace o větracích jednotkách pro obytné budovy podle čl. 4 odst. 1.

1.

Od 1. ledna 2016 musí být poskytovány následující informace o výrobku:

a)

název nebo ochranná známka dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo; a třída SEC;

d)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 tohoto nařízení (větrací jednotka pro obytné budovy nebo větrací jednotka pro jiné než obytné budovy, jednosměrná nebo obousměrná);

e)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

f)

typ systému zpětného získávání tepla (rekuperační, regenerační, žádný);

g)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

h)

maximální průtok (v m3/h):

i)

elektrický příkon pohonu ventilátoru včetně zařízení pro ovládání motoru při maximálním průtoku (W);

j)

hladina akustického výkonu (LWA), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

k)

referenční průtok v m3/s;

l)

referenční tlakový rozdíl v Pa;

m)

SPI ve W/(m3/h);

n)

faktor řízení a typologie řízení v souladu s příslušnými definicemi a klasifikací uvedenými v příloze VIII tabulce 1;

o)

deklarované maximální vnitřní a vnější netěsnosti (%) u obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla) a vnější netěsnosti (%) u jednosměrných větracích jednotek vedených do potrubí;

p)

směšovací poměr bezpotrubních obousměrných větracích jednotek, které nejsou určeny k tomu, aby byly vybaveny připojením na potrubí na straně přívodu ani odvodu vzduchu;

q)

poloha a popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

u jednosměrných větracích systémů návod k instalaci regulovaných přívodních/odvodních mřížek na fasádě pro přirozený přívod/odvádění vzduchu;

s)

internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3;

t)

pouze u bezpotrubních jednotek: citlivost proudu vzduchu na kolísání tlaku při + 20 Pa a – 20 Pa;

u)

pouze u bezpotrubních jednotek: vnitřní/venkovní vzduchotěsnost v m3/h.

2.

Informace uvedené v bodě 1) jsou k dispozici:

v technické dokumentaci větracích jednotek pro obytné budovy; a

na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců.

3.

Výrobce na svých volně přístupných internetových stránkách zveřejní podrobné pokyny, v nichž mimo jiné označí nástroje potřebné pro ruční demontáž motorů s trvalým magnetem a elektronických součástek (desek s plošnými spoji a displejů > 10 g nebo > 10 cm2), baterie a větší plastové díly (> 100 g) pro účely účinné recyklace materiálů, s výjimkou modelů, v jejichž případě se vyrábí méně než 5 jednotek ročně.


PŘÍLOHA V

Požadavky na informace o větracích jednotkách pro jiné než obytné budovy podle čl. 4 odst. 2.

1.

Od 1. ledna 2016 musí být poskytovány následující informace o výrobku:

a)

název nebo ochranná známka výrobce;

b)

identifikační značka modelu používaná výrobcem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro jiné než obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 (větrací jednotky pro obytné budovy, větrací jednotky pro jiné než obytné budovy, jednosměrné větrací jednotky, obousměrné větrací jednotky);

d)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

e)

typ systému zpětného získávání tepla (oběhový, jiný, žádný);

f)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

g)

jmenovitý průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy v m3/s;

h)

efektivní elektrický příkon (kW);

i)

SFPint v W/(m3/s);

j)

účinná nátoková rychlost v m/s při konstrukčním průtoku;

k)

jmenovitý vnější tlak (Δps, ext) v Pa;

l)

vnitřní tlaková ztráta větracích součástí (Δps,int) v Pa;

m)

volitelně: vnitřní tlaková ztráta jiných než větracích součástí (Δps,add) v Pa;

n)

statická účinnost ventilátorů použitých v souladu s nařízením (EU) č. 327/2011;

o)

deklarovaná maximální vnější netěsnost (%) skříní větracích jednotek; a deklarovaná maximální vnitřní netěsnost (%) obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla); v obou případech se měří nebo vypočítává zkušební metodou přetlakování nebo sledovacího plynu při deklarovaném tlaku v systému;

p)

energetická náročnost, pokud možno energetická klasifikace, filtrů (deklarované informace o vypočítané roční spotřebě energie);

q)

popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

hladina akustického výkonu skříně (LWA) zaokrouhlená na nejbližší celé číslo, v případě větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených k použití ve vnitřních prostorách;

s)

internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3.

2.

Informace uvedené v bodě 1 písm. a) až s) jsou k dispozici:

v technické dokumentaci větracích jednotek pro jiné než obytné budovy; a

na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců.

3.

Výrobce na svých volně přístupných internetových stránkách zveřejní podrobné pokyny, v nichž mimo jiné označí nástroje potřebné pro ruční předběžnou montáž/demontáž motorů s trvalým magnetem a elektronických součástek (desek s plošnými spoji a displejů > 10 g nebo > 10 cm2), baterie a větší plastové díly (> 100 g) pro účely účinné recyklace materiálů, s výjimkou modelů, v jejichž případě se vyrábí méně než 5 jednotek ročně.


PŘÍLOHA VI

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Pro účely kontroly splnění požadavků stanovených v přílohách II až V orgány členského státu odzkouší jednu větrací jednotku. Pokud naměřené hodnoty nebo hodnoty vypočtené na základě naměřených hodnot neodpovídají hodnotám uváděným výrobcem podle článku 5, s výhradou přípustných odchylek uvedených v tabulce 1:

u modelů, které se vyrábějí v množství menším než 5 ročně, se daný model považuje za nevyhovující tomuto nařízení,

u modelů, které se vyrábějí v množství větším než 5 ročně, odzkouší orgán dohledu nad trhem namátkově další 3 jednotky.

Pokud aritmetický průměr hodnot naměřených u těchto jednotek nesplňuje požadavky, s výhradou přípustných odchylek stanovených v tabulce 1, má se za to, že daný model i všechny ostatní rovnocenné modely nejsou v souladu s požadavky příloh II až V.

Orgány členského státu poskytnou výsledky zkoušek a jiné příslušné informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce poté, co bylo přijato rozhodnutí o nesouladu daného modelu.

Orgány členských států použijí metody měření a výpočtu stanovené v přílohách VIII a IX a uplatní pouze odchylky uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1

Parametr

Přípustné odchylky při ověřování

SPI

Naměřená hodnota nesmí být více než 1,07 násobkem maximální deklarované hodnoty

Tepelná účinnost větracích jednotek pro obytné budovy a větracích jednotek pro jiné než obytné budovy

Naměřená hodnota nesmí být méně než 0,93 násobkem minimální deklarované hodnoty

SFPint

Naměřená hodnota nesmí být více než 1,07 násobkem maximální deklarované hodnoty

Účinnost ventilátoru jednosměrných větracích jednotek pro jiné než obytné budovy

Naměřená hodnota nesmí být méně než 0,93 násobkem minimální deklarované hodnoty

Hladina akustického výkonu větracích jednotek pro obytné budovy

Naměřená hodnota nesmí být více než maximální deklarovaná hodnota plus 2 dB

Hladina akustického výkonu větracích jednotek pro jiné než obytné budovy

Naměřená hodnota nesmí být více než maximální deklarovaná hodnota plus 5 dB

Výrobce ani dovozce nepoužije přípustné odchylky při ověřování ke stanovení hodnot v technické dokumentaci nebo k interpretaci těchto hodnot s cílem dosáhnout shody.


PŘÍLOHA VII

Referenční hodnoty

Větrací jednotky pro obytné budovy:

a)

SEC: – 42 kWh/(m2.a) u obousměrných větracích jednotek a – 27 kWh/(m2.a) u jednosměrných větracích jednotek;

b)

zpětné získávání tepla ηt: 90 % u obousměrných větracích jednotek.

Větrací jednotky pro jiné než obytné budovy:

a)

SFPint: 150 W/(m3/s) pod limitem fáze 2 u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy s průtokem ≥ 2 m3/s a 250 W/(m3/s) pod limitem fáze 2 u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy s průtokem < 2 m3/s;

b)

zpětné získávání tepla ηt_nrvu : 85 %, a s oběhovými systémy zpětného získávání tepla 80 %.


PŘÍLOHA VIII

Výpočet požadavku na specifickou spotřebu energie

Specifická spotřeba energie (SEC) se vypočítá podle této rovnice:

Formula

kde

SEC je specifická spotřeba energie na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy [kWh/(m2.a)],

ta je počet ročních provozních hodin [h/a],

pef je faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie [–],

qnet je požadavek na čistou míru výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

MISC je souhrnný faktor obecné typologie, který zahrnuje faktory účinnosti větrání, netěsnosti potrubí a zvláštní infiltrace [–],

CTRL je faktor řízení větrání [–],

x je exponent, který zohledňuje nelinearitu mezi úsporou tepelné energie a elektrické energie v závislosti na vlastnostech motoru a pohonu [–],

SPI je měrný příkon [kW/(m3/h)],

th je celkové trvání otopného období v hodinách [h],

ΔΤh je průměrný rozdíl vnitřní (19 °C) a venkovní teploty v otopném období minus 3 K korekce o solární a vnitřní zisky [K],

ηh je průměrná účinnost vytápění prostor [–],

cair je měrná tepelná kapacita vzduchu při konstantním tlaku a hustotě [kWh/(m3 K)],

qref je referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

ηt je tepelná účinnost zpětného získávání tepla [–],

Qdefr je tepelná energie ročně vynaložená na m2 vytápěné podlahové plochy [kWh/m2.a] za účelem odtávání, založená na variabilním elektrickém odporovém vytápění.

Formula,

kde

tdefr je trvání doby odtávání, tj. pokud je venkovní teplota nižší než – 4 °C [h/a], a

ΔΤdefr je průměrný rozdíl v K mezi venkovní teplotou a – 4 °C v průběhu doby odtávání.

Qdefr se vztahuje pouze na obousměrné jednotky s rekuperačním výměníkem tepla; pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračními výměníky tepla platí, že Qdefr  = 0.

SPI a ηt jsou hodnoty odvozené ze zkoušek a metod výpočtu.

Další parametry a jejich výchozí hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Parametry výpočtu SEC

Obecná typologie

MISC

Jednotky vedené do potrubí

1,1

Bezpotrubní jednotky

1,21

Řízení větrání

CTRL

Ruční řízení (bez DCV)

1

Časové řízení (bez DCV)

0,95

Centrální řízení podle potřeby

0,85

Lokální řízení podle potřeby

0,65

Motor & pohon

hodnota x

Zapnuto/vypnuto & jediná rychlost

1

2 rychlosti

1,2

více rychlostí

1,5

proměnné otáčky

2

Klima

th

v h

ΔΤh

v K

tdefr

v h

ΔΤdefr

v K

Qdefr  (1)

v kWh/m2.a

Chladné

6 552

14,5

1 003

5,2

5,82

Průměrné

5 112

9,5

168

2,4

0,45

Teplé

4 392

5

Výchozí hodnoty

hodnota

měrná tepelná kapacita vzduchu, cair v kWh/(m3K)

0,000344

čistý požadavek na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy, qnet v m3/h.m2

1,3

referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy, qref v m3/h.m2

2,2

roční provozní hodiny, ta v h

8 760

faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie, pef

2,5

účinnost vytápění prostor, ηh

75 %


(1)  Odtávání se týká pouze obousměrných jednotek s rekuperačním výměníkem tepla a vypočte se podle vzorce Qdefr = tdefr * Δtdefr * cair * qnet * pef. Pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračním výměníkem tepla platí, že Qdefr  = 0.


PŘÍLOHA IX

Měření a výpočty u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy

Větrací jednotky pro jiné než obytné budovy se zkoušejí a výpočty se provádějí s použitím „referenční konfigurace“ výrobku.

Jednotky pro duální použití se zkoušejí a výpočty se provádějí v modu větrání.

1.   TEPELNÁ ÚČINNOST SYSTÉMU ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA PRO JINÉ NEŽ OBYTNÉ BUDOVY

Tepelná účinnost systému zpětného získávání tepla pro jiné než obytné budovy je definována jako

Formula

kde

ηt je tepelná účinnost systému zpětného získávání tepla [–],

t2 je teplota přiváděného vzduchu, který proudí ze systému zpětného získávání tepla do místnosti [°C],

t2 je teplota vnějšího vzduchu [oC],

t1 je teplota odváděného vzduchu, který proudí z místnosti do systému zpětného získávání tepla [°C].

2.   KOREKCE FILTRU

V případě, že v porovnání s referenční konfigurací jeden nebo oba filtry chybí, použije se následující korekce filtru:

 

Od 1. ledna 2016:

 

F = 0 v případě kompletní referenční konfigurace;

 

F = 160, jestliže chybí střední filtr;

 

F = 200, jestliže chybí jemný filtr;

 

F = 360, jestliže chybí střední i jemný filtr.

 

Od 1. ledna 2018:

 

F = 150, jestliže chybí střední filtr;

 

F = 190, jestliže chybí jemný filtr;

 

F = 340, jestliže chybí střední i jemný filtr.

„Jemným filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje podmínky pro účinnost filtru podle následujících zkušebních a výpočtových metod, které udává dodavatel filtru. Jemné filtry se zkoušejí při průtoku vzduchu 0,944 m3/s a nátoková strana filtru měří 592 × 592 mm (instalační rám 610 × 610 mm) (účinná nátoková rychlost 2,7 m/s). Po řádné přípravě, kalibraci a kontrole rovnoměrnosti proudu vzduchu se měří počáteční účinnost filtru a tlaková ztráta čistého filtru. Filtr se postupně zatěžuje vhodným prachem, dokud se nedosáhne konečné tlakové ztráty filtru 450 Pa. Zpočátku se do generátoru prachu vloží 30 g a následně jsou provedeny nejméně 4 ekvidistantní kroky zatěžování prachem, dokud se nedosáhne konečného tlaku. Prach se do filtru podává při koncentraci 70 mg/m3. Účinnost filtru se měří pomocí kapiček zkušebního aerosolu (DEHS, diethylhexylsebakát) v rozsahu velikostí 0,2 až 3 μm při průtoku přibližně 0,39 dm3/s (1,4 m3/h). Částice se počítají optickým počítačem částic (OPC) třináctkrát po dobu minimálně 20 sekund postupně před a za filtrem. Stanoví se postupné hodnoty účinnosti filtru a tlakové ztráty. Vypočte se průměrná účinnost filtru v průběhu zkoušky pro různé třídy velikosti částic. Aby mohl být filtr zařazen do třídy „jemných filtrů“, měla by být jeho průměrná účinnost pro částice 0,4 μm vyšší než 80 % a jeho minimální účinnost by měla být vyšší než 35 %. Minimální účinnost je nejnižší hodnota účinnosti mezi účinností po vybití, počáteční účinností a nejnižší hodnotou účinnosti během zátěžového postupu zkoušení filtru. Zkouška účinnosti po vybití se do značné míry shoduje se zkouškou průměrné účinnosti uvedenou výše s tou výjimkou, že se plocha filtru použitého jako zkušební médium před provedením zkoušky elektrostaticky vybije pomocí isopropanolu (IPA).

„Středním filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje následující podmínky pro účinnost filtru: „středním filtrem“ se rozumí filtr vzduchu větrací jednotky, jehož filtrační parametry se zkoušejí a vypočtou obdobně jako u jemného filtru, avšak který splňuje podmínku, že jeho průměrná účinnost pro částice o velikosti 0,4 μm udávaná dodavatelem filtru by měla být vyšší než 40 %.


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/27


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1254/2014

ze dne 11. července 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (1), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2010/30/EU požaduje, aby Komise přijímala akty v přenesené pravomoci pro označování výrobků spojených se spotřebou energie energetickými štítky. Akty v přenesené pravomoci mají být přijímány v případě, že výrobky mají významný potenciál k úspoře energie a existují velké rozdíly v úrovních funkčnosti, ačkoli mají rovnocenné použití, a nelze-li předpokládat, že jiné právní předpisy Unie nebo samoregulace dosáhnou cílů politiky rychleji nebo méně nákladným způsobem než závaznými požadavky.

(2)

Komise posoudila technické, environmentální a ekonomické aspekty větracích jednotek pro obytné budovy. Z posouzení vyplynulo, že na energii spotřebovanou větracími jednotkami pro obytné budovy připadá významná část celkové poptávky domácností v Unii po energii. V oblasti energetické účinnosti těchto výrobků již bylo dosaženo zlepšení, ale existuje ještě značný prostor pro další snižování spotřeby energie těchto jednotek. Posouzení rovněž potvrdilo velké rozdíly v úrovni funkčnosti a nezjistilo žádnou samoregulaci ani dobrovolné dohody, které by mohly vést k dosažení cílů politiky. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty malé větrací jednotky s elektrickým příkonem nižším než 30 W na jeden proud vzduchu. Tyto jednotky jsou určeny pro řadu různých použití, fungují většinou přerušovaně a pouze s doplňkovými funkcemi, například v koupelně. Zahrnutí těchto větracích jednotek by vzhledem k velkému objemu prodeje představovalo značnou administrativní zátěž z hlediska dozoru nad trhem, ale jen malý podíl na potenciálu úspor energie. Nicméně vzhledem k tomu, že mají funkce podobné funkcím jiných větracích jednotek, jejich možné zahrnutí by mělo být při přezkumu tohoto nařízení rovněž zohledněno. Větrací jednotky pro jiné než obytné budovy by měly být z požadavků na označování energetickými štítky vyňaty vzhledem k tomu, že tyto výrobky jsou vybírány projektanty a architekty a jsou do značné míry nezávislé na chování spotřebitelů a trhu. Vyňaty by měly být rovněž větrací jednotky určené speciálně k provozování výlučně pro nouzové účely nebo ve výjimečných nebo nebezpečných prostředích, protože jsou využívány jen výjimečně a po krátkou dobu.

(3)

Výjimky rovněž objasňují, že jsou vyloučeny multifunkční jednotky, které převážně vytápějí nebo chladí, a kuchyňské sporákové odsavače par. Pokud jde o specifickou spotřebu energie větracích jednotek pro obytné budovy, měly by být stanoveny harmonizované předpisy pro označování energetickými štítky a pro normalizované informace o výrobku, a to s cílem vytvořit pobídky pro výrobce ke zvyšování energetické účinnosti těchto jednotek, povzbudit koncové uživatele k nákupu energeticky účinných výrobků a přispět k fungování vnitřního trhu.

(4)

Vzhledem k tomu, že pro spotřebitele může být důležitým aspektem hladina akustického výkonu větrací jednotky pro obytné budovy, měl by energetický štítek obsahovat i tuto informaci.

(5)

Očekává se, že souhrnný dopad tohoto nařízení a nařízení Komise (EU) č. 1253/2014 (2) povede ke zvýšení celkové úspory o 1 300 PJ (45 %) na 4 130 PJ v roce 2025.

(6)

Informace uvedené na energetickém štítku by měly být získány za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují uznávané nejnovější metody měření a výpočtů, včetně harmonizovaných norem, jsou-li k dispozici, přijatých evropskými normalizačními orgány v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3).

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit požadavky na jednotné provedení a obsah energetického štítku, technickou dokumentaci a informační listy. Mělo by rovněž stanovit požadavky na informace, které musí být poskytnuty při jakékoli formě prodeje na dálku a ve všech reklamách a propagačních materiálech technického charakteru týkajících se větracích jednotek, vzhledem k tomu, že vzrůstá význam informací poskytovaných konečným uživatelům prostřednictvím internetu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na označování větracích jednotek pro obytné budovy energetickými štítky.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na větrací jednotky pro obytné budovy, které:

a)

jsou jednosměrné (odvádějí nebo přivádějí vzduch) s elektrickým příkonem menším než 30 W;

b)

jsou výlučně specifikovány jako provozované v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice 94/9/ES Evropského parlamentu a Rady (4);

c)

jsou výlučně specifikovány jako provozované pro nouzové použití, pro krátkodobý provoz, a jsou v souladu se základními požadavky na stavby s ohledem na požární bezpečnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (5);

d)

jsou výlučně specifikovány jako provozované:

i)

v prostředí, kde provozní teploty dopravovaného vzduchu přesahují 100 °C;

ii)

v prostředí, kde provozní teplota okolí motoru pohánějícího ventilátor přesahuje 65 °C v případě, že je umístěn mimo proudění vzduchu;

iii)

v prostředí, kde je teplota dopravovaného vzduchu nebo provozní teplota okolí motoru v případě, že je umístěn mimo proudění vzduchu, nižší než – 40 °C;

iv)

s napájecím střídavým napětím vyšším než 1 000 V nebo s napájecím stejnosměrným napětím vyšším než 1 500 V;

v)

v toxickém, vysoce korozním nebo hořlavém prostředí nebo v prostředí s abrazivními látkami;

e)

zahrnují výměník tepla a tepelné čerpadlo pro zpětné získávání tepla nebo umožňují, aby přenos nebo odvádění tepla doplňovaly systém zpětného získávání tepla, s výjimkou přenosu tepla pro ochranu před mrazem nebo odmrazování;

f)

jsou klasifikovány jako sporákové odsavače par, na něž se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 65/2014 (6).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„větrací jednotkou“ elektricky poháněný spotřebič vybavený alespoň jedním oběžným kolem, jedním motorem a skříní určený k nahrazování použitého vzduchu v budově nebo v její části venkovním vzduchem;

2)

„větrací jednotkou pro obytné budovy“ větrací jednotka, jejíž:

a)

maximální průtok nepřesahuje 250 m3/h;

b)

maximální průtok se pohybuje mezi 250 a 1 000 m3/h a výrobce deklaruje její zamýšlené použití výhradně pro potřeby větrání v obytných budovách;

3)

„maximálním průtokem“ deklarovaný maximální objemový průtok vzduchu větrací jednotky, kterého lze dosáhnout s integrovanými nebo samostatnými společně dodávanými ovládacími prvky za standardních vlastností vzduchu (20 °C) a 101 325 Pa, je-li jednotka instalována kompletně (např. včetně čistých filtrů) a v souladu s pokyny výrobce, přičemž u větracích jednotek pro obytné budovy připojených k potrubí se maximální průtok vztahuje k průtoku vzduchu při 100 Pa rozdílu vnějšího statického tlaku a u bezpotrubních větracích jednotek pro obytné budovy se vztahuje k průtoku vzduchu při nejnižším dosažitelném rozdílu celkového tlaku, který bude vybrán ze souboru hodnot 10 (minimum)–20–50–100–150–200–250 Pa podle toho, která se rovná hodnotě naměřeného rozdílu tlaku nebo je bezprostředně nižší;

4)

„jednosměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu pouze v jednom směru, a to buď z vnitřního do vnějšího prostoru (odvádění) nebo z vnějšího do vnitřního prostoru (přivádění), kde je mechanicky vytvářený proud vzduchu vyrovnáván opatřeními pro přirozené přivádění nebo odvádění vzduchu;

5)

„obousměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostorem a je vybavena ventilátory odvádějícími i přivádějícími vzduch;

6)

„rovnocenným modelem větrací jednotky“ větrací jednotka, která má podle platných požadavků na informace o výrobku tytéž technické vlastnosti, ale je uváděna na trh jako jiný model větrací jednotky týmž výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo dovozcem.

Další definice pro účely příloh II až IX jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Povinnosti dodavatelů

1.   Dodavatelé, kteří uvádějí větrací jednotky pro obytné budovy na trh, zajistí, aby byly od 1. ledna 2016 splněny následující požadavky:

a)

každá větrací jednotka pro obytné budovy je opatřena tištěným štítkem v provedení a s informacemi podle přílohy III; štítek musí být dodán alespoň v balení jednotky. U každého modelu větracích jednotek pro obytné budovy musí být prodejcům zpřístupněn elektronický štítek v provedení a s informacemi podle přílohy III;

b)

je zpřístupněn informační list v souladu s přílohou IV. Informační list musí být dodán alespoň v balení jednotky. U každého modelu větracích jednotek pro obytné budovy musí být prodejcům zpřístupněn elektronický informační list výrobku podle přílohy IV, který musí být dostupný i na volně přístupných internetových stránkách;

c)

orgánům členských států a Komisi je na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze V;

d)

je k dispozici návod k použití;

e)

každá reklama na konkrétní model větracích jednotek pro obytné budovy, která uvádí informace související s energií nebo cenou, obsahuje třídu specifické spotřeby energie daného modelu;

f)

každý propagační materiál technického charakteru týkající se konkrétního modelu větrací jednotky pro obytné budovy, který popisuje její konkrétní technické parametry, udává třídu specifické spotřeby energie daného modelu.

2.   Od 1. ledna 2016 musí být větrací jednotky pro obytné budovy uváděné na trh opatřeny energetickým štítkem ve formátu uvedeném v příloze III bodě 1, pokud se jedná o jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy, a energetickým štítkem ve formátu uvedeném v příloze III bodě 2, pokud se jedná o obousměrné větrací jednotky.

Článek 4

Povinnosti obchodníků

Obchodníci zajistí, aby:

a)

každá větrací jednotka pro obytné budovy byla v místě prodeje opatřena energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 písm. a) umístěným na vnější straně přední nebo horní části spotřebiče tak, aby byl zřetelně viditelný;

b)

větrací jednotky pro obytné budovy nabízené k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky, kde nelze předpokládat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, byly uváděny na trh s informacemi poskytnutými dodavateli v souladu s přílohou VI, s výjimkou případů, kdy je výrobek nabízen na internetu; v takovém případě se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každá reklama na konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy, která uvádí informace související s energií nebo cenou, obsahuje odkaz na třídu specifické spotřeby energie dané jednotky;

d)

každý propagační materiál technického charakteru týkající se určitého modelu, který popisuje technické parametry větrací jednotky pro obytné budovy, uváděl třídu specifické spotřeby energie daného modelu a návod k použití poskytnutý dodavatelem.

Článek 5

Metody měření

Pro účely poskytování informací podle článků 3 a 4 se třída specifické spotřeby energie určí v souladu s tabulkou uvedenou v příloze II. Specifická spotřeba energie, roční spotřeba elektrické energie, roční úspora tepla, maximální průtok a hladina akustického výkonu se určí v souladu s metodami měření a výpočtu uvedenými v příloze VIII při zohlednění obecně uznávaných nejmodernějších metod měření a výpočtu.

Článek 6

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Při posuzování shody větrací jednotky použijí členské státy postup stanovený v příloze IX.

Článek 7

Přezkum

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru do 1. ledna 2020.

Přezkum posoudí zejména možné zařazení dalších větracích jednotek do působnosti tohoto nařízení, konkrétně jednotek pro jiné než obytné budovy, jednotek s celkovým elektrickým příkonem nižším než 30 W, a výpočet specifické spotřeby energie a třídy jednosměrných a obousměrných větracích jednotek řízených podle potřeby.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1253/2014 ze dne 7. července 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek (viz strana 8 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(4)  Směrnice 94/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 65/2014 ze dne 1. října 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích trub a sporákových odsavačů par pro domácnost (Úř. věst. L 29, 31.1.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

Definice použitelné pro účely příloh II až IX

1)

„specifickou spotřebou energie (SEC)“ (vyjádřenou v kWh/(m2.a)) se rozumí koeficient vyjadřující energii spotřebovanou při větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy, vypočtený pro větrací jednotky pro obytné budovy v souladu s přílohou VIII;

2)

„hladinou akustického výkonu (LWA)“ se rozumí hladina akustického výkonu A vyzařovaného skříní, uváděná v decibelech (dB) a vztažená k referenční hodnotě akustického výkonu jeden pikowatt (1 pW) přenesená vzduchem při referenčním průtoku vzduchu;

3)

„vícerychlostním pohonem“ se rozumí motor ventilátoru, který může fungovat ve třech nebo více pevných rychlostních stupních plus nula („vypnuto“);

4)

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický ovladač integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem nebo dodávaný samostatně, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení motoru s cílem řídit průtok;

5)

„systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí část obousměrné větrací jednotky vybavené výměníkem tepla určeným pro přenos tepla obsaženého ve (znečištěném) odváděném vzduchu zpět do (čerstvého) přiváděného vzduchu;

6)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro obytné budovy (ηt)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno v systému zpětného získávání tepla za sucha a za standardních atmosférických podmínek, s vyváženým hmotnostním průtokem při referenčním průtoku, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 13 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru;

7)

„vnitřní netěsností“ se rozumí podíl odváděného vzduchu, který se nachází v přiváděném vzduchu větracích jednotek se systémem zpětného získávání tepla v důsledku netěsností mezi proudy odváděného a přiváděného vzduchu uvnitř skříně, když je jednotka provozována při referenčním objemovém průtoku vzduchu, měřeno na potrubí, přičemž zkouška se provede při 100 Pa;

8)

„přenesením“ se rozumí procentní podíl odváděného vzduchu, který se vrací do přiváděného vzduchu pro regenerační výměník tepla podle referenčního průtoku;

9)

„vnější netěsností“ se rozumí podíl referenčního objemového průtoku vzduchu unikajícího ze skříně jednotky, která je podrobena tlakové zkoušce, přičemž zkouška se provede při 250 Pa pro podtlak i přetlak;

10)

„směšováním“ se rozumí bezprostřední recirkulace nebo zkrat proudů vzduchu mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních tak, že nepřispívají k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu;

11)

„směšovacím poměrem“ se rozumí podíl odváděného proudu vzduchu jako součást celkového referenčního objemu vzduchu, který recirkuluje mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních, a tudíž nepřispívá k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu (měřeno ve vzdálenosti 1 m od vnitřního přívodního potrubí), minus vnitřní netěsnost;

12)

„efektivním příkonem“ (vyjádřeným ve W) se rozumí elektrický příkon při referenčním průtoku a odpovídajícím rozdílu vnějšího celkového tlaku, který zahrnuje elektrickou spotřebu ventilátorů, řízení (včetně dálkového ovládání) a tepelného čerpadla (pokud je integrováno);

13)

„měrným příkonem (SPI)“ (vyjádřeným v W/(m3/h)) se rozumí poměr mezi efektivním příkonem (ve W) a referenčním průtokem (v m3/h);

14)

„diagramem průtoku/tlaku“ se rozumí soubor křivek průtoku (na vodorovné ose) a rozdílu tlaků u jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy nebo na straně přívodu vzduchu u obousměrné větrací jednotky pro obytné budovy, kde každá z křivek představuje jednu rychlost ventilátoru s nejméně osmi rovnoměrně rozloženými zkušebními body, přičemž počet křivek je dán počtem jednotlivých možností otáček ventilátoru (jedna, dvě nebo tři), nebo v případě pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami zahrnuje nejméně minimální, maximální a příslušnou střední křivku, která se blíží referenčnímu objemu vzduchu a rozdílu tlaků pro zkoušky SPI;

15)

„referenčním průtokem“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí hodnota bodu křivky v diagramu průtoku/tlaku na vodorovné ose, která se nachází v referenčním bodě nebo která je nejblíže referenčnímu bodu při nejméně 70 % maximálního průtoku a 50 Pa pro jednotky vedené do potrubí a při minimálním tlaku u bezpotrubních jednotek. U obousměrných větracích jednotek se referenční objemový průtok vzduchu týká výstupního otvoru pro přívod vzduchu;

16)

„faktorem řízení (CTRL)“ se rozumí korekční faktor pro výpočet SEC závislý na typu řízení, které je součástí větrací jednotky, podle popisu v příloze VIII tabulce 1;

17)

„parametrem řízení“ se rozumí měřitelný parametr nebo soubor měřitelných parametrů, které jsou považovány za reprezentativní z hlediska potřeb větrání, např. úroveň relativní vlhkosti (RH), oxid uhličitý (CO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) nebo jiné plyny, detekce přítomnosti, pohybu nebo obsazení na základě infračerveného spektra tělesného tepla nebo odrazu ultrazvukových vln, nebo elektrické signály, které jsou důsledkem manipulace člověka se světlem nebo zařízeními;

18)

„ručním řízením“ se rozumí jakýkoli typ řízení, který nepoužívá řízení podle potřeby;

19)

„řízením podle potřeby“ se rozumí zařízení nebo soubor zařízení, integrované nebo dodávané samostatně, které měří kontrolní parametr a používá výsledek k automatické regulaci průtoku jednotky a/nebo průtoků potrubí;

20)

„časovým řízením“ se rozumí rozhraní člověk-stroj, které řídí otáčky ventilátoru/průtok větrací jednotky pomocí hodin (s denním spínacím cyklem) s možností manuálního nastavení nastavitelného průtoku pro nejméně sedm dnů v týdnu s nejméně dvěma obdobími úsporného režimu, tj. obdobími, která vykazují snížený nebo žádný průtok;

21)

„větráním řízeným podle potřeby (DCV)“ se rozumí větrací jednotka, která užívá řízení podle potřeby;

22)

„jednotkou vedenou do potrubí“ se rozumí větrací jednotka určená k větrání jedné nebo několika místností nebo uzavřených prostorů v budově pomocí větracího potrubí, která má být vybavena připojením na potrubí;

23)

„bezpotrubní jednotkou“ se rozumí větrací jednotka určená pro větrání jedné místnosti nebo jednoho uzavřeného prostoru v budově, která není určena k tomu, aby byla vybavena připojením na potrubí;

24)

„centrálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky vedené do potrubí, které na centrální úrovni soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě jednoho senzoru pro celou větranou budovu nebo její část;

25)

„lokálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky, které soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě více než jednoho senzoru pro větrací jednotku vedenou do potrubí nebo jednoho senzoru pro bezpotrubní jednotku;

26)

„statickým tlakem (psf)“ se rozumí celkový tlak po odečtení dynamického tlaku ventilátoru;

27)

„celkovým tlakem (pf)“ se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru;

28)

„stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izoentropickým dějem;

29)

„dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku a průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu jednotky;

30)

„rekuperačním výměníkem tepla“ se rozumí výměník tepla určený k přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého bez pohyblivých částí, jako je například deskový nebo trubkový výměník tepla se souproudem, křížovým proudem nebo protiproudem nebo jejich kombinací, případně deskový nebo trubkový výměník tepla s difuzí vodních par;

31)

„regeneračním výměníkem tepla“ se rozumí rotační výměník tepla vybavený otočným kolem pro účely přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého, včetně materiálu umožňujícího přenos latentního tepla, hnacím mechanismem, skříní nebo rámem a těsněními, jejichž cílem je snížit obtok a únik vzduchu z jednoho proudu do druhého; tyto výměníky tepla mají různý stupeň rekuperace vlhkosti v závislosti na použitém materiálu;

32)

„citlivostí proudu vzduchu na změny tlaku“ u bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí poměr maximální odchylky od maximálního průtoku větrací jednotky pro obytné budovy při rozdílu vnějšího celkového tlaku + 20 Pa a – 20 Pa;

33)

„vnitřní/venkovní vzduchotěsností“ bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí průtok (vyjádřený v m3/h) mezi vnitřním a venkovním prostorem při vypnutém ventilátoru (ventilátorech).


PŘÍLOHA II

Třídy specifické spotřeby energie

Třídy specifické spotřeby energie (SEC) větracích jednotek pro obytné budovy vypočtené pro průměrné klimatické podmínky:

Tabulka 1

Klasifikace od 1. ledna 2016

Třída SEC

SEC v kWh/a.m2

A+ (nejúčinnější)

SEC < – 42

A

– 42 ≤ SEC < – 34

B

– 34 ≤ SEC < – 26

C

– 26 ≤ SEC < – 23

D

– 23 ≤ SEC < – 20

E

– 20 ≤ SEC < – 10

F

– 10 ≤ SEC < 0

G (nejméně účinná)

0 ≤ SEC


PŘÍLOHA III

Energetický štítek

1.

Energetický štítek pro jednosměrné větrací jednotky uvedené na trh po 1. lednu 2016:

Image

Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

energetická účinnost; hrot šipky udávající třídu energetické účinnosti zařízení je umístěn ve stejné výšce jako hrot šipky příslušné třídy energetické účinnosti. Energetická účinnost se uvádí pro „průměrné“ klimatické podmínky;

IV.

hladina akustického výkonu (LWA) v dB, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

V.

maximální průtok v m3/h zaokrouhlený na nejbližší celé číslo, doplněný jednou šipkou představující jednosměrné větrací jednotky.

2.

Energetický štítek pro obousměrné větrací jednotky uvedené na trh po 1. lednu 2016:

Image

Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

energetická účinnost; hrot šipky udávající třídu energetické účinnosti zařízení je umístěn ve stejné výšce jako hrot šipky příslušné třídy energetické účinnosti. Energetická účinnost se uvádí pro „průměrné“ klimatické podmínky;

IV.

hladina akustického výkonu (LWA) v dB, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

V.

maximální průtok v m3/h zaokrouhlený na nejbližší celé číslo, doplněný dvěma šipkami v opačných směrech představujícími obousměrné větrací jednotky.

3.

Energetické štítky větracích jednotek pro obytné budovy uvedené v bodech 1 až 2 musí mít toto provedení:

Image

Přičemž:

 

Energetický štítek je nejméně 75 mm široký a 150 mm vysoký. Pokud je vytištěn ve větším formátu, je poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací.

 

Pozadí je bílé.

 

Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá.

 

Energetický štítek splňuje všechny tyto požadavky (čísla odpovídají výše uvedenému obrázku):

Image

Tloušťka čáry ohraničení štítku EU: 3,5 bodu – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 2,5 mm.

Image

Logo EU: barvy: X-80-00-00 a 00-00-X-00.

Image

Logo znázorňující energii: barva: X-00-00-00.

Piktogram podle vyobrazení: logo EU + logo znázorňující energii: šířka: 62 mm, výška: 12 mm.

Image

Ohraničení pod logy: 1 bod – barva: kyan 100 % – délka: 62 mm.

Image

Stupnice A+–G:

šipka: výška: 6 mm, mezera: 1 mm – barvy:

nejvyšší třída: X-00-X-00

druhá třída: 70-00-X-00,

třetí třída: 30-00-X-00,

čtvrtá třída: 00-00-X-00,

pátá třída: 00-30-X-00,

šestá třída: 00-70-X-00,

sedmá třída: 00-X-X-00,

poslední třída: 00-X-X-00,

text: Calibri bold 13 bodů, verzálky, bílá.

Image

Třída specifické spotřeby energie:

šipka: šířka: 17 mm, výška: 9 mm, 100 % černá,

text: Calibri bold 18,5 bodu, verzálky, bílá; symboly „+“: Calibri bold 11 bodů, bílá, zarovnaný do jednoho řádku.

Image

Hladina akustického výkonu v dB:

ohraničení: 1,5 bodu – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 2,5 mm,

hodnota: Calibri bold 16 bodů, 100 % černá,

„dB“: Calibri regular 10 bodů, 100 % černá.

Image

Maximální průtok (v m3/h):

ohraničení: 1,5 bodu – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 2,5 mm,

hodnota: Calibri bold 16 bodů, 100 % černá,

„m3/h“: Calibri bold 16 bodů, 100 % černá,

jedna nebo dvě šipky

každá šířka: 10 mm, každá výška: 10 mm.

barva: kyan 100 %.

Image

Energie:

text: Calibri regular 6 bodů, 100 % černá.

Image

Referenční období:

text: Calibri bold 8 bodů.

Image

Název nebo ochranná známka dodavatele

Image

Identifikační značka modelu používaná dodavatelem

Image

Název nebo ochranná známka dodavatele a identifikační značka modelu nesmí přesahovat prostor o rozměrech 62 × 10 mm.


PŘÍLOHA IV

Informační list výrobku

Informace v informačním listu větrací jednotky pro obytné budovy podle čl. 3 odst. 1 písm. b) se uvedou v tomto pořadí a jsou obsaženy v brožuře k výrobku nebo v jiné dokumentaci dodané k výrobku:

a)

název nebo ochranná známka dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo a každou použitelnou třídu SEC;

d)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 tohoto nařízení (jednosměrná nebo obousměrná);

e)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

f)

typ systému zpětného získávání tepla (rekuperační, regenerační, žádný);

g)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

h)

maximální průtok (v m3/h):

i)

elektrický příkon pohonu ventilátoru včetně zařízení pro ovládání motoru při maximálním průtoku (W);

j)

hladina akustického výkonu (LWA), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

k)

referenční průtok v m3/s;

l)

referenční tlakový rozdíl v Pa;

m)

SPI ve W/(m3/h);

n)

faktor řízení a typologie řízení v souladu s příslušnými definicemi a klasifikací uvedenými v příloze VIII tabulce 1;

o)

deklarované maximální vnitřní a vnější netěsnosti (%) u obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla) a vnější netěsnosti (%) u jednosměrných větracích jednotek vedených do potrubí;

p)

směšovací poměr bezpotrubních obousměrných větracích jednotek, které nejsou určeny k tomu, aby byly vybaveny připojením na potrubí na straně přívodu ani odvodu vzduchu;

q)

poloha a popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

u jednosměrných větracích systémů návod k instalaci regulovaných přívodních/odvodních mřížek na fasádě pro přirozený přívod/odvádění vzduchu;

s)

internetová adresa návodu na předběžnou montáž/demontáž;

t)

pouze u bezpotrubních jednotek: citlivost proudu vzduchu na kolísání tlaku při + 20 Pa a – 20 Pa;

u)

pouze u bezpotrubních jednotek: vnitřní/venkovní vzduchotěsnost v m3/h;

v)

roční spotřeba elektrické energie (AEC) (v kWh elektrické energie/rok);

w)

roční úspora tepla (AHS) (v kWh primární energie/rok) pro jednotlivé typy klimatu („průměrné“, „teplé“, „studené“).


PŘÍLOHA V

Technická dokumentace

Technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c) obsahuje alespoň tyto informace:

a)

název a adresu dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

případně odkazy na použité harmonizované normy;

d)

případně jiné použité metody výpočtu, normy měření a specifikace;

e)

jméno a podpis osoby oprávněné jednat jménem dodavatele;

f)

případně technické parametry pro měření stanovené v souladu s přílohou VIII;

g)

celkové rozměry;

h)

specifikaci typu větrací jednotky pro obytné budovy;

i)

třída specifické spotřeby energie daného modelu, jak je určena v příloze II;

j)

specifická spotřeba energie (SEC) pro každé použitelné klimatické pásmo;

k)

hladinu akustického výkonu (LWA);

l)

výsledky výpočtů provedených podle přílohy VIII.

Dodavatelé mohou na konci výše uvedeného seznamu uvést další informace.


PŘÍLOHA VI

Informace, které mají být poskytnuty v případě, kdy nelze očekávat, že koneční uživatelé vystavený výrobek uvidí, s výjimkou internetu

1.

Jestliže nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, s výjimkou internetu, jsou informace uvedeny v tomto pořadí:

a)

třída specifické spotřeby energie daného modelu, jak je určena v příloze II;

b)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo;

c)

maximální průtok (v m3/h);

d)

hladina akustického výkonu (LWA) v dB(A), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo.

2.

V případě, že jsou poskytnuty další informace z informačního listu výrobku, jsou uvedeny v podobě a pořadí podle přílohy IV.

3.

Velikost a typ písma, kterým jsou informace uvedené v této příloze vytištěny nebo zobrazeny, musí zaručovat čitelnost textu.


PŘÍLOHA VII

Informace, které mají být poskytnuty v případě prodeje, pronájmu nebo koupě na splátky prostřednictvím internetu

1.

Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:

a)

„zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoli obrazovka, včetně dotykové obrazovky, nebo jiná vizuální technika používaná k zobrazování obsahu na internetu uživatelům;

b)

„vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, které umožňuje přístup k obrázku nebo souboru údajů kliknutím pomocí myši nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo rozevřením jiného obrázku či sady údajů gestem na dotykové obrazovce;

c)

„dotykovou obrazovkou“ se rozumí obrazovka reagující na dotyk, například u počítačů typu tablet, počítačů typu „slate“ nebo chytrých telefonů;

d)

„alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa grafiky, který umožňuje poskytnout informace v jiné než grafické podobě v případě, že zobrazovací zařízení nejsou schopna grafiku zobrazit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikace pro syntézu řeči.

2.

Příslušný energetický štítek zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku v souladu se lhůtami uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3. Velikost tohoto štítku je taková, aby byl jasně viditelný a čitelný, a je přiměřená vzhledem k velikosti uvedené v příloze III. Štítek může být zobrazen pomocí vnořeného zobrazení; v takovém případě obrázek použitý pro přístup k němu splňuje specifikace uvedené v bodě 3 této přílohy. Při použití vnořeného zobrazení se štítek zobrazí po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na daný obrázek nebo rozevření daného obrázku gestem na dotykové obrazovce.

3.

Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:

a)

má podobu šipky v barvě odpovídající třídě energetické účinnosti výrobku na štítku;

b)

udává třídu energetické účinnosti výrobku v bílé barvě a stejnou velikostí písma, která byla užita pro uvedení ceny; a

c)

je v jednom z těchto dvou formátů:

Image

4.

V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení energetického štítku tato:

a)

obrázek uvedený v bodě 3 této přílohy se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku;

b)

obrázek odkazuje na štítek;

c)

štítek se zobrazí po kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevřením obrázku gestem na dotykové obrazovce;

d)

štítek se zobrazí v automaticky otevíraném okně, na nové kartě, na nové stránce nebo na vsazené stránce;

e)

pro zvětšení štítku na dotykových obrazovkách se použijí konvence zařízení pro zvětšení gestem na dotykové obrazovce;

f)

zobrazení štítku se zavře pomocí možnosti určené k zavření zobrazení nebo jiného standardního mechanismu zavření zobrazení;

g)

alternativní text ke grafice, který se zobrazí v případě, že se nepodaří zobrazit štítek, uvádí třídu energetické účinnosti výrobku ve stejné velikosti písma, jaká byla užita pro zobrazení ceny.

5.

Na zobrazovacím mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí příslušný informační list výrobku zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b). Velikost musí být taková, aby byl informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku lze zobrazit pomocí vnořeného zobrazení, v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a čitelně uvádět text „Informační list výrobku“. Při použití vnořeného zobrazení se informační list zobrazí po prvním kliknutí pomocí myši či ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu gestem na dotykové obrazovce.


PŘÍLOHA VIII

Měření a výpočty

1.

Specifická spotřeba energie (SEC) se vypočítá podle této rovnice:

Formula

kde

SEC je specifická spotřeba energie na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy [kWh/m2.a],

ta je počet ročních provozních hodin [h/a],

pef je faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie [–],

qnet je požadavek na čistou míru výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

MISC je souhrnný faktor obecné typologie, který zahrnuje faktory účinnosti větrání, netěsnosti potrubí a zvláštní infiltrace [–],

CTRL je faktor řízení větrání [–],

x je exponent, který zohledňuje nelinearitu mezi úsporou tepelné energie a elektrické energie v závislosti na vlastnostech motoru a pohonu [–],

SPI je měrný příkon [kW/(m3/h)],

th je celkové trvání otopného období v hodinách [h],

ΔΤh je průměrný rozdíl vnitřní (19 °C) a venkovní teploty v otopném období minus 3 K korekce o solární a vnitřní zisky [K],

ηh je průměrná účinnost vytápění prostor [–],

cair je měrná tepelná kapacita vzduchu při konstantním tlaku a hustotě [kWh/(m3 K)],

qref je referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2],

ηt je tepelná účinnost zpětného získávání tepla [–],

Qdefr je tepelná energie ročně vynaložená na m2 vytápěné podlahové plochy [kWh/m2.a] za účelem odtávání, založená na variabilním elektrickém odporovém vytápění.

Formula,

kde

tdefr je trvání doby odtávání, tj. pokud je venkovní teplota nižší než – 4 °C [h/a], a

ΔΤdefr je průměrný rozdíl v K mezi venkovní teplotou a – 4 °C v průběhu doby odtávání.

Q defr se vztahuje pouze na obousměrné jednotky s rekuperačním výměníkem tepla; pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračními výměníky tepla platí, že Qdefr  = 0.

SPI a ηt jsou hodnoty odvozené ze zkoušek a metod výpočtu.

Další parametry a jejich výchozí hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. SEC klasifikace energetických štítků vychází z „průměrného“ klimatu.

2.

Roční spotřeba elektrické energie na 100 m2 podlahové plochy (AEC) (v kWh/m2.a elektrické energie za rok) a roční úspora tepla ((AHS), která znamená roční úsporu spotřeby energie na vytápění (v kWh spalného tepla paliva ročně)) se vypočte následujícím způsobem s využitím definice v bodě 1 a výchozích hodnot uvedených v tabulce 1 pro jednotlivé typy klimatu (průměrné, teplé a studené):

Formula;

Formula.

Tabulka 1

Parametry výpočtu SEC

Obecná typologie

MISC

Větrací jednotky vedené do potrubí

1,1

Bezpotrubní větrací jednotky

1,21

Řízení větrání

CTRL

Ruční řízení (bez DCV)

1

Časové řízení (bez DCV)

0,95

Centrální řízení podle potřeby

0,85

Lokální řízení podle potřeby

0,65

Motor & pohon

hodnota x

Zapnuto/vypnuto & jediná rychlost

1

2 rychlosti

1,2

3 rychlosti

1,5

proměnné otáčky

2

Klima

th

v h

ΔΤh

v K

tdefr

v h

ΔΤdefr

v K

Qdefr  (1)

v kWh/a.m2

Chladné

6 552

14,5

1 003

5,2

5,82

Průměrné

5 112

9,5

168

2,4

0,45

Teplé

4 392

5

Výchozí hodnoty

hodnota

měrná tepelná kapacita vzduchu, cair v kWh/(m3K)

0,000344

čistý požadavek na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy, qnet v m3/h.m2

1,3

referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy, qref v m3/h.m2

2,2

roční provozní hodiny, ta v h

8 760

faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie, pef

2,5

účinnost vytápění prostor, ηh

75 %


(1)  Odtávání se týká pouze obousměrných jednotek s rekuperačním výměníkem tepla a vypočte se podle vzorce Qdefr = tdefr * Δtdefr * cair * qnet * pef. Pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračním výměníkem tepla platí, že Qdefr  = 0.


PŘÍLOHA IX

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Pro účely kontroly splnění požadavků stanovených v příloze II orgány členského státu odzkouší jednu větrací jednotku pro obytné budovy. Pokud naměřené hodnoty nebo hodnoty vypočtené na základě naměřených hodnot neodpovídají hodnotám deklarovaným výrobcem podle článku 3, s výhradou přípustných odchylek uvedených v tabulce 1, provede se měření na dalších třech jednotkách.

Pokud aritmetický průměr hodnot naměřených u těchto jednotek nesplňuje požadavky, s výhradou přípustných odchylek stanovených v tabulce 1, má se za to, že daný model i všechny ostatní rovnocenné modely nejsou v souladu s požadavky přílohy II.

Orgány členského státu poskytnou výsledky zkoušek a další příslušné informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce poté, co bylo přijato rozhodnutí o nesouladu daného modelu.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v příloze VIII.

Tabulka 1

Parametr

Přípustné odchylky při ověřování

SPI

Naměřená hodnota nesmí být více než 1,07 násobkem maximální deklarované hodnoty

Tepelná účinnost větrací jednotky pro obytné budovy

Naměřená hodnota nesmí být méně než 0,93 násobkem minimální deklarované hodnoty

Hladina akustického výkonu

Naměřená hodnota nesmí být více než maximální deklarovaná hodnota plus 2 dB

Přípustné odchylky při ověřování vymezené v této příloze se týkají pouze ověřování měřených parametrů ze strany orgánů členských států a dodavatel je nesmí použít jako přípustnou odchylku ke stanovení hodnot v technické dokumentaci. Hodnoty a třídy uvedené na štítku nebo v (elektronickém) informačním listu výrobku nesmí být pro dodavatele příznivější než hodnoty zaznamenané v technické dokumentaci.


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/46


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1255/2014

ze dne 17. července 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám tím, že stanoví obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (1), a zejména na čl. 13 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 223/2014 požaduje, aby Komise přijímala akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňují jiné než podstatné prvky, pokud jde o Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „FEAD“).

(2)

Nařízení (EU) č. 223/2014 vyžaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční a závěrečné zprávy obsahující informace týkající se provádění operačních programů, včetně údajů souvisejících se společnými ukazateli a, je-li to vhodné, s ukazateli specifickými pro jednotlivé programy.

(3)

K zajištění náležitého sledování provádění operačních programů a jejich přínosu pro plnění specifických cílů FEAD by měla být zavedena ustanovení týkající se obsahu výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, jakož i seznam společných ukazatelů, které je třeba oznamovat.

(4)

Požadavky stanovené v tomto nařízení by se měly omezovat na požadavky, které jsou nezbytné, s ohledem na ustanovení nařízení (EU) č. 223/2014, jakož i platné právní předpisy Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (2).

(5)

Vzhledem k rozdílné povaze operací podporovaných operačním programem I (OP I) a operačním programem II (OP II) a v souladu s různými ustanoveními, která platí pro každý operační program, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 223/2014, by se měly na obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, jakož i na seznam společných ukazatelů, které by měly být oznamovány za každý operační program, vztahovat odlišné požadavky. Vzhledem ke specifické potřebě chránit důstojnost jednotlivců podporovaných FEAD a za účelem snížit administrativní zátěž pro příjemce na nezbytné minimum v souladu s požadavky stanovenými nařízením (EU) č. 223/2014 se hodnoty některých ukazatelů určují na základě informovaného odhadu partnerských organizací, nikoli na základě informací poskytnutých koncovými příjemci.

Aby se umožnilo rychlé uplatnění opatření stanovených tímto nařízením, vstupuje toto nařízení v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů.

Článek 2

Obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění a seznam ukazatelů

(Čl. 13 odst. 6 nařízení (EU) č. 223/2014)

1.   Výroční zprávy a závěrečné zprávy o provádění obsahují tyto prvky:

a)

Informace o provádění programu na základě společných ukazatelů pro částečně nebo zcela dokončené operace.

b)

Informace o činnostech a jejich posouzení, které zohledňují zásady uvedené v čl. 5 odst. 6, čl. 5 odst. 11 a, je-li to vhodné, čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014.

Kromě informací uvedených v prvním pododstavci poskytují výroční zprávy a závěrečné zprávy o provádění OP II informace o údajích týkajících se ukazatelů specifických pro jednotlivé programy a vyčíslených cílových hodnot a o změnách ukazatelů výsledků, jakož i informace o pokroku v dosahování specifických cílů operačního programu a o jeho posouzení.

2.   Ukazatele uvedené v odst. 1 písm. a) jsou obsaženy v příloze.

3.   Kromě informací podle odstavce 1 se v závěrečné zprávě o provádění a v roce 2017 a 2022 ve výroční zprávě o provádění uvádějí informace o přínosu k dosažení specifických a celkových cílů FEAD, které jsou stanoveny v článku 3 nařízení (EU) č. 223/2014, a jeho posouzení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).


PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP I A OP II

Ukazatele vstupů

1)

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů schválených v dokumentech, které stanoví podmínky pro podporu operací

2)

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací

Z toho, je-li to vhodné:

a)

celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s poskytováním potravinové pomoci

b)

celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s poskytováním základní materiálové pomoci

3)

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vykázaných Komisi

Tyto údaje se vyjadřují v eurech.

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP I

Ukazatele výstupů pro distribuovanou potravinovou pomoc  (1)

4)

Množství ovoce a zeleniny

5)

Množství masa, vajec, ryb, potravin mořského původu

6)

Množství mouky, chleba, brambor, rýže a jiných škrobnatých výrobků

7)

Množství cukru

8)

Množství mléčných výrobků

9)

Množství tuků, oleje

10)

Množství předpřipravených potravin, jiných potravin (které nespadají pod výše uvedené kategorie)

11)

Celkové množství distribuované potravinové pomoci

Z toho:

a)

podíl potravin, u nichž OP zaplatil pouze za přepravu, distribuci a skladování (v %)

b)

podíl potravin spolufinancovaných FEAD na celkovém objemu potravin distribuovaných partnerskými organizacemi (v %) (2)

12)

Celkový počet jídel částečně nebo zcela financovaných OP (3)

13)

Celkový počet distribuovaných potravinových balíčků částečně nebo zcela financovaných OP (4)

Ukazatele výsledků pro distribuovanou potravinovou pomoc  (5)

14)

Celkový počet osob, které dostávají potravinovou pomoc

Z toho:

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

Ukazatele výstupů pro distribuovanou základní materiální pomoc

15)

Celková peněžní hodnota distribuovaného zboží

Z toho:

a)

celková peněžní hodnota zboží pro děti

b)

celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce

c)

celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny

16)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi dětmi (6)

a)

výbava

b)

školní brašny

c)

kancelářské potřeby, sešity, psací pera, potřeby pro malování a další výbava požadovaná ve škole (kromě oděvu)

d)

sportovní vybavení (sportovní obuv, trikot, plavky…)

e)

oděv (zimní kabát, obuv a ponožky, školní uniforma…)

f)

jiné – upřesnit

17)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi bezdomovci (6)

a)

spací pytle/přikrývky

b)

kuchyňské zařízení (hrnce, pánve, příbory…)

c)

oděv (zimní kabát, obuv a ponožky…)

d)

domácí prádlo (ručníky, ložní prádlo)

e)

hygienické potřeby (lékárnička, mýdlo, zubní kartáček, holicí strojek na jedno použití…)

f)

jiné – upřesnit

18)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi jinými cílovými skupinami (6)

a)

Kategorie je třeba upřesnit.

Ukazatele výsledků pro distribuovanou základní materiální pomoc  (5)

19)

Celkový počet osob, které dostávají základní materiální pomoc

Z toho:

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP II

Ukazatele výstupů pro pomoc při sociálním začleňování

20)

Celkový počet osob, jimž je poskytována pomoc při sociálním začleňování

Z toho:

a)

počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)

počet osob ve věku 65 let nebo více

c)

počet žen

d)

počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)

počet zdravotně postižených osob

f)

počet bezdomovců

Tyto údaje pro OP II jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.


(1)  Seznam musí obsahovat všechny důležité kategorie pokrývající alespoň 75 % distribuovaného zboží.

(2)  Hodnoty pro tyto ukazatele se určí na základě informovaného odhadu partnerských organizací. Neočekává se ani se nepožaduje, aby byly založeny na informacích poskytnutých koncovými příjemci.

(3)  Definici toho, co je třeba chápat jako potravinový balíček, lze poskytnout na úrovni partnerské organizace/operace/řídícího orgánu. Balíčky nemusí být standardizovány, co se týče velikosti nebo obsahu. Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě posouzení partnerských organizací.

(4)  Definici toho, co je třeba chápat jako pokrm, lze poskytnout na úrovni partnerské organizace/operace/řídícího orgánu. Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě posouzení partnerských organizací.

(5)  Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě informovaného odhadu partnerských organizací.

(6)  Ukazatele 4 až 11 zahrnují jakoukoli formu těchto produktů, např. čerstvé, konzervované a zmrazené potraviny, a měly by být vyjádřeny v tunách.


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/51


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1256/2014

ze dne 21. listopadu 2014,

kterým se stanoví zákaz rybolovu rejnokovitých ve vodách Unie oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2014 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. listopadu 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2014, s. 1).


PŘÍLOHA

Č.

74/TQ43

Členský stát

Nizozemsko

Populace

SRX/2AC4-C

Druh

Rejnokovití (Rajiformes)

Oblast

Vody Unie oblastí IIa a IV

Datum ukončení

10.11.2014


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/53


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1257/2014

ze dne 24. listopadu 2014,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I a IV

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (1), a zejména na čl. 31 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Surové draselné soli jsou materiály získávané z přírodních zdrojů těžením. Pro takové přírodní produkty byly požadavky na minimální obsah živin uvedené v položce 1 v tabulce A.3 přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 stanoveny podle obecně uznávaných průmyslových postupů. Pokud však obsah draslíku v rudě přirozeně klesá, výrobci čelí při plnění stávajících limitních hodnot narůstajícím problémům, což ohrožuje plynulé dodávání hnojiv získávaných ze surových draselných solí profesionálním zemědělcům. Proto by tyto limitní hodnoty měly být mírně sníženy změnou položky 1 v tabulce A.3 uvedené přílohy, aby výrobci mohli i nadále uvádět své výrobky na trh jako „hnojivo ES“. Tato změna zohledňuje to, že revidované, mírně nižší limitní hodnoty rovněž umožňují účinné hnojení, a proto mohou být v souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (ES) č. 2003/2003 považovány za technický pokrok.

(2)

Látka 3,4–dimethyl-1H-pyrazol fosfát (dále jen „DMPP“) je inhibitor nitrifikace vhodný pro použití v kombinaci s běžnými dusíkatými hnojivy (v pevné či kapalné formě). DMPP snižuje riziko úniku dusíku do půdy i v atmosféře, a proto zvyšuje účinnost využití dusíku.

(3)

Reakční směs N-butylthiofosfor triamidu a N-propylthiofosfor triamidu (dále jen „NBPT/NPPT“) je inhibitor ureázy. NBPT/NPPT snižuje riziko úniku dusíku v podobě emisí amoniaku po aplikaci hnojiv obsahujících močovinu, a proto zvyšuje účinnost využití dusíku.

(4)

V zájmu zlepšení dostupnosti látek DMPP a NBPT/NPPT pro zemědělce v celé Unii by měly být tyto látky doplněny do seznamů povolených inhibitorů nitrifikace a ureázy v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003 v souladu s čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 2003/2003.

(5)

Pevná nebo kapalná jednosložková močovinoformaldehydová hnojiva i pevná hnojiva NPK, NP a NK obsahující močovinoformaldehyd jsou uvedena jako typy hnojiv v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003. I když jsou močovinoformaldehydové kondenzáty stabilní v roztoku i v suspenzi, kapalná hnojiva NPK, NP a NK obsahující močovinoformaldehyd ještě nejsou uvedena v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003 jako samostatný typ výrobku. Vzhledem k tomu, že zájem o uvádění kapalných hnojiv NPK, NP a NK obsahujících určité množství močovinoformaldehydu jako zdroje dusíku na trh se zvyšuje, močovinoformaldehyd by měl být povolen při přípravě kapalných hnojiv NPK, NP a NK. Do tabulky C.2 přílohy I uvedeného nařízení by proto mělo být zařazeno šest nových označení typu.

(6)

V návaznosti na zařazení DMPP a NBPT/NPPT do přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 by měly být do přílohy IV uvedeného nařízení doplněny analytické metody, které se mají používat pro úřední kontrolu uvedených hnojiv.

(7)

Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

S cílem zajistit, aby byla analytická metoda pro NBPT/NPPT, která je v současné době předmětem ověřování, zveřejněna Evropským výborem pro normalizaci před zařazením NBPT/NPPT do přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 a nové analytické metody pro uvedený typ hnojiva do přílohy IV uvedeného nařízení, měla by být použitelnost těchto změn odložena.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 32 nařízení (ES) č. 2003/2003,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

1)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

2)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha I bod 4 a příloha II bod 2 se použijí ode dne 1. ledna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2014.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

1)

v tabulce A.3 se položka 1 nahrazuje tímto:

„1

Surová draselná sůl

Výrobek získaný ze surových draselných solí

9 % K2O

Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O

2 % MgO

Hořčík ve formě vodorozpustných solí vyjádřený jako oxid hořečnatý

Lze doplnit obvyklými obchodními názvy

Vodorozpustný oxid draselný

Vodorozpustný oxid hořečnatý

Celkový oxid sodný

Živiny, jejichž obsah musí být deklarován“

2)

tabulka C.2 se mění takto:

a)

položky C.2.2 až C.2.8 se nahrazují tímto:

„C.2.2

Označení typu:

Hnojivo NPK – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 15 % (N + P2O5 + K2O)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

3 % P2O5

3 % K2O

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

Vodorozpustný P2O5

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Vodorozpustný P2O5

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.3

Označení typu:

Hnojivo NPK – suspenzní

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 20 %, (N + P2O5 + K2O)

Pro každou živinu: 3 % N, 4 % P2O5, 4 % K2O

Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

1)

Vodorozpustný P2O5

2)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném

3)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty

1)

Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2)

2)

Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.4

Označení typu:

Hnojivo NPK – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 20 % (N + P2O5 + K2O)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě

4 % P2O5

4 % K2O

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

1)

Vodorozpustný P2O5

2)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném

3)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty

1)

Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2)

2)

Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.5

Označení typu:

Hnojivo NP – roztokové

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 %, (N + P2O5)

Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5

Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

Vodorozpustný P2O5

 

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Vodorozpustný P2O5

 


C.2.6

Označení typu:

Hnojivo NP – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (N + P2O5)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

5 % P2O5

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

Vodorozpustný P2O5

 

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Vodorozpustný P2O5

 


C.2.7

Označení typu:

Hnojivo NP – suspenzní

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 %, (N + P2O5)

Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5

Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

1)

Vodorozpustný P2O5

2)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném

3)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě

 

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty

1)

Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2)

2)

Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5

 


C.2.8

Označení typu:

Hnojivo NP – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (N + P2O5)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě

5 % P2O5

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

1)

Vodorozpustný P2O5

2)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném

3)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě

 

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty

1)

Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2)

2)

Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5

 

b)

doplňují se nové položky C.2.9 až C.2.14, které znějí:

„C.2.9

Označení typu:

Hnojivo NK – roztokové

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 15 % (N + K2O)

Pro každou živinu: 3 % N, 5 % K2O

Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

 

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

 

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.10

Označení typu:

Hnojivo NK – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 15 % (N + K2O)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

5 % K2O

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

 

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova '‚s nízkým obsahem biuretu‘

 

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.11

Označení typu:

Hnojivo NK – suspenzní

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (N + K2O)

Pro každou živinu: 3 % N, 5 % K2O

Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

 

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

 

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.12

Označení typu:

Hnojivo NK – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (N + K2O)

Pro každou živinu:

5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5)

Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě

5 % K2O

Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

1)

Celkový dusík

2)

Dusičnanový dusík

3)

Amonný dusík

4)

Močovinový dusík

5)

Močovinoformaldehydový dusík

 

Vodorozpustný K2O

1)

Celkový dusík

2)

Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována

3)

Močovinoformaldehydový dusík

4)

Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova ‚s nízkým obsahem biuretu‘

 

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.13

Označení typu:

Hnojivo PK – roztokové

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (P2O5 + K2O)

Pro každou živinu: 5 % P2O5, 5 % K2O

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

 

Vodorozpustný P2O5

Vodorozpustný K2O

 

Vodorozpustný P2O5

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru


C.2.14

Označení typu:

Hnojivo PK – suspenzní

Údaje o způsobu výroby:

Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu

Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky:

Celkový: 18 % (P2O5 + K2O)

Pro každou živinu: 5 % P2O5, 5 % K2O

Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic

Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

1

2

3

4

5

6

 

1)

Vodorozpustný P2O5

2)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném

3)

P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě

Vodorozpustný K2O

 

Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty

1)

Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2)

2)

Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5

1)

Vodorozpustný oxid draselný

2)

Slova ‚s nízkým obsahem chloru‘ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 %

3)

Může být deklarován obsah chloru“

3)

v tabulce F.1 se doplňuje nová položka 4, která zní:

„4

3,4-dimethyl-1H-pyrazol fosfát (DMPP)

Číslo ES 424-640-9

minimum: 0,8

maximum: 1,6“

 

 

4)

v tabulce F.2 se doplňuje nová položka 3, která zní:

„3

Reakční směs N-butylthiofosfor triamidu (NBPT) a N-propylthiofosfor triamidu (NPPT) (poměr 3:1 (1))

Číslo ES 700-457-2

minimum: 0,02

maximum: 0,3“

 

 


(1)  Odchylka podílu N-propylthiofosfor triamidu (NPPT): 20 %.


PŘÍLOHA II

V příloze IV oddílu B nařízení (ES) 2003/2003 se doplňují nové metody, které znějí:

„Metoda 12.6

Stanovení DMPP

EN 16328: Hnojiva – Stanovení 3,4-dimethyl-1H-pyrazol fosfátu (DMPP) – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 12.7

Stanovení NBPT/NPPT

EN 16651: Hnojiva – Stanovení N-(n-butyl)thiofosforečnan triamidu (NBPT) a N-(n-propyl)thiofosforečnan triamidu (NPPT) – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“


25.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/66


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1258/2014

ze dne 24. listopadu 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

66,6

IL

45,2

MA

77,1

ZZ

63,0

0707 00 05

AL

91,9

JO

203,0

TR

135,5

ZZ

143,5

0709 93 10

MA

35,1

TR

125,7

ZZ

80,4

0805 20 10

MA

76,2

ZZ

76,2

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

59,1

PE

74,4

TR

72,6

ZZ

68,7

0805 50 10

TR

77,9

ZZ

77,9

0808 10 80

AU

203,7

BR

51,7

CA

133,4

CL

82,8

NZ

96,9

US

93,2

ZA

147,3

ZZ

115,6

0808 30 90

CN

82,7

US

201,1

ZZ

141,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.