14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/10

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1143/2013

ze dne 13. listopadu 2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1031/2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, zejména s cílem uvést na seznam dražební platformu, kterou jmenuje Německo

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 3d odst. 3 a čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Členské státy, které se neúčastní společného postupu podle čl. 26 odst. 1 a 2 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (2), mohou jmenovat své vlastní dražební platformy pro dražbu svého podílu objemu povolenek, na které se vztahuje kapitola II a III směrnice 2003/87/ES. Podle čl. 30 odst. 5 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1031/2010 je jmenování těchto dražebních platforem podmíněno uvedením příslušné dražební platformy na seznamu v příloze III uvedeného nařízení.

(2)	V souladu s čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) č. 1031/2010 oznámilo Německo Komisi rozhodnutí neúčastnit se společného postupu podle čl. 26 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a jmenovat svou vlastní dražební platformu.

(3)	Dne 15. března 2013 oznámilo Německo Komisi úmysl jmenovat European Energy Exchange AG (dále jen „EEX“) dražební platformou podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010.

(4)	Dne 20. března 2013 předložilo Německo oznámení Výboru pro změnu klimatu zřízenému podle článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (3).

(5)	S cílem zajistit, aby navrhované jmenování EEX dražební platformou podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010 bylo slučitelné s požadavky uvedeného nařízení a bylo v souladu s cíli stanovenými v čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, je třeba stanovit pro EEX řadu podmínek a povinností.

(6)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1031/2010 se vyžaduje, aby jmenovaná dražební platforma zajistila plný, náležitý a spravedlivý přístup malých a středních podniků k podávání nabídek v dražbách a přístup malých producentů emisí k podávání nabídek v dražbách. Za uvedeným účelem by EEX měla poskytnout těmto malým a středním podnikům a malým producentům emisí transparentní, úplné a aktuální informace o možnostech přístupu na dražby konané EEX pro Německo, včetně všech nezbytných praktických pokynů, jak nejlépe těchto možností využít. Tyto informace by měly být veřejně přístupné na internetových stránkách EEX. Kromě toho by EEX měla podat subjektu sledujícímu dražby, který má být jmenován podle čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 1031/2010, zprávu o tom, do jaké míry splnila dané požadavky, včetně hlediska geografického pokrytí, a v nejvyšší míře při tom zohlednit doporučení subjektu sledujícího dražby, aby se zajistilo splnění jejích povinností podle čl. 35 odst. 3 písm. a) a b) uvedeného nařízení.

(7)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. e) nařízení (EU) č. 1031/2010 musí členské státy při jmenování dražební platformy zohlednit míru, do jaké jsou uchazeči schopni zabránit narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu včetně trhu s uhlíkem. Zejména by dražební platforma neměla mít možnost využívat smlouvy o jmenování ke zvýšení konkurenceschopnosti, pokud jde o jiné její činnosti, především pak o sekundární trh, jejž organizuje. Dražební platforma by měla uchazečům o pozici nabízejících poskytnout možnost získat povolení k podávání nabídek v dražbách, aniž by se museli stát členem burzy nebo účastníkem sekundárního trhu, jejž platforma organizuje, nebo jakýmkoli jiným obchodním místem provozovaným jí samotnou nebo jakoukoli třetí stranou.

(8)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. h) nařízení (EU) č. 1031/2010 musí členské státy při jmenování dražební platformy zohlednit míru, do jaké jsou zajištěna vhodná opatření, na jejichž základě musí dražební platforma předat všechen hmotný a nehmotný majetek nezbytný ke konání dražeb jejím nástupcem. Tato opatření by měla být jasně a včas stanovena ve výstupní strategii, kterou by měl přezkoumat subjekt sledující dražby. Tuto výstupní strategii by měla vypracovat nejen EEX jmenovaná Německem, ale i všechny ostatní dražební platformy, přičemž by měly v co nejvyšší míře zohlednit stanovisko subjektu sledujícího dražby.

(9)	Vzhledem k získaným zkušenostem by měla být pozměněna ustanovení nařízení (EU) č. 1031/2010 týkající se zadávacích řízení pro jmenování dražebních platforem a subjektu sledujícího dražby, jakož i konání dražeb.

(10)	Vzhledem k tomu, že povolenky musí být dodány do pěti dnů po dražbě a vzhledem k tomu, že samotné povolenky jsou obchodovatelné, není třeba, aby byl obchodovatelný dražený produkt.

(11)

V některých případech má dražební platforma povinnost konzultovat subjekt sledující dražby. Tyto konzultace zakládají pro subjekt sledující dražby odpovědnost. S cílem zmírnit tuto odpovědnost, zejména v urgentních případech, by konzultující dražební platformě mělo být umožněno přijmout plánované opatření ještě před získáním stanoviska subjektu sledujícího dražby. Povinnost dražební platformy přihlédnout v co nejvyšší míře ke stanovisku subjektu sledujícího dražby by měla zůstat zachována.

(12)

Mělo by se rovněž přezkoumat vytváření kalendářů dražeb. Zaprvé není v praxi proveditelné ani nutné vytvářet kalendáře dražeb již v únoru nebo březnu roku předcházejícího dražbě. Zadruhé by objem dražený v dražbách pořádaných v srpnu měl být poloviční ve srovnání s objemem draženým v jiných měsících roku, čehož lze dosáhnout pořádáním menšího počtu dražeb a rovněž dražením menšího objemu povolenek. Zatřetí by článek 3d směrnice 2003/87/ES, který stanoví objemy a podíl povolenek členských států v oblasti letectví, které mají být draženy, a ustanovení nařízení (EU) č. 1031/2010 týkající se ročního objemu povolenek v oblasti letectví, které mají být draženy, měly brát v úvahu nejistoty, pokud jde o některé vlivné faktory určující tyto objemy a podíly. Kromě toho je vzhledem k nejistému výsledku mezinárodních jednání opodstatněná větší flexibilita, pokud jde o rozložení objemu povolenek v oblasti letectví, které mají být draženy, v průběhu daného kalendářního roku. Začtvrté by v případě několika po sobě následujících zrušení měly být povolenky rozloženy do většího počtu dražeb, než jsou následující čtyři plánované. A konečně by měla být doplněna ustanovení týkající se kalendáře dražeb pro dražby prostřednictvím společné dražební platformy pro členský stát, který se rozhodl nepřipojit se ke společnému postupu, který však musí využívat společnou dražební platformu, dokud nejmenuje svou vlastní. Tato ustanovení by měla odrážet možnost vytvoření kalendářů dražeb dražebními platformami jmenovanými takovými členskými státy.

(13)

Povolení k dražbám nesmí záviset na členství nebo účastnictví na sekundárním trhu organizovaném dražební platformou nebo jakémkoli jiném obchodním místě provozovaném dražební platformou nebo jakoukoli třetí stranou. Tento požadavek by měl platit pro všechny dražební platformy, nikoli jen pro dražební platformy jmenované členskými státy, které se neúčastní společného postupu zadání společných dražebních platforem.

(14)

Pokud je z nějakého důvodu hlavní přístupový prostředek k dražební platformě nepřístupný, může dražební platforma nabídnout jeden nebo více alternativních prostředků pro přístup ke svým dražbám za předpokladu, že tyto alternativní přístupové prostředky jsou bezpečné a spolehlivé a že jejich používání nevede k diskriminaci nabízejících. Aby se vyloučily veškeré nejasnosti, je třeba upřesnit, že členské státy mohou pro dražební platformu stanovit povinnost nabízet takové alternativní prostředky.

(15)

Uplatňování zákazu, jenž se vztahuje na členské státy a týká se sdělování důvěrných informací osobám vykonávajícím práci pro dražitele, by mohlo být neproveditelné nebo by mohlo mít nepříznivý dopad na účinnost práce jmenovaného dražitele nebo osob vykonávajících práci pro dražitele. Dražitelé hrají při konání dražeb pouze omezenou úlohu a existuje řada opatření ke zmírnění rizika obchodování zasvěcených osob, včetně opatření vztahujících se na případy, v nichž by dražitel nebo osoby vykonávající práci pro dražitele mohli mít přístup k důvěrným informacím. V této souvislosti je úplný zákaz nepřiměřený. Členské státy by však přesto měly mít povinnost zajistit, aby jmenovaný dražitel měl k dispozici vhodná opatření k zamezení obchodování zasvěcených osob předtím, než tyto důvěrné informace poskytnou.

(16)	Oznámení členským státem, který se neúčastní společného postupu zadání společných dražebních platforem, týkající se platformy, kterou zamýšlí jmenovat, nemůže obsahovat úplný kalendář dražeb, mělo by však obsahovat informace potřebné pro koordinaci kalendářů dražeb později.

(17)	Pro účely přezkumu nařízení (EU) č. 1031/2010 by měla být využita zpráva subjektu sledujícího dražby týkající se dražby plánované na rok 2014, jejíž vydání se očekává na začátku následujícího roku.

(18)

Nařízení (EU) č. 1031/2010 stanoví, že dražební platforma musí být regulovaným trhem. S cílem využít relevantních zkušeností a odborných znalostí a zmírnit rizika související s prováděním dražeb je vhodné upřesnit, že by se mělo jednat o regulovaný trh, jehož organizátor organizuje trh s povolenkami nebo deriváty povolenek.

(19)	Vzhledem k tomu, že náklady na subjekt sledující dražby mohou být hrazeny z výnosů z dražeb, může být pro dražební platformu žádoucí jednat jako platební agent hradící náklady na tento subjekt.

(20)

Omezené zadávací řízení pro jmenování subjektu sledujícího dražby nevyústilo v zadání zakázky, neboť v rámci tohoto společného zadávacího řízení nepodali žádost o účast žádní uchazeči. V souvislosti s novým řízením bude třeba zabývat se složitými otázkami, jako je například volba nabídkového řízení, forma zakázky a přesný popis úkolů, jejichž řešení vyžaduje čas. Nepřítomnost subjektu sledujícího dražbu nicméně nepředstavuje riziko pro konání dražeb v takovém rozsahu, že by měly být pozastaveny do doby, kdy bude tento subjekt jmenován.

(21)	Dražební platforma může povolit předkládání elektronické žádosti o povolení k podávání nabídek, ale měla by rovněž mít možnost stanovit povinnost předkládání takové žádosti v tištěné podobě.

(22)

V případě, že dražební platforma jmenovaná členským státem, který se neúčastní společného postupu pro zadání společných dražebních platforem, není schopna zajistit konání dražeb, dotčený členský stát by se měl ohledně dražby svého podílu na objemu povolenek určených k dražbě obrátit na společnou dražební platformu. Je třeba uvést, že ujednání mezi společnou dražební platformou a dražiteli jmenovanými těmito členskými státy je třeba přijmout bezprostředně před zahájením dražby na společné dražební platformě, ne však dříve.

(23)	Všechny dražební platformy by měly určit výstupní strategii a konzultovat ji se subjektem sledujícím dražby. Tato povinnost by se neměla vztahovat výhradně na dražební platformy jmenované členskými státy, které se neúčastní společného postupu ke jmenování společných dražebních platforem.

(24)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu.

(25)	Smlouva uzavřená mezi Německem a EEX jakožto prozatímní alternativní dražební platformou vyprší v prosinci 2013. S ohledem na zajištění předvídatelných a včasných dražeb EEX by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(26)	Nařízení (EU) č. 1031/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1031/2010 se mění takto:

1)	V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Povolenky jsou nabízeny k prodeji na dražební platformě prostřednictvím standardizovaných elektronických smluv („dražený produkt“).“

V článku 7 se odstavce 7 a 8 nahrazují tímto:

„7. Před zahájením dražby určí dražební platforma metodiku pro použití odstavce 6 po konzultaci se subjektem sledujícím dražby, byl-li jmenován, a poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány uvedené v článku 56.

Mezi dvěma nabídkovými okny na téže dražební platformě může příslušná dražební platforma metodiku změnit. O této změně neprodleně uvědomí subjekt sledující dražby, byl-li jmenován, a příslušné vnitrostátní orgány uvedené v článku 56.

Příslušná dražební platforma v co nejvyšší míře přihlédne ke stanovisku subjektu sledujícího dražby, je-li poskytnuto.

8. Pokud jsou jedna nebo více dražeb následně zrušeny podle odstavců 5 nebo 6, kombinovaný objem povolenek z těchto dražeb se rovnoměrně rozdělí mezi následující dražby plánované na stejné dražební platformě.

Pokud se na povolenky vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, počet dražeb, mezi něž musí být kombinovaný dražený objem rozdělen, čtyřnásobně převyšuje počet dražeb, které byly zrušeny.

Pokud se na povolenky vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES, počet dražeb, mezi něž musí být kombinovaný dražený objem rozdělen, dvojnásobně převyšuje počet dražeb, které byly zrušeny.“

Článek 8 se mění takto:

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Za výjimečných okolností může dražební platforma po konzultaci se subjektem sledujícím dražby, byl-li jmenován, změnit časy nabídkového okna tak, že uvědomí všechny osoby, jež by touto změnou mohly být dotčeny. Příslušná dražební platforma ke stanovisku subjektu sledujícího dražby, je-li poskytnuto, v co nejvyšší míře přihlédne.“

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Objem povolenek, na které se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, určený k dražbě na dražební platformě jmenované podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 se rovnoměrně rozdělí mezi dražby konané v daném roce s tou výjimkou, že objem dražený v dražbách pořádaných v srpnu každého roku je poloviční ve srovnání s objemem draženým v dražbách pořádaných v ostatních měsících roku.

Objem povolenek, na které se vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES, určený k dražbě na dražební platformě jmenované podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 se v zásadě rovnoměrně rozdělí mezi dražby konané v daném roce s tou výjimkou, že objem dražený v srpnu každého roku je poloviční ve srovnání s objemem draženým v dražbách pořádaných v ostatních měsících roku.“

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Okolnosti bránící konání dražeb

Aniž je dotčeno případné uplatnění pravidel uvedených v článku 58, může dražební platforma dražbu zrušit, pokud je řádné konání dané dražby narušeno nebo je její narušení pravděpodobné. Pokud jsou jedna nebo více dražeb následně zrušeny, kombinovaný objem povolenek z těchto dražeb se rovnoměrně rozdělí mezi následující dražby plánované na stejné dražební platformě.

Pokud se na povolenky vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, počet dražeb, mezi něž musí být rozdělen kombinovaný dražený objem, čtyřnásobně převyšuje počet dražeb, které byly následně zrušeny.

Pokud se na povolenky vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES, počet dražeb, mezi něž musí být rozdělen kombinovaný dražený objem, dvojnásobně převyšuje počet dražeb, které byly následně zrušeny.“

Článek 11 se mění takto:

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Dražební platformy jmenované podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení určují a zveřejňují nabídková okna, jednotlivé objemy, data dražeb, jakož i dražený produkt, data platby a dodání povolenek, na které se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES a které mají být draženy v jednotlivých dražbách plánovaných na každý kalendářní rok, do 30. září předchozího roku nebo co nejdříve po tomto datu, a to po předchozí poradě s Komisí a získání jejího stanoviska. Příslušné dražební platformy ke stanovisku Komise v co nejvyšší míře přihlédnou.“

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Kalendář jednotlivých dražeb povolenek, na které se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, jež jsou pořádány jinou dražební platformou než dražebními platformami jmenovanými podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení, je určen a zveřejněn v souladu s článkem 32 tohoto nařízení.

Článek 32 se rovněž použije na dražby pořádané podle čl. 30 odst. 7 druhého pododstavce dražební platformou jmenovanou podle čl. 26 odst. 1 nebo 2.“

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Roční objemy dražených povolenek, na které se vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES

1. Objem povolenek, na které se vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES a které mají být draženy každý rok, činí 15 % předpokládaného objemu povolenek, které budou daný rok v oběhu. V případě, že je objem povolenek dražený v daném roce vyšší nebo nižší než 15 % objemu skutečně uvedeného do oběhu, objem určený k dražbě pro následující rok se upraví s ohledem na tento rozdíl. Všechny povolenky, které se nevydražily v posledním roce obchodovacího období, se draží v prvních čtyřech měsících následujícího roku.

Při určování objemu povolenek, které mají být draženy v posledním roce každého obchodovacího období, se zohlední povolenky ve zvláštní rezervě podle článku 3f směrnice 2003/87/ES.

2. Podíl povolenek každého členského státu, které mají být draženy a na které se vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES, na každý kalendářní rok v daném obchodovacím období se určí v souladu s čl. 3d odst. 3 uvedené směrnice.“

Článek 13 se mění takto:

V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Počínaje rokem 2013 dražební platformy jmenované podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení v zásadě určují a zveřejňují nabídková okna, jednotlivé objemy, data dražeb, jakož i dražený produkt, data platby a dodání povolenek, na které se vztahuje kapitola II směrnice 2003/87/ES a které mají být draženy v jednotlivých dražbách plánovaných na každý kalendářní rok, do 30. září předchozího roku nebo co nejdříve po tomto datu, a to po předchozí poradě s Komisí a získání jejího stanoviska v dané věci. Příslušné dražební platformy ke stanovisku Komise v co nejvyšší míře přihlédnou.“

b)	V odstavci 4 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní: „Článek 32 se rovněž použije na dražby pořádané podle čl. 30 odst. 7 druhého pododstavce dražební platformou jmenovanou podle čl. 26 odst. 1 nebo 2.“

Článek 16 se mění takto:

a)	Vkládá se odstavec 1a, který zní: „1a. Povolení k dražbám nesmí záviset na členství nebo účastnictví na sekundárním trhu organizovaném dražební platformou nebo jakémkoli jiném obchodním místě provozovaném dražební platformou nebo jakoukoli třetí stranou.“

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dražební platforma může nabídnout a členské státy pro ni mohou stanovit povinnost nabízet jeden nebo více alternativních prostředků pro přístup ke svým dražbám, pokud je z nějakého důvodu hlavní přístupový prostředek nepřístupný, za předpokladu, že tyto alternativní přístupové prostředky jsou bezpečné a spolehlivé a že jejich používání nevede k diskriminaci nabízejících.“

V čl. 18 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

provozovatel nebo provozovatel letadel s vkladním účtem provozovatele nebo vkladním účtem provozovatele letadel, který podává nabídky na vlastní účet, včetně mateřského podniku, dceřiného podniku nebo přidruženého podniku, jež jsou součástí stejné skupiny podniků jako provozovatel nebo provozovatel letadel;“.

10)	V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Žádost o povolení k podávání nabídek podle odstavce 1 se podává předložením vyplněného formuláře žádosti dražební platformě. Formulář žádosti a jeho zpřístupnění na internetu zajistí a spravuje příslušná dražební platforma.“

11)

Článek 22 se mění takto:

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. V případě členských států, které se neúčastní společných postupů podle čl. 26 odst. 1 a 2, dražitele jmenuje jmenující členský stát tak, aby s dražebními platformami jmenovanými podle čl. 26 odst. 1 a 2, včetně k nim připojeného systému zúčtování a systému vypořádání, uzavřel a provedl potřebná ujednání, která dražiteli umožní na těchto dražebních platformách dražit povolenky jménem jmenujícího členského státu na základě vzájemně dohodnutých podmínek v souladu s čl. 30 odst. 7 druhým pododstavcem a čl. 30 odst. 8 prvním pododstavcem.“

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy se vyvarují sdělování důvěrných informací osobám, které pro dražitele vykonávají práci, pokud toto sdělení neprovede osoba vykonávající práci nebo jednající ve prospěch členského státu v souladu se zásadou potřeby vědět při běžném výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo jejích povinností a pokud se dotčený členský neujistil, že dražitel má kromě opatření stanovených v čl. 42 odst. 1 a 2 k dispozici vhodná opatření, aby zamezil obchodování zasvěcených osob ze strany osob vykonávajících práci pro dražitele ve smyslu čl. 3 odst. 28 nebo činností zakázaných podle článku 38.“

12)

V čl. 24 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Zabrání-li vyšší moc subjektu sledujícímu dražby zcela nebo částečně ve výkonu úkolů týkajících se dané dražby, může se příslušná dražební platforma rozhodnout tuto dražbu pořádat za předpokladu, že přijme vhodná opatření k zajištění adekvátního sledování dražby ze své strany. Předcházející ustanovení platí také do okamžiku, kdy první subjekt sledující dražby jmenovaný podle odstavce 2 zahájí sledování příslušných dražeb, jak je konkrétněji specifikováno ve smlouvě o jmenování subjektu sledujícího dražby.“

13)	V článku 25 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Subjekt sledující dražby poskytne stanoviska podle čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 3, čl. 27 odst. 3 a čl. 31 odst. 1, v souladu s přílohou III. Stanoviska musí být poskytnuta v přiměřené lhůtě.“

14)

V článku 27 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Do tří měsíců od data svého jmenování předloží dražební platforma svou podrobnou výstupní strategii Komisi, která ohledně této strategie konzultuje subjekt sledující dražby. Do dvou měsíců od obdržení stanoviska subjektu sledujícího dražby podle čl. 25 odst. 6 dražební platforma přezkoumá, a v případě potřeby pozmění svou výstupní strategii, přičemž k uvedenému stanovisku v nejvyšší možné míře přihlédne.“

15)

V čl. 30 odst. 6 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

dražený produkt a jakékoliv další informace, které Komise potřebuje k posouzení toho, zda je navrhovaný kalendář dražeb slučitelný s aktuálním či navrhovaným kalendářem dražeb dražebních platforem jmenovaných podle čl. 26 odst. 1 nebo 2, jakož i s jinými kalendáři dražeb, jež navrhují jiné členské státy, které se neúčastní společného postupu stanoveného v článku 26, avšak rozhodly se jmenovat své vlastní dražební platformy;“.

16)

V článku 31 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Dražební platforma jmenovaná podle čl. 30 odst. 1 vykonává stejné funkce jako dražební platforma jmenovaná podle čl. 26 odst. 1, které stanoví článek 27.

Nicméně dražební platforma jmenovaná podle čl. 30 odst. 1 je vyňata z ustanovení čl. 27 odst. 1 písm. c) a předkládá výstupní strategii uvedenou v čl. 27 odst. 3 jmenujícímu členskému státu, který ji musí konzultovat se subjektem sledujícím dražby.“

17)

V čl. 32 odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4. Dražební platformy jmenované podle čl. 30 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení určují a zveřejňují nabídková okna, jednotlivé objemy, data dražeb, jakož i dražený produkt, data platby a dodání povolenek, na které se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES a které mají být draženy v jednotlivých dražbách v každém roce, do 31. října předchozího roku nebo co nejdříve po tomto datu. Dotyčné dražební platformy určují a zveřejňují informace až poté, co určení a zveřejnění podle čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení provedou dražební platformy jmenované podle čl. 26 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení, byly-li takové dražební platformy již jmenovány. Dotyčné dražební platformy určují a zveřejňují informace až poté, co konzultovaly Komisi a získaly její stanovisko. Ke stanovisku Komise v co nejvyšší míře přihlédnou.“

18)	V článku 33 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Poté, co subjekt sledující dražby dodá výroční souhrnné zprávy o dražbách, které se konaly v roce 2014, Komise přezkoumá ujednání stanovená tímto nařízením včetně fungování všech dražebních procesů.“

19)	V článku 35 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Dražby se konají pouze na dražební platformě, která má povolení jakožto regulovaný trh, jehož organizátor organizuje trh s povolenkami nebo deriváty povolenek.“

20)

V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Dražební platforma včetně k ní připojeného systému/připojených systémů zúčtování nebo vypořádání převede platby uskutečněné nabízejícími nebo jejich právními nástupci a pocházející z dražby povolenek, na které se vztahuje kapitola II a III směrnice 2003/87/ES, dražitelům, kteří příslušné povolenky vydražili, s výjimkou částek, jejichž úhradou ve prospěch subjektu sledujícího dražby je pověřena ze svého titulu platebního agenta.“

21)	Příloha III se mění v souladu se zněním přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. listopadu 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2) Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1.

(3) Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.

PŘÍLOHA

Tabulka v příloze III nařízení (EU) č. 1031/2010 se mění takto:

V části 1 se po názvu dražební platformy jmenované Německem vkládá tento řádek:

„Právní základ

Čl. 30 odst. 2“

V části 2 se po názvu dražební platformy jmenované Spojeným královstvím vkládá tento řádek:

„Právní základ

Čl. 30 odst. 1“

Doplňuje se část 3, která zní:

„Dražební platformy jmenované Německem

Dražební platforma

European Energy Exchange AG (EEX)

Právní základ

Čl. 30 odst. 1

Jmenovací období

Nejdříve od 15. listopadu 2013 a nejpozději do 14. listopadu 2018, aniž je dotčen čl. 30 odst. 5 druhý pododstavec.

Podmínky

Povolení k dražbám nesmí záviset na členství nebo účastnictví na sekundárním trhu organizovaném EEX nebo jakémkoli jiném obchodním místě provozovaném EEX nebo jakoukoli třetí stranou.

Povinnosti

Do dvou měsíců od 15. listopadu 2013 předloží EEX svou výstupní strategii Německu ke konzultaci se subjektem sledujícím dražby. Výstupní strategií nejsou dotčeny povinnosti EEX vyplývající ze smlouvy uzavřené s Komisí a členskými státy podle článku 26 a práva Komise a těchto členských států stanovená uvedenou smlouvou.

EEX vypracuje a vede na svých internetových stránkách úplný a aktualizovaný seznam členů, kteří získali povolení k podávání nabídek jménem malých a středních podniků a malých producentů emisí, spolu se srozumitelnými praktickými pokyny pro malé a střední podniky a malé producenty emisí obsahujícími informace o tom, jak získat přístup na dražby prostřednictvím těchto členů.

Do šesti měsíců od začátku dražby nebo do dvou měsíců od jmenování subjektu sledujícího dražbu, podle toho, co nastane později, podá EEX zprávu subjektu sledujícímu dražbu o tom, do jaké míry splnila dané požadavky, včetně hlediska geografického pokrytí, a v nejvyšší míře při tom zohlední doporučení subjektu sledujícího dražby, aby se zajistilo splnění jejích povinností podle čl. 35 odst. 3 písm. a) a b).

4.	Německo oznámí Komisi všechny podstatné změny příslušných smluvních vztahů s EEX oznámených Komisi dne 15. března 2013 a sdělených Výboru pro změnu klimatu dne 20. března 2013.“

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/17

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1144/2013

ze dne 13. listopadu 2013

o zapsání názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Tepertős pogácsa (ZTS))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 1151/2012 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (2).

(2)	Žádost o zápis názvu „Tepertős pogácsa“ předložená Maďarskem byla v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)	Německo a Rakousko oznámily v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 509/2006 Komisi své námitky. Podle odstavce 3 téhož článku Komise námitky posoudila a shledala je přípustnými.

(4)	Maďarsko oznámilo, že s Německem a Rakouskem dosáhlo dohody.

(5)	Pokud jde o Německo, výsledkem dohody byla změna žádosti o zápis, která spočívá ve vyškrtnutí údajů o požadovaných jakostních parametrech mouky (BL55 a BL80).

(6)

Rakousko naproti tomu přijalo ujištění ze strany Maďarska, že účelem žádosti o zápis je pouze ochrana maďarského názvu „Tepertős pogácsa“ jako zaručené tradiční speciality a že tato žádost o zápis nemá žádný nepříznivý účinek na produkty s názvem „Grammelpogatsche“ a nijak neohrožuje výrobu produktů prodávaných pod názvem „Grammelpogatsche“.

(7)	S ohledem na tyto skutečnosti by název „Tepertős pogácsa“ měl být zapsán do rejstříku zaručených tradičních specialit a specifikaci je třeba aktualizovat a zveřejnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze I tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Aktualizované znění specifikace produktu je uvedeno v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. listopadu 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. C 180, 21.6.2012, s. 16.

PŘÍLOHA I

Zemědělské produkty a potraviny uvedené v části II přílohy I nařízení (EU) č. 1151/2012:

Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

MAĎARSKO

Tepertős pogácsa (ZTS)

PŘÍLOHA II

1. Specifikace

1.1 Název, který má být zapsán

„Tepertős pogácsa“

Při uvedení výrobku na trh smí být na etiketě uvedena tato informace: „magyar hagyományok szerint előállított“ (vyrobeno v souladu s maďarskou tradicí). Tato informace se přeloží i do ostatních úředních jazyků.

1.2 Jedná se o název, který

	je zvláštní sám o sobě
☒	vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Přídavné jméno „tepertős“ v názvu označuje „tepertő“ (škvarky), které zbudou po vysmažení slaniny a z nichž se po nasekání vytvoří krémová škvarková směs, jež slouží jako charakteristická základní surovina tohoto kulatého slaného pekařského výrobku (pogácsa).

1.3 Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006?

	Zápis s výhradou názvu
☒	Zápis bez výhrady názvu

1.4 Druh produktu

Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

1.5 Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

„Tepertős pogácsa“ (škvarkový pagáč) je kulatý pekařský výrobek válcovitého tvaru o průměru 3–5 cm, který je ochucený solí a pepřem a váží 25–50 g. Obsahuje nadrobno nakrájené vepřové škvarky a vepřové sádlo, těsto je kynuté pomocí droždí a jeho struktura může být měkká nebo listová. Na povrchu je výrobek opečen do zlatohněda a je mřížkovaný. Spodní část je hladká, rovněž zlatohnědá. Uvnitř výrobku jsou rovnoměrně rozmístěny kousky škvarků. Měkkou variantu lze odlamovat po kouskách, zatímco listová varianta je poddajnější a má vrstevnatou strukturu. Výrobek chutná po škvarcích a má příjemně slanou chuť a je mírně pálivý. Sušina obsahuje 20–30 % tuku a výrobek celkem obsahuje 25–40 % škvarků v přepočtu na množství mouky. Nejméně 60 % obsahu tuku pochází ze škvarků.

Organoleptické vlastnosti:

	Měkká varianta „tepertős pogácsa“	Listová varianta „tepertős pogácsa“
Vzhled	Kulatý, rovnoměrně válcovitý	Kulatý, válcovitý, může být lehce nepravidelného tvaru
Kůrka	Shora je lesklá, zlatohnědá s hustým mřížkováním. Ze strany je matná, pískové barvy. Spodní strana je matná, zlatohnědá.
Vnitřní struktura	Struktura je měkká, ale nedrobí se. Kousky škvarků jsou rozmístěny rovnoměrně a jsou zbarveny dohněda.	Struktura je podobná jako u listového těsta s oddělenými vrstvami. Mezi nimi jsou vidět kousky škvarků zbarvené dohněda.
Chuť	Typicky škvarková, příjemně slaná, mírně pálivá po pepři.
Vůně	Voní typicky po škvarcích, sádle a po pepři.

Fyzikální a chemické vlastnosti

Obsah tuku: obsah tuku v konečném produktu činí 20–30 % (m/m) sušiny.

Obsah soli: obsah soli v konečném produktu činí maximálně 4,0 % (m/m) sušiny.

1.6 Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

Suroviny:

—

k přípravě škvarkové směsi:

—	vepřové škvarky bez kůže: tvoří 70–75 % škvarkové směsi, jedná se o spečené kousky tuku, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje maso vůbec nebo jen v malém množství,

—	sádlo tvoří 25–30 % škvarkové náplně, jedná se o omastek, který vzniká během pečení slaniny, jež neobsahuje žádné nebo jen málo masa,

—	k přípravě těsta: pšeničná nebo špaldová mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř.

K přípravě „tepertős pogácsa“ je zakázáno používat jakékoli potravinářské přídavné látky (např. kypřící nebo konzervační látky).

Způsob produkce:

V závislosti na způsobu výroby může být „tepertős pogácsa“ buď listový, nebo měkký.

Výroba MĚKKÉ VARIANTY „TEPERTŐS POGÁCSA“

První fáze: příprava škvarkové směsi

Čerstvé škvarky bez kůže drtíme na dřevěném válu pomocí válečku tak dlouho, dokud necítíme žádné větší, hrubší kousky a dokud se spečené kousky ve směsi rovnoměrně nerozptýlí. Škvarky lze také rozemlít mlýnkem na maso. V tom případě je na rozemletí třeba použít kotouč s co nejmenšími otvory.

Škvarkovou směs a vepřové sádlo smícháme pomocí vařečky nebo mixéru. Důležité je, aby se k přípravě škvarkové směsi nepoužívaly žádné přídavné látky, konzervační látky, škvarky z husího sádla, rostlinné tuky ani margarín, ale pouze čerstvé vepřové škvarky bez kůže.

Škvarková směs vyrobená průmyslově musí tyto požadavky na přípravu rovněž splňovat.

Druhá fáze: příprava těsta

Do každého kilogramu mouky zamícháme 250–400 gramů škvarkové směsi a vytvoříme homogenní směs. Škvarková směs musí kousky mouky „obalit“, což je nezbytný předpoklad k vytvoření měkké struktury. Všechny suroviny, tedy mouku smíchanou se škvarkovou směsí, na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, jedno vejce, jeden vaječný žloutek, 0,02 % bílého vína nebo octu, 2,5 % soli, 0,001 % mletého pepře a tolik kysané smetany, abychom získali středně tuhé těsto, promísíme. Ve hnětení pokračujeme tak dlouho, dokud se těsto nespojí. Pokud bude těsto hněteno příliš dlouho, požadované kypré struktury se nedosáhne.

V důsledku vysokého obsahu tuku se musí těsto připravovat ze studených surovin a nechat odležet na chladném místě tak dlouho, dokud vnitřní teplota těsta nedosáhne 26 °C. Díky charakteristice produktu je rovněž možné uložit těsto do ledničky při teplotě 5–8 °C, kde musí zůstat nejméně 3 hodiny.

Vykynuté a vychlazené těsto vyválíme na tloušťku prstu a na jeho horní stranu uděláme husté mřížkované zářezy. Toho lze také dosáhnout pomocí břitů seřazených vedle sebe ve vzdálenosti 3 mm. Jednotlivé pagáče se většinou vykrajují pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Přitom musíme dávat pozor nato, aby byl jejich tvar rovnoměrný a co nejvíce válcovitý. Do konečného tvaru upravíme pomocí dlaně. Množství pagáčů potřebných k zaplnění plechu položíme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách. Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme pagáče rovnoměrně na plech. Zbytky těsta můžeme opět uhníst dohromady (to lze opakovat maximálně dvakrát) a po odležení můžeme těsto použít na nové pagáče.

Po umístění pagáčů na plech je necháme 50–55 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 12–15 minut. Poté jsou pagáče hotové.

Pagáče se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

Výroba LISTOVÉ VARIANTY „TEPERTŐS POGÁCSA“

První fáze: příprava škvarkové směsi

Průběh přípravy škvarkové směsi je stejný jako u měkké varianty s jediným rozdílem, že u varianty listové se kromě vepřového sádla a škvarků bez kůže používá také sůl (přibližně 1,5 % v přepočtu na množství mouky) a jemně mletý pepř (přibližně 0,001 % v přepočtu na množství mouky). Sůl se přidává už v této fázi, protože kdyby se celkové množství soli potřebné k typicky slané chuti pagáčů přidalo až během přípravy těsta, těsto by se drobilo a listová struktura by se nevytvořila.

Z množství sádla určeného k přípravě škvarkové směsi se 50 % sádla (tj. jedna polovina) přidá do škvarkové směsi a druhá polovina do těsta.

Druhá fáze: příprava těsta

Základ těsta se připravuje z mouky, sádla, které jsme si odložili během přípravy škvarkové směsi, soli (přibližně 1 % v přepočtu na množství mouky), dále na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, 0,02 % bílého vína nebo octu, případně jednoho vejce, jednoho vaječného žloutku a z tolika kysané smetany, abychom získali pevné, středně hutné těsto, které se dobře válí.

U této varianty je důležité udržovat suroviny i škvarkovou směs v chladu, aby při překládání mohla škvarková směs oddělit jednotlivé vrstvy těsta. Tuk, který se nachází mezi tence vyválenými, studenými vrstvami těsta, se totiž během pečení roztopí a zabrání tomu, aby se k sobě vrstvy těsta přilepily. Voda, která se nachází v těstě a v tuku, se mezitím přemění v páru, a vrstvy těsta tak od sebe oddělí. V konečném produktu jsou tedy patrné jednotlivé vrstvy.

Listové struktury lze dosáhnout dvěma způsoby:

a)	Škvarkovou směs rozetřeme rovnoměrně na tence vyválenou vrstvu těsta. Poté začneme těsto z jednoho konce svinovat. Vzniklý válec necháme 15–30 minut odležet, poté ho znovu na tenko vyválíme, otočíme o 90o a opět svineme. Pokud k tomuto otočení nedojde, pagáče si během pečení neudrží tvar.

b)	Odleželý základ těsta se na tenko vyválí a škvarková směs se na něj roztírá tolikrát, kolikrát se těsto překládá. V tomto případě nedochází ke svinování, ale k překládání (nejméně třikrát).

Před konečným vyválením se těsto nechá nejméně 15 minut odležet, poté se vyválí do tloušťky jednoho prstu (1–2 cm), na jeho horní straně se udělají husté mřížkované zářezy. Placky se poté z těsta vykrajují pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Množství placek potřebných k zaplnění plechu dáme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách.

Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme placičky rovnoměrně na pekáč, necháme je 40–45 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 8–10 minut. Poté jsou pagáče hotové.

Pagáče se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

1.7 Jedinečné vlastnosti zemědělského produktu nebo potraviny

Jedinečné vlastnosti výrobku „tepertős pogácsa“ zaručují následující skutečnosti:

—	základní suroviny – vepřové škvarky a vepřové sádlo,

—	zvláštní metoda přípravy těsta,

—	fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti.

Základní surovina, která dodává produktu jeho typický charakter – vepřové škvarky

Typický charakter dodávají výrobku „tepertős pogácsa“ škvarky, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje žádné maso nebo jen v malém množství. Škvarky obsahují 12–13 % bílkovin a 82–84 % tuku. Nejméně 60 % obsahu tuku v produktu pochází právě ze škvarků.

Zvláštní metoda přípravy těsta

Použití škvarků umožňuje přípravu nejen měkké varianty těsta, ale i speciální překládané, listové varianty. Vysoký obsah tuku zároveň vyžaduje zvláštní přípravu studeného těsta o teplotě 24–26 °C.

Fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti

Kvůli 20–30 % obsahu tuku, kterého se dosáhne použitím vepřových škvarků a sádla, je výživná hodnota výrobku „tepertős pogácsa“ vyšší, pečivo pomaleji vysychá, a jeho trvanlivost je tedy delší, než u výrobků stejné kategorie.

1.8 Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny

První zmínky slova „pogácsa“ (pagáč) pocházejí z doby kolem roku 1395 a původně označovalo placatý chléb pečený v popelu a žhavých uhlících. V maďarských lidových pohádkách se hovoří o tzv. „hamuban sült pogácsa“ (pagáč pečený v popelu). Až do 18. století se pro placatý chléb, který sloužil jako běžné pečivo, používalo označení „pogácsakenyér, pogácsás kenyér“ (pagáčový chléb). Dnešní menší, válcovitá varianta s mřížkováním se v Uhrách rozšířila koncem středověku jako nejčastější pekařský výrobek venkovské kuchyně, který se vyráběl v několika variacích a jehož popularita se udržela dodnes.

Vznik „tepertős pogácsa“ umožnily dva předpoklady: rozšířilo se vypékání tuku ze slaniny a ze škvarků se stalo každodenní jídlo. Z popisu každodenního života jedné domácnosti nižší šlechty v 80. letech 18. století je patrné, že vypékání slaniny a příprava škvarků se v domácnostech šlechty začaly objevovat právě v 18. století. Tomu svědčí i skutečnost, že v 18. století se v dochovaných inventářích šlechtického majetku začaly ve Velké uherské nížině (Alföld) objevovat malé soudky na vepřové sádlo (Cegléd 1850-1900. Ceglédi Kossuth Múzeum, Cegléd, 1988, s. 28, 30 Szűcs). Můžeme předpokládat, že pečení tuku během venkovské zabíjačky a používání vepřového sádla jako stravy selského lidu se začalo rozšiřovat od (poloviny) 19. století – malé soudky na vepřové sádlo se totiž v inventářích venkovského majetku v oblasti mezi Dunajem a Tisou začínají objevovat právě v 50. letech 19. století.

Na základě etnografických záznamů vycházejících z ústních výpovědí místních obyvatel z přelomu 19. a 20. století se škvarky ve venkovských domácnostech v oblasti středního toku Tisy používaly ještě k přípravě mýdla. Ke konzumaci se začaly používat teprve postupně. Po zabíjačce se pagáče připravovaly z čerstvých, zejména drobných škvarků bez kůže. Ve velkém etnografickém přehledu z 30. let 20. století se uvádí, že pagáče se dělají z nekvašeného i kvašeného těsta a kromě jiného se ochucují také škvarky (Bátky, Zsuzsanna: Táplálkozás (Stravování). In: A magyarság néprajza (Maďarský národopis). Budapešť, 1933, s. 100). Můžeme tedy říct, že přidávání škvarků do kvašeného těsta se rozšířilo již na začátku 20. století.

„Tepertős pogácsa“ je důležitou součástí každodenního jídelníčku i dnes. Podává se jako druhý chod po sytých polévkách (např. gulášové či fazolové polévce) nebo se například nabízí na obchodních setkáních, konferencích či hostům na návštěvách. Jsou oblíbené v domácnostech, zejména při rodinných oslavách (jako jsou například svatby nebo křtiny) a na Vánoce či Velikonoce. V rámci agroturistiky se tyto pagáče turistům často nabízejí k vínu. (Hagyományok Ízek Régiók (Oblasti tradičních chutí), svazek I, s. 145–147).

Jejich reputaci dosvědčuje nespočet kuchařských knih od 80. let 19. století až do dneška: Dobos, C. József: Magyar-Franczia szakácskönyv (Maďarsko-francouzská kuchařka), s. 784–785, 1881; Rozsnyai, Károly: Legújabb nagy házi cukrászat (Nejnovější velká kniha domácího jemného pečiva), s. 350, 1905; Kincses Váncza receptkönyv (Receptář Vánczy Kinčeše), s. 21, 1920; Az Új idők második receptkönyve (Druhý receptář nové doby), s. 182, 1934; Hajdú Ernőné: Jaj, mit főzzek (Co mám uvařit?), s. 73, 1941; Rudnay, János: A magyar cukrászat remekei (Skvosty maďarské výroby jemného pečiva), s. 89, 1973.

1.9 Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy

Jedinečné vlastnosti

Minimální požadavky

Způsob kontroly a její frekvence

obsah tuku

—	20–30 % (v sušině)

—	lze používat pouze vepřové sádlo

V souladu s popisem produktu v bodě 3.5 v laboratoři jednou za půl roku

škvarková směs

—	použití vepřových škvarků

—	použití škvarků bez kůže

Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.

použité suroviny

—	v souladu s popisem produkce v bodě 3.6 (vepřové škvarky, vepřové sádlo, pšeničná mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř)

Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.

organoleptické vlastnosti hotového výrobku (struktura, chuť a vůně)

—	křehká nebo listová struktura

—	chuť a vůně je typicky škvarková a jemně chutná a voní po pepři

Organoleptický test během každé směny.

2. Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu

2.1 Název a adresa

Název: Mezőgazdasági Szakigazgatási Hivatal Központ, Élelmiszer- és Takarmánybiztonsági Igazgatóság (Ústřední zemědělská správa, ředitelství pro bezpečnost potravin a krmiv)

Adresa:

Tel.: 456-30-10

Fax: —

E-mail: oevi@oai.hu

☒ Veřejné

 Soukromé

2.2 Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu

Ověřující orgán kontroluje, zda produkt odpovídá požadavkům uvedeným ve specifikaci produktu.

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/26

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. listopadu 2013

o sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence zoonotických a komenzálních bakterií

(oznámeno pod číslem C(2013) 7145)

(Text s významem pro EHP)

(2013/652/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 čtvrtý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 2003/99/ES stanoví, že členské státy zajistí, aby sledování poskytovalo srovnatelné údaje o výskytu antimikrobiální odolnosti u původců zoonóz, a pokud představují nebezpečí pro veřejné zdraví, i u jiných původců.

(2)	Směrnice 2003/99/ES rovněž stanoví, že členské státy mají vyhodnocovat trendy a zdroje antimikrobiální odolnosti na svém území a předat Komisi každý rok zprávu zahrnující údaje sebrané v souladu s uvedenou směrnicí.

(3)

Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. listopadu 2011 nazvaném Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (2) navrhuje zavést pětiletý akční plán boje proti antimikrobiální rezistenci (dále jen „AMR“) na základě dvanácti klíčových akcí, mezi které patří posílení systémů sledování AMR.

(4)

Ve svých závěrech ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“ (3) vyzvala Rada Komisi, aby navázala na své sdělení ze dne 15. listopadu 2011, a to konkrétními kroky, jimiž se provede dvanáct akcí stanovených v uvedeném sdělení, a aby úzce spolupracovala s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) na podpoře hodnocení a posuzování výskytu antimikrobiální rezistence v Unii u lidí a zvířat a v potravinách.

(5)

Parlament během svého plenárního zasedání dne 11. prosince 2012 přijal Zprávu o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence (4). V této zprávě Parlament vítá pětiletý akční plán Komise pro boj s antimikrobiální rezistencí a domnívá se, že opatření doporučená v akčním plánu je třeba provést co nejdříve. Parlament zejména vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o rozsáhlejší spolupráci a koordinaci při včasném odhalování přítomnosti antimikrobiálně rezistentních patogenních bakterií u lidí, zvířat, ryb a v potravinách a při zavádění pohotových a koordinovaných postupů při jejich řešení, aby tak mohly soustavně monitorovat rozsah a šíření antimikrobiální rezistence.

(6)

Komise pro Codex Alimentarius v rámci svého společného programu FAO a WHO o normách pro potraviny přijala na svém třicátém čtvrtém zasedání v Ženevě pokyny pro analýzu rizik antimikrobiální rezistence potravinového původu (5), jež zdůrazňují, že AMR představuje velký globální problém v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin. Používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin nebo zemědělských plodin je potenciálně důležitým rizikovým faktorem pro selekci a šíření mikroorganismů a determinantů AMR ze zvířat a potravinářských plodin na člověka prostřednictvím konzumace potravin.

(7)

Uvedené pokyny Komise pro Codex Alimentarius mimo jiné docházejí k závěru, že programy dohledu nad prevalencí AMR potravinového původu poskytují informace, které jsou užitečné pro všechny součásti procesu analýzy rizika AMR. Metodika programů dohledu by se měla na mezinárodní úrovni co možná nejvíce sladit. Pro zajištění srovnatelnosti údajů je zásadní používat standardizované a validované metody stanovení citlivosti na antimikrobiální látky a harmonizovaná interpretační kritéria.

(8)

Kodex zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) (6) zdůrazňuje v kapitole 6.7 nazvané „Harmonizace vnitrostátních programů sledování AMR a dohledu nad ní“, že je zapotřebí sledovat AMR a provádět dohled nad ní v zájmu posouzení a zjištění trendů a zdrojů AMR u bakterií, zjištění výskytu nových mechanismů AMR, získání údajů nezbytných k provedení analýz rizika významných s ohledem na zdraví lidí a zvířat, vytvoření základu pro doporučení politik ohledně zdraví lidí a zvířat a poskytnutí informací pro posouzení postupů při předepisování antimikrobiálních látek a pro doporučení obezřetného používaní těchto látek.

(9)

Dne 9. července 2008 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko k antimikrobiální rezistenci potravinového původu jakožto biologickém nebezpečí (7). Dne 28. října 2009 zveřejnily ECDC, EFSA, EMA a Vědecký výbor Komise pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika společné vědecké stanovisko k antimikrobiální rezistenci zaměřené na infekce přenosné ze zvířat a potravin na člověka (zoonózy) (8). Dne 5. března 2009 přijal EFSA vědecké stanovisko k posouzení významu zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus) rezistentního na methicilin (dále jen „MRSA“) (9) pro veřejné zdraví. Dne 7. července 2011 přijal EFSA vědecké stanovisko o nebezpečí, které pro veřejné zdraví představují bakteriální kmeny produkující širokospektré beta-laktamázy (ESBL) a/nebo beta-laktamázy AmpC (AmpC) v potravinách a u zvířat určených k produkci potravin (10). Dne 3. října 2011 přijal EFSA technickou zprávu o přístupech EFSA k posuzování rizika v oblasti antimikrobiální rezistence s důrazem na komenzální mikroorganismy (11). Hlavním závěrem všech uvedených stanovisek a zpráv je, že s ohledem na zvyšující se obavy o veřejné zdraví v souvislosti s AMR je v zájmu zajištění srovnatelnosti údajů v čase na úrovni členských států a rovněž v zájmu snazšího srovnávání výskytu AMR mezi členskými státy nezbytné používat harmonizované metody a epidemiologické mezní hodnoty.

(10)

Dne 14. června 2012 zveřejnil EFSA vědeckou zprávu o technických specifikacích harmonizovaného sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence bakterií Salmonella, Campylobacter a indikátorových komenzálních Escherichia coli a Enterococcus spp. přenášených potravinami (12). Dne 5. října 2012 zveřejnil EFSA vědeckou zprávu o technických specifikacích harmonizovaného sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus) rezistentního na methicilin (MRSA) u zvířat určených k produkci potravin a v potravinách (13). Uvedené vědecké zprávy doporučují podrobná pravidla pro harmonizované sledování a ohlašování prevalence rezistentních mikroorganismů u zvířat určených k produkci potravin a v potravinách, zejména pokud jde o mikroorganismy, jež mají být do těchto činností zahrnuty, původ izolátů mikroorganismů, počet izolátů, jež mají být vyšetřeny, jaké stanovení citlivosti na antimikrobiální látky má být použito, zvláštní sledování MRSA a bakterií produkujících ESBL nebo AmpC a shromažďování údajů a podávání zpráv. Zapojení ECDC do této práce zajistí srovnání mezi údaji o zvířatech určených k produkci potravin a odvětví potravinářství a údaji z lékařské oblasti.

(11)

V souladu se závěry uvedených zpráv a stanovisek je při definování kombinací druhů bakterií, druhů zvířat určených k produkci potravin a potravinářských výrobků, které mají být zahrnuty do harmonizovaného sledování AMR a podávání zpráv o ní, důležité stanovit hlavní priority z hlediska veřejného zdraví. Pro minimalizaci zatížení by mělo sledování vycházet co možná nejvíce z biologických vzorků nebo izolátů shromážděných v rámci již zavedených národních programů pro tlumení.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (14) stanoví, že členské státy zavedou národní programy pro tlumení, jež zahrnují odběr vzorků pro testování Salmonella spp. v různých článcích potravinového řetězce. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (15) stanoví mikrobiologická kritéria pro některé mikroorganismy a pravidla, která musí dodržovat provozovatelé potravinářských podniků. Zejména musí příslušný orgán zajistit, aby provozovatelé potravinářských podniků dodržovali pravidla a kritéria stanovená v uvedeném nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 882/2004 (16). Sledování AMR u Salmonella spp. by se mělo zaměřit na izoláty získané v rámci národních programů pro tlumení a při testování a ověřování shody podle příslušného orgánu v souladu s článkem 1 nařízení (ES) č. 2073/2005.

(13)

Rozhodnutí Komise 2007/407/ES (17) stanoví podrobná pravidla pro sledování AMR, jež mají provádět členské státy, která se vztahují rovněž na sledování Salmonella spp. u drůbeže, krůt a jatečných prasat v období 2007 až 2012. Toto harmonizované sledování by mělo dále sledovat vývoj trendů a mělo by se rozšířit na AMR u ostatních patogenních a komenzálních organismů v souladu s rostoucími obavami o veřejné zdraví, pokud jde o úlohu těchto mikroorganismů pro celkové riziko AMR, jak uvádějí vědecká stanoviska. Sledování a podávání zpráv v souladu s články 7 a 9 směrnice 2003/99/ES by proto mělo být v souladu s ustanoveními a technickými požadavky na harmonizované sledování a ohlašování AMR, které zohledňuje doporučení uvedená ve zprávách EFSA.

(14)	V zájmu větší přehlednosti právních předpisů Unie by mělo být rozhodnutí 2007/407/ES zrušeno.

(15)	Aby se členské státy mohly organizačně přizpůsobit a usnadnilo se plánování sledování a podávání zpráv podle tohoto rozhodnutí, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne 1. ledna 2014.

(16)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví podrobná pravidla pro harmonizované sledování antimikrobiální rezistence (AMR) a podávání zpráv o ní, které mají členské státy provádět v souladu s čl. 7 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES a přílohou II bodem B a přílohou IV uvedené směrnice.

Toto sledování a podávání zpráv se bude týkat následujících bakterií získaných ze vzorků některých populací zvířat určených k produkci potravin a některých potravin:

a)	Salmonella spp.;

b)	Campylobacter jejuni a Campylobacter coli (C. jejuni a C. coli);

c)	indikátorových komenzálních Escherichia coli (E. coli);

d)	indikátorových komenzálních Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium (E. faecalis a E. faecium).

2. Toto rozhodnutí stanoví konkrétní požadavky na harmonizované sledování bakterií Salmonella spp. a E. coli, které produkují následující enzymy, u některých populací zvířat určených k produkci potravin a některých potravin a podávání zpráv o těchto bakteriích:

a)	širokospektré beta-laktamázy (ESBL);

b)	beta-laktamázy AmpC (AmpC);

c)	karbapenemázy.

Článek 2

Rámec pro odběr vzorků a sběr izolátů členskými státy

1. Členské státy zajistí odběr vzorků pro sledování AMR v souladu s technickými požadavky stanovenými v části A přílohy.

2. Členské státy provádějí sběr reprezentativních izolátů následujících bakterií v souladu s technickými požadavky stanovenými v části A přílohy:

a)	Salmonella spp.;

b)	C. jejuni;

c)	indikátorových komenzálních E. coli a

d)	Salmonella spp. a E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu.

3. Členské státy mohou provádět sběr reprezentativních izolátů následujících bakterií, pokud tak činí v souladu s technickými požadavky stanovenými v části A přílohy:

C. coli;

b)	indikátorových komenzálních E. faecalis a E. faecium.

Článek 3

Izoláty bakterie Salmonella spp. získané provozovateli potravinářských podniků

Pokud vzhledem k nízké prevalenci bakterií nebo nízkému počtu epizootologických jednotek v členském státě není minimální počet izolátů bakterií Salmonella spp. odebraných příslušným orgánem v průběhu úředních kontrol v souladu s bodem 1 písm. a) části A přílohy dostačující, aby bylo dosaženo minimálního potřebného počtu izolátů, které mají být testovány na stanovení citlivosti na antimikrobiální látky, může příslušný orgán používat izoláty získané od provozovatelů potravinářských podniků za předpokladu, že tyto izoláty získali provozovatelé potravinářských podniků v souladu s následujícími ustanoveními:

a)	národními programy pro tlumení stanovenými v článku 5 nařízení (ES) č. 2160/2003;

b)	kritérii hygieny výrobního procesu stanovenými v bodech 2.1.3, 2.1.4 a 2.1.5 kapitoly 2 přílohy I nařízení (ES) č. 2073/2005.

Článek 4

Analýzy prováděné vnitrostátními referenčními laboratořemi

1. Vnitrostátní referenční laboratoře pro AMR provádějí následující analýzy:

a)	stanovení citlivosti izolátů stanovených v bodech 2 a 3 části A přílohy na antimikrobiální látky;

b)	zvláštní sledování bakterií Salmonella spp. a E. coli. produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu podle bodu 4 části A přílohy.

2. Příslušný orgán může jmenovat laboratoře jiné než národní referenční laboratoře pro AMR v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 882/2004, aby provedly analýzy stanovené v odstavci 1.

Článek 5

Hodnocení a podávání zpráv

Členské státy posoudí výsledky sledování AMR stanoveného v článcích 2 a 3 a zahrnou hodnocení do zprávy o trendech a zdrojích zoonóz, původcích zoonóz a antimikrobiální rezistenci stanovené v čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES.

Článek 6

Zveřejňování údajů a zachování jejich důvěrnosti

Evropský úřad pro bezpečnost potravin zveřejňuje v souladu s čl. 9 odst. 2 směrnice 2003/99/ES kvantitativní údaje shromážděné na vnitrostátní úrovni o antimikrobiální odolnosti získané na základě izolátů a výsledky analýz formou zpráv v souladu s článkem 4.

Článek 7

Zrušení

Rozhodnutí 2007/407/ES se zrušuje.

Článek 8

Použití

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2014.

Článek 9

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12. listopadu 2013.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.

(2) KOM(2011) 748 v konečném znění.

(3) Úř. věst. C 211, 18.7.2012, s. 2.

(4) Úř. věst. C 77 E, 15.3.2013, s. 20.

(5) CAC/GL 77-2011.

(6) http://www.oie.int

(7) EFSA Journal (2008) 765, 1–87.

(8) EFSA Journal 2009; 7(11):1372.

(9) EFSA Journal (2009) 993, 1–73.

(10) EFSA Journal 2011; 9(8):2322.

(11) EFSA Journal 2011; 9(10):196.

(12) EFSA Journal 2012; 10(6):2742.

(13) EFSA Journal 2012; 10(10):2897.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1).

(15) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(16) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(17) Rozhodnutí Komise 2007/407/ES ze dne 12. června 2007 o harmonizaci sledování antimikrobiální odolnosti salmonel u drůbeže a prasat (Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 26).

PŘÍLOHA

TECHNICKÉ POŽADAVKY

ČÁST A

RÁMEC PRO ODBĚRY VZORKŮ A ANALÝZY

1. Původ izolátů

Členské státy shromažďují reprezentativní izoláty pro sledování AMR přinejmenším z každé z následujících populací zvířat nebo kategorií potravin:

izoláty Salmonella spp. z:

i)	každé populace nosnic, brojlerů a krůt na výkrm, u nichž se provede odběr vzorků v rámci národních programů pro tlumení stanovených v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003,

ii)	jatečně upravených těl brojlerů a krůt na výkrm, u nichž se provede odběr vzorků k testování a ověření shody v souladu s bodem 2.1.5 kapitoly 2 přílohy I nařízení (ES) č. 2073/2005,

iii)	jatečně upravených těl výkrmových prasat, u nichž se provede odběr vzorků k testování a ověření shody v souladu s bodem 2.1.4 kapitoly 2 přílohy I nařízení (ES) č. 2073/2005,

iv)	jatečně upravených těl skotu do jednoho roku stáří, je-li produkce masa tohoto skotu v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok, u nichž se provede odběr vzorků k testování a ověření shody v souladu s bodem 2.1.3 kapitoly 2 přílohy I nařízení (ES) č. 2073/2005;

b)	izoláty C. jejuni ze vzorků slepých střev získaných při porážce z brojlerů a krůt na výkrm, je-li produkce krůtího masa v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok;

izoláty indikátorových komenzálních E. coli ze:

i)	vzorků slepých střev získaných při porážce z brojlerů a krůt na výkrm, je-li produkce krůtího masa v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok,

ii)	vzorků slepých střev získaných při porážce z výkrmových prasat a skotu do jednoho roku stáří, je-li produkce masa tohoto skotu v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok;

E. coli produkující ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu ze:

i)	vzorků slepých střev získaných při porážce z brojlerů a krůt na výkrm, je-li produkce krůtího masa v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok,

ii)	vzorků slepých střev získaných při porážce z výkrmových prasat a skotu do jednoho roku stáří, je-li produkce masa tohoto skotu v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok,

iii)	vzorků čerstvého masa brojlerů, masa prasat a skotu získaných z maloobchodu;

rozhodne-li se členský stát stanovit citlivost C. coli v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a), izoláty ze:

i)	vzorků slepých střev získaných při porážce z brojlerů,

ii)	vzorků slepých střev získaných při porážce z výkrmových prasat;

rozhodne-li se členský stát testovat E. faecalis a E. faecium v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. b), izoláty ze:

i)	vzorků slepých střev získaných při porážce z brojlerů a krůt na výkrm, je-li produkce krůtího masa v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok,

ii)	vzorků slepých střev získaných při porážce z výkrmových prasat a skotu do jednoho roku stáří, je-li produkce masa tohoto skotu v členském státě vyšší než 10 000 tun poražených za rok.

Izoláty, jež členský stát získá a jež jsou jiného původu, než je uvedeno v písmenech a) až f), mohou být příslušným orgánem testovány na AMR dobrovolně a uváděny ve zprávě v souladu s bodem 2 části B přílohy zvlášť. Provádí-li se však takové stanovení citlivosti na AMR, použijí se zvláštní technické požadavky uvedené v bodech 3, 4 a 5.

2. Četnost odběru vzorků, jejich velikost a koncepce odběru

2.1 Četnost odběru vzorků

Členské státy provádějí odběr vzorků, jejich shromažďování a stanovení citlivosti na antimikrobiální látky uvedené v článcích 2 až 4 pro každou kombinaci druhů bakterií a typu vzorku populací zvířat nebo kategorií potravin uvedených v bodě 1 této části každé dva roky a zvláštní sledování bakterií Salmonella spp. a E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu podle bodu 4 této části na základě tohoto rotačního systému:

a)	v letech 2014, 2016, 2018 a 2020 z nosnic, brojlerů a čerstvého masa z nich a z krůt na výkrm. V roce 2014 však nebude povinné zvláštní sledování indikátorových komenzálních E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu v souladu s bodem 4.1;

b)	v letech 2015, 2017 a 2019 z prasat, skotu do jednoho roku stáří, masa prasat a masa skotu.

2.2 Velikost vzorku

Členské státy provedou stanovení citlivosti 170 izolátů na antimikrobiální látky pro každou kombinaci druhů bakterií a typu vzorku populací zvířat nebo kategorie potravin uvedených v bodě 1 písm. a), b), c), e) a f). V členských státech s produkcí nižší než 100 000 tun masa drůbeže poražené za rok a méně než 100 000 tun masa prasat poražených za rok (1) se však stanoví citlivost 85 izolátů, namísto 170, pro každou odpovídající specifickou kombinaci.

V členských státech, kde je v kterémkoli daném roce k dispozici vyšší počet izolátů pro některé kombinace druhů bakterií a typu vzorku populace zvířat nebo kategorie potravin uvedených v bodě 1 písm. a), b), c), e) a f), zahrnou se do stanovení citlivosti na antimikrobiální látky všechny izoláty nebo namátkově vybraný reprezentativní vzorek se stejným nebo vyšším počtem izolátů, než je požadováno v souladu s prvním pododstavcem.

V členských státech, kde v kterémkoli daném roce nelze kvůli nízké bakteriální prevalenci nebo malému počtu epizootologických jednotek počtu izolátů požadovaných v souladu s prvním pododstavcem pro některé kombinace druhů bakterií a typu vzorku populace zvířat nebo kategorie potravin uvedených v bodě 1 písm. a), b), c), e) a f) dosáhnout, budou na konci období sledování do stanovení citlivosti na antimikrobiální látky zahrnuty všechny dostupné izoláty.

V rámci zvláštního sledování indikátorových komenzálních E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu stanoveného v bodě 4.1 provedou členské státy analýzu 300 vzorků z každé populace zvířat a kategorie potravin uvedených v bodě 1 písm. d). V členských státech s produkcí nižší než 100 000 tun masa drůbeže poražené za rok, méně než 100 000 tun masa prasat poražených za rok a méně než 50 000 tun masa skotu poraženého za rok (2) se však analyzuje 150 vzorků, namísto 300, pro každou odpovídající specifickou kombinaci.

2.3 Koncepce odběru vzorků

Izoláty, u nichž se stanoví citlivost na antimikrobiální látky, jak stanoví článek 2, se získají v rámci programů sledování na základě koncepce náhodného odběru vzorků. Izoláty bakterií uvedených v článku 2 musí pocházet z náhodně vybraných epizootologických jednotek nebo musí být náhodně vybrány na jatkách. Odebírají-li se vzorky z nakažených zvířat, uvádějí se výsledky stanovení citlivosti na antimikrobiální látky ve zprávě v souladu s bodem 2 části B zvlášť.

Příslušné orgány zajistí v plánu odběru vzorků jejich náhodný výběr a správné provádění.

V případě odběru vzorků na jatkách, jak stanoví bod 1 části A, se vzorky odeberou na jatkách, jež zpracovávají alespoň 60 % specifické domácí populace zvířat v členském státě, a jako první se odeberou na jatkách s nejvyšší produkcí.

Do sledování stanoveného tímto rozhodnutím nesmí být zahrnut více než jeden izolát na druh bakterie z jedné epizootologické jednotky za rok. Epizootologickou jednotkou pro nosnice, brojlery a krůty na výkrm je hejno. Pro výkrmová prasata a skot do jednoho roku stáří je epizootologickou jednotkou hospodářství.

2.3.1 Reprezentativní odběr vzorků při porážce

Plán náhodného odběru vzorků je rozvržen mezi jatka tak, že stanoví počet vzorků z tuzemské živočišné produkce odebraných na jednotlivých jatkách podle jejich roční produkce.

Vzorky odebrané při porážce musí být rovnoměrně rozloženy do každého měsíce během roku, aby bylo možné sledovat různá období.

Do plánu může být zařazen pouze jeden reprezentativní vzorek obsahu slepých střev na epizootologickou jednotku, a to z jednoho jatečně upraveného těla nebo z několika jatečně upravených těl. Odběr vzorků jinak vychází z náhodného výběru, pokud jde o dny odběru vzorků v každém měsíci a šarže, z nichž má být ve vybraný den vzorek odebrán.

Stanoví se počet biologických vzorků, jež mají být odebrány v souladu s bodem 1 písm. a), b), c), e) a f) části A tak, aby se dosáhlo požadovaného počtu izolátů s ohledem na prevalenci sledovaných druhů bakterií.

2.3.2 Shromažďování reprezentativních izolátů Salmonella spp. shromážděných v rámci národních programů pro tlumení Salmonella spp. v daných populacích zvířat a v rámci nařízení (ES) č. 2073/2005

Stanovení citlivosti na antimikrobiální látky se provádí pouze pro jeden izolát na sérovar Salmonella z jedné epizootologické jednotky za rok.

Pokud je počet izolátů Salmonella dostupných v členském státě za rok na populaci zvířat vyšší než počet izolátů požadovaných podle bodu 2.2, provede se náhodný výběr nejméně 170 nebo 85 izolátů ze shromážděných ročně dostupných izolátů v členském státě způsobem zajišťujícím zeměpisnou reprezentativnost a rovnoměrné rozložení dat odběrů vzorků během roku. Naopak v případě nízké prevalence se stanoví citlivost všech izolátů salmonel.

2.3.3 Shromažďování vzorků z maloobchodu

Členské státy shromažďují vzorky náhodně odebrané při maloobchodním prodeji z čerstvého masa brojlerů, masa prasat a skotu, aniž by se vzorky předem vybíraly podle původu potravin.

3. Antimikrobiální látky, na něž se stanovuje citlivost, epidemiologické mezní hodnoty a rozpětí koncentrací, jež se mají použít ke stanovení citlivosti izolátů na antimikrobiální látky

Členské státy testují antimikrobiální látky a výsledky interpretují za použití epidemiologických mezních hodnot a rozpětí koncentrací, jež jsou stanoveny v tabulkách 1, 2 a 3, pro stanovení citlivosti Salmonella spp., C. coli, C. jejuni, indikátorových komenzálních E. coli, E. faecalis a E. faecium.

Diluční metody se používají v souladu s metodami popsanými Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) a Institutem klinických a laboratorních norem (CLSI), které byly schváleny jako mezinárodní referenční metody (norma ISO 20776-1:2006).

Tabulka 1

Sestava antimikrobiálních látek, jež mají být zahrnuty do sledování AMR, mezních hodnot pro rezistence a rozpětí koncentrací, jež mají být testovány u Salmonella spp. a indikátorových komenzálních E. coli, podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) (první sestava)

Antimikrobiální látka	Druh	Interpretační mezní hodnoty AMR (mg/l)		Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
Antimikrobiální látka	Druh	ECOFF (3)	Klinická hraniční koncentrace (4)	Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
ampicilin	Salmonella	> 8	> 8	1–64 (7)
ampicilin	E. coli	> 8	> 8	1–64 (7)
cefotaxim	Salmonella	> 0,5	> 2	0,25–4 (5)
cefotaxim	E. coli	> 0,25	> 2	0,25–4 (5)
ceftazidim	Salmonella	> 2	> 4	0,5–8 (5)
ceftazidim	E. coli	> 0,5	> 4	0,5–8 (5)
meropenem	Salmonella	> 0,125	> 8	0,03–16 (10)
meropenem	E. coli	> 0,125	> 8	0,03–16 (10)
kyselina nalidixová	Salmonella	> 16	neuv.	4–128 (6)
kyselina nalidixová	E. coli	> 16	neuv.	4–128 (6)
ciprofloxacin	Salmonella	> 0,064	> 1	0,015–8 (10)
ciprofloxacin	E. coli	> 0,064	> 1	0,015–8 (10)
tetracyklin	Salmonella	> 8	neuv.	2–64 (6)
tetracyklin	E. coli	> 8	neuv.	2–64 (6)
kolistin	Salmonella	> 2	> 2	1–16 (5)
kolistin	E. coli	> 2	> 2	1–16 (5)
gentamicin	Salmonella	> 2	> 4	0,5–32 (7)
gentamicin	E. coli	> 2	> 4	0,5–32 (7)
trimethoprim	Salmonella	> 2	> 4	0,25–32 (8)
trimethoprim	E. coli	> 2	> 4	0,25–32 (8)
sulfamethoxazol	Salmonella	neuv.	neuv.	8–1 024 (8)
sulfamethoxazol	E. coli	> 64	neuv.	8–1 024 (8)
chloramfenikol	Salmonella	> 16	> 8	8–128 (5)
chloramfenikol	E. coli	> 16	> 8	8–128 (5)
azitromycin	Salmonella	neuv.	neuv.	2–64 (6)
azitromycin	E. coli	neuv.	neuv.	2–64 (6)
tigecyklin	Salmonella	> 1 (5)	> 2 (5)	0,25–8 (6)
tigecyklin	E. coli	> 1	> 2	0,25–8 (6)
neuv.: údaje nejsou k dispozici.

Tabulka 2

Sestava antimikrobiálních látek, jež mají být zahrnuty do sledování AMR, interpretačních mezních hodnot pro rezistence a rozpětí koncentrací, jež mají být testovány u C. jejuni a C. coli, podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST)

Antimikrobiální látka	Druh	Interpretační mezní hodnoty AMR (mg/l)		Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
		ECOFF (6)	Klinická hraniční koncentrace (7)
erytromycin	C. jejuni	> 4	> 4	1–128 (8)
	C. coli	> 8	> 8
ciprofloxacin	C. jejuni	> 0,5	> 0,5	0,12–16 (8)
	C. coli	> 0,5	> 0,5
tetracyklin	C. jejuni	> 1	> 2	0,5–64 (8)
	C. coli	> 2	> 2
gentamicin	C. jejuni	> 2	neuv.	0,12–16 (8)
	C. coli	> 2	neuv.
kyselina nalidixová	C. jejuni	> 16	neuv.	1–64 (7)
	C. coli	> 16	neuv.
streptomycin (8)	C. jejuni	> 4	neuv.	0,25–16 (7)
	C. coli	> 4	neuv.
neuv.: údaje nejsou k dispozici.

Tabulka 3

Sestava antimikrobiálních látek, jež mají být zahrnuty do sledování AMR, mezních hodnot pro rezistenci a rozpětí koncentrací, jež mají být testovány u E. faecalis a E. faecium, podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST)

Antimikrobiální látka	Druh	Interpretační mezní hodnoty AMR (mg/l)		Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
Antimikrobiální látka	Druh	ECOFF (9)	Klinická hraniční koncentrace (10)	Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
gentamicin	E. faecalis	> 32	neuv.	8–1 024 (8)
gentamicin	E. faecium	> 32	neuv.	8–1 024 (8)
chloramfenikol	E. faecalis	> 32	neuv.	4–128 (6)
chloramfenikol	E. faecium	> 32	neuv.	4–128 (6)
ampicilin	E. faecalis	> 4	> 8	0,5–64 (8)
ampicilin	E. faecium	> 4	> 8	0,5–64 (8)
vankomycin	E. faecalis	> 4	> 4	1–128 (8)
vankomycin	E. faecium	> 4	> 4	1–128 (8)
teikoplanin	E. faecalis	> 2	> 2	0,5–64 (8)
teikoplanin	E. faecium	> 2	> 2	0,5–64 (8)
erytromycin	E. faecalis	> 4	neuv.	1–128 (8)
erytromycin	E. faecium	> 4	neuv.	1–128 (8)
kvinupristin/ dalfopristin	E. faecalis	neuv.	neuv.	0,5–64 (8)
kvinupristin/ dalfopristin	E. faecium	> 1	> 4	0,5–64 (8)
tetracyklin	E. faecalis	> 4	neuv.	1–128 (8)
tetracyklin	E. faecium	> 4	neuv.	1–128 (8)
tigecyklin	E. faecalis	> 0,25	> 0,5	0,03–4 (8)
tigecyklin	E. faecium	> 0,25	> 0,5	0,03–4 (8)
linezolid	E. faecalis	> 4	> 4	0,5–64 (8)
linezolid	E. faecium	> 4	> 4	0,5–64 (8)
daptomycin	E. faecalis	> 4	neuv.	0,25–32 (8)
daptomycin	E. faecium	> 4	neuv.	0,25–32 (8)
ciprofloxacin	E. faecalis	> 4	neuv.	0,12–16 (8)
ciprofloxacin	E. faecium	> 4	neuv.	0,12–16 (8)
neuv.: údaje nejsou k dispozici.

4. Zvláštní sledování Salmonella spp. a E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu

4.1 Metoda detekce E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu z brojlerů, krůt na výkrm, výkrmových prasat, skotu do jednoho roku stáří a z čerstvého masa brojlerů, masa prasat a skotu

Pro účely stanovení podílu vzorků obsahujících E. coli produkující ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu ve vzorcích slepých střev odebraných z brojlerů, krůt na výkrm, výkrmových prasat, skotu do jednoho roku stáří, čerstvého masa brojlerů, masa prasat a skotu v souladu s bodem 1 písm. d) této části se použije následující metoda.

K detekci E. coli produkujících ESBL nebo AmpC se nejprve provede selektivní pomnožení s následným vyočkováním na McConkey agar obsahující cefalosporin třetí generace v selektivní koncentraci v souladu s aktuální verzí podrobného standardizačního protokolu referenční laboratoře Evropské unie pro antimikrobiální rezistenci (11). Druhová identifikace E. coli by měla být uskutečněna za použití vhodné metody.

Členský stát může na základě epidemiologických okolností rozhodnout, zda se souběžně provede další vyočkování na selektivní média bránící růstu E. coli produkujících AmpC, čímž se usnadní specifická detekce E. coli produkujících ESBL. Při využití této možnosti se výsledky dalšího vyočkování na selektivní média bránící růstu E. coli produkujících AmpC uvádějí ve zprávě v souladu s bodem 2 části B zvlášť.

Členské státy mohou rozhodnout, že se k detekci mikroorganismů produkujících karbapenemázu využijí selektivní pomnožení s následným vyočkováním na selektivní média obsahující karbapenem v souladu s aktuální verzí podrobného standardizačního protokolu referenční laboratoře Evropské unie pro antimikrobiální odolnost (12).

Stanoví se citlivost jednoho suspektního izolátu E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu získaného z každého pozitivního vzorku slepého střeva a vzorku masa, a to na antimikrobiální látky uvedené v první sestavě v souladu s tabulkou 1; tyto izoláty jsou dále předány k rozšířenému stanovení citlivosti stanovenému v bodě 4.2, vykazují-li rezistenci na cefotaxim nebo ceftazidim nebo meropenem na základě interpretačních kritérií (epidemiologických mezních hodnot) uvedených v tabulce 1.

4.2 Metoda další charakterizace a klasifikace izolátů Salmonella spp. a E. coli vykazujících rezistenci na cefalosporiny třetí generace nebo meropenem

U všech suspektních izolátů E. coli produkujících ESBL nebo AmpC nebo karbapenemázu zjištěných při selektivním vyočkování popsaném v bodě 4.1 a také u všech náhodně vybraných izolátů Salmonella spp. a E. coli, jež po stanovení citlivosti na antimikrobiální látky obsažené v první sestavě v souladu s tabulkou 1 vykazují rezistenci na cefotaxim nebo ceftazidim nebo meropenem, se dále stanoví citlivost na antimikrobiální látky obsažené v druhé sestavě v souladu s tabulkou 4. Uvedená sestava zahrnuje cefoxitin, cefepim a test synergie klavulanátu v kombinaci s cefotaximem a ceftazidimem k detekci produkce ESBL a AmpC. Druhá sestava kromě toho zahrnuje imipenem, meropenem a ertapenem k fenotypovému ověření podezřelých izolátů produkujících karbapenemázu.

Tabulka 4

Sestava antimikrobiálních látek, epidemiologických mezních hodnot podle EUCAST (ECOFF) a klinických hraničních hodnot pro rezistence a rozpětí koncentrací, jež se mají použít k testování pouze Salmonella spp. a izolátů indikátorových komenzálních E. coli vykazujících rezistenci na cefotaxim nebo ceftazidim nebo meropenem (druhá sestava)

Antimikrobiální látka	Druh	Interpretační mezní hodnoty AMR (mg/l)		Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
Antimikrobiální látka	Druh	ECOFF (13)	Klinická hraniční koncentrace (14)	Rozpětí koncentrací (mg/l) (v závorkách počet jamek)
cefoxitin	Salmonella	> 8	neuv.	0,5–64 (8)
cefoxitin	E. coli	> 8	neuv.	0,5–64 (8)
cefepim	Salmonella	neuv.	neuv.	0,06–32 (10)
cefepim	E. coli	> 0,125	> 4	0,06–32 (10)
cefotaxim + kyselina klavulanová (15)	Salmonella	neuv. (16)	neuv. (16)	0,06–64 (11)
cefotaxim + kyselina klavulanová (15)	E. coli	neuv. (16)	neuv. (16)	0,06–64 (11)
ceftazidim + kyselina klavulanová (15)	Salmonella	neuv. (16)	neuv. (16)	0,125–128 (11)
ceftazidim + kyselina klavulanová (15)	E. coli	neuv. (16)	neuv. (16)	0,125–128 (11)
meropenem	Salmonella	> 0,125	> 8	0,03–16 (10)
meropenem	E. coli	> 0,125	> 8	0,03–16 (10)
temocilin	Salmonella	neuv.	neuv.	0,5–64 (8)
temocilin	E. coli	neuv.	neuv.	0,5–64 (8)
imipenem	Salmonella	> 1	> 8	0,12–16 (8)
imipenem	E. coli	> 0,5	> 8	0,12–16 (8)
ertapenem	Salmonella	> 0,06	> 1	0,015–2 (8)
ertapenem	E. coli	> 0,06	> 1	0,015–2 (8)
cefotaxim	Salmonella	> 0,5	> 2	0,25–64 (9)
cefotaxim	E. coli	> 0,25	> 2	0,25–64 (9)
ceftazidim	Salmonella	> 2	> 4	0,25–128 (10)
ceftazidim	E. coli	> 0,5	> 4	0,25–128 (10)
neuv.: údaje nejsou k dispozici.

4.3 Kvantitativní metoda posouzení podílu E. coli produkujících ESBL nebo AmpC

Členské státy, zejména ty, jež zjistily vysokou prevalenci E. coli produkujících ESBL nebo AmpC detekční metodou stanovenou v bodě 4.1, mohou podíl E. coli produkujících ESBL nebo AmpC v celé populaci E. coli charakterizovat.

To provedou za pomoci vyčíslení E. coli produkujících ESBL nebo AmpC a celkového počtu E. coli přítomných ve vzorku za použití dilučních metod a následného vyočkování na selektivní a neselektivní média v souladu s aktuální verzí podrobného protokolu referenční laboratoře Evropské unie pro antimikrobiální rezistenci (17).

5. Kontrola kvality a uchovávání izolátů

Laboratoře určené příslušným orgánem ke stanovení citlivosti izolátů zahrnutých do harmonizovaného programu sledování na antimikrobiální látky se podílejí na zajištění systému kvality, který zahrnuje rovněž provádění mezilaboratorních porovnávacích testů na úrovni členského státu nebo Unie, pokud jde o identifikaci, typizaci a stanovení mikrobiální rezistence bakterií, na něž je harmonizovaný program sledování AMR zaměřen.

Izoláty uchovávají národní referenční laboratoře pro AMR při teplotě – 80 °C nejméně po dobu pěti let. Alternativně lze použít jiné metody uchovávání, zajišťují-li životaschopnost a vylučují-li změny ve vlastnostech kmenů.

ČÁST B

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

1. Obecná ustanovení pro podávání zpráv o údajích

Provádí-li příslušný orgán sledování AMR z izolátů, jež získal příslušný orgán v jiných článcích potravinového řetězce než těch, jež jsou uvedeny v bodě 1 části A, avšak v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v bodech 3, 4 a 5 části A, jsou výsledky tohoto sledování AMR uvedeny ve zprávě v souladu s bodem 2 této části, avšak uvádějí se ve zprávě odděleně a nezmění se počet izolátů, jež mají být testovány v souladu s bodem 2 části A.

2. Informace, jež mají být uvedeny pro každý jednotlivý vzorek

Zprávy obsahují rovněž informace uvedené v bodech 2.1 až 2.6 pro každý jednotlivý izolát a zabývají se zvlášť každou kombinací druhů bakterií a populací zvířat a druhů bakterií a potravin uvedených v bodě 1 části A.

Členské státy předloží výsledky harmonizovaného sledování AMR stanoveného v tomto rozhodnutí ve formě prvotních údajů na úrovni izolátů za použití datového slovníku a elektronických formulářů pro sběr údajů, které poskytne EFSA (18).

2.1 Celkový popis provádění sledování AMR

—	Popis koncepce odběru, postupu stratifikace a randomizace podle populací zvířat a kategorií potravin.

2.2 Obecné informace

—	Identifikátor nebo kód izolátu

—	Druhy bakterií

—	Sérovar (pro Salmonella spp.)

—	Fagotyp Salmonella Enteriditis a Salmonella Typhimurium (dobrovolně)

2.3 Specifické informace týkající se odběru vzorků

—	Populace zvířat určených k produkci potravin nebo kategorie potravin

—	Fáze potravinového řetězce, z níž je vzorek odebrán

—	Typ vzorku

—	Subjekt, který provedl odběr vzorku

—	Strategie odběru vzorků

—	Datum odběru vzorků

—	Datum izolace

2.4 Specifické informace týkající se stanovení antimikrobiální rezistence

—	Identifikátor nebo kód izolátu přidělený laboratoří provádějící stanovení citlivosti izolátu na antimikrobiální látky

—	Datum stanovení citlivosti

—	Antimikrobiální látka

2.5 Specifické informace týkající se výsledků diluční metody

—	Hodnota minimální inhibiční koncentrace (MIK) (v mg/l)

2.6 Výsledky testování synergie

—	Testování synergie ceftazidinu s kyselinou klavulanovou

—	Testování synergie cefotaximu s kyselinou klavulanovou

(1) Podle nejnovějších údajů Eurostatu (http://epp.eurostat.ec.europa.eu).

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

(3) Epidemiologické mezní hodnoty podle EUCAST.

(4) Klinická hraniční hodnota pro rezistenci podle EUCAST.

(5) Údaje z EUCAST dostupné pro Salmonella Enteriditis, Typhimurium, Typhi a Paratyphi.

neuv.: údaje nejsou k dispozici.

(6) Epidemiologické mezní hodnoty podle EUCAST.

(7) Klinická hraniční hodnota pro rezistenci podle EUCAST.

(8) Dobrovolné sledování.

neuv.: údaje nejsou k dispozici.

(9) Epidemiologické mezní hodnoty podle EUCAST.

(10) Klinická hraniční hodnota pro rezistenci podle EUCAST.

neuv.: údaje nejsou k dispozici.

(11) www.crl-ar.eu

(12) Viz poznámka pod čarou 3.

(13) Epidemiologické mezní hodnoty podle EUCAST.

(14) Klinická hraniční hodnota pro rezistenci podle EUCAST.

neuv.: údaje nejsou k dispozici.

(15) 4 mg/l kyseliny klavulanové

(16) Hodnoty se srovnávají s hodnotami cefotaximu a ceftazidimu a interpretují se v souladu s pokyny CLSI nebo EUCAST, pokud jde o testování synergie.

(17) Viz poznámka pod čarou 3.

(18) www.efsa.europa.eu

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/40

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. listopadu 2013

o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol pro sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám u původců zoonóz v roce 2014

(oznámeno pod číslem C(2013) 7289)

(2013/653/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na článek 66 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2) (finanční nařízení), a zejména na čl. 84 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví mimo jiné postupy, které upravují poskytování finančního příspěvku Unie na podporu provádění opatření, jež jsou nezbytná k zajištění uplatňování nařízení (ES) č. 882/2004.

(2)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (3) stanoví, že členské státy zajistí, aby sledování poskytovalo srovnatelné údaje o výskytu rezistence vůči antimikrobiálním látkám u původců zoonóz, a pokud představují nebezpečí pro veřejné zdraví, i u jiných původců.

(3)	V čl. 7 odst. 3 zmíněné směrnice je uvedeno, že Komise stanoví prováděcí pravidla pro sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám.

(4)

Řada vědeckých stanovisek, která vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) obsahují požadavek harmonizace sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám u původců zoonóz a komenzálních bakterií vyskytujících se u zvířat nebo v potravinách. Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2003/99/ES stanovila v prováděcím rozhodnutí Komise 2013/652/EU (4) prováděcí pravidla pro harmonizované sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám a podávání zpráv o této problematice, která musí členské státy uplatnit.

(5)

Toto harmonizované sledování musí probíhat v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 882/2004, aby se zajistilo, že úřední kontroly jsou prováděny pravidelně, na základě rizik a s přiměřenou četností, aby bylo dosaženo cílů uvedeného nařízení, přičemž vezmou v úvahu zjištěná rizika spojená se zvířaty, krmivy nebo potravinami, krmivářskými nebo potravinářskými podniky, s používáním krmiv či potravin nebo s procesy, materiály, látkami, činnostmi nebo úkony, které mohou mít vliv na bezpečnost krmiv nebo potravin, na zdraví zvířat nebo na dobré životní podmínky zvířat.

(6)	K usnadnění hladkého a rychlého provádění tohoto sledování by Unie měla poskytnout finanční podporu členským státům, které toto sledování provádějí, na nejvhodnější úrovni podle čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.

(7)

V souladu s článkem 84 finančního nařízení a článkem 94 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5) musí přidělení výdajů na závazek z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní údaje o akci, s níž je spojeno vynakládání výdajů, a musí být přijato orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(8)	Opatření způsobilá pro finanční podporu Unie jsou stanovena v rámci stávajícího prováděcího rozhodnutí.

(9)	Finanční příspěvek Unie by měl být poskytnut za podmínky, že příslušné zkoušky a analýzy byly provedeny v souladu s tímto prováděcím rozhodnutím a prováděcím rozhodnutím 2013/652/EU a že příslušné orgány poskytnou všechny nezbytné informace ve lhůtách stanovených v tomto prováděcím rozhodnutí.

(10)	Z důvodů správní účinnosti by veškeré výdaje předložené za účelem získání finančního příspěvku Unie měly být vyjádřeny v eurech a měl by být rovněž stanoven přepočítací koeficient pro výdaje vyjádřené v jiné měně než v euru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Unie přispěje na náklady vynaložené členskými státy na harmonizované sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám v souladu s prováděcím rozhodnutím 2013/652/EU u vzorků z drůbeže odebraných od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014, a to maximální celkovou částkou 1 407 585 EUR, financovanou z linie 17 04 07 01.

Článek 2

Způsobilé náklady

Finanční příspěvek Unie:

a)	se stanoví ve výši 50 % nákladů, které každému členskému státu vzniknou při provádění sledování, které je uvedeno v článku 1 prováděcího nařízení 2013/652/EU a je prováděno příslušným orgánem;

nepřesáhne částku:

i)	8 EUR na personální náklady na odběr vzorků slepého střeva,

ii)	11 EUR na izolaci a identifikaci E. coli,

iii)	21,5 EUR na izolaci a identifikaci bakterií rodu Campylobacter,

iv)	15 EUR na stanovení citlivosti každého izolátu salmonel nebo E. coli na antimikrobiální látky,

v)	15 EUR na stanovení citlivosti každého izolátu bakterií rodu Campylobacter na antimikrobiální látky,

vi)	17,5 EUR na popis a klasifikaci izolátů salmonel nebo E. coli vykazujících rezistenci vůči cefalosporinům třetí generace a meropenemu,

vii)	22 EUR na sérotypizaci salmonel,

viii)

maximální částky uvedené v příloze I;

c)	pro příspěvek jsou způsobilé pouze náklady uvedené v příloze II.

Článek 3

Pravidla způsobilosti

1. Na příspěvek Unie se vztahují tyto podmínky:

a)	členské státy předložily Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, jejž pro tento úkol zmocnila Evropská komise, technickou zprávu obsahující přinejmenším informace, které jsou požadovány v části B přílohy prováděcího rozhodnutí 2013/652/EU, a to do 31. května 2015;

členské státy předložily Komisi v elektronické podobě finanční zprávu v souladu s formátem stanoveným v příloze III tohoto rozhodnutí, a to do 31. května 2015. Aby byly vzniklé výdaje způsobilé pro financování, musí být vynaloženy před podáním žádosti. Podklady potvrzující všechny výdaje uvedené ve finanční zprávě budou Komisi zaslány pouze na vyžádání.

2. Komise může snížit výši příspěvků uvedených v příloze I v případech, kdy nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím k povaze a závažnosti nesouladu a možné finanční ztrátě Unie.

Článek 4

Přepočítací koeficient pro výdaje

Z důvodů správní účinnosti by veškeré výdaje předložené za účelem získání finančního příspěvku Unie měly být vyjádřeny v eurech. Pokud jsou výdaje členského státu vyjádřeny v jiné měně než v euru, přepočte je členský stát na eura na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před prvním dnem měsíce, ve kterém členský stát předložil žádost.

Článek 5

Toto rozhodnutí představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 84 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12. listopadu 2013.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/652/EU ze dne 12. listopadu 2013 o sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence zoonotických a komenzálních bakterií (viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

PŘÍLOHA I

Tabulka 1

Členské státy	Počet
	Vzorky slepého střeva	Izolace / identifikace a stanovení citlivosti na antimikrobiální látky		Stanovení citlivosti salmonel na antimikrobiální látky	Sérotypizace salmonel	Popis a klasifikace odolných izolátů
	Vzorky slepého střeva	Campylobacter	E. coli	Stanovení citlivosti salmonel na antimikrobiální látky	Sérotypizace salmonel	Popis a klasifikace odolných izolátů
BE	850	170	170	550	550	150
BG	425	85	85	200	200	50
CZ	850	170	170	550	550	150
DK	850	170	170	250	250	100
DE	1 700	340	340	700	700	200
EE	425	85	85	100	100	50
IE	850	170	170	300	300	100
EL	850	170	170	450	450	100
ES	1 700	340	340	1 000	1 000	250
FR	1 700	340	340	800	800	250
HR	425	85	85	250	250	100
IT	1 700	340	340	800	800	250
CY	425	85	85	200	200	100
LV	425	85	85	100	100	50
LT	425	85	85	200	200	50
LU	425	85	85	100	100	50
HU	1 700	340	340	900	900	250
MT	425	85	85	100	100	50
NL	850	170	170	450	450	150
AT	1 700	340	340	550	550	200
PL	1 700	340	340	800	800	250
PT	1 700	340	340	500	500	200
RO	850	170	170	600	600	150
SI	425	85	85	200	200	50
SK	425	85	85	100	100	50
FI	850	170	170	50	50	50
SE	850	170	170	50	50	50
UK	1 700	340	340	800	800	250
Celkem	27 200	5 440	5 440	11 650	11 650	3 700

Tabulka 2

Členské státy	Maximální náhrada (EUR)
	Vzorky slepého střeva	Izolace a identifikace E. coli	Izolace a identifikace bakterií rodu Campylobacter	Sérotypizace salmonel	Stanovení citlivosti na antimikrobiální látky		Popis a klasifikace odolných izolátů	Celkem	Včetně režijních nákladů (7 %)
	Vzorky slepého střeva	Izolace a identifikace E. coli	Izolace a identifikace bakterií rodu Campylobacter	Sérotypizace salmonel	salmonel + E. coli	Campylobacter	Popis a klasifikace odolných izolátů	Celkem	Včetně režijních nákladů (7 %)
BE	6 800	2 200	14 800	14 700	10 800	2 600	2 700	54 600	58 422
BG	500	2 200	8 600	5 700	4 000	1 300	900	23 200	24 824
CZ	1 600	1 300	9 100	7 200	8 800	1 200	1 900	31 100	33 277
DK	6 800	2 200	18 300	9 300	6 300	2 600	1 800	47 300	50 611
DE	13 600	4 400	36 600	22 900	14 100	4 400	3 500	99 500	106 465
EE	400	1 000	3 300	4 100	2 200	1 100	200	12 300	13 161
IE	5 900	1 200	11 400	8 700	5 000	1 400	1 200	34 800	37 236
EL	2 000	2 200	14 900	7 700	8 500	2 600	1 300	39 200	41 944
ES	5 200	1 800	14 600	29 500	20 100	5 100	4 400	80 700	86 349
FR	13 600	4 400	36 600	25 100	17 100	4 100	4 400	105 300	112 671
HR	2 000	2 200	500	6 500	5 100	1 300	1 200	18 800	20 116
IT	13 600	4 400	25 000	16 500	12 200	3 700	2 700	78 100	83 567
CY	1 400	2 200	9 200	6 300	3 800	1 000	1 300	25 200	26 964
LV	700	900	3 400	3 900	1 600	800	500	11 800	12 626
LT	400	2 000	4 900	2 900	3 200	600	600	14 600	15 622
LU	3 400	2 200	9 200	4 100	2 800	1 300	900	23 900	25 573
HU	3 600	2 500	29 600	25 000	13 100	4 000	2 900	80 700	86 349
MT	1 300	500	5 500	3 500	2 000	700	900	14 400	15 408
NL	6 800	1 300	12 500	7 100	7 900	2 600	2 700	40 900	43 763
AT	13 600	4 400	36 600	17 000	13 400	5 100	3 500	93 600	100 152
PL	6 200	2 200	17 800	17 700	7 700	3 600	1 900	57 100	61 097
PT	4 400	3 900	36 600	18 500	5 600	2 100	1 700	72 800	77 896
RO	6 800	1 500	9 000	17 000	11 600	2 600	2 700	51 200	54 784
SI	3 400	1 900	9 200	5 200	2 700	1 300	900	24 600	26 322
SK	1 600	2 000	9 200	3 300	2 800	1 300	900	21 100	22 577
FI	6 800	1 900	8 300	0	3 300	2 300	900	23 500	25 145
SE	6 800	1 300	10 700	4 900	3 000	2 400	600	29 700	31 779
UK	13 600	3 600	36 600	25 100	17 100	5 100	4 400	105 500	112 885
Celkem	152 800	63 800	442 000	319 400	215 800	68 200	53 500	1 315 500	1 407 585

PŘÍLOHA II

PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI

1. Náklady laboratoře

—	Personální náklady se omezí na skutečné vykazatelné náklady práce (mzdy, sociální odvody a penzijní náklady) vzniklé při uplatňování prováděcího rozhodnutí 2013/652/EU. Za tímto účelem musí být vedeny pracovní výkazy.

—	Úhrada spotřebovaného materiálu vychází ze skutečných nákladů vzniklých členským státům v souvislosti s prováděním zkoušek v laboratoři určené příslušným orgánem.

—

Zkušební soupravy, činidla a veškerý další spotřebovaný materiál se uhradí pouze tehdy, používají-li se konkrétně na provádění těchto zkoušek:

i)	izolace a identifikace E. coli,

ii)	izolace a identifikace bakterií rodu Campylobacter,

iii)	stanovení citlivosti izolátů salmonel a E. coli na antimikrobiální látky,

iv)	stanovení citlivosti izolátů bakterií rodu Campylobacter na antimikrobiální látky,

v)	popis a klasifikace izolátů salmonel nebo E. coli, které vykazují odolnost vůči cefalosporinům třetí generace a meropenemu,

vi)	sérotypizace salmonel.

2. Náklady na odběr vzorků

Náklady na odběr vzorků se omezí na personální náklady, které se vztahují k práci konané v objektu jatek a odpovídají skutečně vykazatelným nákladům práce (mzdy, sociální odvody a penzijní náklady) vzniklým při uplatňování prováděcího rozhodnutí 2013/652/EU. Za tímto účelem musí být vedeny pracovní výkazy.

3. Režijní náklady

Lze požadovat paušální příspěvek ve výši 7 % vypočtený na základě veškerých přímých způsobilých nákladů.

4. Výdaje předložené členskými státy za účelem získání finančního příspěvku Unie se vyjadřují v eurech a uvádějí bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez veškerých dalších daní.

PŘÍLOHA III

FINANČNÍ ZPRÁVA PODLE ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. B)

Vykazované období: 2014

Členský stát: …

Referenční číslo prováděcího rozhodnutí Komise o finančním příspěvku Unie: 2013/653/EU

Náklady laboratoře (celkové reálné způsobilé náklady)

Izolace a identifikace E. coli
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)
Izolace a identifikace bakterií rodu Campylobacter
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)
Stanovení citlivosti izolátů salmonel a E. coli na antimikrobiální látky
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)
Stanovení citlivosti izolátů bakterií rodu Campylobacter na antimikrobiální látky
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)
Popis a klasifikace odolných izolátů
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)
Sérotypizace salmonel
Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…

Spotřebovaný materiál (popis)	Množství	Náklady na jednotku (EUR)	Celkem (EUR)
…
…
		Celkem (EUR)
Celkový počet testů:		Jednotkové náklady na jednu analýzu (EUR)

Náklady na odběr vzorků (celkové reálné způsobilé náklady)

Kategorie zaměstnanců	Počet odpracovaných hodin	Sazba (EUR na hodinu)	Celkem (EUR)
…
…



		Celkem (EUR)
Celkový počet vzorků:		Jednotkové náklady na jeden vzorek (EUR)

Celkové výdaje na koordinovaný program kontrol (reálné náklady bez DPH) (EUR):

…

Prohlášení příjemce

Potvrzujeme, že:

—	výše uvedené výdaje vznikly při provádění úkolů popsaných v prováděcím rozhodnutí 2013/652/EU a přímo souvisejících s prováděním koordinovaného plánu kontrol, na který byla poskytnuta finanční podpora podle prováděcího rozhodnutí 2013/653/EU,

—	výdaje skutečně vznikly, byly vynaloženy před dnem podání této žádosti, byly řádně zaúčtovány a jsou způsobilé podle ustanovení prováděcího rozhodnutí 2013/653/EU,

—	veškeré doklady o uvedených nákladech jsou k dispozici pro účely auditu,

—	na tento koordinovaný plán kontrol nebyl požadován žádný jiný příspěvek Unie.

Datum: …

Odpovědná osoba: …

Podpis: …

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/48

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. listopadu 2013,

kterým se mění rozhodnutí 2008/294/ES za účelem doplnění o další technologie přístupu a kmitočtová pásma pro mobilní komunikační služby v letadlech (služby MCA)

(oznámeno pod číslem C(2013) 7491)

(Text s významem pro EHP)

(2013/654/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V příloze rozhodnutí Komise 2008/294/ES (2) jsou stanoveny technické a provozní podmínky nezbytné pro to, aby bylo v letadlech povoleno používání GSM.

(2)	Rozvoj široké škály komunikačních prostředků podporovaný technickým pokrokem by všem občanům umožnil, aby byli stále a kdekoli připojeni k síti GSM. Rovněž by přispěl k naplnění cílů Digitální agendy pro Evropu (3) a strategie Evropa 2020.

(3)

V zájmu přípravy využití posledních dostupných technologií a kmitočtových pásem v rámci poskytování služeb MCA vydala Komise dne 5. října 2011 na základě čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES pověření Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT), aby posoudila technickou kompatibilitu provozování systémů UMTS na palubách letadel s dalšími dostupnými technologiemi pro použití v letadlech, jakými je např. LTE nebo WiMax, a to např. v kmitočtových pásmech 2 GHz a 2,6 GHz, a s případně dotčenými rádiovými službami.

(4)

Na základě tohoto pověření vydala CEPT zprávu ze dne 8. března 2013. V závěru zprávy CEPT č. 48 je uvedeno, že budou-li splněny příslušné technické podmínky, bude možné zavést technologie UMTS v pásmu 2 100 MHz a LTE v pásmu 1 800 MHz. Na základě výsledků zprávy CEPT č. 48 by tudíž měla být změněna příloha rozhodnutí 2008/294/ES, aby zahrnovala tyto technologie a umožnila jejich používání v letadlech.

(5)	Vzhledem k rozšiřování technologií LTE a UMTS v Unii by se toto rozhodnutí mělo použít co nejdříve.

(6)

Omezením vysílacího výkonu služeb MCA by měla být zajištěna vhodná ochrana případně dotčených rádiových služeb. Vzhledem k tomu, že by použití zdokonalené síťové řídicí jednotky (NCU) pro pásmo 2,6 GHz bylo odloženo až do okamžiku, než budou příslušnými leteckými certifikačními orgány odsouhlasena technická omezení umožňující zahájení výroby jednotek NCU, a do doby, než bude dokončen postup osvědčení letové způsobilosti pro jednotlivé typy letadel, mohlo by být uplatnění parametrů NCU pro pásmo 2,6 GHz odloženo až ke dni 1. ledna 2017.

(7)	Technické specifikace MCA by měly neustále odpovídat technickému pokroku.

(8)	Rozhodnutí 2008/294/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2008/294/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Hodnoty pro pásmo 2 570–2 690 MHz stanovené v tabulce 3 přílohy tohoto rozhodnutí se použijí od 1. ledna 2017.

Článek 3

Členské státy co nejdříve a nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost umožní využívání kmitočtových pásem uvedených v tabulce 1 v příloze na neinterferenčním a nechráněném základě pro služby MCA, pokud tyto služby splňují podmínky podle přílohy.

Článek 4

Členské státy v souladu s oddílem 3 přílohy stanoví minimální výšku nad zemí pro jakékoli vysílání z provozovaného systému MCA.

Členské státy smí stanovit vyšší minimální výšky provozování MCA, pokud je to odůvodněno vnitrostátními topografickými podmínkami a podmínkami používání pozemní sítě. Informace o této skutečnosti, společně s příslušným odůvodněním, musí být Komisi oznámena do čtyř měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí a musí být zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12. listopadu 2013.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise 2008/294/ES ze dne 7. dubna 2008 o harmonizovaných podmínkách využívání spektra pro provozování mobilních komunikačních služeb v letadlech (služeb MCA) ve Společenství (Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 19).

(3) KOM(2010) 245 v konečném znění.

PŘÍLOHA

1. KMITOČTOVÁ PÁSMA A SYSTÉMY POVOLENÉ PRO SLUŽBY MCA

Tabulka1

Typ	Kmitočet	Systém
GSM 1 800	1 710–1 785 MHz (uplink) 1 805–1 880 MHz (downlink)	GSM splňující požadavky norem GSM publikovaných ETSI, zejména EN 301 502, EN 301 511 a EN 302 480, nebo ekvivalentních specifikací
UMTS 2 100 (FDD)	1 920–1 980 MHz (uplink) 2 110–2 170 MHz (downlink)	UMTS splňující požadavky norem UMTS publikovaných ETSI, zejména EN 301 908–1, EN 301 908–2, EN 301 908–3 a EN 301 908–11, nebo ekvivalentních specifikací
LTE 1 800 (FDD)	1 710–1 785 MHz (uplink) 1 805–1 880 MHz (downlink)	LTE splňující požadavky norem LTE publikovaných ETSI, zejména EN 301 908–1, EN 301 908–13, EN 301 908–14 a EN 301 908–15, nebo ekvivalentních specifikací

2. ZABRÁNĚNÍ PŘIPOJENÍ MOBILNÍCH TERMINÁLŮ K POZEMNÍM SÍTÍM

V době, kdy je provozování služeb MCA v letadle povoleno, musí být mobilním terminálům přijímajícím v kmitočtových pásmech uvedených v tabulce 2 zabráněno pokusit se zaregistrovat do pozemních mobilních sítí.

Tabulka 2

Kmitočtové pásmo (MHz)	Pozemní systémy
460–470	CDMA2000, FLASH OFDM
791–821	LTE
921–960	GSM, UMTS, LTE, WiMAX
1 805–1 880	GSM, UMTS, LTE, WiMAX
2 110–2 170	UMTS, LTE
2 570–2 620	UMTS, LTE, WiMAX
2 620–2 690	UMTS, LTE

3. TECHNICKÉ PARAMETRY

a) Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.), vně letadla, pocházející z palubních NCU/BTS

Tabulka 3

Nesmí být překročen celkový e.i.r.p., vně letadla, pocházející z NCU/BTS/ac-NodeB letadla:

Výška nad zemí (m)	Maximální spektrální hustota e.i.r.p. produkovaná NCU/BTS/ac-NodeB letadla vně letadla
	460–470 MHz	791–821 MHz	921–960 MHz	1 805–1 880 MHz	2 110–2 170 MHz	2 570–2 690 MHz
	dBm/1,25 MHz	dBm/10 MHz	dBm/200 kHz	dBm/200 kHz	dBm/3,84 MHz	dBm/4,75 MHz
3 000	–17,0	–0,87	–19,0	–13,0	1,0	1,9
4 000	–14,5	1,63	–16,5	–10,5	3,5	4,4
5 000	–12,6	3,57	–14,5	–8,5	5,4	6,3
6 000	–11,0	5,15	–12,9	–6,9	7,0	7,9
7 000	–9,6	6,49	–11,6	–5,6	8,3	9,3
8 000	–8,5	7,65	–10,5	–4,4	9,5	10,4

b) Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.), vně letadla, pocházející z terminálu na palubě letadla

Tabulka 4

Nesmí být překročen e.i.r.p., vně letadla, pocházející z mobilního terminálu:

Výška nad zemí (m)	Maximální e.i.r.p., vně letadla, pocházející z mobilního terminálu GSM v dBm/200 kHz	Maximální e.i.r.p., vně letadla, pocházející z mobilního terminálu LTE v dBm/5 MHz	Maximální e.i.r.p., vně letadla, pocházející z mobilního terminálu UMTS v dBm/3,84 MHz
Výška nad zemí (m)	GSM 1 800 MHz	LTE 1 800 MHz	UMTS 2 100 MHz
3 000	–3,3	1,7	3,1
4 000	–1,1	3,9	5,6
5 000	0,5	5	7
6 000	1,8	5	7
7 000	2,9	5	7
8 000	3,8	5	7

c) Provozní požadavky

I.	Minimální výška nad zemí, v níž je systém MCA v provozním režimu a jakékoliv jeho vysílání je ještě přípustné, musí být 3 000 metrů.

II.	Palubní BTS nacházející se v provozním režimu musí omezit vysílací výkon všech mobilních terminálů GSM provozovaných v pásmu 1 800 MHz na nominální hodnotu 0 dBm/200 kHz ve všech fázích komunikace, včetně počátečního přístupu.

III.	Palubní Ac-NodeB nacházející se v provozním režimu musí omezit vysílací výkon všech mobilních terminálů LTE provozovaných v pásmu 1 800 MHz na nominální hodnotu 5 dBm/5 MHz ve všech fázích komunikace.

IV.	Palubní Ac-NodeB letadla nacházející se v provozním režimu musí omezit vysílací výkon všech mobilních terminálů UMTS provozovaných v pásmu 2 100 MHz na nominální hodnotu – 6 dBm/3,84 MHz ve všech fázích komunikace a maximální počet uživatelů by neměl překročit 20.

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/52

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. listopadu 2013,

kterým se od 1. srpna 2012 do 1. června 2013 měsíčně upravují koeficienty použitelné na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích

(2013/655/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na přílohu X čl. 13 druhý pododstavec uvedeného řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ze statistických údajů, které má Komise k dispozici, vyplývá, že od posledního stanovení koeficientů použitelných na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích vyplácené v měnách těchto zemí je změna životních nákladů přepočítaných podle koeficientu a odpovídajícího směnného kurzu pro některé třetí země vyšší než 5 %.

(2)	V souladu s čl. 13 druhým pododstavcem přílohy X služebního řádu je v takovém případě třeba tyto koeficienty upravit měsíčně s účinkem od 1. srpna, 1. října, 1. listopadu a 1. prosince 2012 a od 1. ledna, 1. února, 1. března, 1. dubna, 1. května a 1. června 2013,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Koeficienty použitelné na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích vyplácené v měnách těchto zemí se pro některé země upravují tak, jak je stanoveno v příloze. Příloha obsahuje deset měsíčních tabulek, v nichž je uvedeno, o které země se jedná a jaká data účinnosti pro ně platí.

Směnné kurzy používané pro výpočet těchto odměn se stanoví v souladu s prováděcími pravidly k finančnímu nařízení (2) a odpovídají příslušným datům v tabulkách v příloze uvedeného nařízení.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. listopadu 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

PŘÍLOHA

Srpen 2012

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly srpen 2012	Směnný kurz srpen 2012 (1)	Koeficient srpen 2012 (2)
Súdán (Chartúm)	4,584	6,20915	73,8

Říjen 2012

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly říjen 2012	Směnný kurz říjen 2012 (3)	Koeficient říjen 2012 (4)
Nepál	84,89	110,170	77,1

Listopad 2012

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly listopad 2012	Směnný kurz listopad 2012 (5)	Koeficient listopad 2012 (6)
Demokratická republika Kongo (Kinshasa)	2,057 USD	1,29620 USD	158,7
Libérie	1,528 USD	1,29620 USD	117,9
Malawi	216,6	404,926	53,5

Prosinec 2012

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly prosinec 2012	Směnný kurz prosinec 2012 (7)	Koeficient prosinec 2012 (8)
Venezuela	6,090	5,58047	109,1

Leden 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly leden 2013	Směnný kurz leden 2013 (9)	Koeficient leden 2013 (10)
Bělorusko	6 723	11 320,0	59,4
Guinea (Conakry)	6 716	9 250,40	72,6
Súdán (Chartúm)	4,916	7,56599	65,0

Únor 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly únor 2013	Směnný kurz únor 2013 (11)	Koeficient únor 2013 (12)
Kongo (Brazzaville)	792,1	655,957	120,8
Kuba	0,9438	1,35410	69,7
Jordánsko	0,9175	0,960057	95,6
Srbsko (Bělehrad)	82,53	111,934	73,7
Východní Timor	1,583	1,35410	116,9
Uzbekistán	1 396	2 706,60	51,6
Venezuela	6,429	5,81539	110,6
Zambie	6,630	7,18680	92,3

Březen 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly březen 2013	Směnný kurz březen 2013 (13)	Koeficient březen 2013 (14)
Angola	168,2	126,516	132,9
Kosovo (Priština)	0,7227	1,00000	72,3
Kyrgyzstán	48,69	62,3897	78,0
Malawi	238,5	479,834	49,7
Rusko	46,33	40,0240	115,8
Sierra Leone	6 785	5 663,73	119,8
Jižní Afrika	6,746	11,6220	58,0
Súdán (Chartúm)	5,331	7,43654	71,7

Duben 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly duben 2013	Směnný kurz duben 2013 (15)	Koeficient duben 2013 (16)
Čína	7,903	7,96000	99,3
Džibutsko	222,3	227,572	97,7
Ghana	2,025	2,48950	81,3
Japonsko	149,8	120,870	123,9
Jižní Korea	1 534	1 425,03	107,6
Uzbekistán	1 467	2 611,71	56,2

Květen 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly květen 2013	Směnný kurz květen 2013 (17)	Koeficient květen 2013 (18)
Bělorusko	7 086	11 230,0	63,1
Středoafrická republika	671,7	655,957	102,4
Indie	49,37	71,0370	69,5
Tunisko	1,381	2,09250	66,0
Venezuela	6,839	8,25083	82,9

Červen 2013

MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Parita kupní síly červen 2013	Směnný kurz červen 2013 (19)	Koeficient červen 2013 (20)
Austrálie	1,439	1,34930	106,6
Belize	1,859	2,61469	71,1
Gambie	31,18	47,5800	65,5
Nikaragua	18,39	31,8519	57,7
Turecko	2,242	2,42740	92,4
Uzbekistán	1 545	2 694,41	57,3
Vanuatu	145,8	122,435	119,1
Venezuela	7,195	8,14449	88,3

(1) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(2) Brusel = 100.

(3) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(4) Brusel = 100.

(5) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(6) Brusel = 100.

(7) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(8) Brusel = 100.

(9) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(10) Brusel = 100.

(11) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(12) Brusel = 100.

(13) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(14) Brusel = 100.

(15) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(16) Brusel = 100.

(17) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(18) Brusel = 100.

(19) 1 EUR = x jednotek vnitrostátní měny, kromě Kuby, Salvadoru, Ekvádoru, Libérie, Panamy, Demokratické republiky Kongo a Východního Timoru, kde se namísto toho používají USD.

(20) Brusel = 100.

14.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 303/56

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 311/13/COL

ze dne 17. července 2013,

kterým se mění seznam obsažený v bodě 39 části 1.2 kapitoly I přílohy I Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v němž jsou uvedena stanoviště hraniční kontroly na Islandu a v Norsku schválená pro veterinární kontroly živých zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí, a kterým se zrušuje rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 131/13/COL (1)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

s ohledem na odst. 4 písm. B body 1 a 3 a odst. 5 písm. b) úvodní části kapitoly I přílohy I Dohody o EHP,

s ohledem na akt uvedený v bodě 4 části 1.1 kapitoly I přílohy I Dohody o EHP (směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství) (2), pozměněný a přizpůsobený Dohodě o EHP odvětvovými úpravami uvedenými v příloze I této dohody, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na rozhodnutí kolegia č. 295/13/COL, jež zmocňuje příslušného člena kolegia k přijetí tohoto rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

Dopisem ze dne 6. června 2013 Norský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „NÚBP“) informoval Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) o změnách v seznamu norských stanovišť hraniční kontroly (dále jen „SHK“). Tyto změny jsou reakcí na některá doporučení Kontrolního úřadu během inspekce kontrol dovozu, kterou tento úřad prováděl v Norsku od 21. do 30. ledna 2013, a především na potřebu mít odpovídající vybavení a zařízení pro nakládání s produkty, pro které se SHK schvalují (3).

V reakci na toto doporučení a za účelem sladění vlastního kontrolního systému dovozu s požadavky EHP, rozhodl úřad NÚBP, že změní seznam kategorií produktů, pro které jsou schválena tato SHK:

—	Oslo letiště (kód TRACES NO OSL4)

—	Oslo přístav (kód TRACES NO OSL 1)

—	Borg přístav (kód TRACES NO BRG1)

Úřad NÚBP požádal Kontrolní úřad o tuto změnu seznamu schválených stanovišť hraniční kontroly.

Borg	NO BRG 1	P	HC(2), NHC(2)	E(7)
Oslo	NO OSL 1	P	HC(2), NHC(2)
Oslo	NO OSL 4	A	HC(2), NHC(2)	U,E,O

Je tedy povinností Kontrolního úřadu změnit seznam stanovišť hraniční kontroly na Islandu a v Norsku a zveřejnit nový seznam, který bude odrážet změny ve vnitrostátních seznamech.

Kontrolní úřad svým rozhodnutím č. 295/13/COL ze dne 10. července 2013 postoupil záležitost Veterinárnímu výboru ESVO, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen. Výbor navrhovanou změnu seznamu jednohlasně schválil. Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou tedy v souladu s jednomyslným stanoviskem Veterinárního výboru ESVO, který je nápomocen Kontrolnímu úřadu ESVO, a jejich konečné znění zůstává nezměněno,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V seznamu obsaženém v bodě 39 části 1.2 kapitoly I přílohy I Dohody o Evropském hospodářském prostoru se mění kategorie produktů, pro něž jsou schválena SHK Oslo letiště, Oslo přístav a Borg přístav. Tato SHK jsou nyní schválena pouze pro balené produkty.

Článek 2

Veterinární kontroly živých zvířat a živočišných produktů dovážených na Island a do Norska ze třetích zemí provádějí příslušné vnitrostátní orgány na schválených stanovištích hraniční kontroly, jež jsou uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 131/13/COL ze dne 18. března 2013 se tímto zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem podpisu.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Islandu a Norsku.

Článek 6

Toto rozhodnutí je závazné v anglickém znění.

V Bruselu dne 17. července 2013.

Za Kontrolní úřad ESVO

Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON

člen kolegia

Xavier LEWIS

ředitel

(1) Úř.věst. L 175, 27.6.2013, s. 76 a dodatek EHP č. 36, 27.6.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(3) Viz závěrečná zpráva Kontrolního úřadu ze dne 3. května 2013 o návštěvě Norska, jež proběhla ve dnech 21. až 30. ledna 2013 a zabývala se uplatňováním právních předpisů EHP týkajících se systémů kontroly dovozu a tranzitu a SHK.

PŘÍLOHA

SEZNAM SCHVÁLENÝCH STANOVIŠŤ HRANIČNÍ KONTROLY

Název

Kód TRACES

Druh

A	=	letiště
F	=	železnice
P	=	přístav
R	=	silnice

Kontrolní středisko

Produkty

HC	=	Všechny produkty pro lidskou spotřebu
NHC	=	Ostatní produkty
NT	=	Žádné požadavky na teplotu
T	=	Zmrazené/chlazené produkty
T(FR)	=	Zmrazené produkty
T(CH)	=	Chlazené produkty

Živá zvířata

U	=	Kopytníci: skot, prasata, ovce, kozy, volně žijící a domácí lichokopytníci
E	=	Registrovaní koňovití, definovaní ve směrnici Rady 90/426/EHS
O	=	Jiná zvířata

5–6

Zvláštní poznámky

(1)	=	Kontrola v souladu s požadavky rozhodnutí Komise 93/352/EHS přijatého k provedení čl. 19 odst. 3 směrnice Rady 97/78/ES
(2)	=	Pouze balené produkty
(3)	=	Pouze produkty rybolovu
(4)	=	Pouze živočišné bílkoviny
(5)	=	Pouze vlněné kůže a kožky
(6)	=	Pouze tekuté tuky, oleje a rybí oleje
(7)	=	Islandští poníci (pouze od dubna do října)
(8)	=	Pouze koňovití
(9)	=	Pouze tropické ryby
(10)	=	Pouze kočky, psi, hlodavci, zajícovití, živé ryby, plazi a jiní ptáci než ptáci nadřádu běžci
(11)	=	Pouze krmiva ve velkém
(12)	=	U kategorie (U) v případě lichokopytníků pouze ti, kteří jsou zasíláni do zoologické zahrady, a dále u (O) pouze jednodenní kuřata, ryby, psi, kočky, hmyz nebo jiná zvířata zasílaná do zoologické zahrady
(13)	=	Nagylak HU: stanoviště hraniční kontroly (pro produkty) a hraniční přechod (pro živá zvířata) na maďarsko-rumunské hranici, na něž se vztahují přechodná opatření pro produkty i živá zvířata, která byla vyjednána a jsou stanovena ve smlouvě o přistoupení. Viz rozhodnutí Komise 2003/630/ES
(14)	=	Určeno k přepravě po celém Evropském společenství, pokud jde o zásilky určitých produktů živočišného původu pro lidskou spotřebu, které směřují do Ruska nebo z něj pocházejí na základě zvláštních postupů upravených příslušnými právními předpisy Společenství
(15)	=	Pouze živočichové z akvakultury
(16)	=	Pouze rybí moučka

Stát: Island

1	2	3	4	5	6
Akureyri	IS AKU1	P		HC-T(1)(2)(3), NHC(16)
Hafnarfjörður	IS HAF 1	P		HC(1)(2)(3), NHC-NT(2)(6)(16)
Húsavík	IS HUS 1	P		HC-T(FR)(1)(2)(3)
Ísafjörður	IS ISA1	P		HC-T(FR)(1)(2)(3)
Letiště Keflavík	IS KEF 4	A		HC(2), NHC(2)	O(15)
Reykjavík Eimskip	IS REY 1a	P		HC(2), NHC(2)
Reykjavík Samskip	IS REY 1b	P		HC-T(FR)(1)(2)(3), HC-NT(1)(2)(3), NHC-NT(2)(6)(16)
Þorlákshöfn	IS THH1	P		HC-T(FR)(1)(2)(3), HC-NT(6), NHC-NT(6)

Stát: Norsko

1	2	3	4	5	6
Borg	NO BRG 1	P		HC (2), NHC(2)	E(7)
Båtsfjord	NO BJF 1	P		HC-T(FR)(1)(2)(3), HC-NT(1)(2)(3)
Egersund	NO EGE 1	P		HC-NT(6), NHC-NT(6)(16)
Hammerfest	NO HFT 1	P	Rypefjord	HC-T(FR)(1)(2)(3), HC-NT(1)(2)(3)
Honningsvåg	NO HVG 1	P	Honningsvåg	HC-T(FR)(1)(2)(3)
Kirkenes	NO KKN 1	P		HC-T(FR)(1)(2)(3), HC-NT(1)(2)(3)
Kristiansund	NO KSU 1	P	Kristiansund	HC-T(FR)(1)(2)(3), NHC-T(FR)(2)(3) HC-NT(6), NHC-NT(6)
Larvik	NO LAR 1	P		HC(2)
Måløy	NO MAY 1	P	Gotteberg	HC-T(FR)(1)(2)(3), NHC-T(FR)(2)(3)
Oslo	NO OSL 1	P		HC(2), NHC(2)
Oslo	NO OSL 4	A		HC(2), NHC(2)	U,E,O
Sortland	NO SLX 1	P	Sortland	HC-T(FR)(1)(2)(3)
Storskog	NO STS 3	R		HC, NHC	U,E,O
Tromsø	NO TOS 1	P	Bukta	HC-T(FR)(1)(2)(3)
Tromsø	NO TOS 1	P	Solstrand	HC-T(FR)(1)(2)(3)
Ålesund	NO AES 1	P	Breivika	HC-T(FR)(1)(2)(3), NHC-T(FR)(2)(3)
Ålesund	NO AES 1	P	Skutvik	HC-T(1)(2)(3), HC-NT(6), NHC-T(FR) (2)(3), NHC-NT(6)

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.303.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 303

České vydání	Právní předpisy	Svazek 56 14. listopadu 2013

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Oficiální oznámení Evropské unie Švýcarské konfederaci o technické změně přílohy I Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, z důvodu přistoupení Chorvatska	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1139/2013 ze dne 11. listopadu 2013, kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky tmavé ve vodách Norska jižně od 62° severní šířky plavidly plujícími pod vlajkou Švédska	2
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1140/2013 ze dne 12. listopadu 2013, kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Riz de Camargue (CHZO))	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1141/2013 ze dne 12. listopadu 2013, kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Huile essentielle de lavande de Haute-Provence / Essence de lavande de Haute-Provence (CHOP))	6
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1142/2013 ze dne 12. listopadu 2013, kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chaource (CHOP))	8
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1143/2013 ze dne 13. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1031/2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, zejména s cílem uvést na seznam dražební platformu, kterou jmenuje Německo ( 1 )	10
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1144/2013 ze dne 13. listopadu 2013 o zapsání názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Tepertős pogácsa (ZTS))	17
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1145/2013 ze dne 13. listopadu 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	24
		ROZHODNUTÍ
		2013/652/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2013 o sledování a ohlašování antimikrobiální rezistence zoonotických a komenzálních bakterií (oznámeno pod číslem C(2013) 7145) ( 1 )	26
		2013/653/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol pro sledování rezistence vůči antimikrobiálním látkám u původců zoonóz v roce 2014 (oznámeno pod číslem C(2013) 7289)	40
		2013/654/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2013, kterým se mění rozhodnutí 2008/294/ES za účelem doplnění o další technologie přístupu a kmitočtová pásma pro mobilní komunikační služby v letadlech (služby MCA) (oznámeno pod číslem C(2013) 7491) ( 1 )	48
		2013/655/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2013, kterým se od 1. srpna 2012 do 1. června 2013 měsíčně upravují koeficienty použitelné na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích	52

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 311/13/COL ze dne 17. července 2013, kterým se mění seznam obsažený v bodě 39 části 1.2 kapitoly I přílohy I Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v němž jsou uvedena stanoviště hraniční kontroly na Islandu a v Norsku schválená pro veterinární kontroly živých zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí, a kterým se zrušuje rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 131/13/COL	56

Č.	64/TQ40
Členský stát	Švédsko
Populace	POK/04-N.
Druh	Treska tmavá (Pollachius virens)
Oblast	Vody Norska jižně od 62° s. š.
Datum	28.10.2013

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	44,1
	MA	42,2
	MK	28,7
	ZZ	38,3
0707 00 05	AL	40,0
	MK	56,9
	TR	132,8
	ZZ	76,6
0709 93 10	MA	85,3
	TR	166,5
	ZZ	125,9
0805 20 10	MA	66,6
	ZA	148,2
	ZZ	107,4
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	PE	125,0
	SZ	56,1
	TR	78,8
	ZA	157,1
	ZZ	104,3
0805 50 10	TR	68,6
	ZA	74,0
	ZZ	71,3
0806 10 10	BR	251,7
	LB	239,8
	PE	322,3
	TR	167,2
	US	340,0
	ZZ	264,2
0808 10 80	BA	64,2
	NZ	131,4
	US	142,2
	ZA	178,9
	ZZ	129,2
0808 30 90	CN	65,8
	TR	114,2
	ZZ	90,0