ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.347.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 347

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
20. prosince 2013


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES

25

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES ( 1 )

33

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES ( 1 )

50

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

74

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 ( 1 )

81

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES ( 1 )

104

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013, o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut ( 1 )

174

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 ( 1 )

185

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES

209

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES ( 1 )

221

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování ( 1 )

238

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1297/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, pravidel pro zrušení závazku pro některé členské státy a pravidel pro platby konečného zůstatku

253

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1298/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o finanční příděl z Evropského sociálního fondu pro některé členské státy

256

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce

259

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006

281

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006

289

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení

303

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

320

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006

470

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005

487

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008

549

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009

608

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007

671

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006

855

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013,pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, č. 1306/2013 a č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014

865

 

*

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

884

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu ( 1 )

892

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie ( 1 )

924

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 ze dne 16. prosince 2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

948

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2013/743/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES ( 1 )

965

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1285/2013

ze dne 11. prosince 2013

o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS (dále jen „systémy“). Základem těchto systémů jsou programy Galileo a EGNOS. Obě infrastruktury sestávají z družic a sítě pozemních stanic.

(2)

Cílem programu Galileo je zřídit a provozovat první infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém vytvořený v rámci programu Galileo funguje nezávisle na ostatních stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie, jak zdůraznily Evropský parlament a Rada.

(3)

Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“), ale i signálů z otevřené služby nabízené systémem, který vznikl v rámci programu Galileo, jakmile budou dostupné. Služby poskytované v rámci programu EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira.

(4)

Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů programy Galileo a EGNOS trvale podporovaly.

(5)

Jelikož se programy Galileo a EGNOS nacházejí v pokročilém stadiu vývoje a přecházejí v systémy v provozní fázi, je nutné jim dát zvláštní právní nástroj k uspokojení jejich potřeb, a to především v oblasti správy a bezpečnosti, a který by odpovídal požadavku řádného finančního řízení a podporoval využívání systémů.

(6)

Systémy jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy k různým ekonomickým a sociálním činnostem, včetně rozvoje transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(7)

Programy Galileo a EGNOS jsou nástrojem průmyslové politiky a součástí strategie Evropa 2020, jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 nazvaného „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. Hovoří se o nich i ve sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“. Tyto programy, jejichž celková hodnota byla odhadnuta na přibližně 130 miliard EUR pro období 2014–2034, přinášejí řadu výhod pro hospodářství a občany Unie.

(8)

Družicové navigační systémy rostoucí měrou využívá stále více hospodářských odvětví, zejména odvětví dopravy, telekomunikací, zemědělství a energetiky. Také veřejné orgány mohou využívat výhod spojených s těmito systémy, a to v různých oblastech, jako jsou tísňové služby, policejní činnost, řízení krizí či správa hranic. Rozvoj využití družicové navigace s sebou nese velké výhody pro hospodářství, společnost i životní prostředí. Tyto výhody lze rozdělit do tří hlavních kategorií: přímé výhody plynoucí z růstu trhu v oblasti vesmíru, přímé výhody plynoucí z růstu odběratelského trhu s aplikacemi a službami na základě GNSS a nepřímé výhody plynoucí z pronikání nových aplikací do jiných odvětví či z transferu technologií do jiných odvětví, díky čemuž vznikají nové tržní příležitosti v jiných odvětvích, v průmyslové oblasti dochází k růstu produktivity a veřejným přínosem je snižování znečištění či zvýšená úroveň bezpečnosti.

(9)

Unie by proto měla rozvoj aplikací a služeb založených na těchto systémech podporovat. Díky tomu budou moci občané Unie využívat výhod těchto systémů a důvěra veřejnosti v programy Galileo a EGNOS zůstane zachována. Vhodným nástrojem pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací týkajících se rozvoje aplikací založených na GNSS je Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont 2020“), zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (2). Nicméně velmi specifická dodavatelská část činností v oblasti výzkumu a vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na programy Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(10)

Vzhledem k stále většímu využívání družicové navigace v řadě oblastí činnosti by přerušení dodávky služeb mohlo moderní společnosti způsobit značné škody a přivodit ztráty mnoha hospodářským subjektům. Systémy družicové navigace jsou navíc z důvodu svého strategického rozsahu citlivou infrastrukturou, která by mohla být předmětem zneužití. Uvedené faktory mohou mít vliv na bezpečnost Unie, jejích členských států a občanů. Při navrhování, vývoji, zavádění a využívání infrastruktur vznikajících v rámci programů Galileo a EGNOS by proto měly být zohledněny požadavky na bezpečnost v souladu se standardními postupy.

(11)

Program Galileo zahrnuje definiční fázi, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být ukončena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně zahajována v období 2014-2015, aby byl systém funkční v roce 2020. První čtyři funkční družice byly zkonstruovány a uvedeny do provozu během fáze vývoje a ověřování, zatímco úplná konstelace družic by měla být dokončena během zaváděcí fáze a k dobudování by mělo dojít během fáze využívání. Obdobně by měla být budována a provozována i pozemní infrastruktura.

(12)

Program EGNOS je ve fázi využívání od chvíle, kdy byla v roce 2009 jeho otevřená služba prohlášena za funkční a kdy v březnu 2011 byla za funkční prohlášena jeho služba pro zajištění bezpečnosti života. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být s výhradou technických a finančních omezení a na základě mezinárodních dohod rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k jednotnému evropskému nebi, a zemí v rámci evropské politiky sousedství. Toto rozšíření do jiných oblastí světa by však nemělo být financováno z rozpočtových prostředků, které byly přiděleny na programy Galileo a EGNOS v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3), a nemělo by se jím zpozdit rozšíření pokrytí na celé území členských států zeměpisně umístěné v Evropě.

(13)

Původní profil služby pro zajištění bezpečnosti života poskytované v rámci programu Galileo, který byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (4), byl znovu upraven v zájmu zajištění interoperability s jinými systémy GNSS, schopnosti účinně reagovat na potřeby uživatelů služeb pro zajištění bezpečnosti života a v zájmu zjednodušení potřebné infrastruktury a snížení rizik a nákladů s ní spojených.

(14)

V zájmu co největšího rozšíření služby pro zajištění bezpečnosti života programu EGNOS by tato služba měla být přímým uživatelům poskytována bezplatně. Veřejná regulovaná služba (PRS) programu Galileo by v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (5) měla být poskytována bezplatně rovněž těmto odběratelům PRS: členským státům, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a řádně zmocněným agenturám Unie. Bezplatnost by však neměla být vykládána tak, že jsou jí dotčena ustanovení o nákladech na fungování příslušného orgánu PRS, jež jsou obsažena v rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

(15)

V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by systémy, sítě a služby, které mají základ v programech Galileo a EGNOS, měly být, pokud možno, slučitelné a interoperabilní mezi sebou i s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní smlouvě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie.

(16)

Vzhledem k tomu, že Unie zajišťuje v zásadě celé financování programů Galileo a EGNOS, je třeba stanovit, že Unie je vlastníkem veškerého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody, a to zejména pokud jde o hlavní části infrastruktur a jejich bezpečnost. Mělo by být zřejmé, že ustanovení týkající se vlastnictví nehmotného majetku stanovená v tomto nařízení se nevztahují na nehmotná práva, která nejsou v rámci příslušných vnitrostátních předpisů převoditelná. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. Unie by zejména měla mít možnost převést na třetí strany vlastnictví práv duševního vlastnictví vyplývajících z činnosti prováděné v rámci programů Galileo a EGNOS nebo jim udělit licenci k využívání těchto práv. V zájmu snazšího přijetí družicové navigace na trzích je třeba zajistit, aby třetí strany mohly optimálně využívat především práv duševního vlastnictví, která plynou z programů Galileo a EGNOS a náležejí Unii, a to včetně na socio-ekonomické úrovni.

(17)

Majetek vytvořený nebo vyvinutý mimo programy Galileo a EGNOS není dotčen ustanoveními o vlastnictví uvedenými v tomto nařízení. Takové prostředky ovšem častokrát mohou mít na provádění programů zásadní dopad. S cílem povzbudit vývoj nových technologií mimo programy Galileo a EGNOS by Komise měla vybízet třetí strany, aby příslušnému nehmotnému majetku věnovaly pozornost, a měla by, pokud by to bylo pro programy přínosné, vyjednat podmínky pro jeho odpovídající využívání.

(18)

Zaváděcí fáze a fáze využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS by měly být zcela financovány Unií. Nicméně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), by členské státy měly mít možnost poskytnout do programů Galileo a EGNOS dodatečné prostředky nebo věcné příspěvky na základě příslušných dohod, a financovat tak další prvky programů související s případnými konkrétními cíli dotčených členských států. Do programů by rovněž měly mít možnost přispívat třetí země a mezinárodní organizace.

(19)

K zajištění kontinuity a stability programů Galileo a EGNOS je na finanční plánovací období zapotřebí dostatečné a systematické financování, a to i vzhledem k evropskému rozměru těchto programů a jejich skutečnému přínosu pro Evropu. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 určit částka požadovaná na financování dokončení zaváděcí fáze programu Galileo a fáze využívání programů Galileo a EGNOS.

(20)

Nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 přiděluje na financování činností spojených s programy Galileo a EGNOS v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 částku v maximální výši 7 071,73 milionů EUR v běžných cenách. V zájmu přehlednosti a snazší kontroly nákladů by celková částka měla být rozdělena do několika kategorií. Komise by však měla mít možnost přesunovat prostředky z jedné kategorie do druhé, aby byla zajištěna flexibilita a bezproblémové fungování programů. Je třeba, aby činnosti v rámci programů Galileo a EGNOS zahrnovaly též ochranu systémů a jejich fungování, a to i při vypouštění družic. Příspěvek na náklady služeb, které tuto ochranu mohou zajistit, by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na programy v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a s ohledem na celkovou částku stanovenou nařízením (EU, Euratom) č. 1311/2013. Tento příspěvek by měl být použit pouze pro účely zajištění údajů a služeb, a nikoli pořízení infrastruktury. Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další provádění programů Galileo a EGNOS, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (7) (EU, Euratom) č. 1311/2013.

(21)

V tomto nařízení je třeba stanovit činnosti, na něž mají být poskytovány rozpočtové prostředky Unie vyčleněné na programy Galileo a EGNOS pro období 2014–2020. Tyto prostředky by měly být poskytnuty především na činnosti spojené se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní a s využitím systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k fázi využívání tohoto programu a také na činnosti týkající se využití systému EGNOS. Rovněž by měly být poskytnuty na financování některých jiných činností nezbytných pro řízení a realizaci cílů programů Galileo a EGNOS, zejména podpory výzkumu a vývoje základních prvků, jako jsou sady čipů a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo včetně softwarových modulů sloužících jako vhodný prostředek k monitorování polohy a integrity. Tyto prvky představují rozhraní mezí službami poskytovanými infrastrukturou a odběratelskými aplikacemi a umožňují rozvoj aplikací v rámci různých hospodářských odvětví. Jejich rozvoj přispívá k maximalizaci socioekonomických přínosů, neboť umožňuje tržní uplatnění nabízených služeb. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

(22)

Je třeba zdůraznit, že odhadované investiční náklady a náklady na provoz systémů v období 2014 až 2020 nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Unii vzniknout, především ve spojení s režimem odpovědnosti vzhledem k poskytování služeb nebo k vlastnictví systémů ze strany Unie, zejména s ohledem na špatné fungování systémů. Komise tyto závazky podrobuje specifické analýze.

(23)

Rovněž je třeba upozornit, že rozpočtové zdroje stanovené tímto nařízením nezahrnují práce financované z prostředků přidělených na program Horizont 2020, např. práce spojené s rozvojem aplikací odvozených od těchto systémů. Tyto práce umožní optimalizovat využití služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, zajistit návratnost investic ze strany Unie v oblasti sociálních a ekonomických výhod a posílit know-how podniků Unie v oblasti družicové navigace. Komise by měla zajistit transparentnost a přehlednost, pokud jde o různé zdroje financování pro různé aspekty programů.

(24)

Příjmy ze systémů pocházející zejména z komerčních služeb, které poskytuje systém zavedený v rámci programu Galileo, by nicméně měla vybírat Unie, aby bylo zajištěno částečné uhrazení předchozích investic, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programů Galileo a EGNOS. Ve smlouvách uzavřených se soukromými subjekty by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(25)

Ve snaze zabránit nárůstu nákladů a zpožděním, která se u programů Galileo a EGNOS v minulosti objevila, je nezbytné usilovat o lepší kontrolu rizik, která by mohla způsobit navýšení nákladů či zpoždění, jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o přezkumu evropských družicových navigačních programů v polovině období: hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování (8) a Rada ve svých závěrech ze dne 31. března 2011 a jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvaného „Rozpočet – Evropa 2020“.

(26)

Řádná veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje na jedné straně přísné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a na straně druhé postupné přizpůsobování správy potřebám provozu systémů.

(27)

Komise by jakožto zástupce Unie, která v zásadě sama zajišťuje financování programů Galileo a EGNOS a která je vlastníkem systémů, měla nést odpovědnost za průběh programů a zajišťovat jejich celkový dohled. Měla by tedy spravovat finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení, dohlížet na provádění všech činností programů a zajistit jasné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA. Za tím účelem je třeba Komisi pověřit kromě těchto obecných úkolů a jiných úkolů, které jí ukládá toto nařízení, určitými konkrétními úkoly. Ve snaze optimalizovat zdroje a pravomoci různých zúčastněných stran by Komise měla některé úkoly přenést prostřednictvím pověřovacích smluv v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(28)

S ohledem na význam pozemní infrastruktury systémů pro programy Galileo a EGNOS a její dopad na bezpečnost systémů by určení umístění této infrastruktury mělo představovat jeden ze zvláštních úkolů Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. Umístění této infrastruktury by mělo být určeno s ohledem na zeměpisná a technická omezení spolu s optimálním zeměpisným rozšířením této pozemní infrastruktury a na případnou existenci stávajících zařízení a vybavení vhodných pro příslušné úkoly a rovněž při zajištění souladu s bezpečnostními potřebami každé pozemní stanice a s vnitrostátními bezpečnostními požadavky každého členského státu.

(29)

Agentura pro evropský GNSS byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (9) za účelem dosažení cílů programů Galileo a EGNOS a provádění některých úkolů spojených s průběhem těchto programů. Jedná se o agenturu Unie, jež má jako subjekt ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 povinnosti stanovené pro agentury Unie. Měly by jí být přiděleny úkoly související s bezpečností programů a jejím případným jmenováním příslušným orgánem PRS. Měla by rovněž přispívat k podpoře systémů a jejich uvedení na trh, a to včetně navázání kontaktů s uživateli a potenciálními uživateli služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, a shromažďovat informace o jejich požadavcích a o vývoji na trhu družicové navigace. Kromě toho je třeba, aby vykonávala úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více pověřovacích smluv pro různé zvláštní úkoly související s programy, zejména úkoly související s fázemi využívání systémů, včetně řízení provozních činností programů, podporou aplikací a služeb na trhu družicové navigace a podporou vývoje základních prvků týkajících se programů. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měly by tyto pověřovací smlouvy zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS.

Odpovědnost za plnění úkolů spojených s řízením provozních činností programů Galileo a EGNOS a za jejich využívání by na Agenturu pro evropský GNSS měla být přenesena postupně a pod podmínkou úspěšného dokončení zprávy o náležitém předání, ale i připravenosti Agentury pro evropský GNSS převzít tyto úkoly, aby byla zajištěna kontinuita programů. V případě programu EGNOS by předání mělo proběhnout nejpozději dne 1. ledna 2014, v případě programu Galileo by k němu mělo dojít v roce 2016.

(30)

Unie by pro zaváděcí fázi programu Galileo měla s agenturou ESA uzavřít pověřovací smlouvu, v níž budou stanoveny úkoly agentury ESA pro tuto fázi. Komise jakožto zástupce Unie by měla vynaložit veškeré úsilí na to, aby tuto pověřovací smlouvu uzavřela do šesti měsíců po uplynutí data použitelnosti tohoto nařízení. Aby Komise mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených agentuře ESA. Pokud se jedná o činnosti financované výhradně Unií, měly by tyto podmínky zajišťovat kontrolu na stejné úrovni, jaká by byla vyžadována v případě, že by agentura ESA byla agenturou Unie.

(31)

Pro fázi využívání programů Galileo a EGNOS by Agentura pro evropský GNSS měla s agenturou ESA uzavřít pracovní ujednání stanovující úkoly této agentury v rozvíjení budoucí generace systémů a při poskytování technické podpory ve vztahu ke stávající generaci systémů. Tato ujednání by měla být v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato ujednání by neměla zahrnovat úlohu agentury ESA při činnostech týkajících se výzkumu a technologií, ani v raných fázích činností v oblasti vývoje a výzkumu souvisejících s infrastrukturou budovanou v rámci programů Galileo a EGNOS. Tyto činnosti by měly být financovány mimo rozpočet přidělený na programy, a to například z finančních prostředků přidělených na program Horizont 2020.

(32)

Odpovědnost za průběh programů Galileo a EGNOS zahrnuje zejména odpovědnost za jejich bezpečnost, za bezpečnost systémů i jejich provoz. Kromě případů, kdy je použita společná akce Rady 2004/552/SZBP (10), u níž je třeba provést přezkum za účelem zohlednění změn programů Galileo a EGNOS, jejich řízení a změn Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie zavedených Lisabonskou smlouvou, nese odpovědnost za bezpečnost Komise, a to i přesto, že některé úkoly týkající se bezpečnosti jsou svěřeny Agentuře pro evropský GNSS. Komise má zejména uplatňovat mechanismy pro zajištění odpovídající koordinace mezi různými subjekty pověřenými úkoly týkajícími se bezpečnosti.

(33)

Při uplatňování tohoto nařízení by Komise ve věcech souvisejících s bezpečností měla vést konzultace s příslušnými odborníky v oblasti bezpečnosti z členských států.

(34)

Vzhledem ke specifickým kompetencím a k jejím pravidelným kontaktům se správami třetích zemí a mezinárodními agenturami se má za to, že ESVČ by mohla být orgánem, který bude Komisi nápomocen při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti systémů a programů Galileo a EGNOS v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (11). Komise by měla zajistit, aby ESVČ plně vykonávala své činnosti při provádění bezpečnostních úkolů v oblasti vnějších vztahů. Za tímto účelem by ESVČ měla být poskytnuta veškerá nezbytná technická podpora.

(35)

V zájmu zajištění bezpečného předávání informací v rámci působnosti tohoto nařízení by příslušné bezpečnostní předpisy měly pro utajované informace EU poskytovat stejný stupeň ochrany, který je zajištěn bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (12) a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2013/488/EU (13). Každý členský stát by měl zajistit, aby se jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy vztahovaly na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů Galileo a EGNOS. Bezpečnostní předpisy agentury ESA a rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. června 2011 (14) by měly být považovány za rovnocenné s bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU.

(36)

Tímto nařízením nejsou dotčena stávající ani budoucí pravidla přístupu k dokumentům přijatá v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto nařízení by rovněž nemělo být chápáno tak, že ukládá členským státům povinnost nezohledňovat své ústavní požadavky, pokud jde o přístup k dokumentům.

(37)

Pro přidělování prostředků Unie vyčleněných na programy Galileo a EGNOS, jejichž výše představuje maximální limit, který by Komise neměla překročit, je nezbytné, aby byly používány účinné postupy zadávání zakázek a zejména aby byly vyjednány smlouvy, kterými se docílí optimálního využívání zdrojů a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového rozvrhu. O dodržení těchto požadavků by měl usilovat příslušný zadavatel.

(38)

Vzhledem k tomu, že programy Galileo a EGNOS bude v zásadě financovat Unie, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Unie pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na optimalizaci zdrojů, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu je třeba, aby kdykoli je to možné, byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Ve všech oblastech týkajících se družicové navigace by navíc v souladu s mezinárodními dohodami, jejichž je Unie stranou, měl být chráněn a podporován rozvoj evropského průmyslu. Nebezpečí nedostatečného plnění zakázky nebo jejího neplnění je třeba co nejvíce zmírnit. Dodavatelé by za tímto účelem měli prokázat udržitelnost svého smluvního plnění, pokud jde o přijaté závazky a dobu trvání smlouvy. Zadavatel by proto měl v případě potřeby upřesnit požadavky týkající se spolehlivosti dodávek a poskytování služeb.

Zadavatel kromě toho může v případě nákupu zboží a služeb citlivé povahy podmínit tento nákup zvláštními požadavky, zejména za účelem zajištění bezpečnosti informací. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programů a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány ve fázích definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(39)

V zájmu lepšího vyhodnocení celkových nákladů spojených se zadávaným výrobkem, službou nebo prací, včetně souvisejících dlouhodobých provozních nákladů, je třeba při zadávání zakázek ve vhodných případech, pokud se jedná o zadávání zakázek založené na kritériu hospodářsky nejvýhodnější zakázky, zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti zadávaného výrobku, služby nebo práce, a to za použití přístupu založeného na nákladové účinnosti, jako je zjištění nákladů v průběhu životního cyklu. Zadavatel by pro tento účel měl zajistit, aby metoda, která má být použita pro výpočet nákladů spojených s dobou životnosti výrobku, služby nebo práce, byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce a aby umožňovala ověřit přesnost informací poskytovaných zhotovitelem.

(40)

Družicová navigace je komplexní a neustále se vyvíjející technologií. Z toho pro veřejné zakázky uzavírané v rámci programů Galileo a EGNOS plynou nejistoty a rizika, a to zejména pokud se tyto zakázky mohou týkat dlouhodobého zařízení nebo poskytování služeb. Tyto charakteristiky vyžadují, aby se na veřejné zakázky vedle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahovala i zvláštní opatření. Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici důvěrné informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, měl by mít zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technických nejistot, které jsou pro programy Galileo a EGNOS charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby zakázky byly smlouvy o zakázce byly uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(41)

V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by se členské státy měly zdržet všech opatření, jež by mohla poškodit programy Galileo a EGNOS nebo služby. Rovněž je třeba objasnit, že dotčené členské státy by měly učinit veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit ochranu pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby rádiové spektrum nezbytné pro systém vytvořený v rámci programu Galileo bylo dostupné a aby bylo chráněno způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na tomto systému založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (15).

(42)

S ohledem na světový rozměr systémů je důležité, aby Unie mohla v rámci programů Galileo a EGNOS uzavírat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dohody v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými zajistí především jejich řádný průběh, projednání některých otázek týkajících se bezpečnosti a zpoplatnění, optimalizaci služeb pro občany Unie a uspokojí potřeby třetích zemí a mezinárodních organizací. Případně je rovněž užitečné stávající dohody upravit v souladu s vývojem programů Galileo a EGNOS. Při přípravě nebo provádění těchto dohod může Komise v mezích úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, požádat o pomoc ESVČ, ESA a Agenturu pro evropský GNSS.

(43)

Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programů Galileo a EGNOS.

(44)

Unie je založena na dodržování základních práv a zejména články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie výslovně uznávají základní právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V rámci programů Galileo a EGNOS by měla být zajištěna ochrana osobních údajů a soukromí.

(45)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(46)

Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů Galileo a EGNOS, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Evropský parlament, Rada a Komise kromě toho zasednou v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo, které je zveřejněné společně s tímto nařízením.

(47)

Komise by měla na základě dohodnutých ukazatelů hodnotit účinnost a efektivitu přijatých opatření pro účely realizace cílů programů Galileo a EGNOS.

(48)

Ve snaze zajistit bezpečnost systémů a jejich fungování je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s hlavními cíli nezbytnými k zajištění bezpečnosti systémů a jejich fungování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(50)

V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů Galileo a EGNOS, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA měli mít možnost podílet se na činnostech Výboru pro evropské programy GNSS (dále jen "výbor"), jenž má být nápomocen Komisi, jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích tohoto výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávnění účastnit se hlasování výboru.

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení a využití systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(52)

Společný podnik Galileo, který byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 876/2002 (17), svou činnost ukončil dne 31. prosince 2006. Nařízení (ES) č. 876/2002 by proto mělo být zrušeno.

(53)

Vzhledem k potřebě hodnocení programů Galileo a EGNOS a k rozsahu změn, které mají být v nařízení (ES) č. 683/2008 provedeny, a v zájmu přehlednosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 683/2008 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a využití systémů v rámci evropských programů družicové navigace, a to zejména pravidla týkající se správy a finančního příspěvku Unie.

Článek 2

Evropské systémy a programy družicové navigace

1.   Evropské programy družicové navigace, Galileo a EGNOS, zahrnují všechny činnosti nezbytné k definování, vývoji, ověřování, výstavbě, provozu, obnově a zdokonalování evropských systémů družicové navigace, totiž systému vytvořeného v rámci programu Galileo a systému EGNOS, a k zajištění jejich bezpečnosti a interoperability.

Cílem těchto programů je rovněž maximalizace socioekonomických přínosů evropských systémů družicové navigace, a to zejména podporou využívání těchto systémů a rozvojem aplikací a služeb, které jsou na těchto systémech založeny.

2.   Systém vytvořený v rámci programu Galileo je civilní systém pod kontrolou civilních složek a nezávislá infrastruktura globálního družicového navigačního systému (GNSS), která sestává z konstelace družic a celosvětové sítě pozemních stanic.

3.   Systém EGNOS je infrastruktura regionálního družicového navigačního systému sledující a opravující otevřené signály vysílané stávajícími globálními družicovými navigačními systémy, jakož i signály otevřené služby poskytované systémem vytvořeným v rámci programu Galileo, až se stanou dostupné. Systém EGNOS sestává z pozemních stanic a několika transpondérů umístěných na geostacionárních družicích.

4.   Specifické cíle programu Galileo zajistí, aby signály vysílané systémem, který byl vytvořen v rámci tohoto programu, mohly být využívány k plnění těchto funkcí:

a)

nabízet „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a je určena především k masovému používání družicové navigace;

b)

prostřednictvím signálů v rámci otevřené služby programu Galileo nebo ve spolupráci s jinými družicovými navigačními systémy přispívat k integritě služeb sledování zaměřených na uživatele aplikací pro zajištění bezpečnosti života, a to v souladu s mezinárodními normami;

c)

nabízet obchodní službu (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby;

d)

nabízet veřejnou regulovanou službu (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby, bezplatně členským státům EU, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; tato služba používá silné a šifrované signály. Otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení;

e)

přispívat ke službě pátrání a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service“ nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv.

5.   Specifickými cíli programu EGNOS je zajistit, aby signály vysílané systémem EGNOS mohly být využívány k plnění těchto funkcí:

a)

nabízet otevřenou službu (OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena především k masovému používání družicové navigace v oblasti pokryté systémem EGNOS;

b)

nabízet službu pro šíření obchodních údajů (tzv. „EGNOS Data Access Service“ nebo EDAS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby tohoto programu;

c)

nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost; tato služba, která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků, splňuje především požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systémů podporovaných systémem EGNOS v oblasti pokrytí nebo v případě signálů o překročení limitů, které tyto systémy vydají, upozorní uživatele.

Přednostně se tyto funkce co nejdříve poskytnou na území členských států nacházejících se v Evropě.

Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe, a zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s mezinárodními dohodami. Náklady spojené s tímto rozšířením, včetně souvisejících nákladů na využívání, nejsou hrazeny ze zdrojů uvedených v článku 9. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v rozšíření geografického pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS v rámci území členských států nacházejících se v Evropě.

Článek 3

Fáze programu Galileo

Program Galileo sestává z těchto fází:

a)

definiční fáze, během které byla navržena architektura systému a určeny jeho prvky a která skončila v roce 2001;

b)

fáze vývoje a ověřování, která má být podle plánu ukončena do 31. prosince 2013 a zahrnuje výrobu a vypuštění prvních družic, zřízení prvních pozemních infrastruktur a všechny činnosti a kroky, které umožňují ověřování systému na oběžné dráze;

c)

zaváděcí fáze, která by měla být ukončena do 31. prosince 2020 a která zahrnuje:

i)

vybudování, zřízení a ochranu veškeré infrastruktury ve vesmíru, zejména všech družic nezbytných pro dosažení konkrétních cílů uvedených v čl. 2 odst. 4 a potřebných náhradních družic, a související vývojovou údržbu a provoz;

ii)

vybudování, zřízení a ochranu veškeré pozemní infrastruktury, zejména infrastruktury, která je potřebná k řízení družic a zpracování údajů z družicového navigačního systému, a středisek služeb a jiných pozemních středisek, a související vývojovou údržbu a provoz;

iii)

přípravu na fázi využívání, včetně přípravných činností souvisejících s poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4;

d)

fáze využívání, která zahrnuje:

i)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, včetně dobudování a managementu zastarávání;

ii)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména středisek služeb a jiných pozemních středisek, sítí a míst, včetně dobudování a managementu zastarávání;

iii)

vývoj budoucích generací systému a rozvíjení služeb uvedených v čl. 2 odst. 4;

iv)

certifikaci a normalizaci spojené s programem;

v)

poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a jejich uvádění na trh;

vi)

spolupráci s dalšími GNSS; a

vii)

a všechny další činnosti nezbytné pro vývoj tohoto systému a řádný průběh programu.

Fáze využívání bude spuštěna postupně mezi roky 2014 a 2015, kdy bude zahájeno poskytování prvních služeb v oblasti otevřené služby, služby pomoci a záchrany a veřejně regulované služby. Tyto počáteční služby budou postupně zlepšovány a postupně budou prováděny ostatní funkce uvedené v konkrétních cílech podle čl. 2 odst. 4 s cílem dosáhnout plné provozuschopnosti do 31. prosince 2020.

Článek 4

Fáze využívání programu EGNOS

Fáze využívání programu EGNOS zahrnuje především:

a)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, včetně dobudování a managementu zastarávání;

b)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně dobudování a managementu zastarávání;

c)

vývoj budoucích generací systému a rozvíjení služeb uvedených v čl. 2 odst. 5;

d)

certifikaci a normalizaci spojené s programem;

e)

poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 5 a jejich uvádění na trh;

f)

veškeré prvky dokládající spolehlivost systému a jeho využití;

g)

koordinační činnost týkající se plnění specifických cílů podle čl. 2 odst. 5 druhého a třetího pododstavce.

Článek 5

Slučitelnost a interoperabilita systémů

1.   Systémy, sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou z technického hlediska slučitelné a interoperabilní.

2.   Systémy, sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je požadavek takové slučitelnosti a interoperability stanoven v mezinárodní dohodě uzavřené podle článku 29.

Článek 6

Vlastnictví

Unie je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci programů Galileo a EGNOS. Za tímto účelem se se třetími stranami případně uzavírají dohody o stávajících vlastnických právech.

Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití majetku uvedeného v tomto článku; zejména co nejúčinněji spravuje práva duševního vlastnictví týkající se programů Galileo a EGNOS, přičemž zohledňuje potřebu chránit a posilovat práva duševního vlastnictví Unie, zájmy všech zúčastněných stran a nezbytnost vyváženého rozvoje trhů a nových technologií. Za tím účelem zajistí, aby smlouvy uzavřené v rámci programů Galileo a EGNOS zahrnovaly možnost převodu práv duševního vlastnictví nebo udělení licence k využití produktů, vzniklých při činnosti v rámci těchto programů, třetím stranám.

KAPITOLA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 7

Činnosti

1.   Rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy Galileo a EGNOS pro období 2014–2020 podle tohoto nařízení jsou poskytnuty za účelem financování činností spojených s:

a)

dokončením zaváděcí fáze programu Galileo uvedené v čl. 3 písm. c);

b)

fází využívání programu Galileo uvedenou v čl. 3 písm. d);

c)

fází využívání programu EGNOS uvedenou v článku 4;

d)

řízením a sledováním programů Galileo a EGNOS.

2.   Rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy Galileo a EGNOS jsou v souladu s čl. 9 odst. 2 poskytnuty rovněž za účelem financování činností spojených s výzkumem a vývojem základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo.

3.   Tyto rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy Galileo a EGNOS pokrývají rovněž výdaje Komise související s přípravou, dohledem, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení programů a plnění specifických cílů uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5. Tyto výdaje mohou zahrnovat zejména:

a)

studie a schůzky s odborníky;

b)

informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o prioritách Unie, mají-li tato opatření přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, přičemž cílem je zejména vytvořit synergie s ostatními relevantními politikami Unie;

c)

informační sítě, jejichž cílem je zpracování nebo výměna informací;

d)

jakoukoli jinou technickou nebo administrativní pomoc, která je Komisi poskytnuta v souvislosti s řízením programů.

4.   Náklady na programy Galileo a EGNOS a na jednotlivé fáze programů se jasně určí. Komise v souladu se zásadou transparentního řízení každý rok informuje Evropský parlament, Radu a výbor uvedený v článku 36 (dále jen "výbor") o přidělení a využívání finančních prostředků Unie, včetně bezpečnostní rezervy, na jednotlivé činnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.

Článek 8

Financování programů Galileo a EGNOS

1.   V souladu s článkem 9 financuje Unie činnosti spojené s programy Galileo a EGNOS uvedené v čl. 7 odst. 1, 2 a 3, aniž je dotčena případná účast jiných zdrojů financování, zejména zdrojů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Členské státy mohou pro programy EGNOS a Galileo v určitých případech žádat o poskytnutí dodatečných finančních prostředků pro účely financování dalších prvků za podmínky, že tyto další prvky nevytvářejí finanční ani technickou zátěž a že nezpůsobují u dotčených programů prodlení. Na základě žádosti členského státu Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 36 odst. 3 rozhodne, zda byly splněny obě uvedené podmínky. Komise informuje Evropský parlament, Radu a výbor o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na programy Galileo a EGNOS.

3.   Dodatečné finanční prostředky na programy Galileo a EGNOS mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky jejich účasti jsou stanoveny v mezinárodních dohodách uvedených v článku 29.

4.   Dodatečné finanční prostředky podle odstavců 2 a 3 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 9

Zdroje

1.   Finanční krytí na provádění činností podle čl. 7 odst. 1, 2 a 3 a na pokrytí rizika spojeného s těmito činnostmi se stanoví ve výši 7 071,13 milionů EUR v běžných cenách pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Částka uvedená v prvním pododstavci se rozdělí na tyto kategorie výdajů v běžných cenách:

a)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) 1 930 milionů EUR;

b)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) 3 000 milionů EUR;

c)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) 1 580 milionů EUR;

d)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. d) a čl. 7 odst. 3 561,73 milionů EUR.

2.   Aniž jsou dotčeny částky přidělené na vývoj aplikací založených na systémech v rámci programu Horizont 2020, jsou z rozpočtových prostředků přidělených na programy Galileo a EGNOS, včetně účelově vázaných příjmů, hrazeny činnosti uvedené v čl. 7 odst. 2, a to do maximální výše 100 milionů EUR v běžných cenách.

3.   Komise může prostředky z jedné kategorie výdajů, jak jsou uvedeny v odst. 1 třetím pododstavci písm. a) až d), přesunout do jiné kategorie, a to až do výše 10 % částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci. V případě přesunu celkové částky ve výši přesahující 10 % částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci Komise poradním postupem podle čl. 36 odst. 2 konzultuje s výborem.

Komise informuje o každém přesunu prostředků mezi kategoriemi výdajů Evropský parlament a Radu.

4.   Tyto prostředky se používají v souladu s platnými ustanoveními tohoto nařízení a s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

5.   Rozpočtové závazky pro programy Galileo a EGNOS se přidělují v ročních splátkách.

6.   Komise spravuje finanční zdroje uvedené v odstavci 1 transparentně a hospodárně. Každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

Článek 10

Příjmy z programů Galileo a EGNOS

1.   Příjmy plynoucí z využití systémů vybírá Unie a tyto příjmy jsou placeny do rozpočtu Unie a přiděleny programům Galileo a EGNOS, a to zejména cíli uvedenému v čl. 2 odst. 1. Jsou-li tyto příjmy vyšší, než je pro financování fází využití programů nutné, musí každou úpravu zásady přidělení těchto částek schválit Evropský parlament a Rada na základě návrhu Komise.

2.   V případných smlouvách sjednaných s podniky soukromého sektoru může být stanoven mechanismus rozdělování příjmů.

3.   Úrokové výnosy z předběžného financování, které bylo poskytnuto subjektům pověřeným nepřímým plněním rozpočtu, se přidělí na činnosti, na které se vztahuje pověřovací smlouva nebo dohoda uzavřená mezi Komisí a dotčeným subjektem. Subjekty pověřené nepřímým plněním rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení otevřou účty, které umožní identifikovat prostředky a odpovídající úroky.

KAPITOLA III

VEŘEJNÁ SPRÁVA PROGRAMŮ GALILEO A EGNOS

Článek 11

Zásady veřejné správy programů Galileo a EGNOS

Veřejná správa programů je založena na těchto zásadách:

a)

přesné rozdělení úkolů a povinností mezi různé zapojené subjekty, zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA, přičemž hlavní odpovědnost nese Komise;

b)

loajální spolupráce mezi subjekty uvedenými v písmenu a) a členskými státy;

c)

důsledná kontrola programů, včetně toho, zda všechny zapojené subjekty v rámci svých povinností přísně dodržují náklady a časový rozvrh v souladu s cíli programů Galileo a EGNOS;

d)

optimalizace a racionalizace využití stávající struktur, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování technického odborného poradenství;

e)

používání osvědčených systémů a metod projektového řízení při dohledu nad prováděním programů Galileo a EGNOS, s ohledem na zvláštní požadavky a za podpory odborníků v této oblasti.

Článek 12

Úloha Komise

1.   Komise nese celkovou odpovědnost za programy Galileo a EGNOS. Spravuje prostředky přidělené na základě tohoto nařízení a dohlíží na provádění všech činností v rámci programů, zejména pokud jde o náklady, časový rozvrh a plnění.

2.   Kromě celkové odpovědnosti, která je uvedena v odstavci 1, a konkrétních úkolů uvedených v tomto nařízení Komise:

a)

zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programů Galileo a EGNOS a za tímto účelem pověří především prostřednictvím pověřovacích smluv Agenturu pro evropský GNSS úkoly uvedenými v čl. 14 odst. 2 a agenturu ESA úkoly uvedenými v článku 15;

b)

zajistí včasné provedení programů Galileo a EGNOS v rámci zdrojů přidělených na programy a v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

Za tímto účelem zřídí vhodné nástroje a zavede strukturální opatření nezbytná ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, která jsou s programy spojena;

c)

jménem Unie a v oblasti její pravomoci řídí vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

d)

poskytuje členským státům a Evropskému parlamentu včas všechny příslušné informace týkající se programů Galileo a EGNOS, zejména pokud jde o řízení rizika, celkové náklady, roční náklady na provoz každého významného prvku infrastruktury programu Galileo, příjmy, časový rozvrh a plnění a rovněž přehled zavádění systémů a metod projektového řízení uvedených v čl. 11 písm. e);

e)

posuzuje možnosti prosazování a zajištění využití evropských systémů družicové navigace v různých odvětvích hospodářství, a to i provedením analýzy možností, jak využít výhod těchto systémů.

3.   V zájmu řádného průběhu fází zavádění a využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS, které jsou uvedeny v článcích 3 a 4, učiní Komise v případě potřeby nezbytná opatření, jejichž cílem je:

a)

řídit a omezit rizika spojená s průběhem programů Galileo a EGNOS

b)

vymezit rozhodovací fáze, které jsou určující pro sledování a hodnocení provádění programů;

c)

otevřeným a transparentním procesem určit lokalizaci pozemní infrastruktury systémů v souladu s bezpečnostními požadavky a zajistit její fungování;

d)

vymezit technické a provozní specifikace nezbytné pro plnění funkcích uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. b) a c) a zavádět změny v systémech v souladu s vývojem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 36 odst. 3.

Článek 13

Bezpečnost systémů a jejich fungování

1.   Komise zajistí bezpečnost programů Galileo a EGNOS, včetně bezpečnosti systémů a jejich fungování. Za tímto účelem Komise:

a)

zohlední nutnost dohledu a zahrnutí požadavků na bezpečnost do všech programů a norem;

b)

zajistí, aby celkový účinek těchto požadavků a norem podporoval úspěšný pokrok při provádění programů, zejména pokud jde o náklady, řízení rizik a časový rozvrh;

c)

zavede mechanismy koordinace mezi jednotlivými subjekty zapojenými do programů;

d)

zohlední platné bezpečnostní normy a požadavky, aby nebyla snížena všeobecná úroveň bezpečnosti a nebylo ovlivněno fungování stávajících systémů založených na těchto normách a požadavcích.

2.   Aniž jsou dotčeny články 14 a 16 tohoto nařízení a článek 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU, přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž stanoví hlavní cíle nezbytné k zajištění bezpečnosti programů Galileo a EGNOS uvedené v odstavci 1.

3.   Komise zavede technické specifikace a jiná opatření nezbytná k provedení hlavních cílů uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 36 odst. 3.

4.   ESVČ je v souladu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2010/427/EU i nadále nápomocna Komisi při plnění funkcí v oblasti vnějších vztahů.

Článek 14

Úloha Agentury pro evropský GNSS

1   V souladu s pokyny Komise Agentura pro evropský GNSS:

a)

zajišťuje, pokud jde o bezpečnost programů Galileo a EGNOS, a aniž jsou dotčeny články 13 a 16:

i)

prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci podle kapitoly III nařízení (EU) č. 912/2010; za tímto účelem dává podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sleduje je a provádí bezpečnostní prověrky systému;

ii)

provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 912/2010, v souladu s normami a požadavky uvedenými v článku 13 tohoto nařízení a v souladu s pokyny stanovenými společnou akcí 2004/552/SZBP;

b)

plní úkoly stanovené v článku 5 rozhodnutí č. 1104/2011/EU a je nápomocna Komisi v souladu s čl. 8 odst. 6 uvedeného rozhodnutí;

c)

přispívá v rámci zaváděcí fáze a fáze využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS k podpoře služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 a jejich uvedení na trh, včetně provádění nezbytné analýzy trhu, zejména prostřednictvím zprávy o trhu s aplikacemi a službami vypracovávané ročně Agenturou pro evropský GNSS, navázáním úzkých vztahů s uživateli a potenciálními uživateli systému s cílem shromažďovat informace o jejich potřebách, dalším sledováním vývoje odběratelských trhů v oblasti družicové navigace a vypracováním akčního plánu pro přijetí služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 sdružením uživatelů, jehož součástí jsou zejména vhodná opatření související s normalizací a certifikací.

2.   Agentura pro evropský GNSS vykonává rovněž další úkoly týkající se provádění programů Galileo a EGNOS, včetně úkolů v oblasti řízení programů, a je za ně odpovědná. Tyto úkoly jí Komise svěří prostřednictvím pověřovací smlouvy přijaté na základě rozhodnutí o pověření v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a budou zahrnovat:

a)

provozní činnosti, včetně řízení infrastruktury systémů, údržby a neustálého zlepšování systémů, certifikace a normalizace a poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5;

b)

vývojové a zaváděcí činnosti související s vývojem a příštími generacemi systémů a příspěvek k vymezení vývoje služeb, a to včetně zadávání zakázek;

c)

podpora vývoje aplikací a služeb založených na systémech a zvyšování povědomí o těchto aplikacích a službách, včetně určení, propojení a koordinace sítě evropských center excelence v oblasti aplikací a služeb GNSS, čerpání z odborných znalostí veřejného a soukromého sektoru a vyhodnocování opatření týkajících se této podpory a zvyšování povědomí;

d)

podpora vývoje základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo.

3.   Pověřovací smlouvy uvedené v odstavci 2 poskytnou Agentuře pro evropský GNSS odpovídající míru samostatnosti a pravomoci, zejména s ohledem na zadavatele, v rámci působnosti čl. 58 odst. 1 písm. c) a článku 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Dále stanoví všeobecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS, a zejména akce, které mají být provedeny, související financování, řídicí postupy, opatření pro dohled a kontrolu, opatření pro případ nedostatečného plnění smluv z hlediska nákladů, časového rozvrhu a plnění a pravidla upravující vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

Opatření pro dohled a kontrolu stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů, systematické informování Komise o nákladech a časovém rozvrhu a v případě rozdílu mezi předpokládaným rozpočtem, plněním a časovým rozvrhem, nápravná opatření, která zajistí realizaci infrastruktur v rámci přiděleného rozpočtu.

4.   Agentura pro evropský GNSS uzavře pracovní ujednání s agenturou ESA potřebná pro plnění jejich příslušných úkolů, které vyplývají z tohoto nařízení, v rámci fáze využívání programů Galileo a EGNOS. Komise informuje Evropský parlament, Radu a výbor o pracovních ujednáních uzavřených Agenturou pro evropský GNSS a o veškerých jejich změnách. Kdykoli je to vhodné, může rovněž Agentura pro evropský GNSS zvážit možnost obrátit se na jiné subjekty veřejného nebo soukromého sektoru.

5.   Kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v mezích svého pověření Agentura pro evropský GNSS poskytuje Komisi své technické odborné znalosti a veškeré informace nezbytné pro provádění jejích úkolů v rámci tohoto nařízení, a to i pro posouzení možnosti podpory a zajištění využití systémů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. e).

6.   Výbor je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odstavci 2 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 36 odst. 2. Evropský parlament, Rada a výbor jsou předem informovány o pověřovacích smlouvách, jež mají být uzavřeny mezi Unií zastoupenou Komisí a Agenturou pro evropský GNSS.

7.   Komise informuje Evropský parlament a výbor o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a o všech smlouvách s podniky soukromého sektoru, včetně informací o subdodávkách.

Článek 15

Úloha Evropské kosmické agentury

1.   Komise pro zaváděcí fázi programu Galileo podle čl. 3 písm. c) uzavře neprodleně pověřovací smlouvu s agenturou ESA, v níž budou podrobně uvedeny úkoly, které má agentura plnit, zejména při navrhování systému, vývoji a při zadávání zakázek. Pověřovací smlouva s agenturou ESA se uzavře na základě rozhodnutí o pověření přijatém Komisí v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Je-li to nezbytné pro úkoly a plnění rozpočtu, které jsou předmětem pověření podle, stanoví pověřovací smlouva obecné podmínky pro správu finančních prostředků, které jsou agentuře ESA svěřeny, a zejména akce, které mají být provedeny, pokud jde o navrhování, vývoj a pořizování systému, související financování, řídicí postupy, opatření pro dohled a kontrolu, opatření pro případ nedostatečného plnění smluv z hlediska nákladů, časového rozvrhu a plnění a pravidla upravující vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

Opatření pro dohled a kontrolu stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů, systematické informování Komise o nákladech a časovém rozvrhu a v případě rozdílu mezi předpokládaným rozpočtem, plněním a časovým rozvrhem, nápravná opatření, která zajistí realizaci infrastruktur v rámci přiděleného rozpočtu.

2.   Výbor je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 36 odst. 2. Evropský parlament, Rada a výbor jsou předem informovány o pověřovací smlouvě, jež má být uzavřena mezi Unií zastoupenou Komisí a agenturou ESA.

3.   Komise informuje výbor, Evropský parlament a Radu o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a smluv, které má agentura ESA uzavřít s podniky soukromého sektoru, včetně informací o subdodávkách.

4.   Pro fázi využívání programů Galileo a EGNOS podle čl. 3 odst. d) a článku 4 řeší pracovní ujednání mezi Agenturou pro evropský GNSS a agenturou ESA uvedená v článku 14 odst. 4 úlohu agentury ESA během této fáze a její spolupráci s Agenturou pro evropský GNSS, zejména pokud jde o:

a)

koncepci, návrh, sledování, veřejné zakázky a ověřování v rámci vývoje budoucích generací systémů;

b)

technickou podporu při provozu a údržbě současné generace systémů.

Tato ujednání jsou v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s opatřeními stanovenými Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3.

5.   Aniž je dotčena pověřovací smlouva uvedená v odstavci 1 a pracovní ujednání uvedené v odstavci 4, může Komise od agentury ESA vyžadovat technické odborné poradenství a informace nezbytné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI UNIE NEBO JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 16

Společná akce

V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.

Článek 17

Použití předpisů o utajovaných informacích

V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)

každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly pro utajované informace EU stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU;

b)

členské státy neprodleně informují Komisi o vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v písmenu a);

c)

Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů Galileo a EGNOS, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytujícími stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2013//488/EU, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2011/292/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se vymezí v rámci dohody o bezpečnosti informací uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)

aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a předpisy upravující průmyslovou bezpečnost ve znění uvedeném v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom, může být fyzické osobě a právnické osobě, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno ze nezbytné a s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

KAPITOLA V

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ODDÍL I

Obecná ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využívání programu galileo a fáze využívání programu egnos

Článek 18

Obecné zásady

Aniž jsou dotčena opatření požadovaná pro ochranu základních zájmů v oblasti bezpečnosti Unie nebo veřejné bezpečnosti nebo pro zajištění souladu s požadavky Unie na kontrolu vývozu, použije se na zaváděcí fázi a fázi využívání programu Galileo a fázi využívání programu EGNOS nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Kromě toho se na zaváděcí fázi a fázi využívání programu Galileo a na fázi využívání programu EGNOS vztahují tyto obecné zásady: otevřený přístup a spravedlivá hospodářská soutěž v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňující rovné podmínky všem potenciálním uchazečům.

Článek 19

Specifické cíle

Zadavatelé při zadávání zakázek sledují ve svých nabídkových řízeních tyto cíle:

a)

podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech podniků v celé Unii, zejména nových účastníků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím podpory využívání subdodávek ze strany zhotovitelů;

b)

zabránit možnému zneužití dominantního postavení a závislosti na jednom dodavateli;

c)

využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, včetně těch, které byly získány v průběhu fází definování, vývoje, ověřování a zavádění programů Galileo a EGNOS, a zároveň zajistit, aby nedošlo k porušení pravidel pro výběrová řízení.

d)

ve vhodných případech usilovat o zajištění více zdrojů s cílem zabezpečit lepší celkovou kontrolu programů Galileo a EGNOS, jejich nákladů a časového rozvrhu;

e)

ve vhodných případech zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti daného zadávaného výrobku, služby nebo práce.

ODDÍL 2

Zvláštní ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využívání programu galileo a fáze využívání programu egnos

Článek 20

Zavedení rovných podmínek hospodářské soutěže

Zadavatel učiní příslušná opatření, která zajistí rovné podmínky hospodářské soutěže v případě, že předchozí účast určitého podniku na činnostech souvisejících s činnostmi, které jsou předmětem nabídkového řízení:

a)

může tomuto podniku přinést značné výhody ve smyslu důvěrných informací, a může tudíž vést k obavám ohledně dodržování zásady rovného zacházení; nebo

b)

ovlivňuje běžné podmínky hospodářské soutěže nebo nestrannost a objektivitu zadávání nebo plnění smluv.

Tato opatření nenarušují hospodářskou soutěž, rovné zacházení a důvěrnost získaných informací týkajících se podniků, jejich obchodních vztahů a jejich struktury nákladů. Tato opatření musí v souvislosti s tím zohledňovat povahu a podmínky smlouvy, která má být uzavřena.

Článek 21

Bezpečnost informací

Pokud se zakázky týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní zadavatel v dokumentaci týkající se zakázky opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

Článek 22

Spolehlivost dodávek

Zadavatel v dokumentaci týkající se zakázky upřesní požadavky související se spolehlivostí dodávek a poskytování služeb při plnění zakázky.

Článek 23

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.   Zadavatel může zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.

2.   Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, ke které je stanoven odpovídající rozpočtový závazek a z něj plynoucí pevný závazek k výkonu prací a poskytnutí dodávek a služeb dohodnutých pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázky rozdělené na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zejména je zde vymezen předmět, cena nebo podmínky jejího stanovení a podmínky pro výkon prací, poskytnutí dodávek a služeb v jednotlivých částech.

3.   Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro každou podmíněnou část s přihlédnutím k poskytování všech dřívějších částí.

4.   Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu zadavatele, který své rozhodnutí dodavateli sdělí ve lhůtě stanovené v zakázce. Je-li podmíněná část potvrzena se zpožděním nebo není-li vůbec potvrzena, může dodavatel v případě, že to zakázka umožňuje, za podmínek, které zakázka stanoví, požadovat náhradu za prodlení nebo náhradu za nedodržení smlouvy.

5.   Pokud zadavatel v určité části shledá, že práce, dodávky či služby sjednané pro tuto část nebyly poskytnuty, může v případě, že to smlouva umožňuje, a za podmínek, které smlouva stanoví, uplatnit nárok na náhradu škody a od smlouvy odstoupit.

Článek 24

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.   Zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 2 v mezích maximálního limitu rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

Cenu, která má být za takovéto zakázky zaplacena, tvoří úhrada všech reálných výdajů, které dodavateli vznikly při plnění zakázky, jakou jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží, využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky. Tyto výdaje se navýší o paušální částku pokrývající obecné náklady a zisk, nebo o částku pokrývající obecné náklady a výnos v závislosti na výsledcích cílů a časovém rozvrhu.

2.   Zadavatel se může pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou rozhodnout, není-li objektivně možné přesně stanovit pevnou cenu a může-li rozumně prokázat, že pevná cena by byla z důvodu nejasností v plnění zakázky značně vysoká, protože:

a)

se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo

b)

činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není možné stanovit pevnou a definitivní celkovou cenu, protože existují značné obtíže nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na jiných zakázkách.

3.   Maximální limit zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je nejvyšší cena, která může být zaplacena. Tento limit lze překročit pouze ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech a s předchozím souhlasem zadavatele.

4.   V zadávací dokumentaci zakázek se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je třeba upřesnit:

a)

typ zakázky, tj. zda se jedná o zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou v mezích maximálního limitu;

b)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou prvky zakázky, které jsou předmětem nákladově stanovené ceny;

c)

výši maximálního limitu;

d)

kritéria pro zadání zakázky, která musí zejména umožnit prokázat věrohodnost předběžného rozpočtu, uhraditelné náklady, mechanismy určování těchto nákladů a zisk uvedený v nabídce;

e)

způsob navýšení uvedený v odstavci 1, který se má u výdajů použít;

f)

pravidla a postupy pro určení způsobilosti nákladů, které zhotovitel v souvislosti s plněním zakázky odhaduje, při dodržení zásad uvedených v odstavci 5;

g)

účetní pravidla, která je zhotovitel povinen dodržovat;

h)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou, která má být změněna na zakázku s pevně stanovenou cenou, parametry platné pro takovou změnu.

5.   Výdaje, které dodavatel při plnění zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou vynaložil jsou způsobilé, pouze v případě, že:

a)

byly skutečně během doby trvání zakázky vynaloženy, s výjimkou výdajů za zařízení, infrastruktury a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou nezbytné pro plnění zakázky a u kterých lze za způsobilé výdaje považovat celou pořizovací cenu;

b)

jsou uvedeny v předběžném rozpočtu, který lze měnit prostřednictvím dodatků k původní zakázce;

c)

jsou pro plnění zakázky nezbytné;

d)

vyplývají z plnění zakázky nezbytné a lze je přičítat plnění zakázky;

e)

jsou identifikovatelné, ověřitelné, zaúčtované v účetnictví dodavatele a stanoveny v souladu s účetními normami uvedenými v zadávací dokumentaci a ve smlouvě;

f)

splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

g)

se neodchylují od podmínek zakázky;

h)

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

Dodavatel odpovídá za své nákladové účetnictví, za vedení účetních záznamů nebo jakýchkoli jiných požadovaných dokumentů, které mají prokázat, že náklady, jejichž proplacení požaduje, jsou skutečné a v souladu se zásadami vymezenými v tomto článku. Náklady, které dodavatel nemůže odůvodnit, jsou považovány za nezpůsobilé a jejich úhrada je zamítnuta.

6.   Zadavatel je v zájmu zajištění řádného plnění zakázek s nákladově stanovenou cenou povinen:

a)

stanovit maximální limit tak, aby byl co nejvíce realistický a zároveň umožňoval flexibilitu nezbytnou pro zohlednění technických problémů;

b)

změnit zakázku s částečně nákladově stanovenou cenou na zakázku se zcela pevnou a definitivní cenou, jakmile je během plnění zakázky tuto pevnou a definitivní cenu možné stanovit; určit za tím účelem parametry pro změnu zakázky uzavřené s nákladově stanovenou cenou na zakázku s pevnou a definitivní cenou;

c)

zavést opatření pro dohled a kontrolu, která stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů;

d)

určit vhodné zásady, nástroje a postupy pro plnění zakázek, především pro určení a kontrolu způsobilosti výdajů dodavatele nebo jeho subdodavatelů a pro začlenění dodatků do zakázky;

e)

ověřit, zda dodavatel a jeho subdodavatelé dodržují účetní normy uvedené v zakázce a zda předložili průkazné účetní doklady;

f)

zajistit, aby při plnění zakázky byla nepřetržitě sledována účinnost zásad, nástrojů a postupů uvedených v písmenu d).

Článek 25

Dodatky

Zadavatel a dodavatelé mohou zakázku pozměnit dodatkem, který však musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)

nemění předmět zakázky;

b)

nenarušuje ekonomickou rovnováhu zakázky;

c)

nezavádí podmínky, které by v případě, že by byly obsaženy v původní zadávací dokumentaci k zakázce, umožnily přístup jiným zhotovitelům, než na které se původní zakázka vztahovala, nebo umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata.

Článek 26

Subdodávky

1.   Zadavatel zhotovitele požádá, aby část zakázky zadal prostřednictvím výběrového řízení na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do zadavatelovy skupiny, zejména novým účastníkům a malým a středním podnikům.

2.   Zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky jako rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. Zadavatel zajistí, aby tyto podíly byly přímo úměrné cíli a hodnotě zakázky, s přihlédnutím k povaze dotčeného odvětví činnosti a především zjištěnému stavu hospodářské soutěže a průmyslovému potenciálu.

3.   Pokud zhotovitel ve své nabídce uvede, že nemá v úmyslu zadat žádný podíl zakázky subdodavatelům nebo že podíl, který zamýšlí zadat ve formě subdodávek, je nižší než rozmezí uvedené v odstavci 2, uvede zadavateli příslušné důvody. Zadavatel tyto informace předloží Komisi.

4.   Zadavatel může subdodavatele, které si zvolil uchazeč ve fázi přidělování hlavní zakázky nebo zhotovitel při jejím plnění, zamítnout. Zamítnutí lze odůvodnit pouze na základě kritérií pro výběr zhotovitelů pro hlavní zakázky a musí být písemné.

KAPITOLA VI

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Plánování

Komise přijme roční pracovní program ve formě plánu provádění akcí, které jsou nutné pro dosažení specifických cílů programu Galileo stanovených v čl. 2 odst. 4 podle fází uvedených v článku 3 a specifických cílů programu EGNOS stanovených v čl. 2 odst. 5. Roční pracovní program rovněž stanoví financování těchto akcí.

Tyto prováděcí akty přijme přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3.

Článek 28

Opatření členských států

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění řádného fungování programů Galileo a EGNOS, včetně opatření pro zajištění ochrany pozemních stanic zřízených na jejich území, přičemž tato opatření musí být alespoň rovnocenná s opatřeními vyžadovanými pro účely ochrany evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES (18). Členské státy se zdrží opatření, která by mohla poškodit programy nebo služby, které jsou poskytovány prostřednictvím jejich využití, zejména pokud jde o nepřetržitý provoz infrastruktur.

Článek 29

Mezinárodní dohody

Unie může v rámci programů Galileo a EGNOS sjednat dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

Článek 30

Technická pomoc

Při plnění úkolů technické povahy uvedených v čl. 12 odst. 2 může Komise požádat o nezbytnou technickou pomoc, a to zejména pokud jde o schopnosti a odborné znalosti příslušných vnitrostátních agentur v kosmické oblasti, pomoc nezávislých odborníků a subjektů a poskytnutí nestranných analýz a stanovisek k průběhu programů Galileo a EGNOS.

Tutéž technickou pomoc mohou kromě Komise využívat i subjekty zapojené do veřejné správy programů, zejména Agentura pro evropský GNSS a agentura ESA, při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení.

Článek 31

Ochrana osobních údajů a soukromí

1.   Komise zajistí, aby byla při navrhování, zřizování a využívání systémů zaručena ochrana osobních údajů a soukromí a aby byly do těchto systémů začleněny odpovídající záruky.

2.   Při plnění úkolů a činností stanovených tímto nařízením jsou osobní údaje zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (20).

Článek 32

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci, nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí mezinárodní dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 33

Informace Evropskému parlamentu a Radě

1.   Komise zajistí provádění tohoto nařízení. Každý rok při předkládání předběžného návrhu rozpočtu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programů Galileo a EGNOS. Tato zpráva obsahuje veškeré informace týkající se programů, zejména pokud jde o řízení rizik, celkové náklady, roční náklady na provoz, příjmy, časový rozvrh a plnění, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 2 písm. d), a pokud jde o fungování pověřovacích smluv uzavřených podle čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1. Obsahuje:

a)

přehled přidělení a využívání finančních prostředků přidělených na programy podle čl. 7 odst. 4;

b)

informace o strategii řízení nákladů sledované Komisí, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 6;

c)

posouzení správy práv duševního vlastnictví;

d)

přehled zavádění systémů a metod projektového řízení, včetně systémů a metod řízení rizik uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. d);

e)

posouzení opatření přijatých s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy programů.

2.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a smluv s podniky soukromého sektoru uzavíraných Agenturou pro evropský GNSS podle čl. 14 odst. 7 a agenturou ESA podle článku čl. 15 odst. 3.

Rovněž Evropský parlament a Radu informuje o:

a)

každém přesunu prostředků mezi kategoriemi výdajů, jež se uskuteční podle čl. 9 odst. 3;

b)

o všech dopadech vyplývajících z použití čl. 8 odst. 2 na programy Galileo a EGNOS.

Článek 34

Přezkum provádění tohoto nařízení

1.   Komise do 30. června 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění tohoto nařízení za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření přijatých na základě tohoto nařízení a týkajících se:

a)

realizace cílů těchto opatření z hlediska výsledků i dopadů;

b)

účinného využívání zdrojů;

c)

evropské přidané hodnoty.

Kromě možností zjednodušení je při hodnocení zkoumán technologický vývoj související se systémy, vnitřní a vnější soudržnost, význam všech cílů a přínos opatření pro priority Unie, pokud jde o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Přihlíží k hodnocení dlouhodobých dopadů předchozích opatření.

2.   Hodnocení zohlední dosažený pokrok, pokud jde o specifické cíle programů Galileo stanovené v čl. 2 odst. 4 a specifické cíle programu EGNOS stanovené v čl. 2 odst. 5, na základě výkonnostních ukazatelů, jako jsou:

a)

v případě programu Galileo a v souvislosti:

i)

se zaváděním jeho infrastruktury:

počet a dostupnost funkčních družic a počet náhradních pozemních družic, které jsou dostupné, oproti plánovanému počtu družic stanovenému v pověřovací smlouvě;

aktuální dostupnost prvků pozemní infrastruktury (jako jsou pozemní stanice, střediska družicové kontroly) oproti plánované dostupnosti;

ii)

s úrovní služeb:

mapa znázorňující dostupnost služeb podle jednotlivých služeb oproti dokumentu vymezujícím služby;

iii)

s náklady:

index nákladové účinnosti u každé významné položky programu založený na poměru srovnávajícím skutečné náklady s náklady stanovenými v rozpočtu;

iv)

s časovým rozvrhem:

index plnění časového rozvrhu u každé významné položky programu založený na srovnání nákladů na vykonanou práci stanovených v rozpočtu s náklady na předpokládanou práci stanovenými v rozpočtu;

v)

s úrovní trhu:

vývoj na trhu vycházející z procentuálního podílu přijímačů Galileo a EGNOS na celkovém počtu modelů zahrnutých ve zprávě o trhu vypracovávané Agenturou pro evropský GNSS podle čl. 14 odst. 1 písm. c).

b)

v případě programu EGNOS a v souvislosti:

i)

s rozšířením jeho pokrytí:

pokrok při rozšiřování pokrytí oproti dohodnutému plánu rozšiřování pokrytí;

ii)

s úrovní služeb:

index dostupnosti služeb založený na počtu letišť využívajících funkční postupy přiblížení založené na programu EGNOS oproti celkovému počtu letišť využívajících postupy přiblížení založené na programu EGNOS;

iii)

s náklady:

index nákladové účinnosti založený na srovnání skutečných nákladů s náklady stanovenými v rozpočtu;

iv)

s časovým rozvrhem:

index plnění časového rozvrhu založený na srovnání nákladů na vykonanou práci stanovených v rozpočtu s náklady na předpokládanou práci stanovenými v rozpočtu.

3.   Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi nezbytné údaje a informace umožňující dohled nad danými opatřeními a jejich hodnocení.

KAPITOLA VII

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 35

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl.13 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. ledna 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 36

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA se jako pozorovatelé podílejí na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

5.   Mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 29 mohou případně obsahovat ustanovení o účasti třetích zemí nebo mezinárodních organizací na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

6.   Výbor se schází pravidelně, pokud možno čtyřikrát ročně, každé čtvrtletí. Komise poskytne pro každé zasedání zprávu o pokroku při provádění programů. Tyto zprávy poskytují obecný přehled o stavu a vývoji programů, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Tyto zprávy uvádějí alespoň jednou ročně ukazatele plnění uvedené v čl. 34 odst. 2.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 876/2002 a (ES) č. 683/2008 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2.   Jakákoli opatření přijatá na základě nařízení (ES) č. 876/2002 nebo nařízení (ES) č. 683/2008 zůstávají v platnosti.

3.   Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 683/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 179.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Viz strana 104 v tomto čísle Úředního věstníku)

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Viz strana 884 v tomto čísle Úředního věstníku)

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 420 du 20.12.2013, p. 1

(8)  Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 84.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11).

(10)  Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30).

(11)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(12)  2001/844/ES, ESUO, Euratom: rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1).

(13)  2013/488/EU: rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 141, 15.10.2013, s. 1).

(14)  Úř. věst. C 304, 15.10.2011, s. 7.

(15)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo (Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 1).

(18)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 683/2008

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 1

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 8

Článek 5

Článek 4

Článek 6

Článek 8

Článek 7

Článek 5

Článek 8

Článek 6

Článek 9

Článek 7

Článek 10

Článek 9

Článek 11

Článek 10

Čl. 12 odst. 1

Článek 11

Čl. 12 odst. 2 a 3

Článek 12

Čl. 13 odst. 1, 2 a 3

Článek 13

Čl. 13 odst. 4

Článek 16

Článek 14

Článek 17

Článek 15

Článek 27

Článek 16

Článek 14

Článek 17

Články 18 až 26

Článek 18

Článek 15

Čl. 19 odst. 1 až 4

Článek 36

Čl. 19 odst. 5

Článek 35

Článek 20

Článek 31

Článek 21

Článek 32

Článek 22

Článek 33

Článek 23

 

Článek 24

Článek 38

Příloha

Článek 1


Společné prohlášení

Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise týkající se INTERINSTITUCIONÁLNÍ SKUPINY ODBORNÍKŮ PRO GALIELO (GIP)

1.

Vzhledem k významu, jedinečnosti a složitosti evropských programů GNSS a vzhledem k tomu, že systémy vzniklé z těchto programů náleží Unii a že programy jsou pro období let 2014–2020 plně financovány z rozpočtu Unie, uznávají Evropský parlament, Rada a Evropská komise nutnost úzké spolupráce těchto tří orgánů.

2.

Cílem interinstitucionální skupiny odborníků pro Galileo (GIP) bude usnadnit každému orgánu výkon jeho příslušných povinností. Proto bude zřízena GIP, aby pozorně sledovala:

a)

pokrok při provádění evropských programů GNSS, zejména s ohledem na provádění zakázek a smluvních dohod, zejména s ohledem na ESA;

b)

mezinárodní dohody s třetími zeměmi, aniž jsou dotčena ustanovení článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

c)

přípravu trhů v oblasti družicové navigace;

d)

efektivnost mechanismů pro správu a řízení a

e)

každoroční přezkum pracovního programu.

3.

GIP bude v souladu se stávajícími pravidly ctít potřebu důvěrnosti, zejména s ohledem na to, že některé údaje mají povahu obchodního tajemství a jsou citlivé povahy.

4.

Komise zohlední názory vyjádřené GIP.

5.

GIP bude složena ze sedmi zástupců, z nichž budou:

tři z Rady,

tři z Evropského parlamentu,

jeden z Komise,

a bude se pravidelně scházet (v zásadě čtyřikrát ročně).

6.

GIP nemá vliv na stanovené povinnosti nebo interinstitucionální vztahy.


20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/25


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1286/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Víceletý akční program pro oblast daní, který platil před rokem 2014, významně přispěl k usnadnění a posílení spolupráce mezi daňovými orgány v rámci Unie. Orgány daňové správy zúčastněných zemí uznaly přidanou hodnotu tohoto programu, mimo jiné pro ochranu finančních zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky. Program Fiscalis, který provádí Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti.

(2)

Program Fiscalis 2020 zavedený tímto nařízením a jeho úspěšnost mají za současné ekonomické situace zásadní význam a měly by podpořit spolupráci v daňových záležitostech.

(3)

Očekává se, že činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, tedy evropské informační systémy, jak jsou definovány v tomto nařízení, společné akce pro úředníky daňových orgánů a iniciativy v oblasti společné odborné přípravy, přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že posílí fungování vnitřního trhu, poskytnou rámec na podporu činností pro zvýšení administrativní kapacity daňových orgánů a podnítí technický pokrok a inovace. Tím, že program Fiscalis 2020 poskytne rámec pro činnosti, které se zaměřují na účinnější fungování daňových orgánů, posilují konkurenceschopnost podniků, podporují zaměstnanost a přispívají k ochraně finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků, zároveň aktivně posílí fungování systémů zdanění na vnitřním trhu a současně přispěje k postupnému odstranění existujících překážek a narušení na vnitřním trhu.

(4)

Oblast působnosti programu Fiscalis 2020 by měla být sladěna s aktuálními potřebami, aby se zaměřovala na všechny daně harmonizované na úrovní Unie a na další daně, pokud jsou důležité pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy.

(5)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidátské země a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu Fiscalis 2020, jestliže budou splněny určité podmínky a pokud svojí účastí podpoří pouze činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, které jsou zaměřené na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a na řešení problematiky agresivního daňového plánování. Vzhledem ke zvyšující se míře vzájemné propojenosti světového hospodářství by program Fiscalis 2020 měl nadále nabízet možnost přizvat externí odborníky, aby přispívali k činnostem v rámci programu Fiscalis 2020. Externí odborníci, jako jsou například zástupci orgánů státní správy, hospodářské subjekty a jejich organizace nebo zástupci mezinárodních organizací, by měli být přizváni pouze v případě, že je jejich příspěvek považován za zásadní pro dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(6)

Cíle a priority programu Fiscalis 2020 odrážejí problémy a úkoly, které bude v oblasti daní nutné řešit v příštím desetiletí. Program Fiscalis 2020 by měl i nadále hrát roli v takových klíčových oblastech, jako jsou soudržné provádění právních předpisů Unie v oblasti daní, zabezpečení výměny informací a podpora správní spolupráce a posílení administrativní kapacity daňových orgánů. Vzhledem k dynamice problémů souvisejících s nově určenými úkoly je třeba klást větší důraz na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Důraz by měl být kladen rovněž na snižování administrativní zátěže daňových orgánů a nákladů na dosažení souladu pro daňové poplatníky a předcházení situacím dvojího zdanění.

(7)

Na operační úrovni by měl program Fiscalis 2020 zavést, provozovat a podporovat evropské informační systémy a činnosti v oblasti správní spolupráce, prohloubit dovednosti a schopnosti daňových úředníků, posílit pochopení a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní a podpořit zdokonalování správních postupů a sdílení a šíření osvědčených správních praktik. Těchto cílů by mělo být dosahováno s důrazem na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

(8)

Nástroje programu, které se používaly před programem Fiscalis 2020, by měly být doplněny, aby náležitě reagovaly na úkoly, před nimiž budou daňové orgány v následujícím desetiletí stát, a aby nadále zůstaly v souladu s vývojem právních předpisů Unie. Program Fiscalis 2020 by měl zahrnovat dvoustranné nebo mnohostranné kontroly a jiné formy správní spolupráce zavedené v příslušných právních předpisech Unie týkajících se správní spolupráce; skupiny odborníků; akce k budování kapacit veřejné správy, které členským státům, jež čelí zvláštním a mimořádným okolnostem ospravedlňujícím přijetí takových cílených akcí, poskytnou konkrétní a specializované instrukce v oblasti daní; a v případě potřeby studie a společné komunikační činnosti na podporu provádění právních předpisů Unie v oblasti daní.

(9)

Evropské informační systémy hrají klíčovou roli ve vzájemném propojování daňových orgánů a tím také v posilování systémů zdanění v rámci Unie, a proto by měly být v rámci programu Fiscalis 2020 i nadále financovány a zlepšovány. Kromě toho by mělo být možné do programu Fiscalis 2020 zařadit i nové daňové informační systémy zřízené podle právních předpisů Unie. Evropské informační systémy by měly být ve vhodných případech založeny na sdílených vývojových modelech a sdílené informační architektuře.

(10)

V souvislosti s širším pojetím zlepšování správní spolupráce a s podporou boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování může být účelné, aby Unie uzavřela dohody se třetími zeměmi, aby tyto země mohly využívat unijní složky evropských informačních systémů a mohly si tak s členskými státy v rámci dvoustranných dohod o daňových otázkách bezpečně vyměňovat informace.

(11)

V rámci programu Fiscalis 2020 by měly být rovněž realizovány činnosti v oblasti společné odborné přípravy. Program Fiscalis 2020 by měl zúčastněné země nadále podporovat v prohlubování odborných dovedností a znalostí týkajících se daní, a to prostřednictvím posíleného, společně vyvinutého obsahu odborné přípravy, který bude zaměřen na daňové úředníky a hospodářské subjekty. Za tímto účelem by se současná koncepce programu Fiscalis 2020 v oblasti společné odborné přípravy, která se dosud zakládala zejména na rozvoji centrálního elektronického vzdělávání, měla vyvinout v mnohostranný program Unie pro podporu odborné přípravy.

(12)

Program Fiscalis 2020 by měl být v platnosti po dobu sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s platností víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2).

(13)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu Fiscalis 2020, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3).

(14)

V souladu se závazkem, který si Komise pro dosažení soudržnosti a zjednodušení programů financování stanovila ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu z roku 2010, je třeba zdroje sdílet s ostatními nástroji Unie pro financování, jestliže předpokládané činnosti v rámci programu Fiscalis 2020 sledují cíle, které jsou společné různým nástrojům financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(15)

Opatření nezbytná pro finanční provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5).

(16)

Zúčastněné země by měly nést náklady na vnitrostátní prvky programu Fiscalis 2020, mezi něž patří mimo jiné neunijní složky evropských informačních systémů, a na odbornou přípravu, která není součástí iniciativ v oblasti společné odborné přípravy.

(17)

S ohledem na význam plného zapojení zúčastněných zemí do společných akcí může míra spolufinancování činit až 100 % způsobilých nákladů, pokud jde o náklady na cestování a ubytování, náklady související s organizováním akcí a denní příspěvky, je-li to nutné v zájmu plného dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(18)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(20)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení víceletého programu, který má zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože členské státy nemohou účinně zajistit spolupráci a koordinaci potřebnou pro dosažení tohoto cíle, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(21)

Při provádění programu Fiscalis 2020 by Komisi měl být nápomocen výbor pro program Fiscalis 2020.

(22)

V zájmu usnadnění hodnocení programu Fiscalis 2020 by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající rámec pro sledování výsledků dosažených programem Fiscalis 2020. Komise by měla společně se zúčastněnými zeměmi stanovit přizpůsobitelné ukazatele a předem stanovené základní hodnoty pro sledování výsledků činností v rámci programuFiscalis 2020. Mělo by být provedeno hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu Fiscalis 2020, jeho účinnost a přidanou hodnotu na evropské úrovni. Závěrečné hodnocení by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu Fiscalis 2020. Měla by být zajištěna plná transparentnost spojená s pravidelným podáváním zpráv o sledování a s předkládáním hodnotících zpráv Evropskému parlamentu a Radě.

(23)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7). Zpracovávání osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8). Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES a výměna nebo předávání informací ze strany Komise by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(24)

Toto nařízení nahrazuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES (9). Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.   Zavádí se víceletý akční program „Fiscalis 2020“ (dále jen „program“), jehož cílem je zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu a podpořit spolupráci v této oblasti.

2.   Program se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„daňovými orgány“ veřejné a jiné orgány v zúčastněných zemích, které jsou odpovědné za správu daní nebo činnosti v oblasti daní;

2)

„externími odborníky“:

a)

zástupci orgánů státní správy, a to i ze zemí, které se neúčastní programu podle čl. 3 odst. 2;

b)

hospodářské subjekty a organizace zastupující hospodářské subjekty;

c)

zástupci mezinárodních a jiných příslušných organizací;

3)

„daněmi“:

a)

daň z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES (10);

b)

spotřební daně z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS (11);

c)

spotřební daně z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU (12);

d)

daně z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES (13);

e)

další daně, které spadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU (14), pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

4)

„dvoustrannými nebo mnohostrannými kontrolami“ koordinovaná kontrola daňové povinnosti jedné nebo více propojených osob povinných k dani organizovaná dvěma či více zúčastněnými zeměmi, včetně alespoň dvou členských států, se společnými nebo doplňujícími se zájmy.

Článek 3

Účast v programu

1.   Zúčastněnými zeměmi jsou členské státy a země uvedené v odstavci 2 za předpokladu, že jsou splněny podmínky v něm uvedené.

2.   Účast v programu je otevřena těmto zemím:

a)

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím, jež využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

b)

partnerským zemím v rámci evropské politiky sousedství, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie.

Partnerské země uvedené v prvním pododstavci písm. b)se programu účastní v souladu s ustanoveními, jež se s těmito zeměmi určí po vytvoření rámcových dohod o jejich účasti na programech Unie. Svojí účastí podporují pouze činnosti v rámci programu, které jsou zaměřené na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a na řešení problematiky agresivního daňového plánování.

Článek 4

Účast na činnostech v rámci programu

Pokud je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článcích 5 a 6, mohou být přizváni externí odborníci, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v rámci programu. Tyto externí odborníky vybírá Komise spolu se zúčastněnými zeměmi podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané činnosti, s přihlédnutím k jakémukoli riziku střetu zájmů, a zachovává při tom vyvážený poměr mezi zástupci podniků a jinými odborníky z řad občanské společnosti. Seznam vybraných externích odborníků se zveřejňuje a pravidelně aktualizuje.

Článek 5

Obecný cíl a zvláštní cíl

1.   Obecným cílem programu je zlepšit řádné fungování systémů zdanění na vnitřním trhu posílením spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich daňovými orgány a jejich úředníky.

2.   Zvláštním cílem programu je podpora boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní zajištěním výměny informací, podporou správní spolupráce a v nezbytných a vhodných případech posílením administrativní kapacity zúčastněných zemí, s cílem napomoci snížení administrativní zátěže daňových orgánů a nákladů na dosažení souladu pro daňové poplatníky.

3.   Dosažení těchto cílů uvedených v tomto článku se měří zejména na základě:

a)

dostupnosti společné komunikační sítě pro evropské informační systémy a úplného přístupu k ní;

b)

zpětné vazby od zúčastněných zemí ohledně výsledků akcí v rámci programu.

Článek 6

Operační cíle a priority programu

1.   Program má tyto operační cíle a priority:

a)

zavádět, zdokonalovat, provozovat a podporovat evropské informační systémy v oblasti daní;

b)

podporovat činnosti v oblasti správní spolupráce;

c)

prohloubit dovednosti a schopnosti daňových úředníků;

d)

posílit pochopení a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní;

e)

podporovat zdokonalování správních postupů a sdílení osvědčených správních praktik

2.   Cíle a priority uvedené v odstavci 1 jsou dosahovány se zvláštním důrazem na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

KAPITOLA II

Způsobilé akce

Článek 7

Způsobilé akce

1.   Program za podmínek stanovených v ročním pracovním programu uvedeném v článku 14 poskytuje finanční podporu na:

a)

společné akce:

i)

semináře a pracovní setkání;

ii)

projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně popsaným výsledkem;

iii)

dvoustranné nebo mnohostranné kontroly a další činnosti stanovené v právních předpisech Unie týkajících se správní spolupráce, organizované dvěma či více zúčastněnými zeměmi, včetně alespoň dvou členských států,

iv)

pracovní návštěvy organizované zúčastněnými zeměmi nebo jinou zemí, které umožní úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v daňových záležitostech;

v)

skupiny odborníků, tedy strukturované formy spolupráce dočasného charakteru, jež sdružují odborné znalosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech, zejména v souvislosti s evropskými informačními systémy, případně s podporou on-line služeb spolupráce, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

vi)

akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy a podpůrné akce;

vii)

studie;

viii)

komunikační projekty;

ix)

jakékoli další činnosti, které podporují obecný a zvláštní cíl uvedené v článku 5 a operační cíle a priority uvedené v článku 6, je-li nezbytnost takových dalších činností řádně odůvodněna;

b)

budování evropských informačních systémů: vývoj, údržba, provoz a kontrola kvality unijních složek evropských informačních systémů stanovených v bodě A přílohy a nových evropských informačních systémů zřízených právními předpisy Unie, za účelem účinného vzájemného propojení daňových orgánů;

c)

činnosti v oblasti společné odborné přípravy: společně vypracované akce v oblasti odborné přípravy na podporu nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k oblasti daní.

Délka pracovních návštěv uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodě iv) nepřesáhne jeden měsíc. U pracovních návštěv organizovaných v třetích zemích jsou pro financování z programu způsobilé pouze cestovní a pobytové náklady (ubytování a denní příspěvky).

Skupiny odborníků uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě v) jsou organizovány Komisí ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi, přičemž s výjimkou řádně odůvodněných případů nepřesáhne jejich délka působení jeden rok.

2.   Prostředky na způsobilé akce uvedené v tomto článku jsou přidělovány vyváženým způsobem a úměrně ke skutečným potřebám těchto akcí.

3.   Komise při hodnocení programu posoudí, zda je nutné zavést pro jednotlivé způsobilé akce rozpočtové stropy.

Článek 8

Zvláštní prováděcí ustanovení o společných akcích

1.   Účast na společných akcích uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) je dobrovolná.

2.   Zúčastněné země zajistí, aby k účasti na společných akcích byli nominováni úředníci s náležitým profilem a kvalifikací, včetně jazykových dovedností.

3.   Zúčastněné země případně přijmou nezbytná opatření ke zvýšení povědomí o společných akcích a k zajištění využití vzniklých výstupů.

Článek 9

Zvláštní prováděcí ustanovení o evropských informačních systémech

1.   Komise a zúčastněné země zajistí, aby evropské informační systémy uvedené v bodě A přílohy byly rozvíjeny, provozovány a náležitě udržovány.

2.   Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi koordinuje ty aspekty zavádění a fungování unijních i neunijních složek evropských informačních systémů uvedených v bodě A přílohy, které jsou nezbytné pro zajištění jejich operability, vzájemné propojenosti a soustavného zlepšování.

3.   Využívání unijních složek evropských informačních systémů uvedených v bodě A přílohy nezúčastněnými zeměmi je upraveno dohodami, které budou s těmito zeměmi uzavřeny v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 10

Zvláštní prováděcí ustanovení o činnostech v oblasti společné odborné přípravy

1.   Účast na činnostech v oblasti společné odborné přípravy uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) je dobrovolná.

2.   Zúčastněné země zajistí, aby k účasti na činnostech v oblasti společné odborné přípravy byli nominováni úředníci s náležitým profilem a kvalifikací, včetně jazykových dovedností.

3.   Zúčastněné země případně začlení do svých vnitrostátních programů odborné přípravy společně vytvořený obsah odborné přípravy, včetně modulů elektronického vzdělávání, programů odborné přípravy a společně dohodnutých norem odborné přípravy.

KAPITOLA III

Finanční rámec

Článek 11

Finanční rámec

1.   Finanční krytí pro provádění programu se stanoví na 223 366 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční příděl pro program může pokrýt také náklady vzniklé přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi, kterých je pravidelně zapotřebí pro řízení programu a dosahování jeho cílů, zejména studie, setkání odborníků, informační a komunikační činnosti vztahující se k cílům stanoveným tímto nařízením, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi ostatními výdaji na technickou a administrativní pomoc, které vzniknou Komisi při řízení programu.

Podíl administrativních výdajů nesmí obecně přesáhnout 5 % celkových nákladů programu.

Článek 12

Druhy podpory

1.   Komise provádí program v souladu s nařízením (EU) Euratom) č. 966/2012.

2.   Finanční podpora Unie na činnosti podle článku 7 má podobu:

a)

grantů;

b)

zadávání veřejných zakázek;

c)

náhrady nákladů vynaložených externími odborníky uvedenými v článku 4.

3.   Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % způsobilých nákladů v případě nákladů na cestování a ubytování, nákladů spojených s organizováním akcí a denních příspěvků.

Tato míra se vztahuje na všechny způsobilé akce, s výjimkou skupin odborníků uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu v). Pokud akce vyžaduje udělení grantu, stanoví příslušnou míru spolufinancování pro skupiny odborníků roční pracovní programy.

4.   Unijní složky evropských informačních systémů jsou financovány programem. Zúčastněné země nesou zejména náklady na pořízení, vývoj, instalaci, údržbu a každodenní provoz neunijních složek evropských informačních systémů.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny opatřeními k prevenci podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto programu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (15) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

KAPITOLA IV

Prováděcí pravomoci

Článek 14

Pracovní program

K provádění programu přijímá Komise formou prováděcích aktů roční pracovní programy, které stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, informaci o částce přidělené na jednotlivé druhy akcí a orientační harmonogram provádění. V případě grantů obsahují roční pracovní programy priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování. Tyto prováděcí akty vycházejí z výsledků předchozích let a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA V

Sledování a hodnocení

Článek 16

Sledování akcí v rámci programu

1.   Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi sleduje program a akce v jeho rámci.

2.   Komise a zúčastněné státy stanoví kvalitativní a kvantitativní ukazatele a v případě potřeby doplní další ukazatele v průběhu trvání programu. Tyto ukazatele se použijí k měření účinků programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.

3.   Komise zveřejní výsledky sledování uvedeného v odstavci 1 a ukazatele uvedené v odstavci 2.

4.   Výsledky sledování se použijí pro účely hodnocení programu podle článku 17.

Článek 17

Hodnocení a přezkum

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu v polovině období a závěrečnou hodnotící zprávu, týkající se oblastí uvedených v odstavcích 2 a 3. Výsledky těchto hodnocení se začlení do rozhodnutí o možném prodloužení, úpravě či pozastavení programu v následných obdobích. Tato hodnocení provádí nezávislý externí hodnotitel.

2.   Do 30. června 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu v polovině období, která se zaměří na dosažení cílů akcí v rámci programu, účinnost využívání prostředků a přidanou hodnotu na evropské úrovni. Tato zpráva se bude dále zabývat zjednodušením, trvalou platností cílů a také přínosem programu k prioritám Unie, tedy k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

3.   Do 31. prosince 2021 vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu týkající se oblastí uvedených v odstavci 2 a dlouhodobého dopadu a udržitelnosti účinků programu.

4.   Zúčastněné země poskytnou Komisi na její žádost veškeré dostupné údaje a informace, které mohou přispět k její hodnotící zprávě v polovině období a závěrečné hodnotící zprávě.

KAPITOLA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 18

Zrušení

Rozhodnutí č. 1482/2007/ES se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014.

Finanční závazky související s akcemi prováděnými podle uvedeného rozhodnutí se však až do dokončení těchto akcí nadále řídí uvedeným rozhodnutím.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 48 a Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 84.

(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Viz strana 884 tohoto Úředního věstníku).

(3)  Úř. věst. C 37, 20.12.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamenut a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES ze dne 11. prosince 2007, kterým se zavádí program Společenství ke zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu (Fiscalis 2013) a zrušuje rozhodnutí č. 2235/2002/ES (Úř. věst. L 330, 15.12.2007, s. 1).

(10)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).

(12)  Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(13)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(14)  Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ((Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

EVROPSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH UNIJNÍ SLOŽKY

A.

Evropskými informačními systémy jsou:

1)

společná komunikační síť / společné systémové rozhraní (CCN/CSI – CCN2), CCN mail3, CSI bridge, http bridge, CCN LDAP a související nástroje, internetový portál CCN, monitoring CCN;

2)

podpůrné systémy, zejména nástroj pro konfiguraci aplikací pro CCN, nástroj pro vykazování činností (ART2), systém elektronického řízení pro projekty on-line GŘ pro daně a celní unii (TEMPO), nástroj pro řízení služeb (SMT), systém správy uživatelů (UM), systém BPM, přehled dostupnosti a AvDB, portál správy služeb informačních technologií, správa adresářů a přístupu uživatelů;

3)

informační a komunikační prostor programu (PICS);

4)

systémy související s DPH, zejména systém výměny informací o DPH (VIES) a vrácení DPH, včetně první aplikace VIES, nástroje pro sledování VIES, daňového statistického systému, VIES na internetu, konfiguračního nástroje VIES na internetu, zkušebních nástrojů systému VIES a vrácení DPH, číselných algoritmů DPH, DPH – výměna elektronických formulářů, DPH na elektronické služby (VoeS), zkušebního nástroje VoeS a zkušebního nástroje pro elektronické formuláře DPH, zjednodušené jednotné správní místo (MoSS);

5)

systémy související s vymáháním pohledávek, zejména elektronické formuláře pro vymáhání pohledávek, elektronické formuláře pro jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky (UIPE) a pro jednotný doklad pro doručení (UNF);

6)

systémy související s přímými daněmi, zejména systém zdanění úspor, zkušební nástroj zdanění úspor, elektronické formuláře pro přímé daně, daňové identifikační číslo DIČ na internetu, výměny související s článkem 8 směrnice 2011/16/EU (1) a související zkušební nástroje;

7)

další systémy související s daněmi, zejména databáze daní v Evropě (TEDB);

8)

systémy spotřebních daní, zejména systém pro výměnu údajů o spotřebních daních (SEED), systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS), elektronické formuláře MVS, zkušební aplikace (TA);

9)

další centrální systémy, zejména informační a komunikační systém členských států o daních (TIC), samoobslužný testovací systém (SSTS), daňový statistický systém, centrální aplikace pro internetové formuláře, centrální služby / systém správy informací pro spotřební daně (CS/MISE).

B.

Unijními složkami evropských informačních systémů jsou:

1)

prostředky informačních technologií, jako jsou hardware, software a síťová propojení systémů, včetně související datové infrastruktury;

2)

služby informačních technologií nezbytné pro podporu rozvoje, údržby, vylepšování a provozu systémů; a

3)

veškeré další prvky, které Komise z důvodů účinnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společné všem zúčastněným zemím.


(1)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).


20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/33


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1287/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 195 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise v březnu roku 2010 přijala sdělení nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“(dále jen „strategie Evropa 2020“). Toto sdělení v červnu 2010 schválila Evropská rada. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Unii na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, jichž má být dosaženo do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, jež mají dodat Unii větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti. Zásadní úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 by měly hrát malé a střední podniky. Vypovídá o tom skutečnost, že malé a střední podniky jsou zmiňovány v šesti ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020.

(2)

Jednou z nejvyšších priorit je, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu v Unii měly podniky, zejména podniky malé a střední, a proto přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, ke kterému se přihlásila Rada v prosinci roku 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména zlepšováním rámcových podmínek pro podniky a posilováním některých aspektů vnitřního trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

(3)

V červnu roku 2008 přijala Komise sdělení nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“, které Rada uvítala na zasedání v prosinci roku 2008. Small Business Act (dále jen „iniciativa SBA“) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky, podporuje podnikání a právně a politicky zakotvuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. Iniciativa SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění iniciativy SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některá opatření pro malé a střední podniky již byla stanovena ve stěžejních iniciativách.

(4)

Iniciativa SBA byla mezitím podrobena přezkumu, který byl zveřejněn v únoru roku 2011 a na jehož základě byly Radou přijaty závěry na zasedání ve dnech 30. a 31. května 2011. Tento přezkum obsahuje přehled o provádění iniciativy SBA a posuzuje potřeby malých a středních podniků, pro něž je za současných hospodářských podmínek stále obtížnější získávat přístup k financování a na trhy. Uvedený přezkum poskytuje přehled o pokroku dosaženém během prvních dvou let uplatňování iniciativy SBA, vytyčuje nová opatření, jež mají umožnit vyrovnat se s problémy plynoucími z hospodářské krize, na něž poukázaly zúčastněné subjekty, navrhuje způsoby, jak zlepšit využití a provádění iniciativy SBA, a jasně stanoví úlohu zúčastněných subjektů a podnikatelských organizací hrajících důležitou úlohu v praxi. Specifické cíle programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků by měly zohledňovat priority stanovené v uvedeném přezkumu. Je důležité zajistit, aby bylo provádění programu koordinováno s prováděním iniciativy SBA.

Zejména je třeba, aby opatření v rámci specifických cílů přispívala k naplňování výše uvedených deseti zásad a k provádění nových akcí vymezených během přezkumu iniciativy SBA.

(5)

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3) stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, vytváření nízkouhlíkového hospodářství, která bere větší ohled na životní prostředí, a Unie hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně.

(6)

Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k podpoře stávajících malých a středních podniků, k povzbuzení podnikatelské kultury a podpoře růstu malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, by měl být zaveden Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (dále jen „program COSME“).

(7)

V souladu se sdělením Komise ze dne 8. února roku 2012 nazvaným „Agenda pro zjednodušení víceletého finančního rámce na období 2014–2020“ by se měl program COSME přednostně zabývat problematikou tohoto zjednodušení. Vynakládání finančních prostředků Unie a členských států na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků by mělo být lépe koordinováno, aby byla zajištěna doplňkovost, větší účinnost a viditelnost a rovněž aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti.

(8)

Komise se zavázala, že téma klimatu bude mít významné místo ve výdajových programech Unie a že nejméně 20 % rozpočtu Unie bude směřovat na cíle související s touto problematikou. Je důležité zajistit, aby zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, jakož i prevence rizik hrály důležitou úlohu při přípravě, koncipování a provádění programu COSME. Opatření obsažená v tomto nařízení by měla přispět k prosazování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, které se dokáží vyrovnat se změnou klimatu.

(9)

Z rozhodnutí Rady 2001/822/ES (4) vyplývá, že subjekty a orgány zámořských zemí a území jsou způsobilé pro účast na programu COSME.

(10)

Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky pro udržitelný růst podniků, zejména malých a středních podniků. Dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti vyžaduje schopnost dosáhnout hospodářské konkurenceschopnosti a růstu podniků v souladu s cíli udržitelného rozvoje a tuto konkurenceschopnost a růst udržet. Vyšší produktivita, včetně produktivity zdrojů a energetické produktivity, je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitostí, které nabízí například vnitřní trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru a 80 % nově vytvořených pracovních míst a přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

(11)

Podle sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaném „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ by politiky podporující přechod k ekologickému hospodářství, jako je politika účinného využívání zdrojů, politika energetické účinnosti a politika v oblasti změny klimatu, mohly do roku 2020 vytvořit více než pět milionů pracovních míst, a to zejména v odvětví malých a středních podniků. S ohledem na tuto skutečnost by specifické akce v rámci programu COSME mohla zahrnovat podporu vývoje udržitelných produktů, služeb, technologií a postupů, jakož i účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a sociální odpovědnosti podniků.

(12)

Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie, neboť selhání trhu a politická a institucionální selhání snižují konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků.

(13)

Program COSME by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku a jež oslabují schopnost podniků, zejména malých a středních podniků, soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa.

(14)

Program COSME by měl být věnován především malým a středním podnikům, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (5). Při uplatňování tohoto nařízení by měla Komise konzultovat všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně organizací zastupujících malé a střední podniky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, samostatně výdělečně činným osobám, svobodným povoláním a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat rovněž potenciálním, novým a mladým podnikatelům a podnikatelkám a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou starší lidé, migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, například zdravotně postiženým, a dále podpoře převádění podniků, zakládání podniků za účelem komercializace výsledků výzkumu, zakládání podniků na základě oddělení od mateřského podniku a druhých šancí pro podnikatele.

(15)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. Tyto obtíže mají nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst a míru přežití podniků i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci jejich převodu nebo přechodu. Finanční nástroje Unie zavedené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (6) prokázaly svůj pozitivní přínos a pomohly nejméně 220 000 malých a středních podniků. Větší přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení vnitřního trhu z hlediska rizikového kapitálu, v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky a v řešení selhání trhu, která nemohou členské státy vyřešit. Akce Unie by měly být soudržné a konzistentní, měly by doplňovat finanční nástroje členských států pro malé a střední podniky, poskytovat pákový efekt a zamezit narušení trhu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7). Subjekty, které budou pověřeny prováděním akcí, by měly zajistit, že se akce budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků Unie.

(16)

Komise by měla věnovat pozornost viditelnosti financování poskytovaného prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení, aby se zajistilo, že se o dostupnosti podpory Unie bude vědět a že poskytnutá podpora bude v rámci trhu uznávána. Za tímto účelem by finanční zprostředkovatelé měli mít rovněž povinnost konečným příjemcům výslovně zdůraznit, že financování bylo umožněno prostřednictvím podpory obdržené z finančních nástrojů podle tohoto nařízení. Komise a členské státy by měly přijmout vhodná opatření, a to i prostřednictvím uživatelsky vstřícných on-line systémů, s cílem informovat malé a střední podniky a zprostředkovatele o dostupných finančních nástrojích. Tyto systémy, jejichž součástí by mohl být i jediný portál, by neměly zdvojovat systémy již existující.

(17)

Síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na vnitřním trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a poskytnutí evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Síť zejména pomáhá malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií na vnitřním trhu i ve třetích zemích, získat poradenství týkající se zdrojů financování v Unii, právních předpisů Unie a práv duševního vlastnictví a programů Unie na podporu ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi.

(18)

Je třeba pokračovat v úsilí s cílem dále optimalizovat kvalitu služeb a výkonnost sítě, zejména pokud jde o informovanost malých a středních podniků a následné využívání nabízených služeb, a to další integrací služeb v oblasti internacionalizace a inovací, posílením spolupráce mezi sítí a regionálními a místními zúčastněnými subjekty z řad malých a středních podniků, konzultacemi s hostitelskými organizacemi a jejich lepším zapojením, snížením byrokracie, zlepšením podpory v oblasti informačních technologií a zviditelněním sítě a jejích služeb v zeměpisných oblastech spadajících do její působnosti.

(19)

Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, a pouze 13 % malých a středních podniků v Unii vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. Průzkum Eurobarometr z roku 2012 navíc prokázal nevyužitý potenciál malých a středních podniků v oblasti růstu na „zelených“ trzích v Unii i mimo ni, pokud jde o internacionalizaci a přístup k veřejným zakázkám. V souladu s iniciativou SBA, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, Unie poskytuje finanční pomoc několika iniciativám, například Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi Unií a Japonskem a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a práva duševního vlastnictví v Číně. Přidaná hodnota Unie se vytváří podporou spolupráce a nabízením služeb na evropské úrovni, jež doplňují hlavní služby členských států na podporu obchodu, aniž by tyto služby zdvojovaly, a posilují společné úsilí veřejných a soukromých poskytovatelů služeb v této oblasti. Tyto služby by měly zahrnovat informace o právech duševního vlastnictví, normách a pravidlech a příležitostech v oblasti veřejných zakázek. Je třeba plně zohlednit část II závěrů Rady ze dne 6. prosince 2011 nazvaných „Posílení provádění průmyslové politiky v celé EU“ a reagujících na sdělení Komise nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. V tomto ohledu by jasně vymezená evropská strategie v oblasti klastrů měla doplňovat vnitrostátní a regionální úsilí zaměřené na pobízení klastrů k dosažení excelence a k mezinárodní spolupráci a současně zohledňovat skutečnost, že vytváření seskupení malých a středních podniků může být jedním z klíčových nástrojů umožňujících posílit jejich schopnost zavádět inovace a začít působit na zámořských trzích.

(20)

Aby se zlepšila konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou rovněž nezbytné za účelem výměny informací a znalostí v evropském měřítku, přičemž zvláště nákladově efektivní mohou v této oblasti být digitální služby. Tato opatření mohou přispět k vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky.

(21)

Nedostatky, roztříštěnost a zbytečná byrokracie na vnitřním trhu brání občanům, spotřebitelům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, naplno využívat jeho přínosů. Proto je naléhavě nutné, aby členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise společně usilovaly o řešení nedostatků v oblasti provádění právních předpisů, přijímání právních předpisů a informovanosti. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by měly členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise spolupracovat rovněž na snižování nadbytečné administrativní a regulační zátěže malých a středních podniků a zamezování jejímu vzniku. Akce v rámci programu COSME, který je jediným programem Unie specificky zaměřeným na malé a střední podniky, by měly přispívat k naplňování těchto cílů, a to zejména tím, že budou napomáhat ke zlepšování rámcových podmínek pro podniky. Součástí tohoto úsilí by měly být i kontroly účelnosti a posuzování dopadu financované v rámci programu COSME.

(22)

Dalším faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně (podle průzkumu Eurobarometr o podnikání provedeného v roce 2009). Podle iniciativy SBA by měla být pozornost věnována všem situacím, jimž jsou podnikatelé vystaveni, včetně počáteční fáze, růstové fáze, fáze převodu a úpadku (druhá šance). Vysokou přidanou hodnotu Unie zajišťuje podpora vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností, jakož i opatření k posílení soudržnosti a konzistentnosti, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(23)

Program Erasmus pro mladé podnikatele byl zahájen s cílem dát novým nebo budoucím podnikatelům příležitost získávat podnikatelské zkušenosti v jiném členském státě než jejich vlastním, a umožnit jim tak rozvíjet svůj podnikatelský talent. Ve spojitosti s cílem zlepšování rámcových podmínek pro podporu podnikání a podnikatelské kultury by Komise měla mít možnost přijímat opatření, která mají pomoci novým podnikatelům zlepšovat jejich schopnosti rozvíjet své podnikatelské know-how, dovednosti a přístupy a zdokonalovat své technologické kapacity a řízení podniků.

(24)

Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro různá odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků. Například designérská odvětví se musí přizpůsobovat, aby mohla využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, kreativních a komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie v zájmu dosažení dalšího růstu prostřednictvím iniciativ, které urychlují vývoj nových produktů a služeb.

(25)

Na podporu akcí přijatých v členských státech může program COSME podporovat iniciativy v odvětvových i meziodvětvových oblastech s významným potenciálem pro růst a podnikatelskou činnost, a to zejména oblastech s vysokým podílem malých a středních podniků, urychlující vznik konkurenceschopných a udržitelných odvětví založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech, zdokonalených produktech a postupech, organizačních strukturách nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Jak bylo uvedeno ve sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které Rada uvítala v říjnu roku 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví ekonomiky Unie. Podniky v tomto odvětví přímo vytvářejí 5 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. Význam cestovního ruchu uznává i Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která stanoví pravomoci Unie v této oblasti. Evropské iniciativy v oblasti cestovního ruchu mohou doplnit akce členských států tím, že povzbudí vytváření příznivého prostředí a podpoří spolupráci mezi členskými státy, zejména formou výměny osvědčených postupů. Akce mohou zahrnovat zlepšení znalostní základny cestovního ruchu prostřednictvím poskytování údajů a analýzy a vypracování nadnárodních projektů spolupráce v úzké spolupráci s členskými státy, aniž by byly podnikům v Unii ukládány závazné požadavky.

(26)

Program COSME vymezuje akce pro splnění stanovených cílů, celkové finanční krytí pro dosažení těchto cílů, minimální finanční krytí pro finanční nástroje, různé druhy prováděcích opatření a transparentní opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

(27)

Program COSME doplňuje další programy Unie, přičemž každý z nástrojů by se měl řídit vlastními postupy. Nemělo by tak docházet k dvojímu financování týchž způsobilých nákladů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost mezi programem COSME a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (8) (dále jen „Horizont 2020“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (9) (dále jen „strukturálními fondy“) a s ostatními programy Unie.

(28)

Ve všech příslušných iniciativách a akcích, které jsou součástí programu COSME, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže. Při těchto iniciativách a akcích je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny občany.

(29)

Granty by měly být malým a středním podnikům poskytovány na základě transparentních postupů. Udělení grantů a jejich vyplácení by měly být transparentní, nebyrokratické a v souladu se společnými pravidly.

(30)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu COSME, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (10).

(31)

Aby bylo zajištěno, že se financování omezí na řešení selhání trhu, politiky a institucí, a s cílem zamezit narušením trhu, mělo by poskytování finančních prostředků z programu COSME být v souladu s pravidly Unie pro poskytování státní podpory.

(32)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, pokud to stanoví dohody a postupy.

(33)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu COSME a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu COSME pro všechny účastníky.

(34)

Program COSME je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy. Každý rok by měla být vypracována zpráva o jeho provádění podávající informace o dosaženém pokroku a plánovaných činnostech.

(35)

Provádění programu COSME by mělo být každoročně sledováno pomocí klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů. Tyto ukazatele, včetně příslušných referenčních úrovní, by měly poskytnout minimální základ pro posouzení míry dosažení cílů programu COSME.

(36)

Průběžná zpráva o dosahování cílů všech akcí podporovaných v rámci programu COSME, kterou vypracuje Komise, by měla rovněž obsahovat hodnocení nízké míry účasti malých a středních podniků, bude-li tato situace zjištěna ve významném počtu členských států. Členské státy by případně mohly výsledky této průběžné zprávy zohlednit ve svých příslušných politikách.

(37)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů k provádění programu COSME. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). Součástí některých akcí zahrnutých do ročního pracovního programu je koordinace akcí na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti by se měl použít čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení.

(39)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu se článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění ukazatelů, změny některých specifických podrobností týkajících se finančních nástrojů a změny orientačních částek, na jejichž základě by se tyto částky zvýšily o více než 5 % hodnoty tohoto finančního krytí v jednotlivých případech. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla potřebné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(40)

Z důvodu právní jistoty a přehlednosti by mělo být rozhodnutí č. 1639/2006/ES zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Předmět

Článek 1

Zavedení programu

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zavádí program pro akce Unie zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program COSME“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „malými a středními podniky“ rozumí mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení 2003/361/ES.

Článek 3

Obecné cíle

1.   Program COSME přispívá ke splnění níže uvedených obecných cílů, přičemž zvláštní pozornost věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků usazených v Unii a malých a středních podniků usazených ve třetích zemích účastnících se programu COSME podle článku 6:

a)

posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků;

b)

povzbuzování podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

2.   Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

a)

výsledky malých a středních podniků, pokud jde o udržitelnost;

b)

změnami v nadbytečné administrativní a regulační zátěži jak pro nové, tak stávající malé a střední podniky;

c)

změnami v podílu malých a středních podniků vyvážejících v rámci Unie nebo mimo ni;

d)

změnami v růstu malých a středních podniků;

e)

změnami v podílu občanů Unie, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní.

3.   Podrobný seznam ukazatelů a cílů programu COSME je uveden v příloze.

4.   Program COSME podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program COSME zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.

KAPITOLA II

Specifické cíle a oblasti činnosti

Článek 4

Specifické cíle

1.   Specifickými cíli programu COSME jsou:

a)

zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve formě vlastního a vypůjčeného kapitálu;

b)

zlepšit přístup na trhy, zejména uvnitř Unie, ale také na celosvětové úrovni;

c)

zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

d)

podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu.

2.   Při provádění programu COSME má být podporována potřeba podniků přizpůsobit se hospodářství, které je nízkouhlíkové, odolné vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje a energii.

3.   K měření účinku programu COSME při dosahování specifických cílů, které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ukazatele stanovené v příloze.

4.   Roční pracovní programy uvedené v článku 13 podrobně stanoví veškeré akce, které mají být prováděny v rámci programu COSME.

Článek 5

Rozpočet

1.   Finanční krytí na provádění programu COSME se stanoví ve výši 2 298,243 milionů EUR v běžných cenách, z nichž se 60 % vyčlení na finanční nástroje.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.   Finanční krytí stanovené podle tohoto nařízení se může vztahovat také na náklady vzniklé při přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činnostech, které jsou nutné pro řízení programu COSME a k dosažení jeho cílů. Zejména musí nákladově efektivním způsobem pokrývat studie, schůzky odborníků, informační a komunikační akce včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, vztahují-li se k obecným cílům programu COSME, náklady spojené s informačními sítěmi s důrazem na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní náklady na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu COSME.

Tyto náklady nepřekročí 5 % hodnoty finančního krytí.

3.   V rámci finančního krytí pro program COSME se orientační částky ve výši 21,5 % hodnoty finančního krytí přidělí na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b), 11 % na specifické cíle uvedené v čl. odst. 1 písm. c) a 2,5 % na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d). Komise se může od těchto orientačních částek odchýlit, avšak nesmí je v jednotlivých případech překročit o více než 5 % hodnoty finančního krytí. V případě, že je nezbytné tento limit překročit, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o změny těchto orientačních částek.

4.   Finanční příděl smí být použit rovněž na výdaje technické a správní pomoci nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem COSME a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES. V případě potřeby mohou být vyčleněné prostředky zapsány do rozpočtu na období po roce 2020 za účelem pokrytí podobných výdajů, aby se umožnilo řízení akcí, které do 31. prosince 2020 nebudou ještě dokončeny.

Článek 6

Účast třetích zemí

1.   Programu COSME se mohou účastnit:

a)

země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP, a další evropské země, jestliže to dohody a postupy dovolují;

b)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad přidružení nebo obdobných dohodách;

c)

země, jež spadají do oblasti působnosti evropských politik sousedství, jestliže to dohody a postupy dovolují, a v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách, protokolech k dohodám o přidružení a v rozhodnutích příslušných rad přidružení.

2.   Subjekt usazený v některé ze zemí uvedených v odstavci 1 se může zúčastnit těch částí programu COSME, kterých se daná země účastní za podmínek stanovených v příslušných dohodách podle odstavce 1.

Článek 7

Účast subjektů ze zemí neúčastnících se programu

1.   Subjekty usazené v zemi uvedené v článku 6 se mohou účastnit těch částí programu COSME, kterých se daná třetí země neúčastní. Akcí v rámci programu COSME se mohou zúčastnit i subjekty usazené v jiných třetích zemích.

2.   Subjekty uvedené v odstavci 1 nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie s výjimkou případů, kdy je to pro program COSME zásadní, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy. Uvedená výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty.

Článek 8

Akce zaměřené na zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování

1.   Komise podporuje akce, jejichž cílem je usnadnit a zlepšit přístup malých a středních podniků k financování v jejich počáteční a růstové fázi a ve fázi převodu a která doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na vnitrostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, jsou tyto akce úzce koordinovány s akcemi v rámci politiky soudržnosti, programu Horizont 2020 a na vnitrostátní či regionální úrovni. Cílem těchto akcí je povzbudit využívání a nabídku kapitálového i dluhového financování, které může zahrnovat financování předstartovní a kvazikapitálové a financování ze strany „podnikatelských andělů“ („business angels“), avšak s vyloučením spekulativních rozprodejů částí majetku.

2.   Kromě akcí uvedených v odstavci 1 může být podpora Unie poskytována v závislosti na tržní poptávce rovněž akcím na zlepšení přeshraničního financování a financování, na kterém se podílí více zemí, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

Komise může v závislosti na tržní poptávce přezkoumat rovněž možnost vytvoření inovativních finančních mechanismů, jako je například sdružené kofinancování.

3.   Podrobné informace o akcích uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v článku 17.

Článek 9

Akce zaměřené na zlepšení přístupu na trhy

1.   V zájmu pokračujícího zlepšování konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy může Komise podporovat akce zaměřené na zlepšení přístupu malých a středních podniků na vnitřní trh, jako je například poskytování informací (i prostřednictvím digitálních služeb) a zlepšování informovanosti mimo jiné ohledně programů Unie, právních předpisů a norem.

2.   Cílem specifických opatření je usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii. Tato opatření mohou zahrnovat poskytování informací o stávajících překážkách vstupu na trh a podnikatelských příležitostech, veřejných zakázkách a celních postupech a dále zlepšování podpůrných služeb v oblasti norem a práv duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích. Tato opatření doplňují, avšak nezdvojují základní činnosti členských států v oblasti podpory obchodu.

3.   Akce v rámci programu COSME mohou být zaměřeny na posilování mezinárodní spolupráce, včetně průmyslových dialogů a dialogů ohledně regulace vedených se třetími zeměmi. Specifická opatření mohou být zaměřena na snižování rozdílů mezi Unií a jinými zeměmi v regulačních rámcích pro produkty, podporu rozvoje politiky podnikání a průmyslové politiky a přispívání ke zlepšení podmínek pro podnikání.

Článek 10

Síť Enterprise Europe Network

1.   Komise podporuje síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) s cílem poskytovat integrované služby na podporu podnikání malým a středním podnikům v Unii, které usilují o využití příležitostí na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Mezi akce uskutečňované v rámci této sítě mohou patřit:

a)

poskytování informačních a poradenských služeb o iniciativách a právních předpisech Unie; podpora posilování řídících kapacit s cílem zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků; podpora zaměřená na zlepšování finančních znalostí malých a středních podniků, včetně informačních a poradenských služeb týkajících se možností financování, přístupu k financování a souvisejících systémů poradenství a školení; opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k odborným poznatkům v oblasti energetické účinnosti, klimatu a životního prostředí; a podpora programů financování a finančních nástrojů Unie (včetně programu Horizont 2020 ve spolupráci s vnitrostátními kontaktními místy a strukturálními fondy);

b)

usnadňování přeshraniční spolupráce mezi podniky, výzkumu a vývoje, přenosu technologií a znalostí a partnerství v oblasti technologií a inovací;

c)

zajišťování komunikační vazby mezi malými a středními podniky a Komisí.

2.   Síť může být rovněž využívána k poskytování služeb v rámci jiných programů Unie, například programu Horizont 2020; včetně specificky zaměřených poradenských služeb na podporu účasti malých a středních podniků v jiných programech Unie. Komise zajistí, aby byly jednotlivé finanční zdroje pro síť efektivně koordinovány a aby služby poskytované sítí pro jiné programy Unie byly prostřednictvím těchto programů financovány.

3.   Fungování sítě je úzce koordinováno s členskými státy, aby se v souladu se zásadou subsidiarity zabránilo zdvojování činností.

Komise posoudí síť z hlediska efektivity jejího řízení a poskytování vysoce kvalitních služeb v celé Unii.

Článek 11

Akce zaměřené na zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků

1.   Komise podporuje akce zaměřené na zlepšení rámcových podmínek pro zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, s cílem zvýšit efektivitu, soudržnost, koordinaci a soulad vnitrostátních a regionálních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Unii.

2.   Komise může podporovat specifické akce ke zlepšení rámcových podmínek pro podniky, zejména malé a střední podniky, prostřednictvím snižování nadbytečné administrativní a regulační zátěže a zamezování jejímu vzniku. Tyto akce mohou zahrnovat pravidelné posuzování dopadu příslušných právních předpisů Unie na malé a střední podniky, zajišťované případně prostřednictvím srovnávacího přehledu, podporu skupin nezávislých odborníků a výměnu informací a osvědčených postupů, včetně systematického uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky prováděného na úrovni Unie a členských států.

3.   Komise může podpořit akce, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti a podnikového rozvoje. Takové akce mohou zahrnovat:

a)

opatření zaměřená na zlepšení koncepce, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, realizované mimo jiné sdílením osvědčených postupů týkajících se rámcových podmínek a řízení klastrů světové úrovně a sítí podniků; a podporou nadnárodní spolupráce mezi klastry a sítěmi podniků, vývoje udržitelných produktů, služeb, technologií a postupů a podporou účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a sociální odpovědnosti podniků;

b)

opatření zaměřená na mezinárodní aspekty politik v oblasti konkurenceschopnosti, zejména na politickou spolupráci mezi členskými státy, dalšími zeměmi účastnícími se programu COSME a globálními obchodními partnery Unie;

c)

opatření zaměřená na zlepšení vývoje politik pro malé a střední podniky, spolupráce mezi tvůrci politik, vzájemných hodnocení a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, s případným zohledněním dostupných údajů a názorů zúčastněných subjektů a zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a akcím Unie, v souladu s akčním plánem v rámci iniciativy SBA.

4.   Komise může prostřednictvím podpory koordinace podpořit akce přijaté v členských státech s cílem urychlit vznik konkurenceschopných odvětví s tržním potenciálem. Tato podpora může zahrnovat akce zaměřené na podporu výměny osvědčených postupů a určení požadavků různých odvětví, především malých a středních podniků, na pracovníky a odbornou přípravu, zejména v dovednosti počítačové gramotnosti. Může rovněž zahrnovat akce zaměřené na podporu zavádění nových podnikatelských modelů a spolupráci malých a středních podniků v rámci nových hodnotových řetězců, jakož i komerční využívání vhodných nápadů týkajících se nových produktů a služeb.

5.   Komise může doplnit akce členských států s cílem zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost malých a středních podniků v Unii v oblastech vyznačujících se značným růstovým potenciálem, zejména těch s vysokým podílem malých a středních podniků, jako je například odvětví cestovního ruchu. Součástí těchto činností může být podpora spolupráce mezi členskými státy zajišťovaná zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů.

Článek 12

Akce zaměřené na podporu podnikání

1.   Komise přispívá k podpoře podnikání a podnikatelské kultury zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání, mimo jiné odstraňováním překážek bránících zakládání podniků. Komise podporuje podnikatelské prostředí a kulturu, jež jsou příznivé pro udržitelné podniky, zakládání a růst podniků, převody podniků, opětovné zahajování činnosti (tzv. „druhou šanci“), jakož i zakládání podniků za účelem komercializace výsledků výzkumu a zakládání podniků na základě oddělení se od mateřského podniku.

2.   Zvláštní pozornost bude věnována potenciálním, novým, mladým podnikatelům a podnikatelkám a rovněž dalším specifickým cílovým skupinám.

3.   Komise může přijímat akce jako například programy mobility pro nové podnikatele s cílem zlepšovat jejich schopnost rozvíjet své podnikatelské know-how, dovednosti a přístupy a zdokonalovat své technologické kapacity a řízení podniků.

4.   Komise může podpořit opatření členských států zaměřené na zavádění a podporu vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.

KAPITOLA III

Provádění programu COSME

Článek 13

Roční pracovní programy

1.   Komise přijme roční pracovní programy k provádění programu COSME přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Každý roční pracovní program provádí cíle vytyčené v tomto nařízení a podrobně stanoví:

a)

popis akcí, které mají být financovány, sledované cíle u jednotlivých akcí, které jsou v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v článcích 3 a 4, předpokládané výsledky, způsob provádění, s uvedením částky vyčleněné na jednotlivé akce, celkové částky na všechny akce, orientačního harmonogramu provádění a platebního profilu;

b)

pro jednotlivé akce vhodné kvalitativní a kvantitativní ukazatele za účelem analýzy a sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů dotčené akce;

c)

pro granty a související akce základní hodnotící kritéria, která se stanoví tak, aby bylo možno co nejlépe dosáhnout cílů sledovaných programem COSME, a maximální míru spolufinancování;

d)

samostatnou podrobnou kapitolu týkající se finančních nástrojů, která v souladu s článkem 17 tohoto nařízení zohledňuje informační povinnosti podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, včetně předpokládaného rozdělení finančního krytí mezi nástrojem pro kapitálové investice pro růst uvedeným v článku 18 tohoto nařízení nástrojem pro úvěrové záruky uvedeným v článku 19 tohoto nařízení, a informací, jako je výše záruky a vztah s programem Horizont 2020.

2.   Komise provádí program COSME v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Program COSME se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované akce zohledňují budoucí vývoj a budoucí potřeby, zejména po průběžném hodnocení uvedeném v čl. 12 odst. 3, a že jsou relevantní pro vyvíjející se trhy, ekonomiku a změny ve společnosti.

Článek 14

Podpůrná opatření

1.   Kromě opatření obsažených v ročních pracovních programech uvedených v článku 13 přijímá Komise pravidelně podpůrná opatření, včetně:

a)

zlepšování analýzy a sledování problematiky odvětvové a meziodvětvové konkurenceschopnosti;

b)

identifikace a šíření osvědčených postupů a politických přístupů a jejich další rozvíjení;

c)

kontrol účelnosti stávajících právních předpisů a posuzování dopadů nových opatření Unie, která jsou zvláště významná pro konkurenceschopnost podniků, s cílem určit oblasti, v nichž je třeba stávající právní předpisy zjednodušit, a zajistit minimalizaci zátěže pro malé a střední podniky v oblastech, v nichž jsou navrhována nová legislativní opatření;

d)

hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, zejména malé a střední podniky, průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností;

e)

podpory integrovaných a uživatelsky vstřícných on-line systémů, které by poskytovaly informace o programech relevantních pro malé a střední podniky, přičemž současně zajistí, aby nedocházelo ke zdvojení již existujících portálů.

2.   Celkové náklady na tato podpůrná opatření nepřekročí 2,5 % finančního krytí programu COSME.

Článek 15

Sledování a hodnocení

1.   Komise sleduje provádění a řízení programu COSME.

2.   Komise vypracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných akcí z hlediska finančního plnění, výsledků, nákladů a pokud možno i dopadu. Zpráva musí obsahovat informace o příjemcích, pokud možno pro každou výzvu k předkládání návrhů, informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu a příslušné údaje týkající se úvěrů v objemu nad 150 000 EUR a v objemu nižším než 150 000 EUR, které byly poskytnuty v rámci nástroje pro úvěrové záruky, v takovém rozsahu, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro podniky, a to zejména malé a střední podniky. Součástí zprávy o sledování je výroční zpráva týkající se jednotlivých finančních nástrojů v souladu s požadavky podle čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 996/2012.

3.   Nejpozději do roku 2018 vypracuje Komise průběžnou hodnotící zprávu o dosahování cílů všech akcí podpořených z programu COSME z hlediska úrovně výsledků a dopadů, účinnosti využití zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, aby bylo možné rozhodnout o prodloužení, úpravě nebo zrušení těchto opatření. Tato průběžná hodnotící zpráva se bude zabývat také rozsahem zjednodušení, jeho vnitřní a vnější soudržností, stálou platností všech cílů a také přínosem opatření z hlediska priorit Unie, tedy k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Vezme v úvahu výsledky posouzení dlouhodobého dopadu předchozích opatření a přispěje k rozhodnutí o případném prodloužení, úpravě nebo zrušení následného opatření.

4.   Komise sestaví závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějších dopadech a o udržitelnosti účinků těchto opatření.

5.   Všichni příjemci grantů a další zúčastněné strany, které obdržely finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, poskytnou Komisi vhodné údaje a informace nezbytné pro sledování a hodnocení příslušných opatření.

6.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 a zveřejní je.

KAPITOLA IV

Finanční ustanovení a formy finanční pomoci

Článek 16

Formy finanční pomoci

Finanční pomoc Unie v rámci programu COSME může být provedena nepřímo přenesením úkolů spojených s plněním rozpočtu na subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 17

Finanční nástroje

1.   Finanční nástroje v rámci programu COSME, zavedené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jsou využívány s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování v jejich počáteční a růstové fázi a ve fázi jejich převodu. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje pro úvěrové záruky. Při rozdělování finančních prostředků mezi tyto nástroje se zohlední poptávka ze strany finančních zprostředkovatelů.

2.   Finanční nástroje pro malé a střední podniky se mohou případně kombinovat a doplňovat s:

a)

jinými finančními nástroji zavedenými členskými státy a jejich řídícími orgány financovanými z vnitrostátních či regionálních fondů nebo financovanými v kontextu operací strukturálních fondů v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

jinými finančními nástroji zavedenými členskými státy a jejich řídícími orgány a financovanými z vnitrostátních či regionálních programů mimo operace strukturálních fondů;

c)

granty financovanými Unií včetně grantů podle tohoto nařízení,

3.   Nástroj pro kapitálové investice pro růst uvedený v článku 18 a nástroj pro úvěrové záruky uvedený v článku 19 mohou doplňovat finanční nástroje pro malé a střední podniky používané členskými státy v rámci politiky soudržnosti Unie.

4.   Nástroj pro kapitálové investice a nástroj pro úvěrové záruky mohou ve vhodných případech dovolovat spojení finančních zdrojů s členskými státy nebo regiony, které jsou ochotny přispět částí strukturálních fondů, které jim byly přiděleny v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. a nařízení (EU) č. 1303/2013

5.   Finanční nástroje mohou vytvářet přijatelnou návratnost, aby splňovaly cíle jiných partnerů nebo investorů. V druhé řadě může být využíván nástroj pro kapitálové investice pro růst, avšak jeho cílem je zachovat hodnotu aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie.

6.   Nástroj pro kapitálové investice pro růst a nástroj pro úvěrové záruky se provádějí v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) č. 1268/2012 (12).

7.   Finanční nástroje v rámci programu COSME se vypracují a provádějí doplňkově a v souladu s nástroji stanovenými v rámci programu Horizont 2020 pro malé a střední podniky.

8.   V souladu s čl. 60 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 subjekty pověřené prováděním finančních nástrojů zajistí při správě finančních prostředků Unie viditelnost jejích akcí. Za tímto účelem je pověřený subjekt povinen zajistit, aby finanční zprostředkovatelé výslovně informovali konečné příjemce o tom, že financování bylo umožněno prostřednictvím podpory poskytnuté finančními nástroji v rámci programu COSME. Komise zajistí, aby následné zveřejňování informací o příjemcích v souladu s čl. 60 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo snadno dostupné pro potenciální konečné příjemce.

9.   Splátky vyplývající z druhého nástroje mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem zřízeného podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES a obdržené po dni 31. prosince 2013 se v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 účelově váží k nástroji pro kapitálové investice pro růst uvedenému v článku 18 tohoto nařízení.

10.   Finanční nástroje se provádějí v souladu s příslušnými pravidly Unie pro státní podporu.

Článek 18

Nástroj pro kapitálové investice pro růst

1.   Nástroj pro kapitálové investice pro růst (EFG) se provádí jako součást jednotného finančního kapitálového nástroje Unie podporujícího růst podniků v Unii a jimi realizovaný výzkum a inovace od rané fáze, včetně předstartovní fáze, až po růstovou fázi. Jednotný finanční kapitálový nástroj Unie je finančně podporován z programu Horizont 2020 a z programu COSME.

2.   EFG se zaměřuje na fondy, které poskytují: rizikový kapitál a mezaninové financování, např. podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze a růstu, zejména těm se zahraničním působením, přičemž může investovat do fondů pro ranou fázi spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum a inovace spadajícím pod program Horizont 2020 a poskytovat mechanismy společného investování pro investory typu „business angels“. V případě investic v rané fázi nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % celkové investice Unie s výjimkou víceetapových fondů a fondů fondů, kde se financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020 poskytuje poměrně na základě investiční strategie daných fondů. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně 20 % hranice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2

3.   EFG používá stejný prováděcí mechanismus jako kapitálový nástroj pro výzkum a inovace zřízený v rámci programu Horizont 2020.

4.   Podpora z EFG se provádí formou jedné z následujících investic:

a)

přímo Evropským investičním fondem nebo jinými subjekty, které jsou pověřeny prováděním EFG jménem Komise; nebo

b)

fondy fondů nebo investičními nástroji investujícími v zahraničí, jež zřídil Evropský investiční fond nebo jiné subjekty (včetně správců ze soukromého či veřejného sektoru), které jsou pověřeny prováděním EFG jménem Komise, společně s investory ze soukromých nebo veřejných finančních institucí.

5.   EFG investuje do zprostředkovatelských fondů rizikového kapitálu, včetně subjektů typu fondu fondů, které poskytují investice pro malé a střední podniky zpravidla ve fázích expanze a růstu. Investice v rámci EFG jsou dlouhodobé, tj. obvykle zahrnují pozice na 5 až 15 let ve fondech rizikového kapitálu. Doba trvání investice v rámci mechanismu EFG nepřekročí v žádném případě 20 let ode dne podpisu dohody mezi Komisí a subjektem pověřeným jeho prováděním.

Článek 19

Nástroj pro úvěrové záruky

1.   Nástroj pro úvěrové záruky (LGF) poskytuje:

a)

protizáruky a jiná ujednání o sdílení rizik pro záruční systémy, případně včetně společných záruk;

b)

přímé záruky a jiná ujednání o sdílení rizik pro ostatní finanční zprostředkovatele, kteří splňují kritéria způsobilosti uvedená v odstavci 5.

2.   LGF se provádí jako součást jednotného úvěrového finančního nástroje Unie pro růst podniků Unie a výzkum a inovace, přičemž používá stejný prováděcí mechanismus jako z poptávky vycházející složka pro malé a střední podniky v rámci dluhového nástroje v programu Horizont 2020 (RSI II).

3.   LGF se skládá ze:

a)

záruk za dluhové financování (včetně podřízených a účastnických půjček, leasingu nebo bankovních záruk), které zmírní zvláštní obtíže, s nimiž se setkávají životaschopné malé a střední podniky usilující o přístup k financování, a to buď v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové nebo proto, že nemají k dispozici dostatečné zajištění;

b)

sekuritizace portfolií dluhového financování malých a středních podniků, která zmobilizuje dodatečné dluhové financování pro malé a střední podniky na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora těchto sekuritizací závisí na tom, zda se emitující instituce zavážou použít významnou část vzniklé likvidity nebo mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Objem tohoto nového dluhového financování se vypočte ve vztahu k částce zaručeného portfoliového rizika. Tato částka a lhůta se sjednají s každou emitující institucí jednotlivě.

4.   Správu LGF vykonávají jménem Komise Evropský investiční fond nebo jiné subjekty, které jsou pověřeny prováděním LGF jménem Komise. Jednotlivé záruky v rámci LGF mohou mít splatnost až 10 let.

5.   Způsobilost v rámci LGF se určí pro každého zprostředkovatele na základě jeho činností a podle toho, jak efektivně pomáhá malým a středním podnikům získávat přístup k financování pro životaschopné projekty. LGF může být využíván zprostředkovateli podporujícími podnikání mimo jiné při financování nabývání hmotných a nehmotných aktiv, provozního kapitálu a pro převody podniků. Kritéria týkající se sekuritizace portfolií dluhového financování malých a středních podniků zahrnují transakce s jedním i více prodávajícími a také transakce s více zúčastněnými zeměmi. Způsobilost je založena na osvědčených tržních postupech, zejména na bonitě a diverzifikaci rizik sekuritizovaného portfolia.

6.   S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia se LGF vztahuje na úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF se vztahuje rovněž na úvěry nad 150 000 EUR v případě, že malé a střední podniky, které splňují kritéria způsobilosti v rámci programu COSME, nesplňují kritéria způsobilosti v rámci složky úvěrového nástroje pro malé a střední podniky podle programu Horizont 2020 a minimální doba splatnosti činí 12 měsíců.

Při překročení této hranice jsou za prokázání způsobilosti či nezpůsobilosti malého a středního podniku v rámci složky úvěrového nástroje určené pro malé a střední podniky podle programu Horizont 2020 odpovědni finanční zprostředkovatelé.

7.   LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o malých a středních podnicích, které byly podpořeny, a to jak z hlediska počtu, tak i objemu půjček.

Článek 20

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie přijetím preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, pomocí účinných kontrol a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí navracení neoprávněně vyplacených částek a případně též pomocí účinných a přiměřených správních a finančních sankcí s odrazujícím účinkem.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni k auditu na základě dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů a jiných třetích stran, kteří obdrželi prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (14), aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu financované podle tohoto nařízení.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA V

Výbor a závěrečná ustanovení

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 22

Akty v přenesené pravomoci

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o doplnění ukazatelů uvedených v příloze, pokud by tyto ukazatele mohly přispět k měření pokroku v dosahování obecných a specifických cílů programu COSME.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o změny některých specifických podrobností týkajících se finančních nástrojů. Jedná se o podíl investic z EFG na celkových investicích Unie do fondů rizikového kapitálu v rané fázi a o složení sekuritizovaných úvěrových portfolií.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud kde o změny orientačních částek uvedených v čl. 5 odst. 3, na jejichž základě by se uvedené částky v jednotlivých případech zvýšily o více než 5 % hodnoty finančního krytí, v případě, že je nezbytné tento limit překročit.

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 22 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 23. prosince 2013

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 22 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 22 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí č. 1639/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2.   Akce zahájené podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES a finanční závazky související s těmito akcemi se však až do svého ukončení nadále řídí uvedeným rozhodnutím.

3   Finanční příděl uvedený v článku 5 může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem COSME a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 125.

(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 37.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Viz strana 884 tohoto Úředního věstníku).

(4)  Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).

(5)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012 kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje program Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020) a o zrušení rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Viz strana 104 tohoto Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/ 2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, kterým se stanoví obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 tohoto Úředního věstníku).

(10)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO OBECNÉ A SPECIFICKÉ CÍLE

Obecný cíl:

1.

Posílit konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků

A.

Ukazatel dopadu (1)

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020)

A.1.

Výsledky malých a středních podniků, pokud jde o udržitelnost

Bude pravidelně měřeno, např. prostřednictvím průzkumu Eurobarometr

Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie vyrábějících zelené produkty, tj. produkty šetrné k životnímu prostředí, (2) ve srovnání s výchozí úrovní (první měření)

A.2.

Změny v nadbytečné administrativní a regulační zátěži jak pro nové, tak stávající malé a střední podniky (3)

Počet dní potřebných k založení nového malého nebo středního podniku v roce 2012: 5,4 pracovních dní

Podstatné snížení počtu dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku

Náklady na založení v roce 2012: 372 EUR

Podstatné snížení průměrných nákladů na založení podniku v Unii, ve srovnání s výchozí úrovní

Počet členských států, ve kterých získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) potřebných pro zahájení a výkon specifické činnosti podniku trvá jeden měsíc: 2

Podstatné zvýšení počtu členských států, ve kterých získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) potřebných pro zahájení a výkon specifické činnosti podniku trvá jeden měsíc

Počet členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky umožňujícím podnikatelům učinit všechny požadované kroky (včetně např. registrace, daní, DPH a sociálního pojištění) prostřednictvím jediného administrativního kontaktního místa, ať již fyzického (úřad), virtuálního (internet) nebo obojího v roce 2009: 18

Podstatné zvýšení počtu členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky

A.3.

Změny v podílu malých a středních podniků vyvážejících v rámci Unie nebo mimo ni

25 % malých a středních podniků vyváží a 13 % malých a středních podniků vyváží mimo Unii (2009) (4)

Zvýšení podílu vyvážejících malých a středních podniků a zvýšení podílu malých a středních podniků vyvážejících mimo Unii, ve srovnání s výchozí úrovní


Obecný cíl:

2.

Povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst malých a středních podniků

Ukazatel dopadu

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020)

B.1.

Změny v růstu malých a středních podniků

V roce 2010 vyprodukovaly malé a střední podniky více než 58 % hrubé přidané hodnoty Unie

Zvýšení produkce (přidané hodnoty) a počtu zaměstnanců malých a středních podniků, ve srovnání s výchozí úrovní

Celkový počet zaměstnanců v malých a středních podnicích v roce 2010: 87,5 milionu (67 % pracovních míst v soukromém sektoru v Unii)

B.2.

Změny v podílu občanů Unie, kteří chtějí být samostatně výdělečně činní

Tato hodnota je měřena každé dva nebo tři roky v rámci průzkumu Eurobarometr. Nejnovějším dostupným údajem je 37 % z roku 2012 (45 % v letech 2007 a 2009).

Zvýšení podílu občanů Unie, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, ve srovnání s výchozí úrovní


Specifický cíl:

Zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a vypůjčených prostředků

C.

Finanční nástroje pro růst

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

C.1.

Počet podniků využívajících dluhového financování

K 31. prosinci 2012 bylo v rámci financování mobilizováno 13,4 miliardy EUR, které byly poskytnuty 219 000 malých a středních podniků (záruční mechanismus malých a středních podniků(SMEG))

Hodnota mobilizovaných finančních prostředků v rozmezí od 14,3 miliard EUR do 21,5 miliard EUR; počet financovaných podniků, které využívají záruky z programu COSME, v rozmezí od 220 000 do 330 000

C.2.

Počet firem, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu COSME, a celkový objem investovaných prostředků

K 31. prosinci 2012 bylo financováním rizikového kapitálu mobilizováno 2,3 miliardy EUR, které byly poskytnuty 289 malým a středním podnikům (mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem(GIF))

Celková hodnota investic rizikového kapitálu v rozmezí od 2,6 miliard EUR do 3,9 miliard EUR; počet podniků, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu COSME, v rozmezí od 360 do 540

C.3.

Pákový poměr

Pákový poměr pro nástroj SMEG – 1:32

Pákový poměr pro GIF – 1:6,7

Úvěrový nástroj 1:20 – 1:30;

kapitálový nástroj 1:4 - 1:6 (5)

C.4.

Doplňkovost EFG a LGF

Doplňkovost mechanismu SMEG: 64 % konečných příjemců uvedlo, že podpora byla klíčová pro získání financí, které potřebovali

Doplňkovost GIF: 62 % konečných příjemců GIF uvedlo, že podpora byla klíčová pro získání financí, které potřebovali

Zvýšení podílu konečných příjemců, kteří jsou přesvědčeni, že prostřednictvím EFG nebo LGF získali finanční prostředky, které by nemohli získat jiným způsobem, ve srovnání s výchozí úrovní


Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy, zejména uvnitř Unie, ale také v celosvětovém měřítku

D.

Mezinárodní průmyslová spolupráce

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

D.1.

Počet případů většího sblížení předpisů Unie a třetích zemí, které se týkají průmyslových výrobků

Odhaduje se, že v oblasti regulační spolupráce s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) existují v průměru 2 relevantní oblasti významného sbližování technických předpisů.

Celkem 4 relevantní oblasti významného sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie)

E.

Enterprise Europe Network

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

E.1.

Počet podepsaných dohod o partnerství

Počet podepsaných dohod o partnerství: 2 475 (2012)

Počet podepsaných dohod o partnerství: 2 500 za rok

E.2.

Uznání sítě mezi malými a středními podniky

Uznání sítě mezi malými a středními podniky bude měřeno v roce 2015

Zvýšení uznání sítě mezi malými a středními podniky, ve srovnání s výchozí úrovní

E.3.

Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby poskytnuté sítí)

Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby): 78 %

Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby): > 82 %

E.4.

Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb

Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb: 435 000 (2011)

Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb: 500 000 za rok

E.5.

Počet malých a středních podniků, jež využívají digitálních služeb (včetně elektronických informačních služeb) poskytovaných sítí

Digitální služby ročně využívají 2 miliony malých a středních podniků.

Digitální služby ročně využívají 2,3 miliony malých a středních podniků.


Specifický cíl:

Zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

F.

Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

F.1.

Počet přijatých zjednodušujících opatření

5 zjednodušujících opatření za rok (2010)

Alespoň 7 zjednodušujících opatření za rok

F.2.

Zajištění účelnosti regulačního rámce

Kontroly účelnosti byly zahájeny v roce 2010. Dosud jedinou relevantní kontrolou účelnosti je probíhající pilotní projekt týkající se „schválení typu motorových vozidel“.

Zahájení až pěti kontrol účelnosti v průběhu programu COSME

F.3.

Počet členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti

Počet členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti: 0

Podstatné zvýšení počtu členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti

F.4.

Opatření přijatá malými a středními podniky v oblasti účinného využívání zdrojů (jež mohou zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.)

Bude pravidelně měřeno, např. prostřednictvím průzkumu Eurobarometr

Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie, které provádějí alespoň jedno opatření s cílem dosáhnout zlepšení v oblasti účinného využívání zdrojů ((což může zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.), ve srovnání s výchozí úrovní (první měření)

Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie, které mají v úmyslu provést každé dva roky dodatečné akce v oblasti účinného využívání zdrojů ((což může zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.), ve srovnání s výchozí úrovní (první měření)

G.

Rozvoj politiky pro malé a střední podniky

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

G.1.

Počet členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky

Počet členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky: 15 členských států

Podstatné zvýšení počtu členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky


Specifický cíl:

Zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

H.

Cestovní ruch

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

H.1.

Účast na nadnárodních projektech spolupráce

V roce 2011 zahrnoval každý projekt tři země

Zvýšení počtu členských států účastnících se nadnárodních projektů spolupráce financovaných z programu COSME ve srovnání s výchozí úrovní

H.2.

Počet turistických destinací, jež převzaly udržitelné modely rozvoje cestovního ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality

Počet udělených Evropských turistických destinací nejvyšší kvality – celkem 98 (průměrně 20 za rok – 10 v roce 2007, 20 v roce 2008, 22 v roce 2009, 25 v roce 2010, 21 v roce 2011)

Více než 200 turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovních ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (přibližně 20 každý rok)

I.

Nové podnikatelské koncepce

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

I.1.

Počet nových produktů/služeb na trhu

Bude pravidelně měřen

(až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu)

Zvýšení kumulativního počtu nových produktů/služeb, ve srovnání s výchozí úrovní (první měření)


Specifický cíl:

Podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu

J.

Podpora podnikání

Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň)

Dlouhodobý cíl (2020)

J.1.

Počet členských států, které uplatňují řešení v oblasti podnikání na základě osvědčených postupů určených prostřednictvím tohoto programu

Počet členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání: 22 (2010)

Podstatné zvýšení počtu členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání

J.2.

Počet členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání zaměřená na potenciální, mladé a nové podnikatele a podnikatelky, jakož i specifické cílové skupiny

12 členských států se v současnosti podílí na Evropské síti mentorů pro podnikatelky. 6 členských států a 2 regiony v současnosti mají zvláštní strategii pro vzdělávání zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností, 10 členských států začlenilo vnitrostátní cíle týkající se vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností do širších strategií celoživotního učení a v 8 členských státech v současnosti probíhají diskuse o strategii na podporu podnikání.

Podstatné zvýšení počtu členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání zaměřená na potenciální, mladé a nové podnikatele a podnikatelky, jakož i specifické cílové skupiny ve srovnání s výchozí úrovní


(1)  Tyto ukazatele odrážejí vývoj v oblastí politik zaměřených na průmysl a podniky. Za dosažení těchto cílů není odpovědná pouze samotná Komise. Výsledky v této oblasti ovlivňuje i řada jiných faktorů, nad nimiž Komise nemá kontrolu.

(2)  Zelené produkty a služby jsou takové, jejichž hlavní funkcí je snížit environmentální riziko a minimalizovat znečištění a spotřebu zdrojů. Zahrnují rovněž produkty s environmentálními prvky (ekodesign, ekoznačka, ekologická produkce a velký obsah recyklovaných materiálů). Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometru 342 na téma „Malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy“.

(3)  V závěrech Rady ze dne 31. května 2011 se členským státům doporučuje, aby případně do roku 2012 zkrátily dobu potřebnou k založení nového podniku na tři pracovní dny a snížily náklady s tím spojené na 100 EUR a dále aby do konce roku 2013 zkrátily dobu potřebnou k získání licencí a povolení tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit do tří měsíců.

(4)  „Internationalizace evropských malých a středních podniků“, EIM, 2010, http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/market-access/files/internationalisation_of_european_smes_final_en.pdf.

(5)  Za celou dobu platnosti programu COSME povede 1 EUR z rozpočtu Unie k poskytnutí 20–30 EUR formou úvěrů a 4–6 EUR formou kapitálových investic.


20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/50


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1288/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 požaduje zavedení jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, včetně mezinárodních aspektů vysokoškolského vzdělávání, který by sloučil akční program v oblasti celoživotního učení (dále jen „program celoživotního učení“) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES (4), program Mládež v akci zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES (5), akční program Erasmus Mundus (dále jen „program Erasmus Mundus“) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1298/2008/ES (6), program ALFA III zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1905/2006/ES (7) a programy Tempus a Edulink, aby se zajistila větší účinnost, výraznější strategické zaměření a využívání součinnosti mezi různými aspekty jednotného programu. Jednou z navrhovaných součástí tohoto jednotného programu (dále jen „program“) je sport.

(2)

Průběžné hodnotící zprávy o stávajícím programu celoživotního učení a programech Mládež v akci a Erasmus Mundus a veřejné konzultace týkající se budoucnosti akce Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a rovněž vysokoškolského vzdělávání odkryly naléhavou a v některých ohledech rostoucí potřebu další spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Hodnotící zprávy zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Unie a rozvojem politiky vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, vyjádřily přání, aby akce Unie byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala zásadám celoživotního učení, a požadovaly jednodušší, uživatelsky přístupnější a pružnější přístup k provádění takové akce a ukončení roztříštěnosti mezinárodních programů spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

(3)

Program by se měl zaměřovat na dostupnost financování a transparentnost administrativních a finančních postupů, mj. prostřednictvím využívání informačních a komunikačních technologií a digitalizace. Zásadní význam z hlediska úspěchu programu má také zefektivnění a zjednodušení jeho organizace a řízení a trvalé zaměření na snižování administrativních výdajů.

(4)

Veřejná konzultace o strategických volbách Unie v souvislosti s uplatňováním nové kompetence Unie v oblasti sportu a hodnotící zprávy Komise o přípravných akcích na poli sportu užitečným způsobem naznačily prioritní oblasti pro akci EU a doložily přínos, který může Unie přinést podporou činností zaměřených na získávání, výměnu a šíření zkušeností a znalostí o různých otázkách, jež se dotýkají sportu na evropské úrovni, a to jestliže jsou zaměřeny především na základní úroveň.

(5)

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění vymezuje strategii růstu Unie pro nadcházející desetiletí, která má takový růst podporovat a stanoví pět ambiciózních cílů, jichž má být do roku 2020 dosaženo, zejména v oblasti vzdělávání, kde se má podíl dětí, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, snížit pod 10 % a nejméně 40 % osob ve věku 30–34 let by mělo dosáhnout terciárního či obdobného vzdělání. To zároveň zahrnuje stěžejní iniciativy, zejména Mládež v pohybu a iniciativu Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa.

(6)

Ve svých závěrech ze dne 12. května 2009 Rada Evropské unie požadovala vytvoření strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) a stanovila čtyři strategické cíle, jejichž účelem je reagovat na problémy přetrvávající při vytváření Evropy založené na znalostech a zpřístupňování celoživotního učení všem.

(7)

V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie program mimo jiné prosazuje rovnost mezi ženami a muži a opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Je zapotřebí rozšířit přístup členů znevýhodněných a ohrožených skupin a při provádění programu se aktivně zabývat zvláštními potřebami, které mají osoby se zdravotním postižením v oblasti vzdělávání.

(8)

Program by měl mít výrazný mezinárodní rozměr, zejména pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, nejen proto, aby se zvýšila kvalita evropského vysokoškolského vzdělávání při plnění širších cílů strategického rámce ET 2020 a atraktivita Unie jako studijní destinace, ale také aby bylo podporováno porozumění mezi lidmi a aby se přispělo k udržitelnému rozvoji vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích a k jejich širšímu socioekonomickému rozvoji, mj. na základě podpory mobility kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím programů jejich výměny se státními příslušníky z partnerských zemí. Za tímto účelem je nutné zpřístupnit financování pomocí nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství, nástroje pro předvstupní pomoc a nástroje partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi. K dispozici by rovněž mohlo být financování z Evropského rozvojového fondu v souladu s postupy, kterými se tento fond řídí. Na použití těchto finančních prostředků by se měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení, přičemž musí být zajištěna shoda s příslušnými nařízeními zřizujícími tyto nástroje a uvedený fond.

(9)

Ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) Rada zdůrazňuje, že všichni mladí lidé by měli být považováni za přínos pro společnost, a usiluje o usnadnění jejich účasti na vypracovávání politik, které se jich týkají, prostřednictvím průběžného strukturovaného dialogu mezi činiteli s rozhodovacími pravomocemi a mladými lidmi a mládežnickými organizacemi na všech úrovních.

(10)

Spojení formálního, neformálního a informálního učení do jediného programu by mělo vést k jejich synergickému působení a k navázání meziodvětvové spolupráce v rámci nejrůznějších sektorů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Při provádění programu by se mělo řádně přihlédnout ke konkrétním potřebám různých odvětví, případně k úloze místních a regionálních orgánů.

(11)

Za účelem podpory mobility, rovného přístupu a vysoké kvality studia by Unie měla na základě pilotního programu vytvořit nástroj pro záruky za studentské půjčky, který by umožnil studentům, bez ohledu na jejich sociální zázemí, studovat magisterský program v jiné zemi, které je otevřena účast v programu (dále jen „země programu“). Nástroj pro záruky za studentské půjčky by byl k dispozici pro ty finanční instituce, které budou souhlasit s poskytnutím půjček na magisterská studia v jiných zemích programu za podmínek pro studenty výhodných. Tento doplňkový a inovační nástroj pro vzdělávací mobilitu by neměl nahrazovat žádný stávající nebo bránit vývoji žádného budoucího systému grantů nebo půjček, který by podporoval mobilitu studentů na místní, celostátní a unijní úrovni. Nástroj pro záruky za studentské půjčky by se měl pečlivě sledovat a vyhodnocovat, zejména pokud jde o jeho využívání na trhu různých zemí. V souladu s čl. 21 odst. 2 a 3 by měla být Evropskému parlamentu a Radě předložena nejpozději do konce roku 2017 hodnotící zpráva v polovině období s cílem získat politické pokyny ohledně dalšího trvání nástroje pro záruky za studentské půjčky.

(12)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. Mezi ně patří případné vyřešení administrativních otázek, které komplikují získávání víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES (8) se členské státy vyzývají, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí.

(13)

Ve sdělení Komise ze dne 20. září 2011 s názvem „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ je stanoven rámec, v němž mohou Evropská unie, členské státy a vysokoškolské instituce spolupracovat na zvýšení počtu absolventů, zlepšení kvality vzdělávání a maximalizaci přínosu vysokoškolského vzdělávání a výzkumu k tomu, aby hospodářství a společnosti členských států vyšly z globální hospodářské krize silnější.

(14)

S cílem lépe řešit nezaměstnanost mládeže v Unii je třeba věnovat zvláštní pozornost nadnárodní spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy a mezi podniky za účelem zlepšení zaměstnatelnosti studentů a rozvoje jejich podnikatelských dovedností.

(15)

Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry odpovědnými za oblast vzdělávání 29 evropských zemí vznikl mezivládní proces zaměřený na vytvoření evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který vyžaduje neustálou podporu na úrovni Unie.

(16)

Klíčová úloha, kterou hraje odborné vzdělávání a příprava při plnění řady cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, je všeobecně uznána a popsána v obnoveném kodaňském procesu (2011–2020), zejména s ohledem na jeho potenciál pro řešení vysoké míry nezaměstnanosti v Evropě, obzvláště nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobé nezaměstnanosti, pro podporu kultury celoživotního učení, boj proti sociálnímu vyloučení a prosazování aktivního občanství. K překlenutí rozdílu mezi znalostmi získanými na základě odborného vzdělávání a přípravy a dovednostmi a způsobilostmi požadovanými ve světě práce a ke zvýšení zaměstnatelnosti mládeže jsou zapotřebí kvalitní stáže a učňovské praxe mimo jiné v mikropodnicích a v malých a středních podnicích.

(17)

Je zapotřebí zesílit intenzitu a rozsah evropské spolupráce mezi školami a mobility školských pracovníků a studentů s cílem řešit priority stanovené v Agendě pro evropskou spolupráci v oblasti školství pro 21. století, a to zdokonalit kvalitu školního vzdělávání v Unii na poli rozvoje způsobilostí za účelem zlepšení rovného přístupu a začlenění do školských systémů a institucí a posílit a podpořit učitelské povolání a vedení škol. V této souvislosti by jakožto prioritní měly být stanoveny strategické cíle, kterými jsou snížení počtu dětí předčasně ukončujících školní docházku a zlepšení základních dovedností a zlepšení účasti a kvality v souvislosti se vzděláváním a péčí v raném věku, spolu s cíli v oblasti zvýšení pedagogických způsobilostí učitelů ve školách a vedoucích pracovníků škol a zlepšení příležitostí ke vzdělávání u dětí z rodin migrantů a socioekonomicky znevýhodněných osob.

(18)

Cílem obnovené evropské agendy pro vzdělávání dospělých uvedené v usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 je umožnit všem dospělým rozvíjet a prohlubovat své dovednosti a způsobilosti po celý život. Zvláštní pozornost by měla být věnována zlepšení vzdělávacích příležitostí u vysokého počtu Evropanů s nízkou kvalifikací, zejména za pomoci zvyšování všeobecné i numerické gramotnosti a na základě propagování flexibilních vzdělávacích cest a vytváření druhých šancí.

(19)

Z hlediska dosažení cílů programu, zejména prostřednictvím poskytování pravidelných a aktualizovaných informací Komisi týkajících se různých oblastí jejich činnosti a prostřednictvím šíření výsledků programu v Unii a zúčastněných partnerských zemích, má zásadní význam činnost Evropského fóra mládeže, národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), sítí Eurydice, Euroguidance a Eurodesk i národních podpůrných středisek pro akci eTwinning, národních středisek Europass a národních informačních kanceláří v sousedních zemích.

(20)

Měla by se posílit spolupráce v rámci programu s mezinárodními organizacemi v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, a to zejména s Radou Evropy.

(21)

S cílem přispět k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace po celém světě a reagovat na vzrůstající potřebu znalostí a dialogu o procesu evropské integrace a jeho rozvoji je důležité podněcovat dosahování vynikajících výsledků v oblasti vyučování, výzkumu a reflexe v této oblasti tím, že budou podporovány instituce vysokoškolského vzdělávání a akademická sdružení činné v oblasti evropské integrace a sdružení sledující cíl evropského zájmu, a to na základě programu Jean Monnet.

(22)

Aby si co nejširší veřejnost vzala strategie a politiky celoživotního učení za své a aby se přihlédlo k názorům a podnětům zúčastněných subjektů na všech úrovních, je velmi důležitá spolupráce v rámci programu s organizacemi občanské společnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na úrovni členských států i Unie.

(23)

Sdělení Komise s názvem „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ ze dne 18. ledna 2011 uvádí představy Komise ohledně akce na úrovni Unie v oblasti sportu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a navrhuje seznam konkrétních akcí Komise a členských států, které by posílily evropskou identitu v oblasti sportu ve třech hlavních směrech: společenská role sportu, hospodářský rozměr sportu a organizace sportu. Je také nutné vzít v úvahu celkový přínos sportu, včetně původních sportovních odvětví, a jeho přínos kulturnímu a historickému dědictví Unie.

(24)

Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni a dobrovolnictví v oblasti sportu, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory sociálního začleňování, rovných příležitostí a zdraví prospěšné pohybové aktivity.

(25)

Větší transparentnost a uznávání kvalifikací a způsobilostí a rozšířené přijímání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání kvalifikací přispěje v celé Evropě k rozvoji kvalitního odborného vzdělávání a přípravy a usnadní mobilitu za účelem celoživotního učení i pro profesní účely po celé Evropě, jak mezi zeměmi, tak mezi jednotlivými sektory. Umožnění přístupu k metodám, postupům a technologiím používaným v jiných zemích pomůže zlepšit zaměstnatelnost.

(26)

Za tímto účelem se doporučuje, aby se v širším měřítku využívalo jednotného rámce Unie pro transparentnost v oblasti kvalifikací a způsobilostí (Europass) zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (9), evropského registru agentur zabezpečujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR) a Evropského sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) zavedených podle doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES (10), evropského rámce kvalifikací (ERK) zavedeného podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 (11), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET“) zavedeného za základě doporučení Evropského parlamentu a Rady dne 18. června 2009 (12), evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) zavedeného podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 (13) a evropského systému přenosu a akumulace kreditů (dále jen "ECTS").

(27)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(28)

Je zapotřebí zajistit evropský přínos všech akcí v rámci programu a doplňkovost k činnosti členských států v souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a k jiné činnosti, zejména v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, zaměstnanosti, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, politiky soudržnosti a rozvoje, politiky rozšiřování a iniciativ, nástrojů a strategií v oblasti regionální politiky a vnějších vztahů.

(29)

Program je navržen tak, aby bylo jeho prostřednictvím dosaženo pozitivního trvalého dopadu na koncepce a strategie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Tohoto systémového dopadu by mělo být dosaženo na základě nejrůznějších akcí a činností uvedených v programu, jejichž cílem je podpořit změny na institucionální úrovni, případně vést k inovacím na systémové úrovni. Není nutné, aby měly systémový dopad jednotlivé projekty, které usilují o finanční podporu v rámci programu, jako takové. K dosažení systémového dopadu by měl přispět souhrnný výsledek těchto projektů.

(30)

Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vypracování specifických, měřitelných a realistických výkonnostních ukazatelů, které by bylo možné měřit v průběhu času a které odrážejí logiku intervence.

(31)

Komise a členské státy by měly optimalizovat používání informačních a komunikačních technologií a nových technologií s cílem usnadnit přístup k akcím v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Mohlo by to zahrnovat virtuální mobilitu, která by měla být doplňkem, nikoli náhradou vzdělávací mobility.

(32)

Toto nařízení stanovuje pro celé období trvání programu finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (14).

(33)

Aby byla zajištěna kontinuita finanční podpory poskytované programem, měla by mít Komise v počáteční fázi programu možnost považovat za způsobilé pro financování náklady přímo spojené s prováděním podporovaných činností, a to i v případě, že příjemci vznikly před předložením žádosti o grant.

(34)

Je třeba stanovit kritéria výkonnosti, ze kterých by mělo vycházet rozdělení rozpočtu mezi členské státy na akce řízené národními agenturami.

(35)

Kandidátské země na přistoupení k Unii a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie na základě rámcových dohod, rozhodnutí Rady o přidružení nebo podobných dohod.

(36)

Švýcarská konfederace se může účastnit programů Unie v souladu s dohodou, která má být podepsána mezi ní a Unií.

(37)

Osoby se zámořských zemí nebo území a příslušné veřejné, případně soukromé subjekty a instituce ze zámořských zemí nebo území se mohou programů účastnit v souladu s rozhodnutím Rady 2001/822/ES (15). Při uplatňování programu by se mělo přihlédnout k omezením, která vyplývají z odlehlosti nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území.

(38)

Komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ve svém společném sdělení ze dne 25. května 2011 nazvaném „Nová reakce na měnící se sousedství“ mimo jiné oznámily záměr dále usnadňovat účast zemí sousedství na opatřeních Unie v oblasti mobility a budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a otevřít budoucí programy vzdělávání zemím sousedství.

(39)

Finanční zájmy Evropské unie měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Přestože finanční potřeby související s vnější pomocí Unie rostou, ekonomická a rozpočtová situace Unie omezuje dostupné zdroje pro takovou pomoc. Komise by proto měla usilovat o co nejefektivnější a nejudržitelnější využívání dostupných zdrojů, zejména prostřednictvím používání finančních nástrojů s pákovým efektem.

(40)

Za účelem rozšíření přístupu k programu by měly být granty poskytované na podporu mobility jednotlivců upravovány podle životních nákladů a nákladů na pobyt v hostitelské zemi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům.

(41)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (16) doba, po kterou daná osoba působí jako dobrovolník, může být uznána jako spolufinancování ve formě věcného plnění.

(42)

Ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 Komise zdůraznila svůj závazek zjednodušit financování Unie. Vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu by mělo vést ke značnému zjednodušení, racionalizaci a součinnosti při řízení programu. Provádění programu by se mělo dále zjednodušit na základě využívání paušálních částek, jednotkových nákladů nebo financování s pevnou sazbou i zmírněním formálních a byrokratických požadavků na příjemce a členské státy.

(43)

Hlavními zásadami při dosahování cílů programu by mělo být lepší provádění a vyšší kvalita výdajů, přičemž musí být zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.

(44)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

(45)

K zajištění rychlé reakce na měnící se potřeby po celou dobu trvání programu, by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty v souvislosti s ustanoveními, která se týkají dalších činností řízených národními agenturami. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(47)

Program by měl zahrnovat tři různé oblasti, přičemž výbor zřízený podle tohoto nařízení by se měl zabývat horizontálními i odvětvovými otázkami. Členské státy zajistí vyslání příslušných zástupců na zasedání tohoto výboru v závislosti na projednávaných tématech a předseda výboru zajistí, aby bylo v programu jednání jednotlivých zasedání jasně uvedeno, o kterém odvětví nebo odvětvích a o jakých tématech v rámci každého odvětví se bude na každém zasedání jednat. V souladu s jednacím řádem výboru by mělo být možné případně přizvat k účasti na zasedání ad hoc externí odborníky, včetně zástupců sociálních partnerů, ve funkci pozorovatelů

(48)

Je vhodné zajistit řádné ukončení programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. Ledna 2014 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do konce roku 2013.

(49)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(50)

Rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES by proto měla být zrušena,

(51)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2014. Z důvodů naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve po svém vyhlášení v úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Působnost programu

1.   Tímto nařízením se zavádí program pro opatření Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu nazvaný „Erasmus +“ (dále jen „program“).

2.   Program bude prováděn v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

3.   Program se při respektování struktur a konkrétních potřeb nejrůznějších odvětví v členských státech vztahuje na:

a)

vzdělávání a odbornou přípravu na všech úrovních z hlediska celoživotního učení, včetně školního vzdělávání (Comenius), vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), mezinárodního vysokoškolského vzdělávání (Erasmus Mundus), odborného vzdělávání a přípravy (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig);

b)

mládež (Mládež v akci), zejména v kontextu neformálního a informálního učení;

c)

sport, zejména sport na základní úrovni.

4.   Program má mezinárodní rozměr zaměřený na podporu vnější činnosti Unie, včetně jejích rozvojových cílů, prostřednictvím spolupráce mezi Unií a partnerskými zeměmi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„celoživotním učením“ se rozumí veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb;

2)

„neformálním učením“ se rozumí učení, k němuž dochází na základě plánované činnosti (pokud jde o cíle a dobu učení) a při němž existuje určitá forma podpory tohoto učení (například vztah mezi studentem a učitelem), které však není součástí systému formálního vzdělávání a odborné přípravy;

3)

„informálním učením“ se rozumí učení, které je výsledkem každodenní činnosti související s prací, rodinou nebo volným časem a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení; z pohledu učící se osoby se může jednat o neúmyslnou činnost;

4)

„strukturovaným dialogem“ se rozumí dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže, který slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňováním a hodnocením;

5)

„nadnárodní“ se rozumí, není-li stanoveno jinak, každá akce, do níž jsou zapojeny alespoň dvě země programu ve smyslu čl. 24 odst. 1;

6)

„mezinárodní“ se rozumí každá akce, do níž je zapojena alespoň jedna země programu a alespoň jedna třetí země („partnerská země“);

7)

„vzdělávací mobilitou“ se rozumí fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání nebo neformálního či informálního učení; může mít podobu stáží, učňovských praxí, mládežnických výměn, dobrovolnické činnosti, výuky, nebo účastí na profesním rozvoji a může zahrnovat přípravnou činnost, jako je školení v jazyce hostitelské země, nebo vysílací, hostitelskou a navazující činnost;

8)

„spoluprací na inovacích a výměnou osvědčených postupů“ se rozumí nadnárodní a mezinárodní projekty spolupráce, na kterých se podílejí organizace, jež působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy nebo mládeže, a případně i jiné organizace;

9)

„podporou reformy politiky“ se rozumí jakýkoli typ činnosti zaměřené na podporu a usnadnění modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a dále podpora rozvoje evropské politiky mládeže prostřednictvím procesu politické spolupráce mezi členskými státy, zejména otevřené metody koordinace a strukturovaného dialogu s mladými lidmi;

10)

„virtuální mobilitou“ se rozumí soubor činností podporovaných informačními a komunikačními technologiemi, včetně elektronického učení, organizovaných na institucionální úrovni, které umožňují nebo usnadňují získání nadnárodních nebo mezinárodních zkušeností ze spolupráce v souvislosti s výukou či učením;

11)

„pracovníky“ se rozumí osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním učení mládeže a mohou zahrnovat profesory, učitele, školitele, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží a nepedagogické pracovníky;

12)

„pracovníkem s mládeží“ se rozumí odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním sociálně pedagogickém a profesním rozvoji;

13)

„mladými lidmi“ se rozumí osoby ve věku 13 až 30 let;

14)

„vysokoškolskou institucí“ se rozumí:

a)

jakýkoliv druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány;

b)

jakákoliv instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí nabízí odborné vzdělání či přípravu na úrovni terciárního vzdělání;

15)

„společným diplomem“ se rozumí ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí;

16)

„dvojím / vícenásobným diplomem“ se rozumí studijní program nabízený alespoň dvěma (dvojí) nebo více (vícenásobný) vysokoškolskými institucemi, kdy student získá po absolvování od každé ze zúčastněných institucí samostatný doklad o dosaženém vzdělání;

17)

„činností mládeže“ se rozumí mimoškolní činnost (například výměnný pobyt mládeže, dobrovolnictví nebo odborná příprava mládeže) vykonávaná mladým člověkem buď samostatně, nebo ve skupině, především prostřednictvím mládežnických organizací, která se vyznačuje přístupem neformálního učení;

18)

„partnerstvím“ se rozumí dohoda mezi skupinou institucí, případně organizací v různých zemích programu, jejímž účelem je provádění společných evropských činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu či vytvoření formální nebo neformální sítě v příslušné oblasti, jako jsou společné vzdělávací projekty pro žáky a jejich učitele ve formě výměnných pobytů tříd a dlouhodobé mobility jednotlivců, intenzivních vysokoškolských programů a spolupráce mezi regionálními a místními orgány s cílem podpořit spolupráci mezi regiony, a to i mezi regiony na různých stranách hranic; dohoda může být za účelem zvýšení kvality partnerství rozšířena i na instituce, případně organizace partnerských zemí;

19)

„klíčovými kompetencemi“ se rozumí základní soubor znalostí, dovedností a postojů, které všichni potřebují k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnání, jak je uvedeno v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES (18);

20)

„otevřenou metodou koordinace“ se rozumí mezivládní metoda, která poskytuje rámec pro spolupráci mezi členskými státy, jejichž vnitrostátní politika tak může být směrována k určitým společným cílům; v rozsahu působnosti tohoto programu se otevřená metoda koordinace vztahuje na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež;

21)

„unijními nástroji pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ se rozumí nástroje, které zúčastněným subjektům pomáhají pochopit, hodnotit a, tam kde je to možné, uznávat výsledky učení a kvalifikace v celé Unii;

22)

„zeměmi sousedství“ se rozumí země a území, na které se vztahuje evropská politika sousedství.;

23)

„dvojí kariérou“ se rozumí kombinace trénování vrcholového sportu a všeobecného vzdělávání nebo práce;

24)

„sportem na základní úrovni“ se rozumí organizovaný sport provozovaný na místní úrovni amatérskými sportovci a sport pro všechny.

Článek 3

Evropský přínos

1.   Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které představují potenciální evropský přínos a které přispějí k dosažení obecného cíle uvedeného v článku 4.

2.   Evropský přínos akcí a činností programu bude zajištěn zejména jejich:

a)

nadnárodním charakterem, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout trvalého systémového dopadu;

b)

vzájemnou doplňkovostí a spolupůsobením s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)

přispěním k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací

Článek 4

Obecný cíl programu

Program přispívá k dosažení:

a)

cílů strategie Evropa 2020, včetně hlavního cíle v oblasti vzdělávání;

b)

cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), včetně odpovídajících referenčních hodnot;

c)

udržitelného rozvoje partnerských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

d)

celkových cílů obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018);

e)

cíle rozvoje evropského rozměru ve sportu, zejména v sportu na základní úrovni, v souladu s pracovním plánem Unie pro sport, a

f)

prosazování evropských hodnot v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii.

KAPITOLA II

Vzdělávání a odborná příprava

Článek 5

Specifické cíle

1.   V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4, zejména s cíli strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy(ET 2020), a na podporu udržitelného rozvoje partnerských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání sleduje program tyto specifické cíle:

a)

zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností se zvláštním ohledem na jejich význam pro trh práce a přispění k soudržné společnosti, především prostřednictvím větších příležitostí pro vzdělávací mobilitu a prostřednictvím prohloubené spolupráce mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy a světem práce;

b)

podporovat zlepšování kvality, špičkovou kvalitu inovací a internacionalizaci na úrovni vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, zejména prostřednictvím lepší nadnárodní spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a jinými zúčastněnými subjekty;

c)

podpořit vznik evropského prostoru celoživotního vzdělávání a povědomí o něm, chápaného jako doplněk k reformám politik na vnitrostátní úrovni a prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, zejména na základě prohloubené politické spolupráce, lepšího využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací a šíření osvědčených postupů;

d)

rozšířit mezinárodní rozměr vzdělávání a odborné přípravy, zejména na základě spolupráce mezi institucemi v Unii a partnerských zemích v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a v oblasti vysokoškolského vzdělávání, prostřednictvím zvýšení přitažlivosti evropských vysokoškolských institucí a podporou vnější činnosti Unie, včetně jejích rozvojových cílů, na základě podpory mobility a spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Unii a partnerských zemích a cíleného budování kapacit v partnerských zemích;

e)

zlepšit výuku a studium jazyků a podporovat značnou jazykovou rozmanitost Unie a mezikulturní povědomí;

f)

podporovat dosahování vynikajících výsledků ve výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace prostřednictvím činností programu Jean Monnet po celém světě, jak je uvedeno v článku 10.

2.   Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 6

Akce v rámci programu

1.   V oblasti vzdělávání a odborné přípravy sleduje program své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:

a)

vzdělávací mobility jednotlivců;

b)

spolupráce na inovacích a výměny osvědčených postupů;

c)

podpory reformy politiky.

2.   Zvláštní činnosti programu Jean Monnet jsou popsány v článku 10.

Článek 7

Vzdělávací mobilita jednotlivců

1.   Vzdělávací mobilita jednotlivců podpoří tyto činnosti v zemích programu uvedených v čl. 24 odst. 1:

a)

mobilitu studentů všech cyklů vysokoškolského vzdělávání, studentů, učňů a žáků, v rámci odborného vzdělávání odborné přípravy. Tato mobilita může mít podobu studia v partnerské instituci nebo stáží či získávání zkušeností jako učeň, asistent nebo stážista v zahraničí. Mobilita v rámci magisterského programu může být podporována prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky uvedeného v článku 20;

b)

mobilitu pracovníků v rámci zemí programu uvedených v čl. 24 odst. 1. Tato mobilita může mít podobu výuky či asistentských stáží nebo účasti na činnostech profesního rozvoje v zahraničí.

2.   Tato akce bude podporovat také mezinárodní mobilitu studentů a pracovníků do partnerských zemí a z partnerských zemí v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním, včetně mobility organizované na základě společných, dvojích nebo vícenásobných diplomů vysoké kvality či společných výzev.

Článek 8

Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů

1.   Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů podpoří:

a)

strategická partnerství mezi organizacemi nebo institucemi podílejícími se na vzdělávání a odborné přípravě či z jiných příslušných odvětví, zaměřená na rozvoj a uskutečňování společných iniciativ a na podporu vzájemného učení a výměny zkušeností;

b)

partnerství mezi světem práce a vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy ve formě:

znalostních aliancí zejména mezi vysokoškolskými institucemi a světem práce, zaměřených na podporu kreativity, inovací, učení se na pracovišti a podnikání tím, že nabízejí příslušné příležitosti k učení, včetně rozvoje nových oborů a pedagogických metod;

aliancí odvětvových dovedností mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a světem práce, zaměřených na podporu zaměstnatelnosti, přispívajících k vytváření nových osnov specifických pro jednotlivá odvětví nebo nových meziodvětvových osnov, vyvíjejících inovativní způsoby odborné výuky a přípravy a uvádějících unijní nástroje pro transparentnost a uznávání kvalifikací do praxe;

c)

podpůrné informační platformy, které zahrnují všechna odvětví v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, především včetně elektronického partnerství, umožňují vzájemné učení, virtuální mobilitu a výměnu osvědčených postupů a otevírají přístup účastníkům ze sousedních zemí.

2.   Toto opatření podpoří také rozvoj, budování kapacit, regionální integraci, výměnu znalostí a modernizační procesy prostřednictvím mezinárodních partnerství mezi vysokoškolskými institucemi z Unie a partnerských zemí, zejména pokud jde o vzájemné učení a společné vzdělávací projekty, a také na základě podpory regionální spolupráce a informačních kanceláří v členských státech, především se zeměmi sousedství.

Článek 9

Podpora reformy politiky

1.   Podpora reformy politiky zahrnuje činnosti zahájené na úrovni Unie, které se týkají:

a)

naplňování politické agendy Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v kontextu otevřené metody koordinace a boloňského a kodaňského procesu;

b)

zavádění unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací v zemích programu – zejména jednotného rámce Unie pro transparentnost v oblasti kvalifikací a způsobilostí (Europass), evropského rámce kvalifikací (EQF), evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET, evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET, evropského registru agentur zabezpečujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR a Evropského sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA – a podpory celounijních sítí a evropských nevládních organizací aktivních v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

c)

politického dialogu s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

d)

národních informačních středisek pro uznávání vysokoškolské kvalifikace (NARIC), sítí Eurydice a Euroguidance i národních středisek Europass.

2.   Tato akce rovněž podpoří politický dialog s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Článek 10

Činnosti programu Jean Monnet

Cílem činností programu Jean Monnet je:

a)

prosazovat výuku a výzkum evropské integrace po celém světě mezi specializovanými akademiky, studenty a občany, zejména na základě vytváření kateder Jean Monnet a jiné akademické činnosti a také na základě poskytování podpory na jinou činnost v oblasti osvojování si znalostí ve vysokoškolských institucích;

b)

podporovat činnost akademických institucí nebo sdružení, které působí v oblasti studia evropské integrace, a prosazovat označení Jean Monnet udělované za vynikající výsledky;

c)

podporovat tyto instituce, které sledují jakýkoliv cíl v evropském zájmu:

i)

Evropský univerzitní institut ve Florencii,

ii)

Evropskou univerzitu (v Brugách a Natolinu);

iii)

Evropský institut veřejné správy (EIPA) v Maastrichtu;

iv)

Akademii evropského práva v Trevíru;

v)

Evropskou agenturu pro rozvoj speciálního vzdělávání v Odense;

vi)

Mezinárodní středisko evropského vzdělávání (CIFE), Nice;

d)

podporovat politickou debatu a výměny mezi akademickým světem a tvůrci politik v souvislosti s politickými prioritami Unie.

KAPITOLA III

Mládež

Článek 11

Specifické cíle

1.   V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4, zejména s cíli obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), sleduje program v oblasti mládeže tyto specifické cíle:

a)

zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností mladých lidí, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, a podporovat jejich zapojení do demokratického života v Evropě a trhu práce, jejich aktivní občanství, mezikulturní dialog, sociální začlenění a solidaritu, především prostřednictvím větších příležitostí mobility ve vzdělávání pro mládež, pro lidi, kteří jsou zapojeni do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a pro mládežnické vedoucí a prohlubováním vazeb mezi oblastí mládeže a trhem práce;

b)

podpořit zlepšení kvality při práci s mládeží, zejména prostřednictvím prohloubené spolupráce mezi organizacemi působícími v oblasti mládeže nebo jinými zúčastněnými subjekty;

c)

vytvořit doplněk k reformám politik na místní, regionální a celostátní úrovni a podporovat rozvoj znalostí a politiky mládeže, která by vycházela z faktických poznatků, a uznávání neformálního a informálního učení, zejména na základě prohloubení politické spolupráce, lepšího využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací a šíření osvědčených postupů;

d)

posilovat mezinárodní rozměr činností v oblasti mládeže a úlohu mládežnických pracovníků a organizací, které by měly fungovat jako podpůrné systémy pro mladé lidi, a to jako doplněk vnější činnosti Unie, zejména prostřednictvím podpory mobility a spolupráce mezi Unií, zúčastněnými subjekty z partnerských zemí a mezinárodními organizacemi a prostřednictvím cíleného budování kapacit v partnerských zemích.

2.   Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 12

Akce v rámci programu

Program sleduje své cíle prostřednictvím těchto typů akcí:

a)

vzdělávací mobility v jednotlivců;

b)

spolupráce na inovacích a výměny osvědčených postupů;

c)

podpory reformy politiky.

Článek 13

Vzdělávací mobilita jednotlivců

1.   Vzdělávací mobilita jednotlivců podpoří:

a)

mobilitu mladých lidí zapojených do neformálního a informálního učení mezi zeměmi programu; tato mobilita může mít podobu výměny mládeže a dobrovolnické činnosti v rámci Evropské dobrovolné služby i inovativní činnosti založené na stávajících ustanoveních týkajících se mobility;

b)

mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a mobilitu mládežnických vedoucích; tato mobilita může mít podobu odborné přípravy a vytváření kontaktů.

2.   Tato akce opatření podpoří také mobilitu do partnerských zemí a z partnerských zemí, zejména zemí sousedství, v případě mladých lidí, osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a mládežnických vedoucích.

Článek 14

Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů

1.   Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů podpoří:

a)

strategická partnerství zaměřená na rozvoj a uskutečňování společných iniciativ, včetně mládežnických iniciativ a občanských projektů, které podporují aktivní občanství, sociální inovaci, zapojení do demokratického života a podnikání prostřednictvím vzájemného učení a výměny zkušeností;

b)

podpůrné informační platformy umožňující vzájemné učení, práci s mládeží založenou na znalostech, virtuální mobilitu a výměnu osvědčených postupů.

2.   Tato akce podpoří rovněž rozvoj, budování kapacit a výměnu znalostí na základě partnerství mezi organizacemi v zemích programu a v partnerských zemích, zejména prostřednictvím vzájemného učení.

Článek 15

Podpora reformy politiky

1.   Podpora reformy politiky zahrnuje opatření týkající se:

a)

naplňování politické agendy Unie v oblasti mládeže za použití otevřené metody koordinace;

b)

zavádění unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací v zemích programu, zejména pasu mládeže (Youthpass), a podpory sítí a evropských mládežnických nevládních organizací v celé Unii;

c)

politického dialogu s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty, včetně strukturovaného dialogu s mladými lidmi;

d)

Evropského fóra mládeže, středisek zdrojů pro rozvoj práce s mládeží a sítě Eurodesk.

2.   Tato akce podpoří rovněž politický dialog s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

KAPITOLA IV

Sport

Článek 16

Specifické cíle

1.   V souladu s obecným cílem programu uvedeným v článku 4 a s pracovním plánem Unie v oblasti sportu je program zaměřen především na sport na základní úrovni a sleduje tyto specifické cíle:

a)

vypořádat se s přeshraničními hrozbami narušujícími integritu sportu, včetně sportu na základní úrovni, jako je doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí a jakákoli nesnášenlivost a diskriminace;

b)

prosazovat a podporovat řádnou správu ve sportu a dvojí kariéru sportovců;

c)

podporovat dobrovolnickou činnost ve sportu a zároveň sociální začleňování prostřednictvím sportu, rovné příležitosti a zdraví upevňující pohybové aktivity, a to větším zapojením do sportu a zpřístupněním sportu pro všechny.

2.   Pro účely hodnocení programu jsou v příloze I stanoveny měřitelné a relevantní ukazatele související s jednotlivými specifickými cíli uvedenými v odstavci 1.

Článek 17

Činnosti

1.   Cíle spolupráce jsou naplňovány prostřednictvím těchto nadnárodních činností, které by se měly zaměřit především na sport na základní úrovni:

a)

podpora partnerství založených na spolupráci;

b)

podpora neziskových evropských sportovních akcí, na nichž se podílí několik zemí programu a které přispívají k dosažení cílů stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. c);

c)

podpora posilování základních podkladů pro tvorbu politiky;

d)

dialog s příslušnými evropskými zúčastněnými subjekty.

2.   Činnosti podle odstavce 1 mohou získat doplňkové financování od třetích osob, jako jsou soukromé podniky.

KAPITOLA V

Finanční ustanovení

Článek 18

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu od 1. ledna 2014 se stanoví na 14 774 524 000 EUR v běžných cenách.

Roční prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 bude rozdělena mezi činnosti programu s rozpětím flexibility menším než 5 % každé přidělené částky takto:

a)

77,5 % na vzdělávání a odbornou přípravu, z čehož budou určeny minimální příděly:

i)

43 % na vysokoškolské vzdělávání, což představuje 33,3 % celkového rozpočtu;

ii)

22 % na odborné vzdělávání a přípravu, což představuje 17 % celkového rozpočtu;

iii)

15 % na školní vzdělávání, což představuje 11,6 % celkového rozpočtu;

iv)

5 % na vzdělávání dospělých, což představuje 3,9 % celkového rozpočtu;

b)

10 % na mládež;

c)

3,5 % na nástroj pro záruky za studentské půjčky;

d)

1,9 % na činnosti programu Jean Monnet;

e)

1,8 % na sport, z čehož bude nejvýše 10 % na činnost uvedenou v čl. 17 odst. 1 písm. b);

f)

3,4 % jako granty na provozní náklady vnitrostátním agenturám a

g)

1,9 % na pokrytí administrativních výdajů.

3.   Pokud jde o příděly uvedené v bodech a) a b) odstavce 2, bude nejméně 63 % přiděleno na vzdělávací mobilitu jednotlivců a nejméně 28 % na spolupráci v oblasti inovací a výměnu osvědčených postupů a 4,2 % na podporu reformy politiky.

4.   Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude přiděleno dodatečné financování z různých vnějších nástrojů (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi a nástroj předvstupní pomoci) na akce v oblasti vzdělávací mobility do jiných zemí nebo z jiných zemí, než jsou partnerské země, a na spolupráci a politický dialog s orgány, institucemi a organizacemi z těchto zemí. Na použití těchto prostředků se použije toto nařízení, přičemž musí být zajištěn soulad s příslušnými nařízeními, kterými se řídí uvedené vnější nástroje a v případě nástroje pro rozvojovou spolupráci musí být splněna kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc, jak jsou stanovena Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Finanční prostředky se budou uvolňovat prostřednictvím dvou víceletých přídělů, z nichž první bude pokrývat první čtyři roky a druhý následující tři roky. Přidělení těchto finančních prostředků se stanoví ve víceletém orientačním programování vnějších nástrojů uvedených v prvním pododstavci, v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. Spolupráce s partnerskými zeměmi může být v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených partnerskými zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

Činnosti v oblasti mobility studentů a pracovníků mezi zeměmi programu a partnerskými zeměmi financované prostřednictvím přídělů z nástroje pro rozvojovou spolupráci se zaměří na oblasti, které jsou podstatné pro udržitelný růst rozvojových zemí podporující začlenění.

5.   Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační činnosti, včetně komunikace mezi podniky v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení, výdaje spojené s informačními technologiemi zaměřenými na zpracovávání a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou na základě řízení programu.

6.   Z finančních prostředků lze rovněž hradit výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními podle rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření a činnosti, jež nebyly dokončeny do 31. prosince 2020.

7.   Finanční prostředky na vzdělávací mobilitu jednotlivců, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 12 písm. a), které má spravovat národní agentura nebo agentury (dále jen "agentura"), jsou přidělovány na základě počtu obyvatel a životních nákladů v dotyčném členském státě, vzdálenosti mezi hlavními městy členských států a výkonnosti. Parametr výkonnosti tvoří 25 % celkových finančních prostředků podle kritérií uvedených v odstavcích 8 a 9. Finanční prostředky na strategická partnerství uvedená v čl. 8 odst. 1 a v čl. 14 odst. 1 písm. a), která má vybrat a řídit národní agentura, jsou přidělovány na základě kritérií stanovených Komisí v souladu s přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3. Toto přidělování prostředků by mělo být pokud možno neutrální s ohledem na rozdílné systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, mělo by zamezit výraznému snížení ročních rozpočtů přidělených členským státům v jednotlivých letech provádění programu a minimalizovat nepřiměřenou nerovnováhu ve výši přidělovaných prostředků.

8.   Finanční prostředky se přidělují na základě výkonnosti, tak aby bylo podpořeno účinné a efektivní využívání zdrojů. Kritéria použitá k měření výkonnosti budou vycházet z nejnovějších dostupných údajů a zaměří se zejména na:

a)

úroveň ročních uskutečněných výstupů; a

b)

úroveň ročních uskutečněných plateb.

9.   Finanční prostředky na rok 2014 se přidělují na základě nejnovějších dostupných údajů o prováděných akcích a čerpání rozpočtu vynaloženém v rámci programu celoživotního učení a programů Mládež v akci a Erasmus Mundus prováděných do 31. prosince 2013 včetně.

10.   Program může poskytovat podporu zvláštními novými způsoby financování, zejména způsoby stanovenými v článku 20.

Článek 19

Zvláštní způsoby financování

1.   Komise poskytuje finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Komise může zveřejnit společné výzvy s partnerskými zeměmi nebo jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími agenturami v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i školy, vysokoškolské instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní způsobilost k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené způsobilosti.

4.   Odchylně od článku 130 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé pro financováni od 1. ledna 2014 náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a vznikly během prvních šesti měsíců roku 2014, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

5.   Částka uvedená v čl. 137 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se nevztahuje na finanční podporu vzdělávací mobility poskytovanou jednotlivcům.

Článek 20

Nástroj pro záruky za studentské půjčky

1.   Nástroj pro záruky za studentské půjčky poskytne částečnou záruku finančním zprostředkovatelům týkající se půjček za nejlepších možných podmínek poskytovaných studentům studujícím v druhém cyklu, jako je magisterské studium, v uznávané vysokoškolské instituci v zemi programu, jak je definována v čl. 24 odst. 1, která není ani zemí jejich bydliště ani zemí, v níž získali kvalifikaci umožňující přístup k magisterskému studiu.

2.   Záruky vydané prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky pokrývají nové způsobilé studentské půjčky až do výše 12 000 EUR pro jednoleté programy a do výše 18 000 EUR pro dvouleté programy nebo jejich ekvivalent v místní měně.

3.   Správa nástroje pro záruky za studentské půjčky na unijní úrovni je svěřena Evropskému investičnímu fondu (EIF) v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 na základě dohody o přenesení pravomocí s Komisí, v níž se stanovují podrobná pravidla a požadavky upravující používání nástroje pro záruky za studentské půjčky i příslušné povinnosti stran. Na základě toho Evropský investiční fond uzavře dohody s finančními zprostředkovateli, jako jsou banky, vnitrostátní nebo regionální úvěrové instituce poskytující půjčky studentům nebo jiné uznávané finanční instituce a vyvine úsilí k zajištění výběru finančního zprostředkovatele pro každou zúčastněnou zemi s cílem zajistit, aby studenti ze všech zemí programu měli k nástroji pro záruky za studentské půjčky přístup konzistentním a nediskriminujícím způsobem.

4.   Technické informace týkající se fungování nástroje pro záruky za studentské půjčky jsou uvedeny v příloze II.

KAPITOLA VI

Výkonnost, výsledky a šíření

Článek 21

Sledování a hodnocení výkonnosti a výsledků

1.   Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně sleduje výkonnost a výsledky programu v porovnání s jeho cíli a informuje o nich, zejména pokud jde o:

a)

evropský přínos uvedený v článku 3;

b)

rozdělení finančních prostředků do oblastí vzdělávání, odborné přípravy a mládeže s cílem zajistit do konce programu přidělení financování, které zaručí trvalý systémový dopad.

c)

využití finančních prostředků získaných z vnějších nástrojů, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 4, a jejich příspěvek k cílům a zásadám příslušných vnějších nástrojů.

2.   Kromě provádění průběžného sledování Komise nejpozději do 31. prosince 2017 předloží hodnotící zprávu v polovině období za účelem posouzení účinnosti opatření přijatých k dosažení cílů programu a posouzení efektivity programu a jeho evropské přidané hodnoty, k níž případně přiloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Hodnotící zpráva o v polovině období se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení programu, na jeho vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech jeho cílů, jakož i na příspěvek přijatých opatření k realizaci strategie Evropa 2020. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření (celoživotní vzdělávání, Mládež v akci, Erasmus Mundus a další mezinárodní programy vysokoškolského vzdělávání).

3.   Komise předloží hodnotící zprávu v polovině období uvedenou v odstavci 2 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole VII a povinnosti národních agentur uvedené v článku 28, členské státy Komisi předloží do 30. června 2017 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území.

5.   Do 30. června 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů závěrečné hodnocení programu.

Článek 22

Komunikace a šíření

1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí šíření informací, publicitu a návaznost v souvislosti se všemi akcemi a činnostmi podporovanými v rámci programu, jakož i šíření výsledků předchozího programu celoživotního vzdělávání, programu Mládež v akci a programu Erasmus Mundus

2.   Příjemci projektů podporovaných prostřednictvím akcí a činností uvedených v článcích 6, 10, 12, 17 a 20 by měli zajistit řádné šíření dosažených výsledků a dopadů a jejich komunikaci. To může zahrnovat ustanovení o vzájemném informování o možnostech mobility.

3.   Národní agentury uvedené v článku 28 vypracují jednotnou politiku, pokud jde o účinné šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o akcích v jejich zemi.

4.   Veřejné i soukromé subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu. Pro jednotlivé části programu se použijí následující značky:

„Comenius“ pro oblast školního vzdělávání;

„Erasmus“ pro všechny typy vysokoškolského vzdělávání v zemích programu,

„Erasmus Mundus“ pro všechny typy činností v rámci vysokoškolského vzdělávání mezi zeměmi programu a partnerskými zeměmi,

„Leonardo da Vinci“ pro oblast odborného vzdělávání a odborné přípravy,

„Grundtvig“ pro oblast vzdělávání dospělých,

„Mládež v akci“ pro oblast neformálního a informálního učení mládeže,

„Sport“ pro činnosti v oblasti sportu.

5.   Komunikační činnosti přispívají také ke komunikaci mezi podniky v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecného cíle tohoto nařízení.

KAPITOLA VII

Přístup k programu

Článek 23

Přístup k programu

1.   Jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, který působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na základní úrovni může požádat o finanční prostředky z programu. V případě činností uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 14 odst. 1 písm. a) je cílem programu rovněž podpora účasti skupin mladých lidí, které jsou zapojeny do práce s mládeží, která však nemusí nutně probíhat v rámci mládežnických organizací.

2.   Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a účasti osob se zvláštními potřebami nebo omezenými příležitostmi, mimo jiné výběrem účastníků a přidělováním stipendií.

Článek 24

Účast zemí

1.   Programu se mohou účastnit tyto země (dále jen „země programu“):

a)

členské státy;

b)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu se všeobecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

c)

ty země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

d)

Švýcarská konfederace na základě dvoustranné dohody, která s ní bude uzavřena;

e)

země, na které se vztahuje evropská politika sousedství a které s Unií uzavřely dohody umožňující jejich účast v programech Unie pod podmínkou uzavření dvoustranné dohody s Unií o podmínkách účasti v tomto programu.

2.   Na země programu se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům.

3.   Program podpoří spolupráci s partnerskými zeměmi, zejména se sousedními zeměmi, v akcích a činnostech uvedených v článcích 6, 10 a 12.

KAPITOLA VIII

Systém řízení a auditu

Článek 25

Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou jednotnost a doplňkovost programu s:

a)

příslušnými politikami a programy, zejména v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, zaměstnanosti, výzkumu, inovací, průmyslu a podniků, politiky soudržnosti a rozvoje a rovněž politiky rozšiřování a iniciativ, nástrojů a strategií v oblasti regionální politiky a vnějších vztahů;

b)

ostatními příslušnými zdroji financování Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, zejména s Evropským sociálním fondem a dalšími finančními nástroji, které se týkají zaměstnanosti a sociálního začleňování, Evropským fondem pro regionální rozvoj, s Horizontem 2020 - rámcovým programem pro výzkum a inovace, s finančními nástroji, které se týkají spravedlnosti, občanství a zdraví, s programy vnější spolupráce a s předvstupními nástroji.

Článek 26

Prováděcí subjekty

Program provádějí důsledně tyto subjekty:

a)

Komise na úrovni Unie;

b)

národní agentury na vnitrostátní úrovni v zemích programu.

Článek 27

Vnitrostátní orgán

1.   Pojmem „vnitrostátní orgán“ se rozumí jeden nebo více vnitrostátních orgánů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

2.   Do 22 ledna 2014 členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako „vnitrostátní orgán“ pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to členský stát Komisi okamžitě oznámí v souladu se stejným postupem.

3.   Členské státy přijme veškerá vhodná opatření k odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu, zahrnující pokud možno i opatření zaměřená na řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získáváním víz.

4.   Do 22. března 2014 vnitrostátní orgán určí národní agenturu nebo národní agentury. V případech, kdy existuje více než jedna národní agentura, zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a účinný kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Aniž je dotčen čl. 29 odst. 3, každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování ročního pracovního programu národní agentury.

Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu v) a vi) a čl. 60 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (19), jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro jejich správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

5.   Vnitrostátní orgán pověří nezávislého auditora, uvedeného v článku 30.

6.   Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 30.

7.   V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program celoživotního vzdělávání nebo program Mládež v akci, může být rozsah kontrol a auditů v rámci posouzení shody ex ante omezen na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

8.   Vnitrostátní orgán sleduje program a dohlíží na jeho řízení na vnitrostátní úrovní. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o národní agenturu.

9.   Vnitrostátní orgán poskytne odpovídající spolufinancování na provoz národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

10.   V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura splňovala minimální požadavky stanovené Komisí, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

11.   Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán do 31. října každého roku poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

12.   Vnitrostátní orgán převezme odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu jako grantovou podporu, která má být v rámci programu poskytnuta.

13.   V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, odpovídá vnitrostátní orgán Komisi za vrácení prostředků, jež nejsou získány zpět.

14.   V případech uvedených v odstavci 13 může vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že vnitrostátní orgán chce odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a přechodných opatřeních.

15.   V případě odnětí pověření národní agentuře provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými této národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jejíž pověření odvolal finanční podporu potřebnou k pokračování v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

16.   Pokud o to Komise požádá, určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 28

Národní agentura

1.   Pojmem „národní agentura“ se rozumí jeden nebo více národních agentur v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

2.   Národní agentura:

a)

musí mít právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který má právní subjektivitu, a řídí se právem dotyčného členského státu. Jako národní agenturu nelze určit ministerstvo;

b)

musí mít odpovídající kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

c)

musí mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)

musí mít odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

e)

musí být určena na dobu, která pokrývá trvání programu.

3.   Národní agentura odpovídá za řízení všech fázích projektu u následujících akcí programu v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 44 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012:

a)

akce programu „vzdělávací mobilita jednotlivců“, s výjimkou mobility organizované na základě společných nebo dvojích / vícenásobných diplomů, rozsáhlých dobrovolnických projektů a nástroje pro záruky za studentské půjčky;

b)

strategická partnerství v rámci klíčové akce „spolupráce na inovacích a výměně osvědčených postupů“;

c)

řízení činností malého rozsahu podporujících strukturovaný dialog v oblasti mládeže v rámci klíčové akce „podpora reformy politiky“.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou být rozhodnutí o výběru a udělení u strategických partnerství podle odst. 3 písm. b) přijímána na úrovni Unie, je-li příslušné rozhodnutí přijato přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3, a to pouze ve zvláštních případech, kde pro centralizaci existují zřejmé důvody.

5.   Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům prostřednictvím grantové dohody nebo rozhodnutí o grantu, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

6.   Národní agentura podává Komisi a vnitrostátnímu orgánu, který ji určil, každoročně zprávu v souladu s ustanoveními čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Národní agentura odpovídá za provádění připomínek Komise předložených na základě jí provedené analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu, jakož i příslušného stanoviska nezávislého auditora.

7.   Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol v rámci programu ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

8.   V případě odvolání pověření národní agentury zůstává tato národní agentura právně odpovědná za provádění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

9.   Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu celoživotního vzdělávání a programu Mládež v akci a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

Článek 29

Evropská komise

1.   Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex-ante podle čl. 27 odst. 4 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme, nebo zamítne určení národní agentury. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

2.   Po přijetí posouzení shody ex ante národní agentury určené pro program, Komise formalizuje právní odpovědnost v souvislosti s finančními dohodami, které se týkají předchozího programu celoživotního učení a programu Mládež v akci a které na začátku programu ještě nejsou ukončené.

3.   V souladu s čl. 27 odst. 4 dokument, který upravuje smluvní vztah mezi Komisí a národní agenturou:

a)

stanovuje normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro správu finančních prostředků Unie národními agenturami na grantovou podporu;

b)

obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

c)

stanovuje požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

4.   Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)

finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)

finanční příspěvek na podporu úkolů národní agentury v oblasti řízení programu. Ten se poskytuje v podobě paušálního příspěvku na provozní náklady národní agentury a stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře.

5.   Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

6.   S ohledem na požadavky pro národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 27 odst. 4 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, zejména na základě na jí předloženého posouzení shody ex ante provedeného vnitrostátním orgánem, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k tomuto prohlášení, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

7.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

8.   V případě, že je pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu nepřijatelné, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

9.   Komise bude pořádat pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby zajistila soudržné provádění programu ve všech zemích programu.

Článek 30

Nezávislý auditor

1.   Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle v čl. 60 odst. 5 písm. nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Nezávislý auditor:

a)

musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)

zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)

nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména musí být funkčně nezávislý na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí.

3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA IX

Kontrolní systém

Článek 31

Zásady kontrolního systému

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem.

3.   Národní agentura je odpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce a činnosti programu uvedené v čl. 28 odst. 3. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.   Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 32

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou oprávněny provádět na základě kontroly dokumentů nebo inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů a dalších třetích osob, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie. Mohou rovněž provádět audity a kontroly národních agentur.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (20), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny první a druhý odstavec, musejí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě.

KAPITOLA X

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 33

Přenesení pravomocí na Komisi

Za účelem zajištění co nejvhodnější úrovně řízení úkolů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 týkající se změny čl. 28 odst. 3, ale pouze pokud jde o stanovení dalších akcí, které mají být řízeny národními agenturami.

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 33 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 33 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 33 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Provádění programu

Za účelem provádění programu Komise přijme roční pracovní programy ve formě prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 3. Jednotlivé roční pracovní programy zajistí, aby obecné a specifické cíle stanovené v článcích 4, 5, 11 a 16 byly každoročně důsledně prováděny, a stanoví očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou výši. Roční pracovní programy zároveň musí obsahovat popis akcí, které budou financovány, částku přidělenou každé akci i rozdělení finančních prostředků mezi členské státy na akce řízené prostřednictvím národních agentur a orientační harmonogram provádění. V případě grantů musí obsahovat maximální míru spolufinancování, která zohlední specifika cílových skupin, zejména jejich kapacitu pro spolufinancování a možnosti získat financování od třetích stran. Zejména u akcí zaměřených na organizace s omezenými finančními kapacitami bude minimální míra spolufinancování stanovena na 50 %.

Článek 36

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být ad hoc k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA XI

Závěrečná ustanovení

Článek 37

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES se zrušují ode dne 1. ledna 2014

2.   Akce zahájené do 31. prosince 2013 včetně na základě rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES, a č. 1298/2008/ES jsou v příslušných případech spravovány v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s předchozími programy v oblastech celoživotního učení, mládeže a mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 154.

(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 200.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí program „Mládež v akci“ na období 2007 až 2013 (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 30).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1298/2008/ES ze dne 16. prosince 2008, kterým se zavádí akční program Erasmus Mundus 2009–2013 pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 83).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(8)  Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6).

(10)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60).

(11)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1).

(12)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11).

(13)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1).

(14)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1

(15)  Rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.02.2011, s. 13).

(18)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10).

(19)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA I

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru ukazatelů:

Evropa 2020 Hlavní vzdělávací cíle

Procentní zastoupení osob ve věku 18–24 let, které mají pouze nižší sekundární vzdělání a které se neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy.

Procentní zastoupení osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním.

Cíl mobility v souladu se závěry Rady o cílech pro vzdělávací mobilitu

Procentní zastoupení absolventů vysokoškolského vzdělávání, kteří absolvovali část vysokoškolského studia nebo odborné přípravy (včetně odborných stáží) v zahraničí.

Procentní zastoupení osob ve věku 18-34 let s počátečním odborným vzděláváním a přípravou, kteří absolvovali počáteční odborné vzdělávání a přípravu nebo odborný výcvik (včetně odborných stáží) v zahraničí.

Kvantita (obecně)

Počet zaměstnanců podporovaných programem podle zemí a odvětví

Počet účastníků se zvláštními potřebami nebo menšími příležitostmi

Počet a typ organizací a projektů podle země a činnosti

Vzdělávání a odborná příprava

Počet žáků, studentů a stážistů účastnících se programu podle země, odvětví, činnosti a pohlaví

Počet vysokoškolských studentů, kteří dostávají podporu ke studiu v partnerské zemi, a rovněž počet studentů z partnerských zemí přicházejících studovat do země programu

Počet vysokoškolských institucí v partnerských zemích, které se účastní akcí mobility a spolupráce

Počet uživatelů Euroguidance

Procentní zastoupení účastníků, kteří získali osvědčení, diplom nebo jiný druh formálního uznání jejich účasti v programu

Procentní zastoupení účastníků, kteří prohlašují, že si zvýšili své klíčové kompetence

Procentní zastoupení účastníků v dlouhodobé mobilitě, kteří prohlašují, že si zvýšili své jazykové znalosti

Jean Monnet

Počet studentů, kteří získali odborné vzdělání prostřednictvím činností programu Jean Monnet

Mládež

Počet mladých lidí zapojených do činností mobility podporovaných programem podle zemí, činnosti a pohlaví

Počet mládežnických organizací ze zemí programu i partnerských zemí zapojených do akcí mezinárodní mobility a spolupráce

Počet uživatelů sítě Eurodesk

Procentní zastoupení účastníků, kteří získali osvědčení, např. Youthpass, diplom nebo jiný druh formálního uznání jejich účasti v programu

Procentní zastoupení účastníků, kteří prohlašují, že si zvýšili své klíčové kompetence

Procentní zastoupení účastníků v dobrovolnické činnosti, kteří prohlašují, že si zvýšili své jazykové znalosti

Sport

Rozsah členství sportovních organizací žádajících o účast a účastnících se programu podle zemí

Procentní zastoupení účastníků, kteří využili výsledků přeshraničních projektů

a)

k boji proti hrozbám, kterým sport čelí

b)

ke zlepšení řádné správy a řízení sportu a dvojí kariéry

c)

ke zvýšení míry sociálního začlenění, rovných příležitostí a účasti ve sportu


PŘÍLOHA II

TECHNICKÉ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE NÁSTROJE PRO ZÁRUKY ZA STUDENTSKÉ PŮJČKY

1.   Výběr finančních zprostředkovatelů

Finanční zprostředkovatelé jsou vybíráni na základě výzvy k vyjádření zájmu v souladu s osvědčenými tržními postupy, mimo jiné s ohledem na:

a)

objem finančních prostředků, které budou studentům poskytnuty;

b)

nejvýhodnější možné podmínky nabízené studentům při splnění minimálních norem pro půjčky, jak jsou stanoveny v bodu 2;

c)

přístup k financování pro všechny obyvatele zemí programu, jak jsou definovány v čl. 24 odst. 1;

d)

opatření na prevenci podvodů a

e)

dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (1)

2.   Ochrana příjemců úvěru

Níže uvedená opatření jsou minimálními zárukami, které musejí poskytnout finanční zprostředkovatelé, chtějí-li poskytovat studentské půjčky, na které se vztahuje záruka poskytovaná nástrojem pro záruky za studentské půjčky:

a)

nebude požadována paralelní či rodičovská záruka;

b)

půjčky jsou přidělovány na nediskriminačním základě;

c)

jako součást procesu posuzování zváží finanční zprostředkovatel riziko nadměrného zadlužení studenta, a to na základě hodnoty akumulovaných dluhů a s ohledem na rozhodnutí soudu týkající se nesplacených dluhů, a

d)

splácení probíhá na základě hybridního modelu, který kombinuje standardizované hypoteční platby se sociálními zárukami, jako jsou zejména:

i)

výrazně snížená úroková sazba oproti tržním sazbám;

ii)

počáteční lhůta odkladu zahájení splátek, která trvá nejméně 12 měsíců po ukončení studijního programu, nebo, pokud vnitrostátní právní předpisy takový odklad neumožňují, ustanovení o splácení v nominální výši po dobu 12 měsíců;

iii)

ustanovení, které umožňuje přerušení splátek na dobu nejméně 12 měsíců během trvání půjčky, které lze poskytnout na základě žádosti absolventa, nebo, pokud vnitrostátní právní předpisy takový odklad neumožňují, ustanovení o splácení v nominální výši po dobu 12 měsíců;

iv)

možnost odkladu splácení úroků po dobu studia;

v)

pojištění pro případ smrti či zdravotního postižení a

vi)

žádné sankce za předčasné celé nebo částečné splacení.

Finanční zprostředkovatelé mohou nabízet splácení podle příjmu a také lepší podmínky, například delší lhůty odkladu, delší přerušení splátek nebo pozdější dobu splatnosti, které zohledňují specifické potřeby absolventů, jako jsou například absolventi pokračující v doktorském studijním programu nebo poskytnou absolventům více času absolventům na to, aby si našli zaměstnání. Poskytování těchto lepších podmínek je zohledněno při výběru finančních zprostředkovatelů.

3.   Sledování a hodnocení

Nástroj pro záruky za studentské půjčky bude sledován a hodnocen podle článku 21 tohoto nařízení a na základě čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Jako součást tohoto procesu Komise podává zprávy o účincích nástroje pro záruky za studentské půjčky na příjemce a na systémy vysokoškolského vzdělávání. Zpráva Komise bude obsahovat mimo jiné údaje a navrhovaná opatření pro řízení všech oblastí, pokud jde o:

a)

počet studentů, kteří jsou příjemci půjček, za něž ručí nástroj pro záruky za studentské půjčky, včetně údajů o jejich splácení;

b)

objem půjček poskytnutých na základě smluv s finančními zprostředkovateli;

c)

úroveň úrokové sazby;

d)

míra zadlužení a neplnění závazků, včetně opatření přijatých finančním zprostředkovatelem vůči těm, kdo nesplácejí půjčky;

e)

opatření na prevenci podvodů přijatá finančním zprostředkovatelem;

f)

profil podporovaných studentů, včetně jejich socioekonomického zázemí, studijního oboru a země původu a destinace v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu údajů;

g)

zeměpisná rovnováha čerpání z nástroje pro záruky za studentské půjčky a

h)

zeměpisné pokrytí finančními zprostředkovateli

V případě, že předpokládané čerpání nebo účast finančních zprostředkovatelů nejsou uspokojivé, Komise posoudí návrh vhodných regulačních změn, včetně legislativních změn, bez ohledu na pravomoci Evropského parlamentu a Rady podle čl. 140 odst. 9 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Rozpočet

Rozpočtové prostředky pokryjí veškeré náklady nástroje pro záruky za studentské půjčky, včetně platebních závazků vůči zúčastněným finančním zprostředkovatelům vyplývajících z částečných záruk a správních poplatků EIF.

Rozpočet přidělený na nástroj pro záruky za studentské půjčky, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 2 písm. c), nebude vyšší než 3,5 % celkového rozpočtu programu.

5.   Zviditelňování a zvyšování povědomí o nástroji

Všichni zúčastnění finanční zprostředkovatelé přispívají k podpoře nástroje pro záruky za studentské půjčky poskytováním informací studentům. Za tímto účelem Komise mimo jiné poskytne národním agenturám v zemích programu nezbytné informace, které jim umožní jednat jako informační prostředník v oblasti nástroje pro záruky za studentské půjčky.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 č 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).


20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/74


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1289/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mechanismus vzájemnosti, který má být zaveden, pokud třetí země uvedená v příloze II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2) uplatňuje vízovou povinnost vůči státním příslušníkům alespoň jednoho členského státu, by měl být upraven v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, jakož i v souvislosti s judikaturou Soudního dvora Evropské unie týkající se sekundárních právních základů. Uvedený mechanismus by měl být navíc upraven tak, aby Unie mohla přijmout opatření jako projev solidarity, pokud třetí země uvedená v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 uplatňuje vůči státním příslušníkům alespoň jednoho členského státu vízovou povinnost.

(2)

Poté, co je od členského státu obdrženo oznámení, že třetí země uvedená v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 uplatňuje vůči jeho státním příslušníkům vízovou povinnost, by všechny členské státy měly společně reagovat, a tím dát odpověď Unie na situaci, která se dotýká Unie jako celku a vystavuje její občany odlišnému zacházení.

(3)

Unie by měla ve svých vztazích se třetími zeměmi aktivně usilovat o úplnou vzájemnost v oblasti vízového styku, a přispět tak k větší důvěryhodnosti a soudržnosti vnější politiky Unie.

(4)

Toto nařízení by mělo stanovit mechanismus, který v mimořádné situaci, kdy je naléhavě nutné reagovat a vyřešit obtíže, jimž čelí alespoň jeden členský stát, umožní dočasně pozastavit osvobození od vízové povinnosti pro třetí zemi uvedenou v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 (dále jen „mechanismus pozastavení“), s přihlédnutím k celkovému dopadu této mimořádné situace na Unii jako celek.

(5)

Pro účely mechanismu pozastavení se podstatným a náhlým nárůstem rozumí nárůst překračující hranici 50 %. Může se jím však rozumět i nižší nárůst, pokud to Komise ve zvláštních případech oznámených dotčenými členskými státy uzná za vhodné.

(6)

Pro účely mechanismu pozastavení se nízkou mírou uznávání rozumí míra uznávání žádostí o azyl do výše přibližně 3 nebo 4 %. Může se jí však rozumět i vyšší míra uznávání, pokud to Komise ve zvláštních případech oznámených dotčenými členskými státy uzná za vhodné.

(7)

Je nezbytné předejít a zamezit zneužití v důsledku osvobození od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty státních příslušníků třetí země v případech, kdy představují hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost dotčeného členského státu.

(8)

Toto nařízení by mělo poskytnout právní základ pro vízovou povinnost nebo pro osvobození od této povinnosti držitelů cestovních dokladů vydaných určitými subjekty, které dotčené členské státy uznávají za subjekty mezinárodního práva a které nejsou mezinárodními mezivládními organizacemi.

(9)

Jelikož se pravidla udělování víz uprchlíkům a osobám bez státní příslušnosti, zavedená nařízením Rady (ES) č. 1932/2006 (3), nevztahují na tyto osoby, které mají pobyt ve Spojeném království nebo Irsku, je nutné vyjasnit situaci ohledně vízové povinnosti pro určité uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti, které mají pobyt ve Spojeném království nebo Irsku. Toto nařízení by mělo ponechat členským státům možnost rozhodnout, zda v souladu se svými mezinárodními závazky tuto kategorii osob od vízové povinnosti osvobodí. Členské státy by taková rozhodnutí měly oznámit Komisi.

(10)

Nařízením (ES) č. 539/2001 by nemělo být dotčeno uplatňování mezinárodních dohod uzavřených Evropským společenstvím před vstupem uvedeného nařízení v platnost, v důsledku nichž je nezbytné odchýlit se od společných vízových pravidel, přičemž by měla být zohledněna judikatura Soudního dvora Evropské unie.

(11)

V zájmu zajištění přiměřené účasti Evropského parlamentu a Rady ve druhé fázi uplatňování mechanismu vzájemnosti a vzhledem k obzvláště citlivé politické povaze pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky třetí země uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 a k horizontálním důsledkům tohoto pozastavení pro členské státy, pro země přidružené k Schengenu i pro Unii samotnou, zejména pro jejich vnější vztahy a pro celkové fungování schengenského prostoru, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o určité prvky mechanismu vzájemnosti. Svěření takové pravomoci Komisi zohledňuje potřebu politických jednání o vízové politice Unie v schengenském prostoru. Je také odrazem potřeby zajistit dostatečnou transparentnost a právní jistotu při uplatňování mechanismu vzájemnosti na všechny státní příslušníky dotyčné třetí země, zejména prostřednictvím odpovídající dočasné změny přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(12)

V zájmu zajištění účinného uplatňování mechanismu pozastavení a určitých ustanovení mechanismu vzájemnosti, a zejména s cílem umožnit přiměřené zohlednění všech příslušných faktorů a možných důsledků uplatňování těchto mechanismů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určování kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země, kteří by měli podléhat dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti v rámci mechanismu vzájemnosti a odpovídající doby trvání tohoto pozastavení, jakož i pravomoci pro provádění mechanismu pozastavení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4). Tyto prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(16)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (11). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(17)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (12). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(18)

Nařízení (ES) č. 539/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Uplatňuje-li třetí země uvedená v příloze II vízovou povinnost na státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, použijí se tato ustanovení:

a)

do 30 dnů od zavedení vízové povinnosti třetí zemí nebo v případech, kdy je vízová povinnost uplatňovaná ke dni 9. ledna 2014 přetrvává, do 30 dnů od uvedeného dne dotčený členský stát tuto skutečnost písemně oznámí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Toto oznámení:

i)

uvede datum zavedení vízové povinnosti a druhy dotčených cestovních dokladů a víz;

ii)

obsahuje podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotčený členský stát přijal za účelem zajištění bezvízového styku s danou třetí zemí, a dále veškeré důležité informace.

Komise informaci o tomto oznámení bezodkladně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, včetně informace o dni zavedení vízové povinnosti a druzích dotčených cestovních dokladů a víz.

Pokud se třetí země rozhodne zrušit vízovou povinnost před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci tohoto písmene, uvedené oznámení se neučiní nebo se zruší a informace se nezveřejní;

b)

Komise neprodleně po dni zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a po konzultaci s dotčeným členským státem podnikne kroky u orgánů dotyčné třetí země, zejména v politické, hospodářské a obchodní oblasti, s cílem obnovit nebo zavést bezvízový styk a o těchto krocích bezodkladně informuje Evropský parlament a Radu;

c)

pokud do 90 dní ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a přes veškeré kroky podniknuté v souladu s písmenem b) třetí země vízovou povinnost nezruší, může dotčený členský stát požádat Komisi, aby pozastavila osvobození od vízové povinnosti pro určité kategorie státních příslušníků této třetí země. Pokud členský stát tuto žádost podá, informuje o ní Evropský parlament a Radu;

d)

Komise při zvažování dalších kroků podle písmen e), f) nebo h) zohlední výsledek opatření přijatých dotčeným členským státem za účelem zajištění bezvízového styku s dotyčnou třetí zemí, kroky podniknuté v souladu s písmenem b) a dopad pozastavení osvobození od vízové povinnosti na vnější vztahy Unie a jejích členských států s danou třetí zemí;

e)

pokud dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší, Komise nejpozději šest měsíců ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce a poté v intervalech nepřekračujících šest měsíců v rámci celkového období, které nesmí překročit den, kdy akt v přenesené pravomoci uvedený v písmenu f) nabude účinku nebo kdy je proti němu vyslovena námitka:

i)

přijme na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastního podnětu prováděcí akt, kterým se dočasně pozastaví osvobození určitých kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu nejvýše šesti měsíců. Tento prováděcí akt stanoví v rámci 90 dnů od svého vstupu v platnost den, od něhož pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabude účinku, přičemž se zohlední zdroje, které mají k dispozici konzuláty členských států. Při přijímání následných prováděcích aktů může Komise dobu tohoto pozastavení prodloužit o další období nepřekračující šest měsíců a může upravit kategorie státních příslušníků dané třetí země, na něž se pozastavení osvobození od vízové povinnosti vztahuje.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2. Aniž je dotčeno uplatňování článku 4, jsou během doby trvání pozastavení všechny kategorie státních příslušníků třetí země uvedené v prováděcím aktu povinny mít při překračování vnějších hranic členských států vízum; nebo

ii)

předloží výboru uvedenému v čl. 4a odst. 1 zprávu obsahující posouzení situace a uvádějící důvody, proč se rozhodla nepozastavit osvobození od vízové povinnosti, a informuje o tom Evropský parlament a Radu.

Všechny významné faktory, jako jsou ty, které jsou uvedeny v písmenu d), se v uvedené zprávě zohlední. Evropský parlament a Rada mohou na základě této zprávy vést politickou diskusi;

f)

pokud do 24 měsíců ode dne zveřejnění podle písm. a) třetího pododstavce dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší, Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4b, kterým se dočasně pozastaví uplatňování přílohy II pro státní příslušníky uvedené třetí země na dobu dvanácti měsíců. Tento akt v přenesené pravomoci stanoví v rámci 90 dnů od svého vstupu v platnost den, od něhož pozastavení uplatňování přílohy II nabude účinku, přičemž se zohlední zdroje, které mají k dispozici konzuláty členských států, a pozmění odpovídajícím způsobem přílohu II. Tato změna se provede tak, že se k názvu dané třetí země připojí poznámka pod čarou uvádějící, že osvobození od vízové povinnosti týkající se této třetí země je pozastaveno, a upřesňující dobu trvání tohoto pozastavení.

Dnem, kdy pozastavení uplatňování přílohy II pro státní příslušníky dotyčné třetí země nabude účinku, nebo kdy je vyslovena námitka proti aktu v přenesené pravomoci podle čl. 4b odst. 5, končí platnost jakéhokoliv prováděcího aktu přijatého podle písmene e), který se této třetí země týká.

Pokud Komise předloží legislativní návrh v souladu s písmenem h), prodlužuje se doba pozastavení uvedená v prvním pododstavci tohoto písmene o dalších šest měsíců. Poznámka pod čarou uvedená ve zmíněném pododstavci se odpovídajícím způsobem pozmění.

Aniž je dotčeno uplatňování článku 4, jsou během období tohoto pozastavení státní příslušníci třetí země, na niž se akt v přenesené pravomoci vztahuje, povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum;

g)

jakékoli následné oznámení učiněné dalším členským státem podle písmene a), týkající se stejné třetí země během období uplatňování opatření přijatých podle písmen e) nebo f) s ohledem na tuto třetí zemi se zahrne do probíhajících postupů, aniž by byly prodlouženy lhůty nebo doby stanovené v uvedených písmenech;

h)

pokud dotyčná třetí země nezruší vízovou povinnost do šesti měsíců ode dne, kdy akt v přenesené pravomoci podle písmene f) vstoupil v platnost, může Komise předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na danou třetí zemi z přílohy II do přílohy I;

i)

postupy podle písmen e), f) a h) není dotčeno právo Komise, aby kdykoliv předložila legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na danou třetí zemi z přílohy II do přílohy I;

j)

pokud daná třetí země vízovou povinnost zruší, dotčený členský stát tuto skutečnost okamžitě oznámí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Toto oznámení Komise neprodleně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Platnost jakéhokoliv prováděcího aktu nebo aktu v přenesené pravomoci přijatých podle písmen e) nebo f) a týkajících se dané třetí země končí sedm dní po zveřejnění podle prvního pododstavce tohoto písmene. Pokud daná třetí země zavedla vízovou povinnost pro státní příslušníky dvou nebo více členských států, končí platnost prováděcího aktu nebo aktu v přenesené pravomoci týkajících se této třetí země sedm dní po zveřejnění oznámení týkajícího se posledního členského státu, jehož státní příslušníci podléhali vízové povinnosti ze strany uvedené třetí země. Poznámka pod čarou uvedená v písm. f) prvním pododstavci se vymaže po skončení platnosti dotyčného aktu v přenesené pravomoci. Informace o tomto skončení platnosti Komise neprodleně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Pokud daná třetí země vízovou povinnost zruší a dotčený členský stát tuto skutečnost neoznámí v souladu s prvním pododstavcem tohoto písmene, Komise z vlastního podnětu neprodleně přistoupí ke zveřejnění podle uvedeného pododstavce a použije se druhý pododstavec tohoto písmene.“;

b)

odstavec 5 se zrušuje.

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 1a

1.   Odchylně od čl. 1 odst. 2 se v mimořádné situaci, jakožto krajní případ, v souladu s tímto článkem osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené v příloze II dočasně pozastaví.

2.   Členský stát může učinit oznámení Komisi, pokud se během šestiměsíčního období potýká ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku či obdobím posledních šesti měsíců před zavedením osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené v příloze II s jednou či více z následujících okolností, které vedou k mimořádné situaci, již není schopen sám vyřešit, totiž s podstatným a náhlým nárůstem počtu:

a)

státních příslušníků uvedené třetí země, o nichž se zjistí, že na území členského státu pobývají neoprávněně;

b)

žádostí o azyl podaných státními příslušníky uvedené třetí země s nízkou mírou uznávání, jestliže takový nárůst vede ke zvláštním tlakům na azylový systém členského státu;

c)

zamítnutých žádostí o zpětné převzetí předložených členským státem uvedené třetí zemi ohledně jejích státních příslušníků.

Srovnání s obdobím šesti měsíců před zavedením osvobození od vízové povinnosti uvedené v prvním pododstavci lze použít pouze během období sedmi let ode dne zavedení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky dané třetí země.

V oznámení uvedeném v prvním pododstavci se uvedou důvody, na nichž se zakládá, a zahrnou se v něm všechny příslušné údaje a statistiky, jakož i podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotčený členský stát přijal k nápravě situace. Komise o tomto oznámení neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

3.   Komise jakékoliv oznámení podle odstavce 2 posoudí, přičemž zohlední:

a)

zda se v něm vyskytuje některá ze situací popsaných v odstavci 2;

b)

počet členských států zasažených některou ze situací popsaných v odstavci 2;

c)

celkový dopad nárůstu uvedeného v odstavci 2 na situaci v oblasti migrace v Unii, jak vyplývá z údajů poskytnutých členskými státy;

d)

zprávy vypracované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu nebo Evropským policejním úřadem (Europol), jestliže to vyžadují okolnosti konkrétního oznámeného případu;

e)

celkovou otázku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v konzultaci s dotčeným členským státem.

O výsledcích svého posouzení informuje Komise Evropský parlament a Radu.

4.   Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 3 a s ohledem na dopad, který by pozastavení osvobození od vízové povinnosti mělo na vnější vztahy Unie a jejích členských států s dotyčnou třetí zemí, a v úzké spolupráci s danou třetí zemí v zájmu nalezení alternativního dlouhodobého řešení rozhodne, že je třeba přijmout opatření, přijme do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 2 prováděcí akt, jímž se dočasně pozastavuje osvobození státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu šesti měsíců. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2. V prováděcím aktu se stanoví den, ke kterému pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabývá účinku.

Aniž je dotčeno uplatňování článku 4, jsou během doby tohoto pozastavení státní příslušníci třetí země, na niž se prováděcí akt vztahuje, povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.

5.   Před koncem doby platnosti prováděcího aktu přijatého podle odstavce 4 Komise ve spolupráci s dotčeným členským státem předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě může být připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na danou třetí zemi z přílohy II do přílohy I.

6.   Jestliže Komise předložila legislativní návrh podle odstavce 5, může prodloužit platnost prováděcího aktu přijatého podle odstavce 4 nejvýše o dvanáct měsíců. Rozhodnutí o prodloužení platnosti prováděcího aktu se přijímá přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2.

Článek 1b

Do 10. ledna 2018 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti stanoveného v čl. 1 odst. 4 a mechanismu pozastavení stanoveného v článku 1a, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada o tomto návrhu rozhodují řádným legislativním postupem.“.

3)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členský stát může stanovit výjimky z vízové povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 1 nebo z osvobození od vízové povinnosti stanoveného v čl. 1 odst. 2, pokud jde o:

a)

držitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů;

b)

členy civilních leteckých a námořních posádek při plnění jejich pracovních povinností;

c)

členy civilních námořních posádek, kteří vystupují na břeh a jsou držiteli průkazu totožnosti námořníka vydaného v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce č. 108 ze dne 13. května 1958 nebo č. 185 ze dne 16. června 2003 nebo v souladu s Úmluvou Mezinárodní námořní organizace o usnadnění mezinárodní námořní dopravy ze dne 9. dubna 1965;

d)

posádky a členy nouzových nebo záchranných misí v případě pohromy nebo nehody;

e)

členy civilních posádek lodí plavících se v mezinárodních vnitrozemských vodách;

f)

držitele cestovních dokladů vydaných mezinárodními mezivládními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát, nebo jinými subjekty, které dotčené členské státy uznaly za subjekty mezinárodního práva, zaměstnancům těchto organizací nebo subjektů“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)

aniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají žádnou státní příslušnost a pobývají ve Spojeném království nebo v Irsku a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného Spojeným královstvím nebo Irskem a uznaného dotčeným členským státem.“.

4)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4a

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

„Článek 4b

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. f) je svěřena Komisi na dobu pěti let od9. ledna 2014. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. f) kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 4 písm. f) vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

Článek 2

Článek 1a nařízení (ES) č. 539/2001 ve znění tohoto nařízení, a zejména ustanovení odst. 2 druhého pododstavce uvedeného článku, se použije rovněž na třetí země, vůči jejichž státním příslušníkům bylo osvobození od vízové povinnosti zavedeno před 9. ledna 2014.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2013.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1932/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady mechanismu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(5)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(6)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatření pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(8)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(10)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(11)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(12)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64,7.3.2002, s. 20).


20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/81


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1290/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173, 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

„Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ (dále jen „program Horizont 2020“) byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4). Uvedené nařízení je nutné doplnit o pravidla pro účast v nepřímých akcích prováděných v rámci programu Horizont 2020 a pro využívání a šíření výsledků těchto akcí.

(2)

Program Horizont 2020 by měl být prováděn s cílem přímo přispět k získání vedoucího postavení v průmyslu a k vytváření růstu a zaměstnanosti i blahobytu občanů v Evropě a měl by odrážet strategickou vizi obsaženou ve sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvaném „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“, ve kterém se Komise zavazuje radikálně zjednodušit přístup pro účastníky.

(3)

Program Horizont 2020 by měl podporovat realizaci a fungování Evropského výzkumného prostoru, ve kterém probíhá volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií, a to posílením spolupráce jak mezi Unií a členskými státy, tak mezi členskými státy, zvláště prostřednictvím uplatňování soudržného souboru pravidel.

(4)

Pravidla pro účast a využívání a šíření výsledků programu Horizont 2020 (dále jen „pravidla“) by měla náležitě odrážet doporučení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (5), a doporučení Rady týkající se zjednodušení administrativních a finančních požadavků rámcových programů pro výzkum. Tato pravidla by měla navazovat na opatření ke zjednodušení, která již byla zavedena na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (6), měla by převzít doporučení uvedená v závěrečné zprávě skupiny odborníků nazvané „Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu“ ze dne 12. listopadu 2010 a měla by jít ještě dále, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro účastníky a omezení složitosti finančních ustanovení za účelem usnadnění účasti a snížení množství finančních chyb. Pravidla by měla rovněž náležitě zohledňovat obavy a doporučení výzkumné obce vyplývající z diskuze, kterou podnítilo sdělení Komise ze dne 29. dubna 2010 nazvané „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“ a následná zelená kniha ze dne 9. února 2011 nazvaná „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU.“

(5)

Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 by mělo zahrnovat hodnocení nového modelu financování včetně jeho dopadu na úrovně financování, účast v programu Horizont 2020 a na jeho přitažlivost.

(6)

Komise nebo příslušný financující subjekt by měly zajistit, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů k dispozici pokyny a informace.

(7)

Za účelem zajištění soudržnosti s dalšími unijními programy financování by se měl program Horizont 2020 provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7), a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8) s patřičným ohledem na zvláštní povahu činností v oblasti výzkumu a inovací.

(8)

Integrovaný přístup by měl být zajištěn propojením činností sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) přijatého rozhodnutím č. 1982/2006, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (9) a Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“), zřízeného nařízením Evropského parlament a Rady (ES) č. 294/2008 (10), aby se usnadnila účast, vytvořil soudržnější soubor nástrojů, zvýšil vědecký a hospodářský dopad a současně zamezilo zdvojování a roztříštěnosti. Uplatňováním společných pravidel by měl být zajištěn soudržný rámec, který by měl usnadnit účast v programech získávajících finanční příspěvek Unie z rozpočtu programu Horizont 2020, včetně účasti v programech řízených Evropským inovačním a technologickým institutem, společných podnicích či jakýchkoli jiných strukturách podle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo účasti v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU.

Měla by však být zajištěna flexibilita umožňující přijmout zvláštní pravidla v případech, kdy je to opodstatněno zvláštními potřebami příslušných akcí. Za účelem zohlednění zvláštních provozních potřeb stanovených v rámci příslušného základního právního aktu týkajícího se subjektů zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Akce spadající do působnosti tohoto nařízení by měly respektovat základní práva a zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně těch vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. Června 2013 (11), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu.

(10)

V souladu s cíli mezinárodní spolupráce stanovenými v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU by se měla podporovat účast právních subjektů usazených v třetích zemích a mezinárodních organizací. Pravidla by měla být prováděna v souladu s opatřeními přijatými podle článků 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a měla by být v souladu s mezinárodním právem. Při provádění pravidel by měly být navíc patřičně zohledněny podmínky pro účast unijních subjektů na odpovídajících programech třetích zemí.

(11)

Pravidla by měla vytvořit soudržný, komplexní a transparentní rámec, a zajistit tak co nejúčinnější provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, zejména s ohledem na mikropodniky a malé a střední podniky (dále jen „malé a střední podniky“). Finanční pomoc Unie by mohla být poskytována různými formami.

(12)

V souladu se zásadou transparentnosti a nad rámec požadavku na zveřejňování stanoveného v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení (EU) č. 1268/2012 by Komise měla prostřednictvím zvláštních informačních kanálů zveřejňovat na internetových stránkách programu Horizont 2020 výzvy k předkládání návrhů a měla by zajistit jejich všeobecné rozšíření prostřednictvím národních kontaktních míst a, je-li to možné, v přístupných formátech poskytnutých na požádání.

(13)

Kritéria pro výběr a udělení stanovená v tomto nařízení by měla být uplatňována transparentním způsobem a na základě objektivních a měřitelných ukazatelů, s přihlédnutím k celkovému cíli programu Horizont 2020 zaměřeného na dosažení dobře fungujícího Evropského výzkumného prostoru.

(14)

Obecně by doba mezi posledním dnem pro podání úplných návrhů a podpisem grantových dohod se žadateli nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu žadatelům měla být kratší než doba stanovená v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. V řádně odůvodněných případech a pro akce Evropské rady pro výzkum by mělo být povolena delší doba.

(15)

Komise by měla pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení postupů v rámci postupného zlepšování informačních systémů, například prostřednictvím dalšího rozšíření portálu pro účastníky jako jediného kontaktního místa od okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů přes jejich předložení, až po provedení akce s cílem vytvořit jediné kontaktní místo pro celý postup. Systém také může poskytnout žadatelům zpětnou vazbu o stavu zpracování jejich žádostí v daném okamžiku.

(16)

Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (12), jež stanoví bezpečnostní předpisy týkající se utajovaných skutečností Evropské unie.

(17)

Je nezbytné stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy akcí programu Horizont 2020. Zejména by měla být stanovena pravidla týkající se počtu účastníků a místa jejich usazení. V případě akce bez účasti subjektu usazeného v některém členském státu je třeba usilovat o dosažení cílů stanovených v článcích 173 a 179 Smlouvy o fungování EU.

(18)

Podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES (13) jsou právní subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k účasti v programu Horizont 2020, a to za zvláštních podmínek, které jsou v tomto programu stanoveny.

(19)

Komise by měla zvážit harmonogramy výzev k předkládání návrhů a žádostí o informace, a zohlednit přitom podle možnosti standardní období svátků a dovolených.

(20)

Komise by měla u neúspěšných návrhů poskytnout žadatelům zpětnou vazbu.

(21)

Jasné a transparentní mechanismy pro vypracovávání výzev k předkládání návrhů týkajících se konkrétních témat by měly umožnit rovné podmínky, zvýšit přitažlivost programu Horizont 2020 a zvýšit účast v něm.

(22)

Komise by ve všech aspektech programu Horizont 2020 měla jednat v souladu se zásadami evropského kodexu řádného úředního chování, uvedeného v příloze rozhodnutí Komise 2000/633/ES, ESUO, Euratom (14).

(23)

Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí programu Horizont 2020. V zájmu snížení složitosti stávajících pravidel financování, by měl být přijat zjednodušený model náhrady nákladů s větším využitím paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů.

(24)

Sazby náhrad uvedené v tomto nařízení se uvádějí jako maximální sazby, aby byl dodržen požadavek neziskovosti a zásada spolufinancování a aby měli účastníci možnost žádat o nižší sazby. Sazby náhrad by však zpravidla měly být ve výši 100 % nebo 70 %.

(25)

Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se míry připravenosti špičkových technologií by měly být zohledněny v klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací.

(26)

Konkrétní problematiky v oblasti výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím nových forem financování, jako je například udělení cen, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, nástroj pro malé a střední podniky a akce nazvané „Rychlá cesta k inovacím“, které vyžadují zvláštní pravidla.

(27)

Za účelem zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo udržování neefektivních podniků. V případě inovačních akcí je třeba zajistit, aby jejich financování nevedlo bez adekvátního důvodu k narušení hospodářské soutěže ani k narušení trhu.“

(28)

Finanční zájmy Unie by měly být během celého výdajového cyklu chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, a současně by měla být zajištěna odpovídající rovnováha mezi důvěrou a kontrolou.

(29)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 by pravidla měla být základem pro širší přijímání obvyklých postupů příjemců účtování nákladů.

(30)

Účastnický záruční fond zřízený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 (15), a spravovaný Komisí se osvědčil jako důležitý ochranný mechanismus, jenž snižuje rizika spojená s dlužnými částkami, které někteří účastníci nesplatili. Měl by být proto zaveden nový účastnický záruční fond (dále jen „fond“). Aby bylo zajištěno účinnější řízení a lepší krytí rizika účastníků, měl by fond zaštítit akce v rámci programu zřízeného podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES, v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady 2006/970/Euratom (16), v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady 2012/93/Euratom (17), jakož i akce podle programu Horizont 2020 a nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 (18). Na programy řízené jinými subjekty, než jsou subjekty Unie, by se fond neměl vztahovat.

(31)

Pro posílení transparentnosti by měla být zveřejněna jména odborníků, kteří byli nápomocni Komisi nebo příslušným financujícím subjektům při uplatňování tohoto nařízení. Pokud by zveřejnění jmen ohrožovalo bezpečnost či integritu odborníka nebo by nepřiměřeně narušovalo jeho soukromí, měly by mít Komise nebo financující subjekty možnost od zveřejnění těchto jmen upustit.

(32)

Osobní údaje týkající se odborníků by se měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19).

(33)

Aby se zajistilo, že účastníci dané výsledky patřičně chrání, využívají a šíří, měla by být stanovena pravidla pro využívání a šíření výsledků, zejména zajištění dalších podmínek týkajících se využívání v evropském strategickém zájmu. Účastníci, kteří obdrželi finanční prostředky Unie a kteří zamýšlejí využít výsledků získaných prostřednictvím těchto finančních prostředků především ve třetích zemích, které nejsou přidruženy k programu Horizont 2020, by měli uvést, jakým způsobem přispěje financování Unií k celkové konkurenceschopnosti Evropy (zásada vzájemnosti), jak je stanoveno v grantové dohodě.

(34)

V případě výzkumu, který by mohl potenciálně vést k vyvinutí nové lékařské technologie (například léků, vakcíny nebo lékařské diagnostiky), by měla být přijata opatření zajišťující případně okamžité využívání a šíření výsledků.

(35)

I přes úspěch stávajících dluhových a kapitálových finančních nástrojů EU pro výzkum, vývoj a inovace a pro růst zůstává přístup k rizikovému financování klíčovou otázku, a to zejména pro inovační malé a střední podniky. Aby bylo umožněno co neúčinnější využívání těchto nástrojů pro výzkum, vývoj a inovace a pro růst, měla by být povolena jejich kombinace navzájem i s granty financovanými zejména z rozpočtu Unie, včetně z programu Horizont 2020. Komise by navíc měla zejména zajistit kontinuitu finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a počáteční fáze nástroje pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného na základě rozhodnutí č. 1639/2006/ES, v rámci jejich nástupnických dluhových a kapitálových finančních nástrojů podle programu Horizont 2020 a nástrojů nazvaných „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“ a „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“. V této souvislosti by příjmy a splátky pocházející z jednoho z těchto finančních nástrojů měly být přímo ve prospěch finančních nástrojů stanovených podle programu Horizont 2020.

(36)

Komise by měla zajistit dostatečnou doplňkovost nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 s finančními nástroji v rámci téhož programu a programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (20), jakož i se systémy a nástroji zavedenými společně s členskými státy, jako je například společný program Eurostars (21).

(37)

Z důvodu právní jistoty a přehlednosti by nařízení (ES) č. 1906/2006 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro účast na nepřímých akcích uskutečňovaných podle nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně účasti na nepřímých akcích financovaných financujícími subjekty v souladu s čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení.

Toto nařízení rovněž stanoví pravidla, kterými se řídí využívání a šíření výsledků.

2.   S výhradou zvláštních pravidel stanovených v tomto nařízení se použijí příslušná pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise (EU) č. 1268/2012.

3.   V nařízení (ES) č. 294/2008 nebo v jakémkoli základním aktu, jímž se svěřují úkoly plnění rozpočtu financujícímu subjektu podle článku 185 Smlouvy o fungování EU mohou být stanovena pravidla, která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení. Za účelem zohlednění zvláštních provozních potřeb financujících subjektů zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, které byly stanoveny v rámci příslušného základního právního aktu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, týkající se:

a)

podmínek účasti na výzvách k předkládání návrhů vyhlášených financujícími subjekty činnými v oblasti letectví, pokud jde o snížení minimálního počtu účastníků stanoveného v čl. 9 odst. 1;

b)

způsobilosti pro financování stanovené v článku 10, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti biologických průmyslových odvětví a inovativních léčiv omezit způsobilost pro financování na specifické typy účastníků;

c)

pravidel, kterými se řídí využívání a šíření výsledků, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti inovativních léčiv, aby:

i)

rozšířily pro přidružené subjekty, nabyvatele a jakékoli nástupnické subjekty možnosti převodu výsledků a stávajících znalostí, jakož i udělování licencí na ně, v souladu s grantovou dohodou a bez souhlasu ostatních účastníků podle čl. 44 odst. 1 a 2;

ii)

umožnily zvláštní dohody o přístupových právech ke stávajícím znalostem s cílem rozvoje výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) podle čl. 48 odst. 2 až 4;

iii)

doplnily daná pravidla začleněním ustanovení o vlastnictví a přístupu k údajům, znalostem a informacím, jež se nacházejí mimo cíle akce a jichž není třeba pro provedení a využívání akce (vedlejší znalosti) podle čl. 41 odst. 2 a článků 45 až 48;

iv)

rozšířily pravidla využívání na jiné účely než je provedení akce (výzkumné účely) nebo rozvoj výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) uvedených v článku 48;

v)

stanovily zvláštní kritéria umožňující udělování sublicence jedním účastníkem jinému účastníku téže akce podle čl. 46 odst.2;

vi)

za podmínek stanovených v dohodě o konsorciu podle čl. 24 odst. 2 rozšířily přístupová práva účastníků, jejich přidružených subjektů a třetích stran jakožto nabyvatelů licence k výsledkům nebo stávajícím znalostem pro jiné účely, než je provedení akce (výzkumné účely) za vhodných podmínek, včetně finančních podmínek, nebo rozvoj výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) podle článků 46 až 48;

vii)

podmínily přístupová práva pro přímé využívaní dohodou mezi dotčenými účastníky podle článku 48;

viii)

umožnily dobrovolné šíření výsledků prostřednictvím vědeckých publikací za uplatnění otevřeného přístupu podle čl. 43 odst. 2;

d)

financování akcí, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti elektronických součástí a systémů, aby používaly jiné sazby náhrad než sazby stanovené v čl. 28 odst. 3 v případech, kdy účastníka nebo akci spolufinancuje jeden nebo více členských států.

Financující subjekt pověřený úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu i) nebo čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, může z důvodu svých vlastních provozních potřeb se souhlasem Komise uplatnit pravidla, která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení. V takových případech vydá Komise svůj souhlas, pouze pokud jsou tato pravidla v souladu s obecnými principy stanovenými v tomto nařízení.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

2)

„přidruženým subjektem“ právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo kontroluje. Kontrola může probíhat kteroukoli formou uvedenou v čl. 8 odst. 2;

3)

„přidruženou zemí“ třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s Unií, podle definice v článku 7 nařízení (EU) č. 1291/2013;

4)

„stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, ať už hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako je právo duševního vlastnictví, která jsou: i) v držení účastníků před jejich přistoupením k akci; ii) potřebná pro provedení akce nebo využití výsledků akce; a iii) označená jako taková účastníky v souladu s článkem 45;

5)

„základním aktem“ právní akt přijatý orgány Unie ve formě nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, který obsahuje právní základ pro danou akci;

6)

„inovativní akcí“ akce spočívající především v činnostech přímo zaměřených na tvorbu plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely mohou uvedené činnosti zahrnovat vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační projekty, pilotní projekty, validaci výrobků ve velkém rozsahu a tržní replikace;

7)

„koordinační a podpůrnou akcí“ činnost sestávající především z doprovodných opatření, jako je normalizace, šíření výsledků, zvyšování povědomí a komunikace, vytváření sítí, koordinace nebo podpůrné služby, politický dialog a vzájemné získávání poznatků a studie, včetně přípravných studií nové infrastruktury; může zahrnovat také doplňkové činnosti budování sítí a koordinace mezi programy v různých zemích;

8)

„šířením výsledků“ zveřejňování výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;

9)

„využíváním“ využívání výsledků v dalších výzkumných činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo při vývoji, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;

10)

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek nebo podmínek bezplatného poskytování, zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, jako například skutečnou nebo možnou hodnotou výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

11)

„financujícím subjektem“ subjekt nebo orgán jiný než Komise uvedený v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterému Komise svěřila úkoly plnění rozpočtu v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013;

12)

„mezinárodní organizací evropského zájmu“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

13)

„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního, unijního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

14)

„neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;

15)

„účastníkem“ jakýkoli právní subjekt, který provádí akci nebo část akce podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a má práva a povinnosti vůči Unii nebo jinému financujícímu subjektu za podmínek stanovených tímto nařízení;

16)

„akcí na spolufinancování programů“ se rozumí akce financovaná prostřednictvím grantu, jejímž hlavním účelem je doplňovat jednotlivé výzvy nebo programy financované subjekty jinými než financujícími subjekty Unie spravujícími výzkumné a inovační programy. Akce na spolufinancování programů může rovněž zahrnovat doplňkové činnosti budování sítí a koordinace mezi programy v různých zemích;

17)

„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

18)

„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;

19)

„výsledky“ jakékoli hmotné či nehmotné výstupy akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, obsažené v akci, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

20)

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (22).

21)

„pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 5 rozhodnutí Rady 2013/743/EU (23);

22)

„pracovním plánem“ dokument podobný pracovnímu programu Komise přijatý financujícími subjekty pověřenými prováděním části programu Horizont 2020 v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013

2.   Pro účely tohoto nařízení se subjekt, který nemá právní subjektivitu podle příslušného vnitrostátního práva, považuje za právní subjekt za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 131 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 198 nařízení (EU) č. 1268/2012.

3.   Pro účely tohoto nařízení se příjemci grantů nepovažují za financující subjekty.

Článek 3

Důvěrnost

Za podmínek stanovených v prováděcích dohodách, rozhodnutích nebo smlouvách se musí zachovávat důvěrnost všech údajů, poznatků a informací, které byly v rámci akce poskytnuty jako důvěrné, přičemž se řádně zohlední právo Unie týkající se ochrany utajovaných informací a přístupu k nim.

Článek 4

Zpřístupňované informace

1.   Aniž je dotčen článek 3, zpřístupní Komise na vyžádání orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, kterémukoli členskému státu nebo přidružené zemi jakékoli užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích, jichž účastník dosáhl v rámci akce, na niž obdržel finanční prostředky Unie, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a)

dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku; a

(b)

účastníci neuvedli dostatečné a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

U akcí v kontextu zvláštního cíle „Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“ zpřístupní Komise orgánům, institucím a jiným subjektům Unie nebo vnitrostátním orgánům členských států na jejich žádost veškeré užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích, jichž účastník dosáhl v rámci akce, na niž obdržel finanční prostředky Unie. Komise účastníka o tomto sdělení informací uvědomí. Pokud členský stát nebo orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie požádá o sdělení informací, Komise o tomto sdělení uvědomí rovněž všechny členské státy.

2.   Poskytnutím informací podle odstavce 1 se na příjemce nepřenášejí žádná práva ani povinnosti Komise či účastníků. Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud tyto informace nejsou zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení týkajících se důvěrnosti. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

Článek 5

Pokyny a informace pro potenciální účastníky

Komise nebo příslušný financující subjekt v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. 1268/2012 zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ÚČAST

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 6

Formy financování

Financování může mít v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1291/2013 jednu nebo více forem stanovených nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména grantů, udělení cen, zadávání zakázek a finančních nástrojů.

Článek 7

Právní subjekty, které se mohou účastnit akcí

1.   Akce se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení a mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   Příslušný pracovní program může zakázat účast v programu Horizont 2020 nebo jeho částech právním subjektům usazeným v třetích zemích, v nichž jsou podmínky pro účast právních subjektů z členských států nebo jejich přidružených subjektů usazených v třetí zemi ve výzkumných a inovačních programech třetí země považovány Komisí za poškozující zájmy Unie.

3.   Příslušný pracovní program nebo pracovní plán může vyloučit subjekty, které nejsou schopny poskytnout uspokojivé bezpečnostní záruky, i pokud jde o bezpečnostní prověrku personálu, pokud pro to existují bezpečnostní důvody.

4.   Společné výzkumné středisko se může účastnit akcí se stejnými právy a povinnostmi jako právní subjekt usazený v členském státě.

Článek 8

Nezávislost

1.   Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem a žádný z nich není ani pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2.   Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)

přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu;

b)

přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3.   Pro účely odstavce 1však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly následující vztahy mezi právními subjekty:

a)

stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu nebo většinové hlasovací právo akcionářů či společníků;

b)

dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

KAPITOLA II

Granty

Oddíl I

Postup udělování

Článek 9

Podmínky účasti

1.   Musí být splněny tyto minimální podmínky:

a)

akce se zúčastní alespoň tři právní subjekty;

b)

každý z těchto tří právních subjektů je usazen v jiném členském státě nebo přidružené zemi; a

c)

všechny tři právní subjekty uvedené v písmeni b) jsou vzájemně nezávislé ve smyslu článku 8.

2.   Pro účely odstavce 1, pokud je jedním z účastníků Společné výzkumné středisko, mezinárodní organizace evropského zájmu nebo subjekt zřízený podle práva Unie, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže akce.

3.   Odchylně od odstavce 1 musí být splněna pouze minimální podmínka účasti jednoho právního subjektu usazeného v členském státě nebo přidružené zemi v případě:

a)

akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu,

b)

nástroje pro malé a střední podniky, má-li akce jasnou evropskou přidanou hodnotu,

c)

akcí na spolufinancování programů

d)

a v odůvodněných případech stanovených v pracovním programu nebo pracovním plánu.

4.   Odchylně od odstavce 1 je v případě koordinačních a podpůrných akcí a akcí týkajících se odborné přípravy a mobility minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

5.   Ve vhodných a řádně odůvodněných případech mohou pracovní programy nebo pracovní plány stanovit další podmínky podle konkrétních požadavků politiky nebo podle povahy a cílů dané akce, mimo jiné včetně podmínek týkajících se počtu účastníků, druhu účastníků a místa usazení.

Článek 10

Způsobilost pro financování

1.   Pro financování Unií jsou způsobilí tito účastníci:

a)

jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo zřízený podle práva Unie;

b)

jakákoli mezinárodní organizace evropského zájmu;

c)

jakýkoli právní subjekt usazený ve třetí zemi uvedené v pracovním programu.

2.   V případě, že účastníkem je mezinárodní organizace nebo právní subjekt usazený v třetí zemi, které nejsou způsobilé k financování podle odstavce 1, mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

Komise nebo příslušný financující subjekt považují účast za nezbytnou pro provedení akce;

b)

takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Unií a mezinárodní organizací nebo v případě subjektů usazených v třetích zemích mezi Unií a zemí, ve které je právní subjekt usazen.

Článek 11

Výzvy k předkládání návrhů

1.   Výzvy k předkládání návrhů se vydávají v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. 1268/2012 s ohledem zejména na potřebu transparentnosti a nediskriminace, jakož i potřebu pružnosti vyplývající z rozmanité povahy výzkumných a inovačních odvětví.

2.   Aniž jsou dotčeny ostatní případy stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení (EU) č. 1268/2012, nevydávají se výjimečně výzvy k předkládání návrhů pro koordinační a podpůrné akce a akce na spolufinancování programů prováděné právními subjekty uvedenými v pracovních programech nebo pracovních plánech, pokud daná akce nespadá do působnosti výzvy k předkládání návrhů.

3.   V souladu s příslušnými pravidly nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012 musí být stanovena dostatečně dlouhá doba na přípravu návrhů, přičemž plánované výzvy k předkládání návrhů jsou oznámeny s přiměřeným předstihem zveřejněním pracovního programu a je stanovena přiměřená doba mezi zveřejněním výzvy k předkládání návrhů a lhůtou pro předložení návrhu.

Článek 12

Společné výzvy k předkládání návrhů s třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi

1.   Za účelem společného financování akcí v prioritních oblastech společného zájmu a očekávaného vzájemného přínosu s jasnou přidanou hodnotou pro Unii mohou být vydány společné výzvy k předkládání návrhů s třetími zeměmi nebo jejich vědeckými a technickými organizacemi a agenturami nebo s mezinárodními organizacemi. Návrhy budou hodnoceny a vybírány prostřednictvím společných postupů hodnocení a výběru, které budou dohodnuty. Tyto postupy hodnocení a výběru zajistí dodržování zásad stanovených v hlavě VI nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a podílí se na nich vyváženě složená skupina nezávislých odborníků jmenovaných každou stranou.

2.   Právní subjekty financované z prostředků Unie, uzavřou s Unií nebo příslušným financujícím subjektem grantové dohody. Grantová dohoda obsahuje popis práce, kterou mají vykonat tito účastníci a zúčastněné právní subjekty z dotčených třetích zemí.

3.   Právní subjekty financované z prostředků Unie, uzavřou se zúčastněnými právními subjekty, které jsou financovány příslušnými třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, dohodu o koordinaci.

Článek 13

Návrhy

1.   Návrhy obsahují návrh plánu pro využívání a šíření výsledků, pokud je tak stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   Všechny návrhy týkající se výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách obsahují, je-li to vhodné, údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o udělených etických schváleních. Pokud jde o derivace lidských embryonálních kmenových buněk, podléhají instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání licencí a kontroly v souladu s právním rámcem daného členského státu.

3.   Z postupu hodnocení, výběru a udělování lze kdykoli vyloučit návrh, který je v rozporu s etickými zásadami nebo s příslušnými právními předpisy nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným v rozhodnutí č. 743/2013/EU, v pracovním programu či pracovním plánu nebo ve výzvě k předkládání návrhů.

4.   V případě potřeby, je-li to upřesněno v pracovním programu nebo pracovním plánu, musí být v návrhu vysvětleno, jak a do jaké míry je pro zamýšlený projekt důležitá genderová analýza.

Článek 14

Etický přezkum

1.   Komise provádí systematicky etický přezkum návrhů, které vzbuzují etické otázky. Tento přezkum ověří, zda jsou dodržovány etické zásady a předpisy, a v případě výzkumu prováděného mimo Unii, že stejný výzkum by mohl být povolen v některém členském státě.

2.   Komise postupuje při etickém přezkumu co nejtransparentnějším způsobem a zajistí jeho včasné provedení, přičemž se pokud možno vyvaruje opakovaného se předkládání dokumentů.

Článek 15

Kritéria pro výběr a udělení

1.   Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:

a)

excelence;

b)

dopad;

c)

kvalita a efektivita provádění.

2.   Pro návrhy akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   U návrhů týkajících se inovativních akcí lze kritériu uvedenému v odst. 1 písm. b) přidělit vyšší koeficient.

4.   Pracovní program nebo pracovní plán stanoví další podrobnosti o používání kritérií pro udělování stanovených v odstavci 1 a upřesní koeficienty a prahové hodnoty.

5.   Komise případně zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů stanovenou v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012, pokud je to v souladu s cíli výzvy k předkládání návrhů.

6.   Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Výběr je učiněn na základě tohoto pořadí.

7.   Hodnocení provádějí nezávislí odborníci.

8.   V případě právního subjektu uvedeného v čl. 11 odst. 2 nebo za jiných, řádně odůvodněných výjimečných okolností, lze hodnocení provést jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 7. V každém případě takového hodnocení Komise poskytne členským státům podrobné informace o použitém postupu hodnocení a jeho výsledku.

9.   V případě akcí, u nichž požadované financování z prostředků Unie činí alespoň 500 000 EUR, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří předem v souladu s vnitrostátními právními předpisy finanční způsobilosti pouze koordinátorů. Komise nebo příslušný financující subjekt dále ověří finanční způsobilosti koordinátora nebo jiných účastníků, pokud na základě dostupných informací existují důvody k pochybnostem o jejich finanční způsobilosti.

10.   Finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a u institucí středoškolského a vysokoškolského vzdělávání.

11.   Finanční způsobilost může být zaručena jakýmkoli jiným právním subjektem, jehož finanční způsobilost se poté ověří v souladu s odstavcem 9.

Článek 16

Postup pro přezkum hodnocení

1.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí transparentní postup pro přezkum hodnocení pro žadatele, kteří se domnívají, že hodnocení jejich návrhu nebylo provedeno v souladu s postupy stanovenými tomto nařízení, příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu a ve výzvě k předkládání návrhů.

2.   Žádost o přezkum se musí vztahovat ke konkrétnímu návrhu a předkládá ji koordinátor návrhu do 30 dnů ode dne, kdy Komise nebo příslušný financující subjekt informuje koordinátora o výsledcích hodnocení.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt odpovídá za posouzení žádosti uvedené v odstavci 2. Toto posouzení se týká pouze procesního hlediska hodnocení a nikoli obsahu návrhu.

4.   Výbor pro přezkum hodnocení složený ze zaměstnanců Komise nebo příslušného financujícího subjektu vydá stanovisko k procesnímu hledisku hodnocení. Předsedá mu úředník Komise nebo příslušného financujícího subjektu z jiného odboru, než je odbor odpovědný za výzvy k předkládání návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

a)

přehodnocení návrhu především hodnotiteli, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení;

b)

potvrzení původního hodnocení.

5.   Na základě doporučení uvedeného v odstavci 4 přijme Komise nebo příslušný financující subjekt rozhodnutí a oznámí je koordinátorovi návrhu. Komise nebo příslušný financující subjekt přijme toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

6.   Postup pro přezkum nesmí zdržet výběr návrhů, které nejsou předmětem žádosti o přezkum.

7.   Postup pro přezkum nevylučuje jiné úkony, které účastník může učinit v souladu s právem Unie.

Článek 17

Dotazy a stížnosti

1.   Komise zajistí, že je zaveden postup umožňující účastníkům podávat dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont 2020.

2.   Komise zajistí, že informace o způsobu podávání výhrad, dotazů nebo stížnosti jsou dostupné všem účastníkům a zveřejněny na internetu.

Článek 18

Grantová dohoda

1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a účastníky. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.   Komise nebo příslušný financující subjekt uzavře s účastníky grantovou dohodu. Pokud dojde před podpisem grantové dohody k vyloučení nebo nahrazení některého subjektu, musí to být řádně odůvodněno.

3.   Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti účastníků a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou účastníky v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.

4.   Na základě požadavku v pracovním programu nebo pracovním plánu může grantová dohoda s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření výsledků stanovit další práva a povinnosti účastníků nad rámec práv a povinností, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

5.   Grantová dohoda, kde je to vhodné, vychází v nejvyšší možné míře z obecných zásad stanovených v doporučení Komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, ze zásad integrity výzkumu, doporučení Komise o správě duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí, z kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace, jakož i ze zásady rovnosti žen a mužů stanovené v článku 16 nařízení (EU) č. 1291/2013.

6.   Tam kde je to vhodné, obsahuje grantová dohoda ustanovení zajišťující dodržování etických zásad, včetně zřízení nezávislé etické komise a práva Komise provádět etický audit prostřednictvím nezávislých odborníků.

7.   Konkrétní granty na akce mohou být v řádně odůvodněných případech součástí rámcového partnerství v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

Článek 19

Rozhodnutí o grantu

V souladu s čl. 121 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 může Komise nebo příslušný financující subjekt ve vhodných a řádně odůvodněných případech místo uzavření grantových dohod oznámit rozhodnutí o udělení grantu. Ustanovení tohoto nařízení, která se týkají grantových dohod, se použijí obdobně.

Článek 20

Lhůta pro udělení grantu

1.   V souladu s čl. 128 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se ve výzvách k podávání návrhů uvede plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu.

2.   Data uvedená v odstavci 1 se stanovují na základě těchto dob:

a)

pro informování všech žadatelů o výsledku vědeckého posouzení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b)

pro podpis grantových dohod se žadateli nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni, že byli úspěšní.

3.   Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být překročeny v případě akcí Evropské rady pro výzkum a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem návrhů nebo na žádost žadatelů.

4.   Účastníkům musí být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na předložení informací a dokumentace potřebné pro podpis grantové dohody. Komise přijímá rozhodnutí a předkládá žádosti o informace co nejrychleji. Je třeba, tam kde je to možné, se vyvarovat opakovaného předkládání dokumentů.

Článek 21

Lhůta pro provedení platby

Platba účastníkům se provádí včas v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Poté, co je platba provedena ve prospěch koordinátora, oznámí Komise nebo příslušný financující subjekt tuto platbu účastníkům.

Článek 22

Zabezpečený elektronický systém

Veškerá výměna informací s účastníky, včetně uzavření grantové dohody, oznámení rozhodnutí o udělení grantu a jakékoli jejich změny, může být prováděna prostřednictvím elektronického systému pro výměnu informací zřízeného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, jak je stanoveno v článku 179 nařízení (EU) č. 1268/2012.

Oddíl II

Provádění

Článek 23

Provádění akcí

1.   Účastníci provádějí akci v souladu se všemi podmínkami a povinnostmi stanovenými tímto nařízením, nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, nařízením (EU) č. 1268/2012, rozhodnutím 2013/743/EU, pracovním programem nebo pracovním plánem, výzvou k předkládání návrhů a grantovou dohodou.

2.   Účastníci nepřijmou žádné závazky, které jsou neslučitelné s tímto nařízením nebo s grantovou dohodou. Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní účastníci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže je Komise nebo příslušný financující subjekt této povinnosti výslovně zprostí. V případě účastníka v prodlení může Komise v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. a) převést dlužnou částku z účastnického záručního fondu, uvedeného v článku 38, koordinátorovi akce. Podle ustanovení o účastnickém záručním fondu je finanční odpovědnost každého účastníka omezena na jeho vlastní závazky. Účastníci zajistí, aby Komise nebo příslušný financující subjekt byly včas informovány o každé události, která by mohla podstatně ovlivnit provádění akce nebo zájmy Unie.

3.   Účastníci provedou akci a přijmou za tímto účelem všechna nezbytná a přiměřená opatření. Musí mít k dispozici vhodné zdroje potřebné k provedení akce, a to v době, kdy jsou potřebné. Je-li to nezbytné k provedení akce, mohou požádat třetí strany, včetně subdodavatelů, o provedení práce v rámci akce nebo mohou použít zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků za podmínek stanovených v grantové dohodě. Účastník má nadále odpovědnost za provedenou práci vůči Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu a vůči ostatním účastníkům.

4.   Zadávání subdodávek pro provedení některých složek akce je omezeno na případy stanovené v grantové dohodě a na řádně odůvodněné případy, které nebylo možné v době vstupu grantové dohody v platnost jednoznačně předvídat.

5.   Třetí strany jiné než subdodavatelé mohou provést práci v rámci akce za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příslušná třetí strana a práce, kterou má vykonat, se stanoví v grantové dohodě.

Náklady vzniklé těmto třetím stranám mohou být považovány za způsobilé, pokud daná třetí strana splní všechny tyto podmínky:

a)

byla by způsobilá pro financování, pokud by byla účastníkem;

b)

je přidruženým subjektem nebo má právní vazbu na účastníka, z níž vyplývá spolupráce, která není omezena na danou akci;

c)

je uvedena v grantové dohodě;

d)

dodržuje pravidla použitelná na účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a kontrolu výdajů.

e)

s účastníkem přijme společnou a nerozdílnou odpovědnost za příspěvek Unie odpovídající částce uvedené dotčenou třetí stranou, pokud to vyžaduje Komise nebo příslušný financující subjekt.

6.   Třetí strany mohou účastníkovi rovněž poskytnout zdroje prostřednictvím věcných příspěvků na akci. Náklady vzniklé třetím stranám v souvislosti s jejich věcnými příspěvky, které poskytnou bezplatně, jsou způsobilé pro financování, pokud splňují podmínky stanovené v grantové dohodě.

7.   Akce může zahrnovat finanční podporu třetím stranám za podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012. Částky uvedené v čl. 137 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 mohou být překročeny, pokud je to nutné pro dosažení cílů akce.

8.   Akce prováděná účastníky, kteří jsou zadavatelé ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (25) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (26), může zahrnovat nebo mít jako hlavní cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení, pokud je to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu a je to potřebné pro její provedení. V tom případě se pravidla stanovená v čl. 51 odst. 2, 4 a 5 tohoto nařízení použijí na zadávání zakázek prováděná účastníky.

9.   Účastníci musí dodržovat vnitrostátní právní předpisy i etická pravidla v zemích, kde se akce bude provádět. Účastníci musí případně před zahájením akce obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických výborů.

10.   Práce za použití zvířat se provádí v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování EU a splňuje požadavek nahradit zvířata používaná pro vědecké účely, omezit jejich používání a zajistit šetrné zacházení s nimi v souladu s právem Unie, a zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (27).

Článek 24

Konsorcium

1.   Členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některé akci, jmenují ze svého středu jednoho koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.   Členové konsorcia, které se účastní akce, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo pracovním plánu či výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu (dále jen „dohoda o konsorciu“), v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění akce v souladu s grantovou dohodou. Komise zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o konsorciu setkat.

3.   Dohoda o konsorciu může mimo jiné stanovit následující:

a)

vnitřní uspořádání konsorcia;

b)

rozdělení prostředků Unie;

c)

doplňující pravidla k pravidlům uvedeným v hlavě III kapitole I tohoto nařízení a v grantové dohodě, týkající se šíření, využívání a přístupových práv;

d)

způsoby urovnávání vnitřních sporů;

e)

ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

Členové konsorcia mohou v rámci konsorcia přijmout jakákoli ujednání, která považují za vhodná, pokud nejsou v rozporu s grantovou dohodou nebo tímto nařízením.

4.   Konsorcium může v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody navrhnout přibrat či vyloučit účastníka nebo změnit koordinátora za předpokladu, že tato změna je v souladu s podmínkami pro účast, nepříznivě neovlivní provádění akce a není v rozporu se zásadou rovného zacházení.

Oddíl III

Formy grantů a pravidla financování

Článek 25

Formy grantů

Granty mohou mít kteroukoli z forem stanovených v článku 123 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 s přihlédnutím k cílům dané akce.

Článek 26

Způsobilost nákladů

1.   Podmínky způsobilosti nákladů jsou vymezeny v článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Náklady, které v rámci akce vzniknou třetím stranám, mohou být způsobilé v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a grantové dohody.

2.   Nezpůsobilými náklady jsou náklady nevyhovující podmínkám uvedeným v odstavci 1, včetně zejména rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzové ztráty, náklady spojené s kapitálovým výnosem, náklady nahrazené v souvislosti s jinou akcí nebo programem Unie, dluhy a poplatky za dluhovou službu a nadměrné nebo neuvážené výdaje.

Článek 27

Přímé způsobilé osobní náklady

1.   Aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v článku 26, jsou přímé způsobilé osobní náklady omezeny na mzdy a odvody na sociální zabezpečení a další náklady zahrnuté do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

2.   Aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v článku 26, lze za přímé způsobilé osobní náklady považovat i další odměny pro zaměstnance účastníků, kteří jsou neziskovými právními subjekty, zapojené do dané akce, včetně plateb na základě doplňkových smluv bez ohledu na jejich povahu, a to až do výše stanovené v odstavci 3 a za předpokladu, že splňují tyto doplňující podmínky:

a)

jsou součástí obvyklých postupů odměňování účastníka a jsou vypláceny důsledně pokaždé, kdy je vyžadován tentýž druh práce nebo odborných znalostí;

b)

kritéria použitá pro výpočet doplňkových plateb jsou objektivní a účastník je používá všeobecně, bez ohledu na zdroj využitých finančních prostředků.

3.   Další odměny mohou být způsobilé až do výše 8 000 EUR na osobu a rok. Pro osobu, která nepracuje výlučně v rámci dané akce, se použije limit na hodinu. Tento limit na hodinu se vypočítá tak, že 8 000 EUR se vydělí počtem produktivních hodin za rok vypočtených v souladu s článkem 31.

Článek 28

Financování akce

1.   Financování akce nesmí překročit celkové způsobilé náklady snížené o příjmy dané akce.

2.   Za příjmy z akce se považují:

a)

zdroje poskytnuté třetími stranami účastníkům prostřednictvím finančních převodů nebo věcných bezplatných příspěvků, jejichž hodnota byla účastníkem prohlášena za způsobilé náklady, za předpokladu, že je třetí strana poskytla konkrétně na využití v dané akci;

b)

příjmy z akce, s výjimkou příjmů z využívání výsledků akce;

c)

příjmy z prodeje aktiv pořízených na základě grantové dohody do výše hodnoty nákladů původně účtovaných účastníkem na akci.

3.   Všechny činnosti financované v rámci jedné akce podléhají jednotné sazbě náhrad způsobilých nákladů. Maximální sazbu stanoví pracovní program nebo pracovní plán.

4.   Aniž je dotčena zásada spolufinancování, může grant programu Horizont 2020 dosáhnout 100 % celkových způsobilých nákladů.

5.   Grant programu Horizont 2020 je omezen na nejvýše 70 % celkových způsobilých nákladů pro inovační akce a akce na spolufinancování programů.

V případě inovačních akcí může odchylně od odstavce 3 dosáhnout výše grantu programu Horizont 2020 u neziskových právních subjektů až 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování.

6.   Sazby náhrad stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo paušální částkou na celou akci nebo její část.

Článek 29

Nepřímé náklady

1.   Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být nepřímé náklady vykazovány formou paušální částky nebo jednotkových nákladů, je-li to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu.

Článek 30

Hodnocení úrovní financování

Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 zahrnuje hodnocení dopadu jednotlivých prvků zavedených za použití nových úrovní financování stanovených v článcích 27, 28 a 29 tohoto nařízení s cílem vyhodnotit, zda nový přístup způsobuje nežádoucí situace, které negativně ovlivňují atraktivitu programu Horizont 2020.

Článek 31

Počet produktivních hodin za rok

1.   Způsobilé osobní náklady zahrnují pouze hodiny skutečně odpracované osobami, které přímo vykonávají práci v rámci akce. Doklady o skutečně odpracovaných hodinách předloží účastník, obvykle prostřednictvím systému zaznamenávání času.

2.   U osob pracujících výlučně na dané akci se zaznamenávání času nevyžaduje. V těchto případech účastník podepíše prohlášení potvrzující, že dotčená osoba pracovala výlučně na dané akci.

3.   Grantová dohoda obsahuje:

a)

minimální požadavky na systém zaznamenávání času;

b)

možnost volby mezi stanoveným počtem produktivních hodin za rok a metodou pro stanovení počtu produktivních hodin za rok, který se použije pro výpočet hodinových sazeb osobních nákladů s ohledem na obvyklé účetní postupy účastníka.

Článek 32

Vlastníci malých a středních podniků a fyzické osoby, které nepobírají mzdu

Vlastníci malých a středních podniků, kteří nepobírají mzdu, a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou osobní náklady účtovat na základě jednotkových nákladů.

Článek 33

Jednotkové náklady

1.   Komise může v souladu s článkem 124 nařízení (EU, Euratom) č.966/2012 stanovit metody k určení jednotkových nákladů na základě:

a)

statistických údajů nebo obdobných objektivních ukazatelů;

b)

kontrolovatelných historických údajů účastníka.

2.   Přímé způsobilé osobní náklady mohou být financovány na základě jednotkových nákladů určených obvyklými postupy účtování nákladů používanými účastníkem, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)

jsou vypočítány na základě celkových skutečných osobních nákladů zaznamenaných v obecných účtech účastníka, přičemž tyto náklady mohou být za podmínek stanovených Komisí upraveny účastníkem podle rozpočtovaných nebo odhadovaných složek;

b)

jsou v souladu s články 26 a 27;

c)

je u nich zajištěno dodržení požadavku neziskovosti a je vyloučeno dvojí financování nákladů;

d)

jsou vypočítány s náležitým ohledem na článek 31.

Článek 34

Osvědčení o finančních výkazech

Osvědčení o finančních výkazech zahrnuje celkovou výši grantu požadovanou účastníkem formou úhrady skutečných nákladů a jednotkových nákladů podle čl. 33 odst. 2, s výjimkou částek uvedených na základě paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů jiných nákladů než nákladů určených obvyklými postupy účtování nákladů používanými účastníkem. Osvědčení se předkládá pouze v případě, že tato částka činí alespoň 325 000 EUR v době žádosti o platbu zůstatku grantu.

Článek 35

Osvědčení o metodice

1.   Účastníci, kteří přímé osobní náklady vypočítávají a uplatňují na základě jednotkových nákladů v souladu s čl. 33 odst. 2, mohou Komisi předložit osvědčení o metodice. Daná metodika musí splňovat podmínky uvedené v čl. 33 odst. 2 a požadavky grantové dohody.

2.   Pokud Komise schválí osvědčení o metodice, platí pro všechny akce financované na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 a účastník vypočítává a uplatňuje náklady na základě této metodiky. Poté, co Komise osvědčení o metodice schválí, nesmí této schválené metodice připisovat žádné systémové či opakující se chyby.

Článek 36

Osvědčující auditoři

1.   Osvědčení o finančních výkazech a o metodice uvedená v článcích 34 a 35 vydá nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (28) nebo s obdobnými vnitrostátními předpisy nebo příslušný a nezávislý veřejnoprávní činitel, kterému příslušné vnitrostátní orgány přiznaly právní způsobilost k provedení auditu účastníka a který se nepodílel na přípravě finančních výkazů.

2.   Auditor, který vydává osvědčení o finančních výkazech a o metodice, poskytne na žádost Komise, Účetního dvora nebo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) přístup k podkladům a auditní pracovní dokumentaci, na jejichž základě se osvědčení o finančních výkazech a o metodice vydává.

Článek 37

Kumulativní financování

Akce, na niž byl udělen grant z rozpočtu Unie, je způsobilá rovněž pro grant na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 za předpokladu, že granty nekryjí stejné nákladové položky.

Oddíl IV

Záruky

Článek 38

Účastnický záruční fond

1.   Zřizuje se účastnický záruční fond (dále jen „fond“), který pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných částek Unii v rámci akcí financovaných granty Komise na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a Komise nebo financujících subjektů Unie v rámci programu Horizont 2020 podle pravidel stanovených v tomto nařízení. Fond je náhradou a právním nástupcem účastnického záručního fondu zřízeného podle nařízení (ES) č. 1906/2006.

2.   Fond je provozován v souladu s článkem 39. Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům stanoveným v čl. 39 odst. 3.

3.   V případě, že úroky nepostačují na pokrytí operací popsaných v čl. 39 odst. 3, fond nezasáhne a Komise nebo příslušný financující subjekt Unie vymáhá veškeré dlužné částky přímo od účastníků nebo třetích stran.

4.   Fond je považován za dostatečnou záruku podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Od účastníků nelze přijímat žádnou další záruku nebo zajištění ani jim nelze jejich poskytnutí ukládat, s výjimkou případu popsaného v odstavci 3 tohoto článku.

5.   Účastníci akcí programu Horizont 2020, jejichž riziko je kryto fondem, uhradí příspěvek ve výši 5 % finančních prostředků poskytnutých Unií na danou akci. Na konci akce se částka zaplacená do fondu účastníkům vrátí prostřednictvím koordinátora.

6.   Výše příspěvku uvedeného v odstavci 5, kterou uhradí účastníci do fondu, může být snížena na základě průběžného hodnocení programu Horizont 2020.

Článek 39

Fungování fondu

1.   Fond je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán jménem účastníků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě.

Komise může fond řídit přímo, nebo svěřit jeho finanční řízení buď Evropské investiční bance, nebo vhodné finanční instituci (dále jen „depozitní banka“). Depozitní banka fond řídí podle pokynů Komise.

2.   Příspěvek účastníků do fondu může být odečten z počátečního předběžného financování a zaplacen do fondu jménem účastníků.

3.   Pokud účastník dluží částky Unii, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být účastníkům v prodlení uloženy, přijmout tato opatření:

(a)

převést nebo nařídit depozitní bance, aby dlužnou částku převedla přímo z fondu koordinátorovi akce. Uvedený převod se provádí po ukončení či zrušení účasti účastníka v prodlení, pokud akce stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s jejím provedením podle stejných cílů. Částky převedené z fondu se považují za finanční prostředky Unie;

(b)

účinně zpětně získat uvedenou částku z fondu.

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený danému účastníkovi nebo třetí straně. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném získání v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Získané částky představují příjem určený fondu ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Poté, co bude dokončeno provádění všech grantů, jejichž riziko fond pokrývá, bude veškerý zůstatek vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.

KAPITOLA III

Odborníci

Článek 40

Jmenování nezávislých odborníků

1.   Komise a případně financující subjekty mohou jmenovat nezávislé odborníky, aby ohodnotili návrhy podle článku 15 nebo poskytli poradenství či pomoc při:

a)

hodnocení návrhů;

b)

sledování provádění akcí podle nařízení (EU) č. 1291/2013, jakož i předchozích výzkumných nebo inovačních programů;

c)

provádění politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací nebo programů, včetně programu Horizont 2020, jakož i při dotváření a fungování Evropského výzkumného prostoru;

d)

hodnocení výzkumných a inovačních programů;

e)

koncipování politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací, včetně přípravy budoucích programů.

2.   Nezávislí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni. Musí-li nezávislí odborníci pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden.

Při jmenování nezávislých odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Ve vhodných případech je rovněž třeba usilovat o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru.

Komise nebo příslušný financující subjekt mohou pro jmenování nezávislých odborníků využít doporučení poradních orgánů. V případě akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu Komise odborníky jmenuje na návrh vědecké rady Evropské rady pro výzkum.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.

4.   Veškerá výměna informací s nezávislými odborníky, včetně uzavření smlouvy o jejich jmenování a jakékoli její změny, se provádí prostřednictvím elektronických systémů pro výměnu informací zřízených Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, jak je stanoveno v čl. 287 odst. 4 nařízení (EU) č. 1268/2012.

5.   Jména osobně jmenovaných odborníků, kteří byli Komisi nebo financujícímu subjektu nápomocni při provádění nařízení (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutí 2013/743/EU, se společně s oblastmi jejich odbornosti zveřejňují alespoň jednou ročně na internetové stránce Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Tyto údaje se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

HLAVA III

PRAVIDLA PRO VYUŽÍVÁNÍ A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

KAPITOLA I

Granty

Oddíl I

Výsledky

Článek 41

Vlastnictví výsledků

1.   Výsledky vlastní účastník, který je vytvořil.

2.   Pokud výsledky vytvořili účastníci akce společně a jejich jednotlivý přínos k těmto společným výsledkům nelze určit nebo není-li možné tyto společné výsledky rozdělit pro účely žádosti o příslušnou ochranu práv duševního vlastnictví nebo jejího získání nebo zachování, jsou tyto výsledky jejich společným vlastnictvím. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody. Spoluvlastníci se mohou dohodnout, že ve společném vlastnictví nebudou pokračovat a rozhodnout se pro alternativní režim, mimo jiné prostřednictvím převodu svých vlastnických podílů na jediného vlastníka s přístupovými právy pro ostatní účastníky poté, co dojde k vytvoření výsledků.

Není-li v dohodě o společném vlastnictví stanoveno jinak, je každý spoluvlastník oprávněn udílet třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků ve společném vlastnictví bez práva udělovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

ostatní spoluvlastníci jsou o tom předem informováni;

b)

ostatním spoluvlastníkům je poskytnuta spravedlivá a přiměřená odměna.

3.   Jestliže jsou zaměstnanci nebo jakékoli strany pracující pro účastníka oprávněni uplatňovat práva k vytvořeným výsledkům, dotčený účastník zajistí, aby tato práva mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s jeho povinnostmi podle grantové dohody.

Článek 42

Ochrana výsledků

1.   Mohou-li výsledky nalézt obchodní nebo průmyslové využití, nebo lze-li odůvodněně očekávat, že je naleznou, účastník, který je vlastní, prověří možnost jejich ochrany. Pokud je to možné a vzhledem k okolnostem opodstatněné, zajistí účastník jejich náležitou ochranu na přiměřenou dobu a s vhodným územním rozsahem, a to s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, ostatních účastníků akce.

2.   Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí nechránit výsledky, které vytvořil, z důvodů jiných, než je nemožnost podle unijního či vnitrostátního práva nebo nedostatečný potenciál pro obchodní nebo průmyslové využití, a pokud je nezamýšlí převést jinému právnímu subjektu usazenému v členském státě nebo přidružené zemi za účelem jejich ochrany, musí před jakýmkoli šířením těchto výsledků informovat Komisi nebo příslušný financující subjekt. Komise jménem Unie nebo příslušný financující subjekt mohou se souhlasem dotčeného účastníka převzít vlastnictví těchto výsledků a podniknout nezbytné kroky pro jejich účinnou ochranu.

Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Tyto výsledky nesmějí být žádným způsobem šířeny, dokud Komise nebo příslušný financující subjekt nepřijmou rozhodnutí nebo nerozhodnou, že nepřevezmou nebo převezmou vlastnictví, a nepodniknou nezbytné kroky pro zajištění jejich ochrany. Komise nebo příslušný financující subjekt přijme toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí vzdát se ochrany výsledků nebo neusilovat o prodloužení této ochrany z důvodů jiných, než je nedostatečný potenciál pro obchodní nebo průmyslové využití po dobu nepřesahující pět let od platby konečného zůstatku, informuje Komisi nebo příslušný financující subjekt, které mohou pokračovat v ochraně nebo ochranu prodloužit prostřednictvím převzetí vlastnictví těchto výsledků. Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Článek 43

Využití a šíření výsledků

1.   Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby zejména prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 44 dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt.

V grantové dohodě se stanoví jakékoli další povinnosti týkající se využití. V případě výzkumu s potenciálem pro řešení velkých společenských výzev mohou další povinnosti týkající se využití zahrnovat udělování nevýhradních licencí. Všechny tyto další povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   S výhradou případných omezení daných ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo oprávněnými zájmy každý účastník co nejdříve vhodnými prostředky šíří výsledky, které vlastní. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

V grantové dohodě se stanoví jakékoli další povinnosti týkající se šíření výsledků; tyto povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu.

Pokud jde o šíření výsledků prostřednictvím vědeckých publikací, uplatňuje se otevřený přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě. Náklady související s otevřeným přístupem k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z programu Horizont 2020 a vznikly v průběhu akce, jsou způsobilé k náhradě za podmínek stanovených v grantové dohodě. Vzhledem k čl. 18 nařízení (EU) č. 1291/2013 grantová dohoda nestanoví podmínky otevřeného přístupu k publikacím, což by vedlo k dalším nákladům na zveřejnění po dokončení akce.

Pokud jde o šíření údajů z výzkumu, mohou být v grantové dohodě v rámci otevřeného přístupu k údajům z výzkumu a jejich uchovávání a s ohledem na oprávněné zájmy účastníků a případná omezení související s pravidly ochrany údajů, bezpečnostními pravidly a s právy duševního vlastnictví, stanoveny podmínky, za kterých je poskytnut otevřený přístup k těmto výsledkům, zejména v případě průkopnického výzkumu Evropské rady pro výzkum a budoucích a vznikajících technologií nebo v jiných příslušných oblastech. V takovém případě se v pracovním programu nebo pracovním plánu uvede, zda je vyžadováno šíření údajů z výzkumu prostřednictvím otevřeného přístupu.

Jakékoli šíření výsledků musí být předem oznámeno ostatním účastníkům. Po oznámení může účastník vznést námitku, prokáže-li, že by zamýšleným šířením byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy týkající se jeho výsledků nebo stávajících znalostí. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Pro účely sledování a šíření výsledků prováděného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem poskytnou účastníci veškeré informace o jimi prováděných činnostech spojených s využíváním a šířením výsledků a dokumenty, které jsou nezbytné v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě. S výhradou ochrany oprávněných zájmů účastníků, kteří informace poskytli, jsou tyto informace veřejně zpřístupněny. V grantové dohodě se mimo jiné stanoví lhůty týkající se této ohlašovací povinnosti.

4.   Veškeré patentové přihlášky, normy, publikace nebo jakékoli jiné formy šíření výsledků, včetně elektronické formy, se opatří pokud možno prohlášením, jež může zahrnovat vizuální prostředky, o tom, že daná akce obdržela finanční podporu od Unie. Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 44

Převod výsledků a udělování licencí

1.   Jestliže účastník převádí vlastnické právo k výsledkům, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito výsledky podle grantové dohody, včetně povinnosti převést tyto povinnosti při jakémkoli dalším převodu.

Aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se důvěrnosti, které vyplývají z právních předpisů v případě fúzí a akvizic, musí účastník, který hodlá převést výsledky, v případě, že ostatní účastníci stále mají přístupová práva k převáděným výsledkům nebo mohou o udělení těchto práv stále požádat, předem uvědomit tyto ostatní účastníky a poskytnout jim dostatečné informace o zamýšleném novém vlastníkovi výsledků tak, aby tito ostatní účastníci mohli analyzovat účinek zamýšleného převodu na možný výkon svých přístupových práv.

Po oznámení může účastník proti převodu vlastnictví vznést námitku, pokud prokáže, že by zamýšlený převod nepříznivě ovlivnil výkon jeho přístupových práv. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotčenými účastníky nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Ostatní účastníci se mohou prostřednictvím předchozí písemné dohody vzdát práva být předem informováni a práva na vznesení námitky v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

2.   Za předpokladu, že je umožněn výkon přístupových práv k výsledkům a že účastník, který výsledky vlastní, splnil všechny další povinnosti týkající se využívání, může tento účastník, formou licencí nebo jiným způsobem udělit právo k jejich využívání libovolnému právnímu subjektu, a to včetně výhradního práva. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených účastníků, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

3.   Pokud jde o výsledky vytvořené účastníky, kteří obdrželi finanční prostředky Unie, grantová dohoda může stanovit, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence třetím stranám usazeným v třetí zemi, která není přidružena k programu Horizont 2020, domnívají-li se, že toto udělení licence nebo převod nejsou v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie nebo nejsou slučitelné s etickými zásadami či s bezpečnostními aspekty.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, pokud se Komise nebo příslušný financující subjekt neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Grantová dohoda ve vhodných případech stanoví, že každý takový převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence musí být předem oznámeny Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Oddíl II

Přístupová práva ke stávajícím znalostem a výsledkům

Článek 45

Stávající znalosti

Účastníci v písemné dohodě jakýmkoli způsobem uvedou stávající znalosti, které v akci využijí.

Článek 46

Zásady pro přístupová práva

1.   Každá žádost o výkon přístupových práv a každé vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.

2.   Přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence bez souhlasu vlastníka výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup.

3.   Účastníci téže akce se před přistoupením ke grantové dohodě vzájemně informují o jakýchkoli právních či jiných omezeních, která se týkají poskytnutí přístupu k jejich stávajícím znalostem. Každá dohoda o stávajících znalostech následně uzavřená účastníkem zajistí možnost výkonu veškerých přístupových práv.

4.   Ukončení účasti na akci nemá vliv na povinnost daného účastníka poskytovat přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě.

5.   Dohoda o konsorciu může stanovit, že pokud účastník nesplní své povinnosti a nedojde k nápravě, pozbývá svých přístupových práv.

Článek 47

Přístupová práva pro provádění

1.   Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud tyto výsledky potřebuje pro provedení své práce v rámci dané akce.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2.   Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud tyto znalosti potřebuje pro provedení své práce v rámci dané akce, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3.

Tento přístup se udělí bez poplatků, pokud se účastníci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodnou jinak.

Článek 48

Přístupová práva pro využití

1.   Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud tyto výsledky potřebuje pro využití svých vlastních výsledků.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

2.   Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud tyto znalosti potřebuje pro využití svých vlastních výsledků, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

3.   Nestanoví-li dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva k výsledkům a, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3, ke stávajícím znalostem, a to za spravedlivých a přiměřených podmínek, pokud jsou tyto výsledky a znalosti zapotřebí pro využití výsledků vytvořených účastníkem, ke kterému je subjekt přidružen. Tato přístupová práva se požadují a získávají přímo od účastníka, který vlastní tyto výsledky nebo znalosti, pokud není dohodnuto jinak v souladu s čl. 46 odst. 2.

4.   Žádost o přístup podle odstavců 1, 2 nebo 3 lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se účastníci nedohodnou na jiné lhůtě.

Článek 49

Přístupová práva Unie a členských států

1.   Orgány, instituce a jiné subjekty Unie mají přístupová práva pouze k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie, pro řádně odůvodněné účely rozvoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2.   Pokud jde o akce v rámci zvláštního cíle „Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“ uvedeného v příloze I části III nařízení (EU) č. 1291/2013, orgány, instituce a jiné subjekty Unie i vnitrostátní orgány členských států mají pro účely rozvoje, provádění a sledování svých politik nebo programů v této oblasti nezbytná přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití. Tato přístupová práva se udělí bez poplatků a na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že jsou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti účastníka. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie uvědomí o této žádosti všechny členské státy. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 50

Udělení cen

1.   Financování z prostředků Unie může mít formu udělení cen, jak je definováno v hlavě VII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

2.   Udělení každé ceny je podmíněno přijetím vhodných závazků v oblasti publicity. Na šíření výsledků se použije hlava III tohoto nařízení. Pracovní program nebo pracovní plán mohou obsahovat zvláštní povinnosti týkající se využívání a šíření.

Článek 51

Zadávání zakázek, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

1.   Na každou zakázku, kterou zadává Komise vlastním jménem nebo společně s členskými státy, se vztahují pravidla zadávání veřejných zakázek uvedená v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

2.   Financování z prostředků Unie může mít podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně se zadavateli z členských států a přidružených zemí.

Zadávací řízení:

a)

musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality, pravidla hospodářské soutěže a případně směrnice 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES, nebo pokud Komise jedná vlastním jménem, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

b)

může obsahovat zvláštní podmínky, například omezení místa provedení zadaných činností v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi na území členských států a zemí přidružených k programu Horizont 2020, je-li to řádně odůvodněno cíli akcí;

c)

může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

d)

stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější nabídce nebo nabídkám.

3.   Výsledky vytvořené v rámci zakázky zadané Komisí vlastní Unie, není-li v rámci nabídkového řízení stanoveno jinak.

4.   Smlouvy v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění. Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Zadavatelé získají alespoň přístupová práva k výsledkům bez poplatků pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Jestliže dodavatel ve stanovené době po zadání zakázky v předobchodní fázi, která je uvedena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede vlastnictví výsledků na zadavatele.

5.   Smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou obsahovat zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění.

Článek 52

Finanční nástroje

1.   Finanční nástroje mohou mít některou z forem uvedených, v hlavě VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou vynakládány v souladu s uvedenou hlavou a mohou být kombinovány vzájemně i s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou příjmy a roční splátky vytvořené v rámci finančního nástroje stanoveného na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 přiděleny v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení č. 966/2012 na tento finanční nástroj.

3.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou příjmy a roční splátky vytvořené v rámci finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a v rámci počáteční fáze nástroje pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného na základě rozhodnutí č. 1639/2006/ES, vázány v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 k nástupnickým finančním nástrojům podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 53

Nástroj pro malé a střední podniky

1.   Na výzvy k předkládání návrhů vydané v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky uvedené v článku 22 nařízení (EU) č. 1291/2013 mohou reagovat pouze malé a střední podniky. Mohou spolupracovat s dalšími společnostmi, výzkumnými organizacemi nebo univerzitami.

2.   Byl-li jednou podnik vyhodnocen jako malý a střední podnik, předpokládá se, že tento právní status pokračuje během celého trvání projektu, a to i v případech, kdy tento podnik v důsledku svého růstu později překročí strop stanovený v definici malého a středního podniku.

3.   Použijí-li se nástroj pro malé a střední podniky nebo granty financujících subjektů nebo Komise zaměřené na malé a střední podniky, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

Článek 54

Rychlá cesta k inovacím

1.   V souladu s článkem 7 se každý právní subjekt může zúčastnit akce nazvané „Rychlá cesta k inovacím“. Akce financované v rámci tohoto nástroje jsou inovativní akce. Rychlá cesta k inovacím je otevřena pro návrhy pro jakoukoli technologickou oblast v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ stanoveného v příloze I části II bodu 1 nařízení (EU) 1291/2013 nebo pro jakékoli cíle podle priority „společenská výzva“ stanovené v příloze I části III bodech 1 až 7 uvedeného nařízení.

2.   Návrhy lze předkládat kdykoli. Komise stanoví tři uzávěrky ročně pro ohodnocení návrhů. Doba mezi uzávěrkou a podpisem grantové dohody nebo oznámením rozhodnutí o udělení grantu nepřekročí šest měsíců. Návrhy jsou tříděny podle dopadu, kvality a efektivity provádění a excelence, přičemž je kritériu dopadu přidělen vyšší koeficient. Jedné akce se nezúčastní více než pět právních subjektů. Výše grantu nepřesáhne 3 miliony EUR.

Článek 55

Jiná zvláštní ustanovení

1.   V případě akcí, které zahrnují činnosti související s bezpečností, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání zakázek na inovativní řešení, o změnách složení konsorcia, utajovaných informacích, využití, šíření, otevřeném přístupu k výzkumným publikacím, převodech výsledků a licencích k výsledkům.

2.   V případě akcí na podporu stávající nebo nové výzkumné infrastruktury může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení týkající se uživatelů této infrastruktury a jejich přístupů k ní.

3.   V případě akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o přístupových právech, přenositelnosti a šíření, která se týkají účastníků, výzkumných pracovníků a kterékoli strany, která je akcí dotčena.

4.   V případě akcí týkajících se odborné přípravy a mobility může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z akce prospěch, vlastnictví, přístupových práv a přenositelnosti.

5.   V případě koordinačních a podpůrných akcí může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

6.   V případě znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 1 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu trvání programu Horizont 2020 a za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 se Komisi svěřují na dobu trvání programu Horizont 2020.

3.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení zaniká přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Komise neprodleně oznámí přijetí aktu v přenesené pravomoci současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 57

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 1906/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, toto nařízení nemá vliv na pokračování nebo na změnu, včetně celko