29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/1

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě (4), směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (5), směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě (6) a směrnice Rady 2001/114/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě (7) svěřují Komisi pravomoci k provedení některých svých ustanovení. Tyto pravomoci byly vykonávány v souladu s postupy stanovenými v rozhodnutí Rady 1999/468/ES z 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8). Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je vhodné sladit uvedené svěření pravomocí s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Zejména směrnice 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES svěřují Komisi pravomoc k přijímání opatření nezbytných k provádění uvedených směrnic v souvislosti s přizpůsobováním technickému pokroku. Tato opatření v současnosti podléhají regulativnímu postupu s kontrolou v případě směrnice 2000/36/ES a regulativnímu postupu v případě směrnic 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je vhodné sladit uvedené svěření pravomocí s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a rozsah těchto pravomocí by měl být přezkoumán.

(3)

Přílohy směrnic 2000/36/ES, 2001/111/ES a 2001/113/ES obsahují technické prvky, které mohou vyžadovat úpravu či aktualizaci zohledňující vývoj příslušných mezinárodních norem. Směrnice 2000/36/ES a 2001/111/ES však Komisi nesvěřují náležité pravomoci neprodleně měnit jejich přílohy za účelem zohlednění takového vývoje. V zájmu zajištění jednotného provádění směrnic 2000/36/ES a 2001/111/ES by proto měly být na Komisi přeneseny další pravomoci ke změně oddílů C a D přílohy I směrnice 2000/36/ES a části B přílohy směrnice 2001/111/ES za účelem zohlednění vývoje příslušných mezinárodních norem. Dále směrnice 2001/113/ES Komisi svěřuje pravomoc uvést uvedenou směrnici do souladu s vývojem příslušných mezinárodních norem regulativním postupem. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je vhodné sladit uvedené svěření pravomocí s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a rozsah těchto pravomocí by měl být přezkoumán.

(4)

Za účelem zohlednění technického pokroku a vývoje příslušných mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v těchto záležitostech: změny oddílů C a D přílohy I směrnice 2000/36/ES; změny části B přílohy směrnice 2001/111/ES; a změny přílohy II a části B přílohy III směrnice 2001/113/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(5)

Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (9), jež se vztahuje na všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin a krmiv na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jsou obecné předpisy Evropské unie o potravinách přímo použitelné pro výrobky spadající do působnosti směrnic 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES. Proto již není nutné, aby Komise měla pravomoc slaďovat ustanovení těchto směrnic s obecnými předpisy Evropské unie o potravinách. Ustanovení, kterými se tyto pravomoci svěřují, by proto měla být zrušena.

(6)

Toto nařízení pouze uvádí stávající svěření pravomocí Komisí ve směrnicích 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES do souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, případně upravuje rozsah těchto pravomocí. Protože nadále platí, že cílů uvedených směrnic nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů.

(7)

Směrnice 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Protože se změny směrnic 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES týkají pouze pravomocí Komise, nemusí je členské státy provádět ve vnitrostátním právu,

1)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Za účelem zohlednění technického pokroku a vývoje příslušných mezinárodních norem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6 měnící oddíly C a D přílohy I.“

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 5 se Komisi svěřuje na dobu pěti let od 18. listopadu 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

1)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Za účelem zohlednění technického pokroku a vývoje příslušných mezinárodních norem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5 měnící část B přílohy.“

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 18. listopadu 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

1)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Za účelem zohlednění technického pokroku a vývoje příslušných mezinárodních norem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6 měnící přílohu II a část B přílohy III.“

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 18. listopadu 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/5

(1)

Dne 29. června 2012 hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzvali Komisi, aby předložila návrhy ustavující jednotný mechanismus dohledu, do kterého by byla zapojena Evropská centrální banka (dále jen „ECB“). V závěrech ze dne 29. června 2012 Evropská rada vyzvala svého předsedu, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem ECB připravil konkrétní harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie, jenž by obsahoval konkrétní návrhy na zachování jednoty a integrity vnitřního trhu finančních služeb.

(2)

Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a na nových rámcích pro pojištění vkladů a restrukturalizaci.

(3)

K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (4) ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro a ostatním členským státům umožňuje navázat úzkou spolupráci s ECB.

(4)

Skutečnost, že jsou ECB ve vztahu k úvěrovým institucím v některých členských státech Unie svěřeny úkoly v oblasti dohledu, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu finančních služeb. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5) by si měl proto zachovat svou úlohu a ponechat si všechny stávající pravomoci a úkoly: měl by nadále rozvíjet jednotný soubor pravidel platný pro všechny členské státy a podporovat jeho důsledné uplatňování, jakož i sbližování postupů dohledu v celé Unii.

(5)

Je naprosto nezbytné, aby bankovní unie podléhala mechanismu demokratické odpovědnosti.

(6)

Orgán pro bankovnictví by měl při plnění svěřených úkolů, a s ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí, plně zohledňovat rozmanitost úvěrových institucí, jejich velikost a modely podnikání i systémové výhody plynoucí z rozmanitosti v evropském bankovním sektoru.

(7)

Mají-li být na vnitřním trhu podpořeny osvědčené postupy dohledu, je velmi důležité, aby byl jednotný soubor pravidel doplněn o evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi, kterou vypracuje orgán pro bankovnictví po konzultaci s příslušnými orgány. V příručce pro výkon dohledu by měly být uvedeny osvědčené metody a postupy dohledu v celé Unii s cílem zajistit dodržování klíčových mezinárodních a unijních zásad. Tato příručka by neměla mít podobu právně závazných aktů a neměla by omezovat dohled uložený na základě posouzení situace. Měla by pojednávat o všech otázkách spadajících do působnosti orgánu pro bankovnictví včetně oblastí, jako je ochrana spotřebitelů a boj proti praní špinavých peněz. Příručka by měla stanovit parametry a metodiku hodnocení rizik, způsob identifikace včasných varování a kritéria pro opatření v oblasti dohledu. Touto příručkou by se měly řídit příslušné orgány. Na používání příručky by se měl klást důraz i při hodnocení toho, jak jsou sbližovány postupy dohledu, a při srovnávacím hodnocení podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

(8)

Orgán pro bankovnictví by měl mít možnost požadovat po finančních institucích informace v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, týkající se jakýchkoli informací, k nimž mají tyto finanční instituce ze zákona přístup, včetně informací v držení osob, které dotčená finanční instituce odměňuje za výkon relevantních činností, auditů provedených pro finanční instituce externími auditory a kopií příslušných dokumentů, účetních knih a záznamů.

(9)

Žádosti orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací by měly být řádně odůvodněny. Námitky, že konkrétní žádosti o poskytnutí informací nesplňují požadavky nařízení (EU) č. 1093/2010, by měly být podávány v souladu s příslušnými postupy. Vznesení takové námitky adresátem žádosti o poskytnutí informací by nemělo tohoto adresáta zprostit povinnosti požadované informace poskytnout. O tom, zda konkrétní žádost orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací splňuje požadavky uvedeného nařízení, by měl rozhodnout Soudní dvůr Evropské unie v souladu s postupy stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie.

(10)

Je nutné zajistit vnitřní trh a soudržnost Unie a v této souvislosti by se měla věnovat patřičná pozornost otázkám, jako jsou pravidla řízení a hlasování v orgánu pro bankovnictví, a mělo by být zaručeno stejné zacházení s členskými státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 a s ostatními členskými státy.

(11)

Vzhledem k tomu, že orgán pro bankovnictví, v němž všechny členské státy požívají stejná práva, byl zřízen s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel a přispět k jejich jednotnému uplatňování a posílit soudržnost postupů dohledu v rámci Unie, a vzhledem k hlavní úloze ECB v jednotném mechanismu dohledu, je nezbytné, aby měl orgán pro bankovnictví k dispozici náležité nástroje, které mu umožní účinně vykonávat svěřené úkoly související s integritou vnitřního trhu.

(12)

Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které jsou ECB svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, by měl orgán pro bankovnictví plnit své úkoly také ve vztahu k ECB stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům. Měly by být především odpovídajícím způsobem upraveny stávající mechanismy pro urovnávání sporů a opatření v mimořádných situacích, mají-li být i nadále účinné.

(13)

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat v mimořádných situacích svou podpůrnou a koordinační roli, měly by jej dotyčné příslušné orgány plně informovat o relevantním vývoji a zvát jej v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání, na nichž má právo vystoupit nebo předkládat jakékoli jiné příspěvky.

(14)

Měla by být upravena pravidla hlasování v radě orgánů dohledu, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu finančních služeb.

(15)

Rozhodnutími týkajícími se porušení práva Unie a urovnávání sporů by se měla zabývat nezávislá odborná skupina složená z členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, u nichž nedochází k žádnému střetu zájmů a které jmenuje rada orgánů dohledu. Rozhodnutí, která odborná skupina radě orgánů dohledu navrhne, by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se jednotného mechanismu dohledu účastní (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinou jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se mechanismu neúčastní (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

(16)

Rozhodnutí týkající se opaření v mimořádných situacích by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států, a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(17)

Rozhodnutí týkající se aktů uvedených v článcích 10 až 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI uvedeného nařízení by měla být přijímána kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat alespoň prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(18)

Orgán pro bankovnictví by měl vypracovat jednací řád odborné skupiny, který zajistí její nezávislost a objektivitu.

(19)

Složení správní rady by mělo být vyvážené a mělo by v ní být zajištěno řádné zastoupení nezúčastněných členských států.

(20)

Při jmenování členů vnitřních orgánů a výborů orgánu pro bankovnictví by měla být mezi členskými státy zajištěna zeměpisná rovnováha.

(21)

V zájmu řádného fungování orgánu pro bankovnictví a odpovídajícího zastoupení všech členských států by měly být pravidla hlasování, složení správní rady a složení nezávislé odborné skupiny průběžně sledovány. Po odpovídající době by měly být přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a vývoj.

(22)

Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo poskytování finančních služeb.

(23)

Orgánu pro bankovnictví by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu svěřuje toto nařízení. Tyto dodatečné úkoly by měly být náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu stanoveném v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro bankovnictví by měl zajistit, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti.

(24)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké úrovně efektivní a jednotné obezřetnostní regulace a dohledu ve všech členských státech, ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování vnitřního trhu a udržování stability finančního systému, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíče jich z důvodu rozsahu tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)

Nařízení (EU) č. 1093/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

V čl. 2 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů dohledu

Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.“;

4)

V článku 4 se bod 2 podbod i) se nahrazuje tímto:

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Článek 9 se mění takto:

7)

Článek 18 se mění takto:

8)

V čl. 19 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Sbližování postupů dohledu

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.“;

10)

Článek 21 se mění takto:

11)

V článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.“;

12)

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.“;

13)

V čl. 27 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.“;

14)

V čl. 29 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a s ohledem mimo jiné na měnící se obchodní postupy a modely podnikání finančních institucí aktualizuje evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Evropská příručka pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů.“

15)

V článku 30 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.

3a.   Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění další harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi.“;

16)

V článku 31 se druhý pododstavec mění takto

17)

Článek 32 se mění takto:

18)

Článek 35 se mění takto:

19)

Článek 36 se mění takto:

20)

Článek 37 se mění takto:

21)

Článek 40 se mění takto:

22)

V článku 41 se odstavce 2,3 a 4 nahrazují tímto:

„1a.   Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušný orgán, jenž údajně porušil právo Unie, a kteří na dané záležitosti nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové.

2.   Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.   Odborné skupiny uvedené v tomto článku navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo článku 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu.

4.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.“;

23)

V článku 42 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Prvním ani druhým pododstavcem nejsou dotčeny úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.“;

24)

Článek 44 se mění takto:

25)

V čl. 45 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.“;

26)

V článku 47 se odst. 4 nahrazuje tímto:

„4.   Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a v souladu s čl. 68 odst. 2 nezbytná prováděcí opatření ke služebnímu řádu.“

27)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem“;

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 52a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

29)

V článku 63 se zrušuje odstavec 7.

30)

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.“

31)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.“

a)

složení správní rady; a

b)

složení nezávislých odborných skupin uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 1093/2010, které připravuje rozhodnutí pro účely článků 17 a 19 uvedeného nařízení.

29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/15

(1)

Evropská unie by měla být se svými více než padesáti orgány a agenturami i nadále vybavena vysoce kvalitní evropskou veřejnou správou, jež jí umožní sledovat své cíle, provádět své politiky a činnosti a plnit úkoly na nejvyšší možné úrovni v souladu se Smlouvami s cílem reagovat na vnitřní i vnější výzvy, kterým bude v budoucnu čelit, a sloužit občanům Unie.

(2)

Je tudíž nezbytné zajistit rámec pro přilákání, přijímání a udržení vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ovládajících několik jazyků, kteří jsou vybíráni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států, a s náležitým přihlédnutím k vyváženému zastoupení obou pohlaví, kteří jsou nezávislí a splňují nejvyšší profesní požadavky; dále je nezbytné umožnit těmto zaměstnancům, aby co nejúčelněji a nejúčinněji vykonávali své povinnosti. V tomto ohledu je třeba překonat stávající obtíže, jimž orgány čelí při přijímání úředníků či zaměstnanců z některých členských států.

(3)

Vzhledem k rozměru evropské veřejné služby v porovnání s cíli Unie a počtem jejích obyvatel by snižování počtu zaměstnanců orgánů a agentur Unie nemělo nijak narušovat plnění jejich úkolů, povinností a výkon funkcí v souladu s povinnostmi a pravomocemi, které stanoví Smlouvy. V tomto ohledu je třeba, aby náklady na personál všech orgánů a agentur byly, ve vztahu ke všem kategoriím zaměstnanců transparentní.

(4)

Od zaměstnanců evropské veřejné služby se očekává, že budou dodržovat nejpřísnější normy profesní etiky a budou za všech okolností nezávislí. Za tímto účelem by měla hlava II služebního řádu (4), která stanoví rámec pro práva a povinnosti, obsahovat podrobnější úpravu. Proti každému úředníkovi nebo bývalému úředníkovi, který tyto povinnosti poruší, by mělo být možné zahájit disciplinární řízení.

(5)

Hodnota evropské veřejné služby spočívá také v její kulturní a jazykové rozmanitosti, které je možné dosáhnout pouze tehdy, jestliže bude existovat přiměřená rovnováha, pokud jde o státní příslušnost úředníků. Při přijímání a jmenování zaměstnanců je třeba zajistit, aby byli zaměstnanci přijímáni na co nejširším možném zeměpisném základě ze státních příslušníků všech členských států Evropské unie, aniž by však některá pracovní místa byla vyhrazena pro státní příslušníky určitého členského státu. Za tímto účelem a aby bylo možné řešit případnou výraznou nerovnováhu, pokud jde o státní příslušnost úředníků, jestliže není opodstatněna objektivními kritérii, by měl mít každý orgán možnost přijmout odůvodněná a přiměřená opatření. Taková opatření by nikdy neměla vést k zavedení jiných kritérií pro přijímání zaměstnanců, než jsou kritéria založená na výkonech. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávu o provádění přiměřených opatření jednotlivými orgány.

(6)

Za účelem usnadnění přijímání zaměstnanců na co nejširším možném zeměpisném základě by orgány měly usilovat o podporu mnohojazyčného a multikulturního vzdělávání dětí svých zaměstnanců. Je vhodné, aby příspěvek Unie na financování Evropských škol stanovený rozpočtovým orgánem v souladu s příslušnými pravidly byl vyplácen z rozpočtu Unie. Pokud je to v zájmu fungování orgánu třeba, měla by mít Komise možnost příslušné orgány požádat, aby přehodnotily umístění nové Evropské školy.

(7)

Širším cílem by měla být optimalizace řízení lidských zdrojů v evropské veřejné službě, která se vyznačuje vysokou kvalitou, odbornou způsobilostí, nezávislostí, loajalitou, nestranností a stabilitou, jakož i kulturní a jazykovou rozmanitostí a atraktivními podmínkami pro přijímání zaměstnanců.

(8)

Úředníci by měli procházet devítiměsíční zkušební dobou. Při rozhodování o jmenování úředníka by orgán oprávněný ke jmenování měl zohlednit zprávu o zkušební době připravenou na konci tohoto období a skutečnost, jak úředník plnil své povinnosti stanovené služebním řádem. Pokud se ukáže, že výkon úředníka ve zkušební době je zjevně nedostatečný, mělo by být možné vypracovat zprávu o tomto úředníkovi kdykoli. V ostatních případech by tato zpráva měla být vypracována až na konci zkušební doby.

(9)

Aby bylo zaručeno, že se kupní síla úředníků i ostatních zaměstnanců Evropské unie vyvíjí paralelně s kupní silou státních úředníků v ústředních státních správách členských států, je nezbytné zachovat zásadu víceletého mechanismu aktualizace platů, známou též jako „metoda“, a to tak, že se zajistí používání této metody do konce roku 2023 a na začátku roku 2022 se provede přezkum, součástí metody bude mechanismus pro její dočasné prodloužení. Aby se napravily obtíže při uplatňování metody, k nimž v minulosti docházelo, měla by být stanovena metoda, která umožní každoroční automatickou aktualizaci všech platů, důchodů a příspěvků, včetně automatické doložky pro případ krize. Za tímto účelem by příslušné částky uvedené ve služebním řádu a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie měly být považovány za orientační částky, které budou pravidelně a automaticky aktualizovány. Aktualizované částky by měla Komise pro informaci zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie řadě C. Tento mechanismus aktualizace platů by se měl používat i ve všech ostatních případech, v nichž je takováto aktualizace stanovena.

(10)

Je důležité zabezpečit kvalitu statistických údajů používaných při aktualizaci odměn a důchodů. Statistické instituce nebo jiné příslušné orgány členských států by měly v souladu se zásadou nestrannosti shromažďovat údaje na vnitrostátní úrovni a předkládat je Eurostatu.

(11)

Možné výhody pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie plynoucí z používání této metody by měly být vyrovnány tím, že se znovu zavede systém „odvodu“. Stejně jako v případě metody může být uplatňování solidárního odvodu dočasně prodlouženo. Za současných okolností se zdá být vhodné tento solidární odvod ve srovnání s úrovní zvláštního odvodu uplatňovaného v letech 2004 až 2012 zvýšit a stanovit progresivnější sazbu. Cílem je zohlednit mimořádně složitou hospodářskou a sociální situaci v Unii a její důsledky pro veřejné finance v celé Unii. Potřeba konsolidovat veřejné finance v Unii, a to i v krátkodobém horizontu, vyžaduje ze strany všech zaměstnanců orgánů Unie okamžitou a mimořádnou solidaritu. Tento solidární odvod by se proto měl vztahovat na všechny úředníky a ostatní zaměstnance Unie od 1. ledna 2014.

(12)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce zdůraznila, že nutnost konsolidace veřejných financí v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu vyžaduje ze strany každého orgánu veřejné správy a jeho zaměstnanců mimořádné úsilí o zvýšení účinnosti a účelnosti a o přizpůsobení se měnícímu se hospodářskému prostředí. Tato výzva ve skutečnosti zopakovala cíl uvedený v návrhu Komise z roku 2011 na změnu služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, který usiloval o zajištění efektivity nákladů a zohledňoval skutečnost, že výzvy, kterým Evropská unie v současnosti čelí, vyžadují mimořádné úsilí každého orgánu veřejné správy i každého jejich zaměstnance s cílem zvýšit efektivitu a přizpůsobit se měnícímu se hospodářskému a společenskému prostředí v Evropě. Kromě toho Evropská rada v rámci reformy služebního řádu také vyzvala k pozastavení metody pro úpravu platů a důchodů všech zaměstnanců orgánů Unie na dva roky a obnovení solidárního odvodu jako součásti metody.

(13)

Vzhledem k těmto závěrům a s cílem reagovat na budoucí rozpočtová omezení a prokázat solidaritu evropské veřejné služby s přísnými opatřeními přijatými členskými státy v důsledku finanční krize nebývalého rozsahu a s mimořádně složitou sociální a hospodářskou situací v členských státech a Unii jako celku, je nezbytné stanovit pozastavení metody pro úpravu všech platů, důchodů a příspěvků úředníků na dva roky, a přesto uplatňovat solidární odvod.

(14)

Vzhledem k demografickým změnám a měnící se věkové struktuře zaměstnanců je nutné, aby se zvýšil důchodový věk; na úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie, kteří jsou již ve služebním či pracovním poměru, se nicméně budou vztahovat přechodná opatření. Tato přechodná opatření jsou nutná proto, aby byla respektována nabytá práva úředníků, kteří jsou již ve služebním poměru a kteří přispívají do virtuálního penzijního fondu pro úředníky Evropské unie. Důchodový věk by rovněž měl být pružnější, aby bylo pro zaměstnance snazší dobrovolně pokračovat v práci až do 67 let a aby ve výjimečných případech a za specifických podmínek měli možnost pracovat až do 70 let.

(15)

Jelikož je důchodový systém Evropské unie v pojistně matematické rovnováze a tato rovnováha se musí zachovat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, zaměstnancům přijatým do služebního nebo pracovního poměru před 1. lednem 2014 by se mělo poskytnout vyrovnání za jejich příspěvky do důchodového systému prostřednictvím přechodných opatření, jako je upravená akruální sazba za odpracovanou dobu po dosažení důchodového věku (barcelonský stimul), a prostřednictvím uplatnění polovičního snížení v případě předčasného odchodu do důchodu v období mezi dosažením 60 let věku a služebním řádem stanoveným důchodovým věkem.

(16)

Všeobecně přijatá pojistněmatematická praxe vyžaduje, aby se v zájmu zajištění rovnováhy důchodových systémů vycházelo při stanovování úrokových sazeb a růstu platů z poznatků za posledních 20 až 40 let. Proto by měly být pohyblivé průměry pro úrokové sazby a růst platů rozšířeny na 30 let se sedmiletým přechodným obdobím.

(17)

Rada požádala Komisi o vypracování studie a předložení vhodných návrhů týkajících se čl. 5 odst. 4 přílohy I oddílu A a čl. 45 odst. 1 služebního řádu, aby byla vytvořena jasná vazba mezi odpovědnostmi a platovou třídou a zdůrazněna míra odpovědnosti při porovnávání zásluh v souvislosti s povýšením.

(18)

Vzhledem k tomuto požadavku je vhodné, aby bylo povýšení do vyšší platové třídy podmíněno osobním nasazením, zdokonalováním dovedností a odborných schopností a plněním úkolů, jejichž význam odůvodňuje jmenování úředníka do této vyšší platové třídy.

(19)

Služební postup ve funkčních skupinách AD a AST by měl být restrukturalizován takovým způsobem, aby nejvyšší platové třídy byly vyhrazeny omezenému počtu úředníků, kteří nesou nejvyšší odpovědnost. Proto mohou administrátoři postoupit pouze do platové třídy AD 12, s výjimkou případů, kdy jsou jmenováni na konkrétní místo ve vyšší platové třídě, a platové třídy AD 13 a 14 by měly být vyhrazeny těm úředníkům, jimž je svěřena značná odpovědnost. Podobně by měli mít úředníci platové třídy AST 9 možnost postoupit do platové třídy AST 10 pouze v souladu s postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu.

(20)

Aby se kariérní struktury ve stávajících oblastech činnosti ve funkční skupině AST dále přizpůsobily různým úrovním odpovědnosti a zajistil se nezbytný příspěvek k omezování správních výdajů, měla by být vytvořena nová funkční skupina AST/SC pro administrativní pracovníky. Platy a koeficienty při povýšení by měly být stanoveny tak, aby si úroveň odpovědnosti a úroveň odměny přiměřeně odpovídaly. Tímto způsobem bude možno zachovat stabilní a všestrannou evropskou veřejnou službu. Komise by měla posoudit rozsah a dopady zavedení této nové funkční skupiny a podat o nich zprávu, přičemž by měla zaměřit zvláštní pozornost na postavení žen, aby se zajistilo zachování stabilní a všestranné evropské veřejné služby.

(21)

Zachovává se minimální doba dvou let setrvání v platové třídě před povýšením úředníka do vyšší platové třídy, aby bylo možné rychleji povyšovat nejvýkonnější pracovníky. Každý orgán by měl zajistit, aby jeho vnitřní politika v oblasti lidských zdrojů využívala možností poskytovaných služebním řádem a umožnila vysoce výkonným úředníkům se značným potenciálem přiměřený profesní postup.

(22)

Pracovní doba v orgánech by měla být uvedena do souladu s pracovní dobou v některých členských státech Evropské unie, aby se vyrovnalo snížení počtu zaměstnanců v orgánech. Tato úprava by měla brát v potaz pracovní dobu ve veřejných službách členských států. Zavedením minimálního počtu hodin odpracovaných za týden se zajistí, aby zaměstnanci orgánů byli schopni nést pracovní zátěž vyplývající z politických cílů Evropské unie a aby se zároveň v zájmu solidarity v celé veřejné službě Unie harmonizovaly pracovní podmínky v orgánech.

(23)

Pružná pracovní doba je hlavním prvkem moderní a účinné veřejné správy, neboť nabízí příznivé pracovní podmínky pro rodinný život a umožňuje patřičně vyvážené zastoupení mužů a žen v rámci orgánů. Ve služebním řádu musí být tudíž ustanovení týkající se pružné pracovní doby výslovně uvedena.

(24)

Pravidla upravující roční nárok na dobu na cestu, jakož i pravidla upravující roční příspěvek na cestu mezi místem zaměstnání a místem původu by měla být modernizována, racionalizována a měla by být spojena s postavením pracovníka vyslaného do zahraničí, aby bylo uplatňování těchto pravidel jednodušší a transparentnější. Zejména roční nárok na dobu na cestu by měl být nahrazen dovolenou na cestu do vlasti a omezen na maximálně dva a půl dne.

(25)

Podobně je tomu u pravidel týkajících se proplacení nákladů na stěhovaní, která by měla být zjednodušena, aby je mohl snadněji uplatňovat nejen správní orgán, ale i dotyční zaměstnanci. K tomuto účelu by měly být zavedeny nákladové stropy, které by zohlednily rodinnou situaci úředníka či zaměstnance, jeho průměrné náklady na stěhování i příslušné pojištění.

(26)

Někteří zaměstnanci musí pravidelně jezdit na služební cesty na jiná hlavní pracoviště jejich orgánu. Tyto situace nejsou v pravidlech týkajících se služebních cest v současné době přiměřeně zohledněny. Uvedená pravidla by měla být tudíž upravena tak, aby v těchto případech byla povolena úhrada nákladů na ubytování na základě paušální částky.

(27)

Je vhodné modernizovat pracovní podmínky pro zaměstnance ve třetích zemích tak, aby byly nákladově efektivnější a vedly k úsporám nákladů. Měly by být upraveny nároky na dovolenou za kalendářní rok a měla by být stanovena možnost využít pro určení příspěvku za životní podmínky širší škálu parametrů, aniž by to ovlivnilo celkový cíl dosáhnout úspory nákladů. Podmínky pro poskytování příspěvku na ubytování by měly být přezkoumány tak, aby lépe zohledňovaly místní podmínky a omezily administrativní zátěž.

(28)

Je vhodné poskytnout pružnější rámec pro zaměstnávání smluvních zaměstnanců. Orgánům Evropské unie by mělo být tudíž umožněno přijímání smluvních zaměstnanců na maximální dobu šesti let, aby vykonávali úkoly pod dohledem úředníků či dočasných zaměstnanců. Ačkoli bude navíc velká většina úředníků i nadále přijímána na základě otevřeného výběrového řízení, orgány by měly být oprávněny organizovat interní výběrová řízení, která mohou být výjimečně a za zvláštních podmínek otevřená také pro smluvní zaměstnance.

(29)

K postupnému uplatňování nových pravidel a opatření by měla být stanovena přechodná ustanovení a zároveň by měla být respektována nabytá práva zaměstnanců, kteří byli ve služebním nebo pracovním poměru před vstupem těchto změn služebního řádu v platnost, jakož i oprávněná očekávání těchto zaměstnanců.

(30)

Na zaměstnance agentur se stejně jako na ostatní zaměstnance podléhající služebnímu řádu vztahuje důchodový systém EU. Agentury, které jsou zcela samofinancovány, odvádějí v současné době příspěvky zaměstnavatele do tohoto systému. V zájmu zajištění transparentnosti rozpočtu a vyváženějšího sdílení nákladů by měly agentury, které jsou částečně financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádět část příspěvků zaměstnavatele odpovídající poměru mezi příjmy agentury sníženými o dotaci ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejími celkovými příjmy. Vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto nového ustanovení může být nutná úprava příslušných předpisů o poplatcích vybíraných agenturami, mělo by vstoupit v platnost až dne 1. ledna 2016. Tam, kde je to vhodné, by měla Komise předložit návrhy na úpravu těchto předpisů.

(31)

V zájmu zjednodušování a jednotného provádění personální politiky by měla být pravidla, která Komise přijala pro účely provádění služebního řádu, analogicky uplatňována na agentury. Aby se však zajistilo to, že bude specifická situace agentur v případě nutnosti zohledněna, měly by být tyto agentury oprávněny požádat Komisi o povolení přijmout prováděcí pravidla, která se odchylují od pravidel přijatých Komisí, nebo by měly být oprávněny pravidla Komise vůbec neuplatňovat.

(32)

Měl by být zaveden seznam všech pravidel přijatých k provedení tohoto služebního řádu a tento seznam by měl být spravován v rámci Soudního dvora Evropské unie. Tento seznam, k němuž budou mít přístup všechny orgány, agentury a členské státy umožní transparentnost a přispěje k jednotnému uplatňování služebního řádu.

(33)

V zájmu harmonizace a objasnění pravidel o přijímání prováděcích ustanovení a vzhledem k jejich interní a správní povaze je vhodné svěřit příslušné rozhodovací pravomoci orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu oprávněnému k uzavírání smluv.

(34)

Vzhledem k vysokému počtu dočasných zaměstnanců v agenturách a potřebě vymezení jednotné personální politiky je nutné vytvořit novou kategorii dočasných zaměstnanců a stanovit specifická pravidla pro tuto kategorii.

(35)

Komise by měla i nadále sledovat rozpočtovou situaci společného systému zdravotního pojištění a přijmout veškerá nezbytná opatření v případě strukturální nerovnováhy tohoto systému.

(36)

Článek 15 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že některé údaje úředníků a jiných zaměstnanců mají být sdělovány vládám členských států.

(37)

Za účelem dosažení cílů stanovených ve služebním řádu by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména pokud jde o některé aspekty pracovních podmínek. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

1)

Článek 1d se mění takto:

2)

V článku 1e se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Úředníci v činné službě mají přístup k opatřením sociální povahy přijímaným orgány, k nimž patří i zvláštní opatření za účelem skloubení pracovního a rodinného života, a ke službám poskytovaným subjekty sociální péče uvedenými v článku 9. Bývalí úředníci mohou mít přístup k některým zvláštním opatřením sociální povahy.“;

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Seznam pracovních míst přiložený k rozpočtu každého orgánu udává počet pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině.

2.   Aniž je dotčena zásada povýšení podle zásluh stanovená v článku 45, tento seznam zaručuje, že pro každý orgán odpovídá počet volných pracovních míst v každé platové třídě uvedené na zmíněném seznamu k 1. lednu každého roku počtu úředníků v činné službě, kteří se k 1. lednu předchozího roku nacházeli v nižší platové třídě, přičemž posledně jmenovaný počet se vynásobí koeficientem stanoveným pro tuto platovou třídu v příloze I oddílu B. Tyto koeficienty se použijí počínaje dnem 1. ledna 2014 na základě pětiletého průměru.

3.   Koeficienty stanovené v příloze I oddílu B jsou součástí zprávy podle článku 113.

4.   Provádění ustanovení týkajících se funkční skupiny AST/SC a přechodných ustanovení v článku 31 přílohy XIII s přihlédnutím k vývoji potřeby zaměstnanců provádějících kancelářské a sekretářské práce ve všech orgánech a k vývoji stálých a dočasných pracovních míst ve funkčních skupinách AST a AST/SC je součástí zprávy podle článku 113.“;

5)

Článek 9 se mění takto:

6)

V čl. 10 prvním pododstavci druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

7)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy Unie. Nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán. Vykonává služební povinnosti, které mu byly uloženy, objektivně, nestranně a v souladu se zásadou loajality k Unii.

Bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování nepřijme úředník od žádné vlády nebo jiného zdroje mimo svůj orgán jakoukoli poctu, vyznamenání, službu, dar nebo úplatu jakéhokoli druhu, s výjimkou služeb poskytnutých před jeho jmenováním nebo v průběhu zvláštního volna za účelem vojenské nebo jiné státní služby a s ohledem na tuto službu.

Před přijetím úředníka orgán oprávněný ke jmenování přezkoumá, zda kandidát má osobní zájmy, které by mohly ohrozit jeho nezávislost, nebo zda dochází k jakémukoli jinému střetu zájmů. Za tímto účelem informuje kandidát orgán oprávněný ke jmenování prostřednictvím zvláštního formuláře o všech existujících nebo potenciálních střetech zájmů. V takových případech orgán oprávněný ke jmenování tyto informace zohlední v odůvodněném stanovisku. Pokud je to nezbytné, přijme orgán oprávněný ke jmenování opatření uvedená v čl. 11a odst. 2.

Tento článek se použije obdobně na úředníky, kteří se vracejí po období pracovního volna z osobních důvodů.“;

8)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Po odchodu z činné služby je úředník nadále povinen chovat se čestně a uvážlivě, pokud jde o přijímání některých funkcí nebo výhod.

Úředníci, kteří hodlají do dvou let po opuštění služby vykonávat pracovní činnost, výdělečnou i nevýdělečnou, jsou povinni o tom informovat svůj služební orgán prostřednictvím zvláštního formuláře. Pokud uvedená činnost souvisí s prací, kterou úředník vykonával v průběhu posledních tří let služby, a pokud by uvedená činnost mohla vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu, může orgán oprávněný ke jmenování, s ohledem na služební zájmy, úředníkovi takovou činnost zakázat nebo vydat souhlas za určitých podmínek, které považuje za přiměřené. Orgán oprávněný ke jmenování oznámí své rozhodnutí po projednání se smíšeným výborem do 30 pracovních dnů od obdržení informace. Nebylo-li do konce uvedené lhůty učiněno žádné oznámení, považuje se tento postup za nepřímý souhlas.

Bývalým vedoucím pracovníkům vymezeným v prováděcích opatřeních orgán oprávněný ke jmenování v zásadě zakáže v průběhu 12 měsíců od skončení služebního poměru lobbovat ve prospěch vlastního podniku, klientů či zaměstnavatelů u pracovníků jejich bývalého orgánu v záležitostech, za něž byli v průběhu posledních tří let služebního poměru odpovědní.

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 45/2001 (5) každý orgán každoročně zveřejní informace o provádění třetího pododstavce, včetně seznamu posuzovaných případů.

9)

V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Veškerá práva k psaným dílům nebo jiným pracím vytvořeným úředníkem při plnění služebních povinností jsou vlastnictvím Evropské unie, pokud se tato psaná díla nebo jiné práce týkají jejích činností, nebo vlastnictvím Evropského společenství pro atomovou energii, pokud se tato psaná díla nebo jiné práce týkají činností tohoto společenství. Unie nebo případně Evropské společenství pro atomovou energii mohou požadovat, aby na ně byla autorská práva převedena.“

10)

článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Úředník nesmí bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování při řízení před soudem prozradit z jakéhokoli důvodu jakékoli skutečnosti, které se dozvěděl při plnění svých povinností. Tento souhlas lze odepřít, pouze pokud to vyžadují zájmy Unie a pokud z tohoto odepření nevyplývají pro úředníka trestněprávní důsledky. Touto povinností zůstává úředník vázán i po skončení služebního poměru.

Ustanovení prvního pododstavce se nevztahují na úředníka nebo bývalého úředníka vypovídajícího před Soudním dvorem Evropské unie nebo před disciplinární komisí orgánu v záležitosti týkající se zaměstnance nebo bývalého zaměstnance Evropské unie.“

11)

V článku 21a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:

„3.   Úředník, který své nadřízené uvědomí o pokynech, které považuje za nestandardní nebo o kterých se domnívá, že by mohly vést k závažným obtížím, nesmí utrpět z tohoto důvodu žádnou újmu.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22c

V souladu s články 24 a 90 zavede každý orgán postup pro vyřizování stížností podaných úředníky ohledně způsobu, jakým s nimi bylo zacházeno poté, co splnili své povinnosti podle článku 22a nebo článku 22b, nebo v důsledku splnění těchto povinností. Příslušný orgán zajistí, aby tyto stížnosti byly zpracovávány důvěrně, a pokud je to odůvodněné okolnostmi, před uplynutím lhůty uvedené v článku 90.

Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu stanoví vnitřní pravidla týkající se mimo jiné:

13)

V článku 26a se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

14)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Přijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Unie. Žádné pracovní místo nesmí být vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu.

Zásada rovnosti občanů Unie jednotlivým orgánům umožňuje přijmout vhodná opatření při zjištění značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii. Tato vhodná opatření musí být odůvodněná a nesmí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na výkonech. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme před přijetím takových vhodných opatření obecná prováděcí ustanovení k tomuto pododstavci v souladu s článkem 110.

Po tříletém období, které začíná dnem 1. ledna 2014, Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění druhého pododstavce.

S cílem usnadnit přijímání zaměstnanců na co nejširším možném zeměpisném základě usilují orgány o podporu mnohojazyčného a multikulturního vzdělávání dětí svých zaměstnanců.“

15)

V článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán oprávněný ke jmenování před obsazením volného místa v orgánu nejprve zváží:

nebo se řídí postupy pro výběrová řízení založená buď na kvalifikačních předpokladech, nebo zkouškách, či na kvalifikačních předpokladech i zkouškách zároveň. Postup při výběrovém řízení stanoví příloha III.

Tento postup může být použit i pro vytvoření rezervy pro budoucí přijímání pracovníků.

Při zachování zásady, že naprostá většina úředníků je přijímána na základě otevřených výběrových řízení, může orgán oprávněný ke jmenování odchylně od písm. d) a pouze ve výjimečných případech rozhodnout o organizaci vnitřního výběrového řízení otevřeného také pro smluvní zaměstnance definovaných v článcích 3a a 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Pokud jde o tuto možnost, podléhá tato kategorie zaměstnanců omezením stanoveným v čl. 82 odst. 7 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie a s ohledem na úkoly, které mohou smluvní zaměstnanci vykonávat.“;

16)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Pro každé výběrové řízení jmenuje orgán oprávněný ke jmenování zkušební komisi. Tato komise vypracuje seznam vhodných kandidátů.

Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, kterého z těchto kandidátů jmenuje na volné místo.

Tito kandidáti mají přístup k odpovídajícím informacím o příslušných volných místech zveřejněných orgány a agenturami.“;

17)

V čl. 31 odst. 2 se první věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 29 odst. 2, jsou úředníci přijímáni pouze do platových tříd SC 1 až SC 2, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8.“

18)

V čl. 32 třetím pododstavci se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu“.

19)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

1.   Úředníci procházejí devítiměsíční zkušební dobou předtím, než mohou být jmenováni. Rozhodnutí jmenovat úředníka je přijato na základě zprávy podle odstavce 3 a na základě informací o chování úředníka ve zkušební době podle hlavy II, které má orgán oprávněný ke jmenování k dispozici.

Zabrání-li úředníkovi během zkušební doby nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 nebo úraz vykonávat povinnosti po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný ke jmenování zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Kdykoli před koncem zkušební doby se může vyhotovit zpráva o úředníkovi ve zkušební době, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů. Bezprostřední nadřízený úředníka ve zkušební době zašle zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán obstará ve lhůtě tří týdnů stanovisko smíšeného zpravodajského výboru k opatřením, která je třeba přijmout. Orgán oprávněný ke jmenování může rozhodnout o propuštění úředníka ve zkušební době s výpovědní dobou v délce jednoho měsíce, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného oddělení.

3.   Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnostech úředníka ve zkušební době vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá úředníkovi ve zkušební době a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li závěrem zprávy návrh na propuštění, nebo ve výjimečných případech na prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle bezprostřední nadřízený úředníka ve zkušební době zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán se ve lhůtě tří týdnů poradí se smíšeným zpravodajským výborem o opatřeních, která je třeba přijmout.

Úředník ve zkušební době, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej jmenovat ustanoveným úředníkem, bude propuštěn.

4.   Úředník, který byl propuštěn ve zkušební době, obdrží, pokud nemá bezprostředně poté přijmout zaměstnání jinde, finanční vyrovnání ve výši tří základních měsíčních platů, dokončil-li více než jeden rok služby, dvou základních měsíčních platů, dokončil-li alespoň šest měsíců služby, a jednoho základního měsíčního platu, dokončil-li méně než šest měsíců služby.

5.   Na úředníky, kteří před koncem zkušební doby odstoupí z funkce, se odstavce 2, 3 a 4 nevztahují.“

20)

V článku 35 se vkládá nové písmeno, které zní:

21)

V čl. 37 písm. b) druhé odrážce se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

22)

Článek 40 se mění takto:

23)

Článek 42a se nahrazuje tímto:

„Článek 42a

Úředník má nárok na rodičovskou dovolenou na každé dítě v délce až šesti měsíců bez nároku na základní plat, kterou čerpá v průběhu prvních dvanácti let po narození nebo adopci dítěte. Rodičům samoživitelům uznaným na základě obecných prováděcích ustanovení přijatých orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu a rodičům vyživovaného dítěte s postižením nebo se závažnou chorobou uznanou lékařem pověřeným orgánem může být přiznána dvojnásobná délka dovolené. Minimální délka dovolené nesmí být kratší než jeden měsíc.

Během rodičovské dovolené je úředníkovi nadále zajištěno členství v systému sociálního zabezpečení; tato doba se zahrnuje do odsloužených let pro vyměření starobního důchodu, zůstává mu zachován příspěvek na vyživované dítě a příspěvek na vzdělání. Jeho pracovní místo mu nadále náleží, jakož i nárok na postup do vyššího platového stupně nebo na povýšení do vyšší platové třídy. Dovolenou je možno čerpat v plném nebo v polovičním rozsahu. Je-li rodičovská dovolená čerpána v polovičním rozsahu, maximální délka dovolené stanovená v prvním pododstavci se zdvojnásobí. Během rodičovské dovolené má úředník nárok na měsíční příspěvek ve výši 911,73 EUR nebo na 50 % z uvedené částky, čerpá-li dovolenou v polovičním rozsahu, ale bez nároku na výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti. Orgán hradí plnou výši příspěvku do systému sociálního zabezpečení stanoveného v článcích 72 a 73, která se vypočítá z výše základního platu úředníka. V případě čerpání dovolené v polovičním rozsahu se však toto ustanovení vztahuje pouze na rozdíl mezi plnou výší základního platu a poměrným dílem sníženou výší základního platu. Z té části základního platu, kterou úředník skutečně pobírá, se výše příspěvku vypočítá pomocí stejných procentních údajů, jaké by se použily v případě zaměstnání na plný úvazek.

Pro rodiče samoživitele a rodiče vyživovaného dítěte s postižením nebo se závažnou chorobou uznanou lékařem uvedeným v prvním pododstavci činí po dobu prvních tří měsíců rodičovské dovolené, čerpá-li uvedenou dovolenou otec během mateřské dovolené nebo jeden z rodičů bezprostředně po mateřské dovolené nebo v průběhu či bezprostředně po skončení dovolené po adopci, je výše měsíčního příspěvku 1 215,63 EUR nebo 50 % z uvedené částky při čerpání dovolené v polovičním rozsahu.

Rodičovská dovolená může být prodloužena o dalších šest měsíců, během nichž má úředník nárok na 50 % z částky uvedené ve druhém pododstavci. Pro rodiče samoživitele ve smyslu prvního pododstavce může být rodičovská dovolená prodloužena o dalších dvanáct měsíců, během nichž má rodič nárok na 50 % z částky uvedené ve třetím pododstavci.

Částky zmiňované v tomto článku se upravují při aktualizaci odměňování.“

24)

V hlavě III kapitole 2 se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl 7

Volno ze služebních důvodů

Článek 42c

Úředník, který dokončil alespoň deset let služby, může být nejdříve pět let před dosažením důchodového věku převeden z rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování na volno ze služebních důvodů v zájmu uspokojení organizačních potřeb spojených s nabýváním nových dovedností v rámci orgánů.

Celkový počet úředníků, kteří jsou každoročně převedeni na volno ze služebních důvodů, nesmí být vyšší než 5 % z celkového počtu úředníků všech orgánů, kteří odešli do důchodu v předchozím roce. Takto vypočtený celkový počet je každému orgánu přidělen poměrným dílem podle počtu jeho úředníků ke 31. prosinci předchozího roku. Výsledek tohoto přidělení se u všech orgánů zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.

Toto volno nepředstavuje disciplinární opatření.

Délka volna v zásadě odpovídá období, které úředníkovi zbývá do dosažení důchodového věku. Ve výjimečných situacích však může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o ukončení tohoto volna a převedení úředníka zpět do služby.

Úředník převedený na volno ze služebních důvodů automaticky odejde do důchodu, jakmile dosáhne důchodového věku.

Volno ze služebních důvodů se řídí následujícími pravidly:

Úředník převedený na volno ze služebních důvodů obdrží finanční příspěvek vypočtený v souladu s přílohou IV.

Na žádost úředníka se z příspěvku odvádějí příspěvky do důchodového systému, které se vypočítají z výše uvedeného příspěvku. V takovém případě se doba služby, během níž byl úředník převeden na volno ze služebních důvodů, vezme v úvahu pro účely výpočtu roků započitatelných pro důchod ve smyslu článku 2 přílohy VIII.

Příspěvek nepodléhá úpravě koeficientem.“

25)

Článek 43 se nahrazuje tímto:

„Článek 43

Způsobilost, výkonnost a chování každého úředníka ve službě se hodnotí v ročních posudcích za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu v souladu s článkem 110. V posudku se uvede, zda byl výkon úředníka uspokojivý, či nikoli. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme ustanovení přiznávající právo podat odvolání v rámci posudkového řízení, které musí předcházet podání stížnosti podle čl. 90 odst. 2.

Od platové třídy AST 5 může posudek obsahovat také stanovisko, zda má dotčený úředník vzhledem ke služebnímu výkonu předpoklady pro výkon funkce administrátora.

Úředník musí být s posudkem seznámen. Úředník je oprávněn vznést k posudku připomínky, které považuje za důležité.“

26)

Článek 44 se nahrazuje tímto:

„Článek 44

Úředník, který je dva roky služby ve stejném stupni, postoupí automaticky do dalšího stupně své platové třídy, pokud nebyl jeho výkon v posledním ročním posudku uvedeném v článku 43 hodnocen jako neuspokojivý. Úředník postupuje do dalšího stupně ve své platové třídě nejpozději po čtyřech letech, nepoužije-li se postup stanovený v čl. 51 odst. 1.

Je-li úředník jmenován do funkce vedoucího oddělení, ředitele nebo generálního ředitele ve stejné platové třídě, a pokud v souladu s článkem 43 během prvních devíti měsíců od jmenování uspokojivě plnil své služební povinnosti, je se zpětnou platností v době, kdy jmenování nabývá účinku, povýšen o jeden platový stupeň v uvedené platové třídě. Toto povýšení vede ke zvýšení základního měsíčního platu, které odpovídá procentnímu rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm v každé platové třídě. Je-li platový nárůst nižší nebo je-li v dané době úředník již v posledním platovém stupni své platové třídy, je mu přiznáno zvýšení základního platu v hodnotě rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm do doby, než nabude účinku jeho příští povýšení.“

27)

Článek 45 se mění takto:

28)

Článek 45a se mění takto:

29)

V čl. 48 třetím pododstavci se slova „ve funkční skupině AST“ nahrazují slovy „ve funkčních skupinách AST a AST/SC“.

30)

V čl. 50 osmém pododstavci se slova „padesáti pěti“ nahrazují slovy „padesáti osmi“.

31)

Článek 51 se nahrazuje tímto:

„Článek 51

1.   Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu vymezí postupy, jak odhalovat, řešit a napravovat případy nezpůsobilosti včasným a přiměřeným způsobem.

Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu dodržuje při přijímání vnitřních ustanovení následující požadavky:

2.   Úředník má právo získat svůj úplný osobní spis a pořídit opisy všech dokumentů, které s postupem souvisejí. Na přípravu své obhajoby má úředník přinejmenším 15, avšak nejvýše 30 dnů ode dne obdržení návrhu. Úředníkovi může být nápomocna osoba podle jeho výběru. Úředník může předložit písemné připomínky. Jeho stanovisko bude vyslechnuto smíšeným poradním výborem. Úředník může také povolat svědky.

3.   Orgán je před smíšeným poradním výborem zastupován úředníkem, kterého pro uvedený účel určí orgán oprávněný ke jmenování. Tento úředník má stejná práva jako dotčený úředník.

4.   S ohledem na návrh podle odstavce 1 písm. b) a veškerá písemná a ústní prohlášení dotčeného úředníka nebo svědků přijme smíšený poradní výbor většinou hlasů odůvodněné stanovisko, v němž uvede opatření, která považuje vzhledem ke zjištěným skutečnostem za přiměřená. Uvedené stanovisko předloží orgánu oprávněnému ke jmenování a dotčenému úředníkovi do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost přednesena. Předseda nehlasuje o rozhodnutích smíšeného poradního výboru s výjimkou procedurálních záležitostí a případů rovnosti hlasů.

5.   Úředník propuštěný pro nezpůsobilost má po dobu vymezenou v odstavci 6 nárok na měsíční odstupné ve výši základního měsíčního platu úředníka v prvním platovém stupni platové třídy AST 1. Po stejnou dobu má úředník také nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67. Příspěvek na domácnost se vypočítá z výše základního měsíčního platu úředníka v platové třídě AST 1 v souladu s článkem 1 přílohy VII.

Příspěvek se nevyplácí, odstoupí-li úředník po zahájení postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 nebo má-li nárok na bezodkladnou výplatu plné výše důchodu. Má-li úředník nárok na podporu v nezaměstnanosti na základě vnitrostátního programu podpory v nezaměstnanosti, odečte se výše uvedené podpory od uvedeného příspěvku.

6.   Doba, po kterou budou prováděny platby uvedené v odstavci 5, je:

7.   Úředníci, kteří jsou přeřazeni do nižší platové třídy z důvodu nezpůsobilosti, mohou po uplynutí šesti let požádat o výmaz veškerých odkazů na uvedené opatření z jejich osobního spisu.

8.   Úředníci mají nárok na náhradu přiměřených výdajů vzniklých z jejich podnětu v průběhu řízení, včetně poplatků za obhájce, který není zaměstnancem orgánu, pokud řízení stanovené v tomto článku skončí, aniž by bylo přijato jakékoli rozhodnutí o propuštění nebo přeřazení úředníka do nižší platové třídy.“

32)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 50, odchází úředník do důchodu:

Úředník však může na vlastní žádost v případě, který považuje orgán oprávněný ke jmenování za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let, nebo výjimečně až do věku 70 let, přičemž automaticky odejde do důchodu k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne tohoto věku.

V případě že, orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, že povolí úředníkovi zůstat ve službě poté, co dosáhl věku 66 let, vydává se toto rozhodnutí na dobu nejvýše jednoho roku. Na žádost úředníka může být jeho platnost prodloužena.“

33)

Článek 55 se mění takto:

34)

V článku 55a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Úředník má nárok na uvedené povolení v těchto případech:

Žádá-li úředník o povolení výkonu funkce na zkrácený úvazek z důvodu účasti na dalším vzdělávání nebo po dobu posledních tří let před dosažením důchodového věku, nejdříve však ve věku 58 let, může orgán oprávněný ke jmenování toto povolení odepřít nebo odložit datum jeho účinku pouze ve výjimečných případech a ze závažných služebních důvodů.

Uplatňuje-li se nárok na uvedené povolení z důvodu péče o vážně nemocného manžela nebo manžela ze zdravotním postižením / vážně nemocnou manželku nebo manželku se zdravotním postižením, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru nebo z důvodu účasti na dalším vzdělávání, nepřesáhne celková délka všech uvedených období pět let z celé doby služby úředníka.“

35)

V článku 56 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Za podmínek stanovených v příloze VI mají úředníci v platových třídách SC1 až SC6 a platových třídách AST1 až AST4 nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během dvou měsíců následujících po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.“

36)

V článku 56a se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád Komise stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 111 a 112 kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“

37)

V článku 56b se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112, pokud jde o kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“;

38)

V článku 56c se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112, pokud jde o kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků“

39)

V čl. 57 prvním pododstavci se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

40)

Článek 58 se nahrazuje tímto:

„Článek 58

Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení kromě nároku na dovolenou podle článku 57 navíc nárok na 20 týdnů dovolené. Tato dovolená začíná nejdříve šest týdnů před předpokládaným dnem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končí nejdříve čtrnáct týdnů po dnu porodu. V případě několikanásobného nebo předčasného porodu nebo porodu vážně nemocného dítěte nebo dítěte se zdravotním postižením činí délka dovolené 24 týdnů. Předčasným porodem se pro účely tohoto ustanovení rozumí porod před koncem 34. týdne těhotenství.“

41)

Článek 61 se nahrazuje tímto:

„Článek 61

Seznamy veřejných svátků se vypracují po projednání s orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů Unie po projednání s výborem pro služební řád.“.

42)

Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Odměna úředníka je vyjádřena v eurech. Vyplácí se ve měně země, ve které úředník vykonává svoji funkci, nebo v eurech.

Odměna vyplácená v jiné měně než v eurech se přepočte směnnými kurzy používanými pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie k 1. červenci příslušného roku.

Směnné kurzy se aktualizují každý rok se zpětnou platností v rámci roční aktualizace odměn stanovené v článku 65.“

43)

Článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Pokud je odměna úředníka vyjádřena v eurech, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto služebním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

Koeficienty jsou stanovovány, rušeny, nebo každoročně aktualizovány v souladu s přílohou XI. S ohledem na aktualizaci jsou všechny hodnoty chápány jako referenční hodnoty. Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

V Belgii a Lucembursku se s ohledem na jejich zvláštní úlohu referenčních míst zaměstnání, kterou mají coby hlavní a původní sídla většiny orgánů, neuplatňuje žádný koeficient.“

44)

Článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

1.   Odměna úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie se každý rok aktualizuje s ohledem na hospodářské a sociální politiky Unie. Přihlédne se zejména k případnému zvýšení platů ve státních správách členských států a nutnosti přijmout nové zaměstnance. Aktualizace odměn se provádí v souladu s přílohou XI. Tato aktualizace se provádí před koncem každého roku s ohledem na zprávu Komise založenou na statistických údajích vypracovaném Statistickým úřadem Evropské unie po dohodě s národními statistickými úřady členských států; tyto statistické údaje odrážejí situaci k 1. červenci v každém členském státě. Tato zpráva obsahuje údaje týkající se rozpočtových dopadů na odměny a důchody úředníků Unie. Je zaslána Evropskému parlamentu a Radě.

V souladu s přílohou XI se každoročně aktualizují částky uvedené v článku 42a druhém a třetím pododstavci, článcích 66 a 69, čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 přílohy VII a v čl. 8 odst. 2 přílohy XIII, částky uvedené v bývalém článku 4a přílohy VII, jež mají být aktualizovány podle čl. 18 odst. 1 přílohy XIII, částky v čl. 24 odst. 3, čl. 28a odst. 3 druhém pododstavci, čl. 28a odst. 7, článcích 93 a 94, v čl. 96 odst. 3 druhém pododstavci a čl. 96 odst. 7, v článcích 133, 134 a 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, částky v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 (6) a koeficient pro částky v článku 4 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (7). Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2.   Dojde-li k podstatné změně životních nákladů, aktualizují se částky uvedené v odstavci 1 a koeficienty uvedené v článku 64 v souladu s přílohou XI. Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu a koeficienty do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3.   Částky uvedené v odstavci 1a koeficienty uvedené v článku 64 jsou chápány jako částky a koeficienty, jejichž skutečná hodnota může být v určitém okamžiku aktualizována bez zásahu jiného právního aktu.

4.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 5 a 6 přílohy XI, aktualizace stanovená v odstavcích 1 a 2 neproběhne v letech 2013 a 2014.

45)

Článek 66 se mění takto:

46)

Článek 66a se nahrazuje tímto:

„Článek 66a

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 a s cílem zohlednit, aniž je dotčen článek 65 odst. 3, uplatňování metody používané pro aktualizaci odměn a důchodů úředníků se dočasné opatření týkající se odměn vyplácených Unií zaměstnancům v činné službě, tzv. solidární odvod, vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023.

2.   Sazba tohoto solidárního odvodu, která se použije na základ uvedený v odstavci 3, činí 6 %. Sazba pro úředníky od platové třídy AD 15, stupně 2 však činí 7 %.

4.   Solidární odvod se vybírá každý měsíc srážkami ze zdroje příjmu; výtěžek je zapsán jako příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.“

47)

V článku 67 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování založeným na lékařské dokumentaci potvrzující zdravotní postižení nebo dlouhodobé onemocnění dítěte spojené se značnými výdaji pro úředníka.“

48)

Článek 72 se mění takto:

49)

V čl. 73 odst. 1 se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

50)

V čl. 76a druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

51)

Článek 77 se nahrazuje tímto:

„Článek 77

Úředník, který dovrší alespoň deset let služby, má nárok na starobní důchod. Bez ohledu na délku služby má nárok na takový důchod, přesáhl-li důchodový věk, nebylo-li možné zařadit jej zpět do služby během jeho postavení mimo službu nebo v případě propuštění ze služebních důvodů.

Horní hranice starobního důchodu činí 70 % posledního základního platu v posledním stupni, do kterého byl úředník zařazen nejméně po dobu jednoho roku. Za každý rok služby podle článku 3 přílohy VIII náleží úředníkovi 1,80 % z tohoto posledního základního platu.

Avšak v případě úředníků, kteří byli asistenty u osoby zastávající funkci stanovenou ve Smlouvě o Evropské unii či ve Smlouvě o fungování Evropské unie nebo u voleného předsedy jednoho z orgánů či institucí Unie nebo u voleného předsedy jedné z politických skupin Evropského parlamentu, kteří mají nárok na důchod odpovídající letům služby započitatelným pro důchod získaný při výkonu asistentské funkce, se vypočte z posledního základního platu, který pobírali během uvedené doby, je-li pobíraný základní plat vyšší než plat, který se vezme v úvahu podle druhého pododstavce tohoto článku.

Výše starobního důchodu nesmí být nižší než 4 % částky životního minima za jeden rok služby.

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením věku 66 let.

Důchodový věk je každých pět let počínaje 1. lednem 2014 posuzován na základě zprávy Komise předložené Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí zejména vývoj důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států a vývoj střední délky života úředníků orgánů.

V případě potřeby předloží Komise návrh na změnu důchodového věku v souladu se závěry této zprávy, přičemž zvláštní pozornost věnuje vývoji v členských státech.“

52)

Článek 78 se nahrazuje tímto:

„Článek 78

Za podmínek stanovených v článcích 13 až 16 přílohy VIII má úředník nárok na příspěvek v invaliditě, pokud je v trvalé pracovní neschopnosti a z toho důvodu nemůže plnit služební povinnosti odpovídající pracovnímu místu v jeho funkční skupině.

Obdobně se na příjemce příspěvku v invaliditě použije článek 52. Odejde-li příjemce příspěvku v invaliditě do starobního důchodu před dosažením 66 let věku, aniž by dosáhl nároku na maximální výši důchodu, použijí se obecná pravidla pro starobní důchody. Výše starobního důchodu se stanoví na základě výše platu pro platovou třídu a platový stupeň, ve kterém byl úředník zařazen v době, kdy se stal invalidním.

Výše příspěvku v invaliditě se rovná 70 % konečného základního platu úředníka. Nesmí však být nižší než částka životního minima.

Z příspěvku v invaliditě se odvádí příspěvky do důchodového systému, které se vypočtou z výše uvedeného příspěvku v invaliditě.

Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, nesmí být výše příspěvku v invaliditě nižší než 120 % částky životního minima. V uvedených případech se navíc příspěvky do důchodového systému platí v plné výši z rozpočtu orgánu nebo subjektu uvedeného v článku 1b.“

53)

V článku 80 se šestý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nároky uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci platí v případě úmrtí bývalého úředníka, který má nárok na příspěvek ve smyslu článku 50 služebního řádu, článku 5 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (8), článku 3 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 (9) nebo článku 3 nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73 (10). a v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dosažením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku.

54)

Čl. 81a odst. 1 se mění takto:

55)

V článku 82 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„2.   Pokud se aktualizuje výše odměn podle čl. 65 odst. 1, aktualizují se stejně i důchody.“;

56)

V čl. 83 odst. 1 se druhý pododstavec zrušuje.

57)

V článku 83a se odstavce 2, 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

„2.   Agentury, které nejsou příjemci dotací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádějí do uvedeného rozpočtu plnou výši příspěvků na financování systému. Agentury, které jsou z tohoto rozpočtu financovány částečně, odvádějí od 1. ledna 2016 část příspěvku zaměstnavatele odpovídající poměru mezi příjmy agentury bez dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejími celkovými příjmy.

3.   Rovnováha důchodového systému je zajištěna důchodovým věkem a sazbou příspěvku do systému. U příležitosti pětiletého pojistně matematického posouzení důchodového systému v souladu s přílohou XII bude sazba příspěvku aktualizována za účelem zajištění rovnováhy systému.

4.   Každý rok Komise aktualizuje pojistně matematické posouzení uvedené v odstavci 3 v souladu s čl. 1 odst. 2 přílohy XII. Prokáže-li se, že mezi stávající sazbou příspěvku a sazbou potřebnou k udržení pojistně matematické rovnováhy existuje rozdíl v hodnotě nejméně 0,25 bodu, aktualizuje Komise výši této sazby postupem stanoveným v příloze XII.

5.   Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku se aktualizuje referenční hodnota uvedená v čl. 83 odst. 2. Komise pro informaci zveřejní výslednou aktualizovanou sazbu příspěvku do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.“

58)

Hlava VIII se zrušuje.

59)

článek 110 se nahrazuje tímto:

„Článek 110

1.   Obecná prováděcí ustanovení k tomuto služebnímu řádu jsou přijímána každým orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu po projednání s výborem zaměstnanců a Výborem pro služební řád.

2.   Prováděcí pravidla k tomuto služebnímu řádu přijatá Komisí, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, se obdobně použijí na agentury. Komise proto uvědomí agentury o všech prováděcích pravidlech neprodleně po jejich přijetí.

Tato prováděcí pravidla vstoupí v agenturách v platnost devět měsíců od jejich vstupu v platnost v Komisi nebo devět měsíců ode dne, kdy Komise o přijetí příslušných pravidel agentury informovala, podle toho, co nastane později. Bez ohledu na výše uvedené může jakákoli agentura také rozhodnout, že tato prováděcí pravidla vstoupí v platnost dříve.

Odchylně může agentura před uplynutím devítiměsíční lhůty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce a po projednání s výborem zaměstnanců předložit Komisi ke schválení prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí. Za stejných podmínek může agentura požádat Komisi o souhlas s tím, že nebude určitá prováděcí pravidla uplatňovat. V tomto případě může Komise místo přijetí či zamítnutí uvedené žádosti agenturu požádat, aby jí ke schválení předložila ta prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí.

Devítiměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se pozastaví ode dne, kdy agentura požádala Komisi o souhlas, až do dne, kdy Komise vyjádří své stanovisko.

Agentura rovněž může po projednání se svým výborem zaměstnanců Komisi předložit ke schválení prováděcí pravidla, která se týkají i jiných otázek, než jsou prováděcí pravidla přijatá Komisí.

Pro účely přijímání prováděcích pravidel jsou agentury zastoupeny správní radou či odpovídajícím subjektem uvedeným v příslušném aktu Unie, kterým se agentura zřizuje.

3.   Pro účely přijímání pravidel vzájemnou dohodou mezi orgány se agentury nepovažují za orgány. Komise však uvedená pravidla před jejich přijetím s agenturami projedná.

4.   Pravidla k tomuto služebnímu řádu, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, a pravidla přijímaná vzájemnou dohodou mezi orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů se dávají na vědomí zaměstnancům.

5.   Správní oddělení orgánů a agentur spolu pravidelně projednávají použití ustanovení tohoto služebního řádu. Agentury jsou při uvedeném projednávání společně zastoupeny v souladu s pravidly stanovenými vzájemnou dohodou.

6.   Soudní dvůr Evropské unie vede seznam pravidel k tomuto služebnímu řádu, která byla přijata orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů, jakož i těch pravidel přijatých agenturami postupem podle odstavce 2, která se liší od pravidel přijatých Komisí, včetně veškerých změn těchto pravidel. Orgány a agentury mají k tomuto seznamu přímý přístup a jsou oprávněny ke změně svých pravidel. Členské státy mají k tomuto seznamu přímý přístup. Každé tři roky Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pravidlech přijatých orgánem oprávněným ke jmenování k tomuto služebnímu řádu.“

60)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 111

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 112, které se týkají určitých aspektů pracovních podmínek, určitých aspektů provádění pravidel pro odměňování a systému sociálního zabezpečení.

Článek 112

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 56a, 56b a 56c služebního řádu, v čl. 13 odst. 3 přílohy VII a čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu a v čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 1. lednem 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 56a, 56b a 56c služebního řádu, v čl. 13 odst. 3 přílohy VII a čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu a v čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 56a, 56b a 56c služebního řádu podle čl. 13 odst. 3 přílohy VII nebo čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu nebo čl. 28a odst. 11 nebo čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 113

Do 31. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vyhodnotí fungování služebního řádu.“

61)

Příloha I se mění takto:

62)

Příloha II se mění takto:

63)

V příloze IV se jediný článek mění takto:

64)

Příloha IVa se mění takto:

65)

Příloha V se mění takto:

66)

Příloha VI se mění takto:

67)

Příloha VII se mění takto:

68)

Příloha VIII se mění takto:

69)

Příloha IX se mění takto:

70)

Příloha X se mění takto:

71)

Příloha XI se nahrazuje tímto:

72)

Příloha XII se mění takto:

73)

Příloha XIII se mění takto:

1)

V článku 1 se zrušuje druhá odrážka.

2)

V článku 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

3)

Článek 3 se zrušuje.

4)

V čl. 3b písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:

5)

V čl. 8 prvním pododstavci se slova „čl. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a) nebo čl. 2 písm. f)“.

6)

V článku 10 se zrušuje odstavec 4.

7)

Článek 11 se mění takto:

8)

Článek 12 se mění takto:

9)

článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

1.   Dočasný zaměstnanec prochází devítiměsíční zkušební dobou.

Pokud dočasnému zaměstnanci brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Zpráva o dočasném zaměstnanci se vyhotoví kdykoli před uplynutím zkušební doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů. Přímý nadřízený dočasného zaměstnance tuto zprávu a vyjádření neprodleně zašle orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci. Na základě zprávy může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o propuštění dočasného zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného útvaru.

3.   Nejpozději měsíc před koncem zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti dočasného zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a výkonnosti. Tato zpráva se předá dočasnému zaměstnanci a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li doporučeno propuštění nebo ve výjimečných případech prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle přímý nadřízený dočasného zaměstnance zprávu a vyjádření neprodleně orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

Dočasný zaměstnanec, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn.

Konečné rozhodnutí se přijímá na základě zprávy uvedené v tomto odstavci a informací o chování dočasného zaměstnance s ohledem na hlavu II služebního řádu dostupných orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

4.   Propuštěný dočasný zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.“

10)

V čl. 15 odst. 1 první pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Dočasným zaměstnancům zařazeným v souladu s kritérii pro zařazení, která přijal orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, zůstane zachována délka odpracované doby v platovém stupni získaném při výkonu této funkce, pokud budou zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci ve stejné platové třídě bezprostředně po ukončení předchozího pracovního poměru.“

11)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Ustanovení článků 42a, 42b a 55 až 61 služebního řádu se použijí obdobně, pokud jde o dovolenou, pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz, pracovní pohotovost na pracovišti nebo doma a úřední svátky. Mimořádná dovolená a rodičovská dovolená nesmějí být delší než délka trvání smlouvy. Kromě toho se články 41, 42, 45 a 46 služebního řádu použijí obdobně na dočasné zaměstnance ve smyslu článku 29 přílohy XIII služebního řádu, a to nezávisle na datu počátku jejich pracovního poměru.

Placené volno z důvodu nemoci stanovené v článku 59 služebního řádu však nepřesáhne tři měsíce ani dobu odpracovanou dočasným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. Volno nesmí překročit dobu platnosti pracovní smlouvy zaměstnance.

Po uplynutí této lhůty je zaměstnanec, jehož smlouva nebyla vypovězena, bez ohledu na skutečnost, že je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené pracovní volno.

Pokud však u zaměstnance vznikla nemoc z povolání nebo utrpěl úraz při výkonu svých pracovních povinností, pobírá nadále odměnu za práci v plné výši po celou dobu pracovní neschopnosti až do doby, kdy je mu přiznán invalidní důchod podle článku 33.“

12)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Za výjimečných okolností může být dočasnému zaměstnanci ze závažných osobních důvodů přiznáno na jeho žádost neplacené pracovní volno. Článek 12b služebního řádu se použije i po dobu pracovního volna z osobních důvodů.

Povolení podle článku 12b nemůže být dočasnému zaměstnanci uděleno za účelem účasti na výdělečné nebo nevýdělečné činnosti, jejíž součástí by bylo lobbování u jeho služebního orgánu a která by mohla vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu.

Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci stanoví délku tohoto volna, která nepřesáhne jednu čtvrtinu doby odpracované zaměstnancem, nebo:

Doba volna poskytnutého podle prvního odstavce se pro účely čl. 44 prvního pododstavce služebního řádu nepočítá.

Po dobu neplaceného pracovního volna se pozastavuje členství dočasného zaměstnance v systému sociálního zabezpečení podle článku 28.

Dočasný zaměstnanec, který nevykonává výdělečnou činnost, však může nejpozději do jednoho měsíce od konce měsíce, ve kterém započalo jeho neplacené pracovní volno, požádat o prodloužení pojištění proti rizikům uvedeným v článku 28, bude-li během volna hradit polovinu příspěvků stanovených v uvedeném článku; výše příspěvku se vypočte na základě jeho posledního základního platu.

Navíc může dočasný zaměstnanec, na nějž se vztahuje čl. 2 písm. c) nebo d), prokáže-li, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení po dobu neplaceného pracovního volna, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v článku 41; příspěvky se vypočtou podle základního platu v jeho třídě a stupni.

Ženám, jejichž mateřská dovolená byla zahájena před skončením platnosti jejich smlouvy, je zaručena mateřská dovolená a výplata s ní souvisejících dávek.“

13)

Článek 20 se mění takto:

14)

Článek 28a se mění takto:

15)

V čl. 33odst. 1 druhém pododstavci se slova „65 let“ nahrazují slovy „66 let“.

16)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Pozůstalé osoby po zemřelém zaměstnanci, které jsou vymezeny v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu, mají nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v článcích 35 až 38.

Pokud zemře bývalý zaměstnanec pobírající příspěvek v invaliditě nebo bývalý zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f), který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením důchodového věku a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl důchodového věku, mají právní nástupci zemřelého zaměstnance vymezení v kapitole 4 přílohy VIII nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu dočasného zaměstnance, bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího příspěvek v invaliditě nebo starobní důchod nebo bývalého dočasného zaměstnance, který opustil službu před dosažením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku, použijí se u jeho manžela/manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.,“;

17)

V čl. 36 prvním pododstavci třetí větě se slova „čl. 2 písm. a), c) nebo d)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

18)

V článku 37 čtvrtém pododstavci se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“ a slova „čl. 2 písmena a), c) nebo d)“ se nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

19)

V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Při odchodu ze služby má zaměstnanec ve smyslu článku 2 nárok na starobní důchod, převod pojistně matematické protihodnoty nebo na odchodné vyměřené v souladu s kapitolou 3 hlavy V a s přílohou VIII služebního řádu. Pokud má zaměstnanec nárok na starobní důchod, jeho nárok na důchod se sníží v poměru k částkám vyplaceným v souladu s článkem 42.“;

20)

V článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s podmínkami, které stanoví orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, může zaměstnanec tento orgán požádat o uskutečnění jakékoli platby, kterou musí uhradit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v zemi svého původu.“

21)

Článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr dočasných zaměstnanců:

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 48a

V každém volebním období lze obdobně použít článek 50 služebního řádu na nejvýše pět vedoucích dočasných zaměstnanců politických skupin Evropského parlamentu, kteří jsou v platové třídě AD 15 nebo AD 16, za předpokladu, že dosáhli věku 55 let, odpracovali dvacet let v evropských institucích a nejméně dva a půl roku ve své poslední platové třídě.“;

23)

V článku 50c se zrušuje odstavec 2.

24)

V hlavě II se doplňuje nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 11

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO DOČASNÉ ZAMĚSTNANCE UVEDENÉ V ČL. 2 PÍSM. F)

Článek 51

Článek 37 s výjimkou písm. b) prvního pododstavce a článek 38 služebního řádu se pro dočasné zaměstnance uvedené v čl. 2 písm. f) použije obdobně.

Článek 52

Odchylně od článku 17 třetího pododstavce mohou dočasní zaměstnanci uvedení v čl. 2 písm. f), kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, dostat neplacené pracovní volno na období ne delší než jeden rok nezávisle na odpracované době.

Celková délka takového volna nesmí překročit dvanáct let za celou dobu zaměstnání.

Místo dočasného zaměstnance je možné obsadit jinou osobou.

Po uplynutí doby jeho volna musí být dočasný zaměstnanec znovu zařazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho funkční skupině uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo v jeho funkční skupině odpovídající jeho platové třídě za stejných podmínek. Pokud odmítne podruhé, orgán jej může bezodkladně propustit. Dokud není znovu zařazen či dočasně přidělen na pracovní místo, zůstává na neplaceném pracovním volnu z osobních důvodů.

Článek 53

Dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) bude zaměstnán na základě výběrového řízení uspořádaného jednou či více agenturami. Evropský úřad pro výběr personálu poskytne pomoc agenturám na žádost dotyčné agentury či dotyčných agentur při výběru zaměstnanců, zejména vymezením obsahu testů a uspořádáním výběrových řízení. Evropský úřad pro výběr personálu zajistí transparentnost výběrových řízení.

V případě externího výběrového řízení bude dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) zařazen pouze do platových tříd SC1 až SC2, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8. Agentura však případně může v náležitě odůvodněných případech schválit přijetí zaměstnance do platové třídy AD 9, AD 10, AD 11 nebo výjimečně v platové třídě AD 12 na pracovní místa s odpovídající odpovědností v rámci omezení daným schváleným plánem pracovních míst. Přepočteno na pětileté klouzavé období nepřesáhne celkový počet zaměstnanců zařazených do platových tříd AD 9 až AD 12 v rámci jedné agentury 20 % celkového počtu dočasných zaměstnanců přijatých do funkční skupiny AD.

Článek 54

V případě dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f) se zařazení do nejbližší vyšší platové třídy provádí výhradně výběrem z okruhu zaměstnanců, kteří odpracovali minimálně dva roky v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh těchto dočasných zaměstnanců a posudků o nich. Poslední věta čl. 45 odst. 1 a čl. 45 odst. 2 služebního řádu se použije obdobně. Koeficienty pro povýšení u průměrného služebního postupu, jak jsou stanoveny pro úředníky v oddíle B přílohy I služebního řádu nesmí být překročeny.

Jednotlivé agentury přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu obecná ustanovení pro provedení tohoto článku.

Článek 55

Přejde-li dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) po interním zveřejnění volného pracovního místa na nové místo v rámci své funkční skupiny, nebude zařazen do platové třídy či platového stupně, jež by byly nižší než u jeho dřívějšího místa, pokud se jeho platová třída shoduje s jednou z platových tříd uvedených v oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo.

Stejná ustanovení se použijí obdobně, uzavře-li uvedený dočasný zaměstnanec novou smlouvu s agenturou bezprostředně po skončení doby trvání předcházející smlouvy, kterou uzavřel s jinou agenturou.

Článek 56

V souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijme každá agentura obecná ustanovení o postupech upravujících přijímání a využívání dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f).“

25)

Hlava III se zrušuje.

26)

V čl. 79 odst. 2 se slova „Každý orgán“ nahrazují slovy „Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

27)

Článek 80 se mění takto:

28)

Článek 82 se mění takto:

29)

Článek 84 se nahrazuje tímto:

„Článek 84

1.   Smluvní zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu nejméně jednoho roku, prochází zkušební dobou po dobu prvních šesti měsíců pracovního poměru, pokud je zařazen do funkční skupiny I, a po dobu prvních devíti měsíců, pokud je zařazen do kterékoli jiné funkční skupiny.

Pokud smluvnímu zaměstnanci v průběhu jeho zkušební doby brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci tuto zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Zpráva o smluvním zaměstnanci se vyhotoví kdykoli před uplynutím zkušební doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů. Přímý nadřízený neprodleně zašle tuto zprávu a vyjádření smluvního zaměstnance orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci. Na základě zprávy může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o propuštění smluvního zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného útvaru.

3.   Nejpozději měsíc před koncem zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti smluvního zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Tato zpráva se předá smluvnímu zaměstnanci a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li doporučeno propuštění nebo ve výjimečných případech prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle přímý nadřízený pracovník smluvního zaměstnance zprávu a vyjádření neprodleně orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

Smluvní zaměstnanec, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn.

Závěrečné rozhodnutí se přijímá na základě zprávy uvedené v tomto odstavci a na základě informací o chování smluvního zaměstnance s ohledem na hlavu II služebního řádu dostupných orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

4.   Propuštěný smluvní zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.“

30)

V čl. 85 odst. 3 se slova „v článku 314 Smlouvy o ES“ nahrazují slovy „v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“.

31)

V článku 86 se odstavec 1 mění takto:

32)

V čl. 88 prvním pododstavci písm. b) se slova „tři roky“ nahrazují slovy „šest let“.

33)

Článek 91 se nahrazuje tímto:

„Článek 91

Články 16 až 18 se použijí obdobně.

Ustanovení čl. 55 odst. 4 druhé věty služebního řádu se nepoužije na smluvní zaměstnance.

Práce přesčas smluvních zaměstnanců ve funkčních skupinách III a IV nezakládá nárok na náhradu nebo odměnu.

Za podmínek stanovených v příloze VI služebního řádu mají smluvní zaměstnanci ve funkčních skupinách I a II nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během dvou měsíců následujícího po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.“;

34)

V článku 95 se slova „do věku 63 let“ nahrazují slovy „do dosažení důchodového věku“.

35)

Článek 96 se mění takto:

36)

V čl. 101 odst. 1 druhém pododstavci druhé větě se slova „65 let“ nahrazují slovy „66 let“;

37)

Článek 103 se mění takto:

38)

V čl. 106 odst. 4 se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“.

39)

V článku 120 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

40)

Vkládá senový článek, který zní:

„Článek 132a

V souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v čl. 125 odst. 1 a na výslovnou žádost dotyčného poslance nebo poslanců, jimž akreditovaný parlamentní asistent poskytuje podporu, může být asistentovi vyplacen buď příspěvek na zařízení, nebo příspěvek na znovuosídlení z příspěvku příslušného poslance na asistenty, a to pouze jednou a poté, co doloží, že změna místa jeho bydliště byla nezbytná. Výše příspěvku nepřekročí základní měsíční plat asistenta.“;

41)

Článek 139 se mění takto:

42)

V článku 141 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

43)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 142a

Do 31. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vyhodnotí fungování pracovního řádu ostatních zaměstnanců.“

44)

Příloha se mění takto:

29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/63

(1)

V minulých desetiletích učinila Unie významný pokrok ve vytváření vnitřního trhu bankovních služeb. V důsledku toho drží v mnoha členských státech významný tržní podíl bankovní skupiny, jež mají ústředí v jiném členském státě, a úvěrové instituce rozložily svou obchodní činnost na různé zeměpisné oblasti, a to jak uvnitř eurozóny, tak mimo ni.

(2)

Aktuální finanční a hospodářská krize ukázala, že by roztříštěnost finančního sektoru mohla ohrozit integritu jednotné měny a vnitřního trhu. Je proto nezbytné prohloubit integraci bankovního dohledu s cílem posílit Unii, obnovit finanční stabilitu a vytvořit základ pro hospodářské oživení.

(3)

Zachování a prohloubení vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu v Unii a přiměřeného financování reálné ekonomiky. Nicméně se ukazuje být čím dál víc problematické. Je prokázáno, že integrace bankovních trhů v Unii se pomalu zastavuje.

(4)

Kromě přijetí posíleného regulačního rámce Unie musí orgány dohledu současně zintenzívnit svůj dohled, aby se v něm odrazily zkušenosti z finanční krize minulých let, a musí být schopny dohlížet na velmi složité a propojené trhy a instituce.

(5)

Dohled nad jednotlivými úvěrovými institucemi v Unii nadále spadá z velké části do působnosti vnitrostátních orgánů. Koordinace mezi orgány dohledu je velmi důležitá, krize však ukázala, že samotná koordinace, zejména v kontextu jednotné měny, nestačí. K zachování finanční stability v Unii a posílení pozitivních účinků integrace trhů na růst a blahobyt je třeba více integrovat povinnosti dohledu. To má význam zvláště pro zajištění uceleného a řádného přehledu o celé bankovní skupině a jejím celkovém zdraví a omezilo by to riziko rozdílných výkladů a vzájemně si odporujících rozhodnutí o jednotlivých subjektech.

(6)

Stabilita úvěrových institucí je v mnoha případech stále úzce napojena na členský stát, v němž jsou usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. To může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému v eurozóně i v Unii jako celku a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států.

(7)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (1), a Evropský systém dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“), zřízený článkem 2 uvedeného nařízení, článkem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“) (2) a článkem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3) (dále jen „ESMA“), značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Orgán EBA významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodl eurosummit dne 26. října 2011, v souladu s pokyny a podmínkami pro státní podporu přijatými Komisí.

(8)

Evropský parlament požadoval při různých příležitostech, aby byl některý evropský orgán přímo příslušný pro určité úkoly v oblasti dohledu nad finančními institucemi, nejprve se tak vyjádřil ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán (4) a poté v usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (5).

(9)

V závěrech Evropské rady ze dne 29. června 2012 byl předseda Evropské rady vyzván, aby připravil harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie. Téhož dne poukázal eurosummit na to, že jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu se zapojením Evropské centrální banky (ECB) vytvořen, mohl by mít Evropský mechanismus stability (dále jen „ESM“) v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo a tato rekapitalizace by se opírala o příslušné podmínky, včetně nutnosti souladu s pravidly pro státní podporu.

(10)

Evropská rada dne 19. října 2012 dospěla k závěru, že by se proces zaměřený na prohloubení hospodářské a měnové unie měl opírat o institucionální a právní rámec Unie a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností vůči členským státům, jejichž měnou není euro, a respektováním integrity vnitřního trhu. Součástí jednotného finančního rámce bude jednotný mechanismus dohledu, který bude co nejvíce otevřen všem členským státům, které se jej rozhodnou zúčastnit.

(11)

V Unii by proto měla být vytvořena bankovní unie, která bude podložena rozsáhlým a podrobným jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém vnitřním trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a nových rámců pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k úzkému propojení a k interakci mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též účasti dalších členských států.

(12)

Jednotný mechanismus dohledu je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a měl by zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla zavedena soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl uplatňován stejným způsobem na úvěrové instituce ve všech dotčených členských státech a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy. Jednotný mechanismus dohledu by měl být v souladu zejména s fungováním vnitřního trhu finančních služeb a s volným pohybem kapitálu. Jednotný mechanismus dohledu je základem pro další kroky směřující k bankovní unii. To odráží zásadu, podle níž bude mít ESM po zavedení účinného jednotného mechanismu dohledu možnost na základě běžného rozhodnutí přímo rekapitalizovat banky. Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 13. a 14. prosince 2012 uvedla, že „V situaci, kdy se bankovní dohled fakticky přesune na jednotný mechanismus dohledu, bude nezbytný jednotný mechanismus pro řešení problémů bank, který by měl potřebné pravomoci k zajištění toho, aby bylo možné vhodnými nástroji řešit problémy jakékoli banky ve zúčastněných členských státech“ a že by jednotný mechanismus pro řešení problémů bank měl „být založen na příspěvcích samotného finančního sektoru a jeho součástí by měly být vhodné a účinné mechanismy jištění (backstop).“

(13)

ECB jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability má dobré předpoklady k plnění jasně vymezených úkolů v oblasti dohledu se zaměřením na ochranu stability finančního systému Unie. Bankovním dohledem jsou již v mnoha členských státech pověřeny centrální banky. ECB by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi ve zúčastněných členských státech.

(14)

ECB a příslušné orgány členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy (dále jen „nezúčastněné členské státy“) by měly uzavřít memorandum o porozumění, ve kterém bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při plnění svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie ve vztahu k finančním institucím uvedeným v tomto nařízení. V memorandu o porozumění by mohl být mimo jiné upřesněn proces konzultací týkající se rozhodnutí ECB, která mají vliv na dceřiné společnosti nebo pobočky zřízené v nezúčastněném členském státě, jejichž mateřský podnik je usazen v zúčastněném členském státě, a dále postup spolupráce v mimořádných situacích, včetně mechanismů včasného varování v souladu s postupy stanovenými v příslušných právních předpisech Unie. Memorandum by mělo být pravidelně revidováno.

(15)

ECB by měly být svěřeny zvláštní úkoly v oblasti dohledu, jež jsou zásadní pro zajištění konzistentního a účinného provádění politiky Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, ostatní úkoly by však měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. ECB by měla mít mimo jiné za úkol přijímat opatření k zajištění makroobezřetnostní stability, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(16)

K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých úvěrových institucí. Nicméně nedávné zkušenosti ukazují, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší úvěrové instituce. ECB by proto měla mít možnost vykonávat úkoly v oblasti dohledu nad všemi úvěrovými institucemi povolenými a pobočkami usazenými v zúčastněných členských státech.

(17)

Při plnění svěřených úkolů, a aniž je dotčen cíl zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, by ECB měla plně zohlednit rozmanitost úvěrových institucí a jejich velikost a modely podnikání, jakož i systémový přínos rozmanitosti v bankovnictví v Unii.

(18)

Plnění úkolů ECB by mělo přispívat zejména k zajištění toho, aby úvěrové instituce nesly veškeré náklady spojené se svou činností, čímž bude zamezeno morálnímu hazardu a nadměrným rizikům, která z něj plynou. Při plnění těchto úkolů by měly být plně zohledněny relevantní makroekonomické podmínky ve členských státech, zejména stabilita úvěrové nabídky a podpora výrobních činností pro hospodářství jako celek.

(19)

Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo být vykládáno jako změna účetního rámce platného na základě jiných aktů práva Unie a vnitrostátních právních předpisů.

(20)

Předchozí povolení k přístupu k činnosti úvěrových institucí je klíčovou obezřetnostní technikou k zajištění toho, že tyto činnosti vykonávají pouze provozovatelé se zdravou ekonomickou základnou, organizace schopné vyrovnat se specifickými riziky plynoucími z přijímání vkladů a poskytování úvěrů a vhodné vedoucí osoby. ECB by proto měla být oprávněna vydávat povolení úvěrovým institucím zřizovaným nebo usazovaným v některém ze zúčastněných členských států a měla by být rovněž příslušná pro jejich odnětí, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(21)

Kromě podmínek pro udělení povolení úvěrovým institucím stanovených v právu Unie a případů, v nichž se povolení odnímají, mohou členské státy v současné době stanovit další podmínky pro udělení povolení a případy, v nichž se povolení odnímají. ECB by tedy měla úvěrovým institucím vydávat povolení a odnímat povolení v případě nedodržení vnitrostátních právních předpisů na návrh dotčeného vnitrostátního příslušného orgánu, který posoudí splnění odpovídajících podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

(22)

K zajištění vhodnosti a finanční spolehlivosti vlastníků úvěrové instituce je nezbytně potřeba posoudit vhodnost nového vlastníka před tím, než zakoupí významný podíl v úvěrové instituci. ECB jako orgán Unie má dobré předpoklady k provádění takového posouzení, aniž by vytvářela nepřiměřená omezení vnitřního trhu. ECB by měla mít za úkol posuzovat nabytí a zcizení významných účastí v úvěrových institucích, s výjimkou případů v souvislosti s řešením problémů bank.

(23)

Předpokladem pro obezřetnost úvěrových institucí je dodržování pravidel Unie, která od úvěrových institucí požadují, aby držely jistou úroveň kapitálu jako zajištění vůči rizikům plynoucím z jejich obchodní činnosti, aby omezily velikost expozic vůči jednotlivým protistranám, aby zveřejnily informace o své finanční situaci, aby disponovaly dostatkem likvidních aktiv k překonání krizových situací na trhu a aby omezily využití pákového efektu. ECB by měla mít za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, a to zejména prostřednictvím schvalování a udělování povolení, odchylek nebo výjimek stanovených pro účely uvedených pravidel.

(24)

Dodatečné kapitálové rezervy, zahrnující bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy, které zajišťují, že úvěrové instituce nahromadí během období hospodářského růstu dostatečnou kapitálovou základnu, aby mohly pokrýt ztráty v zátěžových obdobích, kapitálové rezervy globálních a jiných systémově významných institucí a další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik jsou klíčovými obezřetnostními nástroji. V zájmu zajištění plné koordinace je nezbytné, aby byla taková opatření řádně oznámena ECB, pokud je vnitrostátní příslušné nebo pověřené orgány nařídí. Dále by měla být ECB oprávněna uplatnit v případě nutnosti vyšší požadavky a přísnější opatření, a to v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány. Ustanoveními tohoto nařízení o opatřeních zaměřených na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik nejsou dotčeny koordinační postupy stanovené v jiných aktech práva Unie. Vnitrostátní příslušné nebo pověřené orgány a ECB postupují při uplatňování tohoto nařízením v souladu s koordinačními postupy stanovenými v těchto jiných aktech.

(25)

Bezpečnost a odolnost úvěrové instituce závisí také na tom, zda je přidělen přiměřený vnitřně stanovený kapitál, zohledňující rizika, kterým může být instituce vystavena, a zda jsou zavedeny odpovídající vnitřní organizační struktury a systémy správy a řízení společnosti. ECB by proto měla mít za úkol uplatňovat požadavky, kterými zajistí, aby úvěrové instituce v zúčastněných členských státech zavedly spolehlivé systémy správy a řízení, postupy a mechanismy, včetně strategií a procesů k posouzení a udržení přiměřeného vnitřně stanoveného kapitálu. V případě nedostatků by měla rovněž mít za úkol nařídit vhodná opatření, včetně zvláštních dodatečných kapitálových požadavků, zvláštních požadavků na zveřejnění informací a na likviditu.

(26)

Rizika pro bezpečnost a odolnost úvěrové instituce mohou vznikat jak na úrovni jednotlivé úvěrové instituce, tak na úrovni bankovní skupiny nebo finančního konglomerátu. K zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí jsou důležité zvláštní mechanismy v oblasti dohledu, jež by tato rizika zmírnila. Kromě dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi by úkoly ECB měly zahrnovat dohled na konsolidované úrovni, doplňkový dozor, dohled nad finančními holdingovými společnostmi a dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi, s výjimkou dozoru nad pojišťovnami.