ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 163

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
29. května 2014


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 542/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o pravidla použitelná pro Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 543/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění rozhodnutí Rady 2005/681/SVV o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)

5

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

7

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 545/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství ( 1 )

10

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 546/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství

15

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 547/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

18

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 542/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o pravidla použitelná pro Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 písm. a), c) a e) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

jednajíce v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. února 2013 Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska podepsaly Dohodu o Jednotném patentovém soudu (3). Dohoda o Jednotném patentovém soudu stanoví, že nevstoupí v platnost dříve než první den čtvrtého měsíce poté, co vstoupí v platnost změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (4), pokud jde o vztah uvedeného nařízení k Dohodě o Jednotném patentovém soudu.

(2)

Dne 15. října 2012 Belgické království, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království, strany Úmluvy ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“), podepsaly protokol, kterým se uvedená smlouva mění. Uvedený protokol umožňuje přenesení příslušnosti v konkrétních záležitostech spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1215/2012 na Soudní dvůr Beneluxu.

(3)

Je nezbytné upravit vztah nařízení (EU) č. 1215/2012 s Dohodou o Jednotném patentovém soudu a s Úmluvou o Soudním dvoru Beneluxu prostřednictvím změn uvedeného nařízení.

(4)

Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost pro žalované, kteří by mohli být žalováni u těchto dvou soudů v místě nacházejícím se v jiném členském státě, než který byl určen podle pravidel nařízení (EU) č. 1215/2012, měly by se Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu považovat za soudy ve smyslu nařízení (EU) č. 1215/2012.

(5)

Účelem změn nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovených v tomto nařízení ohledně Jednotného patentového soudu je založit mezinárodní příslušnost tohoto soudu a tyto změny se netýkají vnitřního rozvrhu práce mezi komorami tohoto soudu ani ujednání stanovených v Dohodě o Jednotném patentovém soudu týkajících se výkonu pravomoci, včetně výlučné pravomoci, během přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.

(6)

Jako soudy společné několika členským státům nemohou Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu, na rozdíl od soudu jednoho členského státu, vykonávat příslušnost vůči žalovaným, kteří nemají bydliště v některém členském státě, na základě vnitrostátního práva. Aby tyto dva soudy mohly příslušnost vůči těmto žalovaným vykonávat, měla by se tedy pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 pro záležitosti, které spadají do příslušnosti Jednotného patentového soudu a Soudního dvora Beneluxu, vztahovat i na žalované s bydlištěm ve třetích státech. Stávající pravidla příslušnosti stanovená v nařízení (EU) č. 1215/2012 zajišťují úzkou vazbu mezi řízeními, na která se uvedené nařízení vztahuje, a územím členských států. Je proto vhodné rozšířit tato pravidla i na řízení proti všem žalovaným bez ohledu na jejich bydliště. Při uplatňování pravidel příslušnosti stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012 by měly Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu (jednotlivě dále jen „společný soud“) uplatňovat pouze ta pravidla, jež jsou vhodná pro oblast sporů, ke které jim byla příslušnost svěřena.

(7)

Společný soud by měl být schopen projednávat spory proti žalovaným ze třetích států na základě pravidla podpůrné příslušnosti v řízeních týkajících se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu jak uvnitř Unie, tak mimo ni. Taková podpůrná příslušnost by měla být vykonávána v případě, že se majetek žalovaného nachází v kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení společného soudu, a že daný spor má dostatečnou vazbu na tento členský stát, například protože tam má žalobce bydliště nebo tam jsou k dispozici důkazní prostředky související se sporem. Při stanovení své příslušnosti by měl společný soud zohlednit hodnotu daného majetku, která by neměla být nevýznamná a měla by umožňovat alespoň částečný výkon rozhodnutí v členských státech, které jsou stranami nástroje o zřízení společného soudu.

(8)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení, jejichž cílem je zabránit, aby byla vedena souběžná řízení a vydávána neslučitelná soudní rozhodnutí, by se měla použít, jsou-li zahájena řízení u společného soudu a u soudu členského státu, ve kterém Dohoda o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu neplatí.

(9)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení by se měla rovněž použít, pokud jsou během přechodného období stanoveného v Dohodě o Jednotném patentovém soudu zahájena řízení o určitých druzích sporů jak u Jednotného patentového soudu, tak u vnitrostátního soudu členského státu, který je stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu.

(10)

Rozhodnutí vydaná Jednotným patentovým soudem nebo Soudním dvorem Beneluxu by měla být v členském státě, který není stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, uznávána a vykonávána v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(11)

Rozhodnutí vydaná soudy členských států, které nejsou stranami Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, by měla být uznávána a vykonávána v jiném členském státě v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(12)

Nařízení (EU) č. 1215/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, aniž je dotčena možnost, aby Dánsko uplatňovalo změny nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovené v tomto nařízení na základě článku 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 19. října 2005 (5),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V kapitole VII nařízení (EU) č. 1215/2012 se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 71a

1.   Pro účely tohoto nařízení se soud společný několika členským státům ve smyslu odstavce 2 (dále jen „společný soud“) považuje za soud členského státu, pokud tento společný soud podle nástroje, kterým je zřízen, vykonává příslušnost ve věcech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Pro účely tohoto nařízení se za společné soudy považují tyto soudy:

a)

Jednotný patentový soud zřízený Dohodou o Jednotném patentovém soudu podepsanou dne 19. února 2013 (dále jen „Dohoda o Jednotném patentovém soudu“) a

b)

Soudní dvůr Beneluxu zřízený Úmluvou ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“).

Článek 71b

Příslušnost společného soudu se stanoví takto:

1)

společný soud je příslušný, pokud by podle tohoto nařízení byly ve věci, která se řídí nástrojem o zřízení tohoto společného soudu, příslušné soudy členského státu, jenž je stranou uvedeného nástroje;

2)

pokud žalovaný nemá bydliště v žádném členském státě a toto nařízení ve vztahu k němu jinak nezakládá příslušnost, použije se přiměřeně kapitola II bez ohledu na bydliště žalovaného.

U společného soudu může být podán návrh na předběžná opatření včetně zajišťovacích opatření i tehdy, pokud jsou ve věci samé příslušné soudy třetího státu;

3)

pokud je společný soud příslušný ve vztahu k žalovanému na základě bodu 2 ve sporu týkajícím se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu uvnitř Unie, může tento soud vykonávat příslušnost i ve vztahu ke škodě vzniklé tímto porušením mimo Unii.

Tato příslušnost může být stanovena pouze tehdy, pokud se majetek náležející žalovanému nachází ve kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, a spor má na tento členský stát dostatečnou vazbu.

Článek 71c

1.   Články 29 až 32 se použijí, pokud jsou řízení zahájena u společného soudu a u soudu členského státu, který není stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu.

2.   Články 29 až 32 se použijí, pokud jsou během přechodného období uvedeného v článku 83 Dohody o Jednotném patentovém soudu zahájena řízení před Jednotným patentovým soudem a soudem členského státu, který je stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu.

Článek 71d

Toto nařízení se vztahuje na uznání a výkon:

a)

rozhodnutí vydaných společným soudem, která mají být uznána a vykonána v členském státě, který není stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu; a

b)

rozhodnutí soudů členského státu, který není stranou nástroje o zřízení společného soudu, jež mají být uznána a vykonána v členském státě, který je stranou uvedeného nástroje.

Pokud je však uznání a výkon rozhodnutí vydaného společným soudem navrhováno v členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, uplatní se veškerá pravidla uvedeného nástroje o uznávání a výkonu namísto pravidel stanovených v tomto nařízení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 10. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Úř. věst. C 175, 20.6.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.


29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/5


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 543/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2005/681/SVV o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na iniciativu Belgie, Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Řecka, Španělska, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska, Finska, a Švédska,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 4 rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (2) je sídlo Evropské policejní akademie (EPA) v Bramshillu ve Spojeném království.

(2)

Aniž je dotčen článek 4 rozhodnutí 2005/681/SVV informovalo Spojené království EPA dopisy ze dne 12. prosince 2012 a ze dne 8. února 2013 o svém jednostranném rozhodnutí, že si již nepřeje hostit její sídlo na svém území. Mimo EPA je v Bramshillu umístěna také školící základna vnitrostátní policie při National Policing Improvement Agency, již se Spojené království rozhodlo nahradit novou policejní akademií, jež se bude nacházet jinde. Spojené království se proto rozhodlo uzavřít školící základnu vnitrostátní policie v Bramshillu a odprodat ji s tím, že související náklady byly vysoké a nebyl nalezen žádný alternativní obchodní model pro její provoz. S ohledem na závazky loajální spolupráce vyplývající ze Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na závazky vyplývající z článku 4 Smlouvy o EU, by si Unie a její členské státy měly při zajišťování činností EPA navzájem pomáhat. Za tímto účelem je Spojené království zejména povinno zajistit bezproblémové přemístění EPA do nového místa, aniž by došlo k ohrožení řádného rozpočtu EPA.

(3)

Vzhledem ke společné dohodě zástupců vlád členských států ze dne 8. října 2013 a k potřebě zachovat status EPA jakožto samostatné agentury Unie, je třeba stanovit podmínky, na jejichž základě bude akademie ihned po opuštění Bramshillu umístěna v Budapešti. Tyto podmínky by měly být začleněny do rozhodnutí 2005/681/SVV.

(4)

S ohledem na právní rámec zavedený vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je nezbytné provést přezkum rozhodnutí Rady 2005/681/SVV a zároveň zaručit status EPA jakožto samostatné agentury Unie.

(5)

Rozhodnutí 2005/681/SVV by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Před začátkem provozu EPA v novém místě by měla být zavedenými postupy uzavřena dohoda o sídle.

(7)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(8)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné,

(9)

Vzhledem k naléhavé potřebě stanovit nové sídlo EPA by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2005/681/SVV se mění takto:

1)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Sídlo

Sídlo EPA je v BUDAPEŠTI, v Maďarsku.“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Přezkum

„Do 30. listopadu 2015 předloží Komise zprávu o účinnosti tohoto rozhodnutí, přičemž zohlední potřebu zajistit status EPA jakožto samostatné agentury Unie. Zpráva je v případě potřeby doplněna legislativním návrhem s cílem pozměnit toto rozhodnutí na základě důkladné analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadu.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(2)  Rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV (Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63).


29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/7


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 544/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (3) (dále jen „úmluva“).

(2)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“), zřízená na základě uvedené úmluvy, přijala na svém 16. zvláštním zasedání v roce 2008 doporučení 08-05 za účelem stanovení nového plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, který nahrazuje předchozí plán obnovy přijatý v roce 2006. K provedení těchto mezinárodních opatření na zachování zdrojů na úrovni Unie bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (4).

(3)

Na svém 17. zvláštním zasedání v roce 2010 přijala ICCAT doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Nařízení (ES) č. 302/2009 pak bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 (5) za účelem provedení revidovaného mezinárodního opatření na zachování zdrojů na úrovni Unie.

(4)

Na svém 18. zvláštním zasedání v roce 2012 přijala ICCAT doporučení 12-03 o další změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. V zájmu lepšího přizpůsobení rybolovných období činnosti loďstva zavádí doporučení 12-03 změnu v obdobích rybolovu, která jsou nyní definována jako období povoleného rybolovu, na rozdíl od období zákazu rybolovu uváděných v předchozích doporučeních ICCAT. Kromě toho byla změněna data, kdy je povolen rybolov pomocí košelkových nevodů, návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami. A konečně ve snaze zabránit nejistotě ohledně zařízení, na něž se nevztahují žádná zvláštní pravidla pro rybolovná období, bylo nutno zapracovat ustanovení výslovně umožňující všem ostatním zařízením rybolov po celý rok, s výjimkou všech druhů unášených tenatových sítí. Doby a data rybolovných období v Atlantském oceánů může ICCAT přezkoumat v roce 2015 v návaznosti na poradenství Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku (SCRS).

(5)

Na svém 23. řádném zasedání v listopadu 2013 přijala ICCAT doporučení 13-08 doplňující doporučení 12-03 s cílem upravit rybolovná období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku tak, aby neměla dopad na ochranu těchto oblastí ve Středozemním moři, kde dochází ke tření tuňáka obecného. V tomto doporučení ICCAT se uvádí, že smluvní strany a spolupracující nesmluvní strany, subjekty nebo rybářské subjekty mohou pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru operující ve východním Atlantiku stanovit jiné datum začátku rybolovných období při současném dodržení celkové délky období s povolením tohoto rybolovu. V uvedeném doporučení ICCAT se rovněž stanoví pravidla pro používání stereoskopických kamer v souvislosti s umísťováním do klecí. Záměrem je, aby veškeré technické specifikace včetně intenzity odběru vzorků, způsobu odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu, algoritmů (poměr délka-váha) přezkoumal SCRS na zasedání v roce 2014, a případně aby tyto specifikace ICCAT upravila na zasedání v roce 2014 na základě doporučení SCRS.

(6)

Aby se do práva Unie provedlo doporučení ICCAT 12-03 s cílem zajistit účinnou ochranu zachování populace tuňáka obecného, poskytnout právní jistotu ohledně příslušných rybolovných období, a konečně rovněž umožnit členským státům vhodně rozvrhnout své rybolovné plány, rozpisy kapacity a inspekční plány a plnit další oznamovací povinnosti, a aby se do práva Unie provedlo doporučení ICCAT 13-08, pokud jde o používání systémů stereoskopických kamer v souvislosti s umísťováním do klecí a případné stanovení různých dat začátku rybolovných období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku, je třeba v nařízení (ES) č. 302/2009 co nejdříve změnit příslušná ustanovení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 302/2009 se mění takto:

1)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Rybolovná období

1.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru, jejichž délka přesahuje 24 m, ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři se povoluje od 1. ledna do 31. května, s výjimkou oblasti západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š., kde je uvedený rybolov povolen v období od 1. srpna do 31. ledna.

2.   Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři se povoluje od 26. května do 24. června.

3.   Lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. července do 31. října.

Aniž je dotčen první pododstavec, pokud se týká let 2014 a 2015, a jelikož není ohrožena ochrana oblastí, kde dochází k tření, mohou členské státy pro návnadové čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru plující pod jejich vlajkou a provozující činnost ve východním Atlantiku stanovit ve svých vnitrostátních ročních plánech rybolovu jiné datum začátku rybolovného období pod podmínkou, že celková délka období s povolením tohoto rybolovu bude i nadále v souladu s ustanoveními předchozího pododstavce.

Unijní plán rybolovu, který má být předložen ICCAT do 15. února každého roku, konkrétně stanoví, zda se pozmění datum začátku těchto rybolovů a souřadnice dotčených oblastí.

4.   Lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku se povoluje od 16. června do 14. října.

5.   Rekreační a sportovní lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 16. června do 14. října.

6.   Rybolov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 5, s výjimkou všech druhů unášených tenatových sítí, je povolen během celého roku. Bez ohledu na to je zakázán lov tuňáka obecného jakýmkoliv typem vlečných sítí.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Používání stereoskopických kamer při umísťování do klecí

Používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umísťováním do klecí je v souladu s těmito podmínkami:

a)

Intenzita odběru vzorků živých ryb není nižší než 20 % z množství ryb umístěných do klecí; je-li to technicky možné, probíhá odběr vzorků postupně, a to tak, že je změřen každý pátý exemplář; takový vzorek tvoří ryby měřené na vzdálenost od 2 do 8 m od kamery;

b)

Stanovené rozměry průchodu spojujícího zdrojovou klec s klecí cílovou činí maximálně 10 m na šířku a maximálně 10 m na výšku.

c)

V případě, že měření délky ryb vykazuje multimodální rozdělení (dvě nebo více kohort různých velikostí), je možné na stejné umístění do klece použít více než jeden převodní algoritmus; na převod vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve (délky vidlice) na celkovou váhu se použijí nejaktuálnější algoritmy stanovené Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku, a to podle velikostní kategorie ryb měřených při umísťování do klece;

d)

Před každým umístěním do klece se provede ověření stereoskopického měření délky ryb s použitím měřící tyče na vzdálenost od 2 do 8 m.

e)

Při sdělování výsledků stereoskopického programu se u údajů uvede mezní odchylka vyplývající z podstaty technické specifikace stereoskopického kamerového systému, která nesmí být větší než +/- 5 %.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 157.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(3)  Rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 157, 16.6.2012, s. 1).


29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/10


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 545/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem účinného boje proti diskriminaci v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pomoci se zajištěním souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie a dosažení úplné zaměstnanosti a společenského pokroku v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a za účelem sledování pokroku na cestě k dosažení cílů politik Unie, jako jsou hlavní cíle strategie Evropa 2020, je nutno mít srovnatelné, spolehlivé a objektivní statistické údaje o situaci zaměstnaných a nezaměstnaných osob a osob mimo trh práce, přičemž musí být zajištěna důvěrnost statistik a ochrana soukromí a osobních údajů.

(2)

V důsledku vstupu Smlouvy o fungování EU v platnost je třeba určité pravomoci svěřené Komisi uvést do souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s novým právním rámcem, který je výsledkem vstupu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (2) v platnost.

(3)

Komise se v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 zavázala přezkoumat s ohledem na kritéria stanovená ve Smlouvě o fungování EU legislativní akty, které v současnosti obsahují odkazy na regulativní postup s kontrolou.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 577/98 (3) obsahuje odkazy na regulativní postup s kontrolou, a proto by mělo být přezkoumáno s ohledem na kritéria stanovená ve Smlouvě o fungování EU.

(5)

S ohledem zejména na hospodářský, sociální a technický vývoj by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o úpravu seznamu proměnných zjišťování, blíže určených na seznamu čtrnácti skupin ukazatelů zjišťování uvedených v nařízení (ES) č. 577/98, aby mohla stanovit tříletý program modulů ad hoc a upřesnit u každého z nich téma, seznam a popis oblasti specializovaných informací (dále jen „dílčí moduly ad hoc“) a referenční období. Kromě toho by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přijímání seznamu strukturálních proměnných a periodicitu zjišťování. Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(6)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 577/98 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(8)

Vzhledem k významné roli modulů ad hoc šetření pracovních sil pro politiky Unie se na financování jejich provádění poskytuje příspěvek Unie podle zásady přiměřeného rozdělení finančních nákladů mezi rozpočty Unie a členských států. Granty by měly být udělovány, bez výzvy k předkládání návrhů, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Granty by měly být udělovány národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5) pod podmínkou, že skutečně provedou moduly ad hoc. Granty, které se poskytují za účelem provádění šetření pracovních sil, mohou mít formu paušálních částek. Jednou z hlavních metod, jak zjednodušit grantové řízení, by v této souvislosti mělo být využití paušálních částek.

(9)

Odchylně od nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a vzhledem ke zvýšené zátěži související s dodatečnými informacemi, které je třeba shromáždit pro moduly ad hoc šetření pracovních sil, jež přispějí k poskytnutí ukazatelů pro cíle politik Unie, je nezbytné spolufinancovat mzdové náklady zaměstnanců vnitrostátních správních orgánů, i pokud by příslušný orgán veřejné moci podporované opatření prováděl bez grantu Unie, jakož i další příslušné způsobilé náklady.

(10)

Pokud jde o svěření pravomocí Komisi, omezuje se toto nařízení na uvedení do souladu stávajících pravomocí svěřených Komisi nařízením (ES) č. 577/98 s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s novým právním rámcem, který je výsledkem vstupu nařízení (EU) č. 182/2011 v platnost, a případně na upravení rozsahu těchto pravomocí. Jelikož i nadále platí, že cílů nařízení (ES) č. 577/98 nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11)

K zajištění právní jistoty je nezbytné, aby postupy pro přijímání opatření, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebyly tímto nařízením dotčeny.

(12)

Nařízení (ES) č. 577/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 577/98 se mění takto:

1)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7c, pokud jde o úpravu seznamu proměnných zjišťování, blíže určených na seznamu čtrnácti skupin ukazatelů zjišťování uvedených v odstavci 1 tohoto článku, která je s ohledem na vývoji techniky a pojmů nezbytná. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s tímto odstavcem nemůže změnit nepovinnou proměnnou na povinnou. Pokud mají být povinné proměnné průběžně zjišťovány, musí se nacházet v rámci ukazatelů zjišťování v odst. 1 písmenech a) až j) a v písmenech l), m) a n) tohoto článku. Tyto proměnné jsou mezi 94 ukazateli zjišťování. Příslušný akt v přenesené pravomoci musí být přijat nejpozději 15 měsíců před začátkem referenčního období pro zjišťování.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7c, pokud jde o seznam proměnných (dále jen „strukturální proměnné“) z ukazatelů zjišťování uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které se musí zjišťovat za použití dílčího výběrového souboru sestávajícího z nezávislých pozorování jen jako roční průměry, vztahující se na 52 týdnů, a ne jako čtvrtletní průměry.

2a.   Strukturální proměnné musí splňovat podmínku, že relativní standardní chyba (bez zohlednění vlivu metody výběru) jakéhokoli ročního odhadu představujícího nejméně 1 % obyvatelstva v produktivním věku smí činit nejvýše:

a)

9 % u členských států s počtem obyvatel mezi jedním milionem a dvaceti miliony a

b)

5 % u členských států s počtem obyvatel dvacet milionů nebo více.

Členské státy s počtem obyvatel nižším než 1 milion jsou od požadavku týkajícího se relativní standardní chyby osvobozeny a proměnné jsou shromažďovány pro celý výběrový soubor, ledaže by výběrový soubor splňoval kritérium uvedené v písmeni a).

Jestliže se v případě členských států, které ke sběru údajů o strukturálních proměnných používají dílčí výběrový soubor, používá více než jedna vlna, celkový dílčí výběrový soubor sestává z nezávislých pozorování.

2b.   Konzistentnost ročních úhrnů na základě dílčích výběrových souborů s ročními průměry na základě celého výběrového souboru musí být v případě údajů o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu zajištěna podle pohlaví a pro následující věkové skupiny: 15–24, 25–34, 35–44, 45–54 a 55 a více let.

3.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla kontroly, kódování proměnných a seznam zásad pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.“;

b)

odstavec 4 se zrušuje.

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 7a

Moduly ad hoc

1.   Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 lze doplnit o další skupinu ukazatelů (dále jen „modul ad hoc“).

2.   Výběrový soubor používaný ke sběru údajů o modulech ad hoc se použije též pro sběr údajů o strukturálních proměnných.

3.   Výběrový soubor používaný ke sběru údajů o modulech ad hoc musí splňovat jednu z těchto dvou podmínek:

a)

shromažďuje údaje o modulech ad hoc v průběhu 52 referenčních týdnů a vztahují se na něj stejné požadavky jako ty uvedené v čl. 4 odst. 2a nebo

b)

shromažďuje údaje o modulech ad hoc v celém výběrovém souboru za nejméně jedno čtvrtletí.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7c za účelem stanovení tříletého programu modulů ad hoc. Tento program vymezí pro každý modul ad hoc téma, seznam a popis oblasti specializovaných informací (dále jen „dílčí moduly ad hoc“), jež tvoří rámec, v němž jsou stanoveny technické ukazatele modulu ad hoc uvedené v odstavci 5 tohoto článku, a referenční období. Program musí být přijat nejpozději 24 měsíců před začátkem referenčního období programu.

5.   K zajištění jednotného provádění programu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní technické ukazatele modulu ad hoc podle každého dílčího modulu ad hoc v souladu s oblastí specializovaných informací podle uvedeného odstavce, jakož i filtry a kódy pro předávání výsledků a lhůtu pro předání výsledků, která může být jiná než lhůta podle článku 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.

6.   Nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období musí být pro modul ad hoc připraven podrobný seznam informací shromažďovaných v tomto modulu. Rozsah modulu ad hoc nesmí přesahovat jedenáct technických ukazatelů.

Článek 7b

Finanční ustanovení

Unie poskytne národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (6) finanční podporu na provádění modulů ad hoc uvedených v článku 7a tohoto nařízení v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (7). V souladu s čl. 128 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) může Unie těmto národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům poskytnout granty bez výzvy k předkládání návrhů. Tyto granty mohou mít podobu paušálních částek a jsou podmíněny skutečnou účastí členských států na provádění modulů ad hoc.

Článek 7c

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Při výkonu přenesené pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 2 a článkem 7a Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly značnou dodatečnou zátěž pro členské státy a respondenty.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou, pouze pokud jsou nezbytné s ohledem na sociální a hospodářský vývoj. Těmito akty v přenesené pravomoci nesmí být změněna nepovinná povaha požadovaných informací.

Komise řádně odůvodní statistické akce stanovené těmito akty v přenesené pravomoci a tam, kde je to vhodné, použije informace příslušných odborníků vycházející z analýz nákladové efektivity, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracování, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 2 a článku 7a je Komisi svěřena na dobu pěti let od 18. června 2014. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 a článku 7a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 a článku 7a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164)."

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)."

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“"

3)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“."

Článek 2

Tímto nařízením nejsou dotčeny postupy pro přijímání opatření podle nařízení (ES) č. 577/98, které byly zahájeny, avšak nikoli dokončeny před 18. červnem 2014.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje rozhodnutí Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).


29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/15


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 546/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 (4) stanoví politiku Unie v oblasti kapacity loďstva používaného pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách v členských státech.

(2)

V souvislosti s modernizací a restrukturalizací loďstva by pokud možno v rané fázi měla být brána v úvahu sociální opatření na pomoc všem členům posádky, včetně zaměstnanců a vlastníků-provozovatelů, kteří si přejí opustit odvětví vnitrozemské vodní dopravy nebo se přeškolit na práce v jiném odvětví, spolu s opatřeními na podporu zřizování seskupení podniků s cílem zlepšit dovednosti v oblasti vnitrozemské plavby a podpořit přizpůsobování plavidel technickému pokroku, a to i pokud jde os plavidla, která povedou ke snížení zátěže životního prostředí. Rezervní prostředky zavedené v každém členském státě, jehož vnitrozemské vodní cesty jsou propojené s cestami jiného členského státu a celková nosnost jeho loďstva přesahuje 100 000 tun, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 718/1999, by se měly používat na opatření, která mají vliv na vlastníky-provozovatele. Ostatní vyčleněné prostředky, které již na úrovni Unie existují, by se mohly používat na podporu činností společně prováděných sociálními partnery.

(3)

Za tímto účelem by mohl být použit rezervní fond, pokud o to jednomyslně požádají organizace zastupující vnitrozemskou vodní dopravu.

(4)

Rezervní fondy sestávající pouze z finančních příspěvků odvětví nebyly doposud nikdy použity.

(5)

Opatření v souvislosti s obnovou loďstva Unie uvedená v článku 8 nařízení (ES) č. 718/1999 se týkají pouze sociálních věcí a bezpečnosti pracovního prostředí. Jiné typy podpůrných opatření, které by vytvářely příznivé podmínky pro inovace a životní prostředí, nejsou stanoveny.

(6)

Opatření v nařízení (ES) č. 718/1999 týkající se systémů programů odborného vzdělávání nebo rekvalifikace jsou relevantní pro všechny členy posádky, včetně vlastníků-provozovatelů, a nikoliv jen pro ty, kteří jsou kvalifikováni jako pracovníci.

(7)

Nařízení (ES) č. 718/1999 stanoví opatření, která povzbudí vlastníky-provozovatele ke vstupu do obchodních sdružení, ale nikoliv opatření, která by posílila organizace zastupující vnitrozemskou vodní dopravu na úrovni Unie přesto, že silnější celounijní organizace mohou pomoci zmírnit roztříštěnost v tomto odvětví.

(8)

Nařízení (ES) č. 718/1999 by mělo být doplněno o opatření zaměřená na zavedení programů odborného vzdělávání a rekvalifikace pro jiné členy posádek, než kteří se považují za „pracovníky“ opouštějící odvětví, na povzbuzení vlastníků-provozovatelů, aby vstupovali do obchodních sdružení, na posílení profesních sdružení a na posílení inovací plavidel a jejich přizpůsobování technickému pokroku v oblasti životního prostředí.

(9)

Komise a členské státy by měly posílit výzkum a inovace v sektoru vnitrozemské vodní dopravy a intermodální přístavní infrastruktury prostřednictvím dostupných finančních nástrojů, případně i v rámci iniciativy Horizont 2020 a Horizontu 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014 - 2020) (dále jen „program Horizont 2020“) (5) a nástroje pro propojení Evropy (6), aby zajistily tím začlenění tohoto odvětví do multimodální dopravy.

(10)

Komise by měla podporovat opatření na inovaci a přizpůsobování vnitrozemského loďstva technickému pokroku v oblasti životního prostředí, a to podporou využívání stávajících finančních nástrojů ze stávajících fondů Unie, jako jsou nástroj pro propojení Evropy a Horizont 2020, a měla by navrhovat způsoby, jak tyto rezervní prostředky znásobit s využitím stávajících fondů i nástrojů financování od Evropské investiční banky.

(11)

Vzhledem k tomu, že rezervní prostředky byly založeny z příspěvků od tohoto odvětví, mělo by být možné je použít na přizpůsobení plavidel technickým a ekologickým požadavkům přijatým po vstupu tohoto nařízení v platnost, včetně jejich přizpůsobení dalšímu vývoji evropských norem v oblasti emisí z motorů, jakož i na podporu účinnosti motorového paliva, používání alternativních paliv a dalších opatření na zlepšení kvality ovzduší a na plavidla méně zatěžující životní prostředí, včetně plavidel upravených pro říční plavbu.

(12)

Nařízení (ES) č. 718/1999 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 8 nařízení (ES) č. 718/1999 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Aniž je dotčen čl. 3 odst. 5, může každý členský stát přijmout opatření zejména:

usnadňující dopravcům opouštějícím odvětví, kteří provozují vnitrozemskou vodní dopravu, získání předčasného důchodu nebo přechod na jinou hospodářskou činnost, mimo jiné poskytováním komplexních informací,

k organizaci programů odborného vzdělávání a rekvalifikace pro členy posádky, včetně pracovníků a vlastníků - provozovatelů, kteří opouštějí odvětví, a k poskytování příslušných informací o těchto programech,

zlepšující dovednosti v oblasti vnitrozemské plavby a znalosti v oblasti logistiky s cílem zabezpečit rozvoj a budoucnost odvětví,

povzbuzující vlastníky-provozovatele, aby vstupovali do obchodních sdružení, a posilující organizace zastupující vnitrozemskou vodní dopravu na úrovni Unie,

podporující přizpůsobení plavidel technickému pokroku za účelem zlepšení pracovních podmínek, včetně ochrany zdraví, a posílení bezpečnosti,

povzbuzující k inovacím týkajících se plavidel a jejich přizpůsobování technickému pokroku, pokud jde o životní prostředí, jakož i o plavidla, která povedou ke snížení zátěže životního prostředí,

podporující způsoby, které umožňují dosáhnout pákového efektu při používání rezervních prostředků ve spojení s dostupnými finančními nástroji, případně i v rámci iniciativy Horizont 2020 a nástroje pro propojení Evropy, a s nástroji financování od Evropské investiční banky.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 21. ledna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 31. ledna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (Úř. věst. L 90, 2.4.1999, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).


29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/18


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) č. 547/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 322 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. října 2012 bylo schváleno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) a Evropský parlament, Rada a Komise k němu zároveň přijaly společné prohlášení, v němž se dohodly na přezkumu tohoto nařízení s cílem zohlednit výsledky jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

(2)

V návaznosti na přijetí nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (5), jakož i v souladu se společným prohlášením je zapotřebí pozměnit nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 tak, aby obsahovalo pravidla pro přenesení prostředků určených na rezervu na pomoc při mimořádných událostech a na projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy.

(3)

Pokud jde o rezervu na pomoc při mimořádných událostech, odpovídající prostředky jsou zapsány do hlavy „Rezervy“ souhrnného rozpočtu Unie. Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je proto zapotřebí pozměnit, aby upravovalo přenos prostředků, které byly zapsány do rezervy a nebyly použity v roce n, do roku n+1.

(4)

S ohledem na jejich povahu si projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy vyžádají v mnoha případech složitá zadávací řízení. Proto mohou i nevelká zpoždění při dokončení těchto projektů způsobit ztrátu ročních prostředků na závazky a oslabit životaschopnost těchto projektů, a tím i politické odhodlání Unie modernizovat své dopravní, energetické a telekomunikační sítě a infrastrukturu. Aby se tomu předešlo, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by mělo umožnit přenos prostředků na závazky, které nebyly použity do konce každého z rozpočtových roků 2014, 2015 a 2016 u projektů financovaných z nástroje pro propojení Evropy, do dalšího rozpočtového roku. Přenos prostředků by měl podléhat schválení Evropského parlamentu a Rady.

(5)

Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 je nutné změnit nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), aby byly zrušené prostředky znovu k dispozici pro účely využívání výkonnostní rezervy a finančních nástrojů pro nelimitované záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se mění takto:

1)

Článek 13 se mění takto:

a)

Odstavec 2 se mění takto:

i)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)

částky odpovídající prostředkům na závazky týkajícím se rezervy na pomoc při mimořádných událostech;“;

ii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Částky uvedené v prvním pododstavci písm. c) mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.“

b)

Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 14, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů, na které se vztahuje služební řád.“

2)

Název hlavy II části druhé se nahrazuje tímto:

„HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND, EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA, FONDY PRO OBLAST SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA, KTERÉ JSOU SPRAVOVÁNY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ, A NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY“;

3)

V článku 178 se doplňuje tento odstavec:

„3.   Takto zrušené prostředky mohou být znovu dány k dispozici v případě:

a)

zrušení prostředků z určitého programu v rámci pravidel pro využívání výkonnostní rezervy podle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (7);

b)

zrušení prostředků ze specializovaného programu zvláštního finančního nástroje ve prospěch malých a středních podniků poté, co některý členský stát ukončí účast na tomto finančním nástroji, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 2 sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“;"

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 178a

Přenos prostředků na závazky pro nástroj pro propojení Evropy

1.   V rozpočtovém roce 2014, 2015 a 2016 mohou být prostředky na závazky pro projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (8), které nebyly přiděleny na konci rozpočtového roku, přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

2.   Komise předloží návrhy na přenos prostředků týkající se předchozího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě do 15. února běžného rozpočtového roku.

3.   Evropský parlament a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, projednají všechny návrhy na přenos prostředků do 31. března běžného rozpočtového roku.

4.   Návrh na převod je schválen, pokud do lhůty uvedené v odstavci 3 nastane některý z těchto případů:

a)

Evropský parlament a Rada jej schválí;

b)

schválí jej buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;

c)

Evropský parlament i Rada se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod zamítly.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).“."

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 4, 8.1.2014, s. 1.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).


Společné prohlášení o odděleném udělování absolutoria společným podnikům podle článku 209 finančního nařízení

1.

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že aby společné podniky mohly využívat přínosů zjednodušených finančních pravidel, jež jsou lépe uzpůsobena jejich povaze vycházející z partnerství veřejného a soukromého sektoru, měly by být společné podniky zřízeny na základě článku 209 finančního nařízení.

Uvedené tři orgány se nicméně rovněž dohodly na následujícím:

S ohledem na zvláštní povahu a stávající status společných podniků a s cílem zachovat kontinuitu se 7. rámcovým programem by společné podniky měly i nadále podléhat oddělenému udělování absolutoria ze strany Evropského parlamentu na doporučení Rady. Z tohoto důvodu budou do základních právních aktů, jimiž mají být společné podniky zřízeny v rámci programu Horizont 2020, zaneseny zvláštní odchylky od článku 209 finančního nařízení. Předmětem těchto odchylek bude oddělené udělování absolutoria, jakož i veškeré další nezbytné úpravy.

Aby společné podniky mohly přínosů zjednodušení zavedených novým finančním rámcem využívat neprodleně, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, na něž odkazuje článek 209 finančního nařízení.

2.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí, že Komise:

zajistí, aby finanční pravidla společných podniků obsahovala odchylky od vzorového finančního nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, jimiž bude zohledněna skutečnost, že je v jejich základních aktech stanoveno oddělené udělování absolutoria;

zamýšlí navrhnout příslušné úpravy článku 209 a čl. 60 odst. 7 finančního nařízení v rámci jeho budoucí revize.