ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 150

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
20. května 2014


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii ( 1 )

59

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS

72

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV

93

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

112

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES

143

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES

168

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 ( 1 )

195

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2014/283/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Evropské unie ( 1 )

231

 

 

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti

234

 

 

2014/284/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Indonéskou republikou o prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie

250

 

 

Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Indonéskou republikou o prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie

252

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 510/2014

ze dne 16. dubna 2014

o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba upravit nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 (3) a nařízení Rady (ES) č. 614/2009 (4), zejména s ohledem na zavedení rozlišení mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty. Dále je třeba provést úpravy s cílem zlepšit jasnost a transparentnost stávajících textů.

(2)

Až do 31. prosince 2013 bylo hlavním nástrojem společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) stanoveným ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (5).

(3)

V rámci reformy SZP bylo nařízení (ES) č. 1234/2007 nahrazeno s účinkem ode dne 1. ledna 2014 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6). Nařízení (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 by měla být upravena tak, aby zohledňovala uvedené nařízení v zájmu zachování soudržnosti právní úpravy obchodování se třetími zeměmi týkající se zemědělských produktů na straně jedné a zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů na straně druhé.

(4)

Některé zemědělské produkty se používají k výrobě zpracovaných zemědělských produktů i zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy o fungování EU. Je nezbytné přijmout opatření jak v rámci SZP, tak v rámci společné obchodní politiky, aby se zohlednil vliv, jejž má obchod s těmito produkty a zbožím na dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU, a účinky, jež mají opatření přijatá podle článku 43 Smlouvy o fungování EU na hospodářské postavení těchto produktů a zboží, s ohledem na rozdíly mezi výrobními a obchodními náklady na zemědělské produkty v Unii a na světovém trhu.

(5)

Aby se zohlednily různé situace zemědělství a potravinářského průmyslu v Unii, rozlišuje se v Unii mezi zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU a zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v dané příloze. Stejné rozlišování nemusí existovat v některých třetích zemích, se kterými Unie uzavírá dohody. Proto je třeba stanovit rozšíření působnosti obecných pravidel pro zpracované zemědělské produkty neuvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU na některé zemědělské produkty uvedené v dané příloze, stanoví-li mezinárodní dohoda připodobnění těchto dvou typů produktů.

(6)

Odkazuje-li toto nařízení na mezinárodní dohody uzavřené nebo prozatímně uplatňované Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU, chápe se takový odkaz jako odkaz na článek 218 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Za účelem vyloučení nebo napravení negativních účinků, jež by mohl mít dovoz určitých zpracovaných zemědělských produktů na trh Unie a na účinnost SZP, by mělo být možné, aby dovoz takových produktů při splnění určitých podmínek podléhal dodatečnému clu.

(8)

Vaječný albumin a mléčný albumin jsou zpracovanými zemědělskými produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU. Z důvodu harmonizace a zjednodušení by měl být společný obchodní režim pro vaječný albumin a mléčný albumin, stanovený v nařízení (ES) č. 614/2009, začleněn do právní úpravy obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů. Vzhledem k tomu, že vejce mohou být do značné míry nahrazena vaječným albuminem a do určité míry mléčným albuminem, měla by právní úprava obchodování pro vaječný albumin a mléčný albumin odpovídat právní úpravě obchodování stanovené pro vejce.

(9)

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení týkající se preferenčního obchodního režimu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (7), je nutné stanovit hlavní pravidla právní úpravy obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty a zbožím neuvedeným v příloze I vzniklým zpracováním zemědělských produktů. Rovněž je nutné zajistit, aby byla stanovena snížená dovozní cla a celní kvóty, a poskytování vývozních náhrad v souladu s těmito hlavními pravidly. Tato pravidla a ustanovení by měla brát v úvahu omezení týkající se dovozních cel a vývozních subvencí, jež vyplývají ze závazků přijatých Unií v rámci dohod Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a dvoustranných dohod.

(10)

Z důvodu těsné provázanosti trhů s vaječným albuminem a s mléčným albuminem a trhu s vejci by mělo být možné vyžadovat předložení dovozní licence pro dovoz vaječného albuminu a mléčného albuminu a pozastavit režim aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin, pokud hrozí, že režim aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin by narušil nebo mohl narušit trh Unie s těmito produkty nebo s vejci. Mělo by být možné, aby vydávání dovozních licencí pro vaječný albumin a mléčný albumin a propuštění těchto produktů, na něž se licence vztahuje, do volného oběhu bylo podmíněno požadavky týkajícími se původu, provenience, pravosti a znaků jakosti produktů.

(11)

Za účelem zohlednění rozvoje obchodu a vývoje na trhu, potřeby trhů s vaječným albuminem a mléčným albuminem nebo trhu s vejci a zohlednění výsledků sledování dovozu vaječného albuminu a mléčného albuminu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla pro podmínění dovozu vaječného albuminu a mléčného albuminu za účelem propuštění do volného oběhu předložením dovozní licence, předpisy o právech a povinnostech vyplývajících z této dovozní licence a jejích právních účinků, pravidla týkající se případů, kdy lze použít přípustnou odchylku, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet množství uvedené v licenci, pravidla, která podmiňují vydávání dovozních licencí a propuštění do volného oběhu předložením dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů, provenienci, pravidla pro převod dovozních licencí nebo omezení jejich převodu, případy, kdy se nevyžaduje předložení dovozní licence, a případy, v nichž se vyžaduje či nevyžaduje složení jistoty zaručující, že produkty jsou dovezeny v době platnosti licence.

(12)

Některé zpracované zemědělské produkty neuvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU se získávají ze zemědělských produktů, které podléhají SZP. Cla, která se vztahují na dovoz těchto zpracovaných zemědělských produktů, by měla vyrovnávat rozdíl mezi cenami na světovém trhu a cenami zemědělských produktů použitých při jejich výrobě na trhu Unie a přitom zajišťovat konkurenceschopnost průmyslu zpracování daných zemědělských produktů.

(13)

Podle některých mezinárodních dohod je v rámci obchodní politiky Unie stanoveno snížení nebo postupné zrušení zemědělských složek dovozních cel pro zpracované zemědělské produkty, dodatečných cel u cukru a mouky a valorických cel. Mělo by být možné, aby tato snížení byla stanovena v poměru k zemědělským složkám uplatňovaným při nepreferenčním obchodu.

(14)

Zemědělská složka dovozního cla by měla vyrovnat rozdíl cen zemědělských produktů použitých při výrobě dotyčných zpracovaných zemědělských produktů na světovém trhu a na trhu Unie. Proto je třeba zachovat úzkou spojitost mezi výpočtem zemědělské složky dovozního cla uplatňovaného na zpracované zemědělské produkty a dovozního cla uplatňovaného na zemědělské produkty dovezené v nezměněném stavu.

(15)

Za účelem provádění mezinárodních dohod, jež stanoví snížení nebo postupné ukončení dovozních cel u zpracovaných zemědělských produktů na základě konkrétních zemědělských produktů použitých nebo považovaných za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytvoření seznamu těchto zemědělských produktů považovaných za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, stanovení ekvivalentních množství a pravidel pro převod jiných zemědělských produktů na ekvivalentní množství těchto konkrétních zemědělských produktů považovaných za použité, stanovení prvků nezbytných pro výpočet snížené zemědělské složky a snížených dodatečných cel a stanovení metod tohoto výpočtu a stanovení zanedbatelného množství, pro než mají být snížené zemědělské složky a dodatečná cla u cukru a mouky stanoveny jako nulové.

(16)

Je možné, aby byly celní koncese na dovoz poskytnuty pro neomezená množství dotyčného zboží nebo pro omezená množství v rámci celní kvóty. Jsou-li podle některých mezinárodních dohod poskytnuty celní koncese v rámci celních kvót, měly by být tyto kvóty otevřené a spravované Komisí. Z praktických důvodů je třeba, aby řízení nezemědělské složky dovozních cel u zboží, pro které byly dohodnuty celní preference, podléhalo stejným pravidlům jako řízení zemědělské složky.

(17)

Z důvodu těsné provázanosti trhů s vaječným albuminem a s mléčným albuminem a trhu s vejci by měly být celní kvóty pro vaječný albumin a mléčný albumin otevřené a spravované stejným způsobem jako celní kvóty pro vejce podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Způsob správy by měl, pokud je to nezbytné, brát v úvahu požadavky na zásobování trhu Unie a nutnost zachovat jeho rovnováhu a měl by být založen na způsobech používaných v minulosti, a to s ohledem na práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci WTO.

(18)

Za účelem zajištění rovného přístupu na trh a rovného zacházení pro hospodářské subjekty, zohlednění požadavků na zásobování trhu Unie a zachování rovnováhy na tomto trhu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné podat žádost v rámci celní kvóty, pravidla pro převod práv v rámci celní kvóty, podmínění účasti na celní kvótě složením jistoty a zvláštní vlastnosti, požadavky a omezení vztahující se na celní kvóty.

(19)

Za účelem zajištění možnosti, aby vyvážené produkty při dovozu do třetí země za určitých podmínek využívaly výhod zvláštního zacházení podle mezinárodních dohod uzavřených Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla, podle nichž musí příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavit potvrzení, že dané podmínky jsou splněny u produktů, které v případě vývozu mohou využívat výhod zvláštního zacházení při dovozu do třetí země, jsou-li splněny určité podmínky.

(20)

Je možné, že poptávka zpracovatelského průmyslu po zemědělských surovinách nebude moci být za podmínek hospodářské soutěže plně uspokojena zemědělskými surovinami Unie. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (8), umožňuje propuštění takového zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku s výhradou splnění hospodářských podmínek vymezených nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 (9). Nařízení (EHS) č. 2913/1992 se nahrazuje nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (10), ale s účinností pouze od 1. června 2016. Je proto vhodné odkazovat v tomto nařízení na nařízení (EHS) č. 2913/1992, zejména s ohledem na to, že v budoucnosti mají být odkazy na nařízení (EHS) č. 2913/1992 považovány za odkazy na nařízení (EU) č. 952/2013. Za jasně stanovených okolností by hospodářské podmínky pro propuštění určitého množství zemědělských produktů do režimu aktivního zušlechťovacího styku měly být považovány za splněné. Tato množství by měla být stanovena na základě bilance dodávek. Spravedlivý přístup k dostupným množstvím, rovné zacházení s hospodářskými subjekty a jasnost by měly být zajištěny díky systému osvědčení o režimu aktivního zušlechťovacího styku vydávaných členskými státy.

(21)

Za účelem zajištění obezřetného a účinného řízení režimu aktivního zušlechťovacího styku při zohlednění situace na trhu Unie s dotyčným zbožím a potřeb a praxe zpracovatelského průmyslu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam zemědělských produktů, pro které mohou být vydána osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, práva vyplývající z osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku a příslušné právní účinky, ustanovení týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a pravidla nezbytná pro spolehlivost a účinnost systému osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, pokud jde o pravost osvědčení, jeho převod nebo omezení tohoto převodu.

(22)

Měla by být přijata ustanovení pro poskytování vývozních náhrad v mezích stanovených závazky Unie v rámci WTO pro některé zemědělské produkty použité při výrobě zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy o fungování EU, aby výrobci tohoto zboží nebyli penalizováni kvůli cenám, za něž musí sami nakupovat v důsledku SZP. Tyto vývozní náhrady by měly pouze vyrovnávat rozdíl mezi cenou určitého zemědělského produktu na trhu Unie a na světovém trhu. Tato ustanovení by tudíž měla být zavedena jako součást právní úpravy obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů.

(23)

Seznam zboží neuvedeného v příloze I, na které se vztahují vývozní náhrady, by měl být stanoven s ohledem na vliv rozdílu mezi cenami zemědělských produktů použitých při jeho výrobě na trhu Unie a na světovém trhu a na nezbytnost plného nebo částečného vyrovnání tohoto rozdílu, aby byl usnadněn vývoz zemědělských produktů použitých při výrobě daného zboží neuvedeného v příloze I.

(24)

Je nezbytné zajistit, že nebude poskytnuta žádná vývozní náhrada pro dovážené zboží neuvedené v příloze I propuštěné do volného oběhu, které je zpětně vyvezené, vyvezené po zpracování nebo po zapracování do jiného zboží neuvedeného v příloze I. Pokud jde o dovážené obiloviny, rýži, mléko a mléčné výrobky či vejce propuštěné do volného oběhu, je nezbytné zajistit, že nebude poskytnuta žádná vývozní náhrada, je-li zboží vyvezeno po zpracování nebo po zapracování do zboží neuvedeného v příloze I.

(25)

Sazby vývozních náhrad pro zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží neuvedeného v příloze I by měly být stanoveny podle stejných pravidel a praktických způsobů a podle stejného postupu jako sazby vývozních náhrad pro zemědělské produkty vyvážené v nezměněném stavu podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 (11).

(26)

Vzhledem k úzké spojitosti mezi zbožím neuvedeným v příloze I na jedné straně a zemědělskými produkty, které se používají při výrobě tohoto zboží neuvedeného v příloze I, na straně druhé a rozdílům mezi tímto zbožím a těmito produkty je nezbytné stanovit používání horizontálních ustanovení týkajících se vývozních náhrad stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013 u zboží neuvedeného v příloze I.

(27)

Za účelem zohlednění zvláštních výrobních postupů a obchodních požadavků u zboží neuvedeného v příloze I, jež obsahuje některé zemědělské produkty, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení pravidel pro vlastnosti zboží neuvedeného v příloze I, které má být vyvezeno, a zemědělských produktů použitých při jeho výrobě, pravidel pro stanovení vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené po zpracování na zboží neuvedené v příloze I, pravidel týkajících se dokladu o složení vyváženého zboží neuvedeného v příloze I, pravidel stanovujících požadavek na prohlášení o používání některých dovážených zemědělských produktů, pravidel týkajících se připodobnění zemědělských produktů základním produktům a stanovení referenčního množství každého ze základních produktů a použití horizontálních pravidel pro vývozní náhrady pro zemědělské produkty na zboží neuvedené v příloze I.

(28)

Dodržování vývozních omezení, která vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených nebo prozatímně uplatňovaných Unií podle Smlouvy o fungování EU, by mělo být zajištěno vydáváním osvědčení o náhradě za referenční období stanovená v dohodách s přihlédnutím k roční částce stanovené pro malé vývozce.

(29)

Vývozní náhrady by měly být poskytovány až do výše celkové částky, která je k dispozici, a to podle konkrétní situace obchodu se zbožím neuvedeným v příloze I. Systém osvědčení o náhradě by měl usnadnit účinné řízení částek náhrad.

(30)

Je třeba stanovit, že osvědčení o náhradě vydaná členskými státy jsou platná v celé Unii a že jejich vydání je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že hospodářský subjekt zažádá o náhradu. Měla by být stanovena pravidla pro poskytování náhrady v rámci režimu stanovení náhrady předem, podle kterých by se náhrada poskytovala pro všechny platné sazby náhrady, a dále pro složení a uvolnění jistot.

(31)

Za účelem kontroly výdajů za vývozní náhrady a provádění systému osvědčení o náhradě by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o pravidla stanovující práva a povinnosti vyplývající z osvědčení o náhradě, pravidla pro jejich převod nebo omezení tohoto převodu, stanovení případů a situací, v nichž se nevyžaduje předložení osvědčení o náhradě ani složení jistoty, a stanovení přípustné odchylky, v rámci níž se neuplatní povinnost zažádat o náhradu.

(32)

Při zohledňování dopadu cílených opatření týkajících se vývozních náhrad by měla být věnována pozornost podnikům zpracovávajícím zemědělské produkty obecně, a zejména pak situaci malých a středních podniků. Malým vývozcům by s ohledem na jejich zvláštní potřeby měla být na každý rozpočtový rok přidělena celková částka, přičemž by měli být osvobozeni od povinnosti předkládat osvědčení v rámci právní úpravy udělování vývozních náhrad.

(33)

Pokud jsou podle nařízení (EU) č. 1308/2013 přijata opatření týkající se vývozu zemědělského produktu a vývoz zboží neuvedeného v příloze I s vysokým obsahem zemědělského produktu by mohl bránit dosažení cílů těchto opatření, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení rovnocenných opatření, jež mají být přijata s ohledem na vývoz tohoto zboží neuvedeného v příloze I, při dodržení veškerých závazků plynoucích z mezinárodních dohod.

(34)

Podle některých mezinárodních dohod může Unie omezit dovozní cla a částky splatné v případě vývozu za účelem celkového nebo částečného vyrovnání cenového rozdílu mezi zemědělskými produkty použitými při výrobě zpracovaných zemědělských produktů nebo příslušného zboží neuvedeného v příloze I. Pro tyto zpracované zemědělské produkty a zboží neuvedené v příloze I je třeba stanovit, že tyto částky se určují společně jako součást celkového cla a že mají vyrovnat rozdíly mezi cenami zemědělských produktů, jež je třeba vzít v úvahu na trhu dané země nebo regionu a na trhu Unie.

(35)

Jelikož složení zpracovaných zemědělských produktů a zboží neuvedeného v příloze I může být důležité pro správné uplatňování právní úpravy obchodování stanovené v tomto nařízení, mělo by být možné stanovit složení prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních analýz.

(36)

Za účelem provádění mezinárodních dohod uzavřených Unií a zajištění jasnosti a souladu se změnami nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (12) by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění a změnu některých nepodstatných částí tohoto nařízení a jeho příloh pro uvedené účely.

(37)

Je třeba stanovit, že členské státy mají poskytovat Komisi a sobě navzájem informace nezbytné k provádění právní úpravy obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty a zbožím neuvedeným v příloze I.

(38)

Za účelem zajištění jednotnosti informačních systémů a pravosti a čitelnosti dokladů a údajů předávaných spolu s nimi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vymezení povahy a druhu oznamovaných informací, kategorií zpracovávaných údajů, maximální doby uchovávání údajů a účelu, k němuž jsou údaje zpracovávány, práv na přístup k informacím nebo informačním systémům a podmínek, za nichž jsou tyto informace zveřejňovány.

(39)

Použije se právo Unie o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (13) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (14).

(40)

Za účelem zabránění zbytečné administrativní zátěži hospodářských subjektů a vnitrostátních orgánů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení prahové hodnoty, pod níž by neměly být vybírány nebo poskytovány částky dovozních cel, dodatečných dovozních cel, snížených dovozních cel, vývozních náhrad a částky, které mají být vybrány nebo které jsou splatné při nahrazování ceny stanovené vzájemnou dohodou.

(41)

Vzhledem k úzké spojitosti mezi zbožím neuvedeným v příloze I a zemědělskými produkty, které se používají při výrobě tohoto zboží neuvedeného v příloze I, je nezbytné stanovit, že v případě zboží neuvedeného v příloze I se obdobně použijí horizontální ustanovení týkající se jistot, kontrol, ověřování a sankcí stanovených a přijatých na základě nařízení (EU) č. 1306/2013 (15).

(42)

Za účelem zajištění uplatňování horizontálních předpisů přijatých na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 na dovozní licence a celní kvóty pro zpracované zemědělské produkty a na vývozní náhrady a osvědčení o náhradě v případě zboží neuvedeného v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla upravující horizontální ustanovení o jistotách, kontrolách, ověřování a sankcích přijatých na základě uvedeného nařízení.

(43)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti k přijetí aktů v přenesené pravomoci vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(44)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na dovoz by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření, jež stanoví zpracované zemědělské produkty, na něž by se měla vztahovat dodatečná dovozní cla, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady na trh Unie, opatření pro použití tohoto dodatečného dovozního cla, co se týče lhůt pro prokázání dovozní ceny, předkládání dokumentace a stanovení výše dodatečných dovozních cel, opatření, která stanoví reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel, opatření týkající se formátu a obsahu dovozních licencí pro vaječný albumin a mléčný albumin, podávání žádostí o tyto dovozní licence a jejich vydávání a používání, doby platnosti těchto licencí, postupu pro složení jistoty a výše skládané jistoty u těchto licencí, důkazů, že byly splněny požadavky související s používáním těchto licencí, míry přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet množství uvedené v dovozní licenci, a vydávání náhradních dovozních licencí a jejich duplikátů, opatření pro zacházení s dovozními licencemi členskými státy, jakož i výměnu informací nezbytných pro řízení režimu dovozních licencí pro vaječný albumin a mléčný albumin, včetně postupů týkajících se specifické správní pomoci mezi členskými státy, výpočet dovozních cel a stanovení výše dovozních cel u zpracovaných zemědělských produktů při provádění mezinárodních režimů.

(45)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na dovoz by měly být Komisi svěřeny také prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření, kterými se stanoví pevná množství zemědělských produktů považovaných za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů pro účely snížení nebo postupného ukončení dovozních cel, jež se vztahují na preferenční obchod, jakož i přiměřené požadavky na dokumentaci, roční celní kvóty a správní metody používané pro dovoz zpracovaných zemědělských produktů a určitých zemědělských produktů v souladu s mezinárodními závazky Unie, postupy pro používání zvláštních ustanovení obsažených v mezinárodních dohodách nebo v aktech, kterými je stanoven režim dovozu nebo vývozu, zejména pokud jde o záruky týkající se povahy a původu produktu, uznávání dokladů použitých pro ověření těchto záruk, předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí a určením a použitím produktů, opatření, kterými se stanoví doba platnosti dovozních licencí, postupy pro složení jistoty a výše skládané jistoty, používání těchto dovozních licencí a případně konkrétní opatření týkající se zejména podmínek, za nichž mají být předkládány žádosti o dovoz a udělováno povolení v rámci celní kvóty, a přiměřených požadavků na dokumentaci.

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na dovoz a režim aktivního zušlechťovacího styku by měly být Komisi svěřeny také prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření pro řízení procesu, která zaručí, aby nebyla překročena množství dostupná v rámci celních kvót, a opatření týkající se přerozdělení nevyužitých množství v rámci celní kvóty, ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s nařízením Rady (ES) č. 260/2009 (16) a nařízením Rady (ES) č. 625/2009 (17) nebo ochranná opatření stanovená mezinárodními dohodami, opatření týkající se množství zemědělských produktů, pro něž lze vydat osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, opatření týkající se provádění systému osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, pokud jde o požadovanou dokumentaci a postupy pro podávání žádostí a vydávání osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, opatření týkající se řízení osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku členskými státy, postupů týkajících se správní pomoci mezi členskými státy, opatření, jimiž se v případě, že se žádá o velká množství, omezují množství, pro něž lze vydat osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, odmítají množství požadovaná pro tato osvědčení a pozastavuje podávání žádostí o osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, a opatření, jimiž se pozastavuje používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin.

(47)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na vývoz by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření týkající se použití sazeb náhrad, výpočtu vývozních náhrad, připodobnění některých produktů základním produktům a stanovení referenčního množství základních produktů, podávání žádostí o osvědčení pro vývoz určitého zboží neuvedeného v příloze I do některých míst určení a vydávání a správy těchto osvědčení, pokud je to stanoveno v mezinárodní dohodě uzavřené nebo prozatímně uplatňované Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU, a zacházení se zánikem produktů a množstevními ztrátami při výrobě a zacházení s vedlejšími produkty.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na vývoz by rovněž měly být Komisi svěřeny také prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření ohledně postupů týkajících se prohlášení a dokladu o složení vyváženého zboží neuvedeného v příloze I nezbytných pro provádění režimu vývozních náhrad, opatření týkající se zjednodušeného dokladu o dosažení místa určení v případě rozlišených náhrad, opatření pro používání horizontálních ustanovení o vývozních náhradách u zboží neuvedeného v příloze I, opatření týkající se provádění systému osvědčení o vývozní náhradě, pokud jde o podávání žádosti o osvědčení o náhradě a o formát a obsah této žádosti, formát, obsah a dobu platnosti osvědčení o náhradě, postup pro podávání žádostí a vydávání osvědčení o náhradě a pro jeho používání, postupy pro skládání jistoty a její výši, míru přípustné odchylky, pokud jde o výši vývozní náhrady, o niž nebylo požádáno, a důkazní prostředky, jimiž se prokazuje splnění povinností vyplývajících z osvědčení o náhradě.

(49)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na vývoz a některá obecná ustanovení by rovněž měly být Komisi svěřeny také prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření týkající se zacházení s osvědčením o náhradě členskými státy a výměny informací a specifické správní pomoci mezi členskými státy, pokud jde o osvědčení o náhradě, opatření týkající se stanovení celkové částky přidělené malým vývozcům a individuální prahové hodnoty pro osvobození od předkládání osvědčení o náhradě, opatření týkající se vydávání náhradních osvědčení o náhradě a duplikátů osvědčení o náhradě, opatření, jimiž se v případě, že se žádá o částky přesahující dostupné částky stanovené na základě závazků plynoucích z mezinárodních dohod, omezují částky, pro které mohou být vydána osvědčení o náhradě, odmítají částky požadované pro tato osvědčení a pozastavuje podávání žádostí o osvědčení o náhradě, nezbytná procedurální pravidla a technická kritéria pro používání jiných opatření, pokud jde o vývoz, opatření týkající se stanovení použitelného cla v případě přímých náhrad v preferenčním obchodě a souvisejících částek uplatňovaných na vývoz do dotčené země nebo regionu, opatření, která zajistí, aby zpracované zemědělské produkty uvedené v celním prohlášení pro vývoz v preferenčním režimu nebyly ve skutečnosti vyvezeny mimo rámec preferenčního režimu a naopak, opatření týkající se metod kvalitativní a kvantitativní analýzy zpracovaných zemědělských produktů a zboží neuvedeného v příloze I, technických ustanovení nezbytných pro jejich identifikaci a postupů pro účely jejich zařazení do kombinované nomenklatury.

(50)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení s ohledem na vývoz a některá obecná ustanovení by měly být Komisi svěřeny také prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření nezbytná k provádění závazků Komise a členských států ohledně výměny informací týkajících se způsobů oznamování, pravidel určujících, jaké informace jsou oznamovány, systému správy oznamovaných informací, obsahu, formátu, načasování, frekvence a lhůt oznámení a opatření pro předávání a zpřístupňování informací a dokumentů při dodržení pravidel ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství a opatření týkající se uplatňování horizontálních ustanovení o jistotách, kontrolách, ověřování a sankcích přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, která se vztahují na dovozní licence a celní kvóty pro zpracované zemědělské produkty a na vývozní náhrady a osvědčení o náhradě u zboží neuvedeného v příloze I.

(51)

Vzhledem k jejich zvláštní povaze by prováděcí akty, které se týkají opatření ke stanovení reprezentativních cen a spouštěcích objemů dovozu pro účely použití dodatečných dovozních cel a výše těchto cel v souladu s mezinárodními závazky Unie, opatření omezujících množství, pro něž lze vydat osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku a osvědčení o náhradě, zamítajících požadované množství, pokud jde o tato osvědčení, a pozastavujících podávání žádostí o tato osvědčení, opatření pro správu procesu zaručujícího, aby nebyla překročena množství dostupná v rámci celní kvóty, a o přerozdělení nevyužitých množství v rámci celní kvóty, by měly být přijímány, aniž by se použilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18). Ostatní prováděcí akty podle tohoto nařízení by měly být přijímány podle nařízení (EU) č. 182/2011.

(52)

Při přijímání prováděcích aktů, které mají být přijaty podle nařízení (EU) č. 182/2011, by se měl použít přezkumný postup, jelikož se tyto akty vztahují na společnou zemědělskou politiku, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodě ii) uvedeného nařízení.

(53)

Komise by v řádně odůvodněných případech, a pokud to vyžadují naléhavé závažné důvody, které se týkají ochranných opatření proti dovozu zpracovaných zemědělských produktů do Unie nebo narušení či možného narušení trhu Unie ukládajících pozastavení používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin, měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(54)

V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné pro dosažení cílů tohoto nařízení stanovit právní úpravu obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

(55)

V zájmu zachování současného stavu by mělo toto nařízení obsahovat přílohy zahrnující všechny následující prvky: seznam zpracovaných zemědělských produktů, který nahrazuje přílohu II nařízení (ES) č. 1216/2009; seznam zboží neuvedeného v příloze I, který nahrazuje přílohu II nařízení Komise (EU) č. 578/2010 (19) a přílohu XX nařízení (ES) č. 1234/2007; seznam základních produktů používaných k výrobě zboží neuvedeného v příloze I, který nahrazuje přílohu I nařízení (EU) č. 578/2010; seznam zpracovaných zemědělských produktů, na něž mohou být uvalena dodatečná dovozní cla, který nahrazuje přílohu III nařízení (ES) č. 1216/2009, a seznam zemědělských produktů používaných při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, který nahrazuje přílohu I nařízení (ES) č. 1216/2009.

(56)

Nařízení (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 by měla být zrušena.

(57)

Vzhledem k tomu, že před vstupem tohoto nařízení v platnost byl nezbytný soulad zajišťován pomocí přechodných ustanovení obsažených v čl. 230 odst. 1 druhém pododstavci písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013, mělo by být toto nařízení použito co nejdříve po přijetí nařízení, která jsou součástí reformy SZP, přičemž je nutné plně respektovat zájem na právní jistotě a oprávněná očekávání hospodářských subjektů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví právní úpravu obchodování vztahující se na dovoz zpracovaných zemědělských produktů a vývoz zboží neuvedeného v příloze I a zemědělských produktů zapracovaných do zboží neuvedeného v příloze I.

Toto nařízení se vztahuje rovněž na dovoz zemědělských produktů, na něž se vztahuje mezinárodní dohoda uzavřená nebo prozatímně uplatňovaná Unií podle Smlouvy, která stanoví připodobnění těchto produktů zpracovaným zemědělským produktům, na něž se vztahují pravidla preferenčního obchodu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„zemědělskými produkty“ produkty uvedené v článku 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

„zpracovanými zemědělskými produkty“ produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení;

c)

„zbožím neuvedeným v příloze I“ produkty neuvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU, které jsou uvedené v prvním a druhém sloupci přílohy II tohoto nařízení;

d)

„základními produkty“ zemědělské produkty uvedené v příloze III tohoto nařízení;

e)

„zemědělskou složkou“ buď ta část dovozního cla uplatňovaného na zpracované zemědělské produkty, jež odpovídá dovoznímu clu uplatňovanému na zemědělské produkty uvedené v příloze V tohoto nařízení, nebo případně sníženému clu uplatňovanému na zemědělské produkty pocházející z daných zemí pro množství těchto zemědělských produktů, která byla použita nebo jsou považována za použitá;

f)

„nezemědělskou složkou“ část poplatku odpovídající clům podle společného celního sazebníku sníženým o zemědělskou složku vymezenou v písmenu e);

g)

„dodatečným clem na cukr a mouku“ dodatečné clo na cukr (AD S/Z) a dodatečné clo na mouku (AD F/M) uvedená v příloze I části 1 oddílu 1 bodu B.6 nařízení (EHS) č. 2658/87 a stanovená v příloze 1 části 3 oddílu I tabulce č. 2 uvedeného nařízení;

h)

„valorickým clem“ část dovozního cla vyjádřená jako procentní sazba celní hodnoty;

i)

„skupinou produktů 1“ syrovátka v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, která neobsahuje přidaný cukr ani jiná sladidla, s kódy KN ex 0404 10 02 až ex 0404 10 16;

j)

„skupinou produktů 2“ mléko v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, které neobsahuje přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních, jiné než v bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2,5 kg, s kódem KN ex 0402 10 19;

k)

„skupinou produktů 3“ mléko v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, které neobsahuje přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku 26 % hmotnostních, jiné než v bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2,5 kg, s kódem KN ex 0402 21 18;

l)

„skupinou produktů 6“ máslo o obsahu tuku 82 % hmotnostních s kódem KN ex 0405 10;

KAPITOLA II

DOVOZ ZPRACOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ

ODDÍL I

Obecná ustanovení pro dovoz

Pododdíl i

Dovozní cla u zpracovaných zemědělských produktů

Článek 3

Složky dovozních cel

1.   U zpracovaných zemědělských produktů uvedených v tabulce 1 přílohy I se dovozní cla stanovená ve společném celním sazebníku skládají ze zemědělské složky, která není součástí valorického cla, a z nezemědělské složky, která je valorickým clem.

2.   U zpracovaných zemědělských produktů uvedených v tabulce 2 přílohy I se dovozní cla stanovená ve společném celním sazebníku skládají z valorického cla a ze zemědělské složky, která je součástí valorického cla. Není-li u zpracovaných zemědělských produktů uvedených v tabulce 2 přílohy I stanoveno valorické clo, považuje se zemědělská složka těchto produktů za součást zvláštního cla na tyto produkty.

Článek 4

Maximální sazba dovozního cla

1.   Jestliže se má použít maximální celní sazba, stanoví se metoda výpočtu pro určení této maximální celní sazby ve společném celním sazebníku na základě článku 31 Smlouvy o fungování EU.

2.   Jestliže u zpracovaných zemědělských produktů uvedených v tabulce 1 přílohy I maximální celní sazba zahrnuje dodatečné clo na cukr a na mouku, stanoví se metoda výpočtu pro určení tohoto dodatečného cla ve společném celním sazebníku na základě článku 31 Smlouvy o fungování EU.

Článek 5

Dodatečná dovozní cla pro vyloučení nebo napravení negativních účinků na trhu Unie

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví zpracované zemědělské produkty uvedené v příloze IV, na něž se při dovozu podléhajícím celní sazbě stanovené ve společném celním sazebníku vztahuje dodatečné dovozní clo. Tyto prováděcí akty se přijímají pouze za tím účelem, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, a pokud:

a)

se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Unií WTO („spouštěcí cena“), nebo

b)

objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   Dodatečná dovozní cla se neuloží v souladu s odstavcem 1, pokud je nepravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky takových dodatečných dovozních cel nebyly vzhledem ke sledovanému cíli přiměřené.

3.   Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen c.i.f. dané zásilky.

Dovozní ceny c.i.f. se prověřují porovnáním s reprezentativními cenami daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Unie s tímto produktem.

Reprezentativní ceny se stanoví v pravidelných intervalech na základě údajů shromážděných v rámci systému kontroly Společenství zřízeného podle čl. 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993 (20).

4.   Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž se zdá pravděpodobné, že se projeví negativní účinky uvedené v odstavci 1.

5.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví nezbytná opatření pro použití tohoto článku, zejména co se týče lhůt pro prokázání dovozní ceny a předkládání dokumentace. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

6.   Pokud jde o produkty stanovené v souladu s odstavcem 1, Komise může přijmout prováděcí akty bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 nebo 3, kterými:

a)

stanoví reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel;

b)

stanoví výši dodatečných dovozních cel v souladu s pravidly stanovenými v mezinárodních dohodách uzavřených nebo prozatímně uplatňovaných Unií podle Smlouvy o fungování EU.

7.   Komise zveřejní spouštěcí ceny uvedené v odst. 1 písm. a) v Úředním věstníku Evropské unie.

Pododdíl ii

Dovoz vaječného albuminu a mléčného albuminu

Článek 6

Dovozní licence pro vaječný albumin a mléčný albumin

1.   Dovoz vaječného albuminu a mléčného albuminu za účelem propuštění do volného oběhu může podléhat předložení dovozní licence, je-li taková licence nezbytná pro řízení dotčených trhů a zejména pro sledování obchodu s těmito produkty.

2.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá v souladu s článkem 14, vydají členské státy dovozní licence uvedené v odstavci 1 každému žadateli o dovozní licenci usazenému v Unii bez ohledu na místo jeho usazení, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU jinak.

3.   Dovozní licence uvedené v odstavci 1 jsou platné v celé Unii.

4.   Vydávání dovozních licencí uvedených v odstavci 1 a propuštění zboží, na něž se licence vztahuje, do volného oběhu může být podmíněno požadavky týkajícími se původu a provenience dotčeného produktu a předložením dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, provenienci, pravost a znaky jakosti produktů.

Článek 7

Jistota u dovozních licencí

1.   Vydání dovozních licencí uvedených v článku 6 může být podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že hospodářský subjekt doveze produkty během doby platnosti dovozní licence.

2.   Nejsou-li produkty dovezeny během doby platnosti dovozní licence, jistota zcela nebo částečně propadne.

3.   Jistota však nepropadne, jestliže produkty nebyly dovezeny během této doby v důsledku vyšší moci nebo jestliže množství, které během této doby nebylo dovezeno, spadá do výše přípustné odchylky.

Článek 8

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

pravidla pro podmínění dovozu vaječného albuminu a mléčného albuminu za účelem propuštění do volného oběhu předložením dovozní licence;

b)

pravidla týkající se práv a povinností vyplývajících z dovozní licence a jejích právních účinků;

c)

případy, kdy lze použít přípustnou odchylku, pokud jde o dodržování povinnosti dovézt množství uvedené v licenci, nebo kdy má být v licenci uveden původ;

d)

pravidla týkající se vydání dovozní licence nebo pravidla stanovující, že propuštění zboží, na něž se licence vztahuje, do volného oběhu podléhá předložení dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, provenienci, pravost a znaky jakosti produktů;

e)

pravidla pro převod dovozní licence nebo omezení tohoto převodu;

f)

případy, v nichž se předložení dovozní licence nevyžaduje;

g)

pravidla podmiňující vydání dovozních licencí uvedených v článku 6 složením jistoty.

Článek 9

Prováděcí pravomoci

Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, pokud jde o:

a)

formát a obsah dovozní licence;

b)

podávání žádostí o dovozní licence, vydávání těchto licencí a jejich používání;

c)

dobu platnosti dovozní licence, výši jistoty a postupy pro její složení;

d)

důkazy, že byly splněny požadavky související s používáním dovozních licencí;

e)

míru přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovézt množství uvedené v dovozní licenci;

f)

vydávání náhradních dovozních licencí a duplikátů dovozních licencí;

g)

zacházení s dovozními licencemi ze strany členských států a výměny informací nezbytných pro řízení daného režimu, včetně postupů týkajících se konkrétní správní pomoci mezi členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

ODDÍL II

Preferenční obchod

Pododdíl i

Snížení dovozních cel

Článek 10

Snížení a postupné ukončení zemědělských složek, valorických cel a dodatečných cel

1.   Jestliže mezinárodní dohoda uzavřená nebo prozatímně uplatňovaná Unií podle Smlouvy o fungování EU:

a)

stanoví snížení nebo opakovaná snížení, které vedou k postupnému ukončení dovozního cla u zpracovaných zemědělských produktů; a

b)

stanoví produkty způsobilé pro tato snížení, množství zboží, hodnotu kvót, na které se tato snížení vztahují, způsob výpočtu těchto množství nebo hodnot, nebo prvky určující snížení zemědělské složky, pokud jde o dodatečné clo na cukr a mouku nebo valorické clo,

zemědělská složka, dodatečné clo na cukr a mouku nebo valorické clo mohou podléhat snížení nebo opakovaným snížením vedoucím k ukončení, jako jsou stanovena v případě dovozního cla pro zpracované zemědělské produkty.

Pro účely tohoto článku může zemědělská složka obsahovat rovněž zemědělský prvek uvedený v příloze I části 1 oddílu 1 bodu B1 nařízení (EHS) č. 2658/87 a stanovený v příloze I části 3 oddílu I tabulce č. 2 uvedeného nařízení.

2.   Jestliže mezinárodní dohoda uzavřená nebo prozatímně uplatňovaná Unií podle Smlouvy o fungování EU stanoví snížení nebo postupné ukončení zemědělských složek u produktů uvedených v tabulce 2 přílohy I tohoto nařízení, nahradí se clo sestávající ze zemědělské složky, jež je součástí valorického cla, nevalorickou zemědělskou složkou.

Článek 11

Skutečně použitá množství nebo množství považovaná za použitá

1.   Snížení nebo postupné ukončení zemědělských složek nebo dodatečných cel na cukr a mouku podle čl. 10 odst. 1 se stanoví na základě:

a)

množství zemědělských produktů uvedených v příloze V, která byla skutečně použita nebo která se považují za použitá při výrobě zpracovaných zemědělských produktů;

b)

cel, která se vztahují na zemědělské produkty uvedené v písmenu a) a která se používají pro výpočet snížené zemědělské složky a dodatečných cel na cukr a mouku v případě určité preferenční právní úpravy obchodování.

2.   Zemědělské produkty, které lze považovat za použité při výrobě zpracovaného zemědělského produktu, se vybírají z těch zemědělských produktů, které byly skutečně použity při výrobě zpracovaných zemědělských produktů na základě jejich významu v mezinárodním obchodě a míry, do které jsou jejich cenové úrovně reprezentativní pro cenové úrovně všech ostatních zemědělských produktů používaných při výrobě tohoto zpracovaného zemědělského produktu.

3.   Množství zemědělských produktů uvedených v příloze V a skutečně použitých se převádějí na ekvivalentní množství konkrétních zemědělských produktů považovaných za použité.

Článek 12

Přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 42 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)

vytvoření seznamu zemědělských produktů uvedených v příloze V, které se mají považovat za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů na základě kritérií pro výběr stanovených v čl. 11 odst. 2;

b)

stanovení ekvivalentních množství a pravidel pro převod podle čl. 11 odst. 3;

c)

prvky nezbytné pro výpočet snížené zemědělské složky a snížených dodatečných cel na cukr a mouku a stanovení metod tohoto výpočtu;

d)

zanedbatelná množství, pro něž jsou snížené zemědělské složky a dodatečná cla u cukru a mouky stanoveny jako nulové.

Článek 13

Prováděcí pravomoci

1.   Komise případně přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření k provádění mezinárodních dohod uzavřených nebo prozatímně uplatňovaných Unií podle Smlouvy o fungování EU, pokud jde o výpočet dovozních cel u zpracovaných zemědělských produktů, na něž se vztahuje snížení podle čl. 10 odst. 1 a odst. 2 tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   Pokud je to nezbytné, Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

pevně stanovená množství zemědělských produktů uvedených v čl. 12 písm. a), které se považují za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů;

b)

množství zemědělských produktů uvedených v čl. 12 písm. a), které se považují za použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, u každého možného složení těchto zpracovaných zemědělských produktů, pro které nelze určit pevně stanovená množství konkrétních zemědělských produktů podle písmene a) tohoto pododstavce;

c)

požadavky na dokumentaci.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 nebo 3, kterými stanoví výši uplatňovaného dovozního cla v souladu s pravidly stanovenými v mezinárodní dohodě uzavřené nebo prozatímně uplatňované Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU a s pravidly přijatými podle odstavce 1 tohoto článku.

Pododdíl ii

Celní kvóty a zvláštní zacházení při dovozu ze třetích zemí

Článek 14

Otevření a správa celních kvót

1.   Celní kvóty pro dovoz zpracovaných zemědělských produktů a zemědělských produktů uvedených v čl. 1 druhém pododstavci, pro jejich propuštění do volného oběhu v Unii, na základě mezinárodních dohod uzavřených nebo prozatímně uplatňovaných Unií podle Smlouvy o fungování EU otevírá a spravuje Komise v souladu s články 15 a 16.

2.   Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi hospodářskými subjekty a aby byl přikládán náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Unie a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

3.   Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány jednou z těchto metod, jinou vhodnou metodou nebo kombinací těchto metod:

a)

metoda přidělování založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo podá žádost dřív, je dřív na řadě“);

b)

metoda přidělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v žádostech (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

c)

metoda přidělování založená na tradičních obchodních tocích (tzv. „metoda tradičních dovozců/nových žadatelů“).

Článek 15

Přenesené pravomoci

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

podmínky a požadavky na způsobilost, jež musí splnit hospodářský subjekt, aby mohl podat žádost v rámci celní kvóty stanovené v mezinárodní dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1;

b)

pravidla týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení tohoto převodu v rámci správy celní kvóty stanovené v mezinárodní dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1;

c)

ustanovení podmiňující účast na celní kvótě stanovené v mezinárodní dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1 předložením dovozní licence a složením jistoty;

d)

zvláštní vlastnosti, požadavky nebo omezení vztahující se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě uvedené v čl. 14 odst. 1.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 požadující, aby příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavily potvrzení, že produkt splňuje podmínky pro využívání výhod zvláštního zacházení při dovozu do třetí země.

Článek 16

Prováděcí pravomoci

1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

roční celní kvóty, v případě potřeby jejich vhodné časové rozvržení v průběhu roku a způsob správy, který má být použit;

b)

postupy pro použití zvláštních ustanovení obsažených v mezinárodní dohodě nebo v právním aktu, kterým se přijímá režim dovozu nebo vývozu, zejména pro:

i)

záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ produktu,

ii)

uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v bodě i),

iii)

předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí,

iv)

určení a použití produktů;

c)

doba platnosti dovozních licencí předložených podle čl. 15 odst. 1 písm. c);

d)

postupy týkající se skládaní jistoty podle čl. 15 odst. 1 písm. c) a její výše;

e)

používání dovozních licencí předložených podle čl. 15 odst. 1 písm. c) a v případě potřeby konkrétní opatření týkající se zejména podmínek pro podávání žádostí pro dovoz a udělování povolení v rámci celní kvóty;

f)

požadavky na dokumentaci;

g)

nezbytná opatření týkající se obsahu, formy, vydání a použití dokladu uvedeného v čl. 15 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   Komise přijme prováděcí akty bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 nebo 3, kterými:

a)

bude řídit proces, kterým se zaručí, že nebudou překročena množství dostupná v rámci celní kvóty, zejména stanovením koeficientu přidělení u každé žádosti při dosažení dostupných množství, zamítnutím dosud projednávaných žádostí a v případě potřeby pozastavením podávání žádostí;

b)

přerozdělí nevyužitá množství celní kvóty.

ODDÍL III

Ochranná opatření

Článek 17

Ochranná opatření

1.   Komise za podmínek podle odstavce 3 tohoto článku přijme prováděcí akty obsahující ochranná opatření proti dovozu zpracovaných zemědělských produktů do Unie. Aby byla zajištěna jednotnost společné obchodní politiky, přijímají se tyto prováděcí akty v souladu s nařízeními (ES) č. 260/2009 a (ES) č. 625/2009. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   Pokud není stanoveno jinak v jiném právním aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném právním aktu Rady, Komise za podmínek podle odstavce 3 tohoto článku přijme prováděcí akty obsahující ochranná opatření proti dovozu zpracovaných zemědělských produktů do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými nebo prozatímně uplatňovanými Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

3.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost o přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 nebo 2 či obou, přijme prováděcí akt obsahující její rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

4.   V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochranných opatření stanovených v odstavcích 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 44 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

5.   Pokud chce Komise zrušit nebo změnit ochranná opatření přijatá podle odstavců 1 až 4, přijme za tímto účelem prováděcí akty Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2, s výjimkou závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případů, ve kterých se tyto prováděcí akty přijímají podle čl. 44 odst. 3.

ODDÍL IV

Aktivní zušlechťovací styk

Pododdíl i

Aktivní zušlechťovací styk bez zkoumání hospodářských podmínek

Článek 18

Aktivní zušlechťovací styk u zemědělských produktů bez zkoumání hospodářských podmínek

1.   Jestliže se zboží neuvedené v příloze I získává ze zemědělských produktů uvedených v příloze III tohoto nařízení spadajících do režimu aktivního zušlechťovacího styku, považují se hospodářské podmínky uvedené v čl. 117 písm. c) nařízení (EHS) č. 2913/92 za splněné předložením osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku pro tyto zemědělské produkty.

2.   Osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku se pro zemědělské produkty použité při výrobě zboží neuvedeného v příloze I vydávají v mezích množství stanovených Komisí.

Tato množství se stanoví vyrovnáním na jedné straně závazných rozpočtových stropů pro vývozní náhrady u zboží neuvedeného v příloze I, a na straně druhé očekávaných požadavků na výdaje na vývozní náhrady pro zboží neuvedené v příloze I, s ohledem zejména na:

a)

odhadovaný objem vývozu příslušného zboží neuvedeného v příloze I;

b)

situaci na trhu Unie a na světovém trhu s příslušnými základními produkty (podle okolností);

c)

hospodářské a právní faktory.

Množství se pravidelně přezkoumávají, aby se přihlédlo k vývoji hospodářských a právních faktorů.

3.   Členské státy vydají osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku podle odstavce 1 každému žadateli o osvědčení usazenému v Unii bez ohledu na místo jeho usazení.

Osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku jsou platná v celé Unii.

Článek 19

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

seznam zemědělských produktů použitých při výrobě zboží neuvedeného v příloze I, pro které mohou být vydána osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku;

b)

práva vyplývající z osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku a jeho právní účinky;

c)

převod práv vyplývajících z osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku mezi hospodářskými subjekty;

d)

pravidla nezbytná pro spolehlivost a účinnost systému osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, týkající se pravosti osvědčení, jeho převodu nebo omezení jeho převodu.

Článek 20

Prováděcí pravomoci

1.   Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, pokud jde o:

a)

stanovení v souladu s čl. 18 odst. 2 množství zemědělských produktů, pro které mohou být vydána osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku;

b)

formát a obsah žádostí o osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku;

c)

formát, obsah a dobu platnosti osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku;

d)

požadovanou dokumentaci a postup pro podávání žádostí a vydávání osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku;

e)

správu osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku členskými státy;

f)

postupy týkající se správní pomoci mezi členskými státy;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   V případě, že se žádá o množství, která přesahují množství určená v souladu s odst. 1 písm. a), může Komise přijmout prováděcí akty bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 nebo 3, kterými omezí množství, pro která mohou být vydána osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku, odmítne množství požadovaná pro osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku a pozastaví podávání žádostí o osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku pro dotčené produkty.

Pododdíl ii

Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku

Článek 21

Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin

1.   Pokud je trh Unie narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými zcela nebo částečně pozastaví používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro vaječný albumin a mléčný albumin. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost o přijetí prováděcích aktů uvedených v prvním pododstavci, přijme prováděcí akty obsahující její rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech přijme Komise postupem podle čl. 44 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se pozastavení uvedeného v odstavci 1.

KAPITOLA III

VÝVOZ

ODDÍL I

Vývozní náhrady

Článek 22

Způsobilé zboží a produkty

1.   Pokud je vyváženo zboží neuvedené v příloze I, jsou zemědělské produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly použity při výrobě tohoto zboží neuvedeného v příloze I, způsobilé pro vývozní náhrady podle článku 196 uvedeného nařízení, jak je stanoveno v příloze II tohoto nařízení a použije se čl. 196 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Vývozní náhrady uvedené v odstavci 1 se neposkytují pro:

a)

dovážené zboží neuvedené v příloze I, které je považováno za zboží ve volném oběhu podle článku 29 Smlouvy o fungování EU a které je zpětně vyvezeno;

b)

dovážené zboží neuvedené v příloze I, které je považováno za zboží ve volném oběhu podle článku 29 Smlouvy o fungování EU a které je vyvezeno po zpracování nebo po zapracování do jiného zboží neuvedeného v příloze I;

c)

dovážené obiloviny, rýži, mléko a mléčné výrobky či vejce, které jsou považovány za zboží ve volném oběhu podle článku 29 Smlouvy o fungování EU a které jsou vyvezeny po zpracování nebo po zapracování do zboží neuvedeného v příloze I.

Článek 23

Stanovení vývozních náhrad

1.   Vývozní náhrady podle článku 22 stanoví příslušné orgány členských států na základě složení vyváženého zboží a sazeb vývozních náhrad stanovených pro každý základní produkt, z něhož se vyvážené zboží skládá.

2.   Pro stanovení vývozních náhrad se produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) nařízení (EU) č. 1308/2013, které nejsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení, připodobní základním produktům nebo produktům odvozeným ze zpracování základních produktů.

Článek 24

Horizontální předpisy a sazby vývozních náhrad

1.   Horizontální předpisy o vývozních náhradách pro zemědělské produkty uvedené v čl. 199 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použijí na zboží neuvedené v příloze I.

2.   Pro stanovení sazeb vývozních náhrad u základních produktů se přijímají opatření v souladu s článkem 198 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článkem 13 nařízení (EU) č. 1370/2013.

3.   Pro výpočet vývozních náhrad se zemědělské produkty, jež jsou uvedeny v čl. 196 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a nejsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení a které jsou připodobněny základním produktům nebo produktům vzniklých ze zpracování základních produktů podle čl. 23 odst. 2 převádějí na základní produkty.

Článek 25

Osvědčení o vývozu konkrétního zboží neuvedeného v příloze I do konkrétních míst určení

Jestliže to vyžaduje mezinárodní dohoda uzavřená nebo přechodně uplatňovaná Unií podle Smlouvy o fungování EU, vydají příslušné orgány dotčeného členského státu na žádost dotyčné strany osvědčení, které uvádí, zda byla vyplacena vývozní náhrada pro konkrétní zboží neuvedené v příloze I vyvážené do konkrétních míst určení.

Článek 26

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

pravidla týkající se vlastností zboží neuvedeného v příloze I, které má být vyvezeno, a zemědělských produktů použitých při jeho výrobě;

b)

pravidla pro stanovení vývozních náhrad u zemědělských produktů vyvážených po zpracování na zboží neuvedené v příloze I;

c)

pravidla týkající se důkazů o složení vyváženého zboží neuvedeného v příloze I;

d)

pravidla vyžadující prohlášení o používání některých dovážených zemědělských produktů;

e)

pravidla týkající se připodobnění zemědělských produktů, jež jsou uvedeny v čl. 196 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a jež nejsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení základním produktům a stanovení referenčního množství každého ze základních produktů;

f)

používání horizontálních předpisů týkajících se vývozních náhrad pro zemědělské produkty přijatých podle článku 202 nařízení (EU) č. 1308/2013 u zboží neuvedeného v příloze I.

Článek 27

Prováděcí pravomoci

Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, pokud jde o:

a)

použití sazeb náhrad, jestliže při výpočtu vývozních náhrad musí být zohledněny vlastnosti složek produktů uvedených v písm. c) tohoto článku a zboží neuvedeného v příloze I;

b)

výpočet vývozních náhrad pro:

i)

základní produkty,

ii)

produkty odvozené zpracováním základních produktů,

iii)

produkty připodobněné produktům uvedeným v bodě i) nebo ii);

c)

připodobnění produktů uvedených v písm. b) bodě ii) a iii), které jsou uvedeny v čl. 196 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) nařízení (EU) č. 1308/2013 a které nejsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení, základním produktům;

d)

stanovení referenčního množství každého ze základních produktů, jež slouží jako základ pro stanovení vývozních náhrad, na základě množství produktu, které bylo skutečně použito při výrobě vyváženého zboží, nebo na pevném základě, jak je uvedeno v příloze II;

e)

podávání žádostí o osvědčení podle článku 25, jejich vydávání a správu;

f)

zacházení se zánikem produktů a množstevními ztrátami při výrobě a zacházení s vedlejšími produkty;

g)

postupy týkající se prohlášení a důkazů o složení vyváženého zboží neuvedeného v příloze I nezbytných pro provádění režimu vývozních náhrad;

h)

zjednodušený doklad o dosažení místa určení v případě náhrad rozlišených podle místa určení;

i)

používání horizontálních ustanovení týkajících se vývozních náhrad pro zemědělské produkty přijatých podle článku 203 nařízení (EU) č. 1308/2013 u vývozních náhrad pro zboží neuvedené v příloze I.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

ODDÍL II

Osvědčení o náhradě

Článek 28

Osvědčení o náhradě

1.   Vývozní náhrady pro zemědělské produkty zapracované do zboží neuvedeného v příloze I se poskytují, jestliže byla předložena žádost o vývozní náhrady, a po předložení osvědčení o náhradě platného v době vývozu.

Malí vývozci, včetně držitelů osvědčení o náhradě, žádající o omezené částky vývozních náhrad, jež jsou tak nízké, že se na ně nevztahují osvědčení o náhradě, a které neohrožují splnění rozpočtových omezení, jsou od předkládání osvědčení o náhradě osvobozeni. V rámci těchto osvobození nesmí být překročena celková částka přidělená malým vývozcům.

2.   Členské státy vydají osvědčení o náhradě každému žadateli o osvědčení o náhradě usazenému v Unii bez ohledu na jeho místo usazení. Osvědčení o náhradě jsou platná v celé Unii.

Článek 29

Platné sazby náhrad

1.   Použije se sazba náhrady, která platí v den přijetí vývozního prohlášení pro zboží neuvedené v příloze I celními orgány, pokud nebyla podána žádost podle odstavce 2 o stanovení sazby náhrady předem.

2.   Žádost o stanovení sazby náhrady předem lze podávat při podání žádosti o osvědčení o náhradě, v den udělení osvědčení o náhradě nebo kdykoli po tomto dni, avšak před uplynutím platnosti osvědčení o náhradě.

3.   Sazba stanovená předem odpovídá sazbě platné v den podání žádosti o stanovení sazby náhrady předem. Stanovení sazeb náhrad předem se použije od uvedeného dne na všechny sazby náhrad, na které se vztahuje osvědčení o náhradě.

4.   Vývozní náhrady pro zboží neuvedené v příloze I se poskytují na základě:

a)

sazeb náhrad pro základní produkty zapracované do tohoto zboží neuvedeného v příloze I, které se použijí podle odstavce 1, pokud nebyly stanoveny sazby náhrad předem, nebo

b)

sazeb náhrad pro základní produkty zapracované do tohoto zboží neuvedeného v příloze I, které byly stanoveny předem podle odstavce 3.

Článek 30

Jistota u osvědčení o náhradě

1.   Vydávání osvědčení o náhradě je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že hospodářský subjekt podá žádost o vývozní náhrady u příslušných orgánů dotčeného členského státu, pokud jde o vývoz zboží neuvedeného v příloze I uskutečněný během doby platnosti osvědčení o náhradě.

2.   Pokud jde o vývoz uskutečněný v době platnosti osvědčení o náhradě, jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže nebylo o vývozní náhradu požádáno nebo jestliže o ni bylo požádáno pouze částečně.

Aniž je dotčen první pododstavec, jistota nepropadne, pokud:

a)

zboží nebylo vyvezeno nebo bylo vyvezeno pouze částečně, nebo jestliže o vývozní náhradu nebylo požádáno nebo o ni bylo požádáno pouze částečně v důsledku vyšší moci;

b)

výše vývozní náhrady, o niž nebylo požádáno, spadá do výše přípustné odchylky.

Článek 31

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

pravidla týkající se práv a povinností vyplývajících z osvědčení o náhradě, včetně záruky, že vývozní náhrady budou při splnění všech podmínek vyplaceny, a povinnosti požádat o vývozní náhrady pro zemědělské produkty vyvážené po zpracování na zboží neuvedené v příloze I;

b)

pravidla pro převod osvědčení o náhradě nebo omezení jeho převodu;

c)

případy a situace, kdy se nevyžaduje předložení osvědčení o náhradě podle čl. 28 odst. 1, při zohlednění účelu operace, příslušných částek a celkové částky, která může být poskytnuta malým vývozcům;

d)

případy a situace, kdy odchylně od článku 30 není vyžadováno složení jistoty;

e)

pravidla týkající se přípustné odchylky uvedené v čl. 30 odst. 2 druhém pododstavci písm. b) s ohledem na nutnost splnit rozpočtová omezení.

Článek 32

Prováděcí pravomoci

1.   Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, pokud jde o:

a)

podávání, formát a obsah žádostí o osvědčení o náhradě;

b)

formát, obsah a dobu platnosti osvědčení o náhradě;

c)

postup pro podávání žádostí, jakož i postup pro vydávání osvědčení o náhradě a pro jejich používání;

d)

postupy pro složení jistoty a její výše;

e)

výši přípustné odchylky uvedené v čl. 30 odst. 2 druhém pododstavci bodě b) s ohledem na nutnost dodržet rozpočtová omezení;

f)

důkazní prostředky, jimiž se prokazuje splnění povinností vyplývajících z osvědčení o náhradě;

g)

zacházení s osvědčeními o náhradě ze strany členských států a výměny informací nezbytných pro řízení systému, včetně postupů týkajících se konkrétní správní pomoci mezi členskými státy;

h)

stanovení celkové částky přidělené malým vývozcům a individuální prahové hodnoty pro osvobození od předkládání osvědčení o náhradě podle čl. 28 odst. 1 druhého pododstavce;

i)

vydávání náhradních osvědčení o náhradě a duplikátů osvědčení o náhradě.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   V případě, že se žádá o částky, které přesahují částky stanovené na základě závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU, může Komise přijmout prováděcí akty bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 nebo 3, kterými omezí částky, pro které mohou být vydána osvědčení o náhradě, odmítne částky požadované pro osvědčení o náhradě a pozastaví podávání žádostí o osvědčení o náhradě.

ODDÍL III

Další opatření týkající se vývozu

Článek 33

Další opatření týkající se vývozu

1.   Pokud jsou podle nařízení (EU) č. 1308/2013 přijata opatření týkající se vývozu zemědělského produktu uvedeného v příloze III v podobě dávky nebo poplatků a vývoz zboží neuvedeného v příloze I s vysokým obsahem tohoto zemědělského produktu by mohl bránit dosažení cílů těchto opatření, je Komisi svěřená pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 tohoto nařízení, kterými stanoví rovnocenná opatření s ohledem na toto zboží neuvedené v příloze I, pokud jsou tyto akty v přenesené pravomoci v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají, pouze pokud se stávající opatření, která mohou být přijata podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jeví jako nedostatečná.

Ve zvláště závažných naléhavých případech uvedených v prvním pododstavci se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce použije postup stanovený v článku 43.

Tyto naléhavé závažné důvody mohou nastat rovněž v případě, kdy je bezodkladně nutné přijmout opatření, která budou řešit narušení trhu nebo která takovému narušení zabrání, v případě, že se hrozba narušení trhu objeví tak rychle a nečekaně, že je nutno okamžitě na danou situaci účinně a efektivně reagovat, nebo v případě, kdy by okamžitý zásah zamezil tomu, aby se riziko narušení trhu stalo skutečností, či tomu, aby toto riziko trvalo nebo aby se proměnilo v závažnější nebo trvalejší narušení trhu, nebo v případě, kdy by odklad zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení trhu nebo vést k tomu, že by opatření, jež by k odvrácení hrozby nebo k řešení narušení trhu byla později nutná, musela být učiněna v širší míře, nebo kdyby měl odklad zásahu neblahý vliv na výrobní či tržní podmínky.

2.   Komise přijme v případě potřeby prováděcí akty, kterými stanoví postupy a technická kritéria pro používání odstavce 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

KAPITOLA IV

OPATŘENÍ VZTAHUJÍCÍ SE NA DOVOZ I VÝVOZ

Článek 34

Přímé náhrady v preferenčním obchodě

1.   Jestliže to stanoví mezinárodní dohoda uzavřená nebo prozatímně uplatňovaná Unií podle Smlouvy o fungování EU, může být clo uplatňované na dovoz zemědělských produktů nahrazeno částkou stanovenou na základě rozdílu mezi cenami zemědělských produktů v Unii a v dotčené zemi nebo regionu, nebo částkou nahrazující cenu stanovenou vzájemnou dohodou pro danou zemi nebo region.

V tomto případě se částky uplatňované na vývoz do dotčené země nebo regionu určí vzájemnou dohodou za podmínek vymezených dohodou na stejném základě jako zemědělská složka dovozního cla.

2.   Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty, které:

a)

stanoví platné clo podle odstavce 1 a související částky uplatňované na vývoz do dotčené země nebo regionu;

b)

zajistí, aby zpracované zemědělské produkty uvedené v celním prohlášení pro vývoz v preferenčním režimu nebyly ve skutečnosti vyvezeny v nepreferenčním režimu nebo naopak.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 35

Analytické metody

1.   Pokud je to u zpracovaných zemědělských produktů nebo zboží neuvedeného v příloze I nutné, stanoví se pro účely právní úpravy obchodování podle tohoto nařízení vlastnosti a složení těchto produktů a tohoto zboží na základě analýzy jejich jednotlivých složek.

2.   Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty týkající se produktů a zboží uvedeného v odstavci 1, pokud jde o:

a)

metody kvalitativní a kvantitativní analýzy;

b)

technická ustanovení nezbytná pro jejich identifikaci;

c)

postupy pro účely jejich klasifikace KN.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 36

Přizpůsobení tohoto nařízení

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o:

a)

přizpůsobení příloh I až V mezinárodním dohodám uzavřeným nebo prozatímně uplatňovaným Unií podle Smlouvy o fungování EU, včetně vypuštění zpracovaných zemědělských produktů a zboží neuvedeného v příloze I a začlenění nových zpracovaných zemědělských produktů a zboží neuvedeného v příloze I;

b)

přizpůsobení čl. 2 písm. i) až l), článku 25 a přílohy I až V změnám přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87.

Článek 37

Výměna informací

1.   Je-li to nezbytné pro provádění tohoto nařízení, členské státy poskytují Komisi na její žádost informace o:

a)

dovozu zpracovaných zemědělských produktů;

b)

vývozu zboží neuvedeného v příloze I;

c)

žádostech o osvědčení o aktivním zušlechťovacím styku pro zemědělské produkty uvedených v článku 18, jejich vydávání a použití;

d)

žádostech o osvědčení o náhradě uvedených čl. 28 odst. 1 a jejich vydávání a používání;

e)

platbách a vrácení částek vývozních náhrad u zboží neuvedeného v příloze I uvedených v čl. 22 odst. 1;

f)

přijatých prováděcích správních opatřeních;

g)

další podstatné informace.

Jestliže je o vývozní náhrady požádáno v jiném členském státě než v tom, kde bylo zboží neuvedené v příloze I vyrobeno, musí být tomuto jinému členskému státu na jeho žádost oznámeny informace týkající se výroby a složení zboží neuvedeného v příloze I podle písmene e).

2.   Komise může informace, jež jí byly předloženy podle odst. 1 písm. a) až g), poskytnout všem členským státům.

3.   S cílem zajistit integritu informačních systémů a pravost a čitelnost dokumentů a údajů předávaných spolu s nimi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví:

a)

povahu a druh oznamovaných informací podle odstavce 1;

b)

kategorie zpracovávaných údajů, maximální dobu uchovávání a účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění nebo předání třetím zemím;

c)

přístupová práva k poskytnutým informacím nebo informačním systémům při dodržení zásady profesního tajemství a důvěrnosti;

d)

podmínky, za kterých mají být informace zveřejněny.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty nezbytné pro použití tohoto článku, pokud jde o:

a)

způsoby oznamování;

b)

podrobnosti týkající se oznamovaných informací;

c)

opatření pro správu oznamovaných informací a pro obsah, formu, časový rozvrh, četnost a lhůty oznámení;

d)

opatření pro předávání nebo zpřístupnění informací a dokladů členským státům, Evropskému parlamentu, Radě, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti, při současném zaručení ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 38

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.   Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 37 odst. 1 a nesmí tyto údaje zpracovávat způsobem, který překračuje tyto účely.

2.   Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely uvedené v čl. 37 odst. 1, musí být anonymizovány a smějí být zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.   Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 39

Zanedbatelná množství

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o prahové hodnoty, pod nimiž mohou členské státy upustit od uplatňování vybírání nebo poskytování částek podle článků 3, 5, 10, 22 a 34. Prahová hodnota se stanoví na úroveň, pod níž by správní náklady byly neúměrné vybíraným nebo poskytovaným částkám.

Článek 40

Jistoty, kontroly, ověřování, přezkumy a sankce

1.   Horizontální předpisy o jistotách, kontrolách, ověřování, přezkumech a sankcích a o použití eura uvedené v článcích 58 až 66, 79 až 88 a 105 až 108 nařízení (EU) č. 1306/2013 a v právních aktech přijatých na základě tohoto nařízení se v příslušných případech uplatní obdobně na dovozní licence a celní kvóty pro zpracované zemědělské produkty a na vývozní náhrady a osvědčení o náhradě u zboží neuvedeného v příloze I.

2.   Pro účely tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o pravidla upravující v případě nutnosti ustanovení přijatá na základě článků uvedených v odstavci 1.

3.   Pro účely tohoto nařízení Komise v případě potřeby přijme prováděcí akty týkající se uplatňování ustanovení přijatých na základě článků uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 41

Mezinárodní závazky a platné normy

Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů zohlední mezinárodní závazky Unie a normy Unie v sociální oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, potřebu monitorovat vývoj obchodu a dění na trhu, zajistit řádné řízení trhů a omezit administrativní zátěž.

KAPITOLA V

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 42

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 8, 12, 15, 19, 26, 31, čl. 33 odst. 1, článku 36, čl. 37 odst. 3, článku 39 a čl. 40 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 8, 12, 15, 19, 26, 31, čl. 33 odst. 1, článku 36, čl. 37 odst. 3, článku 39 a čl. 40 odst. 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 12, 15, 19, 26, 31, čl. 33 odst. 1, článku 36, čl. 37 odst. 3, článku 39 a čl. 40 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 43

Postup pro naléhavé případy

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle tohoto článku vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 44

Postup projednávání ve výboru

1.   Pro účely článku 13, čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5, čl. 20 odst. 1, článku 27, čl. 32 odst. 1, čl. 33 odst. 2, čl. 34 odst. 2 a čl. 37 odst. 4 a, pokud jde o zpracované zemědělské produkty a zboží neuvedené v příloze I jiné než vaječný albumin a mléčný albumin, pro účely čl. 5 odst. 1 a 5 a čl. 16 odst. 1, a pokud jde o dovozní licence a celní kvóty pro zpracované zemědělské produkty jiné než vaječný albumin a mléčný albumin a vývozní náhrady a osvědčení o náhradě u zboží neuvedeného v příloze I, pro účely čl. 40 odst. 3 je Komisi nápomocen výbor zvaný Výbor pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely čl. 9 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 a 2 a, pokud jde o vaječný albumin a mléčný albumin, pro účely čl. 5 odst. 1 a 5 a čl. 16 odst. 1 a pokud jde o dovozní licence a celní kvóty pro vaječný albumin a mléčný albumin, pro účely čl. 40 odst. 3 je Komisi nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů, zřízený podle čl. 229 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely čl. 35 odst. 2 je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený podle článku 247a nařízení (EHS) č. 2913/92. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

4.   Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Zrušení předpisů

Nařízení (ES) č. 614/2009 a (ES) č. 1216/2009 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 46

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 90.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(9)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12).

(12)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(19)  Nařízení Komise (EU) č. 578/2010 ze dne 29. června 2010 kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1216/2009, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (Úř. věst. L 171, 6.7.2010, s. 1).

(20)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


PŘÍLOHA I

Zpracované zemědělské produkty podle čl. 2 písm. b)

Tabulka 1

Zpracované zemědělské produkty, u nichž dovozní clo sestává z valorického cla a zemědělské složky, která není součástí valorického cla, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1

Kód KN

Popis

ex 0403

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

0403 10 51 až 0403 10 99

Jogurt, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0403 90 71 až 0403 90 99

Ostatní, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0405 20 10 a 0405 20 30

Mléčné pomazánky s obsahem tuku nepřesahujícím 75 % hmotnostních, avšak převyšujícím 39 % hmotnostních

0710 40 00

Kukuřice cukrová, též vařená ve vodě nebo páře, zmrazená

0711 90 30

Kukuřice cukrová prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání

ex 1517

Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:

1517 10 10

Margarín, vyjma tekutého margarínu, obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

1517 90 10

Ostatní, obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

1702 50 00

Chemicky čistá fruktóza

ex 1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao; vyjma výtažků z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek, kódu KN 1704 90 10

1806

Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

Ex19 01

Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě přípravků kódu KN 1901 90 91

ex 1902

Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni, kuskus, též nepřipravený; vyjma nadívaných těstovin kódů KN 1902 20 10 a 1902 20 30

1903 00 00

Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách

1904

Výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaná zrna (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

1905

Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky

2001 90 30

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), připravená nebo konzervovaná v octě nebo v kyselině octové

2001 90 40

Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové

2004 10 91

Brambory, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené, jiné než výrobky čísla 2006, ve formě mouky, krupice nebo vloček

2004 90 10

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006

2005 20 10

Brambory, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené, jiné než výrobky čísla 2006, ve formě mouky, krupice nebo vloček

2005 80 00

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006

2008 99 85

Kukuřice, s výjimkou kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata), jinak upravená nebo konzervovaná, bez přídavku alkoholu a bez přídavku cukru

2008 99 91

Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu nejméně 5 % hmotnostních, jinak upravené nebo konzervované, bez přídavku alkoholu a bez přídavku cukru

2101 12 98

Přípravky na bázi kávy

2101 20 98

Přípravky na bázi čaje nebo maté

2101 30 19

Pražené kávové náhražky, kromě pražené čekanky

2101 30 99

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražených kávových náhražek, kromě pražené čekanky

2102 10 31 a 2102 10 39

Pekařské droždí, též sušené

2105 00

Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

ex 2106

Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, vyjma kódy KN 2106 10 20, 2106 90 20 a 2106 90 92 a jiné než sirupy s přísadou aromatických látek nebo barviva

2202 90 91, 2202 90 95 a 2202 90 99

Jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009, obsahující výrobky čísel 0401 až 0404 nebo tuk získaný z výrobků čísel 0401 až 0404

2905 43 00

Mannitol (Mannit)

2905 44

D-glucitol (sorbitol, sorbit)

3302 10 29

Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek a ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů, obsahující všechny aromatické složky charakterizující daný nápoj, které nemají skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 0,5 %, jiné než kódu KN 3302 10 21

3501

Kaseiny, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy

ex 3505 10

Dextriny a jiné modifikované škroby, vyjma esterifikované a etherifikované škroby kódu KN 3505 10 50

3505 20

Klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů

3809 10

Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla), používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, na bázi škrobových látek, jinde neuvedené ani nezahrnuté

3824 60

Sorbitol, jiný než položky 2905 44


Tabulka 2

Zpracované zemědělské produkty, u nichž dovozní clo sestává z valorického cla zahrnujícího zemědělskou složku nebo ze zvláštního cla, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2

Kód KN

Popis

ex 0505

Kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím, peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří, neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace; prášek a odpad z ptačích per nebo jejich částí:

0505 10 90

Peří používané k vycpávání a prachové peří, jiné než surové

0505 90 00

Ostatní

0511 99 39

Přírodní houby živočišného původu jiné než surové

ex 1212 29 00

Chaluhy a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, nezpůsobilé k lidskému požívání, jiné než používané v lékárnictví

ex 1302

Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené

1302 12 00

Rostlinné šťávy a výtažky z lékořice

1302 13 00

Rostlinné šťávy a výtažky z chmele

1302 19 20 a 1302 19 70

Rostlinné šťávy a výtažky s výjimkou šťáv a výtažků z lékořice a chmele, vanilky a opia

ex 1302 20

Pektany

1302 31 00

Agar-agar, též upravený

1302 32 10

Slizy a zahušťovadla ze svatojánského chleba nebo ze semen svatojánského chleba, též upravené

1505 00

Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu)

1506 00 00

Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

ex 1515 90 11

Jojobový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

1516 20 10

Hydrogenovaný ricinový olej, zvaný „opalwax“ (opálový vosk)

1517 90 93

Jedlé směsi nebo potravinářské přípravky používané jako tvarovací

ex 1518 00

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jinde neuvedené ani nezahrnuté; vyjma oleje kódů KN 1518 00 31 a 1518 00 39

1520 00 00

Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy

1521

Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené

1522 00 10

Degras

1702 90 10

Chemicky čistá maltóza

1704 90 10

Výtažky z lékořice obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek

1803

Kakaová hmota, též odtučněná

1804 00 00

Kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej

1805 00 00

Kakaový prášek neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

ex 1901

Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté

1901 90 91

Ostatní přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukosu, glukózu ani škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukosy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu, vyjma potravinových přípravků v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404

ex 2001 90 92

Palmová jádra, připravená nebo konzervovaná v octě nebo v kyselině octové

ex 2008

Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:

2008 11 10

Arašídové máslo

2008 91 00

Palmová jádra

ex 2101

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků; pražená čekanka a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z ní, jiné než přípravky kódů KN 2101 12 98, 2101 20 98, 2101 30 19, 2101 30 99

ex 2102 10

Aktivní droždí:

2102 10 10

Kultivované násadové kvasinky (kvasinkové kultury)

2102 10 90

Ostatní, vyjma pekařského droždí

2102 20

Neaktivní droždí; jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy

2102 30 00

Hotové prášky do pečiva

2103

Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná mouka a připravená hořčice

2104

Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované smíšené potravinové přípravky

ex 2106

Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté:

ex 2106 10

Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky:

2106 10 20

Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukosu, glukózu ani škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukosy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

ex 2106 90

Ostatní:

2106 90 20

Složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů

2106 90 92

Ostatní přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukosu, glukózu ani škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukosy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

2201 10

Přírodní nebo umělé minerální vody a sodovky, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná

2202 10 00

Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná

2202 90 10

Ostatní nealkoholické nápoje, vyjma ovocné a zeleninové šťávy čísla 2009, neobsahující výrobky čísel 0401 až 0404 ani tuky získané z výrobků čísel 0401 až 0404

2203 00

Pivo ze sladu

2205

Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek

ex 2207

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více a ethylalkohol a ostatní destiláty denaturované, s jakýmkoli obsahem alkoholu, jiné než získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU

ex 2208

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., jiný než získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje

2402

Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek

2403

Ostatní tabákové výrobky a vyrobené tabákové náhražky; homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák; tabákové výtažky a esence (tresti)

3301 90

Extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

ex 3302

Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, užívané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů:

3302 10 10

Přípravky používané k výrobě nápojů obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj o skutečném obsahu alkoholu převyšujícím 0,5 % objemových

3302 10 21

Přípravky používané k výrobě nápojů, obsahující všechny aromatické složky charakterizující daný nápoj, které nemají skutečný obsah alkoholu převyšující 0,5 % objemových, neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukosu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukosy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

Ex35 02

Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

Vaječný albumin:

ex 3502 11

Sušený:

3502 11 90

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání

ex 3502 19

Ostatní:

3502 19 90

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání

ex 3502 20

Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů:

3502 20 91 a 3502 20 99

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání, též sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)

3823

Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy


PŘÍLOHA II

Zboží neuvedené v příloze I a zemědělské produkty použité při výrobě tohoto zboží způsobilé pro vývozní náhrady podle čl. 22 odst. 1

Kód KN

Popis zboží neuvedeného v příloze I

Zemědělské produkty, pro něž je možno poskytnout vývozní náhradu

A.: Referenční množství stanovené na základě množství produktu, které bylo skutečně použito při výrobě vyváženého zboží (čl. 27 písm. d)

B.: Referenční množství stanovené na pevném základě (čl. 27 písm. d)

Obiloviny (1)

Rýže (2)

Vejce (3)

Cukr, melasa nebo isoglukosa (4)

Mléčné výrobky (5)

1

2

3

4

5

6

7

ex 0403

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

 

 

 

 

 

ex 0403 10

– Jogurt:

 

 

 

 

 

0403 10 51 až 0403 10 99

– – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

– – – Ochucený

– – – Ostatní:

A

A

A

A

 

 

– – – – Obsahující přidané ovoce a/nebo ořechy

A

A

 

A

 

 

– – – – Obsahující přidané kakao

A

A

A

A

 

ex 0403 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

0403 90 71 až 0403 90 99

– – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce a/nebo ořechy nebo kakao:

– – – Ochucené

– – – Ostatní:

A

A

A

A

 

 

– – – – Obsahující přidané ovoce nebo ořechy

A

A

 

A

 

 

– – – – Obsahující přidané kakao

A

A

A

A

 

ex 0405

Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky:

 

 

 

 

 

ex 0405 20

– Mléčné pomazánky:

 

 

 

 

 

0405 20 10

– – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních

 

 

 

 

A

0405 20 30

– – O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních

 

 

 

 

A

ex 0710

Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:

 

 

 

 

 

 

– Kukuřice cukrová:

 

 

 

 

 

0710 40 00

– – V klasech

A

 

 

A

 

 

– – V zrnech

B

 

 

A

 

ex 0711

Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

 

 

 

 

 

 

– – – Kukuřice cukrová:

 

 

 

 

 

0711 90 30

– – – – V klasech

A

 

 

A

 

 

– – – – V zrnech

B

 

 

A

 

ex 1517

Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:

 

 

 

 

 

ex 1517 10

– Margarín, kromě tekutého margarínu:

 

 

 

 

 

1517 10 10

– – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

 

 

 

 

A

ex 1517 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

1517 90 10

– – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

 

 

 

 

A

1702 50 00

– Chemicky čistá fruktóza

 

 

 

A

 

ex 1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao:

 

 

 

 

 

1704 10

– Žvýkací guma, též obalená cukrem

A

 

 

A

 

ex 1704 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

1704 90 30

– – Bílá čokoláda

A

 

 

A

A

1704 90 51 až 1704 90 99

– – Ostatní

A

A

 

A

A

1806

Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao:

 

 

 

 

 

1806 10

– Kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:

 

 

 

 

 

 

– – Slazený výhradně přidáním sacharózy

A

 

A

A

 

 

– – Ostatní

A

 

A

A

A

1806 20

– Ostatní přípravky v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti vyšší než 2 kg nebo v tekutém nebo pastovitém stavu, ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo v bezprostředním obalu, o obsahu přesahujícím 2 kg:

 

 

 

 

 

 

– – Čokoládová mléčná drobenka položky 1806 20 70

A

 

A

A

A

 

– – Ostatní přípravky položky 1806 20

A

A

A

A

A

1806 31 00 a 1806 32

– Ostatní v blocích, tabulkách nebo tyčích (tyčinkách)

A

A

A

A

A

1806 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

1806 90 11,

1806 90 19,

1806 90 31,

1806 90 39,

1806 90 50

– – Čokoláda a čokoládové výrobky; cukrovinky a jejich náhražky vyrobené z náhražek cukru, obsahující kakao

A

A

A

A

A

1806 90 60,

1806 90 70,

1806 90 90

– – Pasty (pomazánky) obsahující kakao; přípravky pro výrobu nápojů obsahující kakao; ostatní

A

 

A

A

A

ex 1901

Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

1901 10 00

– Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej:

 

 

 

 

 

 

– – Potravinové přípravky z mléčných výrobků čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě

A

A

A

A

A

 

– – Ostatní

A

A

 

A

A

1901 20 00

– Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží čísla 1905:

 

 

 

 

 

 

– – Potravinové přípravky z mléčných výrobků čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě

A

A

A

A

A

 

– – Ostatní

A

A

 

A

A

ex 1901 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

1901 90 11 a 1901 90 19

– – Sladový výtažek

A

A

 

 

 

 

– – Ostatní:

 

 

 

 

 

1901 90 99

– – – Ostatní:

 

 

 

 

 

 

– – – – Potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě

A

A

A

A

A

 

– – – – Ostatní

A

A

 

A

A

ex 1902

Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený:

 

 

 

 

 

 

– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené:

 

 

 

 

 

 

– – Obsahující vejce:

 

 

 

 

 

1902 11 00

– – – Z pšenice tvrdé nebo z jiných obilovin

B

 

A

 

 

 

– – Ostatní:

A

 

A

 

 

 

– – Ostatní:

 

 

 

 

 

1902 19

– – – Z pšenice tvrdé nebo z jiných obilovin

B

 

 

 

A

 

– – – Ostatní

A

 

 

 

A

ex 1902 20

– Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:

 

 

 

 

 

1902 20 91 a 1902 20 99

– – Ostatní

A

A

 

A

A

1902 30

– Ostatní těstoviny

A

A

 

A

A

1902 40

– – Kuskus:

 

 

 

 

 

 

– – Nepřipravený

 

 

 

 

 

1902 40 10

– – – Z pšenice tvrdé

B

 

 

 

 

 

– – – Ostatní

A

 

 

 

 

1902 40 90

– – Ostatní

A

A

 

A

A

1903 00 00

Tapioka a její náhražky ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo podobných tvarů

A

 

 

 

 

1904

Výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

 

– Neslazená pufovaná rýže nebo předvařená rýže:

 

 

 

 

 

 

– – Obsahující kakao (6)

A

B

A

A

A

 

– – Neobsahující kakao

A

B

 

A

A

 

– – Ostatní, obsahující kakao (6)

A

A

A

A

A

 

– Ostatní

A

A

 

A

A

1905

Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky

 

 

 

 

 

1905 10 00

– Křupavý chléb zvaný „knäckebrot“

A

 

 

A

A

1905 20

– Perník a podobné výrobky

A

 

A

A

A

 

– Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky:

 

 

 

 

 

1905 31 a 1905 32

– Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky

A

 

A

A

A

1905 40

– Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

A

 

A

A

A

1905 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

1905 90 10

– – Nekvašený chléb (macesy)

A

 

 

 

 

1905 90 20

– – Hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky

A

A

 

 

 

 

– – Ostatní:

 

 

 

 

 

1905 90 30

– – – Chléb bez přídavku medu, vajec, sýra nebo ovoce, a obsahující v sušině maximálně 5 % hmotnostních cukrů a maximálně 5 % hmotnostních tuku:

A

 

 

 

 

1905 90 45 až 1905 90 90

– – – Ostatní produkty

A

 

A

A

A

ex 2001

Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

 

 

 

 

 

ex 2001 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

 

– Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata):

 

 

 

 

 

2001 90 30

– – – V klasech

A

 

 

A

 

 

– – – V zrnech

B

 

 

A

 

2001 90 40

– – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních

A

 

 

A

 

ex 2004

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

 

 

 

 

 

ex 2004 10

– Brambory:

– – Ostatní:

 

 

 

 

 

2004 10 91

– – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček

A

A

 

A

A

ex 2004 90

– Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

 

 

 

 

 

 

– – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata):

 

 

 

 

 

2004 90 10

– – – V klasech

A

 

 

A

 

 

– – – V zrnech

B

 

 

A

 

ex 2005

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

 

 

 

 

 

ex 2005 20

– Brambory:

 

 

 

 

 

2005 20 10

– – Ve formě mouky, krupice nebo vloček

A

A

 

A

A

 

– Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata):

 

 

 

 

 

2005 80 00

– – V klasech

A

 

 

A

 

 

– – V zrnech

B

 

 

A

 

ex 2008

Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

ex 2008 99

– – Ostatní:

– – – Bez přídavku alkoholu:

– – – – – Bez přídavku cukru:

 

 

 

 

 

 

– – – – – Kukuřice, jiná než kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata):

 

 

 

 

 

2008 99 85

– – – – – V klasech

A

 

 

 

 

 

– – – – – V zrnech

B

 

 

 

 

2008 99 91

– – – – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních

A

 

 

 

 

ex 2101

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

 

 

 

 

 

 

– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

 

 

 

 

 

2101 12 98

– – – Ostatní

A

A

 

A

 

ex 2101 20

– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

 

 

 

 

 

2101 20 98

– – – Ostatní

A

A

 

A

 

ex 2101 30

– Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

 

 

 

 

 

 

– – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:

 

 

 

 

 

2101 30 19

– – – Ostatní

A

 

 

A

 

 

– – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek:

 

 

 

 

 

2101 30 99

– – – Ostatní

A

 

 

A

 

ex 2102

Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, (vyjma očkovací látky čísla 3002); hotové prášky do pečiva:

 

 

 

 

 

ex 2102 10

– Aktivní droždí:

 

 

 

 

 

2102 10 31 a 2102 10 39

– – Pekařské droždí

A

 

 

 

 

2105 00

Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa:

 

 

 

 

 

 

– Obsahující kakao

A

A

A

A

A

 

– Ostatní

A

A

 

A

A

ex 2106

Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

ex 2106 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

2106 90 92 a 2106 90 98

– – Ostatní

A

A

 

A

A

2202

Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009:

 

 

 

 

 

2202 10 00

– Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná

A

 

 

A

 

2202 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

 

– Neobsahující výrobky čísel 0401 až 0404 ani tuky získané z výrobků těchto čísel:

 

 

 

 

 

2202 90 10

– – – Pivo ze sladu o skutečném obsahu alkoholu v % objemových nejvýše 0,5 % objemových

B

 

 

 

 

 

– – – Ostatní

A

 

 

A

 

2202 90 91 až 2202 90 99

– – Ostatní

A

 

 

A

A

2205

Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek

A

 

 

A

 

ex 2208

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

 

 

 

 

 

2208 20

– Destiláty z vinných matolin nebo hroznů

 

 

 

A

 

ex 2208 30

– Whisky:

– – Jiná než whisky „bourbon“:

 

 

 

 

 

ex 2208 30 30 až 2208 30 88

– – – Whisky, jiné než druhy uvedené v nařízení Komise (ES) č. 1670/2006 (7)

A

 

 

 

 

2208 50 11 a 2208 50 19

– – Gin

A

 

 

 

 

2208 50 91 a 2208 50 99

– – Jalovcová

A

 

 

A

 

2208 60

– Vodka

A

 

 

 

 

2208 70

– Likéry a cordialy

A

 

A

A

A

ex 2208 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

2208 90 41

– – – – Ouzo, v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry

A

 

 

A

 

2208 90 45

– – – – – – – Calvados, v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry

 

 

 

A

 

2208 90 48

– – – – – – – Ostatní destiláty (kromě likérů) z ovoce, v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry

 

 

 

A

 

2208 90 56

– – – – – – – Ostatní destiláty (kromě likérů), jiné než z ovoce a jiné než tequila, v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry

A

 

 

A

 

2208 90 69

– – – – – Ostatní lihové nápoje, v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry

A

 

 

A

A

2208 90 71

– – – – – Destiláty z ovoce, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry

 

 

 

A

 

2208 90 77

– – – – – Ostatní destiláty (kromě likérů), jiné než z ovoce a jiné než tequila, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry

A

 

 

A

 

2208 90 78

– – – – Ostatní lihové nápoje, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry

A

 

 

A

A

ex 2905

Acyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty:

 

 

 

 

 

2905 43 00

– – Mannitol (Mannit)

B

 

 

B

 

2905 44

– – D-glucitol (sorbitol, sorbit)

B

 

 

B

 

ex 3302

Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů:

 

 

 

 

 

ex 3302 10

– Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

 

 

 

 

 

3302 10 29

– – – – – Ostatní

A

 

 

A

A

3501

Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy:

 

 

 

 

 

3501 10

– Kasein

 

 

 

 

B

3501 90

– Ostatní:

 

 

 

 

 

3501 90 10

– – Kaseinové klihy

 

 

 

 

A

3501 90 90

– – Ostatní

 

 

 

 

B

ex 3502

Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

– Vaječný albumin:

 

 

 

 

 

ex 3502 11

– – Sušené

 

 

 

 

 

3502 11 90

– – – Jiné než nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání

 

 

B

 

 

ex 3502 19

– – Ostatní:

 

 

 

 

 

3502 19 90

– – – Jiné než nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání

 

 

B

 

 

ex 3502 20

– Mléčný albumin (laktalbumin):

 

 

 

 

 

3502 20 91 a 3502 20 99

– – Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání, též sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)

 

 

 

 

B

ex 3505

Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů, kromě škrobů kódu KN 3505 10 50

A

A

 

 

 

3505 10 50

– – – Esterifikované a etherifikované škroby

A

 

 

 

 

ex 3809

Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

3809 10

– Na bázi škrobových látek

A

A

 

 

 

ex 3824

Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

 

 

 

 

3824 60

– Sorbitol, jiný než položky 2905 44

B

 

 

B

 


(1)  Příloha I část I nařízení (EU) č. 1308/2013.

(2)  Příloha I část II nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)  Příloha I část XIX nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)  Příloha I část III písm. b), c), d) a g) nařízení (EU) č. 1308/2013.

(5)  Příloha I část XVI písm. a) až g) nařízení (EU) č. 1308/2013.

(6)  Obsahující nejvýše 6 % kakaa.

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 1670/2006 ze dne 10. listopadu 2006 kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, pokud jde o stanovení a poskytování náhrad pro obiloviny vyvážené ve formě některých lihovin (Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 33).


PŘÍLOHA III

Základní produkty podle čl. 2 písm. d

Kód KN

Popis

ex 0402 10 19

Mléko v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních, jiné než v bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2,5 kg (skupina produktů 2)

ex 0402 21 18

Mléko v prášku, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku 26 % hmotnostních, jiné než v bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2,5 kg (skupina produktů 3)

ex 0404 10 02 až ex 0404 10 16

Syrovátka v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla (skupina produktů 1)

ex 0405 10

Máslo o obsahu tuku 82 % hmotnostních (skupina produktů 6)

0407 21 00, 0407 29 10,

ex 0407 90 10

Vejce domácí drůbeže, ve skořápce, čerstvá nebo konzervovaná, jiná než násadová

ex 0408

Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, způsobilé k lidskému požívání, čerstvé, sušené, zmrazené nebo jinak konzervované, neobsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

1001 19 00

Pšenice tvrdá, jiná než k setí

ex 1001 99 00

Obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí

1002 90 00

Žito, jiné než k setí

1003 90 00

Ječmen, jiný než osivo ječmene

1004 90 00

Oves, jiný než k setí

1005 90 00

Kukuřice, jiná než osivo kukuřice

ex 1006 30

Celoomletá rýže

1006 40 00

Zlomková rýže

1007 90 00

Zrna čiroku, jiná než k setí

1701 99 10

Bílý cukr

ex 1702 19 00

Laktosa obsahující 98,5 % hmotnostních laktosy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině

1703

Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru


PŘÍLOHA IV

Zpracované zemědělské produkty, na něž se může vztahovat dodatečné dovozní clo podle čl. 5 odst. 1

Kód KN

Popis zboží

0403 10 51 až 0403 10 99

Jogurt, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0403 90 71 až 0403 90 99

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0710 40 00

Kukuřice cukrová, též vařená ve vodě nebo páře, zmrazená

0711 90 30

Kukuřice cukrová prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání

1517 10 10

Margarín, vyjma tekutého margarínu, obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

1517 90 10

Ostatní jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516, s obsahem tukových látek pocházejících z mléka převyšujících 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujících 15 % hmotnostních

1702 50 00

Chemicky čistá fruktóza

2005 80 00

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006

2905 43 00

Mannitol (Mannit)

2905 44

D-glucitol (sorbitol, sorbit)

Ex35 02

Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

Vaječný albumin:

ex 3502 11

Sušený:

3502 11 90

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání

ex 3502 19

Ostatní:

3502 19 90

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání

ex 3502 20

Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů:

 

Jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání

3502 20 91

Sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)

3502 20 99

Ostatní

3505 10 10

Dextriny

3505 10 90

Jiné modifikované škroby než dextriny, vyjma esterifikované a etherifikované škroby

3505 20

Klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů

3809 10

Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla), užívané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, na bázi škrobových látek, jinde neuvedené ani nezahrnuté

3824 60

Sorbitol, jiný než položky 2905 44


PŘÍLOHA V

Zemědělské produkty podle čl. 11 odst. 1 písm. a)  (1)

Kód KN

Popis zemědělských produktů

0401

Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

0402

Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

ex 0403

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0404

Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté

ex 0405

Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka

0407 21 00

Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, slepic (drůbež druhu Gallus domesticus), jiná než násadová

0709 99 60

Kukuřice cukrová, čerstvá nebo chlazená

0712 90 19

Sušená kukuřice cukrová, též rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak dále neupravená, jiná než hybridní kukuřice cukrová určená k setí

Kapitola 10

Obiloviny (2)

1701

Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

1703

Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru


(1)  Zemědělské produkty, na které se vztahuje úprava, jsou-li nezpracované nebo zpracované nebo má-li se za to, že byly použity při výrobě zboží uvedeného v tabulce 1 přílohy I.

(2)  Kromě osiva pšenice a sourži podpoložky 1001 11 00, 1001 91 10, 1001 91 20 a 1001 91 90, osiva žita podpoložky 1002 10 00, osiva ječmene podpoložky 1003 10 00, osiva ovsa podpoložky 1004 10 00, osiva kukuřice položky 1005 10, rýže k setí podpoložky 1006 10 10, osiva čiroku položky 1007 10 a osiva prosa podpoložky 1008 21 00.


PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Toto nařízení

Nařízení (ES) č. 1216/2009

Nařízení (ES) č. 614/2009

Čl. 1 první pododstavec

Článek 1

Článek 1

Čl. 1 druhý pododstavec

Článek 3

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec písm. a)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec písm. b)

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2 písm. a) a c)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. k)

Čl. 2 písm. l)

Článek 3

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 3

Čl. 8 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 4 odst. 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 11

Článek 3

Čl. 6 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 2 odst. 3 první věta

Čl. 6 odst. 4

Článek 7

Čl. 2 odst. 3 druhá věta

Článek 8

Čl. 2 odst. 4

Článek 9

Čl. 2 odst. 4

Čl. 10 odst. 1

Čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 11

Čl. 14 první pododstavec

Čl. 12 písm. a), b), c)

Čl. 6 odst. 4 a čl. 14 druhý pododstavec

Čl. 12 písm. d)

Čl. 6 odst. 4 a čl. 15 odst. 1

Čl. 13 odst. 1, 2 a 3

Čl. 6 odst. 4, čl. 6 odst. 6, čl. 7 odst. 2, 3 a 4, čl. 14 první pododstavec

Čl. 13 odst. 2

Čl. 14 druhý pododstavec

Čl. 14 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 4 odst. 3

Čl. 14 odst. 3

Čl. 14 odst. 4

Čl. 4 odst. 2 první pododstavec a čl. 4 odst. 3

Čl. 15 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 a 4

Čl. 15 odst. 2

Článek 16

Čl. 4 odst. 1 a 4

Článek 17

Článek 10

Článek 18

Čl. 12 odst. 1 první a druhý pododstavec

Článek 19

Čl. 12 odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec

Článek 20

Čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec

čl. 12 odst. 2

Článek 21

Článek 7

Čl. 22 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 a 2

Čl. 22 odst. 2

Článek 23

Čl. 24 odst. 1

Čl. 8 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 24 odst. 2

Článek 25

Článek 26

Čl. 8 odst. 3 první pododstavec

Článek 27

Čl. 8 odst. 3 první pododstavec

Článek 28

Čl. 8 odst. 5

Článek 29

Článek 30

Článek 31

Čl. 8 odst. 3 první pododstavec, čl. 8 odst. 5 a 6

Článek 32

Čl. 8 odst. 3 první pododstavec, čl. 8 odst. 5 a 6

Článek 33

Článek 9

Článek 5

Čl. 34 odst. 1

Čl. 8 odst. 4 první pododstavec

Čl. 34 odst. 2

Čl. 8 odst. 4 druhý pododstavec

Článek 35

Článek 18, čl. 6 odst. 5 a čl. 8 odst. 4 třetí pododstavec

Článek 36

Článek 13

Článek 37

Článek 19

Článek 10

Článek 38

Článek 39

Čl. 15 odst. 2

Článek 40

Článek 41

Článek 42

Článek 16

Článek 43

Článek 16

Článek 44

Článek 16

Článek 17

Článek 45

Článek 20

Článek 11

Článek 46

Čl. 21 odst. 1

Článek 12

Čl. 21 odst. 2

 

Článek 6

Článek 9

Příloha I

Příloha II

Článek 1

Příloha II

Příloha III

Příloha IV

Příloha III

Článek 1

Příloha V

Příloha I

 

Příloha IV

Příloha I

Příloha VI

Příloha V

Příloha II


Prohlášení Komise k aktům v přenesené pravomoci

V souvislosti s tímto nařízením Komise připomíná, že v bodě 15 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí se zavázala poskytovat Parlamentu veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s národními odborníky v souvislosti se svou prací na přípravě aktů v přenesené pravomoci.


20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/59


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 511/2014

ze dne 16. dubna 2014

o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hlavním mezinárodním nástrojem, který poskytuje obecný rámec pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, je Úmluva o biologické rozmanitosti, schválená jménem Unie v souladu s rozhodnutím Rady 93/626/EHS (3) (dále jen „úmluva“).

(2)

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (4) (dále jen „Nagojský protokol“) je mezinárodní smlouvou přijatou dne 29. října 2010 smluvními stranami úmluvy. Nagojský protokol dále rozvíjí obecná pravidla úmluvy týkající se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení peněžních a nepeněžních přínosů vyplývajících z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji (dále jen „přístup a sdílení přínosů“). Nagojský protokol byl schválen jménem Unie v souladu s rozhodnutím Rady 2014/283/EU (5).

(3)

Velké množství uživatelů a dodavatelů v Unii, včetně výzkumných pracovníků z akademické, univerzitní a nekomerční sféry a společností z různých odvětví průmyslu, využívá genetické zdroje pro účely výzkumu, vývoje a pro komerční účely; někteří z nich rovněž využívají tradiční znalosti související s genetickými zdroji.

(4)

Genetické zdroje představují genofond jak přírodních, tak zdomácnělých či pěstovaných druhů a hrají významnou a stále větší úlohu v mnoha hospodářských odvětvích, včetně produkce potravin, lesnictví, vývoje léčiv, kosmetiky a zdrojů energie biologického původu. Genetické zdroje jsou dále velmi důležité při provádění strategií zaměřených na obnovu poškozených ekosystémů a na ochranu ohrožených druhů.

(5)

Tradiční znalosti domorodých a místních společenství by mohly poskytnout důležité informace vedoucí k vědeckým objevům zajímavých genetických nebo biochemických vlastností genetických zdrojů. Tyto tradiční znalosti zahrnují znalosti, inovace a postupy domorodých a místních společenství, které představují tradiční životní styl významný pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti.

(6)

Úmluva uznává svrchované právo států na přírodní zdroje nacházející se v jejich jurisdikci a jejich pravomoc určit přístup ke svým genetickým zdrojům. Úmluva ukládá všem smluvním stranám povinnost usilovat o vytvoření podmínek usnadňujících přístup ke genetickým zdrojům, na něž mají svrchované právo, jiným smluvním stranám úmluvy, přičemž tyto strany je využijí způsobem šetrným k životnímu prostředí. Zároveň podle úmluvy musí všechny její smluvní strany přijmout opatření, jejichž cílem je spravedlivé a rovnocenné sdílení výsledků výzkumu a vývoje a přínosů vyplývajících z komerčního a jiného využívání genetických zdrojů se smluvní stranou úmluvy poskytující takové zdroje. Takové sdílení se má provádět na základě vzájemně dohodnutých podmínek. Úmluva rovněž řeší přístup a sdílení přínosů, pokud jde o znalosti, inovace a postupy domorodých a místních společenství, které mají význam pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti.

(7)

Genetické zdroje by měly být zachovány „in situ“ a využívány udržitelným způsobem a přínosy plynoucí z jejich využívání by měly být sdíleny spravedlivě a rovnocenně, s cílem přispět k vymýcení chudoby a tím k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí OSN, jak jsou uznány v preambuli Nagojského protokolu. Při provádění Nagojského protokolu je třeba usilovat i o využití této příležitosti.

(8)

Nagojský protokol se vztahuje na genetické zdroje, nad nimiž státy vykonávají svrchovaná práva, které spadají do oblasti působnosti článku 15 úmluvy, jenž má v porovnání s článkem 4 úmluvy užší oblast působnosti. To znamená, že Nagojský protokol se nevztahuje na celou oblast působnosti podle článku 4 úmluvy, tedy např. na činnosti prováděné v mořských oblastech za hranicemi vnitrostátní jurisdikce. Výzkum genetických zdrojů se postupně rozšiřuje do dalších oblastí, zejména oceánů, které nadále představují nejméně prozkoumaná a nejméně známá prostředí naší planety. Zejména hlubiny oceánů představují nejzazší hranici naší planety a vyvolávají stále větší zájem, pokud jde o výzkum, průzkum a vyhledávání zdrojů.

(9)

Je důležité stanovit jasný a spolehlivý rámec pro provádění Nagojského protokolu, který by měl přispět k ochraně biologické rozmanitosti a k udržitelnému využívání jejích složek, ke spravedlivému a rovnocennému sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a k vymýcení chudoby a zároveň zlepšovat v Unii příležitosti pro výzkum a vývoj založený na přírodních zdrojích. Rovněž je nezbytné v Unii zabránit využívání genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, k nimž nebyl uplatněn přístup v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo regulačními požadavky smluvní strany Nagojského protokolu týkajícími se přístupu a sdílení přínosů, a podpořit účinné provádění závazků ke sdílení přínosů, které byly sjednány ve vzájemně dohodnutých podmínkách mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů. Je rovněž velmi důležité zlepšit podmínky pro právní jistotu v souvislosti s využíváním genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

(10)

Rámec vytvořený tímto nařízením přispěje k zachování a posílení důvěry mezi smluvními stranami Nagojského protokolu i jinými zúčastněnými subjekty, včetně domorodých a místních společenství zapojených do přístupu ke genetickým zdrojům a do sdílení souvisejících přínosů.

(11)

V zájmu zajištění právní jistoty je důležité, aby se prováděcí pravidla k Nagojskému protokolu vztahovala pouze na genetické zdroje, na něž státy mají svrchovaná práva v rámci působnosti článku 15 úmluvy, a na tradiční znalosti související s genetickými zdroji v rámci působnosti úmluvy, k nimž bude uplatněn přístup poté, co vstoupí Nagojský protokol pro Unii v platnost.

(12)

Nagojský protokol vyžaduje, aby při vytváření a provádění svých právních předpisů nebo regulačních požadavků upravujících přístup a sdílení přínosů každá smluvní strana zvážila význam genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a jejich zvláštní úlohu pro zajištění potravinové bezpečnosti. V souladu s rozhodnutím Rady 2004/869/ES (6) byla jménem Unie schválena Mezinárodní smlouva o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství (dále jen „smlouva o rostlinných genetických zdrojích“). Smlouva o rostlinných genetických zdrojích představuje specializovaný mezinárodní nástroj pro přístup a sdílení přínosů ve smyslu čl. 4 odst. 4 Nagojského protokolu, který by neměl být dotčen prováděcími předpisy k Nagojskému protokolu.

(13)

Řada smluvních stran Nagojského protokolu při uplatňování svých svrchovaných práv rozhodla, že rostlinné genetické zdroje pro výživu a zemědělství pod jejich správou a kontrolou a ve veřejném vlastnictví, které nejsou obsaženy v příloze I smlouvy o rostlinných genetických zdrojích, mají rovněž podléhat podmínkám standardní dohody o poskytování materiálů pro účely uvedené ve smlouvě o rostlinných genetických zdrojích.

(14)

Nagojský protokol by měl být prováděn způsobem zajišťujícím vzájemnou podporu s jinými mezinárodními nástroji, které nejsou v rozporu s cíli protokolu nebo cíli úmluvy.

(15)

Článek 2 úmluvy definuje „zdomácnělé druhy“ jako druhy, u kterých byl vývojový proces ovlivněn člověkem k uspokojování jeho potřeb, a „biotechnologií“ jako jakoukoli technologii, která využívá biologické systémy, živé organismy nebo jejich deriváty k výrobě nebo úpravě výrobků či procesů pro specifické použití. „Derivát“ je v článku 2 Nagojského protokolu definován jako přirozeně se vyskytující biochemická sloučenina plynoucí z genetické exprese nebo metabolismu biologických či genetických zdrojů, a to i pokud neobsahuje funkční jednotky dědičnosti.

(16)

Nagojský protokol požaduje, aby každá jeho smluvní strana věnovala náležitou pozornost existujícím nebo bezprostředně hrozícím mimořádným událostem, které ohrožují nebo poškozují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, jak jsou stanoveny na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Dne 24. května 2011 byl na 64. zasedání Světového zdravotnického shromáždění přijat Rámec pro připravenost na pandemii chřipky: sdílení chřipkových virů a přístup k vakcínám a dalším výhodám. Tento rámec se týká pouze virů chřipky s potenciálem vyvolat pandemii u lidí a výslovně se nevztahuje na viry vyvolávající sezónní chřipku. Rámec představuje specializovaný mezinárodní nástroj pro přístup a sdílení přínosů, který je v souladu s Nagojským protokolem a neměl by být dotčen prováděcími předpisy k Nagojskému protokolu.

(17)

Je důležité zahrnout do tohoto nařízení definice z Nagojského protokolu a z úmluvy, které jsou nezbytné pro provádění tohoto nařízení uživateli. Je důležité, aby nové definice uvedené v tomto nařízení, které nejsou obsaženy v úmluvě ani v Nagojském protokolu, byly v souladu s definicemi úmluvy a Nagojského protokolu. Zejména pojem „uživatel“ by měl být v souladu s pojmem „využívání genetických zdrojů“ vymezeným v Nagojském protokolu.

(18)

Nagojský protokol ukládá povinnost prosazovat a podporovat výzkum související s biologickou rozmanitostí, zejména výzkum pro nekomerční účely.

(19)

Je důležité připomenout odstavec 2 rozhodnutí konference smluvních stran úmluvy II/11, v němž se znovu zdůrazňuje, že do rámce úmluvy nespadají lidské genetické zdroje.

(20)

V současné době neexistuje žádná mezinárodně dohodnutá definice pojmu „tradiční znalosti související s genetickými zdroji“. Aniž jsou dotčeny pravomoci a odpovědnost členských států, pokud jde o záležitosti týkající se tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a o provádění opatření za účelem ochrany zájmů domorodých a místních společenství, mělo by se v tomto nařízení odkazovat na tradiční znalosti související s genetickými zdroji, jak jsou popsány v dohodách o sdílení přínosů, aby byla pro poskytovatele a uživatele zajištěna flexibilita a právní jistota.

(21)

S ohledem na zajištění účinného provádění Nagojského protokolu by měli všichni uživatelé genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji postupovat s náležitou péčí, aby se ujistili, že byl přístup ke genetickým zdrojům a tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji uplatněn v souladu s platnými právními či regulačními požadavky, a aby v příslušných případech zajistili spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů. V této souvislosti by příslušné orgány měly přijímat mezinárodně uznávané certifikáty o shodě jako doklady toho, že přístup k příslušným genetickým zdrojům byl zákonný a že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky pro uživatele a pro konkrétní využití v nich uvedené. Konkrétní volba nástrojů a opatření použitých pro uplatňování náležité péče uživateli by měla být podporována uznáváním osvědčených postupů, jakož i doplňujícími opatřeními na podporu odvětvových zásad chování, vzorových smluvních ustanovení a pokynů, aby se zvýšila právní jistota a snížily náklady. Povinnost uživatelů uchovávat informace důležité pro přístup a sdílení přínosů by měla být časově omezená a měla by být v souladu s časovým rámcem pro možné inovace.

(22)

Úspěšné provádění Nagojského protokolu závisí na uživatelích a poskytovatelích genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, kteří sjednávají vzájemně dohodnuté podmínky vedoucí ke spravedlivému a rovnocennému sdílení přínosů a podporující širší cíl Nagojského protokolu, jímž je přispění k ochraně a udržitelnému využívání biologické rozmanitosti. Uživatelé a poskytovatelé se rovněž vybízejí, aby zvyšovali informovanost o významu genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

(23)

Povinnost náležité péče by se měla vztahovat na všechny uživatele bez ohledu na jejich velikost, včetně mikropodniků a malých a středních podniků. Toto nařízení by mělo nabídnout řadu opatření a nástrojů, které mikropodnikům a malým a středním podnikům umožní plnit jejich povinnosti za přijatelných nákladů a s vysokou úrovní právní jistoty.

(24)

Při stanovování opatření náležité péče by měly hrát důležitou úlohu osvědčené postupy vyvinuté uživateli, které jsou zvlášť vhodné pro dosažení souladu se systémem provádění Nagojského protokolu za přijatelných nákladů a s vysokou úrovní právní jistoty. Uživatelé by měli vycházet ze stávajících zásad chování týkajících se přístupu a sdílení přínosů vypracovaných pro akademické, univerzitní a nekomerční oblasti výzkumu a pro různá průmyslová odvětví. Sdružení uživatelů by měla mít možnost požádat Komisi, aby určila, zda může být konkrétní kombinace postupů, nástrojů nebo mechanismů, na kterou sdružení dohlíží, uznána za osvědčený postup. Příslušné orgány členských států by měly vzít v úvahu, že provádění uznaného osvědčeného postupu uživatelem snižuje riziko, že uživatel nedodrží pravidla, a odůvodňuje menší míru kontroly dodržování pravidel. Totéž by se mělo týkat i osvědčených postupů přijatých smluvními stranami Nagojského protokolu.

(25)

Podle Nagojského protokolu musí být kontrolní body účinné a mít význam pro využívání genetických zdrojů. Při přesně stanovených příležitostech v rámci řetězce činností, které jsou součástí využívání, by uživatelé měli na požádání prohlásit a prokázat, že postupovali s náležitou péčí. Jedním z vhodných okamžiků pro takové prohlášení je přijetí prostředků na výzkum. Další vhodný okamžik nastává v konečné fázi využívání, to jest ve fázi konečného vývoje produktu před podáním žádosti o povolení k uvedení na trh pro produkt vyvinutý využíváním genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, nebo ve fázi konečného vývoje produktu před uvedením na trh Unie v případě, že se povolení k uvedení na trh nepožaduje. S cílem zajistit efektivitu kontrolních bodů a zároveň zvýšit právní jistotu pro uživatele by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise by měla využít tyto prováděcí pravomoci ke stanovení fáze konečného vývoje produktu v souladu s Nagojským protokolem s cílem určit konečnou fázi využívání v jednotlivých odvětvích.

(26)

Je důležité uznat, že významnou úlohu při provádění Nagojského protokolu bude hrát Informační systém pro přístup a sdílení přínosů. V souladu s články 14 a 17 Nagojského protokolu by byly informace poskytovány do Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů v rámci procesu zpracování mezinárodně uznávaných certifikátů o shodě. Příslušné orgány by měly s Informačním systémem pro přístup a sdílení přínosů spolupracovat s cílem zajistit výměnu daných informací, a pomoci tak příslušným orgánům sledovat dodržování pravidel uživateli.

(27)

Sběr genetických zdrojů ve volné přírodě většinou provádějí pro nekomerční účely výzkumní pracovníci z akademické, univerzitní a nekomerční sféry nebo sběratelé. V převážné většině případů a téměř ve všech odvětvích se přístup k nově získaným genetickým zdrojům uplatňuje prostřednictvím zprostředkovatelů, sbírek nebo zástupců, kteří získávají genetické zdroje ve třetích zemích.

(28)

Hlavními dodavateli genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji využívaných v Unii jsou sbírky. Jako dodavatelé mohou významně pomoci jiným uživatelům v řetězci uživatelů při dodržování jejich povinností. Za tímto účelem by v Unii měl být zaveden systém registrovaných sbírek zřízením dobrovolného registru sbírek, který by spravovala Komise. Díky tomuto systému by bylo u sbírek uvedených v registru zajištěno účinné uplatňování opatření k dodávání vzorků genetických zdrojů třetím osobám pouze s dokumentací prokazující zákonný přístup, a bylo by zajištěno sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, je-li vyžadováno. Systém registrovaných sbírek v rámci Unie by měl výrazně snížit riziko, že budou v Unii využívány genetické zdroje, k nimž nebyl uplatněn přístup v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo s regulačními požadavky některé smluvní strany Nagojského protokolu týkajícími se přístupu a sdílení přínosů. Příslušné orgány členských států by měly ověřit, zda sbírka splňuje požadavky pro uznání za sbírku, kterou je možné zařadit do registru. Na uživatele, kteří získali genetický zdroj ze sbírky zařazené do registru, by se mělo pohlížet jako na uživatele, kteří při získávání všech nezbytných informací postupovali s náležitou péčí. To by mělo být zvláště přínosné pro výzkumné pracovníky z akademické, univerzitní a nekomerční sféry, jakož i pro malé a střední podniky a mělo by to přispět k omezení správních požadavků a požadavků na dodržování pravidel.

(29)

Příslušné orgány členských států by měly kontrolovat, zda uživatelé dodržují své povinnosti, zda získali předchozí informovaný souhlas a zda sjednali vzájemně dohodnuté podmínky. Příslušné orgány by také měly uchovávat záznamy o provedených kontrolách a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (7) by měly být zpřístupněny příslušné informace.

(30)

Členské státy by měly zajistit, aby porušování prováděcích pravidel k Nagojskému protokolu bylo postihováno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

(31)

S ohledem na mezinárodní charakter transakcí spojených přístupem a sdílením přínosů by měly příslušné orgány členských států spolupracovat mezi sebou navzájem, s Komisí a s příslušnými vnitrostátními orgány třetích zemí, aby zajistily, že uživatelé budou toto nařízení dodržovat, a aby podpořily účinné uplatňování prováděcích pravidel k Nagojskému protokolu.

(32)

Unie a členské státy by měly jednat iniciativně a zajistit, aby bylo dosaženo cílů Nagojského protokolu v zájmu navýšení zdrojů na podporu ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného využívání jejích složek v celosvětovém měřítku.

(33)

Komise a členské státy by měly přijmout vhodná doplňující opatření na zvýšení účinnosti provádění tohoto nařízení a za účelem snížení nákladů, zejména tam, kde by to bylo výhodné pro výzkumné pracovníky z akademické, univerzitní a nekomerční sféry a malé a střední podniky.

(34)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů v souladu s Nagojským protokolem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu jeho rozsahu a v zájmu zajištění fungování vnitřního trhu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Den vstupu tohoto nařízení v platnost by měl přímo navazovat na vstup Nagojského protokolu v platnost pro Unii, aby byly zajištěny stejné podmínky na úrovni Unie i na celosvětové úrovni, pokud jde o činnosti spojené s přístupem a sdílením přínosů z genetických zdrojů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro dodržování podmínek pro přístup a sdílení přínosů, pokud jde o genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji, v souladu s ustanoveními Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (dále jen „Nagojský protokol“). Účinné provádění tohoto nařízení rovněž přispěje k ochraně biologické rozmanitosti a k udržitelnému využívání jejích složek v souladu s ustanoveními Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „úmluva“).

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na genetické zdroje, na něž mají státy svrchované právo, a na tradiční znalosti související s genetickými zdroji, k nimž je uplatněn přístup po vstupu Nagojského protokolu v platnost pro Unii. Vztahuje se také na přínosy plynoucí z využívání těchto genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na genetické zdroje, u nichž jsou přístup a sdílení přínosů upraveny specializovanými mezinárodními nástroji, které jsou v souladu s cíli úmluvy a Nagojského protokolu a nejsou s nimi v rozporu.

3.   Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla členských států týkající se přístupu ke genetickým zdrojům, na něž státy mají svrchovaná práva v mezích působnosti článku 15 úmluvy, a ustanovení členských států týkající se čl. 8 písm. j) úmluvy o tradičních znalostech souvisejících s genetickými zdroji.

4.   Toto nařízení se týká genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, na něž se vztahují právní předpisy nebo regulační požadavky některé smluvní strany Nagojského protokolu týkající se přístupu a sdílení přínosů.

5.   Nic v tomto nařízení nezavazuje členský stát k tomu, aby poskytl informace, o nichž se domnívá, že by jejich poskytnutí bylo v rozporu se zásadními zájmy jeho bezpečnosti.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v úmluvě a v Nagojském protokolu, jakož i tyto definice:

1)

„genetickým materiálem“ se rozumí jakýkoli materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční jednotky dědičnosti;

2)

„genetickými zdroji“ se rozumí genetický materiál skutečné nebo potenciální hodnoty;

3)

„přístupem“ se rozumí získání genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji ve smluvní straně Nagojského protokolu;

4)

„uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která využívá genetické zdroje nebo tradiční znalosti související s genetickými zdroji;

5)

„využíváním genetických zdrojů“ se rozumí provádění výzkumu a vývoje v oblasti genetického nebo biochemického složení genetických zdrojů, a to i pomocí biotechnologií, jak jsou definovány v článku 2 úmluvy;

6)

„vzájemně dohodnutými podmínkami“ se rozumí smluvní ujednání uzavřená mezi poskytovatelem genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a uživatelem, přesně stanovující podmínky pro spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a která mohou rovněž obsahovat i další pravidla a podmínky tohoto využívání, jakož i následných aplikací a uvedení na trh;

7)

„tradičními znalostmi souvisejícími s genetickými zdroji“ se rozumí tradiční znalosti, které vlastní domorodé nebo místní společenství a které mají význam pro využívání genetických zdrojů a jako takové jsou popsány ve vzájemně dohodnutých podmínkách vztahujících se na využívání genetických zdrojů;

8)

„nezákonně získanými genetickými zdroji“ se rozumí genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji, k nimž nebyl uplatněn přístup v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo regulačními požadavky poskytující země, která je smluvní stranou Nagojského protokolu a vyžaduje předchozí informovaný souhlas, na přístup a sdílení přínosů;

9)

„sbírkou“ se rozumí soubor získaných vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací, který je shromážděn a uchováván, ať už je v držení veřejných nebo soukromých subjektů;

10)

„sdružením uživatelů“ se rozumí organizace zřízená v souladu s požadavky členského státu, v němž se nachází, která zastupuje zájmy uživatelů a která je zapojena do vytváření osvědčených postupů uvedených v článku 8 tohoto nařízení a do dohledu nad nimi;

11)

„mezinárodně uznávaným certifikátem o shodě“ se rozumí povolení nebo obdobný dokument vydaný příslušným orgánem v okamžiku přístupu v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e) a čl. 13 odst. 2 Nagojského protokolu jako doklad, že přístup ke genetickým zdrojům, na které se vztahuje, byl uplatněn v souladu s rozhodnutím o udělení předchozího informovaného souhlasu a že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky pro uživatele a pro konkrétní využívání v nich uvedené; tento dokument se poskytne do Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů zřízeného podle čl. 14 odst. 1 Nagojského protokolu.

KAPITOLA II

DODRŽOVÁNÍ PRAVIDEL UŽIVATELI

Článek 4

Povinnosti uživatelů

1.   Uživatelé postupují s náležitou péčí, aby se ujistili, že ke genetickým zdrojům a tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji, které využívají, byl uplatněn přístup v souladu s platnými právními předpisy nebo regulačními požadavky na přístup a sdílení přínosů a že jsou na základě vzájemně dohodnutých podmínek spravedlivě a rovnocenně sdíleny přínosy, a to v souladu s veškerými platnými právními předpisy nebo regulačními požadavky.

2.   Genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji se předávají a využívají pouze v souladu se vzájemně dohodnutými podmínkami, pokud to vyžadují platné právní předpisy nebo regulační požadavky.

3.   Pro účely odstavce 1 uživatelé získávají, uchovávají a předávají dalším uživatelům:

a)

mezinárodně uznávaný certifikát o shodě, jakož i informace o obsahu vzájemně dohodnutých podmínek, které mají význam pro následné uživatele; nebo

b)

není-li k dispozici žádný mezinárodně uznávaný certifikát o shodě, informace a příslušné dokumenty ohledně:

i)

data a místa přístupu ke genetickým zdrojům nebo tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji,

ii)

popisu genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s využitými genetickými zdroji,

iii)

zdrojů, ze kterých byly genetické zdroje nebo tradiční znalosti související s genetickými zdroji přímo získány, jakož i ohledně následných uživatelů genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji,

iv)

existence nebo neexistence práv a povinností týkajících se přístupu a sdílení přínosů, včetně práv a povinností týkajících se následných aplikací a uvedení na trh,

v)

povolení k přístupu v příslušných případech,

vi)

vzájemně dohodnutých podmínek, včetně ujednání o sdílení přínosů v příslušných případech.

4.   Na uživatele získávající rostlinné genetické zdroje pro výživu a zemědělství v zemi, která je smluvní stranou Nagojského protokolu a která stanovila, že rostlinné genetické zdroje pro výživu a zemědělství pod její správou a kontrolou a ve veřejném vlastnictví, které nejsou obsaženy v příloze I Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství (dále jen „smlouva o rostlinných genetických zdrojích“), budou rovněž podléhat podmínkám standardní dohody o poskytování materiálů pro účely zmíněné ve smlouvě o rostlinných genetických zdrojích, je pohlíženo jako na uživatele, kteří postupovali s náležitou péčí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

5.   Pokud informace, které mají uživatelé k dispozici, nejsou dostačující nebo pokud přetrvává nejistota ohledně zákonnosti přístupu a využívání, získají uživatelé povolení k přístupu nebo obdobný dokument a sjednají vzájemně dohodnuté podmínky, nebo využívání ukončí.

6.   Uživatelé uchovávají informace, které mají význam pro přístup a sdílení přínosů, po dobu dvaceti let po skončení období využívání.

7.   Na uživatele, kteří získávají genetický zdroj ze sbírky, která je uvedena v registru sbírek v Unii uvedeném v čl. 5 odst. 1, se pohlíží jako na uživatele, kteří při získávání informací uvedených v odstavci 3 tohoto článku postupovali s náležitou péčí.

8.   Uživatelé získávající genetický zdroj, který byl určen jako příčinný patogen nebo možný příčinný patogen představující aktuální nebo bezprostřední ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu ve smyslu Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) nebo ve smyslu vážné přeshraniční zdravotní hrozby, jak je definována v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (9), pro účely připravenosti na ohrožení veřejného zdraví v zemích, které dosud nebyly zasaženy, a reakce v postižených zemích, splní povinnosti uvedené v odstavcích 3 nebo 5 tohoto článku do:

a)

jednoho měsíce poté, co skončí bezprostřední nebo aktuální ohrožení veřejného zdraví, nebo

b)

tří měsíců poté, co se genetický zdroj začne využívat,

podle toho, co nastane dříve.

Pokud povinnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5 tohoto článku nejsou splněny ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce, využívání se ukončí.

V případě žádosti o povolení k uvedení na trh nebo v případě uvedení na trh u produktů vzniklých z využívání genetického zdroje uvedeného v prvním pododstavci, platí povinnosti uvedené v odstavcích 3 nebo 5 bezvýhradně a bezodkladně.

V případě, že nebyl včas získán předběžný informovaný souhlas a nebyly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, nebude uživatel, dokud nebude dosaženo dohody s dotyčnou zemí, která zdroj poskytuje, požadovat žádná výsadní práva k jakýmkoli výsledkům získaným využíváním těchto patogenů.

Specializované mezinárodní nástroje pro přístup a sdílení přínosů uvedené v článku 2 zůstávají nedotčeny.

Článek 5

Registr sbírek

1.   Komise vytvoří a spravuje registr sbírek v Unii (dále jen „registr“). Komise zajistí, aby byl tento registr na internetu a pro uživatele snadno dostupný. Registr obsahuje odkazy na sbírky genetických zdrojů nebo části těchto sbírek, které splňují kritéria stanovená v odstavci 3.

2.   Členský stát zváží na žádost držitele sbírky v jeho jurisdikci zařazení dané sbírky nebo její části do registru. Poté, co ověří, že sbírka nebo její část splňuje kritéria stanovená v odstavci 3, oznámí členský stát Komisi bez zbytečného prodlení název sbírky a kontaktní údaje dané sbírky a jejího držitele a typ sbírky. Komise takto získané informace neprodleně zařadí do registru.

3.   Aby byla sbírka nebo její část zařazena do registru, musí být sbírka prokazatelně schopna:

a)

používat standardní postupy při výměně vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací s jinými sbírkami a při poskytování vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací třetím osobám za účelem jejich využívání v souladu s úmluvou a Nagojským protokolem;

b)

poskytovat genetické zdroje a související informace třetím osobám za účelem jejich využívání pouze s dokumentací prokazující, že přístup ke genetickým zdrojům a souvisejícím informacím byl uplatněn v souladu s platnými právními předpisy nebo s regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů a případně se vzájemně dohodnutými podmínkami;

c)

vést záznamy o všech vzorcích genetických zdrojů a souvisejících informacích poskytnutých třetím osobám za účelem jejich využívání;

d)

podle možnosti zavést nebo využívat jedinečné identifikátory u vzorků genetických zdrojů poskytnutých třetím osobám; a

e)

používat vhodné nástroje ke sledování a monitorování výměn vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací s jinými sbírkami.

4.   Členské státy pravidelně ověřují, zda každá sbírka nebo část sbírky spadající pod jejich jurisdikci, která je zařazena do registru, splňuje kritéria stanovená v odstavci 3.

Pokud na základě informací poskytnutých podle odstavce 3 existuje důkaz, že sbírka nebo část sbírky zařazené do registru nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3, určí příslušný členský stát ve spolupráci s příslušným držitelem sbírky bez zbytečného prodlení nápravné kroky nebo opatření.

Členský stát, který rozhodne, že sbírka nebo část sbírky spadající pod jeho jurisdikci již není v souladu s odstavcem 3, o tom bez zbytečného prodlení informuje Komisi.

Komise po obdržení těchto informací vyřadí sbírku nebo část dotčené sbírky z registru.

5.   Komise přijme prováděcí akty s cílem stanovit postupy pro provádění odstavců 1 až 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 6

Příslušné orgány a kontaktní místo

1.   Každý členský stát určí jeden či více příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení. Členské státy oznámí Komisi názvy a adresy svých příslušných orgánů při vstupu tohoto nařízení v platnost. Členské státy sdělí Komisi bez zbytečného prodlení všechny změny názvů nebo adres příslušných orgánů.

2.   Komise seznam příslušných orgánů členských států zveřejní, a to rovněž na internetu. Komise tento seznam aktualizuje.

3.   Komise určí kontaktní místo pro přístup a sdílení přínosů odpovědné za udržování kontaktu se sekretariátem úmluvy, pokud jde o záležitosti spadající do tohoto nařízení.

4.   Komise zajistí, aby orgány Unie zřízené podle nařízení Rady (ES) č. 338/97 (10) přispívaly k dosažení cílů tohoto nařízení.

Článek 7

Monitorování dodržování pravidel uživateli

1.   Členské státy a Komise požádají všechny příjemce finančních prostředků na výzkum spojený s využíváním genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, aby prohlásili, že postupují s náležitou péčí v souladu s článkem 4.

2.   Ve fázi konečného vývoje produktu vyvinutého využíváním genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s těmito zdroji uživatelé příslušným orgánům podle čl. 6 odst. 1 učiní prohlášení, že splnili povinnosti podle článku 4 a zároveň předloží:

a)

příslušné informace z mezinárodně uznávaného certifikátu o shodě, nebo

b)

související informace podle čl. 4 odst. 3 písm. b) bodu i) až v) a čl. 4 odst. 5, případně včetně informací o sjednání vzájemně dohodnutých podmínek.

Uživatelé příslušnému orgánu na požádání doloží další skutečnosti.

3.   Příslušné orgány předají informace získané na základě odstavců 1 a 2 tohoto článku do Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, zřízenému podle čl. 14 odst. 1 Nagojského protokolu, Komisi a případně příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 13 odst. 2 Nagojského protokolu.

4.   Příslušné orgány spolupracují s Informačním systémem pro přístup a sdílení přínosů s cílem zajistit výměnu informací uvedených v čl. 17 odst. 2 Nagojského protokolu za účelem monitorování dodržování pravidel uživateli.

5.   Příslušné orgány věnují náležitou pozornost zachování důvěrnosti obchodních a průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost stanovena unijními nebo vnitrostátními právními předpisy za účelem ochrany oprávněných hospodářských zájmů, zejména pokud jde o určení genetických zdrojů a určení jejich využívání.

6.   Komise přijme prováděcí akty s cílem stanovit postupy pro provádění odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku. Komise v těchto prováděcích aktech stanoví fázi konečného vývoje produktu s cílem určit konečnou fázi využívání v jednotlivých odvětvích. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 8

Osvědčené postupy

1.   Sdružení uživatelů nebo jiné zúčastněné strany mohou Komisi předložit žádost o to, aby kombinace postupů, nástrojů nebo mechanismů, kterou vytvořily a na niž dohlížejí, byla uznána za osvědčený postup v souladu s požadavky tohoto nařízení. Žádost musí být podložena dokumentací a informacemi.

2.   V případě, že Komise na základě dokumentace a informací poskytnutých podle odstavce 1 tohoto článku rozhodne, že konkrétní kombinace postupů, nástrojů nebo mechanismů umožňuje uživateli, který ji účinně provádí, dodržovat povinnosti stanovené v článcích 4 a 7, uzná ji jako osvědčený postup.

3.   Sdružení uživatelů nebo jiné zúčastněné strany uvědomí Komisi o jakýchkoli změnách nebo aktualizacích osvědčeného postupu, který byl uznán v souladu s odstavcem 2.

4.   Pokud existují důkazy o opakovaných nebo závažných případech, kdy uživatelé uplatňující osvědčený postup nedodržují své povinnosti podle tohoto nařízení, Komise ve spolupráci s příslušným sdružením uživatelů nebo jinými zúčastněnými stranami přezkoumá, zda tyto případy neukazují na možné nedostatky v osvědčeném postupu.

5.   Komise zruší uznání osvědčeného postupu, pokud zjistí, že změny v osvědčeném postupu ohrožují schopnost uživatele plnit povinnosti stanovené v článcích 4 a 7, nebo pokud opakované nebo závažné případy nedodržování pravidel uživateli souvisí s nedostatky v daném osvědčeném postupu.

6.   Komise vytvoří a aktualizuje internetový registr uznaných osvědčených postupů. Tento registr uvádí v jednom oddílu osvědčené postupy uznané Komisí v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a ve druhém oddílu osvědčené postupy přijaté na základě čl. 20 odst. 2 Nagojského protokolu.

7.   Komise přijme prováděcí akty s cílem stanovit postupy pro provádění odstavců 1 až 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 9

Kontroly dodržování pravidel uživateli

1.   Příslušné orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 provádějí kontroly, aby ověřily, zda uživatelé plní své povinnosti podle článků 4 a 7, přičemž vezmou v úvahu, že uplatňuje-li uživatel v souvislosti s přístupem a sdílením přínosů osvědčený postup uznaný podle čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení nebo podle čl. 20 odst. 2 Nagojského protokolu, může se tak snížit riziko, že daný uživatel pravidla nedodrží.

2.   Členské státy zajistí, aby kontroly prováděné podle odstavce 1 byly účinné, přiměřené a odrazující a aby odhalovaly případy, kdy uživatelé nedodržují toto nařízení.

3.   Kontroly uvedené v odstavci 1 jsou prováděny:

a)

v souladu s pravidelně aktualizovaným plánem vypracovaným za použití přístupu založeného na hodnocení rizik;

b)

v případě, že příslušný orgán má k dispozici důležité informace, mimo jiné i na základě opodstatněných obav třetích stran, o nedodržování tohoto nařízení uživatelem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto obavám vyjádřeným poskytujícími zeměmi.

4.   Kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou zahrnovat prověrku:

a)

opatření, která uživatel přijal s cílem postupovat s náležitou péčí v souladu s článkem 4;

b)

dokumentace a záznamů, které prokazují v souvislosti s konkrétním využitím, že bylo postupováno s náležitou péčí v souladu s článkem 4;

c)

případů, kdy byl uživatel povinen učinit prohlášení podle článku 7.

Podle potřeby mohou být provedeny rovněž kontroly na místě.

5.   Uživatelé poskytnou veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol uvedených v odstavci 1.

6.   Aniž je dotčen článek 11, jsou-li v důsledku kontrol uvedených v odstavci 1 tohoto článku zjištěny nedostatky, oznámí příslušný orgán uživateli nápravné kroky nebo opatření, které má přijmout.

V závislosti na povaze daných nedostatků mohou členské státy rovněž přijmout okamžitá prozatímní opatření.

Článek 10

Záznamy o kontrolách

1.   Příslušné orgány uchovávají po dobu nejméně pěti let záznamy o kontrolách podle čl. 9 odst. 1, s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, jakož i záznamy o veškerých nápravných krocích a opatřeních přijatých podle čl. 9 odst. 6.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupní v souladu se směrnicí 2003/4/ES.

Článek 11

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení článků 4 a 7 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování.

2.   Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy oznámí Komisi do dne 11. června 2015 pravidla uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí jakékoli jejich následné změny.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Spolupráce

Příslušné orgány uvedené v čl. 6 odst. 1:

a)

spolupracují spolu navzájem i s Komisí s cílem zajistit, aby uživatelé dodržovali toto nařízení;

b)

konzultují případně provádění Nagojského protokolu a tohoto nařízení se zúčastněnými stranami;

c)

spolupracují s příslušnými vnitrostátními orgány uvedenými v čl. 13 odst. 2 Nagojského protokolu s cílem zajistit, aby uživatelé dodržovali toto nařízení;

d)

informují příslušné orgány ostatních členských států a Komisi o všech vážných nedostatcích zjištěných při kontrolách uvedených v čl. 9 odst. 1 a o typech sankcí uložených v souladu s článkem 11;

e)

vyměňují si informace o organizaci svého systému kontrol za účelem monitorování dodržování tohoto nařízení ze strany uživatelů.

Článek 13

Doplňující opatření

Komise a členské státy podle potřeby:

a)

podporují a povzbuzují činnosti v oblasti šíření informací, zvyšování povědomí a odborné přípravy s cílem pomoci zúčastněným stranám pochopit jejich povinnosti vyplývající z provádění tohoto nařízení a příslušných ustanovení úmluvy a Nagojského protokolu v Unii;

b)

povzbuzují k vypracovávání odvětvových zásad chování, vzorových smluvních ustanovení, pokynů a osvědčených postupů, zejména tam, kde by byly přínosem pro výzkumné pracovníky z akademické, univerzitní a nekomerční sféry a malé a střední podniky;

c)

prosazují rozvoj a využití nákladově efektivních komunikačních nástrojů a systémů na podporu monitorování a sledování toho, jak sbírky a uživatelé využívají genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji;

d)

poskytují uživatelům technické a jiné pokyny, s ohledem na situaci výzkumných pracovníků v akademické, univerzitní a nekomerční sféře a malých a středních podniků, aby jim usnadnily dodržování požadavků tohoto nařízení;

e)

povzbuzují uživatele a poskytovatele, aby přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů směrovali na ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné využívání jejích složek v souladu s ustanoveními úmluvy;

f)

prosazují opatření na podporu sbírek, které přispívají k ochraně biologické a kulturní rozmanitosti.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 15

Konzultační fórum

Komise zajistí vyváženou účast zástupců členských států a jiných zúčastněných stran, pokud jde o záležitosti spojené s prováděním tohoto nařízení. Tito zástupci se setkávají v rámci konzultačního fóra. Jednací řád uvedeného konzultačního fóra stanoví Komise.

Článek 16

Zprávy a přezkum

1.   Pokud není v souladu s článkem 29 Nagojského protokolu stanoven pro podávání zpráv jiný interval, předloží členské státy Komisi zprávu o uplatňování tohoto nařízení do 11. června 2017 a poté každých pět let.

2.   Do jednoho roku po uplynutí lhůty pro předkládání zpráv uvedené v odstavci 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení včetně prvního posouzení účinnosti tohoto nařízení.

3.   Každých deset let po své první zprávě Komise na základě zpráv a zkušeností s uplatňováním tohoto nařízení přezkoumá fungování a účinnost tohoto nařízení v dosahování cílů Nagojského protokolu. Při přezkumu Komise posoudí zejména administrativní důsledky pro veřejné výzkumné instituce, mikropodniky, malé a střední podniky a konkrétní odvětví. Posoudí rovněž potřebu přezkoumat provádění ustanovení tohoto nařízení s ohledem na vývoj v jiných příslušných mezinárodních organizacích.

4.   Komise informuje konferenci smluvních stran úmluvy, sloužící jako zasedání smluvních stran Nagojského protokolu, o opatřeních, která Unie přijala za účelem provedení opatření k zajištění souladu s Nagojským protokolem.

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Co nejdříve po uložení listiny Unie o přijetí Nagojského protokolu Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž bude uvedeno datum, k němuž Nagojský protokol vstupuje pro Unii v platnost. Toto nařízení se použije od uvedeného dne.

3.   Články 4, 7 a 9 tohoto nařízení se použijí jeden rok poté, co Nagojský protokol vstoupí pro Unii v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 73.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(3)  Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).

(4)  Příloha I k dokumentu UNEP/CBD/COP/DEC/X/1 ze dne 29. října 2010.

(5)  Rozhodnutí Rady /2014/283/EU ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Unie (viz strana 231 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Rozhodnutí Rady 2004/869/ES ze dne 24. února 2004 o uzavření Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 378, 23.12.2004, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).


20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/72


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 512/2014

ze dne 16. dubna 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z kombinovaných ustanovení článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (3) ve spojení s článkem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (4) vyplývá, že Agentura pro evropský GNSS (dále jen „agentura“) má zajišťovat bezpečnostní akreditaci evropských družicových navigačních systémů (dále jen „systémy“) a za tímto účelem dávat podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sledovat je a provádět bezpečnostní prověrky.

(2)

Tyto systémy jsou vymezeny v článku 2 nařízení (EU) č.1285/2013. Jedná se o složité systémy a do jejich zřízení a provozu je zapojena řada zúčastněných stran s různými úlohami. V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby všechny zúčastněné strany zapojené do provádění programů Galileo a EGNOS (dále jen „programy“) nakládaly s utajovanými informacemi EU a chránily je v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými v bezpečnostních pravidlech Komise a v bezpečnostních pravidlech Rady na ochranu utajovaných informací EU a aby se v případě potřeby na všechny zúčastněné strany zapojené do provádění programů vztahoval článek 17 nařízení (EU) č. 1285/2013, který zaručuje rovnocennou úroveň ochrany utajovaných informací EU.

(3)

Zúčastněnými stranami, které se podílejí na procesu bezpečnostní akreditace a jsou jím ovlivněny, jsou Komise, příslušné agentury Unie, Evropská kosmická agentura (dále jen „ESA“), členské státy a strany zapojené do společné akce Rady 2004/552/SZBP (5).

(4)

S ohledem na zvláštní povahu a složitost uvedených systémů, jednotlivé subjekty zapojené do jejich zavádění a různorodost potenciálních uživatelů by bezpečnostní akreditace měla být usnadněna prostřednictvím řádné konzultace všech příslušných stran, jako jsou vnitrostátní orgány členských států a třetích zemí provozující sítě napojené na systém zřízený v rámci programu Galileo pro poskytování veřejné regulované služby („public regulated service“, dále jen „PRS“), další příslušné orgány členských států, ESA nebo, pokud to stanoví mezinárodní dohoda, třetí země, na jejichž území jsou umístěny pozemní stanice těchto systémů.

(5)

Má-li být umožněno náležité plnění úkolů souvisejících s bezpečnostní akreditací je nanejvýš důležité, aby Komise poskytovala veškeré informace nezbytné k jejich plnění. Je rovněž důležité, aby byly činnosti v rámci bezpečnostní akreditace koordinovány s prací orgánů pověřených řízením programů v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013 a dalších subjektů odpovědných za provádění bezpečnostních předpisů.

(6)

Přístup týkající se hodnocení a řízení rizik by měl být uplatňován v souladu s osvědčenými postupy. Měl by zahrnovat používání bezpečnostních opatření v souladu s pojmem hloubkové ochrany. Měla by zohledňovat pravděpodobnost, že se naplní riziko nebo dojde k obávané události. Měl by být rovněž přiměřený, vhodný a nákladově efektivní, měl by zohledňovat náklady spojené s prováděním opatření ke snížení rizika v porovnání s následným přínosem pro bezpečnost. Cílem hloubkové ochrany je zvýšení bezpečnosti systémů provedením technických a netechnických bezpečnostních opatření, která jsou uspořádána jako několik ochranných vrstev.

(7)

Vývoj, včetně příslušných souvisejících výzkumných činností, a výroba přijímačů PRS a bezpečnostních modulů PRS představují zvlášť citlivé činnosti. Je proto nezbytné, aby byly zavedeny postupy pro udělování povolení výrobcům přijímačů PRS a bezpečnostních modulů PRS.

(8)

Kromě toho by se vzhledem k potenciálně vysokému počtu sítí a vybavení připojených k systému zřízenému v rámci programu Galileo, zejména pro používání PRS, měly ve strategii bezpečnostní akreditace definovat zásady bezpečnostní akreditace těchto sítí a tohoto vybavení s cílem zajistit jednotnost bezpečnostní akreditace, aniž by tím byla dotčena pravomoc vnitrostátních subjektů členských států příslušných pro bezpečnostní otázky. Uplatňování těchto zásad by umožnilo důsledně řídit rizika a omezilo potřebu provádět všechna opatření ke snížení rizik na úrovni systému, což by mělo nežádoucí dopad na náklady, harmonogram, výkonnost a poskytování služeb.

(9)

Prostředky a opatření chránící před elektromagnetickým vyzařováním (tj. před elektronickým odposlechem) a kryptografické prostředky používané k zajištění bezpečnosti systémů by měly být posuzovány a schvalovány vnitrostátními subjekty příslušnými pro bezpečnostní otázky země, v níž je podnik vyrábějící tyto prostředky usazen. Co se týče kryptografických prostředků, toto posuzování a schvalování by mělo být doplněno v souladu se zásadami stanovenými v bodech 26 až 30 přílohy IV rozhodnutí Rady 2013/488/EU (6). Orgán odpovědný za bezpečnostní akreditaci systémů by měl potvrdit výběr těchto schválených prostředků a opatření při zohlednění celkových bezpečnostních požadavků systémů.

(10)

Nařízení (EU) č. 912/2010, a zejména ustanovení kapitoly III uvedeného nařízení, výslovně stanoví podmínky, za kterých musí agentura plnit své úkoly týkající se bezpečnostní akreditaci systémů. Zejména stanoví, že rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci musí být v zásadě přijímána nezávisle na Komisi a na subjektech odpovědných za provádění programů a že orgán pro bezpečnostní akreditaci systémů by měl být v rámci agentury nezávislým orgánem, který rozhoduje nezávisle.

(11)

V souladu s touto zásadou zřizuje nařízení (EU) č. 912/2010 radu pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“), která vedle správní rady a výkonného ředitele představuje jeden ze tří orgánů agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci plní týkající se bezpečnostní akreditace, které byly svěřeny agentuře, a je oprávněna jménem agentury přijímat rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci by měla přijmout svůj jednací řád a jmenovat svého předsedu.

(12)

Vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013 má bezpečnost programů, včetně bezpečnosti systémů a jejich fungování, zajišťovat Komise, měla by být činnost rady pro bezpečnostní akreditaci omezena na bezpečnostní akreditaci systémů a neměly by jí být dotčeny úkoly a povinnosti Komise. To by se mělo vztahovat zejména na úkoly a povinnosti Komise podle článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článku 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (7), včetně přijetí jakéhokoli dokumentu souvisejícího s bezpečností prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, prováděcího aktu nebo jiným způsobem, který je v souladu s uvedenými články. Aniž jsou dotčeny tyto úkoly a povinnosti Komise, by však měla rada pro bezpečnostní akreditaci být vzhledem ke své zvláštní odborné způsobilosti oprávněna poskytovat Komisi v rámci svých pravomocí poradenství týkající se vypracovávání návrhů aktů podle uvedených článků.

(13)

Mělo by být rovněž zajištěno, aby prováděním činností souvisejících s bezpečnostní akreditací nebyly dotčeny vnitrostátní pravomoci a výsady členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.

(14)

Pojmy „audity“ a „testy“ mohou ve vztahu k bezpečnosti zahrnovat bezpečnostní hodnocení, inspekce, přezkumy, audity a testy.

(15)

Má-li rada pro bezpečnostní akreditaci provádět své činnosti účinně a efektivně, měla by mít možnost zřizovat podřízené orgány, které by jednaly na základě jejích pokynů. Měla by zejména zřídit panel, který ji bude nápomocen při vypracovávání rozhodnutí.

(16)

Pod dozorem rady pro bezpečnostní akreditaci by měla být zřízena skupina odborníků z členských států k plnění úkolů orgánu pro distribuci kryptografických materiálů souvisejících se správou kryptografických materiálů EU. Tato skupina by měla být zřízena dočasně za účelem zajištění nepřetržité správy bezpečnostních komunikačních položek po dobu zaváděcí fáze programu Galileo. V dlouhodobějším horizontu, až bude systém zřízený na základě programu Galileo plně zprovozněn, by mělo být uplatňováno udržitelné řešení pro plnění těchto provozních úkolů.

(17)

Nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví rámec veřejné správy programů na období 2014–2020. Celkovou odpovědnost za programy svěřuje Komisi. Mimoto rozšiřuje úkoly svěřené agentuře, a zejména stanoví, že agentura hraje při využívání systémů a maximalizaci jejich socioekonomických přínosů důležitou roli.

(18)

S ohledem na tyto nové souvislosti je nezbytné zajistit, aby rada pro bezpečnostní akreditaci mohla úkol, který jí byl svěřen, vykonávat zcela nezávisle, a to zejména nezávisle na ostatních orgánech a činnostech agentury, a zabránit jakémukoli střetu zájmů. Je proto důležité, aby i v rámci agentury byly činnosti spojené s bezpečnostní akreditací více odděleny od ostatních činností, jako jsou řízení bezpečnostního střediska systému Galileo, podíl na komercializaci systémů a všechny činnosti, kterými by Komise mohla agenturu pověřit, a to zejména činnosti spojené s využíváním systémů. Za tímto účelem by měla rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury pod její kontrolou pracovat způsobem, který zajistí jejich samostatnost a nezávislost na jiných činnostech agentury. Jednotlivé činnosti v rámci agentury by měly být konkrétně a efektivně strukturálně odděleny nejpozději k 1. lednu 2014. Vnitřní pravidla agentury vztahující se na zaměstnance by rovněž měla zajistit samostatnost a nezávislost zaměstnanců provádějících činnosti související s bezpečnostní akreditací ve vztahu k zaměstnancům vykonávajícím jiné činnosti agentury.

(19)

Nařízení (EU) č. 912/2010 by proto mělo být změněno za účelem posílení nezávislosti a rozšíření pravomocí rady pro bezpečnostní akreditaci a jejího předsedy a uvedení těchto pravomocí do všestranného souladu s pravomocemi správní rady a výkonného ředitele agentury, přičemž by mělo stanovit povinnost různých orgánů agentury vzájemně spolupracovat.

(20)

Při jmenování členů těchto rad a volbě jejich předsedy a místopředsedy by měl být ve vhodných případech zohledněn význam vyváženého zastoupení mužů a žen. Dále by se mělo rovněž přihlížet k příslušným řídicím, administrativním a rozpočtovým schopnostem.

(21)

Tu část pracovních programů agentury, která popisuje provozní činnosti spojené s bezpečnostní akreditací systémů, jakož i část výroční zprávy o činnostech a výhledech agentury, která se týká bezpečnostní akreditace systémů, by měla vypracovávat a schvalovat místo správní rady rada pro bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci by je měla včas předávat správní radě, aby mohly být zahrnuty do pracovního programu a do výroční zprávy agentury. Rovněž by měla vykonávat disciplinární pravomoc nad svým předsedou.

(22)

Pokud jde o předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci, bylo by vhodné, aby mu byla ve vztahu k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací svěřena podobná úloha, jakou má v případě ostatních činností agentury výkonný ředitel. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci by proto měl kromě funkce zastupování agentury, již stanovené nařízením (EU) č. 912/2010, řídit bezpečnostní akreditaci pod vedením rady pro bezpečnostní akreditaci a měl by zajišťovat provádění té části pracovních programů agentury, která souvisí s akreditací. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci by rovněž měl na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předložit zprávu o plnění úkolů rady pro bezpečnostní akreditaci a učinit před nimi prohlášení.

(23)

Měly by se stanovit vhodné postupy, které pro případ, že správní rada neschválí pracovní programy agentury, zajistí, že tím nebude dotčeno bezpečnostní akreditační řízení a že může pokračovat bez přerušení.

(24)

Vzhledem k tomu, že je do programů evropského GNSS, včetně otázek bezpečnosti, zapojena řada třetích zemí a že se do nich mohou zapojit mezinárodní organizace, včetně otázek bezpečnosti, je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro zástupce mezinárodních organizací a třetích zemí, zejména Švýcarska, s nímž by měla být uzavřena dohoda o spolupráci (8), aby se mohli výjimečně a za určitých podmínek podílet na práci rady pro bezpečnostní akreditaci. Tyto podmínky by měly být s přihlédnutím k bezpečnostním otázkám, a zejména k ochraně utajovaných informací EU, stanoveny v mezinárodní dohodě podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která bude uzavřena s Unií. Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (9), jakož i protokoly 31 a 37 k Dohodě EHP již stanoví rámec pro účast Norska. Vzhledem ke zvláštní odborné způsobilosti rady pro bezpečnostní akreditaci by mělo být možné před zahájením vyjednávání o těchto mezinárodních dohodách nebo v jeho průběhu ji konzultovat v oblasti spadající do její působnosti.

(25)

Nařízení (EU) č. 912/2010 by mělo být uvedeno do souladu se zásadami, které jsou obsaženy ve společném přístupu týkajícím se decentralizovaných agentur, který Parlament přijal dne 5. července 2012, Rada dne 26. června 2012 a Komise dne 12. června 2012, zejména pokud jde o pravidla, podle kterých správní rada přijímá rozhodnutí, funkční období členů správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci a jejích předsedů, existenci víceletého pracovního programu, pravomoci správní rady v oblasti řízení zaměstnanců, hodnocení a revize nařízení, předcházení střetům zájmů a jejich řešení a nakládání s citlivými neutajovanými informacemi. Proces přijímání víceletého pracovního programu by měl být prováděn zejména v souladu se zásadou loajální spolupráce a s přihlédnutím k časovým omezením souvisejícím s tímto pracovním programem.

(26)

V souvislosti s předcházením střetu zájmů a s jejich řešením je důležité, aby si agentura vytvořila a uchovala pověst nestranného, věrohodného a vysoce profesionálního orgánu. Nikdy by neměl vzniknout oprávněný důvod k podezření, že na její rozhodnutí by mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto orgánu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů agentury nebo vyslaných národních odborníků či pozorovatelů nebo kteréhokoli z členů správní rady či rady pro bezpečnostní akreditaci, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotyčné osoby. Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci by proto měly přijmout ucelený soubor pravidel upravujících střet zájmů, která budou platit pro celou agenturu. Tato pravidla by měla zohlednit doporučení Účetního dvora uvedená v jeho zvláštní zprávě č. 15 z roku 2012, která byla vypracována na žádost Evropského parlamentu, jakož i potřebu předejít střetu zájmů mezi členy správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci.

(27)

Pro zajištění transparentního chodu agentury je třeba, aby byl její jednací řád zveřejněn. Je však třeba chránit některé veřejné a soukromé zájmy stanovením výjimek. Pro zajištění řádného fungování programů je třeba, aby víceleté a roční pracovní programy a výroční zpráva byly co nejpodrobnější. Z toho důvodu mohou obsahovat materiál, který je citlivý z hlediska bezpečnosti nebo smluvních vztahů. Bylo by proto vhodné uveřejňovat pouze shrnutí těchto dokumentů. V zájmu transparentnosti by však tato shrnutí měla být co nejúplnější.

(28)

Mělo by se rovněž zdůraznit, že pracovní programy agentury by měly být zaváděny na základě procesu řízení výkonnosti, včetně ukazatelů výkonnosti, za účelem účinného a efektivního hodnocení dosažených výsledků.

(29)

Pracovní programy agentury by měly rovněž obsahovat plánování zdrojů, včetně zdrojů lidských a finančních, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny, a při zohlednění toho, že výdaje spojené s novými požadavky na pracovníky agentury by měly být částečně vyváženy příslušným omezením rozsahu plánu pracovních míst Komise v průběhu stejného období, tj. od roku 2014 do roku 2020.

(30)

Aniž je dotčeno politické rozhodnutí o umístění sídel agentur Unie, potřeba zeměpisného rozložení a cíle stanovené členskými státy, pokud jde o sídla nových agentur, které jsou obsaženy v závěrech zástupců členských států ze zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaného v Bruselu dne 13. prosince 2003 a připomenuty v závěrech Evropské rady z června roku 2008, měla by být v procesu rozhodování ohledně volby umístění místních úřadoven agentury zohledněna objektivní kritéria, včetně: dostupnosti budov, existence vhodných vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, přístup na trh práce, k systému sociálního zabezpečení a k lékařské péči pro rodinné příslušníky zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, jakož i náklady na zřízení a provozní náklady.

(31)

Hostitelské státy by měly prostřednictvím zvláštních ujednání zajistit nezbytné podmínky pro hladký chod agentury, jako například vhodné vzdělávací a dopravní možnosti.

(32)

Rozhodnutím 2010/803/EU (10) rozhodli zástupci vlád členských států, že sídlo agentury bude v Praze. Hostitelská dohoda mezi Českou republikou a agenturou byla uzavřena dne 16. prosince 2011 a vstoupila v platnost dnem 9. srpna 2012. Má se za to, že tato hostitelská dohoda a jiná zvláštní ujednání splňují požadavky nařízení (EU) č. 912/2010.

(33)

Finanční zájmy Unie mají být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, zvláště předcházením a odhalováním nesrovnalostí, prováděním šetření, zpětným získáváním ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případným ukládáním sankcí.

(34)

Vzhledem k tomu, že článek 8 nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví, že členské státy mohou poskytnout dodatečné finanční prostředky pro účely financování určitých prvků programů, je též třeba, aby agentura v případě, že se to ukáže jako nezbytné pro plnění jejích úkolů, mohla zadávat zakázky společně s členskými státy.

(35)

Agentura by měla uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise na ochranu utajovaných informací EU. Měla by mít rovněž možnost stanovit pravidla pro nakládání s neutajovanými, ale jinak citlivými informacemi. Tato pravidla by se měla vztahovat pouze na zacházení s těmito údaji agenturou. Neutajované, avšak citlivé informace jsou informace nebo materiály, které by agentura měla chránit vzhledem k právním povinnostem stanoveným ve Smlouvách nebo vzhledem k jejich citlivosti. Zahrnují mimo jiné informace nebo materiály, na které se vztahuje povinnost zachování profesního tajemství podle článku 339 SFEU, informace související s otázkami uvedenými v článku 4 nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 (11) nebo informace spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12).

(36)

Nařízení (EU) č. 912/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 912/2010 se mění takto:

1)

Články 2 až 8 se nahrazují tímto:

„Článek 2

Úkoly

Úkoly agentury jsou stanoveny v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (13).

Článek 3

Orgány

1.   Orgány agentury jsou:

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

rada pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“).

2.   Orgány agentury vykonávají své úkoly, jež jsou vymezeny v článcích 6, 8 a 11.

3.   Správní rada a výkonný ředitel, rada pro bezpečnostní akreditaci a její předseda vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci jejích orgánů v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční předpisy použitelné na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům.

Článek 4

Právní postavení, místní úřadovny

1.   Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu.

2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou právo daného státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura se může rozhodnout zřídit místní úřadovny v členských státech, s výhradou jejich souhlasu, nebo ve třetích zemích účastnících se činnosti agentury podle článku 23.

4.   Volba umístění těchto úřadoven se řídí objektivními kritérii stanovenými tak, aby byl zajištěn hladký chod agentury.

Podmínky zřízení a fungování agentury v hostitelských členských státech a hostitelských třetích zemích, jakož i výhody, které tyto státy a země poskytují výkonnému řediteli, členům správní rady a radě pro bezpečnostní akreditaci, zaměstnancům agentury a jejich rodinným příslušníkům, budou stanoveny ve zvláštních ujednáních uzavřených mezi agenturou a těmito státy a zeměmi. Tato zvláštní ujednání schvaluje správní rada.

5.   Hostitelský členský stát a hostitelské třetí země poskytnou na základě zvláštních ujednání uvedených v odstavci 4 nezbytné podmínky pro hladký chod agentury.

6.   S výhradou čl. 11a odst. 1 písm. f) zastupuje agenturu její výkonný ředitel.

Článek 5

Správní rada

1.   Zřizuje se správní rada k provádění úkolů uvedených v článku 6.

2.   Správní rada se skládá z:

a)

jednoho zástupce jmenovaného každým členským státem;

b)

čtyř zástupců jmenovaných Komisí;

c)

jednoho zástupce bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem.

Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci jsou jmenování na základě jejich úrovně příslušných zkušeností a odbornosti.

Funkční období členů správní rady je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o to, aby fluktuace jejich zástupců ve správní radě byla co nejmenší.

Předseda a místopředseda rady pro bezpečnostní akreditaci, jakož i zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a zástupce Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“) jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.

3.   Je-li to vhodné, účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v dohodách podle čl. 23 odst. 1 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady.

4.   Správní rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté, s možností jednoho opětovného jmenování, a končí v okamžiku, kdy předseda nebo místopředseda přestávají být členy správní rady.

Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.

5.   Zasedání správní rady svolává předseda.

Výkonný ředitel agentury se za běžných okolností účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak.

Zasedání správní rady se pravidelně konají dvakrát do roka. Zasedání správní rada se dále může konat z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny svých členů.

Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, k účasti na svých zasedáních jako pozorovatele. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.

Agentura zajišťuje činnosti sekretariátu správní rady.

6.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady podle odstavce 4 a pro přijímání rozpočtu a pracovních programů.

7.   Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje. Rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 5, kromě záležitostí upravených v kapitole III, se nepřijmou, pokud zástupci Komise nebudou hlasovat kladně.

Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem.

Článek 6

Úkoly správní rady

1.   Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí, aniž jsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly III, které byly radě pro bezpečnostní akreditaci svěřeny.

2.   Správní rada rovněž:

a)

přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 11 odst. 4 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je konzultován ohledně tohoto víceletého pracovního programu za předpokladu, že účelem této konzultace je výměna názorů a výsledek není pro agenturu závazný;

b)

přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 11 odst. 4 písm. b);

c)

plní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 13 odst. 5, 6, 10 a 11 a v čl. 14 odst. 5;

d)

dohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 1 písm. a) bodě ii) nařízení (EU) č. 1285/2013;

e)

přijímá v souladu s článkem 21 tohoto nařízení prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14);

f)

schvaluje ujednání podle čl. 23 odst. 2, poté co konzultovala radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení těchto ujednání, která se týkají bezpečnostní akreditace;

g)

přijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů;

h)

přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 11 odst. 4 písm. c), a předá ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

i)

zajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 26, jakož i z vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů;

j)

je výkonným ředitelem konzultována ohledně pověřovacích smluv uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013 před jejich podpisem;

k)

schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele pracovní ujednání mezi agenturou a ESA podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) č. 1285/2013;

l)

schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům;

m)

schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele podle potřeby organizační strukturu agentury;

n)

přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

3.   Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu služebního řádu úředníků Unie (15) (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je však správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly III, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci.

Postupem podle článku 110 služebního řádu správní rada přijme prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly III, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání disciplinárních opatřeních vůči těmto zaměstnancům správní rada nejdříve konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.

Přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí správní rada konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací, které jsou uvedeny v kapitole III, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.

4.   Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit v souladu s čl. 15b odst. 3 a 4.

5.   Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k jeho plnění úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury, s výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly III.

Článek 7

Výkonný ředitel

Agenturu řídí její výkonný ředitel, který vykonává své povinnosti pod dohledem správní rady, aniž jsou dotčeny pravomoci, které byly podle článku 11 svěřeny radě pro bezpečnostní akreditaci a podle článku 11a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu.

Článek 8

Úkoly výkonného ředitele

Výkonný ředitel plní tyto úkoly:

a)

zastupuje agenturu a, s výjimkou činností a rozhodnutí přijímaných podle kapitol II a III, podepisuje pověřovací smlouvy uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013 v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. j) tohoto nařízení;

b)

vypracuje pracovní ujednání mezi agenturou a Evropskou kosmickou agenturou podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) č. 1285/2013 a předloží je správní radě v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. k) tohoto nařízení a podepíše tato ujednání po jejich schválení správní radou;

c)

připravuje práci správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou čl. 5 odst. 5 druhého pododstavce;

d)

provádí rozhodnutí správní rady;

e)

připravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 11 odst. 4 písm. a) a b);

f)

provádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 11a odst. 1 písm. b);

g)

vypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 11a odst. 1 písm. d);

h)

připravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech a předkládá ji správní radě ke schválení, s výjimkou části připravené a schválené radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 11 odst. 4 písm. c), která se týká činností spadajících do působnosti kapitoly III;

i)

přijímá veškerá potřebná opatření, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

j)

sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 13 a plní rozpočet v souladu s článkem 14;

k)

zajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě společné akce Rady 2004/552/SZBP (16) a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (17)

l)

zajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, mezi orgány agentury uvedenými v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení;

m)

sděluje Komisi názor agentury o technických a provozních specifikacích nezbytných pro zavádění změn v systémech v souladu s vývojem podle čl. 12 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1285/2013, včetně definice postupů pro převzetí a přezkum, jakož i výzkumných činností na podporu tohoto vývoje;

n)

vypracovává v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly III tohoto nařízení v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě;

o)

vykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci stanovené v čl. 6 odst. 3 prvním pododstavci v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce;

p)

přijímá po schválení správní radou potřebná opatření ke zřízení místních úřadoven v členských státech nebo ve třetích zemích v souladu s článkem 4 odst. 3;

q)

zajišťuje, že je radě pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 11 odst. 11 a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci poskytnut sekretariát a všechny zdroje potřebné pro řádné fungování;

r)

vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k provedení opatření vyplývajících ze závěrů a doporučení uvedených v hodnoceních a auditech podle článku 26 s výjimkou části akčního plánu týkající se činnosti podle kapitoly III a dvakrát do roka předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě;

s)

přijímá dále uvedená opatření na ochranu finančních zájmů Unie:

i)

preventivní opatření proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti, přičemž uplatňuje účinná kontrolní opatření,

ii)

při zjištění nesrovnalostí vymáhá neoprávněně vyplacené částky a případně ukládá účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce;

t)

vypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAF, a předkládá ji správní radě ke schválení.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Pracovní programy a výroční zpráva

1.   Ve víceletém pracovním programu agentury podle čl. 6 odst. 2 písm. a) se stanoví činnosti, které má agentura vykonat během období víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně činností souvisejících s mezinárodními vztahy a komunikací, za něž agentura odpovídá. V tomto programu se stanoví celkové strategické plánování, včetně cílů, etap, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti, jakož i plánování zdrojů, včetně lidských a finančních zdrojů, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny. Zohlední se v něm výsledky hodnocení a auditů podle článku 26 tohoto nařízení. Pro informaci obsahuje tento víceletý pracovní program rovněž popis přenesení úkolů z Komise na agenturu, včetně úkolů v oblasti řízení programů podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013.

2.   Roční pracovní program podle čl. 6 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení vychází z víceletého pracovního programu. Stanoví se v něm činnosti, které má agentura vykonat v nadcházejícím roce, včetně činností souvisejících s mezinárodními vztahy a komunikací, za něž je agentura odpovědná. Tento roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Jasně se v něm uvádí, které úkoly byly doplněny, pozměněny nebo vypuštěny ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem, a změny v ukazatelích výkonnosti a jejich cílových hodnotách. Tento program rovněž stanoví lidské a finanční zdroje, které jsou na jednotlivé činnosti vyčleněny. Pro informaci jsou v něm uvedeny úkoly, které Komise podle potřeby přenesla na agenturu na základě dohody s agenturou podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013.

3.   Výkonný ředitel předloží víceletý a roční pracovní program po jejich přijetí správní radou Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a členským státům a zveřejní shrnutí těchto pracovních programů.

4.   Výroční zpráva uvedená v čl. 8 písm. h) tohoto nařízení musí obsahovat informace o:

a)

provádění víceletého a ročního pracovního programu, i s ohledem na ukazatele výkonnosti;

b)

plnění rozpočtu a plánu personální (zaměstnanecké) politiky;

c)

systémech řízení a vnitřní kontroly agentury a pokroku dosaženém při provádění systémů řízení a technik podle čl. 11 písm. e) nařízení (EU) č. 1285/2013;

d)

veškerých opatřeních na zlepšení vlivu agentury na životní prostředí;

e)

výsledcích vnitřního a vnějšího auditu a opatřeních přijatých na základě doporučení vyplývajících z auditu a doporučení vydaných v souvislosti s udílením absolutoria;

f)

čestném prohlášení výkonného ředitele.

Shrnutí výroční zprávy se zveřejňuje.“

3)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1285/2013 se v případech, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo členských států, použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.“

4)

Články 10 a 11 se nahrazují tímto:

„Článek 10

Obecné zásady

Činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace, které jsou učeny pro systémy evropského GNSS a které jsou uvedeny v této kapitole, jsou prováděny v souladu s těmito zásadami:

a)

činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;

b)

je třeba vynaložit úsilí, aby byla rozhodnutí přijímána na základě konsensu;

c)

činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny na základě přístupu hodnocení a řízení rizik, přičemž se zohlední rizika pro bezpečnost systémů evropského GNSS, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnižovat obecnou úroveň bezpečnosti systémů;

d)

rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci připravují a činí odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;

e)

je třeba vynaložit úsilí, aby byly konzultovány všechny dotčené subjekty, které mají zájem na bezpečnostních otázkách;

f)

všechny příslušné zúčastněné strany musí provádět činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace v souladu se strategií bezpečnostní akreditace, aniž je dotčena úloha Evropské komise vymezená v nařízení (EU) č. 1285/2013;

g)

rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s řízením vymezeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pověřenými bezpečnostní akreditací;

h)

soustavný, transparentní a plně srozumitelný proces sledování zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika pro systémy evropského GNSS, aby byla vymezena bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou míru s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování daných programů a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s pojetím hloubkové ochrany. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento proces týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik probíhá jako cyklický proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do programů;

i)

rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci jsou přijímána zcela nezávisle, a to nezávisle na Komisi a jiných subjektech odpovědných za provádění programů a poskytování služeb, na výkonném řediteli a na správní radě agentury;

j)

činnosti bezpečnostní akreditace jsou prováděny s náležitým ohledem na nezbytnost odpovídající koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních předpisů;

k)

všechny zúčastněné subjekty zapojené do provádění programů chrání utajované informace EU a zachází s nimi v souladu se základními zásadami a minimálními standardy uvedenými v bezpečnostních pravidlech Rady a v bezpečnostních pravidlech Komise na ochranu utajovaných informací EU.

Článek 11

Rada pro bezpečnostní akreditaci

1.   Zřizuje rada pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“) k provádění úkolů uvedených v tomto článku.

2.   Rada pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž je dotčena odpovědnost svěřená Komisi nařízením (EU) č. 1285/2013, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.

3.   Pokud jde o bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS rada pro bezpečnostní akreditaci, jakožto orgán pro bezpečnostní akreditaci:

a)

vymezuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, v níž stanoví:

i)

rozsah činností nezbytných k provedení a zachování akreditace systémů evropského GNSS a jejich potenciálního propojení s jinými systémy,

ii)

bezpečnostní akreditační řízení týkající se evropských systémů GNSS se stupněm podrobnosti přiměřeným požadované úrovni jistoty a jasně uvádějící podmínky pro schválení; toto řízení probíhá v souladu s příslušnými požadavky, zejména s požadavky uvedenými v článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013,

iii)

úlohu příslušných zúčastněných stran zapojených do akreditačního řízení,

iv)

harmonogram akreditace, shodný s fázemi programů, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a vývoj,

v)

zásady bezpečnostní akreditace sítí připojených k systémům a vybavení PRS připojeného k systému vytvořenému v rámci programu Galileo, kterou provádí vnitrostátní subjekty členských států příslušné pro bezpečnostní otázky;

b)

přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby do úrovně signálu ve vesmíru včetně, jakož i povolení k provozu pozemních stanic. Pokud jde o sítě a vybavení PRS připojené k systému vytvořenému v rámci programu Galileo, přijímá rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí pouze o oprávnění subjektů vyvíjet a vyrábět přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS s přihlédnutím k poradenství poskytnutému vnitrostátními subjekty příslušnými pro bezpečnostní otázky, jakož i celkovým bezpečnostním rizikům.

c)

přezkoumává a, s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace;

d)

poskytuje Komisi v oblasti své působnosti poradenství při vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství pro zavedení bezpečnostních provozních směrnic (SecOps), a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem;

e)

přezkoumává a schvaluje hodnocení bezpečnostního rizika vypracované v souladu s procesem sledování podle čl. 10 písm. h), s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v bodě c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle článku 13 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU; spolupracuje s Komisí při vymezování opatření ke snížení rizik;

f)

kontroluje provádění bezpečnostních opatření souvisejících s bezpečnostní akreditací systémů evropského GNSS tím, že uskuteční nebo zadá bezpečnostní hodnocení, kontroly či revize v souladu s čl. 12 písm. b) tohoto nařízení;

g)

potvrzuje výběr schválených prostředků a opatření, které chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických prostředků používaných k zajištění bezpečnosti systémů evropského GNSS;

h)

schvaluje nebo popřípadě se společně se subjektem příslušným pro bezpečnostní otázky účastní na společném schvalování propojení systémů evropského GNSS s jinými systémy;

i)

dohaduje s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 12 písm. c);

j)

informuje na základě zpráv o riziku uvedených v odstavci 11 tohoto článku Komisi o posouzení rizik, které provedla, a poskytuje Komisi poradenství o možnostech řešení přetrvávajících rizik v souvislosti s daným rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci;

k)

je nápomocna Radě, v úzké spolupráci s Komisí, při provádění společné akce 2004/552/SZBP na základě konkrétní žádosti Rady;

l)

provádí konzultace, které jsou nezbytné pro dosažení jejích úkolů.

4.   Rada pro bezpečnostní akreditaci rovněž:

a)

připravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu podle čl. 8a odst. 1, která se týká provozních činností podle této kapitoly a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a tuto část předá včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu;

b)

připravuje a schvaluje část ročního pracovního programu podle čl. 8a odst. 2, která se týká provozních činností podle této kapitoly a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a tuto část předá včas správní radě, aby byla mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu;

c)

připravuje a schvaluje část výroční zprávy podle čl. 6 odst. 2 písm. h), která se týká činností a výhledů agentury podle této kapitoly a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a tuto část předá včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy;

d)

přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

5.   Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů a o provádění plánů řešení přetrvávajících rizik. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechna tato stanoviska Komise.

6.   Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.

7.   Rada pro bezpečnostní akreditaci se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, jednoho zástupce Komise a jednoho zástupce vysokého představitele. Členské státy, Komise a vysoký představitel usilují o to, aby fluktuace jejich zástupců v radě pro bezpečnostní akreditaci byla co nejmenší. Funkční období členů rady pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování. Zástupce ESA je k účasti na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván jako pozorovatel. K účasti na těchto zasedáních mohou být ve výjimečných případech přizvání rovněž zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací jako pozorovatelé v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají. Podmínky účasti zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací se stanoví v dohodách podle čl. 23 odst. 1 a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.

8.   Rada pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti.

Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.

Funkční období předsedy a místopředsedy rady pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Funkční období předsedy a místopředsedy končí v okamžiku, kdy přestanou být členy rady pro bezpečnostní akreditaci.

9.   Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné, aby byly zajištěny příslušné funkce správní podpory a aby rada mohla, společně s orgány uvedenými v odstavci 11 plnit své úkoly nezávisle, zejména pokud nakládá s dokumenty, zahajuje a sleduje zavádění bezpečnostních postupů a provádí bezpečnostní audity systémů, připravuje rozhodnutí a pořádá svá zasedání. Rovněž má přístup k veškerým informacím agentury, které jsou pro plnění jejích úkolů nezbytné, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 10 písm. i).

10.   Rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, musí vykonávat svou činnost způsobem, který v souladu s cíli programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Za tímto účelem se v rámci agentury zřídí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle této kapitoly od ostatních zaměstnanců agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení Komise přijme příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.

11.   Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zejména panel, který provádí zejména přezkumy bezpečnostních analýz a testy za účelem vypracování příslušných zpráv o riziku s cílem napomoci jí při přípravě rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci. Rada pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.

12.   Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a úloha svěřená agentuře podle čl. 14 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1285/2013, zřídí se v průběhu zaváděcí fáze programu Galileo pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci skupina odborníků z členských států k provádění úkolů orgánu pro distribuci kryptografických materiálů souvisejících se správou kryptografických materiálů EU, zejména pro:

i)

správu letových kódů a jiných kódů nezbytných pro fungování systému zřízeného v rámci programu Galileo,

ii)

ověření toho, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro zaznamenávání klíčů PRS, bezpečné zacházení s nimi, jejich ukládání a distribuci.

13.   Pokud nelze dosáhnout konsenzu v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 10 tohoto nařízení, přijme rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí většinou hlasů, jak je stanoveno v článku 16 Smlouvy o Evropské unii a aniž je dotčen článek 9 tohoto nařízení. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme.

14.   Komise průběžně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijatých rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů. Pokud se Komise domnívá, že rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci může mít významný dopad na řádné provádění programů, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.

15.   Komise může s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu a Rady, která by měla být předložena ve lhůtě jednoho měsíce, přijmout vhodná opatření v souladu s nařízením (EU) č. 1285/2013.

16.   Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci.

17.   Harmonogram práce rady pro bezpečnostní akreditaci musí zohledňovat roční pracovní program podle článku 27 nařízení (EU) č. 1285/2013.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Úkoly předsedy rady pro bezpečnostní akreditaci

1.   Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:

a)

řídí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci;

b)

provádí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury, na kterou se vztahuje tato kapitola;

c)

spolupracuje s výkonným ředitelem ve snaze pomoci mu s přípravou návrhu plánu podle čl. 13 odst. 3 a organizačních struktur agentury;

d)

připravuje část zprávy o pokroku podle čl. 8 písm. g) týkající se provozních činností podle této kapitoly, a předkládá ji radě pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku;

e)

připravuje část výroční zprávy uvedené v čl. 8 písm. h) a akčního plánu uvedeného v čl. 8 písm. r) týkající se provozních činností podle této kapitoly a včas je předloží výkonnému řediteli;

f)

zastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle této kapitoly;

g)

vykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle této kapitoly, pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 6 odst. 3 čtvrtým pododstavcem.

2.   Co se týče činností podle této kapitoly, mohou Evropský parlament a Rada vyzvat předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci k výměně názorů na práci a výhledy agentury před těmito orgány, a to mimo jiné i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.“

6)

V článku 12 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

umožní řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány radou pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí či míst, které souvisejí s bezpečností systémů a spadají do pravomoci členských států, aniž by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti státních příslušníků členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních auditů a testů, o nichž rozhodla rada pro bezpečnostní akreditaci a pro potřeby procesu sledování bezpečnostních rizik podle čl. 10 písm. h). Tyto audity a testy se provádí v souladu s těmito zásadami:

i)

zdůrazňuje se význam bezpečnosti a účinného řízení rizik u kontrolovaných subjektů,

ii)

doporučují se protiopatření za účelem zmírnění konkrétních dopadů, které může přinášet ztráta důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajovaných informací.“

7)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly III návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a ostatními činnostmi agentury. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.“;

b)

odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5.   Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly III v úzké spolupráci s radou pro bezpečnostní akreditaci konečný odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.

6.   Správní rada předá tento odhad, včetně návrhu plánu pracovních míst, spolu s předběžným ročním pracovním programem do 31. března Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými Unie uzavřela dohody v souladu s čl. 23 odst. 1.“

8)

V článku 14 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

„10.   Na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N; výjimkou je plnění části rozpočtu, která zahrnuje úkoly, jež jsou případně podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1285/2013 svěřeny agentuře, a na kterou se vztahuje postup uvedený v článcích 164 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (18).

9)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IVa

LIDSKÉ ZDROJE

Článek 15a

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád úředníků Unie, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu společně přijatá orgány Evropské unie.

2.   Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrky odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.

3.   Vnitřní předpisy agentury, jako je jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční předpisy použitelné na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 10 písm. i).

Článek 15b

Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období

1.   Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a jinde.

Kandidát vybraný správní radou může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem agenturu zastupuje předseda správní rady.

Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.

3.   Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na jeho konci Komise provede hodnocení, ve kterém zohlední výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

Na návrh Komise zohledňující hodnocení uvedené v prvním pododstavci může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let.

Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.

Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho poslanců.

4.   Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.

5.   Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů na práci a výhledy agentury před těmito orgány, a to mimo jiné, i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly III.

Článek 15c

Vyslaní národní odborníci

Agentura může rovněž využívat národní odborníky. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrky odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají. Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.“

10)

Články 16 a 17 se nahrazují tímto:

„Článek 16

Předcházení podvodům

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na agenturu bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19). Za tím účelem agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (20) a přijme příslušné předpisy vztahující se na zaměstnance agentury a na vyslané národní odborníky za použití vzorového rozhodnutí uvedeného v příloze uvedené dohody.

2.   Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat příjemce finančních prostředků agentury, smluvní strany a jejich subdodavatele, kteří prostřednictvím agentury obdrželi prostředky Unie, na základě dokumentů, které jsou mu dány k dispozici, a za použití inspekcí na místě.

3.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie může OLAF v případě grantů financovaných agenturou nebo zakázek zadaných agenturou provádět vyšetřování, jakož i kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (21).

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, musí dohody o spolupráci, které agentura uzavírá se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, zakázky a grantové dohody, jež agentura uzavírá se třetími stranami, a veškerá rozhodnutí agentury týkající se financování výslovně stanovit, že Účetní dvůr a OLAF mohou provádět kontroly a vyšetřování v rozsahu svých pravomocí.

Článek 17

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance uvedené v článku 15a se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

11)

Článek 18 se zrušuje.

12)

Články 22 a 23 se nahrazují tímto:

„Článek 22

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných nebo citlivých informací

1.   Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise týkající se ochrany utajovaných informací EU.

2.   Agentura může ve svých vnitřních pravidlech zavést ustanovení pro nakládání s neutajovanými, avšak citlivými informacemi. Tato ustanovení se týkají zejména výměny, zpracovávání a uchovávání těchto informací.

Článek 22a

Střet zájmů

1.   Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, jakož i vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě významných změn, k nimž došlo u dotčených osob.

2.   Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, jakož i vyslaní národní odborníci a pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování.

3.   Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení a řešení střetu zájmů.

Článek 23

Účast třetích zemí a mezinárodních organizací

1.   Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací. Tato účast a její podmínky se stanoví v dohodě mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se vypracují prováděcí ustanovení týkající se účasti těchto zemí nebo mezinárodních organizací na činnosti agentury, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Článek 23a

Společné zadávání veřejných zakázek s členskými státy

K plnění svých úkolů je agentura oprávněna zadávat společně s členskými státy zakázky v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (22).

13)

Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Přezkum, hodnocení a audit

1.   Do 31. prosince 2016 a poté každých pět let Komise provede hodnocení agentury, které se zaměří zejména na její dopad, efektivitu, řádné fungování, pracovní postupy, potřeby a na využívání zdrojů, které jí byly svěřeny. Součástí tohoto hodnocení je zejména přezkum případné změny rozsahu nebo povahy úkolů agentury a finančního dopadu této změny. Hodnocení se zaměří na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a rovněž se v něm uvedou všechny okolnosti, které by mohly oslabit nezávislost a samostatnost agentury pro bezpečnostní akreditaci.

2.   Hodnotící zprávu a závěry hodnocení předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci agentury. Výsledky hodnocení se zpřístupní veřejnosti.

3.   Každé druhé hodnocení sestává z revize rozvahy agentury s ohledem na její cíle a úkoly. Domnívá-li se Komise, že další trvání agentury již není s ohledem na její cíle a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může případně navrhnout, aby bylo toto nařízení zrušeno.

4.   Na žádost správní rady nebo Komise mohou být prováděny externí audity výkonnosti agentury.“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 198, 10.7.2013, p 67.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11).

(5)  Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30).

(6)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 15, 20.1.2014, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 12.

(10)  Rozhodnutí 2010/803/EU, přijaté vzájemnou dohodou mezi zástupci vlád členských států ze dne 10. prosince 2010 o umístění sídla Agentury pro evropský GNSS (Úř. věst. L 342, 28.12.2010, s. 15).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(15)  Služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, p. 1.)

(16)  Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30).

(17)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).“

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).“

(22)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).“


20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/93


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 513/2014

ze dne 16. dubna 2014,

kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a dalších příslušných subjektů Unie, a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)

V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijaty posíleny akce na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané mobilními (kočujícími) zločineckými skupinami, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.

(3)

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti“), kterou Rada přijala v únoru 2010, tvoří sdílený program pro řešení těchto společných bezpečnostních výzev. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2010 nazvané „Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti: Pět kroků k bezpečnější Evropě“ proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(4)

Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na spojitost a nezbytnou soudržnost s vnější bezpečností.

(5)

Na podporu provádění strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického využívání by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(6)

Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit obecné i specifické cíle stanovené v tomto nařízení.

(7)

Hlavními zásadami, kterými se řídí provádění fondu, jsou účinnost opatření a kvalita výdajů. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.

(8)

V době snižování výdajů na politiky Unie vyžaduje vyřešení hospodářských problémů opětovnou flexibilitu, inovativní organizační opatření, lepší využívání stávajících struktur a koordinaci mezi orgány, institucemi a agenturami Unie a vnitrostátními orgány a se třetími zeměmi.

(9)

Je nutné zajistit co největší účinek financování Unie tím, že se uvolní a spojí veřejné a soukromé finanční zdroje a rozšíří se jejich využívání.

(10)

Politický cyklus EU, který zavedla Rada ve dnech 8.–9. listopadu 2010, si klade za cíl řešit nejvýznamnější závažné hrozby a hrozby spojené s organizovanou trestnou činností v Unii soudržným a metodickým způsobem prostřednictvím optimální spolupráce mezi příslušnými útvary. Za účelem podpory účinného uplatňování tohoto víceletého cyklu by při financování prostřednictvím nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) mělo být využito veškerých možných způsobů plnění, které uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), případně včetně nepřímého řízení, aby se zajistilo včasné a účinné provedení činností a projektů.

(11)

Vzhledem k právním specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy o fungování EU, nelze fond zřídit jako jediný finanční nástroj. Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5). Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (6).

(12)

Přeshraniční trestnou činnost, například obchodování s lidmi a vykořisťování nelegálních přistěhovalců ze strany zločineckých organizací, lze účinně řešit policejní spoluprací.

(13)

Celkové zdroje vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č. 515/2014 by měly společně vytvořit finanční krytí po celou dobu trvání fondu, které má představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(14)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz uznává, že boj proti organizované trestné činnosti je evropským úkolem, a vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly v oblasti prosazování práva, neboť boj proti organizované trestné činnosti má zásadní význam pro ochranu řádné ekonomiky před typickou trestnou činností, jako je praní výnosů z trestné činnosti.

(15)

Prostřednictvím tohoto nástroje, jenž spadá do komplexního rámce fondu, by měla být finančně podporována policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, korupce, obchodu s drogami, obchodování s lidmi a zbraněmi, vykořisťování nelegálních přistěhovalců, pohlavního vykořisťování dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie, kyberkriminality a praní výnosů z trestné činnosti, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky (strategie, politické cykly, programy a akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce.

(16)

Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být zejména určena na akce, jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik v souladu s pravomocemi stanovenými ve Smlouvě o fungování EU, zvyšování informovanosti, testování a validaci nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd, pořizování technického interoperabilního vybavení a spolupráce mezi členskými státy a příslušnými subjekty Unie, včetně Europolu. Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být určena pouze na takové akce, které jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada.

(17)

V rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto nástroje měla sloužit na podporu veškerých akcí zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami.

(18)

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží, s demokratickými zásadami a hodnotami, základními právy a svobodami, právním státem a svrchovaností třetích zemí. Tato opatření, jejichž účelem by neměla být podpora akcí přímo orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž by měl být zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(19)

Při provádění tohoto nástroje by měly být plně dodržovány práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie.

(20)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by měl nástroj podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Nástroj by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(21)

Tento nástroj by měl doplňovat a posilovat opatření přijímaná s cílem rozvíjet spolupráci mezi Europolem či jinými příslušnými subjekty Unie a členskými státy, a dosáhnout tak cílů tohoto nástroje v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti ní a řešení krizí. To mimo jiné znamená, že členské státy by při sestavování svých národních programů měly přihlížet k informační databázi, analytickým nástrojům a provozním a technickým pokynům Europolu, zejména informačnímu systému Europolu (EIS), aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA) a posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA).

(22)

Za účelem jednotného provádění fondu by prostředky z rozpočtu Unie přidělené na tento nástroj měly být vynakládány v režimu přímého a nepřímého řízení v případě akcí, jež mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a technické pomoci, a v režimu sdíleného řízení v případě národních programů a akcí vyžadujících administrativní flexibilitu.

(23)

Pokud jde o zdroje vynakládané v režimu sdíleného řízení, je nezbytné zajistit, aby národní programy členských států byly v souladu s prioritami a cíli Unie.

(24)

Prostředky, které jsou členským státům poskytnuty na provádění jejich národních programů, by měly být stanoveny v tomto nařízení a přidělovány na základě jasných, objektivních a měřitelných kritérií. Tato kritéria by se měla odvíjet od veřejných statků chráněných členskými státy a od finančních možností členských států k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti, mezi něž patří počet obyvatel, velikost území a hrubý domácí produkt. Vzhledem k tomu, že ze SOCTA z roku 2013 vyplývá, že zločinecké organizace především využívají přístavů a letišť jako vstupních míst pro obchodování s lidmi a nelegálním zbožím, měla by se navíc specifická zranitelnost, kterou představují zločinecké trasy pro překračování vnějších hranic, odrazit v rozdělení dostupných zdrojů pro akce přijímané členskými státy, a to na základě kritérií týkajících se počtu cestujících a hmotnosti nákladu procházejících těmito mezinárodními letišti a přístavy.

(25)

V zájmu posílení solidarity a sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění strategických priorit Unie stanovených v příloze I tohoto nařízení. U projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny, by se příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům měl zvýšit na 90 % v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014.

(26)

Strop prostředků, které má Unie k dispozici, by měl doplňovat prostředky přidělené členským státům na provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat akce, na nichž má Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií, nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie a akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a posouzeních rizik a hrozeb.

(27)

K naplnění obecného cíle tohoto nástroje by členské státy měly přispět tím, že zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na dosažení všech specifických cílů tohoto nástroje a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle odpovídalo příslušným úkolům a potřebám a zajišťovalo, že tyto cíle bude možno plnit. V případě, že národní program není zaměřen na plnění některého z těchto cílů nebo že přidělené zdroje nedosahují minimálního procentního podílu stanoveného v tomto nařízení, by dotčený členský stát měl tuto skutečnost ve svém programu odůvodnit.

(28)

Za účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 514/2014.

(29)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může zásah Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Jelikož je Unie lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie, jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů.

(30)

Pro doplnění nebo změnu ustanovení tohoto nařízení, jež se týkají vymezení strategických priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v tomto nařízení. Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(31)

Při uplatňování tohoto nařízení, včetně přípravy aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.

(32)

Komise by měla monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 514/2014 za pomoci klíčových ukazatelů pro hodnocení výsledků a dopadu. Tyto ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvářet minimální základ pro hodnocení toho, nakolik bylo cílů nástroje dosaženo.

(33)

Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý specifický cíl tohoto nástroje. Měření plnění specifických cílů pomocí společných ukazatelů neznamená, že provádění akcí v návaznosti na tyto ukazatele bude povinné.

(34)

Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (8), by mělo být zrušeno za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány, předcházení trestné činnosti a boje proti ní, ochrany osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení kapacity členských států a Unie k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Irsko oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.

(38)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(39)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (dále jen „nástroj“).

Společně s nařízením (EU) č. 515/2014 se tímto nařízením zřizuje fond na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.   Toto nařízení stanoví:

a)

cíle, způsobilé akce a strategické priority pro finanční podporu, která má být v rámci nástroje poskytována;

b)

obecný rámec k provádění způsobilých akcí;

c)

zdroje dostupné v rámci nástroje od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich rozdělení.

3.   Tímto nařízením se upravuje uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 514/2014.

4.   Nástroj se nepoužije na záležitosti, na které se vztahuje program Spravedlnost, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 (10). Nástroj však může zahrnovat akce zaměřené na posílení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány.

5.   Usiluje se o součinnost, konzistentnost a vzájemné doplňování tohoto nástroje s jinými příslušnými finančními nástroji Unie, jako jsou unijní mechanismus civilní ochrany Unie, zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11), Horizont 2020, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (12), třetí víceletý program činnosti Unie v oblasti zdraví zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (13), Fond solidarity Evropské unie a nástroje vnější pomoci, totiž nástroj předvstupní pomoci (NPP II) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (14), Evropský nástroj sousedství zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (15), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (16), nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 (17), evropský nástroj pro demokracii a lidská práva zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 (18) a nástroj přispívající ke stabilitě a míru zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (19). Akce financované podle tohoto nařízení nesmí obdržet ke stejnému účelu finanční podporu z jiného finančního nástroje Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„policejní spoluprací“ konkrétní opatření a typy spolupráce zahrnující příslušné orgány všech členských států uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU;

b)

„výměnou informací a přístupem k informacím“ bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou trestnou činnost;

c)

„předcházením trestné činnosti“ veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV (20);

d)

„organizovanou trestnou činností“ trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (21);

e)

„terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy definované v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV (22);

f)

„řízením rizik a řešením krizí“ opatření týkající se posouzení, prevence, připravenosti a zvládání následků terorismu, organizované trestné činnosti a jiných bezpečnostních rizik;

g)

„prevencí a připraveností“ opatření zaměřená na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností;

h)

„zvládáním následků“ účinná koordinace akcí přijímaných na úrovni členských států nebo Unie s cílem reagovat na teroristický útok nebo jinou událost související s bezpečností a snížit jejich dopad;

i)

„kritickou infrastrukturou“ prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;

j)

„mimořádnou situací“ událost související s bezpečností nebo nová hrozba, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech.

Článek 3

Cíle

1.   Obecným cílem nástroje je přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii.

2.   V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 nástroj přispívá v souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, politických cyklech, programech a posouzeních hrozeb a rizik k plnění těchto specifických cílů:

a)

předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a jiných příslušných subjektů Unie, a příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

b)

posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

Plnění specifických cílů tohoto nástroje se hodnotí v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení č. 514/2014 na základě společných ukazatelů, které jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení a ukazatelů pro konkrétní programy zahrnutých v národních programech.

3.   Pro dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2, nástroj přispěje k plnění těchto operačních cílů:

a)

podporovat a rozvíjet opatření posilující schopnost členských států předcházet trestné činnosti a boji proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti;

b)

podporovat a rozvíjet administrativní a operativní koordinaci, spolupráci, vzájemné porozumění a výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, jinými vnitrostátními orgány, Europolem a jinými příslušnými subjekty Unie a případně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

c)

podporovat a rozvíjet systémy odborné přípravy, včetně přípravy zaměřené na technické a odborné znalosti a dovednosti, pokud jde o povinnosti spojené s dodržováním lidských práv a základních svobod, při provádění evropských politik odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím unijních výměnných programů zaměřených na vymáhání práva v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a vymáhání práva;

d)

podporovat a rozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu, a zejména pak na ochranu a podporu dětských svědků a obětí, obzvláště jedná-li se o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství;

e)

opatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, a to mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a lepší koordinace, spolupráce, výměny a šíření know-how a zkušeností v rámci Unie a s příslušnými třetími zeměmi;

f)

zabezpečené spojení a účinná koordinace mezi stávajícími subjekty v oblasti včasného varování a krizové spolupráce v rámci jednotlivých odvětví na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně informačních středisek pro různé situace, s cílem umožnit rychlé vyhotovení souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích, koordinovat protiopatření a vyměňovat si volně přístupné, důvěrné a utajované informace;

g)

opatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států a Unie při vypracovávání komplexních posouzení hrozeb a rizik, jež jsou podloženy důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, aby Unie mohla rozvíjet integrované přístupy založené na společném a sdíleném vyhodnocení krizových situací a aby se zvýšilo vzájemné porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v členských státech a partnerských zemích.

4.   Nástroj také přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.

5.   Akce financované z tohoto nástroje musí být prováděny v plném souladu se základními právy a s ohledem na lidskou důstojnost. Akce musí být zejména v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Unie, právními předpisy Unie na ochranu údajů a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP).

Zvláštní pozornost při provádění akcí věnují členské státy pokud možno zejména podpoře a ochraně zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu.

Článek 4

Způsobilé akce podle národních programů

1.   V rámci cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení a s ohledem na sjednané závěry politického dialogu v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 514/2014 a v souladu s cíli národních programů uvedených v článku 7 tohoto nařízení jsou prostřednictvím nástroje podporovány akce v členských státech, a to zejména:

a)

akce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují spolupráci s příslušnými subjekty Unie, zejména Europolem a Eurojustem, a mezi nimi, společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;

b)

projekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;

c)

analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně studií a posuzování hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada;

d)

činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

e)

pořizování, údržba unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení, nebo modernizace systémů informačních technologií a technického vybavení, včetně testování kompatibility systémů, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

f)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků různých orgánů, včetně jazykové přípravy a společných cvičení a programů;

g)

opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření následujících po projektech výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií.

2.   V rámci cílů uvedených v článku 3 lze z tohoto nástroje podporovat rovněž tyto akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím:

a)

akce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím a výměnu informací, a interoperabilní technologie;

b)

vytváření sítí, vzájemná důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilita;

c)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů;

Koordinaci akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím zajišťuje Komise a členské státy s Evropskou službou pro vnější činnost, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 514/2014.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

Článek 5

Celkové zdroje a provádění

1.   Celkové zdroje na provádění nástroje činí 1 004 milionů EUR v běžných cenách.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

3.   Celkové zdroje jsou čerpány těmito způsoby:

a)

v rámci národních programů podle článku 7;

b)

v rámci akcí Unie podle článku 8;

c)

v rámci technické pomoci podle článku 9;

d)

v rámci mimořádné pomoci podle článku 10.

4.   Rozpočet přidělený v rámci tohoto nástroje na akce Unie uvedená v článku 8 tohoto nařízení, na technickou pomoc podle článku 9 tohoto nařízení a na mimořádnou pomoc podle článku 10 tohoto nařízení je plněn v režimu přímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) a nepřímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (23).

Rozpočet přidělený na národní programy uvedené v článku 7 tohoto nařízení je plněn v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

5.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, celkové zdroje se použijí takto:

a)

662 milionů EUR na národní programy členských států;

b)

342 milionů EUR na akce Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise.

6.   Každý členský stát vyčlení částky na národní programy uvedené v příloze III, a to následujícím způsobem:

a)

alespoň 20 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a); a

b)

alespoň 10 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b).

Členské státy se mohou od těchto minimálních procentuálních částek odchýlit, pokud budou v národních programech vysvětleny důvody, proč vyčlenění nižších částek neohrožuje dosažení příslušného cíle. Toto vysvětlení posoudí Komise v rámci jejího schvalování národních programů uvedených v čl. 7 odst. 2.

7.   Společně s celkovými zdroji stanovenými pro nařízení (EU) č. 515/2014, představují celkové zdroje, jež jsou k dispozici pro tento nástroj, jak stanoví odstavec 1 tohoto článku, finanční krytí pro fond a jsou pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částkou během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

Článek 6

Zdroje na způsobilé akce v členských státech

1.   662 milionů EUR je přiděleno členským státům takto:

a)

30 % v poměru k celkovému počtu jejich obyvatel;

b)

10 % v poměru k rozloze jejich území;

c)

15 % v poměru k počtu cestujících a 10 % k tunám nákladu odbavených na jejich mezinárodních letištích a v námořních přístavech;

d)

35 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele).

2.   Referenčními hodnotami pro údaje uvedené v odstavci 1 jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie. Referenčním dnem je 30. červen 2013. Částky vyčleněné pro národní programy vypočítané na základě kritérií podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze III.

Článek 7

Národní programy

1.   Národní programy, které mají být vypracovány v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být vypracovány podle nařízení (EU) č. 515/2014 jsou předloženy Komisi jako jediný národní program pro fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 514/2014.

2.   V rámci národních programů, které má Komise přezkoumat a schválit podle článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, členské státy v rámci cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení a se zohledněním výsledku politického dialogu uvedeného v článku 13 nařízení (EU) č. 514/2014 usilují především o dosažení strategických priorit Unie uvedených v příloze I tohoto nařízení. Na údržbu unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení použijí členské státy maximálně 8 % celkové částky přidělené v rámci národních programů a maximálně 8 % této částky použijí i na akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, kterými se provádějí strategické priority Unie uvedené v příloze I tohoto nařízení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8

Akce Unie

1.   Z podnětu Komise může být nástroj využíván k financování nadnárodních akcí nebo akcí, na nichž má Unie zvláštní zájem (dále jen „akce Unie“) a jež se týkají obecných, specifických a operačních cílů uvedených v článku 3.

2.   Akce Unie jsou způsobilé k financování, pokud jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, v příslušných unijních strategiích, politických cyklech, programech a posouzeních hrozeb a rizik a podporují zejména:

a)

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti a vývoj hodnotícího mechanismu nutného k provádění politik v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

b)

nadnárodní projekty, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států či alespoň jeden členský stát a jedna třetí země;

c)

analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně posouzení hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, a projektů monitorujících provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech;

d)

projekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na úrovni Unie, vzdělávací a výměnné programy;

e)

projekty zaměřené na rozvoj metodických, zejména statistických nástrojů a postupů a společných ukazatelů;

f)

pořizování, údržbu nebo modernizaci technického vybavení, odborného zázemí, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů na úrovni Unie, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

g)

projekty zaměřené na zvyšování informovanosti o politikách a cílech Unie mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

h)

mimořádně inovativní projekty, jež rozvíjejí nové metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií;

i)

studie a pilotní projekty.

3.   V rámci cílů uvedených v článku 3 jsou z tohoto nástroje podporovány rovněž akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, a to zejména:

a)

akce ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, případně i s mezinárodními organizacemi, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;

b)

akce zaměřené na vytváření sítí, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;

c)

pořizování, údržba nebo modernizace technického vybavení, včetně systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů;

d)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;

e)

činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

f)

posouzení hrozeb, rizik a dopadů;

g)

studie a pilotní projekty.

4.   Akce Unie se provádějí v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 9

Technická pomoc

1.   Z podnětu nebo jménem Komise může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 800 000 EUR ročně na technickou pomoc pro fond v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 514/2014.

2.   Z podnětu členského státu může být z nástroje financovány činnosti technické pomoci v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 514/2014. Částka přidělená na technickou pomoc nesmí v období 2014-2020 překročit až 5 % celkové částky přidělené členskému státu navýšené o 200 000 EUR.

Článek 10

Mimořádná pomoc

1.   Tento nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a specifických potřeb v případě mimořádné situace ve smyslu definice v čl. 2 písm. j).

2.   Mimořádná pomoc se provádí v souladu s mechanismem stanoveným v článcích 6 a 7 nařízení (EU) č. 514/2014.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 21. května 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období tří let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem tohoto sedmiletého období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 7 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Použitelnost nařízení (EU) č. 514/2014

Na tento nástroj se použijí ustanovení nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 13

Zrušení

Rozhodnutí 2007/125/SVV se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Článek 14

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení projektů až do jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí 2007/125/SVV ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013.

2.   Při rozhodování o spolufinancování z tohoto nástroje Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí 2007/125/SVV před 20. květnem 2014.

3.   Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2014, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření operací zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

K částkám na operace, které byly pozastaveny z důvodu soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.

4.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2015 zprávu hodnotící ex-post provádění rozhodnutí 2007/125/SVV během období 2007-2013.

Článek 15

Přezkum

Na základě návrhu Komise přezkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení do 30. června 2020.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 108.

(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 23.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(4)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Viz strana 143 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Viz strana 112 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)  Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod (Úř. věst. L 58, 24.2.2007, s. 7).

(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 73).

(11)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014-2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES. (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II). (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství. (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, 27).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014-2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

(20)  Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44).

(21)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(22)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst.: L 298, 26.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

Seznam strategických priorit Unie podle čl. 7 odst. 2

Opatření zaměřená na předcházení všem druhům trestné činnosti a boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti, zejména projekty provádějící příslušné politické cykly, a také opatření na boj proti obchodu s drogami, obchodování s lidmi, pohlavnímu vykořisťování dětí, dále projekty na odhalování a rozbíjení zločineckých sítí, posilování kapacit k boji proti korupci, ochranu hospodářství před pronikáním trestné činnosti a na snižování finanční motivace prostřednictvím zajištění, zmrazení a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Opatření zaměřená na předcházení kyberkriminalitě a boj proti ní a na zvyšování bezpečnosti pro občany a podniky v kyberprostoru, zejména projekty na budování kapacit v oblasti vymáhání práva a justice, projekty spolupráce s příslušným odvětvím na posílení postavení občanů a jejich ochranu a projekty na posilování kapacit čelit kybernetickým útokům.

Opatření zaměřená na prevenci terorismu a boj proti němu a na řešení radikalizace a náboru, zejména projekty na posílení příslušných společenství k rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence, projekty, jejichž cílem je umožnit příslušným orgánům zamezit přístupu teroristů k financování a k materiálům a sledovat jejich transakce, projekty na ochranu přepravy osob a nákladu a projekty na zvýšení bezpečnosti výbušnin a chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů.

Opatření zaměřená na zvyšování administrativní a operativní kapacity členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích včetně odvětví, na něž se vztahuje směrnice Rady 2008/114/ES (1), zejména projekty na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají za cíl budovat důvěru, usnadňovat spolupráci, koordinaci, plánování pro nepředvídané události a výměnu a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty.

Opatření zaměřená na posílení odolnosti Unie vůči krizím a katastrofám, zejména projekty na podporu rozvoje soudržné politiky Unie v oblasti řízení rizik, jež propojuje posouzení hrozeb a rizik s rozhodovacím procesem, jakož i projekty na podporu účinné a koordinované reakce na krize, jež propojí stávající kapacity v rámci jednotlivých odvětví, odborná střediska a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany a terorismu.

Opatření zaměřená na dosažení užšího partnerství mezi Unií a třetími zeměmi, zejména zeměmi, s nimiž má Unie společné hranice a vypracování a provádění operačních programů akcí k plnění výše uvedených strategických priorit Unie.


(1)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).


PŘÍLOHA II

Seznam společných ukazatelů pro stanovení míry plnění specifických cílů

a)

předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi

i)

počet společných vyšetřovacích týmů a operačních programů evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) podporovaných tímto nástrojem a zúčastněnými členskými státy a orgány

Pro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje na následující podkategorie:

hlavní aktér (členský stát),

partneři (členské státy),

zúčastněné orgány,

případně zúčastněná agentura EU (Eurojust, Europol),

ii)

počet úředníků odpovědných za prosazování příslušných právních předpisů a vyškolených za přispění tohoto nástroje v přeshraniční problematice a délka trvání jejich školení (v člověkodnech)

Pro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014se tento ukazatel dále rozděluje na následující podkategorie:

podle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí; nedovolený obchod s drogami; nedovolený obchod se zbraněmi; praní peněz; korupce; padělání platebních prostředků; trestná činnost v oblasti výpočetní techniky; organizovaná trestná činnost, nebo

podle horizontálního rozměru prosazování právních předpisů: výměna informací; operativní spolupráce,

iii)

počet a finanční hodnota projektů v oblasti prevence trestné činnosti

Pro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje podle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí; nedovolený obchod s drogami; nedovolený obchod se zbraněmi; praní peněz; korupce; padělání platebních prostředků; trestná činnost v oblasti výpočetní techniky; organizovaná trestná činnost

iv)

počet projektů podporovaných tímto nástrojem, zaměřených na zlepšení výměny informací ohledně prosazování právních předpisů a souvisejících s datovými systémy, archivy a komunikačními nástroji Europolu.

Pro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014 se tento ukazatel dále rozděluje podle typu trestného činu (uvedeného v článku 83 Smlouvy o fungování EU): zadavatelé údajů, rozšiřování přístupu k síti SIENA, projekty zaměřené na zkvalitnění materiálu podrobovaného analýzám atd.;

b)

posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi

i)

počet nástrojů, jež byly zavedeny nebo modernizovány za podpory tohoto nástroje tak, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích,

ii)

počet projektů podporovaných tímto nástrojem, které se týkají posuzování a řízení rizik v oblasti vnitřní bezpečnosti,

iii)

počet expertních schůzek, workshopů, seminářů, konferencí, publikací internetových stránek a online konzultací organizovaných za podpory tohoto nástroje.

Pro účely výročních zpráv o provádění uvedených v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014se tento ukazatel dále rozděluje na tyto podkategorie:

související s ochranou kritické infrastruktury nebo

související s řízením rizik a řešením krizí.


PŘÍLOHA III

Údaje pro národní programy

Nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce (ISF POLICE) – částky přidělené v rámci národních programů

MS

Počet obyvatel

Území (Km2)

# cestující

# tuny nákladu

HDP na obyvatele (EUR)

Přidělené prostředky

(2013)

(2012)

letecky (2012)

po moři (2011)

Celkem

 

letecky (2012)

po moři (2011)

Celkem

 

(2012)

 

30 %

10 %

15 %

 

 

 

10 %

 

 

 

35 %

2014-2020

Počet

Přidělené prostředky

Počet

Přidělené prostředky

Počet

Přidělené prostředky

Počet

Přidělené prostředky

Počet

Klíč

Přidělené prostředky

 

AT

8 488 511

3 845 782

83 879

1 321 372

8 196 234

0

8 196 234

3 169 093

219 775

0

219 775

4 651

36 400

16,66

3 822 008

12 162 906

BE

11 183 350

5 066 698

30 528

480 917

8 573 821

0

8 573 821

3 315 088

1 068 434

232 789 000

233 857 434

4 948 770

34 000

17,84

4 091 797

17 903 270

BG

7 282 041

3 299 182

110 900

1 747 038

1 705 825

0

1 705 825

659 561

18 536

25 185 000

25 203 536

533 344

5 400

112,33

25 763 168

32 002 293

CH

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CY

862 011

390 540

9 251

145 734

1 587 211

107 000

1 694 211

655 071

28 934

6 564 000

6 592 934

139 516

20 500

29,59

6 786 396

8 117 257

CZ

10 516 125

4 764 407

78 866

1 242 401

3 689 113

0

3 689 113

1 426 404

58 642

0

58 642

1 241

14 500

41,83

9 594 559

17 029 012

DE

82 020 688

37 160 068

357 137

5 626 095

66 232 970

1 146 000

67 378 970

26 052 237

4 448 191

296 037 000

300 485 191

6 358 712

32 299

18,78

4 307 288

79 504 401

DK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EE

1 286 479

582 849

45 227

712 475

466 960

61 000

527 960

204 137

23 760

48 479 000

48 502 760

1 026 390

12 700

47,76

10 954 418

13 480 269

ES

46 006 414

20 843 540

505 991

7 971 031

24 450 017

3 591 000

28 041 017

10 842 125

592 192

398 332 000

398 924 192

8 441 827

22 700

26,72

6 128 683

54 227 207

FI

5 426 674

2 458 594

338 432

5 331 428

3 725 547

250 000

3 975 547

1 537 155

195 622

115 452 000

115 647 622

2 447 275

35 600

17,04

3 907 896

15 682 348

FR

65 633 194

29 735 595

632 834

9 969 228

48 440 037

906 000

49 346 037

19 079 761

1 767 360

322 251 000

324 018 360

6 856 709

31 100

19,50

4 473 348

70 114 640

GR

11 290 067

5 115 047

131 957

2 078 760

5 992 242

66 000

6 058 242

2 342 434

72 187

135 314 000

135 386 187

2 864 972

17 200

35,27

8 088 437

20 489 650

HR

4 398 150

1 992 614

87 661

1 380 951

4 526 664

5 000

4 531 664

1 752 179

6 915

21 862 000

21 868 915

462 779

10 300

58,89

13 506 904

19 095 426

HU

9 906 000

4 487 985

93 024

1 465 432

1 327 200

0

1 327 200

513 165

61 855

0

61 855

1 309

9 800

61,90

14 196 032

20 663 922

IE

4 582 769

2 076 257

69 797

1 099 534

3 139 829

0

3 139 829

1 214 022

113 409