21.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/1

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 29. listopadu 2013 zahájila antidumpingové řízení ve věci dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (dále jen „dotčená země“) do Unie. V Úředním věstníku Evropské unie  (2) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Téhož dne Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“) ohledně platných konečných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) (3).

(3)

Komise zahájila toto šetření v návaznosti na podnět podaný dne 16. října 2013 společností Ajinomoto Foods Europe SAS (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem glutamátu sodného v Unii, a představuje tudíž 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostatečné k zahájení šetření.

(4)

Komise ve svém oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Komise oficiálně vyrozuměla rovněž žadatele, známé vyvážející výrobce a indonéské orgány, známé dovozce, dodavatele, uživatele a obchodní společnosti, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise či úředníka pro slyšení na Generálním ředitelství (dále jen „GŘ“) pro obchod.

(6)

Zúčastněné strany dostaly také možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi a velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto šetření a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách sdělila Komise prostřednictvím oznámení o zahájení řízení, že se rozhodla omezit okruh vyvážejících výrobců a dovozců bez vzájemného spojení, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se přihlásili a poskytli podklady uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Požadované informace poskytlo čtrnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení, a tito dovozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři z nich na základě největšího objemu dovozu do Unie a jejich zeměpisné polohy v rámci Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly se všemi známými dotčenými dovozci vedeny ohledně výběru vzorku konzultace. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(10)

Pouze jedna z těchto tří společností vybraných do vzorku následně spolupracovala a zaslala vyplněný dotazník.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indonésii, aby se Komisi přihlásili a poskytli jí podklady uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v Indonésii a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. S ohledem na malý počet vyvážejících výrobců Komise rozhodla, že provádět výběr vzorku není nutné.

(13)

Komise rozeslala dotazníky zmíněnému jedinému unijnímu výrobci, čtyřem vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku, třem dovozců bez vzájemného spojení, kteří byli vybráni do vzorku, a třiatřiceti zjištěným uživatelům v Unii.

(14)

Odpovědi na dotazník obdržela Komise od zmíněného jediného unijního výrobce, od jednoho ze tří dovozců bez vzájemného spojení, kteří byli vybráni do vzorku, od jedné obchodní společnosti, od tří ze čtyř známých vyvážejících výrobců a od pěti uživatelů.

(15)

Šetření ukázalo, že nespolupracující vyvážející výrobce, který byl vybrán do vzorku, je spojený s jiným vyvážejícím výrobcem vybraným do vzorku, který při vyplňování dotazníku spolupracoval a zaslal odpovědi.

(16)

Spolupracující vyvážející výrobce uvedený v 15. bodě odůvodnění prohlásil, že by neměl být považován za subjekt spojený s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem, protože obě společnosti se ve svém rozhodování vzájemně neovlivňují. Spolupracující vyvážející výrobce kromě toho uvedl, že nespolupracujícího výrobce nemůže k vyplňování dotazníku nutit. Šetřením bylo zjištěno, že obě společnosti jsou ve vlastnictví stejných akcionářů. Byly proto považovány za spojené ve smyslu čl. 143 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (4) o provedení celního kodexu Společenství (dále jen „celní kodex“).

(17)

Třetí spolupracující vyvážející výrobce prohlásil, že v Indonésii je ještě jeden výrobce dotčeného výrobku, který je součástí skupiny uvedené v 16. bodě odůvodnění, který se však neohlásil. Šetření nepřineslo na základě údajů Eurostatu a dalších dostupných zdrojů žádné důkazy o tom, že by tento výrobce vyvážel během posuzovaného období do Unie. Tato společnost se tudíž nemusela hlásit ani poskytovat informace požadované v dotaznících určených vyvážejícím výrobcům. Všem výrobcům z Indonésie, kteří nespolupracovali, byla kromě toho uložena zbytková celní sazba, jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění. Zbytková celní sazba má svůj právní základ v článku 18 základního nařízení a je použitelná na „všechny ostatní společnosti“.

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství.

(19)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. dubna 2010 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“) (5).

(21)

Dotčeným výrobkem je glutamát sodný pocházející z Indonésie, vedený v současnosti pod kódem KN ex 2922 42 00 (dále jen „dotčený výrobek“). Glutamát sodný je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa, ve směsích koření a v hotových jídlech. Vyrábí se v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu. Glutamát sodný se používá rovněž v chemickém průmyslu pro nepotravinářské účely, například jako součást detergentů.

(22)

Vyrábí se hlavně fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

(23)

Při šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím indonéském trhu a dotčený výrobek a výrobek prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejné základní způsoby konečného použití.

(24)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že mezi glutamátem sodným vyráběným v Indonésii a glutamátem sodným vyráběným v Unii je významný rozdíl v kvalitě. Bylo uvedeno, že v důsledku tohoto rozdílu v kvalitě jsou glutamát sodný vyráběný a prodávaný unijním výrobním odvětvím v Unii a glutamát sodný dovážený z Indonésie vzájemně nezaměnitelné výrobky, a neměly by se proto považovat za obdobné. Toto tvrzení však zůstalo nepodložené a bylo v rozporu s výsledky šetření, z nichž vyplynulo, že mezi glutamátem sodným vyráběným v Indonésii a glutamátem sodným vyráběným v Unii žádný rozdíl v kvalitě není. Ve skutečnosti nakupovalo několik uživatelů glutamát sodný jak od unijního výrobního odvětví, tak z Indonésie a používalo jej v týchž nebo podobných produktech. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Na základě výše uvedených skutečností byl proto učiněn závěr, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím indonéském trhu a dotčený výrobek a výrobek prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie budou v této fázi považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého v průběhu období šetření do Unie. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(27)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(28)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Objem domácího prodeje určitého typu výrobků je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobků nezávislým odběratelům na domácím trhu představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobků vyvážených v průběhu období šetření do Unie. Komise došla k závěru, že v případě spolupracujících vyvážejících výrobců v Indonésii dosahoval jejich prodej na indonéském trhu ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým týmiž vyvážejícími výrobci do Unie reprezentativního objemu.

(29)

Dále Komise prověřovala, zda lze v případě každého vyvážejícího výrobce považovat prodej na domácím trhu za prodej v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto šetření probíhalo tak, že bylo stanoveno, jaký podíl má u jednotlivých typů výrobků během období šetření ziskový prodej na domácím trhu nezávislým odběratelům.

(30)

Běžná hodnota vychází z reálné ceny jednotlivých typů výrobků na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je či není ziskový, pakliže:

(31)

V tomto případě byl prodej u všech vyvážejících výrobců na domácím trhu ziskový a vážená průměrná prodejní cena byla u všech typů výrobků vyšší než výrobní náklady. U všech spolupracujících vyvážejících výrobců byla proto běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu uskutečněného v období šetření.

(32)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím s nimi spojených společností sídlících v Unii nebo za jejími hranicemi.

(33)

V případech, kdy vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie přímo nezávislým odběratelům, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(34)

V případech, kdy vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím s nimi spojených společností, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byly dovezené výrobky v Unii poprvé znovu prodány nezávislému odběrateli. V tomto případě byly provedeny úpravy o dosažený zisk (viz 35. bod odůvodnění) a o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a novým prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů

(35)

V této souvislosti nebylo možné použít ziskové rozpětí dosažené společnostmi ve spojení, protože nebylo považováno za spolehlivé. Jeden dovozce, který není ve spojení, spolupracoval, ale informace o jeho ziskovosti byly důvěrné a nebylo možné je zpřístupnit jiným třetím stranám. Z tohoto důvodu a rovněž z důvodu nedostatku dalších informací bylo pro účely stanovení vývozních cen použito ziskové rozpětí 5 %. Toto rozpětí se jevilo jako přiměřené, jelikož bylo použito také v předchozím řízení, které se týkalo jiné chemikálie vyráběné podobným odvětvím (6).

(36)

Dva spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že vývozní ceny, za něž svůj výrobek prodávali svým prvním odběratelům, kteří jsou s nimi ve spojení, odpovídaly běžným tržním podmínkám, a že stanovení výše vývozních cen by proto mělo vycházet z výše prodejních cen, za které vyvážející výrobce z Indonésie prodává svůj výrobek prvnímu odběrateli, který je s ním ve spojení, a nikoli z početně zjištěné vývozní ceny. Argumentovali tím, že výše cen, za které své výrobky prodávají prvnímu odběrateli, který je s nimi ve spojení, a výše cen pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, je stejná.

(37)

Šetření dospělo k závěru, že navzdory podobnosti těchto cenových hladin nedosahovaly transferové ceny mezi spojenými společnostmi výše, která by dovozcům ve spojení umožňovala vytvářet v Unii dostatečný zisk. Nelze rovněž vyloučit, že mezi společnostmi, které jsou spolu ve spojení, nevznikaly určité náklady a že nedocházelo ke vzájemné kompenzaci prostřednictvím jiných produktů. Na základě toho byl učiněn závěr, že ve srovnání s prodejem nezávislým odběratelům neodrážejí vnitřní transferové ceny příslušnou tržní hodnotu dotčeného výrobku.

(38)

Transferové ceny mezi společnostmi, které jsou ve spojení, proto nelze považovat za ceny odpovídající běžným tržním podmínkám, a příslušná tvrzení byla proto odmítnuta. Vývozní ceny výrobců vyvážejících prostřednictvím stran, které jsou s nimi ve spojení, byly proto stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jak je uvedeno výše ve 34. a 35. bodě odůvodnění.

(39)

Komise srovnala běžné hodnoty a vývozní ceny spolupracujících výrobců na základě ceny ze závodu.

(40)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(41)

Byly provedeny úpravy s ohledem na dovozní poplatky, rabaty, náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, provizemi a bankovními poplatky ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

(42)

Jeden vyvážející výrobce vyvážel glutamát sodný prostřednictvím obchodní společnosti sídlící mimo Unii, která s ním byla ve spojení a která tento výrobek prodávala v Unii dalšímu spojenému dovozci, který jej následně prodával odběratelům v Unii, kteří nebyli ve spojení. V případě tohoto prodeje byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedena úprava zohledňující přirážku obchodníka sídlícího mimo Unii.

(43)

Jeden vyvážející výrobce požadoval, aby běžná hodnota byla upravena s ohledem na pobídky a propagační náklady v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Šetření nicméně dospělo k závěru, že tyto náklady nebyly přímo spojeny s příslušnými transakcemi provedenými v rámci domácího prodeje, a nebylo tudíž možné prokázat, že tyto náklady mají vliv na srovnatelnost cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(44)

Dva vyvážející výrobci požadovali, aby běžná hodnota byla upravena s ohledem na přepravní náklady v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Do výpočtu domácích přepravních nákladů byly zahrnuty náklady spojené s přesunem zboží z výrobního zařízení do skladu. Tyto náklady byly nicméně vyhodnoceny jako vnitřní logistické náklady, a nebyly tudíž považovány za způsobilé pro úpravu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení.

(45)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že glutamát sodný prodávaný v Unii jako potravinářská přísada musí splňovat určité hodnoty čistoty (≥ 99 %), které stanoví směrnice Komise 2008/84/ES (7). Tato zúčastněná strana tvrdila, že těmto požadavkům musí vyhovovat glutamát sodný vyvážený do Unie, ale že na výrobek prodávaný na domácím trhu v Indonésii se žádné takové požadavky nevztahují. Proto by mohla být odůvodněná úprava běžné hodnoty s ohledem na rozdílné fyzické a chemické vlastnosti podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(46)

Dotčená zúčastněná strana své tvrzení nicméně nekvantifikovala, protože neposkytla rozumný odhad tržní hodnoty údajného rozdílu podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Při srovnávání mohla Komise kromě toho zohlednit potenciální rozdíly v čistotě v určení typů produktu. Proto byly navzájem porovnány typy výrobku vyvážené na trh Unie a typy výrobku prodávané na domácím trhu v Indonésii se stejnou či podobnou úrovní čistoty. Žádná úprava tudíž nebyla odůvodněná a tvrzení muselo být zamítnuto.

(47)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(48)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Indonésii stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Je třeba poznamenat, že jeden známý vyvážející výrobce v šetření nespolupracoval, jak již bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění. Úroveň spolupráce se proto považovala za nízkou. V souladu s čl. 18 odst. 6 se Komise rozhodla stanovit výši zbytkového dumpingového rozpětí tak, aby odpovídalo nejvyššímu dumpingovému rozpětí u reprezentativních objemů vývozu jednoho z plně spolupracujících a prověřených vyvážejících výrobců, s tím, že bude rovněž na základě váženého průměru zohledňovat dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který byl ve spojení s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(49)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením představují:

(50)

Během období šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(52)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na unijním trhu, připočítala k objemu dovozu z Indonésie a dalších třetích zemí, stanovenému na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazníky.

(53)

Byla vznesena námitka, že spolupracující unijní výrobce by měl být z výrobního odvětví Unie vyřazen, protože je ve spojení s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem v Indonésii a že šetření by mělo být ukončeno. V tomto případě však není třeba vylučovat spolupracujícího výrobce v Unii z výrobního odvětví Unie navzdory jeho vztahu s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem v Indonésii, neboť tento jediný výrobce v Unii s Komisí plně spolupracoval během šetření a byl podroben dokonalé prověrce. Navíc to, že indonéský vyvážející výrobce nespolupracoval, nemělo žádný vliv na spolehlivost údajů od výrobce v Unii. Tuto námitku bylo proto nutno odmítnout.

(54)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba glutamátu sodného v Unii (v tunách)

(55)

Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 spotřeba v Unii poklesla a ve FR2012/2013 a v období šetření se opět mírně zvýšila. Celkově spotřeba v posuzovaném období poklesla o 2 %. Pokles spotřeby v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 byl způsoben hlavně poklesem prodeje, k němuž došlo ve výrobním odvětví Unie na unijním trhu v důsledku poklesu výroby v témže období (viz 68. bod odůvodnění). Objem dovozu zůstal v obou letech na podobné úrovni. Zvýšení spotřeby ve FR2012/2013 bylo téměř výlučně způsobeno zvýšením dovozu, protože prodej na straně výrobního odvětví Unie zůstal zhruba na stejné úrovni. V období šetření prodej na straně výrobního odvětví Unie opět poklesl, kdežto objem dovozu, a to zejména indonéského, výrazně stoupl (viz 57. bod odůvodnění).

(56)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů agentury Eurostat a odpovědí na dotazník. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 52. bodě odůvodnění.

(57)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách)

(58)

Objem dovozu z Indonésie se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. Setrvale a výrazně stoupal z 8 638 tun ve FR2010/2011 na 24 385 tun v období šetření, což představuje nárůst o 182 %.

(59)

Odpovídající podíl na trhu se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. I přes celkový pokles spotřeby (– 2 %) se zvýšil o 187 %.

(60)

Ceny dováženého výrobku stanovila Komise na základě údajů agentury Eurostat a odpovědí na dotazník.

(61)

Průměrná cena dováženého výrobku z Indonésie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dováženého výrobku (EUR/tuna)

(62)

V období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se průměrná cena glutamátu sodného dováženého z Indonésie mírně zvýšila, ve FR2012/2013 došlo k jejímu poklesu, který byl ještě výraznější v období šetření. Průměrné ceny glutamátu sodného dováženého z Indonésie se během posuzovaného období celkově snížily o 6 %.

(63)

Cenové podbízení během období šetření Komise stanovila srovnáním:

(64)

Jak bylo zmíněno výše ve 46. bodě odůvodnění, jeden vyvážející výrobce tvrdil, že glutamát sodný prodávaný v Unii jako potravinářská přísada musí splňovat určité hodnoty stupně čistoty, které vyžadují právní předpisy Unie. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že na výrobky dovážené z Indonésie a používané mimo potravinářské odvětví se žádné takové požadavky nevztahují, a že by tak proto v případě jejich srovnání s výrobkem prodávaným na trhu Unie mohla být odůvodněna úprava s ohledem na chemické či fyzické vlastnosti. Dotčený vyvážející výrobce své tvrzení však nekvantifikoval. Při srovnávání mohla Komise kromě toho zohlednit potenciální rozdíly v čistotě v určení typů produktu. Proto byly navzájem porovnány typy výrobku vyvážené na trh Unie a typy výrobku prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu v Unii se stejnou či podobnou úrovní čistoty. Žádná úprava proto nebyla odůvodněná a tvrzení bylo zamítnuto.

(65)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že u výrobků dovážených z Indonésie by měl být při výpočtu cenového podbízení zohledněn účinek kolísání měnových kurzů. Je pravda, že pravděpodobný účinek dumpingového dovozu na ceny výrobního odvětví Unie se v podstatě zkoumá zjištěním cenového podbízení. V tomto případě byly porovnávány dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Pro vytvoření srovnatelného základu však byly vývozní ceny použité k výpočtu újmy převedeny na eura. Proto použití směnných kurzů v tomto případě pouze zajišťuje, aby byl cenový rozdíl zjištěn na srovnatelném základě. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(66)

Cenové srovnání bylo provedeno podle druhu obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobního odvětví Unie v období šetření. Ukázalo se, že výrobky dovážené z Indonésie vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí 0 % až 5 %.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(68)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(69)

Výroba během posuzovaného období kolísala. Zatímco mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 poklesla, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se zvýšila a dosáhla nejnižší úrovně během období šetření. Šetření ukázalo, že kolísání bylo způsobeno hlavně odstávkami kvůli údržbě, které byly ve výrobním odvětví Unie prováděny každých 15 měsíců, a v důsledku nepříznivého počasí v zimě 2010/2011, které vedlo k přerušení dodávek jedné z hlavních surovin (amoniaku). Během období šetření byla odstávka kvůli údržbě ve snaze zmenšit velký objem zásob prodloužena. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 9 %.

(70)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(71)

V důsledku snížení objemu výroby a zachování její stabilní kapacity se využití výrobní kapacity vyvíjelo způsobem odpovídajícím objemu výroby, tedy nejprve se ve FR2011/2012 snížilo, pak se ve FR2012/2013 zvýšilo a v období šetření se následně opět snížilo. Celkově se využití výrobní kapacity za celé posuzované období snížilo o 9 % v souladu s poklesem objemu výroby.

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(73)

Objem prodeje glutamátu sodného dosažený výrobním odvětvím Unie se během posuzovaného období snížil o 17 %. Objem prodeje poklesl nejvíce mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, zatímco v následujících letech zůstával poměrně stabilní. Pokles objemu prodeje a zároveň s tím i současný pokles spotřeby a zvýšení objemu dovozu z Indonésie vedly k tomu, že podíl výrobního odvětví na trhu se během posuzovaného období celkově snížil zhruba o 15 %. Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 %, přičemž se v témže období zároveň zvyšoval podíl indonéského dovozu na trhu. Mezi FR2012/2013 a obdobím šetření se podíl výrobního odvětví Unie na trhu i nadále trvale snižoval, zatímco objem indonéského dovozu a jeho podíl na trhu se výrazně zvyšoval.

(74)

Ačkoliv spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 17 %, což znamenalo úbytek podílu na trhu o 15 %.

(75)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(76)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období postupně zvyšovala a celkově stoupla o 8 %. Tento nárůst byl způsoben hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie.

(77)

Produktivita se v důsledku vyšší zaměstnanosti a snížení produkce snížila, jak je to znázorněno v tabulce 4 v 68. bodě odůvodnění.

(78)

Všechna dumpingová rozpětí jsou značně nad bezvýznamnou hodnotou de minimis. Aktuální dumpingové rozpětí má na výrobní odvětví Unie zásadní dopad vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země.

(79)

Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingového a újmu působícího dovozu téhož výrobku pocházejícího z Číny. Tato opatření jsou v současnosti předmětem souběžně probíhajícího přezkumného šetření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, jak je uvedeno ve 2. bodě odůvodnění.

(80)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny

(81)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví v Unii pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 3 %. Nejprve se v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 zvýšila o 7 %, postupně se však od té doby až do období šetření snižovala. Zvýšení cen, k němuž došlo v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, lze chápat jako důsledek zvýšení nákladů během téhož období, ačkoli zvýšení nákladů bylo strmější než zvýšení cen. V téže době se zvýšil objem indonéského dovozu, který na výrobní odvětví Unie vytvořil značný cenový tlak. V důsledku toho ceny výrobního odvětví Unie klesly o 6 % mezi roky FY2011/2012 a FY2012/2013 a o další 4 % mezi rokem FY2012/2013 a obdobím šetření.

(82)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 30 %. Tyto náklady se od FR2011/2012 postupně zvyšovaly, což bylo způsobeno hlavně vyššími cenami surovin a nákladů práce. Jak bylo uvedeno výše, toto zvýšení nákladů nebylo možné vzhledem k cenovým tlakům dumpingových dovozů z Indonésie vyrovnat odpovídajícím zvýšením cen.

(83)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(84)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 24 %. Toto zvýšení nákladů práce lze vysvětlit hlavně snahou výrobního odvětví Unie zlepšit výkonnost svých pracovníků a svého personálu za účelem optimalizace výrobního procesu.

(85)

Úroveň zásob ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(86)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 43 %. Od FR2010/2011 do FR2011/2012 se celkový konečný stav zásob v návaznosti na pokles objemu výroby a zvýšení objemu vývozního prodeje snížil. Od FR2011/2012 do FR2012/2013 se zásoby v důsledku zvýšení výroby zvýšily, objem prodeje ze strany výrobního odvětví Unie na unijním trhu však zůstal téměř stabilní. Od FR2012/2013 do období šetření se konečný stav zásob opět snížil, a to hlavně v důsledku rozhodnutí omezit výrobu ve snaze snížit velké množství zásob.

(87)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentuální podíl na objemu výroby se mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 snížil, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se však téměř zdvojnásobil. Ještě více se pak zvýšil mezi FR2012/2013 a obdobím šetření. Celkově se v posuzovaném období zvýšil o 56 %. Nárůst, k němuž došlo ve FR2012/2013 a v období šetření, je nutno chápat v souvislosti s narůstajícím objemem dumpingových dovozů z Indonésie. Výrobní odvětví Unie vykazovalo v témže období téměř stabilní prodej.

(88)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě unijního výrobce v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(89)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V letech FR2010/2011 a FR2011/2012 se ziskovost výrazně snížila, zůstávala však stále v kladných hodnotách. Od roku FR2012/2013 se ziskovost dostala do záporných hodnot. V období šetření se pak snížila ještě více. Celkově se ziskovost v posuzovaném období snížila o 180 %. Příčinou tohoto vývoje byly hlavně cenové tlaky indonéských dovozů, které byly na unijní trh uváděny za dumpingové ceny a neumožňovaly výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny odpovídající vyšším nákladům.

(90)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejnou tendenci jako ziskovost, tj. neustálý pokles, který trval po celou dobu posuzovaného období a který se od FR2012/2013 dostal do záporných hodnot. V období šetření se tento trend ještě vyhrotil. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 119 %.

(91)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 97 %. Jednalo se hlavně o nutné investice do údržby a plnění právních požadavků týkajících se bezpečnosti. Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, k němuž docházelo před posuzovaným obdobím, jeho situace se však začala zlepšovat a na začátku posuzovaného období bylo až do FR2011/2012 ziskové. Za těchto okolností byla realizována řada investic, které již nebylo možné déle odkládat, což vysvětluje významný nárůst investic ve FR2011/2012 i v následujících letech.

(92)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů se i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku dostala od FR2012/2013 do záporných hodnot, což odráželo negativní tendenci ziskovosti. Celkově se návratnost investic v posuzovaném období snížila o 210 %.

(93)

Pokles ziskovosti a objemu peněžního toku se nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti získávat kapitál.

(94)

Téměř všechny hlavní ukazatele újmy jevily nepříznivou tendenci. Objem výroby a využití kapacity se tak během posuzovaného období snížily zhruba o 9 %, objem prodeje o 17 %. Ve snaze vyrovnat ztráty v objemu prodeje a podílu na trhu se průměrné ceny, za něž výrobek prodávalo výrobní odvětví Unie, snížily během posuzovaného období o 3 %, zatímco výrobní náklady se současně s tím zvýšily o 30 %. Následkem toho ziskovost, dosahující na začátku posuzovaného období kladných hodnot, začala klesat, až se ve FR2012/2013 dostala do záporných hodnot, a ani v období šetření nepřestávala klesat. Podobné nepříznivé tendence bylo možné pozorovat i v případě čistého peněžního toku a návratnosti investic.

(95)

Zaměstnanost se v posuzovaném období zvýšila o 8 %. Tento nárůst v posuzovaném období je vysvětlitelný hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie. Příznivou tendenci vykazovaly rovněž investice. Týkaly se hlavně preventivních opatření a bezpečnostních požadavků, nikoli však zvyšování kapacity. Tyto příznivé tendence proto nevylučují, že došlo k újmě.

(96)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(97)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Jedná se o tyto činitele:

(98)

Komise za účelem určení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, analyzovala objem a cenovou hladinu dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, a míru, do jaké tyto činitele přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(99)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se objem levného dováženého dumpingového zboží z Indonésie zvýšil o 182 %, následkem čehož se během téhož období zvýšil podíl na trhu přibližně o 187 %. Současně s tím klesl výrobnímu odvětví Unie objem prodeje o 17 % a podíl na trhu o 15 %. O 71 % také poklesl podíl, který na trhu zaujímal celkový dovoz z jiných třetích zemí.

(100)

Ceny zboží dováženého z Indonésie se zároveň snížily o 8 %. Zboží dovážené z Indonésie vytvořilo na trhu Unie cenové tlaky, v jejichž důsledku výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny tak, aby odpovídaly vyšším nákladům, a naopak je během posuzovaného období muselo snížit. To vedlo k významnému snížení ziskovosti a počínaje FR2012/2013 ke ztrátovosti, která se v období šetření ještě prohloubila.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že zhoršující se stav výrobního odvětví Unie nastal zároveň s podstatným zvýšením objemu zboží dováženého za dumpingové ceny z Indonésie, a že pokud jde o podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má indonéský dovoz rozhodující úlohu.

(102)

Na čínský dovoz je v současnosti uvaleno antidumpingové clo. Objem dovozu stoupl o 65 % a odpovídajícím způsobem se v posuzovaném období zvýšil o 68 % i podíl na trhu. V posuzovaném období se nicméně jak objem dovozu, tak podíl na trhu pohyboval na nízké úrovni. Ceny zboží dováženého z Číny se během posuzovaného období výrazně snížily, a sice o 20 %. Vzhledem k tomu, že bylo zavedeno antidumpingové clo, nepředstavovaly ceny zboží dováženého z Číny cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(103)

Za těchto podmínek se nelze domnívat, že by zboží dovážené z Číny přispívalo k podstatné újmě, kterou během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie.

Tabulka 11

Dovoz z Číny

(104)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz z jiných třetích zemí

(105)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se celkově snížil z 10 268 tun ve FR2010/2011 na 2 894 tun v období šetření, tzn., že během sledovaného období poklesl o 72 %. V témže období se pak také odpovídajícím způsobem – o 71 % – zmenšil podíl na trhu. V období šetření dosahoval podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu přibližně jen čtvrtiny své úrovně z FR2010/2011. Ceny zboží dováženého ze třetích zemí se během posuzovaného období zvýšily celkově o 10 %.

(106)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že celkový objem dovozu včetně dovozu indonéského se během posuzovaného období nezměnil.

(107)

Toto tvrzení bylo v rozporu s dostupnými statistickými údaji, z nichž vycházejí závěry provedeného šetření, jež jsou uvedeny níže v tabulce 13. Ve skutečnosti se celkový objem dovozu do Unie během posuzovaného období zvýšil o 46 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Tabulka 13

Celkový objem dovozu

(108)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indonésie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(109)

Spotřeba v Unii vykazovala během posuzovaného období pouze mírný 2 % pokles, který nemůže vysvětlovat 17 % snížení objemu prodeje na straně výrobního odvětví Unie a 15 % snížení jeho podílu na trhu. Byl proto vyvozen předběžný závěr, že vývoj spotřeby nepřispívá k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(110)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(111)

Objem vývozu, který vykazovalo výrobní odvětví Unie, se ve FR2011/2012 zvýšil a v následujících letech až do období šetření mírně klesal. Během posuzovaného období se téměř zdvojnásobil. Současně došlo k mírnému poklesu vývozních cen (o 5 %). Zvýšení vývozního prodeje částečně vyrovnávalo pokles objemu prodeje a menší podíl na trhu v Unii. Kdyby se vývozní odbyt zvýšil, pak by ztráta na úsporách z rozsahu výroby a dopad na jednotkové náklady výroby výrobního odvětví Unie byly za situace, která se vyznačovala silnými cenovými tlaky ze strany dumpingového dovozu, ještě větší a vedly by k ještě větším finančním ztrátám. Výkonnost výrobního odvětví Unie proto nemohla mít nepříznivé dopady na situaci, v níž tomuto odvětví vznikala újma.

(112)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že pokles prodeje, který výrobní odvětví Unie zaznamenalo na unijním trhu, je důsledkem toho, že glutamát sodný vyváží a prodává nedávno získané potravinářské společnosti v Turecku, s níž je ve spojení. Toto tvrzení nebylo doloženo. Šetřením se navíc ukázalo, že zmíněnou potravinářskou společnost získalo výrobní odvětví Unie až po období šetření. V posuzovaném období nemohla mít tato akvizice na situaci výrobního odvětví Unie žádný vliv. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že prodej glutamátu sodného společnosti v Turecku, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, nenarušuje příčinnou souvislost.

(113)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je neefektivita výrobního procesu ve výrobním odvětví Unie. Tato zúčastněná strana nicméně neuvedla žádný konkrétní případ takové neefektivity a její tvrzení tak zůstalo nepodložené. Ani na základě šetření nevyšla najevo žádná případná neefektivita výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že údajná neefektivita výrobního odvětví Unie nenarušuje příčinnou souvislost.

(114)

Jedna strana tvrdila, že zdrojem podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je finanční krize. Unijní trh s glutamátem sodným však nevykazoval žádné kolísání a celosvětovou finanční krizí byl zasažen pouze okrajově. Pokud by tomu tak nebylo a pokud by příčinou ztrát výrobního odvětví Unie byla skutečně celosvětová finanční krize, muselo by totéž platit i pro všechny ostatní účastníky hospodářské soutěže na trhu s glutamátem sodným. Jak ale patrno, indonéští výrobci glutamátu sodného byli schopni objem svého prodeje na unijním trhu navzdory celosvětové finanční krizi zvýšit. K předpokladu, že výrobní odvětví Unie bylo celosvětovou finanční krizí zasaženo citelněji než jeho asijští konkurenti, není proto žádný důvod. Tento argument je proto nutné zamítnout. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že účinky finanční krize nenarušují příčinnou souvislost.

(115)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jsou vysoké investice, které bylo nutné provést kvůli plnění bezpečnostních předpisů platných v EU.

(116)

Šetřením se nicméně ukázalo, že investice související s bezpečnostními požadavky EU se po celé posuzované období pohybovaly na nízké úrovni ve srovnání s jinými investicemi realizovanými v posuzovaném období. Značnou část investic ve výrobním odvětví Unie tvořily investice do preventivní údržby. K výraznějšímu zvýšení investic došlo mezi FR2010/2011 a FR2011/2012. Toto zvýšení je vysvětleno skutečností, že výrobní odvětví Unie, které se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingového dovozu z Číny, muselo své investice do preventivní údržby odložit na období, kdy nebude ve ztrátě. Jakmile se začaly projevovat účinky cel uvalených na čínský dovoz, bylo výrobní odvětví Unie opět schopno realizovat zisky a mohlo se vrátit k obvyklé výši investic. V následujících obdobích zůstaly investice na podobné výši a nadále zahrnovaly hlavně údržbu. Nebyly uskutečněny žádné investice za účelem zvyšování kapacity, která se během posuzovaného období nezměnila. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že investice výrobního odvětví Unie nenarušují příčinnou souvislost.

(117)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je výrazné zvýšení cen hlavních surovin, zejména průmyslového cukru, amoniaku, sodného louhu a kyseliny sírové.

(118)

Průmyslový cukr je pro výrobní odvětví Unie jedním z hlavních nákladových činitelů v rámci jeho celkových výrobních nákladů. Jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění, jednotkové výrobní náklady se ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období fakticky zvýšily, a to včetně ceny průmyslového cukru. Podle veřejně dostupných statistických údajů (9) se v Unii průměrná cena průmyslového cukru i přes své mírné zvýšení v období od FR2010/2011 do poloviny roku 2012 držela pod úrovní ceny na světovém trhu. Následně cena průmyslového cukru v Unii i cena průmyslového cukru na světovém trhu klesla a ustálila se na podobné výši. Argument, podle něhož bylo příčinou újmy zvýšení ceny cukru, je tudíž nepodložený a musí být zamítnut.

(119)

Náklady na amoniak, sodný louh a kyselinu sírovou se výrobnímu odvětví Unie během posuzovaného období zvyšovaly tak, jak rostly ceny tohoto zboží na mezinárodním trhu. Tento cenový nárůst se tudíž neomezoval jen na výrobní odvětví Unie, ale zasáhl i hospodářské subjekty ve třetích zemích. Na základě těchto skutečností se nelze domnívat, že by zvýšení cen amoniaku, sodného louhu a kyseliny sírové bylo samo o sobě příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(120)

Další zúčastněná strana tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jsou vyšší ceny energie, vyšší náklady práce a vyšší náklady na balení. Šetřením se sice ukázalo, že tyto náklady se během posuzovaného období (viz 81. a 83. bod odůvodnění) skutečně zvýšily, Komise však dospěla k názoru, že dotčené výrobní odvětví Unie nemohlo toto zvýšení nákladů promítnout, a to ani částečně, do své prodejní ceny, protože bylo vystaveno cenovému tlaku ze strany indonéského dovozu. Zvýšení nákladů u těchto činitelů proto nelze samo o sobě považovat za příčinu podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(121)

Z výše předložené analýzy je zřejmé, že mezi FR2010/2011 a obdobím šetření došlo k podstatnému zvýšení objemu dumpingového dovozu zboží pocházejícího z Indonésie a jeho podílu na trhu a během posuzovaného období též ke snížení vývozních cen.

(122)

Toto zvýšení podílu levného dovozu z Indonésie na trhu se časově shodovalo s významným poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, což spolu s tlakem na snižování cen vedlo ke značným ztrátám výrobního odvětví Unie.

(123)

Na druhé straně bylo při zkoumání ostatních činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, zjištěno, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy výrobního odvětví Unie je dumpingový dovoz z dotčené země a že ostatní činitele tuto příčinnou souvislost nenarušují.

(125)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Účinky dovozu z Číny a dalších třetích zemí, vývoje spotřeby, vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, jeho údajné neefektivity, finanční krize, investic a právních požadavků EU týkajících se bezpečnosti, cen surovin a dalších nákladů na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie byly omezené.

(126)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Při zjišťování zájmu Unie vycházela z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, obchodních společností, dovozců, uživatelů a dodavatelů surovin.

(127)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Indonésie. Téměř všechny ukazatelé újmy svědčily o nepříznivých tendencích, zejména o tom, že se během posuzovaného období zhoršil objem výroby, objem prodeje, podíl na trhu a ziskovost. Tato klesající tendence byla zjištěna i na základě dalších ukazatelů, které souvisejí s finanční výkonností, jako je peněžní tok a návratnost investic. V témže období se zvýšil objem zásob.

(128)

Očekává se, že poté, co budou přijata příslušná opatření, dojde ke zvýšení dovozních cen a výrobní odvětví Unie tak přestane být pod finančními tlaky, které v současnosti vytváří dumpingový dovoz. Výrobní odvětví Unie by tak mělo být schopno zvýšit své ceny natolik, aby se do nich promítly vyšší náklady, a postupně dosáhnout ziskovosti. Tento vývoj by měl mít rovněž příznivý dopad na objem výroby a prodeje. Pokud by tato opatření přijata nebyla, je velmi pravděpodobné, že stav výrobního odvětví Unie by se dále zhoršoval. Vzhledem k tomu, že cenové tlaky, které vytváří dumpingový dovoz, neustanou a výrobní odvětví Unie bude nuceno k tomu, aby v Unii přistoupilo na nízké ceny, je velmi pravděpodobné, že objem prodeje a podíl na trhu se bude dále zmenšovat. V rámci takového scénáře bude mít výrobní odvětví Unie i nadále výrazné ztráty. Nelze vyloučit, že v důsledku klesajícího objemu prodeje a výroby a vysokým ztrátám bude výrobní odvětví Unie ve střednědobém výhledu nuceno výrobu zcela ukončit, což by pro Unii znamenalo ztrátu pracovních míst. Unie by se tím zároveň stala závislou na dovozu ze třetích zemí.

(129)

V této fázi byl proto učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(130)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se ohlásilo čtrnáct společností. Tři dovozci, kteří nebyli ve spojení, byli zařazeni do vzorku a obdrželi dotazník, na který odpověděl pouze jeden. V této společnosti proběhla prověrka na místě.

(131)

Dovoz glutamátu sodného z Indonésie představoval méně než 15 % obratu dovozce. Komise dospěla k názoru, že i když činnost této společnosti spojená s dovozem glutamátu sodného může být uvalením cla nepříznivě ovlivněna, celkově bude i nadále zisková.

(132)

Během šetření se přihlásila jedna obchodní společnost v Unii prodávající glutamát sodný dalším odběratelům na unijním trhu i mimo něj. Tato obchodní společnost nakupovala glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie, vedle toho ale i od dovozců glutamátu sodného z Indonésie a jiných třetích zemí. Činnost této obchodní společnosti v oblasti prodeje glutamátu sodného byla ve srovnání s její celkovou činností okrajová. Na základě toho lze soudit, že dopady antidumpingových opatření na její situaci by byly zanedbatelné.

(133)

Uživatelé působí hlavně v odvětví produkce potravin a nápojů, kde využívají glutamát sodný při výrobě směsí koření, polévek a hotových jídel. Glutamát sodný se používá rovněž v určitých „nepotravinářských“ produktech, například při výrobě detergentů.

(134)

Ohlásily se třicet tři společnosti, které obdržely dotazník. Na šetření spolupracovalo pět společností, které odevzdaly odpovědi na dotazník. Čtyři z nich působily v odvětví produkce potravin a nápojů a jedna z nich v nepotravinářském odvětví. Dvě spolupracující společnosti, z nichž jedna působila v odvětví produkce potravin a nápojů a druhá vyráběla detergenty, byly prověřeny na místě.

(135)

Šetřením se ukázalo, že v případě společností, které poskytly nezbytné údaje, představuje glutamát sodný přibližně 5 % celkových nákladů na výrobu produktů obsahujících glutamát sodný.

(136)

Dvě spolupracující společnosti kupovaly glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie a z Indonésie dovážely jen velmi malé nebo nulové množství této látky. V případě těchto dvou společností představovala činnost týkající se výrobků obsahujících glutamát sodný přibližně jednu třetinu jejich celkové činnosti. Bylo zjištěno, že v období šetření byly tyto společnosti ziskové. S ohledem na tato zjištění je pravděpodobné, že navržená opatření proti Indonésii budou mít na tyto společnosti omezený dopad.

(137)

Ostatní dvě společnosti nakupovaly velké množství glutamátu sodného z Indonésie, ale jejich činnost v oblasti prodeje glutamátu sodného byla ve srovnání s jejich celkovou činností poměrně nevýznamná. Tyto dvě společnosti byly navíc na základě poskytnutých informací během období šetření ziskové. Je proto nepravděpodobné, že by na tyto společnosti mělo nějaké opatření proti glutamátu sodnému z Indonésie významný dopad.

(138)

Jedna ze spolupracujících společností používala glutamát sodný pro výrobu detergentů. Glutamát sodný představoval 15 % až 20 % nákladů na výrobu těchto produktů. V období šetření nakupovala tato společnost glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie, dovážela ho však také z Indonésie a v menší míře z Koreje. Výroba produktů obsahujících glutamát sodný představovala ve srovnání s celkovým rozsahem její činnosti pouze menší část a ukázalo se navíc, že v této činnosti byla během období šetření schopna dosahovat kladného ziskového rozpětí mezi 5 % až 10 %.

(139)

Na základě těchto skutečností bylo možné usuzovat, že jakkoli nelze vyloučit, že zavedení opatření proti Indonésii by na tuto společnost mohlo mít nepříznivé účinky, tak vzhledem k dostupnosti jiných zdrojů dodávek a skutečnosti, že činnost, při níž používá glutamát sodný, je zisková, by byl možný dopad těchto opatření na tuto společnost omezený.

(140)

Tato zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k regulačnímu rámci EU, který zakazuje používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu (10), je pravděpodobné, že glutamát sodný bude při výrobě pracích prostředků používán ve větším množstvím právě jako náhrada fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu. Očekává se proto, že poptávka po glutamátu sodném v Unii podstatně vzroste a že jakákoli antidumpingová cla na jeho dovoz by měla na rozvoj tohoto nového trhu škodlivé účinky.

(141)

V této fázi lze nicméně obtížně předpovídat, jaký dopad bude mít nový právní rámec na trh Unie a zda a do jaké míry bude podněcovat prudký rozvoj výroby detergentů na základě glutamátu sodného a následně pak v Unii ovlivňovat poptávku po glutamátu sodném. Zúčastněná strana také nepředložila žádné doklady, ze kterých by bylo zřejmé, jak škodlivý by mohl být účinek antidumpingového cla. V této souvislosti je třeba připomenout, že účelem antidumpingového cla je obnovit rovné podmínky hospodářské soutěže na unijním trhu. Indonéský dovoz by tak měl i nadále zásobovat trh Unie, ale za přiměřené ceny. Šetřením se také ukázalo, že existuje i několik alternativních zdrojů dodávek, jako je Brazílie, Vietnam a Korea.

(142)

Ze zjištění tohoto šetření každopádně vyplývá, že i kdyby měla být veškerá poptávka uvedené společnosti po glutamátu sodném saturována dovozem z Indonésie, činnost této společnosti, při níž glutamát sodný používá, by byla i nadále zisková. V nejhorším scénáři se přitom nepočítá s možností, že celní náklady by mohly být přinejmenším zčásti přeneseny na konečné odběratele.

(143)

Ohlásili se čtyři unijní dodavatelé surovin, kteří také odpověděli na dotazník. Objem jejich prodeje surovin dodávaných výrobnímu odvětví Unie představuje pouze malou část jejich celkového obratu. Nepřijetí opatření by tudíž nemělo na situaci těchto dodavatelů žádný vliv.

(144)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že výrobní odvětví Unie má na unijním trhu dominantní postavení, a tvrdilo, že budou-li na indonéský dovoz uplatněna antidumpingová opatření, posílí se tím jeho postavení, což podle nich není v zájmu Unie.

(145)

Šetření jasně prokázalo, že uvedený jediný unijní výrobce není schopen udržet na trhu Unie svůj objem prodeje, protože v důsledku indonéského dovozu ztratil podíl na trhu. Vzhledem k cenovým tlakům ze strany dumpingového dovozu z Indonésie nebylo také výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny tak, aby odpovídaly vyšším cenám surovin, a během období šetření utrpělo významné ztráty. Komise poukázala rovněž na to, že je tu i konkurence, kterou představuje dovoz z několika dalších třetích zemí a která využívá výhod volného přístupu na trh Unie. Z těchto skutečností je tedy zřejmé, že údajné dominantní postavení výrobního odvětví Unie není dostatečně průkazné, a uvedený argument bylo nutno zamítnout.

(146)

Několik zúčastněných stran rovněž uvedlo, že k indonéskému dovozu není jiná alternativa, protože ceny dovozu z jiných třetích zemí jsou příliš vysoké.

(147)

Je třeba připomenout, že ve FR2010/2011 měl dovoz z jiných třetích zemí na trhu významný podíl. Také dovoz ze třetích zemí byl pod cenovým tlakem ze strany dumpingového dovozu z Indonésie a utrpěl významné ztráty, co se týče objemu prodeje i podílu na trhu, ve prospěch indonéského dovozu. Uvalení cla na dovoz glutamátu sodného z Indonésie by mělo umožnit jiným třetím zemím, jako je Brazílie, Korea a Vietnam, aby svůj ztracený podíl na unijním trhu znovu získaly. Z hlediska cen by účelem antidumpingových opatření mělo být to, aby v Unii byly nastoleny rovné podmínky hospodářské soutěže, které by umožňovaly dovážet do Unie zboží za spravedlivé ceny. Z šetření vyplynulo, že uvalení cel by nemělo mít významný dopad na situaci navazujícího výrobního odvětví. Tvrzení, že neexistují alternativní zdroje dodávek, bylo proto odmítnuto.

(148)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k názoru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by opravňovaly k vyvození závěru, že uvalení prozatímních opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie není v této fázi šetření v zájmu Unie.

(149)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být zavedena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(150)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(151)

Újma by byla odstraněna v případě, že výrobní odvětví Unie by mělo možnost pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Jelikož Komise zjistila, že účinek dumpingového dovozu nastal až ve třetím roce posuzovaného období, bylo ziskové rozpětí stanoveno odkazem na první dva roky posuzovaného období, kdy k dumpingovému dovozu nedocházelo. Komise považovala za správné použít vážené průměrné tiskové rozpětí, jak bylo stanoveno v 89. bodě odůvodnění. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na 5 % až 15 %. Přesnější hodnotu ziskového rozpětí nelze zveřejnit kvůli zachování důvěrnosti. Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že k výrobním nákladům, které toto výrobní odvětví Unie vykazovalo během období šetření, přidala ziskové rozpětí vypočítané výše uvedeným způsobem. Úroveň odstranění újmy pak Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Indonésii, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobním odvětvím Unie, která mu nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Rozpětí újmy vypočítaná s použitím 5 % a 15 % zisku jsou uvedena v tabulce č. 154. bodě odůvodnění.

(152)

Jak bylo uvedeno výše v 64. bodě odůvodnění, jeden vyvážející výrobce tvrdil, že glutamát sodný dovážený do Unie a glutamát sodný vyráběný výrobním odvětvím Unie a jím prodávaný na trhu Unie mohou mít odlišný stupeň čistoty, a že by proto měla být provedena odpovídající úprava. Z důvodů uvedených ve stejném bodě odůvodnění nebyla oprávněna žádná úprava a toto tvrzení muselo být zamítnuto.

(153)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise provedla srovnání rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(154)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(155)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení pod svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by měla být uvalena celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti.

(156)

Pokud společnost změní název svého subjektu nebo založí nový výrobní či obchodní subjekt, může požádat o uplatnění těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti. Tato žádost musí být předložena Komisi (11). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace, včetně informací o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou, o domácím prodeji a prodeji na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Komise v odůvodněných případech aktualizuje seznam společností, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti.

(157)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi těmito celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování jednotlivých antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí vyhovovat požadavkům stanoveným v příloze. Na zboží, které bude dovezeno bez této faktury, bude uvaleno antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(158)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti se nebude vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

159)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení na GŘ pro obchod.

160)

Zjištění týkající se uvalení cel, která byla v souvislosti s tímto nařízením učiněna, jsou prozatímní a pro účely případných konečných zjištění je bude možná nutné přehodnotit,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení na GŘ pro obchod.

21.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/26

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

21.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/28

(1)

Dne 14. ledna 2011 slovinské orgány oznámily státní rekapitalizaci banky Nova Ljubljanska banka d.d. (dále jen „NLB d.d.“) v hodnotě 250 milionů EUR.

(2)

Rozhodnutím ze dne 7. března 2011 (2) (dále jen „první rozhodnutí o podpoře na záchranu“) Evropská komise schválila první podporu na rekapitalizaci ve prospěch NLB d.d., která se po předložení plánu restrukturalizace poskytne na dobu šesti měsíců.

(3)

Dne 22. července 2011 oznámily slovinské orgány plán restrukturalizace. Ve dnech 6. září 2011 až 26. března 2012 předložily další aktualizace.

(4)

Dne 16. května 2012 slovinské orgány informovaly Komisi, že hodlají bance NLB d.d. poskytnout druhou rekapitalizaci. Toto opatření bylo oznámeno 6. června 2012.

(5)

Rozhodnutím ze dne 2. července 2012 (dále jen „druhé rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení“) Komise schválila druhou rekapitalizaci NLB d.d. a zároveň zahájila důkladné vyšetřování, v němž vznesla pochybnosti ohledně schopnosti NLB d.d. obnovit svoji životaschopnost a také ohledně zajištění dostatečného sdílení nákladů a provedení opatření, která omezují narušení hospodářské soutěže a vycházejí z plánu restrukturalizace, jenž jí byl předložen.

(6)

Dne 22. listopadu 2012 bylo druhé rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a zúčastněné strany byly vyzvány, aby podaly připomínky (3). Komise žádné připomínky neobdržela.

(7)

V návaznosti na druhé rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení slovinské orgány dne 7. ledna 2013 oznámily, že plán restrukturalizace přepracovaly, a dne 25. března 2013 bylo předloženo pozměněné znění. Slovinské orgány následně v prosinci 2013 předložily další pozměněné znění. Znění plánu, které bylo Komisi poskytnuto v prosinci 2013, se v tomto rozhodnutí označuje jako „plán restrukturalizace“.

(8)

Na žádosti Komise slovinské orgány v období od 2. července 2012 do 9. prosince 2013 předložily další informace.

(9)

Dne 10. dubna 2013 Komise na základě postupu při makroekonomické nerovnováze dospěla k závěru, že Slovinsko čelí nadměrné ekonomické nerovnováze. V souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze muselo Slovinsko provést zátěžový test založený na metodologii „bottom-up“ a makro-zátěžový test a přezkum kvality aktiv slovinského bankovního sektoru (dále jen „přezkum kvality aktiv/zátěžový test“), který byl proveden nezávislými poradci. Výsledky přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu jsou součástí plánu restrukturalizace.

(10)

Z důvodu naléhavosti Republika Slovinsko výjimečně souhlasí s tím, že toto rozhodnutí bude přijato v anglickém jazyce.

(11)

NLB d.d. společně se svými přidruženými organizacemi (dále jen „NLB“ nebo „banka“) je největší slovinskou bankovní a finanční skupinou. Ke dni 30. září 2012 ji tvořilo NLB d.d. a 47 bank, společností, poboček a zastupitelství v zahraničí. NLB je významným bankovním subjektem ve Slovinsku a v jihovýchodní Evropě. Ke dni 30. září 2012 představovala NLB přibližně 30 % slovinského bankovního sektoru z hlediska celkových aktiv a řadila se mezi tři nejvýznamnější banky v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře, Kosovu a Republice Srbsko a v Bosně a Hercegovině zaujímala šestou příčku. Bankovnictví je nejdůležitější podnikatelskou činností NLB, ačkoli NLB poskytuje také jiné finanční služby, např. pojištění, správu aktiv, leasing, faktoring a odkupování pohledávek.

(12)

Od společnosti Moody's má NLB má negativní hodnocení Caa2 a od společnosti Fitch má negativní hodnocení BB–. Obě hodnocení se v roce 2013 zhoršila. Toto zhoršení bylo způsobeno především koncentrací a dalším zhoršováním kvality úvěrového portfolia a nízkým finančním a kapitálovým postavením banky ve stávajícím tržním prostředí.

(13)

Ve Slovinsku nabízí NLB celou škálu bankovních služeb jak jednotlivcům, tak podnikům, přičemž klade důraz na maloobchodní bankovní sektor. Rovněž působí v oblastech soukromého, podnikového a investičního bankovnictví.

(14)

Ke dni 30. června 2013 měla NLB tuto kapitálovou strukturu: Republika Slovinsko držela 77,51 % akcií NLB, Kapitalska družba d.d. 6,23 %, Slovenska Odškodninska Družba 5,58 % a Poteza borzno posredniška družba d.d. (v konkurzním řízení) 2,24 %.

(15)

Ke dni 31. prosince 2012 měla NLB celková aktiva v hodnotě 14,3 miliard EUR a celkové vklady v hodnotě přibližně 9,1 miliard EUR, které sestávaly z vkladů domácností (6,5 miliard EUR), podnikových vkladů (2 miliardy EUR) a státních vkladů (0,6 miliardy EUR). Kromě toho vydala dluhové cenné papíry v hodnotě 112 milionů EUR. Ke stejnému datu činilo celkové úvěrové portfolio NLB v nebankovním sektoru přibližně 9,5 miliard EUR. Poměr úvěrů ke vkladům byl 104 % (ve srovnání se 105 % v roce 2011 a 127 % v roce 2010).

(16)

Hlavním zdrojem problémů NLB je nárůst úvěrů v selhání, který vzrostl z 0,6 miliardy EUR v roce 2008 (3,8 % celkového objemu úvěrů) na 3,7 miliardy EUR v prosinci 2012 (28,2 % celkového objemu úvěrů). K těmto špatným výsledkům došlo v kontextu značného tlaku na kapitálovou přiměřenost NLB v důsledku zhoršující se kvality portfolia aktiv, vyšších kapitálových poměrů vyžadovaných regulačním orgánem a očekávaných investory a snížené dostupnosti kapitálu a financování dluhů, a zejména v důsledku velkoobchodního financování.

(17)

Před začátkem finanční krize v roce 2008 strategie NLB využívala příznivých hospodářských podmínek. V letech 2002 až 2009 rostlo úvěrové portfolio NLB (čisté úvěry) o 15 % ročně a vklady o 8 %. Za vysokým růstem stálo zejména poskytování úvěrů podnikatelskému sektoru.

(18)

Kromě tohoto organického růstu NLB rostla také díky akvizicím několika bankovních dceřiných společnosti v jihovýchodní Evropě, jakož i díky organickému růstu a zřízení nových subjektů v segmentech leasingu, faktoringu/odkupu pohledávek, životního pojištění/penzijních fondů a správy aktiv.

(19)

Tabulka 1 znázorňuje vývoj aktiv NLB ve Slovinsku a v jihovýchodní Evropě v období od 31. prosince 2006 do 30. září 2012.

Tabulka 1

Celkové podíly NLB na trhu aktiv

(20)

NLB byla v období 2003–2008 zisková. Od roku 2009 však po zdanění vytvářela ztráty. Tyto ztráty dosáhly v roce 2009 výše 87 milionů EUR, v roce 2010 výše 202 milionů EUR, v roce 2011 výše 239 milionů EUR a v roce 2012 výše 273,5 milionů EUR. V prvním semestru roku 2013 zaznamenala NLB po zdanění ztrátu 91,2 milionů EUR. Kvalita úvěrového portfolia NLB se začala zhoršovat v roce 2009. Úvěry v selhání vzrostly z 3,8 % v roce 2008 na 28,2 % v prosinci 2012.

(21)

Ke dni 30. června 2013 dosáhl regulační kapitál NLB částky 1 074,3 milionů EUR. Její poměr kmenového kapitálu tier 1 podle nařízení EU o kapitálových požadavcích (4) byl 8,5 %.

(22)

Dne 4. prosince 2013 z výsledků přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu vyplynulo, že NLB má podle nepříznivého scénáře nedostatek kapitálu ve výši 1,8 miliardy EUR (5).

(23)

NLB dosud obdržela tato opatření státní podpory:

(24)

Kromě uvedených dvou rekapitalizací hodlá Slovinsko provést další dvě opatření ve prospěch NLB:

(25)

V letech 2009 a 2010 NLB zaznamenala po několika ziskových letech ztráty, které byly způsobeny především zhoršujícím se ekonomickým klimatem. Slabý hospodářský růst a rostoucí nezaměstnanost snížily poptávku po úvěrech a způsobily značný nárůst ve znehodnocování úvěrů. Poměr kmenového kapitálu tier 1 NLB podle nařízení o kapitálových požadavcích klesl z 6,9 % v roce 2009 na 6 % v roce 2010. V červenci 2010 Slovinská banka požádala NLB, aby posílila své kapitálové postavení. NLB se proto rozhodla získat více kapitálu.

(26)

NLB se rozhodla získat 250 milionů EUR vlastního kapitálu, což se rovná 1,6 % jejích rizikově vážených aktiv, a to prostřednictvím veřejné nabídky akcií. K nárůstu kapitálu došlo ve dvou tranších. V první fázi byly akcie nabídnuty k upsání stávajícím akcionářům (celková upsaná částka činila 89,2 milionů EUR a stát v plném rozsahu uplatnil svá předkupní práva). Ve druhé fázi byly zbývající akcie nabídnuty veřejnosti. Avšak vzhledem k tomu, že veřejnost neprojevila dostatečný zájem, byly akcie nakonec v plném rozsahu upsány Slovinskem.

(27)

Komise schválila první rekapitalizaci dne 7. března 2011 jako dočasnou podporu na záchranu v prvním rozhodnutí o podpoře na záchranu. Komise uvedla, že aspekt týkající se sdílení nákladů podrobněji posoudí při posuzování plánu restrukturalizace, který se Slovinsko zavázalo poskytnout (6).

(28)

V květnu 2011 Slovinská banka požádala NLB, aby ještě více posílila své kapitálové postavení.

(29)

Jelikož nebylo možné záležitost vyřešit za přispění soukromého investora, Slovinsko poskytlo NLB 382,9 milionů EUR ve formě podmíněných konvertibilních dluhopisů, které se podle použitelných předpisů kvalifikují jako nástroje kmenového kapitálu tier 1. V březnu 2013 NLB přeměnila podmíněné konvertibilní dluhopisy v souladu s podmínkami dohody, která podmíněné konvertibilní dluhopisy upravuje, na vlastní kmenové akcie.

(30)

Druhou rekapitalizaci Komise schválila prostřednictvím druhého rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení (7).

(31)

Podle výsledků přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu a s přihlédnutím k obsahu plánu restrukturalizace včetně prodeje aktiv a převodu některých znehodnocených aktiv na BAMC má NLB nedostatek kapitálu ve výši 1,8 miliardy EUR. Po zohlednění účinku plánované rekapitalizace podřízeného dluhu (čímž se sníží kapitálová potřeba NLB o 250 milionů EUR) poskytne stát NLB dodatečný kapitál ve výši 1,558 miliardy EUR ve formě státních dluhopisů a hotovosti, aby bance umožnila obnovit životaschopnost.

(32)

Slovinský zákon o stabilitě bank, který vstoupil v platnost v prosinci 2012, stanoví rámec pro vydávání záruk pro financování převodu znehodnocených aktiv z dřívější doby z bank na společnost BAMC nebo na nástroj pro zvláštní účel. Rovněž povoluje, aby se rekapitalizace zabývaly ztrátami takovýchto bank vzniklých převodem aktiv v jejich dlouhodobé hospodářské hodnotě.

(33)

V květnu 2013 Slovinsko navrhlo národní program reforem, jehož cílem je provést doporučení EU pro jednotlivé země, která jsou určena Slovinsku. Národní program reforem obsahuje převod znehodnocených aktiv ze tří největších slovinských bank včetně NLB na společnost BAMC. Aktiva, která mají být převedena na BAMC, zahrnují: společnosti v úpadku, pohledávky, které mají být restrukturalizovány, pohledávky zajištěné nemovitostmi, finanční podíly a jiné úvěry v selhání.

(34)

Dne 17. května 2013 poskytlo Slovinsko Komisi předběžný seznam aktiv, která mají být převedena z NLB na společnost BAMC a dosahují částky 1,9 miliardy EUR. Tento seznam byl od té doby aktualizován a velikost portfolia aktiv, která mají být převedena, činí 2,2 miliardy EUR (nominální částka) u úvěrů a 94 milionů EUR (tržní hodnota) u akcií.

(35)

Slovinské orgány předložily plán restrukturalizace na období od roku 2013 do 31. prosince 2017.

(36)

Hlavními pilíři plánu restrukturalizace je lepší správa a řízení společnosti a řízení rizik a opětovný důraz na hlavní trhy banky, snížení množství úvěrů v selhání a program snižování nákladů. Plán restrukturalizace obsahuje finanční prognózy pro NLB do 31. prosince 2017 podle základního scénáře a rovněž zohledňuje nepříznivý scénář vypracovaný v rámci přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu.

(37)

Slovinsko vzneslo řadu připomínek, ty jsou popsány v příloze. Aby se zaručilo, že budou závazky splněny, bude jmenován dohlížející správce. Dohlížející správce bude svoji činnost vykonávat po celé období restrukturalizace.

(38)

V souvislosti s obnovením životaschopnosti NLB vyvstávají dvě hlavní otázky, které se týkají: i) zavedení moderních struktur správy a řízení podniku a opatření, která zaručí, že jsou rozhodnutí NLB zaměřená na podnikání; a ii) přepracování úvěrových politik a procesů řízení rizik, a to zejména řízení rizik úvěrových.

(39)

Změny správy a řízení podniku uvedené v příloze se provedou v souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích (8) a slovinskými vnitrostátními právními předpisy do tří měsíců od data přijetí tohoto rozhodnutí. Výsledné změny místních předpisů a vnitřních pravidel NLB se snaží zaručit, že správní rada NLB bude mít výlučné pravomoci a odpovědnost za řízení každodenní činnosti NLB, a to nezávisle a výhradně v zájmu banky. Proto se na vztah mezi bankou a jejími akcionáři, zejména Republikou Slovinsko, uplatní zásada obvyklých tržních podmínek. V tomto ohledu se Slovinsko zavazuje, že nebude zasahovat do jmenování členů dozorčí rady a výkonného vedení jinak než uplatňováním svých akcionářských práv podle běžného slovinského práva společností. NLB přidělí dvě třetiny křesel a hlasovacích práv v dozorčí radě a jejích výborech nezávislým odborníkům. NLB zavede opatření, jimiž zaručí nezávislé a objektivní fungování vnitřního auditu. NLB bude provádět obezřetnou a rozvážnou obchodní politiku, která bude usilovat o udržitelnost, a souběžně s tím uskuteční plánovaná opatření. NLB dále přezkoumá své politiky v oblasti pobídek a odměňování, aby zaručila, že nepodněcují k nepřiměřenému riskování, soustředí se na dlouhodobé a udržitelné cíle, jsou transparentní a v souladu s pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví k politice a postupům odměňování ze dne 10. prosince 2010. Až do 31. prosince 2017 NLB omezí celkové odměny pro jakékoli členy rady a zaměstnance, kteří vykonávají zvláštní práci, v souladu s příslušnými pravidly stanovenými ve sdělení o bankovnictví z roku 2013 (9). Proměnlivé roční odměny správní rady a zaměstnanců, kteří vykonávají zvláštní práci v útvaru sjednávání obchodů (front office), se omezí na pět měsíčních mezd. Proměnlivé odměny zaměstnanců, kteří vykonávají zvláštní práci v jiných funkcích, se omezí na tři měsíční mzdy. Platba alespoň 50 % proměnné odměny se navíc rozloží na dobu tří let. Výsledkem bude, že do 31. prosince 2017 takovéto odměny nepřesáhnou patnáctinásobek průměrné slovinské mzdy nebo desetinásobek průměrné mzdy v NLB, přičemž se použije vyšší z obou hodnot.

(40)

NLB přepracuje své interní postupy stanovení cen a řízení rizik, a to tím, že provede řadu pravidel a opatření, jejichž výčet je podrobně popsán v příloze. Zejména se bude mít za to, že stanovení cen nových úvěrů je odpovídající, jestliže nový úvěr přispívá k dosažení kladné návratnosti kapitálu, a to alespoň v hodnotě […] (10) % v roce 2014, […] % v roce 2015, […] % v roce 2016 a […] % v roce 2017 v každém klientském vztahu za podmínek, které jsou dále upřesněny v příloze.

(41)

Aktiva NLB se rozdělí mezi kmenovou jednotku (přibližně 10,6 miliard EUR) a nekmenovou jednotku (přibližně 2 miliardy EUR). Souhrn znehodnocených aktiv, který je tvořen úvěry v selhání (v nominální částce 2,3 miliardy EUR) a seznamem akcií (v tržní hodnotě 94 milionů EUR), se v rámci opatření týkajícího se znehodnocených aktiv převede na společnost BAMC. NLB sníží bilanční sumu své skupiny z přibližně 17,9 miliard EUR v roce 2010 na [10–20] miliard EUR, a to do 31. prosince 2017.

(42)

Kromě státní podpory, kterou NLB obdržela v březnu 2011 a červenci 2012, stát v rámci plánu restrukturalizace předpokládá dodatečnou kapitálovou injekci ve výši 1,558 miliardy EUR. Tato třetí kapitalizace okamžitě zvýší poměr kmenového kapitálu tier 1 NLB podle nařízení o kapitálových požadavcích na 15 % a rovněž se bude zabývat očekávanými ztrátami. Proto zaručí, že NLB bude v průběhu celého období restrukturalizace dodržovat požadavky na regulační kapitál.

(43)

Budoucí podnikatelská strategie NLB se zaměří na hlavní trhy NLB pro maloobchodní činnosti, malé a střední podniky a vybrané podnikové činnosti. NLB má v souladu se strategií, která klade důraz na hlavní podnikatelské činnosti v hlavních regionech, v plánu výrazně snížit své podílové portfolio. V tomto ohledu plán restrukturalizace stanoví, že dojde k výraznému snížení vedlejších činností NLB, mezi něž patří prodej všech leasingových a faktoringových činností/činností týkajících se odkupu pohledávek a správa nemovitostí, prozatím bude také přerušena vedlejší činnost spočívající v poskytování nových úvěrů podnikovým klientům v zahraničí.

(44)

NLB omezí svoji úvěrovou činnost ve Slovinsku v těchto odvětvích (průměrné […] % snížení rizikově vážených aktiv v období od 31. prosince 2013 do 31. prosince 2017): i) podnikoví klienti v odvětví stavebnictví (rizikově vážená aktiva z […] milionů EUR k 31. prosinci 2013 na […] milionů EUR k 31. prosinci 2017); ii) podnikoví klienti v odvětví dopravy (rizikově vážená aktiva z […] milionů EUR k 31. prosinci 2013 na […] milionů EUR k 31. prosinci 2017); iii) finanční holdingy (rizikově vážená aktiva z […] milionů EUR k 31. prosinci 2013 na […] milionů EUR k 31. prosinci 2017).

(45)

V důsledku provedení plánu restrukturalizace, a zejména převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC klesnou celková aktiva NLB z 14,5 miliard EUR k 31. prosinci 2012 na [10–20] miliard EUR k 31. prosinci 2017 a rizikově vážená aktiva z 11,1 miliard EUR k 31. prosinci 2012 na [5–10] miliard EUR k 31. prosinci 2017.

(46)

Stávající portfolio NLB bude plně financováno až do data jeho smluvní splatnosti. Do budoucna NLB plánuje znovu se důrazně zaměřit na maloobchodní vklady, které tvoří její historický základ financování, ale také má v plánu získat diverzifikovanou velkoobchodní základnu financování. Poměry úvěrů k vkladům se zlepší ze 105 % v roce 2012 na [70–80] % k 31. prosinci 2017.

(47)

NLB také plánuje rozsáhlý program kontrol a snižování nákladů. Provozní náklady NLB dosáhly v roce 2012 368 milionů EUR na úrovni skupiny. NLB sníží své provozní náklady na úrovni skupiny (kromě jednorázových mimořádných nákladů, které se neopakují, tj. výdajů na restrukturalizaci) na [300–350] milionů EUR do 31. prosince 2014, [300–350] milionů EUR do 31. prosince 2015, na [250–300] milionů EUR do 31. prosince 2016 a na [200–250] milionů EUR do 31. prosince 2017.

(48)

NLB předpokládá, že do 31. prosince 2017 dosáhne návratnosti kapitálu po zdanění ve výši [5–10] %. Plán restrukturalizace obsahuje finanční prognózy na období 2013–2017, které naznačují, že k 31. prosinci 2017 bude poměr kmenového kapitálu tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích činit [10–20] %. Zisky NLB po zdanění dosáhnou v roce 2017 [100–150] milionů EUR.

(49)

A konečně, Slovinsko sníží svůj akciový podíl v NLB […] („[…]“ do […]). Pokud Slovinsko neuzavře závazné prodejní a kupní smlouvy týkající se prodeje podílu akcií v NLB kromě […], Slovinsko a NLB udělí správci odprodeje výhradní pověření prodat […], […], […], […], […] a […].

(50)

Plán restrukturalizace stanoví zákaz distribuce kupónů, dividend a zisků po celou dobu trvání plánu restrukturalizace do 31. prosince 2017.

(51)

Slovinsko se zavazuje, že se NLB během období restrukturalizace zdrží veškerých plateb na kapitálové nástroje, pokud tyto platby nebudou vycházet z právního závazku. Slovinsko se také zavazuje, že NLB tyto nástroje nesplatí ani zpětně neodkoupí bez předchozího souhlasu Komise. Uhradit lze kupóny na kapitálové nástroje v držení státu, pokud ovšem takové platby nejsou podnětem k výplatě kupónů jiným investorům, které by jinak nebyly povinné. Tento závazek nevyplácet kupóny během období restrukturalizace se nevztahuje na nově vydané nástroje (tedy nástroje vydané poté, co Komise přijme toto rozhodnutí), za předpokladu, že výplaty kupónů u takových nově vydaných nástrojů nevytvoří v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí právní závazek provést výplaty kupónů u cenných papírů NLB.

(52)

Stávající akcionáři NLB byli již vážně oslabeni první a druhou rekapitalizací v březnu 2011 a červenci 2012. Zbývající podřízené cenné papíry NLB představují částku 250 milionů EUR. Slovinsko se zavazuje, že předtím, než bude NLB poskytnuta jakákoli státní podpora (tj. třetí rekapitalizace a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC), NLB v plném rozsahu sníží hodnotu vlastního kapitálu akcionářů a nesplacených podřízených dluhů. Stát se tak stane jediným akcionářem NLB na rozdíl od doby před první státní rekapitalizací v březnu 2011, kdy držel 33,1 % akcií.

(53)

Slovinsko se zavazuje, že prodá podíly NLB ve společnostech vyjmenovaných v odstavci 3 přílohy, které k 31. prosinci 2012 představovaly celková aktiva v hodnotě [100–150] milionů EUR, a jejich dceřiné společnosti, které nepatří k hlavnímu oboru činnosti, uvedené v odstavci 4 přílohy, které k 31. prosinci 2012 představovaly celková aktiva v hodnotě [950–1 000] milionů EUR. NLB rovněž prodá všechny své podíly ve společných podnicích, které jsou uvedeny v odstavci 5 přílohy. Kromě toho NLB do […] uzavře […].

(54)

Každá případná rekapitalizace dceřiných společností ze strany NLB prostřednictvím kapitálových injekcí se upíše i) s 25 % slevou z ceny akcií – po úpravě vzhledem k „efektu zředění“ množstevně vyjádřené za pomoci obecně přijímaných tržních metod (11) – bezprostředně před ohlášením kapitálové injekce, nebo ii) za nejnižší cenu, za kterou ostatní akcionáři těchto dceřiných společností přispívají k rekapitalizaci. U nekótovaných subjektů se tržní hodnota akcií stanoví pomocí vhodné a obecně přijímané metody tržního oceňování. Pokud má taková kapitálová injekce podobu hybridních nástrojů, obsahují tyto nástroje alternativní mechanismus výplaty kupónu a ustanovení, kterým se určuje směnný kurz, podle nějž dojde k přeměně hybridního nástroje na vlastní kapitál s 25 % slevou z teoretické ceny bez upisovacího práva (stanovené analogicky jako v případě kapitálové injekce).

(55)

Aby se omezilo narušování hospodářské soutěže, hodlá NLB omezit své podnikatelské činnosti ve Slovinsku. NLB sníží svou bilanční sumu z přibližně 17,9 miliard EUR v roce 2010 na [10–20] miliard EUR, a to do 31. prosince 2017.

(56)

Závazky NLB zahrnují prodej bankovních podílů na strategických trzích. NLB prodá své […] do […]. Tímto prodejem se sníží vliv NLB […]. NLB také v plném rozsahu odprodá svůj akciový podíl v […], a to do […].

(57)

NLB omezí své úvěrové činnosti v odvětví stavebnictví, dopravy a finančních holdingů ve Slovinsku, a to tím, že v uvedených odvětvích od 31. prosince 2013 do 31. prosince 2017 omezí rizikově vážená aktiva v průměru o […] %. NLB ukončí podnikatelskou strategii spočívající v poskytování nových úvěrových činností podnikovým klientům v zahraničí.

(58)

NLB ukončí veškeré činnosti v oblasti leasingu, faktoringu a odkupu pohledávek, a to odprodejem dceřiných společností ve Slovinsku i v zahraničí.

(59)

NLB dodrží zákaz kuponů, zákaz dividend, zákaz akvizic a zákaz reklamy a agresivních obchodních praktik podle podmínek upřesněných v příslušných odstavcích přílohy.

(60)

Je zaveden mechanismus pro splácení jistiny, podle nějž NLB vyplatí svým akcionářům dividendy v letech 2015, 2016 a 2017 (12). Za účetní období let 2015 a 2016 vyplatí NLB buď i) 50 % kapitálu nad rámec použitelného požadavku na regulační kapitál podle evropských a slovinských právních předpisů (včetně pilíře 1 a 2), k němuž se přičte kapitálová rezerva ve výši 100 základních bodů, nebo ii) čistý příjem za příslušný rok, přičemž z těchto dvou možností se vyplatí částka, která je nižší. Za účetní období roku 2017 vyplatí NLB buď i) 100 % kapitálu nad rámec použitelného požadavku na regulační kapitál podle evropských a slovinských právních předpisů (včetně pilíře 1 a 2), k němuž se přičte kapitálová rezerva ve výši 100 základních bodů, nebo ii) čistý příjem za příslušný rok, přičemž z těchto dvou možností se vyplatí částka, která je nižší. Aniž jsou dotčeny pravomoci Slovinské banky jakožto orgánu bankovního dohledu nad NLB, výplata dividend se pozastaví, pokud by ohrozila platební schopnost banky v nadcházejících letech.

(61)

Na NLB se uplatní opatření týkající se znehodnocených aktiv, které bude spočívat v převodu aktiv na společnost BAMC. Cílem uvedeného opatření je rozptýlit nejistotu ohledně budoucí hodnoty jejího portfolia problematických aktiv a zaručit, že se NLB bude soustředit na provádění plánu restrukturalizace.

(62)

Slovinsko zřídilo společnost BAMC, aby podporovala životaschopnost bankovního sektoru.

(63)

Všeobecným cílem společnosti BAMC je správa a řádný odprodej aktiv, která obdrží, a tím maximalizace objemu zpětně získaných prostředků z těchto aktiv. Touto činností BAMC přispívá k restrukturalizaci finančního systému a zároveň v co největším rozsahu minimalizuje využívání státních prostředků a brání narušování trhu.

(64)

BAMC může získat či pokrýt rizika, a to zejména z aktiv, cenných papírů, derivátů, práv a závazků vyplývajících ze schválených úvěrů či záruk se souvisejícím zajištěním. BAMC vyplatí NLB stanovenou převodní hodnotu prostřednictvím státem jištěných dluhových cenných papírů vydaných společností BAMC. Převodní hodnota aktiv převedených na společnost BAMC se bude rovnat jejich reálné ekonomické hodnotě, kterou stanoví odborníci Komise v souladu s pravidly státní podpory, nebo bude nižší.

(65)

Převod se týká těchto kategorií aktiv:

(66)

Dne 17. května 2013 zaslalo Slovinsko Komisi předběžný seznam aktiv, která mají být převedena z NLB na společnost BAMC, a tato aktiva dosahují částky 1,9 miliardy EUR. Tento seznam byl od té doby aktualizován. Velikost portfolia, které má být převedeno, je 2,3 miliardy EUR nominální hodnoty u úvěrů a 94 milionů EUR tržní hodnoty u akcií.

(67)

V důsledku převodu aktiv se rizikově vážená aktiva NLB omezí o 1,4 miliardy EUR, a dojde tak k celkovému snížení kapitálových potřeb o 112 milionů EUR. Uvedené údaje byly vykázány v seznamu aktiv, která mají převedena na společnost BAMC, jenž byl dne 14. listopadu 2013 zaslán Komisi.

(68)

Převodní hodnota byla předběžně stanovena Slovinskou bankou v souladu s metodikou stanovenou v právních předpisech, jimiž se zřizuje společnost BAMC. Metodika je založena na posouzení čisté současné hodnoty budoucích peněžních toků. U velkých expozic bylo provedeno individuální posouzení budoucích peněžních toků, u malých expozic se uplatnil zjednodušený přístup, v němž je posouzení založeno na charakteristikách týkajících se pravděpodobnosti nesplacení úvěru a ztrátovosti ze selhání. Kromě toho se při výpočtu převodní hodnoty použily jako referenční hodnoty očekávané ztráty v rámci základního scénáře SB. Metodiku tohoto oceňování potvrdila zvláštní skupina tvořená slovinskými orgány a v postavení pozorovatelů také Komisí, ECB a Evropským orgánem pro bankovnictví.

(69)

U společností v úpadku a klasifikovaných úvěrů se budoucí peněžní toky určily podle tržní hodnoty zajištění a záruk. K posouzení hodnoty takového zajištění byly použity zprávy, které vypracovali nezávislí odborníci za posledních 12 měsíců.

(70)

Čistá současná hodnota budoucích peněžních toků se pak vypočetla za použití bezrizikových úrokových sazeb.

(71)

Převodní hodnota aktiv NLB, kterou stanovilo Slovinsko, činí 617 milionů EUR u úvěrů (což se rovná 27 % jejich hrubé účetní hodnoty) a 94 milionů EUR u akcií. Slovinsko se zavázalo, že se převodní hodnota aktiv převedených na společnost BAMC bude rovnat jejich reálné ekonomické hodnotě, kterou stanoví odborníci Komise v souladu s pravidly státní podpory, nebo bude nižší.

(72)

Slovinské orgány poskytly analýzu, kterou vypracovala Slovinská banka a která potvrzuje podrobné výsledky a finanční účinky převodu aktiv z NLB na společnost BAMC.

(73)

Slovinsko neposoudilo tržní hodnotu portfolia.

(74)

Komise se při posuzování navržené metodiky a převodní ceny v souvislosti s reálnou ekonomickou hodnotou převáděných aktiv a množstevním vyjádřením tržní ceny těchto aktiv, jak stanoví sdělení o znehodnocených aktivech (13), které slouží jako referenční rámec pro měření, opírala o stanoviska nezávislých odborníků.

(75)

Dne 2. července 2012 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení týkající se rekapitalizačních opatření a verze plánu restrukturalizace předložené Slovinskem, pokud jde o slučitelnost podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem.

(76)

V té době Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda verze plánu restrukturalizace NLB, kterou obdržela, zaručuje dlouhodobou životaschopnost a odpovídající sdílení nákladů a zda obsahuje opatření proti narušování hospodářské soutěže (14). Pokud jde o otázku životaschopnosti, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je rozhodovací proces v NLB v souladu s tržními standardy, a konkrétně o možných záležitostech správy a řízení podniku, které souvisejí se zasahováním státu jakožto hlavního akcionáře banky do každodenních činností (15).

(77)

Od zúčastněných stran nebyly k formálnímu vyšetřovacímu řízení obdrženy žádné připomínky.

(78)

Slovinsko souhlasí s tím, že první, druhá a třetí rekapitalizace a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Slovinsko dále zastává názor, že uvedená opatření jsou slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

(79)

Slovinsko tvrdí, že plán restrukturalizace vyhovuje všem podmínkám stanoveným ve sdělení o restrukturalizaci (16), které je doplněno sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(80)

Slovinsko zejména zastává názor, že plán restrukturalizace zaručuje obnovu dlouhodobé životaschopnosti NLB bez státních zdrojů, zajišťuje dostatečný vlastní příspěvek k nákladům na restrukturalizaci a omezuje narušení hospodářské soutěže. Aby se zaručilo obezřetné rozhodování při řízení činností banky, Slovinsko se zavázalo, že posílí správu a řízení NLB.

(81)

Seznam závazků poskytnutý Slovinskem je vymezen v příloze tohoto rozhodnutí. Aby se zaručilo, že budou závazky splněny, bude jmenován dohlížející správce. Kromě toho se Slovinsko zavázalo, že dodrží lhůtu pro definované odprodeje. Pokud není kterákoli ze lhůt pro odprodej, k jejímuž dodržení se Slovinsko zavázalo, dodržena, bude jmenován správce prodeje.

(82)

Komise již dospěla k závěru (17), že první a druhá rekapitalizace NLB představují státní podporu, což Slovinsko nezpochybňuje. Proto Komise v tomto oddíle pouze posoudí, zda dvě nová opatření (třetí rekapitalizace a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC) představují státní podporu.

(83)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(84)

Jelikož třetí rekapitalizace v hodnotě 1,558 miliardy EUR bude poskytnuta přímo Republikou Slovinsko, Komise dospěla k závěru, že uvedené opatření vychází ze státních zdrojů.

(85)

Třetí rekapitalizace umožňuje NLB získat kapitál v situaci finanční a hospodářské krize, v níž by bylo vzhledem k vysoké nejistotě, která obklopuje slovinský bankovní sektor, nemožné získat takový kapitál na trhu. Komise se proto domnívá, že třetí rekapitalizace by nebyla poskytnuta žádným investorem v rámci tržního prostředí. Třetí rekapitalizaci je proto třeba vnímat tak, že NLB poskytuje výhodu. Tato výhoda je navíc selektivní, jelikož zvýhodňuje pouze jedinou banku.

(86)

Vzhledem k tomu, že NLB je a bude aktivní ve finančním sektoru, který je otevřen intenzivní mezinárodní konkurenci, jakákoli výhoda poskytnutá bance ze státních zdrojů může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž. Třetí rekapitalizace proto představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(87)

Prvek podpory v rámci třetí rekapitalizace činí 1,558 miliardy EUR.

(88)

Pokud jde o převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC, Komise má za to, že opatření využívá státní zdroje. Slovinsko zřídilo společnost BAMC, aby podpořilo stabilitu bankovního sektoru, a pomohlo tak bankám v potížích převést jejich riziková aktiva z rozvahy za cenu nad současnou tržní hodnotou. Tyto převody aktiv z NLB na společnost BAMC omezí ztrátu, kterou by jinak banka musela přijmout, aby očistila svoji rozvahu a provedla plán restrukturalizace.

(89)

Aby bylo možné posoudit, zda při převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC existuje podpora, odborníci Komise nezávisle stanovili současnou tržní hodnotu portfolia, které má být převedeno, jakož i reálnou ekonomickou hodnotu, která bude zároveň představovat cenu, za kterou budou aktiva převedena. Jelikož převodní hodnota portfolia je vyšší než současná tržní hodnota, představuje opatření pro NLB výhodu.

(90)

Tato výhoda posiluje postavení NLB ve srovnání s postavením jejích konkurentů ve Slovinsku a v jiných členských státech, které tutéž státní podporu nepřijímají. Je proto třeba mít za to, že opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy, a to rovněž proto, že NLB je a bude aktivní ve finančním sektoru, který je otevřen intenzivní mezinárodní konkurenci.

(91)

Pokud jde o částku podpory v rámci převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC, je třeba poznamenat, že poznámka pod čarou č. 2 v odst. 20 písm. a) sdělení o znehodnocených aktivech definuje částku podpory v rámci opatření na záchranu aktiv jako rozdíl mezi převodní hodnotou aktiv a tržní cenou. Převodní cena je 617 milionů EUR, zatímco tržní cena se odhaduje na 486 milionů EUR. Podpora poskytnutá NLB v důsledku převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC činí 130 milionů EUR.

(92)

Celková podpora poskytnutá NLB prostřednictvím první, druhé a třetí rekapitalizace a převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC tudíž dosahuje částky 2,321 miliardy EUR, což představuje 20 % rizikově vážených aktiv NLB k prosinci 2012.

(93)

Ustanovení č. 107 odst. 3 písm. b) SFEU zmocňuje Komisi, aby podporu považovala za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud má „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. Komise uznala, že světová finanční krize může být příčinou vážné poruchy v hospodářství členského státu a že opatření, která podporují banky, mají potenciál takovou poruchu napravit. Toto tvrzení bylo následně podrobně popsáno a rozvedeno v šesti sděleních o krizi (18), jakož i ve sdělení o bankovnictví z roku 2013.

(94)

Sdělení o bankovnictví z roku 2013 se vztahuje na opatření státní podpory oznámená dne 1. srpna a později. V případě NLB Slovinsko oznámilo dodatečnou státní podporu ve formě kapitálových injekcí a snížení kapitálových požadavků po 1. srpnu 2013. Na posouzení slučitelnosti plánu restrukturalizace NLB se proto vztahují ustanovení sdělení o bankovnictví z roku 2013.

(95)

Řada případů, kdy Komise schválila opatření přijatá slovinskými orgány na boj proti finanční krizi (19), potvrzuje, že slovinské hospodářství je vážně narušeno. Proto je právním základem pro posouzení slučitelnosti všech opatření, na která se vztahuje plán restrukturalizace (konkrétně první, druhá a třetí rekapitalizace a převod znehodnocených aktiv na BAMC), čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

(96)

Pokud jde konkrétně o slučitelnost převodu znehodnocených aktiv na BAMC, Komise posuzuje toto opatření s ohledem na sdělení o znehodnocených aktivech, které bylo upraveno sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(97)

Pokud jde o slučitelnost podpory na restrukturalizaci poskytnuté NLB, Komise ji posuzuje na základě plánu restrukturalizace s ohledem na sdělení o restrukturalizaci doplněné sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(98)

Pokud jde o slučitelnost podpory, která byla NLB poskytnuta ve formě převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC, Komise musí toto opatření posoudit na základě sdělení o znehodnocených aktivech, upraveného a doplněného sdělením o bankovnictví z roku 2013. Sdělení o znehodnocených aktivech definuje opatření na záchranu aktiv jako jakákoli opatření, která „osvobozují banky, které jsou příjemci této podpory, od povinnosti vykázat buď ztrátu nebo vytvořit rezervu pro případné ztráty vyplývající ze znehodnocených aktiv (nebo jim za to poskytnou kompenzaci) a/nebo uvolňují regulační kapitál k jinému použití“, a stanoví kritéria pro slučitelnost takovýchto opatření s vnitřním trhem. Tato kritéria zahrnují: i) způsobilost aktiv k poskytnutí podpory; ii) transparentnost a poskytování informací o znehodnocení aktiv; iii) správu aktiv; iv) správný a koherentní přístup k oceňování aktiv; a v) vhodnost protiplnění a sdílení nákladů.

(99)

Pokud jde o způsobilost aktiv, oddíl 5.4 sdělení o znehodnocených aktivech uvádí, že záchrana aktiv vyžaduje, aby byla jasně určena znehodnocená aktiva, a že se na způsobilost vztahují určitá omezení, aby byla zaručena slučitelnost.

(100)

Sdělení o znehodnocených aktivech však dále stanoví, že je třeba nalézt rovnováhu mezi splněním cíle okamžité finanční stability a nutností zajistit návrat k normálnímu fungování trhu, což by svědčilo ve prospěch pružnosti při určování tříd aktiv. Sdělení o znehodnocených aktivech označuje za způsobilá aktiva ta, která způsobila finanční krizi (výslovně zmiňuje cenné papíry vystavené na tzv. americké hypotéky), především však umožňuje rozšířit možnost poskytnutí podpory „na přesně definované kategorie aktiv odpovídající této systémové hrozbě, a to na základě řádného zdůvodnění a bez kvantitativních omezení“.

(101)

Pokud jde o stávající případ, opatření týkající se znehodnocených aktiv se zaměřuje na aktiva v selhání, jež zejména souvisejí se stavebními společnostmi, přepravními společnostmi a finančními holdingy, nebo na aktiva v selhání zajištěná nemovitostmi. Uvedená odvětví byla v jádru potíží NLB, které byly spojeny s rozsáhlými portfolii úvěrů v selhání (41 % úvěrů v selhání u finančních holdingů a 74 % u stavebních společností). Portfolio, které má být převedeno, představuje více než polovinu znehodnocených aktiv vedených v účetnictví NLB d.d. k 31. prosinci 2012. Tato aktiva jsou proto v souladu s kritérii způsobilosti k poskytnutí podpory podle sdělení o znehodnocených aktivech.

(102)

Pokud jde o transparentnost a poskytování informací, oddíl 5.1 sdělení o znehodnocených aktivech vyžaduje úplnou transparentnost ex ante a také to, aby banky způsobilé k poskytnutí podpory poskytly úplné informace o znehodnocení aktiv, která mají být předmětem opatření na záchranu, a to na základě přiměřeného ocenění, potvrzeného nezávislými odborníky a schváleného příslušným orgánem dohledu. Sdělení o znehodnocených aktivech vyžaduje, aby před vládní intervencí byly zveřejněny informace a byla oceněna aktiva.

(103)

Počáteční ocenění aktiv provedla Slovinská banka. Zaprvé, Slovinská banka také 10. května 2013 zveřejnila zátěžový test, z nějž byly patrné kapitálové dopady převodu aktiv ze tří hlavních slovinských bank na společnost BAMC. Zadruhé, dne 4. prosince 2013 byly zveřejněny výsledky přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu provedeného nezávislými odborníky, z nichž je patrný nedostatek kapitálu slovinských bank v rámci zátěžového scénáře. Byly jasně určeny třídy aktiv, která mají být převedena, a převod se uskuteční pouze na základě metodiky oceňování schválené Slovinskou bankou. Členský stát tak zajistil dostatečnou transparentnost a zveřejnění informací o všech znehodnocených aktivech NLB, která mají být převedena na společnost BAMC. Zejména byl externími odborníky proveden přezkum kvality aktiv/zátěžový test, který stanovil, kolik kapitálu bance chybí.

(104)

Pokud jde o obhospodařování aktiv, oddíl 5.6. sdělení o znehodnocených aktivech stanoví, že je nezbytné zajistit jasné funkční a organizační oddělení mezi bankou, která je příjemcem podpory, a jejími znehodnocenými aktivy, zejména pokud jde o členy vedení, zaměstnance a zákazníky. Sdělení v tomto ohledu stanoví, že by taková opatření měla bance umožnit zaměřit se na obnovu životaschopnosti, rovněž by měla zamezit střetu zájmů.

(105)

Aktiva bude obhospodařovat společnost BAMC, která je na NLB zcela nezávislá. Proto lze vyvodit závěr, že samostatné obhospodařování aktiv je v souladu s požadavky sdělení o znehodnocených aktivech.

(106)

Oddíl 5.5 sdělení o znehodnocených aktivech poznamenává, že správný a koherentní přístup k oceňování aktiv má klíčový význam pro to, aby se předešlo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. Hlavním cílem oceňování je stanovit reálnou ekonomickou hodnotu aktiv. Tato hodnota představuje referenční úroveň v tom smyslu, že převod znehodnocených aktiv za tuto hodnotu je znamením slučitelnosti podpory – vytváří účinek v podobě snížení kapitálových požadavků, neboť přesahuje současnou tržní hodnotu, zároveň však udržuje částku podpory na nezbytném minimu.

(107)

Slovinská banka posoudila portfolio a Komise společně s externími odborníky podrobně zkontrolovala ocenění a obecnou metodiku, o kterou se opírá, aby byl zaručen jednotný přístup na úrovni EU.

(108)

Byly vyvozeny tyto závěry:

(109)

Na základě těchto prvků Komise posoudila reálnou ekonomickou hodnotu portfolia. Pro účely posouzení Komise rozlišila dvě kategorie úvěrů: úvěry podnikům s nepřetržitým trváním na jedné straně a úvěry na restrukturalizaci úvěrů a nesplacené úvěry na straně druhé. Reálná ekonomická hodnota akcií byla posouzena samostatně.

(110)

U úvěrů podnikům s nepřetržitým trváním Komise na doporučení externích odborníků uplatnila přístup založený na ohodnocení. Na základě současného ohodnocení NLB a aktualizovaných finančních informací o expozici Komise určila pravděpodobnost nesplacení úvěru. Poté byla posouzena ztrátovost ze selhání podle podrobné analýzy zajištění, a to na základě stávající úvěrové dokumentace nebo předběžného přezkumu kvality úvěrů.

(111)

U úvěrů na restrukturalizaci úvěrů a na nesplacené expozice se Komise soustředila na analýzu zajištění, aby mohla posoudit hodnotu, kterou je třeba získat zpět v rámci likvidace, přičemž použila obezřetné předpoklady hodnoty zajištění a faktoringu ve výsledcích přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu.

(112)

U akcií Komise přezkoumala zprávy o oceňování předložené Slovinskem, aby mohla posoudit, zda jsou vykázané tržní hodnoty v souladu s tržními kotacemi kótovaných společností a zda je metodika oceňování použitá u nekótovaných společností v souladu s tržními normami.

(113)

Komise dospěla k závěru, že reálná ekonomická hodnota úvěrového portfolia je 617 milionů EUR pro nominální částku 2,3 miliardy EUR a že reálná ekonomická hodnota akciového portfolia je 94 milionů EUR. Plán restrukturalizace stanoví, že aktiva budou převedena na společnost BAMC v reálné ekonomické hodnotě.

(114)

Pokud jde o tržní hodnotu, Komise používá metodu rozšířeného pokrytí, aby posoudila současnou tržní hodnotu v době převodu. Na tomto základě se tržní hodnota portfolia odhaduje na 486 milionů EUR u úvěrů a 94 milionů EUR u akcií.

(115)

Částka podpory je tudíž rozdílem mezi převodní hodnotou a tržní hodnotou a činí 130 milionů EUR.

(116)

Pokud jde o sdílení nákladů, oddíl 5.2 sdělení o znehodnocených aktivech opakuje obecnou zásadu, že by banky měly nést v maximálním rozsahu ztráty spojené se znehodnocenými aktivy, aby se zajistila rovnocenná odpovědnost akcionářů a rovnocenné sdílení nákladů. Aktiva by proto měla být převedena za cenu, která odpovídá jejich reálné ekonomické hodnotě nebo je nižší.

(117)

Slovinsko se zavazuje, že dodrží převodní cenu aktiv na úrovni jejich reálné ekonomické hodnoty nebo na úrovni nižší, a proto je v souladu se sdělením o znehodnocených aktivech.

(118)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC splňuje všechny podmínky a požadavky sdělení o znehodnocených aktivech, upraveného a doplněného sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(119)

Podle bodu 31 sdělení o bankovnictví z roku 2013 plán restrukturalizace zahrnující podporu na restrukturalizaci bude s výjimkou požadavků na navýšení kapitálu a sdílení nákladů i nadále posuzován na základě sdělení o restrukturalizaci.

(120)

Podle sdělení o restrukturalizaci a sdělení o bankovnictví z roku 2013 musí z restrukturalizačního plánu pro zvýhodněnou finanční instituci zaprvé plynout, že je schopna obnovit svoji dlouhodobou životaschopnost. Zadruhé, podpora musí být omezena na nezbytné minimum a akcionáři a podřízení věřitelé se musí co nejvíce podílet na snížení nedostatku kapitálu. Zatřetí, musí být přijata opatření, aby se omezila narušení hospodářské soutěže skrze umělou podporu tržní síly zvýhodněné finanční instituce a aby byla zaručena existence bankovního sektoru, jehož fungování je určováno hospodářskou soutěží. Dále je třeba zvážit otázky kontroly a procesní aspekty.

(121)

Jak stanoví sdělení o restrukturalizaci, členské státy musí předložit komplexní plán restrukturalizace, z něhož bude patrné, jak banka v přiměřené lhůtě a nejdéle do pěti let obnoví dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory. Dlouhodobé životaschopnosti je dosaženo, je-li banka schopna soutěžit na kapitálovém trhu na základě svých vlastních schopností a v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušných právních předpisů. Aby toho banka dosáhla, musí být – s přihlédnutím ke svému rizikovému profilu – schopna pokrýt veškeré své náklady a zajistit přiměřenou návratnost vlastního kapitálu. Obnovení životaschopnosti banky by mělo vycházet hlavně z interních opatření a mělo by být založeno na hodnověrném plánu restrukturalizace.

(122)

Z plánu restrukturalizace NLB na období do 31. prosince 2017 je patrné, že na konci tohoto období restrukturalizace dojde k obnovení životaschopnosti. To bude podle očekávání způsobeno zlepšením kvality portfolia a sníženou potřebou dodatečného znehodnocování aktiv a vytváření rezerv. Obnovení životaschopnosti bude také dosaženo očištěním rozvahy NLB v důsledku plánovaného převodu aktiv v selhání na společnost BAMC. NLB bude rovněž těžit ze zlepšení provozní účinnosti, což bude výsledkem opatření ke snížení nákladů a stabilizace příjmu. Aby se zaručila životaschopnost bank po zohlednění převodu aktiv v selhání na společnost BAMC, vychází plán restrukturalizace z předpokladu, že v roce 2013 dojde k rekapitalizaci státem ve výši 1,558 miliardy EUR a k úplnému odpisu podřízených dluhopisů a vlastního kapitálu akcionářů ve výši 250 milionů EUR.

(123)

Bod 10 sdělení o restrukturalizaci vyžaduje, aby navrhované restrukturalizační opatření napravilo slabé stránky subjektu. Plán restrukturalizace nejprve vysvětluje příčiny potíží NLB. Úvěrové portfolio NLB bylo vážně zasaženo během krize a došlo ke vzniku značných ztrát ze znehodnocení.

(124)

Růst portfolia úvěrů byl financován velkoobchodním trhem, což vedlo k prudkému nárůstu poměru úvěrů ke vkladům (ze 74 % v roce 2002 na 137 % v roce 2009). Mezitím banka dostatečně neposílila svoji kapitálovou základnu a před začátkem krize se výrazně se spoléhala na hybridní nástroje.

(125)

Před krizí NLB akumulovala expozice do stavebnictví, developerských společností a finančních holdingů, kvalita souvisejícího řízení rizik však zaostávala. Když propukla krize a ekonomika se zpomalila, ukázalo se, že akumulace špatných úvěrů má katastrofální následky. V roce 2008 skončil národní program výstavby silnic a prudce poklesla domácí poptávka po nemovitostech. Většina slovinských společností byla vysoce zadlužená a pod tlakem v důsledku zhoršení hospodářské situace, znehodnocení aktiv a zásob a sníženého přístupu k úvěrům. Kombinace vážného zhoršení hospodářské situace a špatného rámce pro řízení rizik vedla k nárůstu úvěrů v selhání. Úvěry v selhání k 30. září 2012 dosáhly 29 % hrubých úvěrů pro NLB, nejhorší byla situace v odvětví stavebnictví (74 %). Ztráty po zdanění tak dosáhly částky 87 milionů EUR v roce 2009, 202 milionů EUR v roce 2010, 240 milionů EUR v roce 2011 a 273 milionů EUR v roce 2012.

(126)

Jednou z příčin problémů banky byla také slabá pravidla správy a řízení společnosti a výsledný vliv státu na každodenní činnosti banky.

(127)

Aby se zajistilo obnovení dlouhodobé životaschopnosti, je třeba vyřešit pět hlavních otázek. Zaprvé je třeba posílit správu a řízení banky, aby se zaručilo, že vedení banky přijímá výhradně obchodní rozhodnutí, která jsou ekonomicky odůvodněná, a že stát nebude ovlivňovat každodenní činnosti banky. Zadruhé, banka musí zlepšit své politiky tvorby cen a rámec pro řízení rizik, aby byly zachovány marže a minimalizovány ztráty. Zatřetí, NLB musí očistit svoji rozvahu a snížit expozici problematickým odvětvím, ať už prostřednictvím řádné tvorby rezerv a omezením pákového efektu problematických aktiv, nebo převedením problematických úvěrů na společnost BAMC. Za čtvrté, banka musí opravit strukturu své rozvahy rekapitalizací a posílením vkladové základny nebo snížením pákového poměru. A za poslední, banka musí zlepšit svoji provozní účinnost, aby zabezpečila dostatečnou úroveň ziskovosti.

(128)

Závazky zaručí nezávislost správní rady a také to, že vedení stanoví úvěrová kritéria. Tyto závazky zaručí, že stanovení cen úvěrů vychází z politiky tvorby cen, která stanoví minimální pravidla týkající návratnosti kapitálu pro všechny úvěry, a tím omezuje možnost, aby banka pod tlakem vnějších vlivů poskytovala úvěry pod tržní cenou.

(129)

Závazky podle všeho řádně řeší a napravují hlavní slabé stránky správy a řízení NLB. Vymezují odpovídající ochranná opatření, aby se zabránilo střetu zájmů a zaručilo, že strategie a rozhodnutí jsou zaměřené na podnikání a že nejsou ovlivňovány žádnými jinými cíli kromě maximalizace hodnoty a nepodléhají nepatřičnému vnějšímu vlivu. Díky plánovaným změnám správy a řízení bude banka odolnější vůči vnějšímu vlivu a zároveň zavede větší tržní disciplínu tím, že posílí kontrolu a zvýší transparentnost rozhodnutí v oblasti řízení.

(130)

NLB dále přezkoumá své politiky v oblasti pobídek a odměňování, aby zaručila, že nepodněcují k nepřiměřenému riskování a soustředí se na dlouhodobé a udržitelné cíle. Kromě toho až do 31. prosince 2017 omezí celkové odměny pro jakékoli členy rady a zaměstnance, kteří vykonávají zvláštní práci, v souladu s body 37 až 39 sdělení o bankovnictví z roku 2013, čímž se usnadní včasné provedení plánu restrukturalizace.

(131)

Kromě toho se Slovinsko zavazuje, že do […] odprodá svůj podíl akcií v NLB ve výši […] % investorovi, který je nezávislý a nemá žádnou vazbu na Republiku Slovinsko. Tímto odprodejem se výrazně sníží vnější vliv na řízení a podnikatelské činnosti banky.

(132)

NLB posílí své politiky tvorby cen a rámec pro řízení rizik, a to zejména prostřednictvím řady pravidel a opatření, která mají chránit nejlepší obchodní zájmy banky. Tato opatření zahrnují odbornou přípravu zaměstnanců, získávání klientů, tvorbu cen nových produktů a přezkum procesu týkajícího se úvěrového rizika.

(133)

Zejména stanovení cen nových úvěrů povede do 31. prosince 2017 k dosažení kladné návratnosti kapitálu, a to alespoň v hodnotě […] % v každém klientském vztahu. Tvorba cen bude odstupňovaná, začne na […] % návratnosti kapitálu v každém klientském vztahu v roce 2014 a do 31. prosince 2017 dosáhne […] %.

(134)

Výsledné zlepšení politiky tvorby cen NLB a rámce pro řízení rizik je vhodné a nezbytné, aby bylo možné provádět přísnější úvěrové politiky u nových úvěrů a konzervativnější politiku tvorby rezerv. Tyto reformy řeší slabiny NLB, které byly příčinou nízké kvality jejího úvěrového portfolia, nadměrné úrovně úvěrů v selhání a vysokých úvěrových nákladů. Tím, že se tato opatření zaměřují na příčiny nízké ziskovosti, přispívají k dlouhodobé životaschopnosti NLB.

(135)

Plán restrukturalizace obsahuje také organizační oddělení vedlejších činností od hlavních činností NLB. Díky této reorganizaci bude NLB schopna zefektivnit své hlavní činnosti. Oddělení činností rovněž umožní zaujmout specializovanější přístup k ukončení vedlejších činností banky a k řízení jejích aktiv v selhání tak, aby se maximalizovala hodnota zpětně získaných prostředků.

(136)

Na základě plánu restrukturalizace se rizikově vážená aktiva NLB zvýší z 11,1 miliard EUR k 31. prosinci 2012 na [5–10] miliard EUR k 31. prosinci 2017. Omezením rizikově vážených aktiv, a to zejména v nejproblematičtějších odvětvích banky, tedy u finančních holdingů, přepravních společností a stavebních společností, se zaručí, že se během období restrukturalizace sníží riziko spojené s těmito expozicemi.

(137)

NLB převede portfolio znehodnocených aktiv v hodnotě 2,3 miliardy EUR na společnost BAMC, což jí umožní, aby se zaměřila na správu funkčních úvěrů a zároveň uvolnila zdroje na to, aby vyřešila otázky zbývajících úvěrů v selhání.

(138)

V budoucí strategii NLB znovu zaměří své činností na konzervativnější podnikání v hlavních segmentech bankovnictví, tedy na maloobchodní bankovnictví, bankovnictví pro malé a střední podniky a pro vybrané podniky ve Slovinsku. Tohoto vývoje bude dosaženo značným odprodejem a snížením vedlejších činností, čímž se uvolní zdroje na činnosti hlavní.

(139)

NLB již od státu obdržela kapitálové injekce, a to v březnu 2011 a červenci 2012. Společně s dodatečnou třetí rekapitalizací je NLB schopna splnit kapitálové požadavky Slovinské banky, což jí umožňuje obnovit životaschopnost.

(140)

Částka třetí rekapitalizace zohledňuje potřeby banky, které vyplývají z přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu. Bezprostředně po rekapitalizaci dosáhne poměr kmenového kapitálu tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích 15 % a do 31. prosince 2017 dosáhne úrovně [10–20] %, což výrazně přesahuje kapitálové požadavky stanovené Slovinskou bankou, podle nichž je třeba, aby poměr kmenového kapitálu tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích činil 9 %.

(141)

NLB navíc očistí svoji rozvahu tím, že převede značné portfolio aktiv v selhání a znehodnocených aktiv na společnost BAMC.

(142)

NLB posílí svůj profil financování snížením financování svých dceřiných společností v rámci skupiny, odprodejem vedlejších činností a opětovným důrazem na svoji historickou základnou financování, kterou tvoří maloobchodní vklady. Poměry úvěrů k vkladům se zlepší ze 105 % v roce 2012 na [70–80] % k 31. prosinci 2017.

(143)

Obnovení dlouhodobé ziskovosti bude výsledkem přesunutí strategického důrazu banky na její hlavní základní bankovní činnosti, tedy na maloobchodní bankovnictví, bankovnictví pro malé a střední podniky a bankovnictví pro vybrané podniky ve Slovinsku, což bance umožní splnit cíle týkající se návratnosti kapitálu.

(144)

Banka zlepší své čisté úrokové rozpětí tím, že zaručí, že bude stanovena odpovídající cena nových úvěrů. Stanovení cen nových úvěrů zejména přispěje k dosažení kladné návratnosti, a to alespoň ve výši […] % v roce 2014, […] % v roce 2015, […] % v roce 2016 a […] % v roce 2017 v každém klientském vztahu.

(145)

NLB bude také dokumentovat všechna restrukturalizační rozhodnutí. Do dokumentace začlení srovnání s alternativními řešeními, např. výkonem zajištění a ukončením účasti. NLB prokáže, že zvolila řešení, které maximalizuje čistou současnou hodnotu banky.

(146)

NLB také plánuje rozsáhlý program snižování nákladů, konkrétně prostřednictvím významné konsolidace svých podnikatelských prostor a sítě poboček a snížením počtu zaměstnanců, jakož i zlepšením provozní účinnosti, snahou o to, aby klienti byli získáváni s ohledem na rizika a důrazem na ziskovost, a optimalizací nákladů spojených s likviditou a jiných nákladů. Plán restrukturalizace předpokládá, že výsledkem bude snížení poměru nákladů a zisků na méně než 60 % ve srovnání s úrovněmi, jichž banka dosahovala před krizí. Do 31. prosince 2017 dosáhne NLB návratnosti kapitálu po zdanění ve výši [5–10] % a poměru kmenového kapitálu tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích ve výši [10–20] %. Zisky NLB po zdanění dosáhnou v roce 2017 částky [100–150] milionů EUR.

(147)

Očekává se, že se postupem času souběžně s prováděním plánu restrukturalizace sníží tok znehodnocených aktiv. Banka bude mít díky převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC, závazkům týkajícím se řízení úvěrového rizika a restrukturalizaci úvěrů v selhání, které setrvávají v jejích portfoliích, tak, aby se maximalizovala jejich čistá současná hodnota pro banku, jakož i díky dalším opatřením, která posilují rámec banky pro řízení rizik, zdravější profil úvěrového rizika.

(148)

Komise se proto domnívá, že plán restrukturalizace může obnovit dlouhodobou životaschopnost NLB.

(149)

Sdělení o restrukturalizaci doplněné sdělením o bankovnictví z roku 2013 stanoví, že by příjemce podpory měl poskytnout přiměřený příspěvek, aby se podpora omezila na minimum a aby se omezilo narušení hospodářské soutěže a morální hazard. Za tímto účelem stanoví, že i) by měly být omezeny jak restrukturalizační náklady, tak výše podpory a že ii) by mělo v co největší míře docházet ke sdílení nákladů stávajícími akcionáři a podřízenými věřiteli.

(150)

Poté, co jsou ztráty nejprve absorbovány vlastním kapitálem, budou součástí odpovídajícího sdílení nákladů obvykle příspěvky ze strany držitelů hybridního kapitálu a držitelů podřízeného dluhu. Držitelé hybridního kapitálu a držitelé podřízeného dluhu musí poskytovat příspěvky, aby se v co největší míře snížil nedostatek kapitálu. Takovéto příspěvky mohou mít formu buď převodu na kmenový kapitál tier 1 (20), nebo snížení účetní hodnoty jistiny nástrojů. V každém případě musí být v rozsahu povoleném právními předpisy zabráněno odlivu hotovosti od příjemce k držitelům těchto cenných papírů.

(151)

Plán restrukturalizace neobsahuje žádné prvky, které by naznačovaly, že podpora přesahuje prostředky nutné k pokrytí nákladů vyplývajících z obnovení životaschopnosti NLB. Nedostatek kapitálu, který je třeba třetí rekapitalizací pokrýt, byl určen na základě přezkumu kvality aktiv/zátěžového testu. Odhad této kapitálové injekce vychází zejména z hodnocení aktiv, z nějž vyplývá, že je tato úroveň nutná a dostatečná k překonání zátěžové situace. Přezkum kvality aktiv/zátěžový test vnesl více jistoty do otázky, jaká úroveň kapitálu je zapotřebí. Částka třetí rekapitalizace umožňuje bance splnit požadavky na regulační kapitál a tržní očekávání. Kromě toho bude zaveden mechanismus pro splácení jistiny, aby se omezilo hromadění nadbytečného kapitálu v NLB, podle nějž bude NLB muset vyplatit dividendy za účetní období let 2015, 2016 a 2017, které se vypočtou na základě rostoucího procentního podílu veškerého nadbytečného kapitálu. Mechanismus pro splácení jistiny zaručuje, že množství kapitálu, které přesahuje minimální požadavky na regulační kapitál, bance nedovolí, aby zahájila nové podnikatelské činnosti dříve, než státu splatí podporu, kterou jí poskytl.

(152)

Aby mohla NLB d.d. získat dividendy od svých dceřiných společností a aby se zabránilo hromadění likvidity, mohou tyto dceřiné společnosti bez ohledu na zákaz dividend vyplácet dividendy. Tyto společnosti mohou dividendy vyplácet, jestliže je NLB d.d. – přímo či nepřímo – většinovým akcionářem a všichni externí akcionáři drží v dané společnosti dohromady méně než [10-20] % akcií a hlasovacích práv. Komise se domnívá, že možnost, aby dceřiné společnosti takto vyplácely dividendy NLB d.d., přispívá k udržení výše podpory na nezbytném minimu, zajistí odpovídající stupeň pružnosti pro účinnou správu konsolidovaného kapitálu a likvidity NLB a usnadní splácení podpory. Skutečnost, že v důsledku toho by část dividend obdrželi také menšinoví akcionáři dceřiných společností, představuje ve srovnání s těmito přínosy přiměřený vedlejší účinek, zejména vezme-li se v úvahu poměrně malé množství dividend, které bude nakonec možné vyplatit všem ostatním akcionářům kromě NLB d.d. a které nepřesáhne více než jednu desetinu množství dividend, které bude nakonec možné splatit NLB d.d.

(153)

Zaprvé, závazky ohledně sdílení nákladů akcionáři a držiteli podřízeného dluhu jsou v souladu se sdělením o restrukturalizaci doplněným sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(154)

V tomto ohledu se Slovinsko zavázalo, že předtím, než bude NLB poskytnuta jakákoli státní podpora (tj. třetí rekapitalizace a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC), NLB v plném rozsahu sníží hodnotu vlastního kapitálu akcionářů a nesplacených podřízených dluhů, aby se zaručilo, že jsou splněny požadavky sdělení o bankovnictví z roku 2013. Komise příznivě vnímá, že je v co největší možné míře zajištěn příspěvek držitelů podřízeného dluhu, čímž je zaručeno odpovídající sdílení nákladů. Státní kapitálové injekce se provedou teprve poté, co budou zcela eliminováni držitelé podřízeného dluhu. Tento postup zaručuje, že všichni stávající držitelé podřízeného dluhu musí plně přispět k nákladům banky na restrukturalizaci, a to předtím, než do celé záležitosti vstoupí stát. Stát bude tudíž po třetí rekapitalizaci vlastnit 100 % akcií banky, před první kapitálovou injekcí vlastnil pouze 33,1 %.

(155)

Zadruhé, bod 24 sdělení o restrukturalizaci stanoví, že jedním ze způsobů, jak dosáhnout sdílení nákladů, je zaplacení přiměřené náhrady za státní kapitál.

(156)

Pokud jde o první a druhou rekapitalizaci, Komise podotýká, že byly provedeny za ceny slučitelné se zásadami sdílení nákladů (21). Pokud jde o třetí rekapitalizaci obsaženou v plánu restrukturalizace, stát po ní bude vlastnit 100 % banky, čímž bude maximalizováno sdílení nákladů. Komise již také stanovila, že za převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC je poskytnuta přiměřená náhrada.

(157)

Za třetí, pokud jde o pokrytí nákladů na restrukturalizaci, které vyplývají z plánu restrukturalizace prostřednictvím interních opatření NLB, NLB provede opatření ke snížení nákladů, která budou v rámci základního scénáře založena na snížení provozních nákladů z 368 milionů EUR k 31. prosinci 2012 na [250–300] milionů EUR k 31. prosinci 2017. Plán restrukturalizace rovněž stanoví, že se banka zbaví alespoň [80–90] % svých nebankovních činností. Kromě toho je zaveden mechanismus pro splácení jistiny, který umožňuje vyplatit státu v co největším rozsahu dividendy za účetní období let 2015, 2016 a 2017, aniž by tím byly ohroženy požadavky na regulační kapitál banky.

(158)

Za čtvrté, kromě uvedených strukturálních opatření se Slovinsko také zavázalo, že zakáže kupóny, akvizice, reklamu a agresivní obchodní praktiky.

(159)

Komise podotýká, že závazek nevyplácet kupóny se nevztahuje na nově vydané kapitálové nástroje za předpokladu, že výplaty kupónů u takových nově vydaných kapitálových nástrojů nevytvoří v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí (22) právní závazek provést výplaty kupónů u cenných papírů NLB. Komise toto omezení zákazu kupónů přijímá, aby skupině v souladu s bodem 26 sdělení o restrukturalizaci povolila získat čerstvý hybridní kapitál na trhu. Vydání podřízených cenných papírů po datu přijetí tohoto rozhodnutí bance umožní získat dodatečné financování a hybridní kapitál, zároveň to však nebude podnětem k vyplacení kupónů u stávajících cenných papírů, zejména stávajícího podřízeného dluhu. Omezením zákazu kupónů tak banka bude moci vydat dodatečný kapitál tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích, což může případně snížit kapitál, který banka potřebuje ve formě vlastního kapitálu. V tomto ohledu je třeba připomenout, že mají-li se dluhové nástroje kvalifikovat jako kapitál tier 1 podle nařízení o kapitálových požadavcích, kupóny musí být volitelné, nikoli povinné. Na závěr lze ve stávajícím případě také poznamenat, že po úplném snížení hodnoty vlastního kapitálu akcionářů a nesplaceného podřízeného dluhu v bance nezůstane žádný vlastní kapitál ani podřízený dluh. Omezení zákazu kupónů neoslabuje užitečný dopad takového zákazu kupónů, který je popsán ve sdělení o restrukturalizaci, jelikož závazek NLB, že vyplacením kupónů u nových nástrojů nevznikne právní závazek provést výplaty kupónů u stávajících cenných papírů NLB, zabrání zbytečnému odlivu kapitálu.

(160)

Dostatečný vlastní příspěvek NLB k nákladům na její restrukturalizaci proto představuje i sdílení nákladů mezi držiteli vlastního kapitálu, hybridních nástrojů a podřízeného druhu, snížení nákladů, odprodeje a přiměřené náhrady za podporu.

(161)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že plán restrukturalizace stanoví odpovídající vlastní příspěvek a sdílení nákladů.

(162)

A konečně, oddíl 4 sdělení o restrukturalizaci vyžaduje, aby plán restrukturalizace obsahoval opatření k omezení narušování hospodářské soutěže. Tato opatření by měla být přizpůsobena konkrétním podmínkám, aby řešila narušení na trzích, na kterých banka, jež přijala státní podporu, působí po restrukturalizaci. Povaha a forma takových opatření bude záležet na dvou kritériích: zaprvé na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé na vlastnostech trhu či trhů, kde bude banka přijímající podporu působit. Kromě toho musí Komise zohlednit vlastní příspěvek poskytnutý příjemcem a rozsah sdílení nákladů v období restrukturalizace.

(163)

NLB obdržela státní podporu ve formě kapitálových injekcí a opatření týkajících se znehodnocených aktiv, a to ve výši 2,321 miliard EUR, což se rovná 20 % rizikově vážených aktiv NLB (23). Přiměřená náhrada za podporu a nutnost provést opatření omezující případná narušení hospodářské soutěže jsou nutné zejména vzhledem k poměrně vysoké částce podpory.

(164)

Prvním opatřením, které omezí narušení hospodářské soutěže, je odprodej podílů NLB v […]. Odprodejem jejích […] se sníží podíl NLB na trhu […]. Odprodej […] NLB také přispěje k omezení podílu NLB na trhu a k otevření trhu konkurentům.

(165)

Omezení přítomnosti NLB na trhu v oblasti úvěrů podnikovým sektorům stavebnictví, přepravy a finančních holdingů je dosaženo díky ročním snížením rizikově vážených aktiv v těchto odvětvích.

(166)

Kromě toho NLB ukončí leasing, faktoring, odkup pohledávek a vedlejší činnosti ve Slovinsku i v zahraničí, aby ještě více přispěla k omezení možných vedlejších účinků státní podpory, kterou obdrží, na jiné než činnosti, než jsou její hlavní bankovní činnosti.

(167)

NLB bude pokračovat v operacích za podmínek, které omezují narušení hospodářské soutěže. Jako specializovaná banka s posílenými politikami řízení rizik a správy a řízení podniku a účinnější úvěrovou politikou s lepší tvorbou cen, která k 31. prosinci 2017 dosáhne návratnosti kapitálu ve výši [10–20] % u nových úvěrů, se banka zdrží toho, aby svým klientům poskytovala nadměrně výhodné podmínky. Tyto prvky přispívají k životaschopnosti NLB, ale také omezují narušování hospodářské soutěže.

(168)

Slovinsko se zavázalo, že zavede zákaz akvizic, čímž zaručí, že NLB nebude používat obdrženou státní podporu k tomu, aby získala nové podniky. Kromě toho je zaveden mechanismus pro splácení jistiny, který NLB umožňuje vyplatit státu v co největším rozsahu dividendy za účetní období let 2015, 2016 a 2017, aniž by byly ohroženy požadavky na regulační kapitál banky. Tento mechanismus pro splácení jistiny zaručuje, že množství kapitálu, které přesahuje minimální požadavky na regulační kapitál nebo jiné požadavky právních předpisů, bance nedovolí, aby zahájila nové podnikatelské činnosti dříve, než splatí státu podporu, kterou jí poskytl.

(169)

Kromě těchto strukturálních opatření se Slovinsko zavázalo, že provede soubor opatření, jímž omezí chování, aby se zabránilo narušování hospodářské soutěže. Komise vítá zákaz uvádět státní podporu k reklamním účelům a zákaz agresivních obchodních praktik, což NLB zabrání v tom, aby podporu využila k protisoutěžnímu tržnímu chování.

(170)

Vzhledem k této kombinaci opatření a závazků je zřejmé, že ve vztahu k výši podpory poskytnuté NLB existují dostatečná ochranná opatření, která omezí případné narušení hospodářské soutěže.

(171)

Podle oddílu 5 sdělení o restrukturalizaci doplněného sdělením o bankovnictví z roku 2013 jsou požadovány pravidelné zprávy, aby Komise mohla ověřit, zda je plán restrukturalizace řádně prováděn. Slovinsko jmenuje dohlížejícího správce, který bude Komisi každých šest měsíců poskytovat zprávy o dohledu.

(172)

Aby se zaručilo řádné provádění plánu restrukturalizace po celou dobu jeho trvání, slovinské orgány přijmou nezbytná opatření, aby zaručily, že NLB dodrží závazky uvedené ve specifikaci.

(173)

Kromě toho bude na správné provádění plánu restrukturalizace a úplné a správné plnění všech závazků obsažených ve specifikaci, která je obsažena v příloze tohoto rozhodnutí, soustavně dohlížet nezávislý, dostatečně kvalifikovaný dohlížející správce. Tento dohlížející správce bude mít neomezený přístup ke všem informacím nutným k dohledu nad prováděním rozhodnutí. Komise nebo dohlížející správce mohou NLB požádat o vysvětlení a objasnění. Slovinsko a NLB mají plně spolupracovat s Komisí a dohlížejícím správcem, pokud jde o všechny dotazy spojené s dohledem.

(174)

Komise podotýká, že plán restrukturalizace, který Slovinsko předložilo, odpovídajícím způsobem řeší otázky životaschopnosti (včetně správy a řízení podniků), sdílení nákladů a narušování hospodářské soutěže a je v souladu s požadavky sdělení o restrukturalizaci doplněného sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(175)

Komise již proto nemá pochybnosti o slučitelnosti plánu restrukturalizace, které vznesla ve druhém rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení.

(176)

Komise dospěla k závěru, že první, druhá a třetí státní rekapitalizace NLB a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC představují podporu na restrukturalizaci ve prospěch NLB.

(177)

Komise vyvodila závěr, že restrukturalizační opatření spočívající v první, druhé a třetí rekapitalizaci a převodu znehodnocených aktiv na společnost BAMC mohou NLB umožnit, aby obnovila svoji dlouhodobou životaschopnost, jsou dostačující, pokud jde o sdílení nákladů, a vhodná a přiměřená, aby kompenzovala dopady dotčeného opatření podpory, které se projeví narušením trhu. Komise má proto za to, že předložený plán restrukturalizace splňuje kritéria sdělení o restrukturalizaci doplněného sdělením o bankovnictví z roku 2013 a sdělení o znehodnocených aktivech ve znění upraveném a doplněném sdělením o bankovnictví z roku 2013. Restrukturalizační opatření lze proto považovat za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. První, druhou a třetí rekapitalizaci a převod znehodnocených aktiv na společnost BAMC lze proto v souladu s plánem restrukturalizace schválit,