ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.341.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 341

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
18. prosince 2013


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU ze dne 11. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Solventnost I) ( 1 )

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

4

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1352/2013 ze dne 4. prosince 2013, kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1353/2013 ze dne 9. prosince 2013 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Liers vlaaike (CHZO))

32

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1354/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se subdivize ICES 27 a 28.2 vyjímají na rok 2014 z některých omezení intenzity rybolovu podle nařízení Rady (ES) č. 1098/2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací

34

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1355/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 669/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu ( 1 )

35

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1356/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011 na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých nepatrně upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, a o zavedení celní evidence tohoto dovozu

43

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1357/2013 ze dne 17. prosince 2013 o změně nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

47

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1358/2013 ze dne 17. prosince 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

50

 

 

SMĚRNICE

 

*

Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor ( 1 )

52

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2013/768/SZBP ze dne 16. prosince 2013 o činnostech Unie v rámci Evropské bezpečnostní strategie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi

56

 

 

2013/769/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2013, kterým se odmítá žádost Maďarska o zavedení zvláštního opatření mechanismu rychlé reakce odchylujícího se od článku 193 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (oznámeno pod číslem C(2013) 9007)

68

 

 

2013/770/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES

69

 

 

2013/771/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES

73

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/58/EU

ze dne 11. prosince 2013,

kterou se mění směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Solventnost I)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (2) stanoví moderní systém vycházející z rizik pro regulaci pojišťoven a zajišťoven Unie a dohled nad nimi. Tento systém je nezbytný pro zajištění bezpečného a stabilního pojišťovnictví, schopného poskytovat udržitelné pojistné produkty a podporovat reálnou ekonomiku pomocí podpory dlouhodobých investic a větší stability.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU (3) zavádí určité změny článků 212 až 262 směrnice 2009/138/ES, které mají být použitelné od 10. června 2013.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU (4) pozměňuje směrnici 2009/138/ES tím, že prodlužuje lhůtu pro provedení z 31. října 2012 na 30. června 2013, odkládá den použitelnosti z 1. listopadu 2012 na 1. ledna 2014 a den zrušení stávajících směrnic o pojišťovnictví a zajišťovnictví (5) (společně označovaných „Solventnost I“) z 1. listopadu 2012 na 1. ledna 2014.

(4)

Dne 19. ledna 2011 přijala Komise návrh (dále jen „návrh Omnibus II“) na změnu, mimo jiné, směrnice 2009/138/ES, aby zohlednila novou architekturu dohledu v oblasti pojišťovnictví, zejména zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – EIOPA). Návrh Omnibus II obsahuje rovněž ustanovení o odložení dne provedení a dne použitelnosti směrnice 2009/138/ES a o odložení dne zrušení Solventnosti I a slouží rovněž jako prostředek k přizpůsobení směrnice 2009/138/ES vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost tím, že přeměňuje ustanovení zmocňující Komisi přijímat prováděcí opatření na ustanovení zmocňující Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

(5)

Vzhledem ke složitosti návrhu Omnibus II hrozí, že tento návrh nevstoupí v platnost před dnem provedení a dnem použitelnosti směrnice 2009/138/ES. Pokud by tato data nebyla změněna, byla by směrnice 2009/138/ES provedena před vstupem v platnost přechodných pravidel a významných úprav, včetně dalšího vyjasnění týkajícího se zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, stanovených návrhem Omnibus II.

(6)

Aby se předešlo příliš zatěžujícím legislativním povinnostem členských států podle směrnice 2009/138/ES a následně podle nové architektury dohledu, již předpokládá návrh Omnibus II, je vhodné odložit den provedení a den použitelnosti směrnice 2009/138/ES a poskytnout tak orgánům dohledu, pojišťovnám a zajišťovnám dostatek času pro přípravu na uplatňování této nové architektury.

(7)

Z časové posloupnosti událostí je zřejmé, že odložení dne provedení a dne použitelnosti směrnice 2009/138/ES by se mělo vztahovat rovněž na její změny, které byly provedeny směrnicí 2011/89/ES.

(8)

V zájmu právní jistoty by měl být odpovídajícím způsobem odložen i den zrušení Solventnosti I.

(9)

Vzhledem k velmi krátké době zbývající do příslušných dnů stanovených ve směrnici 2009/138/ES by tato směrnice měla vstoupit v platnost neprodleně.

(10)

V důsledku toho je tudíž opodstatněné uplatnit výjimku pro případ naléhavosti stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, pokud jde o postoupení návrhu této směrnice vnitrostátním parlamentům,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1)

V článku 309 se odstavec 1 mění takto:

a)

v prvním pododstavci se datum „30. června 2013“ nahrazuje datem „31. března 2015“;

b)

v druhém pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

2)

V čl. 310 prvním pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

3)

V čl. 311 druhém pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

Článek 2

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2013.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 113).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU ze dne 12. září 2012, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 249, 14.9.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese (Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878/64); první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3); směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20); směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS (Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13); směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství (Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25); směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice (73/239/EHS), a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty (Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21); směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany (Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77); druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb (Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1); směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven (Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).


ROZHODNUTÍ

18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/4


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1351/2013/EU

ze dne 11. prosince 2013

o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství. Dne 1. května 2002 vstoupila v platnost Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánskem na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení mezi EU a Jordánskem“). Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci akčních plánů evropské politiky sousedství, přičemž poslední z nich se vztahuje na období 2010–2015. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což znamenalo rozšíření oblastí spolupráce mezi oběma stranami. V roce 2013 byla dohoda o přidružení mezi EU a Jordánskem doplněna rámcovou dohodou mezi Unií a Jordánskem o obecných zásadách účasti Jordánska na programech Unie, která spolupráci mezi EU a Jordánskem dále prohlubuje.

(2)

Jordánské hospodářství je významně zasaženo domácími událostmi souvisejícími s děním v jižním Středomoří od konce roku 2010 známým jako „Arabské jaro“ a pokračujícími nepokoji v regionu, zejména v sousedním Egyptě a Sýrii. Závažný dopad na jordánské hospodářství má obzvláště velký příliv uprchlíků ze Sýrie, kteří hledají v Jordánsku útočiště. Opakované přerušování dodávek zemního plynu z Egypta, které donutilo Jordánsko nahradit dovoz zemního plynu z Egypta dražšími palivy pro výrobu elektřiny, a značné množství finančních prostředků, jež si vyžádalo poskytování humanitární pomoci uprchlíkům ze Sýrie přítomným na jordánském území, měly v podmínkách podstatně horšího hospodářského prostředí za následek značné výpadky financování z externích zdrojů a financování rozpočtu.

(3)

Od začátku Arabského jara deklarovala EU při různých příležitostech svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a politických reforem. Tento závazek byl opětovně potvrzen v závěrech z 10. zasedání Rady přidružení mezi Unií a Jordánskem v prosinci 2012.

(4)

Díky své zeměpisné poloze je Jordánsko strategickou zemí i z hlediska stability a bezpečnosti na Blízkém východě, z téhož důvodu je však zároveň velmi citlivé na vnější politické i hospodářské otřesy. Je proto důležité poskytovat Jordánsku přiměřenou podporu a zintenzivnit politický a hospodářský dialog mezi Unií a Jordánskem.

(5)

Jordánsko zahájilo řadu politických reforem, které vedly zejména k přijetí více než 40 ústavních změn jordánským parlamentem v září 2011, což představuje významný krok směrem k plnohodnotnému demokratickému systému. Politická a hospodářská podpora Unie pro proces reforem v Jordánsku je v souladu s politikou EU vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.

(6)

V souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu a Rady přijatým spolu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU (3) by makrofinanční pomoc Unie měla být mimořádným finančním nástrojem účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance, jejímž cílem je obnovit udržitelný stav vnějšího financování příjemce a jež by měla podporovat provádění programu politik, jehož součástí jsou důrazná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy určená ke zlepšení stavu platební bilance, zejména v průběhu trvání programu, a posílit provádění příslušných dohod a programů s Unií.

(7)

V srpnu 2012 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na tříleté dohodě o pohotovostním úvěru (dále jen „program MMF“), který nemá preventivní charakter, ve výši 1 364 milionů zvláštních práv čerpání (ZPČ) na podporu jordánského ekonomického ozdravného a reformního programu. Cíle programu MMF jsou v souladu s účelem makrofinanční pomoci Unie, kterým je zmírnění krátkodobých potíží v oblasti platební bilance, a jsou prováděna důrazná opatření zaměřená na korekci, která jsou v souladu s cílem makrofinanční pomoci Unie.

(8)

Na období 2011–2013 poskytla Unie na základě programu pravidelné spolupráce částku ve výši 293 milionů EUR ve formě grantů s cílem podpořit jordánský program ekonomických a politických reforem. V roce 2012 byla mimoto Jordánsku přidělena částka ve výši 70 milionů EUR v rámci programu „Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění“ (SPRING) a částka ve výši 10 milionů EUR ve formě humanitární pomoci Unie na podporu syrských uprchlíků.

(9)

Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Jordánsko v prosinci 2012 Unii o makrofinanční pomoc.

(10)

Vzhledem k tomu, že se Jordánska týká evropská politika sousedství, mělo by být považováno za způsobilé k získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)

Vzhledem ke skutečnosti, že nadále existuje značný schodek financování platební bilance Jordánska z externích zdrojů, na jehož pokrytí nestačí prostředky poskytnuté MMF a dalšími mnohostrannými institucemi, a to navzdory tomu, že Jordánsko provádí důrazné programy hospodářské stabilizace a reforem, a vzhledem ke zranitelnosti vnější finanční pozice Jordánska vůči vnějším otřesům, která vyžaduje zachování odpovídající úrovně devizových rezerv, se makrofinanční pomoc Unie, která má být Jordánsku poskytnuta (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“), za stávajících výjimečných okolností považuje za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu ekonomické stabilizace současně s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(12)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Jordánska, a tak podpořit jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kompletního kvantitativního odhadu zbývajících potřeb vnějšího financování Jordánska a bere v úvahu jeho schopnost financovat se samo z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od mnohostranných dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Jordánska k prosazování hodnot, které má společné s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho závazek k prosazování zásad otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být uplatňování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a dodržování lidských práv ze strany Jordánska. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedeného předpokladu i dosahování těchto cílů.

(18)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

(20)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly odpovídat rozpočtovým prostředkům stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

(23)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna k vyjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace překračující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou poskytne Unie Jordánsku, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení, přerušení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc v maximální výši 180 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho reformy. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.   Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku. Úvěry mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem a akčním plánu EU-Jordánsko na období 2010–2015 schváleném v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska podstatně sníží oproti původním předpokladům, omezí Komise poskytovanou pomoc nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je uplatňování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu a dodržování lidských práv ze strany Jordánska. Komise sleduje plnění tohoto předpokladu po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie. Tento článek se použije v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (5).

Článek 3

1.   Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických korekčních programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.

2.   Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využití makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování strategických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi Komisí a jordánskými orgány.

4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou i nadále splňovány podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3 včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.   Za předpokladu splnění podmínek stanovených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve dvou splátkách půjčky. Výše obou splátek bude stanovena v memorandu o porozumění.

2.   Je-li to třeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (6).

3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek s výhradou splnění všech následujících podmínek:

a)

předpoklad stanovený v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky provádění programu politik, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)

splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění v určitém časovém rámci.

K čerpání druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.   Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.   Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových finančních potřebách, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.   Výpůjční a úvěrové operace týkající se makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se nesmí týkat změna splatnosti a nesmí být vystavena riziku směnných kurzů nebo riziku úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.   Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Jordánska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.   Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Jordánska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní půjčky nebo může restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti příslušných půjček nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.   Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.

5.   O vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3 informuje Komise Evropský parlament a Radu.

Článek 6

1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

2.   Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.   Memorandum o porozumění a smlouva o půjčce, které budou dojednány s jordánskými orgány, musí obsahovat ustanovení, která:

a)

zajistí, aby Jordánsko pravidelně kontrolovalo, že financování z rozpočtu Unie bylo řádně použito, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté na základě tohoto rozhodnutí, které byly použity neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11);

c)

výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, jako například operačních hodnocení;

e)

zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se ve spojení s řízením makrofinanční pomoci Unie Jordánsko dopustilo jakéhokoliv podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

4.   Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise prostřednictvím operačních hodnocení spolehlivost finančních ujednání, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které se na tuto pomoc vztahují, a dodržování dohodnutého časového rámce ze strany Jordánska.

Článek 7

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č.182/2011.

Článek 8

1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvádí souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a fiskální oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.   Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2013.

(2)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(5)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(6)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanovují finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1352/2013

ze dne 4. prosince 2013,

kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 a čl. 12 odst. 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví podmínky a postupy, za kterých celní orgány přijímají opatření, pokud zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví podléhá nebo by mělo podléhat celnímu dohledu nebo celní kontrole podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2).

(2)

V souladu s nařízením (EU) č. 608/2013 mohou řádně oprávněné osoby a subjekty podat příslušnému celnímu útvaru žádost, aby celní orgány přijaly ve vztahu k tomuto zboží opatření (žádost), a mohou rovněž požádat o prodloužení lhůty, během níž mají celní orgány přijmout opatření v souladu s dříve schválenou žádostí (žádost o prodloužení lhůty).

(3)

V zájmu zajištění jednotných podmínek, jimiž se řídí žádost a žádost o prodloužení lhůty, by měly být stanoveny standardní formuláře.

(4)

Těmito standardními formuláři by měly být nahrazeny formuláře upravené prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1891/2004 (3) k nařízení (ES) č. 1383/2003 (4), jež má být nařízením (EU) č. 608/2013 zrušeno.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 by proto mělo být zrušeno.

(6)

Nařízení (EU) č. 608/2013 se použije od 1. ledna 2014, a od téhož dne by se tedy mělo použít i toto nařízení.

(7)

Opatření upravená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex uvedeného v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 608/2013,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Žádost o to, aby celní orgány přijaly opatření ve vztahu ke zboží podezřelému z porušení práva duševního vlastnictví (žádost), uvedená v článku 6 nařízení (EU) č. 608/2013, se podává na formuláři stanoveném v příloze I tohoto nařízení.

2.   Žádost o prodloužení lhůty, během níž mají celní orgány opatření přijmout (žádost o prodloužení lhůty), uvedená v článku 12 nařízení (EU) č. 608/2013, se podává na formuláři stanoveném v příloze II tohoto nařízení.

3.   Formuláře stanovené v přílohách I a II musí být vyplněny v souladu s pokyny k vyplnění uvedenými v příloze III.

Článek 2

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) č. 608/2013, lze formuláře stanovené v přílohách I a II tohoto nařízení v případě potřeby vyplnit čitelně rukou.

Tyto formuláře nesmějí obsahovat žádné výmazy, přepisy ani jiné změny a musí sestávat ze dvou vyhotovení.

Údaje ve formulářích vyplňovaných rukou musí být vepsány inkoustem a hůlkovým písmem.

Článek 3

Nařízení (ES) č. 1891/2004 se zrušuje.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 16).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7)


PŘÍLOHA I

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA II

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA III

POKYNY K VYPLNĚNÍ

I.   SPECIFIKACE – KOLONKY FORMULÁŘE STANOVENÉHO V PŘÍLOZE I, NA NĚMŽ ŽADATEL VYPLŇUJE ŽÁDOST O PŘIJETÍ OPATŘENÍ

Políčka formuláře označená hvězdičkou (*) jsou povinná a musí být vyplněna.

Je-li v kolonce označeno jedno či více políček znaménkem plus (+), je třeba vyplnit alespoň jedno z nich.

Do kolonky nadepsané slovy „Vyhrazeno pro úřední záznamy“ se žádné údaje nevpisují.

Kolonka 1:   Žadatel

V této kolonce uveďte údaje o žadateli. Je třeba uvést jeho jméno či název, úplnou adresu a číslo telefonu, mobilního telefonu nebo faxu. Žadatel může případně uvést své daňové identifikační číslo, případné další IČ v členském státě a registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (číslo EORI), což je jedinečné číslo v rámci celé Unie, které celní orgán členského státu přiděluje hospodářským subjektům pro účely styku s celní správou. Uvést lze případně i e-mailovou a internetovou adresu žadatele.

Kolonka 2:   Unijní/vnitrostátní žádost

Zaškrtnutím příslušné kolonky označte, podáváte-li žádost vnitrostátní, nebo unijní podle čl. 2 bodů 10, resp. 11 nařízení (EU) č. 608/2013.

Kolonka 3:   Postavení žadatele

Zaškrtnutím příslušné kolonky označte postavení žadatele ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 608/2013. K žádosti musí být přiloženy dokumenty, jimiž žadatel příslušnému celnímu útvaru prokáže, že je k podání žádosti oprávněn.

Kolonka 4:   Zástupce podávající žádost jménem žadatele

Podává-li žadatel žádost prostřednictvím zástupce, je třeba v této kolonce uvést údaje o tomto zástupci. K žádosti je nutno přiložit doklad o zmocnění této osoby jednat jako zástupce v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je žádost podávána, a je třeba zaškrtnout příslušnou kolonku.

Kolonka 5:   Druh práv, jichž se žádost týká

Zaškrtnutím příslušné kolonky označte jeden či více druhů práv duševního vlastnictví, jež mají být předmětem vymáhání.

Kolonka 6:   Členský stát nebo – je-li podávána unijní žádost – členské státy, v nichž má být podle žádosti přijato opatření celních orgánů

Zaškrtnutím příslušné kolonky označte členský stát nebo – podáváte-li unijní žádost – členské státy, v nichž požadujete opatření celních orgánů.

Kolonka 7:   Právní zástupce

V této kolonce se uvádějí údaje o zástupci, jehož žadatel zmocnil k jednání v právních záležitostech.

Kolonka 8:   Technický zástupce

V této kolonce je nutno vyplnit údaje o zástupci, jehož žadatel zmocnil k jednání v technických záležitostech, není-li tento technický zástupce totožný se zástupcem uvedeným v kolonce 7.

Kolonka 9:   Údaje o zmocněném právním a technickém zástupci v případě unijní žádosti

V případě unijní žádosti je nutno v samostatné příloze uvést údaje o jednom či více zástupcích, jež žadatel zmocnil k jednání v právních a technických záležitostech v členských státech uvedených v kolonce 6. Tato samostatná příloha musí obsahovat údaje požadované v kolonkách 7 a 8. Byl-li zástupce zmocněn pro více členských států, je nutno tyto členské státy vyjmenovat.

Kolonka 10:   Postup pro zničení zboží v malých zásilkách

Tuto kolonku zaškrtněte v případě, žádáte-li o použití postupu pro zničení zboží v malých zásilkách podle článku 26 nařízení (EU) č. 608/2013.

Kolonka 11:   Seznam práv, jichž se žádost týká

V této kolonce specifikujte práva, jež mají být předmětem vymáhání.

Ve sloupci „Číslo“ uveďte pořadová čísla jednotlivých práv duševního vlastnictví, jichž se žádost týká.

Ve sloupci „Druh práva“ specifikujte příslušný druh práva duševního vlastnictví, a to pomocí jedné ze zkratek uvedených v závorkách v kolonce 5.

Ve sloupci „Seznam zboží, k němuž se právo váže“ uveďte druh zboží, k němuž se váže příslušné právo duševního vlastnictví a ve vztahu k němuž žádáte o vymáhání celními orgány.

Podkolonka „Omezené použití“ v kolonkách 12–28

Tuto podkolonku je nutno zaškrtnout v případě, že si žadatel přeje, aby jím uvedené údaje v kolonkách 12–28 podléhaly omezenému použití ve smyslu čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) č. 608/2013.

Strana 2:   Údaje o pravém zboží v kolonkách 12–19

V příslušných kolonkách 12–19 uveďte zvláštní a technické údaje o pravém zboží a informace potřebné k tomu, aby celní orgány mohly zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví snadno rozpoznat a provést analýzu a posouzení rizika porušení dotčených práv.

Kolonka 12:   Údaje o zboží

V kolonce 12 uveďte popis pravého zboží, včetně úpravy, grafických symbolů, kódu kombinované nomenklatury a hodnoty zboží na vnitřním trhu EU. Přiložte případně vyobrazení tohoto zboží. Údaje vyplňte v členění podle druhů či sortimentu zboží.

Kolonka 13:   Charakteristické znaky zboží

V kolonce 13 uveďte charakteristické znaky pravého zboží, k nimž patří např. označení, štítky, bezpečnostní proužky, hologramy, odznaky, visačky či čárové kódy. Uvedeno musí být i přesné umístění těchto znaků na zboží a jejich vzhled.

Kolonka 14:   Místo výroby

V kolonce 14 uveďte místo výroby pravého zboží.

Kolonka 15:   Zúčastněné společnosti

V kolonce 15 vyplňte údaje o oprávněných dovozcích, dodavatelích, výrobcích, dopravcích, příjemcích nebo vývozcích. Údaje vyplňte v členění podle druhů zboží.

Kolonka 16:   Obchodníci

V kolonce 16 uveďte údaje o osobách nebo subjektech, které jsou držiteli oprávnění obchodovat se zbožím, s nímž je spojeno užívání předmětných práv duševního vlastnictví. U těchto osob či subjektů specifikujte jméno či název, adresu a registrační čísla, např. číslo EORI. Obdobně je třeba uvést, jakým způsobem mohou své oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví prokázat držitelé licence.

Kolonka 17:   Údaje o odbavení a distribuci zboží

V kolonce 17 vyplňte údaje o distribučních kanálech pravého zboží, např. o centrálních skladech, expedičních útvarech, způsobech dopravy, přepravních trasách a dodání. Specifikujte též celní režimy a úřady, kde probíhá celní odbavení tohoto zboží.

Kolonka 18:   Balení

V této kolonce specifikujte údaje o balení pravého zboží, např.:

a)

druh balení uvedený pomocí příslušného kódu podle přílohy 38 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (1);

b)

charakteristické znaky balení (např. označení, štítky, bezpečnostní proužky, hologramy, odznaky, visačky či čárové kódy), včetně přesného umístění těchto znaků na balení;

c)

zvláštní úprava balení (barva, tvar);

d)

případně vyobrazení tohoto zboží.

Kolonka 19:   Průvodní doklady

V kolonce 19 vyplňte údaje o průvodních dokladech k pravému zboží, např. o brožurách, návodech k obsluze, záručních listech apod.

Strana 3:   Údaje o zboží porušujícím práva duševního vlastnictví v kolonkách 20–27

V příslušných kolonkách 20–27 uveďte údaje, jež celní orgány mohou využít k analýze a posouzení rizik porušení příslušných práv duševního vlastnictví.

Kolonka 20:   Údaje o zboží

V kolonce 20 uveďte popis zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví (nelegálního zboží), včetně úpravy a grafických symbolů. Přiložte případně vyobrazení tohoto zboží. Údaje vyplňte v členění podle druhů nebo sortimentu zboží.

Kolonka 21:   Charakteristické znaky zboží

V kolonce 21 popište charakteristické znaky údajně nelegálního zboží, např. označení, štítky, bezpečnostní proužky, hologramy, odznaky, visačky a čárové kódy. Uvedeno musí být i přesné umístění těchto znaků na zboží a jejich vzhled.

Kolonka 22:   Místo výroby

V kolonce 22 specifikujte místo, o němž víte nebo se domníváte, že je místem původu, provenience či dodání nelegálního zboží.

Kolonka 23:   Zúčastněné společnosti

V kolonce 23 vyplňte údaje o dovozcích, dodavatelích, výrobcích, dopravcích, příjemcích nebo vývozcích, kteří se údajně podílejí na porušování příslušných práv duševního vlastnictví.

Kolonka 24:   Obchodníci

V kolonce 24 specifikujte osoby či subjekty, které nejsou držiteli oprávnění obchodovat se zbožím spojeného s užíváním předmětných práv duševního vlastnictví a které se zbožím obchodovaly v Unii v minulosti.

Kolonka 25:   Údaje o distribuci zboží

V kolonce 25 vyplňte údaje o distribučních kanálech nelegálního zboží, např. o centrálních skladech, expedičních útvarech, způsobech dopravy, přepravních trasách a místech dodání. Specifikujte též celní režimy a úřady, kde probíhá celní odbavení tohoto zboží.

Kolonka 26:   Balení

V této kolonce uveďte údaje o balení údajně nelegálního zboží, např.:

a)

druh balení uvedený pomocí příslušného kódu podle přílohy 38 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93;

b)

charakteristické znaky balení (např. označení, štítky, bezpečnostní proužky, hologramy, odznaky, visačky a čárové kódy), včetně přesného umístění těchto znaků na balení;

c)

zvláštní úprava balení (barva, tvar);

d)

případně vyobrazení tohoto zboží.

Kolonka 27:   Průvodní doklady

V kolonce 27 uveďte údaje o průvodních dokladech k údajně nelegálnímu zboží, např. o brožurách, návodech k obsluze, záručních listech apod.

Kolonka 28:   Doplňující informace

V kolonce 28 lze doplnit případné další informace, jež mohou celní orgány použít při analýze a posouzení rizik porušení práv duševního vlastnictví. Uvést lze např. konkrétní údaje k plánovaným dodávkám údajně nelegálního zboží, včetně konkrétních podrobností o způsobech dopravy, kontejnerech a zúčastněných osobách.

Kolonka 29:   Závazky

Do této kolonky nevpisujte žádné údaje ani neměňte znění vepsaného textu.

Kolonka 30:   Podpis

V kolonce 30 vyplní žadatel nebo jeho zástupce uvedený v kolonce 4 místo a datum vyplnění žádosti a připojí svůj podpis. Jméno podepsané osoby musí být uvedeno hůlkovým písmem.

II.   SPECIFIKACE – KOLONKY FORMULÁŘE STANOVENÉHO V PŘÍLOZE II, NA NĚMŽ DRŽITEL ROZHODNUTÍ VYPLŇUJE ŽÁDOST O PRODLOUŽENÍ LHŮTY

Políčka formuláře označená hvězdičkou (*) jsou povinná a musí být vyplněna.

Je-li v kolonce označeno jedno či více políček znaménkem plus (+), je třeba vyplnit alespoň jedno z nich.

Do kolonek nadepsaných slovy „Vyhrazeno pro úřední záznamy“ nevyplňujte žádné údaje.

Kolonka 1:   Údaje o držiteli rozhodnutí

V této kolonce je nutno uvést údaje o držiteli rozhodnutí.

Kolonka 2:   Žádost o prodloužení lhůty

V této kolonce se uvede evidenční číslo původní žádosti včetně prvních dvou číslic označujících kód ISO-alfa 2 členského státu, jenž původní žádost schválil. Zaškrtnutím příslušné kolonky držitel rozhodnutí uvede, zda žádá o úpravu údajů uvedených v původní žádosti.

Kolonka 3:   Podpis

V kolonce 3 vyplní držitel rozhodnutí nebo jeho zástupce místo a datum vyplnění žádosti a připojí svůj podpis. Jméno podepsané osoby musí být uvedeno hůlkovým písmem.


(1)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/32


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1353/2013

ze dne 9. prosince 2013

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Liers vlaaike (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Liers vlaaike“ do rejstříku předložená Belgií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Liers vlaaike“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. prosince 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 177, 22.6.2013, s. 8.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty a potraviny uvedené v bodu I přílohy I nařízení (EU) č. 1151/2012:

Třída 2.4   Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

BELGIE

Liers vlaaike (CHZO)


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/34


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1354/2013

ze dne 17. prosince 2013,

kterým se subdivize ICES 27 a 28.2 vyjímají na rok 2014 z některých omezení intenzity rybolovu podle nařízení Rady (ES) č. 1098/2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97 (1), a zejména na čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1098/2007 stanoví omezení intenzity rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři.

(2)

Na základě nařízení (ES) č. 1098/2007 stanovilo nařízení Rady (EU) č. 1180/2013 (2) v příloze II omezení intenzity rybolovu v Baltském moři na rok 2014.

(3)

V souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 může Komise vyjmout subdivize ICES 27 a 28.2 z působnosti některých omezení intenzity rybolovu, nedosáhnou-li odlovy tresky obecné za poslední vykazované období určité stanovené výše.

(4)

Na základě zpráv členských států a konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství by měly být subdivize ICES 27 a 28.2 v roce 2014 vyjmuty z působnosti uvedených omezení intenzity rybolovu.

(5)

Nařízení (EU) č. 1180/2013 se použije ode dne 1. ledna 2014. V zájmu zajištění souladu s uvedeným nařízením by se mělo toto nařízení použít rovněž od 1. ledna 2014.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1098/2007 se v roce 2014 nepoužijí na subdivize ICES 27 a 28.2.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 1180/2013 ze dne 19. listopadu 2013, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (Úř. věst. L 313, 22.11.2013, s. 4).


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/35


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1355/2013

ze dne 17. prosince 2013,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 669/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 15 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (2) stanoví pravidla týkající se provádění zesílených úředních kontrol dovozu krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I zmíněného nařízení (dále jen „seznam“) v místech vstupu na území zmíněná v příloze I nařízení (ES) č. 882/2004.

(2)

Článek 2 nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví, že seznam je s přihlédnutím přinejmenším ke zdrojům informací uvedeným ve zmíněném článku pravidelně, alespoň každé čtvrtletí, přezkoumán.

(3)

Výskyt a závažnost nehod v odvětví potravin oznámených prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, zjištění misí do třetích zemí prováděných Potravinovým a veterinárním úřadem, jakož i čtvrtletní zprávy o zásilkách krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které členské státy podávají Komisi podle článku 15 nařízení (ES) č. 669/2009, naznačují, že seznam by měl být pozměněn.

(4)

Ze seznamu by zejména měly být odstraněny položky pro komodity, u nichž dostupné informace prokazují celkově uspokojivý stupeň shody s příslušnými požadavky na bezpečnost, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a u nichž tudíž nejsou zesílené úřední kontroly nadále opodstatněné. Položky na seznamu týkající se lískových ořechů z Ázerbájdžánu, muškátového květu, zázvoru a kurkumy z Indie, muškátového květu z Indonésie a zeleniny rodu Brassica z Thajska by proto měly být odstraněny.

(5)

V zájmu zajištění konzistence a srozumitelnosti je vhodné nahradit přílohu I nařízení (ES) č. 669/2009 zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

(6)

Nařízení (ES) č. 669/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 669/2009 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Krmiva a potraviny jiného než živočišného původu podléhající zesíleným úředním kontrolám na určeném místě vstupu

Krmiva a potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%)

Sušené hrozny (vinná réva)

0806 20

 

Afghánistán (AF)

Ochratoxin A

50

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Brazílie (BR))

Aflatoxiny

10

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

 

Arašídové máslo

2008 11 10

 

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91;

2008 11 96;

2008 11 98

 

(Krmiva a potraviny)

 

 

 

 

 

Jahody (zmrazené)

0811 10

 

Čína (CN)

Norovirus a hepatitida A

5

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Brassica oleracea  (2)

ex 0704 90 90

40

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (3)

20

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

 

 

 

 

 

Sušené nudle

ex 1902 11 00;

ex 1902 19 10;

ex 1902 19 90;

ex 1902 20 10;

ex 1902 20 30;

ex 1902 20 91;

ex 1902 20 99;

ex 1902 30 10;

ex 1902 30 10

10

10

10

10

10

10

10

10

91

Čína (CN)

Hliník

10

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Pomela

ex 0805 40 00

31; 39

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (4)

20

(Potraviny – čerstvé)

 

 

 

 

 

Čaj, též aromatizovaný

0902

 

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (5)

10

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Lilek

0709 30 00;

ex 0710 80 95

72

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (6)

10

Hořký meloun (Momordica charantia)

ex 0709 99 90;

ex 0710 80 95

72

70

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

 

 

 

 

 

Fazole (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis)

ex 0708 20 00;

ex 0710 22 00

10

10

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (6)

20

Papriky (sladké a jiné než sladké) (Capsicum spp.)

0709 60 10;

ex 0709 60 99

20

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

0710 80 51;

ex 0710 80 59

20

Pomeranče (čerstvé nebo sušené)

0805 10 20;

0805 10 80

 

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (7)

10

Jahody

0810 10 00

 

(Potraviny – čerstvé ovoce)

 

 

 

 

 

Papriky (sladké a jiné než sladké) (Capsicum spp.)

0709 60 10;

ex 0709 60 99;

20

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (8)

10

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

0710 80 51;

ex 0710 80 59

20

Capsicum annuum, vcelku

0904 21 10

 

Indie (IN)

Aflatoxiny

10

Capsicum annuum, drcené nebo mleté

ex 0904 22 00

10

Sušené plody rodu Capsicum, vcelku, jiné než sladké papriky (Capsicum annuum)

0904 21 90

 

Curry (výrobky z chilli papriček)

0910 91 05

 

Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

0908 11 00;

0908 12 00

 

(Potraviny – sušené koření)

 

 

 

 

 

Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

0908 11 00;

0908 12 00

 

Indonésie (ID)

Aflatoxiny

20

(Potraviny – sušené koření)

 

 

 

 

 

Hrách setý (nevyluštěný)

ex 0708 10 00

40

Keňa (KE)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (9)

10

Fazole (nevyluštěné)

ex 0708 20 00

40

(Potraviny – čerstvé a chlazené)

 

 

 

 

 

Máta

ex 1211 90 86

30

Maroko (MA)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (10)

10

(Potraviny – čerstvé bylinky)

 

 

 

 

 

Sušené fazole

0713 39 00

 

Nigérie (NG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (11)

50

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Melounová jádra (Egusi, Citrullus lanatus) a produkty z nich vyrobené

ex 1207 70 00;

ex 1106 30 90;

ex 2008 99 99

10

30

50

Sierra Leone (SL)

Aflatoxiny

50

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99

20

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (12)

10

(Potraviny – čerstvé)

 

 

 

 

 

Listy koriandru

ex 0709 99 90

72

Thajsko (TH)

Salmonela (13)

10

Bazalka (pravá)

ex 1211 90 86

20

Máta

ex 1211 90 86

30

(Potraviny – čerstvé bylinky)

 

 

 

 

 

Listy koriandru

ex 0709 99 90

72

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (14)

10

Bazalka (pravá) (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis)

ex 1211 90 86

20

Fazole

ex 0708 20 00;

ex 0710 22 00

10

10

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (14)

20

Lilek

0709 30 00;

ex 0710 80 95

72

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

 

 

 

 

 

Sladká paprika (Capsicum annuum)

0709 60 10;

0710 80 51

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (15)

10

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

 

 

 

 

 

Sušené hrozny (vinná réva)

0806 20

 

Uzbekistán (UZ)

Ochratoxin A

50

(Potraviny)

 

 

 

 

 

Listy koriandru

ex 0709 99 90

72

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (16)

20

Bazalka (pravá)

ex 1211 90 86

20

Máta

ex 1211 90 86

30

Petržel

ex 0709 99 90

40

(Potraviny – čerstvé bylinky)

 

 

 

 

 

Okra

ex 0709 99 90

20

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (16)

20

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99

20

(Potraviny – čerstvé)

 

 

 

 

 


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a nomenklatura zboží neuvádí v rámci kódu další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou „ex“.

(2)  Druh Brassica oleracea L. convar. botrytis (L) Alef var. italica Plenck, kultivar alboglabra. Též pod názvy „Kai Lan“, „Gai Lan“, „Gailan“, „Kailan“, „čínská brokolice Jielan“.

(3)  Zejména rezidua: chlorfenapyru, fipronilu (suma fipronilu a sulfonového metabolitu (MB46136), vyjádřeno jako fipronil), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), acetamipridu, dimethomorfu a propikonazolu.

(4)  Zejména rezidua: triazofu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), parathion-methylu (suma parathion-methylu a paraoxon-methylu, vyjádřeno jako parathion-methyl), fenthoátu, methidathionu.

(5)  Zejména rezidua: buprofezinu, imidaklopridu, fenvalerátu a esfenvalerátu (suma izomerů RS & SR), profenofu, trifluralinu, triazofu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)).

(6)  Zejména rezidua: amitrazu (amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz), acefátu, aldikarbu (suma aldikarbu, jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako aldikarb), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), chlorfenapyru, chlorpyrifu, dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), diafenthiuronu, diazinonu, dichlorvu, dikofolu (suma izomerů p, p’ a o, p’), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), endosulfanu (suma alfa- a betaizomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan), fenamidonu, imidaklopridu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), methamidofu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), monokrotofu, oxamylu, profenofu, propikonazolu, thiabendazolu a thiaklopridu.

(7)  Zejména rezidua: karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), cyflutrinu (cyflutrin včetně jiných směsí izomerů (suma isomerů)), cyprodinilu, diazinonu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), ethionu, fenitrothionu, fenpropathrinu, fludioxonilu, hexaflumuronu, lambda-cyhalothrinu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), oxamylu, fenthoátu, thiophanát-methylu.

(8)  Zejména rezidua: karbofuranu (suma látek karbofuran a 3-hydroxykarbofuran, vyjádřeno jako karbofuran), chlorpyrifu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), cyprokonazolu, dikofolu (suma izomerů p, p’ a o, p’), difenokonazolu, dinotefuranu, ethionu, flusilazolu, folpetu, prochlorazu (suma prochlorazu a jeho metabolity obsahující 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz), profenofu, propikonazolu, thiophanát-methylu a triforinu.

(9)  Zejména rezidua: dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), chlorpyrifu, acefátu, methamidofu, methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), diafenthiuronu, indoxakarbu, vyjádřeno jako suma S- a R-izomerů.

(10)  Zejména rezidua: chlorpyrifu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), endosulfanu (suma alfa- a beta-izomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan), hexakonazolu, parathion-methylu (suma parathion-methylu a paraoxon-methylu, vyjádřeno jako parathion-methyl), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), flutriafolu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), flubendiamidu, myklobutanilu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion).

(11)  Zejména rezidua dichlorvu.

(12)  Zejména rezidua: karbofuranu (suma látek karbofuran a 3-hydroxykarbofuran, vyjádřeno jako karbofuran), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), triazofu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), profenofu, prothiofu, ethionu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), triforinu, procymidonu, formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid).

(13)  Referenční metoda EN/ISO 6579 nebo metoda validovaná podle uvedené referenční metody, jak je uvedeno v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(14)  Zejména rezidua: acefátu, karbarylu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), karbofuranu (suma látek karbofuran a 3-hydroxykarbofuran, vyjádřeno jako karbofuran), chlorpyrifu, chlorpyrifosmethylu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), ethionu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), metalaxyl a metalaxyl-M (metalaxyl včetně jiných směsí izomerů včetně metalaxylu-M (suma izomerů)), methamidofu, methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), monokrotofu, profenofu, prothiofu, kvinalfu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), triazofu, dikrotofu, EPN, triforinu.

(15)  Zejména rezidua: methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), oxamylu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), klofentezinu, diafenthiuronu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid), malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), procymidonu, tetradifonu, thiophanát-methylu.

(16)  Zejména rezidua: karbofuranu (suma látek karbofuran a 3-hydroxykarbofuran, vyjádřeno jako karbofuran), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), chlorpyrifu, profenofu, permethrinu (suma izomerů), hexakonazolu, difenokonazolu, propikonazolu, fipronilu (suma fipronilu a sulfonového metabolitu (MB46136), vyjádřeno jako fipronil), propargitu, flusilazolu, fenthoátu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), kvinalfu, pencykuronu, methidathionu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), fenbukonazolu.“


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/43


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1356/2013

ze dne 17. prosince 2013

o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011 na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých nepatrně upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, a o zavedení celní evidence tohoto dovozu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ŽÁDOST

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na některé otevřené síťoviny ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem nepatrně upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a aby zavedla celní evidenci tohoto dovozu.

(2)

Žádost předložily dne 6. listopadu 2013 společnosti Saint-Gobain Adfors CZ spol. s r. o., Tolnatext Fonalfeldolgozo, Valmieras „Stikla Skiedra“ AS a Vitrulan Technical Textiles GmbH, čtyři výrobci některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii.

B.   VÝROBEK

(3)

Výrobkem, jehož se možné obcházení týká, jsou některé otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, s výjimkou kotoučů ze skleněných vláken, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(4)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, spadá však v současnosti pod kód ex 7019 40 00 a pochází z Čínské lidové republiky („výrobek, který je předmětem šetření“).

C.   STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011 (2).

D.   ODŮVODNĚNÍ

(6)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že antidumpingová opatření uložená na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky jsou obcházena prostřednictvím nepatrných úprav dotčeného výrobku tak, aby výrobek spadal pod celní kódy, na něž se běžně tato opatření nevztahují, a zároveň důkazy o tom, že tyto úpravy nemění hlavní vlastnosti dotčeného výrobku. Nepatrná úprava spočívá ve zvýšení podílu pramenců skleněných vláken v otevřených síťovinách tak, aby převládala jejich hmotnost ve výrobku, který je předmětem šetření, a který je proto zařazen pod kód KN 7019 40 00 jako tkanina z pramenců skleněných vláken.

(7)

Předloženy byly následující důkazy prima facie:

(8)

Žádost prokazuje, že poté, co bylo prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 na dotčený výrobek uloženo konečné antidumpingové clo, došlo k významné změně obchodních toků, pokud jde o vývoz z Čínské lidové republiky do Unie, a že mimo uložení cla pro tuto změnu neexistuje jiné dostatečné opodstatnění nebo ekonomický důvod.

(9)

Tato změna zřejmě vyplývá z dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie. Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že výrobek, který je předmětem šetření, s dotčeným výrobkem sdílí základní vlastnosti a užití.

(10)

Žádost dále obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že jsou mařeny vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku, pokud se jedná o množství i ceny. Zdá se, že dovoz dotčeného výrobku byl ve velkém množství nahrazen dovozem výrobku, který je předmětem šetření. Dále existují dostatečné důkazy prima facie o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny, které jsou pod úrovní ceny nepůsobící újmu stanovenou při šetření, jež vedlo ke stávajícím opatřením.

(11)

Žádost rovněž obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla pro dotčený výrobek stanovena dříve, dumpingové.

(12)

Budou-li v průběhu šetření zjištěny kromě výše uvedených skutečností i jiné praktiky obcházení, na něž se vztahuje článek 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

E.   POSTUP

(13)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

a)   Dotazníky

(14)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky známým vývozcům/výrobcům a známým sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, známým dovozcům a známým sdružením dovozců v Unii a orgánům Čínské lidové republiky. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Unie.

(15)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby si ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, neboť se lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(16)

Orgány Čínské lidové republiky budou informovány o zahájení šetření.

b)   Shromažďování informací a pořádání slyšení

(17)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

c)   Osvobození dovozu od celní evidence nebo od opatření

(18)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz výrobku, který je předmětem šetření, osvobozen od celní evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(19)

Protože k možnému obcházení dochází vně Unie, osvobození se v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může udělit výrobcům výrobku, který je předmětem šetření, v Čínské lidové republice, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení (3) s výrobci podléhajícími stávajícím opatřením (4), a u nichž se zjistí, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

F.   CELNÍ EVIDENCE

(20)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, aby se zajistilo, že pokud bude šetřením zjištěno obcházení, mohou být antidumpingová cla v příslušné výši vybrána zpětně ode dne zavedení celní evidence dovozu tohoto výrobku.

G.   LHŮTY

(21)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

se mohou zúčastněné strany přihlásit Komisi, předložit svá písemná stanoviska a vyplněné dotazníky nebo poskytnout jakékoliv jiné informace, které by měly být při šetření vzaty v úvahu,

výrobci z Čínské lidové republiky mohou požádat o osvobození z evidence dovozů nebo opatření,

mohou zúčastněné strany písemně požádat Komisi o slyšení.

(22)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv stanovených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana sama přihlásí ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení.

H.   NEDOSTATEČNÁ SPOLUPRÁCE

(23)

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím, nebo je neposkytne v příslušné lhůtě, nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(24)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů.

(25)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana řízení vůbec nebo jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro tuto stranu bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

I.   ČASOVÝ ROZVRH ŠETŘENÍ

(26)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

J.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(27)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

K.   ÚŘEDNÍK PRO SLYŠENÍ

(28)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

(29)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(30)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/degucht/contact/hearing-officer/,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zahajuje se šetření podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 s cílem stanovit, zda dovoz otevřených síťovin ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, s výjimkou kotoučů ze skleněných vláken, v současnosti kódů KN ex 7019 40 00 (kódů TARIC 7019400011, 7019400021 a 7019400050), pocházejících z Čínské lidové republiky, do Unie, obchází opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011.

Článek 2

Celní orgány přijmou podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu do Unie uvedeného v článku 1 tohoto nařízení.

Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Komise může nařízením vyzvat celní orgány, aby ukončily celní evidenci dovozu do Unie u výrobků vyráběných výrobci, kteří požádali o osvobození od celní evidence a u kterých bylo shledáno, že splňují podmínky pro udělení osvobození.

Článek 3

1.   Žádosti o dotazníky se Komisi předkládají do 15 dnů od vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, musí se zúčastněné strany přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi a předloží písemně svá stanoviska a vyplněný dotazník nebo jakékoli další informace do 37 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

3.   Výrobci v Čínské lidové republice požadující osvobození od celní evidence dovozu nebo opatření musí ve stejné lhůtě 37 dní předložit žádost řádně doloženou důkazy.

4.   Zúčastněné strany mohou rovněž ve stejné lhůtě 37 dnů písemně požádat Komisi o slyšení.

5.   Zúčastněné strany musí předložit veškerá podání a žádosti v elektronické podobě (podání, která nemají důvěrnou povahu, elektronickou poštou a ta, která mají důvěrnou povahu, na nosiči CD-R/DVD), přičemž musí uvést svůj název, poštovní adresu, e-mailovou adresu a telefonní a faxová čísla. Veškeré plné moci a podepsaná osvědčení připojená k odpovědím na dotazník a jakékoli jejich aktualizace však musí být podány v tištěné podobě, tj. poštou nebo přímým předáním, na níže uvedenou adresu. Pokud zúčastněná strana nemůže poskytnout podání a žádosti v elektronické podobě, musí o tom podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení neprodleně informovat Komisi. Další informace týkající se korespondence s Komisí naleznou zúčastněné strany na příslušné internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/.

Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto nařízením, vyplněných dotazníků a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Limited (6) a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „For inspection by interested parties“.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 08/020

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 222962219

E-mail: TRADE-OPEN-MESH-FABRICS-DUMPING@ec.europa.eu

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 204, 9.8.2011, s. 1.

(3)  V souladu s článkem 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1) o provádění celního kodexu Společenství se za osoby ve spojení považují pouze osoby: a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak; b) které jsou právně uznanými obchodními společníky; c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských vztahů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. „Osobou“ se v tomto kontextu rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(4)  Nicméně i když jsou výrobci ve spojení ve výše uvedeném smyslu se společnostmi, na které se vztahují opatření týkající se dovozu pocházejícího z Čínské lidové republiky (původní antidumpingová opatření), může být osvobození přesto uděleno v případě, že neexistují důkazy, že spojení se společnostmi, na něž se vztahují původní opatření, bylo vytvořeno nebo využíváno za účelem obcházení původních opatření.

(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(6)  Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 19 nařízení (ES) č. 1225/2009 a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI dohody GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/47


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1357/2013

ze dne 17. prosince 2013

o změně nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), a zejména na článek 247 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pravidla nepreferenčního původu je třeba použít na všechna opatření z oblasti politiky nepreferenčního obchodu, včetně antidumpingových a vyrovnávacích cel.

(2)

V článku 24 nařízení (EHS) č. 2913/92 je stanovena hlavní zásada, že zboží, na jehož výrobě se podílela více než jedna země, je třeba považovat za zboží pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

(3)

Prohlášení o propuštění krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů a jejich klíčových komponentů do volného oběhu začalo podle nařízení Komise (EU) č. 513/2013 (2) podléhat prozatímnímu antidumpingovému clu.

(4)

V zájmu zajištění správného a jednotného uplatňování prozatímních antidumpingových cel je třeba stanovit podrobná pravidla pro výklad zásady článku 24 nařízení (EHS) č. 2913/92, aby bylo možno určit původ výrobků, na které se vztahují uvedená opatření, pokud jde o krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a jeden z jejich klíčových komponentů, krystalické křemíkové fotovoltaické články.

(5)

Proces výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů lze rozdělit do těchto hlavních kroků: výroba křemíkových destiček, zpracování křemíkových destiček na krystalické křemíkové fotovoltaické články a montáž několika krystalických křemíkových fotovoltaických článků do krystalického křemíkového fotovoltaického modulu nebo panelu.

(6)

Nejdůležitějším stupněm výroby krystalických křemíkových fotovoltaických panelů nebo modulů je zpracování křemíkových destiček na krystalické křemíkové fotovoltaické články. Jedná se o rozhodující stupeň výroby, během nějž se definitivně rozhodne o způsobu využití komponentů panelu nebo modulu a během nějž komponenty získají specifické vlastnosti.

(7)

Tato transformace by proto měla být považována za poslední podstatné zpracování v procesu výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů v souladu s článkem 24 nařízení (EHS) č. 2913/92. Země výroby krystalických křemíkových fotovoltaických článků by tak měla být zemí nepreferenčního původu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů.

(8)

Rozhodnutím 94/800/ES (3) schválila Rada mimo jiné Dohodu o pravidlech původu (WTO-GATT 1994) připojenou k závěrečnému aktu, který byl podepsán v Marakeši dne 15. dubna 1994. V souladu se zásadami stanovenými v této dohodě pro pracovní program harmonizace by se mělo při určování země, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování zboží, v první řadě vycházet z toho, v jaké zemi vedl výrobní proces ke změně zařazení do sazebníku. Pouze v případě, že uvedené kritérium neumožňuje určit zemi posledního podstatného zpracování, mohou být použita i jiná kritéria, jako je např. kritérium přidané hodnoty či určení konkrétního zpracování. Je vhodné použít stejné zásady v celních právních předpisech EU.

(9)

Krystalické křemíkové fotovoltaické články jsou zařazeny do čísla 8541 harmonizovaného systému (HS). Krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely jsou zařazeny do stejného čísla. Vstupní materiál – křemíkové destičky – jsou zařazeny do čísla HS 3818. Pravidlo založené na změně zařazení do sazebníku proto přiměřeně vyjadřuje poslední podstatné zpracování krystalických křemíkových fotovoltaických článků. Zároveň vylučuje, aby původ konečného výrobku určovala montáž krystalických křemíkových fotovoltaických panelů nebo modulů z článků, jelikož panely i články jsou zařazeny do stejného čísla.

(10)

Pravidlo o původu na základě přidané hodnoty, které je pro účely určení výrobků, u nichž je posledním zpracováním jejich montáž, obvykle kombinováno s pravidlem o změně zařazení do sazebníku, není v případě krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů vhodné, jelikož nezbytné předvídatelnosti a právní jistoty by u těchto konkrétních výrobků bylo lépe dosaženo určením nejdůležitější fáze výroby.

(11)

Pro určení původu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů, u nichž není splněno hlavní pravidlo o změně zařazení do sazebníku, je nezbytné tzv. „zbytkové“ pravidlo. V tomto případě by měl původ panelu nebo modulu být dán původem krystalických křemíkových fotovoltaických článků nebo krystalických křemíkových fotovoltaických článků, které svou hodnotou představují největší část.

(12)

Krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely lze zařadit za určitých podmínek i do čísla HS 8501. Pro tyto krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely je také třeba stanovit podobné pravidlo jako pro číslo HS 8541.

(13)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (4) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Výbor pro celní kodex nezaujal žádné stanovisko. Považovalo se za nezbytné přijmout prováděcí předpis a předseda předložil návrh prováděcího předpisu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Odvolací výbor nezaujal žádné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha 11 nařízení (EHS) č. 2454/93 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 513/2013 ze dne 4. června 2013 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (EU) č. 182/2013, kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu pocházejícího nebo odesílaného z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 152, 5.6.2013, s. 5).

(3)  Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha 11 nařízení (EHS) č. 2454/93 se mění takto:

1)

Mezi položky týkající se výrobků zařazených do kódů KN ex 8482 a ex 8520 se vkládá položka, která zní:

„Ex85 01

Krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8541.

Pokud se výrobek vyrábí z materiálů zařazených do čísla 8501 nebo 8541, původem výrobku je původ těchto materiálů.

Pokud se výrobek vyrábí z materiálů zařazených do čísla 8501 nebo 8541, které mají původ v různých zemích, je původem výrobku původ materiálů, které svou hodnotou představují největší část.“

2)

Mezi položky týkající se výrobků zařazených do kódů KN ex 8528 a ex 8542 se vkládá položka, která zní:

„Ex85 41

Krystalické křemíkové fotovoltaické články, moduly nebo panely

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Pokud se výrobek vyrábí z materiálů zařazených do čísla 8541, původem výrobku je původ těchto materiálů.

Pokud se výrobek vyrábí z materiálů zařazených do čísla 8541, které mají původ v různých zemích, je původem výrobku původ materiálů, které svou hodnotou představují největší část.“


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/50


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1358/2013

ze dne 17. prosince 2013

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

55,3

IL

216,6

MA

74,1

TN

106,3

TR

89,0

ZZ

108,3

0707 00 05

AL

106,5

MA

158,2

TR

143,0

ZZ

135,9

0709 93 10

MA

136,8

TR

132,3

ZZ

134,6

0805 10 20

AR

26,3

MA

57,5

TR

64,1

UY

27,9

ZA

38,4

ZZ

42,8

0805 20 10

MA

54,6

ZZ

54,6

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

IL

107,2

JM

139,0

TR

69,4

ZZ

105,2

0805 50 10

AR

102,8

TR

58,1

ZZ

80,5

0808 10 80

CN

77,6

MK

27,7

NZ

153,0

US

119,0

ZZ

94,3

0808 30 90

TR

121,5

US

158,4

ZZ

140,0


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/52


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2013/63/EU

ze dne 17. prosince 2013,

kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (1), a zejména na článek 24 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od přijetí směrnice 2002/56/ES byly vyvinuty nové metody pěstování brambor a zlepšeny diagnostické přístroje pro určení škodlivých organismů a agronomické postupy, které se používají k boji proti šíření škodlivých organismů.

(2)

Tento technický vývoj umožňuje produkovat sadbu brambor, která splňuje přísnější požadavky, než jsou ty, které stanoví přílohy I a II směrnice 2002/56/ES. Zároveň byly získány poznatky o nových původcích nákaz a vyvinuly se poznatky o existujících nákazách, které naznačují, že jsou zapotřebí přísnější opatření.

(3)

Na základě výše uvedených skutečností byl standard Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) týkající se uvádění sadby brambor na trh a kontroly její obchodní jakosti upraven s ohledem na příslušný technický a vědecký vývoj (2).

(4)

Vzhledem k tomuto vývoji by měly být některé minimální požadavky a tolerance stanovené v příloze I a II směrnice 2002/56/ES aktualizovány a v příloze II by měla být doplněna omezení týkající se kořenomorky bramborové, prašné strupovitosti brambor a sadby brambor, která je nadměrně dehydrovaná a scvrklá.

(5)

Od přijetí směrnice 2002/56/ES se vyvinuly vědecké poznatky ohledně souvislosti mezi počtem generací a úrovní výskytu škodlivých organismů na sadbě brambor. Nutným opatřením ke snížení fytosanitárního rizika, jež představují škodlivé organismy v latentním stavu, je omezení počtu generací. Toto omezení je nutným opatřením ke snížení uvedeného rizika a neexistují žádná jiná méně přísná opatření, která by je mohla nahradit. Stanovení maximálního počtu sedmi generací pro předstupně sadby brambor a základní sadbu brambor zajistí, že bude dodržena rovnováha mezi potřebou rozmnožit dostatečný podíl sadby brambor pro produkci certifikované sadby brambor a ochranou jejího zdravotního stavu.

(6)

Požadavky týkající se škodlivého organismu Synchytrium endobioticum (Schilb.) Perc. by měly být odstraněny z přílohy I, neboť jeho výskyt na sadbě brambor je upraven směrnicí Rady 69/464/EHS (3). Požadavky týkající se škodlivého organismu Corynebacterium sepedonicum (Spieck. et Kotth.) Skapt. a Burkh., jehož název byl nahrazen názvem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieck. et Kotth.) Davis et al., by měly být odstraněny z přílohy I a II, neboť jeho výskyt na sadbě brambor je upraven směrnicí Rady 93/85/EHS (4). Požadavky týkající se škodlivého organismu Heterodera rostochiensis Woll., jehož název byl nahrazen názvem Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens, by měly být odstraněny z přílohy II, neboť jeho výskyt na sadbě brambor je upraven směrnicí Rady 2007/33/ES (5). Požadavky týkající se škodlivého organismu Pseudomonas solanacearum (Smith) Smith, jehož název byl nahrazen názvem Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al, by měly být odstraněny z přílohy II, neboť jeho výskyt na sadbě brambor je upraven směrnicí Rady 98/57/ES (6).

(7)

Přílohy I a II směrnice 2002/56/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2002/56/ES

Přílohy I a II směrnice 2002/56/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2016.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.

(2)  Standard EHK OSN S-1 týkající se uvádění sadby brambor na trh a kontroly její obchodní jakosti, vydání 2011, New York.

(3)  Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru (Úř. věst. L 323, 24.12.1969, s. 1).

(4)  Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1993 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru (Úř. věst. L 259, 18.10.1993, s. 1).

(5)  Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS (Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 12).

(6)  Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. (Úř. věst. L 235, 21.8.1998, s. 1).


PŘÍLOHA

Přílohy I a II směrnice 2002/56/ES se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto:

a)

Body 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.

Základní sadba brambor vyhovuje těmto minimálním požadavkům:

a)

při úřední kontrole pěstovaných rostlin nepřekračuje podíl rostlin napadených černáním 1,0 %;

b)

podíl pěstovaných rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřekračuje dohromady 0,1 % a u přímého potomstva nepřekračuje dohromady 0,25 %;

c)

u přímého potomstva nepřekračuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 4,0 %;

d)

při úřední kontrole pěstovaných rostlin nepřekračuje podíl rostlin s příznaky mozaikovitosti a podíl rostlin s příznaky virové svinutky dohromady 0,8 %.

2.

Certifikovaná sadba brambor vyhovuje těmto minimálním požadavkům:

a)

při úřední kontrole pěstovaných rostlin nepřekračuje podíl rostlin napadených černáním 4,0 %;

b)

podíl rostlin neodpovídajících odrůdě a podíl rostlin cizích odrůd nepřekračuje dohromady 0,5 % a u přímého potomstva nepřekračuje dohromady 0,5 %;

c)

u přímého potomstva nepřekračuje podíl rostlin s příznaky virové nákazy 10,0 %;

d)

při úřední kontrole pěstovaných rostlin nepřekračuje podíl rostlin s příznaky mozaikovitosti a podíl rostlin s příznaky virové svinutky dohromady 6,0 %.“

b)

Bod 3 se zrušuje.

c)

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Tolerance uvedené v bodě 1 písm. c) a d) a bodě 2 písm. c) a d) se vztahují pouze na virové nákazy vyvolané viry rozšířenými v Evropě.“

d)

Body 5 a 6 se zrušují.

e)

Doplňuje se nový bod, který zní:

„7.

Generace základní sadby brambor jsou maximálně čtyři a kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně sedm.

Generace certifikované sadby brambor jsou maximálně dvě.

Není-li generace uvedena na úřední návěsce, má se za to, že brambory náleží k poslední generaci, která je pro příslušnou kategorii povolena.“

2)

Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA JAKOST U PARTIÍ SADBY BRAMBOR

Tolerance pro následující nečistoty, vady a nákazy sadby brambor:

1.

přichycená zemina a cizorodé látky: 1,0 % hmotnosti pro základní sadbu brambor a 2,0 % hmotnosti pro certifikovanou sadbu brambor;

2.

kombinace suché a mokré hniloby, není-li způsobena druhy Synchytrium endobioticum, Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus nebo Ralstonia solanacearum: 0,5 % hmotnosti, z čehož mokrá hniloba představuje 0,2 % hmotnosti;

3.

vnější vady, např. deformované nebo poškozené hlízy: 3,0 % hmotnosti;

4.

obecná strupovitost brambor napadající hlízy na více než jedné třetině jejich povrchu: 5,0 % hmotnosti;

5.

kořenomorka bramborová napadající hlízy na více než 10,0 % jejich povrchu: 5,0 % hmotnosti;

6.

prašná strupovitost napadající hlízy na více než 10,0 % jejich povrchu: 3,0 % hmotnosti;

7.

scvrklé hlízy v důsledku nadměrné dehydratace nebo dehydratace způsobené stříbřitostí slupky: 1,0 % hmotnosti.

Celková tolerance pro body 2 až 7: 6,0 % hmotnosti pro základní sadbu brambor a 8,0 % hmotnosti pro certifikovanou sadbu brambor.“


ROZHODNUTÍ

18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/56


ROZHODNUTÍ RADY 2013/768/SZBP

ze dne 16. prosince 2013

o činnostech Unie v rámci Evropské bezpečnostní strategie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 26 odst. 2 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 6. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 61/89 s názvem „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: stanovení společných mezinárodních norem pro dovoz, vývoz a převody konvenčních zbraní“, čímž byl zahájen proces OSN zaměřený na jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi; Valné shromáždění OSN přijalo dne 2. prosince 2009 rezoluci č. 64/48 s názvem „Smlouva o obchodu se zbraněmi“, v níž bylo uvedeno rozhodnutí svolat v roce 2012 konferenci OSN o smlouvě o obchodu se zbraněmi s cílem vypracovat právně závazný nástroj s co nejpřísnějšími společnými mezinárodními normami pro převody konvenčních zbraní.

(2)

Jelikož na konferenci OSN o smlouvě o obchodu se zbraněmi, která se konala v červenci roku 2012, se ve stanoveném časovém rámci nepodařilo dosáhnout dohody o závěrečném dokumentu, a na základě rezoluce č. 67/234 A přijaté dne 24. prosince 2012 Valným shromážděním OSN byla v březnu roku 2013 svolána závěrečná konference OSN o obchodu se zbraněmi. Na ní bylo vypracováno vyvážené a široce založené znění smlouvy, o němž však nebylo dosaženo shody v důsledku nesouhlasu tří členských států OSN. Záležitost byla poté předána Valnému shromáždění OSN, které dne 2. dubna 2013 Smlouvu o obchodu se zbraněmi přijalo naprostou většinou na základě hlasování o rezoluci A/RES/67/234 B. Smlouva byla poté dne 3. června 2013 otevřena k podpisu a vstoupí v platnost padesátou ratifikací. Všechny členské státy Unie smlouvu podepsaly.

(3)

Rada v závěrech ze dne 11. prosince 2006, 10. prosince 2007, 12. července 2010 a 25. června 2012 vyjádřila pevné odhodlání dosáhnout nového právně závazného mezinárodního nástroje, který by měl stanovit co nejpřísnější společné mezinárodní normy pro úpravu dovoleného obchodu s konvenčními zbraněmi a který by se měl týkat všech států, a mohl by proto být všeobecně platným.

(4)

S cílem podpořit otevřenost a význam procesu jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi přijala Rada rozhodnutí 2009/42/SZBP (1) a rozhodnutí 2010/336/SZBP (2), jež podpořila mimo jiné řadu regionálních seminářů po celém světě. V návaznosti na konferenci OSN v červenci roku 2012, na níž nebylo dosaženo konečného výsledku, byly činnosti Unie na podporu Smlouvy o obchodu se zbraněmi doplněny rozhodnutím Rady 2013/43/SZBP (3).

(5)

Prioritou je nyní podpořit brzký vstup v platnost a plné provádění této smlouvy. Unie může v souladu s podporou, kterou od počátku poskytovala procesu jednání o smlouvě, k dosažení tohoto cíle významně přispět, zejména na základě svých dlouhodobých zkušeností s financováním pomoci a informační činnosti v souvislosti s kontrolou vývozu. Jelikož vydávání licencí v oblasti zbraní a zboží dvojího užití zůstává v Unii v působnosti jednotlivých států, odborné znalosti v oblasti kontroly vývozu využívané na podporu programů pomoci a informační činnosti financovaných Unií závisejí z velké části na členských státech. Pro úspěch činností Unie souvisejících s poskytováním pomoci a informací v oblasti kontroly vývozu je proto zásadní, aby členské státy určily odborníky, kteří podpoří programy Unie.

(6)

Činnosti Unie související s poskytováním pomoci a informací v oblasti kontroly vývozu zbraní se provádějí na základě společné akce Rady 2008/230/SZBP (4) a rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP (5) a 2012/711/SZBP (6). Podniknuté činnosti byly zaměřeny na posílení systémů kontroly vývozu zbraní v řadě třetích zemí v blízkém sousedství Unie a dosažení větší odpovědnosti a transparentnosti.

(7)

Unie rovněž dlouhodobě poskytuje pomoc týkající se kontroly vývozu v oblasti zboží dvojího užití podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1717/2006 (7), které zřídilo nástroj stability, který zajišťuje pomoc při vytváření právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, včetně opatření regionální spolupráce. Dne 28. dubna 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1540 (2004) (dále jen „rezoluce č. 1540 (2004)“), kterou se stanoví účinné kontroly převodů zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení. Unie podpořila provádění rezoluce č. 1540 (2004) zejména prostřednictvím společné akce Rady 2006/419/SZBP (8), společné akce Rady 2008/368/SZBP (9) a rozhodnutí Rady 2013/391/SZBP (10), a pokud jde o rozměr kontroly vývozu v uvedené rezoluci, prostřednictvím programů poskytování pomoci při kontrole vývozu zboží dvojího užití.

(8)

Kromě konkrétní pomoci v oblasti kontroly vývozu zbraní tyto kontroly vytvořené za účelem provádění rezoluce č. 1540 (2004) a v rámci programů Unie pro poskytování pomoci při kontrole vývozu zboží dvojího užití přispívají k celkové schopnosti účinně provádět Smlouvu o obchodu se zbraněmi, jelikož právní předpisy, správní postupy a subjekty odpovědné za kontrolu vývozu zboží dvojího užití se v mnoha případech shodují s těmi, jimiž je spravována kontrola vývozu konvenčních zbraní. Pomoc poskytovaná v oblasti zboží dvojího užití tedy podporuje kapacity kontroly vývozu zbraní. Proto je velmi důležité zajistit důkladnou koordinaci činností prováděných v rámci kontrol vývozu zboží dvojího užití a činností podporujících provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

(9)

Z důvodu žádoucí koordinace pomoci týkající se kontroly vývozu poskytované v jiných příslušných oblastech je cílem činností podporovaných tímto rozhodnutím posílení kapacit kontroly převodů zbraní v řadě přijímajících zemí, a to za účelem podpory účinného a způsobilého provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Poněvadž dopad smlouvy bude záviset na míře její všeobecné platnosti a jejího dodržování, měly by být podporovány rovněž informační a osvětové činnosti s cílem posílit podporu Smlouvy o obchodu se zbraněmi příslušnými zúčastněnými stran a dalšími třetími zeměmi, jakož i podněcovat zájem na jejím skutečném provádění.

(10)

Rada pověřila technickým prováděním rozhodnutí 2009/1012/SZBP a 2012/711/SZBP německý Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (dále jen „BAFA“). Úřad úspěšně završil organizaci veškerých činností stanovených v rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP. BAFA je rovněž agenturou, jenž má provádět projekty v oblasti kontrol vývozu zboží dvojího užití financované z nástroje stability. V této souvislosti je volba BAFA jako agentury, jenž má provádět činnosti Unie podporující provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi ve třetích zemích, odůvodněna jeho prokázanými zkušenostmi, kvalifikacemi a nezbytnými odbornými znalostmi ohledně celé řady příslušných činností Unie týkajících se kontroly vývozu, a to jak v oblasti zboží dvojího užití, tak v oblasti zbraní. Volba BAFA usnadní zjišťování součinnosti činností v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití a zbraní, čímž se zajistí, aby pomoc v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi vhodně doplňovala pomoc, která je již poskytována v rámci stávajících programů pro poskytování pomoci při kontrole vývozu zboží dvojího užití a zbraní,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie za účelem podpory brzkého vstupu v platnost a provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi provádí činnosti sledující tyto cíle:

podporovat některé státy, na jejich žádost, s cílem posílit jejich systémy kontroly převodů zbraní tak, aby byly schopny provádět Smlouvu o obchodu se zbraněmi;

zvyšovat na státní a regionální úrovni povědomí příslušných státních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů z občanské společnosti o Smlouvě o obchodu se zbraněmi a jejich odpovědnost za ní, aby tak byly více zapojeny do provádění této smlouvy.

2.   K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 uskuteční Unie tyto projekty:

a)

poskytování pomoci přijímajícím zemím při případném vypracovávání, aktualizaci a provádění příslušných legislativních a správních opatření zaměřených na zavedení a vytvoření účinného systému kontroly převodů zbraní v souladu s požadavky Smlouvy o obchodu se zbraněmi;

b)

zlepšování odborných znalostí a kapacit úředníků přijímajících zemí vydávajících licence a pověřených vymáháním práva, zejména na základě sdílení osvědčených postupů, odborné přípravy a přístupu ke zdrojům důležitých informací, s cílem zajistit náležité provádění a prosazování kontrol převodů zbraní;

c)

prosazování transparentnosti mezinárodního obchodu se zbraněmi na základě požadavků na transparentnost podle Smlouvy o obchodu se zbraněmi;

d)

prosazování trvalého dodržování Smlouvy o obchodu se zbraněmi přijímajícími zeměmi při zapojování příslušných celostátních a regionálních zúčastněných stran, jako jsou vnitrostátní parlamenty, příslušné regionální organizace a zástupci občanské společnosti, jež mají dlouhodobý zájem na sledování účinného provádění smlouvy;

e)

podpora širšího zájmu o Smlouvu o obchodu se zbraněmi zapojením zemí, které nepodnikly žádné kroky o připojení se k této smlouvě, s cílem podpořit její všeobecnou platnost.

Podrobný popis projektů uvedených v tomto odstavci je uveden v příloze.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2.   Technickým prováděním projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 se pověřuje německý Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (dále jen „BAFA“).

3.   BAFA plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s BATA nezbytná ujednání.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka pro provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 se stanoví na 5 200 000 EUR. Celkový odhadovaný rozpočet na celý projekt činí 6 445 000 EUR. Část odhadovaného rozpočtu nezahrnutá v referenční částce se poskytuje na základě spolufinancování ze strany vlády Spolkové republiky Německo.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s BAFA dohodu o grantu. Tato dohoda stanoví, že úřad zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření dohody o grantu uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých potížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody o grantu.

Článek 4

1.   Vysoký představitel informuje Radu o provádění tohoto rozhodnutí prostřednictvím pravidelných zpráv vypracovávaných BAFA. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2.   Komise informuje o finančních aspektech provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření dohody o grantu podle čl. 3 odst. 3. Pozbude však platnosti dne 17. června 2014, pokud nebude dohoda o grantu uzavřena před tímto dnem.

V Bruselu dne 16. prosince 2013.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2009/42/SZBP ze dne 19. ledna 2009 na podporu činností Evropské unie s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečností strategie (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 39).

(2)  Rozhodnutí Rady 2010/336/SZBP ze dne 14. června 2010 o činnostech EU na podporu smlouvy o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie (Úř. věst. L 152, 18.6.2010, s. 14).

(3)  Rozhodnutí Rady 2013/43/SZBP ze dne 22. ledna 2013 o pokračování v činnostech Unie na podporu jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie (Úř. věst. L 20, 23.1.2013, s. 53).

(4)  Společná akce Rady 2008/230/SZBP ze dne 17. března 2008 na podporu činností EU za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad a kritérií Kodexu chování EU pro vývoz zbraní ve třetích zemích (Úř. věst. L 75, 18.3.2008, s. 81).

(5)  Rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP ze dne 22. prosince 2009 na podporu činností Unie za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad a kritérií společného postoje 2008/944/SZBP ve třetích zemích (Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 16).

(6)  Rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP ze dne 19. listopadu 2012 o podpoře činností Unie za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad a kritérií společného postoje 2008/944/SZBP ve třetích zemích (Úř. věst. L 321, 20.11.2012, s. 62).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1).

(8)  Společná akce Rady 2006/419/SZBP ze dne 12. června 2006 na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 165, 17.6.2006, s. 30).

(9)  Společná akce Rady 2008/368/SZBP ze dne 14. května 2008 na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 127, 15.5.2008, s. 78).

(10)  Rozhodnutí Rady 2013/391/SZBP ze dne 22. července 2013 na podporu praktického provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 198, 23.7.2013, s. 40).


PŘÍLOHA

PROJEKTY PODLE ČL. 1 ODST. 2

1.   Souvislosti a odůvodnění podpory v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Toto rozhodnutí vychází z předchozích rozhodnutí Rady na podporu procesu OSN vedoucího k uzavření smlouvy o obchodu se zbraněmi a k prosazování vytvoření odpovědnějších a transparentnějších systémů kontroly vývozu zbraní ve třetích zemích (1). Smlouva byla přijata dne 2. dubna 2013 Valným shromážděním OSN a dne 3. června 2013 byla otevřena k podpisu.

Deklarovaným cílem této smlouvy je „vytvořit co nejpřísnější společné mezinárodní normy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, předcházet nedovolenému obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zamezit přesunu těchto zbraní do sítí nedovoleného obchodu“. Deklarovaným účelem je „přispět k míru, bezpečnosti a stabilitě v mezinárodním a regionálním měřítku; zmírnit lidské utrpení a prosazovat spolupráci, transparentnost a odpovědnou činnost států, které jsou stranami smlouvy, v rámci mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, a vytvářet tak vzájemnou důvěru mezi těmito státy“. Cíl a účel smlouvy se tedy shodují s celkovým úsilím Unie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, jak je zakotveno v článku 21 Smlouvy o EU a dále upřesněno v Evropské bezpečnostní strategii.

Unie v návaznosti na přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi Valným shromážděním OSN určila tři hlavní úkoly týkající se této smlouvy: zajištění brzkého vstupu v platnost, účinného provádění a dále úsilí o zajištění všeobecné platnosti. Pro řešení těchto úkolů má zásadní význam poskytování pomoci a informací v souvislosti s vývozními kontrolami, a tyto činnosti jsou proto ústředními prvky tohoto rozhodnutí.

Pokud jde o pomoc při kontrole vývozu, předpokládá toto rozhodnutí vytvoření řady cílených programů pomoci, v jejichž rámci bude za účelem splnění požadavků Smlouvy o obchodu se zbraněmi přijímajícím zemím poskytována rozsáhlá pomoc uzpůsobená jejich potřebám. Pomoc se bude vyvíjet podle plánu pomoci dohodnutého s přijímajícími zeměmi, v němž budou určeny priority činnosti, zajištěna odpovědnost na místní úrovni a potvrzen závazek smlouvu ratifikovat.

Kromě cílených programů pomoci toto rozhodnutí stanoví ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci, jimiž budou doplněny cílené programy pomoci se zaměřením na jiné přijímající země s omezenými a náležitě vymezenými potřebami. Tyto ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci umožní Unie, aby na žádosti o pomoc pružně reagovala.

S cílem přispět k dlouhodobé udržitelnosti úsilí v oblasti kontroly převodů zbraní v přijímajících zemích je cílem tohoto rozhodnutí zapojit zúčastněné strany, jako jsou vnitrostátní parlamenty, příslušné regionální organizace a zástupci občanské společnosti s dlouhodobým zájmem na sledování účinného provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Vzhledem k úkolu týkajícímu se zajištění všeobecné platnosti Smlouvy o obchodu se zbraněmi dále zahrnuje informační složku zaměřenou na zapojení všech příslušných zemí. Zvolenou cestou je oslovit tyto země prostřednictvím příslušných regionálních organizací, k nimž patří a které provádějí činnosti související s kontrolami převodů zbraní.

Toto rozhodnutí proto za účelem plnění tří uvedených úkolů stanoví ucelený soubor činností souvisejících s poskytováním pomoci a informací. Aktivní plnění těchto úkolů je v souladu s dlouhodobou a odhodlanou podporou Smlouvy o obchodu se zbraněmi ze strany Unie a jejích členských států.

2.   Celkové cíle

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí je podporovat některé státy, na jejich žádost, s cílem posílit jejich systémy kontroly převodů zbraní tak, aby byly schopny účinně provádět Smlouvu o obchodu se zbraněmi. Pomoc poskytovaná v tomto rámci bude následně určena v širším kontextu zapojení příslušných zúčastněných stran a informačních činností dalším zemím. Činnost Unie konkrétně zajistí:

a)

posílení kapacit přijímajících zemí, pokud jde o kontroly převodů zbraní;

b)

posílení informovanosti a odpovědnosti příslušných zúčastněných stran, jako jsou příslušné regionální organizace, vnitrostátní parlamenty a zástupci občanské společnosti, kteří mají dlouhodobý zájem na účinném provádění smlouvy;

c)

informační činnosti v dalších zemích za účelem podpory všeobecné platnosti smlouvy.

3.   Popis projektů

3.1.   Zřízení skupiny odborníků

3.1.1.   Cíl projektu

Cílem zřízení skupiny odborníků je zajistit pro provádějící agenturu řádně vymezený, způsobilý a spolehlivý zdroj, který mu umožní náležitě reagovat na žádosti o pomoc a podporovat následné činnosti poskytování pomoci. Zřízené této skupiny by mělo rovněž podnítit agentury členských států pro kontrolu vývozu, aby jmenovaly příslušné odborníky, jelikož jejich dostupnost a zapojení do činností poskytování pomoci budou zásadní pro proveditelnost dotyčných činností.

3.1.2.   Popis projektu

Provádějící agentura zřídí skupinu odborníků. Daní odborníci budou provádět činnosti související s poskytováním pomoci navržené pro konkrétní přijímající země na základě své odborné způsobilosti a potřeb určených přijímajícími zeměmi a ve spolupráci s nimi.

Provádějící agentura by měla zajistit co nejširší zeměpisnou působnost vybraných odborníků. Měla by využívat vhodných a dostupných odborníků z jiných agentur pro kontrolu vývozu v Unii. Měla by rovněž podporovat účast odborníků ze zemí, které v nedávné době úspěšně vytvořily vnitrostátní systémy kontroly převodů zbraní, včetně těch vytvořených v souvislosti se získanou mezinárodní pomocí.

Celková odborná způsobilost skupiny odborníků by měla zahrnovat celou oblast působnosti vnitrostátního systému kontroly převodů zbraní; zejména právní aspekty, vydávání licencí, celní oblast a oblast vymáhání, šíření informací, trestní řízení a sankce, podávání zpráv a transparentnost.

3.2.   Uzpůsobené vnitrostátní programy pomoci prováděné podle plánu pomoci

3.2.1.   Cíl projektu

Účelem cílených programů pomoci a jejich souvisejících plánů je posílit kapacity přijímajících zemí, aby mohly komplexně a trvale plnit požadavky Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Daný plán zajistí předvídatelnost pomoci plánované pro přijímající zemi a bude mapovat zlepšení, která lze očekávat v kapacitách dané země v oblasti kontroly převodů.

3.2.2.   Popis projektu

Vnitrostátní programy pomoci budou zavedeny nejvýše pro dvanáct přijímajících zemí. V prvních dvou letech provádění rozhodnutí nebude uskutečňováno více než deset programů provádění pomoci, aby Unie měla možnost reagovat na dodatečné žádosti o pomoc předložené v pozdější fázi.

Cílené programy pomoci by se měly vypracovávat v těchto fázích:

a)

žádost o pomoc za účelem provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi (předložená třetí zemí provádějící agentuře). Tato žádost by měla být co nejlépe odůvodněna, v ideálním případě by již měla určovat, na které konkrétní oblasti má být pomoc zaměřena. Žádající země by měla rovněž uvést případnou pomoc přijatou v minulosti nebo přijímanou v současnosti od jiných poskytovatelů pomoci a informovat o své vnitrostátní prováděcí strategii pro Smlouvu o obchodu se zbraněmi;

b)

podle míry odůvodněnosti žádosti a kritérií uvedených v bodě 5.1 vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní a provádějící agenturou rozhodne o způsobilosti žádající země;

c)

pokud je žádost o pomoc přijata kladně, provádějící agentura zorganizuje odbornou hodnotící návštěvu. Tato návštěva by měla být výsledkem úzké spolupráce mezi provádějící agenturou a třetí zemí usilující o pomoc a měli by se na ní podílet někteří z nejvýznamnějších odborníků ze skupiny odborníků uvedené v bodě 3.1.

Odbornou hodnotící návštěvu lze tam, kde je to možné, připravit na základě dotazníků a sběru existujících informací; je prvním posouzením potřeb a priorit země žádající o poskytnutí pomoci. Umožní zejména zemi žádající o poskytnutí pomoci upřesnit, co je skutečně nezbytné k provedení Smlouvy o obchodu se zbraněmi, a porovnat tyto požadavky se stávajícími prostředky dané země pro kontrolu převodů zbraní. První odborná hodnotící návštěva zajistí setkání všech příslušných vnitrostátních agentur a zúčastněných stran a určí motivované a spolehlivé místní partnery;

d)

provádějící agentura na základě výsledků odborné hodnotící návštěvy vypracuje návrh plánu pomoci. Při navrhování tohoto plánu pomoci provádějící agentura zohlední jakoukoli pomoc v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi, kterou případně poskytují jiné organizace. Pokud země usilující o získání pomoci již vypracovala pro Smlouvu o obchodu se zbraněmi vnitrostátní prováděcí strategii, provádějící agentura rovněž zajistí, aby plán pomoci Unie byl s touto vnitrostátní prováděcí strategií v souladu;

e)

výsledky odborné hodnotící návštěvy a následný návrh plánu pomoci budou specificky oznámeny Komisi v rámci obvyklého finančního a popisného oznamování podle článku 3 tohoto rozhodnutí;

f)

návrh plánu pomoci bude předložen přijímající zemi za účelem jeho potvrzení. Tento plán bude přizpůsoben dané přijímající zemi a budou v něm určeny priority pro poskytnutí pomoci;

g)

plán bude proveden za účasti příslušných odborníků vybraných ze skupiny odborníků a případně se zapojením jiných zúčastněných stran.

V závislosti na přesných potřebách dotyčné přijímající země bude zavedení plánu založeno na obvyklém přístupu pěti pilířů, který se tradičně používá pro pomoc při strategické kontrole obchodu (právní aspekty, vydávání licencí, celní oblast a oblast vymáhání, šíření informací, trestní řízení a sankce). Kromě těchto pěti standardních oblastí bude výrazná pozornost věnována podávání zpráv a transparentnosti.

Škála nástrojů pomoci bude zejména zahrnovat právní přezkum, semináře odborné přípravy, pracovní semináře, studijní návštěvy a využívání internetových nástrojů a zdrojů informací. Tyto nástroje pomoci vybere provádějící agentura podle přesných potřeb a priorit určených na základě odborné hodnotící návštěvy a podle dohodnutého plánu. Nástroje pomoci zvolené k náležitému řešení žádosti o poskytnutí pomoci by měly být jasně uvedeny a odůvodněny v plánu pomoci.

3.3.    Ad hoc pracovní semináře individuální pomoci

3.3.1.   Cíl projektu

Cílem ad hoc pracovních seminářů individuální pomoci je posílit kapacity pro kontrolu převodů zbraní přijímajících zemí tak, aby cíleně a náležitě plnily požadavky Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Tyto ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci umožní Unii pružně reagovat na žádosti o poskytnutí pomoci, přičemž určí konkrétní potřeby důležité pro účinné provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

3.3.2.   Popis projektu

Jako odpověď na cílené žádosti o pomoc a vyjádření zájmu o podporu jedné nebo více konkrétních oblastí systému kontroly převodů zbraní se poskytuje až deset dvoudenních pracovních seminářů pro jednotlivé přijímající země.

Tyto semináře budou poskytovat omezenou individuální a uzpůsobenou pomoc a budou zaměřeny na konkrétní otázku nebo otázky vznesené žádající zemí, jako jsou přezkum právních předpisů v oblasti kontroly převodů; osvědčené postupy pro podávání zpráv; zdroje informací důležité pro uplatňování kritérií pro posuzování rizik podle Smlouvy o obchodu se zbraněmi, kontroly konečného užití a dokumentaci. Uskuteční se v přijímajících zemích a odborná stránka bude zajištěna odborníky ze skupiny odborníků uvedené v bodě 3.1.

Za přijímání žádostí o pomoc odpovídá provádějící agentura, která o nich informuje vysokého představitele, jenž ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní rozhodne o odpovědi na tyto žádosti. Při posuzování vysoký představitel vychází zejména z kritérií stanovených v bodě 5.1, z přesnosti žádosti a způsobu, jakým určuje dotyčnou otázku nebo otázky, a přihlédne k zeměpisné vyváženosti.

3.4.   Možnost převést prostředky z cílených programů pomoci na ad hoc pracovní semináře týkající se pomoci

V případě, že maximální počet plnohodnotných cílených programů pomoci stanovený v bodě 3.2 není využit, mohl by být počet pracovních seminářů stanovený v bodě 3.3 zvýšen na dvacet.

Vysoký představitel a Komise ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní každých šest měsíců přezkoumají aktuální stav cílených programů pomoci s cílem posoudit možnost zvýšit počet pracovních seminářů individuální pomoci úměrně stupni nevyužití cílených programů pomoci.

3.5.   Konference zemí přijímajících pomoc pro provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi

3.5.1.   Cíl projektu

Cílem konference je podpořit informovanost a odpovědnost příslušných zúčastněných stran, jako jsou příslušné regionální organizace, vnitrostátní parlamenty a zástupci občanské společnosti, kteří mají dlouhodobý zájem na účinném provádění smlouvy.

3.5.2.   Popis projektu

Tento projekt bude mít podobu dvoudenní konference, která bude uspořádána ke konci provádění tohoto rozhodnutí. Na této konferenci se setkají významní zástupci zemí, které byly příjemci cílených programů pomoci uvedených v bodě 3.2 a ad hoc činností souvisejících s poskytováním pomoci uvedených v bodě 3.3.

Konference usnadní výměnu zkušeností přijímajících stran, přinese informace o jejich postojích týkajících se Smlouvy o obchodu se zbraněmi a o stavu provádění a ratifikace této smlouvy a umožní sdílení důležitých informací se zástupci vnitrostátních parlamentů a občanské společnosti.

Mezi účastníky této konference by tedy měli být:

diplomatický personál a personál působící v oblasti vojenství a obrany z přijímajících zemí, zejména orgány odpovědné za vnitrostátní politiky související se Smlouvou o obchodu se zbraněmi;

technický personál a pracovníci donucovacích orgánů z přijímajících zemí, zejména pracovníci orgánů vydávajících licence, celních orgánů a příslušníci donucovacích orgánů;

zástupci státních, regionálních a mezinárodních organizací zapojených do poskytování pomoci, jakož i zástupci zemí majících zájem na poskytování či přijímání pomoci v oblasti strategické kontroly obchodu;

zástupci příslušných nevládních organizací, odborných skupin, vnitrostátních parlamentů a průmyslu.

Konference se má zúčastnit až 80 osob. O místě konání a konečném seznamu pozvaných zemí a organizací rozhodne vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní na základě návrhu provádějící agentury.

3.6.   Regionální semináře

3.6.1.   Cíl projektu

Regionální semináře umožní oslovit další země za účelem podpory všeobecné platnosti smlouvy. Zajistí rovněž podporu dalšímu zapojení cílových regionálních organizací do Smlouvy o obchodu se zbraněmi a jejich zájmu na prosazování této smlouvy ve všech jejich příslušných členských státech.

3.6.2.   Popis projektu

Tento projekt bude mít podobu pěti dvoudenních seminářů, které budou zaměřeny na aktuální stav, pokud jde o vstup Smlouvy o obchodu se zbraněmi v platnost, a související otázky provádění.

Semináře umožní zemím, které jsou příjemci pomoci v oblasti kontroly převodů zbraní, aby si vyměnily názory a zkušenosti a aby posoudily vztah této pomoci k činnostem prováděným jejich příslušnou regionální organizací. Zvláštní pozornost na těchto seminářích bude rovněž věnována:

zkušenostem a možnostem spolupráce mezi jižními zeměmi při zavádění a rozvoji systémů kontroly převodů zbraní;

doplňkovosti Smlouvy o obchodu se zbraněmi a dalších příslušných nástrojů OSN, zejména akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.

Semináře se budou konat v prvních osmnácti měsících provádění rozhodnutí Rady a budou určeny těmto regionálním organizacím a jejich příslušným členským státům:

Regionální středisko OSN pro mír a odzbrojení pro Asii a Tichomoří (UNRCPD);

Regionální středisko OSN pro mír a odzbrojení v Africe (UNREC);

Regionální středisko OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC);

Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS);

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Semináře by se měly pokud možno konat v zemi, která je příjemcem programu cílené pomoci. Pokud to není možné, měl by o místě konání rozhodnout vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní.

Mezi účastníky těchto regionálních seminářů by měli být:

(a)

diplomatický personál a personál působící v oblasti vojenství a obrany ze zemí v regionu, zejména orgány odpovědné za národní politiky související se Smlouvou o obchodu se zbraněmi;

(b)

technický personál a pracovníci donucovacích orgánů ze zemí v regionu, zejména pracovníci orgánů vydávajících licence, celních orgánů a příslušníci donucovacích orgánů;

(c)

zástupci mezinárodních a regionálních organizací, regionálně zaměřených nevládních organizací, odborných skupin, vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních průmyslových odvětví;

(d)

vnitrostátní a mezinárodní techničtí odborníci na otázky kontroly převodů zbraní, včetně odborníků z Unie a zástupců průmyslu.

Každého semináře se má zúčastnit až 70 osob.

4.   Vztah k jiným činnostem souvisejícím s poskytováním pomoci v oblasti kontrol vývozu

4.1.   Koordinace s jinými činnostmi Unie souvisejícími s poskytováním pomoci v oblasti kontrol vývozu

Na základě zkušeností s předchozími činnostmi a na základě činností, které v současnosti probíhají v oblasti kontrol vývozu zboží dvojího užití i konvenčních zbraní, je při poskytování pomoci třetím zemím v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi třeba usilovat o maximální součinnost a doplňkovost, aby se zajistila co největší účinnost a soudržnost činností Unie a aby nedocházelo k jejich zbytečnému překrývání.

4.2.   Koordinace s dalšími důležitými činnostmi souvisejícími s poskytováním pomoci

Provádějící agentura by měla rovněž věnovat co největší pozornost činnostem souvisejícím se Smlouvou o obchodu se zbraněmi prováděným v rámci programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech a jeho systému na podporu provádění, v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540/2004 a Svěřeneckého fondu OSN na podporu spolupráce v oblasti regulace zbraní. Provádějící agentura by měla podle potřeby s těmito poskytovateli pomoci spolupracovat, aby se zabránilo zdvojování úsilí a zajistila maximální soudržnost a doplňkovost.

4.3.   Podpora spolupráce v oblasti kontroly vývozu mezi jižními zeměmi prostřednictvím příslušných nástrojů Unie

Cílem projektu by mělo být rovněž zvyšování informovanosti zemí, jež jsou příjemci pomoci poskytované podle tohoto rozhodnutí, o nástrojích Unie, které mohou podpořit spolupráci v oblasti kontroly vývozu mezi jižními zeměmi. V tomto ohledu by v rámci činností souvisejících s poskytováním pomoci uvedených v bodech 3.2 a 3.3 měly být poskytovány informace o dostupných nástrojích, jako je iniciativa středisek excelence EU pro oblast chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů (CBRN), a tyto nástroje by měly být podporovány.

5.   Příjemci

5.1.   Příjemci programů cílené pomoci v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi a ad hoc pracovních seminářů týkajících se pomoci

Příjemci projektů podle bodů 3.2 a 3.3 mohou být státy žádající o poskytnutí pomoci za účelem provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi a budou vybrány na základě mimo jiné těchto kritérií:

podpis Smlouvy o obchodu se zbraněmi a stav provádění mezinárodních nástrojů souvisejících s kontrolou obchodu se zbraněmi a převodů zbraní, které se na danou zemi vztahují;

pravděpodobnost úspěšného výsledku činností souvisejících s poskytováním pomoci s ohledem na ratifikaci Smlouvy o obchodu se zbraněmi;

posouzení jakékoli případné pomoci, která již byla přijata nebo je plánována v oblasti kontroly převodů zbraní a zboží dvojího užití;

význam dané země z hlediska světového obchodu se zbraněmi;

význam dané země z hlediska bezpečnostních zájmů Unie;

způsobilost pro oficiální rozvojovou pomoc.

5.2.   Příjemci regionálních seminářů

Příjemci regionálních seminářů mohou být státy, které jsou členy regionálních organizací uvedených v bodě 3.6.2 nebo které jsou jimi zastoupeny.

O konečném výběru zemí, jež budou na jednotlivé semináře pozvány, a účastníků rozhodne na základě návrhu provádějící agentury vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní.

6.   Provádějící subjekt

Prováděním tohoto rozhodnutí Rady bude pověřen BAFA. Partnery BAFA budou případně agentury pro kontrolu vývozu členských států, příslušné regionální a mezinárodní organizace, odborné skupiny, výzkumné ústavy a nevládní organizace.

BAFA má rozsáhlé zkušenosti se zajišťováním činností souvisejících s poskytováním pomoci a informací v oblasti kontroly převodů. Úřad tyto zkušenosti získal ve všech příslušných oblastech strategické kontroly převodů, přičemž se zabýval oblastmi souvisejícími s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, zbožím dvojího užití a zbraněmi.

Pokud jde o poskytování pomoci a informace v oblasti kontroly převodů zbraní, BAFA úspěšně dokončil provádění rozhodnutí 2009/1012/SZBP. Nyní odpovídá za provádění rozhodnutí 2012/711/SZBP, které vychází z rozhodnutí 2009/1012/SZBP a jehož cílem je posílení systémů kontroly vývozu zbraní v přijímajících zemích tak, aby byly transparentnější a odpovědnější, a to v souladu s rámcem Unie zavedeným podle společného postoje 2008/944/SZBP.

Pokud jde o zboží dvojího užití a zboží související s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, BAFA je provádějící agenturou stávajícího programu pro poskytování pomoci a informací v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití financovaného nástrojem stability, a v této funkci se úřad důkladně obeznámil se systémy kontroly převodů v zemích, na něž se dotyčný program vztahuje. Tyto znalosti se prohlubují postupným prováděním projektů souvisejících s kontrolou převodů v rámci nástroje stability, do nichž je BAFA zapojen, jako je například iniciativa středisek excelence pro oblast CBRN.

Celkovým důsledkem je, že BAFA má jedinečné postavení k určení silných a slabých míst systémů kontroly převodů v zemích, které by mohly být příjemci podpory pro provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi v rámci činností stanovených tímto rozhodnutím. Proto může nejlépe napomoci součinnosti mezi různými programy pomoci a zabránit zbytečnému zdvojování úsilí.

Jelikož právní předpisy, správní postupy, donucovací prostředky a agentury odpovědné za kontrolu vývozu zboží dvojího užití se v mnoha případech shodují s těmi, jimiž je spravována kontrola vývozu konvenčních zbraní, jedním z hlavních úkolů, pokud jde o činnosti týkající se pomoci v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi, bude zohlednit pomoc, která je již poskytována v oblasti zboží dvojího užití a zmírňování rizik spojených s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály. Volba BAFA přispívá k zajištění toho, aby pomoc v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi byla vhodným doplněním pomoci, která je již poskytována v rámci stávajících programů pro poskytování pomoci v oblasti zboží dvojího užití, zmírňování rizik spojených s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály a kontroly vývozu zbraní.

7.   Zviditelnění Unie a dostupnost pomocných materiálů

Materiál vzniklý v rámci projektu zajistí zviditelnění Unie, zejména na základě loga a grafické podoby dohodnuté pro provádění rozhodnutí 2012/711/SZBP.

Internetový portál stanovený v rozhodnutí 2012/711/SZBP, který se v současné době vytváří, bude propagován pro účely činností podle tohoto rozhodnutí týkajících se poskytování pomoci v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi.

Provádějící agentura by proto měla do příslušných činností souvisejících s poskytováním pomoci, jež provádí, zahrnout informování na internetovém portálu a vybízet k vyhledání a využívání technických prostředků tohoto portálu. Měla by zajistit zviditelnění Unie při propagaci portálu.

8.   Posouzení dopadů

Dopad činností podle tohoto rozhodnutí by měl být posouzen z technického hlediska po jejich dokončení. Posouzení dopadů provede vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní a případně s delegacemi Unie v přijímajících zemích, jakož i s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, na základě informací a zpráv poskytnutých provádějící agenturou.

V případě zemí, které byly příjemci programu cílené pomoci, by při posuzování dopadů měla být věnována zvláštní pozornost počtu zemí, které ratifikovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi, a rozvoji jejich kapacit pro kontrolu převodů zbraní. Toto posouzení kapacit přijímajících zemí, pokud jde o kontrolu převodů zbraní, by mělo zejména zahrnovat přípravu a vydávání příslušných vnitrostátních předpisů, schopnost podávat zprávy o vývozu a dovozu zbraní a posílení příslušných správních orgánů odpovědných za kontrolu převodů zbraní.

9.   Podávání zpráv

Provádějící agentura bude vypracovávat pravidelné zprávy, včetně zpráv po dokončení každé z daných činností. Zprávy by měly být vysokému představiteli předloženy nejpozději šest týdnů po dokončení příslušných činností.


(1)  Viz rozhodnutí 2010/336/SZBP, rozhodnutí 2013/43/SZBP; rozhodnutí 2009/1012/SZBP a rozhodnutí 2012/711/SZBP.


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/68


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se odmítá žádost Maďarska o zavedení zvláštního opatření mechanismu rychlé reakce odchylujícího se od článku 193 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

(oznámeno pod číslem C(2013) 9007)

(Pouze maďarské znění je závazné)

(2013/769/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na článek 199b uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Oznámením zaevidovaným Komisí dne 27. listopadu 2013 požádalo Maďarsko o povolení zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES.

(2)

Podle uvedeného oznámení vnitrostátní orgány zaznamenaly, že značný počet obchodníků se dopustil daňových úniků tím, že příslušným správcům daně neplatí DPH.

(3)

Požadované opatření spočívá v tom, že v souvislosti s dodáním zboží, v tomto případě cukru, se za osobu povinnou odvést DPH namísto dodavatele označí osoba povinná k dani, která je příjemcem daného zboží.

(4)

Dne 4. prosince 2013 Komise členským státům oznámila, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(5)

Z podrobných údajů o podvodech v tomto odvětví, které Maďarsko poskytlo, jasně vyplývá, že podvody v tomto odvětví byly rozsáhlé povahy již v letech 2011 a 2012.

(6)

Bylo proto stanoveno, že podvod nemá náhlou povahu ve smyslu článku 199b směrnice 2006/112/ES.

(7)

Požadovaná odchylka by proto neměla být přiznána,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Maďarsko nemůže zavést požadované zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Maďarsku.

V Bruselu dne 11. prosince 2013.

Za Komisi

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/69


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. prosince 2013

o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES

(2013/770/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (1), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 58/2003 zmocňuje Komisi k přenesení pravomocí na výkonné agentury, aby zcela nebo částečně prováděly program nebo projekt Unie jejím jménem a na její odpovědnost.

(2)

Účelem pověření výkonných agentur úkoly spojenými s prováděním programu je umožnit Komisi soustředit se na své základní činnosti a funkce, které nemohou být zajištěny externě, aniž by Komise ztratila kontrolu nad činnostmi spravovanými těmito výkonnými agenturami nebo konečnou odpovědnost za tyto činnosti.

(3)

Přenesení úkolů spojených s prováděním programu na výkonnou agenturu vyžaduje jasné oddělení fází přípravy programu zahrnujících značný prostor při rozhodování v důsledku strategických hledisek, což vykonává Komise, od provádění programu, které by mělo být svěřeno výkonné agentuře.

(4)

Rozhodnutím 2004/858/ES (2) zřídila Komise Výkonnou agenturu pro program veřejného zdraví (dále jen „agentura“) a pověřila ji řízením programu akce Společenství v oblasti veřejného zdraví na období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2008, který byl přijat rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (3).

(5)

Následně Komise několikrát pozměnila mandát agentury, aby zahrnoval také správu nových projektů a programů. Rozhodnutím Komise 2008/544/ES (4) byla „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“ změněna na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“, její mandát byl prodloužen do 31. prosince 2015 a bylo do něj zahrnuto provádění programu veřejného zdraví na období 2008–2013 přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES (5), programu Spotřebitelé pro období 2007–2013 přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1926/2006/ES (6) a opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje směrnice Rady 2000/29/ES (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (8). Prováděcím rozhodnutím Komise 2012/740/EU (9) byla rozšířena činnost agentury, aby zahrnovala i vzdělávací opatření v zemích, které nejsou členy EU, a agentura byla pověřena správou opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje rozhodnutí Komise C(2012) 1548 (10) a čl. 22 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (11). Agentura byla uvedeným rozhodnutím pověřena rovněž správou dohody s Evropskou asociací pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci („ANEC“), na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (12).

(6)

Agentura zřízená rozhodnutím 2004/858/ES prokázala svou účinnost a efektivitu. Externí poradenská společnost provedla průběžné hodnocení Výkonné agentury pro veřejné zdraví (od července 2008 známé jako Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele). Ze závěrečné zprávy z prosince 2010 vyplývá, že úkoly související s prováděním programu veřejného zdraví by mohla provádět efektivněji agentura, zatímco Komise by zajišťovala celkovou správu těchto programů a opatření Společenství.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 29. června 2011„Rozpočet – Evropa 2020“ (13) navrhla Komise, aby byly při provádění programů Unie v příštím víceletém finančním rámci stávající výkonné agentury více využívány.

(8)

Analýza nákladů a přínosů (14) provedená v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 58/2003 ukázala, že pověření agentury úkoly souvisejícími s prováděním programů, konkrétně programu Spotřebitelé, programu veřejného zdraví a opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, by umožnilo provádět tyto programy efektivně a s nižšími náklady než v Komisi. Zmíněné tři nástupnické programy jsou v souladu s mandátem a úkoly agentury a představují pokračování činností agentury. Agentura během několika let již získala kompetence, dovednosti a kapacitu v oblasti správy těchto programů. Komise i příjemci prostředků z těchto programů by proto mohli těžit ze zkušeností a odborných znalostí, které agentura nashromáždila, a výsledkem by byl růst produktivity, zejména vysoce kvalitní správa programů, zjednodušení postupů a lepší poskytování služeb, zejména rychlejší uzavírání smluv a rychlejší platby. V průběhu času vyvinula agentura efektivní způsoby, jak zajistit dostupnost pro příjemce a vysokou úroveň zviditelnění Unie jako iniciátora těchto programů. Přenesením správy programu na agenturu by se zajistila kontinuita činností pro příjemce prostředků z programů, které jsou v současnosti agentuře svěřeny, a pro všechny zúčastněné strany. Přechod na interní uspořádání by tedy měl nepříznivý účinek. Odhaduje se, že takové přenesení správy programů na agenturu přinese v období 2014–2024 zvýšení efektivity v řádu 14 milionů EUR v porovnání s interním scénářem.

(9)

S cílem poskytnout výkonným agenturám jednotnou identitu Komise při stanovování jejich nových mandátů v nejvyšší možné míře seskupuje jejich činnost podle tematických oblastí politiky.

(10)

Správa programu veřejného zdraví na období 2008–2013 přijatého rozhodnutím č. 1350/2007/ES, programu Spotřebitelé na období 2007–2013 přijatého rozhodnutím 1926/2006/ES, opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje směrnice 2000/29/ES, nařízení (ES) č. 882/2004, nařízení (ES) č. 1905/2006 a rozhodnutí C(2012) 1548, a správa dohody s asociací ANEC, na kterou se vztahuje nařízení (EU) č. 1025/2012, jež všechny v současnosti provádí agentura, a rovněž správa programu Spotřebitelé na období 2014–2020 (15), programu veřejného zdraví na období 2014–2020 (16) a opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 882/2004 a směrnice 2000/29/ES, zahrnují provádění technických projektů, které nevyžadují přijímání politických rozhodnutí, po celou dobu trvání projektu však vyžadují vysokou úroveň technické a finanční odbornosti.

(11)

Agentura by měla být odpovědná za poskytování služeb administrativní a logistické podpory, zejména v případech, kdy by centralizace těchto podpůrných služeb vedla k dalšímu zvýšení efektivity a úsporám z rozsahu.

(12)

Aby se zajistilo konzistentní provádění tohoto rozhodnutí a dotčených programů, je nezbytné zajistit, aby agentura vykonávala své úkoly spojené s prováděním uvedených programů s výhradou a ode dne vstupu těchto programů v platnost.

(13)

Měla by být zřízena Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny. Ta by měla nahradit výkonnou agenturu zřízenou rozhodnutím 2004/858/ES a pokračovat v její činnosti. Měla by fungovat v souladu s obecným statutem stanoveným nařízením (ES) č. 58/2003.

(14)

Rozhodnutí 2004/858/ES by proto mělo být zrušeno a měla by se stanovit přechodná ustanovení.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro výkonné agentury,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení

Zřizuje se Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny (dále jen „agentura“), která nahrazuje agenturu zřízenou rozhodnutím 2004/858/ES a pokračuje v její činnosti, pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2024 a její statut se řídí nařízením (ES) č. 58/2003.

Článek 2

Umístění

Sídlo agentury je v Lucemburku.

Článek 3

Cíle a úkoly

1.   Agentura se pověřuje prováděním částí těchto programů a činností Unie:

a)

program Spotřebitelé na období 2014–2020;

b)

program veřejného zdraví na období 2014–2020;

c)

opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje směrnice 2000/29/ES a nařízení (ES) č. 882/2004.

První pododstavec se použije s výhradou a ode dne vstupu každého z těchto programů v platnost.

2.   Agentura se pověřuje prováděním zbylých opatření těchto programů a činností:

a)

program Spotřebitelé na období 2007–2013;

b)

program veřejného zdraví na období 2008–2013;

c)

opatření pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin, na něž se vztahuje směrnice 2000/29/ES, nařízení (ES) č. 882/2004, nařízení (ES) č. 1905/2006 a rozhodnutí C(2012) 1548;

d)

správa dohody s Evropskou asociací pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), na kterou se vztahuje nařízení (EU) č. 1025/2012.

3.   Agentura zodpovídá za následující úkoly spojené s prováděním částí programů a činností Unie uvedených v odstavcích 1 a 2:

a)

částečná nebo úplná správa fází provádění programů a částečná nebo úplná správa některých fází cyklu zvláštních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu;

b)

přijímání nástrojů pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a výkon všech činností potřebných pro správu programu, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu;

c)

poskytování podpory při provádění programu, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu.

4.   Agentura může být odpovědná za poskytování služeb administrativní a logistické podpory, je-li to stanoveno v pověřovacím aktu, a to ve prospěch subjektů provádějících programy a v oblasti působnosti programů v něm uvedených.

Článek 4

Funkční období

1.   Členové řídícího výboru jsou jmenováni na dva roky.

2.   Ředitel je jmenován na čtyři roky.

Článek 5

Požadavek na dozor a podávání zpráv

Agentura podléhá dozoru Komise a pravidelně informuje o pokroku v provádění programů Unie nebo jejich částí, za které zodpovídá, v souladu s pravidly a periodicitou uvedenými v pověřovacím aktu.

Článek 6

Plnění provozního rozpočtu

Agentura plní svůj provozní rozpočet v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 (17).

Článek 7

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí 2004/858/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014. Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

2.   Agentura se považuje za právního nástupce výkonné agentury zřízené rozhodnutím 2004/858/ES.

3.   Aniž je dotčena revize zařazení vyslaných úředníků do platových tříd plánovaná v pověřovacím aktu, toto rozhodnutí se nedotýká práv a povinností zaměstnanců agentury, včetně jejího ředitele.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“ (Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Komise 2008/544/ES ze dne 20. června 2008, kterým se mění rozhodnutí č. 2004/858/ES, za účelem změny „Výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“ (Úř. věst. L 173, 3.7.2008, s. 27).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39).

(7)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(9)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/740/EU ze dne 29. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí 2004/858/ES, ve znění rozhodnutí 2008/544/ES, o zřízení Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 (Úř. věst. L 331, 1.12.2012, s. 50).

(10)  Rozhodnutí Komise C(2012) 1548 ze dne 15. března 2012 o přijetí pracovního plánu pro rok 2012, které slouží jako rozhodnutí o financování projektů v oblasti zahraničně-obchodních vztahů, včetně přístupu na trhy zemí, jež nejsou členy Evropské unie, a iniciativ v oblasti pomoci související s obchodem.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění.

(14)  Analýza nákladů a přínosů týkající se přenesení určitých úkolů v souvislosti s prováděním programů Unie na období 2014–2020 na výkonné agentury (závěrečná zpráva ze dne 19. srpna 2013).

(15)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020 předložený Komisí (KOM(2011) 707 ze dne 9. listopadu 2011).

(16)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020, předložený Komisí (KOM(2011) 709 ze dne 9. listopadu 2011).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství (Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6).


18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/73


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. prosince 2013

o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES

(2013/771/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (1), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 58/2003 zmocňuje Komisi, aby přenesla pravomoci na výkonné agentury, aby zcela nebo částečně prováděly program nebo projekt Unie, jejím jménem a na její odpovědnost.

(2)

Účelem pověření výkonných agentur úkoly provádění programu je umožnit Komisi soustředit se na své hlavní činnosti a úkoly, které nemohou být zajištěny externě, aniž by Komise ztratila kontrolu nad činnostmi spravovanými uvedenými výkonnými agenturami a konečnou odpovědnost za tyto činnosti.

(3)

Přenesení úkolů spojených s prováděním programu na výkonnou agenturu vyžaduje jasné oddělení fází přípravy programu zahrnujících značnou volnost při rozhodování na základě strategických hledisek, což vykonává Komise, od provádění programu, které by mělo být svěřeno výkonné agentuře.

(4)

Rozhodnutím 2004/20/ES (2) zřídila Komise „Výkonnou agenturu pro inteligentní energii“ (dále jen „agentura“) a pověřila ji správou činnosti Společenství v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti.

(5)

Komise následně rozhodnutím 2007/372/ES (3) změnila mandát agentury – rozšířila jej na správu nových projektů a programů v oblasti inovací, podnikání a mobility a změnila její název na „Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace“.

(6)

Agentura zřízená rozhodnutím 2004/20/ES prokázala, že externí zajištění správy zvláštních operačních programů umožňuje nadřízeným generálním ředitelstvím zaměřit se na koncepční aspekty programů. Vzhledem k pokračujícím omezením v rozpočtu EU se přenesení úkolů na výkonnou agenturu prokazuje jako efektivnější z hlediska nákladů. Dvě průběžná hodnocení agentury ukázala, že celkově si agentura vede dobře a je účinným a účelným prováděcím mechanismem pro iniciativy, za jejichž realizaci nese odpovědnost.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 29. června 2011„Rozpočet – Evropa 2020“ (4) navrhla Komise, aby byly při provádění programů Unie ve víceletém finančním rámci stávající výkonné agentury více využívány.

(8)

Analýza nákladů a přínosů (5) provedená v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 58/2003 ukázala, že očekávané náklady činí 295 milionů EUR oproti 399 milionů EUR v rámci interního scénáře. Pokud jde o přínosy, ve srovnání s interním scénářem lze u agenturního scénáře očekávat zvýšení efektivity ve výši 104 milionů EUR. Uvedení jednotnějších programových portfolií v soulad s hlavními pravomocemi agentury a její identitou navíc povede ke značným kvalitativním přínosům. Analýza ukázala, že spojení správy Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (6) (dále jen „program Horizont 2020“), Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (7) (dále jen „program COSME“) a programu pro životní prostředí a oblast klimatu (8) (dále jen „program LIFE“) přinese agentuře synergie, zjednodušení a úspory z rozsahu. Seskupení všech aspektů „nástroje pro malé a střední podniky“ programu Horizont 2020 navíc potenciálním příjemcům poskytne jednotné místo přístupu a zaručí jednotné poskytování služeb. V rámci Evropského námořního a rybářského fondu (9) (dále jen „fond EMFF“) dobře odpovídají současnému profilu agentury související s inovacemi a konkurenceschopností zejména akce plánované jako součást integrované námořní politiky. Přesunutí správy zbylých opatření programu Marco Polo (2007–2013) na Výkonnou agenturu pro inovace a sítě povede k další centralizaci správy infrastrukturních programů pro dopravu ve zmíněné agentuře, a tak poskytne příjemcům jednotné místo přístupu k financování.

(9)

S cílem poskytnout výkonným agenturám jednotnou identitu Komise při stanovování jejich nových mandátů v nejvyšší možné míře seskupuje jejich činnost podle tematických oblastí politiky.

(10)

Agentura by měla být pověřena správou programu LIFE, který je nástupcem předchozího programu LIFE+, spravovaného v rámci víceletého finančního rámce (2007–2013) interně Komisí. Správa programu LIFE zahrnuje provádění technických projektů, které nevyžadují přijímání politických rozhodnutí, avšak po celou dobu trvání projektu vyžadují vysokou úroveň technické a finanční odbornosti. Pro program LIFE jsou příznačné projekty, v jejichž rámci se provádí velký počet homogenních a normalizovaných činností.

(11)

Agentura by měla být pověřena správou částí programu COSME, které jsou nástupci částí programu pro podnikání a inovace v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace 2007–2013 (10), jež jsou v současnosti částečně spravovány agenturou a částečně interně Komisí. Správa částí programu COSME, kterou má být pověřena agentura, zahrnuje provádění technických projektů, které nevyžadují přijímání politických rozhodnutí, avšak po celou dobu trvání projektu vyžadují vysokou úroveň technické a finanční odbornosti. Některé části programu LIFE se dále vyznačují projekty, v jejichž rámci se provádí velký počet homogenních a normalizovaných činností.

(12)

Agentura by měla být pověřena správou částí fondu EMFF v oblasti integrované námořní politiky (IMP), kontroly a vědeckého poradenství a znalostí, které navazují na podobné činnosti, které jsou v rámci víceletého finančního rámce (2007–2013) spravovány Komisí interně. Správa fondu EMFF zahrnuje provádění technických projektů, které nevyžadují přijímání politických rozhodnutí, avšak po celou dobu trvání projektu vyžadují vysokou úroveň technické a finanční odbornosti.

(13)

Agentura by měla být pověřena správou následujících částí programu Horizont 2020:

a)

některé části části II – „Vedoucí postavení v průmyslu“, které se vyznačují projekty, v jejichž rámci se provádí velký počet homogenních a normalizovaných činností;

b)

některé části části III „Společenské výzvy“ zahrnující provádění technických projektů, které nevyžadují přijímání politických rozhodnutí, avšak po celou dobu trvání projektu vyžadují vysokou úroveň technické a finanční odbornosti.

(14)

Agentura by měla být pověřena správou zbylých opatření, jimiž už byla pověřena jako součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace v rámci víceletého finančního rámce (2007–2013): „Inteligentní energie – Evropa (IEE II)“, „Enterprise Europe Network“, „Portál Vaše Evropa – Podniky“, „European IPR Helpdesk“ (asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví), „iniciativa pro ekologické inovace“, a „projekt IPorta“.

(15)

Agentura by měla být odpovědná za poskytování služeb administrativní a logistické podpory, zejména v případech, kdy by centralizace těchto podpůrných služeb vedla k dalším zvýšení efektivnosti a úsporám z rozsahu.

(16)

Výkonná agentura pro malé a střední podniky by měla být zřízena. Měla by nahradit a stát se nástupcem agentury zřízené rozhodnutím 2004/20/ES ve znění rozhodnutí 2007/372/ES. Měla by fungovat v souladu s obecným statutem stanoveným nařízením (ES) č. 58/2003.

(17)

Rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES by měla být zrušena a měla by se stanovit přechodná ustanovení.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro výkonné agentury,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2024 se zřizuje Výkonná agentura pro malé a střední podniky (dále jen „agentura“), která nahrazuje výkonnou agenturu zřízenou rozhodnutím 2004/20/ES ve znění rozhodnutí 2007/372/ES a je jejím nástupcem, přičemž její statut je stanoven nařízením (ES) č. 58/2003.

Článek 2

Umístění

Sídlo agentury je v Bruselu.

Článek 3

Cíle a úkoly

1.   Agentura se pověřuje prováděním částí těchto programů Unie:

a)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) 2014–2020 (11);

b)

program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) 2014–2020 (12);

c)

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) (13), včetně integrované námořní politiky (IMP), kontroly a vědeckého poradenství a znalostí;

d)

rámcový program pro výzkum a inovace pro období 2014–2020 (Horizont 2020) (14)– části části II – „Vedoucí postavení v průmyslu“ a části III „Společenské výzvy“.

První pododstavec se použije s výhradou a ode dne vstupu každého z těchto programů v platnost.

2.   Agentura se pověřuje prováděním zbylých opatření těchto akcí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace:

a)

Inteligentní energie — Evropa (IEE II);

b)

iniciativa „ekologické inovace“;

c)

„Enterprise Europe Network“;

d)

„Portál Vaše Evropa — Podniky“;

e)

„European IPR Helpdesk“ (asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví);

f)

„Projekt IPorta“.

3.   Agentura zodpovídá za následující úkoly související s prováděním částí programů Unie uvedených v odstavci 1 a 2:

a)

správa některých nebo všech fází provádění programu a některých nebo všech fází cyklu zvláštních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu;

b)

přijímání nástrojů pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a výkon všech činností potřebných pro správu programu, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu;

c)

poskytování podpory při provádění programu, pokud ji Komise k tomu zmocní v pověřovacím aktu.

4.   Je-li to stanoveno v pověřovacím aktu, může být agentura odpovědná za poskytování služeb administrativní a logistické podpory pro subjekty provádějící programy a v působnosti programů, které jsou v něm uvedeny.

Článek 4

Funkční období

1.   Členové řídícího výboru jsou jmenováni na dva roky.

2.   Ředitel je jmenován na pět let.

Článek 5

Požadavek na dozor a podávání zpráv

Agentura podléhá dozoru Komise a pravidelně informuje o pokroku v provádění programů Unie nebo jejich částí, za které odpovídá, v souladu s pravidly a periodicitou uvedenými v pověřovacím aktu.

Článek 6

Plnění provozního rozpočtu

Agentura plní svůj provozní rozpočet v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 (15).

Článek 7

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014. Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

2.   Agentura se považuje za právního nástupce výkonné agentury, která byla zřízena rozhodnutím 2004/20/ES ve znění rozhodnutí 2007/372/ES.

3.   Aniž je dotčena revize zařazení vyslaných úředníků do platových tříd plánovaná v pověřovacím aktu, toto rozhodnutí se nedotýká práv a povinností zaměstnanců agentury, včetně jejího ředitele.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85.

(3)  Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 52.

(4)  KOM(2011) 500 v konečném znění.

(5)  Analýza nákladů a přínosů pro přenesení určitých úkolů týkajících se provádění programů Unie na období 2014–2020 na výkonné agentury (závěrečná zpráva), 19. srpna 2013.

(6)  KOM(2011) 809 v konečném znění.

(7)  KOM(2011) 834 v konečném znění.

(8)  KOM(2011) 874 v konečném znění.

(9)  KOM(2011) 804 v konečném znění.

(10)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(11)  KOM(2011) 834 v konečném znění.

(12)  KOM(2011) 874 v konečném znění.

(13)  KOM(2011) 804 v konečném znění.

(14)  KOM(2011) 809 v konečném znění.

(15)  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.