12.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 109/3

DOHODA

mezi Evropskou unií a Norským královstvím o pravidlech pro účast Norského království na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „EU“,

na jedné straně a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Norsko“,

na straně druhé,

s ohledem na čl. 49 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (1) (dále jen „nařízení“),

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

(1)

V nařízení se uvádí, že aby mohl Evropský podpůrný úřadu pro otázky azylu (dále jen „podpůrný úřad“) plnit svou úlohu, měl by být otevřen účasti zemí, jež s EU uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a používají právní předpisy EU v oblasti upravené nařízením, zejména Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska (dále jen „přidružené země“).

(2)

Norsko uzavřelo s EU dohody, na jejichž základě přijalo a používá právní předpisy EU v oblasti upravené nařízením, zejména Dohodu mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (2),

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Rozsah účasti

Norsko se plně účastní činnosti podpůrného úřadu a má nárok na opatření na podporu od podpůrného úřadu podle nařízení a v souladu s podmínkami stanovenými tímto ujednáním.

Článek 2

Správní rada

Norsko je zastoupeno ve správní radě podpůrného úřadu jako pozorovatel bez hlasovacího práva.

Článek 3

Finanční příspěvek

1. Norsko přispívá na příjmy podpůrného úřadu roční částkou vypočtenou podle jeho hrubého domácího produktu (HDP) jako procentní podíl HDP všech zúčastněných států podle vzorce stanoveného v příloze.

2. Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 se hradí od prvního dne po vstupu tohoto ujednání v platnost nebo od okamžiku prozatímního provádění tohoto ujednání podle čl. 13 odst. 3 tohoto ujednání. Výše prvního finančního příspěvku se sníží v poměru k době zbývající po vstupu tohoto ujednání v platnost nebo od okamžiku prozatímního provádění tohoto ujednání do konce roku.

Článek 4

Ochrana údajů

1. Při uplatňování tohoto ujednání Norsko zpracovává údaje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3).

2. Pro účely tohoto ujednání se na zpracovávání osobních údajů podpůrným úřadem použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4).

3. Norsko dodržuje pravidla důvěrného zacházení s dokumenty v držení podpůrného úřadu, jak jsou stanovena v jednacím řádu správní rady.

Článek 5

Právní postavení

Podpůrný úřad má právní subjektivitu podle norského práva a má v Norsku nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou norské právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

Článek 6

Odpovědnost

Odpovědnost podpůrného úřadu se řídí čl. 45 odst. 1, 3 a 5 nařízení.

Článek 7

Soudní dvůr Evropské unie

Norsko uznává pravomoc Soudního dvora Evropské unie rozhodovat ve věcech týkajících se podpůrného úřadu podle čl. 45 odst. 2 a 4 nařízení.

Článek 8

Zaměstnanci podpůrného úřadu

1. V souladu s čl. 38 odst. 1 a čl. 49 odst. 1 nařízení se na norské státní příslušníky zaměstnané podpůrným úřadem vztahují služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, pravidla přijatá společně orgány EU za účelem uplatňování uvedeného služebního a pracovního řádu a prováděcí opatření přijatá podpůrným úřadem podle čl. 38 odst. 2 nařízení.

2. Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 3 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie může výkonný ředitel podpůrného úřadu zaměstnávat na základě smlouvy norské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv, podle stávajících pravidel pro výběr a přijímání zaměstnanců přijatých podpůrným úřadem.

3. Ustanovení čl. 38 odst. 4 nařízení se použije obdobně na norské státní příslušníky.

4. Norští státní příslušníci však nemohou být jmenováni do funkce výkonného ředitele podpůrného úřadu.

Článek 9

Výsady a imunity

Norsko uplatňuje na podpůrný úřad a jeho zaměstnance Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie (5) a veškerá pravidla přijatá podle uvedeného protokolu, která se týkají personálních záležitostí podpůrného úřadu.

Článek 10

Boj proti podvodům

Uplatňuje se článek 44 nařízení a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetní dvůr mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny.

O záměru provést kontroly na místě či audity OLAF a Účetní dvůr včas informují Riksrevisjonen, a pokud si to norské orgány přejí, lze tyto kontroly na místě či audity provádět společně s Riksrevisjonen.

Článek 11

Výbor

1. Výbor složený ze zástupců Evropské komise a Norska sleduje řádné provádění tohoto ujednání a zajišťuje v tomto ohledu soustavné poskytování informací a výměnu názorů. Z praktických důvodů se výbor schází společně s příslušnými výbory zřízenými s ostatními přidruženými zeměmi, jež se účastní na základě čl. 49 odst. 1 nařízení. Výbor se schází na žádost Norska nebo Evropské komise. O činnosti tohoto výboru je informována správní rada podpůrného úřadu.

2. Ve výboru jsou sdíleny informace o plánovaných právních předpisech EU, které mají na nařízení přímý dopad či je mění nebo u kterých se předpokládá, že budou mít důsledek pro finanční příspěvek stanovený v článku 3 tohoto ujednání, a probíhá v něm o těchto otázkách výměna názorů.

Článek 12

Příloha

Příloha tohoto ujednání tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 13

Vstup v platnost

1. Smluvní strany schválí toto ujednání v souladu s vlastními vnitřními postupy. Dokončení těchto postupů si navzájem oznámí.

2. Toto ujednání vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce po dni posledního oznámení uvedeného v odstavci 1.

3. Při podpisu tohoto ujednání mohou smluvní strany na základě vzájemné dohody prohlásit, že se toto ujednání prozatímně provádí od prvního dne po podpisu.

Článek 14

Platnost a pozbytí platnosti

1. Toto ujednání se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá smluvní strana může toto ujednání, po konzultaci ve výboru, vypovědět prostřednictvím oznámení druhé smluvní straně. Platnost tohoto ujednání končí šest měsíců po datu tohoto oznámení.

3. Toto ujednání pozbývá platnosti v případě vypovězení Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku.

4. Toto ujednání je sepsáno ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Съставено в Брюксел на : деветнадесети март две хиляди и четиринадесета година .

Hecho en Bruselas, el diecinueve de marzo de dos mil catorce.

V Bruselu dne devatenáctého března dva tisíce čtrnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den nittende marts to tusind og fjorten.

Geschehen zu Brüssel am neunzehnten März zweitausendvierzehn.

Kahe tuhande neljateistkümnenda aasta märtsikuu üheksateistkümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δέκα εννέα Μαρτίου δύο χιλιάδες δεκατέσσερα.

Done at Brussels on the nineteenth day of March in the year two thousand and fourteen.

Fait à Bruxelles, le dix neuf mars deux mille quatorze.

Sastavljeno u Bruxellesu devetnaestog ožujka dvije tisuće četrnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì diciannove marzo duemilaquattordici.

Briselē, divi tūkstoši četrpadsmitā gada deviņpadsmitajā martā.

Priimta du tūkstančiai keturioliktų metų kovo devynioliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizennegyedik év március havának tizenkilencedik napján.

Magħmul fi Brussell, fid-dsatax-il jum ta’ Marzu tas-sena elfejn u erbatax.

Gedaan te Brussel, de negentiende maart tweeduizend veertien.

Sporządzono w Brukseli dnia dziewiętnastego marca roku dwa tysiące czternastego.

Feito em Bruxelas, em dezanove de março de dois mil e catorze.

Întocmit la Bruxelles la nouăsprezece martie două mii paisprezece.

V Bruseli devätnásteho marca dvetisícštrnásť.

V Bruslju, dne devetnajstega marca leta dva tisoč štirinajst.

Tehty Brysselissä yhdeksäntenätoista päivänä maaliskuuta vuonna kaksituhattaneljätoista.

Som skedde i Bryssel den nittonde mars tjugohundrafjorton.

Utferdiget i Brussel den nittende mars to tusen og fjorten.

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

For Den europeiske union

За Кралство Норвегия

Por el Reino de Noruega

Za Norské královstvi

For Kongeriget Norge

Für das Königreich Norwegen

Norra Kuningriigi nimel

Για το Βασίλειο της Νορβηγίας

For the Kingdom of Norway

Pour le Royaume de Norvège

Za Kraljevinu Norvešku

Per il Regno di Norvegia

Norvēģijas Karalistes vārdā –

Norvegijos Karalystės vardu

A Norvég Királyság részéről

Ghar-Renju tan-Norveġja

Voor het Koninkrijk Noorwegen

W imieniu Królestwa Norwegii

Pelo Reino da Noruega

Pentru Regatul Norvegiei

Za Nórske kráľovstvo

Za Kraljevino Norveško

Norjan kuningaskunnan puolesta

För Konungariket Norge

For Kongeriket Norge

(1) Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.

(2) Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.

(3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(4) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(5) Úř. věst. C 83, 30.3.2010, s. 266.

PŘÍLOHA

VZOREC PRO VÝPOČET PŘÍSPĚVKU

Finanční příspěvek Norska na příjmy podpůrného úřadu stanovený v čl. 33 odst. 3 písm. d) nařízení se vypočte takto:

Nejaktuálnější konečné údaje o výši hrubého domácího produktu (HDP) Norska k 31. březnu každého roku se vydělí součtem údajů o výši HDP všech států účastnících se činnosti podpůrného úřadu za tentýž rok. Výsledný procentní podíl se uplatní na část schválených příjmů podpůrného úřadu podle čl. 33 odst. 3 písm. a) nařízení v daném roce, čímž se získá výše finančního příspěvku Norska.

2.	Finanční příspěvek se platí v eurech.

Norsko svůj finanční příspěvek zaplatí nejpozději 45 dnů po doručení výzvy k úhradě. Jakékoli prodlení při platbě má pro Norsko za následek platbu úroků z prodlení z dlužné částky ode dne splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první den měsíce splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

Finanční příspěvek Norska se upraví v souladu s touto přílohou v případě, že se finanční příspěvek EU zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie podle čl. 33 odst. 3 písm. a) nařízení zvýší podle článků 26, 27 nebo 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1). V takovém případě je rozdíl splatný 45 dnů po doručení výzvy k úhradě.

V případě, že prostředky na platby, které podpůrný úřad získal od EU podle čl. 33 odst. 3 písm. a) nařízení na rok N, nejsou vyčerpány před 31. prosincem roku N nebo v případě, že byl rozpočet podpůrného úřadu na rok N snížen podle článků 26, 27 nebo 41 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, převede se část těchto nevyčerpaných nebo snížených prostředků na platby odpovídající procentnímu podílu příspěvku uhrazeného Norskem do rozpočtu podpůrného úřadu na rok N+1. Příspěvek Norska do rozpočtu podpůrného úřadu na rok N+1 se úměrně sníží.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

12.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 109/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 371/2014

ze dne 10. dubna 2014,

kterým se provádí čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 12. dubna 2011 přijala nařízení (EU) č. 359/2011.

(2)	Na základě přezkumu rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP (2) dospěla Rada k závěru, že by platnost těchto omezujících opatření měla být prodloužena do dne 13. dubna 2015.

(3)	Kromě toho by měly být údaje týkající se některých osob uvedených na seznamu v příloze I nařízení (EU) č. 359/2011 aktualizovány v souladu s rozhodnutím Rady 2014/205/SZBP (3).

(4)	Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. dubna 2014.

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS

(1) Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).

(3) Rozhodnutí Rady 2014/205/SZBP ze dne 10. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA

Údaje o níže uvedených osobách na seznamu osob a subjektů uvedeném v příloze I nařízení Rady (EU) č. 359/2011 se nahrazují těmito údaji:

Osoby

	Jméno	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
1.	RAJABZADEH Azizollah		Velitel teheránské organizace pro zmírňování katastrof (TDMO). Bývalý velitel teheránské policie (do ledna roku 2010). Jako velitel donucovacích orgánů v aglomeraci Teheránu je nejvýše postaveným obviněným v případě násilností ve vězeňském zařízení v Kahrízaku.
2.	DORRI- NADJAFABADI Ghorban-Ali	Místo narození: Nadžafabád (Írán) Datum narození: 1945	Člen Rady pro určování zájmů režimu a rovněž zástupce Nejvyššího vůdce v provincii Markazí („centrální“). Bývalý íránský generální prokurátor, do prosince roku 2009 (za prezidenta Chatámího působil jako ministr zpravodajských služeb). Jako íránský generální prokurátor nařídil demonstrativní procesy, které se odehrály po prvních povolebních protestech, při nichž byla obviněným odpírána jejich práva a obhájce, a na tyto procesy zároveň dohlížel. Nese odpovědnost i za násilnosti v Kahrízaku.
3.	MORTAZAVI Said	Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán) Datum narození: 1967	Bývalý vedoucí íránské jednotky pro boj s pašováním, bývalý teheránský generální prokurátor, do srpna roku 2009. Jako teheránský generální prokurátor vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala jeho úlohu při smrti tří mužů zadržených po uvedených volbách na jeho příkaz.
4.	ZARGAR Ahmad		Vedoucí Organizace pro zachování mravnosti. Bývalý soudce teheránského odvolacího soudu, oddělení 36. Potvrdil rozsudky, kterými byly uloženy tresty dlouhodobého odnětí svobody a smrti pro protestující.
5.	ABBASZADEH- MESHKINI, Mahmoud		Guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel na ministerstvu vnitra. Jakožto předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení je odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran. V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů. V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.	10. 10. 2011
6.	FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan (také znám jako: FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyed Hassan; FIROUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan; FIROUZABADI Maj-Gen Dr Seyed Hassan)	Místo narození: Mashad Datum narození: 3.2.1951	Náčelník štábu íránských ozbrojených sil, je nejvyšším vojenským velitelem odpovědným za vedení všech vojenských útvarů a politik, včetně příslušníků Islámských revolučních gard a policie. Síly spadající pod jeho formální linii velení provedly brutální represe pokojných demonstrantů a hromadná zatýkání. Je rovněž členem Nejvyšší národní rady bezpečnosti a Rady pro určování zájmů režimu.	10. 10. 2011
7.	JOKAR Mohammad Saleh		Od roku 2011 poslanec parlamentu za provincii Jazd. Bývalý velitel studentských jednotek Basídž. Ve funkci velitele studentských jednotek Basídž byl aktivně zapojen do potlačování protestů na školách a vysokých školách a do mimosoudního zadržování aktivistů a novinářů.	10. 10. 2011
8.	SALARKIA Mahmoud	Ředitel teheránského fotbalového klubu „Persepolis“	Vedoucí komise pro ropu a dopravu města Teheránu. Zástupce generálního prokurátora Teheránu pro záležitosti vězeňství během zásahů v roce 2009. Jakožto zástupce generálního prokurátora Teheránu pro záležitosti vězeňství byl přímo odpovědný za řadu zatykačů na nevinné pokojné demonstranty a aktivisty. Řada zpráv od obránců lidských práv dokládá, že prakticky všichni ze zadržených jsou na základě jeho pokynů po různě dlouhou dobu drženi v izolaci, aniž by měli přístup ke svému právníkovi či rodinám a aniž by proti nim bylo vzneseno obvinění, a to často za podmínek, které se rovnají nedobrovolnému zmizení. Jejich rodiny často nejsou o jejich zatčení informovány.	10. 10. 2011
9.	SOURI Hojatollah		Parlamentní zástupce za provincii Lorestán. Člen parlamentní komise pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Bývalý ředitel věznice Evín. Jakožto ředitel věznice Evín byl v roce 2009 odpovědný za závažné porušování lidských práv, k němuž v této věznici během jeho funkčního období docházelo a které zahrnovalo bití a duševní a sexuální zneužívání. Podle konzistentních informací z různých zdrojů je v evinské věznici mučení běžnou praxí. V oddělení č. 209 je zadržována řada aktivistů za své pokojné aktivity namířené proti stávající vládě.	10. 10. 2011
10.	TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)		Do září roku 2010 zástupce generálního guvernéra („farmandar“) provincie Teherán, zodpovědný zejména za zásah policejních sil, a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.	10. 10. 2011
11.	TAMADDON Morteza (také znám jako: TAMADON Morteza)	Místo narození: Shar Kord Isfahán Datum narození: 1959	Bývalý generální guvernér provincie Teherán a předseda Rady teheránské provincie pro veřejnou bezpečnost, člen Islámských revolučních gard. Ve své funkci guvernéra a předsedy Rady teheránské provincie pro veřejnou bezpečnost nesl celkovou odpovědnost za veškeré represivní aktivity, včetně zásahů proti politickým demonstrantům, k nimž došlo od června roku 2009. Je o něm známo, že se osobně podílel na pronásledování vedoucích opozičních představitelů Mahdího Karrúbího a Míra Hosejna Músávího.	10. 10. 2011
12.	BAKHTIARI Seyyed Morteza	Místo narození: Mašad (Írán) Datum narození: 1952	Bývalý ministr spravedlnosti (2009–2013), bývalý generální guvernér isfahánské provincie a ředitel organizace státních věznic (do června roku 2004). Jakožto ministr spravedlnosti hrál klíčovou úlohu při vyhrožování příslušníkům íránské diaspory a jejich pronásledování tím, že oznámil vytvoření zvláštního soudu, který se má zabývat specificky těmi íránskými občany, kteří žijí mimo Írán. Za pomoci teheránské prokuratury budou pro řešení záležitostí osob žijících v zahraničí určeny dvě pobočky soudu první instance a odvolacího soudu a několik poboček nižšího soudu.	10. 10. 2011
13.	HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako: HOSSEYNI, Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)	Místo narození: Rafsandžán, Kermán Datum narození: 1961	Bývalý ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen islámských revolučních gard, podílel se na represích vůči novinářům.	10. 10. 2011
14.	MOSLEHI Heydar (také znám jako: MOSLEHI Heidar; MOSLEHI Haidar)	Místo narození: Isfahán (Írán) Datum narození: 1956	Bývalý ministr pro zpravodajskou činnost (2009–2013). Pod jeho vedením pokračovalo ministerstvo pro zpravodajskou činnost ve všeobecně rozšířeném svévolném zatýkání a pronásledování demonstrantů a disidentů. Ministerstvo pro zpravodajskou činnost nadále provozuje oddělení č. 209 evinské věznice, kde je zadržována řada aktivistů za své pokojné aktivity namířené proti stávající vládě. Vyšetřovatelé z ministerstva pro zpravodajskou činnost podrobili vězně v oddělení č. 209 bití a duševnímu a sexuálnímu zneužívání. Jakožto bývalý ministr pro zpravodajskou činnost nese Moslehi odpovědnost za zneužívání, k němuž během jeho funkčního období docházelo.	10. 10. 2011
15.	TAGHIPOUR Reza	Místo narození: Maragheh (Írán) Datum narození: 1957	Člen rady města Teheránu. Bývalý ministr informatiky a komunikací (2009–2012). Jakožto ministr informatiky byl jedním z vysoce postavených úředníků pověřený cenzurou a kontrolou internetových činností a rovněž veškerými způsoby komunikace (zejména mobilními telefony). Během vyšetřování osob zadržovaných z politických důvodů vyšetřovatelé využívali jejich osobní údaje, e-maily a komunikace. Při několika příležitostech od posledních prezidentských voleb a během pouličních demonstrací byly přerušeny sítě mobilních operátorů a zasílání textových zpráv, bylo narušeno satelitní vysílání televizních kanálů, docházelo k místnímu přerušení nebo alespoň zpomalení internetu.	23. 3. 2012
16.	EMADI, Hamid Reza (také znám jako: Hamidreza Emadi)	Datum narození: přibližně 1973 Místo narození: Hamedan Bydliště: Teherán Místo zaměstnání: sídlo Press TV, Teherán	Ředitel televizního zpravodajského vysílání. Bývalý vedoucí producent Press TV. Odpovědný za výrobu a vysílání záznamů vynucených přiznání zadržených osob, včetně novinářů, politických aktivistů, příslušníků kurdských a arabských menšin, čímž porušuje mezinárodně uznávaná práva na řádné a spravedlivé řízení. Nezávislý regulační orgán pro odvětví telekomunikací OFCOM uložil organizaci Press TV ve Spojeném království pokutu ve výši 100 000 GBP za to, že v roce 2011 odvysílala přiznání íránsko-kanadského novináře a filmového režiséra Maziara Bahariho, které bylo natočeno ve vězení a které Bahari učinil pod nátlakem. Nevládní organizace informovaly o dalších případech vynuceného přiznání zprostředkovaného televizním vysíláním Press TV. Emadi je proto spojován s porušováním práva na řádné a spravedlivé řízení.	12. 3. 2013

12.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 109/25

ROZHODNUTÍ RADY 2014/205/SZBP

ze dne 10. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada dne 12. dubna 2011 přijala rozhodnutí 2011/235/SZBP (1).

(2)	Na základě přezkumu rozhodnutí 2011/235/SZBP by měla být platnost omezujících opatření prodloužena do dne 13. dubna 2015.

(3)	Údaje týkající se některých osob uvedených v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP by měly být aktualizovány.

(4)	Rozhodnutí 2011/235/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 6 rozhodnutí 2011/235/SZBP se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Toto rozhodnutí se použije do dne 13. dubna 2015. Je průběžně přezkoumáváno. Domnívá-li se Rada, že jeho cílů nebylo dosaženo, prodlouží jeho použitelnost nebo je případně změní.“

Článek 2

Příloha rozhodnutí 2011/235/SZBP se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. dubna 2014.

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS

(1) Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).

PŘÍLOHA

Údaje o osobách na seznamu osob a subjektů uvedeném v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP se nahrazují těmito údaji:

Osoby

	Jméno	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
1.	RAJABZADEH Azizollah		Velitel teheránské organizace pro zmírňování katastrof (TDMO). Bývalý velitel teheránské policie (do ledna roku 2010). Jako velitel donucovacích orgánů v aglomeraci Teheránu je nejvýše postaveným obviněným v případě násilností ve vězeňském zařízení v Kahrízaku.
2.	DORRI- NADJAFABADI Ghorban-Ali	Místo narození: Nadžafabád (Írán) Datum narození: 1945	Člen Rady pro určování zájmů režimu a rovněž zástupce Nejvyššího vůdce v provincii Markazí („centrální“). Bývalý íránský generální prokurátor, do prosince roku 2009 (za prezidenta Chatámího působil jako ministr zpravodajských služeb). Jako íránský generální prokurátor nařídil demonstrativní procesy, které se odehrály po prvních povolebních protestech, při nichž byly obviněným odpírány jejich práva a obhájce, a na tyto procesy zároveň dohlížel. Nese odpovědnost i za násilnosti v Kahrízaku.
3.	MORTAZAVI Said	Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán) Datum narození: 1967	Bývalý vedoucí íránské jednotky pro boj s pašováním, bývalý teheránský generální prokurátor, do srpna roku 2009. Jako teheránský generální prokurátor vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala jeho úlohu při smrti tří mužů zadržených po uvedených volbách na jeho příkaz.
4.	ZARGAR Ahmad		Vedoucí Organizace pro zachování mravnosti. Bývalý soudce teheránského odvolacího soudu, oddělení 36. Potvrdil rozsudky, kterými byly uloženy tresty dlouhodobého odnětí svobody a smrti pro protestující.
5.	ABBASZADEH- MESHKINI, Mahmoud		Guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel na ministerstvu vnitra. Jakožto předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení je odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran. V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění, a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů. V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.	10.10.2011
6.	FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan (také znám jako: FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyed Hassan; FIROUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan; FIROUZABADI Maj-Gen Dr Seyed Hassan)	Místo narození: Mashad Datum narození: 3.2.1951	Náčelník štábu íránských ozbrojených sil, je nejvyšším vojenským velitelem odpovědným za vedení všech vojenských útvarů a politik, včetně příslušníků Islámských revolučních gard a policie. Síly spadající pod jeho formální linii velení provedly brutální represe pokojných demonstrantů a hromadná zatýkání. Je rovněž členem Nejvyšší národní rady bezpečnosti a Rady pro určování zájmů režimu.	10.10.2011
7.	JOKAR Mohammad Saleh		Od roku 2011 poslanec parlamentu za provincii Jazd. Bývalý velitel studentských jednotek Basídž. Ve funkci velitele studentských jednotek Basídž byl aktivně zapojen do potlačování protestů na školách a vysokých školách a do mimosoudního zadržování aktivistů a novinářů.	10.10.2011
8.	SALARKIA Mahmoud	Ředitel teheránského fotbalového klubu „Persepolis“	Vedoucí komise pro ropu a dopravu města Teheránu. Zástupce generálního prokurátora Teheránu pro záležitosti vězeňství během zásahů v roce 2009. Jakožto zástupce generálního prokurátora Teheránu pro záležitosti vězeňství byl přímo odpovědný za řadu zatykačů na nevinné pokojné demonstranty a aktivisty. Řada zpráv od obránců lidských práv dokládá, že prakticky všichni ze zadržených jsou na základě jeho pokynů po různě dlouhou dobu drženi v izolaci, aniž by měli přístup ke svému právníkovi či rodinám a aniž by proti nim bylo vzneseno obvinění, a to často za podmínek, které se rovnají nedobrovolnému zmizení. Jejich rodiny často nejsou o jejich zatčení informovány.	10.10.2011
9.	SOURI Hojatollah		Parlamentní zástupce za provincii Lorestán. Člen parlamentní komise pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Bývalý ředitel věznice Evín. Jakožto ředitel věznice Evín byl v roce 2009 odpovědný za závažné porušování lidských práv, k němuž v této věznici během jeho funkčního období docházelo a které zahrnovalo bití a duševní a sexuální zneužívání. Podle konzistentních informací z různých zdrojů je v evínské věznici mučení běžnou praxí. V oddělení č. 209 je zadržována řada aktivistů za své pokojné aktivity namířené proti stávající vládě.	10.10.2011
10.	TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)		Do září roku 2010 zástupce generálního guvernéra („farmandar“) provincie Teherán, zodpovědný zejména za zásah policejních sil a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.	10.10.2011
11.	TAMADDON Morteza (také znám jako: TAMADON Morteza)	Místo narození: Shar Kord Isfahán Datum narození: 1959	Bývalý generální guvernér provincie Teherán a předseda Rady teheránské provincie pro veřejnou bezpečnost, člen Islámských revolučních gard. Ve své funkci guvernéra a předsedy Rady teheránské provincie pro veřejnou bezpečnost nesl celkovou odpovědnost za veškeré represivní aktivity, včetně zásahů proti politickým demonstrantům, k nimž došlo od června roku 2009. Je o něm známo, že se osobně podílel na pronásledování vedoucích opozičních představitelů Mahdího Karrúbího a Míra Hosejna Músávího.	10.10.2011
12.	BAKHTIARI Seyyed Morteza	Místo narození: Mašad (Írán) Datum narození: 1952	Bývalý ministr spravedlnosti (2009–2013), bývalý generální guvernér isfahánské provincie a ředitel organizace státních věznic (do června roku 2004). Jakožto ministr spravedlnosti hrál klíčovou úlohu při vyhrožování příslušníkům íránské diaspory a jejich pronásledování tím, že oznámil vytvoření zvláštního soudu, který se má zabývat specificky těmi íránskými občany, kteří žijí mimo Írán. Za pomoci teheránské prokuratury budou pro řešení záležitostí osob žijících v zahraničí určeny dvě pobočky soudu první instance a odvolacího soudu a několik poboček nižšího soudu.	10.10.2011
13.	HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako: HOSSEYNI, Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)	Místo narození: Rafsandžán, Kermán Datum narození: 1961	Bývalý ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen islámských revolučních gard, podílel se na represích vůči novinářům.	10.10.2011
14.	MOSLEHI Heydar (také znám jako: MOSLEHI Heidar; MOSLEHI Haidar)	Místo narození: Isfahán (Írán) Datum narození: 1956	Bývalý ministr pro zpravodajskou činnost (2009–2013). Pod jeho vedením pokračovalo ministerstvo pro zpravodajskou činnost ve všeobecně rozšířeném svévolném zatýkání a pronásledování demonstrantů a disidentů. Ministerstvo pro zpravodajskou činnost nadále provozuje oddělení č. 209 evínské věznice, kde je zadržována řada aktivistů za své pokojné aktivity namířené proti stávající vládě. Vyšetřovatelé z ministerstva pro zpravodajskou činnost podrobili vězně v oddělení č. 209 bití a duševnímu a sexuálnímu zneužívání. Jakožto bývalý ministr pro zpravodajskou činnost nese Moslehi odpovědnost za zneužívání, k němuž během jeho funkčního období docházelo.	10.10.2011
15.	TAGHIPOUR Reza	Místo narození: Maragheh (Írán) Datum narození: 1957	Člen rady města Teheránu. Bývalý ministr informatiky a komunikací (2009–2012). Jakožto ministr informatiky byl jedním z vysoce postavených úředníků pověřený cenzurou a kontrolou internetových činností a rovněž veškerými způsoby komunikace (zejména mobilními telefony). Během vyšetřování osob zadržovaných z politických důvodů vyšetřovatelé využívali jejich osobní údaje, e-maily a komunikace. Při několika příležitostech od posledních prezidentských voleb a během pouličních demonstrací byly přerušeny sítě mobilních operátorů a zasílání textových zpráv, bylo narušeno satelitní vysílání televizních kanálů, docházelo k místnímu přerušení nebo alespoň zpomalení internetu.	23.3.2012
16.	EMADI, Hamid Reza (také znám jako: Hamidreza Emadi)	Datum narození: přibližně 1973 Místo narození: Hamedan Bydliště: Teherán Místo zaměstnání: sídlo Press TV, Teherán	Ředitel televizního zpravodajského vysílání. Bývalý vedoucí producent Press TV. Odpovědný za výrobu a vysílání záznamů vynucených přiznání zadržených osob, včetně novinářů, politických aktivistů, příslušníků kurdských a arabských menšin, čímž porušuje mezinárodně uznávaná práva na řádné a spravedlivé řízení. Nezávislý regulační orgán pro odvětví telekomunikací OFCOM uložil organizaci Press TV ve Spojeném království pokutu ve výši 100 000 GBP za to, že v roce 2011 odvysílala přiznání íránsko-kanadského novináře a filmového režiséra Maziara Bahariho, které bylo natočeno ve vězení a které Bahari učinil pod nátlakem. Nevládní organizace informovaly o dalších případech vynuceného přiznání zprostředkovaného televizním vysíláním Press TV. Emadi je proto spojován s porušováním práva na řádné a spravedlivé řízení.	12.3.2013

12.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 109/30

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 6. listopadu 2013

o opatřeních přijatých Německem ve prospěch společnosti HoKaWe Eberswalde GmbH SA.34721 (2012/C) (ex 2012/NN)

(oznámeno pod číslem C(2013) 7058)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2014/206/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po výzvě adresované zúčastněným stranám, aby se k věci vyjádřily v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na jejich stanoviska,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

(1)

Dne 30. dubna 2012 byla Komisi doručena stížnost dřevozpracujícího podniku s provozovnou ve spolkové zemi Braniborsko, podle níž představuje rámcová dohoda mezi zemí Braniborsko a společností HoKaWe Eberswalde GmbH (dále jen ”HoKaWe”) s dobou trvání 15 let státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(2)	Dne 11. května 2012 předala Komise Německu stížnost v nedůvěrném znění a požádala o další informace. Dopisem ze dne 6. června 2012 zaujalo Německo ke stížnosti stanovisko a předalo požadované informace.

(3)	Dne 27. srpna 2012 postoupila Komise stěžovateli tuto odpověď v nedůvěrném znění a požádala o sdělení, zda si stěžovatel v této záležitosti přeje další postup. Stěžovatel sdělil dne 4. září 2012, že žádost zpět nevezme.

(4)	Komise dopisem ze dne 19. prosince 2013 Německo vyrozuměla o svém rozhodnutí zahájit ve vztahu k podpoře formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

(5)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k opatření zaujaly stanovisko.

(6)	Německo dopisem ze dne 28. února 2013 zaujalo k rozhodnutí stanovisko. Komisi byla dále dne 30. dubna 2013 doručena stanoviska dvou zúčastněných stran a dne 3. května 2013 stanovisko stěžovatele.

(7)	Dne 17. května 2013 byla Německu předána tato stanoviska v nedůvěrném znění. Německo k tomu dne 11. června 2013 zaujalo stanovisko a toto stanovisko doplnilo dopisem ze dne 13. června 2013.

(8)	Dopisy ze dne 2. srpna 2013, 17. září 2013 a 23. září 2013 předala Komise Německu další žádosti o informace, jež Německo zodpovědělo dopisy ze dne 15. srpna 2013, 20. září 2013 a 1. října 2013.

2. POPIS OPATŘENÍ

2.1 Příjemce podpory

(9)

Společnost HoKaWe je společnost s ručením omezeným (GmbH), která provozuje elektrárnu na dřevní biomasu v Eberswalde (Braniborsko). Elektrárna byla postavena v roce 2005 a činnost zahájila v roce 2006. V červnu 2011 zahájil Amtsgericht (okresní soud) ve Frankfurtu nad Odrou vůči společnosti HoKaWe úpadkové řízení. Podnik však doposud svou ekonomickou činnost neukončil.

(10)

Okres Barnim měl zájem získat aktiva HoKaWe s cílem pokračovat v provozu; v květnu 2012 byla přijata smlouva o prodeji aktiv HoKaWe na shromáždění věřitelů a o prodeji byl pořízen notářský zápis. Protože Spolková země Braniborsko nesouhlasila s převodem rámcové dohody o dodávkách dřeva z braniborských zemských lesů (rámcová dohoda je předmětem tohoto rozhodnutí) na nového vlastníka, okres od kupní smlouvy odstoupil.

2.2 Popis opatření

(11)

V červnu 2005 uzavřely spolková země Braniborsko a HoKaWe rámcovou dohodu o dodávkách dřeva z braniborských zemských lesů. V této dohodě byly stanoveny dodací podmínky a dodávaná množství pro dodávky dřeva (3) společnosti HoKaWe na období 15 let (1. června 2006 až 1. června 2021). Přislíbeno bylo 150 000 kubických metrů dřeva ročně ze spádové oblasti (přepravní rádius maximálně 70 km) elektrárny v Eberswalde.

(12)

V dohodě byla na rok 2004 stanovena výchozí základní cena 15,50 EUR/m3. Ve znění dohody byla dále stanovena roční cenová přizpůsobení, jež měla být dohodnuta mezi stranami na základě vývoje cenového indexu pro průmyslové dřevo Spolkového statistického úřadu (4); změny ceny dřeva oproti základní ceně by měli nést z 50 % kupující a z 50 % prodávající (dále jen „doložka o cenovém přizpůsobení“).

(13)	Pro výpočet odpovídajícího cenového přizpůsobení obsahovala nicméně dohoda následující vzorec (dále jen „vzorec cenového přizpůsobení“ nebo „vzorec“):

(14)	Musí se tudíž rozlišovat mezi doložkou o cenovém přizpůsobení podle znění dohody a vzorcem cenového přizpůsobení.

(15)

Podle Německa vyjadřuje úmysl stran doložka o cenovém přizpůsobení. To je podpořeno interním záznamem braniborského ministerstva pro zemědělství, ochranu životního prostředí a územní plánování ze dne 1. října 2003 ke schůzce mezi zástupci spolkové země Braniborsko a zástupci HoKaWe, z něhož jasně vyplývá, že cenové přizpůsobení, o které strany usilovaly v průběhu jednání, odpovídá doložce o cenovém přizpůsobení. Dále je to podpořeno záznamem braniborského ministerstva pro hospodářství a evropské záležitosti ze dne 5. ledna 2011, v němž se doporučuje přizpůsobit resp. vykládat rámcovou dohodu tak, aby se dodržovalo její znění, což by reflektovalo opravdové úmysly stran.

(16)	Pokud jde o vzorec, ten byl chybný, jak potvrzuje Německo a jak je potvrzeno ve dvou odborných posudcích vypracovaných pro spolkovou zemi Braniborsko (5) v roce 2010, a nevedl k výsledku, který by odpovídal úmyslu stran vyjádřenému v doložce o cenovém přizpůsobení.

(17)

Po vstupu dohody v platnost byla cena přizpůsobována na základě vzorce. V rozporu s úmysly vyjádřenými ve znění dohody neodpovídala cenová přizpůsobení vypočítaná podle vzorce skutečnému vývoji cenového indexu průmyslového dřeva, ale ležela výrazně pod úrovní průměrné ceny za dřevo z braniborských zemských lesů. Kromě toho vzorec nevedl k rovnoměrnému rozložení rizika cenových výkyvů mezi spolkovou zemi a společnost HoKaWe, o které usilovaly obě strany.

(18)	Důvodem je, jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění chybná povaha vzorce, který úmysly stran vyjádřené v doložce o cenovém přizpůsobení neodrážel matematicky přesně (6).

(19)	Z dopisu Německa ze dne 28. února 2013 nadto vyplývá, že ohledně parametrů pro výpočet cenového přizpůsobení podle vzorce strany během doby trvání dohody vícekrát uplatnily své volné uvážení (7). Německo informovalo Komisi, že důvody k tomu už ze spisů nelze vyčíst.

(20)

Oba posudky vypracované pro spolkovou zemi Braniborsko v roce 2010 (srov. 16. bod odůvodnění) poukazují u dohody na možnou relevantnost uplatnění předpisů o státní podpoře a doporučují, aby se dohoda přizpůsobila změnou vzorce. Po jednáních mezi společností HoKaWe a spolkovou zemí Braniborsko podepsaly tudíž strany dne 26. srpna 2011 pozměněné znění dohody, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2011. Pozměněné znění odstranilo obtíže popsané ve 12. až 19. bodě odůvodnění, přičemž se stanovilo, že od 1. července 2011 se ceny mají přizpůsobovat v souladu s doložkou o cenovém přizpůsobení, tudíž podle původních úmyslů stran. Od uvedeného dne už proto vzorec nebyl součástí dohody, a tudíž se již nemohl používat.

(21)	Spolková země Braniborsko se dále rozhodla, že s budoucími investory, kteří přebírají aktiva HoKaWe, již v dohodě nebude pokračovat.

2.3 Důvody zahájení řízení

(22)	Dne 19. prosince 2012 rozhodla Komise, že zahájí formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(23)	Ve svém rozhodnutí Komise zastávala předběžný názor, že provádění rámcové dohody mezi Spolkovou zemí Braniborsko a HoKaWe obsahuje prvek státní podpory.

(24)	Komise vznesla otázku, zda by soukromý prodejce předem akceptoval na trhu takovou odměnu, jež vyplývá z použití popsaného vzorce cenového přizpůsobení.

(25)

Komise dále vážně zpochybnila dokonce i pro případ, že by si smluvní strany nebyly vědomy chybné povahy vzorce, že během výkonu dohody jednalo Německo v souladu s tržními podmínkami. Důvodem byl vývoj ceny dřeva prodaného v rámci dohody, neboť cena vypočítaná podle vzorce byla mnohem nižší než průměrná cena dřeva ve spolkové zemi Braniborsko. Obezřetný soukromý prodávající by v podobné situaci neprodleně využil všechny možnosti, aby metodu přizpůsobení ceny změnil. Německo však až do roku 2011 dále vycházelo z daného vzorce.

(26)

Tyto úvahy vedly Komisi k předběžnému závěru, že za období od vstupu dohody v platnost (1. června 2006) do její změny (30. června 2011) nelze vyloučit zvýhodnění společnosti HoKaWe a tudíž existenci státní podpory. Vzhledem k tomu, že právní základ slučitelnosti podpory není zřejmý a ani nebyl Německem uplatněn, Komise nadto pochybovala o tom, že dané opatření lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem.

3. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(27)	V průběhu formálního vyšetřovacího řízení obdržela Komise připomínky od stěžovatele a dvě připomínky od jiných zúčastněných stran.

(28)

Stěžovatel předložil interní záznamy braniborského ministerstva pro zemědělství, ochranu životního prostředí a územní plánování z prosince 2003 a března 2004. Podle stěžovatele tyto záznamy ukazují, že již před uzavřením dohody existovaly obavy ohledně řady aspektů dohody: Tak bylo v záznamu z prosince 2003 ve vztahu k tehdejším dopadům dohody konstatováno, že dohoda by již za rok 2004 vedla k ceně, která by byla podstatně nižší než tehdejší úroveň ceny průmyslového dřeva. Podobně bylo v interním záznamu z března 2004 poukázáno na to, že metoda přizpůsobení ceny by vedla k nepřiměřeným cenovým ústupkům spolkové země Braniborsko; z toho důvodu bylo výslovně doporučeno, aby se dohoda přehodnotila resp. v některých bodech sjednala znovu.

(29)

Stěžovatel tvrdil, že žádný soukromý prodejce by za takové situace takovou dohodu neuzavřel a že soukromý prodejce by neprodleně přijal opatření, jakmile bylo zřejmé, že ceny byly nižší než tržní ceny, a nevyčkával by pět let. Stěžovatel dále v souvislosti s cenovým přizpůsobením uvedl, že dohodnuté ceny neodrážely skutečný vývoj na trhu se dřevem, ale vytvářely společnosti HoKaWe nepatřičnou výhodu. Výši podpory poskytované od roku 2006 do roku 2011 odhaduje stěžovatel na 7,3 milionu EUR (tento odhad je založen na průměrné ceně dřeva dohodnuté mezi stěžovatelem a ostatními dodavateli).

(30)

Komise mimoto obdržela připomínky od dvou dřevozpracujících závodů ve spolkové zemi Braniborsko. Podle těchto podniků se podstatná část dřeva z braniborských zemských lesů v důsledku dlouhodobé dohody vůbec nejprve nedostala na regionální trh se dřevem, což mělo vést k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže a k existenčnímu ohrožení malých dřevozpracujících závodů ve spolkové zemi Braniborsko.

4. VYJÁDŘENÍ NĚMECKA

(31)	Německo trvalo na svém názoru, že rámcová dohoda byla v souladu s tržními podmínkami, a proto neobsahovala podporu.

(32)

Podle informací poskytnutých Německem neexistoval k datu podpisu dohody trh se dřevem určeným k výrobě energie (dále jen „palivové (energetické) dřevo“); proto se měly strany dohodnout, že cena, kterou měla uhradit společnost HoKaWe, by se měla orientovat podle ceny průmyslového dřeva, a cenová přizpůsobení by se měla orientovat podle cenového indexu pro průmyslové dřevo. Německo dále uvedlo, že znění dohody odráželo zamýšlenou metodu cenového přizpůsobení, avšak zároveň přiznalo, že výsledky dosažené vzorcem nebyly v souladu se zamýšleným rozdělením rizika cenových výkyvů mezi obě strany.

(33)

Německo tudíž argumentovalo, že výchozí základní cena a doložka o cenovém přizpůsobení, které byly stanoveny ve znění dohody, tj. cenová přizpůsobení na základě cenového indexu pro průmyslové dřevo v Německu a rovnoměrné rozložení rizika cenových výkyvů mezi stranami, je třeba v okamžiku podpisu dohody považovat za odpovídající tržním podmínkám.

(34)

Podle Německa zjistila správa braniborských zemských lesů až při reorganizaci v lednu 2009, že použití vzorce vedlo k tomu, že společnost HoKaWe platila nižší ceny než ostatní podniky. V důsledku toho zadaly příslušné braniborské orgány v roce 2010 u kanceláře RAUE LLP odborný posudek dohody a rovněž provedly interní právní analýzu dohody. Z obou odborných posudků vyplynula možná relevance uplatnění předpisů o státní podpoře na ustanovení dohody. Dále prý ministerstvo pro hospodářství a evropské záležitosti dospělo v záznamu ze dne 5. ledna 2011 k závěru, že doložka o cenovém přizpůsobení sice odpovídá tržním podmínkám, avšak cenové přizpůsobení podle vzorce představuje státní podporu; dohodu je prý tudíž třeba změnit tak, aby vzorec po změně odrážel skutečnou vůli stran. Spolková země Braniborsko tomuto doporučení v srpnu 2011 vyhověla.

(35)	Německo argumentuje tím, Spolková země Braniborsko jednala v souladu s tržními podmínkami tím, že dohoda byla v roce 2011 přizpůsobena; dřívější zásah prý nebyl možný, neboť bylo třeba dodržovat stávající smlouvy a dohodu bylo možno změnit pouze na základě vzájemné shody stran.

(36)	Německo se dále dovolává toho, že dohoda nepředstavuje státní podporu ani nenarušuje hospodářskou soutěž nebo obchod mezi členskými státy.

5. POSOUZENÍ OPATŘENÍ Z HLEDISKA USTANOVENÍ O PODPOŘE

5.1 Existence podpory

(37)	Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(38)

Aby bylo možno zjistit, zda obchodní transakce mezi veřejným orgánem a ekonomickou jednotkou představuje podporu, je podle zavedené praxe Komise, jak je potvrzeno Soudním dvorem, třeba uplatnit zásadu investora v tržním hospodářství. Podle této zásady musí stát, když působí na trhu jako obchodní podnikatel, jednat jako soukromý hospodářský subjekt, jinak by mohlo docházet ke státní podpoře. Rozhodující pro existenci podpory je tedy, zda by se soukromý hospodářský subjekt v podobné situaci choval stejně, tj. zda by aktiva, zboží nebo služby prodal za stejnou cenu (zásada prodejce v rámci tržního hospodářství). Podle toho nejsou nehospodářské ohledy přípustné jako důvod pro schválení nižší ceny. Tuto zásadu opakovaně použila Komise a pokaždé ji potvrdil Soudní dvůr (8).

(39)	Proto v dané věci musí Komise vyjasnit, zda by soukromý prodejce byl ochoten uzavřít dohodu na srovnatelnou dobu trvání, se srovnatelnou výchozí základní cenou a srovnatelným mechanismem cenového přizpůsobení.

(40)

Jak je uvedeno v 11. a 12. bodě odůvodnění, rámcová dohoda stanovila na dobu 15 let, že ceny se mají každoročně přizpůsobovat v souladu s vývojem cenového indexu pro průmyslové dřevo a odpovídající změny oproti stanovené výchozí základní ceně 15,50 EUR/m3 ponesou rovným dílem stát a společnost HoKaWe. Dohoda nadto obsahovala vzorec pro výpočet tohoto cenového přizpůsobení.

Dlouhá doba trvání dohody

(41)	Stěžovatel uvádí, doba trvání dohody v délce 15 let neodpovídá běžné tržní praxi.

(42)

Komise však nemá žádné důkazy, které by opravňovaly k závěru, že tato doba trvání není v souladu s trhem. Patnáctiletá doba trvání se sice jeví poměrně dlouhou, avšak prodejce se přesto může zcela vázat na jednoho odběratele, pokud si takto jak je tomu v předmětné dohodě může být jist odbytem stejných objemů dřeva, které nadto minimálně zčásti nesplňovalo kvalitativní požadavky na průmyslové dřevo.

(43)	Z tohoto důvodu a s ohledem plánované rozložení rizika cenových výkyvů nelze vyloučit, že by soukromý prodejce uzavřel dohodu se srovnatelnou dobou trvání.

Sjednaná výchozí základní cena

(44)	Podobně ani k výchozí základní ceně 15,50 EUR/m3 nemá Komise žádné náznaky, že by tato cena nebyla v souladu s trhem.

(45)

Jak uvedlo Německo, v okamžiku podpisu dohody neexistovala zavedená tržní cena pro palivové (energetické) dřevo. Z tohoto důvodu použily strany dohody jako základ pro rámcovou dohodu dřevo průmyslové. Podle přehledu tržních cen průmyslového dřeva, který předložil stěžovatel, lze pro rok 2004 považovat za odpovídající tržním podmínkám ceny mezi 15,50 EUR/m3 a 17,50 EUR/m3 a pro rok 2005 ceny mezi 15,00 EUR/m3 a 17,00 EUR/m3. Rovněž vzhledem ke skutečnosti, že se jedná se o dlouhodobou dohodu, zůstala dohodnutá výchozí základní cena ve výši 15,50 EUR/m3 v rámci cen odpovídajících trhu s průmyslovým dřevem.

(46)

Záznam braniborského ministerstva pro zemědělství, ochranu životního prostředí a územní plánování ze dne 1. října 2003 dále ukazuje, že zástupci spolkové země Braniborsko během jednání navrhovali výchozí základní cenu ve výši 15,50 EUR/m3, naproti tomu společnost HoKaWe usilovala o cenu 15,00 EUR/m3. Strany se nakonec dohodly na vyšší ceně, tj. na 15,50 EUR/m3.

(47)

Výchozí základní cenu 15,50 EUR/m3 tudíž lze považovat za odpovídající tržním podmínkám. Jelikož neexistovala žádná tržní cena, které by se mohla použít pro účely srovnání, a kvalitativní požadavky na palivové (energetické) dřevo přinejmenším nejsou vyšší než na průmyslové dřevo, bylo ze strany spolkové země Braniborsko obhajitelné uzavřít dohodu, podle níž bude cena založena na ceně průmyslového dřeva (základní cena). Dohodnutá cena byla výsledkem jednání stran a ležela v rozmezí tržní ceny pro průmyslové dřevo ve spolkové zemi Braniborsko. Byla dohodnuta při znalosti kvality dřeva, které bylo k dispozici z braniborských zemských lesů (9), a odpovídá tedy ceně, kterou by soukromý prodávající považoval za přijatelnou u dodávek dřeva dané kvality.

Cenové přizpůsobení

(48)	Pokud jde o cenové přizpůsobení, je třeba, jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění, rozlišovat mezi doložkou o cenovém přizpůsobení a skutečně provedenými cenovými přizpůsobeními provedenými na základě vzorce.

(49)

Komise nemá žádné důkazy o tom, že by doložka o cenovém přizpůsobení nebyla v souladu s trhem. Podle výkladů k výchozí základní ceně ve 45. bodě odůvodnění neexistoval žádný index pro vývoj cen palivového (energetického) dřeva. Bylo tedy obhajitelné, že se nejenom použila cena průmyslového dřeva jakožto základ pro výchozí základní cenu, nýbrž dohodla se také cenová přizpůsobení sledující cenový index pro průmyslové dřevo.

(50)

Ve znění dohody bylo navíc stanoveno rozložení rizika cenových výkyvů rovným dílem na obě strany. Protože v době podpisu této dohody nebyl cenový vývoj jednoznačně předvídatelný, došlo v důsledku tohoto mechanismu k tomu, že obě strany sdílely jak riziko, tak i (potenciální) zisky, což mohlo mít rovněž příznivý dopad na spolkovou zemi Braniborsko. S ohledem na tuto nejistotu by s takovou doložkou mohl souhlasit i soukromý prodávající. Tuto doložku je tudíž třeba považovat za doložku, která je v souladu s trhem.

(51)	Z toho plyne, že doložka o cenovém přizpůsobení, která stanovila vývoj ceny souběžně s cenovým indexem pro průmyslové dřevo a rozložení rizika cenových výkyvů rovným dílem na obě strany, byla v souladu s trhem a obezřetný soukromý prodávající by býval takovou dohodu uzavřel.

(52)

Jak již bylo uvedeno, prováděla se skutečná cenová přizpůsobení na základě vzorce. Z následující souhrnné tabulky vyplývá, že ceny vyplývající z uplatňování vzorce byly zřetelně nižší než ceny, které by bývaly vyplynuly z použití doložky o cenovém přizpůsobení:

(v EUR/m3)
	Cena skutečně zaplacená (na základě použití vzorce)	Cena vyplývající z doložky o cenové m přizpůsobení (10)	Průměrná cena u dřeva všeho druhu ve spolkové zemi Braniborsko
2006	13,00	15,42	17,72
2007	13,21	15,95	21,02
2008	16,55	20,96	22,76
2009	16,42	20,76	19,20
2010	16,14	20,03	24,50
2011	15,79	19,33	neuvedeno

(53)	Tabulka také ukazuje, že ceny vypočtené podle vzorce nejen byly podstatně nižší než ceny, které by byly vyplývaly z použití doložky o cenovém přizpůsobení, ale také podstatně nižší než průměrné ceny ve spolkové zemi Braniborsko.

(54)	Tyto dopady vzorce byly nadto předvídatelné již před podpisem dohody. Tato skutečnost je obzvláště významná, neboť k vyjasnění toho, zda by soukromý prodávající na trhu býval jednal stejně nebo podobně jako spolková země Braniborsko, je třeba vyhodnocení dohody provedené předem (11).

(55)	Jak je uvedeno v 16. a 18. bodě odůvodnění, byl vzorec chybné povahy a neodrážel úmysly stran vyjádřené v doložce o cenovém přizpůsobení. Tyto úmysly se, jak také potvrdil odborný posudek kanceláře RAUE LLP, bývaly daly matematicky vyjádřit následujícím vzorcem:

(56)

Namísto indexun však strany odečetly pevnou částku. Odečtení pevné částky může být sice za určitých okolností opodstatněné, ale mělo by alespoň ve výsledku vést k dohodnuté výchozí základní ceně za rok, ve kterém se dohoda uzavírá. V daném případě si ale strany zvolily odečet tak, že z něj již za rok podpisu dohody vyplynula cena, která byla zřetelně nižší než dohodnutá, tržním podmínkám odpovídající výchozí základní cena 15,50 EUR/m3.

(57)	V důsledku toho se v době podpisu dohody dalo objektivně předpokládat, že vzorec je chybné povahy a nevede k cenám dohodnutým v doložce o cenovém přizpůsobení.

(58)

V takové situaci by býval soukromý prodávající použil jiný vzorec nebo by se alespoň zasazoval za změnu vzorce, zvlášť když strany ve znění dohody stanovily, že k cenovým přizpůsobením musí docházet podle indexu průmyslového dřeva a že riziko cenových výkyvů ponesou rovným dílem stát a společnost HoKaWe (jak je vyjádřeno v doložce o cenovém přizpůsobení).

(59)

Je třeba poznamenat, že vývoj cen v rámci dohody nevyplynul zcela automaticky z matematického výpočtu stanoveného předem podle vzorce. Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, vyplývá z informací poskytnutých během formálního vyšetřovacího řízení Německem, že během doby trvání dohody byl vzorec několikrát přizpůsoben (12).

(60)

Jak jasně vyplývá z přehledu v 52. bodě odůvodnění, tyto předvídatelné negativní dopady vzorce skutečně nastaly, neboť cena zaplacená společností HoKaWe byla zřetelně nižší než cena, která by byla vyplývala z doložky o cenovém přizpůsobení. Cena byla nadto zřetelně nižší než průměrná cena za dřevo z braniborských zemských lesů, tj. než cena, za kterou spolková země Braniborsko prodávala dřevo jiným podnikům (13).

(61)	Z toho vyplývá, že státu bylo známo, že použití vzorce nevedlo k zamýšlenému vývoji cen na základě indexu průmyslového dřeva s odpovídajícím rozložením rizika cenových výkyvů na obě strany, a že tato skutečnost byla akceptována.

Závěr

(62)

Je tudíž přípustný závěr, že doložka o cenovém přizpůsobení by sice pro spolkovou zemi Braniborsko vedla k cenám nižším, než byla cena průměrná, ale tyto ceny by byly přesto v souladu s trhem. Byly založeny na obhajitelných úvahách a jednáních mezi zúčastněnými stranami, takže nelze vyloučit, že i soukromý hospodářský subjekt by uzavřel dohodu za stejných či srovnatelných podmínek.

(63)

Cenová přizpůsobení, která strany skutečně prováděly na základě vzorce, naproti tomu neodrážela takové podmínky odpovídající trhu a vedla k cenám, které byly zřetelně nižší než ceny, které by vyplývaly z použití doložky o cenovém přizpůsobení (a ve zvýšené míře byly zřetelně nižší než průměrná cena pro dřevo ve spolkové zemi Braniborsko).

(64)

Zatímco vývoj ceny na základě doložky o cenovém přizpůsobení odpovídá rozumnému podnikatelskému rozhodnutí a odráží spravedlivé rozložení rizika cenových výkyvů mezi stranami, byly ceny vyplývající z uplatňování vzorce zřetelně nižší a neodrážely nadto takovéto rozložení rizika. Na rozdíl od věci SA. 19045 (údajná státní podpora Bavorska (Bayerische Staatsforstverwaltung) ve formě dlouhodobých smluv o dodávkách dřeva s podnikem Klausner) (14), kde Komise považovala za prosté podpory ceny pod tržním průměrem, neboť na trhu byly nadbytečné kapacity a svobodný stát Bavorsko usiloval o získání dlouhodobého pravidelného velkoodběratele, nejsou v dané věci ceny nižší než ceny, jež by bývaly vyplývaly z doložky o cenovém přizpůsobení, opodstatněné skutkovým stavem. Doložka o cenovém přizpůsobení dohodnutá stranami zohledňovala dlouhodobou povahu dohody a kvalitu dřeva, které se prodávalo, a vedla již k cenám nižší, než byla průměrná cena ve spolkové zemi Braniborsko. Nic nenasvědčuje tomu, že soukromý hospodářský subjekt by býval souhlasil s cenami ještě nižšími.

(65)

To je potvrzeno rovněž podáním Německa, z něhož vyplývá, že doložka o cenovém přizpůsobení odrážela skutečné úmysly stran. Poté, co dva právní posudky z roku 2010 uvedené v 16. bodu odůvodnění poukázaly na relevantnost uplatnění předpisů o státní podpoře na dohodu v důsledku používání vzorce, sjednala spolková země Braniborsko roku 2011 změnu dohody, kterou byl chybný vzorec zrušen. Spolková země Braniborsko sjednala tudíž změnu této dohody bez vzorce, aby se prosadily skutečné úmysly stran a aby se ukončily obavy z relevantnosti uplatnění předpisů o státní podpoře.

(66)	Z toho vyplývá, že provádění dohody, zejména cenová přizpůsobení pomocí vzorce, by soukromý prodávající býval neakceptoval a není v souladu s trhem.

(67)

Německo argumentovalo tím, že braniborská vláda se až v průběhu reorganizace lesní správy v roce 2009 poprvé dozvěděla, že ceny, které společnost HoKaWe skutečně platila, neodpovídaly zamýšlenému vývoji cen podle doložky o cenovém přizpůsobení, nýbrž byly zřetelně nižší než ceny, za které dostávaly dodávky dřeva jiné podniky; spolková země Braniborsko tudíž jednala v souladu s tržními podmínkami, když zadala oba znalecké posudky uvedené v 16. bodě odůvodnění a potom sjednala dohodu znovu, což vedlo v roce 2011 ke změně dohody.

(68)

Tyto argumenty však při prošetření neobstály. Za prvé, jak je vysvětleno v 54. až 57. bodě odůvodnění, byly dopady vzorce předvídatelné již v okamžiku podpisu dohody. Za druhé by soukromý prodávající na trhu, který usiluje o provádění dohodnutého řešení ve formě doložky o cenovém přizpůsobení a v souladu s tím pečlivě sleduje cenová přizpůsobení, požadoval nové sjednání ceny neprodleně. Jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění, potvrzuje úspěšné nové sjednání dohody ze strany spolkové země Braniborsko spíše to, že vzorec skutečné úmysly stran (jak jsou zachyceny v doložce o cenovém přizpůsobení) neodrážel. Ukazuje nadto, že se společnost HoKaWe nemohla vzepřít zrušení vzorce.

(69)	Z toho vyplývá, že pro společnost HoKaWe byla od okamžiku uzavření dohody (1. června 2006) a do její změny (30. června 2011) vytvářena hospodářská výhoda.

(70)

Rovněž veškerá ostatní kritéria existence podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU jsou splněna. Výhoda byla selektivní, neboť dohoda výslovně zvýhodňovala určitý podnik. Výhoda byla poskytnuta orgány členského státu, totiž spolkovou zemí Braniborsko. Průměrné množství dřeva, které bylo podle dohody prodáno společnosti HoKaWe, bylo značné; dodávání dřeva za příznivých podmínek vylepšovalo tržní postavení příjemce ve srovnání s jeho konkurenty a narušovalo tak hospodářskou soutěž. Na trhu s dřevem jsou podniky v hospodářské soutěži s podniky z jiných členských států. Dohoda o dodávkách se sice vztahovala pouze na dřevo z lesů v okruhu 70 km od Eberswalde, avšak Eberswalde se nachází velmi blízko hranice s Polskem (30 km). V důsledku toho je podporou dotčen i obchod mezi členskými státy. Proto lze dojít k závěru, že provádění dohody, jež vedlo k tomu, že zaplacené ceny vycházely ze vzorce, představovalo státní podporu.

(71)

Uvedenou změnu dohody, která vstoupila v platnost dne 1. července 2011, je třeba považovat za ukončení opatření podpory. Podle změny muselo od 1. července 2011 docházet k cenovým přizpůsobením podle doložky o cenovém přizpůsobení, čímž se potvrdily a správně provedly původní záměry stran. Dohoda je ve změněné podobě v souladu s trhem, takže Komise dospěla k závěru, že společnosti HoKaWe po 30. červnu 2011 už platbami v rámci dohody nebyla poskytována hospodářská výhoda.

5.2 Slučitelnost s vnitřním trhem

(72)	Právní základ pro slučitelnost podpory není zřejmý, ani se jej Německo nedovolávalo. Výhoda pro společnost HoKaWe, která vyplývá z provádění dohody v období od června 2006 do června 2011, tedy představuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem.

5.3 Výpočet prvku podpory

(73)

Jak je uvedeno ve 43. až 51. bodě odůvodnění, lze doložku o cenovém přizpůsobení považovat za odpovídající tržním podmínkám. Proto podle názoru Komise sestává prvek podpory z rozdílu mezi cenou, která by bývala musela být zaplacena podle doložky o cenovém přizpůsobení, a cenou, která byla na základě vzorce skutečně zaplacena (15).

	a) Skutečně zaplacená cena (v EUR/m3) (16)	b) Cena podle doložky o cenovém přizpůsobení (v EUR/m3)	c) Rozdíl mezi a) a b) (16)	d) Skutečně dodaný objem dřeva (v m3)	e) Prvek podpory: c) × d) (v EUR) (16)
2006	13,00	15,42	2,42	13 115,73	31 794
2007	13,21	15,95	2,74	142 792,67	391 452
2008	16,55	20,96	4,41	137 683,00	607 291
2009	16,42	20,76	4,34	141 273,68	613 128
2010	16,14	20,03	3,89	139 045,38	540 699
2011	15,79	19,33	3,54	62 680,29	222 051
Celkem					2 406 415

(74)	Výše podpory, která byla poskytnuta společnosti HoKaWe, tudíž činí 2 406 415 EUR.

6. NAVRÁCENÍ PODPORY

(75)

Podle SFEU a ustálené judikatury Soudního dvora má Komise, pokud zjistila, že je určitá podpora neslučitelná s vnitřním trhem, pravomoc rozhodnout, že dotčený členský stát musí tuto podporu zrušit nebo změnit (17). Soudní dvůr rovněž opakovaně rozhodl, že povinnost státu zrušit podporu, kterou Komise prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem, slouží k obnovení dřívějšího stavu (18). V tomto směru Soudní dvůr rozhodl, že cíle bude dosaženo, jakmile příjemce podpory vrátí poskytnutou částku považovanou za protiprávní podporu a zřekne se tak výhody, které se těšil oproti svým konkurentům, a jakmile se obnoví situace panující před vyplacením podpory (19).

(76)	Podle judikatury je v čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (20) obsaženo toto: „Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil […].“

(77)

Jelikož dotčené opatření v rozporu s článkem 108 SFEU nebylo oznámeno Komisi, a představuje tudíž protiprávní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, musí být k obnovení situace na trhu před poskytnutím této podpory tato podpora navrácena. Navrácení podpory by se tudíž mělo vztahovat na období, ve kterém příjemci výhody dosahoval, tj. na období mezi okamžikem, kdy byla příjemci podpora poskytnuta, a jejího skutečného navrácení; částky, které mají být navráceny, zahrnují úroky až do data skutečného navrácení.

7. ZÁVĚR

(78)	Provádění rámcové dohody mezi spolkovou zemí Braniborsko a společností HoKaWe od jejího podpisu (1. června 2006) do její změny (30. června 2011) zahrnovalo státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem. Tuto podporu včetně úroků z ní je třeba od společnosti HoKaWe získat zpět.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora ve výši 2 406 415 EUR, kterou protiprávně poskytlo Německo porušením čl. 108 odst. 3 SFEU společnosti HoKaWe Eberswalde GmbH, není slučitelná s vnitřním trhem.

Článek 2

1. Německo zajistí, aby příjemce vrátil podporu uvedenou v článku 1.

2. Částka, která má být vrácena, je úročena od data, kdy byla podpora dána příjemci k dispozici, až do dne jejího skutečného vrácení.

3. Úroky se vypočítají jako složený úrok v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (21) a nařízením Komise (ES) č. 271/2008 (22), kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004.

Článek 3

1. Navrácení podpory uvedené v článku 1 se zajistí okamžitě a účinně.

2. Německo zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno do čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.

Článek 4

1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Německo Komisi následující informace:

a)	celkovou částku (jistinu a úroky), kterou má příjemce vrátit;

b)	podrobný popis již přijatých nebo plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí;

c)	dokumenty prokazující, že příjemci byli vyzváni k navrácení podpory.

2. Německo informuje Komisi o průběhu vnitrostátních opatření přijatých k provádění tohoto rozhodnutí, dokud není podpora uvedená v článku 1 zcela navrácena. Na žádost Komise Německo neprodleně poskytne informace o opatřeních již přijatých, resp. plánovaných k provedení tohoto rozhodnutí. Německo dále předloží podrobné údaje o částkách podpory a o úrocích, které příjemce dosud uhradil.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 6. listopadu 2013.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda

(1) Úř. věst. C 99, 5.4.2013, s. 79.

(2) Viz poznámka pod čarou č. 1.

(3) Dohoda se týká dřeva z listnatých i jehličnatých dřevin způsobilého pro přepravu o délce 3 m a o průměru 3 až 70 cm, franko lesní cesta. Napadení plísní a zakřivení se tolerují.

(4) Srov.: Spolkový statistický úřad: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesamtwirtschaftUmwelt/Preise/PreisindizesLandForstwirtschaft/Tabellen/ErzeugerpreiseForstwirtschaft.html

(5) Kancelář RAUE LLP, externí právní poradce spolkové země Braniborsko, předložila externí posudek; braniborské ministerstvo vypracovalo interně posudek další.

(6) Podle posudku kanceláře RAUE LLP by bývaly mohly být úmysly stran vyjádřené v doložce o cenovém přizpůsobení vystiženy tímto vzorcem:

Formula

(7) Tak byla například pro výpočet ceny, která měla platit od 1. července 2006, použita hodnota z indexu pro červenec 2006 a nikoli, jak se stanoveno v dohodě, hodnota z indexu pro leden 2005.

(8) Srov. mj. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. března 1991, Italská republika v. Komise, věc C-305/89 („ALFA Romeo“), Sb. rozh. 1991, I-1603, body 18 a 19; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. dubna 1998, Cityflyer Express Ltd v. Komise, věc T-16/96, Sb. rozh. 1998, II-757, body 51; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 21. ledna 1999, Neue Maxhütte Stahlwerke GmbH a Lech Stahlwerke GmbH v. Komise, spojené věci T-129/95, T-2/96 a T-97/96, Sb. rozh. 1999, II-17, bod 104; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 28. února 2012, Burgenlandsko a Rakouská republika v. Komise, spojené věci T-268/08 a T-281/08, Sb. rozh. 2012, II-0000, bod 48.

(9) V průběhu formálního vyšetřovacího řízení si zúčastněné strany stěžovaly, že v důsledku dohody se společností HoKaWe bylo ve velkých objemech vyňato z trhu průmyslové dřevo, což naznačuje, že palivové (energetické) dřevo dodávané společnosti HoKaWe zahrnovalo značná množství průmyslového dřeva.

(10) číselné údaje, které předložilo Německo

(11) Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 16. května 2002, Francouzská republika v. Komise, věc C-482/99, Sb. rozh. 2002, I-4397, body 70–72; rozsudek Soudního dvora ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, věc C 124/10 P, Sb. rozh. 2012, I-0000, body 83–85 a 105.

(12) K tomu došlo zároveň s přizpůsobením vzorce pro zohlednění opětovného výpočtu indexové ceny průmyslového dřeva na základě nového výchozího roku ze strany Spolkového statistického úřadu.

(13) Z přehledu v 52. bodě odůvodnění je zřejmé, že použití doložky o cenovém přizpůsobení by vedlo, s výjimkou roku 2009, rovněž k cenám nižším, než je průměrná cena ve spolkové zemi Braniborsko, byť ve zřetelně menší míře. Jak již bylo objasněno u otázky, zda je doložka o cenovém přizpůsobení v souladu s trhem, může také obchodní úkon, který je v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, s pravidelným dlouhodobým velkoodběratelem vést k cenám, které jsou pod tržním průměrem. Viz rovněž rozhodnutí Komise C(2012) 834 final ve věci SA.19045 (údajná podpora Bavorska (Bayerische Staatsforstverwaltung) ve formě dlouhodobých smluv o dodávkách dřeva s podnikem Klausner), body 47 a násl.

(14) Na citovaném místě.

(15) Skutečně zaplacená cena podle údajů Německa v dopise ze dne 1. října 2013.

(16) Číselné údaje ve sloupcích a) a c) byly zaokrouhleny; sloupec e) byl vypočítán na základě přesných číselných údajů, pouze konečný výsledek byl zaokrouhlen nahoru nebo dolů na nejbližší částky v EUR.

(17) Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 12. července 1973 ve věci Komise v. Spolková republika Německo, věc C-70/72, Sb. rozh. 1973, s. 813, bod 13.

(18) Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 14. září 1994, Spojené království v. Komise, spojené věci C-278/92, C-279/92 a C-280/92, Sb. rozh. 1994, I-4103, bod 75.

(19) Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1999, Belgické království v. Komise, věc C-75/97, Sb. rozh. 1999, I-3671, body 64–65.

(20) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(21) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(22) Úř. věst. L 82, 25.3.2008, s. 1.

12.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 109/43

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 9. dubna 2014

o kvalitě podávání zpráv o správě a řízení společností (zásada „dodržuj nebo vysvětli“)

(Text s významem pro EHP)

(2014/208/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účinný rámec správy a řízení společností je ze společenského hlediska zásadní i proto, že kvalitně řízené společnosti budou v dlouhodobém horizontu pravděpodobně konkurenceschopnější a udržitelnější. Odpovědnost za řádnou správu a řízení nese v první řadě dotčená společnost s tím, že pravidla zavedená na evropské a vnitrostátní úrovni mají zajistit, aby byly dodržovány určité standardy. Těmito standardy se rozumí právní předpisy a tzv. „soft law“, konkrétně vnitrostátní zásady v oblasti správy a řízení společností (dále též „kodexy správy a řízení“).

(2)

Kodexy správy a řízení si kladou za cíl zavést principy řádné správy a řízení kotovaných společností v Evropě v duchu transparentnosti, odpovědnosti a dlouhodobé perspektivy. Tyto kodexy stanoví standardy a osvědčené postupy a umožňují společnostem podávat lepší výkon, čímž přispívají k posilování růstu, stability a dlouhodobých investic.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (1) vyžaduje, aby společnosti zahrnovaly svůj výkaz o správě a řízení podniku (dále též „výkaz o správě a řízení“) do zprávy vedení podniku, a to v případě, jsou-li jejich převoditelné cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (2).

(4)

Výkaz o správě a řízení by měl obsahovat základní informace k mechanismu, jejž daná společnost v oblasti své správy a řízení zavedla. Měl by tedy např. obsahovat informace k příslušnému jednomu či více kodexům správy a řízení, které daná společnost uplatňuje, k systému interní kontroly a řízení rizik, k valné hromadě a její působnosti, k právům společníků, jakož i ke správním, řídicím a dozorčím orgánům a jejich výborům.

(5)

Kvalitní údaje o mechanismech správy a řízení společností nabízejí investorům užitečné informace a zjednodušují jim investiční rozhodování. Zvyšují i jejich důvěru ve společnosti, do nichž investují. Větší transparentnost trhu může společnostem přinést výhody i v obecnější rovině v podobě lepší pověsti a větší legitimity v očích zúčastněných stran a společnosti jako celku.

(6)

Významným rysem evropské správy a řízení společností je zásada „dodržuj nebo vysvětli“, kterou stanoví článek 20 směrnice 2013/34/EU. Podle této zásady musí společnosti, které se odchylují od zásad správy a řízení, vysvětlit ve výkazu o své správě a řízení, od kterých částí uvedených zásad se odchylují, a uvést důvody, které je k tomu vedly.

(7)

Dodržování kodexu v plném rozsahu může vyslat pozitivní signál trhu, avšak nemusí být pro společnost z hlediska správy a řízení vždy tím nejlepším přístupem. Pokud se totiž společnost od určitého ustanovení kodexu odchýlí, mohlo by jí to v některých případech umožnit řídit svou činnost účinnějším způsobem. Přístup „dodržuj nebo vysvětli“ nabízí společnostem flexibilitu, neboť jim umožňuje svou správu a řízení uzpůsobit podle své velikosti, vlastnické struktury či specifik daného odvětví. Současně prospívá kultuře odpovědnosti a vede společnosti k tomu, aby nad mechanismem své správy a řízení více uvažovaly.

(8)

Zásada „dodržuj nebo vysvětli“ se jakožto vhodný nástroj správy a řízení společností těší obecné podpoře společností, investorů i regulátorů. Přesto se však, jak uvádí zelená kniha z roku 2011 o rámci EU pro správu a řízení společností (3), vyznačuje způsob, jakým je tato zásada uplatňována v praxi, určitými nedostatky, zejména v kvalitě vysvětlení, jež společnosti uvádějí, když se od zásad správy a řízení odchylují. V této souvislosti se velká většina respondentů v konzultaci o zelené knize vyslovovala za to, aby společnosti byly povinny podávat v případě odchýlení od zásad kvalitnější vysvětlení.

(9)	Podle novějších poznatků, jež Komise shromáždila, došlo v této oblasti k postupnému zlepšení. Několik členských států například ke kvalitě vysvětlení iniciovalo diskuse či poskytlo vodítka. Je však nadále dán prostor pro další zlepšení.

(10)

Ve svém usnesení ze dne 29. března 2012 (4) Evropský parlament vyjádřil názor, že systém „dodržuj pravidla nebo vysvětli jejich nedodržování“ je ve správě a řízení společností užitečným nástrojem. Zejména se vyslovil za povinné dodržování příslušného kodexu ze strany společnosti a za to, aby jakékoli odchýlení se od kodexu bylo smysluplně vysvětleno a aby kromě tohoto vysvětlení byla popsána přijatá alternativní opatření.

(11)	Akční plán z roku 2012 věnovaný evropskému právu obchodních společností a správě a řízení společností (5) zdůraznil význam vysoké kvality vysvětlení, zejména pro investory, a ohlásil iniciativu Komise, která chce zkvalitnit zprávy o správě a řízení společností, a zejména podávaná vysvětlení.

(12)	Účelem tohoto doporučení je poskytnout společnostem vodítka a pomoci jim při zkvalitňování zpráv o své správě a řízení. Vzhledem k rozmanitosti právní tradice a přístupů nabízí toto doporučení obecný rámec, který lze dále rozvíjet a přizpůsobit specifickému vnitrostátnímu kontextu.

(13)	Toto doporučení se použije na společnosti, které jsou povinny předkládat výkaz o své správě a řízení v souladu s článkem 20 směrnice 2013/34/EU a které musí v případě odchýlení od zásad správy a řízení podat vysvětlení.

(14)	Toto doporučení je určeno převážně kotovaným společnostem podle článku 20 směrnice 2013/34/EU, avšak i jiné subjekty, jež sestavují výkaz o své správě a řízení, by mohly tohoto doporučení využít ke zkvalitnění informací, které hodlají poskytnout.

(15)

Společnosti v některých členských státech musí kromě informací, které jsou povinny poskytovat ve výkazu o své správě a řízení, podávat též zprávy o způsobu, jakým hlavní zásady či doporučení kodexu uplatňují. V zájmu větší transparentnosti jsou všechny evropské kotované společnosti tímto vybídnuty, aby podávaly zprávu o tom, jak dodržují příslušné kodexy v aspektech, jež mohou být pro společníky mimořádně důležité. V zájmu snazšího přístupu k těmto informacím by společnosti měly též zvážit jejich zpřístupnění on-line.

(16)

V Unii není pro podávání zpráv o správě a řízení společností zaveden žádný standardní formát. Předkládání informací v obecném prohlášení nebo v členění podle jednotlivých ustanovení lze akceptovat v případě, že jsou tyto údaje informativní a pro společníky, investory a další zúčastněné strany užitečné. Společnosti by se měly vyhýbat příliš obecným prohlášením, která nemusí zmiňovat aspekty důležité pro společníky, ale neměly by ani jen zaškrtávat zvolené standardní výroky ve výkazech, jež mají jen nízkou vypovídací hodnotu. Obdobně by se měly vyhnout obšírným zprávám, které nemusejí podávat dostatečný obrázek.

(17)

Náležité informování o odchylkách od relevantních kodexů a o důvodech tohoto odchýlení je velmi důležité k tomu, aby zúčastněné strany mohly o společnostech přijímat podložená rozhodnutí. Takto zveřejňované údaje snižují informační asymetrii mezi manažery a společníky společnosti, a tedy i náklady společníků na dohled nad činností společnosti. Společnosti by měly jednoznačně uvést, od kterých doporučení kodexu se odchýlily, a ke každému případu podat vysvětlení, pokud jde o: způsob, jakým se společnost odchýlila, důvody tohoto odchýlení, způsob, jakým společnost dospěla k rozhodnutí se od doporučení odchýlit, časový rámec odchýlení a opatření přijatá k tomu, aby činnost společnosti zůstala v souladu s cíli doporučení a kodexu.

(18)

Při poskytování těchto informací by se společnosti měly vyhnout standardizovanému vyjadřování a měly by se zaměřit na specifickou situaci společnosti, která odchýlení od určitého doporučení vysvětluje. Vysvětlení by měla být strukturována a prezentována tak, aby byla snadno srozumitelná a použitelná. Pro společníky tak bude snazší vést se společností konstruktivní dialog.

(19)

Má-li být přístup „dodržuj nebo vysvětli“ účinný, je nutno provádět efektivní monitoring, aby byly podniky motivovány k tomu kodex správy a řízení společností dodržovat a vysvětlovat případy, kdy tak nečiní. Zelená kniha z roku 2011 konstatovala, že výkazy o správě a řízení, které společnosti zveřejňují, pravděpodobně nejsou sledovány tak, jak by měly být, a že málo členských států ukládá veřejným nebo zvláštním orgánům, aby kontrolovaly úplnost poskytnutých informací, především vysvětlení.

(20)

Do monitorování informací zveřejňovaných společnostmi jsou zapojeni různí aktéři, mj. orgány společností, auditoři a společníci. Orgány společností a společníci přitom sehrávají v péči o kvalitu vysvětlení důležitou roli. Lepší postupy správy a řízení společností by mohl přinést zejména aktivnější monitoring ze strany společníků jakožto vlastníků společnosti.

(21)

Je žádoucí, aby členské státy a subjekty odpovědné za kodexy správy a řízení společností zvážily, jak by bylo možno věnovat v kontextu stávajících monitorovacích mechanismů v dané zemi větší pozornost celkové kvalitě vysvětlení, jež společnosti podávají k případům, kdy se od některého doporučení odchýlí. Zvážit by bylo možno i další prostředky k tomu, jak společnosti a další dotčené strany motivovat, tak aby se podávaná vysvětlení a zprávy o správě a řízení společností obecně dále zkvalitnily.

(22)

V zájmu efektivity navazujících opatření by měly členské státy na toto doporučení upozornit jednak subjekty, jež odpovídají za vnitrostátní kodexy správy a řízení společností, jednak kotované společnosti a další dotčené strany. Členské státy by měly rovněž informovat Komisi o opatřeních přijatých na základě tohoto doporučení,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ODDÍL I

Obecná ustanovení

Účelem tohoto doporučení je poskytnout vodítka členským státům, subjektům odpovědným za vnitrostátní kodexy správy a řízení společností, společnostem a dalším zúčastněným stranám. Tato vodítka si kladou za cíl celkově zkvalitnit výkazy o správě a řízení, jež společnosti zveřejňují v souladu s článkem 20 směrnice 2013/34/EU, a zejména zkvalitnit vysvětlení, jež společnosti podávají v případě, že se od doporučení relevantního kodexu správy a řízení odchýlí.

Komise doporučuje, aby kodexy správy a řízení v případě potřeby jednoznačně rozlišovaly mezi těmi svými částmi, od nichž se odchýlit nelze, dále částmi, které se použijí podle zásady „dodržuj nebo vysvětli“, a konečně částmi, které se použijí čistě na bázi dobrovolnosti.

ODDÍL II

Kvalita výkazů o správě a řízení společností

Ustanovení čl. 20 odst. 1 směrnice 2013/34/EU vyžaduje, aby kotované společnosti ve výkazu o své správě a řízení uváděly informace o určitých aspektech svého mechanismu správy a řízení.

V zájmu větší transparentnosti z pohledu společníků, investorů a dalších zúčastněných stran a nad rámec informací k tématům uvedeným v odstavci 3 by společnosti měly popsat způsob, jakým uplatnily relevantní doporučení kodexu správy a řízení k tématům, která mají pro společníky největší význam.

Informace uvedené v odstavcích 3 a 4 by měly být dostatečně srozumitelné, přesné a obsáhlé, aby si společníci, investoři a další zúčastněné strany mohli udělat dostatečný obrázek o způsobu, jakým je společnost spravována a řízena. Tyto informace by měly dále uvádět zvláštní charakteristiky společnosti a popsat její situaci, např. velikost, strukturu či vlastnictví a další relevantní znaky.

V zájmu jednoduššího přístupu společníků, investorů a dalších zúčastněných stran k informacím uvedeným v odstavcích 3 a 4 by společnosti měly tyto informace běžně zpřístupňovat na svých internetových stránkách a odkaz na tyto internetové stránky uvádět ve své zprávě vedení podniku, a to i v případě, že již informace poskytují jiným způsobem upraveným ve směrnici 2013/34/EU.

ODDÍL III

Kvalita vysvětlení v případě odchýlení od kodexu

Ustanovení čl. 20 odst. 1 směrnice 2013/34/EU vyžaduje, aby kotované společnosti podaly vysvětlení v případě, že se odchylují od zásad správy a řízení, jimiž se řídí nebo jež se dobrovolně rozhodly používat.

Pro účely odstavce 7 by měly společnosti jednoznačně uvést, od kterých konkrétních doporučení se odchýlily, a u každého případu takového odchýlení by měly:

a)	vysvětlit způsob, jakým se od doporučení odchýlily;

b)	popsat důvody tohoto odchýlení;

c)	popsat způsob, jakým bylo rozhodnutí odchýlit se od doporučení ve společnosti přijato;

d)	v případě, že je toto odchýlení časově omezené, uvést, kdy se společnost začne podle vlastního předpokladu daným doporučením řídit;

e)	případně popsat opatření, jež bylo přijato namísto nedodrženého doporučení, a vysvětlit, jak toto opatření dosahuje základního cíle daného doporučení či kodexu jako celku, anebo objasnit, jakým způsobem toto opatření přispívá k řádné správě a řízení společnosti.

Informace podle odstavce 8 by měly být dostatečně srozumitelné, přesné a obsáhlé, aby společníci, investoři a další zúčastněné strany mohli posoudit, jaké důsledky toto odchýlení od určitého doporučení má.

Tyto informace by měly dále uvádět zvláštní charakteristiky společnosti a popsat její situaci, např. velikost, strukturu či vlastnictví a další relevantní znaky.

10.

Vysvětlení odchylek by mělo být ve výkazu o správě a řízení prezentováno srozumitelně a takovým způsobem, aby je společníci, investoři a další zúčastněné strany mohli snadno nalézt. Za tímto účelem lze vysvětlení např. uvádět ve stejném pořadí, v jakém za sebou následují doporučení v příslušném kodexu, nebo všechna vysvětlení sloučit do jednoho oddílu výkazu o správě a řízení, pokud je zvolený způsob srozumitelně vysvětlen.

ODDÍL IV

Závěrečná ustanovení

11.

K tomu, aby byly společnosti motivovány dodržovat příslušný kodex správy a řízení a lépe vysvětlovat odchylky od tohoto kodexu, je nutno vykonávat na úrovni členského státu v rámci stávajících mechanismů efektivní monitoring.

12.

Členské státy by měly na toto doporučení upozornit subjekty odpovědné za vnitrostátní kodexy správy a řízení společností, kotované společnosti a další dotčené strany. Členské státy se vyzývají, aby informovaly Komisi o opatřeních přijatých v souladu s tímto doporučením do 13. dubna 2015, aby mohla Komise situaci sledovat a vyhodnotit.

13.

Toto doporučení je určeno členským státům, subjektům odpovědným za vnitrostátní kodexy správy a řízení společností, kotovaným společnostem a dalším zúčastněným stranám.

V Bruselu dne 9. dubna 2014.

Za Komisi

Michel BARNIER

člen Komise

(1) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(2) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(3) KOM(2011) 164, 5.4.2011.

(4) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. března 2012 k rámci pro správu a řízení evropských společností (2011/2181(INI)).

(5) COM(2012) 740, 12.12.2012.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 109

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 12. dubna 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2014/204/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění Ujednání meziEvropskou unií a Norským královstvím o pravidlech pro účast Norskéhokrálovství na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu	1
		Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o pravidlech pro účastNorského království na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázkyazylu	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 371/2014 ze dne 10. dubna 2014, kterým se provádí čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu	9
	*	Nařízení Komise (EU) č. 372/2014 ze dne 9. dubna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, pokud jde o výpočet určitých lhůt, vyřizování stížností a označování a ochranu důvěrných informací ( 1 )	14
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 373/2014 ze dne 11. dubna 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	23
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2014/205/SZBP ze dne 10. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu	25
		2014/206/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2013 o opatřeních přijatých Německem ve prospěch společnosti HoKaWe Eberswalde GmbH SA.34721 (2012/C) (ex 2012/NN) (oznámeno pod číslem C(2013) 7058) ( 1 )	30
		2014/207/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 11. dubna 2014 o ustanovení rejstříku pro doménu nejvyšší úrovně .eu ( 1 )	41
		DOPORUČENÍ
		2014/208/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2014 o kvalitě podávání zpráv o správě a řízení společností (zásada dodržuj nebo vysvětli) ( 1 )	43

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	65,2
	TN	123,3
	TR	106,4
	ZZ	98,3
0707 00 05	MK	51,2
	TR	124,4
	ZZ	87,8
0709 93 10	MA	44,0
	TR	93,6
	ZZ	68,8
0805 10 20	EG	47,9
	IL	67,9
	MA	49,8
	TN	48,3
	TR	53,1
	ZZ	53,4
0805 50 10	MA	35,6
	TR	92,4
	ZZ	64,0
0808 10 80	AR	93,3
	BR	104,5
	CL	108,2
	CN	115,5
	MK	25,2
	NZ	132,7
	US	190,8
	ZA	118,5
	ZZ	111,1
0808 30 90	AR	92,3
	CL	123,2
	CN	79,2
	ZA	92,6
	ZZ	96,8

		Opravy
	*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1291/2013 ze dne11. prosince 2013, kterým se zavádíHorizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES ( Úř. věst. L 347,20.12.2013 )	48