22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/1

(1)

Podle rozhodnutí Evropské rady 2010/718/EU (1) pozbyl ostrov Svatý Bartoloměj dne 1. ledna 2012 status nejvzdálenějšího regionu Evropské unie a nabyl statusu zámořské země a území podle části čtvrté Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Francouzská republika se zavázala uzavřít dohody nezbytné k ochraně zájmů Unie v rámci nového statusu, tak aby mimo jiné zajistila, že mechanismy směrnice Rady 2011/16/EU (2) a směrnice Rady 2003/48/ES (3) se použijí po této změně statusu rovněž v případě ostrova Svatý Bartoloměj.

(2)

Na základě zmocnění, které jí bylo poskytnuto Radou dne 20. října 2011, vyjednala Komise s Francouzskou republikou Dohodu mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti zdanění úspor a správní spolupráce v oblasti daní společenstvím Svatý Bartoloměj (dále jen „dohoda“).

(3)

Účelem dohody je zaručit, aby se mechanismy směrnic 2011/16/EU a 2003/48/ES, týkající se zejména boje proti přeshraničním podvodům a daňovým únikům, na ostrov Svatého Bartoloměje uplatňovaly i navzdory změně jeho statusu.

(4)

Dohoda by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího pozdějšího uzavření,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/3

(1)

Dne 30. listopadu 2006 přijala Rada nařízení (ES) č. 1801/2006 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (1).

(2)

Unie s Mauritánskou islámskou republikou vyjednala nový protokol (dále jen „nový protokol“), který uděluje plavidlům EU rybolovná práva ve vodách spadajících pod jurisdikci nebo svrchovanost Mauritánie ve věcech rybolovu.

(3)

Nový protokol byl podepsán na základě rozhodnutí Rady 2013/827/EU (2) a je prováděn prozatímně ode dne svého podpisu.

(4)

Nový protokol by měl být schválen,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/4

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (1) požaduje, aby opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, byla stanovena s ohledem na dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, a zejména na zprávu vypracovanou Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů.

(2)

Je povinností Rady přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo oblast rybolovu, s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (ES) č. 2371/2002.

(3)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty a na zajištění spravedlivého zacházení pro všechna odvětví rybolovu, jakož i s ohledem na názory vyjádřené v průběhu konzultací se zúčastněnými subjekty, zejména na jednáních dotčených regionálních poradních sborů.

(4)

Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měla být rybolovná práva určena v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Omezení odlovu a intenzity rybolovu pro populace tresky obecné v Baltském moři by tedy měla být stanovena v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (2) (dále jen „plán pro tresku obecnou v Baltském moři“).

(5)

S ohledem na vědecká doporučení lze zavést pružnost v řízení intenzity rybolovu v rámci plánu pro tresku obecnou v Baltském moři, aniž by se ohrozily cíle tohoto plánu a aniž by výsledkem bylo zvýšení úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato pružnost by umožnila efektivnější řízení intenzity rybolovu v případech, kdy kvóty nejsou mezi loďstvo členského státu rozděleny rovnoměrně, a usnadnila by rychlé reakce na výměny kvót. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby přidělily plavidlům plujícím pod jejich vlajkou dodatečné dny nepřítomnosti v přístavu, pokud je stejný počet dnů odejmut jiným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.

(6)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení by se mělo vztahovat nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (3), a zejména ustanovení týkající se zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto třeba upřesnit kódy týkající se vykládek populací, na něž se vztahuje toto nařízení, které mají členské státy používat při předávání údajů Komisi.

(7)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 847/96 (4) je nezbytné určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(8)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, je důležité otevřít loviště, na která se vztahuje toto nařízení, od 1. ledna 2014. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení,

a)

„oblastmi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ zeměpisné oblasti uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 (5);

b)

„Baltským mořem“ subdivize ICES 22–32;

c)

„plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované v Unii;

d)

„celkovým přípustným odlovem“ (dále jen „TAC“) množství, které lze každoročně odlovit z každé populace;

e)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)

„dnem nepřítomnosti v přístavu“ každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož plavidlo není přítomno v přístavu.

a)

výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

přerozdělení provedená podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e)

odpočty provedené podle článků 37, 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/13

(1)

Dne 25. března 2013 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví sazba úpravy přímých plateb podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (1) v kalendářním roce 2013. Jelikož Evropský parlament a Rada danou úpravu podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 do 30. června nestanovily, stanovila Komise v souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (2) tuto úpravu sama v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 964/2013 (3).

(2)

Prognózy pro přímé platby a výdaje související s trhem uvedené v návrhu Komise č. 2 na změnu návrhu rozpočtu na rok 2014 ukazují, že částku finanční kázně, která byla zohledněna v návrhu rozpočtu na rok 2014, je třeba upravit. Uvedený návrh na změnu návrhu rozpočtu byl formulován s přihlédnutím k částce finanční kázně ve výši 902,9 milionu EUR, včetně částky pro rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství.

(3)

Komise dne 16. října 2013 přijala návrh nařízení Rady s cílem stanovit další sazbu úpravy přímých plateb pro kalendářní rok 2013 na základě čl. 18 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(4)

Komise je na základě čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 zmocněna stanovit úpravy a tento článek využila jako základ pro prováděcí nařízení (ES) č. 964/2013.

(5)

V čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 se stanoví, že Rada může do 1. prosince na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit sazbu úpravy přímých plateb. Avšak s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. května 2008 ve věci C-133/06 (4) již nelze daný právní základ zákonným způsobem použít.

(6)

V souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie může Rada přijmout opatření stanovující podporu. Tento právní základ by proto měl být v rámci finanční kázně využit ke stanovení sazby úpravy přímých plateb, které se mají poskytnout zemědělci na základě žádosti o podporu.

(7)

Obecně platí, že zemědělcům, kteří předkládají žádost o podporu pro přímé platby za jeden kalendářní rok (N), se částky vyplácejí ve stanovené lhůtě v daném rozpočtovém roce (N + 1). Členské státy však mohou nad rámec této lhůty za určitých podmínek vyplácet zemědělcům opožděné platby bez časového omezení. Tyto opožděné platby mohou spadat do pozdějšího rozpočtového roku. Jestliže se na daný kalendářní rok vztahuje finanční kázeň, sazba úpravy by neměla být uplatněna na platby, pro které byly předloženy žádosti o podporu v jiných kalendářních letech nežli v tom, na který se vztahuje finanční kázeň. V zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci je proto třeba stanovit, že sazba úpravy by se měla použít pouze na platby, pro něž byly předloženy žádosti o podporu v kalendářním roce, na který se vztahuje finanční kázeň, bez ohledu na to, kdy jsou platby zemědělcům poskytnuty.

(8)

V politické dohodě o reformě společné zemědělské politiky ze dne 26. června 2013 bylo rozhodnuto, že finanční kázeň se bude vztahovat na přímé platby nad 2 000 EUR. Kromě toho bylo rovněž dohodnuto, že náhrada případných nevyužitých prostředků na konci rozpočtového roku by měla být zemědělcům vyplacena v následujícím roce, a to v závislosti na finanční kázni. Za účelem zajištění jednotnosti je vhodné stanovit stejnou prahovou hodnotu pro nadcházející roky. Finanční kázeň by se podobným způsobem měla vztahovat na kalendářní rok 2013, aby byl zajištěn soulad s tím, co bylo dohodnuto používat v budoucnosti; proto je třeba stanovit použití sazby úpravy pouze u částek přesahujících 2 000 EUR.

(9)

V čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví, že by se finanční kázeň, v rámci použití plánu zvýšení podle článku 121 uvedeného nařízení na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech ve smyslu čl. 2 písm. g) uvedeného nařízení, neměla použít na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb v jiných členských státech. Vzhledem k tomu, že se na přímé platby v Bulharsku a Rumunsku v kalendářním roce 2013 stále použije plán zvýšení, sazba úpravy, která má být určena podle tohoto nařízení, by se na platby zemědělcům v těchto členských státech neměla použít.

(10)

Nařízení (ES) č. 73/2009 bylo pozměněno aktem o přistoupení Chorvatska. Jelikož se na Chorvatsko v kalendářním roce 2013 použije plán zvýšení stanovený v článku 121 nařízení (ES) č. 73/2009, sazba úpravy, kterou určí toto nařízení, by se na platby zemědělcům v Chorvatsku neměla použít.

(11)

Aby se zajistilo použití upravené sazby ode dne stanoveného v nařízení (ES) č. 73/2009, kdy by mělo být zahájeno poskytování plateb zemědělcům, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. prosince 2013.

(12)

Nová sazba úpravy by se měla zohlednit při výpočtu všech plateb, které mají být poskytnuty zemědělci na žádost o podporu předloženou pro kalendářní rok 2013. Z důvodu přehlednosti by proto prováděcí nařízení (EU) č. 964/2013 mělo být zrušeno,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/15

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (1) požaduje, aby opatření Unie, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, byla stanovena s ohledem na dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, a zejména na zprávu vypracovanou Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů.

(2)

Nařízením Rady (ES) č. 754/2009 (2) Rada vyloučila některé skupiny plavidel z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 (3). Povolená intenzita rybolovu pro plavidla, na něž se tento režim uplatňuje, v současné době vyplývá z přílohy IIA nařízení Rady (EU) č. 39/2013 (4) a z přílohy IIA nařízení Rady (EU) č. 40/2013 (5).

(3)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) vydala v červnu roku 2013 doporučení pro rok 2014 týkající se štikozubce severního. V tomto doporučení ICES uvedla, že biomasa této populace dosáhla v roce 2013 rekordní výše a kromě toho se u ní v posledních letech výrazně snížila míra úmrtnosti způsobené rybolovem. ICES uvedla, že v roce 2014 lze TAC zvýšit o 49 % na 81 846 tun. S ohledem na toto doporučení vzneslo Irsko a Španělsko požadavek, aby byl platný TAC pro tuto populaci zvýšen v průběhu roku z 55 105 tun na 69 440 tun, aby bylo dosaženo objemu vykládek, které podle odhadů ICES odpovídají stávající míře úmrtnosti způsobené rybolovem, jež je zase v souladu s maximálním udržitelným výnosem. Tento požadavek je považován za přijatelný s ohledem na závazek dotčených členských států, že pomocí důsledné kontroly příslušného rybolovu zajistí konstantní intenzitu rybolovu, a tedy i míru úmrtnosti způsobené rybolovem.

(4)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Španělska, která loví západně od Skotska, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu vyplývajícího z nařízení (ES) č. 1342/2008. Na základě informací, které Španělsko poskytlo v roce 2013, nebyl VTHVR schopen posoudit, zda jsou podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 1342/2008 splněny i během období řízení v roce 2012. Je proto vhodné tuto skupinu španělských plavidel do uvedeného režimu intenzity rybolovu znovu zahrnout. Nařízení (ES) č. 754/2009 a příloha IIA nařízení (EU) č. 39/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Francie, která loví v Severním moři, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu vyplývajícího z nařízení (ES) č. 1342/2008. VTHVR dospěl na základě informací, které mu Francie poskytla v roce 2013, k závěru, že úlovky uvedených plavidel překročily stanovený limit. Je proto vhodné tuto skupinu francouzských plavidel do uvedeného režimu intenzity rybolovu znovu zahrnout. Nařízení (ES) č. 754/2009 a příloha IIA nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Spojeného království, která loví hřebenatky (Aequipecten opercularis) v Irském moři v okolí ostrova Man, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008. V důsledku matematické chyby však toto vyloučení není zohledněno ve stropech intenzity rybolovu uvedených v příloze IIA nařízení (EU) č. 39/2013. Nařízení (EU) č. 39/2013 je proto třeba odpovídajícím způsobem opravit.

(7)

Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 (6) stanoví omezení odlovu na rok 2013 a 2014, pokud jde o seznam hlubinných druhů žraloků. Komise požádala Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES) o poradní stanovisko ohledně toho, zda je vhodné provést revizi tohoto seznamu. ICES dospěla k závěru, že jsou k dispozici dostatečné vědecké informace, které podporují vyloučení máčky černoústé (Galeus melanostomus) ze seznamu hlubinných druhů žraloků a zahrnutí všech druhů rodu Centrophorus (Centrophorus spp.) na tento seznam. Nařízení (EU) č. 1262/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

V souladu s výsledkem konzultací, které proběhly mezi pobřežními státy ohledně řízení makrely obecné, tresky modravé, atlantsko-skandinávského sledě obecného a tresky jednoskvrnné v Severním moři, může Unie svým plavidlům povolit rybolov až do výše 10 % nad rámec kvóty stanovené pro Unii pod podmínkou, že jakékoli množství využité nad rámec této kvóty bude odečteno od její kvóty pro rok 2014. Podobně může Unie v roce 2014 využít nevyužitého množství až do výše 10 % kvóty stanovené pro Unii v roce 2013. Je vhodné umožnit takovou flexibilitu při stanovování těchto rybolovných práv za účelem zajištění rovných podmínek pro plavidla Unie, a to tak, že se dotčeným členským státům povolí rozhodnout se pro využití kvóty flexibility. V případech, kdy se členský stát nerozhodne pro využití kvóty flexibility pro určitou populaci, je vhodné, aby články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nadále platily v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 40/2013.

(9)

Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání konaném v roce 2013 rozhodnutí, které je určeno k ochraně žraloka dlouhoploutvého a je použitelné na rybářská plavidla zapsaná do rejstříku IOTC oprávněných plavidel, neboť jako prozatímní pilotní opatření zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla žraloka dlouhoploutvého nebo části upravených těl. Uvedené rozhodnutí stanoví výjimku pro drobný rybolov, konkrétně pro rybářská plavidla, která se účastní rybolovných činností ve výlučné ekonomické zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují. Nařízení (EU) č. 40/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) přijala na svém výročním zasedání konaném v roce 2010 doporučení omezit počet plavidel, která aktivně loví jihotichomořského tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy jižně od 20° j. š. V důsledku toho by se mělo zajistit, aby plavidla Unie tento druh v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. ani nadále nelovila. Nařízení (EU) č. 40/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Rybolovná práva pro plavidla Unie v norských vodách a pro norská plavidla ve vodách Unie se stanoví každý rok na základě konzultací o rybolovných právech, které se konají v souladu s dvoustrannou dohodou o rybolovu uzavřenou s Norskem (7). Než byly ukončeny tyto konzultace o dohodách pro rok 2013, stanovilo nařízení (EU) č. 40/2013 pro příslušné populace prozatímní rybolovná práva. Konzultace s Norskem byly ukončeny dne 18. ledna 2013 a nařízení Rady (EU) č. 297/2013 (8) pozměnilo příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 40/2013. Populace mníkovce bělolemého ve vodách Norska oblasti IV však byla v důsledku chyby vyloučena z působnosti nařízení (EU) č. 297/2013. Množství tresky modravé, jež může Norsko odlovit ve vodách Unie oblastí II, IVa, V, VI severně od 56° 30′ s. š. a oblasti VII západně od 12° z. d., navíc neodráželo schválený zápis z konzultací s touto zemí. Příloha IA nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Byla zjištěna chyba v počtu plavidel a kapacitě přidělené Unii a schválené pro účely lovu mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy IOTC. Příloha VI nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena.

(13)

V souladu s aktem o přistoupení z roku 2012 a v návaznosti na přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 by ustanovení o přidělení rybolovných práv přidělených v roce 2013 na úrovni Unie Chorvatsku měla být zahrnuta do příslušných nástrojů Unie. Omezení týkající se lovné kapacity a kapacity chovu tuňáka obecného v Chorvatsku, která jsou doplněna tímto nařízením, vycházejí z ustanovení plánu obnovy populace tuňáka obecného pro Chorvatsko do roku 2013 podle Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Dále v souladu s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (9) má každý členský stát zajistit, aby jeho lovná kapacita odpovídala jeho kvótě.

(14)

Ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení intenzity rybolovu by se měla použít ode dne 1. února 2013. Ustanovení týkající se omezení odlovu by se měla použít ode dne 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení týkajících se WCPFC a IOTC, která by se měla použít od okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost. Ustanovení vložená v důsledku přistoupení Chorvatska k Evropské unii by se měla použít ode dne přistoupení. Tímto zpětným účinkem nebude dotčena zásada právní jistoty, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána. Jelikož mají změny režimů intenzity rybolovu přímý vliv na hospodářské činnosti dotčených loďstev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Flexibilita při stanovování rybolovných práv některých populací

1.   Tento článek se vztahuje na tyto populace:

2.   U kterékoli z populací uvedených v odstavci 1 může členský stát rozhodnout o zvýšení původní kvóty stanovené v příloze I až o 10 %. Dotčený členský stát své rozhodnutí písemně oznámí Komisi. Na základě tohoto oznámení se zvýšená kvóta považuje za kvótu přidělenou danému členskému státu pro rok 2013.

3.   Veškerá množství využitá v roce 2013 v rámci této zvýšené kvóty, která překračují původní kvótu, se pro účely výpočtu kvóty dotčeného členského státu pro příslušnou populaci v roce 2014 odečítají, a to na základě počtu tun.

4.   Veškerá množství nevyužitá v rámci původní kvóty až do výše 10 % této kvóty se pro účely výpočtu kvóty dotčeného členského státu pro příslušnou populaci v roce 2014 přičítají.

5.   Jakákoli množství, která byla předmětem výměn s jinými členskými státy podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002, jakož i jakákoli množství, která byla odečtena v souladu s články 37, 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009, budou zohledněna pro účely určení využitých a nevyužitých množství podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.

6.   Pokud členský stát využil možnosti podle odstavce 2 ve vztahu k určité populaci, nepoužijí se u daného členského státu na danou populaci články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96.“

2)

V čl. 10 odst. 2 se slova „v příloze I tohoto“ nahrazují slovy „v tomto“.

3)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Žraloci

1.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla liškounů všech druhů čeledi Alopiidae nebo části jejich upravených těl.

2.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) nebo části jejich upravených těl, s výjimkou plavidel, jejichž celková délka je méně než 24 metrů a která provádějí pouze rybolovné činnosti ve výlučné hospodářské oblasti členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že je jejich úlovek určen výlučně k místní spotřebě.

3.   Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 poraněny. Takové ryby se neprodleně vypouštějí.“

4)

Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Podmínky pro rybolov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a jihotichomořského tuňáka křídlatého

1.   Členské státy zajistí, aby se počet dnů rybolovu přidělených plavidlům s košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nezvýšil.

2.   Plavidla EU neprovádějí cílený odlov jihotichomořského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v části oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š.“

5)

Příloha IA se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

6)

Příloha ID se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

7)

Příloha IIA se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.

8)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.

9)

Příloha VI se mění v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení.

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/30

(1)

Žádost o zápis názvu „Slovenski med“ do rejstříku předložená Slovinskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/32

(1)

Žádost o zápis názvu „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ zapsán do rejstříku,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/34

(1)

Nařízením (EU) č. 1151/2012 bylo zrušeno a nahrazeno nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Žádost o zápis názvu „Pâté de Campagne Breton“ předložená Francií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Nizozemsko podalo v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006 proti zápisu námitku. Tato námitka byla shledána přípustnou podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(4)

Námitka se týkala především nedodržení podmínek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006, konkrétně skutečnosti, že surovina, tedy vepřové maso, musí pocházet z plemen prasat, která jsou uznána ve Francii, a že nepodléhá objektivním jakostním kritériím.

(5)

Dopisem ze dne 24. října 2012 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby přistoupily k příslušným jednáním.

(6)

Francie a Nizozemsko dospěly ve stanovené šestiměsíční lhůtě k dohodě. Podle dohody byly specifikace a jednotný dokument mírně pozměněny; byly vymazány odstavce týkající se genetické výbavy prasat a nahrazeny objektivními kritérii, která zakládají příčinný vztah mezi jakostí vepřového masa a kvalitou finálního výrobku.

(7)

Název „Pâté de Campagne Breton“ by se proto měl zapsat do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení; je třeba upravit jednotný dokument a zveřejnit toto pozměněné znění,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/40

(1)

Nařízením (EU) č. 1151/2012 bylo zrušeno a nahrazeno nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Žádost o zápis názvu „Orkney Scottish Island Cheddar“ předložená Spojeným královstvím byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Sdružení Dairy Australia, Dairy Companies Association of New Zealand, jakož i Consortium for Common Food Names podala v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006 proti tomuto navrhovanému zápisu námitky. Tyto námitky byly shledány přípustnými na základě čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(4)

V rámci výše zmíněných námitek je zejména zdůrazňováno, že zápis předmětného názvu by ohrozil existenci názvů, ochranných známek nebo produktů, které byly v souladu s právem na trhu po dobu nejméně pěti let před datem zveřejnění námitek podle čl. 6 odst. 2, a že název navrhovaný k zápisu je druhový.

(5)

Dopisem ze dne 20. března 2013 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby přistoupily k příslušným jednáním.

(6)

Mezi Spojeným královstvím a stranami, které vznesly námitky, došlo v požadované tříměsíční lhůtě k dohodě, která byla oznámena Komisi dne 8. července 2013.

(7)

Z výše uvedených konzultací vyplývá, že hlavním předmětem obav stran, které podaly námitky, je status samotného termínu „Cheddar“ obsaženého ve složeném názvu „Orkney Scottish Island Cheddar“. Ochrana, kterou požaduje výrobce, se však týká pouze uvedeného složeného názvu jako celku. Podle čl. 13 odst. 1 posledního pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 se na území Unie může nadále používat název „Cheddar“, jsou-li dodržovány platné zásady a předpisy právního řádu Unie.

(8)

Název „Orkney Scottish Island Cheddar“ by proto měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/42

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U penthiopyradu byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny rozhodnutím Komise 2010/466/EU (3).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Spojené království dne 10. prosince 2009 od společnosti LKC UK Ltd žádost o zařazení účinné látky penthiopyradu do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím 2010/466/EU bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky této účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadatelem. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 31. ledna 2012 návrh zprávy o hodnocení.

(4)

Uvedený návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad předložil Komisi svůj závěr o přezkumu hodnocení rizik účinné látky penthiopyradu z hlediska pesticidů (4) dne 7. února 2013. Návrh zprávy o hodnocení a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 3. října 2013 v podobě zprávy Komise o přezkoumání penthiopyradu.

(5)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující penthiopyrad mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 5 odst. 3 směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Proto je vhodné penthiopyrad schválit.

(6)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit některé podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(7)

Před schválením je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze schválení vyplynou.

(8)

Aniž jsou v důsledku schválení dotčeny povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009, mělo by vzhledem k specifické situaci vzniklé přechodem od směrnice 91/414/EHS k nařízení (ES) č. 1107/2009 platit následující. Členským státům by po schválení mělo být poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících penthiopyrad. Členské státy by případně měly povolení změnit, nahradit nebo odejmout. Odchylně od uvedené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III, jak je stanoveno ve směrnici 91/414/EHS, mělo být pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé navrhované použití v souladu s jednotnými zásadami poskytnuto delší období.

(9)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 (5), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I uvedené směrnice, a s nařízeními schvalujícími účinné látky však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (6) měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

pokud přípravek obsahuje penthiopyrad jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. října 2015, nebo

b)

pokud přípravek obsahuje penthiopyrad jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. října 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušném aktu nebo aktech, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo jimiž se příslušná látka nebo látky schvalují, podle toho, co nastane později.

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/47

(1)

Podle čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 jsou velitelé rybářských plavidel EU o celkové délce 12 metrů nebo větší provozující lov populací, na které se vztahuje víceletý plán, kteří jsou povinni elektronicky zaznamenávat údaje z lodního deníku rybolovu, povinni oznámit příslušným orgánům svého členského státu vlajky nejméně čtyři hodiny před odhadovaným časem vplutí do přístavu, že hodlají provést vykládku.

(2)

Podle čl. 17 odst. 2, hodlají-li rybářská plavidla Unie vplout do přístavu v jiném členském státě než ve svém členském státě vlajky, jsou příslušné orgány členského státu jejich vlajky povinny zaslat příslušným orgánům pobřežního členského státu elektronické předchozí oznámení ihned po jeho obdržení.

(3)

Podle čl. 17 odst. 6 může Komise stanovit jinou lhůtu pro podání oznámení mimo jiné s ohledem na druh produktů rybolovu a na vzdálenost mezi lovišti, místy vykládky a přístavy, kde jsou dotyčná plavidla zaregistrována.

(4)

Dne 28. září 2012 požádalo Španělsko, aby se lhůta pro podání oznámení podle čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 zkrátila na nejméně dvě a půl hodiny pro plavidla plující pod vlajkou Španělska provozující lov populací štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova. Z různých loďstev provozujících činnost podle plánu se pro rybolov v Kantaberském moři a na severozápadě Iberského poloostrova žádost týká trawlerů pro lov při dně, plavidel lovících pomocí sítí, plavidel lovících při dně na dlouhou lovnou šňůru, zatímco ve vodách Portugalska se žádost vztahuje na trawlery pro lov při dně.

(5)

Na populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova se vztahuje víceletý plán stanovený v nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (2).

(6)

Z prostorových údajů poskytnutých Španělskem vyplývá, že specifická loďstva plující pod vlajkou Španělska uvedená ve 4. bodě odůvodnění provozují zpravidla rybolov v lovištích, která jsou vzdálena méně než čtyři hodiny od přístavů pro vykládku. Na druhou stranu se tyto přístavy pro vykládku nacházejí vždy ve vzdálenosti méně než dvě a půl hodiny od španělských kontrolních orgánů. Pokud by tedy byla dotyčná plavidla vybrána k inspekci, měla by lhůta nejméně dvou a půl hodin pro podání předchozího oznámení umožnit dotčeným kontrolním orgánům příslušnou inspekci provést. Lhůtu pro podání předchozího oznámení je proto vhodné zkrátit na nejméně dvě a půl hodiny.

(7)

Z důvodu rovného zacházení by se tatáž zkrácená lhůta pro podání předběžného oznámení měla vztahovat i na plavidla ostatních členských států, která hodlají ve španělských přístavech provést vykládku.

(8)

Španělsko by mělo posoudit dopad zkrácené lhůty pro podání oznámení na kontrolu vykládek z dotčených plavidel rok poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a Komisi by o tom mělo předložit zprávu. Uplatňování zkrácené lhůty pro podání předběžného oznámení bude Komise sledovat s ohledem na účinnou inspekci příslušných plavidel prováděnou vnitrostátními kontrolními orgány. Pokud na základě zjištění ze zprávy předložené Španělskem nebo na základě ověřování, inspekcí a auditů provedených Komisí v rámci hlavy X nařízení (ES) č. 1224/2009 vyjde najevo, že zkrácená lhůta pro podání oznámení nestačí k zajištění náležité kontroly vykládek ze strany Španělska, provede Komise odpovídajícím způsobem revizi této lhůty.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

trawlery pro lov při dně (TR), plavidla lovící pomocí sítí (GN) a plavidla lovící při dně na dlouhou lovnou šňůru (LL), jež provozují v Kantaberském moři a na severozápadě Iberského poloostrova (divizích ICES VIIIc a IXa) lov populací štikozubce novozélandského a humra severského, na které se vztahuje víceletý plán stanovený nařízením (ES) č. 2166/2005;

b)

trawlery pro lov při dně (TR), jež provozují ve vodách Portugalska (divize ICES IXa) lov populací štikozubce novozélandského a humra severského, na které se vztahuje víceletý plán stanovený nařízením (ES) č. 2166/2005.

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/49

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

22.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/51

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,