ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 169

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
7. června 2014


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 553/2014/EU ze dne 15. května 2014 o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj ( 1 )

1

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 554/2014/EU ze dne 15. května 2014 o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států

14

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 555/2014/EU ze dne 15. května 2014 o účasti Unie na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum (EMPIR) prováděném společně několika členskými státy ( 1 )

27

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 556/2014/EU ze dne 15. května 2014 o účasti Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP2) prováděném společně několika členskými státy

38

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 ( 1 )

54

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 558/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku Clean Sky 2 ( 1 )

77

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2 ( 1 )

108

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích ( 1 )

130

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 561/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku ECSEL ( 1 )

152

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

ROZHODNUTÍ

7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 553/2014/EU

ze dne 15. května 2014

o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) zdůrazňuje Komise potřebu vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací s cílem dosáhnout v Unii inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Uvedená strategie byla schválena Evropským parlamentem i Radou.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení vyššího dopadu výzkumu a inovací tím, že přispěje k posílení partnerství v rámci veřejného sektoru, včetně účasti Unie na programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)

Partnerství v rámci veřejného sektoru by měla usilovat o rozvíjení užší součinnosti, posilování koordinace a zabránění zbytečnému zdvojování unijních, mezinárodních, vnitrostátních a regionálních výzkumných programů a měla by plně zachovávat obecné zásady Horizontu 2020, zejména zásady týkající se otevřenosti a transparentnosti. Kromě toho by měl být zajištěn otevřený přístup k vědeckým publikacím.

(4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES (4) se Společenství rozhodlo poskytnout finanční příspěvek na program Eurostars, společný program výzkumu a vývoje prováděný všemi členskými státy a pěti zúčastněnými zeměmi v rámci mezivládní iniciativy Eureka založené v roce 1985 s cílem podporovat spolupráci v oblasti průmyslového výzkumu (dále jen „program Eurostars“).

(5)

V dubnu 2012 Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení programu Eurostars provedeném skupinou nezávislých odborníků dva roky po zahájení programu. Obecné stanovisko odborníků bylo takové, že program Eurostars splňuje své cíle, přináší malým a středním podnikům v Evropě provádějícím výzkum a vývoj přidanou hodnotu a měl by pokračovat i po roce 2013. Program Eurostars podle tohoto stanoviska rovněž splňuje řadu skutečných potřeb malých a středních podniků zabývajících se výzkumem a vývojem; byl podán velký počet žádostí, přičemž projekty způsobilé pro financování přesahovaly kapacitu původního rozpočtu. Bylo předloženo několik doporučení na zlepšení týkajících se zejména potřeby další integrace vnitrostátních programů a zlepšení provozní výkonnosti s cílem zkrátit dobu potřebnou k uzavírání smluv a zajistit vyšší míru transparentnosti postupů.

(6)

Měla by se použít definice malých a středních podniků obsažená v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (5).

(7)

V souladu s rozhodnutím Rady 2013/743/EU (6) je možné poskytnout podporu na akci, která naváže na program Eurostars a přeorientuje jej na směry uvedené v jeho průběžném hodnocení.

(8)

Druhý společný program výzkumu a vývoje prováděný několika členskými státy s cílem podporovat malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj (dále jen „program Eurostars-2“), který je v souladu se strategií Evropa 2020, její stěžejní iniciativou „Unie inovací“ a sdělením Komise ze dne 17. července 2012 nazvaným „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“, bude usilovat o podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj formou spolufinancování jejich tržně orientovaných výzkumných projektů v kterékoliv oblasti. Program jako takový spolu s činnostmi v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ stanoveného v Horizontu 2020 bude přispívat k cílům části „vedoucí postavení v průmyslu“ tohoto programu tak, aby urychlil vývoj technologií a inovací, které se stanou základem podnikání zítřka a pomohou evropským inovativním malým a středním podnikům rozvinout se v přední světové společnosti. V rámci zlepšení v porovnání s minulým programem Eurostars by se program Eurostars-2 měl soustředit na zkrácení doby nezbytné k poskytnutí grantu, silnější integraci a štíhlou, transparentní a výkonnější správu, čímž přinese konečný užitek právě malým a středním podnikům provádějícím výzkum a vývoj. Klíčem k úspěchu programu Eurostars-2 je zachování přístupu „zdola nahoru“ a orientace na podnikání, s hlavním důrazem na tržní potenciál předchozího programu Eurostars.

(9)

Vzhledem k době trvání Horizontu 2020 by výzvy k podávání návrhů v rámci programu Eurostars-2 měly být zveřejněny nejpozději ke dni 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do dne 31. prosince 2021.

(10)

Dne 22. června 2012 podpořila ministerská konference iniciativy Eureka v Budapešti strategickou vizi programu Eurostars-2 (dále jen „Budapešťský dokument“). Ministři se zavázali podpořit pokračování programu Eurostars po jeho skončení v roce 2013 po dobu, po kterou bude fungovat Horizont 2020. Tato podpora bude spočívat v posíleném partnerství a zohlední doporučení vyplývající z průběžného hodnocení programu Eurostars. Budapešťský dokument stanoví dva hlavní cíle programu Eurostars-2. Zaprvé, strukturálně orientovaný cíl prohloubit synchronizaci a sladění vnitrostátních výzkumných programů v oblasti financování, což je ústřední prvek vedoucí k vytvoření Evropského výzkumného prostoru členskými státy. Zadruhé, cíl související s obsahem, a to podpora malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj, které se podílejí na nadnárodních výzkumných a inovačních projektech. Budapešťský dokument vyzývá Unii k účasti na programu Eurostars-2.

(11)

V zájmu zjednodušení pro všechny strany by měla být snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Při provádění auditů by měly být případně zohledňovány konkrétní aspekty vnitrostátních programů.

(12)

Audity u příjemců finančních prostředků Unie z programu Eurostars-2 by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(13)

Zúčastněné státy mají v úmyslu po dobu trvání programu Eurostars-2 (2014-2024) přispívat k provádění programu Eurostars-2.

(14)

Činnosti programu Eurostars-2 by měly být v souladu s cíli a zásadami přístupu zdola nahoru stanovenými v Horizontu 2020, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 26 nařízení (EU) č. 1291/2013.

(15)

Měl by být stanoven strop pro finanční příspěvek Unie do programu Eurostars-2 po dobu trvání Horizontu 2020. V rámci tohoto stropu by měla existovat flexibilita ve věci příspěvku Unie, jenž by se měl rovnat nejméně jedné třetině, avšak nejvýše polovině příspěvku zúčastněných států, aby bylo zajištěno kritické množství prostředků nezbytných k uspokojení poptávky po projektech, které jsou způsobilé pro finanční podporu, a aby bylo dosaženo významného pákového efektu a zajištěna silnější integrace vnitrostátních výzkumných programů zúčastněných států.

(16)

V souladu s cíli nařízení (EU) č. 1291/2013 by měly mít právo účastnit se programu Eurostars-2všechny členské státy a země, které jsou přidruženy k rámcovému programu Horizont 2020.

(17)

Partnerskou zemí programu Eurostars-2 se může stát kterákoli země, která je členem iniciativy Eureka nebo je k iniciativě Eureka přidružena a která není členským státem nebo zemí přidruženou k Horizontu 2020.

(18)

Finanční příspěvek Unie by měl být podmíněn formálními závazky zúčastněných států přispět k provádění programu Eurostars-2 a splněním těchto závazků. Finanční podpora v rámci programu Eurostars-2 by měla mít především formu grantů na projekty vybrané na základě výzev k podávání návrhů zveřejněných v rámci programu Eurostars-2. Pro splnění cílů Eurostars-2 zúčastněné státy zajistí dostatečné finanční prostředky na financování přiměřeného počtu návrhů vybíraných na základě každé z výzev.

(19)

Společné provádění programu Eurostars-2 vyžaduje prováděcí strukturu. Zúčastněné státy se dohodly na tom, že jako prováděcí strukturu Eurostars-2 určí sekretariát iniciativy Eureka (dále jen „ESE“). ESE je mezinárodní neziskové sdružení založené v roce 1997 zeměmi iniciativy Eureka podle belgického práva, které od roku 2008 odpovídá za provádění programu Eurostars. Úlohou ESE není jen provádět program Eurostars, neboť ESE je zároveň sekretariátem iniciativy Eureka a má vlastní strukturu pro řízení projektů Eureka mimo program Eurostars. Unie, zastoupená Komisí, je zakládajícím členem iniciativy Eureka a řádným členem sdružení sekretariátu Eureka.

(20)

Za účelem dosažení cílů programu Eurostars-2 by měl ESE odpovídat za organizaci výzev k podávání návrhů, ověřování kritérií způsobilosti, posuzování vzájemného hodnocení a výběr a sledování projektů a rovněž za přidělování příspěvku Unie. Hodnocení návrhů by mělo být prováděno centrálně nezávislými externími odborníky v rámci pravomocí ESE na základě výzev k podávání návrhů. Pořadník projektů by měl být pro zúčastněné státy při přidělování financí z finančního příspěvku Unie a z příspěvků zúčastněných států závazný.

(21)

Celkově by měl program Eurostars-2 vykazovat jasný pokrok směrem k dalšímu sladění a synchronizaci vnitrostátních výzkumných a inovativních programů jako skutečně společný program se silnější vědeckou, řídicí a finanční synchronizací. Silnější vědecké integrace by mělo být dosaženo pomocí společného vymezení a provádění činností a tato integrace by měla zajistit excelenci a velký dopad vybraných projektů. Integrace řízení by měla vést k dalšímu zlepšení operační excelence a odpovědnosti programu. Silnější finanční integrace by měla vycházet z celkového finančního příspěvku států účastnících se programu Eurostars-2, který bude dostačující pro jednotlivá období jednoho roku a u nějž bude fungovat vysoká míra synchronizace jednotlivých států. Toho by se mělo dosáhnout postupnou harmonizací vnitrostátních pravidel financování.

(22)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a pravidly o nepřímém řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(23)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla mít Komise právo snížit, pozastavit nebo ukončit poskytování finančního příspěvku Unie, bude-li program Eurostars-2 prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, nebo nebudou-li zúčastněné státy přispívat na jeho financování nebo budou-li na ně přispívat částečně či opožděně. Tato práva by měla být stanovena v pověřovací dohodě uzavřené mezi Unií a ESE.

(24)

Účast na nepřímých akcích financovaných z programu Eurostars-2 podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (9). Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám programu Eurostars-2 je nezbytné stanovit odchylky od uvedeného nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení.

(25)

S cílem usnadnit účast malých a středních podniků, které jsou zvyklé používat spíše vnitrostátní kanály a které by jinak prováděly výzkumnou činnost pouze v rámci hranic svého státu, by měl být finanční příspěvek do programu Eurostars-2 poskytován v souladu se známými pravidly jejich vnitrostátních programů a prováděn formou dohod o financování spravovaných přímo vnitrostátními orgány, kdy by bylo financování Unie kombinováno s příslušným vnitrostátním financováním. Měly by tedy být zavedeny výjimky z čl. 15 odst. 9, čl. 18 odst. 1, čl. 23 odst. 1 a odst. 5 až 7 a článků 28 až 34 nařízení (EU) č. 1290/2013.

(26)

Výzvy k podávání návrhů v rámci programu Eurostars-2 by měly být zveřejněny rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací, spravovaných Komisí.

(27)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v průběhu celého výdajového cyklu, včetně prevence, zjišťování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých prostředků, a v případě potřeby, správních a finančních postihů v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(28)

Komise by měla ve spolupráci se zúčastněnými státy provádět průběžné hodnocení, které bude posuzovat zejména kvalitu a účinnost programu Eurostars-2 a pokrok při dosahování stanovených cílů, jakož i vypracovat závěrečné hodnocení a na základě uvedených hodnocení připravit zprávu.

(29)

Na žádost Komise by měly ESE a zúčastněné státy Komisi předkládat veškeré informace, které Komise potřebuje zahrnout do svých zpráv o hodnocení programu Eurostars-2.

(30)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž podpory nadnárodních výzkumných činností prováděných malými a středními podniky provádějícími intenzivní výzkum a přispívání k integraci, sladění a synchronizaci vnitrostátních programů na financování výzkumu, nemůže být, z důvodu nedostatku nadnárodního rozměru a doplňkovosti a interoperability vnitrostátních programů, dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich s ohledem na rozsah a dopady těchto činností může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví pravidla účasti Unie na druhém programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy, který se zaměřuje na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj (program Eurostars-2), a podmínky pro její účast.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky, definované v doporučení 2003/361/ES;

2)

„malým a středním podnikem provádějícím výzkum a vývoj“ malý a střední podnik, který splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:

a)

reinvestuje nejméně 10 % svého obratu do výzkumu a vývoje;

b)

věnuje na výzkum a vývoj nejméně 10 % svých ekvivalentů plného pracovního úvazku;

c)

má alespoň pět ekvivalentů plného pracovního úvazku (v případě malého a středního podniku s nejvýše 100 ekvivalenty plného pracovního úvazku) pro výzkum a vývoj; nebo

d)

má 10 ekvivalentů plného pracovního úvazku (v případě malého a středního podniku s více než 100 ekvivalenty plného pracovního úvazku) pro výzkum a vývoj.

Článek 3

Cíle

Program Eurostars-2 sleduje následující cíle:

1)

podporu výzkumných činností, které splňují tyto podmínky:

a)

činnosti jsou prováděny formou nadnárodní spolupráce mezi několika malými a středními podniky provádějícími výzkum a vývoj, nebo mezi nimi a dalšími aktéry inovačního řetězce (např. vysokými školami, výzkumnými organizacemi);

b)

očekává se, že výsledky činností budou zavedeny na trh do dvou let od dokončení činnosti;

2)

zvýšení dostupnosti, účinnosti a účelnosti veřejného financování malých a středních podniků v Evropě sladěním, harmonizací a synchronizací vnitrostátních mechanismů financování jednotlivých zúčastněných států;

3)

podporu a zvýšení účasti malých a středních podniků, které nemají předchozí zkušenosti s nadnárodním výzkumem.

Článek 4

Účast v programu Eurostars-2 a partnerství s tímto programem

1.   Unie se účastní programu Eurostars-2 společně prováděného Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Estonskem, Finskem, Francií, Chorvatskem, Irskem, Islandem, Itálií, Izraelem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Německem, Nizozemskem, Norskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Řeckem, Slovenskem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Španělskem, Švédskem, Švýcarském a Tureckem (dále jen „zúčastněné státy“) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.   Každý jiný členský stát, který není uveden v odstavci 1, nebo každá jiná země přidružená k rámcovému programu Horizont 2020 se může programu Eurostars-2 účastnit, splní-li podmínku stanovenou v čl. 6 odst. 1 písm. c) tohoto rozhodnutí. Pokud podmínku stanovenou v čl. 6 odst. 1 písm. c) splní, považuje se pro účely tohoto rozhodnutí za zúčastněný stát.

3.   Partnerskou zemí programu Eurostars-2 se může stát kterákoli země, která je členem iniciativy Eureka nebo je k iniciativě Eureka přidružena a která není členským státem nebo zemí přidruženou k Horizontu 2020, splňuje-li podmínku stanovenou v čl. 6 odst. 1 písm. c). Země, které jsou členy iniciativy Eureka nebo jsou k iniciativě Eureka přidruženy a které uvedenou podmínku splňují, se pro účely tohoto rozhodnutí považují za partnerské země. Právnické osoby z těchto partnerských zemí nejsou pro finanční příspěvek Unie v rámci programu Eurostars-2 způsobilé.

Článek 5

Finanční příspěvek Unie

1.   Výše finančního příspěvku Unie na program Eurostars-2, včetně prostředků ESVO, činí až 287 000 000 EUR. Finanční příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na příslušné části zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020, zavedený rozhodnutím 2013/743/EU v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem vi) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména z prostředků v rámci okruhu „inovace v malých a středních podnicích“, který je součástí části II tohoto zvláštního programu.

2.   Aniž by byla překročena částka stanovená v odstavci 1, rovná se příspěvek Unie nejméně jedné třetině příspěvků zúčastněných států podle čl. 7 odst. 1 písm. a). Příspěvek slouží ke krytí provozních nákladů, včetně nákladů na hodnocení návrhů, a správních nákladů. Pokud bude v průběhu trvání programu Eurostars-2 třeba výši příspěvku Unie upravit, může být příspěvek Unie navýšen až na částku odpovídající polovině příspěvků zúčastněných států uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a).

3.   Jako příspěvek na správní náklady programu Eurostars-2 lze použít částku vy výši nepřesahující 4 % finančního příspěvku Unie uvedeného v odstavci 1. Vnitrostátní správní náklady nezbytné k provádění programu Eurostars-2 hradí zúčastněné státy.

Článek 6

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Poskytnutí finančního příspěvku Unie je podmíněno tím, že:

a)

zúčastněné státy prokáží, že zřídily program Eurostars-2 v souladu s cíli stanovenými v článku 3;

b)

zúčastněné státy nebo organizace jimi pověřené určí ESE jako strukturu odpovědnou za provádění programu Eurostars-2 a přijímání, rozdělování a monitorování finančního příspěvku Unie;

c)

každý zúčastněný stát se zaváže přispět na financování programu Eurostars-2;

d)

ESE prokáže svou schopnost provádět program Eurostars-2, včetně přijímání, rozdělování a monitorování finančního příspěvku Unie, v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; a

e)

je vytvořen model řízení programu Eurostars-2 v souladu s přílohou II.

2.   V průběhu provádění programu Eurostars-2 je poskytování finančního příspěvku Unie rovněž podmíněno tím, že:

a)

ESSE plní cíle programu Eurostars-2 stanovené v článku 3 a provádí činnosti stanovené v příloze I v souladu s pravidly pro účast a šíření výsledků uvedenými v článku 8;

b)

je zachováván vhodný a účinný model řízení v souladu s přílohou II;

c)

ESSE dodržuje požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

d)

zúčastněné státy skutečně vyplácejí finanční příspěvky všem účastníkům projektů Eurostars-2 vybraným pro financování na základě výzev k podávání návrhů zveřejněných v rámci programu Eurostars-2, přičemž plní závazky uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku;

e)

jsou přiděleny finanční prostředky z vnitrostátních rozpočtů na projekty Eurostars-2 a finančního příspěvku Unie v souladu s pořadníky projektů; a

f)

je prokázán zjevný pokrok v oblasti vědecké, řídicí a finanční spolupráce formou stanovení minimálních cílů provozní výkonnosti a milníků pro provádění programu Eurostars-2.

Článek 7

Příspěvky zúčastněných států

1.   Příspěvek zúčastněných států se skládá z těchto finančních příspěvků:

a)

spolufinancování vybraných projektů Eurostars-2 prostřednictvím příslušných vnitrostátních forem financování, zejména formou grantů. Pro ocenění jiných forem příspěvků zúčastněných států, než jsou granty, může Komise použít zavedená pravidla pro rovnocennost grantům;

b)

finanční příspěvek na správní náklady programu Eurostars-2, které nejsou pokryty příspěvkem Unie v souladu s čl. 5 odst. 3.

2.   Každý zúčastněný stát určí vnitrostátní orgán pro financování, který bude spravovat finanční podporu pro vnitrostátní účastníky programu Eurostars-2 v souladu s článkem 8.

Článek 8

Pravidla pro účast a šíření výsledků

1.   Pro účely nařízení (EU) č. 1290/2013 se ESE považuje za financující orgán.

2.   Odchylně od čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1290/2013 ověřuje vnitrostátní orgán pro financování, koordinovaný ESE, finanční způsobilost všech žadatelů o financování v rámci programu Eurostars-2.

3.   Odchylně od čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 1290/2013 podepisuje grantové dohody s příjemci nepřímých akcí v rámci programu Eurostars-2 příslušný vnitrostátní orgán pro financování.

4.   Odchylně od čl. 23 odst. 1, 5, 6 a 7 a článků 28 až 34 nařízení (EU) č. 1290/2013 se na granty z programu Eurostars-2 spravované vnitrostátními orgány pro financování vztahují pravidla financování zúčastněných vnitrostátních programů.

Článek 9

Provádění programu Eurostars-2

1.   Program Eurostars-2 se provádí na základě ročních pracovních plánů.

2.   Program Eurostars-2 poskytuje finanční podporu zejména ve formě grantů účastníkům na základě výzev k podávání návrhů.

Článek 10

Dohody mezi Unií a ESE

1.   Je-li výsledek hodnocení ex ante ESE v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 příznivý, uzavře Komise jménem Unie s ESE pověřovací dohodu a dohody o každoročních převodech finančních prostředků.

2.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 1 je uzavřena v souladu s čl. 58 odst. 3 a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tato dohoda rovněž stanoví:

a)

požadavky na ESE, pokud jde o výkonnostní ukazatele uvedené v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky týkající se příspěvku ESE na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštní výkonnostní ukazatele související s fungováním ESE ve vztahu k programu Eurostars-2;

d)

požadavky na ESE, pokud jde o poskytování informací o správních nákladech a podrobných číselných údajů o provádění programu Eurostars-2;

e)

ujednání upravující poskytování údajů nezbytných k zajištění toho, aby Komise mohla plnit své povinnosti související s šířením výsledků a podáváním zpráv;

f)

povinnost ESE podepsat před převodem finančního příspěvku Unie s vnitrostátními orgány pro financování dvoustranné dohody, které stanoví minimální cíle operační výkonnosti a milníky pro provádění programu Eurostars-2;

g)

ustanovení upravující zveřejňování výzev k podávání návrhů v rámci programu Eurostars-2, zejména na jednotném portálu pro účastníky, i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

Článek 11

Ukončení či pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie nebo jeho snížení

1.   Není-li program Eurostars-2 prováděn nebo je-li prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit v závislosti na skutečném provádění programu Eurostars-2.

2.   Neposkytnou-li zúčastněné státy financování pro program Eurostars-2 nebo poskytnou-li je částečně nebo opožděně, může Komise nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit s přihlédnutím k výši finančních prostředků, které na provádění programu Eurostars-2 vyčlenily zúčastněné státy.

Článek 12

Následné audity

1.   ESE zajistí, aby následné audity výdajů na nepřímé akce provedly příslušné vnitrostátní orgány pro financování v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Komise se může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama. V těchto případech Komise postupuje v souladu s platnými pravidly, zejména s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   ESE umožní pracovníkům Komise a jiným osobám zmocněným Komisí či Účetním dvorem přístup na svá místa a do svých prostor a k veškerým informacím, včetně informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě, a to v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) s cílem zjistit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou, které jsou financovány na základě tohoto rozhodnutí, došlo k podvodu, korupci nebo k jakémukoli jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí musí obsahovat ustanovení, která Komisi, Účetní dvůr, OLAF a ESE výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich pravomocemi.

5.   Při provádění programu Eurostars-2 přijmou zúčastněné státy právní a správní předpisy nebo jiná opatření nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie, zejména k zajištění úplného zpětného získání veškerých částek splatných Unii v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 14

Sdělování informací

1.   Na žádost Komise zasílá ESE veškeré informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v článku 15.

2.   Zúčastněné státy předkládají Komisi prostřednictvím ESE veškeré informace o finančním řízení programu Eurostars-2, které si vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Účetní dvůr.

3.   Komise zahrne informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku do zpráv podle článku 15.

Článek 15

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise v těsné spolupráci se zúčastněnými státy a s pomocí nezávislých odborníků průběžné hodnocení programu Eurostars-2. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu, která obsahuje závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení programu Eurostars-2 se zohlední v průběžném hodnocení Horizontu 2020.

2.   Po skončení účasti Unie na programu Eurostars-2, avšak nejpozději do 31. prosince 2022, provede Komise závěrečné hodnocení programu Eurostars-2. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu, ve které uvede jeho výsledky. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 17

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 58).

(5)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(6)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

Provádění programu Eurostars-2

1.

ESE průběžně organizuje otevřené výzvy k podávání návrhů s uvedením data uzávěrky na udělení finanční podpory na nepřímé akce.

2.

Žadatelé předkládají návrhy na projekty ESE jakožto jedinému kontaktnímu místu.

3.

Po uzávěrce výzvy k podávání návrhů provede ESE na základě kritérií způsobilosti stanovených v ročním pracovním plánu centrální kontrolu způsobilosti. Zúčastněné státy nemohou doplnit jiná nebo další kritéria způsobilosti.

4.

Vnitrostátní orgány pro financování, za koordinace ze strany ESE, ověří finanční způsobilost účastníků podle společných, jasných a transparentních pravidel.

5.

Skupina externích nezávislých odborníků způsobilé návrhy centrálně vyhodnotí a stanoví jejich pořadí v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1290/2013, a to na základě transparentních postupů.

6.

ESE zajistí postup pro přezkum hodnocení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1290/2013.

7.

Pořadník projektů schválený jako celek skupinou Eurostars-2 na vysoké úrovni uvedenou v příloze II je závazný pro přidělování finančních prostředků z vnitrostátních rozpočtů na projekty Eurostars-2.

8.

Po schválení pořadníku projektů financují jednotlivé zúčastněné státy své účastníky těchto projektů vybraných k financování prostřednictvím určených vnitrostátních orgánů pro financování, přičemž vynaloží veškeré úsilí k zajištění toho, aby bylo financováno 50 nejvýše zařazených projektů a nejméně 50 až 75 % projektů, které překonaly mez. Finanční příspěvek pro účastníky se vypočte v souladu s pravidly financování vnitrostátního programu příslušného zúčastněného státu účastnícího se programu Eurostars-2. ESE převádí finanční příspěvek Unie vnitrostátním orgánům pro financování za předpokladu, že tyto vyplatily na projekty svůj finanční příspěvek.

9.

Financování obdrží všichni způsobilí účastníci centrálně vybraného projektu. Poskytování finanční podpory vnitrostátními orgány pro financování centrálně vybraným účastníkům projektu se řídí zásadami rovného zacházení, transparentnosti a spolufinancování.

10.

ESE odpovídá za hodnocení návrhů, informování vnitrostátních orgánů pro financování, koordinaci procesu synchronizace, sledování projektů formou zpráv o projektech a auditů prováděných vnitrostátními orgány pro financování a za podávání zpráv Komisi tak, aby bylo zajištěno rychlé přidělování grantů. Přijme rovněž vhodná opatření, aby podpořil uznání příspěvku Unie na program Eurostars-2, a to jak na program samotný, tak na jednotlivé projekty. Podpoří dostatečnou viditelnost příspěvku Unie tím, že se logo rámcového programu Horizont 2020 bude používat ve všech zveřejňovaných materiálech týkajících se programu Eurostars-2, a to včetně tištěných a elektronických publikací.

11.

ESE uzavírá dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 s vnitrostátními orgány pro financování působícími ve zúčastněných státech. Tyto dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 stanoví povinnosti smluvních stran v souladu s pravidly programu Eurostars-2, jeho cíli a modalitami jeho provádění. Dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 zahrnují pravidla pro převod příspěvku Unie a minimální operační cíle a vnitrostátní postupné milníky pro další integraci a synchronizaci vnitrostátních programů, včetně zkrácení doby nezbytné k poskytnutí grantu v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. 1290/2013. Tyto cíle a milníky dohodne skupina na vysoké úrovni programu Eurostars-2 na základě konzultace s Komisí. Podpis dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 a plnění operačních cílů a milníků je předpokladem pro poskytnutí příspěvku Unie vnitrostátním orgánům pro financování.

12.

ESE může uzavírat dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 s vnitrostátními orgány pro financování působícími v partnerských zemích. Tyto dvoustranné dohody o programu Eurostars-2 stanoví povinnosti smluvních stran v souladu s pravidly programu Eurostars-2, jeho cíli a modalitami jeho provádění, upřesňují podmínky, po jejichž splnění dojde k uzavření partnerství s programem Eurostars-2, a zahrnují minimální operační cíle, včetně rychlého přidělování grantů.

13.

Mezi zúčastněnými státy je organizováno navazování vztahů a výměna osvědčených postupů za účelem podpory silnější integrace na vědecké, řídicí i finanční úrovni.

14.

Další činnosti zahrnují také zprostředkování, propagaci programu a navazování vztahů s ostatními zúčastněnými subjekty (investory, poskytovateli výzkumu a inovací, zprostředkovateli), zejména s cílem rozšířit účast příjemců ze všech zúčastněných států a zapojit malé a střední podniky, které nemají předchozí zkušenosti s nadnárodními výzkumnými projekty.


PŘÍLOHA II

Řízení programu Eurostars-2

1.

Program Eurostars-2 řídí ESE.

Vedoucí ESE jako právní zástupce ESE odpovídá za provádění programu Eurostars-2, přičemž má za úkol:

a)

vypracování ročního rozpočtu pro výzvy, centrální organizaci společných výzev k podávání návrhů a přijímání návrhů na jediném kontaktním místě; centrální organizaci způsobilosti a hodnocení návrhů na základě společných kritérií způsobilosti a hodnotících kritérií, centrální organizaci stanovení pořadí a výběru návrhů na financování a sledování projektů a následná opatření; přijímání, přidělování a monitorování příspěvku Unie;

b)

shromažďování informací od vnitrostátních orgánů pro financování nezbytných pro převod příspěvku Unie;

c)

propagaci programu Eurostars-2;

d)

podávání zpráv o programu Eurostars-2 skupině na vysoké úrovni Eurostars-2 a Komisi;

e)

informování sítě Eureka o činnostech programu Eurostars-2;

f)

podepsání pověřovací dohody s Komisí, dvoustranných dohod s vnitrostátními orgány pro financování a smluv s odborníky, kteří hodnotí žádosti v rámci Eurostars-2;

g)

přijímání ročního pracovního plánu pro program Eurostars-2 na základě předchozí dohody skupiny na vysoké úrovni Eurostars-2 a Komise.

2.

Skupina na vysoké úrovni programu Eurostars-2 složená ze zástupců států zúčastněných v programu Eurostars-2 ve skupině na vysoké úrovni Eureka dohlíží na činnost ESE v souvislosti s programem Eurostars-2 formou:

a)

dohledu nad prováděním programu Eurostars-2;

b)

jmenování členů poradní skupiny pro program Eurostars-2;

c)

schvalování ročního pracovního plánu;

d)

schvalování pořadníku projektů Eurostars-2, které mají být financovány, a přijímání rozhodnutí o udělení finanční podpory.

Unie zastoupená Komisí má ve skupině na vysoké úrovni Eurostars-2 status pozorovatele. Komise je přizvána ke všem jednáním, obdrží veškerou dokumentaci k jednáním a je oprávněna účastnit se diskuse na nich.

Kterákoli partnerská země má právo vysílat své zástupce na jednání skupiny na vysoké úrovni Eurostars-2 jako pozorovatele.

3.

Členy poradní skupiny pro Eurostars-2 jsou vnitrostátní koordinátoři iniciativy Eureka (zástupci vlád jednotlivých států nebo agentur odpovědní za operační řízení programu Eureka/Eurostars, jejichž úkolem je propagace programu Eurostars-2 v zúčastněných státech) ze zúčastněných států. Komise a partnerské země mají právo vysílat na jednání poradní skupiny své zástupce jako pozorovatele. Jednání poradní skupiny předsedá ESE.

Poradní skupina pro Eurostars-2 poskytuje ESE i skupině na vysoké úrovni Eurostars-2 poradenství ohledně mechanismů provádění programu Eurostars-2.

4.

Vnitrostátní orgán pro financování odpovídá za správu finanční podpory pro účastníky ze své země.


7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/14


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 554/2014/EU

ze dne 15. května 2014

o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 185 a čl. 188 druhý odstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) Komise zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací s cílem dosáhnout v Unii inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Evropský parlament i Rada tuto strategii schválily.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení vyššího dopadu na výzkum a inovace tím, že přispěje k posílení partnerství v rámci veřejného sektoru, včetně účasti Unie na programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)

Partnerství v rámci veřejného sektoru by se měla zaměřit na rozvíjení užší součinnosti, posilování koordinace a zabránění zbytečnému zdvojování unijních, mezinárodních, státních a regionálních výzkumných programů a měla by plně zachovávat obecné zásady Horizontu 2020, zejména zásady týkající se otevřenosti a transparentnosti. Kromě toho by měl být zajištěn otevřený přístup k vědeckým publikacím.

(4)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 742/2008/ES (4) stanoví finanční příspěvek Společenství na společný program výzkumu a vývoje pro oblast asistovaného žití v přirozeném prostředí (dále jen „společný program AAL“), který odpovídá finančnímu příspěvku členských států, avšak nepřesahuje částku 150 000 000 EUR po dobu trvání sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) vytvořeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (5).

(5)

V prosinci 2012 předala Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení společného programu AAL. Toto hodnocení provedla skupina odborníků. Tito odborníci došli k obecnému závěru, že společný program AAL dosáhl při plnění svých cílů značného pokroku a pozoruhodných výsledků a že by se v tomto programu mělo pokračovat i nad rámec stávajícího období financování. Skupina odborníků však upozornila na několik nedostatků, zejména na to, že je potřeba, aby se uživatelé zapojovali do projektů co možná nejdříve a aby byla dále zlepšena provozní výkonnost, co se týče doby potřebné k uzavření smlouvy a doby potřebné pro platby.

(6)

Průběžné hodnocení z roku 2010 a proces konzultací z roku 2012 poukázaly na různorodost finančních nástrojů, pravidel způsobilosti a systémů úhrad. Zúčastněné členské státy by se prostřednictvím valné hromady programu asistovaného žití v přirozeném prostředí mohly těmito zjištěními zabývat a podpořit výměnu osvědčených postupů.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 12. října 2006 nazvaném „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ Komise zdůraznila skutečnost, že demografické stárnutí je jedním z největších problémů, kterému čelí všechny členské státy, a že by větší využití nových technologií mohlo přispět ke kontrole nákladů, ke zlepšení tělesného a duševního zdraví starších občanů a k podpoře jejich aktivní účasti ve společnosti, jakož i ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Unie.

(8)

Ve stěžejní iniciativě „Unie inovací“ v rámci strategie Evropa 2020 označila Komise stárnutí obyvatelstva za jednu ze společenských výzev, u nichž inovační pokroková řešení mohou hrát významnou roli a posílit konkurenceschopnost, umožnit evropským podnikům zaujmout vůdčí postavení ve vývoji nových technologií, růst a zajistit si globální vedoucí úlohu na nových rostoucích trzích, zlepšit kvalitu a účinnost veřejných služeb, a přispět tak k vytvoření velkého počtu nových kvalitních pracovních míst.

(9)

V sektoru zdravotních a sociálních služeb je na pracovních místech tzv. bílých plášťů v celé Unii zaměstnáno přibližně 20 milionů osob a lze očekávat, že v příštích letech se tento počet bude vzhledem ke stárnoucí populaci dále zvyšovat. Hlavní prioritou by tedy v tomto citlivém sektoru měla být odborná příprava a celoživotní učení. Potřebu pracovních míst bílých plášťů a investic do moderních dovedností, jako je využívání informačních technologií, je proto třeba přesněji posoudit.

(10)

Ve svém sdělení ze dne 19. května 2010 nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“ navrhla Komise posílit společný program AAL s cílem napomoci řešení problémů spojených se stárnutím obyvatelstva.

(11)

Ve svém sdělení ze dne 29. února 2012 nazvaném „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ Komise navrhla zohlednit příslušné priority strategického prováděcího plánu v budoucích výzkumných a inovačních pracovních programech a nástrojích, které jsou součástí Horizontu 2020. Komise rovněž navrhla zohlednit možné příspěvky společného programu AAL k evropskému partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

(12)

V rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, vytvořeného na základě iniciativy Unie inovací, se očekává, že inovativní řešení založená na informačních a komunikačních technologiích budou hrát důležitou úlohu při plnění jeho cílů, které spočívají v prodloužení délky života prožitého ve zdraví o další dva roky, čehož by mělo být dosaženo do roku 2020, jakož i ve zlepšení kvality života občanů a zvýšení účinnosti pečovatelských systémů v Unii. V jeho strategickém prováděcím plánu jsou stanoveny priority k urychlení a rozšíření inovací v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v celé Unii ve třech oblastech: prevence a podpora zdraví, péče a léčba a nezávislý život a sociální začlenění.

(13)

Je třeba zohlednit aspekty ochrany údajů, neboť systémy informačních a komunikačních technologií zpracovávají velké objemy osobních údajů a profilů a fungují na základě komunikace v reálném čase, což s sebou přináší vysoké riziko porušení bezpečnosti údajů. Kromě toho je třeba respektovat právo na soukromí.

(14)

Program výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití (dále jen „program AAL“) by měl navazovat na výsledky dosažené v rámci předchozího programu a řešit jeho nedostatky tím, že podpoří dostatečnou míru zapojení uživatelů do projektů již od počáteční fáze, aby bylo zajištěno, že vytvořená řešení budou přijatelná a budou odpovídat konkrétním potřebám uživatelů, a že zajistí lepší provádění programu AAL.

(15)

Při provádění programu AAL by měla být zohledněna široká definice inovací zahrnující organizační, obchodní, technologická, společenská a environmentální hlediska. Měl by být zajištěn multidisciplinární přístup a integrace společenských a humanitních věd v rámci programu AAL.

(16)

Činnosti programu AAL by měly být v souladu s cíli a výzkumnými a inovačními prioritami stanovenými v Horizontu 2020 a s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 26 nařízení (EU) č. 1291/2013.

(17)

Měla být stanovena horní mez pro finanční účast Unie na programu AAL po dobu platnosti Horizontu 2020. Finanční účast Unie na programu AAL by neměla přesahovat finanční příspěvek zúčastněných států po dobu trvání Horizontu 2020, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a zajistilo se účinné zapojení zúčastněných států při dosahování cílů programu AAL.

(18)

V zájmu zohlednění doby trvání Horizontu 2020 by výzvy k podávání návrhů v rámci programu AAL měly být zveřejněny nejpozději ke dni 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat do dne 31. prosince 2021.

(19)

V souladu s cíli nařízení (EU) č. 1291/2013 by kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k Horizontu 2020 měly být oprávněny zapojit se do programu AAL v kterémkoli vhodném okamžiku.

(20)

Aby se zajistilo, že finanční závazek ze strany Unie bude doplněn zúčastněnými státy, měl by být finanční příspěvek Unie podmíněn formálními závazky zúčastněných států před zahájením programu AAL a jejich splněním. Příspěvky zúčastněných států na program AAL by v zájmu efektivního fungování tohoto programu měly zahrnovat správní náklady vzniklé na vnitrostátní úrovni.

(21)

Společné provádění programu AAL vyžaduje prováděcí strukturu. Zúčastněné státy se dohodly na prováděcí struktuře pro program AAL a v roce 2007 zřídily mezinárodní neziskové sdružení s právní subjektivitou podle belgického práva, „Ambient Assisted Living“ aisbl (dále jen „sdružení AAL“). Vzhledem k tomu, že podle zprávy o průběžném hodnocení se stávající struktura řízení společného programu AAL ukázala jako účinná a kvalitní, mělo by být sdružení AAL využito jako prováděcí struktura a mělo by působit jako orgán pro přidělování prostředků a monitorování programu AAL. Sdružení AAL by mělo spravovat finanční příspěvek Unie a mělo by zajistit účinné provádění programu AAL.

(22)

V zájmu dosažení cílů programu AAL by sdružení AAL mělo poskytovat finanční podporu především prostřednictvím grantů pro účastníky akcí, které sdružení AAL vybere. Tyto akce by měly být vybírány na základě výzev k podání návrhů v rámci odpovědnosti sdružení AAL, kterému by měli být nápomocni nezávislí externí odborníci. Pokud jde o výběr návrhů a přidělování finančních prostředků z finančního příspěvku Unie a z vnitrostátních rozpočtů vyčleněných na projekty programu AAL, pořadník by měl být závazný.

(23)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s pravidly nepřímého řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).

(24)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by Komise měla mít právo za použití přiměřených opatření snížit, neposkytnout nebo ukončit finanční příspěvek Unie, pokud bude program AAL prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně nebo pokud zúčastněné státy na financování programu AAL nepřispějí nebo přispějí jen částečně či opožděně. Tato práva by měla být stanovena v pověřovací dohodě, jež má být uzavřena mezi Unií a sdružením AAL.

(25)

V zájmu zjednodušení by měla snížena administrativní zátěž všech stran. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Během auditů by měly být případně zohledňovány konkrétní aspekty vnitrostátních programů.

(26)

Účast na nepřímých akcích financovaných z programu AAL podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (8). Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám programu AAL je nezbytné stanovit odchylky od uvedeného nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení.

(27)

Výzvy k podávání návrhů sdružením AAL by měly být rovněž zveřejněny na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků programu Horizont 2020 pro šíření informací, spravovaných Komisí.

(28)

Jsou nezbytné zvláštní odchylky od nařízení (EU) č. 1290/2013, protože program AAL má sloužit jako výzkumný a inovační program zaměřený na trh, v němž se spojuje mnoho různých vnitrostátních zdrojů financování (například programy financování výzkumu a inovací, zdraví a průmyslu). Z povahy uvedených vnitrostátních programů vyplývá, že mají různá pravidla pro účast a nelze očekávat, že budou plně v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013. Kromě toho se program AAL zaměřuje zejména na malé a střední podniky a organizace uživatelů, které se obvykle činností Unie v oblasti výzkumu a inovací neúčastní. S cílem usnadnit účast těchto podniků a organizací se finanční příspěvek Unie poskytuje v souladu s dobře známými pravidly jejich vnitrostátních programů financování a provádí se prostřednictvím jediného grantu, který v sobě slučuje financování z prostředků Unie s odpovídajícím vnitrostátním financováním.

(29)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(30)

Komise by měla za pomoci nezávislých odborníků provést průběžné hodnocení posuzující zejména kvalitu a účinnost programu AAL a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů; měla by rovněž provést závěrečné hodnocení a připravit o těchto hodnoceních zprávu.

(31)

Hodnocení by mělo vycházet z přesných a aktuálních informací. Na žádost Komise by proto sdružení AAL a zúčastněné státy měly předložit veškeré informace, které Komise do zpráv o hodnocení programu AAL potřebuje zahrnout.

(32)

Akce plánované v rámci programu AAL by měly napomoci evropským systémům zdravotní péče, neboť jsou hlavními prostředky pro udržení sociální péče a snížení rozdílů v této oblasti mezi regiony a skupinami obyvatel, které se kvůli současné hospodářské a sociální krizi znepokojujícím způsobem zvětšují.

(33)

Program AAL by měl zajistit účinné prosazování rovnosti žen a mužů, jak je stanoveno v Horizontu 2020. Program AAL by měl prosazovat rovnost žen a mužů a zahrnutí genderového hlediska do kontextu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vyváženému zastoupení žen a mužů podle situace v konkrétní oblasti, v hodnotících panelech a v orgánech, jako jsou např. poradní skupiny a odborné skupiny. Genderové hledisko by mělo být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací ve strategiích, programech a projektech a uplatňováno ve všech fázích výzkumného cyklu.

(34)

Program AAL by měl dodržovat etické zásady stanovené v Horizontu 2020. Zvláštní pozornost by se měla věnovat zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní integritu osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

(35)

Jelikož se zúčastněné státy rozhodly v programu AAL i nadále pokračovat a jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž přímo podporovat a doplňovat politiky Unie v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu tohoto rozhodnutí může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Účast na programu AAL

1.   Unie se účastní programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití (dále jen „program AAL“) prováděného společně Belgií, Dánskem, Francií, Irskem, Kyprem, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Španělskem, Švédskem a Švýcarskem (dále jen „zúčastněné státy“) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.   Jakýkoli členský stát jiný než členský stát uvedený v odstavci 1 a jakákoli jiná země přidružená k Horizontu 2020 může kdykoli požádat o připojení k programu AAL, pokud splňuje podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. c). Splňuje-li podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. c), považuje se pro účely tohoto rozhodnutí za zúčastněný stát.

Článek 2

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie na program AAL pokrývající správní a provozní náklady činí až 175 000 000 EUR. Finanční příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na příslušné části zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020, zřízeného rozhodnutím Rady 2013/743/EU (9) v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem vi) a s články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Roční finanční závazek Unie v rámci programu AAL nesmí překročit roční finanční závazek zúčastněných států v rámci programu AAL.

3.   Jako příspěvek na správní náklady programu AAL se využije částka ve výši nejvýše 6 % finančního příspěvku Unie uvedeného v odstavci 1.

Článek 3

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Finanční příspěvek Unie je podmíněn tím, že:

a)

zúčastněné státy prokáží, že program AAL je vytvořen v souladu s přílohami I a II;

b)

zúčastněné státy nebo organizace určené zúčastněnými státy určí sdružení AAL jako strukturu odpovědnou za provádění programu AAL a za přidělování a monitorování finančního příspěvku Unie;

c)

každý zúčastněný stát se zaváže přispívat na financování programu AAL;

d)

sdružení AAL prokáže schopnost provádět program AAL, včetně přidělování a monitorování příspěvku Unie v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a

e)

je vytvořen model řízení programu AAL v souladu s přílohou III.

2.   Během provádění programu AAL je finanční příspěvek Unie rovněž podmíněn tím, že:

a)

sdružení AAL plní cíle programu AAL stanovené v příloze I a vykonává činnosti stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013, s výhradou článku 5 tohoto rozhodnutí;

b)

je udržován vhodný a účinný model řízení v souladu s přílohou III tohoto rozhodnutí;

c)

sdružení AAL dodržuje požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a

d)

každý zúčastněný stát plní své závazky uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku a jsou plněny roční závazky na podporu financování programu AAL.

Článek 4

Příspěvky zúčastněných států

Příspěvky zúčastněných států sestávají z:

a)

finančních příspěvků na nepřímé akce podporované v rámci programu AAL v souladu s přílohou II;

b)

příspěvků ve formě věcného plnění odpovídajících správním nákladům vnitrostátních správních orgánů na účinné provádění programu AAL v souladu s přílohou II.

Článek 5

Pravidla pro účast a šíření výsledků

1.   Pro účely nařízení (EU) č. 1290/2013 se sdružení AAL považuje za financující subjekt a poskytuje finanční podporu pro nepřímé akce v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

2.   Odchylně od čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1290/2013 ověřuje finanční způsobilost žadatelů určená organizace odpovědná za řízení vnitrostátních programů v souladu s pravidly účasti v určených vnitrostátních programech.

3.   Odchylně od čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 1290/2013 podepisuje dohody o grantech s účastníky určená agentura odpovědná za řízení vnitrostátních programů.

4.   Odchylně od čl. 23 odst. 1 a 5 až 7 a článků 25 až 35 nařízení (EU) č. 1290/2013 se na granty spravované určenými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů vztahují pravidla financování určených vnitrostátních programů.

5.   Odchylně od článků 41 až 49 nařízení (EU) č. 1290/2013 se použijí pravidla určených vnitrostátních programů, kterými se řídí výsledky a přístupová práva ke stávajícím znalostem a k výsledkům, aniž je dotčena zásada otevřeného přístupu k vědeckým publikacím stanovená v článku 18 nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 6

Provádění programu AAL

Program AAL je prováděn na základě strategie prováděné prostřednictvím ročních pracovních plánů v souladu s přílohou II.

Článek 7

Dohody mezi Unií a sdružením AAL

1.   Je-li výsledek hodnocení ex ante týkající se sdružení AAL v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 příznivý, uzavře Komise jménem Unie se sdružením AAL pověřovací dohodu a dohody o ročních převodech finančních prostředků.

2.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být uzavřena v souladu s čl. 58 odst. 3 a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Pověřovací dohoda stanoví rovněž:

a)

požadavky týkající se příspěvku sdružení AAL k příslušným ukazatelům z výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky týkající se příspěvku sdružení AAL k monitorování uvedenému v rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštní výkonnostní ukazatele nezbytné k monitorování fungování sdružení AAL v souladu s čl. 3 odst. 2;

d)

ujednání o poskytování údajů a informací potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření výsledků a podávání zpráv;

e)

ustanovení o zveřejňování výzev k podávání návrhů sdružením AAL, zejména na jednotném portálu pro účastníky, i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

Článek 8

Ukončení či pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie nebo jeho snížení

1.   Není-li společný program AAL prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 3, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento příspěvek úměrně snížit v závislosti na skutečném provádění společného programu AAL.

2.   Pokud zúčastněné státy své příspěvky na financování programu AAL neposkytnou nebo je poskytnou částečně či opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit s přihlédnutím k výši finančních prostředků, kterou na provedení programu AAL vyčlenily zúčastněné státy.

Článek 9

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádějí určené agentury odpovědné za řízení vnitrostátních programů v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Komise může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama. V těchto případech při tom postupuje v souladu s platnými pravidly, zejména s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 10

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, a to v souladu s předpisy a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantovými dohodami nebo rozhodnutími o udělení grantu nebo smlouvami financovanými v souladu s tímto rozhodnutím došlo k podvodu, korupci nebo jakémukoli jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu plynoucí z provádění tohoto rozhodnutí musí obsahovat ustanovení, která Komisi, sdružení AAL, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Sdružení AAL umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám zmocněným Komisí či Účetním dvorem přístup do svých míst a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, nezbytným k provedení auditů uvedených v odstavci 3.

5.   Při provádění programu AAL přijmou zúčastněné státy právní a správní předpisy nebo jiná opatření nezbytné pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména k zajištění úplného zpětného získání veškerých částek splatných Unii v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 11

Sdělování informací

1.   Na žádost Komise předloží sdružení AAL Komisi veškeré informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v článku 12.

2.   Zúčastněné státy předloží prostřednictvím sdružení AAL veškeré relevantní informace o finančním řízení programu AAL, které si vyžádají Evropský parlament nebo Rada.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve zprávách stanovených v článku 12.

Článek 12

Hodnocení

1.   Komise do 30. června 2017 provede za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení programu AAL. O tomto hodnocení Komise vyhotoví zprávu, která bude obsahovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení programu AAL se zohlední v průběžném hodnocení Horizontu 2020.

2.   Na konci účasti Unie na programu AAL, nejpozději však 31. prosince 2022, provede Komise závěrečné hodnocení programu AAL. O tomto hodnocení vyhotoví Komise zprávu, ve které má uvést jeho výsledky. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 742/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném několika členskými státy a zaměřeném na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 49).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(9)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

CÍLE PROGRAMU AAL

1.

Program AAL plní tyto cíle:

1.1

urychlit vznik a zavádění relevantních, cenově dostupných a integrovaných inovativních řešení založených na informačních a komunikačních technologiích pro aktivní a zdravé stárnutí v domácím prostředí, ve společenství či v práci, a zlepšovat tak kvalitu života, samostatnost, sociální začlenění, účast na společenském životě, kvalifikaci nebo schopnost profesního zařazení starších osob a přispívat ke zvyšování účinnosti a účelnosti při poskytování zdravotní a sociální péče;

1.2

podporovat vývoj řešení, která přispívají k nezávislosti a ke snižování pocitu sociální izolace u starších osob, tak, aby složka informačních a komunikačních technologií nesnižovala četnost lidského kontaktu, nýbrž by ho doplňovala. V návrzích řešení vycházejících z informačních a komunikačních technologií, která jsou v rámci programu AAL podporována, by měly být začleněny i jiné aspekty než ty, které jsou založeny na informačních a komunikačních technologiích;

1.3

zachovat a dále rozvíjet kritické množství aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na úrovni Unie v oblasti produktů a služeb založených na informačních a komunikačních technologiích pro aktivní a zdravé stárnutí;

1.4

vyvíjet nákladově efektivní, dostupná, a je-li to relevantní, energeticky účinná řešení, což zahrnuje rovněž stanovení příslušných norem pro interoperabilitu a snazší lokalizaci a přizpůsobování společných řešení, jež jsou slučitelná s měnícími se sociálními preferencemi, socioekonomickými faktory (včetně energetické chudoby a sociálního začlenění), genderovým hlediskem a regulačními aspekty na celostátní nebo regionální úrovni, respektují soukromí a důstojnost starších osob, včetně ochrany a zabezpečení osobních údajů uplatňováním ochrany soukromí již od návrhu, jež odpovídá nejnovějším normám, a případně podporují přístup ke službám ve venkovských a okrajových oblastech nebo jsou výhodná i pro jiné skupiny obyvatel, například osoby se zdravotním postižením. V zájmu zlepšení přístupnosti bude při vytváření a zavádění řešení podporována koncepce designu pro všechny.

2.

Program AAL vytvoří příznivé prostředí pro účast malých a středních podniků.

3.

Program AAL je zaměřen na tržně orientovaný aplikovaný výzkum a inovace a doplňuje související dlouhodobější výzkum a rozsáhlé inovační činnosti zamýšlené podle Horizontu 2020 a dalších evropských a vnitrostátních iniciativ, jako jsou iniciativy společného plánování a činnosti prováděné v rámci Evropského technologického institutu a jeho příslušných znalostních a inovačních společenství. Rovněž přispívá k provádění evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.


PŘÍLOHA II

ČINNOSTI V RÁMCI PROGRAMU AAL

I.   Nepřímé akce

1.

Provádění programu AAL především podporuje tržně orientované výzkumné a inovační projekty v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, které prokáží schopnost využít výsledky projektu v realistickém časovém rámci; financování těchto nepřímých akcí v rámci programu AAL má především podobu grantů. Může mít rovněž jinou formu, jako například ocenění, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovační řešení.

2.

Kromě toho mohou být podporovány akce pro účely zprostředkování, propagace programu, zejména informační činnosti zaměřené na země, jež se v současné době neúčastní programu AAL, akce ke zvyšování povědomí o současných možnostech, akce na podporu zavádění inovačních řešení a propojení organizací na straně nabídky a poptávky a akce usnadňující přístup k finančním prostředkům a investorům.

3.

Rovněž mohou být podpořeny akce zaměřené na zvýšení kvality návrhů, studie proveditelnosti a semináře. V zájmu rozšíření skupiny zúčastněných stran zapojených do programu AAL je možné zvážit spolupráci s regiony Unie.

4.

Akce mají za cíl upevnit a analyzovat různé metody zapojení koncového uživatele, a vyvinout tak obecné zásady pro účely osvědčených postupů vycházejících z vědeckých poznatků.

II.   Provádění

1.

Program AAL je prováděn na základě ročních pracovních plánů, které určují formy financování a témata pro výzvy k podávání návrhů. Pracovní plány vycházejí ze zveřejněné strategie přijaté sdružením AAL, která poukazuje na výzvy a priority.

2.

Roční pracovní plány jsou výsledkem dohody s Komisí a slouží jako základ pro roční finanční příspěvek Unie.

3.

Součástí provádění programu AAL jsou konzultace, a to i o strategii, s příslušnými zúčastněnými stranami (včetně politických činitelů z veřejných orgánů, zástupců uživatelů, poskytovatelů služeb a poskytovatelů pojištění ze soukromého sektoru, jakož i zástupců průmyslu, včetně malých a středních podniků) o prioritách aplikovaného výzkumu a inovací, jimiž je třeba se zabývat.

4.

Provádění programu AAL zohledňuje demografické trendy a demografický výzkum, aby bylo možné nalézt řešení, která odpovídají sociální a hospodářské situaci v celé Unii.

5.

Při provádění programu AAL se zohlední politiky Unie v oblasti průmyslu, klimatu a energetiky. Program AAL podporuje rovněž energetickou účinnost a odráží potřebu bojovat s energetickou chudobou.

6.

V souladu se zásadami a pravidly Horizontu 2020 je třeba řádně zohlednit otázky související s aspektem rovnosti žen a mužů, etickými hledisky, společenskými a humanitními vědami a soukromím. Je rovněž třeba zohlednit příslušné právní předpisy na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a mezinárodní pokyny, zejména v oblasti práva na soukromí a práva na ochranu údajů.

7.

V souladu s povahou programu AAL zaměřenou na komerční využití a v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 zajistí sdružení AAL lhůtu k udělení grantu a lhůtu pro platbu v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013 a zajistí, že je zúčastněné státy během provádění programu AAL dodržují.

8.

Každý zúčastněný stát důrazně podporuje zapojení organizací, které zastupují aktéry na straně poptávky, včetně koncových uživatelů, již od počátečních fází všech výzkumných a inovačních projektů.

9.

Každý zúčastněný stát spolufinancuje své vnitrostátní účastníky, jejichž návrhy jsou úspěšné, prostřednictvím vnitrostátních agentur, které dodatečně rozdělují prostředky spolufinancování ze strany Unie ze specializované prováděcí struktury na základě obecného popisu projektu, který tvoří součást dohody, jež bude na každý projekt uzavřena mezi příslušnými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů a jejich vnitrostátními účastníky.

10.

Po uzávěrce pro podávání návrhů projektů provede sdružení AAL ve spolupráci s určenými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů centrální kontrolu způsobilosti. Tato kontrola se provede na základě společných kritérií způsobilosti pro program AAL, která jsou zveřejněna společně s výzvou k podávání návrhů projektů.

11.

Sdružení AAL s pomocí agentur odpovědných za řízení vnitrostátních programů zkontroluje, zda jsou splněna doplňující vnitrostátní kritéria způsobilosti stanovená ve výzvě k podávání návrhů projektů.

12.

Tato vnitrostátní kritéria způsobilosti se vztahují pouze k právnímu postavení a finanční situaci jednotlivých žadatelů, a nikoli k obsahu návrhu, a týkají se:

12.1

typu žadatele, včetně právního postavení a předmětu činnosti;

12.2

odpovědnosti a životaschopnosti, včetně finančního zdraví a plnění daňových a sociálních povinností.

13.

Návrhy způsobilých projektů hodnotí sdružení AAL za účasti nezávislých odborníků na základě transparentních a společných hodnotících kritérií stanovených ve zveřejněné výzvě k podávání návrhů a sestaví se seznam projektů seřazených podle bodového ohodnocení. Projekty jsou vybírány v souladu s uvedeným pořadím a zohlední se dostupné finanční prostředky. Jakmile je tento výběr schválen valnou hromadou sdružení AAL, stává se pro zúčastněné státy závazným.

14.

Pokud účastník projektu nesplňuje jedno nebo více z výše uvedených vnitrostátních kritérií způsobilosti nebo pokud je odpovídající vnitrostátní rozpočet na závazky týkající se financování vyčerpán, může výkonná rada sdružení AAL rozhodnout, že by mělo být provedeno dodatečné centrální nezávislé hodnocení příslušného návrhu ve spolupráci s nezávislými odborníky, v jehož rámci se návrh posoudí buď bez účasti příslušného účastníka, nebo s náhradním účastníkem, jak navrhnou účastníci projektu.

15.

Právní a finanční otázky týkající se účastníků projektů vybraných pro financování vyřizuje určená agentura odpovědná za řízení vnitrostátních programů. Použijí se vnitrostátní správní předpisy a zásady.


PŘÍLOHA III

ŘÍZENÍ PROGRAMU AAL

Organizační struktura programu AAL je tvořena takto:

1.

Sdružení AAL představuje specializovanou prováděcí strukturu vytvořenou zúčastněnými státy.

2.

Sdružení AAL odpovídá za veškeré aktivity v rámci programu AAL. K úkolům sdružení AAL náleží správa smluv a rozpočtu, vypracování ročních pracovních plánů, vyhlašování výzev k podávání návrhů, zajišťování hodnocení a vytváření pořadí projektů pro účely financování.

3.

Kromě toho sdružení AAL dohlíží na monitorování projektů, odpovídá za ně a převádí související platby příspěvků Unie určeným agenturám odpovědným za řízení vnitrostátních programů. Rovněž organizuje osvětovou činnost.

4.

Sdružení AAL je řízeno valnou hromadou. Valná hromada je rozhodovací orgán programu AAL. Jmenuje členy výkonné rady a dohlíží na provádění programu AAL, včetně schvalování strategie a ročních pracovních programů, přidělování vnitrostátních finančních prostředků na projekty a vyřizování žádostí o nová členství. Jeho činnost je založena na zásadě jedna země – jeden hlas. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou, kromě rozhodnutí o nástupnictví, přijetí nebo vyloučení členů nebo rozpuštění sdružení AAL, pro něž mohou být ve stanovách sdružení AAL zakotveny zvláštní podmínky hlasování.

5.

Komise má na zasedáních valné hromady sdružení AAL status pozorovatele a schvaluje roční pracovní plán. Komise je zvána na všechna zasedání sdružení AAL a může se účastnit diskusí. Všechny příslušné dokumenty rozesílané v souvislosti s valnou hromadou se předávají Komisi.

6.

Výkonná rada AAL – složená alespoň z předsedy, místopředsedy, pokladníka a zástupce pokladníka – je volena valnou hromadou sdružení AAL k výkonu specifických řídících funkcí, jako je plánování rozpočtu, personální obsazení a uzavírání smluv. Právně zastupuje sdružení AAL a podléhá valné hromadě sdružení AAL.

7.

Ústřední řídící jednotka zřízená jako součást sdružení AAL odpovídá za ústřední řízení provádění programu AAL v úzké koordinaci a spolupráci s agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů, které jsou zmocněny zúčastněnými státy k provádění prací souvisejících s řízením projektů a správními a právními aspekty v zastoupení účastníků vnitrostátního projektu a k poskytování podpory při hodnocení a projednávání návrhů projektů. Ústřední řídící jednotka a agentury odpovědné za řízení vnitrostátních programů spolupracují jako řídící jednotka pod dohledem sdružení AAL.

8.

Sdružení AAL zřídí poradní výbor složený ze zástupců průmyslu, uživatelů a dalších příslušných zúčastněných stran, přičemž usiluje o rovnováhu v zastoupení podle věku a pohlaví. Poradní výbor předkládá sdružení AAL doporučení ohledně celkové programové strategie, která se týkají priorit a témat, jež mají být předmětem výzev k podávání návrhů a dalších příslušných akcí v rámci programu AAL.


7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/27


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 555/2014/EU

ze dne 15. května 2014

o účasti Unie na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum (EMPIR) prováděném společně několika členskými státy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) zdůrazňuje Komise potřebu vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací s cílem dosáhnout v Unii inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Uvedená strategie byla schválena Evropským parlamentem i Radou.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení vyššího dopadu výzkumu a inovací tím, že přispěje k posílení partnerství v rámci veřejného sektoru, včetně účasti Unie na programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)

Partnerství v rámci veřejného sektoru by měla usilovat o rozvíjení užší součinnosti, posilování koordinace a zabránění zbytečnému zdvojování unijních, mezinárodních, vnitrostátních a regionálních výzkumných programů a měla by plně zachovávat obecné zásady Horizontu 2020, zejména zásady týkající se otevřenosti a transparentnosti. Kromě toho by měl být zajištěn otevřený přístup k vědeckým publikacím.

(4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 912/2009/ES (4) se Společenství rozhodlo poskytnout evropskému metrologickému výzkumnému programu (European Metrology Research Programme, dále jen „EMRP“) finanční příspěvek, který odpovídá příspěvku zúčastněných států, avšak nepřesahuje 200 000 000 EUR, po dobu trvání sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (5).

(5)

V dubnu 2012 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení evropského metrologického výzkumného programu – EMRP. Toto průběžné hodnocení provedla skupina odborníků tři roky po zahájení programu. Obecné stanovisko skupiny odborníků bylo takové, že EMRP je náležitě řízeným společným evropským výzkumným programem, který již dosáhl poměrně vysoké úrovně vědecké integrace, integrace řízení a finanční integrace. Skupina odborníků však zjistila omezené průmyslové využití, omezenou otevřenost excelentní vědě mimo metrologické instituty a nedostatečné budování kapacit. Skupina odborníků zastávala rovněž názor, že provedením EMRP lze vytvořit Evropský metrologický výzkumný prostor podporující začlenění.

(6)

Podle rozhodnutí Rady 2013/743/EU (6) je možné poskytnout na EMRP další podporu.

(7)

Evropský metrologický program pro inovace a výzkum (European Metrology Programme for Innovation and Research, dále jen „EMPIR“), který je v souladu se strategií Evropa 2020 a jejími stěžejními iniciativami, zejména „Unií inovací“, „Digitální agendou pro Evropu“, „Evropou účinněji využívající zdroje“ a „Průmyslovou politikou pro éru globalizace“, bude ambicióznějším programem podporujícím začlenění, který bude po dobu deseti let (2014–2024) provádět 28 zúčastněných států. V rámci zlepšení oproti předchozímu programu bude program EMPIR zahrnovat činnosti v oblasti inovací a průmyslového využití, výzkumu zaměřeného na normy a normalizační a regulační účely a v oblasti budování kapacit.

(8)

Zúčastněné státy zamýšlejí přispívat na provádění programu EMPIR během období, kterého se tento program týká, tedy v letech 2014–2024. Vzhledem k době trvání Horizontu 2020 by výzvy k podávání návrhů v rámci programu EMPIR měly být zveřejněny nejpozději ke dni 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do dne 31. prosince 2021.

(9)

Činnosti programu EMPIR by měly být v souladu s cíli a výzkumnými a inovačními prioritami stanovenými v Horizontu 2020, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 26 nařízení (EU) č. 1291/2013.

(10)

Pro finanční účast Unie na programu EMPIR během doby trvání Horizontu 2020 by měl být stanoven strop. V rámci tohoto stropu by měl příspěvek Unie odpovídat příspěvku států účastnících se programu EMPIR, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a aby byla zajištěna větší integrace programů zúčastněných států.

(11)

V souladu s cíli nařízení (EU) č. 1291/2013 by měly mít právo zúčastnit se programu EMPIR všechny členské státy a země přidružené k Horizontu 2020.

(12)

Finanční příspěvek Unie by měl být podmíněn formálními závazky zúčastněných států přispívat na provádění programu EMPIR a splnění těchto závazků. Příspěvky zúčastněných států na program EMPIR by měly zahrnovat příspěvek na správní náklady v maximální výši 5 % rozpočtu programu EMPIR. Zúčastněné státy by se měly zavázat, že v případě potřeby svůj příspěvek na program EMPIR navýší o rezervní finanční prostředky ve výši 50 % svých závazků, aby bylo zajištěno, že budou schopny financovat své vnitrostátní subjekty, národní metrologické instituty a specializované ústavy, které se účastní vybraných projektů.

(13)

Společné provádění programu EMPIR vyžaduje určitou prováděcí strukturu. Zúčastněné státy se dohodly na prováděcí struktuře pro program EMRP a v roce 2007 zřídily prováděcí strukturu EURAMET e.V. (dále jen „EURAMET“), evropskou regionální metrologickou organizaci a neziskové sdružení podle německého práva. EURAMET plní rovněž úkoly a povinnosti související s širší evropskou a globální harmonizací metrologie. Členství v EURAMET je otevřené všem evropským národním metrologickým institutům jakožto členům a specializovaným ústavům jakožto partnerům. Členství v EURAMET není podmíněno existencí vnitrostátních metrologických výzkumných programů. Vzhledem ke skutečnosti, že podle zprávy o průběžném hodnocení EMRP se správní struktura ukázala jako efektivní a vysoce kvalitní pro provádění EMRP, měla by se EURAMET využívat rovněž při provádění programu EMPIR. EURAMET by měla být příjemcem finančního příspěvku Unie.

(14)

K dosažení cílů programu EMPIR by EURAMET měla finanční podporu poskytovat především v podobě grantů pro účastníky akcí vybraných na úrovni EURAMET. Tyto akce by měly být vybrány na základě výzev k podávání návrhů v rámci odpovědnosti EURAMET. Pořadník by měl být závazný, pokud jde o výběr návrhů a finanční prostředky přidělené na projekty EMPIR z finančního příspěvku Unie a z příspěvků zúčastněných států.

(15)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s pravidly nepřímého řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7), a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(16)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla mít Komise právo snížit, pozastavit nebo ukončit poskytování finančního příspěvku Unie, bude-li program EMPIR prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, nebo nebudou-li zúčastněné státy přispívat na jeho financování nebo budou-li na ně přispívat částečně či opožděně. Toto právo by mělo být stanoveno v pověřovací dohodě, která bude uzavřena mezi Unií a EURAMET.

(17)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se zabránit zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a podávání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Během auditů by měly být případně zohledňovány konkrétní aspekty vnitrostátních programů.

(18)

Audity u příjemců finančních prostředků Unie poskytnutých podle tohoto rozhodnutí by měly zajistit snížení administrativní zátěže v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(19)

Účast na nepřímých akcích financovaných z programu EMPIR upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (9). Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám programu EMPIR je nezbytné stanovit odchylky od uvedeného nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení.

(20)

Příspěvek zúčastněných států představuje především institucionální financování národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, které se účastní vybraných projektů. Příspěvek zúčastněných států by měl zahrnovat rovněž příspěvek v hotovosti určený na správní náklady programu EMPIR. Část příspěvku Unie by měla být přidělena jiným subjektům než národním metrologickým institutům a specializovaným ústavům, které se účastní vybraných projektů. Výpočet finančního příspěvku Unie pro národní metrologické instituty a specializované ústavy, které se účastní projektů EMPIR, by měl zajistit, aby příspěvek Unie pro program EMPIR nepřesáhl výši příspěvku zúčastněných států. Jelikož institucionální financování národních metrologických institutů a specializovaných ústavů ze strany zúčastněných států odpovídá režijním nákladům přiděleným na projekty EMPIR, které nejsou hrazeny z příspěvku Unie, měla by se paušální sazba pro financování způsobilých nepřímých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů v porovnání s paušální sazbou stanovenou v nařízení (EU) č. 1290/2013 upravit. Paušální sazba pro financování způsobilých nepřímých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů by měla být stanovena na základě úplných nepřímých nákladů vykázaných národními metrologickými instituty a specializovanými ústavy účastnícími se projektů EMRP jako způsobilé náklady, které jsou stálé a představují spolehlivý odhad nepřímých nákladů, jež vzniknou národním metrologickým institutům a specializovaným ústavům účastnícím se projektů EMPIR. Jelikož tyto nepřímé náklady představují 140 % celkových způsobilých přímých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a příspěvků ve formě věcného plnění poskytnutých bezplatně, které nebyly využity v prostorách příjemců, měla by se paušální sazba pro financování nepřímých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných subjektů snížit z 25 % podle nařízení (EU) č. 1290/2013 na 5 %. Je proto vhodné stanovit v případě národních metrologických institutů a specializovaných ústavů odchylku od článku 29 uvedeného nařízení. Ostatní subjekty, které se účastní projektů EMPIR, by měly být financovány v souladu s uvedeným nařízením.

(21)

Výzvy k podávání návrhů v rámci programu EMPIR by měly být zveřejněny rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací, spravovaných Komisí.

(22)

Vhodnost modelu financování, co se týká zásady stejné výše finančních prostředků Unie a ostatních finančních prostředků, by měla být znovu posouzena v době průběžného hodnocení programu EMPIR.

(23)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(24)

Komise by měla provádět průběžné hodnocení, zejména za účelem posouzení kvality a účinnosti programu EMPIR a pokroku při plnění stanovených cílů, a závěrečné hodnocení a měla by vypracovat zprávy o těchto hodnoceních.

(25)

Na žádost Komise by EURAMET a zúčastněné státy měly Komisi poskytnout informace, které potřebuje za účelem jejich zahrnutí do zpráv o hodnocení programu EMPIR.

(26)

Cílem tohoto rozhodnutí je účast Unie na programu EMPIR, totiž podpora poskytnutí přiměřených a integrovaných metrologických řešení vhodných pro daný účel a vytvoření integrovaného evropského systému metrologického výzkumu s kritickým množstvím a aktivním zapojením na regionální, celostátní, evropské a mezinárodní úrovni, čehož nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Rozsah a složitost metrologických požadavků vyžadují investice, které přesahují základní rozpočty národních metrologických institutů a jejich specializovaných ústavů určené na výzkum. Excelence, která je nezbytná pro výzkum a vývoj špičkových metrologických řešení, je rozptýlena přes hranice jednotlivých států, a nelze ji proto spojit pouze na vnitrostátní úrovni. Jelikož tohoto cíle může být proto lépe dosaženo na úrovni Unie začleněním vnitrostátního úsilí do jednotného evropského přístupu, spojením roztříštěných vnitrostátních výzkumných programů, poskytnutím pomoci při navrhování společných strategií v oblasti výzkumu a financování, které přesahují hranice států, a dosažením potřebného kritického počtu účastníků a objemu investic, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Účast na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum

1.   Unie se účastní evropského metrologického programu pro inovace a výzkum (European Metrology Programme for Innovation and Research, dále jen „EMPIR“) prováděného společně Belgií, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Estonskem, Finskem, Francií, Chorvatskem, Irskem, Itálií, Maďarskem, Německem, Nizozemskem, Norskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Řeckem, Slovenskem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Srbskem, Španělskem, Švédskem, Švýcarskem, a Tureckem (dále jen „zúčastněné státy“) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.   Programu EMPIR se může zúčastnit jakýkoli jiný členský stát, který není uveden v odstavci 1, nebo jakákoli jiná země přidružená k Horizontu 2020, pokud splňuje podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto rozhodnutí. Pokud podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. c) splňuje, považuje se pro účely tohoto rozhodnutí za zúčastněný stát.

Článek 2

Finanční příspěvek Unie

1.   Výše finančního příspěvku Unie na program EMPIR, včetně prostředků ESVO, činí nejvýše 300 000 000 EUR. Finanční příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na příslušné části zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020, zavedeného rozhodnutím 2013/743/EU v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem vi) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména z části II „Vedoucí postavení v průmyslu“ a části III „Společenské výzvy“.

2.   Aniž by byla překročena částka stanovená v odstavci 1, odpovídá finanční příspěvek Unie příspěvkům států, které se účastní programu EMPIR, s výjimkou příspěvků zúčastněných států na správní náklady přesahující 5 % rozpočtu programu EMPIR.

3.   Finanční příspěvek Unie se nesmí použít k uhrazení správních nákladů programu EMPIR.

Článek 3

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Finanční příspěvek Unie je podmíněn tím, že:

a)

zúčastněné státy prokáží, že program EMPIR je zřízen v souladu s přílohami I a II;

b)

zúčastněné státy nebo národní metrologické instituty určené zúčastněnými státy určí EURAMET e.V. (dále jen „EURAMET“) jako strukturu odpovědnou za provádění programu EMPIR a za přijímání, rozdělování a sledování finančního příspěvku Unie;

c)

každý zúčastněný stát se zaváže přispět na financování programu EMPIR a vytvořit rezervní finanční prostředky ve výši 50 % objemu závazku;

d)

EURAMET prokáže svou schopnost provést program EMPIR, včetně přijímání, rozdělování a monitorování finančního příspěvku Unie v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; a

e)

je vytvořen model řízení programu EMPIR v souladu s přílohou III.

2.   Během provádění programu EMPIR je finanční příspěvek Unie rovněž podmíněn tím, že:

a)

EURAMET plní cíle programu EMPIR stanovené v příloze I a provádí činnosti stanovené v příloze II v souladu s pravidly pro účast a šíření výsledků uvedenými v článku 5;

b)

je zachováváním vhodný a účinný model řízení v souladu s přílohou III;

c)

EURAMET dodržuje požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; a

d)

jsou plněny závazky uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku.

Článek 4

Příspěvky zúčastněných států

Příspěvky zúčastněných států sestávají:

a)

z příspěvků poskytnutých prostřednictvím institucionálního financování národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, které se účastní projektů EMPIR;

b)

z finančních příspěvků na správní náklady programu EMPIR.

Článek 5

Pravidla pro účast a šíření výsledků

1.   Pro účely nařízení (EU) č. 1290/2013 se EURAMET považuje za financující orgán a poskytuje finanční podporu pro nepřímé akce v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

2.   Odchylně od čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 1290/2013 se nepřímé způsobilé náklady národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, které se účastní projektů financovaných z programu EMPIR, stanoví za použití paušální sazby ve výši 5 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám.

3.   Průběžné hodnocení programu EMPIR podle článku 12 zahrnuje posouzení veškerých nepřímých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, které se účastní projektů EMPIR, a příslušného institucionálního financování.

4.   Na základě tohoto posouzení může EURAMET za účelem čl. 2 odst. 2 paušální sazbu stanovenou v odstavci 2 tohoto článku upravit.

5.   Pokud to nepostačuje, může EURAMET odchylně od čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1290/2013 použít nižší sazbu náhrad způsobilých nákladů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů, které se účastní projektů financovaných z programu EMPIR.

Článek 6

Provádění programu EMPIR

1.   Program EMPIR se provádí na základě ročních pracovních plánů.

2.   EURAMET poskytuje finanční podporu především ve formě grantů pro účastníky na základě výzev k podávání návrhů.

Před určením témat každé výzvy k podávání návrhů vyzve EURAMET zainteresované osoby nebo organizace z metrologické výzkumné obce a uživatele, aby navrhli témata možného výzkumu.

Článek 7

Dohody mezi Unií a EURAMET

1.   Je-li výsledek hodnocení ex ante EURAMET v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 příznivý, uzavře Komise jménem Unie s EURAMET pověřovací dohodu a dohody o ročních převodech finančních prostředků.

2.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 1 je uzavřena v souladu s čl. 58 odst. 3 a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tato dohoda rovněž stanoví:

a)

požadavky týkající se příspěvku EURAMET k výkonnostním ukazatelům uvedeným v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky týkající se příspěvku EURAMET k monitorování uvedenému v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštní výkonnostní ukazatele týkající se fungování EURAMET;

d)

požadavky na EURAMET týkající se poskytování informací o správních nákladech a podrobných číselných údajů o provádění programu EMPIR;

e)

ujednání o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření výsledků a podávání zpráv.

f)

ustanovení upravující zveřejňování výzev k podávání návrhů v rámci programu EMPIR, zejména na jednotném portálu pro účastníky, i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

Článek 8

Ukončení či pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie nebo jeho snížení

Není-li program EMPIR prováděn nebo je-li prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit podle skutečného provádění programu EMPIR.

Pokud zúčastněné státy své příspěvky na financování programu EMPIR neposkytnou, nebo je poskytnou částečně či opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit s přihlédnutím k výši finančních prostředků přidělených zúčastněnými státy na provádění programu EMPIR.

Článek 9

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí EURAMET v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Komise se může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama. Postupuje při tom v souladu s platnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 10

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   EURAMET umožní zaměstnancům Komise a ostatním osobám pověřeným Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup na svá místa a do svých prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou podle tohoto rozhodnutí nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí musí obsahovat ustanovení, která Komisi, EURAMET, Účetní dvůr a OLAF k provádění takovýchto auditů a šetření výslovně zmocňují v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

5.   Při provádění programu EMPIR přijmou zúčastněné státy legislativní, regulační, správní a jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména s cílem zajistit úplné zpětné získání veškerých částek splatných Unii v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 11

Sdělování informací

1.   Na žádost Komise zašle EURAMET veškeré informace, které jsou nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v článku 12.

2.   Prostřednictvím organizace EURAMET předloží zúčastněné státy Komisi veškeré informace týkající se finančního řízení programu EMPIR, které si vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Účetní dvůr.

3.   Komise zahrne informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku do zpráv podle článku 12.

Článek 12

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení programu EMPIR. Komise vyhotoví o tomto hodnocení zprávu, která obsahuje závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení programu EMPIR se zohlední v rámci průběžného hodnocení Horizontu 2020.

2.   Na konci účasti Unie na programu EMPIR, nejpozději však do 31. prosince 2024, provede Komise závěrečné hodnocení programu EMPIR. O tomto hodnocení vyhotoví Komise zprávu, která bude obsahovat jeho výsledky. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20. 12 2013, s. 104).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 912/2009/ES ze dne 16. září 2009 o účasti Společenství na evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (Úř. věst. L 257, 30.9.2009, s. 12).

(5)  Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

CÍLE PROGRAMU EMPIR

Program EMPIR sleduje tyto obecné cíle:

a)

poskytnutí přiměřených a integrovaných metrologických řešení vhodných pro daný účel, která podporují inovace a konkurenceschopnost průmyslu, a rovněž technologií měření, které se zabývají společenskými výzvami, jako je zdraví, životní prostředí a energetika, včetně podpory při vypracovávání a provádění politik;

b)

vytvoření integrovaného evropského systému metrologického výzkumu s kritickým množstvím a aktivním zapojením na regionální, celostátní, evropské i mezinárodní úrovni.


PŘÍLOHA II

NEPŘÍMÉ AKCE PODPOROVANÉ PROGRAMEM EMPIR

1.

Program EMPIR může podporovat níže uvedené nepřímé akce v oblasti společného výzkumu a technologického rozvoje:

1.1.

vědecko-technické akce podporující základní vědeckou metrologii, jež stanoví základ pro veškeré další kroky, včetně aplikovaného metrologického výzkumu a vývoje a služeb souvisejících s metrologií;

1.2.

metrologický výzkum s cílem poskytnout řešení pro společenské výzvy se zaměřením se na přispění k energetice, životnímu prostředí a zdraví;

1.3.

výzkum za účelem vývoje nových měřicích přístrojů, jehož cílem je průmyslové využití metrologických technologií k podněcování inovací v průmyslu;

1.4.

přípravný a doprovodný metrologický výzkum a vývoj pro prioritní dokumentační normy, jehož cílem je využít odborných znalostí metrologických institutů zúčastněných států na podporu provádění politiky a rychlejšího zavedení inovativních výrobků a služeb na trh;

1.5.

činnosti v oblasti budování kapacit pro metrologii na různých technologických úrovních zaměřené na dosažení vyváženého a integrovaného metrologického systému v zúčastněných státech a umožňující těmto státům rozvíjet vlastní vědecké a technické kapacity v metrologii.

2.

Program EMPIR může podporovat další akce k šíření a využití výsledků metrologického výzkumu.

Program EMPIR může podporovat jiné akce zaměřené konkrétně na metrologické instituty, které nemají žádné vědecké kapacity nebo které mají jen omezené vědecké kapacity, a to jejich podporou při využívání ostatních programů Evropské unie nebo celostátních či regionálních programů pro vzdělávání a mobilitu, při přeshraniční spolupráci nebo investování do metrologické infrastruktury.

3.

Program EMPIR může podporovat organizování činností k vytváření sítí za účelem propagace programu EMPIR a dosažení co nejvyšších dopadů tohoto programu.

4.

Nepřímé akce uvedené v bodě 1 provádějí národní metrologické instituty a specializované ústavy na základě určení příslušným vnitrostátním orgánem. Program EMPIR však podněcuje a podporuje i účast dalších subjektů na všech výzvách, které jsou v jeho rámci zveřejněny. Očekává se, že tento přístup bude mít za následek přidělení přibližně 15 % rozpočtu programu EMPIR těmto subjektům.


PŘÍLOHA III

PROVÁDĚNÍ A SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROGRAMU EMPIR

I   Úloha EURAMET

1.

EURAMET odpovídá za provádění programu EMPIR na základě článku 3. Spravuje finanční příspěvek Unie pro program EMPIR a odpovídá za vypracování a provádění ročního pracovního plánu, organizaci výzev k podávání návrhů, hodnocení návrhů a stanovení jejich pořadí a jakékoli jiné činnosti vyplývající z ročního pracovního plánu. EURAMET odpovídá za řízení grantů, včetně podpisu grantových dohod, přijímání a rozdělování finančního příspěvku Unie a sledování jeho využití a plateb pro účastníky vybraných projektů EMPIR.

Sledování finančního příspěvku Unie zahrnuje veškeré činnosti v oblasti kontroly a auditu, kontroly ex ante nebo ex post, které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež byly EURAMET svěřeny Komisí. Tyto činnosti mají poskytnout přiměřenou jistotu ohledně legality a správnosti uskutečněných operací a způsobilosti nákladů nahlášených na základě grantových dohod.

2.

EURAMET může určité správní a logistické úkoly při provádění programu EMPIR svěřit zúčastněným státům.

II   Organizační struktura EURAMET podílející se na provádění programu EMPIR

1.

Valná hromada je nejvyšším orgánem pro účely všech záležitostí týkajících se EURAMET. Výbor EMPIR řídí program v rámci vymezeném organizací EURAMET, aby tato organizace mohla zajistit, že způsob realizace programu je v souladu s jejími cíli.

Výbor EMPIR je složen ze zástupců členů EURAMET ze zúčastněných států. Váha hlasů se vypočítává podle vnitrostátních závazků v souladu s pravidlem druhé odmocniny.

Výbor EMPIR přijímá zejména rozhodnutí o programu strategického výzkumu a inovací, plánovaných výzvách k podávání návrhů, postupu pro přezkum hodnocení, výběru projektů, které mají být financovány podle pořadníků, a sledování pokroku financovaných projektů. Po získání souhlasu ze strany Komise přijímá výbor roční pracovní plán.

Komise má na zasedáních výboru EMPIR status pozorovatele. Přijetí ročního pracovního plánu výborem EMPIR však vyžaduje předchozí souhlas Komise. Výbor EMPIR zve Komisi na svá zasedání a zasílá ji příslušné dokumenty. Komise se může účastnit diskusí ve výboru EMPIR.

2.

Předseda výboru EMPIR a jeho zástupce jsou voleni výborem EMPIR. Předsedou výboru EMPIR je jeden ze dvou místopředsedů EURAMET. Předseda výboru EMPIR zastupuje EURAMET v záležitostech týkajících se programu EMPIR.

3.

Vědecká rada je složena z odborníků na vysoké úrovni z průmyslu, výzkumu, akademické obce a mezinárodních zúčastněných organizací. Vědecká rada vydává nezávislá strategická doporučení k ročnímu pracovnímu plánu programu EMPIR. Členy vědecké rady jmenuje valná hromada EURAMET.

4.

Bankovní účty pro program EMPIR spravuje sekretariát EURAMET poskytující EURAMET celkovou administrativní podporu.

5.

V rámci sekretariátu EURAMET je zřízeno oddělení podpory řízení, které odpovídá za provádění programu EMPIR a jeho každodenní řízení.


7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/38


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 556/2014/EU

ze dne 15. května 2014

o účasti Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP2) prováděném společně několika členskými státy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ zdůraznila Komise nutnost rozvíjení příznivých podmínek pro investice do znalostí a inovací k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v Unii. Uvedená strategie byla schválena Evropským parlamentem a Radou.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) (dále jen „Horizont 2020“) usiluje o dosažení vyššího dopadu na výzkum a inovace tím, že přispěje k posílení partnerství v rámci veřejného sektoru, včetně účasti Unie na programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)

Partnerství v rámci veřejného sektoru by se měla zaměřit na rozvíjení těsnější součinnosti a předcházení zbytečnému zdvojování unijních, mezinárodních, vnitrostátních a regionálních výzkumných programů a měla by důsledně dodržovat obecné zásady Horizontu 2020, zejména pokud jde o otevřenost a transparentnost. Měl by být rovněž zajištěn otevřený přístup k vědeckým publikacím.

(4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1209/2003/ES (4) se Společenství rozhodlo poskytovat Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (dále jen „program EDCTP1“) finanční příspěvek, který odpovídá příspěvku zúčastněných států, nejvýše však 200 000 000 EUR, po dobu trvání šestého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace přispívajícího k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006), který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES (5). Program EDCTP1 byl podpořen rovněž na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (6).

(5)

V roce 2009 vydali nezávislí odborníci zprávu o průběžném hodnocení programu EDCTP1. Stanovisko panelu odborníků bylo takové, že program EDCTP1 poskytl jedinečnou platformu pro skutečný dialog s africkými vědci a že začal odstraňovat rozdíl mezi severem a jihem budováním výzkumných kapacit a zajišťováním studijních a pracovních příležitostí pro mladé africké výzkumné pracovníky. Na základě této zprávy vyvstávají otázky zásadního významu, jež je třeba zvážit s ohledem na druhý program Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (dále jen „program EDCTP2“): stávající oblast působnosti EDCTP je třeba změnit a rozšířit; kapacity rozvojových zemí v oblasti řádného provádění a řízení klinických hodnocení by měly být v případě potřeby dále rozvíjeny a posilovány, zejména pak úloha a rozvoj etických přezkumných výborů, a je nutno dále zlepšit odpovídající regulační prostředí, koordinaci, spolupráci a případně integraci evropských vnitrostátních programů; je třeba posílit a rozšířit spolupráci s dalšími významnými veřejnými a soukromými partnery včetně farmaceutického odvětví a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou partnerství v oblasti vývoje produktu (product development partnerships), partnerství s občanskou společností, nevládními organizacemi nebo nadacemi; je třeba stanovit jasná a transparentní pravidla řízení; je nutné rozvíjet synergie s opatřeními evropské vnější politiky, konkrétně s rozvojovou pomocí Unie; je třeba objasnit a zjednodušit pravidla spolufinancování; a je nezbytné posílit nástroje pro monitorování.

(6)

Podle rozhodnutí Rady 2013/743/EU (7) je možná další podpora pro program EDCTP2.

(7)

Unie je významným poskytovatelem financovaní pro výzkum nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených infekčních chorob. Komise a členské státy přispívají téměř čtvrtinou (22 %) investic poskytovaných vládami v této oblasti na celosvětové úrovni. Unie je také čelným aktérem v oblasti celosvětového zdraví. Například Komise a členské státy poskytují přibližně polovinu financování pro celosvětový boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

(8)

Program EDCTP1 dosáhl významných úspěchů a vyvinul osm zlepšených léčebných postupů, zejména u novorozenců, dětí a těhotných či kojících žen, které trpí HIV/AIDS nebo malárií. Program vedl k vytvoření prvních čtyř afrických regionálních sítí excelence, které podporují spolupráci jižních zemí v oblasti klinického výzkumu, a vyškoleno bylo více než 400 afrických výzkumných pracovníků. Program přispěl rovněž k vytvoření celoafrického registru klinických hodnocení (Pan-African Clinical Trials Registry) a Afrického fóra orgánů pro regulaci očkovacích látek (African Vaccine Regulators Forum).

(9)

Navzdory významným výsledkům a úspěchům programu EDCTP1 představují nemoci související s chudobou kvůli sociální a hospodářské zátěži s nimi spojené nadále velkou překážku udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe. Pro většinu nemocí souvisejících s chudobou dosud neexistují vhodné a cenově dostupné léčebné postupy uzpůsobené konkrétním podmínkám rozvojových zemí a investice do klinického výzkumu jsou i nadále nepřiměřené, jelikož provádění klinických hodnocení je nákladné a návratnost investic je kvůli selhání trhu omezená. Je vhodné zdůraznit, že pouze 10 % světových financí určených na výzkum se poskytuje na nemoci zapříčiňující 90 % patologií ve světě. Evropské výzkumné činnosti a programy jsou mimoto často roztříštěné, a nedosahují tudíž kritického rozsahu nebo vedou k překrývání, zatímco výzkumné kapacity a investice v rozvojových zemích jsou nedostatečné.

(10)

Podpora boje proti nemocem souvisejícím s chudobou by rovněž pomohla ochránit od těchto nemocí evropské občany, neboť zvyšování globální mobility (včetně cestovního ruchu), migrační přesuny a změny v zeměpisném šíření těchto nemocí vedou k tomu, že Evropa může v souvislosti s těmito nemocemi čelit novým či opětovným výzvám.

(11)

Dne 15. června 2010 přijal Evropský parlament usnesení o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni v září 2010, v němž vyzval Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se pátým rozvojovým cílem tisíciletí (zlepšení zdraví matek), čtvrtým rozvojovým cílem (úmrtnost dětí) a šestým rozvojovým cílem (HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza) zabývaly důsledně a komplexně.

(12)

Unie se zavázala splnit závěry konference Rio+20 z roku 2012 týkající se stanovení a dosažení mezinárodně dohodnutých cílů udržitelného rozvoje, včetně rozvojových cílů tisíciletí.

(13)

V roce 2000 zahájila Unie s Afrikou politický dialog na vysoké úrovni, který vedl k navázání strategického partnerství Afrika-EU, načež byla v roce 2007 přijata společná strategie Afrika-EU a v roce 2011 byl zahájen politický dialog na vysoké úrovni věnovaný vědě, technologiím a inovacím.

(14)

Dne 31. března 2010 předložila Komise sdělení o úloze Unie v oblasti celosvětového zdraví, ve kterém vyzývá ke koordinovanějšímu přístupu mezi členskými státy a mezi příslušnými politikami k určení a společnému řešení společných světových priorit výzkumu ve zdravotnictví. Komise ve svém sdělení také připomíná, že je nutné podporovat spravedlivé a všeobecné zajištění kvalitních zdravotnických služeb a účinné a spravedlivé financování výzkumu, který je přínosem pro zdraví všech lidí.

(15)

Rada ve svých závěrech ze dne 10 května 2010 o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví vyzvala Unii k prosazování účinného a spravedlivého financování výzkumu, který je přínosem pro zdraví všech lidí a který zajistí, že inovace a zásahy povedou k fyzicky i cenově dostupným řešením. Měly by být zejména prozkoumány modely, jež oddělí náklady na výzkum a vývoj od ceny léků, včetně možností přesunu technologií do rozvojových zemí.

(16)

Ve svém sdělení ze dne 21. září 2011 o partnerství v oblasti výzkumu a inovací postavila Komise do středu výzkumné politiky Unie partnerství přesahující hranice jednotlivých institucí, států a kontinentů.

(17)

Ve svém sdělení ze dne 27. února 2013 s názvem „Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ Komise opětovně potvrdila svůj závazek učinit vše, co je v jejích silách, aby pomohla splnit rozvojové cíle tisíciletí do roku 2015, a zdůraznila, že výzkum financovaný Unií v rámci programu EDCTP1 přispěl k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

(18)

V souladu s cíli Horizontu 2020 by právo zúčastnit se programu EDCTP2 měly mít všechny členské státy a země přidružené k Horizontu 2020.

(19)

Mělo by se zvážit přispění k výzkumu otevřených modelů inovací pro výzkum orientovaný na potřeby a přístupné a cenově dostupné výsledky v souladu s ostatními závazky Unie týkajícími se výzkumu a vývoje v oblasti zdraví.

(20)

Zúčastněné státy zamýšlejí přispívat na provádění programu EDCTP2 během období, kterého se tento program týká (2014–2024). Vzhledem k době trvání Horizontu 2020 by výzvy k podávání návrhů v rámci programu EDCTP2 měly být zveřejněny nejpozději k 31. prosinci 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

(21)

Pro finanční účast Unie na programu EDCTP2 během doby trvání Horizontu 2020 by měl být stanoven určitý strop. V rámci tohoto stropu by měl příspěvek Unie odpovídat příspěvkům států uvedených v tomto rozhodnutí, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a aby byla zajištěna větší integrace programů těchto států.

(22)

Finanční příspěvek Unie by měl být podmíněn formálními závazky zúčastněných států, které se týkají příspěvků na provádění programu EDCTP2, a splněním těchto závazků.

(23)

Společné provádění programu EDCTP2 vyžaduje určitou prováděcí strukturu. Zúčastněné státy se dohodly na prováděcí struktuře pro program EDCTP2 a zřídily prováděcí strukturu programu EDCTP2. Prováděcí struktura EDCTP2 by měla být příjemcem finančního příspěvku Unie a měla by zajistit účinné provádění programu EDCTP2.

(24)

Činnosti programu EDCTP2 by měly být v souladu s cíli a výzkumnými a inovačními prioritami stanovenými v Horizontu 2020, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 26 nařízení (EU) č. 1291/2013.

(25)

Výzvy k podávání návrhů v rámci prováděcí struktury programu EDCTP2 by měly být také zveřejněny na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací, spravovaných Komisí.

(26)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a podle příslušných pravidel týkajících se nepřímého řízení, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9).

(27)

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie by měla mít Komise v případě nepřiměřeného, částečného nebo opožděného provádění programu EDCTP2 nebo v případě, že zúčastněné strany své příspěvky na financování programu EDCTP2 neposkytnou nebo je poskytnou částečně či opožděně, právo finanční příspěvek Unie snížit nebo pozastavit či ukončit jeho poskytování. Toto právo by mělo být stanoveno v pověřovací dohodě, která bude uzavřena mezi Unií a prováděcí strukturou EDCTP2.

(28)

V zájmu účinného provádění programu EDCTP2 by měla být prováděcí struktuře EDCTP2 finanční podpora poskytována především v podobě grantů pro účastníky akcí vybraných na úrovni prováděcí struktury EDCTP2. Výběr těchto akcí, za který odpovídá prováděcí struktura EDCTP2, by se měl uskutečnit na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů.

(29)

Účast na nepřímých akcích financovaných v rámci programu EDCTP2 podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (10). Kvůli zvláštním provozním potřebám programu EDCTP2 je však nezbytné stanovit odchylky od uvedeného nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 zmíněného nařízení.

(30)

Odchylky od čl. 9 odst. 1 písm. b), čl. 10 odst. 1 písm. c) a článku 12 nařízení (EU) č. 1290/2013 jsou nezbytné pro vyžadování účasti a umožnění financování afrických subjektů a umožnění spolupráce prostřednictvím společných výzev mezi programem EDCTP2 a jiným právním subjektem.

(31)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Během auditů by měly být případně zohledňovány konkrétní aspekty vnitrostátních programů.

(32)

Audity u příjemců finančních prostředků Unie poskytnutých podle tohoto rozhodnutí by měly zajistit snížení administrativní zátěže v souladu s Horizontem 2020.

(33)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(34)

Komise by měla provést průběžná hodnocení, zejména za účelem posouzení kvality a účinnosti programu EDCTP2 a pokroku při plnění stanovených cílů, a závěrečné hodnocení a vyhotovit zprávy o těchto hodnoceních.

(35)

Na žádost Komise by prováděcí struktura EDCTP2 a zúčastněné státy měly Komisi poskytnout veškeré informace, které potřebuje zapracovat do zpráv o hodnocení programu EDCTP2.

(36)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci programu EDCTP2 byly zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími dodatkovými protokoly, etickými zásadami obsaženými v helsinské deklaraci Světové lékařské asociace z roku 2008, standardy správné klinické praxe přijatými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků, příslušnými právními předpisy Unie a místními etickými požadavky zemí, v nichž mají být výzkumné činnosti prováděny.

(37)

Je zásadní, aby byl informovaný souhlas pro klinická hodnocení prováděná v rozvojových zemích vždy získán způsobem, jímž bude zajištěno, aby byl tento souhlas skutečně informovaný a skutečně dobrovolný.

(38)

Je rovněž důležité, aby činnosti prováděné v rámci programu EDCTP2 byly v souladu s opatřeními, která Unie provádí v rámci politiky rozvoje. V této souvislosti je třeba usilovat o součinnost mezi programem EDCTP2 a Evropským fondem pro regionální rozvoj.

(39)

S cílem spolupráce s mezinárodními iniciativami pro rozvojovou pomoc by činnosti financované v rámci programu EDCTP2 měly podle potřeby zohlednit doporučení navržená příslušnými iniciativami Světové zdravotnické organizace, mimo jiné i odbornou konzultační pracovní skupinou pro výzkum a vývoj.

(40)

V rámci Horizontu 2020 byla zřízena vědecká komise pro zdraví jako vědecká platforma zúčastněných stran, jejímž úkolem je vypracovat vstupní vědecké informace, poskytovat ucelené vědecky zaměřené analýzy úskalí a příležitostí v oblasti výzkumu a inovací souvisejících se společenskou výzvou, kterou představuje Horizont 2020 v oblasti zdraví, demografické změny a dobrých životních podmínek, přispívat k vymezení priorit výzkumu a inovací v této oblasti a vyzývat k vědecké účasti na tomto programu v rámci celé Unie. Aktivní spoluprací se zúčastněnými stranami napomáhá při budování schopností a podpoře sdílení znalostí a větší spolupráce v této oblasti napříč celou Unií. Program EDCTP2 by proto měl s vědeckou komisí pro zdraví podle potřeby spolupracovat a vyměňovat si s ní informace.

(41)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, tedy přispění ke snížení sociální a hospodářské zátěže v důsledku nemocí souvisejících s chudobou v rozvojových zemích, a zejména v subsaharské Africe, urychlením klinického vývoje účinných, bezpečných, vhodných a fyzicky i cenově dostupných lékařských zásahů v případě nemocí souvisejících s chudobou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy z důvodu nedosažení potřebného kritického množství lidských i finančních zdrojů, a může jich být proto z důvodu rozsahu zamýšlené činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Účast Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních

1.   Unie se účastní druhého programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (dále jen „program EDCTP2“), který společně provádějí Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko (dále jen „zúčastněné státy“), v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.   Programu EDCTP2 se může zúčastnit jakýkoli členský stát jiný než uvedený v odstavci 1 nebo jakákoli jiná země přidružená k Horizontu 2020, pokud splňuje podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. e). Splňuje-li podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. e), považuje se pro účely tohoto rozhodnutí za „zúčastněný stát“.

Článek 2

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie, včetně prostředků ESVO, na program EDCTP2 činí 683 000 000 EUR s cílem dosáhnout výše příspěvků zúčastněných států.

2.   Finanční příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na příslušné části zvláštního programu, kterým se provádí Horizontu 2020, zřízeného rozhodnutím 2013/743/EU, a zejména z prostředků vyčleněných v rámci specifického cíle „zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky“ v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem vi) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Prováděcí struktura EDCTP2 může k uhrazení svých správních nákladů použít nejvýše 6 % finančního příspěvku Unie uvedeného v odstavci 1.

Článek 3

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Finanční příspěvek Unie je podmíněn tím, že:

a)

zúčastněné státy prokáží, že program EDCTP2 je vytvořen v souladu s přílohami I, II a III;

b)

zúčastněné státy nebo organizace určené zúčastněnými státy určí prováděcí strukturu EDCTP2, právnickou osobu, jako strukturu odpovědnou za provádění programu EDCTP2 a za přijímání, rozdělování a monitorování příspěvku členských států a finančního příspěvku Unie;

c)

prováděcí struktura EDCTP2 prokáže schopnost provádět program EDCTP2, včetně přijímání, rozdělování a monitorování příspěvku Unie v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

d)

v souladu s přílohou III je vytvořen model řízení programu EDCTP2 v souladu s přílohou III; a

e)

každý zúčastněný stát se zaváže přispívat na financování programu EDCTP2.

2.   Během provádění programu EDCTP2 je finanční příspěvek Unie podmíněn tím, že:

a)

prováděcí struktura EDCTP2 plní cíle stanovené v příloze I a vykonává činnosti stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí, zejména činnosti a nepřímé akce, které tato struktura financuje, v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013 podle článku 6 tohoto rozhodnutí;

b)

je udržován vhodný a účinný model řízení programu EDCTP2 v souladu s přílohou III;

c)

prováděcí struktura EDCTP2 dodržuje požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; a

d)

jsou plněny závazky uvedené v odst. 1 písm. e) tohoto článku.

Článek 4

Činnosti v rámci programu EDCTP2

1.   Činnosti v rámci programu EDCTP2 musí splňovat cíle popsané v příloze I a být v souladu s přílohou II.

Mohou zahrnovat činnosti uvedené ve vnitrostátních programech zúčastněných států včetně činností prováděných veřejnými či soukromými neziskovými výzkumnými organizacemi, jakož i nové činnosti, včetně výzev k podávání návrhů, které řídí prováděcí struktura EDCTP2.

Činnosti jsou uvedeny v pracovním plánu programu EDCTP2, který prováděcí struktura EDCTP2 každoročně přijímá na základě kladného výsledku externího posouzení v rámci mezinárodního vzájemného hodnocení s ohledem na cíle programu EDCTP2.

2.   Roční pracovní plán programu EDCTP2 uvádí podrobně hodnotu každé činnosti uvedenou v rozpočtu a stanoví přidělené finanční prostředky, které spravuje prováděcí struktura EDCTP2, včetně finančního příspěvku Unie.

Roční pracovní plán programu EDCTP2 rozlišuje mezi činnostmi, které financuje nebo spolufinancuje Unie, a činnostmi, které jsou financovány zúčastněnými státy či z jiných příjmů.

3.   Roční pracovní plán programu EDCTP2 plní prováděcí struktura EDCTP2.

Prováděcí struktura EDCTP2 sleduje provádění všech činností uvedených v pracovním plánu nebo činností vybraných na základě výzev k podávání návrhů, které řídí, a podává zprávy Komisi.

4.   Činnosti uvedené v ročním pracovním plánu programu EDCTP2, které nefinancuje prováděcí struktura EDCTP2, jsou vykonávány v souladu se společnými zásadami, které schválí zúčastněné státy a Komise s přihlédnutím k zásadám stanoveným v tomto rozhodnutí, v hlavě VI nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení (EU) č. 1290/2013, zejména se zásadami rovného zacházení, transparentnosti, nezávislého vzájemného hodnocení a výběru. Zúčastněné státy a Komise se dohodnou rovněž na požadavcích týkajících se podávání zpráv prováděcí strukturou EDCTP2, včetně ukazatelů uvedených u všech těchto činností.

Činnosti financované prováděcí strukturou EDCTP2 v souladu s ročním pracovním plánem programu EDCTP2 nebo na základě výzev k podávání návrhů, které řídí prováděcí struktura EDCTP2, se považují za nepřímé akce ve smyslu nařízení (EU) č. 1290/2013 a jsou prováděny podle článku 6 tohoto rozhodnutí.

5.   Veškerá sdělení nebo publikace v oblasti činností v rámci programu EDCTP2 a prováděné v úzké spolupráci s EDCTP2 bez ohledu na to, zda jsou vykonávány prováděcí strukturou EDCTP2, zúčastněným státem nebo účastníky činnosti, jsou označeny nebo označeny současně takto: „[název činnosti] je součástí programu EDCTP2 podporovaného Evropskou unií“.

Článek 5

Příspěvky zúčastněných států

1.   Příspěvky zúčastněných států sestávají z:

a)

finančních příspěvků pro prováděcí strukturu EDCTP2;

b)

příspěvků ve formě věcného plnění spočívajících v nákladech, které zúčastněným státům vznikly při provádění činností uvedených a zřetelně vyznačených v ročním pracovním plánu programu EDCTP2 nebo ve vztahu ke správnímu rozpočtu prováděcí struktury EDCTP2.

2.   Za účelem posouzení příspěvků uvedených v odst. 1 písm. b) se náklady stanoví v souladu s obvyklými účetními postupy a účetními standardy dotčeného zúčastněného státu a použitelnými mezinárodními účetními standardy/mezinárodními standardy účetního výkaznictví.

Článek 6

Pravidla pro účast a šíření výsledků

1.   Na nepřímé akce vybrané a financované prováděcí strukturou EDCTP2 na základě ročního pracovního plánu programu EDCTP2 nebo na základě výzev k podávání návrhů, které řídí prováděcí struktura EDCTP2, se vztahuje nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s uvedeným nařízením se prováděcí struktura EDCTP2 považuje za financující orgán a poskytuje finanční podporu pro nepřímé akce v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

2.   Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1290/2013 představují minimální počet účastníků dva právní subjekty usazené ve dvou různých zúčastněných státech a třetí právní subjekt v zemi subsaharské Afriky, která je uvedena v ročním pracovním plánu programu EDCTP2.

3.   Odchylně od čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1290/2013 je pro financování způsobilý jakýkoli právní subjekt usazený v zemi subsaharské Afriky, která je uvedena v ročním pracovním plánu programu EDCTP2.

4.   Je-li takováto činnost zahrnuta v ročním pracovním plánu programu EDCTP2, může prováděcí struktura EDCTP2 zveřejnit společné výzvy se třetími zeměmi nebo jejich vědeckými a technologickými organizacemi a agenturami, s mezinárodními organizacemi či s jinými třetími stranami, zejména nevládními organizacemi, v souladu s pravidly vypracovanými na základě článku 12 nařízení (EU) č. 1290/2013.

Článek 7

Dohody mezi Unií a prováděcí strukturou EDCTP2

1.   Je-li výsledek hodnocení ex ante týkající se prováděcí struktury EDCTP2 v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 příznivý, uzavře Komise jménem Unie s prováděcí strukturou EDCTP2 pověřovací dohodu a dohody o ročních převodech finančních prostředků.

2.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být uzavřena v souladu s čl. 58 odst. 3 a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012. Pověřovací dohoda mimo jiné stanoví rovněž:

a)

požadavky, aby prováděcí struktura EDCTP2 přispívala k výkonnostním ukazatelům uvedeným v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky, aby prováděcí struktura EDCTP2 přispívala k monitorování uvedenému v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštní výkonnostní ukazatele týkající se fungování prováděcí struktury EDCTP2;

d)

požadavky, aby prováděcí strukturu EDCTP2 poskytovala informace o správních nákladech a podrobné číselné údaje o provádění programu EDCTP2;

e)

ujednání o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření výsledků a podávání zpráv;

f)

způsoby schválení nebo zamítnutí návrhu ročního pracovního plánu programu EDCTP2 Komisí před jeho přijetím prováděcí strukturou EDCTP2; a

g)

ustanovení o zveřejňování výzev k podávání návrhů v rámci programu EDCTP2, zejména na jednotném portálu pro účastníky, i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

Článek 8

Ukončení či pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie nebo jeho snížení

Není-li program EDCTP2 prováděn, nebo je-li prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit v závislosti na skutečném provádění programu EDCTP2.

Pokud zúčastněné státy své příspěvky na financování programu EDCTP2 neposkytnou nebo je poskytnou částečně či opožděně, může Komise ukončit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie nebo tento finanční příspěvek úměrně snížit s přihlédnutím k výši finančních prostředků, kterou na provádění programu EDCTP2 vyčlenily zúčastněné státy.

Článek 9

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí prováděcí struktura EDCTP2 v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Komise se může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama. Postupuje při tom v souladu s příslušnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 10

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Prováděcí struktura EDCTP2 umožní zaměstnancům Komise a ostatním osobám pověřeným Komisí a rovněž Účetnímu dvoru přístup na svá místa a do svých prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou týkající se financování v rámci tohoto rozhodnutí došlo k podvodu, korupci nebo jakémukoli jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí musí obsahovat ustanovení, která Komisi, prováděcí strukturu EDCTP2, Účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich pravomocemi.

5.   Při provádění programu EDCTP2 přijmou zúčastněné státy právní a správní předpisy nebo jiná opatření nezbytné pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména k zajištění úplného zpětného zpětné získání veškerých částek splatných Unii v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 11

Sdělování informací

1.   Na žádost zašle prováděcí struktura EDCTP2 Komisi veškeré informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v článku 12.

2.   Zúčastněné státy předloží prostřednictvím prováděcí struktury EDCTP2 Komisi veškeré informace o finančním řízení programu EDCTP2, které si vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Účetní dvůr.

3.   Komise zahrne informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku do zpráv stanovených v článku 12.

Článek 12

Hodnocení

1.   Komise do 30. června 2017 provede za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení programu EDCTP2. O tomto hodnocení Komise vyhotoví zprávu, která bude obsahovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení programu EDCTP2 se zohlední v průběžném hodnocení Horizontu 2020.

2.   Na konci účasti Unie na programu EDCTP2, nejpozději však 31. prosince 2023, provede Komise další průběžné hodnocení programu EDCTP2. O tomto hodnocení vyhotoví Komise zprávu, ve které má uvést jeho výsledky. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Do 31. prosince 2026 provede Komise závěrečné hodnocení programu EDCTP2. Výsledky tohoto hodnocení zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1209/2003/ES ze dne 16. června 2003 o účasti Společenství na programu výzkumu a vývoje, který provádějí některé členské země a jehož cílem je rozvoj nových klinických zásahů v boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím dlouhodobého partnerství mezi Evropou a rozvojovými zeměmi (Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 – 2006) (Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Rady 2013/473/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2003, s. 965).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

CÍLE PROGRAMU EDCTP2

Program EDCTP2 přispívá k plnění těchto cílů:

1)   Obecný cíl

Program EDCTP2 přispěje ke snížení sociální a hospodářské zátěže v důsledku nemocí souvisejících s chudobou v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe, a to urychlením klinického vývoje účinných, bezpečných, vhodných a fyzicky i cenově dostupných lékařských zásahů (1) v případě nemocí související s chudobou v partnerství se subsaharskou Afrikou.

2)   Specifické cíle

V zájmu přispění k obecnému cíli dosáhne program EDCTP2 těchto specifických cílů:

a)

vyššího počtu nových nebo lepších lékařských zásahů proti HIV/AIDS, tuberkulóze, malárii a jiným nemocem souvisejícím s chudobou včetně opomíjených chorob a do konce programu zajištění nejméně jednoho nového typu lékařského zásahu; vydání přibližně 30 pokynů k lepšímu nebo širšímu využívání stávajících lékařských zásahů; a dosažení pokroku při klinickém vývoji přibližně 20 potenciálních lékařských zásahů;

b)

posílené spolupráce se zeměmi subsaharské Afriky, zejména v oblasti budování jejich kapacit pro provádění klinických hodnocení v souladu se základními etickými zásadami a příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie, Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů, helsinské deklarace Světové lékařské asociace z roku 2008 a standardů správné klinické praxe přijatých Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků;

c)

lepší koordinace, sladění a případně integrace příslušných vnitrostátních programů k zvýšení nákladové efektivnosti evropských veřejných investic. Kromě toho by měly být stanoveny cílené priority v oblasti výzkumu, aby se urychlilo dosahování výsledků a přispělo se ke kontrole i vymýcení nemocí souvisejících s chudobou včetně opomíjených chorob;

d)

rozšířené mezinárodní spolupráce s ostatními veřejnými nebo soukromými partnery s cílem zajistit, aby byl dopad veškerého výzkumu co největší a aby byla v úvahu vzata součinnost a bylo dosaženo pákového efektu zdrojů a investic;

e)

vyšších dopadů v důsledku účinné spolupráce s příslušnými iniciativami Unie, včetně její rozvojové pomoci.

3)   Operativní ukazatele a cíle

V zájmu dosažení specifických cílů uvedených v bodě 2 jsou v průběhu programu EDCTP2 monitorovány tyto ukazatele:

a)

Podpora klinických hodnocení nových nebo lepších lékařských zásahů proti nemocem souvisejícím s chudobou včetně opomíjených chorob v partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi, zejména v subsaharské Africe:

 

Ukazatel: zvýšení počtu podpořených klinických hodnocení, které vedou k novým produktům, procesům, metodikám, diagnostice, druhům léčby nebo prevence, na nejméně 150 oproti 88 hodnocení v rámci programu EDCTP1.

 

Ukazatel: zachování nebo zvýšení podílu klinických hodnocení financovaných prováděcí strukturou EDCTP2, které řídí africké země.

 

Ukazatel: snaha o zvýšení počtu zveřejněných recenzovaných vědeckých článků na trojnásobek ve srovnání s programem EDCTP1.

b)

Podpora činností v oblasti budování výzkumných kapacit v subsaharské Africe, které umožní provádění klinických hodnocení a pomohou omezit odliv mozků:

 

Ukazatel: snaha o zachování nebo zvýšení účasti zemí subsaharské Afriky na programu EDCTP2.

 

Ukazatel: zvýšení počtu stipendií pro výzkumné pracovníky ze subsaharské Afriky a studenty magisterského studia/doktorandy ze 400 v rámci programu EDCTP1, přičemž budou důrazně vybízeni a podporováni, aby po ukončení stipendia pokračovali ve výzkumné kariéře v subsaharské Africe.

 

Ukazatel: zvýšení počtu podporovaných činností v oblasti budování kapacit pro provádění klinických hodnocení v subsaharské Africe ze 74 v rámci programu EDCTP1.

c)

Vypracování programu výzkumu pro program EDCTP2 na základě společných kritérií pro stanovování priorit a společného hodnocení při uznání skutečnosti, že příspěvky z vnitrostátních programů a programů EDCTP se mohou lišit:

Cíl: integrování, sladění nebo koordinace nejméně 50 % veřejných investic zúčastněných států prostřednictvím programu EDCTP2.

d)

Zajištění účinného provádění programu EDCTP2:

Cíl: správní náklady nižší než 5 % rozpočtu prováděcí struktury EDCTP2.

e)

Navázání spolupráce a zahájení společných akcí s ostatními veřejnými a soukromými poskytovateli financování:

 

Cíl: zvýšení příspěvků obdržených od rozvojových zemí na nejméně 30 000 000 EUR oproti 14 000 000 EUR v rámci programu EDCTP1.

 

Cíl: získání dodatečných příspěvků, veřejných nebo soukromých, ve výši nejméně 500 000 000 EUR oproti 71 000 000 EUR v rámci programu EDCTP1.

f)

Navázání spolupráce a zahájení společných akcí s iniciativami Unie a vnitrostátními a mezinárodními iniciativami v oblasti rozvojové pomoci, případně i s příslušnými iniciativami Světové zdravotnické organizace, s cílem zajistit vzájemnou doplňkovost a zvýšit dopad výsledků činností financovaných programy EDCTP.


(1)  Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnují „lékařské zásahy“ opatření, jejichž účelem je zlepšit či udržet zdraví nebo pozměnit průběh nemoci, zejména prevenci a léčbu s použitím léčivých přípravků jako jsou léky, mikrobicidy nebo očkovací látky, včetně způsobu jejich poskytování, v návaznosti na léčbu a prevenci týkající se postiženého obyvatelstva, jakož i lékařskou diagnostiku k odhalování a sledování vývoje nemoci/zdravotního stavu.


PŘÍLOHA II

ČINNOSTI A PROVÁDĚNÍ PROGRAMU EDCTP2

1)   Činnosti

Program EDCTP2 zahrnuje tyto činnosti:

a)

prosazování vytváření sítí, koordinace, slaďování, spolupráce a integrace vnitrostátních výzkumných programů a činností týkajících se infekčních nemocí souvisejících s chudobou včetně opomíjených chorob na vědecké, řídicí a finanční úrovni;

b)

podpora výzkumu v oblasti klinických hodnocení a příslušných činností týkajících se zejména HIV/AIDS, malárie, tuberkulózy a jiných nemocí souvisejících s chudobou včetně opomíjených chorob;

c)

posílení rozvoje kapacit v oblasti klinických hodnocení a souvisejícího výzkumu v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe, prostřednictvím grantů určených na rozvoj kariéry pomocných a hlavních vědeckých pracovníků, podporu mobility, výměny pracovníků, sítě pro odbornou přípravu v oblasti výzkumu, posílení etických a regulačních orgánů, mentorství a partnerství na individuální nebo institucionální nebo regionální úrovni;

d)

navazování spolupráce a zahájení společných akcí s ostatními veřejnými a soukromými poskytovateli financování;

e)

zajištění informovanosti, schválení a uznání programu EDCTP2 a jeho činností prostřednictvím osvěty a komunikace jak na úrovni Unie a rozvojových zemí, tak na celosvětové úrovni.

2)   Stanovení a provádění programu

Program EDCTP2 realizuje prováděcí struktura EDCTP2 na základě ročního pracovního plánu a víceletého strategického pracovního plánu, který po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami vyhotoví prováděcí struktura EDCTP2 a přijme valná hromada prováděcí struktury EDCTP2 na základě mezinárodního vzájemného hodnocení, na základě jeho předchozího schválení Komisí.

Roční pracovní plán určuje témata a činnosti, které mají být provedeny, včetně výzev k podávání návrhů, které zveřejní prováděcí struktura EDCTP za účelem výběru a financování nepřímých akcí, a rovněž příslušné rozpočty a financování z programu EDCTP2 určené na tato témata a činnosti. V rámci programu EDCTP2 může případně docházet k výměně informací s jinými veřejnými či soukromými iniciativami včetně těch, které jsou zahrnuty do Horizontu 2020.

Roční pracovní plán rozlišuje mezi činnostmi, které financuje nebo spolufinancuje Unie, a činnostmi financovanými zúčastněnými státy nebo z jiných příjmů.

Víceletý strategický pracovní plán stanoví program společného strategického výzkumu, který je vypracován a každoročně aktualizován.

Prováděcí struktura EDCTP2 sleduje provádění činností uvedených v pracovním plánu, včetně nepřímých akcí, které byly vybrány prostřednictvím výzev k podávání návrhů, které řídí. Prováděcí struktura EDCTP2 rozděluje a spravuje finanční prostředky u činností, které jsou v souladu s tímto rozhodnutím a efektivním prováděním činností stanovených a určených v předchozích pracovních plánech.

3)   Očekávané výsledky vyplývající z provádění programu EDCTP2

Prováděcí struktura EDCTP2 předloží výroční zprávu, která podává podrobný přehled o provádění programu EDCTP2. Tento přehled poskytuje informace o každé činnosti, která byla vybrána podle pracovního plánu, včetně nepřímých akcí vybraných prostřednictvím výzev k podávání návrhů, které řídí prováděcí struktura EDCTP2. Tyto informace zahrnují popis každé činnosti, včetně nepřímé akce, jejího rozpočtu, výše případného financování přiděleného na tuto činnost a jejího stavu.

Pokud jde o výzvy, které řídí prováděcí struktura EDCTP2, výroční zpráva obsahuje mimoto informace o počtu předložených projektů a projektů vybraných k financování, podrobném využití finančního příspěvku Unie, rozdělení vnitrostátních a jiných příspěvků včetně specifikace druhů příspěvků ve formě věcného plnění, kategoriích účastníků, statistikách týkajících se jednotlivých zemí, případech zprostředkování a osvětových činnostech. Výroční zpráva může rovněž případně zahrnovat informace o opatřeních přijatých za účelem usnadnění přístupu k produktům pocházejícím z programu EDCTP2.

Výroční zpráva obsahuje rovněž informace o pokroku při dosahování cílů programu EDCTP2, které jsou stanoveny v příloze I.

Prováděcí struktura EDCTP2 mimoto předloží jakékoli zprávy a informace stanovené v toto rozhodnutí a dohodu uzavřenou s Unií.


PŘÍLOHA III

SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROGRAMU EDCTP2

Organizační struktura programu EDCTP2 je následující:

1)

Prováděcí strukturu EDCTP2 řídí valná hromada, v níž jsou zastoupeny všechny zúčastněné státy.

Hlavní povinností valné hromady je zajistit provedení všech činností, které jsou nezbytné k dosažení cílů programu EDCTP2, a řádné a účinné řízení jeho zdrojů. Valná hromada schvaluje roční pracovní plán.

Valná hromada rozhoduje na základě konsensu. Není-li konsensu dosaženo, rozhoduje valná hromada většinou nejméně 75 % hlasů.

Unie, kterou zastupuje Komise, je na všechna zasedání valné hromady přizvána jako pozorovatel a obdrží veškeré potřebné dokumenty. Může se účastnit diskusí.

2)

Valná hromada jmenuje správní radu, která dohlíží na sekretariát prováděcí struktury EDCTP2 (dále jen „sekretariát“), jejž valná hromada zřídila jako výkonný orgán programu EDCTP2. Správní radu tvoří počet členů, který stanoví valná hromada, nejméně však pět.

Sekretariát plní alespoň tyto úkoly:

a)

vykonává roční pracovní plán;

b)

poskytuje podporu valné hromadě;

c)

sleduje provádění programu EDCTP2 a podává o něm zprávy;

d)

spravuje finanční příspěvky zúčastněných států, Unie a jakékoli třetí strany a podává valné hromadě a Unii zprávy o jejich využití;

e)

zviditelňuje program EDCTP2 prostřednictvím osvěty a komunikace;

f)

je ve spojení s Komisí v souladu s pověřovací dohodou uvedenou v článku 7.

3)

Vědecký poradní výbor (dále jen „výbor“) poskytuje valné hromadě poradenství v otázkách strategických priorit programu EDCTP2.

Výbor je jmenován valnou hromadou a jeho členy jsou evropští a afričtí nezávislí odborníci na oblasti, které jsou důležité pro program EDCTP2, s přihlédnutím k vyváženosti zastoupení obou pohlaví.

Výbor plní tyto úkoly:

a)

poskytuje valné hromadě poradenství v otázkách priorit a strategických potřeb, pokud jde o klinická hodnocení v Africe;

b)

poskytuje valné hromadě poradenství z vědeckého a technického hlediska v otázkách obsahu, oblasti působnosti a rozměru návrhu ročního pracovního plánu programu EDCTP2, včetně zahrnutých nemocí a přístupů, které mají být přijaty;

c)

přezkoumává vědecké a technické aspekty provádění programu EDCTP2 a vydává stanovisko k výroční zprávě.

Při plnění svých úkolů výbor sleduje a prosazuje vysoké standardy etického provádění klinických hodnocení a je v kontaktu s orgány pro regulaci očkovacích látek.

Výbor může valné hromadě doporučit zřízení vědeckých podvýborů a pracovních skupin.

Valná hromada stanoví počet členů výboru, jejich hlasovací práva a způsoby jejich jmenování v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. 1290/2013. Valná hromada může v rámci výboru zřídit specializované pracovní skupiny s dalšími nezávislými odborníky pro zvláštní úkoly.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/54


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 557/2014

ze dne 6. května 2014

o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ byla původně stanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (1).

(2)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES (2) určilo konkrétní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají být podporována, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Unií a Evropskou federací farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) v rámci společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva.

(3)

Sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“), schválené Evropským parlamentem a Radou, zdůrazňuje nutnost vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby se v Unii dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení většího dopadu na výzkum a inovace spojením Horizontu 2020 s prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispívat k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, mobilizovat soukromé investice a napomoci ke zvládnutí společenských výzev. Základem těchto partnerství by měly být dlouhodobé závazky, včetně vyváženého příspěvku všech partnerů, partnerství by měla být kontrolovatelná, pokud jde o dosažení jejich cílů, a měla by být v souladu se strategickými cíli Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a umožňovat zapojení široké škály zúčastněných stran působících v jejich konkrétních oblastech. V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 může mít účast Unie v těchto partnerstvích formu finančních příspěvků pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES.

(5)

V souladu s nařízením Rady (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutím Rady 2013/743/EU (4) by měla být společným podnikům založeným podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES za podmínek stanovených v rozhodnutí 2013/743/EU poskytována další podpora.

(6)

Společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva (dále jen „společný podnik IIL“) založený nařízením Rady (ES) č. 73/2008 (5) prokázal účinnou mobilizaci prostředků spojením několika partnerů z řad farmaceutického průmyslu, akademické sféry, malých a středních podniků, organizací pacientů a regulačních orgánů.

(7)

Společný podnik IIL zvýšil také spolupráci zúčastněných subjektů v oblasti zdravotního výzkumu a inovací tím, že otevřel přístup k odborným znalostem jiných partnerů a zvýšil spolupráci mezi farmaceutickým průmyslem a dalšími zúčastněnými subjekty v Unii prostřednictvím rozvoje komplexních programů výzkumu a horizontální koordinace politik. Žádný jiný evropský nebo vnitrostátní program neumožnil spolupráci mezi společnostmi ve farmaceutickém odvětví v takovém rozsahu, jakého bylo dosaženo v rámci společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva. Průběžné hodnocení společného podniku IIL zdůraznilo, že tento podnik umožňuje vzájemné učení a poskytuje možnost zlepšit vzájemné porozumění zúčastněných subjektů, což je přínosné pro všechny strany a což významně přispělo k přechodu k otevřenému inovačnímu modelu v oblasti biofarmaceutického výzkumu.

(8)

Výzkum související s budoucností medicíny by se měl uskutečňovat v oblastech, kde spojení cílů v sociální oblasti, v oblasti veřejného zdraví a konkurenceschopnosti biolékařského průmyslu vyžaduje sdružování zdrojů a podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením malých a středních podniků. Oblast působnosti této iniciativy by se měla rozšířit na všechny oblasti výzkumu a inovací v oblasti věd o živé přírodě, které mají význam pro veřejné zdraví, jak na to poukázala zpráva Světové zdravotnické organizace o prioritních lécích pro Evropu a svět, která byla v roce 2013 aktualizována. Iniciativa by proto měla usilovat o zapojení širšího okruhu partnerů, včetně společností se střední tržní kapitalizací, z různých oblastí, například z odvětví biolékařského zobrazování, informačních technologií v lékařství, diagnostiky nebo zdraví zvířat. Díky širší účasti by bylo možné pokročit ve vývoji nových přístupů a technologií pro prevenci, diagnózu a léčbu nemocí s vysokým dopadem na veřejné zdraví.

(9)

K provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva by měl být založen nový společný podnik (dále jen „společný podnik IIL 2“), který by měl nahradit společný podnik IIL a stát se jeho nástupcem. Cílem společného podniku IIL 2 by mělo být posílení kapacity menších aktérů, jako jsou výzkumné organizace, univerzity a malé a střední podniky, z hlediska účasti v otevřených inovačních modelech a podpora zapojení malých a středních podniků do činností podniku v souladu s jeho cíli.

(10)

Pokračování této iniciativy by mělo rovněž zohlednit zkušenosti získané v souvislosti s činnostmi společného podniku IIL, včetně výsledků jeho průběžného hodnocení a doporučení zúčastněných subjektů, a měla by být prováděna v rámci struktury a podle pravidel, které budou lépe přizpůsobeny jejímu účelu v zájmu zvýšení efektivnosti a zajištění zjednodušení na provozní úrovni. Za tímto účelem by společný podnik IIL 2 měl přijmout finanční pravidla zohledňující jeho potřeby v souladu s článkem 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6).

(11)

Jiní členové společného podniku IIL 2 než Unie souhlasili s tím, aby výzkumné činnosti v oblasti činností společného podniku IIL 2 byly prováděny v rámci struktury lépe přizpůsobené povaze partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je vhodné, aby jiní členové společného podniku IIL 2 než Unie přijali stanovy uvedené v příloze tohoto nařízení formou potvrzujícího dopisu.

(12)

V zájmu dalšího rozvoje cílů společného podniku IIL 2 by členství mělo být otevřeno i jiným právním subjektům. Vedle toho by právní subjekty, jež mají zájem podporovat cíle společného podniku IIL 2 ve svých specifických oblastech výzkumu, měly mít možnost stát se přidruženými partnery společného podniku IIL 2.

(13)

Účastníkem nebo koordinátorem vybraných projektů by se měl mít možnost stát každý způsobilý orgán.

(14)

V zájmu dosažení svých cílů by společný podnik IIL 2 měl účastníkům poskytovat finanční podporu hlavně ve formě grantů na základě otevřených a konkurenceschopných výzev k podávání návrhů.

(15)

Účastníci by měli být plně informování o platných právních a procedurálních podmínkách, mimo jiné i o podmínkách stanovených na základě čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (7), zejména pokud jde o způsobilost pro financování a využívání a šíření výsledků. Tyto podmínky by měly být důsledné a opodstatněné a měly by zajišťovat rovné a spravedlivé zacházení s účastníky, pokud jde o vlastnictví a přístup k výsledkům získaným v rámci projektů společného podniku IIL 2.

(16)

Příspěvky jiných členů než Unie by měly být určeny na úhradu správních nákladů společného podniku IIL 2 a spolu s příspěvky přidružených partnerů v jejich specifických oblastech výzkumu na spolufinancování potřebné pro provádění výzkumných a inovačních akcí podporovaných společným podnikem IIL 2.

(17)

Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem IIL 2 by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013. Společný podnik IIL 2 by navíc měl zajistit soudržné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

(18)

Společný podnik IIL 2 by měl k zajištění otevřenosti, transparentnosti a k usnadnění účasti rovněž využívat elektronické prostředky spravované Komisí. Výzvy k podávání návrhů iniciované společným podnikem IIL 2 by proto měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací spravovaných Komisí. Společný podnik IIL 2 by měl dále ve vhodném formátu a v intervalech odpovídajících povinnostem Komise v oblasti podáváni zpráv zpřístupňovat příslušné údaje mimo jiné o návrzích, žadatelích, grantech a účastnících, aby byly zahrnuty do Komisí spravovaných elektronických systémů Horizontu 2020 pro podávání zpráv a šíření informací.

(19)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly pro nepřímé řízení stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(20)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(21)

Finanční zájmy Unie a ostatních členů společného podniků IIL 2 by měly být chráněny pomocí přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(22)

Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči společnému podniku IIL 2 stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(23)

S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků a za účelem zajištění kontinuity se sedmým rámcovým programem by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by proto měl absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku IIL 2 udělovat Evropský parlament na základě doporučení Rady. Požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by se tedy neměly vztahovat na finanční příspěvek Unie do společného podniku IIL 2, měly by však být v maximální možné míře sladěny s požadavky na subjekty podle článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(24)

Společný podnik IIL 2 by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny náležité informace svým příslušným orgánům a propagovat své činnosti, včetně činností v oblasti poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku IIL 2 by měl být zveřejněn.

(25)

V rámci Horizontu 2020 byla vytvořena vědecká komise pro zdraví, která je vědeckou platformou zúčastněných stran a která má vypracovávat vstupní vědecké informace, poskytovat ucelenou vědecky zaměřenou analýzu úskalí výzkumu a inovací a možností souvisejících se společenskou výzvou v rámci Horizontu 2020 zaměřenou na zdraví, demografickou změnu a dobré životní podmínky, přispívat k vymezení priorit výzkumu a inovací v této oblasti a vyzývat k vědecké účasti v rámci celé Unie. Aktivní spoluprací se zúčastněnými stranami napomáhá při budování schopností a podpoře sdílení znalostí a větší spolupráce v této oblasti napříč celou Unií. Společný podnik IIL 2 by s touto vědeckou komisí měl proto ve vhodných případech spolupracovat a vyměňovat si s ní informace.

(26)

Horizont 2020 by měl přispět k překonání rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii podporou součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy. Společný podnik IIL 2 by proto měl usilovat o rozvoj úzkých vztahů s evropskými strukturálními a investičními fondy, které mohou pomoci konkrétně k posílení místních, regionálních a celostátních schopností, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti působnosti společného podniku IIL 2, a podpořit úsilí o inteligentní specializaci.

(27)

Společný podnik IIL byl zřízen na období do 31. prosince 2017. Společný podnik IIL 2 by měl zajistit pokračující podporu výzkumnému programu v oblasti inovativních léčiv prováděním zbývajících akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 73/2008 v souladu s uvedeným nařízením. Přechod od společného podniku IIL ke společnému podniku IIL 2 by měl být spojen a synchronizován s přechodem od sedmého rámcového programu k Horizontu 2020, aby bylo zajištěno optimální využití finančních prostředků, které jsou na výzkum k dispozici. V zájmu právní jistoty a přehlednosti by proto nařízení (ES) č. 73/2008 mělo být zrušeno a měla by se stanovit přechodná ustanovení.

(28)

S ohledem na cíl programu Horizont 2020, jímž je dosažení většího zjednodušení a soudržnosti, by veškeré výzvy k podávání návrhů v rámci společného podniku IIL 2 měly zohledňovat dobu trvání Horizontu 2020,

(29)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž založení společného podniku IIL 2 v zájmu posílení průmyslového výzkumu a inovací v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu zamezení zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Založení

1.   Za účelem provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva se zakládá společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „společný podnik IIL 2“), a to na období do 31. prosince 2024. Výzvy společného podniku IIL 2 k podávání návrhů se v zájmu zohlednění doby trvání Horizontu 2020 zveřejní nejpozději 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

2.   Společný podnik IIL 2 nahrazuje společný podnik IIL založený nařízením (ES) č. 73/2008 a stává se jeho nástupcem.

3.   Společný podnik IIL 2 je subjektem, který je pověřen realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, uvedeným v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Společný podnik IIL 2 má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

5.   Společný podnik IIL 2 má sídlo v Bruselu v Belgii.

6.   Stanovy společného podniku IIL 2 jsou uvedeny v příloze.

Článek 2

Cíle

Společný podnik IIL 2 má tyto cíle:

a)

v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 1291/2013 podporovat rozvoj a provádění činností předkonkurenčního výzkumu a inovací, které mají strategický význam pro konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v průmyslu, nebo řešit konkrétní společenské výzvy, zejména podle přílohy I částí II a III rozhodnutí 2013/743/EU, a zejména zlepšení zdraví a životních podmínek evropských občanů;

b)

přispívat k cílům společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva, a zejména:

i)

zvýšit míru úspěšnosti klinických hodnocení prioritních léků stanovených Světovou zdravotnickou organizací,

ii)

pokud možno snížit dobu potřebnou pro klinické ověření koncepcí ve vývoji léčiv, např. v oblasti onkologických, imunologických, respiračních, neurologických a neurodegenerativních onemocnění,

iii)

vyvinout nové metody léčby onemocnění, u nichž je vysoká neuspokojená potřeba, např. u Alzheimerovy nemoci, a u nichž jsou omezené tržní pobídky, např. u antimikrobiální rezistence,

iv)

vyvinout biomarkery pro diagnostiku a léčbu onemocnění, které mají jasný klinický význam a byly schváleny regulačními orgány,

v)

snížit míru selhání látek, jež mají být použity jako vakcíny, ve fázi III klinických hodnocení prostřednictvím nových biomarkerů pro počáteční hodnocení účinnosti a bezpečnosti,

vi)

zlepšit stávající proces vývoje léků podporou vývoje nástrojů, norem a metod pro posuzování účinnosti, bezpečnosti a kvality regulovaných léčivých přípravků.

Článek 3

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie, včetně prostředků ESVO, na správní a provozní výdaje společného podniku IIL 2 činí až 1 638 000 000 EUR a tvoří jej:

a)

až 1 425 000 000 EUR odpovídajících příspěvku Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) nebo jejích ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů;

b)

až 213 000 000 EUR odpovídajících dalším příspěvkům jiných členů, přidružených partnerů nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů.

Příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program Horizontu 2020, kterým se provádí Horizont 2020, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro subjekty uvedené v článku 209 uvedeného nařízení.

2.   Ujednání o finančním příspěvku Unie se stanoví v pověřovací dohodě a v ročních dohodách o poukázání finančních prostředků, které budou uzavřeny mezi Komisí jednající jménem Unie a společným podnikem IIL 2.

3.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zabývá prvky stanovenými v čl. 58 odst. 3 a v článcích 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a mimo jiné i těmito prvky:

a)

požadavky na příspěvek společného podniku IIL 2 v souvislosti s příslušnými výkonnostními ukazateli stanovenými v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky na příspěvek společného podniku IIL 2 s ohledem na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštními výkonnostními ukazateli týkajícími se fungování společného podniku IIL 2;

d)

ujednáními o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření informací a podávání zpráv, a to jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

e)

ustanoveními pro zveřejňování výzev k podávání návrhů společného podniku IIL 2, jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

f)

využíváním lidských zdrojů a změnami v těchto zdrojích, zejména náborem podle funkčních skupin, platových tříd a kategorií, prováděním změn zařazení a jakýmikoli změnami počtu zaměstnanců.

Článek 4

Příspěvky jiných členů než Unie a přidružených partnerů

1.   EFPIA poskytne, nebo zajistí, aby poskytly její ustavující subjekty nebo jejich přidružené subjekty, příspěvky ve výši nejméně 1 425 000 000 EUR. Jiní členové než Unie a přidružení partneři poskytnou, nebo zajistí, aby poskytly jejich ustavující subjekty nebo jejich přidružené subjekty, příspěvky ve výši, ke které se zavázali, když se stali členy či přidruženými partnery.

2.   Příspěvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku sestávají z příspěvků do společného podniku IIL 2 podle čl. 13 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a c) stanov. Věcné příspěvky sestávající z nákladů vzniklých v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k Horizontu 2020, musí být odůvodněné a musí odpovídat cílům stanoveným v článku 2 tohoto nařízení a nesmí překročit 30 % způsobilých nákladů na úrovni programu IIL 2 vzniklých jiným členům než Unii a přidruženým partnerům.

3.   Jiní členové než Unie a přidružení partneři do 31. ledna každého roku podají správní radě společného podniku IIL 2 zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odstavci 2 za každý z předchozích rozpočtových roků. Včas je o nich informována i skupina zástupců států.

4.   Pro účely ocenění příspěvků uvedených v čl. 13 odst. 3 písm. b) stanov se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž jsou jednotlivé subjekty usazeny, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. V případě nejistoty vyplývající z uvedeného osvědčení společný podnik IIL 2 způsob ocenění příspěvků ověří. V případě přetrvávající nejistoty jej může společný podnik IIL 2 podrobit auditu.

5.   Komise může finanční příspěvek Unie do společného podniku IIL 2 ukončit, úměrně snížit nebo pozastavit nebo zahájit postup likvidace podle čl. 21 odst. 2 stanov, jestliže členové a přidružení partneři, jejich ustavující subjekty nebo jejich přidružené subjekty příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku neposkytují nebo je poskytují pouze částečně nebo se zpožděním.

Článek 5

Finanční pravidla

Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, společný podnik IIL 2 přijme svá zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 (9).

Článek 6

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance společného podniku IIL 2 se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (10) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku IIL 2 pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a těchto pravomocí jím přenesených na další osoby. V takovém případě vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování správní rada sama, nebo je přenese na některého ze svých členů nebo ze zaměstnanců společného podniku IIL 2, kromě výkonného ředitele.

3.   Správní rada přijímá vhodná prováděcí pravidla k služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.   Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst společného podniku IIL 2, kde je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a podle platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem tohoto podniku.

5.   Zaměstnance společného podniku IIL 2 tvoří dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci.

6.   Veškeré výdaje na zaměstnance nese společný podnik IIL 2.

Článek 7

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.   Společný podnik IIL 2 může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, kteří nejsou zaměstnanci společného podniku IIL 2. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky se doplní k informacím o zaměstnancích uvedeným v čl. 6 odst. 4 v souladu s ročním rozpočtem.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku IIL 2 a pro využívání stážistů.

Článek 8

Výsady a imunity

Na společný podnik IIL 2 a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 9

Odpovědnost společného podniku IIL 2

1.   Smluvní odpovědnost společného podniku IIL 2 se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik IIL 2 v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

3.   Veškeré platby společného podniku IIL 2 týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a výdaje a náklady vzniklé v souvislosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje společného podniku IIL 2 a jsou hrazeny z jeho zdrojů.

4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik IIL 2.

Článek 10

Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo

1.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:

a)

na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách a smlouvách uzavřených společným podnikem IIL 2 nebo v jeho rozhodnutích;

b)

ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku IIL 2 při výkonu jejich povinností;

c)

v jakémkoli sporu mezi společným podnikem IIL 2 a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v služebním řádu a pracovním řádu.

2.   Pokud jde o záležitosti, na něž se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, použije se právo státu, ve kterém se nachází sídlo společného podniku IIL 2.

Článek 11

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku IIL 2. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu obsahující závěry hodnocení a připomínky Komise. Komise zprávu zašle Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 se zohlední v důkladném posouzení a v průběžném hodnocení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 4 odst. 5 nebo přijmout jiná vhodná opatření.

3.   Do šesti měsíců od likvidace společného podniku IIL 2, avšak nejpozději do dvou let od zahájení postupu likvidace podle článku 21 stanov, provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku IIL 2. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Absolutorium

Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení č. 966/2012 uděluje absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku IIL 2 Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančních pravidlech společného podniku IIL 2.

Článek 13

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí společný podnik IIL 2 v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013 jako součást nepřímých akcí Horizontu 2020.

2.   Komise může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 u účastníků, kteří získali financování z prostředků společného podniku IIL 2, provede sama. V tom případě postupuje v souladu s příslušnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1290/2013.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů členů

1.   Společný podnik IIL 2 umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným společným podnikem IIL 2 nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) s cílem zjistit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou financovanými podle tohoto nařízení došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují:

a)

společný podnik IIL 2 a OLAF k provádění auditů či šetření za účely uvedenými v odstavcích 1 a 2 a v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a

b)

Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů u příjemců financování z prostředků společného podniku IIL 2, za účely uvedenými v odstavcích 1 a 2 a v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Společný podnik IIL 2 prostřednictvím provádění nebo zadávání vhodných interních a externích kontrol zajistí, aby byly náležitě chráněny finanční zájmy jeho členů.

5.   Společný podnik IIL 2 přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13). Společný podnik IIL 2 přijme opatření nezbytná k usnadnění vnitřního vyšetřování prováděného úřadem OLAF.

Článek 15

Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 16, zajistí společný podnik IIL 2 ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech společného podniku IIL 2.

Článek 16

Transparentnost

1.   Na dokumenty společného podniku IIL 2 se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14).

2.   Správní rada společného podniku IIL 2 může přijmout praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, lze proti rozhodnutím přijatým společným podnikem IIL 2 podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 17

Pravidla pro účast a šíření výsledků

Na akce financované společným podnikem IIL 2 se použije nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s uvedeným nařízením je společný podnik IIL 2 považován za financující subjekt a poskytuje finanční podporu nepřímým akcím, jak je stanoveno v článku 1 stanov.

Článek 18

Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik IIL 2 a stát, kde se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát společnému podniku IIL 2 poskytne.

Článek 19

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 73/2008 se zrušuje.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, akce zahájené podle nařízení (ES) č. 73/2008 a finanční závazky související s těmito akcemi se až do svého ukončení nadále řídí uvedeným nařízením.

Akce vyplývající z výzev k podávání návrhů stanovených v ročních prováděcích plánech, které byly přijaty podle nařízení (ES) č. 73/2008, se rovněž považují za akce zahájené podle uvedeného nařízení.

Průběžné hodnocení uvedené v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení obsahuje závěrečné hodnocení společného podniku IIL podle nařízení (ES) č. 73/2008.

3.   Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců zaměstnaných podle nařízení (ES) č. 73/2008.

Pracovní smlouvy zaměstnanců, na které odkazuje první pododstavec, lze obnovit na základě tohoto nařízení a v souladu se služebním řádem a pracovním řádem.

Výkonný ředitel jmenovaný na základě nařízení (ES) č. 73/2008 je po zbývající část funkčního období pověřen funkcemi výkonného ředitele, jak jsou stanoveny v tomto nařízení, s účinkem od 27. června 2014. Ostatní podmínky smlouvy se nemění.

4.   Pokud se členové společného podniku IIL v souladu s nařízením (ES) č. 73/2008 nedohodnou jinak, převádějí se veškerá práva a povinnosti včetně aktiv, dluhů nebo závazků členů společného podniku IIL podle nařízení (ES) č. 73/2008 na členy společného podniku IIL 2 podle tohoto nařízení.

5.   Veškeré nevyužité prostředky podle nařízení (ES) č. 73/2008 se převádějí na společný podnik IIL 2.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2014.

Za Radu

předseda

G. STOURNARAS


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(4)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2008 ze dne 20. prosince 2007 o založení společného podniku pro provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva (Úř. věst. L 30, 4.2.2008, s. 38).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 38, 7.2.2014, s. 2).

(10)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


PŘÍLOHA

STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU INICIATIVY PRO INOVATIVNÍ LÉČIVA 2

Článek 1

Úkoly

Společný podnik IIL 2 plní tyto úkoly:

a)

mobilizuje zdroje veřejného a soukromého sektoru potřebné pro dosažení cílů společného podniku IIL 2;

b)

pravidelně přezkoumává a provádí veškeré nutné změny strategického plánu výzkumu společného podniku IIL 2 s ohledem na vědecký pokrok, ke kterému došlo v průběhu jeho provádění;

c)

navazuje a rozvíjí úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, dalšími členy, přidruženými partnery a ostatními zúčastněnými subjekty, například jinými průmyslovými odvětvími, regulačními orgány, organizacemi pacientů, akademickými a klinickými středisky, jakož i spolupráci mezi průmyslem a akademickou sférou;

d)

usnadňuje koordinaci s evropskými, vnitrostátními a mezinárodními činnostmi v této oblasti a komunikuje a spolupracuje s členskými státy a zeměmi přidruženými k Horizontu 2020;

e)

účinně podporuje předkonkurenční výzkum a inovace v případě věd o živé přírodě, a to zejména prostřednictvím grantů; v případě nutnosti klinických hodnocení se upřednostní fáze I a II; fáze III a IV jsou financovány v odůvodněných případech, kdy se prokáže, že nejsou uspokojeny potřeby, které nejsou ani nekonkurenční, ani předkonkurenční povahy;

f)

stanovuje a provádí roční pracovní plán společného podniku IIL 2 hlavně prostřednictvím soutěžních výzev k podávání návrhů;

g)

iniciuje soutěžní výzvy k podávání návrhů a veškeré další nezbytné postupy pro financování, hodnotí návrhy, uděluje finanční prostředky projektům podle platných pravidel a v mezích dostupných finančních prostředků;

h)

zveřejňuje informace o projektech, včetně zúčastněných subjektů a výše finančního příspěvku společného podniku IIL 2 jednotlivých účastníků;

i)

provádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků, přičemž se přiměřeným způsobem uplatní článek 28 nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů, které jsou k dispozici a přístupné ve společné elektronické databázi Horizontu 2020;

j)

úzce spolupracuje s celou škálou zúčastněných subjektů, včetně výzkumných organizací a univerzit;

k)

zajišťuje pravidelnou komunikaci a prostřednictvím fóra zúčastněných subjektů alespoň jednou za rok pořádá setkání se zájmovými skupinami a se zúčastněnými subjekty, aby byla zajištěna otevřenost a transparentnost výzkumných činností společného podniku IIL 2;

l)

plní veškeré další úkoly nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

Článek 2

Členové a přidružení partneři

1.

Členy společného podniku IIL 2 jsou:

a)

Unie zastoupená Komisí;

b)

po přijetí těchto stanov dopisem vyjadřujícím souhlas Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA).

2.

O členství ve společném podniku IIL 2 může požádat kterýkoli právní subjekt, který přímo nebo nepřímo podporuje výzkum a inovace v některém členském státě nebo zemi přidružené k Horizontu 2020, za předpokladu, že přispívá k financování stanovenému v článku 13 těchto stanov za účelem dosažení cílů společného podniku IIL 2 uvedených v článku 2 tohoto nařízení a souhlasí s těmito stanovami.

3.

Ustavujícími subjekty člena jsou subjekty, z nichž sestávají jednotliví členové společného podniku IIL 2 s výjimkou Unie, v souladu se stanovami uvedených členů.

4.

Každý právní subjekt v členském státě nebo v zemi přidružené k Horizontu 2020, který není členem nebo ustavujícím subjektem člena nebo jakýmkoli přidruženým subjektem obou výše jmenovaných kategorií a který podporuje cíle společného podniku IIL 2 ve své specifické oblasti výzkumu, může po přijetí těchto stanov dopisem vyjadřujícím souhlas požádat o to, aby se stal přidruženým partnerem společného podniku IIL 2. Rozsah tohoto přidružení z hlediska obsahu, činností a doby trvání se podrobně se upřesní v dopise vyjadřujícím souhlas se stanovami.

5.

Přidružení partneři přispívají na provozní náklady společného podniku IIL 2 stejně jako jiní členové než Unie, v souladu s článkem 13 těchto stanov.

Výše příspěvku přidružených partnerů do společného podniku IIL 2, jíž v souladu s články 3 a 4 tohoto nařízení odpovídá i výše příspěvku Unie, je upřesněna v dopise vyjadřujícím souhlas se stanovami.

Článek 3

Změny členství a přidružení

1.

Žádosti o členství nebo o přidružené partnerství ve společném podniku IIL 2 se zasílají správní radě. V případě žádosti o členství se k žádosti připojí návrh na přizpůsobení složení správní rady.

2.

Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k významu a potenciální přidané hodnotě žadatele z hlediska dosažení cílů společného podniku IIL 2 a o žádosti rozhodne.

3.

Každý člen nebo přidružený partner může své členství ve společném podniku IIL 2 nebo přidružení k němu ukončit. Ukončení členství nebo přidružení nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců po oznámení ostatním členům a přidruženým partnerům. Od tohoto okamžiku je bývalý člen nebo přidružený partner osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik IIL 2 schválil nebo které mu vznikly před ukončením uvedeného členství nebo přidružení.

4.

Členství ve společném podniku IIL 2 nebo přidružení k němu nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

5.

Po jakékoli změně členství nebo přidružení podle tohoto článku Komise okamžitě zveřejní na svých webových stránkách aktualizovaný seznam členů a přidružených partnerů společného podniku IIL 2 s uvedením dne této změny.

Článek 4

Orgány společného podniku IIL 2

1.

Orgány společného podniku IIL 2 jsou:

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

vědecký výbor;

d)

skupina zástupců států;

e)

fórum zúčastněných subjektů.

2.

Vědecký výbor, skupina zástupců států a fórum zúčastněných subjektů jsou poradními orgány společného podniku IIL 2.

Článek 5

Složení správní rady

Správní rada je složena z pěti zástupců každého člena.

Článek 6

Fungování správní rady

1.

Aniž je dotčen odstavec 2, náleží každému členu ze 100 procent hlasovacích práv podíl odpovídající podílu jeho příspěvku do společného podniku IIL 2.

Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná. Každý člen může rozdělit svá hlasovací práva mezi své zástupce ve správní radě. Členové vyvíjejí maximální úsilí k dosažení shody. Pokud není dosaženo shody, rozhoduje správní rada většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů těch členů rady, kteří nejsou přítomni.

Předseda správní rady je jmenován na základě ročního rotačního systému střídavě Unií a ostatními členy.

2.

Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost kteréhokoli člena nebo na žádost předsedy se může konat mimořádné zasedání. Zasedání správní rady svolává její předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku IIL 2.

Výkonný ředitel se jednání účastní, nemá však hlasovací právo.

Správní rada může pozvat kteréhokoli přidruženého partnera k účasti na jednání správní rady o těch bodech programu, které se týkají jeho přidružení. Přidružení partneři nemají hlasovací právo.

Předseda skupiny zástupců států se účastní zasedání správní rady a jednání, nemá však hlasovací právo.

Předseda vědeckého výboru má právo, kdykoli jsou projednávány otázky spadající do jeho úkolů, účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, nemá však hlasovací právo.

Správní rada může na svá zasedání v jednotlivých případech přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii.

3.

Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které podnikli ve funkci zástupců ve správní radě.

4.

Správní rada přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Úkoly správní rady

1.

Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace společného podniku IIL 2 a dohlíží na provádění jeho činností.

2.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společného podniku IIL 2 s příslušnými činnostmi Horizontu 2020 s cílem podporovat součinnost při určování priorit, které spadají do společného výzkumu.

3.

Správní rada zejména provádí tyto úkoly:

a)

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti o členství nebo přidružení v souladu s článkem 3 těchto stanov;

b)

rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku IIL 2 v případě členů a přidružených partnerů neplnících své povinnosti;

c)

v souladu s článkem 5 tohoto nařízení přijímá finanční pravidla společného podniku IIL 2;

d)

přijímá roční rozpočet společného podniku IIL 2, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a podle platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřených v přepočtu na plné pracovní úvazky;

e)

ve vztahu k zaměstnancům vykonává v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

f)

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, udílí mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

g)

na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

h)

po konzultaci s vědeckým výborem a skupinou zástupců států schvaluje roční pracovní plán a odhad příslušných výdajů navržený výkonným ředitelem v úzké spolupráci s poradními skupinami;

i)

schvaluje výroční zprávu o činnosti, včetně příslušných výdajů;

j)

případně zabezpečuje zřízení interního útvaru auditu společného podniku IIL 2;

k)

schvaluje výzvy k podávání návrhů a případně související pravidla pro jejich předkládání, hodnocení, výběr, udělování a přezkumné řízení, navržené výkonným ředitelem v úzké spolupráci s poradními skupinami;

l)

schvaluje seznam návrhů vybraných pro financování;

m)

na základě doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku společného podniku IIL 2;

n)

případně stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

o)

případně stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku IIL 2 a pro využívání stážistů v souladu s článkem 7 tohoto nařízení;

p)

případně zřizuje vedle orgánů společného podniku IIL 2 i poradní skupiny;

q)

případně předkládá Komisi žádosti o změnu tohoto nařízení navrženou členem společného podniku IIL 2;

r)

odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku IIL 2; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.

Článek 8

Jmenování, odvolání nebo prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Komise ve vhodných případech přizve do výběrového řízení zástupce ostatních členů společného podniku IIL 2.

Přiměřené zastoupení ostatních členů společného podniku IIL 2 ve výběrovém řízení musí být zajištěno zejména ve fázi předběžného výběru. Jiní členové než Unie jmenují za tímto účelem na základě vzájemné dohody jednoho zástupce a jednoho pozorovatele jménem správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zaměstnancem a působí jako dočasný zaměstnanec společného podniku IIL 2 podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Pro účel uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik IIL 2 předseda správní rady.

3.

Funkční období výkonného ředitele je tříleté. Na konci tohoto období provede Komise, případně se zapojením jiných členů než Unie, hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucích úkolů a problémů společného podniku IIL 2.

4.

Správní rada může na návrh Komise, jenž zohlední hodnocení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.

5.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrové řízení na tutéž pozici.

6.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise, případně se zapojením jiných členů než Unie.

Článek 9

Úkoly výkonného ředitele

1.

Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku IIL 2 v souladu s rozhodnutími správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku IIL 2. Je odpovědný správní radě.

3.

Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku IIL 2.

4.

Výkonný ředitel nezávisle vykonává zejména tyto úkoly:

a)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a podle platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;

b)

v úzké spolupráci s poradními skupinami připravuje a předkládá správní radě k přijetí roční pracovní plán a příslušné odhady výdajů;

c)

předkládá správní radě k vyjádření výroční účetní závěrku;

d)

připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, včetně informace o příslušných výdajích;

e)

předkládá správní radě ke schválení seznam návrhů, které byly vybrány pro financování;

f)

pravidelně informuje skupinu zástupců států a vědecký výbor o všech záležitostech souvisejících s jejich poradní úlohou;

g)

podepisuje jednotlivé grantové dohody a rozhodnutí o grantech;

h)

podepisuje smlouvy o veřejných zakázkách;

i)

realizuje komunikační politiku společného podniku IIL 2;

j)

organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku IIL 2 a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou stanoveného v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení;

k)

zavádí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajišťuje jeho fungování a veškeré významné změny v tomto systému oznamuje správní radě;

l)

zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení a řízení rizik;

m)

přijímá veškerá další opatření potřebná pro posouzení pokroku dosaženého společným podnikem IIL 2 při plnění jeho cílů;

n)

plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěřila nebo které na něj přenesla.

5.

Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která pod jeho vedením plní veškeré podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku IIL 2 a plní zejména tyto úkoly:

a)

poskytuje podporu při zavádění a správě vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku IIL 2;

b)

řídí výzvy k podávání návrhů podle ročního pracovního plánu a spravuje grantové dohody a rozhodnutí o grantech, včetně jejich koordinace;

c)

poskytuje členům a ostatním orgánům společného podniku IIL 2 všechny relevantní informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností, a reaguje na jejich konkrétní požadavky;

d)

působí jako sekretariát orgánů společného podniku IIL 2 a poskytuje podporu poradním skupinám zřízeným správní radou.

Článek 10

Vědecký výbor

1.

Vědecký výbor tvoří nejvýše jedenáct členů jmenovaných na dobu dvou let s možností prodloužení. Výbor si ze svých členů volí předsedu na dobu dvou let.

V případě potřeby mohou být jmenováni pro konkrétní ad hoc úkoly a na omezenou dobu další odborníci. Jsou vybíráni stejným postupem jako stálí členové vědeckého výboru.

2.

Ve výboru jsou vyváženým způsobem zastoupeni celosvětově uznávaní odborníci z akademické sféry, průmyslu a regulačních orgánů. Dohromady mají členové vědeckého výboru nezbytnou vědeckou kvalifikaci a odborné znalosti pokrývající danou odbornou oblast, které jsou zapotřebí pro to, aby mohli společnému podniku IIL 2 vydávat doporučení na vědeckém základě.

3.

Správní rada stanoví konkrétní kritéria pro složení vědeckého výboru a postup výběru jeho členů a jeho členy jmenuje. Správní rada zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.

4.

Vědecký výbor plní tyto úkoly:

a)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých priorit určených k zařazení do strategického plánu výzkumu, přičemž přihlíží k souvisejícím činnostem v rámci Horizontu 2020;

b)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých priorit, které mají být řešeny v ročních pracovních plánech;

c)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti.

5.

Vědecký výbor zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává jeho předseda.

6.

Vědecký výbor může se souhlasem předsedy přizvat k účasti na zasedání i jiné osoby.

7.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Skupina zástupců států

1.

Ve skupině zástupců států má každý členský stát a každá země přidružená k Horizontu 2020 po jednom zástupci. Skupina si ze svých členů volí předsedu.

2.

Skupina zástupců států zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává její předseda. Zasedání se účastní předseda správní rady a výkonný ředitel nebo jejich zástupci.

Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii a zástupce sdružení malých a středních podniků, aby se zasedání účastnili jako pozorovatelé.

3.

Skupina zástupců států je konzultována a zejména přezkoumává informace a vydává stanoviska týkající se těchto záležitostí:

a)

pokroku dosaženého při plnění programu společného podniku IIL 2 a dosahování jeho cílů, včetně pokud jde o informace o výzvách a postup hodnocení návrhů;

b)

aktualizace strategické orientace;

c)

vazeb na Horizont 2020;

d)

ročních pracovních plánů;

e)

zapojení malých a středních podniků.

4.

Skupina zástupců států rovněž poskytuje společnému podniku IIL 2 informace a zajišťuje kontakt s IIL 2 ohledně:

a)

stavu příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů výzkumu a inovací a stanovení možných oblastí spolupráce, včetně zavádění, aby se umožnila součinnost a zabránilo se překrývání činností;

b)

konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud jde o šíření poznatků, specializované odborné semináře a komunikační činnost.

5.

Skupina zástupců států může z vlastního podnětu podávat správní radě doporučení nebo návrhy v technických, řídicích a finančních záležitostech, jakož i k ročním plánům, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy.

Správní rada bez zbytečného prodlení informuje skupinu zástupců států o opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení nebo návrhy nebo podá zdůvodnění, nebyla-li žádná taková opatření přijata.

6.

Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány informace mimo jiné o účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem IIL 2, o výsledku jednotlivých výzev a provádění jednotlivých projektů, o zdůvodněních činností uvedených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, o součinnosti s dalšími příslušnými programy Unie a o plnění rozpočtu společného podniku IIL 2.

7.

Skupina zástupců států přijme svůj jednací řád.

Článek 12

Fórum zúčastněných subjektů

1.

Fórum zúčastněných subjektů je otevřeno všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru a mezinárodním zájmovým skupinám z členských států, přidružených zemí i z dalších zemí.

2.

Fórum zúčastněných subjektů je informováno o činnostech společného podniku IIL 2 a vyzýváno, aby se k nim vyjádřilo.

3.

Zasedání fóra zúčastněných subjektů svolává výkonný ředitel.

Článek 13

Zdroje financování

1.

Společný podnik IIL 2 je financován společně Unií, jinými členy než Unie a přidruženými partnery nebo jejich ustavujícími subjekty či jejich přidruženými subjekty z finančních příspěvků hrazených ve splátkách a z příspěvků sestávajících z nákladů, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí a které nejsou hrazeny společným podnikem IIL 2.

2.

Správní náklady společného podniku IIL 2 nepřekročí částku 85 200 000 EUR a jsou hrazeny formou finančních příspěvků rozdělených jednou ročně rovným dílem mezi Unii a jiné členy než Unie. Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů společného podniku IIL 2.

3.

Provozní náklady společného podniku IIL 2 jsou hrazeny z těchto příspěvků:

a)

finančního příspěvku Unie;

b)

věcných příspěvků jiných členů než Unie a přidružených partnerů nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů, které tvoří náklady, jež jim vznikly při provádění nepřímých akcí a v souvislosti s činností poradních skupin, jsou-li stanoveny v ročním pracovním plánu, snížených o příspěvek společného podniku IIL 2 a o veškeré další finanční příspěvky Unie na tyto náklady;

c)

finančního příspěvku jiných členů než Unie a přidružených partnerů nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů, který může být poskytnut nad rámec nebo namísto příspěvků uvedených v písmeni b).

4.

Zdroje společného podniku IIL 2, které jsou zahrnuty do jeho rozpočtu, tvoří tyto příspěvky:

a)

finanční příspěvky členů na správní náklady;

b)

finanční příspěvky členů a přidružených partnerů na provozní náklady;

c)

veškeré příjmy plynoucí ze společného podniku IIL 2;

d)

jiné finanční příspěvky, zdroje a příjmy.

Všechny úroky plynoucí z příspěvků členů a přidružených partnerů hrazených společnému podniku IIL 2 se považují za jeho příjem.

5.

Všechny zdroje společného podniku IIL 2 a jeho činnosti jsou určeny na dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

6.

Společný podnik IIL 2 vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena pro dosažení jeho cílů.

7.

S výjimkou likvidace společného podniku IIL 2 se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku IIL 2 nevyplácí.

Článek 14

Finanční závazky

Finanční závazky společného podniku IIL 2 nesmějí překročit částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové a přidružení partneři zavázali.

Článek 15

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 16

Provozní a finanční plánování

1.

Výkonný ředitel předloží správní radě ke schválení návrh ročního pracovního plánu, který zahrnuje podrobný plán činností v oblasti výzkumu a inovací, správních činností a odhady příslušných výdajů na příští rok. Návrh plánu práce zahrnuje rovněž odhadovanou hodnotu příspěvků, které mají být poskytnuty v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. b) těchto stanov.

2.

Roční pracovní plán pro daný rok se přijme do konce předchozího roku. Roční pracovní plán se zveřejní.

3.

Výkonný ředitel vypracuje návrh ročního rozpočtu pro následující rok a předloží ho k přijetí správní radě.

4.

Správní rada přijme roční rozpočet pro daný rok do konce předchozího roku.

5.

Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

Článek17

Provozní a finanční výkaznictví

1.

Výkonný ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výkonu svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku IIL 2.

Do dvou měsíců po uzavření každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti věnovanou pokroku, jehož společný podnik IIL 2 dosáhl v předchozím kalendářním roce, zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a)

výzkum, inovace a další provedené akce a příslušné výdaje;

b)

předložené návrhy, včetně rozdělení podle druhu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;

c)

akce vybrané pro financování, včetně rozdělení podle druhu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí a s uvedením příspěvku společného podniku IIL 2 pro jednotlivé účastníky a akce.

2.

Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

3.

Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní společného podniku IIL 2 účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží společný podnik IIL 2 zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce společného podniku IIL 2 podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje účetní společného podniku IIL 2 konečnou účetní závěrku společného podniku IIL 2 a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce společného podniku IIL 2.

Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě účetního dvora do 30. září. Výkonný ředitel zašle tuto odpověď také správní radě.

Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

Článek 18

Interní audit

Interní auditor Komise vykonává vůči společnému podniku IIL 2 stejné pravomoci jako vůči Komisi.

Článek 19

Odpovědnost členů a pojištění

1.

Finanční odpovědnost členů za dluhy společného podniku IIL 2 je omezena výší již poskytnutých příspěvků na správní náklady.

2.

Společný podnik IIL 2 uzavře příslušná pojištění a zachovává je.

Článek 20

Střet zájmů

1.

Společný podnik IIL 2, jeho orgány a zaměstnanci při provádění svých činností zamezí střetu zájmů.

2.

Správní rada společného podniku IIL 2 přijme pravidla pro prevenci a řízení střetu zájmů u jeho členů, přidružených partnerů, orgánů a zaměstnanců. Tato pravidla obsahují ustanovení určená k zamezení střetu zájmů u zástupců členů působících ve správní radě.

Článek 21

Likvidace

1.

Na konci období stanoveného v článku 1 tohoto nařízení se provede likvidace společného podniku IIL 2.

2.

Kromě odstavce 1 se likvidace zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku IIL 2 ukončí Unie nebo všichni ostatní členové.

3.

Pro účely likvidačního řízení společného podniku IIL 2 jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle jejích rozhodnutí.

4.

Při likvidaci společného podniku IIL 2 se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku IIL 2. Každý takový zůstatek připadající Unii se vrací do rozpočtu Unie.

5.

Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem IIL 2, včetně všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku IIL 2, se stanoví postup ad hoc.


7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/77


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 558/2014

ze dne 6. května 2014

o založení společného podniku Clean Sky 2

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první odstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ byla původně stanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (2).

(2)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES (3) určilo konkrétní partnerství veřejného a soukromého sektoru, která mají být podporována, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru ve specifické oblasti společné technologické iniciativy Clean Sky.

(3)

Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“), schválené Evropským parlamentem a Radou, zdůrazňuje nutnost vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby se v Unii dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení většího dopadu na výzkum a inovace spojením Horizontu 2020 s prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispívat k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, mobilizovat soukromé investice a napomoci ke zvládnutí společenských výzev. Základem těchto partnerství by měly být dlouhodobé závazky, včetně vyváženého příspěvku všech partnerů, partnerství by měla být kontrolovatelná, pokud jde o dosažení jejich cílů, a měla by být v souladu se strategickými cíli Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a umožňovat zapojení široké škály zúčastněných stran působících v jejich konkrétních oblastech. V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 může mít účast Unie v těchto partnerstvích formu finančních příspěvků pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES.

(5)

V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutím Rady 2013/743/EU (5) by měla být společným podnikům založeným podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES za podmínek stanovených v rozhodnutí 2013/743/EU poskytována další podpora.

(6)

Společný podnik Clean Sky zřízený nařízením Rady (ES) č. 71/2008 (6) dosahuje svůj cíl stimulovat nový výzkum v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, což umožňuje uskutečňování dlouhodobé spolupráce mezi evropskými zúčastněnými subjekty v oblasti letectví. Malé a střední podniky se programu Clean Sky účastnily ve velké míře a bylo jim přiděleno přibližně 40 % rozpočtu určeného na výzvy k podávání návrhů. Průběžné hodnocení společného podniku Clean Sky ukázalo, že společný podnik úspěšně stimuluje vývoj soustředěný na environmentální cíle. Navíc byl velmi úspěšný v získávání obsáhlé a rozsáhlé účasti všech klíčových průmyslových odvětví Unie a velkého počtu malých a středních podniků. Program vedl k novým případům spolupráce a k účasti nových organizací. Jeho výzkumný prostor by proto měl být i nadále podporován, aby dosáhl svých cílů, jak jsou uvedeny v tomto nařízení.

(7)

Pokračující podpora výzkumného programu Clean Sky by také měla zohlednit zkušenosti získané z provozu společného podniku Clean Sky, včetně výsledků jeho průběžného hodnocení a doporučení zúčastněných subjektů a měla by být prováděna v rámci struktury a podle pravidel, které budou lépe přizpůsobeny jejímu účelu v zájmu zvýšení efektivnosti a zajištění zjednodušení na provozní úrovni. Za tímto účelem by společný podnik Clean Sky 2 měl přijmout finanční pravidla zohledňující jeho potřeby v souladu s článkem 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7).

(8)

Členové společného podniku Clean Sky ze soukromého sektoru souhlasili s tím, aby se výzkumné činnosti v oblasti společného podniku Clean Sky prováděly prostřednictvím struktury lépe přizpůsobené povaze partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je vhodné, aby členové společného podniku Clean Sky 2 ze soukromého sektoru dopisem vyjadřujícím souhlas přijali stanovy uvedené v příloze tohoto nařízení.

(9)

V zájmu dosažení svých cílů by společný podnik Clean Sky 2 měl účastníkům poskytovat finanční podporu hlavně ve formě grantů na základě otevřených a konkurenceschopných výzev k podávání návrhů.

(10)

Společný podnik Clean Sky 2 by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny potřebné informace svým příslušným orgánům a odpovídajícím způsobem propagovat své činnosti, včetně činností v oblasti poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku Clean Sky 2 by měl být zveřejněn.

(11)

Příspěvky od členů ze soukromého sektoru by neměly být omezeny pouze na správní náklady společného podniku Clean Sky 2 a na spolufinancování nutné k provádění akcí v oblasti výzkumu a inovací podporovaných společným podnikem Clean Sky 2, ale měly by se týkat i dalších dříve oznámených činností, které mají členové ze soukromého sektoru vykonávat, jak jsou popsány v plánu dalších činností. Pro získání správného přehledu o pákovém efektu by měly tyto další činnosti představovat příspěvky k širší společné technologické iniciativě Clean Sky.

(12)

Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem Clean Sky 2 by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (8). Společný podnik Clean Sky 2 by navíc měl zajistit soudržné dodržování těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

(13)

Společný podnik Clean Sky 2 by měl k zajištění otevřenosti, transparentnosti a k usnadnění účasti rovněž využívat elektronické prostředky spravované Komisí. Výzvy k podávání návrhů iniciované společným podnikem Clean Sky 2 by proto měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací spravovaných Komisí. Společný podnik Clean Sky 2 by měl dále ve vhodném formátu a v intervalech odpovídajících povinnostem Komise v oblasti podáváni zpráv zpřístupňovat příslušné údaje mimo jiné o návrzích, žadatelích, grantech a účastnících, aby byly zahrnuty do Komisí spravovaných elektronických systémů Horizontu 2020 pro podávání zpráv a šíření informací.

(14)

Společný podnik Clean Sky 2 by měl rovněž zohlednit definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se míry technologické připravenosti v klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací.

(15)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly pro nepřímé řízení stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9).

(16)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(17)

Finanční zájmy Unie a ostatních členů společného podniku Clean Sky 2 by měly být v celém výdajovém cyklu chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí a zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(18)

Interní auditor Komise by měl vůči společnému podniku Clean Sky 2 vykonávat stejné pravomoci, jaké vykonává vůči Komisi.

(19)

S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků a za účelem zajištění kontinuity se sedmým rámcovým programem by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by proto měl absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 udělovat Evropský parlament na základě doporučení Rady. Požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by se tedy neměly vztahovat na finanční příspěvek Unie do společného podniku Clean Sky 2, měly by však být v maximální možné míře sladěny s požadavky na subjekty podle článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(20)

Pro uskutečnění finanční podpory Unie u akcí velkého rozsahu, které jsou rozvrženy na několik let, je vhodné umožnit rozložení víceletých rozpočtových závazků Unie a společného podniku Clean Sky 2 do ročních splátek. Závazky, které Unie a společný podnik Clean Sky 2 nesou dlouhodobě, by měly umožnit zmírnění nejistot, jež jsou s dokončením takových akcí velkého rozsahu spojeny.

(21)

Program Horizont 2020 by měl pomoci odstranit propast v Unii v oblasti výzkumu a inovací podporou součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy. Společný podnik Clean Sky 2 by proto měl usilovat o rozvoj úzkých vztahů s evropskými strukturálními a investičními fondy, které mohou pomoci zvláště k posílení místních, regionálních a vnitrostátních schopností výzkumu a inovací v oblasti působnosti společného podniku Clean Sky 2 a podpořit úsilí o inteligentní specializaci.

(22)

Společný podnik Clean Sky byl zřízen na období do 31. prosince 2017. Společný podnik Clean Sky 2 by měl poskytnout pokračující podporu výzkumnému programu Clean Sky prováděním zbývajících akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 71/2008 v souladu s uvedeným nařízením. Přechod od společného podniku Clean Sky ke společnému podniku Clean Sky 2 by měl být spojen a synchronizován s přechodem od sedmého rámcového programu k Horizontu 2020, aby bylo zajištěno optimální využití finančních prostředků, které jsou na výzkum k dispozici. V zájmu právní jistoty a přehlednosti by proto nařízení (ES) č. 71/2008 mělo být zrušeno a měla by být stanovena přechodná ustanovení.

(23)

S ohledem na celkový cíl Horizontu 2020, jímž je dosažení většího zjednodušení a soudržnosti, by veškeré výzvy k podávání návrhů v rámci společného podniku Clean Sky 2 v zásadě měly zohledňovat trvání Horizontu 2020.

(24)

Vzhledem k významu soustavných inovací pro konkurenceschopnost odvětví dopravy Unie a počtu společných podniků v této oblasti by měla být včas provedena analýza přiměřenosti úsilí vynakládaného v rámci společného výzkumu v oblasti dopravy, a to zejména s ohledem na průběžné hodnocení Horizontu 2020.

(25)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž založení společného podniku Clean Sky 2 v zájmu posílení průmyslového výzkumu a inovací v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu zamezení zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Založení

1.   Za účelem provádění společné technologické iniciativy v oblasti letectví se zakládá společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „společný podnik Clean Sky 2“), a to na období do 31. prosince 2024. Výzvy společného podniku Clean Sky 2 k podávání návrhů se v zájmu zohlednění doby trvání Horizontu 2020 zveřejní nejpozději 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

2.   Společný podnik Clean Sky 2 nahrazuje společný podnik Clean Sky založený nařízením (ES) č. 71/2008 a stává se jeho nástupcem.

3.   Společný podnik Clean Sky 2 je subjektem, který je pověřen realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, uvedeným v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Společný podnik Clean Sky 2 má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

5.   Společný podnik Clean Sky 2 má sídlo v Bruselu v Belgii.

6.   Stanovy společného podniku Clean Sky 2 jsou uvedeny v příloze I.

Článek 2

Cíle

Společný podnik Clean Sky 2 má tyto cíle:

a)

přispět k dokončení výzkumných činností zahájených podle nařízení (ES) č. 71/2008 a k provádění nařízení (EU) č. 1291/2013, a zejména výzvy Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava uvedené v části III – Společenské výzvy – rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

přispět ke zmírnění dopadů leteckých technologií včetně technologií týkajících se malých dopravních letadel na životní prostředí a vytvořit v Evropě silné a globálně konkurenceschopné letecké odvětví a dodavatelský řetězec.

Tohoto cíle může být dosaženo urychleným vývojem čistších technologií letecké dopravy, jež bude možné co nejdříve zavést, a zejména díky integraci, demonstraci a ověřování technologií umožňujících:

i)

zvýšit palivovou účinnost letadel, čímž se sníží emise CO2 o 20 až 30 % ve srovnání s nejmodernějšími letadly uváděnými do provozu od roku 2014,

ii)

snížit emise oxidů dusíku (NOx) a hlukové emise letadel o 20 až 30 % ve srovnání s nejmodernějšími letadly uváděnými do provozu od roku 2014.

Článek 3

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie, včetně prostředků ESVO, na správní a provozní výdaje společného podniku Clean Sky 2 činí až 1 755 000 000 EUR. Příspěvek je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program Horizontu 2020, kterým se provádí Horizont 2020, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro subjekty uvedené v článku 209 uvedeného nařízení.

2.   Ujednání o finančním příspěvku Unie se stanoví v pověřovací dohodě a v ročních dohodách o poukázání finančních prostředků, které budou uzavřeny mezi Komisí jednající jménem Unie a společným podnikem Clean Sky 2.

3.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zabývá prvky stanovenými v čl. 58 odst. 3 a v článcích 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a mimo jiné i těmito prvky:

a)

požadavky na příspěvek společného podniku Clean Sky 2 v souvislosti s příslušnými výkonnostními ukazateli stanovenými v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky na příspěvek společného podniku Clean Sky 2 s ohledem na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštními výkonnostními ukazateli týkajícími se fungování společného podniku Clean Sky 2;

d)

ujednáními o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření informací a podávání zpráv, a to jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

e)

ustanoveními pro zveřejňování výzev k podávání návrhů společného podniku Clean Sky 2, jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

f)

využíváním lidských zdrojů a změnami v těchto zdrojích, zejména náborem podle funkčních skupin, platových tříd a kategorií, prováděním změn zařazení a jakýmikoli změnami počtu zaměstnanců.

Článek 4

Příspěvky jiných členů než Unie

1.   Každý vedoucí a klíčový partner společného podniku Clean Sky 2 na podnik přispívá nebo zajistí, aby na něj přispívaly jeho přidružené subjekty. Celkový příspěvek všech členů během období uvedeného v článku 1 činí nejméně 2 193 750 000 EUR.

2.   Příspěvek uvedený v odstavci 1 zahrnuje:

a)

příspěvky do společného podniku Clean Sky 2 podle čl. 15 odst. 2 a čl. 15 odst. 3 písm. b) stanov;

b)

věcné příspěvky vedoucích a klíčových partnerů nebo jejich přidružených subjektů během období stanoveného v článku 1 ve výši nejméně 965 250 000 EUR, jež se skládají z nákladů, které členům vznikly při provádění dalších činností mimo pracovní plán společného podniku Clean Sky 2, jež přispívají k cílům společné technologické iniciativy Clean Sky. V souladu s příslušnými pravidly a postupy mohou být na podporu těchto nákladů použity jiné programy financování Unie. Finanční příspěvek Unie v takových případech nenahrazuje věcné příspěvky vedoucích a klíčových partnerů nebo jejich přidružených subjektů.

Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. b) nejsou způsobilé pro finanční podporu společného podniku Clean Sky 2. Příslušné činnosti se stanoví v ročním plánu dalších činností, který uvede odhadovanou hodnotu těchto příspěvků.

3.   Vedoucí a klíčoví partneři společného podniku Clean Sky 2 podávají každý rok do 31. ledna správní radě společného podniku Clean Sky 2 zprávu o hodnotě příspěvků podle odstavce 2 poskytnutých v každém z předchozích rozpočtových roků. Rovněž je informována skupina zástupců států.

4.   Pro účely ocenění příspěvků uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) a v čl. 15 odst. 3 písm. b) stanov se náklady určí podle obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je každý ze subjektů usazen, a v souladu s platnými mezinárodními účetními standardy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady osvědčí nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným subjektem. Vyvstanou-li na základě osvědčení jakékoli pochybnosti, může metodu ocenění společný podnik Clean Sky 2 ověřit. Pro účely tohoto nařízení neaudituje náklady na dodatečné činnosti společný podnik Clean Sky 2 ani jiný subjekt Unie.

5.   Komise může finanční příspěvek Unie do společného podniku Clean Sky 2 ukončit, úměrně snížit či pozastavit nebo zahájit postup likvidace podle čl. 24 odst. 2 stanov, jestliže jiní členové než Unie nebo jejich přidružené subjekty příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku neposkytují nebo je poskytují pouze částečně nebo se zpožděním. Rozhodnutí Komise nebrání hrazení způsobilých nákladů, které členům vznikly dříve, než bylo uvedené rozhodnutí společnému podniku Clean Sky 2 oznámeno.

Článek 5

Finanční pravidla

Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, společný podnik Clean Sky 2 přijme svá zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 (10).

Článek 6

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance společného podniku Clean Sky 2 se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (11) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku Clean Sky 2 pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a těchto pravomocí jím přenesených na další osoby. V takovém případě vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování správní rada sama, nebo je přenese na některého ze svých členů nebo ze zaměstnanců společného podniku Clean Sky 2, kromě výkonného ředitele.

3.   Správní rada přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.   Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst společného podniku Clean Sky 2, s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s jeho ročním rozpočtem.

5.   Zaměstnance společného podniku Clean Sky 2 tvoří dočasní zaměstnanci a smluvní pracovníci.

6.   Veškeré výdaje na zaměstnance nese společný podnik Clean Sky 2.

Článek 7

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.   Společný podnik Clean Sky 2 může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, kteří nejsou zaměstnanci společného podniku Clean Sky 2. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky se doplní k informacím o zaměstnancích uvedeným v čl. 6 odst. 4 v souladu s ročním rozpočtem.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku Clean Sky 2 a pro využívání stážistů.

Článek 8

Výsady a imunity

Na společný podnik Clean Sky 2 a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 9

Odpovědnost společného podniku Clean Sky 2

1.   Smluvní odpovědnost společného podniku Clean Sky 2 se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik Clean Sky 2 v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

3.   Veškeré platby společného podniku Clean Sky 2 týkající se odpovědnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2 a výdaje a náklady vzniklé v souvislosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje společného podniku Clean Sky 2 a jsou hrazeny z jeho zdrojů.

4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik Clean Sky 2.

Článek 10

Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo

1.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:

a)

na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách a smlouvách uzavřených společným podnikem Clean Sky 2 nebo v jeho rozhodnutích;

b)

ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku Clean Sky 2 při výkonu jejich povinností;

c)

v jakémkoli sporu mezi společným podnikem Clean Sky 2 a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v služebním řádu a pracovním řádu.

2.   Pokud jde o záležitosti, na něž se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, použije se právo státu, ve kterém se nachází sídlo společného podniku Clean Sky 2.

Článek 11

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku Clean Sky 2. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu obsahující závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení společného podniku Clean Sky 2 se zohlední v důkladném posouzení a v průběžném hodnocení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 4 odst. 5 nebo přijmout jiná vhodná opatření.

3.   Do šesti měsíců od likvidace společného podniku Clean Sky 2, avšak nejpozději do dvou let od zahájení postupu likvidace podle článku 24 stanov, provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku Clean Sky 2. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Absolutorium

Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uděluje absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančních pravidlech společného podniku Clean Sky 2.

Článek 13

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí společný podnik Clean Sky 2 v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013 jako součást nepřímých akcí Horizontu 2020.

2.   Komise může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama. V tom případě postupuje v souladu s příslušnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů členů

1.   Společný podnik Clean Sky 2 umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným společným podnikem Clean Sky 2 nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) s cílem zjistit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou financovanými podle tohoto nařízení došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, společný podnik Clean Sky 2, Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů a vyšetřování za účely uvedenými ve zmíněných odstavcích v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Společný podnik Clean Sky 2 zajistí prostřednictvím provádění nebo zadávání vhodných vnitřních a vnějších kontrol, aby byly náležitě chráněny finanční zájmy jeho členů.

5.   Společný podnik Clean Sky 2 přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14). Společný podnik Clean Sky 2 přijme opatření nezbytná k usnadnění vnitřního vyšetřování prováděného úřadem OLAF.

Článek 15

Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 16, zajistí společný podnik Clean Sky 2 ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků na činnostech společného podniku Clean Sky 2.

Článek 16

Transparentnost

1.   Na dokumenty společného podniku Clean Sky 2 se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (15).

2.   Správní rada může přijmout praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, lze proti rozhodnutím přijatým společným podnikem Clean Sky 2 podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Společný podnik Clean Sky 2 přijme prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (16).

Článek 17

Pravidla pro účast a šíření výsledků

Na akce financované společným podnikem Clean Sky 2 se vztahuje nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s uvedeným nařízením je společný podnik Clean Sky 2 považován za financující subjekt a poskytuje finanční podporu nepřímým akcím, jak je stanoveno v článku 2 stanov.

Článek 18

Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik Clean Sky 2 a stát, kde se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát společnému podniku Clean Sky 2 poskytne.

Článek 19

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 71/2008 se zrušuje.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, akce zahájené podle nařízení (ES) č. 71/2008 a finanční závazky související s těmito akcemi se až do svého ukončení nadále řídí uvedeným nařízením.

Akce vyplývající z výzev k podávání návrhů stanovených v ročních prováděcích plánech přijatých na základě nařízení (ES) č. 71/2008 jsou rovněž považovány za akce zahájené podle uvedeného nařízení.

Průběžné hodnocení uvedené v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení zahrnuje závěrečné hodnocení společného podniku Clean Sky podle nařízení (ES) č. 71/2008.

3.   Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců zaměstnaných podle nařízení (ES) č. 71/2008.

Pracovní smlouvy zaměstnanců, na které odkazuje první pododstavec, lze obnovit na základě tohoto nařízení a v souladu se služebním řádem.

Výkonný ředitel jmenovaný na základě nařízení (ES) č. 71/2008 je zejména po zbývající část funkčního období pověřen funkcemi výkonného ředitele, jak jsou stanoveny v tomto nařízení, s účinkem od 27. června 2014. Ostatní podmínky smlouvy se nemění.

4.   Není-li mezi členy dohodnuto jinak podle nařízení (ES) č. 71/2008, všechna práva a povinnosti členů, včetně aktiv, dluhů nebo závazků, podle nařízení (ES) č. 71/2008 se v souladu s tímto nařízením převádějí na členy.

5.   Veškeré nevyužité prostředky podle nařízení (ES) č. 71/2008 se převádějí na společný podnik Clean Sky 2.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2014.

Za Radu

předseda

G. STOURNARAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(5)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 71/2008 ze dne 20. prosince 2007 o založení společného podniku Clean Sky (Úř. věst. L 30, 4.2.2008, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 38, 7.2.2014, s. 2).

(11)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. 56, 4.3.1968, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).


PŘÍLOHA I

STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU CLEAN SKY 2

Článek 1

Definice

Pro účely těchto stanov se rozumí:

a)

„přidruženým členem“ právní subjekt, který byl vybrán na základě nařízení (ES) č. 71/2008 a přijal tyto stanovy podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas a jehož přidružené členství končí ihned po ukončení akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 71/2008, na kterých se podílí, a nejpozději dne 31. prosince 2017;

b)

„klíčovým partnerem“ právní subjekt, který se účastní ITD nebo IADP nebo průřezových činností, jenž byl vybrán po zveřejnění výzvy, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 stanov, a přijal tyto stanovy podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas;

c)

„IADP“ některá z demonstračních platforem pro inovativní letadla uvedených v článku 11;

d)

„ITD“ některý z integrovaných technologických demonstrátorů uvedený v článku 11;

e)

„vedoucím“ společný vedoucí jednoho z ITD, IADP nebo průřezových činností;

f)

„zúčastněným přidruženým subjektem“ přidružený subjekt, jak je definován v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1290/2013, který vykonává činnosti příslušného vedoucího, přidruženého člena nebo klíčového partnera v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných grantových dohodách nebo rozhodnutích;

g)

„průřezovými činnostmi“ akce s významem pro několik ITD nebo IADP, které pro optimální splnění celkových cílů společného podniku Clean Sky 2 vyžadují koordinaci a řízení napříč danými ITD nebo IADP.

Článek 2

Úkoly

Společný podnik Clean Sky 2 plní tyto úkoly:

a)

finančně podporuje nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, především ve formě grantů;

b)

spojuje řadu ITD a IADP, které jsou podporovány průřezovými činnostmi, s důrazem na inovativní technologie a vývoj kompletních demonstrátorů;

c)

zaměřuje úsilí v rámci ITD, IADP a průřezových činností na klíčové výstupy, které mohou pomoci dosáhnout cílů Unie v oblasti životního prostředí a konkurenceschopnosti, jež jsou rovněž vymezeny v bílé knize Komise z roku 2011 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“;

d)

posiluje proces ověřování technologií za účelem zjištění a odstranění překážek na cestě k budoucímu pronikání na trh;

e)

shromažďuje požadavky uživatelů, a orientuje tak investice do výzkumu a vývoje funkčních a tržně uplatnitelných řešení;

f)

zajišťuje smlouvy o poskytování služeb a dodávek, ve vhodných případech na základě výzev k podávání nabídek;

g)

mobilizuje potřebné prostředky veřejného a soukromého sektoru;

h)

udržuje spojení s vnitrostátními a mezinárodními činnostmi v odborné oblasti společného podniku Clean Sky 2, zejména se společným podnikem SESAR založeným nařízením Rady (ES) č. 219/2007 (1);

i)

prosazuje zapojení malých a středních podniků do činností v souladu s cíli sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020;

j)

rozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci souvisejících činností na evropské úrovni, zejména v rámcových programech, a na úrovni vnitrostátní a nadnárodní;

k)

provádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků tím, že přiměřeným způsobem uplatňuje článek 28 nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů ve společné elektronické databázi Horizontu 2020;

l)

úzce spolupracuje s celou škálou zúčastněných subjektů, včetně výzkumných organizací a univerzit;

m)

plní veškeré další úkoly nezbytné k dosažení cílů uvedených v článku 2 tohoto nařízení.

Článek 3

Členové

1.

Členy společného podniku Clean Sky 2 jsou:

a)

Unie zastoupená Komisí;

b)

vedoucí a přidružení členové, kteří jsou uvedeni v příloze II tohoto nařízení, a klíčoví partneři vybraní v souladu s čl. 4 odst. 2 stanov, a to po přijetí těchto stanov prostřednictvím dopisu vyjadřujícího souhlas.

2.

Členové společného podniku Clean Sky 2 jiní než Unie se označují jako „členové ze soukromého sektoru“.

Článek 4

Změny členství

1.

Za podmínky, že přispívá na financování uvedené v článku 15 stanov pro dosažení cílů společného podniku Clean Sky 2 uvedených v článku 2 tohoto nařízení a přijme stanovy společného podniku Clean Sky 2, může každý právní subjekt usazený v členském státě nebo v zemi přidružené k Horizontu 2020 požádat o to, aby se stal klíčovým partnerem v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.

Klíčoví partneři a jejich příslušné přidružené subjekty se vybírají prostřednictvím otevřené, nediskriminační a konkurenceschopné výzvy a na základě nezávislého posouzení. Výzvy se řídí potřebou klíčových schopností k provádění programu. Zveřejní se na webových stránkách programu Clean Sky a oznamují se prostřednictvím skupiny zástupců států a dalšími cestami s cílem zajistit co nejširší účast.

3.

Kterýkoliv člen může členství ve společném podniku Clean Sky 2 ukončit. Ukončení se stává účinným a neodvolatelným šest měsíců po jeho oznámení ostatním členům. Od té doby je bývalý člen zproštěn veškerých závazků kromě těch, které společný podnik Clean Sky 2 schválil nebo které mu vznikly před ukončením členství.

4.

Členství ve společném podniku Clean Sky 2 nemůže být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

5.

Společný podnik Clean Sky 2 zveřejní na svých internetových stránkách neprodleně po jakékoli změně členství podle tohoto článku aktualizovaný seznam svých členů spolu s datem dané změny.

6.

Členství přidružených členů je automaticky ukončeno ihned po ukončení akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 71/2008, na kterých se přidružení členové podílejí, a nejpozději dne 31. prosince 2017.

Článek 5

Orgány společného podniku Clean Sky 2

1.

Orgány společného podniku Clean Sky 2 jsou:

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

řídicí výbory;

d)

vědecký výbor;

e)

skupina zástupců států.

2.

Vědecký výbor a skupina zástupců států jsou poradními orgány společného podniku Clean Sky 2.

Článek 6

Složení správní rady

Správní rada se skládá z:

a)

jednoho zástupce Komise jménem Unie;

b)

jednoho zástupce každého vedoucího;

c)

jednoho zástupce klíčových partnerů na každého ITD;

d)

jednoho zástupce přidružených členů na každého ITD;

e)

jednoho zástupce klíčových partnerů na každou IADP.

Článek 7

Fungování správní rady

1.

Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná. Všichni ostatní zástupci mají stejný počet hlasů. Zástupci vyvíjejí maximální úsilí pro dosažení shody. Pokud není dosaženo shody, správní rada rozhoduje většinou alespoň 80 % všech hlasů, včetně hlasů těch členů rady, kteří nejsou přítomni.

2.

Správní rada volí svého předsedu na období dvou let.

3.

Řádné zasedání správní rady se koná nejméně dvakrát ročně. Na žádost Komise, většiny zástupců členů ze soukromého sektoru nebo předsedy se může konat mimořádné zasedání. Zasedání správní rady svolává její předseda a obvykle se koná v sídle společného podniku Clean Sky 2.

Výkonný ředitel má právo účastnit se jednání, ale bez hlasovacího práva.

Předseda nebo místopředseda skupiny zástupců států má právo účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, ale nemá hlasovací práva.

Předseda vědeckého výboru má právo, kdykoli jsou projednávány otázky spadající do jeho úkolů, účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, ale nemá hlasovací práva.

Správní rada může pozvat k účasti na zasedání jako pozorovatele jiné osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii.

4.

Zástupci členů nenesou osobní odpovědnost za jednání ve funkci zástupců ve správní radě.

5.

Správní rada přijme svůj jednací řád.

6.

Správní rada přijme podle potřeby přechodná opatření.

Článek 8

Úkoly správní rady

1.

Správní rada má celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a provoz společného podniku Clean Sky 2 a dohlíží na výkon jeho činností.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě zajišťuje koordinaci činností společného podniku Clean Sky 2 a relevantních činností programu Horizont 2020 s cílem podporovat součinnost při určování priorit, na něž se vztahuje společný výzkum.

2.

Správní rada plní zejména následující úkoly:

a)

posuzuje, schvaluje nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 4 stanov;

b)

rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku Clean Sky 2 kteréhokoliv člena, jenž neplní své povinnosti;

c)

v souladu s článkem 5 tohoto nařízení přijímá finanční pravidla společného podniku Clean Sky 2;

d)

přijímá roční rozpočet společného podniku Clean Sky 2 včetně odpovídajícího plánu pracovních míst, ve kterém je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních pracovníků a vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky;

e)

v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování ve vztahu k zaměstnancům;

f)

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

g)

na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

h)

po konzultaci s vědeckým výborem a se skupinou zástupců států na základě návrhu výkonného ředitele schvaluje pracovní plán a odpovídající odhady výdajů;

i)

na základě návrhu členů ze soukromého sektoru, a kde je to vhodné, po konzultaci s poradní skupinou ad hoc, schvaluje plán dalších činností uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

j)

přijímá a poskytuje stanovisko k prohlášení podle čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení;

k)

schvaluje výroční zprávu o činnosti, včetně příslušných výdajů;

l)

zabezpečuje podle potřeby zřízení funkce interního auditu společného podniku Clean Sky 2;

m)

zajišťuje postupy pro otevřené a transparentní výzvy a schvaluje výzvy včetně případně souvisejících pravidel pro jejich předkládání, vyhodnocování, výběr, přidělování a kontrolu;

n)

schvaluje seznam návrhů a předložených nabídek, jež mají být financovány poté, co byly vybrány na základě pořadníku sestaveného komisí nezávislých odborníků;

o)

na doporučení výkonného ředitele přijímá komunikační politiku společného podniku Clean Sky 2;

p)

případně stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

q)

případně stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku Clean Sky 2 a pro využívání stážistů v souladu s článkem 7 tohoto nařízení;

r)

případně zřizuje vedle orgánů společného podniku Clean Sky 2 poradní skupiny;

s)

případně předkládá Komisi jakékoli žádosti o změnu tohoto nařízení navrhované kterýmkoli členem společného podniku Clean Sky 2;

t)

odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku Clean Sky 2; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.

Článek 9

Jmenování, odvolání nebo prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Komise zapojí podle potřeby do výběrového řízení zástupce členů ze soukromého sektoru.

Ve fázi předběžného výběru výběrového řízení je zejména zajištěno přiměřené zastoupení členů ze soukromého sektoru. Členové ze soukromého sektoru jmenují za tímto účelem po vzájemné dohodě jednoho zástupce a jednoho pozorovatele jménem správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zaměstnancem a je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec společného podniku Clean Sky 2 podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik Clean Sky 2 předseda správní rady.

3.

Funkční období výkonného ředitele trvá tři roky. Na konci tohoto období provede Komise, podle potřeby se zapojením členů ze soukromého sektoru, hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucích úkolů a výzev společného podniku Clean Sky 2.

4.

Správní rada jednající na základě návrhu Komise, jenž zohledňuje hodnocení uvedené v odstavci 3, může funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to nejvýše o pět let.

5.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrové řízení na tutéž pozici.

6.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise, podle potřeby se zapojením členů ze soukromého sektoru.

Článek 10

Úkoly výkonného ředitele

1.

Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku Clean Sky 2 v souladu s rozhodnutími správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku Clean Sky 2. Zodpovídá se správní radě.

3.

Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku Clean Sky 2.

4.

Výkonný ředitel plní nezávisle zejména tyto úkoly:

a)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku;

b)

připravuje a předkládá správní radě ke schválení pracovní plán a odpovídající odhady výdajů;

c)

předkládá správní radě k vyjádření výroční účetní závěrku;

d)

připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, včetně informací o příslušných výdajích;

e)

ve druhé instanci zajišťuje řešení sporů uvnitř jednotlivých ITD nebo IADP či průřezových činností;

f)

v první instanci zajišťuje řešení sporů napříč ITD nebo IADP či průřezovými činnostmi;

g)

dohlíží na výzvy k podávání návrhů co do obsahu a témat navržených příslušným řídicím výborem ITD či IADP a v souladu s cíli programu a předkládá správní radě ke schválení seznam akcí vybraných pro financování;

h)

pravidelně informuje skupinu zástupců států a vědecký výbor o všech záležitostech souvisejících s jejich poradní rolí;

i)

podepisuje jednotlivé dohody a rozhodnutí;

j)

podepisuje smlouvy o veřejných zakázkách;

k)

realizuje komunikační politiku společného podniku Clean Sky 2;

l)

organizuje a řídí provoz a zaměstnance společného podniku Clean Sky 2 a dohlíží na ně v rámci pověření správní rady, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení;

m)

zřídí účinný a účelný systém vnitřní kontroly, zajistí jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;

n)

zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení a řízení rizik;

o)

přijímá jakákoliv jiná opatření potřebná k posouzení pokroku dosaženého společným podnikem Clean Sky 2 v plnění jeho cílů;

p)

plní veškeré další úkoly, které správní rada svěřila výkonnému řediteli nebo kterými jej pověřila;

q)

zajišťuje koordinaci mezi různými ITD, IADP a průřezovými činnostmi a podniká patřičné kroky pro řízení rozhraní, zabránění zbytečnému překrývání mezi projekty a na podporu synergií mezi ITD, IADP a průřezovými činnostmi;

r)

předkládá správní radě návrhy na úpravy odborného obsahu a rozpočtu přiděleného různým ITD, IADP a průřezovým činnostem;

s)

zajišťuje účinnou komunikaci mezi nástrojem pro hodnocení technologií, IADP a ITD a plnění lhůt pro předávání potřebných údajů nástroji pro hodnocení technologií;

t)

předsedá řídicímu orgánu nástroje pro hodnocení technologií a zajišťuje přijetí veškerých vhodných opatření, aby nástroj pro hodnocení technologií mohl plnit své úkoly popsané v článku 12 stanov;

u)

zajišťuje, aby byly plněny plánované cíle a harmonogramy, koordinuje a sleduje činnosti ITD a IADP a navrhuje vhodný vývoj cílů a související harmonogram;

v)

sleduje pokrok, kterého ITD a IADP dosáhly v plnění cílů, zejména na základě posouzení nástroje pro hodnocení technologií;

w)

schvaluje veškeré rozpočtové převody nižší než 10 % ročního rozpočtu přiděleného ITD a IADP, a to uvnitř ITD a IADP i mezi nimi;

x)

organizuje výměnu informací se skupinou zástupců států.

5.

Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která pod jeho vedením plní veškeré podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku Clean Sky 2 a plní zejména tyto úkoly:

a)

poskytuje podporu při zřizování a řízení vhodného účetního systému v souladu s finančními předpisy společného podniku Clean Sky 2;

b)

řídí výzvy v souladu s pracovním plánem a správu dohod a rozhodnutí, včetně jejich koordinace;

c)

poskytuje členům a jiným subjektům společného podniku Clean Sky 2 veškeré informace a pomoc, kterou potřebují, aby mohly plnit své povinnosti, a reaguje na jejich konkrétní žádosti;

d)

plní funkci sekretariátu orgánů společného podniku Clean Sky 2 a zajišťuje podporu všem poradním skupinám zřízeným správní radou.

Článek 11

Řídicí výbory

1.

Řídicí výbory se zřizují pro tyto ITD a IADP:

a)

IADP Velká letadla pro přepravu osob;

b)

IADP Regionální letadla;

c)

IADP Rotorová letadla;

d)

ITD Drak letadla;

e)

ITD Motory;

f)

ITD Systémy.

2.

Řídicí výbory pro následující ITD společného podniku Clean Sky nadále existují a fungují podle svých stávajících pravidel (pokud jde o jejich složení, zasedání, úkoly a jednací řád), jak je definováno na základě nařízení (ES) č. 71/2008, dokud akce vyplývající z uvedeného nařízení neskončí:

a)

ITD Inteligentní letadla s pevnými křídly;

b)

ITD Ekologická regionální letadla;

c)

ITD Ekologická rotorová letadla;

d)

ITD Systémy pro ekologický provoz;

e)

ITD Udržitelné a ekologické motory;

f)

ITD Ekodesign.

3.

Každý řídicí výbor se skládá z:

a)

předsedy – vrcholného zástupce vedoucího (vedoucích) ITD nebo IADP;

b)

zástupce každého klíčového partnera ITD nebo IADP, účastnit se mohou rovněž zástupci vedoucích jiných ITD nebo IADP;

c)

jednoho nebo více zástupců programové kanceláře určených výkonným ředitelem.

4.

Každý řídicí výbor se schází alespoň každé tři měsíce. Na žádost předsedy nebo výkonného ředitele se svolávají mimořádná zasedání.

Zástupce Komise se může účastnit jako pozorovatel.

K účasti mohou být přizváni členové ze soukromého sektoru se zájmem o výsledky dotyčného ITD nebo IADP.

5.

Každý řídicí výbor odpovídá za:

a)

řízení a sledování technických funkcí svého ITD nebo IADP a za přijímání rozhodnutí o odborných záležitostech týkajících se příslušného ITD nebo IADP v souladu s grantovými dohodami nebo rozhodnutími jménem společného podniku Clean Sky 2;

b)

podávání zpráv výkonnému řediteli na základě ukazatelů pro předkládání zpráv stanovených společným podnikem Clean Sky 2;

c)

poskytování všech potřebných údajů nástroji pro hodnocení technologií ve formátu, na kterém se s tímto nástrojem dohodne na základě podmínek mandátu poskytnutého správní radou tomuto nástroji, za účelem jejich posouzení tímto nástrojem;

d)

stanovení podrobných ročních prováděcích plánů pro ITD nebo IADP v souladu s pracovním plánem;

e)

navrhování obsahu výzev k podávání návrhů;

f)

poskytování poradenství o obsahu výzev k předkládání nabídek zahajovaných společným podnikem ve spojení a ve spolupráci s dotčenými členy;

g)

stanovení pořadí rotace zástupců klíčových partnerů ve správní radě. Rozhodnutí v této záležitosti přijímají pouze zástupci klíčových partnerů. Zástupci vedoucích nemají hlasovací právo;

h)

řešení sporů v rámci ITD nebo IADP;

i)

navrhování změn přiděleného rozpočtu v rámci svého ITD nebo IADP výkonnému řediteli.

6.

Každý řídicí výbor přijme svůj jednací řád založený na vzoru společném pro všechny řídicí výbory.

Článek 12

Hodnocení technologií a další průřezové činnosti

1.

Po celou dobu trvání společného podniku Clean Sky 2 existuje jako průřezová činnost nezávislý nástroj pro hodnocení technologií.

Nástroj pro hodnocení technologií plní následující úkoly:

a)

sledování a posuzování environmentálního a sociálního dopadu technologických výsledků pocházejících z jednotlivých ITD a IADP v rámci všech činností Clean Sky, zvláště vyčíslení očekávaných zlepšení celkového hluku, emisí skleníkových plynů a látek znečišťující ovzduší z letectví v budoucích scénářích ve srovnání se základními scénáři;

b)

poskytování zpětné vazby jednotlivým ITD a IADP s cílem umožnit optimalizaci jejich výsledků ve vztahu k jejich příslušným cílům;

c)

poskytování informací správní radě prostřednictvím výkonného ředitele o environmentálních a sociálních dopadech v rámci všech činností Clean Sky, aby správní radě umožnil přijmout veškerá opatření nutná k optimalizaci přínosů pro cíle příslušných programů na vysoké úrovni v rámci všech programů Clean Sky;

d)

poskytování pravidelných informací o dopadu technologických výsledků jednotlivých ITD a IADP prostřednictvím členů, výkonného ředitele a jiných orgánů společného podniku.

2.

Řídicímu orgánu nástroje pro hodnocení technologií předsedá výkonný ředitel. Jeho složení a jednací řád přijímá správní rada na základě návrhu výkonného ředitele.

3.

Průřezové činnosti Ekodesign a Malá dopravní letadla mají každá svůj koordinační výbor pověřený koordinací jejich činností ve spolupráci s ITD a IADP. Koordinační výbor řídí příslušný nebo příslušní vedoucí. Jeho složení a jednací řád přijímá správní rada na základě návrhu výkonného ředitele.

Článek 13

Vědecký výbor

1.

Vědecký výbor tvoří nejvýše 12 členů. Ze svých členů zvolí předsedu.

2.

Ve vědeckém výboru jsou vyváženým způsobem zastoupeni celosvětově uznávaní odborníci z akademické obce, průmyslu a regulačních orgánů. Členové vědeckého výboru společně disponují potřebnými vědeckými kompetencemi a odbornými znalostmi pokrývajícími odbornou oblast, které jsou třeba pro poskytování doporučení na vědeckém základě společnému podniku Clean Sky 2.

3.

Správní rada stanoví kritéria pro složení vědeckého výboru a postup výběru jeho členů a členy jmenuje. Správní rada zváží případné kandidáty navrhované skupinou zástupců států.

4.

Vědecký výbor plní tyto úkoly:

a)

poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, na něž se mají zaměřit pracovní plány;

b)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti.

5.

Vědecký výbor zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává její předseda.

6.

Vědecký výbor může se souhlasem předsedy přizvat k účasti na zasedání i jiné osoby.

7.

Vědecký výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Skupina zástupců států

1.

Skupinu zástupců států tvoří jeden zástupce z každého členského státu a z každé země přidružené k Horizontu 2020. Skupina si ze svých členů volí předsedu a místopředsedu.

2.

Skupina zástupců států zasedá nejméně dvakrát za rok. Zasedání svolává její předseda. Zasedání se účastní výkonný ředitel a předseda správní rady nebo jejich zástupci.

Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii a zástupce sdružení malých a středních podniků, aby se zasedání zúčastnili jako pozorovatelé.

3.

Skupinu zástupců států je konzultována v následujících záležitostech, v jejichž věci pak zejména přezkoumává informace a vydává stanoviska:

a)

pokrok dosažený v programu společného podniku Clean Sky 2 a v dosahování jeho cílů;

b)

aktualizace strategické orientace;

c)

vazby s Horizontem 2020;

d)

pracovní plány;

e)

zapojení malých a středních podniků.

4.

Skupina zástupců států poskytuje společnému podniku Clean Sky 2 také informace o následujících otázkách, v jejichž případě zároveň působí jako rozhraní pro společný podnik:

a)

stav příslušných národních nebo regionálních programů pro výzkum a inovace a určení možných oblastí spolupráce, včetně zavedení leteckých technologií do praxe;

b)

konkrétní opatření přijatá na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud jde o akce týkající se šíření výsledků, konkrétně zaměřené odborné semináře a komunikační činnosti.

5.

Skupina zástupců států může z vlastního podnětu podávat správní radě doporučení nebo návrhy v technických, řídicích a finančních záležitostech, jakož i k ročním plánům, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy.

Správní rada bez zbytečného prodlení informuje skupinu zástupců států o opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení nebo návrhy nebo podá zdůvodnění, nebyla-li žádná taková opatření přijata.

6.

Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány informace mimo jiné o účasti na akcích financovaných společným podnikem Clean Sky 2, o výsledku jednotlivých výzev a provádění jednotlivých projektů, o synergiích s dalšími příslušnými programy Unie a o plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2.

7.

Skupina zástupců států přijme svůj jednací řád.

Článek 15

Zdroje financování

1.

Společný podnik Clean Sky 2 společně financuje Unie a členové ze soukromého sektoru a jejich přidružené subjekty prostřednictvím finančních příspěvků poskytovaných ve splátkách a příspěvků, jež představují náklady, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, které společný podnik Clean Sky 2 neproplácí.

2.

Správní náklady společného podniku Clean Sky 2 nepřekročí 78 000 000 EUR a jsou financovány finančními příspěvky, které se každoročně rozdělí rovným dílem mezi Unii a členy společného podniku Clean Sky 2 ze soukromého sektoru. Pokud není část příspěvku na správní náklady využita, může být dána k dispozici na pokrytí provozních nákladů společného podniku Clean Sky 2.

3.

Provozní náklady společného podniku Clean Sky 2 jsou financovány prostřednictvím:

a)

finančního příspěvku Unie;

b)

věcných příspěvků ze strany vedoucích a klíčových partnerů a jejich přidružených subjektů, jež představují náklady, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, po odečtení příspěvku společného podniku Clean Sky 2 a veškerých jiných příspěvků Unie na tyto náklady.

4.

Zdroje společného podniku Clean Sky 2, které jsou začleněny do jeho rozpočtu, se skládají z těchto příspěvků:

a)

finanční příspěvky členů na správní náklady;

b)

finanční příspěvek Unie na provozní náklady;

c)

veškeré příjmy plynoucí ze společného podniku Clean Sky 2;

d)

jakékoli jiné finanční příspěvky, zdroje a příjmy.

Veškeré úroky plynoucí z příspěvků poskytnutých společnému podniku Clean Sky 2 jeho členy se považují za příjem společného podniku.

5.

Všechny zdroje společného podniku Clean Sky 2 a jeho činnosti jsou určeny na dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

6.

Společný podnik Clean Sky 2 vlastní veškerý majetek jím vytvořený či na něj převedený za účelem plnění jeho cílů.

7.

S výjimkou likvidace společného podniku Clean Sky 2 se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku Clean Sky 2 nevyplácí.

Článek 16

Přidělení příspěvku Unie

1.

Příspěvek Unie vyčleněný na provozní náklady se přidělí takto:

a)

až 40 % celkového financování Unie se přidělí vedoucím a jejich zúčastněným přidruženým subjektům;

b)

až 30 % celkového financování Unie se přidělí klíčovým partnerům a jejich zúčastněným přidruženým subjektům;

c)

nejméně 30 % celkového financování Unie se přidělí na základě konkurenceschopných výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění náležité účasti malých a středních podniků.

2.

Financování podle odstavce 1 se přidělí po posouzení návrhů nezávislými odborníky.

3.

Orientační rozpis přidělení příspěvku Unie jednotlivým ITD, IADP a průřezovým činnostem je uveden v příloze III tohoto nařízení.

Článek 17

Finanční závazky

1.

Finanční závazky společného podniku Clean Sky 2 nepřekročí částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.

2.

Rozpočtové závazky mohou být rozděleny do ročních splátek. Komise a společný podnik Clean Sky 2 každoročně přidělí roční splátky s přihlédnutím k pokroku činností, které dostávají finanční podporu, odhadovaným potřebám a rozpočtu, který je k dispozici.

Orientační harmonogram přidělení jednotlivých ročních splátek se sdělí dotčeným příjemcům finančních prostředků Unie.

Článek 18

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 19

Provozní a finanční plánování

1.

Výkonný ředitel předkládá správní radě ke schválení návrh víceletého nebo ročního pracovního plánu, který zahrnuje podrobný plán výzkumných a inovačních činností a administrativních činností a odpovídající odhady výdajů. Návrh pracovního plánu zahrnuje rovněž odhadovanou hodnotu příspěvků poskytovaných v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b) stanov.

2.

Pracovní plán na daný rok se přijímá do konce roku předcházejícího jeho plnění. Pracovní plán se zveřejní.

3.

Výkonný ředitel vypracuje návrh ročního rozpočtu pro následující rok a předloží jej správní radě ke schválení.

4.

Správní rada přijme roční pracovní plán pro daný rok do konce předchozího roku.

5.

Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

Článek 20

Provozní a finanční výkaznictví

1.

Výkonný ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výkonu svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku Clean Sky 2.

Do dvou měsíců po uzavření každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, v níž popisuje pokrok, jehož společný podnik Clean Sky 2 dosáhl v předchozím kalendářním roce, zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a)

výzkum, inovace a jiné prováděné akce a příslušné výdaje;

b)

předložené akce s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země;

c)

akce vybrané pro financování s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle země a s uvedením příspěvku společného podniku Clean Sky 2 na jednotlivé účastníky a akce.

2.

Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

3.

Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní společného podniku Clean Sky2 účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží společný podnik Clean Sky 2 zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce společného podniku Clean Sky 2 podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje účetní společného podniku Clean Sky 2 konečnou účetní závěrku společného podniku Clean Sky 2 a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření stanoviska.

Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce společného podniku Clean Sky 2.

Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do dne 30. září. Tuto odpověď zašle výkonný ředitel též správní radě.

Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

Článek 21

Interní audit

Interní auditor Komise vykonává vůči společnému podniku Clean Sky 2 stejné pravomoci, jaké vykonává vůči Komisi.

Článek 22

Odpovědnost členů a pojištění

1.

Finanční odpovědnost členů za dluhy společného podniku Clean Sky 2 je omezena výší již poskytnutého příspěvku na správní náklady.

2.

Společný podnik Clean Sky 2 uzavře a zachovává vhodné pojištění.

Článek 23

Střet zájmů

1.

Společný podnik Clean Sky 2, jeho orgány a zaměstnanci při provádění svých činností zamezí střetu zájmů.

2.

Správní rada přijme pravidla pro prevenci a řízení střetu zájmů u členů, orgánů a zaměstnanců společného podniku Clean Sky 2. Tato pravidla obsahují ustanovení určená k zamezení střetu zájmů u zástupců členů působících ve správní radě.

Článek 24

Likvidace

1.

Na konci období stanoveného v článku 1 tohoto nařízení se provede likvidace společného podniku Clean Sky 2.

2.

Kromě odstavce 1 se likvidace zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku Clean Sky 2 ukončí Unie nebo všichni ostatní členové.

3.

Pro účely likvidačního řízení společného podniku Clean Sky 2 jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle jejích rozhodnutí.

4.

Při likvidaci společného podniku Clean Sky 2 se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku Clean Sky 2. Každý takový zůstatek připadající Unii se vrací do rozpočtu Unie.

5.

Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem Clean Sky 2, včetně všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku Clean Sky 2, se stanoví postup ad hoc.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).


PŘÍLOHA II

ČLENOVÉ SPOLEČNÉHO PODNIKU CLEAN SKY 2 ZE SOUKROMÉHO SEKTORU

1.   VEDOUCÍ:

1.

AgustaWestland SpA a AgustaWestland Limited

2.

Airbus SAS

3.

Alenia Aermacchi SpA

4.

Dassault Aviation SA

5.

Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) e.V.

6.

EADS-CASA

7.

Airbus Helicopters SAS

8.

Evektor

9.

Fraunhofer Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e.V

10.

Liebherr-Aerospace Lindenberg GmbH

11.

MTU Aero Engines AG

12.

Piaggio Aero Industries

13.

Rolls-Royce Plc.

14.

SAAB AB

15.

Safran SA

16.

Thales Avionics SAS

2.   PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Seznam přidružených členů společného podniku Clean Sky podle nařízení (ES) č. 71/2008, kteří jsou také členy společného podniku Clean Sky 2 podle tohoto nařízení až do dokončení jejich akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 71/2008 (1).

1.

LMS International NV

2.

Micromega Dynamics

3.

EPFL Ecole Polytechnique Lausanne

4.

ETH Zurich

5.

Huntsman Advanced Materials

6.

RUAG Schweiz AG

7.

University of Applied Sciences NW Switzerland (FHNW)

8.

DIEHL Aerospace

9.

DLR

10.

EADS Deutschland GmbH

11.

HADEG Recycling GmbH

12.

MTU Aero Engines

13.

Aeronova Aerospace SAU

14.

Aeronova Engineering Solutions

15.

Aeronova Manufacturing Engineering

16.

ITP

17.

EADS France

18.

ONERA

19.

Zodiac ECE

20.

Zodiac Intertechnique

21.

Zodiac Aerazur

22.

HAI

23.

IAI

24.

Aerosoft

25.

Avio

26.

CIRA

27.

CSM

28.

DEMA

29.

FOX BIT

30.

IMAST

31.

Piaggio Aero Industries

32.

Politecnico di Torino

33.

Universita degli Studi Di Napoli „Federico II“ Polo delle Scienze e della Tecnologia

34.

Selex ES

35.

SICAMB SPA

36.

Univesità di Bologna

37.

Università degli Studi di Pisa

38.

ATR

39.

ELSIS

40.

University of Malta

41.

Aeronamic

42.

Airborne Technology Centre

43.

KIN Machinebouw B.V.

44.

Eurocarbon

45.

Fokker Aerostructures B.V. (2)

46.

Fokker Elmo

47.

Green Systems for Aircraft Foundation (GSAF)

48.

Igor Stichting IGOR

49.

Microflown Technologies

50.

NLR

51.

Stichting NL Cluster for ED

52.

Stichting NL Cluster for SFWA

53.

Sergem Engineering

54.

GKN Aerospace Norway (3)

55.

TU Delft

56.

Universiteit Twente

57.

PZL – Świdnik

58.

Avioane Craiova

59.

INCAS

60.

Romaero

61.

Straero

62.

GKN Aerospace Sweden AB (4)

63.

CYTEC (5)

64.

Cranfield University

65.

QinetiQ

66.

University of Nottingham


(1)  Tento seznam vychází z přílohy II nařízení (ES) č. 71/2008 a je aktualizován podle stávajících grantových dohod podepsaných společným podnikem Clean Sky.

(2)  Dříve Stork Aerospace.

(3)  Dříve Volvo Aero Norge AS.

(4)  Dříve Volvo Aero Corporation.

(5)  Dříve UMECO Structural Materials (DERBY) Limited; dříve Advanced Composites Group (ACG).


PŘÍLOHA III

ORIENTAČNÍ PŘIDĚLENÍ PŘÍSPĚVKU UNIE JEDNOTLIVÝM ITD, IADP A PRŮŘEZOVÝM ČINNOSTEM

 

100 %

IADP

Velká letadla pro přepravu osob

32 %

Regionální letadla

6 %

Rotorová letadla

12 %

ITD

Draky letadel

19 %

Motory

17 %

Systémy

14 %

Průřezové činnosti

Nástroj pro hodnocení technologií

1 % výše uvedených hodnot pro IADP/ITD

Průřezová činnost Ekodesign

2 % výše uvedených hodnot pro IADP/ITD

Průřezová činnost Malá dopravní letadla

4 % výše uvedených hodnot pro IADP/ITD


7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/108


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 559/2014

ze dne 6. května 2014

o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a na čl. 188 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ byla původně stanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (2).

(2)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES (3) určilo konkrétní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají být podporována, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru ve specifické oblasti společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku.

(3)

Sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) zdůrazňuje nutnost vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby se v Unii dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Evropský parlament a Rada tuto strategii schválily.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4) (dále jen „Horizont 2020“) usiluje o dosažení většího dopadu na výzkum a inovace spojením Horizontu 2020 s prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispívat k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, mobilizovat soukromé investice a napomoci ke zvládnutí společenských výzev. Základem těchto partnerství by měly být dlouhodobé závazky, včetně vyváženého příspěvku všech partnerů, partnerství by měla být kontrolovatelná, pokud jde o dosažení jejich cílů, a měla by být v souladu se strategickými cíli Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a umožňovat zapojení široké škály zúčastněných stran působících v jejich konkrétních oblastech. V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 může mít účast Unie v těchto partnerstvích podobu finančních příspěvků pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES.

(5)

V souladu s nařízením Rady (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutím Rady 2013/743/EU (5) by měla být společným podnikům založeným podle rozhodnutí (EU) č. 1982/2006/ES za podmínek stanovených v rozhodnutí 2013/743/EU poskytována další podpora.

(6)

Společný podnik pro palivové články a vodík založený nařízením Rady (ES) č. 521/2008 (6) prokázal potenciál vodíku jako nosiče energie a palivových článků jako konvertorů energie, díky nimž se otevírá cesta k čistým systémům, jež snižují emise, zvyšují bezpečnost dodávek energie a stimulují hospodářství. Průběžné hodnocení společného podniku pro palivové články a vodík obsažené ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů z roku 2011 nazvaném „Partnerství v oblasti výzkumu a inovací“ ukázalo, že společný podnik slouží jako platforma pro vytvoření pevného partnerství, pro využití pákového efektu veřejných a soukromých finančních prostředků a pro silné zapojení průmyslu, zejména malých a středních podniků. V nových cílech bylo rovněž zohledněno doporučení zvýšit činnost v oblasti výroby, ukládání a distribuce vodíku, obsažené v uvedeném hodnocení. Oblast výzkumu společného podniku by proto měla být i nadále podporována s cílem vyvíjet portfolio čistých, účinných a cenově dostupných řešení, a to až do okamžiku jejich uvedení na trh.

(7)

K tomuto účelu by měl být založen nový společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku (dále jen „společný podnik PČV 2“), který by měl nahradit společný podnik pro palivové články a vodík a stát se jeho nástupcem.

(8)

Pokračující podpora výzkumného programu v oblasti palivových článků a vodíku by měla rovněž zohlednit zkušenosti získané v souvislosti s činnostmi společného podniku pro palivové články a vodík, včetně výsledků jeho prvního průběžného hodnocení a výsledků doporučení zúčastněných stran. Tato pokračující podpora by měla být realizována pomocí struktury a pravidel lépe přizpůsobených danému účelu v zájmu zvýšení účinnosti a dosažení zjednodušení. Za tímto účelem by společný podnik PČV 2 měl přijmout finanční pravidla specifická z hlediska jeho potřeb v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7).

(9)

Jiní členové společného podniku pro palivové články a vodík než Unie vyjádřili písemně souhlas s tím, aby výzkumné činnosti v oblasti společného podniku pro palivové články a vodík byly prováděny v rámci struktury lépe přizpůsobené povaze partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je vhodné, aby jiní členové společného podniku PČV 2 než Unie přijali dopisem vyjadřujícím souhlas stanovy uvedené v příloze tohoto nařízení.

(10)

V zájmu dosažení svých cílů by společný podnik PČV 2 měl poskytovat finanční podporu hlavně v podobě grantů udělovaných účastníkům na základě otevřených a soutěž umožňujících výzev k podávání návrhů.

(11)

Příspěvky od jiných členů než Unie a jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů by se neměly omezovat pouze na pokrytí správních nákladů společného podniku PČV 2 a na spolufinancování nezbytné k provádění výzkumně-inovačních akcí, která společný podnik PČV 2 podporuje. Jejich příspěvky by se měly vztahovat i na doplňkové činnosti, které mají provádět jiní členové než Unie nebo jejich ustavující subjekty či jejich přidružené subjekty a které jsou stanoveny v plánu doplňkových činností. Aby bylo možné získat patřičný přehled o pákovém efektu těchto doplňkových činností, měly by přispívat k širší společné technologické iniciativě v oblasti palivových článků a vodíku.

(12)

Každý způsobilý orgán se může stát účastníkem nebo koordinátorem vybraných projektů. V závislosti na požadavcích konkrétní politiky či na povaze a cíli akce uvedené v pracovním plánu lze vyžadovat, aby se účastníky staly ustavující subjekty jiného člena než Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (8).

(13)

Skutečnost, že příspěvek Unie je vyšší než příspěvek od jiných členů než Unie, je opodstatněna zvláštností odvětví palivových článků a vodíku, zejména tím, že se stále jedná o odvětví nerozvinuté, v němž není zaručena návratnost investic a jehož hlavní přínosy jsou povahy společenské. S cílem podnítit větší reprezentativnost uskupení, jež jsou členy společného podniku PČV 2, a podpořit zapojení nových ustavujících subjektů do společné technologické iniciativy by měl být příspěvek Unie rozdělen do dvou splátek, z nichž by druhá měla být podmíněna splněním dodatečných závazků, zejména ze strany nových ustavujících subjektů.

(14)

Při hodnocení celkového dopadu společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku budou zohledněny investice všech jiných právních subjektů než Unie, které k dosažení cílů společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku přispívají. Náklady všech právních subjektů spojené s dodatkovými činnostmi, které nejsou součástí pracovního plánu společného podniku PČV 2 a které přispívají k dosažení cílů tohoto podniku, by měly být vykazovány po podpisu grantových dohod. Objem celkových investic do společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku se očekává ve výši nejméně 665 000 000 EUR.

(15)

Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem PČV 2 by měla být v souladu s nařízením (EU) č. 1290/2013. Společný podnik PČV 2 by navíc měl zajistit soudržné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

(16)

Společný podnik PČV 2 by měl k zajištění otevřenosti, transparentnosti a k usnadnění účasti rovněž využívat elektronické prostředky spravované Komisí. Výzvy k podávání návrhů iniciované společným podnikem PČV 2 by proto měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací spravovaných Komisí. Společný podnik PČV 2 by měl dále ve vhodném formátu a v intervalech odpovídajících povinnostem Komise v oblasti podávání zpráv zpřístupnit příslušné údaje mimo jiné o návrzích, žadatelích, grantech a účastnících, aby byly zahrnuty do Komisí spravovaných elektronických systémů Horizontu 2020 pro podávání zpráv a šíření informací.

(17)

Společný podnik PČV 2 by měl rovněž zohlednit definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se míry připravenosti špičkových technologií v klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací.

(18)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly pro nepřímé řízení stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9).

(19)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(20)

Finanční zájmy Unie a ostatních členů společného podniku PČV 2 by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(21)

Interní auditor Komise by měl vůči společnému podniku PČV 2 vykonávat stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(22)

S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků a za účelem zajištění kontinuity se sedmým rámcovým programem by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by měl absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku PČV 2 udílet Evropský parlament na základě doporučení Rady. Požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by se tedy neměly vztahovat na finanční příspěvek Unie společnému podniku PČV 2 a měly by být v maximální možné míře sladěny s požadavky na orgány podle článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(23)

Společný podnik PČV 2 by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny potřebné informace svým příslušným orgánům a propagovat své činnosti, včetně činností v oblasti poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů společného podniku PČV 2 by měl být zveřejněn.

(24)

Horizont 2020 by měl přispět k překonání rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii podporou součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy. Společný podnik PČV 2 by proto měl usilovat o rozvoj úzkých vztahů s evropskými strukturálními a investičními fondy, které mohou pomoci zvláště k posílení místních, regionálních a celostátních schopností, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti působnosti společného podniku PČV 2, a podpořit úsilí o inteligentní specializaci.

(25)

Společný podnik pro palivové články a vodík byl založen na období do 31. prosince 2017. Společný podnik PČV 2 by měl poskytnout pokračující podporu výzkumnému programu pro palivové články a vodík prováděním zbývajících akcí zahájených podle nařízení (ES) č. 521/2008 v souladu s uvedeným nařízením. Přechod od společného podniku pro palivové články a vodík ke společnému podniku PČV 2 by měl být spojen a synchronizován s přechodem od sedmého rámcového programu k Horizontu 2020, aby bylo zajištěno optimální využití finančních prostředků, které jsou na výzkum k dispozici. V zájmu právní jistoty a přehlednosti by proto nařízení (ES) č. 521/2008 mělo být zrušeno a měla by se stanovit přechodná ustanovení.

(26)

S ohledem na celkový cíl programu Horizont 2020, jímž je dosažení většího zjednodušení a soudržnosti, by veškeré výzvy k podávání návrhů v rámci společného podniku PČV 2 měly v zásadě zohledňovat dobu trvání Horizontu 2020.

(27)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž založení společného podniku PČV 2 v zájmu posílení průmyslového výzkumu a inovací v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu zamezení zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Založení

1.   Za účelem provádění společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku se zřizuje společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „společný podnik PČV 2“), a to na období do 31. prosince 2024. Výzvy společného podniku PČV 2 k podávání návrhů se v zájmu zohlednění doby trvání Horizontu 2020 zveřejní nejpozději dne 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

2.   Společný podnik PČV 2 nahrazuje společný podnik pro palivové články a vodík založený nařízením (ES) č. 521/2008 a je jeho nástupcem.

3.   Společný podnik PČV 2 je subjektem, který je pověřen realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, uvedeným v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Společný PČV 2 má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší právní způsobilost, jakou právo těchto členských států přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

5.   Společný podnik PČV 2 má sídlo v Bruselu v Belgii.

6.   Stanovy společného podniku PČV 2 jsou uvedeny v příloze.

Článek 2

Cíle

1.   Společný podnik PČV 2 má tyto cíle:

a)

přispívat k provádění nařízení (EU) č. 1291/2013, a zejména výzev Zajištěná, čistá a účinná energie a Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava, uvedených v příloze I části III rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

přispívat k dosažení cílů společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku vytvořením silného, udržitelného a celosvětově konkurenceschopného odvětví palivových článků a vodíku v Unii.

2.   Zejména se zaměří na:

a)

snížení nákladů na výrobu systémů palivových článků používaných v dopravních aplikacích a současné zvýšení jejich životnosti na úroveň schopnou konkurovat konvenčním technologiím;

b)

zvýšení elektrické účinnosti a trvanlivosti různých palivových článků používaných k výrobě elektřiny na úroveň schopnou konkurovat konvenčním technologiím při současném snížení nákladů;

c)

zvýšení energetické účinnosti výroby vodíku především prostřednictvím elektrolýzy vody a obnovitelných zdrojů a současné snížení provozních a kapitálových nákladů tak, aby kombinovaný systém výroby vodíku a konverze s využitím systému palivových článků byl schopen konkurovat alternativám výroby vodíku dostupným na trhu;

d)

prokázání ve velkém měřítku proveditelnosti využití vodíku k podpoře začlenění obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů, mimo jiné jeho využitím jako konkurenceschopného média pro ukládání elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie;

e)

omezení používání kritických surovin definovaných EU, například používáním zdrojů s nízkým nebo nulovým obsahem platiny a recyklací nebo omezením či zamezením používání prvků vzácných zemin.

Článek 3

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie, včetně prostředků ESVO, na správní a provozní výdaje společného podniku PČV 2 činí až 665 000 000 EUR a tvoří jej:

a)

až 570 000 000 EUR odpovídajících příspěvku jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů v souladu s čl. 4 odst. 1;

b)

až 95 000 000 EUR odpovídajících dalším příspěvkům jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů, nad rámec minimální částky uvedené v čl. 4 odst. 1.

Finanční příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program Horizontu 2020, kterým se provádí Horizont 2020, v souladu s příslušnými ustanoveními čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) a článků 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro subjekty uvedené v článku 209 uvedeného nařízení.

2.   Ujednání o finančním příspěvku Unie se stanoví v pověřovací dohodě a v ročních dohodách o poukázání finančních prostředků, které budou uzavřeny mezi Komisí jednající jménem Unie a společným podnikem PČV 2.

3.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zabývá prvky stanovenými v čl. 58 odst. 3 a v článcích 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a mimo jiné i těmito prvky:

a)

požadavky na příspěvek do společného podniku PČV 2 v souvislosti s příslušnými výkonnostními ukazateli stanovenými v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky na příspěvek do společného podniku PČV 2 s ohledem na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštními výkonnostními ukazateli týkajícími se fungování společného podniku PČV 2;

d)

ujednáními o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření informací a podávání zpráv, a to jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

e)

ustanoveními pro zveřejňování výzev k podávání návrhů společného podniku PČV 2, jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

f)

využíváním lidských zdrojů a změnami v těchto zdrojích, zejména náborem podle jednotlivých funkčních skupin, platových tříd a kategorií, reklasifikací a veškerými změnami v počtu pracovníků.

Článek 4

Příspěvky jiných členů než Unie

1.   Jiní členové společného podniku PČV 2 než Unie poskytnou – nebo zajistí, aby jejich ustavující subjekty či jejich přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 1 celkovou částkou ve výši nejméně 380 000 000 EUR.

2.   Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku tvoří:

a)

příspěvky do společného podniku PČV 2 stanovené v čl. 13 odst. 2 a 3 písm. b) stanov;

b)

věcné příspěvky od jiných členů než Unie nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů ve výši nejméně 285 000 000 EUR za období stanovené v článku 1, které sestávají z nákladů, jež ponesou při provádění doplňkových činností nad rámec pracovního plánu společného podniku PČV 2 přispívajících k dosažení cílů společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku. Tyto náklady mohou v souladu s platnými pravidly a postupy podporovat i jiné programy financování Unie. V takových případech nesmí financování Unie nahrazovat věcné příspěvky jiných členů než Unie nebo jejich ustavujících subjektů či jejich přidružených subjektů.

Na náklady uvedené v písmeně b) prvního pododstavce nelze od společného podniku PČV 2 získat finanční podporu. Odpovídající činnosti jsou stanoveny v ročním plánu doplňkových činností, kde musí být uvedena odhadovaná hodnota těchto příspěvků.

3.   Jiní členové společného podniku PČV 2 než Unie podávají do 31. ledna každého roku správní radě společného podniku PČV 2 zprávu o hodnotě příspěvků podle odstavce 2 za každý z předchozích rozpočtových roků.

4.   Pro účely ocenění příspěvků podle odst. 2 písm. b) tohoto článku a čl. 13 odst. 3 písm. b) stanov se náklady určují v souladu s obvyklými postupy účtování nákladů používanými dotčenými subjekty, platnými účetními standardy země, ve které je subjekt usazen, a platnými mezinárodními účetními standardy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. Vyvstanou-li na základě osvědčení jakékoli pochybnosti, může metodu ocenění společný podnik PČV 2 ověřit. Pro účely tohoto nařízení neaudituje náklady na dodatečné činnosti společný podnik PČV 2 ani jiný subjekt Unie.

5.   Komise může finanční příspěvek Unie do společného podniku PČV 2 ukončit, úměrně snížit nebo pozastavit nebo zahájit postup likvidace podle čl. 21 odst. 2 stanov, jestliže jiní členové společného podniku PČV 2 než Unie nebo jejich ustavující subjekty či jejich přidružené subjekty příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku neposkytují, poskytují pouze částečně nebo poskytují opožděně. Rozhodnutí Komise nebrání hrazení způsobilých nákladů, které jiným členům společného podniku PČV 2 než Unii vznikly dříve, než bylo rozhodnutí o ukončení, úměrném snížení nebo pozastavení finančního příspěvku společnému podniku PČV 2 oznámeno.

Článek 5

Finanční pravidla

Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, společný podnik PČV 2 přijme svá zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 (10).

Článek 6

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance společného podniku PČV 2 se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (11) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku PČV 2 pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a těchto pravomocí jím přenesených na další osoby. V takovém případě vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování správní rada sama, nebo je přenese na některého ze svých členů nebo ze zaměstnanců společného podniku PČV 2, kromě výkonného ředitele.

3.   Správní rada přijme vhodná prováděcí pravidla k služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.   Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst společného podniku PČV 2, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle jednotlivých funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních pracovníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem tohoto podniku.

5.   Zaměstnance společného podniku PČV 2 tvoří dočasní zaměstnanci a smluvní pracovníci.

6.   Veškeré výdaje na zaměstnance nese společný podnik PČV 2.

Článek 7

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.   Společný podnik PČV 2 může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, kteří nejsou zaměstnanci společného podniku PČV 2. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky musí být zahrnut do informací o zaměstnancích podle čl. 6 odst. 4, a to v souladu s ročním rozpočtem.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku PČV 2 a pro využití stážistů.

Článek 8

Výsady a imunity

Na společný podnik PČV 2 a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 9

Odpovědnost společného podniku PČV 2

1.   Smluvní odpovědnost společného podniku PČV 2 se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik PČV 2 v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

3.   Veškeré platby společného podniku PČV 2 týkající se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 a výdaje a náklady vzniklé v souvislosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje společného podniku PČV 2 a jsou hrazeny ze zdrojů společného podniku PČV 2.

4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik PČV 2.

Článek 10

Pravomoc Soudního dvora a rozhodné právo

1.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat:

a)

na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách anebo smlouvách uzavřených společným podnikem PČV 2 nebo v jeho rozhodnutích;

b)

ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku PČV 2 při výkonu jejich povinností;

c)

v jakémkoli sporu mezi společným podnikem PČV 2 a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v služebním řádu a pracovním řádu.

2.   Pokud jde o záležitosti, na které se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, použije se právo státu, ve kterém má společný podnik PČV 2 sídlo.

Článek 11

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku PČV 2, v němž posoudí zejména míru účasti na nepřímých akcích a příspěvky na tyto akce ze strany ustavujících subjektů jiných členů než Unie či jejich přidružených subjektů, jakož i jiných právnických subjektů. O tomto hodnocení Komise vyhotoví zprávu, která bude obsahovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Tuto zprávu zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení společného podniku PČV 2 se zohlední v důkladném posouzení a v průběžném hodnocení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Na základě závěrů průběžného hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 4 odst. 5 nebo přijmout jiná vhodná opatření.

3.   Do šesti měsíců od likvidace společného podniku PČV 2, avšak nejpozději do dvou let od zahájení postupu likvidace podle článku 21 stanov provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku PČV 2. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Absolutorium

Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uděluje absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku PČV 2 Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančních pravidlech společného podniku PČV 2.

Článek 13

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí společný podnik PČV 2 v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013 jako součást nepřímých akcí Horizontu 2020.

2.   Komise může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 tohoto článku provede sama. V tom případě postupuje v souladu s příslušnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů členů

1.   Společný podnik PČV 2 umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným Komisí nebo společným podnikem PČV 2, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) s cílem zjistit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou financovanými podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, smlouvy, dohody a rozhodnutí vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která Komisi, společný podnik PČV 2, Účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Společný podnik PČV 2 prostřednictvím vhodných interních a externích kontrol zajistí, aby byly náležitě chráněny finanční zájmy jeho členů.

5.   Společný podnik PČV 2 přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14). Společný podnik PČV 2 přijme opatření nezbytná k tomu, aby vnitřní vyšetřování prováděné úřadem OLAF usnadnil.

Článek 15

Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 16, zajistí společný podnik PČV 2 ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech společného podniku PČV 2.

Článek 16

Transparentnost

1.   Na dokumenty společného podniku PČV 2 se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (15).

2.   Správní rada společného podniku PČV 2 může přijmout praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, lze proti rozhodnutím přijatým společným podnikem PČV 2 podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 17

Pravidla pro účast a šíření výsledků

Na akce financované společným podnikem PČV 2 se použije nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s uvedeným nařízením je společný podnik PČV 2 považován za financující subjekt a poskytuje finanční podporu na nepřímé akce, jak je stanoveno v článku 1 stanov.

V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1290/2013 mohou pracovní plány stanovit další odůvodněné podmínky podle konkrétních požadavků politiky nebo podle povahy a cílů dané akce.

Článek 18

Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik PČV 2 a stát, kde se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát společnému podniku PČV 2 poskytne.

Článek 19

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 521/2008 se zrušuje.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, akce zahájené podle nařízení (ES) č. 521/2008 a finanční závazky, jež jsou s těmito akcemi spojeny, se až do doby svého ukončení řídí i nadále uvedeným nařízením.

Průběžné hodnocení podle čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení obsahuje závěrečné hodnocení společného podniku pro palivové články a vodík podle nařízení (ES) č. 521/2008.

3.   Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců přijatých podle nařízení (ES) č. 521/2008.

Pracovní smlouvy zaměstnanců, na které odkazuje první pododstavec, lze obnovit na základě tohoto nařízení a v souladu se služebním řádem a pracovním řádem.

Zejména výkonný ředitel jmenovaný na základě nařízení (ES) č. 521/2008 je po zbývající dobu funkčního období pověřen funkcemi výkonného ředitele, jak jsou stanoveny v tomto nařízení, s účinkem od 27. června 2014. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají beze změny.

4.   Nedohodnou-li se členové podle nařízení (ES) č. 521/2008 jinak, veškerá práva a povinnosti včetně aktiv, dluhů nebo závazků členů podle nařízení (ES) č. 521/2008 se převádějí na členy podle tohoto nařízení.

5.   Veškeré nevyužité prostředky podle nařízení (ES) č. 521/2008 se převádějí na společný podnik PČV 2.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2014.

Za Radu

předseda

G. STOURNARAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(5)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 521/2008 ze dne 30. května 2008 o založení společného podniku pro palivové články a vodík (Úř. věst. L 153, 12.6.2008, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 38, 7.2.2014, s. 2).

(11)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


PŘÍLOHA

STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU PČV 2

Článek 1

Úkoly

Společný podnik PČV 2 plní tyto úkoly:

a)

poskytuje finanční podporu na nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, především formou grantů;

b)

dosahuje kritického objemu výzkumného úsilí, aby průmysl, veřejní a soukromí investoři, činitelé s rozhodovacími pravomocemi a další zúčastněné strany získali jistotu, která jim umožní zahájit dlouhodobý program;

c)

propojuje výzkum a technologický rozvoj, zaměřuje se na dosahování dlouhodobých cílů z hlediska udržitelnosti a konkurenceschopnosti průmyslu v oblasti nákladů, výkonnosti a trvanlivosti a překonává kritické technologické překážky;

d)

podněcuje inovace a vznik nových hodnotových řetězců;

e)

usnadňuje interakci mezi průmyslem, vysokými školami a výzkumnými středisky;

f)

podporuje účast malých a středních podniků na svých činnostech v souladu s cíli rámcového programu Horizont 2020;

g)

provádí široce koncipovaný sociálně-technicko-ekonomický výzkum za účelem posuzování a sledování technologického pokroku a jiných než technických překážek vstupu na trh;

h)

podporuje vypracování nových předpisů a norem a přezkum stávajících předpisů a norem s cílem odstraňovat umělé překážky vstupu na trh a podporovat vzájemnou zaměnitelnost, interoperabilitu, přeshraniční obchod a vývozní trhy;

i)

zajišťuje účinné řízení společného podniku PČV 2;

j)

přiděluje finanční prostředky Unie a mobilizuje zdroje soukromého sektoru a další zdroje veřejného sektoru potřebné k provádění výzkumně-inovačních činností v oblasti palivových článků a vodíku;

k)

podporuje a usnadňuje účast průmyslu na doplňkových činnostech prováděných mimo rámec nepřímých akcí;

l)

provádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků, přičemž se přiměřeným způsobem uplatní ustanovení článku 28 nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů ve společné elektronické databázi Horizontu 2020;

m)

úzce spolupracuje s celou škálou zúčastněných stran, včetně výzkumných organizací a univerzit;

n)

plní veškeré další úkoly nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

Článek 2

Členové

Členy společného podniku PČV 2 jsou:

a)

Unie zastoupená Komisí;

b)

New Energy World Industry Grouping AISBL, nezisková organizace zřízená podle belgických právních předpisů (identifikační číslo: 890 025 478, se stálým sídlem v Bruselu, Belgii) (dále jen „průmyslové uskupení“), po přijetí těchto stanov dopisem vyjadřujícím souhlas, a

c)

New European Research Grouping on Fuel Cells and Hydrogen AISBL, nezisková organizace zřízená podle belgických právních předpisů (identifikační číslo: 0897.679.372, se stálým sídlem v Bruselu, Belgii) (dále jen „výzkumné uskupení“).

Ustavujícími subjekty jsou subjekty, z nichž sestávají jednotliví členové společného podniku PČV 2 s výjimkou Unie, v souladu se stanovami uvedených členů.

Článek 3

Změny členství

1.

Kterýkoli člen může své členství ve společném podniku PČV 2 ukončit. Ukončení členství nabude účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců po oznámení ostatním členům. Po této lhůtě je bývalý člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik PČV 2 schválil nebo které společnému podniku PČV 2 vznikly před ukončením jeho členství.

2.

Členství ve společném podniku PČV 2 nemůže být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

3.

Po jakékoli změně členství podle tohoto článku společný podnik PČV 2 neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam členů společného podniku PČV 2 s uvedením dne, kdy tato změna nabývá účinku.

Článek 4

Orgány společného podniku PČV 2

1.

Orgány společného podniku PČV 2 jsou:

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

vědecký výbor;

d)

skupina zástupců států;

e)

fórum zúčastněných stran.

2.

Vědecký výbor, skupina zástupců států a fórum zúčastněných stran jsou poradními orgány společného podniku PČV 2.

Článek 5

Složení správní rady

Správní rada je složena:

a)

ze tří zástupců Komise, jménem Unie;

b)

ze šesti zástupců průmyslového uskupení, z nichž alespoň jeden zastupuje malé a střední podniky;

c)

z jednoho zástupce výzkumného uskupení.

Článek 6

Fungování správní rady

1.

Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná. Průmyslové uskupení má 43 % hlasovacích práv a výzkumné uskupení 7 % hlasovacích práv. Členové vyvíjejí maximální úsilí k dosažení shody. Není-li shody dosaženo, správní rada rozhoduje většinou zahrnující nejméně 75 % všech hlasů, včetně hlasů těch, kteří nejsou přítomni.

2.

Správní rada volí svého předsedu na období dvou let.

3.

Správní rada koná řádná zasedání nejméně dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců průmyslového uskupení a výzkumného uskupení nebo na žádost předsedy může konat mimořádná zasedání. Zasedání správní rady svolává její předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku PČV 2.

Výkonný ředitel má právo účastnit se jednání, ale nemá hlasovací právo.

Předseda skupiny zástupců států má právo účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílí se na jejím jednání, ale nemá hlasovací práva.

Předseda vědeckého výboru má právo, kdykoli jsou projednávány otázky spadající do jeho úkolů, účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, nemá však hlasovací práva.

Správní rada může na svá zasedání v jednotlivých případech přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce regionálních orgánů Unie.

4.

Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které podnikli ve funkci zástupců ve správní radě.

5.

Správní rada přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Úkoly správní rady

1.

Správní rada má celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a činnost společného podniku PČV 2 a dohlíží na provádění jeho činností.

2.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společného podniku PČV 2 s příslušnými činnostmi Horizontu 2020 s cílem podporovat součinnost při určování priorit, které spadají do společného výzkumu.

3.

Správní rada zejména plní tyto úkoly:

a)

rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku PČV 2 v případě kteréhokoliv člena, který neplní své povinnosti;

b)

v souladu s článkem 5 tohoto nařízení přijímá finanční pravidla společného podniku PČV 2;

c)

přijímá roční rozpočet společného podniku PČV 2, včetně plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle jednotlivých funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků a vyslaných národních odborníků vyjádřených v přepočtu na plné pracovní úvazky;

d)

vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování ve vztahu k zaměstnancům v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení;

e)

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, udílí mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

f)

na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

g)

po konzultaci s vědeckým výborem a skupinou zástupců států přijímá na návrh výkonného ředitele roční pracovní plán a odhady příslušných výdajů;

h)

na základě návrhu jiných členů než Unie a případně po konzultaci s poradní skupinou ad hoc schvaluje roční plán doplňkových činností podle čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

i)

schvaluje výroční zprávu o činnosti, včetně příslušných výdajů;

j)

v případě potřeby zajišťuje zřízení funkce interního auditora společného podniku PČV 2;

k)

schvaluje výzvy a případně související pravidla pro jejich předkládání, hodnocení, výběr, přidělování a kontrolu;

l)

schvaluje seznam akcí vybraných pro financování na základě pořadníku sestaveného komisí nezávislých odborníků;

m)

na doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku společného podniku PČV 2;

n)

případně stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

o)

případně stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku PČV 2 a pro využití stážistů v souladu s článkem 7 tohoto nařízení;

p)

případně zřizuje poradní skupiny doplňující orgány společného podniku PČV 2;

q)

případně předkládá Komisi veškeré žádosti o změnu tohoto nařízení navržené kterýmkoliv členem společného podniku PČV 2;

r)

odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku PČV 2; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.

Článek 8

Jmenování, odvolání nebo prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.

Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí. Komise do výběrového řízení případně zapojí zástupce jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie.

V předvýběrové fázi výběrového řízení musí být zajištěno zejména přiměřené zastoupení z jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie. Pro tento účel jmenují jiní členové společného podniku PČV 2 než Unie společnou dohodou jménem správní rady zástupce a pozorovatele.

2.

Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijímán jako dočasný zaměstnanec společného podniku PČV 2 podle čl. 2 bodu a) pracovního řádu.

Pro účel uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik PČV 2 předseda správní rady.

3.

Funkční období výkonného ředitele je tříleté. Do konce tohoto období provede Komise s případným zapojením jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie posouzení výsledků výkonného ředitele, jakož i budoucích úkolů a výzev společného podniku PČV 2.

4.

Správní rada může na návrh Komise, jenž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.

5.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit jiného výběrového řízení na tutéž pozici.

6.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady, a to na návrh Unie s případným zapojením jiných členů společného podniku PČV 2 než Unie.

Článek 9

Úkoly výkonného ředitele

1.

Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku PČV 2 v souladu s rozhodnutími správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku PČV 2. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.

3.

Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku PČV 2.

4.

Výkonný ředitel nezávisle vykonává zejména tyto úkoly:

a)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně příslušného plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle jednotlivých funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;

b)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí roční pracovní plán a příslušné odhady výdajů;

c)

předkládá správní radě k vyjádření roční účetní závěrku;

d)

připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, včetně informací o příslušných výdajích;

e)

předkládá správní radě zprávu o věcných příspěvcích určených na nepřímé akce podle ustanovení čl. 13 odst. 3 písm. b) stanov;

f)

předkládá správní radě ke schválení seznam návrhů vybraných pro financování;

g)

pravidelně informuje skupinu zástupců států a vědecký výbor o všech záležitostech souvisejících s jejich poradní úlohou;

h)

podepisuje jednotlivé grantové dohody a rozhodnutí o grantech;

i)

podepisuje smlouvy o veřejných zakázkách;

j)

provádí komunikační politiku společného podniku PČV 2;

k)

organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku PČV 2 a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení;

l)

zavádí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajišťuje jeho fungování a veškeré významné změny v tomto systému oznamuje správní radě;

m)

zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení rizik a řízení rizik;

n)

přijímá veškerá další opatření potřebná k posouzení pokroku dosaženého společným podnikem PČV 2 při plnění jeho cílů;

o)

plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěří nebo kterými jej pověří.

5.

Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která pod jeho vedením plní všechny podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku PČV 2 a plní zejména tyto úkoly:

a)

poskytuje podporu při zavádění a řízení vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku PČV 2;

b)

řídí výzvy, jež stanoví roční pracovní plán, a zajišťuje správu dohod nebo rozhodnutí, včetně jejich koordinace;

c)

poskytuje členům a ostatním orgánům společného podniku PČV 2 všechny příslušné informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností, a reaguje na jejich zvláštní požadavky;

d)

plní funkci sekretariátu orgánů společného podniku PČV 2 a poskytuje podporu jakékoli poradní skupině zřízené správní radou.

Článek 10

Vědecký výbor

1.

Vědecký výbor se skládá z nejvýše devíti členů. Výbor si ze svých členů volí předsedu.

2.

Ve vědeckém výboru jsou vyváženým způsobem zastoupeni celosvětově uznávaní odborníci z akademické obce, průmyslu a regulačních orgánů. Členové vědeckého výboru společně disponují nezbytnou vědeckou kvalifikací a odbornými znalostmi pokrývajícími danou technickou oblast, které jsou nezbytné k tomu, aby mohli společnému podniku PČV 2 vydávat vědecká doporučení.

3.

Správní rada stanoví konkrétní kritéria pro složení vědeckého výboru a postup výběru jeho členů a jeho členy jmenuje. Správní rada zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.

4.

Vědecký výbor plní tyto úkoly:

a)

poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, jež mají být zahrnuty do ročních pracovních plánů;

b)

poskytuje poradenství ohledně vědeckých pokroků popsaných ve výroční zprávě o činnosti.

5.

Vědecký výbor zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává jeho předseda.