27.5.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 140/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 472/2013

ze dne 21. května 2013

o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Bezprecedentní celosvětová krize, která od roku 2007 zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc v rámci i mimo rámec Unie.

(2)

Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3)

Plný soulad mezi rámcem Unie pro mnohostranný dohled zřízeným Smlouvou o fungování EU a možnými podmínkami politiky vztahujícími se k finanční pomoci by měl být zakotven v právu Unie. Hospodářská a finanční integrace všech členských států, a zejména těch, jejichž měnou je euro, si žádá posílení dohledu, aby se zabránilo přenosu závažných obtíží v oblasti finanční stability, jimiž je členský stát postižen či ohrožen, na zbytek eurozóny a obecněji na Unii jako celek.

(4)

Stupeň hospodářského a rozpočtového dohledu by měl být úměrný a přiměřený závažnosti vzniklých finančních obtíží a měl by zohlednit povahu přijaté finanční pomoci, jež se může pohybovat od pouhé preventivní podpory na základě podmínek způsobilosti až po úplný makroekonomický ozdravný program zahrnující přísnou podmíněnost politiky. Jakýkoli makroekonomický ozdravný program by měl zohledňovat národní program reforem dotyčného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost.

(5)

Pokud je členský stát, jehož měnou je euro, postižen či ohrožen závažnými finančními obtížemi, měl by podle tohoto nařízení podléhat posílenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možnými nepříznivými efekty přelévání. Tento posílený dohled by měl být přiměřený závažnosti problémů a podle ní by měl být upraven. Měl by zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelné podávání zpráv příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru nebo jakémukoli podvýboru, který Hospodářský a finanční výbor může pro tento účel určit. Stejné dohledové postupy by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc od jednoho či několika dalších členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), evropského mechanismu stability (ESM), evropského nástroje finanční stability (EFSF),) nebo od jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).

(6)

Členský stát podléhající posílenému dohledu by měl také přijmout opatření zabývající se zdroji či potenciálními zdroji svých obtíží. Za tímto účelem by měla být zohledněna veškerá doporučení, jež mu byla sdělena v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.

(7)

Hospodářský a rozpočtový dohled by měl být výrazně posílen u členských států podléhajících makroekonomickému ozdravnému programu. Vzhledem ke komplexní povaze tohoto programu by měly být jiné postupy hospodářského a rozpočtového dohledu pozastaveny nebo případně zefektivněny po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu, aby tak byla zajištěna soudržnost dohledu nad hospodářskými politikami a nedošlo k duplicitě povinnosti podávat zprávy. Při přípravě makroekonomického ozdravného programu by však měla být zohledněna veškerá doporučení podaná členskému státu v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.

(8)	Výrazně přibývá problémů spojených s daňovými podvody a úniky. Globalizace hospodářství, technologický vývoj, internacionalizace podvodů a z toho plynoucí vzájemná závislost členských států ukazují meze čistě vnitrostátních přístupů a posilují potřebu společné akce.

(9)	Problémy zapříčiněné daňovými podvody a úniky v členských státech podléhajících makroekonomickému ozdravnému programu by měly být řešeny prostřednictvím zlepšeného výběru příjmů v těchto členských státech a prostřednictvím posílené spolupráce mezi správci příjmů v Unii a ve třetích zemích.

(10)

Měla by být stanovena pravidla, aby se posílil dialog mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajistila větší transparentnost a odpovědnost. Parlament členského státu podléhajícího makroekonomickému ozdravnému programu či posílenému dohledu by měl být informován v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy.

(11)	Členské státy by měly v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy zapojovat do přípravy, provádění, sledování a hodnocení programů finanční pomoci sociální partnery a organizace občanské společnosti.

(12)

Příslušné orgány ESM a EFSF by měly mít ještě před přijetím rozhodnutí Rady o makroekonomickém ozdravném programu podle tohoto nařízení příležitost diskutovat o výsledcích jednání mezi Komisí, která jedná jménem ESM či EFSF v součinnosti s Evropskou centrální bankou (ECB) a případně s MMF, a přijímajícím členským státem o možných podmínkách politiky, jež se vážou k programu finanční pomoci tohoto členského státu. Memoranda o porozumění, která stanoví podrobné podmínky, za nichž je finanční pomoc poskytována, mají být přijata na základě Smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability a Rámcové dohody o evropském nástroji finanční stability.

(13)	Není-li stanoveno jinak, měly by odkazy na finanční pomoc v textu tohoto nařízení rovněž zahrnovat finanční podporu poskytovanou z preventivních důvodů a úvěry určené na rekapitalizaci finančních institucí.

(14)

Rozhodnutí Komise podřídit určitý členský stát posílenému dohledu podle tohoto nařízení by mělo být přijato v úzké spolupráci s Hospodářským a finančním výborem, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) (společně dále jen „evropské orgány dohledu“) a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (6). Komise by s Hospodářským a finančním výborem měla spolupracovat rovněž při rozhodování o tom, zda posílený dohled prodloužit.

(15)

Na odůvodněnou žádost členského státu podléhajícího makroekonomickému ozdravnému programu nebo případně z důvodu výjimečných hospodářských okolností by Komise měla mít možnost doporučit snížení nebo zrušení jakýchkoli stávajících úročených i neúročených vkladů či pokut uložených Radou v rámci preventivní či nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu.

(16)	Přístup k informacím o přípravných pracích, jež byly vykonány před přijetím doporučení podle tohoto nařízení, by se měl řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2011 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (7).

(17)

Pokud je na základě tohoto nařízení přijato rozhodnutí, že členský stát neplní požadavky obsažené ve svém makroekonomickém ozdravném programu, a události a analýzy jasně ukazují, že k zajištění dodržení jeho závazků vůči věřitelům a stabilizace jeho hospodářské a finanční situace je zapotřebí mechanismu, je Komise vyzvána, aby předložila návrh takového mechanismu.

(18)

Radě by měla být svěřena pravomoc přijímat doporučení, jež se týkají přijetí preventivních nápravných opatření nebo přípravy makroekonomického ozdravného programu, pravomoc schvalovat makroekonomické ozdravné programy, pravomoc přijímat rozhodnutí ohledně hlavních požadavků politiky, jež ESM nebo EFSF plánuje zahrnout do podmínek, které podmiňují poskytnutí finanční pomoci z preventivních důvodů, úvěrů určených na rekapitalizaci finančních institucí nebo do jakéhokoli nového finančního nástroje dohodnutého v rámci ESM, jakož i pravomoc doporučit přijetí nápravných opatření členským státům podléhajícím dohledu po ukončení programu. Jedná se o pravomoci, která mají značný význam pro politiku hospodářské koordinace členských států, jež má být podle článku 121 Smlouvy o fungování EU vykonávána v rámci Rady,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení upravuje posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž měnou je euro, pokud tyto členské státy:

a)	jsou postiženy nebo ohroženy závažnými obtížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu nebo udržitelnost jejich veřejných financí, a tyto obtíže vedou k možným nepříznivých efektům přelévání na další členské státy eurozóny; nebo

b)

požadují nebo přijímají finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), evropského mechanismu stability (ESM), evropského nástroje finanční stability (EFSF) nebo od jiných příslušných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).

2.   Toto nařízení rovněž upravuje posílenou koordinaci hospodářské politiky.

3.   Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

4.   Při uplatňování tohoto nařízení Rada, Komise a členské státy plně dodržují článek 152 Smlouvy o fungování EU. Při uplatňování tohoto nařízení a doporučení přijatých na jeho základě zohledňují Rada, Komise a členské státy vnitrostátní pravidla a postupy a článek 28 Listiny základních práv Evropské unie. Uplatňováním tohoto nařízení a zmíněných doporučení není tudíž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 2

Členské státy podléhající posílenému dohledu

1.   Komise může rozhodnout, že členský stát, jehož finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, jež by mohly mít nepříznivý efekt přelévání na jiné členské státy eurozóny, podřídí posílenému dohledu.

Při posuzování, zda je finanční stabilita členského státu ohrožena závažnými obtížemi, použije Komise, mimo jiná kritéria, mechanismus varování zřízený podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (8) nebo případně nejnovější hloubkový přezkum. Komise rovněž provede komplexní posouzení, v jehož rámci vezme v úvahu zejména podmínky, za nichž tento členský stát získává půjčky, splatnostní profil jeho dluhových závazků, odolnost jeho rozpočtového rámce, dlouhodobou udržitelnost jeho veřejných financí, velikost jeho dluhového břemene a riziko nákazy, které pro jeho rozpočtovou situaci nebo finanční sektor jiných členských států představují silné tlaky v jeho finančním sektoru.

Než Komise přijme rozhodnutí o podřízení členského státu posílenému dohledu, je dotyčnému členskému státu poskytnuta možnost vyjádřit své názory. Komise rozhoduje o prodloužení posíleného dohledu nad daným členským státem každých šest měsíců.

2.   Pokud Komise rozhodne o podřízení členského státu posílenému dohledu podle odstavce 1, informuje dotyčný členský stát o všech výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 1 a uvědomí Evropskou centrální banku (ECB), coby orgán dohledu, a příslušné evropské orgány dohledu a ESRB.

3.   Komise podřídí posílenému dohledu členský stát, který přijímá z preventivních důvodů finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM, EFSF nebo jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF.

Veškerá svá rozhodnutí přijatá v souladu s odstavcem 1 a s tímto odstavcem Komise zveřejní.

4.   Odstavec 3 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových opatření politiky daným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.

5.   Komise pro informaci zveřejní seznam nástrojů, jejichž prostřednictvím je poskytována preventivní finanční pomoc ve smyslu odstavce 3, a pravidelně jej aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory ESM, EFSF nebo jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.

Článek 3

Posílený dohled

1.   Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB, evropskými orgány dohledu, ESRB a případně MMF, přijme členský stát podléhající posílenému dohledu opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo možnými zdroji obtíží. Členský stát přitom zohlední veškerá doporučení, která mu byla určena na základě nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (9), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (10) nebo nařízení (EU) č. 1176/2011, jež se týkají jeho národního programu reforem a jeho programu stability.

Opatření uvedená v prvním pododstavci oznámí Komise příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru, Pracovní skupině pro Euroskupinu a je-li to vhodné a v souladu s vnitrostátními postupy, parlamentu dotyčného členského státu.

2.   Podrobnější sledování fiskální situace stanovené v čl. 10 odst. 2, 3 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013. [o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně] (11) se vztahuje na členský stát podléhající posílenému dohledu bez ohledu na to, zda v tomto členském státě existuje nadměrný schodek. Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení se předkládá čtvrtletně.

3.   Na žádost Komise členský stát podléhající posílenému dohledu podle čl. 2 odst. 1:

a)

sdělí ECB, coby orgánu dohledu, a případně příslušným evropským orgánům dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 v požadovaných intervalech členěné informace o vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti provedených podle písmene b) tohoto odstavce;

b)

provede za dohledu ECB, coby orgánu dohledu, nebo případně příslušných evropských orgánů dohledu podle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak určí Komise a ECB v součinnosti s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB;

c)	strpí pravidelné posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného ECB, coby orgánem dohledu,nebo případně příslušnými evropskými orgány dohledu;

d)	sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.

ECB, coby orgán dohledu, a příslušné evropské orgány dohledu připraví v součinnosti s ESRB na základě rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti uvedených v prvním pododstavci písm. a) a s ohledem na závěry vyvozené z ukazatelů obsažených ve srovnávacím přehledu makroekonomické nerovnováhy stanoveném nařízením (EU) č. 1176/2011 posouzení možných slabin finančního systému a toto posouzení předloží Komisi v jí stanovených intervalech a ECB.

4.   Na žádost Komise členský stát podléhající posílenému dohledu podle čl. 2 odst. 3:

a)

sdělí Komisi, ECB a případně příslušným evropským orgánům dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 v požadovaných intervalech členěné informace o vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti provedených podle písmene b);

b)

provede za dohledu ECB, coby orgánu dohledu, nebo případně příslušných evropských orgánů dohledu podle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak určí Komise a ECB v součinnosti s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB, a sdílí s nimi podrobné výsledky;

c)	strpí pravidelná posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného ECB, coby orgánem dohledu, nebo případně příslušnými evropskými orgány dohledu;

d)	sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.

Komise, ECB a příslušné evropské orgány dohledu považují za důvěrné veškeré členěné informace, které obdržely.

5.   Komise uskutečňuje v součinnosti s ECB a příslušnými evropskými orgány dohledu a případně s MMF pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím posílenému dohledu, aby ověřila pokrok dosažený tímto členským státem při provádění opatření uvedených v odstavcích 1, 2, 3 a 4.

Své posouzení sdělí Komise každé čtvrtletí příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru. V tomto posouzení zejména prověří, zda jsou třeba další opatření.

Kontrolní mise uvedené v prvním pododstavci nahrazují sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

6.   Při přípravě posouzení uvedeného v odstavci 5 Komise zohlední výsledky hloubkového přezkumu podle nařízení (EU) č. 1176/2011, včetně hodnocení efektů přelévání vnitrostátních hospodářských politik na členský stát podléhající posílenému dohledu, v souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

7.   Pokud Komise na základě kontrolních misí uvedených v odstavci 5 dojde k závěru, že je třeba dalších opatření a že finanční a hospodářská situace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně nebo v jejích členských státech, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise dotyčnému členskému státu doporučit, aby přijal preventivní nápravná opatření či aby připravil návrh makroekonomického ozdravného programu.

Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.

8.   Je-li doporučení uvedené v odstavci 7 zveřejněno,

a)	příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů;

b)	zástupce Komise může být parlamentem dotyčného členského státu vyzván k účasti na výměně názorů;

c)	Rada informuje v náležité lhůtě příslušný výbor Evropského parlamentu o obsahu doporučení.

9.   Příslušný výbor Evropského parlamentu a parlament dotyčného členského státu mohou v průběhu posíleného dohledu vyzvat zástupce Komise, ECB a MMF k účasti na hospodářském dialogu.

Článek 4

Podávání zpráv v případě finanční podpory na rekapitalizaci finančních institucí

Členské státy podléhající posílenému dohledu nebo makroekonomickému ozdravnému programu, které dostávají finanční podporu na rekapitalizaci svých finančních institucí, předkládají Hospodářskému a finančnímu výboru dvakrát ročně zprávy o podmínkách stanovených pro tyto finanční instituce, včetně podmínek týkajících se odměňování vedoucích pracovníků. Tyto členské státy rovněž předkládají zprávy o úvěrových podmínkách nabízených reálné ekonomice finančním sektorem.

Článek 5

Informace o plánovaných žádostech o finanční pomoc

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z ESM, EFSF nebo od jiné příslušné finanční instituce, jako je MMF, o svém záměru neprodleně informuje předsedu Pracovní skupiny pro Euroskupinu, člena Komise odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB.

Pracovní skupina pro Euroskupinu poté, co obdrží od Komise hodnocení, projedná plánovanou žádost s cílem posoudit zejména možnosti, které jsou v rámci stávajících finančních nástrojů Unie či eurozóny k dispozici předtím, než se dotyčný členský stát obrátí na případné věřitele.

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc z EFSM, o svém záměru neprodleně informuje předsedu Hospodářského a finančního výboru, člena Komise odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB.

Článek 6

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu

Žádá-li členský stát o finanční pomoc z EFSM, ESM nebo EFSF, vyhodnotí Komise v součinnosti s ECB a pokud je to možné, s MMF udržitelnost veřejného dluhu tohoto členského státu a jeho skutečné či možné finanční potřeby. Komise toto hodnocení předloží Pracovní skupině pro Euroskupinu v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci ESM či EFSF, a Hospodářskému a finančnímu výboru v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci EFSM.

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu vychází z nejpravděpodobnějšího makroekonomického scénáře nebo obezřetnějšího scénáře a rozpočtových prognóz, pro něž se použijí co nejaktuálnější informace a při nichž se náležitě zohlední výsledek zpráv uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) a veškeré úkoly v oblasti dohledu vykonávané v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b). Komise rovněž vyhodnotí dopad makroekonomických a finančních otřesů a nepříznivého vývoje na udržitelnost schodku veřejného dluhu.

Komise zveřejní makroekonomický scénář, včetně scénáře růstu, příslušných parametrů, o něž se opírá hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu, a předpokládaný dopad souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst.

Článek 7

Makroekonomický ozdravný program

1.   Žádá-li členský stát o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM, EFSF nebo od MMF, vypracuje po dohodě s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB a případně s MMF, návrh makroekonomického ozdravného programu, který vychází z programu hospodářského partnerství podle nařízení (EU) č. 473/2013, přičemž tento program nahrazuje, a který uvádí roční rozpočtové cíle.

Návrh makroekonomického ozdravného programu se zaměřuje na konkrétní rizika, jež daný členský stát představuje pro finanční stabilitu eurozóny, a usiluje o rychlé opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení úplné finanční soběstačnosti členského státu na finančních trzích.

Návrh makroekonomického ozdravného programu vychází z hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu uvedeného v článku 6, které je aktualizováno, aby zahrnovalo dopad návrhu nápravných opatření, jež byla vyjednána s dotyčným členským státem, a náležitě zohlední doporučení určená tomuto členskému státu podle článků 121, 126, 136 nebo 148 Smlouvy o fungování EU, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.

Návrh makroekonomického ozdravného programu zohlední postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd a národní program reforem dotyčného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost.

Návrh makroekonomického ozdravného programu je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Listiny základních práv Evropské unie. Komise ústně informuje předsedu a místopředsedu příslušného výboru Evropského parlamentu o pokroku, jehož bylo dosaženo v přípravě návrhu makroekonomického ozdravného programu. Tyto informace jsou považovány za důvěrné.

2.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválí makroekonomický ozdravný program, který v souladu s odstavcem 1 připravil členský stát žádající o finanční pomoc.

Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které Komise podepsala jménem ESM nebo EFSF, bylo plně v souladu s makroekonomickým ozdravným programem schváleným Radou.

3.   Komise zajistí soudržnost procesu hospodářského a rozpočtového dohledu nad členským státem podléhajícím makroekonomickému ozdravnému programu, aby zabránila zdvojování oznamovacích povinností.

4.   Komise v součinnosti s ECB a případně s MMF sleduje pokrok dosažený členským státem při plnění jeho makroekonomického ozdravného programu.

Každé tři měsíce informuje Komise o tomto pokroku Hospodářský a finanční výbor.Dotyčný členský stát s Komisí a ECB plně spolupracuje. Zejména Komisi a ECB poskytne veškeré informace, které pokládají za nezbytné pro sledování plnění makroekonomického ozdravného programu v souladu s čl. 3 odst. 4.

Komise ústně informuje předsedu a místopředsedu příslušného výboru Evropského parlamentu o závěrech ze sledování makroekonomického ozdravného programu. Tyto informace jsou považovány za důvěrné.

5.   Komise v součinnosti s ECB a případně s MMF přezkoumá s dotyčným členským státem změny a aktualizace, které může být třeba v jeho makroekonomickém ozdravném programu provést s cílem náležitě zohlednit zejména každý významný rozdíl mezi makroekonomickými prognózami a skutečnými údaji, včetně možných důsledků vyplývajících z makroekonomického ozdravného programu, nepříznivých efektů přelévání a makroekonomických a finančních otřesů. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v tomto programu provést.

6.   Dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí zváží, zda přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem vybídnout soukromé investory, aby zachovali svůj celkový rozsah expozice na dobrovolném základě.

7.   Pokud sledování uvedené v odstavci 4 ukáže významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu členského státu, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v jeho programu. Komise ve svém návrhu výslovně vyhodnotí, zda jsou tyto významné odchylky způsobeny příčinami, jež jsou mimo kontrolu dotyčného členského státu.

Úsilí o rozpočtovou konsolidaci stanovené v makroekonomickém ozdravném programu zohlední nutnost zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví.

Je-li přijato rozhodnutí podle tohoto odstavce, přijme dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí a v součinnosti s ECB a případně s MMF opatření zaměřená na stabilizaci trhů a na udržení bezproblémového fungování svého finančního sektoru.

8.   Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu, který se potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při plnění programu, požádá Komisi o technickou pomoc, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků složené ze zástupců jiných členských států, dalších orgánů Unie a příslušných mezinárodních institucí. Cíle a prostředky technické pomoci jsou výslovně vymezeny v aktualizovaných verzích makroekonomického ozdravného programu a zaměří se na oblasti, v nichž byly identifikovány hlavní potřeby. Součástí technické pomoci může být ustavení stálého zástupce a podpůrného personálu, kteří orgánům poskytují poradenství ohledně plnění programu.

Makroekonomický ozdravný program se zveřejní, včetně jeho cílů a předpokládaného rozvržení úsilí o ozdravení.

K makroekonomickému ozdravnému programu se jako příloha připojí závěry hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

9.   Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu provede komplexní audit svých veřejných financí, mimo jiné s cílem vyhodnotit důvody, jež vedly k nepřiměřenému nárůstu dluhu, a s cílem prošetřit veškeré možné nesrovnalosti.

10.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účasti na výměně názorů na dosažený pokrok při plnění makroekonomického ozdravného programu.

11.   Zástupci Komise mohou být vyzváni parlamentem dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů na dosažený pokrok při plnění jeho makroekonomického ozdravného programu.

12.   Tento článek se nevztahuje na nástroje, jejichž prostřednictvím je finanční pomoc poskytována z preventivních důvodů, na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí nebo na jakýkoli nový finanční nástroj ESM, pro který pravidla ESM nestanoví makroekonomický ozdravný program.

Komise pro informaci vypracuje seznam nástrojů finanční pomoci uvedené v prvním pododstavci a pravidelně ho aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory ESM.

Co se týče těchto nástrojů, Rada na doporučení Komise schválí rozhodnutím určeným dotyčnému členskému státu hlavní požadavky politiky, které má ESM nebo EFSF v plánu zahrnout do podmínek své finanční pomoci, v rozsahu, v jakém obsah těchto opatření spadá do pravomocí Unie stanovených Smlouvami.

Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které podepsala jménem ESM nebo EFSF, bylo plně v souladu s takovým rozhodnutím Rady.

Článek 8

Zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti

Členský stát při přípravě svého návrhu makroekonomického ozdravného programu a ve snaze přispět k dosažení shody, pokud jde o jeho obsah, usiluje o názory sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti.

Článek 9

Opatření na ochranu daňových příjmů

Je-li to nutné, přijme členský stát v úzké spolupráci s Komisí a v součinnosti s ECB a případně s MMF opatření zaměřená na posílení účinnosti a účelnosti schopnosti výběru příjmů a na boj proti daňovým podvodům a únikům,s cílem zvýšit daňové příjmy.

Článek 10

Soulad s Paktem o stabilitě a růstu

1.   Členský stát podléhající ozdravnému makroekonomickému programu a jeho změnám podle článku 7 tohoto nařízení nemusí předkládat program stability podle článku 3 nařízení (ES) č. 1466/97, přičemž obsah takového programu stability začlení do svého makroekonomického ozdravného programu.

2.   Pokud se na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu vztahuje rovněž doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU pro nápravu nadměrného schodku,

a)	nemusí podávat zprávy podle čl. 3 odst. 4a či případně čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97;

b)

roční rozpočtové cíle v každém makroekonomickém ozdravném programu jsou začleněny do doporučení podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 či rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 zmíněného nařízení a pokud se na dotyčný členský stát vztahuje rozhodnutí o výzvě uvedené v čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, opatření přispívající k dosažení těchto cílů v makroekonomickém ozdravném programu jsou začleněna do rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97;

c)	vzhledem ke sledování podle čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení je osvobozen od sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení (ES) č. 1467/97 a sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 11

Soulad s nařízením (EU) č. 1176/2011

Na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu se po dobu trvání tohoto programu nevztahuje nařízení (EU) č. 1176/2011, přičemž ukazatele ve srovnávacím přehledu stanoveném nařízením (EU) č. 1176/2011 jsou začleněny do sledování makroekonomického ozdravného programu.

Článek 12

Soulad s evropským semestrem pro koordinaci hospodářských politik

Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu je po dobu trvání tohoto programu osvobozen od sledování a posuzování evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik podle článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97.

Článek 13

Soulad s nařízením (EU) č. 473/2013

Na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu se po dobu trvání tohoto programu nevztahuje nařízení (EU) č. 473/2013 s výjimkou článků 1 až 5 a 13 až 18 uvedeného nařízení.

Článek 14

Dohled po ukončení programu

1.   Členský stát podléhá dohledu po ukončení programu, dokud není splaceno nejméně 75 % finanční pomoci přijaté od jednoho nebo několika jiných členských států, z EFSM, ESM nebo EFSF. Rada může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu v případě, že rizika pro finanční stabilitu nebo fiskální udržitelnost dotyčného členského státu přetrvávají. Návrh Komise se považuje za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.

2.   Na žádost Komise členský stát podléhající dohledu po ukončení programu splní požadavky uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení a poskytne informace uvedené v čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 473/2013.

3.   Komise uskuteční v součinnosti s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá posouzení sdělí každých šest měsíců příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru a parlamentu dotyčného členského státu, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů na pokrok dosažený při provádění dohledu po ukončení programu.

4.   Rada může na návrh Komise doporučit členskému státu podléhajícímu dohledu po ukončení programu, aby přijal nápravná opatření. Návrh Komise se považuje za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.

5.   Parlament dotyčného členského státu může vyzvat zástupce Komise, aby se zúčastnili výměny názorů na dohled po ukončení programu.

Článek 15

Hlasování v Radě

Ve věci opatření podle tohoto nařízení hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v prvním odstavci se vypočítá podle čl. 238 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

Článek 16

Použití na členské státy využívající finanční pomoc

Na členské státy, které k 30. května 2013. využívají finanční pomoc, se toto nařízení vztahuje od uvedeného dne.

Článek 17

Přechodná ustanovení

Bez ohledu na článek 14 se na členské státy, které podléhají k 30. května 2013. dohledu po ukončení programu, použijí pravidla, podmínky a postupy pro dohled po ukončení programu platné pro finanční pomoc, kterou využívají.

Článek 18

Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament může vyzvat zástupce Rady a Komise k zahájení dialogu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 19

Zprávy

Komise do 1. ledna 2014 a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení. Komise tuto zprávu zveřejní.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci mimo jiné vyhodnotí:

a)	účinnost tohoto nařízení;

b)	pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU;

c)	přínos tohoto nařízení ke splnění strategie Unie pro růst a zaměstnanost.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 141, 17.5.2012, s. 7.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2013.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(6)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(8)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(9)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(11)  Viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku.

---

27.5.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 140/11

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 473/2013

ze dne 21. května 2013

o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva o fungovaní Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") vyžaduje, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za věc společného zájmu, aby se jejich rozpočtové politiky řídily potřebou zdravých veřejných financí a aby jejich hospodářské politiky neohrožovaly řádné fungování hospodářské a měnové unie.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu usiluje o zajištění rozpočtové kázně v celé Unii a stanoví rámce pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Jeho cílem jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje systém mnohostranného dohledu stanovený nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3) a postup pro vyvarování se nadměrnému schodku veřejných financí stanovený v článku 126 Smlouvy o fungování EU a dále podrobněji vymezený v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4). Pakt o stabilitě a růstu byl dále posílen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 (5) a nařízením Rady (EU) č. 1177/2011 (6). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (7) doplnilo systém účinných, preventivních a odstupňovaných donucovacích mechanismů ve formě uložení sankcí členským státům, jejichž měnou je euro.

(3)

Posílení Paktu o stabilitě a růstu vedlo k posílení pokynů poskytovaných členským státům v oblasti obezřetné rozpočtové politiky a v případě členských států, jejichž měnou je euro, posílilo a zautomatizovalo ukládání sankcí v případě nedodržení obezřetné rozpočtové politiky, aby se předešlo nadměrným schodkům veřejných financí. Tato ustanovení vytvořila komplexnější rámec.

(4)

K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států poskytuje evropský semestr zavedený v článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 rámec pro koordinaci hospodářských politik. Evropský semestr zahrnuje definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) a dohled nad jejich prováděním v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; definování a přezkum provádění hlavních zásad zaměstnanosti, které musí být zohledněny členskými státy v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (hlavní zásady zaměstnanosti); předkládání a posuzování programů stability a konvergenčních programů členských států podle uvedeného nařízení; předkládání a posuzování národních programů reforem členských států, které podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a které byly sestaveny v souladu s hlavními směry hospodářských politik, s hlavními zásadami zaměstnanosti a obecnými pokyny určenými členským státům, jež vydaly Komise (roční analýza růstu) a Evropská rada na začátku ročního cyklu dohledu; a dohled za účelem prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (8). Případně by měla být zohledněna i stanoviska vydaná v rámci programu hospodářského partnerství zavedeného tímto nařízením.

(5)

Aby Unie vyšla z krize silnější, jak vnitřně, tak na mezinárodní úrovni, posílením konkurenceschopnosti, produktivity, růstového potenciálu, sociální soudržnosti a hospodářské konvergence, přijala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2010 novou strategii Unie pro růst a zaměstnanost, která rovněž obsahuje cíle v oblasti chudoby, vzdělávání, inovací a životního prostředí.

(6)

K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie umožňuje Smlouva o fungování EU přijímat v eurozóně zvláštní opatření nad rámec ustanovení použitelných na všechny členské státy k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní. Tato posílená koordinace a dohled by měly být případně doprovázeny odpovídajícím zapojením Evropského parlamentu a případně vnitrostátních parlamentů. Kdekoli je to vhodné a nezbytné, měla by se aktivně využívat zvláštní opatření, která stanoví článek 136 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení by měla respektovat vnitrostátní postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd. Toto nařízení zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie a jeho uplatňováním není dotčeno právo sjednávat, uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátního práva a praxe.

(8)

Článek 9 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(9)

Postupně zesilovaný dohled a koordinace stanovené v tomto nařízení budou dále doplňovat evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, stávající ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a posilovat dohled nad rozpočtovými a hospodářskými politikami v členských státech, jejichž měnou je euro. Postupně zesilované sledování by mělo přispět k lepším rozpočtovým a hospodářským výsledkům, makrofinančnímu zdraví a hospodářské konvergenci ve prospěch všech členských států, jejichž měnou je euro. Podrobnější sledování v rámci postupně zesilovaného procesu je zvlášť cenné pro členské státy podléhající postupu při nadměrném schodku.

(10)

Zaujaté a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou značně narušit účinnost rozpočtového plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. Nezaujaté a realistické makroekonomické prognózy mohou poskytovat nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, které jsou podpořeny vnitrostátními právními ustanoveními zajišťujícími vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti. Takové prognózy by se měly používat během celého rozpočtového procesu.

(11)	Silné veřejné finance jsou nejlépe zajišťovány ve fázi plánování a závažné chyby by měly být zjištěny co nejdříve. Členské státy by měly mít prospěch nejen ze stanovení hlavních zásad a rozpočtových cílů, ale také ze synchronizovaného sledování svých rozpočtových politik.

(12)

Zavedením společného rozpočtového harmonogramu pro členské státy, jejichž měnou je euro, by se měly lépe synchronizovat klíčové kroky při přípravě vnitrostátních rozpočtů, což přispěje k účinnosti Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. To by mělo vést k silnější součinnosti, usnadněním koordinace politik mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, a zajištěním toho, že doporučení Rady a Komise budou vhodně začleněna do rozpočtových procesů členských států. Tyto procesy by měly být v souladu s rámcem pro koordinaci hospodářských politik v rámci ročního cyklu dohledu, který zejména zahrnuje obecné pokyny členským státům, jež vydaly Komise a Evropská rada na začátku tohoto cyklu. Rozpočtové politiky členských států by měly být v souladu s doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a případně rovněž s doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a se stanovisky k programu hospodářského partnerství zavedeného tímto nařízením.

(13)

Jako první krok k tomuto společnému rozpočtovému harmonogramu by členské státy měly spolu se svými programy stability zveřejnit své vnitrostátní střednědobé fiskální plány, a to pokud možno do 15. dubna a nejpozději do 30. dubna. Tyto fiskální plány by měly zahrnovat informace o očekávaných přínosech plánovaných reforem a opatření k dosažení cílů a vnitrostátních závazků stanovených v rámci strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Vnitrostátní střednědobý fiskální plán a program stability mohou být obsaženy v tomtéž dokumentu.

(14)

Důležitou charakteristikou tohoto společného rozpočtového harmonogramu by mělo být zveřejňování návrhu rozpočtu ústředních vládních institucí do 15. října. Protože je třeba zajistit dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu na úrovni vládních institucí a plnění rozpočtových cílů vyžaduje soudržné sestavování rozpočtů ve všech subsektorech vládních institucí, mělo by být zveřejňování návrhu rozpočtu ústředních vládních institucí doprovázeno zveřejněním hlavních parametrů rozpočtů všech ostatních subsektorů vládních institucí. Tyto parametry by měly zahrnovat především předpokládané rozpočtové výsledky ostatních subsektorů, hlavní předpoklady, z nichž tato očekávání vycházejí, a důvody pro očekávané změny, pokud jde o předpoklady programu stability.

(15)

Společný rozpočtový harmonogram rovněž předpokládá, že by měl být rozpočet každý rok přijat nebo odsouhlasen do 31. prosince spolu s aktualizovanými hlavními rozpočtovými parametry pro ostatní subsektory vládních institucí. V případě, že z objektivních důvodů, které vláda nemůže ovlivnit, není rozpočet přijat do 31. prosince, měly by být stanoveny postupy pro rozpočtové provizorium, aby se zajistilo, že vláda bude moci i nadále plnit své nejdůležitější funkce. Taková úprava by mohla například zahrnovat plnění vládního návrhu rozpočtu, rozpočtu schváleného na předchozí rok nebo zvláštních opatření schválených parlamentem.

(16)	S cílem lépe koordinovat plány na vydávání státních dluhopisů by členské státy měly Euroskupině a Komisi podávat předem zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.

(17)

Dodržování účinných fiskálních rámců založených na pravidlech může být důležité při podpoře zdravých a udržitelných fiskálních politik. Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (9) stanoví, že dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro jednotlivé země by měly na vnitrostátní úrovni sledovat nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií. Je důležité konstatovat, že vzhledem k rozmanitosti možných a stávajících úprav by mělo by být umožněno využívat i více než jeden nezávislý subjekt pověřený sledováním dodržování těchto pravidel, přestože se nejedná o preferovanou možnost, za podmínky, že bude existovat jasné rozdělení pravomocí a nebude docházet k překrývání kompetencí u konkrétních aspektů sledování. Je třeba se vyvarovat nadměrné fragmentaci úkolů v oblasti sledování mezi různé instituce. K tomu, aby subjekty provádějící sledování mohly účinně plnit své úkoly, je třeba, aby je podpořila vnitrostátní právní ustanovení zajišťující vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti. Koncepce těchto subjektů provádějících sledování by měla zohledňovat stávající institucionální uspořádání a administrativní strukturu dotyčného členského státu. Zejména by mělo být možné poskytnout vhodnému subjektu v rámci některé stávající instituce funkční autonomii, za podmínky, že tento subjekt je pověřen prováděním zvláštních úkolů v oblasti sledování, má oddělený zákonný režim a splňuje další zásady uvedené v tomto bodu odůvodnění.

(18)

Pokud jde o numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, neklade toto nařízení na členské státy žádné dodatečné požadavky ani povinnosti. Přísná numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, jež jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie a jsou sledována nezávislými subjekty, představují základní kámen posíleného rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidla, která by tyto nezávislé subjekty měly dodržovat, a jejich zvláštní úkoly, jsou stanovena v tomto nařízení.

(19)

Zejména v členských státech, jejichž měnou je euro, více působí vzájemný efekt přelévání, pokud jde o jejich rozpočtové politiky. Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly před přijetím jakýchkoli významných plánů na reformu fiskální politiky s možnými efekty přelévání konzultovat s Komisí a ostatními členskými státy, jejichž měnou je euro, aby bylo možné posoudit možný dopad na eurozónu jako celek. Měly by rovněž o svých rozpočtových plánech uvažovat z hlediska společného zájmu a předložit je Komisi pro účely sledování ještě předtím, než se stanou závaznými. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla navrhnout hlavní směry v podobě harmonizovaného rámce pro podrobné požadavky na obsah návrhů rozpočtových plánů.

(20)

V mimořádných případech, kdy Komise po konzultaci s dotyčným členským státem v návrhu rozpočtového plánu zjistí obzvláště závažné nedodržení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o růstu a stabilitě, by si Komise ve svém stanovisku k návrhu rozpočtového plánu měla vyžádat přepracovaný návrh rozpočtového plánu v souladu s tímto nařízením. Bude tomu tak zejména v případě, kdy by plnění návrhu rozpočtového plánu představovalo riziko pro finanční stabilitu dotyčného členského státu nebo riziko ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie nebo kdy by plnění návrhu rozpočtového plánu znamenalo zjevné a závažné porušení doporučení, která Rada přijala v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(21)

Stanovisko Komise k návrhu rozpočtového plánu by mělo být přijato co nejdříve, avšak v každém případě nejpozději do konce listopadu, a mělo by co možná nejvíce zohledňovat specifický vnitrostátní fiskální harmonogram a parlamentní postupy s cílem zajistit, že pokyny Unie v oblasti rozpočtu bude možné řádně začlenit do vnitrostátních rozpočtových opatření. Zejména by toto stanovisko mělo zahrnovat posouzení, zda rozpočtové plány náležitě zohledňují doporučení vydaná v rámci evropského semestru v rozpočtové oblasti. Na žádost parlamentu dotyčného členského státu nebo Evropského parlamentu by Komise měla být připravena přednést své stanovisko tomuto parlamentu poté, co jej zveřejní. Členské státy se vyzývají, aby při přijímání svého zákona o rozpočtu zohlednily stanovisko Komise k jejich návrhu rozpočtového plánu.

(22)

Skutečnost, do jaké míry bylo toto stanovisko v zákoně o rozpočtu členského státu zohledněno, by měla být součástí posouzení, které je za předpokladu splnění příslušných podmínek podkladem pro rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v dotyčném členském státě. V takovém případě by mělo být nezohlednění dřívějších pokynů Komise považováno za přitěžující okolnost.

(23)	Na základě celkového posouzení návrhu rozpočtového plánu ze strany Komise by měla rozpočtovou situaci a vyhlídky pro eurozónu jako celek projednat také Euroskupina.

(24)

Členské státy, jejichž měnou je euro a na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly být sledovány podrobněji, aby se zajistila úplná, udržitelná a včasná náprava nadměrného schodku. Podrobnější sledování by prostřednictvím dodatečných požadavků na podávání zpráv mělo zajistit prevenci a včasnou nápravu jakýchkoli odchylek od doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku. Toto sledování by mělo doplňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 1467/97. Zmíněné dodatečné požadavky na podávání zpráv by měly být přiměřené fázi postupu podle článku 126 Smlouvy o fungování EU, v níž se členský stát nachází. Dotyčný členský stát by měl nejprve provést komplexní posouzení meziročního plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů a zohlednit přitom zejména finanční rizika spojená s podmíněnými závazky s potenciálně velkým dopadem na veřejné rozpočty.

(25)

Dodatečné požadavky na podávání zpráv v případě členských států, jejichž měnou je euro a které podléhají postupu při nadměrném schodku, by měly umožnit lepší výměnu informací mezi dotyčnými členskými státy a Komisí a následně i zjišťování rizik týkajících se dodržení lhůty členským státem, kterou mu pro nápravu nadměrného schodku stanovila Komise. Pokud jsou taková rizika zjištěna, měla by Komise podat dotyčnému členskému státu doporučení, aby přijal ve stanovené lhůtě vhodná opatření. Na vyžádání by měla Komise přednést své doporučení parlamentu dotyčného členského státu. Dodržení doporučení by mělo vést k rychlé nápravě situace ohrožující nápravu nadměrného schodku ve stanovené lhůtě.

(26)

Posouzení, zda je doporučení Komise dodržováno, by mělo být součástí soustavného posuzování účinných opatření pro nápravu nadměrného schodku, které provádí Komise. Při rozhodování, zda byla k nápravě nadměrného schodku přijata účinná opatření, by měla Rada rovněž vycházet z toho, zda členský stát dodržel doporučení Komise, přičemž náležitě zohlední čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

(27)

Nařízení (ES) č. 1467/97, které podrobně stanoví postup při nadměrném schodku založený na článku 126 Smlouvy o fungování EU, zahrnuje prvky flexibility, které umožňují zohlednit nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti. Podle čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení může Rada v případě, že byla přijata účinná opatření v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutím o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a k nepředvídaným nepříznivým hospodářským okolnostem došlo po přijetí tohoto doporučení či rozhodnutí o výzvě, na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo revidované rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) 1467/97 může být v tomto revidovaném doporučení nebo revidovaném rozhodnutí o výzvě zejména prodloužena lhůta pro nápravu nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz by ve svém původním doporučení nebo rozhodnutí o výzvě měla posoudit, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. V případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo revidované rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9, a to za předpokladu, že tím neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 dále stanoví, že při uplatňování doporučené hodnoty pro úpravu dluhového poměru by se mělo zohlednit působení cyklu na tempo snižování dluhu. Proto by nemělo být uvažováno o porušení kritéria dluhu uvedeného v čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU ze strany členského státu pouze z důvodu negativních cyklických podmínek.

(28)

Vzhledem k tomu, že rozpočtová opatření mohou být k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku nedostatečná, členské státy, jejichž měnou je euro a které podléhají postupu při nadměrném schodku, by měly předložit program hospodářského partnerství, ve kterém budou podrobně uvedena opatření politiky a strukturální reformy nezbytné k zajištění efektivní a trvalé nápravy nadměrného schodku, na základě nejnovější aktualizace jejich národního programu reforem a jejich programu stability.

(29)

Posílení správy ekonomických záležitostí kromě toho zahrnuje užší dialog s Evropským parlamentem. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na který se vztahuje doporučení Komise nebo stanovisko Rady podle tohoto nařízení, možnost zúčastnit se výměny názorů. Účast členského státu na takové výměně názorů je dobrovolná.

(30)

Aby bylo možné specifikovat rozsah povinností v oblasti podávání zpráv pro členské státy, které podléhají postupu při nadměrném schodku, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde obsah a rozsah těchto podávaných zpráv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(31)

Pravomoc k přijímání stanovisek k programům hospodářského partnerství stanovená v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Tato stanoviska doplňují postup při nadměrném schodku vymezený článkem 126 Smlouvy o fungování EU, v souladu s nímž má Rada rozhodovat o existenci nadměrného schodku a o opatřeních nezbytných k jeho nápravě.

(32)

S připomenutím důležitosti zdravých veřejných financí, strukturální reformy a cílených investic do udržitelného růstu podepsali hlavy států a předsedové vlád členských států dne 29. června 2012 Pakt pro růst a zaměstnanost a prokázali tak své odhodlání stimulovat růst spojený s vytvářením pracovních míst současně se svým úsilím o zdravé veřejné finance. Tento pakt obsahuje zejména opatření k podnícení financování ekonomiky. V současné době probíhá mobilizace finančních prostředků ve výši 120 miliard EUR (což odpovídá přibližně 1 % hrubého národního produktu Unie), jimiž mají být podpořena prorůstová opatření s rychlým účinkem. Jak se doporučuje v roční analýze růstu v roce 2012 a 2013, měly by se členské státy snažit udržet přiměřené tempo konsolidace veřejných financí a zachovat přitom investice s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o růst a zaměstnanost.

(33)

Komise sleduje, jaký vliv mají na prorůstově orientované veřejné výdaje a veřejné investice přísná rozpočtová omezení. Fiskální rámec Unie nabízí prostor pro dosažení rovnováhy mezi uznáním potřeby produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně: při plném respektování Paktu o stabilitě a růstu lze v rámci jeho preventivní složky využít možností, které nabízí stávající fiskální rámec Unie, pokud jde o dosažení rovnováhy mezi potřebou produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně. Komise oznámila svůj záměr podat zprávu o tom, jaký je v mezích stávajícího fiskálního rámce Unie prostor pro možnou činnost.

(34)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ a sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 nazvané „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“ nastiňují názory Evropského parlamentu a Komise na kroky nezbytné k dosažení hlubší a integrovanější hospodářské a měnové unie. V návaznosti na zprávu „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ vyslovila Evropská rada ve svých závěrech v prosinci 2012 své názory na řadu otázek s cílem dále posílit hospodářskou a měnovou unii,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení upravuje posílené sledování rozpočtových politik v eurozóně a zajištění souladu vnitrostátních rozpočtů s pokyny v oblasti hospodářské politiky vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik:

a)	doplněním evropského semestru zavedeného článkem 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 o společný rozpočtový harmonogram;

b)	doplněním postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy zavedeného nařízením (EU) č. 1176/2011;

c)	doplněním systému mnohostranného dohledu nad rozpočtovými politikami podle nařízení (ES) č. 1466/97 o dodatečné požadavky na sledování, které mají zajistit řádné začlenění doporučení Unie týkajících se rozpočtové oblasti do vnitrostátních rozpočtových opatření;

d)

doplněním postupu při nápravě nadměrného schodku členského státu podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení (ES) č. 1467/97 o podrobnější sledování rozpočtových politik členských států podléhajících postupu při nadměrném schodku, aby byla zajištěna včasná a trvalá náprava nadměrných schodků.

e)	zajištěním souladu mezi rozpočtovými politikami a opatřeními a reformami přijatými v rámci postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011 a případně v rámci programu hospodářského partnerství uvedeného v článku 9.

2.   Uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení zohledňují vnitrostátní postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd. V souladu s článkem 28 Listiny základních práv Evropské unie není tímto nařízením dotčeno právo sjednávat, uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátního práva a praxe.

3.   Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„nezávislými subjekty“ strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, jež jsou založeny na vnitrostátních právních ustanoveních zajišťujících vysoký stupeň funkční autonomie a odpovědnosti, včetně: i) zákonného režimu ukotveného ve vnitrostátních právních nebo závazných správních předpisech, ii) zákazu přijímat pokyny od rozpočtového orgánu dotyčného členského státu nebo od jiného veřejného či soukromého subjektu, iii) kapacity včas a veřejně komunikovat, iv) postupů jmenování členů na základě jejich zkušeností a schopností, v) přiměřenosti zdrojů a vhodného přístupu k informacím pro výkon jejich mandátu;

b)	„nezávislými makroekonomickými prognózami“ makroekonomické prognózy vypracované nebo schválené nezávislými subjekty;

c)	„střednědobým rozpočtovým rámcem“ střednědobý rozpočtový rámec ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2011/85/EU;

d)	„programem stability“ program ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1466/97.

S cílem zajistit soulad mezi nezávislými makroekonomickými prognózami uvedenými v prvním pododstavci písm. b) povedou členské státy a Komise nejméně jednou ročně technický dialog o předpokladech, na nichž je založena příprava makroekonomických a rozpočtových prognóz v souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice 2011/85/EU.

2.   Na toto nařízení se rovněž použijí definice "sektoru vládních institucí" a "subsektorů sektoru vládních institucí" uvedené v bodě 2.70 přílohy A nařízení (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (10).

3.   Použitím tohoto nařízení není dotčen článek 9 Smlouvy o fungování EU.

KAPITOLA II

KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Článek 3

Soulad s rámcem pro koordinaci hospodářských politik

Rozpočtový proces členských států musí být v souladu s:

1)	rámcem pro koordinaci hospodářských politik v rámci ročního cyklu dohledu, který zejména zahrnuje obecné pokyny členským státům vydané Komisí a Evropskou radou na začátku cyklu;

2)	doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

3)	případně doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a

4)	případně stanovisky k programům hospodářského partnerství uvedeným v článku 9.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ ROZPOČTOVÁ USTANOVENÍ

Článek 4

Společný rozpočtový harmonogram

1.   Členské státy v rámci evropského semestru každoročně zveřejní, a to pokud možno do 15. dubna a nejpozději do 30. dubna, své vnitrostátní střednědobé fiskální plány v souladu se svým střednědobým rozpočtovým rámcem. Tyto plány zahrnují minimálně veškeré informace, které mají být poskytnuty v rámci jejich programů stability a předkládají se spolu s jejich národními programy reforem a programy stability. Tyto plány musí být v souladu s rámcem pro koordinaci hospodářské politiky v rámci ročního cyklu dohledu, který zejména zahrnuje obecné pokyny členským státům vydané Komisí a Evropskou radou na začátku cyklu. Rovněž musí být tyto plány v souladu s doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a případně s doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a se stanovisky k programům hospodářského partnerství uvedeným v článku 9.

Vnitrostátní střednědobé fiskální plány a národní programy reforem zahrnují informace o očekávaných přínosech plánovaných reforem a opatření k dosažení cílů a vnitrostátních závazků zavedených v rámci strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Vnitrostátní střednědobé fiskální plány nebo národní programy reforem dále zahrnují informace o očekávaných hospodářských přínosech veřejných investičních projektů mimo obranu, které mají významný dopad na rozpočet. Vnitrostátní střednědobý fiskální plán a program stability mohou tvořit jeden dokument.

2.   Návrh rozpočtu ústředních vládních institucí pro nadcházející rok a hlavní parametry návrhů rozpočtů všech ostatních subsektorů vládních institucí se zveřejní každoročně nejpozději do 15. října.

3.   Rozpočet ústředních vládních institucí se přijme či odsouhlasí a zveřejní každoročně nejpozději do 31. prosince spolu s aktualizovanými hlavními rozpočtovými parametry pro ostatní subsektory vládních institucí. Členské státy zavedou postupy pro rozpočtové provizorium, které budou uplatněny, pokud z objektivních důvodů, které vláda nemůže ovlivnit, rozpočet není přijat či odsouhlasen a zveřejněn do 31. prosince.

4.   Vnitrostátní střednědobé fiskální plány a návrhy rozpočtů podle odstavců 1 a 2 vycházejí z nezávislých makroekonomických prognóz a obsahují informaci o tom, zda byly rozpočtové prognózy vypracovány či potvrzeny nezávislým subjektem. Tyto prognózy se zveřejňují spolu s vnitrostátními střednědobými fiskálními plány a návrhy rozpočtů, které z nich vycházejí.

Článek 5

Nezávislé subjekty sledující dodržování fiskálních pravidel

1.   Členské státy zřídí nezávislé subjekty sledující dodržování:

a)	numerických fiskálních pravidel začleňujících do rozpočtových procesů těchto států jejich střednědobé rozpočtové cíle zavedené článkem 2a nařízení (ES) č. 1466/97;

b)	numerických fiskálních pravidel uvedených v článku 5 směrnice 2011/85/EU.

2.   Tyto subjekty případně poskytnou veřejná posouzení vnitrostátních fiskálních pravidel, a to i ve vztahu k:

a)	výskytu okolností, které vedou k aktivaci nápravného mechanismu v případech zjištěného závažného odchýlení od střednědobého cíle či od cesty k jeho postupnému dosažení v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97;

b)	tomu, zda dochází k rozpočtové nápravě v souladu s vnitrostátními pravidly a plány;

c)

výskytu či zániku okolností uvedených v čl. 5 odst. 1 desátém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97, jež mohou umožnit dočasné odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení, a to za předpokladu, že toto odchýlení neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ NÁVRHU ROZPOČTOVÝCH PLÁNŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 6

Požadavky na sledování

1.   Členské státy předloží každoročně nejpozději do 15. října Komisi a Euroskupině návrh rozpočtového plánu na následující rok. Tento návrh rozpočtového plánu musí být v souladu s doporučeními vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a případně rovněž s doporučeními vydanými v rámci ročního cyklu dohledu včetně postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného nařízením (EU) č. 1176/2011 a se stanovisky k programům hospodářského partnerství uvedeným v článku 9.

2.   Návrhy rozpočtových plánů uvedených v odstavci 1 se co nejdříve po jejich předložení Komisi zveřejní.

3.   Návrh rozpočtového plánu musí obsahovat pro následující rok tyto informace:

a)	cílové hodnoty rozpočtového salda pro vládní instituce jako procentní podíl na hrubém domácím produktu (HDP), rozdělené podle subsektorů vládních institucí;

b)	projekce výdajů a příjmů při nezměněné politice jako procento HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky, včetně tvorby hrubého fixního kapitálu;

c)	cílové hodnoty výdajů a příjmů jako procentní podíl HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky, přičemž se zohlední podmínky a kritéria pro stanovení trendu růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97;

d)	příslušné informace o výdajích vládních institucí rozdělené podle funkcí, včetně výdajů na vzdělávání, zdravotní péči a zaměstnanost, a pokud možno údaje o očekávaném distribučním dopadu hlavních výdajových a příjmových opatření;

e)	popis a vyčíslení výdajových a příjmových opatření, která mají být zahrnuta do návrhu rozpočtu na příští rok na úrovni každého subsektoru s cílem překlenout rozdíl mezi cíli uvedenými v písmenu c) a projekcemi při nezměněné politice podle písmene b);

f)	hlavní předpoklady nezávislých makroekonomických prognóz a důležitého hospodářského vývoje, které jsou podstatné pro dosažení rozpočtových cílů;

g)	přílohu obsahující metodiku, hospodářské modely a předpoklady i ostatní relevantní parametry, z nichž rozpočtové prognózy vycházejí, a odhadovaný dopad souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst;

h)

údaje o tom, jak reformy a opatření uvedené v návrhu rozpočtového plánu, včetně konkrétních veřejných investic, plní stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a jak přispívají k dosažení cílů stanovených ve strategii Unie pro růst a zaměstnanost.

Popis uvedený v prvním pododstavci písm. e) může být méně podrobný u opatření, která mají rozpočtové důsledky odhadem nižší než 0,1 % HDP. Zvláštní a výslovná pozornost musí být věnována významným plánům reformy fiskální politiky s možnými efekty přelévání do ostatních členských států, jejichž měnou je euro.

4.   Pokud se rozpočtové cíle uvedené v návrhu rozpočtového plánu podle odstavce 3 nebo projekce při nezměněné politice liší od cílů uvedených v nejnovějším programu stability, musí být rozdíly řádně vysvětleny.

5.   Podrobné požadavky na obsah návrhu rozpočtového plánu jsou uvedeny v harmonizovaném rámci vytvořeném Komisí ve spolupráci s členskými státy.

Článek 7

Posouzení návrhu rozpočtového plánu

1.   Komise přijme stanovisko k návrhu rozpočtového plánu co nejdříve, v každém případě však do 30. listopadu.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, v mimořádných případech, kdy Komise po konzultaci s dotyčným členským státem do jednoho týdne po předložení návrhu rozpočtového plánu zjistí obzvláště závažné nedodržení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, přijme Komise své stanovisko do dvou týdnů od předložení návrhu rozpočtového plánu. V tomto stanovisku Komise požádá, aby byl co nejdříve, v každém případě však do tří týdnů od vydání stanoviska Komise předložen revidovaný návrh rozpočtového plánu. Komise svou žádost zdůvodní a zveřejní.

Na revidované návrhy rozpočtových plánů předložené v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce se použije čl. 6 odst. 2, 3 a 4.

Komise přijme nové stanovisko k revidovanému návrhu rozpočtového plánu co nejdříve, v každém případě však do tří týdnů od předložení revidovaného návrhu rozpočtového plánu.

3.   Stanovisko Komise se zveřejní a přednese Euroskupině. Poté na žádost parlamentu dotyčného členského státu nebo Evropského parlamentu Komise své stanovisko přednese tomuto parlamentu.

4.   Komise provede celkové posouzení rozpočtové situace a vyhlídek v eurozóně jako celku, na základě rozpočtových vyhlídek jednotlivých členských států a jejich dopadů na celou oblast, jež bude vycházet z nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise.

Celkové posouzení zahrnuje analýzy citlivosti, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého hospodářského, finančního nebo rozpočtového vývoje. Případně také nastíní opatření k posílení koordinace rozpočtové a makroekonomické politiky na úrovni eurozóny.

Celkové posouzení se zveřejní a zohlední ve výročních obecných pokynech členským státům vydaných Komisí.

K celkovému posouzení se připojí metodika (včetně modelů) a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst

5.   Euroskupina projedná stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů a rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 4. Výsledky těchto jednání Euroskupiny se případně zveřejní.

Článek 8

Podávání zpráv o emisích dluhových nástrojů

1.   Členské státy podávají předem a včas Komisi a Euroskupině zprávu o svých plánech emisí dluhových nástrojů.

2.   Harmonizovanou formu a obsah zpráv uvedených v odstavci 1 stanoví Komise ve spolupráci s členskými státy.

KAPITOLA V

ZAJIŠTĚNÍ NÁPRAVY NADMĚRNÉHO SCHODKU

Článek 9

Programy hospodářského partnerství

1.   Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, předloží dotyčný členský stát Komisi a Radě program hospodářského partnerství rozvíjející jejich národní program reforem a program stability, který popisuje opatření politiky a strukturální reformy nezbytné k zajištění efektivní a trvalé nápravy nadměrného schodku, a v němž jsou plně zohledněna doporučení Rady týkající se provádění integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti dotyčného členského státu.

2.   Program hospodářského partnerství stanoví a zvolí řadu specifických priorit zaměřených na posílení konkurenceschopnosti a dlouhodobého udržitelného růstu a na řešení strukturálních nedostatků v dotyčném členském státě. Tyto priority jsou v souladu se strategií Unie pro růst a zaměstnanost. Případně jsou určeny možné finanční zdroje, včetně úvěrových linek Evropské investiční banky nebo jiných případných finančních nástrojů.

3.   Program hospodářského partnerství se předkládá současně se zprávou podle čl. 3 odst. 4a nařízení (ES) 1467/97.

4.   Rada přijme na návrh Komise k programu hospodářského partnerství stanovisko.

5.   Plán nápravných opatření uvedený v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1176/2011 může být pozměněn v souladu s čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení s cílem nahradit program hospodářského partnerství uvedený v tomto článku. Pokud je takový plán nápravných opatření předložen po přijetí programu hospodářského partnerství, mohou být opatření uvedená v programu hospodářského partnerství případně začleněna do plánu nápravných opatření.

6.   Rada a Komise sledují plnění programu a ročních rozpočtových plánů, které jsou s ním v souladu.

Článek 10

Požadavky na podávání zpráv v případě členských států podléhajících postupu při nadměrném schodku

1.   Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodne o existenci nadměrného schodku v členském státu, vztahují se na dotyčný členský stát na žádost Komise požadavky na podávání zpráv v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku, a to až do zrušení postupu při nadměrném schodku, kterému podléhá.

2.   Členský stát provede komplexní posouzení meziročního průběhu plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů. Posouzení se vztahuje i na finanční rizika spojená s podmíněnými závazky s potenciálně významným dopadem na veřejné finance, uvedenými v čl. 14 odst. 3 směrnice 2011/85/EU, v rozsahu, v jakém mohou přispívat k existenci nadměrného schodku. Výsledek tohoto posouzení bude zařazen do zprávy předložené v souladu s čl. 3 odst. 4a nebo čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 o opatřeních přijatých k nápravě nadměrného schodku.

3.   Členský stát pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru o plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů v daném roce, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech stanovených pro veřejné výdaje a příjmy a informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení těchto cílů. Zpráva se zveřejňuje.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, které upřesní obsah pravidelných zpráv podle tohoto odstavce.

4.   Pokud se na dotyčný členský stát vztahuje doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, zpráva uvedená v odstavci 3 tohoto článku se předkládá poprvé šest měsíců po zprávě uvedené v čl. 3 odst. 4a nařízení (ES) č. 1467/97, a poté každých šest měsíců.

5.   Pokud se na dotyčný členský stát vztahuje rozhodnutí Rady o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, obsahuje zpráva podle odstavce 3 tohoto článku také informace o opatřeních přijatých v reakci konkrétní výzvu Rady. Předkládá se poprvé tři měsíce po zprávě uvedené v čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97, a poté čtvrtletně.

6.   Na žádost a ve lhůtě stanovené Komisí členský stát podléhající postupu při nadměrném schodku:

a)	provede nejlépe ve spolupráci s nejvyššími vnitrostátními kontrolními orgány komplexní nezávislý audit veřejných účtů všech subsektorů vládních institucí zaměřený na posouzení spolehlivosti, úplnosti a přesnosti těchto veřejných účtů pro účely postupu při nadměrném schodku a podá o něm zprávu;

b)	poskytne dostupné doplňující informace pro účely sledování pokroku směrem k nápravě nadměrného schodku.

Komise (Eurostat) posoudí kvalitu statistických údajů oznámených dotyčným členským státem podle prvního pododstavce písm. a) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (11)

Článek 11

Členské státy, kterým hrozí, že nesplní svoji povinnost v rámci postupu při nadměrném schodku

1.   Při posuzování, zda není ohroženo dodržení lhůty k nápravě nadměrného schodku, jak stanoví doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí Rady o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, vychází Komise mimo jiné ze zpráv, které předložily členské státy v souladu s čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   V případě rizika nedodržení lhůty k nápravě nadměrného schodku Komise vydá dotyčnému členskému státu doporučení týkající se úplného provedení opatření uvedených v doporučení nebo rozhodnutí o výzvě, zmíněných v odstavci 1, přijetí dalších opatření, či obojího, a to ve lhůtě, která je v souladu se lhůtou pro nápravu jeho nadměrného schodku. Doporučení Komise se zveřejní a přednese Hospodářskému a finančnímu výboru. Na žádost parlamentu dotyčného členského státu Komise doporučení přednese tomuto parlamentu.

3.   Ve lhůtě stanovené v doporučení Komise uvedeném v odstavci 2 předloží dotyčný členský stát Komisi zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení spolu se zprávami uvedenými v čl. 10 odst. 3. Zpráva obsahuje rozpočtové důsledky všech přijatých diskrečních opatření, cíle výdajů a příjmů vládních institucí, informace o přijatých opatřeních a povaze uvedených opatření plánovaných k dosažení cílů, jakož i informace o dalších opatřeních přijatých v reakci na doporučení Komise. Zpráva se zveřejní a přednese Hospodářskému a finančnímu výboru.

4.   Na základě zprávy uvedené v odstavci 3 Komise posoudí, zda členský stát splnil doporučení uvedené v odstavci 2.

Článek 12

Dopad na postup při nadměrném schodku

1.   Skutečnost, do jaké míry dotyčný členský stát zohlednil stanovisko Komise podle čl. 7 odst. 1, je zohledněna:

a)	Komisí při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a při doporučování uložení neúročeného vkladu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1173/2011;

b)	Radou při rozhodování o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

2.   Sledování zavedené články 10 a 11 tohoto nařízení je nedílnou součástí pravidelného sledování, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97, provádění opatření, která dotyčný členský stát učiní v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí Rady o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU k nápravě nadměrného schodku.

3.   Při zvažování, zda byla v reakci na doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU přijata účinná opatření, vezme Komise v úvahu posouzení uvedené v čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení a případně doporučí, aby Rada přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, s řádným ohledem na čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

Článek 13

Soulad s nařízením (EU) č. 472/2013 (12)

Na členské státy podléhající makroekonomickému ozdravnému programu se nevztahují články 6 až 12 tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v s čl. 10 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu tří let od 30. května 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci do devíti měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15

Hospodářský dialog

1.   Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komisi, předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby se zúčastnili diskuse ve výboru o:

a)	specifikacích obsahu návrhu rozpočtového plánu uvedeného v harmonizovaném rámci stanoveném v souladu s čl. 6 odst.5;

b)	výsledcích jednání Euroskupiny o stanoviscích Komise přijatých v souladu s čl. 7 odst. 1 v rozsahu, v jakém byly zveřejněny;

c)	celkovém posouzení rozpočtové situace a vyhlídkách eurozóny jako celku připraveném Komisí v souladu s čl. 7 odst. 4;

d)	aktech Rady uvedených v čl. 9 odst. 4 a čl. 12 odst. 3.

2.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, na který se vztahuje doporučení Komise podle čl. 11 odst. 2 nebo akty Rady uvedené v odst. 1 písm. d), příležitost zúčastnit se výměny názorů.

3.   Evropský parlament je řádně zapojen do evropského semestru s cílem zvýšit transparentnost, vlastní odpovědnost a odpovědnost členských států za přijímaná rozhodnutí, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu vedeného v souladu s tímto článkem.

Článek 16

Přezkum a zprávy o uplatňování tohoto nařízení

1.   Komise do 14. prosince 2014 a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení. Komise tuto zprávu zveřejní.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci mimo jiné vyhodnotí:

a)	účinnost tohoto nařízení;

b)	pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.

c)	přínos tohoto nařízení ke splnění strategie Unie pro růst a zaměstnanost.

2.   Do 31. července 2013 podá Komise zprávu o možnostech, které skýtá stávající fiskální rámec Unie, pokud jde o dosažení rovnováhy mezi potřebou produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu při jeho plném respektování.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.   Členské státy, na které se v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost již vztahuje postup při nadměrném schodku, splní obvyklá ustanovení o podávání zpráv v souladu s čl. 10 odst. 3, 4 a 5 do 31. října 2013.

2.   Čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 se na členské státy, na které se v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost již vztahuje postup při nadměrném schodku, uplatní pouze v případě, že je doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí Rady o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU přijato po 30. května 2013.

V těchto případech se program hospodářského partnerství předloží současně se zprávou předkládanou v souladu s čl. 3 odst. 4a nebo čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) 1467/97.

3.   Členské státy splní povinnosti vyplývající z článku 5 do 31. října 2013.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 141, 17.5.2012, s. 7.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)] a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2013.

(3)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(5)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(6)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(7)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(9)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(10)  Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 [o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi] (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

---