ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 255
European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
28. srpna 2014

Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost

59

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

28.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 255/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 906/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 20 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 mají být intervenční opatření pro regulaci zemědělských trhů financována Unií za podmínek stanovených právními předpisy v odvětví zemědělství. Pokud jde o opatření týkající se veřejné intervence, určuje se částka, kterou má Unie financovat, ročními účetními závěrkami sestavenými platebními agenturami.

(2)

Výdaje na veřejnou intervenci se mohou do značné míry lišit. Je tedy nezbytné upřesnit pro každou kategorii operací, jaké výdaje jsou způsobilé k financování Unií, a zejména za jakých podmínek je lze uhradit. Pro tento účel je třeba stanovit podmínky způsobilosti a metody výpočtu těchto výdajů. Dále je třeba stanovit, zda se tyto výdaje mají zaúčtovat na základě údajů skutečně zaznamenaných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí.

(3)

Aby mohly členské státy, jejichž měnou není euro, provádět za harmonizovaných podmínek konsolidaci svých výdajů a svých nákladů v národní měně i v eurech, je třeba stanovit podmínky, za kterých se operace týkající se veřejného skladování zapíší do jejich účtů, a jaký směnný kurz se má použít.

(4)

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování závisí rovněž na povaze operací a na platných právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství. Napříště je proto třeba vymezit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb a příjmů, které byly nebo mají být realizovány u hmotných operací, a zvláštní pravidla nebo zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(5)

Opatření tohoto nařízení nahrazují příslušná ustanovení uvedená v nařízení Komise (ES) č. 884/2006 (2), které bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky a pravidla pro financování výdajů na intervenční opatření související s veřejným skladováním z Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen „EZZF“).

Článek 2

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování mohou zahrnovat operace v souvislosti s nákupem, skladováním, dopravou a přemísťováním zásob, jakož i prodejem a jinou distribucí zemědělských produktů za podmínek stanovených platnými právními předpisy v odvětví zemědělství a tímto nařízením.

Článek 3

Financování intervenčních výdajů vzniklých v rámci operací veřejného skladování

1.   V rámci operací veřejného skladování podle článku 2 financuje EZZF z titulu intervence, pokud odpovídající výdaje nebyly jiným způsobem stanoveny právními předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství, tyto výdaje:

a)

finanční náklady na finanční prostředky mobilizované členskými státy pro nákup produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze I;

b)

výdaje na hmotné operace související s nákupem, prodejem nebo s jakýmkoli jiným přechodem vlastnictví k produktům (uskladnění, skladování a vyskladnění produktů v rámci veřejného skladování) podle přílohy II na základě paušálních částek jednotných pro celou Unii a vypočítaných metodami uvedenými v příloze III;

c)

výdaje na hmotné operace, které nejsou nutně spojeny s nákupem, prodejem nebo jakýmkoli jiným přechodem vlastnictví k produktům na základě paušálních nebo nepaušálních částek podle ustanovení stanovených Komisí v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství týkajících se těchto produktů a v příloze IV;

d)

výdaje na přepravu na území členského státu nebo mimo jeho území nebo na vývoz na základě paušálních nebo nepaušálních částek; tyto výdaje je třeba schválit v souladu s postupem uvedeným v čl. 229 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 (4);

e)

snížení hodnoty skladovaných produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze V;

f)

rozdíly (zisky a ztráty) mezi účetní hodnotou a distribuční cenou produktů nebo rozdíly vyplývající z jiných činitelů.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla a rozhodné činitele stanovené v přílohách tohoto nařízení nebo v zemědělských právních předpisech, pro členské státy, jejichž měnou není euro, platí, že výdaje podle odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku, které se vypočítají na základě částek stanovených v eurech, a výdaje nebo příjmy uskutečněné v národní měně podle tohoto nařízení se převádějí na národní měnu nebo na euro na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před účetním obdobím, během něhož se operace zapisují na účty platební agentury.

Pro účely tohoto nařízení se účetním obdobím rozumí období uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

Článek 4

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování

1.   Hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb nebo příjmů, které byly nebo mají být realizovány u hmotných operací, s výjimkou případů, kdy se použijí zvláštní ustanovení uvedená v tomto článku, a s výhradou ustanovení v:

a)

příloze VI, pokud jde o chybějící množství;

b)

příloze VII, pokud jde o produkty znehodnocené nebo zničené;

c)

příloze VIII, pokud jde o uskladněné produkty, u nichž bylo zamítnuto převzetí.

2.   Určení hodnoty nákupů se provádí pro uskladňovaná množství produktů uskladněná na základě ceny v rámci veřejné intervence s přihlédnutím k navýšením, bonifikacím, slevám, procentním podílům a koeficientům, které se mají použít na ceny v rámci veřejné intervence při nákupu produktu v souladu s kritérii vymezenými právními předpisy v odvětví zemědělství.

V případech a situacích uvedených v příloze VI a v bodě 2 písm. a) a c) přílohy VII se však k navýšením, bonifikacím, slevám, procentním podílům a koeficientům nepřihlíží.

Hodnota produktů znehodnocených nebo zničených buď v důsledku přírodních katastrof, nebo příliš dlouhého skladování, jak je uvedeno v bodě 2 přílohy VII tohoto nařízení, se určí prováděcím aktem Komise. Tento akt se přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Aniž je dotčena příloha V, hodnota produktů zpřístupněných a financovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám je cena v rámci veřejné intervence platná 1. října každého roku. Pro členské státy, jejichž měnou není euro, se účetní hodnota intervenčních produktů převádí na národní měnu pomocí směnného kurzu platného 1. října uvedeného roku.

Pokud se intervenční produkty převádí z jednoho členského státu do druhého, dodavatelský členský stát zaznamená doručený produkt v účtech jako nulovou položku a členský stát určení jej zaznamená jako příjem v měsíci odeslání, přičemž použije cenu vypočítanou v souladu s prvním pododstavcem.

4.   Náklady placené nebo účtované při nákupu produktů za hmotné operace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) v souladu s právními předpisy Unie se zanášejí na účet jako výdaje nebo příjmy vztahující se k technickým nákladům, a to odděleně od nákupní ceny.

5.   Na finančních účtech uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 se množství produktů, která se nacházejí na skladě na konci účetního období a která se mají převést do následujícího účetního období, ocení průměrnou účetní hodnotou (převodní cenou), která se určí v měsíčním účetnictví z posledního měsíce účetního období.

6.   Uskladněná množství, u kterých se ukáže, že nesplňují podmínky pro skladování, se v okamžiku vyskladnění zaúčtují jako prodaná za cenu, za kterou byla nakoupena.

Pokud však jsou v okamžiku fyzického vyskladnění produktu splněny podmínky pro uplatnění písm. b) přílohy VI, vyskladnění zboží se předem zkonzultuje s Komisí.

7.   Jestliže účet vykazuje kreditní zůstatek, odečte se tento od výdajů běžného účetního období.

8.   Jestliže po prvním dni v měsíci nastane změna v paušálních částkách, platebních lhůtách, úrokových sazbách či v jiných činitelích používaných pro výpočet, nové činitele se pro hmotné operace použijí od následujícího měsíce.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

PŘÍLOHA I

VÝPOČET SAZEB PRO NÁHRADU FINANČNÍCH NÁKLADŮ

(čl. 3 odst. 1 písm. a))

I.   PLATNÉ ÚROKOVÉ SAZBY

1.

Pro výpočet finančních nákladů, které má uhradit EZZF, za prostředky mobilizované členskými státy v rámci nákupu produktů stanoví Komise v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 na začátku každého účetního období jednotnou úrokovou sazbu pro celou Unii. Tato jednotná úroková sazba odpovídá průměru tříměsíční a dvanáctiměsíční forwardové sazby EURIBOR zjištěné v průběhu referenčního období šesti měsíců, které stanoví Komise, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vážením.

2.

Pro stanovení platných úrokových sazeb na dané účetní období sdělují členské státy Komisi na její žádost průměrnou úrokovou sazbu, kterou reálně využívaly v průběhu referenčního období uvedeného v bodě 1, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v uvedené žádosti. Pro toto sdělení se použije formulář, který členským státům za tímto účelem poskytne Komise.

Pokud členský stát toto sdělení nezašle v podobě a ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, považuje se průměrná úroková sazba využívaná uvedeným členským státem za 0 %.

V případě, kdy členský stát prohlásí, že nezaznamenal žádné úrokové náklady, protože neměl v době referenčního období ve veřejných skladech zemědělské produkty, stanoví Komise uvedenou sazbu na základě průměrných referenčních úrokových sazeb během referenčního období uvedeného v prvním odstavci tohoto bodu s navýšením o jeden procentní bod. Tyto referenční úrokové sazby jsou:

a)

pro členské státy, jejichž měnou je euro – tříměsíční evropská mezibankovní úroková sazba (EURIBOR);

b)

pro členské státy, jejichž měnou není euro – tříměsíční mezibankovní úroková sazba použitelná v každém členském státě (IBOR).

Pokud nejsou k dispozici referenční úrokové sazby nebo sazby Euribor uvedené v písmenu a) pro celé referenční období, použijí se sazby, které pro toto období k dispozici jsou.

3.

V případě každého příslušného členského státu se úroková sazba stanovená na základě ustanovení písmena b) porovná s jednotnou úrokovou sazbou stanovenou na základě ustanovení písmena a). V každém členském státě se uplatňuje nižší z těchto dvou úrokových sazeb.

Úrokové sazby stanovené v prováděcím nařízení Komise přijatém na základě čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 pro každé účetní období, se zaokrouhlí na jedno desetinné místo.

II.   VÝPOČET FINANČNÍCH NÁKLADŮ

1.

Výpočet finančních nákladů se dále člení podle období platnosti úrokových sazeb stanovených Komisí v souladu s ustanoveními části I.

2.

Finanční náklady uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) se vypočítávají použitím úrokové míry členského státu na průměrnou hodnotu na tunu produktu, který byl předmětem intervence a vynásobením získaného výsledku průměrným stavem zásob za dané účetní období.

Průměrná hodnota na tunu produktu se vypočítá tak, že se součet hodnot produktů uskladněných k prvnímu dni účetního období a produktů nakoupených v průběhu tohoto období vydělí součtem množství uskladněných produktů k prvnímu dni účetního období a množství produktů nakoupených v průběhu tohoto období.

Průměrná zásoba účetního období se vypočítá tak, že se součet zásob na začátku každého měsíce a zásob na konci každého měsíce vydělí číslem, které se rovná dvojnásobku počtu měsíců účetního období.

3.

Jestliže je pro produkt stanoven koeficient snížení hodnoty v souladu s bodem 1 přílohy V, vypočítá se hodnota produktů nakoupených během účetního období tak, že se od kupní ceny odečte částka snížení hodnoty vyplývající z uvedeného koeficientu.

4.

Je-li pro produkty stanoveno druhé snížení hodnoty v souladu s bodem 3 druhým pododstavcem přílohy V, vypočítá se průměrný stav zásob dříve, než nabude účinnost každé snížení hodnoty, které se bere v úvahu při výpočtu průměrné hodnoty.

5.

Jestliže je v pravidlech upravujících společnou organizaci trhů stanoveno, že platba za produkt nakoupený platební agenturou může být uskutečněna teprve po uplynutí nejméně měsíční lhůty ode dne převzetí dodávky, sníží se průměrný stav zásob o množství, které vyplývá z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

Q

=

množství nakoupená v průběhu účetního období,

N

=

počet měsíců minimální lhůty pro platbu.

Pro účely tohoto výpočtu se za lhůtu pro platbu považuje minimální lhůta uvedená v pravidlech, přičemž za jeden měsíc se považuje 30 dnů. Jakákoli část měsíce delší než 15 dnů se považuje za celý měsíc; jakákoli část měsíce v délce 15 dnů nebo kratší se pro výpočet nebere v úvahu.

Jestliže výpočet průměrného stavu zásob na konci účetního období vykazuje po odpočtu uvedeném v prvním pododstavci negativní výsledek, tato částka se odečte od průměrného stavu zásob vypočítaného pro další účetní období.

III.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ, ZA NĚŽ ODPOVÍDAJÍ PLATEBNÍ AGENTURY

1.

V případě, že pro prodej produktu platebními agenturami je v předpisech upravujících společnou organizaci trhů nebo v oznámeních o veřejné soutěži pro tento prodej stanovena případná lhůta pro vyskladnění produktu po zaplacení ze strany kupujícího, a v případě, že tato lhůta je delší než 30 dnů, sníží platební agentury v účtech finanční náklady vypočítané podle ustanovení části II o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

V

=

částka zaplacená kupujícím,

J

=

počet dnů od obdržení platby do vyskladnění produktu snížený o 30 dnů,

i

=

úroková sazba platná pro dané účetní období.

2.

Jestliže u prodejů zemědělských produktů prováděných platebními agenturami za použití konkrétních předpisů Unie překročí skutečná platební lhůta po vyskladnění těchto produktů 30 dnů, navýší platební agentury v účtech finanční náklady vypočítané v souladu s ustanoveními části II o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

M

=

částka, kterou má zaplatit kupující,

D

=

počet dnů, které uplynuly od vyskladnění produktu do obdržení platby, snížený o 30 dnů,

i

=

úroková sazba platná pro dané účetní období.

3.

Finanční náklady uvedené v odstavcích 1 a 2 se na konci každého účetního období zaúčtují do daného zemědělského rozpočtového roku za počet dnů, které připadnou až do tohoto data, a zbývající část se zaúčtuje do nového účetního období.

PŘÍLOHA II

HMOTNÉ OPRACE, NA KTERÉ SE VZTAHUJÍ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY

(čl. 3 odst. 1 písm. b))

Obiloviny a rýže

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

fyzické přemístění obilovin z dopravního prostředku do skladovacího zásobníku (silo nebo skladovací komora) – první překládka;

b)

vážení;

c)

odběr vzorků/analýza/zjištění jakosti.

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)

náklady na ochranu před škůdci zajišťující počáteční kvalitu produktu na skladě (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

d)

roční inventura (není-li obsažena v písmenu a));

e)

případná ventilace (není-li obsažena v písmenu a)).

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

vážení obilovin;

b)

odběr vzorků/analýza (je-li odpovědností intervenčních agentur);

c)

fyzické vyskladnění a nakládka obilovin na první dopravní prostředek.

Hovězí/telecí maso

I.   PŘEJÍMKA, VYKOSTĚNÍ A USKLADNĚNÍ (VYKOSTĚNÉHO MASA)

a)

kontrola jakosti masa s kostí;

b)

vážení masa s kostí;

c)

manipulace s masem;

d)

smluvní náklady na vykostění zahrnující:

i)

první chlazení,

ii)

přemístění z intervenčního skladovacího místa do bourárny (pokud zboží není dodáno do bourárny prodejcem),

iii)

vykostění, odřezávání, vážení, balení a rychlé zmražení,

iv)

dočasné uskladnění kusů; nakládku, dopravu a opětovné uskladnění v chladírně intervenčního skladovacího místa,

v)

náklady na balicí materiál: polyethylenové sáčky, lepenkové krabice, pytle,

vi)

hodnotu kostí, kousků tuku a jiných odřezků při úpravě masa, které se nechají v bourárně (příjmy se odečtou od nákladů).

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)

kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)

roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

vážení;

b)

kontrola jakosti (je-li odpovědností intervenčních agentur);

c)

přemístění masa z chladírny k nakládací rampě skladu.

Máslo

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

fyzické přemístění másla z dopravního prostředku na místo uskladnění;

b)

vážení a identifikace balíků;

c)

odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)

uložení v chladírně a zmrazení;

e)

druhý odběr vzorků/kontrola jakosti na konci zkušebního období.

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)

kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)

roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

vážení a identifikace balíků;

b)

přemístění másla z chladírny k nakládací rampě skladu, je-li dopravním prostředkem kontejner, nebo naložení z rampy, je-li dopravním prostředkem nákladní automobil nebo železniční vagón.

IV.   ZVLÁŠTNÍ OZNAČOVÁNÍ NEBO ZNAČENÍ

Pokud je toto označování povinné podle právního předpisu Unie upravujícího odbyt produktů.

Sušené odstředěné mléko

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

přemístění sušeného odstředěného mléka z dopravního prostředku do skladové komory;

b)

vážení;

c)

odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)

kontrola označení a balení.

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)

kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)

roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

vážení;

b)

odběr vzorků/kontrola zboží (je-li odpovědností intervenčních agentur);

c)

přemístění odstředěného sušeného mléka na nakládací rampu skladu a naložení, s výjimkou zajištění nákladu, na dopravní prostředek, pokud jde o nákladní automobil nebo železniční vagon; přemístění odstředěného sušeného mléka k nakládací rampě, jedná-li se o jiný dopravní prostředek, např. kontejner.

IV.   ZVLÁŠTNÍ OZNAČOVÁNÍ NEBO ZNAČENÍ

Pokud je toto označování povinné podle právního předpisu Unie upravujícího odbyt produktů.

PŘÍLOHA III

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY PRO UNII

(čl. 3 odst. 1 písm. b))

I.   PLATNÉ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY

1.

Paušální částky pro celou Unii jsou podle jednotlivých produktů stanoveny na základě nejnižších nákladů zaznamenaných za referenční období, které začíná 1. října roku n a končí 30. dubna následujícího roku.

2.

„Zaznamenanými náklady“ se rozumí náklady na hmotné operace uvedené v příloze II, k nimž došlo v průběhu referenčního období buď na základě individuální fakturace těchto operací, nebo na základě podepsané smlouvy o jejich úhradě. Jestliže u daného produktu v referenčním období existuje zásoba, ovšem k žádným uskladněním ani vyskladněním nedošlo, mohou u tohoto produktu být rovněž použity referenční náklady uvedené ve smlouvách o skladování.

Náklady na převzetí a uskladnění (I) a na vyskladnění (III) se vykazují na tunu produktu pro každou jednotlivou činnost (a, b, c, …), jak je uvedeno v příloze II. Náklady na skladování (II) se vykazují měsíčně na každou uskladněnou tunu produktu pro každou jednotlivou činnost (a, b, c…), jak je uvedeno v příloze II.

3.

Nejpozději 10. května oznámí členské státy Komisi náklady uvedené v bodě 2 týkající se operací uvedených v příloze II, které zaznamenaly v průběhu referenčního období. Paušální částky zmíněné v bodě 1 se stanoví v eurech na základě váženého průměru těchto nákladů zaznamenaných v rámci referenčního období alespoň ve čtyřech členských státech, které mají nejnižší náklady na danou hmotnou operaci, představují-li tyto státy alespoň 33 % celkových průměrných zásob příslušného produktu v průběhu referenčního období. Není-li tomu tak, zahrnou se do váženého průměru náklady dalších států, dokud se nedosáhne míry 33 % uskladněných produktů.

4.

Jestliže je u daného produktu počet členských států provádějících veřejné skladování menší než čtyři, stanoví se paušální částky u tohoto produktu na základě nákladů zaznamenaných v příslušných členských státech. Konečná paušální částka uvedeného produktu se však nemůže lišit od částky stanovené pro předchozí rok o více než 2 %.

5.

Jestliže u některého skladovaného produktu překračují náklady, které vykázal členský stát a které se použily na výpočet uvedený v bodech 3 a 4, dvojnásobek aritmetického průměru nákladů, které vykázaly pro účely tohoto výpočtu ostatní členské státy, sníží se náklady na úroveň tohoto aritmetického průměru.

6.

Náklady použité na výpočet uvedený v bodech 3 a 4 se váží na základě množství uskladněného členskými státy zahrnutými do výpočtu.

7.

V případě členských států, jejichž měnou není euro, se vykázané náklady přepočítávají na eura na základě průměrného kurzu jejich měny v průběhu referenčního období uvedeného v bodě 1.

II.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

1.

Paušální náklady na vyskladnění se mohou zvýšit o částku, kterou vypočítá Komise v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013, za předpokladu, že členský stát v souvislosti s celým účetním obdobím a veškerými zásobami daného produktu prohlásí, že se vzdává uplatnění přípustné odchylky uvedené v článku 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a zaručí dané množství.

Toto prohlášení se zasílá Komisi a musí jí být doručeno před přijetím prvního měsíčního prohlášení o výdajích za příslušné účetní období nebo, jestliže se daný produkt nenachází v intervenčním skladě na začátku účetního období, nejpozději v měsíci, který následuje po prvním uskladnění tohoto produktu.

Navýšení uvedené v prvním pododstavci se vypočítá tak, že se vynásobí referenční prahová hodnota příslušného produktu podle čl. 7 nařízení (EU) č. 1308/2013 přípustnou odchylkou pro daný produkt stanovenou v příloze IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

2.

V případě všech uskladněných produktů s výjimkou hovězího/telecího masa se paušální částky stanovené pro náklady na uskladnění a vyskladnění snižují těmito koeficienty, pokud se příslušná množství fyzicky nepřesouvají.

Produkt

Uskladnění

Vyskladnění

Obiloviny

36,50 %

22,80 %

Rýže

17,50 %

20,30 %

Máslo

25,90 %

22,20 %

Sušené odstředěné mléko

21,00 %

35,10 %

3.

Komise může zvolit paušální částky, které byly u některého produktu stanoveny dříve, jestliže se v běžném účetním období veřejné skladování neuskutečnilo nebo neuskuteční.

PŘÍLOHA IV

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOSTI, JEŽ JE NUTNO ZOHLEDNIT VE VÝDAJÍCH A PŘÍJMECH ZA HOVĚZÍ A TELECÍ MASO

(čl. 3 odst. 1 písm. c))

Pro účely uplatňování ustanovení přílohy VI a bodu 2 písm. a) a c) přílohy VII se jako základní cena pro vykostěné hovězí maso použije referenční prahová hodnota uvedená v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, vynásobená koeficientem 1,47.

PŘÍLOHA V

SNÍŽENÍ HODNOTY SKLADOVANÝCH PRODUKTŮ

(čl. 3 odst. 1 písm. e))

1.

Jestliže jsou v případě některého produktu odhady prodejní ceny ve veřejných intervenčních skladech nižší než kupní cena, uplatní se při nákupu procentní podíl snížení hodnoty nazvaný „koeficient k“. Tento koeficient se pro každý produkt stanoví na začátku účetního období v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.

Procentní podíl snížení hodnoty nesmí překročit rozdíl mezi kupní cenou a předpokládanou distribuční cenou příslušného produktu.

3.

Komise může omezit snížení hodnoty v okamžiku nákupu na část procentního podílu vypočítaného v souladu s bodem 2. Tato část nesmí být nižší než 70 % snížení hodnoty stanovené podle bodu 1.

V takových případech Komise přistoupí k druhému snížení hodnoty na konci každého účetního období v souladu s metodou uvedenou v bodě 5.

4.

V případě snížení hodnoty podle bodu 3 druhého pododstavce stanoví Komise celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států před začátkem následujícího účetního období.

Pro tyto účely se předpokládaná prodejní cena uskladněných produktů porovnává s odhadovanou převáděnou hodnotou podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států. Celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů a příslušných členských států se získají tak, že se rozdíly mezi odhadovanými převáděnými hodnotami a předpokládanými prodejními cenami vynásobí odhadovanými skladovanými množstvími na konci účetního období.

5.

Odhad množství ve veřejném skladování a převáděných hodnot podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států se zakládá na oznámení členských států zaslaném Komisi nejpozději 7. září roku n+1, které se týká skladovaných produktů k 30. září téhož roku a ve kterém jsou uvedeny tyto skutečnosti:

—

množství nakoupená v průběhu období od 1. října roku n do 31. srpna roku n+1,

—

množství skladovaná k 31. srpnu roku n+1,

—

hodnota skladovaných produktů k 31. srpnu roku n+1 v eurech,

—

odhady množství skladovaných k 30. září roku n+1,

—

odhady množství nakoupených od 1. do 30. září roku n+1,

—

odhad hodnoty množství nakoupených od 1. do 30. září roku n+1 v eurech.

6.

Hodnoty v národních měnách oznámené členskými státy, jejichž měnou není euro, se pro účely výpočtu snížení hodnoty na konci účetního období přepočítávají na eura s použitím směnných kurzů platných v okamžiku výpočtu celkových částek snížení hodnoty na konci uvedeného účetního období.

7.

Komise oznámí celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů každému příslušnému členskému státu, aby měl možnost zahrnout je do svého posledního měsíčního prohlášení o výdajích pro EZZF za příslušné účetní období.

PŘÍLOHA VI

OCENĚNÍ CHYBĚJÍCÍCH MNOŽSTVÍ

(čl. 4 odst. 1 písm. a))

S výhradou zvláštních pravidel uvedených v příloze IV se hodnota chybějících množství vypočítává takto:

a)

Jestliže se překročí přípustné odchylky týkající se skladování nebo zpracování produktů uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 nebo jestliže se zjistí, že množství chybí v důsledku krádeže nebo jiných zjistitelných příčin, vypočítá se hodnota chybějících množství tak, že se tato množství vynásobí referenční prahovou hodnotou uvedenou v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, která platí pro standardní jakost jednotlivých produktů v první den účetního období, v němž dojde k překročení přípustných odchylek nebo v němž jsou zjištěna chybějící množství, navýšenou o 5 %.

b)

Jestliže je v den zjištění chybějících množství průměrná tržní cena za standardní jakost v členském státě, kde se skladování uskutečňuje, vyšší než 105 % základní referenční prahové hodnoty uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, uhradí smluvní strany intervenčním agenturám tržní cenu zaznamenanou členským státem navýšenou o 5 %.

Průměrnou tržní cenu stanoví členský stát na základě informací, které pravidelně oznamuje Komisi.

Rozdíly mezi částkami inkasovanými na základě uplatnění tržní ceny a částkami zaúčtovanými v EZZF s uplatněním referenční prahové hodnoty uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013 se připíší ve prospěch EZZF na konci účetního období mezi další připisované položky.

c)

Jestliže se zjistí, že množství chybí v důsledku přesunu nebo převozu produktů z intervenčního skladovacího místa nebo skladovacího místa určeného platební agenturou na jiné místo, a v příslušných předpisech Unie není stanovena konkrétní hodnota, určuje se hodnota těchto chybějících množství v souladu s písmenem a).

PŘÍLOHA VII

OCENĚNÍ ZNEHODNOCENÝCH NEBO ZNIČENÝCH PRODUKTŮ

(čl. 4 odst. 1 písm. b))

1.

Pokud se ve zvláštních předpisech Unie nestanoví jinak, považuje se produkt za znehodnocený, pokud již nesplňuje požadavky na kvalitu uplatňované při jeho nákupu.

2.

Hodnota znehodnocených nebo zničených produktů se vypočítá podle povahy příčiny takto:

a)

v případě nehod, pokud se ve zvláštních ustanoveních v příloze IV nestanoví jinak: hodnota produktů se vypočítá tak, že se příslušná množství vynásobí základní referenční prahovou hodnotou uvedenou v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, která platí pro standardní jakost v první den běžného účetního období, sníženou o 5 %;

b)

přírodní katastrofy: hodnota příslušných množství se určí prováděcím aktem Komise přijatým v souladu s čl. 4 odst. 2 třetím pododstavcem;

c)

v případě špatných podmínek uchovávání, zejména z důvodu nevhodných skladovacích metod, se hodnota produktu zaúčtuje podle přílohy VI písm. a) a b);

d)

příliš dlouhé skladování: účetní hodnota produktu se určí na základě prodejní ceny při prodeji produktu prováděcím aktem Komise přijatým v souladu s čl. 4 odst. 2 třetím pododstavcem.

Rozhodnutí o prodeji se přijme v souladu s právními předpisy v odvětví zemědělství platnými pro příslušný produkt. Příjmy z prodeje se zaúčtují do měsíce vyskladnění produktu.

PŘÍLOHA VIII

ÚČETNÍ PRAVIDLA PLATNÁ PRO USKLADNĚNÉ PRODUKTY, JEJICHŽ PŘEVZETÍ BYLO ODMÍTNUTO

(čl. 4 odst. 1 písm. c))

1.

Pokud se ve zvláštních předpisech Unie nestanoví jinak, náklady na uskladnění, vyskladnění, skladování a financování už zaúčtované pro každé zamítnuté množství se odečtou a vedou se na odděleném účtu takto:

a)

náklady na uskladnění a vyskladnění, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí příslušnými paušálními částkami platnými v měsíci vyskladnění;

b)

výdaje na skladování, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění, a paušální částkou platnou v měsíci vyskladnění;

c)

finanční náklady, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění (po odečtení počtu měsíců platební lhůty platné při uskladnění), kurzem financování platným v měsíci vyskladnění vyděleným dvanácti a průměrnou převáděnou účetní hodnotou platnou na začátku účetního období nebo průměrnou účetní hodnotou platnou první měsíc prohlášení v případě, že průměrná převáděná účetní hodnota neexistuje.

2.

Náklady uvedené v bodě 1 se zaúčtují do hmotných operací v měsíci vyskladnění.

28.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 255/18

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 907/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 8 odst. 1, článek 40, čl. 46 odst. 1, 2, 3 a 4, čl. 53 odst. 3, čl. 57 odst. 1, čl. 66 odst. 3, čl. 79 odst. 2, čl. 106 odst. 5 a 6 a článek 120 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanovuje základní ustanovení týkající se mimo jiné akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů, povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, finančního řízení a postupu schvalování, jistot a použití eura. V zájmu zajištění hladkého fungování nového právního rámce musí být přijata některá pravidla, která by doplnila ustanovení stanovená nařízením (EU) č. 1306/2013 v příslušných oblastech. Tato nová pravidla by měla nahradit stávající nařízení Komise (ES) č. 883/2006 (2), (ES) č. 884/2006 (3), (ES) č. 885/2006 (4), (ES) č. 1913/2006 (5), (EU) č. 1106/2010 (6) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 (7), jež byla založena na nařízeních Rady, která již byla nahrazena nařízením (EU) č. 1306/2013. V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 883/2006, (ES) č. 884/2006, (ES) č. 885/2006, (ES) č. 1913/2006, (EU) č. 1106/2010 a prováděcí nařízení (EU) č. 282/2012 měla být zrušena.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1306/2013 by platební agentury měly být akreditovány členskými státy pouze tehdy, pokud splňují určitá minimální kritéria stanovená na úrovni Unie. Tato kritéria by se měla týkat čtyř základních oblastí: vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a sledování. Členské státy by měly mít volnou ruku při stanovování dodatečných akreditačních kritérií s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti platební agentury. Navíc by měla být stanovena prováděcí pravidla, pokud jde o kritéria pro akreditaci koordinačních subjektů uvedených v čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(3)

Opatření týkající se veřejné intervence lze financovat pouze tehdy, pokud byly dotyčné výdaje uskutečněny platebními agenturami, které členské státy určí jako odpovědné za určité povinnosti vztahující se k veřejné intervenci. Výkon úkolů týkajících se zejména řízení a kontroly intervenčních opatření s výjimkou platby podpor však může být v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 delegován. Mělo by také být možné, aby tyto úkoly plnilo více agentur. Je mimo jiné třeba stanovit, že řízení některých opatření veřejného skladování lze na odpovědnost platební agentury svěřit třetím veřejným nebo soukromým subjektům. V důsledku toho je vhodné upřesnit působnost platebních agentur v této oblasti, upřesnit jejich povinnosti a stanovit, za jakých podmínek a podle jakých pravidel může být veřejným subjektům nebo soukromým třetím osobám svěřeno řízení některých opatření veřejného skladování. V tomto případě je rovněž třeba stanovit, že dotyčné subjekty musí jednat v rámci smlouvy, na základě obecných povinností a obecných zásad, které by měly být stanoveny.

(4)

Právní předpisy Unie v odvětví zemědělství obsahují v případě EZZF lhůty pro platbu podpor příjemcům, které musí členské státy dodržovat. Platby provedené mimo tyto lhůty je třeba považovat za nezpůsobilé pro financování Unií, a nemohou tedy být předmětem úhrady Komise, jak je uvedeno v článku 40 nařízení (EU) č. 1306/2013. Z analýzy opožděných plateb podpory členskými státy je patrné, že celá řada z nich vzniká v důsledku doplňkových kontrol prováděných členskými státy v souvislosti se spornými žádostmi, opravnými prostředky a dalšími vnitrostátními právními spory. V souladu se zásadou proporcionality by mělo být v souvislosti s výdaji stanoveno paušální rozpětí, v rámci něhož se v těchto případech nebude provádět snížení měsíčních plateb. Aby byl finanční dopad přizpůsoben v poměru ke zpoždění, k němuž při platbě došlo, je navíc třeba při překročení tohoto paušálního rozpětí stanovit, že Komise poměrně sníží platby Unie podle velikosti zjištěného překročení lhůty pro platby. Jak je uvedeno v právních předpisech Unie v odvětví zemědělství, platba podpor před prvním možným termínem pro platby nemůže být ospravedlněna ze stejných důvodů jako platba po posledním možném termínu pro platby. Na tyto předčasné platby tedy nelze uplatnit poměrné snížení. Měla by však být stanovena výjimka pro případy, kdy právní předpisy Unie v odvětví zemědělství umožňují platbu zálohy do určité maximální výše.

(5)

Komise má zasílat platby členským státům v měsíčních nebo jiných pravidelných intervalech na základě výkazů výdajů, které jí tyto státy předají. Měla by však zohlednit příjmy získané platebními agenturami pro rozpočet Unie. Je tedy třeba stanovit podmínky, za nichž se mají provádět určitá vyrovnání mezi výdaji a příjmy uskutečněnými v rámci EZZF a EZFRV.

(6)

Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet Unie schválen, čl. 16 odst. 2 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) stanoví, že platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Aby byly dostupné prostředky mezi členské státy rozděleny spravedlivě, je třeba v tomto případě stanovit, že měsíční platby v rámci EZZF a průběžné platby v rámci EZFRV budou představovat určité procento z výkazů výdajů předaných každým členským státem a že zůstatek nevyplacený během jednoho měsíce bude opětovně přidělen v rozhodnutích Komise o dalších měsíčních nebo průběžných platbách.

(7)

Použitelné směnné kurzy by měly být stanoveny v závislosti na tom, zda v právních předpisech v různých odvětvích zemědělství je či není vymezena rozhodná skutečnost. Aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování zinkasovaných příjmů nebo podpor vyplacených příjemcům v jiné měně než euro na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé, je třeba stanovit, že dotčené členské státy použijí ve svých výkazech výdajů týkajících se EZZF stejný směnný kurz jako kurz použitý při obdržení příjmů nebo při platbách příjemcům. Kromě toho, aby se zjednodušily administrativní formality související se zpětnými získáními, která se týkají více operací, je třeba stanovit jednotný směnný kurz při zaúčtování těchto zpětných získání.

(8)

Aby mohla Komise ověřit, že členské státy dodržují svoji povinnost chránit finanční zájmy Unie, a zajistit účinné uplatňování postupu schvalování souladu uvedeného v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, měla by být stanovena ustanovení týkající se kritérií a metodiky pro provádění oprav. Měly by být definovány různé druhy oprav uvedené v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a měly by být stanoveny zásady týkající se toho, jak budou při určování částek oprav zohledňovány okolnosti každého případu. Kromě toho by měla být stanovena pravidla týkající se toho, jak budou částky, které členské státy získaly zpět od příjemců, připisovány ve prospěch fondů.

(9)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 se týká prověření obchodních dokumentů subjektů, které přijímají nebo provádějí platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování EZZF, s cílem zjistit, zda byly transakce tvořící součást systému financování EZZF skutečně a řádně provedeny. Z provádění uvedeného nařízení je třeba vyloučit opatření, která jsou svou povahou nevhodná k následné kontrole formou prověření obchodních dokumentů, stejně jako opatření, která se týkají plateb, jež jsou buď spjaty s plochou, nebo nejsou spjaty s obchodními dokumenty, které je možné prověřit.

(10)

Mnohá ustanovení v nařízeních Unie týkajících se zemědělství vyžadují poskytnutí jistoty, aby byla zajištěna platba splatné částky, není-li splněna daná povinnost. Zkušenosti nicméně ukázaly, že tento požadavek je v praxi vykládán velmi rozdílnými způsoby. Aby se proto zabránilo nerovným podmínkám hospodářské soutěže, měly by být stanoveny podmínky platné pro tento požadavek.

(11)

Náklady na složení jistoty, které nese jak strana poskytující jistotu, tak příslušný orgán, mohou být neúměrné k výši částky, jejíž platba je jistotou zajišťována, pokud je tato částka nižší než určitá mezní hodnota. Příslušné orgány by tedy měly mít právo nevyžadovat jistotu na platbu částky nižší, než je tato mezní hodnota. Navíc je vhodné zplnomocnit příslušný orgán, aby nevyžadoval jistotu, pokud povaha osoby, u které je vyžadováno splnění povinnosti, činí uvedený požadavek zbytečným.

(12)

Příslušný orgán by měl mít právo nabídnutou jistotu odmítnout, pokud usoudí, že není dostatečná.

(13)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 zpřísnilo pravidla vyžadující složení jistoty, aby byla zajištěna platba splatné částky, není-li splněna daná povinnost. Uvedený jednotný horizontální právní rámec by měl být doplněn jednotnými pravidly týkajícími se vyšší moci a propadnutí nebo uvolnění jistoty. Nařízení Komise (ES) č. 376/2008 (9) a nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (10) obsahují pravidla týkající se uvolnění a propadnutí jistot v oblasti dovozních a vývozních licencí a v systému vývozních náhrad. V uvedených odvětvích by se rovněž měla používat nová pravidla stanovená tímto nařízením. V zájmu jasnosti a právní jistoty by měla být příslušná ustanovení v nařízeních (ES) č. 376/2008 a (ES) č. 612/2009 zrušena.

(14)

V prováděcím nařízení (EU) č. 282/2012 se rozlišovalo mezi zásadními, vedlejšími a podřízenými požadavky a jen omezený počet nařízení Komise se týká pouze zásadních požadavků. Nesplnění požadavku mělo za následek plné nebo částečné propadnutí jistoty kryjící tento požadavek na základě složitých metod výpočtu, které byly příčinou zmatku. Při současném zohlednění zásady proporcionality je třeba, aby zjednodušený přístup týkající se propadnutí odpovídal praktické situaci, v níž povinnost buď nebyla splněna, nebo nebyla splněna včas, nebo důkaz o splnění povinnosti nebyl předložen ve stanoveném časovém rámci.

(15)

Mnohá ustanovení v právních předpisech Unie v odvětví zemědělství stanoví, že poskytnutá jistota propadne, pokud je zajištěná povinnost porušena, aniž nějakým způsobem rozlišuje mezi stupni závažnosti tohoto porušení. V zájmu rovného zacházení je vhodné zavést rozlišení mezi důsledky porušení jednotlivých povinností. Ve zvláštních případech by se zejména měla stanovit možnost propadnutí pouze části jistoty.

(16)

Nemělo by se rozlišovat mezi důsledky nesplnění povinností na základě toho, zda byla nebo nebyla poskytnuta záloha. V důsledku toho by se jistoty, pro které byly poskytnuty zálohy, měly řídit zvláštními pravidly.

(17)

Je nutné stanovit rozhodné skutečnosti pro směnné kurzy pro různé situace, ke kterým dochází v rámci právních předpisů v různých odvětvích zemědělství, aniž jsou dotčeny zvláštní definice nebo výjimky stanovené v předpisech pro příslušná odvětví na základě kritérií uvedených v čl. 106 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(18)

Pro všechny ceny či částky, které se mají stanovit v rámci obchodu se třetími zeměmi, je pro dosažení příslušného obchodního cíle nejvhodnější rozhodnou skutečností přijetí celního prohlášení. Totéž platí o vývozních náhradách a určování ceny ovoce a zeleniny při dovozu do Unie, na jejímž základě se dovážené produkty zařazují do společného celního sazebníku. Tato rozhodná skutečnost by tedy měla být přijata.

(19)

V případě produkčních náhrad je rozhodná skutečnost pro směnný kurz zpravidla spojena s vyřízením některých zvláštních formalit. V zájmu harmonizace pravidel by mělo být stanoveno, že rozhodnou skutečností je den, kdy jsou výrobky prohlášeny za dodané na požadované místo určení, pokud se takové místo určení požaduje, a ve všech ostatních případech den přijetí žádosti o platbu náhrady platební agenturou.

(20)

V případě podpory poskytnuté na množství produktu, který se uvádí na trh nebo má být použit zvláštním způsobem, je povinností, jež musí být pro účely poskytnutí podpory splněna, skutečnost, která zaručuje vhodné použití dotyčných produktů. Převzetí produktů příslušným hospodářským subjektem je předpokladem, který umožňuje příslušným orgánům provádět požadované kontroly nebo inspekce v účetnictví hospodářského subjektu a zaručuje jednotné zpracování souborů. Rozhodná skutečnost pro směnný kurz by tedy měla být stanovena ve vztahu k převzetí produktů.

(21)

V případě ostatních podpor udělovaných v odvětví zemědělství se situace může významně lišit. Podpory se nicméně vždy udělují na základě žádosti a ve lhůtách stanovených právními předpisy. Rozhodná skutečnost pro směnný kurz by v tomto případě proto měla být stanovena jako lhůta pro podání žádostí.

(22)

Pokud jde o podpory, podpůrná opatření a prémie v rámci odvětví vína, měla by být rozhodná skutečnost pro směnný kurz vázána podle situace na počáteční den hospodářského roku, dokončení některých úkonů nebo určité datum. Rozhodnou skutečnost, kterou je třeba vzít v úvahu, je tedy třeba přesně stanovit pro každou jednotlivou situaci.

(23)

Situace, které mají být pro stanovení rozhodné skutečnosti vzaty v úvahu, se v jednotlivých odvětvích velmi liší. Rozhodná skutečnost by tedy měla být stanovena v závislosti na konkrétní povaze jednotlivé situace a opatření, jež spadají do uvedených odvětví zemědělství, zejména v případě podpory v odvětví mléka a mléčných výrobků, projektu „Ovoce do škol“, odvětví cukru, opatření v oblasti propagace a některých opatření v rámci odvětví ovoce a zeleniny.

(24)

Pokud jde o částky strukturální nebo environmentální povahy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (11) a částky schválené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 (12), jejichž platby jsou zajištěny prostřednictvím programů rozvoje venkova schválených na základě nařízení (EU) č. 1305/2013, částky se stanovují pro hospodářský rok nebo kalendářní rok. Obchodního cíle je tedy dosaženo, je-li rozhodná skutečnost stanovena na příslušný rok. Z těchto důvodů by rozhodná skutečnost měla být stanovena na 1. leden roku, v němž se rozhoduje o poskytnutí podpory.

(25)

Pokud jde o zálohy a jistoty, jsou částky, jež se mají zaplatit, a zaručené částky stanoveny v eurech v souladu s právními předpisy v různých odvětvích zemědělství. Směnný kurz, který se pro tyto částky použije, tedy musí být blízko ke dni platby zálohy nebo ke dni složení jistot. Pokud se používají jistoty, musí jejich částka umožnit pokrytí všech rizik, pro něž byly složeny. Za těchto okolností by vymezení rozhodné skutečnosti pro směnný kurz mělo vycházet buď ze dne, kdy je stanovena částka zálohy nebo je složena jistota, anebo dne, kdy je záloha nebo jistota zaplacena.

(26)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 (13) Komise automaticky zruší rozpočtový závazek na program rozvoje venkova na období 2007–2013, který nebyl použit, na konci druhého roku následujícího po roce, kdy byl rozpočtový závazek učiněn. Nařízením (EU) č. 1306/2013 se toto pravidlo mění tak, že rozpočtový závazek se automaticky zruší na konci třetího roku následujícího po roce, kdy byl rozpočtový závazek učiněn. V zájmu soudržnosti by se v programech rozvoje venkova na období 2007–2013 mělo i nadále používat pravidlo N+2 a v souvislosti s tím by mělo být vytvořeno přechodné pravidlo. Stejným způsobem by v rámci programů rozvoje venkova pro období 2007–2013 měly průběžné platby i nadále podléhat zohlednění celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé priority v rámci celého období, na něž se program vztahuje. Pro zajištění kontinuity řízení těchto programů je navíc třeba, aby tato přechodná pravidla platila od 1. ledna 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PLATEBNÍ AGENTURY A DALŠÍ SUBJEKTY

Článek 1

Podmínky akreditace platebních agentur

1.   Platební agentury uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 provádějící řízení a kontrolu výdajů poskytují, pokud jde o platby, které provádějí, a o sdělování a uchovávání informací, dostatečné záruky, že:

a)

způsobilost žádostí a v rámci rozvoje venkova postup přidělování podpory, jakož i jejich soulad s pravidly Unie jsou před schválením platby kontrolovány;

b)

provedené platby jsou správně a plně zaúčtovány;

c)

jsou prováděny kontroly stanovené právními předpisy Unie;

d)

požadované dokumenty jsou předloženy ve lhůtách a ve formě stanovené pravidly Unie;

e)

dokumenty jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a dohledatelnost v čase, a to včetně elektronických dokumentů ve smyslu pravidel Unie.

2.   Členské státy akreditují jako platební agentury úřady nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1. Aby mohla být platební agentura akreditována, musí mít navíc organizační strukturu a systém vnitřní kontroly splňující kritéria stanovená v příloze I (dále jen „akreditační kritéria“) týkající se

a)

vnitřního prostředí;

b)

kontrolních činností;

c)

informace a komunikace;

d)

sledování.

Členské státy mohou stanovit další akreditační kritéria s cílem zohlednit velikost, povinnosti a jiné specifické vlastnosti platební agentury.

Článek 2

Podmínky akreditace koordinačních subjektů

1.   Je-li akreditována více než jedna platební agentura, rozhodne v souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 dotčený členský stát prostřednictvím formálního aktu na ministerské úrovni o akreditaci koordinačního subjektu poté, co se ujistí, že organizační uspořádání uvedeného subjektu nabízí dostatečnou záruku toho, že je schopen plnit úkoly podle uvedeného článku.

2.   Aby mohl být koordinační subjekt akreditován, musí mít fungující postupy zajišťující, že:

a)

výkazy pro Komisi vycházejí z informací z řádně schválených zdrojů;

b)

výkazy pro Komisi jsou před předáním náležitě schváleny;

c)

existuje náležitá auditní stopa podporující informace předávané Komisi;

d)

záznam o obdržených a předaných informacích je bezpečně uložen buď v papírové, nebo elektronické podobě.

Článek 3

Povinnosti platební agentury, pokud jde o veřejnou intervenci

1.   Platební agentury uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 zajišťují řízení a kontrolu operací spojených s intervenčními opatřeními veřejného skladování, za které jsou odpovědné, za podmínek stanovených v příloze II tohoto nařízení a případně v právních předpisech v různých odvětvích zemědělství, zejména na základě minimálních procentních podílů kontrol, které jsou v uvedené příloze stanoveny.

Z tohoto titulu mohou platební agentury své pravomoci delegovat na intervenční agentury, které splňují podmínky stanovené v oddílu 1.C přílohy I tohoto nařízení, nebo intervenovat prostřednictvím jiných platebních agentur.

2.   Aniž je dotčena jejich celková odpovědnost, pokud jde o veřejné skladování, mohou platební agentury nebo intervenční agentury:

a)

svěřit řízení některých opatření veřejného skladování fyzickým nebo právnickým osobám zajišťujícím skladování intervenčních zemědělských produktů (dále jen „skladovatelům“);

b)

pověřit prováděním některých specifických úkolů stanovených v právních předpisech v různých odvětvích zemědělství fyzické nebo právnické osoby.

Jestliže platební agentury svěří řízení skladovatelům, jak je uvedeno prvním pododstavci písm. a), mělo by toto řízení být prováděno v rámci smluv o skladování na základě závazků a obecných zásad vymezených v příloze III.

3.   Povinnosti platebních agentur v oblasti veřejného skladování jsou zejména tyto:

a)

vést skladové účetnictví a finanční účty pro každý produkt, který je předmětem intervenčního opatření veřejného skladování, a to na základě operací, které realizují od 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího (toto období se označuje jako „účetní období“);

b)

průběžně aktualizovat seznam skladovatelů, s nimiž uzavřely smlouvu v rámci veřejného skladování. Tento seznam musí obsahovat odkazy umožňující přesnou identifikaci všech skladovacích míst, jejich kapacitu, počet skladových hal, chladíren nebo sil, jejich plány a schémata;

c)

zpřístupnit Komisi vzorové smlouvy používané pro veřejné skladování, pravidla vytvořená pro převzetí a skladování produktů a pro vyskladnění produktů ze skladišť skladovatelů, jakož i pravidla pro odpovědnost skladovatelů;

d)

vést centralizované elektronické skladové účetnictví zásob zahrnující všechna skladovacích místa, všechny produkty, všechna množství a jakosti různých produktů, kde u každého z nich je uvedena hmotnost (popřípadě hrubá a čistá hmotnost) nebo objem;

e)

uskutečňovat všechny operace týkající se skladování, uchovávání, dopravy nebo přemísťování intervenčních produktů v souladu s předpisy Unie a v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž je dotčena odpovědnost kupujících, ostatních platebních agentur zasahujících v rámci operace nebo jakýchkoli dalších osob v tomto ohledu pověřených;

f)

v průběhu celého roku provádět kontroly na místech, kde jsou skladovány intervenční produkty, v nepravidelných intervalech a bez předchozího varování. Není-li tím ohrožen účel kontroly, je však přípustné předchozí ohlášení, jehož lhůta musí být omezena na nezbytné minimum. Toto předchozí ohlášení nelze s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 24 hodin před zahájením kontroly;

g)

provádět každoroční inventarizaci v souladu s článkem 4.

Pokud v některém členském státě zajišťuje správu účtů veřejného skladování u jednoho nebo více produktů více platebních agentur, konsoliduje se skladové účetnictví a finanční účty podle písmen a) a d) na úrovni členského státu předtím, než dojde k předání odpovídajících informací Komisi.

4.   Platební agentury činí veškerá opatření, aby zaručily:

a)

že produkty, na které se vztahují intervenční opatření Unie, jsou správně uchovávány, pomocí kontrol jakosti skladovaných produktů prováděných alespoň jednou ročně;

b)

neporušenost intervenčních zásob.

5.   Platební agentury neprodleně informují Komisi:

a)

o případech, ve kterých prodloužení doby skladování některého produktu může vést k jeho znehodnocení;

b)

o množstevních ztrátách nebo znehodnocení produktu v důsledku přírodních katastrof.

Pokud dojde k situacím uvedeným v prvním pododstavci písm. a) a b), Komise přijme vhodné rozhodnutí:

a)

pokud jde o situace uvedené v prvním pododstavci písm. a), opatření v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 229 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (14);

b)

pokud jde o situace uvedené v prvním pododstavci písm. b), opatření v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 116 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6.   Platební agentury nesou veškeré finanční důsledky špatného uchovávání produktů, které jsou předmětem intervenčních opatření Unie, zejména vzniknou-li v souvislosti s nevhodnými metodami skladování. Aniž je dotčena možnost uplatnění nároků vůči skladovatelům, nesou platební agentury finanční odpovědnost za nedodržení svých závazků nebo povinností.

7.   Platební agentura trvale zpřístupňuje zástupcům Komise a osobám pověřeným Komisí účty veřejného skladování a všechny dokumenty, smlouvy a evidence vytvořené nebo obdržené v rámci intervence, a to buď elektronicky, nebo v sídle platební agentury.

Článek 4

Inventární soupis

1.   Platební agentury pořizují v průběhu každého účetního období u každého produktu, který je předmětem intervence Unie, inventární soupis.

Výsledky tohoto inventárního soupisu srovnají s účetními údaji. Zjištěné množstevní rozdíly a částky vyplývající z rozdílů v jakosti odhalených při kontrolách se zaúčtovávají podle pravidel přijatých podle čl. 46 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Pro účely odstavce 1 odpovídají chybějící množství vyplývající z normálních skladovacích operací rozdílu mezi teoretickými zásobami uvedenými v účetním inventárním soupisu na straně jedné a mezi fyzickými zásobami zjištěnými na základě inventárního soupisu podle odstavce 1 nebo účetními zásobami přetrvávajícími po vyčerpání fyzických zásob na skladě na straně druhé. Na tato chybějící množství se vztahují přípustné odchylky vymezené v příloze IV.

KAPITOLA II

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 5

Nedodržení posledního možného termínu pro platby

1.   Co se týče Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), podle výjimek uvedených v čl. 40 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 a v souladu se zásadou proporcionality jsou výdaje uskutečněné po uplynutí platební lhůty způsobilé pro financování Unií za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

2.   Jestliže výdaje uhrazené po uplynutí lhůty představují maximálně 5 % výdajů uhrazených s dodržením splatností a lhůt, žádné snížení měsíčních plateb se neuplatňuje.

Jestliže výdaje uhrazené po uplynutí lhůty přesahují hranici 5 %, snižuje se každý další výdaj uhrazený se zpožděním podle těchto pravidel:

a)

výdaje uhrazené v prvním měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 10 %;

b)

výdaje uhrazené v druhém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 25 %;

c)

výdaje uhrazené v třetím měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 45 %;

d)

výdaje uhrazené ve čtvrtém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 70 %;

e)

výdaje uhrazené po čtvrtém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 100 %.

3.   Odchylně od odstavce 2 se pro přímé platby, na něž se vztahují stropy uvedené v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (15), uplatňují tyto podmínky:

a)

pokud pro platby pro kalendářní rok N provedené nejpozději dne 15. října roku N+1 nebylo zcela vyčerpáno rozpětí podle odst. 2 prvního pododstavce a zbylá část tohoto rozpětí překračuje 2 %, snižuje se tato zbylá část na 2 %;

b)

přímé platby jiné než platby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (17), pro kalendářní rok N–1 a dřívější provedené během rozpočtového roku N+1 po uplynutí platební lhůty jsou způsobilé pro financování z EZZF pouze v případě, kdy celková částka přímých plateb provedených v rámci rozpočtového roku N+1, popřípadě opravená na částky před úpravou uvedenou v článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013, nepřesáhne strop stanovený v příloze III nařízení (EU) č. 1307/2013 pro kalendářní rok N, v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení;

c)

výdaje překračující limity uvedené v písm. a) nebo b) se sníží o 100 %.

Částky úhrad uvedené v čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 se pro ověření dodržování podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce nezohledňují.

4.   Komise použije jiné odstupňování, než jsou odstupňování stanovená v odstavcích 2 a 3, a/nebo nižší sazby pro snížení, popřípadě nulové sazby, jestliže se u některých opatření objeví zvláštní podmínky řízení, nebo když členské státy předloží oprávněná zdůvodnění.

Ustanovení prvního pododstavce se však neuplatní na výdaje překračující limit uvedený v odst. 3 písm. b).

5.   Kontrola dodržování splatnosti se v rámci měsíčních plateb provádí během rozpočtového roku dvakrát:

a)

pro výdaje uhrazené do 31. července;

b)

pro výdaje uhrazené do 15. října.

Případná překročení, ke kterým dojde v srpnu, září a říjnu, jsou zohledněna v rozhodnutí o schválení účetní závěrky uvedeném v článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6.   Snížení podle uvedeného článku se použijí, aniž je tím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí o schválení účetní závěrky, jak je uvedeno v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 6

Nedodržení prvního možného termínu pro platby

Pokud jde o EZZF, pokud mohou členské státy zaplatit zálohu až do určité maximální výše před prvním možným termínem pro platby zakotveným v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, považují se jakékoliv uhrazené výdaje překračující tuto maximální výši za výdaje uskutečněné před prvním možným termínem pro platby. V souladu s výjimkami uvedenými v čl. 40 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou však tyto výdaje způsobilé pro financování Unií po snížení o 10 %.

Článek 7

Vyrovnání platebními agenturami

1.   V rozhodnutí o měsíčních platbách, které má být přijato podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, Komise uskuteční platbu zůstatku výdajů vykázaných každým členským státem, přičemž jsou tyto výdaje sníženy o částku účelově vázaných příjmů, které dotyčný členský stát zanesl do téhož výkazu výdajů. Toto vyrovnání odpovídá vybrání odpovídajících příjmů.

Položky závazků a položky plateb vytvořené účelově vázanými příjmy jsou uvolněny v okamžiku přidělení těchto příjmů do rozpočtových linií. Přidělení probíhá v momentě zaúčtování účelově vázaných příjmů, což je do dvou měsíců po přijetí výkazů předaných členskými státy v souladu s pravidly uvedenými v čl. 43 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Jestliže byly částky uvedené v čl. 43 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013 zadrženy před platbou podpory, které se týká nesrovnalost nebo nedbalost, jsou odečteny od odpovídajícího výdaje.

3.   Částky příspěvků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), které byly v rámci dotyčného programu rozvoje venkova zpětně získány od příjemců během každého referenčního období, se ve výkazu výdajů za uvedené období odečtou od částky, kterou má EZFRV uhradit.

4.   Překračující nebo chybějící částky, které případně vyplynou ze schválení účetní závěrky provedeného v souladu s čl. 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 a které mohou být znovu použity v rámci programu rozvoje venkova, se připočítávají k částce nebo se odečítají od částky příspěvku z EZFRV v prvním výkazu, který je sestaven po rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

5.   Financování z EZZF se rovná výdajům vypočítaným na základě informací oznámených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření potvrzených elektronickým systémem zavedeným Komisí a zahrnutých platební agenturou do výkazu výdajů.

Článek 8

Pozdní přijetí rozpočtu Unie

1.   Pokud jde o EZZF, jestliže rozpočet Unie není schválen na začátku rozpočtového roku, jsou měsíční platby uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1306/2013 poskytnuty ve výši procentní sazby z výkazů výdajů obdržených od každého členského státu, která je stanovena pro každou kapitolu výdajů, při dodržení mezí podle článku 16 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Komise zohlední zůstatek, který nebyl členským státům uhrazen, v rozhodnutích o následných úhradách.

2.   Pokud jde o EZFRV, jestliže rozpočet Unie není schválen na začátku rozpočtového roku:

a)

průběžné platby uvedené v článku 36 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou poskytnuty poměrně k dostupným prostředkům ve výši procentní sazby z výkazů výdajů obdržených v rámci každého programu pro rozvoj venkova. Komise zohlední zůstatek, který nebyl členským státům uhrazen, v následných průběžných platbách;

b)

pokud jde o rozpočtové závazky uvedené v článku 33 nařízení (EU) č. 1306/2013, měly by první roční splátky po schválení programů na rozvoj venkova následovat v pořadí schválení uvedených programů. Prostředky na rozpočtové závazky pro následné roční splátky se přidělují v pořadí, v němž programy vyčerpaly své příslušné závazky. Komise může programům rozvoje venkova přidělit částečné roční závazky, pokud jsou dostupné prostředky na závazky omezené. Zbývající zůstatek pro tyto programy se přidělí na závazky, až budou k dispozici příslušné dodatečné prostředky.

Článek 9

Odklad měsíčních plateb

Poté, co Komise informuje příslušné členské státy, může členským státům odložit měsíční platby podle čl. 18 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jí sdělení uvedená v čl. 102 odst. 1 písm. c) bodech i) a ii) uvedeného nařízení nejsou doručena včas nebo obsahují nesrovnalosti, které vyžadují dodatečná ověření.

Článek 10

Pozastavení plateb v případě pozdního předložení

1.   Pozastavení plateb podle článku 42 nařízení (EU) č. 1306/2013 se uplatní v případě opatření uvedených v příloze V tohoto nařízení.

2.   Pokud jde o výdaje v rámci EZZF, uplatní se tyto sazby pro pozastavení plateb:

a)

pokud výsledky kontrol nebyly zaslány do 15. října, 1 % z výdajů, k nimž nebyly včas zaslány příslušné informace;

b)

pokud výsledky kontrol nebyly zaslány do 1. prosince, 1,5 % z výdajů, k nimž nebyly včas zaslány příslušné informace.

3.   Pokud jde o výdaje v rámci EZFRV, uplatní se tyto sazby pro pozastavení plateb:

a)

pokud výsledky kontrol nebyly zaslány do 15. října, 1 % z výdajů, k nimž nebyly včas zaslány příslušné informace;

b)

pokud výsledky kontrol nebyly zaslány do 15. ledna, 1,5 % z výdajů, k nimž nebyly včas zaslány příslušné informace.

Článek 11

Směnný kurz pro sestavování výkazů výdajů

1.   V souladu s čl. 106 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o EZZF, používají členské státy, které nepřijaly euro, pro sestavování svých výkazů výdajů stejný směnný kurz, který použily pro platby příjemcům nebo pro obdržené příjmy v souladu s kapitolou V a s právními předpisy v různých odvětvích zemědělství. Pro rozhodnutí o schválení účetní závěrky podle článků 51 a 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 použijí členské státy první směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou po datu přijetí uvedených rozhodnutí.

V jiných případech, než které jsou uvedeny v prvním pododstavci, zejména pokud jde o propagační programy schválené podle nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (18), o propagační opatření v odvětví vína a o operace, pro které právní předpisy v různých odvětvích zemědělství neurčily rozhodnou skutečnost, použije se předposlední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před měsícem, v rámci kterého byly výdaje a účelově vázané příjmy vykázány.

2.   Pokud jde o programy rozvoje venkova, použijí členské státy, které nepatří do eurozóny, na vypracování svých výkazů výdajů v eurech u každé operace týkající se platby nebo zpětného získání předposlední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před měsícem, během kterého jsou operace zaznamenány do účtů platební agentury.

KAPITOLA III

SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A JINÉ KONTROLY

Článek 12

Kritéria a metodika provádění oprav v rámci schvalování souladu

1.   Za účelem přijetí rozhodnutí podle čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, který upravuje částky, které mají být vyloučeny z financování Unií, rozlišuje Komise mezi částkami nebo jejich částmi označenými jako neoprávněně vynaložené částky a částkami, na jejichž stanovení byly použity opravy na základě extrapolace či paušální částky.

Aby Komise stanovila částky, které mohou být vyloučeny z financování Unií, použije v případě, že zjistí, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s právními předpisy Unie, a pokud jde o EZFRV, v souladu s platnými právními předpisy Unie a členských států, svá vlastní zjištění a zohlední informace získané od členských států během postupu schvalování souladu provedeného v souladu s článkem 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Komise založí rozhodnutí o vyloučení na určení neoprávněně vynaložených částek, pouze pokud tyto lze částky určit při vynaložení přiměřeného úsilí. Pokud Komise nemůže určit neoprávněně vynaložené částky při vynaložení přiměřeného úsilí, mohou členské státy ve lhůtách stanovených Komisí během postupu schvalování souladu předložit údaje týkající se ověřování uvedených částek na základě přezkoumání všech jednotlivých případů, u nichž mohl být zjištěn nesoulad. Ověřování se týká všech výdajů uskutečněných v rozporu s platnými právními předpisy a hrazených z rozpočtu Unie. Předložené údaje musí zahrnovat všechny jednotlivé částky, které jsou nezpůsobilé z důvodu uvedeného nesouladu.

3.   Pokud není možné určit neoprávněně vynaložené částky v souladu s odstavcem 2, může Komise stanovit částky, které mají být vyloučeny, použitím oprav na základě extrapolace. Aby mohla Komise určit příslušné částky, mohou členské státy ve lhůtách stanovených Komisí během postupu schvalování souladu předložit výpočet částky, která má být vyloučena z financování Unií, na základě statistické extrapolace výsledků kontrol provedených na reprezentativním vzorku těchto případů. Vzorek se vybere ze souboru, u něhož lze očekávat zjištěný nesoulad.

4.   Aby Komise zohlednila výsledky předložené členskými státy, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3, musí být schopna:

a)

posoudit metody určování nebo extrapolace, které členské státy jasně popíší;

b)

zkontrolovat reprezentativnost vzorku uvedeného v odstavci 3;

c)

zkontrolovat obsah a výsledky určování nebo extrapolace;

d)

získat dostatečné a odpovídající důkazní informace týkající se podkladových údajů.

5.   Při uplatňování odstavce 3 mohou členské státy využít kontrolních statistik platebních agentur potvrzených certifikačním subjektem nebo posouzení vypracovaného takovým subjektem a týkajícího se míry chybovosti v souvislosti s jeho auditem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že:

a)

Komise je spokojena s prací certifikačních subjektů, a to jak z hlediska strategie auditu, tak obsahu, rozsahu a kvality vlastní auditní činnosti;

b)

rozsah práce certifikačních subjektů je v souladu s rozsahem příslušného šetření týkajícího se schvalování souladu, zejména s ohledem na opatření nebo režimy;

c)

byla při posuzování zohledněna výše sankcí, které měly být uplatněny.

6.   Jestliže nejsou splněny podmínky pro stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3, nebo je povaha případu taková, že částky, které mají být vyloučeny, nemohou být určeny na základě uvedených odstavců, použije Komise vhodné opravy na základě paušální částky, přičemž vezme v úvahu povahu a závažnost porušení pravidel a svůj vlastní odhad rizika finanční újmy, jež byla Unii způsobena.

Míra opravy na základě paušální částky se stanoví s přihlédnutím zejména k druhu nesouladu, který byl zjištěn. Proto se rozlišuje mezi nedostatky v klíčových kontrolách a v kontrolách pomocných, a sice takto:

a)

klíčovými kontrolami se rozumí správní kontroly a kontroly na místě nezbytné k určení způsobilosti podpory a příslušného uplatňování snížení a sankcí;

b)

pomocnými kontrolami se rozumí všechny ostatní správní operace potřebné ke správnému zpracování žádostí.

Pokud se v rámci téhož postupu schvalování souladu zjistí různé případy nesouladu, jež by měly jednotlivě za následek různé opravy na základě paušální částky, uplatní se pouze nejvyšší míra opravy na základě paušální částky.

7.   Při stanovení míry opravy na základě paušální částky Komise zvláště zohlední následující okolnosti prokazující větší závažnost nedostatků, které odhalují větší riziko vzniku ztráty pro rozpočet Unie:

a)

jedna nebo více klíčových kontrol se neuplatňuje nebo se uplatňuje tak špatně nebo tak zřídka, že jsou při určování způsobilosti žádosti nebo při předcházení nesrovnalostem považovány za neúčinné; nebo

b)

zjistí se tři nebo více nedostatků v rámci stejného kontrolního systému; nebo

c)

zjistí se, že členský stát neuplatňuje kontrolní systém nebo že toto uplatňování trpí vážnými nedostatky, a existují důkazy o častých nesrovnalostech a nedbalosti v boji proti nedovoleným nebo podvodným postupům; nebo

d)

vůči uvedenému členskému státu již byla uplatněna oprava za podobné nedostatky ve stejném odvětví, zohlední se však opravná nebo kompenzační opatření, která již členský stát přijal.

8.   Pokud členský stát předloží určité objektivní skutečnosti, které nesplňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, ale které prokazují, že maximální ztráta pro fondy představuje nižší částku, než jaká by vyplývala z uplatnění navrhované paušální částky, použije Komise při rozhodování o částkách, které mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, nižší paušální částku.

9.   Částky, které byly skutečně zpětně získány od příjemců a připsány fondu před příslušným datem a které Komise stanoví během postupu schvalování souladu, se odečtou od částky, kterou se Komise rozhodne vyloučit z financování Unií podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Povinnost vyplývající z vymáhání neoprávněně vyplacených částek

Po dokončení vymáhání neoprávněně vyplacených částek uvedených v čl. 54 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 členský stát:

a)

připíše EZZF padesát procent zpětně získaných částek po odečtení nákladů na zpětné získávání, jak je uvedeno v článku 55 druhém pododstavci uvedeného nařízení;

b)

připíše EZFRV padesát procent částek buď zpětně získaných po uzavření programu rozvoje venkova, nebo zpětně získaných před uzavřením programu, které však nemohly být opětovně přiděleny v souladu s článkem 56 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 14

Kontrola operací

Systém kontroly stanovený v hlavě V kapitole III nařízení (EU) č. 1306/2013 se neuplatní na opatření uvedená v příloze VI tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

JISTOTY

ODDÍL 1

Oblast působnosti a používání pojmů

Článek 15

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na všechny případy, kdy právní předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství stanoví jistotu, bez ohledu na to, zda je použit přímo pojem „jistota“.

Tato kapitola se nevztahuje na jistoty poskytnuté k zajištění platby dovozních a vývozních cel podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (19).

Článek 16

Pojmy používané v této kapitole

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„příslušným orgánem“ buď strana pověřená k přijetí jistoty, nebo strana pověřená k rozhodnutí podle příslušného nařízení, zda má být jistota uvolněna, nebo má propadnout;

b)

„blokovou jistotou“ jistota složená u příslušného orgánu, jejímž účelem je zajistit splnění více povinností;

c)

„příslušnou částí zajištěné částky“ část zajištěné částky odpovídající množství, pro které nebyl splněn požadavek.

ODDÍL 2

Požadavek jistoty

Článek 17

Odpovědná strana

Jistota se poskytuje stranou odpovědnou za platbu peněžní částky, nedojde-li ke splnění povinnosti, nebo jejím jménem.

Článek 18

Upuštění od požadavku jistoty

1.   Příslušný orgán nemusí požadovat jistotu, je-li osoba odpovědná za plnění povinností:

a)

veřejnoprávní subjekt, který vykonává funkce orgánu veřejné moci; nebo

b)

soukromoprávní subjekt, který vykonává funkce uvedené v písmenu a) pod dohledem státu.

2.   Příslušný orgán nemusí požadovat jistotu, pokud je výše zajištěné částky menší než 500 EUR. V takovém případě se dotyčná strana písemně zaváže k zaplacení částky ve stejné výši, jakou by činila jistota, pokud nesplní příslušnou povinnost.

Při uplatňování prvního pododstavce se hodnota jistoty vypočítá tak, aby v ní byly zahrnuty všechny příslušné povinnosti související se stejnou operací.

Článek 19

Podmínky vztahující se na jistoty

1.   Příslušný orgán odmítne přijetí jistoty, kterou považuje za nepřiměřenou nebo nedostatečnou nebo takové, která neposkytuje krytí po dostatečně dlouhou dobu, nebo vyžaduje její nahrazení.

2.   Při převodu hotovosti se jistota považuje za složenou až v okamžiku, kdy si je příslušný orgán jist, že má uvedenou částku k dispozici.

3.   Šek s částkou, jejíž zaplacení zaručuje finanční instituce uznaná pro tento účel členským státem příslušného orgánu, se považuje za složení hotovosti. Příslušný orgán nemusí předložit tento šek k výplatě, dokud se neblíží konec lhůty, po kterou je za něj ručeno.

Jiný šek než šek podle prvního pododstavce představuje jistotu pouze tehdy, je-li si příslušný orgán jist, že má uvedenou částku k dispozici.

4.   Všechny poplatky finančním institucím nese strana, která jistotu poskytuje.

5.   Straně poskytující jistotu v hotovosti se nevyplácejí žádné úroky.

Článek 20

Použití eura

1.   Jistoty se vyjadřují v eurech.

2.   V případě, kdy je jistota přijata v členském státě, který nepřijal euro, se částka jistoty v eurech převádí na příslušnou národní měnu v souladu s ustanoveními kapitoly V. Závazek odpovídající jistotě a veškeré zadržené částky v případě nesrovnalostí nebo porušení pravidel se nadále stanoví v eurech.

Článek 21

Ručitel

1.   Ručitel má oficiálně ohlášené místo pobytu v Unii nebo je zde usazen, a s výhradou ustanovení Smlouvy týkajících se volného pohybu služeb je schválen příslušným orgánem členského státu, ve kterém se jistota poskytuje. Ručitel se zavazuje písemnou zárukou.

2.   Písemná záruka obsahuje alespoň:

a)

povinnost nebo v případě blokové jistoty druh(y) povinností, jejichž splnění je zajištěno zaplacením peněžní částky;

b)

nejvyšší částku, k jejímuž zaplacení se ručitel zavazuje;

c)

skutečnost, že ručitel se zavazuje společně a nerozdílně s osobou odpovědnou za splnění dané povinnosti zaplatit v mezích jistoty jakoukoli dlužnou částku do 30 dnů od žádosti příslušného orgánu, pokud jistota propadne.

3.   Pokud již byla poskytnuta písemná bloková jistota, stanoví příslušný orgán postup, podle něhož se celá bloková jistota nebo její část přidělí na určitou konkrétní povinnost.

Článek 22

Uplatnění vyšší moci

Každá osoba odpovědná za povinnost krytou jistotou tvrdící, že nedodržení povinnosti je důsledkem vyšší moci, věrohodně prokáže příslušným orgánům, že se o případ vyšší moci jedná. Pokud příslušný orgán případ vyšší moci uzná, je povinnost zrušena výhradně za účelem uvolnění jistoty.

ODDÍL 3

Uvolnění a propadnutí jistot, které nejsou uvedeny v oddílu 4

Článek 23

Propadnutí jistot

1.   Povinnost uvedená v čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 týkající se provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého úkonu je zásadním požadavkem pro cíle nařízení, které ho stanoví.

2.   Pokud povinnost není splněna a nebyla stanovena žádná lhůta pro její splnění, propadne jistota ve chvíli, kdy příslušný orgán zjistí, že nebyla splněna.

3.   Pokud splnění povinnosti podléhá určité lhůtě a povinnost byla splněna po uplynutí této lhůty, jistota propadne.

V takovém případě propadne 10 % jistoty neprodleně a dále se uplatní dodatečný procentní podíl zbývajícího zůstatku takto:

a)

2 % za každý kalendářní den po uplynutí lhůty, pokud se povinnost týká dovozu produktů do třetí země;

b)

5 % za každý kalendářní den po uplynutí lhůty, pokud se povinnost týká produktů opouštějících celní území Unie.

4.   Pokud je povinnost splněna včas a předložení důkazů o splnění podléhá pevně stanovené lhůtě, propadne jistota, kterou je povinnost kryta, za každý kalendářní den po uplynutí lhůty podle vzorce 0,2/stanovená lhůta ve dnech a s přihlédnutím k článku 25.

Pokud důkaz uvedený v prvním pododstavci spočívá v předložení použité nebo prošlé vývozní licence nebo v předložení důkazu o tom, že produkty opustily celní území Unie, propadá 15 % jistoty, pokud je uvedený důkaz předložen po uplynutí stanovené lhůty uvedené v prvním pododstavci, ale nejpozději 730. kalendářní den po uplynutí platnosti licence. Po uplynutí 730 kalendářních dnů propadá celá zbývající jistota.

Pokud důkaz uvedený v prvním pododstavci spočívá v předložení použité nebo prošlé vývozní licence se stanovením náhrady předem, propadá jistota takto:

a)

10 %, pokud je licence předložena v období mezi 61. a 90. kalendářním dnem po uplynutí doby platnosti licence;

b)

50 %, pokud je licence předložena v období mezi 91. a 120. kalendářním dnem po uplynutí doby platnosti licence;

c)

70 %, pokud je licence předložena v období mezi 121. a 150. kalendářním dnem po uplynutí doby platnosti licence;

d)

80 %, pokud je licence předložena v období mezi 151. a 180. kalendářním dnem po uplynutí doby platnosti licence;

e)

100 %, pokud je licence předložena po 180. kalendářním dni po uplynutí doby platnosti licence.

5.   Částka jistoty, která má propadnout, se zaokrouhlí na nejbližší nižší celou částku v eurech nebo v příslušné národní měně.

Článek 24

Uvolnění jistot

1.   Jakmile je příslušným způsobem stanoveným ve zvláštních předpisech Unie prokázáno, že povinnost byla dodržena, nebo jistota částečně propadla v souladu s čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článkem 23 tohoto nařízení, jistota nebo případně její zbývající část se neprodleně uvolní.

2.   Jistota se na žádost částečně uvolní, pokud byl důkaz vyžadovaný k tomuto účelu poskytnut pro část množství produktu za předpokladu, že tato část není nižší než minimální množství uvedené v nařízení vyžadujícím jistotu nebo, pokud takové nařízení neexistuje, podle předpisů členských států.

3.   Pokud pro předložení nezbytných důkazů k uvolnění jistoty není stanovena žádná lhůta, činí tato lhůta 365 kalendářních dnů od uplynutí lhůty pro dodržení povinnosti, pro kterou byla jistota složena. Není-li lhůta pro dodržení povinnosti stanovena, činí lhůta pro předložení důkazů 365 kalendářních dnů ode dne, kdy byly splněny všechny povinnosti.

Lhůta podle prvního pododstavce nesmí přesáhnout 1 095 kalendářních dnů ode dne, kdy byla jistota přidělena ke konkrétní povinnosti.

Článek 25

Prahové hodnoty

1.   Celková propadlá částka nesmí překročit 100 % příslušné části zajištěné částky.

2.   Příslušný orgán může upustit od propadnutí částky nižší než 100 EUR za podmínky, že jsou podobná pravidla pro srovnatelné případy stanovena vnitrostátními právními nebo správními předpisy.

ODDÍL 4

Jistoty vztahující se k zálohám

Článek 26

Oblast působnosti

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na všechny případy, kdy zvláštní předpisy Unie stanoví, že může být před splněním povinnosti související s obdržením podpory nebo výhody poskytnuta záloha.

Článek 27

Uvolnění jistot

1.   Jistota se uvolní:

a)

buď pokud byl prokázán konečný nárok na částku představující zálohu;

b)

nebo pokud byla záloha zvýšená o částku stanovenou zvláštními předpisy Unie vrácena.

2.   Jestliže lhůta k prokázání nároku na konečné poskytnutí zálohy uplyne, aniž byl uvedený důkaz předložen, použije příslušný orgán neprodleně postup pro propadnutí jistoty.

Pokud tak však stanoví zvláštní předpisy Unie, může být tento důkaz předložen i po uplynutí lhůty proti částečnému vrácení jistoty.

KAPITOLA V

POUŽITÍ EURA

Článek 28

Vývozní náhrady a obchod se třetími zeměmi

1.   U částek týkajících se dovozů a vývozních dávek, které jsou v právních předpisech Unie v oblasti společné zemědělské politiky stanoveny v eurech a členskými státy použitelné v národní měně, se přepočítací koeficient výslovně rovná kurzu použitelnému podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2913/92.

2.   V případě vývozních náhrad stanovených v eurech a v případě cen a částek vyjádřených v eurech v rámci právních předpisů Unie v odvětví zemědělství, týkajících se obchodu se třetími zeměmi, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz přijetí celního prohlášení.

3.   Pro výpočet paušální dovozní hodnoty ovoce a zeleniny uvedené v čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (20) je pro účely určení vstupní ceny uvedené v čl. 137 odst. 1 uvedeného nařízení rozhodnou skutečností pro směnný kurz v případě reprezentativních cen používaných k výpočtu uvedené paušální hodnoty a částky snížení podle čl. 134 odst. 3 uvedeného nařízení den, k němuž se tyto reprezentativní ceny vztahují.

Článek 29

Produkční náhrady a zvláštní druhy podpory

1.   V případě produkčních náhrad stanovených právními předpisy Unie v eurech je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den prohlášení o tom, že produkty byly dodány na místo určení, které je případně vyžadováno uvedenými právními předpisy. V případě, že se takové místo určení nepožaduje, je rozhodnou skutečností přijetí žádosti o platbu náhrady platební agenturou.

2.   Aniž jsou dotčeny články 30 až 33, je v případě podpory udělované v závislosti na množství produktu, který je uváděn na trh nebo určen ke zvláštnímu použití, rozhodnou skutečností pro směnný kurz první úkon, jímž je po převzetí produktů dotčeným hospodářským subjektem zajištěno jejich vhodné použití a jejž je povinné v zájmu udělení podpory provést.

3.   V případě podpory soukromého skladování je rozhodnou skutečností pro směnný kurz první den období, na něž se vztahuje podpora podle téže smlouvy.

4.   Pro jiné podpory, než které uvádějí odstavce 2 a 3 tohoto článku a články 30 a 31, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz lhůta k podání žádostí.

Článek 30

Odvětví vína

1.   Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je první den hospodářského roku, v němž se poskytuje podpora na:

a)

restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

vytvoření vzájemných fondů podle článku 48 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

pojištění sklizně podle článku 49 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   V případě podpor vyplácených na dobrovolnou nebo povinnou destilaci vedlejších produktů vinifikace podle článku 52 nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz první den hospodářského roku, v němž je vedlejší produkt dodán.

3.   V případě investic uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1308/2013 a inovací v odvětví vína uvedených v článku 51 nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden roku, v jehož průběhu je přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory.

4.   V případě zelené sklizně podle článku 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den, kdy zelená sklizeň proběhne.

Článek 31

Částky a platby v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.   V případě podpory pro poskytování některých mléčných výrobků žákům uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 657/2008 (21) je rozhodnou skutečností pro směnný kurz první den období, na něž se vztahuje žádost o podporu podle článku 11 uvedeného nařízení.

2.   V případě platby dávky uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 595/2004 (22) je na dané dvanáctiměsíční období ve smyslu části II hlavy I kapitoly III nařízení Rady (EU) č. 1234/2007 (23) rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. duben, který následuje po příslušném období.

3.   V případě dopravních nákladů uvedených v čl. 30 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 (24) je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den obdržení platné nabídky příslušným orgánem.

Článek 32

Částky a platby podpory spojené s prováděním projektu Ovoce do škol

Pro podporu na poskytování ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem, uvedenou v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 288/2009 (25), je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden předcházející období uvedenému v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 33

Minimální cena cukrové řepy, dávka z přebytku a výrobní dávka v odvětví cukru

V případě výrobní dávky cukru, minimální ceny cukrové řepy a dávky z přebytku uvedených v daném pořadí v článcích 128, 135 a 142 nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. říjen hospodářského roku, k němuž se tyto ceny a částky vztahují nebo k němuž se vyplácejí.

Článek 34

Částky strukturální nebo environmentální povahy a režijní náklady operačních programů

1.   V případě částek uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 1305/2013, jakož i částek vztahujících se k opatřením schváleným podle nařízení (ES) č. 1698/2005, jejichž platby příjemcům jsou úkolem programů rozvoje venkova schválených podle nařízení (EU) č. 1305/2013, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den 1. ledna roku, v němž je přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Je-li však podle předpisů Unie platba částek uvedených v prvním pododstavci rozložena rovnoměrně na dobu několika let, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz pro každou z ročních splátek 1. leden roku, k němuž je dotyčná splátka vyplacena.

2.   V případě částek uvedených v příloze IX bodě 2 písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, jejichž účelem je uhradit režijní náklady týkající se jmenovitě provozních fondů nebo operačních programů uvedených v článcích 32 a 33 nařízení (EU) č. 1308/2013, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden roku, k němuž se tyto náklady vztahují.

Článek 35

Částky spojené se schválením poskytnutí vnitrostátní finanční podpory organizacím producentů v odvětví ovoce a zeleniny a s částečným uhrazením této vnitrostátní finanční podpory

1.   V případě žádosti o schválení poskytnutí vnitrostátní finanční podpory podle článku 35 nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností lhůta pro podání žádosti Komisi stanovená v čl. 92 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

2.   V případě uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií podle článku 95 nařízení (EU) č. 543/2011 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz lhůta, ve které organizace producentů v souladu s čl. 69 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 podají žádosti o podporu příslušným orgánům členských států.

Článek 36

Ostatní částky a ceny

V případě jiných cen nebo částek, než které jsou uvedeny v článcích 28 až 35, nebo částek spojených s těmito cenami, jež se v právních předpisech Unie vyjadřují v eurech nebo se v eurech vyjadřují v rámci nabídkového řízení, je rozhodnou skutečností den, jímž dochází k jednomu z těchto právních aktů:

a)

v případě koupí obdržení platné nabídky;

b)

v případě prodejů obdržení platné nabídky;

c)

v případě stažení z trhu produktů v odvětví ovoce a zeleniny den stažení z trhu;

d)

v případě nesklízení a zelené sklizně v odvětví ovoce a zeleniny den, kdy proběhne zelená sklizeň nebo nesklízení;

e)

v případě nákladů na dopravu, zpracování nebo veřejné skladování a částek přidělených na výzkum, které byly stanoveny v nabídkovém řízení, poslední den pro předložení nabídek;

f)

v případě zaznamenávání cen, částek nebo nabídek na trhu den, kdy je cena, částka nebo nabídka zaznamenána;

g)

v případě sankcí za nedodržení zemědělských právních předpisů den aktu, jímž příslušný orgán zjišťuje tuto skutečnost;

h)

v případě obratu nebo částek vztahujících se k objemu produkce začátek referenčního období stanoveného právními předpisy v odvětví zemědělství.

Článek 37

Platba záloh

V případě záloh je rozhodnou skutečností pro směnný kurz rozhodná skutečnost použitelná na cenu nebo částku, k níž se záloha vztahuje, pokud k této skutečnosti došlo do doby, než je vyplacena záloha, nebo v jiných případech den stanovení výše zálohy v eurech, nebo nedošlo-li k tomu, den výplaty zálohy. Rozhodná skutečnost pro směnný kurz se použije na zálohy, aniž je dotčeno použití rozhodné skutečnosti pro celkovou dotyčnou cenu nebo částku na tuto cenu či částku.

Článek 38

Jistoty

V případě jistot je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den složení jistoty.

Použijí se však tyto výjimky:

a)

v případě jistot vztahujících se k zálohám je rozhodnou skutečností pro směnný kurz rozhodná skutečnost vymezená pro částku zálohy v případě, že k této skutečnosti došlo do doby, než je složena jistota;

b)

v případě jistot vztahujících se k předložení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den předložení nabídky;

c)

v případě jistot vztahujících se k provedení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den uzávěrky nabídkového řízení.

Článek 39

Kontrola operací

Částky v eurech uváděné v hlavě V kapitole III nařízení (EU) č. 1306/2013 se podle potřeby přepočítávají na národní měny za použití směnných kurzů platných k prvnímu pracovnímu dni roku, ve kterém začíná kontrolní období, a zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 40

Určení směnného kurzu

Pokud je rozhodná skutečnost stanovena podle právních předpisů Unie, je směnným kurzem, jenž se má použít, kurz naposledy stanovený Evropskou centrální bankou (ECB) před prvním dnem měsíce, kdy k rozhodné skutečnosti došlo.

V těchto případech je však směnným kurzem, jenž se má použít:

a)

v případech uvedených v čl. 28 odst. 2 tohoto nařízení, v nichž je rozhodnou skutečností pro směnný kurz přijetí celního prohlášení, kurz uvedený v čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92;

b)

v případě intervenčních výdajů uskutečněných v souvislosti s veřejným skladováním kurz vyplývající z použití čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (26);

c)

v případě minimální ceny cukrové řepy uvedené v článku 33 tohoto nařízení průměrný kurz stanovený Evropskou centrální bankou (ECB) na měsíc předcházející rozhodné skutečnosti.

KAPITOLA VI

Závěrečné ustanovení

Článek 41

Přechodná ustanovení

1.   Pokud platební agentura akreditovaná v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2005 přijme odpovědnost za výdaje, za něž předtím odpovědnost nenesla, je v souvislosti s novými odpovědnostmi akreditována do 1. ledna 2015.

2.   Opatření uvedená v příloze nařízení (ES) č. 1106/2010 nepodléhají systému kontroly stanovenému v hlavě V kapitole III nařízení (EU) č. 1306/2013 za účelem kontroly týkající se výdajů před rozpočtovým rokem 2014.

3.   Pokud se ve zvláštních právních předpisech odkazuje na zásadní, vedlejší nebo podřízené požadavky podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 282/2012, použije se čl. 23 odst. 2, 3 a 4 tohoto nařízení.

4.   Pro programy rozvoje venkova uvedené v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 platí, že:

a)

ustanovení čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí pro rozpočtové závazky, které nebyly použity do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl rozpočtový závazek učiněn. V článku 38 uvedeného nařízení se odkazy na rok N+3 považují za odkazy na rok N+2;

b)

průběžné platby provedené Komisí, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, nesmí překročit celkovou částku příspěvku z EZFRV poskytnutou na jednotlivé priority v rámci celého období, na něž se příslušný program vztahuje;

c)

pro účely uplatňování článků 37 a 38 nařízení (EU) č. 1306/2013 je konečným datem způsobilosti výdajů datum stanovené v čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005.

5.   Pro účely uplatňování čl. 54 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v případech, které byly nebo budou oznámeny Komisi za rozpočtové roky 2013 a 2014 podle čl. 6 písm. h) nařízení Komise (ES) č. 885/2006, rozpočtový rok prvotního zjištění nesrovnalosti ve smyslu článku 35 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 nadále zohledňuje. V případech, kdy prvotní zjištění nesrovnalosti správním orgánem nebo soudem neproběhlo před 16. říjnem 2014, se použijí ustanovení čl. 54 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud jde o EZFRV, pro účely schvalování účetních závěrek v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí ustanovení čl. 54 odst. 2 uvedeného nařízení počínaje schvalováním účetních závěrek za rozpočtový rok 2014.

Článek 42

Změna nařízení (ES) č. 376/2008

Ustanovení čl. 34 odst. 6 a 7 nařízení Komise (ES) č. 376/2008 se zrušují.

Tato ustanovení se však nadále použijí pro jistoty, které byly platně složeny podle uvedeného nařízení před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 43

Změna nařízení (ES) č. 612/2009

Ustanovení čl. 47 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 se zrušují.

Tato ustanovení se však nadále použijí pro jistoty, které byly platně složeny podle uvedeného nařízení před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 44

Zrušení

Zrušují se nařízení (ES) č. 883/2006, (ES) č. 884/2006, (ES) č. 885/2006, (ES) č. 1913/2006, (EU) č. 1106/2010 a prováděcí nařízení (EU) č. 282/2012.

V tomto ohledu se však stanoví, že:

a)

ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 282/2012 se nadále použijí pro jistoty, které byly platně složeny podle uvedeného nařízení před vstupem tohoto nařízení v platnost;

b)

článek 4 nařízení (ES) č. 883/2006 se nadále použije pro výdaje uskutečněné do 15. října 2014;

c)

článek 11 a kapitola III nařízení (ES) č. 885/2006 se nadále použijí do 31. prosince 2014.

Článek 45

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 41 odst. 4 se použijí od 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 1913/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství a mění některá nařízení (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 1106/2010 ze dne 30. listopadu 2010, kterým se stanoví seznam opatření, která mají být vyloučena z provádění nařízení Rady (ES) č. 485/2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy (Úř. věst. L 315, 1.12.2010, s. 16).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 92, 30.3.2012, s. 4).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (přepracované znění) (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(20)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(21)  Nařízení Komise (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách (Úř. věst. L 183, 11.7.2008, s. 17).

(22)  Nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 22).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(24)  Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1).

(25)  Nařízení Komise (ES) č. 288/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu Ovoce do škol (Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 38).

(26)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA I

AKREDITAČNÍ KRITÉRIA

(Článek 1)

1.   VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

A)   Organizační struktura

Organizační struktura umožňuje platební agentuře plnit následující hlavní funkce související s výdaji EZZF a EZFRV:

i)

schvalování a kontrolu plateb s cílem potvrdit, že částka, která má být vyplacena příjemci, je v souladu s předpisy Unie, zejména předpisy pro správní kontroly a kontroly na místě,

ii)

provádění plateb schválené částky příjemcům (či jejich zplnomocněným zástupcům) nebo v případě rozvoje venkova provádění plateb podílu spolufinancování Unie,

iii)

zaúčtování za účelem zaznamenání všech plateb v oddělených účtech platební agentury pro výdaje EZZF a EZFRV formou informačního systému a přípravu pravidelných souhrnů výdajů včetně měsíčních (pro EZZF), čtvrtletních (pro EZFRV) a ročních výkazů určených Komisi. Na účtech platební agentury jsou rovněž zaznamenávána aktiva financovaná z fondů, zejména pokud jde o intervenční zásoby, nevyúčtované zálohy, záruky a dlužníky.

Organizační struktura platební agentury umožňuje jasné rozdělení kompetencí a odpovědnosti na všech provozních úrovních a také oddělení tří funkcí uvedených v prvním odstavci, přičemž povinnosti s nimi související jsou definovány v organizačním schématu. Součástí jsou technické služby a služba interního auditu uvedená v bodu 4.

B)   Standard lidských zdrojů

Agentura zajistí, aby:

i)

na provádění operací byly vyčleněny patřičné lidské zdroje a aby na různých provozních úrovních byly k dispozici potřebné technické dovednosti,

ii)

povinnosti byly rozděleny tak, že žádný úředník nemá více než jednu odpovědnost, pokud jde o schvalování, proplácení či zaúčtování částek účtovaných EZZF nebo EZFRV, a že žádný úředník neplní žádný z těchto úkolů bez dohledu jiného úředníka,

iii)

povinnosti každého úředníka včetně stanovení hranice jeho finanční pravomoci byly definovány v písemném popisu práce,

iv)

na všech provozních úrovních bylo zajištěno vhodné vzdělávání zaměstnanců, včetně informovanosti o podvodech, a uplatňování politiky obměny zaměstnanců na citlivých místech, případně politiky zvýšeného dozoru,

v)

byla přijata vhodná opatření s cílem vyhnout se střetu zájmů v případech, kdy osoba vykonávající odpovědnou nebo citlivou funkci, pokud jde o ověřování, schvalování, proplácení a zaúčtování nároků nebo žádostí o platby, zároveň plní jiné funkce mimo platební agenturu.

C)   Delegování pravomocí

C.1)

Pokud platební agentura přenese plnění svých úkolů na jiný subjekt podle článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013, je nutné splnit následující podmínky:

i)

Je nutné uzavřít písemnou dohodu mezi platební agenturou a dotčeným subjektem, která kromě úkolů v přenesené pravomoci podrobně stanoví povahu informací a podkladů, které mají být platební agentuře předávány, jakož i lhůtu pro jejich předání. Dohoda musí platební agentuře umožnit splnění akreditačních kritérií.

ii)

Platební agentura zůstává ve všech případech odpovědná za účinné řízení dotčených fondů. Nadále nese plnou odpovědnost za legalitu a správnost uskutečněných operací včetně ochrany finančních zájmů Unie, jakož i za vykázání odpovídajících výdajů Komisi a za řádné sestavení účetní závěrky.

iii)

Jsou jasně definovány povinnosti a závazky dotčeného subjektu, zvláště s ohledem na kontrolu a ověřování souladu s předpisy Unie.

iv)

Platební agentura zajistí, aby měl dotčený jiný subjekt účinné systémy pro uspokojivé plnění svých úkolů.

v)

Dotčený jiný subjekt platební agentuře výslovně potvrdí, že své úkoly skutečně plní, a popíše používané prostředky.

vi)

Platební agentura pravidelně posuzuje plnění úkolů v přenesené pravomoci, aby potvrdila, že prováděná činnost je uspokojivé kvality a je v souladu s předpisy Unie.

C.2)

Podmínky stanovené v bodě C.1) podbodě i), ii), iii) a v) se uplatní obdobně v případech, kdy funkce platební agentury vykonává na základě vnitrostátních právních předpisů jiný subjekt v rámci svých běžných úkolů.

2.   KONTROLNÍ ČINNOSTI

A)   Postupy při schvalování žádostí

Platební agentura zavede následující postupy:

i)

Platební agentura stanoví podrobné postupy pro příjem, záznam a zpracování žádostí včetně popisu všech dokumentů, které mají být použity.

ii)

Každý úředník odpovědný za schvalování má k dispozici podrobný kontrolní seznam ověření, která je nutné provést, a v podkladech k žádosti potvrdí, že tyto kontroly byly provedeny. Potvrzení lze vyhotovit elektronicky. Rovněž se pořizuje záznam o systematické kontrole práce vedoucím pracovníkem, např. na základě vzorků, systému nebo plánu.

iii)

Žádost je pro účel platby schválena až poté, co byly provedeny dostatečné kontroly s cílem ověřit soulad s předpisy Unie.

Jejich součástí jsou kontroly vyžadované příslušným nařízením, kterým se řídí konkrétní opatření, v jehož rámci je žádáno o podporu, a také kontroly vyžadované podle článku 58 nařízení (EU) č. 1306/2013 s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem a odhalovat je, se zvláštním zřetelem na existující rizika. V případě EZFRV je kromě toho třeba stanovit postupy pro ověření toho, zda jsou dodrženy podmínky pro poskytování podpory, včetně uzavírání smluv, a zda jsou dodrženy všechny platné předpisy Unie a členských států, včetně pravidel stanovených v programu rozvoje venkova.

iv)

Vedení platební agentury je na odpovídající úrovni patřičným způsobem pravidelně a včas informováno o výsledcích provedených správních kontrol a kontrol na místě, aby bylo před vyřízením žádosti vždy možné posoudit dostatečnost kontrol.

v)

Prováděné činnosti jsou podrobně popsány ve zprávě přiložené ke každé žádosti, skupině žádostí, či pokud je to vhodné, ve zprávě týkající se jednoho hospodářského roku. Ke zprávě je přiloženo potvrzení o způsobilosti schválených žádostí a o povaze, rozsahu a omezeních provedených činností. V případě EZFRV je kromě toho třeba zajistit, aby byla dodržena kritéria pro poskytování podpory, včetně uzavírání smluv, a aby byly dodrženy všechny platné předpisy Unie a členských států, včetně pravidel stanovených v programu rozvoje venkova. Pokud fyzické či správní kontroly nebyly vyčerpávající, ale byly provedeny pouze na vzorku žádostí, jsou označeny vybrané žádosti, popsána metoda výběru vzorku a oznámeny výsledky všech inspekcí a opatření přijatých s ohledem na rozpory a nesrovnalosti. Podklady musí být dostatečné k zaručení toho, že byly provedeny všechny požadované kontroly způsobilosti schválených žádostí.

vi)

V případech, kdy jsou dokumenty (v tištěné nebo elektronické podobě) související se schválenými žádostmi a provedenými kontrolami v držení jiných subjektů, tyto subjekty i platební agentura zavedou postupy s cílem zajistit, aby umístění všech takových dokumentů týkajících se konkrétních plateb bylo zaznamenáno.

B)   Postupy týkající se plateb

Platební agentura zavede všechny nezbytné postupy s cílem zajistit, aby platby byly uskutečňovány pouze na bankovní účty příjemců nebo jejich zplnomocněných zástupců. Platbu provede banka platební agentury, nebo pokud je to vhodné, státní platební úřad, a to do pěti pracovních dnů po datu naúčtování EZZF nebo EZFRV. Přijmou se postupy pro zajištění, aby všechny neprovedené platby nebyly fondům vykázány k úhradě. Pokud tyto platby již byly fondům vykázány, měly by se na účet fondů zpětně připsat prostřednictvím následujících měsíčních/čtvrtletních výkazů nebo nejpozději v roční účetní závěrce. Platby nejsou prováděny v hotovosti. Souhlas schvalujícího úředníka a/nebo jeho nadřízeného může být udělen elektronicky za předpokladu, že je zajištěna náležitá úroveň bezpečnosti těchto prostředků a že totožnost podepisující osoby je uložena do elektronických záznamů.

C)   Postupy týkající se účetnictví

Platební agentura zavede následující postupy:

i)

Účetní postupy zajistí, aby byly měsíční (pro EZZF), čtvrtletní (pro EZFRV) a roční výkazy úplné, přesné a včasné a aby došlo k odhalení a nápravě všech chyb či opomenutí, zejména prostřednictvím kontrol a sesouhlasení prováděných v pravidelných intervalech.

ii)

Účetnictví týkající se intervenčních zásob zajistí, aby objemy a související náklady byly správně a bezodkladně zpracovány a zaznamenány pro každou identifikovatelnou šarži a na správném účtu v každé fázi od přijetí nabídky až po fyzické použití produktu, a to v souladu s platnými předpisy, a aby bylo v libovolnou chvíli možné určit objem i druh zásob v každém místě.

D)   Postupy týkající se záloh a jistot

Jsou zavedeny postupy zajišťující, že:

i)

platby záloh jsou v účetnictví nebo pomocných záznamech vedeny odděleně,

ii)

záruky se získávají pouze od finančních institucí, které splňují podmínky kapitoly IV tohoto nařízení a jsou schváleny patřičnými orgány, a zůstávají platné až do vyúčtování nebo vyžádání na základě prosté žádosti platební agentury,

iii)

zálohy jsou vyúčtovány ve stanovených lhůtách a ty, jejichž vyúčtování se opozdilo, jsou bezodkladně identifikovány a záruky jsou bezodkladně vyžádány.

E)   Postupy týkající se dluhů

Všechna kritéria uvedená v bodech A) až D) platí obdobně i pro dávky, propadlé záruky, navrácené platby, účelově vázané příjmy atd., které je platební agentura povinna vybrat jménem EZZF a EZFRV.

Platební agentura zavede systém pro uznávání všech dlužných částek a zaznamenávání všech dluhů do knihy jednotlivých dlužníků až do jejich splacení. Kniha dlužníků je pravidelně kontrolována a jsou přijaty kroky za účelem výběru dluhů po lhůtě splatnosti.

F)   Auditní stopa

Informace týkající se písemných dokladů o schválení, zaúčtování a úhradě nároků a nakládání se zálohami, zárukami a dluhy jsou v platební agentuře k dispozici, aby byla neustále zajištěna dostatečně podrobná auditní stopa.

3.   INFORMACE A KOMUNIKACE

A)   Komunikace

Platební agentura přijme všechna opatření nutná k zajištění toho, aby byla každá změna předpisů Unie, a zejména příslušných sazeb podpory, zaznamenána a pokyny, databáze a kontrolní seznamy včas aktualizovány.

B)   Bezpečnost informačních systémů

i)

Aniž je dotčen níže uvedený bod ii), bezpečnost informačních systémů vychází z kritérií stanovených ve verzi jedné z následujících norem platné pro daný finanční rok:

—

International Standards Organisation 27002: Code of practice for Information Security controls (ISO),

—

Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik: IT-Grundschutzhandbuch/IT Baseline Protection Manual (BSI),

—

Information Systems Audit and Control Association: Control objectives for Information and related Technology (COBIT).

ii)

Ode dne 16. října 2016 se bezpečnost informačních systémů osvědčuje v souladu s dokumentem Mezinárodní organizace pro normalizaci 27001: Information Security management systems – Requirements (ISO).

Komise může členskému státu povolit, aby osvědčil bezpečnost svých informačních systémů v souladu s jinými uznávanými normami, pokud tyto normy zajišťují úroveň bezpečnosti, která odpovídá přinejmenším úrovni stanovené v ISO 27001.

V případě platebních agentur odpovědných za řízení a kontrolu ročních výdajů do výše 400 milionů EUR se členský stát může rozhodnout, že nepoužije ustanovení prvního pododstavce. Tyto členské státy budou i nadále používat ustanovení bodu i). O svém rozhodnutí uvědomí Komisi.

4.   SLEDOVÁNÍ

A)   Průběžné sledování prostřednictvím činností vnitřní kontroly

Činnosti vnitřní kontroly obsáhnou alespoň následující oblasti:

i)

sledování technických služeb a pověřených subjektů odpovědných za provádění kontrol a dalších funkcí za účelem zajištění náležitého provádění předpisů, pokynů a postupů,

ii)

iniciování systémových změn za účelem zlepšení kontrolních systémů obecně,

iii)

přezkum nároků a žádostí předložených platební agentuře, jakož i jiných informací, u nichž existuje podezření na nesrovnalosti;

iv)

sledování postupů s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem a odhalovat je se zvláštním ohledem na oblasti výdajů na SZP, které spadají do oblasti působnosti platební agentury a jsou vystaveny značnému riziku podvodu nebo jiných závažných nesrovnalostí.

Průběžné sledování je součástí běžných, opakujících se provozních činností platební agentury. Každodenní provozní a kontrolní činnosti agentury jsou průběžně sledovány na všech úrovních s cílem zajistit dostatečně podrobnou auditní stopu.

B)   Nezávislé hodnocení prostřednictvím interního auditu

V tomto směru zavede platební agentura následující postupy:

i)

Útvar interního auditu je nezávislý na ostatních odděleních platební agentury a podléhá přímo řediteli platební agentury.

ii)

Útvar interního auditu ověřuje, že postupy přijaté agenturou jsou dostačující k zajištění souladu s předpisy Unie a že účetnictví je přesné, úplné a včasné. Ověřování se může omezit na vybraná opatření a vzorky transakcí, pokud plán auditu zajišťuje, že během období nejdéle pěti let jsou auditu podrobeny všechny důležité oblasti včetně oddělení odpovědných za schvalování.

iii)

Činnost interního auditu je prováděna v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, zaznamenávána do pracovních dokumentů a jejím výsledkem jsou zprávy a doporučení určená nejvyššímu vedení agentury.

PŘÍLOHA II

POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR A POSTUPY FYZICKÉ INSPEKCE

(Článek 3)

A.   POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR

I.   Kontroly

1.   Četnost a reprezentativnost

Každé skladovací místo je v souladu s ustanoveními uvedenými v bodě B nejméně jednou ročně podrobeno kontrole, která se týká zejména:

—

postupu při sběru informací o veřejném skladování,

—

shody účetních údajů vedených na místě skladovatelem s údaji, které byly předány platební agentuře,

—

fyzické přítomnosti skladovaných množství, jež skladovatel uvádí v účetních výkazech a jež posloužila jako základ pro poslední měsíční výkaz předaný skladovatelem, která se ověřuje zrakem nebo v případě pochyb či námitek vážením nebo měřením,

—

řádné a uspokojivé obchodní jakosti skladovaných produktů.

Fyzická přítomnost se stanoví dostatečně reprezentativní fyzickou inspekcí týkající se minimálně procentního podílu uvedeného v bodě B, jež umožňuje dospět k závěru, že v zásobách se skutečně vyskytuje veškeré množství zapsané ve skladovém účetnictví.

Kontroly jakosti se provádějí zrakem, čichem a/nebo organolepticky a v případě pochybnosti důkladnými rozbory.

2.   Doplňkové kontroly

V případě nesrovnalosti zjištěné při fyzické inspekci je zapotřebí provést stejnou metodou kontrolu doplňkového procentního podílu množství skladovaných v rámci intervence. Je-li zapotřebí, může při kontrole dojít i na převážení veškerých skladovaných produktů kontrolované šarže nebo skladu.

II.   Protokoly o kontrolách

1.

Interní kontrolní orgán platební agentury nebo orgán, který agentura pověřila, vypracuje protokol o každé provedené kontrole či fyzické inspekci.

2.

Protokol obsahuje minimálně tyto údaje:

a)

označení skladovatele, adresu navštíveného skladu a popis kontrolovaných šarží;

b)

datum a čas začátku a konce kontroly;

c)

místo, kde byla kontrola provedena, jakož i popis podmínek skladování, balení a přístupnosti;

d)

úplnou totožnost osob provádějících kontrolu, jejich služební zařazení a jejich pověření;

e)

provedená kontrolní opatření a použité způsoby měření objemu, jako jsou metody měření, provedené výpočty a získané průběžné a konečné výsledky a závěry, které z nich byly vyvozeny;

f)

u každé šarže nebo jakosti skladované ve skladu množství uváděné v účetnictví platební agentury, množství uváděné v účetnictví skladu a případné rozdíly zjištěné mezi těmito účetními záznamy;

g)

u každé fyzicky kontrolované šarže nebo jakosti údaje uvedené v písmenu f) a množství ověřené na místě a případné nesrovnalosti, číslo šarže nebo jakosti, palety, krabice, sila, nádrže nebo jiné příslušné nádoby a hmotnost (popřípadě čistou i hrubou hmotnost) nebo objem;

h)

prohlášení skladovatele v případě rozdílů nebo nesrovnalostí;

i)

místo, datum a podpis osoby, která sepsala protokol, a skladovatele nebo zástupce;

j)

provedení rozšířené kontroly v případě nesrovnalostí s upřesněním procentního podílu skladovaných množství, u něhož byla rozšířená kontrola provedena, zjištěných rozdílů a podaných vysvětlení.

3.

Protokoly jsou neprodleně zaslány vedoucímu útvaru odpovědnému za vedení účetnictví platební agentury.

Ihned po přijetí protokolu se účetnictví platební agentury opraví s ohledem na zjištěné rozdíly a nesrovnalosti.

4.

Protokoly se uchovávají v sídle platební agentury a jsou přístupné pracovníkům Komise a osobám pověřeným Komisí.

5.

Platební agentura vyhotoví souhrnný dokument, který uvádí:

—

provedené kontroly s jasným vyznačením těch, které byly fyzickými inspekcemi (inventarizacemi),

—

kontrolovaná množství,

—

zjištěné nesrovnalosti ve vztahu k měsíčním a ročním výkazům a jejich důvody.

Kontrolovaná množství a zjištěné nesrovnalosti jsou u každého příslušného produktu vyjádřeny hmotností nebo objemem a v procentech z celkového skladovaného množství.

Tento souhrnný dokument uvádí odděleně kontroly provedené pro ověření jakosti skladovaných produktů. Komisi se předá současně s roční účetní závěrkou uvedenou v čl. 7 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

B.   POSTUP FYZICKÉ INSPEKCE V JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍCH SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PŘI KONTROLÁCH STANOVENÝCH V BODĚ A

I.   Máslo

1.

Vzorek šarží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Přítomnost vybraných šarží a jejich složení se ověří na místě prostřednictvím:

—

identifikace kontrolních čísel šarží a krabic na základě záznamů o nákupu nebo uskladnění,

—

zvážení palet (každé desáté) a krabic (jedné z každé palety),

—

vizuální kontroly obsahu krabice (jedné z každých pěti palet),

—

kontroly stavu balení.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.

II.   Sušené odstředěné mléko

1.

Vzorek šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Přítomnost vybraných šarží a jejich složení se ověří na místě prostřednictvím:

—

identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů na základě záznamů o nákupu nebo uskladnění,

—

zvážení palet (každé desáté) a pytlů (každého desátého),

—

vizuální kontroly obsahu pytle (jednoho z každých pěti palet),

—

kontroly stavu balení.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.

III.   Obiloviny a rýže

1.   Postup fyzické inspekce

a)

Výběr zásobníků nebo skladovacích komor určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství obilovin nebo rýže skladovaných v rámci veřejné intervence.

Výběr se připravuje na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

b)

Fyzická inspekce:

—

ověření přítomnosti obilovin nebo rýže ve vybraných zásobnících nebo skladovacích komorách,

—

identifikace obilovin nebo rýže,

—

kontrola skladovacích podmínek a ověření jakosti skladovaných produktů v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) č. 1272/2009 (1),

—

porovnání místa skladování a totožnosti obilovin nebo rýže s údaji z účetnictví skladu,

—

zhodnocení skladovaných množství metodou předem schválenou platební agenturou, jejíž popis je uložen v sídle agentury.

c)

Na každém místě skladování musí být k dispozici plán skladu, jakož i doklad o rozměrech každého sila nebo skladovací komory.

Obiloviny nebo rýže musí být skladovány tak, aby bylo možné ověřit jejich objem.

2.   Postup při zjištění nesrovnalostí

Při ověřování objemu produktů je povolena určitá odchylka.

Pravidla stanovená v příloze III bodu II se tedy uplatňují v případě, že se hmotnost skladovaných produktů zjištěná při fyzické inspekci liší od účetní hmotnosti u obilovin a u rýže o 5 % nebo více, pokud se jedná o skladování v silu nebo v halovém skladu.

V případě skladování obilovin nebo rýže ve skladu je možné zohlednit množství zvážená při uskladnění namísto množství zjištěného zhodnocením objemu, pokud takové zhodnocení není dostatečně přesné a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami není nadměrný.

Platební agentura využije této možnosti na svoji odpovědnost, pokud to odůvodňují okolnosti, které se posuzují případ od případu. Uvede to v protokolu o kontrole podle tohoto vzoru:

(Orientační vzor)

OBILOVINY – KONTROLA ZÁSOB

Produkt:

Skladovatel: Sklad, silo:

Buňka číslo:

Datum:

Šarže

Množství uvedené v účetnictví


A.   Zásoby v silu

Komora č.

Objem uvedený ve specifikaci v m3 (A)

Zjištěný volný objem v m3 (B)

Objem skladovaných obilovin v m3 (A–B)

Zjištěná objemová hmotnost kg/hl = 100

Hmotnost obilovin nebo rýže

 

 

 

 

 

 

Celkem (A): …

B.   Zásoby v halovém skladu

 

Komora?

Komora?

Komora?

Úložná plocha …

Výška …

… m2

…

…

… m

…

… m3

…

… m2

…

…

… m

…

… m3

…

… m2

…

…

… m

…

… m3

…

Opravy …

… m3

… m3

… m3

Objem …

… m3

… m3

… m3

Objemová hmotnost …

… kg/hl

… kg/hl

… kg/hl

Celková hmotnost

… tun

… tun

… tun

Celkem (B): …

Celková hmotnost ve skladu: …

Rozdíl oproti účetní hmotnosti: …

V %: …

…, [datum]

… (razítko a podpis)

Inspektor platební agentury:

IV.   Hovězí a telecí maso

1.

Vzorek šarží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Přítomnost vybraných šarží vykostěného masa a jejich složení se ověří na místě prostřednictvím:

—

identifikace šarží a palet a ověření počtu krabic,

—

kontroly hmotnosti 10 % palet nebo kontejnerů,

—

kontroly hmotnosti 10 % krabic z každé zvážené palety,

—

vizuální kontroly obsahu těchto krabic a stavu balení v každé krabici.

Palety se vybírají s ohledem na různé druhy skladovaných kusů masa.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1).

PŘÍLOHA III

POVINNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY ODPOVĚDNOSTI SKLADOVATELŮ, JEŽ MUSÍ BÝT ZAHRNUTY DO SMLOUVY O SKLADOVÁNÍ MEZI PLATEBNÍ AGENTUROU A SKLADOVATELEM

(Článek 3)

Skladovatel je odpovědný za správné uchovávání produktů, jež jsou předmětem intervenčních opatření Unie. Za nesprávné uchovávání produktů nese finanční důsledky.

I.   JAKOST PRODUKTŮ

V případě zhoršení jakosti skladovaných intervenčních produktů způsobeného špatnými nebo nevhodnými skladovacími podmínkami se ztráty připisují na vrub skladovatele a v účetnictví veřejného skladování se zaúčtují jako ztráta vyplývající z poškození produktu v důsledku skladovacích podmínek.

II.   CHYBĚJÍCÍ MNOŽSTVÍ

1.

Skladovatel je odpovědný za veškeré nesrovnalosti mezi množstvími na skladě a údaji uvedenými ve výkazech zásob zaslaných platební agentuře.

2.

Překročí-li chybějící množství úroveň stanovenou platnou přípustnou odchylkou (odchylkami) v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 4, v příloze II bodě B podbodě III odst. 2 a v příloze IV nebo v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, jsou tato množství v plném rozsahu účtována skladovateli jako neidentifikovatelná ztráta. Pokud skladovatel chybějící množství zpochybňuje, může požádat o převážení nebo přeměření produktu s tím, že náklady na tuto činnost ponese sám, pokud se neprokáže, že nahlášená množství jsou ve skutečnosti na místě nebo že rozdíl nepřekračuje platnou přípustnou odchylku (odchylky); v takovém případě uhradí náklady na převážení nebo přeměření produktu platební agentura.

Použitím přípustných odchylek stanovených v příloze II bodě B podbodě III odst. 2 nejsou dotčeny ostatní přípustné odchylky uvedené v prvním pododstavci.

III.   DOKLADY A MĚSÍČNÍ A ROČNÍ VÝKAZY

1.   Doklady a měsíční výkazy

a)

Skladovatel musí vlastnit dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů, které slouží jako základ pro sestavení roční účetní závěrky a které obsahují minimálně tyto údaje:

—

místo skladování (s případnou identifikací zásobníku nebo nádrže),

—

množství převedené z předchozího měsíce,

—

uskladnění a vyskladnění podle jednotlivých šarží,

—

zásoby na konci období.

Tyto dokumenty musí kdykoli umožnit přesnou identifikaci skladovaných množství a zohledňovat nákupy a prodeje, které byly uzavřeny, ale u nichž se ještě neuskutečnilo uskladnění nebo vyskladnění.

b)

Dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů skladovatel nejméně jednou za měsíc zašle platební agentuře jako podklad souhrnného měsíčního výkazu zásob. Platební agentura musí tyto dokumenty obdržet do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se týkají.

c)

Vzor souhrnného měsíčního výkazu zásob (orientační vzor) je stanoven níže. Platební agentury jej elektronickou cestou zpřístupní skladovatelům.

Měsíční výkaz zásob

Produkty:

Skladovatel:

Sklad: Č.:

Adresa:

Měsíc:

Šarže

Popis

Množství (kg, tuny, hl, krabice, kusy, atd.)

Datum

Poznámky

Uskladnění

Vyskladnění

 

Převedené množství

 

 

 

 

 

Množství k převedení

 

 

 

(razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:

2.   Roční výkaz

a)

Skladovatel na základě měsíčních výkazů popsaných v bodě 1 vyhotoví roční výkaz zásob. Platební agentuře jej zašle nejpozději 15. října následujícího po uzávěrce účetního období.

b)

Roční výkaz zásob obsahuje přehled skladovaných množství v členění podle produktů a místa skladování, přičemž u každého produktu se uvedou množství na skladě, čísla šarží (kromě obilovin), rok jejich uskladnění a vysvětlení případných zjištěných nesrovnalostí.

c)

Vzor souhrnného ročního výkazu zásob (orientační vzor) je stanoven níže.

Platební agentury jej elektronickou cestou zpřístupní skladovatelům.

Roční výkaz zásob

Produkty:

Skladovatel:

Sklad: Č.:

Adresa:

Rok:

Šarže

Popis

Zaúčtované množství a/nebo hmotnost

Poznámky

 

 

 

 

(razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:

IV.   ELEKTRONICKÉ SKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ A DOSTUPNOST INFORMACÍ

Smlouva o veřejném skladování uzavřená mezi platební agenturou a skladovatelem obsahuje ustanovení zaručující dodržování právních předpisů Unie.

Obsahuje tyto prvky:

—

vedení elektronického skladového účetnictví intervenčních zásob,

—

přímou a okamžitou dostupnost průběžné inventarizace,

—

dostupnost veškerých dokumentů týkajících se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů ze skladu a rovněž účetních dokumentů a protokolů vyhotovených na základě tohoto nařízení, které skladovatel vlastní, a to v libovolném okamžiku,

—

nepřetržitý přístup k těmto dokumentům pro pracovníky platební agentury a Komise a rovněž pro každou jimi patřičně pověřenou osobu.

V.   FORMA A OBSAH DOKUMENTŮ ZASÍLANÝCH PLATEBNÍ AGENTUŘE

Forma a obsah dokumentů uvedených v části III bodech 1 a 2 se stanovuje v souladu s článkem 104 nařízení (EU) č. 1306/2013.

VI.   UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ

Doklady týkající se všech operací veřejného skladování skladovatel uchovává po celou dobu, kterou vyžadují pravidla přijatá v souvislosti s postupy pro účetní závěrku na základě článku 104 nařízení (EU) č. 1306/2013, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní předpisy.

PŘÍLOHA IV

PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY

(Článek 4)

1.

Přípustné odchylky, které se vztahují na množstevní ztráty vyplývající z běžných skladovacích operací vykonávaných podle pravidel, jsou stanoveny pro každý produkt, který je předmětem opatření veřejného skladování, takto:

—

obiloviny 0,2 %

—

neloupaná rýže, kukuřice 0,4 %

—

sušené odstředěné mléko 0,0 %

—

máslo 0,0 %

—

hovězí a telecí maso 0,6 %

2.

Přípustné ztráty při vykosťování hovězího masa jsou stanoveny na 32 %. Tato hodnota se vztahuje na veškerá množství vykostěná v průběhu účetního období.

3.

Přípustné odchylky uvedené v odstavci 1 jsou stanoveny v procentech skutečné hmotnosti uskladněných a převzatých množství bez obalu v průběhu příslušného účetního období navýšených o množství zásob na začátku tohoto období.

Tyto přípustné odchylky se použijí při fyzických kontrolách zásob. Pro každý produkt se vypočítávají na základě veškerého množství skladovaného platební agenturou.

Skutečná hmotnost při uskladnění a vyskladnění se vypočítá tak, že se od zjištěné hmotnosti odečte standardní hmotnost obalu, která je uvedena v podmínkách pro uskladnění, a pokud tyto podmínky nebyly stanoveny, odečte se průměrná hmotnost obalů používaná platební agenturou.

4.

Přípustná odchylka se nevztahuje na ztrátu v počtu balení nebo v počtu evidovaných kusů.

5.

Do výpočtu přípustných odchylek uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítávají množství chybějící v důsledku krádeže nebo jiné ztráty vyplývající ze zjistitelných příčin.

PŘÍLOHA V

Opatření uvedená v článku 10

1.

Režimy uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 a od roku 2016 režimy uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013;

2.

opatření pro rozvoj venkova uvedená v části II hlavách I a II nařízení Komise (EU) č. 65/2011 (1) a opatření pro rozvoj venkova uvedená v hlavě III kapitole I nařízení (EU) č. 1305/2013.

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 25, 28.1.2011, s. 8).

PŘÍLOHA VI

Opatření uvedená v článku 14

1.

Restrukturalizace a přeměna vinic v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 1308/2013;

2.

zelená sklizeň v souladu s článkem 47 nařízení (EU) č. 1308/2013.

28.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 255/59

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 908/2014

ze dne 6. července 2014,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, článek 23, čl. 36 odst. 6, čl. 46 odst. 5 a 6, čl. 50 odst. 2, čl. 53 odst. 1, čl. 57 odst. 2, čl. 62 odst. 2, čl. 66 odst. 4 a články 88, 104 a 114 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví základní pravidla pro financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, mj. pro akreditaci platebních agentur a koordinačních subjektů, finanční řízení, postupy schvalování, kontrolní systémy a sankce, včetně kontroly operací, jistot a transparentnosti. V zájmu hladkého fungování a jednotného uplatňování nového právního rámce, který uvedené nařízení zavádí, byla Komise zmocněna přijmout určitá pravidla v těchto oblastech. Tato nová pravidla by měla nahradit příslušná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 601/94 (2), (ES) č. 4/2004 (3), (ES) č. 883/2006 (4), (ES) č. 884/2006 (5), (ES) č. 885/2006 (6), (ES) č. 259/2008 (7) a (EU) č. 282/2012 (8). Nařízení (ES) č. 883/2006, (ES) č. 884/2006, (ES) č. 885/2006 a (EU) č. 282/2012 byla zrušena nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (9). V zájmu srozumitelnosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 601/94, (ES) č. 4/2004 a (ES) č. 259/2008 měla být tímto nařízením zrušena,

(2)

Platební agentury by měly být akreditovány členskými státy pouze tehdy, pokud splňují určitá minimální kritéria stanovená na úrovni Unie, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014. Tato „akreditační kritéria“ jsou stanovena v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014. Měla by být stanovena pravidla týkající se postupů pro vydávání, přezkum a odejmutí akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů.

(3)

Členské státy by měly mít své platební agentury pod stálým dohledem. Měly by zřídit systém výměny informací, aby měly příslušné orgány zprávy a byly neustále informovány o podezření na případy nedodržení předpisů. Měl by být zaveden postup, který by členské státy použily při řešení takových případů, a tento postup by měl zahrnovat povinnost vypracovat ve stanovené lhůtě plán nápravy všech zjištěných nedostatků. Pokud jde o výdaje vynaložené platebními agenturami, kterým jejich členský stát ponechal akreditaci i přesto, že takový plán v dané lhůtě neprovedly, Komise by měla mít možnost rozhodnout o sledování nedostatků prostřednictvím postupu pro schválení souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(4)

Podle čl. 7 odst. 3 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 se od odpovědných pracovníků akreditovaných platebních agentur vyžaduje, aby vypracovali prohlášení řídícího subjektu o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetní závěrky a řádném fungování systémů vnitřní kontroly, jakož i o legalitě a správnosti uskutečněných operací. Měla by se stanovit pravidla, pokud jde o obsah a formát těchto prohlášení řídícího subjektu.

(5)

Mělo by dojít k vypracování pravidel pro fungování koordinačních subjektů uvedených v čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 a úkolů certifikačních subjektů uvedených v článku 9 uvedeného nařízení. Kromě toho by měl být specifikován obsah osvědčení a zpráv, které mají certifikační subjekty vypracovávat za účelem pomoci Komisi při postupu schvalování účetní závěrky.

(6)

Pro zajištění řádného řízení prostředků vyhrazených v rozpočtu Unie pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „fondy“) by platební agentury měly vést oddělené účetnictví týkající se výhradně plateb a účelově vázaných příjmů z a do každého fondu. Účetnictví vedené platebními agenturami proto musí pro každý z těchto fondů vykazovat odděleně výdaje a příjmy vynaložené podle čl. 4 odst. 1 a článků 5 a 43 nařízení (EU) č. 1306/2013 a umožnit uvést tyto výdaje a příjmy do vztahu s finančními zdroji, které jsou pro ně uvolněny z rozpočtu Unie.

(7)

Společná zemědělská politika je financována v eurech, přičemž členské státy, které nepřijaly euro, mohou uskutečňovat platby příjemcům ve své národní měně. K oprávnění provést konsolidaci všech výdajů a příjmů je tudíž nezbytné stanovit, že příslušné platební agentury musí být s to poskytovat údaje týkající se výdajů a příjmů jak v eurech, tak i v měně, v níž byly zaplaceny nebo získány.

(8)

Výdaje, které jsou na pomoc rozvoje venkova v rámci EZFRV spolufinancovány z rozpočtu Unie a z vnitrostátních rozpočtů, jsou založeny na podrobných programech rozčleněných podle jednotlivých opatření, zvláštní sazby příspěvků a prioritní oblasti. V souladu se zásadou řádného finančního řízení by tyto výdaje měly být sledovány a zaúčtovány na tomto základě, aby bylo možné identifikovat všechny operace podle jednotlivých programů, opatření, zvláštních sazeb příspěvku a prioritních oblastí. Tím bude zajištěna možnost ověřit soulad mezi uskutečněnými výdaji a vyčleněnými finančními prostředky. V této souvislosti by měly být upřesněny prvky, které musí mít platební agentury na zřeteli. Platební agentury by měly u provedeného financování na účtech jasně prokázat zejména původ veřejných a unijních finančních prostředků. Nadto by měly být identifikovány částky, které mají být a které byly získány zpět od příjemců podpory, a uvedeny původní operace, s nimiž tyto částky souvisí.

(9)

Členské státy uvolní prostředky potřebné k financování výdajů EZZF uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 předtím, než Komise uhradí uvedené výdaje formou měsíčních úhrad uskutečněných výdajů. Obdobně mohou členské státy obdržet zálohu pro výdaje EZFRV, která by se později vykázala v rámci schvalování roční účetní závěrky podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013. V zájmu zajištění řádného řízení finančních toků by členské státy měly shromažďovat informace nezbytné pro prokázání úplnosti, přesnosti a věcné správnosti vynaložených výdajů na tyto měsíční úhrady a v případě jakýchkoli příjmů či výdajů je uchovávat k dispozici Komise, nebo je pravidelně Komisi předávat. Tyto informace by členské státy měly Komisi poskytovat v intervalech přizpůsobených způsobu správy každého z fondů. Poskytováním informací v uvedených intervalech by neměla být dotčena povinnost členských států vést úplné informace shromážděné pro řádné sledování výdajů, tak aby byly Komisi k dispozici za účelem ověření.

(10)

Obecné povinnosti platebních agentur ohledně vedení účetnictví se týkají údajů požadovaných pro správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto povinnosti se však netýkají požadavků o proplacení výdajů ani údajů, které musí být za účelem získání takové náhrady Komisi poskytnuty. Je tudíž třeba upřesnit, které informace a údaje o výdajích, jež mají být financovány z fondů, musí být Komisi pravidelně předávány. Informace, které členské státy sdělují Komisi, jí musí umožnit, aby předané informace použila přímo a co nejúčinněji pro správu účtů fondů, jakož i pro související platby. K dosažení tohoto cíle je třeba stanovit, že veškeré informace, které je třeba zpřístupnit a předávat mezi členskými státy a Komisí, by měly být zasílány elektronickou cestou.

(11)

Podle čl. 102 odst. 1 písm. c) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 musí být pro opatření související s operacemi financovanými z fondů výkazy výdajů, které slouží zároveň jako žádost o platby, předány Komisi spolu s požadovanými informacemi. Aby členské státy a platební agentury mohly tyto výkazy výdajů sestavovat podle harmonizovaných pravidel a Komise mohla vzít v úvahu žádosti o platbu, měly by být stanoveny podmínky, za nichž mohou být uvedené výdaje zohledněny v rámci příslušných rozpočtů EZZF a EZFRV. Tyto podmínky by měly specifikovat pravidla pro zaznamenávání výdajů a příjmů, zejména pak účelově vázaných příjmů a případných oprav, které mají být provedeny, a pro jejich skutečné vykázání.

(12)

Jestliže na základě výkazů výdajů obdržených od členských států v rámci EZZF celková částka předběžných závazků, které by mohly být povoleny podle čl. 170 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (10), překračuje 75 % všech prostředků pro běžný rozpočtový rok, je Komise povinna tyto částky snížit. Podle zásady řádného finančního řízení musí být toto snížení poměrně rozloženo mezi všechny členské státy na základě výkazů výdajů obdržených od těchto členských států. Aby bylo rozdělování dostupných finančních prostředků mezi členské státy učiněno spravedlivě, je třeba stanovit, že měsíční platby v rámci EZZF v tomto případě budou sníženy o určité procento, stanovené pro každou kapitolu, z výkazů výdajů předaných každým členským státem a že zůstatek nevyplacený během měsíce bude znovu přidělen podle rozhodnutí Komise v dalších měsíčních platbách.

(13)

Poté, co Komise rozhodla o měsíčních platbách, měla by členským státům poskytnout finanční prostředky nezbytné k pokrytí výdajů, které mají být financovány z fondů, a to praktickým způsobem a za podmínek, které je třeba stanovit na základě informací sdělených členskými státy Komisi a na základě informačních systémů zavedených Komisí.

(14)

Podmínkou pro úhradu výdajů na veřejnou intervenci vynaložených platebními agenturami je, že do jejich výkazů průběžných výdajů budou začleněny hodnoty a částky zaúčtované v průběhu měsíce následujícího po měsíci, k němuž se vztahují operace veřejného skladování. Aby bylo zajištěno hladké fungování systému úhrad, je nezbytné stanovit způsob, jakým mají být tyto informace, které jsou nezbytné k výpočtu nákladů a výdajů, oznámeny Komisi.

(15)

V souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 907/2014 musí účetnictví týkající se veřejných zásob držených v rámci intervence umožnit zjistit jak částku financování vyplaceného Unií, tak stav zásob produktů, jež byly dány do intervenčního režimu. Za tímto účelem je třeba stanovit, že platební agentury musí vést odděleně skladové účetnictví a finanční účty, jež musí obsahovat údaje nezbytné ke sledování zásob a k řízení financování výdajů a příjmů vytvořených veřejnými intervenčními opatřeními.

(16)

Pokud jde o intervenční opatření ve formě veřejného skladování, zaúčtování údajů o množstvích, hodnotách a o některých průměrech ze strany platebních agentur je povinné. Existují však okolnosti, za nichž by se určité operace a výdaje neměly zaúčtovávat, nebo by se tak mělo dít podle zvláštních pravidel. V zájmu zajištění rovného zacházení a ochrany finančních zájmů Unie by se takové okolnosti měly specifikovat, včetně případných opatření pro zaúčtování operací a výdajů.

(17)

Datum, k němuž se provádí zaúčtování různých výdajových a příjmových položek, které jsou spojené s intervenčními opatřeními ve formě veřejného skladování, závisí na povaze operací, na něž se vztahují, a může být stanoveno v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. V tomto kontextu je třeba přijmout obecné pravidlo, kterým se stanoví, že zaúčtování těchto položek se provádí ke dni, ve kterém dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření, a kterým se stanoví zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(18)

V zájmu řádného finančního řízení by členské státy měly Komisi poskytnout prognózu částek, které je třeba ještě financovat z EZFRV v daném zemědělském rozpočtovém roce, a odhady výše požadovaného financování na následující rozpočtový rok. Aby mohla Komise plnit své povinnosti, měly by jí být tyto informace sdělovány včas, každopádně však dvakrát do roka, a to každoročně nejpozději do 31. ledna a 31. srpna.

(19)

V souladu s čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí být stanoveny lhůty pro vyhotovování výkazů výdajů, které se týkají operací prováděných v rámci EZFRV. S ohledem na specifičnosti účetních pravidel, která platí EZFRV, uplatňování předběžného financování a financování opatření za kalendářní rok je třeba stanovit, že uvedené výdaje musí být vykazovány v pravidelných intervalech, které vyhovují těmto zvláštním podmínkám.

(20)

Výměna informací a dokumentů mezi členskými státy a Komisí, jakož i poskytování a sdělování informací členskými státy Komisi obvykle probíhá elektronickou cestou. Pro vylepšení těchto výměn informací ohledně fondů a pro rozšíření jejich využívání byly v souladu s nařízením (ES) č. 883/2006 zřízeny informační systémy. Tyto systémy by měly být využívány a fungovat i poté, co Komise informuje členské státy prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

(21)

Podmínky pro zpracování informací těmito informačními systémy, jakož i forma a obsah dokumentů, jejichž sdělování je požadováno podle nařízení (EU) č. 1306/2013, vyžadují časté úpravy, které jsou důsledkem vývoje platných právních předpisů nebo požadavků spojených s řízením. Měla by být rovněž stanovena jednotná pravidla pro předkládání příslušných dokladů členskými státy. Pro dosažení těchto cílů a ve snaze zjednodušit postupy a umožnit, aby příslušné informační systémy byly rychle provozuschopné, je žádoucí určit formu a obsah dokumentů na základě standardizovaných vzorů a protokolů a stanovit, že jejich úpravy a aktualizaci provede Komise poté, co informuje Výbor zemědělských fondů.

(22)

Podle článku 58 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou členské státy prostřednictvím svých platebních agentur odpovědné za řízení a kontrolu legality výdajů z fondů. Za sdělování nebo zaznamenávání údajů o finančních operacích v rámci informačních systémů a jejich aktualizaci by tedy měly nést odpovědnost platební agentury, provádí je přímo platební agentury nebo subjekty, na které byla tato funkce přenesena, popřípadě jsou zajišťovány i prostřednictvím akreditovaných koordinačních subjektů.

(23)

Některé dokumenty nebo prohlášení stanovené v čl. 102 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo v aktech Komise přijatých pro účely uvedeného článku vyžadují podpis pověřené osoby nebo souhlas osoby v jedné nebo několika etapách dotyčného postupu. Informační systémy zavedené k předávání těchto dokumentů by měly v těchto případech umožnit jednoznačnou identifikaci každé osoby a poskytovat dostatečnou záruku neporušitelnosti obsahu dokumentů, a to i během jednotlivých etap postupu. Zejména by tomu tak mělo být u výkazů výdajů a prohlášení řídícího subjektu připojených k roční účetní závěrce podle čl. 102 odst. 1 písm. c) bodu iii) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 a u dokumentů předávaných elektronickou cestou v rámci těchto postupů.

(24)

Podle čl. 58 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou členské státy prostřednictvím svých platebních agentur odpovědné za zpětné získání neoprávněných plateb a úroků. V zájmu zajištění účinného a řádného uplatňování uvedených ustanovení je vhodné stanovit jednotná pravidla týkající se úroků uplatnitelných na zpětné získání neoprávněných plateb. Aniž je dotčen čl. 54 odst. 3 první pododstavec písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1306/2013, mohou členské státy povinnost získat zpět neoprávněně vyplacené částky splnit různými způsoby. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná opatření k prosazení práva stanovená vnitrostátním právem, účinným a nákladově efektivním způsobem zpětného vymáhání dluhů je snížení budoucích plateb dlužníkovi o částku, která má být získána zpět, jakmile je v souladu s vnitrostátními předpisy tento dluh zjištěn. Pro členské státy by proto mělo být povinné, aby uplatňovaly tento způsob vymáhání dluhů, přičemž by měly být stanoveny společné podmínky pro jeho použití.

(25)

Je třeba stanovit podrobná ustanovení jak pro postup schválení účetní závěrky podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013, tak i pro postup pro schválení souladu podle článku 52 uvedeného nařízení včetně mechanismu, pomocí něhož jsou výsledné částky buď odečítány od jedné z následujících plateb vyplacených Komisí členským státům, nebo k této platbě přičítány.

(26)

Pokud jde o schvalování účetní závěrky v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013, je dále nezbytné určit obsah ročních účetních závěrek platebních agentur a stanovit lhůtu pro předání těchto účetních závěrek a dalších náležitých dokumentů Komisi. Dále je nutné objasnit, jak dlouho musí platební agentury uchovávat pro potřeby Komise podklady týkající se všech výdajů a účelově vázaných příjmů. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise určuje formu a obsah účetních údajů, které jí platební agentury musí poskytovat.

(27)

S cílem zajistit, aby v běžných případech byl postup pro schvalování souladu ukončen v přiměřené lhůtě, je vhodné pro různé fáze postupu stanovit zvláštní lhůty, které by Komise a členské státy musely dodržet. Zároveň je však zapotřebí, aby Komise měla možnost tyto lhůty prodloužit, pokud si takové prodloužení vyžaduje složitost vyšetřovaného případu. Postup pro schvalování souladu by měl dát členským státům právo na kontradiktorní řízení a řádně vyhodnocovat informace nezbytné pro hodnocení rizik fondů.

(28)

V souladu s čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou členské státy povinny zajistit minimální úroveň kontrol na místě nezbytných pro účinné řízení rizik. Členské státy však v rámci své odpovědnosti smějí snížit minimální úroveň těchto kontrol na místě, pokud bylo shledáno, že řídicí a kontrolní systémy řádně fungují a míra chybovosti zůstává na přijatelné úrovni. Zatímco v právních předpisech v odvětví zemědělství je nutné stanovit nezbytné minimální úrovně kontrol na místě, měla by se stanovit horizontální pravidla možnosti snížit minimální úroveň kontrol na místě platná pro všechna opatření financovaná z fondů, jakož i příslušné podmínky. Kromě těchto horizontálních pravidel mohou právní předpisy v odvětví zemědělství stanovit další pravidla.

(29)

Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro provádění kontrol operací uvedených v článku 80 nařízení (EU) č. 1306/2013 ze strany členských států, zejména pokud jde o výběr podniků a počet a harmonogram kontrol.

(30)

Podle hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 týkající se kontroly operací musí členské státy předávat Komisi řadu sdělení. Jelikož standardizace formy a obsahu těchto sdělení usnadní jejich používání a zajistí jednotný přístup, je třeba přijmout podrobná pravidla týkající se jejich formy a obsahu. Kromě toho je třeba stanovit pravidla pro uchovávání obchodní dokumentace, pro společná opatření zahrnující vzájemnou pomoc podle článku 83 nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i pro zvláštní orgány uvedené v článku 85 uvedeného nařízení.

(31)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 stanoví pravidla doplňující právní rámec v oblasti jistot, zejména co se týče povinnosti složit jistotu, podmínek týkajících se jistot, jakož i pravidla pro složení, uvolnění a propadnutí jistoty. V zájmu zajištění jednotného uplatňování těchto pravidel by měla být přijata ustanovení týkající se formy a postupů pro složení a uvolnění jistoty, jakož i pro výměnu informací a sdělení požadovaných v tomto ohledu.

(32)

Podle hlavy VII kapitoly IV nařízení (EU) č. 1306/2013 týkající se transparentnosti se od členských států vyžaduje, aby každoročně zveřejňovaly příjemce finančních prostředků z fondů, jakož i částky, které každý příjemce z každého z těchto fondů obdržel. Za tímto účelem a v souladu s článkem 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 by měla být stanovena forma uvedeného zveřejnění. Toto zveřejnění by nemělo překročit meze toho, co je zapotřebí k dosažení sledovaných cílů transparentnosti.

(33)

Zveřejnění by mělo být v souladu s informacemi, které mají platební agentury ve svém účetnictví a záznamech, a mělo by se týkat plateb obdržených v minulém rozpočtovém roce. Tyto informace by měly být veřejnosti sdělovány jasným a jednotným způsobem a měly by být k dohledání do 31. května.

(34)

Podle čl. 111 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013 mají být zveřejněny výše vyplacených částek odpovídajících každému opatření financovanému z fondů, které daný příjemce obdržel. Nicméně za účelem zajištění dodržování povinnosti stanovené v článku 112 uvedeného nařízení je rovněž nezbytné stanovit prahové hodnoty, pod jejichž úrovní by se jména příjemců nezveřejňovala.

(35)

V souladu s čl. 111 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 je zveřejnění příjemců finančních prostředků z fondů nezbytné pro identifikaci obce, kde příjemce sídlí nebo je registrován. Tyto informace by měly být také k dispozici v případě příjemců, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž jména nesmí být zveřejněna v souladu s článkem 112 uvedeného nařízení. Pokud by však z důvodu omezeného počtu příjemců sídlících nebo registrovaných v dané obci zveřejnění názvu obce mělo za následek identifikaci příjemce, který je fyzickou osobou, měla by být přijata ustanovení, která by zabránila nepřiměřenému a zbytečnému porušování soukromí.

(36)

Informace by měly být zveřejněny na internetu, formou vyhledávače, který zajistí, že k nim bude mít přístup široká veřejnost. Nástroj na vyhledávání by měl umožnit vyhledávání na základě určitých kritérií a výsledky vyhledávání by měly být poskytnuty ve snadno přístupné formě.

(37)

Aby se vyhovělo platným požadavkům na ochranu údajů, je třeba příjemce finančních prostředků z těchto rozpočtů informovat o zveřejnění jejich údajů ještě před zveřejněním. Informace by měly být poskytovány příjemcům prostřednictvím formulářů žádostí o podporu nebo v okamžiku sběru údajů. Pokud jde o výdaje vzniklé v rozpočtových letech 2014 a 2015, nelze-li příjemce informovat v okamžiku sběru osobních údajů, měli by být informováni s přiměřeným předstihem před zveřejněním.

(38)

Aby se usnadnil přístup veřejnosti ke zveřejněným údajům, měly by členské státy zřídit internetové stránky obsahující informace týkající se příjemců finančních prostředků z fondů a prahové hodnoty podle článku 112 nařízení (EU) č. 1306/2013. Vzhledem k různým organizačním strukturám v členských státech by se státy měly rozhodnout, který orgán je odpovědný za zřízení a údržbu internetové schránky a za zveřejňování údajů. Komise by měla vytvořit internetovou stránku, která obsahuje odkazy na internetové stránky členských států.

(39)

Článek 10 tohoto nařízení by se měl použít pro výdaje uskutečněné a účelově vázané příjmy vybrané členskými státy počínaje 16. říjnem 2014 s cílem zajistit kontinuitu podávání zpráv v rámci téhož rozpočtového roku.

(40)

S cílem zajistit jednotné zacházení v probíhajících postupech pro schvalování souladu by se lhůty podle čl. 34 odst. 3 a 4 tohoto nařízení neměly týkat těch postupů, u nichž bude oznámení podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 885/2006 podáno před dnem 1. ledna 2015.

(41)

Vzhledem k tomu, že se hlava VII kapitola IV nařízení (EU) č. 1306/2013, která pojednává o transparentnosti, vztahuje na uskutečněné platby počínaje rozpočtovým rokem 2014, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít na tyto platby.

(42)

Aby členské státy měly dostatek času na provedení, měly by se informace předávané v souladu s přílohou II sloupci V1 a V2 začít poskytovat počínaje rozpočtovým rokem 2016.

(43)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PLATEBNÍ AGENTURY A DALŠÍ SUBJEKTY

Článek 1

Postup akreditace platebních agentur

1.   Členské státy jmenují orgán na ministerské úrovni, jenž bude zodpovídat za:

a)

vydávání, přezkum a odnímání akreditace platebním agenturám;

b)

provádění úkolů, které byly v rámci této kapitoly svěřeny příslušnému orgánu.

2.   Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu rozhodne o vydání nebo po provedení přezkumu o odnětí akreditace platební agentury na základě posouzení akreditačních kritérií uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (dále jen „akreditační kritéria“). Příslušný orgán akreditace nebo odnětí akreditace bezodkladně oznámí Komisi.

3.   Příslušný orgán jmenuje auditní subjekt, který bude provádět šetření ještě před udělením akreditace (předakreditační přezkum). Auditním subjektem je auditní orgán nebo jiná veřejná či soukromá organizace nebo organizační jednotka orgánu disponujícího odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a schopností provádět audity. Auditní subjekt musí být na platební agentuře, která má být akreditována, nezávislý. Šetření (předakreditační přezkum) prováděné auditním subjektem se týká zejména:

a)

zavedených postupů a systémů pro schvalování a provádění plateb;

b)

rozdělení úkolů a přiměřenosti vnitřní i vnější kontroly v souvislosti s operacemi financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „fondy“);

c)

míry způsobilosti zavedených postupů a systémů, včetně opatření proti podvodům založených na vyhodnocení rizik, chránit rozpočet Unie;

d)

bezpečnost informačních systémů;

e)

vedení účetních záznamů.

Auditní subjekt vypracuje zprávu, která podrobně popisuje činnosti vykonané při auditu, jeho výsledky a posouzení, zda platební agentura splňuje akreditační kritéria. Zpráva musí být předána příslušnému orgánu, který poté vydá rozhodnutí o akreditaci, pokud je spokojen s tím, jak platební agentura splňuje akreditační kritéria.

4.   Pokud se příslušný orgán domnívá, že platební agentura nesplňuje akreditační kritéria, zašle agentuře přesné podmínky, které agentura musí splnit předtím, než jí může být akreditace udělena.

Až do provedení nezbytných změn, jejichž cílem je splnit tyto zvláštní podmínky, lze akreditaci udělit dočasně na období stanovené v závislosti na závažnosti zjištěných problémů, avšak ne na období delší než dvanáct měsíců. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu toto období prodloužit.

5.   Informace podle čl. 102 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou předávány ihned po první akreditaci platební agentury a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli její výdaj naúčtován fondům. K těmto informacím jsou připojeny následující výkazy a dokumenty týkající se:

a)

odpovědností svěřených dané platební agentuře;

b)

rozdělení odpovědností mezi odbory platební agentury;

c)

vztahu platební agentury s dalšími veřejnoprávními či soukromoprávními subjekty, které odpovídají za provádění jakýchkoli opatření, v jejichž rámci platební agentura účtuje výdaje fondů;

d)

postupů sloužících k přijímání, ověřování a potvrzování nároků vznesených příjemci, a dále ke schvalování, hrazení a účtování výdajů;

e)

opatření v oblasti bezpečnosti informačních systémů;

f)

zprávy o předakreditačním přezkumu provedeném auditním subjektem uvedeným v odstavci 3.

6.   Komise uvědomí Výbor zemědělských fondů o platebních agenturách akreditovaných ve všech členských státech.

Článek 2

Přezkum akreditace

1.   Příslušný orgán má pod stálým dohledem platební agentury, za které odpovídá, a to zejména na základě osvědčení a zpráv vypracovaných certifikačním subjektem podle článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013, a vyšetřuje zjištěné nedostatky.

Každé tři roky příslušný orgán písemně informuje Komisi o svém dohledu nad platebními agenturami a monitorování jejich činností. Zpráva zahrne přezkum toho, jak platební agentury průběžně plní akreditační kritéria, společně se shrnutím opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků. Příslušný orgán potvrdí, zda platební agentury, za něž je odpovědný, i nadále splňují akreditační kritéria.

2.   Členské státy vytvoří systém, který zajistí, že jsou informace naznačující neplnění akreditačních kritérií ze strany platební agentury bezodkladně sděleny příslušnému orgánu.

3.   Pokud příslušný orgán zjistil, že akreditovaná platební agentura neplní jedno nebo více akreditačních kritérií způsobem, který brání plnění úkolů stanovených v čl. 1 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014, neprodleně akreditaci platební agentury podmíněně pozastaví. Příslušný orgán vypracuje plán obsahující opatření a lhůty pro nápravu zjištěných nedostatků ve lhůtě stanovené podle závažnosti problému, která nesmí být delší než dvanáct měsíců ode dne podmíněného pozastavení akreditace. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

4.   Příslušný orgán oznámí Komisi své rozhodnutí o podmíněném pozastavení akreditace platební agentury, o plánu vypracovaném v souladu s odstavcem 3 a následně o pokroku při provádění těchto plánů.

5.   Pokud dojde k odebrání akreditace, příslušný orgán ihned akredituje jinou platební agenturu, která splňuje podmínky stanovené v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, aby nedošlo k pozastavení plateb příjemcům.

6.   Pokud Komise zjistí, že příslušný orgán nesplnil svou povinnost vypracovat plán nápravy podle odstavce 3 nebo že platební agentura je i nadále akreditována, aniž by tento plán ve stanovené lhůtě plně provedla, vyzve příslušný orgán k odnětí akreditace dané platební agentuře, pokud nebudou provedeny nezbytné změny ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost problému. V takovém případě může Komise rozhodnout o sledování nedostatků podle schvalování souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 3

Prohlášení řídícího subjektu

1.   Prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 7 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 je vypracováno v přiměřené době tak, aby mohl certifikační subjekt vydat stanovisko uvedené v čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení.

Prohlášení řídícího subjektu má formát stanovený v příloze I tohoto nařízení a může být podmíněno výhradami, které vyčíslí potenciální finanční dopad. Pokud dojde k vyjádření výhrad, musí být součástí prohlášení plán nápravných opatření a přesný harmonogram jeho provádění.

2.   Prohlášení řídícího subjektu se bude opírat o účinný dohled nad existujícím řídícím a kontrolním systémem během celého roku.

Článek 4

Koordinační subjekt

1.   Koordinační subjekt uvedený v čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 jedná jako jediný partner Komise pro dotčený členský stát ve všech otázkách souvisejících s fondy, pokud jde o:

a)

zprostředkování informací a pokynů týkajících se funkcí a činností platebních agentur těmto agenturám a subjektům odpovědným za provádění uvedených pokynů, jakož i o podporu jejich harmonizovaného provádění;

b)

sdělování informací uvedených v článcích 7 a 102 nařízení (EU) č. 1306/2013 Komisi;

c)

přístup Komise k úplným záznamům všech účetních údajů vyžadovaných pro statistické a kontrolní účely.

2.   Platební agentura může jednat jako koordinační subjekt za předpokladu, že jsou tyto dvě funkce vykonávány odděleně.

3.   Při plnění svých úkolů může koordinační subjekt v souladu s vnitrostátními postupy požádat o pomoc jiné správní orgány nebo útvary, zejména ty s účetní či technickou odborností.

4.   Důvěrnost, integrita a dostupnost všech počítačových údajů v držení koordinačního subjektu bude zajištěna pomocí opatření přizpůsobených organizační struktuře, počtu pracovníků a technologickému prostředí každého koordinačního subjektu. Finanční a technologické nasazení bude úměrné skutečně hrozícím rizikům.

5.   Informace uvedené v čl. 102 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 se předávají ihned po první akreditaci koordinačního subjektu a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli výdaj, za který je subjekt odpovědný, naúčtován fondům. Je k němu přiložena akreditační listina subjektu spolu s informacemi o organizaci, účetnictví a podmínkách vnitřní kontroly, které souvisejí s jeho fungováním.

Článek 5

Certifikace

1.   Příslušný orgán určí certifikační subjekt uvedený v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Certifikační subjekt organizuje svou práci efektivně a účinně a provádí své kontroly v přiměřené lhůtě, přičemž přihlíží k povaze a načasování operací na dotčený rozpočtový rok.

3.   Stanovisko, které certifikační subjekt poskytuje v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, se vypracuje každý rok.

Toto stanovisko vychází z auditní činnosti provedené v souladu s články 6 a 7 tohoto nařízení.

4.   Certifikační subjekt vypracuje zprávu o svých zjištěních. Zpráva se týká svěřených funkcí. Zpráva uvádí, zda v období, na které se zpráva vztahuje:

a)

platební agentura splňovala akreditační kritéria;

b)

postupy platební agentury poskytovaly dostatečné ujištění, že výdaje účtované fondům byly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, čímž současně ujistí o legalitě a správnosti uskutečněných operací a provedení případných doporučení za účelem zlepšení;

c)

roční účetní závěrka uvedená v článku 29 tohoto nařízení byla v souladu s účetními knihami a záznamy platební agentury;

d)

výkazy výdajů a intervenčních operací byly ve své podstatě pravdivým, úplným a přesným záznamem operací účtovaných fondům;

e)

finanční zájmy Unie byly náležitě chráněny s ohledem na vyplacené zálohy, získané záruky, intervenční zásoby a částky, které mají být získány zpět.

Zpráva obsahuje informace o počtu a kvalifikaci zaměstnanců provádějících audit, o provedené práci, o počtu posouzených transakcí, o dosaženém stupni věcnosti a důvěryhodnosti, o zjištěných slabinách a doporučeních ke zlepšení a o operacích certifikačního subjektu i dalších auditorských subjektů uvnitř i vně platební agentury, na nichž je postaveno úplné či částečné ujištění certifikačního subjektu o vykazovaných skutečnostech.

Článek 6

Zásady auditu

1.   Certifikační audit se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

2.   Certifikační subjekt vypracuje strategii auditu, která stanoví rozsah, načasování a zaměření certifikačního auditu, auditní metody a metodiku výběru vzorků. Plán auditu se vypracuje za každý rozpočtový rok, který je předmětem auditu, na základě odhadů auditorského rizika. Na požádání musí Komise od certifikačního subjektu obdržet strategii auditu i plán auditu.

3.   Přiměřené úrovně věrohodnosti auditu plynoucí z jeho prověrek má být dosaženo prostřednictvím posuzování kontrolního systému včetně testování dodržování předpisů, prověrek věcné správnosti výdajů sestávajících z testování podrobných údajů a analytických postupů.

4.   Komise vypracuje pokyny obsahující zejména:

a)

další vyjasnění a pokyny pro certifikační audit, který má být prováděn;

b)

stanovení přiměřené úrovně věrohodnosti auditu plynoucí z prověrek provedených v jeho rámci.

Článek 7

Metody auditu

1.   Metody certifikačního auditu musí být definovány ve strategii auditu podle čl. 6 odst. 2.

2.   V zájmu dosažení cílů auditu a poskytnutí stanoviska, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, jsou součástí auditu audity systémů, prověrky věcné správnosti a ověřování souhlasu finančních prohlášení a prohlášení řídícího subjektu.

3.   Prověrky věcné správnosti výdajů zahrnují ověřování legality a správnosti uskutečněných operací na úrovni konečných příjemců. Pro tyto účely se certifikační subjekt může účastnit druhostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou. Certifikační subjekt se nesmí účastnit prvostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou, s výjimkou situací, kdy by bylo fyzicky nemožné prvostupňové kontroly provedené platební agenturou znovu prověřit. Co se týče prověrek věcné správnosti, certifikační subjekty mohou používat integrovaný přístup k výběru vzorků.

4.   Komise poskytne další podmínky a pokyny ohledně plánování auditních postupů, integrace výběru vzorků, plánování a provádění opětovného ověřování operací na místě prostřednictvím pokynů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 4.

KAPITOLA II

FINANČNÍ ŘÍZENÍ FONDŮ

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 8

Účetnictví platebních agentur

1.   Každá platební agentura vede samostatné účetní záznamy o výdajích a příjmech uvedených v čl. 4 odst. 1 a článcích 5 a 43 nařízení (EU) č. 1306/2013 a o používání finančních prostředků vyčleněných na platby příslušných výdajů. Tento způsob vedení účtů musí umožnit rozlišit a poskytnout odděleně finanční údaje týkající se EZZF a EZFRV.

2.   Platební agentury členských států, které nepřijaly euro, vedou účetnictví, jež obsahuje částky v měně, v níž byly zaplaceny výdaje a přijaty příjmy. Pro účely konsolidace veškerých výdajů a příjmů musí být agentury schopny poskytnout příslušné údaje v národní měně a v eurech.

3.   Co se týče EZFRV, každá platební agentura určená pro program rozvoje venkova vede účetní záznamy, které umožňují rozeznat všechny operace podle jednotlivých programů a opatření. Tyto účetní záznamy především obsahují:

a)

částku veřejných výdajů a částku příspěvku Unie vyplacených v rámci každé operace;

b)

částky, které je třeba získat zpět od příjemců v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi nebo nedbalostmi;

c)

částky získané zpět spolu s uvedením původní operace.

ODDÍL 2

Účetnictví ezzf

Článek 9

Poskytování informací členskými státy

Členské státy shromažďují a poskytují Komisi informace o celkové částce zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných každý týden, a to za těchto podmínek:

a)

informace o celkové částce uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných od začátku měsíce do konce předchozího týdne nejpozději třetí pracovní den každého týdne;

b)

informace o celkové částce uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce nejpozději třetí pracovní den měsíce, pokud týden připadá na přelom měsíce.

Článek 10

Předávání informací členskými státy

1.   V souladu s čl. 102 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) body i) a ii) nařízení (EU) č. 1306/2013 členské státy předávají Komisi elektronickou cestou s výhradou článků 11 a 12 tohoto nařízení tyto informace a dokumenty:

a)

nejpozději třetí pracovní den každého měsíce informace o celkové částce uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce, a to na základě vzoru, který Komise členským státům poskytla prostřednictvím informačních systémů, a všechny informace, které mohou vysvětlit podstatné odchylky mezi rozpočtovými prognózami sestavenými v souladu s odst. 2 písm. a) bodem iii) tohoto článku a vynaloženými výdaji nebo vybranými účelově vázanými příjmy;

b)

nejpozději dvanáctý den každého měsíce výkaz výdajů podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Sdělení o uskutečněných výdajích a účelově vázaných příjmech vybraných od 1. do 15. října se ale předává nejpozději do 27. října.

2.   Výkaz výdajů uvedený v odst. 1 písm. b) musí zahrnovat:

a)

výkaz vyhotovený každou platební agenturou na základě vzoru, který Komise členským státům poskytla prostřednictvím informačních systémů, jednotlivých druhů výdajů a příjmů rozepsaných podle rozpočtové nomenklatury Unie (a to podle podrobné rozpočtové nomenklatury), která byla poskytnuta členským státům, který se týká:

i)

uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce,

ii)

souhrnu uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů od začátku rozpočtového roku až do konce předchozího měsíce,

iii)

odhadů výdajů a účelově vázaných příjmů, které se v závislosti na jednotlivých případech týkají:

—

pouze běžného měsíce a dvou měsíců následujících,

—

běžného měsíce, dvou měsíců následujících a období až do konce rozpočtového roku,

iv)

popřípadě dodatečných údajů;

b)

souhrnný seznam vytvořený členským státem na základě vzoru, který Komise členským státům poskytla prostřednictvím informačních systémů, údajů podle písmene a) za každý členský stát pro všechny platební agentury dotčeného státu;

c)

průkazní účty nákladů a příjmů týkajících se veřejné intervence, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2.

3.   Všechny finanční informace vyžadované podle tohoto článku jsou sdělovány v eurech.

Článek 11

Obecná pravidla pro výkaz výdajů a účelově vázaných příjmů

1.   Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy pro výkazy výdajů a příjmů týkajících se veřejného skladování podle článku 12, musí výdaje a účelově vázané příjmy vykázané platebními agenturami v rámci jednoho měsíce odpovídat platbám a příjmům, které byly skutečně provedeny během tohoto měsíce.

Tyto výdaje a příjmy jsou zapsány do účetnictví rozpočtu EZZF v rámci rozpočtového roku N.

Avšak

a)

výdaje, které mohou být zaplaceny předtím, než se začne používat ustanovení, které uvádí, že je celkově nebo částečně uhradí EZZF, mohou být vykázány pouze:

—

v rámci měsíce, během kterého se uvedené ustanovení začalo používat,

nebo

—

v rámci měsíce, který následuje po začátku používání uvedeného ustanovení;

b)

účelově vázané příjmy, které členský stát dluží Komisi, se vykazují v rámci měsíce, kdy vyprší lhůta pro uhrazení odpovídajících částek, kterou stanoví právní předpisy Unie;

c)

opravy, o nichž rozhodne Komise v rámci schvalování účetní závěrky a v rámci schvalování souladu, Komise přímo odečítá nebo případně přičítá k měsíčním platbám podle čl. 33 odst. 2 nebo čl. 34 odst. 8. Členské státy však zahrnují částky, které odpovídají těmto opravám, do výkazu sestaveného za měsíc, za který se opravy uskutečňují.

2.   Výdaje a účelově vázané příjmy se berou v úvahu k datu, k němuž došlo na účtu platební agentury k připsání ve prospěch nebo k tíži. U plateb však může být rozhodné datum den, kdy dotyčný subjekt vystavil a zaslal finančnímu ústavu nebo příjemci platební doklad. Každá platební agentura používá stejný postup během celého rozpočtového roku.

3.   Výdaje a účelově vázané příjmy vykázané v souladu s odstavcem 1 mohou obsahovat opravy údajů vykázaných za předešlé měsíce stejného rozpočtového roku.

Jestliže by opravy účelově vázaných příjmů v případě některé rozpočtové položky na úrovni platební agentury vedly k vykázání záporných účelově vázaných příjmů, přenášejí se přebytkové opravy do následujícího měsíce. Případné zúčtování se provádí při schvalování účetní závěrky příslušného roku.

4.   Neprovedené příkazy k úhradě a platby k tíži účtu, které jsou potom znovu připsány v jeho prospěch, se vykazují jako odpočty výdajů v měsíci, během kterého je platební agentuře oznámeno neuskutečnění nebo zrušení platebního příkazu.

5.   Pokud jsou platby dlužné v rámci EZZF zatíženy pohledávkou, považují se pro účely odstavce 1 za provedené v plné výši:

a)

ke dni vyplacení splatné částky příjemci, pokud je pohledávka nižší než výdaj, který je předmětem vyrovnání;

b)

ke dni započtení, jestliže je tento výdaj nižší než pohledávka nebo se jí rovná.

6.   Souhrnné údaje o výdajích a účelově vázaných příjmech patřících do jednoho rozpočtového roku, které mají být předány Komisi nejpozději 27. října, mohou být opraveny pouze v rámci roční účetní závěrky, která má být Komisi předána v souladu s čl. 102 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iii) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 12

Zvláštní pravidla pro výkaz výdajů týkající se veřejného skladování

1.   Operace, které mají být zohledněny při sestavování výkazu výdajů týkajícího se veřejného skladování, jsou operace schválené na konci měsíce v účtech platební agentury, ke kterým došlo od začátku účetního období podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 do konce uvedeného měsíce.

2.   Tento výkaz výdajů obsahuje hodnoty a částky určené v souladu s články 17 a 18 tohoto nařízení a článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (11) a zaúčtované platebními agenturami během měsíce, který následuje po měsíci, ke kterému se operace vztahují.

Avšak

a)

pokud jde o operace uskutečněné v září, platební agentury zaúčtovávají hodnoty a částky nejpozději do 15. října;

b)

pokud jde o celkové částky snížení hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, částky se zaúčtovávají ke dni určenému rozhodnutím, které se na ně vztahuje.

Článek 13

Rozhodnutí Komise o platbě

1.   Na základě údajů poskytnutých v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení Komise rozhodne o provedení měsíčních plateb podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, aniž by byly dotčeny opravy, které mohou být učiněny prostřednictvím příštích rozhodnutí v souladu s články 51 a 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, přičemž přihlédne ke snížením a pozastavením plateb, o nichž bylo rozhodnuto v souladu s článkem 41 uvedeného nařízení.

2.   Jestliže celkové výdaje vykázané členskými státy pro následující rozpočtový rok překročí tři čtvrtiny všech rozpočtových prostředků pro běžný rozpočtový rok, jsou předběžné závazky uvedené v čl. 170 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a příslušné měsíční platby přiděleny v poměru k výkazům výdajů do výše 75 % prostředků pro běžný rozpočtový rok. Komise zohledňuje zůstatek částek neuhrazených členským státům v rozhodnutích o pozdějších následných úhradách.

Článek 14

Poskytování finančních prostředků členským státům

1.   Rozhodnutím o měsíčních platbách poskytne Komise členským státům, v rámci rozpočtových prostředků, finanční zdroje nezbytné k pokrytí výdajů, které mají být financovány z EZZF, na účet otevřený každým členským státem, přičemž se odečte částka odpovídající účelově vázaným příjmům.

Když platby, které má uskutečnit Komise, přičemž se provede odečet účelově vázaných příjmů, vedou na úrovni členského státu k negativní částce, přenášejí se přesahující odečtené částky na následující měsíce.

2.   Název a číslo účtu podle odstavce 1 členské státy předají Komisi podle formátu, který jim Komise poskytne.

Článek 15

Poskytování informací v rámci veřejné intervence

1.   Platební agentury předávají Komisi:

a)

na žádost Komise dokumenty a informace uvedené v čl. 3 odst. 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a doplňkové vnitrostátní správní předpisy přijaté k provedení a správě intervenčních opatření;

b)

do dne stanoveného v čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení informace o veřejném skladování na základě vzorů, které poskytla Komise členským státům prostřednictvím informačních systémů.

2.   Příslušné informační systémy uvedené v článku 24 se použijí ke zveřejňování oznámení, výměně informací a tvorbě dokumentů týkajících se výdajů spojených s veřejnou intervencí.

Článek 16

Obsah účtů veřejného skladování, které musí vést platební agentury

1.   Skladové účetnictví podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 musí obsahovat tyto třídy položek zanesených odděleně:

a)

množství produktů zjištěná na vstupu do skladu a množství produktů zjištěná na výstupu ze skladu, a to s fyzickým přemístěním nebo bez fyzického přemístění;

b)

množství použitá z titulu režimu rozdělení zdarma nejchudším osobám z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a zaúčtovaná podle čl. 4 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, v odlišení od množství, která jsou předmětem převodu do jiného členského státu;

c)

množství odebraná jako vzorky, v odlišení od vzorků odebraných kupujícími;

d)

množství, která po zjištění vizuální prohlídkou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole prováděné po převzetí pro intervenci, již nelze přebalit a jsou předmětem přímého prodeje;

e)

množství chybějící ze zjistitelných i nezjistitelných důvodů, včetně těch odpovídajících mezní přípustné odchylce podle platných předpisů;

f)

znehodnocená množství;

g)

přebytečná množství;

h)

chybějící množství překračující mezní přípustné odchylky;

i)

množství uložená do skladů, u nichž se zjistí, že nesplňují požadované podmínky, což vede k zamítnutí jejich převzetí;

j)

čistá množství, která se nacházejí ve skladech na konci každého měsíce nebo na konci účetního období a která jsou převedena do následujícího měsíce nebo do následujícího účetního období.

2.   Finanční účty podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 musí obsahovat:

a)

hodnotu množství uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, přičemž se odděleně zanáší hodnota množství koupených a hodnota množství prodaných;

b)

účetní hodnotu množství použitých nebo zohledněných z titulu režimu rozdělení zdarma podle odst. 1 písm. b) tohoto článku;

c)

finanční náklady podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

d)

výdaje na fyzické operace podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

e)

částky vyplývající ze snížení hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

f)

částky vybrané nebo zpětně inkasované od prodejců, kupujících nebo skladovatelů, jiné než uvedené v čl. 20 odst. 2 tohoto nařízení;

g)

částku pocházející z přímého prodeje provedeného po roční inventuře nebo následující kontrolu provedenou po převzetí produktů k intervenčnímu skladování;

h)

ztráty a zisky z vyskladnění produktů s přihlédnutím ke snížením hodnoty ve smyslu písmene e) tohoto odstavce;

i)

ostatní debetní a kreditní položky, zejména položky odpovídající množstvím podle odst. 1 písm. c) až g) tohoto článku;

j)

průměrnou účetní hodnotu vyjádřenou podle okolností v tunách nebo v hektolitrech.

Článek 17

Účetnictví v souvislosti s veřejnou intervencí

1.   U položek uvedených v článku 16 se zaúčtovávají množství, hodnoty, částky a průměry skutečně zjištěné platebními agenturami nebo hodnoty a částky vypočítané na základě paušálních částek stanovených Komisí.

2.   Zjištění a výpočty podle odstavce 1 se provádějí s výhradou uplatnění těchto pravidel:

a)

náklady na vyskladnění u množství, u kterých byla zjištěna manka nebo znehodnocení, v souladu s pravidly stanovenými v přílohách VI a VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, se účtují pouze za množství skutečně prodaná a vyskladněná;

b)

množství, u kterých se zjistilo, že chybějí během převozu z jednoho členského státu do druhého, se nepovažují za uložená do skladu v členském státě určení, a proto se na ně neposkytují paušální částky za uskladnění;

c)

jestliže se produkt dopravuje či převádí, zaúčtují se paušální částky za uskladnění a vyskladnění, v případě, že se tyto náklady nepovažují podle pravidel Unie za nedílnou součást nákladů za dopravu;

d)

pokud pravidla Unie nestanoví jinak, příjmy z prodeje znehodnocených produktů ani jakékoliv jiné příjmy v této souvislosti se do účetní dokumentace EZZF nezaznamenávají;

e)

nadbytečná množství, která by se zjistila, se zaúčtovávají se zápornou hodnotou ve stavu a pohybu zásob mezi chybějícími množstvími. Uvedená množství se zohlední při určení množství přesahujících mezní přípustnou odchylku;

f)

jiné vzorky než ty, které odebrali kupující, se zaúčtují v souladu s bodem 2 písm. a) přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

3.   Informace o opravách provedených Komisí, pokud jde o údaje z běžného účetního období uvedené v článku 16, se předávají Výboru zemědělských fondů. Mohou být oznámeny členským státům při rozhodnutí o měsíční platbě nebo, nedojde-li k němu, při rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Zaúčtovávají je platební agentury za podmínek stanovených uvedeným rozhodnutím.

Článek 18

Data účtování o výdajích a příjmech a o pohybech produktů spojených s veřejnou intervencí

1.   Zaúčtování různých výdajových a příjmových položek se provádí ke dni, k němuž dojde k hmotné operaci v rámci opatření veřejné intervence, a za použití směnného kurzu, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

V následujících případech se však použijí tato data:

a)

datum přijetí u částek vybraných nebo zpětně inkasovaných podle čl. 16 odst. 2 písm. f) a g) tohoto nařízení;

b)

datum skutečného zaplacení nákladů týkajících se hmotných operací, pokud se na tyto náklady nevztahují paušální částky.

2.   Zaúčtování různých položek týkajících se fyzických pohybů produktů a správy zásob se provádí ke dni, k němuž dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření.

V následujících případech se však použijí tato data:

a)

datum převzetí produktů platební agenturou podle čl. 31 odst. 2 a článku 33 nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 (12) ohledně množství uskladněných v rámci veřejného skladování bez změny místa skladování;

b)

datum zjištění skutečností u chybějících nebo znehodnocených množství a u přebytečných množství;

c)

datum skutečného vyskladnění produktů u přímých prodejů týkajících se produktů, které nelze přebalit po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí k intervenci a které zůstávají na skladě;

d)

poslední den účetního období pro veškeré ztráty přesahující odpovídající mezní přípustnou odchylku podle čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

Článek 19

Částky financované v rámci veřejné intervence

1.   Částka, která má být financována v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, se určuje na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a do kterých se zanášejí v aktivech a pasivech různé položky výdajů a příjmů podle článku 16 tohoto nařízení, přičemž se případně zohlední částky výdajů stanovené v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství.

2.   Platební agentury či koordinační subjekty předávají měsíčně i ročně Komisi elektronicky na základě vzorů, které poskytla Komise členským státům prostřednictvím informačních systémů, informace nezbytné pro financování veřejného skladování i účty odůvodňující výdaje a příjmy související s veřejným skladováním ve formě výkazů (výkazy P-STO), a to do dne stanoveného v čl. 10 odst. 1 písm. b) a do dne stanoveného v čl. 30 odst. 2.

Článek 20

Výkazy výdajů a příjmů v případě veřejných intervencí

1.   Financování EZZF v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se rovná výdajům, které se vypočtou na základě údajů sdělených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření, které se schvalují informačním systémem zavedeným Komisí a které platební agentura zahrne do svého výkazu výdajů sestaveného v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.

2.   Částky získané zpět v souladu s článkem 54 nařízení (EU) č. 1306/2013 a částky vybrané nebo získané zpět od prodejců, kupců a skladovatelů, které splňují kritéria stanovená v článku 43 uvedeného nařízení, se deklarují v rozpočtu EZZF za podmínek stanovených v čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

ODDÍL 3

Účetnictví EZFRV

Článek 21

Odhad potřeb financování

Za každý program rozvoje venkova podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (13) a podle čl. 102 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 1306/2013 předávají členské státy Komisi dvakrát za rok, a to nejpozději 31. ledna a 31. srpna, své odhady částek, které mají být v daném rozpočtovém roce financovány z EZFRV. Kromě toho členské státy předají aktualizovaný odhad svých žádostí o financování na následující rozpočtový rok.

Tyto odhady se zasílají za pomoci strukturovaných údajů prostřednictvím informačního systému SFC2014 podle kapitoly I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014 (14).

Článek 22

Výkazy výdajů

1.   Platební agentury vyhotoví výkaz výdajů pro každý program rozvoje venkova podle článku 6 nařízení (EU) č. 1305/2013.

U každého opatření pro rozvoj venkova platební agentury ve výkazech výdajů uvádějí:

a)

částku způsobilého veřejného výdaje, pro který platební agentura v každém z referenčních období uvedeném v odstavci 2 tohoto článku skutečně uhradila odpovídající příspěvek z EZFRV;

b)

dodatečné informace o finančních nástrojích podle hlavy IV druhé části nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15);

c)

dodatečné informace týkající se záloh vyplacených příjemcům podle čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013;

d)

částku vrácenou během běžného období, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Po schválení programu rozvoje venkova Komisí předávají členské státy Komisi v souladu s čl. 102 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem i) nařízení (EU) č. 1306/2013 své výkazy výdajů v těchto lhůtách:

a)

nejpozději 30. dubna pro výdaje za období od 1. ledna do 31. března;

b)

nejpozději 31. července pro výdaje za období od 1. dubna do 30. června;

c)

nejpozději 10. listopadu pro výdaje za období od 1. července do 15. října;

d)

nejpozději 31. ledna pro výdaje za období od 16. října do 31. prosince.

Nicméně všechny výdaje, které platební agentury v souladu s čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 před schválením programu rozvoje venkova podle článku 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 příjemcům vyplatily, jsou vynakládány v rámci odpovědnosti členských států a musí být vykázány Komisi v prvním výkazu výdajů po přijetí programu. Totéž pravidlo se obdobně použije v případě změny programu rozvoje venkova podle článku 11 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.   Platební agentury zapisují výkazy výdajů pro programy rozvoje venkova formou strukturovaných údajů do informačního systému SFC2014 uvedeného v kapitole I prováděcího nařízení (EU) č. 184/2014.

4.   Pokud Komise požaduje dodatečná ověřování z důvodu poskytnutí neúplných nebo nejasných informací nebo interpretačních růzností či rozporů nebo jakýchkoli jiných rozporů týkajících se výkazu výdajů za určité referenční období, které vyplývají především z toho, že nejsou sdělovány informace požadované podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a aktů Komise přijatých na základě uvedeného nařízení, nebo na základě závažných náznaků, že výdaje uvedené ve výkazu výdajů vykazují nesrovnalost nebo že mohou existovat nedostatky ve fungování řídicího a kontrolního systému v oblasti rozvoje venkova, poskytne dotyčný členský stát na žádost Komise doplňující informace během lhůty stanovené v předmětné žádosti v závislosti na míře závažnosti problému.

Lhůta pro průběžné platby stanovená v čl. 36 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 může být přerušena pro celou nebo částečnou částku, která je předmětem žádosti o platbu, a to od data předání žádosti o informace do přijetí požadovaných informací, nejpozději však do maximální lhůty stanovené v čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Neodpoví-li dotyčný členský stát na žádost o doplňující informace během lhůty stanovené v předmětné žádosti nebo je-li odpověď považována za nedostačující, nebo pokud odpověď naznačuje, že nebyla dodržena platná pravidla nebo nebyly řádně využity finanční prostředky Unie, může Komise platby pozastavit či snížit v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5.   Výdaje vykázané za referenční období mohou obsahovat opravy údajů vykázaných za období předešlých výkazů stejného finančního roku.

Opravy údajů o výdajích a účelově vázaných příjmech patřících do daného rozpočtového roku neuvedené ve výkazech podle odst. 2 písm. a), b) a c) mohou být provedeny pouze v rámci roční účetní závěrky, která má být Komisi předána v souladu s čl. 102 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iii) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 23

Výpočet částky, která má být zaplacena

1.   Příspěvek Unie na způsobilé veřejné výdaje se pro každé opatření a pro každé referenční období vypočítá na základě plánu financování podle čl. 8 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1305/2013, který platí od prvního dne tohoto období. Tento výpočet musí brát v úvahu opravy příspěvku Unie, jak jsou vykázány ve výkazu výdajů za uvedené období.

2.   Když souhrnná částka příspěvku Unie na program rozvoje venkova překročí celkovou částku naplánovanou pro určité opatření rozvoje venkova, sníží se částka k úhradě na výši částky naplánované pro toto opatření, a to aniž je dotčeno stanovení stropu podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Veškeré příspěvky Unie, které proto byly vyloučeny, mohou být vyplaceny později s výhradou, že členský stát předložil upravený plán financování, který Komise přijala.

3.   Komise provádí platbu příspěvku Unie podle dostupnosti rozpočtových prostředků na účet nebo účty otevřené jednotlivými členskými státy.

Členské státy sdělí Komisi číslo nebo čísla účtu podle formátu, který jim Komise poskytne.

ODDÍL 4

Společná ustanovení pro EZZF a pro EZFRV

Článek 24

Elektronická výměna informací a dokumentů

1.   Pokud jde o sdělování informací a seznamování se s nimi podle článku 102 nařízení (EU) č. 1306/2013 a jeho prováděcích pravidel, Komise určí informační systémy, které umožní výměnu dokumentů a informací mezi ní a členskými státy elektronickou cestou. O obecných podmínkách zavedení těchto systémů informuje členské státy prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

2.   Informační systémy uvedené v odstavci 1 mohou zejména zpracovávat:

a)

údaje nezbytné pro finanční transakce, zejména ty, které se týkají měsíčních a ročních účetních závěrek platebních agentur, výkazů výdajů a příjmů a předávání informací a dokumentů podle článku 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a podle článků 10, 11, 14, 15, 19, 20, 23 a 29 tohoto nařízení;

b)

dokumenty společného zájmu, které umožňují kontrolu měsíčních a ročních účetních závěrek a prohlížení informací a dokumentů, které musí platební agentury poskytovat Komisi;

c)

texty Unie a pokyny Komise v oblasti financování společné zemědělské politiky z jednotlivých orgánů akreditovaných a jmenovaných podle nařízení (EU) č. 1306/2013 i pokyny týkající se jednotného uplatňování příslušných právních předpisů.

3.   Formu a obsah dokumentů podle článků 10, 19, 20, 23 a čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a d) dá Komise k dispozici členským státům formou vzorových předloh prostřednictvím informačních systémů.

Komise tyto předlohy přizpůsobuje a aktualizuje, přičemž o tom předem informuje Výbor zemědělských fondů.

4.   Informační systémy podle odstavce 1 mohou obsahovat nástroje nutné k tomu, aby Komise mohla uchovávat údaje a spravovat účty fondů, jakož i nástroje nezbytné k výpočtu paušálních výdajů nebo výdajů vyžadujících užití jednotných způsobů, a to zejména pokud jde o finanční náklady a odpisy.

5.   Odpovědnost za sdělování, zapisování a aktualizování údajů o finančních transakcích v informačních systémech podle odstavce 1 mají platební agentury; platební agentura vše provádí sama nebo to provádí subjekt, na který byla tato odpovědnost přenesena, popřípadě se tak děje prostřednictvím koordinačního subjektu akreditovaného podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6.   Když dokument nebo postup podle nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo aktů Komise přijatých na základě uvedeného nařízení vyžadují podpis pověřené osoby nebo souhlas určité osoby v jedné nebo několika etapách dotyčného postupu, v souladu s právními předpisy Unie musí informační systémy zavedené k předávání těchto dokumentů umožnit jednoznačnou identifikaci každé osoby a poskytovat dostatečnou záruku neporušitelnosti obsahu dokumentů, a to i během jednotlivých etap postupu. Pokud jde o výkazy výdajů a prohlášení řídícího subjektu připojené k roční účetní závěrce podle čl. 102 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodu i) a iii) nařízení (EU) č. 1306/2013, platební agentury nebo případně koordinační subjekty, které jsou akreditovány v souladu s čl. 7 odst. 2 a 4 uvedeného nařízení, rovněž uchovávají dokumenty předané elektronicky v jejich původní formě.

7.   Uchovávání elektronických a digitálních dokumentů musí být zajištěno během celé doby podle článku 32.

8.   Při funkční poruše informačního systému nebo nestabilním spojení může členský stát zasílat dokumenty jinou formou, a to na základě předběžného souhlasu Komise a za podmínek, které Komise stanoví.

Článek 25

Pozastavení plateb v případě pozdního předložení

Prováděcí akty stanovující měsíční platby uvedené v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo průběžné platby uvedené v článku 36 uvedeného nařízení zohlední pozastavení plateb, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 42 uvedeného nařízení.

Článek 26

Získávání družicových snímků

1.   Pro účely článku 21 nařízení (EU) č. 1306/2013 každý členský stát informuje Komisi nejpozději do 1. listopadu každého roku o:

a)

tom, zda si přeje, aby Komise získala družicové snímky nezbytné pro svůj program kontrol a/nebo pro své hodnocení kvality systému evidence půdy;

b)

oblasti, která má být zkontrolována a počtu plánovaných kontrolních oblastí.

2.   Členské státy, které žádají Komisi, aby si opatřila družicové snímky, dokončí ve spolupráci s ní a před 15. lednem po sdělení informací uvedených v odstavci 1 vymezení oblasti, kterou je nutno zachytit, a sestavení harmonogramu pro získání těchto snímků.

3.   Získané družicové snímky poskytne Komise pověřeným zástupcům členských států zdarma. Tito zástupci musí dodržovat ustanovení o autorském právu obsažená ve smlouvách s dodavateli a snímky po dokončení prací vrátit.

4.   Pokud celková cena žádostí, které obdržely členské státy, překročí rozpočet vyčleněný na uplatnění článku 21 nařízení (EU) č. 1306/2013, Komise v zájmu o co nejefektivnější využití dostupných zdrojů rozhodne o omezení počtu družicových snímků, které mají být poskytnuty.

KAPITOLA III

SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

ODDÍL 1

Vymáhání dluhů

Článek 27

Úroky uplatnitelné při zpětném získávání neoprávněných plateb

1.   Nestanoví-li předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství jinak, úroky z neoprávněných plateb, které mají být získány zpět v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti, se vypočítají za období mezi okamžikem uplynutí platební lhůty pro příjemce uvedené v inkasním příkazu a datem vrácení nebo odečtení částky. Platební lhůta nesmí být delší než 60 dnů od vydání inkasního příkazu.

2.   Použitá úroková sazba v žádném případě nesmí být nižší než úroková sazba stanovená vnitrostátním právem pro zpětné získání srovnatelných neoprávněných výdajů nebo vymáhání splatných pohledávek.

Článek 28

Zpětné získání započtením dlužné částky

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná opatření k prosazení práva stanovená vnitrostátním právem, členské státy započtou dlužnou částku, kterou příjemce dosud nevrátil a která byla zjištěna v souladu s vnitrostátním právem, proti jakékoli budoucí platbě, kterou má uhradit platební agentura odpovědná za získání dlužné částky tomuto příjemci.

ODDÍL 2

Zúčtování

Článek 29

Obsah roční účetní závěrky

Roční účetní závěrka uvedená v čl. 102 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1306/2013 zahrnuje:

a)

účelově vázané příjmy uvedené v článku 43 uvedeného nařízení;

b)

výdaje EZZF po odečtení veškerých neoprávněně vyplacených plateb, které nebyly ke konci rozpočtového roku získány zpět a nejsou uvedeny pod písmenem f) tohoto článku, včetně případných souvisejících úroků, souhrnně podle položek a podpoložek rozpočtu Unie;

c)

výdaje EZFRV podle jednotlivých programů, opatření a zvláštní sazby příspěvku. Roční výkaz výdajů musí obsahovat také informace o částkách, které byly získány zpět. Po ukončení programu budou veškeré neoprávněně vyplacené platby, které nebyly získány zpět a nejsou uvedeny pod písmenem f) tohoto článku, včetně případných souvisejících úroků, odečteny od výdajů daného rozpočtového roku;

d)

tabulku rozdílů podle položek a podpoložek, nebo v případě EZFRV podle programu a opatření, zvláštní sazby příspěvku a prioritní oblasti, mezi výdaji a účelově vázanými příjmy vykázanými v roční účetní závěrce a těmi vykázanými za shodné období v dokumentech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, pokud jde o EZZF, a v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, pokud jde o EZFRV, spolu s vysvětlením každého rozdílu;

e)

odděleně částky, které nese příslušný členský stát, a částky, které nese Unie, v souladu s čl. 54 odst. 2 prvním pododstavcem a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013;

f)

tabulku neoprávněně vyplacených plateb, které mají být získány zpět na konci rozpočtového roku v důsledku nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), včetně případných sankcí stanovených v platných odvětvových předpisech Unie a souvisejících úroků, připravenou podle vzoru uvedeného v příloze II tohoto nařízení;

g)

výpis z knihy dlužníků zahrnující částky, které mají být získány zpět a připsány ve prospěch EZZF nebo EZFRV a nejsou uvedeny pod písmeny b), c) a f) tohoto článku, včetně případných sankcí a souvisejících úroků, sestavený podle vzoru v příloze III tohoto nařízení;

h)

přehled intervenčních operací a výkaz množství a umístění zásob na konci rozpočtového roku;

i)

potvrzení, že výdaje, účelově vázané příjmy a podrobnosti o každém pohybu intervenčních zásob jsou uchovány v záznamech a v účetních záznamech platební agentury;

j)

na konci rozpočtového roku konečný zůstatek nevyužitých/záporných kumulovaných záloh vyplacených příjemcům členskými státy, podrobně rozčleněných podle jednotlivých opatření v případě EZZF a v případě EZFRV podle jednotlivých programů i podle finančních nástrojů. U finančních nástrojů se konečný zůstatek týká plateb ze strany Komise, které nebyly členskými státy použity ani pro platby konečným příjemcům, ani vyčleněny pro smlouvy o zárukách podle čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 30

Předávání informací

1.   Pro účely schválení účetní závěrky podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 předá každý členský stát Komisi:

a)

položky zahrnuté do účetní závěrky uvedené v článku 29 tohoto nařízení;

b)

stanoviska a zprávy podle čl. 5 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, vypracované certifikačním subjektem nebo subjekty;

c)

úplné záznamy všech účetních údajů nezbytných pro statistické a kontrolní účely;

d)

prohlášení řídícího subjektu, jak je zmíněno v článku 3 tohoto nařízení.

2.   Dokumenty a účetní údaje uvedené v odstavci 1 jsou zaslány Komisi nejpozději do 15. února roku následujícího po konci rozpočtového roku, jehož se týkají. Dokumenty uvedené v odst. 1 písm. a), b) a d) jsou předány v jednom vyhotovení spolu s elektronickou kopií v souladu s formátem a za podmínek určených Komisí podle článku 24.

3.   Na základě žádosti Komise nebo na podnět členského státu lze Komisi poskytnout další informace o schválení účetní závěrky ve lhůtě stanovené Komisí, přičemž se zohlední množství práce pro poskytnutí těchto informací. Při neexistenci takových informací může Komise schválit účetní závěrku na základě informací, které má k dispozici.

4.   V náležitě odůvodněných případech může Komise přijmout žádost o pozdní předložení informací, pokud je jí ovšem tato žádost předána před lhůtou pro předložení.

Článek 31

Forma a obsah účetních údajů

1.   Forma a obsah účetních údajů uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. c) a způsob jejich předávání Komisi musí být v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 991/2013 (17).

2.   Komise použije účetní údaje výhradně pro účely:

a)

plnění svých funkcí v rámci schválení účetní závěrky podle nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

sledování vývoje a poskytování prognóz v zemědělství.

Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají v rámci plnění svých povinností rovněž přístup k těmto údajům.

3.   Jakékoli osobní údaje obsažené ve shromážděných účetních údajích jsou zpracovány výhradně pro účely uvedené v odstavci 2. Zejména platí, že pokud jsou účetní údaje používány Komisí pro účely uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b), Komise převede tyto údaje do anonymní podoby a zpracuje je pouze v souhrnné formě.

4.   Všechny dotazy týkající se zpracování osobních údajů musí dotyčné osoby postoupit Komisi podle přílohy IV.

5.   Komise zajistí zachování důvěrnosti a bezpečnosti účetních údajů.

Článek 32

Uchování účetních údajů

1.   Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZZF jsou Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž Komise schválila účetní závěrku za rozpočtový rok uvedený v článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZFRV jsou Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž proběhla poslední platba ze strany platební agentury.

3.   V případě nesrovnalostí nebo nedbalosti jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž došlo k úplnému zpětnému získání částek od příjemce a jejich připsání na účet fondů, anebo v němž bylo rozhodnuto o finančních důsledcích toho, že nedošlo ke zpětnému získání podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

4.   V případě řízení o schválení podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komisi k dispozici po dobu nejméně jednoho roku následujícího po roce, v němž bylo řízení ukončeno, nebo, pokud je rozhodnutí o souladu předmětem soudního řízení u Soudního dvora Evropské unie, po dobu nejméně jednoho roku následujícího po roce, v němž bylo uvedené soudní řízení ukončeno.

5.   Podklady uvedené v odstavcích 1 až 4 se uchovávají k dispozici Komisi v tištěné podobě a/nebo v elektronické podobě.

Členský stát se může rozhodnout uchovávat doklady výhradně v elektronické podobě, pouze pokud jeho vnitrostátní právní předpisy povolují používání elektronických dokumentů jako důkazu účtovaných transakcí ve vnitrostátních soudních řízeních.

Pokud jsou doklady uchovávány pouze v elektronické podobě, musí být dotyčný systém v souladu s oddílem 3 (B) přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

Článek 33

Schválení účetní závěrky

1.   Rozhodnutí Komise o schválení účetní závěrky uvedené v článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví výši výdajů uskutečněných v každém členském státě během dotyčného rozpočtového roku, které jsou uznány jako účtovatelné fondům na základě účetní závěrky uvedené v článku 29 tohoto nařízení a snížení a pozastavení plateb podle článku 41 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Rozhodnutí rovněž stanoví částky, které mají být účtovány Unii a dotčenému členskému státu podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud jde o EZFRV, částka stanovená rozhodnutím o schválení účetní závěrky zahrnuje prostředky, které může dotčený členský stát znovu použít jejich přerozdělením podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   S ohledem na EZZF je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných ve stejném roce v souladu s odstavcem 1. Komise tuto částku odečte od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičte.

S ohledem na EZFRV je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení průběžných plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s odstavcem 1.

Komise tuto částku odečte od první platby, za niž členský stát předkládá prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013, nebo ji k ní přičte.

3.   Komise sdělí dotčenému členskému státu výsledky svého ověření poskytnutých informací spolu s případnými návrhy na změny nejpozději do 30. dubna následujícího po konci finančního roku.

4.   Pokud Komise nemůže schválit účetní závěrku členského státu do 31. května následujícího roku z důvodů, které lze přičíst dotčenému členskému státu, uvědomí tento členský stát o dodatečném šetření, které navrhuje provést podle článku 47 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5.   Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 34

Schválení souladu

1.   Za účelem stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií v případě zjištění, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, využije Komise svých vlastních zjištění a zohlední informace poskytnuté členskými státy, pokud byly tyto informace poskytnuty ve lhůtách stanovených Komisí v rámci postupu pro schvalování souladu provedeného v souladu s článkem 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a s tímto článkem.

2.   Pokud se Komise v důsledku šetření domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu, upřesní nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího souladu s těmito předpisy a uvede předběžnou výši finanční opravy, kterou považuje v této fázi postupu za odpovídající svým zjištěním. Součástí uvedeného sdělení bude rovněž návrh na uskutečnění dvoustranného jednání do čtyř měsíců od uplynutí lhůty pro odpověď členského státu. Sdělení bude odkazovat na tento článek.

Členský stát odpoví do dvou měsíců od přijetí sdělení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

a)

prokázat Komisi, že skutečný rozsah nedodržení předpisů nebo riziko pro fondy je menší, než bylo uvedeno ve sdělení Komise;

b)

uvědomit Komisi o nápravných opatřeních, která přijal za účelem zajištění souladu s předpisy Unie, a o datu účinnosti jejich provedení.

V odůvodněných případech může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu schválit prodloužení dvouměsíční lhůty maximálně o dva měsíce. Žádost se Komisi předá před uplynutím této lhůty.

Pokud se členský stát domnívá, že není nutné, aby došlo k dvoustrannému jednání, uvědomí o tom Komisi ve své odpovědi na výše uvedené sdělení.

3.   Při dvoustranném jednání se obě strany snaží o nalezení dohody, pokud jde o opatření, která je nezbytné přijmout, jakož i o hodnocení závažnosti protiprávního jednání a finanční škody vzniklé rozpočtu Unie.

Komise do třiceti pracovních dnů po dvoustranném jednání vypracuje zápis a zašle jej členskému státu. Členský stát může Komisi své připomínky zaslat do patnácti pracovních dní po obdržení tohoto zápisu.

Do šesti měsíců od zaslání zápisu z dvoustranného jednání Komise formálně sdělí členskému státu své závěry na základě informací, které získala v rámci postupu pro schvalování souladu. Toto sdělení obsahuje hodnocení výdajů, jež mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014. Sdělení obsahuje odkaz na čl. 40 odst. 1 tohoto nařízení.

4.   Pokud členský stát využil smírčího řízení podle článku 40, Komise sdělí své závěry členskému státu nejpozději do šesti měsíců poté, co:

a)

obdržela zprávu smírčího orgánu, nebo

b)

obdržela dodatečné informace od členského státu ve lhůtě uvedené v čl. 40 odst. 3 druhém pododstavci za předpokladu, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 6 tohoto článku.

5.   Komise musí mít k dispozici všechny informace, jež jsou relevantní v této konkrétní fázi postupu, aby odstavce 3 a 4 mohla použít v rámci příslušných lhůt. Pokud se Komise domnívá, že nemá dostatek informací, může kdykoli během lhůt stanovených v odstavcích 3 a 4:

a)

požádat členský stát o doplňující informace, které jí členský stát předá do dvou měsíců od obdržení sdělení; a/nebo

b)

sdělit členskému státu, že hodlá provést dodatečný audit za účelem provedení nezbytných ověření.

Lhůty uvedené v odstavcích 3 a 4 začínají v tomto případě běžet opět buď ode dne, kdy Komise obdrží požadované dodatečné informace, nebo od posledního dne dodatečného auditu.

6.   Při hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Unií, lze informace sdělené členským státem po formálním sdělení Komise podle odst. 3 druhého pododstavce zohlednit pouze:

a)

pokud je nezbytné zabránit hrubému přecenění finanční újmy způsobené rozpočtu Unie; a

b)

pokud je pozdní předání informací řádně odůvodněno vnějšími faktory a není jím ohroženo včasné přijetí rozhodnutí ze strany Komise podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

7.   Poté, co Komise členským státům sdělila své závěry v souladu s čl. 34 odst. 3 nebo 4 tohoto nařízení, přijme případně jedno nebo více rozhodnutí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 s cílem vyloučit z financování Unií výdaje, které nejsou v souladu předpisy Unie. Komise může opakovaně přistoupit k postupu pro schvalování souladu, dokud členský stát skutečně neprovede nápravná opatření.

8.   S ohledem na EZZF jsou odpočty z financování Unií prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud jde o EZFRV, provádí Komise odpočty financování Unií od platby, za niž členský stát předložil prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Na žádost členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů však může Komise přijmout rozhodnutí, kterým se stanoví jiná lhůta pro provedení odpočtů nebo povoluje jejich náhrada prostřednictvím splátek, pokud je to odůvodněno závažností odpočtů zahrnutých do prováděcího aktu přijatého na základě článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

9.   V řádně odůvodněných případech, které je nezbytné dotčenému členskému státu oznámit, může Komise prodloužit lhůty stanovené v odstavcích 3 a 4.

10.   Odstavce 1 až 9 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 35

Rozhodnutí nezahájit či neprovádět šetření v případě nedodržení postupu pro schvalování souladu

1.   Komise se může rozhodnout, že nezahájí nebo neprovede šetření v případě nedodržení postupu pro schvalování souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud očekává, že případné finanční opravy za nedodržení postupu zjištěné na základě šetření uvedeného v čl. 34 odst. 2 jsou nižší než 50 000 EUR a představují méně než 2 % příslušných výdajů nebo částek, které mají být získány zpět.

2.   Pokud Komise sníží měsíční platby v souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, může rozhodnout o nezahájení nebo neprovedení šetření v případě nedodržení postupu pro schvalování souladu podle článku 52 uvedeného nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát nevznese námitku proti použití tohoto odstavce v rámci řízení podle čl. 41 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 36

Smírčí orgán

Pro účely schvalování souladu uvedeného v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 se ustaví smírčí orgán. Smírčí orgán plní zejména následující úkoly:

a)

posuzovat záležitosti, jež mu předloží členský stát, který obdržel formální sdělení od Komise podle čl. 34 odst. 3 druhého pododstavce tohoto nařízení, včetně hodnocení výdajů, které Komise zamýšlí vyloučit z financování Unií;

b)

usilovat o sblížení rozdílných postojů Komise a dotčeného členského státu;

c)

na závěr svého posuzování vypracovat zprávu o výsledcích svého úsilí o sblížení postojů, přičemž ji doplní poznámkami, které považuje za vhodné, pokud spor částečně nebo zcela přetrvává.

Článek 37

Složení smírčího orgánu

1.   Smírčí orgán se skládá minimálně z pěti členů vybraných z významných osob, které mohou zaručit svou nezávislost a které jsou vysoce kvalifikovány v záležitostech týkajících se financování společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, nebo v provádění finančního auditu.

Tyto osoby musí být státními příslušníky různých členských států.

2.   Předsedu, členy a náhradníky jmenuje Komise na počáteční funkční období tří let na základě konzultace s Výborem zemědělských fondů.

Funkční období lze prodloužit vždy pouze o jeden rok a musí o tom být informován Výbor zemědělských fondů. Pokud je však předseda, který má být jmenován, již členem smírčího orgánu, jeho počáteční předsednické funkční období trvá tři roky.

Jména předsedy, členů a náhradníků smírčího orgánu se zveřejňují v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3.   Členové smírčího orgánu jsou odměňováni s ohledem na časovou náročnost úkolů. Náhrada nákladů se provádí v souladu s platnými předpisy pro zaměstnance Komise.

4.   Po uplynutí funkčního období zůstává předseda i členové ve svých funkcích, dokud nebudou vystřídáni novými členy nebo opětovně jmenováni.

5.   Funkční období členů, kteří nadále nesplňují podmínky nezbytné k výkonu svých úkolů ve smírčím orgánu, nebo kteří z jakéhokoli důvodu nejsou na neurčitou dobu k dispozici, může být Komisí ukončeno po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

V takovém případě je dotčený člen nahrazen na zbývající část svého funkčního období náhradníkem a je o tom informován Výbor zemědělských fondů.

Pokud je funkční období předsedy ukončeno, je člen, který má vykonávat funkci předsedy po zbytek funkčního období, na které byl předseda jmenován, jmenován Komisí po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

Článek 38

Nezávislost smírčího orgánu

1.   Členové smírčího orgánu vykonávají své úkoly zcela nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od Komise, jakékoli vlády nebo jiného subjektu.

Členové smírčího orgánu se neúčastní činnosti smírčího orgánu ani nepodepisují zprávu, pokud byli ve svých předchozích funkcích osobně zapojeni do projednávané záležitosti.

2.   Aniž je dotčen článek 287 Smlouvy, členové smírčího orgánu nesmějí sdělovat informace získané v souvislosti se svou činností ve smírčím orgánu. Tyto informace jsou důvěrné a vztahuje se na ně služební tajemství.

Článek 39

Organizace činnosti

1.   Smírčí orgán zasedá v sídle Komise. Jeho činnost připravuje a organizuje předseda. Aniž je dotčen čl. 37 odst. 5 první pododstavec, v případě nepřítomnosti předsedy vykonává funkci předsedy nejstarší člen orgánu.

Funkci sekretariátu smírčího orgánu zajišťuje Komise.

2.   Aniž je dotčen čl. 38 odst. 1 druhý pododstavec, smírčí orgán přijímá své zprávy nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů s tím, že usnášeníschopný je za přítomnosti tří členů.

Zprávy podepisují předseda a členové, kteří se účastnili jednání. Jsou spolupodepisovány sekretariátem.

Článek 40

Smírčí řízení

1.   Členský stát se může obrátit na smírčí orgán ve lhůtě nejvýše 30 pracovních dnů od obdržení sdělení Komise podle čl. 34 odst. 3 druhého pododstavce s odůvodněným návrhem na zahájení smírčího řízení zaslaným sekretariátu smírčího orgánu.

Podmínky předepsaného postupu jsou spolu s adresou sekretariátu sděleny členským státům prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

2.   Návrh na zahájení smírčího řízení je přípustný pouze tehdy, pokud částka, která má být vyloučena z financování Unií podle sdělení Komise, buď:

a)

přesahuje 1 milion EUR;

nebo

b)

představuje více než 25 % celkových ročních výdajů členského státu v rámci dotčené rozpočtové položky.

Kromě toho může předseda smírčího orgánu prohlásit návrh na zahájení smírčího řízení za přípustný, pokud daný členský stát v průběhu předchozích jednání uvedl a dostatečně odůvodnil, že se jedná o zásadní otázku týkající se uplatňování předpisů Unie. Takový návrh však nebude přípustný tehdy, pokud se vztahuje výhradně na záležitost právního výkladu.

3.   Smírčí orgán provádí svá šetření co nejméně formálně a co nejrychleji výhradně na základě dokladů dostupných Komisi v okamžiku sdělení formálních závěrů podle čl. 34 odst. 3, jakož i na základě nestranného vyjádření Komise a dotčených vnitrostátních orgánů.

Pokud však členský stát považuje za nezbytné předložit ve své žádosti o zahájení smírčího řízení informace, které dosud nebyly Komisi sděleny, smírčí orgán může Komisi vyzvat, aby posoudila tyto nové informace pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 34 odst. 6. Tyto informace musí být Komisi sděleny nejpozději dva měsíce poté, co byla odeslána zpráva uvedená v čl. 36 písm. c).

4.   Nepodaří-li se smírčímu orgánu do čtyř měsíců od předložení případu sblížit postoje Komise a členského státu, považuje se smírčí řízení za neúspěšné.

V takovém případě se ve zprávě uvedené v čl. 36 písm. c) uvedou důvody, proč ke sblížení postojů nedošlo. Uvede se také, zda během řízení nebylo dosaženo částečné dohody a zda smírčí orgán vyzval Komisi, aby posoudila nové informace podle odst. 3 druhého pododstavce.

Zpráva je zaslána:

a)

dotčenému členskému státu;

b)

Komisi k posouzení před sdělením svých závěrů členskému státu;

c)

ostatním členským státům v rámci Výboru zemědělských fondů.

KAPITOLA IV

PRAVIDLA PRO KONTROLY

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 41

Snížení úrovně kontrol na místě

1.   Členské státy mohou rozhodnout snížit minimální úroveň kontrol na místě v souladu s čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

certifikační subjekt v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1306/2013 předložil své stanovisko potvrzující, že systém vnitřní kontroly řádně funguje a že míra chybovosti pro dotčenou populaci byla nižší než práh významnosti ve výši 2,0 % po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích rozpočtových roků předcházejících roku, kdy se plánuje zavedení snížené míry kontrol;

b)

Komise neinformovala dotčený členský stát o tom, že nemůže přijmout stanovisko uvedené v písmenu a) tohoto odstavce poskytnuté certifikačním subjektem v kontextu článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013; a

c)

Komise:

i)

neinformovala dotčený členský stát podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 o nedostatcích kontrolního systému v rámci jednotlivých režimů podpory anebo dotyčného opatření, nebo

ii)

je při uplatňování článku 34 tohoto nařízení spokojena s nápravnými opatřeními přijatými dotčeným členským státem, pokud byl tento členský stát informován podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 o nedostatcích kontrolního systému v rámci jednotlivých režimů podpory anebo dotyčného opatření.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že sníží minimální úroveň kontrol na místě v závislosti na úrovních a případných dalších podmínkách stanovených v odvětvových právních předpisech.

Členské státy informují Komisi o svém rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě bezprostředně po jeho přijetí. Součástí těchto informací je:

a)

režim podpory anebo dotyčné opatření;

b)

období, po něž se bude uplatňovat snížená minimální úroveň kontrol na místě;

c)

snížená minimální úroveň kontrol prováděných na místě, jež má platit.

3.   V případě, že některá z kumulativních podmínek stanovených v odstavci 1 nebo jakákoli další podmínka stanovená podle odvětvových právních předpisů není nadále plněna, členské státy okamžitě zruší své rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě a od následujícího roku podání žádostí uplatní minimální úroveň kontrol na místě stanovenou právními předpisy v odvětví zemědělství.

ODDÍL 2

Kontrola operací

Článek 42

Kontrola ze strany členských států

1.   Systematická kontrola obchodní dokumentace podniků podle čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 se pro každé kontrolní období uvedené v odstavci 4 tohoto článku použije na počet podniků, který nesmí být menší než polovina podniků, u nichž výše příjmů nebo výdajů nebo součtu příjmů a výdajů v rámci systému financování EZZF přesahuje 150 000 EUR za rozpočtový rok EZZF předcházející začátku dotčeného kontrolního období.

2.   Členské státy, aniž jsou dotčeny jejich závazky vymezené v čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, vyberou pro každé kontrolní období podniky, které mají být zkontrolovány na základě analýzy rizik u všech opatření, kde je to proveditelné. Své návrhy na využití analýzy rizik předloží členské státy Komisi alespoň šest měsíců před začátkem příslušného kontrolního období. Návrhy budou obsahovat všechny relevantní informace týkající se koncepce, metody a údajů použitých v rámci analýzy, jakož i kritéria a očekávaný způsob provádění kontrol, které je třeba provést. Návrh bude vypracován v souladu s přílohou V tohoto nařízení. Členské státy přihlédnou k připomínkám, které Komise k návrhům na analýzu rizik podá do osmi týdnů po obdržení daného návrhu.

3.   Pokud jde o opatření, o nichž členské státy usoudí, že na ně nelze metodu analýzy rizik použít, musí být kontrolovány podniky, u nichž výše příjmů nebo výdajů nebo součtu příjmů a výdajů v rámci systému financování EZZF přesahuje 350 000 EUR a které nebyly kontrolovány podle tohoto nařízení a hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 v průběhu některého ze dvou předcházejících kontrolních období.

4.   Kontrolní období trvá od 1. července do 30. června následujícího roku. Kontrola se týká období alespoň dvanácti měsíců, které končí v průběhu předcházejícího kontrolního období; může být rozšířena na období stanovené členským státem, která předcházejí nebo následují toto dvanáctiměsíční období.

Článek 43

Přístup k obchodní dokumentaci

Podniky uchovávají obchodní dokumentaci po dobu nejméně tří let od konce roku, v němž byla vystavena. Členské státy mohou stanovit delší dobu uchovávání této dokumentace.

Článek 44

Společné činnosti

Komise může rozhodnout z vlastního podnětu nebo na základě návrhu členského státu a po dohodě s dotyčnými členskými státy o koordinaci společných opatření zahrnujících vzájemnou pomoc mezi dvěma nebo více členskými státy, jak stanoví čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 45

Vzájemná pomoc

1.   V průběhu prvního čtvrtletí následujícího po rozpočtovém roce EZZF, v němž byla vyplacena a/nebo obdržena dotyčná částka, předají členské státy seznam podniků uvedený v čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 každému členskému státu, v němž je takový podnik usazen. Seznam obsahuje všechny podrobnosti umožňující oslovenému členskému státu zjistit totožnost podniků a splnit své kontrolní povinnosti. Oslovený členský stát je příslušný k provádění kontrol podniků v souladu s článkem 80 nařízení (EU) č. 1306/2013. Kopie každého seznamu je předán Komisi.

Členský stát, ve kterém byla vyplacena nebo obdržena finanční částka, může v souladu s článkem 80 nařízení (EU) č. 1306/2013 požádat členský stát, v němž je podnik usazen, o kontrolu některých podniků, které jsou uvedeny v seznamu, s uvedením důvodů této žádosti a zejména rizik, která jsou s ní spojena.

Členský stát, který obdrží tuto žádost, náležitě přihlédne k rizikům spojeným s tímto podnikem, která mu sdělil členský stát, jenž o kontrolu požádal.

Dožádaný členský stát uvědomí členský stát, který o kontrolu požádal, o opatřeních, která učinil po obdržení jeho žádosti. Provede-li kontrolu některého z podniků uvedených v seznamu, uvědomí žádající členský stát, který kontrolu provedl, o výsledcích kontroly členský stát, který danou žádost vznesl, a to do tří měsíců po skončení kontrolního období.

Přehled těchto žádostí se čtvrtletně zasílá Komisi, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí. Komise může požadovat předložení kopií jednotlivých žádostí.

Seznam podniků uvedených v prvním pododstavci se sestaví v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze VI.

2.   Seznam podniků podle čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se sestaví v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze VII tohoto nařízení.

3.   Žádost členského státu o kontrolu určitého podniku v jiném členském státě podle odst. 1 druhého pododstavce a čl. 83 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vypracuje v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze VIII tohoto nařízení.

4.   Informace o výsledcích kontrol uvedené v odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 83 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se sestaví v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze IX tohoto nařízení.

5.   Přehled žádostí uvedených v odst. 1 pátém pododstavci a v čl. 83 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně výsledků kontrol, se sestaví v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze X tohoto nařízení.

6.   Údaje, které je nutno poskytnout podle odstavce 1, se předávají v elektronické podobě ve formátu stanoveném v oddíle 2 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 991/2013.

Článek 46

Roční programy a zprávy

1.   Roční program kontrol podle článku 84 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vypracuje v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze XI tohoto nařízení.

2.   Výroční zpráva uvedená v čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí obsahovat veškeré obtíže, s nimiž se kontrola setkala, jakož i opatření přijatá k jejich překonání, a musí obsahovat případné návrhy na zlepšení.

Zpráva obsahuje podrobné informace o každém z aspektů používání hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 uvedených v příloze XII tohoto nařízení uspořádané v jasně označených oddílech pod příslušnými nadpisy uvedenými v této příloze.

3.   Informace, které mají být předloženy podle tohoto článku a článku 45, mohou být předány v tištěné nebo elektronické podobě ve formátu, na němž se dohodne odesílatel a příjemce.

4.   Komise každoročně vyhodnotí dosažený pokrok ve své výroční finanční zprávě o řízení fondu uvedené v článku 109 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 47

Zvláštní orgány

1.   Zvláštní orgány podle článku 85 nařízení (EU) č. 1306/2013 jsou, kromě úkolů uvedených v uvedeném článku, odpovědné za:

a)

školení vnitrostátních úředníků pověřených prováděním kontrol podle tohoto oddílu, které jim umožní získat znalosti dostatečné k výkonu jejich povinností;

b)

zpracovávání zpráv o kontrolách a dalších dokumentů souvisejících s prováděnými kontrolami stanovenými v hlavě V kapitole III nařízení (EU) č. 1306/2013;

c)

vypracovávání a projednávání programů podle článku 84 nařízení (EU) č. 1306/2013 a zpráv podle čl. 86 odst. 1 uvedeného nařízení.

2.   Členské státy svěří zvláštním orgánům veškeré pravomoci nutné k plnění úkolů podle odstavce 1.

Tvoří je dostatečný počet úředníků, kteří jsou vhodným způsobem odborně vzděláni k výkonu těchto úkolů.

3.   Členské státy, v nichž je minimální počet podniků, které mají být kontrolovány, menší než 10, nejsou povinny zřídit zvláštní orgán.

KAPITOLA V

JISTOTY

ODDÍL 1

Účel, informační technologie, vyšší moc

Článek 48

Účel

Tato kapitola se vztahuje na všechny případy, kdy právní předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství stanoví jistotu, bez ohledu na to, zda je použit přímo pojem „jistota“.

Tato kapitola se nevztahuje na jistoty poskytnuté k zajištění platby dovozních a vývozních cel podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (18).

Článek 49

Elektronická veřejná správa

Sdělení, dokumentace a jistoty mohou být vytvářeny, zpracovávány a spravovány prostřednictvím informačních technologií (IT) za předpokladu, že používané systémy jsou řízeny na základě úředně schválených protokolů kvality a bezpečnosti způsobilých pro tyto systémy.

Pokud příslušné orgány nemají přístup k požadovaným dokumentům za účelem ověření z důvodů rozdílných systémů IT, musí být tyto dokumenty vytisknuty a osvědčeny jako pravé orgánem odpovědným za řízení těchto systémů IT (dále jen „vydávající orgán“) nebo orgánem příslušným pro osvědčení dokumentů jako úředně ověřených kopií.

Tyto výtisky lze nahradit elektronickou zprávou mezi vydávajícím orgánem a příjemcem nebo příslušným orgánem za předpokladu, že vydávající orgán poskytne formou úředně schváleného protokolu o osvědčení ujištění o pravosti zprávy.

Článek 50

Lhůty v případě vyšší moci

1.   Tento článek se použije v případě, kdy se na něj odvolává konkrétní nařízení.

2.   Požadavek na uznání případu vyšší moci je nepřípustný, pokud jej příslušný orgán obdrží více než 30 kalendářních dnů:

a)

ode dne, kdy byl hospodářský subjekt příslušným orgánem informován o zjištěném nesplnění příslušné povinnosti ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014; po uplynutí lhůty pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení nebo po uplynutí lhůty pro předložení důkazu pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 23 odst. 4 uvedeného nařízení;

b)

po uplynutí lhůty pro podání nabídek ve třetí zemi, kde je nabídka spojena s osvědčením o stanovení náhrady předem pro vývozní náhrady.

3.   Hospodářské subjekty předloží ke spokojenosti příslušného orgánu důkaz o okolnostech, které považují za případ vyšší moci, do 181 kalendářních dnů následujících po uplynutí lhůty pro plné splnění povinnosti. Může jim být udělena dodatečná lhůta v případech, pokud nemohou předložit důkazy v uvedené lhůtě, i když vynaložily veškeré úsilí k jejich získání a předložení.

4.   Případy vyšší moci, které členské státy uznaly, sdělí Komisi spolu s příslušnými údaji ke každému případu.

ODDÍL 2

Forma jistot

Článek 51

Forma

1.   Jistota může být poskytnuta:

a)

složením hotovosti podle čl. 19 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014; a/nebo

b)

stanovením ručitele podle článku 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

2.   Příslušný orgán může rozhodnout o poskytnutí jistoty:

a)

formou hotovostních vkladů v bance;

b)

formou uznaných pohledávek vůči veřejnoprávnímu subjektu nebo veřejným prostředkům, které jsou splatné a vůči kterým neexistuje žádná přednostní pohledávka; a/nebo

c)

formou převoditelných kolaterálů v dotyčném členském státě, s podmínkou, že byly vydány tímto členským státem nebo na ně poskytl jistotu.

3.   Příslušný orgán může stanovit další podmínky pro přijetí jistot uvedených v odstavci 2.

Článek 52

Převoditelné kolaterály

1.   Prodejní hodnota kolaterálu poskytnutého podle čl. 51 odst. 2 písm. c) musí při poskytnutí jistoty činit nejméně 115 % hodnoty požadované jistoty.

2.   Příslušný orgán může přijmout jistotu uvedenou v čl. 51 odst. 2 písm. c) pouze tehdy, pokud se strana nabízející tuto jistotu písemně zaváže buď poskytnout dodatečnou jistotu, nebo nahradit původní jistotu, pokud prodejní hodnota dotyčné jistoty byla za poslední tři měsíce nižší než 105 % hodnoty požadované jistoty. Tento písemný závazek není nutný, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy. Příslušný orgán pravidelně zkoumá hodnotu takové jistoty.

3.   Prodejní hodnotu jistoty uvedené v čl. 51 odst. 2 písm. c) stanoví příslušný orgán s ohledem na výdaje předpokládaného prodeje.

4.   Prodejní hodnota jistot se vypočítává podle posledního kotovaní, které je k dispozici.

5.   Strana, která poskytuje jistotu, poskytne na žádost příslušného orgánu důkaz o prodejní hodnotě.

Článek 53

Nahrazení a určení

1.   Každá forma jistoty může být nahrazena jinou.

Nahrazení však musí schválit příslušný orgán v těchto případech:

a)

pokud původní jistota propadla, aniž by byla inkasována; nebo

b)

pokud je náhradní jistota jedním z typů jistot uvedených v čl. 51 odst. 2.

2.   Bloková jistota může být nahrazena jinou blokovou jistotou za podmínky, že nová bloková jistota kryje nejméně část původní blokové jistoty, která je určena v okamžiku nahrazení k zajištění splnění jedné nebo více dosud nesplněných smluvních povinností.

3.   Jakmile se část blokové jistoty vztahuje na určitou povinnost, musí být aktualizován zůstatek zbývající blokové jistoty.

ODDÍL 3

Uvolnění a propadnutí

Článek 54

Částečné uvolnění

V případě, že zvláštní předpisy Unie nestanoví minimální množství, může příslušný orgán sám omezit počet uvolněných částí z každé jistoty a stanovit minimální částku pro každé uvolnění tohoto typu.

Před uvolněním celé jistoty nebo její části může příslušný orgán požadovat, aby byla podána písemná žádost o uvolnění.

V případě jistot kryjících více než 100 % zajištěné částky, uvolní se část jistoty přesahující 100 %, jakmile dojde ke konečnému uvolnění nebo propadnutí zbylé zajištěné částky.

Článek 55

Propadnutí

1.   Jakmile se příslušný orgán dozví o skutečnostech, které jsou důvodem k propadnutí celé jistoty nebo její části, neprodleně vyzve dotyčnou stranu k zaplacení propadlé částky, a tato platba musí být provedena ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne žádosti o zaplacení.

Pokud platba nebyla provedena v předepsané lhůtě, příslušný orgán:

a)

neprodleně inkasuje s konečnou platností jistotu podle čl. 51 odst. 1 písm. a);

b)

neprodleně vyzve ručitele uvedeného v čl. 51 odst. 1 písm. b), aby přikročil k placení a aby tato platba byla provedena ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne přijetí žádosti o zaplacení;

c)

neprodleně učiní nezbytná opatření aby:

i)

jistoty uvedené v čl. 51 odst. 2 písm. b) a c) byly přeměněny na hotovost a orgán tak mohl disponovat splatnou částkou,

ii)

mu byly dány k dispozici hotovostní fondy v bance uvedené v čl. 51 odst. 2 písm. a) na jeho vlastní účet.

Příslušný orgán může neprodleně inkasovat s konečnou platností jistotu uvedenou v čl. 51 odst. 1 písm. a), aniž by nejprve vyzval dotyčnou stranu k zaplacení.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1,

a)

jestliže je přijato rozhodnutí o propadnutí jistoty a poté je odloženo v důsledku opravného prostředku v souladu s vnitrostátními právními předpisy, platí příslušná strana úroky ze skutečně propadlé částky za období počínající 30 dnů ode dne přijetí žádosti o zaplacení podle odstavce 1 a končící den před zaplacením skutečně propadlé částky;

b)

jestliže je po výsledku řízení o opravném prostředku po dotyčné straně požadováno zaplatit do 30 dnů propadlou částku, může členský stát vypočítat úroky tak, jako by se platba uskutečnila dvacátým dnem ode dne této žádosti;

c)

použitelná úroková sazba se vypočítává podle vnitrostátních právních předpisů, ale nesmí být v žádném případě nižší než sazba použitelná pro krytí částek v národní měně;

d)

platební agentury odečítají placené úroky z výdajů EZZF nebo EZFRV v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013;

e)

členské státy mohou pravidelně požadovat navýšení jistoty s ohledem na úroky.

3.   Pokud jistota propadla a částka byla již připsána fondům, potom na základě výsledku rozhodnutí o opravném prostředku musí být propadlá částka včetně úroků vypočítaných sazbou podle vnitrostátních právních předpisů uhrazena zcela nebo zčásti a uhradí ji fondy, pokud není úhrada připsána orgánům nebo subjektům členských států z důvodů nedbalosti nebo závažné chyby.

ODDÍL 4

Informace

Článek 56

Informace o propadnutí jistot, typech jistot a ručitelích

1.   Členské státy uchovávají pro potřeby Komise celkový počet a celkovou výši propadlých jistot za každý rok, bez ohledu na fázi postupu podle článku 55, přičemž rozlišují mezi jistotami, které se připíší do vnitrostátního rozpočtu, a jistotami, které se připíší do rozpočtu Unie. Tyto informace se uchovávají pro všechny propadlé jistoty vyšší než 1 000 EUR a každé ustanovení Unie, které stanoví jistotu. Informace se týkají jak částek zaplacených přímo dotyčnou stranou, tak i částky kryté prodejem jistoty.

2.   Členské státy uchovávají pro potřeby Komise seznam obsahující:

a)

typy institucí schválených jednat jako ručitelé a za tímto účelem stanovené požadavky;

b)

typy jistot přijatých podle čl. 51 odst. 2 a za tímto účelem stanovené požadavky.

KAPITOLA VI

TRANSPARENTNOST

Článek 57

Obsah zveřejněných údajů

1.   Údaje uvedené v čl. 111 odst. 1 písm. c) a d) nařízení (EU) č. 1306/2013 zahrnují:

a)

rozpis částek plateb uvedených v písmenu c) uvedeného článku pro každé jednotlivé opatření vyjmenované v příloze XIII tohoto nařízení, a dále součet těchto částek, které každý příjemce obdržel v daném rozpočtovém roce;

b)

popis opatření financovaných fondy, jak jsou uvedena v písmenu d) uvedeného článku a vyjmenována v příloze XIII tohoto nařízení, včetně povahy a cíle každého opatření.

2.   Částky uvedené v odstavci 1 jsou vyjádřeny v eurech v členských státech, které přijaly euro, a v národní měně v ostatních členských státech.

3.   Členské státy mohou zveřejnit podrobnější informace, než je stanoveno v odstavcích 1 a 2, aniž by tím byla dotčena nezbytná ochrana soukromí.

Článek 58

Zveřejňování údajů o obci

Pokud informace, které mají být zveřejněny pro účely čl. 112 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, by vzhledem k omezenému počtu příjemců sídlících nebo registrovaných v dané obci umožnily identifikaci jednotlivého příjemce, který je fyzickou osobou, zveřejní dotčené členské státy jako informaci pro účely čl. 111 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) uvedeného nařízení nejbližší větší správní subjekt, jehož je obec součástí.

Článek 59

Forma a datum zveřejnění

1.   Údaje, které mají být zveřejněny na zvláštních stránkách, uvedené v čl. 111 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 se zpřístupní formou vyhledávače, který uživatelům umožňuje vyhledávat příjemce podle jména nebo obce podle článku 58 tohoto nařízení, nebo podle obdržených částek nebo opatření nebo podle jejich kombinace a získat všechny náležité informace jako jednotný soubor údajů. Tyto informace jsou poskytovány v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu a/nebo v jednom ze tří pracovních jazyků Komise.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní do 31. května každého roku pro předchozí rozpočtový rok.

3.   V souladu s uvedeným článkem zůstávají dané údaje na internetové stránce přístupné dva roky od data, kdy byly poprvé zveřejněny.

Článek 60

Údaje o příjemcích

Údaje o příjemcích uvedené v článku 113 nařízení (EU) č. 1306/2013 se poskytnou příjemcům tak, že se začlení do formulářů žádostí o získání finančních prostředků z fondů, nebo v okamžiku, kdy jsou tyto údaje shromažďovány.

Pokud jde o údaje týkající se plateb přijatých v rozpočtových rocích 2014 a 2015, informace se odchylně od prvého pododstavce poskytne alespoň dva měsíce před datem zveřejnění.

Článek 61

Zveřejňování prahových hodnot režimu pro malé zemědělce

Částky oznámené členskými státy v souladu s čl. 112 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 se zveřejní na internetových stránkách Unie uvedených v čl. 62 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 62

Spolupráce mezi Komisí a členskými státy

1.   Komise zřídí a udržuje internetovou stránku Unie pod svou centrální internetovou adresou, včetně odkazů na internetové stránky členských států. Komise poskytuje aktualizované internetové odkazy podle informací zaslaných členskými státy.

2.   Členské státy Komisi zasílají internetové adresy svých internetových stránek, jakmile byly zřízeny, a zasílají také jakékoliv následující změny mající vliv na přístupnost jejich internetové stránky z internetových stránek Unie.

3.   Členské státy jmenují orgány příslušné pro zřízení a údržbu internetových stránek stanovených čl. 59 odst. 1. Informují Komisi o názvu a podrobné adrese tohoto orgánu.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 63

Zrušení

Nařízení (ES) č. 601/94, (ES) č. 4/2004 a (ES) č. 259/2008 se zrušují.

Nařízení (ES) č. 259/2008 se však i nadále použije pro platby za rozpočtový rok 2013. Odchylně od čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení zůstávají informace v něm uvedené na internetové stránce přístupné po dobu jednoho roku od data, kdy byly poprvé zveřejněny.

Článek 64

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Avšak

a)

článek 10 se použije pro výdaje uskutečněné a účelově vázané příjmy vybrané členskými státy od 16. října 2014;

b)

články 34 až 40 se použijí od 1. ledna 2015. Lhůty podle čl. 34 odst. 3 a 4 se však nevztahují na šetření v rámci postupu pro schvalování souladu, u nichž bylo oznámení podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 885/2006 odesláno před 1. lednem 2015;

c)

kapitola VI se nevztahuje na platby uskutečněné počínaje rozpočtovým rokem 2014;

d)

informace předávané členskými státy v souladu s přílohou II sloupci V1 a V2 se poskytují počínaje rozpočtovým rokem 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. srpna 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 601/94 ze dne 17. března 1994 k uplatňování nařízení Rady (ES) č. 165/94, pokud jde o stanovení podrobných pravidel o spolufinancování kontrol pomocí dálkového průzkumu Země v zemědělských oblastech Společenstvím (Úř. věst. L 76, 18.3.1994, s. 20).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 4/2004 ze dne 23. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy (Úř. věst. L 2, 6.1.2004, s. 3).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 28).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 92, 30.3.2012, s. 4).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a užívání eura (viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(12)  Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 57, 27.2.2014, s. 7).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(16)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 991/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se stanoví forma a obsah účetních údajů poskytovaných Komisi pro účely schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV a pro účely sledování a odhadů (Úř. věst. L 275, 16.10.2013, s. 7).

(18)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

PŘÍLOHA I

PROHLÁŠENÍ ŘÍDÍCÍHO SUBJEKTU

(Článek 3)

Já, …, ředitel platební agentury …, předkládám účetní závěrku této platební agentury za rozpočtový rok od 16/10/xx do 15/10/xx+1.

Prohlašuji, že podle mého úsudku a mně dostupných informací mimo jiné výsledků interního auditu:

—

zde předkládaná účetní závěrka poskytuje podle mého nejlepšího vědomí pravdivý, úplný a přesný přehled výdajů a příjmů za výše uvedený rozpočtový rok. Účetní závěrka obsahuje zejména všechny mně známé dluhy, zálohy, záruky a rezervy, přičemž všechny příjmy získané v souvislosti s EZZF a EZFRV byly náležitým způsobem připsány ve prospěch patřičných fondů,

—

jsem zavedl systém, který dává přiměřenou jistotu legality a správnosti uskutečněných operací včetně toho, že způsobilost žádostí a – s ohledem na rozvoj venkova – postupy přidělování podpory jsou řízeny, kontrolovány a dokumentovány v souladu s předpisy Unie.

Výdaje uvedené v účetní závěrce byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v nařízení (EU) č. 1306/2013.

Dále potvrzuji, že byla přijata účinná a přiměřená opatření proti podvodům podle článku 58 nařízení (EU) č. 1306/2013, která zohledňují zjištěná rizika.

S ohledem na toto potvrzení však existují následující výhrady:

Závěrem potvrzuji, že si nejsem vědom žádné neuvedené záležitosti, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.

Podpis

PŘÍLOHA II

VZOR TABULKY, NA KTEROU ODKAZUJE ČL. 29 PÍSM. f)

Informace uvedené v čl. 29 písm. f) se poskytují za jednotlivou platební agenturu s použitím následující tabulky:

 

A

B

AA

V1 (4)

V2 (5)

C

D

E

F

G

H

I

W

J

X

K

L

L1

L2

Y1

Y2

M

N

O

O1

O2

P

Q

R

R1

R2

Z

S

S1

S2

T

T1

T2

BB

U

 

Platební agentura

Fond

Případ (starý/nový)

Rozpočtový rok výdajů původu

Rozpočtové kódy výdajů původu

Rozpočtový rok n

Měna

Identifikační číslo případu

Identifikace OLAF, pokud je to možné (1)

Případ zanesen do knihy dlužníků?

Identifikace příjemce platby

Je program uzavřen? (pouze u EZFRV)

Datum schválení kontrolní zprávy nebo podobného dokumentu podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013

Rozpočtový rok prvotního zjištění nesrovnalosti

Datum žádosti o vrácení plateb

Předmět soudního řízení?

Původní částka, která má být získána zpět

Původní částka, která má být získána zpět (jistina)

Původní částka, která má být získána zpět (úrok)

Výše jistiny, jejíž navracení na konci rozpočtového roku n-1 ještě probíhalo

Úrok, jehož navracení na konci rozpočtového roku n-1 ještě probíhalo

Celková opravená částka (celé období zpětného získávání)

Celková částka získaná zpět (celé období zpětného získávání)

Částka prohlášená za nenávratnou

Částka (jistina) prohlášená za nenávratnou

Částka (úrok) prohlášená za nenávratnou

Rozpočtový rok, v němž byla nenávratnost zjištěna

Důvod nenávratnosti částky

Opravená částka (v rozpočtovém roce n)

Opravená částka (jistina) (v rozpočtovém roce n)

Opravená částka (úrok) (v rozpočtovém roce n)

Úrok (v rozpočtovém roce n)

Částky získané zpět (v rozpočtovém roce n)

Částka získaná zpět (jistina) (v rozpočtovém roce n)

Částka získaná zpět (úrok) (v rozpočtovém roce n)

Částka, u níž probíhá získávání zpět

Částka (jistina), u níž probíhá získávání zpět

Úrok, u něhož probíhá získávání zpět

Částka podléhající pravidlu 50/50 % podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 na konci rozpočtového roku n

Částka, která má být převedena do rozpočtu EU

Staré případy (2)

x

x

O

 

 

x

x

x

x

x

x

x

 

x

 

x

x

 

 

 

 

x

x

x

 

 

x

x

x

 

 

 

x

 

 

x

(L+M+N+O)

 

 

 

x

Nové případy (3)

x

x

N

x

x

x

x

x

x

(x)

x

 

x

 

x

x

 

x

x

x

x

 

 

 

x

x

x

x

 

x

x

x

 

x

x

x

(L1+L2+M+N+O1+O2)

x

x

x

x

(1)  Týká se referenčního čísla (referenčních čísel) OLAF (čísel oznámení IMS).

(2)  Týká se případů uváděných při použití vzoru stanoveného v této příloze až do rozpočtového roku 2014 včetně.

(3)  Týká se případů uváděných při použití vzoru stanoveného v této příloze počínaje rozpočtovým rokem 2015.

(4)  Informace poskytované počínaje rozpočtovým rokem 2016.

(5)  Informace poskytované počínaje rozpočtovým rokem 2016.

PŘÍLOHA III

VZOR TABULKY, NA KTEROU ODKAZUJE ČL. 29 PÍSM. g)

Informace uvedené v čl. 29 písm. g) se poskytují za jednotlivou platební agenturu s použitím následující tabulky:

a

b

c

i

d

e

f

g

h

Platební agentura

Fond

Měna

Kategorie nesplacených částek (sankce za nesplnění podmíněnosti, víceleté sankce nebo jiné)

Zůstatek k 15. říjnu roku N–1

Nové případy (rok N)

Zpětně získané částky celkem (rok N)

Opravené částky celkem, včetně částek nenávratných (rok N)

Částky, které mají být získány zpět 15. října roku N

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA IV

PŘEDÁNÍ DOTAZŮ PODLE ČL. 31 ODST. 4

Dotazy podle čl. 31 odst. 4 se zašlou na adresu:

—

European Commission, DG AGRI-J1, B-1049 Brussels,

nebo

—

AGRI-J1@ec.europa.eu.

PŘÍLOHA V

INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA UVÁDĚT VE VÝROČNÍ ANALÝZE RIZIK PODLE ČL. 42 ODST. 2

1.   Hodnocení analýzy rizik z předchozího roku

Zde poskytněte informace o posouzení účinnosti analýzy rizik z předchozího roku, včetně hodnocení jejích předností a slabin. Zde jasně uveďte všechny možnosti zlepšení a zvažte jejich realizaci.

2.   Zdroje informací

Zde poskytněte informace o všech zdrojích informací nezbytných pro přípravu a provedení analýzy rizik. Konkrétně uveďte odkaz na nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (1).

3.   Výběrové řízení

Předložte popis postupu, kterého se použije k výběru podniků určených ke kontrole. Jasně uveďte počet/procento podniků a odvětví/opatření, na něž se analýza rizik, namátkový, automatický a/nebo ruční výběr vztahuje. Jasně určete odvětví/opatření, která budou vyloučena, a uvedou se důvody jejich vyloučení.

4.   Použité rizikové faktory a rizikové hodnoty

V případě, že se použije analýza rizik, poskytněte informace o všech zvažovaných rizikových faktorech a následných možných hodnotách k těmto rizikovým faktorům přiřazených. Tuto informaci poskytněte v souladu se vzorovými tabulkami uvedenými níže.

Rizikové faktory a rizikové hodnoty použitelné pro všechna opatření v rámci analýzy rizik

Rizikové faktory

Rizikové hodnoty

Popis

Hodnoty

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Specifické rizikové faktory a rizikové hodnoty použitelné pro vývozní náhrady

Rizikové faktory

Rizikové hodnoty

Popis

Hodnoty

 

 

 

 

 

 


Specifické rizikové faktory a rizikové hodnoty použitelné pro … (odvětví/opatření)

Rizikové faktory

Rizikové hodnoty

Popis

Hodnoty

 

 

 

 

 

 

5.   Zvažování rizikových faktorů

Podle potřeby se popíše postup použitý při hodnocení rizikových faktorů.

6.   Výsledky analýzy rizik

Uvedou se informace o tom, jakým způsobem se výsledky analýzy rizik a zavedení „výsledkové listiny“ (pro každé jednotlivé odvětví/opatření – podle potřeby) odrazí ve výběru podniků pro konečný plán kontrol.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat možnosti společných opatření podle článku 44.

7.   Případné potíže a návrhy na zlepšení

Poskytnou se informace o všech případných potížích a opatřeních na jejich překonání nebo příslušných návrzích. Podle potřeby se uvedou návrhy na zlepšení.

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).

PŘÍLOHA VI

SEZNAM PODNIKŮ USAZENÝCH V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ NEŽ VE KTERÉM BYLA ANEBO MĚLA BÝT VYPLACENA NEBO OBDRŽENA DOTYČNÁ ČÁSTKA

(čl. 45 odst. 1)

Členský stát, ve kterém byla vyplacena nebo obdržena platba

…

Datum odeslání seznamu

 

Členský stát, v němž je podnik usazen

…

 

 


(1)

Název a adresa

(2)

Povaha výdajů (vykažte každou platbu zvlášť podle jednotlivých rozpočtových položek EZZF a druhu platby)

(3)

Výše částky (v národní měně) jednotlivé platby, která byla během rozpočtového roku EZZF:

(4)

Uveďte, zda je požadovaná kontrola podniku v souladu

s článkem 45

(viz poznámka A)

(i)

podniku v členském státě, v němž je podnik usazen

(ii)

podniku, kterému byla platba vyplacena, nebo od kterého byla platba obdržena

i)

podniku vyplacena

ii)

podnikem splacena

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

A.

Pokud ano, je s použitím vzorového formuláře uvedeného v příloze VIII nezbytné odeslat zvláštní žádost uvádějící všechny informace nezbytné k tomu, aby příjemce mohl správně určit dotčený podnik.

B.

Jedno vyhotovení tohoto seznamu musí být zasláno Komisi.

C.

Pokud v případě Vaší země neexistují podniky se sídlem v jiných členských státech, tato informace musí být sdělena všem ostatním členským státům a Komisi.

D.

Pokud je žádost o kontrolu podniku podle článku 45 podávána po odeslání tohoto seznamu, musí být kopie žádosti podle přílohy VIII zaslána Komisi.

PŘÍLOHA VII

SEZNAM PODNIKŮ USAZENÝCH VE TŘETÍ ZEMI, PRO NIŽ BYLA NEBO MĚLA BÝT VYPLACENA NEBO OBDRŽENA ČÁSTKA V URČITÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

(čl. 45 odst. 2)

Členský stát, ve kterém byla vyplacena nebo obdržena platba

…

Datum odeslání seznamu

 

Třetí země, v níž je podnik usazen

…

 

 


(1)

Název a adresa

(2)

Povaha výdajů (vykažte každou platbu zvlášť podle jednotlivých rozpočtových položek EZZF a druhu platby)

(3)

Výše částky (v národní měně) jednotlivé platby, která byla během rozpočtového roku EZZF:

(4)

Doplňující poznámky (uveďte v bodech např. jakékoli obtíže při kontrolách, podezření na nesrovnalost, analýzu rizik atd.)

(i)

podniku ve třetí zemi, v níž je podnik usazen

(ii)

podniku, kterému byla platba vyplacena, nebo od kterého byla platba obdržena

(i)

podniku vyplacena

(ii)

podnikem splacena

 

 

 

 

 

 

Poznámka:

Pokud v případě Vaší země neexistují podniky usazené ve třetích zemích, je nutné tuto informaci jasně uvést a jedno vyhotovení této přílohy zaslat Komisi.

PŘÍLOHA VIII

ŽÁDOST O KONTROLU PODLE ČL. 45 ODST. 3

Položky označené hvězdičkou musí být vyplněny ve všech případech; ostatní položky vyplňte dle potřeby

Tato žádost je založena na:

čl. 83 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013

 


A

(*) 1.

Žádající členský stát

…

(*) 2.

Název zvláštního orgánu

…

(*) 3.

Adresa

…

(*) 4.

Telefon

…

5.

Fax

…

6.

E-mail

…

7.

Odpovědná osoba

…

8.

Název subjektu pověřeného kontrolou

…

9.

Adresa

…

10.

Telefon

…

11.

Fax

…

12.

E-mail

…

13.

Odpovědná osoba

…

B

(*) 1.

Dožádaný členský stát:

…

(*) 2.

Organizace

…

C

(*) 1.

Datum žádosti

…

(*) 2.

Program kontroly

…

D

Údaje o příjemci

 

(*) 1.

Název

 

a)

v žádajícím členském státě

…

b)

v dožádaném členském státě

…

(*) 2.

Referenční číslo

…

(*) 3.

Adresa:

 

a)

v žádajícím členském státě

…

b)

v dožádaném členském státě

…

E

Pouze žádosti podle čl. 45 odst. 3

 

Datum platby

 

(*) 1.

Platební agentura

…

(*) 2.

Referenční číslo dokumentu

…

(*) 3.

Druh platby

…

(*) 4.

Částka (uveďte měnu)

…

(*) 5.

Účetní údaje

…

(*) 6.

Datum platby

…

(*) 7.

Rozpočtový kód EZZF (kapitola – článek – bod – položka)

…

(*) 8.

Hospodářský rok nebo období, k němuž se platba vztahuje

…

(*) 9.

Nařízení, které slouží jako právní základ pro platbu

…

F

Podrobnosti transakce

 

1.

Číslo (vývozního) prohlášení nebo žádosti

…

2.

Smlouva:

 

—

číslo

…

—

datum

…

—

množství

…

—

hodnota

…

3.

Daňový doklad:

 

—

číslo

…

—

datum

…

—

množství

…

—

hodnota

…

4.

Datum přijetí prohlášení

…

5.

Schvalující orgán

…

6.

Číslo osvědčení nebo licence

…

7.

Datum osvědčení nebo licence

…

Pro režimy skladování

 

8.

Číslo nabídkového řízení

…

9.

Datum nabídkového řízení

…

10.

Cena za jednotku

…

11.

Datum záznamu

…

12.

Datum výstupu

…

13.

Zvýšení nebo snížení kvality

…

Pro vývozní náhrady

 

14.

Číslo žádosti (pokud se liší od čísla vývozního prohlášení)

…

15.

Celní úřad provádějící celní kontrolu

…

16.

Datum celní kontroly

…

17.

Předběžné financování (kód)

…

18.

Kód vývozní náhrady (11 číslic)

…

19.

Kód místa určení

…

20.

Sazba stanovená předem

 

—

v eurech

…

—

v národní měně

…

21.

Datum stanovení sazby

…

G

Analýza rizik

 

(*) 1.

Hodnocení

 

—

vysoké

…

—

střední

…

—

nízké

…

(*) 2.

Odůvodnění hodnocení rizik

…

 

…

(v případě potřeby pokračujte na samostatném listu)

…

 

…

 

…

 

…

 

…

 

…

 

…

 

…

H

Rozsah a cíl kontroly:

 

1.

Navrhovaný rozsah

…

2.

Cíle a jejich podpůrné technické podrobnosti

…

 

…

(v případě potřeby pokračujte na samostatném listu)

…

 

…

I

I.

Seznam poskytnutých podpůrných dokladů:

…

 

…

(v případě potřeby pokračujte na samostatném listu)

…

 

…

 

…

PŘÍLOHA IX

ŽÁDOST O KONTROLU PODLE ČL. 45 ODST. 4

Kontrolní zpráva v návaznosti na žádost o vzájemnou pomoc podle hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013

POZN.

Tučně zvýrazněné položky jsou totožné s těmi, které se používají v příloze VIII.

Identifikace

B.1.   Dožádaný členský stát:

2.

 Organizace

3.

Regionální kancelář

4.

Název kontrolního subjektu

A.1.   Žádající členský stát:

2.

 Název zvláštního orgánu:

8.

 Název subjektu pověřeného kontrolou:

14.

Číslo dotazu/referenční číslo zprávy:

C.1.   Datum žádosti a referenční číslo:

2.

 Program kontroly:

3.

Datum odpovědi a referenční číslo:

D.   Údaje o příjemci

1.   Název

a)

 v žádajícím členském státě:

b)

 v dožádaném členském státě:

2.   Referenční číslo

a)

 v žádajícím členském státě:

b)

 v dožádaném členském státě:

4.   Jiné kontrolované podniky:

H.   Rozsah a cíl kontroly:

I.   Seznam poskytnutých podpůrných dokladů:

J.   Výsledky:

Kontrolní zpráva

1.

Příprava/souvislosti/rozsah

2.

Popis podniku/kontrolní systém

3.

Provedená činnost/prověřené dokumenty/zjištění

4.

Závěry

5.

Další připomínky/doporučení

PŘÍLOHA X

PŘEHLED PODLE ČL. 45 ODST. 5

Přehled žádostí o kontrolu a výsledků kontrol uvedený v čl. 83 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 z (členského státu) za 1. [ ], 2. [ ], 3. [ ], 4. [ ] čtvrtletí roku 20…

ŽÁDOSTI zaslané na adresu:

Členský stát

Celkový počet za členský stát

ŽÁDOST

Datum odeslání

Referenční číslo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

ODPOVĚDI zaslané na adresu:

Členský stát

Celkový počet za členský stát

ODPOVĚĎ

Datum odeslání

Referenční číslo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

Poznámky k polím:

Do přehledové tabulky se zapíše každá žádost/odpověď odeslaná v daném čtvrtletí uvedenému členskému státu/uvedeným členským státům.

V případě potřeby se doplní další řádky.

Referenční číslo odeslaných odpovědí musí být stejné jako referenční číslo na příslušné žádosti o kontrolu.

PŘÍLOHA XI

DOKUMENTY K ROČNÍMU PROGRAMU (ČL. 46 ODST. 1)

LIST A

PROGRAM KONTROL NAVRŽENÝCH PRO OBDOBÍ …

(Článek 84 nařízení (EU) č. 1306/2013)

1.   Výpočet minimálního počtu podniků

 

A (1)

Počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky vyšší než 150 000 EUR v rámci rozpočtu EZZF za rozpočtový rok …

 

A (2)

Minimální počet

tj.

 

x 1/2 =

 


2.   Stav, z něhož se výběr provádí

Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily finanční částky v rámci kontrol podle nařízení (EU) č. 1306/2013 v průběhu rozpočtového roku …, byl následující:

A (3)

Celkový počet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky v těchto kategoriích:

A (4)

Více než 350 000 EUR

 

A (5)

350 000 EUR nebo méně, avšak nejméně 40 000 EUR

 

A (6)

Méně než 40 000 EUR

 

 

 

 

 

 

 


3.   Podniky navržené ke kontrole:

A (7)

Celkový počet

 

A (8)

Celkový počet na základě analýzy rizik

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky v těchto kategoriích:

A (9)

Více než 350 000 EUR

 

A (10)

350 000 EUR nebo méně, avšak nejméně 40 000 EUR

 

A (11)

Méně než 40 000 EUR

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky k polím:

A (4)

Kontrola podniků této kategorie, které nebyly kontrolovány podle čl. 42 odst. 3 v průběhu dvou kontrolních období předcházejících tomuto kontrolnímu období, není povinná pouze tehdy, pokud se na platby, které obdržely, vztahovala opatření, pro něž byla přijata metoda výběru na základě analýzy rizika.

A (9)

Podniky spadající do této kategorie mohou být kontrolovány pouze ze zvláštních důvodů uvedených na listu D této přílohy.

LIST B

PROGRAM KONTROL NAVRŽENÝCH PRO OBDOBÍ …

(Článek 84 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Režim kontrol pro rozpočtový okruh EZZF

za rozpočtový rok EZZF …

B(1)

Číslo článku nebo položky rozpočtu EZZF

B(2)

Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF …

(EUR)

 

B(3)

Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF na podniky, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady více než 40 000 EUR …

(EUR)

 

B(4)

Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF na podniky zahrnuté do programu kontrol …

B(5)

Počet podniků zahrnutých do programu kontrol v rámci rozpočtového okruhu EZZF

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

LIST C

PROGRAM KONTROL NAVRŽENÝCH PRO OBDOBÍ

(Článek 84 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Kritéria pro sestavení programu v oblasti vývozních náhrad a v jiných oblastech, pro něž byla přijata metoda analýzy rizik, pokud se tato kritéria liší od kritérií obsažených v návrzích analýzy rizik předložených Komisí podle čl. 42 odst. 2.

Odvětví, pro které je předložen návrh na kontrolu

(vyznačte rozpočtovou položku EZZF uvedenou v sloupci B (1) listu B této přílohy)

Poznámky k použitým kritériím rizika a výběru

(uveďte krátký komentář, například o zjištěných nesrovnalostech nebo o mimořádném zvýšení výdajů)

 

 

LIST D

PROGRAM KONTROL NAVRŽENÝCH PRO OBDOBÍ

(Článek 84 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Případné kontroly navržené pro podniky, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady méně než 40 000 EUR v průběhu rozpočtového roku EZZF …

Rozpočtová položka EZZF

(podle sloupce B (1) listu B)

Počet podniků navržených ke kontrole

Zvláštní důvody kontroly

 

 

 

LIST E

PROGRAM KONTROL NAVRŽENÝCH PRO OBDOBÍ

(Článek 84 nařízení (EU) č. 1306/2013)

CELKEM:

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

E (1)

Celkový počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

E (2)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

 

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

E (3)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

E (4)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

 

 

Kontrolní subjekt: …

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

E (5)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

E (6)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

 

 

Poznámky k polím:

Případně se doplní další pole např. E (7), E (8) atd.

PŘÍLOHA XII

DOKUMENTY K VÝROČNÍ ZPRÁVĚ (ČL. 46 ODST. 2)

ČÁST I

Informace obsažené ve výroční zprávě podle čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013

1.   Správa hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013

Poskytnou se informace o správě hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně změn týkajících se subjektů pověřených prováděním kontrol a zvláštních orgánů pověřených dohledem nad používáním uvedeného nařízení podle článku 85 uvedeného nařízení a působnosti těchto subjektů.

2.   Změny právních předpisů

Poskytnou se informace o všech změnách vnitrostátních předpisů, které se týkají používání nařízení (EU) č. 1306/2013 a ke kterým došlo od poslední výroční zprávy.

3.   Změny programu kontrol

Poskytne se popis všech změn programu kontroly předloženého Komisi podle čl. 84 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, ke kterým došlo ode dne předložení tohoto programu.

4.   Uplatňování programu kontrol zahrnutého do této zprávy

Poskytnou se informace o uplatňování programu kontrol pro období končící dnem 30. června před konečným termínem pro předložení zprávy podle čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně níže uvedených údajů, souhrnných i rozepsaných podle kontrolních subjektů (provádí-li kontroly podle uvedeného nařízení dva nebo více kontrolních subjektů):

a)

počet kontrol provedených v daném období podle vzorového formuláře uvedeného na listu A části II této přílohy;

b)

počet právě prováděných kontrol podle vzorového formuláře uvedeného na listu A části II této přílohy;

c)

počet kontrol plánovaných pro dané období, které nebyly provedeny, podle vzorového formuláře uvedeného na listu A části II této přílohy;

d)

důvody neprovedení kontrol uvedených v písmenu c);

e)

rozepsání kontrol v písmenech a), b) a c) podle obdržených nebo vyplacených částek a podle opatření, podle vzorového formuláře uvedeného na listu B části II této přílohy;

f)

výsledky kontrol uvedených v písmenu a), podle vzorového formuláře uvedeného na listu C části II této přílohy, včetně:

i)

počtu kontrol, při kterých byly zjištěny nesrovnalosti, a počtu dotyčných podniků,

ii)

povahy těchto nesrovnalostí;

iii)

dotyčného opatření v případě zjištění nesrovnalostí;

iv)

odhadovaných finančních důsledků každé nesrovnalosti;

g)

údaj o průměrné délce kontrol v člověkodnech pokud možno s uvedením času věnovaného plánování, přípravě a provedení kontrol a vypracování zpráv.

5.   Uplatňování programů kontrol předcházejících kontrolám zahrnutým do tohoto programu

Zpráva obsahuje výsledky kontrol prováděných v předchozích kontrolních obdobích, u kterých nebyly výsledky k dispozici v době předložení zpráv pro tato kontrolní období, včetně:

a)

výsledků kontrol poskytnutých podle bodu 4 písm. b) a c) v předchozích výročních kontrolních zprávách podle vzorového formuláře uvedeného na listu D části II této přílohy;

b)

počtu kontrol, při kterých byly zjištěny nesrovnalosti, a počtu dotyčných podniků podle vzorového formuláře uvedeného na listu C části II této přílohy;

c)

povahy těchto nesrovnalostí podle vzorového formuláře uvedeného na listu C části II této přílohy;

d)

dotyčného opatření v případě zjištění nesrovnalostí podle vzorového formuláře uvedeného na listu C části II této přílohy;

e)

odhadovaných finančních důsledků každé nesrovnalosti podle vzorového formuláře uvedeného na listu C části II této přílohy.

6.   Vzájemná pomoc

Soubor podaných a přijatých žádostí o vzájemnou pomoc podle hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013.

7.   Zdroje

Údaje o dostupných zdrojích pro provádění kontrol podle hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 se odevzdávají včetně:

a)

počtu pracovníků vyjádřeného v člověkorocích, přiděleného pro uvedené kontroly a rozepsaného podle kontrolních subjektů, případně podle regionů;

b)

odborného vzdělání pracovníků provádějících uvedené kontroly společně s údajem o podílu pracovníků uvedených v písmeni a), kteří získali toto vzdělání, a druhu tohoto vzdělání; a

c)

počítačového vybavení a nástrojů, které mají k dispozici pracovníci provádějící kontroly.

8.   Obtíže při uplatňování hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013

Poskytnou se informace o všech obtížích při uplatňování nařízení a o opatřeních přijatých k jejich překonání nebo návrzích předložených za tímto účelem.

9.   Návrhy zlepšení

Předloží se případné návrhy na zlepšení týkající se uplatňování hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo nařízení samotného.

ČÁST II

LIST A

KONTROLNÍ ZPRÁVA ZA OBDOBÍ …

(Čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013)

CELKEM:

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

 

1. (A)

Celkový počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

(B)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

 

 

 

2. (A)

Celkový počet zkontrolovaných podniků:

(B)

Počet zkontrolovaných podniků:

 

 

 

 

3. (A)

Celkový počet podniků, v nichž je prováděna kontrola:

(B)

Počet podniků, v nichž je prováděna kontrola:

 

 

 

 

4. (A)

Celkový počet podniků, ve kterých nebyly kontroly zatím provedeny:

(B)

Počet podniků, ve kterých nebyly kontroly zatím provedeny:

 

 

 

 


KONTROLNÍ SUBJEKT: …

 

KONTROLNÍ SUBJEKT: …

 

1. (C)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

(D)

Počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:

 

 

 

 

2. (C)

Počet zkontrolovaných podniků:

(D)

Počet zkontrolovaných podniků:

 

 

 

 

3. (C)

Počet podniků, v nichž je prováděna kontrola:

(D)

Počet podniků, v nichž je prováděna kontrola:

 

 

 

 

4. (C)

Počet podniků, ve kterých nebyly kontroly zatím provedeny:

(D)

Počet podniků, ve kterých nebyly kontroly zatím provedeny:

 

 

 

 

Poznámky k polím:

Případně se doplní další pole např. (E), (F) atd.

LIST B

KONTROLNÍ ZPRÁVA ZA OBDOBÍ …

(Čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Kontrolní zpráva pro rozpočtový okruh EZZF na rozpočtový rok …

Kontrolní program …

B(1)

Číslo článku nebo položky rozpočtu EZZF

 

B(2)

Celková výše výdajů určených pro podniky vybrané ke kontrole …

(EUR)

B(3)

Zkontrolované podniky

B(4)

Podniky, v nichž probíhá kontrola

B(5)

Podniky, v nichž nebyly kontroly provedeny

 

 

 

 

(i)

výdaje skutečně zkontrolované

(EUR)

 

(ii)

celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům

(EUR)

(i)

celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům

(EUR)

(i)

celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům

(EUR)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem:

 

 

 

 

 

 

 

 

LIST C

KONTROLNÍ ZPRÁVA ZA OBDOBÍ …

(Čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Případné zjištěné nesrovnalosti pro rozpočtový okruh EZZF na rozpočtový rok …

Kontrolní program …

C(1)

Číslo článku nebo položky rozpočtu EZZF

C(2)

Počet možných odhalených nesrovnalostí

C(3)

Počet dotčených plateb

C(4)

Počet dotčených podniků

C(5)

Odhadovaná hodnota možných nesrovnalostí

C(6)

Popis a povaha každé možné zjištěné nesrovnalosti, referenční číslo (čísla) dotyčného podniku (dotyčných podniků) a referenční číslo (čísla) OLAF (čísla oznámení IMS)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem:

 

 

 

 

 

LIST D

KONTROLNÍ ZPRÁVA ZA OBDOBÍ …

(Čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013)

Provádění kontrol na základě předcházejících kontrolních programů; kontrolní program …

D(1) Počet podniků, u nichž bylo v předchozí zprávě uvedeno, že je v nich prováděna kontrola:

 

D(2) Počet podniků uvedených v oddíle D(1), v nichž byla kontrola dokončena:

 

D(3) Počet podniků uvedených v oddíle D(1), v nichž kontrola stále ještě probíhá:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D(4) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(1):

 

D(5) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(2):

 

D(6) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(3):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D(7) Počet podniků, u nichž bylo v předchozí zprávě uvedeno, že v nich kontrola nebyla ještě zahájena:

 

D(8) Počet podniků uvedených v oddíle D(7), v nichž byla kontrola dokončena:

 

D(9) Počet podniků uvedených v oddíle D(7), v nichž kontrola stále ještě probíhá:

 

D(10) Počet podniků uvedených v oddíle D(7), v nichž nebyla kontrola ještě zahájena:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D(11) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(7):

 

D(12) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(8):

 

D(13) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(9):

 

D(14) Hodnota dotyčných transakcí v oddíle D(10):

 

PŘÍLOHA XIII

SEZNAM OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 57

1.

Režimy podpor uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (1).

2.

Následující režimy a opatření stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (2).

—

veřejná intervence,

—

podpora soukromého skladování,

—

projekt „ovoce a zelenina do škol“,

—

projekt „mléko do škol“,

—

podpora v odvětví ovoce a zeleniny,

—

podpůrná opatření v odvětví vína,

—

podpora v odvětví včelařských produktů,

—

podpora v odvětví chmele,

—

vývozní náhrady.

3.

Podpory v odvětví bource morušového podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3).

4.

Informační a propagační opatření stanovená v nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (4).

5.

Opatření stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (5), kromě těch, která jsou zařazena do přílohy I nařízení (EU) č. 1307/2013.

6.

Opatření stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (6), kromě těch, která jsou zařazena do přílohy I nařízení (EU) č. 1307/2013.

7.

Opatření podle hlavy III kapitoly I nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnutá do dotčeného programu rozvoje venkova.

8.

Opatření podle hlavy IV kapitoly I nařízení (ES) č. 1698/2005 (7) zahrnutá do dotčeného programu rozvoje venkova.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).