ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2014.038.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 38

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
7. února 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2014/60/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2014 o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kiribatskou republikou na straně druhé

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012

2

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 111/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 112/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 113/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

20

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 114/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

22

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 115/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

24

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 116/2014 ze dne 6. února 2014, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka jodid draselný ( 1 )

26

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 117/2014 ze dne 6. února 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

28

 

 

SMĚRNICE

 

*

Prováděcí směrnice Komise 2014/19/EU ze dne 6. února 2014, kterou se mění příloha I směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství

30

 

*

Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd ( 1 )

32

 

*

Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor ( 1 )

39

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/61/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 5. února 2014, kterým se prodlužuje platnost rozhodnutí 2006/502/ES, kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem, a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty) (oznámeno pod číslem C(2014) 493)  ( 1 )

43

 

 

2014/62/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství (oznámeno pod číslem C(2014) 467)

45

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2014/63/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 6. února 2014 o opatřeních k ochraně proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost

46

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/1


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 28. ledna 2014

o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kiribatskou republikou na straně druhé

(2014/60/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. července 2007 přijala Rada nařízení (ES) č. 893/2007 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Kiribatskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (1) (dále jen „dohoda“). Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody pozbyl platnosti dne 15. září 2012.

(2)

Unie vyjednala s Republikou Kiribati nový protokol, který přiznává plavidlům EU rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do pravomoci Republiky Kiribati ve věcech rybolovu (dále jen „protokol“).

(3)

Protokol byl v souladu s rozhodnutím Rady č. 2012/669/EU (2) podepsán a je prozatímně prováděn ode dne 16. září 2012.

(4)

Protokol by měl být schválen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kiribatskou republikou na straně druhé, (dále jen „protokol“) se tímto schvaluje jménem Unie (3).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení podle článku 16 protokolu (4).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. ledna 2014.

Za Radu

předseda

G. STOURNARAS


(1)  Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2012/669/EU ze dne 9. října 2012 o podpisu Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kiribatskou republikou na straně druhé, jménem Evropské unie a o prozatímním provádění tohoto protokolu (Úř. věst. L 300, 30.10.2012, s. 2).

(3)  Protokol byl zveřejněn v Úř. věst. L 300, 30.10.2012, s. 3 spolu s rozhodnutím o podpisu.

(4)  Den vstupu protokolu v platnost zveřejní generální tajemník Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


NAŘÍZENÍ

7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/2


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 110/2014

ze dne 30. září 2013

o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na článek 209 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, které vychází ze zkušeností se zahrnutím partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi subjekty Unie podle článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2), se zavedly další kategorie těchto partnerství s cílem rozšířit spektrum dostupných nástrojů a zahrnout subjekty, jejichž pravidla jsou z pohledu soukromých partnerů pružnější a přístupnější než pravidla, kterými se řídí orgány Unie. K těmto dalším kategoriím patří subjekty uvedené v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jež jsou pověřeny realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru (dále jen „subjekty PVSS“).

(2)

S cílem zajistit řádné finanční řízení finančních prostředků Unie a umožnit subjektům PVSS přijmout vlastní finanční pravidla je nutné přijmout pro tyto subjekty vzorové finanční nařízení.

(3)

Subjekty PVSS by měly sestavovat a plnit rozpočet v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a efektivní vnitřní kontrolu a zásadou transparentnosti.

(4)

Aby se zajistilo celkové provádění úkolů a činností subjektů PVSS, mělo by být možné zaznamenávat nevyužité prostředky pro daný rok do odhadu příjmů a výdajů pro následující až tři rozpočtové roky.

(5)

Vzhledem k tomu, že finanční prostředky Unie, které jsou k dispozici subjektu PVSS, je třeba čerpat v rámci nepřímého řízení podle článku 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, měla by být ustanovení o finančním plánování a podávání zpráv jednotná s metodou nepřímého řízení plnění rozpočtu. Absolutorium za plnění rozpočtu v souvislosti s příspěvkem Unie na subjekty PVSS by mělo být součástí absolutoria udělovaného Komisi Evropským parlamentem v souvislosti s plněním rozpočtu Unie. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 je proto potřeba stanovit podávání příslušných ročních zpráv, včetně předkládání prohlášení řídicího subjektu, aby Komise mohla lépe plnit své povinnosti týkající se udělování absolutoria.

(6)

S ohledem na soukromě-veřejnou povahu subjektů PVSS je nutné vymezit pravomoci a povinnosti účetního a schvalujících osob. Schvalující osoby by měly nést plnou odpovědnost za veškeré příjmové i výdajové operace provedené v rámci jejich pravomoci a měly by být plně odpovědné za svou činnost, v případě nutnosti i v rámci disciplinárních řízení.

(7)

Je nezbytné vyjasnit funkce interního auditu a vnitřní kontroly a zjednodušit požadavky na podávání zpráv. Funkci interního auditu by v rámci subjektů PVSS měl vykonávat interní auditor Komise, který by měl audity provádět tehdy, je-li to odůvodněno souvisejícími riziky. Je třeba zavést ustanovení o zřízení a fungování interního auditu.

(8)

Aby bylo zaručeno, že každý subjekt je odpovědný za plnění svého rozpočtu a že sleduje cíle, jež mu byly stanoveny při jeho založení, měly by být subjektům PVSS v rámci plnění jim svěřených úkolů povoleno využívat externích soukromoprávních subjektů jen tehdy, bude-li to nutné, ne však pro plnění úkolů zahrnujících jakékoliv veřejné služby nebo použití pravomoci volného uvážení.

(9)

Je třeba stanovit zásady, které je nutno dodržet v souvislosti s příjmovými a výdajovými operacemi subjektu PVSS.

(10)

Vzhledem k soukromě-veřejné povaze subjektů PVSS, a zejména vzhledem k příspěvku soukromého sektoru do rozpočtu subjektu PVSS, by měly být stanoveny pružné postupy pro zadávání veřejných zakázek. Příslušné postupy by měly dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace a měly by se částečně odchylovat od příslušných ustanovení stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (3). Je nezbytné zajistit lepší a levnější zboží a služby a rovněž zabránit nadměrným nákladům při řízení postupů zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím posílené spolupráce mezi členy subjektů PVSS. Subjekty PVSS by proto měly mít také možnost uzavírat se svými členy jinými než Unie smlouvy na dodávky zboží, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, které tito členové dodávají, poskytují nebo provádějí přímo bez využití třetích stran, aniž by se musely uchylovat k zadávání veřejných zakázek.

(11)

V zájmu lepší nákladové efektivnosti by měla být stanovena možnost sdílet služby nebo je převádět na jiný subjekt nebo Komisi, zejména tím, že účetní Komise je pověřen všemi nebo některými úkoly účetního subjektu PVSS.

(12)

Při hodnocení žádostí o granty, projektů a nabídek a při vydávání stanoviska a poskytování poradenství v konkrétních případech by subjekty PVSS měly mít možnost využívat externích odborníků. Tito odborníci by měli být vybíráni v souladu se zásadami zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

(13)

V zájmu zajištění jednotného provádění akcí řízených přímo Komisí by se na udělování grantů a cen měla vztahovat příslušná ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 s výhradou jakýchkoliv zvláštních ustanovení zřizujícího aktu subjektu PVSS nebo základního právního aktu programu, jehož provedení je subjektu PVSS svěřeno.

(14)

Pokud musí být účetní závěrky subjektů PVSS konsolidovány v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, měla by účetní pravidla platná pro subjekty PVSS takovou konsolidaci umožňovat.

(15)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby v zájmu zajištění jednotných pravidel pro příští víceletý finanční rámec bylo možné přijmout k 1. lednu 2014 revidovaná finanční nařízení pro subjekty PVSS,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje hlavní zásady, podle nichž přijme subjekt partnerství veřejného a soukromého sektoru (dále jen „subjekt PVSS“) svá vlastní finanční pravidla. Finanční pravidla subjektu PVSS se nesmí odchylovat od tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy si to vyžadují zvláštní potřeby subjektu PVSS, přičemž Komise musí podle článku 209 čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vydat předchozí souhlas.

Každý subjekt PVSS přijme prováděcí předpisy k provedení těchto zásad do svých finančních pravidel.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„správní radou“ se rozumí hlavní vnitřní orgán subjektu PVSS rozhodující o finančních a rozpočtových otázkách, bez ohledu na jeho název ve zřizujícím aktu subjektu PVSS,

„ředitelem“ se rozumí osoba pověřená prováděním rozhodnutí správní rady a plněním rozpočtu subjektu PVSS jako schvalující osoba, bez ohledu na jeho označení ve zřizujícím aktu subjektu PVSS,

„členem“ se rozumí člen subjektu PVSS v souladu s jeho zřizujícím aktem,

„zřizujícím aktem“ se rozumí nástroj unijního práva upravující hlavní aspekty zřízení a provozu subjektu PVSS,

„rozpočtem subjektu PVSS“ se rozumí nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje považované za nezbytné pro subjekt PVSS.

Článek 3

Oblast působnosti rozpočtu

Rozpočet subjektu PVSS tvoří:

a)

příjmy subjektu PVSS, které zahrnují:

i)

finanční příspěvek jeho členů na správní náklady,

ii)

finanční příspěvek jeho členů na operační náklady,

iii)

příjmy účelově vázané na zvláštní výdaje,

iv)

veškeré příjmy, jichž subjekt PVSS dosáhne;

b)

výdaje subjektu PVSS, včetně správních výdajů.

KAPITOLA 2

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 4

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet subjektu PVSS se sestavuje a plní v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a efektivní vnitřní kontrolu a zásadou transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 5

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Žádný příjem ani výdaj nesmí být uskutečněn, pokud není zaznamenán v rozpočtové položce subjektu PVSS.

2.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených prostředků rozpočtu subjektu PVSS.

3.   Do rozpočtu subjektu PVSS mohou být zaznamenány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.   Subjektu PVSS nepřísluší úroky z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu subjektu PVSS.

Článek 6

Zásada ročního rozpočtu

1.   Prostředky zaznamenané do rozpočtu subjektu PVSS se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

2.   Z prostředků na závazky musí být pokryty celkové náklady právních závazků přijatých během rozpočtového roku.

3.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových letech.

4.   Výdaje ze správních prostředků nesmí být vyšší než očekávané roční příjmy uvedené v čl. 3 písm. a) bodě i).

5.   Vzhledem k potřebám subjektu PVSS se nevyužité prostředky mohou zaznamenávat do odhadu příjmů a výdajů pro následující až tři rozpočtové roky. Tyto prostředky musí být použity přednostně.

6.   Odstavce 1 až 5 nebrání tomu, aby rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, byly rozloženy do několika ročních splátek, pokud tak stanovuje zřizující akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

Článek 7

Zásada vyrovnanosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Prostředky na závazky nesmějí převýšit příslušný roční příspěvek Unie uvedený v dohodě o ročním převodu finančních prostředků uzavřené s Komisí, navýšený o roční příspěvky od členů jiných než Unie, všechny ostatní příjmy uvedené v článku 3 a výši nevyužitých prostředků uvedených v čl. 6 odst. 5.

3.   Subjekt PVSS si nesmí brát půjčky v rámci svého rozpočtu.

4.   Pokud je rozpočtový výsledek kladný, zaznamená se do rozpočtu na následující rozpočtový rok jako příjem.

Pokud je rozpočtový výsledek záporný, zaznamená se do rozpočtu na následující rozpočtový rok jako prostředky na platby.

Článek 8

Zásada zúčtovací jednotky

Rozpočet subjektu PVSS se sestavuje a plní v eurech a účty se předkládají v eurech. V souvislosti s peněžními toky je však účetní oprávněn provádět operace v jiných měnách za podmínek stanovených ve finančních pravidlech subjektu PVSS.

Článek 9

Zásada univerzálnosti

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, pokrývají celkové příjmy celkové prostředky na platby. Všechny příjmy a výdaje se zaznamenávají v plné výši bez jakýchkoli vzájemných úprav, s výhradou zvláštních ustanovení ve finančních pravidlech subjektu PVSS upravujících případy, kdy lze určitou částku odečíst od žádostí o platbu, která je poté vyplacena v čisté částce.

2.   Příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, darů a odkazů, se použijí na financování specifických výdajů.

3.   Ředitel smí přijímat jakékoli příspěvky určené subjektu PVSS, jako například nadace, dotace, dary a odkazy.

Přijetí příspěvků, které by mohly vést ke značným finančním nákladům, podléhá předchozímu schválení správní radou, která se usnese do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud správní rada nerozhodne v této lhůtě, je příspěvek považován za přijatý.

Výše částky, od níž se finanční náklady považují za významné, se stanoví rozhodnutím správní rady.

Článek 10

Zásada specifikace

1.   Prostředky se věcně člení alespoň do hlav a kapitol.

2.   Z jedné kapitoly do druhé může ředitel prostředky převádět bez omezení a z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí.

Nad hranici uvedenou v prvním pododstavci může ředitel převod položek z jedné hlavy do druhé navrhnout správní radě. Správní rada může do tří týdnů vznést proti těmto převodům námitky. Po uplynutí této lhůty jsou převody považovány za schválené.

Ředitel co nejdříve informuje správní radu o všech převodech provedených podle prvního pododstavce.

Článek 11

Zásada řádného finančního řízení

1.   Používání prostředků musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

2.   Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby prostředky použité subjektem PVSS při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky.

Zásada účelnosti se týká dosažení konkrétních stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3.   Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet subjektu PVSS, musí být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosahování těchto cílů se sleduje pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou činnost a ředitel každoročně správní radě poskytuje informace, nejpozději však v dokladech přiložených k návrhu rozpočtu subjektu PVSS.

4.   Pokud zřizující akt nestanoví možnost, aby Komise prováděla hodnocení, vypracuje subjekt PVSS v zájmu lepšího rozhodovacího procesu hodnocení svých programů a činností (včetně hodnocení ex post), které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zašlou správní radě.

Článek 12

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Rozpočet subjektu PVSS se plní v souladu s účinnou a efektivní vnitřní kontrolou.

2.   Pro účely plnění rozpočtu subjektu PVSS se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účelnosti, účinnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivosti výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.   Účinná a efektivní vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména prvky uvedené v čl. 32 odst. 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, s přihlédnutím ke struktuře a velikosti subjektu PVSS, povaze jemu svěřených úkolů, výši finančních prostředků a souvisejícím finančním a provozním rizikům.

Článek 13

Zásada transparentnosti

1.   Rozpočet subjektu PVSS se sestavuje a plní v souladu se zásadou transparentnosti, podle níž se rovněž vedou účty.

2.   Přijaté znění rozpočtu subjektu PVSS, včetně plánu pracovních míst a opravných rozpočtů a včetně úprav uvedených v čl. 15 odst. 1, se zveřejní na internetových stránkách subjektu PVSS do čtyř týdnů od jeho přijetí a předá se Komisi a Účetnímu dvoru.

3.   V souladu s čl. 21 odst. 2, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 zveřejní subjekt PVSS na svých internetových stránkách podle standardní úpravy nejpozději do 30. června následujícího rozpočtového roku informace o příjemcích prostředků pocházejících z jeho rozpočtu.

Zveřejněné informace jsou snadno dostupné, průhledné a úplné. Subjekt údaje poskytne při řádném dodržení požadavků důvěrnosti a bezpečnosti, zejména požadavků na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4).

4.   Jména odborníků najatých podle článku 34 tohoto nařízení se zveřejňují na internetové stránce Unie.

KAPITOLA 3

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

Článek 14

Odhad příjmů a výdajů

1.   Subjekt PVSS zašle Komisi a ostatním členům nejpozději do 31. ledna roku, který předchází roku plnění rozpočtu subjektu PVSS, odhad svých příjmů a výdajů a obecné zásady, z nichž tento odhad vychází, spolu se svým návrhem pracovního programu uvedeného v čl. 31 odst. 4.

2.   Odhad příjmů a výdajů subjektu PVSS obsahuje:

a)

odhad počtu stálých a dočasných pracovních míst, v členění podle jednotlivých funkčních skupin a platových tříd, jakož i odhad počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, vyjádřeno v přepočtu na plný pracovní úvazek, v mezích rozpočtových prostředků;

b)

v případě změny stavu pracovníků na dané pozici odůvodnění požadavků na nová pracovní místa;

c)

čtvrtletní odhad hotovostních plateb a příjmů hotovosti;

d)

informace o dosažení všech předem stanovených cílů pro různé činnosti;

e)

cíle stanovené pro rozpočtový rok, ke kterému se odhad vztahuje, s uvedením konkrétních rozpočtových potřeb spojených s dosažením těchto cílů;

f)

správní náklady a plnění rozpočtu subjektu PVSS v předchozím rozpočtovém roce;

g)

výši finančních příspěvků poskytnutých členy a hodnotu věcného plnění ze strany členů jiných než Unie;

h)

informace o nevyužitých prostředcích, které jsou zaznamenány v odhadu příjmů a výdajů za rok v souladu s čl. 6 odst. 5.

Článek 15

Sestavování rozpočtu

1.   Rozpočet subjektu PVSS a plán pracovních míst, včetně počtu stálých a dočasných pracovních míst v členění podle jednotlivých funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, vyjádřeno v přepočtu na plný pracovní úvazek, přijímá správní rada v souladu se zřizujícím aktem subjektu PVSS. Prováděcí ustanovení lze stanovit ve finančních pravidlech subjektu PVSS. Všechny změny rozpočtu subjektu PVSS, včetně plánu pracovních míst, jsou předmětem opravného rozpočtu subjektu PVSS přijatého stejným postupem jako původní rozpočet subjektu PVSS. Rozpočet subjektu PVSS a případně opravné rozpočty subjektu PVSS musí být uzpůsobeny tak, aby zohledňovaly výši příspěvku Unie stanoveného v rámci rozpočtu Unie.

2.   Rozpočet subjektu PVSS se skládá z výkazu příjmů a výkazu výdajů.

3.   Rozpočet subjektu PVSS obsahuje:

a)

ve výkazu příjmů:

i)

odhadované příjmy subjektu PVSS za daný rozpočtový rok (rok „n“),

ii)

odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n-2,

iii)

řádné poznámky ke každé příjmové položce;

b)

ve výkazu výdajů:

i)

prostředky na závazky a platby na rok n,

ii)

prostředky na závazky a platby za předchozí rozpočtový rok, jakož i výdaje přidělené a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n-2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu subjektu PVSS na rok n,

iii)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových letech ke splnění rozpočtových závazků z minulých rozpočtových let,

iv)

řádné poznámky ke každé části.

4.   Plán pracovních míst obsahuje vedle počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok i počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst skutečně obsazených. Stejné údaje musí být uvedeny pro smluvní zaměstnance a vyslané národní odborníky.

KAPITOLA 4

ÚČASTNÍCI FINANČNÍCH OPERACÍ

Článek 16

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalovací osoby. Ředitel plní příjmy a výdaje rozpočtu subjektu PVSS v souladu s finančními pravidly subjektu PVSS a se zásadou řádného finančního řízení na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků. Ředitel odpovídá za zajišťování jejich legality a správnosti.

Aniž je dotčena odpovědnost schvalující osoby, pokud jde o předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování, podílí se subjekt PVSS na činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti předcházení podvodům (OLAF).

2.   Ředitel může přenést pravomoc k plnění rozpočtu na zaměstnance subjektu PVSS, na které se vztahuje služební řád (pokud se služební řád vztahuje na tyto zaměstnance subjektu PVSS), a to v souladu s podmínkami stanovenými ve finančních pravidlech subjektu PVSS. Pověřené osoby mohou jednat pouze v rozsahu pravomocí výslovně na ně přenesených.

Článek 17

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Ředitel plní rozpočet subjektu PVSS v útvarech přidělených pod jeho vedení.

2.   Pokud se to ukáže nevyhnutelné, lze vnějším soukromoprávním subjektům na základě dohod svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují výkon veřejné moci či použití pravomoci volného uvážení.

3.   Ředitel v souladu s minimálními standardy přijatými správní radou a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jeho povinností. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivnost.

Ředitel může v rámci svých útvarů zřídit funkci poradce, který mu bude nápomocen při kontrole rizik souvisejících s jeho činnostmi.

4.   Schvalující osoba uchovává podklady týkající se provedených operací po dobu pěti let ode dne rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi ohledně plnění rozpočtu Unie na daný rok. Osobní údaje, které jsou v podkladech obsaženy, musí být pokud možno odstraněny, nejsou-li potřebné pro účely kontroly a auditu. V každém případě se pro uchovávání provozních údajů použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 18

Kontroly ex ante

1.   U každé operace se provede alespoň kontrola ex ante, která je založena na dokumentární prověrce a na dostupných výsledcích již provedených kontrol a týká se provozních a finančních hledisek dané operace.

Předmětem kontrol ex ante je zahájení a ověření operace.

Zahájení operace a její ověření jsou dvě oddělené činnosti.

2.   Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které slouží k přípravě přijetí aktů, jimiž se plní rozpočet subjektu PVSS, příslušnou schvalující osobou.

3.   Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, jež provádí příslušná schvalující osoba, aby ověřila operativní a finanční aspekty operace.

4.   Kontroly ex ante ověřují vzájemný soulad požadovaných podkladů a dalších údajů, jež jsou k dispozici.

Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje příslušná schvalující osoba s přihlédnutím k rizikům a hledisku nákladové efektivnosti. V případě pochybností si tato osoba k potvrzení platby vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby v rámci kontroly ex ante získala přiměřenou jistotu.

Účelem kontrol ex ante je ověřit:

a)

správnost výdajů a jejich soulad s platnými ustanoveními;

b)

uplatňování zásady řádného finančního řízení uvedené v článku 11.

Pro účely kontrol může příslušná schvalující osoba posoudit jako jedinou operaci několik podobných jednotlivých transakcí, jejichž předmětem jsou běžné výdaje na platy, důchody, náhrady výdajů na služební cesty a náklady na lékařskou péči.

Článek 19

Kontroly ex post

1.   Příslušná schvalující osoba může zavést kontroly ex post za účelem ověření operací, které již byly schváleny na základě kontrol ex ante. V závislosti na míře rizika mohou být takové kontroly prováděny u vzorku.

Kontroly ex post lze provádět na základě dokladů a případně i na místě.

2.   Kontroly ex post nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex ante. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Zaměstnanci odpovědní za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti.

Článek 20

Podávání ročních zpráv

Schvalující osoba podává každoročně správní radě zprávu o plnění svých povinností. Pro tento účel předkládá schvalující osoba nejpozději do 15. února následujícího rozpočtového roku správní radě a Komisi:

a)

zprávu o provádění ročního pracovního programu subjektu PVSS, plnění rozpočtu subjektu PVSS a využívání personálních zdrojů;

b)

předběžnou účetní závěrku subjektu PVSS, včetně zprávy o rozpočtovém a finančním řízení uvedeném v článku 39;

c)

prohlášení řídícího subjektu, v němž se uvádí, že pokud není ve výhradách uvedeno jinak, má schvalující osoba přiměřenou jistotu, že:

i)

informace jsou předkládány v náležité podobě a jsou úplné a přesné (podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti),

ii)

výdaje byly použity k zamýšlenému účelu,

iii)

zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

d)

souhrn závěrečný zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

Zpráva uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které byly k dispozici, a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly a je přiměřená povaze svěřených úkolů a výši použitých částek.

Ředitel zašle Komisi nejpozději do 1. července každého roku doklady uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) a jejich posouzení správní radou, schválenou výroční zprávu a účetní závěrku schválenou správní radou na základě čl. 43 odst. 2. Komise tyto doklady zašle Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 21

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásady řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom písemně ředitele, který na upozornění písemně odpoví. Pokud ředitel nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a zaměstnanec se domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom písemně příslušnou komisi uvedenou v čl. 23 odst. 3. Komise uvedená v čl. 23 odst. 3 o tom neprodleně informuje správní radu.

2.   V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy subjektu PVSS nebo jeho členů, zaměstnanec uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení subjektu PVSS musí stanovit povinnost externího auditora informovat schvalující osobu o jakémkoli podezření z protiprávního jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy subjektu PVSS či jeho členů.

Článek 22

Účetní

1.   Správní rada jmenuje účetního, na kterého se vztahuje služební řád (pokud se služební řád vztahuje na zaměstnance subjektu PVSS), který je při plnění svých povinností zcela nezávislý. Účetní v subjektu PVSS odpovídá za:

a)

řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b)

vedení, přípravu a předkládání účtů v souladu s kapitolou 8;

c)

provádění účetních pravidel a účtové osnovy v souladu s kapitolou 8;

d)

stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodnění účetních údajů; v tomto ohledu je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci;

e)

správu pokladny.

2.   Dva nebo více subjektů PVSS mohou jmenovat stejného účetního.

Subjekty PVSS se také mohou dohodnout s Komisí, že účetní Komise jedná rovněž jako účetní subjektu PVSS.

S přihlédnutím k nákladové efektivnosti mohou rovněž pověřit účetního Komise některými úkoly, které vykonává účetní subjektu PVSS.

V případech uvedených v tomto odstavci učiní subjekty PVSS nezbytná opatření k zamezení střetu zájmů.

3.   Účetní získává od schvalující osoby veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz finanční situace subjektu PVSS a plnění rozpočtu. Schvalující osoba zaručuje spolehlivost poskytovaných informací.

4.   Než ředitel přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci subjektu PVSS.

Pro účely prvního pododstavce účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 38 a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací a jakoukoli další kontrolu, již považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

S výhradou odstavce 5 je ke správě hotovosti a ekvivalentů hotovosti oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

5.   Účetní může při plnění svých povinností delegovat některé úkoly na zaměstnance, na které se vztahuje služební řád (pokud se služební řád vztahuje na tyto zaměstnance subjektu PVSS), pokud je to nezbytné pro plnění jeho povinností v souladu s finančními pravidly subjektu PVSS.

6.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaven svých povinností správní radou. V tomto případě správní rada jmenuje prozatímního účetního.

Článek 23

Odpovědnost účastníků finančních operací

1.   Články 16 až 25 není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.   Každá schvalující osoba a účetní má disciplinární a finanční odpovědnost dle podmínek stanovených ve služebním řádu. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy subjektu PVSS nebo jeho členů, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

3.   Specializovaná komise pro řešení finančních nesrovnalostí zřízená Komisí, nebo na jejíž činnosti se Komise podílí v souladu s čl. 73 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, vykonává ve vztahu k subjektu PVSS stejné pravomoci, jaké vykonává ve vztahu k útvarům Komise, pokud se správní rada nerozhodne zřídit funkčně nezávislou komisi nebo se stát členem společné komise zřízené několika subjekty. V případech předložených subjekty PVSS zahrnují specializovaná komise pro řešení finančních nesrovnalostí zřízená Komisí, nebo na jejíž činnosti se Komise podílí, jednoho zaměstnance subjektu PVSS.

Na základě stanoviska komise uvedené v prvním pododstavci rozhodne ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě zprávu obsahující doporučení. Pokud se stanovisko týká ředitele, předá komise tuto zprávu správní radě a internímu auditorovi Komise. Ředitel ve své zprávě podle článku 20 anonymně odkazuje na stanoviska komise a uvádí, jaká opatření byla na jejich základě přijata.

4.   Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která subjektu PVSS vznikne v důsledku závažného pochybení, jehož se dopustí při plnění nebo v souvislosti s plněním svých povinností. Po splnění náležitostí stanovených pro disciplinární otázky v platných právních předpisech přijme orgán odpovědný za jmenování odůvodněné rozhodnutí.

Článek 24

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu článku 16 až 25 a jiné osoby podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, auditu nebo kontroly, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy subjektu PVSS.

Pokud toto riziko existuje, upustí dotčená osoba od takového jednání a předloží věc řediteli, který vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Dotčená osoba informuje rovněž svého přímého nadřízeného. Pokud je účastníkem ředitel, musí předložit věc správní radě.

Pokud se zjistí střet zájmů, ukončí dotčená osoba veškerou svou činnost ve věci. Ředitel nebo – pokud je účastníkem ředitel – správní rada přijmou veškerá další vhodná opatření.

2.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem finančních prostředků ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

Článek 25

Oddělení funkcí

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

KAPITOLA 5

INTERNÍ AUDIT

Článek 26

Jmenování, pravomoci a povinnosti interního auditora

1.   Subjekt PVSS zřídí funkci interního auditora, která musí být vykonávána v souladu se souvisejícími mezinárodními standardy.

2.   Funkci interního auditora vykonává interní auditor Komise. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.

3.   Interní auditor poskytuje rady subjektu PVSS v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor odpovídá zejména za:

a)

posuzování vhodnosti a účelnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)

posuzování účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.

4.   Interní auditor plní své povinnosti ve vztahu ke všem činnostem a útvarům subjektu PVSS. Interní auditor má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k plnění svých povinností.

5.   Interní auditor vezme na vědomí zprávu schvalující osoby podle článku 20 i ostatní dostupné informace.

6.   Interní auditor podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

Interní auditor podává rovněž zprávu, pokud:

nebyla vyřešena kritická rizika a provedena doporučení,

dochází k významným zpožděním v provádění doporučení z minulých let.

Správní rada a ředitel zajistí pravidelné sledování provádění doporučení auditu. Správní rada prověří informace uvedené v článku 20 a plné a včasné provedení doporučení.

7.   Subjekt PVSS zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

8.   Zprávy a zjištění interního auditora jsou veřejně dostupné poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

Článek 27

Nezávislost interního auditora

Nezávislost interního auditora, jeho odpovědnost za opatření přijatá při plnění jeho povinností a jeho právo podávat žaloby u Soudního dvora Evropské unie se určí v souladu s článkem 100 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 28

Zřízení oddělení interního auditu

1.   Správní rada může s náležitým ohledem na nákladovou efektivnost a přidanou hodnotu zřídit oddělení interního auditu, které plní své povinnosti v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

Účel, kompetence a odpovědnosti oddělení interního auditu jsou stanoveny v chartě interního auditu a podléhají schválení správní radou.

Roční plán oddělení interního auditu vypracuje vedoucí oddělení interního auditu s přihlédnutím mimo jiné k posouzení rizik v subjektu PVSS, jež vypracoval ředitel.

Plán přezkoumá a schválí správní rada.

Oddělení interního auditu podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

Pokud oddělení interního auditu některého subjektu PVSS není nákladově efektivní nebo není schopno dodržovat mezinárodní standardy, může subjekt PVSS rozhodnout, že oddělení interního auditu bude sdílet s ostatními subjekty PVSS působícími ve stejné oblasti politiky.

V takových případech se správní rada dotyčných subjektů PVSS dohodne na praktických způsobech provozu sdíleného oddělení interního auditu.

Subjekty interního auditu budou účinně spolupracovat prostřednictvím výměny informací a zpráv o auditu a případně prováděním společného posouzení rizik a společných auditů.

2.   Správní rada a ředitel zajistí pravidelné sledování provádění doporučení oddělení interního auditu.

KAPITOLA 6

PŘÍJMOVÉ A VÝDAJOVÉ OPERACE

Článek 29

Plnění příjmů

1.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení inkasních nároků a inkaso neoprávněně vyplacených částek. Zahrnuje rovněž případnou možnost upustit od inkasa stanovených nároků.

2.   Neoprávněně vyplacené částky musí být předmětem inkasa.

Pokud nebyla částka skutečně inkasována v den splatnosti uvedený ve výzvě k úhradě dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro inkaso jakýmikoli právními prostředky, včetně případného započtení, a není-li možné, výkonem rozhodnutí.

Pokud příslušná schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí uvádět, jaké kroky byly učiněny k inkasu pohledávky, a právní a skutkový stav, ze kterého vychází.

Účetní povede seznam částek splatných k inkasu. Nároky subjektu PVSS jsou v tomto seznamu řazeny podle data vystavení inkasního příkazu. Účetní rovněž uvede rozhodnutí o upuštění nebo částečném upuštění od inkasa stanovených pohledávek. Tento seznam bude připojen ke zprávě subjektu PVSS o rozpočtovém a finančním řízení.

3.   Veškeré pohledávky neuhrazené ke dni splatnosti stanovenému ve výzvě k úhradě dluhu jsou úročeny v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

4.   Nároky subjektu PVSS vůči třetím stranám a nároky třetích stran vůči subjektu PVSS se promlčují po uplynutí pěti let.

Článek 30

Příspěvek členů

1.   Subjekt PVSS předloží svým členům žádosti o vyplacení celého jejich příspěvku nebo jeho části za podmínek a v intervalech stanovených ve zřizujícím aktu či dohodnutých se členy.

2.   Prostředky vyplacené subjektu PVSS jeho členy ve formě příspěvku jsou úročeny ve prospěch rozpočtu subjektu PVSS.

Článek 31

Plnění výdajů

1.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro plnění prostředků.

2.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba potvrzuje finanční operaci.

Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, dá pokyn účetnímu, aby zaplatil potvrzený výdaj.

3.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu subjektu PVSS, musí příslušná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

4.   Roční pracovní program subjektu PVSS stanoví, že správní rada schvaluje operační výdaje subjektu PVSS ohledně činností, jež jsou předmětem programu, za předpokladu, že prvky uvedené v tomto odstavci jsou jasně vymezeny.

Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činnosti/í, které mají být financovány, a výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření.

Všechny zásadní změny ročního pracovního programu se přijmou stejným postupem jako původní pracovní program, a to v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

Správní rada může schvalující osobě subjektu PSVV svěřit pravomoc provádět nepodstatné změny pracovního programu.

Článek 32

Lhůty pro výdaje

Platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a v souladu s těmito nařízeními.

KAPITOLA 7

PLNĚNÍ ROZPOČTU SUBJEKTU PVSS

Článek 33

Zadávání veřejných zakázek

1.   Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, použije se s výhradou odstavců 3 až 6 tohoto článku hlava V nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2.   Subjekt PVSS se podílí na společné ústřední databázi, kterou zřídila a provozuje Komise podle článku 108 obecného finančního nařízení.

3.   Pro zakázky s hodnotou mezi 60 000 EUR a limity uvedenými v článku 118 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze použít postup stanovený nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 pro veřejné zakázky nízké hodnoty nepřesahující 60 000 EUR.

4.   Subjekt PVSS může být na základě žádosti přibrán jako zadavatel v případě udělování zakázek Komise nebo interinstitucionálních zakázek a při udělování zakázek jiných subjektů Unie či subjektů PVSS.

5.   Subjekt PVSS může s Komisí, interinstitucionálními úřady, Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie zřízeným nařízením Rady (ES) č. 2965/94 (5) a jinými subjekty PVSS uzavřít smlouvu na dodávky zboží, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, které tyto strany dodávají, poskytují nebo provádějí, aniž by se musel uchylovat k zadávání veřejných zakázek.

Subjekt PVSS může se svými členy jinými než Unie uzavřít smlouvu na dodávky zboží, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, které tito členové dodávají, poskytují nebo provádějí přímo bez využití třetích stran, aniž by se musel uchylovat k zadávání veřejných zakázek.

Zboží, služby nebo práce poskytnuté podle prvního a druhého pododstavce se nepovažují za součást příspěvku členů do rozpočtu subjektu PVSS.

6.   K pokrytí svých administrativních potřeb může subjekt PVSS zadávat zakázky společně se zadavateli hostitelského členského státu nebo se zadavateli z členských států, států Evropského sdružení volného obchodu nebo kandidátských zemí Unie, kteří jsou do subjektu zapojeni jako členové. V takových případech se obdobně použijí ustanovení článku 133 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Subjekt PVSS může zadávat zakázky společně se svými členy ze soukromého sektoru nebo se zadavateli ze zemí účastnících se programů Unie, které jsou do subjektu zapojeni jako členové. V takových případech se obdobně použijí ustanovení čl. 133 prvního pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 34

Odborníci

Článek 287 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se použije obdobně pro výběr odborníků s výhradou zvláštního postupu stanoveného v základním právním aktu programu, jehož provedení je svěřeno subjektu PVSS. Tito odborníci jsou odměňováni předem oznámenou a stanovenou pevnou částkou a vybíráni na základě svých odborných schopností.

Subjekt PVSS může použít seznamy vypracované Komisí nebo jinými subjekty Unie či subjekty PVSS.

V případě potřeby a v řádně odůvodněných případech může subjekt PVSS vybrat jakoukoli osobu s patřičnými znalostmi, i když není v seznamech uvedena.

Externí odborníci se vyberou podle dovedností, zkušeností a znalostí vhodných k plnění přidělených úkolů, a to v souladu se zásadami zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

Článek 35

Granty

Pokud jde o granty, použije se s výhradou veškerých zvláštních ustanovení zřizujícího aktu hlava VI nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 36

Ceny

1.   Pokud jde o ceny, použije se s výhradou odstavce 2 tohoto článku hlava VII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2.   Soutěže o ceny o jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR lze zveřejnit, pouze pokud jsou uvedeny v návrhu pracovního programu uvedeného v čl. 14 odst. 1.

Článek 37

Údaje o opravných prostředcích

1.   Dotýká-li se procesní akt schvalující osoby nepříznivě práv žadatele nebo uchazeče, příjemce grantu nebo zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, musí obsahovat údaje o dostupných správních nebo soudních opravných prostředcích, kterými je možné tento akt napadnout.

2.   Musí být uvedena zejména povaha opravných prostředků, orgán nebo orgány, jimž se podávají, a lhůty pro jejich uplatnění.

3.   Na odstavce 1 a 2 se vztahují veškeré zvláštní postupy stanovené v základních právních aktech programu, jehož provedení je svěřeno subjektu PVSS.

KAPITOLA 8

ÚČETNICTVÍ

Článek 38

Pravidla pro účetní závěrku

Subjekt PVSS zavede účetní systém poskytující včas přesné, úplné a spolehlivé informace.

Účetnictví subjektu PVSS je v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 39

Skladba účetní závěrky

Účetní závěrka subjektu PVSS obsahuje:

a)

finanční výkazy subjektu PVSS;

b)

zprávy o plnění rozpočtu subjektu PVSS (zpráva o rozpočtovém a finančním řízení).

Subjekt PVSS vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Ta přinejmenším uvádí, jak v absolutních hodnotách, tak v procentním vyjádření, úroveň vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, předá subjekt PVSS Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

Článek 40

Účetní zásady

Finanční výkazy musí podávat informace, včetně informací o účetních zásadách, způsobem zajišťujícím jejich relevanci, spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost. Finanční výkazy jsou vypracovány v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami uvedenými v účetních pravidlech podle článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (dále jen „IPSAS“), jež vycházejí ze zásad akruálního účetnictví.

Článek 41

Finanční výkazy

1.   Finanční výkazy jsou uváděny v eurech a obsahují:

a)

rozvahu a výkaz o finanční výkonnosti, v nichž se uvádějí všechna aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku; předkládají se v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo se standardy IPSAS, jež vycházejí ze zásad akruálního účetnictví;

b)

výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku, a konečný stav pokladny;

c)

výkaz změn v čistých aktivech, který obsahuje přehled o změnách stavu rezerv v průběhu roku a souhrnné výsledky.

2.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace předložené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a obsahuje doplňující informace předepsané mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud se tyto informace vztahují k činnosti subjektu PVSS.

Článek 42

Zprávy o plnění rozpočtu

Zprávy o plnění rozpočtu jsou uváděny v eurech. Obsahují:

a)

zprávy, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;

b)

přílohu, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.

Zprávy o plnění rozpočtu mají stejnou strukturu jako samotný rozpočet.

Článek 43

Předběžná účetní závěrka a schválení účetní závěrky

1.   Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, předá účetní subjektu PVSS předběžnou účetní závěrku Účetnímu dvoru do 15. února následujícího rozpočtového roku.

V případě uvedeném v prvním pododstavci předá účetní subjektu PVSS do 15. února následujícího roku účetnímu Komise rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

2.   Účetní sestavuje účetní závěrku subjektu PVSS. Ředitel ji do 15. března zasílá spolu s výrokem externího auditora uvedeným v článku 46 správní radě ke schválení.

Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, předá účetní Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 1. července následujícího rozpočtového roku účetní závěrku spolu s výrokem externího auditora uvedeným v článku 46 a schválením správní rady. V takovém případě předá účetní subjektu PVSS do 1. července účetnímu Komise rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, předá účetní subjektu PVSS Účetnímu dvoru ve stejné lhůtě, v níž předává účetní závěrku, rovněž prohlášení vedení k auditu, s kopií pro účetního Komise.

K účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že závěrka byla vypracována v souladu s touto kapitolou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami.

Schválená účetní závěrka subjektu PVSS se zveřejní na jeho internetových stránkách do jednoho měsíce od jejího schválení.

Článek 44

Účetní systém

1.   Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, schválí účetní Komise v souladu s článkem 152 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 harmonizovanou účtovou osnovu platnou pro subjekt PVSS.

2.   Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

3.   Obecné účty zaznamenávají v časovém pořadí podvojným způsobem všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou, finanční a majetkovou situaci subjektu PVSS.

4.   Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu subjektu PVSS. Zaznamenávají veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace.

Článek 45

Inventární soupisy majetku

Subjekt PVSS vede inventární soupisy vykazující objem a hodnotu veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku, jež jsou v jeho vlastnictví nebo ve vlastnictví Unie. Pokud musí být účetní závěrka subjektu PVSS konsolidována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, vede subjekt PVSS tyto inventární soupisy v souladu se vzorem vypracovaným účetním Komise. Subjekt PVSS ověřuje shodu mezi inventárními soupisy a skutečností.

KAPITOLA 9

EXTERNÍ AUDIT A BOJ PROTI PODVODŮM

Článek 46

Externí audit

Subjekt PVSS podléhá nezávislému externímu auditu prováděnému nezávislým auditním subjektem v souladu s mezinárodně uznávanými standardy pro provádění auditu. Ve výroku externího auditora se uvede, zda účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a zda jsou uskutečněné transakce legální a správné. Ve výroku se rovněž uvede, zda audit zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v článku 20. Výrok se předkládá správní radě. Společně s účetní závěrkou subjektu PVSS se do 15. března předá Komisi.

Článek 47

Prověření závěrky Účetním dvorem

1.   Nestanoví-li zřizující akt subjektu PVSS jinak, provádí Účetní dvůr kontrolu závěrky subjektu PVSS v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přitom může Účetní dvůr přihlédnout k auditu provedenému nezávislým externím auditorem uvedeným v článku 46 tohoto nařízení a opatřením přijatým na základě zjištění auditora.

2.   Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 158 až 163 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 48

Kontroly na místě prováděné Komisí, Účetním dvorem a úřadem OLAF

1.   Aniž je dotčen čl. 47 odst. 1, poskytne subjekt PVSS zaměstnancům Komise a jiným osobám, které Komise pověří, jakož i auditorům Účetního dvora přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronickém formátu, jež potřebují k tomu, aby mohli provádět audity.

2.   OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (6) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (7) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem či zakázkou financovanou subjektem PVSS nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, obsahují smlouvy, dohody a rozhodnutí subjektu PVSS ustanovení výslovně zmocňující Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a šetření, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA 10

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Žádosti o informace

Komise a členové subjektu PVSS jiní než Unie mohou požadovat veškeré nezbytné informace nebo vysvětlení ze strany subjektu PVSS týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Článek 50

Přijetí finančních pravidel subjektu PVSS

Každý subjekt uvedený v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 přijme nová finanční pravidla tak, aby vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014 nebo v každém případě během devíti měsíců ode dne, kdy se na subjekt PVSS začne vztahovat působnost článku 209 uvedeného nařízení.

Článek 51

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. září 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích předpisech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 111/2014

ze dne 4. února 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato lhůta by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Přístroj je kombinací barevného monitoru s displejem z tekutých krystalů (LCD) a povrchu citlivého na dotek (tzv. „monitor s dotykovou obrazovkou“) s úhlopříčkou obrazovky přibližně 38 cm (15″) a s:

přirozeným rozlišením 1 024 × 768 pixelů,

podporovanými rozlišeními 640 × 350, 720 × 400, 640 × 480, 800 × 600 a 1 024 × 768 pixelů,

poměrem stran 4:3,

roztečí pixelů 0,297 mm,

jasem 250 cd/m2,

horizontálním pozorovacím úhlem 120° a vertikálním pozorovacím úhlem 100°,

dobou odezvy 17 ms,

kontrastem 400:1,

vypínačem a ovládacími tlačítky.

Je vybaven těmito rozhraními:

D-sub,

USB a RS-232 pro připojení dotykové obrazovky k zařízení pro automatické zpracování dat.

Má podstavec s možností naklápění a otáčení a matný povrch displeje.

Monitor je k používání vystaven například v pokladních terminálech či v informačních terminálech pro zákazníky. Dotyková obrazovka uživatelům umožňuje vkládat údaje do těchto terminálů. Monitor je schopen zobrazovat signály ze zařízení pro automatické zpracování dat.

8528 51 00

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámce 3 ke třídě XVI a na znění kódů KN 8528 a 8528 51 00.

Přístroj je kombinovaným zařízením vykonávajícím funkci vstupního souřadnicového (x–y) zařízení čísla 8471 a monitoru čísla 8528. Kromě zobrazování informací tento přístroj uživatelům umožňuje vkládat údaje. Vzhledem k návrhu, koncepci a objektivním vlastnostem přístroje, zejm. schopnosti monitoru plnit své funkce nezávisle na vstupním zařízení, je zobrazování informací hlavní funkcí přístroje ve smyslu poznámky 3 ke třídě XVI. Vzhledem k jeho objektivním vlastnostem, např. poměru stran, rozteči pixelů vhodné pro dlouhodobé sledování z blízka, jasu, rozhraní běžně používaných v systémech pro automatické zpracování dat, možnosti naklápění a otáčení a matnému povrchu displeje, se tento přístroj považuje za monitor výhradně či převážně používaný v systému pro automatické zpracování dat čísla 8471.

Přístroj je proto nutné zařadit pod kód KN 8528 51 00 jako jiné monitory výhradně či převážně používané v systému pro automatické zpracování dat čísla 8471.


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 112/2014

ze dne 4. února 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Barevný monitor s displejem z tekutých krystalů (LCD), s úhlopříčkou obrazovky přibližně 75 cm (30“), s rozměry přibližně 71 × 45 × 11 cm a s:

nativním rozlišením 1 280 × 768 pixelů,

podporovanými rozlišeními 640 × 480, 800 × 600, 1 024 × 768 a 1 280 × 768 pixelů,

podporovanými televizními normami: NTSC, PAL a SECAM,

podporovanými videorežimy: 480i, 480p, 576i, 576p, 720p a 1 080i,

poměrem stran 15:9,

roztečí pixelů 0,5025 mm,

dobou odezvy 25 ms,

jasem 450 cd/m2,

kontrastem 350:1,

horizontálním a vertikálním pozorovacím úhlem 170°,

funkcí „obraz v obraze“ (PIP),

vestavěným zesilovačem zvuku,

vypínačem a ovládacími tlačítky.

Je vybaven těmito rozhraními:

DVI-D,

D-sub mini,

BNC (analogový signál RGB),

kompozitní RCA nebo S-Video,

komponentní BNC,

2 sady RCA stereo a 1 mini stereo,

zdířky pro vnější reproduktory,

RS-232 pro ovládací vstup.

Má fixní podstavec bez možnosti naklápění a otáčení a součástí přístroje je dálkový ovladač.

V monitoru není vestavěn video tuner ani jiná elektronika ke zpracování televizních signálů.

Monitor je vystaven k použití v aplikacích pro zobrazování informací, jako jsou veřejná informační místa, značení v maloobchodních prodejnách, finanční burzy, letiště a veletržní stánky. Pro účely plnění této funkce monitor umožňuje zobrazení signálů jak ze systémů automatizovaného zpracování dat, tak z jiných zdrojů videosignálu.

8528 59 31

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8528, 8528 59 a 8528 59 31.

Vzhledem ke svým objektivním vlastnostem, jako jsou velikost obrazovky, podporované televizní normy a videorežimy, rozteč pixelů nevhodná k dlouhodobému sledování zblízka, vysoký jas, přítomnost dálkového ovladače, obvody pro zpracování zvuku včetně zesílení, funkce „obraz v obraze“ a pevný podstavec bez možnosti naklápění a otáčení, se monitor nepovažuje za typ používaný výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471. Zařazení do podpoložky 8528 51 00 je proto vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že monitor umožňuje zobrazit signály ze zařízení pro automatizované zpracování dat na úrovni dostatečné k praktickému použití se zařízením pro automatizované zpracování dat, má se za to, že umožňuje zobrazení signálů ze systémů automatického zpracování dat na přijatelné úrovni výkonnosti.

Monitor je tedy třeba zařadit do kódu KN 8528 59 31 jako plochý panelový displej umožňující zobrazení signálů ze systémů automatického zpracování dat na přijatelné úrovni výkonnosti s obrazovkou používající technologii displeje z tekutých krystalů (LCD).


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/20


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 113/2014

ze dne 4. února 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Přístroj (nazývaný „vysokorychlostní kamera“) pravoúhlého tvaru, o rozměrech přibližně 12 × 12 × 11 cm, složený z objektivu a elektronických obvodů.

Obsahuje vnitřní paměť závislou na napájení o kapacitě 2 GB, která umožňuje dočasné uložení snímků v posloupnosti o maximální délce 1,54 sekundy při 1 000 snímcích za sekundu v plném rozlišení. Po vypnutí kamery se pořízené snímky ztratí.

K ovládání kamery a záznamu snímků v zařízení pro automatizované zpracování dat je vyžadováno připojení kabelem k zařízení pro automatizované zpracování dat.

Výrobek je vybaven snímačem CMOS s globální elektronickou závěrkou, nazývanou též „blesk s krátkými záblesky“ nebo „stroboskopické snímkování“.

Kamera je určena k pořizování posloupnosti snímků při rychlosti závěrky 60 až 1 000 snímků za sekundu v plném rozlišení 1 024 × 1 024 pixelů nebo 109 500 snímků za sekundu v nižším rozlišení 128 × 16 pixelů. Pořízené snímky lze prohlížet jednotlivě nebo přehrát jako video, například zpomaleně.

Snímky lze analyzovat v laboratoři nebo podobném prostředí, například za účelem studia extrémně rychlých dějů, jako jsou nárazové zkoušky automobilů.

8525 80 19

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8525, 8525 80 a 8525 80 19.

Dočasné uložení v paměti závislé na napájení se nepovažuje za záznam v kameře, neboť snímky se po vypnutí kamery ztratí. Zařazení jako digitální fotoaparáty podpoložky 8525 80 30 nebo jako videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry) pouze pro záznam zvuku a obrazu snímaných televizní kamerou podpoložky 8525 80 91 je proto vyloučeno (viz rovněž vysvětlivky k harmonizovanému systému (HS) k číslu 8525, první a pátý odstavec skupiny B).

Přístroj je proto třeba zařadit do kódu KN 8525 80 19 jako ostatní televizní kamery (viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 8525, čtvrtý odstavec skupiny B).


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/22


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 114/2014

ze dne 4. února 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Barevný monitor s displejem z tekutých krystalů (LCD), s úhlopříčkou obrazovky přibližně 54 cm (21“), s rozměry (bez podstavce) přibližně 37 × 47 × 7 cm a s:

rozlišením 1 200 × 1 600 pixelů,

poměrem stran 3:4,

roztečí pixelů 0,270 mm,

řádkovým kmitočtem 31 až 76 kHz,

snímkovým kmitočtem 49 až 61 Hz,

maximálním jasem 250 cd/m2 a možností jeho kalibrace,

celkovým pozorovacím úhlem, horizontálním a vertikálním, 170°,

kontrastem 550:1,

dobou odezvy 30 ms,

vypínačem a ovládacími tlačítky, včetně volby režimu kalibrace.

Je vybaven těmito rozhraními:

DVI-I,

D-sub mini,

1 USB typu „upstream“ a 2 USB typu „downstream“.

Lze jej otočit o 90°.

Má podstavec s možností naklápění a otáčení a antireflexní povrch. Rovněž může být upevněn na zeď.

Výrobek splňuje normy DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine) pro digitální zobrazování a komunikace v lékařství, včetně části 14, umožňuje tedy uživateli velmi přesně nastavit hodnoty parametru gamma, jasu a barevné teploty a zobrazovat na monitoru barevné a šedé odstíny obrazů s přesností potřebnou pro lékařskou diagnostiku.

Monitor je vystaven k použití v lékařských systémech k zobrazování rentgenových snímků pro účely klinické diagnostiky.

8528 59 31

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8528, 8528 59 a 8528 59 31.

Vzhledem ke svým objektivním vlastnostem, jako je soulad s normami DICOM, jenž umožňuje uživateli velmi přesně nastavit hodnoty parametru gamma, jasu a barevné teploty a zobrazovat na monitoru barevné a šedé odstíny obrazů s přesností potřebnou pro lékařskou diagnostiku, je monitor zamýšlen k použití jako lékařské zobrazovací zařízení použité v lékařských systémech k zobrazování rentgenových snímků pro účely klinické diagnostiky. Monitor se nepovažuje za typ používaný výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471. Zařazení do podpoložky 8528 51 00 je proto vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že monitor umožňuje zobrazit signály ze zařízení pro automatizované zpracování dat na úrovni dostatečné k praktickému použití se zařízením pro automatizované zpracování dat, má se za to, že umožňuje zobrazení signálů ze systémů automatického zpracování dat na přijatelné úrovní výkonnosti.

Monitor je tedy třeba zařadit do kódu KN 8528 59 31 jako plochý panelový displej umožňující zobrazení signálů ze systémů automatického zpracování dat na přijatelné úrovni výkonnosti s obrazovkou používající technologii displeje z tekutých krystalů (LCD).


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 115/2014

ze dne 4. února 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato lhůta by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Výbor pro celní kodex nevydal stanovisko v časové lhůtě stanovené svým předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 nadále používat po dobu tří měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Zařízení pro elektrické ovládání pro napětí nepřesahující 1 000 V se zabudovaným dotykovým displejem na bázi tekutých krystalů (LCD). Displej má uhlopříčku obrazovky o rozměru 30,5 cm (12 palců) a rozlišení 800 × 600 pixelů v krytu o rozměrech přibližně 30 × 23 × 6 cm.

Přístroj zahrnuje zařízení pro automatizované zpracování dat poskytované společně s operačním systémem.

Přístroj je vybaven těmito rozhraními:

slotem pro paměťovou kartu (compact flash),

dvěma USB konektory,

dvěma RJ-45 konektory,

jedním RS-232 konektorem,

jedním RS-485 konektorem,

slotem pro rozšíření paměti,

sběrnicí pro rozšiřující karty určené na kontrolu, například vstupní/výstupní jednotky.

Je rovněž vybaven několika zabudovanými ovladači ke spojování s různými druhy automatizovaných zařízení a je schopen plnit a zobrazovat softwarové programy, jako je textový a tabulkový procesor.

Zařízení je určeno k použití pro elektrické ovládání strojů v průmyslových procesech v aplikacích, které používají programovatelné řídící jednotky automatizace nebo programovatelné logické řídící prvky.

8537 10 10

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8537, 8537 10 a 8537 10 10.

Vzhledem ke svým objektivním vlastnostem, zejména přítomnosti zabudovaných ovladačů pro různé typy automatizovaných zařízení a sběrnice pro rozšiřující karty určené na kontrolu vstupních/výstupních jednotek je přístroj určen k použití pro elektrické ovládání strojů v průmyslových procesech. Zařazení do položky 8471 jakožto zařízení pro automatizované zpracování dat je proto vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že přístroj zahrnuje zařízení pro automatizované zpracování dat, je třeba jej zařadit do kódu KN 8537 10 10 jakožto číslicové ovládací panely se zabudovaným zařízením pro automatizované zpracování dat pro napětí nepřesahující 1 000 V.


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/26


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 116/2014

ze dne 6. února 2014,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka jodid draselný

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U jodidu draselného byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny rozhodnutím Komise 2005/751/ES (3).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Nizozemsko dne 6. září 2004 od společnosti Koppert Beheer B.V. žádost o zařazení účinné látky jodid draselný do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím 2005/751/ES bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tj. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky této účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadatelem. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 27. července 2007 návrh zprávy o hodnocení. V souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení Komise (EU) č. 188/2011 (4) byly od žadatele vyžádány dodatečné informace. Žadatel dne 30. května 2011 uvedl, že žádné další informace nejsou k dispozici.

(4)

Uvedený návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad předložil Komisi svůj závěr o přezkumu hodnocení rizik účinné látky jodid draselný (5) z hlediska pesticidů dne 22. října 2012. Úřad určil několik nedostatků v údajích, u kterých bude nutný další příspěvek od žadatele. Dopisem ze dne 27. září 2013 společnost Koppert B.V. stáhla svou žádost o schválení jodidu draselného.

(5)

V souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice 91/414/EHS byla členským státům dána možnost udělovat dočasná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující jodid draselný, a to na počáteční období tří let. Rozhodnutí Komise 2010/457/EU (6) členským státům umožnilo prodloužit dočasná povolení pro jodid draselný o dobu končící nejpozději dnem 31. srpna 2012. Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/363/EU (7) členským státům umožnilo prodloužit dočasná povolení pro jodid draselný o dobu končící nejpozději dnem 31. července 2014.

(6)

Z důvodu stažení žádosti by proto jodid draselný neměl být schválen v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(7)

Stávající dočasná povolení by proto měla být odejmuta a neměla by být udělena žádná nová povolení.

(8)

Členským státům by mělo být na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující jodid draselný poskytnuto určité období.

(9)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících jodid draselný, u kterých členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělují odkladnou lhůtu, by tato lhůta měla uplynout nejpozději osmnáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(10)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti pro jodid draselný podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Neschválení účinné látky

Účinná látka jodid draselný se neschvaluje.

Článek 2

Přechodná opatření

Členské státy odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku jodid draselný nejpozději do 27. srpna 2014.

Článek 3

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být co nejkratší a uplyne nejpozději do 27. srpna 2015.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise 2005/751/ES ze dne 21. října 2005, kterým se v zásadě uznává úplnost dokumentace předložené k podrobnému přezkoumání vzhledem k případnému zařazení kyseliny askorbové, jodidu draselného a thiokyanatanu draselného do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 282, 26.10.2005, s. 18).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 188/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o postup posuzování účinných látek, které nebyly uvedeny na trh do dvou let ode dne oznámení uvedené směrnice (Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 51).

(5)  EFSA Journal 2013;11(6):2923. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu

(6)  Rozhodnutí Komise 2010/457/EU ze dne 17. srpna 2010, kterým se členským státům umožňuje prodloužit dočasná povolení udělená pro nové účinné látky Candida oleophila kmen O, jodid draselný a thiokyanatan draselný (Úř. věst. L 218, 19.8.2010, s. 24).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/363/EU ze dne 4. července 2012, kterým se členským státům umožňuje prodloužit dočasná povolení udělená pro nové účinné látky bixafen, Candida oleophila kmen O, fluopyram, halosulfuron, jodid draselný, thiokyanatan draselný a spirotetramat (Úř. věst. L 176, 6.7.2012, s. 70).


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/28


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 117/2014

ze dne 6. února 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

85,7

MA

48,7

TN

89,6

TR

85,7

ZZ

77,4

0707 00 05

TR

151,0

ZZ

151,0

0709 91 00

EG

91,5

ZZ

91,5

0709 93 10

MA

48,3

TR

101,7

ZZ

75,0

0805 10 20

EG

47,6

MA

54,9

TN

65,7

TR

71,6

ZZ

60,0

0805 20 10

IL

123,4

MA

73,9

ZZ

98,7

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

60,3

EG

21,7

IL

134,7

JM

113,2

KR

144,2

MA

146,4

PK

55,3

TR

98,6

ZZ

96,8

0805 50 10

TR

66,6

ZZ

66,6

0808 10 80

CN

127,8

MK

35,4

US

161,6

ZZ

108,3

0808 30 90

CL

123,5

CN

46,0

TR

131,9

US

135,9

ZA

93,1

ZZ

106,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/30


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/19/EU

ze dne 6. února 2014,

kterou se mění příloha I směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 14 druhý pododstavec písm. d) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě informací, které poskytly členské státy, se ukázalo, že organismus Diabrotica virgifera virgifera Le Conte se již rozšířil a usadil na velké části území Unie. Z posouzení dopadů, které provedla Evropská komise, vyplývá, že nejsou možná žádná opatření k vymýcení tohoto organismu nebo k účinnému zabránění jeho dalšímu šíření.

(2)

Kromě toho existují účinné a udržitelné způsoby kontroly, aby byl minimalizován dopad tohoto organismu na výnos kukuřice, zejména provádění systému střídání plodin.

(3)

Proto by směrnice 2000/29/ES neměla stanovit žádná další ochranná opatření týkající se organismu Diabrotica virgifera virgifera Le Conte. Tento organismus by tudíž neměl být nadále uveden v seznamu jako škodlivý organismus podle uvedené směrnice.

(4)

Příloha I směrnice 2000/29/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 2000/29/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. května 2014. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. června 2014.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha I směrnice 2000/29/ES se mění takto:

V části A kapitole II nadpisu a) se zrušuje bod 0.1.


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/32


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/20/EU

ze dne 6. února 2014

o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 první pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Komise 93/17/EHS (2) byla zavedena pravidla týkající se tříd Unie pro základní sadbu brambor.

(2)

Z důvodu rychlého technického a vědeckého pokroku v oblasti systémů pro produkci sadby brambor a rostoucího obchodu se sadbou brambor na vnitřním trhu je žádoucí změna těchto pravidel. Vzhledem k vývoji odvětví by se tato pravidla měla vztahovat také na certifikovanou sadbu brambor.

(3)

Tato pravidla by se měla týkat označování jednotných názvů tříd Unie. Jejich součástí by měly být rovněž podmínky pro uvádění sadby brambor a partií sadby brambor na trh jako kterékoli z příslušných tříd Unie. Tato pravidla by se měla podle potřeby týkat také výskytu škodlivých organismů, brambor jiných odrůd a brambor s vadami, scvrklým povrchem, přichycenou zeminou nebo cizorodými látkami.

(4)

Protože tato směrnice stanoví přísnější požadavky na třídy Unie, není již nutný požadavek, aby pěstovaná rostlina rostla na pozemku, kde od poslední sklizně brambor uplynuly nejméně tři roky, a aby byla podrobena nejméně dvěma úředním prohlídkám.

(5)

Od přijetí směrnice 2002/56/ES došlo k vývoji vědeckých poznatků ohledně souvislosti mezi počtem generací a úrovní výskytu škodlivých organismů na sadbě brambor. Nezbytným opatřením ke snížení fytosanitárního rizika, jež představují škodlivé organismy v latentním stavu, je omezení počtu generací. Toto omezení je nezbytné pro snížení uvedeného rizika, přičemž jiná méně přísná opatření, která by je mohla nahradit, neexistují. Ze zkušeností plyne, že u tříd Unie S, SE a E je třeba povolit maximální počet generací pro každou z těchto tříd Unie. Z důvodu zajištění splnění věcných požadavků by měly uvedené požadavky být považovány za splněné pouze na základě úřední prohlídky.

(6)

Směrnice 93/17/EHS by proto měla být zrušena.

(7)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Třídy Unie pro základní sadbu brambor

1.   Členské státy zajistí, aby základní sadba brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie S“, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že brambory splňují podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy I, a

b)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že jejich partie splňují podmínky uvedené v bodě 1 písm. b) uvedené přílohy.

2.   Členské státy zajistí, aby základní sadba brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie SE“, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že brambory splňují podmínky uvedené v bodě 2 písm. a) přílohy I, a

b)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že jejich partie splňují podmínky uvedené v bodě 2 písm. b) uvedené přílohy.

3.   Členské státy zajistí, aby základní sadba brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie E“, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že brambory splňují podmínky uvedené v bodě 3 písm. a) přílohy I, a

b)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že jejich partie splňují podmínky uvedené v bodě 3 písm. b) uvedené přílohy.

Článek 2

Třídy Unie pro certifikovanou sadbu brambor

1.   Členské státy zajistí, aby certifikovaná sadba brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie A“, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že brambory splňují podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy II, a

b)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že jejich partie splňují podmínky uvedené v bodě 1 písm. b) uvedené přílohy.

2.   Členské státy zajistí, aby certifikovaná sadba brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie B“, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že brambory splňují podmínky uvedené v bodě 2 písm. a) přílohy II, a

b)

úřední prohlídkou bylo shledáno, že jejich partie splňují podmínky uvedené v bodě 2 písm. b) uvedené přílohy.

Článek 3

Informace Komisi

Členské státy sdělí Komisi, v jakém rozsahu používají označení příslušných tříd Unie při certifikaci vlastní produkce.

Článek 4

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2016.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Zrušení

Směrnice 93/17/EHS se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2016.

Článek 6

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.

(2)  Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd (Úř. věst. L 106, 30.4.1993, s. 7).


PŘÍLOHA I

Podmínky pro základní sadbu brambor

1.

Podmínky pro základní sadbu brambor „třídy Unie S“ jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,1 %,

ii)

podíl pěstovaných rostlin napadených černáním nepřesahuje 0,1 %,

iii)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 1,0 %,

iv)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti a podíl rostlin s příznaky virové svinutky nepřesahuje dohromady 0,2 %,

v)

počet generací, včetně generací předcházejících základní sadbě setých na poli a základních generací, je omezen na pět,

vi)

není-li generace uvedena na úřední návěsce, má se za to, že brambory náleží k páté generaci;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,5 % hmotnosti, z nichž sadba brambor napadená mokrou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 6,0 % hmotnosti.

2.

Podmínky pro základní sadbu brambor „třídy Unie SE“ jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,1 %,

ii)

podíl pěstovaných rostlin napadených černáním nepřesahuje 0,5 %,

iii)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 2,0 %,

iv)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo s příznaky virové svinutky nepřesahuje 0,5 %,

v)

počet generací, včetně generací předcházejících základní sadbě setých na poli a základních generací, je omezen na šest,

vi)

není-li generace uvedena na úřední návěsce, má se za to, že brambory náleží k šesté generaci;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,5 % hmotnosti, z nichž sadba brambor napadená mokrou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 6,0 % hmotnosti.

3.

Podmínky pro základní sadbu brambor „třídy Unie E“ jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl pěstovaných rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,1 %,

ii)

podíl pěstovaných rostlin napadených černáním nepřesahuje 1,0 %,

iii)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 4,0 %,

iv)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo s příznaky virové svinutky nepřesahuje 0,8 %,

v)

počet generací, včetně generací předcházejících základní sadbě setých na poli a základních generací, je omezen na sedm,

vi)

není-li generace uvedena na úřední návěsce, má se za to, že brambory náleží k sedmé generaci;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,5 % hmotnosti, z nichž sadba brambor napadená mokrou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 6,0 % hmotnosti.


PŘÍLOHA II

Podmínky pro certifikovanou sadbu brambor

1.

Podmínky pro certifikovanou sadbu brambor „třídy Unie A“ jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,2 %,

ii)

podíl pěstovaných rostlin napadených černáním nepřesahuje 2,0 %,

iii)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 8,0 %,

iv)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo s příznaky virové svinutky nepřesahuje 2,0 %;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,5 % hmotnosti, z nichž sadba brambor napadená mokrou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 2,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 8,0 % hmotnosti.

2.

Podmínky pro certifikovanou sadbu brambor „třídy Unie B“ jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,5 %,

ii)

podíl pěstovaných rostlin napadených černáním nepřesahuje 4,0 %,

iii)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 10,0 %,

iv)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo s příznaky virové svinutky nepřesahuje 6,0 %;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,5 % hmotnosti, z nichž sadba brambor napadená mokrou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10 % povrchu brambor nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 2,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 8,0 % hmotnosti.


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/39


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/21/EU

ze dne 6. února 2014

o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (1), a zejména na čl. 18 písm. c) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S každým množícím cyklem přibývají v sadbě brambor nákazy. Řádně fungující systémy produkce sadby brambor se tudíž neobejdou bez zdravého základního materiálu, který je množen při minimální míře degenerace.

(2)

Rozdílné vnitrostátní normy týkající se produkce sadby brambor předcházející základní sadbě brambor stojí v cestě uvádění těchto brambor na trh v celé Unii a brání fungování vnitřního trhu. Proto je vhodné stanovit minimální podmínky, za kterých může být sadba brambor předcházející základní sadbě brambor uváděna na trh v celé Unii. Tyto podmínky by se měly týkat nákaz, příznaků, vad a požadavků na produkci sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a partií těchto sadeb pro zajištění produkce a uvádění zdravé a vysoce kvalitní sadby brambor předcházející základní sazbě brambor na trh.

(3)

Tyto podmínky by měly s ohledem na vývoj technických a vědeckých poznatků zohledňovat normu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN), pokud jde o uvádění na trh a kontrolu obchodní jakosti sadby brambor, jakož i příslušné normy Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC) a Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO). Cílem těchto norem je usnadňování mezinárodního obchodu, podpora vysoce kvalitní produkce, zvyšování výnosnosti a ochrana zájmů spotřebitelů.

(4)

S ohledem na produkční praxi dodavatelů a požadavky uživatelů sadby brambor předcházející základní sadbě brambor je vhodné, aby minimální podmínky pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor obsahovaly rovněž možnost jejího uvádění na trh jako tříd Unie. Pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor by měly platit dvě třídy Unie („třída Unie PBTC“ a „třída Unie PB“), a to v souladu se stávající praxí produkce sadby brambor předcházející základní sadbě brambor třídy PBTC a sadby brambor předcházející základní sadbě brambor třídy PB. Pro každou třídu je tak nutné přijmout jiné podmínky týkající se nákaz, příznaků, vad, požadavků na produkci a generací.

(5)

Aby byla tato pravidla účinná, měla by dále obsahovat ustanovení o úředních zkouškách a úředních prohlídkách v terénu.

(6)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

1)

„mateřskou rostlinou“ se rozumí identifikovaná rostlina, z níž je odebrán materiál k množení;

2)

„mikrovegetativním množením“ se rozumí metoda rychlého množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro diferencovaných vegetativních pupenů nebo meristémů odebraných z rostliny.

Článek 2

Minimální podmínky pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor

1.   Členské státy zajistí, aby sadba brambor předcházející základní sadbě brambor splňovala následující minimální podmínky:

a)

pochází z mateřských rostlin, jež jsou prosty následujících škodlivých organismů: Pectobacterium spp., Dickeya spp., virus svinutky brambor, A virus brambor, M virus brambor, S virus brambor, X virus brambor a Y virus brambor;

b)

je prosta příznaků černání;

c)

podíl pěstovaných rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,01 %;

d)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 0,5 %;

e)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo virové svinutky nepřesahuje 0,1 %;

f)

maximální počet generací setých na poli je čtyři.

2.   Členské státy zajistí, aby sadba brambor předcházející základní sadbě brambor mohla být uváděna na trh jako „třída Unie PBTC“ a „třída Unie PB“ v souladu s podmínkami uvedenými v příloze.

3.   Vyhovění požadavkům podle odst. 1 písm. b), c) a e) se ověřuje úředními prohlídkami v terénu. V případě pochybností se v návaznosti na tyto prohlídky provedou úřední zkoušky na listech.

Je-li použita metoda mikrovegetativního množení, ověří se vyhovění požadavkům podle odst. 1 písm. a) úřední zkouškou mateřské rostliny, nebo zkouškou mateřské rostliny pod úředním dohledem.

Je-li použita metoda klonové selekce, ověří se vyhovění požadavkům podle odst. 1 písm. a) úřední zkouškou klonového materiálu, nebo zkouškou klonového materiálu pod úředním dohledem.

Článek 3

Minimální podmínky pro partie sadby brambor předcházející základní sadbě brambor

Členské státy zajistí, aby partie sadby brambor předcházející základní sadbě brambor splňovaly následující minimální podmínky:

a)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 1,0 % hmotnosti;

b)

podíl brambor napadených jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti;

c)

podíl brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti;

d)

podíl brambor napadených obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti;

e)

podíl brambor napadených kořenomorkou bramborovou na více než 10,0 % povrchu brambor nepřesahuje 1,0 % hmotnosti;

f)

podíl brambor napadených prašnou strupovitostí brambor na více než 10,0 % povrchu brambor nepřesahuje 1,0 % hmotnosti;

g)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 0,5 % hmotnosti;

h)

celkový podíl brambor popsaných v písmenech b) až g) nepřesahuje 6,0 % hmotnosti.

Článek 4

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2016.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.


PŘÍLOHA

Podmínky pro uvádění sadby brambor předcházející základní sadbě brambor tříd Unie PBTC a PB na trh

1.

Podmínky pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor třídy Unie PBTC jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

v porostu nejsou přítomny rostliny neodpovídající odrůdě ani rostliny cizích odrůd,

ii)

v porostu nejsou přítomny rostliny napadené černáním,

iii)

u přímého potomstva není v porostu přítomna virová nákaza,

iv)

v porostu nejsou přítomny rostliny s příznaky mozaikovitosti nebo virové svinutky,

v)

rostliny včetně hlíz jsou vypěstovány mikrovegetativním množením,

vi)

rostliny včetně hlíz jsou vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů,

vii)

hlízy jsou množeny jen v první generaci;

b)

partie musí být prosty sadby brambor spadající pod kterýkoli z následujících bodů:

i)

je napadena hnilobami,

ii)

je napadena kořenomorkou bramborovou,

iii)

je napadena obecnou strupovitostí brambor,

iv)

je napadena prašnou strupovitostí brambor,

v)

je nadměrně scvrklá v důsledku dehydratace,

vi)

má vnější vady, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz.

2.

Podmínky pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor třídy Unie PB jsou následující:

a)

podmínky týkající se sadby brambor:

i)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřesahuje dohromady 0,01 %,

ii)

rostliny jsou prosty příznaků černání,

iii)

podíl pěstovaných rostlin s příznaky mozaikovitosti nebo virové svinutky nepřesahuje 0,1 %,

iv)

u přímého potomstva nepřesahuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 0,5 %;

b)

tolerance týkající se partií, pokud jde o následující nečistoty, vady a nákazy:

i)

sadba brambor napadená jinými hnilobami než bakteriální kroužkovitostí bramboru nebo bakteriální hnědou hnilobou nepřesahuje 0,2 % hmotnosti,

ii)

sadba brambor napadená kořenomorkou bramborovou na více než 10,0 % povrchu brambor nepřesahuje 1,0 % hmotnosti,

iii)

sadba brambor napadená obecnou strupovitostí brambor na více než jedné třetině povrchu brambor nepřesahuje 5,0 % hmotnosti,

iv)

sadba brambor napadená prašnou strupovitostí brambor na více než 10,0 % povrchu brambor nepřesahuje 1,0 % hmotnosti,

v)

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky nepřesahují 0,5 % hmotnosti,

vi)

sadba brambor s vnějšími vadami, včetně deformovaných nebo poškozených hlíz, nepřesahuje 3,0 % hmotnosti,

vii)

přichycená zemina a cizorodé látky nepřesahují 1,0 % hmotnosti,

viii)

celkový podíl sadby brambor, na který se vztahují tolerance podle bodů i) až vi), nepřesahuje 6,0 % hmotnosti.


ROZHODNUTÍ

7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/43


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 5. února 2014,

kterým se prodlužuje platnost rozhodnutí 2006/502/ES, kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem, a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty)

(oznámeno pod číslem C(2014) 493)

(Text s významem pro EHP)

(2014/61/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1), a zejména na článek 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/502/ES (2) vyžaduje, aby členské státy přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem, a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty).

(2)

Rozhodnutí 2006/502/ES bylo přijato v souladu s ustanoveními článku 13 směrnice 2001/95/ES, která omezuje platnost rozhodnutí na dobu nejvýše jednoho roku, ale umožňuje její prodloužení na další období, z nichž žádné nepřesáhne jeden rok.

(3)

Platnost rozhodnutí 2006/502/ES byla několikrát prodloužena o období jednoho roku, poprvé rozhodnutím Komise 2007/231/ES (3) do 11. května 2008, podruhé rozhodnutím Komise 2008/322/ES (4) do 11. května 2009, potřetí rozhodnutím Komise 2009/298/ES (5) do 11. května 2010, počtvrté rozhodnutím Komise 2010/157/EU (6) do 11. května 2011, popáté rozhodnutím Komise 2011/176/EU (7) do 11. května 2012, pošesté prováděcím rozhodnutím Komise 2012/53/EU (8) do 11. května 2013 a posedmé prováděcím rozhodnutím Komise 2013/113/EU (9) do 11. května 2014.

(4)

Na trh jsou stále uváděny zapalovače, které nejsou odolné dětem. Jejich přítomnost na trhu by měly více omezit intenzivnější činnosti v oblasti dozoru nad trhem, od cíleného odběru vzorků až po účinná omezující opatření.

(5)

Vzhledem k tomu, že nebyla přijata další uspokojivá opatření týkající se bezpečnosti dětí v případě zapalovačů, je nezbytné prodloužit platnost rozhodnutí 2006/502/ES o dalších 12 měsíců.

(6)

Rozhodnutí 2006/502/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 2001/95/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 6 rozhodnutí 2006/502/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Toto rozhodnutí se použije do 11. května 2015.“

Článek 2

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím do 11. května 2014 a tato opatření zveřejní. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 5. února 2014.

Za Komisi

Neven MIMICA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(2)  Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 41.

(3)  Úř. věst. L 99, 14.4.2007, s. 16.

(4)  Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 40.

(5)  Úř. věst. L 81, 27.3.2009, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 67, 17.3.2010, s. 9.

(7)  Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 99.

(8)  Úř. věst. L 27, 31.1.2012, s. 24.

(9)  Úř. věst. L 61, 5.3.2013, s. 11.


7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/45


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 6. února 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství

(oznámeno pod číslem C(2014) 467)

(2014/62/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 čtvrtou větu uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise 2003/766/ES (2) se zabránit šíření bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) nepodařilo, jak vyplývá z průzkumů, které v souladu s uvedeným rozhodnutím každý rok uskutečňují členské státy. Z těchto průzkumů dále vyplývá, že se bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) nyní usídlil na velké části území Unie. Blokovat jeho další šíření navíc není proveditelné a existují účinné a udržitelné prostředky ochrany k minimalizaci dopadu bázlivce kukuřičného na kukuřici, zejména jde o uplatňování postupu střídání plodin.

(2)

Rozhodnutí 2003/766/ES by proto mělo být zrušeno.

(3)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2003/766/ES se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2003/766/ES ze dne 24. října 2003 o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 49).


DOPORUČENÍ

7.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 38/46


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 6. února 2014

o opatřeních k ochraně proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost

(2014/63/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte, dále jen „bázlivec kukuřičný“) je nepůvodní hmyzí škůdce kukuřice. Tento škodlivý organismus se rozšířil a usadil se na více než polovině oblasti, kde se v Unii pěstuje kukuřice.

(2)

Opatření prováděná podle rozhodnutí Komise 2003/766/ES (1), která měla zabránit šíření bázlivce kukuřičného v Unii, nebyla úspěšná. Podle posouzení dopadů provedeného Komisí navíc není eradikace tohoto škodlivého organismu z území Unie proveditelná a není možné zabránit jeho dalšímu šíření do oblastí, které jsou v současné době prosté tohoto škodlivého organismu. Komise proto formou prováděcí směrnice 2014/19/EU (2) a prováděcího rozhodnutí 2014/62/EU (3) rozhodla zrušit uznání bázlivce kukuřičného jakožto regulovaného škodlivého organismu s karanténním statusem jeho odstraněním z přílohy I směrnice Rady 2000/29/ES (4) a zrušením rozhodnutí 2003/766/ES.

(3)

Podle rozhodnutí 2003/766/ES bylo střídání plodin povinné pouze pro eradikaci izolovaných ohnisek výskytu bázlivce kukuřičného. Z vědeckých studií však nyní vyplývá, že střídání plodin je také nejúčinnějším způsobem ke zpomalení šíření bázlivce kukuřičného a ke snížení jeho dopadu. Kromě toho, že jde o účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, má střídání plodin několik dalších výhod z hlediska životního prostředí. Mezi tyto výhody patří zlepšení nebo zachování úrodnosti a struktury půdy a narušení cyklů škodlivých organismů a plevele, což může zemědělce vést k tomu, aby omezili používání chemických hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Střídání plodin má tedy příznivý dopad také na kvalitu vody a vzduchu a na biologickou rozmanitost. Z dalších studií provedených v souvislosti s tímto škodlivým organismem však jasně vyplývá, že jeho další šíření s sebou nese zvýšené používání insekticidů, jelikož v některých případech může být těžké nalézt ekonomicky zajímavou plodinu ke střídání s kukuřicí.

(4)

Členské státy by tedy měly plánovat účinnou a udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému i po zrušení uznání bázlivce kukuřičného jakožto regulovaného škodlivého organismu s karanténním statusem. Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (5) členským státům ukládá stanovit vhodné pobídky pro profesionální uživatele, aby na dobrovolném základě uplatňovali pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. Tyto pokyny mohou vypracovat veřejné orgány nebo organizace zastupující určité profesionální uživatele. Podle obecných zásad integrované ochrany rostlin má při snižování nutnosti používat k ošetření přípravky na ochranu rostlin zásadní význam zamezení výskytu škodlivých organismů. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům.

(5)

V souladu s těmito obecnými zásadami integrované ochrany rostlin je třeba do pokynů pro jednotlivé plodiny nebo odvětví zahrnout střídání plodin, vhodné sledování populací bázlivce kukuřičného a další vhodná opatření k zamezení šíření škodlivých organismů, jako jsou hygienická opatření (např. čištění zemědělských strojů).

(6)

Aby uživatelé více dodržovali článek 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (6) v případech, kdy se k ochraně proti bázlivci kukuřičnému používají pesticidy, by měly být pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví, pokud jde o tento škodlivý organismus, v souladu s pravidly náležitého používání přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno v uvedeném ustanovení.

(7)

Profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin by měli mít k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu bázlivce kukuřičného, jakož i poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin, včetně zvláštních metod prevence a ochrany proti bázlivci kukuřičnému. Výsledky sledování by zemědělcům měly pomoci při rozhodování, zda a kdy je ještě zapotřebí opatření na ochranu rostlin používat. Je důležité, aby byly pro jednotlivé regiony pevně stanoveny vědecky podložené prahové hodnoty populace bázlivce kukuřičného, neboť ty jsou základním předpokladem pro rozhodování.

(8)

Členské státy, které v souladu s článkem 5 směrnice 2009/128/ES zajišťují, aby všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci měli přístup k odborné přípravě na konkrétní témata, by proto do příslušného programu školení měly zahrnout také ustanovení tohoto doporučení.

(9)

V zájmu zajištění hospodárnějších a z hlediska životního prostředí udržitelných opatření je třeba propagovat výzkum a technologický rozvoj související s nástroji udržitelné ochrany proti bázlivci kukuřičnému,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.

Členské státy by měly v souvislosti s ochranou proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte, dále jen „bázlivec kukuřičný“) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k integrovaným zásadám ochrany rostlin proti škodlivým organismům stanoveným v příloze III směrnice 2009/128/ES). Pro účely tohoto doporučení se „ochranou“ rozumí potlačení hustoty populace škodlivého organismu, na úroveň, která z hlediska cíle zajistit hospodářsky udržitelnou produkci kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty.

2.

Členské státy by měly zajistit, aby pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví vypracované s ohledem na bázlivce kukuřičného veřejnými orgány nebo organizacemi zastupujícími profesionální uživatele a určené pěstitelům kukuřice a profesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin byly v souladu s pravidly pro náležité použití přípravků na ochranu rostlin, stanovenými v článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009.

3.

Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Profesionální uživatelé by tedy ochrany proti bázlivci kukuřičnému měli dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a)

střídáním plodin;

b)

používáním činitelů biologické kontroly;

c)

přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev;

d)

čištěním zemědělských strojů a odstraňováním rostlin kukuřice ze samovýsevu a dalšími hygienickými opatřeními.

Střídání plodin by mělo být upřednostňováno, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá z hlediska životního prostředí a má také dlouhodobý agronomický přínos.

4.

Všechna opatření uvedená v bodě 3 by mělo provázet sledování výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. Členské státy by měly zajistit, aby sledování populace bázlivce kukuřičného bylo účinné a aby bylo prováděno s použitím odpovídajících metod a nástrojů. Vědecky podložené prahové hodnoty populace bázlivce kukuřičného by měly být stanovovány na úrovni regionů, jelikož jsou základním předpokladem pro rozhodování o použití jakýchkoliv opatření kontroly.

5.

Členské státy by v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice 2009/128/ES měly zajistit, aby profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu bázlivce kukuřičného.

6.

Členské státy by měly zajistit, aby poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin, jak požaduje čl. 14 odst. 2 směrnice 2009/128/ES, poskytovaly všem profesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin také vědecké poradenství o ochraně proti bázlivci kukuřičnému. Členské státy by měly také vytvořit vhodné pobídky, aby profesionální uživatelé dodržovali pokyny určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví uvedené v bodě 2.

7.

Členské státy by měly zajistit, aby měli všichni profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin přístup k odborné přípravě zaměřené na udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému. Ustanovení tohoto doporučení by se měla stát součástí odborné přípravy, kterou členské státy zajišťují podle článku 5 směrnice 2009/128/ES.

8.

Členské státy by měly podporovat výzkum a technologický rozvoj nástrojů pro udržitelnou ochranu proti bázlivci kukuřičnému.

V Bruselu dne 6. února 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)  Rozhodnutí Komise 2003/766/ES ze dne 24. října 2003 o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 49).

(2)  Prováděcí směrnice Komise 2014/19/EU ze dne 6. února 2014, kterou se mění příloha I směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Viz strana 30 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/62/EU ze dne 6. února 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství. Viz strana 45 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).