ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 320

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
6. listopadu 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/762/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (oznámeno pod číslem C(2014) 7489)  ( 1 )

1

 

 

2014/763/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 24. října 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU savým hygienickým výrobkům (oznámeno pod číslem C(2014) 7735)  ( 1 )

46

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

ROZHODNUTÍ

6.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/1


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 16. října 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom

(oznámeno pod číslem C(2014) 7489)

(Text s významem pro EHP)

(2014/762/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecným cílem mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) je posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně.

(2)

Jelikož mohou katastrofy udeřit kdykoli, mělo by středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (Emergency Response Coordination Centre, ERCC) zřízené podle článku 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU v kteroukoli dobu zajišťovat úzké styky s kontaktními místy v členských státech.

(3)

Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události (CECIS) je důležitým prvkem mechanismu Unie, protože by měl zajišťovat pravost, integritu a důvěrnost informací vyměňovaných mezi členskými státy v běžných podmínkách i při mimořádných událostech. Vzhledem ke zvláštnostem reakce na nehody způsobující znečištění moří by měla být vytvořena samostatná verze CECIS umožňující přístup sekretariátům regionálních úmluv pro mořské prostředí a třetím zemím, které mají společné regionální moře s Unií.

(4)

Aby se zajistila provozní účinnost, měly by být stanoveny minimální požadavky pro moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky určené podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, jakož i pro operační požadavky, fungování a interoperabilitu těchto modulů, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Zejména pro moduly platí, že by měly být schopny po určitou dobu pracovat samostatně, být rychle připraveny k nasazení a interoperabilní. Za účelem posílení interoperability modulů je třeba zavést opatření na úrovni Unie a členských států.

(5)

V oblasti kapacit by měly být stanoveny a pravidelně přezkoumávány cíle pro evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události (EERC), aby byl pro nasazení v rámci mechanismu Unie k dispozici dostatečný počet všech potřebných typů modulů, dalších kapacit pro odezvu a odborníků. Aby se zajistila jednotná minimální úroveň kvality a interoperability všech kapacit v rámci EERC, je třeba určit a pravidelně přezkoumávat požadavky na kvalitu a interoperabilitu.

(6)

Aby se potvrdilo, že kapacity v dobrovolném společném souboru kapacit splňují všechny nezbytné požadavky a případně využívají částečné spolufinancování „nákladů na úpravu“ ze strany Unie, je třeba stanovit certifikační a registrační postup, včetně prvků sebehodnocení. Tento certifikační a registrační postup by navíc měl zajišťovat odpovídající zeměpisnou vyváženost kapacit v souladu s rozmístěním rizik a zohlednit účast všech členských států, které projeví zájem.

(7)

Po zjištění potenciálních nedostatků v kapacitě pro odezvu v rámci EERC by Komise a členské státy měly mít možnost společně posoudit, zda nejsou k dispozici odpovídající kapacity v rámci nebo mimo rámec dobrovolného souboru. Členské státy, které je zajišťují jednotlivě nebo prostřednictvím konsorcií, by měly využívat částečného spolufinancování ze strany Unie za předpokladu, že je to nákladově efektivní a potvrzené na základě posouzení rizik.

(8)

Za účelem rozvoje fungování EERC by přístup členských států k dodatečným kapacitám pro řešení dočasných nedostatků při mimořádných katastrofách, tj. katastrofách, které svou povahou a rozsahem překračují to, co lze důvodně předpokládat a na což je možné se připravit, měl být částečně podpořen částkami spolufinancování z Unie prostřednictvím rámcových smluv, rámcových dohod o partnerství nebo podobných ujednání. Tyto kapacity by měly být zahrnuty do dobrovolného souboru kapacit pro nasazení v rámci mechanismu Unie.

(9)

Program odborné přípravy v rámci mechanismu Unie i nadále představuje zásadní prvek připravenosti pracovníků působících v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a nasazených v souvislosti s mechanismem Unie. Rozsah programu je definován v čl. 13 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a měl by zahrnovat fáze předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně.

(10)

Program mechanismu Unie zaměřený na cvičení by měl i nadále hrát důležitou úlohu pro praktickou připravenost na nasazení se zapojením mechanismu Unie a sdílení zkušeností získaných z provedených opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie. Program zaměřený na cvičení by se měl řídit strategickým rámcem, který stanoví cíle a úlohu cvičení v rámci mechanismu Unie, jakož i specifickými prioritami začleněnými do ročních pracovních programů.

(11)

Měl by být zaveden systematický, cílený a soudržný přístup ke shromažďování, analýze, šíření a uplatňování získaných zkušeností, který by se vztahoval na celý cyklus zvládání katastrof.

(12)

V rámci mechanismu Unie jsou pro zajištění účinné pomoci v případě katastrof důležité jasné operativní postupy pro odezvu na katastrofy, mimo jiné i pro příslušné mezinárodní organizace určené v souladu s čl. 16 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(13)

Aby bylo dosaženo maximální účinnosti a účelnosti mechanismu Unie, měly by být všechny žádosti o pomoc a nabídky pomoci formulovány co nejkonkrétnějším způsobem, včetně všech nezbytných informací.

(14)

Za účelem zajištění účinné koordinace pomoci by ERCC mělo sdílet svá posouzení zásadních potřeb a svá doporučení pro nasazení prostředků z dobrovolného souboru kapacit se všemi členskými státy a vypracovávat odpovídající plány nasazení pro každou žádost o pomoc. Výběr kapacit z dobrovolného souboru by měl vycházet ze specifických a objektivních kritérií, jejichž priorita by měla být posouzena na základě stávajících operačních potřeb.

(15)

Aby se v rámci mechanismu Unie případně zlepšil čas potřebný na odezvu, měly by členské státy přijmout nezbytná předběžná opatření pro nasazení svých kapacit registrovaných v dobrovolném souboru.

(16)

Důležitým prvkem mechanismu Unie je dostupnost technických odborníků a odborníků v oblasti hodnocení a koordinace, včetně vedoucích týmů. Je třeba vymezit úkoly a funkce odborníků a postup pro jejich nasazení.

(17)

Článek 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU stanoví zvláštní ustanovení ohledně poskytování podpory na dopravu v případě katastrofy s cílem usnadnit rychlou a účinnou odezvu s pomocí mechanismu Unie. Je třeba stanovit pravidla a postupy vztahující se k žádostem členských států pro získání finanční podpory z Unie na dopravu pomoci do postižené země a ke zpracování těchto žádostí Komisí.

(18)

Z důvodů transparentnosti, soudržnosti a účinnosti je nutné vymezit informace, jež členské státy a Komise musí uvádět v žádostech o podporu na dopravu a v příslušných odpovědích.

(19)

V případě, že může být finanční pomoc Unie poskytnuta v souladu s rozhodnutím č. 1313/2013/EU, členské státy by měly mít možnost požádat buď o grant, nebo o dopravní službu.

(20)

Rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom (2) a 2007/606/ES, Euratom (3) by měla být zrušena.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro civilní ochranu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí stanoví podrobná prováděcí pravidla k rozhodnutí č. 1313/2013/EU, pokud jde o:

a)

komunikaci střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) s kontaktními místy členských států;

b)

složky společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS), jakož i organizaci sdílení informací prostřednictvím CECIS;

c)

určení modulů, dalších kapacit pro odezvu a odborníků, jakož i operačních požadavků na fungování a interoperabilitu modulů, včetně jejich úkolů, kapacit, hlavních složek, soběstačnosti a nasazení;

d)

cíle v oblasti kapacit, požadavky na kvalitu a interoperabilitu a certifikační a registrační postup nezbytné pro fungování EERC, včetně finančních ujednání;

e)

určení a odstranění nedostatků v EERC;

f)

organizaci programu odborné přípravy, rámce pro cvičení a programu vyhodnocení získaných zkušeností;

g)

operativní postupy použitelné pro reakci na katastrofy uvnitř Unie, jakož i mimo Unii, včetně určení příslušných mezinárodních organizací;

h)

postup pro nasazování odborných týmů;

i)

organizování podpory při dopravě pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„žadatelem o pomoc“ členský stát nebo třetí země, které jsou zasažené katastrofou nebo bezprostředně ohrožené katastrofou nebo které očekávají, že budou bezprostředně ohrožené katastrofou, jakož i OSN a její agentury a další příslušné mezinárodní organizace specifikované v příloze VII;

2)

„pomocí v oblasti civilní ochrany“ týmy, odborníci nebo moduly určené k civilní ochraně s jejich vybavením a dále materiál nebo zásoby pro pomoc nutnou ke zmírnění okamžitých následků katastrofy;

3)

„rezervními kapacitami“ kapacity pro odezvu na katastrofy, jejichž dostupnost a rychlý přístup k těmto kapacitám jsou spolufinancovány podle čl. 21 odst. 2 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU;

4)

„zásahovými týmy“ lidské a materiální zdroje, včetně modulů, vytvořené jedním nebo několika členskými státy pro zásahy v oblasti civilní ochrany;

5)

„týmem pro technickou pomoc a podporu“ lidské a materiální zdroje vytvořené jedním nebo několika členskými státy pro vykonávání pomocných prací, jak je uvedeno v příloze II.

KAPITOLA 2

STŘEDISKO PRO KOORDINACI ODEZVY NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (ERCC)

Článek 3

Komunikace ERCC s kontaktními místy členských států

1.   Každý členský stát určí národní kontaktní místo pro ERCC, které bude mít nepřetržitý provoz. Za tímto účelem použije „profilovou kartu země“ podle přílohy I.

2.   ERCC udržuje úzké styky s kontaktními místy členských států za účelem plnění svých obvyklých povinností a provádění operací odezvy podle tohoto rozhodnutí a rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

KAPITOLA 3

SPOLEČNÝ KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (CECIS)

Článek 4

Struktura CECIS

Systém CECIS se skládá z těchto tří složek:

a)

síťová vrstva, která propojuje příslušné orgány a kontaktní místa v členských státech a ERCC;

b)

aplikační vrstva, která se skládá z databází a jiných informačních systémů potřebných pro fungování mechanismu Unie, a zejména databází nutných k:

i)

sdělování oznámení;

ii)

zajišťování komunikace a sdílení informací mezi ERCC a příslušnými orgány a kontaktními místy;

iii)

šíření zkušeností získaných při zásazích;

c)

bezpečnostní vrstva, která se skládá ze souboru systémů, pravidel a postupů potřebných k zajišťování pravosti, integrity a důvěrnosti údajů uložených v systému CECIS a vyměňovaných jeho prostřednictvím.

Článek 5

Bezpečnost informací

1.   Systém CECIS je schopen bezpečně nakládat s dokumenty, databázemi a informačními systémy prostřednictvím celoevropské sítě pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (sTESTA) nebo srovnatelné sítě.

2.   Dokumenty a informace klasifikované jako „EU CONFIDENTIAL“ nebo vyšší třídy důvěrnosti se předávají podle zvláštních ujednání mezi jejich původcem a příjemcem nebo příjemci, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (4).

Článek 6

Poskytování informací a aktualizace

1.   Členské státy předávají Komisi příslušné informace na „profilové kartě země“, která je uvedena v příloze I.

2.   Členské státy poskytnou informace o kontaktních místech a v případě potřeby o dalších službách, které se zabývají přírodními, technologickými a radiologickými katastrofami a haváriemi ohrožujícími životní prostředí, včetně znečištění moří v důsledku havárií.

3.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré změny informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Databáze CECIS obsahuje vymezený oddíl s informacemi o registraci a dostupnosti kapacit pro odezvu v rámci EERC. Komise zajistí nepřetržitý přístup do této databáze národním kontaktním místům civilní ochrany.

5.   Členské státy zajistí, aby vymezený oddíl v databázi CECIS byl vždy aktualizován, pokud jde o status dostupnosti a všechny nezbytné faktické údaje týkající se příslušných vlastností všech registrovaných kapacit pro odezvu v rámci EERC.

6.   Členské státy případně mohou udělit přístup do CECIS pouze k nahlížení dalším příslušným vnitrostátním orgánům.

Článek 7

Skupina uživatelů CECIS

Skupina uživatelů, která se skládá ze zástupců jmenovaných členskými státy, napomáhá Komisi při ověřování, zkoušení a dalším rozvoji systému CECIS.

Článek 8

Provádění a další rozvoj

1.   Komise spravuje a dále rozvíjí systém CECIS, přičemž zohledňuje potřeby a požadavky členských států.

2.   Členské státy zavedou pro CECIS na svém území v souladu se závazky učiněnými na základě „profilové karty země“ podle přílohy I odpovídající informační prostředí.

Článek 9

Systém CECIS na pomoc při znečištění moří

1.   Komise zajistí, aby měly členské státy a Evropská agentura pro námořní bezpečnost prostřednictvím internetu k dispozici speciální aplikaci CECIS na pomoc při znečištění moří, která zohlední zvláštnosti reakce na mimořádné události na moři.

2.   Aplikace je prostřednictvím internetu přístupná rovněž třetím zemím, které mají společné regionální moře s Unií. Sekretariátům příslušných regionálních úmluv pro mořské prostředí lze umožnit přístup ad hoc.

KAPITOLA 4

MODULY, TÝMY PRO TECHNICKOU POMOC A PODPORU, DALŠÍ KAPACITY PRO ODEZVU A ODBORNÍCI

Článek 10

Registrace modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků

1.   Členské státy zaregistrují své moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky zjištěné podle čl. 9 odst. 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU v databázi CECIS.

2.   Moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníci předem vyčlenění pro EERC se zaregistrují do již dříve vymezeného oddílu databáze CECIS.

3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se v případě potřeby aktualizují.

Článek 11

Složení modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků

1.   Moduly i týmy pro technickou pomoc a podporu mohou být složeny ze zdrojů jednoho nebo několika členských států.

2.   Pokud se modul nebo tým pro technickou pomoc a podporu skládá z více než jedné složky, nasazení uvedeného modulu nebo týmu pro technickou pomoc a podporu může být při zásahu omezeno na složky nutné pro uvedený zásah.

Článek 12

Soběstačnost modulů

1.   Podle přílohy II platí pro jednotlivé moduly tyto prvky soběstačnosti:

a)

vhodná ochrana před povětrnostními vlivy;

b)

zdroj elektrické energie a světla pokrývající spotřebu operační základny a vybavení nutného ke splnění mise;

c)

hygienická zařízení určená pro personál modulu;

d)

dostupnost potravin a vody pro personál modulu;

e)

vyšší a střední zdravotnický personál, zdravotnická zařízení a zdravotnické vybavení pro personál modulu;

f)

zařízení pro skladování a údržbu vybavení modulu;

g)

vybavení pro komunikaci s příslušnými partnery, zejména s těmi, kteří mají na starosti koordinaci na místě;

h)

místní přeprava;

i)

logistika, vybavení a personál, které umožňují zřídit operační základnu a zahájit plnění mise bezprostředně po příjezdu na místo.

2.   Soulad s požadavky na soběstačnost zaručí členský stát nabízející pomoc některým z těchto způsobů:

a)

vybaví modul potřebným personálem, vybavením a spotřebním materiálem;

b)

provede nezbytná opatření na místě operace;

c)

provede nezbytná předběžná opatření pro spojení nesoběstačného zásahového týmu s týmem pro technickou pomoc a podporu, aby byly splněny požadavky uvedené v článku 13 před registrací příslušného modulu v souladu s čl. 10 odst. 1.

3.   Doba, po kterou musí být na počátku plnění mise zaručena soběstačnost, nesmí být kratší než:

a)

96 hodin;

b)

období stanovená v příloze II.

Článek 13

Požadavky na moduly a týmy pro technickou pomoc a podporu

1.   Moduly musí být v souladu s obecnými požadavky stanovenými v příloze II.

2.   Týmy pro technickou pomoc a podporu musí splňovat obecné požadavky stanovené v příloze II.

3.   Obecné požadavky stanovené v příloze II se občas revidují.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že:

a)

moduly jsou schopné spolupracovat s jinými moduly;

b)

týmy pro technickou pomoc a podporu jsou schopné spolupracovat s jinými týmy pro technickou pomoc a podporu a příslušnými aktéry přímo na místě;

c)

složky modulu jsou schopné spolupracovat jako jeden modul;

d)

složky týmu pro technickou pomoc a podporu jsou schopné spolupracovat jako jeden tým pro technickou pomoc a podporu;

e)

moduly a týmy pro technickou pomoc a podporu jsou v případě nasazení mimo Unii schopny spolupracovat s mezinárodními kapacitami pro reakci na katastrofy, které pomáhají postižené zemi;

f)

vedoucí týmů, jejich zástupci a styčné osoby modulů a týmů pro technickou pomoc a podporu se účastní vhodných vzdělávacích kurzů a cvičení podle článků 26 až 32, které organizuje Komise.

KAPITOLA 5

VÝVOJ EVROPSKÉ KAPACITY PRO ODEZVU NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (EERC) V PODOBĚ DOBROVOLNÉHO SOUBORU

Článek 14

Cíle kapacity

1.   Cíle EERC v oblasti kapacit jsou stanoveny v příloze III.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost cílů v oblasti kapacit a případně je změní na základě rizik vyplývajících z vnitrostátních posouzení rizik nebo jiných příslušných vnitrostátních nebo mezinárodních zdrojů informací.

3.   Členské státy poskytnou Komisi relevantní informace o rizicích potřebné pro posouzení cílů v oblasti kapacit.

Článek 15

Požadavky na kvalitu a interoperabilitu

1.   Požadavky na kvalitu a interoperabilitu uvedené v příloze IV platí pro moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky v EERC.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost požadavků na kvalitu a interoperabilitu a případně je změní. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují.

Článek 16

Certifikační a registrační postup

1.   Certifikační a registrační postupy uvedené v odstavcích 2 až 8 platí pro moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky v EERC.

2.   K certifikaci a registraci dochází po splnění požadavků na kvalitu stanovených v příloze IV, s výjimkou rezervních kapacit, na které se vztahuje čl. 25 odst. 3.

3.   Členské státy, které dávají pro začlenění do EERC k dispozici specifický modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka, poskytnou informační prvky uvedené v příloze V.

4.   Komise posoudí, zda začlenění daného modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu nebo daného odborníka do EERC připadá v úvahu, a své závěry neprodleně oznámí příslušnému členskému státu. Komise v tomto posouzení zejména zohlední splnění požadavků na kvalitu, cíle v oblasti kapacit, úplnost předložených informací, zeměpisnou blízkost a účast všech členských států, jakož i další relevantní faktory, které stanoví předem a které lze použít na všechny srovnatelné moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníky.

5.   Připadá-li na základě poskytnutých informací nebo jakýchkoli dalších informací, které si Komise může od příslušného orgánu členského státu vyžádat, začlenění modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka do EERC v úvahu, zahájí Komise certifikační postup. V případech, kdy Komise na základě dostupných informací považuje požadavky na kvalitu a interoperabilitu za splněné, může modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka zaregistrovat do dobrovolného souboru.

6.   Komise příslušnému orgánu členského státu písemně sdělí své hodnocení požadavků ohledně požadované odborné přípravy, cvičení a/nebo pracovních seminářů a dalších relevantních podmínek pro certifikaci a registraci.

7.   Jsou-li splněny všechny podmínky pro certifikaci, Komise prohlásí modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka za certifikované pro EERC a sdělí tuto skutečnost členskému státu.

8.   Certifikace modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka by měla být opětovně vyhodnocena nejpozději po třech letech, jsou-li přihlášeny k opětovné registraci do EERC.

9.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost certifikačních a registračních postupů a případně je změní.

Článek 17

Finanční ujednání ohledně nákladů na úpravu

1.   Členské státy mohou požádat o grant na financování nákladů na úpravu individuálně na jednotlivé moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu nebo další kapacity pro odezvu, aniž by Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů. Náklady na úpravu zahrnou nákladové položky stanovené v čl. 21 odst. 2 písm. c) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   Pro odůvodnění své žádosti členské státy Komisi předloží prováděcí plány pro náklady na úpravu, včetně odhadovaných nákladů a harmonogramu.

3.   Komise posoudí a – pokud budou splněny příslušné požadavky – schválí prováděcí plány uvedené v odstavci 2 a stanoví, které z uvedených nákladů jsou způsobilé jako náklady na úpravu.

4.   Po posouzení žádosti Komise rozhodne o udělení finanční pomoci.

5.   Členské státy sdělí Komisi podrobnosti k nákladům vzniklým v souvislosti s náklady na úpravu.

KAPITOLA 6

ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ V KAPACITÁCH PRO ODEZVU

Článek 18

Monitorování pokroku vzhledem k cílům v oblasti kapacit

Komise ve spolupráci s členskými státy soustavně monitoruje pokrok, pokud jde o cíle v oblasti kapacit, zohledňuje přitom kapacity určené podle článku 20 a pravidelně informuje členské státy o svém hodnocení dosaženého pokroku. Komise dostatečně podrobně informuje členské státy o všech přetrvávajících nedostatcích v kapacitách pro odezvu.

Článek 19

Postup zjišťování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   V rámci monitorování pokroku, pokud jde o cíle v oblasti kapacit, Komise ve spolupráci s členskými státy hodnotí rozdíly mezi kapacitami členských států registrovanými v EERC a cíli v oblasti kapacit uvedenými v příloze III.

2.   Komise a členské státy považují za kapacity vyčleněné pro EERC pouze ty kapacity, které byly registrovány jako kapacity poskytnuté členskými státy do EERC v souladu s článkem 16.

Článek 20

Postup zjišťování kapacit pro odezvu mimo EERC

1.   Pokud Komise spolu s členskými státy zjistila potenciálně významné nedostatky v kapacitách pro odezvu podle článku 19 tohoto rozhodnutí, přezkoumá v souladu s čl. 12 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU spolu s členskými státy, zda jsou nezbytné kapacity k dispozici mimo EERC.

2.   Komise považuje za kapacity, které jsou k dispozici mimo EERC, pouze tyto kapacity:

a)

kapacity registrované v CECIS;

b)

rezervní kapacity nebo

c)

kapacity, které nespadají pod písmena a) nebo b), avšak které mohou být členskému státu či členským státům snadno poskytnuty v požadovaném objemu a na požadovaném místě, v požadované lhůtě a na potřebnou dobu.

3.   Za účelem zjištění kapacit uvedených v odst. 2 písm. c) Komise zašle žádost vnitrostátním kontaktním místům, v níž vyloží podrobnosti posouzení potenciálně významných nedostatků v kapacitách pro odezvu a vyzve členské státy, aby poskytly informace o všech kapacitách dostupných mimo EERC podle odst. 2 písm. c).

4.   Komise v žádosti stanoví lhůtu k zaslání odpovědi až 60 kalendářních dnů; její přesná délka bude odpovídat očekávané složitosti zjištění kapacit uvedených v odstavci 2 ze strany členských států.

5.   Členské státy ve stanovené lhůtě písemně informují Komisi o podrobnostech ohledně všech kapacit uvedených v odstavci 2.

6.   Pokud členský stát neodpoví písemně ve stanovené lhůtě, má Komise pro účely tohoto posouzení za to, že v daném členském státě nejsou k dispozici žádné kapacity podle odstavce 2.

7.   Na základě informací sdělených členskými státy a při zohlednění pouze těch kapacit, které jsou uvedeny v odstavci 2, Komise posoudí, zda tyto kapacity doplní nedostatečné kapacity pro odezvu zjištěné v souladu s článkem 19 tohoto rozhodnutí. Komise považuje nedostatky v kapacitách za odstraněné pouze tehdy, pokud součet objemu kapacit v rámci EERC a kapacit podle odstavce 2 odpovídá cílům v oblasti kapacit podle přílohy III, nebo tyto cíle překračuje.

Článek 21

Postup při řešení nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Pokud Komise spolu s členskými státy zjistila potenciálně významné nedostatky v kapacitách pro odezvu podle článku 19, které nelze odstranit v souladu s článkem 20, informuje písemně členské státy, přičemž specifikuje, co považuje za strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu.

2.   Komise písemně vyzve členské státy, aby strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu podle čl. 12 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU odstranily.

3.   Členské státy Komisi sdělí, zda, kdy a jak hodlají strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu buď samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími členskými státy řešit.

Článek 22

Podpora Komise při odstraňování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Je-li pro odstranění strategických nedostatků v kapacitách pro odezvu podle čl. 12 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 písm. j) rozhodnutí č. 1313/2013/EU potřebná finanční podpora ze strany Unie, zveřejní Komise výzvu k předkládání návrhů na podporu členských států.

2.   Při odpovídání na výzvu k předkládání návrhů členské státy jednají v souladu čl. 21 odst. 1 písm. j) body iii) a iv) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

3.   Členské státy mimo jiné uvedou požadované procento spolufinancování ze strany Unie.

Článek 23

Způsobilé náklady pro účely podpory při odstraňování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Způsobilé jsou všechny náklady na vybavení, služby nebo lidské zdroje nezbytné pro prvotní vytvoření kapacit pro odezvu.

2.   Způsobilé nejsou průběžné náklady na údržbu nebo provozní náklady.

KAPITOLA 7

ŘEŠENÍ DOČASNÝCH NEDOSTATKŮ PŘI MIMOŘÁDNÝCH KATASTROFÁCH

Článek 24

Finanční ujednání

1.   Komise v ročním pracovním programu obecně vymezí požadovaný druh a množství rezervních kapacit, přičemž vezme v úvahu možnost určitých mimořádných typů katastrof v členských státech, či jejich mimořádnou intenzitu, nebo jiné faktory, které činí katastrofu mimořádnou, jako je souběžnost s jinou katastrofou, jakož i možnost přechodných nedostatků v těchto scénářích.

2.   Komise pravidelně zahajuje potřebné finanční postupy k pokrytí nákladů stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, aby zajistila rychlý přístup k rezervním kapacitám vymezeným v ročním pracovním programu.

3.   Rezervní kapacity spolufinancované Komisí doplňují stávající kapacity pro odezvu, které mají členské státy k dispozici v rámci své připravenosti na vnitrostátní úrovni; nenahrazují tedy stávající kapacity pro odezvu.

Článek 25

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Finanční příspěvek Unie se poskytne za podmínky, že členské státy, které se účastní finančních postupů podle čl. 24 odst. 2, akceptují podmínky vymezené v odstavcích 2 až 9. Komise může ve finančních postupech stanovit další podmínky.

2.   Členské státy dají rezervní kapacity k dispozici jako součást dobrovolného souboru.

3.   Rezervní kapacity splňují nezbytné požadavky na kvalitu a certifikaci vymezené ve finančních postupech podle čl. 24 odst. 2.

4.   Rezervní kapacity jsou v dobrovolném souboru registrovány po celou dobu stanovenou v příslušných rámcových smlouvách, rámcových dohodách o partnerství nebo podobných ujednáních. Všechny podmínky a omezení uložené členským státem či členskými státy registrujícími kapacity musí být řádně odůvodněny operačními požadavky.

5.   Rezervní kapacity nejsou způsobilé pro finanční pomoc podle článku 17.

6.   Komise neprodleně informuje všechny členské státy prostřednictvím CECIS o rezervních kapacitách registrovaných v dobrovolném souboru.

7.   Podle článku 11 rozhodnutí č. 1313/2013/EU jsou rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru k dispozici pro nasazení v rámci mechanismu Unie za stejných všeobecných podmínek jako ostatní kapacity registrované v dobrovolném souboru.

8.   Rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru se na základě žádosti o pomoc prostřednictvím ERCC nasazují v souladu s operativními postupy pro reakci na katastrofy vymezenými v kapitole 11.

9.   Rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru jsou k dispozici pro vnitrostátní využití v členských státech, které dostupnost kapacit spolufinancovaly. Před vnitrostátním využitím tyto členské státy konzultují středisko ERCC, aby se ubezpečily, že:

i)

nedošlo současně k žádné mimořádné katastrofě ani bezprostředně nehrozí taková katastrofa, která by si mohla vyžádat nasazení rezervní kapacity;

ii)

vnitrostátní využití nebude nepřiměřeně bránit rychlému přístupu dalších členských států v případě, že dojde k nové mimořádné katastrofě.

KAPITOLA 8

PROGRAM ODBORNÉ PŘÍPRAVY

Článek 26

Program odborné přípravy

1.   Zavádí se program odborné přípravy, který zahrnuje předcházení katastrofám, připravenost a odezvu na ně. Program zahrnuje obecné a zvláštní kurzy a systém výměny odborníků. Program je zaměřen na cílové skupiny uvedené v článku 27.

2.   Komise odpovídá za koordinaci a organizaci a za stanovení obsahu a rozvrhu programu odborné přípravy.

Článek 27

Účastníci

1.   Cílovými skupinami programu odborné přípravy jsou:

a)

pracovníci členských států působící v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, zejména vedoucí týmů, jejich zástupci a styčné osoby, odborníci členských států ve smyslu článku 41, včetně odborníků v oblasti předcházení a připravenosti, a klíčoví zaměstnanci národních kontaktních míst;

b)

zaměstnanci orgánů a agentur Unie;

c)

vybraní odborníci ze zemí evropské politiky sousedství, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí.

2.   Kurzů odborné přípravy se mohou účastnit rovněž vybraní odborníci z:

a)

OSN a jejích agentur;

b)

mezinárodních organizací uvedených v příloze VII;

c)

třetích zemí, případně další relevantní činitelé.

3.   Členské státy a Komise určí účastníky každé vzdělávací akce.

Článek 28

Kurzy odborné přípravy

1.   Program se skládá ze souboru kurzů – úvodních, operativních a kurzů na řídicí úrovni.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy stanoví počet kurzů, jejich obsah, osnovy a harmonogram, včetně podmínek přihlášení.

3.   Komise zajistí, aby instruktoři a přednášející měli aktuální informace o relevantním vývoji mechanismu Unie.

Článek 29

Výměna odborníků

Systém výměny odborníků mezi členskými státy nebo s Komisí odborníkům umožňuje:

a)

získávat a sdílet zkušenosti;

b)

seznámit se s různými technikami a používanými pracovními postupy;

c)

studovat koncepce ostatních zúčastněných složek a institucí pro řešení mimořádných událostí.

Článek 30

Další vzdělávací akce

V případě potřeby a v souladu s ročním pracovním programem se zajistí další možnosti vzdělávání, aby byly pokryty potřeby, které prokazatelně přispívají k hladkému a účinnému provádění opatření civilní ochrany a zvládání katastrof.

Článek 31

Systém hodnocení

Komise zajistí soulad mezi úrovní vzdělávání a jeho obsahem. Za tímto účelem Komise zavede vhodný systém hodnocení prováděných vzdělávacích akcí.

KAPITOLA 9

RÁMEC PRO CVIČENÍ

Článek 32

Program cvičení, strategický rámec a priority

1.   Komise zavede a bude řídit program cvičení civilní ochrany.

2.   Program cvičení civilní ochrany je určován strategickým rámcem, který stanoví cíle a úlohy cvičení v rámci mechanismu Unie.

3.   Cílem programu cvičení je především:

a)

zlepšit kapacity členských států pro odezvu, zejména pokud jde o týmy a další zdroje poskytované při asistenčních zásazích v rámci mechanismu Unie;

b)

zlepšit a ověřit postupy a zavést společný přístup pro koordinaci asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie a snížit dobu odezvy v případě závažných katastrof;

c)

posílit spolupráci mezi složkami civilní ochrany členských států a Komisí;

d)

vyvodit ponaučení ze získaných zkušeností a šířit je;

e)

otestovat uplatňování získaných zkušeností.

4.   Obecné priority programu cvičení jsou stanoveny v dlouhodobém komplexním plánu. Tento plán obsahuje prvky příslušných krizových scénářů a související kapacity.

5.   Komise:

a)

vypracuje ve spolupráci s členskými státy strategický rámec a dlouhodobý komplexní plán při současném zohlednění programu vyhodnocení získaných zkušeností a dalších relevantních informací;

b)

stanoví cíle cvičení, jakož i jejich úlohu ve vztahu k ostatním složkám mechanismu Unie a

c)

v pracovním programu každoročně předloží návrh specifických priorit cvičení v souladu s dlouhodobým komplexním plánem.

KAPITOLA 10

PROGRAM VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH ZKUŠENOSTÍ

Článek 33

Sledování, analýza a hodnocení

1.   Komise a členské státy sdílejí údaje, informace a hodnocení, které jsou pro ně nezbytné pro sledování, analýzu a hodnocení všech relevantních opatření civilní ochrany v rámci mechanismu Unie.

2.   Komise vytvoří a spravuje databázi, kterou mohou členské státy a Komise využívat při sběru a sdílení údajů, při šíření zjištěných zkušeností a vytváření přehledu o stavu jejich uplatňování.

3.   Komise usnadní zjišťování zkušeností od příslušných zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím pořádání zasedání.

Článek 34

Podpora uplatňování zjištěných zkušeností

1.   Komise zajistí, aby se zkušeností zjištěné Komisí, členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami promítly do rozhodovacího procesu s cílem dále rozvíjet mechanismus Unie.

2.   Zjištěné zkušenosti mají zejména přispět ke stanovení:

a)

priorit programu odborné přípravy, případně včetně obsahu a osnov kurzů odborné přípravy, a programu cvičení;

b)

priorit každoročních výzev k předkládání návrhů na projekty v oblasti předcházení a připravenosti a

c)

priorit plánování činností uvedených v článku 10 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

3.   Komise pravidelně informuje o programu vyhodnocení získaných zkušeností, včetně seznamu zjištěných poznatků, plánovaných nápravných opatření, pravomocí a lhůt, jakož i o stavu uplatňování zkušeností.

4.   Členské státy pravidelně informují o pokroku, kterého bylo dosaženo při uplatňování zjištěných poznatků, které spadají do jejich vnitrostátní pravomoci.

KAPITOLA 11

OPERATIVNÍ POSTUPY PRO ODEZVU NA KATASTROFY

Článek 35

Žádosti o podporu a odezva

1.   V případě katastrofy uvnitř Unie nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy Komise po obdržení žádosti o pomoc prostřednictvím CECIS provede podle situace a neprodleně opatření podle čl. 15 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   V případě katastrofy mimo Unii nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy, která může vyžadovat pomoc v oblasti civilní ochrany, může Komise informovat třetí zemi o možnosti požádat o pomoc v rámci mechanismu Unie.

3.   Členský stát nebo třetí země, které jsou zasažené katastrofou nebo bezprostředně ohrožené katastrofou, zašlou, pokud chtějí požádat o pomoc v rámci mechanismu Unie, prostřednictvím svých příslušných vnitrostátních orgánů písemnou žádost o pomoc v oblasti civilní ochrany středisku ERCC. Pokud chce o pomoc v rámci mechanismu Unie požádat OSN a její agentury nebo jakákoli mezinárodní organizace uvedená v příloze VII, zašlou písemnou žádost o pomoc v oblasti civilní ochrany středisku ERCC.

4.   Žadatel o pomoc poskytne ERCC všechny příslušné informace o situaci a zejména o zvláštních potřebách, požadované pomoci a místě zásahu.

5.   Žadatel o pomoc informuje ERCC o harmonogramu, místě vstupu a lokalitě, pro kterou se žádá o pomoc, a o místním operativním kontaktním místě pro řízení katastrofy.

6.   ERCC dle možností vypracuje specifické plány nasazení pro každou žádost o pomoc. Tyto plány obsahují doporučení pro poskytování pomoci, včetně výzev k nasazení modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků registrovaných v EERC, a posouzení možných zásadních potřeb. Specifické plány nasazení se řídí strukturou a popisem uvedeným v příloze VI a vycházejí z obecných předem vytvořených plánů podle čl. 15 odst. 3 písm. c) a čl. 16 odst. 3 písm. b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, které pokrývají nejdůležitější druhy rizik katastrof a berou v úvahu rizikové scénáře uvedené v posouzení rizik členských států. Specifické plány nasazení se předávají všem členským státům.

7.   Při výběru kapacit z EERC se zohlední tato kritéria, jejichž důležitost může být závislá na zvláštnostech žádosti o pomoc:

a)

dostupnost;

b)

vhodnost;

c)

lokalita/vzdálenost;

d)

odhadované trvání dopravy a náklady na dopravu;

e)

předchozí zkušenosti;

f)

dřívější využití zdroje;

g)

další relevantní kritéria jako jazykové schopnosti nebo kulturní blízkost.

8.   Není-li s členskými státy dohodnuto jinak, ERCC nevyzve členské státy, aby nasadily specifické kapacity z EERC do oblastí, kde probíhá nebo hrozí ozbrojený konflikt nebo kde nastaly okolnosti, kdy je ohrožena bezpečnost týmů.

9.   Členské státy, které byly vyzvány k nasazení kapacit z EERC, sdělí EERC své konečné rozhodnutí o jejich nasazení podle čl. 11 odst. 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. ERCC stanoví lhůtu, ve které by měl členský stát odpovědět. Tato lhůta vychází z povahy katastrofy a v žádném případě není kratší než dvě hodiny.

10.   Žadatel o pomoc informuje ERCC, které nabídky pomoci přijal.

11.   Pokud je pomoc nezbytná pro řešení zásadní potřeby a není dostupná nebo není dostupná v dostatečné míře v EERC, Komise prostřednictvím CECIS neprodleně informuje všechna vnitrostátní kontaktní místa o dostupné finanční podpoře Unie na dopravu podle čl. 23 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1313/2013/EU.

12.   Pokud jde o žádosti o zásahové týmy a prostředky, ERCC informuje členské státy o výběru žadatele o pomoc. Členské státy poskytující pomoc pravidelně informují ERCC o vysílání zásahových týmů a prostředků, včetně všech kapacit, které jsou součástí EERC.

13.   Komise může v souladu s článkem 17 rozhodnutí č. 1313/2013/EU vybrat, jmenovat a vyslat tým odborníků pro podporu na místě.

Článek 36

Mise odborníků

1.   Vyslaní odborníci provádějí úkoly stanovené v čl. 8 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Pravidelně podávají zprávy orgánům žádajícího státu a ERCC.

2.   ERCC průběžně informuje členské státy o pokroku mise odborníků.

3.   Žadatel o pomoc pravidelně informuje ERCC o průběhu činností na místě.

4.   V případě zásahů v třetích zemích vedoucí týmu pravidelně informuje ERCC o průběhu činností na místě.

5.   ERCC shromažďuje všechny obdržené informace a předává je kontaktním místům a příslušným orgánům členských států.

Článek 37

Ukončení zásahu

1.   Žádající členský stát nebo kterýkoli z členských států poskytujících pomoc informuje co nejdříve ERCC a vyslané odborníky a zásahové týmy, pokud se domnívá, že jeho pomoc již není zapotřebí nebo nemůže být déle poskytována. Řádné ukončení zásahu organizují vhodným způsobem žadatel o pomoc a členské státy. ERCC je o tom informováno.

2.   Ve třetích zemích vedoucí týmu co nejdříve informuje ERCC v případě, že se po přiměřené konzultaci s žadatelem o pomoc domnívá, že pomoci již není zapotřebí, nebo že existují překážky bránící účinnému poskytování pomoci. ERCC předá tyto informace delegaci Unie v dané zemi, jakož i příslušným útvarům Komise, Evropské službě pro vnější činnost a členským státům. ERCC v koordinaci s žadatelem o pomoc zajistí řádné ukončení zásahu vyslaných odborníků a intervenčních týmů.

Článek 38

Podávání zpráv a získané zkušenosti

1.   Příslušné orgány žadatele o pomoc a členských států, které poskytly pomoc, a také vyslaní odborníci mají možnost předložit své závěry ke všem aspektům zásahu ERCC. ERCC vypracuje souhrnnou zprávu o poskytnuté pomoci a všech relevantních získaných zkušenostech.

2.   Dodatečně k ustanovením článků 33 a 34 sleduje ERCC spolu s členskými státy uplatňování získaných zkušeností za účelem zlepšení asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie.

Článek 39

Náklady

1.   Není-li dohodnuto jinak, nese náklady na pomoc poskytnutou členskými státy žadatel o pomoc.

2.   Každý členský stát poskytující pomoc může s přihlédnutím k povaze katastrofy a rozsahu škody nabídnout svou pomoc zcela nebo zčásti bezplatně. Daný členský stát se také může kdykoli zcela nebo zčásti vzdát náhrady svých nákladů.

3.   Není-li dohodnuto jinak, žadatel o pomoc po dobu trvání zásahu zajistí asistenčním týmům ubytování a stravu a bezplatně jim doplňuje zásoby. Asistenční týmy jsou nicméně zpočátku logisticky nezávislé a soběstačné po určitou rozumnou dobu závisející na použitých prostředcích a o své situaci informují ERCC.

4.   Náklady na vyslání odborníků a příslušnou logistickou podporu se hradí v souladu s čl. 22 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Tyto náklady jsou způsobilé pro financování z prostředků Unie.

Článek 40

Náhrada škody

1.   Členský stát žádající pomoc nebude od ostatních členských států žádat náhradu škody v případě, že daná škoda vznikne následkem asistenčního zásahu v rámci mechanismu Unie a tohoto rozhodnutí, neprokáže-li se, že vznikla podvodem či závažným pochybením.

2.   V případě škody, kterou utrpěly třetí strany v důsledku asistenčních zásahů, spolupracuje členský stát žádající pomoc s členským státem poskytujícím pomoc, aby usnadnily náhradu této škody v souladu s platnými právními předpisy a příslušnými rámci.

KAPITOLA 12

POSTUP PRO NASAZOVÁNÍ ODBORNÝCH TÝMŮ

Článek 41

Kategorie odborníků

Členské státy zařadí odborníky do těchto kategorií:

a)

techničtí odborníci;

b)

odborníci na hodnocení;

c)

odborníci na koordinaci;

d)

vedoucí týmů.

Článek 42

Úkoly a funkce

1.   Techničtí odborníci jsou schopni poskytovat poradenství o specifických, vysoce technických tématech a souvisejících rizicích a jsou k dispozici misím.

2.   Odborníci na hodnocení jsou schopni provést hodnocení situace a poskytnout poradenství o vhodné reakci a jsou k dispozici misím.

3.   Odborníky na koordinaci mohou být zástupci vedoucích týmu, osoby odpovědné za logistiku a komunikaci a případně další pracovníci. V případě potřeby mohou být techničtí odborníci a odborníci na hodnocení začleněni do koordinačního týmu, aby pomáhali vedoucímu týmu po celou dobu trvání mise.

4.   Vedoucí týmu odpovídá za vedení hodnoticího a koordinačního týmu během zásahu. Udržuje kontakty s orgány dotčené země, s ERCC včetně styčného úředníka ERCC, s ostatními mezinárodními organizacemi a v případě asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie mimo členské státy také s delegací Unie v dané zemi.

5.   Odborníci vysílaní na přípravné mise mohou být Komisí po dohodě s jejich jmenujícím členským státem pověřeni každou funkcí uvedenou v článku 41 a musejí být schopni poskytovat poradenství ohledně přiměřených opatření na zlepšení připravenosti, včetně správních kapacit, potřeby včasného varování, odborné přípravy, cvičení a zvyšování povědomí, a poskytovat o nich zprávy.

6.   Odborníci vysílaní na preventivní mise mohou být Komisí po dohodě s jejich jmenujícím členským státem pověřeni každou funkcí uvedenou v článku 41 a musejí být schopni poskytovat poradenství ohledně přiměřených preventivních opatření a schopnosti zvládání rizik a poskytovat o nich zprávy.

Článek 43

Databáze odborníků

1.   Údaje o odbornících uloží Komise v databázi odborníků a zpřístupní je prostřednictvím systému CECIS.

2.   Odborníci registrovaní v EERC jsou v databázi podle odstavce 1 konkrétně identifikováni.

Článek 44

Požadavky na odbornou přípravu

Odborníci v případě potřeby absolvují program odborné přípravy zavedený v souladu s článkem 26.

Článek 45

Jmenování

V případě žádosti o pomoc jsou za jmenování dostupných odborníků a sdílení jejich kontaktních údajů s ERCC odpovědné členské státy.

Článek 46

Mobilizace a dohoda o poskytování služeb

1.   ERCC je schopné mobilizovat a vyslat určené odborníky během velmi krátké doby po jejich jmenování do konkrétní mise členskými státy.

2.   Komise s každým odborníkem podepíše dohodu o poskytování služeb, která obsahuje tyto prvky:

a)

cíle mise;

b)

mandát;

c)

předpokládané trvání mise;

d)

informace o místní kontaktní osobě;

e)

podmínky pojistného krytí;

f)

denní příspěvky na náhradu výdajů;

g)

specifické platební podmínky;

h)

pokyny pro technické odborníky, odborníky na hodnocení, odborníky na koordinaci a vedoucí týmů.

KAPITOLA 13

PODPORA DOPRAVY

Článek 47

Formy podpory dopravy

Podpora dopravy může mít tuto formu:

a)

sdružování a sdílení dopravních kapacit;

b)

zjištění zdrojů dopravy na komerčním trhu nebo z jiných zdrojů a usnadnění přístupu členských států k těmto zdrojům; nebo

c)

poskytnutí unijní podpory členským státům prostřednictvím grantů nebo dopravních služeb od soukromých či jiných subjektů.

Článek 48

Postup při podpoře dopravy prostřednictvím mechanismu Unie

1.   U každé žádosti o podporu dopravy se použijí postupy uvedené v článcích 49 a 50.

2.   Žádosti podává příslušný orgán uvedený v článku 56 a zasílá je v písemné podobě Komisi. Žádosti musí obsahovat informace stanovené v části A přílohy VIII.

3.   V případě sdružování dopravních kapacit může jeden členský stát převzít vedoucí úlohu a požádat o finanční podporu ze strany Unie na celou operaci.

4.   Všechny žádosti o podporu dopravy podle tohoto rozhodnutí a související odpovědi a výměna informací mezi členskými státy a Komisí se předávají ERCC, které je zpracovává.

5.   Žádosti se předávají prostřednictvím CECIS nebo elektronickou poštou. Žádosti o financování z prostředků Unie zaslané systémem CECIS, faxem nebo elektronickou poštou se přijímají za předpokladu, že jsou Komisi neprodleně poskytnuty originály podepsané příslušným orgánem.

6.   Komise však může podle článku 179 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5) zavést elektronický systém pro veškerou výměnu informací s příjemci, včetně uzavírání grantových dohod, oznamování rozhodnutí o udělení grantu a jejich případných změn.

Článek 49

Žádosti o podporu dopravy

1.   Komise po obdržení žádosti o podporu tuto skutečnost ihned oznámí kontaktním místům určeným členskými státy podle čl. 9 odst. 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   V oznámení může Komise případně vyzvat členské státy, aby ji podrobně informovaly o všech dopravních zdrojích, které mohou dát žádajícímu členskému státu k dispozici, či o všech dalších alternativních řešeních, která mohou pro uspokojení potřeb vyjádřených dotčenou zemí navrhnout. Komise může pro poskytnutí těchto informací stanovit maximální lhůtu.

3.   Poté, co Komise informovala kontaktní místa podle odstavce 1, se požadovaná podpora dopravy stává způsobilou pro spolufinancování ze strany Unie, aniž by byl dotčen článek 53.

Článek 50

Odpovědi na žádosti o podporu dopravy

1.   Členské státy, které mohou poskytnout podporu dopravy, informují Komisi co nejdříve, nejpozději však do 24 hodin po obdržení oznámení podle článku 49, není-li v oznámení stanoveno jinak, o veškerých dopravních zdrojích, které mohou dát dobrovolně k dispozici v reakci na žádost o podporu při sdružování nebo zjišťování dopravních zdrojů. Tyto informace obsahují prvky uvedené v části B přílohy VIII a zahrnují informace o finančních podmínkách nebo dalších případných omezeních.

2.   Komise co nejdříve shrne informace o dostupných dopravních zdrojích a předá je členskému státu, který podává žádost.

3.   Kromě informací uvedených v odstavci 2 sdělí Komise členským státům veškeré ostatní informace o dopravních zdrojích, které má k dispozici z jiných zdrojů, včetně komerčního trhu, a usnadní členským státům přístup k těmto dodatečným zdrojům.

4.   Členský stát, který podává žádost, informuje Komisi o dopravních řešeních, která zvolil, a udržuje spojení s členskými státy, jež tuto podporu poskytují, nebo s hospodářským subjektem určeným Komisí.

5.   O volbě členského státu, který podává žádost, Komise informuje všechny členské státy. Tento členský stát Komisi pravidelně informuje o tom, jak pokračuje poskytování jemu určené pomoci v oblasti civilní ochrany.

Článek 51

Žádost o grant

1.   V případě, že některý členský stát nalezl možné dopravní řešení, avšak pro dopravu pomoci v oblasti civilní ochrany je nutné financování z prostředků Unie, může tento členský stát požádat Unii o grant.

2.   Členský stát ve své žádosti uvede požadované procento spolufinancování ze strany Unie, které nepřekročí 55 % způsobilých nákladů na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a nepřekročí 85 % způsobilých nákladů na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 písm. a) a b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Komise o žádosti neprodleně informuje všechny členské státy.

3.   Komise může podle článku 178 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 navazovat rámcová partnerství s relevantními příslušnými orgány členských států.

Článek 52

Žádost o dopravní službu

1.   V případech, kdy členský stát žádající o podporu dopravy nenalezl žádné dopravní řešení, může Komisi požádat, aby za účelem dopravy pomoci v oblasti civilní ochrany do postižené země uzavřela smlouvu na dopravní službu se soukromým nebo jiným subjektem.

2.   Jakmile Komise žádost uvedenou v odstavci 1 obdrží, neprodleně o ní informuje všechny členské státy a zároveň informuje členský stát, který o dopravní službu žádá, o všech dostupných dopravních řešeních a jejich nákladech.

3.   Na základě výměny informací uvedené v odstavcích 1 a 2 členský stát svou žádost o dopravní službu písemně potvrdí spolu se závazkem uhradit Komisi vzniklé náklady v souladu s ustanoveními článku 54. Členský stát uvede, jaké procento nákladů uhradí. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 45 % na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a 15 % na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 písm. a) a b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

4.   Členský stát neprodleně oznámí Komisi všechny změny v žádosti o dopravní službu.

Článek 53

Rozhodnutí o financování podpory dopravy z prostředků Unie

1.   Za účelem zjištění, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 23 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU a zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), se vezmou v úvahu:

a)

informace obsažené v žádosti o finanční podporu z prostředků Unie předložené členským státem v souladu s čl. 48 odst. 2;

b)

potřeby vyjádřené postiženou zemí;

c)

veškerá posouzení potřeb provedená odborníky, kteří během katastrofy podávají zprávy Komisi;

d)

další relevantní a spolehlivé informace, jež má Komise v době rozhodnutí k dispozici od členských států a mezinárodních organizací;

e)

údaje o účinnosti a účelnosti dopravních řešení, která mají zajistit včasné poskytnutí pomoci v oblasti civilní ochrany;

f)

možnosti zajištění dopravy na místě;

g)

jiné akce prováděné Komisí.

2.   Členské státy poskytnou všechny další informace nutné k vyhodnocení toho, jak jsou plněna kritéria stanovená v čl. 23 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Jakmile členské státy obdrží žádost Komise o tyto informace, informují Komisi co nejdříve.

3.   Komise uvede výši předběžného financování, které má být vyplaceno a které může dosáhnout až 85 % požadovaného finančního příspěvku Unie za předpokladu, že jsou k dispozici rozpočtové prostředky. Předběžné financování není možné u grantů nižších než limit stanovený pro granty nízké hodnoty ve smyslu článku 185 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, ledaže by členský stát požadující finanční podporu prokázal, že by bez předběžného financování bylo ohroženo provedení akce.

4.   Rozhodnutí o finanční podpoře bude neprodleně sděleno členskému státu, který o finanční podporu žádá. Bude sděleno i všem ostatním členským státům.

5.   Jednotlivé žádosti o granty na dopravu, u nichž je požadovaný finanční příspěvek Unie nižší než 2 500 EUR, nejsou způsobilé pro spolufinancování ze strany Unie s výjimkou případů, kdy se na ně vztahují rámcová partnerství uvedená v čl. 51 odst. 3.

Článek 54

Vyplacení finančních prostředků Unie na podporu dopravy

Na náklady, jež Komisi vzniknou postupem podle článku 52, Komise členským státům, které uvedenou finanční podporu Unie přijaly, vystaví do 90 dnů od ukončení dopravní operace, na niž byla finanční podpora Unie poskytnuta, inkasní příkaz na částku, která je uvedena v rozhodnutí vydaném Komisí na žádost o dopravní službu a představuje alespoň 15 % nákladů na dopravu pro opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a 45 % pro opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

Článek 55

Náhrada škody

Členský stát žádající o podporu dopravy nebude Unii žádat o náhradu škody způsobené na jeho majetku nebo obslužném personálu v případě, že tato škoda vznikne následkem poskytnutí podpory dopravy, jež se řídí tímto rozhodnutím, neprokáže-li se, že vznikla podvodem či závažným pochybením.

Článek 56

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušné orgány oprávněné žádat a přijímat finanční podporu od Komise podle tohoto rozhodnutí a o tomto jmenování informují Komisi do 60 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí. Jakékoliv změny v těchto informacích je třeba Komisi neprodleně oznámit.

Oznámení příslušných orgánů učiněná členskými státy podle článku 12 rozhodnutí 2007/606/ES, Euratom však zůstávají v platnosti, dokud dotčený členský stát neučiní další oznámení.

KAPITOLA 14

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Zrušení

Zrušují se rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom. Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 58

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 16. října 2014.

Za Komisi

Kristalina GEORGIEVA

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(2)  Rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom ze dne 29. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (Úř. věst. L 87, 25.3.2004, s. 20).

(3)  Rozhodnutí Komise 2007/606/ES ze dne 8. srpna 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k ustanovením o dopravě obsaženým v rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (Úř. věst. L 241, 14.9.2007, s. 17).

(4)  Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

CECIS

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

PŘÍLOHA II

OBECNÉ POŽADAVKY NA MODULY A TÝMY PRO TECHNICKOU POMOC A PODPORU

1.   Vysokokapacitní odčerpávání

Úkoly

provádět odčerpávání:

v zaplavených oblastech,

na pomoc s dodáváním vody pro hašení požárů.

Kapacity

provádět odčerpávání pomocí mobilních středně- a vysokokapacitních čerpadel, která:

mají celkovou kapacitu nejméně 1 000  m3/hodinu a

při snížené kapacitě jsou schopna odčerpávat z výškového rozdílu 40 metrů

způsobilost pro:

práci v těžko přístupných oblastech a terénu,

odčerpávání znečištěné vody, která obsahuje maximálně 5 % pevných částic o velikosti do 40 mm,

odčerpávání vody o teplotě do 40 °C při delším provozu,

dodávání vody na vzdálenost 1 000  metrů.

Hlavní složky

středně- a vysokokapacitní čerpadla,

hadice a spojky odpovídající různým standardům včetně standardu Storz,

dostatečný personál ke splnění úkolu, v případě nutnosti k jeho nepřetržitému plnění.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

způsobilost pro nasazení na období až 21 dní.

2.   Čištění vody

Úkoly

zajišťovat pitnou vodu z povrchových zdrojů za použití platných norem a minimálně na úrovni norem WHO,

provádět kontrolu kvality vody v místě jejího výtoku z čisticího zařízení.

Kapacity

vyčištění 225 000  litrů vody za den,

skladovací kapacita odpovídající produkci za půl dne.

Hlavní složky

mobilní čistička vody,

mobilní cisterna na vodu,

mobilní polní laboratoř,

spojky odpovídající různým standardům včetně standardu Storz,

dostatečný personál ke splnění úkolu, v případě nutnosti k jeho nepřetržitému plnění.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

způsobilost pro nasazení na období až 12 týdnů.

3.   Pátrání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách

Úkoly

vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti (1) nacházející se pod troskami (např. po zřícení budov nebo při dopravních nehodách),

v případě nutnosti poskytovat první pomoc pro záchranu života až do předání k dalšímu ošetření.

Kapacity

modul by měl být způsobilý k provádění níže uvedených činností s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám, např. k zásadám INSARAG:

pátrání s pomocí pátracích psů a/nebo vyhledávací techniky,

záchrana, včetně vyzvedávání,

prořezávání betonu,

záchrana s využitím lan,

základní stavba vzpěr,

odhalování a izolace nebezpečných materiálů (2),

pokročilá resuscitace (3),

způsobilost pracovat na jednom místě 24 hodin denně po dobu 7 dnů.

Hlavní složky

řízení (velení, styk/koordinace, plánování, média/podávání zpráv, posouzení/analýza, bezpečnost/ochrana),

pátrání (s pomocí techniky a/nebo psů, odhalování nebezpečných materiálů, izolace nebezpečných materiálů),

záchrana (vniknutí a průlom, prořezávání, vyzvednutí a přesun, stavba vzpěr, záchrana s využitím lan),

lékařská pomoc včetně péče o pacienty, personál týmu a vyhledávací psy.

Soběstačnost

nejméně po dobu 7 dní trvání nasazení,

použije se článek 12.

Vyslání týmů

schopnost zásahu v postižené zemi do 32 hodin.

4.   Pátrání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách

Úkoly

vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti (4) nacházející se pod troskami (např. po zřícení budov nebo při dopravních nehodách),

v případě nutnosti poskytovat první pomoc pro záchranu života až do předání k dalšímu ošetření.

Kapacity

modul je způsobilý k provádění níže uvedených činností s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám, např. k zásadám INSARAG:

pátrání s pomocí pátracích psů a vyhledávací techniky,

záchrana, včetně vyzvedávání těžkých nákladů,

prořezávání železobetonu a ocelových konstrukcí,

záchrana s využitím lan,

pokročilá stavba vzpěr,

odhalování a izolace nebezpečných materiálů (5),

pokročilá resuscitace (6),

způsobilost pracovat na více místech 24 hodin denně po dobu 10 dnů.

Hlavní složky

řízení (velení, styk/koordinace, plánování, média/podávání zpráv, posouzení/analýza, bezpečnost/ochrana),

pátrání (s pomocí techniky, s pomocí psů, odhalování nebezpečných materiálů, izolace nebezpečných materiálů),

záchrana (vniknutí a průlom, prořezávání, vyzvednutí a přesun, stavba vzpěr, záchrana s využitím lan),

lékařská pomoc včetně péče o pacienty, personál týmu a o pátrací psy (7).

Soběstačnost

nejméně po dobu 10 dní trvání nasazení,

použije se článek 12.

Vyslání týmů

schopnost zásahu v postižené zemi do 48 hodin.

5.   Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků

Úkoly

přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu hašením ze vzduchu.

Kapacity

tři vrtulníky, každý o kapacitě 1 000  litrů,

způsobilost k nepřetržitému zásahu.

Hlavní složky

tři vrtulníky s posádkou, aby bylo zaručeno, že nejméně dva vrtulníky budou kdykoli schopné zásahu,

technický personál,

4 nádoby na vodu pro hašení nebo 3 hasicí vaky,

1 sada nářadí pro údržbu,

1 sada náhradních dílů,

2 záchranné navijáky,

vybavení pro komunikaci.

Soběstačnost

použijí se prvky uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. f) a g).

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

6.   Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel

Úkoly

přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu hašením ze vzduchu.

Kapacity

dvě letadla, každé o kapacitě 3 000  litrů,

způsobilost k nepřetržitému zásahu.

Hlavní složky

dvě letadla,

nejméně čtyři posádky,

technický personál,

sada nářadí pro údržbu letadel v terénu,

vybavení pro komunikaci.

Soběstačnost

použijí se prvky uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. f) a g).

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

7.   Předsunutá zdravotnická jednotka

Úkoly

provádět třídění pacientů na místě pohromy,

stabilizovat stav pacienta a připravit jej na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření.

Kapacity

roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu,

zdravotnický tým schopný stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn,

způsobilost zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin.

Hlavní složky

zdravotnický tým na jednu 12hodinovou směnu:

třídění: 1 zdravotní sestra a/nebo 1 lékař,

intenzivní péče: 1 lékař a 1 zdravotní sestra,

vážná, ale život neohrožující zranění: 1 lékař a 2 zdravotní sestry,

evakuace: 1 zdravotní sestra,

specializovaný pomocný personál: 4.

stany:

stan/stany s propojenými prostorami pro třídění, lékařskou péči a evakuaci,

stan/stany pro personál,

velitelské stanoviště,

skladiště zdravotnického a logistického vybavení.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo.

8.   Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií

Úkoly

provádět třídění pacientů na místě pohromy,

provádět okamžité chirurgické zákroky pro záchranu života („damage control surgery“),

stabilizovat stav pacienta a připravit jej na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření.

Kapacity

roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu,

zdravotnický tým schopný stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn,

chirurgický tým schopný provést „damage control surgery“ u 12 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn,

způsobilost zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin.

Hlavní složky

zdravotnický tým na jednu 12hodinovou směnu:

třídění: 1 zdravotní sestra a/nebo 1 lékař,

intenzivní péče: 1 lékař a 1 zdravotní sestra,

chirurgické zákroky: 3 chirurgové, 2 sálové zdravotní sestry, 1 anesteziolog, 1 anesteziologická sestra,

vážná, ale život neohrožující zranění: 1 lékař a 2 zdravotní sestry,

evakuace: 1 zdravotní sestra,

specializovaný pomocný personál: 4.

stany:

stan/stany s propojenými prostorami pro třídění, lékařskou péči a evakuaci,

stan/stany pro chirurgické zákroky,

stan/stany pro personál,

velitelské stanoviště,

skladiště zdravotnického a logistického vybavení.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo.

9.   Polní nemocnice

Úkoly

provádět počáteční a/nebo navazující ošetření úrazů a lékařskou péči s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám pro nasazení polních nemocnic v cizí zemi, např. k zásadám Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo Červeného kříže.

Kapacity

10 lůžek pro pacienty po těžkém úraze s možností tuto kapacitu rozšířit.

Hlavní složky

zdravotnický tým pro:

třídění,

intenzivní péči,

chirurgické zákroky,

vážná, ale život neohrožující zranění,

evakuaci,

specializovaný pomocný personál,

součástí týmu je přinejmenším: všeobecný lékař, pohotovostní lékaři, ortoped, pediatr, anesteziolog, farmaceut, porodník, vedoucí lékař, laboratorní technik, radiologický laborant,

stany:

stany vhodné pro lékařské činnosti,

stany pro personál,

velitelské stanoviště,

skladiště zdravotnického a logistického vybavení.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději 7 dní po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci,

schopnost zásahu 12 hodin po příjezdu na místo,

schopnost zásahu po dobu nejméně 15 dnů.

10.   Letecká evakuace obětí pohromy s poskytnutím zdravotní péče

Úkoly

přepravovat oběti pohromy do zdravotnických zařízení k lékařskému ošetření.

Kapacity

kapacita k přepravě 50 pacientů za 24 hodin,

způsobilost létat ve dne i v noci.

Hlavní složky

vrtulníky/letadla s nosítky.

Soběstačnost

použijí se prvky uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. f) a g).

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

11.   Nouzový dočasný tábor

Úkoly

poskytovat nouzové dočasné přístřeší včetně personálu pro zřízení tábora, zejména v počátečních fázích pohromy, ve spolupráci se stávajícími strukturami, místními orgány a mezinárodními organizacemi až do předání místním orgánům nebo humanitárním organizacím, pokud je využití kapacity tábora nezbytné po delší časový úsek,

při předání vyškolit příslušný personál (místní a/nebo mezinárodní) před odstraněním modulu.

Kapacity

stanový tábor vybavený až pro 250 osob (50 stanů).

Hlavní složky

s přihlédnutím k uznávaným mezinárodním zásadám a zásadám EU:

stany s vytápěním (pro zimní podmínky) a táborová lůžka se spacími pytli a/nebo přikrývkami,

generátory elektrické energie a osvětlovací zařízení,

hygienická zařízení,

dodávka pitné vody podle norem WHO,

přístřeší pro základní společenské aktivity (možnost se shromažďovat).

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

obecně by mise měla trvat nanejvýš 4–6 týdnů, ledaže by se v případě potřeby zahájil proces předání již dříve.

12.   Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN)

Úkoly

provádět/potvrzovat počáteční posouzení, včetně:

popisu nebezpečí nebo rizika,

vymezení zamořené oblasti,

posouzení nebo potvrzení již zavedených ochranných opatření,

provádět odběr vzorků podle příslušných norem,

označovat zamořenou oblast,

prognóza situace, sledování, dynamické posouzení rizika včetně doporučení pro varování a jiná opatření,

přispívat k okamžitému snížení rizika.

Kapacity

rozpoznání chemického nebezpečí a detekce radiologického nebezpečí kombinací použití ručního, mobilního a laboratorního zařízení:

způsobilost k detekování záření alfa, beta a gama a k rozpoznání běžných izotopů,

způsobilost k rozpoznání běžných toxických průmyslových chemických látek a známých bojových látek a, pokud možno, k provádění semikvantitativních analýz,

způsobilost shromažďovat biologické, chemické a radiologické vzorky, manipulovat s nimi a připravovat je pro další analýzu na jiném místě (8),

způsobilost použít vhodný vědecký model pro prognózu rizika a potvrdit tento model na základě průběžného sledování,

přispívat k okamžitému snížení rizika:

tlumením rizika,

neutralizací rizika,

poskytováním technické pomoci jiným týmům nebo modulům.

Hlavní složky

mobilní chemická a radiologická polní laboratoř,

ruční nebo mobilní zařízení pro detekci,

polní zařízení k odběru vzorků,

systémy modelování rozptylu,

mobilní meteorologická stanice,

materiál k označování,

referenční dokumenty a přístup k vymezeným zdrojům vědeckých poznatků,

bezpečné uchovávání vzorků a odpadu,

zařízení pro dekontaminaci personálu,

osobní a ochranné vybavení vhodné k provedení operace v zamořeném prostředí a/nebo v prostředí s nedostatkem kyslíku, popřípadě plynotěsné oděvy,

technické vybavení pro tlumení rizika a jeho neutralizaci.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

13.   Pátrání a záchranné práce v podmínkách CBRN (chemického, biologického, radiačního nebo nukleárního ohrožení)

Úkoly

specializované pátrání a záchranné práce za použití ochranných oděvů.

Kapacity

specializované pátrání a záchranné práce za použití ochranných oděvů v souladu s požadavky modulů pro pátrání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých, popřípadě těžkých podmínkách,

práce tří osob v kritické zóně současně,

nepřetržité nasazení po dobu 24 hodin.

Hlavní složky

materiál k označování,

bezpečné uchovávání odpadu,

zařízení pro dekontaminaci personálu a zachráněných obětí,

osobní a ochranné vybavení vhodné k provedení pátrací a záchranné operace v zamořeném prostředí v souladu s požadavky modulů pro pátrání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých, popřípadě těžkých podmínkách,

technické vybavení pro tlumení rizika a jeho neutralizaci.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

14.   Pozemní hašení lesních požárů

Úkoly

přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostů pozemními prostředky.

Kapacity

dostačující lidské zdroje k nepřetržitému zásahu po dobu 7 dní,

schopnost zásahu v oblastech s omezenou přístupností,

způsobilost položit dlouhá vedení spojených hadic s čerpadly, minimálně 2 km, a/nebo nepřetržitě budovat ochranné pásy.

Hlavní složky

hasiči vyškolení k výše uvedenému úkolu, kteří absolvovali dodatečná školení o bezpečnosti a ochraně při různých druzích požárů, na něž by modul mohl být nasazen,

ruční nářadí pro budování ochranných pásů,

hadice, přenosné nádrže a čerpadla pro sestavení vedení,

adaptéry pro spojování hadic včetně standardu Storz,

vodní vaky,

vybavení, které lze spustit z vrtulníku pomocí lan nebo navíjecího zařízení,

hasičské evakuační postupy jsou předmětem dohody s přijímajícím státem.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 6 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

schopnost nepřetržité práce po dobu 7 dní,

15.   Pozemní hašení lesních požárů s pomocí vozidel

Úkoly

přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostů s pomocí vozidel.

Kapacity

dostačující lidské zdroje a vozidla pro nepřetržité zásahy, k dispozici musí být vždy minimálně 20 hasičů.

Hlavní složky

hasiči vyškolení k výše uvedenému úkolu,

4 terénní vozidla,

u každého vozidla objem cisterny minimálně 2 000  litrů,

adaptéry pro spojování hadic včetně standardu Storz,

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 6 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

schopnost nepřetržité práce po dobu 7 dní,

nasazení po zemi či po moři. Nasazení ze vzduchu je možností pouze v řádně odůvodněných případech.

16.   Kontrola šíření povodní

Úkoly

zpevňovat stávající zařízení a budovat nové zábrany k prevenci záplav z řek, vodních nádrží a vodních cest se stoupající hladinou.

Kapacity

schopnost zahradit vodu do minimální výšky 0,8 m za použití:

materiálů umožňujících vybudování zábrany o délce 1 000  m,

dalších v místě dostupných materiálů,

schopnost zpevnit stávající protipovodňové hráze,

schopnost současného zásahu na nejméně 3 místech v oblastech, kam mají přístup nákladní vozidla,

provozuschopnost 24/7,

dohled nad zábranami a hrázemi a jejich údržba,

schopnost spolupráce s místními pracovníky.

Hlavní složky

materiál pro budování vodotěsných zábran o celkové délce 1 000  m (písek by měly zajistit místní orgány),

fólie/plastové plachty (k případnému utěsnění stávajících zábran v závislosti na jejich konstrukci),

přístroj pro plnění pískových pytlů.

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

nasazení po zemi či po moři. Nasazení ze vzduchu je možností pouze v řádně odůvodněných případech,

provozuschopnost po dobu nejméně 10 dní.

17.   Povodňové záchranné práce s pomocí člunů

Úkoly

provádět pátrání a záchranné zásahy ve vodě a pomáhat osobám uvázlým v zaplavených oblastech s pomocí člunů,

poskytovat pomoc nutnou pro záchranu života a podle potřeby zajišťovat pokrytí základních potřeb.

Kapacity

způsobilost k pátrání po osobách ve městech i na venkově,

schopnost záchrany obyvatel v zaplavených oblastech včetně lékařského ošetření na úrovni první pomoci,

schopnost spolupráce s leteckým pátráním (s vrtulníky a letadly),

schopnost zajistit pro zaplavenou oblast nejnutnější potřeby:

dopravu lékařů, léků apod.,

potraviny a vodu,

povinnou součástí modulu je nejméně 5 člunů a kapacita k přepravě celkem 50 osob (číslo nezahrnuje pracovníky samotného modulu),

čluny by měly být uzpůsobené použití v chladných klimatických podmínkách a měly by být použitelné pro plavbu proti proudu o rychlosti minimálně 10 uzlů,

provozuschopnost 24/7.

Hlavní složky

čluny by měly být:

uzpůsobené pro plavbu v mělkých vodách (> 0,5 m),

uzpůsobené pro použití za větrného počasí,

uzpůsobené pro použití ve dne i v noci,

vybavené v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami, včetně záchranných vest pro pasažéry,

pracovníci vyškolení k rychlé záchraně ve vodě (bez potápění, pouze k záchraně při hladině).

Soběstačnost

použije se článek 12.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci,

nasazení po zemi či po moři. Nasazení ze vzduchu je možností pouze v řádně odůvodněných případech,

provozuschopnost po dobu nejméně 10 dní.

Týmy pro technickou pomoc a podporu

Obecné požadavky na týmy pro technickou pomoc a podporu

Úkoly

provádět nebo zařizovat:

podpůrné činnosti v oblasti zřizování a provozu kanceláří,

podpůrné činnosti v oblasti IKT,

podpůrné činnosti v oblasti logistiky a zásobování,

podpůrné činnosti v oblasti dopravy na místě.

Kapacity

schopnost pomáhat hodnoticímu týmu, koordinačnímu týmu a/nebo týmu v oblasti připravenosti, centru koordinace operací na místě nebo se spojit s modulem civilní ochrany, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 2 písm. c).

Hlavní složky

níže uvedené podpůrné složky, které umožňují splnění všech úkolů centra koordinace operací na místě, s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám, např. k zásadám OSN:

podpůrné činnosti v oblasti zřizování a provozu kanceláří,

podpůrné činnosti v oblasti IKT,

podpůrné činnosti v oblasti logistiky a zásobování,

podpůrné činnosti v oblasti dopravy na místě.

Složky jsou sestaveny tak, aby mohly být rozděleny na různé jednotky s cílem pružně se přizpůsobit specifickým podmínkám zásahu.

Vyslání týmů

připravenost k odjezdu nejpozději 12 hodin po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci.


(1)  Oběti při životě.

(2)  Jedná se o základní kapacitu, rozšířené kapacity jsou zahrnuty v modulu „chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků“.

(3)  Péče o pacienta (první pomoc a lékařská stabilizace) od příchodu k oběti do předání oběti.

(4)  Oběti při životě.

(5)  Jedná se o základní kapacitu, rozšířené kapacity jsou zahrnuty v modulu „chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků“.

(6)  Péče o pacienta (první pomoc a lékařská stabilizace) od příchodu k oběti do předání oběti.

(7)  S výhradou lékařských a veterinárních povolení.

(8)  Přitom se, pokud možno, přihlédne k důkazním požadavkům státu žádajícího o pomoc.


PŘÍLOHA III

PRVNÍ FÁZE EERC

Moduly

Modul

Počet modulů současně připravených k nasazení (1)

HCP (Vysokokapacitní odčerpávání)

6

MUSAR (Pátrání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách – 1 v chladných podmínkách)

6

WP (Čištění vody)

2

FFFP (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel)

2

AMP (Předsunutá zdravotnická jednotka)

2

ETC (Nouzový dočasný tábor)

2

HUSAR (Pátrání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách)

2

CBRNDET (Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN))

2

GFFF (Pozemní hašení lesních požárů)

2

GFFF-V (Pozemní hašení lesních požárů s pomocí vozidel)

2

CBRNUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech v podmínkách CBRN)

1

AMP-S (Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií)

1

FC (Kontrola šíření povodní)

2

FRB (Povodňové záchranné práce s pomocí člunů)

2

MEVAC (Letecká evakuace obětí pohromy)

1

FHOS (Polní nemocnice)

2

FFFH (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků)

2


Týmy pro technickou pomoc a podporu

Tým pro technickou pomoc a podporu (TAST)

Počet TAST současně připravených k nasazení (1)

TAST (Tým pro technickou pomoc a podporu)

2


Další kapacity pro odezvu

Další kapacita pro odezvu

Počet dalších kapacit pro odezvu současně připravených k nasazení (1)

Týmy pro pátrání a záchranu osob v horách

2

Týmy pro pátrání a záchranu osob ve vodě

2

Týmy pro pátrání a záchranu osob v jeskyních

2

Týmy se specializovaným vybavením pro vyhledávání a záchranu, např. pátracími roboty

2

Týmy s bezpilotními letouny

2

Týmy pro reakci na mimořádné události na moři

2

Týmy pozemního stavitelství pro posuzování škod a bezpečnosti, posuzování budov, které mají být zbourány/opraveny, posuzování infrastruktury, krátkodobou stavbu vzpěr

2

Podpora při evakuaci: včetně týmů pro řízení informací a logistiku

2

Hašení požárů: poradenské/hodnoticí týmy

2

Týmy pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou dekontaminaci

2

Mobilní laboratoře pro ekologické katastrofy

2

Komunikační týmy nebo platformy pro rychlé obnovení komunikačních sítí v odlehlých oblastech

2

Letecká záchranná služba pro záchranné evakuace a vrtulníky pro záchranné evakuace, zvlášť pro nasazení v Evropě nebo ve světě

2

Dodatečné ubytovací kapacity: jednotky pro 250 osob (50 stanů), včetně soběstačné jednotky pro ošetřující personál,

100

Dodatečné ubytovací soupravy: jednotky pro 2 500 osob (500 nepromokavých plachet); sady nástrojů případně opatřit z místních zdrojů

6

Vodní čerpadla s minimálním výkonem 800 l/min

100

Generátory elektrické energie o výkonu 5–150 kW

Generátory elektrické energie o výkonu nad 150 kW

100

10

Kapacity na pomoc proti znečištění moří

podle potřeby

Další kapacity pro odezvu potřebné k řešení zjištěných rizik (1)

podle potřeby


(1)  Pro zajištění dostupnosti těchto kapacit je možné registrovat v EERC větší počet kapacit (např. v případě rotace). Obdobně může být v EERC registrován větší počet kapacit v případě, kdy členské státy dají k dispozici více kapacit.


PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY NA KVALITU A INTEROPERABILITU EERC

Pro moduly i týmy pro technickou pomoc a podporu platí v první fázi požadavky uvedené v příloze II. Do budoucna bude požadavky na kvalitu a interoperabilitu přezkoumávat Komise ve spolupráci s členskými státy s cílem dále zlepšovat dostupnost kapacit pro odezvu v EERC, včetně rychlosti jejich odezvy.

Pokud jde o další kapacity pro odezvu a odborníky, stanoví požadavky na kvalitu a interoperabilitu rovněž Komise ve spolupráci s členskými státy.


PŘÍLOHA V

CERTIFIKAČNÍ A REGISTRAČNÍ POSTUPY PRO EERC – INFORMAČNÍ PRVKY

INFORMAČNÍ PRVKY

Informační prvky, které mají být poskytnuty při žádosti o certifikaci a registraci určitého zdroje v EERC, zahrnují tyto prvky a veškeré další informace, které Komise považuje za nezbytné:

1.

sebehodnocení, ze kterého vyplývá, že zdroj splňuje požadavky na kvalitu pro tento typ zdroje;

2.

informační přehled k modulu, včetně týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka (Informační přehledy CECIS);

3.

potvrzení nezbytných opatření zavedených pro zajištění toho, aby příslušný orgán a vnitrostátní kontaktní místa byly kdykoli schopny neprodleně zpracovat žádosti o nasazení zdrojů registrovaných v EERC;

4.

potvrzení, že byla přijata veškerá potřebná opatření, včetně nezbytných finančních ujednání, aby se zajistilo, že zdroj registrovaný v EERC může být nasazen bezprostředně poté, co Komise vyzve k jeho nasazení;

5.

přesnou dobu trvání předběžného závazku v EERC [nejméně jeden rok, nejvýše tři roky; pro odborníky může být doba zkrácena až na 6 měsíců];

6.

informace o maximální zaručené době mobilizace [nejvýše 12 hodin po přijetí nabídky];

7.

zeměpisné umístění zdroje, přibližné místo mobilizace (letiště apod.), obvyklý zeměpisný rozsah nasazení, jakož i případná zeměpisná omezení;

8.

standardní provozní postupy modulu, včetně týmu pro technickou pomoc a podporu nebo další kapacity pro odezvu (např. pokyny ke standardním provozním postupům modulu);

9.

veškeré příslušné informace pro dopravu, tedy rozměry, hmotnosti, omezení letového provozu, preferované způsoby dopravy; případně přístup do přístavů;

10.

veškerá další omezení nebo další předvídatelné podmínky nasazení;

11.

„soupis zkušeností“, se stručným popisem předchozích nasazení modulu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka; účast na cvičeních mechanismu Unie, odborná příprava klíčového personálu (vedoucích týmů, zástupců vedoucích týmů) v rámci mechanismu Unie, případně dodržování mezinárodních norem (např. INSARAG, WHO, IFRC atd.);

12.

vlastní posouzení potřeby úpravy a souvisejících nákladů,

13.

veškeré nezbytné kontaktní údaje;

14.

potvrzení dokládající, že modul, včetně týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka, splňuje požadavky na kvalitu (a že uspěl v certifikačním řízení);

Modul

Informační přehledy, standardní provozní postupy, odborná příprava

Cvičení modulů v terénu

Teoretická cvičení modulů

HCP (Vysokokapacitní odčerpávání)

x

x

x

MUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách)

x

x) pokud nejde o IEC (*)

x

WP (Čištění vody)

x

x

x

FFFP (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel)

x

 

x

AMP (Předsunutá zdravotnická jednotka)

x

x

x

ETC (Nouzový dočasný tábor)

x

 

x

HUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách)

x

x) pokud nejde o IEC (*)

x

CBRNDET (Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků)

x

x

x

GFFF (Pozemní hašení lesních požárů)

x

 

x

GFFF-V (Pozemní hašení lesních požárů s pomocí vozidel)

x

 

x

CBRNUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech v podmínkách CBRN)

x

x

x

AMP-S (Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií)

x

 

x

FC (Kontrola šíření povodní)

x

 

x

FRB (Povodňové záchranné práce s pomocí člunů)

x

x

x

MEVAC (Letecká evakuace obětí pohromy)

x

 

x

FHOS (Polní nemocnice)

x

 

x

FFFH (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků)

x

 

x

TAST (Tým pro technickou pomoc a podporu)

x

x

x


(*)  IEC znamená Externí klasifikaci INSARAG.


PŘÍLOHA VI

HLAVNÍ BODY SPECIFICKÝCH PLÁNŮ NASAZENÍ ERCC

Specifický plán nasazení ERCC pro [katastrofa]

Popis scénáře zásahu

Analýza situace – koordinace na místě

Odkaz na připravené obecné scénáře nasazení

Scénáře ukončení

Kritéria pro výběr zdrojů EERC

Odkaz na bezpečnostní situaci na místě

Odkaz na předem stanovená kritéria pro výběr: dostupnost, vhodnost, místo/vzdálenost, časy a náklady na dopravu, atd.

Naléhavost

Zeměpisná vymezení a jiná předem stanovená omezení

Aktualizované informace o statusu mechanismu

Žádosti, nabídky, tým EUCP, společné využívání dopravních prostředků

Doporučení k

poskytování pomoci

zásadním potřebám

dalším relevantním prvkům, pokud jsou k dispozici, jako je logistika, cla, příjemci


PŘÍLOHA VII

PŘÍSLUŠNÉ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

Tato příloha obsahuje seznam příslušných mezinárodních organizací uvedených v čl. 16 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Tyto příslušné mezinárodní organizace mohu žádat o pomoc Unie v oblasti civilní ochrany samy, nebo lze žádat jejich prostřednictvím.

1.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

2.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC)

3.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)


PŘÍLOHA VIII

PODPORA DOPRAVY

ČÁST A

Informace poskytované členskými státy, které žádají o podporu dopravy

1.

Katastrofa/mimořádná událost; postižená země.

2.

Odkaz na zprávy vydané Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC).

3.

Stát/orgány žádající o podporu dopravy.

4.

Forma požadované podpory dopravy: (zvolte jednu nebo několik níže uvedených možností):

A.   Údaje o dopravních prostředcích, které daly k dispozici další členské státy (společné využívání)

ANO/NE

B.   Údaje o dopravních prostředcích, které jsou k dispozici na komerčním trhu (dopravní dodavatel Evropské komise) nebo o dalších zdrojích

ANO/NE

C.   Finanční podpora ve formě grantu na dopravu

ANO/NE

5.

Konečný příjemce dopravené pomoci.

6.

Podrobné údaje o pomoci v oblasti civilní ochrany, již je třeba dopravit, včetně přesného popisu položek nákladu, tj. hmotnosti, velikosti, objemu, půdorysné plochy a obalu s patřičným odkazem na normy balení v letecké, pozemní a námořní dopravě, všech nebezpečných položek nákladu, vlastností vozidel zahrnujících celkovou hmotnost, velikost, objem, půdorysnou plochu, a dalších právních, celních, zdravotních nebo hygienických předpisů, které s dopravou a doručením pomoci souvisejí.

Údaje o množství cestujícího personálu/pasažérů, které je třeba přepravit.

7.

Informace o tom, jak tato pomoc uspokojí potřeby postižené země vzhledem k jejímu požadavku nebo hodnocení jejích potřeb, zejména pokud jde o zjištěné zásadní potřeby.

8.

Informace o aktuálním stavu této pomoci sdělené postiženým státem nebo koordinačním orgánem (je přijata/čeká na přijetí).

9.

Požadovaná/plánovaná trasa přepravy.

10.

Místo nakládky/přístav nalodění a příslušné kontaktní místo.

11.

Místo vykládky/přístav vylodění a příslušné kontaktní místo. Údaje, pokud jsou k dispozici, o tom, kdo řídí vykládku a celní odbavení na místě vykládky/v přístavu vylodění.

12.

Kontaktní místo pro celní dokumentaci/formality.

13.

Datum/čas, kdy bude pomoc/pasažéři připravená/připravení k přepravě z přístavu nalodění.

14.

Informace o všech možnostech přesunu pomoci/pasažérů do náhradního místa nakládky/přístavu nalodění/střediska pro další dopravu.

15.

Případné další informace, pokud jsou k dispozici, místo dodání, adresa a kontaktní údaje příjemce.

16.

Informace o možných příspěvcích na přepravní náklady.

17.

Informace o jiných již nalezených dopravních řešeních.

18.

Informace týkající se žádosti o spolufinancování ze strany Unie (pokud se použije).

19.

Jméno a kontaktní údaje zástupce organizace, která žádá o podporu dopravy.

ČÁST B

Informace poskytované členskými státy nebo Komisí při nabídce podpory dopravy.

1.

Katastrofa/mimořádná událost, postižená země.

2.

Reagující stát/organizace.

3.

Odkazy na zprávy vydané Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a členským státem/organizací, která o podporu dopravy žádá.

4.

Technické údaje o nabízené přepravě včetně typů dostupných dopravních zdrojů, dat a časů přepravy a počtu požadovaných přesunů nebo výjezdů.

5.

Zvláštnosti, omezení a formy pomoci v oblasti civilní ochrany, již je třeba dopravit, včetně hmotnosti, velikosti, objemu, půdorysné plochy, obalu, případných nebezpečných položek nákladu, přípravy vozidel, požadavků na manipulaci, údajů o cestujícím personálu/pasažérech a dalších právních, celních, zdravotních a hygienických předpisů, které s dopravou pomoci souvisejí.

6.

Navrhovaná trasa přepravy.

7.

Místo nakládky/přístav nalodění a příslušné kontaktní místo.

8.

Místo vykládky/přístav vylodění a příslušné kontaktní místo.

9.

Kontaktní místo pro celní dokumentaci/formality.

10.

Datum/čas, dokdy musí být pomoc/pasažéři nachystaná/í k přepravě z přístavu nalodění.

11.

Informace o žádostech o přesun pomoci/pasažérů do náhradního místa nakládky/přístavu nalodění/střediska pro další dopravu.

12.

Datum/čas, kdy má pomoc/pasažéři dorazit na místo vykládky/do přístavu vylodění.

13.

Případné další informace.

14.

Informace o možné žádosti o příspěvky na přepravní náklady, finanční příspěvky a podrobné údaje o konkrétních podmínkách nebo omezeních, jež se k nabídce vztahují.

15.

Jméno a kontaktní údaje zástupce organizace, která nabízí podporu dopravy.


PŘÍLOHA IX

SROVNÁVACÍ TABULKA

Rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom

Rozhodnutí 2007/606/ES, Euratom

Toto rozhodnutí

Článek 1

 

Článek 1

Článek 2

 

Článek 2

Čl. 3 odst. 1 (1)

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

 

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 3

Čl. 3 a odst. 1

Čl. 3 a odst. 2

Čl. 3 a odst. 3

Čl. 3 a odst. 4

 

Čl. 13 odst. 1

Čl. 13 odst. 2

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Článek 3b

 

Článek 12

Článek 3c

 

Čl. 13 odst. 4

Článek 4

 

Článek 5

 

Čl. 3 odst. 2

Článek 6

 

Článek 7

 

Článek 8

 

Článek 4

Článek 9

 

Článek 10

 

Článek 5

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

 

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 12

 

Článek 7

Článek 13

 

Článek 14

 

Čl. 10 odst. 1 a 3

Článek 15

 

Článek 41

Čl. 16 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 16 odst. 3

Čl. 16 odst. 4

 

Čl. 42 odst. 1

Čl. 42 odst. 2

Čl. 42 odst. 3

Čl. 42 odst. 4

Článek 17

 

Článek 43

Článek 18

 

Článek 44

Článek 19

 

Článek 45

Článek 20

 

Článek 46

Článek 21

 

Článek 26

Článek 22

 

Čl. 27 odst. 1

Článek 23

 

Čl. 26 odst. 1 třetí věta

Článek 24

 

Čl. 32 odst. 3

Článek 25

 

Článek 29

Článek 26

 

Článek 30

Čl. 27 odst. 1

Čl. 27 odst. 2

Čl. 27 odst. 3

 

Článek 31 první věta

Čl. 27 odst. 3

Článek 31 druhá věta

Článek 28

 

Čl. 29 odst. 1

Čl. 29 odst. 2

Čl. 29 odst. 3

Čl. 29 odst. 4

Čl. 29 odst. 5

Čl. 29 odst. 6

Čl. 29 odst. 7

Čl. 29 odst. 8

Čl. 29 odst. 9

Čl. 29 odst. 10

Čl. 29 odst. 11

 

Čl. 35 odst. 3 první věta

Čl. 35 odst. 2

Čl. 35 odst. 4 a 5

Čl. 35 odst. 1

Čl. 35 odst. 10

Čl. 35 odst. 12

Čl. 46 odst. 1

Článek 30

 

Článek 31

 

Čl. 32 odst. 1

Čl. 32 odst. 2

Čl. 32 odst. 3

Čl. 32 odst. 4

Čl. 32 odst. 5

Čl. 32 odst. 6

 

Čl. 36 odst. 1

Čl. 36 odst. 2

Čl. 36 odst. 2

Čl. 36 odst. 3

Čl. 36 odst. 4

Čl. 36 odst. 5

Článek 33

 

Článek 37

Článek 34

 

Článek 38

Článek 35

 

Článek 39

Článek 36

 

Článek 40

Článek 37

 

Článek 58

 

Článek 1

Článek 1

 

Článek 2

Článek 2

 

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 48 odst. 1

Čl. 48 odst. 2

Čl. 48 odst. 4

Čl. 48 odst. 5

 

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 49 odst. 1

Čl. 49 odst. 2

Čl. 49 odst. 2 druhá věta a čl. 50 odst. 1 první věta

 

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 5

Čl. 5 odst. 6

Čl. 50 odst. 1

Čl. 50 odst. 2

Čl. 50 odst. 3

Čl. 50 odst. 4

Čl. 50 odst. 5

 

Článek 6

Článek 51

 

Článek 7

Článek 52

 

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 3

Čl. 8 odst. 4

Čl. 8 odst. 5

Čl. 53 odst. 1

Čl. 53 odst. 2

Čl. 53 odst. 3

Čl. 53 odst. 4

 

Článek 9

 

Článek 10

Článek 54

 

Článek 11

Článek 55

 

Článek 12

Článek 56

 

Článek 13

Článek 58

 

Příloha

Příloha VIII

Příloha I (2)

 

Příloha I

Příloha II (3)

 

Příloha II

Příloha III (4)

 

Příloha II, na konci


(1)  Články 3a, 3b a 3c byly doplněny rozhodnutím Komise 2008/73/ES, Euratom (Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 23), kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom.

(2)  Příloha I vložena rozhodnutím 2008/73/ES, Euratom, kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom.

(3)  Příloha II pozměněna rozhodnutím Komise 2010/481/ES, Euratom (Úř. věst. L 236, 7.9.2010, s. 5), kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom.

(4)  Příloha III vložena rozhodnutím 2008/73/ES, Euratom, kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom.


6.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/46


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. října 2014,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU savým hygienickým výrobkům

(oznámeno pod číslem C(2014) 7735)

(Text s významem pro EHP)

(2014/763/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 smí být ekoznačka EU udělena produktům s omezeným dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(2)

V souladu s nařízením (ES) č. 66/2010 mají být konkrétní kritéria ekoznačky EU stanovena podle skupin produktů.

(3)

Kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování by měly být platné čtyři roky ode dne přijetí tohoto rozhodnutí se zohledněním inovačního cyklu této skupiny produktů.

(4)

Vzhledem k tomu, že na celkovém environmentálním dopadu savých hygienických výrobků se může značně podílet spotřeba materiálu, je žádoucí pro tuto skupinu produktů stanovit kritéria ekoznačky EU. Kritéria by měla zejména podporovat udržitelné získávání materiálů, omezené používání nebezpečných látek, vysoce kvalitní a vysoce výkonné výrobky, které jsou vhodné pro dané použití a jsou navrženy tak, aby se minimalizovala produkce odpadů.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Skupina produktů „savé hygienické výrobky“ zahrnuje dětské pleny, dámské hygienické vložky, tampóny a vložky do podprsenky pro kojící matky (také známé jako prsní vložky), které jsou jednorázové a skládají se ze směsi přírodních vláken a polymerů, přičemž obsah vláken je nižší než 90 % hmotnostních (s výjimkou tampónů).

2.   Tato skupina produktů nezahrnuje výrobky používané při inkontinenci ani další druhy výrobků spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 93/42/EHS (2).

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí následující definice:

1)

„celulózovou vlákninou“ se rozumí vláknitý materiál, jenž se skládá zejména z celulózy a získává se úpravou lignocelulózových materiálů pomocí jednoho nebo více vodných roztoků rozmělňovacích a/nebo bělicích chemikálií;

2)

„optickým zjasňovačem“ a „fluorescenčním bělicím činidlem“ se rozumí jakékoliv přídatné látky používané pouze za účelem „bělení“ nebo „zjasnění“ materiálu;

3)

„plastovými materiály“, rovněž označovanými jako „plasty“, se rozumí syntetické polymery, k nimž mohly být přidány přísady nebo jiné látky a které lze tvarovat a použít jako hlavní část struktury konečných materiálů a předmětů;

4)

„syntetickými polymery“ se rozumí makromolekulární látky, jiné než celulózová vláknina, záměrně získané buď polymerizačním postupem nebo chemickou modifikací přírodních nebo syntetických makromolekul nebo mikrobiální fermentací;

5)

„superabsorpčními polymery“ se rozumí syntetické polymery určené pro absorbování a zadržení velkých objemů tekutin ve srovnání s jejich vlastní hmotností.

Článek 3

Aby mohla být výrobku udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010, musí spadat do skupiny produktů „savé hygienické výrobky“, jež je definována v článku 1 tohoto rozhodnutí, a musí splňovat kritéria, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Kritéria pro skupinu produktů „savé hygienické výrobky“ a související požadavky na posuzování a ověřování platí čtyři roky ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Pro správní účely se skupině výrobků „savé hygienické výrobky“ přiděluje číselný kód „047“.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 24. října 2014.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).


PŘÍLOHA

POŽADAVKY NA POSUZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ

Zvláštní požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny u každého kritéria.

Je-li třeba, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zprávy o zkoušce nebo jiné doklady dosvědčující splnění kritérií, může tyto doklady předložit žadatel nebo jeho dodavatel nebo oba.

Příslušné subjekty přednostně uznají zkoušky akreditované podle normy ISO 17025 a ověření provedená subjekty akreditovanými podle normy EN 45011 nebo v souladu s rovnocennou mezinárodní normou.

Podle potřeby mohou být použity jiné zkušební metody než metody určené pro jednotlivá kritéria, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.

Případně mohou příslušné subjekty vyžadovat doplňkovou dokumentaci a provádět nezávislá ověřování.

Předpokladem je, že výrobek splňuje všechny příslušné požadavky právních předpisů země či zemí, ve kterých se má uvádět na trh. Žadatel poskytne prohlášení, že výrobek tyto požadavky splňuje.

KRITÉRIA PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU

Kritéria pro udělování ekoznačky EU pro savé hygienické výrobky:

1.

Popis zboží

2.

Viskózová buničina

3.

Umělá celulózová vlákna (včetně viskózy, modalu, lyocelu, měďnatých vláken a triacetátu)

4.

Bavlna a jiná přírodní celulózová vlákna ze semen

5.

Plastové materiály a superabsorpční polymery

6.

Jiné materiály a součásti

7.

Vyloučené nebo omezené látky a směsi

8.

Účinnost materiálů při výrobě

9.

Pokyny pro likvidaci výrobku

10.

Vhodnost k použití a kvalita výrobku

11.

Sociální aspekty

12.

Informace uvedené na ekoznačce EU

Kritéria ekoznačky EU berou v úvahu výrobky s nejlepší environmentální výkonností na trhu se savými hygienickými výrobky.

Kritérium č. 1. Popis zboží

Musí být předložen popis výrobku a obalu (název výrobku, klasifikace, funkce) společně s informacemi o všech těchto vlastnostech:

celkové hmotnosti výrobku a jeho balení,

složkách, materiálech a přídatných látkách použitých ve výrobku, jejich hmotnosti a případně jejich čísla CAS.

Na obalu musí být rovněž uveden údaj o hmotnosti výrobku.

Posuzování a ověřování:

Žadatel musí předložit vzorek výrobku společně se zprávou obsahující technický popis a údaje o hmotnosti výrobku a každé jeho složky, materiálu a použité přídatné látky.

Kritérium č. 2. Viskózová buničina

2.1   Zdroje

Pro všechnu vlákninu musí být k dispozici platné certifikáty spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent.

Nejméně u 25 % vlákniny musí být k dispozici platná osvědčení o udržitelném obhospodařování lesů vystavená nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent.

Zbývající část vlákniny musí projít ověřovacím systémem, který zajistí, že vláknina pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.

Certifikační orgány, které vydávají osvědčení o udržitelném hospodaření v lesích a/nebo certifikaci spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány/uznány uvedeným certifikačním systémem.

Posuzování a ověřování:

Žadatel musí od výrobce (výrobců) buničiny obdržet platné, nezávisle ověřené certifikáty spotřebitelského řetězce prokazující, že dřevní vlákna byla vypěstována podle zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů a/nebo že pochází z legálních a kontrolovaných zdrojů. Jako certifikace nezávislé třetí strany se uznává certifikace FSC, PEFC nebo rovnocenné režimy.

2.2   Bělení

Buničina použitá ve výrobku nesmí být bělena s využitím plynného chloru. Celkové množství emisí AOX z výroby buničiny nesmí překročit 0,170 kg/ADT.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení výrobce buničiny, že nebyl použit plynný chlor, a zprávu o zkoušce prokazující soulad s mezní hodnotou pro AOX. Jako zkušební metody se přijímají ISO 9562 nebo rovnocenná EPA 1650C, spolu s podrobnými výpočty, které dokládají splnění tohoto požadavku, a s příslušnou průkaznou dokumentací.

Průkazná dokumentace musí obsahovat údaje o četnosti měření. AOX se měří pouze u postupů, při nichž se k bělení buničiny používají sloučeniny chloru.

Měření se provádějí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích poté, co voda prošla buď čištěním v závodě, nebo ve veřejné čistírně odpadních vod.

Období měření je 12 měsíců výroby. Měření musí být prováděno jednou za měsíc na reprezentativních složených vzorcích (složené vzorky za 24 hodin).

U nových nebo přestavěných závodů nebo při změně procesu ve výrobním závodě se měření provádí jednou týdně po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů po ustálení provozu. Měření musí být pro dané období reprezentativní.

2.3   Optické zjasňovače a barviva

Optické zjasňovače a barviva, včetně fluorescenčních bělicích činidel, nesmí být do buničiny vědomě přidávány.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení dodavatele o splnění požadavků.

2.4   Emise CHSK a fosforu (P) do vody a emise sloučenin síry (S) a NOx do ovzduší vypouštěné z výrobních zařízení

Emise z výroby buničiny do ovzduší a do vody se vyjadřují pomocí bodů (PCHSK, PP, PS, PNOx). Body se vypočítají tak, že se skutečné emise vydělí referenčními hodnotami uvedenými v tabulce 1.

Žádný z ukazatelů PCHSK, PP, PS, PNOx nesmí překročit hodnotu 1,5.

Součet všech bodů (Pcelkem = PCHSK + PP + PS + PNOx) nesmí překročit 4,0.

U každé získané buničiny „i“ se příslušné naměřené hodnoty emisí (vyjádřené v kg na tunu vysušenou na vzduchu – ADT (air dried tonne)) vyjádří váženým způsobem podle podílu získané buničiny (buničina „i“ v poměru k tuně buničiny vysušené na vzduchu) a sečtou se dohromady. Referenční hodnoty pro každý typ použité buničiny a pro výrobu papíru jsou uvedeny v tabulce 1. Nakonec se celkové emise vydělí celkovou referenční hodnotou podle následujícího vzorce pro CHSK:

Formula

Tabulka 1

Referenční hodnoty emisí z různých typů buničiny

Druh buničiny

Referenční hodnoty (kg/ADT)

CHSKref

Pref

Sref

NOxref

Bělená chemická buničina (kromě sulfitové)

18,0

0,045 (*)

0,6

1,6

Bělená chemická buničina (sulfitová)

25,0

0,045

0,6

1,6

Chemicko-termomechanická buničina (CTMP)

15,0

0,01

0,2

0,3

V případě společné výroby tepla a elektřiny ve stejném závodě se emise síry a oxidů dusíku (NOx) pocházející z výroby elektřiny mohou od celkového množství odečíst. Pro výpočet poměru emisí pocházejících z výroby elektřiny se použije tento vzorec: [MWh(teplo) – MWh(teplo)prodávané]/[MWh(teplo) + 2 × MWh(elektřina)],

kde:

MWh(elektřina) je elektrická energie vyráběná v kogeneračním závodě,

MWh(teplo) je užitečné teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny,

MWh(teplo)prodávané je užitečné teplo, které je používáno mimo závod na výrobu buničiny.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží podrobné výpočty dosvědčující splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou průkaznou dokumentací, která zahrnuje zprávy o zkoušce založené na těchto metodách:

CHSK: ISO 6060, EPA SM 5220D nebo HACH 8000,

P: ISO 6878, SM4500, APAT IRSA CNR 4110 nebo Dr Lange LCK 349,

S(oxid.): ISO 8 nebo rovnocenná metoda,

S(red.): EPA 8, EPA 16 A nebo rovnocenná metoda,

stanovení obsahu síry ve výrobcích z ropy: ISO 8754 nebo EPA 8,

stanovení obsahu síry v uhlí: ISO 351 nebo EPA 8,

NOx: ISO 11564 nebo EPA 7E.

Průkazná dokumentace musí zahrnovat údaje o četnosti měření a výpočet bodů pro CHSK, P, S a NOx. Musí zahrnovat též všechny emise S a NOx, které vznikají v průběhu výroby buničiny, včetně páry produkované mimo výrobní závod, s výjimkou emisí spojených s výrobou elektřiny.

Měření se týkají regeneračních kotlů, vápenek, parních kotlů a pecí na spalování silně páchnoucích plynů. V úvahu se berou rovněž rozptýlené emise.

Oznámené hodnoty emisí síry do ovzduší zahrnují jak emise oxidované síry, tak emise redukované síry (dimethylsulfid, methanthiol, sirovodík a podobné emise). Emise síry spojené s výrobou tepelné energie z ropy, uhlí a dalších externích paliv, u nichž je znám obsah síry, se mohou místo měření vypočítat a musí se vzít v úvahu.

Měření emisí do vody se provádí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích poté, co voda prošla buď čištěním v závodě nebo ve veřejné čistírně odpadních vod.

Období měření je 12 měsíců výroby. Měření CHSK a P musí být prováděna jednou za měsíc a měření S a NOx jednou za rok. Alternativně lze přijmout průběžná měření, pokud jsou nejméně jednou ročně ověřena třetí stranou.

U nových nebo přestavěných závodů nebo při změně procesu ve výrobním závodě se měření provádí jednou týdně po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů po ustálení provozu. Měření musí být pro dané období reprezentativní.

2.5   Emise CO2 z výrobních zařízení

Emise CO2 z neobnovitelných zdrojů energie nesmí překročit 450 kg na tunu vyrobené buničiny včetně emisí z výroby elektrické energie (ať už ve výrobním závodě, nebo mimo něj). Při výpočtu emisí CO2 z paliv se použijí referenční hodnoty emisí podle tabulky 2.

Tabulka 2

Referenční hodnoty pro emise CO2 z různých zdrojů energie

Palivo

Emise CO2 z fosilních zdrojů

Jednotka

uhlí

95

g CO2 fosilní/MJ

ropa

73

g CO2 fosilní/MJ

topný olej 1

74

g CO2 fosilní/MJ

topný olej 2–5

77

g CO2 fosilní/MJ

LPG

69

g CO2 fosilní/MJ

zemní plyn

56

g CO2 fosilní/MJ

elektrická energie ze sítě

400

g CO2 fosilní/kWh

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží podrobné výpočty dokládající splnění tohoto požadavku spolu s příslušnou průkaznou dokumentací.

Žadatel předloží údaje o emisích oxidu uhličitého do ovzduší. Tyto údaje musí zahrnovat všechny neobnovitelné zdroje paliv použité při výrobě buničiny včetně emisí z výroby elektřiny (ať už ve výrobním závodě nebo mimo něj).

Období měření je 12 měsíců výroby. Měření musí být provedeno jednou za rok.

U nových nebo přestavěných závodů nebo při změně procesu ve výrobním závodě se měření provádí jednou týdně po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů po ustálení provozu. Musí být rovněž vykázány výsledky po 12 měsících výroby. Měření musí být pro dané období reprezentativní.

Množství energie z obnovitelných zdrojů (1) zakoupené a použité pro výrobní procesy se při výpočtu emisí CO2 nebere v úvahu. Žadatel předloží příslušnou dokumentaci, že tento druh energie se v závodě opravdu používá nebo je externě nakupován.

Kritérium č. 3. Umělá celulózová vlákna (včetně viskózy, modalu, lyocelu, měďnatých vláken a triacetátu)

3.1   Zdroje

a)

Pro všechnu vlákninu musí být k dispozici platné certifikáty spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent.

Nejméně u 25 % vlákniny musí být k dispozici platná osvědčení o udržitelném obhospodařování lesů vystavená nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent.

Zbývající část vlákniny musí projít ověřovacím systémem, který zajistí, že vláknina pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.

Certifikační orgány, které vydávají osvědčení o udržitelném hospodaření v lesích a/nebo certifikaci spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány/uznány uvedeným certifikačním systémem.

b)

Rozpustná buničina vyrobená z bavlněného lintru musí splňovat kritérium 4.1 pro bavlnu (získávání a vysledovatelnost).

Posuzování a ověřování:

a)

Žadatel musí od výrobce (výrobců) buničiny obdržet platné, nezávisle ověřené certifikáty spotřebitelského řetězce prokazující, že dřevní vlákna byla vypěstována podle zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů a/nebo že pochází z legálních a kontrolovaných zdrojů. Jako certifikace nezávislé třetí strany se uznává certifikace FSC, PEFC nebo rovnocenné režimy.

b)

Žádost musí obsahovat důkaz o splnění kritéria č. 4.1 pro bavlnu (získávání a vysledovatelnost).

3.2   Bělení

Buničina použitá k výrobě vláken nesmí být bělena s využitím plynného chloru. Výsledné celkové množství adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) a organicky vázaného chloru (OCl) nesmí překročit ani jednu z těchto hodnot:

0,170 kg/ADT, pokud se měří v odpadních vodách z výroby buničiny (AOX), nebo

150 ppm, pokud se měří ve výsledných vláknech (OCl).

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení dodavatele buničiny, že nebyl použit plynný chlor, a zprávu o zkoušce prokazující soulad buď s požadavkem týkajícím se AOX, nebo OCl s využitím odpovídající zkušební metody:

ISO 9562 nebo rovnocenná EPA 1650C pro AOX,

ISO 11480 pro OCl.

Četnost měření pro AOX se stanoví v souladu s kritériem č. 2.2 pro viskózovou buničinu.

3.3   Optické zjasňovače a barviva

Optické zjasňovače a barviva, včetně fluorescenčních bělicích činidel, nesmějí být k vláknům vědomě přidávány.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, že požadavky byly splněny.

3.4   Výroba vláken

a)

Více než 50 % buničiny použité k výrobě vláken musí být získáno ze závodů na výrobu celulózy, které hodnotně zužitkovávají upotřebenou procesní kapalinu, a to buď:

k výrobě elektřiny a páry na místě, nebo

k výrobě vedlejších chemických produktů.

b)

Při výrobě viskózových a modalových vláken musí být respektovány následující mezní hodnoty pro emise sloučenin síry do ovzduší:

Tabulka 3

Hodnoty emisí síry pro viskózová a modalová vlákna

Typ vlákna

Emise síry do ovzduší – mezní hodnota (g/kg)

střižová vlákna

30

nekonečná vlákna

 

diskontinuální praní

40

kontinuální praní

170

Pozn.: Mezní hodnoty jsou vyjádřené jako roční průměr.

Posuzování a ověřování:

a)

Žadatel si od výrobců vláken vyžádá seznam dodavatelů buničiny použité k výrobě vláken a podíl, který dodávají. Je nutno předložit průkazné dokumenty a důkazy, že požadovaný podíl dodavatelů má v souvisejících výrobních lokalitách instalováno odpovídající vybavení k výrobě energie nebo výrobní systémy k získávání vedlejších produktů.

b)

Žadatel předloží podrobnou dokumentaci a zprávy o zkoušce dosvědčující splnění tohoto kritéria spolu s prohlášením o shodě.

Kritérium č. 4. Bavlna a jiná přírodní celulózová vlákna ze semen

4.1   Zdroje a vysledovatelnost

a)

Bavlna se pěstuje podle požadavků stanovených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (2), amerického národního ekologického programu (NOP) nebo rovnocenných právních povinností stanovených obchodními partnery Unie. Do obsahu organické bavlny se počítá jak organicky pěstovaná bavlna, tak bavlna vypěstovaná ve fázi přechodu na organickou produkci.

b)

Bavlna vypěstována v souladu s kritériem č. 4.1 písm. a) a použitá k výrobě savých hygienických výrobků musí být vysledovatelná od momentu ověření výrobní normy.

Posuzování a ověřování:

a)

U obsahu ekologické bavlny musí nezávislý kontrolní subjekt osvědčit, že bavlna byla vypěstována v souladu s požadavky na produkci a kontrolu stanovenými v nařízení (ES) č. 834/2007, v americkém národním ekologickém programu (NOP) nebo požadavky stanovenými jinými obchodními partnery. Pro každou zemi původu musí být každoročně prováděno ověření.

b)

Žadatel je jednou za rok povinen prokázat, že požadavek týkající se obsahu ekologické bavlny je splněn u ročního objemu bavlny zakoupené k výrobě konečného výrobku nebo výrobků a u každé výrobkové řady. Je třeba poskytnout obchodní záznamy nebo faktury, jež prokazují množství bavlny zakoupené ročně od zemědělců nebo skupin producentů a celkovou hmotnost balíků s osvědčením.

4.2   Bělení

K bělení bavlny se nesmí používat plynný chlor.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, že nebyl použit plynný chlor.

4.3   Optické zjasňovače a barviva

Do bavlny nesmějí být vědomě přidávány optické zjasňovače a barviva, ani fluorescenční bělicí činidla.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, že požadavky byly splněny.

Kritérium č. 5. Plastové materiály a superabsorpční polymery

5.1   Výroba syntetických polymerů a plastových materiálů

Všechny závody produkující syntetické polymery a plastové materiály použité ve výrobku musí mít zavedeny systémy pro:

úsporné zacházení s vodou (např. monitorování toku vody v zařízení a cirkulace vody v uzavřených systémech),

integrovaný plán nakládání s odpady k optimalizaci prevence, opětovného použití, recyklace, využití a odstraňování odpadu (např. oddělení různých druhů odpadu),

optimalizaci energetické účinnosti a hospodaření s energií (například opětovné použití páry vznikající při výrobě superabsorpčních polymerů).

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení dodavatelů, že tento požadavek je splněn. Prohlášení musí být doloženo zprávou popisující podrobně postupy, jež dodavatelé přijali ke splnění požadavku v každém z dotčených závodů.

5.2   Přídatné látky v plastových materiálech

a)

Obsah olova, kadmia, šestimocného chromu a příbuzných sloučenin musí být nižší než 0,01 % (100 ppm) hmotnosti každého plastového materiálu a syntetického polymeru použitých ve výrobku.

b)

Přídatné látky, jež jsou v plastech použité v koncentraci nad 0,10 % hmotnosti, nesmí být klasifikovány pomocí níže uvedených standardních vět o nebezpečnosti podle pravidel klasifikace stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3) jako:

karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, kategorie 1a, 1b a 2 (H340, H350, H350i, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df),

akutně toxické, kategorie 1 a 2 (H300, H310, H330, H304),

toxické pro specifické cílové orgány, kategorie 1: (H370, H372);

nebezpečné pro vodní prostředí kategorie 1 a 2 (H400, H410, H411).

Posuzování a ověřování:

a), b) Žadatel předloží prohlášení dodavatelů, že tyto požadavky jsou splněny. Rovněž musí poskytnout seznam přídatných látek, uvádějící jejich koncentrace a související standardní věty o nebezpečnosti/věty označující specifickou rizikovost, k němuž jsou jako důkaz přiloženy bezpečnostní listy.

S cílem usnadnit následnou kontrolu a sledování poskytnuté dokumentace může být přezkoumán náhodný vzorek dodavatelů. Dodavatel poskytne přístup do výrobních zařízení, skladů a podobných zařízení. Na veškerou předloženou a sdílenou dokumentaci a veškeré předávané a sdílené informace se vztahují pravidla o důvěrném zacházení.

5.3   Superabsorpční polymery

a)

Do výrobku nesmí být záměrně přidáván akrylamid (číslo CAS: 79-06-1).

b)

Superabsorpční polymery použité ve výrobku mohou obsahovat maximálně 1 000 ppm zbytkových monomerů, které jsou označeny standardními větami o nebezpečnosti uvedenými v kritériu č. 7 týkajícím se vyloučených nebo omezených látek a směsí. V případě polyakrylátu sodného to znamená součet podílů nezreagované akrylové kyseliny a síťovacích činidel.

c)

Superabsorpční polymery použité ve výrobku mohou obsahovat maximálně 10 % (hmotnostních) extraktů rozpustných ve vodě, které musí splňovat kritérium č. 7 týkající se vyloučených nebo omezených látek a směsí. V případě polyakrylátu sodného to znamená monomery a oligomery kyseliny akrylové s nižší molekulovou hmotností než superabsorpční polymer podle normy ISO 17190.

Posuzování a ověřování:

a)

Žadatel předloží prohlášení, že taková látka nebyla použita.

b)

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele dokládající složení superabsorpčního polymeru či polymerů použitých ve výrobku. Prohlášení má formu bezpečnostních listů, které uvádějí úplný název polymeru a číslo CAS a udávají zbytkové monomery obsažené ve výrobku, klasifikované v souladu s tímto požadavkem a jejich množství. Doporučenými zkušebními metodami jsou ISO 17190 a WSP 210. Metody použité pro analýzu musí být popsány a musí být uvedeny názvy laboratoří, v nichž byla analýza provedena.

c)

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, v němž je uvedeno množství vodorozpustných extraktů v superabsorpčním polymeru či polymerech. Doporučenými zkušebními metodami jsou ISO 17190 a WSP 270. Metody použité pro analýzu musí být popsány a musí být uvedeny názvy laboratoří, v nichž byla analýza provedena.

Kritérium č. 6. Jiné materiály a součásti

6.1   Adhezivní materiály

Adhezivní materiály nesmí obsahovat žádnou z těchto látek:

kalafunové pryskyřice (čísla CAS 8050-09-7, 8052-10-6, 73138-82-6),

diisobutyl ftalát (číslo CAS 84-69-5),

diisononyl ftalát (číslo CAS 28553-12-0),

formaldehyd (CAS 50-00-0).

Tento požadavek se neuplatní, pokud uvedené látky nejsou do materiálu nebo konečného výrobku přidány záměrně a jsou v adhezivních materiálech přítomny v koncentraci nižší než 100 ppm (0,010 % hmotnostních).

Maximální limit pro obsah formaldehydu vzniklého během výroby adhezivního materiálu je 250 ppm, měřeno v čerstvě vyrobené polymerové disperzi. Obsah volného formaldehydu ve ztvrdlém adhezivu (lepidlu) nesmí překročit 10 ppm. Pro tavná lepidla tento požadavek neplatí.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, že požadavky byly splněny. Jako důkaz lze použít bezpečnostní listy. Pokud se nejedná o tavná lepidla, je třeba předložit výsledky zkoušky na přítomnost formaldehydu.

6.2   Inkousty a barviva

Výrobek ani žádná jeho homogenní část nesmí být barveny. Výjimky z tohoto požadavku se uplatní na:

provázky u tampónů, obalové materiály a lepicí pásky,

oxid titaničitý v polymerech a viskóze,

materiály, které nejsou přímo v kontaktu s kůží, mohou být barveny, pokud barvivo plní specifické funkce (např. snižuje viditelnost výrobku skrze bílé oděvy nebo oděvy světlých barev, označuje, kam přilepit lepicí pásky, slouží jako ukazatel vlhkosti).

Inkousty a barviva musí rovněž splňovat kritérium č. 7 týkající se vyloučených nebo omezených látek a směsí.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení, že tyto požadavky byly splněny, a zajistí, aby takové prohlášení předložili i dodavatelé. Jsou-li použita barviva, jejich přítomnost musí být odůvodněna uvedením specifické funkce.

6.3   Parfémování

a)

Výrobky, jež se uvádí na trh jako vyvinuté a určené pro děti, stejně jako tampóny a vložky do podprsenky pro kojící matky nesmí být parfémované.

b)

Každá přidaná látka nebo směs použitá v produktu jako vonná látka musí být vyrobena podle doporučených pravidel Mezinárodního sdružení pro vonné látky (IFRA) a musí s ní být podle těchto pravidel zacházeno. Tyto zásady jsou k dispozici na webových stránkách IFRA: http://www.ifraorg.org. Výrobce se musí řídit doporučeními norem IFRA, které se týkají zákazu, omezeného použití a zvláštních kritérií čistoty pro materiály.

c)

Všechny vonné látky musí rovněž splňovat kritérium č. 7 týkající se vyloučených nebo omezených látek nebo směsí, a to bez ohledu na koncentraci v konečném výrobku.

d)

Není povoleno používat vonné látky a složky vonných směsí, které Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (SCCS) (4) identifikoval jako potvrzené kontaktní alergeny, jež představují zvláštní riziko, ani vonné látky, jejichž přítomnost se musí podle přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 (5) uvádět na seznamu ve složení výrobku. Dále není povoleno používání nitromošusů a polycyklických mošusů.

e)

Použití vonných látek musí být uvedeno na obalu výrobku. Rovněž musí být vyjmenovány vonné látky nebo složky vonných směsí, které Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele identifikoval jako potvrzené kontaktní alergeny u lidí, pokud již nejsou omezeny kritériem č. 6.3 písm. c) a d).

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení o splnění všech požadavků stanovených v písmenech a) až e), případně podložené prohlášením výrobce vonné látky. Jsou-li použity vonné látky, musí být rovněž poskytnut seznam použitých vonných látek a vizuální důkaz, že údaje byly doplněny na obalu.

6.4   Tělové krémy

a)

V dámských vložkách, tampónech a vložkách do podprsenky pro kojící matky se tělové krémy nesmí používat. Jsou-li tělové krémy v jiných výrobcích použity, musí být tato skutečnost uvedena na obalu.

b)

Veškeré tělové krémy používané v jiných výrobcích, než jsou dámské vložky, tampóny a vložky do podprsenky pro kojící matky, musí splňovat kritérium č. 6.3 týkající se vonných látek a kritérium č. 7 týkající se vyloučených nebo omezených látek nebo směsí, a to bez ohledu na jejich koncentraci v konečném výrobku.

c)

Není dovoleno používat tyto látky: triklosan, parabeny, formaldehyd a látky uvolňující formaldehyd.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží prohlášení o shodě, případně podložené prohlášením výrobce tělového krému. Jsou-li použity tělové krémy, musí být rovněž poskytnut vizuální důkaz, že je tento údaj doplněn na obalu.

6.5   Silikon

a)

Pokud jsou části výrobku ošetřovány silikonem, musí výrobce zajistit, aby zaměstnanci byli před účinky rozpouštědel chráněni.

b)

V chemických přípravcích používaných pro ošetřování částí výrobku silikonem nesmí být přítomen oktamethylcyklotetrasiloxan („D4“, č. CAS 556-67-2) ani dekamethylcyklopentasiloxan („D5“, č. CAS 541-02-6). Tento požadavek se neuplatní, pokud D4 a D5 nejsou do materiálu nebo konečného výrobku přidány záměrně a jsou v adhezivních materiálech přítomny v koncentraci nižší než 100 ppm (0,01 % hmotnostních).

Posuzování a ověřování:

a)

Žadatel poskytne informace o metodě použité pro ošetření silikonem a dokumentaci prokazující, že zaměstnanci jsou chráněni.

b)

Žadatel předloží prohlášení od dodavatele, že tento požadavek byl splněn.

6.6   Nanočástice stříbra

Do výrobku ani jakékoli jeho homogenní části nebo materiálu nesmí být úmyslně přidávány nanočástice stříbra.

Posuzování a ověřování

Žadatel předloží prohlášení, že tento požadavek byl splněn, a zajistí, aby takové prohlášení předložili i dodavatelé.

Kritérium č. 7. Vyloučené nebo omezené látky a směsi

7.1   Nebezpečné látky a směsi

Ekoznačka EU nemůže být udělena, pokud produkt nebo jakýkoli předmět v něm obsažený, jak je definováno v čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (6), nebo jakákoli jeho homogenní část obsahuje látky nebo směsi splňující kritéria pro klasifikaci pro označení standardními větami o nebezpečnosti či větami označujícími specifickou rizikovost uvedenými v tabulce 4 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 nebo směrnicí Rady 67/548/EHS (7), nebo obsahuje látky nebo směsi uvedené v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, kromě případu, kdy byla udělena zvláštní výjimka.

Před uvedenými standardními větami o nebezpečnosti a větami označujícími specifickou rizikovost mají přednost nejnovější klasifikační pravidla přijatá Unií. Žadatelé proto musí zajistit, aby každá klasifikace byla založena na nejnovějších klasifikačních pravidlech.

Standardní věty o nebezpečnosti a věty označující specifickou rizikovost v tabulce 4 se obecně vztahují na látky. Nelze-li získat informace o látkách, použijí se klasifikační pravidla pro směsi.

Látky nebo směsi, které zpracováním mění své vlastnosti tak, že již nejsou biologicky dostupné nebo procházejí chemickou přeměnou, díky které zjištěné riziko již nehrozí, jsou z kritéria č. 7.1 vyňaty. Patří sem například modifikované polymery a monomery nebo přídatné látky, které jsou kovalentně vázané v plastech.

Koncentrační limity látek nebo směsí, kterým může být přidělena nebo byla přidělena standardní věta o nebezpečnosti nebo věta o rizikovosti uvedené v tabulce 4 a které splňují kritéria pro zařazení do třídy nebo kategorie nebezpečnosti, a látek splňujících kritéria čl. 57 písm. a), b) nebo c) nařízení (ES) č. 1907/2006 nesmí překročit obecné nebo specifické koncentrační limity stanovené v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1272/2008. V případě, že jsou stanoveny specifické koncentrační limity, mají přednost před obecnými.

Tabulka 4

Standardní věty o nebezpečnosti a odpovídající věty označující specifickou rizikovost

Standardní věta o nebezpečnosti (1)

Věta označující specifickou rizikovost (2)

H300 Při požití může způsobit smrt.

R28

H301 Toxický při požití

R25

H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt.

R65

H310 Při styku s kůží může způsobit smrt.

R27

H311 Toxický při styku s kůží

R24

H330 Při vdechování může způsobit smrt.

R23/26

H331 Toxický při vdechování

R23

H340 Může vyvolat genetické poškození.

R46

H341 Podezření na genetické poškození

R68

H350 Může vyvolat rakovinu.

R45

H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování.

R49

H351 Podezření na vyvolání rakoviny

R40

H360F Může poškodit reprodukční schopnost.

R60

H360D Může poškodit plod v těle matky.

R61

H360FD Může poškodit reprodukční schopnost. Může poškodit plod v těle matky.

R60/61/60–61

H360Fd Může poškodit reprodukční schopnost. Podezření na poškození plodu v těle matky.

R60/63

H360Df Může poškodit plod v těle matky. Podezření na poškození reprodukční schopnosti.

R61/62

H361f Podezření na poškození reprodukční schopnosti

R62

H361d Podezření na poškození plodu v těle matky

R63

H361fd Podezření na poškození reprodukční schopnosti. Podezření na poškození plodu v těle matky.

R62–63

H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka.

R64

H370 Způsobuje poškození orgánů.

R39/23/24/25/26/27/28

H371 Může způsobit poškození orgánů.

R68/20/21/22

H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici.

R48/25/24/23

H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici.

R48/20/21/22

H400 Vysoce toxický pro vodní organismy

R50

H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

R50–53

H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

R51–53

H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

R52–53

H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy.

R53

EUH059 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu

R59

EUH029 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou.

R29

EUH031 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami.

R31

EUH032 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami.

R32

EUH070 Toxický při styku s očima

R39–41

H317 (Podkategorie 1 A): Může vyvolat alergickou kožní reakci (spouštěcí koncentrace ≥ 0,1 % hmot.) (3)

R43

H317 (Podkategorie 1 B): Může vyvolat alergickou kožní reakci (spouštěcí koncentrace ≥ 1,0 % hmot.) (3)

H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže.

R42

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží soupis materiálů použitých ve výrobku, včetně seznamu všech předmětů v něm obsažených a jeho homogenních částí.

Žadatel musí prověřovat přítomnost látek a směsí, které mohou být klasifikovány větou o nebezpečnosti nebo větou označující specifickou rizikovost, jež jsou uvedeny v tomto kritériu. Žadatel předloží prohlášení, že výrobek, jakýkoli předmět v něm obsažený nebo jakákoli jeho homogenní část tento požadavek splňuje.

Žadatelé musí vybrat vhodné formy ověřování. Hlavní formy ověřování jsou stanoveny takto:

Homogenní části a související úpravy nebo nečistoty (např. vrstva superabsorpčního polymeru): pro materiály použité v dané části výrobku a pro látky a směsi použité ve složení materiálu a při jeho úpravě, jež zůstávají v dokončené části v koncentraci převyšující 0,10 % hmotnostních, pokud se podle článku 10 nařízení (ES) č. 1272/2008 nepoužije nižší obecný nebo specifický koncentrační limit, se předloží bezpečnostní listy.

Chemické receptury použité k docílení specifické funkce výrobku nebo složky výrobku (např. lepidla a adheziva, barviva): pro látky a směsi použité při sestavování konečného výrobku nebo látky a směsi použité na částech výrobku, které v těchto částech zůstávají, se předloží bezpečnostní listy.

Žadatel zároveň předloží související dokumentaci, například prohlášení o shodě podepsané dodavateli, prokazující, že látky, směsi nebo materiály nejsou zařazeny do žádné třídy nebezpečnosti spojené se standardními větami o nebezpečnosti nebo s větami označujícími specifickou rizikovost uvedenými v tabulce 4 v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, pokud to lze určit alespoň z informací, které splňují požadavky uvedené v příloze VII nařízení (ES) č. 1907/2006.

Poskytnuté informace se musí vztahovat na ty formy nebo skupenství příslušné látky nebo směsi, které se používají v konečném výrobku.

K prohlášení o zařazení nebo nezařazení jednotlivých látek a směsí do určité třídy se poskytnou tyto technické informace:

i)

k látkám, které nejsou registrovány podle nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo které ještě nemají harmonizovanou klasifikaci CLP (klasifikace, označování a balení), se poskytnou informace splňující požadavky vyjmenované v příloze VII uvedeného nařízení;

ii)

k látkám, které jsou registrovány podle nařízení (ES) č. 1907/2006 a které nesplňují požadavky na klasifikaci CLP, se poskytnou informace založené na registrační dokumentaci podle REACH, která potvrzuje, že látka není zařazena do třídy nebezpečnosti;

iii)

k látkám s harmonizovanou klasifikací nebo které dodavatelé klasifikovali sami, se poskytnou bezpečnostní listy, pokud jsou k dispozici. Jestliže nejsou k dispozici nebo je látka klasifikována dodavatelem, musí se poskytnout informace ke klasifikaci látky podle tříd nebezpečnosti v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 1907/2006;

iv)

ke směsím se poskytnou bezpečnostní listy, pokud jsou k dispozici. Jestliže nejsou k dispozici, předloží se výpočet klasifikace směsi v souladu s pravidly podle nařízení (ES) č. 1272/2008 spolu s informacemi o klasifikaci nebezpečnosti směsi v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 1907/2006.

Bezpečnostní listy musí být vyplněny v souladu s pokyny uvedenými v oddíle 2, 3, 9, 10, 11 a 12 přílohy II nařízení (ES) č. 1907/2006 (Požadavky na sestavení bezpečnostních listů). Neúplné bezpečnostní listy se musí doplnit o informace z prohlášení dodavatelů chemických látek.

Informace o inherentních vlastnostech látek mohou být získány i jinak než zkouškami, například alternativními metodami, jako jsou metody in vitro, modely kvantitativních vztahů mezi strukturou a aktivitou nebo s využitím sdružování nebo analogického přístupu v souladu s přílohou XI nařízení (ES) č. 1907/2006. Důrazně se doporučuje, aby se příslušné údaje v rámci dodavatelského řetězce sdílely.

7.2   Látky uvedené na seznamu podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006

Výjimku z vyloučení uvedeného v čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010 nelze udělit látkám, které jsou identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy, jsou uvedeny v seznamu podle čl. 59 odst. 1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a jsou přítomny ve směsích, ve výrobku nebo v jakékoliv homogenní části výrobku v koncentraci vyšší než 0,10 % hmotnostních.

Posuzování a ověřování

Odkaz na aktuální seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy musí být učiněn k datu podání žádosti. Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria č. 7.2 spolu se související dokumentací, zahrnující prohlášení o shodě podepsané dodavateli materiálů a kopie příslušných bezpečnostních listů pro látky a směsi v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 1907/2006 pro látky nebo směsi. V bezpečnostních listech musí být v souladu s článkem 31 nařízení (ES) č. 1907/2006 uvedeny koncentrační limity pro látky a směsi.

Kritérium č. 8. Účinnost materiálů při výrobě

Množství odpadu vyprodukovaného během výroby a balení výrobků, od něhož je odečten podíl odpadu, který byl znovu použit nebo přeměněn na užitečné materiály a/nebo energii, nesmí překročit:

10 % hmotnosti konečných výrobků u tampónů,

5 % hmotnosti konečných výrobků u všech ostatních výrobků.

Posuzování a ověřování

Žadatel předloží důkaz o množství odpadu, který nebyl znovu použit v rámci výrobního procesu nebo nebyl přeměněn na materiály či energii.

Výpočty musí být v souladu s normou ISO 14025 a žadatel předloží všechny následující parametry týkající se:

hmotnosti výrobku a jeho balení,

všech toků odpadu vyprodukovaného během výroby a

příslušného zpracování (např. recyklace, spalování), včetně podílu využitého a zlikvidovaného odpadu.

Čisté množství odpadu se vypočte jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného odpadu a množstvím využitého odpadu.

Kritérium č. 9. Pokyny pro likvidaci výrobku

Výrobce musí na obalu slovy nebo pomocí vizuálních symbolů uvést:

že výrobek nesmí být vyhazován do záchodu,

jak s výrobkem správně zacházet po použití.

Posuzování a ověřování:

Žadatel předloží vzorek obalu.

Kritérium č. 10. Vhodnost k použití a kvalita výrobku

Účinnost/kvalita výrobku musí být uspokojivá a alespoň rovnocenná výrobkům, které již na trhu jsou. Vhodnost k použití musí být testována z hlediska vlastností a parametrů uvedených v tabulce 5. Výrobek musí dosahovat prahových hodnot výkonnosti, pokud byly tyto hodnoty stanoveny.

Tabulka 5

Vlastnosti a parametry popisující vhodnost testovaného výrobku k použití

Vlastnost

Požadovaný způsob testování (prahová hodnota)

Dětské pleny

Dámské hygienické vložky

Tampóny

Vložky do podprsenky pro kojící matky

Test v přirozeném prostředí

U1.

Absorpce a ochrana proti úniku (**)

testováno skupinou spotřebitelů (k úniku dochází v méně než 5 % případů použití výrobku)

U2.

Vysoušení kůže

testováno skupinou spotřebitelů (80 % spotřebitelů testujících výrobek musí výsledek hodnotit jako uspokojivý)

nepoužije se

jako pro dětské pleny

U3.

Vhodný tvar a pohodlí

testováno skupinou spotřebitelů (80 % spotřebitelů testujících výrobek musí výsledek hodnotit jako uspokojivý)

U4.

Celkový dojem

testováno skupinou spotřebitelů (80 % spotřebitelů testujících výrobek musí výsledek hodnotit jako uspokojivý)

Odborné testy

T1.

Absorpce a ochrana proti úniku

rychlost absorpce a míra absorpce před únikem

metoda Syngina

žádná doporučená metoda

T2.

Vysoušení kůže

transepidermální ztráta vody (TEWL), test opětovného zvlhčení (rewet method) nebo korneometrická metoda

nepoužije se

žádná doporučená metoda

Posuzování a ověřování:

U testů v přirozeném prostředí a odborných testů musí být předložen zkušební protokol, v němž jsou popsány zkušební metody, výsledky zkoušek a použité údaje. Testy musí být prováděny v laboratořích schválených pro provádění systémů řízení jakosti, ať už vnitřních nebo vnějších.

Testy musí být provedeny pro konkrétní typ a velikost výrobků, pro něž se žádá o udělení ekoznačky EU. Lze-li však prokázat, že výrobky mají stejnou účinnost, je pro každý design výrobku možné provést testy pouze jedné velikosti nebo reprezentativní kombinace velikostí. Zvláštní pozornost se věnuje odběru vzorků, přepravě a skladování výrobků, aby se zaručily reprodukovatelné výsledky. Nedoporučuje se zakrývat identitu výrobků ani měnit jejich obaly za obaly neutrální, protože hrozí, že se změní výkonnost výrobků a/nebo balení.

Informace týkající se testování se zpřístupní příslušným orgánům, přičemž se dodržuje nezbytná důvěrnost. Výsledky testů musí být jasně vysvětleny a předkládány v jazyce, jednotkách a s použitím symbolů, které jsou uživateli údajů srozumitelné. Je třeba uvést následující údaje: místo a datum konání testů, kritéria použitá při výběru testovaných výrobků a jejich reprezentativnost; zvolené testované vlastnosti a případně důvody, proč jiné vlastnosti nebyly do testování zahrnuty; použité testovací metody a jejich případná omezení. Je nutné předložit jasné pokyny ohledně používání výsledků testů.

Dodatečné pokyny pro uživatelské testy:

Výběr vzorku, nastavení testu, výběr spotřebitelů do testovací skupiny a analýza výsledků zkoušek musí splňovat normalizované statistické postupy (AFNOR Q 34-019, ASTM E1958-07e 1 nebo ekvivalentní normy).

Každý výrobek se hodnotí na základě dotazníku. Test má trvat nejméně 72 hodin, je-li to možné celý týden, a musí být proveden za běžných podmínek použití výrobku.

Doporučený počet spotřebitelů, kteří výrobek testují, je nejméně 30. Všechny osoby účastnící se průzkumu musí být stávajícími uživateli konkrétního typu/velikosti testovaného výrobku.

Pokud výrobek není specificky určen pro jedno pohlaví, musí být poměr mužů a žen 1:1.

Průzkumu se účastní rozličné osoby poměrně zastupující různé skupiny spotřebitelů přítomných na trhu. Musí být jasně uveden jejich věk, země původu a pohlaví.

Testu by se neměli účastnit nemocní lidé a osoby s chronickými kožními problémy. V případech, kdy osoby onemocní v průběhu uživatelského hodnocení, je třeba tuto skutečnost v dotazníku uvést a jejich odpovědi nelze pro účely posouzení brát v úvahu.

Vysoušení kůže, vhodný tvar a pohodlí a celkový dojem musí 80 % spotřebitelů u výrobku hodnotit jako uspokojivé, což může například znamenat, že spotřebitel udělí více než 60 bodů (na stupnici od 1 do 100 bodů) nebo že výrobek je hodnocen jako dobrý či velmi dobrý (při výběru z pěti možností: velmi špatný, špatný, průměrný, dobrý, velmi dobrý). Pokud jde o kritérium absorpce a ochrany proti úniku, k úniku nesmí dojít u více než 5 % testovaných výrobků.

Poté, co bylo uživatelské testování dokončeno, se jeho výsledky statisticky vyhodnotí.

Musí být oznámeny vnější faktory, které mohou mít vliv na vnímání účinnosti výrobků, jako jsou obchodní značky, podíly na trhu a reklama.

Dodatečné požadavky na odborné testy:

Zkušební metody musí být v nejvyšší možné míře založeny na reprodukovatelných a přísných metodách relevantních pro daný výrobek.

Zkouší se nejméně pět vzorků. Oznamují se průměrné výsledky, u nichž se uvede směrodatná odchylka.

V souladu s kritériem č. 1 se uvede hmotnost a rozměry a popíše se design výrobku.

Kritérium č. 11. Sociální aspekty

Žadatelé zajistí, aby na výrobních místech, jež se zapojují do zhotovování výrobků s ekoznačkou, v celém dodavatelském řetězci byly respektovány základní zásady a práva při práci, které jsou popsány v základních pracovních normách Mezinárodní organizace práce (MOP), dokumentech iniciativy OSN Global Compact a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. Pro účely ověření se použijí tyto klíčové pracovní standardy MOP:

029

Nucená práce

087

Svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se

098

Právo organizovat se a kolektivně vyjednávat

100

Rovnost v odměňování

105

Odstranění nucené práce

111

Diskriminace (zaměstnání a povolání)

138

Úmluva o minimálním věku

155

Bezpečnost práce a ochrana zdraví

182

Nejhorší formy dětské práce

Tyto standardy musí být sděleny výrobním místům v celém dodavatelském řetězci, jež se zapojují do zhotovování konečných výrobků.

Posuzování a ověřování

Žadatel prokáže, že u třetích stran byl ověřen soulad s těmito požadavky, prostřednictvím nezávislého ověření nebo dokladů, včetně prohlídek na místě prováděných auditory během procesu ověřování ekoznačky na výrobních místech v dodavatelském řetězci výrobku, jenž získal licenci k užívání ekoznačky. Žadatel důkazy poskytne při předložení žádosti a následně během období platnosti licence, jakmile je k řetězci připojeno nové výrobní místo.

Kritérium č. 12. Informace uvedené na ekoznačce EU

Ekoznačka EU se použije na obalu výrobku. V poli 2 ekoznačky EU se uvede tento text:

„Následky plynoucí ze spotřeby zdrojů omezeny“

„Použití nebezpečných látek omezeno“

„Výrobek úspěšně prošel testy výkonnosti a kvality“

Na obalu by navíc mělo být uvedeno: „Další informace o důvodech udělení ekoznačky EU tomuto výrobku naleznete na stránkách: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/“

Posuzování a ověřování

Žadatel předloží prohlášení, že tento požadavek je splněn, a vizuální důkaz.


(*)  Při výpočtu se zohledňují čisté emise fosforu. Fosfor přirozeně obsažený v dřevních surovinách a ve vodě se může od celkových emisí fosforu odečíst. Přijatelné je snížení až o 0,010 kg/ADT.

(1)  Podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(4)  Stanovisko SCCS k alergenním vonným látkám v kosmetických prostředcích přijaté v červnu 2012. http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_102.pdf

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 196, 16.8.1967, s. 1).

(1)  V souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008.

(2)  V souladu se směrnicí 67/548/EHS a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úř. věst.L 200, 30.7.1999, s. 1).

(3)  V souladu s nařízením (EU) č. 286/20112011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 83, 30.3.2011, s. 1).

(**)  Výjimka z tohoto požadavku platí pro slipové vložky bez zvýrazněného jádra, které slouží k ochraně dámského spodního prádla.