ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.328.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 328

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
7. prosince 2013


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2013/720/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2013 o podpisu Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Unie

1

 

 

Protokol mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu

2

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 1270/2013 ze dne 15. listopadu 2013 o rozdělení rybolovných práv na základě Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu

40

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012

42

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1272/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky ( 1 )

69

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1273/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému využití telematiky v osobní dopravě transevropského železničního systému ( 1 )

72

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1274/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění a opravují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o některé potravinářské přídatné látky ( 1 )

79

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1275/2013 ze dne 6. prosince 2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot ( 1 )

86

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1276/2013 ze dne 6. prosince 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

93

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2013/721/EU

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. října 2013 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl II – Evropská rada a Rada

95

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2013 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl II – Evropská rada a Rada (COM(2012) 436 – C7-0226/2012 – 2012/2169(DEC))

97

 

 

2013/722/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2013, kterým se schvalují roční a víceleté programy a finanční příspěvek Unie na eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz předložené členskými státy pro rok 2014 a následující roky (oznámeno pod číslem C(2013) 8417)

101

 

 

2013/723/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2013 o finančním příspěvku Evropské unie na národní programy tří členských států (Španělska, Chorvatska a Spojeného království) pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu v roce 2013 (oznámeno pod číslem C(2013) 8498)

118

 

 

2013/724/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2013 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení newcastleské choroby na Kypru v roce 2013 (oznámeno pod číslem C(2013) 8560)

121

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/1


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 15. listopadu 2013

o podpisu Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Unie

(2013/720/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. května 2006 schválila Rada nařízením (ES) č. 764/2006 (1) uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (2) (dále jen „dohoda o partnerství“).

(2)

Platnost posledního protokolu k této dohodě o partnerství, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody o partnerství (3), skončila dnem 20. prosince 2011.

(3)

Rada zmocnila Komisi ke sjednání nového protokolu, kterým by se plavidlům Unie udělovala rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jursidikci Marockého království ve věcech rybolovu. Jednání byla završena dne 24. července 2013 parafováním nového protokolu.

(4)

Nový protokol by měl být podepsán s výhradou uzavření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (dále jen „protokol“), jménem Unie se schvaluje s výhradou jeho uzavření.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokol jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 15. listopadu 2013.

Za Radu

předseda

R. ŠADŽIUS


(1)  Úř. věst. L 141, 29.5.2006, s. 4.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 141, 29.5.2006, s. 1).

(3)  Protokol mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 202, 5.8.2011, s. 3).


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/2


PROTOKOL

mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu


Článek 1

Obecné zásady

Protokol tvoří, spolu se svojí přílohou a svými dodatky, nedílnou součást Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu ze dne 28. února 2007 (dále jen „dohoda o rybolovu“) uzavřené v rámci evropsko-středomořské dohody ze dne 26. února 1996 zakládající přidružení mezi Evropskou unií a Marockým královstvím (dále jen „dohoda o přidružení“). Přispívá k naplnění obecných cílů dohody o přidružení a směřuje k zajištění udržitelnosti rybolovných zdrojů z ekologického, hospodářského a společenského hlediska.

Provádění tohoto protokolu probíhá v souladu s článkem 1 dohody o přidružení, týkajícím se rozvoje dialogu a spolupráce, a článkem 2 téže dohody, týkajícím se dodržování demokratických principů a základních lidských práv.

Článek 2

Doba použitelnosti, platnost a rybolovná práva

Od okamžiku použitelnosti jsou rybolovná práva udělená na období čtyř let podle článku 5 dohody stanovena v tabulce připojené k tomuto protokolu.

Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4 a 5 tohoto protokolu.

Podle článku 6 dohody o rybolovu mohou plavidla plující pod vlajkou členského státu Evropské unie (EU) provozovat rybolovné činnosti v marocké rybolovné oblasti pouze v případě, že disponují licencí k rybolovu vydanou podle tohoto protokolu a pravidel uvedených v jeho příloze.

Článek 3

Finanční příspěvek

1.   Celková roční hodnota vyplývající z protokolu je odhadována na 40 000 000 EUR po období uvedené v článku 2. Tuto částku tvoří:

a)

30 000 000 EUR představujících finanční příspěvek uvedený v článku 7 dohody o rybolovu, rozdělených následovně:

i)

16 000 000 EUR jako finanční příspěvek za přístup ke zdrojům,

ii)

14 000 000 EUR jako podpora marocké politiky v odvětví rybolovu;

b)

10 000 000 EUR odpovídajících odhadované hodnotě poplatků placených majiteli plavidel za licence k rybolovu vydané podle článku 6 dohody o rybolovu a způsobem stanoveným v kapitole I oddílech D a E přílohy k tomuto protokolu.

2.   Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4, 5, 6 a 8 tohoto protokolu.

3.   S výhradou ustanovení čl. 6 odst. 9 vyplatí EU finanční příspěvek uvedený v odst. 1 písm. a) první rok nejpozději tři měsíce po prvním dni použitelnosti tohoto protokolu a následující roky nejpozději ve výročním datu tohoto protokolu.

4.   Finanční příspěvek uvedený v odst. 1 písm. a) se vyplatí správci státní pokladny Marockého království na účet vedený u státní pokladny této země, jehož údaje sdělí marocké orgány.

5.   S výjimkou ustanovení článku 6 tohoto protokolu spadá rozdělení tohoto příspěvku do výhradní pravomoci marockých orgánů.

Článek 4

Koordinace ve vědecké oblasti a experimentální rybolov

1.   V souladu s čl. 4 odst. 1 dohody se strany zavazují pořádat pravidelná a v případě potřeby i ad hoc vědecká zasedání za účelem projednání vědeckých otázek vznesených smíšeným výborem pro řízení a technické monitorování tohoto protokolu. Mandát, složení a průběh vědeckých zasedání určí smíšený výbor uvedený v článku 10 dohody o rybolovu.

2.   Obě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov v marocké rybolovné oblasti, a to na základě zásady nediskriminace mezi různými loďstvy, která se v těchto vodách nacházejí.

3.   V souladu s čl. 4 odst. 2 dohody o rybolovu se na základě závěrů zasedání vědeckého výboru obě strany navzájem konzultují v rámci smíšeného výboru uvedeného v článku 10 dohody o rybolovu, aby případně po vzájemné dohodě přijaly opatření k zajištění udržitelného řízení rybolovných zdrojů.

4.   Za účelem výzkumu a zlepšení vědeckých znalostí může na žádost smíšeného výboru proběhnout v marocké rybolovné oblasti experimentální rybolov. Způsoby provozování experimentálního rybolovu budou stanoveny podle kapitoly IV přílohy k tomuto protokolu.

Článek 5

Přezkum rybolovných práv

1.   Rybolovná práva podle článku 2 může na základě společné dohody smíšený výbor upravit, pokud tato úprava směřuje k udržitelnosti marockých rybolovných zdrojů.

2.   V případě zvýšení se finanční příspěvek uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) zvýší úměrně k rybolovným právům a pro rata temporis. Zvýšení však bude upraveno tak, aby celková částka finančního příspěvku vyplácená EU nepřesáhla dvojnásobek částky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i). Pokud se strany dohodnou na omezení rybolovných práv uvedených v článku 2, finanční příspěvek se sníží úměrně k rybolovným právům a pro rata temporis.

3.   Na základě společné dohody obou stran je rovněž možné přezkoumat rozdělení rybolovných práv mezi jednotlivé kategorie plavidel v rámci podmínek udržitelnosti populací, kterých by se toto přerozdělení týkalo. Strany se dohodnou na odpovídající úpravě finančního příspěvku, pokud to přerozdělení rybolovných práv odůvodňuje.

Článek 6

Podpora marocké politiky v odvětví rybolovu

1.   Finanční příspěvek podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) tohoto protokolu přispívá k rozvoji a provádění marocké politiky v odvětví rybolovu v rámci strategie „Halieutis“ pro rozvoj tohoto odvětví.

2.   Přidělování tohoto příspěvku a jeho správa ze strany Maroka vychází z cílů, které je třeba uskutečnit, a ročního a víceletého programu, jež se k nim vztahuje, které obě strany stanoví společnou dohodou v rámci smíšeného výboru, a to v souladu se strategií „Halieutis“ a na základě odhadovaného dopadu realizovaných projektů.

3.   Pokud jde o první rok platnosti protokolu, rozdělení příspěvku uvedeného v odstavci 1 sdělí Maroko EU hned poté, kdy dojde v rámci smíšeného výboru ke schválení pokynů, cílů, kritérií a hodnotících ukazatelů. Pro každý další rok předloží Maroko EU rozdělení tohoto příspěvku do 30. září předchozího roku.

4.   Každou změnu těchto pokynů, cílů, kritérií a hodnotících ukazatelů schválí obě strany v rámci smíšeného výboru.

5.   Maroko předloží zprávu o pokroku v projektech prováděných v rámci podpory odvětví stanovené tímto protokolem smíšenému výboru, který ji projedná.

6.   V závislosti na povaze projektů a době nutné pro jejich uskutečnění předloží Maroko smíšenému výboru zprávu o projektech dokončených v rámci odvětvové podpory stanovené tímto protokolem, jež bude zahrnovat jejich očekávané hospodářské a sociální dopady, zejména účinky na zaměstnanost a investice, veškeré vyčíslitelné dopady provedených opatření, jakož i jejich zeměpisné rozložení. Tyto údaje budou vypracovány na základě ukazatelů, které budou podrobněji stanoveny smíšeným výborem.

7.   Mimoto Maroko předloží před uplynutím platnosti protokolu závěrečnou zprávu o provádění odvětvové podpory stanovené tímto protokolem, obsahující mj. údaje uvedené v předchozím odstavci.

8.   Obě strany budou dále sledovat provádění odvětvové podpory v případě potřeby i po uplynutí platnosti tohoto protokolu, jakož i případně při pozastavení jeho platnosti způsobem stanoveným v tomto protokolu.

9.   Platba zvláštního finančního příspěvku uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) tohoto protokolu probíhá po částech a vychází z analýzy výsledků provádění odvětvové podpory a potřeb určených v jejích programech.

10.   Rámec pro operativní provádění stanoví smíšený výbor.

Článek 7

Ekonomická integrace hospodářských subjektů EU do odvětví rybolovu v Maroku

Obě strany podporují v souladu s právními a správními předpisy a nařízeními vzájemné styky a přispívají ke spolupráci hospodářských subjektů v následujících oblastech:

rozvoj průmyslu závislého na rybolovu, zejména stavby a oprav lodí a výroby materiálu a zařízení určených k rybolovu,

rozvoj výměny v oblasti odborných znalostí a vzdělávání vedoucích pracovníků pro odvětví mořského rybolovu,

uvádění produktů rybolovu na trh,

marketing,

akvakultura.

Článek 8

Pozastavení používání protokolu v případě sporů o jeho výklad nebo použití

1.   Veškeré spory mezi stranami ohledně výkladu ustanovení tohoto protokolu a jeho použití musí být předmětem jednání mezi stranami v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody o rybolovu, který je v případě nutnosti svolán k mimořádnému zasedání.

2.   Používání tohoto protokolu může být pozastaveno na základě podnětu některé ze stran, pokud je spor mezi stranami považován za vážný a pokud konzultace vedené v rámci smíšeného výboru v souladu s odstavcem 1 neumožnily smírné řešení tohoto sporu.

3.   Pozastavení používání protokolu je podmíněno písemným oznámením stany, která o něj usiluje, o jejím úmyslu nejméně tři měsíce přede dnem, ke kterému by toto pozastavení nabylo účinnosti.

4.   V případě pozastavení pokračují strany v jednání s cílem najít smírné řešení sporu, který mezi sebou mají. Po vyřešení sporu je používání protokolu obnoveno. Výše finančního příspěvku se úměrně a pro rata temporis sníží dle doby, během které bylo používání protokolu pozastaveno.

Článek 9

Neplnění technických povinností vyplývajících z protokolu

V souladu s ustanoveními tohoto protokolu a platných právních předpisů si Maroko vyhrazuje v případě nedodržování ustanovení a povinností vyplývajících z uplatňování tohoto protokolu právo uplatňovat sankce stanovené v přílohách.

Článek 10

Elektronická výměna údajů

Maroko a EU se zavazují zavést co nejdříve systémy nezbytné pro elektronickou výměnu všech informací a dokumentů souvisejících s technickou správou protokolu, např. údajů o úlovcích, VMS pozic plavidel a oznámení o vplutí do oblasti a vyplutí z oblasti.

Článek 11

Použitelné vnitrostátní právní předpisy

Činnosti plavidel, která provozují svou činnost podle tohoto protokolu a jeho přílohy, zejména jedná-li se o překládku, používání přístavních služeb, nákup dodávek atd., se řídí právními předpisy platnými v Maroku.

Článek 12

Vstup v platnost

Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost dnem, ke kterému si strany oznámí dokončení vnitrostátních postupů nezbytných k tomuto účelu.

Rybolovná práva

Drobný rybolov

Rybolov při dně

Průmyslový pelagický rybolov

Průmyslový nemrazírenský pelagický rybolov:

pelagický rybolov na severu: nevody

drobný rybolov na jihu: návnady a pruty

drobný rybolov na severu: dlouhé lovné šňůry

drobný lov tuňáků: pruty

dlouhé lovné šňůry a vlečné sítě pro lov při dně

pelagické a semipelagické vlečné sítě

pelagické a semipelagické vlečné sítě

 

 

 

 

 

populace C

kvóta:

80 000 tun

20 plavidel

10 plavidel

35 plavidel

27 plavidel

16 plavidel

18 plavidel

Съставено в Брюксел на осемнадесети ноември две хиляди и тринадесета година.

Hecho en Bruselas, el dieciocho de noviembre de dos mil trece.

V Bruselu dne osmnáctého listopadu roku dva tisíce třináct.

Udfærdiget i Bruxelles den attende november to tusind og tretten.

Geschehen zu Brüssel am achtzehnten November zweitausenddreizehn.

Kahe tuhande kolmeteistkümnenda aasta novembrikuu kaheksateistkümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δέκα οκτώ Νοεμβρίου δύο χιλιάδες δεκατρία.

Done at Brussels on the eighteenth day of November in the year two thousand and thirteen.

Fait à Bruxelles, le dix-huit novembre deux mille treize.

Sastavljeno u Bruxellesu osamnaestog studenoga dvije tisuće trinaeste.

Fatto a Bruxelles, addì diciotto novembre duemilatredici.

Briselē, divi tūkstoši trīspadsmitā gada astoņpadsmitajā novembrī.

Priimta du tūkstančiai tryliktų metų lapkričio aštuonioliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenharmadik év november havának tizennyolcadik napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tmintax-il jum ta’ Novembru tas-sena elfejn u tlettax.

Gedaan te Brussel, de achttiende november tweeduizend dertien.

Sporządzono w Brukseli dnia osiemnastego listopada roku dwa tysiące trzynastego.

Feito em Bruxelas, em dezoito de novembro de dois mil e treze.

Întocmit la Bruxelles la optsprezece noiembrie două mii treisprezece.

V Bruseli osemnásteho novembra dvetisíctrinásť.

V Bruslju, dne osemnajstega novembra leta dva tisoč trinajst.

Tehty Brysselissä kahdeksantenatoista päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakolmetoista.

Som skedde i Bryssel den artonde november tjugohundratretton.

Image

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

Image

За Кралство Мароко

Por el Reino de Marruecos

Za Marocké království

For Kongeriget Marokko

Für das Königreich Marokko

Maroko Kuningriigi nimel

Για τo Βασιλείου του Μαρόκου

For the Kingdom of Marocco

Pour le Royaume du Maroc

Za Kraljevinu Maroko

Per il Regno de Marocco

Marokas Karalistes vārdā –

Maroko Karalystės vardu

A Marokkói Királyság részéről

Għar-Renju tal-Marokk

Voor het Koninkrijk Marokko

W imieniu Królestwa Marokańskiego

Pelo Reino de Marrocos

Pentru Regatul Maroc

Za Marocké král'ovstvo

Za Kraljevino Maroko

Marokon kuningaskunnan puolesta

För Konungariket Marocko

Image

Image


PŘÍLOHA

PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ RYBOLOVU PLAVIDLY EVROPSKÉ UNIE V MAROCKÉ RYBOLOVNÉ OBLASTI

KAPITOLA I

ŽÁDOST O LICENCE A VYDÁVÁNÍ LICENCÍ

A.   Žádost o licence

1.

Licenci k rybolovu v marocké rybolovné oblasti lze udělit pouze způsobilým plavidlům.

2.

Aby bylo plavidlo způsobilé, nesmí pro majitele plavidla, velitele a samotné plavidlo platit zákaz rybolovných činností v Maroku a plavidlo nesmí být oficiálně registrováno jako plavidlo NNN.

3.

Plavidla musí být v řádné situaci z hlediska marockých správních orgánů v tom smyslu, že musely splnit všechny dosavadní povinnosti vyplývající z jejich rybolovných činností v Maroku podle dohod o rybolovu uzavřených s Evropskou unií.

4.

Příslušné orgány Evropské unie (dále jen „Komise“) předloží ministerstvu pro zemědělství a námořní rybolov, odboru pro námořní rybolov (dále jen „odbor“) seznamy plavidel, která žádají o provozování rybolovných činností v mezích stanovených v rybolovných listech připojených k protokolu, a to nejméně dvacet dní před začátkem platnosti požadovaných licencí. Tyto seznamy budou předány elektronickou cestou ve formátu, který je kompatibilní s programovým vybavením používaným v odboru.

Seznamy uvádějí pro každou kategorii rybolovu, pro každou oblast, jakož i pro každé plavidlo hlavní charakteristiky, částky plateb rozdělené do jednotlivých okruhů a zařízení, která budou používána během období, které je předmětem žádostí.

Pro kategorii „průmyslový pelagický rybolov“ uvede seznam rovněž kvótu v tunách úlovků požadovanou pro každé plavidlo ve formě měsíčních předpovědí. Pokud během daného měsíce dosáhnou úlovky před jeho koncem předběžné měsíční kvóty plavidla, bude moci jeho majitel předat odboru prostřednictvím Komise úpravu svých měsíčních předpovědí úlovků a žádost o zvýšení předběžné měsíční kvóty.

Pokud během daného měsíce zůstanou úlovky pod hodnotou předběžné měsíční kvóty plavidla, odpovídající část kvóty a poplatku budou využity a zaplaceny následující měsíc.

5.

Individuální žádosti o licence, seřazené podle kategorie rybolovu, jsou odboru podávány společně s předáním seznamů uvedených v odstavcích 4 a 5 a s využitím vzorového formuláře uvedeného v dodatku 1.

6.

Ke každé žádosti o licenci jsou připojeny tyto doklady:

kopie osvědčení o prostornosti, řádně ověřená členským státem vlajky,

novější ověřená barevná fotografie ukazující boční pohled na plavidlo v jeho současném stavu. Rozměry této fotografie jsou 15 cm × 10 cm,

doklad o zaplacení licenčních poplatků, dalších poplatků a výdajů za pozorovatele. V případě kategorie „průmyslový pelagický rybolov“ musí být doklad o zaplacení dalších poplatků předán před začátkem měsíce, v němž se počítá s činností v povolené rybolovné oblasti uvedené v příslušném rybolovném listě,

veškeré další doklady nebo potvrzení požadovaná na základě zvláštních ustanovení použitelných podle typu plavidla na základě tohoto protokolu.

7.

Při každoročním obnovování licence podle tohoto protokolu bude v případě plavidla, jehož technické charakteristiky se nezměnily, k žádosti o obnovení připojen pouze důkaz o zaplacení licenčních poplatků, dalších poplatků a výdajů za pozorovatele.

8.

Formuláře žádosti o licenci, jakož i veškeré doklady uvedené v odstavci 6 obsahující informace nezbytné pro vystavení licencí k rybolovu mohou být předány elektronickou cestou ve formátu, který je kompatibilní s programovým vybavením používaným v odboru.

B.   Vydávání licencí

1.

Licence k rybolovu pro všechna plavidla předá odbor Komisi prostřednictvím Delegace Evropské unie v Maroku (dále jen „delegace“) ve lhůtě patnácti dnů od doručení všech dokladů uvedených v bodě 6 výše. Odbor Komisi sdělí důvody, pro které bylo případně vydání licence odmítnuto.

2.

Licence k rybolovu jsou vystavovány v souladu s údaji uvedenými v rybolovných listech připojených k protokolu, označujícími zejména rybolovnou oblast, vzdálenosti od pobřeží, údaje související se satelitními systémy nepřetržité navigace a lokalizace (sériové číslo transpondéru VMS), povolená zařízení, hlavní lovené druhy, povolenou velikost ok sítí, toleranci vedlejších úlovků, jakož i, v případě plavidel v kategorii „průmyslový pelagický rybolov“, povolené předběžné měsíční kvóty odlovů. Předběžná měsíční kvóta plavidla může být zvýšena v mezích odlovů stanovených v příslušném rybolovném listě.

3.

Licence k rybolovu mohou být vydány pouze pro plavidla, která splnila všechny požadované administrativní náležitosti.

4.

Obě strany se dohodnou, že podpoří zavedení elektronického systému licencí.

C.   Platnost a používání licencí

1.

Období platnosti licencí odpovídají kalendářnímu roku, s výjimkou prvního období, které začíná první den použitelnosti protokolu a končí 31. prosince, a posledního období, které začíná 1. ledna a končí poslední den použitelnosti protokolu.

2.

Licence k rybolovu je platná pouze pro období, na které byl zaplacen poplatek, jakož i pro rybolovnou oblast, typy zařízení a kategorii upřesněné v uvedené licenci.

3.

Každá licence k rybolovu se vydává pro konkrétní plavidlo a je nepřenosná. Nicméně, v případě prokázané vyšší moci, jakou je například ztráta nebo dlouhodobá nečinnost plavidla z důvodu závažné technické závady, kterou řádně potvrdí příslušné orgány státu vlajky, se na žádost Evropské unie licence pro plavidlo co nejdříve nahradí licencí pro jiné plavidlo určené pro tutéž kategorii rybolovu, jehož prostornost nepřekračuje prostornost poškozeného plavidla.

4.

Majitel poškozeného plavidla nebo jeho zástupce vrátí zrušenou licenci k rybolovu odboru.

5.

Licence k rybolovu musí být neustále přítomna na palubě plavidla, pro které byla vydána, a musí být při každé kontrole předložena zmocněným orgánům.

6.

Platnost licencí k rybolovu je kalendářní rok, pololetí nebo čtvrtletí. Pololetí odpovídá šestiměsíčnímu období, které začíná 1. ledna nebo 1. července, s výjimkou prvního a posledního období platnosti protokolu. Čtvrtletí odpovídá tříměsíčnímu období, které začíná 1. ledna, 1. dubna, 1. července nebo 1. října, s výjimkou prvního a posledního období platnosti protokolu.

D.   Licenční a další poplatky

1.

Roční licenční poplatky jsou stanoveny platnými marockými právními předpisy.

2.

Licenční poplatky pokrývají kalendářní rok, během něhož je licence vydána, a jsou splatné v okamžiku první žádosti o licenci v právě probíhajícím roce. Částky za licence zahrnují veškeré další související poplatky a daně, s výjimkou přístavních poplatků nebo poplatků za poskytované služby.

3.

Kromě licenčních poplatků se pro každé plavidlo vypočítají další poplatky na základě sazeb stanovených v rybolovných listech připojených k protokolu.

4.

Tyto poplatky budou stanoveny v poměru ke skutečné době platnosti licence k rybolovu, zohledňující případná období biologického klidu.

5.

Jakákoli změna právních předpisů o licencích k rybolovu bude sdělena Komisi nejpozději dva měsíce před její účinností.

E.   Platební podmínky

Platba licenčních poplatků, dalších poplatků a výdajů za pozorovatele se uskuteční před vydáním licencí k rybolovu na jméno správce pokladny ministerstva pro zemědělství a námořní rybolov na bankovní účet číslo 0018100078000 20110750201 založený u banky Bank Al Maghrib v Maroku.

Platba poplatku za kvóty přiznané plavidlům lovícím vlečnými sítěmi v kategorii „průmyslový pelagický rybolov“ je uskutečňována následovně:

poplatek za předběžnou měsíční kvótu plavidla požadovanou jeho majitelem bude zaplacen před zahájením rybolovu, tzn. k prvnímu dni každého měsíce,

v případě zvýšení předběžné měsíční kvóty podle kapitoly I oddílu A bodu 4 musí být poplatek za toto zvýšení zaplacen marockým orgánům před pokračováním v rybolovu,

v případě překročení předběžné měsíční kvóty a jejího případného zvýšení bude výše poplatku za toto překročení vynásobena třemi. Měsíční saldo, stanovené podle skutečného odlovu, bude zaplaceno během dvou měsíců následujících po měsíci, kdy k tomuto odlovu došlo.

KAPITOLA II

USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA PLAVIDLA PRO LOV TUŇÁKŮ

1.

Poplatky jsou stanoveny na 35 EUR za tunu úlovků v marocké rybolovné oblasti.

2.

Licence se vydávají na jeden kalendářní rok po zaplacení paušální zálohy ve výši 7 000 EUR za plavidlo.

3.

Záloha se vypočítá v poměru k době trvání platnosti licence.

4.

Velitelé plavidel, pro která byly vydány licence pro vysoce stěhovavé druhy, musí aktualizovat lodní deník podle vzoru uvedeného v dodatku 6 k této příloze.

5.

Rovněž jsou povinni předat kopii uvedeného lodního deníku svým příslušným orgánům nejpozději patnáct dní po vykládce úlovků. Tyto orgány uvedené kopie bezodkladně předají Komisi, která zajistí jejich předání odboru.

6.

Do 30. dubna předloží Komise odboru vyúčtování poplatků, které je třeba zaplatit za přecházející hospodářský rok, a to na základě prohlášení o úlovcích vypracovaných každým majitelem plavidla a ověřených příslušnými vědeckými institucemi členských států a Maroka, např. IRD (Institut de Recherche pour le Développement – Výzkumný ústav pro rozvoj), IEO (Instituto Español de Oceanografia – Španělský oceánografický institut), IPMA (Instituto Nacional de Investigaçao Agraria e das Pescas – Národní ústav pro šetření v oblasti zemědělství a rybolovu) a INRH (Institut National de Recherche Halieutique – Národní ústav pro výzkum v oblasti rybolovu).

7.

Pro poslední rok používání protokolu se vyúčtování poplatků, které je třeba zaplatit za předcházející hospodářský rok, předloží do čtyř měsíců od konce platnosti protokolu.

8.

Konečné vyúčtování se předá dotčeným majitelům plavidel, kteří mají od doby, kdy odbor oznámí schválení údajů, lhůtu 30 dnů na vyrovnání svých finančních závazků. Doklad o platbě v eurech, která byla majitelem provedena správci marocké státní pokladny na účet uvedený v oddílu E kapitoly I, předá Komise odboru nejpozději měsíc a půl po uvedeném oznámení.

9.

Pokud je však vyúčtovaná částka nižší než výše uvedená záloha, odpovídající rozdíl se nevrací.

10.

Majitelé plavidel přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby kopie lodního deníku byly předány a případné dodatečné platby uskutečněny ve lhůtách uvedených v bodech 5 a 8.

11.

V případě nesplnění povinností podle bodů 5 a 8 je licence k rybolovu automaticky pozastavena až do té doby, než majitel tyto povinnosti splní.

KAPITOLA III

RYBOLOVNÉ OBLASTI

Maroko před započetím používání protokolu sdělí Evropské unii zeměpisné souřadnice základních linií a své rybolovné oblasti, jakož i všech zón v rámci této rybolovné oblasti, v kterých je rybolov zakázaný. To se netýká středomořské oblasti Maroka, která se nachází východně od 35°47′18″ severní šířky – 5°55′33″ západní délky (mys Spartel), která je z působnosti tohoto protokolu vyloučena.

Rybolovné oblasti pro každou kategorii rybolovu v atlantické oblasti Maroka jsou vymezeny v rybolovných listech (dodatek 2).

KAPITOLA IV

ZPŮSOBY PROVOZOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍHO RYBOLOVU

Obě strany společně rozhodnou o i) evropských hospodářských subjektech, které budou provozovat experimentální rybolov, ii) období, které je pro tento typ rybolovu nejpříznivější, jakož i iii) podmínkách tohoto rybolovu. Aby se usnadnila výzkumná činnost plavidel, předá jim odbor vědecké poznatky a další dostupné základní údaje. Obě strany sjednají vědecký protokol, který bude vypracován na podporu experimentálního rybolovu a který bude předán dotyčným subjektům.

Marocké odvětví rybolovu s těmito subjekty úzce spolupracuje (koordinace a dialog o podmínkách provozování experimentálního rybolovu).

Doba trvání experimentálního rybolovu činí minimálně tři a maximálně šest měsíců, nedohodnou-li se strany jinak.

Komise předá marockým orgánům žádosti o licence k experimentálnímu rybolovu. Poskytne jim technickou dokumentaci, která uvádí:

technické charakteristiky plavidla,

odborné zkušenosti důstojníků na plavidle s danou oblastí rybolovu,

návrh technických parametrů experimentálního rybolovu (doba trvání, zařízení, oblasti výzkumu atd.),

způsob financování.

V případě potřeby odbor naváže s Komisí a případně i dotčenými majiteli plavidel dialog zaměřený na technické a finanční aspekty.

Před zahájením experimentálního rybolovu se musí plavidla Evropské unie dostavit do některého marockého přístavu, aby se podrobily inspekcím stanoveným v kapitole IX bodech 1.1 a 1.2 této přílohy.

Před začátkem experimentálního rybolovu dodají majitelé plavidel odboru a Komisi:

prohlášení o úlovcích, které již mají na palubě,

údaje o technických vlastnostech zařízení, které se bude během experimentálního rybolovu používat,

záruku, že splní požadavky marockých právních předpisů v odvětví rybolovu.

Během pobytu na moři dotčení majitelé plavidel:

předávají odboru a Komisi týdenní zprávu o úlovcích za každý den a výlov, přičemž upřesní technické parametry experimentálního rybolovu (poloha, hloubka, datum a hodina, úlovky a další poznámky či komentáře),

udávají prostřednictvím VMS polohu, rychlost a směr plavidla,

dbají na to, aby byl na palubě přítomen vědecký pozorovatel marocké státní příslušnosti nebo pozorovatel, kterého vybraly orgány této země. Úkolem pozorovatele je shromáždit na základě úlovků vědecké informace a odebrat z úlovků vzorky. S pozorovatelem se během pobytu na palubě plavidla jedná jako s důstojníkem a majitel plavidla nese náklady na jeho ubytování a stravu během pobytu na palubě plavidla. Rozhodnutí o době, kterou pozorovatel stráví na palubě, délce jeho pobytu a přístavu nalodění a vylodění je přijato se souhlasem marockých orgánů. Nerozhodnou-li strany jinak, není plavidlo povinno vracet se do přístavu častěji než jednou za dva měsíce,

nechají své plavidlo, než opustí marockou rybolovnou oblast, podrobit inspekci, pokud o to marocké orgány požádají,

dodržují marocké právní předpisy v oblasti rybolovu.

Úlovky včetně vedlejších odlovů získané během vědeckého rybolovu zůstávají vlastnictvím majitele plavidla, jsou-li v souladu s podmínkami, které v tomto ohledu přijal smíšený výbor, a ustanoveními vědeckého protokolu.

Odbor jmenuje kontaktní osobu, která je pověřena řešit všechny nenadálé problémy, které by mohly rozvoj experimentálního rybolovu brzdit.

KAPITOLA V

USTANOVENÍ O SATELITNÍM SLEDOVÁNÍ RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL EU, KTERÁ JSOU ČINNÁ V MAROCKÉ RYBOLOVNÉ OBLASTI NA ZÁKLADĚ TÉTO DOHODY

Obecná ustanovení

1.

Marocká právní úprava fungování zařízení pro satelitní navigaci a lokalizaci se uplatní na plavidla Evropské unie provozující nebo mající úmysl provozovat činnosti v marocké rybolovné oblasti v rámci tohoto protokolu. Státy budou dbát na to, aby se plavidla plující pod jejich vlajkou této právní úpravě podřídila.

2.

Pro účely satelitního sledování sdělí marocké orgány evropské straně souřadnice (zeměpisné šířky a délky) marocké rybolovné oblasti, jakož i všech oblastí, kde je rybolov zakázán.

i)

Odbor předá tyto informace Komisi před započetím používání tohoto protokolu.

ii)

Tyto informace budou předány v elektronické podobě a vyjádřeny v desetinném formátu S/J SS.sss (WGS84).

iii)

Veškeré změny těchto souřadnic musí být ihned oznámeny.

3.

Stát vlajky a Maroko určí každý osobu odpovědnou za VMS, která bude působit jako kontaktní osoba.

i)

Střediska monitorování a kontroly rybolovu (dále jen „středisko“) státu vlajky a Maroka si před započetím používání protokolu předají údaje (jméno, adresa, telefon, dálnopis, e-mail) o svých osobách odpovědných za VMS.

ii)

Veškeré změny údajů osob odpovědných za VMS se neprodleně sdělují.

Údaje z VMS

4.

Poloha plavidel se určí s mezní odchylkou menší než 100 m a s intervalem spolehlivosti 99 %.

5.

Pokud plavidlo lovící v rámci dohody, které je podle tohoto protokolu předmětem satelitního sledování, vpluje do marocké rybolovné oblasti, středisko státu vlajky neprodleně předá středisku Maroka hlášení o následných polohách plavidla. Tato hlášení se předávají:

i)

elektronickou cestou prostřednictvím zabezpečeného protokolu,

ii)

v časových intervalech nepřesahujících dvě hodiny,

iii)

ve formátu uvedeném v dodatku 3,

iv)

jakožto hlášení o poloze.

6.

Mimoto budou VMS polohy označeny následovně:

i)

první poloha zaznamenaná po vplutí do marocké rybolovné oblasti se označí kódem „ENT“,

ii)

všechny následující polohy se označí kódem „POS“,

iii)

první poloha zaznamenaná po vyplutí z marocké rybolovné oblasti se označí kódem „EXI“,

iv)

polohy předané manuálně podle bodu 13 se označí kódem „MAN“.

7.

Programové a hmotné složky systému satelitního sledování musí být:

i)

spolehlivé, jelikož nesmí umožnit falšování poloh a nesmí být možné s nimi manipulovat manuálně,

ii)

zcela automatické, kdykoli použitelné a nezávislé na okolních a klimatických podmínkách.

8.

Je zakázáno přemisťovat, odpojovat, ničit, poškozovat nebo vyřazovat z provozu na palubě umístěný systém nepřetržité lokalizace využívající pro předávání údajů satelitní komunikaci nebo vědomě upravovat, měnit či falšovat údaje vysílané nebo zaznamenávané tímto systémem.

9.

Velitelé plavidel trvale zajistí, že:

i)

údaje nejsou pozměňovány,

ii)

anténa nebo antény napojené na zařízení satelitního sledování nejsou blokovány jinými předměty,

iii)

napájení zařízení satelitního sledování elektrickou energií není přerušeno,

iv)

zařízení satelitního sledování není odmontováno.

10.

Strany se dohodly, že si na požádání vymění informace o zařízení používaném pro satelitní sledování, aby byla pro účely těchto ustanovení v plném rozsahu zajištěna slučitelnost každého zařízení s požadavky druhé strany a aby mohly zavést případné protokoly pro výměnu údajů, dojde-li k včlenění funkcí umožňujících předávání údajů o úlovcích.

Technická závada nebo porucha na zařízení pro sledování instalovaném na palubě plavidla

11.

Pokud se na zařízení pro průběžné satelitní sledování instalovaném na palubě rybářského plavidla vyskytne technická závada nebo porucha, stát vlajky musí ihned informovat odbor a Komisi.

12.

Vadné zařízení bude vyměněno ve lhůtě deseti pracovních dní po potvrzení závady. Po uplynutí této lhůty musí dotyčné plavidlo vyplout z marocké rybolovné oblasti nebo se odebrat do některého marockého přístavu, kde bude provedena oprava.

13.

Do doby, než dojde k výměně zařízení, předává velitel plavidla manuálně elektronickou cestou, rádiem nebo faxem každé čtyři hodiny celkové hlášení o poloze, zahrnující hlášení o poloze zaznamenaná velitelem plavidla za podmínek stanovených v bodě 5.

14.

Tato manuálně prováděná hlášení budou předávána středisku státu vlajky, které je neprodleně předá marockému středisku.

Nepřijetí údajů VMS marockým střediskem

15.

Pokud marocké středisko zjistí, že stát vlajky nepředává informace stanovené v bodě 5, budou o tom Komise a dotčený stát vlajky neprodleně informovány.

16.

Středisko státu vlajky nepředávající informace nebo marocké středisko musí okamžitě ohlásit jakékoliv funkční anomálie při předávání nebo přijímání hlášení o poloze jednotlivými středisky, aby mohlo být co nejdříve nalezeno technické řešení. O řešení nalezeném oběma středisky je třeba informovat Komisi.

17.

Všechna hlášení nepředaná z důvodu přerušení komunikace mezi střediskem státu vlajky a marockým střediskem musí být předána po jejím obnovení.

18.

Středisko státu vlajky a marocké středisko se před vstupem tohoto protokolu v platnost dohodnou na alternativních způsobech elektronické komunikace, které budou používat pro přenos údajů VMS v případě poruchy středisek, a bezodkladně se informují o jakékoli jejich změně.

19.

Poruchy v komunikaci mezi středisky Maroka a států vlajky z EU nesmějí narušit běžný chod rybolovných činností plavidel. Je však třeba ihned použít typ předání údajů dohodnutý v rámci bodu 18.

20.

Maroko informuje své příslušné kontrolní útvary, aby nepovažovaly plavidla EU, u nichž došlo k nepředání údajů VMS z důvodu poruchy některého střediska a prostředku pro předávání údajů dohodnutém podle bodu 18, za plavidla porušující předpisy.

Ochrana údajů VMS

21.

Veškeré údaje o sledování předané v souladu s těmito ustanoveními druhé straně slouží marockým orgánům výhradně pro účely monitorování, kontroly a sledování loďstva z EU provozujícího rybolov v rámci této dohody, jakož i výzkumným studiím prováděným marockou stranou v rámci řízení a plánování oblastí rybolovu.

22.

Tyto údaje nelze v žádném případě sdělovat třetím stranám, a to z jakýchkoliv důvodů.

23.

O jakémkoli sporu týkajícím se výkladu nebo používání těchto ustanovení vedou strany konzultace v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody, který také o sporu rozhodne.

24.

Strany se v případě potřeby dohodnou na přezkoumání těchto ustanovení v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody.

KAPITOLA VI

PROHLÁŠENÍ O ÚLOVCÍCH

1)   Lodní deník

1.

Velitelé plavidel jsou povinni používat lodní deník, který byl speciálně vytvořen pro provozování rybolovu v marocké rybolovné oblasti a jehož vzor je uveden v dodatku 7 k příloze, a aktualizovat ho v souladu s vysvětlivkami k uvedenému deníku.

2.

Majitelé plavidel jsou povinni předat kopii uvedeného lodního deníku svým příslušným orgánům nejpozději patnáct dní po vykládce úlovků. Tyto orgány kopie bezodkladně předají Komisi, která zajistí jejich předání odboru.

3.

V případě, že majitelé nesplní povinnosti podle odstavců 1 a 2, je licence k rybolovu automaticky pozastavena do té doby, než tito své povinnosti splní. Komise je o takovém rozhodnutí neprodleně uvědoměna.

2)   Čtvrtletní prohlášení o úlovcích

1.

Před koncem třetího měsíce každého čtvrtletí oznámí Komise podle vzorů uvedených v dodatcích 8 a 9 k této příloze odboru množství, která ulovila všechna plavidla EU během předcházejícího čtvrtletí.

2.

Údaje oznámené za každé plavidlo a za každý druh uvedený v lodním deníku jsou rozděleny po jednotlivých měsících a podle kategorie rybolovu.

3.

Tyto údaje jsou odboru předány rovněž prostřednictvím počítačového souboru ve formátu, který je kompatibilní s programovým vybavením používaným ministerstvem.

3)   Spolehlivost údajů

Informace obsažené v dokumentech uvedených v bodech 1 a 2 výše musí zohledňovat skutečný rybolov, aby mohly tvořit jeden ze základů pro sledování vývoje populací.

4)   Přechod na elektronický systém

Strany vytvořily protokol („Electronic Reporting System“) pro elektronickou výměnu všech údajů týkajících se úlovků a prohlášení, nazývaných „údaje ERS“, který je uveden v dodatku 11. Obě strany počítají se zavedením tohoto protokolu a nahrazením papírové verze prohlášení o úlovcích údaji ERS, jakmile bude mít Maroko k dispozici potřebná zařízení a programové vybavení.

5)   Vykládky mimo Maroko

Majitelé plavidel jsou povinni předat svým příslušným orgánům prohlášení o vykládce úlovků učiněných v rámci tohoto protokolu nejpozději patnáct dní po vykládce. Tyto orgány bezodkladně předají kopie delegaci, která zajistí jejich předání odboru.

KAPITOLA VII

NAJÍMÁNÍ MAROCKÝCH NÁMOŘNÍKŮ

1.

Majitelé plavidel, kterým byla podle této dohody udělena licence k rybolovu, budou mít během celého období přítomnosti v marocké rybolovné oblasti na palubě marocké námořníky v souladu s podmínkami stanovenými v rybolovných listech uvedených v dodatku 2.

2.

Majitelé si vybírají námořníky pro své lodě z úředního seznamu absolventů námořnických škol, který předá odbor Komisi, a tato ho postoupí dotčeným státům vlajky. Seznam je aktualizován k 1. únoru každého roku. Majitelé si z absolventů svobodně vyberou uchazeče, kteří jsou nejschopnější a mají nejvhodnější praxi.

3.

Pracovní smlouvy marockých námořníků, jejichž jedna kopie bude předána signatářům, se sepisují mezi zástupcem (zástupci) majitelů plavidel a námořníky nebo jejich odbory či zástupci určenými příslušným marockým orgánem. Tyto smlouvy zaručí námořníkům uplatnění režimu sociálního zabezpečení, který se na ně vztahuje, včetně pojištění pro případ smrti a zdravotního a úrazového pojištění.

4.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce musí předat prostřednictvím delegace odboru kopii uvedené smlouvy, jakmile je tato potvrzena příslušnými orgány dotčeného členského státu.

5.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí odboru prostřednictvím delegace jména marockých námořníků, kteří byli najati na každé plavidlo, přičemž uvede i funkci, která jim byla přidělena v rámci posádky.

6.

Delegace předá k 1. únoru a 1. srpnu odboru půlroční přehled marockých námořníků najatých na palubu plavidel EU, rozdělených podle jednotlivých plavidel, přičemž uvede jejich osobní číslo.

7.

Prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách a základních právech při práci se na námořníky najaté na rybářská plavidla EU plně vztahuje. Zejména se to týká svobody sdružování a faktického uznávání práva na kolektivní vyjednávání, jakož i odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

8.

Mzdu marockých námořníků nesou majitelé plavidel. Tato mzda je stanovena před vydáním licencí na základě společné dohody majitelů plavidel nebo jejich zástupců a dotčených marockých námořníků nebo jejich zástupců. Podmínky odměňování marockých námořníků však nesmí být horší než podmínky marockých posádek, musí splňovat normy MOP a v žádném případě nesmí být horší, než tyto normy stanoví.

9.

Pokud se jeden či více námořníků zaměstnaných na palubě nedostaví v čase stanoveném pro vyplutí plavidla, je dotčené plavidlo oprávněno vyplout poté, co příslušné orgány přístavu nalodění byly informovány o nedostatečném počtu požadovaných námořníků, a poté, co byl aktualizován seznam posádky. Uvedené orgány o tom informují odbor.

10.

Majitel plavidla je povinen přijmout opatření nezbytná k tomu, aby zajistil, že počtu námořníků najatých na plavidlo požadovaného touto dohodou bude dosaženo nejpozději při následující plavbě.

11.

V případě nenalodění marockých námořníků z důvodů jiných, než jsou důvody uvedené v předcházejícím bodě, jsou majitelé dotčených plavidel Evropské unie povinni zaplatit nejpozději do tří měsíců paušální částku 20 EUR za nenaloděného námořníka a den rybolovu v marocké rybolovné oblasti.

12.

Tato částka bude použita na vzdělávání marockých námořních rybářů a bude vložena na bankovní účet číslo 0018100078000 20110750201 založený u banky Bank Al Maghrib v Maroku.

13.

S výjimkou případu podle bodu 9, nesplní-li opakovaně majitelé plavidel povinnost nalodit stanovený počet marockých námořníků, je licence plavidla k rybolovu automaticky pozastavena do doby, než bude tato povinnost splněna. Delegace je o takovém rozhodnutí neprodleně uvědoměna.

KAPITOLA VIII

MONITOROVÁNÍ A POZOROVÁNÍ RYBOLOVU

A.   Pozorování rybolovu

1.

Plavidla, která mají v rámci tohoto protokolu povolení k rybolovu v marocké rybolovné oblasti, nalodí pozorovatele jmenované Marokem za níže stanovených podmínek.

1.1

Každé čtvrtletí nalodí pozorovatele 25 % povolených plavidel, jejichž prostornost překračuje 100 GT.

1.2

Plavidla pro průmyslový pelagický rybolov nalodí vědeckého pozorovatele na celé období své činnosti v marocké rybolovné oblasti.

1.3

Ostatní rybolovná plavidla Evropské unie, jejichž prostornost nepřesahuje 100 GT, budou pozorována maximálně během deseti plaveb za rok a za kategorii rybolovu.

1.4

Odbor sestaví seznam plavidel určených k nalodění pozorovatele, jakož i seznam pozorovatelů určených k nalodění na palubu. Tyto seznamy jsou ihned po svém sestavení předány delegaci.

1.5

V okamžiku vydání licence nebo nejpozději patnáct dní před stanoveným dnem nalodění určeného pozorovatele na palubu plavidla sdělí odbor prostřednictvím delegace dotčeným majitelům plavidel jméno tohoto pozorovatele.

2.

Pozorovatel je trvale přítomen na palubě plavidel pro pelagický rybolov lovících s vlečnými sítěmi. Pokud jde o ostatní kategorie rybolovu, je čas přítomnosti pozorovatelů na palubě stanoven na jednu plavbu pro každé plavidlo.

3.

Podmínky nalodění pozorovatele jsou stanoveny společnou dohodou mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a marockými orgány.

4.

Nalodění pozorovatele proběhne v přístavu zvoleném majitelem plavidla na počátku první plavby v marocké rybolovné oblasti po oznámení seznamu určených plavidel.

5.

Dotčení majitelé plavidel sdělí nejpozději dva týdny před stanoveným naloděním pozorovatelů data a marocké přístavy, v nichž k tomuto nalodění dojde.

6.

V případě, že je pozorovatel naloděn v zahraničí, nese náklady na přepravu pozorovatele majitel plavidla. Pokud plavidlo, které má na palubě marockého pozorovatele, opustí marockou rybolovnou oblast, musí být na náklady majitele plavidla přijata veškerá opatření k zajištění co možná nejrychlejší repatriace pozorovatele.

7.

V případě zbytečného přemístění pozorovatele z důvodu nedodržení závazků majitele plavidla nese majitel náklady na dopravu, jakož i denní příspěvky za dny nečinnosti pozorovatele ve výši, kterou pobírá marocký státní úředník stejného platového stupně. Výše uvedené denní příspěvky vyplatí majitel plavidla vědeckému pozorovateli rovněž v případě zpoždění při nalodění, za které je majitel zodpovědný.

Jakákoli změna právní úpravy denních příspěvků je delegaci sdělena nejpozději dva měsíce před začátkem svého uplatňování.

8.

Pokud pozorovatel není přítomen na dohodnutém místě ve smluvenou dobu a nedostaví se ani do dvanácti hodin, je majitel plavidla automaticky zproštěn povinnosti vzít tohoto pozorovatele na palubu.

9.

S pozorovatelem se na palubě jedná jako s lodním důstojníkem. Plní tyto úkoly:

9.1

sleduje rybolovné činnosti plavidel;

9.2

ověřuje polohu plavidel provádějících rybolovné operace;

9.3

odebírá biologické vzorky v rámci vědeckých programů;

9.4

sestaví seznam používaných rybolovných zařízení;

9.5

ověřuje údaje o úlovcích v marocké rybolovné oblasti zaznamenané v lodním deníku;

9.6

ověřuje procenta vedlejších úlovků a provádí odhad objemu výmětů obchodovatelných druhů ryb, korýšů a hlavonožců;

9.7

faxem nebo rádiem sděluje údaje o rybolovu, včetně objemu hlavních a vedlejších úlovků na palubě.

10.

Velitel plavidla přijme veškerá opatření vyplývající z jeho odpovědnosti, aby pozorovateli byla během plnění úkolů zaručena fyzická bezpečnost a nebyla mu způsobena morální újma.

11.

Pozorovateli je k plnění úkolů poskytnuta veškerá nezbytná pomoc. Velitel mu umožní přístup ke komunikačním zařízením nezbytným k plnění jeho úkolů, k dokladům přímo souvisejícím s rybolovnými činnostmi plavidla, zejména k lodnímu a plavebnímu deníku, a také do částí plavidla, které jsou nezbytné ke snadnějšímu plnění jeho úkolů.

12.

Při pobytu na palubě pozorovatel:

1.

podnikne všechny kroky vhodné k tomu, aby podmínky jeho nalodění a jeho přítomnost na palubě plavidla nerušily nebo neomezovaly rybolovné činnosti;

2.

bere ohled na materiál a zařízení na palubě a zachovává důvěrnost všech dokumentů patřících k uvedenému plavidlu.

13.

Na konci pozorování a před opuštěním plavidla vypracuje pozorovatel zprávu o činnosti, kterou předá příslušným marockým orgánům a kopii zašle delegaci. Podepíše ji za přítomnosti velitele plavidla, který do ní může doplnit nebo nechat doplnit veškeré připomínky, které považuje za vhodné, a tyto doplní svým podpisem. Při vylodění pozorovatele je jedna kopie zprávy předána veliteli plavidla.

14.

Majitel plavidla zajistí s ohledem na možnosti plavidla na své náklady ubytování a stravu pozorovatelů v podmínkách, jaké jsou poskytovány důstojníkům.

15.

Plat a sociální odvody pozorovatele nesou příslušné marocké orgány.

16.

S cílem uhradit Maroku náklady související s přítomností pozorovatelů na palubě plavidel se kromě poplatku, který mají zaplatit majitelé plavidel, počítá i s poplatkem na tzv. „náklady na pozorovatele“, který se vypočítá na základě částky 5,5 EUR/GT/čtvrtletí za každé plavidlo provozující činnost v marocké rybolovné oblasti.

Platba tohoto poplatku proběhne za podmínek stanovených v kapitole I oddílu E této přílohy.

17.

V případě nesplnění povinností podle bodu 4 je licence k rybolovu automaticky pozastavena až do doby, než majitel plavidla své povinnosti splní. Delegace je o takovém rozhodnutí neprodleně informována.

B.   Systém společného monitorování rybolovu

1.

Strany dohody zavedou systém společného monitorování a pozorování kontrol vykládek na pevnině, jehož účelem je zlepšit účinnost těchto kontrol, a zajistit tak dodržování ustanovení tohoto protokolu.

2.

Strany vypracují roční harmonogram společného monitorování zahrnující všechny kategorie rybolovu, kterých se tento protokol týká.

3.

Pro tento účel jmenují příslušné orgány každé strany dohody svého zástupce a jeho jméno oznámí druhé straně. Tento zástupce se podílí na kontrolách vykládek a pozoruje jejich průběh.

4.

Zástupce marockého orgánu se jako pozorovatel účastní inspekcí vykládek plavidel, která byla činná v marocké rybolovné oblasti, jež jsou prováděny kontrolními útvary členských států.

5.

Doprovází kontroly provádějící úředníky těchto států při jejich prohlídkách přístavů, palub plavidel, kotvišť, trhů pro prvotní prodej, obchodů s mořskými plody, chladících skladů a ostatních prostor spojených s vykládkou a skladováním ryb před prvním prodejem a má přístup k dokladům, které jsou předmětem těchto inspekcí.

6.

Zástupce marockého orgánu vypracuje a předloží zprávu týkající se kontrol, jichž se zúčastnil. Kopie této zprávy je předána delegaci.

7.

Odbor osloví měsíc předem delegaci, aby se účastnila inspekcí naplánovaných v přístavech vykládky.

8.

Na žádost Komise se mohou rybářští inspektoři Evropské unie účastnit jako pozorovatelé inspekcí, které provádějí marocké orgány a které se týkají vykládek plavidel Evropské unie v marockých přístavech.

9.

Způsoby provádění těchto vykládek budou stanoveny společnou dohodou příslušných orgánů obou stran.

KAPITOLA IX

KONTROLA

1.   Technické prohlídky

1.1

Jednou ročně, jakož i po změnách technických vlastností nebo na základě žádosti o změnu kategorie rybolovu, s nimiž souvisí použití odlišných druhů rybolovných zařízení, se plavidla Evropské unie, pro něž byly vydány licence podle ustanovení tohoto protokolu, musí dostavit do některého marockého přístavu, aby se podrobila inspekcím podle platné právní úpravy. Tyto inspekce proběhnou povinně do 48 hodin po připlutí plavidla do přístavu.

1.2

Po ukončení prohlídky, při níž nebyly shledány žádné nesrovnalosti, je veliteli plavidla vydáno potvrzení, které má stejnou dobu platnosti jako licence, případně, u plavidel, pro která bude v daném roce licence obnovována, de facto delší dobu platnosti. Maximální platnost však nemůže překročit jeden rok. Toto potvrzení musí být neustále na palubě plavidla.

1.3

Účelem technické prohlídky je kontrola souladu technických vlastností a zařízení na palubě, ověření funkce zařízení pro satelitní navigaci a lokalizaci nacházejícího se na palubě a toho, zda jsou splněna ustanovení týkající se marocké posádky.

1.4

Náklady na prohlídky nesou majitelé plavidel a jsou určeny na základě sazebníku stanoveného marockými předpisy. Nemohou být vyšší než částky, které běžně platí jiná plavidla za tytéž služby.

1.5

V případě nedodržení ustanovení podle bodů 1.1 a 1.2 je licence k rybolovu automaticky pozastavena do doby, než majitel plavidla své povinnosti splní. Delegace je o takovém rozhodnutí neprodleně uvědoměna.

2.   Vplutí do oblasti a vyplutí z oblasti

2.1

Plavidla Evropské unie, pro něž byly vydány licence podle ustanovení tohoto protokolu, musí nejméně šest hodin předem oznámit odboru svůj záměr vplout do marocké rybolovné oblasti nebo z ní vyplout, spolu s těmito informacemi:

2.1.1

dnem a hodinou předání hlášení;

2.1.2

polohou plavidla v souladu s bodem 5 kapitoly V;

2.1.3

váhou (v kg) úlovků na palubě podle druhů, označených 3-alfa ISO kódem;

2.1.4

druhem zprávy, tj. „úlovky při vplutí“ (COE) a „úlovky při vyplutí“ (COX).

2.2

Tato sdělení se provádějí pokud možno faxem a v případě plavidel, která nejsou faxem vybavena, rádiem (viz odkazy uvedené v dodatku 10).

2.3

V případě plavidel z kategorie „průmyslový pelagický rybolov“ podléhá definitivní vyplutí z marocké rybolovné oblasti předchozímu souhlasu odboru. Toto povolení bude vydáno do 24 hodin po žádosti předložené velitelem plavidla nebo jeho zástupcem s výjimkou případu, kdy je žádost doručena den před víkendem a kdy povolení bude vydáno v pondělí. V případě odmítnutí vydání povolení oznámí odbor neprodleně majiteli plavidla a Komisi důvody tohoto odmítnutí.

2.4

Plavidlo, které je přistiženo při rybolovu, aniž by informovalo odbor, je považováno za plavidlo bez licence.

2.5

Majitel do formuláře žádosti o licenci k rybolovu uvede čísla faxu a telefonu lodi, jakož i e-mailovou adresu jejího velitele.

3.   Kontrolní postupy

3.1

Velitelé plavidel z Evropské unie, pro něž byly vydány licence podle tohoto protokolu, umožní a usnadní vstup na palubu a plnění úkolů všem marockým úředníkům pověřeným inspekcí a kontrolou rybolovných činností.

3.2

Přítomnost těchto úředníků na palubě nepřekročí dobu nezbytnou ke splnění jejich úkolu.

3.3

Po skončení každé inspekce a kontroly je veliteli plavidla vystaveno osvědčení.

4.   Kontrolní prohlídka plavidla

4.1

Odbor co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, informuje delegaci o každé kontrolní prohlídce plavidel z Evropské unie a o veškerých na ně uvalených sankcích, k nimž došlo v marocké rybolovné oblasti.

4.2

Komise zároveň obdrží stručnou zprávu o okolnostech a důvodech, které k této kontrolní prohlídce vedly.

5.   Protokol o kontrolní prohlídce plavidla

5.1

Velitel plavidla musí poté, co je zjištění zapsáno do protokolu vypracovaného marockými orgány pověřenými kontrolou, tento doklad podepsat.

5.2

Podpisem nejsou dotčena práva a způsoby obhajoby, které může velitel uplatnit ohledně porušení předpisů, které mu je vytýkáno.

5.3

Velitel musí své plavidlo dovést do přístavu, který určí marocké orgány pověřené kontrolou. Plavidlo, které porušilo platnou marockou právní úpravu týkající se námořního rybolovu, je zadržováno v přístavu, dokud nejsou dokončeny obvyklé administrativní náležitosti spojené s kontrolní prohlídkou.

6.   Řešení případů porušení předpisů

6.1

Před zahájením soudního řízení je třeba zkusit domnělé porušení předpisů vyřešit narovnáním. Tento postup se ukončí nejpozději tři pracovní dny po kontrolní prohlídce.

6.2

V případě narovnání je výše uložené pokuty stanovena v souladu s marockou právní úpravou v oblasti rybolovu.

6.3

V případě, kdy záležitost nemohla být vyřešena narovnáním a řeší ji příslušný soudní orgán, složí majitel plavidla v bance určené příslušným marockým orgánem bankovní jistotu, která byla stanovena s ohledem na náklady vzniklé kontrolní prohlídkou, jakož i na výši pokut a náhrady škody, kterým podléhají osoby zodpovědné za porušení předpisů.

6.4

Bankovní jistotu nelze vrátit před ukončením soudního řízení. Jistota je uvolněna, jakmile je řízení ukončeno bez vynesení odsuzujícího rozsudku. V případě vynesení rozsudku s pokutou nižší, než je složená jistota, uvolní příslušný marocký orgán zbývající částku.

6.5

Plavidlo může opustit přístav:

jakmile jsou splněny povinnosti vyplývající z narovnání,

nebo, před koncem soudního řízení, jakmile je bankovní jistota stanovená ve výše uvedeném bodě 6.3 složena a přijata příslušným marockým orgánem.

7.   Překládky

7.1

Jakákoli překládka úlovků na moři v marocké rybolovné oblasti je zakázána. Nicméně plavidla pro průmyslový pelagický rybolov lovící s vlečnými sítěmi z Evropské unie, pro něž byla vydána licence v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a která chtějí provést překládku úlovků v marocké rybolovné oblasti, ji provedou v některém marockém přístavu nebo v jiném místě, které určí příslušné marocké orgány poté, co obdrží povolení od odboru. Tato překládka proběhne pod dohledem pozorovatele nebo zástupce delegace pro námořní rybolov a kontrolních orgánů. Na každou osobu, která poruší toto ustanovení, se vztahují sankce stanovené platnou marockou právní úpravou.

7.2

Nejméně 24 hodin před každou překládkou musí majitelé plavidel oznámit odboru tyto informace:

jména rybářských plavidel, která mají překládku provést,

jméno nákladní lodě, její stát vlajky, její registrační číslo a její volací značku,

hmotnost podle druhů, které budou překládány,

místo určení úlovků,

datum a den překládky.

7.3

Marocká strana si vyhrazuje právo překládku odmítnout, provozuje-li nákladní loď uvnitř marocké rybolovné oblasti nebo mimo ni nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

7.4

Překládka se považuje za vyplutí z marocké rybolovné oblasti. Plavidla tedy musí předat odboru hlášení o úlovcích a oznámit úmysl pokračovat v rybolovu, nebo opustit marockou rybolovnou oblast.

7.5

Velitelé plavidel pro průmyslový pelagický rybolov lovící s vlečnými sítěmi z Evropské unie, pro něž byla vydána licence v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a která se účastní vykládky nebo překládky v některém marockém přístavu, umožní a usnadní marockým inspektorům kontrolu vykládky a překládky. Po skončení každé inspekce a kontroly v přístavu je veliteli plavidla vystaveno osvědčení.

KAPITOLA X

VYKLÁDKA ÚLOVKŮ

Strany dohody, jež mají zájem na lepší integraci za účelem společného rozvoje svých odvětví rybolovu, se dohodly, že přijmou následující ustanovení týkající se vykládek části úlovků uskutečněných v marocké rybolovné oblasti plavidly Evropské unie, pro něž byla vydána licence podle ustanovení tohoto protokolu, v marockých přístavech.

Povinná vykládka se uskuteční za podmínek uvedených v rybolovných listech připojených k tomuto protokolu.

Finanční pobídky:

1.

Vykládky

Plavidla z Evropské unie určená pro lov tuňáků a typu RSW (lovící populace C malých pelagických druhů), pro něž byla vydána licence podle ustanovení tohoto protokolu a která vyloží v některém marockém přístavu více než 25 % povinné vykládky stanovené v rybolovných listech č. 5 a 6, získají za každou tunu vyloženou nad rámec této povinné hodnoty slevu z poplatku ve výši 5 %.

2.

Prováděcí pravidla

Při každé vykládce vystaví rybářská hala doklad o vážení, který je základem pro dohledatelnost produktů.

Na prodeje produktů v rybářské hale je vystaveno potvrzení o „vyúčtování prodejů a srážek“ (dále jen „vyúčtování“).

Kopie dokladů o vážení a vyúčtování jsou předány delegaci pro námořní rybolov v přístavu vykládky. Poté, co je schválí odbor, jsou dotčení majitelé plavidel informováni o částkách, které jim mají být vyplaceny. Tyto částky budou odečteny z poplatků, které mají být zaplaceny při podání příštích žádostí o licence.

3.

Hodnocení

Výše finančních pobídek bude upravena v rámci smíšeného výboru na základě společensko-hospodářského dopadu uskutečněných vykládek.

4.

Penále v případě nedodržení povinné vykládky

Plavidla kategorií, které podléhají povinné vykládce a které tuto povinnost, tak jak je stanovena v příslušných rybolovných listech, nedodržují, zaplatí 5 % přirážku k příštímu poplatku. Bude-li se takové jednání opakovat, bude penále rozhodnutím smíšeného výboru zvýšeno.

Dodatky

1)

Formulář žádosti o licenci

2)

Rybolovné listy

3)

Podávání VMS zpráv Maroku, hlášení o poloze

4)

Souřadnice rybolovných oblastí

5)

Údaje marockého střediska monitorování a kontroly rybolovu

6)

Lodní deník ICCAT pro lov tuňáků

7)

Lodní deník pro jiná loviště

8)

Formulář hlášení o úlovcích (průmyslový pelagický rybolov)

9)

Formulář hlášení o úlovcích (získaných jinak než průmyslovým pelagickým rybolovem a lovem tuňáků)

10)

Vlastnosti rádiové stanice marockého odboru pro námořní rybolov

11)

Protokol ERS

Dodatek 1

DOHODA O RYBOLOVU MAROKO–EVROPSKÁ UNIE

ŽÁDOST O LICENCI K RYBOLOVU

KATEGORIE RYBOLOVU ČÍSLO

Image

Dodatek 2

Podmínky rybolovu pro každou kategorii budou před vystavením licencí každoročně stanoveny společnou dohodou.

Rybolovný list č. 1

Drobný rybolov na severu: pelagické druhy

Počet povolených plavidel

20

Povolená rybolovná zařízení

Nevod

Maximální povolené rozměry v souladu s podmínkami převažujícími v oblasti: 500 m × 90 m

Zákaz rybolovu se sítí typu lampara

Typ plavidla

< 100 GT

Poplatek

75 EUR/GT/čtvrtletí

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Severně od 34°18′00″S

Rozšíření až po 33°25′00″ je povoleno pro pět plavidel současně, které se budou střídat a podléhat vědeckému pozorování.

Dále než 2 námořní míle

Cílové druhy

Sardinka obecná, sardel obecná a ostatní malé pelagické druhy

Povinnost vykládky v Maroku

30 % nahlášených úlovků

Období biologického klidu

Dva měsíce: únor a březen

Najímací povinnost

3 maročtí námořníci/plavidlo

Poznámky

Rozšíření činnosti pěti plavidel lovících s nevody jižně od 34°18′00″S bude po roce přehodnoceno, aby mohla být posouzena případná interakce s marockým loďstvem a dopad na zdroje.

Rybolovný list č. 2

Drobný rybolov na severu

Počet povolených plavidel

35

Povolená rybolovná zařízení

Nástražná dlouhá lovná šňůra

Kat. a) < 40 GT – Maximální počet povolených háčků na lovnou šňůru: 10 000 funkčních, připevněných a k použití připravených háčků, při maximálně pěti lovných šňůrách.

Kat. b) ≥ 40 GT a < 150 GT – 15 000 funkčních, připevněných a k použití připravených háčků, při maximálně osmi lovných šňůrách.

Typ plavidla

a)

< 40 GT: 32 licencí

b)

≥ 40 GT a < 150 GT: 3 licence

Poplatek

67 EUR/GT/čtvrtletí

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Severně od 34°18′00″S

Rozšíření až po 33°25′00″ je povoleno pro čtyři lodě současně (1), které se budou střídat a podléhat vědeckému pozorování.

Dále než 6 námořních mil

Cílové druhy

Tkaničnice, mořanovití a jiné druhy žijící při dně

Povinnost vykládky v Maroku

Dobrovolná vykládka

Období biologického klidu

Od 15. března do 15. května

Vedlejší úlovky

0 % mečounů a pelagických žraloků

Najímací povinnost

< 100 GT: dobrovolná

≥ 100 GT: 1 marocký námořník

Poznámky

Rozšíření činnosti čtyř plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry jižně od 34°18′00″S bude po roce přehodnoceno, aby mohla být posouzena případná interakce s marockým loďstvem a dopad na zdroje.

Rybolovný list č. 3

Drobný rybolov na jihu

Počet povolených plavidel

10

Povolená rybolovná zařízení

Návnady a pruty

Typ plavidla

< 80 GT

Poplatek

67 EUR/GT/čtvrtletí

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Jižně od 30°40′00″S

Dále než 3 námořní míle

Cílové druhy

Larimichthys polyactis a mořanovití

Povinnost vykládky v Maroku

Dobrovolná vykládka

Období biologického klidu

Nevod povolený pro odlov živé návnady

S oky velikosti 8 mm pro odlov živé návnady

Nevod používaný ve vzdálenosti přesahující 3 námořní míle

Vedlejší úlovky

0 % hlavonožců a korýšů

5 % ostatních druhů žijících při dně

Najímací povinnost

2 maročtí námořníci/plavidlo

Rybolovný list č. 4

Rybolov při dně

Počet povolených plavidel

16 plavidel: 5 plavidel lovících s vlečnými sítěmi a 11 plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry

Povolená rybolovná zařízení

Pro plavidla lovící s vlečnými sítěmi:

vlečná síť pro lov při dně:

oka kapsy o velikosti 70 mm

zdvojení kapsy vlečné sítě je zakázáno

zdvojení vláken tvořících vlečnou síť je zakázáno

Pro plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry:

nástražná dlouhá lovná šňůra:

maximálně 20 000 háčků/plavidlo

Typ plavidla

 

Plavidla lovící s vlečnými sítěmi:

maximální prostornost 600 GT/plavidlo

 

Plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry:

maximální prostornost 150 GT/plavidlo

Poplatek

60 EUR/GT/čtvrtletí

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Jižně od 29°S

Od izobáty 200 m pro plavidla lovící s vlečnými sítěmi

Dále než 12 námořních mil pro plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry

Cílové druhy

Štikozubec černý, tkaničnice, světloun/malá makrela

Povinnost vykládky v Maroku

30 % úlovků/plavba

Období biologického klidu

Vedlejší úlovky

0 % hlavonožců a korýšů a 5 % pelagických žraloků

Najímací povinnost

4 maročtí námořníci pro plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry

7 marockých námořníků pro plavidla lovící s vlečnými sítěmi

Rybolovný list č. 5

Lov tuňáka

Počet povolených plavidel

27

Povolená rybolovná zařízení

Prut a vlečná šňůra s návnadou

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Dále než 3 míle

Celá atlantická oblast Maroka, s výjimkou chráněné oblasti východně od linie spojující body 33°30′S/7°35′Z a 35°48′S/6°20′Z

Cílové druhy

Tuňáci

Povinnost vykládky v Maroku

25 % nahlášených úlovků tvořených tuňákem pruhovaným (katsuwonus pelamis), pelamidou obecnou (sarda sarda) a tuňákem nepravým (auxis thazard) za každou plavbu

Období biologického klidu

Nevod povolený pro odlov živé návnady

S oky velikosti 8 mm pro odlov živé návnady a používaný dále než 3 námořní míle

Poplatky

35 EUR za tunu úlovků

Záloha

Paušální záloha ve výši 7 000 EUR zaplacená při podání žádosti o roční licenci

Najímací povinnost

3 maročtí námořníci/plavidlo

Rybolovný list č. 6

Průmyslový pelagický rybolov

Počet povolených plavidel

18

Povolená rybolovná zařízení

Pelagické nebo semipelagické vlečné sítě

Přidělená kvóta

80 000 tun za rok,

s maximálně 10 000 tunami měsíčně za všechna plavidla,

s výjimkou období srpen–říjen, kdy se měsíční strop úlovků zvyšuje na 15 000 tun

Typ plavidla

Plavidlo pro průmyslový pelagický rybolov lovící s vlečnými sítěmi

Počet povolených plavidel

Rozdělení plavidel, která mohou provádět rybolov:

10 plavidel o prostornosti větší než 3 000 GT

3 plavidla o prostornosti mezi 150 a 3 000 GT

5 plavidel o prostornosti menší než 150 GT

Maximální povolená prostornost/plavidlo

7 765 GT, se zohledněním skladby rybářského loďstva Evropské unie.

Zeměpisná hranice povolené oblasti

Jižně od 29°S

dále než 15 námořních mil pro mrazírenská plavidla lovící s vlečnými sítěmi

dále než 8 námořních mil pro plavidla typu RSW lovící s vlečnými sítěmi

Cílové druhy

Sardinka obecná, malá sardinka, makrela, kranas obecný a sardel obecná

Skladba úlovků (podle druhových skupin)

kranas obecný/makrela/sardel obecná: 65 %,

sardinka obecná/malá sardinka: 33 %,

vedlejší úlovky: 2 %

Tato skladba úlovků může být smíšeným výborem změněna.

Povinnost vykládky v Maroku

25 % úlovků/plavba

Období biologického klidu

Povolená rybářská plavidla musí dodržet všechna období biologického klidu, která odbor zavedl v povolené rybolovné oblasti, a zastavit v těchto obdobích veškeré rybolovné činnosti (2).

Povolené sítě

Minimální rozměr napnutého oka pelagické či semipelagické vlečné sítě je 40 mm.

Kapsa pelagické či semipelagické sítě může být zesílena síťovinou o minimální velikosti napnutého oka 400 mm a řemínky umístěnými nejméně jeden a půl metru (1,5 m) od sebe, s výjimkou řemínku na zadní části vlečné sítě, který musí být umístěn nejméně 2 m od průhledu v kapse.

Zesílení nebo zdvojení kapsy jakýmkoli jiným zařízením je zakázáno a s vlečnou sítí nelze v žádném případě lovit jiné než povolené malé pelagické druhy.

Vedlejší úlovky

Maximálně 2 % jiných druhů

Seznam druhů povolených v rámci vedlejších úlovků je stanoven marockou právní úpravou „oblastí lovu malých pelagických druhů v jižním Atlantiku“.

Průmyslové zpracování

Průmyslové zpracování úlovků na rybí moučku nebo rybí olej je přísně zakázáno.

Poškozené nebo poničené ryby, jakož i odpady pocházející z manipulace s úlovky však mohou být na rybí moučku nebo rybí olej zpracovány, aniž by ale došlo k překročení maximální hranice 5 % celkových povolených úlovků.

Poplatky

Pro mrazírenská plavidla pro průmyslový pelagický rybolov lovící s vlečnými sítěmi:

100 EUR/t placené předem na měsíční bázi

Pro nemrazírenská plavidla pro průmyslový pelagický rybolov lovící s vlečnými sítěmi:

35 EUR/t placené předem na měsíční bázi

Při překročení povoleného odlovu bude výše poplatku vynásobena třemi.

Najímací povinnost

Prostornost plavidla < 150 GT:

2 maročtí námořníci

150 GT ≤ prostornost plavidla < 1 500 GT:

4 maročtí námořníci

1 500 GT ≤ prostornost plavidla < 5 000 GT:

8 marockých námořníků

5 000 GT ≤ prostornost plavidla < 7 765 GT:

16 marockých námořníků


(1)  V případě, že k tomu bude vhodná situace a smíšený výbor vydá kladné stanovisko, může být po roce počet plavidel, která mohou lovit v rozšířené oblasti, zvýšen.

(2)  Odbor předem oznámí toto rozhodnutí Komisi, přičemž upřesní období zastavení rybolovných činností i dotčené oblasti.

Dodatek 3

PODÁVÁNÍ VMS HLÁŠENÍ MAROKU

HLÁŠENÍ O POLOZE

Údaj

Kód:

Povinný/nepovinný

Obsah

Začátek záznamu

SR

P

Systémový údaj označující začátek záznamu

Příjemce

AD

P

Detail hlášení – 3-alfa ISO kód země příjemce (ISO-3166)

Odesílatel

FR

P

Detail hlášení – 3-alfa ISO kód země odesílatele (ISO-3166)

Stát vlajky

FS

P

Detail hlášení – 3-alfa ISO kód země státu vlajky (ISO-3166)

Druh hlášení

TM

P

Detail hlášení – Druh hlášení (ENT, POS, EXI)

Radiová volací značka

RC

P

Údaj o plavidle – Mezinárodní radiová volací značka plavidla (IRCS)

Interní referenční číslo strany dohody

IR

N

Údaj o plavidle – Jedinečné číslo strany dohody ve tvaru 3-alfa ISO kódu (ISO-3166) následované číslem

Externí registrační číslo

XR

P

Údaj o plavidle – číslo plavidla uvedené na jeho boku (ISO 8859.1)

Zeměpisná šířka

LT

P

Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a desetinách stupňů S/J SS.sss (WGS84)

Zeměpisná délka

LG

P

Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a desetinách stupňů V/Z SS.sss (WGS84)

Kurs

CO

P

Kurs plavidla na 360°stupnici

Rychlost

SP

P

Rychlost plavidla v desítkách uzlů

Datum

DA

P

Údaj o poloze plavidla – datum záznamu polohy v UTC (RRRRMMDD)

Čas

TI

P

Údaj o poloze plavidla – čas záznamu polohy v UTC (HHMM)

Konec záznamu

ER

P

Systémový údaj označující konec záznamu

Při přenosu jsou vyžadovány následující informace, které marockému středisku umožní určit odesílající středisko:

IP adresa serveru střediska nebo identifikace DNS

Certifikát SSL (úplný řetěz certifikačních orgánů)

Přenos údajů má tuto strukturu:

1.

Použité znaky musí odpovídat normě ISO 8859.1.

2.

Dvojité lomítko (//) a kód „SR“ označují začátek hlášení.

3.

Každý údaj je identifikován prostřednictvím svého kódu a je od ostatních údajů oddělen dvojitým lomítkem (//).

4.

Jednoduché lomítko (/) odděluje kód pole od údaje.

5.

Kód „ER“ následovaný dvojitým lomítkem (//) označuje konec hlášení.

6.

Nepovinné údaje musí být umístěny mezi začátkem a koncem zprávy.

Dodatek 4

SOUŘADNICE RYBOLOVNÝCH OBLASTÍ

Rybolovný list

Kategorie

Rybolovná oblast (zeměpisná šířka)

Vzdálenost od pobřeží

1

drobný rybolov na severu: pelagické druhy

34°18′00″S— 35°48′00″S (rozšíření až po 33°25′00″S, v souladu s podmínkami stanovenými v rybolovném listě č. 1)

více než 2 míle

2

drobný rybolov na severu: dlouhá lovná šňůra

34°18′00″S— 35°48′00″S (rozšíření až po 33°25′00″S, v souladu s podmínkami stanovenými v rybolovném listě č. 2)

více než 6 mil.

3

drobný rybolov na jihu

jižně od 30°40′00″S

více než 3 míle

4

rybolov při dně

jižně od 29°00′00″S

plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry: více než 12 mil.

plavidla lovící s vlečnými sítěmi: dále než izobáta 200 metrů

5

lov tuňáka

celý Atlantický oceán kromě oblasti mezi: 35°48′S/6°20′Z a 33°30′S/7°35′Z

více než 3 míle a 3 míle pro návnadu

6

průmyslový pelagický rybolov

jižně od 29°00′00″S

více než 15 mil. (mrazírenská plavidla)

více než 8 mil. (plavidla typu RWS)

Před vstupem v platnost sdělí odbor Komisi zeměpisné souřadnice marocké základní linie, marocké rybolovné oblasti a oblastí, v kterých jsou plavba a rybolov zakázány. Odbor rovněž sdělí s nejméně měsíčním předstihem veškeré změny těchto souřadnic.

Dodatek 5

ÚDAJE MAROCKÉHO STŘEDISKA

Název Marockého střediska: CNSNP (Centre National de Surveillance des Navires de Pêche)

Tel.: +212 5 37 68 81 45/46

Fax: +212 5 37 68 83 29/82

Elektronická adresa:

 

cnsnp@mpm.gov.ma

 

cnsnp.radio@mpm.gov.ma

Frekvence radiostanice:

Volací značka: CNM

Pásma

Vysílací frekvence plavidla

Přijímací frekvence plavidla

8

8 285 kHz

8 809 kHz

12

12 245 kHz

13 092 kHz

16

16 393 kHz

17 275 kHz

Elektronické adresy subjektů pověřených protokolem pro přenos údajů VMS:

 

boukhanfra@mpm.gov.ma

 

belhad@mpm.gov.ma

 

abida@mpm.gov.ma

Dodatek 6

LODNÍ DENÍK ICCAT PRO LOV TUŇÁKŮ

Image

Dodatek 7

RYBÁŘSKÝ DENÍK (MIMO LOV TUŇÁKA)

Formát rybářského deníku pro jiný lov než tuňáka bude určen dohodou před vstupem tohoto protokolu v platnost.

Image

Dodatek 8

Image

Dodatek 9

Image

Dodatek 10

VLASTNOSTI RÁDIOVÉ STANICE ODBORU PRO NÁMOŘNÍ RYBOLOV V MAROKU

MMSI:

242 069 000

Volací značka:

CNM

Umístění:

Rabat

Frekvenční rozpětí:

1,6 až 30 MHz

Třída vysílání:

SSB-AIA-J2B

Vysílací výkon:

800 W


Pracovní frekvence

Pásma

Spojení

Vysílání

Příjem

Pásmo 8

831

8 285 kHz

8 809 kHz

Pásmo 12

1206

12 245 kHz

13 092 kHz

Pásmo 16

1612

16 393 kHz

17 275 kHz


Fungování stanice

Období

Provozní doba

Pracovní dny

od 8 h 30 do 16 h 30

Sobota, neděle a svátky

od 9 h 30 do 14 h 00


VHF:

Kanál 16

Kanál 70 ASN

Radiodálnopis:

 

 

 

Typ:

DP-5

 

Třída vysílání:

ARQ-FEC

 

Číslo:

31356

Fax:

 

 

 

Čísla

+ 212 537688329

Dodatek 11

PROTOKOL PRO VYTVOŘENÍ RÁMCE ELEKTRONICKÉHO SYSTÉMU PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ O RYBOLOVNÉ ČINNOSTI (SYSTÉM ERS) A JEHO ZAVEDENÍ

Obecná ustanovení

1.

Každé rybářské plavidlo EU, vyvíjí-li činnost v marocké rybolovné oblasti, musí být vybaveno elektronickým systémem (dále jen „systém ERS“), který je schopen zaznamenávat a předávat údaje týkající se rybolovných činností (dále jen „údaje ERS“).

2.

Plavidlo EU, které není vybaveno systémem ERS nebo jehož systém ERS není funkční, není oprávněno ke vstupu do marocké rybolovné oblasti za účelem rybolovu.

3.

Údaje ERS jsou předávány podle postupů státu vlajky plavidla středisku pro monitorování a kontrolu rybolovu (dále jen „středisko“) tohoto státu.

4.

Středisko státu vlajky automaticky a bezodkladně předá hlášení (COE, COX, PNO) plavidla v reálném čase marockému středisku. Marockému středisku budou automaticky a bezodkladně předána hlášení o denních úlovcích (FAR).

5.

Stát vlajky a Maroko zajistí, aby jejich střediska byla vybavena výpočetním zařízením a programovým vybavením pro automatický přenos údajů ERS ve formátu XML, který je k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství Evropské komise pro námořní záležitosti a rybolov, a disponovala postupy umožňujícími zaznamenat údaje ERS a uchovat je v počítačově čitelné formě po dobu nejméně tří let.

6.

Každá změna či aktualizace formátu musí být označena a datována a být funkční šest měsíců po začátku jejího používání.

7.

Při přenosu údajů ERS je nutno využívat prostředků elektronické komunikace, které jménem EU spravuje Evropská komise a které jsou označovány jako DEH (Data Exchange Highway).

8.

Stát vlajky a Maroko určí každý osobu odpovědnou za ERS, která bude působit jako kontaktní osoba.

9.

Osoby odpovědné za ERS jsou jmenovány minimálně na období šesti měsíců.

10.

Střediska státu vlajky a Maroka si po zprovoznění systému ERS předají údaje (jméno, adresa, telefon, dálnopis, e-mail) o svých osobách odpovědných za tento systém. Veškeré změny údajů osob odpovědných za ERS se sdělují bezodkladně.

Vypracování a přenos údajů ERS

11.

Každé rybářské plavidlo EU musí:

a)

po dobu strávenou v marocké rybolovné oblasti vypracovávat denní údaje ERS;

b)

pro každý zátah nevodu, vlečné sítě nebo dlouhé lovné šňůry zaznamenat množství každého uloveného druhu, který byl ponechán na palubě jako cílový druh nebo vedlejší úlovek či vrácen do moře;

c)

u každého druhu uvedeného v povolení k rybolovu vydaném Marokem nahlásit rovněž nulové úlovky;

d)

označit každý druh jeho 3-alfa ISO kódem FAO;

e)

vyjádřit množství v kilogramech živé hmotnosti a, je-li to vyžadováno, v počtech kusů;

f)

zaznamenat do údajů ERS pro každý druh údaje o překládaných nebo vykládaných množstvích;

g)

zaznamenat do údajů ERS při každém vplutí do marocké rybolovné oblasti (COE) a vyplutí z ní (COX) specifické hlášení obsahující pro každý druh uvedený v povolení k rybolovu vydaném Marokem množství uchovávaná na palubě při každém takovém překročení hranice oblasti;

h)

každý den předat údaje ERS středisku státu vlajky, a to elektronickou cestou ve formátu XML uvedeném v bodě 5 nejpozději ve 23:59 UTC.

12.

Za správnost zaznamenaných a předaných údajů ERS odpovídá velitel plavidla.

13.

Středisko státu vlajky poskytne údaje ERS ve formátu XML uvedeném v bodě 5 automaticky a bezodkladně marockému středisku.

14.

Marocké středisko potvrdí přijetí všech hlášení ERS formou zpětného hlášení (RET).

15.

Marocké středisko zachází se všemi údaji ERS důvěrně.

Porucha systému ERS na palubě plavidla nebo při předávání údajů mezi plavidlem a střediskem státu vlajky

16.

Stát vlajky bezodkladně informuje velitele, majitele nebo zástupce majitele plavidla plavícího se pod jeho vlajkou o veškerých technických poruchách systému ERS na palubě plavidla nebo o nefunkčnosti předávání údajů ERS mezi plavidlem a střediskem státu vlajky.

17.

Stát vlajky informuje Maroko o zjištěné poruše a o nápravných opatřeních, která byla přijata.

18.

V případě technického selhání systému ERS na palubě plavidla jeho velitel nebo majitel zajistí, aby byl systém ERS opraven nebo vyměněn do deseti pracovních dnů. Pokud plavidlo uskuteční během této desetidenní lhůty zastávku v přístavu, nebude poté moci vykonávat rybolovné činnosti v marocké rybolovné oblasti do doby, než bude jeho systém ERS bezchybně fungovat, s výjimkou k tomu Marokem vydaného povolení.

19.

Po zjištění technické poruchy systému ERS nemůže rybářské plavidlo opustit přístav dříve, než:

a)

bude tento systém opět funkční, což potvrdí stát vlajky, nebo

b)

k tomu obdrží povolení od státu vlajky. V takovém případě stát vlajky informuje Maroko o svém rozhodnutí před odplutím plavidla.

20.

Každé plavidlo EU pohybující se v marocké rybolovné oblasti s nefunkčním systémem ERS předá každý den nejpozději ve 23:59 hod. UTC středisku státu vlajky údaje ERS jakýmkoliv jiným možným prostředkem elektronické komunikace.

21.

Údaje ERS uvedené v bodě 11, které nemohly být předány Maroku z důvodu poruchy, jsou střediskem státu vlajky předány marockému středisku sjednanou alternativní elektronickou formou. Toto alternativní předání bude pokládáno za prioritní, přičemž se zohlední, že lhůty pro předání, které se uplatňují za normálních okolností, nelze dodržet.

22.

Pokud marocké středisko nedostane údaje ERS od plavidla během tří po sobě následujících dnů, může Maroko plavidlu přikázat, aby se okamžitě dostavilo do jím určeného přístavu za účelem šetření.

Porucha středisek – nepřijetí údajů ERS marockým střediskem

23.

Neobdrží-li některé středisko údaje ERS, informuje o tom jeho osoba odpovědná za ERS bezodkladně osobu odpovědnou za ERS druhého střediska a v případě potřeby se po nezbytnou dobu podílí na odstranění problému.

24.

Středisko státu vlajky a marocké středisko si smluví alternativní způsoby elektronické komunikace, které budou používat pro předávání údajů ERS v případě poruchy středisek, a bezodkladně se informují o jakékoli jejich změně.

25.

Pokud marocké středisko oznámí, že nedostalo údaje ERS, středisko státu vlajky zjistí příčiny problému a přijme vhodná opatření na jeho vyřešení. Středisko státu vlajky informuje středisko Maroka a Evropskou unii o výsledcích své analýzy a přijatých opatřeních do 24 hodin.

26.

Pokud vyřešení problému vyžaduje více než 24 hodin, středisko státu vlajky bezodkladně předá marockému středisku chybějící údaje ERS s použitím alternativního způsobu elektronické komunikace uvedeného v bodě 24.

27.

Maroko informuje své příslušné kontrolní útvary, aby nepovažovaly plavidla z EU, která nepředala údaje ERS z důvodu poruchy některého střediska, za plavidla porušující předpisy.

Údržba střediska

28.

Plánované údržby střediska (program údržby), které by mohly narušit přenos údajů ERS, musí být oznámeny druhému středisku nejméně 72 hodin předem, pokud možno s uvedením data a doby trvání údržby. V případě neplánované údržby se tyto údaje oznámí druhému středisku hned, jakmile je to možné.

29.

Během údržby je možné předání údajů ERS odložit do doby, než bude systém ERS znovu funkční. Dotčené údaje ERS budou předány ihned po ukončení údržby.

30.

Pokud trvá údržba déle než 24 hodin, budou údaje předány druhému středisku s použitím alternativního způsobu elektronické komunikace uvedeného v bodě 24.

31.

Maroko informuje své příslušné kontrolní útvary, aby nepovažovaly plavidla z EU, která nepředala údaje ERS z důvodu údržby některého střediska, za plavidla porušující předpisy.


NAŘÍZENÍ

7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/40


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1270/2013

ze dne 15. listopadu 2013

o rozdělení rybolovných práv na základě Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. května 2006 schválila Rada nařízením (ES) č. 764/2006 (1) uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (2) (dále jen „dohoda o partnerství“).

(2)

Unie s Marockým královstvím sjednala nový protokol k dohodě o partnerství, který uděluje plavidlům Unie rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Marockého království ve věcech rybolovu. Nový protokol byl parafován dne 24. července 2013.

(3)

Dne 15. listopadu 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/1270/EU (3) o podpisu nového protokolu.

(4)

Měl by být stanoven způsob rozdělení rybolovných práv mezi členské státy na celou dobu uplatňování nového protokolu.

(5)

Jestliže se zdá, že oprávnění k rybolovu a rybolovná práva přidělená Unii v rámci nového protokolu nejsou plně využívána, uvědomí o tom Komise dotčené členské státy v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (4). Neobdržení odpovědi ve lhůtě, kterou stanoví Rada, je považováno za potvrzení toho, že plavidla dotčeného členského státu v daném období plně nevyužívají svých rybolovných práv. Tuto lhůtu by měla Rada stanovit.

(6)

Je třeba, aby se toto nařízení použilo ode dne vstupu nového protokolu v platnost.

(7)

Vzhledem k naléhavosti situace by měla být použita výjimka ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Rybolovná práva stanovená na základě Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (dále jen „protokol“), se mezi členské státy rozdělují takto:

Kategorie rybolovu

Druh plavidel

Členský stát

Licence nebo kvóty

Drobný pelagický rybolov na severu

plavidla lovící s nevody < 100 GT

Španělsko

20

Drobný rybolov na severu

plavidla lovící na nástražné dlouhé lovné šňůry < 40 GT

Španělsko

25

Portugalsko

7

plavidla lovící na nástražné dlouhé lovné šňůry ≥ 40 GT < 150 GT

Portugalsko

3

Drobný rybolov na jihu

plavidla lovící s návnadou nebo na pruty < 80 GT

Španělsko

10

Rybolov při dně

plavidla lovící na nástražné dlouhé lovné šňůry

Španělsko

7

Portugalsko

4

plavidla lovící s vlečnými sítěmi

Španělsko

5

Itálie

0

Lov tuňáka

plavidla lovící na pruty

Španělsko

23

Francie

4

Průmyslový pelagický rybolov

80 000 tun ročně

při maximálně 10 000 tunách měsíčně za všechny lodě,

s výjimkou období srpen až říjen, kdy je měsíční limit pro úlovky zvýšen na 15 000 tun

Rozdělení plavidel oprávněných lovit:

 

10 lodí o hrubé prostornosti přesahující 3 000 GT

 

3 lodě o hrubé prostornosti 150 až 3 000 GT

 

5 lodí o hrubé prostornosti nižší než 150 GT

Německo

6 467 t

Litva

20 693 t

Lotyšsko

11 640 t

Nizozemsko

24 567 t

Irsko

2 917 t

Polsko

4 525 t

Spojené království

4 525 t

Španělsko

467 t

Portugalsko

1 555 t

Francie

2 644 t

2.   Nařízení (ES) č. 1006/2008 se použije, aniž je dotčena dohoda o partnerství.

3.   Pokud žádosti o oprávnění k rybolovu z členských států uvedených v odstavci 1 tohoto článku nevyčerpají rybolovná práva stanovená protokolem, Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1006/2008 zohlední žádosti o oprávnění k rybolovu z jakéhokoli jiného členského státu.

4.   Lhůta, během níž musejí členské státy potvrdit, že plně nevyužívají rybolovných práv, která jim byla udělena, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1006/2008, je stanovena na deset pracovních dnů ode dne, kdy jim Komise sdělí, že rybolovná práva nejsou plně vyčerpána.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu protokolu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. listopadu 2013.

Za Radu

předseda

R. ŠADŽIUS


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 141, 29.5.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 141, 29.5.2006, s. 4.

(3)  Viz strana 40 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství, o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/42


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1271/2013

ze dne 30. září 2013

o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na článek 208 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 (2) o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené Společenstvími vycházelo z nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (3). Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 bylo nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 je proto nezbytné revidovat. Nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 je v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti nutno nahradit.

(2)

Je nezbytné vzít v úvahu společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise k decentralizovaným agenturám ze dne 19. července 2012.

(3)

Některá ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 musí být přezkoumána s cílem zohlednit zkušenosti získané při jejich uplatňování.

(4)

Toto nařízení by mělo stanovit obecné zásady a základní pravidla pro subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu (dále jen „subjekty Unie“), které dostávají příspěvky z rozpočtu, a aniž je dotčen zřizující akt. Na základě tohoto nařízení by subjekty Unie měly přijmout svá finanční pravidla, která se od tohoto nařízení smějí odchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jejich zvláštních potřeb, a s předchozím souhlasem Komise.

(5)

Nicméně subjekty Unie, které jsou v plném rozsahu finančně samosprávné a na které se toto nařízení nevztahuje, by měly v zájmu jednotnosti případně zavést podobná pravidla. V souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. července 2012 by tyto subjekty měly Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předkládat výroční zprávu o plnění svého rozpočtu a řádně zohledňovat jejich požadavky a doporučení.

(6)

Subjekty Unie by měly svůj rozpočet sestavovat a plnit v souladu s pěti základními zásadami rozpočtového práva – zásadou jednotnosti, správnosti, univerzálnosti, specifikace a ročního rozpočtu – a zásadou vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, řádného finančního řízení a transparentnosti.

(7)

Je třeba zdůraznit vyrovnávací povahu příspěvku Unie. Ta část kladného výsledku plnění rozpočtu subjektu Unie, která převyšuje částku příspěvku Unie vyplacenou během roku, by měla být vrácena do rozpočtu Unie.

(8)

Pokud zřizující akt stanoví, že příjmy tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky a že příjmy plynoucí z poplatků jsou určeny na konkrétní výdaje, měly by mít subjekty Unie možnost převést zůstatek v podobě účelově vázaných příjmů.

(9)

Je nezbytné zajistit, aby poplatky byly stanoveny na vhodné úrovni, která by pokryla náklady na poskytování služeb a bránila výrazným přebytkům.

(10)

Pověření subjektů Unie úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu musí být řádně odůvodněno vlastnostmi těchto úkolů a specifickými odbornými znalostmi subjektů Unie a současně musí zajišťovat řádné finanční řízení a nákladovou efektivitu. Svěřené úkoly by měly být slučitelné se zřizujícím aktem.

(11)

Subjektům Unie by mělo být umožněno získávat granty ad hoc, pouze pokud je to výslovně stanoveno v příslušných základních právních aktech a povoleno ve zřizujícím aktu.

(12)

V souladu s článkem 50 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se subjekt Unie musí zúčastnit srovnávání s jinými subjekty a orgány Unie.

(13)

Je nezbytné stanovit pravidla pro akční plán navazující na závěry celkových pravidelných hodnocení, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění.

(14)

Za účelem zajištění jednotného plánování by měl subjekt Unie vypracovat dokument obsahující roční a víceleté programy, přičemž by měl zohlednit pokyny Komise.

(15)

Subjekt Unie by měl uvést harmonogram ročních a víceletých programů do souladu s rozpočtovým procesem, aby byla zajištěna jeho účinnost a soudržnost všech programových dokumentů.

(16)

Je nezbytné objasnit současnou architekturu funkcí interního auditora a vnitřní kontroly a zjednodušit požadavky na podávání zpráv. Funkci interního auditora v rámci subjektu Unie by měl vykonávat interní auditor Komise, který by měl audity provádět v případě, že jsou odůvodněny souvisejícími riziky. Je nezbytné stanovit pravidla týkající se zřízení a fungování útvarů interního auditu.

(17)

Měly by být zjednodušeny povinnosti spojené s podáváním zpráv. Subjekty Unie by měly předkládat souhrnnou výroční zprávu o činnosti, která obsahuje úplné informace o provádění jejich pracovního programu, plnění rozpočtu a plánu zaměstnanecké politiky a provádění systémů řízení a vnitřní kontroly.

(18)

V zájmu zlepšení nákladové efektivity subjektů Unie je nezbytné stanovit možnost sdílet služby nebo je převést na jiný subjekt Unie či Komisi. Nákladovou efektivitu lze zejména zlepšit tím, že se účetnímu Komise umožní, aby byl pověřen všemi nebo některými úkoly účetního subjektu Unie.

(19)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 by měla být možnost rozložit několikaleté závazky do ročních splátek povolena pouze v případech, kdy tuto možnost stanoví zřizující akt nebo základní právní akt nebo kdy se tyto závazky týkají správních výdajů.

(20)

S cílem uvést pravidla o účelově vázaných příjmech do souladu s pravidly nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je nezbytné stanovit pravidla pro rozlišení účelově vázaných příjmů (interních a externích) a o jejich přenosu.

(21)

S cílem uvést pravidla pro nakládání s úroky plynoucími z příspěvku Unie určeného pro subjekt Unie do souladu s pravidly nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je nezbytné stanovit, že úroky nejsou splatné do rozpočtu.

(22)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 stanoví ve zvláštních případech možnost přijmout právní závazek před závazkem rozpočtovým. Tuto možnost by měly mít i subjekty Unie.

(23)

Aby byla zajištěna soudržnost mezi nařízením (ES, Euratom) č. 2343/2002 a nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, neměla by být povolena zvláštní ustanovení o zadávání veřejných zakázek a udělování grantů. Uplatňování jediného souboru pravidel usnadňuje subjektu Unie práci a umožňuje používat pokyny a modely vypracované Komisí.

(24)

S cílem uvést ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 do souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by měl mít subjekt Unie možnost udělovat ceny.

(25)

Aby subjekty Unie dokázaly identifikovat a správně řídit riziko skutečného nebo domnělého střetu zájmů, měly by mít povinnost přijmout pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů. V těchto pravidlech by měly být zohledněny pokyny vypracované Komisí v návaznosti na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. července 2012.

(26)

Ustanovení týkající se politiky v oblasti nemovitostí, včetně zavedení možnosti subjektů Unie brát si půjčky a podmínek jejich získávání, by měla být uvedena do souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování nově zavedených pravidel všemi subjekty a orgány Unie.

(27)

Je třeba zavést přechodná ustanovení pro plánování a podávání zpráv vzhledem k tomu, že Komise potřebuje čas k vypracování vhodných pokynů ve spolupráci se subjekty Unie.

(28)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby bylo možné přijmout včas revidovaná finanční nařízení subjektů Unie k 1. lednu 2014 s cílem zajistit jednotná pravidla pro příští víceletý finanční rámec,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví základní finanční pravidla, na jejichž základě má subjekt Unie přijmout svá vlastní finanční pravidla. Finanční pravidla subjektu Unie se od tohoto nařízení smějí odchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jeho zvláštních potřeb, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„zřizujícím aktem“ nástroj práva Unie, jímž se řídí hlavní aspekty zřízení a činnosti subjektu Unie,

„rozpočtem subjektu Unie“ nástroj, jímž se pro každý rozpočtový rok stanovují a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se pro subjekt Unie považují za nezbytné,

„subjektem Unie“ jakýkoli subjekt uvedený v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012,

„správní radou“ hlavní vnitřní orgán subjektu Unie, který je odpovědný za rozhodování o finančních a rozpočtových záležitostech, a to bez ohledu na to, jak je pojmenován ve zřizujícím aktu,

„ředitelem“ osoba odpovědná za provádění rozhodnutí správní rady a za plnění rozpočtu subjektu Unie jako schvalující osoba, a to bez ohledu na to, jak je tato osoba pojmenována ve zřizujícím aktu,

„výkonnou radou“ vnitřní orgán subjektu Unie, který je nápomocen správní radě a jehož povinnosti a jednací řád jsou stanoveny ve zřizujícím aktu.

Článek 3

Lhůty, data a termíny

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty stanovené tímto nařízením nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (4).

Článek 4

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6).

Článek 5

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet subjektu Unie musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účelnou a účinnou vnitřní kontrolu a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 6

Oblast působnosti rozpočtu subjektu Unie

1.   Rozpočet subjektu Unie tvoří:

a)

vlastní příjmy sestávající ze všech poplatků, které je subjekt Unie oprávněn vybírat na základě úkolů, jež mu byly svěřeny, a jakékoli další příjmy;

b)

příjmy složené z finančních příspěvků hostitelských členských států;

c)

příspěvek poskytovaný Unií;

d)

příjmy účelově vázané na specifické výdaje v souladu s čl. 23 odst. 1;

e)

výdaje subjektu Unie, včetně správních výdajů.

2.   Příjmy sestávající z poplatků jsou účelově vázány jen ve výjimečných a řádně odůvodněných případech stanovených ve zřizujícím aktu.

3.   V případě, že jeden nebo několik zřizujících aktů stanoví, že jasně vymezené úkoly jsou financovány odděleně, nebo pokud subjekt Unie plní úkoly, jež mu byly svěřeny na základě dohody o pověření, musí mít oddělené účetnictví vážící se k příjmovým a výdajovým operacím. Subjekt Unie musí každou skupinu úkolů jasně označit ve svém plánu lidských zdrojů a dále v dokumentu obsahujícím roční a víceletý program uvedeném v článku 32.

Článek 7

Granty ad hoc

1.   Subjekty Unie nesmějí získávat granty ad hoc z rozpočtu, pokud to není povoleno ve zřizujícím aktu a výslovně stanoveno v základním právním aktu.

2.   Bylo-li subjektu Unie povoleno granty ad hoc získávat, úkoly financované z těchto grantů musí být zahrnuty do ročního pracovního programu uvedeného v čl. 32 odst. 3.

Článek 8

Dohody o pověření

1.   Komise smí subjektu Unie svěřit úkoly související s plněním rozpočtu, pouze pokud je to řádně odůvodněno zvláštní povahou akce a specifickými odbornými znalostmi subjektu Unie.

2.   Při výběru subjektu Unie se náležitě zohlední:

a)

nákladová efektivita svěření těchto úkolů;

b)

dopad na strukturu řízení subjektu a na jeho finanční a lidské zdroje.

3.   V případě, že Komise subjektu Unie svěří úkoly výjimečně:

a)

použije se na subjekt Unie článek 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o finanční prostředky, jež byly na tyto úkoly přiděleny, a články 108 a 109 tohoto nařízení se nepoužijí;

b)

svěřené úkoly by měly být uvedeny v ročním pracovním programu subjektu Unie podle čl. 32 odst. 3 pouze pro informační účely.

4.   Aniž je dotčen odstavec 2, schvalující osoba konzultuje před podpisem dohody o pověření správní radu.

Článek 9

Zvláštní pravidla týkající se zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Žádný příjem ani výdaj nesmí být uskutečněn, pokud není zaznamenán v rozpočtové položce subjektu Unie.

2.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených rozpočtových prostředků subjektu Unie.

3.   Do rozpočtu subjektu Unie mohou být zapsány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.   Úroky z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu subjektu Unie nejsou subjektem Unie splatné.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 10

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu subjektu Unie se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 11

Druhy prostředků

1.   Rozpočet subjektu Unie obsahuje nerozlišené prostředky, a je-li to odůvodněno provozními potřebami, rozlišené prostředky. Rozlišené prostředky sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby.

2.   Prostředky na závazky kryjí celkové náklady právních závazků přijatých během rozpočtového roku.

3.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

Článek 12

Účtování příjmů a prostředků

1.   Příjmy subjektu Unie uvedené v článku 6 se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku.

2.   Příjmy subjektu Unie zakládají shodnou výši prostředků na platby.

3.   Prostředky schválené na určitý rozpočtový rok se použijí výhradně k pokrytí výdajů přidělených na závazky a zaplacených v dotčeném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

4.   Závazky se zaúčtují na základě právních závazků uskutečněných do 31. prosince.

5.   Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince uvedeného roku.

Článek 13

Přidělení prostředků na závazky

Prostředky zapsané v rozpočtu subjektu Unie lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat.

Článek 14

Zrušení a přenos prostředků

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší. Prostředky však mohou být přeneseny, a to výlučně do následujícího rozpočtového roku, v souladu s odstavci 3 a 4 na základě rozhodnutí správní rady, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné rady přijatého do 15. února, anebo mohou být přeneseny automaticky v souladu s odstavcem 5.

2.   Prostředky týkající se výdajů na zaměstnance přenášet nelze.

3.   U rozlišených prostředků na závazky a nerozlišených prostředků, které nejsou na konci rozpočtového roku dosud přiděleny na závazky, lze přenést:

a)

částky odpovídající prostředkům na závazky;

b)

částky odpovídající nerozlišeným prostředkům týkajícím se projektů v oblasti nemovitostí, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince. Přípravná etapa přidělení na určitý závazek se stanoví v prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení každého subjektu Unie.

Tyto částky mohou být přiděleny na závazky do 31. března následujícího roku nebo – v případě částek týkajících se projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího roku.

4.   U prostředků na platby lze přenést částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům.

Dotčený subjekt Unie použije přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije prostředky přenesené.

5.   Nerozlišené prostředky, které na konci rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

6.   Přenesené prostředky, které nebyly přiděleny na závazky do 31. března roku N + 1, se automaticky ruší a rozliší v účetnictví.

Článek 15

Pravidla pro přenos účelově vázaných příjmů

Přenos účelově vázaných příjmů uvedených v článku 23 a z nich plynoucích prostředků, které k 31. prosinci zůstaly nevyužity a jsou k dispozici, se řídí těmito pravidly:

a)

vnější účelově vázané příjmy se přenášejí automaticky a musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly tyto příjmy účelově vázány; vnější účelově vázané příjmy obdržené v průběhu posledního roku trvání programu nebo akce se mohou využít v prvním roce trvání následujícího programu nebo akce;

b)

vnitřní účelově vázané příjmy se přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů vymezených v čl. 23 odst. 3 písm. f), které se přenášejí automaticky.

Do 1. června roku N + 1 informuje subjekt Unie Komisi o provedení přenesených účelově vázaných příjmů.

Článek 16

Zrušení přidělení prostředků na závazky

Pokud je přidělení prostředků na závazky v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po zápisu prostředků do rozpočtu subjektu Unie zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, odpovídající prostředky se zruší.

Článek 17

Závazky

1.   Běžné správní výdaje mohou být každoročně od 15. října předem přidělovány na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit čtvrtinu prostředků schválených správní radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok. Nesmějí být použity na výdaje nového druhu, které nebyly rámcově schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu subjektu Unie.

2.   Výdaje, které musí být uskutečněny předem, např. nájemné, mohou být placeny od 1. prosince k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije lhůta uvedená v odstavci 1.

Článek 18

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu subjektu Unie

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat, použijí se pravidla stanovená v odstavcích 2 až 6.

2.   Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 3.

3.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v odhadu příjmů a výdajů nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků stanovených ve stejné kapitole odhadu příjmů a výdajů.

4.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu subjektu Unie, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

5.   Na žádost ředitele může správní rada v případě, že si to kontinuita činnosti subjektu Unie a potřeby řízení vyžadují, s výjimkou řádně odůvodněných případů schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 2 a 3.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

6.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 5 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti subjektu Unie v oblasti, na niž se příslušná kapitola vztahuje, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok. Správní rada v takovém případě postupuje podle odstavce 5. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu subjektu Unie však nesmí být v žádném případě překročena.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 19

Definice a oblast působnosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Prostředky na závazky nesmějí převýšit částku příspěvku Unie zvýšenou o vlastní příjmy a veškeré další příjmy uvedené v článku 6.

3.   U subjektů, jejichž příjmy tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky, by tyto poplatky měly být stanoveny v takové výši, aby se zamezilo hromadění značných přebytků. Opakují-li se případy, kdy je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 97 výrazně kladný nebo záporný, musí být výše poplatků revidována.

4.   Subjekt Unie si nesmí v rámci rozpočtu subjektu Unie brát půjčky.

5.   Příspěvek Unie určený subjektu Unie představuje pro rozpočet subjektu Unie vyrovnávací příspěvek, který lze rozdělit do několika plateb.

6.   Subjekt Unie pečlivě řídí hotovost s náležitým přihlédnutím k účelově vázaným příjmům s cílem zajistit, aby jeho hotovostní zůstatky byly omezeny na řádně odůvodněné požadavky. S žádostmi o platbu předloží podrobné a aktualizované prognózy svých skutečných požadavků na hotovost v průběhu roku, včetně informací o účelově vázaných příjmech.

Článek 20

Výsledek plnění rozpočtu za rozpočtový rok

1.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 97 kladný, je Komisi splacen až do výše příspěvku poskytnutého během daného roku. Část výsledku plnění rozpočtu, která výši příspěvku Unie vyplaceného během daného roku převyšuje, je zanesena do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok jako příjem.

První pododstavec se použije i v případě, že příjem subjektu Unie tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky.

Rozdíl mezi příspěvkem zapsaným do rozpočtu a příspěvkem skutečně vyplaceným subjektu Unie se zruší.

Subjekt Unie předloží do 31. ledna roku N odhad výsledku plnění rozpočtu za rok N – 1, který má být vrácen do rozpočtu v pozdější fázi roku N, s cílem doplnit již dostupné informace o výsledku plnění rozpočtu za rok N – 2. Tyto informace Komise náležitě zohlední při posuzování finančních potřeb subjektu Unie v roce N + 1.

2.   Ve výjimečných případech, kdy zřizující akt stanoví, že příjmy z poplatků jsou účelově vázány na konkrétní výdaje, může subjekt Unie přenést zůstatek poplatků jako příjem účelově vázaný na činnosti související s poskytováním služeb, za něž jsou tyto poplatky splatné.

3.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 97 záporný, je zanesen do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok v podobě prostředků na platby nebo je případně kompenzován kladným výsledkem plnění rozpočtu subjektu Unie v následujících rozpočtových rocích.

4.   Příjmy nebo prostředky na platby se zapisují do rozpočtu subjektu Unie během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu stanoveného v článku 39 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, nebo prostřednictvím opravného rozpočtu v případě, že plnění rozpočtu subjektu Unie právě probíhá.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 21

Používání eura

Rozpočet subjektu Unie se sestavuje a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků je účetní a v případě zálohových účtů správce zálohových účtů oprávněn provádět operace v jiných měnách za podmínek stanovených ve finančních pravidlech jednotlivých subjektů Unie.

KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 22

Definice a oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 23, celkové příjmy pokrývají celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 25, všechny příjmy a výdaje se vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 23

Účelově vázané příjmy

1.   Pro financování specifických výdajů se použijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

finanční příspěvky členských států a třetích zemí, v obou případech včetně jejich veřejných agentur a právnických nebo fyzických osob, na určité činnosti subjektů Unie, pokud tak stanoví dohoda uzavřená mezi subjektem Unie a dotčenými členskými státy, třetími zeměmi nebo veřejnými agenturami a právnickými nebo fyzickými osobami;

b)

příjmy určené na zvláštní účel, například příjmy z nadací, podpor, darů a odkazů;

c)

finanční příspěvky na činnosti subjektů Unie, které pocházejí od třetích zemí nebo různých subjektů mimo Unii a na které se nevztahuje písmeno a):

příjmy z grantů ad hoc uvedených v článku 7,

příjmy z dohod o pověření uvedených v článku 8;

d)

vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém jsou doplňkem jiných příjmů uvedených v písmenech a) až c) tohoto odstavce;

e)

příjmy z poplatků uvedených v čl. 6 odst. 2.

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

příjmy od třetích osob za dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo stavební práce provedené na jejich žádost, s výjimkou poplatků uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a);

b)

výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazeny novými nebo vyřazeny, je-li jejich účetní hodnota plně odepsána;

c)

příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 62;

d)

výnosy z dodávek zboží a poskytnutí služeb a stavebních prací orgánům Unie nebo jiným subjektům Unie;

e)

přijaté platby pojistného plnění;

f)

příjmy z pronájmu;

g)

příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně tiskovin a filmů na elektronických nosičích;

h)

příjmy z následné úhrady daní podle čl. 25 odst. 3 písm. b).

4.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 2 písm. e), může příslušný zřizující akt příjmy, které stanoví, také účelově vázat na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li příslušný zřizující akt jinak.

5.   Všechny příjmy ve smyslu odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3 písm. a) a d) kryjí veškeré přímé či nepřímé výdaje, které vzniknou v souvislosti s dotyčnou činností nebo účelem.

6.   V rozpočtu subjektu Unie jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, je pro ně uvedena odpovídající částka.

Do odhadu příjmů a výdajů lze zapisovat jen ty částky účelově vázaných příjmů, jejichž výše je ke dni sestavení odhadu jistá.

Článek 24

Darované částky

1.   Ředitel smí přijímat jakékoli částky darované subjektu Unie, zejména příjmy z nadací, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí darovaných částek, které by mohly vést k finančním poplatkům, podléhá předchozímu schválení správní radou, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonnou radou, která se usnese do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud se správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada v této lhůtě neusnese, je darovaná částka považována za přijatou.

Článek 25

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

1.   Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:

a)

sankce uložené stranám zadaných veřejných zakázek nebo příjemcům grantů;

b)

slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;

c)

úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. c) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.

Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) se vztahují účetní pravidla Unie.

2.   Ceny zboží dodávaného a služeb poskytovaných subjektu Unie, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, jsou do rozpočtu subjektu Unie zaúčtovány bez daně za předpokladu, že se tento protokol na subjekt Unie vztahuje.

3.   Ceny zboží dodávaného a služeb poskytovaných subjektu Unie, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu subjektu Unie zaúčtovat:

a)

bez daně;

b)

včetně daně. V tomto případě se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.

4.   Veškeré vnitrostátní daně dočasně hrazené subjektem Unie podle odstavců 2 a 3 jsou účtovány na prozatímních účtech, dokud je dotyčný stát nevrátí.

5.   Jakýkoli záporný výsledek plnění rozpočtu se do rozpočtu subjektu Unie zapisuje jako výdaj.

6.   Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu subjektu Unie, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do výsledku plnění rozpočtu za daný rok.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 26

Obecná ustanovení

Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.

Článek 27

Převody

1.   Ředitel může převádět prostředky:

a)

z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

b)

z jedné kapitoly do druhé a z jednoho článku do druhého bez omezení.

2.   Ředitel může předložit správní radě, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné radě návrh na převod prostředků z jedné hlavy do druhé i nad rámec meze uvedené v odstavci 1. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada má tři týdny na to, aby proti těmto převodům vznesla námitky. Po uplynutí této lhůty se považují za přijaté.

3.   Návrhy na převody a převody provedené v souladu s odstavci 1 a 2 jsou doprovázeny vhodnými a podrobnými podpůrnými dokumenty popisujícími využití prostředků a odhad potřeb do konce rozpočtového roku u položek, na něž mají být prostředky připisovány, i u položek, z nichž jsou prostředky čerpány.

4.   Ředitel co nejdříve informuje o všech provedených převodech správní radu. Ředitel informuje o všech převodech uskutečněných podle odstavce 2 Evropský parlament a Radu.

Článek 28

Zvláštní pravidla pro převody

1.   Prostředky lze převádět pouze do položek v rozpočtu subjektu Unie, pro něž jsou v rozpočtu subjektu Unie schváleny prostředky nebo které nesou označení pro memoria.

2.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 29

Zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti / zásada řádného finančního řízení

1.   Používání prostředků musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

2.   Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby zdroje používané subjektem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky.

Zásada účelnosti se týká dosažení konkrétních stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3.   Subjekt Unie provádí srovnávání podle článku 50 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Srovnávání zahrnuje:

přezkum účinnosti horizontálních služeb subjektu Unie,

analýzu nákladů a přínosů sdílení služeb nebo jejich převedení na jiný subjekt Unie nebo Komisi.

Během srovnávání podle prvního a druhého pododstavce subjekt Unie přijme nezbytná opatření k tomu, aby zamezil jakémukoli střetu zájmů.

4.   Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet subjektu Unie, musí být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí ukazatelů výkonnosti pro každou činnost a příslušné informace předává ředitel správní radě. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k návrhu rozpočtu subjektu Unie.

5.   Ke zdokonalení rozhodovacího procesu provádí subjekt Unie hodnocení ex ante a ex post podle pokynů vydaných Komisí. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají správní radě.

6.   Ředitel vypracuje v návaznosti na závěry hodnocení uvedených v odstavci 5 akční plán a o pokroku při jeho provádění podává dvakrát ročně zprávu Komisi a pravidelně pak správní radě.

7.   Správní rada přezkoumává provádění akčního plánu uvedeného v odstavci 6.

Článek 30

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Rozpočet subjektu Unie je plněn s uplatněním účelné a účinné vnitřní kontroly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu subjektu Unie se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účelnosti, účinnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivosti výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.   Účelná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:

a)

oddělení úkolů;

b)

vhodné řízení rizik a strategii kontroly zahrnující kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;

c)

zamezení střetu zájmů;

d)

přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;

e)

postupy sledování dosažených výsledků a následná opatření reagující na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;

f)

pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.

4.   Základem účinné vnitřní kontroly je:

a)

provádění vhodné strategie kontroly a řízení rizik koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;

b)

poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;

c)

případné spoléhání na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;

d)

včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;

e)

odstranění několikanásobných kontrol;

f)

zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.

KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 31

Zveřejňování účtů, rozpočtů a zpráv

1.   Rozpočet subjektu Unie se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Shrnutí rozpočtu subjektu Unie a veškeré opravné rozpočty subjektu Unie přijaté s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne svého přijetí.

Shrnutí obsahuje pět hlavních příjmových rozpočtových položek, pět hlavních výdajových rozpočtových položek pro správní a operační rozpočet subjektu Unie, plán pracovních míst a odhad počtu smluvních zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou v rozpočtu vyčleněny prostředky, a vyslaných národních odborníků. Ve shrnutí jsou uvedeny rovněž údaje za předchozí rok.

3.   Rozpočet subjektu Unie, včetně plánu pracovních míst a opravných rozpočtů subjektu Unie, přijatý s konečnou platností, jakož i uvedení počtu smluvních zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou v rozpočtu vyčleněny prostředky, a vyslaných národních odborníků se pro informaci předají Evropskému parlamentu a Radě, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách dotčeného subjektu Unie do čtyř týdnů ode dne svého přijetí.

4.   Subjekt Unie na svých internetových stránkách zpřístupní ve standardní úpravě do 30. června následujícího rozpočtového roku informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu subjektu Unie, včetně odborníků přijatých podle článku 89, v souladu s čl. 21 odst. 2, 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7). Zveřejněné informace musí být snadno dostupné, transparentní a úplné. Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud je o ochranu osobních údajů stanovenou v nařízení (ES) č. 45/2001.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu subjektu Unie

Článek 32

Roční a víceleté programy

1.   Subjekt Unie vypracuje programový dokument obsahující víceletý a roční program, přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí.

2.   Víceletý program stanoví:

celkové strategické plánování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti,

plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů zahrnuje kvalitativní a kvantitativní informace o lidských zdrojích a rozpočtových záležitostech pro účely podávání zpráv, zejména:

pro roky N – 1 a n informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu, jakož i vyslaných národních odborníků,

pro rok N – 1 odhad rozpočtových operací ve smyslu článku 97 a informace o věcném plnění poskytnutém hostitelským členským státem subjektu Unie,

pro rok N + 1 odhad počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu,

pro následující roky orientační rozpočet a plánování personálních zdrojů.

K návrhu plánu lidských zdrojů předá Komise subjektu Unie stanovisko svých příslušných útvarů.

Pokud subjekt Unie stanovisko útvarů Komise plně nezohlední, poskytne Komisi odpovídající vysvětlení.

Plánování prostředků se jednou ročně aktualizuje. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek celkových hodnocení uvedených ve zřizujícím aktu.

3.   Roční pracovní program subjektu Unie obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivá opatření přidělen. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 1.

Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly subjektu Unie byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

4.   Veškeré podstatné změny ročního pracovního programu se přijímají stejným postupem jako původní pracovní program v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu a článku 33 tohoto nařízení.

Správní rada může pověřit schvalujícího úředníka subjektu Unie výkonem pravomoci k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.

Článek 33

Sestavování rozpočtu

1.   Rozpočet je sestavován v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

2.   Subjekt Unie předá Komisi předběžný návrh odhadu svých příjmů a výdajů a obecné zásady, z nichž tento odhad vychází, do 31. ledna každého roku.

3.   V souladu s článkem 37 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 předá subjekt Unie Komisi, Evropskému parlamentu a Radě odhad svých příjmů a výdajů v souladu se svým zřizujícím aktem.

4.   Odhad příjmů a výdajů subjektu Unie obsahuje:

a)

plán pracovních míst, který stanoví počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích rozpočtových prostředků, a to podle platových tříd a kategorií;

b)

v případě změny počtu pracovníků na daném pracovním místě odůvodnění požadavků na nová pracovní místa;

c)

čtvrtletní odhad hotovostních plateb a příjmů hotovosti;

d)

informace o dosažení všech cílů dříve stanovených u různých činností. Výsledky hodnocení jsou přezkoumány a použity k prokázání pravděpodobných výhod, které může zvýšení nebo snížení návrhu rozpočtu subjektu Unie přinést ve srovnání s jeho rozpočtem na rok N.

5.   Subjekt Unie předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě návrh programového dokumentu uvedeného v článku 32 do 31. ledna každého roku, jakož i všechny pozdější aktualizované verze tohoto dokumentu.

6.   V rámci procesu přijímání rozpočtu předá Komise odhad subjektu Unie Evropskému parlamentu a Radě a navrhne výši příspěvku pro subjekt Unie a počet zaměstnanců, který pro něj považuje za nezbytný. Komise stanoví návrh plánu pracovních míst subjektů Unie a odhad počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou navrženy rozpočtové prostředky, jakmile Komise sestaví návrh rozpočtu.

7.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst subjektu Unie a veškeré jeho následné změny v souladu s čl. 38 odst. 1. Plán pracovních míst je zveřejněn v příloze oddílu III („Komise“) rozpočtu.

8.   Rozpočet subjektu Unie a plán pracovních míst spolu s programovým dokumentem uvedeným v článku 32 přijímá správní rada. Definitivní podoby nabývají po konečném přijetí rozpočtu, který stanoví výši příspěvku a plán pracovních míst, přičemž rozpočet subjektu Unie a plán pracovních míst jsou v případě potřeby odpovídajícím způsobem upraveny.

9.   Aniž jsou dotčeny legislativní postupy pro změnu zřizujícího aktu, Komise při pověřování subjektu Unie novými úkoly předloží Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k posouzení dopadu nových úkolů na zdroje subjektu Unie, aby v případě potřeby přezkoumala jeho financování.

Článek 34

Opravné rozpočty

Veškeré změny rozpočtu subjektu Unie, včetně plánu pracovních míst, podléhají přijetí opravného rozpočtu stejným postupem jako původní rozpočet subjektu Unie v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu a článkem 33 tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu subjektu Unie

Článek 35

Skladba rozpočtu subjektu Unie

Rozpočet subjektu Unie se skládá z výkazu příjmů a výkazu výdajů.

Článek 36

Rozpočtová nomenklatura

Je-li to opodstatněno povahou činnosti subjektu Unie, musí být výkaz výdajů sestaven podle nomenklatury obsahující rozčlenění podle účelu. Tuto nomenklaturu sestaví subjekt Unie a zřetelně rozlišuje mezi správními prostředky a operačními prostředky.

Článek 37

Předkládání rozpočtu subjektu Unie

Rozpočet subjektu Unie uvádí:

1)

ve výkazu příjmů:

a)

odhadované příjmy subjektu Unie za daný rozpočtový rok (rok „N“);

b)

odhadované příjmy za rok N – 1 a příjmy za rozpočtový rok N – 2;

c)

patřičné poznámky ke každé příjmové položce;

2)

ve výkazu výdajů:

a)

prostředky na závazky a na platby za rok N;

b)

prostředky na závazky a na platby za rok N – 1 a výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce N – 2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu subjektu Unie pro rok N;

c)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových rocích určených ke splnění rozpočtových závazků přijatých v předchozích rozpočtových rocích;

d)

patřičné poznámky ke každé úrovni dělení.

Článek 38

Pravidla pro plány pracovních míst

1.   Plán pracovních míst uvedený v článku 33 obsahuje vedle počtu pracovních míst schváleného pro daný rozpočtový rok počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet skutečně obsazených pracovních míst. Tento počet představuje pro subjekt Unie absolutní mez. Nad rámec stanovené meze nesmí být provedeno žádné jmenování.

Kromě platových tříd AD 16, AD 15, AD 14 a AD 13 však správní rada může učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

a)

není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;

b)

není překročena mez celkového počtu pracovních míst schválená plánem pracovních míst;

c)

subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se služebním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování. Požaduje-li zaměstnanec odnětí povolení před uplynutím dohodnuté doby, přijme subjekt Unie vhodná opatření k tomu, aby mez uvedená v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) byla dodržena co nejdříve.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU SUBJEKTU UNIE

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 39

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby. Plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s finančními pravidly subjektu Unie a zásadou řádného finančního řízení na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Aniž je dotčena odpovědnost schvalující osoby, pokud jde o předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování, subjekt Unie se v oblasti předcházení podvodům podílí na činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Článek 40

Pověření výkonem pravomocí při plnění rozpočtu

1.   Ředitel může pověřit zaměstnance subjektu Unie, na které se vztahuje služební řád, výkonem pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených ve finančních pravidlech subjektu Unie přijatých správní radou. Pověřené osoby smějí jednat pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Pověřená osoba může výkonem nabytých pravomocí dále pověřit jinou osobu za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech k tomuto nařízení uvedených v článku 114. Ke každému dalšímu pověření je nutný výslovný souhlas ředitele.

Článek 41

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 2 této hlavy a jiné osoby podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy subjektu Unie.

Pokud toto riziko existuje, upustí dotčená osoba od takového jednání a předloží věc příslušnému orgánu, který vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Pokud se střet zájmů zjistí, dotčená osoba ukončí v dané věci veškerou svou činnost. Příslušný orgán učiní veškeré další vhodné kroky.

2.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem finančních prostředků ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

3.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 je přímým nadřízeným dotčeného zaměstnance. Je-li tímto zaměstnancem ředitel, je příslušným orgánem správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada.

4.   Subjekt Unie přijme pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů.

Článek 42

Způsob plnění rozpočtu subjektu Unie

1.   Rozpočet subjektu Unie plní ředitel v útvarech, které spadají pod jeho pravomoc.

2.   Ukáže-li se to nezbytným, lze externím soukromoprávním subjektům smluvně svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

KAPITOLA 2

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 43

Oddělení funkcí

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 44

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba je odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení a za zajišťování souladu s požadavky legality a správnosti.

2.   Pro účely odstavce 1 schvalující osoba v souladu s minimálními standardy přijatými správní radou, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonnou radou na základě rovnocenných standardů, které stanoví Komise pro své útvary, a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů.

Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu.

Schvalující osoba může v rámci svých útvarů zřídit funkci odborných poradců, kteří jí budou nápomocni při kontrole rizik souvisejících s jejími činnostmi.

3.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

4.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení inkasních nároků a vydávání inkasních příkazů. Případně zahrnuje vzdání se stanovených nároků.

5.   Schvalující osoba uchovává podklady týkající se uskutečněných operací po dobu pěti let ode dne rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu subjektu Unie. Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno vymažou, nejsou-li tyto údaje potřebné pro účely rozpočtového absolutoria, kontroly nebo auditu. V každém případě se pro uchovávání provozních údajů použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 45

Kontroly ex ante

1.   U každé operace uvedené v článku 44 se provede alespoň kontrola ex ante, která je založena na dokumentární prověrce a na dostupných výsledcích již provedených kontrol a týká se provozních a finančních hledisek dané operace.

Předmětem kontrol ex ante je zahájení a ověření operace.

2.   Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které slouží k přípravě úkonů v rámci plnění rozpočtu subjektu Unie, jež provádějí schvalující osoby uvedené v článcích 33 a 34.

3.   Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, jež provádí schvalující osoba, aby ověřila provozní a finanční hlediska dané operace.

4.   Kontroly ex ante ověřují vzájemný soulad požadovaných podkladů a dalších údajů, jež jsou k dispozici. Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje odpovědná schvalující osoba s přihlédnutím k rizikům a hledisku nákladové efektivity. V případě pochybností si odpovědná schvalující osoba k potvrzení příslušné platby vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby v rámci kontroly ex ante získala přiměřenou jistotu.

Účelem kontrol ex ante je ověřit:

a)

řádnost výdajů a jejich soulad s platnými předpisy;

b)

uplatnění zásady řádného finančního řízení stanovené v článku 29.

Pro účely kontrol může schvalující osoba posoudit jako jedinou operaci několik podobných jednotlivých transakcí, jejichž předmětem jsou běžné výdaje na platy, důchody, náhrady výdajů na služební cesty a náklady na lékařskou péči.

5.   Ověření určité operace provádějí jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří provádějí ověření, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří operaci zahájili.

Článek 46

Kontroly ex post

1.   Pověřená schvalující osoba může zavést kontroly ex post za účelem ověření operací, které již byly schváleny na základě kontrol ex ante. V závislosti na míře rizika mohou být takové kontroly prováděny na vzorku.

2.   Kontroly ex post lze provádět na základě dokladů a případně i na místě.

Kontroly ex post prověřují, zda jsou operace financované z rozpočtu subjektu Unie prováděny řádným způsobem, a zejména zda jsou dodržována kritéria uvedená v čl. 45 odst. 4.

Výsledky kontrol ex post přezkoumává alespoň jednou ročně schvalující osoba s cílem odhalit případné systémové problémy. Schvalující osoba přijímá opatření k řešení těchto problémů.

Analýza rizik uvedená v odstavci 1 se přezkoumává na základě výsledků kontrol a jiných relevantních informací.

U víceletých programů stanoví schvalující osoba víceletou kontrolní strategii, v níž specifikuje povahu a rozsah kontrol v daném období a způsob měření výsledků v meziročním srovnání v rámci každoročního procesu potvrzování věrohodnosti.

3.   Kontroly ex ante nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Pokud schvalující osoba provádí v rámci kontrol ex post finanční audity příjemců grantu, používá jasná, důsledná a transparentní auditní pravidla a dodržuje práva subjektu Unie i auditovaného subjektu.

4.   Zaměstnanci odpovědní za kontrolu řízení finančních operací uvedených v odstavci 3 musí mít nezbytné odborné znalosti. Dodržují zvláštní kodex profesních standardů, který přijal subjekt Unie a který vychází ze standardů, jež přijala Komise pro své vlastní útvary.

Článek 47

Souhrnná výroční zpráva o činnosti

1.   Schvalující osoba podává správní radě zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje:

a)

informace o:

provádění ročního pracovního programu subjektu a plnění jeho rozpočtu a plánu personálních zdrojů uvedeného v článku 38,

systémech řízení a vnitřní kontroly včetně shrnutí počtu a typu interních auditů, které provedl interní auditor, útvarů interního auditu, vydaných doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení a doporučení vydaných v předchozích letech, jak je uvedeno v článcích 82 a 83,

veškerých připomínkách Účetního dvora a opatřeních přijatých na základě těchto připomínek,

účetních závěrkách a zprávách o rozpočtovém a finančním řízení, aniž jsou dotčeny články 92, 96 a 97;

b)

prohlášení schvalující osoby, že není-li uvedeno jinak ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů, má přiměřenou jistotu, že:

údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti,

zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení,

zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

Souhrnná výroční zpráva o činnosti uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které byly k dispozici, a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly, včetně celkového zhodnocení nákladů a přínosů kontrol.

Souhrnná výroční zpráva se předkládá k posouzení správní radě.

2.   Do 1. července každého roku předá správní rada souhrnnou výroční zprávu o činnosti spolu s jejím posouzením Účetnímu dvoru, Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Ve zřizujícím aktu mohou být v řádně odůvodněných případech stanoveny dodatečné požadavky na podávání zpráv, zejména vyžaduje-li si to povaha oblasti, v níž subjekt působí.

Článek 48

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásady řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom písemně ředitele, který mu písemně odpoví. Pokud ředitel nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, zaměstnanec o tom písemně informuje příslušnou komisi uvedenou v čl. 54 odst. 5 a správní radu.

2.   V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, zaměstnanec uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení subjektu Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat schvalující osobu o jakékoli podezřelé činnosti, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

Článek 49

Pověření plněním rozpočtu

Je-li výkonem pravomocí při plnění rozpočtu pověřena nebo dále pověřena jiná osoba v souladu s článkem 40, použije se na pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobu obdobně čl. 44 odst. 1, 2 a 3.

Oddíl 3

Účetní

Článek 50

Pravomoci a povinnosti účetního

1.   Správní rada jmenuje účetního, na kterého se vztahuje služební řád a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. V subjektu Unie účetní odpovídá za:

a)

řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b)

přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou IX;

c)

vedení účtů v souladu s hlavou IX;

d)

zavedení účetních pravidel v souladu s hlavou IX a účtové osnovy v souladu s ustanoveními přijatými účetním Komise;

e)

stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodňování účetních údajů; v tomto ohledu je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci;

f)

správu pokladny.

2.   Dva nebo více subjektů Unie může jmenovat téhož účetního.

Subjekty Unie se mohou rovněž dohodnout s Komisí, že účetní Komise jedná zároveň jako účetní subjektu Unie.

Subjekty Unie mohou rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního subjektu Unie s ohledem na analýzu nákladů a přínosů uvedenou v článku 29.

V případech uvedených v tomto pododstavci přijmou nezbytná opatření k tomu, aby zamezily jakémukoli střetu zájmů.

3.   Účetní získává od schvalující osoby veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz finanční situace subjektu Unie a plnění rozpočtu. Schvalující osoba zaručuje spolehlivost těchto informací.

4.   Než ředitel přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace subjektu Unie.

Za účelem prvního pododstavce účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Schvalující osoba poskytne veškeré informace, které účetní ke splnění svých povinností potřebuje.

Schvalující osoby nesou i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.

5.   Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací a jakoukoli další kontrolu, již považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

6.   S výhradou odstavce 7 tohoto článku a článku 51 je účetní jako jediný oprávněn spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

7.   Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance, na které se vztahuje služební řád, je-li to ke splnění jeho povinností nezbytné.

8.   Úkoly, práva a povinnosti svěřené pověřeným osobám jsou stanoveny v pověřovacím aktu.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 51

Zálohové účty

Ukáže-li se to nezbytným, mohou být pro platby malých částek a výběr jiných příjmů uvedených v článku 6 zřízeny zálohové účty. Finanční prostředky na zálohové účty poskytuje účetní a jejich vedením jsou pověřeni jím jmenovaní správci zálohových účtů.

Maximální výši každého výdaje nebo příjmu, kterou může správce zálohových účtů vyplatit třetím osobám, nesmí přesáhnout 60 000 EUR, přičemž každý subjekt Unie tuto výši upřesní pro jednotlivé položky výdajů a příjmů. Platby ze zálohových účtů je možné provádět bankovním převodem, včetně systému přímého inkasa uvedeného v čl. 74 odst. 1, šekem nebo jiným způsobem v souladu s pokyny stanovenými účetním.

KAPITOLA 3

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 52

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností

1.   Pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, dočasně nebo s konečnou platností jejich pověření nebo další pověření kdykoli odejmout. Schvalující osoba může svůj souhlas s určitým dalším pověřením kdykoli odvolat.

2.   Účetní nebo správce zálohových účtů nebo oba mohou být dočasně nebo s konečnou platností kdykoli zbaveni svých povinností správní radou. V takovém případě správní rada jmenuje prozatímního účetního.

3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena žádná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací, kteří jsou v těchto odstavcích uvedeni.

Článek 53

Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

1.   Články 52 až 56 není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 52 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 54, 55 a 56, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

Oddíl 2

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

Článek 54

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

1.   Schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2.   Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:

a)

stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením a případně s prováděcími pravidly k finančnímu nařízení subjektu Unie;

b)

opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu, a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost subjektu Unie vůči třetím osobám.

3.   Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí uvedeného rozhodnutí, je tato pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.

4.   V případě pověření je schvalující osoba nadále odpovědná za účinnost a účelnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr pověřené schvalující osoby.

5.   Zvláštní komise pro řešení finančních nesrovnalostí, již Komise zřídila nebo na jejíž práci se Komise podílí v souladu s čl. 73 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, vykonává stejné pravomoci vůči subjektu Unie jako vůči útvarům Komise, ledaže správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada rozhodne zřídit funkčně nezávislou odbornou komisi nebo se podílet na práci společné komise zřízené více orgány. V případech předložených subjekty Unie platí, že zvláštní komise pro řešení finančních nesrovnalostí, již Komise zřídila nebo na jejíž práci se Komise podílí, obsahuje jednoho zaměstnance subjektu Unie.

Na základě stanoviska komise uvedené v prvním pododstavci rozhodne ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko týká ředitele, komise tuto zprávu podá správní radě a internímu auditorovi Komise. Ředitel ve své výroční zprávě o činnosti na stanoviska komise anonymně odkáže a uvede, jaká opatření na jejich základě přijal.

6.   Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která subjektu Unie vznikne v důsledku závažného pochybení, kterého se dopustí při plnění nebo v souvislosti s plněním svých povinností. Po splnění náležitostí stanovených ve služebním řádu v disciplinární oblasti přijme orgán oprávněný ke jmenování odůvodněné rozhodnutí.

Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 55

Pravidla vztahující se na účetní

Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny, nebo zavinění jejich ztráty nebo poškození z nedbalosti;

b)

neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;

c)

inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

Článek 56

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku a dokladů, které mu byly svěřeny, nebo zavinění jejich ztráty nebo poškození z nedbalosti;

b)

nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c)

uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 4

Příjmové operace

Článek 57

Žádost o platbu

Subjekt Unie podává Komisi žádosti o vyplacení celého příspěvku Unie nebo jeho části podle čl. 19 odst. 6 za podmínek a v intervalech dohodnutých s Komisí.

Článek 58

Nakládání s úroky

Úroky plynoucí z finančních prostředků, které Komise vyplatí subjektu Unie formou příspěvku, nejsou splatné do rozpočtu.

Článek 59

Odhady pohledávek

1.   Jakmile má schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může subjektu Unie vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.

2.   Schvalující osoba odhad pohledávky upraví, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.

Při vystavení inkasního příkazu v souvislosti s opatřením či situací, na jejichž základě byl odhad pohledávky proveden, schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.

Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.

Článek 60

Stanovení pohledávky

1.   Stanovení pohledávky je úkon, kterým schvalující osoba:

a)

ověřuje, zda dluh existuje;

b)

určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu;

c)

ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.   Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem předloženým účetnímu a výzvou k úhradě zaslanou dlužníku, přičemž obojí vystavuje schvalující osoba.

3.   Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

4.   Veškeré dluhy neuhrazené ke dni splatnosti stanovenému ve výzvě k úhradě jsou úročeny v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

5.   V náležitě odůvodněných případech mohou být některé běžné příjmy stanoveny předběžně. Předběžné stanovení se vztahuje na více inkasních operací, jejichž výši proto není třeba stanovovat samostatně. Před koncem rozpočtového roku upraví schvalující osoba předběžně stanovené pohledávky, aby zajistila, že jejich výše odpovídá skutečně stanoveným pohledávkám.

Článek 61

Schválení inkasa

Schválení inkasa je úkon, kterým schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydává pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku, kterou schvalující osoba stanovila.

Článek 62

Pravidla pro inkaso

1.   Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby subjekt Unie obdržel své příjmy a aby byla zachována jeho práva.

2.   Pokud nebyla částka skutečně inkasována v den splatnosti uvedený ve výzvě k úhradě, uvědomí o tom účetní schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup k provedení inkasa jakýmikoli právními prostředky, případně včetně započtení, a není-li to možné, vymožením pohledávky.

3.   Účetní inkasuje částky započtením proti případným odpovídajícím pohledávkám dlužníka vůči subjektu Unie. Tyto pohledávky musí být jisté, o stanovené pevné částce a splatné.

4.   Pokud schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může rozhodnutím o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu pouze u pohledávek nižších než 5 000 EUR.

V rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být uvedeno, jaká opatření byla k provedení inkasa přijata, a právní a skutkový stav, z něhož toto rozhodnutí vychází.

5.   Schvalující osoba stanovenou pohledávku zcela nebo zčásti zruší, vede-li odhalení chyby ke zjištění, že pohledávka nebyla stanovena správně. Zrušení se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím schvalující osoby.

Článek 63

Náležitosti inkasa

1.   Po skutečném inkasu splatné pohledávky provede účetní zápis do účtů a uvědomí schvalující osobu.

2.   Na všechny platby v hotovosti účetnímu je vydáno potvrzení.

3.   Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce.

Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky.

Článek 64

Dodatečná platební lhůta

1.   Ve spolupráci se schvalující osobou může účetní poskytnout dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)

dlužník se zaváže k zaplacení úroků se sazbou stanovenou v článku 83 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 za celé dodatečně povolené období počínaje lhůtou uvedenou v čl. 80 odst. 3 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012;

b)

v zájmu ochrany práv subjektu Unie složí dlužník finanční jistotu, kterou účetní subjektu Unie akceptuje a která kryje jistinu i úroky dluhu po splatnosti.

Jistota uvedená v prvním pododstavci písm. b) může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby, které schválí účetní subjektu Unie.

2.   Ve výjimečných případech může účetní na žádost dlužníka od požadavku na složení jistoty podle prvního pododstavce písm. b) upustit, dojde-li k názoru, že dlužník je ochoten a schopen platbu v dodatečné lhůtě uhradit, avšak není schopen složit jistotu a nachází se v obtížné situaci.

Článek 65

Seznam nároků

1.   Účetní vede seznam dlužných částek, jež mají být inkasovány. Nároky subjektu Unie jsou v tomto seznamu řazeny podle data vystavení inkasního příkazu. Účetní rovněž uvede rozhodnutí o upuštění nebo částečném upuštění od inkasa stanovených částek. Tento seznam se připojí ke zprávě subjektu Unie o rozpočtovém a finančním řízení.

2.   Subjekt Unie vypracuje seznam svých nároků s uvedením jmen dlužníků a výše dluhu v případech, kdy byla úhrada dluhu nařízena pravomocným soudním rozhodnutím a kdy po dobu jednoho roku od jeho vynesení nebyla uskutečněna žádná úhrada nebo žádná významná úhrada. Při zveřejňování tohoto seznamu je zohledňována ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.

Pokud jde o osobní údaje fyzických osob, jsou zveřejněné údaje odstraněny poté, co je dlužná částka v plném rozsahu uhrazena. Tatáž zásada platí pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.

Rozhodnutí o zařazení dlužníka na seznam nároků subjektu Unie je přijímáno v souladu se zásadou proporcionality a zohledňuje zejména význam dané částky.

Článek 66

Promlčecí lhůta

Nároky subjektu Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči subjektu Unie se promlčují po pěti letech.

Článek 67

Zvláštní ustanovení o poplatcích

Pokud subjekt Unie vybírá poplatky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), provede se na začátku každého rozpočtového roku celkový předběžný odhad těchto poplatků.

Jsou-li tyto poplatky zcela stanoveny na základě právních předpisů nebo rozhodnutí správní rady, může schvalující osoba upustit od vydání inkasního příkazu a rovnou vystavit výzvu k úhradě poté, co stanoví výši pohledávky. V tomto případě jsou uvedeny všechny podrobnosti týkající se nároku subjektu Unie. Účetní vede seznam všech výzev k úhradě a uvede počet těchto výzev a celkovou částku ve zprávě subjektu Unie o rozpočtovém a finančním řízení.

Používá-li subjekt Unie samostatný systém fakturace, zaznamenává účetní pravidelně, nejméně však jednou měsíčně úhrnnou částku poplatků přijatou do účetnictví.

Subjekt Unie poskytne služby na základě úkolů, které mu byly svěřeny, teprve poté, co byly odpovídající poplatky uhrazeny v plné výši. Ve výjimečných případech však může být služba poskytnuta i bez předchozí úhrady odpovídajícího poplatku. V případech, kdy byla služba poskytnuta bez předchozí úhrady odpovídajícího poplatku, se použijí články 60 až 66.

KAPITOLA 5

Výdajové operace

Článek 68

Rozhodnutí o financování

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.   Každému přidělení výdajů na závazek musí předcházet rozhodnutí o financování.

3.   Roční pracovní program subjektu Unie se považuje za rozhodnutí o financování u činností, na které se vztahuje, za předpokladu, že jsou v něm jasně uvedeny prvky stanovené v čl. 32 odst. 3.

4.   Správní prostředky mohou být vynakládány bez předchozího rozhodnutí o financování.

Článek 69

Druhy závazků

1.   Rozpočtový závazek je operace, kterou se vyhrazují prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právních závazků.

2.   Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu.

3.   Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto tří skupin:

a)

individuální: rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce grantu i částka výdajů;

b)

souhrnné: rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen;

c)

předběžné: rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí běžných správních výdajů a buď částka, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením jednoho nebo více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo přímo platbami v některých výjimečných případech týkajících se výdajů na zaměstnance.

4.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanoví zřizující akt nebo základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

Článek 70

Pravidla vztahující se na závazky

1.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu subjektu Unie, musí schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2.   Povinnost přijmout rozpočtový závazek před přijetím právního závazku uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které subjekt Unie přijal.

3.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků uzavřených do 31. prosince roku N + 1.

S výhradou čl. 69 odst. 4 a čl. 87 odst. 2 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku N.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

Částku každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená schvalující osoba do rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

4.   Rozpočtové a právní závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mají s výjimkou výdajů na zaměstnance lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou uplatněny do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se zruší podle článku 16.

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 75 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech stanovena zvláštní ustanovení.

Článek 71

Kontrola závazků

1.   Při přijímání rozpočtového závazku se schvalující osoba ujistí, že:

a)

výdaj byl přiřazen ke správnému bodu rozpočtu subjektu Unie;

b)

prostředky jsou k dispozici;

c)

výdaj je v souladu s platnými ustanoveními, zejména ustanoveními zřizujícího aktu, finančními pravidly každého subjektu Unie a se všemi akty přijatými na jejich základě;

d)

je dodržena zásada řádného finančního řízení.

2.   Při zaznamenávání právního závazku se schvalující osoba předtím, než připojí svůj vlastnoruční nebo elektronický podpis, ujistí, že:

a)

závazek je kryt odpovídajícím rozpočtovým závazkem;

b)

výdaj je legální a řádný a v souladu s platnými ustanoveními, zejména ustanoveními zřizujícího aktu, finančními pravidly každého subjektu Unie a se všemi akty přijatými na jejich základě;

c)

je dodržena zásada řádného finančního řízení.

Článek 72

Potvrzení výdaje

Potvrzení výdaje je úkon, kterým schvalující osoba:

a)

ověřuje existenci věřitelova nároku;

b)

určuje nebo ověřuje skutečnost a výši pohledávky;

c)

ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.

Článek 73

Potvrzování výdajů a forma doložky „předáno k platbě“

1.   Výdaje jsou potvrzovány na základě podkladů, jež osvědčují věřitelův nárok a opírají se o výkaz skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo o jiné doklady, jež odůvodňují platbu, včetně opakujících se plateb za předplatné a vzdělávací kurzy.

2.   Dříve než schvalující osoba rozhodne o potvrzení výdaje, podklady osobně zkontroluje nebo na vlastní odpovědnost ověří, že tato kontrola byla provedena.

3.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje se provádí podpisem doložky „předání k platbě“ schvalující osobou.

4.   V jiném než počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu razítka s podpisem schvalující osoby.

V počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu potvrzení s osobním heslem schvalující osoby.

Článek 74

Schválení výdaje

1.   Schválení výdaje je úkon, kterým schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, kterou schvalující osoba potvrdila.

Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.

2.   Schvalující osoba opatří platební příkaz datem a podpisem a poté jej postoupí účetnímu. Podklady schvalující osoba uchovává v souladu s čl. 44 odst. 5.

3.   Platební příkaz postoupený účetnímu je případně doprovázen dokladem o tom, že majetek byl zapsán do inventárního soupisu uvedeného v čl. 106 odst. 1.

Článek 75

Druhy plateb

1.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce byla provedena v souladu se základním právním aktem, smlouvou nebo dohodou o grantu; platba přitom zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

a)

platbu celé dlužné částky;

b)

platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:

1)

předběžným financováním, jež může být rozloženo do několika plateb po podpisu smlouvy nebo grantové dohody nebo po obdržení rozhodnutí o udělení grantu;

2)

jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce;

3)

výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce provedena v plném rozsahu.

Předběžné financování má poskytnout příjemci prostředky v hotovosti. Lze je rozdělit do více plateb v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Průběžnou platbou, kterou lze provádět opakovaně, je možno hradit výdaje vzniklé při provádění rozhodnutí či dohody nebo jí lze hradit služby, dodávky či stavební práce dokončené nebo dodané v průběhu plnění veřejné zakázky. Aniž je dotčen základní právní akt, lze průběžnou platbu v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním.

Výdaj je uzavírán buď formou výplaty zůstatku, kterou nelze opakovat a kterou jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů, nebo formou inkasního příkazu.

2.   Platby uvedené v odstavci 1 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

Článek 76

Platby omezené na dostupné finanční prostředky

Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

Článek 77

Lhůty pro výdaje

Platby výdajů se provádějí ve lhůtách stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a v souladu s těmito nařízeními.

KAPITOLA 6

Systémy informačních technologií

Článek 78

Elektronické řízení operací

Jsou-li příjmové a výdajové operace řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

Článek 79

Elektronická správa (e-Government)

Subjekt Unie vypracuje a uplatňuje jednotné standardy pro elektronickou výměnu informací se třetími osobami účastnícími se zadávacích řízení a řízení o udělení grantu. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhne a uplatňuje řešení pro předkládání, uchovávání a zpracovávání údajů poskytnutých v rámci řízení o udělení grantu a zadávacích řízení a za tímto účelem vytvoří pro potenciální žadatele, zájemce a uchazeče jediný prostor pro výměnu elektronických údajů.

Článek 80

Řádná správa

1.   Schvalující osoba bez odkladu vyhlásí nutnost poskytnout průkazné materiály nebo doklady, jejich formu a požadovaný obsah a případně i orientační harmonogram pro dokončení zadávacího řízení.

2.   Pokud žadatel nebo uchazeč v důsledku zjevné administrativní chyby opomene předložit průkazné materiály nebo poskytnout vyjádření, hodnotící výbor nebo případně schvalující osoba jej požádá, kromě řádně odůvodněných případů, aby k podkladům poskytl chybějící informace či podal vysvětlení. Tyto informace či vysvětlení nesmějí podstatně měnit návrh ani podmínky nabídkového řízení.

Článek 81

Údaje o opravných prostředcích

Dotýká-li se procesní akt schvalující osoby nepříznivě práv žadatele nebo uchazeče, příjemce grantu nebo zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, musí obsahovat údaje o dostupných správních nebo soudních opravných prostředcích, kterými je možné tento akt napadnout.

Musí být uvedena zejména povaha opravných prostředků, orgán nebo orgány, jimž se podávají, a lhůty pro jejich uplatnění.

KAPITOLA 7

Interní auditor

Článek 82

Jmenování a pravomoci a povinnosti interního auditora

1.   Subjekt Unie zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

2.   Funkci interního auditora vykonává interní auditor Komise. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní subjektu Unie ani Komise.

3.   Interní auditor radí subjektu Unie v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor odpovídá zejména za:

a)

posuzování vhodnosti a účelnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)

posuzování účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu subjektu Unie.

4.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům subjektu Unie. Interní auditor má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů.

5.   Interní auditor vezme na vědomí souhrnnou výroční zprávu schvalující osoby o činnosti i ostatní získané informace.

6.   Interní auditor podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

Interní auditor podává zprávu i v kterémkoli z těchto případů:

nebyla zohledněna kritická rizika a doporučení,

provádění doporučení z minulých let je významně zpožděno.

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení auditu prováděna. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada přezkoumá informace uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. a), jakož i úplné a včasné provedení doporučení.

7.   Subjekt Unie zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

8.   Zprávy a zjištění interního auditora jsou veřejně dostupné až poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

Článek 83

Nezávislost interního auditora

Nezávislost interního auditora, jeho odpovědnost za opatření přijatá při výkonu jeho povinností a právo interního auditora podávat žaloby u Soudního dvora Evropské unie jsou stanoveny v souladu s článkem 100 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 84

Zřízení útvaru interního auditu

1.   Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada může s náležitým ohledem na nákladovou efektivitu a přidanou hodnotu zřídit útvar interního auditu, který plní své povinnosti v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

Účel, pravomoc a odpovědnost útvaru interního auditu jsou uvedeny v jeho stanovách a podléhají schválení správní radou, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonnou radou.

Vedoucí útvaru interního auditu vypracuje roční plán auditů tohoto útvaru mimo jiné s přihlédnutím k posouzení rizika v subjektu Unie provedenému ředitelem.

Tento plán přezkoumává a schvaluje správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada.

Útvar interního auditu podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

2.   Pokud útvar interního auditu některého subjektu Unie není nákladově efektivní nebo není schopen dodržet mezinárodní standardy, může se tento subjekt Unie rozhodnout, že bude útvar interního auditu sdílet s jinými subjekty Unie, které působí ve stejné oblasti politiky.

V těchto případech se správní rady, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné rady dotyčných subjektů Unie dohodnou na praktickém způsobu fungování sdíleného útvaru interního auditu.

3.   Subjekty interního auditu účinně spolupracují prostřednictvím výměny informací a zpráv o auditu a případně prostřednictvím společného posuzování rizik a provádění společných auditů.

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení útvaru interního auditu prováděna.

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 85

Obecná ustanovení

1.   Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, použije se s výhradou článku 86 hlava V nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2.   Subjekt Unie může být na svou žádost přibrán jako veřejný zadavatel při zadávání zakázek Komise nebo interinstitucionálních zakázek a při zadávání zakázek jiných subjektů Unie.

3.   Subjekt Unie se podílí na ústřední databázi vyloučených zájemců a uchazečů, kterou zřídila a provozuje Komise podle článku 108 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 86

Zadávací řízení

1.   Subjekt Unie může uzavřít smlouvu s Komisí, interinstitucionálními úřady a Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie zřízeným nařízením Rady (ES) č. 2965/94 (8) o dodávce zboží, poskytnutí služeb nebo provedení práce, které tyto subjekty zajišťují, aniž by využil postup zadávání veřejných zakázek.

2.   Subjekt Unie může k pokrytí svých administrativních potřeb použít společné zadávací řízení s veřejnými zadavateli hostitelského členského státu. V tomto případě se obdobně použije článek 133 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

HLAVA VI

ZLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

Článek 87

Správní prostředky

1.   Správní prostředky jsou nerozlišené.

2.   Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu subjektu Unie toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

3.   Subjekt Unie poskytuje každoročně do 1. července Evropskému parlamentu a Radě pracovní dokument o své politice v oblasti nemovitostí, který obsahuje tyto informace:

a)

pro každou budovu výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících položek v rozpočtu subjektu Unie;

b)

očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny;

c)

konečné podmínky a náklady a důležité informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle článku 88 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.

Článek 88

Projekty v oblasti nemovitostí

1.   U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet subjektu Unie, informuje subjekt Unie Evropský parlament a Radu co nejdříve o požadované rozloze nemovitosti a o předběžném plánování, a to před případným průzkumem místního trhu v případě smluv v oblasti nemovitostí nebo před vydáním výzvy k podání nabídky v případě stavebních prací.

2.   U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet subjektu Unie, předloží subjekt Unie projekt v oblasti nemovitostí, včetně podrobného odhadu nákladů a jeho financování, a také seznam návrhů smluv, které mají být použity, a před uzavřením smluv požádá Evropský parlament a Radu o jejich schválení. Na žádost subjektu Unie se s předloženými dokumenty vztahujícími se k projektu v oblasti nemovitostí zachází důvěrně.

S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností projedná Rada a Evropský parlament projekt v oblasti nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely.

Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený, pokud během tohoto čtyřtýdenního období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.

Jestliže Evropský parlament nebo Rada v průběhu tohoto čtyřtýdenního období vznesou opodstatněné námitky, prodlouží se toto období o dva týdny.

Přijme-li Evropský parlament nebo Rada rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, subjekt Unie svůj návrh vezme zpět a může předložit návrh nový.

3.   V případě mimořádných nepředvídatelných okolností mohou být informace stanovené v odstavci 4 předloženy společně s projektem v oblasti nemovitostí. Evropský parlament a Rada projednají projekt v oblasti nemovitostí do dvou týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely. Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený, pokud během tohoto dvoutýdenního období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.

4.   U následujících projektů v oblasti nemovitostí se má za to, že mohou mít významný finanční dopad na rozpočet subjektu Unie:

a)

koupě pozemku;

b)

koupě, prodej, přestavba, výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, které mají proběhnout ve stejném období, jehož výše přesahuje 3 000 000 EUR;

c)

veškeré nové smlouvy týkající se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv a obnovení stávajících smluv za méně výhodných podmínek), na něž se nevztahuje písmeno b), s ročními výdaji ve výši alespoň 750 000 EUR;

d)

prodloužení platnosti nebo obnova stávajících smluv týkajících se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv) za stejných nebo výhodnějších podmínek s ročními výdaji ve výši alespoň 3 000 000 EUR.

5.   Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4, lze plán koupě budovy financovat na základě půjčky, kterou předem schválí Evropský parlament a Rada.

Smlouvy o půjčce se uzavírají a půjčky se splácejí v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s řádným ohledem na nejlepší finanční zájmy Unie.

Pokud subjekt Unie navrhuje, aby se koupě financovala půjčkou, uvede ve finančním plánu, který se předkládá spolu se žádostí o předchozí schválení subjektem Unie, zejména maximální míru financování, dobu financování, druh financování, podmínky financování a úsporu ve srovnání s jinými druhy smluvních ujednání.

Evropský parlament a Rada projednají žádost o předchozí schválení koupě ve lhůtě čtyř týdnů ode dne, kdy oba orgány žádost obdržely, přičemž tuto lhůtu lze jednou prodloužit o dva týdny. Koupě na základě půjčky se považuje za zamítnutou, pokud ji Evropský parlament a Rada v uvedené lhůtě výslovně neschválí.

HLAVA VII

ODBORNÍCI

Článek 89

Placení externí odborníci

Na výběr odborníků se obdobně použije článek 287 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tito odborníci jsou odměňováni předem oznámenou a stanovenou pevnou částkou a vybíráni na základě svých odborných schopností. Jejich výběr probíhá na základě kritérií dodržujících zásady zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

HLAVA VIII

GRANTY A CENY UDĚLOVANÉ SUBJEKTEM UNIE

Článek 90

Granty

Pokud subjekt Unie může udělovat granty v souladu se zřizujícím aktem nebo na základě pověření Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, použijí se příslušná ustanovení uvedeného nařízení a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 91

Ceny

Pokud subjekt Unie může udělovat ceny v souladu se zřizujícím aktem nebo na základě pověření Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, použijí se příslušná ustanovení uvedeného nařízení a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

HLAVA IX

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předkládání účetní závěrky

Článek 92

Skladba účetní závěrky

Účetní závěrku subjektu Unie tvoří:

a)

finanční výkazy subjektu Unie;

b)

zprávy o plnění rozpočtu subjektu Unie.

Článek 93

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

1.   Každý subjekt Unie vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

2.   Ředitel tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.

3.   Zpráva uvedená v odstavci 2 přinejmenším uvádí, jak v absolutních hodnotách, tak v procentním vyjádření, úroveň vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

Článek 94

Pravidla pro účetní závěrku

1.   Účetní subjektu Unie uplatňuje pravidla přijatá účetním Komise založená na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor.

2.   Účetní závěrka subjektu Unie uvedená v článku 92 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v článcích 5 až 31. Podává věrný a poctivý obraz rozpočtových příjmových a výdajových operací.

Článek 95

Účetní zásady

Finanční výkazy uvedené v článku 92 musí podávat informace, včetně informací o účetních zásadách, způsobem zajišťujícím jejich relevanci, spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost. Vypracovávají se v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami obsaženými v účetních pravidlech uvedených v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 96

Finanční výkazy

1.   Finanční výkazy se předkládají v eurech a obsahují:

a)

rozvahu a výkaz o finanční výkonnosti, v nichž se uvádějí všechna aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku; jsou předkládány v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

b)

výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku, a konečný stav pokladny;

c)

výkaz změn v čistých aktivech, který obsahuje přehled o změnách stavu rezerv v průběhu roku a souhrnné výsledky.

2.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace obsažené ve výkazech podle odstavce 1 a poskytuje všechny doplňující informace stanovené mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti subjektu Unie relevantní.

Článek 97

Zprávy o plnění rozpočtu

1.   Zprávy o plnění rozpočtu se předkládají v eurech. Sestávají:

a)

ze zpráv, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;

b)

z přílohy, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.

2.   Výsledek plnění rozpočtu sestává z rozdílu mezi:

veškerými příjmy vybranými v souvislosti s daným rozpočtovým rokem,

souhrnem plateb provedených z prostředků pro daný rozpočtový rok zvýšeným o přenesené prostředky pro týž rozpočtový rok.

Rozdíl uvedený v prvním pododstavci se zvýší nebo sníží jednak o čistou výši prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků, jež byly zrušeny, jednak o:

platby provedené nad rámec nerozlišených prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků v důsledku změn směnných kurzů eura,

zůstatek vyplývající z realizovaných i nerealizovaných kurzových zisků a ztrát v průběhu daného rozpočtového roku.

3.   Zprávy o plnění rozpočtu mají stejnou strukturu jako samotný rozpočet subjektu Unie.

Článek 98

Předběžná účetní závěrka

1.   Účetní subjektu Unie předává účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího roku svou předběžnou účetní závěrku.

2.   Účetní subjektu Unie předává účetnímu Komise do 1. března následujícího roku rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

Článek 99

Schválení konečné účetní závěrky

1.   V souladu s čl. 148 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 předloží Účetní dvůr do 1. června následujícího roku své připomínky k předběžné účetní závěrce subjektu Unie.

2.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce subjektu Unie vypracuje účetní konečnou účetní závěrku subjektu Unie v souladu s článkem 50. Ředitel účetní závěrku předá správní radě, která k ní vydá své stanovisko.

3.   Účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady předá do 1. července následujícího rozpočtového roku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní subjektu Unie předá účetnímu Komise do 1. července rovněž soubor výkazů ve standardizovaném formátu, jejž účetní Komise stanoví za účelem konsolidace.

4.   Účetní subjektu Unie předá Účetnímu dvoru současně se svou konečnou účetní závěrkou rovněž související prohlášení vedení k auditu; kopii tohoto prohlášení předá účetnímu Komise.

Ke konečné účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami.

Konečná účetní závěrka subjektu Unie se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do 30. září následujícího roku. Odpovědi subjektu Unie se současně zasílají Komisi.

KAPITOLA 2

Účetnictví a inventární soupisy majetku

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 100

Účetní systém

1.   Účetní systém subjektu Unie slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

2.   Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok.

3.   Schvalující osoba může rovněž vést analytické účty.

Článek 101

Společné požadavky týkající se účetního systému orgánů

Účetní Komise přijme v souladu s článkem 152 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 účetní pravidla a harmonizovanou účtovou osnovu, které má subjekt Unie uplatňovat.

Oddíl 2

Obecné a rozpočtové účty

Článek 102

Obecné účty

Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného zápisu všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva subjektu Unie.

Článek 103

Účetní zápisy v obecných účtech

1.   Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih.

2.   Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě účetních dokladů, na které odkazuje.

3.   Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 104

Účetní opravy

Po uzavření rozpočtového roku až do dne předložení konečné účetní závěrky provádí účetní subjektu Unie opravy, které aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro věrný a poctivý obraz údajů v této účetní závěrce. Tyto opravy se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 101.

Článek 105

Rozpočtové účetnictví

1.   Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu subjektu Unie.

2.   Pro účely odstavce 1 zaznamenávají rozpočtové účty veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v hlavě IV.

Článek 106

Inventární soupis majetku

1.   Subjekt Unie vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie.

Subjekt Unie ověřuje, zda zápisy v inventárním soupisu odpovídají skutečnosti.

2.   Prodej hmotného majetku subjektu Unie se vhodným způsobem vyhlašuje.

HLAVA X

EXTERNÍ AUDIT, ABSOLUTORIUM A BOJ PROTI PODVODŮM

Článek 107

Externí audit

1.   Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce subjektu Unie řádně zaznamenány jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací v rámci konečné účetní závěrky subjektu Unie.

Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr v případě subjektu Unie výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Při vypracovávání zprávy uvedené ve druhém pododstavci Účetní dvůr vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora uvedeného v prvním pododstavci a opatření přijatá na základě jeho zjištění.

2.   Subjekt Unie předá Účetnímu dvoru svůj rozpočet přijatý s konečnou platností. Co nejdříve informuje Účetní dvůr o všech rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 10, 14, 19 a 23.

3.   Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 158 až 163 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 108

Harmonogram postupu udělování absolutoria

1.   Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 15. května roku N + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n. Ředitel informuje správní radu o připomínkách Evropského parlamentu obsažených v usnesení, které je k rozhodnutí o udělení absolutoria připojeno.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada řediteli důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament rozhodnutí o udělení absolutoria odloží, snaží se ředitel ve spolupráci se správní radou co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.

Článek 109

Postup udělování absolutoria

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů subjektu Unie, z nich vyplývajícího výsledku plnění rozpočtu a aktiv a pasiv subjektu Unie uvedených ve finančním výkazu.

2.   Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá poté, co tak učiní Rada, účty a finanční výkazy subjektu Unie. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi ředitele subjektu Unie, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.

3.   Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost způsobem stanoveným v čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 veškeré informace nezbytné pro hladké uplatnění postupu udělení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

Článek 110

Následná opatření

1.   Ředitel učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá ředitel zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek. Její kopii předá Komisi a Účetnímu dvoru.

Článek 111

Kontroly na místě prováděné Komisí, Účetním dvorem a úřadem OLAF

1.   Subjekt Unie umožní zaměstnancům Komise a ostatním jí pověřeným osobám, jakož i Účetnímu dvoru přístup na svá místa a do svých prostor a ke všem údajům a informacím, včetně údajů a informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo smlouvou udělenými podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, granty a veřejné zakázky subjektu Unie obsahovat ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi výslovně zmocňují.

HLAVA XI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 112

Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace

Evropský parlament, Rada a Komise jsou oprávněny získávat od subjektu Unie jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich oblasti působnosti.

Článek 113

Přijetí nového finančního nařízení subjektu Unie

Každý subjekt uvedený v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 přijme nové finanční nařízení tak, aby vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 2014 a v každém případě do šesti měsíců ode dne, k němuž subjekt spadá do oblasti působnosti článku 208 uvedeného nařízení poté, co získá příspěvek z rozpočtu.

Článek 114

Prováděcí pravidla k finančnímu nařízení subjektu Unie

Správní rada přijme v případě potřeby a s předchozím souhlasem Komise prováděcí pravidla k finančnímu nařízení subjektu Unie, a to na návrh jeho ředitele.

Článek 115

Zrušení

Nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 se s účinkem ode dne 1. ledna 2014 zrušuje. Článek 40 se však nadále použije do dne 31. prosince 2014 a čl. 27 odst. 4 a 7 se nadále použije do dne 31. prosince 2015.

Článek 116

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2014. Článek 47 a čl. 82 odst. 5 se však použijí ode dne 1. ledna 2015 a článek 32 a čl. 33 odst. 5 a 8 se použijí ode dne 1. ledna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. září 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72).

(3)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/69


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1272/2013

ze dne 6. prosince 2013,

kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1), a zejména na čl. 68 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Benzo[a]pyren, benzo[e]pyren, benzo[a]anthracen, chrysen, benzo[b]fluoranthen, Benzo[j]fluoranthen, Benzo[k]fluoranthen a Dibenzo[a,h]anthracen, dále jen „polycyklické aromatické uhlovodíky“ (PAU), jsou podle přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (2) klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1B.

(2)

Tyto PAU se vyskytují v plastových a pryžových součástech širokého spektra spotřebních předmětů. Vyskytují se jako nečistoty v některých ze surovin používaných při výrobě těchto předmětů, zejména v nastavovacích olejích a uhelné černi. Nejsou do předmětů přidávány záměrně a jako složky plastových nebo pryžových součástí neplní žádnou specifickou funkci.

(3)

Prodej těchto PAU široké veřejnosti jako samostatných látek nebo ve směsích je zakázán položkou 28 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006. Navíc položka 50 přílohy XVII uvedeného nařízení omezuje přítomnost PAU v nastavovacích olejích používaných při výrobě pneumatik.

(4)

Informace, které Komisi předložilo Německo, naznačují, že předměty obsahující PAU, pokud jsou požity, adsorbovány kůží či v některých případech vdechnuty, mohou představovat riziko pro zdraví spotřebitelů.

(5)

Závěry týkající se rizika pro spotřebitele byly založeny na odhadované dermální expozici PAU pramenící z používání určitých spotřebitelských předmětů za nejméně příznivých reálných podmínek použití. Bylo zjištěno, že tato expozice překračuje odvozenou úroveň, při které dochází k minimálním nepříznivým účinkům (DMEL) (3), stanovenou pro benzo[a]pyren, který byl použit jako reprezentativní s ohledem na toxicitu ostatních PAU.

(6)

Komise informace poskytnuté Německem vyhodnotila a dospěla k závěru, že předměty obsahující PAU představují riziko pro spotřebitele, a dále uvedla, že omezení by vedlo ke snížení rizika. Komise také konzultovala zástupce odvětví a ostatní zúčastněné strany, pokud jde o dopad omezení přítomnosti PAU v předmětech, které mohou používat spotřebitelé.

(7)

Aby bylo zdraví spotřebitelů ochráněno před riziky způsobenými vystavením PAU v předmětech, měly by být stanoveny limity pro obsah PAU v přístupných plastových nebo pryžových součástech předmětů a mělo by být zakázáno uvádění na trh předmětů, u kterých obsah libovolné PAU v těchto součástech přesahuje 1 mg/kg.

(8)

Vzhledem ke zranitelnosti dětí by měla být stanovena nižší limitní hodnota. Proto by mělo být zakázáno uvádění na trh hraček a předmětů pro péči o děti, u kterých obsah libovolné PAU v jejich přístupných plastových nebo pryžových součástech přesahuje 0,5 mg/kg.

(9)

Omezení by se mělo vztahovat na ty součásti předmětů, které za běžných nebo běžně předvídatelných podmínek použití přicházejí do přímého a dlouhodobého nebo opakovaného krátkodobého styku s lidskou kůží nebo ústní dutinou. Předměty nebo jejich součásti, které přicházejí pouze do krátkého a nepříliš častého kontaktu s lidskou kůží nebo ústní dutinou, by do působnosti uvedeného omezení být zahrnuty neměly, jelikož výsledná expozice PAU bude nevýznamná. V tomto ohledu by měly být vypracovány další pokyny.

(10)

Na trhu Unie byly zjištěny alternativní suroviny obsahující nízké hladiny PAU. Patří mezi ně karbonová čerň a oleje splňující požadavky nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (4).

(11)

Komise by měla přezkoumat stávající limitní hodnoty přijaté v rámci tohoto omezení, zejména pak s přihlédnutím k novým vědeckým poznatkům, včetně poznatků o migraci PAU z plastových a pryžových materiálů dotčených předmětů a také o alternativních surovinách. V rámci tohoto přezkumu nových vědeckých poznatků by měla být zvážena rovněž dostupnost a spolehlivost testovacích metod.

(12)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Je vhodné poskytnout dotčeným zúčastněným stranám přiměřenou lhůtu k přijetí opatření, jež by mohla být nutná k zajištění souladu s opatřeními stanovenými v tomto nařízení.

(14)

V případě použitých předmětů a předmětů, které se ke dni začátku použitelnosti tohoto nařízení nacházejí v dodavatelském řetězci, by omezení jejich uvádění na trh mohlo být obtížně vymahatelné. Proto by se omezení nemělo vztahovat na předměty poprvé uvedené na trh před uvedeným datem.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 27. prosince 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(3)  http://www.echa.europa.eu/documents/10162/13643/information_requirements_part_b_cs.pdf

(4)  Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

V příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, položce 50, sloupci 2 se doplňují nové odstavce 5, 6, 7 a 8, které znějí:

 

„5.

Předměty se nesmí uvádět na trh pro prodej široké veřejnosti, jestliže jejich libovolné pryžové nebo plastové součásti, které za běžných nebo běžně předvídatelných podmínek použití přicházejí do přímého a dlouhodobého nebo opakovaného krátkodobého styku s lidskou kůží nebo ústní dutinou, obsahují více než 1 mg/kg (0,0001 % hmotnostních této součásti) kteréhokoliv z uvedených PAU.

Mezi tyto předměty mimo jiné patří:

sportovní potřeby, jako jsou jízdní kola, golfové hole, rakety

potřeby pro domácnost, vozíky, chodítka

nářadí pro domácí použití

oděvy, obuv, rukavice a sportovní oděvy

pásky hodinek, náramky, masky, čelenky

6.

Hračky, včetně hraček pro pohybovou aktivitu, a předměty pro péči o děti se nesmí uvádět na trh, jestliže jejich libovolné pryžové nebo plastové součásti, které za běžných nebo běžně předvídatelných podmínek použití přicházejí do přímého a dlouhodobého nebo opakovaného krátkodobého styku s lidskou kůží nebo ústní dutinou, obsahují více než 0,5 mg/kg (0,00005 % hmotnostních této součásti) kteréhokoliv z uvedených PAU.

7.

Odchylně od odstavců 5 a 6 se uvedené odstavce nevztahují na předměty poprvé uvedené na trh před 27. prosincem 2015.

8.

Komise do 27. prosince 2017 přezkoumá limitní hodnoty uvedené v odstavcích 5 a 6 s přihlédnutím k novým vědeckým poznatkům, včetně poznatků o migraci PAU z předmětů uvedených v odstavci 5 a informací o alternativních surovinách, a ve vhodných případech uvedené odstavce odpovídajícím způsobem změní.“


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/72


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1273/2013

ze dne 6. prosince 2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 7 nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (2) („nařízení TAP TSI“) stanoví, že nařízení bude změněno s ohledem na výsledky fáze 1, jak je popsáno v bodě 7.2 přílohy I uvedeného nařízení.

(2)

Bod 7.2.2.2 přílohy I nařízení TAP TSI stanoví, že Evropská agentura pro železnice vyhodnotí výsledky vytvořené zúčastněnými stranami – konkrétně IT specifikace, plán řízení a hlavní plán – s cílem určit, zda bylo dosaženo cílů stanovených ve fázi 1.

(3)

Komise obdržela od Evropské agentury pro železnice doporučení ERA/REC/09-2012/INT ze dne 31. října 2012, které obsahuje řadu návrhů na změnu nařízení TAP TSI.

(4)

Řídící výbor zřízený podle bodu 7.2.1 nařízení TAP TSI projednal doporučení Evropské agentury pro železnice a zejména právní status výsledků fáze 1. Rozhodl se změnit status některých IT specifikací na příručky pro používání.

(5)

Nařízení (EU) č. 454/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 454/2011 se mění takto:

a)

Článek 4 se nahrazuje tímto ustanovením:

„Článek 4

Železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a agentura podpoří činnosti fáze 2 poskytováním provozních a technických informací a odborných znalostí, jak je uvedeno v bodě 7.3 přílohy I.“

b)

Článek 5 se nahrazuje tímto ustanovením:

„Článek 5

Subjekty zastupující železniční odvětví, které jednají na evropské úrovni, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (3), spolu se zástupcem prodejců přepravních dokladů a zástupcem evropských cestujících dále rozvíjejí subsystém „využití telematiky v osobní dopravě“, jak je uvedeno v bodě 7.3 přílohy I. Evropská agentura pro železnice zpřístupní výsledky fáze 1 (příručky pro používání, architektura, plán řízení a hlavní plán) na své internetové stránce.

(3)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1.“"

c)

Článek 6 se nahrazuje tímto ustanovením:

„Článek 6

Členské státy zajistí, aby železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, provozovatelé stanic a prodejci přepravních dokladů byli o tomto nařízení informováni, a určí národní kontaktní místo k zajištění kroků navazujících na jeho provádění. Úloha národních kontaktních míst je popsána v příloze VI.“

d)

Článek 7 se nahrazuje tímto ustanovením:

„Článek 7

1.   Toto nařízení se změní s ohledem na výsledky fáze 2, jak je popsáno v bodě 7.3 přílohy I.

2.   Evropská železniční agentura změní technický dokument B.60 (Architektura) s ohledem na výsledky fáze 1, za uplatnění postupu podle článku 3.“

Článek 2

Přílohy nařízení (EU) č. 454/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se smlouvami.

V Bruselu dne 6. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11.


PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (EU) č. 454/2011 se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto:

a)

bod 4.2.1 se nahrazuje tímto:

„4.2.1   Výměna dat o jízdních řádech

Tento základní parametr stanoví způsob, jakým železniční podnik provede výměnu dat o jízdním řádu.

Tento základní parametr zajistí, aby jízdní řády obsahující data definovaná níže byly zpřístupněny.

Tento základní parametr dále zajistí, aby každý železniční podnik poskytoval přesná a aktuální data o jízdním řádu.

Ustanovení tohoto základního parametru se vztahují na služby železničního podniku v oblasti osobní dopravy.

Tento základní parametr zahrnuje následující postup:“;

b)

bod 4.2.2 se nahrazuje tímto:

„4.2.2   Výměna dat o tarifech

Tento základní parametr stanoví způsob, jakým železniční podnik provede výměnu dat o tarifech.

Tento základní parametr zajistí, aby data o tarifech v níže definovaném formátu byla zpřístupněna.

Ustanovení tohoto základního parametru se vztahují na všechny tarify osobní dopravy železničního podniku pro vnitrostátní, mezinárodní a zahraniční prodej.

Tento základní parametr zahrnuje následující postup:“;

c)

bod 4.2.2.1 se nahrazuje tímto:

„4.2.2.1   Železniční podnik zpřístupní své tarify jiným železničním podnikům, oprávněným veřejným subjektům a třetím stranám

Aniž jsou dotčena práva cestujících a v souladu s dohodami o distribuci zpřístupní každý železniční podnik své tarify (včetně tabulek jízdného) tak, že k nim zaručí přístup železničním podnikům a třetím stranám, kterým uděluje povolení k prodeji, a oprávněným veřejným subjektům. Železniční podnik zajistí, aby data o tarifech byla přesná a aktuální. Pokud železniční podnik provozuje dopravní služby, pro které je jedním ze společných dopravců, musí tento podnik spolu se všemi ostatními společnými dopravci zajistit, aby data o tarifech byla přesná a aktuální.

Hlavní obsah dat o tarifech určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji je definován v příloze IV.

Data o tarifech určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji musí být zpřístupněna přinejmenším s takovým předstihem, jak je stanoveno v příloze IV.

Výše uvedený postup a informace použité v rámci tohoto postupu musí být v případě dat o tarifech určených pro mezinárodní nebo zahraniční prodej v souladu s technickou dokumentací:

B.1 (viz příloha III),

B.2 (viz příloha III),

B.3 (viz příloha III).

Výše uvedený postup a informace použité v rámci tohoto postupu, pokud jde o data o tarifech určená k vnitrostátnímu prodeji, musí být v souladu s technickou dokumentací, kterou má vypracovat agentura (viz příloha II).“;

d)

v bodě 4.2.6 se zrušuje tato věta:

„Ustanovení tohoto základního parametru týkající se elektronické žádosti/potvrzení se použije v případě, že existuje dohoda mezi žádající stranou a stranou, které je žádost určena.“;

e)

v bodě 4.2.6.1 se věta:

„Tyto internetové stránky musí být v souladu s pokyny Web Content Accessibility Guidelines, které zohledňují potřeby osob se sluchovým a/nebo zrakovým postižením.“

nahrazuje tímto:

„Tyto internetové stránky musí být přístupné pro osoby se zdravotním postižením.“;

f)

bod 4.2.6.2 se nahrazuje tímto:

„4.2.6.2   Pokud železniční podnik nebo prodejce přepravních dokladů využívá za účelem zaslání žádosti o dostupnost/rezervaci pomoci pro OOSPO informační technologie, musí být taková žádost v souladu s příslušnými ustanoveními

Distribuční systém, který žádosti odesílá, zašle systému zpracování žádosti o dostupnost/rezervaci konkrétního typu pomoci v příslušném vlaku.

Hlavními druhy žádostí jsou:

žádost o dostupnost,

žádost o rezervaci,

žádost o částečné zrušení,

žádost o úplné zrušení.

Tento postup se provede poté, kdy je žádost zákazníka odeslána systému železničního podniku nebo prodejce přepravních dokladů.

Datové prvky a informační obsah zprávy použité za účelem splnění těchto povinností musí být v souladu:

buď s prvky definovanými v technickém dokumentu B.10 (viz příloha III) – v tomto případě musí být všechny systémy zpracování žádostí schopny tuto žádost vyhodnotit a odpovědět na ni,

nebo s jinak definovanými normami – v tomto případě musí být systém zpracování žádostí schopen žádost vyhodnotit a odpovědět na ni.“;

g)

bod 7.2.3 přílohy I se nahrazuje tímto:

„7.2.3   Výsledky

Výsledky fáze 1 zahrnují:

1.

Příručky pro používání popisující funkční, technické a výkonnostní specifikace, související údaje, požadavky na rozhraní, bezpečnost a kvalitu.

2.

Nástin globální architektury systému.

3.

Hlavní plán, který zahrnuje:

Stanovení činností nezbytných pro úspěšné provádění systému.

Plán přechodu zahrnující několik fází, které budou průběžně přinášet ověřitelné a hmatatelné výsledky, přičemž je třeba postupovat od stávajícího rámce informací zúčastněných stran a komunikačních systémů k samotnému systému.

Podrobný plán mezních bodů.

Posouzení rizika rozhodujících fází hlavního plánu.

Posouzení nákladů na celý životní cyklus (lifecycle costs, LCC) spojených se zavedením a provozem systému společně s plánem dalších investic a příslušnou analýzou nákladů a přínosů.

4.

Výsledky v oblasti řízení, které zahrnují stanovení vhodné struktury, metod a postupů řízení na podporu rozvoje a ověření (validace) systému a následně i jeho zavedení, oblasti provozu a správu po celou dobu jeho životnosti (včetně řešení sporů mezi zúčastněnými stranami v souladu s ustanoveními této TSI).“;

h)

bod 7.3 přílohy I se nahrazuje tímto:

„7.3   Fáze 2 – Vývoj

Po dosažení výsledků fáze 1 budou všechny dotčené subjekty systém rozvíjet následovně:

a)

Řízení projektu

S cílem zaručit odpovídající vývoj systému realizují subjekty postupně strukturu řízení popsanou v technickém dokumentu B.61 (viz příloha V).

Úlohy a povinnosti všech subjektů se vyvíjejí s realizací nové struktury řízení popsané v technickém dokumentu B.61.

Řídící výbor ustavený v rámci fáze 1 bude ve fázi 2 zachován, dokud nebude struktura řízení popsaná v technickém dokumentu B.61 plně funkční. Jeho jednací řád bude aktualizován, mimo jiné aby zohledňoval jeho novou úlohu, která spočívá ve sledování pokroku při realizaci nové struktury řízení, architektury vytvořené ve fázi 1 a vývoje systému ze strany jednotlivých společností, zejména s ohledem na dodržování příruček pro používání, které zveřejňuje a spravuje Evropská agentura pro železnice. Předtím, než konstatuje, že fáze 2 skončila, vydá řídící výbor stanovisko k právnímu statusu a vlastnictví příruček pro používání.

Plný soulad s technickým dokumentem B.61 se bude považovat za předpoklad shody nové struktury řízení s požadavky tohoto nařízení. Nicméně vzhledem k povaze uvedeného dokumentu a nutnosti trvale přizpůsobovat strukturu řízení skutečným potřebám trhu by měly být veškeré odchylky od jeho ustanovení ihned oznámeny řídícímu výboru, jenž odchylku posoudí a rozhodne, zda se technický dokument a/nebo jeho právní status má na konci fáze 2 dále vyvíjet.

b)

Hlavní plán

V zájmu zaručení odpovídajícího vývoje systému musí všechny dotčené subjekty spolupracovat a provádět systém za plného dodržení hlavního plánu uvedeného v technickém dokumentu B.62 Evropské agentury pro železnice (viz příloha V).

c)

Vývoj systému

Všechny dotčené subjekty musí spolupracovat a vyvíjet prodejní architekturu systému v souladu s ustanoveními týkajícími se architektury uvedenými v technickém dokumentu B.60 Evropské agentury pro železnice (viz příloha V).

Všechny dotčené subjekty musí spolupracovat a vyvíjet systém a jeho části tak, aby byly co nejvíce v souladu s příručkami pro používání, jak je popsáno v technických dokumentech:

 

B.50 (viz příloha III)

 

B.51 (viz příloha III)

 

B.52 (viz příloha III)

 

B.53 (viz příloha III)

 

B.54 (viz příloha III)

 

B.55 (viz příloha III)

 

B.56 (viz příloha III).

Plný soulad s těmito technickými dokumenty se bude považovat za předpoklad shody systému s technickými požadavky tohoto nařízení. Jakékoli odchylky od příruček pro používání se oznámí řídícímu výboru, jenž je posoudí v rámci své úlohy uvedené v písmeni a). Vzhledem k tomu, že příručky pro používání B.50 až B.56 uvedené v příloze III nejsou povinnými specifikacemi, nepodléhají správě řízení změn.“

2)

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

Seznam technických dokumentů

Odkaz

Název

B.1. (V1.1.1)

Počítačové generování a výměna údajů o tarifech určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji – přepravní doklady NRT

B.2. (V1.1)

Počítačové generování a výměna údajů o tarifech určených k mezinárodnímu a zahraničnímu prodeji – přepravní doklady s integrovanou rezervací (IRT)

B.3. (V1.1)

Počítačové generování a výměna údajů určených k mezinárodnímu nebo zahraničnímu prodeji – speciální nabídky

B.4. (V1.1.1)

Příručka pro zavedení zpráv EDIFACT týkajících se výměny údajů o jízdních řádech

B.5. (V1.1)

Elektronická rezervace sedadel/lůžek a elektronické vystavování cestovních dokumentů – výměna zpráv

B.6. (V1.1)

Elektronická rezervace sedadel/lůžek a elektronické vystavování cestovních dokumentů (normy RCT2)

B.7. (V1.1.1)

Mezinárodní přepravní doklad pro domácí tisk

B.8. (V1.1)

Standardní číselné kódování pro železniční podniky, provozovatele infrastruktury a jiné společnosti zapojené do železničních dopravních řetězců

B.9. (V1.1)

Standardní číselné kódování lokalit

B.10. (V1.1)

Elektronická rezervace pomoci pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace – výměna zpráv

B.30. (V1.1)

Schéma – katalog zpráv/souborů dat potřebný pro informování ŽP/PI o TAP TSI

B.50. (V1.0)

Příručka pro používání – jízdní řády

B.51. (V1.0)

Příručka pro používání – tarify

B.52. (V1.0)

Příručka pro používání – rezervace

B.53. (V1.0)

Příručka pro používání – přímé plnění

B.54. (V1.0)

Příručka pro používání – nepřímé plnění

B.55. (V1.0)

Příručka pro používání – pomoc pro OOSPO

B.56. (V1.0)

Příručka pro používání – komunikace ŽP/PI“

3)

Znění oddílu C.1 přílohy IV se nahrazuje tímto:

„C.1   Tarify NRT

Data o tarifech NRT musí zejména obsahovat tyto informace:

řada,

produkty,

služby,

kódy dopravců,

tabulky jízdného,

seznam stanic.

Tarify NRT musí být zpřístupněny s předstihem v souladu s příslušnými obchodními podmínkami.“

4)

Doplňuje se tato příloha V:

„PŘÍLOHA V

Seznam technických dokumentů pro prodejní architekturu, řízení a hlavní plán

Odkaz

Název

B.60 (V1.0)

Prodejní architektura TAP

B.61 (V1.0)

Řízení TAP

B.62 (V1.0)

Hlavní plán TAP“

5)

Doplňuje se tato příloha VI:

„PŘÍLOHA VI

Úkoly, jež má vykonávat národní kontaktní místo pro TAF/TAP

1)

Působit jako kontaktní místo mezi Evropskou agenturou pro železnice, řídícím výborem pro TAF/TAP a železničními subjekty (provozovateli infrastruktury, železničními podniky, provozovateli kolejových vozidel, provozovateli stanic, prodejci přepravních dokladů a příslušnými sdruženími) v členském státě, a zajistit tak, aby se železniční subjekty angažovaly ve prospěch TAF a TAP a aby byly informovány o celkovém vývoji a o rozhodnutích řídícího výboru.

2)

Prostřednictvím spolupředsedajících informovat řídící výbor pro TAF/TAP o obavách a problémech železničních subjektů v členském státě, jsou-li obavy známy a je-li je třeba řešit.

3)

Komunikovat s členem Výboru pro interoperabilitu a bezpečnost v železniční dopravě (RISC) příslušného členského státu, aby bylo zajištěno, že je člen RISC před každým zasedáním RISC informován o vnitrostátních otázkách týkajících se TAF/TAP a že jsou rozhodnutí RISC týkající se TAF/TAP vhodně sdělována dotčeným železničním subjektům.

4)

Členský stát zajistí, aby všechny licencované železniční podniky a ostatní železniční subjekty (provozovatelé infrastruktury, železniční podniky, provozovatelé kolejových vozidel, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů) byly kontaktovány a obdržely kontaktní údaje národního kontaktního místa a aby dostaly pokyn k navázání kontaktu s národním kontaktním místem, pokud k tomu dosud nedošlo.

5)

Informovat známé železniční subjekty v členském státě o jejich povinnostech v rámci předpisů TAF a TAP a o nutnosti jejich dodržování.

6)

Spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit, aby byl určen subjekt odpovědný za zadávání primárních kódů lokalit do centrální referenční domény. Totožnost určeného subjektu se oznámí Generálnímu ředitelství pro mobilitu a dopravu, aby o ní dále řádně informovalo příslušné adresáty.

7)

Usnadnit sdílení informací mezi železničními subjekty (provozovateli infrastruktury, železničními podniky, provozovateli kolejových vozidel, provozovateli stanic, prodejci přepravních dokladů a příslušnými sdruženími) v daném členském státě.“


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/79


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1274/2013

ze dne 6. prosince 2013,

kterým se mění a opravují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o některé potravinářské přídatné látky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3, článek 14 a čl. 30 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 obsahuje seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Příloha III nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam Unie obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a živinách a podmínky jejich použití.

(3)

Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012 stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky (3) uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(4)

Tyto seznamy mohou být aktualizovány v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008, a to buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(5)

Při aktualizaci specifikací je nezbytné vzít v úvahu specifikace a analytické techniky pro potravinářské přídatné látky, které jsou stanoveny ve specifikacích Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky přijatých Komisí pro Codex Alimentarius a rovněž mezinárodním systémem číslování pro potravinářské přídatné látky (INS) (4).

(6)

V současnosti povolené potravinářské barvivo „brilantní čerň BN, čerň PN“ (E 151) by mělo být přejmenováno na „brilantní čerň PN“ v seznamu potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití a ve specifikacích pro tuto doplňkovou látku pro účely jasnosti a v zájmu jejího sladění s jejím zapsaným názvem v INS.

(7)

V současné době definice potravinářské přídatné látky Karoteny z řas (E 160a (iv)) ve specifikacích zní „Směs karotenů může být rovněž získávána z kmenů řas Dunaliella salina rostoucích ve velkých slaných jezerech oblasti Whyalla v jižní Austrálii. (…)“ a odkazuje na konkrétní místo, kde se řasy pěstují, konkrétně na oblast Whyalla. Nicméně v posledních letech se celosvětová poptávka po karotenech z řas zvýšila a byla určena další slaná jezera v Austrálii a v jiných zemích. V současných specifikacích Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky pro karoteny z řas (5) a ve stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o přehodnocení směsi karotenů (E 160a (i)) a beta-karotenu (E 160a (ii)) jako potravinářské přídatné látky (6) neexistuje žádná zmínka ani omezení týkající se místa (míst), kde se Dunaliella salina pěstuje. Proto by popis Karotenů z řas (E 160a (iv)) ve specifikacích měl být změněn, aby se předešlo narušení trhu.

(8)

Nařízení (EU) č. 231/2012 obsahuje chyby ve specifikacích pro hydrogensiřičitan vápenatý (E 227) a hydrogensiřičitan draselný (E 228). Tyto chyby by měly být opraveny.

(9)

Nařízení (EU) č. 231/2012 stanoví specifikace také pro mikrokrystalickou celulosu (E 460 (i)), které udávají, že synonymem pro tuto potravinářskou přídatnou látku je celulosový gel. Jelikož Komise pro Codex Alimentarius přijala dvojí název pro mikrokrystalickou celulosu (E 460 (i)), je její určený název INS „Mikrokrystalická celulosa (celulosový gel)“. S ohledem na předchozí praxi (7) a v zájmu zajištění soudržnosti, a aby se zamezilo jakémukoli narušení obchodu, měl by být pro potravinářskou přídatnou látku (E 460 (i)) přijat dvojí název Mikrokrystalická celulosa, celulosový gel. Proto by tedy název „celulosový gel“ měl být odstraněn z položky „synonyma“ ve specifikacích pro uvedenou potravinářskou přídatnou látku a její název by měl být odpovídajícím způsobem změněn v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008.

(10)

Potravinářská přídatná látka „karboxymethylcelulosa, sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma“ (E 466) by měla být přejmenována na „sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma“ v seznamu potravinářských přídatných látek Unie uvedeném v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008 a ve specifikacích pro tuto přídatnou látku pro účely jasnosti a v zájmu jejího sladění s jejím zapsaným názvem v INS.

(11)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) o stanovisko za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že aktualizace výše uvedených seznamů Unie pravděpodobně nemají vliv na lidské zdraví, není nutné žádat o stanovisko úřadu.

(12)

Nařízení (ES) č. 1333/2008 a (EU) č. 231/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna a opravena.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy II a III nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha nařízení (EU) č. 231/2012 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Potravinářské přídatné látky „brilantní čerň BN, čerň PN“ (E 151) nebo „karboxymethylcelulosa, sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma“ (E 466) a potraviny obsahující tyto potravinářské přídatné látky, které jsou označeny nebo uváděny na trh až dvacet čtyři měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 83, 22.3.2012, s. 1.

(4)  Mezinárodní systém číslování pro potravinářské přídatné látky (INS).

(5)  Monografie 4 (2007) o karotenech (Řasy), (Monograph 4 (2007) on CAROTENES (Algae)), dostupné na adrese http://www.fao.org/ag/agn/jecfa-additives/specs/Monograph1/Additive-114.pdf

(6)  Komise EFSA pro potravinářské přídatné látky a zdroje živin přidávané do potravin (ANS); Vědecké stanovisko týkající se přehodnocení směsi karotenů (E 160a (i)) a beta-karotenu (E 160a (ii)) jako potravinářské přídatné látky. EFSA Journal 2012; 10(3):2593.

(7)  Navrhovaná změna je v souladu s dalšími podobnými případy, jako např. sodná sůl karboxymethylcelulosy (E 466), zesíťovaná sodná sůl karboxymethylcelulosy (E 468) a enzymově hydrolyzovaná karboxymethylcelulosa (E 469), jimž byly přiřazeny dvojí názvy.


PŘÍLOHA I

A.

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění takto:

1)

V části A se v tabulce 3 položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN“

2)

V části B:

a)

v bodě 1 „Barviva“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN“

b)

v bodě 3 „Potravinářské přídatné látky jiné než barviva a náhradní sladidla“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma“

3)

V části C:

a)

ve skupině III: Potravinářská barviva, pro která je stanoven kombinovaný maximální limit, se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN“

b)

ve skupině I se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

4)

V části E:

a)

v kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN

100

(35)

pouze pasty z ryb a korýšů“

b)

v kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN

250

(36)

pouze předvaření korýši“

c)

v kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 151 nahrazuje tímto:

„E 151

Brilantní čerň PN

100

(37)

pouze uzené ryby“

d)

v kategorii potravin 11.4.1 „Stolní sladidla v tekuté formě“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 460 (i) nahrazuje tímto:

„E 460 (i)

Mikrokrystalická celulosa, celulosový gel

quantum satis

 

 

e)

v kategorii potravin 11.4.3 „Stolní sladidla v tabletách“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 460 (i) nahrazuje tímto:

„E 460 (i)

Mikrokrystalická celulosa, celulosový gel

quantum satis

 

 

f)

v kategorii potravin 01.6.1 „Neochucená pasterovaná smetana (kromě smetany se sníženým obsahem tuku)“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

 

g)

v kategorii potravin 01.6.2 „Neochucené kysané smetanové výrobky s živou kulturou a náhražky o obsahu tuku nižším než 20 %“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

 

h)

v kategorii potravin 11.4.1 „Stolní sladidla v tekuté formě“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

 

i)

v kategorii potravin 11.4.2 „Stolní sladidla ve formě prášku“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

 

j)

v kategorii potravin 11.4.3 „Stolní sladidla v tabletách“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

 

k)

v kategorii potravin 13.1.5.1 „Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely pro kojence a zvláštní počáteční výživa pro kojence“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

10 000

 

od narození ve výrobcích při léčbě metabolických poruch dietou“

l)

v kategorii potravin 13.1.5.2 „Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely pro kojence a malé děti podle směrnice 1999/21/ES“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

10 000

 

od narození ve výrobcích při léčbě metabolických poruch dietou“

m)

v kategorii potravin 14.1.3 „Ovocné nektary ve smyslu směrnice 2001/112/ES a zeleninové nektary a podobné výrobky“ se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

 

pouze tradiční švédské a finské ovocné sirupy z citrusů“

B.

Příloha III nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění takto:

1)

V části 1 se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma

quantum satis

všechny potravinářské přídatné látky“

2)

V části 3 se položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy,

celulosová guma

quantum satis

quantum satis

quantum satis

ano“

3)

V části 5 se v části A položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy,

celulosová guma

quantum satis

všechny živiny

ano“

4)

V části 5 se v části B položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy,

celulosová guma

pro použití v živinných přípravcích za podmínky, že v potravinách nedojde k překročení maximálního množství uvedeného v příloze II části E bodě 13.1

všechny živiny

dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely pro kojence a malé děti podle směrnice 1999/21/ES“

5)

V části 6 se v tabulce 1 položka týkající se potravinářské přídatné látky E 466 nahrazuje tímto:

„E 466

Sodná sůl karboxymethylcelulosy, celulosová guma“


PŘÍLOHA II

Příloha nařízení (EU) č. 231/2012 se mění takto:

1)

V položce pro E 160a (iv) Karoteny z řas se specifikace, pokud jde o definici, nahrazuje tímto:

Definice

Směs karotenů může být rovněž získávána z kmenů řas Dunaliella salina. Beta-karoten se extrahuje etherickými oleji. Přípravkem je 20 až 30 % suspenze v jedlém oleji. Poměr trans- a cis-isomerů je v rozpětí od 50/50 do 71/29.

Hlavní barevný základ se skládá z karotenoidů, z nichž převážnou část tvoří beta-karoten. Mohou být přítomny alfa-karoten, lutein, zeaxanthin a beta-kryptoxanthin. Kromě barevných pigmentů může tato látka obsahovat oleje, tuky a vosky přirozeně se vyskytující ve výchozím materiálu.“

2)

Položka pro E 151 Čerň BN, čerň PN se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„E 151 BRILANTNÍ ČERŇ PN“

b)

specifikace týkající se definice se nahrazuje tímto:

Definice

Brilantní čerň PN se v zásadě skládá z 4-acetamido-5-hydroxy-6-[7-sulfonano-4-(4-sulfonanofenylazo)-1-naftylazo]naftalen-1,7-disulfonanu tetrasodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Brilantní čerň PN se popisuje jako sodná sůl.

Povolena je rovněž vápenatá a draselná sůl.“

3)

„netýká se českého znění“

4)

„netýká se českého znění“

5)

Položka pro E 460 (i) Mikrokrystalická celulosa se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„E 460 (i) MIKROKRYSTALICKÁ CELULOSA, CELULOSOVÝ GEL“

b)

specifikace týkající se synonym se nahrazují tímto:

„Synonyma“

 

6)

Položka pro E 466 Sodná sůl karboxymethylcelulosy, karboxymethylcelulosa, celulosová guma se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„E 466 SODNÁ SŮL KARBOXYMETHYLCELULOSY, CELULOSOVÁ GUMA“

b)

specifikace týkající se synonym se nahrazují tímto:

Synonyma

NaCMC; sodná sůl CMC“

c)

specifikace týkající se definice se nahrazuje tímto:

Definice

Sodná sůl karboxymethylcelulosy je částečná sodná sůl karboxymethyletheru celulosy získávané přímo z rostlinných pletiv“


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/86


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1275/2013

ze dne 6. prosince 2013,

kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2002/32/ES zakazuje používání produktů určených ke krmení zvířat, ve kterých obsahy nežádoucích látek přesahují maximální obsahy stanovené v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Některé přípravky doplňkových krmiv na dlouhodobé podávání s vysokou koncentrací stopových prvků určené ke zvláštním účelům výživy nevyhnutelně obsahují množství arsenu, kadmia nebo olova, která překračují maximální obsahy stanovené pro tyto těžké kovy v doplňkových krmivech. Vyšší maximální obsahy těchto těžkých kovů v přípravcích na dlouhodobé podávání však nepředstavují riziko pro zdraví zvířat nebo lidí ani pro životní prostředí, neboť úroveň expozice zvířat uvedeným těžkým kovům při používání těchto specifických přípravků na dlouhodobé podávání je výrazně nižší než v případě ostatních doplňkových krmiv s obsahem stopových prvků. Je proto vhodné stanovit vyšší maximální obsahy uvedených těžkých kovů přípustné v takových přípravcích na dlouhodobé podávání s vysokými obsahy stopových prvků.

(3)

Byly předloženy údaje, z nichž vyplývá, že obsah arsenu v doplňkové látce uhličitan železnatý po změně místa výroby v určitých případech překračuje současný maximální obsah. V zájmu zajištění dodávek uhličitanu železnatého na evropský trh je vhodné maximální obsah arsenu v uhličitanu železnatém zvýšit. Toto zvýšení nebude mít nepříznivý dopad na zdraví zvířat a lidí ani na životní prostředí, neboť stanovený maximální obsah arsenu v doplňkových krmivech a kompletních krmivech zůstává beze změny.

(4)

Referenční laboratoř Evropské unie pro těžké kovy v potravinách a krmivech nedávno zjistila významný rozdíl mezi analytickými výsledky získanými použitím různých metod extrakce, které se v současnosti uplatňují ke stanovení olova v kaolinitu a v krmivech obsahujících kaolinit (2). Předtím při použití různých metod extrakce žádné významné rozdíly mezi obsahy těžkých kovů v minerálních krmivech zjištěny nebyly (3). Maximální obsahy těžkých kovů v krmivech se vztahují „k analytickému stanovení olova, přičemž extrakce se provádí vroucí kyselinou dusičnou (5 % w/w) po dobu 30 minut“. Proto je vhodné umožnit používání uvedené metody extrakce pro stanovení olova v kaolinitu.

(5)

Pokud jde o dusitany, v případě výrobků a vedlejších výrobků z cukrové řepy a cukrové třtiny a z výroby škrobu se v současnosti neuplatňuje žádný maximální obsah. S ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků by totéž mělo platit pro výrobky a vedlejší výrobky z výroby alkoholických nápojů.

(6)

S ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků je vhodné stanovit maximální obsah pro hořčičný olej těkavý v Camelina sativa a produktech z ní získaných na stejnou úroveň jako maximální obsah u řepkových pokrutin.

(7)

Druhy Brassica byly uvedené mezi škodlivými botanickými nečistotami kvůli vysokému obsahu hořčičného oleje těkavého (vyjádřeného jako allylisothiokyanáty). Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) došel ve svém stanovisku ohledně glukosinolátů (allylisothiokyanáty) jakožto nežádoucích látek v krmivech (4) k závěru, že nepříznivé účinky na zvířata všeobecně souvisí s celkovým množstvím glukosinolátů v potravě. Při měření celkového množství glukosinolátů by se zjistily i nečistoty způsobené přítomností výrobků z Brassica juncea ssp., Brassica nigra a Brassica carinata. Je proto vhodné vypustit výrobky z těchto druhů, s výjimkou semen, z oddílu VI přílohy I o škodlivých botanických nečistotách a pro krmné suroviny získané z těchto druhů Brassica stanovit maximální obsah hořčičného oleje těkavého na stejnou úroveň jako maximální obsah u řepkových pokrutin.

(8)

Je vhodné použít označení pro krmné suroviny, jak stanoví nařízení Komise (EU) č. 68/2013 ze dne 16. ledna 2013 o katalogu pro krmné suroviny (5).

(9)

Směrnice 2002/32/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I směrnice 2002/32/ES se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10.

(2)  Stanovení obsahu extrahovatelného olova a celkového obsahu olova v kaolinitu. Technická podpora EURL-HM Generálnímu ředitelství pro zdraví a spotřebitele – JRC 69122 – Společné výzkumné středisko – Institut pro referenční materiály a měření.

(3)  IMEP-111: Celkový obsah kadmia, olova, arsenu, rtuti a mědi a obsah extrahovatelného kadmia a olova v minerálních krmivech. Zpráva o jedenáctém mezilaboratorním srovnání uspořádaném Referenční laboratoří Evropské unie pro těžké kovy v potravinách a krmivech. – EUR 24758 EN – Společné výzkumné středisko – Institut pro referenční materiály a měření.

(4)  Stanovisko Vědeckého výboru pro kontaminující látky v potravinovém řetězci vydané na žádost Evropské komise a týkající se glukosinolátů jakožto nežádoucích látek v krmivech, The EFSA Journal (2008) 590, 1-76.

(5)  Úř. věst. L 29, 30.1.2013, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha I směrnice 2002/32/ES se mění takto:

1)

v kapitole I se položka 1 pro arsen nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

„1.

Arsen (1)

Krmné suroviny

2

s výjimkou:

 

travní moučky, vojtěškové a jetelové moučky, sušených cukrovkových a sušených cukrovarských řízků,

4

palmojádrových expelerů,

4 (2)

fosfátů a vápenatých mořských řas,

10

uhličitanu vápenatého a uhličitanu vápenato-hořečnatého (10),

15

oxidu hořečnatého a uhličitanu hořečnatého,

20

ryb, jiných vodních živočichů a z nich získaných výrobků,

25 (2)

moučky z mořských řas a krmných surovin získaných z mořských řas.

40 (2)

Částice železa použité jako značkovací látka.

50

Doplňkové látky z funkční skupiny sloučenin stopových prvků

30

s výjimkou:

 

síranu měďnatého pentahydrátu; uhličitanu měďnatého; chloridu-trihydroxidu diměďnatého; uhličitanu železnatého,

50

oxidu zinečnatého; oxidu manganatého; oxidu měďnatého.

100

Doplňková krmiva

4

s výjimkou:

 

minerálních krmiv,

12

doplňkových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu s obsahem ryb, jiných vodních živočichů a z nich získaných výrobků a/nebo moučky z mořských řas a krmných surovin získaných z mořských řas,

10 (2)

přípravků krmiv na dlouhodobé podávání určených ke zvláštním účelům výživy s koncentrací stopových prvků vyšší než stonásobek stanoveného maximálního obsahu v kompletních krmivech.

30

Kompletní krmiva

2

s výjimkou:

 

kompletních krmiv pro ryby a pro kožešinová zvířata,

10 (2)

kompletních krmiv pro zvířata v zájmovém chovu s obsahem ryb, jiných vodních živočichů a z nich získaných výrobků a/nebo moučky z mořských řas a krmných surovin získaných z mořských řas.

10 (2)“

2)

v kapitole I se položka 2 pro kadmium nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

„2.

Kadmium

Krmné suroviny rostlinného původu.

1

Krmné suroviny živočišného původu.

2

Krmné suroviny minerálního původu

2

s výjimkou:

 

fosfátů.

10

Doplňkové látky z funkční skupiny sloučenin stopových prvků

10

s výjimkou:

 

oxidu měďnatého, oxidu manganatého, oxidu zinečnatého a síranu manganatého monohydrátu.

30

Doplňkové látky z funkčních skupin pojiv a protispékavých látek

2

Premixy (6)

15

Doplňková krmiva

0,5

s výjimkou:

 

minerálních krmiv

 

– –

s obsahem < 7 % fosforu (8)

5

– –

s obsahem ≥ 7 % fosforu (8)

0,75 na 1 % fosforu (8), s maximem 7,5

doplňkových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu,

2

přípravků krmiv na dlouhodobé podávání určených ke zvláštním účelům výživy s koncentrací stopových prvků vyšší než stonásobek stanoveného maximálního obsahu v kompletních krmivech.

15

Kompletní krmiva

0,5

s výjimkou:

 

kompletních krmiv pro skot (kromě telat), ovce (kromě jehňat), kozy (kromě kůzlat) a ryby,

1

kompletních krmiv pro zvířata v zájmovém chovu.

2“

3)

v kapitole I se položka 4 pro olovo nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

„4.

Olovo (1)

Krmné suroviny

10

s výjimkou:

 

pícnin (3),

30

fosfátů a vápenatých mořských řas,

15

uhličitanu vápenatého; uhličitanu vápenato-hořečnatého, (10)

20

kvasnic.

5

Doplňkové látky z funkční skupiny sloučenin stopových prvků

100

s výjimkou:

 

oxidu zinečnatého,

400

oxidu manganatého, uhličitanu železnatého, uhličitanu měďnatého.

200

Doplňkové látky z funkčních skupin pojiv a protispékavých látek

30

s výjimkou:

 

klinoptilolitu sopečného původu; natrolit-fonolitu.

60

Premixy (6)

200

Doplňková krmiva

10

s výjimkou:

 

minerálních krmiv,

15

přípravků krmiv na dlouhodobé podávání určených ke zvláštním účelům výživy s koncentrací stopových prvků vyšší než stonásobek stanoveného maximálního obsahu v kompletních krmivech.

60

Kompletní krmiva.

5

4)

v kapitole I se položka 6 pro dusitany nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

„6.

Dusitany (5)

Krmné suroviny

15

s výjimkou:

 

rybí moučky,

30

siláže,

výrobků a vedlejších výrobků z cukrovky a třtiny cukrové a z výroby škrobu a alkoholických nápojů.

Kompletní krmiva

15

s výjimkou:

 

kompletních krmiv pro psy a kočky s obsahem vlhkosti přesahujícím 20 %.

—“

5)

v kapitole III se položka 5 pro hořčičný olej těkavý nahrazuje tímto:

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

„5.

Hořčičný olej těkavý (1)

Krmné suroviny

100

s výjimkou:

 

semena lničky a výrobky z nich získané (2), výrobky získané ze semen hořčice (2), semena řepky a výrobky z nich získané.

4 000

Kompletní krmiva

150

s výjimkou:

 

kompletních krmiv pro skot (s výjimkou telat), ovce (s výjimkou jehňat) a kozy (s výjimkou kůzlat),

1 000

kompletních krmiv pro prasata (s výjimkou selat) a drůbež.

500

6)

Kapitola VI: Škodlivé botanické nečistoty se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA VI: Škodlivé botanické nečistoty

Nežádoucí látky

Produkty ke krmení

Maximální obsah v mg/kg (ppm) krmiva s 12 % obsahem vlhkosti

1.

Semena plevelů a nemleté a nedrcené plody obsahující alkaloidy, glykosidy a jiné toxické látky samostatně nebo v kombinaci, včetně:

Krmné suroviny a krmné směsi

3 000

Datura sp.

 

1 000

2.

Crotalaria spp.

Krmné suroviny a krmné směsi

100

3.

Semena a slupky/lusky druhů Ricinus communis L., Croton tiglium L. a Abrus precatorius L. a výrobky vzniklé jejich zpracováním (3), samostatně nebo v kombinaci

Krmné suroviny a krmné směsi

10 (4)

4.

Bukvice neloupané – Fagus sylvatica L.

Krmné suroviny a krmné směsi

Semena a plody a výrobky vzniklé jejich zpracováním smějí být přítomné v krmivu jen ve stopových množstvích, která nejsou kvantitativně stanovitelná.

5.

Dávivec černý – Jatropha curcas L.

Krmné suroviny a krmné směsi

Semena a plody a výrobky vzniklé jejich zpracováním smějí být přítomné v krmivu jen ve stopových množstvích, která nejsou kvantitativně stanovitelná.

6.

Semena druhu Ambrosia spp.

Krmné suroviny.

50

s výjimkou

 

prosa (zrna Panicum miliaceum L.) a čiroku (zrna Sorghum bicolor (L) Moench s.l.) nezkrmovaných přímo zvířatům

200

Krmné směsi obsahující nemletá zrna a semena

50

7.

Semena

Indická hnědá hořčice – Brassica juncea (L.) Czern. et Coss. ssp. integrifolia (West.) Thell.

Sareptská hořčice – Brassica juncea (L.) Czern. et Coss. ssp.juncea

Čínská žlutá hořčice – Brassica juncea (L.) Czern. et Coss. ssp. juncea var. lutea Batalin

Černá hořčice – Brassica nigra (L.) Koch

Etiopská hořčice – Brassica carinata A. Braun

Krmné suroviny a krmné směsi

Semena smějí být přítomná v krmivu jen ve stopových množstvích, která nejsou kvantitativně stanovitelná.


(1)  Pro stanovení olova v kaolinitu a v krmivech obsahujících kaolinit se maximální obsah vztahuje k analytickému stanovení olova, přičemž extrakce se provádí vroucí kyselinou dusičnou (5 % w/w) po dobu 30 minut. Mohou být použity rovnocenné extrakční postupy, u kterých je možno prokázat, že použitý extrakční postup má stejnou extrakční účinnost.“

(2)  Na žádost příslušných orgánů musí odpovědný hospodářský subjekt provést analýzu, aby prokázal, že celkový obsah glukosinolátů je nižší než 30 mmol/kg. Referenční metoda analýzy je EN-ISO 9167-1:1995.“

(3)  V rozsahu stanovitelnosti pomocí analytické mikroskopie.

(4)  Včetně úlomků.“


7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/93


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1276/2013

ze dne 6. prosince 2013

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

45,1

MA

75,2

TN

78,7

TR

84,0

ZZ

70,8

0707 00 05

AL

59,9

MA

154,0

TR

118,1

ZZ

110,7

0709 93 10

MA

147,0

TR

94,4

ZZ

120,7

0805 10 20

AR

28,0

AU

88,3

MA

36,7

TR

54,5

UY

36,0

ZA

56,9

ZW

22,6

ZZ

46,1

0805 20 10

AU

135,6

MA

57,8

ZZ

96,7

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

TR

58,3

ZZ

58,3

0805 50 10

TR

68,2

ZZ

68,2

0808 10 80

BA

42,7

MK

32,3

NZ

160,5

US

165,4

ZA

199,9

ZZ

120,2

0808 30 90

TR

130,4

US

211,2

ZZ

170,8


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

7.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/95


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 9. října 2013

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl II – Evropská rada a Rada

(2013/721/EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011 (COM(2012) 436 – C7-0226/2012) (2)

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (3),

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů (4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. dubna 2013 (5), jímž se odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2011, a na usnesení, které je k němu připojeno,

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8),

s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0310/2013),

1.

odmítá udělit generálnímu tajemníkovi Rady absolutorium za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2011;

2.

předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

Předseda

Martin SCHULZ

Generální tajemník

Klaus WELLE


(1)  Úř. věst. L 68, 15.3.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 348, 14.11.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 344, 12.11.2012, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 348, 14.11.2012, s. 130.

(5)  Úř. věst. L 308, 16.11.2013, s. 20.

(6)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 9. října 2013

obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl II – Evropská rada a Rada (COM(2012) 436 – C7-0226/2012 – 2012/2169(DEC))

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011 (COM(2012) 436 – C7-0226/2012) (2),

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (3),

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů (4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. dubna 2013 (5), jímž se odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2011, a na usnesení, které je k němu připojeno,

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8),

s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0310/2013),

A.

vzhledem k tomu, že v demokratické společnosti mají daňoví poplatníci a veřejné mínění právo být informováni o používání veřejných finančních prostředků (9);

B.

vzhledem k tomu, že občané mají právo vědět, jakým způsobem se nakládá s jejich daněmi a jak se zachází s pravomocí, jež byla svěřena politickým orgánům;

C.

vzhledem k tomu, že Rada jakožto orgán Unie by měla podléhat demokratické kontrole ze strany občanů Unie, jelikož je příjemcem prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

D.

vzhledem k tomu, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Unie a má udělovat absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie;

1.

vyzdvihuje úlohu Parlamentu přesně vymezenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o udělování absolutoria za plnění rozpočtu;

2.

poukazuje na to, že podle článku 335 Smlouvy o fungování EU „v otázkách spojených s fungováním svých jednotlivých orgánů je Unie zastupována vzhledem k jejich správní samostatnosti každým z nich“, a tudíž, se zřetelem k článku 55 finančního nařízení, jsou orgány jednotlivě odpovědné za plněn