29.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 179/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/35/EU

ze dne 26. června 2013

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle Smlouvy může Evropský parlament a Rada pomocí směrnic přijímat minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

(2)	Čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost.

(3)

Po vstupu v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (3) vyjádřily zúčastněné subjekty, zejména z řad lékařů, vážné obavy, pokud jde o potenciální dopad provádění uvedené směrnice na používání lékařských postupů založených na lékařském zobrazování. Byly rovněž vyjádřeny obavy týkající se dopadu směrnice na některé průmyslové činnosti.

(4)	Komise argumenty předložené zúčastněnými stranami pečlivě přezkoumala a po několika konzultacích se na základě nových vědeckých poznatků mezinárodně uznávaných odborníků rozhodla důkladně přehodnotit některá ustanovení směrnice 2004/40/ES.

(5)

Směrnice 2004/40/ES byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/46/ES (4), důsledkem čehož je odložení lhůty pro provedení směrnice 2004/40/ES o čtyři roky, a následně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/11/EU (5), důsledkem čehož je odložení této lhůty pro provedení do dne 31. října 2013. To umožní Komisi předložit nový návrh a oběma zákonodárcům přijmout novou směrnici založenou na aktuálnějších a pádnějších důkazech.

(6)

Směrnice 2004/40/ES by měla být zrušena a měla by být zavedena vhodnější a přiměřenější opatření na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s elektromagnetickými poli. Uvedená směrnice se nezabývala dlouhodobými účinky, včetně případných karcinogenních účinků, v důsledku expozice časově proměnným elektrickým, magnetickým a elektromagnetickým polím, pro něž v současné době neexistují spolehlivé vědecké důkazy ukazující příčinnou souvislost. Záměr této směrnice spočívá v řešení všech známých přímých biofyzikálních i nepřímých účinků elektromagnetických polí, a to nejen s cílem zajistit zdraví a bezpečnost každého zaměstnance jako jednotlivce, ale též vytvořit minimální základ ochrany pro všechny zaměstnance v Unii, který zabrání případnému narušení hospodářské soutěže.

(7)

Tato směrnice se nevztahuje na navrhované dlouhodobé účinky expozice elektromagnetickým polím, protože v současné době neexistují podložené vědecké důkazy ukazující příčinnou souvislost. Pokud se však takové podložené vědecké důkazy objeví, měla by Komise zvážit nejvhodnější prostředky, jak k nim přistupovat, a měla by prostřednictvím své zprávy o praktickém provádění této směrnice informovat v tomto směru Evropský parlament a Radu. V takovém případě by měla Komise spolu s příslušnými informacemi získanými od členských států zohlednit nejnovější dostupný výzkum a nové vědecké poznatky vyplývající z údajů v této oblasti.

(8)

Je třeba stanovit minimální požadavky, a umožnit tak členským státům zachovat nebo přijmout příznivější ustanovení na ochranu zaměstnanců, zejména stanovit u elektromagnetických polí nižší referenční hodnoty nebo nejvyšší přípustné hodnoty. Prováděním této směrnice by však nemělo být odůvodňováno jakékoli zhoršení oproti stavu, který již v členském státě existuje.

(9)	Systém ochrany před elektromagnetickými poli by se měl bez zbytečných podrobností omezit na vymezení cílů, jichž je třeba dosáhnout, zásad, které mají být dodržovány, a základních hodnot, jež mají být použity, aby umožňoval členským státům uplatňovat minimální požadavky jednotným způsobem.

(10)

Za účelem ochrany zaměstnanců vystavených elektromagnetickým polím je nezbytné provést efektivní a účinné hodnocení rizik. Nicméně tato povinnost by měla být přiměřená situaci na pracovišti. Proto je vhodné určit ochranný systém, který jednoduchým, odstupňovaným a srozumitelným způsobem klasifikuje různá rizika. Z tohoto důvodu může být pro zaměstnavatele při plnění jejich povinností užitečný odkaz na řadu ukazatelů a standardních situací, který bude poskytnut formou praktických příruček.

(11)	Nežádoucí účinky na lidské tělo jsou závislé na frekvenci elektromagnetického pole nebo záření, kterým je vystaveno. Proto je pro zajištění odpovídající ochrany zaměstnanců vystavených elektromagnetickým polím třeba, aby systémy omezení expozice závisely na charakteru expozice a frekvence.

(12)

Úroveň expozice elektromagnetickým polím lze s větší účinností snížit začleněním preventivních opatření již do návrhů pracovních míst pracovišť a výběrem pracovního vybavení, postupů a metod pro snížení rizik u zdroje. Opatření týkající se pracovního vybavení a metod tak přispívají k ochraně zaměstnanců, kteří je používají. Je však třeba zabránit zdvojení hodnocení v případech, kdy pracovní vybavení splňuje požadavky příslušných právních předpisů Unie týkajících se výrobků, které stanoví přísnější úrovně bezpečnosti, než jsou úrovně stanovené touto směrnicí. To umožní zjednodušené hodnocení v celé řadě případů.

(13)	Zaměstnavatelé by se měli přizpůsobit technickému pokroku a vědeckým poznatkům o rizicích spojených s expozicí elektromagnetickým polím s cílem zlepšovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

(14)

Jelikož je tato směrnice samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (6), vztahuje se uvedená směrnice 89/391/EHS na expozici zaměstnanců elektromagnetickým polím, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.

(15)	Fyzikální veličiny, nejvyšší přípustné hodnoty expozice a referenční hodnoty stanovené v této směrnici vycházejí z doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) a měly by být používány v souladu s jejími koncepcemi, kromě případů, kdy tato směrnice stanoví jinak.

(16)

S cílem zajistit aktuálnost této směrnice by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o čistě technické změny, příloh této směrnice, aby se zohlednilo přijímání nařízení a směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace a v důsledku technického pokroku, změn v nejrelevantnějších normách nebo specifikacích a nových vědeckých poznatků týkajících se rizik, které představují elektromagnetická pole, jakož i k přizpůsobování referenčních hodnot. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Komise musí při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajistit současné, včasné a adekvátní postoupení příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(17)	Pokud bude nutné provádět změny příloh čistě technické povahy; v takovém případě by Komise měla vždy postupovat v úzké spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zřízeným rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2003 (7).

(18)	Ve výjimečných případech, kdy existují závažné naléhavé důvody, jako například bezprostřední riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyplývající z jejich expozice elektromagnetickým polím, by mělo být umožněno použít u aktů přijatých Komisí v přenesené pravomoci zrychlený postup.

(19)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(20)

Systém zahrnující nejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnoty by měl být ve všech vhodných případech považován za prostředek k zajištění vysoké úrovně ochrany proti nežádoucím zdravotním účinkům a bezpečnostním rizikům, která mohou být důsledkem expozice elektromagnetickým polím. Takový systém však může být v rozporu se specifickými podmínkami u některých činností, jako je používání metody magnetické rezonance ve zdravotnictví. Je proto nezbytné vzít tyto zvláštní podmínky v úvahu.

(21)

Vzhledem ke specifickým rysům ozbrojených sil a v zájmu jejich efektivního fungování a součinnosti, a to i v rámci společných mezinárodních vojenských cvičení, by členské státy měly mít možnost uplatňovat rovnocenné nebo specifičtěji zaměřené systémy ochrany, jako jsou mezinárodně dohodnuté standardy, např. standardy NATO, přičemž však nesmí docházet k poškození zdraví a ohrožení bezpečnosti.

(22)

Zaměstnavatelé by měli mít povinnost zajistit, aby byla rizika způsobená elektromagnetickými poli při práci odstraněna nebo snížena na minimum. Ve zvláštních případech a za řádně odůvodněných okolností mohou být nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v této směrnici překročeny, ovšem pouze dočasně. V takovém případě by měli být zaměstnavatelé povinni přijmout nezbytná opatření s cílem co nejdříve opětovně zajistit dodržování nejvyšších přípustných hodnot.

(23)

Systém zajišťující vysokou úroveň ochrany s ohledem na nežádoucí zdravotní účinky a bezpečnostní rizika, která mohou být důsledkem expozice elektromagnetickým polím, by měl zohledňovat zvláštní skupiny mimořádně ohrožených zaměstnanců a vyloučit vznik obtíží spojených s interferencí se zdravotnickými pomůckami, jakými jsou například kovové protézy, kardiostimulátory a defibrilátory, kochleární a jiné implantáty nebo zdravotnické prostředky nošené na těle, a narušení funkce těchto pomůcek. Obtíže spojené s interferencí, zejména u kardiostimulátorů, se mohou vyskytnout při úrovních, které jsou nižší než referenční hodnoty, a měly by být proto předmětem přiměřených preventivních a ochranných opatření,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice, jež je dvacátou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost, které při jejich práci vznikají nebo by mohly vzniknout v důsledku expozice elektromagnetickým polím.

2. Tato směrnice se vztahuje na všechny známé přímé biofyzikální účinky a nepřímé účinky způsobené elektromagnetickými poli.

3. Nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v této směrnici se vztahují pouze na vědecky prokázané souvislosti mezi krátkodobými přímými biofyzikálními účinky a expozicí elektromagnetickým polím.

4. Tato směrnice neupravuje navrhované dlouhodobé účinky expozice.

Komise sleduje nejnovější vědecký vývoj. Budou-li k dispozici podložené vědecké důkazy o navrhovaných dlouhodobých účincích, zváží vhodnou politickou reakci, zahrnující případně předložení legislativního návrhu na řešení takových účinků. Komise prostřednictvím své zprávy o praktickém provádění této směrnice podle článku 15 pravidelně informuje v tomto směru Evropský parlament a Radu.

5. Tato směrnice neupravuje rizika spojená s dotykem vodičů pod napětím.

6. Aniž jsou dotčeny přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice, směrnice 89/391/EHS se nadále vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„elektromagnetickými poli“ statická elektrická, statická magnetická a časově proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole s frekvencemi do 300 GHz;

„přímými biofyzikálními účinky“ účinky na lidské tělo přímo způsobené jeho přítomností v elektromagnetickém poli, včetně:

i)	tepelných účinků, jako je zahřívání tkání v důsledku absorpce energie z elektromagnetických polí v tkáni,

ii)

netepelných účinků, jako je stimulace svalů, nervů nebo smyslových orgánů. Tyto účinky mohou mít škodlivý vliv na duševní a fyzický stav zaměstnanců, kteří jim jsou vystaveni. Stimulace smyslových orgánů může navíc vyvolat přechodné příznaky, jako jsou závratě nebo fosfeny. Tyto příznaky mohou způsobit dočasné obtíže nebo mít vliv na kognitivní či jiné mozkové nebo svalové funkce, a mohou tak ovlivnit schopnost pracovníka bezpečně vykonávat pracovní činnost (tj. bezpečnostní rizika), a

iii)	proud končetinami;

„nepřímými účinky“ účinky způsobené přítomností předmětu v elektromagnetickém poli, což se může stát příčinou bezpečnostního nebo zdravotního rizika, jako jsou:

i)	interference s elektronickými zdravotnickými zařízeními a prostředky (včetně kardiostimulátorů a jiných implantátů či zdravotnických prostředků nošených na těle),

ii)	riziko spojené s urychlováním feromagnetických předmětů působením statických magnetických polí,

iii)	zážeh elektroexplozivních zařízení (detonátory),

iv)	požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých materiálů jiskrami způsobenými indukovanými poli, kontaktními proudy nebo jiskrovými výboji,

v)	kontaktní proudy;

d)	„nejvyššími přípustnými hodnotami“ hodnoty stanovené na základě údajů o biofyzikálním a biologickém působení, a to zejména o vědecky prokázaných krátkodobých a akutních přímých účincích, tj. tepelných účincích a elektrické stimulaci tkání;

e)	„nejvyššími přípustnými hodnotami pro účinky na zdraví“ nejvyšší přípustné hodnoty, při jejichž překročení by u zaměstnanců mohlo dojít k nepříznivým účinkům na zdraví, jako je zahřátí či stimulace nervové a svalové tkáně;

f)	„nejvyššími přípustnými hodnotami pro smyslové účinky“ nejvyšší přípustné hodnoty expozice, při jejichž překročení by u zaměstnanců mohlo dojít k přechodnému narušení účinků na smyslové vnímání a drobným změnám mozkových funkcí;

„referenčními hodnotami“ operační hodnoty stanovené s cílem zjednodušit postup, jak prokázat dodržování příslušných nejvyšších přípustných hodnot, nebo v případě potřeby s cílem přijmout příslušná ochranná či preventivní opatření stanovená v této směrnici.

V příloze II je použita tato terminologie týkající se referenčních hodnot:

i)	u elektrických polí se „nízkými referenčními hodnotami“ a „vysokými referenčními hodnotami“ rozumí úrovně, které se vztahují ke zvláštním ochranným nebo preventivním opatřením stanoveným v této směrnici,

ii)	u magnetických polí se „nízkými referenčními hodnotami“ rozumí hodnoty, které se vztahují k nejvyšším přípustným hodnotám pro účinky na smyslové vnímání, a „vysokými referenčními hodnotami“ hodnoty, které se vztahují k nejvyšším přípustným hodnotám pro účinky na zdraví.

Článek 3

Nejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnoty

1. Fyzikální veličiny týkající se expozice elektromagnetickým polím jsou uvedeny v příloze I. Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví a nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání a referenční hodnoty jsou stanoveny v přílohách II a III.

2. Členské státy stanoví povinnost zaměstnavatelů zajistit, aby expozice zaměstnanců elektromagnetickým polím byla omezena na nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví a nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání uvedené v příloze II v případě netepelných účinků a v příloze III v případě tepelných účinků. Dodržení nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na zdraví a nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na smyslové vnímání je nutno prokázat za použití příslušných postupů pro hodnocení expozice uvedených v článku 4. Pokud expozice zaměstnanců elektromagnetickým polím překročí nejvyšší přípustné hodnoty, zaměstnavatel přijme okamžitá opatření v souladu s čl. 5 odst. 8.

3. Pro účely této směrnice se má za to, že zaměstnavatel dodržuje nejvyšší přípustné hodnoty pro zdravotní účinky a nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání, pokud se prokáže, že nejsou překročeny příslušné referenční hodnoty stanovené v příloze II a III. Pokud expozice referenční hodnoty překročí, zaměstnavatel jedná v souladu s čl. 5 odst. 2, s výjimkou případů, kdy se na základě hodnocení provedeného v souladu s čl. 4 odst. 1, 2 a 3 prokáže, že nejsou překročeny příslušné nejvyšší přípustné hodnoty a že je možné vyloučit bezpečnostní rizika.

Bez ohledu na tento odstavec může nicméně expozice překročit:

nízké referenční hodnoty pro elektrická pole (příloha II, tabulka B1) v případech odůvodněných příslušnými zvyklostmi nebo postupem, pokud buď nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání (příloha II, tabulka A3), nebo

i)	nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví (příloha II, tabulka A2),

ii)	je prostřednictvím zvláštních ochranných opatření uvedených v čl. 5 odst. 6 zabráněno nadměrným jiskrovým výbojům a kontaktním proudům (příloha II, tabulka B3), a

iii)	zaměstnancům byly poskytnuty informace týkající se situací uvedených v čl. 6 písm. f);

nízké referenční hodnoty pro magnetická pole (příloha II, tabulka B2) v případech odůvodněných příslušnými zvyklostmi nebo postupem, a to i v případě hlavy a trupu, během pracovní směny, pokud nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání (příloha II, tabulka A3), nebo

i)	je překročení uvedených hodnot pouze dočasné,

ii)	nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví (příloha II, tabulka A2),

iii)	jsou přijata opatření v souladu s čl. 5 odst. 9 při výskytu přechodných příznaků vyjmenovaných v písmeni a) tohoto odstavce, a

iv)	zaměstnancům byly poskytnuty informace týkající se situací uvedených v čl. 6 písm. f).

4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 může expozice překročit:

nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání (příloha II, tabulka A1) během pracovní směny v případech odůvodněných příslušnými zvyklostmi nebo postupem, pokud:

i)	je překročení uvedených hodnot pouze dočasné,

ii)	nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví (příloha II, tabulka A1),

iii)	byla přijata zvláštní preventivní opatření v souladu s čl. 5 odst. 7,

iv)	jsou přijata opatření v souladu s čl. 5 odst. 9 při výskytu přechodných příznaků vyjmenovaných v písmeni b) tohoto odstavce, a

v)	zaměstnancům byly poskytnuty informace týkající se situací uvedených v čl. 6 písm. f);

nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání (příloha II, tabulka A3 a příloha III, tabulka A2) během pracovní směny v případech odůvodněných příslušnými zvyklostmi nebo postupem, pokud:

i)	je překročení uvedených hodnot pouze dočasné,

ii)	nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví (příloha II, tabulka A2 a příloha III, tabulka A1 a tabulka A3),

iii)	jsou při výskytu přechodných příznaků podle písmena a) tohoto odstavce přijata opatření v souladu s čl. 5 odst. 9, a

iv)	zaměstnancům byly poskytnuty informace týkající se situací uvedených v čl. 6 písm. f).

KAPITOLA II

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ

Článek 4

Hodnocení rizik a určení expozice

1. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel vyhodnotí veškerá rizika pro zaměstnance způsobená elektromagnetickými poli na pracovišti a podle potřeby změří nebo vypočítá úrovně elektromagnetických polí, jimž jsou zaměstnanci vystaveni.

Aniž je dotčen článek 10 směrnice 89/391/EHS a článek 6 této směrnice, toto hodnocení lze na požádání zveřejnit v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména v případě zpracování osobních údajů zaměstnanců v průběhu takového hodnocení musí být jakékoli zveřejnění v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9) a s vnitrostátními právními předpisy členských států provádějícími tuto směrnici. Kromě případu, kdy by bylo zveřejnění ve veřejném zájmu, mohou veřejné orgány, které mají kopii tohoto hodnocení, žádost o přístup k němu nebo žádost o jeho zveřejnění odmítnout, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany obchodních zájmů zaměstnavatele, včetně těch, které se týkají duševního vlastnictví, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Zaměstnavatelé mohou odmítnout zveřejnit hodnocení nebo může hodnocení zveřejnit za stejných podmínek v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

2. Pro účely hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zaměstnavatel určí a vyhodnotí elektromagnetická pole na pracovišti a zohlední přitom příslušné praktické pokyny stanovené v článku 14 a jiné příslušné normy nebo pokyny vydané členskými státy, včetně databází expozic. Bez ohledu na povinnosti zaměstnavatele podle tohoto článku je zaměstnavatel, pokud je to vhodné, rovněž oprávněn zohlednit úrovně emisí a další relevantní bezpečnostní údaje, které k zařízení poskytl výrobce nebo distributor v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, včetně hodnocení rizik, jsou-li použitelné na expoziční podmínky na pracovišti nebo v místě instalace.

3. Pokud není dodržení nejvyšších přípustných hodnot možno spolehlivě stanovit na základě snadno dostupných informací, hodnocení expozice se provede na základě měření nebo výpočtů. V takovém případě se při hodnocení zohlední možné nepřesnosti týkající se měření nebo výpočtů, jako jsou numerické chyby, modelování zdrojů, fantomová geometrie a elektrické vlastnosti tkání a materiálů určené v souladu s příslušnými osvědčenými postupy.

4. Hodnocení, měření a výpočty zmíněné v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku plánují a provádějí ve vhodných intervalech odborně způsobilé služby nebo osoby s přihlédnutím k pokynům stanoveným v této směrnici, a zejména s přihlédnutím k článkům 7 a 11 směrnice 89/391/EHS týkajícím se nezbytných odborně způsobilých služeb nebo osob a projednání se zaměstnanci a jejich účasti. Údaje získané hodnocením, měřením nebo výpočty se uchovávají ve vhodné a zjistitelné formě, která umožňuje do nich později nahlížet, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

5. Při posuzování rizika podle čl. 6 odst. 3 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel věnovat zvláštní pozornost:

a)	nejvyšším přípustným hodnotám pro účinky na zdraví, nejvyšším přípustným hodnotám pro účinky na smyslové vnímání a referenčním hodnotám podle článku 3 a příloh II a III této směrnice;

b)	frekvenci, intenzitě, trvání a typu expozice, včetně rozložení v těle zaměstnance a v prostoru pracoviště;

c)	všem přímým biofyzikálním účinkům;

všem účinkům na zdraví a bezpečnost zvláště ohrožených zaměstnanců, zejména zaměstnanců s aktivními nebo pasivními implantovanými zdravotnickými prostředky, jako jsou např. kardiostimulátory, zaměstnanců se zdravotnickými prostředky nošenými na těle, jako jsou např. inzulinové pumpy, a těhotných zaměstnankyň;

e)	všem nepřímým účinkům;

f)	existenci jiného zařízení způsobujícího nižší expozici elektromagnetickým polím;

g)	odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu uvedeného v článku 8;

h)	informacím poskytnutým výrobcem zařízení;

i)	dalším relevantním informacím týkajícím se zdraví a bezpečnosti;

j)	expozici z několika zdrojů;

k)	současné expozici polím s různými frekvencemi.

6. Na veřejně přístupných pracovištích není nutné provádět hodnocení expozice, pokud již bylo provedeno hodnocení v souladu s ustanoveními týkajícími se omezení expozice veřejnosti elektromagnetickým polím, jsou dodržovány mezní hodnoty stanovené v těchto ustanoveních, pokud jde o zaměstnance, a jsou vyloučena zdravotní a bezpečnostní rizika. Pokud je zařízení, jež je určeno pro veřejnost, používáno určeným způsobem a je v souladu s právem Unie týkajícím se výrobků, které stanoví přísnější úrovně bezpečnosti, než jsou úrovně stanovené touto směrnicí a nepoužívá se žádné jiné zařízení, považují se tyto podmínky za splněné.

7. Zaměstnavatel musí mít k dispozici hodnocení rizik v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 89/391/EHS a musí určit opatření, která mají být přijata v souladu s článkem 5 této směrnice. Hodnocení rizik může zahrnovat zdůvodnění zaměstnavatele, proč není z důvodů povahy a rozsahu rizik v souvislosti s elektromagnetickými poli nutné podrobnější hodnocení rizik. Hodnocení rizik je pravidelně aktualizováno, zejména dojde-li k podstatným změnám, kvůli nimž by již mohlo být zastaralé, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu uvedeného v článku 8 jeví jako nezbytné.

Článek 5

Ustanovení zaměřená na odstranění nebo snížení rizik

1. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti prostředků pro řízení vyzařování elektromagnetického pole ze zdroje přijme zaměstnavatel opatření nezbytná k tomu, aby byla rizika způsobená elektromagnetickými poli na pracovišti odstraněna nebo snížena na minimum.

Snížení rizik vznikajících expozicí elektromagnetickým polím se zakládá na obecných zásadách prevence stanovených v čl. 6 odst. 2 směrnice 89/391/EHS.

2. Pokud dojde k překročení příslušných referenčních hodnot uvedených v článku 3 a přílohách II a III a pokud šetření provedené podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3 nepřinese důkaz o tom, že nejsou překročeny příslušné nejvyšší přípustné hodnoty a že je možné vyloučit všechna bezpečnostní rizika, je zaměstnavatel na základě hodnocení rizik podle článku 4 povinen vypracovat a provádět akční plán zahrnující technická nebo organizační opatření určená k zamezení expozic, které překračují nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví a nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání, s přihlédnutím zejména k:

a)	jiným pracovním metodám, které vyžadují menší expozici elektromagnetickým polím;

b)	volbě zařízení, které při dané práci vyzařuje slabší elektromagnetické pole;

c)	technickým opatřením zaměřeným na snížení expozice elektromagnetickým polím, které zahrnují blokovací zařízení, stínění nebo podobné ochranné pomůcky;

d)	vhodným opatřením spočívajícím ve vymezení pracovního prostoru jako jsou např. značky, štítky, označení na podlaze, překážky k omezení nebo kontrole přístupu;

e)	v případě expozice elektrickým polím opatřením a postupům řízení jiskrových výbojů a kontaktních proudů za pomoci technických prostředků a školení zaměstnanců;

f)	vhodným programům údržby pracovního vybavení, pracoviště a systémů na pracovišti;

g)	návrhu a dispozici pracovišť a pracovních míst;

h)	omezení trvání a intenzity expozice polím;

i)	dostupnosti přiměřených osobních ochranných prostředků.

3. Zaměstnavatel je na základě hodnocení rizik podle článku 4 povinen vypracovat a provádět akční plán zahrnující technická nebo organizační opatření určená k odstranění veškerých rizik pro zvláště ohrožené zaměstnance a rizik v důsledku nepřímých účinků podle článku 4.

4. Kromě poskytování informací stanovených v článku 6 této směrnice zaměstnavatel na základě článku 15 směrnice 89/391/EHS přizpůsobí opatření uvedená v tomto článku požadavkům zvláště ohrožených zaměstnanců a, je-li to vhodné, individuálním hodnocením rizik, a to zejména v případě zaměstnanců, kteří nahlásili, že používají aktivní nebo pasivní implantované zdravotnické prostředky, jako jsou např. kardiostimulátory, nebo zdravotnické prostředky nošené na těle, jako např. inzulinové pumpy, nebo v případě těhotných zaměstnankyň, které informovaly zaměstnavatele o svém těhotenství.

5. Pracoviště, na kterých je pravděpodobné, že zaměstnanci budou vystaveni elektromagnetickým polím, jež překračují referenční hodnoty, se na základě hodnocení rizik podle článku 4 opatřují vhodnou značkou podle příloh II a III a směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (10). Dotyčná místa musí být v případě potřeby ohraničena a přístup k nim omezen. Pokud je přístup k těmto místům náležitým způsobem omezen z jiných důvodů a pokud jsou zaměstnanci informováni o rizicích spojených s elektromagnetickými poli, nejsou značky a omezení přístupu související s elektromagnetickými poli vyžadovány.

6. V případě použití čl. 3 odst. 3 písm. a) se přijmou zvláštní ochranná opatření, jako jsou školení zaměstnanců v souladu s článkem 6 a využití technických prostředků a osobní ochrany, jako například uzemnění pracovních předmětů, ochranné spojení zaměstnanců s pracovními předměty (ochranné spojení a vyrovnání potenciálu) a ve vhodných případech a v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (11) použití izolační obuvi, rukavic a ochranných oděvů.

7. V případě použití čl. 3 odst. 4 písm. a) se přijmou zvláštní ochranná opatření, jako je kontrola pohybu.

8. Expozice zaměstnanců nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví a nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené buď v čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo čl. 3 odst. 3 nebo v článku 4. Jsou-li navzdory opatřením přijatým zaměstnavatelem k dosažení souladu s touto směrnicí nejvyšší přípustné hodnoty expozice pro účinky na zdraví a nejvyšší přípustné hodnoty expozice pro účinky na smyslové vnímání překročeny, musí zaměstnavatel neprodleně přijmout opatření k jejímu snížení pod nejvyšší přípustné hodnoty. Zjistí a zaznamená příčiny překročení nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na zdraví a nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na smyslové vnímání a podle toho změní ochranná a preventivní opatření, aby zabránil jejich opětovnému překročení. Změněná ochranná a preventivní opatření se uchovávají ve vhodné a zjistitelné formě, která umožňuje do nich později nahlížet, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

9. V případě použití čl. 3 odst. 3 a 4 a v případě, že zaměstnanec nahlásí výskyt přechodných příznaků, zaměstnavatel v případě potřeby aktualizuje hodnocení rizik a preventivní opatření. Přechodné příznaky mohou souviset s:

a)	smyslovými vjemy a účinky na funkci centrální nervové soustavy v hlavě, které jsou vyvolány časově proměnnými magnetickými poli;

b)	účinky statických magnetických polí, jako jsou závratě a nauzea.

Článek 6

Informování a školení zaměstnanců

Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci, u nichž je pravděpodobné, že budou při práci vystaveni elektromagnetickým polím, nebo jejich zástupci obdrželi veškeré nezbytné informace a školení o výsledku hodnocení rizik podle článku 4 této směrnice, týkající se zejména:

a)	opatření přijatých při uplatňování této směrnice;

b)	hodnot a pojmů nejvyšších přípustných hodnot a referenčních hodnot, jakož i možných rizik, která jsou s nimi spojena, a přijatých preventivních opatření;

c)	možných nepřímých účinků expozice;

d)	výsledků hodnocení, měření nebo výpočtů úrovní expozice elektromagnetickým polím provedených podle článku 4 této směrnice;

e)	způsobů, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky expozice polím a jak je ohlašovat;

f)	možnosti přechodných příznaků a vjemů souvisejících s účinky na centrální nebo periferní nervovou soustavu;

g)	okolností, za nichž mají zaměstnanci nárok na zdravotní dohled;

h)	bezpečných pracovních postupů k minimalizaci rizik vyplývajících z expozice;

i)	zvláště ohrožených zaměstnanců, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 5 písm. d) a čl. 5 odst. 3 a 4 této směrnice.

Článek 7

Konzultace se zaměstnanci a jejich účast

Konzultace se zaměstnanci nebo jejich zástupci a jejich účast probíhají v souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS.

KAPITOLA III

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Zdravotní dohled

1. V zájmu prevence a včasného rozpoznání všech nepříznivých účinků na zdraví vyvolaných expozicí elektromagnetickým polím je v souladu s článkem 14 směrnice 89/391/EHS zajišťován vhodný zdravotní dohled. Zdravotní záznamy a jejich dostupnost je zajišťována v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

2. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi se výsledky zdravotního dohledu uchovávají ve vhodné podobě umožňující, aby do nich bylo později možné nahlížet, přičemž se dbá na jejich důvěrnou povahu. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke svým osobním zdravotním záznamům.

Pokud zaměstnanec nahlásí jakýkoli nežádoucí nebo neočekávaný účinek na zdraví nebo vždy, kdy je zjištěna expozice přesahující nejvyšší přípustné hodnoty, musí zaměstnavatel zajistit, aby se dotčenému pracovníku dostalo odpovídajícího lékařského vyšetření nebo lékařského dohledu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

Tato vyšetření nebo dohled se zajišťují v době, kterou zvolí zaměstnanec, a žádné náklady s nimi spojené zaměstnanec nehradí.

Článek 9

Sankce

Členské státy stanoví vhodné sankce, které se uloží v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s tuto směrnicí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 10

Odchylky

1. Odchylně od článku 3, avšak aniž je dotčen čl. 5 odst. 1:

může expozice překročit nejvyšší přípustné hodnoty, pokud expozice souvisí s montáží, testováním, používáním, vývojem, údržbou nebo výzkumem zařízení pro zobrazování na principu magnetické rezonance (dále jen „MRI“) určených pacientům ve zdravotnictví, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)	hodnocení rizik provedené podle článku 4 ukázalo, že jsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty,

ii)	byla uplatněna veškerá technická nebo organizační opatření odpovídající současnému stavu vývoje,

iii)	okolnosti řádně odůvodňují překročení expozice,

iv)	zohlednily se charakteristické rysy pracoviště, pracovního vybavení nebo pracovních postupů,

zaměstnavatel prokáže, že jsou zaměstnanci nadále chráněni proti nepříznivým účinkům na zdraví a bezpečnostním rizikům, přičemž mimo jiné zajistí, aby byly dodržovány pokyny pro bezpečné používání poskytnuté výrobcem v souladu se směrnicí Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (12);

mohou členské státy povolit, aby byl pro potřeby pracovníků působících v operačních vojenských zařízeních nebo zapojených do vojenských činností, a to i v rámci společných mezinárodních vojenských cvičení, uplatňován rovnocenný nebo specifičtěji zaměřený systémy ochrany, přičemž však nesmí docházet k poškození zdraví a ohrožení bezpečnosti;

mohou členské státy za řádně odůvodněných okolností a pouze po dobu trvání těchto okolností povolit, aby byly nejvyšší přípustné hodnoty dočasně překročeny v konkrétních odvětvích nebo v případě konkrétních činností mimo oblast působnosti písmen a) a b). Pro účely tohoto písmene se „řádně odůvodněnými okolnostmi“ rozumí okolnosti, při nichž jsou splněny tyto podmínky:

i)	na základě hodnocení rizik provedeného podle článku 4 se ukázalo, že jsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty,

ii)	byla uplatněna veškerá technická nebo organizační opatření odpovídající současnému stavu vývoje,

iii)	byly zohledněny zvláštní charakteristické rysy pracoviště, pracovního vybavení nebo pracovních postupů,

iv)	zaměstnavatel prokáže, že zaměstnanci jsou nadále chráněni proti nepříznivým účinkům na zdraví a bezpečnostním rizikům, přičemž jsou mimo jiné uplatňovány srovnatelné, specifičtěji zaměřené a mezinárodně uznávané normy a pokyny.

2. Členské státy prostřednictvím zprávy uvedené v článku 15 uvědomí Komisi o každé výjimce podle odstavce 1 písm. a) a b) a uvedou důvody odůvodňující tyto výjimky.

Článek 11

Technické úpravy příloh

1. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 12 za účelem provádění změn příloh čistě technické povahy, jejichž cílem je:

a)	zohlednit přijetí nařízení a směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace týkajících se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť;

b)	zohlednit technický rozvoj, změny nejdůležitějších norem nebo specifikací a nové vědecké poznatky týkající se elektromagnetických polí;

c)	přizpůsobit referenční hodnoty v případě, že existují nové vědecké poznatky za předpokladu, že jsou zaměstnavatelé nadále vázáni dodržením stávajících nejvyšších přípustných hodnot uvedených v přílohách II a III.

2. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, kterým vloží do přílohy II pokyny ICNIRP pro omezení expozice elektrickým polím indukovaným pohybem lidského těla ve statickém magnetickém poli a časově proměnným magnetickým polem s frekvencemi do 1 Hz, jakmile budou k dispozici.

3. Pokud je to v případě změn uvedených v odstavcích 1 a 2 vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté na základě tohoto článku postup stanovený v článku 13.

Článek 12

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 11 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 29. června 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitky nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 13

Zrychlený postup

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka podle odstavce 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití zrychleného postupu týkajícího se zdraví a ochrany zaměstnanců.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 12 odst. 5. V takovém případě po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady vyslovit námitku Komise dotyčný akt neprodleně zruší.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Praktické pokyny

Za účelem usnadnění provádění této směrnice poskytne Komise nejpozději šest měsíců před 1. červencem 2016 nezávazné praktické pokyny. Tyto praktické pokyny se týkající zejména:

určení expozice s přihlédnutím k odpovídajícím evropským nebo mezinárodním normám, včetně:

—	metod výpočtu pro účely hodnocení nejvyšších přípustných hodnot,

—	prostorovému průměrování vnějších elektrických a magnetických polí vztažených na prostorovou jednotku,

—	pokynů pro zohledňování nejistoty měření a výpočtů;

b)	pokynů pro prokazování dodržení nejvyšších přípustných či referenčních hodnot v případě specifických druhů nehomogenní expozice, a to na základě zavedené dozimetrie;

c)	popisu „metody filtrace v časové oblasti“ pro nízkofrekvenční pole a popisu „součtu multifrekvenčních polí“ pro vysokofrekvenční pole;

d)	způsobu provádění hodnocení rizik a pokud možno zajištění zjednodušených metod, zejména s ohledem na potřeby malých a středních podniků;

e)	opatření zaměřených na odstranění nebo snížení rizik, včetně zvláštních preventivních opatření závislých na úrovni expozice a charakteristických rysech pracoviště;

f)	stanovení zdokumentovaných pracovních postupů, jakož i specifických opatření v oblasti informování a školení, která jsou určena zaměstnancům vystaveným elektromagnetickým polím během činností souvisejících s MRI, na něž se vztahuje čl. 10 odst. 1 písm. a);

g)	hodnocení expozice ve frekvenčním pásmu od 100 kHz do 10 MHz v případech, kdy je nutno vzít v úvahu tepelné i netepelné účinky;

h)	pokynů pro lékařské vyšetření a zdravotní dohled, které zajistí zaměstnavatel v souladu s čl. 8 odst. 2.

Komise úzce spolupracuje s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Evropský parlament je pravidelně informován.

Článek 15

Přezkum a podávání zpráv

S ohledem na čl. 1 odst. 4 se zpráva o praktickém provedení této směrnice vypracuje podle čl. 17 písm. a) směrnice 89/391/EHS.

Článek 16

Provádění

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 2016.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Zrušovací ustanovení

1. Směrnice 2004/40/ES se zrušuje ode dne 29. června 2013.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 26. června 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. SHATTER

(1) Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 47.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. června 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2013.

(3) Úř. věst. L 159, 30.4.2004, s. 1.

(4) Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 88.

(5) Úř. věst. L 110, 24.4.2012, s. 1.

(6) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(7) Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1.

(8) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(9) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(10) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.

(11) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18.

(12) Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1.

PŘÍLOHA I

FYZIKÁLNÍ VELIČINY TÝKAJÍCÍ SE EXPOZICE ELEKTROMAGNETICKÝM POLÍM

Pro popis expozice elektromagnetickým polím se používají následující fyzikální veličiny:

Intenzita elektrického pole (E) je vektorová veličina, která odpovídá síle působící na nabitou částici nezávisle na jejím pohybu v prostoru. Vyjadřuje se ve voltech na metr (Vm–1). Je třeba rozlišovat mezi intenzitou vnějšího elektrického pole a intenzitou elektrického pole uvnitř těla (in situ) způsobeného expozicí vnějšímu elektrickému poli.

Proud končetinami (IL) je proud procházející končetinami osoby vystavené elektromagnetickým polím ve frekvenčním pásmu od 10 MHz do 110 MHz způsobený kontaktem s předmětem v elektromagnetickém poli nebo toku kapacitních proudů indukovaných v těle. Vyjadřuje se v ampérech (A).

Kontaktní proud (IC) je proud, který vzniká při kontaktu osoby s předmětem v elektromagnetickém poli. Vyjadřuje se v ampérech (A). Ustálený kontaktní proud vzniká při nepřetržitém kontaktu osoby s předmětem v elektromagnetickém poli. Při takovém kontaktu se mohou objevit jiskrové výboje se souvisejícími přechodovými proudy.

Elektrický náboj (Q) je veličina vhodná pro charakterizaci jiskrových výbojů a vyjadřuje se v coulombech (C).

Intenzita magnetického pole (H) je vektorová veličina, která společně s magnetickou indukcí specifikuje magnetické pole v každém bodě prostoru. Vyjadřuje se v ampérech na metr (Am–1).

Magnetická indukce (B) je vektorová veličina, která vyvolává sílu působící na pohybující se nabité částice. Vyjadřuje se v jednotkách zvaných tesla (T). Ve volném prostoru a v biologických materiálech lze magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole navzájem zaměňovat s použitím ekvivalence mezi intenzitou magnetického pole H = 1 Am–1 a magnetickou indukcí Formula T (přibližně 1,25 mT).

Hustota zářivého toku (S) se používá pro velmi vysoké frekvence, u kterých je hloubka vniku do tkáně těla nízká. Hustota zářivého toku je výkon energie dopadající kolmo k povrchu, dělený plochou tohoto povrchu. Vyjadřuje se ve wattech na metr čtvereční (Wm–2).

Měrná absorbovaná energie (SA) je hustota energie absorbovaná biologickou tkání. Vyjadřuje se v joulech na kilogram (Jkg–1). V této směrnici se používá pro specifikaci nejvyšších přípustných hodnot pro impulsní mikrovlnné záření.

Měrný absorbovaný výkon (SAR), uváděný jako průměrná hodnota pro celé tělo nebo pro jeho části, je definován jako časová změna absorbované energie v jednotce hmotnosti tělesné tkáně. Vyjadřuje se ve wattech na kilogram (Wkg–1). Celotělový SAR je široce uznávaná veličina pro kvantitativní vyjádření vztahu mezi expozicí rádiovým frekvencím (RF) a jí způsobených tepelných účinků. Vedle celotělového SAR je pro hodnocení a omezení nadměrné absorpce energie v menších částech těla, k níž dochází v důsledku zvláštních expozičních podmínek, nezbytný také lokální SAR. Příklady těchto zvláštních podmínek jsou: osoba v RF poli v nižším MHz pásmu (způsobeném např. dielektrickými ohřívači) a osoba v blízkém poli antény.

Z uvedených veličin lze přímo měřit magnetickou indukci (B), kontaktní proud (IC), proud končetinami (IL), intenzitu elektrického pole (E), intenzitu magnetického pole (H) a hustotu zářivého toku (S).

PŘÍLOHA II

NETEPELNÉ ÚČINKY

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY A REFERENČNÍ HODNOTY VE FREKVENČNÍM PÁSMU OD 0 Hz DO 10 MHz

A. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY

Nejvyšší přípustné hodnoty pod 1 Hz (tabulka A1) jsou hodnoty statického magnetického pole, které není ovlivněno přítomností tělesné tkáně.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro frekvence od 1 Hz do 10 MHz (tabulka A2) jsou hodnoty elektrického pole indukovaného v těle v důsledku expozice časově proměnným elektrickým a magnetickým polím.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro vnější magnetickou indukci od 0 Hz do 1 Hz

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání jsou (nejvyšší přípustné) hodnoty pro běžné pracovní podmínky (tabulka A1) a vztahují se k závratím a jiným fyziologickým účinkům spojeným s narušením funkce vestibulárního aparátu vznikajícím především na základě pohybu ve statickém magnetickém poli.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro kontrolované pracovní podmínky (tabulka A1) se použijí pouze dočasně během pracovní směny v případech odůvodněných příslušnou praxí nebo postupem pod podmínkou, že byla přijata preventivní opatření jako kontrola pohybu a informování zaměstnanců.

Tabulka A1

Nejvyšší přípustné hodnoty pro vnější magnetickou indukci (B0) od 0 do 1 Hz

	Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání
Běžné pracovní podmínky	2 T
Lokální expozice končetin	8 T
	Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví
Kontrolované pracovní podmínky	8 T

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro intenzitu vnitřního elektrického pole od 1 Hz do 10 MHz

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví (tabulka A2) se vztahují k elektrické stimulaci veškerých tkání periferní a centrální nervové soustavy v těle, včetně hlavy.

Tabulka A2

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro intenzitu vnitřního elektrického pole od 1 Hz do 10 MHz

Frekvenční pásmo	Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví
1 Hz ≤ f < 3 kHz	1,1 Vm- 1 (špičková hodnota)
3 kHz ≤ f ≤ 10 MHz	3,8 × 10- 4 f Vm- 1 (špičková hodnota)

Poznámka A2-1:

f je frekvence v hertzích (Hz)

Poznámka A2-2:

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro vnitřní elektrické pole jsou maximální hodnoty v celém těle exponované osoby.

Poznámka A2-3:

Nejvyšší přípustné hodnoty jsou špičkovými hodnotami v čase, které se pro sinusové časové průběhy elektromagnetického pole rovnají efektivním hodnotám (RMS) vynásobeným √2. V případě nesinusových časových průběhů pole je hodnocení expozice prováděné v souladu s článkem 4 založeno na metodě filtrace v časové oblasti, vysvětlené v praktických pokynech uvedených v článku 14 ale lze použít jiné vědecky prokázané a ověřené postupy hodnocení expozice, pokud vedou k přibližně rovnocenným a srovnatelným výsledkům.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání pro intenzitu vnitřního elektrického pole od 1 Hz do 400 Hz

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání (tabulka A3) se vztahují k účinkům elektrického pole na centrální nervovou soustavu v hlavě, tj. sítnicovým fosfénům a menším přechodným změnám v některých mozkových funkcích.

Tabulka A3

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání pro intenzitu vnitřního elektrického pole od 1 Hz do 400 Hz

Frekvenční pásmo	Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání
1 Hz ≤ f < 10 Hz	0,7/f Vm- 1 (špičková hodnota)
10 Hz ≤ f < 25 Hz	0,07 Vm- 1 (špičková hodnota)
25 Hz ≤ f ≤ 400 Hz	0,0028/f Vm- 1 (špičková hodnota)

Poznámka A3-1:

f je frekvence v hertzích (Hz)

Poznámka A3-2:

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání pro vnitřní elektrické pole jsou prostorové špičkové hodnoty v hlavě exponovaného subjektu.

Poznámka A3-3:

Nejvyšší přípustné hodnoty jsou špičkovými hodnotami v čase, které se pro sinusové časové průběhy elektromagnetického pole rovnají efektivním hodnotám (RMS) vynásobeným √2. V případě nesinusových časových průběhů pole je hodnocení expozice prováděné v souladu s článkem 4 založeno na metodě filtrace v časové oblasti, vysvětlené v praktických pokynech uvedených v článku 14, ale lze použít i jiné vědecky prokázané a ověřené postupy hodnocení expozice, pokud vedou k přibližně rovnocenným a srovnatelným výsledkům.

B. REFERENČNÍ HODNOTY

Ke stanovení referenčních hodnot se používají následující fyzikální veličiny a hodnoty, jejichž velikost je stanovena s cílem zajistit prostřednictvím zjednodušeného hodnocení dodržení nejvyšších přípustných hodnot, nebo při jejichž dosažení je nutné přijmout ochranná nebo preventivní opatření stanovená v článku 5:

—	nízká referenční hodnota (E) a vysoká referenční hodnota (E) pro intenzitu časově proměnného elektrického pole E podle tabulky B1,

—	nízká referenční hodnota (B) a vysoká referenční hodnota (B) pro časově proměnnou magnetickou indukci B podle tabulky B2,

—	referenční hodnota (IC) pro kontaktní proud podle tabulky B3,

—	referenční hodnota (B0) pro statickou magnetickou indukci podle tabulky B4.

Referenční hodnoty odpovídají vypočteným nebo naměřeným hodnotám elektrického a magnetického pole na pracovišti neovlivněných přítomností exponované osoby.

Referenční hodnoty pro expozici elektrickým polím

Nízké referenční hodnoty (tabulka B1) pro vnější elektrické pole jsou založeny na omezení vnitřního elektrického pole na úroveň pod nejvyššími přípustnými hodnotami (tabulky A2 a A3) a omezení jiskrových výbojů v pracovním prostředí.

Pod vysokou referenční hodnotou vnitřní elektrické pole nepřekračuje nejvyšší přípustné hodnoty (tabulky A2 a A3) a nedochází k rušivým jiskrovým výbojům za předpokladu, že jsou přijata ochranná opatření uvedená v čl. 5 odst. 6.

Tabulka B1

Referenční hodnoty pro expozici elektrickým polím v pásmu od 1 Hz do 10 MHz

Frekvenční pásmo	Nízké referenční hodnoty (E) pro intenzitu elektrického pole [Vm- 1] (efektivní hodnoty)	Vysoké referenční hodnoty (E) pro intenzitu elektrického pole [Vm- 1] (efektivní hodnoty)
1 ≤ f < 25 Hz	2,0 × 104	2,0 × 104
25 ≤ f < 50 Hz	5,0 × 105/f	2,0 × 104
50 Hz ≤ f < 1,64 kHz	5,0 × 105/f	1,0 × 106/f
1,64 ≤ f < 3 kHz	5,0 × 105/f	6,1 × 102
3 kHz ≤ f ≤ 10 MHz	1,7 × 102	6,1 × 102

Poznámka B1-1:

f je frekvence v hertzích (Hz)

Poznámka B1-2:

Nízké AL (E) a vysoké AL (E) jsou efektivní hodnoty intenzity elektrického pole, které se rovnají špičkovým hodnotám vyděleným √2. V případě nesinusových časových průběhů pole je hodnocení expozice prováděné v souladu s článkem 4 založeno na metodě filtrace v časové oblasti, vysvětlené v praktických pokynech uvedených v článku 14, ale lze použít jiné vědecky prokázané a ověřené postupy hodnocení expozice, pokud vedou k přibližně rovnocenným a srovnatelným výsledkům.

Poznámka B1-3:

Referenční hodnota představuje maximální vypočtené nebo naměřené hodnoty v pozici těla pracovníka. Výsledkem je konzervativní hodnocení expozice a automatické dodržení nejvyšších přípustných hodnot ve všech expozičních podmínkách. S cílem zjednodušit hodnocení nehomogenní expozice, prováděné v souladu s článkem 4 hodnoty v konkrétních podmínkách, budou v praktických pokynech podle článku 14 stanovena kritéria pro prostorové průměrování. V případě velmi lokalizovaného zdroje ve vzdálenosti několika centimetrů od těla se indukované elektrické pole stanoví dozimetricky, případ od případu.

Referenční hodnoty pro expozici magnetickým polím

Nízké referenční hodnoty (tabulka B2) pro frekvence nižší než 400 Hz jsou odvozeny od nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na smyslové vnímání (tabulka A3) a referenční hodnoty pro frekvence nad 400 Hz od nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na zdraví (tabulka A2).

Vysoké referenční hodnoty (tabulka B2) jsou odvozeny od nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na zdraví pro vnitřní elektrické pole související s elektrickou stimulací periferních a autonomních nervových tkání v hlavě a trupu (tabulka A2). Dodržení vysokých referenčních hodnot zajišťuje, že nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví nebudou překročeny, avšak účinky spojené se sítnicovými fosfeny a menšími přechodnými změnami v mozkové činnosti jsou možné, pokud expozice hlavy překročí nízkou referenční hodnotu pro expozice do 400 Hz. V takovém případě se použije čl. 5 odst. 6.

Referenční hodnoty pro expozici končetin jsou odvozeny od nejvyšších přípustných hodnot pro účinky na zdraví pro vnitřní elektrické pole související s elektrickou stimulací tkání končetin, s ohledem na skutečnost, že indukce v končetinách je slabší než v celém těle.

Tabulka B2

Referenční hodnoty pro expozici magnetickým polím v pásmu od 1 Hz do 10 MHz

Frekvenční pásmo	Nízké referenční hodnoty pro magnetickou indukci (B)[μT] (efektivní hodnoty)	Vysoké referenční hodnoty pro magnetickou indukci (B)[μT] (efektivní hodnoty)	Vysoké referenční hodnoty pro magnetickou indukci pro expozici končetin lokálnímu magnetickému poli [μT] (efektivní hodnoty)
1 ≤ f < 8 Hz	2,0 × 105/f2	3,0 × 105/f	9,0 × 105/f
8 ≤ f < 25 Hz	2,5 × 104/f	3,0 × 105/f	9,0 × 105/f
25 ≤ f < 300 Hz	1,0 × 103	3,0 × 105/f	9,0 × 105/f
300 Hz ≤ f < 3 kHz	3,0 × 105/f	3,0 × 105/f	9,0 × 105/f
3 kHz ≤ f ≤ 10 MHz	1,0 × 102	1,0 × 102	3,0 × 102

Poznámka B2-1:

f je frekvence v hertzích (Hz)

Poznámka B2-2:

Nízké a vysoké referenční hodnoty intenzity elektrického pole, které se pro sinusové časové průběhy pole rovnají špičkovým hodnotám vyděleným √2. V případě nesinusových časových průběhů je hodnocení expozice prováděné v souladu s článkem 4 založeno na metodě filtrace v časové oblasti, vysvětlené v praktických pokynech uvedených v článku 14, lze však použít i jiné vědecky prokázané a ověřené postupy hodnocení expozice, pokud vedou k rovnocenným a srovnatelným výsledkům.

Poznámka B2-3:

Referenční hodnota představuje maximální vypočtené nebo naměřené hodnoty v pozici těla pracovníka. Výsledkem je konzervativní hodnocení expozice a automatické dodržení nejvyšších přípustných hodnot ve všech expozičních podmínkách. S cílem zjednodušit hodnocení prováděné v souladu s článkem 4, v konkrétních podmínkách nehomogenní expozice, budou v praktických pokynech podle článku 14 stanovena kritéria pro prostorové průměrování. V případě velmi lokalizovaného zdroje ve vzdálenosti několika centimetrů od těla se indukované elektrické pole stanoví dozimetricky, případ od případu.

Tabulka B3

Referenční hodnoty pro kontaktní proud IC

Frekvence	Referenční hodnoty (IC) pro ustálený kontaktní proud [mA] (efektivní hodnoty)
< 2,5 kHz	1,0
2,5 ≤ f < 100 kHz	0,4/f
100 kHz ≤ f ≤ 10 000 kHz	40

Poznámka B3-1:

f je frekvence vyjádřená v kiloherzech (kHz).

Referenční hodnoty pro magnetickou indukci statických magnetických polí

Tabulka B4

Referenční hodnoty pro magnetickou indukci statických magnetických polí

Rizika	Referenční hodnoty (B0)
Interference s aktivními implantovanými prostředky, např. kardiostimulátory	0,5 mT
Riziko urychlení objektu silným polem (> 100 mT)	3 mT

PŘÍLOHA III

TERMÁLNÍ ÚČINKY

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY A REFERENČNÍ HODNOTY VE FREKVENČNÍM PÁSMU OD 100 KHZ DO 300 GHZ

A. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro frekvence od 100 kHz do 6 GHz (tabulka A1) jsou hodnoty pro energii a výkon absorbované jednotkou hmotnosti tělesné tkáně vznikající z expozice elektrickému a magnetickému poli.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání pro frekvence od 0,3 do 6 GHz (tabulka A2) jsou hodnoty pro energii absorbovanou v malém množství tkáně hlavy v důsledku expozice elektromagnetickým polím.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro frekvence nad 6 GHz (tabulka A3) jsou hodnoty pro hustotu zářivého toku dopadajícího na povrch těla.

Tabulka A1

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví pro expozici elektromagnetickým polím v pásmu od 100 kHz do 6 GHz

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na zdraví	Střední hodnoty SAR pro interval šesti minut
Nejvyšší přípustné hodnoty pro ohřev tkáně vyjádřené jako střední hodnota SAR v těle	0,4 Wkg–1
Nejvyšší přípustné hodnoty pro ohřev tkáně vyjádřené jako lokální hodnota SAR v těle	10 Wkg–1
Nejvyšší přípustné hodnoty pro ohřev tkáně vyjádřené jako lokální hodnota SAR v končetinách	20 Wkg–1

Poznámka A1-1:

Lokální SAR je průměrován přes kterýchkoli 10 g souvislé tělesné tkáně. Takto stanovené maximální hodnoty SAR by měly být použity pro stanovení expozice. Těchto 10 g by mělo být hmotou s téměř homogenními elektrickými vlastnostmi. Tento postup lze používat při počítačové dozimetrii, avšak při přímých fyzikálních měřeních může vést k obtížím. Proto je povoleno použití jednoduchých geometrických tvarů, např. hmoty tkáně ve tvaru krychle nebo koule.

Nejvyšší přípustné hodnoty pro účinky na smyslové vnímání pro frekvence od 0,3 GHz do 6 GHz

Tato nejvyšší přípustná hodnota pro účinky na smyslové vnímání (tabulka A2) souvisí s akustickými efekty v důsledku expozice hlavy impulsnímu mikrovlnnému záření.

Tabulka A2

Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky na smyslové vnímání pro expozici elektromagnetickým polím v pásmu od 0,3 GHz do 6 GHz

Frekvenční pásmo	Měrná absorbovaná energie (SA)
0,3 ≤ f ≤ 6 GHz	10 mJ/kg–1

Poznámka A2-1:

Hmotnost, přes kterou je měrná absorbovaná energie průměrována, činí 10 g tkáně.

Tabulka A3

Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky na zdraví pro expozici elektromagnetickým polím v pásmu od 6 GHz do 300 GHz

Frekvenční pásmo	Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky na zdraví pro hustotu zářivého toku
6 GHz ≤ f ≤ 300 GHz	50 Wm–2

Poznámka A3-1:

Hustota zářivého toku se průměruje přes kterýchkoli 20 cm2 exponované plochy. Maximální průměrná hodnota hustoty zářivého toku vztažená k 1 cm2 by neměla překročit dvacetinásobek hodnoty 50 Wm–2. Hustota zářivého toku od 6 do 10 GHz se průměruje přes kterýkoli šestiminutový interval. Pro frekvence vyšší než 10 GHz se časové průměrování provádí přes kterýkoli interval o délce 68/f1,05 minut (kde f je frekvence vyjádřená v GHz), aby se tak kompenzoval vliv hloubky vniku, která je při stoupající frekvenci stále kratší.

B. REFERENČNÍ HODNOTY

—	referenční hodnota (E) pro intenzitu časově proměnného elektrického pole E podle tabulky B1,

—	referenční hodnota (B) pro časově proměnnou magnetickou indukci B podle tabulky B1,

—	referenční hodnota (S) pro hustotu zářivého toku podle tabulky B1,

—	referenční hodnota (IC) pro kontaktní proud podle tabulky B2,

—	referenční hodnota (IL) pro proud končetinami podle tabulky B2,

— referenční hodnoty odpovídají maximálním vypočteným nebo naměřeným hodnotám pole na pracovišti neovlivněných přítomností exponované osoby.

Referenční hodnoty pro expozici elektrickým a magnetickým polím

Referenční hodnota (E) a referenční hodnota (B) jsou odvozeny od hodnot SAR nebo hustoty zářivého toku (tabulky A1 a A3) na základě prahových hodnot souvisejících s tepelnými účinky vyvolanými expozicí (vnějšímu) elektrickému a magnetickému poli.

Tabulka B1

Referenční hodnoty pro expozici elektrickým a magnetickým polím v pásmu od 100 kHz do 300 GHz

Frekvenční pásmo	Referenční hodnoty (E) pro intenzitu elektrického pole [Vm–1] (efektivní hodnoty)	Referenční hodnoty (B) pro magnetickou indukci [μT] (efektivní hodnoty)	Referenční hodnoty (S) pro hustotu zářivého toku [Wm–2]
100 kHz ≤ f < 1 MHz	6,1 × 102	2,0 × 106/f	—
1 ≤ f < 10 MHz	6,1 × 108/f	2,0 × 106/f	—
10 ≤ f < 400 MHz	61	0,2	—
400 MHz ≤ f < 2 GHz	3 × 10–3 f½	1,0 × 10–5 f½	—
2 ≤ f < 6 GHz	1,4 × 102	4, × 10–1	—
6 ≤ f≤ 300 GHz	1,4 × 102	4,5 × 10–1	50

Poznámka B1-1:

f je frekvence v hertzích (Hz).

Poznámka B1-2:

Kvadráty referenční hodnoty (E)2 a referenční hodnoty (B)2 se průměrují přes interval šesti minut. U RF impulsů nesmí hustota zářivého toku průměrovaná přes délku impulsu překročit tisícinásobek příslušné hodnoty referenční hodnoty (S). U polí s různými frekvencemi je hodnocení založeno na váženém součtu, jak je vysvětleno v praktických pokynech uvedených v článku 14.

Poznámka B1-3:

Referenční hodnota (E) a referenční hodnota (B) představují maximální vypočtené nebo naměřené hodnoty v pozici těla pracovníka. Výsledkem je konzervativní hodnocení expozice a automatické dodržení nejvyšších přípustných hodnot ve všech expozičních podmínkách. S cílem zjednodušit hodnocení nehomogenní expozice prováděné v souladu s článkem 4 v konkrétních podmínkách budou v praktických pokynech podle článku 14 stanovena kritéria pro prostorové průměrování. V případě velmi lokalizovaného zdroje ve vzdálenosti několika centimetrů od těla se dodržení nejvyšších přípustných hodnot stanoví dozimetricky, případ od případu.

Poznámka B1-4:

Hustota zářivého toku se průměruje přes kterýchkoli 20 cm2 exponované plochy. Maximální průměrná hodnota hustoty zářivého toku vztažená k 1 cm2 by přitom neměla překročit dvacetinásobek hodnoty 50 Wm–2. Hustota zářivého toku od 6 do 10 GHz se průměruje přes kterýkoli šestiminutový interval. Pro frekvence vyšší než 10 GHz se časové průměrování provádí přes kterýkoli interval o délce 68/f1,05 minut (kde f je frekvence vyjádřená v GHz), aby se tak kompenzoval vliv hloubky vniku, která je při stoupající frekvenci stále kratší.

Tabulka B2

Referenční hodnoty ustálených kontaktních proudů a indukovaných proudů procházejících končetinami

Frekvenční pásmo	Ustálený kontaktní proud, referenční hodnota (IC) [mA] (efektivní hodnoty)	Indukovaný proud končetinami, referenční hodnota (IL)[mA] (efektivní hodnoty)
100 kHz ≤ f < 10 MHz	40	—
10 MHz ≤ f ≤ 110 MHz	40	100

Poznámka B2-1:

Kvadrát referenční hodnoty (IL)2 se průměruje přes interval šesti minut.

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Směrnice 2004/40/ES	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 2	Čl. 1 odst. 2 a 3
Čl. 1 odst. 3	Čl. 1 odst. 4
Čl. 1 odst. 4	Čl. 1 odst. 5
Čl. 1 odst. 5	Čl. 1 odst. 6
Čl. 2 písm. a)	Čl. 2 písm. a)
—	Čl. 2 písm. b)
—	Čl. 2 písm. c)
Čl. 2 písm. b)	Čl. 2 písm. d),e) a f)
Čl. 2 písm. c)	Čl. 2 písm. g)
Čl. 3 odst. 1	Čl. 3 odst. 1
Čl. 3 odst. 2	Čl. 3 odst. 1
—	Čl. 3 odst. 2
Čl. 3 odst. 3	Čl. 3 odst. 2 a 3
—	Čl. 3 odst. 4
Čl. 4 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 4 odst. 2 a 3
Čl. 4 odst. 3	Čl. 4 odst. 3
Čl. 4 odst. 4	Čl. 4 odst. 4
Čl. 4 odst. 5 písm. a)	Čl. 4 odst. 5 písm. b)
Čl. 4 odst. 5 písm. b)	Čl. 4 odst. 5 písm. a)
—	Čl. 4 odst. 5 písm. c)
Čl. 4 odst. 5 písm. c)	Čl. 4 odst. 5 písm. d)
Čl. 4 odst. 5 písm. d)	Čl. 4 odst. 5 písm. e)
Čl. 4 odst. 5 písm. d) bod i)	—
Čl. 4 odst. 5 písm. d) bod ii)	—
Čl. 4 odst. 5 písm. d) bod iii)	—
Čl. 4 odst. 5 písm. d) bod iv)	—
Čl. 4 odst. 5 písm. e)	Čl. 4 odst. 5 písm. f)
Čl. 4 odst. 5 písm. f)	Čl. 4 odst. 5 písm. g)
—	Čl. 4 odst. 5 písm. h)
—	Čl. 4 odst. 5 písm. i)
Čl. 4 odst. 5 písm. g)	Čl. 4 odst. 5 písm. j)
Čl. 4 odst. 5 písm. h)	Čl. 4 odst. 5 písm. k)
—	Čl. 4 odst. 6
Čl. 4 odst. 6	Čl. 4 odst. 7
Čl. 5 odst. 1	Čl. 5 odst. 1
Čl. 5 odst. 2 návětí	Čl. 5 odst. 2 návětí
Čl. 5 odst. 2 písm. a) až c)	Čl. 5 odst. 2 písm. a) až c)
—	Čl. 5 odst. 2 písm. d)
—	Čl. 5 odst. 2 písm. e)
Čl. 5 odst. 2 písm. d) až g)	Čl. 5 odst. 2 písm. f) až i)
—	Čl. 5 odst. 4
Čl. 5 odst. 3	Čl. 5 odst. 5
—	Čl. 5 odst. 6
—	Čl. 5 odst. 7
Čl. 5 odst. 4	Čl. 5 odst. 8
—	Čl. 5 odst. 9
Čl. 5 odst. 5	Čl. 5 odst. 3
Článek 6 návětí	Článek 6 návětí
Čl. 6 písm. a)	Čl. 6 písm. a)
Čl. 6 písm. b)	Čl. 6 písm. b)
—	Čl. 6 písm. c)
Čl. 6 písm. c)	Čl. 6 písm. d)
Čl. 6 písm. d)	Čl. 6 písm. e)
—	Čl. 6 písm. f)
Čl. 6 písm. e)	Čl. 6 písm. g)
Čl. 6 písm. f)	Čl. 6 písm. h)
—	Čl. 6 písm. i)
Článek 7	Článek 7
Čl. 8 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	—
Čl. 8 odst. 3	Čl. 8 odst. 2
Článek 9	Článek 9
—	Článek 10
Čl. 10 odst. 1	Čl. 11 odst. 1 písm. c)
Čl. 10 odst. 2 písm. a)	Čl. 11 odst. 1 písm. a)
Čl. 10 odst. 2 písm. b)	Čl. 11 odst. 1 písm. b)
Článek 11	—
—	Článek 12
—	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
Čl. 13 odst. 1	Čl. 16 odst. 1
Čl. 13 odst. 2	Čl. 16 odst. 2
—	Článek 17
Článek 14	Článek 18
Článek 15	Článek 19
Příloha	Příloha I, příloha II a příloha III
—	Příloha IV

29.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 179/22

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 626/2013

ze dne 27. června 2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1344/2011 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty, produkty rybolovu a průmyslové výrobky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V zájmu Unie je zcela pozastavit všeobecná cla společného celního sazebníku pro 80 nových produktů a výrobků, které v současnosti nejsou uvedeny v příloze nařízení Rady (EU) č. 1344/2011 (1). Tyto produkty by se proto měly vložit do uvedené přílohy.

(2)	V zájmu Unie již není udržovat pozastavení všeobecných cel celního sazebníku u 15 z těchto produktů, které jsou v současnosti uvedeny v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011. Tyto produkty by proto měly být z uvedené přílohy vyňaty.

(3)

Je nutno změnit popis produktu nebo výrobku u 22 pozastavení na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011 s ohledem na technický vývoj produktů a výrobků, hospodářské trendy na trhu a rovněž jazykové úpravy. Kromě toho je třeba změnit kódy TARIC u osmi produktů. Dále je u tří produktů nebo výrobků nutná vícenásobná klasifikace a u dvanácti produktů nebo výrobků již vícenásobná klasifikace není třeba.

(4)	Pozastavení, pro něž jsou nezbytné technické změny, by měla být vyjmuta ze seznamu pozastavení v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011 a měla by být znovu zařazena na uvedený seznam s novými popisy produktů a výrobků nebo novými kódy KN či TARIC.

(5)	U tří produktů je v zájmu Unie třeba změnit lhůty jejich povinného přezkumu podle čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1344/2011. Přezkoumaná pozastavení by proto měla být vyjmuta ze seznamu pozastavení v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011 a znovu do něj vložena s novými lhůtami povinného přezkumu.

(6)	Pro přehlednost by měly být pozměněné záznamy opatřeny hvězdičkou v seznamech zařazených a zrušených pozastavení, jež jsou obsaženy v přílohách I a II tohoto nařízení.

(7)

Vzhledem ke své dočasné povaze by měla být pozastavení uvedená v příloze I systematicky přezkoumávána, a to nejpozději do pěti let po jejich uplatnění nebo obnovení. Kromě toho by mělo být zaručeno, že určitá pozastavení bude možné kdykoli ukončit na návrh Komise na základě přezkumu prováděného z podnětu Komise nebo na žádost jednoho nebo několika členských států, pokud pokračování těchto pozastavení již není v zájmu Unie, nebo z důvodu technického vývoje výrobků, změněných okolností nebo hospodářských trendů na trhu.

(8)	Protože by pozastavení stanovená v tomto nařízení měla začít platit ode dne 1. července 2013, mělo by se toto nařízení použít od téhož dne a mělo by vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)	Nařízení (EU) č. 1344/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 1344/2011 se mění takto:

1)	Vkládají se řádky pro produkty a výrobky uvedené v příloze I tohoto nařízení.

2)	Zrušují se řádky pro produkty a výrobky, jejichž kódy KN a TARIC jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2013.

Za Radu

předseda

E. GILMORE

(1) Úř. věst. L 349, 31.12.2011, s. 1.

PŘÍLOHA I

Produkty a výrobky uvedené v čl. 1 bodu 1

Kód KN

TARIC

Popis zboží

Všeobecná celní sazba

Předpokládané datum povinného přezkumu

(3)ex 2007 99 50

Koncentrovaný protlak (pyré) z aceroly:

—	z plodů rodu Malpighia spp.,

—	s obsahem cukru 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních,

pro použití k výrobě produktů v potravinářském a nápojovém průmyslu (1)

9 % (2)

31.12.2017

(3)ex 2007 99 50

ex 2007 99 50

Okyselený koncentrovaný protlak (pyré) z banánu, získaný vařením:

—	z plodů rodu Musa cavendish,

—	s obsahem cukru 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních,

pro použití k výrobě produktů v potravinářském a nápojovém průmyslu (1)

11,5 % (2)

31.12.2017

ex 2007 99 50

(3)ex 2007 99 50

Koncentrovaný protlak (pyré) z manga, získaný vařením:

—	z plodů rodu Mangifera spp.,

—	s obsahem cukru nejvýše 30 % hmotnostních,

pro použití k výrobě produktů v potravinářském a nápojovém průmyslu (1)

6 % (2)

31.12.2017

(3)ex 2007 99 50

(3)ex 2007 99 93

(3)ex 2007 99 50

Koncentrovaný protlak (pyré) z papáji, získaný vařením:

—	z plodů rodu Carica spp.,

—	s obsahem cukru 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních,

pro použití k výrobě produktů v potravinářském a nápojovém průmyslu (1)

7,8 % (2)

31.12.2017

(3)ex 2007 99 50

ex 2007 99 50

Koncentrovaný protlak (pyré) z kvajávy, získaný vařením:

—	z plodů rodu Psidium spp.,

—	s obsahem cukru 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních,

pro použití k výrobě produktů v potravinářském a nápojovém průmyslu (1)

6 % (2)

31.12.2017

ex 2007 99 50

(3)ex 2805 30 90

Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

31.12.2015

(3)ex 2805 30 90

ex 2811 19 80

Kyselina fosforitá (CAS RN 10294-56-1)/kyselina fosfonová (CAS RN 13598-36-2) používaná jako složka pro výrobu příměsí používaných v průmyslu poly(vinylchloridu) (1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 2818 10 91

Slinutý korund s mikrokrystalickou strukturou obsahující:

—	94 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 98,5 % hmotnostních α-Al2O3,

—	2 % (± 1,5 %) hmotnostní spinelu,

—	1 % (± 0,6 %) hmotnostní oxidu yttria a

—	2 % (± 1,2 %) hmotnostní oxidu lanthanu a oxidu neodymu,

přičemž částice o velikosti větší než 10 mm tvoří méně než 50 % celkové hmotnosti

0 %

31.12.2015

ex 2903 39 90

2,3,3,3-Tetrafluoroprop-1-en (CAS RN 754-12-1)

0 %

31.12.2017

ex 2903 89 90

Chlorcyklopentan (CAS RN 930-28-9)

0 %

31.12.2017

ex 2905 39 95

Dekan-1,10-diol (CAS RN 112-47-0)

0 %

31.12.2017

ex 2906 29 00

2-Fenylethanol (CAS RN 60-12-8)

0 %

31.12.2017

ex 2907 23 00

4,4’-Isopropylidendifenol (CAS RN 80-05-7)

0 %

31.12.2017

ex 2907 29 00

Bifenyl-2,2‘-diol (CAS RN 1806-29-7)

0 %

31.12.2017

ex 2912 29 00

4-Isobutylbenzaldehyd (CAS RN 40150-98-9)

0 %

31.12.2017

ex 2914 50 00

3,4-Dihydroxybenzofenon (CAS RN 10425-11-3)

0 %

31.12.2017

ex 2914 70 00

2,4’-Difluorbenzofenon (CAS RN 342-25-6)

0 %

31.12.2017

ex 2915 39 00

Isopentyl-acetát (CAS RN 123-92-2)

0 %

31.12.2017

ex 2915 60 19

Ethyl-butyrát (CAS RN 105-54-4)

0 %

31.12.2017

ex 2915 90 70

3,3-Dimethylbutyrylchlorid (CAS RN 7065-46-5)

0 %

31.12.2017

ex 2916 12 00

2-(2-Vinyloxyethoxy)ethyl-akrylát (CAS RN 86273-46-3)

0 %

31.12.2017

(3)ex 2917 13 90

Dimethylsebakát (CAS RN 106-79-6)

0 %

31.12.2017

ex 2918 29 00

Propyl-3,4,5-trihydroxybenzoát (CAS RN 121-79-9)

0 %

31.12.2017

ex 2918 30 00

Ethyl-acetoacetát (CAS RN 141-97-9)

0 %

31.12.2017

ex 2918 99 90

Ethyl-2,3-epoxy-3-fenylbutyrát (CAS RN 77-83-8)

0 %

31.12.2017

(3)ex 2918 99 90

Kyselina trans-4-hydroxy-3-methoxyskořicová (CAS RN 537-98-4)

0 %

31.12.2013

ex 2920 90 10

2,4-Di-terc-butyl-5-nitrofenylmethyl-karbonát (CAS RN 873055-55-1)

0 %

31.12.2017

ex 2921 30 99

Cyklopropylamin (CAS RN 765-30-0)

0 %

31.12.2017

ex 2922 19 85

2-(2-Methoxyfenoxy)ethylamin hydrochlorid (CAS RN 64464-07-9)

0 %

31.12.2017

ex 2922 19 85

Titanium-bis(triethanolamin)diisopropoxid (CAS RN 36673-16-2)

0 %

31.12.2017

ex 2929 10 00

Butyl-isokyanát (CAS RN 111-36-4)

0 %

31.12.2017

ex 2931 90 90

(Z)-Prop-1-en-1-ylfosfonová kyselina (CAS RN 25383-06-6)

0 %

31.12.2017

ex 2932 99 00

1-(2,2-Difluorbenzo[d][1,3]dioxol-5-yl)cyklopropankarboxylová kyselina (CAS RN 862574-88-7)

0 %

31.12.2017

ex 2933 19 90

Allyl-5-amino-4-(2-methylfenyl)-3-oxo-2,3-dihydro-1H-1-pyrazolkarbothioát (CAS RN 473799-16-5)

0 %

31.12.2017

ex 2933 29 90

Imazalil (ISO) (CAS RN 35554-44-0)

0 %

31.12.2017

ex 2933 39 99

terc-Butyl-3-(6-amino-3-methylpyridin-2-yl)benzoát (CAS RN 1083057-14-0)

0 %

31.12.2017

ex 2933 49 10

Ethyl-4-oxo-1,4-dihydrochinolin-3-karboxylát (CAS RN 52980-28-6)

0 %

31.12.2017

ex 2933 99 80

2,3-Dihydro-1H-pyrrol[3,2,1-ij]chinolin (CAS RN 5840-01-7)

0 %

31.12.2017

ex 2933 99 80

Paklobutrazol (ISO) (CAS RN 76738-62-0)

0 %

31.12.2017

ex 2934 99 90

4-Propan-2-ylmorfolin (CAS RN 1004-14-4)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3204 11 00

Barvivo C.I. Disperse Yellow 241 (CAS RN 83249-52-9), jehož čistota stanovená pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie je 97 % nebo více

0 %

31.12.2015

ex 3204 11 00

Barvící přípravek, neionogenní, obsahující:

—	N-[5-(acetylamino)-4-[(2-chlor-4,6-dinitrofenyl)azo]-2-methoxyfenyl]- 2-oxo-2-(fenylmethoxy)ethyl-β-alanin (CAS RN 159010-67-0)

—	N-[4-[(2-kyano-4-nitrofenyl)azo]fenyl]-N-methyl-2-(1,3-dihydro-1,3-dioxo-2H-isoindol-2-yl)ethyl-β-alanin (CAS RN 170222-39-6) a

—	N-[2-chlor-4-[(4-nitrofenyl)azo]fenyl]-2-[2-(1,3-dihydro-1,3-dioxo-2H-isoindol-2-yl)ethoxy]-2-oxoethyl-β-alanin (CAS RN 371921-34-5)

0 %

31.12.2017

ex 3204 12 00

Barvící přípravek, aniontový, obsahující 75 % hmotnostních nebo více dinatrium-7-((4-chlor-6-(dodecylamino)-1,3,5-triazin-2-yl)amino)-4-hydroxy-3-((4-((4-sulfofenyl)azo)fenyl)azo)-2-naftalensulfonátu (CAS RN 145703-76-0)

0 %

31.12.2017

ex 3204 12 00

Kyselý barvící přípravek, aniontový, obsahující:

—	lithium-amino-4-(4-terc-butylanilino)antrachinon-2-sulfonát (CAS RN 125328-86-1),

—	C.I. Acid Green 25 (CAS RN 4403-90-1) a

—	C.I. Acid Blue 80 (CAS RN 4474-24-2)

0 %

31.12.2017

ex 3204 13 00

Barvivo C.I. Basic Blue 7 (CAS RN 2390-60-5)

0 %

31.12.2017

ex 3204 13 00

Barvivo C.I. Basic Violet 1 (CAS RN 603-47-4)/(CAS RN 8004-87-3)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3204 17 00

Barvivo C.I. Pigment Yellow 14 (CAS RN 5468-75-7)

0 %

31.12.2016

(3)ex 3204 17 00

Barvivo C.I. Pigment Red 53:1 (CAS RN 5160-02-1)

0 %

31.12.2016

(3)ex 3204 17 00

Barvivo C.I. Pigment Yellow 13 (CAS RN 5102-83-0)

0 %

31.12.2016

ex 3204 17 00

Barvivo C.I. Pigment Orange 5 (CAS RN 3468-63-1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3204 19 00

Barvivo C.I. Solvent Blue 104 (CAS RN 116-75-6), jehož čistota stanovená pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie je 97 % nebo více

0 %

31.12.2015

ex 3207 40 85

Skleněné vločky (CAS RN 65997-17-3):

—	tloušťky 0,3 μm nebo více, avšak nejvýšě 10 μm a

—	potažené oxidem titaničitým (CAS RN 13463-67-7) nebo oxidem železnatým (CAS RN 18282-10-5)

0 %

31.12.2017

ex 3215 19 00

Inkoust:

—	tvořený polyesterovým polymerem a disperzí stříbra (CAS RN 7440-22-4) a chloridu stříbrného (CAS RN 7783-90-6) v methyl(propyl)ketonu (CAS RN 107-87-9),

—	s celkovým obsahem pevných látek 55 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 57 %, a

—	se specifickou hustotou 1,40 g/cm3 nebo více, avšak nejvýše 1,60 g/cm3,

používaný pro elektrody do tiskařských zařízení (1)

0 %

31.12.2017

ex 3707 90 20

Suchá tiskařská barva v prášku nebo směs tonerů, složená z

—	kopolymeru styren-akrylátu/butadienu,

—	buď sazí nebo organického pigmentu,

—	též s obsahem polyolefínu nebo amorfního oxidu křemičitého

k použití jako vývojka při výrobě inkoustem/tonerem plněných lahví nebo kazet pro telefaxové přístroje, počítačové tiskárny a kopírky (1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3802 90 00

Křemelina průtokově žíhaná sodou, propláchnutá kyselinou, pro použití jako pomocný filtrační materiál při výrobě farmaceutických a/nebo biochemických produktů (1)

0 %

31.12.2017

ex 3812 30 80

N,N’-Bis(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidinyl)-1,6-hexandiamin, polymer s 2,4-dichlor-6-(4-morfolinyl)-1,3,5-triazinem (CAS RN 193098-40-7)

0 %

31.12.2017

ex 3812 30 80

UV-stabilizátor tvořený:

—	stíněným aminem: N,N’-bis(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidinyl)-1,6-hexandiaminem, polymerem s 2,4-dichlor-6-(4-morfolinyl)-1,3,5-triazinem (CAS RN 193098-40-7) a

—	buď o-hydroxyfenyltriazinovým pohlcovačem UV záření, nebo

—	chemicky modifikovanou fenolickou sloučeninou

0 %

31.12.2017

(3)ex 3812 30 80

Směs obsahující:

—	70 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 80 % hmotnostních bis(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)sebakátu (CAS RN 41556-26-7) a

—	20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních methyl-1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl-sebakátu (CAS RN 82919-37-7)

0 %

31.12.2016

(3)ex 3824 90 97

Směs izomerů divinylbenzenu a izomerů ethylvinylbenzenu, obsahující 56 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 85 % hmotnostních divinylbenzenu (CAS RN 1321-74-0)

0 %

31.12.2014

(3)ex 3824 90 97

Poly(tetramethylenglykol) bis[(9-oxo-9H-thioxanthen-1-yloxy)acetát] s průměrnou délkou polymerního řetězce menší než 5 monomerních jednotek (CAS RN 515136-48-8)

0 %

31.12.2013

ex 3824 90 97

Oxid platnatý (CAS RN 12035-82-4) zafixovaný na porézním podkladě z oxidu hlinitého (CAS RN 1344-28-1) a obsahující:

—	0,1 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 1 % hmotnostní platiny a

—	0,5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 5 % hmotnostních ethylaluminium-dichloridu (CAS RN 563-43-9

0 %

31.12.2017

ex 3824 90 97

Přípravek obsahující:

—	C,C’-azodi(formamid) (CAS RN 123-77-3),

—	oxid hořečnatý (CAS RN 1309-48-4) a

—	zincum-bis(p-toluensulfinát) (CAS RN 24345-02-6)

ve kterém při teplotě 135 °C dochází k tvorbě plynu z C,C’-azodi(formamidu)

0 %

31.12.2017

ex 3824 90 97

Diethylenglykol-propylenglykol-triethanolaminové komplexy titanu (CAS RN 68784-48-5) rozpuštěné v diethylenglykolu (CAS RN 111-46-6)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3824 90 97

Pasta obsahující

—	75 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 85 % hmotnostních mědi,

—	anorganické oxidy,

—	ethylcelulózu a

—	rozpouštědlo

0 %

31.12.2017

(3)ex 3824 90 97

Roztok obsahující 80 % hmotnostních nebo více 2,4,6-trimetylbenzaldehydu (CAS RN 487-68-3) v acetonu

0 %

31.12.2013

(3)ex 3824 90 97

Částečky oxidu křemičitého na nichž jsou kovalentně vázané organické sloučeniny, pro použití při výrobě kolon pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC) a kazet pro přípravu vzorků (1)

0 %

31.12.2013

ex 3905 30 00

Viskózní přípravek složený převážně z poly(vinylalkoholu) (CAS RN 9002-89-5), organického rozpouštědla a vody pro použití při výrobě polovodičů jako ochranný povlak destiček (1)

0 %

31.12.2017

ex 3905 91 00

Kopolymer ethylenu a vinylalkoholu rozpustný ve vodě, obsahující nejvýše 13 % hmotnostních monomerní ethylenové jednotky (CAS RN 26221-27-2)

0 %

31.12.2017

ex 3906 90 90

Kopolymer stearyl-methakrylátu, isooktyl-akrylátu a akrylové kyseliny, rozpuštěný v isopropyl-palmitátu

0 %

31.12.2017

ex 3907 20 20

Poly(tetramethylenether)glykol s hmotnostním středem molekulové hmotnosti (Mw) 2 700 nebo vyšším, nejvýše však 3 100 (č. CAS 25190-06-1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3907 20 20

Směs, obsahující 70 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 80 % hmotnostních polymeru glycerolu a 1,2-epoxypropanu a 20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních kopolymeru dibutylmaleatu a N-vinyl-2-pyrrolidonu

0 %

31.12.2013

(3)ex 3907 20 20

Kopolymer tetrahydrofuranu a 3-methyltetrahydrofuranu o početně průměrné molekulové hmotnosti (Mn) 3 500 (± 100)

0 %

31.12.2013

(3)ex 3907 40 00

Polykarbonátové pelety

—	obsahující 7 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 15 % hmotnostních nehalogenovaných zpomalovačů hoření,

—	o hustotě 1,20 (± 0,01)

0 %

31.12.2016

(3)ex 3907 99 90

Poly(hydroxyalkanoát), jehož převládající složkou je poly(3-hydroxybutyrát)

0 %

31.12.2015

(3)ex 3913 90 00

(3)ex 3909 50 90

Vodorozpustné kapalné fotopolymery tvrditelné UV zářením sestávající ze směsi obsahující

—	60 % hmotnostních nebo více bifunkčních akrylovaných polyurethanových oligomerů a

—	30 % (± 8 %) hmotnostních monofunkčních a trifunkčních (meth)akrylátů a

—	10 % (± 3 %) hmotnostních monofunkčních (meth)akrylátů s hydroxylovými funkčními skupinami

0 %

31.12.2014

ex 3919 10 80

Polyesterová, polyurethanová nebo polykarbonátová fólie

—	s lepidlem na bázi silikonového polymeru, citlivým na tlak,

—	o celkové tloušťce nejvýše 0,7 mm,

—	celkové šířce 1 cm nebo větší, avšak nejvýše 1 m,

—	též v rolích

používaná k ochraně povrchu výrobků čísel 8521 a 8528

0 %

31.12.2017

ex 3919 90 00

ex 3919 10 80

Polyethylenová fólie:

—	s negumovým, na tlak citlivým adhezivem přilnavým pouze na čisté a hladké povrchy,

—	o celkové tloušťce 0,025 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,7 mm, a

—	o celkové šířce 6 cm nebo větší, avšak nejvýše 1 m,

—	též v rolích

používaná k ochraně povrchu výrobků čísel 8521 a 8528

0 %

31.12.2017

ex 3919 90 00

ex 3920 10 28

ex 3920 10 89

ex 3919 90 00

Potištěný laminovaný list se střední vrstvou z poly(vinylchloridu) pokrytý z obou stran vrstvou poly(vinylfluoridu),

—	též s lepicí vrstvou citlivou na tlak či teplo,

—	též s krycím filmem,

—	jehož toxicita (stanovená zkušební metodou ABD 0031) nepřesahuje 70 ppm fluorovodíku, 120 ppm chlorovodíku, 10 ppm kyanovodíku, 10 ppm oxidů dusíku, 300 ppm oxidu uhelnatého a 10 ppm společně sulfanu a oxidu siřičitého,

—	jehož hořlavost do 60 sekund (určená zkušební metodou FAR 25 App. F Pt. I Amdt. 83) nepřesahuje 130 mm,

—	o hmotnosti (bez krycího filmu) 240 g/m2 (± 30 g/m2) bez lepicí vrstvy, 340 g/m2 (± 40 g/m2) s lepicí vrstvou citlivou na teplo nebo 330 g/m2 (± 40 g/m2) s lepicí vrstvou citlivou na tlak

0 %

31.12.2017

ex 3920 49 10

ex 3919 90 00

Samolepící film sestávající ze

—	svrchní vrstvy převážně z polyuretanu ve směsi s emulzemi akrylového polymeru a oxidem titaničitým,

—	též s druhou vrstvou ze směsi kopolymeru vinylacetátu a ethylenu a síťotvorných emulzí polymeru vinylacetátu,

—	dalších doplňkových látek nepřesahujících 6 % hmotnostních,

—	lepicí látky citlivé na tlak; a

—	na jedné straně pokrytý snímatelnou fólií,

—	též s další samolepicí vrstvou na laminátovém ochranném filmu,

—	o celkové tloušťce nejvýše 400 μm

0 %

31.12.2017

ex 3919 90 00

Film o celkové tloušťce 40 μm nebo více, sestávající z jedné či více vrstev průhledného polyesterového filmu, který

—	obsahuje alespoň jednu reflexní vrstvu odrážející infračervené záření s celkovou normální odrazivostí podle normy EN 12898 alespoň 80 %,

—	má na jedné straně vrstvu s normální odrazivostí podle normy EN 12898 nejvýše 0,2 a

—	na druhé straně je pokrytý lepicí látkou citlivou na tlak a snímatelnou fólií

0 %

31.12.2017

ex 3919 90 00

Samolepicí film sestávající z

—	první vrstvy, která obsahuje směs termoplastického polyuretanu a protilepicího činidla,

—	druhé vrstvy, která obsahuje kopolymer maleinanhydridu,

—	třetí vrstvy, která obsahuje směs nízkohustotního polyethylenu, oxidu titaničitého a doplňkových látek,

—	čtvrté vrstvy, která obsahuje směs nízkohustotního polyethylenu, oxidu titaničitého, doplňkových látek a barevného pigmentu,

—	lepicí látky citlivé na tlak; a

—	na jedné straně pokrytý snímatelnou fólií,

—	též s další samolepicí vrstvou na laminátovém ochranném filmu,

—	o celkové tloušťce nejvýše 400 μm

0 %

31.12.2017

ex 3919 90 00

Potištěný laminovaný list

—	se střední vrstvou ze skelné tkaniny potaženou na obou stranách vrstvou poly(vinylchloridu),

—	na jedné straně pokrytý vrstvou poly(vinylfluoridu),

—	též s lepicí vrstvou citlivou na tlak a krycím filmem na druhé straně,

—	jehož toxicita (stanovená zkušební metodou ABD 0031) nepřesahuje 50 ppm fluorovodíku, 85 ppm chlorovodíku, 10 ppm kyanovodíku, 10 ppm oxidů dusíku, 300 ppm oxidu uhelnatého a 10 ppm společně sulfanu a oxidu siřičitého,

—	jehož hořlavost do 60 sekund (určená zkušební metodou FAR 25 App. F Pt. I Amdt. 83) nepřesahuje 110 mm,

—	o hmotnosti (bez krycího filmu) 490 g/m2 (± 45 g/m2) bez lepicí vrstvy nebo 580 g/m2 (± 50 g/m2) s lepicí vrstvou citlivou na tlak

0 %

31.12.2017

ex 3921 90 60

ex 3920 20 80

Polypropylenové listy, balené v rolích, se:

—	zpomalovačem hoření úrovně UL 94 V-0 pro materiál o tloušťce 0,25 mm nebo větší a úrovně UL 94 VTM-0 pro materiál o tloušťce větší než 0,05 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,25 mm (dle Flammability Standard UL-94),

—	dielektrickým průrazem nejméně 13,1 kV, avšak nejvýše 60,0 kV (dle ASTM D149),

—	mezí kluzu v podélném směru nejméně 30 MPa, avšak nejvýše 33 MPa (dle ASTM D882),

—	mezí kluzu v příčném směru nejméně 22 MPa, avšak nejvýše 25 MPa (dle ASTM D882),

—	hustotou v rozsahu 0,988 gm/cm3 nebo více, avšak nejvýše 1,035 gm/cm3 (dle ASTM D792),

—	absorpcí vlhkosti nejméně 0,01 %, avšak nejvýše 0,06 % (dle ASTM D570)

pro použití při výrobě izolátorů, používaných v průmyslové výrobě elektronických a elektrických zařízení (1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 3920 62 19

Koextrudované neprůhledné fólie z poly(ethylentereftalátu), o tloušťce 50 μm nebo větší, avšak nejvýše 350 μm, složené speciálně z vrstvy obsahující saze

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Film z poly(ethylentereftalátu), nepotažený lepidlem, o tloušťce nejvýše 25 μm, buď:

—	pouze barvený ve hmotě, nebo

—	barvený ve hmotě a metalizovaný na jedné straně

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Film pouze z poly(ethylentereftalátu), o celkové tloušťce nejvýše 120 μm, sestávající z jedné nebo dvou vrstev, kde každá obsahuje barvicí materiál a/nebo materiál pohlcující UV záření přímo ve hmotě, nepotažený adhesivem nebo jiným materiálem

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Laminovaný film pouze z poly(ethylentereftalátu), o celkové tloušťce nejvýše 120 μm, sestávající z jedné vrstvy, která je pouze metalizovaná, a z jedné nebo dvou vrstev, kde každá obsahuje barvicí materiál a/nebo materiál pohlcující UV záření přímo ve hmotě, nepotažený adhesivem nebo jiným materiálem

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Film z poly(ethylentereftalátu), potažený nebo povrstvený na jedné nebo obou stranách vrstvou modifikovaného polyesteru, o celkové tloušťce 7 μm nebo větší, avšak nejvýše 11 μm, pro výrobu video pásků s magnetickou vrstvou metalických pigmentů a o šířce 8 mm nebo 12,7 mm (1)

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Film z poly(ethylentereftalátu) o tloušťce 186 μm nebo větší, avšak nejvýše 191 μm, potažený na jedné straně akrylovou vrstvou v maticovém vzoru

0 %

31.12.2014

(3)ex 3920 62 19

Film z poly(ethylentereftalátu), o tloušťce nejvýše 12 μm, potažený na jedné straně vrstvou oxidu hlinitého o tloušťce nejvýše 35 nm

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Listy či role poly(ethylentereftalátu):

—	potažené po obou stranách vrstvou epoxyakrylových pryskyřic,

—	o celkové tloušťce 37 μm (± 3 μm)

0 %

31.12.2015

(3)ex 3920 62 19

Film z poly(ethylentereftalátu), poly(ethylennaftalátu) nebo podobného polyesteru, potažený na jedné straně kovem a/nebo oxidy kovu, obsahující méně než 0,1 % hmotnostních hliníku, o tloušťce nejvýše 300 μm a s povrchovým měrným odporem nejvýše 10 000 ohmů (na čtverec) (stanovené metodou ASTM D 257-99)

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Matný film z poly(ethylentereftalátu), zrcadlového lesku 15 měřeno při úhlu 45 ° a 18 měřeno při úhlu 60 ° za použití měřiče lesku (určeno metodou ISO 2813:2000) a o šířce 1 600 mm nebo větší

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Film z bílého poly(ethylentereftalátu), barvený ve hmotě, o tloušťce 185 μm nebo větší, avšak nejvýše 253 μm, potažený po obou stranách antistatickou vrstvou

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Průhledný poly(ethylentereftalátový) film:

—	pokrytý z obou stran vrstvami z organických látek na bázi akrylu o tloušťce 7 nm nebo větší, avšak nejvýše 80 nm,

—	s povrchovým napětím 36 dyn/cm nebo více, avšak nejvýše 39 dyn/cm,

—	s propustností světla vyšší než 93 %,

—	s hodnotou zakalení nejvýše 1,3 %,

—	o celkové tloušťce 10 μm nebo větší, avšak nejvýše 350 μm,

—	o šířce 800 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 600 mm

0 %

31.12.2013

(3)ex 3920 62 19

Poly(ethylentereftalátový) film

—	o tloušťce nejvýše 20 μm,

—	pokrytý alespoň na jedné straně vrstvou tvořící plynovou uzávěru sestávající z polymerní matrice, v níž je rozptýlen oxid křemičitý, o tloušťce nejvýše 2 μm

0 %

31.12.2017

(3)ex 3920 92 00

Polyamidový film

—	o tloušťce nejvýše 20 μm,

—	pokrytý alespoň na jedné straně vrstvou tvořící plynovou uzávěru sestávající z polymerní matrice, v níž je rozptýlen oxid křemičitý, o tloušťce nejvýše 2 μm

0 %

31.12.2013

ex 3920 99 28

Termoplastický vytlačovaný polyurethanový film:

—	který není samolepící,

—	jehož index žluté je nižší než 1,0 nebo vyšší, nejvýše však 2,5 mm pro 10 mm vrstvené filmy (dle zkušební metody ASTM E 313-10),

—	o propustnosti světla vyšší než 87 % pro 10 mm vrstvené filmy (dle zkušební metody ASTM D 1003-11),

—	o celkové tloušťce 0,38 mm nebo větší, avšak nejvýše 7,6 mm,

—	o šířce 99 cm nebo větší, nejvýše však 305 cm,

používaný při výrobě vrstveného bezpečnostního skla

0 %

31.12.2017

ex 3921 13 10

Role polyuretanové pěny s otevřenými póry:

—	o tloušťce 2,29 mm (± 0,25 mm),

—	povrchově upravené perforovaným povlakem zlepšujícím adhezi a

—	povrstvené polyesterovým filmem a vrstvou textilního materiálu

0 %

31.12.2017

(3)ex 3921 90 55

Předimpregnovaná vyztužená skleněná vlákna obsahující kyanátovou esterovou pryskyřici nebo pryskyřici na bázi bismaleimidu (B) a triazinu (T) ve směsi s epoxidovou pryskyřicí, o rozměrech:

—	469,9 mm (± 2 mm) × 622,3 mm (± 2 mm) nebo

—	469,9 mm (± 2 mm) × 414,2 mm (± 2 mm) nebo

—	546,1 mm (± 2 mm) × 622,3 mm (± 2 mm)

pro použití při výrobě desek tištěných obvodů (1)

0 %

31.12.2013

(3)ex 3926 90 97

Televizní stojany, též s držákem pro uchycení a stabilizaci televizoru

0 %

31.12.2016

(3)ex 7020 00 10

(3)ex 7326 90 98

(3)ex 7616 99 90

ex 4104 41 19

Useň z buvola, štípaná, vyčiněná chromem, synteticky předčiněná („crust“), suchá

0 %

31.12.2017

ex 7009 10 00

Zrcadlo-sklo pro zpětná zrcátka:

—	vybaveno plastovou nosnou deskou,

—	mající schopnost odrážet variabilní intenzity okolního světla,

—	též vybaveno topným tělesem, a

—	též vybaveno Blind Spot Modulem (BSM) displeje

0 %

31.12.2017

(3)ex 7019 12 00

Pramence (rovings) s délkovou hmotností od 1 980 do 2 033 tex složené z nekonečných skleněných vláken o průměru 9 μm (± 0,5 μm)

0 %

31.12.2017

(3)ex 7019 12 00

(3)ex 7607 11 90

Laminovaná hliníková fólie:

—	obsahující 99 % hmotnostních nebo více hliníku,

—	s hydrofilním obalem bez obsahu oxidu křemičitého a vodního skla,

—	o celkové tloušťce nejvýše 0,120 mm,

—	o pevnosti v tahu 100 N/mm2 nebo větší (stanovené testovací metodou ASTM E8) a

—	o poměrném prodloužení při přetržení 1 % nebo větším

0 %

31.12.2013

(3)ex 7607 20 90

Mazací vstupní fólie o celkové tloušťce nejvýše 350 μm tvořená

—	hliníkovou fólií o tloušťce 70 μm nebo větší, avšak nejvýše 150 μm,

—	vodorozpustným mazivem o tloušťce 20 μm nebo větší, avšak nejvýše 200 μm, pevným při pokojové teplotě

0 %

31.12.2015

ex 7616 99 90

Části a součásti ve tvaru obdélníkového rámu:

—	z barveného hliníku,

—	o délce 1 011 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm,

—	o šířce 622 mm nebo větší, avšak nejvýše 900 mm

—	o tloušťce 0,6 mm (± 0,1 mm),

typu používaného při výrobě televizorů

0 %

31.12.2017

ex 8105 90 00

Tyče nebo dráty z kobaltové slitiny obsahující:

—	35 % (± 2 %) hmotnostních kobaltu,

—	25 % (± 1 %) hmotnostních niklu,

—	19 % (± 1 %) hmotnostních chromu a

—	7 % (± 2 %) hmotnostních železa,

v souladu s materiálovými specifikacemi AMS 5842 pro použití v leteckém průmyslu

0 %

31.12.2017

(3)ex 8301 60 00

Klávesnice, vyrobené ze silikonu nebo polykarbonátu, s tištěnými klávesami s elektrickými kontaktními prvky

0 %

31.12.2015

(3)ex 8413 91 00

(3)ex 8419 90 85

(3)ex 8438 90 00

(3)ex 8468 90 00

(3)ex 8476 90 00

(3)ex 8479 90 80

(3)ex 8481 90 00

(3)ex 8503 00 99

(3)ex 8515 90 00

(3)ex 8531 90 85

(3)ex 8536 90 85

(3)ex 8543 90 00

(3)ex 8708 91 99

(3)ex 8708 99 97

(3)ex 9031 90 85

(3)ex 8305 20 00

Sešívací drátky:

—	o délce 28 mm,

—	neohýbané,

balené v plastovém zásobníku pro použití v kopírovacích strojích a tiskárnách, z nichž jsou vytvářeny sešívací drátky o šířce 12 mm (± 1 mm) a výšce 8 mm (± 1 mm) (1)

0 %

31.12.2013

ex 8431 20 00

Soustava hnací nápravy s diferenciálem, redukčními převody, talířovým kolem, hnacími hřídelemi, náboji kol, brzdami a montážním stojanem s držákem, pro použití při výrobě vozidel čísla 8427 (1)

0 %

31.12.2017

ex 8501 10 99

Motor na stejnosměrný proud:

—	s rychlostí rotoru 3 500 ot/min nebo vyšší, avšak nejvýše 5 000 ot/min při zatížení a nejvýše 6 500 ot/min, pokud není zatížený

—	s napájecím napětím jednosměrného proudu 100 V nebo vyšším, avšak nejvýše 240 V

pro použití při výrobě elektrických fritéz (1)

0 %

31.12.2017

ex 8503 00 99

Membrána pro palivové články, ve formě kotouče nebo fólie, o šíři nejvýše 150 cm, určená výlučně pro palivové články zařazené do čísla 8501

0 %

31.12.2017

(3)ex 8504 40 82

Deska s tištěnými obvody vybavená obvodem s můstkovým usměrňovačem a jinými aktivními a pasivními prvky

—	se dvěma výstupními konektory

—	se dvěma vstupními konektory, které je možné zapojit a použít současně

—	schopná přepojovat mezi jasným a tlumeným provozním režimem

—	se vstupním napětím 40 V (+ 25 % – 15 %) nebo 42 V (+ 25 % – 15 %) v jasném provozním režimu, se vstupním napětím 30 V (± 4 V) v tlumeném provozním režimu nebo

—	se vstupním napětím 230 V (+ 20 % – 15 %) v jasném provozním režimu, se vstupním napětím 160 V (± 15 %) v tlumeném provozním režimu nebo

—	se vstupním napětím 120 V (+ 15 % – 35 %) v jasném provozním režimu, se vstupním napětím 60 V (± 20 %) v tlumeném provozním režimu

—	se vstupním proudem dosahujícím 80 % své nominální hodnoty během 20 ms

—	se vstupní frekvencí 45 Hz nebo vyšší, avšak nejvýše 65 Hz pro verze s napětím 42 V a 230 V, a 45–70 Hz pro verzi s napětím 120 V

—	s maximálním náběhovým proudem nejvýše 250 % vstupního proudu

—	s dobou překročení náběhového proudu nejvýše 100 ms

—	s poklesem vstupního proudu nejméně 50 % vstupního proudu

—	s dobou poklesu náběhového proudu nejvýše 20 ms

—	s nastavitelným výstupním proudem

—	s výstupním proudem dosahujícím 90 % své nominální přednastavené hodnoty během 50 ms

—	s výstupním proudem dosahujícím nuly během 30 ms po odebrání zdroje napětí

—	s definovaným chybovým statusem v případě nulového nebo přílišného zatížení (funkce end-of-life)

0 %

31.12.2017

(3)ex 8504 40 82

Zapouzdřený usměrňovač:

—	o jmenovitém výkonu nejvýše 250 W,

—	se vstupním napětím 90 V nebo vyšším, avšak nejvýše 305 V,

—	s certifikovanou vstupní frekvencí 47 Hz nebo vyšší, avšak nejvýše 440 Hz,

—	se stálým výstupním proudem 350 mA nebo vyšším, avšak nejvýše 15 A,

—	s náběhovým proudem nejvýše 10 A,

—	s provozní teplotou v rozmezí -40 °C nebo vyšší, avšak nejvýše +85 °C,

—	vhodný pro řízení světelných zdrojů LED

0 %

31.12.2017

ex 8505 11 00

Permanentní magnety ze slitiny neodymu, železa a boru, nebo samaria a kobaltu s povrchovou úpravou pomocí anorganické pasivace (povrchová úprava z anorganického materiálu) za použití fosfátu zinku pro průmyslovou výrobu výrobků na motorické nebo senzorické použití (1)

0 %

31.12.2017

ex 8507 60 00

Obdélníkové moduly pro zabudování do lithium-iontových baterií s možností opakovaného nabíjení:

—	o šířce 352,5 mm (± 1 mm) nebo 367,1 mm (± 1 mm),

—	o hloubce 300 mm (± 2 mm) nebo 272,6 mm (± 1 mm),

—	o výšce 268,9 mm (± 1,4 mm) nebo 229,5 mm (± 1 mm),

—	o hmotnosti 45,9 kg nebo 46,3 kg,

—	o kapacitě 75 Ah a

—	jmenovitém napětí 60 V

0 %

31.12.2017

ex 8507 60 00

Lithium-iontové nabíjecí baterie:

—	o délce 1 475 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 515 mm,

—	o šířce 1 365 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 375 mm,

—	o výšce 260 mm nebo větší, avšak nejvýše 270 mm,

—	o hmotnosti 320 kg nebo větší, avšak nejvýše 330 kg,

—	o jmenovité kapacitě 18,4 Ah nebo větší, avšak nejvýše 130 Ah,

—	dodávají se v baleních po 12 nebo 16 modulech

0 %

31.12.2017

(3)ex 8507 60 00

Moduly pro montáž baterií lithium-iontových elektrických akumulátorů:

—	o délce 298 mm nebo větší, avšak nejvýše 408 mm,

—	o šířce 33,5 mm nebo větší, avšak nejvýše 209 mm,

—	o výšce 138 mm nebo větší, avšak nejvýše 228 mm,

—	o hmotnosti 3,6 kg nebo větší, avšak nejvýše17 kg a

—	o výkonu 458 kWh nebo vyšším, avšak nejvýše 2 158 kWh

0 %

31.12.2017

ex 8516 90 00

Vnitřní nádoby:

—	obsahující boční a střední otvory,

—	ze žíhaného hliníku,

—	s keramickým povlakem odolným proti teplotě vyšší než 200 °C,

pro použití při výrobě elektrických fritéz (1)

0 %

31.12.2017

ex 8522 90 80

Pohlcovače tepla a chladící žebra z hliníku, pro udržení provozní teploty tranzistorů a/nebo integrovaných obvodů ve výrobcích čísla 8521

0 %

31.12.2017

ex 8525 80 19

Fotomodul s rozlišením 1 280 * 720 p HD se dvěma mikrofony, pro použití při výrobě výrobků čísla 8528 (1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 8526 91 20

Integrovaný audio modul (IAM) s digitálním video výstupem pro připojení k dotykovému LCD monitoru, připojený přes síť MOST (Media Oriented Systems Transport), sběrnice pro přenos audio a video dat) a s přenosem přes vysokorychlostní protokol MOST, obsahující:

—	desku s tištěnými obvody (PCB) obsahující navigační přijímač GPS, gyroskop a tuner kanálu dopravních zpráv (Traffic Message Channel, TMC),

—	pevný disk podporující více map,

—

HD rádio,

—	systém rozpoznávání hlasu,

—	mechanika CD a DVD,

—	vstupy pro připojení Bluetooth, MP3 a USB, které umožňují 6kanálové kódování a streaming přes MOST za použití izochronního toku,

—	o napětí 10 V nebo vyšším, avšak nejvýše 16 V,

pro použití při výrobě vozidel kapitoly 87 (1)

0 %

31.12.2015

(3)ex 8527 29 00

ex 8529 90 92

Upevňovací a krycí rám obdélníkového tvaru:

—	vyrobený z hliníkové slitiny obsahující křemík a hořčík,

—	o délce 900 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm,

—	o šířce 600 mm nebo větší, avšak nejvýše 950 mm,

typu používaného při výrobě televizorů

0 %

31.12.2017

ex 8529 90 92

Deska s tištěnými spoji pro podsvícení:

—	s diodami LED vybavenými hranoly,

—	též vybavené přípojkou (přípojkami) na jednom, či obou koncích,

k zabudování do zboží čísla 8528 (1)

0 %

31.12.2013

ex 9405 40 39

ex 8536 69 90

Konektor typu SCART, zabudovaný do plastového nebo kovového krytu, s 21 piny ve dvou řadách, pro použití při výrobě výrobků čísel 8521 a 8528 (1)

0 %

31.12.2017

(3)ex 8540 20 80

Fotonásobič

0 %

31.12.2016

ex 8544 42 90

Elektrické vodiče s izolací PET:

—	obsahující 10 nebo 80 jednotlivých drátů,

—	o délce 50 mm nebo větší, avšak nejvýše 800 mm,

—	vybavené přípojkou (přípojkami) a/nebo zástrčkou (zástrčkami) na jednom, či obou koncích

pro použití při výrobě výrobků čísel 8521 a 8528 (1)

0 %

31.12.2017

ex 9001 90 00

Nezasazené optické články vyrobené z litého chalkogenidového skla pro infračervený přenos, nebo kombinace chalkogenidového skla pro infračervený přenos a jiného materiálu pro čočky

0 %

31.12.2017

ex 9002 90 00

Zasazené čočky vyrobené z chalkogenidového skla pro infračervený přenos, nebo kombinace chalkogenidového skla pro infračervený přenos a jiného materiálu pro čočky

0 %

31.12.2017

(1) Snížení celní sazby je předmětem článků 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(2) Zvláštní celní sazba je použitelná.

(3) Pozastavení týkající se produktu v příloze nařízení (ES) č. 1344/2011, u něhož se tímto nařízením mění kód KN nebo TARIC nebo popis zboží.

PŘÍLOHA II

Produkty a výrobky uvedené v čl. 1 bodě 2

Kód KN	TARIC
(1)ex 2007 99 50	40
(1)ex 2007 99 50	50
(1)ex 2007 99 50	60
ex 2008 60 19	30
ex 2008 60 39	30
(1)ex 2008 99 48	20
(1)ex 2008 99 48	93
(1)ex 2008 99 49	50
(1)ex 2805 30 90	40
(1)ex 2805 30 90	50
(1)ex 2805 30 90	60
(1)ex 2818 10 91	10
ex 2916 19 95	30
ex 2917 39 95	10
(1)ex 2918 99 90	40
ex 2934 99 90	12
ex 3204 11 00	10
(1)ex 3204 11 00	20
(1)ex 3204 17 00	25
ex 3204 17 00	45
ex 3204 17 00	55
(1)ex 3204 17 00	60
(1)ex 3204 17 00	70
ex 3204 19 00	72
(1)ex 3204 19 00	73
(1)ex 3802 90 00	11
(1)ex 3824 90 97	08
(1)ex 3824 90 97	31
(1)ex 3824 90 97	70
(1)ex 3824 90 97	72
(1)ex 3824 90 97	73
(1)ex 3824 90 97	75
(1)ex 3907 20 20	11
(1)ex 3907 20 20	12
(1)ex 3907 40 00	10
(1)ex 3907 99 90	30
(1)ex 3909 50 90	10
ex 3911 90 99	75
(1)ex 3920 62 19	01
(1)ex 3920 62 19	03
(1)ex 3920 62 19	07
(1)ex 3920 62 19	09
(1)ex 3920 62 19	11
(1)ex 3920 62 19	13
(1)ex 3920 62 19	17
(1)ex 3920 62 19	19
(1)ex 3920 62 19	21
(1)ex 3920 62 19	23
(1)ex 3920 62 19	24
(1)ex 3920 62 19	26
(1)ex 3920 62 19	37
(1)ex 3920 62 19	39
(1)ex 3920 62 19	47
(1)ex 3920 62 19	49
(1)ex 3920 62 19	51
(1)ex 3920 62 19	53
(1)ex 3920 62 19	54
(1)ex 3920 62 19	56
(1)ex 3920 62 19	57
(1)ex 3920 62 19	59
(1)ex 3920 62 19	75
(1)ex 3920 62 19	77
(1)ex 3920 62 19	81
(1)ex 3920 92 00	30
(1)ex 3921 90 55	20
(1)ex 7019 12 00	05
(1)ex 7019 12 00	25
(1)ex 7326 90 98	40
(1)ex 7607 11 90	30
(1)ex 7607 20 90	20
ex 8108 20 00	20
ex 8108 90 50	40
ex 8108 90 50	80
(1)ex 8305 20 00	10
(1)ex 8504 40 82	40
(1)ex 8504 40 82	50
(1)ex 8507 60 00	50
(1)ex 8526 91 20	80
(1)ex 8528 59 80	10
(1)ex 8536 90 85	96
(1)ex 8538 90 99	94
(1)ex 8540 20 80	91
(1)ex 8543 90 00	50
ex 8708 80 99	10
ex 9405 40 39	30

(1) Pozastavení týkající se produktu v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011, u něhož se tímto nařízením mění kód KN nebo TARIC nebo popis zboží.

29.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 179/46

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 628/2013

ze dne 28. června 2013

o pracovních postupech Evropské agentury pro bezpečnost letectví pro provádění standardizačních kontrol a pro sledování uplatňování pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 736/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 24 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 24 odst. 1 a článku 54 nařízení (ES) č. 216/2008 se vyžaduje, aby Evropská agentura pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) byla Komisi nápomocna při sledování uplatňování ustanovení uvedeného nařízení, jakož i jeho prováděcích pravidel, a to prostřednictvím standardizačních kontrol prováděných příslušnými úřady členských států.

(2)	Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (ES) č. 216/2008 stanoví, že vyžaduje-li kontrola v příslušném úřadu členského státu kontrolu podniku nebo sdružení podniků, měla by agentura postupovat podle ustanovení článku 55.

(3)	Nařízení Komise (ES) č. 736/2006 (2) stanoví pracovní postupy agentury pro provádění normalizačních inspekcí (dále jen „stávající pracovní postupy“).

(4)	Od přijetí stávajících pracovních postupů uplynulo šest let. Byly schváleny podstatné změny ve společných pravidlech, byla rovněž přijata řada mezinárodních dohod, agentura a členské státy také získaly cenné zkušenosti, jež je třeba zohlednit.

(5)

Nařízení (ES) č. 736/2006 bylo přijato v době, kdy byla společná pravidla v oblasti civilního letectví omezena na prvotní letovou způsobilost a její zachování. Nařízení Komise (ES) č. 1702/2003 (3) stanovilo prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací; nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 (4) stanovilo prováděcí pravidla v oblasti zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů.

(6)

Od té doby se nařízením (ES) č. 216/2008 nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (5) a společná pravidla byla dvakrát rozšířena: nejprve tak, aby do nich byly zahrnuty letové posádky, letový provoz a prohlídky na odbavovací ploše; následně aby zahrnuly uspořádání letového provozu a letové navigační služby (ATM/ANS), jakož i bezpečnost letišť, v důsledku čehož Komise přijala několik prováděcích pravidel, jež odpovídají těmto novým oblastem působnosti, jako jsou nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu (6), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (7), kterým se stanoví správní postupy pro dohled nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (8), nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (9), nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (10), jež mají zajistit uspokojivé provádění ze strany příslušných úřadů členských států, ve znění nařízení Komise (ES) č. 859/2008 (11), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství (12), ve znění směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství (13), nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu (14), a nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví (15).

(7)

Nařízení (ES) č. 216/2008 rovněž zavedlo řadu nových ustanovení, která by se měla odrazit v pracovních postupech agentury při provádění standardizačních kontrol. Konkrétně jsou v článku 11 stanoveny podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení vydaných příslušnými úřady členských států, jakož i podmínky pro pozastavení uznání, pokud standardizační kontroly představují důležitý nástroj pro takové rozhodování. V článku 15 se zřizuje informační síť, která poskytuje užitečné informace, jež mají být vzaty v úvahu při standardizačních kontrolách, přičemž některé výsledky těchto standardizačních kontrol musí být této informační síti neprodleně zpřístupněny. V čl. 27 odst. 3 se stanoví, že agentura má podpořit členské státy při plnění jejich závazků vůči Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO).

(8)

Bez ohledu na další změny společných pravidel, která byla stanovena v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech, by agentura měla podporovat Komisi při sledování provádění jiných požadavků na bezpečnost letectví vyplývajících například z právních předpisů v oblasti jednotného evropského nebe nebo z právních předpisů týkajících se vyšetřování nehod a hlášení událostí.

(9)	Od roku 2006 rovněž došlo k významnému pokroku ve vnější evropské politice v oblasti letectví, a to jak pokud jde o Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) a státy v sousedství Evropské unie, tak i některé klíčové partnery na celosvětové úrovni.

(10)

Memorandum o spolupráci s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) bylo podepsáno v roce 2010 (16) a vytváří rámec pro strukturovanou spolupráci mezi stranami, zejména ohledně výměny informací souvisejících s bezpečností, s cílem vyhnout se – kde je to možné – zdvojování úkolů, v důsledku čehož by měly být více propojeny program standardizačních kontrol agentury a všeobecný program ICAO pro audit dohledu nad bezpečností provozu (Universal Safety Oversight Audit Programme, USOAP). Kontrolní pracovní postupy by měly brát v úvahu rovněž dokument ICAO 9735 – příručku pro průběžné sledování USOAP.

(11)

Pokud jde o státy, které jsou součástí evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, zejména včetně států, které jsou stranami dohody o společném evropském leteckém prostoru, standardizační kontroly by zde měly být organizovány v souladu se stejnými pracovními metodami a podle stejných norem jako v případě členských států, s výhradou vhodných dohod nebo pracovních ujednání.

(12)

Pokud jde o státy, jež podepsaly dvoustranné dohody o bezpečnosti v letectví, kterými se stanoví vzájemné uznávání některých zjištění a schválení vyplývajících z certifikace, standardizační kontroly by měly podpořit sledování provádění dohody a zprávy o výsledcích by měly být předávány příslušnému dvoustrannému dozorčímu výboru za účelem možných úprav. Kontroly těch členských států, jejichž zjištění a schválení vyplývající z certifikace jsou přijata v rámci dvoustranných setkání, by měly zahrnovat další ověření s cílem zajistit, aby příslušné úřady náležitě plnily své povinnosti vyplývající z dvoustranných dohod.

(13)

V zájmu účinného sledování uplatňování nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, jakož i dalších pravidel bezpečnosti letectví vyplývajících z platných předpisů a dohod je nezbytné přezkoumat stávající pracovní metody, zejména tak, aby byla zajištěna jejich větší orientace na systém, byl dodržován přístup soustavnějšího sledování více zaměřeného na výkonnost z hlediska bezpečnosti, byly účinněji využívány zdroje s cílem nevytvářet nepatřičnou zátěž pro příslušné úřady a aby zahrnovaly zpětnou vazbu činnosti agentury v oblasti stanovování pravidel. Měly by být zřízeny kontrolní týmy s vhodně vyškoleným a kvalifikovaným personálem a agentura by měla usilovat o vyváženou účast pověřených pracovníků z různých členských států.

(14)	Pracovní postupy by měly odrážet definice a zásady auditu, jak jsou definovány v normě ISO 19011.

(15)	Kromě úrovně kontrol by se v pracovních postupech mělo rozpracovat sledování na úrovni systému a na úrovni zjištění.

(16)	Pracovní postupy by měly zajistit agentuře větší flexibilitu při přijímání opatření, pokud to odpovídá její technické způsobilosti, přičemž by u pracovních postupů měla být zachována právní jistota.

(17)	Nařízení (ES) č. 736/2006 by proto mělo být zrušeno.

(18)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se stanoví pracovní postupy pro:

a)	sledování uplatňování nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel v oblasti působnosti čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení příslušnými úřady členských států;

b)	provádění standardizačních kontrol příslušnými úřady členských států;

c)	ověření, že příslušné úřady členských států vydávají osvědčení v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly a dohlížejí na ně;

d)	příspěvek k posouzení dopadů provádění nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel příslušnými úřady členských států.

2. Pracovní metody ve smyslu tohoto nařízení se rovněž použijí, pokud je to možné, v okamžiku, kdy je agentura pověřena úkolem sledovat uplatňování požadavků na bezpečnost letectví stanovených jinými právními předpisy EU, dohodami uzavřenými Unií nebo pracovními ujednáními uzavřenými agenturou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„kontrolou“ se rozumí standardizační kontrola podle čl. 24 odst. 1 a článku 54 nařízení (ES) č. 216/2008, včetně kontroly podniků nebo sdružení podniků uvedené v čl. 54 odst. 4 a článku 55 uvedeného nařízení, prováděná agenturou;

2)	„příslušným úřadem“ se rozumí subjekt určený členským státem jako příslušný pro provádění nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel;

3)	„pověřenými pracovníky“ osoby pověřené agenturou k provádění kontrol, včetně vyslaných pracovníků;

„vyslanými pracovníky“ se rozumí úředníci, které poskytnou příslušné úřady členských států, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jiné mezinárodní organizace pro letectví nebo příslušné úřady třetích zemí, které mají dohody s Unií nebo pracovní ujednání s agenturou, a kteří jsou jmenováni těmito úřady, aby byli agentuře nápomocni při provádění kontrol;

5)	„důkazem“ se rozumí záznamy, prohlášení o skutkovém stavu nebo jiné informace, které jsou relevantní a ověřitelné;

6)	„zjištěním“ se rozumí výsledek srovnání dostupných důkazů a příslušných požadavků;

7)	„nápravou“ se rozumí opatření k odstranění zjištěného nesouladu s příslušnými požadavky;

8)	„nápravným opatřením“ se rozumí opatření k odstranění příčiny zjištěného nesouladu s příslušnými požadavky, aby bylo zabráněno opakování;

„bezprostředním bezpečnostním problémem“ se rozumí situace, kdy existuje důkaz o tom, že výrobek, služba, systém, složka, vybavení či zařízení je buď v takovém stavu, nebo je provozováno, dodáno nebo udržováno takovým způsobem, že osobám pravděpodobně vznikne újma, pokud nebude situace neprodleně napravena.

Článek 3

Zásady týkající se sledování

1. Agentura sleduje uplatňování požadavků, stanovených v článku 1, příslušnými úřady, jakož i jednotné provádění těchto požadavků podle metodiky stanovené v tomto nařízení a podává o tom zprávy.

2. Sledování je průběžné a vychází z rizik na základě informací, které má agentura k dispozici. Zahrnuje posouzení schopnosti příslušných úřadů vykonávat bezpečnostní dozor, provádění kontrol podle potřeby, jakož i následná opatření vyplývající ze zjištění vyplývajících z kontrol, aby se včas zajistila patřičná náprava a byla včas provedena nápravná opatření.

3. Sledování probíhá na základě systémového přístupu. Týká se všech oblastí a kritických prvků systému bezpečnostního dozoru definovaného ICAO. Zvláštní pozornost je věnována rozhraním mezi oblastmi.

4. Sledování se provádějí transparentním, účinným, efektivním, harmonizovaným a důsledným způsobem.

5. Agentura analyzuje výsledky tohoto sledování s cílem určit potřebu regulačních vylepšení.

Článek 4

Zásady týkající se kontrol a zjištění

1. Kontroly příslušných úřadů zohlední výsledky předchozích kontrol, týkají se zejména změn regulačních požadavků a změn ve schopnosti příslušného úřadu provádět bezpečnostní dozor a jsou úměrné úrovni a složitosti odvětví pod jejich dozorem, přičemž prioritou je zajištění vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti pro obchodní leteckou dopravu.

2. Kontroly mohou zahrnovat kontroly podniků nebo sdružení podniků pod dozorem příslušného úřadu, ve kterém se kontrola provádí.

3. Pokud se tak zúčastněné strany dohodnou, mohou kontroly zahrnovat kontroly vojenských zařízení otevřených veřejnosti nebo služeb poskytovaných veřejnosti vojenským personálem za účelem ověření, že jsou splněny požadavky čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 216/2008.

4. Kontroly provádí tým skládající se z pracovníků pověřených agenturou, kteří jsou kvalifikováni a vyškoleni v příslušné oblasti nebo oblastech. Pověření pracovníci se řídí zásadami nezávislosti, bezúhonnosti, etického chování, náležité péče, poctivé prezentace a zachování důvěrnosti.

5. Pokud agentura zjistí, že jedno nebo více osvědčení není v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly, pak toto zjištění nesouladu oznámí dotčenému příslušnému úřadu. Pokud se zjištění nesouladu včas nenapraví, agentura vydá doporučení podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008, aby bylo možné rozhodnout o vzájemném uznání uvedeného či uvedených osvědčení.

6. Agentura případy nesouladu zjištěné během kontrol uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 klasifikuje podle jejich dopadu na bezpečnost a přijímá k nim následná opatření, přičemž zjištění související s bezpečností musí být upřednostněna. Agentura rovněž neprodleně uvědomí příslušné úřady členských států, pokud bezprostřední bezpečnostní problém nebyl uspokojivě napraven.

7. Tímto nařízením nejsou dotčeny články 15 a 58 nařízení (ES) č. 216/2008, rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (17), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (18) a nařízení Komise (ES) č. 473/2006 (19).

Článek 5

Výměna informací

1. Příslušné úřady členských států poskytnou agentuře veškeré nezbytné informace týkající se jejich bezpečnostního dozoru se zaměřením na všechny kritické prvky jejich systému bezpečnostního dozoru, včetně podniků nebo sdružení podniků pod jejich dozorem. Informace jsou poskytovány formou a způsobem stanoveným agenturou se zohledněním informací, které byly poskytnuty organizaci ICAO.

2. Agentura může rovněž požádat ad hoc o informace od příslušných úřadů členských států. Při předložení žádosti o informace musí agentura uvést její právní základ a účel, dále musí upřesnit, jaké informace jsou požadovány, a stanovit lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty.

3. Agentura poskytne příslušným úřadům členských států relevantní informace na podporu jednotného provádění příslušných požadavků.

Článek 6

Vnitrostátní standardizační koordinátor

1. Členské státy určí vnitrostátního standardizačního koordinátora působícího jako hlavní kontaktní místo pro všechny standardizační činnosti, a zejména s cílem koordinovat výměnu informací stanovených v čl. 5 odst. 1. Vnitrostátní standardizační koordinátor odpovídá za:

a)	uchovávání a aktualizaci informací poskytovaných průběžně agentuře, včetně informací vyžadovaných v souladu s články 3, 4 a 5, náprav a plánů nápravných opatření a důkazů o provádění dohodnutých nápravných opatření;

b)	pomoc agentuře ve všech fázích kontroly a zajištění toho, aby byl kontrolní tým během kontroly na místě doprovázen.

2. Příslušné úřady zajistí jednoznačnou formu komunikace mezi určeným vnitrostátním standardizačním koordinátorem a jejich vnitřní organizací, aby koordinátor mohl řádně plnit své úkoly.

Článek 7

Průběžné sledování

1. Průběžné sledování uvedené v článku 3 musí zahrnovat:

a)	sběr a analýzu údajů a informací poskytnutých příslušnými úřady členských států, Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), Komisí nebo jinými příslušnými zdroji;

b)	posouzení schopnosti příslušného úřadu plnit své povinnosti v oblasti bezpečnostního dozoru;

c)	na základě posouzení uvedeného v písmenu b) stanovení priorit, plánování a stanovení rozsahu kontrol;

d)	provádění těchto kontrol, včetně souvisejícího podávání zpráv;

e)	pokud došlo při kontrole ke zjištění nesouladu, přijetí následných opatření a uzavření případů.

2. Pro posouzení uvedené v odst. 1 písm. b) agentura vytvoří, vypracuje a aktualizuje jednotný vzor s přihlédnutím přinejmenším k těmto prvkům:

a)	rozsah a složitost odvětví letectví;

b)	závažné incidenty, nehody, smrtelné nehody a související úmrtí;

c)	výsledky prohlídek na odbavovací ploše;

d)	výsledky předchozích kontrol;

e)	schopnost příslušných úřadů účinně provádět nápravu a nápravná opatření;

f)	výsledky auditů provedených v rámci mezinárodních úmluv nebo státních programů posuzování bezpečnosti;

g)	existence opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008 nebo podle článku 258 Smlouvy.

3. Výsledky modelu stanoveného v odstavci 2 a vstupní údaje a výsledky posouzení se zpřístupní vnitrostátnímu standardizačnímu koordinátorovi dotčeného členského státu.

4. Agentura přizpůsobí program kontrol s ohledem na jeho průběžné sledování, přičemž vezme v úvahu zlepšení nebo zhoršení výkonnosti z hlediska bezpečnosti. Agentura přijme náležitá opatření, pokud existují důkazy, že se výkonnost z hlediska bezpečnosti zhoršila.

Článek 8

Program kontrol

1. Agentura ve spolupráci s Komisí vypracuje víceletý program, který stanoví kontroly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a), jakož i roční program, který stanoví kontroly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) a b).

2. V programech se stanoví dotčený členský stát nebo státy, typ kontroly, oblasti, které mají být zkontrolovány, a předpokládaný časový rámec pro fázi na místě s přihlédnutím k modelu uvedenému v článku 7.

3. Agentura může programy kontrol upravit tak, aby zohlednila nově vznikající rizika plynoucí z průběžného sledování uvedeného v článku 7.

4. Roční plán se sděluje Komisi, členům správní rady agentury v rámci pracovního programu agentury podle čl. 33 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 216/2008 a vnitrostátnímu standardizačnímu koordinátorovi dotčeného členského státu.

Článek 9

Oblasti kontroly

1. Agentura provádí kontroly, které jsou zaměřeny na každou oblast definovanou v kapitole II nařízení (ES) č. 216/2008. Tyto oblasti zahrnují:

a)	letovou způsobilost, jak je vymezena v článku 5, a ochranu životního prostředí, jak je vymezena v článku 6 uvedeného nařízení;

b)	letovou posádku, jak je vymezena v článcích 7 a 8 uvedeného nařízení;

c)	letecký provoz, jak je vymezen v článcích 8 a 9 uvedeného nařízení;

d)	prohlídky na odbavovací ploše, jak jsou vymezeny v článku 10 uvedeného nařízení;

e)	letiště, jak jsou vymezena v článku 8a uvedeného nařízení;

f)	ATM/ANS a řídící letového provozu, jak jsou vymezeni v článcích 8b a 8c uvedeného nařízení.

Další oblasti mohou být vymezeny v závislosti na budoucím vývoji nařízení (ES) č. 216/2008 nebo na žádost Komise.

2. Agentura zajistí, aby byly její prostředky vhodným způsobem přiděleny ke sledování a kontrolám různých oblastí v závislosti na výsledcích průběžného sledování uvedeného v článku 7.

Článek 10

Typy kontrol

1. Agentura provádí:

a)	komplexní kontroly za účelem zkontrolování jedné nebo více oblastí; tyto kontroly se provádějí v intervalech určených na základě výsledků průběžného sledování;

b)	účelově zaměřené kontroly, které mají za cíl kontrolu v jedné nebo více konkrétních oblastech a/nebo posouzení stavu provádění dohodnutých náprav a nápravných opatření;

c)	kontroly ad hoc, které mají za cíl prověření konkrétních obav vyplývajících z průběžného sledování prováděného agenturou nebo na žádost Komise.

2. Bez ohledu na kontroly uvedené v odstavci 1 může agentura upozornit na zjištění i mimo místo kontroly, pokud shromáždila dostatečné důkazy o nesouladu.

Článek 11

Kritéria pro odbornou přípravu, kvalifikaci a pověření kontrolních týmů

1. Agentura stanoví kvalifikační kritéria pro pracovníky, kteří se účastní kontrolních týmů.

2. Kvalifikační kritéria musí zahrnovat:

a)	znalost institucionálního a právního rámce, zejména tohoto nařízení, jakož i příslušných mezinárodních dohod;

b)	znalosti a zkušenosti v oblasti auditorských postupů;

c)	technickou způsobilost a praktické zkušenosti v příslušné oblasti nebo oblastech podle článku 9.

3. Vedoucí týmů jsou zaměstnanci agentury. Jejich kvalifikační kritéria zahrnují kromě těch, která jsou uvedena v odstavci 2, schopnost vést tým a komunikovat v mezinárodním prostředí a v náročných situacích.

4. Členové týmů jsou zaměstnanci agentury nebo vyslaní pracovníci.

5. Vedoucí týmů i jejich členové musí absolvovat školení zaměřená na příslušné požadavky a postupy agentury. Agentura zajistí trvalou odbornou způsobilost vedoucích a členů týmu, aby se mohli účastnit kontrol jako pověření pracovníci. Agentura k tomuto účelu stanoví vhodné programy průběžné odborné přípravy.

6. Zaměstnanci, kteří splňují kvalifikační kritéria a absolvovali odpovídající odbornou přípravu, mohou být agenturou pověřeni k účasti v kontrolních týmech.

Článek 12

Sestavování kontrolních týmů

1. Kontroly provádějí týmy sestavené agenturou a složené z pověřených pracovníků podle článku 11.

2. Agentura určí složení týmu s cílem vytvořit minimální velikost týmu nezbytnou k pokrytí požadované technické způsobilosti a ke zvládnutí pracovní zátěže, a to s ohledem na typ kontroly, rozsah a počet posuzovaných oblastí a očekávaný program. Každý tým sestává z vedoucího týmu a minimálně jednoho člena týmu. Ve všech případech agentura zajistí, aby velikost těchto týmů zůstala přiměřená rozsahu úkolů.

3. Agentura zajistí, aby při sestavování týmů nedošlo ke střetu zájmů s příslušnými úřady, ve kterých je prováděna kontrola, nebo s podniky či sdruženími podniků, ve kterých je prováděna kontrola.

4. Agentura včas před kontrolou požádá o informace od vysílajících úřadů nebo organizací, pokud jde o dostupnost členů týmu k účasti na kontrole přímo na místě.

5. Výdaje vzniklé účastí vnitrostátních standardizačních koordinátorů podle čl. 14 odst. 2 a čl. 19 odst. 2 a vyslaných pracovníků na kontrolách prováděných agenturou nese agentura v souladu s předpisy Unie, aniž je tím dotčen roční rozpočtový proces Unie.

Článek 13

Provádění kontrol

1. Kontroly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) zahrnují následující fáze:

a)	přípravnou fázi v minimální délce deseti týdnů před kontrolou;

b)	fázi na místě;

c)	fázi vypracování zprávy v maximální délce deseti týdnů po skončení kontroly na místě.

2. Kontroly ad hoc uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. c) musí být ohlášeny dotčenému příslušnému úřadu dva týdny předem, nicméně nemusí se řídit lhůtami a postupy uvedenými v článcích 14, 15 a 16 kromě požadavku předložit závěrečnou zprávu.

3. Zjištění nesouladu identifikované během kontrol uvedených v článku 10 se oznamují v souladu s článkem 16, přijímají se k nim následná opatření a uzavírají se v souladu s článkem 17 a klasifikují se v souladu s článkem 18.

Článek 14

Přípravná fáze

1. Během přípravné fáze kontroly agentura:

a)	oznámí kontrolu příslušnému úřadu nejméně deset týdnů předtím, než se má kontrola na místě provést, včetně zamýšleného typu, oblasti či oblastí a okruhů kontroly;

b)	shromáždí informace potřebné k přípravě kontroly, přičemž řádně zohlední informace z průběžného sledování;

c)	definuje oblast působnosti, rozsah a program kontroly, včetně kontroly podniků nebo sdružení podniků, přičemž vezme v úvahu informace z průběžného sledování;

d)	stanoví velikost a složení kontrolního týmu.

2. Po oznámení o kontrole spolupracuje příslušný úřad s agenturou s cílem rychle připravit fázi na místě. Pokud je to považováno za nezbytné, může být zorganizováno předběžné jednání mezi kontrolním týmem a vnitrostátním standardizačním koordinátorem.

3. Agentura poskytne program kontroly a složení týmu příslušnému úřadu alespoň dva týdny předtím, než kontrola na místě proběhne.

Článek 15

Fáze na místě

1. Během fáze na místě kontroly agentura:

a)	zorganizuje úvodní setkání s vnitrostátním standardizačním koordinátorem a příslušným úřadem, ve kterém se kontrola provádí;

b)	dále sleduje zjištění nesouladu, která byla identifikována během předchozích kontrol a zůstala otevřená, a přezkoumá příslušné nápravy a nápravná opatření;

c)	oznámí příslušnému úřadu každý bezprostřední bezpečnostní problém, pokud byl během kontroly zjištěn;

d)	na závěrečném zasedání předloží příslušnému úřadu, ve kterém byla kontrola provedena, seznam předběžných zjištění nesouladu, která byla v rámci kontroly identifikována nebo dále sledována.

2. Kromě toho může agentura:

a)	provádět kontroly hlavních kanceláří a v nezbytném rozsahu všech regionálních kanceláří příslušného úřadu a kvalifikovaných subjektů, kterým příslušný úřad mohl přidělit úkoly;

b)	provádět kontroly podniků nebo sdružení podniků pod dozorem příslušného úřadu v rámci kontroly tohoto příslušného úřadu; v takovém případě může příslušný úřad doprovázet kontrolní tým;

c)	provádět rozhovory s pracovníky kontrolovaného příslušného úřadu a kvalifikovaných subjektů, pokud existují, a navštívených podniků nebo sdružení podniků, pokud existují;

d)	posuzovat právní předpisy, postupy, osvědčení, záznamy, údaje a další příslušné materiály.

Článek 16

Fáze vypracování zprávy

1. Během fáze vypracování zprávy o kontrole agentura do šesti týdnů po závěrečném zasedání v rámci fáze kontroly na místě přezkoumá předběžná zjištění, klasifikuje je a na jejich základě vypracuje návrh zprávy, který zašle příslušnému úřadem, ve kterém byla kontrola provedena.

2. Návrh zprávy musí obsahovat alespoň:

a)	souhrn, ve kterém se uvádějí závěry;

b)	podrobnosti o provádění kontroly, včetně typu kontroly, oblasti, jíž se týkala, jejího rozsahu a složení týmu;

c)	analýzu na základě kritického bodu se zaměřením na hlavní zjištění;

d)	seznam identifikovaných zjištění nesouladu, které byly v rámci kontroly identifikovány nebo dále sledovány, spolu s jejich klasifikací;

e)	doporučení, v případě potřeby včetně doporučení o vzájemném uznávání osvědčení.

3. Zjištění o nesouladu jsou oznámena prostřednictvím návrhu zprávy uvedené v odstavci 2 s výjimkou případů, kdy jsou již agenturou písemně oznámena jinými prostředky.

4. Příslušný úřad může agentuře předložit písemné připomínky do dvou týdnů po oznámení.

5. Agentura do deseti týdnů po závěrečném zasedání vydá závěrečnou zprávu na základě návrhu zprávy uvedeného v odstavci 2, která zohledňuje případné připomínky příslušného úřadu, ve kterém byla kontrola provedena. Agentura může případně upravit popis zjištění nesouladu, jeho právní základ, jeho klasifikaci nebo případně jeho stav, aby se zohlednily připomínky, jakož i nápravy nebo nápravná opatření předložená během fáze vypracování zprávy.

6. Agentura zřídí a udržuje pro každý členský stát stav průběžného sledování, který je na vyžádání poskytnut dotčenému členskému státu a Komisi.

7. Závěrečná zpráva je zaslána příslušnému úřadu, ve kterém byla kontrola provedena, a Komisi, která může následně tuto zprávu předat dotčenému členskému státu a případně jiným příslušným úřadům.

Článek 17

Další sledování a uzavírání zjištění

1. Pro všechna zjištění nesouladu klasifikovaná podle čl. 18 odst. 1 písm. b) a c) příslušný úřad navrhne nápravu a nápravné opatření nejpozději čtyři týdny po obdržení oznámení od agentury.

2. Pro všechna zjištění nesouladu klasifikovaná podle čl. 18 odst. 1 písm. a) příslušný úřad navrhne nápravu a nápravné opatření nejpozději deset týdnů po obdržení oznámení od agentury.

3. Příslušný úřad musí agentuře ve stanovené lhůtě ohlásit provedení nápravných opatření a poskytnout k tomu příslušné důkazy.

4. Agentura:

a)	vyhodnotí nápravy a nápravná opatření předložená příslušným úřadem nebo si včas vyžádá další vysvětlení;

b)	odsouhlasí nebo zamítne nápravu a/nebo nápravná opatření do šestnácti týdnů po oznámení;

c)	sleduje uspokojivé provádění nápravných opatření;

d)	určí všechny potřebné doplňující činnosti v souladu s článkem 22;

e)	pravidelně podává zprávy příslušnému úřadu a Komisi o stavu zjištění nesouladu a příslušných náprav/nápravných opatření prostřednictvím zpráv o stavu;

f)	poté, co jsou ke spokojenosti agentury provedena nápravná opatření a je o tom poskytnut důkaz, zjištění nesouladu uzavře, vytvoří o něm záznam a informuje o tom příslušný úřad.

5. Pro účely písmene c) může agentura od příslušného úřadu vyžádat důkaz nebo vysvětlení. Agentura se může rovněž rozhodnout ověřit provádění na místě prostřednictvím kontroly.

6. Pokud je zjištění nesouladu předmětem postupu v případě protiprávního jednání podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008 nebo podle Smluv, agentura zajistí po konzultaci s Komisí vhodná následná opatření a nesmí toto zjištění uzavřít bez předchozí koordinace s Komisí.

Článek 18

Klasifikace zjištění

1. Všechna zjištění nesouladu identifikovaná agenturou v rámci kontrol uvedených v článku 10 musí agentura klasifikovat do jedné z následujících kategorií a podat o nich zprávu, a to bez ohledu na to, zda se týkají administrativních nebo technických požadavků:

a)	Třída C: nesoulad s příslušnými požadavky, který vyvolává zejména problémy týkající se standardizace;

b)	Třída D: nesoulad s příslušnými požadavky, který vyvolává problémy týkající se standardizace a obavy ohledně bezpečnosti, pokud nejsou včas napraveny;

c)	Třída G: bezprostřední bezpečnostní problém.

2. Priorita podávání zpráv, následných kontrol a uzavírání zjištění je závislá na jejich klasifikaci.

Článek 19

Bezprostřední bezpečnostní problém

1. Pokud agentura oznámila bezprostřední bezpečnostní problém:

a)	agentura požádá příslušný úřad, aby přijal odpovídající nápravná opatření, včetně okamžité nápravy;

b)	příslušný úřad provede účinnou nápravu k odstranění zjištěných nedostatků a poskytne o tom agentuře příslušné důkazy.

2. Agentura může ve lhůtě dvou týdnů od oznámení o bezprostředním bezpečnostním problému požádat příslušný úřad o účast na zasedání k posouzení toho, jak byla okamžitá náprava provedena.

3. Pokud agentura není spokojena s provedením nápravy, vypracuje doporučení Komisi, včetně případné žádosti o vzájemné uznání osvědčení vydaného nebo vydaných příslušným úřadem. Agentura rovněž okamžitě informuje příslušné úřady členských států.

Článek 20

Záznamy

1. Agentura zavede systém vedení záznamů s patřičnými možnostmi ukládání, zpřístupnění a spolehlivého zpětného sledování změn pro:

a)	odbornou přípravu, kvalifikaci a pověření vedoucích a členů týmu;

b)	programy kontrol;

zprávy;

d)	zjištění a související důkazy;

e)	schválené nápravy a nápravná opatření;

f)	uzavření zjištění nesouladu a související důkazy;

g)	doporučení týkající se vzájemného uznávání osvědčení;

h)	posouzení uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b).

2. Všechny záznamy musí být uchovávány po dobu nejméně patnácti let v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů.

Článek 21

Přístup k informacím obsaženým ve zprávách o kontrole

1. Pokud se informace obsažené ve zprávě o kontrole týkají podniku nebo sdružení podniků pod bezpečnostním dozorem třetí země a pokud spadají do oblasti působnosti dohody Unie uzavřené podle článku 12 nařízení (ES) č. 216/2008, poskytnou se tyto informace třetí zemi jako jedné ze stran této dohody podle jejích příslušných ustanovení.

2. Pokud informace obsažené ve zprávě o kontrole spadají do oblasti působnosti memoranda o spolupráci mezi Unií a ICAO, poskytnou se tyto informace ICAO v souladu s ustanoveními tohoto memoranda o spolupráci a příslušnou bezpečnostní přílohou.

3. Pokud se informace obsažené ve zprávě o kontrole týkají probíhajících šetření prováděných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 (20), poskytnou se tyto informace úřadu odpovědnému za šetření.

4. Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21) se rozhodovací proces, který se týká zprávy o kontrole, nepovažuje za završený, dokud se neuzavřou související zjištění o nesouladu.

Článek 22

Doplňující opatření

1. Agentura eviduje každý případ, kdy nebyla přijata následná opatření týkající se zjištění nesouladu, jako jsou:

a)	nápravná opatření, která nebyla podána ve lhůtě uvedené v čl. 17 odst. 1;

b)	nápravná opatření neschválená agenturou ve lhůtě uvedené v čl. 17 odst. 4 písm. b);

c)	nápravná opatření, která nebyla řádně provedena.

2. V případech uvedených v odstavci 1 agentura požádá příslušný úřad, aby jí poskytl vysvětlení ohledně nesplnění povinnosti a předložil doplňující opatření, a stanoví lhůtu pro odpověď.

3. Agentura posoudí důsledek nesplnění povinnosti spolu s odpovědí, kterou ve stanovené lhůtě příslušný úřad předloží. Na základě výsledků tohoto posouzení agentura může:

a)	souhlasit s předloženými doplňujícími opatřeními nebo

b)	vydat doplňující zprávu pro dotčený příslušný úřad a Komisi. Tato zpráva musí obsahovat posouzení agentury a její doporučení agentury Komisi, v případě nutnosti včetně doporučení o vzájemném uznávání osvědčení vydaného nebo vydaných dotčeným příslušným úřadem.

4. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005, po obdržení doplňující zprávy uvedené v odst. 3 písm. b) může Komise podniknout některý z následujících kroků:

a)	zaslat dotčenému členskému státu připomínky nebo si vyžádat další vysvětlení k objasnění všech nebo některých zjištění nesouladu;

b)	požádat agenturu o provedení kontroly ad hoc za účelem ověření uspokojivého provedení nápravy a nápravných opatření;

c)	zahájit postup podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008 s cílem rozhodnout, zda je osvědčení vydané příslušným úřadem v souladu s příslušnými požadavky;

d)	zahájit postup podle článku 258 Smlouvy.

Článek 23

Výroční zpráva

Agentura předloží Komisi nejpozději do 31. března každého roku výroční zprávu o činnostech průběžného sledování a kontrolách provedených v předchozím roce. Zpráva obsahuje analýzu výsledků činností a kontrol a odráží schopnost příslušných úřadů vykonávat bezpečnostní dozor; zároveň obsahuje doporučení týkající se možných zlepšení. Doporučení zejména určí ta technická pravidla, která by musela být stanovena nebo změněna v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 216/2008, jakož i ta opatření agentury, která by musela být stanovena nebo změněna podle čl. 18 písm. c) nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 24

Pracovní postupy

Agentura přezkoumá své pracovní postupy pro provádění úkolů jí svěřených podle článků 3 až 23 ve lhůtě šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 25

Přechodná ustanovení

1. Zjištění nesouladu identifikovaná agenturou podle nařízení (ES) č. 736/2006, pro které nebyly agentuře v době vstupu tohoto nařízení v platnost předloženy důkazy o uzavření, se považují za uskutečněná v souladu s tímto nařízením a musí být s nimi odpovídajícím způsobem nakládáno.

2. Plány nápravných opatření schválené agenturou podle nařízení (ES) č. 736/2006 se považují za schválené v souladu s tímto nařízením.

3. Členové týmu a vedoucí týmů pověření agenturou podle nařízení (ES) č. 736/2006 se považují za pověřené pracovníky podle tohoto nařízení.

Článek 26

Zrušení

Nařízení (ES) č. 736/2006 se zrušuje.

Článek 27

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 129, 17.5.2006, s. 10.

(3) Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 6.

(4) Úř. věst. L 315, 28.11.2003, s. 1.

(5) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1.

(6) Úř. věst. L 206, 11.8.2011, s. 21.

(7) Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 15.

(8) Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 23.

(9) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1.

(10) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.

(11) Úř. věst. L 254, 20.9.2008, s. 1.

(12) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 76.

(13) Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 17.

(14) Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1.

(15) Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1.

(16) Rozhodnutí Rady 2011/531/EU, Úř. věst. L 232, 9.9.2011, s. 8.

(17) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(18) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(19) Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 8.

(20) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35.

(21) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

29.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 179/60

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 630/2013

ze dne 28. června 2013,

kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u skotu, ovcí a koz. Použije se na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Dne 19. ledna 2011 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) společné stanovisko, které vypracoval společně s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o případné epidemiologické nebo molekulární souvislosti mezi TSE u zvířat a lidí (dále jen „společné stanovisko EFSA a ECDC“) (2). V tomto společném stanovisku EFSA a ECDC potvrdily EFSA a ECDC identifikaci netypických forem bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u skotu a provedly rozlišení mezi klasickou BSE, netypickou BSE typu L a netypickou BSE typu H. Je proto vhodné vložit do přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001 definice pro klasické případy BSE a pro netypické případy BSE.

(3)

Příloha III kapitola A část I nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla dohledu nad BSE u skotu poraženého pro lidskou spotřebu. Odkazuje na zvířata poražená v souladu se „zvláštní nutnou porážkou“, podle čl. 2 písm. n) směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických podmínkách produkce čerstvého masa a jeho uvádění na trh (3). Uvedená směrnice byla následně zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (4). To vedlo k právní nejistotě a k omezení testování zvířat, která měla být testována. Je proto nutné jasně definovat nutnou porážku v rámci pravidel pro dohled nad BSE u skotu poraženého pro lidskou spotřebu v příloze III nařízení (ES) č. 999/2001.

(4)

Příloha III kapitola A část II nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla dohledu nad ovcemi a kozami. Výroční zprávy členských států o sledování a zkouškách přežvýkavců na přítomnost přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) v Unii v posledních letech ukázaly, že testování ovcí a koz neporažených pro lidskou spotřebu je pro identifikaci případů TSE obvykle efektivnější než testování zvířat poražených pro lidskou spotřebu. Členským státům by proto měla být umožněna větší flexibilita umožňující zaměřit se větší část omezeného počtu zkoušek požadovaných v uvedené příloze na subpopulace, kde je větší šance na identifikaci takových případů.

(5)

Příloha VII nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví eradikační opatření, která mají být provedena po potvrzení výskytu TSE u skotu, ovcí a koz, a minimální požadavky na šlechtitelské programy zaměřené na odolnost vůči TSE u ovcí. Uvedená příloha byla několikrát změněna, mimo jiné nařízeními Komise (ES) č. 727/2007 (5) a (ES) č. 746/2008 (6).

(6)

Dne 17. července 2007 podala Francie u Tribunálu žalobu proti Komisi ve věci T-257/07, na základě níž žádala o odklad provádění bodu 3 přílohy nařízení (ES) č. 727/2007 v rozsahu, v jakém vkládá do kapitoly A přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001 bod 2.3 písm. b) podbod iii), bod 2.3 písm. d) a bod 4, nebo o úplné zrušení uvedeného nařízení. Podle Francie by tyto body povolovaly méně restriktivní opatření pro dohled a eradikaci než opatření stanovená dříve v případě ovcí a koz. Ve svém usnesení ze dne 28. září 2007 (7) Soud odložil uplatňování daných ustanovení až do vyhlášení rozsudku v hlavním řízení.

(7)

Komise následně požádala EFSA o pomoc při objasnění hlavních předpokladů, ze kterých nařízení (ES) č. 727/2007 vycházelo. S ohledem na objasnění EFSA bylo nařízení (ES) č. 999/2001 změněno nařízením (ES) č. 746/2008, které obnovilo ustanovení, jejichž použití bylo Tribunálem pozastaveno. Usnesením ze dne 30. října 2008 (8) Tribunál odložil provádění přílohy VII kapitoly A bodu 2.3 písm. b) podbodu iii), bodu 2.3 písm. d) a bodu 4 nařízení (ES) č. 999/2001 ve znění nařízení (ES) č. 746/2008 do vyhlášení rozsudku ve věci T-257/07 v hlavním řízení.

(8)	Rozsudkem ze dne 9. září 2011 ve věci T-257/07 (9) Tribunál zamítl žádost Francie o zrušení nařízení (ES) č. 746/2008 a zrušil odklad použití ustanovení přílohy VII kapitoly A nařízení (ES) č. 999/2001.

(9)

Dne 28. listopadu 2011 podala Francie ve věci C-601/11 P (10) kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ve věci T-257/07, ve kterém žádala, aby soud zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-257/07 a vydal ve sporu konečné rozhodnutí, kterým bude zrušeno nařízení Komise (ES) č. 746/2008, nebo vrátil věc Tribunálu.

(10)

Je vhodné objasnit velmi složitou konstrukci možností a odchylek řízení pro tlumení a eradikaci klasické klusavky u ovcí a koz stanovených v příloze VII nařízení (ES) č. 999/2001. Příloha VII by měla pro nakažená stáda ovcí a koz stanovit pouze tři možnosti, a to možnost 1 pro odstranění všech zvířat, možnost 2 pro odstranění pouze vnímavých zvířat a možnost 3, při níž není odstranění zvířat povinné.

(11)

Opatření, která se použijí při každé z těchto tří možností, by měla být přepracována s cílem usnadnit srovnávání mezi těmito možnostmi a zlepšit povědomí o jejich důsledcích pro jednotlivá hospodářství. Vzhledem k tomu, že možnost 1 a možnost 2 zahrnují přísná eradikační opatření, která zlepšují tlumení nákazy, měla by být opatření následující po eradikaci v rámci možnosti 1 a možnosti 2 pružnější než v případě možnosti 3.

(12)

Je nutné vyjasnit podmínky, za kterých mohou být opatření k odstranění stanovená v možnosti 2 odložena. Je vhodné umožnit krátkodobý odklad v trvání nejvýše tří měsíců v souvislosti se zohledněním období bahnění. Dlouhodobý odklad však může být odůvodněn pouze potřebou získat více času na zvýšení úrovně genetické odolnosti vůči klasické klusavce v daném hospodářství. Vzhledem k tomu, že genetická odolnost vůči klasické klusavce byla dosud prokázána pouze u ovcí, neměl by být dlouhodobý odklad povolen u stád, v nichž se vyskytují pouze kozy. Tam, kde je povolen, by měl být omezen na dobu tří let za určitých podmínek.

(13)

Pokud je v hospodářstvích s chovem ovcí místního plemene ohroženého upuštěním od jeho využívání potvrzena klasická klusavka, měla by opatření následující po eradikaci stanovená v příloze VII nařízení (ES) č. 999/2001 vzít v úvahu, že je obtížné zavést a využívat pouze odolné ovce nebo zárodečné produkty ovcí téhož ohroženého plemene. V tomto konkrétním případě by mělo být členským státům umožněno použít pružnější pravidla pro genotyp chovných zvířat a zárodečných produktů zaváděných a používaných v hospodářstvích.

(14)

Společné stanovisko EFSA a ECDC naznačuje možnost, že by netypická klusavka mohla být nakažlivá jen mírně nebo vůbec. Toto zjištění se opírá převážně o nedostatek statistických rozdílů pozorované četnosti netypické klusavky/Nor98 mezi obecnou populací a stády, kde byl zjištěn pozitivní případ. Opatření týkající se omezení pohybu ovcí a koz u potvrzeného netypického případu klusavky již proto nejsou odůvodněná. Měl by však být zachován zvýšený dohled nad těmito stády za účelem získání více vědeckých údajů o netypické klusavce. Tato změna přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001 je v souladu s budoucí možnou politikou předpokládanou v bodě 2.4.3 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE) – Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii na období 2010–2015 (11).

(15)

Účast v šlechtitelských programech byla doposud omezena na stáda ovcí s vysokou genetickou hodnotou. Pokud byly šlechtitelské programy použity, byly účinné při zvyšování odolnosti vůči klasické klusavce u populací ovcí s vysokou genetickou hodnotou. Zdá se však, že rozšíření dědičného faktoru (alely) nesoucího odolnost bylo v běžné produkční populaci až dosud omezené. Příloha VII kapitola C nařízení (ES) č. 999/2001 by měla umožnit určování genotypu u plemenných beranů ze stád, která se neúčastní šlechtitelského programu, s cílem usnadnit větší šíření faktoru odolnosti vůči klasické klusavce v produkční populaci.

(16)

Příloha VIII kapitola A nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví podmínky obchodu se živými zvířaty, spermatem a embryi uvnitř Unie. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, společné stanovisko EFSA a ECDC naznačuje, že netypická klusavka by mohla být nakažlivá jen mírně nebo vůbec. Na obchod uvnitř Unie by se tedy mělo vztahovat zrušení všech opatření týkajících se omezení pohybu ovcí a koz u potvrzeného případu netypické klusavky. Tento postoj je podpořen také skutečností, že Kodex zdraví suchozemských živočichů odhlasovaný v roce 2010 na 78. generálním zasedání Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) nedoporučuje žádné omezení obchodu s ohledem na netypickou klusavku.

(17)

Pravidla stanovená v příloze VIII nařízení (ES) č. 999/2001 týkající se obchodu s ovcemi a kozami a jejich spermatem a embryi uvnitř Unie by měla být co nejvíce uvedena do souladu s normami OIE, aby nebránila členským státům se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klasické klusavky prohlásit status dané země jako zemi prostou klasické klusavky v souladu s podmínkami stanovenými v kodexu OIE. Změněná ustanovení o obchodu uvnitř Unie by však neměla nepříznivě ovlivnit stávající obchodní toky uvnitř Unie mezi členskými státy, v nichž vnitrostátní program na tlumení klasické klusavky schválen nebyl.

(18)

Za tímto účelem, a jak se navrhuje v bodě 2.4.3 Druhého plánu boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE), by měl být v příloze VIII nařízení (ES) č. 999/2001 stanoven rámec umožňující členským státům stanovit oficiální režim uznávání statusu klasické klusavky v hospodářstvích. Možnost zapojení hospodářství do obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Unie s ohledem na klasickou klusavku by měla být stanovena podle jejího statusu klasické klusavky.

(19)

V příloze VIII nařízení (ES) č. 999/2001 by měl být stanoven dvoustupňový systém statusu klasické klusavky v hospodářstvích. Status zanedbatelného rizika, který z technického hlediska odpovídá statusu hospodářství prostého klusavky stanovenému v článku 14.9.5. Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE a je založený na souladu s úplným seznamem požadavků OIE nejméně po dobu sedmi let (v souladu s pravidlem stanoveným v článku 6a a v příloze VII nařízení (ES) č. 999/2001, které podporuje rozvoj odolných genotypů u ovcí, návrh však uznává jako platnou možnost i genotyp ARR/ARR), by měl být vyžadován u přepravy zvířat pro plemenitbu a chov do členských států se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klasické klusavky. Zvířata pro chov určená do jiných členských států by měla pocházet pouze z hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky na základě souladu s kratším seznamem požadavků na dobu nejméně tří let, jak je tomu v současné době.

(20)

Vzhledem k tomu, že je obtížné prokázat, že území nebo část území členského státu je prosté tak komplexní nemoci, jako je klasická klusavka, která se vyznačuje dlouhou inkubační dobou, neexistencí jakékoli diagnostické metody in vivo a variabilní individuální vnímavostí zvířat v závislosti na jejich genetickém profilu, by se měl pojem „členský stát prostý klasické klusavky“ v příloze VIII nařízení (ES) č. 999/2001 nahradit pojmem „členský stát nebo oblast členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky“. Podmínky pro uznání členského státu nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky by také měly být aktualizovány a do značné míry uvedeny do souladu s doporučeními uvedenými v článku 14.9.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE.

(21)

Vzhledem k tomu, že příloha VIII nařízení (ES) č. 999/2001 by měla pokrýt všechny obchodní aspekty týkající se klasické klusavky, a vzhledem k tomu, že navrhované vytvoření oficiálního systému pro uznávání statusu klasické klusavky v hospodářstvích představuje vhodný základ pro stanovení diferencovaných záruk u zvířat, s nimiž má být obchodováno s členskými státy se schváleným vnitrostátním plánem tlumení klasické klusavky a s ostatními členskými státy, měla by uvedená příloha obsahovat také seznam členských států se schváleným vnitrostátním plánem tlumení klasické klusavky.

(22)

Příloha IX kapitola C nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro dovoz produktů živočišného původu pocházejících ze skotu, ovcí a koz, zejména želatiny určené k lidské spotřebě. Příloha IX kapitola D oddíl A nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro dovoz vedlejších produktů živočišného původu pocházejících ze skotu, ovcí a koz a z nich získaných produktů, zejména želatiny určené k použití jako složka krmiva, do Unie. Vzhledem k tomu, že kolagen určený pro výrobu potravin nebo krmiv se vyrábí ze stejných surovin jako želatina, měly by být dovozní podmínky pro kolagen určený pro výrobu potravin nebo krmiv v souladu s podmínkami stanovenými pro želatinu určenou pro totéž použití.

(23)

Příloha IX kapitola D oddíl B nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví zvláštní potvrzení, která mají doprovázet dovoz některých vedlejších produktů živočišného původu ze skotu, ovcí a koz a z nich získaných produktů do Unie. Tato potvrzení by měla být změněna tak, aby se použila také na produkty zpracované ve třetí zemi klasifikované jako země s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE, které jsou vyrobeny ze smíšeného materiálu pocházejícího z této třetí země, jakož i ze třetí země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE. Zvláštní potvrzení o dovozu produktů obsahujících mléko ovcí a koz, které jsou určeny pro krmení hospodářských zvířat, by mělo být rovněž změněno tak, aby lépe odráželo omezení platná pro obchod s těmito produkty uvnitř Unie.

(24)

Příloha IX kapitoly E a H nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro dovoz ovcí a koz a ovčího a kozího spermatu a embryí do Unie. Tato pravidla pro dovoz by měla být aktualizována tak, aby odrážela podmínky pro obchodování v rámci Unie stanovené v příloze VIII nařízení (ES) č. 999/2001 včetně obecných předpokladů, pokud jde o dohled nad klasickou klusavkou a její eradikaci uvedené v přílohách III a VII nařízení (ES) č. 999/2001, jakož i ustanovení o zákazu krmení stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 999/2001.

(25)

Příloha X nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví metody analýzy použitelné pro testování TSE u skotu, ovcí a koz. Společné stanovisko EFSA a ECDC uvedlo, že původce netypické BSE typu L má významný zoonotický potenciál (přenos ze zvířete na člověka), který se jeví jako podobný nebo dokonce vyšší než u původce klasické BSE. Případy netypické BSE typu L a typu H byly identifikovány v několika zemích po celém světě a EFSA uvedla, že neobvykle vysoké stáří všech zjištěných případů H-BSE a L-BSE a jejich zdánlivě nízká prevalence v populaci by mohla naznačovat, že tyto netypické formy BSE vznikají spontánně. Za účelem získání více informací o netypické BSE je nutné shromáždit více relevantních údajů.

(26)

Za tímto účelem je třeba vyžadovat, aby byl materiál ze všech budoucích případů BSE potvrzených v Unii podroben diskriminačním testům, které umožňují přesnou identifikaci původce, tedy klasické BSE, netypické BSE typu L a netypické BSE typu H. Vzhledem k tomu, že některé členské státy a třetí země již zveřejnily údaje o fenotypu nedávných případů BSE, které se v nich vyskytly, mělo by být v příloze X kapitole C nařízení (ES) č. 999/2001 nařízeno povinné diskriminační testování budoucích potvrzených případů BSE v Unii.

(27)	Příloha X kapitola C bod 4 nařízení (ES) č. 999/2001 uvádí seznam zrychlených testů schválených pro dohled nad TSE u skotu, ovcí a koz.

(28)

Vzhledem k tomu, že se dvě následující zkušební soupravy pro zrychlené testy užívané pro dohled nad BSE u skotu již nevyrábějí, jak potvrdily dopisy od společnosti Enfer Scientific ze dne 21. srpna 2012 a společnosti Roche Diagnostics GmbH ze dne 31. srpna 2012, měly by být odstraněny ze seznamu zrychlených testů uvedených v příloze X kapitole C bodě 4: Enfer test & Enfer TSE Kit verze 2.0, automatizovaná příprava vzorku; Roche Applied Science PrionScreen.

(29)	Jelikož členské státy potřebují dostatek času k tomu, aby mohly přizpůsobit své vnitrostátní pokyny novým požadavkům zavedeným tímto nařízením, mělo by se toto nařízení použít od 1. července 2013.

(30)	Nařízení (ES) č. 999/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(2) EFSA Journal 2011;9(1):1945.

(3) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2012.

(4) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33.

(5) Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 8.

(6) Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 11.

(7) Úř. věst. C 283, 24.11.2007, s. 28.

(8) Úř. věst. C 327, 20.12.2008, s. 26.

(9) Úř. věst. C 311, 22.10.2011, s. 33.

(10) Úř. věst. C 80, 17.3.2012, s. 5.

(11) KOM(2010) 384 v konečném znění.

PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

(1)

V příloze I se bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

a)	„původním případem BSE“ případ bovinní spongiformní encefalopatie, u nějž se jasně neprokázalo, že je zapříčiněn nákazou před dovozem živého zvířete;

„kohortou“ skupina skotu, kam patří jak:

i)	zvířata narozená ve stejném stádu jako postižený kus skotu do 12 měsíců před datem narození postiženého kusu skotu nebo po něm, tak

ii)	zvířata, která v jakémkoliv období během prvního roku svého života byla chována spolu s postiženým kusem skotu během prvního roku jeho života;

c)	„indexovým případem“ první zvíře v hospodářství nebo v epizootologicky definované skupině, u něhož se potvrdila nákaza TSE;

d)	„TSE u malých přežvýkavců“ případ přenosné spongiformní encefalopatie zjištěný u ovce nebo kozy potvrzujícím testem na abnormální protein PrP;

e)	„případem klusavky“ potvrzený případ přenosné spongiformní encefalopatie u ovce nebo kozy, při kterém byla vyloučena diagnóza BSE v souladu s kritérii stanovenými v technické příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců (1);

f)	„klasickým případem klusavky“ potvrzený případ klusavky klasifikovaný jako klasický v souladu s kritérii stanovenými v odborné příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců;

g)	„netypickým případem klusavky“ potvrzený případ klusavky rozlišitelný od klasické klusavky v souladu s kritérii stanovenými v odborné příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců;

h)	„genotypem prionového proteinu“ u ovcí kombinace dvou alel popsaná v příloze I bodě 1 rozhodnutí Komise 2002/1003/ES (2);

i)	„případem BSE“ případ BSE potvrzený v národní referenční laboratoři v souladu s metodami a protokoly uvedenými v příloze X kapitole C bodě 3.1 písm. a) a b);

j)	„klasickým případem BSE“ případ BSE klasifikovaný jako takový v souladu s kritérii stanovenými metodou referenční laboratoře Evropské unie o klasifikaci izolátů TSE ze skotu (3);

k)	„netypickým případem BSE“ případ BSE, který nelze klasifikovat jako klasický případ BSE v souladu s kritérii stanovenými metodou referenční laboratoře Evropské unie o klasifikaci izolátů TSE ze skotu;

„ovcemi a kozami staršími 18 měsíců“ ovce a kozy:

i)	jejichž stáří je potvrzeno na základě evidence nebo dokladů o přesunu podle čl. 3 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení Rady (ES) č. 21/2004 (4), nebo

ii)	které mají více než 2 trvalé řezáky prořezané v dásni.

(2)

V příloze III se kapitola A mění takto:

V části I se bod 2 nahrazuje tímto:

„2. Dohled nad zvířaty poraženými pro lidskou spotřebu

2.1.

Na BSE se testuje veškerý skot starší 24 měsíců, pokud byla provedena:

—	nucená porážka v souladu s přílohou III oddílem I kapitolou VI bodem 1 nařízení (ES) č. 853/2004 (5), nebo

—	prohlídka před porážkou s připomínkami týkajícími se nehod, závažných fyziologických a funkčních problémů nebo příznaků v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou II částí B bodem 2 nařízení (ES) č. 854/2004 (6).

2.2.	Na BSE se testuje veškerý zdravý skot starší 30 měsíců normálně poražený pro lidskou spotřebu.

Část II se mění takto:

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2. Dohled nad ovcemi a kozami poraženými pro lidskou spotřebu

a)	Členské státy, v nichž populace bahnic a připuštěných jehnic přesahuje 750 000 zvířat, testují každoročně vzorky odebrané od nejméně 10 000 ovcí poražených pro lidskou spotřebu v souladu s pravidly pro odběr vzorků uvedenými v bodě 4.

b)	Členské státy, v nichž populace koz, které již měly kůzlata, a připuštěných koz přesahuje 750 000 zvířat, testují každoročně vzorky odebrané od nejméně 10 000 koz poražených pro lidskou spotřebu v souladu s pravidly pro odběr vzorků uvedenými v bodě 4.

Členský stát může nahradit nejvýše:

—	50 % svého minimálního rozsahu odběru vzorků ovcí a koz poražených pro lidskou spotřebu stanoveného v písmenech a) a b) testováním mrtvých ovcí nebo koz starších 18 měsíců v poměru jedna ku jedné a doplňkově k minimálnímu rozsahu odběru vzorků stanovenému v bodě 3,

—	10 % svého minimálního rozsahu odběru vzorků stanoveného v písmenech a) a b) testováním ovcí nebo koz starších 18 měsíců usmrcených v rámci kampaně eradikace nákazy v poměru jedna ku jedné.“

ii)

bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. Dohled v hospodářstvích v souladu s opatřeními pro tlumení a eradikaci TSE

Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace v souladu s přílohou VII kapitolou B částí 2 bodem 2.2.1. a bodem 2.2.2. písm. b) nebo c) se testují na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. písm. b) na základě výběru prostého namátkového vzorku, jehož rozsah je uveden v této tabulce.

Počet zvířat starších 18 měsíců, která byla usmrcena za účelem likvidace ve stádě	Minimální rozsah odběru vzorků
70 nebo méně	Všechna zvířata vyhovující podmínkám
80	68
90	73
100	78
120	86
140	92
160	97
180	101
200	105
250	112
300	117
350	121
400	124
450	127
500 nebo více	150“

(3)

Příloha VII se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

TLUMENÍ A ERADIKACE PŘENOSNÝCH SPONGIFORMNÍCH ENCEFALOPATIÍ

KAPITOLA A

Opatření při podezření na výskyt tse u ovcí a koz

Jestliže je v některém hospodářství v daném členském státě podezření na TSE u ovce nebo kozy a dokud nejsou k dispozici výsledky potvrzujících vyšetření, vztahuje se na všechny ostatní ovce a kozy z tohoto hospodářství úřední omezení přesunů.

Existují-li důkazy, že hospodářství, kde bylo zvíře přítomno při podezření na TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde mohlo být zvíře vystaveno TSE, může členský stát na základě dostupných epizootologických informací rozhodnout o úředním dohledu nad ostatními hospodářstvími nebo pouze nad hospodářstvím, kde bylo zvíře vystaveno nákaze.

Mléko a mléčné výrobky získané z ovcí a koz z hospodářství podrobeného úřednímu dohledu, které se v tomto hospodářství nacházejí ode dne, kdy vzniklo podezření na přítomnost TSE, až do zpřístupnění výsledků potvrzujících vyšetření, se smí používat pouze v rámci uvedeného hospodářství.

KAPITOLA B

Opatření po potvrzení výskytu tse u skotu, ovcí a koz

Vyšetřování uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. b) musí zjistit:

v případě skotu:

—	všechny další přežvýkavce v hospodářství zvířete, u něhož byla nákaza potvrzena,

—	v případě, kdy byla nákaza potvrzena u samice, její potomky narozené v období dvou let před klinickým projevem nákazy nebo po něm,

—	všechna zvířata z kohorty zvířete, u něhož byla nákaza potvrzena,

—	možný původ nákazy,

—	další zvířata v hospodářství zvířete, u něhož byla nákaza potvrzena, nebo v jiných hospodářstvích, která se mohla nakazit původcem TSE nebo mohla být vystavena stejnému krmivu či zdroji kontaminace,

—	přesun potenciálně kontaminovaného krmiva, jiného materiálu nebo jakýchkoliv jiných prostředků přenosu, které mohly přenést původce TSE do nebo z dotyčného hospodářství;

v případě ovcí a koz:

—	všechny přežvýkavce jiné než ovce a kozy v hospodářství zvířete, u něhož byla nákaza potvrzena,

—	pokud jsou identifikovatelní, rodiče a v případě samic všechna embrya, vajíčka a poslední potomky samice, u níž byla nákaza potvrzena,

—	všechny další ovce a kozy v hospodářství zvířete, u něhož byla nákaza potvrzena, kromě těch, které jsou uvedeny ve druhé odrážce,

—	možný původ nákazy a určení dalších hospodářství, kde jsou zvířata, embrya nebo vajíčka, která se mohla nakazit původcem TSE nebo mohla být vystavena stejnému krmivu či zdroji kontaminace,

—	přesun potenciálně kontaminovaného krmiva, jiného materiálu nebo jakýchkoliv jiných prostředků přenosu, které mohly přenést původce TSE do nebo z dotyčného hospodářství.

Opatření stanovená v čl. 13 odst. 1 písm. c) musí obsahovat alespoň následující:

2.1.

V případě potvrzení BSE u skotu usmrcení a úplnou likvidaci skotu zjištěného ve vyšetřování, na které odkazuje druhá a třetí odrážka bodu 1 písm. a); členský stát se však může rozhodnout:

—	neusmrtit a nelikvidovat zvířata z kohorty uvedené v bodě 1 písm. a) třetí odrážce, jestliže byly předloženy důkazy, že tato zvířata neměla přístup ke stejnému krmivu jako postižené zvíře,

—	odložit usmrcení a likvidaci zvířat v kohortě uvedené v bodě 1 písm. a) třetí odrážce do konce jejich produktivního života za předpokladu, že to jsou býci nepřetržitě chovaní v inseminační stanici a lze zajistit, že po smrti budou zcela zlikvidováni.

2.2.

V případě potvrzení TSE u ovce nebo kozy:

2.2.1.

V případě, že nelze vyloučit BSE

Okamžité usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé až páté odrážce, pokud nelze vyloučit BSE na základě výsledků kruhového testu provedeného v souladu s metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2 písm. c).

Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace se testují na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2., podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.

U všech, nejvýše však u 50 ovcí se určuje genotyp prionového proteinu.

Mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení, že nelze vyloučit BSE, do dne úplné likvidace zvířat, musí být odstraněny v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (7).

Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat se na hospodářství použijí podmínky uvedené v bodě 3.

2.2.2.

V případech, kdy lze vyloučit BSE a netypickou klusavku

Je-li vyloučena BSE a netypická klusavka v souladu s laboratorními metodami a protokoly uvedenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. písm. c), podléhá hospodářství podmínkám uvedeným v písmenu a) a podle rozhodnutí členského státu odpovědného za hospodářství buď podmínkám možnosti 1 uvedeným v písmenu b), možnosti 2 uvedeným v písmenu c) nebo možnosti 3 uvedeným v písmenu d):

mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci nebo porážce, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení případu TSE do dne provedení opatření, která mají být použita v hospodářství podle písmene b) a c), nebo získané z nakaženého stáda až do doby zrušení všech omezení stanovených v písmenu d) a v bodě 4, se nesmí používat pro krmení přežvýkavců, s výjimkou krmení přežvýkavců v rámci daného hospodářství.

Uvádění takového mléka a mléčných výrobků na trh jako krmivo pro nepřežvýkavce se omezuje na území členského státu odpovědného za hospodářství.

Obchodní doklad doprovázející zásilku takového mléka a mléčných výrobků a jakýkoli obal obsahující takové zásilky musí být zřetelně označen slovy: „nesmí být používáno pro krmení přežvýkavců“.

Používání a skladování krmiv obsahujících takové mléko a mléčné výrobky je v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci, zakázáno.

Volně ložená krmiva obsahující takové mléko a mléčné výrobky se přepravují dopravními prostředky, které současně nepřepravují krmiva pro přežvýkavce.

Jsou-li takové dopravní prostředky následně použity pro přepravu krmiv pro přežvýkavce, musí být důkladně vyčištěny, aby se zabránilo křížové kontaminaci, v souladu s postupem schváleným členským státem odpovědným za hospodářství;

možnost 1 – usmrcení a úplná likvidace všech zvířat

Okamžité usmrcení a úplná likvidace všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce.

Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace jsou vyšetřena na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.

U všech, nejvýše však u 50 ovcí se určuje genotyp prionového proteinu.

Odchylně od podmínek uvedených v prvním odstavci možnosti 1 se mohou členské státy rozhodnout, že místo toho provedou opatření uvedená v podbodě i) nebo ii):

nahradit okamžité usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat jejich porážkou pro lidskou spotřebu, pokud:

—	zvířata jsou poražena pro lidskou spotřebu na území členského státu odpovědného za hospodářství,

—	všechna zvířata, která jsou starší 18 měsíců a která jsou poražená pro lidskou spotřebu, jsou vyšetřena na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.;

ii)	udělit jehňatům a kůzlatům mladším tří měsíců výjimku z okamžitého usmrcení a úplné likvidace, pokud jsou poražena pro lidskou spotřebu nejpozději při dosažení stáří tří měsíců.

Do usmrcení a úplné likvidace všech zvířat nebo jejich porážky pro lidskou spotřebu se pro hospodářství, kde bylo rozhodnuto o uplatnění možnosti 1, použijí opatření uvedená v bodě 2.2.2. písm. a) a v bodě 3.4. písm. b) třetí a čtvrté odrážce.

Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat nebo jejich porážce pro lidskou spotřebu se pro hospodářství, kde bylo rozhodnuto o uplatnění možnosti 1, použijí podmínky uvedené v bodě 3;

možnost 2 – usmrcení a úplná likvidace pouze vnímavých zvířat

Určování genotypu prionového proteinu u všech ovcí nacházejících se v hospodářství, po němž následuje okamžité usmrcení a úplná likvidace všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce, s výjimkou:

—	plemenných beranů genotypu ARR/ARR,

—	chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ a, jestliže jsou tyto chovné bahnice v době vyšetřování březí, následně narozených jehňat, jestliže jejich genotyp splňuje požadavky této odrážky,

—	ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR, které jsou určeny výhradně na porážku pro lidskou spotřebu,

—	jehňat a kůzlat mladších tří měsíců, pokud jsou poražena pro lidskou spotřebu nejpozději do dosažení stáří tří měsíců, a tato výjimka je založena na rozhodnutí členského státu odpovědného za hospodářství. U těchto jehňat a kůzlat není povinné určovat genotyp.

Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace jsou testována na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.

Odchylně od podmínek uvedených v prvním odstavci možnosti 2 se mohou členské státy rozhodnout, že místo toho provedou opatření uvedená v podbodech i), ii) nebo iii):

nahradit usmrcení a úplnou likvidaci zvířat uvedených v prvním odstavci možnosti 2 porážkou pro lidskou spotřebu, pokud:

—	jsou zvířata poražena pro lidskou spotřebu na území členského státu odpovědného za hospodářství,

—	všechna zvířata, která jsou starší 18 měsíců a která jsou poražena pro lidskou spotřebu, jsou testována na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.;

ii)

odložit určování genotypu a následné usmrcení a úplnou likvidaci nebo porážku zvířat uvedených v prvním odstavci možnosti 2 pro lidskou spotřebu o období nepřekračující tři měsíce v případech, kdy se indexový případ potvrdí krátce před začátkem období bahnění, pokud jsou bahnice, kozy a jejich novorozená mláďata po celé toto období chována izolovaně od ovcí a koz z jiných hospodářství;

iii)

odložit usmrcení a úplnou likvidaci nebo porážku zvířat uvedených v prvním odstavci možnosti 2 pro lidskou spotřebu maximálně o období tří let ode dne potvrzení indexového případu u stád ovcí a u hospodářství, kde jsou ovce a kozy chovány společně. Uplatňování odchylky stanovené v tomto podbodě je omezeno na případy, kdy členský stát odpovědný za hospodářství dospěje k závěru, že epizootologickou situaci nelze řešit bez usmrcení příslušných zvířat, ale že to nemůže být provedeno ihned z důvodu nízké úrovně odolnosti populace ovcí v hospodářství i s ohledem na zvážení jiných okolností včetně ekonomických faktorů. Plemenní berani jiní než berani genotypu ARR/ARR musí být neprodleně usmrceni nebo vykastrováni a musí být zavedena veškerá možná opatření, jejichž cílem je rychlé vybudování genetické odolnosti populace ovcí v hospodářství, včetně rozumné plemenitby a utrácení bahnic s cílem zvýšit frekvenci alely ARR a eliminovat alelu VRQ. Členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby počet zvířat, která mají být usmrcena na konci období odkladu, nebyl větší než bezprostředně po potvrzení indexového případu.

Do usmrcení a úplné likvidace nebo porážky zvířat uvedených v prvním odstavci možnosti 2 pro lidskou spotřebu se na hospodářství, kde bylo rozhodnuto o uplatnění možnosti 2, použijí tato opatření: bod 2.2.2. písm. a), bod 3.1., bod 3.2. písm. a) a b), bod 3.3. a bod 3.4. písm. a) první a druhá odrážka, bod 3.4 písm. b) první, třetí a čtvrtá odrážka a bod 3.4 písm. c). Pokud se však členský stát odpovědný za hospodářství rozhodne odložit usmrcení a úplnou likvidaci zvířat nebo jejich porážku pro lidskou spotřebu v souladu s podbodem iii), použijí se místo toho na hospodářství opatření bodu 2.2.2. písm. a) a bodů 4.1. až 4.6.

Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat uvedených v prvním odstavci možnosti 2 nebo jejich porážce pro lidskou spotřebu se pro hospodářství, kde bylo rozhodnuto o uplatnění možnosti 2, použijí podmínky uvedené v bodě 3;

možnost 3 – usmrcení a úplná likvidace zvířat nejsou povinné

Členský stát může rozhodnout, že nebude usmrcovat a úplně likvidovat zvířata zjištěná ve vyšetřování, na které odkazuje bod 1 písm. b) druhá a třetí odrážka, pokud jsou splněna kritéria stanovená alespoň v jedné z následujících čtyř odrážek:

—	je obtížné nahradit ovce genotypů povolených podle bodu 3.2. písm. a) a b),

—	výskyt alely ARR u plemene nebo v hospodářství je nízký,

—	pokud se dospěje k závěru, že je to nutné, aby se předešlo příbuzenské plemenitbě,

—	pokud členský stát dospěje na základě rozumného zvážení všech epizootologických činitelů k závěru, že je to nutné.

Členské státy umožňující využití možnosti 3 při řízení ohnisek klasické klusavky vedou záznamy o důvodech a kritériích, z nichž vycházela jednotlivá rozhodnutí o uplatnění.

Pokud se v hospodářství, které využívá možnosti 3, zjistí další případy klasické klusavky, členský stát znovu posoudí opodstatněnost důvodů a kritérií, z nichž vycházelo rozhodnutí uplatnit možnost 3. Pokud dospěje k závěru, že použití možnosti 3 nezajistí řádné tlumení ohniska, změní členský stát řízení daného hospodářství z možnosti 3 buď na možnost 1, nebo na možnost 2, jak je stanoveno v písmenech b) a c).

U všech, nejvýše však 50, ovcí se určuje genotyp prionového proteinu ve lhůtě tří měsíců ode dne potvrzení indexovaného případu klasické klusavky.

Podmínky uvedené v bodě 2.2.2. písm. a) a v bodě 4 se okamžitě použijí na hospodářství, kde bylo rozhodnuto o použití možnosti 3.

2.2.3.

V případech, kdy se potvrdí netypická klusavka

Pokud je případ TSE potvrzený v hospodářství případem netypické klusavky, vztahuje se na hospodářství následný intenzivnější protokol sledování TSE po dva roky ode dne zjištění posledního netypického případu klusavky: všechny ovce a kozy starší 18 měsíců poražené pro lidskou spotřebu a všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které uhynuly nebo byly usmrceny v hospodářství, musí být vyšetřeny na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Pokud je během dvouletého období intenzivnějšího sledování TSE uvedeného v prvním odstavci potvrzen případ jiné TSE než netypické klusavky prvním odstavci, vztahují se na hospodářství opatření podle bodu 2.2.1 nebo bodu 2.2.2.

2.3.

Jestliže bylo zvíře nakažené TSE přivedeno z jiného hospodářství:

a)	může členský stát na základě anamnézy nakaženého zvířete rozhodnout, že uplatní eradikační opatření kromě nebo namísto v hospodářství, kde byla nákaza potvrzena, i v hospodářství původu;

b)	v případě půdy používané ke společné pastvě více než jednoho stáda může členský stát na základě rozumného zvážení všech epizootologických činitelů rozhodnout, že uplatnění eradikačních opatření omezí na jediné stádo;

tam, kde se v jednom hospodářství chová více než jedno stádo, může členský stát rozhodnout, že omezí uplatnění eradikačních opatření na stádo, kde byla TSE potvrzena, za předpokladu, že bylo ověřeno, že stáda byla chována izolovaně a že šíření nákazy mezi stády přímým nebo nepřímým stykem je nepravděpodobné.

Po usmrcení a úplné likvidaci nebo porážce všech zvířat zjištěných v hospodářství pro lidskou spotřebu v souladu s bodem 2.2.1., s bodem 2.2.2. písm. b) nebo s bodem 2.2.2. písm. c) platí, že:

3.1.

Na hospodářství se musí vztahovat intenzivnější protokol sledování TSE včetně vyšetření na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. u všech těchto zvířat starších 18 měsíců s výjimkou ovcí genotypu ARR/ARR:

a)	zvířata, která byla chována v hospodářství v době potvrzení případu TSE v souladu s bodem 2.2.2. písm. c) a která byla poražena pro lidskou spotřebu;

b)	zvířata, která uhynula nebo byla usmrcena v hospodářství, avšak nebyla usmrcena v rámci kampaně eradikace nákazy.

3.2.

Do hospodářství smějí být přivedena jen tato zvířata:

a)	samci ovcí genotypu ARR/ARR;

b)	samice ovcí nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ;

c)	kozy za předpokladu, že po likvidaci chovu bylo provedeno vyčištění a dezinfekce všech ustájovacích prostor zvířat na pozemku.

3.3.

V hospodářství se smějí používat jen tyto zárodečné produkty plemenných beranů a ovcí:

a)	samci ovcí genotypu ARR/ARR;

b)	sperma beranů genotypu ARR/ARR;

c)	embrya nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ.

3.4.

Přesun zvířat z hospodářství je povolen buď za účelem likvidace, nebo podléhá těmto podmínkám:

za jakýmkoli účelem včetně chovu mohou být z hospodářství přesunuta tato zvířata:

—	ovce ARR/ARR,

—	bahnice nesoucí jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ za předpokladu, že budou po uplatnění opatření v souladu s bodem 2.2.2. písm. c) nebo s bodem 2.2.2. písm. d) přesunuty do jiných hospodářství, na něž se vztahuje omezení,

—	kozy za předpokladu, že budou po uplatnění opatření v souladu s bodem 2.2.2. písm. c) nebo s bodem 2.2.2. písm. d) přesunuty do jiných hospodářství, na něž se vztahuje omezení;

z hospodářství mohou být přesunuta na přímou porážku pro lidskou spotřebu tato zvířata:

—	ovce nesoucí alespoň jednu alelu ARR,

—

kozy,

—	na základě rozhodnutí členského státu jehňata a kůzlata, která jsou v den porážky mladší tří měsíců,

—	všechna zvířata, když se členský stát rozhodne použít odchylky stanovené v bodě 2.2.2. písm. b) podbodě i) a v bodě 2.2.2. písm. c) podbodě i);

na základě rozhodnutí členského státu mohou být jehňata a kůzlata výhradně za účelem výkrmu před porážkou přesunuta do jediného jiného hospodářství nacházejícího se na jeho území s výhradou dodržení následujících podmínek:

—	hospodářství určení neobsahuje žádné ovce ani kozy jiné než ty, které jsou vykrmovány před porážkou,

—	v závěru výkrmu jsou jehňata a kůzlata pocházející z hospodářství, na něž se vztahují eradikační opatření, převezena přímo na jatka nacházející se na území téhož členského státu, kde jsou poražena nejpozději ve stáří dvanácti měsíců.

3.5.

Omezení uvedená v bodech 3.1. až 3.4. platí i nadále pro hospodářství:

a)	do dne dosažení statusu ARR/ARR u všech ovcí v hospodářství, pokud nejsou v hospodářství chovány žádné kozy; nebo

po dobu dvou let ode dne dokončení všech opatření podle bodu 2.2.1., bodu 2.2.2. písm. b) nebo bodu 2.2.2. písm. c), pokud nebyl během tohoto dvouletého období zjištěn žádný případ TSE s výjimkou netypické klusavky. Pokud je během tohoto dvouletého období potvrzen případ netypické klusavky, vztahují se na hospodářství rovněž opatření podle bodu 2.2.3.

V návaznosti na rozhodnutí uplatnit možnost 3 uvedenou v bodě 2.2.2 písm. d) nebo odchylku stanovenou v bodě 2.2.2 písm. c) podbodě (iii) se na hospodářství okamžitě použijí tato opatření:

4.1.

a)	zvířata, která byla poražena pro lidskou spotřebu;

b)	zvířata, která uhynula nebo byla usmrcena v hospodářství, avšak nikoli v rámci kampaně eradikace nákazy.

4.2.

Do hospodářství smějí být přivedeny jen tyto ovce:

a)	samci ovcí genotypu ARR/ARR;

samice ovcí nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ.

Odchylně od písmen a) a b) však členský stát může povolit, aby byla zvířata podle písmen c) a d) přivedena do hospodářství, pokud je plemeno chované v tomto hospodářství uvedeno daným státem na seznamu místních plemen ohrožených upuštěním od jejich využívání v souladu s přílohou IV nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (8) a výskyt alely ARR u tohoto plemene je nízký:

c)	samci ovcí nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ;

d)	samice ovcí nenesoucí žádnou alelu VRQ.

4.3.

V hospodářství se smějí používat jen tyto zárodečné produkty plemenných beranů a ovcí:

a)	samci ovcí genotypu ARR/ARR;

b)	sperma beranů genotypu ARR/ARR;

embrya nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ.

Odchylně od písmen a), b) a c) však členský stát může povolit, aby zárodečné produkty plemenných beranů a ovcí podle písmen d), e) a f) byly v hospodářství užívány, pokud je plemeno chované v tomto hospodářství uvedeno daným státem na seznamu místních plemen ohrožených upuštěním od jejich využívání v souladu s přílohou IV nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 a výskyt alely ARR u tohoto plemene je nízký:

d)	samci ovcí nesoucí alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ;

e)	sperma samců ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ;

f)	embrya nenesoucí žádnou alelu VRQ.

4.4.

Přesun zvířat z hospodářství je povolen buď za účelem likvidace, nebo podléhá těmto podmínkám:

a)	berani a bahnice genotypu ARR/ARR mohou být z hospodářství přesunuti za jakýmkoli účelem včetně chovu, pokud jsou přesunuti do jiných hospodářství, v nichž se uplatňují opatření v souladu s bodem 2.2.2. písm. c) nebo 2.2.2. písm. d);

přímo na porážku pro lidskou spotřebu mohou být z hospodářství přesunuta tato zvířata:

—	buď ovce nesoucí alespoň jednu alelu ARR a na základě rozhodnutí členského státu jehňata a kůzlata, která jsou v den porážky mladší tří měsíců,

—	nebo všechna zvířata, pokud se členský stát rozhodne uplatnit odchylku od možnosti 2 podle bodu 2.2.2. písm. c) podbodu iii) nebo od možnosti 3 podle bodu 2.2.2. písm. d);

na základě rozhodnutí členského státu mohou být výhradně za účelem výkrmu před porážkou přesunuta do jediného jiného hospodářství nacházejícího se na jeho území jehňata a kůzlata s výhradou dodržení následujících podmínek:

—	hospodářství určení nesmí obsahovat žádné jiné ovce ani kozy než ty, které jsou vykrmovány před porážkou,

—	v závěru výkrmu jsou jehňata a kůzlata pocházející z hospodářství, na něž se vztahují eradikační opatření, převezena přímo na jatka nacházející se na území téhož členského státu, kde jsou poražena nejpozději ve stáří dvanácti měsíců.

4.5.	Přesun zárodečných produktů z hospodářství podléhá těmto podmínkám: členský stát zajistí, aby z hospodářství nebylo odesíláno žádné sperma, embrya ani vajíčka.

4.6.	Společná pastva všech ovcí a koz v hospodářství s ovcemi a kozami z jiných hospodářství je v období bahnění ovcí a koz zakázána. V období bahnění ovcí a koz podléhá jejich společná pastva omezením, která stanoví členský stát na základě rozumného zvážení všech epizootologických činitelů.

4.7.

Omezení uvedená v bodě 2.2.2. písm. a) a v bodech 4.1. až 4.6. platí pro hospodářství po dobu dvou let od zjištění posledního případu TSE s výjimkou netypické klusavky u hospodářství, kde byla uplatněna možnost 3 stanovená v bodě 2.2.2. písm. d). Pokud je během tohoto dvouletého období potvrzen případ netypické klusavky, vztahují se na hospodářství rovněž opatření podle bodu 2.2.3.

V hospodářstvích, kde byla uplatněna odchylka od možnosti 2 uvedená v bodě 2.2.2. písm. c) podbodě iii) se použijí omezení uvedená v bodě 2.2.2. písm. a) a v bodech 4.1. až 4.6. až do doby úplné likvidace zvířat určených k usmrcení nebo do doby jejich porážky pro lidskou spotřebu v souladu s bodem 2.2.2. písm. c), po němž se použijí omezení stanovená v bodě 3.

KAPITOLA C

Minimální požadavky na šlechtitelský program zaměřený na odolnost vůči tse u ovcí podle článku 6 A

ČÁST 1

Všeobecné požadavky

Šlechtitelský program se soustředí na stáda s vysokou genetickou hodnotou podle přílohy I bodu 3 rozhodnutí Komise 2002/1003/ES.

Členské státy, které uplatňují šlechtitelský program, však mohou rozhodnout, že povolí odběr vzorků a určování genotypu pouze u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní.

Vytvoří se databáze obsahující přinejmenším tyto údaje:

a)	identitu, plemeno a počet zvířat ve všech stádech, která se účastní šlechtitelského programu;

b)	identifikaci jednotlivých zvířat, z nichž byl v rámci šlechtitelského programu odebrán vzorek, včetně plemenných beranů, z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní;

c)	výsledky všech testů genotypizace.

Vytvoří se systém jednotné certifikace, v němž bude genotyp každého zvířete, ze kterého byl v šlechtitelském programu odebrán vzorek, včetně plemenných beranů, z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, certifikován s odkazem na individuální identifikační číslo zvířete.

4.	Vytvoří se systém identifikace zvířat a vzorků, zpracování vzorků a dodávání výsledků, který sníží na minimum možnost lidského omylu. Účinnost tohoto systému bude podrobena pravidelným namátkovým kontrolám.

5.	Zjišťování genotypu z krve nebo jiných tkání odebraných pro účely šlechtitelského programu včetně vzorků plemenných beranů z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, se provádí v laboratořích, které byly v rámci daného šlechtitelského programu schváleny.

6.	Příslušný orgán členského státu může pomoci plemenářským spolkům zřídit genetické banky, které obsahují sperma, vajíčka a embrya takových genotypů prionového proteinu, u nichž je pravděpodobné, že se v důsledku šlechtitelského programu mohou stát vzácnými.

Šlechtitelský program se vypracuje pro každé plemeno s ohledem na:

a)	frekvence různých alel v plemeni;

b)	vzácnost plemene;

c)	předcházení příbuzenské plemenitbě nebo genetickému posunu.

ČÁST 2

Zvláštní pravidla pro stáda, která se účastní programu

1.	Šlechtitelský program je zaměřen na zvýšení frekvence alely ARR ve stádu a snížení výskytu alel, u nichž byl prokázán vliv na vnímavost vůči TSE.

Minimální požadavky na stáda, která se účastní programu, jsou tyto:

a)	všechna zvířata ve stádu, u nichž bude zjišťován genotyp, se jednotlivě a spolehlivě označí;

b)	u všech beranů určených k plemenitbě ve stádě se ještě před plemenitbou zjistí genotyp;

c)	každý samec s alelou VRQ se porazí nebo vykastruje do šesti měsíců po zjištění jeho genotypu; každé takové zvíře smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;

d)	samice s alelou VRQ smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;

e)	k plemenitbě ve stádě se nesmí použít jiní samci, včetně dárců spermatu užívaného k umělému oplodnění, než samci, kteří jsou certifikováni v rámci šlechtitelského programu.

3.	Členské státy mohou udělit odchylky od požadavků uvedených v bodě 2 písm. c) a d) za účelem ochrany plemen a znaků produkce.

4.	Členské státy informují Komisi o jakékoli odchylce udělené podle bodu 3 a o použitých kritériích.

ČÁST 3

Zvláštní opatření pro plemenné berany, z nichž jsou odebírány vzorky ve stádech, která se neúčastní šlechtitelského programu

1.	Berani, z nichž se mají odebrat vzorky, se jednotlivě a spolehlivě označí.

2.	Beran, u něhož je zjištěna alela VRQ, smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky.

ČÁST 4

Rámec pro uznání statusu odolnosti vůči TSE u stáda ovcí

Rámec pro uznání statusu odolnosti vůči TSE u stáda ovcí se použije k uznání statusu odolnosti vůči TSE u stád ovcí, která v důsledku účasti na šlechtitelském programu uvedeném v článku 6a splňují kritéria vyžadovaná daným programem.

Toto uznání se uděluje nejméně na těchto dvou úrovních:

a)	stáda úrovně I jsou stáda, která se skládají výhradně z ovcí genotypu ARR/ARR;

b)	stáda úrovně II jsou stáda, jejichž potomstvo pochází výhradně z beranů s genotypem ARR/ARR.

Členské státy mohou s ohledem na vnitrostátní požadavky udělit odchylku ohledně dalších úrovní.

Pravidelný namátkový odběr vzorků ovcí ze stád odolných vůči TSE se provádí:

a)	v hospodářství nebo na jatkách za účelem ověření genotypu;

b)	u stád úrovně I u zvířat starších 18 měsíců na jatkách pro účel testování na TSE podle přílohy III.

ČÁST 5

Zprávy, které členské státy poskytují Komisi

Členské státy, které zavedou vnitrostátní šlechtitelské programy s cílem provést výběr s ohledem na odolnost vůči TSE u své populace ovcí:

1.	oznámí Komisi požadavky těchto programů;

2.	předkládají Komisi výroční zprávu o jejich pokroku.

Zpráva za každý kalendářní rok se předkládá do 31. března následujícího roku.

(4)

V příloze VIII se kapitola A nahrazuje tímto:

„KAPITOLA A

Podmínky pro obchodování se živými zvířaty, spermatem a embryi uvnitř Unie

ODDÍL A

Podmínky, které se uplatní na ovce a kozy a jejich sperma a embrya

1. Hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky a kontrolovaným rizikem klasické klusavky:

1.1.

Členské státy mohou stanovit oficiální systém pro uznávání hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky a hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo na tento systém dohlížet.

Když tak učiní, vedou seznam hospodářství s chovem ovcí a koz se zanedbatelným rizikem a hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky.

1.2.

Hospodářství s chovem ovcí se statusem odolnosti vůči TSE úrovně I podle přílohy VII kapitoly C části 4 bodu 1 písm. a), kde nebyl po dobu nejméně sedmi let potvrzen případ klasické klusavky, může být uznáno jako hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky.

Hospodářství s chovem ovcí, hospodářství s chovem koz nebo hospodářství s chovem ovcí a koz může být rovněž uznáno jako hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky za předpokladu, že je po dobu nejméně sedmi let v souladu s těmito podmínkami:

a)	ovce a kozy jsou neustále identifikovány a jsou uchovávány záznamy umožňující dohledání hospodářství, kde se narodily;

b)	uchovávají se záznamy přesunů ovcí a koz do hospodářství a z hospodářství;

mohou být přivedeny pouze tyto ovce a kozy:

i)	ovce a kozy z hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky;

ii)	ovce a kozy z hospodářství, která splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) po dobu minimálně sedmi let, nebo nejméně po stejnou dobu jako hospodářství, kam mají být přivedeny;

iii)	ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

d)	hospodářství je podrobováno pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře zmocněného k tomuto účelu příslušným orgánem za účelem ověření dodržování ustanovení uvedených v písmenech a) až i), které mají být od 1. ledna 2014 prováděny alespoň jednou ročně;

e)	nebyl potvrzen žádný případ klasické klusavky;

všechny ovce a kozy starší 18 měsíců poražené pro lidskou spotřebu byly prohlédnuty úředním veterinárním lékařem a všechny ty, které vykazují příznaky chřadnutí, neurologické příznaky nebo ty, které byly odeslány na nucenou porážku, jsou laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Do 31. prosince 2013 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců uvedené v příloze III kapitole A části II bodě 3, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka pro lidskou spotřebu, laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Od 1. ledna 2014 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka pro lidskou spotřebu, laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Odchylně od podmínek stanovených v písm. f) druhém a třetím pododstavci se mohou členské státy rozhodnout, že použijí ustanovení písm. f) prvního pododstavce pro ovce a kozy starší 18 měsíců, jež nemají žádnou obchodní hodnotu a které jsou na konci produktivního života usmrceny a nikoli poraženy pro lidskou spotřebu.

Od 1. ledna 2014 musí být kromě podmínek uvedených v písmenech a) až f) splněny i tyto podmínky:

mohou být přinesena pouze tato ovčí a kozí embrya/oocyty:

embrya/oocyty od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo v hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují následující požadavky:

—	jsou neustále identifikována s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,

—	byla od narození chována v hospodářstvích, v nichž nebyl během jejich pobytu potvrzen žádný případ klasické klusavky,

—	v době odběru embryí/oocytů nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;

ii)	embrya/oocyty ovcí s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

může být přineseno pouze toto ovčí a kozí sperma:

sperma od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují následující požadavky:

—	jsou neustále identifikována s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,

—	v době odběru spermatu nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;

ii)	ovčí sperma od berana s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

i)	ovce a kozy v hospodářství nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami z hospodářství s nižším statusem, včetně společné pastvy.

1.3.

Hospodářství s chovem ovcí a/nebo koz může být uznáno jako hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky za předpokladu, že je po dobu nejméně tří let v souladu s těmito podmínkami:

a)	ovce a kozy jsou neustále identifikovány a jsou uchovávány záznamy umožňující zpětné dohledání hospodářství, kde se narodily;

b)	uchovávají se záznamy přesunů ovcí a koz do hospodářství a z hospodářství;

mohou být přivedeny pouze tyto ovce a kozy:

i)	ovce a kozy z hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky;

ii)	ovce a kozy z hospodářství, která splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) po dobu minimálně tří let, nebo nejméně po stejnou dobu jako hospodářství, kam mají být přivedeny;

iii)	ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

d)	hospodářství je podrobováno pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře zmocněného k tomuto účelu příslušným orgánem za účelem ověření dodržování ustanovení uvedených v písmenech a) až i), které mají být od 1. ledna 2014 prováděny alespoň jednou ročně;

e)	nebyl potvrzen žádný případ klasické klusavky;

všechny ovce a kozy starší 18 měsíců poražené pro lidskou spotřebu jsou prohlédnuty úředním veterinárním lékařem a všechny ty, které vykazují příznaky chřadnutí, neurologické příznaky nebo ty, které byly odeslány na nucenou porážku, jsou laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Do 31. prosince 2013 jsou všechny ovce a kozy starší 18 měsíců uvedené v příloze III kapitole A části II bodě 3, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů než porážka pro lidskou spotřebu, laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Od 1. ledna 2014 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů než porážka pro lidskou spotřebu, laboratorně testovány na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.

Od 1. ledna 2014 musí být kromě podmínek uvedených v písmenech a) až f) splněny tyto podmínky:

mohou být přinesena pouze tato ovčí a kozí embrya/oocyty:

embrya/oocyty od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo s kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují následující požadavky:

—	jsou neustále identifikována s cílem umožnit zpětné dohledání hospodářství, kde se narodila,

—	byla od narození chována v hospodářstvích, v nichž nebyl během jejich pobytu potvrzen žádný případ klasické klusavky,

—	v době odběru embryí/oocytů nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;

ii)	embrya/oocyty ovcí s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

může být přineseno pouze toto ovčí a kozí sperma:

sperma dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo s kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují následující požadavky:

—	jsou neustále identifikována s cílem umožnit zpětné dohledání hospodářství, kde se narodila,

—	v době odběru spermatu nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;

ii)	ovčí sperma berana s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

i)	ovce a kozy v hospodářství nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami z hospodářství s nižším statusem, včetně společné pastvy.

1.4.

Pokud se potvrdí případ klasické klusavky v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky nebo v hospodářství, v němž je zjištěna epizootologická souvislost s hospodářstvím se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky v důsledku vyšetřování uvedeného v příloze VII kapitole B části 1, okamžitě se hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky odstraní ze seznamu uvedeného v bodě 1.1.

Členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy, které dovezly ovce a kozy pocházející z tohoto hospodářství, nebo sperma nebo embrya získaná z ovcí a koz chovaných v tomto hospodářství, v průběhu posledních sedmi let v případě hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo v průběhu posledních tří let v případě hospodářství s kontrolovaným rizikem.

2. Členské státy nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky

2.1.

Pokud se členský stát domnívá, že jeho území nebo část jeho území představuje zanedbatelné riziko klasické klusavky, předloží Komisi příslušné doklady, kde zejména uvede, že:

bylo provedeno posouzení rizika, které prokázalo, že v současné době jsou zavedena vhodná opatření a že byla přijata na příslušné období pro všechna zjištěná rizika. Toto posouzení rizika uvádí všechny možné faktory výskytu klasické klusavky a jejich historickou perspektivu, zejména:

i)	dovoz nebo přivedení ovcí a koz potenciálně nakažených klasickou klusavkou nebo jejich spermatu a embryí;

ii)	rozsah znalostí o struktuře populace a chovatelských postupech u ovcí a koz;

iii)	způsob výživy, včetně spotřeby masokostní moučky nebo škvarků získaných z přežvýkavců;

iv)	dovoz mléka a mléčných výrobků pocházejících z ovcí a koz určených k použití při krmení ovcí a koz;

b)	po dobu nejméně sedmi let byly testovány ovce a kozy, u kterých se projevují klinické příznaky kompatibilní s klasickou klusavkou;

po dobu nejméně sedmi let byl každoročně testován dostatečný počet ovcí a koz starších 18 měsíců a reprezentativních pro zvířata, která byla poražena, usmrcena nebo uhynula v hospodářství, aby poskytl 95 % úroveň spolehlivosti zjištění klasické klusavky, pokud se v této populaci vyskytuje v prevalenci přesahující 0,1 %, a během tohoto období nebyl hlášen žádný případ klasické klusavky;

d)	krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celém členském státě nejméně po dobu sedmi let;

e)	přivedení ovcí a koz nebo dovoz jejich spermatu a embryí z jiných členských států jsou prováděny v souladu s bodem 4.1 písm. b) nebo s bodem 4.2.;

f)	přivedení ovcí a koz nebo dovoz jejich spermatu a embryí ze třetích zemí jsou prováděny v souladu s přílohou IX kapitolou E nebo kapitolou H.

2.2.

Status zanedbatelného rizika klasické klusavky v členském státě nebo na území členského státu může být schválen v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.

Dotyčný členský stát oznámí Komisi veškeré změny informací poskytnutých v souladu s bodem 2.1, které se vztahují k nákaze.

Status zanedbatelného rizika schválený v souladu s bodem 2.2 může být na základě takového oznámení zrušen postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.

3. Vnitrostátní program na tlumení klasické klusavky:

3.1.

členský stát, který má vnitrostátní program na tlumení klasické klusavky na celém svém území:

může svůj vnitrostátní program na tlumení předložit Komisi, kde uvede zejména:

—	výskyt klasické klusavky v členském státě,

—	důvody pro zavedení vnitrostátního programu na tlumení, přičemž vezme v úvahu rozsah nákazy a poměr nákladů vzhledem k výhodám,

—	kategorie statusu definované pro hospodářství a normy, jichž musí být v jednotlivých kategoriích dosaženo,

—	postupy testování, jichž má být použito,

—	postupy dohledu nad vnitrostátním programem na tlumení,

—	opatření, jež mají být učiněna v případě, že hospodářství ztratí z jakéhokoli důvodu svůj status,

—	opatření, jež mají být učiněna v případě, že výsledky kontrol provedených v souladu s ustanoveními vnitrostátního programu na tlumení jsou pozitivní;

b)	program uvedený v písmeni a) může být schválen, pokud splňuje kritéria stanovená v uvedeném písmeni, postupem podle čl. 24 odst. 2; změny nebo doplňky programů předložených členskými státy mohou být schváleny postupem podle čl. 24 odst. 2.

3.2.

Schvalují se vnitrostátní programy na tlumení klusavky těchto členských států:

—

Dánsko

—

Rakousko

—

Finsko

—

Švédsko.

4. Obchod s ovcemi a kozami a jejich spermatem a embryi uvnitř Unie

Použijí se tyto podmínky:

4.1.

ovce a kozy:

plemenné ovce a kozy určené pro členské státy s výjimkou členských států se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klusavky:

pocházejí z hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky; do 31. prosince 2014 však mohou být předmětem obchodu uvnitř Unie plemenné ovce a kozy pocházející z hospodářství splňujícího nebo splňujících všechny požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. a) až f), po dobu nejméně tří let; nebo

ii)	pocházejí z členského státu nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo

iii)	v případě ovcí mají genotyp prionového proteinu ARR/ARR, pokud nepocházejí z hospodářství podléhajícího omezením podle přílohy VII kapitoly B bodů 3 a 4;

ovce a kozy určené pro všechna zamýšlená použití s výjimkou okamžité porážky, určené pro členské státy se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klusavky:

i)	pocházejí z hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; do 31. prosince 2014 však mohou být předmětem obchodu uvnitř Unie ovce a kozy pocházející z hospodářství splňujícího nebo splňujících všechny požadavky stanovené v bodě 1.2 písm. a) až i), po dobu nejméně sedmi let; nebo

ii)	pocházejí z členského státu nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo

iii)	v případě ovcí mají genotyp prionového proteinu ARR/ARR, pokud nepocházejí z hospodářství podléhajícího omezením podle přílohy VII kapitoly B bodů 3 a 4.

4.2.

sperma a embrya ovcí a koz musí:

a)	být odebírána od zvířat, která byla od narození nepřetržitě chována v hospodářství nebo hospodářstvích se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky; nebo

b)	být odebírána od zvířat, která byla poslední tři roky před odběrem nepřetržitě chována v hospodářství nebo hospodářstvích, která tři roky splňují všechny požadavky stanovené v části 1 bodě 1.3. písm. a) až f); nebo

c)	být odebírána od zvířat, která byla od narození nepřetržitě chována v zemi nebo v oblasti se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo

d)	v případě spermatu ovcí být odebíráno od samců s genotypem prionového proteinu ARR/ARR; nebo

e)	v případě embryí ovcí mít genotyp prionového proteinu ARR/ARR.

ODDÍL B

Podmínky, které se uplatní na skot

Spojené království zajistí, že skot narozený nebo chovaný na jeho území před 1. srpnem 1996 není odesílán z jeho území do jiných členských států nebo třetích zemí.“

(5)

Příloha IX se mění takto:

V kapitole C se oddíl A nahrazuje tímto:

„ODDÍL A

Produkty

Na níže uvedené produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz ve smyslu bodů 1.10., 1.13., 1.15., 7.1., 7.5., 7.6., 7.7. a 7.9. přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 se vztahují podmínky stanovené v oddílech B, C nebo D této kapitoly v závislosti na kategorii rizika výskytu BSE země původu:

—	čerstvé maso,

—	mleté maso,

—	masné polotovary,

—	masné výrobky,

—	škvařený živočišný tuk,

—

škvarky,

—	želatina a kolagen jiné než získané z kůží a kožek,

—	opracovaná střeva.“

Kapitoly D a E se nahrazují tímto:

„KAPITOLA D

Dovoz vedlejších produktů živočišného původu pocházejících ze skotu, ovcí a koz a z nich získaných produktů

ODDÍL A

Vedlejší produkty živočišného původu

Tato kapitola se použije na následující vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodech 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, pokud tyto produkty pocházejí ze skotu, ovcí a koz:

a)	škvařené tuky získané z materiálu kategorie 2 určené pro využití jako organické hnojivo nebo půdní přídavky, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, nebo jejich výchozí materiály nebo meziprodukty;

b)	kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 2;

c)	škvařené tuky získané z materiálu kategorie 3 určené pro využití jako organické hnojivo, půdní přídavky nebo jako krmivo, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 22 a 25 nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo jejich výchozí materiály nebo meziprodukty;

d)	krmení pro zvířata v zájmovém chovu včetně žvýkacích pamlsků pro psy;

e)	krevní produkty;

f)	zpracované živočišné bílkoviny;

g)	kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 3;

h)	želatina a kolagen získané z jiných materiálů než z kůží a kožek;

materiál kategorie 3 a získané produkty jiné než uvedené v písmenech c) až h) s výjimkou:

i)	čerstvých kůží a kožek a zpracovaných kůží a kožek;

ii)	želatiny a kolagenu získaných z kůží a kožek;

iii)	tukových derivátů.

ODDÍL B

Požadavky na veterinární osvědčení

Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:

vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt neobsahuje specifikovaný rizikový materiál nebo strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz ani není z tohoto materiálu nebo masa získán a zvířata, z nichž byl tento vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt získán, s výjimkou zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím v souladu s čl. 5 odst. 2 do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, nebyla poražena po omráčení prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční nebo usmrcena stejnou metodou nebo poražena rozrušením centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční; nebo

vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt neobsahuje materiál pocházející ze skotu, ovcí a koz jiný než získaný ze zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím v souladu s čl. 5 odst. 2 do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE ani není z tohoto materiálu získán.

Kromě písmen a) a b) dále platí, že dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v oddíle A obsahujících mléko nebo mléčné výrobky pocházející z ovcí nebo koz a určených pro krmení je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:

ovce a kozy, z nichž byly tyto produkty získány, byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny následující podmínky:

i)	případy klasické klusavky se musí povinně oznamovat;

ii)	funguje systém osvěty, sledování a dohledu;

iii)	na hospodářství s chovem ovcí nebo koz se uplatňují úřední omezení v případě podezření na TSE nebo potvrzení klasické klusavky;

iv)	ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;

v)	krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců je zakázáno a zákaz je účinně vymáhán v celé zemi nejméně po dobu sedmi let;

d)	mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, pro které neplatí žádné úřední omezení z důvodu podezření na výskyt TSE;

mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, ve kterých nebyl za posledních sedm let diagnostikován žádný případ klasické klusavky, nebo po potvrzení případu klasické klusavky:

i)	byly usmrceny a zlikvidovány nebo poraženy všechny ovce a kozy v hospodářství s výjimkou plemenných beranů genotypu ARR/ARR a chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ a dalších ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR; nebo

ii)

byla všechna zvířata, u nichž byla klasická klusavka potvrzena, usmrcena a zlikvidována a na hospodářství se alespoň po dva roky od potvrzení posledního případu klasické klusavky vztahuje intenzivnější sledování TSE, včetně vyšetření všech následujících zvířat starších 18 měsíců, s výjimkou ovcí genotypu ARR/ARR, na přítomnost TSE s negativním výsledkem v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2:

—	zvířata, která byla poražena pro lidskou spotřebu, a

—	zvířata, která uhynula nebo byla usmrcena v daném hospodářství, avšak nebyla usmrcena v rámci kampaně eradikace nákazy.

KAPITOLA E

Dovoz ovcí a koz

Při dovozu ovcí a koz do Unie je nutné předkládat veterinární osvědčení potvrzující, že tyto ovce a kozy byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny tyto podmínky:

1.	případy klasické klusavky se musí povinně oznamovat;

2.	funguje systém osvěty, sledování a dohledu;

3.	ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;

4.	krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi nejméně po dobu sedmi let;

Kromě podmínek uvedených v bodech 1 až 4 veterinární osvědčení potvrzuje, že:

plemenné ovce a kozy dovezené do Unie a určené pro členské státy s výjimkou členských států se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo států se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klusavky uvedených v příloze VIII kapitole A oddíle A bodě 3.2 splňují tyto podmínky:

—	dovážené ovce a kozy pocházejí z hospodářství splňujícího nebo splňujících podmínky přílohy VIII kapitoly A oddílu A bodu 1.3, nebo

—	jedná se o ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR pocházející z hospodářství, pro které po dobu posledních dvou let neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky;

ovce a kozy pro všechna využití kromě okamžité porážky dovezené do Unie a určené pro členský stát se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo stát se schváleným vnitrostátním programem na tlumení klusavky podle přílohy VIII kapitoly A oddílu A bodu 3.2. splňují tyto podmínky:

—	pocházejí z hospodářství splňujícího nebo splňujících podmínky přílohy VIII kapitoly A oddílu A bodu 1.2, nebo

—	jedná se o ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR pocházející z hospodářství, pro které po dobu posledních dvou let neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky.“

kapitola H se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA H

Dovoz spermatu a embryí ovcí a koz

Při dovozu spermatu a embryí ovcí a koz do Unie je nutné předkládat veterinární osvědčení potvrzující, že dárcovská zvířata:

byla od narození nepřetržitě chována v zemi, která splňuje tyto podmínky:

i)	případy klasické klusavky se musí povinně oznamovat;

ii)	funguje systém osvěty, sledování a dohledu;

iii)	ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;

iv)	krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi nejméně po dobu sedmi let;

byla po dobu posledních tří let před odběrem vyváženého spermatu nebo embryí chována nepřetržitě v hospodářství nebo hospodářstvích, která po dobu minimálně tří let splňují alespoň všechny požadavky stanovené v příloze VIII kapitole A oddílu A bodu 1.3. písm. a) až f), nebo

i)	v případě spermatu ovcí bylo sperma odebráno od samců s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;

ii)	v případě embryí ovcí se jedná o embrya s genotypem prionového proteinu ARR/ARR.“

Příloha X se mění takto:

V kapitole C části 3 bodě 3.1. se doplňuje nový bod 3.1. písm. c), který zní:

„c) Další vyšetřování pozitivních případů BSE

Vzorky všech pozitivních případů BSE musí být předány laboratoři jmenované příslušným orgánem, která se úspěšně zúčastnila zkoušek odborné způsobilosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie pro diskriminační testování potvrzených případů BSE, kde budou dále testovány v souladu s metodami a protokoly stanovenými v metodě referenční laboratoře Evropské unie pro klasifikaci izolátů BSE u skotu (9).

Příloha X kapitola C část 4 se nahrazuje tímto:

„4. Zrychlené testy

Pro účely zrychlených testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako zrychlené testy pro sledování BSE u skotu použijí pouze tyto metody:

—	imunoblotingový test založený na technice Western blot ke zjištění fragmentu PrPRes rezistentního na proteinázu K (Prionics-Check Western test),

—	imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách ke zjištění PrPSc (Enfer TSE verze 3),

—	imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes (krátký testovací protokol) prováděný po denaturaci a koncentraci (Bio-Rad Te-SeE rapid test),

—	imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách (ELISA) ke zjištění PrPRes rezistentních na proteinázu K pomocí monoklonálních protilátek (Prionics-Check LIA test),

—	imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (IDEXX HerdChek BSE Antigen Test Kit, EIA & IDEXX HerdChek BSE-Scrapie Antigen Test Kit, EIA),

—	imunotest na bázi laterálního proudu používající dvě různé monoklonální protilátky ke zjištění frakcí PrP rezistentních na proteinázu K (Prionics Check PrioSTRIP),

—	bilaterální imunotest používající dvě různé monoklonální protilátky zamířené proti dvěma epitopům ve vysoce rozvinutém stavu bovinních PrPSc (Roboscreen Beta Prion BSE EIA Test Kit),

Pro účely zrychlených testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako zrychlené testy pro sledování TSE u ovcí a koz použijí pouze tyto metody:

—	imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes (krátký testovací protokol) prováděný po denaturaci a koncentraci (Bio-Rad Te-SeE rapid test),

—	imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes se soupravou na zjištění Te-SeE Ovce/Kozy prováděný po denaturaci a koncentraci s purifikační soupravou Te-SeE Ovce/Kozy (Bio-Rad TeSeE Sheep/Goat rapid test),

—	imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (IDEXX HerdChek BSE-Scrapie Antigen Test Kit, EIA),

—	imunotest na bázi laterálního proudu používající dvě různé monoklonální protilátky ke zjištění frakcí PrP rezistentních na proteinázu K (zrychlený test Prionics - Check PrioSTRIP SR, vizuálně zjištěný protokol).

U všech zrychlených testů musí být vzorek tkáně, na který se test použije, v souladu s návodem výrobce k použití.

Výrobci zrychlených testů musí zavést systém zabezpečování jakosti schválený referenční laboratoří Evropské unie, který zaručuje neměnnou výkonnost testu. Výrobci musí referenční laboratoři Evropské unie poskytnout protokoly testu.

Úpravy zrychlených testů nebo protokolů testu smějí být provedeny pouze po předchozím oznámení referenční laboratoři Evropské unie a za předpokladu, že dle stanoviska referenční laboratoře Evropské unie nedojde touto úpravou ke změně citlivosti, specifičnosti nebo spolehlivosti zrychleného testu. Toto zjištění se sdělí Komisi a národním referenčním laboratořím.“

(1) http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_handbookv4jan10.pdf

(2) Úř. věst. L 349, 24.12.2002, s. 105.

(3) http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_2blot.pdf

(4) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.“

(5) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(6) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.“

(7) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(8) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15.“

(9) http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_2blot.pdf“

29.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 179/98

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. června 2013

o schválení alternátoru Valeo Efficient Generation jako inovativní technologie ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009

(Text s významem pro EHP)

(2013/341/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (1), a zejména na čl. 12 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dodavatel Valeo Equipments Electriques Moteur (dále jako „žadatel“) podal dne 18. prosince 2012 žádost o schválení alternátoru Valeo Efficient Generation (EG) jako inovativní technologie. Úplnost žádosti byla posouzena v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 ze dne 25. července 2011, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (2). Žádost byla shledána úplnou a lhůta pro posouzení žádosti započala ode dne následujícího po dni, kdy byla žádost oficiálně obdržena, tj. 19. prosince 2012.

(2)	Žádost byla posouzena v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 443/2009, prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 a technickými pokyny pro přípravu žádostí o schválení inovativních technologií podle nařízení (ES) č. 443/2009 (dále jen „technické pokyny“) (3).

(3)

Žádost se týká alternátoru Valeo EG, což je alternátor s minimálně 77 % účinností stanovenou v souladu s přístupem VDA popsaným v bodě 5.1.2 přílohy I technických pokynů. Alternátor žadatele je vybaven synchronním usměrněním, které využívá polem řízené tranzistory s hradlem izolovaným oxidem (MOSFET), čímž je zajištěna vysoká úroveň účinnosti.

(4)	Komise konstatuje, že informace poskytnuté v žádosti prokazují, že podmínky a kritéria uvedené v článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 a v článcích 2 a 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 byly splněny.

(5)

Žadatel prokázal, že alternátor s vysokou účinností typu, který je popsán v této žádosti, bude na trhu EU dostupný teprve od roku 2013, a že tudíž podíl tohoto typu alternátorů na trhu byl v roce 2009 nižší než limit 3 % uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Toto tvrzení je podpořeno rovněž přiloženou zprávou o ověření. Z tohoto důvodu dospěla Komise k závěru, že alternátor s vysokou účinností poskytovaný žadatelem by měl být považován za vyhovující kritériu stanovenému v čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(6)

Aby bylo možné určit snížení emisí CO2, kterého inovativní technologie dosáhne po instalaci na vozidlo, je nutné definovat základní vozidlo, se kterým má být účinnost vozidla vybaveného inovativní technologií porovnána, jak stanoví články 5 a 8 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Komise zastává názor, že za vhodnou základní technologii pro případ, kdy je inovativní technologie instalována na nový typ vozidla, je vhodné považovat alternátor s 67 % účinností. Pokud je alternátor Valeo EG instalován na stávající typ vozidla, za základní technologii by měl být považován alternátor nejnovější verze daného typu uvedené na trh.

(7)

Žadatel poskytl komplexní metodu pro zkoušení snížení emisí CO2. Ta zahrnuje vzorce, jež jsou v souladu se vzorci popsanými v technických pokynech pro zjednodušený přístup pro účinné alternátory. Komise se domnívá, že tato zkušební metoda poskytne výsledky, které jsou ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné, a že je schopna reálně prokázat statisticky významné snížení emisí CO2 pomocí dané inovativní technologie v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(8)	V této souvislosti zastává Komise názor, že žadatel uspokojivě prokázal, že snížení emisí prostřednictvím inovativní technologie dosahuje nejméně hodnoty 1 g CO2/km.

(9)	Komise poznamenává, že snížení emisí dosažené inovativní technologií je možné částečně prokázat standardním zkušebním cyklem, a celkové snížení emisí, jež má být certifikováno, by proto mělo být stanoveno v souladu s čl. 8 odst. 2 druhým pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(10)	Komise zjistila, že zpráva o ověření byla vypracována společností UTAC (L’Union Technique de l’Automobile du motocycle et du Cycle), což je nezávislý a autorizovaný subjekt, a že zpráva potvrzuje zjištění uvedená v žádosti.

(11)	V této souvislosti zastává Komise názor, že proti schválení dotyčné inovativní technologie by neměly být vzneseny žádné námitky.

(12)

Každý výrobce, který chce získat výhody ze snížení svých průměrných specifických emisí CO2 pro účely splnění svého cíle pro specifické emise na základě snížení emisí CO2 dosaženého použitím inovativní technologie schválené tímto rozhodnutím, by se měl v souladu s čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve své žádosti o certifikát ES schválení typu pro dotyčná vozidla odvolat na toto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Alternátor Valeo Efficient Generation, jehož minimální účinnost dosahuje 77 % a jenž je určený k použití ve vozidlech kategorie M1, se schvaluje jako inovativní technologie ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009.

2. Snížení emisí CO2 pomocí alternátoru uvedeného v odstavci 1 se určuje pomocí metody stanovené v příloze.

3. V souladu s čl. 11 odst. 2 druhým pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 může být snížení emisí CO2 stanovené v souladu s odstavcem 2 tohoto článku certifikováno a uvedeno v prohlášení o shodě a v dokumentaci o schválení příslušného typu, která je uvedena v přílohách I, VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (4), pouze tehdy, pokud snížení dosahují limitu uvedeného v čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 nebo jej překračují.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. června 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 19.

(3) http://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles/cars/docs/guidelines_en.pdf

(4) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Metoda pro určování snížení emisí CO2 dosaženého použitím alternátoru Valeo Efficient Generation ve vozidle kategorie M1

1. Úvod

Aby bylo možné určit snížení emisí CO2, které lze přičíst použití alternátoru Valeo EG ve vozidle kategorie M1, je třeba stanovit:

a)	zkušební postup, jímž je nutno se při určování účinnosti alternátoru řídit;

b)	konfiguraci zkušebního zařízení;

c)	vzorce pro výpočet směrodatné odchylky;

d)	určení snížení emisí CO2 pro účely certifikace schvalovacími orgány.

2. Zkušební postup

Účinnost alternátoru musí být určena měřením při různých rychlostech: 1 800, 3 000, 6 000 a 10 000 otáček za minutu. Při každé rychlosti je alternátor zatěžován 50 % maximálního zatížení. Časový poměr pro výpočet účinnosti musí být 25 %, 40 %, 25 % a 10 % pro 1 800, 3 000, 6 000 a 10 000 otáček za minutu (viz přístup VDA popsaný v bodě 5.1.2 přílohy I technických pokynů).

Z toho vyplývá následující vzorec (1):

Formula

kde:

—	ηΑ je účinnost alternátoru,

—	(η @1 800 rpm @0,5·IN) je účinnost alternátoru při rychlosti 1 800 ot./min. a zatížení 50 %,

—	(η @3 000 rpm @0,5·IN) je účinnost alternátoru při rychlosti 3 000 ot./min. a zatížení 50 %,

—	(η @6 000 rpm @0,5·IN) je účinnost alternátoru při rychlosti 6 000 ot./min. a zatížení 50 %,

—	(η @10 000 rpm @0,5·IN) je účinnost alternátoru při rychlosti 10 000 ot./min. a zatížení 50 %,

—	IN = proud (A).

Konfigurace zkušebního zařízení a zkušební postup musejí splňovat požadavky na přesnost uvedené v normě ISO 8854:2012 (1).

3. Zkušební zařízení

Zkušebním zařízením musí být zkušební zařízení pro alternátor s „přímým pohonem“. Alternátor musí být přímo spojen s měřičem točivého momentu a s hřídelí hnacího ústrojí. Alternátor musí být zatížen baterií a elektronickou zátěží. Viz konfigurace zkušebního zařízení na obr. 1.

Obrázek 1

Konfigurace zkušebního zařízení

Obrázek 1 znázorňuje přehled konfigurace zkušebního zařízení. Alternátor převádí mechanickou energii bezkomutátorového motoru na elektrickou energii. Bezkomutátorový motor generuje výkon, jenž je definován točivým momentem (Nm) a úhlovou rychlostí (rad.s–1). Točivý moment a rychlost otáčení se měří pomocí měřiče točivého momentu.

Alternátor produkuje výkon, aby překonal zátěž, která je k němu připojena. Tento výkon se rovná se rovná součinu napětí alternátoru (U) a proudu alternátoru (I).

Účinnost alternátoru je definována jako podíl elektrického výkonu (na výstupu alternátoru) a mechanického příkonu (výkonu na výstupu měřiče točivého momentu).

Vzorec (2)

Formula

kde:

ηΑ	=	účinnost alternátoru,
U	=	napětí (V),
I	=	proud (A),
T	=	točivý moment (Nm),
ω	=	úhlová rychlost otáčení alternátoru (rad. s–1).

4. Měření točivého momentu a výpočet účinnosti alternátoru

Zkoušky je nutno provádět v souladu s normou ISO 8854:2012.

Zátěž se musí instalovat pro 50 % proudu, který je alternátorem zaručen při teplotě 25 °C a rychlosti rotoru 6 000 ot./min. Pokud jde například o alternátor třídy 180 A (při 25 °C a 6 000 ot./min.), zátěž se instaluje pro 90 A.

Pro každou rychlost je nutné udržovat konstantní napětí a výstupní proud alternátoru, a to napětí o velikosti 14,3 V a proud 180 A alternátoru o velikosti 90 A. To znamená, že pro každou rychlost je nutno změřit točivý moment pomocí zkušebního zařízení (viz obr. 1) a vypočítat účinnost podle vzorce (2).

Touto zkouškou se má zjistit účinnost alternátoru při čtyřech různých rychlostech vyjádřených v otáčkách za minutu (ot./min.):

—	při rychlosti 1 800 ot./min.,

—	při rychlosti 3 000 ot./min.,

—	při rychlosti 6 000 ot./min.,

—	při rychlosti 10 000 ot./min.

Průměrná účinnost alternátoru se vypočte podle vzorce (1).

5. Směrodatná odchylka aritmetického průměru účinnosti alternátoru

Je nezbytné vyčíslit statistické chyby ve výsledcích zkušební metody způsobené měřeními. Formát chyby je definován jako směrodatná odchylka odpovídající oboustrannému 84% intervalu spolehlivosti (viz vzorec (3)).

Vzorec (3)

Formula

kde:

	=	směrodatná odchylka aritmetického průměru,
xi	=	naměřená hodnota,
	=	aritmetický průměr,
n	=	počet měření.

Všechna měření se musí provádět v nepřetržitém sledu nejméně pětkrát (5). Pro každou rychlost se vypočítá směrodatná odchylka.

Směrodatná odchylka účinnosti alternátoru (ΔηΑ) se vypočítá pomocí tohoto vzorce:

Vzorec (4)

Formula

kde hodnoty 0,25, 0,40, 0,25 a 0,1 jsou tytéž váhy jako ve vzorci (2) a S1 800, S3 000, S6 000 a S10 000 jsou směrodatné odchylky vypočtené podle vzorce (3).

6. Chyba ve snížení emisí CO2 v důsledku směrodatné odchylky (zákon šíření chyb)

Směrodatná odchylka účinnosti alternátoru (ΔηΑ) způsobuje chybu ve snížení emisí CO2. Tuto chybu je nutné vypočítat podle následujícího vzorce (2):

Vzorec (5)

Formula

kde:

ΔCO2	=	chyba ve snížení emisí CO2 (g CO2/km),
PRW	=	750 W,
PTA	=	350 W,
ηΑ-EI	=	účinnost vysoce účinného alternátoru,
ΔηΑ	=	směrodatná odchylka účinnosti alternátoru (výsledek dle vzorce (4)),
VPe	=	Willansovy koeficienty (l/kWh),
CF	=	přepočítací koeficienty (g CO2/l),
v	=	průměrná rychlost jízdy v NEDC („novém evropském jízdním cyklu“, km/h).

7. Výpočet přičitatelného podílu na úspoře mechanického příkonu

Vysoce účinný alternátor vede k úspoře mechanického příkonu, kterou je nutné vypočítat ve dvou krocích. V prvém kroku se úspora mechanického příkonu vypočte za reálných podmínek. Druhým krokem je výpočet úspory mechanického příkonu za podmínek schválení typu. Výsledkem vzájemného odečtení těchto dvou úspor mechanického příkonu je přičitatelný podíl na úspoře mechanického příkonu.

Úspora mechanického příkonu za reálných podmínek se vypočte podle vzorce (6).

Vzorec (6)

Formula

kde:

ΔΡm–RW	=	úspora mechanického příkonu za skutečných podmínek (W),
PRW	=	elektrický výkon za reálných podmínek, což je 750 W,
ηΑ	=	účinnost základního alternátoru,
ηΑ-EI	=	účinnost vysoce účinného alternátoru.

Úspora mechanického příkonu za podmínek schválení typu se vypočte podle vzorce (7).

Vzorec (7)

Formula

kde:

ΔΡm–TA	=	úspora mechanického příkonu za podmínek schválení typu (W),
PTA	=	elektrický výkon za podmínek schválení typu, což je 350 W,
ηΑ	=	účinnost základního alternátoru,
ηΑ-EI	=	účinnost vysoce účinného alternátoru.

Přičitatelný podíl na úspoře mechanického příkonu se vypočte podle vzorce (8).

Vzorec (8)

Formula

kde:

ΔΡm	=	přičitatelný podíl na úspoře mechanického příkonu (W),
ΔΡm-RW	=	úspora mechanického příkonu za reálných podmínek (W),
ΔΡm-TA	=	úspora mechanického příkonu za podmínek schválení typu (W).

8. Vzorec pro výpočet snížení emisí CO2

Snížení emisí CO2 se vypočte podle tohoto vzorce:

Vzorec (9)

Formula

kde:

CCO2	=	snížení emisí CO2 (g CO2/km),
ΔΡm	=	přičitatelný podíl na úspoře mechanického příkonu dle vzorce (8) (W),
VPe	=	Willansovy koeficienty (l/kWh),
CF	=	přepočítací koeficienty (g CO2/l),
v	=	průměrná rychlost jízdy v NEDC (km/h).

Pro Willansovy koeficienty se použijí údaje v tabulce 1:

Tabulka 1

Willansovy koeficienty

Typ motoru	Spotřeba na efektivní výkon VPe [l/kWh]
Benzín (VPe-P)	0,264
Petro Turbo	0,28
Nafta (VPe-D)	0,22

Pro přepočítací koeficienty se použijí údaje v tabulce 2:

Tabulka 2

Přepočítací koeficienty

Typ paliva	Přepočítací koeficient (l/100 km) → (g CO2/km) [100 g/l]
Benzín	23,3 (= 2 330 g CO2/l)
Petro Turbo	23,3 (= 2 330 g CO2/l)
Nafta	26,4 (= 2 640 g CO2/l)

Průměrná rychlost jízdy v NEDC: v = 33,58 km/h

9. Statistická významnost

Pro každý typ, variantu a verzi vozidla vybaveného alternátorem Valeo EG je třeba prokázat, že chyba ve snížení emisí CO2 vypočtená pomocí vzorce (5) není vyšší než rozdíl mezi celkovým snížením emisí CO2 a minimálním limitem snížení emisí uvedeným v čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 (viz vzorec (7)).

Vzorec (10)

Formula

kde:

MT	=	minimální limit (g CO2/km),
CCO2	=	celkové snížení emisí CO2 (g CO2/km),
	=	chyba ve snížení emisí CO2 (g CO2/km).

10. Vysoce účinný alternátor, jenž má být instalován do vozidel

Pro stanovení snížení emisí CO2, jež je důsledkem používání alternátoru Valeo EG a má být certifikováno schvalovacím orgánem v souladu s článkem 12 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011, musí výrobce vozidla kategorie M1, ve kterém je alternátor instalován, určit v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení vozidlo s ekologickou inovací, které je vybaveno alternátorem Valeo EG, a jedno z dále uvedených základních vozidel:

a)	pokud je ekologická inovace instalována na nový typ vozidla, jenž bude předán k novému schválení typu, musí být základní vozidlo ve všech ohledech stejné jako nový typ vozidla s výjimkou alternátoru, jímž musí být alternátor s 67% účinností; nebo

pokud je ekologická inovace instalována na stávající verzi vozidla, pro kterou bude schválení typu rozšířeno po nahrazení stávajícího alternátoru ekologickou inovací, musí být základní vozidlo ve všech ohledech stejné jako vozidlo s ekologickou inovací s výjimkou alternátoru, jímž musí být alternátor stávající verze vozidla.

Schvalovací orgán certifikuje snížení emisí CO2 na základě měření základního vozidla a vozidla s ekologickou inovací v souladu s čl. 8 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 725/2011 za použití zkušební metody stanovené v této příloze. Pokud je snížení emisí CO2 pod limitem uvedeným v čl. 9 odst. 1, použije se čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

11. Kód ekologické inovace, jenž se uvede v dokumentaci o schválení typu

Pro účely stanovení obecného kódu ekologické inovace, který se uvede v příslušných dokumentech schválení typu podle příloh I, VIII a IX směrnice 2007/46/ES, se jako individuální kód, který se má použít pro inovativní technologii schválenou tímto rozhodnutím, použije „2“.

Například kód ekologické inovace v případě snížení emisí dosaženého použitím ekologické inovace certifikované německým schvalovacím orgánem je „e1 2“.

(1) ISO 8854. Silniční vozidla – Alternátory s regulátory – Metody zkoušení a všeobecné požadavky. Referenční číslo ISO 8854:2012(E).

(2) Tento vzorec (5) lze odvodit ze zákona šíření chyb, jenž je vysvětlen v technických pokynech (bod 4.2.1).

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.179.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 179

České vydání	Právní předpisy	Svazek 56 29. června 2013

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Rady (EU) č. 626/2013 ze dne 27. června 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1344/2011 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty, produkty rybolovu a průmyslové výrobky	22
*	Nařízení Rady (EU) č. 627/2013 ze dne 27. června 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 7/2010 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky	43
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 628/2013 ze dne 28. června 2013 o pracovních postupech Evropské agentury pro bezpečnost letectví pro provádění standardizačních kontrol a pro sledování uplatňování pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 736/2006 ( 1 )	46
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 629/2013 ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví další výjimečná opatření, pokud jde o uvolnění cukru a izoglukózy nepodléhajících kvótám na trh Unie při snížené dávce z přebytku v hospodářském roce 2012/13	55
*	Nařízení Komise (EU) č. 630/2013 ze dne 28. června 2013, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií ( 1 )	60
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 631/2013 ze dne 28. června 2013, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 546/2006 a prováděcí nařízení (EU) č. 233/2012 ( 1 )	84
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 632/2013 ze dne 28. června 2013, kterým se po sto devadesáté čtvrté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá	85
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 633/2013 ze dne 28. června 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	87
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 634/2013 ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. července 2013	89
	ROZHODNUTÍ
	2013/336/EU
*	Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2013 o zvýšení počtu generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie	92
	2013/337/EU
*	Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 26. června 2013 o jmenování soudců Tribunálu	93
	2013/338/EU
*	Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 26. června 2013 o jmenování soudců Soudního dvora	94
	2013/339/EU
*	Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 26. června 2013 o jmenování jednoho soudce Tribunálu	95
	2013/340/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2013, kterým se mění rozhodnutí 2008/855/ES, pokud jde o veterinární opatření pro tlumení klasického moru prasat v Chorvatsku (oznámeno pod číslem C(2013) 3932) ( 1 )	96
	2013/341/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2013 o schválení alternátoru Valeo Efficient Generation jako inovativní technologie ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ( 1 )	98

Pořadové číslo	Kód KN	TARIC	Popis zboží	Kvótové období	Objem kvóty	Clo v rámci kvóty (%)
09.2632	ex 2921 22 00	10	Hexamethylendiamin (CAS RN 124-09-4)	1.1.-31.12.2013	40 000 tun	0 %
09.2917	ex 2930 90 13	90	Cystin (CAS RN 56-89-3)	1.1.-31.12.2013	600 tun	0 %
09.2629	ex 7616 99 90	85	Teleskopické hliníkové madlo používané při výrobě zavazadel (1)	1.7.–31.12.	800 000 jednotek	0 %
09.2629	ex 8302 49 00	91		1.7.–31.12.	800 000 jednotek	0 %
09.2633	ex 8504 40 82	20	Elektrický usměrňovač s výkonem nejvýše 1 kVA pro použití při výrobě přístrojů položky 8509 80 a čísla 8510 (1)	1.7.–31.12.	4 500 000 jednotek	0 %
09.2620	ex 8526 91 20	20	Sestava pro systém GPS s funkcí určování polohy, bez displeje a o hmotnosti nejvýše 2 500 g	1.7.–31.12.	3 000 000 jednotek	0 %

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	55,3
	MK	46,1
	ZZ	50,7
0707 00 05	MK	25,2
	TR	113,2
	ZZ	69,2
0709 93 10	TR	130,5
0709 93 10	ZZ	130,5
0805 50 10	AR	85,5
	TR	99,2
	ZA	107,4
	ZZ	97,4
0808 10 80	AR	157,4
	BR	111,9
	CL	114,0
	CN	115,2
	NZ	142,9
	TR	99,8
	ZA	120,5
	ZZ	123,1
0809 10 00	IL	275,4
	TR	211,6
	ZZ	243,5
0809 29 00	TR	347,1
	US	605,0
	ZZ	476,1
0809 30	TR	246,3
0809 30	ZZ	246,3
0809 40 05	CL	216,9
	IL	308,9
	ZA	377,9
	ZZ	301,2

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 19 00 1001 11 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	0,00
ex 1001 91 20	PŠENICE obecná, osivo	0,00
ex 1001 99 00	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 10 00 1002 90 00	ŽITO	0,00
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	0,00
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo (2)	0,00
1007 10 90 1007 90 00	zrna ČIROKU, jiná než hybridní osivo	0,00