13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/1

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 147/2003 (2) se zavádí všeobecný zákaz poskytování financování, finanční pomoci, technického poradenství, pomoci nebo výcviku vztahujících se k vojenské činnosti jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v Somálsku.

(2)

Dne 5. března 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2142 (2014), kterou se znovu potvrzuje zbrojní embargo uvalené na Somálsko a jíž se do 25. října 2014 prodlužuje její stanovisko, že se zbrojní embargo nevztahuje na dodávky zbraní, střeliva a vojenského vybavení nebo poskytování poradenství, pomoci nebo výcviku, jež jsou určeny výlučně k rozvoji bezpečnostních sil federální vlády Somálska k ochraně lidu Somálska, s výjimkou dodávek některých položek uvedených v příloze rezoluce Rada bezpečnosti OSN č. 2111 (2013), které musí předem schválit Výbor pro sankce zřízený podle rezoluce Rada bezpečnosti OSN č. 751 (1992).

(3)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2142 (2014) rovněž upravuje požadavky na oznamování s ohledem na dodávky zbraní, střeliva a vojenského vybavení nebo poskytování poradenství, pomoci nebo výcviku bezpečnostním silám Somálska, jakož i na postup udělení výjimky, pokud jde o dodávky položek uvedených v příloze rezoluce Rada bezpečnosti OSN č. 2111 (2013).

(4)

Rada dne 12. května 2014 přijala rozhodnutí 2014/270/SZBP (3), kterým se mění rozhodnutí 2010/231/SZBP v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2142 (2014). Některé z těchto změn spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie a k jejich provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo zajištěno jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(5)

Nařízení (ES) č. 147/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/3

(1)

Dne 12. dubna 2005 přijala Rada nařízení (ES) č. 560/2005.

(2)

V souladu s čl. 11a odst. 6 nařízení (ES) č. 560/2005 provedla Rada přezkum seznamu uvedeného v příloze IA zmíněného nařízení.

(3)

Rada konstatovala, že důvody pro ponechání jedné osoby na seznamu uvedeném v příloze IA nařízení (ES) č. 560/2005 již pominuly.

(4)

Navíc je třeba aktualizovat informace týkající se dvou osob na seznamu uvedeném v příloze IA nařízení (ES) č. 560/2005.

(5)

Nařízení (ES) č. 560/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/5

(1)

Část druhá nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví společná ustanovení, která se vztahují na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), jež nyní fungují ve společném rámci (dále jen „evropské strukturální a investiční fondy“ či „ESI fondy“). Třetí část uvedeného nařízení dále obsahuje obecná ustanovení, která se vztahují na EFRR, ESF a Fond soudržnosti, ale nevztahují se na EZFRV a ENRF, a čtvrtá část uvedeného nařízení obsahuje obecná ustanovení, která se vztahují na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, ale nevztahují se na EZFRV. Toto nařízení tedy stanoví ustanovení, která se vztahují na všechny ESI fondy, jakož i ustanovení, která se vztahují jen na EFRR a Fond soudržnosti, nebo na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF.

(2)

Je nutné stanovit podrobná pravidla týkající se kritérií pro určení výše finanční opravy, kterou může Komise uplatnit ve výkonnostním rámci na každou prioritu uvedenou v programech podporovaných z ESI fondů.

(3)

Tyto finanční opravy mohou být uplatněny jen za předpokladu, že je najednou splněno několik podmínek. Výše finanční opravy by měla být určena na základě paušálních sazeb odvozených z koeficientu vypočteného na základě rozsahu fyzického dokončení a úrovně absorpce finančních prostředků. Vnější faktory přispívající k závažnému nesplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci do roku 2023, vyjma faktorů vylučujících finanční opravy, by se měly zvažovat případ od případu a mohly by být důvodem pro nižší sazbu opravy, než jaká by byla uplatněna na základě koeficientu.

(4)

V ustanoveních týkajících se kritérií pro určení výše finančních oprav, které mají být uplatněny ve výkonnostním rámci, by se zvláštní příspěvek z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí měl posuzovat zvlášť.

(5)

Ustanovení o nákupu pozemků s podporou finančních nástrojů by měla být vyjasněna specifickými pravidly.

(6)

Aby rámec pro kombinování grantů na technickou podporu a finančního nástroje do jedné operace byl soudržný, je třeba, aby takové kombinování bylo dovoleno pouze pro účely technické přípravy budoucí investice ve prospěch konečného příjemce.

(7)

Aby bylo zajištěno, že prováděním finančních nástrojů jsou pověřeny subjekty, které mají náležitou schopnost je provádět v souladu s cíli a prioritami ESI fondů a tím nejefektivnějším způsobem, měla by být stanovena kritéria výběru těchto subjektů a také jejich úloha, závazky a odpovědnost.

(8)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení finančních nástrojů poskytujících záruky, příspěvky z programů by měly být podloženy obezřetným předběžným posouzením rizik s přihlédnutím k odpovídajícímu multiplikačnímu poměru.

(9)

Aby bylo zajištěno, že finanční nástroje jsou prováděny v souladu s platným právem, měla by být přijata zvláštní ustanovení pro jejich řízení a kontrolu, včetně auditu.

(10)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení příspěvků z programu na finanční nástroje, mělo by se jakékoli odejmutí takových příspěvků náležitě promítnout do příslušných žádostí o platby.

(11)

Pro zajištění neměnného způsobu výpočtu způsobilých kapitalizovaných subvencí úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky by měla být stanovena specifická pravidla jejich výpočtu.

(12)

Ve snaze o rychlé a efektivní poskytnutí finančních prostředků reálné ekonomice a o řádné finanční řízení při zajištění přiměřeného odměňování subjektů provádějících finanční nástroje by měla být stanovena kritéria pro výpočet nákladů a poplatků spojených s řízením na základě výkonnosti a příslušné prahové hodnoty a pravidla pro úhradu kapitalizovaných nákladů a poplatků spojených s řízením v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů.

(13)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by se při výpočtu příspěvku z veřejných zdrojů měly zohlednit příjmy z operací.

(14)

Je nezbytné stanovit metodu výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operace s přihlédnutím k referenčním obdobím pro sektor dané operace, k ziskovosti běžně očekávané u druhu dané investice, k uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a případně ke kapitálu v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nebo regionu.

(15)

Pro sektory by měla být stanovena referenční období, která vycházejí ze zaznamenaných a uchovaných historických údajů o projektech vytvářejících příjmy v programovém období 2007–2013.

(16)

Je nezbytné definovat náklady a příjmy, které se zohledňují při výpočtu diskontovaných čistých příjmů, jakož i podmínky pro stanovení zbytkové hodnoty a finanční diskontní sazby.

(17)

Diskontní sazba ve výši 4 %, navržená jako orientační referenční hodnota, by měla vycházet ze současné dlouhodobé míry návratnosti u mezinárodního portfolia investic vypočtené jako průměrný výnos z aktiv ve výši 3 % upravený směrem nahoru o 1 %, což odpovídá procentnímu poklesu průměrného výnosu z dlouhodobých státních dluhopisů v zemích Unie od doby, kdy byla stanovena finanční diskontní sazba pro programové období 2007–2013.

(18)

Zásada „znečišťovatel platí“ vyžaduje, aby environmentální náklady v důsledku znečištění i prevence hradili ti, kdo znečištění způsobují, a aby systémy zpoplatnění odrážely úplné náklady, včetně kapitálových nákladů, nákladů na environmentální služby, environmentálních nákladů v důsledku znečištění a nákladů na realizovaná preventivní opatření a nákladů souvisejících s nedostatkem použitých zdrojů.

(19)

Za účelem snížení administrativní zátěže by příjemcům mělo být pro výpočet nepřímých nákladů dovoleno použít stávající metody a odpovídající sazby stanovené v rámci jiných politik Unie, jsou-li tyto operace a příjemci podobné povahy.

(20)

Aby bylo zajištěno, že operace financované z ESI fondů, u kterých lze u nepřímých nákladů uplatnit paušální sazbu stanovenou v rámci jiných politik Unie, jsou podobné operacím financovaným v rámci těchto jiných politik Unie, je nezbytné definovat kategorie zásahu a investiční priority nebo opatření, pod něž tyto operace spadají.

(21)

Měla by být vytvořena metodika přezkumu kvality velkých projektů. Přezkum kvality provedený nezávislými odborníky je nezbytnou podmínkou pro to, aby členský stát mohl Komisi předložit velký projekt prostřednictvím oznamovacího postupu stanoveného v nařízení (EU) č. 1303/2013.

(22)

Rozhodne-li se členský stát použít oznamovací postup, měl by se rozhodnout, zda má být daný velký projekt posouzen nezávislými odborníky za technické pomoci Komise, nebo po dohodě s Komisí jinými nezávislými odborníky.

(23)

Mezi hlavní faktory určující, zda bude výsledek přezkumu kvalitní a spolehlivý, patří kapacita, způsobilost a nestrannost nezávislých odborníků provádějících přezkum kvality velkých projektů. Pro zajištění spolehlivosti a vysoké úrovně práce odborníků na přezkumu kvality by tudíž měly být stanoveny jisté požadavky na nezávislé odborníky. Tato kritéria by měli splňovat všichni nezávislí odborníci bez ohledu na to, zda je jejich činnost podpořena technickou pomocí z podnětu Komise nebo členským státem. Povinností členského státu by mělo být ověřit, zda nezávislí odborníci tyto požadavky splňují, a to ještě předtím, než Komisi požádá o souhlas s výběrem nezávislých odborníků.

(24)

Jelikož Komisi mohou být prostřednictvím oznamovacího postupu předloženy pouze velké projekty, které byly nezávislými odborníky ohodnoceny pozitivně, je nezbytné stanovit pro tento účel jasná kritéria. Je také nutné stanovit fáze tohoto přezkumu a parametry pro posouzení kvality, jež mají být při přezkumu použity, aby bylo zajištěno, že přezkum kvality každého velkého projektu je založen na stejném metodickém přístupu a že přezkum kvality je prováděn způsobem, jenž přispěje ke zlepšení kvality velkých projektů, které jsou předmětem tohoto přezkumu.

(25)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 požaduje, aby řídicí orgán zřídil systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací. Je proto nezbytné stanovit seznam údajů, které mají být v uvedeném systému zaznamenávány a uchovávány.

(26)

Některé údaje jsou relevantní pouze pro určité druhy operací nebo pro některé z ESI fondů; použitelnost požadavků na údaje je proto třeba upřesnit. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1304/2013 (2) stanoví konkrétní požadavky na zaznamenávání a uchovávání údajů o jednotlivých účastnících operací podporovaných z ESF, ke kterým je třeba přihlédnout.

(27)

Seznam údajů by měl zohlednit požadavky na podávání zpráv stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízeních o jednotlivých fondech, aby bylo zajištěno, že pro každou operaci existují údaje nezbytné pro finanční řízení a monitorování, včetně údajů nutných k vypracování žádostí o platby, účetních závěrek a zpráv o provádění operace, a to v podobě, ve které je lze snadno shromažďovat a upravovat. Tento seznam by měl zohlednit fakt, že některé základní údaje o operacích v počítačové podobě jsou nezbytné pro účinné finanční řízení operací a splnění požadavku na zveřejňování základních informací o operacích. Pro účinné plánování a provádění ověřování a auditů jsou nutné některé další údaje.

(28)

Seznam údajů, které mají být zaznamenávány a uchovávány, by neměl předjímat technické vlastnosti ani strukturu počítačových systémů vytvořených řídicími orgány, ani předurčovat formát zaznamenaných a uchovávaných údajů, nejsou-li v tomto nařízení výslovně uvedeny. Seznam by rovněž neměl předjímat způsob, jakým se údaje do systému zadávají nebo se v něm generují; v některých případech mohou údaje obsažené v seznamu vyžadovat zadání vícero hodnot. Je však nezbytné stanovit některá pravidla ohledně povahy těchto údajů, aby bylo zajištěno, že řídicí orgán je schopen splnit své povinnosti, pokud jde o monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně případů, kdy to vyžaduje zpracování údajů o jednotlivých účastnících.

(29)

Aby mohla být prováděna kontrola a audit výdajů v rámci operačních programů, je nutné stanovit kritéria, kterými by se měla řídit auditní stopa, aby byla považována za adekvátní.

(30)

V souvislosti s auditní činností podle nařízení (EU) č. 1303/2013 je nezbytné stanovit, že Komise i členské státy by měly zabránit jakémukoli neoprávněnému zveřejnění osobních údajů či přístupu k nim, a specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat.

(31)

Za audit operací odpovídá auditní orgán. Aby byly rozsah a účinnost auditů adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(32)

Je nezbytné podrobně stanovit základ pro výběr vzorku operací, u nichž má být proveden audit, kterým by se měl auditní orgán řídit při vypracování či schvalování metody výběru vzorků, a dále stanovit jednotku pro výběr vzorku, určitá technická kritéria, která mají být použita při výběru vzorku, a případně faktory, které mají být zohledněny při výběru doplňkových vzorků.

(33)

Auditní orgán by měl vypracovat výrok auditora zahrnující účetní závěrky podle nařízení (EU) č. 1303/2013. Aby byly rozsah a obsah auditů účetních závěrek adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(34)

Aby byla zajištěna právní jistota a rovné zacházení se všemi členskými státy při uplatňování finančních oprav v souladu se zásadou proporcionality, je nezbytné stanovit kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, definovat základní druhy nedostatků a kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být uplatněny, a stanovit kritéria pro uplatnění paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav.

(35)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

a)

ustanovení, kterými se doplňuje část druhá uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV a ENRF (dále jen „ESI fondy“), pokud jde o:

b)

ustanovení, kterými se doplňuje část třetí uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR a Fond soudržnosti, pokud jde o metodiku přezkumu kvality velkých projektů;

c)

ustanovení, kterými se doplňuje část čtvrtá uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, pokud jde o:

a)

konečná hodnota dosažená u každého ukazatele výstupů a klíčového kroku provádění zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí příslušnými cílovými hodnotami, výsledkem čehož je konečná míra plnění vyjádřená jako procento cílové hodnoty;

b)

stanoví se průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority. Je-li vypočtená konečná míra plnění vyšší než 100 %, použije se pro tento účel hodnota 100 %;

c)

konečná hodnota dosažená u finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí příslušnou cílovou hodnotou, výsledkem čehož je konečná míra plnění vyjádřená jako procento cílové hodnoty. Je-li vypočtená konečná míra plnění vyšší než 100 %, použije se pro tento účel hodnota 100 %;

d)

průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí konečnou mírou plnění finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority.

a)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 65 %, ale vyššího než 60 % se uplatní paušální sazba ve výši 5 %;

b)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 60 %, ale vyššího než 50 % se uplatní paušální sazba ve výši 10 %;

c)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 50 % se uplatní paušální sazba ve výši 25 %.

a)

koneční příjemci získávající podporu z finančních nástrojů byli vybíráni s řádným přihlédnutím k povaze finančního nástroje a potenciální ekonomické životnosti investičních projektů, které mají být financovány. Výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů;

b)

koneční příjemci byli informováni o tom, že financování je poskytováno z programů spolufinancovaných ESI fondy, a to v souladu s požadavky stanovenými v článku 115 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, v čl. 66 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) pro EZFRV a v souladu s budoucím právním aktem Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory v rámci námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020 („nařízení o ENRF“) pro ENRF;

c)

podpora z finančních nástrojů byla poskytována způsobem, který je přiměřený a který co nejméně narušuje hospodářskou soutěž;

d)

preferenční odměňování soukromých investorů nebo veřejných investorů působících podle zásady tržního hospodářství, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 2 písm. c) a čl. 44 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, bylo přiměřené rizikům, která tito investoři přijímají, a omezené na minimum nutné k přilákání takových investorů, což je zajištěno podmínkami a procesními zárukami.

a)

k nesrovnalosti došlo na úrovni konečných příjemců, nebo v případě fondu fondů na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo konečných příjemců;

b)

subjekty provádějící finanční nástroje vyhověly ustanovením odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o příspěvky z programu vykazující nesrovnalost;

c)

částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

a)

je podle unijního a vnitrostátního práva oprávněn vykonávat příslušné prováděcí úkoly;

b)

má přiměřenou ekonomickou a finanční životaschopnost;

c)

má přiměřenou schopnost provádět finanční nástroj, včetně organizační struktury a rámce správy a řízení, která pro řídicí orgán představuje nezbytnou jistotu;

d)

disponuje systémem účinné a efektivní vnitřní kontroly;

e)

používá účetní systém, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé informace;

f)

souhlasí s tím, aby byl auditován auditními orgány členského státu, Komisí a Evropským účetním dvorem.

a)

podloženost a věrohodnost metodiky určování a hodnocení finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců;

b)

výše nákladů a poplatků spojených s řízením souvisejících s prováděním finančního nástroje a navrhovaná metodika jejich výpočtu;

c)

podmínky uplatňované v souvislosti s podporou poskytovanou konečným příjemcům, včetně cen;

d)

schopnost obstarat prostředky na investice do konečných příjemců doplňující příspěvky z programu;

e)

schopnost doložit další činnost kromě stávající činnosti;

f)

v případech, kdy subjekt provádějící finanční nástroj přidělí do finančního nástroje vlastní finanční prostředky nebo se podílí na riziku, opatření navrhovaná ke sladění zájmů a zmírnění případných střetů zájmů.

a)

mezi částkou příspěvku z programu vyčleněnou na pokrytí očekávaných i neočekávaných ztrát z nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik, které mají být kryté zárukami, a hodnotou odpovídajících vyplacených nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik musí existovat přiměřený multiplikační poměr;

b)

multiplikační poměr se stanoví pomocí obezřetného předběžného hodnocení rizik konkrétního záručního produktu, který má být poskytnut, s přihlédnutím ke konkrétním tržním podmínkám, investiční strategii dotyčného finančního nástroje a zásadám hospodárnosti a efektivnosti. Toto předběžné posouzení rizik je možné revidovat, je-li to odůvodněno pozdějšími tržními podmínkami;

c)

příspěvek z programu vyčleněný na proplacení záruk musí vycházet z tohoto předběžného hodnocení rizik;

d)

nevyplatil-li finanční zprostředkovatel nebo subjekt, jenž má prospěch ze záruk, plánovanou částku nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik konečným příjemcům, způsobilé výdaje se úměrně sníží.

a)

operace byla v souladu s platným právem, příslušným programem a příslušnou dohodou o financování, a to jak v průběhu hodnocení a výběru operace, tak v průběhu zřizování a provádění finančního nástroje;

b)

dohody o financování obsahovaly ustanovení o auditních požadavcích a auditní stopě podle bodu 1 písm. e) přílohy IV nařízení (EU) č. 1303/2013;

c)

řídicí kontroly byly po celou dobu programového období a během zřizování a provádění finančních nástrojů prováděny v souladu s čl. 125 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF a v souladu s čl. 58 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 pro EZFRV;

d)

podklady k výdajům vykázaným jako způsobilé:

e)

mezi podklady pro ověřování souladu s právem Unie a členských států a s podmínkami financování byly alespoň:

a)

řídicí orgán pověří společnost, která působí v podmínkách společného rámce stanoveného Komisí, aby prováděla ověřování operací na místě ve smyslu čl. 125 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

auditní orgán pověří společnost, která působí v podmínkách společného rámce stanoveného Komisí, aby prováděla audity operací.

a)

výplata příspěvků poskytnutých z programu ESI fondů;

b)

prostředky získané zpět z investic nebo z uvolněných prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách;

c)

kvalita opatření doprovázejících investici před investičním rozhodnutím maximalizovat její dopad a po něm a

d)

přínos finančního nástroje k cílům a výstupům programu.

a)

3 % v prvních 12 měsících od podpisu dohody o financování, 1 % v dalších 12 měsících a poté 0,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených do fondu fondů, vypočtených poměrným dílem ode dne uskutečnění platby do fondu fondů až do konce způsobilého období, do zpětné úhrady řídicímu orgánu nebo do dne ukončení, podle toho, co nastane dříve, a

b)

0,5 % za rok z příspěvků z programu vyplacených z fondu fondů finančním zprostředkovatelům a vypočtených poměrným dílem od okamžiku uskutečnění platby z fondu fondů až do zpětné úhrady do fondu fondů, konce období způsobilosti nebo do dne ukončení podle toho, co nastane dříve.

a)

základní odměnu, která se vypočte takto:

b)

výkonnostní odměnu, která se vypočte takto:

a)

u fondu fondů 7 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do fondu fondů;

b)

u finančního nástroje poskytujícího kapitál 20 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

c)

u finančního nástroje poskytujícího půjčky 8 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

d)

u finančního nástroje poskytujícího záruky 10 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

e)

u finančního nástroje poskytujícího mikroúvěr 10 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

f)

u finančního nástroje poskytujícího granty, subvence úrokových sazeb nebo subvence poplatků za záruky podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 6 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje.

a)

poplatky za užívání, jsou-li účtovány, se stanoví v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a ve vhodných případech zohlední finanční přiměřenost;

b)

příjmy neobsahují převody ze státních nebo regionálních rozpočtů ani vnitrostátních systémů veřejného pojištění;

c)

pokud operace přidává nová aktiva ke stávající službě či infrastruktuře, zohlední se jak příspěvky od nových uživatelů, tak příspěvky od stávajících uživatelů nové nebo rozšířené služby či infrastruktury.

a)

náklady na výměnu vybavení s krátkou životností pro zajištění technického fungování operace;

b)

fixní provozní náklady, včetně nákladů na údržbu, například náklady na zaměstnance, údržbu a opravy, obecné řízení a správu a pojištění;

c)

variabilní provozní náklady, včetně nákladů na údržbu, například spotřeba surovin, energie, jiného spotřebního materiálu a veškerá údržba a opravy nezbytné k prodloužení životnosti operace.

a)

konkrétní makroekonomické podmínky daného členského státu, mezinárodní makroekonomické trendy a konjunktury; nebo

b)

povaha investora nebo forma provádění, např. partnerství veřejného a soukromého sektoru; nebo

c)

povaha dotyčného sektoru.

a)

operace podporované z EFRR, které spadají pod oblasti zásahu kódů 056, 057 nebo 060 až 065 uvedené v tabulce 1 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 (5) a které jsou prováděny v rámci jedné z investičních priorit stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) a c) a odst. 4 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (6);

b)

operace podporované z ESF, které spadají pod oblast zásahu kódu 04 uvedenou v tabulce 6 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které přispívají k posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013;

c)

operace podporované z EZFRV v souladu s články 17, 26 nebo 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, které přispívají k prioritě Unie uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení. Je-li operace programována podle článků 17 a 26 nařízení (EU) č. 1305/2013, jsou brány v potaz pouze operace prováděné operační skupinou v rámci evropského inovačního partnerství financovanou podle čl. 35 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení;

d)

operace podporované z ENRF a programované v souladu s články 28, 37 nebo čl. 41 odst. 5 budoucího právního aktu Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020.

a)

operace podporované z EFRR, které spadají pod oblasti zásahu kódů 085, 086 nebo 087 uvedené v tabulce 1 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které jsou prováděny v rámci jedné z investičních priorit stanovených v čl. 5 odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 1301/2013;

b)

operace podporované z ESF, které spadají pod oblast zásahu kódu 01 uvedenou v tabulce 6 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které přispívají k podpoře přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude efektivně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1304/2013;

c)

operace podporované z EZFRV v souladu s články 17 a 25 nařízení (EU) č. 1305/2013, které přispívají k prioritě Unie uvedené v čl. 5 odst. 4 nebo 5 uvedeného nařízení;

d)

operace podporované z ENRF a programované v souladu s články 36, 38, čl. 39 odst. 1, čl. 46 odst. 1 písm. e) a i), článkem 54, čl. 79c odst. 1 písm. b) budoucího právního aktu Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020.

a)

mají značné technické zkušenosti se všemi fázemi projektového cyklu;

b)

mají rozsáhlé mezinárodní zkušenosti s příslušnými investičními sektory;

c)

mají značné odborné znalosti, pokud jde o analýzu a hodnocení socioekonomických přínosů;

d)

mají značné znalosti a zkušenosti v oblasti příslušného práva, politik a postupů Unie;

e)

jsou nezávislí na všech orgánech přímo nebo nepřímo zainteresovaných na schvalování, provádění nebo provozu velkého projektu;

f)

nemají v souvislosti s velkým projektem střet zájmů na žádné úrovni;

g)

nemají žádný obchodní zájem v souvislosti s velkým projektem;

h)

disponují nezbytnými jazykovými znalostmi.

a)

nezávislí odborníci ověří, že operace je velkým projektem ve smyslu článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013, že tento velký projekt není dokončenou operací ve smyslu čl. 2 odst. 14 a čl. 65 odst. 6 uvedeného nařízení a že velký projekt je součástí příslušného operačního programu;

b)

nezávislí odborníci zkontrolují úplnost, konzistentnost a přesnost informací podle čl. 101 prvního pododstavce písm. a) až i) nařízení (EU) č. 1303/2013, poskytnutých ve formátu uvedeném v čl. 101 pátém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013;

c)

nezávislí odborníci ohodnotí kvalitu velkého projektu na základě kritérií uvedených v příloze II tohoto nařízení;

d)

nezávislí odborníci vypracují zprávu o nezávislém přezkumu kvality ve formátu uvedeném v čl. 102 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013. Ve zprávě o nezávislém přezkumu kvality nezávislí odborníci jednoznačným způsobem uvedou a odůvodní svoje stanoviska týkající se prvků uvedených v tomto odstavci.

a)

auditní stopa umožňuje ověření uplatňování kritérií výběru stanovených monitorovacím výborem pro operační program;

b)

v souvislosti s granty a vratnou pomocí podle čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými účetními záznamy a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

c)

v souvislosti s granty a vratnou pomocí podle čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) a článku 109 nařízení (EU) č. 1303/2013 a podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013 auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými údaji o výstupech či výsledcích a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, případně včetně dokladů o metodě stanovení standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

d)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. d) a čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 auditní stopa podle potřeby dokládá a odůvodňuje metodu výpočtu a základ, na němž bylo rozhodnuto o paušálních sazbách, a způsobilé přímé náklady nebo náklady vykázané v rámci jiných vybraných kategorií, u kterých se uplatní paušální sazba;

e)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013, s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1304/2013 a s článkem 20 nařízení (EU) č. 1299/2013 auditní stopa umožňuje doložení způsobilých přímých nákladů, u kterých se uplatní paušální sazba;

f)

auditní stopa umožňuje ověření platby příspěvku z veřejných zdrojů příjemci;

g)

u každé operace, je-li to na místě, auditní stopa obsahuje technické specifikace a plán financování, dokumenty týkající se schválení grantu, dokumenty související se zadáváním veřejných zakázek, zprávy od příjemce a zprávy o provedených ověřováních a auditech;

h)

auditní stopa obsahuje informace o řídicích kontrolách a o provedených auditech operací;

i)

aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 a přílohy I a II nařízení (EU) č. 1304/2013, auditní stopa umožňuje sesouhlasení údajů týkajících se ukazatelů výstupů operace s cíli a vykázanými údaji a výsledkem programu;

j)

u finančních nástrojů auditní stopa obsahuje podklady uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

a)

operace byla vybrána v souladu s kritérii výběru pro operační program, operace nebyla fyzicky dokončená nebo plně provedená před tím, než příjemce podal žádost o financování v rámci operačního programu, operace byla provedena v souladu s rozhodnutím o schválení a splňovala v době auditu veškeré platné podmínky, pokud jde o funkčnost, použití a cíle, které mají být dosaženy;

b)

výdaje vykázané Komisi odpovídají účetním záznamům a požadované podklady dokládají adekvátní auditní stopu podle článku 25 tohoto nařízení;

c)

u výdajů vykázaných Komisi stanovených v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) a článkem 109 nařízení (EU) č. 1303/2013 a s čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013 byly splněny výstupy a výsledky, na jejichž základě se příjemci vyplácejí platby, údaje o účastnících či jiné záznamy týkající se výstupů a výsledků jsou v souladu s informacemi předloženými Komisi a požadované podklady představují adekvátní auditní stopu podle článku 25 tohoto nařízení.

i)

náhodný výběr položek vzorku,

ii)

uplatnění teorie pravděpodobnosti k vyhodnocení výsledků vzorku včetně měření a kontroly výběrového rizika a plánované a dosažené přesnosti.

a)

celková výše způsobilých výdajů vykázaných v souladu s čl. 137 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 souhlasí s výdaji a příslušným příspěvkem z veřejných zdrojů uvedenými v žádostech o platbu předložených Komisi za příslušné účetní období, a jsou-li nesrovnalosti, zda jsou v účetní závěrce uvedena adekvátní vysvětlení pro nesouhlasící částky;

b)

částky odejmuté a získané zpět v průběhu účetního období, částky, které mají být získány zpět na konci účetního období, částky získané zpět podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 a částky, které zpět získat nelze, uvedené v účetní závěrce odpovídají částkám zaneseným v účetních systémech certifikačního orgánu a vycházejí z rozhodnutí odpovědného řídicího nebo certifikačního orgánu;

c)

byly v příslušných případech z účetní závěrky v souladu s čl. 137 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 výdaje vyjmuty a zda byly v účetní závěrce pro dané účetní období uplatněny všechny nutné opravy;

d)

výše příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů a výše záloh státní podpory vyplacených příjemcům souhlasí s informacemi poskytnutými řídicím orgánem a certifikačním orgánem.

a)

relativní významnost závažného nedostatku nebo závažných nedostatků v kontextu systému řízení a kontroly jako celku;

b)

četnost a rozsah závažného nedostatku nebo závažných nedostatků;

c)

míra rizika ztráty pro rozpočet Unie.

a)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik zásadní, častý nebo rozšířený, že představuje naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik častý nebo rozšířený, že představuje krajně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

c)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněn tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik zřídka, že tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

d)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněn tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/45

(1)

Podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013 je nezbytné stanovit zvláštní pravidla týkající se způsobilosti výdajů pro programy spolupráce, pokud jde o náklady na zaměstnance, kancelářské a administrativní výdaje, náklady na cestování a ubytování, náklady na externí odborné poradenství a na služby a výdaje na vybavení (dále jen „kategorie výdajů“).

(2)

S cílem umožnit pružné uplatnění pravidel způsobilosti na programy spolupráce by mělo být členským státům účastnícím se daného programu spolupráce umožněno rozhodnout, že se daná kategorie výdajů nevztahuje na konkrétní prioritní osu daného programu spolupráce.

(3)

Je třeba upřesnit, jak se zvláštní pravidla týkající se způsobilosti výdajů pro programy spolupráce stanovená tímto nařízením slučují s obecným právním rámcem pro pravidla způsobilosti platným pro všechny evropské strukturální a investiční fondy a stanoveným v článcích 65 až 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2).

(4)

Pro každou kategorii výdajů by měl být stanoven seznam různých položek výdajů.

(5)

Mělo by být vyjasněno jako obecné pravidlo, že dary jsou nezpůsobilé. Nicméně distribuce malých položek souvisejících s propagací, komunikací, reklamou nebo informováním by měly být způsobilé.

(6)

Měly by být určeny jednotlivé položky nákladů na zaměstnance a pravidla pro výpočet, účtování a úhradu nákladů na zaměstnance obecně, a zejména pro přiřazení zaměstnanců na částečný úvazek a dohody na hodinovém základě.

(7)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky kancelářských a administrativních výdajů spolu s pravidly pro výpočet, účtování a úhradu těchto nákladových prvků buď jako nákladů přímých, nebo nepřímých, zejména pokud jsou kombinovány s paušálními sazbami podle nařízení (EU) č. 1303/2013.

(8)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky nákladů na cestování a ubytování spolu s pravidly pro výpočet, účtování a úhradu bez ohledu na to, zda tyto výdaje vzniknou příjemci nebo přímo jeho zaměstnancům. Vyjasněny by měly být rovněž podmínky, za kterých by se náklady na cestování a ubytování měly účtovat, jsou-li vynaloženy mimo unijní část programové oblasti podle článku 20 nařízení (EU) č. 1299/2013.

(9)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky nákladů na externí odborné poradenství a na služby.

(10)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky výdajů na vybavení spolu s pravidly pro způsobilost použitého vybavení.

(11)

S cílem umožnit co nejrychlejší použití opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

a)

náklady na zaměstnance;

b)

kancelářské a administrativní výdaje;

c)

náklady na cestování a ubytování;

d)

náklady na externí odborné poradenství a služby a

e)

výdaje na vybavení.

a)

pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)

náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c)

náklady související s kolísáním směnných kurzů.

a)

na plný úvazek;

b)

na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)

na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc, nebo

d)

na hodinovém základě.

a)

vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b)

jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (3), pokud:

i)

na základě skutečných nákladů (prokázaných dokladem o zaměstnání a výplatními páskami), nebo

ii)

na základě zjednodušeného vykazování nákladů podle čl. 67 odst. 1 písm. b) až d) nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo

iii)

paušálně v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1299/2013.

a)

pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby, nebo

b)

pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

i)

podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání a vyjádřené v hodinách, nebo

ii)

podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720 hodin v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

a)

nájem kancelářských prostorů;

b)

pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c)

veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d)

kancelářské potřeby;

e)

všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f)

archivy;

g)

údržba, úklid a opravy;

h)

bezpečnost;

i)

systémy informačních technologií;

j)

komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)

bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l)

poplatky za nadnárodní finanční transakce.

a)

náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)

náklady na jídlo;

c)

náklady na ubytování;

d)

náklady na víza;

e)

denní příspěvky.

a)

studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)

odborná příprava;

c)

překlady;

d)

vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)

podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f)

finanční řízení;

g)

služby související s pořádáním a prováděním událostí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)

účast na událostech (např. registrační poplatky);

i)

právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)

práva duševního vlastnictví;

k)

ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013;

l)

náklady na certifikaci a audit výdajů na úrovni programu podle článků 126 a 127 nařízení (EU) č. 1303/2013;

m)

poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

n)

cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb;

o)

jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

a)

kancelářské vybavení;

b)

hardware a software informačních technologií;

c)

nábytek a vybavení;

d)

laboratorní vybavení;

e)

stroje a přístroje;

f)

nástroje nebo zařízení;

g)

vozidla;

h)

jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

a)

nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z evropských strukturálních a investičních fondů;

b)

jeho cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c)

má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/51

(1)

Výrobce lehkých užitkových vozidel Great Wall Motor Company Limited informoval Komisi, že průměrné specifické emise CO2 v roce 2010 stanovené pro tohoto výrobce v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 114/2013 (2) jsou nesprávné. Výrobce poskytl podrobné důkazy o tom, že průměrné specifické emise CO2 v roce 2010 byly značně vyšší než hodnota uvedená v daném nařízení.

(2)

Komise posoudila důkazy předložené společností Great Wall Motor Company Limited a domnívá se, že je vhodné hodnotu opravit.

(3)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 114/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/52

(1)

V čl. 22 odst. 1 směrnice 97/78/ES se stanoví, že dojde-li na území třetí země k propuknutí nebo rozšíření některé choroby nebo je třeba se obávat, že by mohla jakákoliv jiná okolnost vážně ohrozit zdraví zvířat, nebo jsou-li nasnadě jiné závažné veterinární důvody, Komise neprodleně přijme z vlastního podnětu nebo na návrh některého členského státu opatření, včetně zvláštních podmínek pro produkty z celého území nebo z části území dotyčné třetí země.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (2) stanoví hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum, a zejména chránit bezpečnost krmivového řetězce. Uvedené nařízení rovněž zařazuje tyto produkty do specifických kategorií, které odpovídají úrovni rizika pro zdraví lidí a zvířat.

(3)

V čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009 se stanoví požadavky na dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů materiálu kategorie 3.

(4)

Nařízením Komise (EU) č. 142/2011 (3) se stanoví prováděcí pravidla pro nařízení (ES) č. 1069/2009, včetně zvláštních požadavků na ošetření nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených ke krmení hospodářských zvířat, kromě zvířat kožešinových.

(5)

Krevní výrobky určené k výrobě krmiva pro hospodářská zvířata, včetně sprejově sušené krve a plazmy prasat, musí být vyrobeny v souladu s přílohou X kapitolou II oddílem 2 nařízení Komise (EU) č. 142/2011. S odkazem na bod B uvedeného oddílu musí být krevní výrobky podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, jak je stanoveno v příloze IV kapitole III uvedeného nařízení, nebo jiné metodě, která zaručuje, že krevní výrobek splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v příloze X kapitole I nařízení Komise (EU) č. 142/2011. V nařízení (EU) č. 142/2011, konkrétně v příloze XIV kapitole I oddíle 1 tabulce 1 šestém sloupci druhého řádku, se rovněž stanoví, že krevní výrobky, které nejsou určené k lidské spotřebě a které lze použít jako krmivo, určené k odeslání do Unie nebo k tranzitu přes její území, musí doprovázet veterinární osvědčení vyhotovené v souladu se vzorem veterinárního osvědčení stanoveným v příloze XV kapitole 4 bodě B.

(6)

Prasečí diarrhoea způsobená deltakoronavirem se vyskytuje v Asii a Severní Americe. Na území Unie tento virus nikdy zjištěn nebyl. Sprejově sušená krev a krevní plazma prasat je tradiční složkou krmiva pro selata. Nevhodné tepelné ošetření nebo kontaminace po tepelném ošetření může způsobit, že se virus prostřednictvím těchto výrobků dále rozšíří.

(7)

Proto je nutné přezkoumat požadavky na dovoz sprejově sušené krve a krevní plazmy prasat určené k výrobě krmiva pro farmová prasata.

(8)

Vědecká pozorování ukazují, že prasečí koronaviry se ve výkalech prasat inaktivují při zahřátí na teplotu 71 °C, kterou je nutné udržovat po dobu 10 minut, nebo jsou-li ponechány při pokojové teplotě 20 °C po dobu 7 dnů. Virus nepřežil v experimentálně infikovaném suchém krmivu skladovaném déle než 2 týdny při teplotě 24 °C. Ve třetích zemích se pro sprejově sušenou krev a krevní plazmu obecně používá teplota 80 °C, a to zahřátím celé hmoty.

(9)

Na základě těchto dostupných informací se jeví jako vhodné požadovat, aby sprejově sušená krev a krevní plazma z prasat dovezená ze třetích zemí a určená ke krmení prasat byla podrobena ošetření vysokou teplotou a následnému skladování po určitou dobu při pokojové teplotě, aby se tak zmírnilo riziko kontaminace po ošetření.

(10)

S ohledem na potřebu chránit zdraví zvířat v Unii a vzhledem k vážnému ohrožení, které dotčené krevní výrobky představují, by Komise měla přijmout prozatímní ochranná opatření. Tyto výrobky by tudíž mělo při dovozu na území Unie doprovázet veterinární osvědčení v souladu se vzorem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

(11)

Prozatímní ochranná opatření by se měla použít počínaje prvním dnem po vyhlášení tohoto nařízení a měla by trvat po dobu 12 měsíců. Tato opatření mohou být změněna na základě posouzení rizika opírajícího se o nové vědecké informace.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/57

(1)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) podávají instituce usazené v Unii v současné době informace o dodržování kapitálových požadavků jednou za čtvrtletí. Aby se minimalizovaly nesrovnalosti mezi referenčními dny stanovenými pro instituce a referenčními dny stanovenými pro centrální protistrany pro výpočet a podávání informací týkajících se hypotetického kapitálu, měly by referenční dny stanovené pro centrální protistrany pokrývat přinejmenším referenční dny, které již byly stanoveny pro instituce. Vyšší četnost podávání informací o hypotetickém kapitálu by však rovněž umožnila zohlednit skutečnost, že členové clearingového systému usazení ve třetích zemích mohou mít pro podávání informací stanovena jiná data. Kromě toho, pokud by u kapitálových požadavků existovaly značné odchylky, mohli by členové clearingového systému a jejich příslušné orgány z důvodu získání aktualizovaného přehledu o těchto požadavcích požadovat, aby tyto expozice byly monitorovány častěji než jednou za čtvrtletí.

(2)

Obvykle by neměly lhůty pro podávání informací centrálními protistranami překročit lhůty pro výpočet o více než jeden týden. Jeden týden poskytuje centrálním protistranám dostatek času, aby před tím, než oznámí požadované údaje, provedly všechny vnitřní kontroly a dokončily nezbytné schvalovací procesy. Pokud má centrální protistrana vypracován plně automatizovaný systém, může lhůta pro podávání informací těsně navazovat na lhůtu pro výpočet. V současné době však centrální protistrany nemusí být schopny dokončit celý postup v této lhůtě, a za tímto účelem by proto mohlo být nutné, aby zlepšily své vnitřní postupy a infrastrukturu. V této souvislosti by mělo být zavedeno přechodné ustanovení, které poskytne centrálním protistranám dostatek času pro rozvoj nezbytných vnitřních procesů a infrastruktury, a souběžně s tím možní, aby centrální protistrany začaly podávat informace o hypotetickém kapitálu členům svého clearingového systému.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 648/2012 jsou ztráty v důsledku selhání člena clearingového systému kryty nejprve jeho vlastní počáteční marží a příspěvkem do fondu pro riziko selhání. Pokud se ukáže, že tyto prostředky nejsou dostatečné, budou ztráty pokryty z předfinancovaných finančních prostředků, které poskytly centrální protistrany ve prospěch postupné ochrany proti selhání, a z příspěvků členů, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání. Během tohoto období by měla být četnost podávání informací zvýšena, aby měli ostatní členové clearingového systému, kteří nejsou v selhání, a příslušné orgány k dispozici veškeré aktualizované informace týkající se hypotetického kapitálu, jež jsou zapotřebí pro výpočet kapitálových požadavků členů clearingového systému. Centrální protistrany by měly disponovat technickými prostředky a vnitřními postupy, které jim umožní, aby za takových zátěžových situací vypočítaly a poskytovaly informace o hypotetickém kapitálu.

(4)

Podle nařízení (EU) č. 648/2012 je centrální protistrana povinna doplnit své předfinancované finanční prostředky ve prospěch postupné ochrany proti selhání do jednoho měsíce. Z tohoto důvodu by měla být četnost provádění výpočtů a podávání informací oproti standardu vyšší. Vzhledem k tomu, že si stanovení celkových ztrát vzniklých z důvodu selhání člena clearingového sytému může vyžádat více času, nemuselo by být denní podávání informací o hypotetickém kapitálu zcela opodstatněné. Vzhledem k tomu, že příslušné orgány mohou být vystaveny nejrůznějším situacím, měly by mít možnost, aby v zátěžových obdobích požádaly o zvýšení četnosti podávání informací, a to na základě posouzení situace, které by mělo zohlednit míru stávajícího či předpokládaného vyčerpání předfinancovaných finančních prostředků, jež má centrální protistrana k dispozici (zdrojů z příspěvků centrální protistrany a zdrojů z příspěvků členů clearingového systému). Vyšší četnost by se měla uplatnit až do doby, než bude u těchto zdrojů dosaženo úrovně požadované příslušnými právní předpisy.

(5)

Vysoká četnost podávání informací v zátěžových obdobích může být velmi náročná vzhledem k nově zavedeným požadavkům ohledně podávání informací. To může vyvolávat přinejmenším u některých centrálních protistran problémy, pokud jde o technické provedení. Aby se tento stav zmírnil, je vhodné, aby se požadavek na zvýšení četnosti podávání informací použil od pozdějšího data. To umožní centrálním protistranám zlepšit jejich vnitřní postupy a modernizovat jejich systémy.

(6)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce provázána, neboť upravují výpočet hypotetického kapitálu a podávání informací o něm centrální protistranou. Pro zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zařadit všechny příslušné prováděcí technické normy požadované nařízením (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(8)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

a)

referenční dny pro tento výpočet jsou tyto:

31. leden, 28. únor (nebo 29. únor v přechodném roce), 31. březen, 30. duben, 31. květen, 30. červen, 31. červenec, 31. srpen, 30. září, 31. říjen, 30. listopad, 31. prosinec;

b)

dnem, kdy centrální protistrana provádí výpočet („den výpočtu“), je příslušně:

1. únor, 1. březen, 1. duben, 1. květen, 1. červen, 1. červenec, 1. srpen, 1. září, 1. říjen, 1. listopad, 1. prosinec, 1. leden.

a)

je-li centrální protistrana po selhání jednoho z členů clearingového systému povinna využít část předfinancovaných finančních prostředků, které poskytla jako příspěvek ve prospěch postupné ochrany proti selhání v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

je-li centrální protistrana po selhání jednoho z členů clearingového systému povinna využít příspěvky ve prospěch fondu pro riziko selhání od členů clearingového systému, kteří nejsou v selhání, v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012.

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/65

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U látky Bacillus pumilus QST 2808 byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny prováděcím rozhodnutím Komise 2011/253/EU (3).

(2)

Dne 3. prosince 2010 obdrželo Nizozemsko v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS žádost společnosti AgraQuest Inc., nyní Bayer CropScience, o zařazení účinné látky Bacillus pumilus QST 2808 do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Prováděcím rozhodnutím 2011/253/EU bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky této účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadatelem. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 8. května 2012 návrh zprávy o hodnocení.

(4)

Uvedený návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad předložil Komisi svůj závěr (4) o hodnocení rizik účinné látky Bacillus pumilus QST 2808 z hlediska pesticidů dne 26. července 2013. Návrh zprávy o hodnocení byl spolu se závěrem úřadu přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončen dne 20. března 2014 v podobě zprávy Komise o přezkoumání Bacillus pumilus QST 2808.

(5)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující Bacillus pumilus QST 2808 mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 5 odst. 3 směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Proto je vhodné Bacillus pumilus QST 2808 schválit.

(6)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit některé podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(7)

Před schválením je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze schválení vyplynou.

(8)

Aniž jsou v důsledku schválení dotčeny povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009, mělo by vzhledem ke konkrétní situaci vzniklé přechodem od směrnice 91/414/EHS k nařízení (ES) č. 1107/2009 platit následující. Členským státům by po schválení mělo být poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících Bacillus pumilus QST 2808. Členské státy by případně měly povolení změnit, nahradit nebo odejmout. Odchylně od uvedené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III, jak je stanoveno ve směrnici 91/414/EHS, mělo být pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé navrhované použití v souladu s jednotnými zásadami poskytnuto delší období.

(9)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 (5), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I uvedené směrnice, a s nařízeními schvalujícími účinné látky však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (6) měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

pokud přípravek obsahuje Bacillus pumilus QST 2808 jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 29. února 2016, nebo

b)

pokud přípravek obsahuje Bacillus pumilus QST 2808 jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 29. února 2016 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušném aktu nebo aktech, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo jimiž se příslušná látka nebo látky schvalují, podle toho, co nastane později.

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/70

(1)

Směrnice Komise 2011/30/EU (2) zařadila fenbutatinoxid jako účinnou látku do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3) pod podmínkou, že dotčené členské státy zajistí, že žadatel, na jehož žádost byl fenbutatinoxid zařazen, poskytne další potvrzující informace ohledně genotoxického potenciálu a ekotoxikologické relevance nečistoty SD 31723 a spektra, stability při skladování a metod analýzy v přípravku do 31. května 2013.

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Žadatel, na jehož žádost byl fenbutatinoxid schválen, nepředložil ve lhůtě do 31. května 2013 žádné potvrzující informace. Dopisem ze dne 27. června 2013 již Komisi vyrozuměl o svém záměru takové informace nepředložit.

(4)

Schválení účinné látky fenbutatinoxid by proto mělo být odňato.

(5)

Směrnice Komise 2011/30/EU by proto měla být zrušena.

(6)

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Členským státům by mělo být na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující fenbutatinoxid poskytnuto určité období.

(8)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících fenbutatinoxid, u kterých členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělují odkladnou lhůtu, by tato lhůta měla uplynout nejpozději osmnáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/72

(1)

V části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2) jsou uvedeny účinné látky považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

Platnost schválení účinných látek Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, identického s kmenem AQ 713, klodinafopu, metrafenonu, pirimikarbu, rimsulfuronu, spinosadu, thiamethoxamu, tolklofos-methylu a tritikonazolu skončí 31. ledna 2017. Byly předloženy žádosti o obnovení schválení těchto účinných látek. Jelikož se na tyto účinné látky vztahují požadavky stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (3), je třeba poskytnout žadatelům dostatek času k dokončení postupu obnovení schválení v souladu s uvedeným nařízením. Doba platnosti schválení uvedených účinných látek tak pravděpodobně skončí před přijetím rozhodnutí o obnovení schválení. Je proto nezbytné prodloužit dobu platnosti jejich schválení.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

S ohledem na cíl čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o případy, kdy nebyla v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 844/2012 předložena žádná doplňující dokumentace nejpozději 30 měsíců před koncem doby platnosti schválení stanoveným v příloze tohoto nařízení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na co nejbližší datum poté.

(5)

S ohledem na cíl čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o případy, kdy Komise přijme nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky uvedené v příloze tohoto nařízení není obnoveno, protože nejsou splněna kritéria pro schválení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na den vstupu v platnost nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky není obnoveno, podle toho, co nastane později.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/75

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity kadmia v řadě potravin.

(2)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) přijala dne 30. ledna 2009 stanovisko o kadmiu v potravinách (3). Úřad EFSA v tomto stanovisku uvedl, že tolerovatelný týdenní přívod (dále jen „TWI“) kadmia činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. Ve svém „Prohlášení o tolerovatelném týdenním přívodu kadmia“ (4) úřad EFSA zohlednil posouzení rizika, které nedávno provedl Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) (5), a potvrdil, že TWI činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti.

(3)

Komise CONTAM dospěla ve vědeckém stanovisku o kadmiu v potravinách k závěru, že se průměrná dietární expozice kadmiu v evropských zemích blíží hodnotě TWI 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti nebo ji mírně překračuje. U některých podskupin populace může dietární expozice převyšovat hodnotu TWI zhruba dvojnásobně. Komise CONTAM dále dospěla k závěru, že i když není pravděpodobné, že by expozice jednotlivce na této úrovni měla nepříznivé účinky na funkci ledvin, je třeba expozici kadmiu na úrovni populace snížit.

(4)

Podle vědeckého stanoviska o kadmiu v potravinách vypracovaného komisí CONTAM patří mezi skupiny potravin mající hlavní podíl na dietární expozici kadmiu, zejména vzhledem k vysoké spotřebě, obiloviny a výrobky z obilovin, zelenina, ořechy a luštěniny, škrobovitá kořenová zelenina nebo brambory a maso a masné výrobky. Nejvyšší koncentrace kadmia v potravinářských komoditách byla zjištěna v mořských řasách, rybách a produktech rybolovu, v čokoládě a v potravinách pro zvláštní výživu, jakož i v houbách, olejnatých semenech a jedlých drobech.

(5)

V podrobnějším posouzení expozice, které provedl úřad ESFA v rámci své vědecké zprávy „Cadmium dietary exposure in the European population“ (6) s použitím nové komplexní databáze spotřeby potravin, jež zahrnuje aktualizované údaje o spotřebě potravin v různých členských státech a u různých věkových skupin populace, jsou uvedeny podrobnější informace o konkrétních potravinářských komoditách, které se podílejí na expozici u jednotlivých věkových skupin. V případě dospělých se na expozici podílí hlavně škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn a zelenina a zeleninové výrobky. V případě dětí a dospívajících má na expozici hlavní podíl škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn a cukr a cukrovinky, zatímco u kojenců a batolat je to nejvíce škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn, zelenina a výrobky ze zeleniny, mléko a výrobky z mléka a potraviny pro kojence a malé děti. Z podrobnějšího posouzení expozice vyplývá, že celková expozice není výsledkem jen několika hlavních zdrojů, nýbrž se na ní podílí celá řada různých skupin potravin.

(6)

Byly stanoveny maximální limity pro kadmium u celé řady potravin, mimo jiné u obilovin, zeleniny, masa, ryb, produktů rybolovu, drobů a doplňků stravy. Dosud nebyly stanoveny maximální limity v případě některých potravin, které se významně podílejí na expozici určitých skupin populace (čokoládové a kakaové výrobky, potraviny pro kojence a malé děti). Je proto nezbytné stanovit maximální limity kadmia pro tyto potraviny.

(7)

Maximální limity kontaminujících látek jsou jak u komodit, pro něž maximální limity kadmia již existují (jako je zelenina, maso, ryby, produkty rybolovu, droby a doplňky stravy), tak u komodit, pro něž jsou maximální limity stanoveny nově (jako jsou kakaové a čokoládové výrobky), stanovovány podle zásady ALARA („na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni“) s použitím údajů o výskytu a vzorců spotřeby potravin občany Evropské unie.

(8)

Čokoláda a kakaový prášek prodávané konečnému spotřebiteli mohou obsahovat vysoké množství kadmia a jsou významným zdrojem expozice člověka. Často jsou jejich spotřebiteli děti: například v podobě čokolády jako takové nebo slazených kakaových prášků používaných v kakaových nápojích. Při stanovování maximálních limitů kadmia je třeba zohlednit údaje o výskytu pro různé druhy čokolády a kakaového prášku prodávaných konečnému spotřebiteli. Jelikož množství kadmia v kakaových výrobcích souvisí s jejich obsahem kakaa, je vhodné stanovit různé maximální limity kadmia pro výrobky obsahující různé procentní podíly kakaa. Mělo by se tím zajistit, aby maximální limity mohla splnit i čokoláda s vyšším procentním podílem kakaa.

(9)

V některých regionech zemí, které produkují kakao, může být přirozený vysoký obsah kadmia v půdě. Proto je při stanovování maximálních limitů kadmia třeba zohlednit údaje o výskytu pro kakaové a čokoládové výrobky poskytnuté zeměmi, kde je vysoký obsah kadmia v půdě.

(10)

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se významně podílejí na expozici kadmiu u kojenců a malých dětí. Počáteční a pokračovací kojenecká výživa vyrobená z izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka, může obsahovat větší množství kadmia než mléčné výrobky, jelikož sójové boby přirozeně čerpají kadmium z půdy. Sójová kojenecká výživa je pro kojence trpící nesnášenlivostí laktózy důležitou alternativou, a musí být proto zajištěno dostatečné zásobení trhu. Pro sójové výrobky je tedy vhodné stanovit vyšší maximální limit.

(11)

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti jsou významným zdrojem expozice kadmiu u kojenců a malých dětí. Pro obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti by tedy měl být stanoven zvláštní maximální limit kadmia.

(12)

Snížené expozice u velmi ohrožené skupiny spotřebitelů lze dosáhnout stanovením maximálního limitu pro některé kategorie potravin určených pro zvláštní výživu (např. pro zvláštní léčebné účely pro kojence). Vzhledem k absenci údajů, na nichž lze tento maximální limit založit, je však třeba shromáždit údaje o výskytu za účelem případného stanovení tohoto zvláštního maximálního limitu v budoucnosti.

(13)

V případě některých konkrétních druhů zeleniny (kozí brada, pastinák, celer řapíkatý, křen) je splnění současných maximálních limitů obtížné a z údajů o výskytu, které poskytly členské státy, vyplývá, že hodnoty přírodního pozadí jsou vyšší a srovnatelné s limity pro celer bulvový. Protože je spotřeba těchto komodit nízká a má na expozici člověka zanedbatelný vliv, je vhodné zvýšit maximální limity kadmia pro pastinák, kozí bradu, celer řapíkatý a křen na hodnotu platnou pro celer bulvový.

(14)

Některé druhy ryb jsou v současné době vyňaty ze standardního maximálního limitu pro ryby, který činí 0,05 mg/kg. V případě druhu pelamida obecná (Sarda sarda), mořan obecný (Diplodus vulgaris), úhoře říčního (Anguilla anguilla), cípala šedého (Mugil labrosus labrosus), kranasů (Trachurus spp.), ryb druhu Luvarus imperialis, sardinky (Sardinops spp.) a ryb druhu Dicologoglossa cuneata z nových údajů o výskytu vyplývá, že toto vynětí již není nutné a že standardní maximální limit lze splnit dodržováním správných rybolovných postupů. Zvláštní maximální limity již tedy nejsou pro tyto druhy ryb nezbytné.

(15)

V případě tuňáka druhu Auxis, sardelí (Engraulis spp.) a mečouna obecného (Xiphias gladius) z nových údajů o výskytu vyplývá, že dodržováním správných rybolovných postupů lze splnit nižší maximální limit. Maximální limity pro tyto druhy ryb je proto vhodné změnit.

(16)

V případě sardinky obecné (Sardina pilchardus) a hlaváče zaječího (Sicyopterus lagocephalus) z údajů o výskytu vyplývá, že splnění stávajících maximálních limitů je obtížné, neboť hodnoty přírodního pozadí mohou být vyšší. Spotřeba obou těchto druhů ryb je nízká a na expozici člověka má zanedbatelný vliv. Pro tyto dva druhy ryb je proto v zájmu zajištění dostatečného zásobení trhu vhodné stanovit vyšší maximální limity.

(17)

Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(18)

Členským státům a provozovatelům potravinářských podniků by měl být dán čas přizpůsobit se novým maximálním limitům stanoveným tímto nařízením pro kakaové výrobky a potraviny pro kojence a malé děti. Datum použitelnosti maximálních limitů kadmia pro tyto komodity by proto mělo být odloženo.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,