ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 239 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 57 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 869/2014
ze dne 11. srpna 2014
o nových službách v osobní železniční dopravě
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 10 směrnice 2012/34/EU otevřely členské státy své trhy pro služby mezinárodní osobní železniční dopravy poskytované kterýmkoli železničním podnikem, kterému byla vydána licence podle uvedené směrnice. V průběhu mezinárodní osobní železniční dopravy mají železniční podniky oprávnění k nástupu cestujících na kterékoli stanici umístěné na mezinárodní trase a výstupu cestujících na jiné takové stanici, včetně stanic umístěných v témže členském státě. |
(2) |
Avšak zavedení nových mezinárodních osobních železničních spojů s otevřeným přístupem a se zastávkami by nemělo být využito k otevření trhu pro služby vnitrostátní osobní dopravy, ale mělo by se zaměřit pouze na zastávky, jež doplňují mezinárodní službu. Hlavním účelem nových spojů by mělo být přepravovat cestující na mezinárodní trase. Regulační subjekt uvedený v oddílu 4 kapitoly IV směrnice 2012/34/EU by měl na žádost příslušných orgánů nebo dotčených železničních podniků rozhodnout o hlavním účelu navrhované nové služby. |
(3) |
Otevření mezinárodní osobní železniční dopravy hospodářské soutěži může mít důsledky pro organizaci a financování osobní železniční dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (2). V souladu s článkem 11 směrnice 2012/34/EU mohou členské státy omezit právo přístupu na trh v případech, kdy by toto právo ohrozilo hospodářskou vyváženost uvedených smluv o veřejných službách. Regulační subjekt by na žádost příslušných orgánů, provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách, měl rozhodnout, zda by navrhovaná nová služba v mezinárodní osobní železniční dopravě ohrozila hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách. |
(4) |
Aby se zabránilo přerušení nové služby v osobní železniční dopravě, která byla již zahájena, a aby se této nové službě zajistila právní jistota, pokud jde o možnost ji provozovat, měla by být lhůta, která je vyhrazena na žádost o test hlavního účelu nebo hospodářské vyváženosti, omezena a měla by být provázána s okamžikem, kdy žadatel oznámí zájem provozovat novou službu v mezinárodní osobní železniční dopravě. Ze stejného důvodu by měly být rovněž časově omezeny postupy regulačního subjektu pro uvedené testy. |
(5) |
Žádost o test hlavního účelu by měla obsahovat všechny důležité informace pro zdůvodnění skutečnosti, že hlavní účel navrhované nové služby je jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech. Pro splnění tohoto požadavku by subjekty žádající o uvedený test měly mít možnost používat standardní formuláře pro žádosti zveřejněné regulačními subjekty. |
(6) |
Regulační subjekt by měl provést jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzu pro stanovení účelu navrhované nové služby ve střednědobém horizontu, nikoli její charakteristiky v daném okamžiku. Kritéria posouzení by měla být stanovena v metodice přijaté regulačním subjektem pro test hlavního účelu s ohledem na specifika železniční dopravy v dotčeném členském státě. Neměly by být striktně nebo izolovaně uplatňovány žádné kvantifikované prahové hodnoty. |
(7) |
Žádost o test hospodářské vyváženosti by měla obsahovat všechny důležité informace pro zdůvodnění skutečnosti, že hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách by byla navrhovanou novou službou ohrožena. Hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách by měla být považována za ohroženou v důsledku nové navrhované služby, jestliže dojde k podstatné změně v hodnotě smlouvy o veřejných službách, z které vyplývá, že služby provozované podle uvedené smlouvy na konkurenčně strukturovaném trhu by již nebyly udržitelné a schopné provozování s přiměřenou mírou zisku. |
(8) |
Posouzení dopadu navrhované nové služby na hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách by mělo být založeno na objektivní metodě a kritériích posouzení, která mají být stanovena v metodice přijaté regulačním subjektem pro test hospodářské vyváženosti s ohledem na specifika železniční dopravy v dotčeném členském státě. Ekonomická analýza by se měla zaměřit na celkový hospodářský dopad navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách, včetně konkrétních dotčených služeb, po celou dobu jejího trvání. Neměly by být striktně nebo izolovaně uplatňovány žádné předem definované kvantifikované prahové hodnoty. Regulační subjekt by kromě ekonomické analýzy dopadu navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách měl rovněž přihlédnout k přínosům pro zákazníky v krátkodobém a střednědobém horizontu. |
(9) |
Možnost opětovného posouzení rozhodnutí přijatého regulačním subjektem, které vyplývá z testu hospodářské vyváženosti, by měla být možná pouze v případech, ve kterých dochází k zásadní změně v nové službě ve srovnání s údaji, které analyzoval regulační subjekt, nebo když existuje významný rozdíl mezi reálným a odhadovaným dopadem na služby v rámci smlouvy o veřejných službách. Aby byla novému provozovateli služeb zaručena základní právní jistota, mělo by existovat určité časové období, během kterého nelze opětovné posouzení požadovat. |
(10) |
Aniž je dotčena zásada nezávislosti regulačních subjektů při rozhodování uvedeném v čl. 55 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, regulační subjekty by si měly vyměňovat informace a případně by v konkrétních případech měly koordinovat své zásady a činnosti týkající se testů hlavního účelu a hospodářské vyváženosti, aby se zabránilo velkým rozdílům v jejich postupech, které by na trh služeb v mezinárodní osobní železniční dopravě vnesly nejistotu. |
(11) |
Regulační subjekty by měly při všech svých činnostech souvisejících s testy hlavního účelu nebo hospodářské vyváženosti respektovat důvěrnost obchodně citlivých informací, které získají od stran zapojených do těchto testů. |
(12) |
Regulační subjekty nemají povinnost požadovat za provedení testu hlavního účelu, testu hospodářské vyváženosti nebo opětovného posouzení testu hospodářské vyváženosti poplatek. Členské státy však mohou rozhodnout o uložení takového poplatku subjektům, které předkládají takovéto žádosti, za práci prováděnou regulačními subjekty, přičemž takový poplatek bude pokrývat čisté náklady těchto posouzení. V takovém případě by poplatek měl být nediskriminační, přiměřený a měl by být skutečně vybírán od všech žádajících subjektů transparentním způsobem. |
(13) |
S přihlédnutím k výsledkům konzultace se zúčastněnými stranami a výměny informací s jinými regulačními subjekty by regulační subjekty měly vypracovat jednotnou metodiku pro provádění testů hlavního účelu a případně pro provádění testů hospodářské vyváženosti. Ostatní subjekty by neměly tuto odpovědnost omezovat. Testy by měly vycházet přednostně z analýzy jednotlivých případů, a nikoli z prostého použití předem stanovených prahových hodnot. Ve vnitrostátních právních předpisech by neměly být stanoveny žádné prahové hodnoty. Metoda posuzování by měla být stanovena tak, aby odpovídala vývoji trhu, což umožní její průběžnou adaptaci, zejména s ohledem na zkušenosti regulačních subjektů. |
(14) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 62 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví podrobný postup a kritéria, které je nutno dodržovat při rozhodování:
a) |
zda hlavním účelem služby v železniční dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; |
b) |
zda je mezinárodní osobní železniční dopravou ohrožena hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách v železniční dopravě. |
Článek 1a
Vyloučení z oblasti působnosti
Toto nařízení se nevztahuje na služby organizované podnikem za účelem přepravy svých vlastních zaměstnanců do práce a zpět ani na služby, na které se veřejnosti neprodávají jízdenky.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„novou službou v mezinárodní osobní dopravě“ služba v mezinárodní osobní dopravě, která je navržena k uvedení na trh nebo která znamená významnou změnu, pokud jde o zvýšenou četnost nebo zvýšený počet zastávek v rámci stávající služby v mezinárodní osobní dopravě; |
2) |
„testem hlavního účelu“ postup posouzení prováděný regulačním subjektem na žádost subjektu uvedeného v článku 5 za účelem rozhodnutí, zda hlavním účelem navrhované nové služby v železniční dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech nebo přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými ve stejném členském státě; |
3) |
„testem hospodářské vyváženosti“ postup posouzení prováděný regulačním subjektem na žádost subjektu uvedeného v článku 10, který je použitelný pouze v členských státech, které se v souladu s článkem 11 směrnice 2012/34/EU rozhodly omezit právo na přístup k železniční infrastruktuře v mezinárodní osobní železniční dopravě mezi výchozí a cílovou stanicí, na něž se vztahuje jedna nebo více smluv o veřejných službách, za účelem rozhodnutí, zda by navrhovaná nová služba v mezinárodní osobní železniční dopravě ohrozila hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách; |
4) |
„smlouvou o veřejných službách“ smlouva o veřejných službách podle čl. 2 písm. i) nařízení (ES) č. 1370/2007, která se vztahuje k železniční dopravě; |
5) |
„příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán podle čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1370/2007; |
6) |
„čistým finančním dopadem“ se rozumí dopad smlouvy o veřejných službách na náklady a příjmy, které vznikly při plnění závazků veřejné služby, s přihlédnutím k příjmům železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách, získaným z této činnosti a přiměřenému zisku, vypočtený v souladu s bodem 2 přílohy nařízení (ES) č. 1370/2007. |
Článek 3
Oznámení o plánované nové službě v mezinárodní osobní železniční dopravě
1. Žadatel oznámí dotčeným regulačním subjektům svůj záměr provozovat novou službu v mezinárodní osobní dopravě předtím, než požádá provozovatele infrastruktury o kapacitu infrastruktury.
2. Regulační subjekty vypracují a na svých internetových stránkách zveřejní standardní formulář pro oznámení, které by měli žadatelé používat a které musí obsahovat tyto informace:
a) |
název, adresa, právnická osoba a (případně) registrační číslo žadatele; |
b) |
kontaktní údaje osoby odpovědné za zodpovězení dotazů; |
c) |
datum licence a osvědčení o bezpečnosti žadatele nebo uvedení fáze postupu k jejich získání; |
d) |
podrobný popis trasy s uvedením polohy výchozí a cílové stanice, zastávek a vzdáleností mezi nimi; |
e) |
plánované datum zahájení provozu navrhované nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě; |
f) |
časové rozvržení, četnost a kapacita navrhované nové služby včetně navrhovaných časů odjezdů, zastávek, časů příjezdů a přípojů a všech odchylek v četnosti nebo v zastávkách od standardního jízdního řádu pro každý směr; |
g) |
odůvodnění, že hlavním účelem navrhované služby v osobní dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; |
3. Informace týkající se plánovaného provozu navrhované nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě se musí vztahovat nejméně na první tři roky, a pokud možno, na prvních pět let provozu.
4. Regulační subjekt bez prodlení zveřejní na své internetové stránce oznámení žadatele s výjimkou všech obchodně citlivých informací a informuje o tom subjekty uvedené v článku 5 nebo 10.
5. Žadatel odůvodní všechna vyloučení obchodně citlivých informací ze zveřejnění. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí žadateli, který o zachování důvěrnosti požádal, odmítnutí jeho požadavku. Tímto postupem není dotčen postup odvolání proti tomuto rozhodnutí stanovený ve vnitrostátních právních předpisech.
6. Veškeré informace poskytnuté žadatelem ve standardním formuláři a jakékoli podpůrné doklady se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě.
Článek 4
Lhůty pro podání žádosti o provedení testu hlavního účelu nebo testu hospodářské vyváženosti
1. Žádosti subjektů uvedených v článku 5 nebo 10 o provedení testu hlavního účelu nebo testu hospodářské vyváženosti musí být podány do čtyř týdnů od zveřejnění oznámení žadatele na internetové stránce regulačního subjektu. Subjekty, které jsou oprávněny podat žádosti o oba testy, tak mohou učinit současně.
2. Jestliže je požadováno provedení testu hlavního účelu i testu hospodářské vyváženosti, lze tyto testy provést zároveň. Jestliže test hlavního účelu odhalí, že hlavní účel navrhované služby je jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech a je přijato negativní rozhodnutí, test hospodářské vyváženosti se ukončí rozhodnutím odkazujícím na toto negativní rozhodnutí o hlavním účelu navrhované služby.
Článek 5
Subjekty oprávněné požádat o provedení testu hlavního účelu
O provedení testu hlavního účelu mohou žádat tyto subjekty:
a) |
příslušné orgány, které uzavřely smlouvy o veřejných službách v železniční dopravě provozované na území, kterého se navrhovaná nová služba týká; |
b) |
kterýkoli železniční podnik provozující služby v mezinárodní nebo vnitrostátní osobní železniční dopravě na trase obsluhované novou službou, ať na komerčním základě, nebo na základě smlouvy o veřejných službách. |
Článek 6
Informace, které je nutno uvést v žádosti o provedení testu hlavního účelu
1. Subjekt podávající žádost v ní uvede tyto informace:
a) |
název, adresa, právnická osoba, případně registrační číslo subjektu podávajícího žádost; |
b) |
kontaktní údaje osoby odpovědné za zodpovězení dotazů; |
c) |
vysvětlení zájmu subjektu podávajícího žádost o vydání rozhodnutí o hlavním účelu navrhované nové služby; |
d) |
vysvětlení, proč je podle názoru subjektu podávajícího žádost hlavní účel navrhované nové služby jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; |
e) |
informace a dokumentace dokládající vysvětlení uvedená v písmech c) a d). |
2. Subjekt podávající žádost odůvodní všechna navrhovaná vyloučení obchodně citlivých informací. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí straně, která o zachování důvěrnosti požádala, že její požadavek zamítl. Tímto postupem není dotčen možný postup odvolání proti tomuto rozhodnutí stanovený ve vnitrostátních právních předpisech.
3. Regulační subjekty zveřejní na svých internetových stránkách standardní formulář žádosti o provedení testu hlavního účelu, který by subjekty žádající o uvedený test měly používat.
4. Veškeré informace uvedené ve standardním formuláři žádosti a jakákoli podpůrná dokumentace se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě.
Článek 7
Postup provedení testu hlavního účelu
1. Regulační subjekt posoudí žádost předloženou subjektem podávajícím žádost.
2. Pokud se regulační subjekt domnívá, že subjekt podávající žádost nepředložil spolu s žádostí úplné informace, může do tří týdnů od obdržení žádosti požádat o doplnění dalších informací. Jestliže subjekt podávající žádost na tento požadavek o další informace odpoví a jeho odpověď je stále neúplná, může regulační subjekt opět požádat o dodání dalších informací do tří týdnů od obdržení odpovědi na svůj první požadavek o doplnění dalších informací. Subjekt podávající žádost dodá tyto informace v odpovědi na požadavek o další informace v přiměřené lhůtě stanovené regulačním subjektem v souladu s čl. 56 odst. 8 směrnice 2012/34/EU. Jestliže subjekt podávající žádost nedodá požadované informace ve lhůtě stanovené regulačním subjektem, žádost se zamítne.
3. Regulační subjekt může žadatele požádat o poskytnutí dalších informací. Pokud jsou poskytnuté informace nejasné, může stanovit jednu další lhůtu pro jejich vyjasnění.
4. Pokud žádost nelze odůvodnit v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d), zamítne se.
5. Regulační subjekt přijme rozhodnutí nejpozději do šesti týdnů od obdržení všech relevantních informací.
Článek 8
Kritéria posouzení pro test hlavního účelu
1. Regulační subjekt ověří hlavní účel navrhované nové služby. Provede jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzu, která přihlíží k předpokládanému vývoji služby, jakož i k předpokládaným změnám podmínek na trhu během období, na které se vztahuje oznámení žadatele.
2. Regulační subjekt během postupu posouzení vezme v úvahu kromě informací uvedených ve standardním formuláři oznámení zejména tato kritéria:
a) |
podíl na obratu a objemu, jenž je odvozen z počtu cestujících v mezinárodní dopravě podle očekávání žadatele, ve srovnání s počtem cestujících ve vnitrostátní dopravě v členském státě, ve kterém je regulační subjekt usazen; |
b) |
vzdálenost pokrytou navrhovanou novou službou v různých členských státech a umístění zastávek; |
c) |
poptávku cestujících po nové službě; |
d) |
marketingovou strategii žadatele; |
e) |
charakter kolejových vozidel, která mají být použita pro novou službu; |
3. Regulační subjekt může stanovit a používat prahové hodnoty vyjádřené jako podíl na obratu nebo objemu odvozeného z počtu cestujících v mezinárodní dopravě. Aby služba mohla být považována za mezinárodní, nesmí tyto prahové hodnoty přesáhnout 50 % obratu nebo objemu odvozeného z počtu všech cestujících v dopravě odhadovaného na celé období, na něž se vztahuje rozhodnutí regulačního subjektu, a nesmí se uplatňovat izolovaně.
Článek 9
Výsledky testu hlavního účelu
1. Po posouzení nové navrhované služby regulační subjekt rozhodne, zda hlavním účelem navrhované nové služby je:
a) |
přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech, nebo |
b) |
přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v členském státě, ve kterém je usazen regulační subjekt. |
2. Jestliže regulační subjekt přijme rozhodnutí uvedené v odst. 1 písm. a), přístup k železniční infrastruktuře pro navrhovanou novou službu v mezinárodní osobní dopravě se udělí.
3. Jestliže regulační subjekt přijme rozhodnutí uvedené v odst. 1 písm. b), regulační subjekt překvalifikuje žádost na žádost o službu ve vnitrostátní osobní železniční dopravě a informuje o tom žadatele. Žadatel musí poté postupovat podle příslušných vnitrostátních pravidel pro podávání žádostí o přístup k železniční infrastruktuře.
4. Regulační subjekt o přijatém rozhodnutí informuje žadatele.
5. Rozhodnutí regulačního subjektu musí být řádně odůvodněno a bez prodlení zveřejněno na internetové stránce regulačního subjektu při respektování důvěrnosti obchodně citlivých informací.
Článek 10
Subjekty oprávněné požádat o provedení testu hospodářské vyváženosti
V případě, že se členský stát, kterého se týká navrhovaná nová služba v mezinárodní železniční dopravě, rozhodl omezit právo na přístup k železniční infrastruktuře v mezinárodní osobní železniční dopravě mezi výchozí a cílovou stanicí, na něž se vztahuje jedna nebo více smluv o veřejných službách, mohou o provedení testu hospodářské vyváženosti požádat tyto subjekty:
a) |
příslušný orgán nebo příslušné orgány, které uzavřely smlouvy o veřejných službách vztahující se na místo odjezdu a místo určení, kterých se navrhovaná nová služba týká; |
b) |
jakýkoli jiný dotčený příslušný orgán, který má právo omezit přístup podle článku 11 směrnice 2012/34/EU; |
c) |
provozovatel infrastruktury na území pokrytém navrhovanými novými službami v mezinárodní osobní dopravě; |
d) |
jakýkoli železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách, jež byla udělena orgánem uvedeným v bodě a). |
Článek 11
Požadavky na informace v souvislosti s testem hospodářské vyváženosti
1. Subjekt podávající žádost uvede tyto informace:
a) |
název, adresa, právnická osoba, případně registrační číslo subjektu podávajícího žádost; |
b) |
kontaktní údaje osoby odpovědné za zodpovězení dotazů; |
c) |
vysvětlení zájmu subjektu podávajícího žádost na rozhodnutí o testu hospodářské vyváženosti; |
d) |
důkaz, že nová služba ohrozí hospodářskou vyváženost; |
e) |
informace a dokumentace dokládající vysvětlení uvedené v písmech c) a d). |
2. Regulační subjekt může od subjektů zapojených do testu požadovat mimo jiné tyto informace:
a) |
Od příslušného orgánu:
|
b) |
Od železničního podniku, který plní smlouvu smlouvy o veřejných službách:
|
c) |
Od žadatele:
|
d) |
Od provozovatele infrastruktury: informace o příslušných tratích nebo úsecích, aby bylo zajištěno, že novou službu v mezinárodní osobní dopravě lze na této infrastruktuře provozovat, aniž je dotčena povinnost provozovatele infrastruktury podle postupu přidělování uvedeného v kapitole IV oddílu 3 směrnice 2012/34/EU. |
3. Subjekty zapojené do testu hospodářské vyváženosti odůvodní všechna navrhovaná vyloučení obchodně citlivých informací. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí straně, která o zachování důvěrnosti požádala, zamítnutí takového požadavku. Tímto postupem není dotčen možný postup odvolání proti tomuto závěru stanovený ve vnitrostátních právních předpisech.
Článek 12
Postup provedení testu hospodářské vyváženosti
1. Regulační subjekt posoudí žádost předloženou subjektem podávajícím žádost.
2. Pokud se regulační subjekt domnívá, že subjekt podávající žádost nepředložil spolu s žádostí úplné informace, může do tří týdnů od obdržení žádosti požádat o doplnění dalších informací. Jestliže subjekt podávající žádost na tento požadavek o další informace odpoví a jeho odpověď je stále neúplná, může regulační subjekt opět požádat o dodání dalších informací do tří týdnů od obdržení odpovědi na svůj první požadavek o doplnění dalších informací. Subjekt podávající žádost dodá tyto informace v odpovědi na požadavek o další informace v přiměřené lhůtě stanovené regulačním subjektem v souladu s čl. 56 odst. 8 směrnice 2012/34/EU. Jestliže subjekt podávající žádost nedodá požadované informace ve lhůtě stanovené regulačním subjektem, žádost se zamítne.
3. Regulační subjekt si do jednoho měsíce od obdržení žádosti vyžádá informace uvedené v článku 11 od dalších relevantních stran, zejména železničního podniku, který žádá o přístup k železniční infrastruktuře za účelem provozování nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě. Pokud jsou poskytnuté informace nejasné, může stanovit jednu další lhůtu pro jejich vyjasnění.
4. Pokud žádost nelze dostatečně odůvodnit v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. d), zamítne se.
5. Jestliže je na základě informací poskytnutých subjektem podávajícím žádost o provedení testu hospodářské vyváženosti žádost shledána odůvodněnou a informace poskytnuté žadatelem o přístup nejsou dostatečné k vyvrácení důvodnosti uvedené žádosti, přístup se neposkytne.
6. Regulační subjekt stanoví lhůtu pro přijetí svých rozhodnutí, která není delší než šest týdnů od obdržení všech relevantních informací.
7. Veškeré informace se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě.
Článek 13
Obsah testu hospodářské vyváženosti
1. Hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách se považuje za ohroženou, jestliže navrhovaná nová služba má podstatný negativní dopad na:
i) |
ziskovost služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách a/nebo |
ii) |
čisté náklady vzniklé příslušnému orgánu, který udělil smlouvu o veřejných službách. |
2. Regulační subjekt posoudí, zda je navrhovanou novou službou ohrožena hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách. Analýza provedená regulačním subjektem se zaměří na celkový hospodářský dopad navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách po celou dobu jejího trvání. Předem definované prahové hodnoty mohou být uplatňovány, nikoli však izolovaně od ostatních kritérií.
3. Regulační subjekt přihlédne rovněž k přínosům pro zákazníky vyplývajícím z nové služby v krátkodobém a střednědobém horizontu.
Článek 14
Kritéria posouzení pro test hospodářské vyváženosti
Regulační subjekt během postupu posouzení vezme v úvahu zejména tato kritéria:
a) |
vliv na čistý finanční dopad služeb na základě smlouvy o veřejných službách uvažovaný během trvání této smlouvy; |
b) |
možné konkurenční reakce železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách; |
c) |
možné úspory nákladů, které by mohl realizovat železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách (např. neprovedení náhrady za kolejová vozidla na konci životnosti nebo za pracovníky, kterým končí pracovní poměr), jakož i potenciální přínosy pro tento železniční podnik vyplývající z navrhované nové služby (např. přivedení cestujících ze zahraničí, kteří by mohli mít zájem o regionální přípoj provozovaný v rámci smlouvy o veřejných službách); |
d) |
možnost zúžit rozsah smlouvy o veřejných službách, zejména když se v době posuzování této smlouvy blíží ukončení její platnosti; |
e) |
dopad na výkonnost a kvalitu železničních služeb; |
f) |
dopad na plánování jízdních řádů železničních služeb; |
g) |
případně dopad na investice železničních podniků či příslušných orgánů do kolejových vozidel. |
Článek 15
Výsledek testu hospodářské vyváženosti
1. Na základě výsledku testu hospodářské vyváženosti přijme regulační subjekt rozhodnutí podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, na jehož základě se právo na přístup k železniční infrastruktuře udělí, změní, udělí pouze za určitých podmínek nebo odmítne.
2. Před přijetím rozhodnutí, které by vedlo k odmítnutí přístupu k železniční infrastruktuře pro navrhovanou novou službu v mezinárodní osobní dopravě, umožní regulační subjekt žadateli, aby upravil plán tak, aby neohrožoval hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách.
3. Rozhodnutí regulačního subjektu se spolu s odůvodněním zveřejní na internetové stránce regulačního subjektu při respektování důvěrnosti obchodně citlivých informací.
Článek 16
Opětovné posouzení rozhodnutí vyplývajícího z testu hospodářské vyváženosti
1. Subjekty uvedené v čl. 11 odst. 3 směrnice 2012/34/EU mohou požádat o opětovné posouzení rozhodnutí vyplývajícího z testu hospodářské vyváženosti při splnění těchto podmínek stanovených regulačním subjektem:
a) |
v nové službě v mezinárodní osobní dopravě došlo k významné změně ve srovnání s údaji analyzovanými regulačního subjektem; nebo |
b) |
existuje významný rozdíl mezi reálným a odhadovaným dopadem na služby provozované na základě smlouvy o veřejných službách; nebo |
c) |
jestliže platnost smlouvy o veřejných službách skončila před původně stanoveným okamžikem. |
2. Pokud regulační subjekt ve svém rozhodnutí nestanoví jinak, nelze o opětovné posouzení rozhodnutí žádat do tří let od zveřejnění rozhodnutí kromě případu popsaného v odst. 1 písm. a).
Článek 17
Spolupráce regulačního subjektu s jinými regulačními subjekty s příslušností pro navrhovanou novou službu
1. Po obdržení oznámení žadatele o záměru zahájit novou službu v mezinárodní osobní dopravě informuje regulační subjekt jiné regulační subjekty s příslušností pro trasu navrhované nové služby. Uvedené regulační subjekty zkontrolují, zda se informace obsažené ve formuláři oznámení zveřejněné na internetové stránce regulačního subjektu shodují s informacemi, které obdržely od žadatele. O případných nesrovnalostech informují regulační subjekt.
2. Po obdržení žádosti od subjektů uvedených v článku 5 nebo 10 buď o provedení testu hlavního účelu, nebo testu hospodářské vyváženosti informuje regulační subjekt o této skutečnosti ostatní regulační subjekty s příslušností pro části trasy navrhované nové služby.
3. Regulační subjekty sdělí výsledky testů ostatním regulačním subjektům s příslušností pro části trasy navrhované nové služby. Učiní tak v dostatečném předstihu před konečným přijetím svého rozhodnutí, aby ostatním regulačním subjektům dali možnost se vyjádřit výsledkům testů.
4. Regulační subjekty během jakékoli výměny informací o testech musí respektovat důvěrnost obchodně citlivých informací, které získají od stran zapojených do testů. Informace mohou použít pouze za účelem projednávaného případu.
Článek 18
Poplatky
Členské státy, nebo případně regulační subjekty mohou za provedení testu hlavního účelu, testu hospodářské vyváženosti nebo opětovného posouzení testu hospodářské vyváženosti požadovat od subjektu, který podává žádost o provedení testu nebo opětovného posouzení, poplatek. V takovém případě musí být poplatek nediskriminační, přiměřený, skutečně vybíraný od všech žádajících subjektů transparentním způsobem a nesmí překročit náklady práce vynaložené zaměstnanci a výdaje spojené se žádostí.
Článek 19
Metodika
1. Regulační subjekty vypracují metodiku pro provedení testů hlavního účelu a případně testů hospodářské vyváženosti v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Tato metodika musí být jasná, transparentní a nediskriminační a musí být zveřejněna na internetové stránce regulačního subjektu.
2. Metodika musí být stanovena v souladu s vývojem trhu, přičemž by měl být umožněn její průběžný vývoj, zejména s ohledem na zkušenosti regulačních subjektů.
Článek 20
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 16. června 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. srpna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/11 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 870/2014
ze dne 11. srpna 2014
o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/34/ES ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (1), a zejména na čl. 41 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V čl. 41 odst. 2 směrnice 2012/34/EU se stanoví, že provozovatelé infrastruktury mohou stanovit požadavky kladené na žadatele, aby zajistili naplnění svých oprávněných očekávání ohledně budoucích výnosů a využití infrastruktury. |
(2) |
Takové požadavky by měly být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Mohou zahrnovat pouze poskytnutí finanční záruky, která by měla být úměrná zamýšlenému rozsahu činnosti žadatele, a ujištění o schopnosti podat vyhovující návrhy na přidělení kapacity infrastruktury. |
(3) |
Finanční záruky by mohly být ve formě záloh nebo záruk poskytovaných finančními institucemi. |
(4) |
V rámci přiměřenosti požadavků podle 2. bodu odůvodnění je třeba zohlednit skutečnost, že infrastruktura konkurenčních druhů dopravy, jako je silniční a letecká doprava, námořní lodě a vnitrozemské vodní cesty, mnohdy není zatížena poplatky za její využití, a tudíž s ní ani nesouvisí finanční záruky. Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy, měly by být finanční záruky omezeny na nezbytně nutné minimum z hlediska jejich úrovně i doby trvání. |
(5) |
Tyto finanční záruky jsou přiměřené, pouze jsou-li nutné k ujištění provozovatele infrastruktury ohledně budoucích výnosů a využití infrastruktury. Jelikož se provozovatelé infrastruktury mohou opřít i o kontroly finanční způsobilosti železničních podniků a související dohled v rámci postupu pro vydávání licencí v souladu kapitolou III směrnice 2012/34/EU, a zejména jejím článkem 20, snižuje se tím i potřeba finanční záruky. |
(6) |
Na uvedené záruky se vztahuje zásada nediskriminace, pročež by se požadavky na záruky kladené na žadatele s infrastrukturou v soukromém a ve veřejném vlastnictví neměly nijak lišit. |
(7) |
Záruky by měly být úměrné úrovni rizika, které pro provozovatele infrastruktury představuje v různých fázích přidělování kapacity žadatel. Riziko je obecně považováno za nízké, dokud lze kapacitu přerozdělit ostatním železničním podnikům. |
(8) |
Záruku, která se vyžaduje při podání vyhovujících návrhů na přidělení kapacity infrastruktury, lze považovat za přiměřenou, transparentní a nediskriminační, pokud provozovatel infrastruktury stanoví ve zprávě o síti jasná a transparentní pravidla pro podání žádosti o přidělení kapacity a nabídne žadatelům potřebné podpůrné nástroje. Jelikož není možné objektivně určit před zahájením řízení pro podávání žádostí, co se rozumí schopností připravit vyhovující návrhy na přidělení kapacity infrastruktury, veškerá případné selhání ve vztahu k dané schopnosti lze určit až po uplynutí daného řízení, a to pokud žadatel opakovaně nepředloží uvedené návrhy nebo provozovateli infrastruktury nesdělí potřebné informace. Za uvedené selhání je žadatel odpovědný; může mu být uložena sankce ve formě jeho vyloučení, pokud jde o žádost o konkrétní trasu vlaku. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 62 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví požadavky na finanční záruky, které může vyžadovat provozovatel infrastruktury pro naplnění svých oprávněných očekávání ohledně budoucích výnosů, aniž by byla překročena úroveň úměrná rozsahu činnosti zamýšlené žadatelem. Požadavky zahrnují zejména podmínky, v jakých situacích lze záruku či zálohu vyžadovat, jakož i výši finanční záruky a dobu jejího trvání. Toto nařízení dále podrobněji stanoví kritéria pro posouzení schopnosti žadatele podat vyhovující návrhy na přidělení kapacity infrastruktury.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení platí tato definice:
|
„finanční zárukou“ se rozumí a) zálohy, které mají snížit budoucí povinnosti k úhradě poplatků za infrastrukturu a které mají tyto povinnosti předvídat, nebo b) smluvní ujednání, jímž se finanční instituce (např. banka) zavazuje k tomu, že se dané platby uskuteční v den jejich splatnosti. |
Článek 3
Podmínky finančních záruk
1. Žadatel může žádosti o finanční záruku vyhovět buď prostřednictvím zálohy, nebo prostřednictvím smluvního ujednání, ve smyslu článku 2. Vyžaduje-li provozovatel infrastruktury na žadateli zálohu na poplatky za infrastrukturu, nesmí se zároveň za tytéž zamýšlené činnosti dožadovat jiných finančních záruk.
2. Provozovatel infrastruktury smí na žadatelích finanční záruky požadovat pouze v případě, že je možné se na základě úvěrového hodnocení žadatele domnívat, že by mohl mít potíže pravidelně hradit poplatky za infrastrukturu. Tato úvěrová hodnocení provozovatel infrastruktury případně uvede v oddíle o zásadách zpoplatnění v rámci své zprávy o síti. Ve své žádosti o finanční záruku vychází provozovatel infrastruktury z úvěrových hodnocení, která nejsou starší dvou let, jež mu poskytne ratingová agentura.
3. Provozovatel infrastruktury nesmí finanční záruku vyžadovat:
a) |
po určeném železničním podniku v případě, že finanční záruku již poskytl či uhradil žadatel, který není železničním podnikem, za účelem úhrady budoucích plateb za tytéž zamýšlené činnosti; |
b) |
uhradí-li poplatek za infrastrukturu přímo provozovateli infrastruktury příslušný orgán podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (2). |
Článek 4
Výše finanční záruk a doba jejich trvání
1. Výše finančních záruk na jednoho žadatele nepřekročí odhadovanou výši poplatků, které vzniknou během dvou měsíců provozu vlaků, jenž je předmětem žádosti.
2. Od maximální odhadované částky poplatků podle odstavce 1 se odečtou poplatky za rezervaci kapacity uhrazené v souladu se článkem 36 směrnice 2012/34/EU.
3. Provozovatel infrastruktury nesmí vyžadovat, aby finanční záruka nabyla účinku později než deset dnů před prvním dnem v měsíci, v němž železniční podnik zahájí provoz vlaků, na který se vztahují poplatky za infrastrukturu, jež má uvedená záruka pokrýt. Je-li kapacita infrastruktury přidělena až po tomto časovém období, může provozovatel infrastruktury vyžadovat finanční záruku v krátké lhůtě.
Článek 5
Schopnost podat vyhovující návrhy na přidělení kapacity infrastruktury
Provozovatel infrastruktury smí žádost o konkrétní trasu vlaku zamítnout z důvodu, že nezískal jistotu o schopnosti podat vyhovující návrhy na přidělení kapacity infrastruktury ve smyslu čl. 41 odst. 2 směrnice 2012/34/EU, pouze pokud:
a) |
žadatel nevyhověl dvěma následným žádostem o poskytnutí chybějících informací nebo opakovaně reagoval způsobem, který nesplňuje podmínky stanovené ve zprávě o síti uvedené v článku 27 směrnice 2012/34/EU a v příloze IV uvedené směrnice, pokud jde o řízení pro podávání žádostí k trasám vlaků, a |
b) |
provozovatel infrastruktury není schopen na žádost regulačního subjektu a k jeho spokojenosti doložit, že učinil veškeré přiměřené kroky, aby podpořil řádné a včasné podání žádostí. |
Článek 6
Přechodné ustanovení
Provozovatelé infrastruktury uvedou v případě potřeby své zprávy o síti pro první období jízdního řádu do souladu s ustanoveními tohoto nařízení po jeho vstupu v platnost.
Článek 7
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 16. června 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. srpna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/14 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 871/2014
ze dne 11. srpna 2014
o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2014 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na čl. 105 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rybolovné kvóty na rok 2013 byly stanoveny:
|
(2) |
Rybolovné kvóty na rok 2014 byly stanoveny:
|
(3) |
Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z jeho budoucích rybolovných kvót. |
(4) |
V čl. 105 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 se stanoví, že tyto odpočty se provedou v následujícím roce nebo letech pomocí příslušných násobících koeficientů, jež jsou v uvedeném článku stanoveny. |
(5) |
Některé členské státy překročily své rybolovné kvóty na rok 2013. Za nadměrný odlov populací je proto vhodné provést odpočty z rybolovných kvót, které jim byly přiděleny na rok 2014, případně na roky následující. |
(6) |
Vzhledem k tomu, že Dánsko v roce 2013 překročilo své celkové přípustné odlovy smačkovitých ve vodách Unie v oblastech řízení 2 a 4, je třeba provést odpočet. Na rok 2014 byly povoleny minimální úlovky smačkovitých v těchto vodách za účelem sledování vývoje této populace jako takové a oživení místních populací. S uvedeným odpočtem však není možné zachovat systém sledování doporučený Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) pro účely řízení populace smačkovitých. Odpočet za přečerpání dánských kvót v roce 2013 v těchto oblastech by proto měl být proveden u oblasti řízení populace smačkovitých 3. |
(7) |
Španělsko v roce 2012 přečerpalo svou kvótu na populaci humra severského v oblastech IX a X, vodách EU oblasti CECAF 34.1.1 (NEP/93411). Výsledný odpočet ve výši 75,45 tun byl uplatnitelný v roce 2013 a na žádost Španělska byl rozložen do tří let počínaje rokem 2013. Zbývající roční odpočet uplatnitelný na španělskou populaci NEP/93411 činí 25 tun v roce 2014 a 19 tun v roce 2015, čímž nejsou dotčeny případné další úpravy kvóty. |
(8) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 770/2013 (10) a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1402/2013 (11) byly pro některé země a druhy stanoveny odpočty z rybolovných kvót na rok 2013. V případě některých členských států však byly uplatnitelné odpočty u některých druhů vyšší než dostupná odpovídající kvóta na rok 2013, a v uvedeném roce tudíž nemohly být provedeny v plném rozsahu. Aby bylo zajištěno, že i v takových případech bude u příslušných populací proveden plný odpočet, je třeba zbývající množství zohlednit při stanovení odpočtů od kvót na rok 2014, případně na roky následující. |
(9) |
Odpočty z rybolovných kvót stanovené tímto nařízením by měly být uplatněny, aniž jsou dotčeny odpočty uplatnitelné na kvóty na rok 2014 podle nařízení Komise (EU) č. 165/2011 (12) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 185/2013 (13). |
(10) |
Jelikož jsou kvóty vyjádřeny v tunách nebo kusech, byly odpočty zaokrouhleny dolů na celou tunu nebo kus a množství menší než jedna tuna nebo celý kus nebylo bráno v úvahu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Rybolovné kvóty stanovené nařízeními (EU) č. 1262/2012, (EU) č. 1180/2013, (EU) č. 24/2014 a (EU) č. 43/2014 na rok 2014 se snižují tak, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.
2. Odstavec 1 se použije, aniž by byly dotčeny odpočty stanovené nařízením (EU) č. 165/2011 a prováděcím nařízením (EU) č. 185/2013.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. srpna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro roky 2013 a 2014 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro plavidla EU (Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 22).
(3) Nařízení Rady (EU) č. 1088/2012 ze dne 20. listopadu 2012, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (Úř. věst. L 323, 22.11.2012, s. 2).
(4) Nařízení Rady (EU) č. 1261/2012 ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 19).
(5) Nařízení Rady (EU) č. 39/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 1).
(6) Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54).
(7) Nařízení Rady (EU) č. 1180/2013 ze dne 19. listopadu 2013, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (Úř. věst. L 313, 22.11.2013, s. 4).
(8) Nařízení Rady (EU) č. 24/2014 ze dne 10. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 9, 14.1.2012, s. 4).
(9) Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2014, s. 1).
(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 770/2013 ze dne 8. srpna 2013 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2013 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech (Úř. věst. L 215, 10.8.2013, s. 1).
(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1402/2013 ze dne 19. prosince 2013 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2013 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozím roce a o změně prováděcího nařízení (EU) č. 770/2013, pokud jde o odpočty, které mají být provedeny v příštích letech (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 61).
(12) Nařízení Komise (EU) č. 165/2011 ze dne 22. února 2011, kterým se stanoví odpočty z některých kvót pro makrelu obecnou přidělených Španělsku na rok 2011 a následující roky z důvodu nadměrného rybolovu v roce 2010 (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 11).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 185/2013 ze dne 5. března 2013, kterým se stanoví odpočty z některých rybolovných kvót přidělených Španělsku na rok 2013 a následující roky z důvodu překročení určité kvóty pro makrelu obecnou v roce 2009 (Úř. věst. L 62, 6.3.2013, s. 62).
PŘÍLOHA
ODPOČTY Z KVÓT PRO NADMĚRNĚ ODLOVENÉ POPULACE
Člen-ský stát |
Kód druhu |
Kód oblasti |
Název druhu |
Název oblasti |
Původní kvóta na rok 2013 |
Povolené vykládky v roce 2013 (celkové upravené množství v tunách) (1) |
Celkové úlovky v roce 2013 (v tunách) |
Čerpání kvóty v poměru k povoleným vykládkám (v %) |
Přečerpání v poměru k povole-ným vykládkám (v tunách) |
Náso-bící koefi-cient (2) |
Zbývající odpočet z roku 2013 |
Zbývá k odpočtu (5) |
K odpočtu v roce 2015 a následujících letech (v tunách) |
Odpočet v roce 2014 (v tunách) |
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
(6) |
(7) |
(8) |
(9) |
(10) |
(11) |
(12) |
(13) |
(14) |
(15) |
(16) |
BE |
HAD |
7X7A34 |
Treska jednoskvrnná |
VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
157,000 |
167,600 |
174,700 |
104,24 |
7,100 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
7 |
BE |
HER |
4CXB7D |
Sleď obecný |
IVc, VIId kromě populace v oblasti Blackwater |
9 285,000 |
14,000 |
22,200 |
158,57 |
8,200 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
8 |
BE |
PLE |
7FG. |
Platýs evropský |
VIIf a VIIg |
46,000 |
160,000 |
185,700 |
116,06 |
25,700 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
25 |
BE |
SRX |
07D. |
Rejnokovití |
Vody Unie oblasti VIId |
72,000 |
75,300 |
87,700 |
116,47 |
12,400 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
12 |
BE |
SRX |
2AC4-C |
Rejnokovití |
Vody Unie oblastí IIa a IV |
211,000 |
218,800 |
229,800 |
105,03 |
11,000 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
11 |
DK |
HER |
*3BCDC |
Sleď obecný |
Vody Unie subdivizí 22–32 |
1 972,720 |
1 972,720 |
2 039,210 |
103,37 |
66,490 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
66 |
DK |
MAC |
2A34. |
Makrela obecná |
IIIa a IV; vody Unie oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32 |
15 072,000 |
16 780,390 |
17 043,000 |
101,56 |
262,610 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
262 |
DK |
NOP |
04-N |
Treska Esmarkova a související vedlejší úlovky |
Vody Norska oblasti IV |
0 |
0 |
4,980 |
N/A |
4,980 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
4 |
DK |
POK |
1N2AB. |
Treska tmavá |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
20,000 |
21,680 |
108,40 |
1,680 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
1 |
DK |
SAN |
234_2 |
Smačkovití |
Vody Unie oblasti řízení smačkovitých 2 |
16 549,000 |
16 837,980 |
21 144,000 |
125,57 |
4 306,020 |
1,4 |
/ |
/ |
/ |
|
6 028 (6) |
DK |
SAN |
234_4 |
Smačkovití |
Vody Unie oblasti řízení smačkovitých 4 |
3 773,000 |
3 999,300 |
5 064,000 |
126,62 |
1 064,700 |
1,4 |
/ |
/ |
/ |
|
1 490 (6) |
EL |
BFT |
AE45WM |
Tuňák obecný |
Atlantský oceán východně od 45° z. d. a Středozemní moře |
129,07 |
177,520 |
177,557 |
100,02 |
0,037 |
/ |
C |
1,435 |
/ |
|
1,49 |
ES |
ALF |
3X14- |
Pilonoši rodu Beryx |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV |
70,000 |
59,470 |
61,770 |
103,87 |
2,300 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
3 |
ES |
BLI |
5B67- |
Mník modrý |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII |
79,000 |
79,000 |
138,649 |
175,49 |
59,640 |
/ |
/ |
4,22 |
0,07 |
|
63 |
ES |
BSF |
56712- |
Tkaničnice tmavá |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII a XII |
174,000 |
102,030 |
109,190 |
107,02 |
7,16 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
10 |
ES |
BSF |
8910- |
Tkaničnice tmavá |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X |
12,000 |
2,770 |
3,340 |
120,58 |
0,570 |
/ |
A |
32,85 |
/ |
|
33 |
ES |
BUM |
ATLANT |
Marlín modrý |
Atlantský oceán |
27,20 |
16,920 |
44,040 |
260,28 |
27,120 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
27 |
ES |
COD |
N3M. |
Treska obecná |
NAFO 3M |
2 019,000 |
2 318,240 |
2 360,100 |
101,81 |
41,86 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
41 |
ES |
DGS |
15X14 |
Ostroun obecný |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV |
0 |
0 |
1,670 |
N/A |
1,670 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
2 |
ES |
DWS |
56789- |
Hlubinné druhy žraloků |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII, VIII a IX |
0 |
0 |
5,330 |
N/A |
5,330 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
8 |
ES |
GFB |
89- |
Mníkovec velkooký |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII a IX |
242,000 |
185,560 |
214,640 |
115,67 |
29,080 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
43 |
ES |
GHL |
1/2INT |
Platýs černý |
Mezinárodní vody oblastí I a II |
/ |
0 |
4,700 |
N/A |
4,700 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
4 |
ES |
GHL |
1N2AB. |
Platýs černý |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
0 |
12,370 |
N/A |
12,370 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
12 |
ES |
GHL |
N3LMNO |
Platýs černý |
NAFO 3LMNO |
4 262,000 |
4 228,560 |
4 287,200 |
101,39 |
58,640 |
/ |
C |
/ |
/ |
|
87 |
ES |
HAD |
5BC6 A. |
Treska jednoskvrnná |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb a VIa |
/ |
5,850 |
13,550 |
231,62 |
7,700 |
/ |
A |
10,72 |
/ |
|
22 |
ES |
HAD |
7X7A34 |
Treska jednoskvrnná |
VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
/ |
0 |
8,540 |
N/A |
8,540 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
8 |
ES |
NEP |
9/3411 |
Humr severský |
IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
62,00 |
36,850 |
31,340 |
85,05 |
–5,51 |
/ |
N/A |
44,79 (7) |
|
19 |
25 |
ES |
OTH |
1N2AB. |
Jiné druhy |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
0 |
15,530 |
N/A |
15,530 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
15 |
ES |
POL |
08C. |
Treska sajda |
VIIIc |
208,000 |
208,000 |
239,310 |
115,05 |
31,310 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
31 |
ES |
POR |
3-1234 |
Žralok nosatý |
Vody Francouzské Guyany, Kattegat; vody Unie oblastí Skagerraku, I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV; vody Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 |
0 |
0 |
3,160 |
N/A |
3,160 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
3 |
ES |
RED |
51214D |
Okouníci rodu Sebastes |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V; mezinárodní vody oblastí XII a XIV |
433,000 |
2 209,000 |
2 230,300 |
100,96 |
21,300 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
21 |
ES |
SOL |
8AB. |
Jazyk obecný |
VIIIa a VIIIb |
9,000 |
8,720 |
8,810 |
101,03 |
0,090 |
/ |
A + C |
3 |
/ |
|
3 |
ES |
USK |
567EI. |
Mníkovec bělolemý |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII |
46,00 |
40,320 |
85,000 |
210,81 |
44,680 |
/ |
A |
22,87 |
/ |
|
89 |
ES |
WHM |
ATLANT |
Marlín bělavý |
Atlantský oceán |
30,500 |
30,500 |
36,330 |
119,11 |
5,830 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
5 |
FR |
GHL |
1N2AB. |
Platýs černý |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
0 |
17,500 |
N/A |
17,500 |
/ |
/ |
/ |
/ |
/ |
17 |
FR |
PLE |
7FG. |
Platýs evropský |
VIIf a VIIg |
83,000 |
92,250 |
94,300 |
102,22 |
2,050 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
2 |
FR |
RED |
51214D |
Okouníci rodu Sebastes |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V; mezinárodní vody oblastí XII a XIV |
230,000 |
23,000 |
41,500 |
180,43 |
18,500 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
18 |
IE |
HAD |
1N2AB. |
Treska jednoskvrnná |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
20,500 |
25,630 |
125,02 |
5,130 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
5 |
IE |
HAD |
7X7A34 |
Treska jednoskvrnná |
VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
3 144,000 |
2 696,760 |
2 698,749 |
100,07 |
1,989 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
1 |
IE |
PLE |
7FG. |
Platýs evropský |
VIIf a VIIg |
197,000 |
66,790 |
79,817 |
119,60 |
13,027 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
13 |
IE |
PLE |
7HJK. |
Platýs evropský |
VIIh, VIIj a VIIk |
61,000 |
49,700 |
51,823 |
104,27 |
2,123 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
2 |
LT |
GHL |
N3LMNO |
Platýs černý |
NAFO 3LMNO |
22,000 |
15,700 |
0 |
N/A |
– 15,700 |
/ |
N/A |
120,279 |
/ |
|
104 |
NL |
HKE |
3 A/BCD |
Štikozubec obecný |
IIIa; vody Unie subdivizí 22–32 |
/ |
0 |
0,671 |
N/A |
0,671 |
/ |
C |
/ |
/ |
|
1 |
NL |
SRX |
07D. |
Rejnokovití |
Vody Unie oblasti VIId |
4,000 |
3,000 |
1,932 |
64,40 |
– 1,068 |
/ |
/ |
0,015 |
/ |
|
0 |
NL |
SRX |
2AC4-C |
Rejnokovití |
Vody Unie oblastí IIa a IV |
180,000 |
275,430 |
357,115 |
129,66 |
81,685 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
81 |
PL |
SAL |
3BCD-F |
Losos obecný |
Vody Unie subdivizí 22-31 |
6 837,000 |
5 061,000 |
5 277,000 |
104,27 |
216,000 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
216 (v kusech) |
PL |
SPR |
3BCD-C |
Šprot obecný a související vedlejší úlovky |
Vody EU subdivizí 22–32 |
73 392,000 |
76 680,000 |
80 987,740 |
105,62 |
4 307,740 |
1,1 |
/ |
477,314 |
/ |
|
5 215 |
PT |
ALF |
3X14- |
Pilonoši rodu Beryx |
Vody EU a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV |
203,000 |
153,810 |
160,350 |
104,25 |
6,540 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
9 |
PT |
ANF |
8C3411 |
Ďasovití |
VIIIc, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
410,000 |
603,440 |
625,929 |
103,73 |
22,489 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
22 |
PT |
GHL |
N3LMNO |
Platýs černý |
NAFO 3LMNO |
1 782,000 |
2 119,790 |
2 120,980 |
100,06 |
1,190 |
/ |
C |
/ |
/ |
|
1 |
PT |
GHL |
1N2AB |
Platýs černý |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
0 |
2,000 |
N/A |
2,000 |
/ |
/ |
/ |
/ |
/ |
2 |
PT |
HAD |
1N2AB |
Treska jednoskvrnná |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
34,400 |
34,000 |
98,84 |
– 0,400 |
/ |
/ |
/ |
376,126 |
|
375 |
PT |
MAC |
8C3411 |
Makrela obecná |
VIIIc, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
5 308,000 |
4 134,300 |
4 170,525 |
100,88 |
36,225 |
/ |
/ |
1,07 |
/ |
|
37 |
PT |
PLE |
8/3411 |
Platýs evropský |
VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
66,000 |
61,200 |
44,601 |
72,88 |
– 16,599 |
/ |
/ |
1,906 |
/ |
|
0 |
PT |
POK |
1N2AB. |
Treska tmavá |
Vody Norska oblastí I a II |
/ |
16,700 |
17,000 |
101,80 |
0,300 |
/ |
/ |
/ |
209,76 |
|
210 |
PT |
RED |
N3LN |
Okouníci rodu Sebastes |
NAFO 3LN |
/ |
1 070,980 |
1 101,260 |
102,83 |
30,280 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
30 |
PT |
WHM |
ATLANT |
Marlín bělavý |
Atlantský oceán |
19,500 |
18,300 |
12,212 |
66,73 |
– 6,088 |
/ |
/ |
3,021 |
/ |
|
0 |
UK |
COD |
N1GL14 |
Treska obecná |
vody Grónska oblasti NAFO 1 a vody Grónska oblasti XIV |
309,000 |
876,300 |
920,000 |
104,99 |
43,700 |
/ |
A |
/ |
/ |
|
65 |
UK |
DGS |
15X14 |
Ostroun obecný |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV |
0 |
0 |
5,800 |
N/A |
5,800 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
5 |
UK |
GHL |
514GRN |
Platýs černý |
Vody Grónska oblastí V a XIV |
195,000 |
0 |
0,800 |
N/A |
0,800 |
/ |
/ |
1 |
/ |
|
1 |
UK |
HAD |
7X7A34 |
Treska jednoskvrnná |
VIIb–k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
1 415,000 |
1 389,200 |
1 457,800 |
104,94 |
68,600 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
68 |
UK |
HER |
1/2- |
Sleď obecný |
Vody Unie, vody Norska a mezinárodní vody oblastí I a II (HER/1/2–) |
8 827,000 |
8 208,600 |
8 342,100 |
101,63 |
133,500 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
133 |
UK |
HER |
4AB. |
Sleď obecný |
Vody Unie a vody Norska oblasti IV severně od 53° 30′ s. š. |
65 901,000 |
58 841,000 |
58 951,300 |
100,19 |
110,300 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
110 |
UK |
MAC |
2CX14- |
Makrela obecná |
VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody Unie a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV |
158 825,000 |
156 199,200 |
162 468,500 |
104,10 |
6 269,300 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
6 269 |
UK |
PLE |
7FG. |
Platýs evropský |
VIIf a VIIg |
43,000 |
35,900 |
40,200 |
111,98 |
4,300 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
4 |
UK |
PLE |
7HJK. |
Platýs evropský |
VIIh, VIIj a VIIk |
18,000 |
33,700 |
39,900 |
118,40 |
6,200 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
6 |
UK |
SOL |
7FG. |
Jazyk obecný |
VIIf a VIIg |
309,000 |
195,410 |
205,400 |
105,11 |
9,990 |
/ |
/ |
/ |
/ |
|
9 |
(1) Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění případné výměny rybolovných práv v souladu s čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, převodů kvót v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 a/nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízením Komise (EU) č. 165/2011 a případně nařízením Komise (EU) č. 185/2013.
(2) Podle čl. 105 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Ve všech případech přečerpání vykládky, která se rovná nejvýše 100 tunám, se uplatní odpočet rovnající se přečerpání násobenému koeficientem 1,00.
(3) Podle čl. 105 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009.
(4) Písmeno „A“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5 z důvodu opakovaného přečerpání v letech 2011, 2011 a 2013. Písmeno „C“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5, jelikož se na populaci vztahuje víceletý plán.
(5) Zbývající množství, které souvisí s nadměrným rybolovem v letech předcházejících vstupu v platnost nařízení (ES) č. 1224/2009 o kontrolním režimu a která nelze odečíst od jiné populace.
(6) K odpočtu od SAN/234_3.
(7) Na žádost Španělska byl odpočet uplatnitelný v roce 2013 rozložen do tří let.
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/22 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 872/2014
ze dne 11. srpna 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. srpna 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0707 00 05 |
TR |
81,4 |
ZZ |
81,4 |
|
0709 93 10 |
TR |
91,9 |
ZZ |
91,9 |
|
0805 50 10 |
AR |
157,4 |
CL |
76,2 |
|
TR |
74,0 |
|
UY |
160,5 |
|
ZA |
140,4 |
|
ZZ |
121,7 |
|
0806 10 10 |
BR |
182,4 |
CL |
187,7 |
|
EG |
210,1 |
|
MA |
172,1 |
|
MX |
247,3 |
|
TR |
154,3 |
|
ZZ |
192,3 |
|
0808 10 80 |
AR |
173,0 |
BR |
96,2 |
|
CL |
104,9 |
|
CN |
121,1 |
|
NZ |
121,8 |
|
US |
142,8 |
|
ZA |
115,8 |
|
ZZ |
125,1 |
|
0808 30 90 |
AR |
213,8 |
CL |
80,2 |
|
TR |
149,2 |
|
ZA |
89,9 |
|
ZZ |
133,3 |
|
0809 30 |
MK |
64,7 |
TR |
138,8 |
|
ZZ |
101,8 |
|
0809 40 05 |
BA |
47,9 |
MK |
66,1 |
|
TR |
127,6 |
|
ZA |
206,8 |
|
ZZ |
112,1 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/24 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. března 2013
o opatřeních SA.23425 (11/C) (ex NN 41/10), která v roce 2004 a 2009 provedla Itálie ve prospěch společnosti SACE BT S.p.A.
(oznámeno pod číslem C(2013) 1501)
(Pouze italské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2014/525/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
(1) |
Prostřednictvím stížnosti, která byla podána dne 5. června 2007 a zaevidována dne 7. června 2007, byla Komise informována, že v květnu 2004 vložila společnost SACE S.p.A. (dále jen „SACE“) do své nově založené dceřiné společnosti SACE BT S.p.A. (dále jen „SACE BT“) počáteční kapitál ve výši 100 milionů EUR (dále jen „první opatření“). |
(2) |
Dopisem ze dne 6. listopadu 2009 předložil stěžovatel dodatečná tvrzení k doložení své stížnosti a informoval Komisi o dalším opatření ve formě zajištění, které společnost SACE poskytla společnosti SACE BT v roce 2009 (dále jen „druhé opatření“). |
(3) |
Během předběžného šetření Komise zjistila, že společnost SACE BT měla prospěch ze dvou kapitálových injekcí, které společnost SACE poskytla dne 18. června a 4. srpna 2009 (dále jen „třetí opatření“ resp. „čtvrté opatření“). |
(4) |
Dopisem ze dne 23. února 2011 Komise Itálii informovala, že se s ohledem na tato čtyři opatření rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). |
(5) |
Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k těmto opatřením. |
(6) |
Komise obdržela připomínky pouze od společnosti SACE, které byly podány dne 5. května 2011. K těmto připomínkám připojila společnost SACE různé podklady, včetně opětovného předložení obchodního plánu na období 2005–2009 týkajícího se poskytování krátkodobého pojištění, který společnost SACE vypracovala s pomocí externího konzultanta, společnosti KPMG, a který správní rada schválila dne 18. května 2004 (dále „původní obchodní plán“), dopisu externího konzultanta ze dne 7. července 2004, v němž jsou upřesněny další poskytnuté služby (dále jen „dopis konzultanta“), doplňkové analýzy k obchodnímu plánu týkající se italského trhu obchodních informací, italského trhu pro vymáhání pohledávek a jeho hlavních účastníků a trhu s pojištěním úvěrů ve střední a východní Evropě z března 2004 (dále jen „dodatky k obchodnímu plánu“), úpravy obchodního plánu na období 2005–2008, která byla schválena dne 19. listopadu 2004 (dále jen „upravený obchodní plán“), výňatků ze zápisů ze zasedání správní rady ve dnech 28. dubna 2004 a 18. května 2004, obchodního plánu týkajícího se možného nabytí společnosti Assicuratrice Edile S.p.A. z května 2005 (dále jen „obchodní plán týkající se nabytí společnosti Assedile“), revidovaného rozpočtu společnosti SACE BT ze dne 31. března 2009, obchodního plánu společnosti SACE BT na období 2010–2011 ze dne 4. srpna 2009 (dále jen „obchodní plán na období 2010–2011“). |
(7) |
Itálie na rozhodnutí o zahájení řízení odpověděla dne 5. května 2011. |
(8) |
Dne 23. června 2011 si Komise vyžádala doplňkové informace. Dne 13. července 2011 se uskutečnila schůzka s italskými orgány a zástupci společnosti. Po této schůzce byla žádost o informace zaslaná dne 23. června 2011 doplněna o další dotazy vyplývající z jednání. Doplněná žádost o informace byla zaslána dne 4. srpna 2011. Itálie na žádost o informace odpověděla dopisem ze dne 15. září 2011. K odpovědí připojila různé podklady, včetně výzvy ze dne 17. prosince 2003 k podání nabídky na poradenské služby k vypracování obchodního plánu za účelem přípravy obchodního plánu týkajícího se krátkodobého pojištění vývozních úvěrů na průmyslových trzích (dále jen „výzva“), dalších dokumentů, které vyhotovil externí konzultant v souvislosti s případným nabytím společnosti Assicuratrice Edile S.p.A., a sdělení předložených správní radě společnosti SACE BT v období od května 2005 do září 2008, která se týkala různých příležitostí k mezinárodním akvizicím a jiných forem mezinárodního rozšíření činnosti. |
(9) |
Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 25. ledna 2012 (3). Itálie odpověděla dne 5. března 2012. K odpovědi připojila Itálie rovněž zápisy ze zasedání správní rady společnosti SACE a jejího předchůdce, Institutu pro pojištění v zahraničním obchodě (Istituto per i servizi assicurativi del commercio estero – SACE), ze dne 21. listopadu 2003, 3. prosince 2003, 10. listopadu 2004, 1. dubna 2008, 1. října 2008, 28. listopadu 2008, 11. února 2009, 1. dubna 2009, 26. května 2009, 1. července 2009 a 9. září 2009, další dokumenty týkající se nabytí společnosti Assedile a srovnání finančních ukazatelů předpokládaných v původním obchodním plánu a skutečných údajů. |
(10) |
Jelikož se Itálie ve svých dřívějších podáních zaměřila na prokázání neexistence podpory v opatřeních a poskytla pouze omezené informace o možných důvodech slučitelnosti v případě, že by opatření představovala státní podporu, požádaly útvary Komise dopisem ze dne 21. února 2012 (4) Itálii o poskytnutí doplňkových informací, které by mohly prokázat případnou slučitelnost podpory. |
(11) |
Dne 30. března 2012 poskytla Itálie soubor interních dokumentů společnosti SACE s cílem prokázat soulad opatření, která byla provedena v roce 2009 (druhé, třetí a čtvrté opatření), se zásadou investora v tržním hospodářství. Tento soubor obsahoval především:
|
II. POPIS OPATŘENÍ
II. 1. SPOLEČNOST SACE A JEJÍ PODÍLENÍ SE NA OBCHODOVATELNÝCH RIZICÍCH (5)
(12) |
Společnost SACE, mateřská společnost společnosti SACE BT, je akciová společnost, kterou zcela vlastní italský stát. Společnost SACE je italskou exportní úvěrovou agenturou. Počátkem roku 2004 byla přeměněna z veřejného subjektu na akciovou společnost zcela ve vlastnictví italského státu. Společnost SACE pojišťuje krátkodobá a dlouhodobá obchodovatelná rizika ve smyslu sdělení Komise o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů (6) (dále jen „sdělení o pojištění vývozních úvěrů“) se státní zárukou. |
(13) |
Podle § 2 odst. 3 legislativního dekretu č. 143 ze dne 31. března 1998 (7), které přeformulovalo záruku vztahující se na společnost SACE podle zákona č. 227 ze dne 24. května 1977, stanoví činnosti a obchodovatelná rizika, mimo jiné včetně zeměpisného pokrytí, meziresortní výbor pro hospodářské plánování (Comitato Interministeriale per la Programmazione Economica, dále jen „výbor CIPE“). Nejpozději do 30. června každého roku musí výbor CIPE projednat finanční výhledy a rovněž finanční potřeby v souvislosti s určitými riziky a musí stanovit celkové limity pro rizika, která mají být převzata na základě státní záruky, a to odděleně pro záruky s dobou trvání kratší než 24 měsíců a pro záruky s delší dobou trvání. |
(14) |
V roce 1997 přijala Komise sdělení o pojištění vývozních úvěrů, které stanoví, že s ohledem na obchodovatelná rizika nelze pojistitelům vývozních úvěrů poskytnout státní podporu a že veřejní pojistitelé vývozních úvěrů musí vést pro pojištění obchodovatelných a neobchodovatelných rizik pojišťovaných na účet státu nebo s jeho zárukou oddělenou administrativu a samostatné účetnictví, které prokáže, že při pojišťování obchodovatelných rizik nevyužívají státní podpory. Za účelem dosažení souladu se sdělením o pojištění vývozních úvěrů se správní rada („Consiglio di Amministrazione“) společnosti SACE na svém zasedání dne 7. července 1998 rozhodla ukončit činnost v oblasti obchodovatelných rizik (která byla v té době definována jako taková, tj. krátkodobé pojištění vývozních úvěrů s ohledem na 15 členských států Unie, dále jen („EU-15“)), co se týká přímých pojistných smluv, a to od 18. září 1998. |
(15) |
V roce 2001 zahrnovaly změny sdělení o pojištění vývozních úvěrů (8) mimo jiné nahrazení seznamu názvů všech členských států, které byly uvedeny v příloze sdělení z roku 1997, obecným odkazem na členské státy Evropské unie, aby při budoucím rozšíření Evropské unie nebyly nutné další změny sdělení. |
(16) |
V době přistoupení deseti členských států dne 1. května 2004 (dále jen „EU-10“) se neobchodovatelná krátkodobá rizika u těchto zemí stala obchodovatelnými riziky. Na tato rizika se proto poté vztahovala ustanovení sdělení o pojištění vývozních úvěrů, která se týkala obchodovatelných rizik. |
(17) |
V § 6 legislativního dekretu č. 269 ze dne 30. září 2003 (přeměněného na zákon č. 326 ze dne 24. listopadu 2003), jež stanovilo pravidla pro přeměnu „Institutu pro pojištění v zahraničním obchodě – SACE“ na veřejnoprávní společnost s ručením omezeným (SACE S.p.A.) s účinností ode dne 1. ledna 2004, byl vymezen rozsah činností společnosti s přihlédnutím k vývoji na dotyčném trhu. V § 6 odst. 12 je stanoveno: „SACE S.p.a. může vykonávat činnost v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik a poskytování záruk v souvislosti s obchodovatelnými riziky, jak jsou vymezena v pravidlech EU. U tohoto podnikání je nutno vést oddělené účetnictví pro činnost využívající státní záruku, nebo je třeba za tímto účelem založit společnost s ručením omezeným. V posledně uvedeném případě nesmí být podíl společnosti SACE S.p.a. v této společnosti nižší než 30 % a k úpisu jejího kapitálu nelze použít [určité dříve přidělené finanční prostředky]. [Činnost v oblasti pojištění obchodovatelných rizik] nevyužívá státní záruku.“ |
(18) |
Po změnách legislativního rámce, které byly uvedeny v 14). až 16). bodě odůvodnění, se společnost SACE rozhodla založit společnost SACE BT. |
(19) |
S cílem dodržet pravidla Unie se společnost SACE pro období mezi dnem, k němuž se příslušná rizika stala automaticky obchodovatelnými riziky (1. květen 2004), a dnem založení společnosti SACE BT (27. květen 2004) rozhodla zavést a používat pro obchodovatelná rizika oddělené účetnictví (9) (viz tabulka 1 v 19. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Na oddělených účtech nebyl na tyto činnosti přidělen žádný kapitál. Účetnictví bylo odděleno podle italských právních předpisů. Statutární auditoři na toto odkazují rovněž ve výroční zprávě společnosti SACE za rok 2004 a uvádějí, že oddělené účetnictví pro obchodovatelná rizika bylo uzavřeno na konci roku 2004 (10). |
II. 2. PŘÍJEMCE – SPOLEČNOST SACE BT
(20) |
Dne 27. května 2004 (11) byla založena společnost SACE BT se základním kapitálem ve výši 100 milionů EUR, zcela splaceným společností SACE, a to po schválení původního obchodního plánu správní radou společnosti SACE dne 18. května 2004. Společnost SACE navíc poskytla společnosti SACE BT kapitálový příděl do rezerv (tzv. „Fondo di organizzazione“) ve výši 5,8 milionu EUR (12), který se poté použil k uhrazení ztrát, například v roce 2004 a 2005 (13). Dne 3. července 2004 obdržela společnost SACE BT od regulačního orgánu, Istituto per la vigilanza sulle assicurazioni private e di interesse collettivo – ISVAP, povolení působit jako pojistitel a činnost začala vykonávat dne 15. října 2004. |
(21) |
V současnosti společnost SACE BT působí v oblasti pojištění úvěrů (54 % pojistného v roce 2011), kaucí (30 %) a v jiných odvětvích, v nichž existuje riziko materiálních škod (13 %). |
(22) |
V segmentu pojištění úvěrů působí společnost SACE BT v oblasti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů s ohledem na obchodovatelná rizika ve smyslu sdělení o pojištění vývozních úvěrů. Společnost poskytuje rovněž pojištění úvěrů pro transakce v Itálii (pojištění domácích obchodních transakcí). Malá část portfolia společnosti SACE BT souvisí i nadále s krátkodobými neobchodovatelnými riziky (viz tabulka 1). Jak uvedla Itálie, tato činnost je stejně jako ostatní činnosti vykonávána za tržních podmínek a bez státní záruky. Tabulka 1 Zeměpisné rozdělení rizik souvisejících s pojištěním úvěrů poskytovaným společností SACE BT
|
(23) |
Činnost společnosti SACE BT v oblasti kaucí se rozvíjela od nabytí společnosti Assicuratrice Edile S.p.A. (dále jen „Assedile“). V roce 2005 získala společnost SACE BT v této společnosti počáteční podíl ve výši 70 %. Postup převzetí byl zahájen v březnu 2005. Společnost Assedile se specializovala na činnost v oblasti kaucí, poskytovala záruky za rizika související s výrobou a v lednu 2009 změnila svůj název na SACE Surety. Po získání zbývajících menšinových účastí ve společnosti SACE Surety se společnost SACE BT stala jejím jediným vlastníkem a sloučila se s ní prostřednictvím jejího začlenění do společnosti SACE BT (15). |
(24) |
Společnost SACE BT je jediným akcionářem společnosti SACE Servizi S.r.l., společnosti založené za účelem poskytování služeb v souvislosti se získáváním a řízením obchodních informací. V roce 2011 zahájila společnost SACE Servizi činnost v oblasti vymáhání pohledávek na účet společnosti SACE BT. |
(25) |
Oddělení odpovídající za interní audit, řízení rizik a dodržování předpisů ve společnosti SACE BT jsou přesunuta do mateřské společnosti SACE (16). |
(26) |
Ve druhém roce po svém založení vykázala společnost SACE BT malý zisk s návratností vlastního kapitálu (ROE) ve výši 0,11 %. Od roku 2007 (třetí rok činnosti) však zaznamenávala ztráty (viz tabulka 2). Tabulka 2 Návratnost vlastního kapitálu společnosti SACE BT
|
(27) |
Společnost SACE BT vykázala významné ztráty zejména v roce 2008 (ve výši přibližně 29,5 milionu EUR) a v roce 2009 (ve výši přibližně 34 milionů EUR). V roce 2009 činila pojistná plnění, jež společnost SACE BT vyplatila, 66,4 milionu EUR, což je v porovnání s rokem 2008 o 42,6 % více (17). Zatímco velké společnosti poskytující pojištění úvěrů a kauce v roce 2009 pojištěné objemy snížily, společnost SACE BT pojistila transakce v celkové výši 20,4 miliardy EUR, což v porovnání s pojištěným objemem v roce 2008 ve výši 15,2 miliardy EUR představuje nárůst o 34,2 %. |
(28) |
Situace společnosti se zlepšila v roce 2010, kdy se kombinovaný poměr (18) snížil ze 163 % v roce 2009 na 108 % (viz tabulka 5), a v roce 2011, kdy společnost vykázala malý zisk (ve výši 0,247 milionu EUR). |
II. 3. STÍŽNOST
(29) |
Stěžovatel tvrdil, že vložení počátečního kapitálu do společnosti SACE BT ze strany její mateřské společnosti, SACE, které bylo provedeno v roce 2004, a to ve výši 100 milionů EUR (první opatření), lze přičíst státu, není v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství a představuje neslučitelnou státní podporu (viz 29. a 30. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Dne 6. listopadu 2009 stěžovatel Komisi informoval rovněž o zajištění, které společnost SACE poskytla společnosti SACE BT a které lze údajně přičíst státu a které nesplňuje kritérium investora v tržním hospodářství, představuje tudíž novou podporu, která není slučitelná s článkem 107 Smlouvy (druhé opatření). |
(30) |
K rozhodnutí o zahájení řízení nepodal stěžovatel žádné připomínky. |
II. 4. POPIS OPATŘENÍ, JICHŽ SE TÝKÁ TOTO ROZHODNUTÍ
(31) |
Formální vyšetřovací řízení, jež Komise zahájila dne 23. února 2011, se týká čtyř níže uvedených opatření, která společnost SACE provedla ve prospěch společnosti SACE BT (podrobnosti viz 33. až 41. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení): a) první opatření : vložení počátečního kapitálu ve výši 100 milionů EUR ve formě základního kapitálu a kapitálový příděl do rezerv (tzv. „Fondo di organizzazione“) ve výši 5,8 milionu EUR v roce 2004 (19); b) druhé opatření : krytí ve formě zajištění škodního nadměrku (20) pro obchodovatelná úvěrová rizika v roce 2009, které bylo poskytnuto dne 5. června 2009. Druhé opatření společnost SACE provedla v době, kdy se společnosti SACE BT nepodařilo získat úpis v plné výši u soukromých účastníků trhu. Zdá se, že před rokem 2009 získávala společnost SACE BT zajištění převážně u soukromých hospodářských subjektů. Při obnově zajistných smluv pro rok 2009 v době finanční krize se však společnost SACE BT potýkala s problémy. Ačkoli se společnost SACE BT obrátila na značný počet účastníků trhu, podařilo se jí u pěti soukromých zajistitelů získat krytí pouze ve výši 25,85 % zajištění škodního nadměrku pro obchodovatelná úvěrová rizika v roce 2009. Smlouvy byly podepsány dne 30. ledna 2009. Šestnácti dalším hospodářským subjektům, na něž se společnost SACE BT obrátila, byly nabídnuty stejné podmínky jako subjektům, které poskytly krytí, tyto subjekty se však rozhodly zajištění neúčastnit. Zajistitelé museli pokrýt část škod převyšující 5 milionů EUR až do výše 40 milionů EUR. Pěti soukromými zajistiteli, kteří se podíleli na zajištění škodního nadměrku v roce 2009, byly společnosti: Hannover Rückversicherung AG (10 %), Sirius International Insurance Corporation (7,5 %), DEVK Rückversicherungs und Beteiligungs AG (3 %), Atradius Reinsurance Ltd. (2,5 %) a Assurisk S.A. (2,85 %). Mateřská společnost, SACE, upsala dne 5. června 2009 zbývající část krytí, tj. 74,15 %, a to za stejných podmínek týkajících se priority, kapacity a pojistného jako pět soukromých zajistitelů; c) třetí opatření : rekapitalizace ve výši 29 milionů EUR provedená dne 18. června 2009 s cílem pokrýt ztráty, které byly vykázány v roce 2008; d) čtvrté opatření : rekapitalizace ve výši 41 milionů EUR provedená dne 4. srpna 2009 (21). |
(32) |
Časová posloupnost čtyř opatření a hlavních rozhodnutí a milníků týkajících se společností SACE a SACE BT (podle informací a podkladů, které byly předloženy Komisi) je uvedena v tabulce 3. Tato tabulka udává rovněž okamžik, kdy byly vyhotoveny nebo projednány určité dokumenty, na něž se v tomto rozhodnutí odkazuje později. Tabulka 3 Časová posloupnost čtyř opatření a hlavních rozhodnutí a milníků týkajících se společností SACE a SACE BT
|
II. 5. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
(33) |
Co se týká prvního opatření, Komise nejprve objasnila, že s ohledem na poskytnutí počátečního kapitálu lze podporu vyloučit v případě, pokud byl tento kapitál poskytnut na neobchodovatelná rizika a/nebo pokud se jednalo o pouhý převod kapitálu, který již byl přidělen na činnost v oblasti krátkodobého pojištění, kterou dříve vykonávala společnost SACE, na společnost SACE BT (včetně dříve neobchodovatelných rizik, která se dne 1. května 2004 změnila na obchodovatelná rizika). Komise uvedla, že v této fázi nemá dostatek informací, aby mohla posoudit, zda byly tyto podmínky splněny, či nikoli. |
(34) |
Komise za druhé vyslovila pochybnosti, zda Itálie jednala jako soukromý investor v podobné situaci. Jedná se o tzv. kritérium investora v tržním hospodářství, které v případě, že je splněno, vylučuje existenci výhody pro příjemce opatření.
|
(35) |
Komise za třetí uvedla, že opatření, která provedla společnost SACE (veřejný podnik), lze (jak se zdá) přičíst státu (kritérium týkající se státních prostředků), nezaujala však k této záležitosti konečné stanovisko. |
(36) |
Komise měla rovněž pochybnosti, zda by v případě, že by se opatření pokládala za podporu, mohla být tato opatření považována za slučitelná s vnitřním trhem. Zdá se, že neexistuje žádný právní základ pro prohlášení těchto podpor za slučitelné. |
III. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
(37) |
Komise obdržela připomínky pouze od společnosti SACE. |
IV. PŘIPOMÍNKY K ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ A DODATEČNÁ PODÁNÍ ITÁLIE A SPOLEČNOSTI SACE
IV. 1. PŘIČITATELNOST STÁTU
(38) |
Itálie a společnost SACE trvaly na tom, že čtyři opatření, která společnost SACE provedla, nelze přičíst italskému státu. V odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení cituje Itálie zevrubně rozsudky Soudu ve věcech Stardust Marine (24), Olympic Airways (25) a SIC-RTP (26). Na žádost Komise předložila Itálie seznam, který poskytla společnost SACE a který uváděl členy správní rady společnosti SACE v době přijetí každého ze čtyř opatření správní radou společnosti SACE (27). Společnost SACE případně uvedla i funkci, kterou příslušný člen správní rady zastával ve veřejné správě. |
(39) |
Co se týká prvního opatření, Itálie uvedla, že investice do společnosti SACE BT byla v porovnání s velikostí společnosti SACE velmi nízká, což mělo dokládat, že stát neměl důvod podílet se na tak malé investici, kterou mu tudíž nelze přičíst. |
(40) |
Co se týká druhého opatření, Itálie objasnila, že o činnosti společnosti SACE v oblasti zajištění nerozhodl výbor CIPE (28). |
IV. 2. KRITÉRIUM TÝKAJÍCÍ SE VÝHODY: PRVNÍ OPATŘENÍ
(41) |
Ve svých podáních po vydání rozhodnutí o zahájení řízení Itálie a společnost SACE uvedly, že investice byla v souladu s tržními postupy. |
(42) |
K doplnění dříve poskytnuté dokumentace sestávající především z původního obchodního plánu poskytly Itálie a společnost SACE další podklady (viz 6). až 9). bod odůvodnění). V odpovědi na doplňující dotaz Komise Itálie rovněž sdělila, že od roku 2003 nedošlo mezi ISVAP a společnostmi SACE/SACE BT k žádným výměnám, pokud jde o odhady společnosti SACE/SACE BT týkající se kapitálových požadavků a dostupného kapitálu, a že vnitrostátní orgán dohledu neprovedl v tomto ohledu žádná hodnocení (29). |
(43) |
Společnost SACE za prvé zdůraznila, že je ziskovou společností. Je řádně řízena, a není proto důvod zpochybňovat skutečnost, že investici do společnosti SACE BT uskutečnila jako běžný investor. K doložení této skutečnosti poskytla společnost SACE údaje, které prokazují, že v letech 2004–2010 byla společnost SACE zisková s návratností vlastního kapitálu ve všech těchto letech vyšší než 6 % a každoročním poměrem vyplacených dividend v rozmezí od 40 % do 95 % zisku, takže celková výše dividend činila 2,1 miliardy EUR kromě části kapitálu ve výši 3,5 miliardy EUR, která byla splacena státu jakožto akcionáři. Společnost SACE rovněž uvedla, že její investice do společnosti SACE BT byla provedena z nevyužitého „volného kapitálu“, který měla společnost SACE k dispozici a který byl ke dni 28. dubna 2004 vyčíslen na přibližně 250 milionů EUR (30). Společnost SACE mimoto uvedla, že výše kapitálu byla v porovnání s aktivy a zisky společnosti SACE zanedbatelná (částka investovaná do společnosti SACE BT v roce 2004 odpovídala pouze 1,2 % vlastního kapitálu společnosti SACE a 20 % čistého zisku společnosti SACE v roce 2004) (31). |
(44) |
V této souvislosti Itálie rovněž objasnila, že společnost SACE neměla prospěch z protizáruky státu, nýbrž že tato záruka měla představovat protizáruku pro protějšky společnosti SACE. V tomto ohledu Itálie zdůraznila, že v období 2004–2010 nebyla protizáruka nikdy uplatněna a stát v tomto období neprovedl žádné platby ve prospěch společnosti SACE (32). |
(45) |
Společnost SACE za druhé uvedla, že investice měla diverzifikovat rizika pojištěná skupinou SACE (z hlediska zeměpisného a odvětvového pokrytí). Krytí úvěrových rizik skupinou SACE, dříve omezené na neobchodovatelné země, mělo být tudíž rozšířeno na Itálii a oblast obchodovatelných rizik vývozních úvěrů (krátkodobá rizika v rámci OECD). Předmět podnikání se měl mimoto rozšířit o jiné oblasti činnosti podobně jako u tří největších soukromých účastníků trhu. |
(46) |
Společnost SACE za třetí uvedla, že pro nového účastníka trhu, jakým byla společnost SACE BT, existovaly značné nevyužité tržní příležitosti. Tato úvaha byla před uskutečněním investice analyzována. V porovnání s jinými velkými evropskými trhy měl domácí italský trh podstatně nižší rozšíření pojištění úvěrů. Existovala rovněž možnost působit na trzích EU-10, na nichž v té době nebyli dosud přítomni významní účastníci na trhu s pojištěním úvěrů. Před poskytnutím investice tržní příležitosti podrobně analyzoval rovněž externí konzultant. |
(47) |
Společnost SACE za čtvrté tvrdila, že návratnost vlastního kapitálu společnosti SACE BT nelze srovnávat s tržním průměrem, jelikož společnost SACE BT byla v té době začínajícím podnikem, zatímco jiné společnosti poskytující krátkodobé pojištění vývozních úvěrů již byly na trhu zavedené. |
(48) |
Společnost SACE za páté tvrdila, že při založení společnosti SACE BT v roce 2004 za účelem vstupu na trh s krátkodobým pojištěním vývozních úvěrů očekávalo vedení společnosti dosažení dostatečné výnosnosti investovaného kapitálu podle strategie založené na třech pilířích (33), která využívá organický růst podnikání v oblasti pojištění úvěrů (nová činnost, pro niž původní obchodní plán uvádí odhad na čtyři roky) v případě prvního pilíře, vedlejší činnosti spojené s pojištěním úvěrů (jiné druhy pojištění nebo služeb) zahrnující případně nabytí jiných podniků v Itálii (diverzifikace oblastí činnosti) v případě druhého pilíře a zeměpisné rozšíření činnosti prostřednictvím nabytí společností působících v zahraničí (zeměpisná diverzifikace) v případě třetího pilíře. |
(49) |
Podle společnosti SACE byla logika této strategie podložena analýzou externího konzultanta (34). |
(50) |
Podle společnosti SACE by mělo být zřejmé, že ekonomické a finanční výhledy vypracované v roce 2004 nemohly zohledňovat ani předjímat účinky budoucích akvizic, které byly provedeny v dalších letech (35). Jinými slovy, odhady byly založeny výhradně na organickém růstu společnosti SACE BT na italském trhu s pojištěním úvěrů (první pilíř zmíněný v 48). bodě odůvodnění) (36). |
(51) |
Vzhledem k charakteru společnosti jakožto začínajícího podniku se mateřská společnost rozhodla vložit v počáteční fázi více kapitálu najednou. Itálie tvrdí, že tento přístup je srovnatelný s přístupem používaným fondy soukromého kapitálu investujícími předem peněžní prostředky, které mají být použity na potenciální transakce, jež by však měly být předmětem nezávislého hodnocení a měly by být v souladu s předem stanovenou strategií (37). |
(52) |
Itálie dále uvedla, že i když původní plán uváděl ziskovost pouze u prvního pilíře podnikání, byly v té době zmiňovány/zvažovány i další dva pilíře podnikání. Tyto pilíře byly zmíněny již v dopise ze dne 17. prosince 2003, v němž byl konzultant vyzván, aby podal nabídku na vypracování obchodního plánu pro krátkodobou činnost společnosti SACE (38). Ve výzvě k podání nabídky zaslané externímu konzultantovi požádala společnost SACE o předložení omezeného počtu scénářů (maximálně dva), které by měly předpokládat vnitřní růst společnosti SACE s využitím vlastních zdrojů a prostředků a spolupráci s jinými subjekty, italskými či zahraničními, což může zahrnovat různé alternativy, jako je spolupráce s jedním z největších účastníků trhu, spolupráce s vedlejším účastníkem (např. CESCE – Španělsko, OND – Belgie) a spolupráce s italským subjektem působícím v jiném tržním segmentu nebo v jiném finančním sektoru. |
(53) |
Co se týká možných vztahů se třetími stranami, konzultant byl požádán, aby vyzdvihl možné výhody vyplývající ze spojení technologií a odborných znalostí, úspor z rozsahu a specializace a integrace činností na předcházejícím a navazujícím trhu. |
(54) |
Společnost SACE uvedla, že správní rada začala o těchto možnostech jednat přibližně ve stejné době, kdy byla založena společnost SACE BT. K doložení tohoto tvrzení poskytla společnost SACE předběžný nástin spolupráce se společnostmi OND (Belgie) a CESCE (Španělsko), který byl vyhotoven dne 5. března 2004, tj. před provedením prvního opatření (39). |
(55) |
Jako základ pro budoucí rozšíření činnosti na jiné trhy a do jiných oblastí podnikání poskytl konzultant v březnu 2004 společnosti SACE podrobnou analýzu účastníků trhu, kteří v Itálii působí v jiných obchodních segmentech (služby v oblasti obchodních informací a vymáhání pohledávek) a v oblasti pojištění úvěrů ve střední a východní Evropě (40), a srovnání tržních postupů (především významných účastníků trhu), pokud jde o náklady (tj. na poskytování obchodních informací, na vymáhání pohledávek), načasování obchodních operací, vícenásobnou analýzu cen nedávných akvizic v odvětví poskytování obchodních informací a rovněž srovnání osvědčených tržních postupů – o nichž se usuzovalo, že umožňují jejich vedoucí postavení v příslušném tržním segmentu – z hlediska účinných obchodních řešení. |
(56) |
Itálie připomíná, že akviziční strategie začala být prováděna méně než jeden rok od zahájení činnosti společnosti SACE BT (první nezávazná nabídka společnosti SACE BT týkající se 70 % podílu ve společnosti Assedile pochází ze dne 18. dubna 2005, přičemž celý proces byl zahájen v březnu 2005, pět měsíců po zahájení činnosti společnosti SACE BT). Itálie poskytla Komisi rovněž různá sdělení, která byla předložena správní radě společnosti SACE BT v období 2006–2008 a která se týkala dalších možností akvizic (41) (všechny byly podloženy oceněním externích konzultantů, provedením hloubkové kontroly atd., ačkoli řada z nich nebyla z různých důvodů úspěšná). |
Finanční výhledy
(57) |
Ve výzvě k podání nabídky na konzultační služby si společnost SACE vyžádala finanční výhledy na tři roky dopředu, tj. 2005–2007. Společnost SACE požádala mimo jiné o vyčíslení finančních zdrojů (kapitalizace) potřebných pro rozvoj krátkodobé činnosti a očekávané ziskovosti (návratnosti investovaného kapitálu) (42). |
(58) |
Společnost SACE uvedla, že jelikož možnosti akvizic nebyly dosud jasné a nebylo k dispozici jejich ocenění, byl původní obchodní plán založen konzervativně pouze na prvním pilíři podnikání (vnitřní růst v oblasti pojištění úvěrů). Odhadovaná ziskovost, ačkoli omezená, jelikož nezahrnovala akviziční strategie, byla kladná od roku 2007 (třetí celý rok činnosti) (43), a pokud by se započítaly synergie s mateřskou společností (tj. SACE), pak od roku 2006 (druhý celý rok činnosti). |
(59) |
Již v listopadu 2004, po jednom měsíci od zahájení činnosti společnosti SACE BT, projednala správní rada (44) úpravu obchodního plánu na období 2005–2009 (45) („upravený obchodní plán“), která obsahovala analýzu operací společnosti SACE BT při zahájení činnosti, nové předpoklady týkající se jejího rozvoje, ekonomicko-finanční simulace a scénáře rozvoje. Připojené sdělení pro správní radu jednoznačně upřesňuje rozšíření činnosti na trh s kaucemi a vymezení scénáře vývoje s ohledem na jiné možnosti vnějšího růstu v odvětvích představujících příležitosti k synergiím s činností společnosti SACE BT s cílem sladit návratnost celé kapitálové investice do společnosti SACE BT s referenčními tržními hodnotami. |
(60) |
V upraveném obchodním plánu byly výslovně zmíněny různé pilíře budoucího rozvoje činnosti: vnitřní růst v oblasti pojištění úvěrů (první pilíř, viz 48). bod odůvodnění), rozšíření do jiných obchodních segmentů v Itálii (druhý pilíř, viz 48). bod odůvodnění) a vnější růst s poznámkou „bude rozpracováno blíže“ (druhý a třetí pilíř, viz 48). bod odůvodnění, v závislosti na činnostech cílového podniku). Kapitál potřebný pro první pilíř se odhadoval na 40,3 milionu EUR. Co se týká druhého pilíře, podrobně bylo upřesněno pouze vnitřní rozšíření činnosti o oblast kaucí, včetně zvláštních finančních výhledů pro tuto oblast činnosti a odhadovaného kapitálu ve výši 3,7 milionu EUR. |
(61) |
Připojena byla podrobnější analýza očekávané výnosnosti v závislosti na kapitálu přiděleném na činnost v oblasti pojištění úvěrů a kaucí: návratnost průměrného vlastního kapitálu u prvních dvou typů produktů (pojištění úvěrů a kauce) při požadovaném kapitálu ve výši 44 milionů EUR se odhadovala na 12,5 % (40,3 milionů EUR a 12,1 % v případě samotného pojištění úvěrů) (46). V dokumentu se uvádělo, že se jedná o předběžnou analýzu, která bude blíže rozvedena po vyhotovení přepracovaného obchodního plánu pro účely regulace (podle očekávání v únoru/březnu 2005). |
(62) |
Podle upraveného plánu činil v roce 2008 odhadovaný zisk 4,8 milionu EUR a odhadovaná návratnost průměrného vlastního kapitálu u celé částky kapitálu měla v roce 2009 podle odhadů dosáhnout 4,4 %. |
(63) |
Ve svém podání ze dne 15. září 2011 a 5. března 2012 poskytla Itálie výpočet společnosti SACE týkající se výnosnosti „předpokládané ex ante“, který zahrnuje synergie a akvizice společností KUP a Assedile (viz tabulka 4). Při vypracovávání této analýzy vzala Itálie v úvahu ocenění ex ante, která byla k dispozici v různých časových obdobích: při vypracování původního obchodního plánu, při zvažování a ocenění akvizice 70 % podílu ve společnosti Assedile, při zvažování a ocenění akvizice 100 % podílu ve společnosti Assedile a 33 % podílu ve společnosti KUP. Předpokládané synergie vyplývající z akvizic jsou uvedeny zvlášť v dolní části tabulky. Při analýze nebyly vzaty v úvahu zahájené a oceněné akvizice, které však nebyly dokončeny. Nadbytečný kapitál, který nebyl zapotřebí pro akvizice uvedené v 56). bodě odůvodnění (před jejich určením a oceněním), je přidělen samostatné činnosti v oblasti pojištění úvěrů (první pilíř). Tabulka 4 Výpočet společnosti SACE týkající se výnosnosti „předpokládané ex ante“
|
(64) |
Co se týká míry návratnosti, kterou by požadoval soukromý investor k uskutečnění podobné investice (dále jen „požadovaná míra návratnosti“), Itálie zpochybnila poměr, který uvedl stěžovatel (návratnost vlastního kapitálu ve výši 11,5 %). Itálie se domnívá, že vzorek společností, u nichž byla vypočítána návratnost vlastního kapitálu, nebyl reprezentativní, a období, pro něž byla tato návratnost vlastního kapitálu vypočítána, nebylo adekvátní. Společnost SACE uvedla, že by odpovídající míra návratnosti v oblasti pojištění úvěrů v Itálii měla být stanovena na základě průměrné ziskovosti společností působících v Itálii, tj. Coface Italia (Viscontea Coface) a Euler Hermes SIAC, v letech 1998 až 2003 a že na základě neváženého průměru by tato míra návratnosti činila 10,25 %. Společnost SACE objasnila, že společnost Atradius (Itálie) byla z výpočtů vyloučena, jelikož v posuzovaném období vykazovala nestabilitu, která natolik ovlivnila výsledky, že udávaly zápornou referenční hodnotu (– 2,4 % při použití prostého neváženého průměru) (50). |
(65) |
Itálie se však přimlouvala za to, aby byla požadovaná míra návratnosti založena na váženém průměru. V podání Itálie vypočítala společnost SACE váženou průměrnou míru návratnosti vlastního kapitálu společnosti Coface Italia a Euler Hermes SIAC v období 1998–2003 tak, že u jejich průměrné návratnosti vlastního kapitálu v daném období byl jako váha použit procentní podíl hrubého pojistného, které bylo za stejné období předepsáno v souvislosti s jejich činností v oblasti pojištění úvěrů. Takto vypočítaná míra návratnosti by činila 8,7 %. |
(66) |
Itálie tvrdí, že rozdíl mezi odhadovanou mírou návratnosti při použití neváženého a váženého průměru, tj. mezi 10,25 % a 8,7 %, není dostatečně významný, aby měl podstatný dopad na rozhodnutí investora ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Itálie však považovala za vhodnější použít váženou průměrnou návratnost vlastního kapitálu, jak bylo uvedeno výše, a to z těchto dvou důvodů (51):
|
(67) |
Itálie rovněž uvedla, že výpočet požadované míry návratnosti založený na celkovém pojistném (tj. bez omezení výhradně na pojistné v oblasti pojištění úvěrů, jak bylo objasněno výše) by činil 9,5 %. |
IV. 3. KRITÉRIUM TÝKAJÍCÍ SE VÝHODY: DRUHÉ OPATŘENÍ
(68) |
Společnost SACE uvedla, že opatření bylo motivováno ziskem, a odpovídalo tudíž činnosti v oblasti zajištění v souladu s tržními postupy. Společnost SACE zdůraznila, že hlavní podmínky zajištění, které společnost SACE poskytla společnosti SACE BT v roce 2009, byly stejné jako podmínky akceptované soukromými zajistiteli o několik měsíců dříve (viz 31). bod odůvodnění). Následně lze vyvodit závěr, že to zvýhodnilo pouze mateřskou společnost SACE, která získala příjem z pojistného ve výši 1,56 milionu EUR (54), jelikož společnost SACE BT nevyužila zajištění ke krytí předem stanoveného škodního nadměrku. |
(69) |
Itálie rovněž uvedla, že s ohledem na úroveň kapitálových požadavků vypočítanou v roce 2009 podle návrhu rámce Solventnost II (technické specifikace QIS4) nesnížilo druhé opatření kapitálové požadavky vztahující se na společnost SACE BT. Zajištění škodního nadměrku nepřineslo žádné výhody, jelikož není uznáno v běžném vzorci, který společnost SACE BT používá k vyčíslení kapitálových požadavků. Co se týká dopadu na absorbování kapitálu, Itálie objasnila, že z podstaty věci mají na výši kapitálu dopad všechny formy zajištění, včetně zajištění ve formě krytí škodního nadměrku (55). Komise dne 4. ledna 2012 Itálii výslovně požádala, aby uvedla hodnotu snížení kapitálových požadavků na úrovni společnosti SACE BT po zajištění škodního nadměrku, které bylo v roce 2009 uzavřeno se společností SACE. Itálie požadované informace neposkytla, nýbrž zopakovala, že zajištění škodního nadměrku nevedlo k žádnému snížení kapitálových požadavků dohledu (56). |
(70) |
Společnost SACE však uvedla (57), že jedním z hlavních cílů zajištění je větší schopnost postupujícího pojistitele upsat další smlouvy. |
(71) |
Co se týká využití únikové doložky stanovené ve sdělení o pojištění vývozních úvěrů (58), Itálie uvedla, že nepovažovala za vhodné poskytnout tomuto odvětví veřejnou podporu a rozhodla se únikovou doložku nevyužít (59). Společnost SACE nepovažovala žádost Komise o poskytnutí informací, které by mohly prokázat, že vývozci neměli na trhu k dispozici dostatečné krytí, za relevantní (60). |
IV. 4. KRITÉRIUM TÝKAJÍCÍ SE VÝHODY: TŘETÍ A ČTVRTÉ OPATŘENÍ
(72) |
Společnost SACE tvrdí, že schválením třetího a čtvrtého opatření chtěla společnost SACE dostat společnost SACE BT do stavu „finanční rovnováhy“ s cílem zaručit platební schopnost podniku podle omezení uložených legislativním rámcem. Jakmile bude zaručena platební schopnost společnosti SACE BT, bude možné dosáhnout dostatečné úrovně ziskovosti (61). Společnost SACE mimoto zdůraznila, že mnoho soukromých italských konkurentů společnosti SACE BT vykázalo v letech 2008 a 2009 ztráty. To mělo za následek zásah jejich akcionářů, kteří poskytli významné kapitálové injekce (na mezinárodní úrovni rekapitalizovala rovněž společnost Natixis dvakrát společnost Coface, a to v roce 2009 a počátkem roku 2010, přičemž společnost Coface vykázala v roce 2009 ztráty ve výši 163 milionů EUR). |
(73) |
Společnost SACE rovněž podotýká, že ačkoli hospodářskou krizí byli v zásadě postiženi všichni účastníci trhu, na společnost SACE BT, která se v té době nacházela ještě v počáteční fázi, měla krize obzvláště závažný dopad. V této souvislosti společnost SACE uvedla, že se společnost SACE BT dosud nachází v počáteční fázi. Z tohoto důvodu nemohla společnost SACE BT využít „vyrovnávací rezervu“ (62), aby se vypořádala s nepředvídanými událostmi v ekonomické a finanční oblasti, jelikož tato rezerva nebyla dosud vytvořena. Všichni ostatní významní konkurenti společnosti SACE BT – rovněž včetně společnosti Coface – tuto rezervu během současné hospodářské krize využili. |
(74) |
V odpovědi na žádost Komise uvedenou v rozhodnutí o zahájení řízení týkající se poskytnutí odhadovaných nákladů, které mohly společnosti SACE vzniknout, pokud by společnost SACE BT musela prodat nebo zlikvidovat, společnost SACE uvedla, že likvidace společnosti SACE BT představuje čistě teoretickou možnost, kterou v tomto okamžiku nelze realizovat. Hlavní důvody, které společnost SACE uvedla, se týkají: i) neexistence okamžité výhody pro společnost SACE jakožto akcionáře, jelikož likvidace by se v obzvláště nepříznivých podmínkách na trhu v té době projevila spíše negativně a vedla by k značnému poškození pověsti společnosti SACE; ii) možnost, že by si toto opatření mohly trhy vyložit jako krizi likvidity ve společnosti SACE; iii) pravděpodobnost, že by prodejní cena nebyla přiměřená (63). V odpovědi na zvláštní žádost Komise týkající se informací o expozici společnosti SACE vůči společnosti SACE BT v době před provedením druhého, třetího a čtvrtého opatření, Itálie uvedla, že teoreticky by v případě ukončení činnosti a likvidace aktiv společnosti SACE BT v roce 2009 byly potenciálně ohroženy závazky vůči společnosti SACE v celkové výši 2,09 milionu EUR. Itálie uvedla, že čistý zůstatek mezi aktivy a závazky vůči SACE za rok 2008 byl kladný ve výši 8,43 milionu EUR (64), což znamená, že v čistých hodnotách by společnost SACE dlužila peníze společnosti SACE BT. |
(75) |
Společnost SACE uvedla, že při použití zásady investora v tržním hospodářství je nutno vzít v úvahu i legislativní omezení. […] (65) Společnost SACE mimoto tvrdí, že se investor nezaměřuje jen na výnosnost investice, nýbrž i na jiné aspekty, jako je zajištění dobré pověsti skupiny u veřejnosti nebo přeorientování obchodních činností (66). |
(76) |
Itálie uvedla, že částka ve výši 70 milionů EUR (třetí a čtvrté opatření) byla součástí kapitálových potřeb, které v květnu 2009 určilo oddělení pro řízení rizik (67) jako nezbytné k splnění budoucích požadavků rámce Solventnost II (68), (69). Tato simulace vycházela z revidovaného rozpočtu na rok 2009. |
(77) |
Podle společnosti SACE byla rozhodnutí o rekapitalizaci společnosti SACE BT přijata vzhledem k očekávanému návratu k ziskovosti s dosažením hranice rentability v roce 2011 (70). |
(78) |
Podle Itálie prošla společnost SACE BT od roku 2009 důkladnými změnami organizačních, řídicích a obchodních procesů, které obnovily dlouhodobou životaschopnost společnosti a v roce 2011 jí umožnily návrat k ziskovosti, tj. dříve než podle odhadů uvedených v obchodním plánu na období 2011–2013. Vzhledem k měnícím se ekonomickým a tržním podmínkám byl obchodní plán společnosti SACE BT na období 2011–2013 aktualizován, aby se zohlednila současná krize a stanovila řada iniciativ k dalšímu zlepšení ziskovosti (viz tabulka 5). Upravený obchodní plán na období 2011–2013 schválila správní rada společnosti SACE BT dne 24. listopadu 2011. V zápisu ze zasedání správní rady dne 24. listopadu 2011 (tj. dva roky po kapitálových injekcích) se odkazuje na cíl týkající se postupného zvyšování ziskovosti (měřeno z hlediska návratnosti vlastního kapitálu) v zájmu dosažení průměru v odvětví. Tabulka 5 Finanční údaje společnosti SACE BT uvedené v obchodním plánu na období 2010–2011 a upraveném plánu na období 2011–2013
|
(79) |
V posledním podání ze dne 30. března 2012 Itálie zopakovala, že opatření nelze přičíst státu a že jsou v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. Itálie za prvé objasnila, že se jednalo o rozhodnutí uvnitř skupiny, která měla chránit pověst skupiny. Za druhé Itálie uvedla, že společnost SACE působí jako tržní subjekt a investuje své zdroje do rozvoje činnosti, v níž působí, aniž by se spoléhala na veřejnou podporu. Během krize byla mateřská společnost SACE nadále zisková a vyplácela státu dividendy. Z tohoto důvodu Itálie uvedla, že společnost SACE nepovažovala za nutné vypracovat plán restrukturalizace, který má být Komisi předložen podle sdělení Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (dále jen „sdělení o restrukturalizaci“) (77). Rovněž vnitrostátní orgán dohledu, ISVAP, nevznesl po rekapitalizaci společnosti SACE BT námitky a nevyžadoval zvláštní postupy. Itálie rovněž připomenula své hodnocení, že by v té době bylo velmi obtížné nalézt potenciálního kupce pro společnost SACE BT. |
(80) |
Itálie tvrdí, že krize společnosti SACE BT nebyla způsobena vnitřními procesy, změnami v poptávce či jinými faktory, které by vyžadovaly důkladné přehodnocení obchodního modelu a následnou restrukturalizaci, nýbrž spíše významným zvýšením pojistných plnění v důsledku krize. Vzhledem k této situaci Itálie uvedla, že se společnost SACE rozhodla poskytnout dodatečný kapitál a provést nezbytné změny v oblasti organizace a řízení, a to zcela nezávisle a z hlediska tržního subjektu. |
IV. 5. SLUČITELNOST PODPORY
(81) |
Itálie a společnost SACE věnovaly největší část svých připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení tvrzení, že opatření jsou v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství a že je nelze přičíst státu, a nezahrnují tudíž státní podporu. Pokud by však Komise zjistila, že tato opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, společnost SACE uvedla, že by se opatření měla uznat a prohlásit za slučitelná s vnitřním trhem (78). Co se týká druhého opatření, společnost SACE se domnívá, že pochybnosti Komise ohledně slučitelnosti tohoto opatření jsou čistě spekulativní (79). Pokud jde o třetí a čtvrté opatření, společnost SACE zopakovala, že by je každopádně bylo možno považovat za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy na základě sdělení, která Komise citovala (80). |
V. POSOUZENÍ OPATŘENÍ
V. 1. EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SMLOUVY
(82) |
Je třeba přezkoumat, zda čtyři opatření uvedená v oddíle II.4 představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Jak je uvedeno v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. |
(83) |
Aby se proto opatření považovalo za státní podporu, předpokládá se splnění těchto podmínek: opatření musí být přičitatelné státu a musí být financováno členským státem nebo ze státních prostředků, musí poskytovat selektivní výhodu určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby a narušuje nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy. |
(84) |
Jelikož jsou tyto podmínky kumulativní, musí být splněny všechny, aby se opatření považovalo za státní podporu. Není-li proto jedna z podmínek splněna, nelze příslušné opatření pokládat za státní podporu. |
(85) |
V 61. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že by část opatření, která by splňovala jednu ze dvou níže uvedených podmínek, nepředstavovala státní podporu:
|
(86) |
Co se týká druhého kritéria pro vyloučení, společnost SACE potvrdila, že na neobchodovatelná rizika ve vztahu k členským státům EU-10, která se před založením společnosti SACE BT přeměnila na obchodovatelná rizika, nebyl přidělen žádný kapitál (81). To je v souladu s opakovaným tvrzením Itálie, že společnost byla nově založeným podnikem (viz rovněž 96). až100). bod odůvodnění). |
(87) |
Pokud jde o první kritérium pro vyloučení, v odpovědi na žádost Komise o poskytnutí informací o rozdělení na obchodovatelná a neobchodovatelná rizika (82) společnost SACE uvedla, že relativní objemy činnosti v oblasti neobchodovatelných rizik jsou ve společnosti SACE BT velmi malé (83). Itálie mimoto tvrdila, že společnost SACE BT řídí neobchodovatelná rizika za tržních podmínek bez státní záruky a že se na ně nevztahuje prahová hodnota, kterou výbor CIPE každoročně stanoví pro neobchodovatelná rizika s dobou trvání kratší než 24 měsíců (84). |
(88) |
Komise podotýká, že ve sdělení o pojištění vývozních úvěrů je stanoveno, že pokud členské státy chtějí dotovat neobchodovatelná rizika, musí zavést oddělené účetnictví, aby bylo zajištěno, že obchodovatelným rizikům není poskytována žádná podpora. V daném případě nebylo žádné z opatření společnosti SACE zaměřeno výhradně na podporu malých činností v oblasti neobchodovatelných rizik. Itálie neuvedla, že chtěla podporovat neobchodovatelná rizika, a domnívá se, že veškerá opatření byla provedena ve prospěch společnosti SACE BT jako celku (a nikoli pro jednu konkrétní činnost) a za tržních podmínek. Itálie nezpochybnila, že za účelem zjištění existence výhody jsou všechna opatření analyzována podle kritéria investora v tržním hospodářství. |
(89) |
Komise proto souhlasí s Itálií a společností SACE, že se v daném případě nepoužijí kritéria pro vyloučení uvedená v bodech 4.1.1 a 4.1.2 rozhodnutí o zahájení řízení. Hodnocení (části) čtyř opatření jako státní podpory proto nelze vyloučit na základě těchto kritérií. Celý kapitál vložený do společnosti SACE BT ve výši 105,8 milionu EUR (první opatření) a ostatní opatření jako celek mohou představovat podporu, a jsou proto předmětem posouzení. |
V.1.1. Existence výhody
V.1.1.1.
(90) |
Jak je uvedeno v 80. až 82. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, podle ustálené judikatury je k zjištění, zda kapitálová injekce poskytuje konkurenční výhodu, nutné posoudit, zda by za podobných okolností byl soukromý investor v tržním hospodářství veden k tomu, aby provedl stejně velké kapitálové vklady (85), zejména s přihlédnutím k dostupným informacím a očekávanému vývoji v době uvedených vkladů (86). |
(91) |
Zásada investora v tržním hospodářství je kritérium, které je nutno použít ex-ante, tj. je třeba určit, zda by v době plánování investice byl soukromý investor v tržním hospodářství přesvědčen o tom, že je vhodné provést tento kapitálový vklad. Tržní investor by náležitě zohlednil rizika spojená s investicí a u rizikovějších investic by vyžadoval vyšší výnosnost. Za omezení by pokládal stávající regulační rámec, například v odvětví finančních služeb. Pokud zvláštní regulatorní požadavky na minimální kapitál, likviditu apod. vedou k tomu, že investice není výnosná, investor v tržním hospodářství by k investici nepřikročil, ani neuskutečnil investici, která sice splňuje regulatorní požadavky, ale nezajišťuje přiměřenou úroveň výnosnosti. |
(92) |
Soukromý investor se nespokojí s tím, že zamezí ztrátě nebo že u své investice dosáhne omezeného výnosu. Investor v tržním hospodářství se snaží maximalizovat výnos ze svého majetku v závislosti na daných okolnostech a na svých zájmech, a to i v případě investice do podniku, v jehož základním kapitálu již vlastní podíl (87). Třebaže je průměrná návratnost v odvětví pouze jedním z prvků, které může Komise uvážit, obezřetný investor v tržním hospodářství by při vypracovávání odhadů odpovídající odměny v zásadě vyžadoval minimální návratnost investice na úrovni nejméně průměrné ziskovosti v daném odvětví (88). |
(93) |
Podle nejnovější judikatury (89) musí členský stát, který se dovolává splnění zásady investora v tržním hospodářství, v případě pochybnosti jednoznačně a na základě objektivních a ověřitelných skutečností prokázat, že prováděné opatření vydal v postavení akcionáře, tj. že jednal za tržních podmínek. V tomto ohledu lze zejména vyžadovat důkazy, z nichž je patrné, že toto rozhodnutí vychází z hospodářských hodnocení srovnatelných s těmi, které by za okolností daného případu prováděl pro účely určení budoucí výnosnosti uvedené investice racionální soukromý investor v postavení co nejpodobnějším postavení uvedeného státu předtím, než takovou investici uskuteční. Pro účely uplatnění kritéria soukromého investora jsou relevantní pouze skutečnosti, které byly dostupné k okamžiku, kdy bylo rozhodnutí o investici přijato, a vývoj, který bylo k tomuto okamžiku možné očekávat. To platí zejména tehdy, když Komise jako v dané věci zkoumá existenci státní podpory u investice, která jí nebyla oznámena a kterou k okamžiku, kdy provádí přezkum, již dotyčný členský stát uskutečnil. |
(94) |
Komise při vlastním hodnocení souladu se zásadou investora v tržním hospodářství musí provést celkové posouzení, při němž kromě skutečností uvedených členským státem zohlední i všechny ostatní relevantní skutečnosti daného případu, které jí umožňují určit, zda členský stát vydal dotčené opatření v postavení akcionáře, tj. jako investor v tržním hospodářství, či v postavení nositele veřejné moci. V tomto ohledu může být konkrétně relevantní povaha a cíl tohoto opatření, kontext, v němž bylo vydáno, jakož i jeho cíl a pravidla, kterými se uvedené opatření řídí (90). |
V.1.1.2.
(95) |
V 95. a 96. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti, zda je první opatření v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že parametrem, který je třeba ověřit, je očekávaná výnosnost investice podle obchodního plánu. Podle ustálené judikatury a praxe (91) měla mateřská společnost SACE stejně jako tržní investor za srovnatelných podmínek možnost kapitál nepřidělit a použít jej na jiné činnosti nebo jej vrátit jako dividendy státu. |
(96) |
Je třeba uvést, že v období mezi dnem, kdy se příslušná rizika stala automaticky obchodovatelnými riziky (1. květen 2004), a dnem založení společnosti SACE BT (27. květen 2004) vedla společnost SACE pro obchodovatelná rizika oddělené účetnictví (viz tabulka č. 1 v 19. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Ze zřízeného zvláštního účtu však nebyla na společnost SACE BT převedena žádná aktiva, závazky ani smlouvy (smlouvy týkající se obchodovatelných rizik evidované v odděleném účetnictví skončily buď v důsledku uplynutí doby platnosti pojistných smluv, nebo jejich ukončení; dotyčná obchodovatelná rizika byla postupně pokryta v nových pojistných smlouvách v rámci společnosti SACE BT (92)). Obchodní činnost posledně uvedené společnosti byla zahájena nově. |
(97) |
Dále je třeba zdůraznit, že společnost SACE BT byla založena s cílem zaměřit se na nové obchodní činnosti, které předtím společnost SACE nevykonávala. Před založením společnosti SACE BT a poskytnutím počátečního kapitálu této společnosti, již na konci roku 2003, si společnost SACE vyžádala externí odborné posudky s cílem potvrdit a dále rozpracovat obchodní příležitosti, které společnost SACE určila, za účelem vstupu do segmentu obchodovatelných rizik. Hlavní příležitosti byly určeny v tržních segmentech, v nichž ještě v té době nebyli přítomni významní účastníci trhu s pojištěním úvěrů, tj. poskytování pojištění v Itálii, a to pojištění domácích úvěrů a pojištění vývozních úvěrů poskytované italským společnostem, především malým a středním podnikům, vyvážejícím do zemí s obchodovatelným rizikem. |
(98) |
Rovněž obchodní plán společnosti SACE BT vycházel z tržního srovnání a vytvoření struktury společnosti zcela znovu místo zachování minulé činnosti. Jinými slovy, obchodní plán nebyl založen na stávajících výsledcích podniku (nebo restrukturalizaci bývalého podniku), nýbrž byl vypracován nově. |
(99) |
Společnost SACE BT proto nepředstavuje pokračování činnosti, která existovala ve společnosti SACE, nýbrž výsledek rozhodnutí zahájit a rozvíjet hospodářskou činnost, která nebyla ve společnosti SACE vykonávána. |
(100) |
Lze proto vyvodit závěr, že faktické informace, které Itálie a společnost SACE poskytly v rámci formálního vyšetřovacího řízení, umožňují Komisi dospět k závěru, že společnost SACE BT byla založena jako nová společnost a nepředstavovala pouhé pokračování činností, které již vykonávala společnost SACE. |
(101) |
Komise se domnívá, že obchodní plán vypracovaný za účelem založení společnosti měl sestávat z pečlivé analýzy obchodních příležitostí na trhu, na němž má začínající podnik působit, a pravděpodobné návratnosti, jíž má být dosaženo, přičemž by tato analýza měla prokázat, že očekávaná ziskovost je dostatečná, aby byla počáteční investice rentabilní. |
(102) |
Může však existovat určitá míra nejistoty, a tudíž prostor pro úpravu a zpřesnění rozsahu operací a finančních odhadů. Tak tomu může být zejména v prvních letech činnosti společnosti. Z podstaty věci nemají začínající podniky k dispozici údaje o minulých finančních výsledcích, na nichž by bylo možno založit ocenění. Investor proto musí vypracovat postup ocenění společnosti, který je založen na srovnatelných podnicích (porovnání s referenčními hodnotami) a finančních výhledech. Jelikož může trvat určitou dobu, než se nové podniky stanou ziskovými, je při oceňování začínajících podniků důležité zaměřit se na činnosti, které umožní vytvoření přiměřených zisků v budoucnu. |
(103) |
Existuje dostatek faktických informací, které potvrzují, že před rozhodnutím o založení společnosti SACE BT a vložení počátečního kapitálu provedla společnost SACE analýzu trhu, na němž bude společnost SACE BT působit. První diskuse proběhly a předběžné prvky obchodního plánu pro rozvoj činností společnosti SACE v období 2004–2006 byly předloženy na zasedáních správní rady společnosti SACE (93) ve dnech 21. listopadu a 3. prosince 2003 (94). Během zasedání dne 21. listopadu 2003 projednala správní rada společnosti SACE nové směry rozvoje a možnost působit v oblasti krátkodobého pojištění úvěrů v zemích OECD, a to na základě studie, kterou vypracoval externí konzultant a společnost SACE. Správní rada dospěla k závěru, že s ohledem na obchodovatelná rizika budou zdroje, investice a cíle stanoveny na základě studie proveditelnosti (studio di fattibilità) (95). |
(104) |
O vypracování obchodního plánu byl proto požádán renomovaný externí konzultant. Úkolem konzultanta bylo mimo jiné určit příležitosti související zejména s krátkodobými riziky v zemích OECD (pro něž společnost SACE odhadla velikost trhu na 2,5–5 miliard EUR (96)) a stanovit provozní podmínky nového podniku. |
(105) |
Ve výzvě k podání nabídky ze dne 17. prosince 2003 bylo jednoznačně uvedeno, že se začínající podnik nebude moci spoléhat na státní podporu, a to přímou (finanční podpora) ani nepřímou (využívání zdrojů přidělených na neobchodovatelná rizika) (97). |
(106) |
Původní obchodní plán vypracovaný dne 18. května 2004 obsahoval porovnání (98) s tržními postupy (především významných účastníků trhu), pokud jde o očekávané ceny, výdaje na pojistné plnění a jiné ukazatele nákladovosti a další údaje týkající se založení a provozování podniku v souladu s tržními postupy. To mělo sloužit jako spolehlivý základ pro zajištění toho, aby činnosti začínající společnosti byly v souladu s tržními postupy. |
(107) |
Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že postup a kroky, které společnost SACE učinila před přijetím rozhodnutí o vložení počátečního kapitálu do společnosti SACE BT, byly srovnatelné s tržními postupy za podobných podmínek. Před rozhodnutím o investici si společnost SACE zejména vyžádala od externího konzultanta studii proveditelnosti a před uskutečněním investice pečlivě posoudila a určila významné příležitosti k růstu na trhu s pojištěním úvěrů v Itálii a rovněž k dalšímu rozšíření na trhy ve střední a východní Evropě nebo o jiné služby související s pojištěním úvěrů. |
(108) |
Pokud jde o omezenou dobu platnosti finančních výhledů uvedených v původním obchodním plánu (tj. pouze na čtyři roky 2005–2008) a omezenou ziskovost, jíž má být dosaženo na konci tohoto období, Komise podotýká, že to bylo zapříčiněno některými hlavními prvky, které bylo ještě nutno upřesnit, a plán proto obsahoval finanční výhledy pouze pro část plánovaných činností (první pilíř, viz 48). bod odůvodnění). |
(109) |
V této souvislosti Komise podotýká, že upravený obchodní plán, který správní rada společnosti SACE oficiálně schválila jen měsíc po zahájení činnosti společnosti SACE BT, změnil některé původní předpoklady, rozšířil finanční výhledy o jeden rok až do roku 2009 a představil odhady potřebného kapitálu a jeho návratnosti zvlášť pro vnitřní rozvoj činnosti v oblasti pojištění úvěrů (první pilíř), s ohledem na niž se potřebný kapitál ve vztahu k předpokládanému pojistnému odhadoval na 40,3 milionu EUR. Odhadovaná návratnost tohoto kapitálu v roce 2009 činila 4,8 milionu EUR a odhadovaná návratnost průměrného vlastního kapitálu 12,1 %. Připojené sdělení pro správní radu jednoznačně upřesňovalo rozšíření podnikání na trh s kaucemi a vymezení scénáře vývoje, pokud jde o jiné možnosti vnějšího růstu v odvětvích představujících příležitosti k synergiím s činností společnosti SACE BT v oblasti pojištění úvěrů s cílem sladit návratnost celé kapitálové investice do společnosti SACE IT s referenčními tržními hodnotami. V dokumentu se uvádělo, že při přípravě přepracovaného obchodního plánu pro účely regulace (podle očekávání v únoru/březnu 2005) je třeba analýzu dále rozpracovat. |
(110) |
Itálie a společnost SACE poskytly rovněž dokumenty prokazující, že plán byl průběžně přezkoumáván. To potvrzuje, že plán byl vedením skutečně sledován a používán a na základě nových informací byl pravidelně aktualizován. Zdá se, že tento postup je srovnatelný s tím, co se očekává v případě začínajícího podniku, kdy je ohodnocení budoucí ziskovosti nejisté a po zahájení činnosti nového podniku je nutné je upravit. |
(111) |
Co se týká ostatních pilířů podnikání, tj. rozšíření činnosti společnosti SACE BT prostřednictvím akvizic („strategie vnějšího růstu“), Komise podotýká, že společnost s pomocí renomovaného externího poradce (viz 113). bod odůvodnění) určila v počáteční fázi tržní příležitosti v ostatních tržních segmentech, které představují významné synergie s její hlavní činností v oblasti pojištění úvěrů (včetně možných cílů akvizic). Vzhledem ke koncentrované struktuře trhu v západní Evropě přezkoumala společnost SACE možnosti rozšíření na trhu ve střední a východní Evropě, kde v té době byli tři velcí hráči v oblasti pojištění úvěrů podstatně méně přítomni než v západní Evropě. |
(112) |
Komise podotýká, že ačkoli společnost SACE BT obdržela vyšší kapitál, než byl zapotřebí pro organický růst její činnosti v oblasti pojištění úvěrů (první pilíř), Itálie a společnost SACE poskytly dokumenty prokazující, že společnost SACE zvažovala a analyzovala rozšíření činnosti společnosti SACE BT na vnitrostátní a mezinárodní úrovni (druhý a třetí pilíř) již před založením společnosti SACE BT dne 27. května 2004. |
(113) |
Druhý a třetí pilíř byl zvažován zejména v dopise ze dne 17. prosince 2003 (viz 52. a 53. bod odůvodnění), v němž byl externí konzultant kromě posouzení vnitřního růstu společnosti SACE požádán rovněž o analýzu spolupráce s jinými subjekty, buď italskými, nebo zahraničními (např. spolupráce s jedním z největších účastníků trhu, spolupráce s vedlejším účastníkem (např. CESCE – Španělsko, OND – Belgie) a spolupráce s italským subjektem působícím v jiném tržním segmentu či jiném finančním sektoru). Již v březnu 2004 mimoto externí konzultant poskytl doplňkové analýzy, které se týkaly italského trhu obchodních informací, italského trhu pro vymáhání pohledávek a jeho hlavních účastníků a trhu s pojištěním úvěrů ve střední a východní Evropě (dodatky k obchodnímu plánu). Ačkoli v době uskutečnění prvního opatření nebyly provedeny přesné finanční odhady očekávané výnosnosti plynoucí z rozšíření činnosti o jiné služby v Itálii a na jiných zeměpisných trzích prostřednictvím akvizic, společnost SACE nechala vypracovat analýzu renomovaným externím konzultantem na podporu případného určení potenciálních cílů. |
(114) |
Komise uznává, že bylo možno přiměřeně očekávat další konsolidaci menších účastníků na trhu stejně jako případnou privatizaci pojistitelů úvěrů ve střední a východní Evropě. Komise chápe rovněž potíže společnosti SACE (navzdory opakovanému použití metody) stanovit přesně v peněžním vyjádření výši kapitálu, který bude vynaložen na tyto budoucí akvizice, a výnosů vytvořených těmito společnostmi, před tím, než vlastník potenciální cílové společnosti rozhodne o prodeji a než jsou posouzeny očekávané výnosy u těchto možných cílů akvizic. |
(115) |
Na základě úvah společnosti SACE před uskutečněním investice a rovněž podrobné analýzy, kterou si vyžádala u renomovaného externího poradce, který předběžně určil možné cíle, může Komise souhlasit s tvrzením Itálie a společnosti SACE, že při investování kapitálu do společnosti SACE BT společnost SACE již zvážila akviziční plány, aniž by mohla odhadnout jejich ziskovost nebo očekávané synergie, neboť neměla přístup k interním údajům těchto potenciálních cílových společností a neznala jejich kupní cenu. |
(116) |
Vzhledem k rozsáhlé akviziční strategii, která byla v odvětví běžná a kterou společnost SACE předpokládala, může Komise souhlasit rovněž s tvrzením Itálie a společnosti SACE, že kapitál, který se má použít při budoucích akvizicích, lze přirovnat investici do kapitálového fondu. U kapitálového fondu lze očekávanou míru návratnosti stanovit pouze v souladu s referenčními tržními hodnotami (v tomto případě přiblížení se požadované míře návratnosti u tří největších pojistitelů úvěrů, kteří svou činnost významně rozšířili prostřednictvím akvizic), přičemž konkrétnější hodnocení je provedeno před každou investicí, jakmile se naskytne příležitost. Před investováním veškerého kapitálu může dojít rovněž k určité prodlevě. |
(117) |
Co se týká výnosnosti plynoucí z akvizic, Komise podotýká, že před provedením akvizic byl vždy požádán o radu externí konzultant. Pokud jde o společnost Assedile, nabídnutá cena byla nižší než rozpětí ocenění (u první akvizice týkající se 70 % podílu ve společnosti Assedile) nebo v mezích ocenění (při zvažování společného získání 100 % podílu ve společnosti Assedile) navrhovaného externím konzultantem (99). Co se však týká investice do společnosti KUP v roce 2007 společně se společností SA Ducroire, zaplacená cena byla o 5 % vyšší než ocenění provedené konzultantem (Rothschild). Poměrně rychle po zjištění, že návrat společnosti KUP k ziskovosti nelze zajistit, společnost SACE BT na druhou stranu tuto investici odprodala (100). Dne 25. února 2009 prodala společnost SACE BT svou účast ve společnosti KUP se ztrátou společnosti SA Ducroire s cílem minimalizovat budoucí ztráty (101). |
(118) |
Komise rovněž podotýká, že společnost SACE měla jakožto podnik působící v oblasti dlouhodobého pojištění vývozních úvěrů určité povědomí o trhu s riziky souvisejícími s pojištěním úvěrů. Neinvestovala proto bez znalosti odvětví. |
(119) |
Komise podotýká, že obchodní plán byl vypracován předem a s pomocí renomovaného externího konzultanta, který přezkoumal nové tržní příležitosti, jež byly společnosti SACE předloženy před založením společnosti SACE BT. Investice byla jednoznačně zaměřena na nově založenou společnost a byla podložena plánem, který vycházel z podrobného porovnání tržních postupů, zejména co se týká nákladů a cen, a přiměřeně určoval obchodní příležitosti, pokud jde o růst a rozvoj. Jako podpůrný argument se uvádí, že výsledky začínajícího podniku byly předmětem podrobného sledování ze strany mateřské společnosti a v prvních letech činnosti byly včas provedeny potřebné úpravy. |
(120) |
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, a zejména úrovni ziskovosti, kterou bylo možno očekávat u druhého a třetího pilíře podnikání společnosti SACE BT, jež byly v té době důkladně přezkoumány, lze vyvodit závěr, že předpoklady týkající se dosažení přiměřené návratnosti počáteční kapitálové investice, tj. u prvního opatření, byly reálné a v souladu s tržními postupy. |
(121) |
Lze proto vyvodit závěr, že v době, kdy společnost SACE vložila peněžní prostředky do společnosti SACE BT, požadovala (jak je stanoveno v zápisech a ve sděleních pro správní radu) a mohla přiměřeně očekávat dostatečnou návratnost své investice. |
(122) |
Závěrem Komise je, že první opatření neposkytlo společnosti SACE BT výhodu. Nepředstavovalo tudíž podporu, a ostatní kritéria, která musí být splněna, aby se opatření považovalo za státní podporu, není nutno posoudit. |
V.1.1.3.
(123) |
Ve 100. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti, zda bylo zajištění ze strany účastníků trhu a mateřské společnosti SACE poskytnuto za srovnatelných podmínek. Zajištění, které stát poskytl nepřímo (tj. prostřednictvím veřejného pojistitele vývozních úvěrů, společnosti SACE), vedlo (jak se zdá) k umělému vytvoření kapacity, která by nebyla dostupná na soukromém trhu. Ve 103. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení mimoto Komise nevyloučila možnost, že druhé opatření poskytlo společnosti SACE BT výhodu. |
(124) |
Itálie a společnost SACE neposkytly žádné nové faktické informace, které by změnily předběžné hodnocení uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení. |
(125) |
Podle bodu 4.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů musí členské státy ukončit poskytování některých druhů státní podpory do jednoho roku od zveřejnění tohoto sdělení, včetně zajištění poskytovaného přímo či nepřímo státem prostřednictvím některého z veřejných nebo veřejně podporovaných pojistitelů vývozních úvěrů za příznivějších podmínek, než jsou podmínky, které poskytuje soukromý trh se zajištěním, což vede buď k podhodnocení ceny zajištění, nebo k umělému vytvoření kapacity, kterou soukromý trh není schopen poskytnout (bod 4.2 písm. f)). V bodě 4.2 se dále uvádí, že stávající doplňková ujednání o zajištění jsou po přechodnou dobu povolena, pokud mimo jiné poskytuje stát pouze minoritní část z celkového zajištění sjednaného pojistitelem a státní zajištění obchodovatelných rizik je přístupné všem pojistitelům úvěrů, kteří vyhovují obvyklým vstupním kritériím. Je naprosto zřejmé, že v daném případě nejsou posledně uvedená ustanovení splněna, jelikož stát poskytl majoritní část zajištění. Režim není mimoto přístupný všem pojistitelům úvěrů. |
(126) |
Při posuzování existence výhody Komise nejprve prokáže, že opatření nebylo možno získat u zbytku trhu. Za druhé prokáže, že společnost SACE nejednala jako soukromý zajistitel. Za třetí prokáže, že i v případě, vezme-li se v úvahu skutečnost, že společnost SACE byla mateřskou společností společnosti SACE BT, neumožňuje to vyvodit závěr, že společnost SACE jednala stejně, jak by v dané situaci jednal soukromý podnik. Za čtvrté Komise prokáže, že zajištění poskytnuté společností SACE společnost SACE BT zvýhodnilo. |
(127) |
Komise podotýká, že za účelem obnovování zajistných smluv týkajících se obchodovatelných rizik pro rok 2009 se dne 30. ledna 2009 společnosti SACE BT podařilo získat na trhu úpis 25,85 % zajištění škodního nadměrku (102). Oslovena byla řada účastníků trhu, kteří navzdory údajné ziskovosti odmítli poskytnout zajištění pro zbývající část (16 subjektů se rozhodlo, že se zajištění nezúčastní). „Po řadě pokusů dosáhnout dohody s účastníky trhu“ (103) se proto společnost SACE BT rozhodla požádat o zbývající část zajištění škodního nadměrku společnost SACE. Dne 5. června 2009 upsala společnost SACE 74,15 % zajištění škodního nadměrku za stejných podmínek týkajících se priority, kapacity a pojistného jako v případě soukromých zajistitelů. Je proto zřejmé, že zajištění škodního nadměrku ve výši 74,15 %, které poskytla společnost SACE, nebylo možno získat u zbytku trhu (104). |
(128) |
S cílem zjistit, zda toto opatření představuje výhodu, je třeba rovněž ověřit, zda při provedení tohoto opatření jednala společnost SACE stejně, jak by za podobné situace jednal soukromý pojistitel. Komise podotýká, že Itálie a společnost SACE samy připustily, že světová finanční krize významně ovlivnila světový trh se zajištěním a v roce 2009 vedla k restriktivním podmínkám zajištění. V důsledku toho řada soukromých zajistitelů významně snížila svou kapacitu v oblasti pojištění úvěrů omezením své činnosti v tomto odvětví a přeorientovala se na ziskovější oblasti, což mělo dopad na dostupnost pojištění a zajištění úvěrů na trhu. Za druhé, skutečnost, že se společnosti SACE BT nepodařilo získat zajištění na trhu, byla zapříčiněna rovněž její složitou finanční situací a různí soukromí zajistitelé, kteří se účastnili jednání o obnovení zajistných smluv společnosti SACE BT, uvedli obavy ohledně situace společnosti. Společnost SACE BT vykázala v roce 2008 významné ztráty (ve výši přibližně 29,5 milionu EUR). Tato neuspokojivá situace znamenala u zajištění vyšší riziko (105). Chování zajistitelů, kteří se podíleli na zajištění, prokazuje, že v případě neexistence podstatně vyššího poplatku by soukromý zajistitel převzal pouze omezenou část tohoto rizikového zajištění. Nikdy by nesouhlasil s převzetím tak vysokého procentního podílu (74 %) za stejných podmínek, jaké požadovali zajistitelé za mnohem menší procento zajištění. Racionálně jednající investor by požadoval poplatek, který přihlíží k vyšší úrovni převzatého rizika (106). Poplatek účtovaný společností SACE měl být proto ve skutečnosti vyšší než poplatek účtovaný pěti soukromými zajistiteli za mnohem menší procento zajištění (107). Komise proto vypočítala výši podpory obsažené ve druhém opatření jako rozdíl mezi poplatkem za zajištění, který by za tak vysokou část zajištění účtoval soukromý zajistitel, a poplatkem, který byl účtován společnosti SACE BT. V souladu s rozhodovací praxí Komise (108) se Komise domnívá, že poplatek za tak vysokou část zajištění a riziko měl být nejméně o 10 % vyšší než poplatek, který účtovali soukromí zajistitelé za menší část zajištění a rizika. U částky ve výši 1,56 milionu EUR, kterou společnost SACE BT zaplatila společnosti SACE, činí výše podpory 156 000 EUR. Komise rovněž podotýká, že přidělení tak vysoké části zajištění jediné společnosti nemuselo být v souladu s obecnými zásadami společnosti týkajícími se zajištění, tj. „počet zajistitelů, s nimiž jsou uzavřeny smlouvy, musí být takový, aby zajišťoval přiměřené rozdělení rizik“ (109). Z výše uvedených důvodů vyvozuje Komise závěr, že společnost SACE nejednala jako soukromý zajistitel. |
(129) |
Co se týká otázky, zda by mateřská společnost poskytla tak vysoký podíl zajištění v situaci, kdy její dceřiná společnost nemohla získat dostatečné zajištění za navrhovanou cenu na trhu, je třeba poznamenat, že takováto zajistná smlouva zvyšuje expozici mateřské společnosti vůči operacím dceřiné společnosti. V daném případě se společnost SACE v roce 2009 nacházela v situaci, kdy potřebovala velkou rekapitalizaci a zajištění. Rozhodnutí o provedení tohoto opatření mělo být proto analyzováno současně s provedením třetího a čtvrtého opatření. Druhé, třetí a čtvrté opatření zvažovala správní rada společnosti SACE již dne 26. května 2009 (110) s cílem poskytnout společnosti SACE BT podporu (111). Jak bude vyvozeno při posuzování těchto opatření, soukromý investor by tyto rekapitalizace neprovedl, nýbrž by dovolil, aby společnost vyhlásila úpadek. Je proto třeba vyvodit závěr, že by soukromá mateřská společnost neprovedla druhé opatření, které ještě více zvyšuje expozici mateřské společnosti vůči její dceřiné společnosti. |
(130) |
Pokud jde o otázku, zda zajištění poskytlo společnosti SACE BT výhodu, jak potvrdila sama společnost SACE (viz 70). bod odůvodnění), opatření společnosti SACE BT umožnilo zvýšit kapacitu v oblasti pojištění úvěrů, a tudíž jí umožnilo upsat více smluv, než by byla jinak schopna. Bez tohoto opatření by společnost SACE BT musela tato rizika pokrýt ve své rozvaze, což by ohrozilo její kapitál, nebo by k získání tohoto zajištění musela nabídnout vyšší pojistné, a to nejméně o 10 % (viz 128). bod odůvodnění). Opatření proto společnosti SACE BT umožnilo získat zajištění za nižší cenu, což jí umožnilo upsat více pojistných smluv, než by mohla učinit bez zajištění poskytnutého společností SACE, nebo nést méně rizik na vlastní účet. |
(131) |
Komise vyvozuje závěr, že druhé opatření poskytlo společnosti SACE BT výhodu odpovídající rozdílu mezi poplatkem, který společnost SACE BT skutečně uhradila, a poplatkem nejméně o 10 % vyšším, který by vzhledem k vyšší úrovni převzatého rizika požadoval soukromý zajistitel. |
V.1.1.4.
(132) |
Ve 107. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně možnosti, že by soukromý hospodářský subjekt investoval posuzovanou částku do společnosti SACE BT. Jak potvrdily italské orgány, třetí a čtvrté opatření pokrývá kapitálové potřeby společnosti SACE BT k zvládnutí dopadů finanční krize (112). V dokumentu určeném k diskusi ve správní radě společnosti SACE BT dne 31. března 2009 je uvedeno, že společnost SACE BT „potřebuje rekapitalizaci ve výši 70 milionů EUR, aby vytvořila přiměřená aktiva k pokrytí rezerv na konci roku 2009“ (113). V témže dokumentu se uvádí, že již na konci prvního pololetí roku 2009 nepostačovala aktiva k pokrytí rezerv, tj. na konci června 2009 byla zapotřebí částka ve výši 23 milionů EUR a na konci roku 2009 částka ve výši 68 milionů EUR. V rozhodnutí o zahájení řízení je uvedeno, že se zdá, že společnost SACE BT nebyla s to uhradit ztráty vykázané na konci roku 2008 a její aktiva v té době nepostačovala k pokrytí rezerv. Zdá se, že společnost SACE BT nemohla získat kapitál vložený do společnosti na trhu, jelikož její očekávaná ziskovost byla nedostatečná. Neexistují rovněž žádné důkazy, že společnost SACE BT měla v té době kladnou hodnotu. |
(133) |
Ve 108. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise Itálii vyzvala, aby se vyjádřila k tomu, zda bylo třetí opatření nezbytné k zachování činnosti společnosti SACE BT, a pokud ano, jaké by byly odhadované náklady, které by společnosti SACE vznikly v případě, že by musela společnost SACE BT prodat nebo zlikvidovat. Komise podotýká, že mateřská společnost rekapitalizuje svou dceřinou společnost pouze v případě, je-li přiměřeně pravděpodobné, že se podpořený podnik stane opět ziskovým (114). Investor v tržním hospodářství by do společnosti SACE BT nevložil další kapitál, pokud by to bylo z ekonomického hlediska nákladnější než likvidace příslušných aktiv (např. prodej příslušné investice). |
(134) |
Ve 111. a 117. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení uvedla Komise pochybnosti ohledně souladu třetího a čtvrtého opatření se zásadou investora v tržním hospodářství. Komise dále uvedla, že se zdá, že obě opatření poskytla společnosti SACE BT výhodu. |
(135) |
Ve 109. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení se uvádí, že hlavní úlohu hraje plán, který je k dispozici v době investice. Plán má klíčový význam, jelikož soukromý investor poskytne společnosti s nedostatečnými výnosy nový kapitál pouze tehdy, očekává-li návrat k dostatečné úrovni ziskovosti. V opačném případě by byl investovaný kapitál použit pouze k splacení stávajících dluhů společnosti, aniž by bylo zajištěno, že společnost začne být v budoucnu opět zisková (115). Bez přesvědčivého „plánu restrukturalizace“ by racionálně jednající investor investici neuskutečnil (116). |
(136) |
Komise podotýká, že v obchodním plánu na období 2010–2011 společnost SACE BT předpokládala spíše opatření k zvýšení podílu na trhu a rozšíření činnosti než opatření zajišťující návrat k ziskovosti, například snížení nákladů a přehodnocení obchodního modelu. Společnost SACE BT očekávala, že se její podíl na trhu s pojištěním úvěrů a kaucemi v roce 2011 zvýší na cílovou úroveň ve výši 15 % a že se do roku 2011 stane druhým největším účastníkem na trhu s pojištěním úvěrů. Pro rok 2009 společnost SACE BT odhadovala, že bude na trhu s pojištěním úvěrů a kaucemi zaujímat třetí nebo čtvrté místo. Co se týká distribuční sítě společnosti SACE BT, plán mimo jiné obsahuje posouzení možných příležitostí k dalším akvizicím. Obchodní plán se spoléhá mimo jiné spíše na vnější faktory, jako je zlepšení hospodářské a tržní situace a postupné otevírání trhu se zajištěním od roku 2011, než na vnitřní změny. |
(137) |
Údaje, které Itálie a společnost SACE poskytly během formálního vyšetřovacího řízení, počáteční hodnocení Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení nezměnily. |
(138) |
Postoj Komise ohledně hodnocení třetího a čtvrtého opatření jako navýšení kapitálu se nezměnil. Ačkoli podle Itálie tato transakce nezvýšila základní kapitál, Komise podotýká, že ovlivnila kladně vlastní kapitál akcionářů, což je širší kategorie než základní kapitál, a to převodem kapitálu z mateřské společnosti SACE na společnost SACE BT (117). |
(139) |
Podle společnosti SACE byla rozhodnutí o rekapitalizaci společnosti SACE BT přijata vzhledem k očekávanému návratu k ziskovosti v roce 2011. |
(140) |
K tomu však Komise připomíná, že při provádění třetího opatření neměla společnost SACE k dispozici aktualizované finanční výhledy ani obchodní plán přihlížející ke kapitálové injekci a nejnovějším finančním údajům. Společnost SACE neměla proto žádný důvod očekávat návrat společnosti SACE BT k ziskovosti. |
(141) |
Hlavním dokumentem, který společnost SACE posoudila při provádění čtvrtého opatření, je obchodní plán na období 2010–2011. Komise podotýká, že tento obchodní plán je velmi stručný dokument, který zmiňuje pouze negativní výhled na trhu a s ohledem na společnost SACE BT uvádí pouze několik málo hlavních finančních ukazatelů a číselných údajů pro roky 2010 a 2011. Obchodní plán obsahoval zejména údaje, které dokládaly, že se situace na trhu zhoršuje (škodný poměr se postupně zhoršoval, v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 vzrostl o 71,4 %) a ztráty činily přibližně polovinu obratu odvětví. V tomto kontextu předpokládal plán významné zlepšení ukazatelů společnosti SACE BT v oblasti pojištění úvěrů a dosažení nulové ziskovosti v roce 2011 (viz tabulka 5). Nerozváděl však podrobně změny cenotvorby nebo způsob snižování nákladů za tímto účelem. |
(142) |
Je třeba zdůraznit, že obchodní plán na období 2010–2011 obsahoval pouze odhad nulové ziskovosti v roce 2011, přičemž neuváděl žádné údaje, které by naznačovaly, že se po roce 2011 situace zlepší, ani žádný odhad budoucí ziskovosti společnosti SACE BT po tomto datu (ve skutečnosti nebyla možnost, že by společnost dosáhla po roce 2011 zisku, vůbec zmíněna). Cílem výslovně uváděným v plánu bylo, aby společnost přestala vytvářet ztráty a pokračovala v dalším rozšiřování její přítomnosti na trhu, aniž by se předpokládal budoucí zisk. V tomto ohledu se Komise domnívá, že by obezřetný tržní investor požadoval spolehlivý odhad obnovení ziskovosti na odpovídající úrovni v budoucnu. |
(143) |
Ze zápisu ze zasedání správní rady společnosti SACE, na němž bylo schváleno třetí a čtvrté opatření, rovněž vyplývá, že kapitalizace byla schválena s cílem uhradit ztráty a splnit regulatorní požadavky, a tudíž umožnit společnosti pokračovat v činnosti. V tomto zápisu není zmíněna budoucí ziskovost společnosti. Správní rada nevzala v úvahu možnou likvidaci společnosti SACE BT a neporovnala scénář založený na likvidaci se zvolenou cestou spočívající ve vložení dalšího kapitálu do společnosti v obtížích. Správní rada tudíž nepožadovala ani nezvážila odhad nákladů na likvidaci, a nemohla proto vyvodit závěr, že vložení kapitálu povede k lepšímu hospodářskému výsledku než likvidace společnosti. |
(144) |
Komise proto vyvozuje závěr, že při přijetí těchto opatření společnost SACE neposoudila, zda je poskytnutí dalšího kapitálu z ekonomického hlediska pro ni jakožto akcionáře výhodnější než likvidace dceřiné společnosti. Vzhledem k situaci na trhu a neexistenci odhadů ziskovosti společnosti SACE BT v té době by obezřetný soukromý účastník trhu investici bez tohoto uvážení neuskutečnil. Jen z tohoto důvodu lze proto vyvodit závěr, že společnost SACE nejednala jako obezřetný soukromý účastník trhu, a kapitálové injekce v podobě třetího a čtvrtého opatření je tudíž nutné považovat za státní podporu. |
(145) |
Komise pro úplnost rovněž dodává, že nemůže souhlasit s tvrzením společnosti SACE, že splnění regulatorních kapitálových požadavků postačovalo k tomu, aby obezřetný soukromý investor v tržním hospodářství vložil do společnosti další kapitál. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o použití článků 92 a 93 Smlouvy o EHS (dále jen „sdělení o zásadě investora v tržním hospodářství“) (118), investoři mají často zákonnou povinnost vložit další kapitál do podniků, jejichž vlastní kapitál se kvůli trvalým ztrátám snížil pod předem stanovenou úroveň. V reakci na tvrzení členských států, že tyto kapitálové injekce nelze považovat za podporu, jelikož slouží pouze k splnění zákonné povinnosti, sdělení o zásadě investora v tržním hospodářství uvádí, že by soukromí investoři čelící takovéto situaci uvážili všechny ostatní možnosti – včetně likvidace nebo ukončení činnosti (119) – a zvolili by možnost, která je z finančního hlediska nejvýhodnější. |
(146) |
V daném případě se Komise domnívá, že společnost SACE měla dovolit, aby společnost SACE BT vyhlásila úpadek, jelikož byla společností s ručením omezeným. Společnost SACE by nemusela uhradit závazky společnosti SACE BT. Společnost SACE správně tvrdila, že soukromí investoři mohou vzít v úvahu i jiné aspekty, jako je vnímání ze strany veřejnosti (120). Ve věci ENI/Lanerossi Soudní dvůr rozhodl, že dočasné uhrazení ztrát vytvořených dceřinou společností, „která se nachází v dočasných potížích, avšak může – po případné restrukturalizaci – znovu dosahovat výnosnosti“, ze strany mateřské společnosti může být odůvodněné nejen z hlediska nepřímého hmotného prospěchu, nýbrž rovněž z jiných hledisek, jako je ochrana pověsti skupiny u veřejnosti a přeorientování jejích činností (121). Soudní dvůr nicméně rozhodl, že pokud neexistuje vyhlídka na ziskovost, a to ani v dlouhodobém horizontu, měly by se kapitálové vklady považovat za státní podporu (122). Jak potvrzuje judikatura, v souvislosti s použitím kritéria týkajícího se soukromého investora mají tato tvrzení omezený význam, pokud v době provedení kapitálových vkladů neexistovala prognóza, že by společnost SACE BT mohla po roce 2011 vytvořit zisk, a to ani v dlouhodobějším horizontu. |
(147) |
Itálie a společnost SACE mimoto neposkytly žádné údaje, které by prokazovaly a vyčíslovaly negativní hospodářské důsledky, jež by pro společnost mělo údajné zhoršení pověsti společnosti SACE u veřejnosti. |
(148) |
Komise rovněž podotýká, že pojišťovací činnosti společnosti SACE jsou vykonávány se státní zárukou. Pojištěné strany proto vědí, že stát zajistí, aby jim bylo vyplaceno pojistné plnění, na něž mají podle těchto pojistných smluv nárok. Komise proto nevidí důvod, proč by se pojištění klienti společnosti SACE obávali likvidace její dceřiné společnosti, která nevyužívá státní záruku a je společností s ručením omezeným. Itálie a společnost SACE neodůvodnily, proč by byly nepříznivě dotčeny činnosti společnosti SACE, které jsou vykonávány se státní zárukou. |
(149) |
Komise se mimoto domnívá, že jelikož společnost SACE vykonává pojišťovací činnosti se státní zárukou, nepředstavují tyto činnosti tržní činnosti, které by mohl vykonávat soukromý hospodářský subjekt (pro upřesnění, záruka vztahující se na pojišťovací činnosti společnosti SACE nepředstavuje podporu, jelikož se nemá za to, že tyto činnosti jsou nabízeny na trhu, a nenarušují tudíž hospodářskou soutěž). Komise má za to, že při posuzování, zda by soukromý investor na místě společnosti SACE dovolil, aby dceřiná společnost jako SACE BT vyhlásila úpadek, nebo zda by ji rekapitalizoval, nelze vzít v úvahu možné negativní dopady likvidace společnosti SACE BT na netržní činnosti vykonávané společností SACE, jelikož soukromý investor nemůže tyto činnosti vykonávat. |
(150) |
Jak bylo uvedeno, v době provedení třetího a čtvrtého opatření neporovnala společnost SACE scénář založený na likvidaci se zvolenou cestou spočívající ve vložení dalšího kapitálu do společnosti SACE BT navzdory jejím potížím. V následujících odstavcích Komise pro úplnost prokáže, že pokud by společnost SACE provedla toto srovnání, zjistila by, že by likvidace společnosti SACE BT byla výhodnější než vložení dalšího kapitálu ve výši 70 milionů EUR do společnosti SACE BT navzdory jejím potížím. |
(151) |
K zjištění, zda bylo pro společnost SACE jakožto jediného akcionáře společnosti SACE BT výhodnější vložení dalšího kapitálu ve výši 70 milionů EUR místo likvidace společnosti SACE BT (ukončení jejích činností), je třeba porovnat očekávané peněžní toky (pokud existují) plynoucí společnosti SACE jakožto akcionáři podle scénáře založeného na likvidaci (ukončení činnosti) s peněžními toky očekávanými v případě scénáře založeného na kapitálové injekci. Podle poskytnutých informací neprovedly Itálie a společnost SACE v té době (ani následně) ocenění majetkové účasti ve společnosti SACE BT před vložením kapitálu a posléze. |
(152) |
Komise podotýká, že se koncem května 2009 a počátkem července 2009, kdy správní rada společnosti SACE BT rozhodla o provedení třetího a čtvrtého opatření, již očekávalo, že kromě velkých ztrát zaznamenaných v roce 2008 (29,5 milionu EUR) vytvoří společnost SACE BT v roce 2009 podle odhadů další významné ztráty (ve výši 53,4 milionu EUR (123)), takže zbývající kapitál na konci roku 2009 měl podle očekávání činit 24,2 milionu EUR. Na konci prvního čtvrtletí roku 2009 činila účetní hodnota vlastního kapitálu společnosti SACE BT (s přihlédnutím ke ztrátám ve výši 22,6 milionu EUR zaznamenaným v tomto období) 55 milionů EUR a očekávané ztráty za celý rok 2009 dosáhly 53,4 milionu EUR. Ve scénáři týkajícím se situace před vložením kapitálu by očekávaná účetní hodnota vlastního kapitálu na konci roku 2009 představovala rozdíl mezi účetní hodnotou v 1. čtvrtletí roku 2009, tj. 55 milionů EUR, a zbývajícími očekávanými ztrátami v daném roce, tj. 30,8 milionu EUR (53,4 milionu EUR minus 22,6 milionu EUR), což se rovná 24,2 milionu EUR. |
(153) |
Podle scénáře týkajícího se situace po vložení kapitálu by se účetní hodnota vlastního kapitálu podle očekávání zvýšila o částku rekapitalizace (70 milionů EUR) a dosáhla by výše 94,2 milionu EUR. |
(154) |
V této souvislosti je třeba uvést, že v případě scénáře založeného na likvidaci mají akcionáři nárok pouze na zbytkové výnosy po uhrazení všech závazků společnosti a všech nákladů likvidace. Výsledek likvidace závisí na hodnotě a prodejnosti aktiv společnosti. |
(155) |
Za účelem velmi konzervativního posouzení uváží Komise hypotézu, že by scénář společnosti SACE založený na likvidaci nevedl k zpětnému získání kapitálové investice do společnosti SACE BT. |
(156) |
Jako další krok je k posouzení relativní výhodnosti kapitálového vkladu ve výši 70 milionů EUR do společnosti SACE BT v porovnání s likvidací třeba posoudit, jaká byla hodnota společnosti (tj. tržní hodnota 100 % majetkové účasti ve společnosti) po vložení tohoto kapitálu ve výši 70 milionů EUR. |
(157) |
Pokud se hodnota společnosti po kapitálových injekcích v roce 2009 rovnala 70 milionům EUR nebo byla vyšší, pak by soukromý investor mohl investici uskutečnit. |
(158) |
Tato hodnota společnosti závisí na odhadu současné hodnoty budoucích peněžních toků plynoucích akcionáři. |
(159) |
V tomto ohledu Komise připomíná, že se v obchodním plánu a/nebo odhadech, které byly v té době k dispozici, neočekávaly budoucí zisky, které by mohly prokázat, že by se tržní hodnota blížila 70 milionům EUR. Jelikož společnost nebyla zisková ani v období před krizí, nebylo možno očekávat, že jakmile se makroekonomická situace a finanční trhy normalizují, vrátí se společnost automaticky k přiměřené ziskovosti. Komise proto vyvozuje závěr, že vzhledem k neexistenci očekávaných peněžních toků odhadovaných u společnosti SACE BT nebyly k dispozici žádné údaje, že by se tržní hodnota společnosti po provedení třetího a čtvrtého opatření mohla rovnat 70 milionům EUR nebo být vyšší. Obezřetný soukromý investor by proto místo rekapitalizace upřednostnil vyhlášení úpadku společnosti SACE BT (nebo by ji prodal, pokud by bylo možno nalézt kupce). Rovněž tato dodatečná analýza tudíž prokazuje, že společnost SACE při provedení třetího a čtvrtého opatření nejednala jako investor v tržním hospodářství. |
(160) |
Jako podpůrný argument se uvádí, že investor může použít jiný ukazatel hodnoty společnosti, například metodu ocenění spočívající ve vynásobení poměru mezi tržní cenou a účetní hodnotou odvozeného u srovnatelných společností, s jejichž akciemi se obchoduje na burze cenných papírů, účetní hodnotou společnosti. |
(161) |
Pokud je Komisi známo, jedinou evropskou pojišťovnou úvěrů, která je kotována na burze cenných papírů, je společnost Euler-Hermes, lze tudíž pro ni zjistit poměr mezi tržní cenou a účetní hodnotou. Jedná se o společnost s relativně nízkým rizikem (124), jelikož poměrně dobře překonala poklesy v minulosti, v roce 2008 a v 1. čtvrtletí roku 2009 byla zisková a v roce 2008 dokonce vyplatila dividendy. Hodnota rizikovější společnosti jako SACE BT by proto byla nižší než ocenění vyplývající z použití poměru mezi tržní cenou a účetní hodnotou společnosti Euler-Hermes. Poměr mezi tržní cenou a účetní hodnotou společnosti Euler-Hermes v 1. čtvrtletí roku 2009 činil přibližně 0,60 (125). Při použití tohoto poměru na očekávanou účetní hodnotu společnosti SACE BT na konci roku 2009 ve výši 94,2 milionu EUR by hodnota společnosti činila 56,52 milionu EUR, pokud by byly rizikové profily společností srovnatelné. |
(162) |
Komise však podotýká, že společnost SACE BT nebyla před krizí zisková (v rozporu se svým obchodním plánem) a neexistoval žádný obchodní plán, který by prokazoval možný návrat k ziskovosti. Proto ji lze považovat za podstatně rizikovější než společnost Euler-Hermes v té době, a hodnota společnosti v době provedení opatření by byla tudíž podstatně nižší než 56,52 milionu EUR. |
(163) |
Itálie mimoto uznala, že situace na trhu byla taková, že se tržní ocenění pojišťoven v té době velmi snížilo (126). |
(164) |
Závěrem se uvádí, že podobně jako použití ocenění založeného na budoucích peněžních tocích by i použití ocenění založeného na poměru mezi tržní cenou a účetní hodnotou vedlo soukromého investora k závěru, že je výhodnější dovolit, aby dceřiná společnost vyhlásila úpadek, než investovat do této společnosti dalších 70 milionů EUR. |
(165) |
V důsledku výše uvedené analýzy lze proto vyvodit závěr, že si společnost SACE provedením třetího a čtvrtého opatření v porovnání s likvidací pohoršila. |
(166) |
Komise dále podotýká, že (jak zdůraznila společnost SACE) během krize vložila řada tržních investorů další kapitál do své dceřiné společnosti poskytující pojištění vývozních úvěrů. Vzhledem k vysoké úrovni nejistoty a naléhavosti nemuseli mít investoři v době uskutečnění investic k dispozici plnohodnotné odhady. Pojišťovny vývozních úvěrů, které od svých akcionářů získaly rekapitalizaci, však byly v období před krizí ziskové, takže bylo pravděpodobnější, že lze dosáhnout návratu k ziskovosti. Společnost SACE BT však byla ztrátová. V případě dceřiné společnosti, která byla již v letech před krizí ztrátová nebo dosahovala pouze hranice rentability (zatímco její obchodní plán předpokládal trvalé zvyšování ziskovosti), by se soukromý investor zdráhal vložit vysokou částku kapitálu. Ověřil by, zda existuje nějaká naděje, že společnost bude jednoho dne dostatečně zisková. Komise podotýká, že v roce 2009 nebyly provedeny finanční odhady ukazující návrat k ziskovosti. Za této situace by obezřetný investor vysokou částku dodatečného kapitálu do společnosti neinvestoval. |
(167) |
Společnost SACE tvrdí, že se společnost SACE BT dosud nacházela v počáteční fázi, a pro společnost bylo tudíž obtížnější vypořádat se s dopady finanční krize. Komise za prvé uvádí, že rok 2008, kdy krize vypukla, byl již čtvrtým rokem činnosti společnosti SACE BT. Podle praxe Komise se společnost v zásadě považuje za nově založenou během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti (127). Za druhé, i kdyby byla pravda, že se společnost SACE BT dosud nachází v počáteční fázi, není jasné, jaký dopad by to mělo na použití zásady investora v tržním hospodářství. Soukromý investor by porovnal očekávanou tržní hodnotu společnosti po rekapitalizaci (na základě očekávané ziskovosti) a srovnal by ji s možností nechat společnost vyhlásit úpadek nebo ji prodat. Itálie a společnost SACE neprokázaly, že kvůli tomu, že se společnosti SACE BT nacházela v počáteční fázi, mohla u ní společnost SACE očekávat vyšší ziskovost v budoucnu. Jak je uvedeno v 77). bodě odůvodnění, jediný obchodní plán, který byl v té době k dispozici, udával pouze návrat k hranici rentability v roce 2011. Neprokazoval návrat k ziskovosti. |
(168) |
Komise proto vyvozuje závěr, že třetí a čtvrté opatření představuje výhodu pro společnost SACE BT, jelikož jí poskytlo kapitál, který by nebylo možno získat na trhu. Tento kapitál společnosti umožnil přežít navzdory tomu, že neexistovaly odhady, které by naznačovaly, že vytvoří zisk, a to ani v dlouhodobém horizontu. |
V.1.2. Přičitatelnost státu a státní prostředky
(169) |
V 73. až 78. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení použila Komise k prokázání přičitatelnosti opatření státu ukazatele stanovené v rozsudku ve věci „Stardust Marine“ (128) s přihlédnutím ke skutečnosti, že společnost SACE je zcela ve vlastnictví státu. Podle ustálené judikatury (viz zejména rozsudek ve věci Stardust Marine) platí, že i když stát může ovládat veřejný podnik a může uplatňovat rozhodující vliv na jeho činnosti, skutečný výkon této kontroly v konkrétním případě nelze předpokládat automaticky. Je proto nutné určit, zda se má za to, že se na přijetí dotyčných opatření jakýmkoli způsobem podílely orgány veřejné moci. |
(170) |
Podle rozsudku ve věci Stardust Marine:
|
(171) |
Soudní dvůr poté uvedl tyto nepřímé důkazy, které umožňují dovodit přičitatelnost opatření přijatých veřejným podnikem státu: i) skutečnost, že podnik nemohl přijmout sporné rozhodnutí, aniž by zohlednil požadavky orgánů veřejné moci; ii) skutečnost, že kromě základních prvků, které spojují veřejné podniky se státem, musí podnik, jehož prostřednictvím došlo k poskytnutí podpory, zohlednit směrnice vydané meziresortním výborem, tj. Comitato Interministeriale per la Programmazione Economica (CIPE); iii) začlenění podniku do struktur veřejné správy; iv) povaha činností podniku a jejich výkon na trhu v rámci běžných podmínek hospodářské soutěže se soukromými subjekty; v) právní postavení podniku (skutečnost, že spadá buď pod veřejné právo, nebo obecné právo společností); vi) intenzita dohledu vykonávaného orgány veřejné moci nad vedením podniku nebo vii) jakýkoli jiný nepřímý důkaz, který by v konkrétním případě svědčil o účasti orgánů veřejné moci při přijetí opatření nebo nepravděpodobnosti toho, že se jeho přijetí neúčastnily, s ohledem rovněž na rozsah tohoto opatření, jeho obsah nebo podmínky, které obsahuje. |
(172) |
V 79. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k závěru, že je vysoce nepravděpodobné, že by opatření, která jsou předmětem šetření, byla přijata bez účasti státu. |
(173) |
V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení Itálie a společnost SACE trvaly na tom, že žádné ze čtyř opatření nelze přičíst státu, jelikož opatření přijala společnost SACE, která jednala zcela nezávisle na státu. Itálie poskytla doplňkové faktické informace a odůvodnění s tvrzením, že opatření nelze přičíst státu. |
(174) |
S ohledem na posouzení judikatury, na kterou odkázala Itálie, je třeba podotknout, že ve věci Olympic Airways byla sice v rozhodnutí Komise zmíněna kritéria uvedená v rozsudku ve věci „Stardust Marine“, ve skutečnosti však nebyla použita. Soud podotkl, že Komise ve skutečnosti jednoduše předpokládala, že opatření lze přičíst řeckému státu, aniž by uvedla důvody, které by mohly tento předpoklad podpořit (129). Soud proto uvedl, že odůvodnění Komise nebylo dostatečné k prokázání přičitatelnosti a že nelze předpokládat, že opatření je přičitatelné samo o sobě. |
(175) |
Co se týká rozsudku ve věci SIC-RTP (130), na který se italské orgány odvolávaly, Komise podotýká, že v tomto rozsudku Soud prvního stupně potvrdil hodnocení Komise, že určitá napadená rozhodnutí dřívější státní společnosti Portugal Telecom (týkající se akceptování pozdních plateb poplatku ze strany veřejnoprávní televizní společnosti RTP) nelze přičíst státu. Rozsudek Soudu však vycházel z konkrétních okolností tohoto případu. V rozsudku ve věci SIC-RTP Soud mimo jiné konstatoval, že žalobkyně nezpochybnila hodnocení Komise, že úlevy v placení poplatku byly způsobeny především sporem mezi RTP a Portugal Telecom ohledně výše poplatku (131). Soud mimoto konstatoval, že Komise shledala (aniž by to žalobkyně zpochybnila), že se chování společnosti Portugal Telecom po její privatizaci nezměnilo (132). Je proto zřejmé, že se hodnocení Soudu týkalo konkrétní situace, která se velmi lišila od situace v tomto rozhodnutí. |
(176) |
V dodatečných dokumentech, které poskytly Itálie a společnost SACE, našla Komise další důkazy o přičitatelnosti opatření státu. Stejně jako v rozhodnutí o zahájení řízení jsou i v tomto rozhodnutí použity ukazatele stanovené v rozsudku ve věci „Stardust Marine“ s cílem prokázat přičitatelnost druhého, třetího a čtvrtého opatření státu. |
(177) |
Ačkoli společnost SACE není začleněna do veřejné správy ani nevykonává veřejnou moc, Komise se domnívá, že níže uvedené nepřímé důkazy prokazují přičitatelnost opatření, která provedla společnost SACE, státu (133):
|
(178) |
Kromě obecných nepřímých důkazů uvedených v 177). bodě odůvodnění lze určit i další nepřímé důkazy, které jsou specifické pro podmínky provedení druhého, třetího a čtvrtého opatření:
|
(179) |
Co se týká druhého opatření, oddělení společnosti SACE pro řízení rizik ve sdělení ze dne 19. března 2009 (147) (jež mělo za cíl ověřit, zda je odhadovaná ziskovost společnosti SACE vyplývající ze zajistné smlouvy v souladu s přijatými riziky) vydalo pro vedení společnosti SACE kladné stanovisko ohledně účasti společnosti na zajistné smlouvě. Na svém zasedání dne 1. dubna 2009 správní rada společnosti SACE schválila účast společnosti SACE na smlouvě o zajištění škodního nadměrku společnosti SACE BT s ohledem na částku, kterou neupsali tržní zajistitelé, až do možné ztráty ve výši 48 milionů EUR, a to za stejných podmínek, s jakými souhlasili soukromí zajistitelé. Toto opatření ve prospěch společnosti SACE BT této společnosti pomohlo zachovat kapacitu v oblasti pojištění, zejména pro malé a střední podniky (148). |
(180) |
Hodnocení, které Komise uvedla v 177). 178). a 179). bodě odůvodnění, prokazuje úzký vztah společnosti SACE s italskými orgány veřejné moci a to, že je využívána k plnění úkolů v hospodářské oblasti, které tradičně spadají do působnosti těchto orgánů. Vzhledem k ekonomickému a politickému významu dotyčných opatření a trvalým úzkým vztahům mezi státem a společností SACE se Komise domnívá, že existuje dostatek informací, aby bylo možno druhé, třetí a čtvrté opatření považovat za přičitatelné státu. |
V.1.3. Selektivita
(181) |
Co se týká druhého opatření, Komise bere na vědomí, že Itálie uvedla, že podle stanov společnosti SACE mohla tato společnost uzavírat zajistné smlouvy a smlouvy o soupojištění i s jinými soukromými subjekty než se společností SACE BT (149). Navzdory tomuto ustanovení Itálie neprokázala, že společnost SACE mohla všem soukromým pojistitelům nabídnout zajištění za stejných podmínek. Každopádně bylo prokázáno, že zajistnou smlouvu uzavřela pouze se společností SACE BT, a to za podmínek, které neodpovídaly tržním podmínkám. Neexistují proto žádné pochybnosti, že toto konkrétní opatření týkající se společnosti SACE BT je selektivní. |
(182) |
Pokud jde o třetí opatření, transakce se týkala pouze jedné společnosti, SACE BT. Opatření je proto selektivní. |
(183) |
Co se týká čtvrtého opatření, transakce se týkala pouze jedné společnosti, SACE BT. Opatření je proto selektivní. |
V.1.4. Narušení hospodářské soutěže
(184) |
Pokud jde o druhé opatření, to společnosti SACE BT umožnilo upsat více pojistných smluv, než by mohla bez zajištění poskytnutého společnosti SACE, nebo nést menší rizika na vlastní účet. Komise proto vyvozuje závěr, že druhé opatření narušilo hospodářskou soutěž (150). |
(185) |
Co se týká třetího a čtvrtého opatření, v bodě 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů se uvádí, že poskytnutí kapitálu určitým podnikům ze strany státu, které zahrnuje státní podporu, pokud tento nejedná jako soukromý investor v tržním hospodářství, narušuje hospodářskou soutěž (151). Komise má vážné pochybnosti, zda by mohla činnost společnosti SACE BT pokračovat za běžných podmínek bez opatření, která provedla společnost SACE. Je pravděpodobné, že bez tohoto kapitálu by společnost SACE BT nebyla schopna splnit regulatorní kapitálové požadavky a dostala by se do platební neschopnosti. Bez vložení kapitálu státem by společnost SACE BT přinejmenším mohla upsat mnohem méně nových pojistných smluv. Musela by významně omezit svou přítomnost na trhu. Jak je však uvedeno v tabulce 6, společnost svou přítomnost na trhu významně zvýšila. Rovněž třetí a čtvrté opatření proto narušilo hospodářskou soutěž. |
V.1.5. Ovlivnění obchodu
(186) |
Trh s pojištěním vývozních úvěrů a jinými pojišťovacími službami, na němž společnost SACE BT působí, je otevřen obchodu mezi členskými státy a v Unii působí mnoho hospodářských subjektů z různých členských států. V Itálii soutěží společnost SACE BT s dceřinými společnostmi zahraničních společností (viz tabulka 6). Tabulka 6 Postavení společnosti SACE BT na italském trhu s pojištěním úvěrů a kaucemi (v %)
|
(187) |
V souladu s bodem 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů proto jakákoli výhoda poskytnutá společnosti ovlivňuje obchod. |
V.1.6. Použití nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (153) (dále jen „nařízení o podpoře de minimis“)
(188) |
Nařízení (ES) č. 1998/2006 stanoví prahovou hodnotu, pod kterou jsou opatření podpory považována za opatření nesplňující všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a nepodléhají tedy oznamovacímu postupu podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k částkám podpory poskytnutým společnosti SACE BT by prahová hodnota ve výši 200 000 EUR stanovená v nařízení o podpoře de minimis nebyla překročena pouze u druhého opatření. Ve 128). bodě odůvodnění Komise vypočítala, že podpora obsažená ve druhém opatření činí 156 000 EUR. |
(189) |
Itálie se však na nařízení (ES) č. 1998/2006 neodvolala, ani neprokázala, že v době provedení druhého opatření splňovala společnost SACE BT podmínky stanovené v uvedeném nařízení. |
(190) |
Nařízení (ES) č. 1998/2006 se mimoto nevztahuje na podniky v obtížích. V tomto ohledu se uvádí, že Itálie nepokládala společnost SACE BT za podnik v obtížích podle pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci (154). Na podporu tohoto stanoviska však Itálie nepředložila dostatečné důkazy. Jak je uvedeno v pokynech k podpoře na záchranu a restrukturalizaci, typickými příznaky podniku v obtížích je narůstající ztráta, nadbytečná kapacita a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv. Společnost SACE BT vykázala významné ztráty v roce 2008 (přibližně 29,5 milionu EUR) a v roce 2009 (přibližně 34 milionů EUR), což mělo za následek zásah jejího akcionáře a významnou rekapitalizaci. Jak uvedla Itálie, již na konci prvního pololetí roku 2009 nepostačovala její aktiva k pokrytí rezerv, tj. na konci června 2009 byla zapotřebí částka ve výši 23 milionů EUR a na konci roku 2009 částka ve výši 68 milionů EUR (155). |
(191) |
Za druhé, i kdyby byla společnost SACE BT způsobilá pro podporu de minimis, musela by Itálie před poskytnutím této podpory získat od společnosti SACE BT prohlášení o případné jiné podpoře de minimis, kterou obdržela v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném rozpočtovém roce (156). Pokud by Itálie zamýšlela poskytnout společnosti SACE BT podporu de minimis, musela by této společnosti sdělit písemně zamýšlenou částku podpory (vyjádřenou jako hrubý ekvivalent podpory) a upozornit ji na charakter podpory de minimis. Takovéto dokumenty Itálie Komisi nepředložila. |
(192) |
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem nemůže Komise považovat druhé opatření za podporu de minimis. |
V.1.7. Závěr ohledně existence státní podpory
(193) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Komise závěr, že druhé, třetí a čtvrté opatření představuje státní podporu. |
V. 2. HODNOCENÍ JAKO NOVÉ PODPORY NEBO EXISTUJÍCÍ PODPORY
(194) |
Komise se domnívá, že nelze mít za to, že druhé, třetí a čtvrté opatření bylo provedeno před přijetím sdělení o pojištění vývozních úvěrů Itálií, a tato opatření musí být proto pokládána za novou podporu. |
(195) |
Itálie přijala doporučení uvedená ve sdělení o pojištění vývozních úvěrů z roku 1997 nejdříve dne 14. září 2001, kdy přijala verzi oznámení o vývozních úvěrech z roku 2001 (viz 5. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Jelikož druhé, třetí a čtvrté opatření bylo provedeno po tomto dni, považují se tato opatření za novou podporu. |
(196) |
Tato opatření se proto považují za protiprávní podporu, jelikož je Itálie před jejich provedením v roce 2009 neoznámila Komisi. |
V. 3. SLUČITELNOST PŘÍPADNÉ PODPORY S VNITŘNÍM TRHEM
197) |
Jelikož ve výše uvedeném oddíle bylo zjištěno, že druhé, třetí a čtvrté opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, je nutno posoudit jejich slučitelnost s vnitřním trhem. |
V.3.1. Právní základ pro posouzení slučitelnosti
(198) |
Jelikož se Itálie a společnost SACE domnívaly, že opatření nepředstavují podporu, nepředložily žádné odůvodnění a důkazy dokládající, že tato opatření splňují podmínky slučitelnosti. Jak je uvedeno v 81). bodě odůvodnění, společnost SACE se odvolávala na sdělení o rekapitalizaci a sdělení o restrukturalizaci (157) jako na možné důvody slučitelnosti u třetího a čtvrtého opatření. Itálie ani společnost SACE však svá tvrzení, že jsou splněny podmínky stanovené v těchto sděleních, nedoložily. |
(199) |
Komise připomíná, že podle bodů 3.2 a 4.1 sdělení o pojištění vývozních úvěrů se na obchodovatelná rizika nevztahují výjimky v čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy, pokud jde o zákaz stanovený v čl. 107 odst. 1 („státní podpory […], kterých využívají veřejně podporovaní pojistitelé vývozních úvěrů pro obchodovatelná rizika […], mohou narušovat hospodářskou soutěž, a nemohou být proto předmětem výjimky podle pravidel o státní podpoře Smlouvy“). V případě podpory pro pojistitele úvěrů působící v oblasti obchodovatelných rizik neexistují proto žádné důvody pro slučitelnost, které lze obvykle uplatnit. |
(200) |
Komise však prokáže, že by tato tři opatření podpory každopádně nesplňovala žádnou z podmínek, aby je bylo možno považovat za slučitelná podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy. |
V.3.2. Slučitelnost podle pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci“) (158)
(201) |
Pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci vymezují podporu na záchranu jako krátkodobou podporu, která je v zásadě udělena nejdéle na šest měsíců, aby měl příjemce potřebný prostor pro vypracování podrobného plánu restrukturalizace nebo likvidace. Podpora na záchranu je ve své podstatě dočasná a vratná pomoc. Podpora na záchranu má obvykle podobu úvěrových záruk nebo úvěrů poskytnutých podniku v obtížích po dobu, kdy se zvažuje jeho budoucnost. |
(202) |
Co se týká možnosti považovat druhé opatření za slučitelné jako podporu na záchranu, Komise podotýká, že druhé opatření nevykazuje znaky podpory likvidity, ani nemělo jako hlavní cíl udržet společnost SACE BT na trhu. Druhé opatření proto nelze považovat za podporu na záchranu. Co se týká třetího a čtvrtého opatření, tato opatření nelze považovat za podporu na záchranu, jelikož představují trvalou a nevratnou kapitálovou injekci. |
(203) |
Podle pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci musí příjemci podpory na restrukturalizaci:
|
(204) |
Komise však podotýká, že druhé, třetí a čtvrté opatření tyto podmínky nesplňují, aby je bylo možno pokládat za slučitelná jako podporu na restrukturalizaci podle pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci. Komise upozorňuje například na tyto problémy:
|
V.3.3. Slučitelnost podle sdělení o pojištění vývozních úvěrů a dočasného rámce
(205) |
Jelikož druhé, třetí a čtvrté opatření bylo v roce 2009 provedeno protiprávně podle sdělení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (159), posoudí Komise jejich slučitelnost podle ustanovení sdělení o pojištění vývozních úvěrů platného v té době (tj. sdělení o pojištění vývozních úvěrů z roku 1997, které bylo následně pozměněno a prodlouženo v roce 2001 (160), 2004 (161) a 2005 (162)) (163). |
(206) |
Podle bodu 4.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů jsou členské státy vyzvány, aby změnily své systémy pojištění vývozních úvěrů v oblasti obchodovatelných rizik takovým způsobem, aby veřejní nebo veřejně podporovaní pojistitelé vývozních úvěrů nemohli využívat u daných rizik určité druhy státní podpory, a to ve lhůtě jednoho roku od zveřejnění tohoto sdělení. Mezi zakázanými opatřeními uvedenými v bodě 4.2 písm. d) sdělení o pojištění vývozních úvěrů je i „poskytnutí podpor nebo kapitálu nebo jiných způsobů financování za okolností, kdy by soukromý investor jednající podle obvyklých podmínek trhu do společnosti neinvestoval, nebo za podmínek, které jsou pro soukromého investora nepřijatelné“. Třetí a čtvrté opatření spočívající v rekapitalizaci proto nejsou slučitelná podle sdělení o pojištění vývozních úvěrů. Jelikož se dočasný rámec pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (164), použitelný v době provedení opatření, nevztahuje na poskytování kapitálu z veřejných prostředků, nelze třetí a čtvrté opatření považovat za slučitelné podle tohoto legislativního rámce. |
(207) |
Co se týká druhého opatření, Komise ve 142. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila pochybnosti ohledně slučitelnosti tohoto opatření podle sdělení o pojištění vývozních úvěrů a dočasného rámce. |
(208) |
Úniková doložka obsažená ve sdělení o pojištění vývozních úvěrů (která je potvrzena v dočasném rámci) má vyřešit dočasné nedostatečné pojistné krytí, které mají vývozci k dispozici. Umožňuje tudíž poskytovat během krize státem podporované pojištění nebo zajištění v souladu s pravidly státní podpory s výhradou těchto podmínek: členský stát by měl prokázat nedostatečné krytí na trhu pro poskytování krátkodobého pojištění vývozních úvěrů vývozcům, a to předložením dostatečných důkazů o nedostupnosti krytí rizik na soukromém trhu pojištění, systém je přístupný všem hospodářským subjektům a stát účtuje cenu v souladu s cenou, kterou by za pojištěná rizika účtovaly soukromé hospodářské subjekty (v rozhodovací praxi bylo toto ustanovení vykládáno tak, že by stát přebírající zbytkové riziko měl uplatňovat vyšší poplatek). |
(209) |
Komise za prvé uvedla, že aby Itálie dodržela únikovou doložku, měla by poskytnout příslušné důkazy. Itálie se však rozhodla únikovou doložku nevyužít. Společnost SACE odpověděla, že žádost Komise o poskytnutí informací, které by mohly prokázat, že vývozci neměli na trhu k dispozici dostatečné krytí, nepovažuje za relevantní. |
(210) |
Za druhé, Itálie a společnost SACE zopakovaly své stanovisko, že poskytnutí zajištění společností SACE bylo přístupné všem účastníkům trhu, jak je uvedeno ve stanovách společnosti SACE. V tomto případě společnost SACE zasáhla a poskytla zajištění ve prospěch společnosti SACE BT, pojistitele, které bylo údajně dostupné všem ostatním soukromým pojistitelům. Nejsou však k dispozici žádné důkazy, že na trhu pro poskytování krátkodobého pojištění vývozních úvěrů neexistovalo pro vývozce dostatečné krytí. Jelikož se zdá, že by omezená dostupnost krytí měla dopad i na ostatní hospodářské subjekty na trhu, nemá Komise k dispozici žádné důkazy o tom, zda měly rovněž jiné hospodářské subjekty než společnost SACE BT problémy při získávání zajištění na trhu, a pokud ano, zda mohly za stejných podmínek získat zajištění od společnosti SACE. V praxi o to žádný hospodářský subjekt nepožádal. Bez těchto informací nemůže Komise vyvodit závěr, že opatření je přiměřené svému cíli, tj. nápravě vážné poruchy v italském hospodářství. Je proto nutno vyvodit závěr, že místo opatření přístupného všem hospodářským subjektům provedla Itálie selektivní opatření ve prospěch pouze jednoho subjektu, tj. společnosti SACE BT. |
(211) |
Za třetí, co se týká účtovaného pojistného, jak bylo uvedeno výše, společnost SACE neúčtovala vyšší cenu, nýbrž cenu stejnou jakou soukromí zajistitelé, ačkoli převzala vyšší riziko (zbytkové a mnohem větší), které účastníci trhu nebyli vzhledem k situaci na trhu a finanční situaci společnosti SACE BT ochotni pojistit. |
(212) |
Komise rovněž podotýká, že výše podpory vypočítaná u druhého opatření, tj. 156 000 EUR, nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem na základě podmínek stanovených v bodě 4.2.2 dočasného rámce, jelikož druhé opatření nebylo provedeno prostřednictvím režimu a jelikož neexistovalo žádné prohlášení o podpoře de minimis. |
(213) |
Podpora poskytnutá v rámci druhého opatření není v souladu s ustanoveními sdělení o pojištění vývozních úvěrů a dočasného rámce. |
V.3.4. Slučitelnost podle sdělení o rekapitalizaci a sdělení o restrukturalizaci
(214) |
Ve 144. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení uvedla Komise pochybnosti ohledně slučitelnosti třetího a čtvrtého opatření se sdělením o rekapitalizaci a sdělením o restrukturalizaci, která se vztahují na finanční sektor v období krize. Jelikož druhé opatření bylo rovněž provedeno během finanční krize, Komise posoudí i jeho slučitelnost podle tohoto právního rámce. |
(215) |
Jelikož na základě připomínek Itálie a společnosti SACE k rozhodnutí o zahájení řízení Komise zjistila, že poskytnuté informace nepostačují k posouzení opatření jako možné podpory na restrukturalizaci, nabídla Komise v únoru 2012 Itálii možnost poskytnout doplňkové informace o možném důvodu slučitelnosti předložením plnohodnotného plánu restrukturalizace v souladu se sdělením o restrukturalizaci. Dopis Komise objasňoval hlavní prvky, které by měl plán restrukturalizace obsahovat, s odkazy na příslušné body sdělení o restrukturalizaci. |
(216) |
Komise zjistila, že dokumenty, které Itálie poskytla, obsahovaly pouze soubor interních dokumentů společnosti SACE, jež měly zopakovat postoj Itálie, že tři opatření, která byla provedena v roce 2009, nelze přičíst státu a že jsou v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. |
(217) |
Komise podotýká, že v době provedení těchto tří opatření nepředpokládala Itálie možnost předložit Komisi plán restrukturalizace podle požadavků sdělení o restrukturalizaci. Itálie tvrdí, že restrukturalizační opatření nevyžadoval ani vnitrostátní orgán dohledu, ISVAP. |
(218) |
Podle bodu 10 sdělení o restrukturalizaci by plán restrukturalizace měl uvádět příčiny obtíží a vlastní slabé stránky příjemce a nastínit, jak navrhovaná restrukturalizační opatření problémy příjemce napraví. V této souvislosti Itálie tvrdí, že krize společnosti SACE BT nebyla způsobena vnitřními procesy, změnami v poptávce či jinými faktory, které by vyžadovaly důkladné přehodnocení obchodního modelu a následnou restrukturalizaci, nýbrž spíše významným zvýšením pojistných plnění v důsledku krize. Komise nepovažuje tyto informace za dostačující, zejména kvůli skutečnosti, že společnost SACE BT utrpěla v roce 2008 a 2009 značné ztráty. Rovněž soukromí zajistitelé uvedli obavy ohledně situace společnosti, když se v roce 2009 odmítli účastnit zajištění společnosti SACE BT. Společnosti SACE BT se mimoto nepodařilo dosáhnout v prvních letech činnosti (2005–2007) zisku v rozporu s odhady uvedenými v obchodním plánu. To prokazuje, že potíže společnosti SACE BT nebyly způsobeny pouze finanční krizí, nýbrž rovněž jejími vlastními slabými stránkami. |
(219) |
Co se týká obnovení dlouhodobé životaschopnosti, Komise uvádí, že od roku 2009 probíhaly ve společnosti SACE BT určité změny organizačních, řídicích a obchodních procesů. Pokud jde o opatření přijatá k zlepšení situace, společnost SACE BT zvýšila pojistné, snížila náklady, změnila vedení. Dne 25. února 2009 mimoto společnost SACE BT odprodala svou účast ve společnosti KUP. |
(220) |
Komise se však domnívá, že tato opatření nepostačovala k tomu, aby bylo možno očekávat obnovení dlouhodobé životaschopnosti společnosti SACE BT. |
(221) |
Odhady provedené v době vypracovávání obchodního plánu na období 2010–2011, který byl schválen dne 4. srpna 2009 (v době provedení čtvrtého opatření), pouze na dva roky dopředu, ukazovaly hranici rentability v druhém roce, jehož se prognóza týkala, tj. 2011, nikoli však návrat k ziskovosti. Nebyly proto k dispozici žádné důkazy o možném dosažení odpovídající ziskovosti v přiměřeně krátké lhůtě, v zásadě nepřesahující pět let, tj. nejpozději do konce roku 2014. Základní předpoklady by měly být mimoto vysvětleny a podrobeny zátěžovým testům. V tomto ohledu neposkytla Itálie žádné informace. |
(222) |
Itálie předložila aktualizovaný obchodní plán na období 2011–2013, který byl schválen dne 24. listopadu 2011, tj. dva roky po provedení opatření. Cíl společnosti SACE BT týkající se postupného zlepšování ziskovosti (návratnosti vlastního kapitálu) za účelem dosažení […], jak uvedla správní rada společnosti dne 24. listopadu 2011, nebyl doložen dostatečně podrobnými a spolehlivými finančními odhady, jak se vyžaduje ve sdělení o restrukturalizaci. Podle finančních odhadů provedených na konci roku 2011 má společnost SACE BT dosáhnout v roce 2013 návratnosti vlastního kapitálu před zdaněním pouze ve výši […] %, což odpovídá návratnosti vlastního kapitálu (po zdanění) ve výši […] %. Tato hodnota je zjevně nižší než náklady na kapitál, které Itálie dříve odhadla na přibližně [5–10] %. |
(223) |
V souladu s bodem 22 a 23 sdělení o restrukturalizaci by měl plán restrukturalizace prokazovat, že poskytnutá podpora je omezena na nezbytné minimum, tj. podpora obnovuje životaschopnost společnosti SACE BT, neumožňuje jí však rozšířit činnost na nové trhy nebo tržní segmenty. Podle předložených údajů společnost SACE BT naopak během krize mírně zvýšila svou přítomnost na trhu s pojištěním úvěrů a kaucemi v Itálii a posunula se z 6. místa v roce 2008 na 5. místo v roce 2010 (ve stejné době společnost Atradius například snížila svou přítomnost na trhu ze 3. místa na 6. místo (viz tabulka 6)). |
(224) |
Základní prvky plánu restrukturalizace, jako je určení obtíží, životaschopnost podle základního scénáře a zátěžového scénáře, omezení podpory na nezbytné minimum a kompenzační opatření, zcela chyběly. |
(225) |
I v případě, že by opatření uvedená Itálií a upravený obchodní plán na období 2011–2013 byly přijaty jako plán restrukturalizace, nesplňují požadavky na plán restrukturalizace stanovené ve sdělení o restrukturalizaci. |
(226) |
Pokud jde o sdělení o rekapitalizaci, to stanoví podmínky, které musí rekapitalizační nástroj splňovat. Jsou-li tyto podmínky splněny, lze podporu dočasně schválit. Aby byla podpora schválena s konečnou platností, musí být v případě rekapitalizace předložen plán restrukturalizace, který vyhovuje sdělení o restrukturalizaci. Plán vyhovující sdělení o restrukturalizaci však neexistoval. Není proto nutné posoudit, zda jsou podmínky třetího a čtvrtého opatření v souladu se sdělením o rekapitalizaci, jelikož tato opatření by nemohla být v žádném případě považována za slučitelná. |
V.3.5. Závěr ohledně slučitelnosti
(227) |
Na základě dostupných informací Komise neshledala žádné důvody pro slučitelnost druhého, třetího a čtvrtého opatření. Komise vyvozuje závěr, že Itálie nevyužila možnost poskytnout požadované informace, aby bylo možno potvrdit, že podpora poskytnutá v rámci druhého, třetího a čtvrtého opatření je slučitelná jako podpora na restrukturalizaci. Předložené dokumenty nesplňují požadavky sdělení o restrukturalizaci, jelikož nejsou dodrženy kumulativní požadavky vztahující se na slučitelnost podpory, tj. obnovení dlouhodobé životaschopnosti, omezení podpory na nezbytné minimum a přijetí opatření k omezení narušení hospodářské soutěže. |
VI. ZÁVĚR
(228) |
Komise konstatuje, že počáteční kapitálový vklad ve výši 100 milionů EUR ve formě základního kapitálu a kapitálový příděl do rezerv (tzv. „Fondo di organizzazione“) ve výši 5,8 milionu EUR, které společnost SACE poskytla v roce 2004 za účelem založení společnosti SACE BT (první opatření), společnost SACE BT nezvýhodnily, nepředstavují tudíž státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. |
(229) |
Komise konstatuje, že v rámci druhého, třetího a čtvrtého opatření poskytla Itálie protiprávně podporu v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy, a vyvozuje závěr, že tuto podporu je nutno navrátit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Počáteční kapitálový vklad ve výši 105,8 milionu EUR poskytnutý společností SACE v roce 2004 za účelem založení společnosti SACE BT, který zahrnoval základní kapitál ve výši 100 milionů EUR, splacený zcela společností SACE, a příděl společnosti SACE do rezerv společnosti SACE BT ve výši 5,8 milionu EUR („Fondo di organizzazione“), nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.
Článek 2
Zajištění škodního nadměrku ve výši 74,15 %, které společnost SACE poskytla dne 5. června 2009 ve prospěch společnosti SACE BT, obsahuje podporu, která byla poskytnuta v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy a která není slučitelná s vnitřním trhem.
Prvek podpory obsažený v opatření odpovídá rozdílu mezi poplatkem za zajištění, který by za takto velkou část zajištění účtoval soukromý zajistitel, a poplatkem, který byl účtován společnosti SACE BT. V souladu s rozhodovací praxí Komise (165) se Komise domnívá, že poplatek za takto vysokou část zajištění a riziko by měl být alespoň o 10 % vyšší než poplatek účtovaný soukromými zajistiteli za menší část zajištění a rizika. U částky ve výši 1,56 milionu EUR, kterou společnost SACE BT zaplatila společnosti SACE, činí podpora, která má být navrácena, 156 000 EUR.
Článek 3
Rekapitalizace společnosti SACE BT provedená dne 18. června 2009 ve formě převodu částky ve výši 29 milionů EUR za účelem uhrazení ztrát společnosti SACE BT, které byly vykázány v roce 2008, představuje podporu, která byla poskytnuta v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy a která není slučitelná s vnitřním trhem.
Článek 4
Rekapitalizace společnosti SACE BT provedená dne 4. srpna 2009, kdy řádná valná hromada akcionářů společnosti SACE BT schválila převod částky ve výši 41 milionů EUR na kapitálový účet společnosti SACE BT, představuje podporu, která byla poskytnuta v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy a která není slučitelná s vnitřním trhem.
Článek 5
1. Itálie získá od společnosti SACE BT neslučitelnou podporu uvedenou v článcích 2, 3 a 4.
2. Částky, které mají být navráceny, jsou úročeny ode dne, kdy byly dány společnosti SACE BT k dispozici, do dne jejich skutečného navrácení, a to: částka ve výši 156 000 EUR ode dne 5. června 2009 (článek 2), částka ve výši 29 milionů EUR ode dne 18. června 2009 (článek 3) a částka ve výši 41 milionů EUR ode dne 4. srpna 2009 (článek 4).
3. Výše úroků se vypočte jako složený úrok podle kapitoly V nařízení (ES) č. 794/2004 (166).
4. Navrácení podpory se provede s okamžitým účinkem.
5. Itálie zajistí, aby bylo toto rozhodnutí provedeno do čtyř měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
Článek 6
1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí předloží Itálie tyto informace:
a) |
celkovou částku (jistinu a úroky), kterou má společnost SACE BT navrátit; |
b) |
podrobný popis opatření již přijatých a plánovaných k dosažení souladu s tímto rozhodnutím; |
c) |
doklady prokazující, že společnosti SACE BT bylo nařízeno podporu vrátit. |
2. Itálie Komisi průběžně informuje o pokroku při provádění vnitrostátních opatření přijatých k provedení tohoto rozhodnutí, dokud nebude podpora uvedená v článcích 2, 3 a 4 navrácena. Na žádost Komise předloží Itálie informace o již přijatých a plánovaných opatřeních k dosažení souladu s tímto rozhodnutím. Poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úrocích z podpory, které společnost SACE BT již navrátila.
Článek 7
Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.
V Bruselu dne 20. března 2013
Za Komisi
Joaquín ALMUNIA
místopředseda
(1) Úř. věst. C 177, 17.6.2011, s. 6.
(2) Viz poznámka pod čarou č. 1.
(3) Předběžná kopie v angličtině byla zaslána dne 4. ledna 2012.
(4) Předběžná kopie v angličtině byla zaslána dne 2. února 2012.
(5) Obchodovatelná rizika jsou vymezena na základě dvou kritérií: i) zeměpisné kritérium (umístění dlužníka v EU a/nebo zemích, které jsou členy OECD) a ii) kritérium týkající se doby trvání (doba trvání rizika kratší než dva roky).
(6) Úř. věst. C 281, 17.9.1997, s. 4. Ode dne 1. ledna 2013 používá Komise nové sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů, které bylo zveřejněno dne 19. prosince 2012 (Úř. věst. C 392, 19.12.2012, s. 1).
(7) Toto legislativní nařízení umožnilo založení Institutu pro pojištění v zahraničním obchodě – SACE.
(8) Úř. věst. C 217, 2.8.2001, s. 2.
(9) Vedení odděleného účetnictví do doby, než bude zavedeno pojištění obchodovatelných rizik poskytované společností SACE, předpokládala společnost SACE již dne 3. prosince 2003 během jednání v rámci přípravy původního obchodního plánu. Viz s. 13 přílohy č. 11 podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(10) Viz s. 68 výroční zprávy za rok 2004, která je k dispozici na adrese: http://www.sace.it/GruppoSACE/export/sites/default/download/ar_bilanci/AR_e_bilanci/annual_report2004.pdf
(11) SACE, výroční zpráva za rok 2004.
(12) Viz přílohy 5 a 6 poznámek („Nota Integrativa“) k finanční zprávě společnosti SACE za rok 2004 dokládající finanční vztahy mezi společností SACE a jí ovládanými subjekty. Tyto finanční zprávy dokládají zvýšení kapitálu společnosti SACE BT v důsledku finančních prostředků poskytnutých společností SACE v roce 2004 (navýšení základního kapitálu o 100 milionů EUR a další navýšení o 5,8 milionu EUR).
(13) Ztráty společnosti SACE BT ve výši 152 087 EUR (na konci roku 2004) a 1 573 090 EUR (na konci roku 2005) byly uhrazeny z rezerv (Fondo di organizzazione).
(14) Pro roky 2005, 2006 a 2007 se mělo za to, že rizika v zemích OECD jsou zcela obchodovatelná, zatímco rizika v zemích, které nejsou členy OECD, jsou neobchodovatelná.
Zdroj: Podání Itálie, finanční výkazy společností SACE a SACE BT.
(15) Dne 14. ledna 2009 oznámila společnost SACE začlenění společnosti SACE Surety do společnosti SACE BT. Spojení v prosinci 2008 schválil ISVAP. Viz výroční zpráva společnosti SACE za rok 2008.
(16) Viz příloha č. 14 – ISVAP: záznam zjištění při inspekci ve společnosti SACE BT, 11. října 2010 (Verbale degli accertamenti ispettivi effettuati presso SACE BT, 11.10.2010), s. 11, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(17) Informace dostupné na internetových stránkách společnosti SACE.
(18) Upisovací kapacita pojistitele se měří kombinovaným poměrem, což je poměr škod a nákladů ve vztahu k pojistnému. Kombinovaný poměr nižší než 100 % ukazuje ziskovost z pojistek, zatímco poměr nad 100 % ukazuje ztrátu. Společnost s kombinovaným poměrem vyšším než 100 % může být přesto zisková díky investičním výnosům. V segmentu neživotního pojištění, a zejména v případě pojištění úvěrů, se předpokládá, že kombinovaný poměr je nižší než 100 %.
(19) Kapitálová investice do společnosti SACE BT ve výši 105,8 milionu EUR byla vykázána v roční účetní závěrce společnosti SACE za rok 2004 (jako investice do ovládaných subjektů).
(20) Struktura zajištění společnosti SACE BT pro obchodovatelná rizika, kterou její správní rada schválila dne 22. dubna 2008, zahrnuje kvótové zajištění a zajištění škodního nadměrku (viz příloha č. 14 – ISVAP: záznam zjištění při inspekci ve společnosti SACE BT, 11. října 2010 (Verbale degli accertamenti ispettivi effettuati presso SACE BT, 11.10.2010), s. 55, podání Itálie ze dne 5. března 2012). Kvótové zajištění je forma zajištění, při němž postupující pojistitel postupuje dohodnuté procento každého pojišťovaného rizika, které spadá do pojistné třídy nebo tříd, na něž se vztahuje zajistná smlouva. Zajištění škodního nadměrku je smlouva, na jejímž základě se zajištění uplatňuje až poté, co škoda (nebo skupina škod) překročí předem sjednanou výši, tzv. spoluúčast, a obvykle se uplatňuje pouze do sjednaného limitu.
(21) Toto navýšení kapitálu bylo posléze použito částečně (31,5 milionu EUR) k uhrazení ztrát, které společnost SACE BT vykázala v roce 2009. Viz příloha č. 14 – ISVAP: záznam zjištění při inspekci ve společnosti SACE BT, 11. října 2010 (Verbale degli accertamenti ispettivi effettuati presso SACE BT, 11.10.2010), s. 5, podání Itálie ze dne 5. března 2012. Při schvalování finančních výkazů za rok končící dne 31. prosince 2009 valná hromada akcionářů společnosti SACE BT dne 20. dubna 2010 rozhodla o uhrazení ztrát vykázaných na konci roku 2009, tj. ve výši 34 081 254 EUR, a to využitím „Fondo di Organizzazione“ ve výši 2 534 805 EUR a převodem kapitálu („versamento in conto capitale“) ve výši 31 546 449 EUR.
(22) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 11.
(23) Pro účely výpočtu návratnosti průměrného vlastního kapitálu se při stanovení čistého zisku vzal v úvahu přenesený fiskální dopad („effetto fiscale figurativo“) (viz původní obchodní plán, s. 163).
(24) Rozsudek ve věci ze dne 16. května 2002 ve věci Stardust Marine, C-482/99, Recueil 2002. s. I-4397.
(25) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Olympic Airways v. Komise T-68/03, Sb. rozh. 2007, s. II-2911.
(26) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci SIC v. Komise, T-422/03, Sb. rozh. 2008, s. II-1161.
(27) Viz příloha 1 odpovědi Ministerstva hospodářství a financí, 15. září 2011.
(28) Zdroj: Ministerstvo hospodářství a financí, odpověď na žádost o informace poskytnutá dne 5. března 2012, s. 2.
(29) Zdroj: SACE – odpověď na žádost o informace, bod 9, poskytnutá dne 5. března 2012, s. 2.
(30) Materiál připravený pro zasedání správní rady společnosti SACE dne 28. dubna 2004 měl za cíl poskytnout odhady „volného kapitálu“ společnosti SACE za účelem poskytnutí kapitálu společnosti SACE 2 – budoucí společnosti SACE BT. Viz příloha 1 – Comunicazione dell'AD al CdA di SACE S.p.A. in vista della riunione del CdA del 28 aprile 2004 – připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení.
(31) Pokud jde o údaje, viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 4.
(32) Zdroj: Ministerstvo hospodářství a financí – odpověď na žádost o informace poskytnutá dne 5. března 2012, s. 2.
(33) Zdroj: připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 8 a zápis ze schůzky zástupců společností SACE BT a SACE, italských orgánů a útvarů Komise dne 13. července 2011.
(34) Viz např. kapitola II s. 7 původního obchodního plánu.
(35) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 9. Společnost SACE zopakovala postoj, který vyjádřila Itálie před vydáním rozhodnutí o zahájení řízení. Viz podání Itálie ze dne 12. února 2008, bod 1, s. 15.
(36) Původní obchodní plán předpokládal, že společnost SACE BT bude mít v roce 2008 na italském trhu 12,6 % podíl s objemem pojistného ve výši 67,2 milionu EUR.
(37) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 17.
(38) Viz příloha 1 odpovědi společnosti SACE, 15. září 2011, s. 8.
(39) Viz příloha 8 připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení.
(40) Viz přílohy 5–7 připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení.
(41) Viz příloha 2 odpovědi společnosti SACE poskytnuté dne 15. září 2011, v níž byla zmíněna řada iniciativ týkajících se akvizic, a to buď ve spolupráci s jinými hospodářskými subjekty, tj. KUP (se společností SA Ducroire) ve sdělení ze dne 19. července 2006, TINUBU SQUARE (se společnostmi ONDD a CESCE) ve sděleních ze dne 19. července a 8. září 2006 a MEHIB (se společností SA Ducroire) ve sděleních ze dne 8. února a 18. června 2007, nebo samostatně, tj. CGIC (s možností, že by se mateřská společnost SACE mohla rozhodnout, že se sama zúčastní jako uchazeč místo společnosti SACE BT) ve sdělení ze dne 15. září 2008.
(42) Viz příloha 1 odpovědi společnosti SACE poskytnuté dne 15. září 2011, s. 8.
(43) Společnost SACE rovněž uvedla, že společnost SACE BT dosáhla zisku dříve, než bylo plánováno, a to již v roce 2006, a poskytla následující srovnání skutečně vykázaných zisků/ztrát a předpokládaných zisků/ztrát. V roce 2005: – 1,5 milionu EUR (podle plánu: – 2,4 milionu EUR); v roce 2006: + 0,1 milionu EUR (podle plánu: – 0,4 milionu EUR); v roce 2007: – 1 milion EUR (podle plánu: + 3,1 milionu EUR); v roce 2008: – 29,4 milionu EUR (podle plánu: + 3,7 milionu EUR). Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 6, poznámka pod čarou č. 2.
(44) Tudíž včetně rozšíření odhadů o rok 2009.
(45) Viz příloha 9 připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení.
(46) Viz upravený obchodní plán, s. 8 a 10.
(47) V případě referenčního roku 2009 (jak je uvedeno v upraveném plánu), a nikoli roku 2008, a tudíž se zohledněním zisku ve výši 4,8 milionu EUR, dosahuje návratnost vlastního kapitálu po akvizicích a synergiích „předpokládaná ex ante“11,8 %.
(48) Podle italského podání ze dne 5. března 2012 – odpověď společnosti SACE (bod 16, s. 5) – předpokládal externí konzultant návratnost vlastního kapitálu v roce 2009 (v pátém roce po akvizici) ve výši 9,8 % v případě nabytí 100 % podílu ve společnosti Assedile oceněného přibližně na 40 milionů EUR (viz Progetto Zorro, 30. května 2005, s. 30). Společnost SACE tudíž vypočítala zisk po nabytí 100 % podílu ve společnosti Assedile ve výši 3,9 milionu EUR: 40 milionů EUR * návratnost vlastního kapitálu ve výši 9,8 % (2,7 milionu EUR v případě 70 % podílu ve společnosti Assedile).
(49) Podle připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení (s. 21) činil na základě finančních výhledů vyhotovených externím konzultantem s ohledem na nabytí společnosti KUP očekávaný čistý zisk v roce 2011 (v pátém roce po akvizici) 3,5 milionu EUR, tj. 33 % * 3,5 milionu EUR = 1,2 milionu EUR. Po vydělení očekávaného výnosu počáteční investicí by společnost SACE BT dosáhla návratnosti vlastního kapitálu ve výši 8,7 %.
(50) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 4.
(51) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, poskytnutá dne 5. března 2012, bod 12, s. 2–3.
(52) Podle upraveného obchodního plánu měla společnost Euler Hermes SIAC v roce 2003 v Itálii podíl na trhu ve výši 47,5 %, Atradius-SIC (Itálie) ve výši 20,1 % a Coface Italia (Viscontea Coface) ve výši 17,9 %.
(53) Toto tvrzení Itálie nedokládá původní obchodní plán, který vypracoval externí konzultant. Podle přílohy 1 plánu – „La best practice del mercato. Benchmarking sui principali players“ z února 2004 (viz podání Itálie ze dne 12. února 2008, příloha 1) – působily v oblasti kaucí společnosti Viscontea Coface i Euler Hermes SIAC (viz s. 17 a 34).
(54) Pokud jde o odměnu, kterou společnost SACE BT zaplatila společnosti SACE, viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 30.
(55) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 7.
(56) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, poskytnutá dne 5. března 2012, bod 13, s. 3.
(57) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 25.
(58) Podle sdělení o pojištění vývozních úvěrů lze únikovou doložku využít v případě dočasně neobchodovatelných rizik, tj. obchodovatelných rizik vývozních úvěrů, u nichž nemusí být z důvodu nedostačující kapacity pojištění nebo zajištění krytí dočasně dostupné ze strany soukromých pojistitelů vývozních úvěrů ani ze strany veřejných nebo veřejně podporovaných pojistitelů vývozních úvěrů, kteří poskytují krytí na vlastní účet. Za takovýchto okolností mohou být tato dočasně neobchodovatelná rizika pojištěna veřejným nebo veřejně podporovaným pojistitelem vývozních úvěrů, který kryje neobchodovatelná rizika na účet státu nebo s jeho zárukou. Každý členský stát, který má v úmyslu použít tuto únikovou doložku, by měl o tomto záměru neprodleně informovat Komisi.
(59) Viz připomínky Ministerstva hospodářství a financí podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 5.
(60) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 29.
(61) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 33, 36 a 37.
(62) Podle směrnic o pojištění je účelem vyrovnávací rezervy vyrovnání kolísání ukazatelů ztrát v příštích letech anebo pokrytí zvláštních rizik. Vyrovnávací rezervy jsou součástí technických rezerv v rozvaze a změna vyrovnávacích rezerv je vykázána na technickém účtu výsledovky. Viz CEIOPS – Summary of a survey on equalisation provisions, leden 2009, s. 2, k dispozici na internetu na adrese: https://eiopa.europa.eu/fileadmin/tx_dam/files/publications/reports/CEIOPS-DOC-32-08-Summary-of-a-survey-on-equalisation-provisions.pdf
(63) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 45. Společnost SACE cituje údaje společnosti Dealogic, podle nichž byly fúze a akvizice v evropském finančním sektoru v roce 2009 (176 miliard EUR) v porovnání s rokem 2008 v zásadě poloviční. Přibližně 50 % transakcí v roce 2009 se zaměřovalo na problematická aktiva.
(64) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, poskytnutá dne 5. března 2012, bod 14, s. 4.
(65) Důvěrné údaje.
(66) K doložení tohoto tvrzení odkázala Itálie na tato rozhodnutí Soudu: věc Itálie v. Komise („ENI/Lanerossi“), C-303/88, Recueil 1991, s. I-1433, bod 21 (viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 36).
(67) Řízení rizik je přesunuto do mateřské společnosti SACE. Viz 25). bod odůvodnění.
(68) Viz SACE – odpověď na žádost o informace, poskytnutá dne 5. března 2012, bod 19, s. 6.
(69) […].
(70) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 33.
(71) zahrnuje rovněž životní pojištění, které bylo odprodáno v roce 2009.
(72) Odhady uvedené v obchodním plánu na období 2010–2011, s. 8, který správní rada společnosti SACE BT schválila dne 4. srpna 2009 (viz příloha 4 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE BT dne 4. srpna 2009, předložená dne 9. června 2010).
(73) Odhady uvedené v upraveném obchodním plánu na období 2011–2013 („Aggiornamento Piano Industriale“), s. 8 a 19, který správní rada společnosti SACE BT schválila dne 24. listopadu 2011. (Viz příloha 8 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE BT dne 24. listopadu 2011, předložená dne 30. března 2012).
(74) Hrubé pojistné na rozdíl od pojistného po odečtení nákladů na zajištění zahrnuje rovněž krytí části rizik převedených na zajistitele.
(75) Návratnost vlastního kapitálu vypočítaná jako příjem před zdaněním/čisté jmění („patrimonio netto“), přičemž se předpokládá nerozdělený zisk a poskytnutí kapitálu ve výši 108,7 milionu EUR, ke dni 31. prosince 2011.
(76) Výpočty Komise na základě finančních výkazů a odhadů pro roky 2011–2013.
(77) Úř. věst. C 195, 19.8.2009, s. 9.
(78) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 52.
(79) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 30–31.
(80) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 47.
(81) Připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 6–7.
(82) Viz 64. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.
(83) Viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 7.
(84) Viz Ministerstvo hospodářství a financí – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 6.
(85) Věc Itálie v. Komise, C-261/89, Recueil 1991, s. I-4437, bod 8; spojené věci Španělsko v. Komise, C-278/92 až C-280/92, citováno výše, bod 21; věc Španělsko v. Komise, C-42/93, Recueil 1994, s. I-4175, bod 13.
(86) Viz body 3.1 a 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů, oznámení Komise o použití článků 92 a 93 Smlouvy o EHS [nyní články 107 a 108 Smlouvy] na veřejné podniky, Zpravodaj ES 9-1984 a sdělení Komise členským státům o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES a článku 5 směrnice Komise 80/723/EHS na veřejné podniky ve zpracovatelském průmyslu (Úř. věst. C 307, 13.11.1993, s. 3).
(87) Viz rozsudek ze dne 6. března 2003 ve věci WestLB a spolková země Severní Porýní-Vestfálsko v. Komise, T-228/99, T-233/99, bod 314.
(88) Viz rozsudek ze dne 6. března 2003 ve věci Westdeutsche Landesbank Girozentrale v. Komise, T-228/99 a T-233/99, Recueil 2003, s. II-435, body 254, 255, 270.
(89) Viz rozsudek ze dne 5. června 2012 ve věci Komise v. Électricité de France (EDF), C-124/10 P, Sb. rozh. I- 0000, body 82–84 a 105.
(90) Viz rozsudek ze dne 5. června 2012 ve věci Komise v. Électricité de France (EDF), C-124/10 P, Sb. rozh., s. I-0000, bod 86.
(91) Co se týká srovnání státního zásahu s alternativním scénářem spočívajícím v likvidaci podniku a nákladů, které by bylo nutno vzít v potaz v případě posledně uvedeného scénáře, viz rozsudky ze dne 28. února 2003 ve věci Gröditzer, C-334/99, Recueil 2003, s. I-1139, body 133–141 a ze dne 14. září 1994 ve spojených věcech C-278/92, C-279/92 a C-280/92, Španělské království v. Komise Evropských společenství (Recueil 1994, s. I-04103, body 21–22.
(92) Viz s. 41 přílohy 22 – Finanční výkazy společnosti SACE ke dni 31. prosince 2004, podání Itálie ze dne 12. února 2008: „Detta ‚gestione‘ si è conclusa nel corso dell'anno, sia in seguito alla naturale scadenza dei contratti assicurativi che prevedevano la copertura dei rischi di mercato, sia mediante disdetta dei contratti in essere. I rischi in argomento sono stati progressivamente assunti con nuovi contratti dalla società partecipata SACE BT S.pA., costituita in data 27 maggio 2004.“
(93) V té době Institut pro pojištění v zahraničním obchodě – SACE (Instituto per i Servizi Assicurativi del Commercio Estero – SACE).
(94) Viz přílohy č. 10 a 11, SACE – odpověď na žádost o informace poskytnutá dne 5. března 2012.
(95) Viz příloha č. 10 – zápis ze zasedání správní rady Institutu pro pojištění v zahraničním obchodě – SACE ze dne 21. listopadu 2003 (Verbale della riunione del Consiglio di Amministrazione dell'Instituto per i Servizi Assicurativi del Commercio Estero, 21 novembre 2003), s. 5–7, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(96) Viz příloha č. 10 – prezentace pro správní radu: hodnocení potenciálního trhu pro společnost SACE s ohledem na možný rozvoj, 21. listopadu 2003 (Presentazione al Consiglio di Amministrazione: Valutare il mercato potenziale di SACE per definirne gli spazi di crescita possibili, 21 novembre 2003), s. 43, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(97) Viz příloha č. 1 odpovědi společnosti SACE na žádost o informace, 15. září 2011, s. 7.
(98) Posouzení nebo ověření porovnáním s určitým kritériem (normou nebo referenční hodnotou, na jejímž základě lze věci porovnat nebo posoudit).
(99) Celková cena uhrazená za 100 % podíl ve společnosti Assedile činila 41,8 milionu EUR, přičemž konzultant stanovil rozpětí od 41,2 do 44,7 milionu EUR (viz připomínky společnosti SACE S.P.A. podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 20, a příloha 11 těchto připomínek. Stejně jako u první akvizice 70 % podílu ve společnosti Assedile byla cena nižší než rozpětí ocenění, 27 milionů EUR za 70 %, což odpovídá ceně ve výši 38,5 milionu EUR za celou společnost. Cena za získání 30 % podílu ve společnosti Assedile dne 6. března 2008 byla stanovena na základě nového ocenění společnosti Assedile podle dohody akcionářů ke dni odkoupení 70 % podílu (30. září 2005). Cena odpovídala hodnotě ve výši přibližně 41,8 milionu EUR za 100 % podíl, společnost SACE BT tudíž v roce 2008 zaplatila zbývající částku ve výši 14,8 milionu EUR (viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 10–11).
(100) Podle výroční zprávy společnosti SACE BT za rok 2008 (viz s. 22–23) byla kvůli světové krizi přehodnocena strategie mezinárodního rozšiřování činnosti a zvýšil se důraz na domácí trh. Vzhledem k horším finančním výsledkům společnosti KUP, než se očekávalo, a hospodářské situaci ve východní Evropě se správní rada domnívala, že by investované částky nebyly získány zpět.
(101) Společnost SACE BT vykázala ztrátu ve výši 2,2 milionu EUR v porovnání s hodnotou akvizice ve výši 13,3 milionu EUR. Na konci roku 2009 zaúčtovala společnost Ducroire u ocenění svého 66 % podílu ve společnosti KUP (za nějž zaplatila částku ve výši 13,3 milionu EUR za 33 % podíl a dalších 11,1 milionu EUR společnosti SACE BT = 24,4 milionu EUR) úpravu směrem dolů o 12,3 milionu EUR, viz připomínky společnosti SACE ze dne 5. května 2011, s. 22 a výroční zpráva společnosti Ducroire za rok 2009, s. 28.
(102) Podle podání Itálie ze dne 8. dubna 2010 (s. 5, bod 2) se krytí týká výhradně obchodovatelných rizik.
(103) Viz příloha č. 14 – ISVAP: záznam zjištění při inspekci ve společnosti SACE BT, 11. října 2010 (Verbale degli accertamenti ispettivi effettuati presso SACE BT, 11.10.2010), s. 56, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(104) […].
(105) […].
(106) Viz 93. bod odůvodnění rozhodnutí Komise K(2011) 7756 v konečném znění ze dne 23. listopadu 2011 ve věci SA.27386 (C 28/10) – režim krátkodobého pojištění vývozních úvěrů – Portugalsko, dosud nezveřejněno.
(107) Viz 68. bod odůvodnění rozhodnutí Komise K(2011) 7756 v konečném znění ze dne 23. listopadu 2011 ve věci SA.27386 (C 28/10) – režim krátkodobého pojištění vývozních úvěrů – Portugalsko, dosud nezveřejněno.
(108) Ve věci režimu krátkodobého pojištění vývozních úvěrů – Portugalsko (rozhodnutí Komise K(2011) 7756 v konečném znění ze dne 23. listopadu 2011 ve věci SA.27386 (C 28/10), 93. bod odůvodnění, dosud nezveřejněno) vypracovala Komise metodu výpočtu částky, která má být navrácena (tato metoda je objasněna v příloze uvedeného rozhodnutí), a to na základě přiměřených předpokladů a běžných tržních postupů. Podle této metody se teoretická tržní cena krytí poskytnutého státem rovná 110 % ceny (z hlediska sazby pojistného) účtované soukromým pojistitelem v případě každého jednotlivého klienta.
(109) […].
(110) V té době si již mateřská společnost SACE byla vědoma značných ztrát, které společnost SACE BT vykázala v prvním čtvrtletí roku 2009.
(111) Viz příloha 1 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 26. května 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 26 maggio 2009), s. 4, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(112) Viz podání Itálie v dopise ze dne 8. června 2010, s. 2.
(113) Viz podání Itálie v dopise ze dne 8. června 2010, příloha č. 7, s. 29.
(114) Viz rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Neue Maxhütte Stahlwerke GmbH a Lech-Stahlwerke GmbH v. Komise, T-129/95, T-2/96 a T-97/96, Recueil 1999, s. II-00017, bod 116.
(115) Viz rozhodnutí Komise 96/278/ES (Úř. věst. L 104, 27.4.1996, s. 25) – Iberia, část VII, bod 15.
(116) Viz rozsudek ve věci Itálie v. Komise („ALFA Romeo“), C-305/89, Recueil 1991, s. I-1601, bod 22; rozhodnutí Komise 94/662/ES (Úř. věst. L 258, 6.10.1994, s. 26), část VII, bod 21 – Air France, a rozhodnutí Komise 97/789/ES (Úř. věst. L 322, 25.1.1997, s. 44) – Alitalia, část VII, bod 6.
(117) Podle finančních zpráv společnosti SACE za rok 2009 a příloh 5–7 k poznámkám k účetní závěrce činilo navýšení v ovládaném subjektu SACE BT 70 milionů EUR.
(118) Sdělení Komise členským státům o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES a článku 5 směrnice 80/723/EHS na veřejné podniky ve zpracovatelském průmyslu (Úř. věst. C 307, 13.11.1993, s. 3).
(119) Viz sdělení Komise členským státům o použití článků 92 a 93 Smlouvy o EHS, bod 36.
(120) Společnost SACE uvádí jako jeden z argumentů rovněž přeorientování obchodních činností (viz připomínky společnosti SACE podané dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 36). Itálie však na konkrétní žádost Komise uvedla, že společnost SACE nepředpokládá významnou změnu činnosti společnosti SACE BT (viz SACE – odpověď na žádost o informace, 15. září 2011, s. 13.)
(121) Viz rozsudek ve věci ENI/Lanerossi, bod 21.
(122) Viz rozsudek ve věci ENI/Lanerossi, bod 22.
(123) Zdroj: podání Itálie v dopise ze dne 8. června 2010, příloha 7, s. 28.
(124) Její ukazatel beta, měřítko rizikovosti společnosti v porovnání s celkovým finančním trhem, v období 2000–2004 činil 0,8, přičemž ukazatel 1 by odpovídal riziku celkového finančního trhu.
(125) Zdroj údajů použitých při výpočtu: pokud jde o účetní hodnotu vlastního kapitálu – http://www.eulerhermes.com/finance/financial-resources/Documents/Financial-results/2009/Q1/Q1-2009-Presentation-analysts.pdf, cenu akcie – http://www.eulerhermes.com/finance/share/share-price.aspx
(126) V prezentaci výsledků za 1. čtvrtletí roku 2009 ze dne 6. května 2009 společnost Euler-Hermes uvedla, že svět zažívá nejhlubší recesi od 50. let a že počet podniků v platební neschopnosti roste (viz prezentace s. 5 a 7, k dispozici na adrese: http://www.eulerhermes.com/finance/financial-resources/Documents/Financial-results/2009/Q1/Q1-2009-Presentation-analysts.pdf).
(127) Viz sdělení Komise – Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2), bod 12.
(128) Rozsudek ze dne 16. května 2002 ve věci Stardust Marine, C-482/99, Recueil, s. I-4397.
(129) Věc Olympic Airways v. Komise, T-68/03, Sb. rozh. 2007, s. II-2911, body 312–319.
(130) Věc SIC v. Komise, T-442/03, Sb. rozh. 2008, s. II-1161.
(131) Bod 110.
(132) Bod 105.
(133) Viz rozsudek ve věci Stardust Marine, body 52, 54, 55 a 56.
(134) Viz rovněž čl. 13 odst. 2 stanov společnosti SACE k dispozici na adrese: http://www.sace.it/GruppoSACE/export/sites/default/download/normativa/nuovo_statuto.pdf
(135) Viz rozsudek ze dne 16. května 2002 ve věci Stardust Marine, C-482/99, Recueil 2002, s. I-4397, bod 55 citující rozsudek ve věci Italská republika v. Komise, C-303/88, Recueil 1991, s. I-01603, body 13 a 14.
(136) § 6 odst. 12 legislativního dekretu č. 269 ze dne 30. září 2003 přeměněného se změnami na zákon č. 326 ze dne 24. listopadu.2003.
(137) V této souvislosti je třeba uvést, že při zvažování prvního opatření bylo ohledně výše základního kapitálu společnosti SACE BT konzultováno Ministerstvo hospodářství a financí. Viz příloha 2 – zápis ze zasedání správní rady („Consiglio di Amministrazione“) společnosti SACE dne 28. dubna 2004 (Verbale della Riunione del Consiglio di Amministrazione di SACE S.p.A., 28 aprile 2004) připomínek společnosti SACE podaných dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, s. 74–75: „… co se týká výše základního kapitálu společnosti SACE 2 [dočasný název nové společnosti, která měla být založena, posléze SACE BT], po jednání s Ministerstvem hospodářství a financí byl tento předběžně vyčíslen na 100 milionů EUR“ („… riguardo all'ammontare del capitale sociale di Sace 2, sentito il Ministero dell'Economia e delle Finanze, esso e stato preliminarmente quantificato in 100 milioni di euro“).
(138) V roce 2004, kdy se společnost SACE stala akciovou společností a kdy bylo provedeno první opatření, zastávala většina členů správní rady („Consiglio di Amministrazione“) společnosti SACE funkce v italské správě, tj. na Ministerstvu hospodářství a financí, Ministerstvu zahraničí nebo v jiných veřejných institucích (Institut pro podporu průmyslu – Istituto per la Promozione Industriale, Komunikační regulační úřad – Autorità per le garanzie nelle comunicazioni a Státní institut pro zahraniční obchod – Istituto nazionale per il Commercio Estero). Předseda správní rady společnosti SACE v té době zastával vedoucí funkci na Ministerstvu hospodářství a financí. Oblast působnosti se týkala mezinárodních finančních vztahů.
(139) Viz příloha 8 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 1. dubna 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 1 aprile 2009), s. 8, podání Itálie ze dne 5. března 2012:
„… (iii) sull'opportunità che, in tale ottica, non vi sia una diminuzione di volume tanto sul versante assicurativo ‚non a mercato‘ quanto sel versante dell'assicurazione dei rischi a mercato.“
(140) Viz příloha 8 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 1. dubna 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 1 aprile 2009), s. 9, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(141) Viz příloha 8 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 1. dubna 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 1 aprile 2009), s. 8, podání Itálie ze dne 5. března 2012.
(142) Viz s. 1 tiskové zprávy, k dispozici na adrese: http://www.sace.it/GruppoSACE/export/sites/default/download/comunicati/2009/20090401_-_Comunicato_Bilancio_2008_Gruppo_SACE_e_controllate_-_final__11_.pdf
(143) Společnost SACE byla dříve veřejnoprávním subjektem a akciovou společností se stala dne 1. ledna 2004, tj. krátce před založením společnosti SACE BT a provedením prvního opatření. Skutečnost, že společnost SACE BT byla založena s kapitálem ve výši 105,8 milionu EUR krátce po změně právního postavení společnosti SACE, naznačuje (jak se zdá), že rozhodnutí státu o reorganizaci společnosti SACE v roce 2004 zahrnovalo i založení společnosti SACE BT.
(144) Viz příloha 1 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 26. května 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 26 maggio 2009), s. 3–4, podání Itálie ze dne 5. března 2012:
„[…]“.
(145) Zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE BT dne 27. května 2009 (Verbale della Riunione del Consiglio di Administrazione di SACE BT S.p.A., 27 maggio 2009), předložený dne 9. června 2010, s. 5.
(146) Podotýká se rovněž, že v roce 2009 při schvalování převedení životního pojištění ze společnosti SACE BT na společnost Vittoria Assicurazioni S.p.A. italský orgán pro hospodářskou soutěž (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato) prezentoval společnost SACE BT jako „[…] společnost, kterou nepřímo ovládá Ministerstvo hospodářství a financí […]“. Viz oběžník č. 15 ze dne 4. května 2009, s. 7, C10007 – VittoriaAssicurazioni/Ramo di Azienda di SACE BT, opatření č. 19768, k dispozici na internetu na adrese: http://www.agcm.it/trasp-statistiche/doc_download/868-15-09.html
(147) Viz příloha 16 – „interní sdělení oddělení řízení rizik společnosti SACE S.p.a. ze dne 19. března 2009“ – připomínek společnosti SACE, podání Itálie ze dne 5. května 2011 v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení. Sdělení vycházelo ze zprávy, kterou vypracoval pojišťovací makléř […], ze dne 14. listopadu 2008: „Analisi pro Rinnovo 2009 – Portafoglio Marketable“. Zpráva obsahuje podrobnou analýzu technického trendu společnosti, a zejména dopadu současných zajistných smluv (tj. smluv na konci roku 2008) na výsledky a současné a budoucí kapitálové požadavky.
(148) Viz příloha 5 – zápis ze zasedání správní rady společnosti SACE dne 1. dubna 2009 (Verbale della riunione del CdA di SACE S.p.A., 1 aprile 2009), s. 3, podání Itálie ze dne 5. března 2012:
„…zajištění ze strany společnosti SACE S.p.A. jdoucí ve prospěch kontrolované společnosti SACE BT s cílem umožnit jí udržet vlastní důvěryhodnost zejména v odvětví malých a středních podniků.
Správní rada schvaluje účast společnosti na smlouvě o nadměrných ztrátách (Tratatto Excess Loss) za účelem pokrytí částek, jejichž krytí soukromí zajistitelé odmítli, do maximální výše ztrát 48 milionů EUR. Přijaté hospodářské podmínky musí odpovídat tržním podmínkám, za nichž působí soukromí zajistitelé.“
(„… una dotazione riassicurativa da parte di SACE S.p.A. in favore della controllata SACE BT, al fine di consentirle un mantenimento della propria capacità di affidamento, in particolare nel segmento delle piccole medie imprese.
Il Consiglio di Amministrazione approva la partecipazione della società al Tratatto Excess Loss a copertura delle quote non accettate da riassicuratori di mercato e fino ad una massima perdita potenziale di € 48 mln. Le condizioni economiche praticate dovranno essere a mercato e pari a quelle accettate dai riassicuratori privati.“)
(149) V čl. 4 odst. 6 stanov společnosti SACE je uvedeno: „Společnost může se schválenými italskými subjekty nebo podniky, se zahraničními subjekty nebo společnostmi či s mezinárodními organizacemi uzavírat zajistné smlouvy a smlouvy o soupojištění a s předními hospodářskými subjekty na trhu smlouvy o krytí pojistitelných rizik za tržních podmínek“ („La Società può concludere accordi di riassicurazione e coassicurazione con enti o imprese italiani autorizzati, con enti o imprese esteri o con organismi internazionali, nonché stipulare contratti di copertura del rischio assicurativo, a condizioni di mercato, con primari operatori del settore“).
(150) Viz rovněž body 3 a 2.1 sdělení o pojištění vývozních úvěrů.
(151)„3.2. Druhy jednání vyjmenované v bodě 3.1 [mimo jiné poskytnutí kapitálu] poskytují nebo mohou poskytovat pojistitelům vývozních úvěrů, kteří takovéhoto jednání využívají, finanční výhodu v porovnání s ostatními pojistiteli vývozních úvěrů. Takovéto finanční výhody poskytnuté jen určitým podnikům narušují hospodářskou soutěž a představují státní podporu ve smyslu čl. 92 odst. 1 Smlouvy.
[…]
Pokud jde o obchodovatelná rizika […], finanční výhody uvedené v bodě 3.1 […] vedou k rozdílům v pojištění, které je v jednotlivých členských státech k dispozici ke krytí obchodovatelných rizik, čímž narušují hospodářskou soutěž mezi podniky členských států“
(152) Dostupné informace se týkají pouze činnosti v oblasti kaucí (i dati riportati sono relativi solo at ramo cauzioni)
Zdroj: obchodní plán na období 2010–2011 schválený správní radou společnosti SACE BT dne 4. srpna 2009 a upravený obchodní plán na období 2011–2013 schválený správní radou společnosti SACE BT dne 24. listopadu 2011.
(153) Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.
(154) Viz 137. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.
(155) Viz podání Itálie v dopise ze dne 8. června 2010, příloha 7, s. 29.
(156) Viz čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1998/2006.
(157) Sdělení Komise – Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže, Úř. věst. C 10, 15.1.2009, s. 2.
(158) Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
(159) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.
(160) Úř. věst. C 217, 2.8.2001, s. 2.
(161) Úř. věst. C 307, 11.12.2004, s. 12.
(162) Úř. věst. C 325, 22.12.2005, s. 22.
(163) Po opětovném pozměnění v roce 2010 (Úř. věst. C 329, 7.12.2010, s. 6) po přijetí dotyčných opatření bylo toto sdělení o pojištění vývozních úvěrů nedávno nahrazeno novým sdělením o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů (Úř. věst. C 392, 19.12.2012, s. 1), které je použitelné od 1. ledna 2013 (dále jen „nové sdělení o pojištění vývozních úvěrů“). Komise pro úplnost podotýká, že by se její hodnocení uvedené v následujících odstavcích na základě ustanovení nového sdělení o pojištění vývozních úvěrů nezměnilo.
(164) Úř. věst. C 16, 22.1.2009, s. 1.
(165) Viz rozhodnutí Komise K(2011) 7756 v konečném znění ze dne 23. listopadu 2011 ve věci SA.27386 (C 28/10) – krátkodobě pojištění vývozních úvěrů – Portugalsko, dosud nezveřejněno.
(166) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.
PŘÍLOHA
INFORMACE O OBDRŽENÝCH ČÁSTKÁCH PODPORY, ČÁSTKÁCH, KTERÉ MAJÍ BÝT NAVRÁCENY, A O JIŽ NAVRÁCENÝCH ČÁSTKÁCH PODPORY
Totožnost příjemce |
Celková částka podpory obdržené na základě režimu (1) |
Celková částka podpory, která má být navrácena (1) (Jistina) |
Celková navrácená částka (1) |
|
Jistina |
Úroky z podpory |
|||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(1) v milionech národní měny
12.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 239/64 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 6. srpna 2014
o zřízení Infrastruktury pro digitalizovaný výzkum v oblasti umění a humanitních věd jako konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (DARIAH ERIC)
(2014/526/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Belgie, Chorvatsko, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko a Srbsko požádaly Komisi, aby zřídila Infrastrukturu pro digitalizovaný výzkum v oblasti umění a humanitních věd jako konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (dále jen „DARIAH ERIC“). |
(2) |
Francie byla Belgií, Chorvatskem, Dánskem, Irskem, Itálií, Kyprem, Lucemburskem, Maltou, Německem, Nizozemskem, Rakouskem, Řeckem, Slovinskem a Srbskem vybrána jako hostitelský členský stát konsorcia DARIAH ERIC. |
(3) |
Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 20 nařízení (ES) č. 723/2009, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Tímto se zřizuje Infrastruktura pro digitalizovaný výzkum v oblasti umění a humanitních věd jako konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (DARIAH ERIC).
2. Stanovy konsorcia DARIAH ERIC jsou uvedeny v příloze. Stanovy jsou aktualizovány a jsou přístupné veřejnosti na internetové stránce konsorcia DARIAH ERIC a v jeho sídle.
3. Základní prvky stanov konsorcia DARIAH ERIC, jejichž změny vyžadují podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 723/2009 schválení Komise, jsou uvedeny v článcích 1, 2 a 23–30.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 6. srpna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
STANOVY DARIAH ERIC
BELGIE,
DÁNSKO,
FRANCIE,
CHORVATSKO,
IRSKO,
ITÁLIE,
KYPR,
LUCEMBURSKO,
MALTA,
NĚMECKO,
NIZOZEMSKO,
RAKOUSKO,
ŘECKO,
SLOVINSKO,
SRBSKO,
dále jen „zakládající členové“,
UVĚDOMUJÍCE SI významnou roli pozorovatelů a spolupracujících partnerů konsorcia DARIAH ERIC,
PŘEJÍCE SI podpořit umění a humanitní vědy v Evropě,
PŘEJÍCE SI vytvořit špičkovou infrastrukturu pro výzkum využívající digitalizace v oblasti umění a humanitních věd,
SE ZŘETELEM k výsledkům přípravné fáze projektu DARIAH, jenž byl financován Evropskou komisí na základě grantové dohody č. 211583,
Žádajíce Evropskou komisi, aby zřídila Infrastrukturu pro digitalizovaný výzkum v oblasti umění a humanitních věd, jež má formu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (dále jen „DARIAH ERIC“),
SE DOHODLI NA NÁSLEDUJÍCÍCH USTANOVENÍCH:
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Název, sídlo, umístění a pracovní jazyk
1. Zřizuje se evropská výzkumná infrastruktura s názvem „Infrastruktura pro digitalizovaný výzkum v oblasti umění a humanitních věd“ (dále jen „DARIAH“).
2. DARIAH má právní status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) zřízeného podle ustanovení nařízení (ES) č. 723/2009 a nesoucího název „DARIAH ERIC“.
3. DARIAH ERIC je distribuovaná výzkumná infrastruktura. Své činnosti vykonává konsorcium prostřednictvím center virtuální kompetence.
4. Konsorcium DARIAH ERIC má sídlo v Paříži, Francie.
5. Pracovním jazykem konsorcia DARIAH ERIC je angličtina. Za závazné se považuje znění těchto stanov v angličtině, francouzštině a všech ostatních úředních jazycích EU. Žádné jazykové znění nemá přednost před zněním v ostatních jazycích.
Článek 2
Cíle, koordinace a distribuce činností
1. Úkolem konsorcia DARIAH ERIC je posílit a podpořit digitalizaci výzkumu v oblastech humanitních věd a umění. Konsorcium DARIAH ERIC zřídí infrastrukturu na podporu výzkumných postupů využívajících informační a komunikační technologie, kterou bude rozvíjet a provozovat.
2. Konsorcium DARIAH ERIC spolupracuje s výzkumnou a vzdělávací obcí za účelem:
a) |
Výzkumu a uplatnění metod a nástrojů, které využívají informační a komunikační technologie, s cílem pokládat nové výzkumné otázky a přeformulovat otázky staré. |
b) |
Rozšíření příležitostí a výstupů výzkumu prostřednictvím propojení rozptýlených zdrojových digitalizovaných materiálů. |
c) |
Mezioborové a interdisciplinární výměny znalostí, odborných zkušeností, metodik a praxe. |
3. Koordinační úřad DARIAH-EU (DCO), který je vymezen v článku 3, odpovídá za koordinaci činností konsorcia DARIAH ERIC. Počáteční sídlo pracovišť úřadu se nachází ve Francii, Německu a Nizozemsku.
4. O vymezení, organizaci a rozložení činností koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) rozhoduje správní rada.
Článek 3
Definice
V těchto stanovách se následujícími označenými pojmy rozumí:
Spolupracující partner : soukromý nebo veřejný subjekt pověřený poskytováním veřejné služby, který sídlí na území země, jež se konsorcia neúčastní, jehož zapojení se do činností jednoho nebo více center virtuální kompetence (VCC), vymezených v článku 5 těchto stanov, schválilo konsorcium DARIAH ERIC.
Koordinační úřad DARIAH-EU (dále jen „DCO“) : oddělení odpovídající za koordinaci činností konsorcia DARIAH ERIC. Podporuje a integruje všechny úrovně konsorcia DARIAH ERIC (valné shromáždění, vědeckou radu, správní radu, tým vedoucích pracovníků, výbor národních koordinátorů a společný výzkumný výbor). DCO ve své úloze koordinátora dohlíží nad vztahy se všemi partnery a radami konsorcia DARIAH ERIC a plní širokou řadu vertikálních (např. kontrola správních postupů) a horizontálních (např. centrální služby, celkové financování, právní a daňové požadavky, předávání dovedností a znalostí) úkolů.
Národní koordinační instituce : instituce určená každým z členů a pozorovatelů za účelem koordinace národních činností konsorcia DARIAH.
Národní koordinátor : osoba jmenovaná každým z členů a pozorovatelů, která odpovídá za přípravu národního plánu konsorcia DARIAH a národní věcné příspěvky.
Partnerská instituce : soukromý nebo veřejný subjekt pověřený poskytováním veřejné služby, jehož zapojení se do činností jednoho nebo více z VCC schválilo konsorcium DARIAH ERIC.
VCC : centrum virtuální kompetence je virtuálním týmem složeným z osob působících v partnerských institucích v zájmu výkonu operativních činností konsorcia DARIAH ERIC.
Předsedající VCC : partnerská instituce, která vede činnosti jednoho VCC, která je určena správní radou.
Vedoucí VCC : osoba jmenovaná správní radou na doporučení předsedající instituce VCC jakožto osoba, jež odpovídá za koordinaci činností VCC.
KAPITOLA 2
ČLENSTVÍ, POZOROVATELSTVÍ, PARTNERSTVÍ
Článek 4
Členové, pozorovatelé a spolupracující partneři
1. Členské státy, přidružené země, třetí státy jiné než přidružené země a mezivládní organizace mohou přistoupit jako členové konsorcia DARIAH ERIC s výhradou splnění podmínek uvedených v těchto stanovách a v rozhodnutích valného shromáždění.
2. Členské státy, přidružené země, třetí státy jiné než přidružené země a mezivládní organizace mohou přistoupit jako pozorovatelé konsorcia DARIAH ERIC s výhradou splnění podmínek uvedených v těchto stanovách a v rozhodnutích valného shromáždění.
3. Konsorcium DARIAH ERIC musí tvořit přinejmenším jeden členský stát a dvě další země, jež jsou buď členskými státy, nebo přidruženými zeměmi v postavení členů.
4. Členské státy nebo přidružené země musí mít ve valném shromáždění společně většinu hlasovacích práv.
5. Členové určí národní veřejné nebo soukromé subjekty s posláním veřejné služby, jež budou působit jakožto národní koordinační instituce uvedené na seznamu v příloze I. Národní koordinační instituce zastupují členy při činnostech konsorcia DARIAH ERIC.
6. Pozorovatelé určí národní veřejné nebo soukromé subjekty s posláním veřejné služby, jež budou působit jakožto národní koordinační instituce uvedené na seznamu v příloze I. Národní koordinační instituce zastupují pozorovatele při činnostech konsorcia DARIAH ERIC.
7. Seznam členů, pozorovatelů a jejich zastupujících subjektů je uveden v příloze I. Členové, kteří byli členy v době podání žádosti o zřízení konsorcia ERIC, se označují jako zakládající členové.
8. Konsorcium DARIAH ERIC je oprávněno uzavírat dohody se spolupracujícími partnery.
Článek 5
Přijetí členů, pozorovatelů a spolupracujících partnerů
1. Všechny státy nebo mezivládní organizace, jež mají zájem být členem, pozorovatelem, či jakýkoli subjekt, jenž má zájem být spolupracujícím partnerem, podávají příslušnou písemnou žádost konsorciu DARIAH ERIC.
2. Členové a pozorovatelé musí uvést v takové žádosti název národní koordinační instituce, jež bude koordinovat národní činnosti konsorcia DARIAH.
3. Správní rada předloží žádosti valnému shromáždění a uvede, zda přijetí žadatele doporučuje, či nikoli.
4. Valné shromáždění rozhoduje o přijetí nového člena, pozorovatele či spolupracujícího partnera.
5. Konsorcium DARIAH ERIC a spolupracující partner uzavírají závaznou dohodu, v níž je na základě doporučení valného shromáždění vymezen rámec spolupráce v trvání alespoň dvou let, přičemž při ukončení takové dohody se tato spolupráce vyhodnotí.
Článek 6
Zánik členství nebo statusu pozorovatele
1. Pokud valné shromáždění rozhodne o tom, že člen či pozorovatel svým jednáním porušil závažným způsobem stanovy nebo jednací řád a pokud takový člen nebo pozorovatel toto porušení ve lhůtě šesti měsíců nenapravil, může valné shromáždění rozhodnout o vyloučení takového člena nebo pozorovatele.
2. Hlas provinivšího se člena se při uvedeném rozhodnutí nezapočítává.
3. Provinivší se člen nebo pozorovatel je oprávněn před tím, než valné shromáždění přijme jakékoli rozhodnutí v této věci, vysvětlit valnému shromáždění svůj postoj.
4. Během prvních pěti let trvání členství nebo statusu pozorovatele v konsorciu DARIAH ERIC nemůže žádný člen nebo pozorovatel z konsorcia vystoupit, ledaže by s tím ve výjimečném případě vyslovilo souhlas valné shromáždění.
5. Členové nebo pozorovatelé, kteří se původně nezavázali k pětiletému setrvání v konsorciu, podepíší prohlášení, v němž je upřesněna kratší doba trvání a které valné shromáždění uvede do zápisu při rozhodování o přijetí podle čl. 5 odst. 4.
6. Po uplynutí prvních pěti let členství nebo statusu pozorovatele v konsorciu DARIAH ERIC může člen nebo pozorovatel z konsorcia vystoupit, je-li takové vystoupení oznámeno alespoň v šestiměsíčním předstihu před okamžikem nabytí jeho účinnosti.
7. Člen nebo pozorovatel, jenž hodlá vystoupit, je povinen uhradit v plné výši své finanční závazky za celý rok, ve kterém k vystoupení došlo.
KAPITOLA 3
PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ, POZOROVATELŮ SPOLUPRACUJÍCÍCH PARTNERŮ
Článek 7
Členové
1. Členové konsorcia DARIAH ERIC mohou využívat všech nástrojů a služeb a účastnit se všech činností. Mají právo účasti a hlasování na valném shromáždění. Jejich partnerské instituce mají právo předsedat VCC podle postupu uvedeného v těchto stanovách.
2. Členové hradí roční příspěvek ve prospěch rozpočtu konsorcia DARIAH ERIC podle zásad a metody výpočtu stanovených v čl. 18 odst. 1 a příloze II těchto stanov.
3. Správní rada doporučí ke schválení valnému shromáždění příspěvek mezivládní organizace a zemí, které nejsou uznávány Radou Evropy.
Článek 8
Pozorovatelé
1. Pozorovatelé konsorcia DARIAH ERIC mohou využívat všech nástrojů a služeb a účastnit se všech činností. Pozorovatelé se mohou kromě toho účastnit všech zasedání valného shromáždění a vystupovat na nich, avšak bez hlasovacích práv.
2. Pozorovatelé hradí roční příspěvek ve prospěch rozpočtu konsorcia DARIAH ERIC podle zásad a metody výpočtu stanovených v čl. 18 odst. 1 a příloze II těchto stanov.
3. Správní rada doporučí ke schválení valnému shromáždění příspěvek mezivládní organizace a zemí, které nejsou uznávány Radou Evropy.
Článek 9
Spolupracující partneři
Práva a povinnosti spolupracujícího partnera jsou stanoveny závaznou dohodou podle čl. 5 odst. 5.
KAPITOLA 4
ŘÍZENÍ
Článek 10
Valné shromáždění
1. Valné shromáždění je řídicím orgánem konsorcia DARIAH ERIC a skládá se ze zástupců členů konsorcia DARIAH ERIC. Zástupci pozorovatelů v konsorciu DARIAH ERIC se mohou účastnit všech zasedání valného shromáždění a vystupovat na nich, avšak bez hlasovacích práv.
2. Každý subjekt zastupující člena nebo pozorovatele jmenuje jednoho oficiálního zástupce. Každý člen nebo pozorovatel může kromě toho přizvat svého národního koordinátora nebo jiné odborníky. Každá delegace členů nebo pozorovatelů se může skládat nanejvýše ze tří osob.
3. Každý člen nebo každá delegace členů má jeden hlas.
4. Hlasy členů, kteří nesplatili svůj příspěvek ke dni konání zasedání valného shromáždění, se pozastavují.
5. Členské státy a přidružené země musí mít ve valném shromáždění vždy většinu hlasů. V případě, že pro splnění tohoto ustanovení je zapotřebí přidělit dodatečná hlasovací práva, nabývá přidělení těchto dodatečných hlasovacích práv účinku okamžikem rozhodnutí valného shromáždění.
6. Valné shromáždění volí prostou většinou hlasů ze svých členů svého předsedu a místopředsedu na obnovitelné funkční období o délce tří let. Místopředseda zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti a v případě střetu zájmů. Předseda nebo jím zmocněný zástupce odpovídá za aktualizaci přílohy I, aby vždy obsahovala přesný seznam členů, pozorovatelů a jejich zastupujících subjektů.
7. Valné shromáždění se schází jednou ročně na řádném zasedání nebo na opakovaném zasedání, bylo-li řádné zasedání odloženo, nebo na zasedání mimořádném.
8. Praktické náležitosti pořádání všech forem zasedání valného shromáždění (jako je řádné zasedání, opakované zasedání, mimořádné zasedání, zastupování na zasedáních, lhůty svolávání, program, zápisy ze zasedání atd.) stanoví jednací řád.
9. Valné shromáždění je usnášeníschopné, účastní-li se řádného zasedání alespoň dvě třetiny členů oprávněných hlasovat, či jsou-li přítomni jejich zástupci. V případě opakovaného zasedání valného shromáždění se podmínka usnášeníschopnosti považuje za splněnou, bez ohledu na počet přítomných či zastoupených členů.
10. Prosté většiny je dosaženo, převyšuje-li počet hlasů odevzdaných ve prospěch rozhodnutí počet hlasů odevzdaných v jeho neprospěch. Rozhodnutí mohou být podmíněna dalšími požadavky na kvalifikovanou většinu stanovenými v odstavcích 13 až 17.
11. Valné shromáždění platně:
a) |
zasedá, jen jsou-li splněny požadavky usnášeníschopnosti; |
b) |
rozhoduje, jen jsou-li splněny požadavky většiny hlasů. |
12. Valné shromáždění se ve všech záležitostech plně vynasnaží, aby dosáhlo konsenzu. Není-li konsenzu dosaženo, rozhodne valné shromáždění o příslušných záležitostech podle systému vážených hlasů, jak je vymezen v odstavcích 13 až 17.
13. Valné shromáždění prostou většinou hlasů:
a) |
přijímá nové členy, pozorovatele a spolupracující partnery; |
b) |
schvaluje finanční zprávy a výroční zprávu o činnosti; |
c) |
jmenuje nebo odvolává členy vědecké rady; |
d) |
rozhoduje o prodloužení trvání konsorcia DARIAH ERIC; |
e) |
jmenuje auditory; |
f) |
z výjimečných důvodů přijímá vystoupení člena či pozorovatele. |
14. Prostou většinou včetně kladných hlasů členů představujících alespoň 50 % ročních příspěvků ve prospěch konsorcia DARIAH ERIC podle čl. 18 odst. 1 a přílohy II valné shromáždění:
a) |
může kdykoli měnit rozpočet a může měnit veškeré příděly a výpočty příspěvků podle zásad uvedených v příloze II; |
b) |
schvaluje strategický záměr a program činnosti včetně všech programů VCC a rozpočtu; |
c) |
může podle svých pravidel kdykoli jmenovat či odvolat ředitele. |
15. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 723/2009, je valné shromáždění oprávněno prostou většinou včetně kladných hlasů členů představujících alespoň 75 % ročních příspěvků ve prospěch konsorcia DARIAH ERIC podle čl. 18 odst. 1 a přílohy II:
a) |
schvalovat pozdní doplnění bodu na pořad jednání týkajícího se návrhu na změnu stanov; |
b) |
navrhnout změnu stanov podle ustanovení uvedených v nařízení (ES) č. 723/2009; |
c) |
přijmout svůj jednací řád; |
d) |
schválit roční rozpočet včetně věcných příspěvků, a to nejpozději v listopadu předcházejícího rozpočtového roku. |
16. Valné shromáždění na základě jednomyslného rozhodnutí:
a) |
rozhoduje o vyloučení členů a pozorovatelů. Hlas dotčeného člena se při takovém rozhodnutí nezapočítává; |
b) |
rozhoduje o ukončení činnosti konsorcia DARIAH ERIC; |
c) |
schvaluje roční navýšení příspěvků členů a pozorovatelů, která by překračovala dvě procenta; |
d) |
schvaluje politiku konsorcia DARIAH ERIC týkající se údajů. |
17. Valné shromáždění rozhoduje o veškerých záležitostech týkajících se konsorcia DARIAH ERIC, jež nebyly uvedeny v předchozích bodech, postupem podle odstavce 16.
18. Členové valného shromáždění se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
Článek 11
Vědecká rada
1. Vědeckou radu tvoří pět až deset osob jmenovaných valným shromážděním na obnovitelné funkční období o délce tří let.
2. Vědecká rada volí ze svých členů svého předsedu.
3. Předseda svolává a řídí veškerá zasedání vědecké rady.
4. Valné shromáždění zajistí, aby členové vědecké rady měli hluboké zkušenosti v oblasti umění a humanitních věd, včetně uplatnění informačních technologií v oblasti umění a humanitních věd.
5. Vědecká rada se schází každoročně a poskytuje poradenství a pomoc valnému shromáždění a všem dalším orgánům konsorcia DARIAH ve vědeckých a technických záležitostech.
6. Vědecká rada vypracovává výroční zprávu určenou valnému shromáždění o aktuálním technologickém a vědeckém pokroku, včetně doporučení v zájmu zlepšení infrastruktury konsorcia DARIAH.
7. Členové vědecké rady se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
Článek 12
Správní rada
1. Správní rada je výkonným orgánem konsorcia DARIAH ERIC a jeho statutárním zástupcem. Skládá se ze tří ředitelů, které jmenuje valné shromáždění. Valné shromáždění zajistí, že ředitelé jsou kvalifikované osoby s hlubokými zkušenostmi v oblasti umění a humanitních věd, včetně uplatnění informačních technologií v oblasti umění a humanitních věd. Správní rada odpovídá valnému shromáždění.
2. Jednotliví ředitelé jsou jmenováni na funkční období o délce až tří let, přičemž mohou být jmenováni opakovaně. Ředitel však nemůže vykonávat více než dvě po sobě jdoucí funkční období.
3. V případě odstoupení ředitele či nemožnosti výkonu jeho funkcí jmenuje valné shromáždění na zbývající část takového funkčního období ředitele nového.
4. Správní rada volí ze svých členů svého předsedu na obnovitelné funkční období o délce tří let v souladu s čl. 12 odst. 2. Předseda svolává a řídí veškerá zasedání správní rady.
5. Správní rada:
a) |
vede konsorcium DARIAH ERIC a navrhuje jeho strategické cíle a směřování; |
b) |
uzavírá jménem konsorcia DARIAH ERIC veškeré smlouvy, dohody a jiné závazné dokumenty, a to po schválení valným shromážděním, je-li vyžadován jeho souhlas; |
c) |
zastupuje konsorcium DARIAH ERIC v jednání se všemi evropskými, mezinárodními a národními orgány a soudy a vystupuje v úloze hlavního kontaktního subjektu; |
d) |
zajišťuje, aby byly k dispozici odpovídající finanční zdroje, a připravuje rozpočet; |
e) |
připravuje jednací řád konsorcia; |
f) |
ověřuje efektivitu výsledků konsorcia DARIAH ERIC ve srovnání se strategickými cíli a směry stanovenými valným shromážděním; |
g) |
připravuje výroční zprávu o činnosti uvedenou v čl. 21 odst. 1; |
h) |
vykonává dohled nad týmem vedoucích pracovníků; |
i) |
řídí a zaměstnává členy koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) podle ustanovení čl. 2 odst. 4 a čl. 28 odst. 7; |
j) |
po konzultaci s týmem vedoucích pracovníků schvaluje vytvoření, změnu (včetně rozdělení, splynutí nebo změny zaměření) nebo zánik VCC; |
k) |
po konzultaci s týmem vedoucích pracovníků jmenuje nebo odvolává předsedy VCC nebo příslušné vedoucí VCC; |
l) |
po konzultaci s týmem vedoucích pracovníků jmenuje nebo odvolává předsedu společného výzkumného výboru. |
6. Členové správní rady se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
Článek 13
Tým vedoucích pracovníků
1. Ustavuje se tým vedoucích pracovníků, který je složen z předsedy a místopředsedy výboru národních koordinátorů a předsedy a místopředsedy společného výzkumného výboru. K účasti na zasedáních týmu vedoucích pracovníků se přizvou příslušní úředníci koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) a předseda vědecké rady.
2. Správní rada vede konzultace s týmem vedoucích pracovníků ohledně veškerých obecných záležitostí, včetně přípravy návrhů určených valnému shromáždění, sestavování a změny plánů roční činnosti týkajících se konsorcia DARIAH ERIC a zajištění soudržnosti, souladu a stability služeb výzkumné infrastruktury.
3. Předseda správní rady svolává a řídí veškerá zasedání týmu vedoucích pracovníků.
4. Členové týmu vedoucích pracovníků se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
Článek 14
Výbor národních koordinátorů
1. Výbor národních koordinátorů je jedním ze dvou operativních orgánů konsorcia DARIAH ERIC. Jeho smyslem je integrovat a koordinovat národní činnosti konsorcia DARIAH na evropské úrovni.
2. Skládá se z jednoho národního koordinátora za každého člena a pozorovatele jmenovaného uvedeným členem nebo pozorovatelem. Národní koordinátor je jmenován na obnovitelné funkční období o délce tří let. Jednotliví členové a pozorovatelé mohou svého národního koordinátora kdykoli změnit. K účasti na zasedáních výboru národních koordinátorů se přizvou příslušní úředníci koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) a správní rady.
3. Výbor národních koordinátorů volí ze svých členů prostou většinou hlasů svého předsedu a místopředsedu na obnovitelné funkční období o délce jednoho roku. Předseda a místopředseda jsou členy týmu vedoucích pracovníků, v němž zastupují kolektivní postoj výboru národních koordinátorů.
4. Řádná zasedání výboru národních koordinátorů se konají dvakrát ročně.
5. Výbor národních koordinátorů poskytuje podporu správní radě, zejména vypracováním roční syntézy národních plánů konsorcia DARIAH každého z členů a pozorovatelů. V rámci výboru národních koordinátorů navrhují jednotliví národní koordinátoři věcný roční příspěvek každého člena a pozorovatele, jenž správní rada předkládá ke schválení valnému shromáždění v souladu s čl. 10 odst. 15 písm. d).
6. Členové výboru národních koordinátorů se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
Článek 15
Společný výzkumný výbor
1. Společný výzkumný výbor je jedním ze dvou operativních orgánů konsorcia DARIAH ERIC. Jeho účelem je organizovat vědeckou a technickou integraci činností konsorcia DARIAH.
2. Jeho členy jsou všichni vedoucí center virtuální kompetence, kteří prostou většinou hlasů volí ze svého středu místopředsedu na obnovitelné funkční období o délce jednoho roku. Předseda je jmenován správní radou na obnovitelné funkční období o délce jednoho roku podle postupu, jenž je uveden v jednacím řádu konsorcia. K účasti na zasedání společného výzkumného výboru se přizvou ostatní příslušní úředníci koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) a správní rady.
3. Předseda a místopředseda jsou členy týmu vedoucích pracovníků, v němž zastupují kolektivní postoj společného výzkumného výboru.
4. Řádná zasedání společného výzkumného výboru se konají obvykle dvakrát ročně.
5. Společný výzkumný výbor poskytuje podporu správní radě, zejména prostřednictvím:
a) |
shromažďování a posuzování věcných příspěvků; |
b) |
vypracování ročního plánu center virtuální kompetence a zprávy o činnostech; |
c) |
pořádání přinejmenším jednoho jednání valné hromady konsorcia DARIAH za účasti člena nebo pozorovatele pořádajícího valnou hromadu konsorcia DARIAH a příslušných úředníků koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO). |
6. Členové společného výzkumného výboru se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
KAPITOLA 5
ROZPOČET
Článek 16
Příprava a přijetí rozpočtu
1. Správní rada vypracuje společně s příslušným úředníkem koordinačního úřadu DARIAH-EU (DCO) návrh rozpočtu pro nadcházející rozpočtový rok, který je předložen valnému shromáždění v prvním čtvrtletí předcházejícího rozpočtového roku.
2. Návrh rozpočtu obsahuje veškeré prostředky a výpočet příspěvků členů a pozorovatelů pro příští rozpočtový rok a odhad nákladů a příspěvků na dva následující rozpočtové roky.
3. Pokud není rozpočet přijat k začátku rozpočtového roku, řídí se celkové prostředky, jež mohou být měsíčně vkládány do konsorcia DARIAH ERIC, omezeními, jež byla stanovena pro předcházející rozpočtový rok.
Článek 17
Rozpočtový rok
1. Rozpočtový rok konsorcia DARIAH ERIC začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince každého roku.
2. Rozpočtový rok zahrnuje jedno účetní období.
Článek 18
Peněžité a věcné příspěvky
1. Příspěvek jednotlivých členů a pozorovatelů se skládá ze dvou částí. První část tvoří příspěvky peněžité a druhou příspěvky věcné. Tyto dvě části tvoří procentní podíl ročního peněžitého a věcného rozpočtu konsorcia DARIAH ERIC a vycházejí z údajů o výši HDP jednotlivých zemí. Zásady a metoda výpočtu jsou stanoveny v příloze II.
2. Členové a pozorovatelé odpovídají za převod peněžitých příspěvků ve prospěch konsorcia DARIAH ERIC.
3. Věcnými příspěvky jsou veškeré odsouhlasené příspěvky nefinanční povahy poskytnuté ve prospěch rozpočtu konsorcia DARIAH ERIC.
4. Veškeré věcné příspěvky shromažďuje a posuzuje společný výzkumný výbor, který v případě nejasností projedná příslušnou záležitost s týmem vedoucích pracovníků.
5. Jednací řád konsorcia stanoví postup oceňování věcných příspěvků.
KAPITOLA 6
CENTRA VIRTUÁLNÍ KOMPETENCE
Článek 19
Centra virtuální kompetence
1. Základ činnosti konsorcia DARIAH ERIC tvoří centra virtuální kompetence (VCC), přičemž každé z center se věnuje konkrétním oblastem odborných znalostí.
2. Partnerská instituce se může podílet na činnosti více VCC.
Článek 20
Předsedající center virtuální kompetence
1. Předsedajícím VCC může být pouze partnerská instituce člena.
2. Partnerská instituce podle čl. 20 odst. 1, jež se hodlá ujmout role předsedajícího VCC, podá příslušnou žádost správní radě. V žádosti se uvede jméno vedoucího či jména vedoucích VCC.
3. Správní rada ustanoví po projednání s týmem vedoucích pracovníků jednu nebo více partnerských institucí coby předsedajícího VCC a jmenuje příslušného vedoucího nebo vedoucí VCC.
4. Partnerská instituce ustanovená správní radou za předsedajícího VCC se řídí ustanoveními jednacího řádu konsorcia.
KAPITOLA 7
PODÁVÁNÍ ZPRÁV, ÚČETNICTVÍ A AUDIT
Článek 21
Podávání zpráv
1. Konsorcium DARIAH ERIC vypracuje výroční zprávu o činnosti, ve které informuje zejména o vědeckých, provozních a finančních stránkách svých činností. Správní rada tuto zprávu předkládá valnému shromáždění ke schválení a do šesti měsíců od konce příslušného rozpočtového roku se tato zpráva předává Evropské komisi a příslušným orgánům veřejné moci. Uvedená zpráva se zveřejní.
2. Konsorcium DARIAH ERIC vyrozumí Evropskou komisi o všech okolnostech, které by mohly vážně ohrozit plnění úkolů konsorcia DARIAH ERIC nebo omezit jeho schopnost plnit požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 723/2009.
Článek 22
Účetnictví a audit
Na konsorcium DARIAH ERIC se vztahují požadavky práva hostitelského státu, pokud jde o sestavování, uchovávání, audit a zveřejňování účetní závěrky.
KAPITOLA 8
POLITIKY
Článek 23
Politika pro zadávání veřejných zakázek a osvobození od DPH
1. Konsorcium DARIAH ERIC postupuje podle příslušných zásad Evropské unie pro zadávání veřejných zakázek a souvisejících platných vnitrostátních právních předpisů.
2. Při zadávání zakázek ze strany členů a pozorovatelů týkajících se činností DARIAH ERIC věnují členové a pozorovatelé náležitou pozornost potřebám konsorcia DARIAH ERIC, technickým požadavkům a specifikacím vydaným příslušnými orgány.
3. Osvobození od DPH na základě čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (1) a v souladu s články 50 a 51 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (2) je omezeno na daň z přidané hodnoty za takové zboží a služby, které jsou určeny pro oficiální použití konsorciem DARIAH ERIC, jejichž hodnota přesahuje 150 EUR a které jsou plně uhrazeny a získány konsorciem DARIAH ERIC. Zakázky zadané jednotlivými členy těchto osvobození od daně využívat nemohou.
4. Osvobození od DPH se vztahuje na nehospodářské, nikoli na hospodářské činnosti.
5. Osvobození od DPH se uplatní na zboží a služby pro vědecké, technické a administrativní aktivity prováděné konsorciem DARIAH ERIC v souladu s jeho hlavními úkoly. To se týká i nákladů na konference, pracovní semináře a setkání, které přímo souvisejí s oficiálními činnostmi konsorcia DARIAH ERIC. Osvobození od DPH se však nevztahuje na cestovní výdaje a výdaje za ubytování.
Článek 24
Ručení
1. Konsorcium DARIAH ERIC ručí za své závazky.
2. Členové konsorcia DARIAH ERIC ručí do výše svého příslušného ročního příspěvku poskytnutého ve prospěch konsorcia DARIAH ERIC, pokud nepodepsali prohlášení, na jehož základě je ručení za závazky konsorcia DARIAH ERIC rozšířeno.
3. Správní rada jménem konsorcia DARIAH ERIC sjedná a uzavře vhodné pojištění.
Článek 25
Politika přístupu
1. Nástroje a služby nabízené konsorciem DARIAH ERIC jsou v zásadě vědecké a vzdělávací obci volně k dispozici.
2. Valné shromáždění může rozhodnout o tom, že některé služby budou poskytovány za úplatu, přičemž v jednacím řádu konsorcia se vymezí příslušné podmínky.
Článek 26
Politika vědeckého hodnocení a šíření informací
1. Konsorcium DARIAH ERIC provozuje infrastrukturu bez časových, místních či jiných omezení přístupu k ní, přičemž uvedená infrastruktura je v zásadě k dispozici pro bezplatné využívání ze strany vědecké a vzdělávací obce.
2. Pokud je přístup nezbytné z jakéhokoli důvodu dočasně či trvale omezit, lze přístup poskytnout pouze po přezkumu na základě společného hodnocení, který vychází ze záslužnosti a osvědčených postupů. Po konzultaci vědeckého výboru přijme valné shromáždění nezbytná prováděcí pravidla.
3. Konsorcium DARIAH ERIC přijme veškerá vhodná opatření s cílem podporovat tuto infrastrukturu a její využívání ze strany výzkumných pracovníků.
4. Mezi tato opatření může patřit mimo jiné vytvoření webového portálu, vydávání zpravodaje, pořádání konferencí a seminářů a účast na nich atd.
Článek 27
Práva duševního vlastnictví, politika v oblasti údajů a ochrana soukromí
1. Práva duševního vlastnictví se řídí vnitrostátními právními předpisy členů nebo pozorovatelů a mezinárodními dohodami, jejichž stranami jsou členové nebo pozorovatelé.
2. Přednost mají obecně zásady otevřených zdrojů a volného přístupu.
3. Politiku konsorcia DARIAH v oblasti údajů vypracovává a schvaluje valné shromáždění.
4. Využívání a sběr údajů konsorcia DARIAH ERIC se řídí evropskými a vnitrostátními právními předpisy na ochranu údajů.
Článek 28
Politika zaměstnanosti
1. Konsorcium DARIAH ERIC je zaměstnavatelem podporujícím rovné příležitosti.
2. Pracovní smlouvy se řídí vnitrostátními právními předpisy země, v níž je personál zaměstnán.
3. Konsorcium DARIAH ERIC uplatňuje zásadu zákazu jakékoli diskriminace mezi pracovníky, s nimiž uzavřelo pracovní smlouvu přímo, a vyslanými zaměstnanci.
4. Konsorcium DARIAH ERIC zveřejní všechna volná pracovní místa a stanoví vhodnou lhůtu pro přijímání žádostí uchazečů o zaměstnání.
5. Konsorcium DARIAH ERIC nenabídne žádnému z uchazečů pracovní místo před koncem výše uvedené lhůty.
6. Konsorcium DARIAH ERIC nenabídne žádné pracovní místo osobě, jež nemůže být legálně podle právních předpisů Evropské unie či právních předpisů použitelných v místě výkonu zaměstnání zaměstnána v Evropské unii a/nebo v hostitelském státě a/nebo v místě výkonu zaměstnání.
7. Správní rada odpovídá za nábor zaměstnanců, s čímž jí napomáhá koordinační úřad DARIAH–EU (DCO).
KAPITOLA 9
DOBA TRVÁNÍ, UKONČENÍ ČINNOSTI, ŘEŠENÍ SPORŮ A USTANOVENÍ O ZŘÍZENÍ
Článek 29
Doba trvání
Doba trvání konsorcia DARIAH ERIC činí dvacet let a může být obnovena většinovým postupem podle čl. 10 odst. 13 písm. d).
Článek 30
Změny, ukončení činnosti
1. Členové, správní rada a vědecká rada mohou předkládat valnému shromáždění návrhy změn.
2. Návrhy změn se uvádějí v bodech programu jednání, který je oznámen společně s pozvánkou k účasti na valném shromáždění.
3. Valné shromáždění může aktualizovat přílohy, aniž by to zakládalo změnu stanov.
4. Ukončení činnosti konsorcia DARIAH ERIC se řídí rozhodnutím valného shromáždění v souladu s čl. 10 odst. 16 písm. b).
5. Bez zbytečného odkladu, v každém případě však nejpozději do deseti dnů od přijetí rozhodnutí o ukončení činnosti konsorcia DARIAH ERIC, vyrozumí konsorcium DARIAH ERIC o této skutečnosti Evropskou komisi.
6. Aktiva zbývající po zaplacení závazků konsorcia DARIAH ERIC se rozdělí mezi členy v poměru k jejich akumulovanému ročnímu příspěvku ve prospěch konsorcia DARIAH ERIC. Závazky zbývající po započtení aktiv konsorcia DARIAH ERIC se rozdělí mezi členy v poměru podle čl. 24 odst. 2.
7. Bez zbytečného odkladu, v každém případě však do deseti dnů od uzavření postupu pro ukončení činnosti, vyrozumí konsorcium DARIAH ERIC o této skutečnosti Evropskou komisi.
8. Konsorcium DARIAH ERIC zaniká dnem, kdy Evropská komise zveřejní příslušné oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 31
Použitelné právo
Konsorcium DARIAH ERIC se řídí těmito právními předpisy v daném pořadí:
a) |
právními předpisy Unie, zejména nařízením (ES) č. 723/2009; |
b) |
právními předpisy hostitelského státu v těch záležitostech, které právo Unie neupravuje nebo je upravuje pouze částečně; |
c) |
těmito stanovami a prováděcími pravidly k nim. |
Článek 32
Spory
1. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný k rozhodování sporů mezi členy a pozorovateli v souvislosti s konsorciem DARIAH ERIC, sporů mezi členy, pozorovateli a konsorciem DARIAH ERIC a veškerých sporů, v nichž je Evropská unie jednou ze stran.
2. Pro řešení sporů mezi konsorciem DARIAH ERIC a třetími stranami se použijí právní předpisy Evropské unie o soudní příslušnosti. V případech, které nejsou upraveny právními předpisy Evropské unie, je soud příslušný k řešení takových sporů určen podle práva hostitelského státu.
Článek 33
Dostupnost stanov
Stanovy musí být aktualizovány a musí být přístupné veřejnosti na internetové stránce konsorcia DARIAH ERIC a v jeho sídle.
Článek 34
Ustanovení o zřízení
1. Hostitelský stát svolá ustavující zasedání valného shromáždění co nejdříve, nejpozději však do 45 kalendářních dnů ode dne vstupu rozhodnutí Komise o zřízení konsorcia DARIAH ERIC v platnost.
2. Hostitelský stát uvědomí zakládající členy o všech zvláštních naléhavých právních úkonech, jež je třeba jménem konsorcia DARIAH ERIC učinit před konáním ustavujícího zasedání. Nevznese-li žádný ze zakládajících členů námitku do pěti pracovních dnů poté, co je takto vyrozuměn, osoba řádně zmocněná hostitelským státem tyto právní úkony učiní.
(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).
PŘÍLOHA I
SEZNAM ČLENŮ A POZOROVATELŮ
Poslední aktualizace: 11. června 2014
Členové
Stát nebo mezivládní organizace |
Zastupující subjekt |
Národní koordinační instituce |
Rakousko |
Ministerstvo Rakouska pro vědu a výzkum |
Rakouská akademie věd – Institut pro jazykový korpus a textovou technologii (ICLTT) |
Belgie |
Belgický úřad pro politiku věd |
Centrum pro digitalizaci humanitních věd v Ghentu (Univerzita Ghent) |
Chorvatsko |
Ministerstvo pro vědu, školství a tělovýchovu |
Ústav etnologického a folkloristického výzkumu |
Kypr |
Kyperský digitální přeborník, ministerstvo energetiky, obchodu, průmyslu a cestovního ruchu |
Technická univerzita Limassol, Kypr |
Dánsko |
Dánská agentura pro vědu, technologie a inovace |
Dánská laboratoř pro digitalizaci v oblasti humanitních věd |
Francie |
Centre National de la Recherche Scientifique |
Huma-Num (Centre National de la Recherche Scientifique) |
Německo |
Německé Spolkové ministerstvo školství a výzkumu |
Georg-August-Universität Göttingen |
Řecko |
Generální sekretariát pro výzkum a technologie/ministerstvo pro školství a církevní záležitosti |
Akademie Atény |
Irsko |
Výzkumná rada Irska |
Národní irská univerzita Maynooth |
Itálie |
MIUR – Ministerstvo školství, vysokého vzdělávání a výzkumu |
Národní vědecká rada Itálie |
Lucembursko |
Ministère de l'Enseignement supérieur et de la Recherche |
Centre Virtuel de la Connaissance sur l'Europe |
Malta |
Ministerstvo školství a práce |
Maltská rada knihoven |
Nizozemsko |
Nizozemská organizace pro vědecký výzkum |
Archivace údajů a síťové služby |
Srbsko |
Ministerstvo kultury a informací |
Bělehradské centrum pro digitalizaci humanitních věd |
Slovinsko |
Ministerstvo školství, vědy a tělovýchovy |
Inštitut za novejšo zgodovino/Ústav novodobých dějin |
Pozorovatelé
Stát nebo mezivládní organizace |
Zastupující subjekt |
Národní koordinační instituce |
|
|
|
PŘÍLOHA II
ZÁSADY PRO VÝPOČET PŘÍSPĚVKů
1. |
Roční peněžité a věcné příspěvky členů a pozorovatelů jsou stanoveny podle následujících proměnných:
|
2. |
Výše příspěvku země se vypočítá podle následujícího vzorce: vydělením HDP takové země celkovým součtem HDP členských států Rady Evropy a následným zaokrouhlením výše příspěvku na dvě desetinná místa. V případě zemí, které se připojí ke konsorciu DARIAH ERIC coby pozorovatelé, činí výše jejich příspěvku právě polovinu toho, co by bylo považováno za členský příspěvek, pokud by se připojily jako členové. |
3. |
Podíl DARIAH se v případě peněžitého rozpočtu (x) vypočítá pomocí následujícího vzorce: peněžitý rozpočet se vydělí součtem výše příspěvků členů a pozorovatelů vybraných valným shromážděním za účelem výpočtu podílu DARIAH na peněžitém rozpočtu. |
4. |
Podíl DARIAH se v případě věcného rozpočtu (y) vypočítá pomocí následujícího vzorce: věcný rozpočet se vydělí součtem výše příspěvků členů a pozorovatelů vybraných valným shromážděním za účelem výpočtu podílu DARIAH na věcném rozpočtu. |
5. |
Peněžité a věcné příspěvky se vypočítávají podle tohoto vzorce: a) Peněžitý příspěvek : Výše příspěvku za zemi se vynásobí peněžitým podílem DARIAH (x) a výsledek je zaokrouhlen nahoru s přesností na sto euro. b) Věcný příspěvek : Výše příspěvku za zemi se vynásobí věcným podílem DARIAH (y) a výsledek je zaokrouhlen nahoru s přesností na tisíc euro. |
6. |
Valné shromáždění může postupem podle systému váženého hlasování, jenž je vymezen v čl. 10 odst. 14 a 16, změnit peněžité a věcné rozpočty každý rok a referenční HDP po uplynutí tří let. |
7. |
Pokud valné shromáždění nezmění proměnné rozpočtu (jak jsou uvedeny v zásadě č. 1 výše), činí roční příspěvek roční příspěvek za předchozí rok s ročním dvouprocentním navýšením, které má pokrýt inflaci a nárůst nákladů. |
8. |
Mezivládní organizace hradí příspěvek podle svého statusu člena nebo pozorovatele. |
9. |
Příspěvek subjektů, které se připojí v průběhu roku, je úměrný počtu zbývajících měsíců v daném roce, počínaje prvním dnem měsíce připojení. |
10. |
Roční příspěvek pro členy nebo pozorovatele, kteří se na počátku závazně nepřipojili na pět let, se zvyšuje o 25 % do té doby, dokud se závazně nepřipojí na zbývající období. Pokud se člen nebo pozorovatel závazně připojí na zbývající část z pěti let nebo pokud zůstane členem po dobu pěti let, přijmou se opatření, která zajistí, že celková částka, kterou člen nebo pozorovatel zaplatí, nebude vyšší než obvyklý příspěvek za daných pět let. |
PŘÍLOHA III
PROZATÍMNÍ ROZPOČET A PŘÍSPĚVKY
Země |
Délka trvání závazku |
Odhad peněžitého příspěvku rok (1) (v EUR) |
Odhad věcného příspěvku rok (1) (v EUR) |
Odhad celkového příspěvku rok (v EUR) |
Rakousko (2) |
3 roky |
28 250,00 |
231 250,00 |
259 500,00 |
Belgie |
5 let |
27 700,00 |
227 000,00 |
254 700,00 |
Chorvatsko |
5 let |
3 400,00 |
28 000,00 |
31 400,00 |
Kypr |
5 let |
1 300,00 |
11 000,00 |
12 300,00 |
Dánsko |
5 let |
18 000,00 |
147 000,00 |
165 000,00 |
Francie |
5 let |
149 200,00 |
1 221 000,00 |
1 370 200,00 |
Německo (2) |
do 26.2.2016 |
242 125,00 |
1 981 250,00 |
2 223 375,00 |
Řecko |
5 let |
15 600,00 |
128 000,00 |
143 600,00 |
Irsko |
5 let |
11 800,00 |
96 000,00 |
107 800,00 |
Itálie |
5 let |
118 100,00 |
966 000,00 |
1 084 100,00 |
Lucembursko |
5 let |
3 200,00 |
26 000,00 |
29 200,00 |
Malta |
5 let |
500,00 |
4 000,00 |
4 500,00 |
Nizozemsko |
5 let |
45 100,00 |
369 000,00 |
414 100,00 |
Srbsko |
5 let |
2 500,00 |
21 000,00 |
23 500,00 |
Slovinsko |
5 let |
2 700,00 |
23 000,00 |
25 700,00 |
|
Celkem |
669 475,00 |
5 479 500,00 |
6 148 975,00 |
(1) V následujících letech činí výše ročního příspěvku roční příspěvek z předchozího roku navýšený o 2 %, jež mají sloužit k pokrytí inflace a nárůstu nákladů (viz zásada č. 7, příloha II).
(2) Jelikož je délka závazku kratší pěti let, bylo zahrnuto 25 % navýšení (viz zásada č. 10, příloha II).