1.   Toto nařízení se s výjimkou článku 12 vztahuje na lodě plující pod vlajkami členských států.

Článek 12 se vztahuje na lodě plující pod vlajkami třetích zemí, které vplouvají do přístavu nebo kotviště členského státu.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.   Pro účely čl. 7 odst. 2 písm. d) a článků 13, 15 a 16 se rozumí:

3.   Pro účely odst. 1 bodu 13 může být příslušnou osobou školený pracovník nebo řídící pracovník schopný rozeznat a vyhodnotit rizika povolání, hrozící nebezpečí a vystavení zaměstnanců potenciálně nebezpečným materiálům nebo nebezpečným podmínkám v zařízení na recyklaci lodí a schopný určit nezbytná ochranná a preventivní opatření, která je třeba přijmout k vyloučení či snížení těchto nebezpečí, rizik nebo vystavení nebezpečí.

Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (13), může příslušný orgán stanovit vhodná kritéria pro určení těchto osob a může určit povinnosti, které jim mají být přiděleny.

1.   Každá nová loď musí mít na palubě soupis nebezpečných materiálů, ve kterém jsou identifikovány alespoň nebezpečné materiály podle přílohy II obsažené v konstrukci nebo vybavení lodi, jejich umístění a přibližné množství.

2.   S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí stávající lodě pokud možno splňovat požadavky odstavce 1.

Lodě určené k recyklaci musí pokud možno splňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku ode dne zveřejnění evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí (dále jen „evropský seznam“) podle čl. 16 odst. 2.

S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí být při vypracovávání soupisu nebezpečných materiálů identifikovány alespoň nebezpečné materiály uvedené v příloze I.

3.   Soupis nebezpečných materiálů musí:

4.   Kromě požadavků odstavce 3 se u stávajících lodí vypracuje plán popisující vizuální kontrolu či kontrolu odběrem vzorků, podle níž se při zohlednění příslušných pokynů IMO vyhotovuje soupis nebezpečných materiálů.

5.   Soupis nebezpečných materiálů se skládá ze tří částí:

6.   Část I soupisu nebezpečných materiálů musí být náležitě vedena a aktualizována během provozování lodi s ohledem na nové instalace obsahující jakýkoli nebezpečný materiál uvedený v příloze II a relevantní změny v konstrukci a vybavení lodi.

7.   Před recyklací a při zohlednění příslušných pokynů IMO musí soupis nebezpečných materiálů vedle náležitě vedené a aktualizované části I obsahovat část II týkající se odpadů pocházejících z provozu a část III týkající se zásob a musí být ověřen správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o aktualizaci seznamu položek na soupisu nebezpečných materiálů uvedených v přílohách I a II s cílem zajistit, aby byly v daných seznamech zahrnuty alespoň látky uvedené v dodatcích I a II Hongkongské úmluvy.

Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou z látek, které mají být doplněny do přílohy I nebo II nebo z nich vypuštěny.

1.   Při přípravě odeslání lodi na recyklaci majitelé lodí:

2.   Majitelé lodí zajistí, aby lodě určené k recyklaci:

3.   Majitelé lodí zajistí, aby se tankery dostaly do zařízení na recyklaci lodí s nákladovými nádržemi a čerpacím zařízením ve stavu připravenosti pro vydání osvědčení o bezpečné práci při vysokých teplotách.

4.   Majitelé lodí poskytnou provozovateli zařízení na recyklaci lodí kopii osvědčení o připravenosti k recyklaci vydaného v souladu s článkem 9.

5.   Majitelé lodí odpovídají za loď a přijmou opatření s cílem zajistit, aby loď splňovala požadavky správního orgánu členského státu vlajky do doby, než za ni převezme odpovědnost provozovatel zařízení na recyklaci lodí. Provozovatel zařízení na recyklaci lodí může převzetí lodi k recyklaci odmítnout, pokud stav lodi zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení soupisu, včetně případů, kdy část I soupisu nebezpečných materiálů není náležitě vedena a aktualizována tak, aby odrážela změny v konstrukci a vybavení lodi. Za této situace odpovídá za loď nadále její majitel, který o tom neodkladně informuje správní orgán.

1.   Před jakoukoli recyklací lodi musí být pro každou konkrétní loď vypracován plán recyklace lodi. Tento plán recyklace lodi musí pokrýt veškeré skutečnosti týkající se lodi, které nejsou uvedeny v plánu zařízení na recyklaci lodí nebo které vyžadují zvláštní postupy.

2.   Plán recyklace lodi musí:

3.   Plán recyklace lodi musí být schválen tichým nebo výslovným souhlasem příslušným orgánem v souladu s případnými požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí.

Výslovné schválení se udělí, pokud příslušný orgán zašle písemné oznámení o svém rozhodnutí o plánu recyklace lodi provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu.

Za schválení tichým souhlasem je považována situace, kdy příslušný orgán nezašle provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu žádnou písemnou námitku k plánu recyklace lodi ve lhůtě pro posouzení stanovené případně v souladu s požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí, a oznámené podle čl. 15 odst. 2 písm. b).

4.   Členské státy mohou požádat správní orgán, aby zaslal příslušnému orgánu státu, v němž se nachází zařízení na recyklaci lodí, informace poskytnuté majitelem lodi podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a tyto údaje:

1.   Prohlídky lodí provádějí úředníci správního orgánu nebo jím pověřeného uznaného subjektu při zohlednění příslušných pokynů IMO.

2.   Jestliže správní orgán pověří provedením prohlídek uznaný subjekt, jak je uvedeno v odstavci 1, svěří mu alespoň tyto pravomoci:

3.   Lodě podléhají těmto prohlídkám:

4.   Počáteční prohlídka nové lodi se provádí před jejím uvedením do provozu nebo před vydáním osvědčení soupisu. Počáteční prohlídka stávajících lodí se provede do 31. prosince 2020. Prohlídkou se ověří, že část I soupisu nebezpečných materiálů je v souladu s požadavky tohoto nařízení.

5.   Opakovaná prohlídka se provádí v časových odstupech stanovených správním orgánem, které nesmějí přesáhnout pět let. Prohlídkou se ověří, že část I soupisu nebezpečných materiálů je v souladu s požadavky tohoto nařízení.

6.   Dodatečná prohlídka, celková nebo částečná, podle okolností, se provádí, pokud o ni požádá majitel lodi po změně, výměně nebo významné opravě konstrukce, vybavení, systémů, instalací, plánů a materiálu, která má vliv na soupis nebezpečných látek. Prohlídka musí být taková, aby zajistila, aby každá změna, výměna nebo významná oprava byla provedena způsobem, který zajistí, že loď i nadále splňuje požadavky tohoto nařízení a že část I soupisu nebezpečných materiálů je podle potřeby změněna.

7.   Závěrečná prohlídka se provádí před vyřazením lodi z provozu a před zahájením recyklace lodi.

Touto prohlídkou se ověří, že:

8.   Počáteční a závěrečnou prohlídku stávajících lodí určených k recyklaci lze provést současně.

1.   Po úspěšném dokončení počáteční nebo opakované prohlídky vydá správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt osvědčení soupisu. Toto osvědčení je doplněno částí I soupisu nebezpečných materiálů uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. a).

Pokud se počáteční prohlídka a závěrečná prohlídka provádějí současně, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 8, vydává se pouze osvědčení o připravenosti k recyklaci podle odstavce 9 tohoto článku.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát osvědčení soupisu, aby se zajistil jeho soulad s dodatkem 3 Hongkongské úmluvy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení.

2.   Po úspěšném dokončení dodatečné prohlídky provedené v souladu s čl. 8 odst. 6 potvrdí osvědčení soupisu na žádost majitele lodi správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt.

3.   S výhradou odstavce 4, je-li úspěšně dokončena opakovaná prohlídka, správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt vydá nebo případně potvrdí osvědčení soupisu:

4.   Pokud byla úspěšně dokončena opakovaná prohlídka a nové osvědčení soupisu nemůže být vydáno nebo umístěno na loď před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, potvrdí správní orgán nebo jím uznaný subjekt stávající osvědčení, které bude považováno za platné po další dobu nepřesahující pět let ode dne uplynutí doby platnosti.

5.   V případě osvědčení soupisu vydaného na období kratší než pět let může správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt prodloužit platnost stávajícího osvědčení na další dobu nepřesahující pět let.

6.   Ve zvláštních případech stanovených správním orgánem nemusí nové osvědčení soupisu platit ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení, jak je vyžadováno v odst. 3 písm. a) a b) a v odstavcích 7 a 8. V těchto zvláštních případech nové osvědčení platí po dobu nepřesahující pět let ode dne dokončení opakované prohlídky.

7.   Pokud se loď v okamžiku uplynutí doby platnosti osvědčení soupisu nenachází v přístavu či kotvišti, kde má být provedena její prohlídka, může správní orgán, je-li to vhodné, prodloužit dobu platnosti osvědčení soupisu o období nepřesahující tři měsíce, aby lodi umožnil dokončit plavbu do přístavu, kde má být provedena prohlídka. Jakékoli poskytnuté prodloužení je podmíněno tím, že v daném přístavu bude provedena prohlídka lodi předtím, než odpluje. Loď, které je prodloužena platnost osvědčení, není při příjezdu do přístavu, kde má být provedena její prohlídka, na základě tohoto prodloužení oprávněna opustit přístav bez nového osvědčení. Po provedení opakované prohlídky platí nové osvědčení soupisu po dobu, která nepřesáhne pět let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení před prodloužením jeho platnosti.

8.   Platnost osvědčení soupisu pro loď používanou na krátké plavby, jež nebyla prodloužena za podmínek uvedených v odstavci 7, může správní orgán prodloužit o dobu nejvýše jednoho měsíce od uplynutí doby jeho platnosti. Po dokončení opakované prohlídky platí nové osvědčení soupisu po dobu, která nepřesáhne pět let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení před prodloužením doby jeho platnosti.

9.   Po úspěšném dokončení závěrečné prohlídky podle čl. 8 odst. 7 vydá správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt osvědčení o připravenosti k recyklaci. Toto osvědčení je doplněno soupisem nebezpečných materiálů a plánem recyklace lodi.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát osvědčení o připravenosti k recyklaci, aby se zajistil jeho soulad s dodatkem 4 Hongkongské úmluvy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení. Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydané po závěrečné prohlídce v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce je přijímáno ostatními členskými státy a pro účely tohoto nařízení je považováno za osvědčení mající stejnou platnost jako osvědčení o připravenosti k recyklaci, které samy vydaly.

1.   S výhradou článku 9 se osvědčení soupisu vydává na dobu stanovenou správním orgánem, která nesmí přesáhnout pět let.

2.   Osvědčení soupisu vydané nebo potvrzené podle článku 9 tohoto nařízení pozbývá platnosti v každém z těchto případů:

3.   Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydává správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt na dobu nepřesahující tři měsíce.

4.   Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydané podle čl. 9 odst. 9 pozbývá platnosti, pokud stav lodi zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení soupisu.

5.   Odchylně od odstavce 3 může být doba platnosti osvědčení o připravenosti k recyklaci prodloužena správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem na jednu plavbu z jednoho předem určeného místa do zařízení na recyklaci lodí.

1.   Členské státy uplatňují ustanovení o inspekci lodí v souladu se svými vnitrostátním právem s ohledem na směrnici 2009/16/ES. Za podmínek odstavce 2 je jakákoli takováto inspekce omezena na ověření toho, že se na palubě nachází osvědčení soupisu nebo osvědčení o připravenosti k recyklaci, které je, je-li platné, považováno za dostatečné pro schválení inspekce.

2.   Při zohlednění příslušných pokynů IMO může relevantní orgán státní přístavní inspekce provést důkladnou inspekci, pokud loď nemá platné osvědčení nebo pokud existuje důvodné podezření, že:

3.   Loď může být varována, zadržena, vykázána nebo vyloučena z přístavů nebo terminálů na volném moři, které spadají do jurisdikce členského státu, pokud relevantním orgánům tohoto členského státu na jejich žádost nepředloží kopii osvědčení soupisu nebo případně osvědčení o připravenosti k recyklaci, aniž je dotčen článek 9. Členský stát, který podnikne takovéto kroky, bezodkladně uvědomí dotčený správní orgán. Neaktualizovaný soupis nebezpečných materiálů nepředstavuje nedostatek, který může vést k zadržení lodi, ale veškeré nesrovnalosti v soupisu nebezpečných materiálů musí být nahlášeny dotčenému správnímu orgánu a musí být do příští prohlídky odstraněny.

4.   Relevantní orgán členského státu může povolit přístup do konkrétního přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z nadřazených bezpečnostních důvodů nebo v zájmu snížení či minimalizace nebezpečí znečištění nebo v zájmu odstranění nedostatků za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodi učinil odpovídající opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření shledá relevantní orgán daného členského státu uspokojivými.

1.   S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí mít loď plující pod vlajkou kterékoli třetí země, která vplouvá do přístavu či kotviště členského státu, na palubě soupis nebezpečných materiálů, který je v souladu s čl. 5 odst. 2.

Bez ohledu na první pododstavec může relevantní orgán členského státu povolit přístup do konkrétního přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z nadřazených bezpečnostních důvodů nebo v zájmu snížení či minimalizace nebezpečí znečištění nebo v zájmu odstranění nedostatků za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodi učinil odpovídající opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření shledá relevantní orgán uvedeného členského státu uspokojivými.

2.   Instalace nebezpečných materiálů uvedených v příloze I na lodích plujících pod vlajkou třetí země, nachází-li se tato loď v přístavu či kotvišti členského státu, je zakázána nebo omezena podle přílohy I.

Používání nebezpečných materiálů uvedených v příloze I na lodích plujících pod vlajkou třetí země, nachází-li se tato loď v přístavu či kotvišti členského státu, je zakázáno nebo omezeno podle přílohy I, aniž jsou dotčeny výjimky a přechodná ujednání, které se na tyto materiály vztahují podle mezinárodního práva.

3.   Soupis nebezpečných materiálů se vyhotoví zvlášť pro každou loď, při jeho vytváření se zohlední příslušné pokyny IMO a stanoví se v něm, že loď je v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Při vypracovávání soupisu nebezpečných materiálů musí být identifikovány alespoň nebezpečné materiály uvedené v příloze I. Loď plující pod vlajkou třetí země vypracuje plán popisující vizuální kontrolu či kontrolu odběrem vzorků, podle níž se při zohlednění příslušných pokynů IMO vyhotovuje soupis nebezpečných materiálů.

4.   Soupis nebezpečných materiálů musí být náležitě veden a aktualizován během provozování lodi a uvádět nové instalace obsahující jakýkoli nebezpečný materiál uvedený v příloze II a relevantní změny v konstrukci a vybavení lodi, přičemž se zohlední výjimky a přechodná ujednání, které se na dané materiály vztahují podle mezinárodního práva.

5.   Loď plující pod vlajkou třetí země může být varována, zadržena, vykázána nebo vyloučena z přístavů nebo terminálů na volném moři, které spadají do jurisdikce členského státu, pokud relevantním orgánům tohoto členského státu na jejich žádost nepředloží kopii prohlášení o souladu podle odstavců 6 a 7 případně spolu se soupisem nebezpečných materiálů. Členský stát, který podnikne takovéto kroky, bezodkladně uvědomí relevantní orgány třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje. Neaktualizovaný soupis nebezpečných materiálů nepředstavuje nedostatek, který může vést k zadržení lodi, ale veškeré nesrovnalosti v soupisu nebezpečných materiálů musí být nahlášeny relevantním orgánům třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje.

6.   Relevantní orgány třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje, nebo subjekt jimi pověřený vydá prohlášení o souladu po ověření soupisu nebezpečných materiálů na základě vnitrostátních požadavků. Prohlášení o souladu může být vytvořeno podle vzoru v dodatku 3 Hongkongské úmluvy.

7.   Prohlášení o souladu a soupis nebezpečných materiálů se vyhotovují v úředním jazyce vydávajících relevantních orgánů třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje, a pokud použitým jazykem není angličtina, francouzština ani španělština, je součástí jeho znění překlad do jednoho z těchto jazyků.

8.   S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) zajistí lodě plující pod vlajkami třetích zemí žádající o registraci pod vlajkou některého členského státu, aby byl soupis nebezpečných materiálů podle čl. 5 odst. 2 k dispozici na palubě, nebo aby byl vypracován do šesti měsíců od registrace pod vlajkou členského státu nebo během příští pravidelné prohlídky podle čl. 8 odst. 3, podle toho, co nastane dříve.

1.   Aby mohlo být zařízení na recyklaci lodí zařazeno na evropský seznam, musí v souladu s příslušnými ustanoveními Hongkongské úmluvy a při zohlednění příslušných pokynů IMO, Mezinárodní organizace práce (MOP), Basilejské úmluvy a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách a dalších mezinárodních pokynů splňovat tyto požadavky:

2.   Provozovatel zařízení na recyklaci lodí musí:

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení.

1.   Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie, příslušné orgány udělí oprávnění zařízením na recyklaci nacházejícím se na jejich území, která splňují požadavky na provádění recyklace lodí stanovené v článku 13. Toto oprávnění může být dotyčným zařízením na recyklaci lodí uděleno na dobu nejdéle pěti let a může být patřičně obnovováno.

Jsou-li splněny požadavky tohoto nařízení a požadavky tohoto článku, může být jakékoli povolení vydané v souladu s jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo s jinými právními předpisy Unie sloučeno s oprávněním uděleným podle tohoto článku v povolení jediné, pokud se tím zamezí zbytečné duplicitě informací a duplicitě činností vykonávaných provozovatelem zařízení na recyklaci lodí či společností provádějící recyklaci lodí nebo příslušného orgánu. V takových případech lze platnost oprávnění prodloužit v souladu s režimem povolení uvedeným v prvním pododstavci, avšak nejvýše na dobu pěti let.

2.   Členské státy vypracují a aktualizují seznam zařízení na recyklaci lodí, kterým udělily oprávnění v souladu s odstavcem 1.

3.   Seznam uvedený v odstavci 2 se bez prodlení oznámí Komisi do 31. března 2015.

4.   Jestliže zařízení na recyklaci lodí přestane požadavky stanovené v článku 13 splňovat, pozastaví nebo odebere členský stát, kde se nachází zařízení na recyklaci lodí, oprávnění, které danému zařízení na recyklaci lodí vydal, nebo požádá dotčenou společnost, aby provedla nápravná opatření, a neprodleně o tom uvědomí Komisi.

5.   O každém oprávnění uděleném zařízení na recyklaci lodí v souladu s odstavcem 1 dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi.

1.   Společnost provádějící recyklaci lodí, která vlastní zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetí zemi a která hodlá recyklovat lodě plující pod vlajkami členských států, podá Komisi žádost o zařazení tohoto zařízení na recyklaci lodí na evropský seznam.

2.   K žádosti uvedené v odstavci 1 musí být přiložen doklad o tom, že dotčené zařízení na recyklaci lodí splňuje požadavky stanovené v článku 13, aby mohlo provádět recyklaci lodí a být zařazeno na evropský seznam v souladu s článkem 16.

Společnost provádějící recyklaci lodí zejména:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví formát informací požadovaných k identifikaci zařízení na recyklaci lodí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.

4.   Aby mohla být na evropský seznam zařazena zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetích zemích, musí být splnění požadavků stanovených v článku 13 ověřeno inspekcí na místě provedenou nezávislým ověřovatelem s náležitou kvalifikací. Toto ověření předloží společnost provádějící recyklaci lodí Komisi při podání žádosti o zařazení na evropský seznam a při obnově zařazení na evropský seznam každých pět let poté. Prvotní zařazení na seznam a jeho obnova jsou doplněny o přezkum v polovině období, jehož účelem je potvrdit splnění požadavků stanovených v článku 13.

Podáním žádosti o zařazení na evropský seznam souhlasí společnosti provádějící recyklaci lodí s tím, že Komise nebo subjekty jednající jejím jménem mohou provést v dotčeném zařízení na recyklaci lodí před jeho zařazením na evropský seznam nebo po něm inspekci na místě s cílem ověřit, že splňuje požadavky stanovené v článku 13. Nezávislý ověřovatel, Komise nebo subjekty jednající jejím jménem spolupracují za účelem provedení uvedených inspekcí na místě s příslušnými orgány třetí země, v němž se zařízení na recyklaci lodí nachází.

Komise může vydat technické pokyny s cílem usnadnit toto ověřování.

5.   Pro účely článku 13, pokud jde o konkrétní využití nebo odstranění odpadu, lze nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí předpokládat pouze tehdy, pokud společnost provádějící recyklaci lodí může prokázat, že zařízení pro nakládání s odpady, jež odpad obdrží, bude provozováno v souladu s normami pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí, jež všeobecně odpovídají příslušným mezinárodním normám a normám Unie.

6.   Společnost provádějící recyklaci lodí poskytne bez prodlení aktualizovaný doklad o jakékoli změně informací poskytovaných Komisi a v každém případě vydá tři měsíce před uplynutím každého pětiletého období zařazení na evropský seznam prohlášení, že:

1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými vytvoří evropský seznam zařízení na recyklaci lodí, která:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.

2.   Evropský seznam se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise do 31. prosince 2016. Člení se na dva dílčí seznamy, z nichž jeden zahrnuje zařízení na recyklaci lodí nacházející se v členských státech a druhý zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetích zemích.

Evropský seznam zahrnuje všechny tyto informace o zařízení na recyklaci lodí:

3.   Evropský seznam uvádí datum, k němuž končí zařazení zařízení na recyklaci lodí na seznam. Zařazení platí nejvýše pět let a může být obnoveno.

4.   Komise přijímá prováděcí akty, kterými pravidelně aktualizuje evropský seznam s cílem:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.

5.   Komise při vytváření a aktualizaci evropského seznamu jedná v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách a v souladu s mezinárodními závazky Unie.

6.   Členské státy sdělí Komisi veškeré informace, které mohou být v souvislosti s aktualizací evropského seznamu podstatné. Komise předá všechny podstatné informace ostatním členským státům.

1.   Plán recyklace lodi podle článku 7 se vyhotovuje v jazyce přijatelném pro stát udělující oprávnění zařízení na recyklaci lodí. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština ani španělština, přeloží se plán recyklace lodi do jednoho z uvedených jazyků, ledaže správní orgán dospěje k závěru, že to není nutné.

2.   Osvědčení soupisu a osvědčení o připravenosti k recyklaci vydaná podle článku 9 se vyhotovují v úředním jazyce vydávajícího správního orgánu. Není-li použitým jazykem angličtina, francouzština ani španělština, musí být součástí daného znění překlad do jednoho z těchto jazyků.

1.   Členské státy určí příslušné orgány a správní orgány odpovědné za uplatňování tohoto nařízení a oznámí je Komisi. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.

2.   Komise zveřejní seznamy určených příslušných orgánů a správních orgánů na svých internetových stránkách a podle potřeby je aktualizuje.

1.   Členské státy i Komise určí jednu nebo více kontaktních osob zodpovídajících za poskytování informací a poradenství fyzickým či právnickým osobám požadujícím informace. Kontaktní osoba Komise předá kontaktním osobám členských států veškeré dotazy, které obdrží a které se týkají těchto států, a naopak.

2.   Členské státy oznámí Komisi, které kontaktní osoby určily. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.

3.   Komise zveřejní seznamy určených kontaktních osob na svých internetových stránkách a podle potřeby je aktualizuje.

1.   Každý členský stát zašle Komisi zprávu obsahující:

2.   Členské státy podávají zprávu Komisi elektronicky každé tři roky, a to do devíti měsíců po konci tříletého období, kterého se zpráva týká.

První elektronická zpráva se týká období ode dne použitelnosti tohoto nařízení do konce prvního pravidelného tříletého období pro podávání zpráv stanoveného v článku 5 směrnice Rady 91/692/EHS (14), který nastane po začátku prvního období pro podávání zpráv.

Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení do devíti měsíců od obdržení zpráv členských států.

3.   Komise tyto informace vloží do elektronické databáze, která je trvale přístupná veřejnosti.

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy vzájemně spolupracují na dvoustranném nebo mnohostranném základě s cílem usnadnit zabraňování a odhalování možného obcházení a porušování tohoto nařízení.

3.   Členské státy určí z řad svých stálých zaměstnanců osoby zodpovídající za spolupráci podle odstavce 2. Tyto informace zašlou Komisi, která určeným osobám zašle vytvořený seznam.

4.   Členské státy sdělí Komisi své vnitrostátní právní předpisy týkající se prosazování tohoto nařízení a použitelných sankcí.

1.   Fyzické nebo právnické osoby, které jsou nebo mohou být dotčeny porušením článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebo mají dostatečný zájem na rozhodování v oblasti životního prostředí v souvislosti s porušením článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, jsou oprávněny požádat Komisi, aby přijala opatření podle tohoto nařízení ve vztahu k tomuto porušení nebo bezprostřední hrozbě, že k takovému porušení dojde.

Za postačující pro účel prvního pododstavce se považuje zájem jakékoli nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 1367/2006 (15).

2.   Žádost o přijetí opatření musí být doplněna příslušnými informacemi a údaji na svou podporu.

3.   Pokud žádost o přijetí opatření a připojené informace a údaje hodnověrně prokazují, že došlo k porušení článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) nebo že takové porušení bezprostředně hrozí, Komise posoudí všechny takové žádosti o přijetí opatření a informace a údaje. Za těchto okolností poskytne Komise dotčené společnosti provádějící recyklaci lodí příležitost, aby se k dané žádosti o přijetí opatření a připojeným informacím a údajům vyjádřila.

4.   Komise neprodleně a v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie informuje osoby, které podaly žádost podle odstavce 1, o svém rozhodnutí žádost o přijetí opatření přijmout nebo zamítnout a toto rozhodnutí zdůvodní.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 30. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 8 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komise posoudí, která porušení tohoto nařízení by měla být začleněna do oblasti působnosti směrnice 2008/99/ES, aby byla zajištěna rovnocennost mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 1013/2006, pokud jde o ustanovení týkající se jejich porušení. O svých závěrech podá Komise do 31. prosince 2014 zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně ji doplní legislativním návrhem.

2.   Nejpozději osmnáct měsíců přede dnem vstupu Hongkongské úmluvy v platnost přezkoumá Komise toto nařízení a případně zároveň předloží příslušné legislativní návrhy za tímto účelem. Tento přezkum zváží zařazení zařízení na recyklaci lodí oprávněných podle Hongkongské úmluvy na evropský seznam s cílem zabránit duplicitě činností a administrativní zátěži.

3.   Komise provádí přezkum tohoto nařízení, a pokud je to potřeba, předkládá včas návrhy zohledňující vývoj v souvislosti s mezinárodními úmluvami, včetně Basilejské úmluvy, ukáže-li se to jako nezbytné.

4.   Bez ohledu na odstavec 2 předloží Komise do pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která bude případně doplněna legislativními návrhy s cílem zajistit, aby byly plněny jeho cíle a jeho dopad byl zajištěn a opodstatněný.

1.   Toto nařízení se použije od dřívějšího ze dvou následujících dat, ale ne dříve než 31. prosince 2015

2.   Následující ustanovení se však použijí takto:

3.   Po splnění podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) zveřejnění Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o datu použitelnosti tohoto nařízení.

4.   Pokud členský stát uzavřel svůj námořní rejstřík nebo během tří let nebyla pod jeho vlajkou registrována žádná loď a pokud pod jeho vlajkou není registrována žádná loď, může se tento stát odchýlit od tohoto nařízení, s výjimkou článků 4, 5, 11, 12, 13, 14, čl. 16 odst. 6 a článků 18, 19, 20, 21 a 22. Hodlá-li členský stát využít této odchylky, uvědomí o tom Komisi nejpozději ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Jakékoliv následné změny se rovněž neprodleně oznámí Komisi.

1.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) údaje o svém obvykle bydlícím obyvatelstvu v referenční době. Poskytované údaje zahrnují obyvatelstvo podle věku, pohlaví a regionu pobytu.

2.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) údaje o svých událostech přirozené měny, k nimž došlo v referenčním období. Členské státy použijí stejnou definici obyvatelstva, kterou používají v případě údajů uvedených v odstavci 1. Poskytované údaje zahrnují následující proměnné:

3.   Členské státy použijí stejnou definici obyvatelstva pro všechny „národní“ a „regionální“ úrovně ve smyslu tohoto nařízení.

4.   Komise přijímá prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro členění údajů uvedených v odstavcích 1 a 2, lhůty a revize údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.

1.   Pro účely hlasování kvalifikovanou většinou v Radě poskytnou členské státy Komisi (Eurostatu) údaje o celkovém počtu obyvatel na národní úrovni v referenční době v souladu s čl. 2 písm. c) do osmi měsíců od skončení referenčního roku.

2.   Členské státy mohou odhadem stanovit celkový počet obyvatel uvedený v odstavci 1 na základě počtu obyvatel s místem zákonného nebo ohlášeného pobytu za pomoci vědecky podložených, řádně doložených a veřejně dostupných metod statistického odhadu.

1.   Členské státy poskytují každý rok Komisi (Eurostatu) údaje o svém obyvatelstvu uvedené v čl. 3 odst. 1 a o svých událostech přirozené měny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) za předchozí rok.

2.   Členské státy poskytují každý rok Komisi (Eurostatu) údaje o celkovém počtu obyvatel na národní úrovni uvedené v článku 4.

3.   Pro účely tohoto nařízení se referenční dobou rozumí buď referenční datum uvedené v odstavci 4, nebo referenční období uvedené v odstavci 5.

4.   Referenčním datem pro údaje o obyvatelstvu je konec referenčního období (půlnoc 31. prosince). První referenční datum je v roce 2013 a poslední referenční datum v roce 2027.

5.   Referenčním obdobím pro události přirozené měny je kalendářní rok, ve kterém k událostem došlo. Prvním referenčním obdobím je rok 2013 a posledním referenčním obdobím rok 2027.

1.   Členské státy provedou studie proveditelnosti týkající se užití definice „místa obvyklého pobytu“ pro účely údajů o obyvatelstvu a událostech přirozené měny uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2.

2.   Výsledky studií proveditelnosti uvedených v odstavci 1 se předají Komisi do 31. prosince 2016.

3.   S cílem usnadnit provedení studií proveditelnosti uvedených v odstavci 1 tohoto článku může Unie poskytnout finanční podporu národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 5 nařízení (ES) č. 223/2009.

1.   Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.

2.   Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) informace o referenčních metadatech v souladu se standardy Evropského statistického systému, zejména o zdrojích údajů, definicích a metodách odhadu použitých pro první referenční rok, a informují Komisi (Eurostat) o jakýchkoli jejich změnách.

4.   Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy poskytnou všechny informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

5.   Členské státy zajistí, aby údaje o obyvatelstvu vyžadované podle článku 3 tohoto nařízení byly konzistentní s údaji vyžadovanými podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 862/2007.

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě první zprávu o provádění tohoto nařízení do 31. prosince 2018 a druhou zprávu do 31. prosince 2023. V těchto zprávách Komise zohlední relevantní informace poskytnuté členskými státy a vyhodnotí kvalitu předávaných údajů, používané metody shromažďování údajů, dodatečnou zátěž členských států a respondentů a srovnatelnost těchto statistik. Uvedené zprávy zhodnotí používání vědecky podložených a řádně doložených metod statistického odhadu, které jsou určeny k odhadu „obvykle bydlícího obyvatelstva“ z obyvatel s místem zákonného nebo ohlášeného pobytu. První zpráva rovněž zahrne výsledky studií proveditelnosti uvedených v článku 8.

2.   K těmto zprávám se případně připojí návrhy na další zlepšení společného právního rámce pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik týkajících se obyvatelstva a událostí přirozené měny podle tohoto nařízení.