PŘÍLOHA

(v tunách)
Populace	Původní kvóta na rok 2009	Upravená kvóta na rok 2009	Zjištěný odlov v roce 2009	Rozdíl kvóta–odlov (nadměrný rybolov)	Odpočet pro rok 2013	Odpočet pro rok 2014	Odpočet pro rok 2015	Odpočet pro rok 2016	Odpočet pro rok 2017	Odpočet pro rok 2018	Odpočet pro rok 2019	Odpočet pro rok 2020	Odpočet pro rok 2021	Odpočet pro rok 2022	Odpočet pro rok 2023
MAC8C 3411	29 529	25 525	90 954	–65 429	100	100	100	5 544	5 544	5 544	5 544	5 544	5 544	5 544	269
ANE08 (1)								3 696	3 696	3 696	3 696	3 696	3 696	3 696	180

---

(1)  Pro sardel obecnou se rokem rozumí lovná sezona začínající v daném roce.

PŘÍLOHA I

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.2   Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

ITÁLIE

(Salame Felino (CHZO))

PŘÍLOHA II

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ (ES) č. 510/2006 (1)

„SALAME FELINO“

č. ES: IT-PGI-0005-0597-11.04.2007

CHZO (X) CHOP ( )

1.   Název

„Salame Felino“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.2

Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

V okamžiku uvedení na trh má produkt s CHZO „Salame Felino“ válcovitý tvar na jedné straně silnější. Vnější povrch je práškovitý bílo-popelavé barvy, což je způsobeno povrchovou tvorbou malého množství autochtonních plísní.

Produkt s CHZO „Salame Felino“ musí mít tyto vlastnosti:

—	Hmotnost: v rozmezí od 200 gramů do 4,5 kilogramu,

—	rozměry: nepravidelný válcovitý tvar délky v rozmezí od 15 do 130 centimetrů,

—	organoleptické vlastnosti: na řezu je plátek kompaktní, nepružné a soudržné konzistence, libový, rubínově červené barvy, bez skvrn, sladké a jemné chuti,

—	chemické a chemicko-fyzikální vlastnosti: bílkoviny celkem min. 23 % poměr kolagen/bílkoviny max. 0,10 poměr voda/bílkoviny max. 2,00 poměr tuky/bílkoviny max. 1,50 pH > 5,3 laktobacily celkem > 100 000

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Produkt s CHZO „Salame Felino“ se získává z vepřového masa níže popsaným způsobem:

—	připouštějí se prasata z čistého plemene nebo pocházející z křížení, přičemž základem jsou tradiční plemena Large White a Landrace, geneticky vylepšená podle italské plemenné knihy,

—	připouštějí se také zvířata pocházející z křížení plemene Duroc, geneticky vylepšená podle italské plemenné knihy,

—

dále se připouštějí zvířata jiných plemen, míšená a křížená, za předpokladu, že jejich jatečně upravená těla spadají do kategorií U, R nebo O definovaných v klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat uvedené v příloze V nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění pozdějších předpisů,

—	tradičně jsou však vyloučeni nositelé opačných znaků, zejména s ohledem na odolnost vůči stresu (PSS), které jsou dnes objektivně zjistitelné i na zvířatech po porážce a na zralých produktech,

—	v každém případě jsou vyloučena čistokrevná zvířata plemen Landrace Belga, Hampshire, Pietrain, Duroc a Spotted Poland,

—	používané genotypy musí zajišťovat dosažení vysokých hmotností s dobrou účinností a průměrnou hmotností kusu (živé váhy) 160 kilogramů plus minus 10 %,

—	minimální věk při porážce je devět měsíců,

—	nesmějí se používat chovní kanci a prasnice,

—	prasata musí být porážena ve výborném zdravotním stavu a perfektně odkrvena,

—	naporcované kusy masa používané při výrobě produktu s CHZO „Salame Felino“ jsou tvořeny vybranými svalovými a tukovými částmi, jako je například přední část bůčku a/nebo plecko; maso nesmí před použitím projít žádným procesem zmrazení.

Svalové a tukové části se pečlivě očistí a odstraní se vazivové tkáně větších rozměrů a měkké tukové tkáně.

Maso (svalové a tukové části) používané pro výrobu produktu s CHZO „Salame Felino“ musí být uloženo do chladícího boxu při teplotě, která nesmí být nižší než – 1 °C, vybaveného tak, aby umožňoval dobrou dehydrataci svalových částí.

Maso musí být pomleto strojkem na maso (deska s otvory o průměru 6–8 mm).

Poté se maso smíchá se solí (2,0 až 2,8 %), celým a/nebo drceným pepřem (0,03 až 0,06 %) a utřeným česnekem.

Lze také použít:

—	suché bílé víno, v maximální dávce 400 cl/100 kg masa pro zvýraznění vůně,

—	cukr a/nebo dextrózu a/nebo fruktózu: 0–0,3 %,

—

kultury pro nastartování fermentace: kultury pro nastartování fermentace musí být používány v souladu s osvědčenou praxí s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem kultur pro nastartování fermentace produktu „Salame Felino“. Jejich funkcí je rozvinout chuť a aróma působením lipolytických a proteolytických enzymů, stabilizovat barvu a kontrolovat kyselost,

—	dusičnan sodný a/nebo draselný: max. 300 mg/kg; dusičnan sodný a/nebo draselný: max. 150 mg/kg; kyselina askorbová a její sodná sůl max. 1 g/kg.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Krmiva uváděná na trh musí splňovat obchodní normy. Krmivo se přednostně podává v tekuté podobě (pomyje nebo šlichta) a tradičně se syrovátkou. Podíl sušiny sestávající z obilovin u krmiv přípustných až do 80 kg živé váhy nesmí být nižší než 45 % celkového množství sušiny. Pokud jde o krmivo přípustné ve fázi výkrmu, nesmí být podíl sušiny sestávající z obilovin nižší než 55 % celkového množství sušiny.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti

Specifické kroky při produkci zahrnují:

—	mletí strojkem na maso,

—	přípravu směsi mletého masa s přídavkem soli, pepře a česneku; lze také použít víno, cukr, kultury pro nastartování fermentace, dusičnan sodný nebo draselný, dusitan sodný nebo draselný, kyselinu askorbovou a její sodnou sůl,

—	plnění do přírodních vepřových střev,

—	vázání provázkem bez síťky,

—	vysoušení a zrání.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Krájení a balení produktu „Salame Felino“ probíhá pod kontrolou oprávněného orgánu v souladu s plánem kontrol.

Vzhledem k delikátnosti produktu a k povaze fází krájení a balení, která může být stresující, je nezbytné, aby doba kontaktu plátku se vzduchem byla co nejkratší, aby se zamezilo tmavnutí barvy.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

CHZO „Salame Felino“ může být uváděn na trh: celý, pouze s etiketou nebo případnou pečetí; rozkrájený na kusy a balený ve vakuu nebo v ochranné atmosféře; nakrájený na plátky a balený ve vakuu nebo v ochranné atmosféře.

Označení „Salame Felino“, za kterým následuje údaj „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka „IGP“ (CHZO) (v překladu do jazyka země, ve které je výrobek uváděn na trh), musí být na etiketě nebo případné pečeti uvedeno jasnými a nesmazatelnými písmeny, která se výrazně odlišují od jakéhokoliv dalšího textu na etiketě či pečeti. Za ním následuje grafický symbol Společenství a obchodní značka.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce produktu s CHZO „Salame Felino“ se nachází na správním území provincie Parma.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Území produkce produktu s CHZO „Salame Felino“, které zahrnuje celou provincii Parma, se vyznačuje střídáním kopců a nížin a jezery a solnými doly.

Tato zeměpisná oblast byla vymezena s ohledem na historické výrobní postupy, které umožnily vznik tohoto typického produktu, spojené s tisíciletou tradicí porážky a zrání vepřového masa již od pradávna podporovanou přítomností solných dolů a zvláštními klimatickými podmínkami, které způsobuje charakteristická úroveň vlhkosti, proudění mořského vzduchu a koncentrace rozsáhlých zalesněných ploch.

V parmských kopcích se vždy potkávaly nížinné technologie a sůl pocházející z dolů v Salsomaggiore.

Nížinnou technologií se rozumí postupy zpracování a zrání vepřového masa, které se poprvé objevily ještě v době Etrusků a Římanů také díky chovům prasat mimo jiné určených k zásobování římských legií a které v kopcích lemujících nížinu využívaly možnosti snadnějšího přístupu k soli pocházející z dolů v Salsomaggiore. V kopcích se totiž tradičně soustředilo zpracování soli, která se jakožto cenný materiál zpracovávala v oblastech vzdálených od komunikací, a tedy více chráněných proti případným krádežím.

Právě díky přítomnosti těchto solných dolů umožnilo solení a zpracování vepřového masa již od roku 1300 výrobu produktů uznávaných jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.

5.2   Specifičnost produktu

Produkt s CHZO „Salame Felino“ se od jiných produktů stejné kategorie zboží odlišuje svou kompaktností a nepružnou konzistencí, svou homogenitou a rubínově červenou barvou. Chuť je sladká a jemná.

Jedná se o salám, který se na rozdíl od převážné většiny těch, které jsou v prodeji, balí výlučně do přírodních střev (tedy nikdy do umělých). Produkt „Salame Felino“ neobsahuje laktózu a krupici a má mírně vyšší hodnotu pH, díky které vynikají organoleptické vlastnosti.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Pověst produktu s CHZO „Salame Felino“ je doložena rozsáhlou bibliografií obsahující zmínky o daném produktu.

První zmínky o tomto produktu se objevují již u některých latinských autorů 1. století n. l. (Apicius – De Re cocquinaria).

Produkt „Salame Felino“ byl dobře znám i na dvorech, které se postupně vystřídaly v hlavním městě provincie: rod Farnese, Bourboni, vévodkyně Marie Luisa.

Nejstarší vyobrazení produktu je pravděpodobně součástí vnitřní výzdoby křtitelnice v Parmě (1196–1307), kde se na desce věnované znamení zvěrokruhu vodnář, zavěšeny přes otočný držák hrnce umístěný na krbu, objevují dva salámy, které lze podle dodnes stejných rozměrů a stejného tvaru považovat za produkt s CHZO „Salame Felino“.

Sčítání prasat z roku 1766 ukazuje, že markýzství Felino mělo nejrušnější prasečí trh v celém okolí. Ve stejném období se objevují úředně stanovené ceny pro území obce Felino, které uvádějí libový a tučný salám. Od počátku 19. století zmiňují kroniky zvyků a kulinářské kroniky zvláštní způsob zpracování vepřového masa na salám na území obce Felino.

V roce 1905 se v italském slovníku objevuje heslo „Salame Felino“ a v roce 1912 je výroba salámů v obci Felino zmiňována ve zprávě ministerstva zemědělství o stavu hospodářství v daném roce.

Příslušné místní veřejné orgány přiznávají salámu vyráběnému v provincii Parma označení „Salame Felino“ již od roku 1927. Vzhledem k tomu, že komerční využívání tohoto označení představovalo v hodnocení Úřadu a rady pro národní hospodářství této provincie důvod zlepšení blahobytu provincie, musel se již zjevně těšit zvláštní proslulosti a pověsti, a tím i odlišnosti. Zakořenění výroby produktu „Salame Felino“ na území provincie Parma dodnes dosvědčují výzkumy a pátrání věnované gastronomické kultuře této provincie. Četné recenze spojují produkt „Salame Felino“ s gastronomií provincie a zmiňují jej jako jeden z nejoceňovanějších salámů balených v provincii Parma, jehož kvalita je nevyhnutelně spojena s jeho staletou tradicí, která vznikla a udržela se nedotčena pouze v údolích provincie Parma. Navíc se konají četné prezentace a akce, které jak v Itálii, tak v zahraničí stále organizují místní orgány a instituce provincie Parma na počest produktu „Salame Felino“, zahrnující instalace degustačních a informačních stánků s materiály o vlastnostech a o historické výrobě produktu „Salame Felino“ v provincii Parma.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní řízení o námitce tím, že zveřejnil návrh na uznání chráněného zeměpisného označení „Salame Felino“ v Úředním věstníku Italské republiky.

Úplné znění specifikace produkce je k dispozici

—	na adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335 nebo

—	přímo z domovské stránky ministerstva zemědělství, potravin a lesnictví (www.politicheagricole.it): kliknout na odkaz „Prodotti di Qualità“ (Jakostní produkty – vlevo na obrazovce) a poté na odkaz „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE (Reg CE 510/2006)“.

---

(1)  Nahrazené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

PŘÍLOHA

V části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se položka 227 týkající se účinné látky ethylen nahrazuje tímto zněním:

---

(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinných látek jsou uvedeny v příslušných zprávách o jejich přezkoumání.

PŘÍLOHA I

Obecný název, identifikační čísla	Název podle IUPAC	Čistota (1)	Datum schválení	Konec platnosti schválení	Zvláštní ustanovení
Mandipropamid Číslo CAS 374726-62-2 CIPAC 783	(RS)-2-(4-chlorfenyl)-N-[3-methoxy-4-(prop-2-ynyloxy)fenethyl]-2-(prop-2-ynyloxy)acetamid	≥ 930 g/kg Nečistota N-{2-[4-(2-chloro-allyloxy)-3-methoxy-fenyl]-ethyl}-2-(4-chloro-fenyl)-2-prop-2-ynyloxy-acetamid je toxikologicky významná a nesmí překročit 0,1 g/kg v technické látce.	1. srpna 2013	31. července 2023	Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání mandipropamidu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 1. února 2013. Podmínky použití musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika. Žadatel předloží potvrzující informace, pokud jde o potenciál preferenční transformace enantiomerů nebo racemizace mandipropamidu na půdním povrchu v důsledku fotolýzy v půdě. Žadatel předloží tyto informace Komisi, členským státům a úřadu do 31. července 2015.

---

(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání

PŘÍLOHA II

V části B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se doplňuje nová položka, která zní:

---

(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny v příslušné zprávě o jejím přezkoumání.

PŘÍLOHA

V kapitole 6 bodu 6.4.1.2 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	Byl-li známý odesílatel schválen před 29. dubnem 2010 s cílem zajistit splnění požadavků uvedených v bodě 6.4.2, lze jej pro účely nařízení (ES) č. 300/2008 a jeho prováděcích předpisů považovat za známého odesílatele do 28. dubna 2013.“

PŘÍLOHA

V části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se položka 254 týkající se účinné látky chlornan sodný nahrazuje tímto:

---

(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.

„II.3   Potvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že čerstvé maso popsané v části I tohoto osvědčení pochází ze zvířat, se kterými se na jatkách před porážkou a při porážce nebo usmrcení zacházelo v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie, a že byly dodrženy požadavky alespoň srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny v kapitolách II a III nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 (8).

„V.   POTVRZENÍ O DOBRÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH ZVÍŘAT

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že čerstvé maso popsané v části I tohoto osvědčení pochází ze zvířat, se kterými se na jatkách před porážkou a při porážce nebo usmrcení zacházelo v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie, a že byly dodrženy požadavky alespoň srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny v kapitolách II a III nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 (9).

„II.3   Potvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že masné polotovary (1) popsané v části I tohoto osvědčení pochází z masa získaného ze zvířat, s nimiž se na jatkách před porážkou a při porážce nebo usmrcení zacházelo v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie, a že byly dodrženy požadavky alespoň srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny v kapitolách II a III nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 (12).

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	82,8
	MA	58,9
	TN	87,6
	TR	100,6
	ZZ	82,5
0707 00 05	EG	191,6
	MA	170,1
	TR	176,5
	ZZ	179,4
0709 91 00	EG	82,2
	ZZ	82,2
0709 93 10	MA	47,5
	TR	131,1
	ZZ	89,3
0805 10 20	EG	50,5
	IL	71,4
	MA	49,4
	TN	56,3
	TR	62,7
	ZZ	58,1
0805 50 10	TR	75,6
	ZZ	75,6
0808 10 80	AR	115,2
	BR	110,3
	CL	115,2
	CN	78,5
	MK	31,3
	US	164,6
	ZZ	102,5
0808 30 90	AR	121,2
	CL	175,5
	TR	179,9
	US	185,0
	ZA	108,9
	ZZ	154,1

---

(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

PŘÍLOHA

Pokyny pro členské státy pro výpočet energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel využívajících různé technologie tepelných čerpadel podle článku 5 směrnice 2009/28/ES

1.   ÚVOD

Příloha VII směrnice o energii z obnovitelných zdrojů 2009/28/ES (dále jen „směrnice“) stanoví základní metodu výpočtu energie z obnovitelných zdrojů dodávané tepelnými čerpadly. Příloha VII stanoví tři parametry, které jsou třeba pro výpočet energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel, která se má započíst pro účely cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů:

a)	účinnost energetického systému (η nebo éta);

b)	odhadovaný objem využitelné energie dodávané z tepelných čerpadel (Qusable);

c)	„faktor sezónní účinnosti“ (SPF).

Na metodice pro stanovení účinnosti energetického systému (η) se 23. října 2009 dohodla pracovní skupina pro statistiku k energii z obnovitelných zdrojů (1). Údaje nutné k výpočtu účinnosti energetického systému jsou zahrnuty v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (2). Na základě nejnovějších údajů za rok 2010 (3) je účinnost energetického systému (η) stanovena na 0,455 (nebo 45,5 %), což je hodnota, která se použije na období do roku 2020.

Tyto pokyny proto stanoví, jak by členské státy měly odhadnout dva zbylé parametry: Qusable a „faktor sezónní účinnosti“ (SPF), přičemž zohlední rozdíly v klimatických podmínkách, zejména velmi studené klima. Tyto pokyny členským státům umožňují výpočet objemu energie z obnovitelných zdrojů dodávané technologiemi tepelných čerpadel.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

„Qusable“ se rozumí odhadované celkové využitelné teplo dodávané tepelnými čerpadly, vypočítané jako součin jmenovitého výkonu vytápění (Prated) a počtu hodin tepelného čerpadla jako ročního ekvivalentu (HHP), vyjádřeného v GWh;

„počtem hodin tepelného čerpadla jako ročního ekvivalentu“ (HHP) se rozumí předpokládaný roční počet hodin, které má tepelné čerpadlo k dispozici k poskytování tepla při jmenovitém výkonu, aby dodalo celkové využitelné teplo dodané tepelnými čerpadly, vyjádřený v h;

„jmenovitým výkonem“ (Prated) se rozumí chladicí nebo topný výkon parního kompresního cyklu nebo sorpčního cyklu jednotky měřený za standardních jmenovitých podmínek;

„SPF“ se rozumí odhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti, který odkazuje na „čistý sezónní koeficient výkonnosti v aktivním režimu“ (SCOPnet) u elektricky poháněných tepelných čerpadel, nebo na „čistý sezónní koeficient primární energie v aktivním režimu“ (SPERnet) u tepelně poháněných tepelných čerpadel.

3.   ODHAD SPF A QUSABLE

3.1   Zásady metodiky

Metodika se řídí třemi hlavními zásadami:

a)	metodika musí být technicky odůvodněná;

b)	přístup musí být pragmatický a přesnost a nákladová efektivita musí být v rovnováze;

c)	standardní faktory pro stanovení příspěvku energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel jsou stanoveny konzervativně, aby se snížilo riziko nadhodnocení tohoto příspěvku.

Členské státy se vyzývají, aby konzervativní standardní hodnoty vylepšily tím, že je přizpůsobí vnitrostátním nebo regionálním podmínkám, včetně vývoje přesnější metodiky. Tato vylepšení by měla být oznámena Komisi a zveřejněna.

3.2   Nástin metodiky

V souladu s přílohou VII směrnice se objem energie z obnovitelných zdrojů dodané technologiemi tepelných čerpadel (ERES) vypočítá podle tohoto vzorce:

Kde:

—	=	Qusable	=	odhadované celkové využitelné teplo dodané tepelnými čerpadly [GWh];
—	=	HHP	=	počet ekvivalentních hodin plného zatížení v provozu [h];
—	=	Prated	=	výkon instalovaných tepelných čerpadel s přihlédnutím k životnosti různých typů tepelných čerpadel [GW];
—	=	SPF	=	odhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti (SCOPnet nebo SPERnet).

Standardní hodnoty pro HHP a konzervativní standardní hodnoty SPF jsou stanoveny v tabulce 1 a 2 v bodě 3.6.

3.3   Minimální výkonnost tepelných čerpadel, jež se považují za zdroj obnovitelné energie podle směrnice

V souladu s přílohou VII směrnice členské státy zajistí, aby byla započtena pouze tepelná čerpadla s SPF vyšším než 1,15 * 1/η.

Při účinnosti energetického systému (η) stanovené na 45,5 % (viz oddíl 1 a pozn. pod čarou č. 3) to znamená, že minimální SPF tepelných čerpadel s elektrickým pohonem (SCOPnet), jež se považují za zdroj obnovitelné energie podle směrnice, je 2,5.

Pro tepelná čerpadla poháněná tepelnou energií (buď přímo, nebo prostřednictvím spalování paliv) se účinnost energetického systému (η) rovná 1. Aby byla taková tepelná čerpadla považována za zdroj obnovitelné energie podle směrnice, minimální SPF (SPERnet) pro ně činí 1,15.

Členské státy by měly zejména u vzdušných tepelných čerpadel zvážit, jak velký podíl jejich již instalovaného výkonu tepelných čerpadel má SPF nad minimální výkonností. Při tomto posouzení mohou členské státy vycházet z údajů ze zkoušek a z měření, avšak kvůli nedostatku údajů může být posouzení v mnoha případech redukováno na odborné stanovisko každého členského státu. Tato odborná stanoviska by měla být konzervativní – měla by příspěvek tepelných čerpadel spíše podhodnocovat než nadhodnocovat (4). V případě vzdušných ohřívačů vody je SPF takových tepelných čerpadel nad minimální prahovou hodnotou obvykle jen výjimečně.

3.4   Systémové hranice pro měření energie z tepelných čerpadel

Systémové hranice pro měření zahrnují chladicí cyklus, chladicí čerpadlo, a u adsorpce a absorpce kromě toho sorpční cyklus a solvenční čerpadlo. SPF by mělo být stanoveno podle sezónního koeficientu výkonnosti (SCOPnet) v souladu s normou EN 14825:2012 nebo podle sezónního koeficientu primární energie (SPERnet) v souladu s normou EN 12309. To znamená, že by měla být zohledněna elektrická energie nebo spotřeba paliva pro provoz tepelného čerpadla a oběh chladicí látky. Odpovídající systémová hranice je znázorněna níže na obr. 1 jako SPFH2; je zvýrazněna červeně.

Obrázek 1

Systémové hranice měření SPF a Qusable.

Zdroj:

SEPEMO Build.

V obr. 1 jsou použity tyto zkratky:

ES_fan/pump	Energie pohánějící ventilátor a/nebo čerpadlo zajišťující oběh chladicí látky
EHW_hp	Energie pohánějící samotné tepelné čerpadlo
Ebt_pump	Energie pohánějící čerpadlo, které zajišťuje oběh prostředku absorbujícího okolní energii (netýká se všech tepelných čerpadel)
EHW_bu	Energie pohánějící doplňkový ohřívač (netýká se všech tepelných čerpadel)
EB_fan/pump	Energie pohánějící ventilátor a/nebo čerpadlo zajišťující oběh prostředku dodávajícího konečné využitelné teplo
QH_hp	Teplo dodávané ze zdroje tepla prostřednictvím tepelného čerpadla
QW_hp	Teplo dodávané mechanickou energií pohánějící tepelné čerpadlo
QHW_hp	Teplo dodávané doplňkovým ohřívačem (netýká se všech tepelných čerpadel)
ERES	Obnovitelná aerotermální, geotermální nebo hydrotermální energie (zdroj tepla) zachycená tepelným čerpadlem
ERES
Qusable

Z výše uvedených systémových hranic vyplývá, že výpočet energie z obnovitelných zdrojů dodané tepelným čerpadlem závisí výlučně na tepelném čerpadle a nikoli na systému vytápění, jehož je tepelné čerpadlo součástí. Neefektivní využití energie tepelného čerpadla je proto věcí energetické účinnosti, a nemělo by tak ovlivnit výpočty energie z obnovitelných zdrojů dodávané tepelnými čerpadly.

3.5   Klimatické podmínky

Definice průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek vychází z metody uvedené v předloze nařízení Komise v přenesené pravomoci o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích na kotlech (5), kde se „průměrnými klimatickými podmínkami“, „chladnějšími klimatickými podmínkami“ a „teplejšími klimatickými podmínkami“ rozumí teplotní podmínky typické pro města Štrasburk, Helsinky a Athény, v tomto pořadí. Na obrázku 2 níže jsou uvedeny navržené oblasti s příslušnými klimatickými podmínkami.

Obrázek 2

Oblasti klimatických podmínek

Pokud v jednom členském státě existuje několik různých klimatických podmínek, měly by členské státy odhadnout instalovaný výkon tepelných čerpadel v příslušné oblasti klimatických podmínek.

3.6   Standardní hodnoty SPF a Qusable pro tepelná čerpadla

Standardní hodnoty HHP a SPF (SCOPnet) pro tepelná čerpadla s elektrickým pohonem jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 1

Standardní hodnoty HHP a SPF (SCOPnet) pro tepelná čerpadla s elektrickým pohonem

		Klimatické podmínky
		Teplejší klima		Průměrné klima		Chladnější klima
Zdroj energie tepelného čerpadla:	Zdroj energie a prostředek distribuce	HHP	SPF (SCOPnet)	HHP	SPF (SCOPnet)	HHP	SPF (SCOPnet)
Aerotermální energie	Vzduch – vzduch	1 200	2,7	1 770	2,6	1 970	2,5
	Vzduch – voda	1 170	2,7	1 640	2,6	1 710	2,5
	Vzduch – vzduch (vratné)	480	2,7	710	2,6	1 970	2,5
	Vzduch – voda (vratné)	470	2,7	660	2,6	1 710	2,5
	Odpadní vzduch – vzduch	760	2,7	660	2,6	600	2,5
	Odpadní vzduch – voda	760	2,7	660	2,6	600	2,5
Geotermální energie	Země – vzduch	1 340	3,2	2 070	3,2	2 470	3,2
	Země – voda	1 340	3,5	2 070	3,5	2 470	3,5
Hydrotermální teplo	Voda – vzduch	1 340	3,2	2 070	3,2	2 470	3,2
	Voda – voda	1 340	3,5	2 070	3,5	2 470	3,5

Standardní hodnoty HHP a SPF (SPERnet) pro tepelná čerpadla s termálním pohonem jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 2

Standardní hodnoty HHP a SPF (SPERnet) pro tepelná čerpadla s termálním pohonem

		Klimatické podmínky
		Teplejší klima		Průměrné klima		Chladnější klima
Zdroj energie tepelného čerpadla:	Zdroj energie a prostředek distribuce	HHP	SPF (SPERnet)	HHP	SPF (SPERnet)	HHP	SPF (SPERnet)
Aerotermální energie	Vzduch – vzduch	1 200	1,2	1 770	1,2	1 970	1,15
	Vzduch – voda	1 170	1,2	1 640	1,2	1 710	1,15
	Vzduch – vzduch (vratné)	480	1,2	710	1,2	1 970	1,15
	Vzduch – voda (vratné)	470	1,2	660	1,2	1 710	1,15
	Odpadní vzduch – vzduch	760	1,2	660	1,2	600	1,15
	Odpadní vzduch – voda	760	1,2	660	1,2	600	1,15
Geotermální energie	Země – vzduch	1 340	1,4	2 070	1,4	2 470	1,4
	Země – voda	1 340	1,6	2 070	1,6	2 470	1,6
Hydrotermální teplo	Voda – vzduch	1 340	1,4	2 070	1,4	2 470	1,4
	Voda – voda	1 340	1,6	2 070	1,6	2 470	1,6

Standardní hodnoty uvedené v tabulce 1 a 2 jsou typické pro segment tepelných čerpadel s SPF nad minimální prahovou hodnotou, což znamená, že tepelná čerpadla s SPF nižším než 2,5 nebyla při stanovení typických hodnot vzata v úvahu (6).

3.7   Poznámky k tepelným čerpadlům, která nemají elektrický pohon

Tepelná čerpadla, která nevyužívají elektrickou energii, buď k pohonu kompresoru využívají kapalné nebo plynné palivo, nebo proces adsorpce/absorpce (na základě spalování kapalného nebo plynného paliva nebo využitím geotermální/solární tepelné energie nebo odpadního tepla), dodávají energii z obnovitelných zdrojů, pokud „čistý sezónní koeficient primární energie v aktivním režimu“ (SPERnet) dosahuje hodnoty nejméně 115 % (7).

3.8   Poznámky k tepelným čerpadlům, která jako zdroj energie využívají odpadní vzduch

Tepelná čerpadla, která jako zdroj energie využívají odpadní vzduch, využívají energii okolního prostředí, a tím pádem dodávají energii z obnovitelných zdrojů. Tato tepelná čerpadla však současně rekuperují energii v odpadním vzduchu, která není aerotermální energií podle směrnice (8). Jako energie z obnovitelných zdrojů se tedy započítává pouze aerotermální energie. Tyto hodnoty se upravují korekcí hodnot HHP těchto tepelných čerpadel, jak je uvedeno v bodě 3.6.

3.9   Poznámky ke vzdušným tepelným čerpadlům

Hodnoty HHP uvedené v tabulce 1 a 2 výše jsou založeny na hodnotách HHE, které zahrnují nejen počet hodin užívání tepelného čerpadla, ale také počet hodin užívání doplňkového ohřívače. Jelikož se doplňkový ohřívač nachází vně systémových hranic popsaných v bodě 3.4, jsou hodnoty HHE pro všechna vzdušná tepelná čerpadla příslušně upraveny tak, aby započítávaly pouze užitečné teplo dodané samotným tepelným čerpadlem. Upravené hodnoty HHP jsou uvedeny v tabulce 1 a 2 výše.

V případě vzdušných tepelných čerpadel s výkonem udávaným za konstrukčních podmínek (a nikoli za standardních zkušebních podmínek) je třeba použít hodnoty HHE  (9).

Zdrojem energie vzdušného tepelného čerpadla může být pouze vnější ovzduší, tj. venkovní vzduch.

3.10   Poznámky k vratným tepelným čerpadlům

Za prvé, v teplém a v určité míře i v průměrném klimatu jsou vratná tepelná čerpadla často instalována pro účely chlazení vnitřního prostředí, i když v zimě jsou používána i k vytápění. Protože je potřeba chlazení v létě vyšší než potřeba vytápění v zimě, odráží jmenovitý výkon potřebu chlazení, nikoli vytápění. Vzhledem k tomu, že se instalovaný výkon používá jako ukazatel potřeby vytápění, statistické údaje o instalovaném výkonu nebudou zohledňovat výkon instalovaný pro účely vytápění. Navíc jsou vratná tepelná čerpadla často instalována souběžně se stávajícími systémy vytápění, takže tato tepelná čerpadla nejsou vždy používána k vytápění.

Oba prvky je třeba příslušně upravit. Výše uvedené tabulky 1 a 2 předpokládají konzervativní snížení (10) o 10 % pro teplé klima a 40 % pro průměrné klima. Skutečné snížení je nicméně silně závislé na vnitrostátních postupech pro poskytování systémů vytápění, a proto pokud je to možné, použijí se údaje členských států. Návrhy na použití alternativních údajů by měly být spolu se zprávou popisující použitou metodiku a údaje předloženy Komisi. Komise v případě potřeby uvedené dokumenty přeloží a zveřejní je na své platformě pro transparentnost.

3.11   Příspěvek energie z obnovitelných zdrojů z hybridních systémů tepelných čerpadel

U hybridních systémů tepelných čerpadel, kde tepelné čerpadlo spolupracuje s jinými technologiemi energie z obnovitelných zdrojů (např. solární tepelné kolektory použité jako předehřívací jednotka), hrozí u započtení energie z obnovitelných zdrojů vznik nepřesností. Proto musí členské státy zajistit, aby započtení energie z obnovitelných zdrojů z hybridních systémů tepelných čerpadel bylo správné, a zejména zajistit, aby žádný druh energie z obnovitelných zdrojů nebyl započten víckrát.

3.12   Pokyny k vypracování přesnější metodiky

Počítá se s tím (a doporučuje se), že členské státy provedou své vlastní odhady SPF i HHP. Lze-li odhady zdokonalit, měly by takové vnitrostátní/regionální přístupy vycházet z přesných předpokladů a reprezentativních vzorků dostatečné velikosti, což povede k výrazně zlepšenému odhadu energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel ve srovnání s odhadem získaným použitím metody uvedené v tomto rozhodnutí. Tyto zdokonalené metodiky mohou být založeny na podrobném výpočtu na základě technických údajů, zohledňujícím, kromě dalších faktorů, rok montáže, kvalitu instalace, typ kompresoru, provozní režim, systém rozvodu tepelné energie, bod bivalence a regionální klima.

Pokud je měření možné pouze na jiných systémových hranicích, než je systémová hranice uvedená v bodě 3.4, měly by být provedeny příslušné úpravy.

Do výpočtu energie z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice se zahrnou pouze tepelná čerpadla s energetickou účinností vyšší, než je minimální prahová hodnota stanovená v příloze VII směrnice.

V případě použití alternativních metodik a/nebo hodnot se členské státy vyzývají, aby je předložily Komisi spolu se zprávou popisující použitou metodiku a údaje. Komise v případě potřeby uvedené dokumenty přeloží a zveřejní je na své platformě pro transparentnost.

4.   PŘÍKLAD VÝPOČTU

Následující tabulka obsahuje příklad hypotetického členského státu situovaného v průměrných klimatických podmínkách, který má instalovány tři různé technologie tepelných čerpadel.

				Vzduch – vzduch (vratné)	Voda – voda	Odpadní vzduch –voda
Výpočet	Popis	Proměnná	Jednotka
	Výkon instalovaných tepelných čerpadel	Prated	GW	255	74	215
	z toho: SPF nad minimální prahovou hodnotou	Prated	GW	150	70	120
	Počet ekvivalentních hodin plného zatížení v provozu	HHP	h	852 (11)	2 010	660
	Odhadované celkové využitelné teplo dodané tepelnými čerpadly	Qusable	GWh	127 800	144 900	79 200
	Odhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti	SPF		2,6	3,5	2,6
	Objem energie z obnovitelných zdrojů dodané danou technologií tepelných čerpadel	ERES	GWh	78 646	103 500	48 738
	Celkový objem energie z obnovitelných zdrojů dodané tepelnými čerpadly	ERES	GWh		230 885

---

(1)  Viz bod 4.5 zápisu ze dne 23. října 2009, k dispozici na adrese: https://circabc.europa.eu/w/browse/be80a323-0f89-4ab7-b8f7-888e3ff351ed.

(2)  Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.

(3)  Hodnota η v roce 2010 je 45,5 % (předchozí vývoj: 44,0 % v roce 2007, 44,7 % v roce 2008 a 45,1 % v roce 2009), což vede k minimální SPF v hodnotě 2,5 v roce 2010. Jedná se o konzervativní odhad, jelikož se do roku 2020 očekává zvýšení účinnosti energetického systému. Protože se však základ pro odhad účinnosti energetického sytému (η) v důsledku aktualizací podkladových statistických údajů mění, je předvídatelnější stanovit η pevně, aby se zabránilo nejasnostem ohledně minimálních požadavků na SPF (zajistit právní jistotu), a rovněž usnadnit rozvoj metodiky ze strany členských států (viz oddíl 3.10). V případě nutnosti může být η revidována podle článku 2 (revize pokynů v případě potřeby do 31. prosince 2016).

(4)  Zvláštní pozornost je nutná u vratných vzdušných tepelných čerpadel, u nichž existuje řada možných příčin nadhodnocení, zejména: a) ne všechna vratná tepelná čerpadla se používají k vytápění, nebo jen v omezené míře, a b) starší (a nové méně účinné) jednotky mohou mít účinnost (SPF) pod požadovanou minimální prahovou hodnotou 2,5.

(5)  Tato předloha dosud nebyla přijata Komisí (stav v lednu 2013). Předloha je uložena v databázi WTO: http://members.wto.org/crnattachments/2012/tbt/EEC/12_2119_00_e.pdf.

(6)  To znamená, že členské státy mohou zvážit hodnoty stanovené v tabulce 1 a 2 jako průměrné hodnoty tepelných čerpadel s elektrickým pohonem, které mají SPF nad minimální hodnotou 2,5.

(7)  Viz bod 3.3.

(8)  Viz čl. 5 odst. 4 a definici „aerotermální energie“ v čl. 2 písm. b) směrnice.

(9)  Tyto hodnoty jsou 1 336, 2 066 a 3 465 pro teplé, průměrné a studené klima, v tomto pořadí.

(10)  Italská studie (odkazovaná na s. 48 publikace „Outlook 2011 – European Heat Pump Statistics“ (Statistiky tepelných čerpadel v Evropě – výhled na rok 2011) zjistila, že tepelná čerpadla byla jediným instalovaným zdrojem tepla méně než v 10 % případů. Jelikož jsou vratná tepelná čerpadla typu vzduch – vzduch zdaleka nejrozšířenějším typem technologie tepelných čerpadel (60 % veškerých instalovaných jednotek – převážně v Itálii, Španělsku a Francii, a také ve Švédsku a Finsku), je nutné údaje příslušně upravit. Posouzení dopadů nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 7), předpokládá, že v celé EU 33 % vratných tepelných čerpadel není používáno k vytápění. Kromě toho lze předpokládat, že velké množství z ostatních 67 % vratných tepelných čerpadel se používá k vytápění pouze částečně, jelikož je tepelné čerpadlo instalováno souběžně s jiným systémem vytápění. Navrhované hodnoty jsou proto vhodné ke snížení rizika nadhodnocení.

(11)  Členský stát v tomto hypotetickém příkladě provedl průzkum instalovaných vratných tepelných čerpadel typu vzduch – vzduch a dospěl k závěru, že k vytápění se plně využívá 48 % instalovaného výkonu vratného tepelného čerpadla namísto 40 % předpokládaných v těchto pokynech. Hodnota HHP je proto upravena nahoru z 710 hodin, které předpokládají 40 % uvedených v tabulce 1, na 852 hodin, což je reprezentativní pro odhadovaných 48 %.