15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/1

(1)

Nařízení (ES) č. 714/2009, a zejména jeho článek 15 a bod 5 rámcových pokynů pro správu a přidělování dostupné přenosové kapacity pro propojení mezi vnitrostátními systémy, stanovených v příloze I uvedeného nařízení, stanoví provozovatelům přenosových soustav povinnost zveřejňovat údaje o dostupnosti sítě, kapacitě přeshraničních propojovacích vedení a výrobě, zatížení a odstávkách sítě.

(2)

Ustanovení čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (2) uznává, že zveřejnění důvěrných informací v souladu s nařízením (ES) č. 714/2009 nebo rámcovými pokyny přijatými podle uvedeného nařízení představuje souběžné, úplné a účinné veřejné zpřístupnění.

(3)

Dostupnost takových údajů je nezbytná, aby účastníci trhu byli schopni přijímat účinná rozhodnutí o výrobě, spotřebě a obchodování. Hlubší integrace trhu a rychlý rozvoj nepravidelné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární zdroje, vyžaduje poskytování úplných, včas dostupných, kvalitních a snadno pochopitelných informací týkajících se základních aspektů nabídky a poptávky.

(4)

Včasná dostupnost úplných souborů základních údajů by měla zvýšit také bezpečnost dodávek energie. Díky tomu by účastníci trhu mohli přesně slaďovat nabídku a poptávku, čímž se sníží riziko výpadků soustavy. V důsledku toho by provozovatelé přenosových soustav měli být schopni lépe regulovat své sítě a provozovat je za lépe předvídatelných a bezpečnějších podmínek.

(5)

Současná opatření ke zvýšení transparentnosti tato kritéria plně nesplňují. Důležité informace o trhu jsou navíc rozšiřovány mezi účastníky trhu nerovnoměrně a významné zavedené subjekty mají výlučný přístup k informacím v souvislosti se svými vlastními zařízeními, což znevýhodňuje nové účastníky trhu nebo účastníky trhu bez vlastních zařízení.

(6)

Účastníkům trhu by měly být včas poskytovány informace o předpokládané spotřebě. Tyto informace by měly být pravidelně aktualizovány a poskytovány pro různé časové rámce. Také skutečné výsledky předpokládané spotřeby by měly být zpřístupněny s minimálním zpožděním za reálným časem.

(7)

Jednou z nejdůležitějších informací souvisejících s nabídkou a poptávkou je pro účastníky trhu plánovaná a neplánovaná nedostupnost elektroenergetických výrobních bloků a spotřebních jednotek. Účastníci trhu a provozovatelé přenosových soustav potřebují dostávat podrobné informace o tom, kde, kdy a proč nejsou nebo nebudou dostupné výrobny nebo spotřební jednotky a kdy lze očekávat jejich opětovné uvedení do provozu. Provozovatelům přenosových soustav by to též mělo usnadnit nové přidělování nevyužitých záloh, čímž se sníží pravděpodobnost výpadků soustavy.

(8)

Účastníci trhu a provozovatelé přenosových soustav by také měli dostávat podrobné informace o celkovém instalovaném výkonu, odhady celkové sjednané výroby, včetně samostatně uvedených údajů o nepravidelné výrobě, a údaje o skutečné výrobě ve větších výrobních zařízeních rozčleněné na úroveň výrobních zařízení.

(9)

Aby bylo možné přenášet elektřinu z míst, kde je k dispozici, na místa, kde je jí nejvíce zapotřebí, a odpovídajícím způsobem upravovat portfolia, měl by mít trh informace o plánované a neplánované nedostupnosti stávající přeshraniční přenosové infrastruktury a plánech rozvoje infrastruktury. Provozovatelé přenosových soustav by rovněž měli poskytovat a pravidelně aktualizovat údaje o plánovaných a nabízených kapacitách pro přeshraniční přenos pro různé časové horizonty, a stejně tak informace týkající se přidělování a využití kapacit.

(10)

V důsledku rychlého rozšíření zdrojů nepravidelné výroby mimo centra spotřeby je přenosová infrastruktura v rozsáhlých částech Evropy stále více přetížená. Aby se uvolnilo přetížení, provozovatelé přenosových soustav stále více zasahují do tržních operací a požadují od účastníků trhu změnu jejich výrobních nebo obchodních závazků. Má-li trh chápat, kde a proč je nezbytné přijímat opatření pro řízení přetížení, musí provozovatelé přenosových soustav včas poskytovat podrobné a přiměřené informace o svých krocích.

(11)

I po pečlivém plánování může dojít u výrobců, dodavatelů a obchodníků k narušení výkonové rovnováhy a může být vůči nim ze strany provozovatelů přenosových soustav uplatněn systém vyrovnávání a zúčtování. Aby se co nejvíce snížilo riziko spojené s odchylkami, potřebují uživatelé trhu přesné, jasné a včasné informace o vyrovnávacích trzích. Provozovatelé přenosových soustav by měli takové informace poskytovat ve všech zemích ve srovnatelném formátu, včetně údajů o zálohách, jež sjednali, zaplacených cenách a dodaných množstvích regulační energie.

(12)

Provozovatelé přenosových soustav jsou často hlavním zdrojem významných základních informací. Jsou také zvyklí shromažďovat a vyhodnocovat velké množství informací pro účely provozování systémů. Aby se získal celkový přehled významných informací z celé Unie, měli by provozovatelé přenosových soustav usnadnit sběr, ověřování a zpracování údajů a Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) by prostřednictvím centrální platformy pro transparentnost informací měla tyto údaje zpřístupnit veřejnosti. Aby se co nejlépe využily stávající transparentní zdroje, měla by mít síť ENTSO pro elektřinu možnost přijímat informace prostřednictvím třetích stran, jako jsou energetické burzy a platformy pro transparentnost, a zveřejňovat je.

(13)

Příloha I nařízení (ES) č. 714/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 714/2009, které doplňuje a jehož je nedílnou součástí. Odkazy na nařízení (ES) č. 714/2009 v jiných právních aktech se považují také za odkazy na toto nařízení.

(15)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

1)

„regulačními zálohami“ veškeré prostředky sjednané předem nebo v reálném čase, nebo na základě právních závazků, které mají provozovatelé přenosových soustav k dispozici pro účely udržování výkonové rovnováhy;

2)

„regulačním intervalem“ časové období, pro něž je stanovena cena za regulační zálohy;

3)

„nabídkovou zónou“ největší zeměpisná oblast, v rámci které jsou účastníci trhu schopni si vyměňovat energii bez přidělení kapacity;

4)

„přidělením kapacity“ alokace kapacity mezi zónami;

5)

„spotřební jednotkou“ zařízení, které získává elektrickou energii pro svou vlastní potřebu, vyjma provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav;

6)

„regulační oblastí“ ucelená část propojeného systému provozovaná jedním provozovatelem soustavy, která zahrnuje též případné fyzicky připojené odběry nebo výrobní bloky;

7)

„koordinovanou čistou přenosovou kapacitou“ způsob výpočtu kapacit založený na ex ante stanovení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

8)

„kritickým prvkem sítě“ prvek sítě nacházející se buď uvnitř nabídkové zóny, nebo mezi nabídkovými zónami, který se bere v úvahu při výpočtu kapacity a který limituje množství energie, s nímž může být obchodováno;

9)

„udržováním výkonové rovnováhy mezi regulačními oblastmi“ systém udržování výkonové rovnováhy, kdy provozovatel přenosové soustavy může získávat nabídky k aktivaci přicházející z oblastí jiných provozovatelů přenosových soustav. Nezahrnuje redispečink ani havarijní dodávky energie;

10)

„kapacitou mezi zónami“ schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;

11)

„měnou“ euro, pokud alespoň jedna část příslušné nabídkové zóny (zón) je součástí země, ve které je euro zákonným platidlem. Ve všech ostatních případech je to místní měna;

12)

„termínem potvrzení“ okamžik, kdy provozovatelé přenosových soustav musí na trhu potvrdit všechny sesouhlasené nominace. Termín potvrzení se vztahuje nejen na denní nebo vnitrodenní trhy, ale také na různé trhy, které zahrnují vyrovnávání bilančních odchylek a přidělování záloh;

13)

„protiobchodem“ výměna energie mezi dvěma nabídkovými zónami z podnětu provozovatelů soustav za účelem uvolnění fyzického přetížení;

14)

„poskytovatelem údajů“ subjekt, který předává údaje centrální platformě pro transparentnost informací;

15)

„explicitním přidělením“ pouze přidělení kapacity mezi zónami bez současného přenosu energie;

16)

„parametry založenými na toku“ disponibilní zálohy na kritických prvcích sítě společně s přidruženými distribučními faktory přenosu elektřiny;

17)

„výrobním blokem“ jeden generátor elektrické energie, který je součástí výrobny;

18)

„implicitním přidělením“ způsob řízení přetížení, při kterém se současně s přidělenou kapacitou mezi zónami získává i energie;

19)

„obchodním intervalem“ doba, pro kterou je stanovena cena na trhu, nebo nejkratší možný společný interval pro dvě nabídkové zóny, pokud se jejich obchodní intervaly liší;

20)

„nabízenou kapacitou“ kapacita mezi zónami nabízená subjektem přidělujícím přenosové kapacity na trhu;

21)

„plánovanou“ událostí událost, která je primárnímu vlastníku údajů známa předem;

22)

„distribučním faktorem přenosu elektřiny“ modelovaná reprezentace fyzického toku na kritickém prvku sítě vyvolaná změnou čisté pozice (salda) nabídkové zóny;

23)

„primárním vlastníkem údajů“ subjekt, který údaje vytváří;

24)

„výrobnou“ zařízení na výrobu elektřiny sestávající z jednoho výrobního bloku nebo seskupení výrobních bloků;

25)

„profilem“ zeměpisná hranice mezi jednou nabídkovou zónou a několika sousedními nabídkovými zónami;

26)

„redispečinkem“ opatření aktivované jedním nebo několika provozovateli přenosových soustav změnou struktury výroby nebo zatížení tak, aby se změnily fyzické toky v přenosové soustavě a uvolnilo se fyzické přetížení;

27)

„celkovým zatížením“ (včetně ztrát, bez elektřiny použité na skladování energie) zatížení, které se rovná výrobě a případnému dovozu, po odečtení případného vývozu a elektřiny použité na skladování energie;

28)

„subjektem přidělujícím přenosové kapacity“ subjekt pověřený provozovateli přenosových soustav k tomu, aby spravoval přidělování kapacit mezi zónami;

29)

„vertikálním zatížením“ celkové množství elektřiny, jež vystupuje z přenosové soustavy do distribučních soustav, k přímo připojeným koncovým zákazníkům nebo na vlastní spotřebu při výrobě elektřiny;

30)

„predikovanou disponibilní zálohou na následující rok“ rozdíl mezi roční prognózou dostupného výkonu a roční prognózou maximálního celkového zatížení s přihlédnutím k prognóze celkového výkonu, prognóze dostupnosti výroby a prognóze smluvních záloh pro systémové služby;

31)

„časem“ místní čas v Bruselu.

a)

podrobnosti a formát pro předkládání údajů stanovených v čl. 4 odst. 1;

b)

normalizované způsoby a formáty sdělování a výměny údajů mezi primárními vlastníky údajů, provozovateli přenosových soustav, poskytovateli údajů a sítí ENTSO pro elektřinu;

c)

technická a provozní kritéria, jež by museli splňovat poskytovatelé údajů při poskytování údajů centrální platformě pro transparentnost informací;

d)

vhodnou klasifikaci typů výroby uvedených v čl. 14 odst. 1, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1.

a)

celkové zatížení pro jednotlivé obchodní intervaly;

b)

prognózu celkového zatížení na následující den pro jednotlivé obchodní intervaly;

c)

týdenní prognózu celkového zatížení na každý den následujícího týdne, která zahrnuje hodnoty maximálního a minimálního zatížení v každém dni;

d)

měsíční prognózu celkového zatížení na každý týden následujícího měsíce, která zahrnuje hodnoty maximálního a minimálního zatížení v daném týdnu;

e)

roční prognózu celkového zatížení na každý týden následujícího roku, která zahrnuje hodnoty maximálního a minimálního zatížení v daném týdnu.

a)

v odst. 1 písm. a) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období;

b)

v odst. 1 písm. b) se zveřejní nejpozději dvě hodiny před uzávěrkou obchodování na denním trhu v nabídkové zóně a aktualizují se při každé významné změně;

c)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní každý pátek nejpozději dvě hodiny před uzávěrkou obchodování na denním trhu v nabídkové zóně a aktualizují se při každé významné změně;

d)

v odst. 1 písm. d) se zveřejní nejpozději jeden týden před měsícem dodávky a aktualizují se při každé významné změně;

e)

v odst. 1 písm. e) se zveřejní nejpozději 15. kalendářního dne v měsíci předcházejícím roku, ke kterému se údaje vztahují.

a)

plánovanou nedostupnost spotřebních jednotek odpovídající nejméně 100 MW, včetně změn v plánované nedostupnosti spotřebních jednotek odpovídajících nejméně 100 MW, s délkou trvání alespoň jeden obchodní interval, kde se uvede:

b)

změny ve skutečné dostupnosti spotřební jednotky o příkonu 100 MW nebo větším, kde se uvede:

a)

označení příslušných zařízení;

b)

místo;

c)

typ zařízení;

d)

dopad na propojovací kapacitu pro jednotlivé směry přenosu mezi nabídkovými zónami;

e)

předpokládané datum dokončení.

a)

plánovanou nedostupnost včetně změn v plánované nedostupnosti propojení a v přenosové síti, které snižují kapacity mezi nabídkovými zónami o 100 MW nebo více alespoň během jednoho obchodního intervalu, kde se uvede:

b)

změny ve skutečné dostupnosti propojení a v přenosové síti, které snižují kapacity mezi nabídkovými zónami o 100 MW nebo více alespoň během jednoho obchodního intervalu, kde se uvede:

c)

změny ve skutečné dostupnosti infrastruktury příbřežních elektrizačních soustav, které snižují dodávky větrné energie do sítě o 100 MW nebo více během alespoň jednoho obchodního intervalu, kde se uvede:

a)

prognózu a nabídku kapacity (MW) pro jednotlivé směry přenosu mezi nabídkovými zónami v případě přidělování kapacity založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě, nebo

b)

příslušné parametry založené na toku v případě přidělování kapacity založeného na tocích.

a)

hlavní kritické prvky sítě omezující nabízenou kapacitu;

b)

regulační oblast (oblasti), do kterých kritické prvky sítě patří;

c)

v jaké míře by uvolnění kritických prvků sítě zvýšilo nabízenou kapacitu;

d)

veškerá opatření přicházející v úvahu, která by bylo možné zavést pro zvýšení nabízené kapacity, a to spolu s odhadem nákladů.

a)

v případě explicitního přidělování, pro každý obchodní interval a pro jednotlivé směry přenosu mezi nabídkovými zónami:

b)

pro každý obchodní interval a pro jednotlivé směry přenosu mezi nabídkovými zónami: celkovou nominovanou kapacitu;

c)

před každým přidělením kapacity: celkovou kapacitu přidělenou již prostřednictvím předchozích přidělovacích postupů za jednotlivé obchodní intervaly a směry;

d)

pro každý obchodní interval: ceny na denním trhu v každé nabídkové zóně (měna/MWh);

e)

v případě implicitního přidělování, pro každý obchodní interval: čisté pozice každé nabídkové zóny (MW) a příjem z přetížení (v měně) za jednotlivé hranice mezi nabídkovými zónami;

f)

sjednané obchody na denním trhu v souhrnné podobě mezi nabídkovými zónami pro jednotlivé směry a obchodní intervaly;

g)

fyzické toky mezi nabídkovými zónami pro jednotlivé obchodní intervaly;

h)

kapacity mezi zónami přidělené mezi nabídkové zóny v členských státech a třetích zemích pro jednotlivé směry, přidělené produkty a jednotlivá období.

a)

v odst. 1 písm. a) a e) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po každém přidělení kapacity;

b)

v odst. 1 písm. b) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po každém kole nominací;

c)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní nejpozději ve lhůtě pro zveřejnění údajů o nabízené kapacitě, která je stanovena v příloze;

d)

v odst. 1 písm. d) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po uzávěrce obchodování;

e)

v odst. 1 písm. f) se zveřejní každý den nejpozději jednu hodinu po posledním termínu potvrzení a případně se aktualizují nejpozději dvě hodiny po každém postupu vnitrodenní nominace;

f)

v odst. 1 písm. g) se zveřejní za každý obchodní interval co nejblíže reálnému času, avšak nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období;

g)

v odst. 1 písm. h) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po každém přidělení.

a)

informace týkající se redispečinku za jednotlivé obchodní intervaly, kde se uvedou:

b)

informace týkající se protiobchodu za jednotlivé obchodní intervaly, kde se uvedou:

c)

náklady, které v daném měsíci vznikly v důsledku opatření uvedených v písmenech a) a b) a jakýchkoli dalších nápravných kroků.

a)

v odst. 1 písm. a) a b) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období, kromě důvodů, které se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději jeden den po skončení provozního období;

b)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní nejpozději jeden měsíc po skončení daného měsíce.

a)

součet instalovaného výkonu (MW) všech stávajících výroben, jejichž instalovaný výkon je roven 1 MW nebo je vyšší, podle jednotlivých typů výroby;

b)

informace o výrobnách (stávajících a plánovaných) s instalovaným výkonem rovným 100 MW nebo vyšším. Informace obsahují:

c)

odhad celkové sjednané výroby (MW) za jednotlivé nabídkové zóny pro každý obchodní interval následujícího dne;

d)

prognózu výroby větrné a solární energie (MW) za jednotlivé nabídkové zóny pro každý obchodní interval následujícího dne.

a)

v odst. 1 písm. a) se zveřejní každoročně, nejpozději jeden týden před koncem roku;

b)

v odst. 1 písm. b) se zveřejní každoročně pro tři následující roky, nejpozději jeden týden před začátkem prvního roku, ke kterému se vztahují;

c)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní nejpozději v 18:00 hodin bruselského času, jeden den před uskutečněním skutečné dodávky;

d)

v odst. 1 písm. d) se zveřejní nejpozději v 18:00 hodin bruselského času, jeden den před uskutečněním skutečné dodávky. Informace se pravidelně aktualizují a zveřejňují během vnitrodenního obchodování, přičemž alespoň jedna aktualizace má být zveřejněna v 8:00 hodin bruselského času v den skutečné dodávky. Informace se poskytnou za všechny nabídkové zóny pouze v členských státech, v nichž dodávky větrné nebo solární energie do sítě tvoří více než 1 % roční výroby, nebo za nabídkové zóny, v nichž dodávky větrné nebo solární energie do sítě tvoří více než 5 % roční výroby.

a)

plánovanou nedostupnost výrobního bloku odpovídající nejméně 100 MW, včetně změn v plánované nedostupnosti daného výrobního bloku odpovídajících nejméně 100 MW, s očekávanou délkou trvání alespoň jeden obchodní interval a až tři roky do budoucna, kde se uvede:

b)

změny ve skutečné dostupnosti výrobního bloku odpovídající nejméně 100 MW, u kterých se očekává, že potrvají alespoň jeden obchodní interval, kde se uvede:

c)

plánovanou nedostupnost výrobny odpovídající nejméně 200 MW, včetně změn v plánované nedostupnosti dané výrobny odpovídajících nejméně 100 MW, která nebyla zveřejněna podle písmene a), s očekávanou délkou trvání alespoň jeden obchodní interval a až tři roky do budoucna, kde se uvede:

d)

změny odpovídající nejméně 100 MW ve skutečné dostupnosti výrobny s instalovaným výkonem nejméně 200 MW, které nebyly zveřejněny podle písmene b), u kterých se očekává, že potrvají alespoň jeden obchodní interval, kde se uvede:

a)

skutečný výrobní výkon (MW) za jednotlivé obchodní intervaly a výrobní bloky s instalovaným výkonem 100 MW nebo větším;

b)

souhrnný výrobní výkon za jednotlivé obchodní intervaly a typy výroby;

c)

skutečnou nebo předpokládanou výrobu větrné a solární energie (MW) v každé nabídkové zóně a za jednotlivé obchodní intervaly;

d)

souhrnnou týdenní průměrnou rychlost plnění všech akumulačních a přečerpávacích vodních elektráren (MWh) za jednotlivé nabídkové zóny včetně údaje za stejný týden předchozího roku.

a)

v odst. 1 písm. a) se zveřejní do pěti dnů po skončení provozního období;

b)

v odst. 1 písm. b) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období;

c)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období a aktualizují se na základě naměřených hodnot, jakmile jsou tyto hodnoty k dispozici. Informace se poskytnou za všechny nabídkové zóny pouze v členských státech, v nichž dodávky větrné nebo solární energie do sítě tvoří více než 1 % roční výroby, nebo za nabídkové zóny, v nichž dodávky větrné nebo solární energie do sítě tvoří více než 5 % roční výroby;

d)

v odst. 1 písm. d) se zveřejní třetího pracovního dne následujícího po týdnu, ke kterému se informace vztahují. Informace se poskytnou za všechny nabídkové zóny pouze v členských státech, v nichž dodávky energie z tohoto typu výroby do sítě tvoří více než 10 % roční výroby, nebo za nabídkové zóny, v nichž dodávky energie z tohoto typu výroby do sítě tvoří více než 30 % roční výroby.

a)

pravidla udržování výkonové rovnováhy včetně:

b)

výši regulačních záloh (MW) smluvně zajištěných provozovatelem přenosové soustavy, kde se uvede:

c)

ceny zaplacené provozovatelem přenosové soustavy za jednotlivé druhy sjednaných regulačních záloh a období sjednávané služby (měna/MW/období);

d)

přijaté souhrnné nabídky za jednotlivé regulační intervaly, zvlášť za každý druh regulační zálohy;

e)

množství dodané regulační energie (MW) za jednotlivé regulační intervaly a druhy záloh;

f)

ceny zaplacené provozovatelem přenosové soustavy za dodanou regulační energii za jednotlivé regulační intervaly a druhy záloh; informace o cenách se poskytuje zvlášť pro regulaci směrem nahoru a regulaci směrem dolů;

g)

zúčtovací ceny odchylky za jednotlivé regulační intervaly;

h)

celková velikost odchylek za jednotlivé regulační intervaly;

i)

měsíční finanční bilanci regulační oblasti, kde se uvedou:

j)

případně informace týkající se udržování výkonové rovnováhy mezi regulačními oblastmi za jednotlivé regulační intervaly, kde se uvede:

a)

v odst. 1 písm. b) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději dvě hodiny před uskutečněním následujícího postupu sjednávání;

b)

v odst. 1 písm. c) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději jednu hodinu po ukončení postupu sjednávání;

c)

v odst. 1 písm. d) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období;

d)

v odst. 1 písm. e) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději 30 minut po skončení provozního období. Jsou-li údaje předběžné, aktualizují se, jakmile jsou údaje k dispozici;

e)

v odst. 1 písm. f) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období;

f)

v odst. 1 písm. g) se zveřejní co nejdříve;

g)

v odst. 1 písm. h) se zveřejní co nejdříve, avšak nejpozději 30 minut po skončení provozního období. Jsou-li údaje předběžné, aktualizují se, jakmile jsou údaje k dispozici;

h)

v odst. 1 písm. i) se zveřejní nejpozději tři měsíce po provozním měsíci. V případě předběžného zúčtování se údaje po konečném zúčtování aktualizují;

i)

v odst. 1 písm. j) se zveřejní nejpozději jednu hodinu po skončení provozního období.

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/13

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku z Bifidobacterium animalis ssp. animalis DSM 16284, Lactobacillus salivarius ssp. salivarius DSM 16351 a Enterococcus faecium DSM 21913. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku z Bifidobacterium animalis ssp. animalis DSM 16284, Lactobacillus salivarius ssp. salivarius DSM 16351 a Enterococcus faecium DSM 21913 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 14. listopadu 2012 (2) k závěru, že přípravek z Bifidobacterium animalis ssp. animalis DSM 16284, Lactobacillus salivarius ssp. salivarius DSM 16351 a Enterococcus faecium DSM 21913 nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že má potenciál zlepšovat užitkovost u výkrmu kuřat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku z Bifidobacterium animalis ssp. animalis DSM 16284, Lactobacillus salivarius ssp. salivarius DSM 16351 a Enterococcus faecium DSM 21913 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/15

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 872/2012 (3) byl přijat seznam aromatických látek a vložen do části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008.

(2)

Tento seznam lze aktualizovat jednotným postupem uvedeným v nařízení (ES) č. 1331/2008, a to buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti podané členským státem nebo zúčastněnou stranou.

(3)

Aromatická látka 3-acetyl-2,5-dimethylthiofen (číslo FL 15.024) je na seznamu zařazena jako aromatická látka, která je předmětem hodnocení, k němuž je nutno předložit doplňující vědecké údaje. Žadatel tyto údaje předložil.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin předložené údaje posoudil a dne 15. května 2013 učinil závěr, že 3-acetyl-2,5-dimethylthiofen je mutagenní jak in vitro, tak in vivo, a jeho použití jako aromatické látky tudíž vyvolává obavy o bezpečnost (4).

(5)

Použití 3-acetyl-2,5-dimethylthiofenu proto nesplňuje obecné podmínky použití aromat uvedené v čl. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008. V zájmu ochrany lidského zdraví by tudíž tato látka měla být ze seznamu neprodleně vyjmuta.

(6)

Komise by měla použít postup pro naléhavé případy, kterým se ze seznamu Unie vyjímá látka vyvolávající obavy o bezpečnost.

(7)

Podle článku 30 nařízení (ES) č. 1334/2008 lze aromatické látky nezařazené do seznamu Unie jako takové uvádět na trh a používat v potravinách nebo na jejich povrchu do 22. října 2014. Toto přechodné období by se nemělo vztahovat na 3-acetyl-2,5-dimethylthiofen.

(8)

Vzhledem k velmi nízkým úrovním použití a malému celkovému množství 3-acetyl-2,5-dimethylthiofenu, které se každoročně přidává do potravin v Evropské unii, přítomnost této látky v potravinách nevyvolává bezprostřední obavy o bezpečnost. S přihlédnutím rovněž k technickým a ekonomickým důvodům by se proto měla stanovit přechodná období pro potraviny obsahující aromatickou látku 3-acetyl-2,5-dimethylthiofen, které byly uvedeny na trh nebo odeslány do Unie z třetích zemí před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(9)

Nařízení (ES) č. 1334/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/17

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) nadále použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U eugenolu byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny prováděcím rozhodnutím Komise 2011/266/EU (3).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Spojené království dne 7. března 2008 od společnosti Eden Research PLC žádost o zařazení účinné látky eugenolu do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Prováděcím rozhodnutím 2011/266/EU bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky této účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadatelem. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 30. června 2011 návrh zprávy o hodnocení.

(4)

Uvedený návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad předložil Komisi svůj závěr o přezkumu hodnocení rizik účinné látky eugenolu z hlediska pesticidů (4) dne 15. října 2012. Návrh zprávy o hodnocení a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a návrh zprávy o hodnocení byl dokončen dne 17. května 2013 v podobě zprávy Komise o přezkoumání eugenolu.

(5)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující eugenol budou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 5 odst. 3 směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, které bylo zkoumáno a podrobně popsáno ve zprávě Komise o přezkoumání. Proto je vhodné eugenol schválit.

(6)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit některé podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(7)

Před schválením je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze schválení vyplynou.

(8)

Aniž jsou v důsledku schválení dotčeny povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009, mělo by vzhledem ke konkrétní situaci vzniklé přechodem od směrnice 91/414/EHS k nařízení (ES) č. 1107/2009 platit následující. Členským státům by po schválení mělo být poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících eugenol. Členské státy by případně měly povolení změnit, nahradit nebo odejmout. Odchylně od uvedené lhůty by pro předložení a zhodnocení aktualizace úplné dokumentace podle přílohy III, jak je stanoveno ve směrnici 91/414/EHS, mělo být pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé navrhované použití v souladu s jednotnými zásadami poskytnuto delší období.

(9)

Zkušenosti se zařazováním účinných látek posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, do přílohy I směrnice 91/414/EHS (5) ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I uvedené směrnice, a s nařízeními schvalujícími účinné látky však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (6), měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

pokud přípravek obsahuje eugenol jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015, nebo

b)

pokud přípravek obsahuje eugenol jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušném aktu nebo aktech, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo jimiž se příslušná látka nebo látky schvalují, podle toho, co nastane později.

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/21

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/23

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. června 2013 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/26

(1)

Podle rozhodnutí Komise 2011/30/EU (2) mají auditoři a auditorské subjekty ze třetích zemí a území uvedených v příloze uvedeného rozhodnutí možnost nadále vykonávat svoje činnosti v Unii, pokud jde o zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky začínající v období od 2. července 2010 do 31. července 2012.

(2)

Komise posoudila systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí a území uvedených v příloze rozhodnutí 2011/30/EU. Toto posouzení bylo provedeno za pomoci Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory. Systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty z uvedených třetích zemí a území byly posouzeny na základě kritérií stanovených v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES, které upravují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské společnosti členských států. Hlavním cílem spolupráce mezi systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícími se na auditory a auditorské subjekty v členských státech a třetích zemích by mělo být dosažení vzájemné důvěry v systémy dohledu druhé strany na základě rovnocennosti těchto systémů.

(3)

Z posouzení je patrné, že Abú Dhabí, Brazílie, Mezinárodní finanční centrum v Dubaji, Guernsey, Indonésie, Jersey, Malajsie, Ostrov Man, Thajsko a Tchaj-wan mají systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty, jejichž činnost podléhá obdobným pravidlům, jako jsou pravidla stanovená v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES. Je proto třeba považovat systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty z uvedených třetích zemí za rovnocenné systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské společnosti členských států.

(4)

Bermudy, Egypt, Kajmanské ostrovy, Mauricius, Nový Zéland, Rusko a Turecko zřídily nebo zřizují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty. Informace o fungování a pravidlech, jimiž se tyto systémy řídí, však nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možno posoudit rovnocennost. K provedení dalšího posouzení, které by umožnilo přijmout konečné rozhodnutí o rovnocennosti těchto systémů, je od uvedených třetích zemí a území nutno získat doplňkové informace, aby bylo možné jejich systémům lépe porozumět. Je proto třeba prodloužit přechodné období stanovené v rozhodnutí 2011/30/EU s ohledem na auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem v uvedených třetích zemích a územích.

(5)

Auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem v Hongkongu, Indii a Izraeli, využívali přechodné období dané rozhodnutím 2011/30/EU. Od té doby nemají tyto třetí země nebo území nezávislý systém veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí. Nepředložily informace týkající se jejich auditorských regulačních systémů a systémů dohledu. Za této situace se zdá, že uvedené třetí země nebo území nepřijaly nezbytná opatření k tomu, aby jejich právní úpravu auditu Komise uznala za rovnocennou systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícím se na auditory a auditorské subjekty v členských státech. Pokud jde o auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společností se sídlem v uvedených třetích zemích, přechodné období stanovené v rozhodnutí 2011/30/EU by proto nemělo být prodlouženo.

(6)

Na ochranu investorů by měli mít auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem ve třetích zemích uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí, možnost vykonávat během přechodného období nadále auditorské činnosti v Unii, aniž by byli zaregistrováni podle článku 45 směrnice 2006/43/ES, pouze tehdy, když poskytnou požadované informace. Jestliže informace předloží, měli by mít uvedení auditoři a auditorské subjekty možnost nadále vykonávat svoje auditorské činnosti, pokud jde o zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky začínající v období od 1. srpna 2012 do 31. července 2015. Toto rozhodnutí by nemělo mít vliv na právo členských států uplatňovat ve vztahu k těmto auditorům a auditorským subjektům své systémy vyšetřování a sankcí.

(7)

Rozhodnutí 2011/30/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 48 odst. 1 směrnice 2006/43/ES,

1)

V článku 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Pokud jde o auditorské činnosti týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky počínající 1. srpnem 2012, považují se pro účely čl. 46 odst. 1 směrnice 2006/43/ES za rovnocenné systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícím se na auditory a auditorské společnosti členských států systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty z těchto třetích zemí a území:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Bod 10) prvního odstavce článku 1 pozbývá platnosti dne 31. července 2013.“

4)

Příloha se nahrazuje přílohou I tohoto rozhodnutí.

5)

Doplňuje se nová příloha II ve znění přílohy II tohoto rozhodnutí.

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/30

1.

Funkční období dosavadních členů správní rady Technického střediska pro spolupráci v oblasti zemědělství a venkova, jejíž složení bylo změněno rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT-EU č. 2/2011 (5), skončí dnem 21. května 2013;

2.

Je tedy nezbytné přijmout nové rozhodnutí,

—

Dr. Daoussa BICHARA CHERIF (Čad)

—

Kahijoro KAHUURE (Namibie)

—

Dr. Faletoi Suavi TUILAEPA (Samoa)

—

Prof. Raul BRUNO DE SOUSA (Portugalsko)

—

Prof. Eric TOLLENS (Belgie)

—

Edwin Anthony VOS (Nizozemsko)

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/31

15.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/s3