ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 228

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
31. července 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Informace o vstupu v platnost Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu

1

 

*

Informace o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami

1

 

*

Informace o dni vstupu v platnost Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu

1

 

*

Oznámení o prozatímním provádění prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé

2

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 827/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 828/2014 ze dne 30. července 2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům ( 1 )

5

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 829/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí ( 1 )

9

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 830/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1890/2005, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013, pokud jde o oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření týkajících se spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a pokud jde o žádosti o přezkum pro nové vývozce, a kterým se stanoví možnost vrácení nebo prominutí cla v některých případech

16

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 831/2014 ze dne 30. července 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

24

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 832/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný pro žádosti o dovozní licence podané v rámci celních kvót otevřených prováděcím nařízením (EU) č. 416/2014 pro některé obiloviny pocházející z Ukrajiny

27

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/509/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 23. července 2014 o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015

29

 

 

2014/510/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. července 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového (Piper betle) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (oznámeno pod číslem C(2014) 5327)  ( 1 )

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1


Informace o vstupu v platnost Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu

Po podpisu dne 18. listopadu 2013 Evropská unie dne 16. prosince 2013 a Marocké království dne 15. července 2014 oznámily, že finalizovaly vnitřní postupy za účelem uzavření protokolu.

V souladu se svým článkem 12 vstupuje tudíž tento protokol v platnost dnem 15. července 2014.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1


Informace o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami

Po podpisu dne 23. prosince 2013 Komorský svaz dne 23. prosince 2013 a Evropská unie dne 14. května 2014 oznámily, že finalizovaly vnitřní postupy za účelem uzavření protokolu.

V souladu se svým článkem 14 vstoupil protokol v platnost dne 14. května 2014.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1


Informace o dni vstupu v platnost Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu

Po podpisu dne 18. prosince 2013 oznámily Evropská unie a Seychelská republika dne 14. května a 25. června 2014, že finalizovaly vnitřní postupy za účelem uzavření protokolu o partnerství v oblasti rybolovu (1).

V souladu se svým článkem 16 vstoupila tudíž tento protokol v platnost dne 25. června 2014.


(1)  Protokol byl zveřejněn v Úř. věst. L 4, 9.1.2014, s. 3.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/2


Oznámení o prozatímním provádění prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (1)

Evropská unie a Fidžijská republika oznámily, že dokončily své postupy nezbytné pro prozatímní provádění prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé v souladu s čl. 76 odst. 2 uvedené dohody. Dohoda se proto mezi Evropskou unií a Fidžijskou republikou prozatímně použije ode dne 28. července 2014.


(1)  Úř. věst. L 272, 16.10.2009, s. 1.


NAŘÍZENÍ

31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/3


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 827/2014

ze dne 23. července 2014,

kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 140 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 974/98 (1) stanoví, že euro nahrazuje měny členských států, které splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura v okamžiku, kdy Společenství vstoupí do třetí etapy hospodářské a měnové unie.

(2)

Podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 je Litva členským státem, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“).

(3)

Rozhodnutí Rady 2014/509/EU ze dne 23. července 2014 o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015 (2) stanoví, že Litva splňuje nezbytné podmínky pro přijetí eura a že výjimka pro Litvu se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015.

(4)

Zavedení eura v Litvě vyžaduje, aby se stávající ustanovení o zavedení eura v nařízení (ES) č. 974/98 vztahovala i na Litvu.

(5)

Litevský národní plán přechodu na euro stanoví, že eurobankovky a euromince se stanou zákonným platidlem v tomto členském státě v den zavedení eura jako jeho měny. Datem přijetí eura a datem přechodu na hotovostní euro by měl být tedy 1. leden 2015. Období postupného zrušení se nepoužije.

(6)

Nařízení (ES) č. 974/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 974/98 se do tabulky mezi údaje pro Lotyšsko a Lucembursko vkládá tento řádek:

„Litva

1. ledna 2015

1. ledna 2015

nepoužije se“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. července 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

(2)  Viz stránka 29 v tomto čísle Úředního věstníku.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 828/2014

ze dne 30. července 2014

o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (1), a zejména na čl. 36 odst. 3 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Lidé postižení celiakií trpí trvalou nesnášenlivostí lepku. Pšenice (tj. všechny druhy Triticum, jako jsou pšenice tvrdá, pšenice špalda a pšenice khorasan), žito a ječmen byly označeny jako zrniny, které podle vědeckých zpráv obsahují lepek. Lepek obsažený v těchto zrninách může mít nepříznivé účinky na zdraví osob s nesnášenlivostí lepku, a proto by se jeho konzumaci tyto osoby měly vyhýbat.

(2)

Informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách by měly pomoci osobám s nesnášenlivostí lepku identifikaci a volbu pestré stravy při stravování doma i mimo domov.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 (2) stanoví harmonizovaná pravidla pro informace poskytované spotřebitelům o nepřítomnosti lepku (tvrzení „bez lepku“) nebo o sníženém obsahu lepku (tvrzení „velmi nízký obsah lepku“) v potravinách. Pravidla uvedeného nařízení jsou podložena vědeckými údaji a zaručují, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl nebo mateni na základě informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách, poskytnutých různými způsoby.

(4)

V souvislosti s revizí právních předpisů týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu se nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3) zrušuje nařízení (ES) č. 41/2009 ode dne 20. července 2016. Měloby se zajistit, aby v souladu s požadavky stanovenými v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011 bylo poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách po tomto datu i nadále podloženo příslušnými vědeckými údaji a aby se neuskutečňovalo různými způsoby, což by mohlo spotřebitele uvádět v omyl nebo být pro ně matoucí. Proto je nutné, aby byly v Unii zachovány jednotné podmínky pro uplatňování těchto požadavků na informace o potravinách poskytované provozovateli potravinářských podniků, pokud jde o nepřítomnost či snížený obsah lepku v potravinách, a tyto podmínky by měly vycházet z nařízení (ES) č. 41/2009.

(5)

Některé potraviny byly speciálně vyrobeny, připraveny a/nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku v jedné nebo v několika složkách obsahujících lepek nebo aby v nich byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové. Jiné potraviny jsou vyrobeny výhradně ze složek, které jsou přirozeně bezlepkové.

(6)

Odstranění lepku ze zrnin obsahujících lepek představuje značné technické těžkosti a ekonomická omezení, a proto je výroba zcela bezlepkových potravin při použití těchto zrnin obtížná. V důsledku toho mnohé potraviny speciálně zpracované tak, aby v nich byl snížen obsah lepku v jedné nebo v několika složkách obsahujících lepek, jež jsou na trhu, mohou obsahovat nízká zbytková množství lepku.

(7)

Většina osob s nesnášenlivostí lepku může do své stravy zařadit oves, aniž by pocítily nepříznivé účinky na své zdraví. Tato otázka je předmětem pokračujícího studia a zkoumání vědců. Velkým problémem je však kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem, ke které může dojít během sklizně, přepravy, skladování a zpracování. Proto je třeba přihlédnout k riziku kontaminace výrobků obsahujících oves lepkem, pokud jde o příslušné informace o těchto potravinářských výrobcích poskytované provozovateli potravinářských podniků.

(8)

Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku ve vymezeném rozsahu. Aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a citlivosti, měla by existovat nabídka výrobků s různě nízkým obsahem lepku v tomto vymezeném rozsahu. Je nicméně důležité, aby jednotlivé výrobky byly řádně označeny, čímž se současně s pomocí informačních kampaní podporovaných členskými státy zajistí jejich správné užití osobami s nesnášenlivostí lepku.

(9)

Mělo by být možné, aby potraviny, které jsou speciálně vyrobeny, připraveny a/nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek nebo aby v nich byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími buď nepřítomnost lepku („bez lepku“) nebo snížený obsah lepku („velmi nízký obsah lepku“) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Rovněž by mělo být možné, aby na těchto potravinách byl uveden údaj informující spotřebitele o tom, že se jedná o potravinu speciálně připravenou pro osoby s nesnášenlivostí lepku.

(10)

Mělo by být rovněž možné, aby potraviny obsahující složky, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími nepřítomnost lepku, a to v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a jsou-li splněny obecné podmínky pro uvádění nezavádějících informací stanovených v nařízení (EU) č. 1169/2011. Informace o potravinách by zejména neměly být zavádějící vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají tyto stejné charakteristiky.

(11)

Směrnice Komise 2006/141/ES (4) zakazuje použití složek obsahujících lepek při výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy. Použití tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ nebo „bez lepku“ při uvádění informací o těchto výrobcích by mělo být zakázáno vzhledem k tomu, že se podle tohoto nařízení tato tvrzení používají pro uvedení obsahu lepku v množství nepřesahujícím 100 mg/kg pro označení „velmi nízký obsah lepku“ a 20 mg/kg pro označení „bez lepku“.

(12)

Pro účely tohoto nařízení by měla být vhodným způsobem zohledněna norma Codex Alimentarius pro potraviny pro zvláštní výživu osob s nesnášenlivostí lepku (5).

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl a předmět

Toto nařízení se použije na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„lepkem“ se rozumí bílkovinná frakce z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců a derivátů, vůči které mají některé osoby nesnášenlivost a která je nerozpustná ve vodě a 0,5 M roztoku chloridu sodného;

b)

„pšenicí“ se rozumí jakýkoli druh Triticum.

Článek 3

Informace pro spotřebitele

1.   Jsou-li pro poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům použita tvrzení, musí být tyto informace uvedeny pouze prostřednictvím tvrzení a v souladu s podmínkami podle přílohy.

2.   Informace o potravinách uvedené v odstavci 1 mohou být doprovázeny tvrzeními „vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „vhodné pro celiaky“.

3.   Informace o potravinách uvedené v odstavci 1 mohou být doprovázeny tvrzeními „speciálně připravená pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „speciálně připravená pro celiaky“, pokud je daná potravina speciálně vyrobena, připravena a/nebo zpracována tak:

a)

aby v ní byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek; nebo

b)

aby v ní byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové.

Článek 4

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa

Poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v počáteční a pokračovací kojenecké výživě podle definice ve směrnici 2006/141/ES se zakazuje.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 20. července 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku (Úř. věst. L 16, 21.1.2009, s. 3).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).

(4)  Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1).

(5)  CODEX STAN 118-1979.


PŘÍLOHA

Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách a jejich podmínky

A.   Obecné požadavky

BEZ LEPKU

Tvrzení „bez lepku“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.

VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU

Tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.

B.   Dodatečné požadavky na potraviny obsahující oves

Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 829/2014

ze dne 30. července 2014,

kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 a 3 a čl. 38 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha III nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 (2) stanoví seznam třetích zemí, jejichž systém produkce a kontrolní opatření pro ekologickou produkci zemědělských produktů jsou uznány za rovnocenné systému a opatřením stanoveným v nařízení (ES) č. 834/2007.

(2)

Uznání Švýcarska podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 se v současnosti vztahuje na zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny kromě kvasinek. Švýcarsko předložilo Komisi žádost o uznání své rovnocennosti také pro ekologické kvasinky. Z posouzení informací předložených společně s žádostí a z následného vysvětlení poskytnutého Švýcarskem vyplynulo, že pravidla, kterými se v uvedené zemi řídí produkce a kontroly ekologických kvasinek, jsou rovnocenná pravidlům stanoveným nařízením (ES) č. 834/2007 a nařízením Komise (ES) č. 889/2008 (3). Uznání rovnocennosti švýcarských systémů produkce a kontrolních opatření, pokud jde o zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny, by se tedy mělo vztahovat také na ekologické kvasinky.

(3)

Uznání Nového Zélandu podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 se v současnosti vztahuje na zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny kromě vína a kvasinek. Nový Zéland předložil Komisi žádost o uznání své rovnocennosti také pro ekologické víno. Z posouzení informací předložených společně s žádostí a z následného vysvětlení poskytnutého Novým Zélandem vyplynulo, že pravidla, kterými se v uvedené zemi řídí produkce a kontroly ekologického vína, jsou rovnocenná pravidlům stanoveným nařízením (ES) č. 834/2007 a nařízením Komise (ES) č. 889/2008. Uznání rovnocennosti novozélandských systémů produkce a kontrolních opatření, pokud jde o zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny, by se mělo vztahovat také na ekologické víno.

(4)

Podle informací poskytnutých Novým Zélandem došlo ke změně příslušného orgánu, jednoho z kontrolních subjektů a subjektu vydávajícího potvrzení. Tato změna by měla být zahrnuta v příloze III nařízení (ES) č. 1235/2008.

(5)

V příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 je stanoven seznam kontrolních subjektů a kontrolních orgánů, které jsou oprávněny provádět kontroly a vydávat potvrzení ve třetích zemích pro účely rovnocennosti.

(6)

Komise posoudila žádosti o zařazení na seznam v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008, které obdržela dne 31. října 2013. Kontrolní subjekty a kontrolní orgány, o nichž bylo při posouzení všech obdržených informací zjištěno, že splňují příslušné požadavky, by měly být zařazeny na uvedený seznam.

(7)

Subjekt „LibanCert“ je uveden v seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. Neoznámil však Komisi příslušné informace týkající se akreditačního subjektu uvedeného ve třetím a čtvrtém pododstavci čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 ani žádné změny technické dokumentace v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1235/2008. Výroční zpráva zaslaná subjektem „LibanCert“ v roce 2013 dále ukázala, že nesplnil specifikace stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. „LibanCert“ byl Komisí vyzván, aby podal vysvětlení ohledně těchto otázek, neodpověděl však ve stanovené lhůtě. Podle informací, jež má Komise k dispozici, ukončil „LibanCert“ činnost. Proto by měl být vyňat ze seznamu v příloze IV.

(8)

Příloha IV nařízení (ES) č. 1235/2008 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 355/2014 (4) obsahuje chybu v číselném kódu třetí země u kontrolního subjektu „Abcert AG“ a chybně uvádí název „IMO Swiss AG“ namísto „IMOswiss AG“.

(9)

Přílohy III a IV nařízení (ES) č. 1235/2008 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny a opraveny.

(10)

Z důvodů právní jistoty by se opravená ustanovení týkající se subjektu Abcert AG a IMOswiss AG měla použít ode dne vstupu prováděcího nařízení (EU) č. 355/2014 v platnost.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro ekologickou produkci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha IV nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění a opravuje v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha II bod 1 a bod 5 písm. a) se použijí ode dne 12. dubna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 25).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 355/2014 ze dne 8. dubna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. L 106, 9.4.2014, s. 15).


PŘÍLOHA I

Příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:

1)

V textu, jenž se vztahuje ke Švýcarsku, v bodě 1 „Kategorie produktů“, řádku „Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny“ se poznámka pod čarou (2) zrušuje.

2)

Položka, která se vztahuje k Novému Zélandu, se mění takto:

a)

V bodě 1 „Kategorie produktů“ se v řádku „Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny“ nahrazuje poznámka pod čarou (2) tímto:

„(2)

Kromě kvasinek.“

b)

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Příslušný orgán: Ministry for Primary Industries (MPI)

http://www.foodsafety.govt.nz/industry/sectors/organics/“

c)

V bodě 5 se řádek s údajem NZ-BIO-001 nahrazuje tímto:

„NZ-BIO-001

Ministry for Primary Industries (MPI)

http://www.foodsafety.govt.nz/industry/sectors/organics/“

d)

Bod 6 se nahrazuje tímto:

Subjekty vydávající potvrzení: Ministry for Primary Industries (MPI)“.


PŘÍLOHA II

Příloha IV nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění a opravuje takto:

1)

V textu, který se vztahuje k subjektu „Abcert AG“, v bodě 3 se řádek týkající se Moldavska nahrazuje tímto:

„Moldavsko

MD-BIO-137

x

—“

2)

Položka týkající se subjektu „CCPB Srl“ se mění takto:

a)

Bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Třetí země, číselné kódy a dotčené kategorie produktů:

Třetí země

Číselný kód

Kategorie produktů

 

 

A

B

C

D

E

F

Čína

CN-BIO-102

x

x

Egypt

EG-BIO-102

x

x

x

Irák

IQ-BIO-102

x

Libanon

LB-BIO-102

x

x

x

Maroko

MA-BIO-102

x

x

Filipíny

PH-BIO-102

x

x

San Marino

SM-BIO-102

x

x

x

Sýrie

SY-BIO-102

x

Tunisko

TN-BIO-102

x

Turecko

TR-BIO-102

x

x

x

—“

b)

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Výjimky: produkty z přechodného období, víno a produkty, na něž se vztahuje příloha III“.

3)

V textu týkajícím se subjektu „Control Union Certifications“ se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Třetí země, číselné kódy a dotčené kategorie produktů:

Třetí země

Číselný kód

Kategorie produktů

 

 

A

B

C

D

E

F

Afghánistán

AF-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Albánie

AL-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Bermudy

BM-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Bhútán

BT-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Brazílie

BR-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Burkina Faso

BF-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Barma/Myanmar

MM-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Kambodža

KH-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Kanada

CA-BIO-149

x

Čína

CN-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Kolumbie

CO-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Kostarika

CR-BIO-149

x

x

x

Pobřeží slonoviny

CI-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Dominikánská republika

DO-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Ekvádor

EC-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Egypt

EG-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Etiopie

ET-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Ghana

GH-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Guinea

GN-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Honduras

HN-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Hongkong

HK-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Indie

IN-BIO-149

x

x

x

x

Indonésie

ID-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Írán

IR-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Izrael

IL-BIO-149

x

x

x

Japonsko

JP-BIO-149

x

x

x

Jižní Korea

KR-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Kyrgyzstán

KG-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Laos

LA-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

MK-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Malajsie

MY-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Mali

ML-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Mauricius

MU-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Mexiko

MX-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Moldavsko

MD-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Mosambik

MZ-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Nepál

NP-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Nigérie

NG-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Pákistán

PK-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Okupované palestinské území

PS-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Panama

PA-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Paraguay

PY-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Peru

PE-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Filipíny

PH-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Rwanda

RW-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Srbsko

RS-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Sierra Leone

SL-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Singapur

SG-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Jižní Afrika

ZA-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Srí Lanka

LK-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Švýcarsko

CH-BIO-149

x

Sýrie

SY-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Tanzanie

TZ-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Thajsko

TH-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Východní Timor

TL-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Turecko

TR-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Uganda

UG-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Ukrajina

UA-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Spojené arabské emiráty

AE-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Spojené státy

US-BIO-149

x

Uruguay

UY-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Uzbekistán

UZ-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Vietnam

VN-BIO-149

x

x

x

x

x

x

Zambie

ZN-BIO-149

x

x

x

x

x

x“

4)

V textu týkajícím se subjektu „IBD Certifications Ltd“ se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Třetí země, číselné kódy a dotčené kategorie produktů:

Třetí země

Číselný kód

Kategorie produktů

 

 

A

B

C

D

E

F

Brazílie

BR-BIO-122

x

x

x

x

x

Čína

CN-BIO-122

x

x

x

Mexiko

MX-BIO-122

x

x

—“

5)

Položka týkající se subjektu „IMO Swiss AG“ se mění takto:

a)

Název „IMO Swiss AG“ se nahrazuje názvem „IMOswiss AG“;

b)

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III“.

6)

Položka, jež se vztahuje k subjektu „LibanCert“, se zrušuje.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 830/2014

ze dne 30. července 2014,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1890/2005, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013, pokud jde o oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření týkajících se spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a pokud jde o žádosti o přezkum pro nové vývozce, a kterým se stanoví možnost vrácení nebo prominutí cla v některých případech

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1890/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo (dále jen „původní opatření“) na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“), který se omezoval na opatření, jež byla uložena na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu, byla původní opatření v rozmezí od 11,4 % do 27,4 % v případě ČLR a 8,8 % až 23,6 % v případě Tchaj-wanu prodloužena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 2/2012 (3) (dále jen „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(3)

V návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření na základě čl. 13 odst. 3 základního nařízení (dále jen „šetření proti obcházení opatření“) bylo konečné antidumpingové clo použitelné na „všechny ostatní společnosti“ z ČLR prováděcím nařízením Rady (EU) č. 205/2013 (4) rozšířeno na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli.

2.   Zahájení prozatímního přezkumu

(4)

Tchajwanský vyvážející výrobce, společnost Sheh Kai Precision Co., Ltd (dále jen „žadatel“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žadatel požadoval vyjmutí některých typů spojovacích prostředků, konkrétně bimetalových spojovacích prostředků, z oblasti působnosti stávajících opatření z důvodu jejich údajně rozdílných fyzikálních, chemických a technických vlastností.

(5)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem zveřejněním oznámení dne 6. června 2013 v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5) zahájila částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR a Tchaj-wanu (6).

(6)

Současný přezkum se omezuje na posouzení rozsahu definice výrobku, aby se objasnilo, zda určité typy šroubů z korozivzdorné oceli, konkrétně bimetalové spojovací prostředky, spadají do působnosti původních opatření, jejichž platnost byla prodloužena a která byla rozšířena.

3.   Strany dotčené šetřením

(7)

Komise informovala o zahájení přezkumu známé výrobce v Unii a jejich sdružení, dovozce a uživatele, zástupce vyvážejících zemí a rovněž všechny známé výrobce v ČLR a na Tchaj-wanu.

(8)

Komise si vyžádala informace ode všech výše zmíněných stran a od dalších stran, které se ohlásily v rámci časového limitu stanoveného v oznámení o zahájení přezkumu. Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(9)

Třináct tchajwanských vyvážejících výrobců, jeden čínský vyvážející výrobce, jeden výrobce v Unii, sedm dovozců a jeden uživatel poskytli odpověď na dotazník.

(10)

Kromě toho sdružení zastupující výrobce v Unii – žadatele v původním šetření a v přezkumu před pozbytím platnosti – potvrdilo, že žádná z unijních společností nevyrábí bimetalové spojovací prostředky, a tudíž nemá k vlastnostem bimetalových spojovacích prostředků žádné stanovisko.

(11)

Žádné z dalších šesti evropských sdružení výrobců známých z původního šetření neposkytlo žádné informace.

(12)

Během šetření nebyla požadována žádná slyšení.

4.   Inspekce na místě

(13)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce v Unii

Reisser Schraubentechnik GmbH, Ingelfingen-Criesbach, Německo

Dovozce v Unii

Till and Whitehead Ltd., Cheltenham, Spojené království

Vyvážející výrobci na Tchaj-wanu

Sheh Kai Precision Co., Ltd, Kaohsiung, Tchaj-wan

Metalink Precision Industries Co., Ltd, Kaohsiung, Tchaj-wan

Sun Through Industrial Co., Ltd, Hemei Township, Tchaj-wan

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU

(14)

Dotčeným výrobkem, jak je definován v čl. 1 odst. 1 nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, jsou některé spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházející z ČLR a Tchaj-wanu.

(15)

V žádosti o přezkum žadatel požadoval vynětí některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli z oblasti působnosti stávajícího antidumpingového opatření. Výrobkem, jehož vynětí se v žádosti o přezkum požaduje, jsou bimetalové „závitořezné a samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem z uhlíkové oceli umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů, v současnosti kódu KN ex 7318 14 10“.

(16)

Jeden ze spolupracujících dovozců tvrdil, že Komise měla rozlišovat nikoli mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli, ale mezi samovrtnými a samořeznými (závitořeznými) spojovacími prostředky, s cílem vyloučit samovrtné spojovací prostředky z rozsahu definice výrobku, na nějž se vztahují antidumpingová opatření, bez ohledu na to, zda se jedná o bimetalové spojovací prostředky či spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli.

(17)

Účelem tohoto přezkumu, jak je uvedeno v žádosti předložené žadatelem a jak je výslovně zmíněno v bodě 4 prvním pododstavci oznámení o zahájení přezkumu, je prozkoumat, zda přesně bimetalové samořezné (závitořezné) a samovrtné šrouby by měly být vyňaty z rozsahu definice výrobku, na něž se v současnosti vztahují antidumpingová opatření. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(18)

Komise zároveň vzala v úvahu rozdíly mezi samovrtnými a samořeznými (závitořeznými) spojovacími prostředky. To se projevilo ve změně definice poskytnuté žadatelem a citované v 15. bodě odůvodnění, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění.

(19)

Pro účely tohoto přezkumu by bimetalové spojovací prostředky měly být definovány takto: bimetalové samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; a bimetalové samořezné (závitořezné) šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; v obou případech v současnosti kódu KN ex 7318 14 10.

(20)

Bimetalové spojovací prostředky jsou relativně novým výrobkem na trhu, který byl vytvořen, aby bylo možné zkombinovat v jednom spojovacím prostředku nejdůležitější vlastnosti spojovacích prostředků z uhlíkové oceli a z korozivzdorné oceli, konkrétně tvrdost uhlíkové oceli a odolnost vůči korozi korozivzdorné oceli. Bimetalové spojovací prostředky se vyrábí svařováním části z uhlíkové oceli a části z korozivzdorné oceli, v důsledku čehož je získán samovrtný a/nebo samořezný (závitořezný) spojovací prostředek, který má hrot a vodicí závity (v případě samořezných (závitořezných) spojovacích prostředků pouze vodicí závity, jelikož hrot u nich neexistuje) z uhlíkové oceli, zatímco dřík s dalšími závity a hlava jsou z korozivzdorné oceli.

(21)

Tyto bimetalové spojovací prostředky jsou schopny proniknout do kovových plechů o tloušťce až 25 mm bez nutnosti předvrtání, zatímco běžné spojovací prostředky z korozivzdorné oceli mohou proniknout pouze do kovových plechů o tloušťce nejvýše 3 mm. Bimetalové spojovací prostředky si zároveň zachovávají odolnost vůči korozi, a proto jsou vhodné k venkovnímu použití, např. u oken a střech, a v chemicky agresivních prostředích, jakými jsou například plavecké areály a některé továrny.

C.   VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

Metodika

(22)

Během původního šetření i během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se bimetalové spojovací prostředky nerozlišovaly od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Jinak řečeno, byly pouze shromažďovány informace o různých typech korozivzdorné oceli používané jako surovina pro spojovací prostředky, avšak nikoli o spojovacích prostředcích obsahujících jako surovinu korozivzdornou ocel i uhlíkovou ocel.

(23)

Jedna zúčastněná strana po poskytnutí konečných informací v rámci přezkumu před pozbytím platnosti tvrdila, že bimetalové spojovací prostředky by neměly být zahrnuty do rozsahu definice výrobku, jelikož se od spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli značně odlišují, pokud jde o jednotkové prodejní ceny, výrobní náklady, základní fyzikální a technické vlastnosti (surovinu) a také použití (7). Nicméně, jak bylo vysvětleno v 21. bodě odůvodnění nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, rozsah definice výrobku nelze v rámci přezkumu před pozbytím platnosti měnit.

(24)

Aby bylo možné posoudit, zda se na bimetalové spojovací prostředky vztahují původní opatření, bylo zkoumáno, zda bimetalové spojovací prostředky a spojovací prostředky a jejich částí z korozivzdorné oceli mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a koncová užití. V tomto ohledu byla rovněž posouzena zaměnitelnost a vzájemná konkurence mezi těmito dvěma typy spojovacích prostředků.

Základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti

Fyzikální vlastnosti

(25)

Hlavním fyzikálním rozdílem mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli je skutečnost, že bimetalové spojovací prostředky sestávají ze dvou různých typů oceli, jež jsou svařeny dohromady, zatímco standardní spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli jsou vystříhány a vytvarovány z jednoho drátu z korozivzdorné oceli. V případě bimetalových spojovacích prostředků jsou tři až čtyři vodicí závity a vrtací hrot vyrobeny z uhlíkové oceli, zatímco dřík a hlava jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli.

(26)

Pokud není použito speciální povrstvení, lze části bimetalových spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli a z uhlíkové oceli vizuálně rozlišit. Je třeba poznamenat, že ve většině případů spojovací prostředky procházejí procesem povrstvování, který dále zvyšuje jejich odolnost vůči korozi, a proto nemusí být spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli a bimetalové spojovací prostředky rozlišitelné pouhým okem.

(27)

Bimetalové spojovací prostředky však ve své části z uhlíkové oceli vykazují magnetické vlastnosti, což je významný rys používaný k jejich odlišení od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli.

Technické vlastnosti

(28)

Bimetalové spojovací prostředky mají schopnost vrtat otvory a řezat závity do tvrdých a silných kovových plechů díky složce uhlíkové oceli. Spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli tuto schopnost z důvodu vlastností korozivzdorné oceli nemají.

Chemické vlastnosti

(29)

Vzhledem k obsahu uhlíkové oceli je chemické složení bimetalových spojovacích prostředků odlišné od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které jsou složeny výlučně z korozivzdorné oceli.

Závěr

(30)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že i když se bimetalové spojovací prostředky mohou fyzicky jevit jako podobné spojovacím prostředkům a jejich částem z korozivzdorné oceli (jsou-li povrstveny), mají odlišné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti než spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli.

Konečné použití a vzájemná zaměnitelnost

(31)

Komise posuzovala, zda zjištěné rozdíly, pokud jde o fyzikální, chemické a technické vlastnosti, se u bimetalových spojovacích prostředků a spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli promítají do odlišného koncového užití a vnímání trhu.

(32)

Bylo zjištěno, že bimetalové spojovací prostředky se používají především ve venkovních kovových prvcích střech, v kovovém plátování, u okapnic oken a interiérových upevňovacích prostředků v chemicky agresivním prostředí, jako jsou plavecké areály a některé továrny. Všechna tato použití obvykle vyžadují, aby byly kovové plechy různé tloušťky spojeny navzájem nebo připevněny k jiným materiálům, např. k izolačním vrstvám různého složení. U všech těchto použití je z hlediska zákazníka velmi důležité využití spojovacích prostředků, které jsou odolné vůči korozi, a v některých případech/zemích se dokonce jedná o zákonný požadavek.

(33)

Bimetalové spojovací prostředky jsou vyvinuty speciálně k tomu, aby splňovaly požadavky těchto použití, a to tím, že mají schopnost provrtat se skrze všechny typy povrchů včetně silných kovových plechů (jako spojovací prostředky z uhlíkové oceli), a zároveň jsou odolné vůči korozi (jako spojovací prostředky z korozivzdorné oceli).

(34)

Jediný spolupracující výrobce v Unii tvrdil, že stejného výsledku, totiž vzájemného spojení různých povrchů, může být dosaženo jak pomocí bimetalových spojovacích prostředků, tak pomocí spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Podle této společnosti je jediným rozdílem způsob aplikace šroubu, totiž za použití předvrtání či bez něj. Předvrtání znamená, že jako první krok se vyvrtají otvory, a to pomocí vrtáků, které se liší podle materiálu. Potom se v rámci samostatného kroku našroubují šrouby. Předvrtání je nezbytné při použití spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v kombinaci s kovovými plechy. Z tohoto důvodu se uvedená společnost domnívá, že volba mezi spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a bimetalovými spojovacími prostředky je pouhým ekonomickým rozhodnutím spočívajícím ve volbě mezi vyššími mzdovými náklady a vyššími materiálovými náklady.

(35)

Šetření však odhalilo, že v praxi je metoda předvrtání nejen náročná s ohledem na čas a na práci, ale u některých použití (zejména u okapnic oken) není vůbec proveditelná. Důvodem je to, že tato metoda by vyžadovala předvrtání tří nebo dokonce více různých povrchů, a to u každého jiným druhem vrtáku, a následně jejich dokonalé sladění, aby bylo možné vložit spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli. Proto se v tomto případě místo bimetalových spojovacích prostředků používají spojovací prostředky pouze z uhlíkové oceli než z korozivzdorné oceli. Řešení, při němž se použijí spojovací prostředky pouze z uhlíkové oceli, nesplňuje požadavky na odolnost vůči korozi.

(36)

Kromě toho v případě tlustších kovových povrchů nebudou po předvrtání aplikované spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli moci vytvořit své vlastní vnitřní závity a v důsledku toho bude odolnost v tahu menší než v případě bimetalových spojovacích prostředků (nebo spojovacích prostředků z uhlíkové oceli).

(37)

Na základě výše uvedených skutečností by tvrzení zmíněné v 34. bodě odůvodnění mělo být odmítnuto.

(38)

Lze vyvodit závěr, že zjištěné rozdíly ve fyzikálních, chemických a technických vlastnostech ovlivňují koncové užití bimetalových spojovacích prostředků. Na rozdíl od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli plní bimetalové spojovací prostředky spíše specifické funkce a jejich použití je omezeno na přesně vymezené tržní segmenty, jako jsou venkovní kovové konstrukce, okapnice u oken a některé interiérové upevňovací prostředky v chemicky agresivních prostředích.

Rozdíly ve výrobním procesu, nákladech a cenách

(39)

Z šetření vyplývá, že výrobní proces bimetalových spojovacích prostředků se podstatně liší od výrobního procesu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, neboť zahrnuje řadu dalších výrobních kroků, jiné mechanické zařízení a know-how. Zejména svařování a indukční ohřev lze považovat za nákladné, jedinečné a technologicky citlivé výrobní kroky, které se týkají pouze bimetalových spojovacích prostředků.

(40)

Bylo rovněž potvrzeno, že tyto rozdíly ve výrobním procesu mají za následek výrazně vyšší výrobní náklady a ceny bimetalových spojovacích prostředků. Rozdíl ve výrobních nákladech u podobného typu bimetalových spojovacích prostředků a spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli se může pohybovat mezi 40 % až 150 % v závislosti na výrobní metodě a druhu/délce spojovacího prostředku, přičemž cenové rozdíly mohou překročit i 400 %.

(41)

Značný rozdíl mezi cenami (a náklady) mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli má za následek, že bimetalové spojovací prostředky nebudou používány tam, kde mohou být používány spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli se stejným výsledkem, zejména při upevnění povrchů jiných než ze tlustých kovů. To podporuje závěr uvedený v 38. bodě odůvodnění, že spotřebitelé si jsou dobře vědomi rozdílů mezi těmito dvěma druhy spojovacích prostředků a vnímají je jako odlišné výrobky.

D.   ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE ROZSAHU DEFINICE VÝROBKU

(42)

Výše uvedená zjištění ukazují, že bimetalové spojovací prostředky mají odlišné fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání se spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a že tyto rozdíly jsou relevantní pro koncové užití bimetalových spojovacích prostředků a vnímání trhu s nimi.

(43)

Zaměnitelnost mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli je spíše omezená, protože ve většině případů spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli nelze použít se stejnými výsledky jako bimetalové spojovací prostředky. Kromě toho zaměnitelnosti mezi spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a bimetalovými spojovacími prostředky brání podstatný rozdíl v ceně těchto dvou výrobků.

(44)

S ohledem na uvedené rozdíly byl učiněn závěr, že bimetalové spojovací prostředky nespadají do rozsahu definice výrobku v původním šetření a že opatření přijatá na základě původního šetření neměla být na dovoz bimetalových spojovacích prostředků uplatňována. V důsledku toho je třeba rozsah použití opatření objasnit se zpětným účinkem pomocí změn nařízení (ES) č. 1890/2005, prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 205/2013.

E.   PŘEZKUM PRO NOVÉ VÝVOZCE

(45)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení by v nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti měla být stanovena možnost žádat o přezkum pro nové vývozce.

F.   ZPĚTNÁ PŮSOBNOST

(46)

Jelikož současné přezkumné šetření je omezeno na upřesnění rozsahu definice výrobku a jelikož se na bimetalové spojovací prostředky neměla vztahovat původní opatření, považuje se za vhodné, aby se zjištění uplatňovalo se zpětným účinkem ode dne vstupu původního nařízení v platnost, včetně veškerého dovozu, na který se vztahují prozatímní cla mezi 22. květnem 2005 a 19. listopadem 2005, aby se zabránilo jakémukoli následnému poškození dovozců uvedeného výrobku.

(47)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany výslovně vyzvány, aby se vyjádřily k možné zpětné působnosti závěrů. Dva dovozci vyjádřili zpětné působnosti svou podporu a žádná ze zúčastněných stran nevyjádřila se zpětnou působností výsledků přezkumu nesouhlas.

(48)

V důsledku toho prozatímní cla vybraná s konečnou platností a konečná antidumpingová cla zaplacená z dovozu bimetalových spojovacích prostředků do Unie podle nařízení (ES) č. 1890/2005, jakož i konečná antidumpingová cla zaplacená z dovozu bimetalových spojovacích prostředků do Unie podle prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 205/2013 na dovoz některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli, by měla být vrácena nebo prominuta. Žádost o vrácení nebo prominutí se podává u vnitrostátních celních orgánů v souladu s příslušnými celními předpisy.

(49)

Tímto přezkumem není dotčeno datum, k němuž pozbude platnosti nařízení (EU) č. 2/2012 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(50)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení.

G.   POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

(51)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání stanovisek v návaznosti na poskytnutí závěrečných informací. Nebyly předloženy žádné informace ani stanoviska,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 nařízení (ES) č. 1890/2005 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v současnosti kódů KN 7318 12 10, ex 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

Na bimetalové spojovací prostředky definované takto: bimetalové samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; a bimetalové samořezné (závitořezné) šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; v obou případech v současnosti kódu KN ex 7318 14 10, se konečné antidumpingové clo nevztahuje.“

Článek 2

V prováděcím nařízení (EU) č. 2/2012 se článek 1 mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v současnosti kódů KN 7318 12 10, ex 7318 14 10 (kódy TARIC ode dne následujícího po vyhlášení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 830/2014 (8): 7318141051, 7318141059, 7318141081 a 7318141089), 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu.

Na bimetalové spojovací prostředky definované takto: bimetalové samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; a bimetalové samořezné (závitořezné) šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; v obou případech v současnosti kódu KN ex 7318 14 10, se konečné antidumpingové clo nevztahuje.

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 830/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1890/2005, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013, pokud jde o oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření týkajících se spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a pokud jde o žádosti o přezkum pro nové vývozce, a kterým se stanoví možnost vrácení nebo prominutí cla v některých případech (Úř. věst. L 226, 31.7.2014, s. 16).“"

b)

doplňuje se odstavec 4, který zní:

„4.   Pokud kterýkoli vyvážející výrobce na Tchaj-wanu poskytne Komisi dostatečné důkazy, že:

a)

v průběhu období šetření (od 1. července 2003 do 30. června 2004) nevyvezl do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1;

b)

není ve spojení s žádným z vývozců nebo výrobců na Tchaj-wanu, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením; a

c)

po skončení období šetření buď vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství do Unie,

příloha může být změněna přidáním nového vyvážejícího výrobce do seznamu spolupracujících společností nezařazených do vzorku, na něž se tudíž vztahuje vážená průměrná celní sazba ve výši 15,8 %.“

Článek 3

V článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 205/2013 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Konečné antidumpingové clo použitelné na ‚všechny ostatní společnosti‘ z ČLR uložené čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 2/2012 pozměněném článkem 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 830/2014 (9) z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky se rozšiřuje na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli, v současnosti kódů KN ex 7318 12 10, ex 7318 14 10, ex 7318 15 30, ex 7318 15 51, ex 7318 15 61 a ex 7318 15 70 (kódy TARIC 7318121011, 7318121091, 7318141051, 7318141081, 7318153011, 7318153061, 7318153081, 7318155111, 7318155161, 7318155181, 7318156111, 7318156161, 7318156181, 7318157011, 7318157061 a 7318157081), s výjimkou výrobků vyrobených níže uvedenými společnostmi:

Společnost

Doplňkový kód Taric

Multi-Tek Fasteners Inc, Clark Freeport Zone, Pampanga, Filipíny

B355

Rosario Fasteners Corporation, Cavite Economic Area, Filipíny

B356

Článek 4

V případě zboží, na které se nevztahují opatření podle čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1890/2005 a čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012 rozšířená prováděcím nařízením (EU) č. 205/2013 a pozměněná tímto nařízením, se vrátí nebo promine konečné antidumpingové clo zaplacené nebo zaúčtované podle čl. 1 odst. 1 a článku 2 nařízení (ES) č. 1890/2005 a čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012 rozšířené prováděcím nařízením (EU) č. 205/2013 před změnou tímto nařízením.

O vrácení nebo prominutí je nutno požádat vnitrostátní celní orgány v souladu s příslušnými celními předpisy. V případě, že lhůty stanovené v čl. 236 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (10) uplynuly před dnem vyhlášení nařízení nebo v den tohoto vyhlášení, nebo pokud uplynou během šesti měsíců po tomto dni, se tyto lhůty prodlužují tak, aby uplynuly šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se zpětně ode dne 20. listopadu 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2014

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1890/2005 ze dne 14. listopadu 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Malajsie a Filipín (Úř. věst. L 302, 19.11.2005, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 ze dne 4. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 5, 7.1.2012, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013 ze dne 7. března 2013, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 2/2012 z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli, a kterým se zastavuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených uvedeným nařízením dovozem některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli zasílaných z Malajsie a Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie a Thajska či nikoli (Úř. věst. L 68, 12.3.2013, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 160, 6.6.2013, s. 3.

(6)  Prozatímní přezkum byl zahájen ex officio v případě ČLR, protože opatření se v současnosti vztahují na Tchaj-wan i na ČLR.

(7)  22. bod odůvodnění nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti.

(10)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 831/2014

ze dne 30. července 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

TR

41,5

ZZ

41,5

0707 00 05

MK

65,0

TR

81,4

ZZ

73,2

0709 93 10

TR

96,1

ZZ

96,1

0805 50 10

AR

108,3

BO

98,4

CL

153,6

MGB

99,6

UY

153,1

ZA

145,8

ZZ

126,5

0806 10 10

BR

152,3

CL

90,0

EG

159,6

MA

148,6

TR

160,3

ZZ

142,2

0808 10 80

AR

178,9

BR

62,3

CL

91,5

NZ

128,6

US

155,0

ZA

116,9

ZZ

122,2

0808 30 90

AR

76,6

CL

104,1

NZ

177,1

TR

191,6

ZA

82,4

ZZ

126,4

0809 10 00

MK

106,1

TR

255,2

XS

133,5

ZZ

164,9

0809 29 00

CA

324,1

TR

360,9

US

408,0

ZZ

364,3

0809 30

MK

73,7

TR

148,9

ZZ

111,3

0809 40 05

BA

43,7

MK

49,3

TR

141,2

ZZ

78,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/27


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2014

ze dne 30. července 2014,

kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný pro žádosti o dovozní licence podané v rámci celních kvót otevřených prováděcím nařízením (EU) č. 416/2014 pro některé obiloviny pocházející z Ukrajiny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 188 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 416/2014 (2) otevřelo celní kvóty pro dovoz některých obilovin pocházejících z Ukrajiny.

2)

Ze sdělení podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 416/2014 vyplývá, že žádosti o dovozní licence podané příslušným orgánům od 18. července 2014 od 13:00 hodin do 25. července 2014 do 13:00 hodin bruselského času v souladu s čl. 2 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení pro kvótu s pořadovým číslem 09.4308 přesahují dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství u příslušné kvóty.

3)

Je rovněž nutné zastavit vydávání dovozních licencí na celní kvótu s pořadovým číslem 09.4308.

4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí musí toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   V případě žádostí o licence na dovoz produktů spadajících do kvóty s pořadovým číslem 09.4308 a uvedené v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 416/2014, které byly podány od 18. července 2014 od 13:00 hodin do 25. července 2014 do 13:00 hodin bruselského času, se vydají licence na požadované množství s použitím koeficientu přidělení 80,115428 % u žádostí podaných v rámci celní kvóty s pořadovým číslem 09.4308.

2.   Vydávání licencí na množství, o něž bylo požádáno od 25. července 2014 od 13:00 hodin bruselského času v rámci kvóty 09.4308, uvedené v prováděcím nařízení (EU) č. 416/2014 se pozastavuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. července 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 416/2014 ze dne 23. dubna 2014 o otevření a správě celních kvót pro dovoz některých obilovin pocházejících z Ukrajiny (Úř. věst. L 121, 24.4.2014, s. 53).


ROZHODNUTÍ

31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/29


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. července 2014

o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015

(2014/509/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 140 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na zprávu Evropské komise,

s ohledem na zprávu Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na projednání v Evropské radě,

s ohledem na doporučení přijaté členy Rady zastupujícími členské státy, jejichž měnou je euro,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena třetí etapa hospodářské a měnové unie (HMU). Rada na svém zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaném v Bruselu dne 3. května 1998 rozhodla, že Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 1999 (1).

2)

Rozhodnutím 2000/427/ES (2) Rada rozhodla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2001. Rozhodnutím 2006/495/ES (3) Rada rozhodla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2007. Rozhodnutími 2007/503/ES (4) a 2007/504/ES (5) Rada rozhodla, že Kypr a Malta splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2008. Rozhodnutím 2008/608/ES (6) Rada rozhodla, že Slovensko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2010/416/EU (7) Rada rozhodla, že Estonsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2013/387/EU (8) Rada rozhodla, že Lotyšsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura.

3)

Spojené království v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství („Smlouva o ES“), oznámilo Radě, že dne 1. ledna 1999 nemá v úmyslu vstoupit do třetí etapy HMU. Toto oznámení nebylo změněno. Dánsko v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Dánska, připojeného ke Smlouvě o ES, a v souladu s rozhodnutím, jež přijaly hlavy států a předsedové vlád v Edinburghu v prosinci 1992, oznámilo Radě, že se nezúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie. O zahájení postupu podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) Dánsko nepožádalo.

4)

Na Švédsko se na základě rozhodnutí 98/317/ES vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Na Českou republiku, Litvu, Maďarsko a Polsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (9). Na Bulharsko a Rumunsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2005 (10). Na Chorvatsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 5 příslušného aktu o přistoupení (11).

5)

Dne 1. července 1998 byla založena Evropská centrální banka (ECB). Evropský měnový systém byl nahrazen mechanismem směnných kurzů, jehož vytvoření bylo dohodnuto usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 o zřízení mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (12). Postupy používané v rámci mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) byly upraveny v Dohodě ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (13).

6)

V čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je stanoven postup pro zrušení výjimky dotyčných členských států. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se výjimka vztahuje, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

7)

Vnitrostátní právní předpisy členských států, včetně statutů jejich národních centrálních bank, je nutno podle potřeby upravit, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s články 130 a 131 Smlouvy a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB a ECB“). Slučitelnost právních předpisů Litvy s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB je předmětem podrobného posouzení ve zprávách Komise a ECB.

8)

Podle článku 1 Protokolu č. 13 o kritériích konvergence uvedených v článku 140 Smlouvy o fungování EU se kritériem cenové stability, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro účely kritéria cenové stability se inflace měří pomocí harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC), které jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (14). K posouzení kritéria cenové stability byla inflace členského státu změřena pomocí procentuální změny aritmetického průměru dvanácti měsíčních indexů ve srovnání s aritmetickým průměrem dvanácti měsíčních indexů za předcházející období. Ve zprávách Komise a ECB byla uvažována referenční hodnota vypočtená jako prostý aritmetický průměr míry inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, a navýšená o 1,5 procentního bodu. V jednoletém období, které skončilo v dubnu 2014, byla tato referenční hodnota inflace stanovena výpočtem na 1,7 procenta a jako tři členské státy, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, byly uvažovány Lotyšsko s mírou inflace 0,1 procenta, Portugalsko s 0,3 procenta a Irsko s 0,3 procenta. Ze skupiny členských států, které dosáhly nejlepších výsledků, je oprávněné vyloučit ty země, jejichž míru inflace nelze považovat za relevantní referenční hodnotu pro ostatní členské státy. Země takto vzdálené od průměru byly uvedeny v minulých konvergenčních zprávách z let 2004, 2010 a 2013. V současné situaci je oprávněné vyloučit ze skupiny států s nejlepšími výsledky Řecko, Bulharsko a Kypr (15). Pro účely výpočtu referenční hodnoty je nahrazují Lotyšsko, Portugalsko a Irsko, tedy členské státy, jejichž průměrná míra inflace se inflaci v takto vyloučených zemích nejvíce blíží.

9)

V souladu s článkem 2 protokolu č. 13 se kritériem stavu veřejných rozpočtů, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU o existenci nadměrného schodku.

10)

V souladu s článkem 3 protokolu č. 13 se kritériem účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce Smlouvy, rozumí, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů (ERM) Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesmí členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. Počínaje 1. lednem 1999 je plnění kritéria směnného kurzu posuzováno v rámci ERM II. Komise a ECB při posuzování plnění tohoto kritéria ve svých zprávách zkoumaly dvouleté období, jež skončilo 15. května 2014.

11)

V souladu s článkem 4 protokolu č. 13 se kritériem konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Pro účely kritéria konvergence úrokových sazeb byly použity srovnatelné úrokové sazby referenčních desetiletých státních dluhopisů. K posouzení plnění kritéria úrokových sazeb byla ve zprávách Komise a ECB uvažována referenční hodnota vypočtená jako prostý aritmetický průměr dlouhodobých nominálních úrokových sazeb tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, navýšená o dva procentní body. Tato referenční hodnota je odvozena od dlouhodobých úrokových sazeb v Lotyšsku (3,3 procenta), Irsku (3,5 procenta) a Portugalsku (5,9 procenta) a v jednoletém období, které skončilo v dubnu 2014, činila 6,2 procenta.

12)

Údaje, na jejichž základě je posuzováno plnění konvergenčních kritérií, poskytuje v souladu s článkem 5 protokolu č. 13 Komise. Komise poskytla též údaje pro přípravu tohoto návrhu. Rozpočtové údaje předložila Komise poté, co členské státy do 1. dubna 2014 podaly zprávu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009 (16).

13)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, jehož Litva dosáhla při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, zní závěr takto:

a)

vnitrostátní právní předpisy Litvy, včetně statutu národní centrální banky, jsou slučitelné s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB;

b)

pokud jde o to, jak Litva plní konvergenční kritéria uvedená ve všech čtyřech odrážkách čl. 140 odst. 1 Smlouvy:

v roce, jenž skončil v dubnu 2014, dosahovala průměrná míra inflace v Litvě 0,6 procenta, tedy výrazně méně, než kolik činí referenční hodnota, a pod úrovní této referenční hodnoty pravděpodobně zůstane i v následujících měsících,

na Litvu se nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, přičemž v roce 2013 zde schodek rozpočtu činil 2,1 % HDP,

Litva je ode dne 28. června 2004 členem ERM II; při vstupu do ERM II se orgány jednostranně zavázaly zachovávat v rámci tohoto mechanismu režim pevných směnných kurzů. V průběhu dvouletého posuzovaného období se směnný kurz litasu neodchýlil od svého středního kurzu a nebyl vystaven tlakům,

v roce, jenž skončil v dubnu 2014, činila dlouhodobá úroková míra v Litvě v průměru 3,6 procenta, tedy výrazně méně, než kolik činí referenční hodnota;

c)

na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům splňuje Litva podmínky nezbytné pro přijetí eura,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Litva splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura. Výjimka ve prospěch Litvy podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. července 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI


(1)  Rozhodnutí Rady 98/317/ES ze dne 3. května 1998 v souladu s čl. 109j odst. 4 Smlouvy (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 30).

(2)  Rozhodnutí Rady 2000/427/ES ze dne 19. června 2000 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Řeckem ke dni 1. ledna 2001 (Úř. věst. L 167, 7.7.2000, s. 19).

(3)  Rozhodnutí Rady 2006/495/ES ze dne 11. července 2006 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovinskem ke dni 1. ledna 2007 (Úř. věst. L 195, 15.7.2006, s. 25).

(4)  Rozhodnutí Rady 2007/503/ES ze dne 10. července 2007 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Kyprem ke dni 1. ledna 2008 (Úř. věst. L 186, 18.7.2007, s. 29).

(5)  Rozhodnutí Rady 2007/504/ES ze dne 10. července 2007 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Maltou ke dni 1. ledna 2008 (Úř. věst. L 186, 18.7.2007, s. 32).

(6)  Rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24).

(7)  Rozhodnutí Rady 2010/416/EU ze dne 13. července 2010 v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o přijetí eura Estonskem ke dni 1. ledna 2011 (Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 24).

(8)  Rozhodnutí Rady 2013/387/EU ze dne 9. července 2013 o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 (Úř. věst. L 195, 18.7.2013, s. 24).

(9)  Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(10)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 203.

(11)  Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 21.

(12)  Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 5.

(13)  Úř. věst. C 73, 25.3.2006, s. 21.

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).

(15)  V dubnu 2014 dosahovala průměrná 12měsíční míra inflace v Řecku –1,2 %, v Bulharsku – 0,8 %, na Kypru – 0.4 % a v eurozóně 1,0 %.

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/33


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. července 2014,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše, pokud jde o dobu jeho použitelnosti

(oznámeno pod číslem C(2014) 5327)

(Text s významem pro EHP)

(2014/510/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod i) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Prováděcí nařízení Komise 2014/88/EU (2) bylo přijato na základě vysokého počtu oznámení zaslaných do systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva týkajících se přítomnosti široké řady patogenních kmenů salmonely, včetně salmonella typhimurium, v potravinách. Uvedený kmen je nejčastěji hlášeným sérotypem u lidí a jeho vysoký výskyt byl zjištěn v potravinách, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“, obecně známý jako betel) z Bangladéše, nebo jsou z nich složeny. Spojené království od roku 2011 oznámilo několik ohnisek otravy salmonelou z listů pepře betelového. Kromě toho je pravděpodobné, že řada případů v Unii nebyla nahlášena.

2)

Prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU proto zakazuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše do 31. července 2014.

3)

V únoru 2014 Bangladéš předložil aktualizované informace týkající se realizace svého akčního plánu této země na řešení nedostatků, které v průběhu auditu v roce 2013 zjistil Potravinový a veterinární úřad Evropské Komise. Bangladéš uvedl, že akční plán stále probíhá a dosud nebyl dokončen.

4)

Stále proto zbývá vyřešit řadu problémů. Konkrétně dosud nebyl zaveden vývozní program navržený výrobním odvětvím na vývoz listů pepře betelového. Zákaz vývozu listů pepře betelového, který si tato země sama stanovila a zavedla v květnu 2013, zůstává v platnosti. Nicméně se neprokázalo, že by tento zákaz byl plně účinný a od jeho přijetí bylo prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva nahlášeno devět pokusů o dovoz listů pepře betelového do Unie. Proto nelze dospět k závěru, že záruky, které Bangladéš poskytla, jsou k řešení závažných rizik pro lidské zdraví dostačující. Mimořádná opatření stanovená prováděcím rozhodnutím 2014/88/EU by proto měla zůstat zachována.

5)

Doba použitelnosti prováděcího rozhodnutí 2014/88/EU by proto měla být prodloužena do 30. června 2015.

6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 4 prováděcího rozhodnutí 2014/88/EU se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Toto rozhodnutí se použije do dne 30. června 2015“.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 13. února 2014, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše (Úř. věst. 45, 15.2.2014, s. 34).