(1)

S vědomím cílů, pro něž byla Agentura Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) založena, a v zájmu toho, aby agentura řádně plnila své úkoly, mají být přesné tematické oblasti její činnosti určeny víceletým rámcem, který se stanoví na období pěti let, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (1).

(2)

První víceletý rámec přijala Rada rozhodnutím 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (2).

(3)

Víceletý rámec by se měl provádět výlučně v působnosti práva Unie.

(4)

Víceletý rámec by měl být v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv.

(5)

Víceletý rámec by měl řádně zohledňovat finanční a lidské zdroje agentury.

(6)

Víceletý rámec by měl obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit vzájemnou doplňkovost s působností dalších institucí a jiných subjektů Unie, jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv. Nejdůležitějšími agenturami a institucemi Unie ve vztahu k tomuto víceletému rámci jsou Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (3), Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex), zřízená nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (4), Evropská migrační síť, zřízená rozhodnutím Rady 2008/381/ES (5), Evropský institut pro rovnost žen a mužů, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 (6), úřad evropského inspektora ochrany údajů, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7), Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust), zřízená rozhodnutím Rady 2002/187/SVV (8), Evropský policejní úřad (Europol), zřízený rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (9), Evropská policejní akademie (CEPOL), zřízená rozhodnutím Rady 2005/681/SVV (10), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (11), a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND), zřízená nařízením Rady (EHS) č. 1365/75 (12).

(7)

Víceletý rámec by měl mezi tematickými oblastmi činnosti agentury zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci.

(8)

Vzhledem k významu, jaký má pro Unii boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který se stal jedním z pěti cílů její strategie růstu Evropa 2020, by agentura při shromažďování a šíření údajů v rámci tematických oblastí stanovených tímto rozhodnutím měla brát v úvahu hospodářské a sociální předpoklady, jež umožňují účinně využívat základních práv.

(9)

Agentura může v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 168/2007 na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise pracovat rovněž mimo tematické oblasti stanovené ve víceletém rámci, pokud to její finanční a lidské zdroje dovolí. V souladu se Stockholmským programem – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (13), který přijala Evropská rada, by měly orgány plně využívat odborných znalostí agentury a v případě potřeby s touto agenturou v souladu s jejím mandátem konzultovat přípravu politik a právních předpisů majících dopad na základní práva.

(10)

Při přípravě svého návrhu Komise konzultovala správní radu agentury a dne 18. října 2011 obdržela její písemné připomínky,

a)

přístup ke spravedlnosti;

b)

oběti trestných činů, včetně odškodňování obětí trestných činů;

c)

informační společnost, a zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů;

d)

integrace Romů;

e)

justiční spolupráce v jiných než trestních věcech;

f)

práva dítěte;

g)

diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

h)

přistěhovalectví a integrace migrantů, víza, ochrana hranic a azyl;

i)

rasismus, xenofobie a s nimi spojená netolerance.

(1)

Zavedení aktualizovaného klasifikačního systému je zásadním prvkem průběžného úsilí Komise o zachování relevantnosti evropských statistik, a to se zohledněním vývoje a změn v oblasti vzdělávání.

(2)

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) revidovala dosud používanou verzi Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) z roku 1997 s cílem zajistit, aby byla v souladu s vývojem politik a struktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(3)

Příloha II nařízení (EU) č. 692/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Oddíl 1 se mění takto:

2)

V oddíle 2 se část A mění takto:

3)

Oddíl 3 se mění takto:

(1)

Z přezkumu nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (2) provedeného podle čl. 22 odst. 2 uvedeného nařízení vyplývá, že by uvedené nařízení mělo být v některých ohledech změněno.

(2)

Z důvodů právní jistoty je vhodné ozřejmit důsledky zpoždění při platbách agentuře. Agentura by neměla vracet poplatky nebo platby uhrazené před zamítnutím příslušného podání. Poplatky nebo platby uhrazené po zamítnutí podání by však měly být vráceny jako nedůvodné úhrady.

(3)

Pokud jde o aktualizace registračních údajů v souvislosti s žádostmi o důvěrnost, je vhodné, aby poplatky byly uplatňovány jednotně bez ohledu na to, kdy je žádost podána. Pokud jde o aktualizace registračních údajů jiné než aktualizace množstevního rozmezí, je vhodné umožnit žadatelům o registraci požádat o prodloužení druhé lhůty pro úhradu příslušného poplatku s cílem poskytnout jim na provedení úhrady více času.

(4)

Z důvodů právní jistoty je rovněž žádoucí vyjasnit stávající ustanovení týkající se snížených poplatků u žádostí o důvěrnost v případě společného předložení nebo v případě hlavních žadatelů o registraci.

(5)

Pokud jde o poplatky za žádosti podle článku 62 nařízení (ES) č. 1907/2006 a platby za přezkumy povolení podle článku 61 uvedeného nařízení, neměl by se nadále každý scénář expozice automaticky považovat za jeden typ použití, jelikož počet dalších použití, o která se žádá formou žádosti o povolení nebo zprávy o přezkumu povolení, se nemusí nutně shodovat s počtem scénářů expozice obsažených v těchto podáních.

(6)

Rovněž je třeba upřesnit, že agentura by měla vystavit jednu fakturu pro základní poplatek nebo platbu i veškeré další poplatky nebo platby, a to i v případě společných žádostí o povolení a společných zpráv o přezkumu.

(7)

Agentura může požadovat doklad prokazující, že jsou splněny podmínky pro snížení poplatku nebo platby nebo pro prominutí poplatku. Aby bylo možné ověřit, že jsou tyto podmínky splněny, je třeba požadovat předložení těchto dokladů v jednom z úředních jazyků Unie nebo, jsou-li k dispozici pouze v jiném jazyce, s ověřeným překladem do některého z úředních jazyků Unie.

(8)

Je také vhodné v návaznosti na přezkoumání poplatků a plateb v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 340/2008 s ohledem na příslušnou průměrnou meziroční míru inflace za duben 2012, kterou zveřejnil Eurostat a která činí 3,1 %, upravit v souladu s touto mírou standardní poplatky a platby.

(9)

Snížené poplatky, které se v současné době vztahují na mikropodniky, malé podniky a střední podniky (MSP), by měly být dále sníženy v zájmu minimalizace regulační zátěže a četných praktických problémů, s nimiž se MSP potýkají při plnění povinností REACH, zejména povinnosti registrace, a jež uvádí zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů podle čl. 117 odst. 4 nařízení REACH a čl. 46 odst. 2 nařízení CLP, a přezkum některých prvků nařízení REACH podle čl. 75 odst. 2, čl. 138 odst. 2, 3 a 6 nařízení REACH (3).

(10)

Za účelem přerozdělení poplatků a plateb mezi různými třídami velikosti podniků by měly být standardní poplatky a platby dále zvýšeny o 4 % v oblasti registrace a o 3,5 % v oblasti povolování, s přihlédnutím na jedné straně k nákladům agentury a souvisejícím nákladům na služby poskytované příslušnými orgány členských států, a na straně druhé k dalšímu snížení poplatků a plateb pro MSP a k počtu dotčených MSP.

(11)

Celková úprava poplatků a plateb je stanovena v takové výši, aby příjem z těchto poplatků a plateb v kombinaci s příjmy z dalších zdrojů příjmů agentury uvedených v čl. 96 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 byl dostatečný k pokrytí nákladů na poskytované služby.

(12)

Nařízení (ES) č. 340/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení nemělo vztahovat na platná předložení, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyly vyřízena.

(14)

Vzhledem k tomu, že zavedené látky zmíněné v čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 musí být zaregistrovány do 31. května 2013, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost bez odkladu.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

(1)

V článku 3 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

(2)

V článku 4 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

(3)

Článek 5 se mění takto:

(4)

V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

(5)

V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

(6)

V čl. 8 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Agentura vystaví jednu fakturu pro základní poplatek i veškeré další příslušné poplatky, a to i v případě společné žádosti o povolení.“

(7)

V čl. 9 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Agentura vystaví jednu fakturu pro základní platbu i veškeré další příslušné platby, a to i v případě společné zprávy o přezkumu.“

(8)

V čl. 13 odst. 3 se za první pododstavec doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud doklad předkládaný agentuře není v jednom z úředních jazyků Evropské unie, musí být připojen ověřený překlad do některého z těchto úředních jazyků.“

(9)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

(10)

Přílohy I až VIII nařízení (ES) č. 340/2008 se nahrazují zněním přílohy tohoto nařízení.

(1)

Nařízení (ES) č. 1013/2006 upřesňuje, za jakých podmínek podléhá přeprava odpadů uvedených v příloze IIIA nebo IIIB uvedeného nařízení postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu. Při podání oznámení je nutné předložit vyplněné formuláře oznámení a průvodního dokladu uvedené v přílohách IA a IB uvedeného nařízení. Odpady uvedené v příloze IIIA, IIIB nebo IVA nařízení (ES) č. 1013/2006 mohou být identifikovány v bloku 14 přílohy IA nebo přílohy IB, v podpoložce (vi) „Jiné (upřesněte)“. Aby se ujasnilo, jak tyto odpady do příloh IA nebo IB uvádět, je třeba změnit zvláštní pokyny pro vyplnění formulářů uvedených v přílohách IA a IB stanovené přílohou IC uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1013/2006 rovněž upřesňuje, za jakých podmínek musí být odpad uvedený v přílohách IIIA a IIIB uvedeného nařízení, pokud je určen k přepravě, provázen dokladem uvedeným v příloze VII nařízení. Vzhledem k tomu, že blok 10 přílohy VII neuvádí možnosti pro identifikaci odpadů uvedených v přílohách IIIA a IIIB, nelze tyto odpady v příloze VII řádně identifikovat. Aby mohly být zahrnuty odpady uvedené v přílohách IIIA a IIIB, je třeba rozšířit možnosti uvedené v bloku 10 přílohy VII.

(3)

Na desátém zasedání konference smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, které se konalo ve dnech 17. až 21. října 2011, byly přijaty technické pokyny a pokyny k nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí. Po jejich přijetí je třeba odpovídajícím způsobem změnit přílohu VIII nařízení (ES) č. 1013/2006.

(4)

Nařízení (ES) č. 1013/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (2),

1)

Příloha IC se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

2)

Příloha VII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

3)

Příloha VIII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto nařízení.

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a živinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být pozměněn postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2).

(3)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 může být seznam potravinářských přídatných látek Unie aktualizován buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(4)

Žádost o povolení použití askorbanu sodného (E 301) jako antioxidantu v přípravcích vitaminu D určených k použití v počáteční a pokračovací kojenecké výživě, jak jsou definovány ve směrnici Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES (3), byla podána dne 15. prosince 2009 a byla zpřístupněna členským státům.

(5)

Složky používané při výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí splňovat mnohem přísnější mikrobiologické normy než obecné potraviny, zejména pokud jde o enterobakterie a Cronobacter sakazakii. Z toho důvodu jsou složky jako přípravky vitaminu D podrobovány tepelnému ošetření. Toto ošetření vyžaduje přítomnosti antioxidantu, který je rozpustný ve vodě a má neutrální pH. Askorban sodný (E 301) byl identifikován jako vhodný antioxidant a bylo prokázáno, že vyhovuje této technologické potřebě.

(6)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna vyžádat si stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(7)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin posoudil použití askorbanu sodného (E 301) jako potravinářské přídatné látky v přípravcích vitaminu D určených k použití v potravinách pro kojence a malé děti a své stanovisko vyjádřil dne 8. prosince 2010 (4). Úřad dospěl k závěru, že návrh na rozšíření použití potravinářské přídatné látky askorbanu sodného (E 301) pro používání jako antioxidant v přípravcích vitaminu D určených k použití v potravinách pro kojence a malé děti nepředstavuje bezpečnostní riziko.

(8)

Je proto vhodné povolit používání askorbanu sodného (E 301) jako antioxidantu v přípravcích vitaminu D určených k použití v potravinách pro kojence a malé děti.

(9)

Příloha III nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii jsou občané na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu. Tato skutečnost napomáhá k uplatňování demokratické kontroly a odpovědnosti na úrovni, na níž se přijímají rozhodnutí.

(2)

V čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie a rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

(3)

Lisabonská smlouva posiluje úlohu občanů Unie jakožto politických aktérů tím, že vytváří pevnou vazbu mezi občany, uplatňováním jejich politických práv a jejich zapojením do demokratického života Unie.

(4)

S ohledem na opatření na úrovni EU, jež jsou nezbytná pro řešení finanční krize a krize státního dluhu, je posilování demokratické legitimity rozhodovacího procesu EU a jeho přiblížení občanům Unie velmi důležité.

(5)

Ve sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 s názvem „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ (1) je zdůrazněno, že posilování demokratické legitimity a odpovědnosti je nezbytnou součástí jakékoli reformy Evropské unie.

(6)

Ustanovení čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie přiznávají klíčovou úlohu evropským politickým stranám, přičemž zdůrazňují jejich příspěvek k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

(7)

Aby Komise evropským politickým stranám umožnila zcela plnit jejich poslání, předložila dne 12. září 2012 návrh nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (2). Tento návrh má za cíl zajistit, aby evropské politické strany byly viditelnější a jejich financování bylo pružnější, transparentnější a efektivnější. Komise také navrhla, aby byly evropské politické strany v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu povinny přijmout veškerá vhodná opatření týkající se poskytování informací občanům Unie o přidružení vnitrostátních politických stran k evropským politickým stranám. Přijetím tohoto nového nařízení by se zrušilo a nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (3).

(8)

Vytvoření transparentního propojení mezi vnitrostátními politickými stranami, kterým občané Unie odevzdávají své hlasy, a evropskými politickými stranami, ke kterým jsou tyto vnitrostátní politické strany přidruženy, by mělo evropským politickým stranám umožnit přímější vyjádření vůle občanů Unie a ve velké míře by se mělo odrazit na transparentnosti rozhodovacího procesu v Unii.

(9)

Další posílení transparentnosti voleb do Evropského parlamentu přispěje k tomu, že významnější úloha a širší pravomoci Evropského parlamentu na základě Lisabonské smlouvy budou ještě více zohledněny. Posílení vazeb mezi občany Unie a demokratickým procesem Unie je důsledkem, který je nezbytný pro užší institucionální integraci.

(10)

Další opatření by zlepšila viditelnost evropských politických stran v průběhu celého volebního procesu, od kampaně až po hlasování, a umožnila by jim účinně překlenout propast mezi politiky a občany Unie. Uvedená opatření by doplňovala povinnost evropských politických stran podávat zprávy, která je stanovena Komisí v jejím návrhu nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.

(11)

V řadě členských států je již zavedenou praxí, že některé nebo všechny vnitrostátní politické strany uvádějí na hlasovacích lístcích určených pro volby do Evropského parlamentu své přidružení k některé evropské politické straně. Pro zajištění viditelnosti evropských politických stran v průběhu celého evropského volebního procesu by bylo důležité, aby všechny členské státy podporovaly a usnadnily poskytování informací voličům o přidružení vnitrostátních politických stran k evropským politickým stranám. Vnitrostátní politické strany by měly před volbami o svém přidružení k určité evropské politické straně veřejně informovat, aby tak byla dále posílena transparentnost voleb do Evropského parlamentu a současně zvýšena jak odpovědnost politických stran účastnících se evropského volebního procesu, tak důvěra voličů v tento proces. Mezi nejvhodnější a nejefektivnější způsoby, jak o přidružení informovat a jak jej zviditelnit, patří – kromě různých stranických akcí, jako například stranické kongresy – volební kampaně vnitrostátních politických stran.

(12)

Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1093/2012/EU (4) byl rok 2013 vyhlášen Evropským rokem občanů. Důležitým opatřením tohoto roku bude další posílení pravomocí občanů ve volbách do Evropského parlamentu.

(13)

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je předseda Komise volen Evropským parlamentem, a to v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii a s ohledem na opatření stanovená v prohlášení č. 11 k Lisabonské smlouvě. Tyto postupy vyžadují, aby se zohlednily volby do Evropského parlamentu a aby v okamžiku volby předsedy Komise proběhly náležité konzultace mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem. Tato ustanovení tedy odrážejí větší úlohu Evropského parlamentu při volbě předsedy Komise a význam, jaký v tomto procesu mají výsledky voleb do Evropského parlamentu.

(14)

Ve svém usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 (5) Evropský parlament vyzval evropské politické strany, aby nominovaly kandidáty na předsednictví Komise, a informoval o svém očekávání, že tito kandidáti budou mít vůdčí úlohu v parlamentní volební kampani především díky tomu, že osobně představí svůj program ve všech členských státech Unie. V tomto usnesení je dále zdůrazněna důležitost voleb do Evropského parlamentu pro volbu předsedy Komise.

(15)

Ve svém sdělení ze dne 28. listopadu 2012 s názvem „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ Komise zdůraznila, že nominace kandidátů na předsednictví Komise politickými stranami ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 je jedním z významných kroků, které přispějí k tomu, aby se prosadil vznik skutečné evropské politické sféry.

(16)

Je proto vhodné, aby se zvýšilo povědomí občanů Unie o zásadním významu jejich hlasu pro volbu budoucího předsedy Komise a s ohledem na kandidáty na tuto funkci, kteří jsou podporováni politickými stranami, jimž odevzdávají své hlasy ve volbách do Evropského parlamentu.

(17)

V případě, že evropské politické strany a vnitrostátní politické strany zveřejní v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu jména kandidátů na funkci předsedy Komise, které podporují, jakož i program daného kandidáta, vazba mezi konkrétním hlasem občana Unie odevzdaným v evropských volbách ve prospěch dané politické strany a kandidátem na funkci předsedy Komise, kterého tato strana podporuje, by se tak stala konkrétní a viditelnou. Měla by tak být posílena legitimita předsedy Komise, odpovědnost Komise vůči Evropskému parlamentu a evropským voličům a obecněji také demokratická legitimita celého rozhodovacího procesu v Unii. K přijímání informovaných rozhodnutí voličů přispívají média. Je tudíž vhodné, aby je ke zveřejnění informací o kandidátovi na funkci předsedy Komise, kterého podporují, a jeho programu, používaly také vnitrostátní politické strany.

(18)

Volby do Evropského parlamentu v současnosti probíhají po dobu několika dnů, neboť se datum jejich konání v jednotlivých členských státech liší. Společný evropský den voleb a uzavření volebních místností ve stejnou dobu, by lépe odráželo společnou účast občanů na volbách v celé Unii, a je tudíž součástí zastupitelské demokracie, na nichž je EU založena.

(19)

Každý občan Unie má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, podle čl. 22 odst. 2 SFEU, jenž nabyl účinku směrnicí Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (6).

(20)

Směrnice 93/109/ES stanoví mechanismus výměny informací, jehož cílem je zajistit, aby občané nemohli volit či být voleni v týchž volbách ve více než jednom členském státě.

(21)

Řada průběžných zpráv Komise ohledně uplatňování směrnice 93/109/ES (7), jakož i zpráva z roku 2010 o hodnocení voleb do Evropského parlamentu pořádaných v roce 2009 (8), odhalily nedostatky ve fungování mechanismu, pokud jde o zamezení vícenásobného hlasování či vícenásobné kandidatury. K těmto nedostatkům dochází zejména z důvodu nedostatečných osobních údajů, které členské státy bydliště oznamují podle uvedené směrnice členským státům původu občanů Unie. Nedostatky jsou také způsobeny rozdíly ve volebních kalendářích členských států. V důsledku toho nebylo možno v členském státě původu identifikovat řadu občanů Unie, kteří byli zapsáni do seznamů voličů ve svých členských státech bydliště.

(22)

Opatření přijatá na základě rozsáhlých konzultací s odborníky z členských států a vycházející z osvědčených postupů v této oblasti by mohla účinně řešit některé z těchto nedostatků, neboť by zlepšila fungování mechanismu v průběhu evropských voleb v roce 2014 a zmírnila administrativní zátěž vnitrostátních orgánů.

(23)

Většina členských států již v rámci směrnice 93/109/ES zřídila jediný kontaktní orgán pro výměnu údajů o voličích a kandidátech. Celková účinnost mechanismu by se zvýšila, pokud by takový orgán vytvořily všechny členské státy.

(24)

Data uzavření seznamů voličů se mezi jednotlivými členskými státy značně liší, pohybují se v rozmezí od dvou měsíců do pěti dní před zahájením voleb. Účinnost mechanismu by se zvýšila, pokud by členské státy – s ohledem na rozdílné harmonogramy volebního procesu stanovené v jiných členských státech – zaslaly údaje o voličích v době, kdy vnitrostátní právní úprava příslušných členských států původu ještě umožňuje přijetí nezbytných opatření. V zájmu zvýšení účinnosti mechanismu by mohlo být zlepšeno několik dalších technických aspektů předávání údajů. Mezi uvedené aspekty patří používání společného elektronického formátu a společné znakové sady, způsobu přenosu a metody šifrování s cílem zajistit odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.

(25)

Poskytování určitých doplňujících osobních údajů o voličích, které oznámí členské státy bydliště a které nejsou výslovně vyžadovány směrnicí 93/109/ES, by členským státům původu umožnilo efektivnější identifikaci jejich státních příslušníků na seznamech voličů. Osobní údaje, které mohou být nezbytné pro správné fungování mechanismu, se v jednotlivých členských státech liší.

(26)

Veškeré zpracování osobních údajů v rámci mechanismu výměny informací by mělo být v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9),