ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 227

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
31. července 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost

69

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 807/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1), a zejména na čl. 2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10, čl. 28 odst. 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst. 6, čl. 47 odst. 6 a článek 89 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví obecná pravidla podpory, kterou Unie poskytuje na rozvoj venkova prostřednictvím financování z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), čímž doplňuje obecná ustanovení o evropských strukturálních a investičních fondech obsažená v části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2). Měla by být přijata doplňující pravidla.

(2)

Členské státy by měly zavést a používat konkrétní podmínky pro přístup k podpoře v případě mladých zemědělců, kteří nezačínají působit jako jediný vedoucí zemědělského podniku. Pro zajištění rovného zacházení s příjemci bez ohledu na právní formu, již si zvolí pro zřízení svého zemědělského podniku, by mělo být stanoveno, že podmínky, za nichž lze právnickou osobu nebo jinou formu partnerství považovat za „mladého zemědělce“, by měly být rovnocenné podmínkám platným pro fyzickou osobu. Měla by být stanovena dostatečně dlouhá doba odkladu, která by mladým zemědělcům umožnila získat potřebnou kvalifikaci.

(3)

S cílem zajistit, že programy výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků podporované z EZFRV budou jasně vymezeny a odlišeny od podobných opatření v rámci jiných režimů Unie, a zároveň s cílem přihlédnout k rozmanitosti vnitrostátních situací by členské státy měly ve svých programech rozvoje venkova vymezit dobu trvání a obsah takových programů a návštěv. Obsah by měl být zaměřen na určité oblasti, které úzce souvisejí s plněním prioritních cílů Unie v oblasti rozvoje venkova.

(4)

Měla by být stanovena pravidla, která by upřesnila charakteristické prvky seskupení producentů a typů akcí, na něž lze získat podporu v rámci propagační složky opatření týkajícího se režimů jakosti, podmínky bránící narušení hospodářské soutěže a diskriminaci některých produktů a podmínky vyloučení obchodních značek ze získání podpory.

(5)

Podnikatelské plány podle čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013 by měly obsahovat prvky, které budou dostačovat k posouzení splnění cílů vybrané operace. S cílem zajistit rovné zacházení s příjemci v celé Unii a usnadnit monitorování by měl být jako kritérium pro stanovení prahových hodnot podle čl. 19 odst. 4 uvedeného nařízení použit produkční potenciál zemědělského podniku.

(6)

Měly by být stanoveny minimální environmentální požadavky, které musí být splněny při zalesňování zemědělské půdy, aby se zajistilo, že nedojde k nežádoucímu zalesňování citlivých stanovišť, včetně oblastí se zemědělstvím vysoké přírodní hodnoty, a že bude zohledněna odolnost vůči změně klimatu. Na stanovištích Natura 2000 by zalesňování mělo být v souladu s cíli správy daného místa. Zvláštní pozornost by měla být věnována zvláštní potřebám ochrany životního prostředí v určitých lokalitách, např. prevenci eroze půdy. Měla by být stanovena přísnější opatření pro případy zalesňování vedoucího k vytvoření rozlehlejších lesů, aby se zohlednil dopad rozsahu takových operací na ekosystémy a zajistilo se, že budou splňovat cíle strategie zelené infrastruktury (3) a nové strategie EU v oblasti lesnictví (4).

(7)

Podmínky, které se vztahují k závazkům extenzifikace chovu hospodářských zvířat nebo chovu místních plemen, jejichž hospodářské využívání je ohroženo, a k ochraně rostlinných genetických zdrojů ohrožených genetickou erozí, by měly zajistit vymezení závazků v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména s potřebou zajistit ochranu krajiny a jejích prvků, přírodních zdrojů, včetně vody, půdy a genetické rozmanitosti.

(8)

Měly by být definovány činnosti, které mohou být způsobilé k získání podpory na ochranu a udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů v zemědělství a na zachování a podporu genetických zdrojů v lesnictví.

(9)

S cílem zabránit dvojímu financování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí a rovnocenných opatření uvedených v článku 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (5) a s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže mezi zemědělci a zajistit řádné finanční řízení prostředků z EZFRV by mělo být stanoveno, že se od příslušných plateb odečtou dodatečné náklady a ušlé příjmy související s těmito postupy.

(10)

Měly by být vymezeny oblasti, v nichž by závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat zajistily vyšší standardy produkčních metod. Při tom by mělo být zajištěno, že se tyto závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat nebudou překrývat s běžnými zemědělskými postupy, zejména s očkováním za účelem prevence onemocnění.

(11)

Mělo by být upřesněno, na jaké krátké dodavatelské řetězce a místní trhy lze poskytovat podporu. S cílem umožnit jasné rozlišení krátkého dodavatelského řetězce od místního trhu by se jako kritérium pro vymezení krátkého dodavatelského řetězce měl používat počet zprostředkovatelů, zatímco pro vymezení místního trhu by se jako kritérium měla použít vzdálenost od zemědělského podniku stanovená v kilometrech s ohledem na konkrétní geografickou situaci dané oblasti, není-li stanoveno jiné přesvědčivé kritérium. Spolupráce malých hospodářských subjektů by měla být jasně zaměřena na překonání obecných nevýhod způsobených roztříštěností ve venkovských oblastech. Měla by proto být omezena na mikropodniky a na fyzické osoby, které se v době podání žádosti o podporu chystají založit mikropodnik. S cílem zajistit koherentní přístup k provádění opatření spolupráce by se v rámci tohoto opatření měla podporovat pouze propagační činnost související s krátkými dodavatelskými řetězci a místními trhy.

(12)

S cílem zajistit zachování příspěvků souvisejících s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemnými fondy podle čl. 38 odst. 3 písm. b) a čl. 39 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 na přiměřené úrovni by měly tyto komerční půjčky trvat minimálně jeden rok a maximálně pět let.

(13)

S cílem zajistit účinné využívání prostředků z EZFRV by měly být z podpory vyňaty některé druhy výdajů souvisejících s leasingovými smlouvami, například obchodní marže pronajímatele, náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění. Aby se přihlédlo k různým podmínkám financování a rozvoje zemědělského sektoru v jednotlivých členských státech a zároveň byla zajištěna řádná finanční správa prostředků z EZFRV, členské státy by měly být povinny stanovit ve svých programech rozvoje venkova podmínky, za nichž může být pro podporu způsobilé použité zařízení. V souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova by měla být podpora z EZFRV poskytována pouze na investice do obnovitelných energií s vysokou mírou energetické účinnosti a vysokou úrovní environmentální výkonnosti. Členské státy by pro tento účel měly stanovit minimální kritéria energetické účinnosti. Členské státy by měly zajistit, aby byla splněna platná kritéria udržitelnosti pro bioenergii. Členské státy by měly rovněž podpořit přechod z první generace biopaliv na druhou a měly by podporovat větší produkci moderních biopaliv, které ve velké míře snižují emise skleníkových plynů a u nichž existuje nízké riziko nepřímé změny ve využívání půdy a které zároveň přímo nekonkurují zemědělské půdě určené pro trhy s potravinami a krmivy.

(14)

Měly by být stanoveny podmínky pro změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření podle článků 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 a měly by být vymezeny situace, za nichž nelze požadovat vrácení podpory. Mělo by být zajištěno, že změna nebo úprava závazků bude možná pouze v případě, že budou zachovány nebo posíleny environmentální cíle závazku.

(15)

Měla by být přijata opatření pro přechod z podpory na rozvoj venkova poskytované podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (6) nebo, v případě Chorvatska, nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (7) na podporu poskytovanou podle nařízení (EU) č. 1305/2013. S ohledem na skutečnost, že řada přechodných opatření pro rozvoj venkova již byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 (8), mělo by toto nařízení stanovit podmínky, za nichž se výdaje související s opatřeními podle článků 52 a 63 nařízení (ES) č. 1698/2005 stávají způsobilými podle nařízení (EU) č. 1305/2013. Toto nařízení by mělo rovněž upravit termíny pro předkládání hodnocení ex post programů a jejich přehledu, aby se zohlednila přechodná ustanovení týkající se provádění programů z programového období 2007–2013 v roce 2014 zavedená článkem 1 nařízení (EU) č. 1310/2013.

(16)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1305/2013 nahrazuje nařízení (ES) č. 1698/2005, je vhodné zrušit prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1698/2005 stanovená v nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (9). Nařízení (ES) č. 1974/2006 by proto mělo být zrušeno.

(17)

S ohledem na skutečnost, že v době zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie již bude programové období 2014–2020 probíhat, je nezbytné stanovit co nejbližší lhůtu pro jeho vstup v platnost. Mělo by proto vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení a být použitelné od prvního dne programového období 2014–2020, tedy od 1. ledna 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

1)

ustanovení, jimiž se doplňuje nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o:

a)

mladé zemědělce;

b)

výměny pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy těchto podniků;

c)

režimy jakosti – propagaci;

d)

rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti;

e)

zalesňování a zakládání lesů;

f)

agroenvironmentálně-klimatické opatření;

g)

zachování genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví;

h)

zamezení dvojímu financování;

i)

dobré životní podmínky zvířat;

j)

spolupráci;

k)

komerční půjčky vzájemným fondům;

l)

investice;

m)

změnu nebo úpravu závazků;

n)

rozšířené nebo nové závazky;

2)

zvláštní přechodná pravidla upravující podmínky, za nichž podpora schválená Komisí na základě nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo, v případě Chorvatska, nařízení (ES) č. 1085/2006, může být začleněna do podpory poskytované podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a to v případě Chorvatska včetně technické pomoci.

KAPITOLA II

USTANOVENÍ DOPLŇUJÍCÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

Článek 2

Mladý zemědělec

1.   Členské státy zavedou a uplatňují zvláštní podmínky pro přístup k podpoře v případě, že mladý zemědělec podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 1305/2013 nezačíná působit jako jediný vedoucí podniku bez ohledu na jeho právní formu. Tyto podmínky jsou rovnocenné podmínkám, které platí pro mladého zemědělce začínajícího působit jako jediný vedoucí podniku. Ve všech případech musí mladí zemědělci zemědělský podnik řídit.

2.   Pokud se žádost o podporu týká podniku, který vlastní právnická osoba, mladý zemědělec ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 1305/2013 vykonává účinnou a dlouhodobou kontrolu nad právnickou osobou, pokud jde o rozhodování související s řízením, zisky a finančními riziky. Pokud se na kapitálu nebo řízení této právnické osoby podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladým zemědělcem, musí být mladý zemědělec schopen vykonávat tuto účinnou a dlouhodobou kontrolu buď sám, nebo společně s jinými zemědělci.

Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, uplatní se požadavky stanovené v prvním pododstavci na veškeré fyzické osoby, které mají nad touto jinou právnickou osobou kontrolu.

3.   Všechny prvky definice mladého zemědělce stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 1305/2013 musí být splněny v okamžiku podání žádosti o podporu podle uvedeného nařízení. Příjemci však může být poskytnuta doba odkladu, která není delší než 36 měsíců od data individuálního rozhodnutí o udělení podpory, pro splnění podmínek souvisejících se získáním profesních dovedností stanovených v programu rozvoje venkova.

Článek 3

Výměny pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy těchto podniků

Členské státy ve svých programech rozvoje venkova vymezí dobu trvání a obsah krátkodobých programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013. Tyto programy a návštěvy se zaměří zejména na metody nebo technologie udržitelného zemědělství a lesnictví, diverzifikaci zemědělských podniků, zemědělské podniky zapojené do krátkých dodavatelských řetězců, rozvoj nových podnikatelských příležitostí a nových technologií a na zlepšení odolnosti lesů.

Článek 4

Režimy jakosti – propagace

1.   Seskupeními producentů, která získávají podporu podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, jsou bez ohledu na jejich právní formu subjekty, které sdružují hospodářské subjekty zapojené do režimů jakosti zemědělských produktů, bavlny nebo potravin podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud jde o konkrétní produkt, na nějž se vztahuje jeden z těchto režimů.

2.   Druhy akcí, které jsou způsobilé pro poskytnutí podpory podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, mají tyto charakteristiky:

a)

jejich cílem je motivovat spotřebitele ke koupi produktů, na něž se vztahuje režim jakosti zemědělských produktů, bavlny nebo potravin podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013, přičemž je účast v tomto režimu podporována z programu rozvoje venkova, a

b)

upozorňují na specifické znaky nebo výhody daných produktů, zejména na jejich jakost, zvláštní metody produkce, vysokou úroveň životních podmínek zvířat a ohled na životní prostředí související s danými režimy jakosti.

3.   Způsobilé akce nepobízejí spotřebitele ke koupi produktu z důvodu jeho konkrétního původu, s výjimkou produktů, na něž se vztahují režimy jakosti zavedené hlavou II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (10), kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (11), kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 (12) a oddílem 2 kapitoly I hlavy II části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (13), pokud jde o víno. Původ produktu může být uveden, pokud je zmínka o původu ve vztahu k hlavnímu sdělení podřadná.

4.   Podporu podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 nelze poskytnout na informační a propagační akce týkající se obchodních značek.

Článek 5

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

1.   Podnikatelský plán podle čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013 popisuje přinejmenším:

a)

v případě podpory na zahájení podnikatelské činnosti mladých zemědělců:

i)

počáteční situaci zemědělského podniku,

ii)

průběžné a celkové cíle rozvoje činností zemědělského podniku,

iii)

podrobné informace o akcích, včetně akcí souvisejících s environmentální udržitelností a účinným využíváním zdrojů, které jsou potřebné pro rozvoj činností zemědělského podniku, jako jsou například investice, vzdělávání či poradenství;

b)

v případě podpory na zahájení nezemědělských činností ve venkovských oblastech:

i)

počáteční ekonomickou situaci fyzické osoby, mikropodnik, nebo malého podniku žádajícího o podporu,

ii)

průběžné a celkové cíle rozvoje nových činností dané osoby nebo zemědělského podniku, mikropodniku nebo malého podniku,

iii)

podrobné informace o akcích, které jsou potřebné pro rozvoj činností dané osoby nebo zemědělského podniku, mikropodniku nebo malého podniku, jako jsou například podrobné informace o investicích, vzdělávání či poradenství;

c)

v případě podpory na zahájení činnosti pro rozvoj malých zemědělských podniků:

i)

počáteční situaci zemědělského podniku a

ii)

podrobné informace o akcích, včetně akcí souvisejících s environmentální udržitelností a účinným využíváním zdrojů, které by mohly napomoci dosažení hospodářské životaschopnosti, jako jsou například investice, vzdělávání či spolupráce.

2.   Členské státy vymezí prahové hodnoty podle čl. 19 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 z hlediska produkčního potenciálu zemědělského podniku, měřeného jako standardní produkce podle definice v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 1242/2008 (14) nebo rovnocenným způsobem.

Článek 6

Zalesňování a zakládání lesů

V souvislosti se zalesňováním a zakládáním lesů podle článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 platí tyto minimální environmentální požadavky:

a)

výběr vysazovaných druhů, zalesňovaných ploch a metod zalesňování zabrání nežádoucímu zalesňování citlivých stanovišť, například rašelinišť a mokřadů, a negativním dopadům na oblasti s vysokou ekologickou hodnotou, včetně oblastí se zemědělstvím vysoké přírodní hodnoty. V lokalitách sítě Natura 2000 podle směrnice Rady 92/43/EHS (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (16) je povoleno pouze zalesňování, které je v souladu s cíli správy dané lokality a schválí ho příslušný orgán členského státu pověřený prováděním sítě Natura 2000;

b)

při výběru druhů, odrůd, ekotypů a původu stromů se přihlíží k potřebě odolnosti vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a k biotickým, půdním a hydrologickým podmínkám dané oblasti a zároveň k potenciální invazní povaze druhů v místních podmínkách, jak jsou stanoveny členskými státy. Příjemce má povinnost chránit les a pečovat o něj přinejmenším po dobu, po niž je vyplácena prémie za ušlý příjem ze zemědělství a náklady na údržbu. Péče zahrnuje výchovu, případně probírku či pastvu v zájmu budoucího vývoje lesa, regulaci soutěže s bylinnou vegetací a prevenci nahromadění hořlavého podrostu. V případě rychle rostoucích druhů stanoví členské státy minimální a maximální dobu před pokácením. Minimální doba nesmí být kratší než 8 let a maximální doba nesmí být delší než 20 let;

c)

v případech, kdy v důsledku obtížných environmentálních nebo klimatických podmínek, včetně degradace životního prostředí, nelze očekávat, že výsadba víceletých druhů dřevin povede k vytvoření lesního porostu podle definice uvedené v příslušných vnitrostátních právních předpisech, může členský stát příjemci povolit, aby zajistil a zachovával jiný dřevinný vegetační pokryv. Příjemce zajistí stejnou úroveň péče a ochrany jako v případě lesů;

d)

pokud zalesňování vede ke vzniku lesů, jejichž velikost překročí určitou prahovou hodnotu vymezenou členským státem, spočívá toto zalesnění:

i)

buď ve výlučné výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení dopadů neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví; nebo

ii)

v kombinaci druhů stromů zahrnující:

alespoň 10 % listnatých stromů na oblast;

nebo alespoň tři druhy nebo odrůdy, z nichž nejméně zastoupený/zastoupená pokryje alespoň 10 % oblasti.

Článek 7

Agroenvironmentálně-klimatické opatření

1.   Závazky v rámci agroenvironmentálně-klimatického opatření podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, jež se týkají extenzifikace chovu hospodářských zvířat, splňují alespoň tyto podmínky:

a)

celá pastevní plocha zemědělského podniku je spravována a obhospodařována tak, aby se předešlo nadměrnému či nedostatečnému spásání;

b)

intenzita chovu se vymezí s ohledem na všechna pasoucí se hospodářská zvířata v zemědělském podniku nebo, v případě závazku omezit výluh živin, na všechna zvířata chovaná v zemědělském podniku, která jsou pro daný závazek relevantní.

2.   Závazky v rámci agroenvironmentálně-klimatického opatření podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, jež se týkají chovu místních plemen, jejichž hospodářské využívání je ohroženo, nebo ochrany rostlinných genetických zdrojů ohrožených genetickou erozí, začleňují požadavek:

a)

chovat hospodářská zvířata místních plemen, která jsou geneticky přizpůsobená jednomu nebo několika tradičním produkčním systémům nebo životnímu prostředí v zemi a jejichž hospodářské využívání je ohroženo, nebo

b)

chránit rostlinné genetické zdroje, které jsou přirozeně přizpůsobené místním a regionálním podmínkám a které jsou ohroženy genetickou erozí.

Pro podporu jsou způsobilé tyto druhy hospodářských zvířat:

a)

skot;

b)

ovce;

c)

kozy;

d)

koňovití;

e)

prasata;

f)

ptáci.

3.   Má se za to, že hospodářské využívání místních plemen je ohroženo, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

je prokázán počet chovných samic na vnitrostátní úrovni;

b)

počet a status ohrožení daných plemen je osvědčen řádně uznanou příslušnou vědeckou institucí;

c)

řádně uznaná příslušná technická instituce vede a aktualizuje plemennou knihu daného plemene;

d)

dotčené instituce mají nezbytné odborné a praktické znalosti k identifikaci zvířat ohrožených plemen.

Program pro rozvoj venkova obsahuje informace o způsobu plnění těchto podmínek.

4.   Má se za to, že rostlinné genetické zdroje jsou ohroženy genetickou erozí, pokud program pro rozvoj venkova obsahuje dostatečné důkazy genetické eroze založené na vědeckých výsledcích a ukazatelích snížení výskytu krajových forem či původních místních odrůd, rozmanitosti jejich populace a případně změn zemědělských postupů převládajících na místní úrovni.

5.   Činnosti, na něž se vztahuje druh agroenvironmentálně-klimatických závazků uvedený v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, nejsou způsobilé k poskytnutí podpory podle čl. 28 odst. 9 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Článek 8

Zachování genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví

1.   Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a)

„zachováním in situ“ v zemědělství se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací volně žijících druhů nebo plemen v jejich přirozeném prostředí a v případě domestikovaných živočišných plemen nebo vyšlechtěných rostlinných druhů v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;

b)

„zachováním in situ“ v lesnictví se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí;

c)

„zachováním v zemědělském nebo lesnickém podniku“ se rozumí zachování a rozvoj in situ na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

d)

„zachováním ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;

e)

„sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.

2.   Činnosti na zachování genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví způsobilé pro podporu podle čl. 28 odst. 9 a čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnují:

a)

cílené akce: akce propagující zachování ex situ a in situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovávaných in situ, včetně zachování v zemědělském nebo lesnickém podniku, sbírek ex situ a databází;

b)

koordinované akce: akce propagující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi v členských státech;

c)

doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.

Článek 9

Zamezení dvojímu financování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí a rovnocenných postupů

1.   Pro účely podpory podle čl. 28 odst. 6, čl. 29 odst. 4 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 se při výpočtu takových plateb přihlíží pouze k dodatečným nákladům nebo ušlým příjmům souvisejícím se závazky, které překračují rozsah příslušných povinných postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Je-li agroenvironmentálně-klimatický závazek podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 týkající se postupů uvedených v příloze IX oddíle I bodech 3 a 4 a v příloze IX oddíle III bodu 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 a veškerých jiných postupů připojených k uvedené příloze oznámen podle pravidel čl. 43 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 jako závazek, který je rovnocenný jednomu nebo několika postupům uvedeným v čl. 43 odst. 2 daného nařízení, pak se platba za agroenvironmentálně-klimatický závazek podle čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 sníží o paušální částku odpovídající části ekologické platby v členském státě nebo regionu u každého ekologizačního postupu podle čl. 43 odst. 12 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 10

Dobré životní podmínky zvířat

Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které jsou způsobilé k získání podpory podle článku 33 nařízení (EU) č. 1305/2013, zajistí vyšší úroveň produkčních metod v jedné z následujících oblastí:

a)

poskytování vody, krmiva a péče o zvířata v souladu s přirozenými potřebami chovu hospodářských zvířat;

b)

podmínky ustájení, například větší přidělený prostor, podlažní povrch, materiály používané k obohacení prostředí, přirozené světlo;

c)

přístup do venkovních prostor;

d)

postupy, které se vyhýbají mrzačení nebo kastraci zvířat, nebo ve zvláštních případech, kdy je mrzačení nebo kastrace považována za nutnou, postupy, při nichž se používají anestetika, analgetika a protizánětlivé léky či imunokastrace.

Článek 11

Spolupráce

1.   Podpora na vytvoření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců podle čl. 35 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013 se týká pouze dodavatelských řetězců, které zahrnují nejvýš jednoho zprostředkovatele mezi zemědělcem a spotřebitelem.

2.   Podpora na vytvoření a rozvoj místních trhů podle čl. 35 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013 se týká trhů, u nichž:

a)

je v programu pro rozvoj venkova stanoveno, v okruhu kolika kilometrů kolem zemědělského podniku, z něhož produkt pochází, musí proběhnout činnosti zpracování a prodeje konečnému spotřebiteli, nebo

b)

je v programu pro rozvoj venkova uvedena přesvědčivá alternativní definice.

3.   Pro účely činností podporovaných podle čl. 35 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013 se „malým hospodářským subjektem“ rozumí mikropodnik podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES (17) nebo fyzická osoba nezapojená do hospodářské činnosti v okamžiku uplatňování podpory.

4.   Propagační činnosti podle čl. 35 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou způsobilé k poskytnutí podpory pouze ve vztahu ke krátkému dodavatelskému řetězci a místním trhům splňujícím specifikace stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Článek 12

Komerční půjčky vzájemným fondům

Jestliže je zdrojem prostředků pro finanční kompenzaci placenou ze vzájemných fondů podle článků 38 a 39 nařízení (EU) č. 1305/2013 komerční půjčka, je doba trvání půjčky od jednoho roku do pěti let.

Článek 13

Investice

Pro účely článku 45 nařízení (EU) č. 1305/2013:

a)

v případě leasingu nejsou další náklady spojené s leasingovou smlouvou, jako např. obchodní marže pronajímatele, náklady na refinancování úroků, režijní a pojistné náklady, způsobilými výdaji;

b)

členské státy stanoví ve svých programech rozvoje venkova podmínky, za nichž lze nákup použitého zařízení považovat za způsobilé výdaje;

c)

členské státy vyžadují dodržování minimálních norem energetické účinnosti u podporovaných investic do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, pokud takové normy existují na vnitrostátní úrovni;

d)

investice do zařízení, jejichž primárním účelem je produkce elektrické energie z biomasy, nejsou způsobilé k získání podpory, není-li využito určité minimální procento tepelné energie stanovené členským státem;

e)

členské státy stanoví pro různé typy zařízení prahové hodnoty maximální míry obilovin a ostatních plodin s vysokým obsahem škrobu, cukru nebo oleje využívaných k produkci bioenergie, včetně biopaliv. Podpora projektům na výrobu bioenergie je omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (18). Celkové posouzení této problematiky je zahrnuto do strategického posouzení vlivů na životní prostředí programu pro rozvoj venkova.

Článek 14

Změna nebo úprava závazků

1.   Členské státy mohou povolit změnu jednoho závazku podle článků 28, 29, 33 nebo 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 na jiný závazek během doby jeho platnosti, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

změna má významný přínos pro životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat;

b)

změna výrazně posiluje stávající závazek;

c)

schválený program pro rozvoj venkova obsahuje dané závazky.

Nový závazek je přijat na celé období stanovené v příslušném opatření bez ohledu na dobu, po kterou již byl prováděn původní závazek.

2.   Členské státy mohou povolit úpravu závazků podle článků 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 během doby jejich platnosti, jestliže schválený program pro rozvoj venkova poskytuje možnost takové úpravy a jestliže je taková úprava řádně odůvodněná z hlediska dosažení cílů původního závazku.

Příjemce plní upravený závazek po zbývající dobu trvání původního závazku.

Úprava může mít rovněž podobu prodloužení doby trvání závazku.

Článek 15

Situace, v nichž se nevyžaduje vrácení podpory

1.   Jestliže příjemce zvýší plochu zemědělského podniku během doby trvání závazku, který je podmínkou pro udělení podpory, mohou členské státy zajistit rozšíření závazku tak, aby se po zbytek období vztahoval na dodatečnou plochu, nebo mohou původní závazek nahradit novým. Totéž platí v případě, že se plocha, jíž se závazek týká, zvýší v rámci zemědělského podniku.

2.   Závazek lze rozšířit na dodatečné plochy podle odstavce 1, pouze pokud:

a)

je to přínosné k dosažení cíle v oblasti životního prostředí, jehož se závazek týká;

b)

je to oprávněné vzhledem k povaze závazku, délce zbývajícího období a velikosti dodatečné plochy;

c)

nedojde ke snížení účinnosti kontrol zajišťujících dodržování podmínek pro udělení podpory.

Musí být dodrženo původní trvání závazku.

3.   Nový závazek k náhradě původního závazku podle odstavce 1 lze přijmout za podmínky, že se týká celé dotčené plochy a že jeho podmínky nejsou méně náročné než podmínky původního závazku.

V případě nahrazení původního závazku novým se nový závazek přijímá na celé období uvedené v příslušném opatření bez ohledu na dobu, po kterou již byl původní závazek prováděn.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Způsobilost výdajů

1.   Výdaje související s právními závazky příjemců přijatými během programového období 2007–2013 v rámci opatření podle článků 52 a 63 nařízení (ES) č. 1698/2005 jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z EZFRV v programovém období 2014–2020, pokud jde o platby provedené:

a)

mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2015, pokud již byl vyčerpán finanční příděl na dané opatření příslušného programu přijatého podle nařízení (ES) č. 1698/2005;

b)

po 31. prosinci 2015.

2.   Výdaje uvedené v odstavci 1 jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV v programovém období 2014–2020 za těchto podmínek:

a)

tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném programu pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020;

b)

použije se míra příspěvku z EZFRV na odpovídající opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 stanovená v příloze I tohoto nařízení;

c)

členské státy zajistí jasnou identifikaci příslušných přechodných operací ve svých řídicích a kontrolních systémech.

Článek 17

Chorvatsko

1.   Výdaje související s právními závazky Chorvatska vůči příjemcům, které byly přijaty v rámci nástroje předvstupní pomoci v oblasti zemědělství a rozvoje venkova (IPARD) u operací v rámci opatření uvedených v čl. 171 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. a) a b) nařízení Komise (ES) č. 718/2007 (19), jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z EZFRV v programovém období 2014–2020, pokud jde o platby provedené:

a)

mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2016, pokud již byl vyčerpán finanční příděl na dané opatření příslušného programu přijatého podle nařízení (ES) č. 718/2007;

b)

po 31. prosinci 2016.

2.   Výdaje uvedené v odstavci 1 jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV v programovém období 2014–2020 za těchto podmínek:

a)

tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném programu pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020;

b)

použije se míra příspěvku z EZFRV na odpovídající opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 stanovená v příloze II tohoto nařízení;

c)

Chorvatsko zajistí jasnou identifikaci příslušných přechodných operací ve svých řídicích a kontrolních systémech.

3.   Výdaje vzniklé po 31. prosinci 2013 ve vztahu k operacím, které jsou nutné pro uzavření programu IPARD a hodnocení ex post podle článku 191 nařízení (ES) č. 718/2007, jsou v programovém období 2014–2020 způsobilé pro poskytnutí příspěvku z EZFRV ze složky technická pomoc, jestliže program obsahuje ustanovení o takových výdajích.

Článek 18

Hodnocení ex post

1.   Zpráva o hodnocení ex post uvedená v čl. 86 odst. 5 nařízení (ES) č. 1698/2005 se Komisi předloží do 31. prosince 2016.

2.   Přehled hodnocení ex post uvedený v článku 87 nařízení (ES) č. 1698/2005 se dokončí nejpozději do 31. prosince 2017.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1974/2006 se zrušuje.

Nadále se použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle nařízení (ES) č. 1698/2005 před dnem 1. ledna 2014.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (COM(2013) 659 final).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, č. 1306/2013 a č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865).

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(12)  Nařízení (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných produktů (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(14)  Nařízení Komise (ES) č. 1242/2008 ze dne 8. prosince 2008 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 3).

(15)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(17)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(19)  Nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1).


PŘÍLOHA I

Srovnávací tabulka opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1698/2005 a nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013

Opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005

Kódy v programovém období 2007–2013

Opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013

Kódy v programovém období 2014–2020

Čl. 20 písm. a) bod i) a článek 21: Odborné vzdělávání a informační akce

111

Článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013

1

Čl. 20 písm. a) bod ii) a článek 22: Zahájení činnosti mladých zemědělců

112

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení (EU) č. 1305/2013

6

Čl. 20 písm. a) bod iii) a článek 23: Předčasný odchod do důchodu

113

/

/

Čl. 20 písm. a) bod iv) a článek 24: Využívání poradenských služeb

114

Čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

2

Čl. 20 písm. a) bod v) a článek 25: Zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství

115

Čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

2

Čl. 20 písm. b) bod i) a článek 26: Modernizace zemědělských hospodářství

121

Čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

Čl. 20 písm. b) bod ii) a článek 27: Zvýšení hospodářské hodnoty lesů

122

Čl. 21 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 20 písm. b) bod iii) a článek 28: Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům

123

Čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 21 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

8

Čl. 20 písm. b) bod iv) a článek 29: Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií

124

Článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

16

Čl. 20 písm. b) bod v) a článek 30: Infrastruktura související s rozvojem a přizpůsobením zemědělství a lesnictví

125

Čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

Čl. 20 písm. b) bod vi): Obnova a preventivní akce

126

Článek 18 nařízení (EU) č. 1305/2013

5

Čl. 20 písm. c) bod i) a článek 31: Dodržování norem

131

/

/

Čl. 20 písm. c) bod ii) a článek 32: Programy jakosti potravin

132

Čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013

3

Čl. 20 písm. c) bod iii) a článek 33: Informační a propagační činnosti u produktů v programech jakosti potravin

133

Čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013

3

Čl. 20 písm. d) bod i) a článek 34: Částečně soběstačné hospodaření

141

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod iii) nařízení (EU) č. 1305/2013

6

Čl. 20 písm. d) bod ii) a článek 35: Seskupení producentů

142

Článek 27 nařízení (EU) č. 1305/2013

9

Čl. 36 písm. a) bod i): Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech

211

Článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013

13

Čl. 36 písm. a) bod ii): Platby ve znevýhodněných oblastech jiných než horských

212

Článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013

13

Čl. 36 písm. a) bod iii) a článek 38: Platby v rámci Natura 2000 a platby související se směrnicí 2000/60/ES

213

Článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013

12

Čl. 36 písm. a) bod iv) a článek 39: Agroenvironmentální platby

214

Články 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013

10

11

Čl. 36 písm. a) bod v) a článek 40: Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

215

Článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013

14

Čl. 36 písm. a) bod vi) a článek 41: Neproduktivní investice

216

Čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

Čl. 36 písm. b) bod i) a článek 43: První zalesnění zemědělské půdy

221

Čl. 21 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 36 písm. b) bod ii) a článek 44: První zavádění zemědělsko-lesnických systémů na zemědělské půdy

222

Čl. 21 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 36 písm. b) bod iii) a článek 45: První zalesnění nezemědělské půdy

223

Čl. 21 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 36 písm. b) bod iv) a článek 46: Platby v rámci Natura 2000

224

Článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013

12

Čl. 36 písm. b) bod v) a článek 47: Lesnicko-environmentální platby

225

Článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013

15

Čl. 36 písm. b) bod vi) a článek 48: Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření

226

Čl. 21 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 36 písm. b) bod vii) a článek 49: Neproduktivní investice

227

Čl. 21 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013

8

Čl. 52 odst. a) písm. i) a článek 53: Diverzifikace činnostmi nezemědělské povahy

311

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

6

Čl. 52 písm. a) bod ii) a článek 54: Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

312

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

6

Čl. 52 odst. a) bod iii) a článek 55: Podpora cestovního ruchu

313

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 19 odst. 1 písm. b) a články 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

6

6

7

16

Čl. 52 písm. b) bod i) a článek 56: Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova

321

Článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013

7

Čl. 52 písm. b) bod ii): Obnova a rozvoj vesnic

322

Článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013

7

Čl. 53 písm. b) bod iii) a článek 57: Ochrana a rozvoj dědictví venkova

323

Článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013

7

Čl. 52 písm. c) a článek 58: Vzdělávání a informační činnosti

331

Článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013

1

Čl. 52 písm. d) a článek 59: Získávání dovedností, animace a provádění

341

/

/

Čl. 63 písm. a): Strategie místního rozvoje

41 (411, 412, 413)

Článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013

19

Čl. 63 písm. b): Provádění projektů spolupráce

421

Článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013

19

Čl. 63 písm. c): Provozování místních akčních skupin, získávání dovedností a oživení daného území

431

Článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013

19

Kapitola II hlavy IV: Technická pomoc

511

Články 51 až 54 nařízení (EU) č. 1305/2013: Technická pomoc a sítě

20

Čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013: Roční platby zemědělcům, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce

6

Čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013: Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

17

Čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013: Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

17

Čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013: Nástroj ke stabilizaci příjmu

17


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka opatření stanovených v nařízení (ES) č. 718/2007 a nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013

Opatření podle nařízení (ES) č. 718/2007

Kódy v programovém období 2007–2013

Opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013

Kódy v programovém období 2014–2020

Čl. 171 odst. 2 písm. a) a článek 174: Investice do zemědělských podniků na restrukturalizaci a přechod na normy Společenství

101

Čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

Čl. 171 odst. 2 písm. c) a článek 176: Investice do zpracování a uvádění produktů zemědělství a rybolovu na trh, na restrukturalizaci těchto činností a přechod na normy Společenství

103

Čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

4

Čl. 171 odst. 3 písm. b) a článek 178: Příprava a provádění místních strategií rozvoje venkova

202

Článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013

19

Čl. 171 odst. 4 písm. a) a článek 179: Rozvoj a zlepšování infrastruktury na venkově

301

Čl. 20 odst. 1 písm. b) a d) nařízení (EU) č. 1305/2013

7

Čl. 171 odst. 4 písm. b) a článek 180: Diverzifikace a rozvoj hospodářské činnosti na venkově

302

Čl. 19 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013

6

Článek 182: Technická pomoc

501

Články 51 až 54 nařízení (EU) č. 1305/2013: Technická pomoc a sítě

20


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 808/2014

ze dne 17. července 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1), a zejména na čl. 8 odst. 3, článek 12, čl. 14 odst. 6, článek 41, čl. 54 odst. 4 a čl. 66 odst. 5, článek 67, čl. 75 odst. 5 a čl. 76 odst. 1,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví obecná pravidla podpory Unie na rozvoj venkova, která je financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), čímž doplňuje společná ustanovení o evropských strukturálních a investičních fondech obsažená v části druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2). Komise je zmocněna přijmout určitá prováděcí pravidla k zajištění toho, aby nový právní rámec vytvořený uvedenými nařízeními fungoval bezproblémově a používal se jednotně.

(2)

Je třeba stanovit pravidla pro předkládání obsahu programů rozvoje venkova, založená zejména na požadavcích článku 8 nařízení (EU) č. 1305/2013 a článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013. Je třeba rovněž stanovit, která z uvedených pravidel pro předkládání se použijí rovněž pro programy věnované společným nástrojům pro neomezené záruky a sekuritizaci, které umožňují snížení kapitálových požadavků prováděné Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“) podle čl. 28 nařízení (EU) č. 1303/2013. Je třeba rovněž stanovit pravidla pro obsah celostátních rámců.

(3)

Je třeba stanovit postupy a harmonogramy pro schvalování celostátních rámců.

(4)

V zájmu uspořádání změn programů rozvoje venkova by měla být zavedena pravidla pro jejich předkládání, jakož i pro četnost změn. Mělo by tak být učiněno, aby se co nejvíce snížila administrativní zátěž, a přitom byla ponechána flexibilita pro jasně definované mimořádné okolnosti a konkrétní situace.

(5)

Je třeba stanovit pravidla pro změny celostátních rámců včetně harmonogramu, a zejména usnadnit změnu celostátních rámců členských států, které mají regionální programy.

(6)

V zájmu zajištění řádného využívání prostředků z EZFRV je třeba vytvořit systémy poukázek nebo rovnocenné systémy proplácení nákladů účastníků při předávání znalostí a informačních akcích, aby se zajistilo, že uhrazené výdaje jasně souvisí s konkrétní způsobilou akcí odborné přípravy nebo předávání znalostí poskytnutou účastníkovi.

(7)

Aby bylo zajištěno, že bude vybrán poskytovatel služeb, který nabízí nejlepší poměr kvality a ceny, měl by výběr orgánů nebo subjektů poskytujících poradenské služby probíhat podle příslušných vnitrostátních pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

(8)

Jelikož konečné platby by měly být poskytovány pouze po správném provedení podnikatelských plánů, je třeba stanovit společné parametry pro taková posouzení. Aby se pro mladé zemědělce, kteří poprvé začínají působit, usnadnil přístup k ostatním opatřením v rámci opatření pro rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti podle článku 19 nařízení (EU) č. 1305/2013, je třeba stanovit pravidla pro zahrnutí více opatření do podnikatelských plánů, jakož i pro schvalovací procedury u souvisejících žádosti.

(9)

Členským státům by mělo být povoleno vypočítat podporu na závazky v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření, opatření ekologického zemědělství a opatření týkajících se dobrých životních podmínek zvířat na základě jiných jednotek, než které jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 1305/2013, z důvodu zvláštní povahy těchto závazků. Je třeba stanovit pravidla týkající se dodržení maximální povolené částky, výjimky pro platby na velkou dobytčí jednotku a v různých kategoriích převodní sazby zvířat na velké dobytčí jednotky.

(10)

Pro zajištění toho, aby se výpočet vícenákladů a ušlých příjmů u opatření uvedených v článcích 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 prováděl transparentním a ověřitelným způsobem, je třeba stanovit některé společné prvky pro výpočet použitelné ve všech členských státech.

(11)

Aby se zamezilo nadměrné kompenzaci a nárůstu administrativní zátěže, je třeba stanovit pravidla pro kombinaci některých opatření.

(12)

Je třeba stanovit pravidla týkající se zahájení provozu celostátních sítí pro venkov, jakož i jejich struktury, aby se zajistilo, že tyto sítě budou moci fungovat efektivně a včas na podporu provádění programu.

(13)

V zájmu zajištění informovanosti a propagace u činností pro rozvoj venkova, které využívají podporu z EZFRV, musí řídicí orgán plnit povinnosti, které by měly být dále upřesněny v tomto nařízení. Řídicí orgán by měl systemizovat své celkové úsilí v oblasti poskytování informací a propagace prostřednictvím strategie a vytvořením jediné internetové stránky nebo internetového portálu zvýšit povědomí o cílech politiky rozvoje venkova a posílit dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování. Je třeba přijmout ustanovení o povinnosti příjemců podávat informace o podpoře z EZFRV poskytnuté na jejich projekty.

(14)

Aby se usnadnilo založení společného systému monitorování a hodnocení, je třeba vymezit společné prvky tohoto systému včetně ukazatelů a plánu hodnocení.

(15)

Je třeba stanovit ústřední prvky výroční zprávy o provádění podle článku 75 nařízení (EU) č. 1305/2013 a minimální požadavky na plán hodnocení podle článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro rozvoj venkova,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o předkládání programů rozvoje venkova, postupy a harmonogramy ke schválení a změnu programů rozvoje venkova a změnu celostátních rámců, obsah celostátních rámců, informace o programech rozvoje venkova a jejich propagaci, provádění některých opatření pro rozvoj venkova, monitorování, hodnocení a podávání zpráv.

Článek 2

Obsah programů rozvoje venkova a celostátních rámců

Předkládání obsahu programů rozvoje venkova uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v článku 8 nařízení (EU) č. 1305/2013, celostátních programů věnovaných společným nástrojům pro neomezené záruky a sekuritizaci, které umožňují snížení kapitálových požadavků prováděné Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“) podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013, a celostátních rámců podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, se stanoví v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 3

Přijetí celostátních rámců

Celostátní rámce podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 se přijmou postupem podle článku 29 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 4

Změny programů rozvoje venkova

1.   Návrhy na změnu programu rozvoje venkova a konkrétních programů pro zřízení a provoz celostátních sítí pro venkov obsahují zejména tyto informace:

a)

druh změny, která je předmětem návrhu;

b)

důvody a/nebo potíže, které nastaly při provádění a odůvodňují změnu;

c)

očekávané účinky změny;

d)

dopad změny na ukazatele;

e)

vztah mezi změnou a dohodou o partnerství uvedenou v kapitole II hlavy II nařízení (EU) č. 1303/2013.

2.   Změny programu druhu uvedeného v čl. 11 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1305/2013 lze navrhnout nejvýše třikrát v průběhu programového období.

Za kalendářní rok a program lze předložit jediný návrh na změnu pro všechny ostatní druhy změn dohromady, s výjimkou roku 2023, kdy lze předložit více než jeden návrh na změnu u změn týkajících se výlučně přizpůsobení plánu financování, včetně případných výsledných změn plánu ukazatelů.

První a druhý pododstavec se nepoužijí:

a)

v případě, že je třeba přijmout nouzové opatření v důsledku přírodních katastrof a katastrofických událostí formálně uznaných příslušným vnitrostátním veřejným orgánem; nebo

b)

v případě, že změna je nutná v důsledku změny právního rámce Unie; nebo

c)

na základě kontroly výkonnosti uvedené v článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo

d)

v případě změny příspěvku z EZFRV plánovaného na každý rok podle čl. 8 odst. 1 písm. h) bodu i) nařízení (EU) č. 1305/2013, která vyplývá z vývoje ročního rozdělení částek podle jednotlivých členských států uvedeného v čl. 58 odst. 7 uvedeného nařízení.

3.   Členské státy předloží svou poslední změnu programu druhu uvedeného v čl. 11 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1305/2013 Komisi do 30. září 2020.

Jiné druhy změn programu se předloží Komisi do 30. září 2023.

4.   Pokud určitá změna programu změní kterýkoli z údajů, které jsou obsaženy v tabulce celostátního rámce podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013, pak schválení této změny programu představuje schválení odpovídající změny uvedené tabulky.

Článek 5

Změna celostátních rámců

1.   Ustanovení článku 30 nařízení (EU) č. 1303/2013, článku 11 nařízení (EU) č. 1305/2013 a čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení se použijí obdobně pro změny celostátních rámců.

2.   Členské státy, které se rozhodly pro předložení celostátních rámců s tabulkou podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou předložit změny celostátního rámce týkající se dané tabulky Komisi, přičemž je třeba zohlednit stupeň provádění jejich různých programů.

3.   Komise po schválení změn uvedených v odstavci 2 přizpůsobí finanční plány dotyčných programů uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1305/2013 změněné tabulce, pokud:

a)

se celkový příspěvek z EZFRV na program za celé programové období nezmění;

b)

se celkový příděl z EZFRV pro dotčený členský stát nezmění;

c)

se roční rozdělení programu pro roky předcházející roku revize nezmění;

d)

je dodržen roční příděl z EZFRV dotčenému členskému státu;

e)

je dodrženo celkové financování z EZFRV pro opatření související s životním prostředím a klimatem, jak je stanoveno v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013.

4.   Kromě případů nouzových opatření v důsledku přírodních katastrof nebo katastrofických událostí formálně uznaných příslušným vnitrostátním veřejným orgánem, změn právního rámce nebo změn vyplývajících z kontroly výkonnosti podle článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze žádosti o změnu celostátního rámce podle odstavce 2 předkládat pouze jednou za kalendářní rok před 1. dubnem. Odchylně od čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce lze změny programů, které vyplývají z takovéto revize, provést vedle jediného návrhu na změnu předloženého za stejný rok.

5.   Prováděcí akt o schválení změny musí být přijat včas, aby bylo možné změnit příslušné rozpočtové závazky před koncem roku, v němž byla tato revize předložena.

Článek 6

Předávání znalostí a informační akce

1.   Členské státy mohou umožnit úhradu výdajů souvisejících s náklady na cestu, ubytování a denní příspěvky účastníků při předávání znalostí a informačních akcích podle článku 14 nařízení (EU) č. 1305/2013, jakož i souvisejících nákladů na nahrazení zemědělců systémem poukázek nebo jiným systémem s rovnocenným účinkem.

2.   V souvislosti se systémy uvedenými v odstavci 1 členské státy stanoví:

a)

že doba platnosti poukázky nebo jejího ekvivalentu nesmí přesáhnout jeden rok;

b)

pravidla pro získání poukázek nebo jejich ekvivalentu, zejména pak skutečnost, že musí být vázány na konkrétní akci;

c)

vymezení zvláštních podmínek, za kterých mohou být uhrazeny poukázky poskytovateli na odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.

Článek 7

Výběr orgánů nebo subjektů nabízejících poradenské služby

Výzvy k předkládání návrhů podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 musejí odpovídat příslušným pravidlům Unie a vnitrostátním pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Musí věnovat náležitou pozornost tomu, nakolik žadatelé splňují požadavky na kvalifikaci podle uvedeného článku.

Článek 8

Podnikatelské plány

1.   Pro účely čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 musí členské státy posoudit pokrok při provádění podnikatelských plánů podle čl. 19 odst. 4 uvedeného nařízení v případě podpory podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) uvedeného nařízení z hlediska řádného provádění opatření uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (3).

2.   Pokud se podnikatelský plán v případě podpory podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1305/2013 vztahuje k využívání jiných opatření rozvoje venkova podle uvedeného nařízení, mohou členské státy stanovit, že schválení žádosti o podporu rovněž umožňuje přístup k podpoře podle uvedených opatření. Pokud členský stát této možnosti využije, stanoví, že žádost o podporu poskytuje nezbytné informace k posouzení způsobilosti podle uvedených opatření.

Článek 9

Konverze jednotek

1.   Pokud jsou závazky podle článků 28, 29 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 vyjádřeny v jiných jednotkách, než které jsou stanoveny v příloze II uvedeného nařízení, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jiných jednotek. V tomto případě členské státy zajistí, aby byly splněny maximální roční částky způsobilé pro podporu z EZFRV, které jsou stanoveny v uvedené příloze.

2.   S výjimkou plateb za závazky pro chov místních plemen, jejichž chov je ohrožen ve smyslu čl. 28 odst. 10 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013, nelze platby podle článků 28, 29 a 34 zmíněného nařízení, přiznat na velkou dobytčí jednotku.

Přepočítací koeficienty pro různé kategorie zvířat na velké dobytčí jednotky jsou uvedeny v příloze II.

Článek 10

Standardní předpoklady vícenákladů a ušlých příjmů

1.   Členské státy mohou stanovit výši plateb pro opatření nebo druhy operací podle článků 28 až 31 a článků 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 na základě standardních předpokladů vícenákladů a ušlých příjmů.

2.   Členské státy zajistí u výpočtů a odpovídajících plateb podle odstavce 1, aby:

a)

obsahovaly pouze ověřitelné prvky;

b)

byly založeny na hodnotách stanovených na základě náležitého odborného posouzení;

c)

jasně uváděly zdroj použitých hodnot;

d)

byly případně odlišeny tak, aby zohledňovaly regionální nebo místní podmínky a skutečné využití půdy;

e)

neobsahovaly údaje související s investičními náklady.

Článek 11

Kombinace závazků a kombinace opatření

1.   Různé agroenvironmentálně-klimatické závazky podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, závazky ekologického zemědělství podle článku 29 uvedeného nařízení, závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat podle článku 33 uvedeného nařízení a lesnicko-environmentální závazky a závazky v oblasti klimatu podle článku 34 uvedeného nařízení lze kombinovat za předpokladu, že se navzájem doplňují a jsou navzájem slučitelné. Členské státy ke svým programům rozvoje venkova přikládají seznam povolených kombinací.

2.   Pokud jsou opatření nebo různé závazky v rámci stejných nebo různých opatření uvedené v odstavci 1 kombinovány, zohlední při stanovení úrovně podpory členské státy konkrétní ušlé příjmy a vícenáklady vzniklé v důsledku této kombinace.

3.   Pokud nějaká operace spadá do dvou nebo více opatření nebo do dvou nebo více různých druhů operací, mohou členské státy přiřadit daný výdaj dominantnímu opatření nebo dominantnímu druhu operace. Použije se konkrétní sazba příspěvku daného dominantního opatření nebo druhu operace.

Článek 12

Celostátní síť pro venkov

1.   Členské státy zajistí zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov podle článku 54 nařízení (EU) č. 1305/2013 a zahájení jejího akčního plánu nejpozději 12 měsíců poté, co Komise schválila program rozvoje venkova nebo zvláštní program týkající se zřízení a provozu celostátní sítě pro venkov.

2.   Struktura potřebná pro provozování celostátní sítě pro venkov bude vytvořena buď v rámci příslušných celostátních nebo regionálních orgánů nebo externě výběrem prostřednictvím výběrových řízení nebo kombinací obojího. Tato struktura musí umožnit alespoň výkon činností uvedených v čl. 54 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.   Pokud se členský stát rozhodl pro specifický program pro zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov, musí uvedený program obsahovat prvky uvedené v části 3 přílohy I tohoto nařízení.

Článek 13

Informace a propagace

1.   Řídicí orgán předkládá informační a propagační strategii, jakož i veškeré její změny pro informaci monitorovacímu výboru. Strategie musí být předložena nejpozději do šesti měsíců po přijetí programu rozvoje venkova. Řídicí orgán informuje monitorovací výbor alespoň jednou ročně o pokroku při provádění informační a propagační strategie a o své analýze výsledků, jakož i o plánované informační a propagační činnosti, která má být provedena v následujícím roce.

2.   Podrobná pravidla týkající se závazků řídicího orgánu a příjemců týkajících se informování a propagace jsou stanovena v příloze III.

Článek 14

Systém monitorování a hodnocení

1.   Společný systém monitorování a hodnocení podle článku 67 nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnuje tyto prvky:

a)

intervenční logiku (postup intervence) znázorňující vztahy mezi prioritami, prioritními oblastmi a opatřeními;

b)

soubor společných ukazatelů kontextu, výsledků a výstupů, včetně ukazatelů, které mají být použity pro stanovení kvantifikovaných cílů v prioritních oblastech rozvoje venkova, a soubor předem vymezených ukazatelů pro kontrolu výkonnosti;

c)

společné hodnoticí otázky, jak jsou uvedeny v příloze V;

d)

sběr údajů, jejich uchovávání a předávání;

e)

pravidelné podávání zpráv o monitorovací a hodnotící činnosti;

f)

plán hodnocení;

g)

hodnocení ex ante i hodnocení ex post a všechny ostatní hodnoticí činnosti související s programem rozvoje venkova, včetně činností nutných ke splnění náročnějších požadavků výročních zpráv o provádění předkládaných v roce 2017 a v roce 2019 podle čl. 50 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 75 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1305/2013;

h)

podporu k tomu, aby všechny subjekty příslušné pro monitorování a hodnocení mohly plnit své povinnosti.

2.   Společný soubor ukazatelů kontextu, výsledků a výstupů pro politiku rozvoje venkova je stanoven v příloze IV. Uvedená příloha rovněž vymezuje ukazatele, které mají být použity pro stanovení kvantifikovaných cílů v prioritních oblastech rozvoje venkova. Pro účely stanovení milníků výkonnostního rámce a cílů podle bodu 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1303/2013 musí členský stát buď použít předem vymezené ukazatele pro výkonnostní rámec stanovené v bodě 5 přílohy IV tohoto nařízení nebo nahradit a/nebo doplnit tyto ukazatele jinými relevantními ukazateli výstupů vymezenými v programu rozvoje venkova.

3.   Technické podpůrné dokumenty stanovené v příloze VI jsou součástí systému monitorování a hodnocení.

4.   Pro druhy operací, kdy je potenciální příspěvek pro prioritní oblasti uvedené v čl. 5 prvním pododstavci bodu 2) písm. a), čl. 5 prvním pododstavci bodu 5) písm. a) až d) a čl. 5 prvním pododstavci bodu 6) písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 uveden v tabulce týkající se bodu 11 písm. c) části 1 přílohy I tohoto nařízení, elektronický záznam operací podle článku 70 nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnuje příznak k označení případů, kdy daná operace má složku přispívající k jedné nebo více z těchto prioritních oblastí.

Článek 15

Výroční zpráva o provádění

Předkládání výroční zprávy o provádění podle článku 75 nařízení (EU) č. 1305/2013 je stanoveno v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 16

Plán hodnocení

Minimální požadavky na plán hodnocení podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jsou stanoveny v bodu 9 části 1 přílohy I tohoto nařízení.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2003 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a zavádějí přechodná opatření (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

ČÁST 1

Předkládání obsahu programů rozvoje venkova

1.   Název programu rozvoje venkova

2.   Členský stát nebo správní oblast

a)

Zeměpisná oblast, na niž se daný program vztahuje.

b)

Klasifikace regionu.

3.   Hodnocení ex ante

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

a)

Popis postupu, včetně načasování hlavních událostí, průběžných zpráv, ve vztahu k hlavním fázím vypracovávání programů rozvoje venkova.

b)

Strukturovaná tabulka obsahující doporučení z hodnocení ex ante a způsob jejich provedení.

c)

K programu rozvoje venkova musí být připojena úplná zpráva o hodnocení ex ante (včetně požadavků na strategické posuzování vlivů na životní prostředí).

4.   Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby („SWOT“) a určení potřeb

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

a)

Analýza SWOT obsahující tyto části:

i)

podrobný celkový popis současné situace oblasti programování, a to na základě společných a specifických programových kontextových ukazatelů a jiných aktualizovaných kvalitativních informací;

ii)

zjištěné silné stránky v oblasti programování;

iii)

zjištěné slabé stránky v oblasti programování;

iv)

zjištěné příležitosti v oblasti programování;

v)

zjištěné hrozby v oblasti programování;

vi)

strukturovaná tabulka obsahující údaje pro společné a specifické programové kontextové ukazatele.

b)

Posouzení potřeb na základě důkazů z analýzy SWOT pro každou prioritu Unie v oblasti rozvoje venkova (dále jen „priorita“) a prioritní oblast a tři průřezové cíle (životní prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000 podle akčního rámce zavádějícího priority (1), zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, inovace).

5.   Popis strategie

a)

Odůvodnění vybraných potřeb, jimiž se má program rozvoje venkova zabývat, a volba cílů, priorit, prioritních oblastí a stanovení cílů na základě důkazů z analýzy SWOT a posouzení potřeb. Případně odůvodnění tematických podprogramů obsažených v programu. Odůvodnění prokazuje zejména splnění požadavků uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodech i) a iv) nařízení (EU) č. 1305/2013.

b)

Kombinace a odůvodnění opatření pro rozvoj venkova u každé prioritní oblasti, včetně odůvodnění finančních prostředků přidělených na opatření a přiměřenosti finančních zdrojů s ohledem na stanovené cíle, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodech ii) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013. Kombinace opatření v intervenční logice musí být založena na důkazech z analýzy SWOT a odůvodnění potřeb uvedených v písmenu a) a stanovení jejich priorit.

c)

Popis toho, jak budou řešeny průřezové cíle, včetně zvláštních požadavků uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodě v) nařízení (EU) č. 1305/2013.

d)

Souhrnná tabulka intervenční logiky udávající priority a prioritní oblasti vybrané pro program rozvoje venkova, kvantifikované cíle a kombinaci opatření, která bude použita k jejich dosažení, včetně plánovaných výdajů. Souhrnná tabulka má být vytvářena automaticky z údajů uvedených v bodě 5 písm. b) a v bodě 11 pomocí vlastností systému pro elektronickou výměnu dat („SFC2014“), jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) a b) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014 (2).

e)

Popis kapacit v oblasti poradenství k zajištění přiměřeného poradenství a podpory týkající se regulatorních požadavků a opatření souvisejících s inovacemi za účelem prokázání přijetí opatření, jak se vyžaduje v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodě vi) nařízení (EU) č. 1305/2013.

6.   Posouzení předběžných podmínek zahrnující tyto strukturované tabulky:

a)

Informace o posouzení použitelnosti předběžných podmínek.

b)

Pro každou obecnou předběžnou podmínku a předběžnou podmínku spojenou s prioritami v jedné tabulce:

i)

posouzení jejího splnění a

ii)

seznam priorit/prioritních oblastí a opatření, na něž se daná podmínka vztahuje. Orientační seznam priorit/prioritních oblastí a opatření, jež mají pro jednotlivé předběžné připomínky obzvláštní význam, je uveden v části 4;

iii)

seznam příslušných kritérií a posouzení jejich splnění;

iv)

odkazy na strategie, právní akty nebo jiné příslušné dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články dokládající splnění daného kritéria.

c)

Dvě samostatné tabulky, jedna pro použitelné obecné předběžné podmínky a jedna pro použitelné předběžné podmínky spojené s prioritami, které nejsou splněny, nebo jsou částečně nesplněny, s uvedením těchto informací:

i)

určení kritérií, která nejsou splněna;

ii)

opatření, která mají být přijata ke splnění jednotlivých kritérií;

iii)

lhůty pro provedení těchto opatření a

iv)

subjekty odpovědné za splnění.

7.   Popis výkonnostního rámce

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

a)

V případě potřeby informace o výběru ukazatelů podle čl. 14 odst. 2, milnících, klíčových krocích provádění a rovněž o přidělení výkonnostní rezervy. Stanovení cílů je odůvodněno podle strategie v souladu s bodem 5 písm. a).

b)

Tabulka udávající pro každou prioritu přidělení výkonnostní rezervy a pro každý ukazatel:

i)

cíle na rok 2023. Cíle nezohlední doplňkové vnitrostátní financování podle bodu 12 a státní podporu ve formě doplňkového vnitrostátního financování podle bodu 13;

ii)

milníky pro rok 2018 založené na cílech.

Pokud se celková částka z EZFRV přidělená na výkonnostní rezervu liší od poměrného rozdělení (3) celkových prostředků vnitrostátní výkonnostní rezervy z EZFRV v dohodě o partnerství přidělených na všechny národní a regionální programy s výjimkou národních programů zaměřených na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) No 1303/2013 a specifických programů pro zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov podle čl. 54 odst. 1 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013, odůvodnění výše přídělu z výkonnostní rezervy.

8.   Popis vybraných opatření

1)

Popis obecných podmínek vztahujících se na více než jedno opatření, případně včetně definice venkovské oblasti, základních hodnot, podmíněnosti, zamýšleného použití finančních nástrojů, zamýšleného použití záloh a společných ustanovení pro investice včetně ustanovení článků 45 a 46 nařízení (EU) č. 1305/2013.

K programu rozvoje venkova musí být přiložen případný seznam povolených kombinací závazků podle čl. 11 odst. 1.

2)

Popis opatření včetně těchto prvků:

a)

právního základu,

b)

obecného popisu opatření včetně jeho intervenční logiky a přispění k prioritním oblastem a průřezovým cílům,

c)

rozsahu, úrovně podpory, způsobilých příjemců a případně metodiky pro výpočet částky nebo míry podpory, v případě potřeby v rozčlenění podle jednotlivých dílčích opatření a/nebo druhů operací, Pro každý druh operace upřesnění způsobilých nákladů, podmínek způsobilosti, použitelných částek a míry podpory a zásad týkajících stanovení kritérií výběru.

d)

popisu ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření a/nebo druhů operací:

i)

rizik (rizik) při provádění opatření a/nebo druhu operací;

ii)

zmírňujících opatření;

iii)

celkového posouzení opatření a/nebo druhu operací.

V případě opatření podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 musí popis obsahovat tabulky znázorňující vztah mezi agroenvironmentálně-klimatickými závazky a metodami jejich ověřování a kontroly.

e)

konkrétního popisu každého opatření a/nebo druhu operace, a to následovně:

1.   Předávání znalostí a informační akce (článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013)

stanovení příslušných kapacit subjektů poskytujících služby v oblasti předávání znalostí k plnění těchto úkolů, a to v podobě kvalifikací zaměstnanců a pravidelného školení;

stanovení doby trvání a obsahu programu výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv zemědělských a lesnických podniků podle článku 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014.

2.   Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství (článek 15 nařízení (EU) č. 1305/2013)

obecné zásady k zajištění odpovídajících zdrojů v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců a zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství. Určení prvků, jichž se bude poradenství týkat.

3.   Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin (článek 16 nařízení (EU) č. 1305/2013)

informace o způsobilých režimech jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly uznány na vnitrostátní úrovni, a potvrzení, že tyto režimy jakosti splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013;

informace o způsobilých dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členským státem uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie.

4.   Investice do hmotného majetku (článek 17 nařízení (EU) č. 1305/2013)

definice neproduktivních investic;

definice společných investic;

definice integrovaných projektů;

definice a určení způsobilých lokalit sítě Natura 2000 a jiných způsobilých míst vysoké přírodní hodnoty;

popis zaměření podpory na zemědělské podniky v souladu s analýzou SWOT provedenou ve vztahu k prioritě uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;

seznam nových požadavků uložených právními předpisy Unie, na jejichž splnění může být poskytována podpora podle čl. 17 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013;

případně minimální normy energetické účinnosti uvedené v čl. 13 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

případně stanovení prahových hodnot uvedených v čl. 13 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014.

5.   Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti (článek 19 nařízení (EU) č. 1305/2013)

definice malého zemědělského podniku uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. a) bodě iii) nařízení (EU) č. 1305/2013;

stanovení horní a spodní prahové hodnoty podle čl. 19 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013;

konkrétní podmínky pro poskytování podpory mladým zemědělcům, kteří nezahajují činnost v postavení vedoucího podniku v souladu s čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

informace o využití období odkladu podle čl. 2 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

shrnutí požadavků na podnikatelský plán;

využití možnosti kombinovat různá opatření prostřednictvím podnikatelského plánu, který mladým zemědělcům umožňuje přístup k uvedeným opatřením;

oblasti, na něž se vztahuje diverzifikace.

6.   Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013)

definice drobné infrastruktury, včetně drobné infrastruktury cestovního ruchu, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1305/2013;

případně zvláštní odchylka umožňující podpořit rozsáhlejší infrastrukturu pro investice do širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů;

minimální normy energetické účinnosti uvedené v čl. 13 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

stanovení prahových hodnot uvedených v čl. 13 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014.

7.   Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (článek 21 nařízení (EU) č. 1305/2013)

stanovení a odůvodnění velikosti podniku, po jejímž překročení bude podpora podmíněna předložením lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů;

definice „rovnocenného nástroje“.

Zalesňování a zakládání lesů

určení druhů, oblastí a metod, které se použijí s cílem zamezit nevhodnému zalesňování, jak je uvedeno v čl. 6 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014, včetně popisu podmínek životního prostředí a klimatických podmínek oblastí, v nichž se plánuje zalesnění, jak je stanoveno v čl. 6 písm. b) zmíněného nařízení;

stanovení minimálních environmentálních požadavků uvedených v článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014.

Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

upřesnění minimálního a maximálního počtu stromů na hektar, jež je třeba vysázet a po dovršení dospělosti ponechat, a druhů lesních dřevin, které se mají použít, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;

informace o očekávaných přínosech podpořených systémů pro životní prostředí.

Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

v příslušných případech seznam druhů organismů, které jsou pro rostliny škodlivé a mohou způsobit katastrofu;

určení lesních oblastí považovaných v souladu s plánem na ochranu lesů za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů;

v případě preventivních opatření týkajících se škůdců a chorob popis výskytu příslušné katastrofy podložený vědeckými důkazy, včetně případných doporučení vědeckých organizací, jak škůdcům a chorobám čelit.

Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

stanovení druhů způsobilých investic a jejich očekávaný výsledek z hlediska životního prostředí a/nebo společenské hodnoty.

8.   Zřizování seskupení a organizací producentů (článek 27 nařízení (EU) č. 1305/2013)

popis oficiálního postupu uznávání seskupení a organizací.

9.   Agroenvironmentálně-klimatická opatření (článek 28 nařízení (EU) č. 1305/2013)

určení a vymezení příslušných základních prvků; to zahrnuje příslušné závazné normy stanovené podle hlavy VI kapitoly I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (4), příslušná kritéria a minimální činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (5), příslušné minimální požadavky, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a ostatní příslušné závazné požadavky stanovené vnitrostátním právem;

minimální požadavky týkající se hnojiv musí zahrnovat mimo jiné kodexy správné praxe zavedené podle směrnice Rady 91/676/EHS (6) pro zemědělské podniky mimo zóny náchylné k poškození nitráty a požadavky týkající se znečištění fosforem; minimální požadavky pro přípravky na ochranu rostlin musí obsahovat mimo jiné obecné zásady integrované ochrany rostlin podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (7), požadavky stanovující povinnost mít oprávnění na používání přípravků a splnit závazky ohledně školení, požadavky na bezpečné skladování, kontrolu aplikačního zařízení a pravidla pro použití pesticidů v blízkosti vody a jiných citlivých lokalit, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy;

tabulka znázorňující vztah mezi agroenvironmentálně-klimatickými závazky a příslušnými obvyklými zemědělskými postupy a příslušnými prvky referenční úrovně (základní prvky), tj. dobré zemědělské a ekologické podmínky a zákonné požadavky na hospodaření, minimální požadavky na používání hnojiv a pesticidů, jiné příslušné vnitrostátní/regionální požadavky a minimální činnosti;

seznam místních plemen, jejichž chov je ohrožen, a genetických zdrojů rostlin ohrožených generickou erozí;

popis metodiky a agronomických odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou příslušné pro každý konkrétní typ závazku), které se používají jako výchozí bod pro výpočty odůvodňující vícenáklady, ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku a úroveň transakčních nákladů; tato metodika bere v příslušných případech v úvahu podporu poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1307/2013, včetně platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, aby se vyloučilo dvojí financování; případně metody přepočtu používané pro jiné jednotky v souladu s článkem 9 tohoto nařízení.

10.   Ekologické zemědělství (článek 29 nařízení (EU) č. 1305/2013)

určení a vymezení příslušných základních prvků; to zahrnuje příslušné závazné normy stanovené podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušná kritéria a minimální činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013, příslušné minimální požadavky, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a jiné příslušné závazné požadavky stanovené vnitrostátním právem;

popis metodiky a agronomických odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou příslušné pro každý konkrétní typ závazku), které se používají jako výchozí bod pro výpočty odůvodňující vícenáklady, ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku a úroveň transakčních nákladů; tato metodika bere v příslušných případech v úvahu podporu poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1307/2013, včetně platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, aby se vyloučilo dvojí financování; případně metody přepočtu používané pro jiné jednotky v souladu s článkem 9 tohoto nařízení.

11.   Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013)

u sítě Natura 2000: oblasti určené k provádění směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (8) a povinnosti pro zemědělce, jež plynou z odpovídajících vnitrostátních/regionálních ustanovení o řízení;

v případě, že pro podporu v rámci tohoto opatření jsou vybrány jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními, upřesnění lokalit a příspěvek na provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS;

u plateb podle rámcové směrnice o vodě: vymezení významných změn, pokud jde o druh využití půdy, a popis propojení s programy opatření v plánu povodí podle článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (9) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“);

určení a vymezení základních prvků; v případě plateb v rámci sítě Natura 2000 to zahrnuje dobrý zemědělský a environmentální stav podle článku 94 a přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušná kritéria a činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013; v případě plateb podle rámcové směrnice o vodě to zahrnuje závazné normy stanovené podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušná kritéria a minimální činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;

uvedení propojení mezi prováděním opatření s akčními rámcem zavádějícím priority (čl. 8 odst. 4 směrnice 92/43/EHS);

určení omezení/nevýhod, na jejichž základě lze poskytnout platby, a informace o povinných postupech;

popis metodiky a agronomických odhadů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 pro směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES a v čl. 30 odst. 4 zmíněného nařízení pro rámcovou směrnici o vodě, které se používají jako výchozí bod pro výpočty odůvodňující vícenáklady a ušlé příjmy v důsledku nevýhod v dotyčných oblastech souvisejících s prováděním směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě; tato metodika bere v příslušných případech v úvahu platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, která byla poskytnuta podle nařízení (EU) č. 1307/2013, aby se vyloučilo dvojí financování.

12.   Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013)

stanovení prahové úrovně plochy jednotlivých podniků, na jejímž základě členský stát vypočítává postupné snižování plateb;

Vymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními

popis úrovně územní jednotky používané pro vymezení oblastí;

popis použití metody včetně kritérií uvedených v článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013 k vymezení tří kategorií oblastí uvedených ve zmíněném článku, včetně popisu a výsledků doladění u jiných než horských oblastí, které čelí přírodním a jiným zvláštním omezením.

13.   Dobré životní podmínky zvířat (článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013)

stanovení a určení vnitrostátních požadavků a požadavků Unie odpovídajících závazným normám stanoveným podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013;

popis metodiky a agronomických/zootechnických odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, které se vztahují na každý konkrétní typ závazku), které se používají jako výchozí bod pro výpočty odůvodňující vícenáklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku.

14.   Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013)

stanovení a odůvodnění velikosti podniku, po jejímž překročení bude podpora podmíněna předložením lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje;

definice „rovnocenného nástroje“;

určení příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právní předpisy;

popis metodiky a odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou příslušné pro každý konkrétní typ závazku), které se používají jako výchozí bod pro výpočty odůvodňující vícenáklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku.

15.   Spolupráce (článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013)

upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů.

16.   Řízení rizik (články 36, 37 a 38 nařízení (EU) č. 1305/2013)

popis mechanismů, které mají zabránit nadměrné kompenzaci.

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

popis podmínek, jež musí pojistné smlouvy splňovat, aby byly způsobilé pro podporu, který zahrnuje alespoň:

a)

konkrétní pojištěná rizika,

b)

konkrétní kryté hospodářské ztráty;

pravidla, která se použijí ke stanovení výpočtu podílu zničené průměrné roční produkce zemědělce.

Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

zásady mechanismů financování, zřízení a správy vzájemných fondů, které zahrnují zejména:

a)

seznam nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákaz zvířat či chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologických havárií, v jejichž důsledku lze zemědělcům vyplatit kompenzaci, popřípadě včetně zeměpisného rozsahu,

b)

kritéria pro posouzení toho, zda lze v důsledku dané události vyplatit zemědělcům kompenzaci,

c)

metody výpočtu vícenákladů, které tvoří hospodářské ztráty,

d)

výpočet správních nákladů,

e)

metodu, která se použije ke stanovení výpočtu podílu zničené průměrné roční produkce zemědělce,

f)

případné omezení nákladů, na které lze poskytnout finanční příspěvek;

pokud prostředky na finanční kompenzaci vyplácenou ze vzájemného fondu pocházejí z komerčního úvěru, minimální a maximální doba jeho trvání.

Nástroj ke stabilizaci příjmu

zásady mechanismů financování, zřízení a správy vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům, které zahrnují zejména:

a)

výpočet správních nákladů,

b)

pravidla, která se použijí ke stanovení výpočtu poklesu příjmů,

c)

případné omezení nákladů, na které lze poskytnout finanční příspěvek;

pokud prostředky na finanční kompenzaci vyplácenou ze vzájemného fondu pocházejí z komerčního úvěru, minimální a maximální doba jeho trvání.

17.   Komunitně vedený místní rozvoj (LEADER) (článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013, články 43 a 44 nařízení (EU) č. 1305/2013)

popis povinných prvků komunitně vedeného místního rozvoje, z nichž se skládá opatření v rámci iniciativy LEADER: předběžná podpora, provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje, příprava a provádění činností spolupráce místních akčních skupin, provozní náklady a oživení, jak je uvedeno v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013;

v příslušných případech popis použití „startovacího balíčku LEADER“ podle článku 43 nařízení (EU) č. 1305/2013 jako zvláštního druhu předběžné podpory;

popis systému průběžného předkládání projektů založených na spolupráci v rámci iniciativy LEADER, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013;

postup a harmonogram výběru strategií místního rozvoje;

odůvodnění výběru zeměpisných oblastí pro provádění strategie místního rozvoje, jejichž počet obyvatel spadá mimo hodnoty stanovené v čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013;

koordinace s ostatními evropskými strukturálními a investičními fondy („fondy ESI“), co se týká komunitně vedeného místního rozvoje, včetně vhodného řešení, pokud jde o využití možnosti hlavního fondu, a celková doplňkovost mezi fondy ESI při financování předběžné podpory;

možnost či nemožnost vyplácení záloh;

stanovení úkolů řídicího orgánu, platební agentury a místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER, zejména co se týká nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a objektivních kritérií pro výběr operací, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;

popis předpokládaných mechanismů koordinace a doplňkovosti s operacemi podpořenými v rámci jiných opatření pro rozvoj venkova, zejména co se týká:

investic do nezemědělské činnosti a zahájení podnikatelské činnosti podle článku 19 nařízení (EU) č. 1305/2013,

investic podle článku 20 nařízení (EU) č. 1305/2013 a

spolupráce podle článku 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, především provádění strategií místního rozvoje partnerstvími veřejného a soukromého sektoru.

9.   Plán hodnocení obsahující tyto oddíly:

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

1)   Cíle a účel

Uvedení cílů a účelu plánu hodnocení, který je založen na zajištění dostatečných a náležitých hodnotících činností, zejména za účelem poskytnutí informací, které jsou nezbytné pro řízení programu, pro výroční zprávy o provádění v roce 2017 a v roce 2019 a hodnocení ex post, a zajištění dostupnosti údajů, které jsou zapotřebí pro hodnocení programu rozvoje venkova.

2)   Řízení a koordinace

Stručný popis mechanismů monitorování a hodnocení programu rozvoje venkova s určením hlavních zúčastněných subjektů a jejich povinností. Vysvětlení toho, jak jsou hodnotící činnosti spojeny s prováděním programu rozvoje venkova, pokud jde o obsah a načasování.

3)   Témata hodnocení a příslušné činnosti

Orientační popis témat hodnocení a předpokládaných činností, včetně například splnění požadavků na hodnocení stanovených v nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1305/2013. Zahrnuje:

a)

činnosti, které jsou nezbytné k vyhodnocení přispění každé priority Unie v oblasti rozvoje venkova, jak jsou uvedeny v článku 5 nařízení (EU) č. 1305/2013, k cílům rozvoje venkova stanoveným v článku 4 uvedeného nařízení, posouzení hodnot ukazatelů výsledků a dopadů, analýzu čistých účinků, tematické záležitosti, včetně podprogramů, průřezové záležitosti, celostátní síť pro venkov, přispění strategií komunitně vedeného místního rozvoje;

b)

plánovanou podporu pro hodnocení na úrovni místních akčních skupin;

c)

prvky specifické pro daný program, jako je práce, která je nezbytná k vypracování metodik nebo řešení konkrétních oblastí politiky.

4)   Údaje a informace

Stručný popis systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o provádění programu rozvoje venkova a poskytování údajů z monitorování pro hodnocení. Určení zdrojů údajů, které budou použity, nedostatků v údajích, možných institucionálních problémů souvisejících s poskytováním údajů a navrhovaných řešení. Tento oddíl musí prokázat, že budou včas fungovat náležité systémy pro správu údajů.

5)   Lhůty

Hlavní milníky programového období a orientační přehled lhůt, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby byly výsledky k dispozici včas.

6)   Komunikace

Popis způsobu šíření zjištění z hodnocení cílovým příjemcům, včetně popisu mechanismů, které byly zavedeny ke sledování použití výsledků hodnocení.

7)   Zdroje

Popis potřebných a plánovaných zdrojů pro provedení plánu hodnocení, včetně informací o správní kapacitě, údajích, finančních zdrojích, potřebách v oblasti informačních technologií. Popis plánovaných činností k budování kapacit, které mají zajistit úplné provedení plánu hodnocení.

10.   Finanční plán obsahující samostatné strukturované tabulky s těmito údaji:

a)   Roční příspěvek z EZFRV

i)

pro všechny typy regionů uvedené v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013,

ii)

pro částky uvedené v čl. 59 odst. 4 písm. f) nařízení (EU) č. 1305/2013 a finanční prostředky převedené do EZFRV, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 6 uvedeného nařízení,

iii)

pro zdroje přidělené do výkonnostní rezervy v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1303/2013.

b)   Jednotná sazba příspěvku z EZFRV pro všechna opatření v rozčlenění podle typu regionů, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

c)   Rozpis podle opatření nebo druhu operací se zvláštní sazbou příspěvku z EZFRV:

i)

celkový příspěvek Unie, sazba příspěvku z EZFRV a orientační rozpis celkového příspěvku Unie podle prioritních oblastí (10),

ii)

v případě opatření uvedených v článcích 17 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013 celkový příspěvek Unie vyhrazený na operace uvedené v čl. 59 odst. 6 zmíněného nařízení,

iii)

v případě technické pomoci celkový příspěvek Unie a použitá sazba příspěvku z EZFRV v souladu s čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013,

iv)

v případě výdajů souvisejících s právními závazky přijatými vůči příjemcům, které vznikly v rámci opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005, s ohledem na něž v programovém období 2014 až 2020 neexistuje odpovídající opatření, celkový příspěvek Unie a sazba příspěvku z EZFRV.

Pokud opatření nebo druh operace se zvláštní sazbou příspěvku z EZFRV přispívá k finančním nástrojům uvedeným v čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, jsou v tabulce uvedeny zvlášť sazby příspěvku na finanční nástroje a na ostatní operace a orientační částka z EZFRV odpovídající plánovanému příspěvku na finanční nástroj.

V případě opatření podle článku 17 nařízení (EU) č. 1305/2013 odpovídá příspěvek z EZFRV vyhrazený na operace spadající do oblasti působnosti čl. 59 odst. 6 zmíněného nařízení příspěvku opatření k prioritám stanoveným v čl. 5 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení.

d)   Pro každý podprogram orientační rozpis celkového příspěvku Unie podle jednotlivých opatření.

11.   Plán ukazatelů obsahující samostatné strukturované tabulky s těmito údaji:

a)

pro jednotlivé prioritní oblasti kvantifikované cíle s plánovanými výstupy a plánovanými celkovými veřejnými výdaji na opatření vybraná pro danou prioritní oblast;

b)

pro zemědělství a lesnictví podrobný výpočet cílů priorit podle čl. 5 odst. 4 a odst. 5 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1305/2013;

c)

kvalitativně dodatečné přispění opatření k ostatním prioritním oblastem.

12.   Doplňkové vnitrostátní financování:

U opatření a operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy tabulka s údaji o doplňkovém vnitrostátním financování pro jednotlivá opatření v souladu s článkem 82 nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně částek pro jednotlivá opatření a informací o splnění kritérií stanovených ve zmíněném nařízení.

13.   Prvky potřebné pro posouzení státní podpory:

U opatření a operací, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, tabulka s údaji o režimech podpory, na něž se vztahuje čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 a které budou použity při provádění programů, včetně názvu režimu podpor, jakož i příspěvku z EZFRV, vnitrostátního spolufinancování a doplňkového vnitrostátního financování. Během celé doby trvání programu musí být zajištěna slučitelnost s pravidly Unie v oblasti státní podpory.

K tabulce je připojen závazek členského státu, že tato opatření budou oznámena individuálně podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud se to vyžaduje podle pravidel státní podpory nebo podle zvláštních podmínek stanovených v rozhodnutí o schválení státní podpory.

14.   Informace o doplňkovosti obsahující tyto oddíly:

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

1)

Popis prostředků k zajištění doplňkovosti a soudržnosti s:

ostatními nástroji Unie, a zejména s evropskými strukturálními a investičními fondy a prvním pilířem, včetně ekologizace, a ostatními nástroji společné zemědělské politiky;

pokud se členský stát rozhodl předložit národní program a soubor regionálních programů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, informace o doplňkovosti mezi těmito programy.

2)

Případně informace o doplňkovosti s ostatními nástroji Unie, včetně nástroje LIFE (11).

15.   Opatření k provádění programů obsahující tyto oddíly:

Na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013 se použijí pouze písmena a), b) a c) tohoto bodu

a)

určení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 členským státem a souhrnný popis struktury řízení a kontroly programu podle čl. 8 odst. 1 písm. m) bodu i) nařízení (EU) č. 1305/2013 a opatření podle čl. 74 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

předpokládané složení monitorovacího výboru;

c)

ustanovení k zajištění propagace programu, včetně propagace prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, s odkazem na informační a propagační strategii uvedenou v článku 13;

d)

popis mechanismů k zajištění soudržnosti se strategiemi místního rozvoje prováděnými v rámci iniciativy LEADER, činnostmi plánovanými v rámci spolupráce podle článku 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, základními službami a obnovou vesnic ve venkovských oblastech podle článku 20 zmíněného nařízení a ostatními evropskými strukturálními a evropskými fondy;

e)

popis opatření k snížení administrativní zátěže pro příjemce podle čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013;

f)

popis využití technické pomoci, včetně opatření v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly programu a jeho provádění, jakož i činností týkajících se předchozích nebo následujících programových období, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

16.   Opatření k zapojení partnerů

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

Seznam opatření k zapojení partnerů, předmět a shrnutí výstupu odpovídajících konzultací.

17.   Celostátní síť pro venkov

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

Popis:

a)

postupu a harmonogramu pro zřízení celostátní sítě pro venkov (dále jen „CSV“);

b)

plánované organizace CSV, konkrétně způsobu zapojení organizací a správních orgánů podílejících se na rozvoji venkova, včetně partnerů, jak je uvedeno v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013, a způsobu podpory činností při vytváření sítí;

c)

souhrnu hlavních kategorií činností prováděných CSV v souladu s cíli programu;

d)

dostupných zdrojů na zřízení a provoz CSV.

18.   Posouzení ex ante týkající se ověřitelnosti, kontrolovatelnosti a rizika chyb

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

prohlášení řídicího orgánu a platební agentury týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření podporovaných v rámci programu rozvoje venkova;

prohlášení funkčně nezávislého subjektu uvedeného v čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů standardních nákladů, vícenákladů a ušlých příjmů.

19.   Přechodná ujednání

Nevztahuje se na národní programy zaměřené na společné nástroje prováděné EIB podle článku 28 nařízení (EU) č. 1303/2013

popis přechodných podmínek podle opatření;

orientační převodní tabulka.

20.   Tematické podprogramy

20.1.   Analýza SWOT a určení potřeb

a)

Analýza na základě metody SWOT obsahující tyto části:

i)

podrobný celkový popis tématu podprogramu na základě společných a specifických programových kontextových ukazatelů a kvalitativních údajů;

ii)

zjištěné silné stránky s ohledem na téma podprogramu;

iii)

zjištěné slabé stránky s ohledem na téma podprogramu;

iv)

zjištěné příležitosti s ohledem na téma podprogramu;

v)

zjištěné hrozby s ohledem na téma podprogramu.

b)

Posouzení potřeb na základě důkazů z analýzy SWOT pro každou prioritu a prioritní oblast a tři průřezové cíle (životní prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, inovace), k nimž tematický podprogram přispívá.

20.2.   Popis strategie

a)

Pokud se tematický podprogram nemůže zabývat všemi potřebami určenými v bodě 20.1 písm. b), odůvodnění vybraných potřeb, na něž se má podprogram zaměřit, a volba cílů, priorit a prioritních oblastí na základě důkazů z analýzy SWOT a posouzení potřeb.

b)

Kombinace a odůvodnění opatření pro rozvoj venkova u každé prioritní oblasti, k níž tematický podprogram přispívá, včetně odůvodnění finančních prostředků přidělených na opatření a přiměřenosti finančních zdrojů s ohledem na stanovené cíle, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodech ii) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013. Kombinace opatření v intervenční logice je založena na důkazech z analýzy SWOT a případně odůvodnění potřeb uvedených v písmenu a) a stanovení jejich priorit.

c)

Popis toho, jak budou řešena průřezová témata, včetně zvláštních požadavků uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodě v) nařízení (EU) č. 1305/2013.

d)

Souhrnná tabulka intervenční logiky udávající priority a prioritní oblasti vybrané pro podprogram, kvantifikované cíle a kombinaci opatření, která bude použita k jejich dosažení, včetně plánovaných výdajů. Souhrnná tabulka bude vytvořena automaticky z údajů uvedených v bodě 5 písm. b) a v bodě 11 pomocí vlastností systému SFC2014.

20.3.   Plán ukazatelů obsahující samostatné strukturované tabulky s těmito údaji:

a)

pro jednotlivé prioritní oblasti kvantifikované cíle s plánovanými výstupy a plánovanými celkovými veřejnými výdaji na opatření vybraná pro danou prioritní oblast;

b)

pro zemědělství a lesnictví podrobný výpočet cílů priorit podle čl. 5 odst. 4 a odst. 5 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1305/2013.

ČÁST 2

Předkládání obsahu celostátních rámců

1.   Název celostátního rámce

2.   Členský stát

a)

Zeměpisná oblast, na niž se daný rámec vztahuje.

b)

Klasifikace regionů.

3.   Obecné předložení vztahů mezi celostátním rámcem, dohodou o partnerství a programy rozvoje venkova

4.   Tabulka shrnující pro jednotlivé oblasti a roky celkový příspěvek z EZFRV pro daný členský stát za celé programové období

5.   Popis opatření

1)

Popis obecných podmínek vztahujících se na více než jedno opatření, případně včetně definice venkovské oblasti, základních hodnot, podmíněnosti, zamýšleného použití finančních nástrojů, zamýšleného použití záloh.

2)

Popis opatření včetně těchto prvků:

a)

Právní základ.

b)

Obecný popis opatření včetně obecných zásad jeho intervenční logiky a přispění k prioritním oblastem a průřezovým cílům.

c)

Rozsah, úroveň podpory, způsobilí příjemci a případně metodika pro výpočet míry podpory, v případě potřeby v rozčlenění podle jednotlivých dílčích opatření a/nebo druhů operací. Pro každý druh operace upřesnění způsobilých nákladů, podmínek způsobilosti, použitelných částek a míry podpory a zásad týkajících stanovení kritérií výběru.

d)

Obecné zásady ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření a případně metodika výpočtu částky podpory.

e)

Případně konkrétní popis každého opatření uvedeného v části 1 bodě 8 podbodě 2.

6.   V příslušných případech doplňkové vnitrostátní financování

U opatření a operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy tabulka s údaji o doplňkovém vnitrostátním financování pro jednotlivá opatření v souladu s článkem 82 nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně informací o splnění kritérií stanovených ve zmíněném nařízení.

7.   V příslušných případech prvky potřebné pro posouzení státní podpory

U opatření a operací, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, tabulka s údaji o režimech podpory, na něž se vztahuje čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 a které budou použity při provádění programů, včetně názvu režimu podpor, jakož i příspěvku z EZFRV, vnitrostátního spolufinancování a doplňkového vnitrostátního financování. Během celé doby trvání dotyčných programů musí být zajištěna slučitelnost s pravidly Unie v oblasti státní podpory.

K tabulce je připojen závazek členského státu, že tato opatření budou oznámena individuálně podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud se to vyžaduje podle pravidel státní podpory nebo podle zvláštních podmínek stanovených v rozhodnutí o schválení státní podpory.

Prohlášení, zda se na opatření/operaci vztahuje státní podpora v rámci celostátního rámce nebo v rámci programů rozvoje venkova.

ČÁST 3

Předkládání obsahu programu celostátní sítě pro venkov

1.   Název konkrétního programu CSV

2.   Členský stát nebo správní oblast

a)

Zeměpisná oblast, na niž se daný program vztahuje.

b)

Klasifikace regionů.

3.   Hodnocení ex ante

a)

Popis postupu, včetně načasování hlavních událostí, průběžných zpráv, ve vztahu k hlavním fázím vypracovávání programu CSV.

b)

Strukturovaná tabulka obsahující doporučení z hodnocení ex ante a způsob jejich provedení.

c)

K programu CSV je připojena úplná zpráva o hodnocení ex ante.

4.   Plán hodnocení obsahující tyto oddíly:

1)   Cíle a účel

Uvedení cíle a účelu plánu hodnocení, který je založen na zajištění dostatečných a náležitých hodnotících činností, zejména za účelem poskytnutí informací, které jsou nezbytné pro řízení programu, pro výroční zprávy o provádění v roce 2017 a v roce 2019 a hodnocení ex post, a zajištění dostupnosti údajů, které jsou zapotřebí pro hodnocení programu CSV.

2)   Řízení a koordinace

Stručný popis mechanismů monitorování a hodnocení programu CSV s určením hlavních zúčastněných subjektů a jejich povinností. Vysvětlení toho, jak jsou hodnotící činnosti spojeny s prováděním programu CSV, pokud jde o obsah a načasování.

3)   Témata hodnocení a příslušné činnosti

Orientační popis témat hodnocení souvisejících s CSV a předpokládaných činností, včetně například splnění požadavků na hodnocení stanovených v nařízení (EU) č. 1303/2013 a v nařízení (EU) č. 1305/2013. Tento popis zahrnuje činnosti, které jsou nezbytné k vyhodnocení přispění programu k cílům CSV, posouzení hodnot ukazatelů výsledků, analýzu čistých účinků. Prvky specifické pro daný program, jako je činnost, která je nezbytná k vypracování metodik nebo zabývání se konkrétními oblastmi politiky.

4)   Údaje a informace

Stručný popis systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o provádění programu CSV a poskytování údajů z monitorování pro hodnocení. Určení zdrojů údajů, které budou použity, nedostatků v údajích, možných institucionálních problémů souvisejících s poskytováním údajů a navrhovaných řešení. Tento oddíl prokazuje, že budou včas fungovat náležité systémy pro správu údajů.

5)   Lhůty

Hlavní milníky programového období a orientační přehled lhůt, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby byly výsledky k dispozici včas.

6)   Komunikace

Popis způsobu šíření zjištění z hodnocení cílovým příjemcům, včetně popisu mechanismů, které byly zavedeny ke sledování použití výsledků hodnocení.

7)   Zdroje

Popis potřebných a plánovaných zdrojů pro provedení plánu hodnocení, včetně informací o správní kapacitě, údajích, finančních zdrojích, potřebách v oblasti informačních technologií. Popis plánovaných činností k budování kapacit, které mají zajistit úplné provedení plánu hodnocení.

5.   Finanční plán obsahující tyto údaje:

a)

roční příspěvek z EZFRV;

b)

celkový příspěvek Unie a sazba příspěvku z EZFRV.

6.   Opatření k provádění programů obsahující tyto oddíly:

a)

určení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 členským státem a souhrnný popis struktury řízení a kontroly programu, jak se vyžaduje v čl. 8 odst. 1 písm. m) bodě i) nařízení (EU) č. 1305/2013, a opatření podle čl. 74 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013;

b)

předpokládané složení monitorovacího výboru;

c)

popis systému monitorování a hodnocení.

7.   CSV

Popis:

a)

postupu a harmonogramu pro zřízení CSV;

b)

plánovaného zřízení a provozu CSV, konkrétně způsobu zapojení organizací a správních orgánů podílejících se na rozvoji venkova, včetně partnerství podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 a způsobu usnadnění podpory při vytváření sítí.

Pokud se členský stát rozhodl podporovat CSV na základě zvláštního programu CSV a regionálních programů, informace o doplňkovosti mezi programy;

c)

souhrnu hlavních kategorií činností prováděných CSV v souladu s cíli programu;

d)

dostupných zdrojů na zřízení a provoz CSV.

ČÁST 4

Orientační seznam priorit/prioritních oblastí a opatření s obzvláštním významem pro předběžné podmínky (podmínky spojené s prioritou v oblasti rozvoje venkova a obecné podmínky) uvedené v části 1 bodě 6 písm. b) podbodě ii)

1.   SPECIFICKÉ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA

Priorita Unie pro rozvoj venkova/tematický cíl společného strategického rámce

Předběžná podmínka

Kritéria splnění

Použitelnost na prioritní oblasti, opatření

Podle přílohy V nařízení (EU) č. 1305/2013

Podle přílohy V nařízení (EU) č. 1305/2013

Podle přílohy V nařízení (EU) č. 1305/2013

Priorita pro rozvoj venkova č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství

Tématický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

3.1

Předcházení rizikům a řízení rizik: existence vnitrostátních nebo regionálních posouzení rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu

Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky:

popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku;

popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky;

případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Prioritní oblast: 3B

Opatření podle článků 18, 24 a 36 až 39 nařízení (EU) č. 1305/2013

Priorita pro rozvoj venkova č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím

Tématický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

Tematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

4.1

Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES): na vnitrostátní úrovni jsou zavedeny normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle hlavy VI kapitoly I horizontálního nařízení (EU) č. 1306/2013

Normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou vymezeny ve vnitrostátním právu a upřesněny v programech

Prioritní oblast/oblasti: 4 A, 4B, 4C

Opatření podle článků 28, 29 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013

4.2

Minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin: na vnitrostátní úrovni jsou vymezeny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013

V programech jsou upřesněny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I nařízení (EU) č. 1305/2013

Prioritní oblast/oblasti: 4 A, 4B, 4C

Opatření podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013

4.3

Jiné příslušné vnitrostátní normy: pro účely hlavy III kapitoly I článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou vymezeny příslušné závazné vnitrostátní normy

V programech jsou upřesněny příslušné závazné vnitrostátní normy

Prioritní oblast/oblasti: 4 A, 4B, 4C

Opatření podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013

Priorita pro rozvoj venkova č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu

Tématický cíl č. 4: podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech odvětvích

Tematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

5.1

Energetická účinnost: Provádění činností na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě nebo renovaci budov

Těmito činnostmi jsou:

opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (12);

opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU;

opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (13);

opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (14) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zajišťující, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby koneční zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči.

Prioritní oblast/oblasti: 5 B

Opatření podle článků 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

5.2

Vodní hospodářství: existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy

V odvětvích podporovaných z EZFRV členský stát zajistil příspěvek různých způsobů využívání vody ze strany daného odvětví k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážce rámcové směrnice o vodě, případně s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické důsledky této úhrady, jakož i se zohledněním geografických a klimatických podmínek dotčené oblasti nebo oblastí.

Prioritní oblast: 5 A

Opatření podle článků 17 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

5.3

Energie z obnovitelných zdrojů: Provádění činností na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (15).

v souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna;

členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES.

Prioritní oblast: 5C

Opatření podle článků 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

Priorita pro rozvoj venkova č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

Tematický cíl č. 2: zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí)

6.1

Infrastruktura sítě nové generace: Existence vnitrostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje:

plán investic do infrastruktury založený na hospodářské analýze zohledňující stávající soukromé a veřejné infrastruktury a plánované investice;

modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám;

opatření k podnícení soukromých investic.

Prioritní oblast: 6C

Opatření podle článků 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013


2.   OBECNÉ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY

Předběžná podmínka

Kritéria splnění

Použitelnost na prioritní oblasti, opatření

Podle přílohy XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013

Podle přílohy XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013

1.   Nediskriminace

Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti boje pro diskriminaci v případě fondů ESI.

Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států za účelem zapojení subjektů odpovědných za prosazování rovného zacházení se všemi osobami v rámci přípravy a provádění programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti v rámci činností týkajících se fondů ESI.

Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie proti diskriminaci.

Prioritní oblast: 6 B

Opatření podle článků 14, 15 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, LEADER

2.   Rovnost žen a mužů

Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti rovnosti mezi ženami a muži v případě fondů ESI.

Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států za účelem zapojení subjektů odpovědných za rovnost mezi ženami a muži v rámci přípravy a provádění programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti mezi ženami a muži v rámci činností týkajících se fondů ESI.

Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie týkajících se rovnosti mezi ženami a muži a zohledňování rovnosti mezi ženami a muži.

Prioritní oblast/oblasti: 6 A, 6B

Opatření podle článků 14, 15, 19, 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, LEADER

3.   Zdravotní postižení

Existence administrativní kapacity k provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) v oblasti fondů ESI v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES (16).

Opatření v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států pro konzultaci a zapojení subjektů odpovědných za ochranu práv zdravotně postižených osob nebo organizací je zastupujících a ostatních příslušných zúčastněných stran do přípravy a provádění programů.

Opatření pro vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a fondů ESI v oblasti práva a politik EU a členských států týkajících se zdravotně postižených osob, včetně přístupnosti a praktického uplatňování ustanovení UNCRPD provedených v právu Unie, případně členských států.

Opatření za účelem sledování provádění článku 9 UNCRPD ve vztahu k fondům ESI v rámci přípravy a provádění programů.

Prioritní oblast/oblasti: 6 A, 6B

Opatření podle článků 19, 20 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, LEADER

4.   Veřejné zakázky

Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách v oblasti fondů ESI.

Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů.

Opatření, jež zajišťují transparentní postupy zadávání veřejných zakázek.

Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI.

Opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách.

Prioritní oblast/oblasti: 2 A, 5 A, 5B, 5C, 6B

Opatření podle článků 14, 15, 17, 19, 20, čl. 21 písm. e) a článku 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, LEADER

5.   Státní podpora

Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o státních podporách v oblasti fondů ESI.

Opatření pro účinné uplatňování pravidel Unie o státních podporách.

Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI.

Opatření pro posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o státních podporách.

Všechny prioritní oblasti a opatření, pokud operace v jejich rámci nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy

6.   Právní předpisy pro oblast životního prostředí týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA)

Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA.

Opatření pro účinné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (17) (EIA) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (18) (SEA).

Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA.

Opatření k zajištění dostatečné správní kapacity.

Prioritní oblast/oblasti: 2 A, 3 A, 4 A, 4B, 4C, 5 A, 5B, 5C, 5D, 5E, 6 A, 6C

Opatření podle článků 17. 19, 20, 21 a článků 28 až 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

7.   Statistické systémy a ukazatele výsledků

Existence statistického základu nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů.

Existence systému ukazatele výsledků nezbytného pro výběr opatření, jež budou nejúčinněji přispívat k dosahování požadovaných výsledků, k sledování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů.

Jsou vypracována opatření pro včasný sběr a agregaci statistických údajů, která obsahují tyto prvky:

určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování,

opatření pro zveřejňování a zpřístupňování souhrnných informací veřejnosti;

účinný systém ukazatelů výsledků, včetně:

výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o motivaci k výběru strategických kroků financovaných z programu,

vytyčení cílů pro tyto ukazatele,

souladu každého ukazatele s těmito podmínkami: robustností a statistickou validací, jasným normativním výkladem, souladem se strategiemi, včasným sběrem údajů;

postupů zajišťujících, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů.

Je použitelný, avšak již splněn, společný systém sledování a hodnocení.

ČÁST 5

Kódy opatření a podopatření

Opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013

Kód opatření podle tohoto nařízení

Podopatření pro účely programování

Kód podopatření podle tohoto nařízení

Článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013

předávání znalostí a informační akce

1

podpora odborného vzdělávání a získávání dovedností

1.1

podpora demonstračních činností a informačních akcí

1.2

podpora na krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků

1.3

Článek 15 nařízení (EU) č. 1305/2013

poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

2

podpora s cílem pomoci využívat poradenské služby

2.1

podpora na zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví

2.2

podpora na odbornou přípravu poradců

2.3

Článek 16 nařízení (EU) č. 1305/2013

režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

3

podpora na novou účast v režimech jakosti

3.1

podpora na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů na vnitřním trhu

3.2

Článek 17 nařízení (EU) č. 1305/2013

investice do hmotného majetku

4

podpora na investice do zemědělských podniků

4.1

podpora na investice do zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů

4.2

podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví

4.3

podpora na neproduktivní investice, jež souvisejí s plněním agroenvironmentálně- klimatických cílů

4.4

Článek 18 nařízení (EU) č. 1305/2013

obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

5

podpora na investice do preventivních opatření, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí

5.1

podpora na investice do obnovy zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy a katastrofickými událostmi

5.2

Článek 19 nařízení (EU) č. 1305/2013

rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

6

podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce

6.1

podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech

6.2

podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro rozvoj malých zemědělských podniků

6.3

podpora na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností

6.4

platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce, kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce

6.5

Článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013

základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

7

podpora na vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty

7.1

podpora na investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů a do úspory energie

7.2

podpora na infrastrukturu širokopásmového připojení, včetně jejího vybudování, zlepšování a rozšiřování, pasivní infrastrukturu širokopásmového připojení a přístup k širokopásmovému připojení a k řešením v oblasti elektronické veřejné správy

7.3

podpora na investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do související infrastruktury

7.4

podpora na investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury

7.5

podpora na studie/investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí

7.6

podpora na investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla

7.7

ostatní

7.8

Článek 21 nařízení (EU) č. 1305/2013

investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

8

podpora na zalesňování/zakládání lesů

8.1

podpora na zavádění zemědělsko-lesnických systémů a jejich údržbu

8.2

podpora na předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi

8.3

podpora na obnovu lesů poškozených lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi

8.4

podpora investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

8.5

podpora investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

8.6

Článek 27 nařízení (EU) č. 1305/2013

zřizování seskupení a organizací producentů

9

zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví

9

Článek 28 nařízení (EU) č. 1305/2013

agroenvironmentálně-klimatické opatření

10

platba na agroenvironmentálně-klimatické závazky

10.1

podpora na ochranu a udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů v zemědělství

10.2

Článek 29 nařízení (EU) č. 1305/2013

ekologické zemědělství

11

platba na přechod na postupy a způsoby ekologického zemědělství

11.1

platba na zachování postupů a způsobů ekologického zemědělství

11.2

Článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013

platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

12

kompenzace za zemědělské oblasti v rámci sítě Natura 2000

12.1

kompenzace za lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000

12.2

kompenzace za zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí

12.3

Článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013

platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

13

kompenzace v horských oblastech

13.1

kompenzace za jiné oblasti, které čelí značným přírodním omezením

13.2

kompenzace pro ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními

13.3

Článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013

dobré životní podmínky zvířat

14

platba na podporu dobrých životních podmínek zvířat

14

Článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013

lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

15

platba na lesnicko-environmentální závazky a závazky v oblasti klimatu

15.1

podpora na ochranu a podporu lesních genetických zdrojů

15.2

Článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013

spolupráce

16

podpora na zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

16.1

podpora na pilotní projekty a vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií

16.2

spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu nebo jejich uvádění na trh

16.3

podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a propagačních činností v místním kontextu, které souvisejí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů

16.4

podpora společných akcí prováděných s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně a společných přístupů k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům

16.5

podpora spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech

16.6

podpora na provádění jiných strategií než strategií komunitně vedeného místního rozvoje

16.7

podpora na vypracovávání lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů

16.8

podpora diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin

16.9

ostatní

16.10

Článek 36 nařízení (EU) č. 1305/2013

řízení rizik

17

pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

17.1

vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

17.2

nástroj ke stabilizaci příjmu

17.3

Článek 40 nařízení (EU) č. 1305/2013

financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku

18

financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku

18

Článek 35 nařízení (EU) č. 1303/2013

podpora místního rozvoje na základě iniciativy LEADER (komunitně vedený místní rozvoj)

19

přípravné podpůrné činnosti

19.1

podpora provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje

19.2

příprava a provádění činností spolupráce místní akční skupiny

19.3

podpora provozních nákladů a nákladů na oživení

19.4

Články 51 až 54 nařízení (EU) č. 1305/2013

technická pomoc

20

podpora na technickou pomoc (kromě CSV)

20.1

podpora na zřízení a provoz CSV

20.2

ČÁST 6

Priority Unie v oblasti rozvoje venkova a kódy prioritních oblastí

Priorita

Článek nařízení (EU) č. 1305/2013/kód prioritní oblasti

Prioritní oblast

Priorita č. 1: podpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech

Čl. 5 odst. 1 písm. a) = prioritní oblast 1 A

Podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech

Čl. 5 odst. 1 písm. b) = prioritní oblast 1B

Posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu

Čl. 5 odst. 1 písm. c) = prioritní oblast 1C

Podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví

Priorita č. 2: zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů

Čl. 5 odst. 2 písm. a) = prioritní oblast 2 A

Zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností

Čl. 5 odst. 2 písm. b) = prioritní oblast 2B

Usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví

Priorita č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství

Čl. 5 odst. 3 písm. a) = prioritní oblast 3 A

Zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům, propagace na místních trzích a v krátkých dodavatelských řetězcích, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací

Čl. 5 odst. 3 písm. b) = prioritní oblast 3B

Podpora předcházení rizikům v zemědělských podnicích a řízení těchto rizik

Priorita č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím

Čl. 5 odst. 4 písm. a) = prioritní oblast 4 A

Obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jiným zvláštními omezeními, zemědělství v oblastech s vysokou přírodní hodnotou a stavem evropské krajiny

Čl. 5 odst. 4 písm. b) = prioritní oblast 4B

Lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy

Čl. 5 odst. 4 písm. c) = prioritní oblast 4C

Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou

Priorita č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu

Čl. 5 odst. 5 písm. a) = prioritní oblast 5 A

Efektivnější využívání vody v zemědělství

Čl. 5 odst. 5 písm. b) = prioritní oblast 5B

Efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin

Čl. 5 odst. 5 písm. c) = prioritní oblast 5C

Usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství

Čl. 5 odst. 5 písm. d) = prioritní oblast 5D

Snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství

Čl. 5 odst. 5 písm. e) = prioritní oblast 5E

Podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví

Priorita č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

Čl. 5 odst. 6 písm. a) = prioritní oblast 6 A

Usnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracovních míst

Čl. 5 odst. 6 písm. b) = prioritní oblast 6B

Posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech

Čl. 5 odst. 6 písm. c) = prioritní oblast 6C

Zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech


(1)  Článek 8 odst. 4 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 57, 27.2.2014, s. 7).

(3)  Pomocí celkového příspěvku z EZFR na každý dotčený program.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(6)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(10)  Orientační rozpis celkového příspěvku Unie podle prioritních oblastí se použije v kontextu přispění programu rozvoje venkova k tematickým cílům a cílům v oblasti změny klimatu uvedeným v čl. 15 odst. 1 písm. a) bodě iv) nařízení (EU) č. 1303/2013, pozastavení plateb podle čl. 19 odst. 5 a čl. 22 odst. 6 zmíněného nařízení a případně výpočtu částek, které mají být vyhrazeny podle čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(11)  Čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(16)  Rozhodnutí Rady 2009/26/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím, (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).


PŘÍLOHA II

Přepočítací koeficienty pro zvířata na velké dobytčí jednotky (VDJ) uvedené v čl. 9 odst. 2

Býci, krávy a jiný skot starší dvou let, koně starší šesti měsíců

1,0 VDJ

Skot od šesti měsíců do dvou let

0,6 VDJ

Skot mladší šesti měsíců

0,4 VDJ

Ovce a kozy

0,15 VDJ

Chovné prasnice > 50 kg

0,5 VDJ

Jiná prasata

0,3 VDJ

Nosnice

0,014 VDJ

Jiná drůbež (1)

0,03 VDJ

Přepočítací koeficienty mohou být navýšeny s ohledem na vědecké důkazy, které je třeba v programech rozvoje venkova vysvětlit a řádně odůvodnit.

Ostatní kategorie zvířat lze výjimečně přidat. Přepočítací koeficienty pro všechny takové kategorie se stanoví s ohledem na zvláštní okolnosti a vědecké důkazy, které je třeba v programech rozvoje venkova vysvětlit a řádně odůvodnit.


(1)  U této kategorie mohou být přepočítací koeficienty sníženy s ohledem na vědecké důkazy, které je třeba v programech rozvoje venkova vysvětlit a řádně odůvodnit.


PŘÍLOHA III

Informování a propagace podle článku 13

ČÁST I

Informační a propagační akce

1.   1. Povinnosti řídicího orgánu

1.1   Informační a propagační strategie

Řídicí orgán zajistí, aby byly informační a propagační akce prováděny v souladu s jeho informační a propagační strategií, která musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)

cíle strategie a její cílové skupiny;

b)

popis obsahu informačních a propagačních akcí;

c)

orientační rozpočet strategie;

d)

popis správních orgánů, včetně lidských zdrojů, odpovědných za provádění informačních a propagačních akcí;

e)

popis úlohy CSV (celostátní sítě pro venkov) a toho, jak její komunikační plán uvedený v čl. 54 odst. 3 bodě vi) nařízení (EU) č. 1305/2013 přispěje k provádění strategie;

f)

popis toho, jak se budou informační a propagační akce posuzovat z hlediska viditelnosti a vytváření povědomí o politickém rámci, programech a operacích a úloze, kterou hraje EZFRV a Unie;

g)

každoroční aktualizaci uvádějící informační a propagační činnosti, jež mají být prováděny v následujícím roce.

1.2   Informace pro potenciální příjemce

Řídicí orgán s přihlédnutím k přístupnosti elektronických či jiných komunikačních služeb pro některé potenciální příjemce podpory zajistí, aby měli přístup k příslušným informacím, případně včetně aktualizovaných informací, alespoň o:

a)

možnostech financování a zveřejnění výzev k předkládání žádostí v rámci programů rozvoje venkova;

b)

správních postupech, které je třeba dodržet, aby vznikl nárok na financování v rámci programu rozvoje venkova;

c)

postupech posuzování žádostí o financování;

d)

podmínkách a/nebo kritériích způsobilosti pro výběr a hodnocení projektů, jež mají být financovány;

e)

jménech osob nebo kontaktech na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které mohou vysvětlit způsob fungování programů rozvoje venkova a kritéria pro výběr a hodnocení operací;

f)

odpovědnosti příjemců podpory s ohledem na informování veřejnosti o cíli operace a o podpoře, kterou v souladu s oddílem 2 části 1 získala operace z EZFRV. Řídicí orgán může potenciální příjemce pomoci požádat o to, aby v žádosti navrhli orientační komunikační činnosti, které by byly úměrné rozsahu dané operace;

g)

postupech přezkumu stížností podle čl. 74 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

1.3   Informace pro širokou veřejnost

Řídicí orgán informuje veřejnost o obsahu programu rozvoje venkova, o jeho schválení Komisí a o jeho aktualizacích, o hlavních úspěších při provádění programu a o jeho ukončení a rovněž o jeho přispění ke splnění priorit Unie stanovených v dohodě o partnerství.

Řídicí orgán zajistí vytvoření jediné internetové stránky nebo internetového portálu poskytujícího informace uvedené v podbodech 1.1 a 1.2 a prvním odstavci tohoto bodu. Zavedení jediné internetové stránky nesmí narušit bezproblémové provádění EZFRV a omezit přístup potenciálních příjemců a zúčastněných stran k informacím. Opatření k informování veřejnosti obsahují prvky uvedené v bodě 1 části 2.

1.4   Zapojení subjektů fungujících jako styčné body

Řídicí orgán zajistí (včetně prostřednictvím celostátní sítě pro venkov), aby do informačních akcí určených potenciálním příjemcům byly zapojeny subjekty, které mohou fungovat jako styčné body, zejména:

a)

partneři uvedení v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

informační střediska o Evropě i zastoupení Komise a informační kanceláře Evropského parlamentu v členských státech;

c)

vzdělávací a výzkumné instituce.

1.5   Oznámení o udělení podpory

Řídicí orgán zajistí, aby oznámení o udělení podpory příjemce informovalo o tom, že opatření je financováno v rámci programu částečně financovaného z EZFRV, a o opatření a prioritě dotyčného programu rozvoje venkova.

2.   Povinnosti příjemců

2.1.   V rámci všech informačních a komunikačních akcí dává příjemce najevo podporu na operaci z EZFRV tím, že:

a)

zobrazuje znak Unie;

b)

uvádí odkaz na podporu z EZFRV.

Vztahuje-li se informační nebo propagační akce k jedné nebo několika operacím spolufinancovaným z více než jednoho fondu, lze odkaz podle písmene b) nahradit odkazem na fondy ESI.

2.2.   Během provádění operace je příjemce povinen informovat veřejnost o podpoře získané z EZFRV tím, že:

a)

zveřejní na internetové stránce příjemce pro profesionální využití, pokud taková stránka existuje, stručný popis operace, pokud lze určit vazbu mezi účelem internetové stránky a podporou poskytnutou na operaci, úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie;

b)

v případě operací, na které se nevztahuje písm. c) a na něž celková podpora z veřejných zdrojů přesahuje 10 000 EUR, a v závislosti na financované operaci (např. operace podle článku 20 o obnově vesnic nebo operace iniciativy LEADER) umístí alespoň jeden plakát s informacemi o projektu (minimální velikost A3), přičemž zdůrazní finanční podporu Unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost, jako jsou vstupní prostory budovy. Pokud operace v rámci programu rozvoje venkova vede k investici (např. v zemědělském nebo potravinářském podniku), jejíž celková podpora z veřejných zdrojů přesahuje 50 000 EUR, umístí příjemce vysvětlující tabulku s informacemi o projektu, přičemž zdůrazní finanční podporu Unie. Vysvětlující tabulka musí být umístěna rovněž v prostorách místních akčních skupin financovaných v rámci iniciativy LEADER;

c)

na místě dobře viditelném pro veřejnost umístí dočasný billboard značné velikosti pro každou operaci, která spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a u níž celková výše podpory z veřejných zdrojů přesahuje 500 000 EUR.

Nejpozději do tří měsíců po dokončení operace vystaví příjemce stálou desku nebo billboard značných rozměrů v místě snadno viditelném pro veřejnost pro každou operaci, která splňuje tato kritéria:

i)

celková výše podpory z veřejných zdrojů na operaci přesahuje 500 000 EUR;

ii)

operace spočívá v nákupu hmotného předmětu nebo ve financování infrastruktury či stavebních prací.

Na desce nebo billboardu musí být uveden název a hlavní cíl operace a zdůrazněna finanční podpora, kterou poskytla Unie.

Billboardy, plakáty, desky a internetové stránky musí obsahovat popis projektu/operace a prvky uvedené v bodě 1 části 2. Tyto informace zaujímají nejméně 25 % plochy billboardu, desky nebo internetové stránky.

ČÁST 2

Technické charakteristiky informačních a publikačních akcí

1.   Logo a slogan

Každá informační a propagační akce musí obsahovat tyto prvky:

a)

znak Unie v souladu s grafickými normami uvedenými na adrese http://europa.eu/abc/symbols/emblem/download_en.htm, spolu s vysvětlením úlohy Unie prostřednictvím tohoto sdělení:

„Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí“.

b)

u akcí a opatření financovaných v rámci iniciativy LEADER logo LEADER:

++ logo LEADER ++

2.   Informační a komunikační materiály

Publikace (např. brožury, letáky a zpravodaje) a plakáty s informacemi o opatřeních a akcích spolufinancovaných z EZFRV obsahují na titulní stránce jednoznačný údaj o účasti Unie a rovněž znak Unie, je-li použit také státní znak nebo znak regionu. Publikace obsahují odkazy na subjekt odpovědný za obsah a na řídicí orgán určený k provádění EZFRV a/nebo dotyčné vnitrostátní podpory.

Pokud jsou informace zpřístupněny elektronickými prostředky (internetové stránky, databáze pro potenciální příjemce) nebo jako audiovizuální materiály, použije se analogicky první odstavec.

Internetové stránky týkající se EZFRV obsahují:

a)

zmínku o příspěvku z EZFRV alespoň na domovské stránce;

b)

hypertextový odkaz na internetové stránky Komise týkající se EZFRV.


PŘÍLOHA IV

Společný soubor kontextových ukazatelů a ukazatelů výsledků a výstupů podle čl. 14 odst. 2

1.   Kontextové ukazatele

C1.

Obyvatelstvo

C2.

Věková struktura

C3.

Území

C4.

Hustota obyvatelstva

C5.

Míra zaměstnanosti (1)

C6.

Míra samostatné výdělečné činnosti

C7.

Míra nezaměstnanosti

C8.

HDP na obyvatele (1)

C9.

Míra chudoby (1)

C10.

Struktura hospodářství

C11.

Struktura zaměstnanosti

C12.

Produktivita práce v jednotlivých hospodářských odvětvích

C13.

Zaměstnanost podle ekonomické činnosti

C14.

Produktivita práce v zemědělství

C15.

Produktivita práce v lesnictví

C16.

Produktivita práce v potravinářství

C17.

Zemědělská hospodářství (zemědělské podniky)

C18.

Zemědělská plocha

C19.

Zemědělská plocha využívaná k ekologické produkci

C20.

Zavlažovaná půda

C21.

Velké dobytčí jednotky

C22.

Zemědělské pracovní síly

C23.

Věková struktura vedoucích pracovníků v zemědělských podnicích

C24.

Zemědělská odborná příprava vedoucích pracovníků v zemědělských podnicích

C25.

Příjem ze zemědělské činnosti na výrobního činitele (1)

C26.

Zemědělský podnikatelský důchod (1)

C27.

Souhrnná produktivita faktorů v zemědělství (1)

C28.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v zemědělství

C29.

Lesy a jiné zalesněné plochy

C30.

Infrastruktura pro cestovní ruch

C31.

Krajinný pokryv

C32.

Znevýhodněné oblasti

C33.

Intenzita zemědělského hospodaření

C34.

Oblasti v rámci sítě Natura 2000

C35.

Index ptáků zemědělské krajiny (1)

C36.

Stav zemědělských stanovišť (travní porosty) z hlediska ochrany

C37.

Zemědělství vysoké přírodní hodnoty (1)

C38.

Chráněné lesní oblasti

C39.

Odběr vody v zemědělství (1)

C40.

Kvalita vody (1)

C41.

Obsah organické hmoty v orné půdě (1)

C42.

Vodní eroze půdy (1)

C43.

Výroba energie z obnovitelných zdrojů ze zemědělství a lesnictví

C44.

Využívání energie v zemědělství, lesnictví a potravinářství

C45.

Emise ze zemědělství (1)

2.   Ukazatele výsledků

R1

:

podíl zemědělských podniků s podporou z programu rozvoje venkova na investice do restrukturalizace nebo modernizace (prioritní oblast 2 A)

R2

:

změna zemědělského výstupu u podporovaných zemědělských podniků/RPJ (roční pracovní jednotky) (prioritní oblast 2 A) (2)

R3

:

podíl zemědělských podniků s podporou z programu rozvoje venkova na plán rozvoje podnikatelské činnosti/investice pro mladé zemědělce (prioritní oblast 2B)

R4

:

podíl zemědělských podniků pobírajících podporu na účast v režimech jakosti, na místních trzích nebo v krátkých dodavatelských řetězcích a seskupeních/organizacích producentů (prioritní oblast 3 A)

R5

:

podíl zemědělských podniků účastnících se systémů řízení rizik (prioritní oblast 3B)

R6

:

podíl lesní půdy nebo jiných zalesněných ploch pod závazkem obhospodařování podporujícím biologickou rozmanitost (prioritní oblast 4 A)

R7

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím biologickou rozmanitost a/nebo krajinu (prioritní oblast 4 A)

R8

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B)

R9

:

podíl lesní půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B)

R10

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s půdou a/nebo předcházení erozi půdy (prioritní oblast 4C)

R11

:

podíl lesní půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s půdou a/nebo předcházení erozi půdy (prioritní oblast 4C)

R12

:

podíl zavlažované půdy přecházející na účinnější zavlažovací systémy (prioritní oblast 5 A)

R13

:

zvýšení efektivity využití vody v zemědělství na základě projektů podpořených v rámci programu rozvoje venkova (prioritní oblast 5 A) (2)

R14

:

zvýšení efektivity využití energie v zemědělství a při zpracování potravin na základě projektů podpořených v rámci programu rozvoje venkova (prioritní oblast 5B) (2)

R15

:

energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na základě podpořených projektů (prioritní oblast 5C) (2)

R16

:

podíl VDJ (velké dobytčí jednotky), jichž se týkají investice do chovu hospodářských zvířat za účelem snižování emisí skleníkových plynů a/nebo amoniaku (prioritní oblast 5D)

R17

:

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují smlouvy o obhospodařování zaměřující se na snižování emisí skleníkových plynů a/nebo amoniaku (prioritní oblast 5D)

R18

:

snížené emise metanu a oxidu dusíku (prioritní oblast 5D) (2)

R19

:

snížené emise amoniaku (prioritní oblast 5D) (2)

R20

:

podíl zemědělské a lesní půdy pod závazkem obhospodařování přispívajícím k pohlcování a ukládání uhlíku (prioritní oblast 5E)

R21

:

pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (prioritní oblast 6 A)

R22

:

podíl venkovské populace pokryté strategiemi místního rozvoje (prioritní oblast 6B)

R23

:

podíl venkovského obyvatelstva majícího prospěch z lepších služeb/infrastruktury (prioritní oblast 6B)

R24

:

pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (Leader) (prioritní oblast 6B)

R25

:

podíl venkovského obyvatelstva majícího prospěch z nových nebo lepších služeb/infrastruktury (informační a komunikační technologie – IKT) (prioritní oblast 6C)

Ukazatele uvedené kurzivou jsou rovněž cílovými ukazateli uvedenými v bodě 4.

3.   Ukazatele výstupů v oblasti rozvoje venkova

Číslo

Ukazatele výstupů

Kódy opatření (články nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.1

Celkové veřejné výdaje  (3)

Všechna opatření

O.2

Celkové investice

4 (článek 17), 5 (článek 18), 6.4 (článek 19), 7.2 až 7.8 (článek 20), 8.5 a 8.6 (článek 21) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.3

Počet podpořených akcí/operací

1 (článek 14), 2 (článek 15), 4 (článek 17), 7 (článek 20), 8.5 a 8.6 (článek 21), 9 (článek 27), 17.2 a 17.3 (článek 36) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.4

Počet podpořených zemědělských podniků/příjemců

3 (článek 16), 4,1 (článek 17), 5 (článek 18), 6 (článek 19), 8.1 až 8.4 (článek 21), 11 (článek 29), 12 (článek 30), 13 (článek 31), 14 (článek 33), 17.1 (článek 36) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.5

Celková plocha (ha)

4 (článek 17), 8.1 až 8.5 (článek 21), 10 (článek 28), 11 (článek 29), 12 (článek 30), 13 (článek 31), 15 (článek 34) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.6

Podpořená fyzická plocha (ha)

10 (článek 28) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.7

Počet podpořených závazků

10 (článek 28), 15 (článek 34) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.8

Počet podpořených velkých dobytčích jednotek (VDJ)

14 (článek 33), 4 (článek 17) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.9

Počet podniků účastnících se podpořených režimů

9 (článek 27), 16.4 (článek 35), 17.2 a 17.3 (článek 36) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.10

Počet zemědělců, kterým byly vyplaceny náhrady

17.2 a 17.3 (článek 36) (nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.11

Počet dnů školení

1 (článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.12

Počet účastníků vzdělávání

1 (článek 14 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.13

Počet příjemců, kterým bylo poskytnuto poradenství

2 (článek 15 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.14

Počet vyškolených poradců

2 (článek 15 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.15

Počet obyvatel majících prospěch z lepších služeb/infrastruktury (IT nebo jiné)

7 (článek 20 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.16

Počet podpořených skupin v rámci EIP, počet podpořených operací v rámci EIP a počet a kategorie partnerů ve skupinách v rámci EIP

16 (článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.17

Počet podpořených kooperačních činností (kromě EIP)

16 (článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.18

Populace na území pokrytém MAS

19 (článek 32 nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.19

Počet vybraných MAS

19 (článek 32 nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.20

Počet podpořených projektů iniciativy LEADER

19 (čl. 35 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.21

Počet podpořených projektů spolupráce

19 (čl. 35 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.22

Počet a kategorie předkladatelů projektů

19 (čl. 35 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.23

Jedinečné identifikační číslo MAS podílejících se na projektu spolupráce

19 (čl. 35 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013)

O.24

Počet tematických a analytických výměn s podporou CSV

Vytváření sítí (článek 54 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.25

Počet komunikačních nástrojů CSV

Vytváření sítí (článek 54 nařízení (EU) č. 1305/2013)

O.26

Počet činností Evropské sítě pro rozvoj venkova, jichž se zúčastnila CSV

Vytváření sítí (článek 54 nařízení (EU) č. 1305/2013)

4.   Ukazatele výsledku

T1

:

podíl výdajů podle článků 14, 15 a 35 nařízení (EU) č. 1305/2013 v poměru k celkovým výdajům na program rozvoje venkova (prioritní oblast 1 A)

T2

:

celkový počet operací spolupráce podpořených v rámci opatření „spolupráce“ (článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013) (seskupení, sítě/klastry, pilotní projekty …) (prioritní oblast 1B)

T3

:

celkový počet vyškolených účastníků podle článku 14 nařízení (EU) č. 1305/2013 (prioritní oblast 1C)

T4

:

podíl zemědělských podniků s podporou z programu rozvoje venkova na investice do restrukturalizace nebo modernizace (prioritní oblast 2 A)

T5

:

podíl zemědělských podniků s podporou z programu rozvoje venkova na plán rozvoje podnikatelské činnosti/investice pro mladé zemědělce (prioritní oblast 2B)

T6

:

podíl zemědělských podniků pobírajících podporu na účast v režimech jakosti, na místních trzích nebo v krátkých dodavatelských řetězcích a seskupeních/organizacích producentů (prioritní oblast 3 A)

T7

:

podíl zemědělských podniků účastnících se systémů řízení rizik (prioritní oblast 3B)

T8

:

podíl lesní půdy/jiných zalesněných ploch, na něž se vztahují smlouvy o obhospodařování podporující biologickou rozmanitost (prioritní oblast 4 A)

T9

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování podporujícím biologickou rozmanitost a/nebo krajinu (prioritní oblast 4 A)

T10

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování zlepšujícím hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B)

T11

:

podíl lesní půdy pod závazkem obhospodařování zlepšujícím hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B)

T12

:

podíl zemědělské půdy pod závazkem obhospodařování zlepšujícím hospodaření s půdou a/nebo předcházení erozi půdy (prioritní oblast 4C)

T13

:

podíl lesní půdy pod závazkem obhospodařování zlepšujícím hospodaření s půdou a/nebo předcházení erozi půdy (prioritní oblast 4C)

T14

:

podíl zavlažované půdy přecházející na účinnější zavlažovací systém (prioritní oblast 5 A)

T15

:

celkové investice do energetické účinnosti (prioritní oblast 5B)

T16

:

celkové investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů (prioritní oblast 5C)

T17

:

podíl VDJ, jichž se týkají investice do řízení živočišné výroby za účelem snižování emisí skleníkových plynů a/nebo amoniaku (prioritní oblast 5D)

T18

:

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují smlouvy o obhospodařování zaměřující se na snižování emisí skleníkových plynů a/nebo amoniaku (prioritní oblast 5D)

T19

:

podíl zemědělské a lesní půdy pod závazkem obhospodařování přispívajícím k pohlcování a ukládání uhlíku (prioritní oblast 5E)

T20

:

pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (prioritní oblast 6 A)

T21

:

podíl venkovské populace pokryté strategiemi místního rozvoje (prioritní oblast 6B)

T22

:

podíl venkovské populace mající prospěch z lepších služeb/infrastruktury (prioritní oblast 6B)

T23

:

pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (Leader) (prioritní oblast 6B)

T24

:

podíl venkovské populace mající prospěch z nových nebo lepších služeb/infrastruktury (IKT) (prioritní oblast 6C)

5.   Navrhované ukazatele výkonnostního rámce

 

Ukazatele

Související ukazatel výstupu

Priorita č. 2 (P2)

Celkové veřejné výdaje na P2 (EUR)

O.1

Počet zemědělských podniků s podporou z programu rozvoje venkova na investice do restrukturalizace nebo modernizace (prioritní oblast 2 A) + podniků s podporou z programu rozvoje venkova na plán rozvoje podnikatelské činnosti/investice pro mladé zemědělce (prioritní oblast 2B)

O.4

Priorita č. 3

(P3)

Celkové veřejné výdaje na P3 (EUR)

O.1

Počet podpořených zemědělských podniků pobírajících podporu na účast v režimech jakosti, na místních trzích/v krátkých dodavatelských řetězcích a seskupeních producentů (prioritní oblast 3 A)

O.4, O.9

Počet zemědělských podniků účastnících se systémů řízení rizik (prioritní oblast 3B)

O.4, O.9

Priorita č. 4

(P4)

Celkové veřejné výdaje na P4 (EUR)

O.1

Zemědělská půda pod závazkem obhospodařování přispívajícím k biologické rozmanitosti (prioritní oblast 4 A) + lepšímu hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B) + lepšímu hospodaření s půdou a předcházení erozi půdy (prioritní oblast 4C)

O.5

Priorita č. 5

(P5)

Celkové veřejné výdaje na P5 (EUR)

O.1

Počet investic do úspory energie a energetické účinnosti (prioritní oblast 5B) + do výroby energie z obnovitelných zdrojů (prioritní oblast 5C)

O.3

Zemědělská a lesní půda pod závazkem obhospodařování podporujícím pohlcování/ukládání uhlíku (prioritní oblast 5E) + zemědělská půda pod závazkem obhospodařování zaměřujícím se na snižování emisí skleníkových plynů a/nebo emisí amoniaku (prioritní oblast 5D) + zavlažovaná půda přecházející na účinnější zavlažovací systém (prioritní oblast 5 A)

O.5

Priorita č. 6

(P6)

Celkové veřejné výdaje na P6 (EUR)

O.1

Počet podpořených operací k zlepšení základních služeb a infrastruktury ve venkovských oblastech (prioritní oblasti 6B a 6C)

O.3

Velikost populace, kterou pokrývají MAS (prioritní oblast 6B)

O.18


(1)  Kontextové ukazatele, které zahrnují ukazatele dopadů společné zemědělské politiky (SZP)

(2)  Doplňkové ukazatele výsledků

(3)  Tento ukazatel odpovídá ukazateli výkonnostního rámce podle čl. 5 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65).


PŘÍLOHA V

Společné hodnotící otázky pro rozvoj venkova

Hodnotící otázky týkající se prioritní oblasti

Pro každou prioritní oblast zahrnutou v programu rozvoje venkova je třeba v rozšířených výročních zprávách o provádění v roce 2017 a v roce 2019 a ve zprávě o hodnocení ex post zodpovědět příslušnou otázku.

1.

Prioritní oblast 1 A: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova inovace, spolupráci a rozvoj znalostní základny ve venkovských oblastech?

2.

Prioritní oblast 1B: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu?

3.

Prioritní oblast 1C: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu v odvětvích zemědělství a lesnictví?

4.

Prioritní oblast 2 A: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k zlepšení hospodářské výkonnosti podpořených zemědělských podniků a jejich restrukturalizaci a modernizaci, zejména zvýšením míry účasti na trhu, jakož i diverzifikací zemědělských činností?

5.

Prioritní oblast 2B: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova vstup dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovu v tomto odvětví?

6.

Prioritní oblast 3 A: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k zlepšení konkurenceschopnosti podpořených prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací?

7.

Prioritní oblast 3B: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích?

8.

Prioritní oblast 4 A: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stav evropské krajiny?

9.

Prioritní oblast 4B: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy?

10.

Prioritní oblast 4C: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou?

11.

Prioritní oblast 5 A: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k efektivnějšímu využívání vody v zemědělství?

12.

Prioritní oblast 5B: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k efektivnějšímu využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin?

13.

Prioritní oblast 5C: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství?

14.

Prioritní oblast 5D: Do jaké míry přispěly intervence programu rozvoje venkova k snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství?

15.

Prioritní oblast 5E: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví?

16.

Prioritní oblast 6 A: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova diverzifikaci, vytváření a rozvoj malých podniků, jakož i pracovních míst?

17.

Prioritní oblast 6B: Do jaké míry podpořily intervence programu rozvoje venkova místní rozvoj ve venkovských oblastech?

18.

Prioritní oblast 6C: Do jaké míry zlepšily intervence programu rozvoje venkova dostupnost, využívání a kvalitu informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech?

Hodnotící otázky související s ostatními aspekty programu rozvoje venkova

Níže uvedené otázky je třeba zodpovědět v rozšířených výročních zprávách o provádění, které budou předloženy v roce 2017 a 2019, a ve zprávě o hodnocení ex post.

19.

Do jaké míry zvýšily synergie mezi prioritami a prioritními oblastmi účelnost programu rozvoje venkova?

20.

Do jaké míry přispěla technická pomoc k dosažení cílů stanovených v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013?

21.

Do jaké míry přispěla celostátní síť pro venkov k dosažení cílů stanovených v čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013?

Hodnotící otázky související s cíli na úrovni Unie

Následující otázky je třeba zodpovědět v rozšířené výroční zprávě o provádění, která bude předložena v roce 2019, a ve zprávě o hodnocení ex post.

22.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se zvýšení míry zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let na nejméně 75 %?

23.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % HDP EU?

24.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % HDP? Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 %, k zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v konečné spotřebě energie na 20 % a k zvýšení energetické účinnosti o 20 %?

25.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se snížení počtu Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby?

26.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k zlepšení životního prostředí a k dosažení cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti týkajícího se zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a jejich obnovení?

27.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k cíli SZP týkajícímu se podpory konkurenceschopnosti zemědělství?

28.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k cíli SZP týkajícímu se zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu?

29.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k cíli SZP týkajícímu se dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst?

30.

Do jaké míry přispěl program rozvoje venkova k podpoře inovací?


PŘÍLOHA VI

Hlavní prvky dokumentů pro technickou podporu vztahujících se na systém monitorování a hodnocení

Jedním z hlavních prvků systému monitorování a hodnocení v oblasti rozvoje venkova je technická podpora, která je členským státům, hodnotitelům a ostatním zúčastněným stranám podílejícím se na hodnocení poskytována za účelem vybudování kapacit pro hodnocení a zvýšení kvality a soudržnosti hodnotících činností. Komise ve spolupráci s členskými státy vyhotoví dokumenty pro technickou podporu, které zahrnují tato témata:

1.

Informační listy pro všechny společné ukazatele, které obsahují definici ukazatele; odkaz na intervenční logiku; měrnou jednotku; metodiku použitou k získání hodnot; požadované údaje a zdroje údajů; informace o sběru údajů, včetně odpovědného subjektu a četnosti sběru údajů; požadavky na podávání zpráv.

2.

Metodické pokyny s cílem podpořit členské státy a hodnotitele při plnění požadavků vztahujících se na systém monitorování a hodnocení, které zahrnují jeho různé složky, včetně metod hodnocení a přístupů k hodnocení, a poskytují podporu s ohledem na zvláštní záležitosti, jako je hodnocení strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

3.

Pokyny k hodnocení ex ante týkajícímu se programů rozvoje venkova, které zahrnují účel hodnocení ex ante, postup a úlohu dotčených aktérů a rozsah hodnocení a poskytují metodickou podporu, pokud jde o vhodné přístupy a metody, a soubor orientačních šablon.

4.

Pokyny k vypracování plánů hodnocení, které zahrnují účel a přínosy plánu hodnocení, prvky, jež musí plán obsahovat, a doporučení týkající se vhodných postupů za účelem jeho vypracování. Zahrnuty jsou aspekty související s řízením a prováděním a rovněž orientační šablony týkající se jednotlivých aspektů tohoto procesu.

5.

Pokyny k používání a stanovení zástupných ukazatelů, které jsou zaměřeny zejména na regionální programy rozvoje venkova a které popisují účel a charakteristiky zástupných ukazatelů a určují údaje a metody, jež lze použit v případě, jsou-li nezbytné zástupné ukazatele.

6.

Pokyny k plánu ukazatelů, které zahrnují prvky, jež musí plán obsahovat, pravidla, která se použijí, a vzorové tabulky.

7.

Pokyny k monitorování, které zahrnují prvky, jež musí obsahovat výroční zprávy o provádění, pravidla, která se použijí, a vzorové tabulky.

8.

Pokyny k posuzování hodnot u doplňkových ukazatelů výsledků, které obsahují určení příslušného souboru projektů, strategie výběru vzorků, vhodné metody, zdroje údajů a techniky posuzování.

9.

Pokyny k posuzování dopadů programů rozvoje venkova, které zahrnují účel a použití ukazatelů dopadů, souvislosti mezi politikou rozvoje venkova a ostatními politikami a faktory, jež ovlivňují hodnoty ukazatelů dopadů, a navrhované metody pro odhadování čistého účinku intervencí v oblasti rozvoje venkova.

10.

Pokyny k zodpovídání společných hodnotících otázek pro rozvoj venkova, včetně odkazů na intervenční logiku a společné ukazatele, a navržení doplňkových údajů, hodnotících kritérií a celé škály možných přístupů, jež lze při zodpovídání otázek použít.

11.

Pokyny k hodnocení ex post týkajícímu se programů rozvoje venkova na období 2014–2020, které zahrnují účel, postup a rozsah tohoto hodnocení, poskytují metodickou podporu, určují osvědčené postupy a obsahují orientační šablony týkající se jednotlivých aspektů hodnocení.


PŘÍLOHA VII

Struktura a obsah výročních zpráv o provádění (uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 75 nařízení (EU) č. 1305/2013)

1.   Klíčové informace o provádění programu a jeho priorit

a)   Finanční údaje

Údaje o finančním plnění, které pro každé opatření a prioritní oblast uvádějí vzniklé výdaje a výdaje uvedené ve výkazu údajů. To zahrnuje celkové vzniklé veřejné výdaje a rovněž zpětné získané finanční prostředky a opravy, které členské státy provedly v předchozím kalendářním roce.

b)   Společné a specifické programové ukazatele a vyčíslené cílové hodnoty

Informace o provádění programu rozvoje venkova měřeném pomocí společných a specifických ukazatelů, včetně pokroku, jehož bylo dosaženo ve vztahu k cílům stanoveným pro jednotlivé prioritní oblasti, a o uskutečněných výstupech v porovnání s plánovanými výstupy uvedenými v plánu ukazatelů. Počínaje od výroční zprávy o provádění, která má být předložena v roce 2017, dosažené výsledky s ohledem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci (tabulka F). Doplňkové informace o fázi provádění programu rozvoje venkova jsou poskytnuty prostřednictvím údajů o finančních závazcích podle jednotlivých opatření a prioritních oblastí a očekávaném pokroku s ohledem na cíle.

Tabulky:

Tabulka A: Vyčleněné výdaje podle opatření a prioritních oblastí

Tabulka B: Ukazatele uskutečněných výstupů podle opatření a prioritních oblastí

Tabulka C: Rozpis pro příslušné výstupy a opatření podle typu oblasti, pohlaví a/nebo věku

Tabulka D: Pokrok s ohledem na cíle

Tabulka E: Sledování přechodných opatření

Tabulka F: Dosažení ukazatelů výkonnostního rámce

2.   Pokrok při provádění plánu hodnocení bude předložen takto:

a)

Popis případných úprav plánu hodnocení v rámci programu rozvoje venkova během roku a jejich odůvodnění.

b)

Popis hodnotících činností, jež byly provedeny v průběhu roku (ve vztahu k oddílu 3 plánu hodnocení)*.

c)

Popis činností, které byly provedeny v souvislosti s poskytováním a správou údajů (ve vztahu k oddílu 4 plánu hodnocení)*.

d)

Seznam dokončených hodnocení, včetně odkazů na internetové stránky, na nichž byla hodnocení zveřejněna.

e)

Shrnutí dokončených hodnocení se zaměřením se na zjištění z hodnocení.

f)

Popis provedených komunikačních činností v souvislosti se zveřejněním zjištění z hodnocení (ve vztahu k oddílu 6 plánu hodnocení)*.

g)

Popis opatření přijatých v návaznosti na výsledky hodnocení (ve vztahu k oddílu 6 plánu hodnocení)*.

*

Uvede se odkaz na plán hodnocení a popíší se případné problémy, které se během provádění vyskytly, společně s přijatými nebo navrhovanými řešeními.

3.   Záležitosti, které ovlivňují výkonnost programu, a přijatá opatření

Popis kroků, které podnikl řídicí orgán a monitorovací výbor s cílem zajistit kvalitu a účelnost provádění programu, zejména co se týká problémů, které se vyskytly při řízení programu, a přijatých nápravných opatření, obzvláště v reakci na připomínky Komise.

4.   Opatření přijatá v souvislosti s technickou pomocí a požadavky na propagaci programu

a)

Vztahuje-li se na zřízení a fungování celostátních sítí pro venkov technická pomoc, je třeba ve zprávě popsat přijatá opatření a současný stav, pokud jde o zřizování celostátní sítě pro venkov a provádění jejího akčního plánu.

b)

Opatření přijatá k propagaci programu (článek 13 tohoto nařízení).

5.   Opatření přijatá ke splnění předběžných podmínek (v roce 2017 a případně v roce 2016)

Popis přijatých opatření podle priorit/prioritních oblastí/opatření za účelem splnění použitelných předběžných podmínek spojených s prioritami a obecných předběžných podmínek, které v době přijetí programu rozvoje venkova nebyly splněny, nebo byly splněny jen částečně. Uvede se odkaz na kritéria, která nebyla splněna, či byla splněna jen částečně, na strategii, právní akt nebo jiný příslušný dokument obsahující odkazy na příslušné oddíly a články, subjekty odpovědné za plnění. V případě potřeby mohou členské státy za účelem doplnění tohoto popisu poskytnout vysvětlení nebo doplňkové informace.

6.   Popis provádění podprogramů

Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017 a 2019 musí obsahovat rovněž informace o provádění měřeném pomocí společných a specifických ukazatelů, včetně pokroku, jehož bylo dosaženo ve vztahu k cílům uvedeným v plánu ukazatelů daného podprogramu, a o uskutečněných výstupech a vynaložených výdajích v porovnání s plánovanými výstupy a výdaji stanovenými v podprogramu.

7.   Posouzení informací a pokroku při plnění cílů programu

Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017 a 2019 musí obsahovat také tyto informace vyplývající z hodnotících činností:

Údaje o úspěších programu a jejich vyčíslení, zejména posouzením doplňkových ukazatelů výsledků a příslušných hodnotících otázek.

Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2019 musí obsahovat rovněž tyto informace vyplývající z hodnotících činností:

Údaje o pokroku při plnění cílů programu a jeho přispění k dosažení cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, mimo jiné posouzením čistého příspěvku programu ke změnám hodnot ukazatelů dopadů SZP a příslušných hodnotících otázek.

8.   Provádění opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 6, 7 a 8 nařízení (EU) č. 1303/2013

Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017 a 2019 musí obsahovat rovněž tyto informace:

a)   Podpora rovnosti žen a mužů a nediskriminace (článek 7 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Posouzení opatření přijatých s cílem zajistit zohlednění a podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.

b)   Udržitelný rozvoj (článek 8 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Posouzení opatření přijatých s cílem zajistit, aby byly cíle a provádění EZFRV v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a prosazováním cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.

Mimoto jsou poskytnuty informace o podpoře na plnění cílů v oblasti změny klimatu (sledování změn klimatu).

c)   Úloha partnerů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 při provádění programu

Posouzení opatření přijatých s cílem zajistit, aby byli partneři uvedení v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 zapojeni do přípravy zpráv o pokroku a během celé doby provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech programů v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení a do činností CSV.

9.   Pokrok, jehož bylo dosaženo při zajišťování integrovaného přístupu

Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2019 musí obsahovat rovněž tyto informace:

Popis pokroku, jehož bylo dosaženo při zajišťování integrovaného přístupu k využívání EZFRV a jiných finančních nástrojů Unie na podporu územního rozvoje venkovských oblastí, včetně prostřednictvím strategií místního rozvoje.

10.   Zpráva o provádění finančních nástrojů (článek 46 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Výroční zprávy o provádění musí jako přílohu obsahovat:

zvláštní zprávu, která se týká operací zahrnujících finanční nástroje. Obsah této zprávy je stanoven v čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a tato zpráva bude předložena prostřednictvím šablony pro evropské strukturální a investiční fondy.


31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/69


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 809/2014

ze dne 17. července 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 58 odst. 4, čl. 62 odst. 2 písm. a) až f) a písm. h), čl. 63 odst. 5, čl. 77 odst. 8, článek 78, čl. 96 odst. 4 a článek 101 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví základní pravidla týkající se mimo jiné povinností členských států chránit finanční zájmy Unie. Za účelem zajištění řádného fungování a jednotného uplatňování nového právního rámce stanoveného uvedeným nařízením byla Komisi svěřena pravomoc přijmout určitá pravidla týkající se správních kontrol a kontrol na místě, měření ploch, případů, kdy mohou být žádosti o podporu nebo žádosti o platbu opraveny, uplatňování a výpočtu částečného nebo celkového odnětí plateb a zpětného získávání neoprávněných plateb a sankcí, uplatňování a výpočtu správních sankcí, požadavků na počítačové databáze, žádostí o podporu a žádostí o platbu a žádostí o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, provádění kontrol, převodu zemědělských podniků, výplat záloh, provádění kontrol týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti, výpočtu a uplatňování správních sankcí v oblasti podmíněnosti a technických specifikací potřebných za účelem jednotného provádění základních pravidel integrovaného administrativního a kontrolního systému („integrovaný systém“), pokud jde o podmíněnost.

(2)

Členské státy by měly přijmout požadovaná opatření, aby zajistily řádné fungování administrativního a kontrolního systému, je-li v případě téhož příjemce pověřeno více platebních agentur.

(3)

Pokud příslušný orgán dosud neinformoval příjemce o chybách vyskytujících se v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu ani ho neinformoval o kontrole na místě, měli by být příjemci oprávněni kdykoli vzít zpět své žádosti o podporu nebo žádosti o platbu nebo jejich části. Příjemci by v určitých případech uznaných vnitrostátními orgány měli rovněž mít možnost opravit či upravit zjevné chyby vyskytující se v žádosti o podporu nebo v žádostech o platbu a podkladech.

(4)

Je nutné přijmout zvláštní a podrobná ustanovení, která zajistí spravedlivé používání různých snížení, jež mají být uplatněna na jednu nebo více žádostí o podporu nebo žádostí o platbu od téhož příjemce. Z tohoto důvodu by mělo být určeno pořadí výpočtu různých možných snížení u každého režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému.

(5)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování zásady dobré víry v celé Unii by měly být pro případ vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoveny podmínky, za nichž se lze na tuto zásadu odvolat, aniž je dotčeno zacházení s dotyčnými výdaji v souvislosti se schválením účetní závěrky podle nařízení Rady (EU) č. 1306/2013.

(6)

Měla by se přijmout pravidla upravující důsledky převodů celých zemědělských podniků, na které se vztahují některé povinnosti v rámci režimů přímých plateb nebo v rámci opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému.

(7)

Aby mohla Komise účinně sledovat integrovaný systém, měly by jí členské státy předávat roční kontrolní údaje a statistiky. Podobně by členské státy měly každoročně poskytovat statistické údaje o kontrolách opatření pro rozvoj venkova, která nespadají do oblasti působnosti integrovaného systému, včetně výsledků těchto kontrol. V případě potřeby by měla být Komise informována o všech opatřeních přijatých členskými státy v souvislosti s podmíněností.

(8)

Podle článku 75 nařízení (EU) č. 1306/2013 mohou členské za určitých podmínek, včetně dokončení správních kontrol a kontrol na místě pro daný rok podání žádosti, vyplácet zálohy, pokud jde o přímé platby. Článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (2) stanoví, že míra úpravy stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vztahuje na přímé platby přesahující pevně stanovenou prahovou hodnotu. Nicméně podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 může Komise do 1. prosince na základě nových informací, které má k dispozici, míru úpravy pro přímé platby přizpůsobit. V důsledku toho míra úpravy finanční kázně, která se může použít, nemusí být do 16. října ještě známa. Platby zůstatku od 1. prosince by měly zohledňovat míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době.

(9)

Měl by se vytvořit obecný rámec pro zavedení zjednodušených postupů v kontextu komunikace mezi příjemcem a vnitrostátními orgány. Tento rámec by měl zejména zajistit možnost používat elektronické prostředky. Musí se však zaručit zejména naprostá spolehlivost takto předaných údajů a fungování takových postupů bez jakékoli diskriminace příjemců. V zájmu zjednodušení administrativy pro příjemce i vnitrostátní orgány by mělo být příslušným orgánům umožněno, aby přímo využívaly informace, které mají vnitrostátní orgány k dispozici, namísto toho, aby vyžadovaly poskytnutí těchto informací za účelem ověření způsobilosti některých plateb od příjemce.

(10)

Za účelem umožnění účinných kontrol v členských státech, které se rozhodnou, že všechny žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami a žádosti o platbu v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému budou zahrnuty do jednotné žádosti podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013, by mělo být stanoveno, že všechny žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, které se nějakým způsobem týkají plochy, se předkládají pouze jednou za rok v jednotné žádosti.

(11)

Členské státy by měly stanovit konečné datum pro předkládání jednotné žádosti a/nebo žádostí o platbu, kterým by měl být nejpozději 15. květen, aby se umožnilo včasné zpracování a kontroly žádosti o podporu a žádostí o platbu. Kvůli zvláštním klimatickým podmínkám v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Finsku a Švédsku by se však těmto členským státům mělo povolit stanovení pozdějšího data, kterým by však měl být nejpozději 15. červen. Kromě toho by mělo být možné stanovit případ od případu odchylky, pokud by to v budoucnu vyžadovaly klimatické podmínky v daném roce.

(12)

V jednotné žádosti by měli příjemci ohlásit nejen plochu, kterou používají k zemědělským účelům, ale i své platební nároky a veškeré informace požadované ke stanovení způsobilosti k podpoře. Je nicméně vhodné povolit, aby členské státy stanovily odchylku od některých povinností, pokud platební nároky, které mají být v daném roce přiznány, dosud nebyly definitivně stanoveny.

(13)

S cílem zajistit co největší pružnost pro příjemce, pokud jde o plány příjemců týkající se využití plochy, mělo by jim být umožněno měnit svou jednotnou žádost nebo žádost o platbu až do obvyklého data osevu za předpokladu, že jsou dodrženy všechny zvláštní požadavky podle jednotlivých režimů podpor nebo opatření podpory a že příslušný orgán dosud neinformoval příjemce o chybách vyskytujících se v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se změna týká. Po provedení těchto změn by měla být dána možnost upravit příslušné podklady nebo smlouvy, které se mají předložit.

(14)

Jelikož příjemci zůstávají odpovědnými za předložení správné žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, měli by v případě potřeby provést nezbytné opravy a změny do předtištěného tiskopisu.

(15)

V případě žádostí v rámci režimů podpory na plochu a/nebo žádostí o platbu pro opatření podpory na plochu by měl být příjemci poskytnut předtištěný tiskopis v elektronické podobě a odpovídající grafický materiál prostřednictvím softwarové aplikace založené na geografickém informačním systému (GIS) (dále jen „geoprostorový formulář žádosti o podporu“). Geoprostorové formuláře žádosti o podporu přispějí k předcházení chybám příjemců při ohlašování jejich zemědělských ploch a zefektivní správní křížové kontroly. Přesnější prostorové informace poskytnuté prostřednictvím geoprostorových formulářů žádostí o podporu navíc poskytnou spolehlivější údaje pro účel sledování a hodnocení. Je proto vhodné požadovat, aby od určitého data byly všechny takové žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu předkládány na základě elektronického geoprostorového formuláře žádosti o podporu. Pokud však příjemci nejsou schopni tento formulář použít, příslušný orgán by měl příjemcům poskytnout alternativu, aby žádost o podporu a/nebo žádost o platbu mohli předložit. Příslušný orgán by měl v každém případě zajistit, aby ohlášené plochy byly digitalizovány.

(16)

Spolu s jednotnou žádostí nebo později, je-li to vhodné vzhledem k povaze informací, by se měly poskytnout jakékoli specifické informace o produkci konopí nebo dobrovolné podpoře vázané na produkci nebo zvláštní podpoře pro bavlnu. Dále by se mělo stanovit, že se ve formuláři jednotné žádosti uvádějí plochy, pro něž se nežádá o žádnou podporu. Protože je důležité mít podrobné informace o některých typech využití plochy, měly by se informace o těchto typech využití uvádět samostatně, zatímco ostatní informace lze uvádět pod jedním záhlavím.

(17)

V případech, kdy se od příjemců vyžaduje, aby měli na zemědělské ploše plochu využívanou v ekologickém zájmu, aby byli způsobilí pro platby za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí uvedené v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 („ekologická platba“), měli by příjemci ohlásit plochu využívanou v ekologickém zájmu spolu se žádostmi o režimy podpory na plochu. Pokud je část povinností týkajících se plochy využívané v ekologickém zájmu plněna na regionální úrovni nebo kolektivně, ohlášení ploch využívaných v ekologickém zájmu by mělo být doplněno samostatným ohlášením ploch využívaných v ekologickém zájmu na regionální úrovni nebo kolektivně.

(18)

Za účelem umožnění účinného sledování a kontroly by žádost o účast v režimu pro malé zemědělce měla obsahovat odkaz na jednotnou žádost podanou týmž příjemcem. Za účelem umožnění účinných kontrol, pokud jde o zvláštní podmínky pro režim pro malé zemědělce, by všechny potřebné informace měly být poskytovány za použití zjednodušeného postupu pro podávání žádosti stanoveného v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Dále je třeba upřesnit, že příjemci, kteří se rozhodnou vystoupit z režimu pro malé zemědělce, by měli být povinni včas informovat příslušný orgán, aby se umožnil hladký přechod na platby podle hlav III a IV nařízení 1307/2013.

(19)

Aby se umožnily kontroly související s povinnostmi v oblasti podmíněnosti, měl by být formulář žádosti o podporu předložen také příjemci, kteří disponují zemědělskou plochou, avšak nežádají o žádnou podporu, která je předmětem jednotné žádosti. Je však vhodné povolit, aby členské státy mohly příjemce od této povinnosti osvobodit, pokud jsou již dané informace orgánům k dispozici.

(20)

Za účelem zjednodušení postupů pro podávání žádostí a v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 by členské státy měly poskytnout příjemci pokud možno předtištěné tiskopisy obsahující informace nutné k tomu, aby příjemce mohl předložit správnou žádost o podporu nebo žádost o platbu. Mělo by být možné, aby předtištěný tiskopis byl navržen tak, aby příjemce musel pouze potvrdit, že v souvislosti s žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu předloženými v předcházejícím roce nenastaly změny.

(21)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití dobrovolné podpory vázané na produkci v živočišné výrobě nebo opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat, měla by být stanovena společná ustanovení týkající se podrobných informací, které je třeba zahrnout do žádostí o podporu nebo žádostí o platbu pro zvířata.

(22)

V souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 (3) mohou být platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci v živočišné výrobě nebo opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat provedeny pouze pro zvířata, která jsou řádně identifikována a evidována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (4) nebo nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (5). Příjemcům, kteří podávají žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci příslušných režimů podpor nebo opatření podpory, by se proto měl umožnit včasný přístup k potřebným informacím.

(23)

Včasné podání žádostí o platební nároky příjemci je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly stanovit platební nároky. Proto by mělo být stanoveno konečné datum pro předkládání žádostí.

(24)

Je nutné stanovit pravidla pro případy, kdy byly platební nároky přiznány neoprávněně, zejména v důsledku vykázání větší plochy, nebo kdy hodnota platebních nároků byla stanovena v nesprávné výši, například proto, že byla vypočítána na základě nesprávné referenční částky. Mělo by být jasně stanoveno, že úpravy počtu a/nebo hodnoty platebních nároků by neměly vést k systematickému přepočtu zbývajících platebních nároků. V některých případech neoprávněně přiznané platební nároky odpovídají velmi malým částkám, avšak jejich vymáhání vede ke značným nákladům a administrativní zátěži. V zájmu zjednodušení a nalezení rovnováhy mezi náklady a administrativní zátěží na jedné straně a částkou, která se má vymoci na straně druhé, by se měla stanovit minimální částka, pod jejíž hranicí není vymáhání nutné.

(25)

Na dodržování ustanovení o režimech podpor a opatřeních podpory v rámci integrovaného systému by se mělo účinně dohlížet. Za tímto účelem a k zajištění jednotné úrovně dohledu ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit kritéria a technické postupy pro provádění správních kontrol a kontrol na místě týkajících se kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností stanovených pro režimy přímých plateb, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost.

(26)

Mělo by být vyjasněno, že kdykoli se provádí vyhodnocování snímků, například během kontrol na místě nebo v souvislosti s aktualizací systému identifikace zemědělských pozemků, a kdykoli toto vyhodnocování snímků nepovede k přesvědčivým výsledkům, měly by být provedeny terénní kontroly.

(27)

Oznámení kontrol na místě, pokud jde o způsobilost nebo podmíněnost, by se mělo povolit pouze v případě, že se tímto oznámením neohrozí kontroly, a v každém případě by se měly použít vhodné lhůty. Dále, pokud zvláštní odvětvová pravidla pro akty či normy relevantní pro podmíněnost stanoví, že kontroly na místě se neoznamují, měla by se tato pravidla dodržet.

(28)

Mělo by se stanovit, že v případě potřeby by členské státy měly různé kontroly kombinovat. Avšak ve vztahu k některým opatřením podpory by měly být kontroly na místě rozloženy do celého roku, aby bylo možné ověřit dodržování závazků. Doba trvání kontroly na místě by měla být omezena na nezbytné minimum. Pokud jsou však kritéria způsobilosti, závazky nebo povinnosti spojeny s určitým časovým obdobím, může kontrola na místě vyžadovat další návštěvy u příjemce k pozdějšímu datu. Pro tyto případy by mělo být stanoveno, že doba trvání kontroly na místě, jakož i počet návštěv musí být omezeny na nezbytné minimum.

(29)

Mělo by být zajištěno, aby všechny zjištěné případy nesouladu byly náležitě sledovány a aby byly vzaty v úvahu při poskytnutí plateb. V této souvislosti by při ověřování dodržování podmínek způsobilosti měl být také vzat v úvahu jakýkoli možný nesoulad oznámený útvary, subjekty nebo organizacemi jinými než těmi, které jsou za kontroly přímo odpovědné. Členské státy by kromě toho měly zajistit, aby příslušné orgány odpovědné za poskytování plateb byly obeznámeny s veškerými relevantními zjištěními učiněnými v rámci kontrol dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností. Tato zásada by měla být rozšířena na všechna zjištění veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů ve vztahu k příjemcům, kteří se rozhodli pro plnění svých ekologických povinností prostřednictvím rovnocenných postupů, které upravuje systém certifikace, který by měl být oznámen orgánu odpovědnému za poskytování ekologické platby. V případech, kdy kontroly ve vztahu k opatřením pro rozvoj venkova zahrnují rovnocenné postupy, měly by být výsledky těchto kontrol oznámeny všem příslušným místům, aby mohly být zohledněny při následném posuzování způsobilosti pro obdržení ekologických plateb.

(30)

Pro účinné odhalování nesouladu při správních kontrolách by měla být stanovena pravidla, zejména pokud jde o obsah křížových kontrol. Všechny případy nesouladu by měly být sledovány pomocí vhodného postupu.

(31)

Z důvodů zjednodušení, pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu nebo žádost o platbu dvou nebo více příjemců žádajících o podporu v rámci stejného režimu podpory nebo opatření podpory, a pokud plocha, u níž byla vykázána větší rozloha, nebo překrývající se plocha spadá pod toleranci stanovenou pro měření zemědělských pozemků, mělo by se členským státům povolit, aby stanovily poměrné snížení příslušných ploch. Dotyční příjemci by však měli mít nárok se proti těmto rozhodnutím odvolat.

(32)

Měl by se stanovit minimální počet příjemců, u nichž bude provedena kontrola na místě v rámci různých režimů podpor a opatření podpory.

(33)

Kontrolní vzorek, pokud jde o kontroly na místě týkající se režimů podpory na plochu, by měl být vytvořen na základě stratifikované metody výběru vzorku, aby se udržela přiměřená administrativní zátěž a počet příjemců, u nichž bude provedena kontrola na místě, na přiměřené úrovni. Stratifikovaná metoda výběru vzorku by se měla skládat z namátkové části, aby se získala reprezentativní míra chybovosti. Pokud však jde o kontroly na místě týkající se ekologické platby, režimů podpor pro zvířata nebo opatření pro rozvoj venkova, měl by být vzorek vybrán částečně na základě analýzy rizik. Příslušný orgán by měl stanovit rizikové faktory a zaměřit se při tom na oblasti, u nichž je riziko chyb největší. V zájmu zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být efektivnost rizikových kritérií každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového kritéria, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě a povahy nesouladu.

(34)

V některých případech je důležité provést kontroly na místě před obdržením všech žádostí. Členské státy by proto měly mít možnost částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(35)

Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby zaměstnanci provádějící kontroly byli informováni o důvodu výběru určitého příjemce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly záznamy o takových informacích uchovávat.

(36)

Významný nesoulad zjištěný během kontrol na místě by měl vést ke zvýšení počtu kontrol na místě v následujícím roce, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu nebo žádostí o platbu.

(37)

Je nutné stanovit podmínky, za nichž lze snížení minimální úrovně kontrol na místě pro některé režimy podpor a opatření podpory považovat za odůvodněné, neboť řídící a kontrolní systémy řádně fungují a míry chybovosti zůstávají na přijatelné úrovni.

(38)

Pro zajištění řádného sledování a účinné kontroly by kontroly na místě týkající se režimů podpory na plochu a opatření pro rozvoj venkova měly zahrnovat všechny ohlášené zemědělské pozemky. V případě některých opatření pro rozvoj venkova by kontrola na místě měla zahrnovat také nezemědělskou půdu. V zájmu usnadnění provádění integrovaného systému by mělo být povoleno omezit vlastní měření zemědělských pozemků na náhodný vzorek sestávající z 50 % ohlášených zemědělských pozemků. Výsledky měření získané ze vzorku by měly být extrapolovány na zbytek souboru nebo by měření mělo být rozšířeno na všechny ohlášené zemědělské pozemky.

(39)

Za účelem zajištění kvality měření, která odpovídá požadovaným technickým normám vypracovaným na úrovni Unie, by měla být stanovena pravidla týkající se prvků kontrol na místě, ověření podmínek způsobilosti, metod měření plochy a nástrojů měření, které členské státy musejí používat pro účely kontrol na místě.

(40)

Měly by se stanovit podmínky pro využití dálkového průzkumu Země pro kontroly na místě a přijmout ustanovení pro terénní kontroly, které se budou provádět ve všech případech, kdy vyhodnocení snímků nepovede k jasným výsledkům. Z důvodů povětrnostních podmínek by například mohlo dojít k tomu, že ne pro všechny pozemky budou k dispozici snímky dostatečné kvality pro ověření všech podmínek způsobilosti nebo pro provedení měření plochy. V takových případech by kontrola na místě měla být provedena tradičním způsobem nebo by měla být o tento způsob doplněna. Dále je vhodné požadovat, aby ověřování dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností bylo provedeno na stejné úrovni přesnosti jako v případě kontroly na místě provedené tradičním způsobem.

(41)

Aby mohly vnitrostátní orgány, jakož i jakýkoli příslušný orgán Unie sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do kontrolní zprávy. Příjemce nebo jeho zástupce by měl mít možnost zprávu podepsat. V případě kontrol na místě prováděných prostřednictvím dálkového průzkumu Země by však členské státy měly mít možnost stanovit, že poskytnou tuto možnost pouze v případech, kdy kontroly odhalí nesoulad. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl příjemce obdržet kopii zprávy v případě, že byl zjištěn nesoulad.

(42)

Zvláštní ustanovení týkající se kontroly byla stanovena na základě nařízení Komise (ES) č. 1082/2003. (6) Pokud jsou kontroly prováděny podle uvedeného nařízení, jejich výsledky by se měly zahrnout do kontrolní zprávy pro účely integrovaného systému.

(43)

Pokud jde o členské státy, které se rozhodly pro použití režimu podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata, je třeba stanovit časové rozvržení a minimální obsah kontrol na místě, pokud jde o podporu, o kterou se žádá v rámci těchto režimů podpory nebo opatření podpory. V zájmu účinného přezkoumání správnosti údajů v žádostech o podporu nebo žádostech o platbu a v oznámeních do počítačové databáze zvířat je nezbytné provádět tyto kontroly na místě. Kontroly na místě týkající se režimů podpor na zvířata nebo opatření podpory na zvířata by měly zahrnovat zejména ověřování dodržování podmínek způsobilosti, správnosti údajů v evidenci a případně pasů.

(44)

Aby mohly příslušné vnitrostátní orgány, jakož i jakýkoli příslušný orgán Unie sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do kontrolní zprávy. Příjemce nebo jeho zástupce by měl mít možnost během kontroly zprávu podepsat. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl příjemce obdržet kopii zprávy v případě, že byl zjištěn nesoulad.

(45)

Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 by měla být stanovena pravidla pro provádění systému, který mají členské státy používat k ověření obsahu tetrahydrokanabinolu v konopí.

(46)

V této souvislosti je třeba stanovit období, po které se nesmí sklízet konopí pěstované na vlákno po odkvětu, aby se umožnilo účinné provádění kontrol předepsaných pro tuto plodinu.

(47)

Pro opatření pro rozvoj venkova, která nespadají do oblasti působnosti integrovaného systému, jsou potřebná podrobnější pravidla pro organizaci správních kontrol a kontrol na místě a pro výpočet správních sankcí.

(48)

S ohledem na zvláštní vlastnosti těchto opatření by správní kontroly měly ověřovat soulad s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy a s použitelnými programy rozvoje venkova a měly by zahrnovat všechna kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti, které je možné těmito kontrolami ověřit. Za účelem ověření realizace investičních operací by správní kontroly měly za běžných okolností zahrnovat také osobní účast na podporované operaci nebo návštěvu lokality, do níž plynou investice.

(49)

Kontroly na místě by měly být organizovány na základě namátkových vzorků a vzorků založených na rizicích. Podíl namátkového vzorku by měl být dostatečně vysoký, aby bylo možné získat reprezentativní míru chybovosti.

(50)

Za účelem zajištění dostatečných kontrol je nezbytné pro kontroly na místě definovat minimální úroveň kontroly. Tato úroveň by měla být zvýšena v případě, kdy kontroly odhalí závažný nesoulad. Podobně by členské státy měly mít možnost tuto úroveň snížit, pokud se míry chybovosti pohybují pod prahem významnosti a řídicí a kontrolní systémy řádně fungují.

(51)

Za účelem jednotného uplatňování těchto kontrol je nezbytné definovat obsah kontrol na místě.

(52)

Za účelem ověření souladu s požadavkem na trvalost, jak je uvedeno v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (7), by měly být provedeny následné kontroly investičních operací. Měl by být určen základ a obsah těchto kontrol.

(53)

Ze zkušeností vyplynulo, že pro některá zvláštní opatření pro rozvoj venkova a výdaje týkající se technické pomoci z podnětu členských států jsou potřebná zvláštní ustanovení týkající se kontroly.

(54)

Podle nařízení (EU) č. 1306/2013 nesmí být uloženy žádné správní sankce, pokud je nesoulad méně závažné povahy, a to i v případě, že nedosahuje prahové hodnoty. Měla by být stanovena pravidla týkající se některých opatření pro rozvoj venkova, aby bylo možné identifikovat nesoulad jako méně závažný, včetně stanovení kvantitativní prahové hodnoty vyjádřené jako procento způsobilé částky podpory. Tato prahová hodnota by se měla stanovit a poté by se měla uplatnit přiměřená správní sankce.

(55)

Sledování toho, jak se plní různé povinnosti v oblasti podmíněnosti, vyžaduje zavedení kontrolního systému a vhodných správních sankcí. Pro tento účel musí různé orgány v členských státech sdělovat informace týkající se zejména žádostí o podporu, kontrolních vzorků a výsledků kontrol na místě. Měla by se stanovit opatření pro základní prvky tohoto systému.

(56)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 zavádí povinnosti v oblasti podmíněnosti pro příjemce, kteří dostávají přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013, podporu v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (8) a roční prémie podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28 až 31 a článků 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (9), a stanoví systém snížení a vyloučení v případě neplnění těchto povinností. Je třeba stanovit prováděcí pravidla k tomuto systému.

(57)

Kontroly podmíněnosti mohou být dokončeny před obdržením plateb a ročních prémií podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo po jejich obdržení. Zejména v případech, kdy takové kontroly nemohou být dokončeny před obdržením těchto plateb a ročních prémií, měla by být částka, jež má být zaplacena příjemcem v důsledku správní sankce, vymáhána v souladu s tímto nařízením nebo započtením.

(58)

Měla by být stanovena pravidla týkající se orgánů v členských státech odpovědných za systém kontroly povinností v oblasti podmíněností.

(59)

Měla by se stanovit minimální míra kontrol pro ověřování povinností v oblasti podmíněnosti. Tato míra kontrol by měla být stanovena alespoň na úrovni 1 % celkového počtu příjemců podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, kteří spadají do oblasti působnosti příslušných kontrolních orgánů a kteří musí být vybráni na základě odpovídající analýzy rizik.

(60)

Pro účel výpočtu kontrolního vzorku by ve zvláštním případě skupiny osob podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 měla být členským státům poskytnuta flexibilita při určení toho, zda budou skupinu posuzovat jako celek nebo každého člena skupiny jednotlivě.

(61)

Členské státy by měly mít možnost vybrat si, zda splní minimální míru kontrol na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, na úrovni platební agentury nebo na úrovni aktu či normy, nebo souboru aktů či norem.

(62)

Pokud zvláštní právní předpisy použitelné na akt nebo normy stanoví minimální míry kontrol, členské státy by měly tyto míry dodržet. Členským státům by však mělo být povoleno použít jednotnou míru kontrol pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti. Pokud si členské státy vyberou tuto možnost, všechny případy nesouladu zjištěné během kontrol na místě podle odvětvových právních předpisů by měly být nahlášeny a následně sledovány v rámci podmíněnosti.

(63)

V zájmu zjednodušení, pokud jde o povinnosti v oblasti podmíněnosti ve vztahu ke směrnici Rady 96/22/ES (10), by se použití specifické úrovně výběru vzorků z plánů sledování mělo považovat za splnění požadavku minimální míry stanovené v tomto nařízení.

(64)

Členským státům by měla být poskytnuta flexibilita nezbytná pro dosažení minimální míry kontroly použitím výsledků z jiných kontrol na místě nebo nahrazením příjemců.

(65)

Aby se zabránilo oslabení kontrolního systému, zejména pokud jde o výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti, neměly by se při výpočtu stanovení minimálního kontrolního vzorku týkajícího se podmíněnosti zohledňovat následné kontroly provedené ve vztahu k pravidlu de minimis podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(66)

Zjištění významného stupně nesouladu v souvislosti s podmíněností by mělo vést během následujícího roku ke zvýšení počtu kontrol na místě, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu. Dodatečné kontroly by se měly zaměřit na dané akty či normy.

(67)

Pokud jde o uplatnění pravidla de minimis podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, je důležité stanovit procentní podíl příjemců, kteří by měli být zkontrolováni za účelem ověření, že byly odstraněny zjištěné nedostatky v oblasti dodržování požadavků.

(68)

Kontrolní vzorek pro podmíněnost by měl být vybrán částečně na základě analýzy rizik a částečně namátkovým výběrem. Rizikové faktory by měl stanovit příslušný orgán, jelikož je pro výběr relevantních rizikových faktorů v lepším postavení. Za účelem zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být jejich efektivnost každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového faktoru, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě.

(69)

Výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti se může zlepšit, pokud se členským státům umožní zohlednit analýzu rizik z hlediska účasti příjemců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i účasti příjemců v příslušných certifikačních systémech. Avšak při zohlednění této účasti by mělo být prokázáno, že příjemci účastnící se těchto systémů představují menší riziko než příjemci, kteří se těchto systémů neúčastní.

(70)

V některých případech je důležité provést kontroly na místě týkající se podmíněnosti před obdržením všech žádostí. Členským státům by proto mělo být povoleno částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(71)

Kontrolní vzorek pro podmíněnost by měl být zpravidla vybírán z celkového souboru příjemců uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, za který daný příslušný kontrolní orgán odpovídá. Jako odchylka od tohoto pravidla mohou být vzorky vybírány zvlášť pro každou ze tří kategorií příjemců. Členské státy by měly být oprávněny vybrat kontrolní vzorek na základě vzorků příjemců, kteří jsou vybráni pro kontrolu na místě, pokud jde o kritéria způsobilosti. Kombinace postupů by měla být povolena pouze tehdy, pokud zvyšuje účinnost kontrolního systému.

(72)

V případě skupin osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou vybrány pro kontroly na místě, by mělo být zajištěno, že všichni členové skupiny jsou kontrolováni z hlediska dodržování příslušných požadavků a norem.

(73)

Kontroly na místě týkající se podmíněnosti by obecně vyžadovaly několik návštěv ve stejném zemědělském podniku. Aby se snížila zátěž kontrol pro příjemce i správu, mělo by být možné omezit kontroly na jednu návštěvu. Časový rozvrh této návštěvy by měl být upřesněn. Členské státy by však měly zajistit, že v rámci stejného kalendářního roku bude provedena reprezentativní a účinná kontrola požadavků a norem.

(74)

Omezení kontrol na místě na vzorek sestávající alespoň z poloviny daných pozemků by nemělo znamenat poměrné snížení příslušné možné sankce.

(75)

Aby se zjednodušily kontroly na místě týkající se podmíněnosti a zlepšilo využití stávajících kontrolních kapacit, mělo by být možné, aby kontroly na úrovni zemědělského podniku byly nahrazeny správními kontrolami, pokud účinnost kontrol je alespoň rovnocenná té, které lze dosáhnout kontrolami na místě.

(76)

Dále by mělo být členským státům umožněno, aby při provádění kontrol na místě v souvislosti s podmíněností používaly objektivní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám. Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny prvky, které se mají kontrolovat.

(77)

Kontroly na místě by se měly provádět v kalendářním roce, ve kterém byly předloženy příslušné žádosti o podporu a žádosti o platbu. Pokud jde o žadatele o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, měly by tyto kontroly být prováděny kdykoli v průběhu období uvedeného v čl. 97 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013.

(78)

Musí se stanovit pravidla pro vypracovávání podrobných a zvláštních kontrolních zpráv pro podmíněnost. Specializovaní inspektoři v terénu by měli informovat o svých zjištěních, jakož i o stupni závažnosti těchto zjištění, aby platební agentura mohla stanovit příslušná snížení nebo podle okolností rozhodnout o vyloučení z plateb nebo z ročních prémií uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(79)

Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby byli zaměstnanci provádějící kontroly informováni o důvodu výběru určitého příjemce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly vést o takových informacích záznamy.

(80)

Informace o výsledcích kontrol podmíněnosti by měly být zpřístupněny všem platebním agenturám odpovědným za správu různých plateb, které podléhají požadavkům podmíněnosti, aby mohla být provedena příslušná snížení v případě, že jsou odůvodněna na základě zjištěných skutečností.

(81)

Příjemci by měli být informováni o jakémkoli možném nesouladu zjištěném na základě kontroly na místě. Je vhodné stanovit určitou časovou lhůtu, v rámci níž by příjemci tuto informaci měli obdržet. Nemělo by však být možné, aby se dotyční příjemci vyhnuli důsledkům zjištěného nesouladu v důsledku překročení této lhůty.

(82)

Pokud jde o pravidlo de minimis uvedené v čl. 97 odst. 3 (EU) č. 1306/2013 nebo systém včasného varování uvedený v čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, mělo by být jasně stanoveno, že povinnost informovat příjemce o nápravném opatření se nepoužije, pokud příjemce již přijal okamžité opatření.

(83)

Pro případy, kdy se členský stát rozhodne neuplatnit žádné správní sankce za nedodržení požadavků, jak je uvedeno v čl. 97 odst. 3 a čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, by měly být stanoveny požadavky týkající se odstranění příslušného nesouladu.

(84)

Za účelem zlepšení komunikace mezi stranami zapojenými do kontroly by mělo být stanoveno, že příslušné podklady jsou na žádost zaslány či zpřístupněny platební agentuře nebo koordinačnímu orgánu.

(85)

Správní sankce by měla být uplatněna na celkovou částku plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly nebo mají být poskytnuty příjemci v souvislosti s příslušnými žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu předloženými v průběhu kalendářního roku zjištění. Pokud jde o žadatele o režimy podpor v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, měly by se správní sankce uplatnit zejména na celkovou částku obdrženou v souvislosti s žádostí o režimy podpory podle těchto článků. Pokud jde o opatření týkající se restrukturalizace a přeměny, měla by se celková částka vydělit třemi.

(86)

V případě skupiny osob, jak je uvedeno v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, by se snížení v souvislosti s nedodržováním požadavků ze strany člena skupiny mělo vypočítat v souladu s příslušnými ustanoveními o podmíněnosti. Uplatňování výsledného procenta snížení by mělo zohlednit skutečnost, že povinnosti týkající se podmíněnosti jsou individuální a měla by se dodržovat zásada proporcionality. Členským státům by však měla být ponechána možnost rozhodnout, zda by se toto snížení mělo uplatňovat na skupinu nebo pouze na členy, kteří nedodržují požadavky.

(87)

Měla by být stanovena podrobná procedurální a technická pravidla týkající se výpočtu a uplatňování správních sankcí týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti.

(88)

Snížení a vyloučení by se měla odstupňovat podle závažnosti nesouladu a měla by zahrnovat i úplné vyloučení příjemce ze všech plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 v následujícím kalendářním roce.

(89)

Řídící výbor pro přímé platby a Výbor pro rozvoj venkova nezaujaly stanovisko ve lhůtě stanovené jejich předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o:

a)

oznámení členských států Komisi v souladu s jejich povinnostmi chránit finanční zájmy Unie;

b)

správní kontroly a kontroly na místě, které provádějí členské státy, pokud jde o dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností;

c)

minimální úroveň kontrol na místě a povinnost tuto úroveň zvýšit, popř. možnost ji snížit;

d)

podávání zpráv o provedených kontrolách a ověřeních a jejich výsledcích;

e)

orgány odpovědné za provádění kontrol souladu, jakož i obsahu těchto kontrol;

f)

zvláštní kontrolní opatření a metody pro zjišťování úrovní tetrahydrokanabinolu u konopí;

g)

vytvoření a fungování systému pro ověřování schválených mezioborových organizací pro účely zvláštní podpory pro bavlnu;

h)

případy, kdy žádosti o podporu a žádosti o platbu nebo jakákoli jiná sdělení, požadavky či žádosti mohou být po svém předložení opraveny a upraveny;

i)

uplatňování a výpočet částečného nebo celkového odnětí plateb;

j)

zpětné získávání neoprávněných plateb a sankce, jakož i neoprávněně přiznaných platebních nároků a uplatňování úroku;

k)

uplatnění a výpočet správních sankcí;

l)

vymezení nesouladu jako méně závažného;

m)

žádosti o podporu a žádosti o platby a žádosti o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, požadavky na minimální údaje, které mají být v žádostech uvedeny, ustanovení o změnách nebo stažení žádostí o podporu, výjimky z požadavku předkládat žádosti o podporu a ustanovení, která členskými státům umožní použít zjednodušené postupy;

n)

provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti a zda jsou údaje uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu správné a úplné, včetně pravidel pro toleranční rozpětí v případě měření prováděných jako součást kontrol na místě;

o)

technické specifikace potřebné pro účel jednotného provádění kapitoly II hlavy V nařízení (EU) č.1306/2013;

p)

převod zemědělských podniků;

q)

výplatu záloh;

r)

provádění kontrol týkajících se povinností podmíněnosti, včetně zohlednění účasti zemědělců v zemědělském poradenském systému a účasti zemědělců v certifikačním systému;

s)

výpočet a uplatňování správních sankcí týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti, včetně příjemců sestávajících ze skupin osob.

Článek 2

Výměna informací o žádostech o podporu, žádostech o platbu a ostatních prohlášeních

1.   Pro účely řádné správy režimů podpory a opatření podpory a v případě, že v členském státě odpovídá za řízení přímých plateb a opatření pro rozvoj venkova ve vztahu k témuž příjemci více než jedna platební agentura, přijme dotčený členský stát vhodná opatření, aby v patřičných případech zajistil, že požadované informace v žádostech o podporu, žádostech o platbu nebo ostatních prohlášeních jsou k dispozici všem dotčeným platebním agenturám.

2.   Pokud kontroly neprovádí příslušná platební agentura, zajistí daný členský stát, aby platební agentura byla o prováděných kontrolách a jejich výsledcích dostatečně informována. Platební agentura si sama určí, jaké informace potřebuje.

Článek 3

Zpětvzetí žádostí o podporu, žádostí o platbu a ostatních prohlášení

1.   Žádost o podporu, žádost o platbu nebo jiné prohlášení lze kdykoliv zcela či částečně písemně stáhnout. Potvrzení o stažení zaznamená příslušný orgán.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 21 odst. 3, může členský stát stanovit, že písemné zpětvzetí lze nahradit oznámením v počítačové databázi zvířat o zvířatech, která opustila hospodářství.

2.   Pokud však příslušný orgán již informoval příjemce o případech nesouladu v dokladech uvedených v odstavci 1 nebo pokud příslušný orgán oznámil příjemci svůj úmysl provést kontrolu na místě nebo pokud tato kontrola na místě odhalí nesoulad, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části dokladů, jichž se nesoulad týká.

3.   Zpětvzetí podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházeli před podáním předmětných dokladů nebo jejich části.

Článek 4

Opravy a úpravy zjevných chyb

Žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a doklady poskytnuté příjemcem mohou být kdykoli po jejich podání opraveny nebo upraveny v případě zjevných chyb, které jako takové uzná příslušný orgán na základě celkového posouzení konkrétního případu, a za předpokladu, že příjemce jednal v dobré víře.

Příslušný orgán může uznat zjevné chyby pouze tehdy, pokud mohou být zjištěny jednoduchou správní kontrolou informací poskytnutých v dokladech uvedených v prvním pododstavci.

Článek 5

Uplatňování snížení, zamítnutí, odnětí a sankcí

Pokud případ nesouladu, na který se vztahuje uplatnění sankcí v souladu hlavou IV kapitolou II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (11), je také předmětem stažení nebo sankcí v souladu s hlavou II kapitolami III a IV, nebo v souladu s hlavou III uvedeného nařízení:

a)

snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankce uvedené v hlavě II kapitolách III a IV nebo v hlavě III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 by měly být uplatněny s ohledem na režimy přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému;

b)

sankce stanovené v hlavě IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 se uplatní na celkovou částku plateb, které mají být poskytnuty dotyčnému příjemci v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 a které nejsou předmětem snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankcí uvedených v písmenu a).

Snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankce uvedené v prvním pododstavci se uplatní v souladu s článkem 6 tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny další sankce podle jiných ustanovení Unie nebo vnitrostátního práva.

Článek 6

Pořadí snížení, zamítnutí, odnětí a sankcí u jednotlivých režimů přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova

1.   Částku platby, která má být poskytnuta příjemci v rámci režimu podpory uvedeného v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013, určí členské státy na základě podmínek stanovených v souladu s daným nařízením a s programy pro nejvzdálenější regiony Unie a menší ostrovy v Egejském moři stanovenými nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12) a (EU) č. 229/2013 (13) pro dané režimy přímých podpor.

2.   Pro každý režim uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a pro každé opatření pro rozvoj venkova v rozsahu působnosti integrovaného systému, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci bodu 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, se snížení, odnětí a sankce případně vypočítají v následujícím pořadí:

a)

snížení a sankce uvedené v hlavě II kapitole IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, s výjimkou sankcí uvedených v článku 16 uvedeného nařízení, se uplatní na jakýkoli případ nesouladu;

b)

částka vyplývající z uplatnění písmene a) slouží jako základ pro výpočet zamítnutí uvedených v kapitole III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

c)

částka vyplývající z uplatnění písmene b) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna v případě opožděného podání v souladu s články 13 a 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

d)

částka vyplývající z uplatnění písmene c) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna v případech neohlášení zemědělských pozemků v souladu s článkem 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

e)

částka vyplývající z uplatnění písmene d) slouží jako základ pro výpočet odnětí podle hlavy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

f)

částka vyplývající z uplatnění písmene e) slouží jako základ pro použití:

i)

lineárního snížení podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

ii)

lineárního snížení podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013;

iii)

lineárního snížení podle čl. 65 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;

iv)

lineárního snížení podle čl. 65 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

v)

lineárního snížení, jež se uplatní v případě, kdy platby, které se mají vyplatit v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1307/2013 překročí vnitrostátní strop stanovený v souladu s čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení.

3.   Částka vyplývající z uplatnění odst. 2 písm. f) slouží jako základ pro:

a)

uplatnění snížení plateb podle článku 11 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

uplatnění procenta lineárního snížení stanoveného v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

uplatnění míry úpravy uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.   Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 3 slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 7

Zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

1.   V případě neoprávněné platby příjemce vrátí dotyčnou částku, která je případně zvýšena o úrok vypočítaný v souladu s odstavcem 2.

2.   Úroky se vypočítají za období od uplynutí platební lhůty pro příjemce uvedené v inkasním příkazu, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů, do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

3.   Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud příjemce nemohl chybu přiměřeným způsobem odhalit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

Článek 8

Převod zemědělských podniků

1.   Pro účely tohoto článku se:

a)

„převodem zemědělského podniku“ rozumí prodej, pronájem nebo jakýkoli podobný typ transakce, který se týká dotyčných produkčních jednotek;

b)

„převodcem“ rozumí příjemce, jehož zemědělský podnik se převádí na jiného příjemce;

c)

„nabyvatelem“ rozumí příjemce, na něhož se zemědělský podnik převádí.

2.   Pokud se zemědělský podnik převádí jako celek z jednoho příjemce na druhého po podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděný zemědělský podnik.

3.   Podpora nebo platba, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

a)

nabyvatel informuje o převodu příslušný orgán ve lhůtě stanovené členskými státy a požádá o vyplacení podpory;

b)

nabyvatel předloží veškeré důkazy požadované příslušným orgánem;

c)

převáděný zemědělský podnik splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory.

4.   Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

a)

veškerá práva a povinnosti převodce, které vyplývají z právního vztahu mezi převodcem a příslušným orgánem v souvislosti se žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, přecházejí na nabyvatele;

b)

veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory a veškerá prohlášení, která učinil převodce před převodem, se přičítají nabyvateli pro účely uplatnění příslušných pravidel Unie;

c)

považuje se převáděný zemědělský podnik pro dotyčný rok podání žádosti za samostatný zemědělský podnik.

5.   Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

a)

se neposkytne žádná podpora nabyvateli;

b)

členské státy zajistí, aby se obdobně použily požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Článek 9

Oznámení

1.   Členské státy každoročně do 15. července oznámí Komisi pro všechny režimy přímých podpor, opatření pro rozvoj venkova a technickou pomoc a režimy podpory v odvětví vína uvedené v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 kontrolní údaje a kontrolní statistiky za předchozí kalendářní rok, a zejména:

a)

údaje týkající se jednotlivých příjemců, pokud jde o žádosti o podporu a žádosti o platbu, ohlášené a/nebo uvedené plochy a ohlášená a/nebo uvedená zvířata, výsledky správních kontrol, kontrol na místě a následných kontrol;

b)

případně výsledky kontrol týkajících se podmíněnosti, včetně příslušných snížení a vyloučení.

Toto oznámení se provádí elektronicky za použití technických specifikací pro přenos kontrolních údajů a kontrolních statistik, které jim poskytne Komise.

2.   Členské státy předají Komisi do 15. července 2015 zprávu týkající se možností zvolených pro kontrolu dodržování požadavků podmíněnosti a příslušných kontrolních subjektů pověřených kontrolou dodržování požadavků a norem v oblasti podmíněnosti. Následné změny týkající se informací poskytnutých v této zprávě se oznamují neprodleně.

3.   Členské státy předají Komisi každoročně do 15. července zprávu týkající se opatření přijatých pro správu a kontrolu dobrovolné podpory vázané na produkci za předchozí kalendářní rok.

4.   Počítačové údaje stanovené jako součást integrovaného systému se využijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

HLAVA II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Článek 10

Zálohy na přímé platby

Členské státy mohu příjemcům ve vztahu k žádostem o podporu pro daný rok vyplatit zálohy na přímé platby, aniž by uplatnily míru úpravy finanční kázně podle článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013. Platby zůstatku, které mají být příjemcům vypláceny od 1. prosince 2014, zohlední míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době pro celkovou částku přímých plateb v příslušném kalendářním roce.

KAPITOLA II

Žádosti o podporu a žádosti o platbu

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 11

Zjednodušení postupů

1.   Pokud nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nebo toto nařízení nestanoví jinak, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi příjemcem a orgány byla zasílána elektronicky, pokud to nepovede k diskriminaci mezi příjemci a pokud budou přijata přiměřená opatření, která zejména zajistí, aby:

a)

byl příjemce jednoznačně identifikován;

b)

příjemce splňoval všechny požadavky vyplývající z dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova;

c)

zasílané údaje byly natolik spolehlivé, aby zaručovaly řádnou správu dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova; pokud se používají údaje obsažené v počítačové databázi zvířat uvedené v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci bodu 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, aby tato databáze poskytovala úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova;

d)

příslušné orgány v případě, že průvodní doklady nelze zaslat elektronicky, obdržely tyto doklady ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny pro předání neelektronickými prostředky.

2.   Pokud jde o podávání žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odstavci 1 stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Členské státy mohou rozhodnout, že pro účely žádostí o podporu a žádosti o platbu použijí údaje získané ze zdrojů údajů, které mají k dispozici vnitrostátní orgány. V tomto případě členský stát zajistí, aby tyto zdroje údajů poskytovaly úroveň jistoty nezbytnou pro řádnou správu údajů tak, aby byla zajištěna spolehlivost, integrita a bezpečnost těchto údajů.

3.   Informace vyžadované v jakýchkoli podkladech, které se mají předložit spolu s žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

Článek 12

Obecná ustanovení týkající se jednotné žádosti a předkládání žádostí o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova

1.   Pokud se členské státy podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 rozhodnou, že žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami nebo žádosti o platbu na opatření pro rozvoj venkova budou zahrnuty do jednotné žádosti, články 20, 21 a 22 tohoto nařízení, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené v souvislosti s žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu v rámci těchto režimů, se použijí obdobně.

2.   Příjemci žádající o podporu v rámci jakékoli přímé platby na plochu nebo opatření pro rozvoj venkova mohou podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

3.   Členské státy stanoví vhodné postupy pro podávání žádostí o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova.

Článek 13

Konečné datum pro podávání jednotné žádosti, žádostí o podporu nebo žádostí o platbu

1.   Členské státy stanoví konečná data, k nimž se podávají jednotná žádost, žádosti o podporu nebo žádosti o platbu. Tímto konečným datem je nejpozději 15. květen každého roku. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Při stanovení konečných dat vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpory, a zajistily, aby bylo možno naplánovat účinné kontroly.

2.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 78 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 mohou být konečná data uvedená v odstavci 1 tohoto článku v některých oblastech s výjimečnými klimatickými podmínkami stanovena k pozdějšímu termínu.

Článek 14

Obsah jednotné žádosti nebo žádosti o platbu

1.   Jednotná žádost nebo žádost o platbu obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)

totožnost příjemce;

b)

podrobné informace o dotčených režimech přímých plateb a/nebo opatřeních pro rozvoj venkova;

c)

identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 pro účely režimu základní platby;

d)

podrobné údaje umožňující jednoznačnou identifikaci všech zemědělských pozemků v zemědělském podniku, jejich výměru vyjádřenou v hektarech na dvě desetinná místa, jejich umístění a v případě potřeby další specifikace týkající se využití zemědělských pozemků;

e)

případně náležitosti umožňující jednoznačnou identifikaci nezemědělské půdy, u níž je žádáno o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova;

f)

případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčený režim a/nebo opatření;

g)

prohlášení příjemce, že se seznámil s podmínkami týkajícími se dotčených režimů přímých podpor a/nebo opatření pro rozvoj venkova;

h)

případně prohlášení příjemce, že se na něj vztahuje seznam nezemědělských podniků nebo činností uvedených v čl. 9 odst. 2 prvním a druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) musí předtištěné tiskopisy poskytnuté příjemci v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

3.   V prvním roce uplatňování režimu základní platby se členské státy mohou od tohoto článku a článku 17 tohoto nařízení, pokud jde o platební nároky, odchýlit.

Článek 15

Obsah jednotné žádosti nebo žádosti o platbu

1.   Po konečném datu podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu doplněny nebo upraveny, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotčených režimů přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova.

Změny způsobu využití nebo režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již ohlášené v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud mají změny uvedené v prvním a druhém pododstavci spojitost s jakýmikoli podklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, mohou být tyto doklady nebo smlouvy odpovídajícím způsobem změněny.

2.   Změny provedené podle odstavce 1 musí být do 31. května daného roku oznámeny písemně příslušnému orgánu, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, kdy se oznámení provede nejpozději do 15. června daného roku.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit dřívější konečné datum pro oznámení změn. Toto datum však musí být minimálně 15 kalendářních dní po konečném termínu pro podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu stanoveném v souladu s čl. 13 odst. 1.

3.   Pokud již příslušný orgán informoval příjemce o případech nesouladu v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu nebo pokud příjemci oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě nebo pokud tato kontrola na místě odhalí nesoulad, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se daný nesoulad týká.

Článek 16

Opravy předtištěného formuláře

Při podávání formuláře jednotné žádosti, žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu opraví příjemce předtištěný tiskopis uvedený v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků v souladu s článkem 34 nařízení (ES) č. 1307/2013, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném tiskopisu nesprávný.

Oddíl 2

Žádosti o podporu pro režimy podpory na plochu a žádosti o platby pro opatření podpory na plochu

Článek 17

Zvláštní požadavky týkající se žádostí o podporu pro režimy podpory na plochu a žádosti o platby pro opatření podpory na plochu

1.   Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v zemědělském podniku a/nebo nezemědělské půdy, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 1 písm. d) a e), poskytne příslušný orgán příjemci předtištěný tiskopis a odpovídající grafické dokumenty uvedené v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 prostřednictvím rozhraní založeného na geografickém informačním systému, který umožňuje zpracování prostorových a alfanumerických údajů ohlášených ploch (dále jen „geoprostorové formuláře žádosti o podporu“).

2.   Odstavec 1 se použije takto:

a)

Od roku podání žádosti 2016 na počet příjemců odpovídající počtu, který je potřebný na pokrytí alespoň 25 % celkové plochy určené pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v předchozím roce;

b)

Od roku podání žádosti 2017 na počet příjemců odpovídající počtu, který je potřebný na pokrytí alespoň 75 % celkové plochy určené pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v předchozím roce;

c)

od roku podání žádosti 2018 na všechny příjemce.

3.   Pokud příjemce není schopen předložit žádost o podporu a/nebo žádost o platbu pomocí geoprostorového formuláře žádosti o podporu, příslušný orgán příjemci poskytne buď:

a)

požadovanou technickou pomoc, nebo

b)

předtištěné tiskopisy a odpovídající grafické dokumenty v tištěné podobě. V tomto případě příslušný orgán přenese údaje obdržené od příjemce do geoprostorového formuláře žádosti o podporu.

4.   Předtištěné tiskopisy poskytnuté příjemci musí obsahovat maximální způsobilou plochu na referenční pozemek v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a zjištěnou plochu v předchozím roce na zemědělský pozemek pro účely režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova vztahujícího se na plochu.

V grafických dokumentech poskytnutých příjemci v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se uvedou hranice a jedinečná identifikace referenčních pozemků, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, a hranice zemědělských pozemků zjištěných v předchozím roce, aby příjemce mohl správně uvést velikost a polohu každého zemědělského pozemku. Od roku podání žádosti 2016 se bude rovněž uvádět typ, velikost a poloha ploch využívaných v ekologickém zájmu zjištěných v předchozím roce.

5.   Příjemce musí jednoznačně identifikovat a ohlásit plochu každého zemědělského podniku a případně typ, velikost a polohu ploch využívaných v ekologickém zájmu. Pokud jde o ekologickou platbu, příjemce musí rovněž upřesnit využívání ohlášených zemědělských pozemků.

Za tímto účelem může příjemce potvrdit informace, které jsou již uvedeny v předtištěném tiskopisu. Pokud však informace týkající se plochy, polohy nebo hranice zemědělského pozemku nebo případně velikosti a polohy ploch využívaných v ekologickém zájmu nejsou správné nebo jsou neúplné, příjemce provede v předtištěném tiskopisu opravy nebo změny.

Příslušný orgán posoudí na základě oprav nebo doplnění provedených příjemcem v předtištěném tiskopise, zda je s ohledem na čl. 5 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nutná aktualizace odpovídajícího referenčního pozemku.

6.   Pokud příjemce provádí rovnocenné postupy v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 prostřednictvím závazků přijatých v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (14) nebo čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, uvede se závazek v žádosti o podporu s odkazem na odpovídající žádost o platbu.

Pokud příjemce provádí rovnocenné postupy prostřednictvím celostátních nebo regionálních systémů ekologické certifikace v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí se odstavce 4 a 5 tohoto článku obdobně na předtištěný tiskopis a ohlášení příjemce.

Pro účely regionálního nebo kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 a 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a pro část závazků týkajících se plochy využívané v ekologickém zájmu, které musí příjemci splnit individuálně, musí příjemci účastnící se těchto regionálních nebo kolektivních provádění ve vztahu ke každému zemědělskému pozemku jednoznačně identifikovat a ohlásit typ, velikost a polohu plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Příjemci ve své žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu učiní odkaz na ohlášení regionálního nebo kolektivního uplatňování podle článku 18 tohoto nařízení.

7.   Pro plochy využívané k produkci konopí v souladu s čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 musí jednotná žádost obsahovat:

a)

veškeré informace nutné pro identifikaci pozemků osetých konopím, s uvedením odrůd použitého osiva;

b)

údaj o množství použitého osiva (v kg na ha);

c)

úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (15), a zejména s článkem 12 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný doklad, který členský stát uzná za rovnocenný.

Odchylně od písm. c) prvního pododstavce musejí být tyto návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po konečném datu pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným písmenem vrací zpět příjemci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

8.   V případě zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahuje jednotná žádost:

a)

jméno odrůdy použitého osiva bavlny;

b)

případně název a adresu schválené mezioborové organizace, jejímž je příjemce členem.

9.   Plochy, které nejsou využívány pro účely režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a V nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo režimů podpor v odvětví vína uvedených v nařízení (EU) č. 1308/2013, se ohlašují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Článek 18

Ohlášení regionálního nebo kolektivního provádění

Pro každé regionální či kolektivní provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se předkládá ohlášení regionálního nebo kolektivního provádění, které doplňuje žádost o podporu nebo žádost o platbu každého zúčastněného příjemce.

Ohlášení musí obsahovat veškeré nezbytné doplňující informace za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti v souvislosti s regionálním nebo kolektivním prováděním v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 tohoto nařízení, a zejména:

a)

jedinečnou identifikaci každého zúčastněného příjemce;

b)

minimální procentní podíl, který každý zúčastněný příjemce musí individuálně splňovat, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 6 druhém pododstavci uvedeného nařízení;

c)

celkovou plochu souvislých struktur sousedících ploch využívaných v ekologickém zájmu, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 5 uvedeného nařízení, nebo společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 6 daného nařízení, jejíž závazky se plní kolektivně;

d)

předtištěné grafické dokumenty uvádějící hranice a jedinečnou identifikaci referenčních pozemků, které se používají k jednoznačné identifikaci souvislých struktur sousedících ploch využívaných v ekologickém zájmu nebo společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu a k označení jejich hranic.

V případě regionálního provádění, pokud prováděcí plán stanovený v čl. 46 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 obsahuje všechny informace uvedené v druhém pododstavci tohoto článku, může být ohlášení uvedené v prvním pododstavci nahrazeno odkazem na plán.

V případě kolektivního provádění musí být ohlášení uvedené v prvním pododstavci doplněno písmennou dohodou uvedenou v čl. 47 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

Článek 19

Žádosti týkající se účasti v režimu pro malé zemědělce a vystoupení z tohoto režimu

1.   Žádosti o účast v režimu pro malé zemědělce uvedeném v čl. 62 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, které budou podány v roce 2015, musí obsahovat odkaz na jednotnou žádost podanou pro rok podání žádosti 2015 týmž příjemcem a případně prohlášení příjemce, že se seznámil se zvláštními podmínkami týkajícími se režimu pro malé zemědělce uvedenými v článku 64 uvedeného nařízení.

Členské státy mohou rozhodnout, že žádost uvedená v prvním pododstavci bude podávána společně s jednotnou žádostí nebo jako její součást.

2.   Od roku podání žádosti 2016 musí členské státy stanovit zjednodušený postup pro podávání žádostí uvedený v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

3.   Předtištěné tiskopisy používané v postupu pro podávání žádostí uvedeném v odstavci 2 musí být vytvořeny na základě informací poskytnutých v jednotné žádosti podané pro rok podání žádosti 2015 a musí obsahovat zejména:

a)

veškeré dodatečné informace nezbytné k zajištění souladu s článkem 64 nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně veškeré další informace nezbytné k doložení toho, že příjemce stále dodržuje článek 9 uvedeného nařízení;

b)

prohlášení příjemce, že si je vědom zvláštních podmínek týkajících se režimu pro malé zemědělce stanovených v článku 64 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud se členské státy rozhodnou pro způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, aniž by použily třetí pododstavec tohoto článku, poskytne se předtištěný tiskopis odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s oddílem 1 této kapitoly.

4.   Příjemci, kteří se rozhodli vystoupit z režimu pro malé zemědělce v roce následujícím po roce 2015 v souladu s čl. 62 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo čl. 62 odst. 2 uvedeného nařízení, informují příslušný orgán o svém vystoupení v souladu se způsoby zavedenými členskými státy.

Oddíl 3

Jiné žádosti

Článek 20

Zvláštní ustanovení týkající se žádostí o podporu

Příjemce, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory na plochu, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud disponuje zemědělskou půdou, ohlásí tyto plochy ve svém formuláři žádosti o podporu v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.

Příjemce, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, ohlásí ve svém formuláři žádosti o podporu plochy, jimiž disponuje, a to pro každý kalendářní rok, ve kterém se tyto povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou příjemce od povinností stanovených v prvním a druhém pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 61 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 21

Požadavky týkající se žádosti o podporu na hospodářská zvířata a žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata

1.   Žádost o podporu na hospodářská zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nebo žádost o platbu v rámci opatření podpory na zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 14 uvedeného nařízení musí obsahovat veškeré informace nutné k zjištění způsobilosti pro podporu, a zejména:

a)

totožnost příjemce;

b)

odkaz na jednotnou žádost, pokud již byla podána;

c)

počet zvířat každého druhu, pro která se podává žádost o podporu na hospodářská zvířata nebo žádost o platbu, a v případě skotu identifikační kódy zvířat;

d)

v případě potřeby závazek příjemce držet zvířata uvedená v písmenu c) během období stanoveného členskými státy ve svém hospodářství a informace o místu nebo místech, kde budou zvířata držena, včetně příslušného období;

e)

případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčený režim nebo dotčené opatření;

f)

prohlášení příjemce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

2.   Každý chovatel zvířat má právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi zvířat, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu příjemce prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, a opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

4.   Členské státy mohou zavést postupy, jejichž pomocí mohou být údaje obsažené v počítačové databázi zvířat použity pro účely žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu, za předpokladu, že počítačová databáze zvířat poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory nebo opatření podpory na úrovni jednotlivých zvířat.

Postupy uvedené v prvním pododstavci může představovat systém, podle něhož může příjemce žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni nebo během období stanoveného členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi zvířat.

V tomto případě přijmou členské státy nezbytná opatření, která zaručí, že:

a)

v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory a/nebo opatření podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí příjemci datum nebo období uvedené v druhém pododstavci;

b)

příjemce si je vědom toho, že jakákoli potenciálně způsobilá zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci zvířat, jsou považována za zvířata, u kterých byl zjištěn nesoulad, jak je uvedeno v článku 31 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

5.   Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím subjektu nebo subjektů, které schválí. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost příjemce.

Oddíl 4

Zvláštní ustanovení týkající se platebních nároků

Článek 22

Přiznání nebo zvýšení hodnoty platebních nároků

1.   Žádosti o přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v rámci režimu základní platby v souladu s články 20, 24, 30, s výjimkou odst. 7 písm. e), a článkem 39 nařízení (EU) č. 1307/2013 se podávají do data, které stanoví členské státy. Stanoveným datem je nejpozději 15. květen příslušného kalendářního roku.

Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen příslušného kalendářního roku.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o přiznání platebních nároků se podává zároveň s žádostí o podporu v rámci režimu základní platby.

Článek 23

Zpětné získávání neoprávněných platebních nároků

1.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že počet přiznaných platebních nároků je příliš vysoký, počet neoprávněně přiznaných platebních nároků se převede do vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 30 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud chyba uvedená v prvním pododstavci byla učiněna příslušným orgánem nebo jiným orgánem a pokud příjemce nemohl chybu přiměřeným způsobem odhalit, bude hodnota zbývajících platebních nároků přiznaných tomuto příjemci odpovídajícím způsobem upravena.

V případě, že příjemce, kterého se týká přiznání příliš velkého počtu platebních nároků, mezitím převedl platební nároky na jiné příjemce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li příjemce, kterému byly platební nároky původně přiznány, dostatečným počtem platebních nároků, aby pokryl počet neoprávněně přiznaných platebních nároků.

2.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že platby obdržené příjemcem za rok 2014, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení, nebo hodnota platebních nároků, jichž je příjemce držitelem ke dni podání své žádosti za rok 2014, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3 prvním pododstavci uvedeného nařízení, nebo jednotková hodnota platebních nároků, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení, nebo zvýšení této jednotkové hodnoty platebních nároků, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení, nebo celková hodnota podpory obdržená příjemcem za kalendářní rok, který předchází provedení režimu základní platby, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 3 prvním pododstavci uvedeného nařízení, byly příliš vysoké, musí být hodnota těchto platebních závazků na základě chybného odkazu pro dotyčného příjemce odpovídajícím způsobem upravena.

Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné příjemce.

Hodnota snížení se převede do vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 30 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že v případě téhož příjemce nastala jak situace uvedená v odstavci 1, tak situace uvedená v odstavci 2, bude úprava hodnoty všech platebních nároků podle odstavce 2 provedena před převedením neoprávněných platebních nároků do vnitrostátní nebo regionální rezervy v souladu s odstavcem 1.

4.   Úpravy počtu a/nebo hodnoty platebních nároků podle tohoto článku však nesmí vést k systematickému přepočtu zbývajících platebních nároků.

5.   Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou zpětně získávat neoprávněné platební nároky, pokud celková hodnota těchto platebních nároků uvedená v elektronické evidenci pro identifikaci a evidenci platebních závazků v době provádění ověřování v souvislosti s prováděním úprav uvedených v tomto článku pro jakýkoli rok, ve kterém byl proveden režim základní platby v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013, činí 50 EUR nebo méně.

Neoprávněně vyplacené částky pro roky podání žádosti, které předcházejí úpravám, by měly být získány zpět v souladu s článkem 7 tohoto nařízení. Při určování takových neoprávněných částek je třeba vzít v úvahu dopad úprav stanovených v tomto článku na počet a případně hodnotu platebních nároků pro všechny dotyčné roky.

HLAVA III

KONTROLY

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 24

Obecné zásady

1.   Správní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto nařízením se provádějí způsobem, který zajistí účinné ověření:

a)

správnosti a úplnosti informací uvedených v žádosti o podporu, žádost o platbu nebo jiném ohlášení;

b)

dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností pro daný režim podpory a/nebo opatření podpory, podmínek, za nichž jsou udělovány podpory nebo výjimky z povinností;

c)

požadavků a norem týkajících se podmíněnosti.

2.   Členské státy zajistí, aby plnění veškerých platných podmínek stanovených právními předpisy Unie nebo příslušnými vnitrostátními právními předpisy a dokumenty obsahujícími prováděcí opatření či programem rozvoje venkova mohlo být kontrolováno podle soustavy ověřitelných ukazatelů, které budou určeny členskými státy.

3.   Na základě posouzení výsledků správních kontrol a kontrol na místě se stanoví, zda by jakékoli případné problémy mohly v obecné rovině představovat riziko pro jiné podobné operace, příjemce či jiné subjekty. Toto posouzení také musí odhalit příčiny takových situací a určit, zda je nutný další přezkum nebo zda jsou nutná nápravná či preventivní opatření.

4.   V případě, že vyhodnocení ortofotosnímků (družicových nebo leteckých) neposkytuje výsledky, které by umožnily učinit jednoznačné závěry ke spokojenosti příslušného orgánu týkající se způsobilosti nebo správné velikosti plochy, která podléhá správním kontrolám nebo kontrolám na místě, provede příslušný orgán fyzické prohlídky v terénu.

5.   Tato kapitola se vztahuje na všechny kontroly prováděné v rámci tohoto nařízení, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v hlavě IV a V. Ustanovení odstavce 3 se však na hlavu V nevztahuje.

Článek 25

Oznámení kontrol na místě

Kontroly na místě mohou být oznámeny za předpokladu, že to nenaruší jejich účel nebo účinnost. Oznámení je přísně omezené na nezbytné minimální časové období, které nepřekročí 14 dní.

U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu na hospodářská zvířata nebo žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata však nelze oznámení s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 48 hodin před zahájením kontroly. Kromě toho se v případě, že právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě nebyla oznámena, použijí tato pravidla také v případě kontrol na místě souvisejících s podmíněností.

Článek 26

Časové rozvržení kontrol na místě

1.   Kontroly na místě stanovené tímto nařízením se případně provádějí společně s ostatními kontrolami stanovenými právními přepisy Unie.

2.   Pro účely opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému se kontroly na místě mohou provádět po celý rok na základě analýzy rizik představovaných různými závazky v rámci každého opatření.

3.   Kontroly na místě ověří dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností režimů podpory nebo opatření podpory, pro něž byl příjemce vybrán v souladu s článkem 34.

Doba trvání kontrol na místě musí být přísně omezena na nezbytné minimum.

4.   Pokud určitá kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti lze zkontrolovat pouze během určitého období, mohou kontroly na místě vyžadovat dodatečné návštěvy k pozdějšímu datu. V takovém případě musí být kontroly na místě koordinovány takovým způsobem, aby se omezil počet a trvání těchto návštěv u jednoho příjemce na nezbytné minimum. Tyto návštěvy mohou být případně provedeny též formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 40.

Pokud jsou požadovány dodatečné návštěvy týkající se půdy ležící ladem, souvratí, ochranných pásů, pásů způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodin a/nebo zeleného porostu ohlášených jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, provedou se tyto dodatečné návštěvy z 50 % u téhož příjemce, který byl vybrán na základě posouzení rizik, a z 50 % u různých dodatečně vybraných příjemců. Různí dodateční příjemci jsou vybíráni namátkově ze všech příjemců, kteří mají půdu ležící ladem, souvratě, ochranné pásy, pásy způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodiny a/nebo zelený porost ohlášené jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, a tyto návštěvy mohou být omezeny na plochy ohlášené jako půda ležící ladem, souvratě, ochranné pásy, pásy způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodiny a/nebo zelený porost.

Pokud jsou vyžadovány dodatečné návštěvy, použije se článek 25 na každou další návštěvu.

Článek 27

Vzájemné oznamování výsledků kontrol

Správní kontroly a kontroly na místě týkající se způsobilosti zohlední případně podezřelé případy nesouladu oznámené jinými útvary, subjekty či organizacemi.

Členské státy zajistí, aby příslušnému orgánu odpovědnému za poskytnutí odpovídající platby byla oznámena veškerá relevantní zjištění učiněná v rámci kontrol dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností týkajících se režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a/nebo podpory v rámci opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému. Členské státy rovněž zajistí, aby veřejné nebo soukromé certifikační orgány uvedené v článku 38 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 oznámily příslušnému orgánu odpovědnému za poskytnutí platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí jakékoli zjištění, které je relevantní pro správné poskytnutí takové platby příjemcům, kteří se rozhodli pro plnění svých povinností v rámci rovnocennosti prostřednictvím certifikace.

Pokud správní kontroly nebo kontroly na místě v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému zahrnují rovnocenné postupy, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, probíhá s ohledem na další opatření v souvislosti s poskytováním plateb pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí vzájemné oznamování výsledků těchto kontrol.

KAPITOLA II

Správní kontroly v rámci integrovaného systému

Článek 28

Správní kontroly

1.   Správní kontroly uvedené v článku 74 nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně křížových kontrol, mají umožnit odhalování nesouladů, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků. Kontroly zahrnují všechny prvky, které je možné a vhodné kontrolovat pomocí správních kontrol. Zejména zajistí, aby:

a)

byla plněna kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti pro režim podpory nebo opatření podpory;

b)

neexistovalo dvojí financování v rámci jiného režimu Unie;

c)

žádost o podporu nebo žádost o platbu byla úplná a byla podána v příslušné lhůtě a popřípadě, aby byly předloženy doklady a aby prokázaly způsobilost;

d)

byly případně dodržovány dlouhodobé závazky.

2.   V případě režimů podpory na zvířata a opatření podpory na zvířata mohou členské státy případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, aby ověřily dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností za předpokladu, že dotyčný útvar, subjekt či organizace pracují na takové úrovni, která jim umožňuje kontrolovat dodržování výše uvedeného.

Článek 29

Křížové kontroly

1.   Správní kontroly případně zahrnují křížové kontroly:

a)

ohlášených platebních nároků a ohlášených zemědělských pozemků, jejichž účelem je zabránit opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku nebo roku podání žádosti a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaných v rámci režimů podpory na plochu uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a v příloze VI nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (16), a opatření podpory na plochu podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

b)

platebních nároků za účelem ověření jejich existence a způsobilosti pro podporu;

c)

mezi zemědělskými pozemky ohlášenými v jednotné žádosti a/nebo žádosti o platbu a informacemi uvedenými v systému identifikace zemědělských pozemků pro každý referenční pozemek v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, aby se ověřila způsobilost pro režim přímých plateb a/nebo opatření pro rozvoj venkova těchto ploch jako takových;

d)

mezi platebními nároky a zjištěnou plochou, aby se ověřilo, zda jsou nároky doprovázeny alespoň stejným počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

pomocí systému identifikace a evidence zvířat, aby se ověřila způsobilost pro podporu a zabránilo se neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku nebo v rámci téhož roku podání žádosti;

f)

mezi ohlášeními příjemců v jednotné žádosti o členství ve schválené mezioborové organizaci, údaji podle čl. 17 odst. 8 tohoto nařízení a údaji předanými dotčenými schválenými mezioborovými organizacemi k ověření způsobilosti pro zvýšení podpory stanovené v čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

g)

za účelem ověření splnění kritérií pro schválení mezioborových organizací a seznamu jejich členů alespoň jednou za pět let.

Pokud integrovaný systém poskytuje geoprostorové formuláře žádosti o podporu, provedou se křížové kontroly pro účely písmene c) prvního pododstavce prostřednictvím prostorových průsečíků s plochou ohlášenou v systému identifikace zemědělských pozemků. Křížové kontroly se navíc provádějí s cílem zabránit dvojímu uplatnění nároku za stejnou plochu.

2.   Pokud z křížových kontrol vyplyne podezření, že došlo k nesouladu, následují další přiměřená správní opatření, a v případě nutnosti kontrola na místě.

3.   Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu a/nebo žádost o platbu dvou nebo více příjemců v rámci stejného režimu podpory nebo v rámci stejného opatření podpory a pokud se ohlášené zemědělské pozemky prostorově překrývají nebo pokud celková ohlášená plocha přesahuje maximální způsobilou plochu určenou v souladu s čl. 5 písm. odst. 2 a) a b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a rozdíl spadá pod definici přípustné odchylky ve vztahu k referenčnímu pozemku podle článku 38 tohoto nařízení, může členský stát stanovit poměrné snížení příslušných ploch, pokud příjemce neprokáže, že kterýkoli z jiných dotčených příjemců vykázal u svých ploch větší rozlohu na úkor prvně jmenovaného.

KAPITOLA III

Kontroly na místě v rámci integrovaného systému

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 30

Míra kontroly pro režimy podpory na plochu jiné než platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí

Pro režimy podpory na plochu jiné než platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí v souladu s hlavou III kapitolou 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 (dále jen „ekologická platba“) musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně obsahovat alespoň:

a)

5 % všech zemědělců, kteří podávají žádost v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy zajistí, aby kontrolní vzorek obsahoval alespoň 5 % všech příjemců, kteří ohlašují zejména zemědělské plochy, které jsou zemědělskými plochami přirozeně ponechávanými ve stavu vhodném pro pastvu v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

b)

5 % všech příjemců, kteří žádají o redistributivní platbu v souladu s hlavou III kapitolou 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu pro oblasti s přírodními omezeními v souladu s hlavou III kapitolou 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu pro mladé zemědělce v souladu s hlavou III kapitolou 5 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platby na plochu v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci v souladu s hlavou IV kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu v rámci režimu pro malé zemědělce v souladu s hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013;

g)

30 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí v souladu s čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

h)

5 % všech příjemců žádajících o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 31

Míra kontroly pro ekologickou platbu

1.   V případě ekologické platby musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně obsahovat alespoň:

a)

5 % všech příjemců, u nichž se vyžaduje dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí (dále jen „ekologické postupy“) a kteří nejsou součástí kontrolních souborů uvedených v písmenech b) a c) (dále jen „kontrolní soubory pro ekologické postupy“); tento vzorek musí zároveň pokrývat alespoň 5 % všech příjemců, kteří mají plochy s trvalými travními porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice Rady 92/43/EHS (17) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (18), a další citlivé oblasti podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

3 %

i)

buď všech příjemců splňujících podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od povinností v oblasti diverzifikace plodin i v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle článku 45 uvedeného nařízení;

ii)

nebo v letech, ve kterých se článek 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 v členském státě neuplatňuje, příjemců, kteří splňují podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od povinností v oblasti diverzifikace plodin i v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle čl. 45 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)

5 % všech příjemců, u nichž se vyžaduje, aby dodržovali ekologické postupy a využívali celostátní nebo regionální systémy ekologické certifikace uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

5 % všech příjemců, kteří se účastní provádění na regionální úrovni v souladu s čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

5 % kolektivního provádění podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

100 % souvislých struktur přiléhajících ploch využívaných v ekologickém zájmu podle čl. 46 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

g)

100 % všech příjemců s povinností obnovit na půdě trvalé travní porosty podle článku 42 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

h)

20 % všech příjemců s povinností obnovit na půdě trvalé travní porosty podle čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

2.   Příjemci, kteří dodržují ekologické postupy prostřednictvím rovnocenných postupů v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo kteří se účastní režimu pro malé zemědělce v souladu s článkem 61 uvedeného nařízeni nebo kteří v rámci celého zemědělského podniku dodržují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (19), pokud jde o ekologické zemědělství, nejsou součástí kontrolního vzorku a nezapočítávají se do měr kontrol stanovených v tomto článku.

3.   Pokud plochy využívané v ekologickém zájmu nejsou identifikovány v systému identifikace zemědělských pozemků podle článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013, míra kontrol uvedená v odst. 1 písm. a) a c) až e) se doplní o 5 % všech příjemců příslušného kontrolního vzorku, u nichž se vyžaduje, aby měli na zemědělské ploše plochu využívanou v ekologickém zájmu v souladu s články 43 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013.

První pododstavec se však nepoužije, pokud administrativní a kontrolní systém zajišťuje, že všechny ohlášené plochy využívané v ekologickém zájmu jsou před platbou identifikovány a případně evidovány v systému identifikace zemědělských pozemků v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 32

Míra kontroly pro opatření pro rozvoj venkova

1.   Kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každý rok pokrývá alespoň 5 % všech příjemců, kteří žádají o opatření pro rozvoj venkova. V případě opatření stanovených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 musí být míry kontroly ve výši 5 % dosaženo na úrovni jednotlivého opatření.

Tento kontrolní vzorek musí navíc zahrnovat alespoň 5 % příjemců podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, který obsahuje rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Odchylně od odstavce 1 se v případě skupin osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 může za příjemce pro účel výpočtu míry kontroly stanovené v odstavci 1 považovat každý jednotlivý člen této skupiny.

3.   V případě příjemců víceleté podpory poskytnuté v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a), články 28, 29 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo čl. 36 písm. a) body iv) a v) a písm. b) body i), iii) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005, která zahrnuje platby vyplácené po období delší než pět let, se členské státy mohou rozhodnout, že po pátém roce vyplácení zkontrolují alespoň 2,5 % těchto příjemců.

První pododstavec se použije na podporu poskytovanou podle čl. 28 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 po pátém roce platby u příslušného závazku.

4.   Příjemci, kteří jsou kontrolováni podle odstavce 3, nejsou pro účel odstavce 1 bráni v úvahu.

Článek 33

Míra kontroly pro režimy podpory na zvířata

1.   V případě režimů podpory na zvířata musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně u každého z režimů podpory pokrývat alespoň 5 % všech příjemců, kteří žádají o příslušný režim podpory.

Pokud však počítačová databáze zvířat neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčného režimu podpory, zvýší se procentní podíl pro tento režim podpory na 10 %.

Tento kontrolní vzorek musí pokrývat alespoň 5 % všech zvířat, pro která se žádá o podporu v rámci jednotlivých režimů podpor.

2.   Kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně musí v případě potřeby pokrývat 10 % jiných útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností podle čl. 28 odst. 2.

Článek 34

Výběr kontrolního vzorku

1.   Žádosti nebo žadatelé, u nichž je k okamžiku předložení žádosti nebo po správních kontrolách shledáno, že nejsou přijatelné nebo způsobilí, nejsou součástí kontrolního souboru.

2.   Pro účely článků 30 a 31 se výběr vzorku provádí takto:

a)

Ze všech příjemců žádajících o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se namátkově vybere 1 % až 1,25 % příjemců žádajících o tyto režimy.

b)

Ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem a) se namátkově vybere 1 % až 1,25 % kontrolního souboru pro ekologické postupy. Je-li nezbytné dosáhnout uvedeného procenta, vyberou se z kontrolního souboru pro ekologické postupy namátkově dodateční příjemci.

c)

Zbývající počet příjemců v kontrolním vzorku uvedeném v čl. 31 odst. 1 písm. a) se vybere na základě analýzy rizik.

d)

Všechny příjemce vybrané v souladu s písmeny a) až c) tohoto pododstavce lze považovat za součást kontrolních vzorků uvedených v čl. 30 písm. b) až e), g) a h). Pokud je nutné dodržovat minimální míry kontrol, vyberou se z příslušných kontrolních souborů namátkově dodateční příjemci.

e)

Všechny příjemce vybrané v souladu s písmeny a) až d) tohoto pododstavce lze považovat za součást kontrolního vzorku uvedeného v čl. 30 písm. a). Pokud je nutné dodržovat minimální míru kontroly, vyberou se ze všech příjemců žádajících o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitoly 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 namátkově dodateční příjemci.

f)

Minimální počet příjemců podle čl. 30 písm. f) se vybere namátkově ze všech příjemců, kteří žádají o platbu v rámci režimu pro malé zemědělce v souladu s hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013.

g)

Minimální počet příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. b) se vybere na základě analýzy rizik ze všech příjemců splňujících podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od závazků v oblasti diverzifikace plodin a v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle článku 45 uvedeného nařízení.

h)

Ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem b) tohoto pododstavce se namátkově vybere 20 % až 25 % minimálního počtu příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. c), d) a h). Pokud je nezbytné dosáhnout uvedeného procenta, vyberou se ze všech příjemců vybraných v souladu s písm. a) tohoto pododstavce namátkově dodateční příjemci. Zbývající počet příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. c), d) a h) se vybere na základě analýzy rizik ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem c) tohoto pododstavce. Pokud je nutné dodržet minimální míry kontrol, vyberou se na základě analýzy rizik z příslušných kontrolních souborů dodateční příjemci.

i)

Ze všech kolektivních provádění v souladu s čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se namátkově vybere 20 % až 25 % minimálního počtu kolektivních provádění uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. e). Zbývající počet kolektivních provádění uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. e) se vybere na základě analýzy rizika.

Kontrolu na místě týkající se dodatečných příjemců vybraných v souladu s písmeny d), e) a h), jakož i příjemců vybraných v souladu s písmeny f) a g) lze omezit na režim podpory, pro nějž byli vybráni, pokud již jsou dodrženy minimální míry kontrol ostatních režimů podpory, o které žádali.

Kontrolu na místě týkající se dodatečných příjemců vybraných v souladu s čl. 31 odst. 3 a v souladu s písmenem h) prvního pododstavce tohoto odstavce, jakož i příjemců vybraných v souladu s písmenem i) prvního pododstavce tohoto odstavce lze omezit na ekologické postupy, pro něž byli vybráni, pokud již jsou dodrženy minimální míry kontrol ostatních režimů podpory a ekologické postupy, které mají povinnost dodržovat.

Pro účely článku 31 členské státy zajistí reprezentativnost kontrolního vzorku, pokud jde o různé postupy.

3.   Pro účely článků 32 a 33 se nejdříve vybere namátkově 20 % až 25 % minimálního počtu příjemců, kteří podléhají kontrolám na místě. Zbývající počet příjemců, kteří podléhají kontrolám na místě, se vybere na základě analýzy rizik.

Pro účely článku 32 mohou členské státy na základě analýzy rizik vybrat určitá opatření pro rozvoj venkova, která se vztahují na příjemce.

4.   Pokud počet příjemců, na které se vztahují kontroly na místě, přesáhne minimální počet příjemců uvedených v článcích 30 až 33, procentní podíl namátkově vybraných příjemců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

5.   Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

a)

stanovením relevance každého rizikového faktoru;

b)

porovnáním výsledků, pokud jde o rozdíl mezi ohlášenou plochou a plochou určenou na bázi vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného namátkově podle prvního pododstavce odstavce 2; nebo porovnáním výsledků, pokud jde o rozdíl mezi ohlášenými zvířaty a zvířaty určenými na bázi vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného namátkově podle prvního pododstavce odstavce 2;

c)

zohledněním konkrétní situace a případně vývoje relevantnosti rizikových faktorů v členském státě;

d)

zohledněním povahy nesouladu, který je důvodem zvýšení míry kontrol v souladu s článkem 35.

6.   Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého příjemce pro kontrolu na místě. Inspektorovi, který provádí kontrolu na místě, jsou příslušné informace poskytnuty před zahájením kontroly na místě.

7.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací vybrat část kontrolního vzorku před konečným datem uvedeným v článku 13. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

Článek 35

Zvýšení míry kontrol

Pokud kontroly na místě odhalí jakýkoli významný nesoulad v souvislosti s daným režimem podpory nebo opatřením podpory nebo v regionu či části regionu, příslušný orgán přiměřeně zvýší procentní podíl příjemců, u nichž bude v následujícím roce provedena kontrola na místě.

Článek 36

Snížení míry kontrol

1.   Míry kontrol stanovené v této kapitole mohou být sníženy pouze v případě režimů podpory nebo opatření podpory uvedených v tomto článku.

2.   Odchylně od čl. 30 písm. a), b) a f) se členské státy mohou ve vztahu k režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu, redistributivní platbě a režimu pro malé zemědělce rozhodnout snížit minimální úroveň kontrol na místě prováděných každoročně pro každý režim na 3 %.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud je zaveden systém prostorových průsečíků všech žádostí o podporu se systémem identifikace zemědělských pozemků v souladu s čl. 17 odst. 2 a pokud jsou křížové kontroly prováděny u všech žádostí o podporu za účelem zabránění dvojímu uplatnění nároku na stejnou plochu během roku, který předchází uplatnění tohoto pododstavce.

Pro roky podání žádosti 2015 a 2016 míra chyb zjištěných v náhodném vzorku při kontrole na místě nesmí v předchozích dvou finančních rocích překročit 2 %. Členský stát musí danou chybovost potvrdit v souladu s metodikou vypracovanou na úrovni Unie.

3.   Odchylně od čl. 30 písm. a), b) a f) se členské státy mohou ve vztahu k režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu, redistributivní platbě a režimu pro malé zemědělce rozhodnout zmenšit kontrolní vzorek na vzorek vybraný v souladu s čl. 34 odst. 2 písm. a) prvního pododstavce, pokud jsou provedeny kontroly založené na ortofotosnímcích používaných k aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků uvedeného v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud členské státy systém identifikace zemědělských pozemků systematicky aktualizují a kontrolují všechny příjemce v celé oblasti, na něž se vztahuje, maximálně po dobu tří let, přičemž ročně pokryjí alespoň 25 % způsobilých hektarů zaznamenaných v systému identifikace zemědělských pozemků. Minimální procento pokrytí pro každý rok se však nevztahuje na členský stát s méně než 150 000 způsobilými hektary zaznamenanými v systému identifikace zemědělských pozemků.

Během tří let před uplatněním prvního pododstavce členské státy provedou úplnou aktualizaci daného systému identifikace zemědělských pozemků.

Ortofotosnímky používané k aktualizaci nesmí být v den jejich použití pro účel aktualizace systému identifikace zemědělských pozemků starší než 15 měsíců.

Kvalita systému identifikace zemědělských pozemků posuzovaná v souladu s článkem 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 během dvou let předcházejících uplatnění prvního pododstavce musí být dostatečná, aby bylo zaručeno účinné ověření podmínek, za kterých se podpory udělují.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci může být učiněno na celostátní nebo regionální úrovni. Pro účely tohoto pododstavce tvoří region celá plocha, na niž se vztahuje jeden nebo více autonomních systémů identifikace zemědělských pozemků.

Obdobně se použije odst. 2 třetí pododstavec.

4.   Odchylně od čl. 32 odst. 1 se členské státy mohou rozhodnout snížit minimální úroveň kontrol na místě prováděných každý kalendářní rok na 3 % příjemců, kteří žádají o opatření pro rozvoj venkova v rámci působnosti integrovaného systému.

První pododstavec se však neuplatní vůči příjemcům, kteří používají rovnocenné postupy, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.   Odstavce 2, 3 a 4 se použijí pouze tehdy, jestliže jsou splněny obecné podmínky pro snížení minimální úrovně kontrol na místě stanovené Komisí v souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013. Pokud kterákoli z těchto podmínek nebo podmínek stanovených v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku již není plněna, členské státy své rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě okamžitě zruší a od následujícího roku podání žádosti pro dotčené režimy podpory nebo opatření podpory použijí minimální úroveň kontrol na místě stanovenou v čl. 30 písm. a), b) a f) a/nebo článku 32.

6.   Odchylně od čl. 30 písm. g), pokud členský stát zavede systém předchozího schválení pro pěstování konopí, lze minimální úroveň kontrol na místě snížit na 20 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí podle čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

V tom případě členský stát informuje Komisi o svých podrobných pravidlech a podmínkách spojených s jeho systémem předchozího schválení rok před uplatněním snížené míry kontroly. Jakékoli změny těchto podrobných pravidel nebo podmínek musí být oznámeny Komisi bez zbytečného odkladu.

Oddíl 2

Kontroly na místě v souvislosti se žádostmi o podporu pro režimy podpory na plochu a žádostmi o platbu pro opatření podpory na plochu

Článek 37

Prvky kontrol na místě

1.   Kontroly na místě zahrnují všechny zemědělské pozemky, pro které je žádána podpora v rámci režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a/nebo pro které je žádána podpora v rámci opatření pro rozvoj venkova v působnosti integrovaného systému.

U kontroly opatření pro rozvoj venkova podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a článků 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnují kontroly na místě také veškerou nezemědělskou půdu, pro kterou se žádá podpora.

Příslušný orgán posoudí na základě výsledků kontrol, zda je s ohledem na čl. 5 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nutná aktualizace odpovídajících referenčních pozemků.

2.   Kontroly na místě zahrnují měření plochy a ověřování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností pro plochy ohlášené příjemcem v rámci režimů podpory a/nebo opatření podpory uvedených v odstavci 1.

Pro příjemce, kteří žádají o přímé platby v rámci režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, kontrola na místě zahrnuje též ověření minimální činnosti prováděné na těchto plochách, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Kontroly na místě, které se týkají ekologických postupů, zahrnují všechny povinnosti, které musí příjemce dodržovat. Součástí kontrol na místě je případně dodržování prahových hodnot uvedených v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro vyjmutí z postupů. Tento pododstavec se vztahuje také na kontroly na místě prováděné v souvislosti s celostátními nebo regionálními systémy ekologické certifikace uvedenými v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud se kontrola na místě týká regionálního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, kontrola na místě zahrnuje také měření plochy a ověření povinností uložených členským státem příjemci nebo skupině příjemců.

Pokud se kontrola na místě týká kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, musí kontrola na místě obsahovat:

a)

ověřování kritérií pro těsnou blízkost stanovených v souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

b)

měření ploch a ověřování kritérií pro souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu;

c)

případně další povinnosti uložené členským státem příjemci nebo skupině příjemců;

d)

individuální ekologické závazky, které musí příjemce účastníci se kolektivního provádění dodržovat.

Článek 38

Měření plochy

1.   Zatímco všechny zemědělské pozemky podléhají kontrolám způsobilosti, skutečné měření plochy zemědělského pozemku jako součást kontroly na místě může být omezeno na namátkově vybraný vzorek alespoň 50 % zemědělských pozemků, pro které byla v rámci režimů podpory na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova podána žádost o podporu a/nebo o platbu. Pokud tato kontrola vzorku odhalí jakýkoli nesoulad, musí být všechny zemědělské pozemky změřeny nebo musí být extrapolovány závěry ze změřeného vzorku.

První pododstavec se nevztahuje na zemědělské pozemky, které se kontrolují pro účely plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Plochy zemědělských pozemků se změří osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžadují platné technické normy stanovené na úrovni Unie.

3.   Příslušný orgán může využít dálkový průzkum Země v souladu s článkem 40, a pokud je to možné, techniky globálního družicového navigačního systému (GNSS).

4.   Pro všechna měření ploch provedená pomocí GNSS a/nebo ortofotosnímků se stanoví jediná hodnota tolerance vytýčení. Pro tento účel musí být měřící nástroje ověřeny alespoň pro jednu třídu ověřování tolerance vytýčení nacházející se pod úrovní jediné hodnoty. Jediná hodnota tolerance však nesmí překročit 1,25 m.

Maximální přípustná tolerance však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

V případě opatření uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a v článcích 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud se jedná o lesnickou oblast, mohou členské státy určit vhodné tolerance, které nesmí být v žádném případě větší než dvojnásobek tolerance stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

5.   Při měření lze zohlednit celkovou plochu zemědělského pozemku za předpokladu, že je plně způsobilá. V ostatních případech se zohlední čistá způsobilá plocha. Za tímto účelem se může případně použít poměrný systém podle článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

6.   Pro účel výpočtu podílů různých plodin pro diverzifikaci plodin, jak je uvedeno v článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013, se pro účel měření zohlední plocha, na které se skutečně pěstuje jedna plodina v souladu s čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 639/2014. V případě ploch, kde se používá smíšená kultura, se zohlední celková plocha, na které se pěstuje smíšená kultura v souladu s čl. 40 odst. 3 prvním a druhým pododstavcem uvedeného nařízení nebo na které se pěstuje smíšená kultura v souladu s čl. 40 odst. 3 třetím pododstavcem uvedeného nařízení.

7.   V případě, že čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 může vést k umělému rozdělení plochy přilehlých zemědělských pozemků s typem homogenního krajinného pokryvu na samostatné pozemky, měření této plochy přilehlých zemědělských pozemků s typem homogenního krajinného pokryvu musí být sloučeno do jednoho měření dotyčných zemědělských pozemků.

8.   V případě potřeby se provedou dvě samostatná měření na zemědělském pozemku pro účel režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a na prostorově různém překrývajícím se zemědělském pozemku pro účel zbývajících režimů podpory na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova.

Článek 39

Ověřování podmínek způsobilosti

1.   Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Uvedené ověření zahrnuje případně také ověření plodin. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

2.   Pro trvalé travní porosty, které lze spásat a které tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, se případně může na způsobilou plochu měřenou v souladu s článkem 38 tohoto nařízení použít koeficient snížení podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013. Je-li nějaká plocha ve společném užívání, rozdělí ji příslušné orgány pomyslně mezi jednotlivé příjemce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

3.   Krajinné prvky ohlášené příjemci jako plochy využívané v ekologickém zájmu, které nejsou zahrnuty do způsobilé plochy v souladu s články 9 a 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, se ověřují podle stejných zásad jako způsobilá plocha.

4.   Pokud jde o kontroly opatření pro rozvoj venkova, a v případě, že členské státy určí, že určité prvky kontroly na místě lze provádět na základě vzorku, musí tento vzorek zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr vzorku. Pokud kontroly tohoto vzorku odhalí nesoulad, bude velikost vzorku přiměřeně zvětšena.

Článek 40

Kontroly pomocí dálkového průzkumu Země

Pokud členský stát provádí kontroly na místě pomocí dálkového průzkumu Země, příslušný orgán:

a)

provede fotointerpretaci ortofotosnímků (družicových nebo leteckých snímků) všech zemědělských pozemků pro každou z žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu, které mají být kontrolovány, s cílem určit typy pokrytí půdy a případně typ plodiny a změřit plochu;

b)

provede fyzickou prohlídku v terénu všech zemědělských pozemků, u nichž fotointerpretace neumožňuje ověřit správnost ohlášení ploch způsobem uspokojivým pro příslušný orgán;

c)

provede veškeré kontroly požadované k ověření dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností u zemědělských pozemků;

d)

přijme alternativní opatření, aby zajistil měření plochy všech pozemků v souladu s čl. 38 odst. 1, pro které neexistují snímky.

Článek 41

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly a učinit závěry týkající se dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolované režimy podpory nebo opatření podpory, žádosti o podporu nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

kontrolované zemědělské pozemky, měřené zemědělské pozemky, případně včetně výsledků měření každého měřeného zemědělského pozemku a použité metody měření;

d)

případně výsledky měření nezemědělské půdy, pro niž je žádána podpora v rámci opatření pro rozvoj venkova, a použité metody měření;

e)

zda příjemce obdržel oznámení o kontrole, a pokud ano, jak dlouho předem;

f)

informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s jednotlivými režimy podpory;

g)

informace o dalších provedených kontrolních opatřeních;

h)

informace o jakémkoli zjištěném nesouladu, který by mohl vyžadovat vzájemné oznamování v souvislosti s jinými režimy podpory, opatřeními podpory a/nebo podmíněností;

i)

informace o jakémkoli zjištěném nesouladu, který by mohl v následujících letech vyžadovat následná opatření.

2.   Příjemce musí mít možnost zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 40, mohou členské státy rozhodnout, že příjemci nemusí být dána příležitost podepsat kontrolní zprávu, pokud při kontrole dálkovým průzkumem Země nebyl odhalen žádný nesoulad. Pokud tyto kontroly odhalí nesoulad, dostane příjemce příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankcích.

Oddíl 3

Kontroly na místě týkající se žádosti o podporu na hospodářská zvířata a žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata

Článek 42

Kontroly na místě

1.   Kontroly na místě mají ověřit, že jsou splněna všechna kritéria způsobilosti, závazky a ostatní povinnosti, a vztahují se na všechna zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci režimů podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata, které mají být zkontrolovány.

Pokud členský stát stanovil období v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. d), na celé toto období pro příslušný režim podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata se rozloží alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v článku 32 nebo 33.

Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 21 odst. 3, budou zkontrolována také potenciálně způsobilá zvířata ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 17 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Kontroly na místě zahrnují zejména ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu, a případně počet potenciálně způsobilých zvířat, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích a počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze zvířat.

2.   Kontroly na místě zahrnují také kontroly:

a)

správnosti a souladu zápisů v evidenci a hlášení do počítačové databáze zvířat na základě vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje, osvědčení o porážce, veterinární osvědčení, popřípadě zvířecí pasy nebo doklady o přemisťování, pokud jde o zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

b)

zda jsou skot nebo ovce/kozy identifikovány pomocí ušních značek nebo jiných způsobů identifikace, a zda jsou popřípadě předloženy zvířecí pasy nebo doklady o přemisťování a zda jsou vedeny v evidenci a byly řádně nahlášeny do počítačové databáze zvířat.

Kontroly uvedené v písmenu b) prvního pododstavce mohou být provedeny na základě namátkového vzorku. Pokud kontrola vzorku odhalí nesoulad, musí být zkontrolována všechna zvířata, nebo se závěry extrapolují ze vzorku.

Článek 43

Kontrolní zpráva týkající se režimů podpor na zvířata a opatření podpory na zvířata

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolované režimy podpory na zvířata a/nebo opatření podpor na zvířata a žádosti o podporu na hospodářská zvířata a/nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

počet a druh zjištěných zvířat, popřípadě čísla ušních značek, záznamy do evidence a do počítačové databáze zvířat a veškeré kontrolované doklady, výsledky kontrol a případně zvláštní poznámky k pozorování týkající se jednotlivých zvířat a/nebo jejich identifikačních kódů;

d)

zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem, zejména v případech, kdy je překročena lhůta 48 hodin uvedená v článku 25, musí být v kontrolní zprávě uveden důvod;

e)

informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s režimy podpory na zvířata a/nebo opatřeními podpory na zvířata;

f)

informace o dalších kontrolních opatřeních, která mají být provedena.

2.   Příjemce musí mít možnost zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

3.   Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude kontrolní zpráva doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 uvedeného nařízení.

4.   Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004, musí být kopie kontrolní zprávy uvedené v tomto článku neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění uvedených nařízení.

KAPITOLA IV

Zvláštní pravidla

Článek 44

Pravidla týkající se výsledků kontrol, pokud jde o provádění povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu na regionální úrovni nebo kolektivně

V případě regionálního nebo kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se plocha zjištěné společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu přidělí každému účastníkovi poměrně k jeho podílu na společných plochách využívaných v ekologickém zájmu, a to na základě jeho ohlášení podle článku 18 tohoto nařízení.

Pro účely uplatňování článku 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 na každého účastníka regionálního nebo kolektivního provádění je určená plocha využívaná v ekologickém zájmu součtem přiděleného podílu určených společných ploch využívaných v ekologickém zájmu podle prvního pododstavce tohoto článku a určených ploch využívaných v ekologickém zájmu, pokud jde o individuální povinnost.

Článek 45

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1.   Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy zřídí systém k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v plodinách konopí, jak je stanoveno v příloze I tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

3.   Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího roku podání žádosti postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších roků podání žádosti, ledaže všechny analytické výsledky dané odrůdy jsou nižší než obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1307/2013.

Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, členský stát informuje Komisi o povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice Rady 2002/53/ES (20). Oznámení zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu daného roku podání žádosti. Od následujícího roku podání žádosti není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

4.   Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů po odkvětu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po odkvětu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po odkvětu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

5.   Oznámení uvedené v odstavci 3 se provádí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (21).

HLAVA IV

OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA NESOUVISEJÍCÍ S PLOCHOU A OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA NESOUVISEJÍCÍ SE ZVÍŘATY

KAPITOLA I

Úvodní ustanovení

Článek 46

Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje na výdaje vzniklé v rámci opatření podle článků 14 až 20, čl. 21 odst. 1 s výjimkou roční prémie podle písm. a) a b), článku 27, čl. 28 odst. 9, článků 35 a 36 a čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 20, čl. 36 písm. a) bodu vi), písm. b) bodu ii), vi) a vii), čl. 36 písm. b) bodu i) a iii), pokud jde o náklady na jejich zavedení, a podle článků 52 a 63 nařízení (ES) č. 1698/2005.

KAPITOLA II

Kontroly

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 47

Žádosti o podporu, žádosti o platbu a jiná ohlášení

1.   Členské státy stanoví vhodné postupy pro podávání žádostí o podporu, žádostí o platbu a jiných ohlášení týkajících se opatření pro rozvoj venkova nesouvisejících s plochou nebo opatření pro rozvoj venkova nesouvisejících se zvířaty.

2.   V případě opatření podle čl. 15 odst. 1 písm. b), čl. 16 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 písm. c) a článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 podá příjemce roční žádost o platbu.

Oddíl 2

Ustanovení týkající se kontrol

Článek 48

Správní kontroly

1.   Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu, žádostí o platbu nebo jiných ohlášení, které má příjemce nebo třetí strana předložit, a zahrnují všechny prvky, které lze a je vhodné kontrolovat administrativními prostředky. V rámci těchto postupů se zajistí zaznamenávání prováděných kontrol, výsledků ověřování a opatření přijatých v případě rozporů.

2.   Správní kontroly žádostí o podporu musí zajistit soulad operace s příslušnými povinnostmi stanovenými v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech nebo v programech rozvoje venkova, včetně předpisů týkajících se veřejných zakázek, státní podpory a dalších povinných norem a požadavků. Kontroly zahrnují zejména ověření:

a)

způsobilosti příjemce;

b)

kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností operace, pro kterou se žádá podpora;

c)

dodržování výběrových kritérií;

d)

způsobilosti nákladů operace, včetně dodržování kategorie nákladů nebo metody výpočtu, které se použijí v případě, že operace nebo její část spadá do působnosti čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013;

e)

pro náklady uvedené v čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou věcných příspěvků a odpisů, ověření přiměřenosti předložených nákladů. Náklady se hodnotí pomocí vhodného systému hodnocení, jako např. referenčních nákladů, porovnání různých nabídek nebo hodnotícího výboru.

3.   Správní kontroly žádostí o platbu zahrnují především, a je-li to vhodné v případě dotčené žádosti, ověření:

a)

dokončené operace ve srovnání s operací, u které se žádalo o podporu a na kterou byla podpora poskytnuta;

b)

vzniklých nákladů a provedených plateb.

4.   Správní kontroly zahrnují postupy pro zamezení neoprávněnému dvojímu financování z jiných režimů podpor Unie nebo vnitrostátních režimů podpor a za předchozí programové období. V případě financování z jiných zdrojů musí tyto kontroly zajistit, aby celková obdržená podpora nepřekročila maximální přípustné částky nebo míry podpor.

5.   Správní kontroly investičních operací zahrnují alespoň jednu návštěvu podporované operace nebo lokality, do níž plynou investice, aby bylo ověřeno uskutečnění investice.

Příslušný orgán se však může na základě řádně podložených důvodů rozhodnout takové návštěvy neprovádět; zmíněné důvody jsou následující:

a)

operace je součástí vzorku pro kontrolu na místě, která se provádí podle článku 49;

b)

příslušný orgán má za to, že předmětná operace představuje malou investici;

c)

příslušný orgán má za to, že riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory je nízké nebo že riziko toho, že investice nebyla uskutečněna, je nízké.

Rozhodnutí uvedené v druhém pododstavci a jeho odůvodnění se zaeviduje.

Článek 49

Kontroly na místě

1.   Členské státy organizují kontroly schválených operací na místě na základě určení vhodného vzorku. Tyto kontroly se v co největší míře provádějí před vyplacením konečné platby na operaci.

2.   Inspektoři provádějící kontrolu na místě se neúčastní správních kontrol téže operace.

Článek 50

Míra kontrol a výběr vzorků pro kontroly na místě

1.   Výdaje, na které se vztahují kontroly na místě, představují nejméně 5 % výdajů uvedených v článku 46, jež jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a jež každý kalendářní rok vyplácí platební agentura.

Pokud na operaci, která podléhá kontrole na místě, byla obdržena záloha nebo průběžná platba, započítají se tyto platby do výdajů, na které se vztahují kontroly na místě, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

2.   Pouze kontroly provedené do konce daného kalendářního roku se započítají do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1.

Žádosti o platby, u nichž bylo po správních kontrolách shledáno, že nejsou způsobilé, se nezapočítávají do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1.

3.   Do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům článků 49 a 51.

4.   Vzorek schválených operací, který má být kontrolován podle odstavce 1, se vybírá zejména podle:

a)

potřeby kontrolovat vhodnou kombinaci typů a velikostí operací;

b)

rizikových faktorů zjištěných na základě vnitrostátních kontrol nebo kontrol Unie;

c)

způsobu, jakým operace přispívá k riziku chyb při provádění programu rozvoje venkova;

d)

potřeby zachování rovnováhy mezi opatřeními a typy operací;

e)

potřeby namátkově zvolit mezi 30 % a 40 % výdajů.

5.   Pokud kontroly na místě odhalí jakýkoli významný nesoulad v souvislosti s opatřeními podpory nebo typy operací, příslušný orgán zvýší v nadcházejícím kalendářním roce míru kontrol pro dotčené opatření nebo typ operace na odpovídající úroveň.

6.   Odchylně od odstavce 1 se mohou členské státy rozhodnout, že sníží minimální úroveň kontrol na místě prováděných každoročně podle odstavce 1, na 3 % částky spolufinancované z EZFRV.

Členské státy mohou použít první pododstavec pouze tehdy, jestliže jsou splněny obecné podmínky pro snížení minimální úrovně kontrol na místě stanovené Komisí v souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud některé z podmínek uvedených v druhém pododstavci již nejsou plněny, členské státy okamžitě zruší své rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě. Od následujícího kalendářního roku použijí minimální úroveň kontrol na místě uvedenou v odstavci 1.

Článek 51

Obsah kontrol na místě

1.   Kontroly na místě mají ověřit, že daná operace byla provedena v souladu s příslušnými pravidly, a musí zahrnovat všechna kritéria způsobilosti, závazky a ostatní povinnosti týkající se podmínek pro udělení podpory, které lze v době návštěvy zkontrolovat. Zajistí, že je operace způsobilá pro podporu z EZFRV.

2.   Kontroly na místě ověří správnost údajů uvedených příjemcem porovnáním s podkladovými dokumenty.

Součástí je ověření, zda žádosti o platbu, které příjemce podal, lze doložit účetními nebo jinými doklady, a pokud je to nutné včetně kontroly přesnosti údajů v žádosti o platbu, jež se provede na základě údajů či obchodních dokladů vedených třetími stranami.

3.   Kontroly na místě ověří, zda využití nebo zamýšlené využití operace je v souladu s využitím popsaným v žádosti o podporu, u níž byla poskytnuta podpora.

4.   Kromě výjimečných případů, které musí být řádně zaznamenány a vysvětleny příslušnými orgány, zahrnují kontroly na místě návštěvu místa, kde je operace prováděna, nebo, pokud je operace nehmotná, návštěvu jejího organizátora.

Článek 52

Následné kontroly

1.   Následné kontroly se provádějí u investičních operací s cílem ověřit dodržování závazků podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo popsaných v programu rozvoje venkova.

2.   Následné kontroly se každý kalendářní rok týkají alespoň 1 % výdajů z EZFRV na investiční operace, na něž se stále vztahují závazky podle odstavce 1 a na které byla provedena konečná platba z EZFRV. Zohledňují se pouze kontroly provedené do konce kalendářního roku.

3.   Vzorek operací, jež mají být zkontrolovány podle odstavce 1, se zakládá na analýze rizik a finančního dopadu různých operací, typů operací či opatření. Namátkově je vybráno 20 % až 25 % vzorku.

Článek 53

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolovaná opatření a žádosti nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

d)

výsledky kontrol a případné konkrétní připomínky;

e)

další kontrolní opatření, která je třeba provést.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně pro následné kontroly podle tohoto oddílu.

3.   Příjemce má možnost zprávu podepsat, aby prokázal svoji přítomnost během kontroly, a připojit své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

Oddíl 3

Ustanovení o kontrolách pro zvláštní opatření

Článek 54

Předávání znalostí a informační akce

Příslušný orgán ověří soulad s požadavkem, že orgány poskytující předávání znalostí a informační útvary mají dostatečné kapacity, jak vyžaduje čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013. Příslušný orgán ověří obsah a dobu trvání programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků podle čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení. Toto ověřování se provádí prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě.

Článek 55

Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

Pro opatření uvedená v čl. 15 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 1305/2013 příslušný orgán ověří soulad s požadavkem, aby orgány nebo subjekty vybrané pro poskytování poradenství měly odpovídající zdroje a aby výběrové řízení bylo provedeno prostřednictvím veřejné zakázky, jak vyžaduje čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení. Ověřování se provádí prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě.

Článek 56

Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

Příslušný orgán může v případě opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1305/2013 případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, kterými se ověří dodržování povinností a kritérií způsobilosti. Příslušný orgán však musí být přesvědčen, že tyto útvary, subjekty či organizace pracují na takové úrovni, která jim umožňuje dodržování povinností a kritérií způsobilosti kontrolovat. K tomuto účelu příslušný orgán provádí správní kontroly a namátkově kontroly na místě.

Článek 57

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Pro operace uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě ověří dodržování:

a)

podnikatelského plánu v souladu s čl. 19 odst. 4 a odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 a článkem 8 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 808/2014 (22), v případě mladých zemědělců včetně požadavku, že odpovídají definici aktivního zemědělce uvedené v čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013;

b)

pravidla pro odkladnou lhůtu pro splnění podmínek týkajících se profesních dovedností podle čl. 2 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (23).

Článek 58

Zřizování seskupení a organizací producentů

V případě opatření podle článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 členské státy poté, co ověří, že seskupení splňuje kritéria podle odstavce 1 uvedeného článku a vnitrostátní pravidla, seskupení producentů uznají. Po uznání musí příslušný orgán ověřit, že trvale splňuje kritéria pro uznání a podnikatelský plán souladu s čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení, a to prostřednictvím správních kontrol a alespoň jednou za pět let prostřednictvím kontroly na místě.

Článek 59

Řízení rizik

Pokud jde o zvláštní podporu podle článku 36 nařízení (EU) č. 1305/2013, příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě ověří zejména:

a)

že zemědělci byli způsobilí pro podporu v souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;

b)

při kontrole žádostí o platby od vzájemných fondů podle čl. 36 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1305/2013, že zemědělcům, kteří jsou jejich členy, byla vyplacena kompenzace v souladu s čl. 36 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 60

LEADER

1.   Členské státy zavedou vhodný systém dohledu nad místními akčními skupinami.

2.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou členské státy formálním aktem pověřit prováděním správních kontrol podle článku 48 tohoto nařízení místní akční skupiny. Členské státy však zůstávají odpovědné za ověření, zda místní akční skupiny mají správní a kontrolní kapacity pro vykonávání této práce.

V případě pověření uvedeného v prvním pododstavci příslušný orgán vykonává pravidelné kontroly místních akčních skupin, včetně kontrol účetnictví a opakování správních kontrol na základě vzorku.

Příslušný orgán rovněž provádí kontroly na místě podle článku 49 tohoto nařízení. Pokud jde o kontrolní vzorek pro výdaje na program LEADER, použije se alespoň stejné procento, jaké je uvedeno v článku 50 tohoto nařízení.

3.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 35 odst. 1 písm. a), d) a e) nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení, pokud byla místní akční skupina příjemcem podpory, provádějí správní kontroly osoby nezávislé na dotčené místní akční skupině.

Článek 61

Úroková míra a subvence poplatků za záruky

1.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 69 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 se správní kontroly a kontroly na místě vztahují na příjemce a závisejí na tom, zda příslušná operace byla uskutečněna. Analýza rizika podle článku 50 tohoto nařízení se u příslušné operace provede alespoň jednou na základě diskontované hodnoty subvence.

2.   Příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a v případě potřeby návštěvami u zprostředkujících finančních institucí a u příjemce zajistí, že platby zprostředkujícím finančním institucím jsou v souladu s právními předpisy Unie a s dohodami uzavřenými mezi platebními agenturami a zprostředkujícími finančními institucemi.

3.   V případě, že úroková sazba nebo subvence poplatků za záruky jsou kombinovány s finančními nástroji v rámci jediné operace, která je zacílena na stejné koncové příjemce, provádí příslušný orgán kontroly na úrovni konečných příjemců pouze v případech stanovených v čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 62

Technická pomoc z podnětu členských států

V případě výdajů vzniklých podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 se články 48 až 51 a článek 53 tohoto nařízení použijí obdobně.

Správní kontroly uvedené v článku 48 a kontroly na místě uvedené v článku 49 jsou prováděny subjektem, který je funkčně nezávislý na subjektu, který schvaluje prostředky na platby v rámci technické pomoci.

KAPITOLA III

Neoprávněné platby a správní sankce

Článek 63

Částečné nebo úplné odnětí podpory a správní sankce

1.   Platby se vypočítávají na základě částek, které byly shledány způsobilými během správních kontrol uvedených v článku 48.

Příslušný orgán přezkoumá žádost o platbu, kterou přijal od příjemce, a určí částky způsobilé k podpoře. Určí:

a)

částku, která má být příjemci vyplacena na základě žádosti o platbu a rozhodnutí o grantu;

b)

částku, která má být zaplacena příjemci po přezkoumání způsobilosti výdajů v žádosti o platbu.

Pokud částka určená podle písmene a) druhého pododstavce přesahuje částku určenou podle písmene b) tohoto pododstavce o více než 10 %, uplatní se na částku určenou podle písmene b) správní sankce. Výše sankce se stanoví jako rozdíl mezi těmito dvěma částkami, avšak nesmí přesáhnout úplné odnětí podpory.

Avšak může-li příjemce příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k zahrnutí nezpůsobilé částky nedošlo jeho vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčený příjemce nenese zavinění, sankce se neuplatní.

2.   Správní sankce uvedená v odstavci 1 se obdobně použije na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě podle článku 49. V takovém případě musí být přezkoumány kumulativní výdaje vynaložené pro danou operaci. Tím nejsou dotčeny výsledky předchozích kontrol daných operací na místě.

HLAVA V

SYSTÉM KONTROL A SPRÁVNÍ SANKCE VE VZTAHU K PODMÍNĚNOSTI

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 64

Definice

Pro účely technických specifikací potřebných pro provádění systému kontrol a správních sankcí v oblasti podmíněnosti se použijí tyto definice:

a)

„specializovanými kontrolními orgány“ se rozumí příslušné vnitrostátní kontrolní orgány ve smyslu článku 67 tohoto nařízení odpovědné za zajišťování dodržování pravidel stanovených v článku 93 nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

„aktem“ se rozumí každá směrnice a každé nařízení uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013;

c)

„rokem zjištění“ se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla provedena správní kontrola nebo kontrola na místě;

d)

„oblastmi podmíněnosti“ se rozumí tři různé oblasti uvedené v čl. 93 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 a zachování stálých pastvin podle čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

Kontrola

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 65

Kontrolní systém podmíněnosti

1.   Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém zejména stanoví:

a)

v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, poskytování nezbytných informací o příjemcích uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 platební agenturou specializovaným kontrolním orgánům a/nebo případně orgánem odpovědným za koordinaci;

b)

metody pro výběr kontrolních vzorků;

c)

označení povahy a rozsahu kontrol, které se provedou;

d)

kontrolní zprávy, ve kterých je uveden každý zjištěný nesoulad, včetně zhodnocení jeho závažnosti, rozsahu, trvání a opakovanosti;

e)

v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, předávání kontrolních zpráv specializovanými kontrolními orgány buď platební agentuře, nebo orgánu odpovědnému za koordinaci, popřípadě jim oběma;

f)

používání systému snížení a vyloučení platební agenturou.

2.   Členské státy mohou stanovit postup, podle kterého příjemci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 66

Výplata podpory ve vztahu ke kontrole podmíněnosti

Pokud jde o kontroly podmíněnosti v případech, kdy takové kontroly nemohou být dokončeny dříve, než dotčený příjemce obdrží platby a roční prémie uvedené v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, částka, jež má být zaplacena příjemcem jako správní sankce, se získává zpět v souladu s článkem 7 tohoto nařízení nebo započtením.

Článek 67

Odpovědnost příslušného kontrolního orgánu

1.   Odpovědnosti příslušných kontrolních orgánů:

a)

specializované kontrolní orgány nesou odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem;

b)

platební agentury nesou odpovědnost za stanovení správních sankcí v jednotlivých případech podle hlavy IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a kapitoly III této hlavy.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti provádí platební agentura, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádí specializovaný kontrolní orgán.

Oddíl 2

Kontroly na místě

Článek 68

Minimální míra kontrol

1.   Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě nejméně 1 % celkového počtu příjemců uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Odchylně od prvního pododstavce v případě skupin osob, jak je uvedeno v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, se může za příjemce pro účel výpočtu kontrolního vzorku uvedeného v prvním pododstavci považovat každý jednotlivý člen těchto skupin.

Minimální míry kontrol uvedené v prvním pododstavci může být dosaženo na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, nebo na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem. V případech, kdy kontroly neprovede platební agentura, však této minimální míry kontrol může být dosaženo na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou alternativně rozhodnout, že všechny případy nesouladu zjištěné během kontrol na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy, které jsou provedeny mimo vzorek uvedený v prvním pododstavci, jsou nahlášeny příslušnému kontrolnímu orgánu pověřenému dotčeným aktem nebo normou a následně jím sledovány. Použijí se ustanovení této kapitoly a kapitol I, II a III hlavy III.

Pokud jde o povinnosti podmíněnosti ve vztahu ke směrnici 96/22/ES, považuje se za splnění požadavku minimální míry stanovené v prvním pododstavci použití specifické úrovně výběru vzorků plánů sledování.

2.   Aby se na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem dosáhlo minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1, může členský stát odchylně od uvedeného odstavce:

a)

u vybraných příjemců použít výsledky kontrol na místě provedených podle právních předpisů použitelných na uvedené akty a normy nebo

b)

nahradit vybrané příjemce příjemci, na které se vztahuje kontrola na místě provedená podle právních předpisů použitelných na uvedené akty a normy za předpokladu, že tito příjemci jsou příjemci podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013.

V takových případech se kontroly na místě týkají všech aspektů příslušných aktů nebo norem, jak jsou definovány v rámci podmíněnosti. Členské státy kromě toho zajistí, aby účinnost uvedených kontrol na místě byla přinejmenším stejná jako u kontrol na místě provedených příslušnými kontrolními orgány.

3.   Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezohlední požadovaná opatření podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

4.   Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň nesouladu daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. V rámci konkrétního aktu může příslušný kontrolní orgán rozhodnout, že omezí působnost těchto dalších kontrol na místě na nejčastěji porušované požadavky.

5.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnost stanovenou v čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, opatření nezbytná pro ověření, zda příjemci napravili situaci daného nesouladu, se uplatní na vzorku 20 % těchto příjemců.

Článek 69

Výběr kontrolního vzorku

1.   Výběr vzorku zemědělských podniků, které mají být kontrolovány v souladu s článkem 68, musí být případně založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých zemědělských podniků nebo na úrovni kategorií zemědělských podniků či zeměpisných oblastí.

Při analýze rizik se může zohlednit jeden nebo oba tyto faktory:

a)

účast příjemců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

účast příjemců v certifikačním systému, pokud je daný režim příslušný pro dotčené požadavky a normy.

Členský stát může na základě analýzy rizik rozhodnout, že z výběru kontrolního vzorku na základě rizika vyloučí příjemce účastnící se certifikačního systému podle písm. b) druhého pododstavce. Pokud se však certifikační systém vztahuje pouze na část požadavků a norem, které má příjemce v rámci podmíněnosti dodržovat, použijí se na ty požadavky nebo normy, na něž se certifikační systém nevztahuje, vhodné rizikové faktory.

Pokud se analýzou výsledků kontrol odhalí časté porušování požadavků nebo norem obsažených v certifikačním systému podle písm. b) druhého pododstavce, budou rizikové faktory týkající se dotyčných požadavků nebo norem znovu posouzeny.

2.   Odstavec 1 se nepožije na kontroly prováděné v návaznosti na případy nesouladu, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán. Použije se však na kontroly prováděné jako návazné opatření podle čl. 97 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013.

3.   Pro zajištění reprezentativnosti bude namátkově vybráno 20 % až 25 % z minimálního počtu příjemců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 68 odst. 1 prvního pododstavce. Pokud však počet příjemců, na které se vztahují kontroly na místě, překročí minimální počet, procentní podíl namátkově vybraných příjemců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

4.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

5.   Vzorek příjemců, kteří mají být zkontrolováni podle čl. 68 odst. 1, může být vybrán ze vzorků příjemců, kteří již byli vybráni na základě článků 30 až 34 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Tato možnost však neplatí pro kontroly příjemců v rámci režimů podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013.

6.   Odchylně od čl. 68 odst. 1 mohou být vzorky příjemců, kteří mají být zkontrolováni na místě, vybrány na minimální úrovni 1 %, samostatně z každé z následujících souborů příjemců, na které se vztahují závazky podmíněnosti v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 1306/2013:

a)

příjemci, kteří získávají přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

příjemci, kteří získávají podporu v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

příjemci, kteří získávají roční prémie podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.

7.   Pokud se na základě analýzy rizik použité na úrovni zemědělského podniku dospěje k závěru, že zemědělci, kteří nejsou příjemci, představují vyšší riziko než příjemci uvedení v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, mohou být nahrazeni zemědělci, kteří nejsou příjemci podpory. V tom případě musí nicméně celkový počet kontrolovaných zemědělců dosáhnout míry kontrol stanovené v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení. Tato nahrazení musí být řádně odůvodněna a zdokumentována.

8.   Pokud se tím zvýší účinnost kontrolního systému, může se použít kombinace postupů stanovených v odstavcích 5 a 6.

Článek 70

Ověření souladu s požadavky a normami

1.   Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky uvedenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2.   V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky, o nichž rozhodne příslušný kontrolní orgán a které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3.   Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu Země.

Článek 71

Prvky kontrol na místě

1.   Při provádění kontrol na vzorku uvedeném v čl. 68 odst. 1 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u všech vybraných příjemců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Aniž je dotčen první pododstavec, je-li minimální míry kontrol dosaženo na úrovni každého aktu nebo normy či souboru aktů nebo norem podle čl. 68 odst. 1 třetího pododstavce, zkontrolují se vybraní příjemci, pokud jde o dodržování požadavků daného aktu nebo normy či daného souboru aktů nebo norem.

Jestliže je do vzorku uvedeného v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení vybrána skupina osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, příslušný kontrolní orgán zajistí, že všichni členové skupiny jsou kontrolováni z hlediska dodržování požadavků a norem, za které jsou odpovědní.

Obecně je každý příjemce, který byl vybrán ke kontrole na místě, kontrolován v době, kdy lze kontrolovat většinu požadavků a norem, pro které byl vybrán. Členské státy však zajistí, že je během roku dosaženo přiměřené míry kontroly u všech požadavků a norem.

2.   Kontroly na místě zahrnují případně veškerou zemědělskou půdu zemědělského podniku. Skutečná kontrola v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, kterých se týká požadavek nebo norma na hospodářství, za předpokladu, že tento vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly požadavků a norem.

První pododstavec se nedotýká výpočtu a uplatnění správní sankce podle hlavy IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a kapitoly III této hlavy. Pokud kontrola vzorku uvedená v prvním pododstavci odhalí nesoulad, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Pokud tak kromě toho stanoví právní předpisy použitelné na akty nebo normy, může se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami, jako součást kontrol na místě, omezit na reprezentativní vzorek objektů kontroly. Členské státy však zajistí, že kontroly jsou prováděny u všech požadavků a norem, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy.

3.   Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy. Jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy. Cílem těchto kontrol je zjistit jakékoli porušení těchto požadavků a norem a navíc označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

4.   Kontroly na místě na úrovni zemědělských podniků lze nahradit správními kontrolami za předpokladu, že příslušný členský stát zajistí, že správní kontroly jsou přinejmenším stejně účinné jako kontroly na místě.

5.   Při provádění kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům a normám, pokud zajistí, aby účinnost kontroly dotčených požadavků a norem byla alespoň rovnocenná kontrolám na místě, které jsou prováděny bez použití ukazatelů.

Tyto ukazatele musí přímo souviset s požadavky nebo normami, které reprezentují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat při ověřování těchto požadavků nebo norem.

6.   Kontroly na místě týkající se vzorku podle čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení se provádějí ve stejném kalendářním roce, ve kterém byly podány žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu, nebo pokud jde o žádosti o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, kdykoli v průběhu období uvedeného v čl. 97 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 72

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle této hlavy bude vypracována kontrolní zpráva buď příslušným kontrolním orgánem, nebo na jeho odpovědnost.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

a)

všeobecná část obsahující zejména tyto informace:

i)

totožnost příjemce vybraného pro kontrolu na místě;

ii)

přítomné osoby;

iii)

údaje o tom, zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

b)

část, v níž jsou jednotlivě popsány provedené kontroly jednotlivých aktů a norem a která obsahuje zejména tyto informace:

i)

požadavky a normy, na něž se zaměřuje kontrola na místě;

ii)

povaha a rozsah provedených kontrol;

iii)

zjištění;

iv)

akty a normy, jejichž porušení bylo zjištěno;

c)

hodnotící část, v níž se posuzuje závažnost porušení jednotlivého aktu a/nebo normy na základě kritérií „závažnosti“, „rozsahu“, „trvání“ a „opakování“ v souladu s čl. 99 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 s uvedením všech faktorů, které by mohly vést ke zmírnění nebo zpřísnění snížení, které se má použít.

Pokud ustanovení vztahující se k dotyčnému požadavku nebo normě připouštějí možnost dále se zjištěným nesouladem nezabývat, nebo v případech, ve kterých je poskytována podpora podle čl. 17 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, musí na to být ve zprávě příslušným způsobem upozorněno.

2.   Odstavec 1 se použije bez ohledu na to, zda daný příjemce byl vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 69, zkontrolován na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy podle čl. 68 odst. 2 nebo v důsledku následného sledování nesouladu, na které byl příslušný kontrolní orgán upozorněn jakýmkoli jiným způsobem.

3.   Příjemci musí být informováni o jakémkoli zjištěném nesouladu ve lhůtě tří měsíců po dni kontroly na místě.

Pokud příjemce nepřijal okamžité nápravné opatření a nezačal opět požadavky dodržovat ve smyslu čl. 99 odst. 2 druhého pododstavce nařízení 1306/2013, bude příjemce informován ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce o tom, že je nutné přijmout nápravné opatření podle čl. 99 odst. 2 druhého pododstavce nařízení 1306/2013.

Pokud příjemce nepřijal okamžité nápravné opatření a nezačal opět požadavky dodržovat ve smyslu čl. 97 odst. 3 nařízení 1306/2013, bude daný příjemce informován nejpozději do jednoho měsíce po rozhodnutí o neuplatnění správní sankce uvedené ve zmíněném článku, že je nutné přijmout nápravné opatření.

4.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, kontrolní zpráva se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Toto období však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se nebo se zpřístupní kontrolní zpráva a příslušné doklady, jsou-li vyžadovány, platební agentuře nebo orgánu odpovědnému za koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

Pokud však zpráva neobsahuje žádná zjištění, může členský stát rozhodnout tuto zprávu nezasílat, pokud je měsíc po jejím dokončení k dispozici přímo platební agentuře nebo koordinačnímu orgánu.

KAPITOLA III

Výpočet a uplatňování správních sankcí

Článek 73

Obecné zásady

1.   V případě, že je za správu různých režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č.1307/2013, opatření uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a článcích 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 a plateb týkajících se režimů podpory v odvětví vína uvedených v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 odpovědná více než jedna platební agentura, zajistí členské státy, aby všechny platební agentury zapojené do těchto plateb byly informovány o zjištěném nesouladu a případně o veškerých odpovídajících správních sankcích. To zahrnuje případy, kdy nedodržení kritérií způsobilosti rovněž představuje porušení pravidel podmíněnosti a naopak. Členské státy případně zajistí, aby se použila jediná sazba snížení.

2.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účel stanovení snížení podle čl. 39 odst. 1 a článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 považují za jediné porušení.

3.   Porušení normy, které představuje rovněž nedodržení požadavku, se považuje za jediné porušení. Pro účely výpočtu snížení se porušení považuje za část oblasti požadavku.

4.   Správní sankce se uplatní na celkovou částku plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly nebo mají být poskytnuty příjemci:

a)

na základě žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, které příjemce podal nebo podá během roku, kdy došlo ke zjištění, a/nebo

b)

ve vztahu k žádostem o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud jde o písmeno b) prvního pododstavce, příslušná částka se pro účely restrukturalizace a přeměny vydělí třemi.

5.   Ve vztahu ke skupině osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 se procento snížení vypočte v souladu s kapitolou III této hlavy a hlavou IV kapitolou II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. V takovém případě mohou členské státy v souladu se zásadou proporcionality použít toto procento snížení na část dotace přidělené členovi skupiny, který nedodržuje požadavky.

Článek 74

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě nedbalosti

1.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení v rámci různých oblastí podmíněnosti z nedbalosti, použije se postup pro stanovení snížení podle čl. 39 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 zvlášť na každý případ porušení.

Výsledné procentní podíly snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle čl. 73 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   V případě zjištění opakovaného porušení spolu s dalším porušením nebo dalším opakovaným porušením se výsledné procentní podíly snížení sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 73 odst. 4.

Článek 75

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě úmyslného nesouladu

V případech úmyslného nesouladu mimořádného rozsahu, závažného nebo trvalého charakteru se příjemce kromě sankce uložené a vypočtené v souladu s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 vyloučí