ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 284

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
30. září2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1025/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1026/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání

3

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1027/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání

5

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1028/2014 ze dne 26. září 2014 o změně prováděcího nařízení (EU) č. 1207/2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi ( 1 )

7

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1029/2014 ze dne 26. září 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 73/2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe ( 1 )

9

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1030/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty a datum pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 )

14

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny

22

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1032/2014 ze dne 29. září 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

40

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1033/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro melasu v odvětví cukru ode dne 1. října 2014

42

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/680/EU, Euratom

 

*

Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 24. září 2014 o jmenování soudců Soudního dvora

45

 

 

2014/681/EU, Euratom

 

*

Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 24. září 2014 o jmenování jednoho soudce Soudního dvora

46

 

 

2014/682/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2014 o jmenování jedné bulharské náhradnice Výboru regionů

47

 

 

2014/683/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2014 o jmenování jedné členky Výboru regionů ze Spojeného království

48

 

 

2014/684/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2014 o jmenování devíti řeckých členů a dvanácti řeckých náhradníků Výboru regionů

49

 

*

Rozhodnutí Rady 2014/685/SZBP ze dne 29. září 2014, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO)

51

 

 

2014/686/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 3. července 2014 o státní podpoře SA.33927 (12/C) (ex 11/NN), kterou Belgie poskytla systému pojištění na ochranu podílů jednotlivých členů finančních družstev (oznámeno pod číslem C(2014)1021)  ( 1 )

53

 

 

2014/687/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2014, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu buničiny, papíru a lepenky (oznámeno pod číslem C(2014) 6750)  ( 1 )

76

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1025/2014

ze dne 25. července 2014,

kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (1), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření (2), a zejména na čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu bezcelního a bezkvótového dovozu EU je stanoven v příloze I nařízení (ES) č. 1528/2007 (dále jen nařízení o přístupu na trh).

(2)

Botswana, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Fidži, Ghana, Keňa, Namibie a Svazijsko neučinily kroky nezbytné k ratifikaci své příslušné dohody, a z toho důvodu se na ně ode dne 1. října 2014 přestanou vztahovat ujednání o přístupu na trh povoleném podle nařízení (ES) č. 1528/2007 v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1528/2007, a zejména s písmenem b) uvedeného odstavce. Vyplývá to z nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 527/2013 (3).

(3)

Pobřeží slonoviny a Ghana uzavřely s Evropskou unií a jejími členskými státy jednání o dohodě o hospodářském partnerství dne 30. června 2014.

(4)

Botswana, Namibie a Svazijsko uzavřely s Evropskou unií a jejími členskými státy jednání o dohodě o hospodářském partnerství dne 15. července 2014.

(5)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 1528/2007 za účelem změny přílohy I uvedeného nařízení s cílem doplnit regiony nebo státy ze skupiny států AKT, které uzavřely jednání o dohodě s Evropskou unií a splňují požadavky článku XXIV GATT 1994.

(6)

Po dni použitelnosti tohoto nařízení se na přidání Botswany, Pobřeží slonoviny, Ghany, Namibie a Svazijska do přílohy I nařízení o přístupu na trh budou vztahovat podmínky uvedené v čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení, a zejména v písmenu b) uvedeného odstavce.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přidání zemí do přílohy I

Do přílohy I nařízení (ES) č. 1528/2007 se vkládají tyto země:

 

Botswanská republika;

 

Republika Pobřeží slonoviny;

 

Ghanská republika;

 

Namibijská republika;

 

Svazijské království.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 18, 21.1.2014, str. 52.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1528/2007, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, str. 59).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/3


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1026/2014

ze dne 25. července 2014,

kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013 ze dne 21. května 2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání, a zejména na články 2a a 2b uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu bezcelního a bezkvótového dovozu EU je stanoven v příloze I nařízení (ES) č. 1528/2007 (dále jen „nařízení o přístupu na trh“).

(2)

Jednání o dohodě o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“) mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé byla uzavřena dne 23. listopadu 2007.

(3)

Botswana, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Fidži, Ghana, Keňa, Namibie a Svazijsko neučinily kroky nezbytné k ratifikaci své příslušné dohody. Z toho důvodu byla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1528/2007, a zejména s písmenem b) uvedeného odstavce, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013 (2) změněna příloha I uvedeného nařízení. Ode dne 1. října 2014 se na tyto země přestal vztahovat režim přístupu na trh povolený nařízením (ES) č. 1528/2007.

(4)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 2a a 2b nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 za účelem změny přílohy I uvedeného nařízení opětovným přidáním těch zemí, jež byly vyškrtnuty podle nařízení (EU) č. 527/2013, jakmile tyto země učiní kroky nezbytné k ratifikaci svých příslušných dohod.

(5)

Fidži učinilo kroky nezbytné k ratifikaci své dohody a informovalo o tom depozitáře dohody dne 17. července 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opětovné přidání země do přílohy I

Do přílohy I nařízení (ES) č. 1528/2007 se vkládá tato země:

 

Republika Fidži.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 59.


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/5


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1027/2014

ze dne 25. července 2014,

kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (1), v znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013 ze dne 21. května 2013, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání (2), a zejména na články 2a a 2b uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu bezcelního a bezkvótového dovozu EU je stanoven v příloze I nařízení (ES) č. 1528/2007 (dále jen nařízení o přístupu na trh).

(2)

Jednání o dohodě o hospodářském partnerství (dále jen dohoda) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a stranou střední Afrika na straně druhé byla uzavřena dne 17. prosince 2007.

(3)

Botswana, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Fidži, Ghana, Keňa, Namibie a Svazijsko neučinily kroky nezbytné k ratifikaci svých příslušných dohod. Z toho důvodu byla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1528/2007, a zejména s písmenem b) uvedeného odstavce, nařízením (EU) č. 527/2013 změněna příloha I uvedeného nařízení. Ode dne 1. října 2014 se na tyto země přestal vztahovat režim přístupu na trh povolený nařízením (ES) č. 1528/2007.

(4)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 2a a 2b nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 za účelem změny přílohy I uvedeného nařízení opětovným přidáním těch zemí, jež byly vyškrtnuty podle nařízení (EU) č. 527/2013, jakmile tyto země učiní kroky nezbytné k ratifikaci svých příslušných dohod.

(5)

Kamerun učinil kroky nezbytné k ratifikaci své dohody a informoval o tom depozitáře dohody dne 17. července 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opětovné přidání země do přílohy I

Do přílohy I nařízení (ES) č. 1528/2007 se vkládá tato země:

 

Federativní republika Kamerun.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 59.


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1028/2014

ze dne 26. září 2014

o změně prováděcího nařízení (EU) č. 1207/2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (1), a zejména na čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 (2) stanoví požadavky na systémy, které přispívají k poskytování přehledových informací v zájmu zajištění harmonizace výkonnosti, interoperability a účinnosti těchto systémů v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu a pro účely civilně-vojenské koordinace.

(2)

Aby bylo možné zastavovat do nových letadel vybavení s novými schopnostmi, musí mít jejich provozovatelé k dispozici specifikace nezbytného vybavení nejméně 24 měsíců před předpokládaným datem použití. Příslušné certifikační specifikace však Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) přijala teprve v prosinci 2013. V důsledku toho nebudou provozovatelé schopni vybavit nová letadla do 8. ledna 2015 novou funkcí ADS-B OUT a mód S „Enhanced“. Prováděcí nařízení (EU) č. 1207/2011 by proto mělo být změněno tak, aby dotčeným provozovatelům za tímto účelem poskytlo dostatečně dlouhou dodatečnou lhůtu.

(3)

Bezproblémové dovybavení stávajícího letadlového parku nepříznivě ovlivňují zpoždění v certifikaci a v dostupnosti požadovaného vybavení, jakož i omezená kapacita odvětví vyčleněná na vybavení letadel. Funkcí ADS-B OUT má být do 1. ledna 2020 vybavena na základě pověření Federální leteckého úřadu (FAA) Spojených států amerických i řada letadel určených zejména pro transatlantický provoz. Datum pro dovybavení funkcí ADS-B OUT a mód S „Enhanced“ by proto mělo být odloženo a přiblíženo lhůtě, již úřad FAA stanovil pro splnění požadavků na funkci ADS-B.

(4)

Na provozovatele státních letadel by se měl vztahovat podobný odklad dat provedení jako na jiné provozovatele letadel. Lhůta pro dovybavení státních letadel novou funkcí ADS-B OUT a mód S „Enhanced“ by proto měla být rovněž odložena.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) č. 1207/2011 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe, zřízeného článkem 5 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 1207/2011 se mění takto:

1)

Článek 5 se mění takto:

a)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Provozovatelé zajistí, aby:

a)

letadla provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají schopnosti stanovené v části A přílohy II;

b)

letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. června 2016, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B uvedené přílohy;

c)

letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. června 2016, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části C uvedené přílohy.“

b)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Provozovatelé zajistí, aby:

a)

nejpozději do 7. prosince 2017 letadla provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají schopnosti stanovené v části A přílohy II;

b)

nejpozději do 7. června 2020 letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. června 2016, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B uvedené přílohy;

c)

nejpozději do 7. června 2020 letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. června 2016, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části C uvedené přílohy.“

2)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy nejpozději do 7. června 2020 zajistí, aby státní letadla přepravního typu s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována v souladu s čl. 2 odst. 2, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B a části C uvedené přílohy.“

3)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Letadlům určitých typů s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným přede dnem 8. června 2016, jejichž maximální vzletová hmotnost převyšuje 5 700 kg, nebo jejichž maximální cestovní pravá vzdušná rychlost je větší než 250 uzlů a na jejichž palubní digitální sběrnici není dostupný úplný soubor parametrů stanovených v části C přílohy II, může být udělena výjimka z plnění požadavků uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. c).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. září 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 35).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1029/2014

ze dne 26. září 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 73/2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (dále jen „nařízení o interoperabilitě“) (1), a zejména na čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 3 bodu 13, čl. 7 odst. 5 a čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 73/2010 (2)odkazují na nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 (3), které bylo zrušeno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1035/2011 (4). Odkazy na nařízení (ES) č. 2096/2005 v nařízení (EU) č. 73/2010 by proto měly být aktualizovány tak, aby odkazovaly na prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011.

(2)

Příloha III nařízení (EU) č. 73/2010 odkazuje na normy stanovené Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Avšak od přijetí nařízení (EU) č. 73/2010 Mezinárodní organizace pro normalizaci některé z těchto norem zrevidovala a přečíslovala. Odkazy v nařízení (EU) č. 73/2010 na příslušné normy ISO by proto měly být aktualizovány, aby byl zajištěn soulad s posledním číslováním a vydáním těchto norem.

(3)

Přílohy I, III a XI nařízení (EU) č. 73/2010 odkazují na různé definice a ustanovení uvedená v příloze 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva), a zejména na dvanácté vydání z července 2004, ve kterém je zahrnuta změna č. 34. Od přijetí nařízení (EU) č. 73/2010 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) změnila několikrát definice a ustanovení, jakož i částečně strukturu přílohy 15 Chicagské úmluvy, naposledy ve čtrnáctém vydání z července 2013, ve kterém je zahrnuta změna č. 37. Odkazy v nařízení (EU) č. 73/2010 na přílohu 15 Chicagské úmluvy by proto měly být aktualizovány, aby členské státy mohly plnit své mezinárodní právní závazky a aby byl zajištěn soulad s mezinárodním regulačním rámcem organizace ICAO.

(4)

Nařízení (EU) č. 73/2010 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 73/2010 se mění takto:

1)

Článek 3 se mění takto:

a)

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7)

‚integrovaným souborem leteckých informací‘ (dále jen IAIP – integrated aeronautical information package) se rozumí soubor v tištěném nebo elektronickém médiu, který obsahuje tyto prvky:

a)

letecké informační příručky (dále jen AIP – aeronautical information publication), včetně změnové služby;

b)

doplňky AIP;

c)

NOTAM definované v bodě 17 a předletové informační bulletiny,

d)

letecké informační oběžníky a

e)

kontrolní seznamy platných NOTAM a seznamy platných NOTAM“

b)

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8)

‚daty překážek‘ se rozumí data týkající se všech pevných (ať už dočasných nebo trvalých) a pohyblivých objektů nebo jejich částí, které jsou umístěny na ploše určené pro pozemní pohyb letadel, nebo těch, které zasahují nad stanovenou plochu určenou k ochraně letadel za letu nebo těch, které se nacházejí mimo stanovené plochy a které byly vyhodnoceny jako nebezpečné pro letecký provoz;“

c)

bod 10 se nahrazuje tímto:

„10)

‚daty letištních map‘ se rozumí informace shromažďované za účelem sestavování informací letištních map;“

d)

bod 13 se nahrazuje tímto:

„13)

‚poskytovatelem letecké informační služby‘ se rozumí organizace odpovědná za poskytování letecké informační služby, která má osvědčení v souladu požadavky prováděcího nařízení Komise č. 1035/2011;“

e)

bod 24 se nahrazuje tímto:

„24)

‚kritickými daty‘ se rozumí data s úrovní integrity definovanou v hlavě 1 oddíle 1.1 přílohy 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen Chicagská úmluva);“

f)

bod 25 se nahrazuje tímto:

„25)

‚význačnými daty‘ se rozumí data s úrovní integrity definovanou v hlavě 1 oddíle 1.1 písm. b) přílohy 15 Chicagské úmluvy.“

2)

Ustanovení čl. 7 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Aniž je dotčeno prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011, strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby jejich pracovníci odpovědní za úkoly v poskytování leteckých dat nebo leteckých informací byli příslušně vyškoleni, způsobilí a oprávněni k práci, kterou mají vykonávat.“

3)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčeno prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011, strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zavedou a budou udržovat systém řízení jakosti pokrývající činnosti poskytování leteckých dat a leteckých informací v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy VII.“

4)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

5)

Příloha III se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

6)

Příloha XI se nahrazuje zněním přílohy III tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. září 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 6).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a mění nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010 (Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 23).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).


PŘÍLOHA I

V příloze I části B se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

se poskytují digitálně v souladu s normami ICAO uvedenými v bodě 9, 9a a 12 přílohy III;“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA III

USTANOVENÍ UVEDENÁ V ČLÁNCÍCH A PŘÍLOHÁCH

1.

Hlava 3, oddíl 3.7 (Systém řízení jakosti) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

2.

Hlava 3, oddíl 1.2.1 (Horizontální referenční systém) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

3.

Hlava 3, oddíl 1.2.2 (Vertikální referenční systém) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

4.

Hlava 4 (Letecká informační příručka (AIP)) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

5.

Hlava 4, oddíl 4.3 (Specifikace pro změny AIP) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

6.

Hlava 4, oddíl 4.4 (Specifikace pro doplňky AIP) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

7.

Hlava 5 (NOTAM) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

8.

Hlava 6, oddíl 6.2 (Poskytování informací v papírové formě) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

9.

Hlava 10, oddíl 10.1 (Oblasti pokrytí a požadavky na poskytování dat) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

9a

Hlava 10, oddíl 10.2 (Datové sady terénu — obsah, numerická specifikace a struktura) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

10.

Dodatek 1 (Obsah letecké informační příručky (AIP)) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

11.

Dodatek 7 (Rozlišení a klasifikace integrity publikovaných leteckých dat) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

12.

Dodatek 8 (Požadavky na data terénu a překážek) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).

13.

Verze 2.1.1 specifikací jednotného jazyka pro modelování (UML) skupiny Object Management Group.

14.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19107:2003 – Geografická informace – Prostorové schéma (1. vydání – 8. května 2003).

15.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19115:2003 – Geografická informace – Metadata (1. vydání – 8. května 2003 (oprava Cor 1:2006 5. července 2006)).

16.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19139:2007 – Geografická informace – Metadata – používání schématu XML (1. vydání – 17. dubna 2007).

17.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19118:2011 – Geografická informace – Kódování (2. vydání – 10. října 2011).

18.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19136:2007 – Geografická informace – Geografický značkovací jazyk (GML) (1. vydání – 23. srpna 2007).

19.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO/IEC 19757-3:2006 – Informační technologie – Jazyky pro popis schémat dokumentů (DSDL – Document Schema Definition Languages) – část 3: Validace založená na pravidlech – Schematron (1. vydání – 24. května 2006).

20.

Dokument ICAO Doc 9674-AN/946 – Světový geodetický systém – Příručka 1984 (druhé vydání – 2002).

21.

Hlava 7, oddíl 7.3.2 (Algoritmus kontroly cyklickým kódem (CRC – cyclic redundancy check)) dokumentu ICAO Doc 9674-AN/946 – Světový geodetický systém – Příručka 1984 (WGS-84) (druhé vydání – 2002).

22.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO/IEC 27002:2005 – Informační technologie – Metody ochrany – Kodex správné praxe pro řízení ochrany informací (1. vydání – 15. června 2005).

23.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 28000:2007 — Specifikace pro systémy řízení ochrany pro dodavatelský řetězec (1. vydání – 21. září 2007, norma je revidována a má být nahrazena 2. vydáním do 31. ledna 2008 (ve fázi průzkumu)).

24.

Eurocae ED-99 A, Požadavky uživatelů na informace letištních map (říjen 2005).

25.

Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19110:2005 – Geografická informace – Metodologie katalogizace vzhledu jevů (1. vydání).“


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA XI

ROZDÍLY ICAO UVEDENÉ V ČLÁNKU 14

Hlava 3, oddíl 3.5.2 (Kontrola cyklickým kódem) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba. (čtrnácté vydání – červenec 2013, zahrnující změnu č. 37).“


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/14


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1030/2014

ze dne 29. září 2014,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty a datum pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 441 odst. 2 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se napomohlo zajištění celkové konzistentnosti ve zveřejňování a transparentnosti v procesu identifikace globálních systémově významných institucí (G–SVI), jsou tyto instituce povinny zveřejnit hodnoty ukazatelů používaných v tomto procesu.

(2)

Šablony pro zveřejnění informací, které používají instituce identifikované jako globální systémově významné instituce v souladu s článkem 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2), by měly zohlednit mezinárodní normy, zejména normy, jež vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled.

(3)

V zájmu konzistentnosti a srovnatelnosti shromážděných informací by se mělo stanovit referenční datum vykazování tak, aby se časově shodovalo s číselnými údaji instituce z předcházejícího roku ke konci rozpočtového roku, nebo s případným jiným datem dohodnutým s příslušným orgánem.

(4)

Pro usnadnění přístupu veřejnosti ke zveřejněným informacím a vzhledem k tomu, že k provedení procesu identifikace jsou potřebné údaje od všech členských států, je třeba, aby Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) shromažďoval informace jednotlivých institucí a zveřejňoval je na svých internetových stránkách.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(6)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Jednotný formát

Globální systémově významné instituce musí vyplnit šablonu uvedenou v příloze tohoto nařízení v elektronické podobě, která je zveřejněna na internetových stránkách Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). Globální systémově významné instituce zveřejní pomocí této šablony hodnoty ukazatelů použitých pro stanovení hodnocení institucí v souladu s identifikační metodikou podle článku 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

Globální systémově významné instituce nejsou povinny zveřejnit přidružené údaje a pomocné ukazatele.

Článek 2

Datum zveřejnění

Globální systémově významné instituce zveřejní informace platné ke konci rozpočtového roku uvedené v článku 1 nejpozději čtyři měsíce po skončení každého rozpočtového roku.

Příslušné orgány mohou povolit institucím, jejichž rozpočtový rok končí 30. června, aby hodnoty ukazatelů oznámily na základě své pozice k 31. prosinci. V každém případě musí být tato informace zveřejněny nejpozději do 31. července.

Článek 3

Místo zveřejnění

Instituce mohou zveřejnit hodnoty ukazatelů stanovených v šabloně uvedené v příloze tohoto nařízení prostřednictvím média, které určí pro zveřejnění informací podle požadavků osmé části nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s článkem 434 uvedeného nařízení.

Pokud hodnoty ukazatelů nejsou zveřejněné na médiu uvedeném v prvním odstavci, poskytnou globální systémově významné instituce přímý odkaz na úplné zveřejnění informací na internetových stránkách instituce nebo na médium, na němž jsou zpřístupněny.

Po zveřejnění těchto informací globálními systémově významnými institucemi příslušné orgány neprodleně zašlou uvedené vyplněné šablony orgánu EBA pro účely centralizace na jeho internetových stránkách.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES ( Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


PŘÍLOHA

Údaje nutné k identifikaci instituce jako globální systémově významné instituce

Všeobecné bankovní údaje

Oddíl 1: Obecné informace

Odezva

a)

Obecné informace poskytnuté vnitrostátním orgánem dohledu:

 

1.

Kód země

 

2.

Název banky

 

3.

Datum předložení (rrrr-mm-dd)

 

b.

Obecné informace poskytnuté vykazující institucí:

 

1.

Datum vykázání (rrrr-mm-dd)

 

2.

Měna použitá pro vykázání

 

3.

Směnný kurz eura

 

4.

Vykazující jednotka

 

5.

Účetní standard

 

6.

Místo zveřejnění

 

Ukazatel velikosti

Oddíl 2: Expozice celkem

Částka

a.

Expozice protistrany z derivátových smluv (metoda 1)

 

b.

Hrubá hodnota obchodů zajišťujících financování (SFT)

 

c.

Expozice protistrany z SFT

 

d.

Ostatní aktiva

 

1.

Cenné papíry přijaté v rámci SFT, které se vykazují jako aktiva

 

e.

Rozvahové položky celkem (součet položek 2.a, 2.b, 2.c a 2.d), minus 2.d.(1))

 

f.

Potenciální budoucí expozice derivátových smluv (metoda 1)

 

g.

Pomyslná hodnota podrozvahových položek s úvěrovým konverzním faktorem 0 %

 

1.

Bezpodmínečně zrušitelné přísliby z úvěrových karet

 

2.

Ostatní bezpodmínečně zrušitelné přísliby

 

h.

Pomyslná hodnota podrozvahových položek s úvěrovým konverzním faktorem 20 %

 

i.

Pomyslná hodnota podrozvahových položek s úvěrovým konverzním faktorem 50 %

 

j.

Pomyslná hodnota podrozvahových položek s úvěrovým konverzním faktorem 100 %

 

k.

Podrozvahové položky celkem (součet položek 2.f, 2.g a 2.h až 2.j, minus 0,9 násobek součtu položek 2.g.(1) a 2.g.(2))

 

l.

Jednotky konsolidované pro účetní účely, avšak nikoli pro účely regulace vycházející z rizik:

 

1.

Rozvahová aktiva

 

2.

Potenciální budoucí expozice derivátových smluv

 

3.

Bezpodmínečně zrušitelné přísliby

 

4.

Ostatní podrozvahové přísliby

 

5.

Hodnota investic do konsolidovaných jednotek

 

m.

Regulační úpravy

 

n.

Přidružené údaje:

 

1.

Pohledávky za hotovostní kolaterál zaúčtované do derivátových transakcí

 

2.

Čistá pomyslná hodnota úvěrových derivátů

 

3.

Čistá pomyslná hodnota úvěrových derivátů v případě jednotek v položce 2.l.

 

4.

Rozvahové a podrozvahové expozice mezi jednotkami zahrnutými do položky 2.l.

 

5.

Rozvahové a podrozvahové expozice jednotek zahrnutých do položky 2.l vůči jednotkám konsolidovaným pro účely regulace vycházející z rizik

 

6.

Rozvahové a podrozvahové expozice jednotek konsolidovaných pro účely regulace vycházející z rizik vůči jednotkám zahrnutým do položky 2.l

 

7.

Expozice pro výpočet míry pákového efektu (vymezení z ledna 2014)

 

o.

Ukazatel expozic celkem (součet položek 2.e, 2.k, 2.l.(1), 2.l.(2), 0,1násobek 2.l.(3), 2.l.(4), minus součet položek 2.l.(5) a 2.m)

 

Ukazatelé propojení

Oddíl 3: Aktiva v rámci finančního systému

Částka

a.

Finanční prostředky uložené u jiných finančních institucí nebo půjčené jiným finančním institucím

 

1.

Vkladní listy

 

b.

Přislíbené, ale nečerpané linky poskytnuté jiným finančním institucím

 

c.

Držby cenných papírů emitovaných jinými finančními institucemi:

 

1.

Zajištěné dluhové cenné papíry

 

2.

Senioritní nezajištěné dluhové cenné papíry

 

3.

Podřízené dluhové cenné papíry

 

4.

Obchodní cenné papíry

 

5.

Vlastnický podíl (včetně nominální hodnoty a nadbytku kmenových a preferenčních akcií)

 

6.

Započtení krátkých pozic v souvislosti se specifickými držbami vlastnických podílů uvedených v položce 3.c.(5)

 

d.

Čistá kladná aktuální expozice transakcí financování prostřednictvím obchodů s cennými papíry v jiných finančních institucích

 

e.

OTC (over-the-counter) deriváty v jiných finančních institucích, které mají čistou kladnou reálnou hodnotu:

 

1.

Čistá kladná reálná hodnota (včetně drženého kolaterálu, pokud existuje v kontextu rámcové dohody o započtení)

 

2.

Potenciální budoucí expozice

 

f.

Ukazatel aktiv v rámci finančního systému (součet položek 3.a, 3.b až 3.c.(5), 3.d, 3.e.(1) a 3.e.(2), mínus 3.c.(6))

 


Oddíl 4: Závazky v rámci finančního systému

Částka

a.

Vklady splatné depozitním institucím

 

b.

Vklady splatné nedepozitním finančním institucím

 

c.

Přislíbené, ale nečerpané linky získané od jiných finančních institucí

 

d.

Čistá záporná aktuální expozice transakcí financování prostřednictvím obchodů s cennými papíry v jiných finančních institucích

 

e.

OTC (over-the-counter) deriváty v jiných finančních institucích, které mají čistou zápornou reálnou hodnotu:

 

1.

Čistá záporná reálná hodnota (včetně poskytnutého kolaterálu, pokud existuje v kontextu rámcové dohody o započtení)

 

2.

Potenciální budoucí expozice

 

f.

Přidružené údaje:

 

1.

Finanční prostředky vypůjčené od jiných finančních institucí

 

2.

Vkladní listy neuvedené v položkách 4.a a 4.b

 

g.

Ukazatel závazků v rámci finančního systému (součet položek 4.a až 4.e.(2))

 


Oddíl 5: Nezaplacené cenné papíry

Částka

a.

Zajištěné dluhové cenné papíry

 

b.

Senioritní nezajištěné dluhové cenné papíry

 

c.

Podřízené dluhové cenné papíry

 

d.

Obchodní cenné papíry

 

e.

Vkladní listy

 

f.

Kmenový kapitál

 

g.

Preferenční akcie a jakékoli jiné formy podřízeného financování nezachycené v položce 5.c

 

h.

Přidružené údaje:

 

1.

Účetní hodnota akcií, pro které není k dispozici tržní cena

 

i.

Ukazatel nezaplacených cenných papírů (součet položek 5a až 5.g)

 

Ukazatele nahraditelnosti/infrastruktury finančních institucí

Oddíl 6: Platby provedené ve vykazovaném roku (vyjma plateb v rámci skupiny)

Vykázáno v

Částka v uvedené měně

Částka

a.

australský dolar

AUD

 

 

b.

brazilský real

BRL

 

 

c.

kanadský dolar

CAD

 

 

d.

švýcarský frank

CHF

 

 

e.

čínský jüan

CNY

 

 

f.

euro

EUR

 

 

g.

britská libra

GBP

 

 

h.

hongkongský dolar

HKD

 

 

i.

indická rupie

INR

 

 

j.

japonský jen.

JPY

 

 

k.

švédská koruna

SEK

 

 

l.

americký dolar

USD

 

 

m.

Přidružené údaje:

1.

mexické peso

MXN

 

 

2.

novozélandský dolar

NZD

 

 

3.

ruský rubl

RUB

 

 

n.

Ukazatel platební činnosti (součet položek 6.a až 6.l)

 


Oddíl 7: Aktiva v úschově

Částka

a.

Ukazatel aktiv v úschově

 


Oddíl 8: Upsané transakce na trzích dluhových i majetkových cenných papírů

Částka

a.

Činnost upisování majetkových cenných papírů

 

b.

Činnost upisování dluhových cenných papírů

 

c.

Ukazatel činnosti upisování (součet položek 8.a a 8.b)

 

Ukazatele složitosti

Oddíl 9: Pomyslná částka OTC derivátů

Částka

a.

OTC deriváty zúčtované prostřednictvím ústřední protistrany

 

b.

OTC deriváty vypořádané dvoustrannou dohodou

 

c.

Ukazatel OTC derivátů (součet položek 9.a a 9.b)

 


Oddíl 10: Cenné papíry k obchodování a realizovatelné

Částka

a.

Cenné papíry držené za účelem obchodování

 

b.

Realizovatelné cenné papíry

 

c.

Cenné papíry k obchodování a realizovatelné, které splňují definici aktiv úrovně 1

 

d.

Cenné papíry k obchodování a realizovatelné, které splňují definici aktiv úrovně 2, se srážkami

 

e.

Přidružené údaje:

 

1.

Cenné papíry držené do splatnosti

 

f.

Ukazatel cenných papírů k obchodování a realizovatelných (součet položek 10.a a 10.b, minus součet 10.c a 10.d)

 


Oddíl 11: Aktiva úrovně 3

Částka

a.

Ukazatel aktiv úrovně 3

 

Ukazatele činností napříč jurisdikcemi

Oddíl 12: Pohledávky napříč jurisdikcemi

Částka

a.

Zahraniční pohledávky na základě konečného rizika (vyjma činnosti v oblasti derivátů)

 

b.

Přidružené údaje:

 

1.

Zahraniční derivátové pohledávky na základě konečného rizika

 

c.

Ukazatel pohledávek napříč jurisdikcemi (položka 12.a)

 


Oddíl 13: Závazky napříč jurisdikcemi

Částka

a.

Zahraniční závazky (vyjma derivátů a místních závazků v místní měně)

 

1.

Všechny zahraniční závazky vůči příslušným úřadům zahrnutým v položce 13.a

 

b.

Místní závazky v místní měně (vyjma činnosti v oblasti derivátů)

 

c.

Přidružené údaje:

 

1.

Zahraniční derivátové závazky na základě konečného rizika

 

d.

Ukazatel závazků napříč jurisdikcemi (součet položek 13.a a 13.b, minus 13.a.(1))

 

Doplňkové ukazatele

Oddíl 14: Přidružené ukazatele

Částka

a.

Závazky celkem

 

b.

Retailové financování

 

c.

Míra závislosti na velkoobchodním financování (rozdíl mezi položkami 14.a a 14.b, dělený 14.a)

 

d.

Čistý zahraniční příjem

 

e.

Čistý příjem celkem

 

f.

Hrubý příjem celkem

 

g.

Hrubá hodnota peněžních prostředků zapůjčených a hrubá reálná hodnota cenných papírů zapůjčených v rámci operací SFT

 

h.

Hrubá hodnota peněžních prostředků vypůjčených a hrubá reálná hodnota cenných papírů vypůjčených v rámci operací SFT

 

i.

Hrubá kladná reálná hodnota OTC derivátových transakcí

 

j.

Hrubá záporná reálná hodnota OTC derivátových transakcí

 

 

Částka v jednotlivých jednotkách

k.

Počet jurisdikcí

 


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/22


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1031/2014

ze dne 29. září 2014,

kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 219 odst. 1 ve spojení s článkem 228 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ruská vláda zavedla dne 7. srpna zákaz dovozu některých produktů, včetně ovoce a zeleniny, z Unie do Ruska. Tento zákaz vyvolal vážnou hrozbu narušení trhu způsobenou značným poklesem cen vzhledem ke skutečnosti, že významný vývozní trh náhle přestal být dostupným.

(2)

Tato hrozba narušení trhu se obzvláště týká odvětví ovoce a zeleniny, kde se v tomto ročním období sklízí velké množství produktů, které rychle podléhají zkáze.

(3)

Na trhu tedy nastala taková situace, v níž se běžná opatření, jež jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jeví jako nedostatečná.

(4)

Aby se zabránilo tomu, že se ze stávající situace na trhu vyvine závažnější nebo dlouhodobé narušení trhu, bylo přijato nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 (2). Stanovilo maximální částky podpory na stažení z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů. Jsou však potřebná další podpůrná opatření. Mechanismus, který uvedené nařízení zavedlo, by proto měl být doplněn o opatření ve formě další, cílené podpory pro určité množství produktů, vypočtené na základě tradičního vývozu do Ruska.

(5)

Měla by být přijata další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro rajčata, mrkev, zelí, papriku zeleninovou, květák a květákovou brokolici, okurky salátové a okurky nakládačky, houby, jablka, hrušky, švestky, bobuloviny, čerstvé stolní hrozny, kiwi, sladké pomeranče, klementinky a mandarinky.

(6)

Finanční podpora Unie by měla být poskytnuta podle množství dotyčných produktů, přičemž se zohlední odhadované množství postižené zákazem. Výpočet uvedeného množství by měl být proveden pro jednotlivé členské státy podle objemu jejich vývozu dotyčných produktů do Ruska v předchozích třech letech s odečtením množství, které již bylo oznámeno v rámci nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014.

(7)

Předpokládá se, že produkty, na které se vztahuje toto nařízení a které by byly vyvezeny do Ruska, budou nasměrovány na trhy jiných členských států. Producenti stejných produktů v těchto členských státech, které své produkty do Ruska tradičně nevyvážejí, mohou následně čelit výraznému narušení trhu a poklesu cen.

(8)

Z toho důvodu a za účelem další stabilizace trhu by měla být finanční podpora Unie poskytována i producentům ve všech členských státech na jeden nebo více produktů, na které se vztahuje toto nařízení, nicméně příslušné množství by nemělo překročit 3 000 tun na jeden členský stát.

(9)

Členské státy by měly stále mít možnost se rozhodnout, že množství 3 000 tun nevyužijí. V případě, že tak učiní, měly by o tom včas informovat Komisi, aby mohla rozhodnout o přerozdělení množství, které nebylo využito.

(10)

Účinná opatření pro řešení krize v případě přebytku ovoce a zeleniny z důvodu dočasných a nepředvídatelných okolností představuje stažení produktů z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů. Členské státy by měly mít možnost přiřadit množství, které mají k dispozici, k jednomu nebo k několika těmto opatřením, aby byly dostupné částky využity co nejefektivněji.

(11)

Stejně jako v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 by se mělo dočasně zrušit stávající omezení podpory stažení z trhu ve výši 5 % podílu objemu produkce uváděné na trh. Finanční podpora Unie by se proto měla poskytnout i v případě, že stažení z trhu překročí strop ve výši 5 %.

(12)

Finanční podpora poskytovaná na stažení z trhu by měla vycházet z příslušných částek stanovených v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (3) pro stažení produktů z trhu a jejich bezplatné rozdělení a na stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením. V případě produktů, pro něž není v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanovena žádná částka, by měly být maximální částky stanoveny v tomto nařízení.

(13)

Vzhledem k tomu, že se částky pro rajčata podle přílohy XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 týkají hospodářského roku rajčat určených ke zpracování a rajčat pro spotřebu v čerstvém stavu, je třeba objasnit, že maximální částka použitelná na rajčata pro spotřebu v čerstvém stavu se vztahuje pro účely tohoto nařízení na období od 1. listopadu do 31. května.

(14)

S ohledem na výjimečná narušení trhu a aby bylo zajištěno, že Unie podpoří všechny producenty ovoce a zeleniny, by finanční podpora Unie měla být rozšířena i na producenty ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznané organizace producentů.

(15)

Za účelem podpory bezplatného rozdělení ovoce a zeleniny stažených z trhu některým organizacím, jako jsou charitativní organizace a školy a veškerá další rovnocenná určení schválená členskými státy, by se mělo 100 % maximálních částek stanovených v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 rovněž vztahovat na producenty, kteří nejsou členy uznané organizace producentů. V případě stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením by tito producenti měli získat 50 % stanovených maximálních částek. V této souvislosti by producenti, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, měli splňovat stejné nebo podobné podmínky jako organizace producentů. Měla by se na ně tedy podobně jako v případě uznaných organizací producentů vztahovat příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 a prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

(16)

Organizace producentů jsou hlavními aktéry v odvětví ovoce a zeleniny a jsou nejvhodnějšími subjekty, které zajistí, že finanční podpora Unie na stažení z trhu bude vyplacena producentům, kteří nejsou členy uznané organizace producentů. Vyplacení této podpory producentům, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, by měly tyto organizace zajistit uzavřením smlouvy. Jelikož stupeň organizace nabídky na trhu s ovocem a zeleninou není ve všech členských státech stejný, je vhodné povolit příslušným orgánům členských států, aby v odůvodněných případech vyplatily podporu přímo producentům.

(17)

Částky podpory v případě nesklízení a sklízení nezralých produktů by členské státy měly stanovit na hektar na úrovni, která nepřekročí 90 % maximálních částek na stažení z trhu uplatnitelných na stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením, uvedených v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 nebo v případě produktů, pro něž nebyla v uvedené příloze stanovena žádná částka, v tomto nařízení. U rajčat pro spotřebu v čerstvém stavu by částkou, již mají členské státy zohlednit, měla být částka stanovená v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 na období od 1. listopadu do 31. května. Nesklízení by se mělo podporovat i tehdy, pokud z dané produkční oblasti byla již během normálního produkčního cyklu sklizena produkce k obchodním účelům.

(18)

Organizace producentů koncentrují dodávky a jsou schopny jednat rychleji než producenti, kteří nejsou členy takových organizací, v případech, kdy se musí vypořádat s větším množstvím s bezprostředním dopadem na trh. Za účelem účinnějšího provádění mimořádných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení a pro rychlejší stabilizaci trhu je proto vhodné pro producenty, kteří jsou členy uznaných organizací producentů, zvýšit finanční podporu Unie na stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením na 75 % příslušných maximálních částek stanovených pro podporu na stahování z trhu s jiným určením.

(19)

Stejně jako v případě stažení z trhu by finanční podpora Unie na nesklízení a sklízení nezralých produktů měla být rozšířena i na producenty, kteří nejsou členy uznané organizace producentů. Finanční podpora by měla činit 50 % maximálních částek podpory stanovené pro organizace producentů.

(20)

Vzhledem k vysokému počtu producentů, kteří nejsou členy organizace producentů, a k nezbytnosti provádět kontroly, které jsou spolehlivé a zároveň proveditelné, by se finanční podpora Unie neměla v případě producentů, kteří nejsou členy organizace producentů, poskytovat na sklízení nezralého ovoce a zeleniny, jejichž normální sklizeň již začala, a na nesklízení, pokud z dané produkční oblasti byla již během normálního produkčního cyklu sklizena produkce k obchodním účelům. V této souvislosti by se na producenty, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, měla podobně jako v případě uznaných organizací producentů vztahovat příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 a prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

(21)

V případě producentů, kteří nejsou členy organizací producentů, by vyplácení finanční podpory Unie na nesklízení a sklízení nezralých produktů měl uskutečnit přímo příslušný orgán členského státu. Příslušný orgán by měl producentům vyplatit příslušné částky v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 543/2011 a příslušnými vnitrostátními předpisy a postupy.

(22)

Aby se zajistilo, že se finanční podpora Unie producentům některého ovoce a zeleniny využije k zamýšleným účelům, a aby se zajistilo účinné využívání rozpočtových prostředků Unie, měly by členské státy na přiměřené úrovni provádět kontroly. Měly by se provádět zejména kontroly dokladů, totožnosti a fyzické kontroly, jakož i kontroly na místě, které by se vztahovaly na přiměřené množství produktů, oblastí, organizací producentů a producentů, kteří nejsou členy uznané organizace producentů. Členské státy by měly zajistit, aby stahování rajčat z trhu, sklízení nezralých rajčat a nesklízení rajčat týkalo pouze odrůd určených ke spotřebě v čerstvém stavu.

(23)

Členské státy by měly Komisi pravidelně oznamovat operace, které uskutečnili organizace producentů a producenti, kteří nejsou členy organizace producentů.

(24)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro dočasná mimořádná podpůrná opatření Unie, jež budou poskytnuta organizacím producentům v odvětví ovoce a zeleniny uznaným v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 1308/2013 a producentům, kteří nejsou členy takových organizací.

Uvedená dočasná mimořádná podpůrná opatření Unie se vztahují na stažení z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje na níže uvedené produkty odvětví ovoce a zeleniny určené ke spotřebě v čerstvém stavu:

a)

rajčata kódu KN ex 0702 00 00;

b)

mrkev kódu KN 0706 10 00;

c)

zelí kódu KN 0704 90 10;

d)

paprika zeleninová (sladká paprika) kódu KN 0709 60 10;

e)

květák a brokolice květáková kódu KN 0704 10 00;

f)

okurky salátové kódu KN 0707 00 05;

g)

okurky nakládačky kódu KN 0707 00 90;

h)

houby rodu Agaricus kódu KN 0709 51 00;

i)

jablka kódu KN 0808 10;

j)

hrušky kódu KN 0808 30;

k)

švestky kódu KN 0809 40 05;

l)

bobuloviny kódů KN 0810 20, 0810 30 a 0810 40;

m)

čerstvé stolní vinné hrozny kódu KN 0806 10 10;

n)

kiwi kódu KN 0810 50 00;

o)

sladké pomeranče kódu KN 0805 10 20;

p)

klementinky kódu KN 0805 20 10;

q)

mandarinky (včetně tangerine a satsuma), wilkingy a podobné citrusové hybridy kódů KN 0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70 a 0805 20 90.

3.   Podpora uvedená v odstavci 1 se vztahuje na činnosti prováděné v období od 30. září 2014 do vyčerpání množství uvedeného v čl. 2 odst. 1 pro jednotlivé dotyčné členské státy nebo do 31. prosince 2014, podle toho, co nastane dříve.

Článek 2

Přidělení maximálního množství členským státům

1.   Podpora podle čl. 1 odst. 1 bude členským státům poskytnuta na množství produktů stanovené v příloze I.

Tato podpora bude rovněž k dispozici ve všech členských státech pro stahování z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo nesklízení u jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, jak to určí členský stát, za předpokladu, že toto další množství nepřesáhne 3 000 t na jeden členský stát.

2.   Co se týče množství pro jednotlivé členské státy podle odstavce 1, mohou členské státy určit pro každý produkt nebo skupinu produktů množství pro stažení z trhu k bezplatnému rozdělení a pro stažení pro jiná určení, než je bezplatné rozdělení, jakož i odpovídající plochy pro sklízení nezralého ovoce a zeleniny a nesklízení.

3.   Členské státy se mohou do 31. října 2014 rozhodnout, že nevyužijí množství 3 000 t nebo jeho část. Nevyužité množství oznámí Komisi do 31. října 2014. Od okamžiku oznámení nejsou operace prováděné v daném členské státě způsobilé pro podporu podle tohoto nařízení.

Článek 3

Přidělení množství producentům

Členské státy rozdělí množství uvedené v článku 2 mezi organizace producentů a producenty, kteří nejsou členy organizace producentů, podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že vytvoří vlastní systém pro přidělování množství, pokud je tento systém zřízen na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Za tím účelem mohou členské státy přihlédnout k tomu, v jakém rozsahu ruský zákaz dovozu dotyčné producenty zasáhl.

Článek 4

Finanční podpora organizacím producentů určená na stažení z trhu

1.   Finanční podpora Unie se poskytuje na stažení produktů z trhu a jejich bezplatné rozdělení, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, a na stahování z trhu s jiným určením produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení než jejich bezplatným rozdělením v období uvedeném v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Jsou-li produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení stahovány z trhu v období uvedeném v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, nevztahuje se na ně 5 % strop podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 79 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

3.   Na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, avšak nikoliv v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, se vztahují maximální částky podpory stanovené v příloze II tohoto nařízení.

4.   Na rajčata se v období od 1. listopadu do 31. května vztahuje maximální částka stanovená v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

5.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 činí finanční podpora Unie na stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením 75 % maximálních částek podpory na jiná určení, jak je uvedeno v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a v příloze II tohoto nařízení.

6.   Finanční podpora Unie podle odstavce 1 je k dispozici organizacím producentů i v případě, že toto stahování z trhu nemají zahrnuto do svých operačních programů a národních strategiích členských států. Na finanční podporu Unie podle tohoto článku se nepoužije čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 ani čl. 55 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

7.   Finanční podpora Unie podle odstavce 1 se nezohledňuje pro účely výpočtu stropů uvedených v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

8.   Na výdaje vynaložené na činnosti související se stahováním produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení z trhu se nevztahuje strop ve výši jedné třetiny výdajů uvedený v čl. 33 odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013 ani 25 % maximální strop pro zvýšení provozního fondu uvedený v čl. 66 odst. 3 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, jsou-li tyto produkty stahovány v období uvedeném v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení.

9.   Výdaje vynaložené v souladu s tímto článkem jsou součástí provozního fondu organizací producentů.

Článek 5

Finanční podpora na stažení z trhu určená producentům, kteří nejsou členy organizací producentů

1.   Finanční podpora Unie se v souladu s tímto článkem poskytuje producentům ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznaných organizací producentů, na:

a)

stažení produktů z trhu a jejich bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

stažení z trhu s jiným určením než jejich bezplatné rozdělení.

Maximální částky finanční podpory na stažení z trhu podle písm. a) prvního pododstavce odpovídají částkám stanoveným v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a v příloze II tohoto nařízení.

Na rajčata se v období od 1. listopadu do 31. května vztahuje maximální částka stanovená v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

Maximální částky finanční podpory na stažení z trhu podle písm. b) prvního pododstavce činí 50 % částek stanovených v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a v příloze II tohoto nařízení.

Na rajčata se v období od 1. listopadu do 31. května vztahuje maximální částka ve výši 50 % částky stanovené v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

2.   Finanční podpora podle odstavce 1 je k dispozici na stažení produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 z trhu, jsou-li tyto produkty staženy v období uvedeném v čl. 1 odst. 3.

3.   Producenti uzavřou s uznanou organizací producentů smlouvu na celkové množství, které má být podle tohoto článku dodáno. Organizace producentů přijmou všechny rozumné žádosti producentů, kteří nejsou členy uznané organizace producentů. Množství dodané producenty, kteří nejsou členy organizace producentů, musí být v souladu s regionálními výnosy a dotčenou plochou.

4.   Finanční podporu producentům, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, vyplácí organizace producentů, s níž takovou smlouvu uzavřeli.

Částky odpovídající skutečným nákladům vynaloženým organizací producentů na stažení příslušných produktů z trhu si ponechává organizace producentů. Tyto náklady jsou doloženy fakturami.

5.   V řádně odůvodněných případech, jako je omezený stupeň organizovanosti producentů v daném členském státě, a podle zásady nediskriminace mohou členské státy povolit, aby producent, který není členem uznané organizace producentů, místo uzavření smlouvy uvedené v odstavci 3 podal oznámení příslušnému orgánu členského státu. Pro taková oznámení se obdobným způsobem použije článek 78 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011. Množství dodané producenty, kteří nejsou členy organizace producentů, musí být v souladu s regionálními výnosy a dotčenou plochou.

V těchto případech vyplácí příslušný orgán členského státu finanční podporu Unie přímo producentovi. Pro tento účel členské státy přijmou nové vnitrostátní předpisy či postupy, nebo použijí stávající.

6.   Bylo-li uznání organizace producentů pozastaveno v souladu s čl. 114 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, považují se její členové pro účely tohoto článku za producenty, kteří nejsou členy uznané organizace producentů.

7.   Na tento článek se použije obdobně nařízení (EU) č. 1308/2013, prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 a čl. 4 odst. 6 až 9 tohoto nařízení.

Článek 6

Finanční podpora organizacím producentů určená na nesklízení a sklízení nezralých produktů

1.   Finanční podpora Unie se poskytuje na nesklízení a sklízení nezralých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 v období uvedeném v čl. 1 odst. 3.

2.   Podpora na sklízení nezralých produktů se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách a jsou skutečně sklízeny nezralé. Odchylně od čl. 85 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví členské státy výši podpory (zahrnující jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů na nesklízení a sklízení nezralých produktů) na hektar v takové výši, aby nepřekračovala 90 % částek stanovených na stahování z trhu s jiným určením produktů než jejich bezplatným rozdělením v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a v příloze II tohoto nařízení. Na rajčata stahovaná z trhu s jiným určením než jejich bezplatným rozdělením v období od 1. listopadu do 31. května se vztahuje maximální částka ve výši 90 % částky stanovené v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

Odchylně od čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 činí finanční podpora Unie na nesklízení a sklízení nezralých produktů 75 % částek stanovených členskými státy podle prvního pododstavce.

3.   Odchylně od čl. 85 odst. 3 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 se k nesklízení ve smyslu čl. 84 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení může v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení přistoupit během období uvedeného v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení i tehdy, pokud již v dotyčné produkční oblasti proběhla komerční sklizeň během normálního produkčního cyklu. V takových případech jsou částky podpory podle odstavce 2 tohoto článku úměrně sníženy podle již sklizené produkce, jejíž objem se zjišťuje ze skladového účetnictví a finančních výkazů příslušných organizací producentů.

4.   Finanční podpora Unie se poskytuje i v případě, že organizace producentů nemají uvedené činnosti zahrnuty do svých operačních programů a národních strategií členských států. Na finanční podporu Unie podle tohoto článku se nepoužije čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 ani čl. 55 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

5.   Na výdaje vynaložené na činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a týkající se produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení v období uvedeném v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení se nevztahuje strop ve výši jedné třetiny výdajů uvedený v čl. 33 odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013 ani 25 % maximální strop pro zvýšení provozního fondu uvedený v čl. 66 odst. 3 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

6.   Finanční podpora Unie se nezohledňuje pro účely výpočtu stropů uvedených v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

7.   Výdaje vynaložené v souladu s tímto článkem jsou součástí provozního fondu organizací producentů.

Článek 7

Finanční podpora na nesklízení a sklízení nezralých produktů určená producentům, kteří nejsou členy organizací producentů

1.   Finanční podpora Unie se poskytuje producentům, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, na nesklízení a sklízení nezralých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 v období uvedeném v čl. 1 odst. 3.

Odchylně od čl. 85 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 platí, že:

a)

podpora na sklízení nezralých produktů se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách, jsou skutečně sklízeny nezralé a u nichž ještě nezačala normální sklizeň;

b)

k nesklízení se nepřistupuje, pokud již v dotyčné oblasti proběhla komerční sklizeň během normálního produkčního cyklu;

c)

sklížení nezralých produktů a nesklízení se v žádném případě neuplatňují na stejný produkt a na stejnou plochu.

2.   Částky finanční podpory Unie na nesklízení a sklízení nezralých produktů činí 50 % částek stanovených členskými státy podle čl. 6 odst. 2.

3.   Producenti, kteří nejsou členy uznané organizace producentů, podají odpovídající oznámení příslušnému orgánu členského státu v souladu s prováděcími předpisy přijatými členským státem podle čl. 85 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

V těchto případech vyplácí příslušný orgán členského státu finanční podporu Unie přímo producentovi. Pro tento účel členské státy přijmou nové vnitrostátní předpisy či postupy, nebo použijí stávající.

4.   Bylo-li uznání organizace producentů pozastaveno v souladu s čl. 114 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, považují se její členové pro účely tohoto článku za producenty, kteří nejsou členy uznané organizace producentů.

5.   Na tento článek se použije obdobně nařízení (EU) č. 1308/2013 a prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011.

Článek 8

Kontroly při stahování z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů

1.   Stahování produktů z trhu podle článků 4 a 5 podléhá v souladu s článkem 108 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 kontrolám prvního stupně. Nicméně tyto kontroly se vztahují na alespoň 10 % množství produktů stažených z trhu a na alespoň 10 % organizací producentů, které využívají finanční podpory Unie uvedené v článku 4 tohoto nařízení.

U stahování z trhu v případech uvedených v čl. 5 odst. 5 se však kontroly prvního stupně vztahují na 100 % množství stažených produktů.

2.   Nesklízení a sklízení nezralých produktů podle článků 6 a 7 podléhá kontrolám a podmínkám stanoveným v článku 110 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 s výjimkou požadavku, aby v případech uplatnění odchylky stanovené v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení nebyla provedena žádná částečná sklizeň. Kontroly se vztahují na alespoň 25 % dotyčných produkčních oblastí.

U nesklízení a sklízení nezralých produktů podle článku 7 se kontroly vztahují na 100 % dotyčných produkčních oblastí.

3.   Stahování produktů z trhu podle článků 4 a 5 podléhá v souladu s článkem 109 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 kontrolám druhého stupně. Nicméně kontroly na místě se vztahují na alespoň 40 % subjektů, na které se vztahují kontroly prvního stupně, a na alespoň 5 % produktů stažených z trhu.

4.   Členské státy přijmou vhodná kontrolní opatření, jimiž zajistí, že stahování z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů u rajčat se vztahuje pouze na odrůdy určené ke spotřebě v čerstvém stavu.

Článek 9

Žádosti o platbu a vyplácení finanční podpory Unie

1.   Organizace producentů žádají o výplatu finanční podpory Unie uvedené v článcích 4, 5 a 6 do 31. ledna 2015.

2.   Organizace producentů žádají o vyplacení celkové finanční podpory Unie uvedené v článku 4 a 6 tohoto nařízení postupem uvedeným v článku 72 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 do 31. ledna 2015.

První pododstavec a první věta druhého pododstavce článku 72 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a strop ve výši 80 % původně schválené částky podpory na operační program stanovený ve třetím pododstavci uvedeného článku se však nepoužijí.

3.   Producenti, kteří nejsou členy uznané organizace producentů a nepodepsali dohodu s uznanou organizací producentů, podají sami u příslušných orgánů členských států žádost o vyplacení finanční podpory Unie pro účely článků 5 a 7 do dne uvedeného v odstavci 1.

4.   K žádostem o podporu Unie podle odstavců 1, 2 a 3 se přikládají podpůrné dokumenty dokládající výši požadované podpory Unie a písemné prohlášení, že žadatel v souvislosti s opatřeními, na jejichž základě může žádat o podporu Unie podle tohoto nařízení, neobdržel a neobdrží jiné finanční prostředky z unijního nebo vnitrostátního zdroje ani náhradu na základě pojistné smlouvy.

Článek 10

Oznamování

1.   Členské státy oznámí Komisi do 30. září 2014, 15. října 2014, 31. října 2014, 15. listopadu 2014, 30. listopadu 2014, 15. prosince 2014, 31. prosince 2014, 15. ledna 2015, 31. ledna 2015 a 15. února 2015 tyto informace týkající se každého produktu:

a)

množství stažené z trhu k bezplatnému rozdělení;

b)

množství stažené z trhu s jiným určením než k bezplatnému rozdělení;

c)

odpovídající plochu pro sklízení nezralého ovoce a zeleniny a nesklízení;

d)

celkové výdaje vynaložené na množství nebo plochy uvedené v písmenech a), b) a c).

V oznámení se uvádějí pouze uskutečněné operace.

Členské státy pro tato oznámení použijí vzor uvedený v příloze III.

2.   Při předložení svého prvního oznámení sdělí členské státy Komisi výši podpory, kterou stanovily v souladu s čl. 79 odst. 1 nebo čl. 85 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a s články 4 a 5 tohoto nařízení, přičemž použijí vzory uvedené v příloze IV.

Článek 11

Vyplácení finanční podpory Unie

Výdaje členských států týkající se plateb podle tohoto nařízení jsou způsobilé pro finanční podporu Unie, pouze pokud budou vyplaceny do 30. června 2015.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 ze dne 29. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 (Úř. věst. L 259, 30.8.2014, s. 2).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).


PŘÍLOHA I

Maximální množství produktů přidělené členskému státu podle čl. 2 odst. 1

(v tunách)

Jablka a hrušky

Švestky, hrozny stolní a kiwi

Rajčata, mrkev, paprika zeleninová (sladká paprika), okurky salátové a okurky nakládačky

Pomeranče, klementinky, mandarinky

Belgie

43 300

1 380

14 750

0

Německo

13 100

0

0

0

Řecko

5 100

28 475

750

10 750

Španělsko

8 700

6 900

20 400

58 600

Francie

28 950

500

1 600

0

Chorvatsko

1 050

0

0

7 900

Itálie

35 805

38 845

0

2 620

Kypr

0

0

0

16 220

Litva

0

0

4 000

0

Maďarsko

725

570

0

0

Nizozemsko

22 200

0

6 800

0

Polsko

18 750

0

0

0

Portugalsko

4 120

225

0

0


PŘÍLOHA II

Maximální částky podpory na stažení z trhu u produktů neuvedených v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, jak jsou uvedeny v článcích 4, 5 a 6 tohoto nařízení

Produkt

Maximální podpora (EUR/100 kg)

Bezplatné rozdělení

Jiná určení

Mrkev

12,81

8,54

Zelí

5,81

3,88

Paprika zeleninová (sladká paprika)

44,4

30

Brokolice květáková

15,69

10,52

Okurky salátové a okurky nakládačky

24

16

Houby

43,99

29,33

Švestky

34

20,4

Bobuloviny

12,76

8,5

Čerstvé stolní vinné hrozny

39,16

26,11

Kiwi

29,69

19,79


PŘÍLOHA III

Vzory pro oznámení podle článku 10

OZNÁMENÍ O STAŽENÍ Z TRHU – BEZPLATNÉ ROZDĚLENÍ

Členský stát:

Za období:

Datum:


Produkt

Organizace producentů

Producenti-nečlenové

Celková množství (t)

Celková finanční podpora Unie (v EUR)

Množství (t)

Finanční podpora Unie (v EUR)

Množství (t)

Finanční podpora Unie (v EUR)

Stažení

Přeprava

Třídění a balení

CELKEM

Stažení

Přeprava

Třídění a balení

CELKEM

(a)

(b)

(c)

(d)

(e) = (b) + (c) + (d)

(f)

(g)

(h)

(i)

(j) = (g) + (h) + (i)

(k) = (a) + (f)

(l) = (e) + (j)

Jablka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hrušky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jablka a hrušky celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rajčata

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mrkev

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Paprika zeleninová (sladká paprika)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Okurky salátové a okurky nakládačky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zelenina celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Švestky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čerstvé stolní vinné hrozny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kiwi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní ovoce celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klementinky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mandarinky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Citrusové plody celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zelí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Květák a brokolice květáková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Houby

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bobuloviny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

*

V každém oznámení je třeba vyplnit samostatnou excelovou tabulku.

OZNÁMENÍ O STAŽENÍ Z TRHU – JINÁ URČENÍ

Členský stát:

Za období:

Datum:


Produkt

Organizace producentů

Producenti-nečlenové

Celková množství (t)

Celková finanční podpora Unie (v EUR)

Množství

(t)

Finanční podpora Unie

(v EUR)

Množství

(t)

Finanční podpora Unie

(v EUR)

(a)

(b)

(c)

(d)

(e) = (a) + (c)

(f) = (b) + (d)

Jablka

 

 

 

 

 

 

Hrušky

 

 

 

 

 

 

Jablka a hrušky celkem

 

 

 

 

 

 

Rajčata

 

 

 

 

 

 

Mrkev

 

 

 

 

 

 

Paprika zeleninová (sladká paprika)

 

 

 

 

 

 

Okurky salátové a okurky nakládačky

 

 

 

 

 

 

Zelenina celkem

 

 

 

 

 

 

Švestky

 

 

 

 

 

 

Čerstvé stolní vinné hrozny

 

 

 

 

 

 

Kiwi

 

 

 

 

 

 

Ostatní ovoce celkem

 

 

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

 

 

Klementinky

 

 

 

 

 

 

Mandarinky

 

 

 

 

 

 

Citrusové plody celkem

 

 

 

 

 

 

Zelí

 

 

 

 

 

 

Květák a brokolice květáková

 

 

 

 

 

 

Houby

 

 

 

 

 

 

Bobuloviny

 

 

 

 

 

 

Ostatní celkem

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

 

 

 

*

V každém oznámení je třeba vyplnit samostatnou excelovou tabulku.

OZNÁMENÍ O NESKLÍZENÍ A SKLÍZENÍ NEZRALÉHO OVOCE A ZELENINY

Členský stát:

Za období:

Datum:


Produkt

Organizace producentů

Producenti-nečlenové

Celková množství

(t)

Celková finanční podpora Unie (v EUR)

Plocha

(ha)

Množství

(t)

Finanční podpora Unie

(v EUR)

Plocha

(ha)

Množství

(t)

Finanční podpora Unie

(v EUR)

(a)

(b)

(c)

(d)

(e)

(f)

(g) = (b) + (e)

(h) = (c) + (f)

Jablka

 

 

 

 

 

 

 

 

Hrušky

 

 

 

 

 

 

 

 

Jablka a hrušky celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

Rajčata

 

 

 

 

 

 

 

 

Mrkev

 

 

 

 

 

 

 

 

Paprika zeleninová (sladká paprika)

 

 

 

 

 

 

 

 

Okurky salátové a okurky nakládačky

 

 

 

 

 

 

 

 

Zelenina celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

Švestky

 

 

 

 

 

 

 

 

Čerstvé stolní vinné hrozny

 

 

 

 

 

 

 

 

Kiwi

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní ovoce celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

 

 

 

 

Klementinky

 

 

 

 

 

 

 

 

Mandarinky

 

 

 

 

 

 

 

 

Citrusové plody celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

Zelí

 

 

 

 

 

 

 

 

Květák a brokolice květáková

 

 

 

 

 

 

 

 

Houby

 

 

 

 

 

 

 

 

Bobuloviny

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

 

*

V každém oznámení je třeba vyplnit samostatnou excelovou tabulku.


PŘÍLOHA IV

TABULKY, JEŽ MAJÍ BÝT ZASLÁNY S PRVNÍM OZNÁMENÍM PODLE ČL. 10 ODST. 1

STAŽENÍ Z TRHU – JINÁ URČENÍ

Maximální částky podpory stanovené členským státem v souladu s čl. 79 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a články 4 a 5 tohoto nařízení

Členský stát:

Datum:


Produkt

Příspěvek organizace producentů

(EUR/100 kg)

Finanční podpora Unie

(EUR/100 kg)

Jablka

 

 

Hrušky

 

 

Rajčata

 

 

Mrkev

 

 

Zelí

 

 

Paprika zeleninová (sladká paprika)

 

 

Květák a brokolice květáková

 

 

Okurky salátové a okurky nakládačky

 

 

Houby

 

 

Švestky

 

 

Bobuloviny

 

 

Čerstvé stolní vinné hrozny

 

 

Kiwi

 

 

Pomeranče

 

 

Klementinky

 

 

Mandarinky

 

 

NESKLÍZENÍ A SKLÍZENÍ NEZRALÉHO OVOCE A ZELENINY

Maximální částky podpory stanovené členským státem v souladu s čl. 85 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a článkem 6 tohoto nařízení

Členský stát:

Datum:


Produkt

Volně pěstované

Ve skleníku

Příspěvek organizace producentů

(EUR/ha)

Finanční podpora Unie

(EUR/ha)

Příspěvek organizace producentů

(EUR/ha)

Finanční podpora Unie

(EUR/ha)

Jablka

 

 

 

 

Hrušky

 

 

 

 

Rajčata

 

 

 

 

Mrkev

 

 

 

 

Zelí

 

 

 

 

Paprika zeleninová (sladká paprika)

 

 

 

 

Květák a brokolice květáková

 

 

 

 

Okurky salátové a okurky nakládačky

 

 

 

 

Houby

 

 

 

 

Švestky

 

 

 

 

Bobuloviny

 

 

 

 

Čerstvé stolní vinné hrozny

 

 

 

 

Kiwi

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

Klementinky

 

 

 

 

Mandarinky

 

 

 

 


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/40


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1032/2014

ze dne 29. září 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

67,6

TR

85,0

XS

74,9

ZZ

75,8

0707 00 05

MK

29,8

TR

100,6

ZZ

65,2

0709 93 10

TR

110,7

ZZ

110,7

0805 50 10

AR

139,2

CL

139,2

IL

107,6

TR

120,7

UY

112,1

ZA

171,0

ZZ

131,6

0806 10 10

BR

167,9

MK

103,8

TR

119,6

ZZ

130,4

0808 10 80

BA

41,5

BR

56,4

CL

101,5

NZ

110,2

US

135,4

ZA

97,0

ZZ

90,3

0808 30 90

CN

104,2

TR

115,8

ZZ

110,0

0809 40 05

MK

13,1

ZZ

13,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/42


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1033/2014

ze dne 29. září 2014,

kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro melasu v odvětví cukru ode dne 1. října 2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 183 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (2) stanoví, že se cena CIF pro dováženou melasu standardní jakosti definované v článku 27 uvedeného nařízení považuje za „reprezentativní cenu“.

(2)

Při stanovení reprezentativních cen musí být vzaty v úvahu všechny informace uvedené v článku 29 nařízení (ES) č. 951/2006, kromě případů uvedených v článku 30 téhož nařízení, a toto stanovení může být případně provedeno postupem podle článku 33 téhož nařízení.

(3)

Pro úpravu ceny, která se netýká standardní jakosti, je třeba v závislosti na jakosti nabízené melasy zvýšit či snížit ceny podle článku 32 nařízení (ES) č. 951/2006.

(4)

Pokud se liší spouštěcí cena dotyčného produktu od jeho reprezentativní ceny, je třeba stanovit dodatečná dovozní cla za podmínek stanovených článkem 39 nařízení (ES) č. 951/2006. V případě pozastavení dovozních cel na základě článku 40 uvedeného nařízení je třeba stanovit zvláštní částky těchto cel.

(5)

Je třeba stanovit reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro melasu kódů KN 1703 10 00 a 1703 90 00 v souladu s článkem 34 nařízení (ES) č. 951/2006.

(6)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro melasu kódů KN 1703 10 00 a 1703 90 00 se stanoví v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24).


PŘÍLOHA

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro melasu v odvětví cukru použitelné ode dne 1. října 2014

(v EUR)

Kód KN

Reprezentativní cena na 100 kg netto příslušného produktu

Dodatečné clo na 100 kg netto příslušného produktu

Clo na dovoz 100 kg netto příslušného produktu v případě pozastavení cel v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 951/2006 3

1703 10 00 (1)

13,48

0

1703 90 00 (2)

15,93

0


(1)  Tato částka v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 951/2006 nahrazuje sazbu společného celníhosazebníku stanovenou pro příslušné produkty.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v článku 27 nařízení (ES) č. 951/2006.


ROZHODNUTÍ

30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/45


ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ

ze dne 24. září 2014

o jmenování soudců Soudního dvora

(2014/680/EU, Euratom)

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 19 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 253 a 255 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 6. října 2015 skončí funkční období čtrnácti soudců a čtyř generálních advokátů Soudního dvora. Je tedy třeba jmenovat nové osoby do těchto funkcí na období od 7. října 2015 do 6. října 2021.

(2)

Pan Koen LENAERTS a paní Rosario SILVA DE LAPUERTOVÁ byli navrženi k opakovanému jmenování do funkce soudců Soudního dvora.

(3)

Výbor zřízený článkem 255 Smlouvy o fungování Evropské unie vydal stanovisko k vhodnosti pana Koena LENAERTSE a paní Rosario SILVA DE LAPUERTOVÉ pro výkon funkce soudců Soudního dvora,

PŘIJALI TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Soudci Soudního dvora na období od 7. října 2015 do 6. října 2021 jsou jmenováni:

pan Koen LENAERTS

paní Rosario SILVA DE LAPUERTOVÁ

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 24. září 2014.

Předseda

S. SANNINO


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/46


ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ

ze dne 24. září 2014

o jmenování jednoho soudce Soudního dvora

(2014/681/EU, Euratom)

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 19 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 253 a 255 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článků 5 a 7 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie a po odstoupení pana George ARESTISE s účinností ode dne 6. října 2014 je třeba jmenovat jednoho soudce Soudního dvora na zbývající část funkčního období pana George ARESTISE, tedy do 6. října 2018.

(2)

Na uvolněné místo byl navržen pan Constantinos LYCOURGOS.

(3)

Výbor zřízený článkem 255 Smlouvy o fungování Evropské unie vydal stanovisko k vhodnosti pana Constantinose LYCOURGOSE pro výkon funkce soudce Soudního dvora,

PŘIJALI TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Constantinos LYCOURGOS je jmenován soudcem Soudního dvora na období od 7. října 2014 do 6. října 2018.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 24. září 2014.

Předseda

S. SANNINO


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/47


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. září 2014

o jmenování jedné bulharské náhradnice Výboru regionů

(2014/682/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh bulharské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015. Dne 10. července 2012 byla rozhodnutím Rady 2012/403/EU (3) jmenována náhradnicí paní Kornelia MARINOVOVÁ, a to do dne 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu paní Kornelie MARINOVOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Náhradnicí Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenována:

paní Madlena BOJADŽIEVOVÁ, Chair of the Municipal Council of the Municipality of Teteven.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 25. září 2014.

Za Radu

předsedkyně

F. GUIDI


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.

(3)  Rozhodnutí Rady 2012/403/EU ze dne 10. července 2012 o jmenování šesti bulharských členů a osmi bulharských náhradníků Výboru regionů (Úř. věst. L 188, 18.7.2012, s. 16).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/48


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. září 2014

o jmenování jedné členky Výboru regionů ze Spojeného království

(2014/683/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh vlády Spojeného království,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015. Dne 11. března 2014 byl rozhodnutím Rady 2014/C 74/01 (3) do dne 25. ledna 2015 jmenován členem pan Andrew LEWER.

(2)

Po skončení mandátu pana Andrewa LEWERA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členkou Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenována:

paní Ann STRIBLEYOVÁ, Councillor.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 25. září 2014.

Za Radu

předsedkyně

F. GUIDI


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.

(3)  Rozhodnutí Rady ze dne 11. března 2014 o jmenování čtyř členů Výboru regionů ze Spojeného království (Úř. věst. C 74, 13.3.2014, s. 1).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/49


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. září 2014

o jmenování devíti řeckých členů a dvanácti řeckých náhradníků Výboru regionů

(2014/684/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh řecké vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015. Dne 9. dubna 2010 byl rozhodnutím Rady 2010/217/EU (3) jmenován náhradníkem pan Dimitris MARAVELIAS, a to do 25. ledna 2015. Dne 21. března 2011 byli rozhodnutím Rady 2011/191/EU (4) jmenováni pan Ioannis BOUTARIS, pan Dimitrios KALOGEROPOULOS, pan Georgios KOTRONIAS, pan Nikolaos PAPANDREOU, pan Ioannis SGOUROS a pan Grigorios ZAFEIROPOULOS jako členové a pan Pavlos ALTINIS, pan Athanasios GIAKALIS, pan Aristeidis GIANNAKIDIS, pan Dimitrios DRAKOS, pan Polydoros LAMPRINOUDIS, pan Christos LAPPAS, pan Ioannis MACHAIRIDIS a pan Dimitrios BIRMPAS jako náhradníci, a to do 25. ledna 2015. Dne 29. října 2012 byl rozhodnutím Rady 2012/676/EU (5) jmenován členem pan Spyridon SPYRIDON a náhradníkem pan Dimitrios PETROVITS, a to do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Ioannise BOUTARISE, pana Theodorose GKOTSOPOULOSE, pana Dimitriose KALOGEROPOULOSE, pana Georgiose KOTRONIASE, pana Nikolaose PAPANDREOUA, pana Ioannise SGOUROSE, pana Konstantinose SIMITSISE, pana Spyridona SPYRIDONA a pana Grigoriose ZAFEIROPOULOSE se uvolnilo devět míst členů Výboru regionů.

(3)

Po skončení mandátu pana Pavlose ALTINISE, pana Dimitriose BIRMPASE, pana Dimitriose DRAKOSE, pana Athanasiose GIAKALISE, pana Aristeidise GIANNAKIDISE, pana Ioannise KOURAKISE, pana Polydorose LAMPRINOUDISE, pana Christose LAPPASE, pana Ioannise MACHAIRIDISE, pana Dimitriose MARAVELIASE, pana Dimitriose PETROVITSE a pana Dimitriose PREVEZANOSE se uvolnilo dvanáct míst náhradníků Výboru regionů.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenováni:

a)

jako členové:

pan Konstantinos AGORASTOS, Governor of Thessaly Region,

pan Dimitrios KALOGEROPOULOS, Advisor, politically accountable to the elected Municipal Council of Maroussi (změna mandátu),

pan Stavros KALAFATIS, Municipal Councillor of Thessaloniki,

pan Alexandros KAHRIMANIS, Governor of the Region of Epirus,

pan Ioannis KOURAKIS, Municipal Councillor of Heraklion,

pan Dimitrios MARAVELIAS, Regional Councillor of Attica,

pan Ioannis SGOUROS, Regional Councillor of Attica (změna mandátu),

pan Konstantinos TZANAKOULIS, Municipal Councillor of Larissa,

pan Nikolaos CHIOTAKIS, Municipal Councillor of Kifissia,

a

b)

jako náhradníci:

pan Dimitrios BIRMPAS, Mayor of Aigaleo (změna mandátu),

pan Ioannis BOUTARIS, Mayor of Thessaloniki,

pan Fotios CHATZIDIAKOS, Mayor of Rhodes,

pan Georgios DAKIS, Regional Councillor, West Macedonia Region,

pan Nikolaos KARAPANOS, Mayor of the city of Messolonghi,

pan Panagiotis KATSIVELAS, Mayor of Trifylia,

pan Charalampos KOKKINOS, Regional Councillor, South Aegean Region,

paní Anna PAPADIMITRIOU, Regional Councillor, Region of Attica,

pan Dimitrios PETROVITS, Deputy Governor, Region of Evros (změna mandátu),

pan Dimitrios PREVEZANOS, Mayor of Skiathos (změna mandátu),

pan Konstantinos SIMITSIS, Municipal Councillor of Kavala,

pan Petros SOULAS, Mayor of Kordelio-Evosmos.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 25. září 2014.

Za Radu

předsedkyně

F. GUIDI


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.

(3)  Rozhodnutí Rady 2010/217/EU ze dne 9. dubna 2010 o jmenování jednoho řeckého člena a jednoho řeckého náhradníka Výboru regionů (Úř. věst. L 96, 16.4.2010, s. 7).

(4)  Rozhodnutí Rady 2011/191/EU ze dne 21. března 2011 o jmenování deseti řeckých členů a devíti řeckých náhradníků Výboru regionů (Úř. věst. L 81, 29.3.2011, s. 12).

(5)  Rozhodnutí Rady 2012/676/EU ze dne 29. října 2012 o jmenování jednoho řeckého člena a jednoho řeckého náhradníka Výboru regionů (Úř. věst. L 305 1.11.2012, s. 26).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/51


ROZHODNUTÍ RADY 2014/685/SZBP

ze dne 29. září 2014,

kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu (1) na podporu právního státu (EULEX KOSOVO)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. února 2008 přijala Rada společnou akci 2008/124/SZBP (2).

(2)

Dne 8. června 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/322/SZBP (3), kterým byla společná akce 2008/124/SZBP pozměněna a její použitelnost prodloužena o období dvou let do 14. června 2012.

(3)

Dne 5. června 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/291/SZBP (4), kterým byla společná akce 2008/124/SZBP pozměněna a její použitelnost prodloužena o období dvou let do 14. června 2014.

(4)

Dne 12. června 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/349/SZBP (5), kterým byla společná akce 2008/124/SZBP pozměněna a její použitelnost prodloužena o období dvou let do 14. června 2016 a byla stanovena finanční referenční částka na období od 15. června 2014 do 14. října 2014.

(5)

Společná akce 2008/124/SZBP by měla být změněna tak, aby stanovila novou finanční referenční částku určenou na krytí výdajů v období od 15. října 2014 do 14. června 2015.

(6)

V rámci svého mandátu a v souladu s rozhodnutím Politického a bezpečnostního výboru ze dne 2. září 2014 by měla EULEX KOSOVO rovněž poskytovat podporu pro trestní soudní řízení převedená do některého z členských států, s výhradou uzavření všech nezbytných právních ujednání pro všechny fáze těchto řízení.

(7)

EULEX KOSOVO bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy.

(8)

Společná akce 2008/124/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společná akce 2008/124/SZBP se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Převedená soudní řízení

1.   Pro účely plnění svého mandátu, včetně výkonných pravomocí stanovených v čl. 3 písm. a) a d), podporuje EULEX KOSOVO soudní řízení převedená do některého z členských států s cílem vyšetřovat trestné činy a rozhodovat o obviněních z trestných činů a žalobách pro trestné činy na základě vyšetřování tvrzení uvedených ve zprávě nazvané ‚Nelidské zacházení s lidmi a nezákonné obchodování s lidskými orgány v Kosovu‘, kterou dne 12. prosince 2010 vydal zvláštní zpravodaj Výboru pro právní záležitosti a lidská práva při Radě Evropy.

2.   Soudci a prokurátoři odpovědní za řízení vykonávají své povinnosti zcela nezávisle a samostatně.“

2)

V článku 8 se v odstavci 2 doplňuje věta, která zní:

„Soudci a prokurátoři EULEX KOSOVO musejí splňovat nejvyšší odbornou kvalifikaci, která je nezbytná s ohledem na úroveň nebo složitost případů, jimiž se mají zabývat, a jsou jmenováni na základě nezávislého výběrového řízení.“

3)

V čl. 16 odst. 1 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:

„Finanční referenční částka určená na krytí výdajů EULEX KOSOVO na období od 15. října 2014 do 14. června 2015 činí 55 820 000 EUR.

Finanční referenční částku pro EULEX KOSOVO na následující období stanoví Rada.“

4)

V článku 18 se doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Oprávnění vysokého představitele předávat třetím stranám a příslušným místním orgánům utajované informace a dokumenty EU vyhotovené pro účely EULEX KOSOVO podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na informace shromážděné či dokumenty vytvořené pro účely soudních řízení vedených v rámci mandátu EULEX KOSOVO. To nebrání předávání necitlivých informací, které se týkají správní organizace či účinnosti řízení.“

5)

V článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Její použitelnost končí dnem 14. června 2016. Rada na návrh vysokého představitele a s přihlédnutím k dodatečným zdrojům financování a k příspěvkům ostatních partnerů přijme rozhodnutí nezbytná k zajištění toho, aby mandát EULEX KOSOVO na podporu převedených soudních řízení podle článku 3a a související nezbytné finanční prostředky zůstaly v platnosti až do uzavření těchto soudních řízení.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 29. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI


(1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)  Společná akce Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (Úř. věst. L 42, 16.2.2008, s. 92).

(3)  Rozhodnutí Rady 2010/322/SZBP ze dne 8. června 2010, kterým se mění a prodlužuje společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (Úř. věst. L 145, 11.6.2010, s. 13).

(4)  Rozhodnutí Rady 2012/291/SZBP ze dne 5. června 2012, kterým se mění a prodlužuje společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (Úř. věst. L 146, 6.6.2012, s. 46).

(5)  Rozhodnutí Rady 2014/349/SZBP ze dne 12. června 2014, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 42).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/53


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. července 2014

o státní podpoře SA.33927 (12/C) (ex 11/NN),

kterou Belgie poskytla systému pojištění na ochranu podílů jednotlivých členů finančních družstev

(oznámeno pod číslem C(2014)1021)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2014/686/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s těmito články (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 7. listopadu 2011 oznámila Belgie Komisi, že zavedla systém pojištění vkladů (dále jen „systém pojištění družstev“ nebo „opatření“) na ochranu podílů individuálních podílníků v uznaných finančních družstvech, která buď podléhají obezřetnostnímu dohledu Belgické národní banky (dále jen „BNB“), nebo investovala nejméně polovinu svého majetku do finanční instituce, která je pod tímto dohledem (dále jen „finanční družstva“).

(2)

Dopisem ze dne 6. prosince 2011 informovala Komise Belgii, že dotčené opatření by mohlo představovat protiprávní státní podporu (2), a vyzvala ji, aby nepodnikala žádné další kroky při jeho provádění. Komise vyzvala Belgii, aby jí sdělila své připomínky k jejím předběžným závěrům, což Belgie učinila dopisem ze dne 22. prosince 2011.

(3)

Rozhodnutím ze dne 3. dubna 2012 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) informovala Komise Belgii, že zahájila ve věci dotyčného opatření řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), a vyzvala ji, aby v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 smlouvy o fungování Evropské unie (3), pozastavila toto opatření do doby, než rozhodne o jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. Komise požádala Belgii, aby s okamžitou platností pozastavila veškeré kroky směřující k provádění systému pojištění družstev a nečinila v rámci opatření žádné platby. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení, kterým rovněž vyzvala zúčastněné strany k podání jejich připomínek k opatření, bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(4)

Dopisy ze dne 24. dubna 2012 a 31. května 2012 Belgie požádala o prodloužení lhůty na odpověď ohledně rozhodnutí o zahájení řízení, přičemž Komise nevyjádřila v tomto ohledu námitky. Dopisem ze dne 18. června 2012 zaslala Belgie své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení a připojila k němu zejména dopis guvernéra BNB ze dne 7. října 2011, který byl adresován belgickému ministru financí.

(5)

Dne 17. srpna 2012 zaslala své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení také skupina Arco (dále jen „skupina ARCO“ (5)). Dne 29. srpna 2012 předala Komise tento dokument Belgii, a umožnila tak tomuto členskému státu, aby se vyjádřil k připomínkám skupiny ARCO. Dne 16. října 2012 však Belgie oznámila, že tuto možnost nevyužije.

(6)

Komise položila ve věci opatření doplňující otázky, a to zejména dne 17. září 2012 a 24. července 2013, na které Belgie odpověděla dne 5. prosince 2012 a 20. září 2013.

2.   SKUTKOVÉ OKOLNOSTI

2.1   Vznik oznámeného opatření

(7)

Zavedení systému pojištění družstev bylo spojeno s opatřeními na záchranu v rámci jiného případu státní podpory.

(8)

Dne 30. září 2008 oznámila banka Dexia navýšení svého kapitálu o částku 6,4 miliardy EUR, kterou vložili její stávající akcionáři (mezi nimi skupina ARCO) a lucemburské, francouzské a belgické orgány. Belgický ministr financí z doby poskytnutí státní podpory ve prospěch banky Dexia v roce 2008 vysvětlil před zvláštní komisí belgického parlamentu, jež byla pověřena přezkoumáním okolností likvidace banky Dexia (dále jen „komise Dexia“), že po žádostech o zásah ve prospěch skupiny ARCO bylo již v září/říjnu roku 2008 přijato politické rozhodnutí o zavedení systému pojištění družstev. Vysvětlil, že kvůli dosažení dohody v případě banky Dexia musela vláda zároveň rozhodnout v záležitostech ARCO a Ethias (6). Z prohlášení současného belgického ministra financí rovněž vyplývá, že k přijetí závazku z roku 2008 došlo proto, aby skupina ARCO souhlasila se svou účastí na záchraně banky Dexia (7).

i)   Tisková sdělení

(9)

Dne 10. října 2008 oznámila belgická vláda prostřednictvím tiskové zprávy útvarů ministra financí, že přijala toto rozhodnutí:

zvýšit krytí poskytované stávajícím systémem pojištění vkladů u úvěrových institucí z 20 000 na 100 000 EUR,

vytvořit podobný systém pro ostatní finanční produkty (zejména pro životní pojištění „třídy 21“ (8) a podíly finančních družstev) (9).

(10)

Dne 21. ledna 2009 potvrdili předseda vlády a ministr financí ve společné tiskové zprávě závazek předchozí vlády (10) o zavedení systému pojištění družstev (11). Ve stejný den uveřejnila skupina ARCO tuto tiskovou zprávu belgické vlády na svých internetových stránkách. Ostatní finanční družstva se naopak distancovala od analogie mezi vklady a podíly ve finančních družstvech, která je základem systému pojištění družstev (12).

ii)   Legislativní postup

(11)

Dne 15. října 2008 schválil belgický parlament zákon (13) umožňující belgické vládě přijmout opatření na podporu finanční stability. Dne 14. listopadu 2008 (14) vyhlásila Belgie královský dekret, který zvýšil částku chráněnou systémem pojištění vkladů u úvěrových institucí na výši 100 000 EUR a zavedl podobný systém pojištění pro životní pojištění spadající do „třídy 21“. Předtím, dne 29. října 2008, vydal Výbor pro finanční stabilitu souhlasné stanovisko k návrhu královského dekretu (15).

(12)

Dne 14. dubna 2009 (16) změnila Belgie zákon ze dne 15. října 2008, který povolil vládě zavést královským dekretem systém pojištění splaceného základního kapitálu za účelem vyplacení podílu individuálních podílníků na základním kapitálu finančních družstev. Královským dekretem ze dne 10. října 2011 (17) změnila Belgie královský dekret ze dne 14. listopadu 2008. Královský dekret ze dne 10. října 2011 obsahuje dodatečná technická upřesnění ohledně systému pojištění družstev.

(13)

Dne 7. října 2011 napsal guvernér BNB dopis tehdejšímu ministru financí, v němž vyjádřil stanovisko k návrhu královského dekretu ze dne 10. října 2011, což je postup vyžadovaný zákonem o statutu BNB (18). Guvernér v tomto dopisu uvedl, že vláda může oprávněně přijmout královský dekret ve věci systému pojištění družstev „v případě náhlé krize na finančních trzích nebo v případě vážné hrozby systémové krize“. Guvernér dospívá k závěru, že okolnosti zřejmě tyto podmínky splňují a že systém pojištění družstev by umožnil omezit důsledky takovéto krize (19). Zároveň se ale výslovně nevyjadřuje k otázce, zda se u podílů jednotlivých členů finančních družstev nejedná v zásadě o vklady (20). Uvádí dále, že opatření by mohlo vyvolat potíže ohledně jeho slučitelnosti s pravidly pro státní podporu (21), a vyjadřuje znepokojení ve věci dobrovolného členství v systému pojištění družstev, což by mohlo vyvolat potíže ohledně „nepříznivého výběru“ (22).

(14)

Dne 13. října 2011 požádala tři družstva skupiny ARCO (ARCOFIN, ARCOPAR a ARCOPLUS) o přijetí do systému pojištění družstev. Belgická vláda tuto žádost schválila královským dekretem ze dne 7. listopadu 2011 (23). V rámci této žádosti uhradila skupina ARCO příspěvky v celkové výši 2,05 milionu EUR (24).

(15)

Valné hromady družstev ARCOFIN, ARCOPAR a ARCOPLUS schválily dne 8. prosince 2011 návrh jejich správní rady na dobrovolnou likvidaci společností.

2.2   Směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů

(16)

Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES (25) ukládá každému členskému státu povinnost

zajistit, aby byl na jeho území zaveden a úředně uznán jeden nebo více systémů pojištění vkladů. S výjimkou okolností… nesmí žádná úvěrová instituce  (26) povolená v tomto členském státě … přijímat vklady  (27), pokud není členem takového systému.

(17)

Belgie provedla směrnici 94/19/ES do vnitrostátních právních předpisů v roce 1998 a zavedla systém pojištění vkladů, který pokryl souhrn všech vkladů každého vkladatele pro případ, že by se staly nedisponibilními. Belgický systém pojištění vkladů byl svěřen fondu pojištění vkladů. Belgie poté zřídila královským dekretem ze dne 14. listopadu 2008„zvláštní fond ochrany vkladů“, který pokrývá opatření, ke kterým Belgie přistoupila následně (28).

(18)

Článek 7 směrnice 94/19/ES původně stanovil, že souhrn všech vkladů každého vkladatele musí být pojištěn do výše 20 000 EUR. Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) na svém zasedání dne 7. října 2008 souhlasila se zvýšením pojištění vkladů, které stanoví směrnice 94/19/ES. Ve své tiskové zprávě uvedla, že:

všechny členské státy zajistí pro počáteční období nejméně jednoho roku pojistnou ochranu vkladů pro fyzické osoby ve výši nejméně 50 000 EUR, a bere na vědomí, že mnohé členské státy se rozhodly zvýšit své minimální (pojištěné) částky na 100 000 EUR. Vítáme záměr Komise předložit neprodleně vhodný návrh na podporu sbližování systémů pojištění vkladů (29).

(19)

Pokud jde o krytí, článek 2 směrnice 94/19/ES stanoví, že systémy pojištění vkladů nechrání nástroje, na které se vztahuje definice vlastního kapitálu úvěrových institucí (30).

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES (31) zvýšila pojistnou ochranu poskytovanou systémy pojištění vkladů (nejprve na částku nejméně 50 000 EUR, a poté dne 31. prosince 2010 na částku nejméně a nejvýše 100 000 EUR).

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (32) stanoví odškodnění investorů v případě, kdy investiční podnik není schopen vrátit hodnotu nástrojů patřících investorovi. Toto odškodnění je například možné v případě podvodu či nedbalosti v podniku nebo v případě chyb či potíží, k nimž došlo v jeho systémech. Systémy odškodnění investorů ale nekryjí rizika spojená s investicí (např. nakoupí-li investor akcie, které potom ztratí na hodnotě).

2.3   Belgický právní rámec pro družstevní společnosti

(22)

Belgický zákon o společnostech (33) vymezuje, a to zejména ve svých článcích 350 až 436, právní rámec družstevních společností. Stanoví, že družstevní společnost musí ve svých stanovách zvolit buď právní formu „společnosti s ručením omezeným“ (ztráty podílníků nemohou přesáhnout výši jejich vkladu), nebo právní formu „společnosti s ručením neomezeným“ (podílníci nesou osobní odpovědnost za veškeré závazky společnosti, a mohou proto utrpět ztrátu přesahující jejich kapitálovou investici).

(23)

Belgický zákon o společnostech (zejména ve svých článcích 362, 364, 366, 367 a 374) umožňuje určitá omezení, pokud jde o možnost převodu podílů v družstevní společnosti. Podíly v družstevní společnosti jsou volně převoditelné na jiné podílníky družstva, ale stanovy družstevní společnosti mohou tyto převody podmínit. Převody třetím stranám mohou být uskutečněny pouze za podmínek a na osoby uvedené v článku 366 belgického zákona o společnostech.

(24)

Belgický zákon o společnostech (článek 367) rovněž stanoví, že podílníci družstevní společnosti z ní mohou vystoupit pouze během prvních šesti měsíců účetního období. Pokud toto právo uplatní, článek 374 belgického zákona o společnostech stanoví, že podílník má nárok na vyplacení hodnoty svých podílů ve výši, která vyplývá z rozvahy účetního období.

(25)

Zatímco belgický zákon o společnostech vymezuje obecný rámec pro družstevní společnosti, královský dekret ze dne 8. ledna 1962 (34) stanoví kritéria pro „uznané družstevní společnosti“ (35). Uznaná družstevní společnost konkrétně nemůže ze spekulativních důvodů odmítnout vstup podílníků nebo je vyloučit; podíly na základním kapitálu poskytují bez ohledu na jejich hodnotu stejná práva; všichni podílníci mají na každoročních valných hromadách stejná hlasovací práva; valná hromada jmenuje členy správní a dozorčí rady; přebytek hospodaření (určený po odečtení všech nákladů) lze přidělit podílníkům pouze poměrně vzhledem k objemu operací, které učinili se společností, a dividenda přisouzená podílům na kapitálu nesmí přesáhnout určitou procentní výši, již stanoví královský dekret.

(26)

Článek 21 belgického daňového zákoníku stanoví, že dividendy uznaných družstevních společností jsou až do určité výše osvobozeny od daně (36).

2.4   Popis opatření

(27)

Systém pojištění družstev kryje základní kapitál (ale nekryje případnou přidanou hodnotu) splacený individuálními podílníky družstevních společností až do výše 100 000 EUR.

(28)

Na rozdíl od ustanovení platných pro systémy pojištění vkladů u úvěrových institucí je vstup do systému pojištění družstev dobrovolný.

(29)

Pokud finanční družstva mají zájem o účast v systému pojištění družstev, musí podat žádost ministru financí. Rada ministrů má jeden měsíc na to, aby rozhodla o žádosti finančního družstva o účast v systému pojištění družstev a případně stanovila určité podmínky. Tyto podmínky mohou zahrnovat:

a)

povinnost vyhradit budoucí veřejné nabídky institucionálním podílníkům;

b)

závazek všech institucionálních podílníků nestáhnout žádnou akcii ani žádnou částku uhrazenou družstevní společnosti a nevystoupit z družstva jakožto podílník mimo rámec postoupení akcií; a

c)

stropní hodnotu ve výši 4,5 % ročně u úroků vyplácených podílníkům.

(30)

Po žádosti finančního družstva o krytí musí družstvo zůstat v systému jeden rok. Po uplynutí této lhůty může družstvo svou účast v systému ukončit s výpovědní lhůtou v délce tří měsíců. Družstvo nemůže žádným způsobem získat zpět zaplacené příspěvky. Pokud se družstvo rozhodne vystoupit ze systému pojištění družstev, může do něj opět vstoupit až po uplynutí tří roků.

(31)

Opatření kryje pouze akcie na podíly družstev vydané před vstupem v platnost královského dekretu ze dne 10. října 2011.

(32)

Systém pojištění družstev je vyhrazen individuálním podílníkům a neplatí pro institucionální podílníky finančních družstev.

(33)

Zvláštní ochranný fond je financován:

i)

ročním příspěvkem, který odpovídá 0,15 % kryté částky (hrazeným všemi účastníky); a

ii)

jednorázovým vstupním poplatkem, který odpovídá 0,10 % kryté částky (hrazeným družstvy).

(34)

Finanční družstva mohou mít dále za povinnost uhradit zvláštnímu ochrannému fondu příspěvek za přidanou hodnotu u kotovaných akcií, které vlastní. Tento příspěvek může dosáhnout výše 10 % rozdílu mezi prodejní cenou dotčených podílů (nebo v případě, že k prodeji nedojde během tří let od ukončení ochranného systému, průměrný kurz dotčeného podílu při uzavření burzy cenných papírů za 30 dní před třetím výročím) a referenční cenou stanovenou veřejnými orgány v okamžiku, kdy finanční družstvo přistoupí k systému pojištění družstev.

(35)

Zvláštní ochranný fond začne provádět platby, pokud se finanční družstvo ocitne v likvidaci, nebo oznámí-li orgán finančního dohledu tomuto fondu, že finanční družstvo není nadále schopno vyplácet své podílníky, kteří z něj chtějí vystoupit.

(36)

Pokud zvláštní ochranný fond nemá dostatečné prostředky k zásahu, poskytne nutné prostředky jako zálohu Caisse des dépôts et consignations, která je veřejným orgánem bez právního statutu. Podle toho, zda se jedná o instituci neplnící závazky s povinnou účastí nebo o finanční družstvo, bude tato záloha později uhrazena pomocí:

50 % ročních příspěvků hrazených institucemi s povinnou účastí;

zvláštním ročním příspěvkem hrazeným finančními družstvy (jejichž účast je dobrovolná).

(37)

V případě zásahu zvláštního ochranného fondu přecházejí na fond práva individuálních podílníků družstva a fond získává stejné postavení jako ostatní podílníci. Jedná se o rozdílný případ oproti systému pojištění vkladů u úvěrových institucí, kde fond získává stejné postavení jako ostatní věřitelé dotčené společnosti.

2.5   Popis skupiny ARCO

(38)

Skupina ARCO byla původně akcionářem Artesia Banking Corporation NV (dále jen „Artesia“), která sama vlastnila 100 % podíl v bance BACOB a 82 % podíl v pojišťovací společnosti DVV. Po sloučení společnosti Artesia s bankou Dexia v roce 2001 se skupina ARCO stala hlavním akcionářem banky Dexia s podílem okolo 15 % (37).

(39)

ARCO je název skupiny zahrnující ARCOPAR, ARCOPLUS a ARCOFIN, což jsou všechno uznané družstevní společnosti (38). Skupina ARCO má přes 800 000 členů, z nichž se u 99 % jedná o soukromé osoby. Kapitál v držení individuálních podílníků u ARCOPAR, ARCOPLUS a ARCOFIN dosahoval v pořadí výše 1,3 miliardy EUR, 46 milionů EUR a 140 milionů EUR.

(40)

Stanovy družstev ARCOPAR, ARCOPLUS a ARCOFIN uvádějí, že se u těchto tří subjektů jedná o společnosti s ručením omezeným (39).

(41)

Stanovy všech tří subjektů obsahují ustanovení, jež se týkají podílníků, kteří chtějí vystoupit.

(42)

Stanovy družstva ARCOPAR tak například stanoví, že družstvo může omezit možnost vystoupení, pokud by tím mělo přijít o více než 10 % celkového investovaného kapitálu nebo počtu podílníků během stejného účetního období (40). Podílník, který by chtěl vystoupit z družstva ARCOPAR, by získal zpět svůj kapitál. Podílníci, kteří vlastní podíly kategorie A, B a C v družstvu ARCOPAR (41), mají rovněž nárok na tzv. „bonusovou rezervu“ (42).

(43)

V článku 35 stanov družstva ARCOPAR jsou uvedeny nároky podílníků v případě likvidace. V podstatě se zde říká, že podílníci budou vyplaceni v případě, že po uhrazení závazků a sociálních odvodů bude zůstatek kladný (43).

(44)

Rizika spojená s investicí do podílů skupiny ARCO byla například popsána v prospektu družstva ARCOPAR, kterou schválily belgické orgány v červnu roku 2008 a která byla vydána u příležitosti jisté transakce na kapitálovém trhu, jež proběhla mezi 7. červencem roku 2008 a 30. zářím roku 2008. V prospektu je jasně uvedeno, že zisk obdržený díky bance Dexia představoval více než 69 % čistého zisku družstva ARCOPAR za účetní období 2005/2006, 2006/2007 a 2007/2008. Prospekt rovněž odkazoval na riziko masivních vystoupení z družstva a zdůrazňoval, že v případě likvidace mohou podílníci o vše přijít. Výroční zprávy společnosti zároveň jasně uváděly, že skupina ARCO, aby mohla investovat, zvýšila půjčkou svou míru zadlužení (44).

2.6   Důvody, které vedly k zahájení řízení

(45)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k předběžnému závěru, že oznámené opatření splňuje čtyři kumulativní kritéria v oblasti státní podpory, a vyjádřila pochyby, že by opatření mohlo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem.

(46)

Komise shledala, že opatření je přičitatelné Belgii, protože bylo financováno zvláštním ochranným fondem. Komise za tím účelem konstatovala, že belgické právní předpisy stanovily výši příspěvku, který účastníci měli hradit do zvláštního ochranného fondu, a rovněž určily způsob, jakým budou tyto fondy používány. Komise dále zjistila, že Caisse des dépôts et consignations v případě potřeby poskytne zvláštnímu ochrannému fondu finanční prostředky jako zálohu. Komise si položila otázku, jakým způsobem získá Caisse des dépôts et consignations tyto prostředky zpět, protože nebylo jisté, že finanční družstva mají dostatečné finanční prostředky. Kladla si také otázku, zda dobrovolná účast finančních družstev nebude na úkor účinného refinancování zvláštního ochranného fondu.

(47)

Komise dospěla k závěru, že finanční družstva lze považovat podniky a že jim opatření poskytne selektivní zvýhodnění. Pokud jde o selektivní zvýhodnění, systém pojištění družstev zřejmě pomohl družstvům k přilákání nových finančních prostředků nebo k zachování jejich stávajícího kapitálu, protože přesvědčil stávající podílníky, aby z finančního družstva nevystupovali. Taková ochrana byla mimořádně užitečná v obdobích finanční nejistoty, jako tomu bylo mezi podzimem roku 2008 a dnem přijetí královského dekretu, kdy byla finanční družstva účinně ochráněna před rizikem výrazného vyplácení ve spojení s vystupováním z družstva.

(48)

Komise rovněž zjistila, že ochrana byla rozšířena a že Belgie nezohledňovala při schvalování vstupu kandidátského družstva do systému pojištění družstev jeho finanční stav. V případě skupiny ARCO bylo finančním družstvům povoleno přistoupit k systému pojištění družstev přesto, že již byla v platební neschopnosti, a družstva nedlouho potom vyhlásila konkurz.

(49)

Komise dospěla také k závěru, že opatření narušilo hospodářskou soutěž, protože finanční družstva navzájem soutěžila na trhu strukturovaných retailových investičních produktů, na kterém využívala selektivní výhodu, kterou neměly ostatní tržní subjekty s nabídkou podobných produktů.

(50)

Komise dále usoudila, že systém pojištění družstev měl dopad na obchod v rámci Unie. Na belgickém trhu působí četní mezinárodní dodavatelé investičních produktů, kteří nemohou uplatňovat nárok na stejný podíl na trhu, jako je podíl finančního družstva, který si družstvo může udržet kvůli opatření.

(51)

Komise si položila otázku, zda lze finanční družstva považovat za finanční instituce a zda tento faktor má dopad na použitelnost sdělení o bankovnictví z roku 2008 (45). Komise dospěla k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že se u finančních družstev zřejmě nejedná o finanční instituce ve smyslu sdělení o bankovnictví z roku 2008, je nutno posuzovat podporu přímo na základě Smlouvy.

(52)

Aby opatření bylo slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí být nezbytné, přiměřené a úměrné. Komise pochybovala o souladu opatření s těmito třemi kumulativními kritérii. Kladla si otázku, zda ochrana podílníků finančních družstev byla nezbytná k tomu, aby se zabránilo vážnému narušení belgického hospodářství. Pokud jde o možný multiplikační účinek, Komise zaznamenala, že Belgie zavedla již několik opatření [jako zvýšení krytí na základě systému pojištění vkladů na částku 100 000 EUR, poskytnutí státní podpory několika bankám v různých formách (rekapitalizace, vklad finančních prostředků, opatření na záchranu znehodnocených aktiv a další opatření ad hoc)]. Nechápala proto, proč bylo kromě všech těchto opatření ještě navíc nezbytné ochránit podílníky finančních družstev.

(53)

Komise si položila otázku, zda bylo přiměřené ochránit podílníky finančních družstev. V tomto ohledu konstatovala, že finanční družstva nejsou finančními institucemi a že vzhledem ke své velikosti nepředstavují systémově důležité instituce. Vyzvala Belgii, aby vysvětlila, jakým způsobem měly údajně mít investiční ztráty, které utrpěli rovněž například investoři do zvláštních investičních fondů, vážný negativní multiplikační účinek pro belgické hospodářství.

(54)

Komise měla konečně pochyby ohledně přiměřenosti opatření. Za prvé, Komise nepovažovala za jisté, že finanční družstva zaplatí za poskytnuté pojištění spravedlivou odměnu. Za druhé, Komise zaznamenala, že dobrovolnost vstupu do systému ve spojení s neexistující kontrolou životaschopnosti během přístupového řízení, jak ho stanovila Belgie, znamená, že je v zájmu finančních družstev přistoupit k systému až tehdy, kdy si budou jista, že dojde k plnění pojištění. To by mohlo vést k situacím, kdy by příjemci mohli využívat pojištění a mohli se přitom ve značné míře vyhnout placení za něj. Komise si také položila otázku, zda systém pojištění družstev nenarušuje neoprávněně hospodářskou soutěž vzhledem k tomu, že akcionáři konkurenčních společností nejsou chráněni, což finančním družstvům usnadňuje přístup ke kapitálu a zvyšuje jejich celkový podíl na trhu s retailovými investičními produkty.

3.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN K ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

3.1   Připomínky skupiny ARCO

(55)

Podle skupiny ARCO belgická vláda rozhodla a oznámila dne 10. října 2008, že je zaveden systém pojištění družstev, který byl součástí širšího balíčku (navýšení pojištění vkladů u spořicích vkladů úvěrových institucí na výši 100 000 EUR, rozšíření systému pojištění na produkty životního pojištění „třídy 21“ a na individuální podílníky finančních družstev). Skupina ARCO tvrdila, že rozhodnutí ze dne 10. října 2008 bylo provedeno zákonem ze dne 15. října 2008 a královským dekretem ze dne 14. listopadu 2008, pokud jde o produkty třídy 21, a zákonem ze dne 14. dubna 2009 a královským dekretem ze dne 10. října 2011, pokud jde o depozitní certifikáty k akciím vydaným finančními družstvy.

(56)

Skupina ARCO zdůraznila, že systém pojištění družstev nepředstavuje státní podporu, protože finančním družstvům neposkytuje žádné selektivní zvýhodnění. Skupina ARCO také tvrdila, že Komise dospěla k závěru, že systém pojištění pro produkty třídy 21 pojišťovacích společností neobsahuje žádný prvek státní podpory, protože tyto produkty jsou volně dostupné pro všechny pojišťovny, a nejsou tak selektivní (46). Skupina ARCO kromě toho tvrdí, že systém pojištění družstev je otevřený všem finančním družstvům za stejných podmínek, a není proto selektivní.

(57)

V souladu s připomínkami Belgie skupina ARCO tvrdila, že všechny formy podílů ve finančních družstvech potvrzují, že uspokojují stejné požadavky zákazníků jako vklady a že s nimi zákonodárce také tak zachází. Skupina ARCO zdůraznila, že se Belgie obává účinku nákazy. Pokud by Belgie nezavedla systém pojištění družstev, otřáslo by to údajně důvěrou investorů a mohlo by to prý vést k runu na všechny spořicí produkty.

3.2   Připomínky Belgie

(58)

Belgie uvedla, že systém pojištění družstev nenaplňuje všechna kumulativní kritéria v oblasti státní podpory uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a nepředstavuje tak státní podporu. Belgie konkrétně tvrdila, že nejsou splněna tři kritéria státní podpory. Belgie nejprve vyjádřila stanovisko, že opatření představuje pomoc pouze soukromým osobám a ne podnikům. Poté Belgie zdůraznila, že opatření neposkytuje žádné selektivní zvýhodnění finančním družstvům, a nakonec tvrdila, že opatření nevyvolá žádné narušení hospodářské soutěže.

(59)

Pokud jde o tvrzení, že z podpory nemají prospěch podniky, Belgie vyjádřila stanovisko, že řádný systém pojištění vkladů v případě úvěrových institucí, včetně jeho rozšíření (tj. systém pojištění družstev), byl přijat v souladu a za dodržení rozhodnutí Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), směrnice 94/19/ES v jejím pozdějším znění a směrnice 97/9/ES.

(60)

Belgie vyjádřila stanovisko, že podíly finančních družstev v držení individuálních podílníků mají všechny znaky vkladů a jako takové jsou získávány. Zdůraznila tyto prvky:

i)

osoby (individuální podílníci), které využívají systém pojištění družstev, zasluhují stejnou ochranu jako vkladatelé u jiných institucí, které působí ve stejném odvětví a podléhají stejné kontrole;

ii)

z daňových důvodů jsou jak dividendy vyplácené finančními družstvy, tak úroky z vkladů osvobozeny ve stejné, pevně stanovené výši od srážkové daně z movitého majetku (47);

iii)

individuální podílníci finančních družstev mohou v souladu s ustanoveními stanov finančního družstva upsat pouze konkrétně vymezený podíl, jehož maximální výše je omezena;

iv)

podílníci finančních družstev mohou ze společnosti vystoupit pouze během prvních šesti měsíců účetního období a podílník, který si přeje vystoupit, nemá nárok na přidanou hodnotu družstva úměrnou svému podílu. Podle Belgie se v hodnotě podílů v družstvu neodráží hodnota podkladových aktiv finančního družstva, a podíly ve finančních družstvech tak obecně nekonkurují investičním produktům, ale pouze podmnožině produktů, na které se již vztahuje státní záruka (tj. vklady a životní pojištění „třídy 21“);

v)

podíly finančních družstev jsou registrovány a možnost jejich převodu je omezena právními předpisy (48). Nelze je volně prodávat za účelem získání zisku. Podílníci finančních družstev mají nárok pouze na skromnou dividendu (osvobozenou od daně) a na vyplacení podílu, když přestanou být podílníky;

vi)

podíly ve finančních družstvech nelze považovat za investici do akcií kotované společnosti nebo kotovaného subjektu;

vii)

podíly ve finančních družstvech nelze považovat za rizikovou investici, protože podílníci finančních družstev nemají nárok na přidanou hodnotu;

viii)

systém pojištění družstev chrání výlučně individuální podílníky (na rozdíl od institucionálních podílníků).

(61)

Pokud jde o neexistenci selektivního zvýhodnění, Belgie uvedla, že systém pojištění družstev kryje pouze podíly ve finančních družstvech, které byly vydány před dnem 10. října 2011. Belgie poznamenala, že po tomto dnu nemohla finanční družstva nadále využívat systému pojištění družstev k tomu, aby vstupovala na trh. Upřesnila také, že skupina ARCO neemitovala od září roku 2008 žádný nový podíl.

(62)

Belgie rovněž popřela, že by systém pojištění družstev pomohl finančním družstvům zachovat si stávající kapitál. Na podporu tohoto tvrzení Belgie prohlásila, že tisková zpráva ze dne 10. října 2008 byla pouze návrhem strategického podnětu a finanční družstva v ní byla zmíněna jen okrajově. Tisková zpráva ze dne 10. října 2008 nepředstavovala podle Belgie podrobnou dohodu, jež byla zveřejněna v koordinaci se souběžnými tiskovými zprávami finančních družstev. V tomto ohledu Belgie odlišila svou tiskovou zprávu od zpráv britských orgánů a společnosti Lloyds ve věci Lloyds (49), na které se Komise odvolala v rozhodnutí o zahájení řízení. Belgie dospěla k závěru, že tisková zpráva ze dne 10. října 2008 nepředstavuje opatření, které by mohlo poskytnout finančním družstvům selektivní zvýhodnění. Pokud jde o následující tiskovou zprávu ze dne 21. ledna 2009, Belgie považovala za obvyklé, že skupina ARCO tuto zprávu veřejných orgánů okamžitě zveřejnila na svých internetových stránkách, protože všechna finanční družstva (tedy také skupina ARCO) sledovala tehdy tuto záležitost s velkým zájmem.

(63)

Belgie zdůraznila, že by Komise měla zaujmout stejný přístup jako ve věci Ethias a že by měla dospět k závěru, že systém pojištění družstev není selektivní. Belgie také vyzdvihla, že Soudní dvůr již v rozsudku ve věci Paint Graphos (50) uznal zvláštní statut skutečných družstev. Odkázala zejména na bod č. 61 tohoto rozsudku, z nějž jasně vyplývá, že vzhledem ke zvláštním rysům vlastním družstevním společnostem nelze mít v zásadě za to, že tyto družstevní společnosti jsou ve srovnatelné faktické a právní situaci s obchodními společnostmi.

(64)

Belgie poskytla také informace o počtu akcionářů skupiny ARCO, kteří tento subjekt opustili od počátku krize. Během finančních období, která vedla k dobrovolné likvidaci, dosáhl počet podílníků skupiny ARCO, kteří požádali o vyplacení svého kapitálu, výše 9 764 v roce 2007/2008, 21 150 v roce 2008/2009 a 23 762 v roce 2010/2011.

(65)

Pokud jde o rušivé účinky opatření, Belgie tvrdila, že Komise by měla přiměřeným způsobem vysvětlit, jakým finančním produktům konkurují podíly ve finančních družstvech, a to i přesto, že Belgie uznala, že v rámci řízení ohledně státní podpory není Komise povinna poskytnout podrobnou definici trhu. Belgie v podstatě tvrdila, že se individuálním podílníkům finančních družstev dostalo stejné míry ochrany jako investorům v případě všech podobných produktů v oblasti vkladů nebo spoření.

(66)

Belgie rovněž vysvětlila, že systém pojištění družstev sleduje stejný cíl jako směrnice 94/19/ES, a to ochránit vklady individuálních spořitelů, zachovat důvěru vkladatelů a zlepšit stabilitu finančních trhů. Belgie soudí, že systémy pojištění vkladů jiných členských států kryjí rovněž v některých případech netradiční vklady, a vyjádřila přesvědčení, že by Komise měla tuto skutečnost zohlednit (51).

(67)

Belgie rovněž vyzdvihla skutečnost, že v případě, pokud by Komise měla dospět k závěru, že systém pojištění družstev představuje státní podporu, měla by být tato podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Soudila, že není důvod, aby se určilo, zda je skupina ARCO finanční institucí ve smyslu sdělení o bankovnictví z roku 2008. Podle Belgie je rozhodující otázkou, na kterou by měla Komise odpovědět, otázka, zda systém pojištění družstev představuje nezbytný a přiměřený zásah s cílem zabránit vážnému narušení hospodářství.

(68)

Belgie zastávala názor, že se jedná o nezbytné opatření, jeho důsledky se omezují na nutné minimum a existují mechanismy sdílení nákladů.

(69)

Za prvé, Belgie tvrdila, že systém pojištění družstev je přiměřený a nezbytný pro poskytnutí jistoty vkladatelům v Belgii.

(70)

Belgie uznala za teoreticky možné, že instituce s chráněnými vklady ve své rozvaze mohou mít nepřímý prospěch z existence podobných ochranných systémů, protože tyto systémy přispívají k zabránění runu na banky. Vysvětlila ale, že systémy pojištění vkladů jsou nezbytné, aby se zabránilo runu na banky a narušení finančních trhů. Belgie také tvrdila, že systém pojištění družstev je nutný, aby se zabránilo oslabení důvěry, kterou má veřejnost vůči belgickému finančnímu systému. Skutečnost, že podíly v družstvech vykazují základní rysy produktů spoření a že polovina finančních prostředků v držení družstev je investována do bank, posiluje jejich společné rysy s vklady a zdůrazňuje jejich význam pro belgický bankovní systém. Nezvládnutá platební neschopnost finančních družstev by údajně spustila řetězovou reakci s dopadem na všechny finanční instituce a na belgické hospodářství. Pokud by se na podíly ve finančních družstvech neuplatnila stejná míra ochrany jako na tradiční vklady, vzniklo by údajně stejné riziko jako v případě, že by se neochránily vklady. Mělo by to silný dopad na důvěru veřejnosti ve všechny formy vkladů v Belgii a vzniklo by systémové riziko. Na podporu svých tvrzení uvedla Belgie skutečnost, že v poměru k celkovému počtu obyvatel Belgie byl počet podílníků (individuálních osob) finančních družstev vysoký (52).

(71)

Belgie také vznesla důraznou námitku vůči terminologii, kterou Komise použila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, a to zejména vůči pojmům „capital instruments“ (nástroje vlastního kapitálu) a „risk capital“ (rizikový kapitál), kterých bylo použito v bodě odůvodnění 62 a v poznámce pod čarou č. 35.

(72)

Na prokázání nezbytnosti systému pojištění družstev Belgie také předala Komisi dopisy Rady pro finanční stabilitu a guvernéra BNB ze dne 29. října 2008 (53) a 7. října 2011 (54), které byly zaslány tehdejšímu ministru financí.

(73)

Ohledně slučitelnosti opatření s pravidly pro státní podporu odkazuje Belgie zaprvé na rozhodnutí Komise ve věci Ethias. Komise podle ní povolila opatření ve prospěch Ethias, a to zejména rozšíření systému pojištění vkladů na produkty „třídy 21“, protože je považovala za přiměřená a nezbytná, aby se zabránilo vážnému narušení belgického hospodářství.

(74)

Za druhé, Belgie zopakovala svůj názor, že opatření je přiměřené. Finanční družstva sdílejí náklady, a to zejména prostřednictvím jejich příspěvku do zvláštního ochranného fondu. Belgie soudila, že míra odměny za pojištění je přiměřená a obdobná příspěvkům v systémech pojištění ostatních chráněných institucí. Belgie odmítla, že by opatření mohlo být neúměrné z důvodu dobrovolné účasti v systému pojištění družstev.

(75)

Belgie tvrdila, že pokud by Komise přesto dospěla k závěru, že se u opatření jedná o státní podporu, měla by usoudit, že se jedná o podporu na ukončení činnosti slučitelnou s pravidly pro státní podporu. Belgie připomněla, že královský dekret ze dne 7. listopadu 2011 jasně stanoví, že v případě likvidace družstva musí zvláštní ochranný fond zasáhnout a odškodnit až po vydání konečného nařízení k likvidaci a jeho schválení.

(76)

Belgie zastávala také názor, že příkaz Komise k pozastavení plateb se netýká plateb provedených po likvidaci skupiny ARCO ve prospěch individuálních podílníků, protože v případě fyzických osob se nejedná o podniky.

(77)

Belgie předložila další dodatečné připomínky dopisem adresovaným Komisi ze dne 18. března 2014, tj. po stanovené lhůtě.

(78)

Belgie soudí, že Komise nemůže zakázat plnění pojištění poskytnutého individuálním podílníkům. Údajně nemůže vyzvat stát, aby pozastavil veškeré platby v rámci systému pojištění družstev a ani aby získal zpět platby provedené v rámci tohoto systému ve prospěch individuálních podílníků.

(79)

U individuálních podílníků se totiž nejedná o podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a plnění pojištění ve prospěch individuálních podílníků nemá údajně žádný dopad na skupinu ARCO nebo na vyhlídky Belgie získat zpět podporu, ze které měly mít tyto podniky prospěch.

4.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

4.1   Příjemce opatření

(80)

Komise nejprve předběžně připomíná, že v bodě odůvodnění 18 rozhodnutí o zahájení řízení tvrdila, že systém pojištění družstev je určen pro finanční družstva. Hlubší prošetření chronologie a příznačných rysů opatření ale umožnilo dospět k závěru, že jediným skutečným příjemcem opatření je skupina ARCO, jak je popsáno v tomto oddíle.

(81)

V tomto konkrétním případě Komise zjišťuje, že mezi skupinou ARCO a ostatními finančními družstvy, které mohou být způsobilá pro přijetí do systému pojištění družstev, existuje podstatný rozdíl.

(82)

Z popisu skutečností (55) jasně vyplývá, že systém pojištění družstev byl od počátku šit na míru skupině ARCO, která čelila potížím kvůli svým investicím do banky Dexia. Skupina ARCO byla vlastně jediné finanční družstvo, které o účast na opatření nakonec požádalo.

(83)

Pokud jde o ostatní finanční družstva, Komise konstatuje, že vstup do systému pojištění družstev je dobrovolný, že rada ministrů může rozhodnout o přijetí či nepřijetí družstva do systému pojištění družstev a případně za jakých podmínek, že žádné z dalších finančních družstev nepožádalo o přijetí do systému a že některá z nich se od systému aktivně distancovala. Komise rovněž konstatuje, že žádné jiné finanční družstvo nemělo tak rozsáhlé potíže v oblasti svých investic jako skupina ARCO v případě banky Dexia.

(84)

Komise proto dospívá k závěru, že jediným skutečným příjemcem systému pojištění družstev pro družstva vykonávající hospodářskou činnost je skupina ARCO.

4.2   Oznámení a provedení opatření představují jediný stejný zásah

(85)

Komise konstatuje, že opatření bylo rozhodnuto a oznámeno vládou dne 10. října 2008 (56). Je zřejmé, že belgická vláda rozhodla o tom, že skupina ARCO bude moci využít systém pojištění družstev, v okamžiku, kdy bylo v roce 2008 připraveno opatření ve prospěch banky Dexia (57). Další tisková zpráva ze dne 21. ledna 2009 přinesla k opatření více podrobností. Tento závazek vlády byl přepracován do zákonné podoby až následně.

(86)

Komise konstatuje, že znění tiskových zpráv ze dne 10. října 2008 a 21. ledna 2009 a výrazy, které jsou v nich použity („rozhodla“, „závazek“), svědčí jednoznačně o přijatém závazku a umožňují nabytí oprávněného dojmu o tom, že opatření bude provedeno.

(87)

Tiskové zprávy byly rozeslány také úřední cestou: zpráva ze dne 10. října 2008 byla odeslána útvary ministerstva financí, zatímco zpráva ze dne 10. ledna 2009 byla odeslána jménem předsedy vlády a jménem ministra financí. Opakování obsahu těchto tiskových zpráv ještě posílilo jejich účel.

(88)

Komise konstatuje, že v okamžiku tiskové zprávy ze dne 10. října 2008 bylo již zřejmé, že systém pojištění družstev bude představovat rozšíření systému pojištění vkladů. Tisková zpráva ze dne 21. ledna 2009 potom obsahovala další upřesnění technické povahy. Jakmile byla zveřejněna, skupina ARCO ji uvedla na svých internetových stránkách se zřejmým cílem uklidnit své individuální podílníky. Komise kromě toho konstatuje ucelenost opatření v průběhu času, protože u něj nedošlo k podstatným změnám mezi jeho původním oznámením dne 10. října 2008 a vydáním konečného královského dekretu.

(89)

Ve svém rozsudku ze dne 19. března 2013 ve spojených věcech C-399/10 P a C-401/10 P (58) Soudní dvůr uvedl, že oznámení opatření a jeho skutečné provedení lze považovat za jediný zásah, pokud to lze odůvodnit jejich chronologií, jejich cílem a stavem, v němž se podnik nachází v okamžiku takového zásahu. Stejně tak v případě tohoto opatření Belgie rozhodla a oznámila dne 10. října 2008 opatření, které bylo provedeno později se stejným cílem ohledně prvotního příjemce, na kterého bylo zaměřeno. Komise kromě toho ve vlastních rozhodnutích považovala oznámení a provedení opatření za jediný zásah a soudila, že opatření poskytuje výhodu ode dne oznámení (59). Belgický ministr financí působící v květnu roku 2014 navíc označil předmětné opatření za závazek přijatý v roce 2008 (60).

(90)

Na základě informací uvedených v bodech odůvodnění 85 až 89 dospívá Komise k závěru, že oznámení a provedení systému pojištění družstev je nutno považovat za jediné stejné opatření.

4.3   Existence podpory

(91)

Jak se uvádí v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak“.

(92)

Jak Belgie, tak skupina ARCO tvrdí, že by Komise měla přezkoumat, zda byla skupina ARCO příjemcem státní podpory, na základě jiného svého rozhodnutí, a to rozhodnutí ve věci Ethias (61). Pojem státní podpory je ale objektivní koncept vymezený ve Smlouvě. K tomu, aby bylo považováno za státní podporu, musí opatření splnit tato čtyři (kumulativní) kritéria: musí i) být poskytnuto státem nebo ze státních prostředků; ii) poskytnout svému příjemci selektivní výhodu; iii) narušit (potenciálně) hospodářskou soutěž; a iv) ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(93)

Komise má za povinnost posoudit opatření z hlediska těchto čtyř kritérií (viz body odůvodnění 94 až 110).

Státní prostředky

(94)

Komise musí posoudit, zda je systém pojištění družstev financován ze státních prostředků a zda je přičitatelný státu.

(95)

Podle ustálené judikatury (62) spadají veškeré finanční prostředky, které mohou veřejné orgány ve skutečnosti použít k podpoře podniků, aniž by bylo rozhodné, zda tyto prostředky trvale patří či nepatří k majetku státu, do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy, pokud zůstávají neustále pod veřejnou kontrolou, a tudíž jsou k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům.

(96)

O státní podporu se jedná zejména v případě, kdy finanční prostředky pocházejí z příspěvků stanovených právními předpisy státu a kdy jsou spravovány a rozdělovány v souladu s těmito právními předpisy, přestože je spravují jiné instituce než stát. Statut subjektu nebo podniku, který poskytuje dotčenou podporu, není považován za rozhodující při uplatnění pravidel pro státní podporu.

(97)

Pokud jde o organizaci systému pojištění družstev, Komise konstatuje, že belgické právní předpisy stanoví příspěvky, které účastníci musí platit, a také způsob použití těchto finančních prostředků. Příspěvky do zvláštního ochranného fondu jsou proto považovány za státní prostředky, přestože pocházejí ze soukromých zdrojů.

(98)

Navíc Caisse des dépôts et consignations, která je veřejným subjektem, poskytuje v případě potřeby jako zálohu nutné finanční prostředky na platby, které má zvláštní ochranný fond provádět. Tento aspekt systému pojištění družstev představuje každopádně dostatečně konkrétní hospodářské riziko nákladů, které mohou zatížit rozpočet členského státu, aby se dalo dospět k závěru, že jde o použití státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (63).

(99)

Pokud jde o přičitatelnost opatření Belgii, je zřejmé, že systém pojištění družstev nelze považovat za provedení směrnice 94/19/ES. Tato směrnice po členských státech pouze vyžaduje, aby zavedly systém pojištění vkladů pro vklady u úvěrových institucí, a její článek 2 výslovně stanoví, že u veškerých nástrojů, na které by se vztahovala definice vlastního kapitálu úvěrových institucí, jsou vyloučeny náhrady ze systémů pojištění. Pokud členský stát rozhodne o zavedení jiných systémů náhrad, které pojišťují jiné finanční produkty, nevyplývá takové rozhodnutí z práva Unie, ale představuje vlastní iniciativu dotčeného členského státu (64). Komise bere rovněž na vědomí, že se Belgie odvolává na pojišťovací systém náhrad investorům, ovšem toto přirovnání není průkazné, protože tyto systémy nejsou určeny ke krytí rizik spojených s investicemi. Jak již bylo vysvětleno v bodu odůvodnění 21, systémy pro odškodnění investorů jsou vytvořeny pouze pro případy, kdy investiční podnik není schopen vrátit majetek patřící investorovi, a to například z důvodu podvodu nebo potíží v systémech tohoto podniku.

Selektivní výhoda

(100)

Komise dospívá k závěru, že systém pojištění družstev poskytl skupině ARCO selektivní výhodu. Soudní dvůr uznal, že podniky mohou získat výhodu ve formě lepšího přístupu k finančním prostředkům, pokud opatření přijaté členským státem ve prospěch investorů posiluje jejich vůli investovat finanční prostředky do daného souboru cílených investic (65). V tomto konkrétním případě pomohlo opatření subjektům skupiny ARCO udržet si svůj stávající základní kapitál tím, že přesvědčilo stávající podílníky družstev, aby z nich nevystupovali (66), což představovalo mimořádně důležitou výhodu vzhledem k nervozitě trhu během období, které bezprostředně následovalo po pádu banky Lehman Brothers. Aby uklidnila své podílníky, zveřejnila skupina ARCO dne 21. ledna 2009 na svých internetových stránkách tiskovou zprávu belgické vlády, což jasně prokazuje, že skutečnost, že mohla investory uklidnit, představovala důležitou výhodu pro skupinu ARCO. Komise v tomto ohledu konstatuje, že brožura družstva ARCOPAR vydaná v létě roku 2008 (67) rovněž zmiňuje riziko, kterému by se vystavili individuální podílníci v případě odchodu z finančního družstva (68)  (69).

(101)

Opatření je také zjevně selektivní. Zaprvé se vztahuje pouze na držitele podílů finančních družstev a nevztahuje se na držitele investičních produktů vydaných konkurenčními podniky. Finanční subjekty, které nabízely finanční prostředky na trhu konzervativních dluhopisů nebo na peněžním trhu či nabízely zvláštní investiční fondy se zaručeným kapitálem, tak nemohly poskytnout svým zákazníkům podobnou jistotu. Belgie tvrdí, že podíly v držení individuálních podílníků finančních družstev jsou v podstatě přirovnatelné k vkladům (70). Několik prvků zdůrazňovaných Belgií přitom neodkazuje na finanční družstva, ale na družstva obecně. Popis podílů finančních družstev, jak ho poskytla Belgie, přitom neobsahuje žádný odkaz na důležité informace, jako jsou rizika, jež jsou spojena s investicí do těchto nástrojů (71) a jež u vkladů neexistují.

(102)

Selektivní povaha opatření se ukazuje také při srovnání zacházení s finančními družstvy a zacházení s ostatními nefinančními uznanými družstvy. Belgie se zastává zvláštního zacházení, jehož se dostalo individuálním podílníkům finančních družstev, na základě rozsudku ve věci Paint Graphos. Rozsudek ve věci Paint Graphos spočívá v rozhodnutí o předběžné otázce ohledně předkládacího usnesení vydaného italským soudem, který si přál zjistit, zda daňová zvýhodnění družstev výrobců a pracovníků lze přirovnat ke státní podpoře ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Soudní dvůr dospěl ve svém rozsudku k závěru, že je nutno posuzovat daňové zvýhodnění z hlediska čtyř kumulativních kritérií v oblasti státní podpory, a poskytl podrobnější pokyny, a to zejména o způsobu posouzení, zda takové daňové zvýhodnění představuje selektivní výhodu (72). Soudní dvůr prohlásil, že je nutno určit, zda i) takové daňové zvýhodnění může být odůvodněno rysy, které jsou vlastní dotčené daňové soustavě (73), ii) zda existují náležité postupy dohledu a sledování (74) a iii) zda je daňové zvýhodnění úměrné a nepřesahuje meze toho, co je nezbytné (75).

(103)

Komise soudí, že tvrzení Belgie nelze přijmout, protože povaha výhody, kterou opatření poskytlo, je kvalitativně odlišná od výhody přezkoumávané Soudním dvorem ve věci Paint Graphos. Opatření zavedené Belgií znamená poskytnutí výhody a ne osvobození od daně nebo od úhrady nákladu. Analýzu ve třech etapách, kterou zvolil Soudní dvůr pro posouzení, zda je daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně selektivní, nelze proto na toto opatření uplatnit.

(104)

I v případě, že by se judikatura ve věci Paint Graphos dala uplatnit na předmětné opatření, jeho zvláštní rysy jsou takové, že by toto opatření zůstalo selektivní.

(105)

Za prvé, Komise zjišťuje, že věc Paint Graphos odkazuje na všechna družstva výrobců a pracovníků a neodkazuje pouze na poměrně omezené pododvětví, jakým jsou finanční družstva. Pokud je podle tvrzení Belgie nutno vyhradit zvláštní zacházení „skutečným“ družstvům, mělo by se toto zvláštní zacházení uplatňovat na všechna uznaná družstva. Pouhá skutečnost, že se opatření omezuje na finanční družstva, tím pádem stačí, aby se prokázala jeho selektivní povaha.

(106)

Za druhé, Komise zjišťuje, že si finanční družstva podle názoru Belgie údajně zasluhovala dalších zvýhodnění již od 10. října 2008. Komise konstatuje, že tradiční uznaná družstva získala před tímto dnem jistou formu přednostního zacházení, která vyplývá z jejich zvláštního statusu a která spočívá v osvobození od srážkové daně z movitého majetku (76). V rámci tohoto rozhodnutí se Komise nevyslovuje k uměřenosti či neuměřenosti daňové výhody, ale soudí, že nic neospravedlňuje náhlé zavedení další kompenzace nebo ochrany ve prospěch podniků se statusem finančních družstev dne 10. října 2008.

(107)

Kdyby Komise měla přesto provést analýzu vycházející z rozsudku ve věci Paint Graphos, jak doporučuje Belgie, soudí, že nic neodůvodňuje poskytnutí pojištění ve výši 100 % individuálním podílníkům skupiny ARCO (tzn. část i) analýzy provedené v rozsudku ve věci Paint Graphos), jejíž subjekty byly společnostmi s ručením omezeným. Vzhledem k povaze těchto společností, jak byla stanovena belgickými obecnými pravidly v oblasti práva obchodních společností, měli si být individuální podílníci skupiny ARCO vědomi, že v případě likvidace mohou přijít o veškerý svůj kapitál (77). Ochránit kapitál upsaný individuálními podílníky finančních družstev do výše 100 % není ostatně úměrné opatření (část iii) analýzy provedené v rozsudku ve věci Paint Graphos), protože by to znamenalo ochránit tyto podílníky před všemi riziky, čímž by pro podniky, jejichž jsou podílníky, vznikla neoprávněná výhoda (78).

Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

(108)

Systém pojištění družstev poskytuje finančním družstvům výhodu, již nemají subjekty, které nabízejí strukturované retailové investiční produkty, a ani jiná nefinanční uznaná družstva. Díky opatření si skupina ARCO mohla zachovat svůj podíl na trhu po delší dobu. Skupina ARCO čelila odlivu finančních prostředků až později a v menší míře, než by se stalo bez tohoto opatření. Ostatní subjekty, které musely čelit hospodářské soutěži pouze vlastními výsledky a nemohly počítat se systémem pojištění družstev, nemohly proto využít finančních prostředků, které by jinak byly k dispozici pro investování. Systém pojištění družstev proto narušuje hospodářskou soutěž (79).

(109)

Pokud členský stát určitému podniku poskytne podporu, může zůstat dotčená vnitrostátní činnost zachována nebo může vzrůst s tím důsledkem, že se sníží vyhlídky podniků usazených v jiných členských státech na (větší) proniknutí na trh (80). Vzhledem k velkému počtu mezinárodních dodavatelů investičních produktů, kteří působí na belgickém trhu, opatření bezpochyby ovlivňuje obchod v celé Unii.

Závěr

(110)

Na základě analýzy provedené v bodech odůvodnění 91 až 109 dospívá Komise k závěru, že systém pojištění družstev obnáší použití státních prostředků, představuje selektivní zvýhodnění skupiny ARCO, narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod uvnitř Unie. Splňuje tak všechna kritéria, aby byl považován za státní podporu. Všechny tyto skutečnosti existovaly nejpozději v den přijetí královského dekretu ze dne 10. října 2011, avšak výhoda, kterou opatření přineslo, vznikla již oznámením o jeho zavedení ze dne 10. října 2008. Při přezkumu slučitelnosti podpory a za účelem jejího případného vrácení příjemci je nutno zohlednit celkovou výši výhody.

4.4   Slučitelnost podpory

(111)

Poté co Komise prokázala, že se u systému pojištění družstev jedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí stanovit, zda je tuto podporu možno považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(112)

Článek 107 Smlouvy uvádí ve svém odstavci 1, že každá podpora poskytnutá státem je neslučitelná s vnitřním trhem, a tedy zakázána, nestanoví-li Smlouva jinak. Ve svých odstavcích 2 a 3 poté vymezuje dvě kategorie podpor slučitelných s vnitřním trhem.

(113)

V čl. 107 odst. 2 jsou nejprve uvedeny kategorie státních podpor, na které se automaticky vztahuje odchylka od zásady zákazu. Systém pojištění družstev do žádné z těchto kategorií nespadá.

(114)

V čl. 107 odst. 3 Smlouvy je potom uvedeno několik kategorií státních podpor, které lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem. Teoreticky by bylo možno uplatnit písmeno b) či c) tohoto odstavce.

(115)

Pokud jde o čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, Komise v pokynech vysvětlila, jakým způsobem má v úmyslu uplatňovat odchylku uvedenou v tomto ustanovení na určité kategorie podpor. Konstatuje však, že opatření neodpovídá žádné z kategorií podpor uvedených v těchto pokynech. Belgie a ani skupina ARCO navíc nepředložily sebemenší náznak cíle společného zájmu, který by umožnil odvolat se na toto ustanovení. Komise proto zřejmě musí přezkoumat případnou slučitelnost opatření pouze na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(116)

Pokud jde o čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, Komise bere na vědomí tvrzení Belgie, že v případě, pokud Komise dospěje k závěru, že systém pojištění družstev obnáší státní podporu, mělo by být opatření posuzováno na základě tohoto ustanovení, jež umožňuje prohlásit podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud je nezbytná pro odstranění vážné poruchy v hospodářství některého členského státu.

(117)

Avšak čl. 107 odst. 3 písm. b) vyžaduje restriktivní výklad toho, co se má rozumět vážnou poruchou v hospodářství některého členského státu. Předmětná porucha musí mít vliv na hospodářství dotčeného členského státu jako celek a nejenom na hospodářství jednoho z jeho regionů nebo částí jeho území (81).

(118)

V okamžiku prvního vyvrcholení finanční krize na podzim roku 2008 Komise rozhodla ve svém sdělení o bankovnictví z roku 2008, že čl. 107 odst. 3 písm. b) lze použít při posuzování opatření přijatých s cílem odstranit potíže finančních institucí (82).

(119)

Mimo finanční sektor Komise vypracovala na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (83). Na předmětné opatření se ale tento rámec nevztahuje. Týká se reálné ekonomiky, protože umožňoval členským státům přijímat náležitá opatření zlepšující přístup k financování podnikům, které si přály investovat během finanční krize, to znamená v době, kdy se financování prostřednictvím bank stávalo stále těžší. Potíže skupiny ARCO nejsou spojeny s nedostatkem financování prostřednictvím bankovního sektoru ale s aktivy (akcie banky Dexia), jejichž hodnota musela být snížena. Systém pojištění družstev, který poskytuje záruku ve výši 100 % v případě nástroje, jenž je uváděn v pasivech, navíc nespadá do žádné kategorie podpor uvedených v bodu 4.3 rámce.

(120)

Protože finanční družstva nejsou finančními institucemi pro účely sdělení o bankovnictví z roku 2008, podporu je nutno posuzovat přímo na základě Smlouvy (84). Ke splnění obecných kritérií slučitelnosti stanovených v čl. 107 odst. 3 Smlouvy musí opatření dodržet tyto podmínky (85):

a)    Vhodnost opatření podpory : podpora musí být správně zaměřena, aby mohl být skutečně dosažen cíl, tj. odstranění vážné poruchy v hospodářství, což není splněno, pokud dotčené opatření nepředstavuje vhodný prostředek k odstranění poruchy.

b)    Nezbytnost : výše a forma opatření musí být nutné pro dosažení cíle. Výše opatření podpory tak musí být stanovena na minimum nezbytné pro dosažení cíle a jeho forma musí být co nejvhodnější pro odstranění poruchy v hospodářství.

c)    Proporcionalita : pozitivní důsledky opatření musí odpovídajícím způsobem vyrovnávat narušení hospodářské soutěže tak, aby byla tato narušení omezena na minimum nutné pro dosažení cílů opatření.

(121)

Pokud jde o vhodnost či nevhodnost opatření, Komise zjišťuje, že dopad finančních družstev na hospodářství jako celek je v zásadě odlišný od dopadu tradičních bank, které čelí runům na banky. Pokud by se vkladatelé určité banky rozhodli vybrat své peníze ve stejný okamžik, byla by banka nucena postoupit během krátké doby veškerá svá nelikvidní aktiva („nouzovým prodejem“), což by mělo vážné důsledky pro půjčky reálné ekonomice a mohlo by vyvolat řetězovou reakci v podobě snižování cen aktiv. Finanční družstva naopak půjčky reálné ekonomice neposkytují. Podle svých stanov mají také právo omezit vystupování podílníků (86), takže je v zásadě možno zabránit neřízenému postupování aktiv. Tato skutečnost prokazuje výrazný rozdíl mezi vklady a podíly podílníků z hlediska jejich dopadu na systém.

(122)

Z právního pohledu je také zřejmé, že podílníci finančních družstev jsou podílnici „společnosti s ručením omezeným“. Kvůli tomuto statusu jsou individuální podílníci finančních družstev právně vystaveni možnosti ztráty části nebo celé své investice. Komise v tomto ohledu bere také na vědomí, že guvernér BNB nepotvrdil, že podíly finančních družstev jsou přirovnatelné ke spořicím vkladům úvěrové instituce (87).

(123)

Komise rovněž konstatuje, že postavení individuálních podílníků finančních družstev v „kaskádové struktuře“ (88) v případě likvidace nebo úpadku těchto subjektů se velmi liší od postavení majitelů spořicích účtů v úvěrové instituci. Úvěrové instituce jsou regulované subjekty, u nichž regulační orgán dohlíží na to, aby bylo k dispozici určité množství finančních prostředků. Tyto finanční prostředky umožňují absorbovat první vlnu ztrát v případě likvidace nebo úpadku. Podílníci finančních družstev žádnou podobnou ochranu nemají. V případě likvidace nebo úpadku jsou prvními oběťmi.

(124)

Na základě argumentů uvedených v bodech odůvodnění 121 až 123 dospívá Komise k závěru, že systém pojištění družstev pouze chrání finanční družstva a jeho individuální podílníky před důsledky jejich minulých investic. Nepředstavuje opatření vhodné pro zabránění vážné poruchy v belgickém hospodářství.

(125)

Pokud jde o nezbytnost opatření, Komise připomíná, že Belgie již přijala důležitá opatření, aby zabránila poruše v belgickém hospodářství. Zavedla už jiná opatření na stabilizování finančního systému, a to zejména bank a dalších finančních institucí, do kterých finanční družstva investovala. Belgický systém pojištění vkladů chránil vklady až do výše 100 000 EUR a Belgie pomohla bankám Fortis, KBC, Dexia a Ethias rekapitalizací, vložením finančních prostředků, opatřeními na záchranu znehodnocených aktiv a opatřeními ad hoc. Komise dospívá k závěru, že nebylo nezbytné chránit některé individuální podílníky finančních družstev, která jsou vlastně společnostmi s ručením omezeným.

(126)

Pokud jde o dopis guvernéra BNB, o kterém se zmiňuje Belgie, Komise konstatuje, že tento dopis je z října roku 2011, tedy po 10. říjnu roku 2008, kdy bylo opatření oznámeno, a že se v něm neuvádí, že opatření je nezbytné pro zabránění vážné poruchy v belgickém hospodářství, ale je uvedena pouze ta skutečnost, že by mělo umožnit (89) omezit negativní důsledky (systémové) krize. Pokud jde o dopis Výboru pro finanční stabilitu, Komise konstatuje, že se pouze zmiňuje o rozšíření krytí systému pojištění vkladů a o zavedení systému pojištění pojišťovacích produktů „třídy 21“.

(127)

Pokud jde o proporcionalitu opatření, Komise konstatuje, že způsob, jakým bylo opatření pojato, nechrání dostatečně proti nepříznivému výběru (90). Dobrovolné členství v systému pojištění družstev ve spojení se zřejmou neexistencí splnění podmínky životaschopnosti jsou podnětem k tomu, aby se systému využilo v okamžiku, kdy je zřejmé, že dojde k pojistnému plnění. Při takovém scénáři může příjemce využít pojištění a přitom se ve velké míře vyhnout placení pojistného až do posledního okamžiku před likvidací.

(128)

Komise rovněž soudí, že systém pojištění družstev narušuje neoprávněně běžné fungování trhu. Opatření umožnilo skupině ARCO ochránit své postavení na trhu strukturovaných retailových finančních produktů, což mělo nebo mohlo mít negativní dopad na podíl na trhu a ziskovost konkurentů skupiny ARCO, kteří nemohli využívat systému pojištění družstev.

(129)

Závěrem proto nelze považovat opatření za slučitelné s vnitřním trhem, protože není vhodné, nezbytné a ani přiměřené cílům uplatnění čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy a protože nespadá do oblasti působnosti žádného z ustanovení, kterými se řídí slučitelnost státních podpor s vnitřním trhem.

4.5.   Výpočet částky podpory

(130)

Pro výpočet výše výhody, již je nutno získat od skupiny ARCO zpět, Komise zohledňuje tyto parametry a skutečnosti (91):

nejvyšší možný odliv finančních prostředků stanovený ve stanovách skupiny ARCO, který představuje 10 % celkového kapitálu nebo 10 % podílníků (92),

skutečnost, že systém pojištění družstev kryje pouze individuální podílníky,

zvláštní pojetí systému pojištění družstev, v němž na jedné straně byla účast dobrovolná, což ponechávalo finančním družstvům volnost rozhodování, zda se jej účastní či neúčastní, a které na druhé straně zůstávalo otevřené finančním družstvům, která představovala vysoké riziko úpadku či likvidace (v tomto konkrétním případě schválily dne 8. prosince 2011 valné hromady družstev ARCOFIN, ARCOPAR a ARCOPLUS krátce po jejich přijetí do systému návrh jejich správní rady na dobrovolnou likvidaci společností),

skutečnost, že dávno před vyhlášením dobrovolné likvidace skupiny ARCO se tato skupina nacházela v kritické finanční situaci, protože, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 38, 44 a 82, investovala ve velké míře do akcií banky Dexia, kterou musely Lucembursko, Francie a Belgie zachránit na podzim roku 2008 před úpadkem, což mělo za následek, že výrazné snížení hodnoty akcií banky Dexia nadále oslabilo finanční postavení skupiny ARCO, a to zejména proto, že skupina financovala svoji účast na záchraně banky Dexia převzetím části jejího dluhu,

skutečnost, že skupina ARCO zaplatila v roce 2011 vstupní příspěvek („vstupní poplatek“) a roční pojistný příspěvek.

(131)

Výhodu, kterou skupina ARCO získala, spočívala v ochraně proti odlivu finančních prostředků, který by mohla zastavit pouze uplatněním ustanovení svých stanov po dosažení stropní hodnoty ve výši 10 % (93) svého kapitálu nebo 10 % svých podílníků. K odlivu kapitálu nebo výstupu členů v takové míře mohlo dojít, jakmile by se skupina ARCO ocitla v předlužení nebo byla zapojena do procesu úpadku či likvidace, a to objektivně nebo spíše subjektivně, jak tomu bylo v některých případech hromadného vybírání vkladů (94), v okamžiku, kdy by její podílníci usoudili, že nepředstavuje bezpečnou investici, a to například kvůli velké expozici vůči finanční situaci a tržní hodnotě banky Dexia.

(132)

Pro výpočet výhody, kterou skupina ARCO získala, volí Komise konzervativní přístup (95) a zohledňuje možný odliv finančních prostředků pouze za jedno roční období místo několika. Tímto postupem by měl výsledek výpočtu vyjadřovat minimální dopad systému pojištění družstev, ačkoliv pojištění mohlo ve skutečnosti pomoci skupině ARCO odvrátit také několik vln odlivu finančních prostředků nebo vystupování členů až do povolené horní hranice. Stanovy skupiny ARCO umožňovaly družstvu pozastavit odliv finančních prostředků buď po vybrání 10 % kapitálu, nebo po vystoupení 10 % podílníků. Pro účely výpočtu výše podpory Komise předpokládá, že by skupina ARCO zvolila nejúčinnější možnost, to znamená možnost zachovat si kapitál na co nejvyšší úrovni. Pokud jde o možnost vystoupení podílníků, Komise bude vycházet z nejnižšího počtu individuálních podílníků za období, během nějž výhoda vznikla (tj. období začínající dne 10. října 2008), což představuje další konzervativní předpoklad, a těmto podílníkům přidělí průměrný kapitálový podíl během dotčeného roku. U možnosti odlivu finančních prostředků bude Komise rovněž vycházet z roku, během nějž byl kapitál na své nejnižší úrovni.

(133)

Komise rovněž zohledňuje, že výhoda, kterou opatření poskytlo, byla částečně omezena skutečností, že skupina ARCO, kterou tvořily tři právní subjekty ARCOPAR, ARCOFIN a ARCOPLUS, musela zaplatit jediný vstupní poplatek a pojistný poplatek za jeden rok, ačkoliv k těmto platbám došlo až na podzim roku 2011 těsně předtím, než skupina ARCO vyhlásila dobrovolnou likvidaci.

(134)

Výše výhody získané díky opatření je tedy nejnižší z částek vyplývajících z těchto dvou výpočtů: a) 10 % kapitálu roku, během nějž byla jeho úroveň nejnižší za období mezi 10. říjnem 2008 a 8. prosincem 2011, s odečtením celkové částky již uhrazených poplatků; a b) 10 % nejnižšího počtu podílníků během období mezi 10. říjnem 2008 a 8. prosincem 2011 vynásobených průměrným podílem na kapitálu v držení každého podílníka během stejného roku s odečtením celkové částky již uhrazených poplatků.

(135)

V absolutním vyjádření roste s uplývajícím časem pravděpodobnost, že investoři stáhnou své finanční prostředky, což ztěžuje výpočet úroků, které je nutno zaplatit za poskytnutou výhodu. Aby se zaručila kompenzace celkové částky výhody, kterou získala skupina ARCO, a zároveň bylo členskému státu umožněno mít funkční metodu pro výpočet úrokové sazby použitelné na vrácení podpory (96), Komise soudí, že výhoda byla dostupná ve svém celku nejméně od 8. prosince 2011, a požaduje, aby částky, které je nutno vrátit, byly zúročeny počínaje dnem 8. prosince 2011 a až do jejich skutečného vrácení.

(136)

Za účelem ověření výpočtu výše podpory žádá Komise Belgii, aby jí poskytla seznam s uvedením počtu podílníků družstev ARCOPAR, ARCOFIN a ARCOPLUS evidovaných na konci každého roku za období mezi 10. říjnem 2008 a 8. prosincem 2011.

(137)

Ve svých dodatečných poznámkách předložených více než rok a půl po uplynutí lhůty pro podání připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení nepředkládají belgické orgány žádné nové skutečnosti. Zdůrazňují, že Komise nemůže zakázat plnění pojištění poskytnutého individuálním podílníkům. Údajně nemůže vyzvat stát, aby pozastavil veškeré platby v rámci systému pojištění družstev a ani aby získal zpět platby provedené v rámci tohoto systému ve prospěch individuálních podílníků.

(138)

Na podporu této připomínky připomínají belgické orgány, že se u individuálních podílníků nejedná o podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a soudí, že plnění pojištění ve prospěch individuálních podílníků nemá údajně žádný dopad na skupinu ARCO nebo na vyhlídky Belgie získat zpět podporu.

(139)

V odpovědi Komise uvádí, že částky, jejichž navrácení toto rozhodnutí nařizuje, jsou skutečně podporou ve prospěch skupiny ARCO.

(140)

Zdůrazňuje, že podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy zjištění, že podpora poskytnutá státem není slučitelná s vnitřním trhem, stačí, aby nařídila státu její zrušení (97). Belgické orgány tak nemohou tvrdit, že zákaz provedení pojištění označeného za neslučitelnou podporu, by měl být v rozporu s právem Unie.

(141)

Belgické orgány proto měly dodržet výzvu obsaženou v rozhodnutí o zahájení řízení a přerušit veškeré provádění předmětného opatření, což znamená, že se neměla provést žádná platba.

(142)

Je proto rovněž odůvodněné, aby Belgie nadále neprováděla žádné platby v rámci opatření podpory.

Závěr

(143)

Komise shledává, že systém pojištění družstev představuje státní podporu ve prospěch družstev ARCOPAR, ARCOFIN a ARCOPLUS, která byla protiprávně provedena Belgií v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je proto zapotřebí, aby Belgie zrušila právní předpisy, z nichž vychází systém pojištění družstev (zejména zákon ze dne 14. dubna 2009 a královský dekret ze dne 10. října 2011), a získala zpět poskytnutou výhodu od družstev ARCOPAR, ARCOFIN a ARCOPLUS,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Systém pojištění družstev protiprávně přijatý Belgií v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie ve prospěch finančních družstev skupiny ARCO, a to zejména ve prospěch družstev ARCOFIN, ARCOPLUS a ARCOPAR, je neslučitelný s vnitřním trhem.

Článek 2

1.   Belgie je povinna vyžadovat od příjemců navrácení poskytnuté protiprávní podpory uvedenou v článku 1, jejíž výše odpovídá nejnižší výsledné částce těchto dvou výpočtů:

a.

10 % kapitálu z roku, během nějž byla jeho úroveň nejnižší za období mezi 10. říjnem 2008 a 8. prosincem 2011, s odečtením celkové částky již uhrazených poplatků; nebo

b.

10 % nejnižšího počtu podílníků během období mezi 10. říjnem 2008 a 8. prosincem 2011 vynásobených průměrným podílem na kapitálu v držení každého podílníka během stejného roku s odečtením celkové částky již uhrazených poplatků.

2.   K částkám, které je nutno vrátit, se přičítají úroky počínaje dnem 8. prosince 2011 až do jejich skutečného vrácení.

3.   Úroky se počítají ze základu složeného v souladu s kapitolou V nařízení (ES) č. 794/2004 (98).

4.   Belgie nebude nadále provádět žádné platby v rámci opatření podpory uvedené v článku 1, a to počínaje dnem oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 3

1.   Belgie zruší opatření podpory uvedené v článku 1, neboť se jedná o opatření neslučitelné s vnitřním trhem.

2.   Navrácení podpory uvedené v článku 1 se provede s okamžitým účinkem.

3.   Belgie zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.

Článek 4

1.   Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Belgie Komisi tyto informace:

a.

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí;

b.

doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.

2.   Belgie bude Komisi informovat o vývoji vnitrostátních opatření přijatých s cílem vykonat toto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory uvedené v článku 1. Na žádost Komise předloží Belgie neprodleně informace o již přijatých a plánovaných opatřeních pro splnění tohoto rozhodnutí. Rovněž poskytne podrobné informace o částkách podpory a úroků, které již byly získány od příjemců zpět.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

V Bruselu dne 3. července 2014.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda


(1)  Úř. věst. C 213, 19.7.2012, s. 64.

(2)  Rovněž belgická Státní rada upozornila na skutečnost, že opatření může představovat státní podporu. Viz stanovisko Státní rady č. 46.131/2 ze dne 4. března 2009.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 smlouvy fungování Evropské unie (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(4)  Viz poznámka pod čarou na straně 1.

(5)  Podrobnější popis skupiny ARCO je uveden v bodech odůvodnění 38 až 44.

(6)  Viz (http://www.dekamer.be/kvvcr/pdf_sections/comm/dexia/N031_20120125reynders.pdf) – přepis jednání komise Dexia – vyslechnutí ministra Reynderse dne 25. ledna 2012, s. 7 a 32. Přepis zní: „…, při jednáních užší rady ministrů v roce 2008 vystupovali členové vlády s požadavkem, aby stát zasáhl ve prospěch Ethias a ARCO. Vzhledem ke krizové situaci, ve které jsme se nacházeli, se vláda dne 10. října 2008 a 21. ledna 2009 zavázala, že ochrání kapitálový podíl individuálních družstevních podílníků v družstvech. […] Při politickém rozhodování jsem si v určitý okamžik uvědomil stejně jako tehdejší předseda vlády, že dohoda s našimi partnery [pro připomenutí: Francie a Lucembursko byly dalšími členskými státy dotčenými případem Dexia] a s vedením banky Dexia nebude možná, pokud zároveň nerozhodneme o případech Ethias a ARCO. […] Pro družstevníky v družstvech jsme tedy přijali tento závazek… Proč ve třech etapách a proč to trvalo tak dlouho? Protože bylo nejprve nutno formulovat tuto politickou dohodu písemně.“ („… en 2008, des membres du gouvernement sont intervenus en Conseil restreint afin de demander à l'Etat d'intervenir pour Ethias et pour ARCO. Compte tenu de la situation de crise dans laquelle on était, le gouvernement s'est engagé le 10 octobre 2008 et le 21 janvier 2009 à protéger la part de capital des coopérateurs personnes physiques dans des sociétés coopératives…' dans une décision politique, j'ai donc bien compris à un moment donné que je ne pourrais pas – et le premier ministre aussi à l'époque – boucler l'accord avec nos collègues [pro připomenutí: Francie a Lucembursko byly dalšími členskými státy dotčenými případem Dexia] et avec la direction de Dexia – si en même temps, il n'y avait pas des décisions prises sur Ethias et sur ARCO. …, Donc, pour les coopérateurs des coopératives, nous avions pris cet engagement …. Alors pourquoi en trois étapes et pourquoi avec pas mal de temps? Parce qu'il a d'abord fallu faire en sorte que cet accord politique puisse se traduire dans un texte“.)

(7)  Tehdejší ministr prohlásil v článku uveřejněném dne 15. května 2014 v časopise Trends (s. 20) a převzatém na internetových stránkách časopisu: „Během první krize banky Dexia jsme na konci září roku 2008 požádali Holding Communal, ARCO a Ethias, aby se podílely na navýšení kapitálu, na což ovšem neměly finanční prostředky. Lidé z ARCO a Ethias potřebovali záruku, protože by jinak vybrali své úspory. To by znamenalo pro ARCO konec. Záruka je ve velké míře spojena s tehdejšími okolnostmi. ARCO, Ethias a Holding Communal se musely podílet na navýšení kapitálu banky Dexia, protože neexistovalo jiné řešení. To bylo v roce 2008 […]. Federální vláda složená z pěti politických stran tehdy poskytla vládní záruku. Spořitelé z ARCO proto nevybrali své vklady. Řekli si: musíme poskytovat podporu bez přerušení, a pokud to dopadne špatně, tak je tu záchranná síť.“ („Eind september 2008, bij de eerste Dexia-crisis, werd aan de Gemeentelijke Holding, Arco en Ethias gevraagd om deel te nemen aan een kapitaalverhoging waarvoor ze het geld niet hadden. De achterban van onder andere Arco en Ethias had waarborgen nodig, anders zouden ze hun spaargeld weghalen. Dat had het faillissement van Arco betekend. Die waarborg heeft dus veel te maken met de context van dat moment. Arco, Ethias en de Gemeentelijke Holding waren verplicht om mee te gaan in de kapitaalverhoging van Dexia, omdat er geen andere oplossing was. Dat was 2008. […] Op dat moment kende de federale wetgever — met vijf partijen — een overheidswaarborg toe. Het resultaat was dat de Arcospaarders hun geld lieten staan. Ze dachten: we moeten blijven steunen, en als het misloopt is er een vangnet.“)

(8)  Pojem životní pojištění „třídy 21“ je definován v příloze I bod 21 královského dekretu o obecných předpisech v oblasti kontroly pojišťovacích společností a týká se pojištění, která nemají spojení s investičními fondy (na rozdíl od životních pojištění „třídy 23“). Produkty „třídy 21“ nabízejí v zásadě zaručenou návratnost investic navýšenou o podíl na výsledcích investiční činnosti pojišťovací společnosti.

(9)  Tisková zpráva obsahuje tento odstavec: „Vláda se rozhodla rozšířit ochranu poskytovanou tímto fondem na další instituce finančního odvětví (zejména na pojišťovací společnosti nebo uznaná družstva), které o ni požádají pro produkty, které lze přirovnat k bankovním vkladům, jako jsou například některé produkty třídy 21. Některé instituce již projevily zájem.(„Le gouvernement a décidé d'étendre la protection donnée par ce fonds à d'autres institutions du secteur financier (notamment des compagnies d'assurances ou des coopératives agrées) qui en feraient la demande pour des produits assimilables à des dépôts bancaires comme par exemple certains produits faisant partie de la branche 21. Certains organismes ont déjà fait part de leur intérêt.“)

(10)  Předchozí vláda podala demisi dne 18. prosince 2008 a nová se ujala úřadu dne 30. prosince 2008.

(11)  V této tiskové zprávě potvrdila belgická vláda opětovně svůj závazek zavést systém pojištění družstev: „vláda potvrzuje závazek přijatý předchozí vládou nabídnout systém pojištění podílníkům uznaných družstev“ („le gouvernment confirme l'engagement pris par le gouvernement précédent d'offrir un régime de garantie aux associés des sociétés coopératives agréées“). Tisková zpráva dále obsahovala technické podrobnosti ohledně systému pojištění družstev.

(12)  Společnost ArgenCo vysvětlovala ve svém prospektu ze dne 5. října 2010 věnovaném podílům v družstvech (s. 4): „Podíl v družstvech nelze považovat ani za dluhový nástroj vystavený úvěrovou institucí a ani za vklad. Podíly proto nejsou kryty systémem ochrany vkladů.“ Společnost Lanbokas/Agricaisse sdělila podobnou informaci na straně 6 svého prospektu ze dne 15. května 2009, v níž uvedla, že upisovatelé podílů by měli zohlednit skutečnost, že neexistuje žádná záruka systému ochrany vkladů.

(13)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 17.10.2008, vydání 2, F.2008 – 3690 [2008/03425].

(14)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 17.11.2008, vydání 2, F.2008 – 4088 [2008/03450].

(15)  Výbor pro finanční stabilitu dospěl k závěru, že rozšíření systému pojištění vkladů je nutné pro zajištění stability belgického finančního systému, přičemž uvedl, že „se domnívá, že navrhovaná opatření jsou skutečně nezbytná pro zachování stability belgického finančního systému a musí vstoupit v platnost v co nejkratší lhůtě(„estime que les mesures proposées sont effectivement indispensables afin de préserver la stabilité du système financier belge et doivent pouvoir entrer en vigueur dans les plus brefs délais“).

(16)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 21.4.2009, vydání 1, F. 2009 1426 [2009/03147].

(17)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 12.10.2011, vydání 2, F. 2011 2682 [2011/205241].

(18)  Po zavedení systému pojištění družstev byl příslušným způsobem upraven zákon, kterým se stanoví statut BNB, a byl vložen článek 36/24 (http://www.nbb.be/doc/ts/Enterprise/juridisch/F/loi_organique.pdf).

(19)  „Současná situace podle našeho názoru tyto podmínky zřejmě naplňuje, protože dluhová krize, současný neklid na finančních trzích a špatné fungování mezibankovních trhů představují pro naše hospodářství riziko vážné systémové krize. V tomto ohledu by státní záruka, která by kryla podíly družstevníků některých uznaných družstev, umožnila omezit důsledky této krize.(„Les circonstances actuelles nous semblent répondre à ces conditions, en ce que la crise des dettes souveraines, les perturbations actuelles sur les marches financiers et le dysfonctionnement des marchés interbancaires font peser sur notre économie un risque grave de cette crise systémique. A cet effet, une garantie d'Etat couvrant les parts des coopérateurs de certaines sociétés coopératives agréées permettrait de limiter les effets de cette crise.“)

(20)  „Zákonodárce odůvodňuje toto ustanovení na základě přirovnání podílů družstevníků některých družstev k bankovním vkladům. Toto stanovisko se omezuje na návrh královského dekretu, a proto nepřezkoumává otázku přirovnání, kterou použil zákonodárce.(„Le législateur justifie cette disposition sur la base d'une assimilation des parts de coopérateurs de certaines sociétés coopératives à des dépôts bancaires. Le présent avis étant limité à l'avant-projet d'Arrêté royal, il n'examine pas l'assimilation pratiquée par le législateur.“)

(21)  „Na první pohled se nám nezdá jisté, že by bylo možno přesvědčit Komisi o tom, že opatření, jehož provedení je cílem návrhu královského dekretu, se týká všech srovnatelných subjektů na trhu, a že tak nespadá do pole působnosti pravidel pro státní podporu.“ („Prima facie, il ne nous semble pas évident de convaincre à coup sûr la Commission de ce que la mesure que l'avant-projet d'Arrêté royal vise à exécuter s'adresse bien à tous les acteurs comparables du marché et ne relève donc pas du champ d'application des règles sur les Aides d'Etat.“)

(22)  „Tato dobrovolná povaha představuje riziko nepříznivého výběru, protože by do zvláštního ochranného fondu přispívala pouze družstva, která jsou ve velké míře vystavena rizikům ztrát.(„Ce caractère facultatif donne lieu à un risque de sélection adverse par lequel seules les sociétés coopératives fortement exposées à des risques de perte contribueraient effectivement au Fonds Spécial de Protection.“)

(23)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 18.11.2011, vydání 2, F. 2011 2974 [2011/03368].

(24)  Družstvo ARCOPAR zaplatilo celkem 1 794 102 EUR, ARCOFIN celkem 193 391 EUR a ARCOPLUS celkem 63 265 EUR.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5).

(26)  Podle čl. 1 odst. 4 směrnice 94/19/ES se „úvěrovou institucí“ rozumí „podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet“.

(27)  Podle čl. 1 odst. 1 směrnice 94/19/ES se „vkladem“ rozumí „jakýkoli kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě příslušných zákonných a smluvních podmínek, a každý dluh prokázaný potvrzením vystaveným úvěrovou institucí“.

(28)  Vklady ve výši od 50 000 EUR do 100 000 EUR a krytí produktů životního pojištění třídy 21 a podílů jednotlivých členů finančních družstev až do výše 100 000 EUR.

(29)  http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2013784%202008%20INIT.

(30)  Znění článku 2 směrnice 94/19/ES je toto: „Ze systémů pojištění vkladů se vylučují jakékoli náhrady […]

veškerých nástrojů, na které se vztahuje definice ‚vlastního kapitálu‘ v článku 2 směrnice Rady 89/299/EHS ze dne 17. dubna 1989 o vlastním kapitálu úvěrových institucí“.

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě (Úř. věst. L 68, 13.3.2009, s. 3).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

(33)  Belgický věstník Le Moniteur belge ze dne 6. srpna 1999, vydání 2, F. 99-2630 [99/09646].

(34)  http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&cn=1962010830&table_name=loi

(35)  Při schvalování uznaných družstev hraje důležitou roli Národní rada spolupráce (Conseil national de la Coopération) ustanovená zákonem ze dne 20. července 1955.

(36)  Stejný článek daňového zákoníku uvádí další finanční produkty, u nichž jsou výnosy rovněž zcela nebo částečně osvobozeny od daně.

(37)  Zdroj: „Entreprendre avec du capital coopératif – Le groupe ARCO 1935-2005“; Maarten Van Dijck, Kadoc, Lannoo, strana 176–177.

(38)  Je nutno poznamenat, že těsně po transakci ve věci Dexia v roce 2001 opustilo družstvo ARCOFIN dočasně svůj statut uznaného družstva. V knize s názvem „Entreprendre avec du capital coopératif“ („Podnikání s družstevním kapitálem“) je toto období popsáno takto: „Několik měsíců po transakci ve věci Dexia změnila skupina ARCO stanovy svých družstevních společností tak, aby se bývalí akcionáři mohli podílet na lepších výhledech výnosnosti skupiny Dexia a společností skupiny ARCO. […] Nové stanovy stanovily, že nejméně 80 % a nejvíce 90 % běžného ročního zisku bude vyplaceno akcionářům. Díky této skutečnosti bylo možné, aby dividenda Arcofin vzrostla již v březnu roku 2003 z čistých 6 % na hrubých 8 %. Protože toto navýšení mělo za následek překročení právně stanovené nejvyšší možné dividendy (6 %), která byla uložena uznaným družstevním společnostem, družstvo Arcofin se zřeklo statutu uznaného družstva podle Národní rady spolupráce, což vedlo k tomu, že u dividendy zmizelo osvobození od srážkové daně z movitého majetku. Po zaplacení této daně zůstala přesto většině akcionářů dividenda v čisté výši 6,8 %. V březnu roku 2005 vzrostla hrubá dividenda na 8,5 %.

(39)  http://www.groeparco.be/website/groeparco/assets/files/arcopar/ARCOPAR_20100629_FR.pdf.

(40)  Stanovy upřesňují, že „[…] vystoupení z družstva lze odmítnout, pokud by se jeho následkem měl během stejného hospodářského roku snížit počet akcionářů nebo investovaného kapitálu o více než 1/10, […]“(„… cette démission peut être refusée si à la suite de la démission, plus d'1/10 des actionnaires ou plus d'1/10 du capital placé devrait disparaître au cours du même exercice …“).

(41)  Jedná se o podíly z doby před spojením s bankou Dexia.

(42)  Na svých internetových stránkách (http://www.groupearco.be/faq/be-fr/1/detail/item/823/navigationcats/587/navigationcats/587/parentcat/142/) vysvětluje družstvo ARCO pojem bonusová rezerva takto: „Koncept ‚bonusové rezervy‘ byl zahrnut do stanov v roce 2004. V míře, v jaké to umožňovaly výsledky dosahované družstvem ARCOPAR, bylo možno až do roku 2010 včetně převádět určitou částku do zvláštní rezervy společnosti, která byla zvána ‚bonusová rezerva‘. Podílníci, kteří přistoupili ke společnosti před 3. červencem roku 2001 […], a jsou tak držiteli podílů kategorií A, B, nebo C, mají nárok při svém vystoupení na úměrnou část bonusové rezervy […]. Nominální hodnota jejich podílu je navýšena o tuto částku pocházející z bonusové rezervy. Například […]: podílník [X] vystoupí s podílem na kapitálu kategorie A ve výši 100 EUR. Celková výše kapitálu v kategoriích A, B a C dosahuje částky 10 000 EUR. Poměr mezi oběma částkami: 100/10 000 = 1/100. Bonusová rezerva dosahuje výše 500 EUR. Uplatnění poměru: 1/100 z 500 EUR = 5 EUR. Po svém vystoupení obdrží podílník [X] 100 EUR jako kapitál + 5 EUR jako bonusovou rezervu.

(43)  Článek 35 stanov družstva ARCOPAR stanoví toto: „Nerozhodne-li valná hromada jinak, jsou zhodnocena veškerá aktiva společnosti. Pokud nejsou všechny podíly splaceny ve stejné míře, obnoví likvidátoři společnosti rovnováhu tak, že buď požádají o dodatečné úhrady, nebo provedou předběžné platby. Po uhrazení závazků a sociálních odvodů poslouží zůstatek v první řadě k vrácení částek zaplacených za podíly. Případný zůstatek likvidace musí být v každém případě použit při zohlednění cílů společnosti.(„Sauf si l'Assemblée générale en décide autrement, tous les actifs de la société sont réalisés. Au cas où les parts ne sont pas toutes libérées dans la même mesure, les liquidateurs restaurent l'équilibre, soit en demandant des versements supplémentaires, soit en effectuant des paiements préalables. Après paiement des dettes et des charges sociales, le solde servira d'abord au remboursement des sommes libérées sur les parts. En tout cas, le solde éventuel de la liquidation doit être affecté en tenant compte des objectifs de la société.“)

(44)  Míra zadlužení družstva ARCOPAR (závazky/pasiva celkem) dosáhla výše 19,1 % (31. března 2011), zatímco míry zadlužení družstev ARCOPLUS a ARCOFIN dosahovaly v pořadí výše 6,5 % (31. března 2011) a výše 25,9 % (31. prosince 2010).

(45)  Sdělení Komise – Použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8).

(46)  Rozhodnutí Komise ve věci N256/09 – Podpora na restrukturalizaci ve prospěch společnosti Ethias (Úř. věst. C 252, 18.9.2010, s. 5). Bod odůvodnění 99 tohoto rozhodnutí zní: „Komise poznamenává, že společnost Ethias měla sice prospěch z rozšíření systému, ale všechny subjekty působící na trhu k němu měly přístup za stejných podmínek. Na základě uvedeného Komise soudí, že výhoda poskytnutá opatřením není selektivní, a nepředstavuje proto státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(47)  Viz bod odůvodnění 26 a poznámka pod čarou č. 36.

(48)  Viz bod odůvodnění 23.

(49)  Věc N428/09: plán restrukturalizace Lloyds Bank Group (Úř. věst. C 46, 24.2.2010, s. 2. bod odůvodnění 124.

(50)  Viz rozsudek ze dne 8. září 2011 ve spojených věcech C-78/08 až C-80/08, Paint Graphos a další (Sb. rozh. 2011, s. I-7611, bod 61).

(51)  Belgie se například odvolává na irský systém pojištění vkladů, který kryje rovněž vklady přesahující prahovou výši 100 000 EUR, na dánský fond pojištění určený vkladatelům a investorům, který podle názoru Belgie kryje v plné míře důchodové účty, účty právní úschovy a vklady nákupní ceny nemovitého majetku až do devíti měsíců od provedení vkladu, a na kyperský orgán pro dohled nad družstevními společnostmi a jejich rozvoj, který podle názoru Belgie chrání stálé vklady členů družstevních spořitelen.

(52)  Belgie vysvětlila, že skupina ARCO měla 800 000 individuálních podílníků, Cera přes 400 000, Lanbokas/Agricaisse 150 000 a ArgentCo téměř 70 000.

(53)  Viz rovněž bod odůvodnění 11.

(54)  Viz rovněž bod odůvodnění 13.

(55)  Viz zejména vystoupení tehdejšího ministra financí před komisí Dexia, které je popsáno v bodu odůvodnění 8 a poznámce pod čarou č. 6. Viz také prohlášení ministra financí úřadujícího v květnu roku 2014 časopisu Trends uvedené v poznámce pod čarou č. 7.

(56)  Což potvrzuje také vystoupení tehdejšího ministra financí před komisí Dexia, které je popsáno v bodu odůvodnění 8 a poznámce pod čarou č. 6.

(57)  „En même temps“ podle prohlášení tehdejšího ministra financí před komisí Dexia uvedeného v poznámce pod čarou č. 6.

(58)  Viz rozsudek ze dne 19. března 2013 ve spojených věcech C-399/10 P a C-401/10 P, Bouygues SA a Bouygues Télécom v. Evropská komise a další (Sb. rozh. 2013, dosud nezveřejněno).

(59)  Viz například bod odůvodnění 48 rozhodnutí Komise ze dne 30. března 2010 ve věci NN11/10 ohledně opatření kapitálové podpory týkající se Irish Nationalwide Building Society (Úř. věst. C 60, 25.2.2011, s. 6), kde se uvádí, že „Komise kromě toho konstatuje, že podpora byla skutečně poskytnuta dne 22. prosince 2009, kdy ministr financí oznámil svůj úmysl rekapitalizovat INBS“; bod odůvodnění 41 rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2010 ve věci NN 35/10 ohledně třetí rekapitalizace Anglo Irish Bank (Úř. věst. C 290, 27.10.2010, s. 4), kde se uvádí, že „Komise kromě toho konstatuje, že rekapitalizace byla skutečně poskytnuta dne 30. června 2010, kdy ministr financí oznámil svůj úmysl rekapitalizovat Anglo“; body odůvodnění 49 a 50 rozhodnutí Komise ze dne 27. července 2012 ve věci SA.34824 ohledně závazku přijatého řeckým fondem finanční stability rekapitalizovat National Bank of Greece (Úř. věst. C 359, 21.11.2012, s. 18), kde se uvádí, že „překlenovací rekapitalizace provedená dne 28. května 2012 představuje provedení povinnosti přijaté formou písemného závazku, a představuje tak pokračování stejné podpory“.Podobné uvažování bylo rovněž uplatněno v dalších věcech, které se týkají řeckých bank: závazek rekapitalizovat Alpha Bank prostřednictvím HFSF, SA.34823 (Úř. věst. C 357, 20.11.2012, s. 36); závazek rekapitalizovat Eurobank prostřednictvím HFSF, SA.34825 (Úř. věst. C 359, 21.11.2012, s. 31); závazek rekapitalizovat Piraeus Bank prostřednictvím HFSF, SA.34826 (Úř. věst. C 359, 21.11.2012, s. 43).

(60)  Viz poznámka pod čarou č. 7.

(61)  Jak je popsáno v bodech odůvodnění 56 a 63.

(62)  Viz rozsudek ze dne 19. prosince 2013 ve věci C-262/12, Vent de Colère (Sb. rozh. 2013, dosud nezveřejněno, bod 21), a rozsudek ze dne 12. prosince 1996 ve věci T-358/94, Air France v. Komise (Sb. rozh. 1996, s. II-2109, body 63 až 69).

(63)  Viz rozsudek ze dne 8. září 2011 ve věci C-279/08 P, Komise v. Nizozemsko (Sb. rozh. 2011, s. I-7671, bod 111).

(64)  Viz v tomto ohledu rozsudek ze dne 23. dubna 2009 ve věci C-460/07, Puffer (Sb. rozh. 2009, s. I-3251, body 69 až 71), a rozsudek ze dne 5. dubna 2006 ve věci T-351/02, Deutsche Bahn v. Komise (Sb. rozh. 2006, s. II-1047, body 99 až 104).

(65)  Rozsudek ze dne 19. září 2000 ve věci C-156/98, Německo v. Komise (Sb. rozh. I-6857, bod 26 a 27). Věc C-382/99 Nizozemsko v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. I-5163, bod 38 a bod 60 až 66. Viz také věc T-445/05, Associazione italiana del risparmio gestito a Fineco Asset Management v. Komise, Sb. Rozh. 2009, s. II-289, bod 31.

(66)  Viz prohlášení současného belgického ministra financí v rozhovoru pro časopis Trends uvedené v poznámce pod čarou č. 7.

(67)  Viz poznámka pod čarou 39.

(68)  Viz bod odůvodnění 44.

(69)  Skupina ARCO měla navíc prospěch z opatření v možnosti využít případně systém pojištění družstev k přilákání nových finančních prostředků, přestože Komise uznává, že skupina ARCO od 10. října 2008 této možnosti nevyužila. Na druhé straně jiná finanční družstva jako ArgenCo a Lanbokas/Agricaisse sice získala nové finanční prostředky, ale, jak je popsáno v poznámce pod čarou č. 12, od systému pojištění družstev se výslovně distancovala.

(70)  Viz bod odůvodnění 60, ve kterém jsou popsány hlavní rysy, které Belgie přisuzuje podílům v držení individuálních podílníků finančních družstev.

(71)  Bod odůvodnění 44 uvádí zejména, že podílníci skupiny ARCO investovali pomocí půjčky do aktiv, která představovala vysoké riziko spojené s jediným podnikem (tj. bankou Dexia).

(72)  Viz body 48 až 76 rozsudku.

(73)  Body 67 až 73 rozsudku.

(74)  Bod 74 rozsudku.

(75)  Body 75 až 76 rozsudku.

(76)  Viz bod odůvodnění 26.

(77)  Viz v bodu odůvodnění 44 shrnutí rizikových faktorů ve spojení s podíly drženými v družstvu ARCOPAR, jak jsou popsány v prospektu tohoto družstva vydaném v létě roku 2008.

(78)  Vzhledem ke skutečnosti, že analýza uvedená v bodu odůvodnění 107 stačí k prokázání, že systém pojištění družstev nesplňuje kritéria uvedená v rozsudku ve věci Paint Graphos, Komise se v rámci tohoto rozhodnutí nemusí vyslovit k otázce, zda existují náležité postupy kontroly a dohledu, aby se zabránilo tomu, že hospodářské subjekty si zvolí a změní svůj právní status jen kvůli tomu, aby mohly mít prospěch z jistých výhod spojených s touto formou společnosti (část ii) analýzy provedené v rozsudku ve věci Paint Graphos).

(79)  Viz pro podobnou analýzu závěry Soudního dvora ve věci C-156/98, Německo v. Komise (Sb. rozh., s. I-6857, body 29 až 31).

(80)  Viz rozsudek ze dne 8. května 2013 ve věci Libert a další (Sb. rozh. 2013, dosud nezveřejněno, body 76 až 79).

(81)  Viz rozsudek ze dne 15. prosince 1999 ve spojených věcech T-132/96 a T-143/96, Freistaat Sachsen, Volkswagen AG a Volkswagen Sachen GmbH v. Komise (Sb. rozh. 1999, s. II-3663, bod 167).

(82)  Komise zároveň v bodu 11 sdělení o bankovnictví z roku 2008 uvedla, že použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy nesmí přesahovat tehdejší finanční sektor.

(83)  Úř. věst. C 83, 7.4.2009, s. 1.

(84)  Činnosti finančních institucí jsou například činnosti uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

(85)  Viz rozsudek ze dne 17. září 1980 ve věci 730/79, Philip Morris v. Komise (Sb. rozh. 1980, s. 2671).

(86)  Viz bod odůvodnění 41.

(87)  Viz bod odůvodnění 13.

(88)  V případě úpadku podniku ztrácejí jeho akcionáři svou investici v závislosti na svém postavení ve struktuře pasiva. Tato skutečnost se označuje jako „kaskádová struktura“.

(89)  Komise zjišťuje, že v dopise je použit kondicionál („permettrait“ – „měl by umožnit“) a nikoliv jednoznačnější budoucí čas („permettra“ – „umožní“).

(90)  Viz také připomínky vyjádřené v dopise guvernéra BNB, bod odůvodnění 13.

(91)  Pro zjednodušení vypracovala Komise model pro jediné období, který předpokládá, že individuální podílníci mohou vystoupit pouze během tohoto období. Jedná se o opatrný předpoklad.

(92)  Viz poznámka pod čarou 40.

(93)  Komise bere na vědomí, že individuální podílníci by byli schopni odčerpat větší procentuální podíl finančních prostředků, pokud by ostatní podílníci skupiny ARCO svůj kapitál ze skupiny nestáhli. Pro účely těchto výpočtů ale Komise v rámci konzervativního přístupu vycházela z míry ve výši 10 %.

(94)  Pro srovnání s případem banky, která zažila vlnu vybírání vkladů v souvislosti s nedávnou finanční krizí, viz věc Northern Rock (Úř. věst. C 149, 1.7.2009, s. 16).

(95)  Tj. pravděpodobně dochází k podcenění výhody.

(96)  Viz rozsudek ze dne 28. července 2011 ve věci C-403/10, Mediaset v. Komise (Sb. rozh. 2011, s. I117*, shrnutí, body 126 až 127, a uvedená judikatura).

(97)  Viz rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2011 ve věci T-384/08 Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise (Sb. rozh. II, s. 380, bod 133).

(98)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).


30.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/76


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. září 2014,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu buničiny, papíru a lepenky

(oznámeno pod číslem C(2014) 6750)

(Text s významem pro EHP)

(2014/687/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí spojených s BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)

V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011 (2) zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, které je složeno ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 20. září 2013 obdržela stanovisko uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky a zveřejnila je (3).

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. září 2014.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3)  https://circabc.europa.eu/w/browse/6516b21a-7f84-4532-b0e1-52d411bd0309.


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO VÝROBU BUNIČINY, PAPÍRU A LEPENKY

OBLAST PŮSOBNOSTI 79
OBECNÉ POZNÁMKY 80
ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT) 80
PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO VODY 80
REFERENČNÍ PODMÍNKY PRO EMISE DO OVZDUŠÍ 80
PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO OVZDUŠÍ 81
DEFINICE 81

1.1

Všeobecné závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro průmysl papíru a celulózy

84

1.1.1

Systém environmentálního řízení

84

1.1.2

Materiálové hospodářství a udržování pořádku

85

1.1.3

Vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami

86

1.1.4

Spotřeba energie a energetická účinnost

87

1.1.5

Emise zapáchajících látek

88

1.1.6

Monitorování klíčových výrobních parametrů a emisí do ovzduší a do vody

89

1.1.7

Nakládání s odpady

91

1.1.8

Emise do vody

92

1.1.9

Hlukové emise

93

1.1.10

Ukončení provozu

94

1.2

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro sulfátový proces výroby buničiny

94

1.2.1

Odpadní voda a emise do vody

94

1.2.2

Emise do ovzduší

96

1.2.3

Vznik odpadů

102

1.2.4

Spotřeba energie a energetická účinnost

103

1.3

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro sulfitový proces výroby buničiny

104

1.3.1

Odpadní voda a emise do vody

104

1.3.2

Emise do ovzduší

106

1.3.3

Spotřeba energie a energetická účinnost

108

1.4

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu mechanických a chemomechanických vláknin

109

1.4.1

Odpadní voda a emise do vody

109

1.4.2

Spotřeba energie a energetická účinnost

110

1.5

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování sběrového papíru

111

1.5.1

Materiálové hospodářství

111

1.5.2

Odpadní voda a emise do vody

112

1.5.3

Spotřeba energie a energetická účinnost

114

1.6

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu papíru a související procesy

114

1.6.1

Odpadní voda a emise do vody

114

1.6.2

Emise do ovzduší

117

1.6.3

Vznik odpadů

117

1.6.4

Spotřeba energie a energetická účinnost

117

1.7

Popis technik

118

1.7.1

Popis technik pro prevenci a řízení emisí do ovzduší

118

1.7.2

Popis technik umožňujících omezit používání čisté vody, snížit průtok a znečištění odpadní vody

121

1.7.3

Popis technik pro prevenci vytváření odpadů a nakládání s nimi

126

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají činností uvedených v kategoriích 6.1 písm. a) a 6.1 písm. b) přílohy I ke směrnici 2010/75/EU, tj. integrované i neintegrované výroby v průmyslových zařízeních:

a)

buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

b)

papíru nebo lepenky při výrobní kapacitě větší než 20 t za den.

Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na následující postupy a činnosti:

i.

chemické rozvlákňování:

a.

proces výroby sulfátové (kraft) buničiny;

b.

proces výroby sulfitové buničiny;

ii.

mechanické a chemicko-mechanické rozvlákňování;

iii.

zpracování sběrového papíru zahrnující nebo nezahrnující proces zesvětlování (deinking);

iv.

výroba papíru a související postupy;

v.

všechny typy regeneračních kotlů a vápenných pecí provozovaných v celulózkách a papírnách.

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se nevztahují na následující činnosti:

i.

výroba buničiny z nedřevitého vláknitého materiálu (např. z jednoletých rostlin);

ii.

stacionární motory s vnitřním spalováním;

iii.

spalovací zařízení pro výrobu páry a elektřiny kromě regeneračních kotlů;

iv.

sušárny s vnitřními hořáky určené pro papírenské a natírací stroje.

Další referenční dokumenty související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:

Referenční dokumenty

Činnost

Průmyslové chladicí systémy (ICS)

Průmyslové chladicí systémy, např. chladicí věže, deskové výměníky tepla

Ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Emise ze skladování (EFS)

Emise z nádrží, potrubí a skladovaných chemických látek

Energetická účinnost (ENE)

Celková energetická účinnost

Velká spalovací zařízení (LCP)

Výroba páry a elektřiny ve spalovacích zařízeních v celulózkách a papírnách

Obecné principy monitorování (MON)

Monitorování emisí

Spalování odpadů (WI)

Spalování a spoluspalování odpadu v místě vzniku

Odvětví zpracování odpadu (WT)

Úprava odpadu jako paliva

OBECNÉ POZNÁMKY

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani se nejedná o úplný seznam. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.

ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)

Jsou-li úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) uvedeny pro totéž průměrovací období v odlišných jednotkách (jsou například vyjádřeny jako hodnoty koncentrace a specifické hodnoty zatížení, tj. připadající na tunu čisté produkce), jsou tyto různé způsoby vyjádření BAT-AEL považovány za rovnocenné alternativy.

V případě integrovaných a multiprodukčních celulózek a papíren musí být úrovně BAT-AEL stanovené pro jednotlivé procesy (výroba buničiny, výroba papíru) a/nebo produkty sečteny podle směšovacího pravidla na základě jejich podílu na emisích.

PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO VODY

Není-li uvedeno jinak, jsou průměrovací období spojená s úrovněmi BAT-AEL u emisí do vody stanovena následujícím způsobem.

Denní průměr

Průměr pro 24hodinový interval odběru vzorků získaného jako slévaný vzorek úměrný průtoku (1) nebo časově proporcionální slévaný vzorek v případě, že je prokázána dostatečná průtoková stabilita (1).

Roční průměr

Průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů

REFERENČNÍ PODMÍNKY PRO EMISE DO OVZDUŠÍ

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) se týkají standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa. Jsou-li úrovně BAT-AEL vyjádřeny jako hodnoty koncentrace, uvede se referenční hodnota O2 (v % objemu).

Přepočet na referenční koncentraci kyslíku

Vzorec pro výpočet emisních koncentrací při referenční koncentraci kyslíku je uveden níže.

kde:

ER (mg/Nm3)

:

je emisní koncentrace vztažená k referenční koncentraci kyslíku OR

OR ( % obj.)

:

je referenční koncentrace kyslíku

EM (mg/Nm3)

:

naměřená koncentrace emisí ve vztahu k naměřené koncentraci kyslíku OM

OM ( % obj.)

:

naměřená koncentrace kyslíku.

PRŮMĚROVACÍ OBDOBÍ U EMISÍ DO OVZDUŠÍ

Není-li uvedeno jinak, jsou průměrovací období spojená s úrovněmi BAT-AEL u emisí do ovzduší stanovena následujícím způsobem.

Denní průměr

Průměr za období 24 hodin vypočítaný na základě platných hodinových průměrů získaných kontinuálním měřením

Průměr za vzorkovací období

Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících každé nejméně 30 minut

Roční průměr

V případě kontinuálního měření: průměr všech platných hodinových průměrů. V případě periodických měření: průměr všech „průměrů za vzorkovací období“ zaznamenaných v průběhu jednoho roku.

DEFINICE

Pro účel těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách platí tyto definice:

Použitý termín

Definice

Nový provoz

Provoz (výrobní závod nebo jeho část) poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu (výrobního závodu nebo jeho části) na stávajících základech zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Stávající provoz

Provoz, který není novým provozem.

Významná modernizace

Významná změna konstrukce nebo technologie provozu nebo systému na snižování emisí a významné úpravy nebo výměny provozních jednotek a souvisejícího vybavení.

Nový systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek poprvé zprovozněný v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Stávající systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek, který není novým systémem na odstraňování tuhých znečišťujících látek.

Nekondenzovatelné zapáchající plyny (NCG)

Nekondenzovatelné zapáchající plyny, jimiž se rozumí nepříjemně zapáchající plyny při výrobě sulfátové buničiny.

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (CNCG)

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (či „silně koncentrované zapáchající plyny“): plyny s obsahem celkové redukované síry, které pocházejí z vaření buničiny, odparek a vyvařování (stripování) kondenzátů.

Silně koncentrované zapáchající plyny

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (CNCG).

Slabě koncentrované zapáchající plyny

Zředěné nekondenzovatelné zapáchající plyny: plyny s obsahem celkové redukované síry, které nejsou silně koncentrovanými zapáchajícími plyny (např. plyny z nádrží, pracích filtrů, sil na odštěpky, filtrů kaustifikačního kalu, sušicích strojů).

Zbytkové slabě koncentrované plyny

Slabě koncentrované plyny, jejichž emise nepocházejí z regeneračního kotle, vápenné pece či hořáku uplatněními spalování plynů s obsahem celkové redukované síry (TRS).

Kontinuální měření

Měření za použití automatického měřicího systému (AMS), který je v daném závodě trvale nainstalován.

Periodické měření

Stanovení veličiny (konkrétního množství, které je předmětem měření) měřené v určených časových intervalech za použití ručních nebo automatických metod.

Difúzní emise

Emise vznikající v důsledku přímého (neusměrňovaného) kontaktu těkavých látek nebo tuhých znečišťujících látek s prostředím za běžných provozních podmínek.

Integrovaná výroba

Výroba buničiny i papíru nebo lepenky v témže závodě. Buničina se před výrobou papíru nebo lepenky zpravidla nesuší.

Neintegrovaná výroba

Jedná se buď o a) výrobu komerční buničiny v továrnách, v nichž nejsou používány papírenské stroje; nebo b) výrobu papíru nebo lepenky, při níž se využívá pouze komerční buničiny vyráběné v jiných provozech.

Čistá výroba

i)

V případě papíren: nebalená obchodovatelná produkce za převíječem, tj. před jejím následným zpracováním.

ii)

V případě samostatných natíracích zařízení: produkce po provedení nátěru.

iii)

V případě zařízení na výrobu hygienického (tissue) papíru: obchodovatelná produkce na navíječi papírenského stroje před jakýmkoli převíjením a bez jádra.

iv)

V zařízeních vyrábějících komerční buničinu: produkce po zabalení (ve vzduchosuchých tunách).

v)

V případě integrovaných zařízení: čistou produkcí buničiny se rozumí produkce po zabalení (ve vzduchosuchých tunách) plus buničina předaná do papírny (bilanční výpočet hmotnosti buničiny se provádí na 90 % sušiny, tzv. vzduchosuchý materiál). Čistá produkce papíru: stejně jako v bodě i).

Papírna pro výrobu speciálních druhů papíru

Továrna na výrobu většího počtu různých druhů papíru a lepenky určených ke zvláštním účelům (průmyslovým a/nebo neprůmyslovým) a vyznačující se zvláštními vlastnostmi, poměrně malým trhem koncových spotřebitelů nebo specifickými aplikacemi, které jsou často navrženy speciálně pro určitého konkrétního zákazníka nebo skupinu koncových uživatelů. Příkladem těchto speciálních druhů papíru je cigaretový papír, filtrační papír, metalizovaný papír, termo papír, samopropisovací papír, samolepicí papír, papír natíraný poléváním, krycí papír na sádrokartonové desky a speciální papír pro voskování, izolace, střešní krytiny, asfaltování a další speciální aplikace či způsoby použití. Žádný z těchto druhů nespadá do standardních kategorií papíru.

Listnáčová vláknina

Skupina druhů dřeva, do které patří např. topol osika, buk, bříza a blahovičník (eukalyptus). Označení „listnáčová vláknina“ se používá v protikladu k dlouhovláknité „jehličnanové vláknině“.

Jehličnanová vláknina

Dřevo z jehličnanů, jako je například borovice či smrk. Označení „jehličnanová vláknina“ se používá v protikladu ke krátkovláknité „listnáčové vláknině“.

Kaustifikace

Proces v rámci koloběhu vápna, při němž dochází k regeneraci hydroxidu (bílého louhu) reakcí Ca(OH)2 + CO3 2- → CaCO3 (s) + 2 OH-.

ZKRATKY

Použitý termín

Definice

ADt

Tuny vzduchosuché buničiny vyjádřené jako 90 % suchost.

AOX

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny stanovené metodou používanou pro odpadní vody podle normy EN ISO: 9562.

BSK

Biochemická spotřeba kyslíku. Množství rozpuštěného kyslíku, které potřebují mikroorganismy k rozložení organických látek obsažených v odpadních vodách.

CMP

Chemickomechanická vláknina.

CTMP

Chemickotermomechanická vláknina.

CHSK

Chemická spotřeba kyslíku; množství chemicky oxidovatelné organické látky v odpadních vodách (zpravidla na základě analýzy dichromanovou metodou).

DS

Obsah sušiny vyjádřený v % hmotnosti.

DTPA

Kyselina diethylentriaminpentaoctová (komplexní/chelatační činidlo používané při bělení peroxidem vodíku).

ECF

Buničina vyrobená bez elementárního chlóru.

EDTA

Kyselina ethylendiamintetraoctová (komplexní/chelatační činidlo).

H2S

Sirovodík.

LWC

Papír s lehkým nátěrem. (dřevité natírané papíry)

NOx

Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2.

NSSC

Neutrální sulfitová polobuničina.

RCF

Recyklovaná vlákna.

SO2

Oxid siřičitý.

TCF

Zcela bezchlórová buničina.

Dusík celkový (Ncelk.)

Celkový obsah dusíku, zkr. Ncelk, zahrnuje organický dusík, volný amoniak a amonium (NH4 +-N), dusitany (NO2 --N) a dusičnany (NO3 --N).

Fosfor celkový (P celk.)

Celkový obsah fosforu, zkr. P celk., zahrnuje rozpuštěný fosfor a veškerý nerozpustný fosfor, který se do odtékající tekutiny dostal v podobě sraženin nebo spolu s mikroorganismy.

TMP

Termomechanická vláknina.

TOC

Celkový obsah organického uhlíku.

TRS

Celková redukovaná síra. Souhrn následujících zapáchajících sloučenin redukované síry vznikajících v procesu výroby buničiny: sirovodík, methylmerkaptan, dimethylsulfid a dimethyldisulfid, vyjádřený jako množství síry.

NL

Nerozpuštěné látky (v odpadní vodě). Nerozpuštěné látky sestávají z drobných kousků vlákniny, plnidel, jemných částic, neusazeného biokalu (aglomerace mikroorganismů) a dalších jemných částeček.

VOC

Těkavé organické sloučeniny podle definice uvedené v čl. 3 odst. 45 směrnice 2010/75/EU.

1.1   VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO PRŮMYSL PAPÍRU A CELULÓZY

Vedle všeobecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddíle platí také nejlepší dostupné techniky pro konkrétní postupy uvedené v oddílech 1.2–1.6.

1.1.1   Systém environmentálního řízení

BAT 1.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zlepšit celkový vliv závodů vyrábějících buničinu, papír a lepenku na životní prostředí je zavedení a dodržování systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:

a)

angažovanost vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;

b)

environmentální politiku stanovenou vedením, jejíž součástí je neustálé zlepšování zařízení ze strany vedení;

c)

plánování a zavádění nezbytných postupů, hlavních a dílčích cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

d)

zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:

i.

strukturu a odpovědnost;

ii.

školení, zvyšování povědomí a způsobilost;

iii.

komunikaci;

iv.

zapojení zaměstnanců;

v.

dokumentaci;

vi.

účinné řízení procesů;

vii.

programy údržby;

viii.

připravenost a reakci na mimořádné situace;

ix.

zajištění dodržování environmentálních právních předpisů;

e)

kontrolu výsledků a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

i.

monitorování a měření (viz též referenční dokument o obecných principech monitorování);

ii.

nápravná a preventivní opatření;

iii.

vedení záznamů;

iv.

(pokud možno) nezávislý vnitřní a vnější audit, kterým se zjistí, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;

f)

přezkum EMS a posouzení, zda je i nadále vhodný, přiměřený a účinný; tento přezkum a posouzení provádí nejvyšší vedení;

g)

sledování vývoje čistších technologií;

h)

zohlednění environmentálních dopadů případného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu a po dobu jeho fungování;

i)

pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami.

Použitelnost

Rozsah působnosti (např. míra podrobnosti) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

1.1.2   Materiálové hospodářství a udržování pořádku

BAT 2.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je uplatňování zásad udržování pořádku za účelem minimalizace dopadů výrobního procesu na životní prostředí za pomoci určité kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

a

Pečlivý výběr a kontrola chemických látek a příměsí.

b

Vstupní a výstupní analýza se soupisem chemických látek, včetně jejich množství a toxikologických vlastností.

c

Omezení používaných chemických látek na minimální úroveň, která je nutná k dosažení požadované kvality konečného výrobku.

d

Nepoužívání škodlivých látek (např. disperze obsahující nonylfenol ethoxylát nebo čistidla či povrchově aktivní látky) a jejich nahrazení méně škodlivými alternativami.

e

Minimalizace úniků látek do půdy či do ovzduší a nevhodného skladování surovin, výrobků či zbytkových produktů.

f

Vytvoření programu pro řízení úniků látek a rozšíření kontroly příslušných zdrojů, jež umožní zabránit kontaminaci půdy a podzemních vod.

g

Vhodný návrh potrubních a skladovacích systémů, které by měly být řešeny tak, aby umožňovaly udržovat povrchové plochy v čistotě a omezovaly potřebu jejich mytí a čištění.

BAT 3.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit množství vypouštěných chelatačních činidel, která nejsou biologicky snadno rozložitelná, jako jsou kyseliny EDTA či DTPA používané při bělení peroxidem, je použití určité kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Stanovení množství chelatačních činidel vypouštěných do životního prostředí na základě periodického měření.

Nevztahuje se na zařízení, kde se chelatační činidla nepoužívají.

b

Optimalizace výrobního procesu umožňující omezit spotřebu a emise biologicky těžko rozložitelných chelatačních činidel.

Nevztahuje se na zařízení, která ve své čistírně odpadních vod či v rámci výrobního procesu odstraní 70 % nebo více kyselin EDTA/DTPA.

c

Přednostní používání biologicky snadno rozložitelných či odstranitelných chelatačních činidel, postupné vyřazovaní nerozložitelných produktů.

Použitelnost této techniky závisí na dostupnosti vhodných náhražek (biologicky rozložitelných činidel splňujících např. požadavky týkající se bělosti buničiny).

1.1.3   Vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami

BAT 4.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit vznik a znečištění odpadních vod v souvislosti se skladováním dřeva a jeho přípravným zpracováním je použití určité kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Suché odkornění (popsané v oddíle 1.7.2.1).

Omezená použitelnost zcela bezchlórového (TCF) bělení v případech, kdy je požadován vysoký stupeň čistoty a bělosti.

b

Takový způsob manipulace s kulatinou, při němž nedochází ke znečištění dřeva a kůry pískem a kamením.

Obecně použitelné

c

Vydláždění prostor pro manipulaci se dřevem a ploch využívaných pro skladování štěpky.

Použitelnost této techniky může být kvůli velikosti prostor pro manipulaci se dřevem a skladovacích ploch omezená.

d

Kontrola toku postřikové vody a minimalizace povrchové vody odtékající z prostoru pro manipulaci se dřevem.

Obecně použitelné

e

Shromažďování znečištěné odpadní vody z prostoru pro manipulaci se dřevem a oddělení odtékající vody obsahující nerozpuštěné tuhé látky před jejím biologickým zpracováním.

Použitelnost této techniky může být omezená stupněm znečištění odtokové vody (nízkou koncentrací) nebo velikostí čistírny odpadních vod (v případě velkých objemů).

Při suchém odkornění se množství odpadní vody za použití nejlepší dostupné techniky pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 m3/ADt.

BAT 5.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit používání čisté vody a vznik odpadní vody je vytvořit v rámci technických možností uzavřený vodní systém odpovídající druhu vyráběné buničiny nebo papíru za použití určité kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Monitorování a optimalizace používání vody

Obecně použitelné

b

Vyhodnocení možností recirkulace vody

c

Vyvážení stupně uzavření vodního okruhu a možných nevýhod; v případě potřeby zajištění doplňujícího vybavení.

d

Oddělení méně znečištěné těsnicí vody z vývěv a její opětovné použití.

e

Oddělení neznečištěné chladicí vody od znečištěné provozní vody a její opětovné použití.

f

Opětovné použití zčištěné vody z výroby jako náhrady za čistou vodu (recirkulace vody a uzavření jednotlivých vodních okruhů).

Použitelné na nové provozy a významné modernizace.

V důsledku požadavků týkajících se kvality vody nebo kvality výrobků či v důsledku technických omezení (jako je usazování nebo inkrustace ve vodním systému) nebo šíření zápachu může být použitelnost této techniky omezená.

g

Čištění (části) provozní vody v rámci výrobního procesu, které zvýší kvalitu vody a umožní její recirkulaci a opětovné použití.

Obecně použitelné

Množství vypouštěné odpadní vody u výpusti po vyčištění dosahuje při použití nejlepší dostupné techniky následujících ročních průměrů:

Odvětví

Množství vypouštěné odpadní vody při použití nejlepší dostupné techniky

Bělená sulfátová buničina

25–50 m3/ADt

Nebělená sulfátová buničina

15–40 m3/ADt

Bělená sulfitová papírová buničina

25–50 m3/ADt

Buničina Magnefite

45–70 m3/ADt

Rozpustná (chemická) buničina

40–60 m3/ADt

NSSC neutrální sulfitová polobuničina

11–20 m3/ADt

Mechanická buničina

9–16 m3/t

Chemotermomechanická a chemomechanická vláknina (CTMP a CMP)

9–16 m3/ADt

Papírny vyrábějící papír z recyklovaných vláken bez zesvětlování

1,5–10 m3/t (v horní části tohoto rozmezí se pohybuje hlavně výroba skládačkové lepenky)

Papírny vyrábějící papír z recyklovaných vláken se zesvětlováním

8–15 m3/t

Papírny vyrábějící hygienické papíry z recyklovaných vláken se zesvětlováním

10–25 m3/t

Neintegrované papírny

3,5–20 m3/t

1.1.4   Spotřeba energie a energetická účinnost

BAT 6.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit spotřebu paliva a energie v celulózkách a papírnách je použití techniky (a) a určité kombinace ostatních níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Používání systému energetického řízení, který má všechny tyto prvky:

i)

Posouzení celkové spotřeby a výroby energie v závodě;

ii)

Stanovení, vyhodnocení a optimalizace možností rekuperace energie;

iii)

Monitorování a zajištění optimalizovaných podmínek spotřeby energie.

Obecně použitelné

b

Získávání energie spalováním odpadu a zbytků z výroby buničiny a papíru, které mají vysoký obsah organických látek a vysokou výhřevnost, a to s přihlédnutím k BAT 12.

Použitelné pouze v případě, že odpad a zbytky z výroby buničiny a papíru, které mají vysoký obsah organických látek a vysokou výhřevnost, nelze recyklovat nebo opětovně zužitkovat.

c

Pokrytí spotřeby páry a elektřiny výrobních procesů co možná nejvíce z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET, kogenerace)

Použitelné pro všechny nové provozy a pro významné modernizace podnikové energetiky. Ve stávajících provozech může být použitelnost této techniky omezená kvůli dispozici továrny a dostupnému prostoru.

d

Využití přebytečného tepla pro sušení biomasy a kalu, pro ohřev napájecí vody pro kotle a ohřev provozní vody, vytápění budov atd.

V případech, kdy jsou tepelné zdroje a prostory od sebe vzdálené, může být použitelnost této techniky omezená.

e

Používání termokompresorů.

Použitelné jak v nových, tak i stávajících provozech vyrábějících všechny druhy papíru a pro natírací stroje, je-li k dispozici pára středního tlaku.

f

Izolace armatur parovodního a kondenzačního potrubí.

Obecně použitelné

g

Používání energeticky účinných vývěvových systémů pro odvodňování.

h

Používání vysoce účinných elektromotorů, čerpadel a míchacích zařízení.

i

Používání frekvenčních měničů u ventilátorů, kompresorů a čerpadel.

j

Zajištění toho, aby tlak páry odpovídal skutečným tlakovým potřebám.

Popis

Technika c): Současná výroba tepla a elektrické nebo mechanické energie v rámci jediného procesu označovaná jako kogenerace (KVET – kombinovaná výroba elektřiny a tepla; angl. zkr. CHP). Zařízení KVET, která se uplatňují v celulózovém a papírenském průmyslu, využívají zpravidla parní a/nebo plynové turbíny. Ekonomická životaschopnost (výše dosažitelných úspor a návratnost investice) bude záviset hlavně na výši nákladů na elektřinu a paliva.

1.1.5   Emise zapáchajících látek

Emisí zapáchajících sirných plynů ze sulfátových a sulfitových celulózek se týkají nejlepší dostupné techniky pro konkrétní postupy uvedené v oddílech 1.2.2 a 1.3.2.

BAT 7.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující předcházet emisím zapáchajících sloučenin, které vznikají v systému odpadních vod, je použití určité kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

I.   Použitelné pro zápachy vznikající při uzavření vodních systémů

a

Zajištění toho, aby procesy, zásobníky a vodní nádrže, potrubí a vany byly v papírnách projektovány takovým způsobem, aby nevznikaly nadměrně dlouhé retenční doby, mrtvé zóny či úseky vodních okruhů a souvisejících jednotek, kde se voda málo mísí, a nedocházelo tak k nekontrolovanému ukládání látek a ke hnití a rozkládání organické a biologické hmoty.

b

Používání biocidních látek, dispergantů či oxidačních činidel (např. katalytické dezinfekce s peroxidem vodíku) umožňujících omezovat zápach a množení rozkladných bakterií.

c

Zavedení procesů vnitřního čištění („ledviny“), které omezí koncentrace organických látek a v důsledku toho i možné problémy se zápachem v rámci systému podsítové vody.

II.   Použitelné pro zápachy vznikající při čištění odpadní vody a manipulaci s kaly jako způsob, jak u odpadní vody a kalů předejít vzniku anaerobního prostředí

a

Zavedení systémů uzavřené kanalizace s kontrolovaným odvětráním, v některých případech za použití chemikálií omezujících tvorbu sirovodíku a zajišťujících jeho oxidaci v kanalizaci.

b

Trvalé zajištění dostatečného míšení ve vyrovnávacích nádržích, aniž by došlo k jejich převzdušňování.

c

Zajištění dostatečné aerační kapacity a míchání v provzdušňovacích nádržích; pravidelné kontroly aeračního systému.

d

Zajištění řádného fungování záchytu biologického kalu v usazovacích nádržích a jeho zpětné recyklace.

e

Zkrácení retenční doby kalů v kalových nádržích průběžným odstraňováním kalu do odvodňovacích jednotek.

f

Zkrácení doby uchovávání odpadní vody v nádrži na záchyt úkapů na nejnutnější minimum; udržovat nádrž na úkapy prázdnou.

g

Jsou-li používány sušárny kalů, zajištění toho, aby plyny odcházející ze sušáren kalů byly přečišťovány praním nebo biofiltrací (například za použití kompostových filtrů).

h

Místo přímého vzduchového chlazení nečištěných odpadních vod v chladicích věžích používat deskové výměníky tepla.

1.1.6   Monitorování klíčových výrobních parametrů a emisí do ovzduší a do vody

BAT 8.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování klíčových výrobních parametrů na základě níže uvedené tabulky.

I.   Monitorování klíčových výrobních parametrů důležitých z hlediska emisí do ovzduší

Parametr

Frekvence monitorování

U spalovacích procesů tlak, teplota, obsah kyslíku, obsah CO a vodních par ve spalinách.

Kontinuálně

II.   Monitorování klíčových výrobních parametrů důležitých z hlediska emisí do vody

Parametr

Frekvence monitorování

Průtok vody, její teplota a pH

Kontinuálně

Obsah fosforu a dusíku v biomase, kalový objemový index, zbytkové koncentrace čpavku a orthofosfátů v odpadní vodě a mikroskopické kontroly biokalu.

Periodicky

Objemový tok a obsah CH4 v bioplynu vzniklém při anaerobním čištění odpadní vody.

Kontinuálně

Obsah H2S a CO2 v bioplynu vzniklém při anaerobním čištění odpadní vody.

Periodicky

BAT 9.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je provádět v souladu s níže uvedenými údaji monitorování a měření emisí do ovzduší, a to pravidelně, s uvedenou frekvencí a podle norem EN. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

 

Parametr

Frekvence monitorování

Zdroj emisí

Monitorování související s

a

NOx a SO2

Kontinuálně

Regenerační kotel

BAT 21

BAT 22

BAT 36

BAT 37

Periodicky nebo kontinuálně

Vápenná pec

BAT 24

BAT 26

Periodicky nebo kontinuálně

Speciální spalovna TRS

BAT 28

BAT 29

b

Tuhé znečišťující látky

Periodicky nebo kontinuálně

Regenerační kotel (kraftový) a vápenná pec

BAT 23

BAT 27

Periodicky

Regenerační kotel (sulfitový)

BAT 37

c

TRS (včetně H2S)

Kontinuálně

Regenerační kotel

BAT 21

Periodicky nebo kontinuálně

Vápenná pec a speciální spalovna TRS

BAT 24

BAT 25

BAT 28

Periodicky

Rozptýlené emise z různých zdrojů (např. linek výroby buničiny, nádrží, sil na štěpky atd.) a zbytkové slabě koncentrované plyny.

BAT 11

BAT 20

d

NH3

Periodicky

Regenerační kotel vybavený selektivní nekatalytickou redukcí (SNCR)

BAT 36

BAT 10.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování emisí do vody v souladu s níže uvedenými údaji s uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

 

Parametr

Frekvence monitorování

Monitorování sledující

a

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) nebo

Celkový organický uhlík (TOC) (2)

Denně (3)  (4)

BAT 19

BAT 33

BAT 40

BAT 45

BAT 50

b

BSK5 nebo BSK7

Týdně (jednou za týden)

c

Nerozpuštěné látky (NL)

Denně (3)  (4)

d

Dusík celkový

Týdně (jednou za týden) (3)

e

Fosfor celkový

Týdně (jednou za týden) (3)

f

EDTA, DTPA (5)

Měsíčně (jednou za měsíc)

g

AOX (podle EN ISO 9562:2004) (6)

Měsíčně (jednou za měsíc)

BAT 19: bělená sulfátová buničina

Jednou za dva měsíce

BAT 33: kromě výroby TCF a NSSC

BAT 40: kromě výroby CTMP a CMP

BAT 45

BAT 50

h

Relevantní kovy (např. Zn, Cu, Cd, Pb, Ni)

Jednou ročně

 

BAT 11.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování a vyhodnocování rozptýlených emisí celkové redukované síry z příslušných zdrojů

Popis

Vyhodnocování emisí celkové redukované síry lze provádět prostřednictvím pravidelného měření a vyhodnocování rozptýlených emisí, které pocházejí z různých zdrojů (např. z linky výroby buničiny, nádrží, sil na štěpky atd.), na základě přímých měření.

1.1.7   Nakládání s odpady

BAT 12.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit množství odpadu vyžadujícího likvidaci je zavedení systému posuzování odpadů (včetně jejich soupisů) a nakládání s odpady, který usnadní jejich opětovné využití, nebo pokud jejich opětovné využití není možné, jejich recyklování, nebo není-li možné ani jejich recyklování, „jiný způsob využití“ zahrnující určitou kombinaci níže uvedených technik.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Separovaný sběr různých frakcí odpadu (včetně odděleného shromažďování a třídění nebezpečného odpadu).

Viz oddíl 1.7.3

Obecně použitelné

b

Spojování vhodných zbytkových materiálů za účelem vytvoření lépe zužitkovatelných směsí.

Obecně použitelné

c

Přípravné zpracování zbytků z výroby před jejich opětovným použitím či recyklací.

Obecně použitelné

d

Využití materiálů a recyklace zbytků z výroby prováděná v areálu závodu.

Obecně použitelné

e

Využití energie z odpadů s vysokým obsahem organických látek, buď v daném závodě, nebo jinde.

V případě využití mimo závod závisí použitelnost této techniky na možnosti spolupráce se třetí stranou.

f

Využívání externě dodávaného materiálu.

Závisí na možnosti spolupráce se třetí stranou.

g

Předúprava odpadu před jeho likvidací.

Obecně použitelné

1.1.8   Emise do vody

Další informace o nakládání s odpadními vodami v celulózkách a papírnách a úrovních emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro daný proces jsou uvedeny v oddílech 1.2–1.6.

BAT 13.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit emise živin (dusíku a fosforu) do vodního recipientu je místo chemických látek s velkým obsahem dusíku a fosforu používat látky obsahující malé množství dusíku a fosforu.

Použitelnost

Použitelné v případě, že dusík obsažený v chemických látkách není biologicky využitelný (tzn. že při biologickém zpracování nemůže sloužit jako živina), nebo v případě, že bilance živin je v přebytku.

BAT 14.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit emise znečišťujících látek do vodního recipientu je použití všech níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

a

Primární (fyzikálně-chemické) čištění.

Viz oddíl 1.7.2.2

b

Sekundární (biologické) čištění (7).

BAT 15.

V případě potřeby dalšího odstranění organických látek, dusíku či fosforu je nejlepší dostupnou technikou (BAT) použití terciárního čištění popsaného v oddíle 1.7.2.2.

BAT 16.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující omezit emise znečišťujících látek do vodního recipientu z čistíren odpadních vod je použití všech níže uvedených postupů.

 

Technika

a

Vhodný návrh a provoz biologické čistírny odpadních vod.

b

Pravidelná kontrola aktivního kalu.

c

Úprava dávek živin (dusíku a fosforu) s ohledem na aktuální potřebu aktivního kalu.

1.1.9   Hlukové emise

BAT 17.

Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující snížit emise hluku vznikající při výrobě buničiny a papíru je použití kombinace níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Program omezování hlučnosti

Program omezování hlučnosti zahrnuje určení zdrojů hluku a zasažených oblastí, výpočty a měření hladin hluku s cílem stanovit pořadí zdrojů podle jejich hlučnosti a určit nákladově nejúčinnější kombinaci technik, jejich zavedení a monitorování.

Obecně použitelné.

b

Strategické plánování rozmístění zařízení, jednotek a budov