ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 196

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 57
3. července 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 731/2014 ze dne 2. července 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/419/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2014 o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu

4

 

 

2014/420/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2014 o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou ze dne 22. července 1972, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu

10

 

 

2014/421/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2014 o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím ze dne 14. května 1973, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu

15

 

 

2014/422/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2014, kterým se stanoví opatření proti zavlékání organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o některé citrusové plody pocházející z Jihoafrické republiky (oznámeno pod číslem C(2014) 4191)

21

 

 

2014/423/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 1. července 2014, kterým se povoluje uvedení citikolinu na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (oznámeno pod číslem C(2014) 4252)

24

 

 

2014/424/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 1. července 2014, kterým se povoluje uvedení bílkoviny řepky na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (oznámeno pod číslem C(2014) 4256)

27

 

 

2014/425/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. července 2014, kterým se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 Slovensku a Spojenému království povoluje odchýlit se od některých společných pravidel bezpečnosti letectví (oznámeno pod číslem C(2014) 4344)  ( 1 )

30

 

 

2014/426/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. července 2014, kterým se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 Spojenému království povoluje odchýlit se od některých společných pravidel bezpečnosti letectví (oznámeno pod číslem C(2014) 4355)  ( 1 )

35

 

 

2014/427/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 6. února 2014 o jmenování zástupců Evropské centrální banky do Rady dohledu (ECB/2014/4)

38

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

 

2014/428/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ministrů AKT-EU č. 1/2014 ze dne 20. června 2014 o revizi přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES

40

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 399/2014 ze dne 22. dubna 2014 o povolení přípravků Lactobacillus brevis DSM 23231, Lactobacillus brevis DSMZ 16680, Lactobacillus plantarum CECT 4528 a Lactobacillus fermentum NCIMB 30169 jako doplňkových látek k použití u všech druhů zvířat ( Úř. věst. L 119, 23.4.2014 )

44

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 731/2014

ze dne 2. července 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. července 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

66,3

TR

56,1

XS

59,1

ZZ

60,5

0707 00 05

MK

34,9

TR

79,1

ZZ

57,0

0709 93 10

TR

103,4

ZZ

103,4

0805 50 10

AR

114,8

BO

136,6

TR

107,6

UY

127,1

ZA

120,1

ZZ

121,2

0808 10 80

AR

123,8

BR

97,9

CL

97,6

NZ

135,4

US

144,9

ZA

125,1

ZZ

120,8

0808 30 90

AR

75,9

CL

103,5

NZ

200,8

ZA

99,2

ZZ

119,9

0809 10 00

MK

88,5

TR

228,9

ZZ

158,7

0809 29 00

TR

347,6

ZZ

347,6

0809 30

TR

145,6

XS

54,4

ZZ

100,0


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/4


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. června 2014

o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu

(2014/419/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (1) (dále jen „dohoda“) se týká definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“).

(2)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (2) (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.

(3)

Unie i Švýcarsko podepsaly úmluvu dne 15. června 2011.

(4)

Unie uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Švýcarsko dne 28. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila úmluva v platnost pro Unii dne 1. května 2012 a pro Švýcarsko dne 1. ledna 2012.

(5)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování uvedené úmluvy. Za tímto účelem by smíšený výbor zřízený dohodou měl přijmout rozhodnutí nahrazující protokol č. 3 novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na úmluvu.

(6)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by měl vycházet z návrhu rozhodnutí připojeného k tomuto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie ve smíšeném výboru mohou odsouhlasit drobné změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Rozhodnutí smíšeného výboru bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 23. června 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)   Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 189.

(2)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU A ŠVÝCARSKA č.

ze dne

o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací podepsanou v Bruselu dne 22. července 1972 (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 11 této dohody,

s ohledem na protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 11 dohody odkazuje na protokol č. 3, který určuje pravidla původu a stanoví kumulaci původu mezi EU, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Islandem, Norskem, Tureckem, Faerskými ostrovy a účastníky barcelonského procesu (2).

(2)

Článek 39 protokolu č. 3 stanoví, že smíšený výbor zřízený podle článku 29 dohody může rozhodnout o změnách tohoto protokolu.

(3)

Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (3) (dále jen „úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době platné mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti, jediným právním aktem.

(4)

EU a Švýcarsko podepsaly úmluvu dne 15. června 2011.

(5)

EU uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Švýcarsko dne 28. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila úmluva v platnost pro EU dne 1. května 2012 a pro Švýcarsko dne 1. ledna 2012.

(6)

Úmluva zařadila země zapojené do procesu stabilizace a přidružení do celoevropsko-středomořské oblasti kumulace původu.

(7)

Pokud k úmluvě nepřistoupí souběžně všechny smluvní strany v rámci oblasti kumulace, nemělo by to představovat méně příznivou situaci, než jaká byla dříve na základě protokolu.

(8)

Protokol č. 3 k dohodě by proto měl být změněn tak, aby odkazoval na úmluvu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne …

V … dne …

Za smíšený výbor

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 189.

(2)  Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Sýrie a Tunisko.

(3)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

PŘÍLOHA

Protokol č. 3

o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

Článek 1

Použitelná pravidla původu

Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „úmluva“).

Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu se považují za odkazy na tuto dohodu.

Článek 2

Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 dodatku I úmluvy a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, se předkládají smíšenému výboru.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy dané země.

Článek 3

Změny protokolu

O změně tohoto protokolu může rozhodnout smíšený výbor.

Článek 4

Odstoupení od úmluvy

1.   Pokud EU nebo Švýcarsko depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 uvedené úmluvy, zahájí EU a Švýcarsko neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.

2.   Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi EU a Švýcarskem.

Článek 5

Přechodná ustanovení – kumulace

1.   Bez ohledu na článek 3 dodatku I úmluvy se pravidla týkající se kumulace stanovená v článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k této dohodě, jež byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EU a Švýcarska č. 3/2005 ze dne 15. prosince 2005 (2), nadále mezi EU a Švýcarskem uplatňují, a to do doby, než se začne úmluva uplatňovat ve vztahu ke všem smluvním stranám uvedeným ve zmíněných článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k dohodě.

2.   Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I úmluvy, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, EU, Turecka a zemí zapojených do procesu stabilizace a přidružení, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu.


(1)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(2)   Úř. věst. L 45, 15.2.2006, s. 2.


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/10


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. června 2014

o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou ze dne 22. července 1972, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu

(2014/420/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (1) (dále jen „dohoda“) se týká definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“).

(2)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (2) (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.

(3)

Unie podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a Island dne 30. června 2011.

(4)

Unie uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Island dne 12. března 2012. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila úmluva v platnost jak pro Unii, tak pro Island dne 1. května 2012.

(5)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana přijme vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování uvedené úmluvy. Za tímto účelem by smíšený výbor zřízený dohodou měl přijmout rozhodnutí nahrazující protokol č. 3 novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na úmluvu.

(6)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by měl vycházet z návrhu rozhodnutí připojeného k tomuto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie ve smíšeném výboru mohou odsouhlasit drobné změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Rozhodnutí smíšeného výboru bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 23. června 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)   Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 2.

(2)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU A ISLANDU č. […]

ze dne […]

o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou podepsanou v Bruselu dne 22. července 1972 (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 11 této dohody,

s ohledem na protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 11 dohody odkazuje na protokol č. 3, který určuje pravidla původu a stanoví kumulaci původu mezi EU, Islandem, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Norskem, Tureckem, Faerskými ostrovy a účastníky barcelonského procesu (2).

(2)

Článek 39 protokolu č. 3 stanoví, že smíšený výbor zřízený podle článku 30 dohody může rozhodnout o změnách tohoto protokolu.

(3)

Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (3) (dále jen „úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době platné mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti, jediným právním aktem.

(4)

EU podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a Island dne 30. června 2011.

(5)

EU uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Island dne 12. března 2012. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila úmluva v platnost jak pro EU, tak pro Island dne 1. května 2012.

(6)

Úmluva zařadila země zapojené do procesu stabilizace a přidružení do celoevropsko-středomořské oblasti kumulace původu.

(7)

Pokud k úmluvě nepřistoupí souběžně všechny smluvní strany v rámci oblasti kumulace, nemělo by to představovat méně příznivou situaci, než jaká byla dříve na základě protokolu.

(8)

Protokol č. 3 k dohodě by proto měl být změněn tak, aby odkazoval na úmluvu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. září 2014.

V … dne

Za smíšený výbor

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 2.

(2)  Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Sýrie a Tunisko.

(3)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.


PŘÍLOHA

Protokol č. 3

o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

Článek 1

Použitelná pravidla původu

Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „úmluva“).

Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu se považují za odkazy na tuto dohodu.

Článek 2

Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 dodatku I úmluvy a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, se předkládají smíšenému výboru.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy dané země.

Článek 3

Změny protokolu

O změně tohoto protokolu může rozhodnout smíšený výbor.

Článek 4

Odstoupení od úmluvy

1.   Pokud EU nebo Island depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 uvedené úmluvy, zahájí EU a Island neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.

2.   Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi EU a Islandem.

Článek 5

Přechodná ustanovení – kumulace

1.   Bez ohledu na článek 3 dodatku I úmluvy se pravidla týkající se kumulace stanovená v článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k této dohodě, jež byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EU a Islandu č. 2/2005 ze dne 22. prosince 2005 (2), nadále mezi EU a Islandem uplatňují, a to do doby, než se začne úmluva uplatňovat ve vztahu ke všem smluvním stranám uvedeným ve zmíněných článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k dohodě.

2.   Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I úmluvy, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, EU, Turecka a zemí zapojených do procesu stabilizace a přidružení, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR. 1 nebo prohlášením o původu.


(1)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(2)   Úř. věst. L 131, 18.5.2006, s. 2.


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/15


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. června 2014

o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím ze dne 14. května 1973, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu

(2014/421/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (1) (dále jen „dohoda“) se týká definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“).

(2)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (2) (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.

(3)

Unie i Norsko úmluvu podepsaly dne 15. června 2011.

(4)

Unie uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Norsko dne 9. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila úmluva v platnost pro Unii dne 1. května 2012 a pro Norsko dne 1. ledna 2012.

(5)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana přijme vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování uvedené úmluvy. Za tímto účelem by smíšený výbor zřízený dohodou měl přijmout rozhodnutí nahrazující protokol č. 3 novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na úmluvu.

(6)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by měl vycházet z návrhu rozhodnutí připojeného k tomuto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím, pokud jde o nahrazení protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce novým protokolem, který pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských pravidlech původu, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie ve smíšeném výboru mohou odsouhlasit drobné změny předlohy rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Rozhodnutí smíšeného výboru bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 23. června 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)   Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 2.

(2)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU A NORSKA č. …

ze dne …

o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím podepsanou v Bruselu dne 14. května 1973 (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 11 této dohody,

s ohledem na protokol č. 3 k dohodě týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (2) (dále jen „protokol č. 3“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 11 dohody odkazuje na protokol č. 3, který určuje pravidla původu a stanoví kumulaci původu mezi EU, Norskem, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Islandem, Tureckem, Faerskými ostrovy a účastníky barcelonského procesu (3).

(2)

Článek 39 protokolu č. 3 stanoví, že smíšený výbor zřízený podle článku 29 dohody může rozhodnout o změnách tohoto protokolu.

(3)

Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (4) (dále jen „úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době platné mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti, jediným právním aktem.

(4)

EU i Norsko úmluvu podepsaly dne 15. června 2011.

(5)

EU uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Norsko dne 9. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 uvedené úmluvy vstoupila úmluva v platnost pro EU dne 1. května 2012 a pro Norsko dne 1. ledna 2012.

(6)

Úmluva zařadila země zapojené do procesu stabilizace a přidružení do celoevropsko-středomořské oblasti kumulace původu.

(7)

Pokud k úmluvě nepřistoupí souběžně všechny smluvní strany v rámci oblasti kumulace, nemělo by to představovat méně příznivou situaci, než jaká byla dříve na základě protokolu.

(8)

Protokol č. 3 k dohodě by proto měl být změněn tak, aby odkazoval na úmluvu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. září 2014.

V … dne …

Za smíšený výbor

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 2.

(2)   Úř. věst. L 117, 2.5.2006, s. 2.

(3)  Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Sýrie a Tunisko.

(4)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.


PŘÍLOHA

Protokol č. 3

o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

Článek 1

Použitelná pravidla původu

Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „úmluva“).

Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu se považují za odkazy na tuto dohodu.

Článek 2

Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 dodatku I úmluvy a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, se předkládají smíšenému výboru.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy dané země.

Článek 3

Změny protokolu

O změně tohoto protokolu může rozhodnout smíšený výbor.

Článek 4

Odstoupení od úmluvy

1.   Pokud EU nebo Norsko depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 uvedené úmluvy, zahájí EU a Norsko neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.

2.   Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi EU a Norskem.

Článek 5

Přechodná ustanovení – kumulace

1.   Bez ohledu na článek 3 dodatku I úmluvy se pravidla týkající se kumulace stanovená v článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k této dohodě, jež byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EU a Norska č. 1/2005 ze dne 20. prosince 2005 (2), nadále mezi EU a Norskem uplatňují, a to do doby, než se začne úmluva uplatňovat ve vztahu ke všem smluvním stranám uvedeným v článcích 3 a 4 protokolu č. 3 k dohodě.

2.   Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I úmluvy, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, EU, Turecka a zemí zapojených do procesu stabilizace a přidružení, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu.


(1)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(2)   Úř. věst. L 117, 2.5.2006, s. 2.


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/21


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. července 2014,

kterým se stanoví opatření proti zavlékání organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o některé citrusové plody pocházející z Jihoafrické republiky

(oznámeno pod číslem C(2014) 4191)

(2014/422/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 třetí větu uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Organismus Guignardia citricarpa Kiely (všechny kmeny patogenní pro Citrus) je uveden v bodě 11 písm. c) kapitoly I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES jako škodlivý organismus, jehož výskyt v Unii není znám. Od roku 2011, kdy Mezinárodní botanický kongres schválil nový kód nomenklatury hub, se tento organismus nazývá Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa (dále jen „dotčený organismus“).

(2)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) zveřejnil dne 21. února 2014 hodnocení rizika dotčeného škodlivého organismu (2). Na základě uvedeného hodnocení rizika byl učiněn závěr, že požadavky týkající se dotčeného organismu, stanovené ve směrnici 2000/29/ES pro dovoz citrusových plodů pocházejících z pěstebních ploch ležících mimo oblast uznanou za prostou dotčeného organismu do Unie, nejsou dostatečné k tomu, aby se zamezilo zavlečení dotčeného organismu do Unie. Vzhledem ke skutečnosti, že v předchozích letech opakovaně docházelo k zachycení zásilek citrusových plodů pocházejících z Jihoafrické republiky, jež byly napadeny dotčeným organismem, je nutné neprodleně přijmout přísnější opatření s cílem zlepšit ochranu Unie před zavlečením dotčeného organismu. Jelikož se v případě mnoha z těchto zachycení jednalo o plody Citrus sinensis (L.) Osbeck „Valencia“, měly by být uvedené plody podrobeny kromě opatření vztahujících se na všechny citrusové plody také testování na latentní infekci.

(3)

Zavlečení dotčeného organismu do Unie prostřednictvím dovozu plodů Citrus latifolia Tanaka nicméně úřad považuje za velmi nepravděpodobné. Je proto žádoucí vyjmout Citrus latifolia Tanaka z opatření stanovených tímto rozhodnutím.

(4)

V případě zachycení citrusových plodů pocházejících z Jihoafrické republiky, které jsou napadeny dotčeným organismem, Komise posoudí, zda je doručení napadených plodů důsledkem selhání postupů pro úřední dohled a certifikaci v Jihoafrické republice. Dojde-li v rámci téhož roku k opakovanému zachycení zásilek vyplývajícímu ze selhání postupů pro dohled a certifikaci, Komise přezkoumá toto rozhodnutí před tím, než bude oznámeno šesté takové zachycení.

(5)

V zájmu jasnosti by mělo být zrušeno prováděcí rozhodnutí Komise 2013/754/EU (3).

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím by se měla začít uplatňovat ode dne 24. července 2014, aby byla hospodářským subjektům poskytnuta dostatečná doba pro přizpůsobení se novým požadavkům.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dovoz citrusových plodů do Unie

Aniž jsou dotčeny body 16.1, 16.2, 16.3 a 16.5 a odchylně od bodu 16.4 písm. c) a d) kapitoly I části A přílohy IV směrnice 2000/29/ES, mohou být plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich kříženců, jiné než plody Citrus aurantium L. a Citrus latifolia Tanaka, pocházející z Jihoafrické republiky (dále jen „dotčené plody“) dováženy do Unie pouze tehdy, pokud splňují požadavky stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Oznamovací povinnosti

Dovážející členské státy předloží do 31. prosince každého roku Komisi a ostatním členským státům zprávu s informacemi o množstvích dotčených plodů dovezených během předcházejícího dovozního období do Unie podle tohoto rozhodnutí. Uvedená zpráva bude rovněž zahrnovat výsledky prohlídek uvedených v bodě 2 přílohy.

Článek 3

Oznamování

Členské státy neprodleně oznámí Komisi, ostatním členským státům a Jihoafrické republice potvrzený nález dotčeného organismu.

Článek 4

Zrušení

Prováděcí rozhodnutí 2013/754/EU se zrušuje.

Článek 5

Datum použitelnosti

Toto rozhodnutí se použije ode dne 24. července 2014.

Článek 6

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 2. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(2)  EFSA PLH Panel (Vědecká komise EFSA pro zdraví rostlin), 2014. Scientific Opinion on the risk of Phyllosticta citricarpa (Guignardia citricarpa) for the EU territory with identification and evaluation of risk reduction options. EFSA Journal 2014;12(2):3557, 243 s. doi:10.2903/j.efsa.2014.3557.

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/754/EU ze dne 11. prosince 2013 o opatřeních proti zavlékání Guignardia citricarpa Kiely (všech kmenů patogenních pro Citrus) do Unie a proti jejich rozšiřování na území Unie, pokud jde o Jihoafrickou republiku (Úř. věst. L 334, 13.12.2013, s. 44).


PŘÍLOHA

POŽADAVKY NA DOVOZ DOTČENÝCH PLODŮ UVEDENÉ V ČLÁNKU 1

1.   Požadavky týkající se dotčených plodů

1.1

K dotčeným plodům je připojeno rostlinolékařské osvědčení uvedené v čl. 13 odst. 1 bodě ii) prvním pododstavci směrnice 2000/29/ES, které v oddílu „Dodatkové prohlášení“ obsahuje tyto informace:

a)

dotčené plody pocházejí z pěstební plochy, která byla ošetřena proti dotčenému organismu, a toto ošetření bylo provedeno ve vhodný okamžik od začátku posledního vegetačního období;

b)

na pěstební ploše byla v průběhu pěstebního období provedena úřední prohlídka a u dotčených plodů nebyly od začátku posledního vegetačního období zjištěny žádné příznaky napadení dotčeným organismem;

c)

v období mezi doručením a balením v balících zařízeních byl odebrán vzorek alespoň 600 plodů od každého druhu z každých 30 tun nebo z části tohoto množství, vybraný pokud možno na základě jakýchkoli případných příznaků napadení dotčeným organismem; všechny vybrané plody vykazující příznaky napadení byly testovány a shledány prosté dotčeného organismu.

1.2

V případě Citrus sinensis (L.) Osbeck „Valencia“ bude rostlinolékařské osvědčení v oddílu „Dodatkové prohlášení“ rovněž uvádět, že jeden vzorek odebraný z množství 30 tun nebo z části tohoto množství byl testován na latentní infekci a byl shledán prostým dotčeného organismu.

1.3

Úplná vysledovatelnost dotčených plodů se zajistí následovně:

a)

pěstební plocha, balící zařízení, vývozci a veškeré další subjekty podílející se na manipulaci s dotčenými plody musí být za tímto účelem úředně registrováni;

b)

uchovávají se podrobné informace o ošetřeních před sklizní a po sklizni;

c)

během přepravy z pěstební plochy na místo vývozu do Unie jsou k dotčeným plodům připojeny dokumenty vydané pod dohledem jihoafrického národního orgánu pro ochranu rostlin v rámci dokumentačního systému, k jehož informacím poskytne Jihoafrická republika Komisi přístup.

2.   Požadavky týkající se prohlídek na území Unie

2.1

Dotčené plody jsou podrobeny vizuální prohlídce na vstupním místě nebo na místě určení stanoveném v souladu se směrnicí Komise 2004/103/ES (1). Uvedené prohlídky se provádějí u vzorků alespoň 200 plodů od každého druhu dotčených plodů z každé šarže 30 tun nebo z části tohoto množství, vybraných na základě jakéhokoli případného příznaku napadení dotčeným organismem.

2.2

Zjistí-li se v rámci prohlídek uvedených v bodě 2.1 příznaky napadení dotčeným organismem, musí být přítomnost dotčeného organismu potvrzena či vyvrácena prostřednictvím testování plodů vykazujících dané příznaky. Potvrdí-li se přítomnost dotčeného organismu, podléhá šarže, z níž byl vzorek odebrán, jednomu z těchto opatření:

i)

odmítnutí vstupu do Unie,

ii)

zničení, jiným způsobem než zpracováním.


(1)  Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 16).


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/24


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. července 2014,

kterým se povoluje uvedení citikolinu na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97

(oznámeno pod číslem C(2014) 4252)

(Pouze německé znění je závazné)

(2014/423/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. března 2012 podala společnost Kyowa Hakko Europe GmbH u příslušných orgánů v Irsku žádost o uvedení citikolinu na trh jako nové složky potravin.

(2)

Dne 2. června 2012 vydal příslušný irský subjekt pro posuzování potravin zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že pro použití v určitých potravinách v množství, které navrhuje žadatel, splňuje citikolin kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(3)

Dne 10. července 2012 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům.

(4)

Během 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 byly vzneseny odůvodněné námitky. Některé členské státy navíc ve svých námitkách vysvětlily, že výrobky obsahující sodnou sůl citikolinu považují za léčivý přípravek.

(5)

Dne 27. listopadu 2012 žadatel oznámil Komisi, že žádost změnil a požaduje schválit používání citikolinu pouze v doplňcích stravy v množství nejvýše 500 mg/den a v potravinách pro zvláštní výživu, jmenovitě v potravinách určených pro zvláštní léčebné účely, v množství nejvýše 250 mg/porce, přičemž nejvyšší denní spotřeba z těchto druhů potravin může činit 1 000 mg. Tyto výrobky jsou určeny dospělým, a nikoli ke konzumaci dětmi.

(6)

Dne 15. ledna 2013 se Komise obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a požádala jej o dodatečné posouzení citikolinu jako složky potravin podle nařízení (ES) č. 258/97.

(7)

Dne 10. října 2013 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o bezpečnosti citikolinu jako nové složky potravin (2) se závěrem, že při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití je bezpečný.

(8)

Toto stanovisko poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití splňuje citikolin kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(9)

Ve svém stanovisku úřad EFSA rovněž uvedl, že citikolin se může vzájemně ovlivňovat s jinými léčivými přípravky, a proto by neměl být společně s nimi podáván. V případě, kdy se na výrobek s přihlédnutím ke všem jeho vlastnostem může vztahovat definice „léčivého přípravku“ stanovená v čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (3) a zároveň definice výrobku podle nařízení (ES) č. 258/97, použije se směrnice 2001/83/ES. Stanoví-li tedy členský stát v souladu se směrnicí 2001/83/ES, že výrobek je léčivým přípravkem, může omezit v souladu s právem Unie uvádění tohoto výrobku na trh.

(10)

Směrnice Komise 1999/21/ES (4) stanoví požadavky na dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely. Používání citikolinu by mělo být povoleno, aniž jsou dotčeny požadavky uvedeného právního předpisu.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (5) stanoví požadavky na doplňky stravy. Používání citikolinu by mělo být povoleno, aniž jsou dotčeny požadavky uvedeného právního předpisu.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Citikolin, jak je specifikován v příloze, může být uveden na trh v Unii jako nová složka potravin v doplňcích stravy v maximální dávce 500 mg/den a v dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely v maximální dávce 250 mg/porce, přičemž denní spotřeba z těchto druhů potravin může činit nejvýše 1 000 mg, aniž jsou dotčeny směrnice 1999/21/ES a směrnice 2002/46/ES. Citikolin nesmí být používán v potravinách určených ke konzumaci dětmi.

Článek 2

Označení citikolinu, povoleného tímto rozhodnutím, na etiketě potravin, které jej obsahují, zní „citikolin“.

Článek 3

Spotřebitel musí být informován, že potraviny obsahující citikolin nejsou určeny ke konzumaci dětmi.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Kyowa Hakko Europe GmbH, Am Wehrhahn 50, 40211 Düsseldorf, Německo.

V Bruselu dne 1. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.

(2)  EFSA Journal 2013; 11(10):3421.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(4)  Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51).


PŘÍLOHA

SPECIFIKACE CITIKOLINU

Definice : Citikolin se skládá z cytosinu, ribózy, pyrofosfátu a cholinu.

Chemický název: Amfoterní sůl cholin cytidin 5′-pyrofosfát, cytidin 5′-(trihydrogen difosfát) P′-[2-(trimethylammonio)ethyl]esteru

Chemický vzorec: C14H26N4O11P2

Molekulová hmotnost: 488,32 g/mol

Popis : Bílý krystalický prášek

Identifikace :

Č. CAS

987-78-0

pH (1 % roztok vzorku)

2,5–3,5

Čistota :

Obsah

Nejméně 98 % sušiny

Úbytek hmotnosti sušením (při 100 °C po dobu 4 hodin)

Nejvýše 5,0 %

Amonium

Nejvýše 0,05 %

Těžké kovy celkem (jako Pb)

Nejvýše 10 ppm

Arsen

Nejvýše 2 ppm

Volné fosforečné kyseliny

Nejvýše 0,1 %

5′-cytidylová kyselina

Nejvýše 1,0 %

Mikrobiologická kritéria :

Celkový počet mikroorganismů

Nejvýše 1 000 CFU/g

Kvasinky a plísně

Nejvýše 100 CFU/g

Escherichia coli

Nepřítomná v 1 g


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/27


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. července 2014,

kterým se povoluje uvedení bílkoviny řepky na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97

(oznámeno pod číslem C(2014) 4256)

(Pouze německé znění je závazné)

(2014/424/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. června 2012 podala společnost Helm AG u příslušných orgánů v Irsku žádost o uvedení bílkoviny řepky na trh jako nové složky potravin. Bílkovina řepky je určena k použití jako rostlinný zdroj bílkovin v potravinách kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy. Dne 18. února 2014 byla Komise informována, že práva k projednávané žádosti získala společnost Siebte PMI Verwaltungs GmbH.

(2)

Dne 17. září 2012 vydal příslušný irský subjekt pro posuzování potravin zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že bílkovina řepky splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(3)

Dne 4. října 2012 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům.

(4)

Během 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 byly vzneseny odůvodněné námitky.

(5)

Dne 14. února 2013 se Komise obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a požádala jej o dodatečné posouzení bílkoviny řepky jako složky potravin podle nařízení (ES) č. 258/97.

(6)

Dne 10. října 2013 úřad EFSA ve svém vědeckém stanovisku „Scientific Opinion on the safety of 'rapeseed protein isolate' as the Novel Food ingredient“ (2) dospěl k závěru, že bílkovina řepky je jako bílkovina přidávaná do potravin bezpečná. Je však třeba poukázat na to, že nelze vyloučit riziko citlivosti na řepku a že je pravděpodobné, že řepka může vyvolat alergické reakce u lidí alergických na hořčici.

(7)

Stanovisko proto poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že řepka jako nová složka potravin splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97 za předpokladu, že potraviny obsahující bílkovinu řepky jako složku potravin jsou označeny tak, aby se lidé alergičtí na hořčici mohli vyhnout jejich konzumaci.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Bílkovina řepky specifikovaná v příloze může být uvedena na trh v Unii jako nová složka potravin.

Článek 2

Při označování potravin obsahujících bílkovinu řepky povolenou tímto rozhodnutím se použije označení „bílkovina řepky“.

Článek 3

Označení jakékoliv potraviny obsahující bílkovinu řepky musí obsahovat snadno viditelný a čitelný údaj o tom, že výrobek obsahující „bílkovinu řepky“ jako složku potravin může způsobit alergickou reakci spotřebitelům, kteří jsou alergičtí na hořčici a výrobky z ní. V příslušných případech se tento údaj uvede v bezprostřední blízkosti seznamu složek.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Siebte PMI Verwaltungs GmbH, Neuer Jungfernstieg 5, 20354 Hamburg, Německo.

V Bruselu dne 1. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.

(2)  EFSA Journal 2013; 11(10):3420.


PŘÍLOHA

SPECIFIKACE BÍLKOVINY ŘEPKY

Definice : Bílkovina řepky je vodný extrakt z filtračního koláče semene řepky bohatý na bílkoviny pocházející z geneticky nemodifikované Brassica napus L. a Brassica rapa L.

Popis : Bílý nebo krémově bílý prášek sušený rozprašováním.

Bílkoviny celkem

Ne méně než 90 %

Rozpustná bílkovina

Ne méně než 85 %

Vlhkost

Ne více než 7 %

Sacharidy

Ne více než 7 %

Tuk

Ne více než 2 %

Popel

Ne více než 4 %

Vláknina

Ne více než 0,5 %

Glukosinoláty celkem

Ne více než 1 mmol/l

Čistota :

Fytáty celkem

Ne více než 1,5 %

Olovo

Ne více než 0,5 mg/kg

Mikrobiologická kritéria :

Počet kvasinek a plísní

Ne více než 100 CFU/g

Počet aerobních bakterií

Ne více než 10 000 CFU/g

Celkový počet koliformních bakterií

Ne více než 10 CFU/g

Escherichia coli

Nepřítomná v 10 g

Salmonella spp.

Nepřítomná v 25 g


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/30


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. července 2014,

kterým se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 Slovensku a Spojenému království povoluje odchýlit se od některých společných pravidel bezpečnosti letectví

(oznámeno pod číslem C(2014) 4344)

(Text s významem pro EHP)

(2014/425/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Slovensko a Spojené království požádaly o povolení uplatnit některé odchylky od společných pravidel bezpečnosti letectví, která jsou uvedena v nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (2). Podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 Komise na základě doporučení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) posoudila potřebu požadovaných odchylek a úroveň ochrany, která z nich vyplývá.

(2)

První odchylka, o niž dne 29. dubna 2013 požádalo Slovensko, se týkala požadavku obnovy práv udělených přístrojovou kvalifikací a povinnosti opět vykonat zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku dovednosti pro získání přístrojové kvalifikace podle čl. FCL.625 písm. c) a d) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Slovensko zastává názor, že uvedené požadavky nejsou vhodné v případě, kdy je pilot držitelem přístrojové kvalifikace uvedené v průkazu způsobilosti vydaném třetí zemí v souladu s ustanoveními přílohy 1 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „příloha 1 ICAO“). Slovensko také uvedlo důvody prokazující, že je zajištěna stejná úroveň ochrany, pokud by navrhovaná odchylka byla schválena. Komise na základě doporučení agentury ze dne 4. června 2013 dospěla k závěru, že navrhovaná odchylka poskytne úroveň ochrany rovnocennou úrovni, které by bylo dosaženo uplatněním společných pravidel bezpečnosti letectví, budou-li splněny určité podmínky.

(3)

Druhá odchylka, o niž Slovensko požádalo dne 29. dubna 2013, se týkala požadavku obnovy třídní nebo typové kvalifikace podle čl. FCL.740 písm. b) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Slovensko zastává názor, že takový požadavek není vhodný v případě, kdy je pilot držitelem třídní nebo typové kvalifikace uvedené v průkazu způsobilosti vydaném třetí zemí v souladu s přílohou 1 ICAO. Slovensko také uvedlo důvody prokazující, že je zajištěna stejná úroveň ochrany, pokud by navrhovaná odchylka byla schválena. Komise na základě doporučení agentury ze dne 4. června 2013 dospěla k závěru, že navrhovaná odchylka poskytne úroveň ochrany rovnocennou úrovni, které by bylo dosaženo uplatněním společných pravidel bezpečnosti letectví, budou-li splněny určité podmínky.

(4)

Třetí odchylka, o niž dne 21. června 2013 požádalo Spojené království a která byla změněna dne 4. července, se týkala podmínek pro prodloužení platnosti třídní kvalifikace pro jednomotorové pístové letouny a třídní kvalifikace pro turistické motorové kluzáky podle čl. FCL.740.A písm. b) odst. 1) bodu ii) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Spojené království zastává názor, že požadavek není vhodný pro piloty, kteří si udržují přístrojovou kvalifikaci a/nebo kvalifikaci instruktora, ale nemají jinou třídní nebo typovou kvalifikaci. Spojené království také uvedlo důvody prokazující, že je zajištěna stejná úroveň ochrany, pokud by navrhovaná odchylka byla schválena. Komise na základě doporučení agentury ze dne 27. srpna 2013 dospěla k závěru, že navrhovaná odchylka poskytne úroveň ochrany rovnocennou úrovni, které by bylo dosaženo uplatněním společných pravidel bezpečnosti letectví, budou-li splněny určité podmínky.

(5)

Čtvrtá odchylka, o niž dne 10. července 2013 požádalo Spojené království, se týkala předpokladů, které musí splňovat žadatelé o osvědčení SFE pro letouny podle čl. FCL.1010.SFE písm. a) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Spojené království zastává názor, že tyto předpoklady jsou neúplné, protože se vztahují pouze na vícepilotní letouny, a nikoli na jednopilotní složité letouny s vysokou výkonností. Spojené království také uvedlo důvody prokazující, že je zajištěna stejná úroveň ochrany, pokud by navrhovaná odchylka byla schválena. Komise na základě doporučení agentury ze dne 27. srpna 2013 dospěla k závěru, že navrhovaná odchylka poskytne úroveň ochrany rovnocennou úrovni, které by bylo dosaženo uplatněním společných pravidel bezpečnosti letectví, budou-li splněny určité podmínky.

(6)

Podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 odchylka udělená jednomu členskému státu musí být oznámena všem členským státům, které by rovněž byly oprávněny uplatnit dotyčné opatření. Toto rozhodnutí by tudíž mělo být určeno všem členským státům. Popis odchylky a podmínek, které jsou s ní spojené, by měl ostatním členským státům umožnit, aby dané opatření uplatnily, jsou-li ve stejné situaci, aniž by od Komise vyžadovaly další schválení. Členské státy by si však měly v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 vyměňovat informace o uplatňování odchylek, protože tyto odchylky mohou mít dopad i mimo členské státy, jimž jsou odchylky uděleny.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropské agentury pro bezpečnost letectví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Slovensko může udělovat schválení odchylně od těchto prováděcích pravidel uvedených v příloze I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011:

1)

v článku FCL.625 „IR – platnost, prodloužení platnosti a obnova“ v písmenech c) a d) uvedené přílohy v souladu s pravidly stanovenými v oddílu 1 přílohy I tohoto rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 2 přílohy I tohoto rozhodnutí;

2)

v článku FCL.740 „Platnost a obnova třídní a typové kvalifikace“ v písmeni b) uvedené přílohy v souladu s pravidly stanovenými v oddílu 1 přílohy II tohoto rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 2 přílohy II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Spojené království může udělovat schválení odchylně od těchto prováděcích pravidel uvedených v příloze I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011:

1)

v článku FCL.740.A „Prodloužení platnosti třídní a typové kvalifikace – letouny“ v písm. b) odst. 1) bodě ii) uvedené přílohy v souladu s pravidly stanovenými v oddílu 1 přílohy III tohoto rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 2 přílohy III tohoto rozhodnutí;

2)

v článku FCL.1010.SFE „SFE – předpoklady“ v písmeni a) uvedené přílohy v souladu s pravidly stanovenými v oddílu 1 přílohy IV tohoto rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 2 přílohy IV tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Všechny členské státy jsou oprávněny uplatňovat opatření uvedená v článcích 1 a 2, jak je stanoveno v přílohách tohoto rozhodnutí. Členské státy o těchto opatřeních uvědomí Komisi, agenturu a vnitrostátní letecké úřady.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. července 2014.

Za Komisi

Siim KALLAS

místopředseda


(1)   Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1).


PŘÍLOHA I

Odchylka Slovenska od nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jde o platnost a obnovu přístrojových kvalifikací.

1.   POPIS ODCHYLKY

Slovensko může odchylně od článku FCL.625 „IR – platnost, prodloužení platnosti a obnova“ písmen c) a d) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011 povolit držitelům průkazu způsobilosti podle části FCL, kteří v poslední době létali na základě platné přístrojové kvalifikace uvedené v průkazu způsobilosti vydaném třetí zemí v souladu s přílohou 1 ICAO, dosažení souladu s kritérii obnovy přístrojové kvalifikace podle části FCL stanovenými v čl. FCL.625 písm. c) tím, že splní kritéria prodloužení platnosti uvedená v čl. FCL.625 písm. b). Kromě toho může těm držitelům průkazu způsobilosti podle části FCL, kteří jsou držiteli přístrojové kvalifikace udělené třetí zemí, která již není platná, ale jejíž platnost byla prodloužena nebo obnovena za posledních sedm let, povolit, aby vyhověli pouze kritériím pro účely obnovy přístrojové kvalifikace podle části FCL stanoveným v čl. FCL.625 písm. c), aniž by museli opět vykonat zkoušku z teoretických znalostí podle čl. FCL.625 písm. d).

2.   PODMÍNKY SPOJENÉ S UPLATNĚNÍM ODCHYLKY

Tato odchylka se vztahuje na držitele průkazu způsobilosti podle části FCL, který zahrnuje přístrojovou kvalifikaci, jež má být obnovena. Pokud jsou tito držitelé průkazu způsobilosti také držiteli průkazu způsobilosti vydaného třetí zemí s platnou přístrojovou kvalifikací, musí držitel, který má kvalifikaci podle části FCL, projít přezkoušením odborné způsobilosti požadovaným pro obnovu platnosti přístrojové kvalifikace, nemusí však projít také udržovacím výcvikem ve schválené organizaci pro výcvik (ATO). Tito držitelé průkazů způsobilosti navíc nemusí opět vykonat zkoušky z teoretických znalostí, pokud platnost přístrojové kvalifikace uvedená v průkazu způsobilosti vydaném třetí zemí byla prodloužena nebo obnovena za posledních sedm let.


PŘÍLOHA II

Odchylka Slovenska od nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jde o platnost a obnovu třídní a typové kvalifikace.

1.   POPIS ODCHYLKY

Slovensko může odchylně od článku FCL.740 „Platnost a obnova třídní a typové kvalifikace“ písmene b) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011 povolit držitelům průkazu způsobilosti podle části FCL, kteří v poslední době létali na základě platné rovnocenné třídní a typové kvalifikace uvedené v průkazu způsobilosti vydaném třetí zemí v souladu s přílohou 1 ICAO, aby vyhověli kritériím pro účely obnovy, pokud projdou přezkoušením odborné způsobilosti, nemusí však projít dodatečným udržovacím výcvikem.

2.   PODMÍNKY SPOJENÉ S UPLATNĚNÍM ODCHYLKY

Tato odchylka se vztahuje na držitele průkazu způsobilosti podle části FCL, který zahrnuje třídní nebo typovou kvalifikaci, jež má být obnovena. Pokud jsou uvedení držitelé průkazu způsobilosti také držiteli průkazu způsobilosti vydaného třetí zemí s platnou kvalifikací pro stejnou třídu nebo stejný typ letadla, musí držitel kvalifikace podle části FCL projít pouze přezkoušením odborné způsobilosti požadovaným pro obnovu třídní nebo typové kvalifikace, nemusí však projít také udržovacím výcvikem ve schválené organizaci pro výcvik.


PŘÍLOHA III

Odchylka Spojeného království od nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jde o prodloužení platnosti třídní kvalifikace pro jednomotorové pístové letouny a třídní kvalifikace pro turistické motorové kluzáky.

1.   POPIS ODCHYLKY

Spojené království může odchylně od článku FCL.740.A „Prodloužení platnosti třídní a typové kvalifikace – letouny“ písm. b) odst. 1) bodu ii) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011 povolit držitelům průkazu způsobilosti prodloužení platnosti třídní kvalifikace pro jednomotorové pístové letouny nebo třídní kvalifikace pro turistické motorové kluzáky, aniž by museli absolvovat uvedený cvičný let s letovým instruktorem nebo instruktorem pro třídní kvalifikaci, pokud držitel průkazu způsobilosti v průběhu dvanácti měsíců před datem skončení platnosti kvalifikace prošel:

a)

zkouškou dovednosti nebo přezkoušením odborné způsobilosti pro získání jakékoliv třídní, typové nebo přístrojové kvalifikace nebo kvalifikace pro let v horském terénu uvedené v průkazu způsobilosti pilota; nebo

b)

hodnocením odborné způsobilosti pro jakékoliv osvědčení letového instruktora, instruktora pro třídní kvalifikaci nebo instruktora pro přístrojovou kvalifikaci uvedené v průkazu způsobilosti pilota.

2.   PODMÍNKY SPOJENÉ S UPLATNĚNÍM ODCHYLKY

Tato odchylka se vztahuje na držitele průkazu způsobilosti podle části FCL s třídní kvalifikací pro jednomotorové pístové letouny nebo třídní kvalifikací pro turistické motorové kluzáky. Cvičný let s instruktorem lze nahradit pouze tehdy, pokud držitel prošel zkouškou dovednosti, přezkoušením odborné způsobilosti nebo hodnocením odborné způsobilosti pro získání kvalifikace nebo osvědčení pro letoun.


PŘÍLOHA IV

Odchylka Spojeného království od nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jde examinátory syntetického létání (SFE), kteří provádějí zkoušky v simulátorech letounů.

1.   POPIS ODCHYLKY

Spojené království může odchylně od článku FCL.1010.SFE „SFE – předpoklady“ písmene a) přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011 povolit instruktorům syntetického létání požádat o osvědčení SFE pro jednopilotní složité letouny s vysokou výkonností a definovat specifické předpoklady pro tuto kategorii letounů.

2.   PODMÍNKY SPOJENÉ S UPLATNĚNÍM ODCHYLKY

Žádné další podmínky nemusí být splněny.


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/35


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. července 2014,

kterým se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 Spojenému království povoluje odchýlit se od některých společných pravidel bezpečnosti letectví

(oznámeno pod číslem C(2014) 4355)

(Text s významem pro EHP)

(2014/426/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Spojené království oznámilo svůj záměr udělit schválení odchylně od společných pravidel bezpečnosti letectví, která jsou obsažena v nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (2). Podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 Komise na základě doporučení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) posoudila potřebu požadovaných odchylek a úroveň ochrany, která z nich vyplývá.

(2)

Navrhovaná odchylka, kterou Spojené království oznámilo dne 2. srpna 2013, se týká změny stávajících vnitrostátních průkazů způsobilosti pro piloty kluzáků stanovené v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1178/2011. Spojené království uvedlo, že odchylka je nutná proto, aby držitel jakéhokoli jiného než zákonem daného dokladu způsobilosti vydaného britskou asociací pro bezmotorové létání (British Gliding Association, BGA) mohl získat osvědčení v souladu s příslušnými částmi přílohy I nařízení (EU) č. 1178/2011 na základě hlášení o převodu, které bylo vypracováno po konzultaci s agenturou podle článku 4 nařízení (EU) č. 1178/2011. Odchylka by umožnila Spojenému království vydat držitelům těchto dokladů způsobilosti rovnocenné průkazy způsobilosti LAPL(S) nebo SPL nebo osvědčení instruktorů a examinátorů podle části FCL.

(3)

Spojené království také uvedlo důvody prokazující, že je zajištěna stejná úroveň ochrany, pokud by navrhovaná odchylka byla schválena. Komise na základě doporučení agentury ze dne 8. října 2013 dospěla k závěru, že navrhovaná odchylka poskytne úroveň ochrany rovnocennou úrovni, které by bylo dosaženo uplatněním společných pravidel bezpečnosti letectví, budou-li splněny určité podmínky.

(4)

Podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 rozhodnutí Komise, že členský stát může poskytnout navrhovanou odchylku, musí být oznámeno všem členským státům, které by rovněž mohly být oprávněny uplatnit dotyčné opatření. Toto rozhodnutí by tudíž mělo být určeno všem členským státům. Popis odchylky a podmínek, které jsou s ní spojené, by měl ostatním členským státům umožnit, aby dané opatření také uplatnily, jsou-li ve stejné situaci, aniž by od Komise vyžadovaly další rozhodnutí. Pro tyto účely, vzhledem k tomu, že výše uvedené hlášení o převodu není veřejně dostupné, by je Spojené království mělo zpřístupnit ostatním členským státům na základě jejich žádosti. Kromě toho by si členské státy měly v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 vyměňovat informace o provádění tohoto opatření, pokud ho uplatňují, protože jeho uplatňování může mít dopad i mimo členské státy poskytující tuto odchylku.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropské agentury pro bezpečnost letectví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Spojené království může udělit schválení odchylně od čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1178/2011 a místo toho uplatnit pravidla stanovená v oddílu 1 přílohy tohoto rozhodnutí za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v oddílu 2 této přílohy.

Článek 2

Všechny členské státy jsou oprávněny uplatnit opatření podle článku 1. Spojené království toto hlášení o převodu podle čl. 4 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 1178/2011 zpřístupní ostatním členským státům, které se rozhodnou toto opatření uplatnit, na základě jejich žádosti. Členské státy, které toto opatření uplatňují, o něm uvědomí Komisi, agenturu a vnitrostátní letecké úřady.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. července 2014.

Za Komisi

Siim KALLAS

místopředseda


(1)   Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1).


PŘÍLOHA

Odchylka Spojeného království od nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jde o změnu vnitrostátních dokladů způsobilosti pro kluzáky

POPIS ODCHYLKY

Spojené království může odchylně od čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1178/2011 schválit změnu vnitrostátních dokladů způsobilosti pro kluzáky a kvalifikací instruktora nebo examinátora vydaných národní asociací nebo organizací na průkaz způsobilosti LAPL(S) nebo SPL a související kvalifikace a osvědčení podle části FCL, pokud jsou splněny podmínky uvedené v hlášení o převodu stanovené pro tyto účely v souladu s čl. 4 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení.

PODMÍNKY SPOJENÉ S UPLATNĚNÍM ODCHYLKY

Tato odchylka se vztahuje na držitele dokladů způsobilosti pro kluzáky, které byly podle vnitrostátních právních předpisů vydány britskou asociací pro bezmotorové létání (British Gliding Association, BGA) před dnem 8. dubna 2015. Ačkoli se tyto doklady způsobilosti nepovažují za průkazy způsobilosti ve smyslu nařízení (EU) č. 1178/2011, je nutno s nimi takto nakládat a změnit je na průkazy a osvědčení způsobilosti podle části FCL v souladu s hlášením o převodu uvedeném v oddílu 1.


3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/38


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 6. února 2014

o jmenování zástupců Evropské centrální banky do Rady dohledu

(ECB/2014/4)

(2014/427/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 26 odst. 1, 2 a 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (2), a zejména na článek 13b.6. uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 jmenuje Rada guvernérů čtyři zástupce Evropské centrální banky (ECB) do Rady dohledu, kteří nesmějí vykonávat povinnosti bezprostředně související s měnovou funkcí ECB.

(2)

Podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013 musí být při jmenování zástupců ECB do Rady dohledu dodrženy zásady rovného zastoupení žen a mužů, zkušenosti a kvalifikace.

(3)

Nařízení (EU) č. 1024/2013 je třeba doplnit, pokud se týká postupu pro jmenování čtyř zástupců ECB do Rady dohledu, podmínek a postupů pro jejich odvolání a podmínek platných pro osoby jmenované do těchto funkcí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Jmenování zástupců ECB do Rady dohledu

1.   Do Rady dohledu jsou jmenováni čtyři zástupci ECB z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi z bankovnictví a finančních záležitostí.

2.   Jejich funkční období je pětileté; nemohou být jmenováni opakovaně. Odchylně od tohoto pravidla je funkční období prvních čtyř zástupců ECB při prvním jmenování tříleté až pětileté.

3.   Pracovněprávní podmínky pro čtyři zástupce ECB, zejména jejich plat, důchod a jiné sociální dávky, jsou předmětem smlouvy s ECB a stanoví je Rada guvernérů na návrh Výkonné rady.

4.   Zástupci ECB vykonávají svou funkci na plný nebo na částečný pracovní úvazek v souladu s podmínkami dojednanými ve smlouvě s ECB. Nesmějí vykonávat žádnou jinou výdělečnou či nevýdělečnou profesionální činnost, pokud jim k tomu Rada guvernérů neudělí souhlas. Nelze udělit souhlas s činností, která by mohla vést ke střetu zájmů s funkcí členů Rady dohledu nebo by mohla být takto vnímána. Zástupci ECB zejména nesmějí vykonávat žádné úkoly pro vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

5.   Pokud zástupce ECB v Radě dohledu přestane splňovat podmínky nezbytné pro výkon jeho funkce nebo pokud se dopustil závažného pochybení, může Rada guvernérů na žádost Výkonné rady a po vyslechnutí tohoto zástupce rozhodnout o tom, že jej odvolá z funkce.

6.   Uvolněné místo zástupce ECB v Radě dohledu se obsadí tak, že dojde ke jmenování nového zástupce v souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 6. února 2014.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 6. února 2014.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)   Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)   Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/40


ROZHODNUTÍ RADY MINISTRŮ AKT-EU č. 1/2014

ze dne 20. června 2014

o revizi přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES

(2014/428/EU)

RADA MINISTRŮ AKT–EU,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (1) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 (2) a v Ouagadougou dne 22. června 2010 (3) (dále jen „dohoda o partnerství AKT–ES“), a zejména na článek 100 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V článku 100 dohody o partnerství AKT-ES se stanoví, že přílohy Ia, Ib, II, III, IV a VI dohody o partnerství AKT-ES mohou být revidovány, přezkoumávány a/nebo měněny Radou ministrů AKT-EU na základě doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci AKT-EU.

(2)

Mezinárodní závazky vůči účinnosti pomoci byly přijaty smluvními stranami dohody o partnerství AKT-ES v Pusanu, Akkře a na zasedání Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v Paříži v roce 2010.

(3)

Pravidla státní příslušnosti a původu by mohla být dále zlepšována v souladu s výše uvedenými mezinárodními závazky.

(4)

Vyjasněním a zjednodušením ustanovení přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES by se mohla zvýšit účinnost provádění ERF,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IV dohody o partnerství AKT-ES se mění takto:

1)

V článku 19C se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Podle závazků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) a v článku 50 této dohody se zakázky a granty financované ze zdrojů víceletého finančního rámce spolupráce s AKT provádějí v souladu s platnými právními předpisy v oblasti životního prostředí a mezinárodně uznávanými základními normami v oblasti pracovního práva.“

2)

Čl. 20 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účast na postupech zadávání zakázek a udělování grantů financovaných z víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody je otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky následujících zemí, nebo právnickým osobám, které jsou skutečně usazeny v následujících zemích:

a)

stát AKT, členský stát Evropského společenství, země přijímající pomoc v rámci nástroje předvstupní pomoci Evropského společenství, členský stát Evropského hospodářského prostoru nebo zámořské země a území, na které se vztahuje rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (*1);

b)

rozvojové země a území, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a které nejsou členy skupiny G20, aniž je dotčen status Jihoafrické republiky, jak je stanoveno v protokolu 3;

c)

země, pro které Komise se souhlasem zemí AKT stanovila přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti.

Přístup na základě vzájemnosti může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům ze Společenství a subjektům ze zemí způsobilých podle tohoto článku;

d)

členský stát OECD v případě smluv prováděných v některé z nejméně rozvinutých zemí (LDC) nebo ve vysoce zadlužené chudé zemi (HIPC), jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD zveřejněném tímto výborem.

(*1)   Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.“ "

3)

V článku 20 se zrušuje odstavec 1a.

4)

Čl. 20 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Všechny dodávky a materiál zakoupené na základě veřejné zakázky nebo v souladu s dohodou o grantu, které jsou financovány z víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody, musí pocházet ze způsobilé země, jak je vymezena v tomto článku.

Mohou však pocházet z kteréhokoliv jiného státu v případě, že je částka nákupu dodávek a materiálu pod prahovou hodnotou pro použití soutěžního vyjednávacího řízení stanovenou v souladu s čl. 19c odst. 1.

V této souvislosti se definice pojmu ‚původní produkty‘ posuzuje s ohledem na příslušné mezinárodní dohody a za produkty pocházející ze Společenství se považují též produkty pocházející ze zámořských zemí a území.“

5)

Čl. 20 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, kterou provádí mezinárodní organizace, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 a veškeré fyzické a právnické osoby způsobilé podle pravidel dané organizace, přičemž musí být zajištěno rovné zacházení se všemi dárci. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.“

6)

Čl. 20 odst. 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, která se provádí v rámci regionální iniciativy, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 a veškeré fyzické a právnické osoby ze země, která se dané iniciativy účastní. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.“

7)

Čl. 20 odst. 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace spolufinancovaná s partnerem nebo jiným dárcem nebo prováděná prostřednictvím jakéhokoli svěřeneckého fondu zřízeného Komisí, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 a veškeré fyzické a právnické osoby způsobilé podle pravidel daného partnera, jiného dárce nebo podle pravidel stanovených ve zřizovacím aktu svěřeneckého fondu.

V případě činností prováděných pověřenými subjekty, totiž členskými státy nebo jejich agenturami, Evropskou investiční bankou nebo prostřednictvím mezinárodních organizací či jejich agentur, jsou rovněž způsobilé fyzické a právnické osoby způsobilé podle pravidel daného pověřeného subjektu, jak je stanoveno v dohodách uzavřených se spolufinancujícím nebo prováděcím subjektem. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.“

8)

V článku 20 se doplňují nové odstavce 8 a 9, které znějí:

„8.   Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, která se provádí v rámci jiného finančního nástroje EU, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 a veškeré fyzické a právnické osoby způsobilé pro kterýkoli z těchto nástrojů. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.

9.   Způsobilost vymezená v tomto článku může být omezena s ohledem na státní příslušnost, umístění nebo povahu žadatelů, vyžaduje-li to povaha a cíle akce a je-li to nutné pro její účinné provádění.“

9)

Čl. 22 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účastníkům nabídkového řízení, žadatelům a uchazečům z třetích zemí, kteří nejsou způsobilí podle článku 20, může být povolena účast na postupech zadávání zakázek a udělování grantů financovaných Společenstvím z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody nebo mohou být přijaty jako způsobilé dodávky a materiál z nezpůsobilých zemí původu, a to na základě odůvodněné žádosti států AKT nebo příslušné organizace či orgánu na regionální úrovni nebo na úrovni AKT:

a)

v případě zemí, které mají tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby se sousedními přijímacími zeměmi, nebo

b)

v případě naléhavosti nebo nedostupnosti výrobků a služeb na trzích dotyčných zemí nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by pravidla způsobilosti znemožňovala nebo výrazně ztěžovala uskutečnění projektu, programu nebo akce.

Stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT poskytnou Komisi ke každému případu informace potřebné k přijetí rozhodnutí o takovéto výjimce.“

10)

V čl. 26 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

u zakázek na stavební práce s hodnotou nižší než 5 000 000 EUR bude účastníkům nabídkového řízení ze států AKT poskytnuta 10 % cenová preference při finančním hodnocení za předpokladu, že alespoň jedna čtvrtina jejich základního kapitálu a vedoucích pracovníků pochází z jednoho nebo více států AKT;“.

11)

V čl. 26 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

u zakázek na dodávky s hodnotou nižší než 300 000 EUR bude účastníkům nabídkového řízení ze států AKT, a to buď jednotlivě, nebo v konsorciu s evropskými partnery, poskytnuta 15 % cenová preference při finančním hodnocení;“.

12)

V čl. 26 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

u zakázek na služby, které nejsou rámcovými smlouvami Evropské komise, se v případě vyhodnocování technických nabídek upřednostní nabídky předložené právnickými nebo fyzickými osobami ze států AKT, a to buď jednotlivě, nebo v jimi tvořeném konsorciu.“

13)

Čl. 26 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aniž je dotčen odstavec 1, jsou-li dvě nabídky na stavební práce, dodávky nebo služby shledány rovnocennými, upřednostní se:

a)

účastník nabídkového řízení ze státu AKT, nebo

b)

pokud se taková nabídka nevyskytne, účastník, který:

i)

umožňuje nejlepší využití fyzických a lidských zdrojů států AKT,

ii)

nabízí největší možnosti subdodávek společnostem, podnikům nebo fyzickým osobám ze států AKT, nebo

iii)

je konsorciem fyzických osob, společností a podniků ze států AKT a Společenství.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Nairobi dne 20. června 2014.

Za Radu ministrů AKT-EU

předseda

A. OMARI KIGODA


(1)   Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda ve znění opravy v Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 88.

(2)   Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.

(3)   Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.


Opravy

3.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/44


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 399/2014 ze dne 22. dubna 2014 o povolení přípravků Lactobacillus brevis DSM 23231, Lactobacillus brevis DSMZ 16680, Lactobacillus plantarum CECT 4528 a Lactobacillus fermentum NCIMB 30169 jako doplňkových látek k použití u všech druhů zvířat

( Úřední věstník Evropské unie L 119 ze dne 23. dubna 2014 )

Strany 42 a 43, příloha, první sloupec nazvaný „Identifikační číslo doplňkové látky“:

místo:

„1k20736“,

má být:

„1k20744“;

místo:

„1k20737“,

má být:

„1k20745“;

místo:

„1k20738“,

má být:

„1k20746“;

místo:

„1k20739“,

má být:

„1k20747“.