14.8.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 242/4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 884/2014

ze dne 13. srpna 2014,

kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1152/2009 (2) je třeba významně změnit a jeho oblast působnosti je třeba rozšířit na krmiva.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (3) stanoví maximální limity aflatoxinů v potravinách v zájmu ochrany veřejného zdraví. Je možné pozorovat, že tyto maximální limity aflatoxinů jsou u některých potravin z některých zemí často překračovány. Taková kontaminace představuje vážnou hrozbu pro veřejné zdraví v Unii, a je proto vhodné stanovit zvláštní podmínky na úrovni Unie.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (4) stanoví maximální limity aflatoxinu B1 v krmivech v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat. Je možné pozorovat, že maximální limity aflatoxinu B1 jsou u některých krmiv z některých zemí často překračovány. Taková kontaminace představuje vážnou hrozbu pro zdraví lidí a zvířat v Unii, a je proto vhodné stanovit zvláštní podmínky na úrovni Unie.

(4)

Za účelem ochrany zdraví lidí a zvířat je důležité, aby byly do působnosti tohoto nařízení zahrnuty i krmné směsi a složené potraviny obsahující významné množství krmiv a potravin, na něž se toto nařízení vztahuje. Aby bylo zajištěno harmonizované prosazování kontrol zpracovaných krmiv a potravin a krmných směsí a složených potravin v celé EU, je vhodné stanovit prahovou úroveň. Dále je vhodné vyjmout z uplatňování ustanovení tohoto nařízení neobchodní zásilky. Odběr vzorků a analýza zásilek by měly být prováděny v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(5)	Ustanovení o odběru vzorků a analýze pro účely kontroly aflatoxinů v krmivech jsou stanovena nařízením Komise (ES) č. 152/2009 (5) a pro účely kontroly aflatoxinů v potravinách nařízením Komise (ES) č. 401/2006 (6).

(6)

Vzhledem k tomu, že pro uplatnění zvláštních podmínek pro dovoz krmiv z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny platí podobná ustanovení jako pro uplatnění zvláštních podmínek pro dovoz potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny, je vhodné zahrnout krmiva a potraviny, na něž se vztahují zvláštní podmínky v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny, do jednoho nařízení. Je proto vhodné zahrnout do tohoto nařízení ustanovení týkající se podzemnice olejné (arašídů) z Indie a Ghany a melounových jader z Nigérie, která jsou obsažena v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 91/2013 (7). Současně by prováděcí nařízení (EU) č. 91/2013 mělo být nahrazeno novým nařízením, kterým se stanoví předpisy týkající se okry a listů curry z Indie.

(7)

Vzhledem k výsledkům kontrol a výsledkům auditů Potravinového a veterinárního úřadu (FVO) jsou u produktů, na něž se vztahují zvláštní podmínky a/nebo četnosti kontrol, vhodné tyto změny:

—	zrušení zvláštních podmínek pro dovoz mandlí z USA vzhledem k příznivým výsledkům kontroly a příznivému výsledku auditu FVO;

—	snížení četnosti odběru vzorků lískových ořechů z Turecka vzhledem k příznivým výsledkům kontroly a příznivému výsledku auditu FVO;

—	snížení četnosti odběru vzorků para ořechů ve skořápce z Brazílie vzhledem k tomu, že nedochází k neplnění požadavků, což souvisí i s velmi malým objemem dovozu do EU.

(8)

Systém kontroly stanovený pro krmiva a potraviny, na něž se vztahuje toto nařízení, se používá již mnoho let a na základě získaných zkušeností je neustále zlepšován. Úplné harmonizace kontrol při dovozu potravin jiného než živočišného původu nelze dosáhnout, protože v určeném místě vstupu není možné provádět všechny požadované fyzické kontroly aflatoxinů. Kontrola přítomnosti aflatoxinů v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006 je časově náročná a vyžaduje vykládku zásilky. Navíc mnoho komodit, na které se vztahuje toto nařízení, je přepravováno ve vakuovém balení a zničení vakuových balení v důsledku odběru vzorků by mohlo vést ke ztrátě kvality v případě, kdy zásilku čeká po fyzické kontrole přeprava na dlouhou vzdálenost. Aby však byla snížena administrativní zátěž, je vhodné co nejvíce harmonizovat administrativní dokumenty týkající se kontrol krmiv a potravin jiného než živočišného původu. Z toho důvodu, ačkoli podmínky pro dovoz krmiv a potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, se neshodují s podmínkami pro krmiva a potraviny, na něž se vztahuje nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (8), je vhodné použít stejný společný vstupní doklad, a provozovatelům potravinářských a krmivářských podniků tak zjednodušit administrativu. Pro uplatnění zmíněného společného vstupního dokladu pro účely tohoto předpisu je však nutné do pokynů přidat vysvětlivky, jež zohlední rozdíly mezi oběma systémy kontroly.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1. Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (9), použije se toto nařízení na dovoz těchto krmiv a potravin kódů KN a klasifikací TARIC stanovených v příloze I:

a)	para ořechy ve skořápce a směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující para ořechy ve skořápce (potraviny) pocházející nebo zasílané z Brazílie;

b)	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce a bez skořápky, arašídové máslo, podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná (krmiva a potraviny) pocházející nebo zasílané z Číny;

c)	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce a bez skořápky, arašídové máslo, podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná (krmiva a potraviny) pocházející nebo zasílané z Egypta;

d)	pistácie ve skořápce a bez skořápky, pistácie jinak upravené nebo konzervované (potraviny) pocházející nebo zasílané z Íránu;

tyto potraviny pocházející nebo zasílané z Turecka:

i)	sušené fíky;

ii)	lískové ořechy (Corylus sp.) ve skořápce a bez skořápky;

iii)	pistácie ve skořápce a bez skořápky;

iv)	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující fíky, lískové ořechy nebo pistácie;

v)	pasta z fíků, pasta z pistácií a pasta z lískových ořechů;

vi)	lískové ořechy, fíky a pistácie, upravené nebo konzervované, včetně směsí;

vii)	mouka, krupice a prášek z lískových ořechů a pistácií;

viii)

lískové ořechy rozřezané na kousky nebo plátky nebo rozdrcené;

ix)	olej z lískových ořechů;

f)	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce a bez skořápky, arašídové máslo, podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná (krmiva a potraviny) pocházející nebo zasílané z Ghany;

g)	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce a bez skořápky, arašídové máslo, podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná (krmiva a potraviny) pocházející nebo zasílané z Indie;

h)	melounová jádra a produkty z nich vyrobené (potraviny) pocházející nebo zasílané z Nigérie.

2. Toto nařízení se rovněž použije na krmiva a potraviny zpracované z krmiv a potravin uvedených v odstavci 1, jakož i na krmné směsi a složené potraviny obsahující některé z krmiv nebo potravin uvedených v odstavci 1 v množství větším než 20 %.

3. Toto nařízení se nepoužije na zásilky krmiv a potravin uvedených v odstavcích 1 a 2, které jsou určeny pro soukromé osoby pouze pro osobní spotřebu a použití. V případě pochybností nese důkazní břemeno příjemce zásilky.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článcích 2 a 3 nařízení (ES) č. 178/2002 a v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (10).

Kromě toho se použijí tyto definice:

a)	„určenými místy dovozu“ se rozumí místa určená příslušným orgánem, přes která mohou být krmiva nebo potraviny uvedené v článku 1 dováženy do Unie;

b)	„určeným místem vstupu“ se rozumí místo vstupu podle definice v čl. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 669/2009.

Pro účely tohoto nařízení odpovídá zásilka šarži podle nařízení (ES) č. 401/2006 a (ES) č. 152/2009.

Článek 3

Dovoz do Unie

Zásilky krmiv a potravin uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 (dále jen „krmiva a potraviny“) mohou být do Unie dováženy pouze v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení.

Článek 4

Výsledky odběru vzorků a analýzy

1. K zásilkám krmiv a potravin musí být přiloženy výsledky odběru vzorků a analýzy provedených příslušnými orgány země původu nebo země, ze které je zásilka odesílána, pokud je uvedená země jiná než země původu, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie o maximálních limitech aflatoxinů.

2. Odběr vzorků a analýza podle odstavce 1 musí být provedeny v souladu s nařízením (ES) č. 152/2009, pokud jde aflatoxiny v krmivech, a v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006, pokud jde o aflatoxiny v potravinách.

Článek 5

Osvědčení o zdravotní nezávadnosti

1. Ke každé zásilce musí být rovněž přiloženo osvědčení o zdravotní nezávadnosti odpovídající vzoru uvedenému v příloze II.

2. Osvědčení o zdravotní nezávadnosti musí být vyplněno, podepsáno a ověřeno oprávněným zástupcem příslušného orgánu země původu nebo příslušného orgánu země, z níž je zásilka odesílána, pokud je uvedená země jiná než země původu.

Příslušným orgánem země původu je

a)	Ministério da Agricultura, Pecuária e Abastecimento (MAPA) v případě potravin z Brazílie;

b)	státní správa Čínské lidové republiky pro kontrolu dovozu a vývozu a pro karanténu v případě krmiv a potravin z Číny;

c)	egyptské ministerstvo zemědělství v případě krmiv a potravin z Egypta;

d)	íránské ministerstvo zdravotnictví v případě potravin z Íránu;

e)	generální ředitelství ochrany a kontroly při ministerstvu zemědělství a záležitostí venkova Turecké republiky v případě potravin z Turecka;

f)	Ghanský normalizační úřad (Ghana Standards Authority) v případě krmiv a potravin z Ghany;

g)	Indická rada pro kontrolu vývozu (Export Inspection Council of India) ministerstva obchodu a průmyslu v případě krmiv a potravin z Indie;

h)	Národní agentura pro správu a kontrolu potravin a léčiv (National Agency for Food and Drug Administration and Control (NAFDAC)) v případě potravin z Nigérie.

3. Osvědčení o zdravotní nezávadnosti je vypracováváno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém se nachází určené místo vstupu. Členský stát však může povolit, aby osvědčení o zdravotní nezávadnosti bylo vypracováno v jiném úředním jazyce Unie.

4. Osvědčení o zdravotní nezávadnosti je platné pouze po dobu čtyř měsíců ode dne vydání.

Článek 6

Identifikace

Každá zásilka potravin a krmiv musí být označena identifikačním kódem (kódem zásilky) odpovídajícím identifikačnímu kódu uvedenému ve výsledcích odběru vzorků a analýzy podle článku 4 a v osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5. Tímto identifikačním kódem musí být označen každý pytel nebo jiný druh obalu v zásilce.

Článek 7

Oznamování zásilek předem

1. Provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků nebo jejich zástupci předem oznámí příslušným orgánům v určeném místě vstupu předpokládané datum a čas fyzického příchodu krmiva a potravin, jakož i povahu zásilky.

2. Za účelem oznámení předem provozovatelé vyplní část I společného vstupního dokladu uvedeného v čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 669/2009 a předají tento doklad příslušnému orgánu v určeném místě vstupu, a to alespoň jeden pracovní den před fyzickým příchodem zásilky.

3. Při vyplnění společného vstupního dokladu na základě tohoto nařízení zohlední provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků pokyny stanovené v příloze III.

4. V případě, že se určené místo dovozu neshoduje s určeným místem vstupu, vyrozumí provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku příslušný orgán v určeném místě dovozu nejméně jeden pracovní den před fyzickým příchodem zásilky. Oznámení se provede tak, že provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku zašle exemplář vyplněného společného vstupního dokladu za účelem kontroly dokladů příslušným orgánem v určeném místě vstupu.

5. Společné vstupní doklady jsou vypracovávány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém se nachází určené místo vstupu. Členský stát však může povolit, aby společné vstupní doklady byly vypracovány v jiném úředním jazyce Unie.

Článek 8

Určená místa dovozu

Příslušné orgány v členských státech zajistí, aby určená místa dovozu splňovala tyto požadavky:

a)	přítomnost pracovníků vyškolených k provádění úředních kontrol zásilek krmiv a potravin;

b)	dostupnost podrobných pokynů pro odběr vzorků a jejich zasílání do laboratoře v souladu s ustanoveními přílohy I nařízení (ES) č. 152/2009, pokud jde o krmiva, a přílohy I nařízení (ES) č. 401/2006, pokud jde o potraviny;

možnost vykládky a odběru vzorků na zastřešeném místě v rámci určeného místa dovozu; v případech, kdy zásilka krmiv a potravin musí být po dohodě s příslušným orgánem převezena k odběru vzorků na místo v nejbližším okolí určeného místa dovozu, ji musí být možné umístit pod úřední dohled příslušného orgánu již od určeného místa dovozu;

d)	dostupnost skladovacích místností, skladů ke skladování zadržených zásilek krmiv a potravin v dobrém stavu při čekání na výsledky analýzy;

e)	dostupnost zařízení pro vykládku a vhodného vybavení k odběru vzorků;

f)	dostupnost úřední laboratoře pro analýzu aflatoxinů, která má sídlo v místě, kam mohou být vzorky převezeny během krátké doby, a která je schopna provést analýzu v potřebné časové lhůtě.

Členské státy vedou a zveřejňují aktualizovaný seznam určených míst dovozu. Členské státy o nich uvědomují Komisi.

Komise na svých internetových stránkách pro informaci zveřejní odkazy na tyto seznamy sestavené členskými státy.

Provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků zajistí vyložení zásilky krmiv a potravin potřebné k uskutečnění odběru reprezentativních vzorků.

V případě zvláštní přepravy nebo zvláštních způsobů balení musí provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku dát k dispozici úřednímu inspektorovi vhodné zařízení k odběru vzorků, pokud reprezentativní odběr vzorků nelze provést pomocí obvyklého vybavení k odběru vzorků.

Článek 9

Úřední kontroly

1. Všechny úřední kontroly před vyplněním společného vstupního dokladu musí být provedeny do 15 pracovních dnů od okamžiku, kdy je zásilka předložena k dovozu a je fyzicky k dispozici k odběru vzorku v určeném místě dovozu.

2. Zásilky krmiv a potravin mohou vstupovat do Unie pouze přes určené místo vstupu. Příslušný orgán na určeném místě vstupu provádí kontroly dokladů u každé zásilky krmiv a potravin určené k dovozu do Unie, aby bylo zajištěno dodržení požadavků stanovených v článcích 4 a 5.

Pro účely tohoto nařízení mohou být určena místa vstupu, která jsou oprávněna pouze provádět kontroly dokladů. V takovém případě tato určená místa vstupu nemusí splňovat minimální požadavky stanovené v článku 4 nařízení (ES) č. 669/2009.

3. V případě, kdy k zásilce krmiv a potravin nejsou přiloženy výsledky odběru vzorků a analýzy a osvědčení o zdravotní nezávadnosti, nebo pokud výsledky odběru vzorků a analýzy a osvědčení o zdravotní nezávadnosti nejsou v souladu s ustanoveními nařízení, nesmí zásilka vstoupit do Unie za účelem dovozu do Unie a musí být odeslána zpět do země původu nebo zničena.

4. Příslušný orgán v určeném místě vstupu povolí přesun zásilky do určeného místa dovozu, pokud jsou výsledky kontrol uvedených v odstavci 2 uspokojivé. Během přesunu musí být k zásilce přiložen originál osvědčení, výsledky odběru vzorků a analýzy podle článku 4 a společný vstupní doklad. Příslušný orgán v určeném místě vstupu neprodleně informuje příslušný orgán v určeném místě dovozu o odeslání zásilky a provozovatel podniku musí informovat příslušný orgán v určeném místě dovozu o příchodu zásilky nejméně jeden pracovní den před fyzickým příchodem zásilky. Jestliže se provozovatel podniku rozhodne změnit určené místo dovozu poté, co zásilka opustila určené místo vstupu, musí být doklady znovu předloženy příslušnému orgánu určeného místa vstupu, aby odsouhlasil a provedl potřebné změny ve společném vstupním dokladu, a příslušný orgán určeného místa vstupu potom o těchto změnách informuje příslušná určená místa dovozu.

5. Příslušný orgán v určeném místě dovozu provede před přijetím pro propuštění do volného oběhu v Unii kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu, a to prostřednictvím odběru vzorků pro analýzu kontaminace aflatoxinem B1 u některých zásilek v případě krmiv a prostřednictvím odběru vzorků pro analýzu kontaminace aflatoxinem B1 a celkové kontaminace aflatoxiny u některých zásilek v případě potravin, a to s četností stanovenou v příloze I tohoto nařízení. Odběr vzorků se v případě krmiv provádí v souladu s přílohou I nařízení (ES) č. 152/2009 a v případě potravin v souladu s přílohou I nařízení (ES) č. 401/2006.

6. Po provedení kontrol provedou příslušné orgány tyto kroky, pokud jde o kontroly jimi vykonané:

a)	vyplní příslušné položky části II společného vstupního dokladu;

b)	přiloží výsledky odběru vzorků a analýzy, jež byly provedeny;

c)	poskytnou a vyplní referenční číslo společného vstupního dokladu na společném vstupním dokladu;

d)	orazítkují a podepíšou originály společného vstupního dokladu;

e)	pořídí a uchovají kopii podepsaného a orazítkovaného společného vstupního dokladu.

Při vyplnění společného vstupního dokladu na základě tohoto nařízení vezmou příslušné orgány v úvahu pokyny stanovené v příloze III.

7. Originál osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5, výsledky odběru vzorků a analýzy podle článku 4 a společný vstupní doklad musí být k zásilce přiloženy během jejího přesunu až do jejího propuštění do volného oběhu.

Článek 10

Rozdělení zásilky

1. Zásilky se nesmí rozdělit, dokud nebyly dokončeny všechny úřední kontroly a dokud příslušné orgány kompletně nevyplnily společný vstupní doklad, jak stanoví článek 9.

2. V případě následného rozdělení zásilky je ke každé části zásilky během její přepravy až do jejího propuštění do volného oběhu přiložena ověřená kopie společného vstupního dokladu.

Článek 11

Propuštění do volného oběhu

Zásilky mohou být propuštěny do volného oběhu pouze tehdy, pokud provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku nebo jeho zástupce předloží celním orgánům (fyzicky nebo v elektronické podobě) společný vstupní doklad, který příslušný orgán řádně vyplnil poté, co byly provedeny všechny úřední kontroly. Celní orgány propustí zásilku do volného oběhu pouze tehdy, jestliže je v kolonce II.14 společného vstupního dokladu uvedeno příznivé rozhodnutí příslušného orgánu a jestliže je společný vstupní doklad v kolonce II.21 podepsán.

Článek 12

Nedodržení ustanovení

Pokud se na základě úředních kontrol zjistí, že ustanovení příslušných právních přepisů Unie nebyla dodržena, vyplní příslušný orgán část III společného vstupního dokladu a přijmou se opatření podle článků 19, 20 a 21 nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 13

Zprávy

Členské státy předkládají Komisi každé tři měsíce zprávu o všech analytických výsledcích úředních kontrol provedených u zásilek krmiv a potravin podle tohoto nařízení. Tato zpráva se předkládá v průběhu měsíce, který následuje po každém čtvrtletí.

Zpráva obsahuje tyto informace:

—	počet dovezených zásilek,

—	počet zásilek, u kterých byl proveden odběr vzorků pro analýzu,

—	výsledky kontrol stanovených v čl. 9 odst. 5.

Článek 14

Náklady

Veškeré náklady vyplývající z úředních kontrol, včetně odběru vzorků, analýzy, skladování a jakýchkoli opatření přijatých v návaznosti na nedodržení ustanovení, nesou provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků.

Článek 15

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1152/2009 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. srpna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1152/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 313, 28.11.2009, s. 40).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1).

(6) Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12).

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 91/2013 ze dne 31. ledna 2013, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro dovoz podzemnice olejné (arašídů) z Ghany a Indie, okry a listů curry z Indie a melounových jader z Nigérie a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 669/2009 a (ES) č. 1152/2009 (Úř. věst. L 33, 2.2.2013, s. 2).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).

(9) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(10) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA I

Krmiva a potraviny, na které se vztahují opatření stanovená tímto nařízením:

Krmiva a potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu nebo země odeslání

Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%) při dovozu

—	para ořechy ve skořápce

—	0801 21 00

Brazílie (BR)

namátkou

—	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující para ořechy ve skořápce

—	ex 0813 50

(Potraviny)

—	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce

—	1202 41 00

Čína (CN)

—	podzemnice olejná (arašídy) bez skořápky

—	1202 42 00

—	arašídové máslo

—	2008 11 10

—	podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91; 2008 11 96; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

—	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce

—	1202 41 00

Egypt (EG)

—	podzemnice olejná (arašídy) bez skořápky

—	1202 42 00

—	arašídové máslo

—	2008 11 10

—	podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91; 2008 11 96; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

—	pistácie ve skořápce

—	0802 51 00

Írán (IR)

—	pistácie bez skořápky

—	0802 52 00

—	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující pistácie

—	ex 0813 50

—	pasta z pistácií

—	ex 2007 10 nebo 2007 99

—	pistácie, upravené nebo konzervované, včetně směsí

—	2008 19 13;

—	2008 19 93

—	ex 2008 97

—	mouka, krupice a prášek z pistácií

—	ex 1106 30 90

(Potraviny)

—	sušené fíky

—	0804 20 90

Turecko (TR)

—	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující fíky

—	ex 0813 50

—	pasta z fíků

—	ex 2007 10 nebo 2007 99

—	fíky, upravené nebo konzervované, včetně směsí

—	ex 2008 99

—	ex 2008 97

(Potraviny)

—	lískové ořechy (Corylus sp.) ve skořápce

—	0802 21 00

Turecko (TR)

namátkou

—	lískové ořechy (Corylus sp.) bez skořápky

—	0802 22 00

—	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující lískové ořechy

—	ex 0813 50

—	pasta z lískových ořechů

—	ex 2007 10 nebo 2007 99

—	lískové ořechy, upravené nebo konzervované, včetně směsí

—	ex 2008 19

—	ex 2008 97

—	mouka, krupice a prášek z lískových ořechů

—	ex 1106 30 90

—	lískové ořechy rozřezané na kousky nebo plátky nebo rozdrcené

—	ex 0802 22 00; 2008 19

—	olej z lískových ořechů

—	ex 1515 90 99

(Potraviny)

—	pistácie ve skořápce

—	0802 51 00

Turecko (TR)

—	pistácie bez skořápky

—	0802 52 00

—	směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující pistácie

—	ex 0813 50

—	pasta z pistácií

—	ex 2007 10 nebo 2007 99

—	pistácie, upravené nebo konzervované, včetně směsí

—	2008 19 13;

—	2008 19 93

—	ex 2008 97

—	mouka, krupice a prášek z pistácií

—	ex 1106 30 90

(Potraviny)

—	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce

—	1202 41 00

Ghana (GH)

—	podzemnice olejná (arašídy) bez skořápky

—	1202 42 00

—	arašídové máslo

—	2008 11 10

—	podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91; 2008 11 96; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

—	podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce

—	1202 41 00

Indie (IN)

—	podzemnice olejná (arašídy) bez skořápky

—	1202 42 00

—	arašídové máslo

—	2008 11 10

—	podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91; 2008 11 96; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

melounová jádra (egusi, Citrullus lanatus) a produkty z nich vyrobené

ex 1207 70 00;

ex 1106 30 90;

ex 2008 99 99;

Nigérie (NG)

(Potraviny)

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

Pokyny pro vyplnění společného vstupního dokladu na základě tohoto nařízení z důvodu kontaminace některých krmiv a potravin z některých třetích zemí aflatoxiny v případě dovozu těchto produktů

Obecně	Pro účely společného vstupního dokladu na základě tohoto nařízení se pojmem „určené místo vstupu“ rozumí „určené místo vstupu“, nebo „určené místo dovozu“, jak je stanoveno v pokynech týkajících se jednotlivých kolonek. Pojmem „kontrolní místo“ se rozumí „určené místo dovozu“. Doklad vyplňte hůlkovým písmem. Pokyny se vztahují k příslušnému číslu kolonky.
Část I	Pokud není uvedeno jinak, tento oddíl vyplní provozovatel krmivářského a potravinářského podniku nebo jeho zástupce.
Kolonka I.1.	Odesílatel: jméno/název a úplná adresa fyzické nebo právnické osoby (provozovatele krmivářského a potravinářského podniku) odesílající zásilku. Doporučuje se uvést rovněž telefonní číslo a číslo faxu nebo e-mailovou adresu.
Kolonka I.2.	Všechna tři pole v této kolonce vyplní orgány určeného místa dovozu, jak je stanoveno v článku 2. Do první kolonky vepište referenční číslo společného vstupního dokladu. Referenční číslo společného vstupního dokladu mohou vepsat orgány určeného místa vstupu. Ve druhé, resp. třetí kolonce uveďte název, resp. číslo určeného místa dovozu.
Kolonka I.3.	Příjemce: uveďte jméno/název a úplnou adresu fyzické nebo právnické osoby (provozovatele krmivářského a potravinářského podniku), pro kterou je zásilka určena. Doporučuje se uvést rovněž telefonní číslo a číslo faxu nebo e-mailovou adresu.
Kolonka I.4.	Osoba odpovědná za zásilku: (také zástupce, deklarant nebo provozovatel krmivářského a potravinářského podniku) uveďte jméno a úplnou adresu osoby odpovědné za zásilku deklarovanou v určeném místě vstupu, která jménem dovozce činí potřebná prohlášení u příslušných orgánů. Doporučuje se uvést rovněž telefonní číslo a číslo faxu nebo e-mailovou adresu.
Kolonka I.5.	Země původu: uveďte zemi, ze které zboží pochází, kde bylo vypěstováno, sklizeno nebo vyrobeno.
Kolonka I.6.	Země odeslání: uveďte zemi, kde byla zásilka naložena na dopravní prostředek za účelem konečné přepravy do Unie.
Kolonka I.7.	Dovozce: uveďte jméno/název a úplnou adresu. Doporučuje se uvést rovněž telefonní číslo a číslo faxu nebo e-mailovou adresu.
Kolonka I.8.	Místo určení: uveďte adresu dodání v Unii. Doporučuje se uvést rovněž telefonní číslo a číslo faxu nebo e-mailovou adresu.
Kolonka I.9.	Příchod na určené místo vstupu (předpokládané datum): uveďte předpokládané datum příchodu zásilky na určené místo vstupu.
Kolonka I.10.	Doklady: uveďte případně datum vydání a počet úředních dokladů, které zásilku doprovázejí.
Kolonka I.11.	Dopravní prostředek: označte kolonku použitého dopravního prostředku. Identifikace: uveďte veškeré údaje o dopravním prostředku. V případě letadla uveďte číslo letu. V případě plavidla uveďte název lodi. V případě silničního vozidla: uveďte poznávací značku, případně poznávací značku přívěsu. V případě železnice: uveďte totožnost vlaku a číslo vagonu. Odkaz na dokument: číslo leteckého nákladního listu, nákladního listu nebo obchodní číslo (u železnice nebo nákladního vozidla).
Kolonka I.12.	Popis zboží: podrobně popište zboží s použitím pojmů z článku 1.
Kolonka I.13.	Kód zboží: použijte kód označující zboží, jak je uvedeno v příloze I (případně včetně třídění TARIC).
Kolonka I.14.	Hrubá hmotnost: uveďte celkovou hmotnost v kg nebo tunách. Tím se rozumí souhrnná hmotnost produktů v bezprostředním balení se všemi obaly, avšak kromě přepravních kontejnerů a jiných přepravních zařízení. Čistá hmotnost: uveďte hmotnost vlastního produktu bez obalu v kg nebo tunách. Tím se rozumí hmotnost samotných produktů bez bezprostředních balení nebo jiných obalů.
Kolonka I.15.	Počet balení: uveďte počet balení v jedné zásilce.
Kolonka I.16.	Teplota: označte odpovídající přepravní/skladovací teplotu.
Kolonka I.17.	Druh balení: uveďte druh balení produktů.
Kolonka I.18.	Zboží osvědčené pro: označte odpovídající kolonku podle toho, zda je zboží určeno k lidské spotřebě bez předchozího třídění nebo jiného fyzického ošetření (v tomto případě označte „Lidská spotřeba“), nebo zda je určeno k lidské spotřebě až po takovém ošetření (v tomto případě označte „Další zpracování“), nebo zda je určeno k použití jako „krmivo“ (v tomto případě označte „Krmivo“).
Kolonka I.19.	Číslo pečeti a kontejneru: uveďte případně všechna identifikační čísla plomb a kontejnerů.
Kolonka I.20.	Pro přesun do kontrolního místa: pokud je zásilka určena pro dovoz (viz kolonka I.22) a provozovatel podniku nechává provádět kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu v konkrétním určeném místě dovozu, označte příslušnou kolonku a uveďte podrobnosti týkající se určeného místa dovozu.
Kolonka I.21.	Nepoužije se.
Kolonka I.22.	Pro dovoz: označte kolonku v případě, že je zásilka určena pro dovoz.
Kolonka I.23.	Nepoužije se.
Kolonka I.24.	Dopravní prostředek použitý pro přepravu na kontrolní místo: označte příslušný dopravní prostředek použitý k přesunu do určeného místa dovozu.
Část II	Tento oddíl vyplní příslušný orgán.
Obecně	Kolonku II.1 vyplní příslušný orgán v určeném místě dovozu. Kolonky II.2 až II.9 s výjimkou kolonky II.4 vyplní celní orgány nebo orgány příslušné pro kontrolu dokladů. Kolonky II.10 až II.21 vyplní příslušné orgány v určeném místě dovozu.
Kolonka II.1.	Referenční číslo společného vstupního dokladu: uveďte totéž referenční číslo jako v kolonce I.2.
Kolonka II.2.	Odkaz na celní doklad: pro celní orgány v případě potřeby.
Kolonka II.3.	Kontrola dokladů: vyplní se pro všechny zásilky.
Kolonka II.4.	Zásilka vybraná pro fyzické kontroly: nepoužije se v rámci tohoto nařízení.
Kolonka II.5.	VYHOVUJÍCÍ pro přesun: v případě, že zásilka vyhovuje pro přesun na určené místo dovozu po uspokojivé kontrole dokladů, příslušný orgán v místě určeného místa vstupu zaškrtne kolonku a označí, do kterého určeného místa dovozu bude zásilka přesunuta k možné fyzické kontrole (podle informací uvedených v kolonce I.20). Další přeprava se nepoužije pro účely tohoto nařízení.
Kolonka II.6.	NEPŘIJATELNÉ: v případě, že je zásilka nepřijatelná pro přesun na určené místo dovozu po neuspokojivém výsledku kontroly dokladů, příslušný orgán v místě určeného místa vstupu zaškrtne kolonku a jasně označí opatření, jež má být provedeno v případě odmítnutí zásilky. Adresa zařízení určení v případě „Vrácení“, „Zničení“, „Přeměny“ a „Použití pro jiný účel“ by měla být uvedena v kolonce II.7.
Kolonka II.7.	Údaje o kontrolovaných místech určení (II.6): uveďte případně číslo schválení a adresu (nebo název lodi a přístav) pro všechna místa, kde je požadována další kontrola zásilky, například pro kolonku II.6 v případě „Vrácení“, „Zničení“, „Přeměny“ a „Použití pro jiný účel“.
Kolonka II.8.	Úplná identifikace určeného místa vstupu a úřední razítko: uveďte zde plnou identifikaci určeného místa vstupu a úřední razítko příslušného orgánu v tomto místě.
Kolonka II.9.	Úřední inspektor: podpis odpovědného úředníka příslušného orgánu v určeném místě vstupu.
Kolonka II.10.	Nepoužije se.
Kolonka II.11.	Kontrola totožnosti: označte kolonky podle toho, zda se uskutečnila kontrola totožnosti, a s jakým výsledkem.
Kolonka II.12.	Fyzická kontrola: zde uveďte výsledek fyzické kontroly v případě, že se taková kontrola uskutečnila.
Kolonka II.13.	Laboratorní zkoušky: označte kolonku podle toho, zda byla zásilka vybrána pro odběr vzorků a analýzu. Vyšetřeno na: uveďte, na které látky (aflatoxin B1 a/nebo celkový obsah aflatoxinů) a prostřednictvím které laboratorní metody byla zkouška provedena. Výsledky: uveďte výsledky laboratorní zkoušky a zaškrtněte odpovídající kolonku.
Kolonka II.14.	VYHOVUJÍCÍ pro propuštění do volného oběhu: zaškrtněte kolonku v případě, že zásilka má být propuštěna do volného oběhu do Unie. Uveďte další použití zaškrtnutím jednoho z políček („Lidská spotřeba“, „Další zpracování“, „Krmivo“ nebo „Jiné“).
Kolonka II.15.	Nepoužije se.
Kolonka II.16.	NEPŘIJATELNÉ: zaškrtněte kolonku v případě odmítnutí zásilky z důvodu neuspokojivého výsledku kontroly totožnosti nebo fyzické kontroly. Uveďte jasně opatření, jež má být v takovém případě provedeno, zaškrtnutím jedné z kolonek („Vrácení“, „Zničení“, „Přeměna“ nebo „Použití pro jiný účel“). Adresa zařízení určení se uvede v kolonce II.18.
Kolonka II.17.	Důvody zamítnutí: zaškrtněte příslušnou kolonku. Použijte v případě potřeby k uvedení příslušných informací.
Kolonka II.18.	Údaje o kontrolovaných místech určení (II.16): uveďte případně číslo schválení a adresu (nebo název plavidla a přístav) pro všechna místa, kde je požadována další kontrola zásilky podle informací uvedených v kolonce II.16.
Kolonka II.19.	Zásilka opakovaně pečetěna: tato kolonka se použije tehdy, je-li při otevření kontejneru zničena původní plomba připojená k zásilce. Je třeba vést souhrnný seznam všech plomb použitých k tomuto účelu.
Kolonka II.20.	Úplná identifikace určeného místa vstupu/kontrolního místa a úřední razítko: uveďte zde plnou identifikaci určeného místa dovozu a úřední razítko příslušného orgánu v určeném místě dovozu.
Kolonka II.21.	Úřední inspektor: uveďte jméno (hůlkovým písmem), datum vystavení a podpis odpovědného úředníka příslušného orgánu v určeném místě dovozu.
Část III	Tento oddíl vyplní příslušný orgán.
Kolonka III.1.	Údaje související s vrácením: příslušný orgán v určeném místě vstupu nebo v určeném místě dovozu uvede použité přepravní prostředky, jejich totožnost, zemi určení a datum vrácení, jakmile jsou tyto údaje k dispozici.
Kolonka III.2.	Další postup: uveďte případně místní jednotku příslušného orgánu odpovědnou za dohled v případech „Zničení“ zásilky, její „Přeměny“ nebo „Použití pro jiný účel“. Tento příslušný orgán zde oznámí, zda zásilka přišla a zda je v souladu.
Kolonka III.3.	Úřední inspektor: podpis odpovědného úředníka příslušného orgánu v určeném místě dovozu v případě „Vrácení“. Podpis odpovědného úředníka místního příslušného orgánu v případech „Zničení“ zásilky, její „Přeměny“ nebo „Použití pro jiný účel“.

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka podle článku 15

Nařízení (ES) č. 1152/2009	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1 a příloha I
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Čl. 4 odst. 1	Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2
Čl. 4 odst. 2	Čl. 5 odst. 3
Čl. 4 odst. 3	Čl. 5 odst. 4
Čl. 4 odst. 4	Čl. 4 odst. 2
Čl. 4 odst. 5	Článek 6
Článek 5	Článek 7
Článek 6	Článek 8
Čl. 7 odst. 1	Čl. 9 odst. 1
Čl. 7 odst. 2	Čl. 9 odst. 2 a 3
Čl. 7 odst. 3	Čl. 9 odst. 4
Čl. 7 odst. 4	Čl. 9 odst. 5
Čl. 7 odst. 5	Příloha I
Čl. 7 odst. 6	Čl. 9 odst. 6
Čl. 7 odst. 7	Čl. 9 odst. 7
Čl. 7 odst. 8	Článek 11
Čl. 7 odst. 9	Článek 13
Článek 8	Článek 10
Článek 9	—
Článek 10	Článek 14
Článek 11	Článek 15
Článek 12	—
Článek 13	Článek 16
Příloha I	Příloha II
Příloha II	Příloha III

14.8.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 242/33

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 305/13/COL

ze dne 10. července 2013

o rekapitalizaci pojišťovny Sjóvá (Island)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (DÁLE JEN „KONTROLNÍ ÚŘAD“),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na čl. 61 odst. 3 písm. b) a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM na protokol 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „protokol 3“), a zejména na čl. 1 odst. 2 a 3 části I a čl. 7 odst. 3 a článek 13 části II,

vzhledem k těmto důvodům:

I. SKUTEČNOSTI

1. POSTUP

(1)

Kontrolní úřad se v létě 2009 prostřednictvím islandských médií dověděl o zásazích islandského státu v pojišťovně Sjóvá-Almennar tryggingar hf. (dále jen „Sjóvá“). Kontrolní úřad poté zařadil tuto věc na pořad jednání každoroční schůzky Kontrolního úřadu a islandských orgánů věnované nevyřízeným věcem v oblasti státních podpor, která se uskutečnila v Reykjavíku dne 5. listopadu 2009. Na této schůzce poskytly islandské orgány stručné informace o souvislostech a historii tohoto případu. Na téže schůzce Kontrolní úřad vzhledem ke složitosti zásahu a jeho okolnostem islandské orgány požádal, aby poskytly podrobné písemné informace.

(2)	Dne 7. června 2010 obdržel Kontrolní úřad stížnost (dokument č. 559496) na údajnou státní podporu, která byla poskytnuta při zásahu islandského státu ve společnosti Sjóvá.

(3)

Po zaslání písemných žádostí o informace a vydání rozhodnutí o příkazu k poskytnutí požadovaných informací o státním zásahu ve společnosti Sjóvá a po následné korespondenci Kontrolní úřad dopisem ze dne 22. září 2010 islandské orgány informoval, že se s ohledem na rekapitalizaci společnosti Sjóvá rozhodl zahájit řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3.

(4)	Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 373/10/KOL ze dne 22. září 2010 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP (1). Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Islandské orgány, společnost Sjóvá a společnost Íslandsbanki podaly připomínky dopisem ze dne 14. ledna 2011 (dokument č. 583507). Kontrolní úřad obdržel rovněž připomínky od dvou konkurentů společnosti Sjóvá. Dopisem ze dne 31. ledna 2011 (dokument č. 584930) předal Kontrolní úřad tyto připomínky islandským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit. Odpověď byla obdržena dopisem ze dne 25. února 2011 (dokument č. 588606).

(6)

Islandské orgány předložily dne 3. října 2011 první plán restrukturalizace společnosti Sjóvá (dokument č. 610472), který byl dne 13. dubna 2012 (dokument č. 631003) a 28. května 2013 (dokument č. 673746) aktualizován, a dne 6. března 2013 (dokument č. 665021) poskytly rovněž doplňkové informace. Další připomínky byly obdrženy dne 25. června 2012 (dokument č. 641330), 4. října 2012 (dokument č. 648708), 3. května 2013 (dokument č. 671655), 28. května 2013 (dokument č. 673746) a 2. července 2013 (dokument č. 677440).

2. POPIS PŘÍPADU

2.1. Souvislosti

(7)

V roce 2005 koupila finanční skupina Moderna/Milestone Finance (dále jen „Milestone“) (2) od společnosti Glitnir 66,6 % akcií společnosti Sjóvá a v roce 2006 získala plné vlastnictví. Poté se skupina Milestone rozhodla změnit investiční zaměření společnosti Sjóvá na projekty v oblasti zahraničních nemovitostí využívající ve velké míře páku a povolila swapy aktiv a nezajištěné úvěry pro akcionáře, a to na úkor finanční situace společnosti Sjóvá. Podle zprávy (3) islandského orgánu finančního dohledu (dále jen „FME“) vedly tyto investice k velkým finančním potížím a nebyly v souladu s ustanoveními čl. 34 odst. 2 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví.

(8)

V období od října 2008 do září 2009 podléhala společnost Sjóvá zvláštnímu dohledu ze strany orgánu FME podle článku 90 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví. Od té doby začali společnost Sjóvá spravovat její věřitelé a v březnu 2009 ji nakonec převzala společnost Glitnir – její největší věřitel. Společnost Glitnir získala kontrolu rovněž nad společností Askar Capital, islandskou investiční bankou, kterou původně ovládala skupina Milestone, a rovněž její dceřinou společností Avant hf. (Avant), která působila na trhu pro financování vozidel.

(9)	V dubnu 2009 se společnosti Glitnir a Íslandsbanki, která byla rovněž významným věřitelem společnosti Sjóvá, obrátily na islandský stát a požádaly jej o pomoc při refinancování a restrukturalizaci společnosti Sjóvá poté, co vyčerpaly veškerá možná tržní řešení, aby společnost zachránily.

(10)

Dne 20. června 2009 podepsaly společnost Sjóvá na straně jedné a společnosti Glitnir, Íslandsbanki a SAT Eignarhaldsfélag hf. (holdingová společnost, kterou zcela vlastnila společnost Glitnir, dále jen „SAT Holding“) jménem společnosti SA tryggingar hf. na straně druhé smlouvu o převodu aktiv, podle níž byla všechna aktiva a pasiva společnosti Sjóvá související s činností společnosti v oblasti pojištění, včetně pojistného portfolia, převedena na společnost SA tryggingar hf. v souladu s článkem 86 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví. Zbývající aktiva společnosti Sjóvá byla umístěna v holdingové společnosti SJ Eignarhaldsfélag (dále jen „SJE“). Společnost SJE měla být zlikvidována v rámci řádného insolvenčního řízení.

(11)

Po transakci byla nová společnost, SA tryggingar hf., přejmenována na Sjóvá. Podle jejích stanov ze dne 20. června 2009 měli akcionáři nové společnosti (Glitnir, Íslandsbanki a SAT Holding) vložit nový vlastní kapitál ve výši přibližně 16 miliard ISK, který byl potřebný k zachování činnosti v oblasti pojištění, a to takto (4):

Společnost

Částka

Forma platby

Podíl

Glitnir

2,8 miliardy ISK

Dluhopis vydaný společností Avant s úrokovou sazbou ve výši REIBOR plus 3,75 % a s tímto kolaterálem:

—	čtvrtý v pořadí (posléze změněno na třetí v pořadí společně s dluhopisem, který vydala společnost Askar Capital, viz níže) s ohledem na portfolio společnosti Avant

—	první v pořadí s ohledem na pohledávku společnosti Glitnir vůči skupině Milestone, což odpovídalo 54,9 % celkových pohledávek vůči skupině Milestone

17,67 %

Íslandsbanki

1,5 miliardy ISK

Dluhopisy, které vydalo deset různých společností a obcí

9,30 %

SAT Holding

11,6 miliardy ISK

Dluhopis vydaný společností Askar Capital a dluhopis vydaný společností Landsvirkjun (státní energetická společnost), které byly získány od islandského státu (viz níže)

73,03 %

(12)

Téhož dne uzavřeli akcionáři společnosti Sjóvá rovněž smlouvu o prodeji svých podílů ve společnosti do osmnácti měsíců. Výnosy z prodeje měly být použity k převodu aktiv poskytnutých jako základní kapitál zpět akcionářům. Počátkem roku 2010 byl proto zahájen otevřený proces prodeje společnosti Sjóvá, přičemž se předpokládalo, že kupní smlouva bude podepsána do konce března 2010. Snahy o prodej však skončily v listopadu 2010, kdy největší uchazeč svou nabídku stáhl.

(13)	Kontrolní úřad poskytl podrobnější popis událostí, skutečností a hospodářského a politického vývoje v souvislosti s úpadkem a obnovou společnosti Sjóvá v rozhodnutí o zahájení řízení.

3. POPIS STÁTNÍHO ZÁSAHU

3.1. Příjemce

(14)

Společnost Sjóvá byla založena v roce 1918 a od té doby je klíčovým hráčem na islandském pojistném trhu. Poskytuje služby jednotlivcům i organizacím všech velikostí a nabízí širokou škálu produktů prostřednictvím rozsáhlé sítě služeb v celé zemi. Společnost Sjóvá je jednou ze tří předních pojišťoven na Islandu poskytující zákazníkům celou škálu produktů v oblasti neživotního i životního pojištění.

(15)	Společnost Sjóvá stanovila šest kategorií produktů: majetek, motorová vozidla, úrazy a nemoci, námořní, letecká a nákladní doprava, odpovědnost a život. Společnost se však zaměřuje na poskytování komplexních služeb v oblasti pojištění, a nikoli služeb souvisejících s konkrétními produkty.

(16)

Společnost Sjóvá vlastní jednu dceřinou společnost, Sjóvá Life. Podle článku 12 zákona č. 56/2010 o pojišťovnictví nelze činnost v oblasti životního pojištění provozovat v rámci stejné společnosti jako činnost v oblasti neživotního pojištění. Ačkoli je společnost Sjóvá Life samostatný právní subjekt nezávislý na společnosti Sjóvá s odděleným účetnictvím a rozvahou, zajišťuje společnost Sjóva Life na základě smlouvy u společnosti Sjóvá veškeré každodenní činnosti a přístup k informačním systémům a podpoře. Produkty společnosti Sjóvá Life jsou začleněny do sortimentu produktů společnosti Sjóvá.

(17)

Jak bylo uvedeno výše, společnost Sjóvá působí na islandském trhu neživotního i životního pojištění. V segmentu neživotního pojištění má společnost Sjóvá podíl na trhu ve výši přibližně 28 %, zatímco její hlavní konkurenti mají tyto přibližné podíly na trhu: Vátryggingafélag Íslands hf. (VIS) 35 %, Tryggingamiðstöðin hf. (TM) 26 % a Vörður tryggingar hf. 11 %. V segmentu životního pojištění jsou přibližné podíly tyto: Sjóvá Life 35 %, Okkar (Arion Bank) 27 %, LÍS (součást VIS) 24 %, LM (součást TM) 10 % a Vörður Lif 4 % (5).

3.2. Rekapitalizace společnosti Sjóvá

(18)

Islandský stát provedl dvě opatření k rekapitalizaci společnosti Sjóvá: přímo přispěl na první rekapitalizaci společnosti Sjóvá v roce 2009 převodem dvou dluhopisů na společnost SAT Holding (viz 19. až 22. bod odůvodnění) a v roce 2010 poskytl na stabilizaci společnosti Sjóvá další částku ve výši 683 až 739 milionů ISK (viz 24. a 29. až 31. bod odůvodnění).

(19)	Státní podpora na první rekapitalizaci společnosti Sjóvá byla poskytnuta na základě smlouvy ze dne 8. července 2009 o převodu dluhopisů (6) („Samningur um kröfukaup“) ve vlastnictví islandského státu na společnost SAT Holding.

(20)

V té době vykazoval vlastní kapitál společnosti Sjóvá zápornou hodnotu ve výši 13,5 miliardy ISK. Podle právních předpisů se vyžadoval minimální kladný vlastní kapitál ve výši 2 miliard ISK. Ke splnění požadavků na minimální vlastní kapitál byla proto nutná kapitálová injekce ve výši nejméně 15,5 miliardy ISK.

(21)

Smlouva mezi státem a společností SAT Holding se vztahuje na tyto dva dluhopisy, které byly ve vlastnictví státu a které dne 16. června 2009 ocenil externí znalec:

Aktivum

Odhadovaná hodnota

Popis a zajištění

Pohledávka vůči společnosti Askar Capital

6 071 443 539 ISK

Smlouva o indexovaném úvěru s 3 % úrokovou sazbou. Úvěr se dostal do vlastnictví státu, když v roce 2008 převzal kolaterál centrální banky. Úvěr je zajištěn:

—	kolaterálem třetím v pořadí s ohledem na portfolio společnosti Avant (společně s dluhopisem, který společnost Avant vydala společnosti Glitnir, účetní hodnota portfolia činila 26 miliard ISK, a prvořadým zástavním právem společnosti Landsbanki Íslands ve výši 16 miliard ISK) a

—	kolaterálem prvním v pořadí s ohledem na indexované dluhopisy vydané společností Landsvirkjun (státní energetická společnost) v nominální hodnotě ve výši 4,7 miliardy ISK.

Dluhopis vydaný společností Landsvirkjun (státní energetická společnost)

5 558 479 575 ISK

Vydaný v roce 2005 a splatný v roce 2020, se státní zárukou, indexovaný a s úrokovou sazbou ve výši 3 %. Dluhopis se dostal do vlastnictví státu jako kolaterál za půjčku, kterou centrální banka poskytla bance Landsbanki Íslands.

(22)

Kupní cena činila 11,6 miliardy ISK a společnost SAT Holding měla dluhopisy zaplatit do osmnácti měsíců, tj. do konce roku 2010, aniž by byly za toto období účtovány úroky. Jako záruka s ohledem na zaplacení kupní ceny dluhopisů byl státu poskytnut kolaterál první v pořadí s ohledem na podíly společnosti SAT Holding ve společnosti Sjóvá.

(23)	Smlouva umožňovala platbu v podobě převedení původního 73,03 % podílu společnosti SAT Holding ve společnosti Sjóvá na stát, což by se pokládalo za platbu v plné výši. Společnost SAT Holding mohla tuto možnost uplatnit bez předchozího souhlasu státu.

(24)

Před založením společnosti SA tryggingar hf. (později přejmenované na Sjóvá) dne 20. června 2009 souhlasil islandský stát se změnou pořadí zajištění společnosti Glitnir u dluhopisu, který vydala společnost Avant, a to ze čtvrtého v pořadí na třetí v pořadí v souladu s přednostním pořadím kolaterálu s ohledem na portfolio společnosti Avant, jenž držel samotný stát. To se považovalo za nezbytné, aby orgán FME souhlasil s příspěvkem společnosti Glitnir k vlastnímu kapitálu společnosti Sjóvá. Na oplátku postoupila společnost Glitnir islandskému státu 12,5 % svých pohledávek vůči společnosti SJE, která držela bývalé investiční portfolio společnosti Sjóvá.

3.2.1. Glitnir prodává své podíly ve společnosti Sjóvá dceřiné společnosti SAT Holding

(25)

Orgán FME se domníval, že společnost Glitnir, na niž bylo uvaleno moratorium a byla předmětem likvidačního řízení, nemůže vlastnit kvalifikovanou účast ve společnosti Sjóvá. Dne 16. září 2009 prodala společnost Glitnir svůj 17,67 % podíl ve společnosti Sjóvá společnosti SAT Holding. Po výše uvedené transakci byly akcionáři společnosti Sjóvá tyto společnosti:

Společnost	Vlastnictví (%)
Íslandsbanki	9,30
SAT Holding	90,70

(26)	Dne 22. září 2009 vydal orgán FME společnosti Sjóvá povolení k provozování pojišťovací činnosti a zrušil zvláštní dohled, kterému společnost Sjóvá podléhala od října 2008. K převodu portfolia došlo dne 1. října 2009 (7).

3.2.2. Stát se stává největším akcionářem společnosti Sjóvá v důsledku možnosti, kterou uplatnila společnost SAT Holding

(27)	Na konci roku 2009 byla správa pohledávek, které vlastnilo Ministerstvo financí a islandská centrální banka (CBI), spojena a převedena na nový subjekt; CBI Asset Management (ESI). Od té doby převzala správu pohledávek vůči společnosti SAT Holding společnost ESI, kterou zcela ovládá islandský stát.

(28)

Dne 3. května 2010 uplatnila společnostSAT Holding možnost převést na stát 73,03 % podíl ve společnosti Sjóvá místo splacení dluhu. Od té doby byly akcionáři společnosti Sjóvá tyto společnosti:

Společnost	Vlastnictví (%)
Íslandsbanki	9,30
SAT Holding	17,67
ESI (stát)	73,03

(29)

Dne 16. června 2010 islandský nejvyšší soud rozhodl, že úvěry poskytnuté v ISK, avšak vázané na koš zahraničních měn, jsou nezákonné. To ovlivnilo hodnotu dluhopisů, které vydaly společnosti Avant a Askar Capital a které byly použity při rekapitalizaci společnosti Sjóvá. S cílem zachovat kapitál společnosti Sjóvá byla dne 28. července 2010 mezi společností Sjóvá na straně jedné a společnostmi SAT Holding, ESI a Íslandsbanki na straně druhé podepsána smlouva o převodu aktiv. Tato smlouva měla za následek, že i) společnost SAT Holding získala dluhopis společnosti Avant za částku ve výši 2,1 miliardy ISK (rozdíl oproti původní hodnotě ve výši 2,8 miliardy ISK uhradila společnost Sjóvá) a ii) společnost ESI převedla na společnost Sjóvá dluhopis společnosti Landsvirkjun, který byl vydán za účelem zajištění dluhopisu vydaného společností Askar Capital.

(30)

Společnost ESI poté získala od společnosti SAT Holding dluhopis společnosti Avant za částku ve výši 880 milionů ISK. Tento dluhopis měl nominální hodnotu 2 813 ISK, jeho hodnota však byla nejistá, jelikož držitelé dluhopisu společnosti Avant očekávali, že po likvidaci společnosti Avant získají zpět pouze 5–7 % hodnoty dluhopisu. To by odpovídalo hodnotě dluhopisu, který získala společnost ESI, v rozmezí od 141 milionů ISK do 197 milionů ISK. Společnost ESI proto přispěla na stabilizaci společnosti Sjóvá další částkou ve výši 683 až 739 milionů EUR.

(31)

V prosinci 2010 schválili věřitelé společnosti Avant dohodu o narovnání se společností. V té době bylo portfolio společnosti Avant oceněno přibližně na 13 miliard ISK. Prvořadý nárok na portfolio činil přibližně 15 miliard EUR. Zajištění v rámci portfolia, které měly společně společnosti Glitnir a ESI a které bylo třetí v pořadí, bylo proto bezcenné.

3.2.3. Prodej společnosti SF1

(32)	Dne 18. ledna 2011 souhlasila společnost SF1 slhf (SF1), fond spravovaný společností Stefnir hf., s nabytím 52,4 % podílu ve společnosti Sjóvá od společnosti ESI za částku ve výši 4,9 miliardy ISK. Po schválení regulačním orgánem k transakci došlo dne 1. července 2011.

(33)	Společnost SF1 mimoto získala od společnosti ESI opci na koupi zbývajícího 20,63 % podílu za částku ve výši 2,4 miliardy ISK. Tato opce byla uplatněna v červenci 2012.

(34)

Po této transakci byly podíly ve společnosti Sjóvá tyto:

Společnost	Vlastnictví (%)
Íslandsbanki	9,30
SAT Holding	17,67
SF1	73,03

(35)	Islandským orgánům se proto podařilo odprodat svůj podíl ve společnosti Sjóvá za celkovou částku ve výši 7,3 miliardy ISK. Pro srovnání, původní hodnota dluhopisů, které Island použil jako příspěvek k rekapitalizaci společnosti Sjóvá, činila 11,6 miliardy EUR.

4. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(36)

V rozhodnutí o zahájení řízení dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že účast islandského státu na rekapitalizaci společnosti Sjóvá představuje podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Kontrolní úřad mimoto vyslovil pochybnosti ohledně slučitelnosti těchto opatření s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP ve spojení s požadavky stanovenými v pokynech Kontrolního úřadu k finanční krizi.

(37)

Kontrolní úřad zejména uvedl, že islandské orgány nepředložily informace, které by prokazovaly, že by systémové dopady vyplývající z úpadku společnosti Sjóvá dosahovaly rozměrů, které by představovaly „vážnou poruchu v hospodářství“ Islandu ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Kontrolní úřad rovněž konstatoval, že byly předloženy pouze omezené informace ohledně činnosti společnosti Sjóvá, o příčinách potíží a o samotné restrukturalizaci. Tyto informace nepostačovaly k tomu, aby mohl Kontrolní úřad posoudit opatření podle čl. 61 odst. 3 písm. b), a zejména podle kapitoly o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu v pokynech Kontrolního úřadu ke státní podpoře (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“) (8).

5. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(38)	Kontrolní úřad obdržel podání od níže uvedených zúčastněných stran.

5.1. Připomínky společností Sjóvá a Islandsbanki

(39)	Připomínky Kontrolnímu úřadu podal příjemce podpory, společnost Sjóvá, a rovněž společnost Islandsbanki, jeden z jejích akcionářů.

(40)	Podání společnosti Sjóvá obsahuje především informace o restrukturalizačních opatřeních, která přijalo nové vedení společnosti, a rovněž finanční údaje o její činnosti.

(41)

Společnost Íslandsbanki ve svých připomínkách tvrdí, že islandský stát jednal jako investor v tržním hospodářství, když se podílel na rekapitalizaci společnosti Sjóvá. Pokud by však Kontrolní úřad dospěl k názoru, že transakce zahrnovala státní podporu, společnost Íslandsbanki uvedla, že podporu je nutno považovat za slučitelnou podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. V připomínkách je vyzdvižen zejména význam opatření pro islandský finanční trh, příspěvek soukromých stran (Glitnir a Íslandsbanki) k rekapitalizaci a dosavadní úspěšný průběh restrukturalizace společnosti Sjóvá.

5.2. Připomínky konkurentů

(42)	Kontrolní úřad obdržel rovněž připomínky od společností VIS a TM. Obě tyto společnosti jsou islandskými pojišťovnami a se společností Sjóvá přímo soutěží.

(43)

Společnost VIS ve svých připomínkách tvrdí, že státní zásah s cílem umožnit rekapitalizaci společnosti Sjóvá je nutno považovat za státní podporu. Společnost VIS zejména podotkla, že se vzhledem k ekonomické situaci společnosti Sjóvá a obecně Islandu v té době a rovněž kvůli podmínkám zásahu na dané opatření nevztahuje zásada investora v tržním hospodářství. Žádný soukromý investor by se za těchto okolností na rekapitalizaci nepodílel. Společnost VIS rovněž uvedla, že by podpora neměla být prohlášena za slučitelnou. Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP není použitelné, jelikož by úpadek společnosti Sjóvá nezpůsobil vážnou poruchu v islandském hospodářství. Podpora nebyla proto nezbytná. Společnost VIS každopádně uvedla, že podpora není v souladu s pokyny k restrukturalizaci, a to kvůli neexistenci plánu restrukturalizace a kvůli narušení hospodářské soutěže, včetně možného agresivního cenového chování společnosti Sjóvá.

(44)

Společnost TM ve svých připomínkách uvedla, že se zásah islandských orgánů při rekapitalizaci společnosti Sjóvá neuskutečnil za tržních podmínek, a měl by se tudíž pokládat za státní podporu. Co se týká slučitelnosti opatření, společnost TM tvrdí, že v daném případě nejsou použitelné výjimky podle čl. 61 odst. 3 písm. b) ani písm. c) Dohody o EHP. Pokud jde o čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, společnost TM uvedla, že toto ustanovení je nutno uplatňovat restriktivně a nelze je použit k řešení problémů jedné společnosti. Společnost TM mimoto podotkla, že by se pojišťovna neměla považovat za subjekt se systémovým významem, a mohla být proto bezpečně zlikvidována podle stávajícího regulačního rámce. Společnost TM uvedla, že státní podpora pro společnost Sjóvá nebyla každopádně nezbytná, dobře cílená ani přiměřená. Chybí rovněž plán restrukturalizace, který zajišťuje dostatečné sdílení nákladů a opatření k omezení narušení hospodářské soutěže, zejména ve vztahu k cenovému chování společnosti Sjóvá.

6. PŘIPOMÍNKY ISLANDSKÝCH ORGÁNŮ

(45)

Islandské orgány nezpochybnily předběžná zjištění Kontrolního úřadu, že účast islandského státu na kapitalizaci společnosti Sjóvá představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Islandské orgány zejména nezpochybnily předběžný závěr Kontrolního úřadu, že není použitelná zásada investora v tržním hospodářství. Island rovněž nezpochybnil skutečnost, že odkoupení dluhopisu společnosti Avant společností ESI (prostřednictvím SAT Holding) mohlo zahrnovat prvek státní podpory pro společnost Sjóvá.

(46)

Islandské orgány však tvrdí, že státní podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, jelikož zásah byl nezbytný k nápravě vážné poruchy v hospodářství smluvní strany. Islandské orgány vysvětlily složitou ekonomickou situaci Islandu v době provedení opatření. Po vážném znehodnocení islandské koruny (króna) počátkem září 2008 a úpadku tří velkých bank v říjnu 2008 čelil Island nejhorší hospodářské krizi ve své novodobé historii. Islandská vláda musela podniknout odvážné kroky, aby finanční systém země ochránila před úplným zhroucením s nepředvídatelnými důsledky pro islandskou společnost. V době provedení opatření se finanční systém Islandu nacházel ve stavu neklidu a byl postižen obecnou nedůvěrou ve finanční instituce.

(47)

Společnost Sjóvá, jako jedna ze tří velkých pojišťoven na Islandu, má pro islandský finanční systém systémový význam. Úpadek společnosti Sjóvá by znamenal nejen to, že by velká část islandského obyvatelstva zůstala bez pojistného krytí a přišla by o své nároky v situaci, kdy islandská společnost již čelila vážným sociálním problémům. Úpadek by rovněž dále narušil důvěru v instituce finančního systému a rozšířil by finanční krizi do pojišťovnictví. Důvěra veřejnosti v pojišťovnictví byla na Islandu již vážně narušena na počátku roku 2009, kdy nejenže společnost Sjóvá, nýbrž i vlastníci dalších dvou velkých pojišťoven byli převzati věřiteli příslušných mateřských společností. Úpadek společnosti Sjóvá by proto s největší pravděpodobností vedl k rozšíření krize na finančním trhu z bankovnictví do pojišťovnictví.

(48)

Tuto analýzu podpořil orgán FME, který uvedl, že by úpadek společnosti Sjóvá měl vážné důsledky pro hospodářství země. Věrohodnost finančního trhu a hospodářství obecně byla při úpadku islandských bank v říjnu 2008 vážně poškozena. Situace ostatních institucí byla nestabilní stejně jako důvěra ve finanční instituce. Další existence společnosti Sjóvá byla důležitá pro fungování islandského finančního trhu. Úpadek by měl vedlejší účinky na trh neživotního a životního pojištění. Překazil by probíhající práci islandských orgánů na obnově finančních trhů.

(49)

Co se týká rozsahu potřebné restrukturalizace, islandské orgány tvrdí, že by Kontrolní úřad měl vzít v úvahu skutečnost, že finanční potíže společnosti Sjóvá byly způsobeny výhradně nesrovnalostmi v oblasti investic a transakcemi s bývalým vlastníkem, skupinou Milestone. Tyto transakce umožnila neexistence řádné kontroly rizik a správy a řízení společnosti. Tyto transakce neměly souvislost s každodenní činností dnešní společnosti Sjóvá v oblasti pojištění. Životaschopnost činnosti společnosti Sjóvá v oblasti pojištění prokazují nejen finanční výhledy uvedené v plánu restrukturalizace, nýbrž ji potvrdil i orgán FME. Ochota soukromého třetího investora získat většinový podíl od státu dokládá, že trh považuje společnost Sjóvá za životaschopnou. Tato transakce vedla rovněž k tomu, že Island získal zpět většinu podpory.

(50)

Islandské orgány zdůraznily, že bývalí vlastníci společnosti Sjóvá přišli o veškeré své investice a že se na rekapitalizaci podílely i společnosti Glitnir a Íslandsbanki. Společnost Sjóvá mimoto přispívá k restrukturalizaci snižováním nákladů a vytvářením kapitálu z nerozděleného zisku. Existuje proto významné sdílení nákladů ze strany akcionářů společnosti Sjóvá i samotné společnosti.

(51)

Co se týká potřeby kompenzačních opatření, islandské orgány tvrdí, že by se další strukturální opatření neměla vyžadovat, jelikož restrukturalizace již vedla k snížení bilanční sumy společnosti Sjóvá přibližně o 70 % a případný odprodej v hlavních obchodních segmentech by ohrozil životaschopnost. Islandské orgány rovněž uvedly, že se společnost Sjóvá řadí mezi malé a střední podniky, což potřebu kompenzačních opatření dále snižuje. Islandské orgány taktéž tvrdily, že navrhované závazky, co se týká chování společnosti Sjóvá i regulačních změn, jsou vhodné k tomu, aby bylo případné narušení hospodářské soutěže omezeno na minimum.

(52)	V reakci na připomínky třetích stran, společností VIS a TM, islandské orgány odkázaly především na předchozí podání a předložily další ekonomické údaje.

7. PLÁN RESTRUKTURALIZACE

(53)	Dne 3. října 2011 předložily islandské orgány první plán restrukturalizace společnosti Sjóvá. Tento plán byl dne 13. dubna 2012 a 28. května 2013 aktualizován.

(54)

Plán restrukturalizace se zabývá podstatnými otázkami týkajícími se životaschopnosti, sdílení nákladů a omezení narušení hospodářské soutěže. Podle plánu restrukturalizace sníží společnost Sjóvá celkový rizikový profil svého investičního portfolia, zdokonalí své postupy v oblasti řízení investic a rizik, zlepší správu a řízení společnosti a zvýší ziskovost.

7.1. Finanční výhledy

(55)

Islandské orgány předložily pro společnost Sjóvá podrobné finanční údaje a finanční výhledy do roku 2016, včetně základního scénáře a tří scénářů nepříznivého vývoje. Ačkoli období restrukturalizace potrvá pouze do konce roku 2014, islandské orgány poskytly dodatečné plánované údaje pro rok 2015 a 2016. To Kontrolnímu orgánu pomohlo posoudit zejména scénáře nepříznivého vývoje, které přihlížejí k nepříznivým událostem, jež jsou specifické pro islandský trh a jejichž dopady přesahují období restrukturalizace.

(56)

V rámci všech čtyř scénářů byly předloženy předpoklady pro období 2013–2016, pokud jde o růst hrubého domácího produktu (HDP), inflaci, vývoj podílu na trhu, výnosy indexovaných státních dluhopisů, výnosy hotovosti, akciovou prémii a rozdělení vlastního kapitálu a rovněž poměr mezi vyplaceným plněním a zaplaceným pojistným a poměr mezi náklady a zaplaceným pojistným ve společnosti Sjóvá.

7.1.1. Základní scénář

(57)

Podle základního scénáře byly finanční odhady založeny na pětileté prognóze růstu HDP a inflace v islandském hospodářství, kterou islandský statistický úřad zveřejnil dne 30. března 2012, a dne 28. května 2013 byly aktualizovány podle skutečných výsledků společnosti Sjóvá a skutečných údajů o islandském hospodářství v roce 2012. Základní scénář předpokládá zejména mírný hospodářský růst, snížení inflace a mírné zvýšení úrokových sazeb a rovněž stálé podíly společnosti Sjóvá na trhu.

Základní scénář: předpoklady

	2012	2013	2014	2015	2016
Růst HDP	1,6 %	2,5 %	2,8 %	2,8 %	2,7 %
Inflace	4,2 %	3,4 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %
Podíl společnosti Sjóvá na trhu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Indexované státní dluhopisy	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %
Skutečná míra výnosnosti hotovosti	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %
Akciová prémie	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
Rozdělení vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Plnění/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Náklady/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

(58)

Předpokládaná výsledovka a rovněž rozvaha v případě základního scénáře jsou uvedeny v následující tabulce.

Základní scénář: výsledovka (v milionech ISK)

	2012	2013	2014	2015	2016
Upsané pojistné	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Vzniklé pojistné události	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Ostatní příjmy	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Provozní náklady	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Zisk/ztráta z pojišťovací činnosti	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Kapitálové výnosy	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Zisk před zdaněním a odpisy	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Amortizace goodwillu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Zisk před zdaněním	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Daň z příjmu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Zisk	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Základní scénář: rozvaha (v milionech ISK)

	2012	2013	2014	2015	2016
Aktiva:	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Provozní aktiva	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Goodwill	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Ostatní nehmotný majetek	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Daňový odpočet	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Cenné papíry	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Zajistná aktiva	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Pohledávky	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Hotovost a ekvivalenty hotovosti	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Aktiva celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Vlastní kapitál:	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Vlastní kapitál na začátku období	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Roční zisk	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Dividendy	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Vlastní kapitál celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Závazky:	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Pojistně-technické rezervy	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Tech. rezervy na životní pojištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Splatné závazky	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Závazky celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Vlastní kapitál a závazky	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

(59)

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní finanční ukazatele předpokládané v základním scénáři.

Základní scénář: hlavní finanční ukazatele

	2012	2013	2014	2015	2016
Upravená solventnost	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Návratnost vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

(60)	Na konci období restrukturalizace dosáhne předpokládaná návratnost vlastního kapitálu společnosti Sjóvá podle základního scénáře přibližně […] %.

7.1.2. Scénář nepříznivého vývoje: „dvojitý propad“

(61)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „dvojitý propad“. Odhady HDP na období 2013–2016 simulují další recesi a vyšší inflaci. Jako další zátěžový faktor se rovněž předpokládá, že se úrokové sazby nezmění a že akciová prémie bude záporná. Scénář zahrnující „dvojitý propad“ tudíž simuluje hlubokou recesi ve spojení s dalšími zátěžovými faktory.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvojitý propad“: předpoklady

	2012	2013	2014	2015	2016
Růst HDP	1,6 %	1,2 %	– 6,6 %	– 4,0 %	2,6 %
Inflace	4,2 %	12,4 %	12,0 %	5,4 %	4,0 %
Podíl společnosti Sjóvá na trhu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Indexované státní dluhopisy	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %
Skutečná míra výnosnosti hotovosti	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %
Akciová prémie	5 %	5 %	– 70 %	– 7,9 %	5 %
Rozdělení vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Plnění/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Náklady/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Scénáře nepříznivého vývoje zahrnující „dvojitý propad“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

	2012	2013	2014	2015	2016
Zisk/ztráta z pojišťovací činnosti	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celkový zisk	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Upravená solventnost	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Návratnost vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

7.1.3. Scénář nepříznivého vývoje: „kontroly kapitálu“

(62)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „kontroly kapitálu“. V tomto scénáři nepříznivého vývoje se předpokládá, že v roce 2014 budou kontroly kapitálu na Islandu zrušeny. V důsledku toho dojde k devalvaci ISK na její současnou zahraniční hodnotu, která je přibližně o 30 % nižší než oficiální směnný kurz. To se projeví ve zvýšení míry inflace. Vyšší míra inflace zvýší škodný poměr. Skutečné úrokové sazby se podle očekávání zvýší na 6,5 % a akciová prémie dosáhne kvůli odlivu kapitálu –50 %.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „kontroly kapitálu“: předpoklady

	2012	2013	2014	2015	2016
Růst HDP	1,6 %	2,5 %	2,8 %	2,8 %	2,7 %
Inflace	4,2 %	3,4 %	2,5 %	10,5 %	5 %
Podíl společnosti Sjóvá na trhu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Indexované státní dluhopisy	2,5 %	2,5 %	6,5 %	6,5 %	6,5 %
Skutečná míra výnosnosti hotovosti	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %
Akciová prémie	5 %	5 %	–50 %	5 %	5 %
Rozdělení vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Plnění/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Náklady/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „kontroly kapitálu“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

	2012	2013	2014	2015	2016
Zisk/ztráta z pojišťovací činnosti	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celkový zisk	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Upravená solventnost	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Návratnost vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

7.1.4. Scénář nepříznivého vývoje: „dvě studené zimy“

(63)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „dvě studené zimy“. Tento scénář nepříznivého vývoje mění základní scénář v důsledku výskytu dvou mimořádně studených zim. To má za následek významné zvýšení počtu pojistných událostí (zejména dopravních nehod) s relativně malou škodou, na něž se proto nevztahuje zajištění. Výše škod se předpokládá v plné výši pojistného.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvě studené zimy“: předpoklady

	2012	2013	2014	2015	2016
Růst HDP	1,6 %	2,5 %	2,8 %	2,8 %	2,7 %
Inflace	4,2 %	3,4 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %
Podíl společnosti Sjóvá na trhu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Indexované státní dluhopisy	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %	2,5 %
Skutečná míra výnosnosti hotovosti	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %
Akciová prémie	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
Rozdělení vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Plnění/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Náklady/pojistné po očištění o zajištění	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvě studené zimy“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

	2012	2013	2014	2015	2016
Zisk/ztráta z pojišťovací činnosti	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celkový zisk	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Upravená solventnost	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Návratnost vlastního kapitálu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

7.1.5. Scénáře nepříznivého vývoje: závěr

(64)

Ve všech třech scénářích nepříznivého vývoje je ukazatel likvidity během celého období restrukturalizace dostatečný a společnost Sjóvá by byla zisková s výjimkou zvláštních nepříznivých událostí v určitých letech. Podle dodatečných plánovaných údajů pro roky 2015 a 2016 by se však společnosti Sjóvá podařilo i za těchto okolností rychle vrátit k ziskovosti.

7.2. Popis restrukturalizačních opatření

(65)	Restrukturalizace společnosti Sjóvá zahrnovala řadu strukturálních opatření a opatření týkajících se změn v jednání, která jsou popsána níže.

7.2.1. Oddělení činnosti v oblasti pojištění a likvidace investic

(66)

Jak bylo uvedeno výše, hlavní problémy, které vedly k finančním potížím společnosti Sjóvá, vyplývaly z investičních rozhodnutí a poskytování vnitroskupinových úvěrů ze strany jejího bývalého vlastníka, skupiny Milestone. Společnost Sjóvá proto měla s ohledem na své investiční portfolio vážné potíže. Hlavním krokem při restrukturalizaci společnosti Sjóvá bylo proto převedení její činnosti v oblasti pojištění v létě 2009 na novou společnost (posléze přejmenovanou a Sjóvá) a likvidace původního investičního portfolia.

7.2.2. Změny správy a řízení společnosti a kontrolních struktur

(67)	V roce 2010 vstoupil v platnost nový islandský zákon o pojišťovnictví. Tento zákon obsahuje přísnější pravidla týkající se správy a řízení společnosti a jiných kontrolních mechanismů v pojišťovnách.

(68)

Jednalo se o tyto změny:

—	Ředitel pojišťovny nemůže být ředitelem jiné finanční instituce nebo pojišťovny. V případě dceřiných společností může orgán FME udělit výjimku.

—	Generální ředitel nebo ředitel se musí zúčastnit zkoušek, které provádí orgán FME za účelem posouzení kvalifikace a znalostí těchto jednotlivců. Orgán FME může odmítnout schválit jednotlivce, kteří neprojdou tímto hodnocením, jakožto ředitele nebo generálního ředitele pojišťovny.

—	Správní rada musí stanovit pravidla řízení, pravidla vnitřní kontroly, pravidla interního auditu, pravidla a postupy týkající se finanční činnosti, pravidla a postupy týkající se úvěrové činnosti a rovněž pravidla a postupy pro obchodní styk se spřízněnými stranami.

—	Správní rada musí stanovit pravidla pro obchodování s finančními nástroji ze strany samotné společnosti a osobně ze strany ředitelů, generálního ředitele a určených klíčových zaměstnanců ve společnosti.

—	Orgán FME stanoví pravidla vztahující se na veškeré typy systémů prémií, které jsou součástí platového ohodnocení v pojišťovnách.

—	Správní rada musí stanovit zvláštní závazná pravidla pro postupy při investování a provádění investičních činností, pokud společnost hodlá investovat do finančních nástrojů, které nejsou kotovány na registrované burze cenných papírů.

—	Správní rada musí stanovit závazná pravidla týkající se nemovitostí, které jsou určeny výhradně jako investice, a nikoli pro vlastní potřebu společnosti.

—	Veškerá výše popsaná vnitřní pravidla, která vyžaduje předpis, je třeba předložit orgánu FME, který je přezkoumá a potvrdí.

(69)

Společnost Sjóvá provedla příslušné změny podle právních předpisů. V souladu s novými regulatorními požadavky správní rada společnosti Sjóvá rozhodla o pravidlech týkajících se investic; veškeré změny těchto pravidel musí schválit orgán FME. Dne 4. dubna 2011 správní rada společnosti Sjóvá stanovila a podepsala pravidla týkající se správy a řízení společnosti a předložila je orgánu FME. Generální ředitel rovněž stanovil a podepsal pravidla, která vymezují a určují minimální kvalifikaci klíčových zaměstnanců.

(70)

V dubnu 2010 byla ve společnosti Sjóvá založena nová divize „Risk & Analysis“. Tato divize odpovídá přímo generálnímu řediteli, v jejím čele stojí kvalifikovaný pojistný matematik a pracuje v ní dalších šest zaměstnanců. Tato divize:

—	je odpovědná za vytvoření a vymáhání postupu obezřetného řízení rizik v segmentu životního a neživotního pojištění ve společnosti Sjóvá v souladu s předpisy;

—	analyzuje výsledky upisování u všech tříd pojištění v rámci společnosti Sjóvá;

—	podává zprávy a navrhuje změny pravidel pro kalkulaci pojistného;

—	odpovídá za přesnou kalkulaci pojistného u všech tříd pojištění;

—	vymáhá dodržování všech postupů v rámci společnosti Sjóvá souvisejících s řízením rizik;

—	pravidelně analyzuje pojistně-technické rezervy a odpovídá za přesné stanovení rezerv na škodní události;

—	provádí zátěžové testy a posuzování vlastních rizik a solventnosti;

—	odpovídá za uplatňování režimu Solventnost II a vymáhání dodržování požadavků režimu Solventnost II ve společnosti Sjóvá;

—	podává generálnímu řediteli a správní radě pravidelné zprávy o veškerých záležitostech souvisejících s řízením rizik a

—	komunikuje s orgánem finančního dohledu, informuje jej o veškerých záležitostech týkajících se řízení rizik a předává mu technické výsledky a zprávy, jak se vyžaduje podle předpisů.

(71)	Správní rada zřídila v souladu se zákonnými požadavky rovněž výbor pro interní audit.

7.2.3. Ostatní opatření k zajištění životaschopnosti

(72)

Společnost Sjóvá provedla opatření k zvýšení rozpětí u své činnosti v oblasti pojištění a k snížení nákladů. K těmto opatřením patří krácení mezd, snížení nákladů na marketing a jiných provozních nákladů a rovněž zavedení přísných pravidel pro předkládání cenových nabídek pojištění. V současnosti neexistují žádné kompenzační systémy prémií pro zaměstnance. Společnost Sjóvá ukončila své činnosti v oblasti zajištění, jejichž prostřednictvím v minulosti získala mezinárodní portfolio pojistných rizik.

(73)

Tato opatření mají zejména zajistit, aby byl kombinovaný poměr nižší než 100 %, tj. aby pojištění bylo samo o sobě udržitelné bez přejímání nepřiměřených rizik při investování. V důsledku těchto opatření se společnosti Sjóvá podařilo zlepšit kombinovaný poměr z 114,4 % v roce 2005 na 95,6 % v roce 2010. Podle odhadů v základním scénáři bude tento poměr až do roku 2016 nižší než 100 %.

7.3. Závazky

(74)	Jak je uvedeno v příloze, islandská vláda a společnost Sjóvá se zavázaly k omezením týkajícím se stanovení ceny nabídky pojištění pro určité firemní zákazníky a rovněž k dodržování zákazů týkajících se určitých akvizic a reklamních činností.

(75)	Islandské orgány se rovněž zavázaly k provedení určitých regulačních změn ve fungování pojistného trhu, jak je uvedeno v příloze.

II. POSOUZENÍ

1. EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY

(76)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(77)

Kontrolní úřad posoudí tato opatření, jak byla uvedena v 18. bodě odůvodnění:

1.	Islandský stát přispěl na rekapitalizaci společnosti Sjóvá převedením dvou dluhopisů, které vlastnil, na společnost SAT Holding, jejichž hodnotu nezávislý znalec stanovil na 11,6 miliardy EUR (přibližně 76 milionů EUR) a které se měly ve společnosti Sjóvá použít jako vlastní kapitál.

Islandský stát souhlasil rovněž se změnou pořadí zajištění společnosti Glitnir u dluhopisu, který vydala společnost Avant, a to ze čtvrtého v pořadí na třetí v pořadí, aby umožnil příspěvek společnosti Glitnir ke kapitálu společnosti Sjóvá. Jelikož dluhopis společnosti Avant ztratil po rozsudku islandského nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010 většinu své hodnoty, islandský stát (prostřednictvím společnosti ESI) uzavřel dne 28. července 2010 smlouvu o převodu aktiv. Tato smlouva vedla k tomu, že společnost ESI přispěla na stabilizaci společnosti Sjóvá další částkou ve výši 683 až 739 milionů ISK tím, že od společnosti SAT Holding získala dluhopis společnosti Avant za částku ve výši 880 milionů ISK.

(78)	Na tato opatření se dále odkazuje jako na „rekapitalizační opatření“.

1.1. Přítomnost státních prostředků

(79)	Jak již Kontrolní úřad předběžně vyvodil v rozhodnutí o zahájení řízení, je zřejmé, že první rekapitalizační opatření bylo financováno ze státních prostředků, které poskytl islandský stát.

(80)

Co se týká druhého rekapitalizačního opatření, platba za následné získání dluhopisu společnosti Avant od společnosti SAT Holding byla rovněž provedena islandským státem ze státních prostředků. Lepší zajištění společnosti Glitnir u dluhopisu společnosti Avant mimoto snížilo pravděpodobnost, že stát obdrží na tohoto základě dluhopisu platbu, a snížilo tudíž hodnotu jeho pohledávky. Toto snížení hodnoty se rovněž dotklo státních prostředků.

(81)	Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že se na obou rekapitalizačních opatřeních ve prospěch společnosti Sjóvá podílely státní prostředky.

1.2. Zvýhodnění určitých podniků nebo určitých odvětví výroby

(82)	Aby opatření představovalo státní podporu, musí poskytovat selektivní výhodu určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby.

(83)	Cílem rekapitalizačních opatření bylo zajistit, aby mohla společnost Sjóvá splnit regulatorní požadavky na minimální kapitál, a tím umožnit společnosti další působení v oblasti pojištění.

(84)

Islandské orgány potvrdily, že se stát podílel na rekapitalizaci pojišťovny Sjóvá, jelikož společnosti Glitnir a Íslandsbanki neměly finanční prostředky, aby samy poskytly potřebný kapitál, a nebylo možné najít jiného soukromého investora, který by byl ochoten kapitál poskytnout. To potvrzuje názor Kontrolního úřadu uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení, že islandský stát nejednal jako investor v tržním hospodářství, když se účastnil rekapitalizace společnosti Sjóvá.

(85)	Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že rekapitalizační opatření poskytla společnosti Sjóvá výhodu. Tato výhoda je jednoznačně selektivní, jelikož opatření byla určena pouze ve prospěch společnosti Sjóvá.

(86)

Prvek státní podpory odpovídá vlastnímu kapitálu, který by společnost Sjóvá bez účasti státu nezískala, tj. počáteční částce ve výši 11,6 miliardy EUR, kterou poskytl islandský stát, a rovněž dalšímu příspěvku společnosti ESI podle smlouvy o převodu aktiv ze dne 28. července 2010 v rozmezí od 683 do 739 milionů ISK. Kontrolní úřad má tudíž za to, že prvek podpory činí přibližně 12,3 miliardy ISK.

1.3. Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami

(87)

Rekapitalizační opatření posilují postavení společnosti Sjóvá v porovnání s jejími konkurenty (nebo možnými konkurenty) na Islandu a v ostatních státech EHP. Společnost Sjóvá je podnik, který působí (jak bylo popsáno výše) na pojistném trhu, jenž je v EHP otevřený mezinárodní hospodářské soutěži. Ačkoli islandské finanční trhy jsou v současnosti, zejména kvůli kontrolám kapitálu, poměrně izolované, přeshraniční obchod v oblasti pojišťovacích služeb přesto existuje a zvýší se, jakmile budou kontroly kapitálu zrušeny. Rekapitalizační opatření proto narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž způsobem, který ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

1.4. Závěr ohledně existence státní podpory

(88)	Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že rekapitalizační opatření zahrnují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2. PROCESNÍ POŽADAVKY

(89)	V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(90)	Islandské orgány neoznámily Kontrolnímu úřadu rekapitalizační opatření před jejich provedením. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely své povinnosti v tomto ohledu stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Provedení těchto opatření podpory bylo proto protiprávní.

3. SLUČITELNOST PODPORY

(91)	Kontrolní úřad na úvod podotýká, že je nesporné, že bez státního zásahu by společnost Sjóvá čelila úpadku, jelikož by nebyla schopna dodržet regulatorní požadavky na kapitál. Společnost Sjóvá byla proto v době provedení prvního rekapitalizačního opatření podnikem v obtížích.

(92)	Kontrolní úřad bere rovněž na vědomí, že islandské orgány tvrdí, že rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Sjóvá spadají do oblasti působnosti výjimky stanovené v čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP a splňují požadavky pokynů Kontrolního úřadu k restrukturalizaci.

3.1. Právní základ pro posouzení slučitelnosti: čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP a pokyny Kontrolního úřadu k restrukturalizaci

(93)

Ačkoli se státní podpora pro podniky v obtížích jako společnost Sjóvá obvykle posuzuje podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP povoluje státní podpory, které mají „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ES nebo státu ESVO“.

3.1.1. Použitelnost čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP

(94)	Jak bylo uvedeno výše, islandské orgány poskytly počáteční finanční prostředky nezbytné k rekapitalizaci společnosti Sjóvá formou dohody o převodu dluhopisů ze dne 8. července 2009.

(95)

K tomuto dni bylo islandské hospodářství dosud silně postiženo finanční krizí. Na velké komerční banky byla uvalena nucená správa, vláda zavedla kontroly kapitálu, inflace dramaticky rostla a Island musel jako součást podmínek dohody o pohotovostním úvěru a půjčky MMF zavést program úsporných opatření. S ohledem na tuto zvláštní situaci upozornil orgán FME na závažné důsledky úpadku společnosti Sjóvá pro islandské hospodářství a společnost, včetně systémových dopadů na finanční trhy (9).

(96)

Kontrolní úřad podotýká, že v porovnání s bankovním sektorem vede v pojišťovnictví úpadek jedné společnosti obvykle s menší pravděpodobností k systémovým dopadům. V daném případě je však třeba dopad úpadku společnosti Sjóvá posoudit v kontextu vážné finanční a hospodářské krize, jíž Island čelil v letech 2008–2009.

(97)	Kontrolní úřad souhlasí s analýzou islandských orgánů, podle níž by do doby obnovení důvěry ve finanční systém nemusel být případný dopad této krize omezen pouze na společnost Sjóvá, a dokonce ani pouze na finanční systém.

(98)	Kontrolní úřad se proto domnívá, že účast státu na rekapitalizaci v červenci 2009 lze považovat za nápravu vážné poruchy v islandském hospodářství.

3.1.2. Použití pokynů k restrukturalizaci

(99)	Pokyny Kontrolního úřadu k restrukturalizaci stanoví pravidla státní podpory, která jsou použitelná na restrukturalizaci finančních institucí v současné krizi.

(100)

Aby byla restrukturalizace finanční instituce v současné finanční krizi slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, musí podle pokynů k restrukturalizaci:

—	vést k obnovení životaschopnosti společnosti;

—	zahrnovat dostatečný vlastní příspěvek příjemce (sdílení nákladů) a

—	obsahovat dostatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže.

(101)

Kontrolní úřad proto na základě plánu restrukturalizace, který byl předložen pro společnost Sjóvá, posoudí, zda jsou tato kritéria splněna a zda výše popsaná opatření podpory představují slučitelnou podporu na restrukturalizaci.

3.2. Obnovení životaschopnosti

(102)

Kontrolní úřad určil tyto příčiny potíží společnosti Sjóvá, které vedly k státnímu zásahu: i) nevhodné investiční praktiky; ii) nedostatečná správa a řízení společnosti a řízení rizik a iii) nedostatečná ziskovost pojistných produktů.

(103)

Plán restrukturalizace se zabývá příčinami potíží a rovněž jinými rizikovými faktory společnosti.

3.2.1. Posouzení restrukturalizačních opatření – oddělení činnosti v oblasti pojištění a likvidace investic

(104)

Převedení činnosti společnosti Sjóvá v oblasti pojištění na novou společnost zbavilo tuto činnost rizik vyplývajících z původního investičního portfolia. Toto opatření společnosti Sjóvá po rekapitalizaci umožnilo zaměřit se znovu na pojišťovací činnost.

(105)

Kontrolní úřad se domnívá, že po tomto převodu již společnost Sjóvá nečelí nadměrnému riziku vyplývajícímu z původního investičního portfolia, které je předmětem likvidace v rámci samostatného subjektu.

3.2.2. Posouzení restrukturalizačních opatření – zlepšení správy a řízení společnosti a řízení rizik

(106)

Kontrolní úřad podotýká, že společnost Sjóvá zavedla požadavky stanovené v islandském zákoně o pojišťovnictví, který vstoupil v platnost v roce 2010 a jenž obsahuje přísnější pravidla týkající se správy a řízení společností a jiných kontrolních mechanismů. Tyto změny zlepšují správu a řízení společnosti Sjóvá a předpokládají komplexní dohled ze strany orgánu FME, včetně dohledu nad investičními politikami.

(107)

Společnost Sjóvá mimoto založila divizi "Risk & Analysis" disponující značnými zdroji v zájmu lepšího řízení rizik a provozního dohledu a výbor pro interní audit. Společnost rovněž formalizovala základní politiky, například politiku týkající se stanovení cen nabídek pojištění a investiční politiku. Dodržování těchto politik ze strany zaměstnanců je pravidelně sledováno, aby byl zajištěn soulad s požadavky.

(108)

Kontrolní úřad rovněž bere na vědomí, že v roce 2009 byl vyměněn generální ředitel a členové správní rady, které jmenoval bývalý akcionář, skupina Milestone.

(109)

Kontrolní úřad se domnívá, že výše uvedená opatření jsou vhodná k odstranění nedostatků v oblasti správy a řízení společnosti a řízení rizik, které přispěly k finančním potížím společnosti Sjóvá.

3.2.3. Posouzení restrukturalizačních opatření – opatření k zajištění ziskovosti

(110)

Kontrolní úřad bere na vědomí opatření, která společnost Sjóvá provedla s cílem zlepšit ziskovost, a to jak s ohledem na zvýšení rozpětí, tak i snižování nákladů. V důsledku těchto opatření se společnosti Sjóvá podařilo významně zlepšit kombinovaný poměr a vykonávat pojišťovací činnost se ziskem. Plán restrukturalizace předpokládá další zvýšení ziskovosti.

(111)

Kontrolní úřad se domnívá, že by tato opatření měla umožnit, aby byla činnost společnosti Sjóvá v oblasti pojištění zisková a aby se omezilo spoléhání se na návratnost investic, což společnosti Sjóvá umožní uplatňovat obezřetnější investiční politiku. Tato opatření by současně měla společnosti Sjóvá pomoci posílit její vlastní kapitál, zejména v případě nepříznivého vývoje, včetně událostí, které byly simulovány v předložených scénářích nepříznivého vývoje.

3.2.4. Posouzení finančních výhledů

(112)

Jak se vyžaduje v bodě 13 pokynů k restrukturalizaci, islandské orgány poskytly finanční výhledy, a to pro základní scénář i tři scénáře nepříznivého vývoje.

(113)

Finanční výhledy uvedené v plánu restrukturalizace vycházejí v případě základního scénáře z předpokladů, které jsou dostatečně obezřetné a konzervativní. Podle základního scénáře bude společnost Sjóvá během období, jehož se plán týká, zisková a upevní svůj vlastní kapitál. Podle základního scénáře činí odhadovaná návratnost vlastního kapitálu společnosti Sjóvá na konci období restrukturalizace přibližně […] %, což se jeví v souladu se stávajícími tržními požadavky vztahujícími se na odvětví. Odhadovaný kombinovaný poměr společnosti Sjóvá bude nižší než 100 %, což prokazuje, že činnost v oblasti pojištění bude zisková a společnost Sjóvá se nemusí spoléhat na nepřiměřeně rizikovou investiční strategii, aby dosáhla dostatečných výnosů.

(114)

Kontrolní úřad nepochybuje, že předpoklady ve scénářích nepříznivého vývoje obsahují dostatečnou úroveň zátěže, aby bylo možno posoudit, zda společnost Sjóvá zůstane solventní. Podle výsledných finančních výhledů by společnost Sjóvá byla v rámci všech tří scénářů nepříznivého vývoje solventní během celého období, jehož se plán týká. Kontrolní úřad se domnívá, že spolehlivost zátěžových testů posiluje předložení tří různých scénářů nepříznivého vývoje, které přesahují období restrukturalizace. Scénáře zahrnují zejména pokračující hospodářskou recesi a rovněž jiné zátěžové faktory, které jsou specifické pro situaci na Islandu (např. kontroly kapitálu). V žádném ze tří scénářů nepříznivého vývoje by během celého období, jehož se plán týká, nebyly porušeny regulatorní požadavky na platební schopnost.

(115)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že finanční výhledy společnosti Sjóvá prokazují obnovení životaschopnosti společnosti, jak se vyžaduje v pokynech k restrukturalizaci. Kontrolní úřad bere rovněž na vědomí, že společnost SF1, soukromý investor, souhlasila s odkoupením kontrolního podílu ve společnosti Sjóvá od islandského státu. Ochota soukromého účastníka na trhu uskutečnit významnou investici do společnosti toto zjištění dále podporuje.

3.3. Vlastní příspěvek – sdílení nákladů

(116)

V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že je nezbytný přiměřený příspěvek příjemce, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum a aby se omezilo narušení hospodářské soutěže a morální hazard. Za tímto účelem by měly být za prvé omezeny restrukturalizační náklady a za druhé by se měla v důsledku významného vlastního příspěvku snížit výše podpory.

(117)

Co se týká omezení restrukturalizačních nákladů, v bodě 23 pokynů k restrukturalizaci je uvedeno, že by pomoc na restrukturalizaci měla být omezena na pokrytí nákladů nutných k obnovení životaschopnosti. V zájmu omezení výše podpory na nezbytné minimum by finanční instituce k financování restrukturalizace měly nejdříve použít své vlastní zdroje. Náklady spojené s restrukturalizací by proto neměl nést jen stát, ale i ti, kteří do instituce investovali, a to prostřednictvím absorbování ztrát dostupným kapitálem a vyplacení odpovídajícího protiplnění za státní intervence.

3.3.1. Omezení restrukturalizačních nákladů

(118)

Rekapitalizace společnosti Sjóvá byla omezena na to, co bylo nezbytné k splnění regulatorních požadavků na minimální kapitál, a islandský stát přispěl pouze částkou, kterou nebyli schopni poskytnout hlavní věřitelé společnosti Sjóvá, tj. společnosti Glitnir a Íslandsbanki.

(119)

Převedení činnosti v oblasti pojištění na nový subjekt zajistilo, aby byla rekapitalizace omezena na to, co bylo nezbytné pro fungující pojišťovnu, a nepokrývala ztráty z původního investičního portfolia.

(120)

Omezení rekapitalizace na nezbytné minimum omezilo schopnost společnosti Sjóvá soutěžit na trhu. Náklady uvedené v plánu restrukturalizace nemají mimoto umožnit vstup na nové trhy ani jiné rozšiřování činnosti společnosti Sjóvá.

(121)

Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že byly podniknuty vhodné kroky k omezení výše podpory na restrukturalizaci.

3.3.2. Sdílení nákladů/vlastní příspěvek

(122)

Jak je uvedeno v bodě 24 pokynů k restrukturalizaci, společnosti by měly k financování restrukturalizace použít své vlastní zdroje. Kontrolní úřad mimoto posoudí, zda v důsledku kapitálové injekce došlo k úplnému nebo částečnému oslabení finanční pozice stávajících akcionářů.

(123)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že bývalí vlastníci společnosti Sjóvá přispěli k restrukturalizačním nákladům. Skupina Milestone přišla o celý svůj podíl ve společnosti, aniž by při převzetí společnosti Sjóvá společností Glitnir obdržela jakoukoli náhradu. Likvidace původního investičního portfolia, které nyní drží společnost SJE, bude pro investory znamenat další ztráty. Tato opatření přispějí k sdílení nákladů a sníží morální hazard vyplývající z podpory.

(124)

Co se týká příspěvku na restrukturalizační náklady z vnitřních zdrojů společnosti Sjóvá, Kontrolní úřad bere na vědomí, že společnost Sjóvá provedla opatření k zvýšení ziskovosti a snížení nákladů. Tato opatření zajistí, aby společnost Sjóvá postupem času vytvořila dostatečné zisky k posílení vlastního kapitálu. Kontrolní úřad bere na vědomí, že plán restrukturalizace nepředpokládá do roku 2014 výplatu dividend.

(125)

Islandskému státu se během pouhých tří let podařilo prodat veškeré své podíly ve společnosti Sjóvá soukromému investorovi, a tudíž získat zpět téměř dvě třetiny finančních prostředků poskytnutých jako státní podpora.

(126)

Vzhledem k výše uvedeným opatřením se Kontrolní úřad domnívá, že plán restrukturalizace zajišťuje dostatečné sdílení nákladů a vlastní příspěvek na restrukturalizaci.

3.4. Opatření k zmírnění narušení hospodářské soutěže

(127)

V bodě 31 pokynů k restrukturalizaci je uvedeno, že při posuzování výše podpory a výsledného narušení hospodářské soutěže musí Kontrolní úřad vzít v úvahu výši obdržené státní podpory v absolutním i relativním vyjádření.

(128)

Jak bylo uvedeno výše, společnost Sjóvá obdržela státní podporu v celkové výši přibližně 12,3 miliardy ISK (zhruba 77 milionů EUR). Tato částka představovala přibližně 80 % chybějícího vlastního kapitálu v době první rekapitalizace. To ukazuje, že výše podpory, kterou společnost Sjóvá obdržela, byla poměrně vysoká. Společnost Sjóvá by bez státního zásahu opustila trh.

(129)

Na základě těchto prvků posoudil Kontrolní úřad nejprve strukturální opatření k zmírnění narušení hospodářské soutěže. Kontrolní úřad posoudil zejména možný odprodej činnosti společnosti Sjóvá v oblasti životního pojištění, kterou vykonává dceřiná společnost Sjóvá Life.

(130)

Islandské orgány předložily podrobné informace o významu činnosti v oblasti životního pojištění pro životaschopnost společnosti Sjóvá. Islandské orgány zejména zdůraznily integraci této oblasti činnosti do nabídky produktů společnosti Sjóvá, poptávku zákazníků po balíčcích pojištění, které zahrnují produkty v oblasti neživotního i životního pojištění, a schopnost hlavních konkurentů v oblasti neživotního pojištění uspokojit tuto poptávku. Na tomto základě islandské orgány uvedly, že by Kontrolní úřad měl uplatnit zásadu, že by opatření omezující narušení hospodářské soutěže neměla oslabovat vyhlídky na obnovení životaschopnosti, jak je uvedeno v bodě 32 pokynů k restrukturalizaci.

(131)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že by nebylo vhodné vyžadovat, aby společnost Sjóvá odprodala svou činnost v oblasti životního pojištění.

(132)

Vzhledem k neexistenci strukturálních opatření musí Kontrolní úřad posoudit opatření týkající se změn v jednání.

(133)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že se podíl společnosti Sjóvá na trhu od začátku finanční krize významně snížil. Islandské orgány zejména zdůraznily, jaký dopad měla na podíly na trhu 30denní „lhůta pro přechod“ v září 2009, která konkurentům umožnila oslovit všechny zákazníky společnosti Sjóvá v segmentu neživotního pojištění s konkurenčními nabídkami. Islandské orgány tvrdí, že toto regulační opatření odstranilo některá narušení hospodářské soutěže.

(134)

Kontrolní úřad bere na vědomí rovněž skutečnost, že plán restrukturalizace nepředpokládá agresivní růst podílu společnosti Sjóvá na trhu a že nové politiky v oblasti stanovování cen a řízení rizik mají zajistit, aby společnost Sjóvá stanovila pouze takové ceny, které umožňují dostatečně ziskové podnikání.

(135)

Islandské orgány a společnost Sjóvá se mimoto zavázaly k dodržování omezení týkajícího se cen ve vztahu k cenovým nabídkám pro některé firemní zákazníky v období restrukturalizace, jak je uvedeno v příloze. Tento závazek poskytuje další ochranu před možným agresivním chováním společnosti Sjóvá na trhu a případné snížení činnosti v oblasti pojištění v důsledku závazku přinese prospěch konkurentům společnosti Sjóvá.

(136)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že se tento závazek týká pouze určitých typů pojištění. Vzhledem k vysokým úrovním koncentrace na islandském pojišťovacím trhu se však Kontrolní úřad domnívá, že by rozsáhlejší omezení týkající se cen mělo za následek omezení účinné hospodářské soutěže, a nebylo by proto vhodné.

(137)

Kontrolní úřad vítá závazek islandských orgánů zavést určité regulační změny ve fungování pojistného trhu, jak je uvedeno v příloze. V souladu s body 44 a 45 pokynů k restrukturalizaci navrhované změny zvýší účinnou hospodářskou soutěž a usnadní otevírání trhu a nový vstup na trh. Tyto změny by měly zejména zákazníkům usnadnit přechod, a tím přispět k větší hospodářské soutěži mezi stávajícími účastníky na trhu.

(138)

Jak se vyžaduje v bodě 40 pokynů k restrukturalizaci, společnost Sjóvá přijala závazek týkající se zákazu akvizic během období restrukturalizace, jak je uvedeno v příloze. Zákaz akvizic zabrání společnosti Sjóvá v získání významného podílu v jiných finančních podnicích, umožní však společnosti Sjóvá uskutečnit v případě potřeby investice v malém měřítku.

(139)

Společnost Sjóvá nepoužije obdrženou podporu ani jiné výhody plynoucí z podpory k reklamním účelům.

(140)

Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že restrukturalizace předpokládá dostatečná opatření k zmírnění narušení hospodářské soutěže a k zajištění toho, aby nebyla státní podpora použita na úkor soutěžitelů, jak se vyžaduje v bodě 39 pokynů k restrukturalizaci.

4. ZÁVĚR

(141)

Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Sjóvá jsou slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP.

(142)

Kontrolní úřad vyvozuje rovněž závěr, že islandské orgány poskytly dotyčnou státní podporu protiprávně v rozporu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Sjóvá představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Článek 2

Státní podpora poskytnutá společnosti Sjóvá je slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. b) této dohody s výhradou dodržení závazků uvedených v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Islandské republice.

Článek 4

Pouze anglické znění tohoto rozhodnutí je závazné.

V Bruselu dne 10. července 2013.

Za Kontrolní úřad ESVO

Oda Helen SLETNES

předsedkyně

Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON

člen kolegia

(1) Rozhodnutí č. 373/10/KOL ze dne 22. září 2010 o státní podpoře týkající se rekapitalizace pojišťovny Sjóvá na Islandu, Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 15 a dodatek EHP k Úřednímu věstníku č. 69, 16.12.2010, s. 2.

(2) Moderna Finance AB byla švédská holdingová společnost ve vlastnictví islandské společnosti Milestone hf. Další informace o společnostech Sjóvá a Milestone a jejich vztazích se společností Glitnir Bank jsou obsaženy ve zprávě zvláštní vyšetřovací Komise islandského parlamentu, k dispozici na adrese http://rna.althingi.is/ (islandské znění) a http://sic.althingi.is/ (výňatky v angličtině).

(3) Odpověď orgánu FME ohledně státního zásahu při rekapitalizaci společnosti Sjóvá Almennar tryggingar hf. ze dne 23. listopadu 2010.

(4) S výhradou souhlasu orgánu FME, který byl udělen dne 22. září 2009.

(5) Odhady podílů na trhu jsou založeny na podílu celkových příjmů pojistného v roce 2012. Před finanční krizí měla společnost Sjóvá v segmentu neživotního pojištění podíl na trhu více než 40 %.

(6) Pro účely tohoto rozhodnutí se na aktiva, která stát převedl na společnost SAT Holding, odkazuje jako na dluhopisy.

(7) Orgán FME současně vydal veřejné oznámení podle článků 86 a 87 tehdy platného zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví určené všem pojistníkům, aby jim připomenul, že své pojistky mohou zrušit bez ohledu na datum prodloužení, a to během 30denní „lhůty pro přechod“.

(8) K dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines

(9) Viz memorandum orgánu FME ze dne 29. června 2009.

PŘÍLOHA

Závazky týkající se chování společnosti Sjóvá

Islandské orgány poskytly tyto závazky týkající se společnosti Sjóvá:

Společnost Sjóvá se zavazuje, že omezí své obchodní nabídky, a to stanovením sazeb za pojistná rizika tak, aby nebyly nižší než […]. Obchodní nabídky jsou definovány jako cenové nabídky, které se vztahují na celkové pojištění zákazníka (dále jen „obchodní nabídky“).

—	Tento závazek se vztahuje na obchodní nabídky pro komerční subjekty s ročním pojistným vyšším než […] ISK.

—	Tento závazek se vztahuje na obchodní nabídky, u nichž zadávací dokumentace nebo jiné informace týkající se upisování zahrnují údaje o minulých škodách, které ukazují zaplacené a nevyřízené škody za období nejméně […] let.

—	Při hodnocení minulých škod může společnost Sjóvá ve svém výpočtu nepřihlížet k individuálním škodám přesahujícím […] navrhované nabídky pojistného, aby dospěla k vyrovnanějším a stabilnějším statistickým údajům o škodách.

Společnost Sjóvá se zavazuje, že při prodloužení individuálního pojištění zachová stejné nebo vyšší pojistné, pokud minulé škody (vypočítaný škodný poměr) přesáhnou […] % pojistného.

—	Tento závazek se vztahuje na prodloužení pojistných smluv s firemními klienty, údaje o minulých škodách však musí přesáhnout […] let.

—	Při hodnocení údajů o minulých škodách může společnost Sjóvá omezit individuální škody na […]. To má zajistit vyrovnanější a stabilnější statistické údaje o škodách.

Společnost Sjóvá nezíská v úvěrových institucích, investičních podnicích (jak jsou definovány ve směrnici 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů), pojišťovnách nebo zajišťovnách podíly vyšší než […] %. Společnost Sjóvá může se souhlasem Kontrolního úřadu nabývat další podniky, je-li akvizice nezbytná k zachování finanční stability nebo zajištění účinné hospodářské soutěže.

4.	Společnost Sjóvá nevyužije rekapitalizaci ani jiné konkurenční výhody vyplývající v jakékoli podobě z rekapitalizace pro účely reklamy.

Tyto závazky platí do dne 31. prosince 2014.

Závazek týkající se regulace

K zlepšení mobility zákazníků na islandském pojistném trhu přijaly islandské orgány tento závazek:

—

Islandské Ministerstvo financí a hospodářských věcí jmenuje odbornou skupinu, která bude pověřena přezkumem ustanovení zákona č. 30/2004 o pojistných smlouvách, která se týkají mobility zákazníků, zejména s ohledem na nedávné změny norského zákona o pojistných smlouvách (z něhož vycházejí islandské právní předpisy) a dánského zákona o finančních podnicích. Odborná skupina předloží svá zjištění nejpozději do 31. prosince 2013 a přezkoumá možné důsledky změny ustanovení týkajících se zrušení pojistných smluv ze strany jednotlivců při změně pojišťovny s cílem usnadnit přechod zákazníků a podpořit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

—

Pokud odborná skupina zjistí, že by takováto ustanovení prospěla fungování islandského pojistného trhu, předloží Ministerstvu financí a hospodářských věcí novelu zákona o pojistných smlouvách, a to formou návrhu zákona. Ministerstvo se staví kladně ke změně, která dále zlepší mobilitu zákazníků na pojistném trhu. Po obdržení zjištění odborné skupiny předloží ministr (ledaže je nepředložení řádně odůvodněno) v průběhu roku 2014 islandskému parlamentu návrh zákona, který vychází ze zjištění odborné skupiny.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 242

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 14. srpna 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 882/2014 ze dne 31. července 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Torrone di Bagnara (CHZO))	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 883/2014 ze dne 5. srpna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Jamón de Serón (CHZO))	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009 ( 1 )	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 885/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz okry a listů curry z Indie a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 91/2013 ( 1 )	20
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 886/2014 ze dne 13. srpna 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	27
		ROZHODNUTÍ
		2014/529/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 12. srpna 2014 k opatření přijatému Belgií podle článku 7 směrnice Rady 89/686/EHS, kterým stáhla od konečných uživatelů jeden typ zátkových chráničů sluchu (oznámeno pod číslem C(2014) 5670)	29
		2014/530/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 13. srpna 2014 o některých dočasných ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Lotyšsku (oznámeno pod číslem C(2014) 5915) ( 1 )	31

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 305/13/COL ze dne 10. července 2013 o rekapitalizaci pojišťovny Sjóvá (Island)	33

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0707 00 05	TR	81,4
0707 00 05	ZZ	81,4
0709 93 10	TR	99,6
0709 93 10	ZZ	99,6
0805 50 10	AR	158,9
	CL	209,1
	TR	74,0
	UY	129,8
	ZA	144,7
	ZZ	143,3
0806 10 10	BR	184,0
	EG	209,1
	MA	171,3
	MX	246,5
	TR	156,9
	ZZ	193,9
0808 10 80	AR	89,3
	BR	96,2
	CL	107,3
	CN	120,6
	NZ	117,6
	US	142,8
	ZA	113,5
	ZZ	112,5
0808 30 90	AR	217,5
	CL	84,2
	TR	142,5
	ZA	84,6
	ZZ	132,2
0809 30	MK	67,3
	TR	134,9
	ZZ	101,1
0809 40 05	BA	43,4
	MK	49,3
	TR	127,6
	ZA	204,6
	ZZ	106,7