ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2014.018.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 18

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
21. ledna 2014


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření

52

 

 

Opravy

 

*

Zápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007(Úř. věst. L 147 ze dne 10.6.2009)

70

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

21.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 18/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 37/2014

ze dne 15. ledna 2014,

kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Několik základních nařízení týkajících se společné obchodní politiky stanoví, že akty, kterými se provádí společná obchodní politika, mají být přijímány Radou postupy stanovenými v různých dotčených nástrojích nebo Komisí zvláštními postupy, kdy podléhají kontrole Rady. Takové postupy nejsou předmětem rozhodnutí Rady 1999/468/ES (2).

(2)

Je vhodné zmíněná základní nařízení změnit, aby byla zajištěna soudržnost s ustanoveními zavedenými Lisabonskou smlouvou. Ve vhodných případech by tak mělo být učiněno svěřením přenesených pravomocí Komisi a použitím určitých postupů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(3)

Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna následující nařízení:

nařízení Rady (EHS) č. 2841/72 (4),

nařízení Rady (EHS) č. 2843/72 (5),

nařízení Rady (EHS) č. 1692/73 (6),

nařízení Rady (ES) č. 3286/94 (7),

nařízení Rady (ES) č. 385/96 (8),

nařízení Rady (ES) č. 2271/96 (9),

nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 (10),

nařízení Rady (ES) č. 153/2002 (11),

nařízení Rady (ES) č. 427/2003 (12),

nařízení Rady (ES) č. 452/2003 (13),

nařízení Rady (ES) č. 673/2005 (14),

nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 (15),

nařízení Rady (ES) č. 1616/2006 (16),

nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 (17),

nařízení Rady (ES) č. 140/2008 (18),

nařízení Rady (ES) č. 55/2008 (19),

nařízení Rady (ES) č. 594/2008 (20),

nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (21),

nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (22),

nařízení Rady (ES) č. 625/2009 (23),

nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 (24),

nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (25).

(4)

K zajištění právní jistoty by postupy pro přijetí opatření, které byly zahájeny, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, neměly být tímto nařízením dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení uvedená v příloze tohoto nařízení se mění v souladu s ní.

Článek 2

Odkazy na ustanovení nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení se považují za odkazy na zmíněná ustanovení ve znění tohoto nařízení.

Odkazy na původní názvy výborů se považují za odkazy na nové názvy výborů podle tohoto nařízení.

Ve všech nařízeních uvedených v příloze se:

a)

veškeré odkazy na pojmy „Evropské společenství“, „Evropská společenství“ či „Společenství“ považují za odkazy na „Evropská unie“ či „Unie“;

b)

veškeré odkazy na pojem „společný trh“ považují za odkaz na „vnitřní trh“;

c)

veškeré odkazy na „výbor podle článku 113“, „výbor podle článku 133“, „výbor uvedený v článku 113“ nebo „výbor uvedený v článku 133“ považují za odkaz na „výbor podle článku 207“; a

d)

veškeré odkazy na „článek 113 Smlouvy“ či „článek 133 Smlouvy“ považují za odkaz na „článek 207 Smlouvy“.

Článek 3

Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy přijímání opatření podle nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení, jestliže před vstupem nebo během vstupu tohoto nařízení v platnost:

a)

Komise přijala akt;

b)

některé z nařízení uvedených v příloze vyžaduje konzultaci a taková konzultace již byla zahájena; nebo

c)

některé z nařízení uvedených v příloze vyžaduje přijetí návrhu a Komise takový návrh přijala.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 15. ledna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2012 (Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 126) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 15. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)  Nařízení Rady (EHS) č. 2841/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 284).

(5)  Nařízení Rady (EHS) č. 2843/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 162).

(6)  Nařízení Rady (EHS) č. 1692/73 ze dne 25. června 1973 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 103).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 153/2002 ze dne 21. ledna 2002 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 16).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 452/2003 ze dne 6. března 2003 o opatřeních, které může Společenství přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 8).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (Úř. věst. L 200, 30.7.2005, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 1616/2006 ze dne 23. října 2006 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé a pro používání prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou (Úř. věst. L 300, 31.10.2006, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 140/2008 ze dne 19. listopadu 2007 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES (Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 594/2008 ze dne 16. června 2008 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé (Úř. věst. L 169, 30.6.2008, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93).

(22)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1).

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz (Úř. věst. L 291, 7.11.2009, s. 1).

(25)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).


PŘÍLOHA

SEZNAM NAŘÍZENÍ Z OBLASTI SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY ZMĚNĚNÝCH ZA ÚČELEM PŘIZPŮSOBENÍ ČLÁNKU 290 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEBO POUŽITELNÝM USTANOVENÍM NAŘÍZENÍ (EU) č. 182/2011

1.   Nařízení (EHS) č. 2841/72

Pokud jde o nařízení (EHS) č. 2841/72, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v dohodě jednotné podmínky pro přijímání ochranných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to s ohledem na naléhavé důvody nutné v řádně odůvodněných případech souvisejících se situacemi uvedenými v článcích 24, 24a a 26 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod.

Nařízení (EHS) č. 2841/72 se proto mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 22, 24, 24a a 26 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Rozhodne-li Komise o předložení určité otázky smíšenému výboru, uvědomí o tom členské státy.“

2)

V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.“

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Vyžadují-li výjimečné okolnosti v situacích uvedených v článcích 24, 24a a 26 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod, okamžitý zásah, může Komise přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení, nebo v naléhavých případech postupem podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, přijmout ochranná opatření stanovená v čl. 27 odst. 3 písm. e) dohody.

2.   Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne o této žádosti ve lhůtě pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

4)

Článek 5 se zrušuje.

5)

Doplňují se nové články, které znějí:

„Článek 7

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (1). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (2).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 8

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (3).

2.   Nařízení (EHS) č. 2843/72

Pokud jde o nařízení (EHS) č. 2843/72, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v dohodě jednotné podmínky pro přijímání ochranných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to s ohledem na naléhavé důvody nutné v řádně odůvodněných případech souvisejících se situacemi uvedenými v článcích 25, 25a a 27 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod.

Nařízení (EHS) č. 2843/72 se proto mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 23, 25, 25a a 27 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Rozhodne-li Komise o předložení určité otázky smíšenému výboru, uvědomí o tom členské státy.“

2)

V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.“

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Vyžadují-li výjimečné okolnosti v situacích uvedených v článcích 25, 25a a 27 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod, okamžitý zásah, může Komise přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení, nebo v naléhavých případech postupem podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, přijmout opatření stanovená v čl. 28 odst. 3 písm. e) dohody.

2.   Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne o této žádosti do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

4)

Článek 5 se zrušuje.

5)

Doplňují se nové články, které znějí:

„Článek 7

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (4). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 8

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (6).

3.   Nařízení (EHS) č. 1692/73

Pokud jde o nařízení (EHS) č. 1692/73, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v dohodě jednotné podmínky pro přijímání ochranných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to s ohledem na naléhavé důvody nutné v řádně odůvodněných případech souvisejících se situacemi uvedenými v článcích 24, 24a a 26 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod.

Nařízení (EHS) č. 1692/73 se proto mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 22, 24, 24a a 26 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Rozhodne-li Komise o předložení určité otázky smíšenému výboru, uvědomí o tom členské státy.“

2)

V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.“

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Vyžadují-li výjimečné okolnosti v situacích uvedených v článcích 24, 24a a 26 dohody nebo v případě podpor vývozu, které mají přímý a bezprostřední dopad na obchod, okamžitý zásah, může Komise přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení, nebo v naléhavých případech postupem podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, přijmout ochranná opatření stanovená v čl. 27 odst. 3 písm. e) dohody.

2.   Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne o této žádosti do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

4)

Článek 5 se zrušuje.

5)

Doplňují se nové články, které znějí:

„Článek 7

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (7). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 8

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (9).

4.   Nařízení (ES) č. 3286/94

Pokud jde o nařízení (ES) č. 3286/94, vyžaduje uplatňování postupů přezkumného řízení v něm stanovených jednotné podmínky pro přijímání rozhodnutí o provádění přezkumného řízení a o opatřeních z tohoto řízení vyplývajících. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

K pozastavení probíhajících přezkumných řízení je s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání opatření vhodné používat poradní postup.

Evropský parlament a Rada by měly být průběžně informovány o vývoji v oblasti působnosti tohoto nařízení, aby měly možnost zvážit jeho širší politické dopady.

Dále by v případech, kdy se jako nejvhodnější prostředek k urovnání sporu souvisejícího s překážkou obchodu jeví dohoda se třetí zemí, měla by za tímto účelem být vedena jednání v souladu s postupy podle článku 207 Smlouvy.

Nařízení (ES) č. 3286/94 se proto mění takto:

1)

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Pokud je zřejmé, že stížnost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, je ten, kdo stížnost podal, v tomto smyslu informován.

Pokud Komise rozhodne, že stížnost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, informuje členské státy.“

2)

V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud je zřejmé, že žádost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, je členský stát v tomto smyslu informován.

Pokud Komise rozhodne, že stížnost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, informuje členské státy.“

3)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Postup projednávání ve výboru

1.

a)

Komisi je nápomocen Výbor pro obchodní překážky (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

b)

Odkazuje-li se na toto písmeno, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

c)

Odkazuje-li se na toto písmeno, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Komise postoupí informace poskytnuté podle tohoto nařízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě, aby mohly posoudit případné širší dopady na společnou obchodní politiku.

4)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumného řízení a že takové řízení je v zájmu Unie nezbytné:

a)

oznámí zahájení přezkumného řízení v Úředním věstníku Evropské unie. V tomto oznámení označí dotčený výrobek nebo službu a dotčené země, uvede shrnutí obdržených informací a upozorní, že veškeré informace týkající se dané věci mají být sděleny Komisi. Stanoví lhůtu, ve které mohou dotčené strany požádat o ústní slyšení před Komisí podle odstavce 5;

b)

úředně informuje zástupce země nebo zemí, která je nebo které jsou předmětem řízení, s kým mohou být uspořádány případné konzultace;

c)

provede přezkum na úrovni Unie ve spolupráci s členskými státy.

Pokud Komise rozhodne, že stížnost poskytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, informuje členské státy.“

5)

V čl. 9 odst. 2) se písmeno a) nahrazuje tímto:

„2.

a)

Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné důvěrné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné údaje důvěrně poskytnuté kteroukoli ze stran přezkumného řízení bez výslovného souhlasu toho, kdo tyto informace poskytl.“

6)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Zastavení a pozastavení postupu

1.   Pokud je přezkumným řízením vedeným podle článku 8 zjištěno, že zájmy Unie nevyžadují žádný zásah, Komise přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. c) toto řízení zastaví.

2.

a)

Pokud dotčená třetí země nebo dotčené třetí země přijmou po ukončení přezkumného řízení vedeného podle článku 8 opatření, která jsou považována za uspokojivá, a není tudíž třeba žádný zásah Unie, Komise může poradním postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. b) toto řízení pozastavit.

b)

Komise dohlíží na uplatňování těchto opatření, případně na základě pravidelně dodávaných informací, které si může vyžádat od dotčených třetích zemí a jež může podle potřeby kontrolovat.

c)

Pokud byla opatření přijatá dotčenými třetími zeměmi zrušena, pozastavena nebo špatně provedena, nebo pokud má Komise důvody domnívat se, že tomu tak je, nebo pokud nebylo vyhověno žádosti Komise o informace podle písmene b), uvědomí o tom Komise členské státy, a pokud je to nezbytné a jestliže k tomu výsledky šetření a nově dostupné skutečnosti opravňují, učiní Komise opatření podle čl. 13 odst. 2.

3.   Jestliže je po přezkumném řízení vedeném podle článku 8 nebo kdykoli před řízením pro urovnání mezinárodních sporů, v jeho průběhu nebo po jeho ukončení zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k urovnání sporu, který je důsledkem překážky obchodu, je uzavření dohody s dotčenou třetí zemí nebo s dotčenými třetími zeměmi, která by mohla změnit hmotné právo Unie a dotčené třetí země nebo dotčených třetích zemí, Komise poradním postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení řízení pozastaví a je zahájeno jednání podle článku 207 Smlouvy.“

7)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Rozhodovací postupy

1.   Jestliže Unie jedná na základě stížnosti podle článku 3 nebo 4 nebo žádosti podle článku 6 v souladu s formálními mezinárodními postupy konzultací nebo urovnávání sporů, rozhodnutí týkající se zahájení, vedení nebo ukončení těchto postupů přijímá Komise.

Rozhodne-li Komise o zahájení, vedení nebo ukončení formálních mezinárodních konzultací nebo řízení o urovnání sporu, informuje členské státy.

2.   Pokud Unie jednala v souladu s čl. 12 odst. 2 a musí přijmout rozhodnutí o opatřeních obchodní politiky, která se přijímají podle čl. 11 odst. 2 písm. c) nebo článku 12 tohoto nařízení, učiní tak neprodleně a v souladu s článkem 207 Smlouvy a podle potřeby v souladu se všemi použitelnými postupy.“

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (11).

9)

Článek 14 se zrušuje.

5.   Nařízení (ES) č. 385/96

Pokud jde o nařízení (ES) č. 385/96, vyžaduje uplatňování postupů v něm stanovených jednotné podmínky pro přijímání opatření nezbytných k jeho uplatňování v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 385/96 se proto mění takto:

1)

V článku 5 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„11.   Pokud je Komisi zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak do 45 dnů ode dne podání stížnosti nebo, v případě zahájení vyšetřování podle odstavce 8, do šesti měsíců od okamžiku, kdy prodej lodi vešel ve známost nebo měl vejít ve známost, aniž je dotčen čl. 15 odst. 2, a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom stěžovatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byla stížnost podána Komisi.

Jakmile Komise určí, že je třeba takové řízení zahájit, informuje o tom členské státy.“

2)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud není nutno přijmout žádná opatření, vyšetřování nebo řízení se ukončí. Komise vyšetřování ukončí přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Jestliže z konečného zjištění stavu věcí vyplyne, že se jedná o ceny působící újmu a o újmu, která v jejím důsledku vznikla, uloží Komise loděnici přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2 výlohu za cenu působící újmu. Výše této dávky se stanoví ve stejné výši jako zjištěné rozpětí cen působících újmu. Komise poté, co informuje členské státy, učiní potřebná opatření k provedení tohoto rozhodnutí, zejména k vybrání výlohy za cenu působící újmu.“

3)

V článku 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Vyšetřování může být ukončeno bez zavedení výlohy za cenu působící újmu, jestliže loděnice definitivně a bezpodmínečně zruší prodej lodi, který je předmětem cen působících újmu, nebo jestliže provede rovnocenné alternativní nápravné opatření schválené Komisí.“

4)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Jestliže příslušná loděnice nezaplatí výlohu za cenu působící újmu, která jí byla uložena podle článku 7, uvalí Komise protiopatření na lodi postavené v příslušné loděnici formou odepření práv na nakládání a vykládání.

Jakmile vzniknou důvody pro protiopatření uvedená v prvním pododstavci, informuje Komise členské státy.“

5)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 (12). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

6)

V článku 13 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované orgány Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

7)

V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Vyrozumění se provádí písemně. Provádí se co nejdříve za nutného dodržení důvěrnosti informací a běžně nejpozději jeden měsíc před konečným rozhodnutím. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v daném okamžiku, sdělí je co nejdříve. Poskytnutím vyrozumění není dotčeno žádné následné rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 14a

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení (ES) č. 1225/2009.“

6.   Nařízení (ES) č. 2271/96

Pokud jde o nařízení (ES) č. 2271/96, měla by být Komisi za účelem provádění změn přílohy uvedeného nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Za účelem přijímání ustanovení nezbytných k uplatňování uvedeného nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplňování právních předpisů do přílohy uvedeného nařízení nebo jejich vypuštění z ní. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Uplatňování nařízení (ES) č. 2271/96 vyžaduje jednotné podmínky pro stanovení kritérií, podle kterých se udělují oprávnění osobám s ohledem na to, zda mají plně nebo částečně vyhovovat požadavkům či zákazům, včetně předvolání zahraničních soudních orgánů, pokud by jejich nedodržení vážně poškodilo zájmy těchto osob či zájmy Unie. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 2271/96 se proto mění takto:

1)

V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění do přílohy tohoto nařízení právních předpisů třetích zemí, jež se uplatňují mimo jejich území a poškozují zájmy Unie a zájmy fyzických a právnických osob vykonávajících práva podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a za účelem vypuštění právních předpisů, pokud již příslušné zájmy nepoškozují.“

2)

V článku 7 se zrušuje písmeno c).

3)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Pro účely provádění čl. 7 písm. b) je Komisi nápomocen Výbor pro extrateritoriální právní předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle odstavce 2 tohoto článku. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 1 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.“

7.   Nařízení (ES) č. 1515/2001

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1515/2001, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání opatření v návaznosti na zprávu přijatou orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

K dočasnému pozastavení těchto opatření je s ohledem na jejich účinky vhodné používat poradní postup.

Nařízení (ES) č. 1515/2001 se proto mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Pokud OŘS přijme zprávu týkající se opatření přijatého Unií na základě nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (15), nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (16) nebo na základě tohoto nařízení (dále jen „sporné opatření“), může Komise přijmout přezkumným postupem podle čl. 3a odst. 3 jedno nebo více z následujících opatření, která považuje za vhodná:

a)

zrušení nebo změnu sporného opatření; nebo

b)

přijetí jiného zvláštního prováděcího opatření, jež za daných okolností považuje za vhodné k tomu, aby Unie dosáhla souladu s doporučeními a rozhodnutími ve zprávě obsaženými.

2.   Za účelem přijetí opatření podle odstavce 1 může Komise žádat dotčené strany o poskytnutí všech nezbytných informací, aby tak doplnila údaje získané v průběhu šetření, jež vedlo k přijetí sporného opatření.

3.   Pokud je vhodné před přijetím nebo při přijetí opatření podle odstavce 1 přistoupit k přezkumu, zahajuje ho Komise. Jakmile se Komise rozhodne zahájit přezkum, informuje o tom členské státy.

4.   Pokud je vhodné sporné nebo změněné opatření pozastavit, rozhodne o takovém časově omezeném pozastavení Komise poradním postupem podle čl. 3a odst. 2.

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Komise též může přijmout opatření podle čl. 1 odst. 1, aby zohlednila právní výklad obsažený ve zprávě přijaté OŘS ohledně nesporného opatření, považuje-li to za vhodné.

2.   Za účelem přijetí opatření podle odstavce 1 může Komise žádat dotčené strany o poskytnutí všech nezbytných informací, aby tak doplnila údaje získané v průběhu šetření, jež vedlo k přijetí nesporného opatření.

3.   Pokud je vhodné před přijetím nebo při přijetí opatření podle odstavce 1 přistoupit k přezkumu, zahajuje uvedený přezkum Komise. Jakmile se Komise rozhodne zahájit přezkum, informuje o tom členské státy.

4.   Pokud je vhodné nesporné nebo změněné opatření pozastavit, rozhodne o takovém časově omezeném pozastavení Komise poradním postupem podle čl. 3a odst. 2.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3b

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení (ES) č. 1225/2009.“

8.   Nařízení (ES) č. 153/2002

Pokud jde o nařízení (ES) č. 153/2002, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v prozatímní dohodě o stabilizaci a přidružení jednotné podmínky pro přijímání ochranných a jiných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Je-li to z naléhavých důvodů v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimečnými a kritickými okolnostmi ve smyslu čl. 24 odst. 4 písm. b) a čl. 25 odst. 4 prozatímní dohody a následně ve smyslu čl. 37 odst. 4 písm. b) a čl. 38 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení nutné, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

Nařízení (ES) č. 153/2002 se proto mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Koncese pro produkty kategorie „baby-beef“

Prováděcí pravidla k čl. 14 odst. 2 prozatímní dohody a k čl. 27 odst. 2 dohody o stabilizaci a přidružení týkající se celních kvót pro produkty kategorie „baby-beef“ přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4 tohoto nařízení.“

2)

Článek 3 se zrušuje.

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Další koncese

Pokud jsou poskytnuty další koncese pro produkty rybolovu v rámci celní kvóty podle článku 29 dohody o stabilizaci a přidružení a článku 16 prozatímní dohody, přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4 tohoto nařízení prováděcí pravidla k těmto celním kvótám.“

4)

Článek 5 se zrušuje.

5)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Technické úpravy

Změny a technické úpravy prováděcích pravidel přijatých podle tohoto nařízení, které jsou nezbytné po změnách kódů kombinované nomenklatury a třídění podle systému TARIC nebo vzniknou uzavřením nových dohod, protokolů, výměny dopisů nebo jiných aktů mezi Unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4.“

6)

Článek 7a se mění takto:

a)

odstavce 2, 3 a 4 se zrušují;

b)

v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po ukončení konzultací, a jestliže nebylo možné dosáhnout jiné dohody, může Komise přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4 tohoto nařízení rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí vhodných opatření stanovených v článcích 25 a 26 prozatímní dohody a v článcích 37 a 38 dohody o stabilizaci a přidružení.“;

c)

odstavce 7, 8 a 9 se zrušují;

d)

odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.   Konzultace v radě pro spolupráci a ve výboru pro stabilizaci a přidružení se považují za ukončené po uplynutí třiceti dnů od oznámení uvedeného v odstavci 5.“

7)

Článek 7b se nahrazuje tímto:

„Článek 7b

Výjimečné a kritické okolnosti

Nastanou-li výjimečné a kritické okolnosti ve smyslu čl. 25 odst. 4 písm. b) a čl. 26 odst. 4 prozatímní dohody a čl. 38 odst. 4 písm. b) a čl. 39 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení, může Komise přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4 tohoto nařízení, nebo v naléhavých případech podle čl. 7fa odst. 5 tohoto nařízení, přijmout okamžitá opatření podle článků 25 a 26 prozatímní dohody a podle článků 38 a 39 dohody o stabilizaci a přidružení.

Jestliže Komise obdrží žádost od členského státu, rozhodne o ní do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

8)

V článku 7e se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě jednání, které může opravňovat Unii k použití opatření stanovených v článku 33 prozatímní dohody a poté v článku 69 dohody o stabilizaci a přidružení, rozhodne Komise po přezkoumání případu z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu o slučitelnosti tohoto jednání s dohodou. V případě potřeby přijme ochranná opatření přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4, s výjimkou případů podpory, pro kterou platí nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (18), kdy se opatření přijmou postupy stanovenými v uvedeném nařízení. Opatření se přijmou pouze za podmínek stanovených v čl. 33 odst. 5 prozatímní dohody a v čl. 64 odst. 5 dohody o stabilizaci a přidružení.

9)

Článek 7f se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Dokud se při konzultacích uvedených v odstavci 2 tohoto článku nedospěje ke vzájemně uspokojivému řešení, může Komise, v souladu s článkem 30 prozatímní dohody a s článkem 43 dohody o stabilizaci a přidružení, přezkumným postupem podle čl. 7fa odst. 4 tohoto nařízení rozhodnout o dalších vhodných opatřeních, která považuje za nezbytná.“;

b)

odstavce 4, 5 a 6 se zrušují.

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7fa

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely článku 2 je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 195 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (19). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).

2.   Pro účely článku 4 je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (21). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pro účely článků 7a, 7b, 7e a 7f je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (22). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

9.   Nařízení (ES) č. 427/2003

Pokud jde o nařízení (ES) č. 427/2003, měla by být Komisi za účelem provedení provádění změn přílohy I uvedeného nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Za účelem přijímání ustanovení nezbytných k uplatňování nařízení (ES) č. 427/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy I k nařízení (ES) č. 625/2009, aby Komise mohla ze seznamu třetích zemí obsaženého v uvedené příloze vypustit ty země, které se staly členy Světové obchodní organizace (WTO). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Komisi by navíc měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání opatření nezbytných k uplatňování uvedeného nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Pro přijímání kontrolních a prozatímních opatření by se s ohledem na účinky těchto opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných ochranných opatření měl použít poradní postup. Pokud by prodlení při ukládání opatření mohlo způsobit škodu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby byla Komise oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 427/2003 se proto mění takto:

1)

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, a konzultace podle odstavce 3 nevedly k oboustranně uspokojivému řešení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jakmile Komise určí, že je třeba takové řízení zahájit, informuje o tom členské státy.“

2)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Prozatímní ochranná opatření se použijí za naléhavých okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelnou škodu, na základě předchozího určení, že dovoz působí nebo hrozí způsobit narušení trhu pro výrobní odvětví Unie, a pokud zájem Unie vyžaduje zásah. Komise přijímá tato prozatímní opatření poradním postupem podle čl. 15 odst. 2. V naléhavých případech se použije čl. 15 odst. 4.“;

b)

odstavec 3 se zrušuje.

3)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Zastavení řízení bez přijetí opatření

Pokud jsou dvoustranná ochranná opatření považována za zbytečná, šetření nebo řízení se zastaví přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.“

4)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že jsou splněny podmínky uvedené podle případu v článku 1, 2 nebo 3, a zájem Unie vyžaduje zásah v souladu s článkem 19, požádá Komise o konzultace s čínskou vládou za účelem nalezení oboustranně uspokojivého řešení.

2.   Pokud konzultace uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevedou do 60 dní od obdržení žádosti o konzultace k oboustranně uspokojivému řešení, uloží se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 konečná ochranná opatření nebo opatření proti odklonu obchodu. V naléhavých případech se použije čl. 15 odst. 5.“;

b)

odstavce 3 až 6 se zrušují.

5)

V článku 12 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Po dobu uplatňování ochranného opatření může Komise na žádost členských států nebo z vlastního podnětu posoudit jeho účinky a ověřit, zda je jeho zachování nadále nezbytné.

Pokud se Komise domnívá, že je zachování opatření nadále nezbytné, uvědomí v tomto smyslu členské státy.

4.   Pokud se Komise domnívá, že je třeba některé ochranné opatření zrušit nebo změnit, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.“

6)

V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců účinnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další období, které nesmí překročit dobu jednoho roku.“

7)

Vkládají se nové články, který zní:

„Článek 14a

Svěření pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b tohoto nařízení, kterými se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 625/2009 (23) za účelem vypuštění zemí, které se staly členy WTO, ze seznamu třetích zemí obsaženého v uvedené příloze.

Článek 14b

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. února 2014. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 22 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 22 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

8)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (24). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

9)

V článku 17 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy, informace o konzultacích podle článku 12 nebo podle čl. 5 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo orgány členských států se nesdělují veřejnosti ani žádnému účastníku řízení, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

10)

V čl. 18 odst. 4 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Poskytnutím informací není dotčeno žádné následné rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

11)

V článku 19 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

„5.   Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto posouzení a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článku 9 tohoto nařízení. K názorům vyjádřeným ve výboru by Komise měla přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.

6.   Účastníci řízení, kteří postupovali podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je jimi dotčeno jakékoli následné rozhodnutí Komise.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Zpráva

1.   Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (26).

13)

V článku 22 se zrušuje odstavec 3.

10.   Nařízení (ES) č. 452/2003

Pokud jde o nařízení (ES) č. 452/2003, měly by být Komisi za účelem zajištění jednotných podmínek k jeho uplatňování svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 452/2003 se proto mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Pokud se Komise domnívá, že by kombinace antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými celními opatřeními vůči stejným dovozům mohla vést k větším dopadům, než jaké jsou z hlediska politiky Unie v oblasti ochrany obchodu žádoucí, může přezkumným postupem podle čl. 2a odst. 2 přijmout takové z níže uvedených opatření, které považuje za vhodné:“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (27). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (28).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

11.   Nařízení (ES) č. 673/2005

Pokud jde o nařízení (ES) č. 673/2005, jeho zrušení je v pravomoci Rady. Tato pravomoc by měla být zrušena a na zrušení nařízení (ES) č. 673/2005 by se měl vztahovat článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 7 nařízení (ES) č. 673/2005 se proto zrušuje.

12.   Nařízení (ES) č. 1236/2005

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1236/2005, měla by být Komisi za účelem provádění změn příloh uvedeného nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Za účelem přijímání ustanovení nezbytných k uplatňování nařízení (ES) č. 1236/2005 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh I, II, III, IV a V uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 1236/2005 se proto mění takto:

1)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a měnící přílohy I, II, III, IV a V. Změny údajů v příloze I týkajících se příslušných orgánů členských států jsou prováděny na základě informací dodaných členskými státy.“

2)

Článek 15 se zrušuje.

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

4)

Článek 16 se zrušuje.

13.   Nařízení (ES) č. 1616/2006

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1616/2006, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v prozatímní dohodě o stabilizaci a přidružení jednotné podmínky pro přijímání ochranných a jiných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

Je-li to z naléhavých důvodů v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimečnými a kritickými okolnostmi ve smyslu čl. 26 odst. 4 prozatímní dohody a následně ve smyslu čl. 39 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení nutné, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

Nařízení (ES) č. 1616/2006 se proto mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Celní koncese na ryby a produkty rybolovu

Prováděcí pravidla k čl. 15 odst. 1 prozatímní dohody a následně k čl. 28 odst. 1 dohody o stabilizaci a přidružení týkající se celních kvót na ryby a produkty rybolovu přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Technické úpravy

Změny a technické úpravy ustanovení přijatých podle tohoto nařízení, které jsou nezbytné v důsledku změn kódů kombinované nomenklatury a třídění podle systému TARIC anebo v důsledku uzavření nových či upravených dohod, protokolů, výměn dopisů nebo jiných aktů uzavřených mezi Unií a Albánskou republikou, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

3)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Obecná ochranná doložka

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 25 prozatímní dohody a následně článku 38 dohody o stabilizaci a přidružení, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení, pokud článek 25 prozatímní dohody a následně článek 38 dohody o stabilizaci a přidružení nestanoví jinak.“

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Doložka pro případ nedostatku

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 26 prozatímní dohody a následně podle článku 39 dohody o stabilizaci a přidružení, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

5)

V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazují tímto:

„Tato opatření Komise přijímá přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3, nebo v naléhavých případech podle čl. 8a odst. 4.“

6)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Tato opatření Komise přijímá přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3, nebo v naléhavých případech podle čl. 8a odst. 4.“

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely článků 2, 4 a 11 je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (29). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (30).

2.   Pro účely článků 5, 6, 7 a 8 je Komisi nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 260/2009 (31). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

8)

V článku 11 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení u produktů, jak stanoví čl. 30 odst. 4 prozatímní dohody a následně čl. 43 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení.“

9)

Článek 12 se zrušuje.

14.   Nařízení (ES) č. 1528/2007

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1528/2007, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat opatření nezbytná k jeho uplatňování v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

K pozastavení daného zacházení by se měl s ohledem na povahu pozastavení použít poradní postup. Ten je s ohledem na povahu kontrolních a prozatímních ochranných opatření třeba použít také k jejich přijímání. Pokud by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, je nezbytné, aby byla Komise oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 1528/2007 se proto mění takto:

1)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.   „Pokud Komise na základě informací poskytnutých členským státem nebo z vlastního podnětu zjistí, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, může být příslušné zacházení poradním postupem podle čl. 21 odst. 4 pozastaveno poté, co Komise“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Období pozastavení podle tohoto článku se omezí na dobu nezbytně nutnou k ochraně finančních zájmů Unie. Jeho délka nepřesáhne dobu šesti měsíců, avšak lze je obnovit. Na konci této doby Komise poradním postupem podle čl. 21 odst. 4 rozhodne buď ukončit pozastavení, nebo prodloužit dobu pozastavení.“;

c)

v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rozhodnutí o pozastavení příslušného zacházení se přijímá poradním postupem podle čl. 21 odst. 4.“

2)

V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Pravidla pro uplatňování celních kvót uvedených v odstavci 2 tohoto článku se stanoví přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5.“

3)

V článku 7 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pravidla pro rozdělení podle regionu a uplatňování celních kvót uvedených v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5.“

4)

V článku 9 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5 pravidla pro další rozdělení množství uvedených v odstavci 1, pro řízení systému uvedeného v odstavcích 1, 3 a 4 tohoto článku a pro rozhodování o pozastavení.“

5)

V článku 10 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5 pravidla pro správu daného systému a rozhodnutí o pozastavení.“

6)

V článku 14 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Řízení se zahájí do jednoho měsíce od obdržení informací od členského státu.

Komise informuje členské státy o posouzení informací, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byly informace předány.

4.   Domnívá-li se Komise, že okolnosti stanovené v článku 12 existují, okamžitě oznámí dotčenému regionu nebo státu uvedenému v příloze I svůj úmysl zahájit šetření. K oznámení může přiložit výzvu ke konzultacím, aby se vyjasnila situace a aby bylo dosaženo oboustranně uspokojivého řešení.“

7)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Prozatímní ochranná opatření se použijí za naléhavých okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelnou škodu, na základě předchozího určení, že okolnosti uvedené v článku 12 existují. Prozatímní opatření se přijímají poradním postupem podle čl. 21 odst. 4, nebo v naléhavých případech podle čl. 21 odst. 6.

2.   Vzhledem ke zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a jejich zranitelnosti k nárůstu dovozu se v řízení, které se jich dotýká a kde předběžné určení ukázalo, že se dovoz zvýšil, použijí prozatímní ochranná opatření. Prozatímní opatření se přijímají poradním postupem podle čl. 21 odst. 4, nebo v naléhavých případech podle čl. 21 odst. 6.“;

b)

odstavec 4 se zrušuje.

8)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Zastavení šetření a řízení bez přijetí opatření

Pokud jsou dvoustranná ochranná opatření považována za zbytečná, šetření a řízení se zastaví postupem podle čl. 21 odst. 5.“

9)

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud konzultace uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevedou ke vzájemně uspokojivému řešení do třiceti dnů ode dne, kdy byla věc dotčenému regionu nebo státu předložena, přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5 rozhodnutí o zavedení konečných dvoustranných ochranných opatření do dvaceti pracovních dnů po skončení konzultací.“;

b)

odstavce 3 a 4 se zrušují.

10)

V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise přijímá rozhodnutí o zavedení kontroly poradním postupem podle čl. 21 odst. 4.“

11)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely článků 16, 17, 18 a 20 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) (32). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (33).

2.   Pro účely článků 4 a 5 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (34). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pro účely článků 6, 7 a 9 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 (35). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

6.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

12)

Článek 24 se zrušuje.

13)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24b

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (36).

15.   Nařízení (ES) č. 140/2008

Pokud jde o nařízení (ES) č. 140/2008, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v prozatímní dohodě o stabilizaci a přidružení jednotné podmínky pro přijímání ochranných a jiných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Je-li to z naléhavých důvodů v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimečnými a kritickými okolnostmi ve smyslu čl. 26 odst. 5 písm. b) a čl. 27 odst. 4 prozatímní dohody a následně ve smyslu čl. 41 odst. 5 písm. b) a čl. 42 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení nutné, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

Nařízení (ES) č. 140/2008 se proto mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Celní koncese na ryby a produkty rybolovu

Prováděcí pravidla k článku 14 prozatímní dohody a posléze k článku 29 DSP týkající se celních kvót na ryby a produkty rybolovu přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

2)

Články 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„Článek 4

Technické úpravy

Změny a technické úpravy ustanovení přijatých podle tohoto nařízení, které jsou nezbytné v důsledku změn kódů kombinované nomenklatury a třídění podle systému TARIC anebo v důsledku uzavření nových či upravených dohod, protokolů, výměn dopisů nebo jiných aktů uzavřených mezi Unií a Republikou Černá Hora, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3.

Článek 5

Obecná ochranná doložka

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 26 prozatímní dohody a posléze podle článku 41 DSP, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení, pokud článek 26 prozatímní dohody a posléze článek 41 DSP nestanoví jinak.

Článek 6

Doložka pro případ nedostatku

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 27 prozatímní dohody a posléze podle článku 42 DSP, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

3)

V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijímá tato opatření přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3. V naléhavých případech se použije čl. 8a odst. 4.“

4)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise přijímá tato opatření přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3. V naléhavých případech se použije čl. 8a odst. 4.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely článku 4 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (37). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (38).

2.   Pro účely článků 5, 6, 7 a 8 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 260/2009 (39). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

6)

V článku 11 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení u produktů, jak stanoví čl. 31 odst. 4 prozatímní dohody a následně čl. 46 odst. 4 DSP.“

7)

Článek 12 se zrušuje.

16.   Nařízení (ES) č. 55/2008

Pokud jde o nařízení (ES) č. 55/2008, měly by být Komisi za účelem zajištění jednotných podmínek k jeho uplatňování svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

K přijetí opatření pro dohled a prozatímních opatření a za účelem dočasného pozastavení preferenčního zacházení u některých produktů by se měl s ohledem na účinky těchto opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijetí konečných ochranných opatření použít poradní postup. V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, je nezbytné, aby byla Komise oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 55/2008 se proto mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto nařízení, zejména na článek 10, může Komise v případě, že dovoz zemědělských produktů způsobí závažné narušení trhů Unie a jejich regulačních mechanismů, přijmout vhodná opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Zavedení celních kvót na mléčné výrobky

Podrobná pravidla pro zavedení celních kvót pro čísla 0401 až 0406 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“

3)

Článek 8 se zrušuje.

4)

Článek 10 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o podvodu, nesrovnalostech nebo o soustavných nedostatcích při plnění nebo zajišťování plnění pravidel o prokazování původu produktů a souvisejících postupů ze strany Moldavska, při poskytování správní spolupráce podle čl. 2 odst. 1 nebo při dodržování kterékoli z ostatních podmínek uvedených v čl. 2 odst. 1, může přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 přijmout opatření k celkovému nebo částečnému pozastavení preferenčního režimu upraveného tímto nařízením na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud nejdříve:“;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Na konci doby trvání dočasného pozastavení Komise rozhodne, že je buď ukončí, nebo jeho trvání přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 prodlouží.“

5)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud je produkt pocházející z Moldavska dovážen za podmínek, které způsobují nebo mohou způsobit vážné obtíže výrobci obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie, může Komise přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 na dotyčný produkt kdykoli opětovně zavést cla společného celního sazebníku.“;

b)

odstavce 5, 6 a 7 se nahrazují tímto:

„5.   Šetření musí být dokončeno do šesti měsíců od zveřejnění oznámení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Za mimořádných okolností může Komise uvedenou lhůtu poradním postupem podle čl. 11a odst. 4 prodloužit.

6.   Komise přijme rozhodnutí do tří měsíců přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vyhlášení.

7.   Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují šetření, může Komise přijmout postupem podle čl. 11a odst. 6 nezbytně nutná preventivní opatření.“

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely čl. 3 odst. 3 a článků 11 a 12 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (40). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (41).

2.   Pro účely článku 4 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 195 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (42). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pro účely článku 10 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (43). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

6.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

7)

V článku 12 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud Moldavsko ohledně produktů výše zmíněných kapitol 17, 18, 19 a 21 harmonizovaného systému nedodržuje pravidla prokazování původu nebo neposkytuje správní spolupráci, jak vyžaduje článek 2, nebo pokud dovoz produktů uvedených kapitol, jež podléhají preferenčnímu režimu podle tohoto nařízení, významně překračuje obvyklý objem vývozu Moldavska, přijmou se vhodná opatření přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“

17.   Nařízení (ES) č. 594/2008

Pokud jde o nařízení (ES) č. 594/2008, vyžaduje uplatňování dvoustranných ochranných doložek uvedených v prozatímní dohodě o stabilizaci a přidružení jednotné podmínky pro přijímání ochranných a jiných opatření. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Je-li to z naléhavých důvodů v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimečnými a naléhavými okolnostmi ve smyslu čl. 24 odst. 5 písm. b) a čl. 25 odst. 4 prozatímní dohody a následně ve smyslu čl. 39 odst. 5 písm. b) a čl. 40 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení nutné, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

Nařízení (ES) č. 594/2008 se proto mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Celní koncese na ryby a produkty rybolovu

Prováděcí pravidla k článku 13 prozatímní dohody a posléze k článku 28 DSP týkající se celních kvót na ryby a produkty rybolovu přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 2 tohoto nařízení.“

2)

Články 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„Článek 4

Technické úpravy

Změny a technické úpravy ustanovení přijatých podle tohoto nařízení, které jsou nezbytné v důsledku změn kódů kombinované nomenklatury a třídění podle systému TARIC anebo v důsledku uzavření nových či upravených dohod, protokolů, výměn dopisů nebo jiných aktů uzavřených mezi Unií a Bosnou a Hercegovinou, se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 5

Obecná ochranná ustanovení

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 24 prozatímní dohody a posléze podle článku 39 DSP, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení, pokud článek 24 prozatímní dohody a posléze článek 39 DSP nestanoví jinak.

Článek 6

Ustanovení pro případ nedostatku

Potřebuje-li Unie přijmout opatření podle článku 25 prozatímní dohody a posléze podle článku 40 DSP, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení.“

3)

V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazují tímto:

„Tato opatření Komise přijímá přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3, popřípadě v naléhavých případech podle čl. 8a odst. 4.“

4)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Tato opatření Komise přijímá přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3, popřípadě v naléhavých případech podle čl. 8a odst. 4.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Postup projednávání ve výborech

1.   Pro účely článků 2, 4 a 11 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený podle článku 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (44). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (45).

2.   Pro účely článků 5, 6, 7 a 8 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (46). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

6)

V článku 11 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může přezkumným postupem podle čl. 8a odst. 3 tohoto nařízení rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení u produktů, jak stanoví čl. 29 odst. 4 prozatímní dohody a posléze čl. 44 odst. 4 DSP.“

7)

Článek 12 se zrušuje.

18.   Nařízení (ES) č. 597/2009

Pokud jde o nařízení (ES) č. 597/2009, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných cel a pro zastavení šetření bez přijetí opatření. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Pro přijímání prozatímních opatření by se měl s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných opatření použít poradní postup. Měl by se rovněž použít k přijímání závazků, zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pozastavení použitelnosti opatření, prodloužení pozastavení použitelnosti opatření a obnovení použitelnosti opatření s ohledem na účinky těchto opatření v porovnání s konečnými opatřeními. V případě, že by prodlení při zavádění opatření mohlo způsobit škodu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 597/2009 se proto mění takto:

1)

V článku 10 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Pokud se Komise za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční se šetření pouze tehdy, má-li dostatečné důkazy o existenci napadnutelné subvence, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření. Jakmile Komise určí, že je třeba takové vyšetřování zahájit, informuje o tom členské státy.“

2)

V článku 10 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„11.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise do 45 dnů ode dne předání podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom stěžovatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět předán Komisi. Komise informuje členské státy o posouzení podnětu, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byl podnět předán.“

3)

Článek 12 se mění takto:

a)

netýká se českého znění;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komise přijímá prozatímní opatření postupem podle čl. 25 odst. 4.“;

c)

odstavec 5 se zrušuje.

4)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud byla předběžně stanovena existence subvence a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se:

a)

země původu a/nebo vývozu zaváže zrušit nebo omezit subvenci nebo přijmout jiná opatření týkající se jejích účinků, nebo

b)

vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území tak dlouho, dokud jsou vývozu poskytovány napadnutelné subvence, takže je Komise přesvědčena, že poškozující účinek subvencí je odstraněn.

V takovém případě a po dobu platnosti takovýchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 15 odst. 1 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků a ve všech následných změnách takového rozhodnutí.

Zvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání částky napadnutelných subvencí, a musí být nižší než výše napadnutelných subvencí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pokud jsou závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise je zastaví přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“;

c)

v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9.   Jestliže některá strana poruší nebo odvolá závazky nebo jestliže Komise zruší přijetí závazku, Komise přijetí daného závazku zruší a uplatní se prozatímní clo, které Komise uložila v souladu s článkem 12, nebo konečné clo, které bylo uloženo v souladu s čl. 15 odst. 1, pokud dotčenému vývozci nebo zemi původu a/nebo vývozu byla, s výjimkou případu, kdy je závazek odvolán vývozcem nebo danou zemí, dána příležitost se k věci vyjádřit. Pokud se Komise rozhodne zrušit závazek, informuje o tom členské státy.“;

d)

odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.   Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být podle článku 12 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno.“

5)

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise zastaví šetření přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“

6)

V článku 15 se odstavec 1 mění takto:

a)

první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují napadnutelné subvence a jimi způsobená újma a v zájmu Unie podle článku 31 je nutné zasáhnout, uloží Komise přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 konečné vyrovnávací clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti.“;

b)

druhý a třetí pododstavec se zrušují.

7)

V čl. 16 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje napadnutelná subvence a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné vyrovnávací clo, o tom, do jaké míry má být prozatímní clo skutečně vybráno.“

8)

V článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zrychlený přezkum se zahájí poté, co byla výrobcům Unie dána příležitost se k věci vyjádřit.“

9)

V čl. 21 odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Komise rozhodne, zda a do jaké míry má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle příslušných ustanovení pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a do jaké míry je vrácení cla oprávněné.“

10)

Článek 22 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se zrušuje pátý pododstavec;

b)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Přezkumy podle článků 18, 19 a 20 zahajuje Komise. Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 rozhodne, zda přezkumy podle článku 18 zahájí, či nikoli. Jakmile hospodářský subjekt nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení přezkumu podle článků 19 a 20, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je třeba přezkoumat nutnost zachování opatření, informuje o tom členské státy.

3.   Pokud to vyplývá z výsledků přezkumu, opatření se přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 zruší nebo ponechají v platnosti podle článku 18, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle článků 19 a 20.“

11)

Článek 23 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„4.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo kterékoli zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 24 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné zahájit šetření, informuje o tom členské státy.

Šetření provádí Komise. Komisi při tom mohou být nápomocny celní orgány a šetření musí být ukončeno do devíti měsíců.

Jestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření má být rozšířena, učiní tak Komise přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“;

b)

v odstavci 6 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí pro období a za podmínek uvedených v dotyčném rozhodnutí. Jakmile Komise dokončí posouzení, informuje o tom členské státy.“

12)

Článek 24 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců použitelnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 prodloužit o další dobu, která nesmí překročit jeden rok.

Použitelnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie byla dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k tomuto vyjádření přihlédlo. Použitelnost opatření může být kdykoliv obnovena poradním postupem podle čl. 25 odst. 2, pokud pominou důvody jejího pozastavení.“;

b)

v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.   Poté, co Komise včas informovala členské státy, může vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.“

13)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Postup projednávání ve výborech

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 (47). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (48).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

5.   Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle odstavce 3 tohoto článku nebo pro přijetí rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 182/2011. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.

6.   Výbor se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí.

14)

V článku 29 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

15)

V článku 30 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Konečné informace se poskytují písemně. Poskytují se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením postupů podle článku 14 nebo 15, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve.

Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.

5.   Ke stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Pokud musí být poskytnuty dodatečné konečné informace, může být stanovena kratší lhůta.“

16)

Článek 31 se mění takto:

a)

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do 25 dnů od nabytí účinnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim mohou vyjádřit.

5.   Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto posouzení a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článků 14 a 15. K názorům vyjádřeným ve výboru by měla Komise přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.“;

b)

v odstavci 6 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je dotčeno jakékoli pozdější rozhodnutí Komise.“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 33a

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení (ES) č. 1225/2009.“

19.   Nařízení (ES) č. 260/2009

Pokud jde o nařízení (ES) č. 260/2009, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných ochranných opatření a pro ukládání opatření předchozí kontroly. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Pro přijímání kontrolních a prozatímních opatření by se měl s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných ochranných opatření použít poradní postup. V případě, že by prodlení při zavádění opatření mohlo způsobit škodu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 260/2009 se proto mění takto:

1)

Článek 3 se zrušuje.

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (49).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.   Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle článku 17 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 182/2011. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.

3)

Článek 6 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta a návětí nahrazují tímto:

„1.   Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí je do jednoho měsíce po obdržení informací z některého členského státu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení“;

b)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise informuje členské státy o posouzení informací, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byly informace předány.“;

c)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Komise si vyžádá všechny informace, které považuje za nutné, a považuje-li to za vhodné, pokusí se poté, co informovala členské státy, ověřit tyto informace u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.“;

d)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Pokud Komise dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby odůvodnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.“

4)

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud Komise během devíti měsíců po zahájení šetření dojde k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní nebo ochranná opatření Unie, ukončí se šetření do jednoho měsíce. Komise šetření ukončí poradním postupem podle čl. 4 odst. 2.“

5)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné důvěrné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné důvěrně poskytnuté údaje bez výslovného souhlasu toho, kdo tyto informace poskytl.“

6)

V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise přijímá rozhodnutí o zavedení kontroly prostřednictvím prováděcích aktů poradním postupem podle čl. 4 odst. 2.“

7)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Pokud nebyl dovoz produktu podroben předchozí kontrole Unie, může Komise v souladu s článkem 18 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Unie. Jakmile se Komise rozhodne zahájit kontrolu, informuje o tom členské státy.“

8)

V článku 16 se odstavce 6 a 7 nahrazují tímto:

„6.   Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3, nebo v naléhavých případech podle čl. 4 odst. 4, rozhodnutí do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

9)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Pokud to vyžadují zájmy Unie, může Komise přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3 a v souladu s kapitolou III přijmout vhodná opatření k zabránění tomu, aby se určitý produkt do Unie dovážel v natolik zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že tím výrobcům obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie vzniká nebo hrozí vzniknout vážná újma.

Použije se čl. 16 odst. 2 až 5.“

10)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

1.   V průběhu uplatňování kontrolních nebo ochranných opatření podle kapitol IV a V může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu nejpozději v polovině doby uplatňování opatření přijatých na více než tři roky:

a)

posoudit účinky opatření;

b)

určit, zda a do jaké míry je vhodné urychlit proces liberalizace;

c)

ověřit, zda je zachování opatření nutné.

Pokud se Komise domnívá, že zachování opatření je nutné, uvědomí v tomto smyslu členské státy.

2.   Pokud se Komise domnívá, že je nutné některá kontrolní nebo ochranná opatření podle článků 11, 13, 16, 17 a 18 zrušit nebo změnit, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3.

Pokud se rozhodnutí týká regionálních kontrolních opatření, použije se od šestého dne po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.“

11)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Pokud to zájmy Unie vyžadují, může Komise přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3 přijmout vhodná opatření, jimiž se provádějí legislativní akty, aby umožnila výkon práv a povinností Unie nebo všech členských států na mezinárodní úrovni, zejména v oblasti obchodu s komoditami.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 23a

Zpráva

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení (ES) č. 1225/2009 (50).

20.   Nařízení (ES) č. 625/2009

Pokud jde o nařízení (ES) č. 625/2009, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných ochranných opatření a pro ukládání opatření předchozí kontroly. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Pro přijímání kontrolních a prozatímních opatření by se měl s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných ochranných opatření použít poradní postup. Pokud by prodlení při zavádění opatření mohlo způsobit škodu, kterou by bylo obtížné napravit, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 625/2009 se proto mění takto:

1)

Článek 3 se zrušuje.

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený nařízením Rady (ES) č. 260/2009 (51). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (52).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

3)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta a návětí nahrazují tímto:

„1.   Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí jej do jednoho měsíce po obdržení informací z některého členského státu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení“;

b)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise informuje členské státy o posouzení informací, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byly informace předány.“;

c)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Komise si vyžádá všechny informace, které považuje za nutné, a považuje-li to za vhodné, pokusí se ověřit tyto informace u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Pokud Komise dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby odůvodnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.“

4)

V čl. 6 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2.   Pokud Komise během devíti měsíců po zahájení šetření dojde k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní nebo ochranná opatření Unie, ukončí se šetření ve lhůtě jednoho měsíce. Komise šetření ukončí poradním postupem podle čl. 4 odst. 2.“

5)

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné důvěrné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné důvěrně poskytnuté údaje bez výslovného souhlasu toho, kdo tyto informace poskytl.“

6)

V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Rozhodnutí podle odstavce 1 přijímá Komise poradním postupem podle čl. 4 odst. 2.“

7)

V článku 11 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„—

stanovit pro vydání tohoto dokladu určité podmínky a ve výjimečných případech jeho vydání podmínit zahrnutím doložky o odvolání.“

8)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Pokud nebyl dovoz produktu podroben předchozí kontrole Unie, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů poradním postupem podle čl. 4 odst. 2 a v souladu s článkem 17 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Unie.“

9)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Přijatá opatření se neprodleně sdělí členským státům a jsou okamžitě použitelná.“;

b)

odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„4.   Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3, nebo v naléhavých případech podle čl. 4 odst. 4, rozhodnutí do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

10)

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise může zejména v případě uvedeném v čl. 15 odst. 1 přijmout přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3 vhodná ochranná opatření.“

11)

Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

1.   V průběhu uplatňování kontrolních nebo ochranných opatření podle kapitol IV a V může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu:

a)

posoudit účinky opatření;

b)

ověřit, zda je zachování opatření nutné.

Pokud se Komise domnívá, že zachování opatření je nutné, uvědomí v tomto smyslu členské státy.

2.   Pokud se Komise domnívá, že je nutné některá kontrolní nebo ochranná opatření podle kapitol IV a V zrušit nebo změnit, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 3.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (53).

21.   Nařízení (ES) č. 1061/2009

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1061/2009, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných ochranných opatření a pro ukládání opatření předchozí kontroly. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 1061/2009 se proto mění takto:

1)

Článek 3 se zrušuje.

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený nařízením Rady (ES) č. 260/2009 (54). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (55).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

3)

Článek 6 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Za účelem zabránění kritické situaci, která by nastala v důsledku nedostatku základních produktů nebo za účelem nápravy takové situace, a pokud zájmy Unie vyžadují okamžitý zásah, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a s přihlédnutím k povaze produktů a dalším zvláštnostem dotyčných transakcí vývoz produktu podmínit předložením vývozního povolení, které je udělováno podle pravidel a v mezích stanovených Komisí přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 2 nebo, v naléhavých případech, podle čl. 4 odst. 3.

2.   Přijatá opatření jsou sdělena Evropskému parlamentu, Radě a členským státům; jsou okamžitě použitelná.“;

b)

odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„4.   Je-li Komise požádána členským státem o zásah, rozhodne o této žádosti v souladu s odstavcem 1 do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

5.   Pokud Komise uplatní odstavec 1 tohoto článku, rozhodne o přijetí vhodných opatření uvedených v článku 7 ve lhůtě dvanácti pracovních dnů ode dne vstupu opatření, které přijala, v platnost. Pokud do šesti týdnů ode dne vstupu opatření v platnost nejsou žádná opatření přijata, považuje se takové opatření za zrušené.“

4)

V čl. 7 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Pokud to vyžadují zájmy Unie, může Komise přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 2 přijmout vhodná opatření,“.

5)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   V průběhu uplatňování opatření uvedených v článcích 6 a 7 může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu:

a)

posoudit účinky opatření;

b)

ověřit, zda je uplatňování opatření stále nutné.

Pokud se Komise domnívá, že zachování opatření je nutné, uvědomí v tomto smyslu členské státy.

2.   Pokud se Komise domnívá, že je nutné některé opatření uvedené v článcích 6 a 7 zrušit nebo změnit, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 4 odst. 2.“

6)

V článku 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„U produktů uvedených v příloze I jsou členské státy do doby, než Evropský parlament a Rada přijmou příslušná opatření v souladu s mezinárodními závazky přijatými Unií nebo všemi členskými státy, oprávněny, aniž jsou dotčena pravidla přijatá Unií v této oblasti, vytvořit mechanismy pro případ krize zavedením alokační povinnosti vůči třetím zemím podle mezinárodních závazků přijatých před vstupem tohoto nařízení v platnost.“

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (56).

22.   Nařízení (ES) č. 1225/2009

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1225/2009, vyžaduje jeho uplatňování jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných cel a pro zastavení šetření bez přijetí opatření. Tato opatření by měla přijímat Komise v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Pro přijímání prozatímních opatření by se měl s ohledem na účinky těchto opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných opatření použít poradní postup. Měl by se rovněž použít k přijímání závazků, zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pozastavení opatření, prodloužení pozastavení opatření a obnovení opatření s ohledem na jejich účinky v porovnání s konečnými opatřeními. V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, je nezbytné, aby Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.

Nařízení (ES) č. 1225/2009 se proto mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 7 se písmeno c) mění takto:

a)

slova „po zvláštní konzultaci poradního výboru a poté, co výrobní odvětví Společenství“ se nahrazují slovy „poté, co výrobní odvětví Unie“;

b)

doplňuje se nová věta, která zní:

„Komise informuje členské státy o přezkumu žádostí podle písmene b) obvykle do 28 týdnů od zahájení šetření.“

2)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Pokud se Komise za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční je pouze tehdy, pokud má dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující zahájit šetření. Jakmile Komise určí, že je třeba takové vyšetřování zahájit, informuje o tom členské státy.“

b)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise během 45 dnů ode dne předání podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět předán Komisi. Komise informuje členské státy o posouzení podnětu, které provedla, obvykle do 21 dnů ode dne, kdy jí byl podnět předán.“

3)

Článek 7 se mění takto:

a)

netýká se českého znění;

b)

odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise přijímá prozatímní opatření postupem podle čl. 15 odst. 4.“;

c)

odstavec 6 se zrušuje.

4)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud byla předběžně stanovena existence dumpingu a újmy, může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, je-li Komise přesvědčena, že poškozující účinek dumpingu tím je odstraněn. V takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění. Zvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí, a mělo by být nižší než dumpingové rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pokud jsou závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.“;

c)

v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9.   Jestliže některá strana závazky poruší nebo odvolá nebo jestliže Komise odvolá přijetí závazku, přijetí daného závazku se poté, co je dotčenému vývozci dána příležitost se k věci vyjádřit, s výjimkou případu, kdy závazek sám odvolal, zruší rozhodnutím Komise nebo nařízením Komise a automaticky se uplatní prozatímní clo uložené Komisí v souladu s článkem 7 nebo konečné clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 4. Pokud se Komise rozhodne odvolat závazek, informuje o tom členské státy.“;

d)

odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.   Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být podle článku 7 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno.“

5)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.“;

b)

odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existuje dumping a jím způsobená újma a v zájmu Unie podle článku 21 je nutné zasáhnout, uloží Komise přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 konečné antidumpingové clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti. Výše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí a měla by být nižší než toto rozpětí, pokud menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

6)

V čl. 10 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2.   Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje dumping a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné antidumpingové clo, o tom, do jaké míry má být prozatímní clo skutečně vybráno.“

7)

Článek 11 se mění takto:

a)

v odst. 4 třetím pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Zrychlený přezkum u nového vývozce se zahájí a provede poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit.“;

b)

v odstavci 5 se zrušuje druhý pododstavec;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Přezkumy podle tohoto článku zahajuje Komise. Komise rozhodne, zda přezkumy zahájí podle odstavce 2 tohoto článku poradním postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2, či nikoli. Jakmile hospodářský subjekt nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení přezkumu podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné opatření zachovat, informuje o tom členské státy. Pokud to přezkum odůvodňuje, opatření se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 zruší, ponechají v platnosti podle odstavce 2 tohoto článku, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle odstavců 3 a 4 tohoto článku. Jsou-li opatření zrušena pro jednotlivé vývozce, avšak ne pro celou zemi, zůstávají tito vývozci předmětem řízení a mohou být automaticky znovu šetřeni v jakémkoli dalším přezkumu prováděném u dané země podle tohoto článku.“;

d)

v odst. 8 čtvrtém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Komise rozhodne, zda a v jakém rozsahu má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle ustanovení platných pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a v jakém rozsahu je vrácení cla oprávněné. Jakmile Komise dokončí posouzení žádosti, informuje o tom členské státy.“

8)

Článek 12 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Pokud výrobní odvětví Unie nebo jiná zúčastněná strana předloží, obvykle do dvou let od vstupu opatření v platnost, dostatečné informace o tom, že se po skončení období původního šetření a před nebo po zavedení opatření vývozní ceny snížily nebo že opatření nevedla k žádnému nebo vedla jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen dováženého výrobku v Unii, může Komise opět zahájit šetření, aby bylo posouzeno, zda měla opatření na výše uvedené ceny účinek. Jakmile zúčastněná strana předloží dostatečné informace, které odůvodňují opětovné zahájení šetření, a Komise dokončí jejich posouzení, informuje o tom členské státy.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud se v novém šetření podle tohoto článku zjistí zvýšený dumping, může Komise na základě nově zjištěných vývozních cen přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 platná opatření změnit. Výše antidumpingového cla uloženého podle tohoto článku nesmí převýšit dvojnásobek původně uložené výše cla.“;

c)

v odstavci 4 se zrušuje druhý pododstavec.

9)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit, informuje o tom členské státy.

Šetření provádí Komise. Komisi při tom mohou být nápomocny celní orgány a šetření musí být ukončeno do devíti měsíců.

Jestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření má být rozšířena, Komise tak učiní přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3. Rozšíření působnosti nabývá účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo od kterého je vyžadováno složení jistoty. Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a průběhu šetření se použijí podle tohoto článku.“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí po dobu a za podmínek uvedených v dotyčném rozhodnutí. Jakmile Komise provede přezkum, informuje o tom členské státy.“

10)

Článek 14 se mění takto:

a)

odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců použitelnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další dobu, která nesmí překročit jeden rok. Použitelnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie byla dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k tomuto vyjádření přihlédlo. Použitelnost opatření může být kdykoliv obnovena poradním postupem podle čl. 15 odst. 2, pokud pominou důvody jejího pozastavení.“;

b)

v odstavci 5 se první věta nahrazuje tímto:

„5.   Poté, co včas informovala členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.“

11)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (57).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

5.   Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení EU č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle odstavce 3 tohoto článku nebo pro přijetí rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení EU č. 182/2011. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně čtvrtina členů výboru.

6.   Výbor se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí.

12)

V článku 19 se odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

13)

V článku 20 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Konečné informace se poskytují písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením řízení podle článku 9, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve. Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.

5.   Ke stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Pokud musí být poskytnuty dodatečné konečné informace, může být stanovena kratší lhůta.“

14)

V článku 21 se odstavce 4, 5 a 6 nahrazují tímto:

„4.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do 25 dnů ode dne použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, kteří se k nim mohou vyjádřit.

5.   Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto přezkumu a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článku 9 tohoto nařízení. K názorům vyjádřeným ve výboru by Komise měla přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.

6.   Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je dotčeno jakékoli pozdější rozhodnutí Komise.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zpráva

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o nových šetřeních, o přezkumech a kontrolních návštěvách a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají.

2.   Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.

3.   Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději do šesti měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.“.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93).“

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93).“

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).“

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1).“

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(26)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(27)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(31)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).“

(32)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

(35)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).“

(36)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).“

(40)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(42)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).“

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(46)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).“

(47)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(50)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(51)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(52)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(53)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(54)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

(55)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(56)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(57)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“


Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k čl. 15 odst. 6 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 nařízení (ES) č. 597/2009

Evropský parlament, Rada a Komise se domnívají, že začlenění čl. 15 odst. 6 v nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 v nařízení (ES) č. 597/2009 je odůvodněné výhradně na základě specifických charakteristik, které daná nařízení měla před tím, než byla změněna tímto nařízením. K zahrnutí ustanovení, jako jsou výše uvedené články, tedy došlo výjimečně u daných dvou nařízení a nepředstavuje precedens pro vytváření budoucích právních předpisů.

V zájmu přehlednosti je třeba poznamenat, že Evropský parlament, Rada a Komise jsou toho názoru, že čl. 15 odst. 6 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 nařízení (ES) č. 597/2009 nezavádějí rozhodovací postupy, které by byly odlišné od postupů stanovených v nařízení (ES) č. 182/2011 nebo by tyto postupy doplňovaly.


Prohlášení Rady k použití čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 v souvislosti s řízením o uložení antidumpingového a vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009

Při navrhování změn týkajících se návrhů opatření v oblasti antidumpingového nebo vyrovnávacího cla stanovených v nařízeních (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“) v souladu s čl. 3 odst. 4 nebo čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 členské státy:

a)

zajistí, aby příslušná změna byla navržena včas a dodržely se tak lhůty stanovené základními nařízeními a s ohledem na to, že Komise potřebuje dostatek času na případný nutný postup poskytnutí informací a na řádné přezkoumání návrhu a výbor musí posoudit jakékoli předložené změny návrhů opatření;

b)

zajistí, aby příslušná navrhovaná změna byla v souladu se základními nařízeními, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie, a s příslušnými mezinárodními závazky;

c)

poskytnou písemné odůvodnění, v němž bude přinejmenším uvedeno, jak navrhovaná změna souvisí se základními nařízeními a se skutečnostmi zjištěnými v rámci šetření, ale v němž mohou být zahrnuty i jiné argumenty na podporu dané změny, které členský stát, jenž změnu navrhl, považuje za vhodné.


Prohlášení Komise týkající se řízení o uložení antidumpingového a vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009

Komise uznává význam toho, aby členským státům byly poskytovány informace v případech stanovených nařízením (ES) č. 1225/2009 a nařízením (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“), tak aby mohly přijímat plně informovaná rozhodnutí, a bude usilovat o splnění tohoto cíle.

* * *

V zájmu zabránění pochybnostem je třeba konstatovat, že podle názoru Komise se ustanovením o konzultacích podle čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 od Komise vyžaduje, aby si s výjimkou krajně naléhavých případů vyžádala před přijetím předběžného antidumpingového nebo vyrovnávacího cla názory členských států.

* * *

Komise zajistí účinné řízení všech aspektů postupů v oblasti antidumpingového a vyrovnávacího cla stanovených nařízením (ES) č. 1225/2009 a nařízením (ES) č. 597/2009, včetně možnosti členských států navrhovat změny, a to aby byly dodrženy lhůty a povinnosti vůči účastníkům řízení stanovené v základních nařízeních a aby jakákoli opatření, která jsou nakonec uložena, byla v souladu se skutečnostmi zjištěnými v rámci šetření a s příslušnými základními nařízeními, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie, i s mezinárodními závazky Unie.


Prohlášení Komise ke kodifikaci

Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, s sebou ponese značný počet změn dotčených aktů. V zájmu lepší orientace v dotčených aktech Komise navrhne, aby byla po přijetí obou uvedených nařízení co nejrychleji provedena jejich kodifikace, a to nejpozději do 1. června 2014.


Prohlášení Komise k aktům v přenesené pravomoci

V kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, Komise připomíná, že v bodě 15 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí se zavázala poskytovat Parlamentu veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s národními odborníky v souvislosti se svou prací na přípravě aktů v přenesené pravomoci.


21.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 18/52


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 38/2014

ze dne 15. ledna 2014,

kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Několik základních nařízení týkajících se společné obchodní politiky stanoví, že akty mají být přijímány postupy stanovenými v rozhodnutí Rady 1999/468/ES (2).

(2)

Za účelem zajištění soudržnosti s ustanoveními zavedenými Lisabonskou smlouvou je nutné provést přezkum platných právních aktů, které před vstupem uvedené smlouvy v platnost nebyly přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou. V určitých případech je vhodné takové právní akty změnit tak, aby byly Komisi svěřeny přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je rovněž vhodné v některých případech použít některé postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(3)

Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna následující nařízení:

nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 (4),

nařízení Rady (ES) č. 517/94 (5),

nařízení Rady (ES) č. 953/2003 (6),

nařízení Rady (ES) č. 673/2005 (7),

nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 (8),

nařízení Rady (ES) č. 55/2008 (9),

nařízení Rady (ES) č. 1340/2008 (10).

(4)

K zajištění právní jistoty, by postupy pro přijetí opatření, které byly zahájeny, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, neměly být tímto nařízením dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení uvedená v příloze tohoto nařízení se mění v souladu s ní.

Článek 2

Odkazy na ustanovení nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení se považují za odkazy na zmíněná ustanovení ve znění tohoto nařízení.

Článek 3

Tímto nařízením nejsou dotčeny postupy pro přijímání opatření podle nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení, které byly zahájeny, avšak nikoli dokončeny před jeho vstupem v platnost.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 15. ledna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 15. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)  Nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (Úř. věst. L 275, 8.11.1993, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 953/2003 ze dne 26. května 2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie (Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 5).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES (Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1340/2008 ze dne 8. prosince 2008 o obchodu s některými výrobky z oceli mezi Evropským společenstvím a Republikou Kazachstán (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 1).


PŘÍLOHA

SEZNAM NAŘÍZENÍ Z OBLASTI SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY ZMĚNĚNÝCH ZA ÚČELEM PŘIZPŮSOBENÍ ČLÁNKU 290 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEBO POUŽITELNÝM USTANOVENÍM NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 182/2011

1.   Nařízení (EHS) č. 3030/93

Pokud jde o nařízení (EHS) č. 3030/93, za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení, poskytnutí dodatečných možností dovozu, zavedení nebo úpravu množstevních limitů a zavedení ochranných opatření a systému dohledu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (EHS) č. 3030/93 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Při vedení nebo zahajování konzultací by se měl použít poradní postup.

Nařízení (EHS) č. 3030/93 se proto mění takto:

1)

Veškeré odkazy na článek 17 se považují za odkazy na čl. 17 odst. 2.

2)

V článku 2 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a upravující definice množstevních limitů stanovených v příloze V a kategorií výrobků, na které se tyto limity vztahují, jestliže se to ukáže nezbytným k zabezpečení toho, aby jakékoli následné změny kombinované nomenklatury (KN) nebo jakákoli rozhodnutí měnící zařazení uvedených výrobků nevedly ke snížení těchto množstevních limitů.“

3)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, kterými mění přílohy ve smyslu úpravy množstevních limitů v nich uvedených, a to za účelem nápravy situace uvedené v odstavci 1 a s patřičným zřetelem k podmínkám obsaženým v příslušných dvoustranných dohodách.

Pokud by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu v důsledku dovozu textilních výrobků do Unie za neobvykle nízké ceny, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.“

4)

Článek 8 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a měnící přílohy tak, že se poskytnou dodatečné možnosti dovozu během daného kvótového roku, jestliže je za zvláštních okolností vyžadován dovoz převyšující dovoz uvedený v příloze V u jedné nebo více kategorií výrobků.

Pokud by prodlení při poskytnutí dodatečných možností dovozu v daném kvótovém roce způsobilo těžko napravitelnou škodu v důsledku nedostatečného objemu dovozu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b. Komise rozhodne do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti členského státu.“;

b)

předposlední pododstavec se zrušuje.

5)

Článek 10 se mění takto:

a)

v odstavci 7 se vypouští písmeno b);

b)

odstavec 13 se nahrazuje tímto:

„13.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení množstevních limitů provedením změn příloh v souladu s článkem 16a, pokud jde o opatření stanovená v odstavcích 3 a 9 tohoto článku.

Pokud by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se z podnětu Komise nebo do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti členského státu, v níž jsou uvedeny důvody naléhavosti, v naléhavých případech na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.“

6)

V čl. 13 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise rozhodne o provedení změn přílohy III za účelem zavedení systému předběžného nebo následného dohledu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, pokud jde o zavedení systému předběžného dohledu.“

7)

V článku 15 se odstavce 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

„3.   Jestliže Unie a dodavatelská země nedospějí k uspokojivému řešení ve lhůtě stanovené v článku 16 a Komise zjistí, že existuje jasný důkaz obcházení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci postupem podle článku 16a měnící přílohu V tak, aby se od množstevních limitů odečetl odpovídající objem výrobků pocházejících z příslušné dodavatelské země.

Pokud Komise zjistí, že existuje jasný důkaz obcházení, a pokud by prodlení při ukládání opatření řešícího toho obcházení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.

4.   Jestliže se dostatečnými důkazy prokáže, že došlo k nepravdivému prohlášení ohledně obsahu vláken, množství, popisu nebo zařazení výrobků pocházejících z příslušných zemí, mohou orgány Unie dovoz příslušných výrobků odmítnout v souladu s ustanoveními protokolů a některých dvoustranných dohod uzavřených se třetími zeměmi. Dále pak, ukáže-li se, že na území kterékoli z těchto zemí dochází k překládce nebo změně trasy výrobků, které nepocházejí z dané země, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, kterými zavede množstevní limity na stejné výrobky pocházející z téže země, pokud již nepodléhají množstevním limitům, nebo k vyvážení situace uvedené v tomto odstavci změní přílohu V.

Pokud Komise zjistí, že existuje jasný důkaz obcházení, a pokud by prodlení při ukládání opatření řešícího toho obcházení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.

5.   Kromě toho, existuje-li důkaz o účasti území třetích zemí, které jsou členy WTO, avšak které nejsou vyjmenované v příloze V, požádá Komise o konzultace příslušnou třetí zemi nebo příslušné třetí země postupem podle článku 16 za účelem přijetí vhodných opatření k řešení tohoto problému. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, kterými zavede množstevní limity vůči příslušné třetí zemi nebo příslušným třetím zemím, nebo k vyvážení situace uvedené v tomto odstavci změní přílohu V.

Pokud by prodlení při ukládání opatření řešícího toto obcházení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.“

8)

V čl. 16 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Poté, co o tom informuje členské státy, vede Komise konzultace uvedené v tomto nařízení podle těchto pravidel:“.

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 16a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3, 4 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a v čl. 4 odst. 3 přílohy IV a v článku 2 a čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3, 4 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a v čl. 4 odst. 3 přílohy IV a v článku 2 a čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 6, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3, 4 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a v čl. 4 odst. 3 přílohy IV tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení a podle článku 2 a čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.

Článek 16b

Postup pro naléhavé případy

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 16a odst. 5 nebo 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“

10)

V článku 17 se nadpis a odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro textil, zřízený článkem 25 nařízení Rady (ES) č. 517/94 (1). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (2).

1a.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

11)

Článek 17a se nahrazuje tímto:

„Článek 17a

Výbor pro textil se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, na něž poukáže Komise, nebo pokud o to požádá členský stát.“

12)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a za účelem provedení nezbytných změn příslušných příloh tohoto nařízení tak, aby zohledňovaly uzavření, změnu nebo uplynutí doby platnosti dohod, protokolů nebo ujednání se třetími zeměmi, anebo změny provedené v předpisech Unie o statistice, celních režimech nebo společných pravidlech dovozu.“

13)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Zpráva

Komise zahrne informace o provádění tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (3).

14)

V článku 4 přílohy IV se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže se zjistí, že toto nařízení bylo porušeno, je Komisi svěřena pravomoc přijímat, po obdržení souhlasu příslušné dodavatelské země nebo příslušných dodavatelských zemí, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení, pokud jde o změny příslušných příloh tohoto nařízení, které jsou nezbytné k zabránění opakovanému výskytu tohoto porušování.

Pokud by prodlení při ukládání opatření proti činnostem porušujícím toto nařízení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.“

15)

V příloze VII se článek 2 nahrazuje tímto:

„Článek 2

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení, kterými stanoví zvláštní množstevní limity pro zpětný dovoz výrobků podléhajících množstevním limitům stanoveným v článku 2 tohoto nařízení, na který se nevztahuje tato příloha.

Pokud by prodlení při ukládání opatření proti zpětnému dovozu v rámci pasivního zušlechťovacího styku způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.“

16)

V příloze VII se článek 3 mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení, kterými provede převody mezi kategoriemi a prozatímní využití nebo převody částí zvláštních množstevních limitů z jednoho roku do druhého.

Pokud by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu tím, že by bránilo pasivnímu zušlechťovacímu styku, vzhledem k právnímu požadavku provádět takové převody z jednoho roku do druhého, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení, kterými přizpůsobí zvláštní množstevní limity v případě, že je třeba dodatečný dovoz.

Pokud by v případě, kdy je třeba dodatečný dovoz, prodlení při přizpůsobení zvláštních množstevních limitů způsobilo těžko napravitelnou škodu tím, že by bránilo přístupu k takovému požadovanému dodatečnému dovozu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.“

2.   Nařízení (ES) č. 517/94

Pokud jde o nařízení (ES) č. 517/94, za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení, změny dovozních pravidel a uplatňování ochranných opatření a opatření dohledu v souladu s uvedeným nařízením. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 517/94 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Při přijímání kontrolních opatření by se měl, s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijímání konečných ochranných opatření, použít poradní postup.

Nařízení (ES) č. 517/94 se proto mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Každý textilní výrobek uvedený v příloze V, který pochází ze zemí uvedených v citované příloze, může být do Unie dovezen za předpokladu, že Komise stanoví roční množstevní limit. Každý takový množstevní limit vychází z předchozích obchodních toků, nebo pokud tento údaj není k dispozici, z řádně odůvodněných odhadů takových obchodních toků. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a měnící příslušné přílohy, pokud jde o stanovení takových ročních množstevních limitů.“

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Výbor uvedený v článku 25 se může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá členský stát.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a týkající se nezbytných opatření k přizpůsobení příloh III až VII v případě, že jsou zjištěny potíže účinného fungování těchto opatření.“

3)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Je-li Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, pokud jde o podmínky pro dovoz výrobků uvedených v článku 1, zahájí Komise vyšetřování. Jakmile Komise určí, že je třeba takové vyšetřování zahájit, informuje o tom členské státy.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Vedle informací poskytovaných podle článku 6 Komise vyhledává veškeré informace, které považuje za nutné, a snaží se tyto informace ověřit u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.“

4)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Usoudí-li Komise, že nejsou nutná žádná kontrolní ani ochranná opatření Unie, rozhodne přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2 o skončení vyšetřování, přičemž uvede jeho hlavní závěry.“

5)

Článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

rozhodnout poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a, že zavede následný dohled Unie nad určitým dovozem;

b)

rozhodnout poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a pro účely sledování vývoje takového dovozu, že podřídí určitý dovoz prvotnímu dohledu Unie.“;

b)

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

rozhodnout poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a, že zavede následný dohled Unie nad určitým dovozem;

b)

rozhodnout poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a pro účely sledování vývoje takového dovozu, že podřídí určitý dovoz prvotnímu dohledu Unie.“

6)

V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a týkající se opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku s cílem změnit pravidla dovozu dotyčného výrobku, a to i provedením změn příloh tohoto nařízení.“

7)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

V naléhavých případech, pokud by neexistence opatření způsobila nenapravitelnou škodu průmyslu Unie, a pokud Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu shledá, že jsou podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 a 2 splněny, a usoudí, že daná kategorie výrobků uvedených v příloze I, nepodléhajících žádnému množstevnímu omezení, by měla podléhat množstevním limitům nebo prvotnímu nebo následnému dohledu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1 a 2 postup stanovený v článku 25b s cílem změnit pravidla dovozu dotyčného výrobku, a to i provedením změn příloh tohoto nařízení.“

8)

V článku 15 se návětí nahrazuje tímto:

„Je-li pravděpodobné, že nastane situace uvedená v čl. 12 odst. 2, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a:“.

9)

V článku 16 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato opatření se přijímají příslušným postupem použitelným na opatření, která se mají přijmout v souladu s články 10, 11 a 12.“

10)

V článku 25 se nadpis a odstavce 1, 2, 3a 4 nahrazují tímto:

„Článek 25

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro textil. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

1a.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

11)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 25a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a článcích 13 a 28 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a článcích 13 a 28 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2 a článků 13 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 a čl. 12 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.

Článek 25b

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 25a odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 26a

Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (5).

13)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a, kterými podle potřeby změní příslušné přílohy tak, aby zohledňovaly uzavření, změnu nebo uplynutí doby platnosti dohod nebo ujednání se třetími zeměmi nebo změny provedené v předpisech Unie o statistice, celních režimech nebo společných pravidlech dovozu.“

3.   Nařízení (ES) č. 953/2003

Pokud jde o nařízení (ES) č. 953/2003, za účelem doplňování přípravků na seznam přípravků, na něž se uvedené nařízení vztahuje, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 953/2003 se proto mění takto:

1.

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 3 se zrušuje;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Pokud Komise určí, že přípravek splňuje požadavky stanovené tímto nařízením, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 5 odst. 5, kterými doplní dotčený přípravek do přílohy I při nejbližší aktualizaci. Komise informuje žadatele o svém rozhodnutí do patnácti dnů.

Pokud by prodlení při doplňování určitého přípravku do přílohy I způsobilo prodlení, jde-li o vyhovění naléhavé potřebě přístupu k základním lékům za přijatelnou cenu v rozvojové zemi, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 5a.“;

c)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 5 odst. 6 za účelem úprav příloh II, III a IV, pokud je to nezbytné pro revizi seznamu onemocnění a cílových zemí, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, a metod používaných pro identifikaci přípravků s odstupňovanou cenou, a to s ohledem na zkušenosti získané při jejich uplatňování nebo v reakci na zdravotní krizi.“

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 5 odst. 5 a 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“

4)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Komise podává Evropskému parlamentu a Radě každé dva roky zprávu o objemech vývozu uskutečněného za odstupňovanou cenu i o objemech vývozu v rámci partnerských dohod mezi výrobcem a vládou cílové země. Ve zprávě se přezkoumají rozsah zemí a onemocnění a obecná kritéria pro provedení článku 3.“;

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3.   Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce od předložení této zprávy Komisí pozvat Komisi na ad hoc zasedání svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.

4.   Komise zprávu předloženou Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po jejím předložení zveřejní.“

4.   Nařízení (ES) č. 673/2005

Pokud jde o nařízení (ES) č. 673/2005, za účelem provádění nezbytných úprav opatření v něm stanovených by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny sazby dodatečného cla nebo seznamů v přílohách I a II nařízení (ES) č. 673/2005 za podmínek v něm stanovených. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 673/2005 se proto mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4, kterými provede úpravy a změny podle tohoto článku.

Pokud jsou informace o výši částek vyplacených Spojenými státy americkými zpřístupněny až ke konci roku, takže nelze postupem podle článku 4 splnit lhůty stanovené WTO a právními předpisy, a je to tedy v případě úprav a změn příloh vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 4a.“

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 4 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“

5.   Nařízení (ES) č. 1528/2007

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1528/2007, za účelem provádění technických úprav režimu uplatňovaného na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy I uvedeného nařízení přidáním nebo vyřazením regionů nebo států a pokud jde o technické změny přílohy II uvedeného nařízení, které jsou nezbytné v důsledku uplatnění dané přílohy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 1528/2007 se proto mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a provádí změny přílohy I přidáním regionů nebo států ze států AKT, které uzavřely jednání o dohodě mezi Unií a tím regionem nebo státem, který přinejmenším splňuje požadavky článku XXIV GATT 1994.“;

b)

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.   Tento region nebo stát zůstane na seznamu v příloze I tohoto nařízení, dokud Komise nepřijme v souladu s článkem 24a akt v přenesené pravomoci, kterým změní přílohu I, aby region nebo stát z přílohy vyřadila, zejména když:“.

2)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený podle článku 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (6).

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a provádějící technické změny přílohy II, je-li to nutné za účelem zohlednění změn jiných celních předpisů Unie.

5.   Rozhodnutí týkající se správy přílohy II tohoto nařízení se mohou přijmout postupem podle článků 183 a 184 nařízení (ES) č. 450/2008.“

3)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Přizpůsobení technickému vývoji

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a tohoto nařízení provádějící technické změny článků 5 a 8 až 22, jichž může být zapotřebí v důsledku rozdílů mezi tímto nařízením a dohodami podepsanými a prozatímně uplatňovanými anebo uzavřenými v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie s regiony nebo státy uvedenými v příloze I tohoto nařízení.“

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 a článku 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 a článku 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 a článku 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.“

6.   Nařízení (ES) č. 55/2008

Pokud jde o nařízení (ES) č. 55/2008, za účelem umožnění jeho úprav by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny, kterých je zapotřebí v návaznosti na změny celních kodexů nebo na uzavření dohod s Moldavskem. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 55/2008 se proto mění takto:

1)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Svěření pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a, kterými provede nezbytné změny a úpravy ustanovení tohoto nařízení v důsledku:

a)

změn kódů kombinované nomenklatury a klasifikace TARIC;

b)

uzavření jiných dohod mezi Unií a Moldavskem, pokud se příslušné změny a úpravy týkají příloh tohoto nařízení.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Zpráva

Komise zahrne informace o provádění tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (7).

7.   Nařízení (ES) č. 1340/2008

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1340/2008, za účelem umožnění účinné správy určitých omezení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 1340/2008 se proto mění takto:

1)

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Pokud Unie a Republika Kazachstán nedospějí k uspokojivému řešení a pokud Komise zjistí, že existují jasné důkazy obcházení předpisů, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, kterými od množstevních limitů odečte odpovídající objem výrobků pocházejících z Republiky Kazachstán a odpovídajícím způsobem změní přílohu V.

Pokud by prodlení při přijímání opatření za účelem dostatečně efektivního řešení obcházení předpisů, které bylo jasně prokázáno, způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tedy vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce postup stanovený v článku 16b.“

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 16a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20 února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16b

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 16a odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.“.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).“;

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).“


Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k nařízení (EHS) č. 3030/93 a nařízení (ES) č. 517/94

Je třeba poznamenat, že postupy stanovené v čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článcích 8 a 10, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3, 4 a 5 a článku 19 nařízení (EHS) č. 3030/93, v čl. 4 odst. 3 přílohy IV nařízení (EHS) č. 3030/93 a v článku 2 a čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII nařízení (EHS) č. 3030/93, jakož i v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3 a článcích 13 a 28 nařízení (ES) č. 517/94 se mění na postupy pro přijímání aktů v přenesené pravomoci. Je třeba poznamenat, že některé z těchto článků se vztahují k rozhodovacím postupům pro přijímání ochranných opatření v oblasti ochrany obchodu.

Evropský parlament, Rada a Komise jsou toho názoru, že ochranná opatření je třeba považovat za prováděcí opatření. Ve výjimečných případech, jako jsou konkrétní výše uvedená stávající nařízení, mají tato opatření formu aktů v přenesené pravomoci, neboť ochranná opatření se zavádějí prostřednictvím změn příslušných příloh základních nařízení. To je dáno zvláštní strukturou, která je specifická pro výše uvedená stávající nařízení, a nebude to tedy představovat precedens pro vytváření budoucích nástrojů na ochranu obchodu a jiných ochranných opatření.


Prohlášení Komise ke kodifikaci

Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, s sebou ponese značný počet změn dotčených aktů. V zájmu lepší orientace v dotčených aktech Komise navrhne, aby byla po přijetí obou uvedených nařízení co nejrychleji provedena jejich kodifikace, a to nejpozději 1. června 2014.


Prohlášení Komise k aktům v přenesené pravomoci

V kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, Komise připomíná, že v bodě 15 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí se zavázala poskytovat Parlamentu veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s národními odborníky v souvislosti se svou prací na přípravě aktů v přenesené pravomoci.


Opravy

21.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 18/70


Zápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007

( Úřední věstník Evropské unie L 147 ze dne 10. června 2009 )

Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Bernu dne 20. října 2011, uloženým u federálního ministerstva zahraničních věcí Švýcarské konfederace.

1.

Strany 33–34, příloha I:

Odrážky pro níže uvedené státy se opravují takto:

„—   v Bulharsku: článek 4, odstavec 1, bod 2 zákona o mezinárodním právu soukromém,“,

„—   v Estonsku: článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),“,

„—   v Polsku: čl. 1103 odst. 4 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego),“,

„—   v Portugalsku: čl. 65 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) do té míry, pokud se může vztahovat na exorbitantní příslušnost, jako např. soudy příslušné podle místa pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny (nacházejícího se v Portugalsku), pokud je stranou, které se doručuje, administrativní ústředí (nacházející se v cizím státě), a článek 10 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo do Trabalho) do té míry, pokud se může vztahovat na exorbitantní příslušnost, jako např. soudy příslušné podle místa bydliště žalobce v řízeních týkajících se individuálních pracovních smluv zahájených zaměstnancem proti zaměstnavateli,“,

„—   ve Švýcarsku: le for du lieu du séquestre/Gerichtsstand des Arrestortes/foro del luogo del sequestro ve smyslu článku 4 federálního zákona o mezinárodním právu soukromém – loi fédérale sur le droit international privé/Bundesgesetz über das internationale Privatrecht/legge federale sul diritto internazionale privato,“,

„—   ve Finsku: pododstavec 1 a 2 odstavce 1 článku 18 kapitoly 10 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),“.

2.

Strany 35–36, příloha II:

Odrážky pro níže uvedené státy se opravují takto:

„—   v Bulharsku: „окръжният съд“,“,

„—   ve Švýcarsku: „kantonales Vollstreckungsgericht“/„tribunal cantonal de l’exécution“/„giudice cantonale dell’esecuzione“,“,

„—   ve Spojeném království: (…)

b)ve Skotsku Court of Session nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného Sheriff Court prostřednictvím Scottish Ministers;

(…)“.

3.

Strany 37–38, příloha III:

Odrážky pro níže uvedené státy se opravují takto:

„—   ve Španělsku: „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal rozhodnutí napadené opravným prostředkem, o němž rozhoduje „Audiencia Provincial“,“,

„—   ve Švýcarsku: vyšší kantonální soud,“.

4.

Strana 43, příloha IX se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IX

Státy a právní předpisy, na něž se odkazuje v článku II protokolu 1, jsou tyto:

—   Německo: články 68, 72, 73 a 74 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), které se týkají oznamování sporu třetím stranám,

—   Estonsko: čl. 214 odst. 3 a 4 a článek 216 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik), které se týkají oznamování sporu třetím stranám,

—   Lotyšsko: články 78, 79, 80 a 81 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums), které se týkají oznamování sporu třetím stranám,

—   Litva: článek 47 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),

—   Maďarsko: články 58 až 60 občanského soudního řádu (Polgári perrendtartás), které se týkají oznamování sporu třetím stranám,

—   Rakousko: článek 21 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), který se týká oznamování sporu třetím stranám,

—   Polsko: články 84 a 85 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego), které se týkají oznamování sporu třetím stranám (przypozwanie),

—   Slovinsko: článek 204 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku), který se týká oznamování sporu třetím stranám.“