9.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/1

(1)

Určité látky a směsi jsou prekurzory výbušnin a mohou být zneužity k nedovolené výrobě výbušnin. V akčním plánu Evropské unie na zvýšení zabezpečení výbušnin, přijatém Radou dne 18. dubna 2008, byla Komise vyzvána, aby zřídila stálý výbor pro prekurzory, jehož cílem by bylo zvažovat opatření a připravovat doporučení týkající se regulace prekurzorů výbušnin dostupných na trhu, a to s přihlédnutím k vlivu těchto opatření a doporučení na náklady a přínosy.

(2)

Stálý výbor pro prekurzory, který Komise zřídila v roce 2008, určil různé prekurzory výbušnin, které by mohly být použity při páchání teroristických útoků, a doporučil, aby byla na úrovni Unie přijata vhodná opatření.

(3)

Některé členské státy již přijaly právní a správní předpisy týkající se uvádění na trh, zpřístupňování nebo držení některých prekurzorů výbušnin.

(4)

Tyto právní a správní předpisy, které se od sebe vzájemně liší a mohou představovat překážky obchodu v rámci Unie, by měly být harmonizovány, aby se zlepšil volný pohyb chemických látek a směsí na vnitřním trhu, aby se v největší možné míře zamezilo narušování hospodářské soutěže a aby zároveň byla zajištěna vysoká úroveň ochrany bezpečnosti široké veřejnosti. Na úrovni jednotlivých států i na úrovni Unie byla rovněž stanovena další pravidla týkající se určitých látek, na které se vztahuje toto nařízení, pokud jde o bezpečnost pracovníků a ochranu životního prostřední; uvedená pravidla nejsou tímto nařízením dotčena.

(5)

V zájmu zajištění nejvyšší míry jednotnosti pro hospodářské subjekty představuje nařízení nejvhodnější právní nástroj na úpravu uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (3) stanoví, že látky a směsi klasifikované jako nebezpečné mají být před uvedením na trh řádně označeny. Dále stanoví, že hospodářské subjekty včetně maloobchodníků takové látky mají klasifikovat a označit nebo mají využít klasifikace provedené subjektem, jenž se v rámci dodavatelského řetězce nachází na vyšší úrovni. Proto je vhodné v tomto nařízení stanovit, že všechny hospodářské subjekty včetně maloobchodníků, které zpřístupňují osobám z řad široké veřejnosti látky podléhající omezením podle tohoto nařízení, mají zajistit, aby na obalu bylo uvedeno, že pořízení, držení či použití takové látky nebo směsi osobami z řad široké veřejnosti podléhá omezení.

(7)

Některé členské státy s cílem dosáhnout na vnitrostátní úrovni v souvislosti s nedovoleným využíváním prekurzorů výbušnin podobné nebo vyšší míry ochrany, jakou předpokládá toto nařízení na úrovni Unie, již nyní uplatňují právní a správní předpisy vztahující se na určité látky, které je možno použít nedovoleným způsobem. Některé z těchto látek jsou již uvedeny v tomto nařízení, zatímco jiné mohou být na úrovni Unie omezeny v budoucnosti. Protože by bylo v rozporu s cíli tohoto nařízení, aby opatření na úrovni Unie snižovala ochranu, je vhodné stanovit mechanismus umožňující, aby předmětná vnitrostátní opatření zůstala v platnosti (ochranná doložka).

(8)

Nedovolené zhotovování výbušnin by mělo být znesnadněno stanovením mezních hodnot koncentrací pro určité prekurzory výbušnin. Pod úrovní těchto mezních hodnot je při dodržení ochranného mechanismu zajištěn volný pohyb těchto prekurzorů výbušnin, avšak nad úrovní těchto mezních hodnot by měl být přístup široké veřejnosti k těmto prekurzorům výbušnin omezen.

(9)

Osoby z řad široké veřejnosti by proto neměly mít možnost nabývat, dovážet, držet nebo používat tyto prekurzory výbušnin v koncentracích nad úrovní mezních hodnot. Je však vhodné stanovit, aby osoby z řad široké veřejnosti mohly takové prekurzory výbušnin nabývat, dovážet, držet nebo používat pro legitimní účely, pouze pokud jsou držiteli příslušného povolení.

(10)

Dále, vzhledem k tomu, že některé členské státy již mají zavedené registrační systémy, které se používají ke kontrole dodávání na trh některých nebo všech látek podléhajících omezení podle tohoto nařízení, které nesmějí být osobám z řad široké veřejnosti zpřístupňovány, je vhodné v tomto nařízení stanovit registrační systém použitelný pro některé nebo všechny uvedené látky.

(11)

Osoby z řad široké veřejnosti běžně používají peroxid vodíku, nitromethan a kyselinu dusičnou k legitimním účelům. Mělo by být proto možné, aby členské státy poskytovaly v určitém rozmezí koncentrací přístup k těmto látkám prostřednictvím registračního systému podle tohoto nařízení namísto systému povolování.

(12)

Vzhledem k velmi konkrétnímu předmětu tohoto nařízení je možné dosáhnout jeho cílů a zároveň v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality ponechat členským státům možnost volby, zda umožnit osobám z řad široké veřejnosti omezený přístup v souladu s tímto nařízením.

(13)

Aby byly prosazeny legitimní cíle veřejné bezpečnosti a zároveň zajištěno minimální narušení řádného fungování vnitřního trhu, je vhodné zřídit systém povolování, který osobě z řad široké veřejnosti, jež nabude látku podléhající omezení podle tohoto nařízení, která nesmí být zpřístupňována osobám z řad široké veřejnosti, nebo směs či látku obsahující tuto látku, a to v koncentraci vyšší než mezní hodnota, umožní uvedenou látku dovézt z jiného členského státu nebo ze třetí země do členského státu, který umožňuje přistup k uvedené látce v souladu s kterýmkoli ze systémů stanovených v tomto nařízení.

(14)

V zájmu účinného provádění ustanovení upravujících dovoz prekurzorů výbušnin se členské státy vyzývají, aby zajistily, že na omezení vztahující se na dovoz látek podléhajících omezení podle tohoto nařízení, které nesmějí být zpřístupňovány osobám z řad široké veřejnosti, budou upozorněni mezinárodní cestující. Ze stejného důvodu se členské státy rovněž vyzývají, aby zajistily povědomí široké veřejnosti o tom, že se uvedená omezení vztahují také na malé zásilky určené soukromým osobám a na zásilky objednané na dálku konečnými spotřebiteli.

(15)

S ohledem na význam minimalizace správní zátěže malých a středních podniků by informace, které členské státy poskytují průmyslu, zejména malým a středním podnikům, mohly být hodnotným prostředkem k usnadnění dodržování tohoto nařízení.

(16)

Jelikož by bylo nepřiměřené zakázat používání prekurzorů výbušnin v profesionálních činnostech, měla by se omezení týkající se zpřístupňování, dovozu, držení a používání prekurzorů výbušnin vztahovat pouze na širokou veřejnost. Vzhledem k obecným cílům tohoto nařízení je však vhodné zřídit mechanismus podávání zpráv, který se bude vztahovat na profesionální uživatele v celém dodavatelském řetězci i na osoby z řad široké veřejnosti účastnící se transakcí, které lze s ohledem na jejich povahu nebo rozsah považovat za podezřelé. Za tímto účelem by měly členské státy zřídit národní kontaktní místa pro oznamování podezřelých transakcí.

(17)

Různé transakce týkající se prekurzorů výbušnin mohou být považovány za podezřelé, a proto by měly být oznámeny. Je tomu tak například v situacích, kdy potenciální zákazník (profesionální nebo soukromý) zjevně není schopen jasně popsat zamýšlené použití, zjevně není obeznámen se zamýšleným použitím nebo je není s to věrohodně vysvětlit, hodlá zakoupit neobvyklá množství, neobvyklé koncentrace nebo neobvyklé kombinace látek, není ochoten předložit průkaz totožnosti nebo uvést místo bydliště nebo trvá na neobvyklém způsobu platby včetně platby vysokých částek v hotovosti. Hospodářské subjekty by měly mít možnost vyhradit si právo takovou transakci odmítnout.

(18)

Vzhledem k obecným cílům tohoto nařízení se příslušné orgány vyzývají, aby informovaly příslušné národní kontaktní místo o každém zamítnutí žádosti o povolení, pokud se zamítnutí zakládá na oprávněných důvodech k pochybnostem o legitimní povaze zamýšleného použití nebo o záměrech uživatele. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby informovaly národní kontaktní místo o pozastavení nebo zrušení povolení.

(19)

V zájmu předcházení a odhalování případného nedovoleného používání prekurzorů výbušnin je žádoucí, aby národní kontaktní místa vedla záznamy o oznámených podezřelých transakcích a aby příslušné orgány přijaly opatření nezbytná k vyšetření konkrétních okolností, včetně toho, zda je příslušná hospodářská činnost, kterou vykonává profesionální uživatel zúčastněný na podezřelé transakci, skutečná.

(20)

Kdykoliv je to možné, měly by být stanoveny mezní hodnoty koncentrací, při jejichž překročení je přístup k určitým prekurzorům výbušnin omezen, přičemž pro některé jiné prekurzory výbušnin by mělo být stanoveno pouze oznamování podezřelých transakcí. Kritéria určující, která opatření by se měla uplatnit na které prekurzory výbušnin, zahrnují míru hrozby spojované s dotčeným prekurzorem výbušnin, objem obchodu s dotčeným prekurzorem výbušnin a možnost stanovit úroveň koncentrace, pod kterou by prekurzor výbušnin mohl být nadále používán k legitimním účelům, pro které je zpřístupněn. Uvedenými kritérii by se měla řídit i další opatření, která mohou být přijata ohledně prekurzorů výbušnin, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(21)

Je technicky nemožné stanovit mezní hodnoty koncentrací hexaminu v palivových tabletách. Kromě toho existuje řada legitimních způsobů využití kyseliny sírové, acetonu, dusičnanu draselného, dusičnanu sodného, dusičnanu vápenatého a dusičnanu vápenatoamonného. Nařízení, jež by na úrovni Unie omezovalo prodej těchto látek široké veřejnosti, by vedlo k nepřiměřeně vysokým správním nákladům a nákladům spojeným s jeho dodržováním, a to pro spotřebitele, veřejné orgány i podniky. Vzhledem k cílům tohoto nařízení by však měla být přijata opatření, která zjednoduší oznamování podezřelých transakcí u hexaminových palivových tablet a dalších prekurzorů výbušnin, pro něž neexistují vhodné a bezpečné alternativy.

(22)

Jeden ze způsobů, jak získat výchozí materiály pro nedovolenou výrobu výbušnin, představují krádeže prekurzorů výbušnin. Je tedy vhodné stanovit oznamovací povinnost pro významné krádeže a zmizení látek podléhajících opatřením podle tohoto nařízení. V zájmu snazšího vypátrání pachatelů a za účelem upozornění příslušných orgánů v dalších členských státech na možné hrozby se národní kontaktní místa vyzývají, aby případně využívala systém včasného varování Europolu.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)

Podle přílohy XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (4) je zakázáno poskytovat osobám z řad široké veřejnosti dusičnan amonný, který by mohl být snadno zneužit jako prekurzor výbušniny. Je však povoleno dodávat dusičnan amonný určitým profesionálním uživatelům, zejména zemědělcům. Tyto dodávky by tedy měly podléhat mechanismu pro oznamování podezřelých transakcí stanovenému tímto nařízením, neboť v nařízení (ES) č. 1907/2006 neexistuje srovnatelný požadavek.

(25)

Toto nařízení vyžaduje v případě podezřelých transakcí zpracování osobních údajů a jejich další zpřístupnění třetím stranám. Toto zpracovávání a zpřístupnění závažným způsobem zasahuje do základního práva na soukromý život a do práva na ochranu osobních údajů. Zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5). V souladu s tím je třeba zajistit řádné dodržování základního práva na ochranu osobních údajů jednotlivců, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány při uplatňování tohoto nařízení. Zejména zpracovávání osobních údajů vyžadované pro povolení, registraci transakcí a oznámení podezřelých transakcí by mělo probíhat v souladu se směrnicí 95/46/ES a s obecnými zásadami ochrany údajů, včetně zásad minimalizace údajů, omezení účelu, proporcionality a nezbytnosti a s požadavkem náležitě respektovat práva subjektu údajů na přístup k údajům, jejich opravu a vymazání.

(26)

Volba látek používaných teroristy a dalšími zločinci k nedovolené výrobě výbušnin se může rychle měnit. Mělo by tedy být možné do režimu stanoveného tímto nařízením zahrnout další látky, pokud je to nutné z důvodu naléhavosti.

(27)

Za účelem zohlednění vývoje způsobů zneužívání látek jako prekurzorů výbušnin a za podmínky, že proběhne řádná konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zohlednit potenciálně významný dopad na hospodářské subjekty, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny mezních hodnot koncentrací, při jejichž překročení se určité látky podléhající omezení podle tohoto nařízení nemají zpřístupňovat široké veřejnosti, a doplnění seznamu o další látky, u nichž mají být oznamovány podezřelé transakce. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(28)

Komise by měla neustále přehodnocovat seznam látek, které se nemají zpřístupňovat široké veřejnosti při překročení určitých mezních hodnot koncentrací, a seznam látek, u nichž mají být oznamovány podezřelé transakce. V odůvodněných případech by Komise měla vypracovat legislativní návrhy v souladu s řádným legislativním postupem, aby byly v prvním seznamu doplněny nebo zrušeny určité položky, nebo aby byly v druhém seznamu určité položky zrušeny, za účelem zohlednění vývoje ve zneužívání látek jakožto prekurzorů výbušnin.

(29)

Měla by být stanovena ochranná doložka upravující přiměřený postup na úrovni Unie pro případy, kdy některý členský stát nabude důvodné podezření, že by určité látky, které ještě nejsou zařazeny na seznamu podle tohoto nařízení, mohly být použity pro nedovolenou výrobu výbušnin.

(30)

S přihlédnutím ke specifickým rizikům, jež má toto nařízení řešit, je dále vhodné umožnit členským státům, aby za určitých okolností přijaly ochranná opatření vztahující se rovněž na látky, které již podléhají opatřením podle tohoto nařízení.

(31)

Vzhledem k požadavkům kladeným tímto nařízením na informace, které mají být poskytnuty Komisi a členským státům, by bylo nevhodné, aby uvedená nová ochranná opatření podléhala režimu stanovenému ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (6), a to bez ohledu na to, zda se vztahují na látky již podléhající opatřením podle tohoto nařízení nebo na látky, které omezení nepodléhají.

(32)

S ohledem na cíle tohoto nařízení a s přihlédnutím k dopadům, jež toto nařízení může mít na bezpečnost občanů i na vnitřní trh, by Komise měla na základě průběžných jednání Stálého výboru pro prekurzory předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jakýchkoli problémech, jež vyvstanou při uplatňování tohoto nařízení, a o patřičnosti a proveditelnosti rozšíření jeho oblasti působnosti jak s ohledem na pokrytí profesionálních uživatelů, tak i s ohledem na ustanovení o oznamování podezřelých transakcí, zmizení a krádeží látek, které, ačkoliv nepodléhají opatřením podle tohoto nařízení, byly určeny jako látky použité pro nedovolenou výrobu výbušnin (nezařazené prekurzory výbušnin). Komise by kromě toho měla s ohledem na příslušné zkušenosti získané členskými státy a po zvážení nákladů a přínosů předložit zprávu, v níž posoudí, zda je vzhledem k ohrožení veřejné bezpečnosti žádoucí a proveditelné systém dále posílit a harmonizovat. V rámci přezkumu by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu pojednávající o možnostech přesunu ustanovení o dusičnanu amonném z nařízení (ES) č. 1907/2006 do tohoto nařízení.

(33)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž omezení přístupu široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu omezení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(34)

Evropský inspektor ochrany údajů v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7) vydal stanovisko (8).

(35)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uvedené zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví a zásadu nediskriminace. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami,

a)

předměty ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (ES) č. 1907/2006;

b)

pyrotechnické výrobky ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (9), pyrotechnické výrobky, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů určeny k nekomerčnímu využití u ozbrojených sil, donucovacích orgánů nebo hasičských sborů, pyrotechnická zařízení spadající do působnosti směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení (10), pyrotechnické výrobky určené pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu nebo kapsle určené pro hračky;

c)

léčivé přípravky zpřístupněné zákonným způsobem osobě z řad široké veřejnosti na základě lékařského předpisu v souladu s příslušným vnitrostátním právem.

1)

„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;

2)

„směsí“ směs ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006;

3)

„předmětem“ předmět ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (ES) č. 1907/2006;

4)

„zpřístupněním“ jakékoli dodání, za úplatu nebo bezplatné;

5)

„dovozem“ akt, jímž je určitá látka dopravena na území některého členského státu, ať již z jiného členského státu, nebo ze třetí země;

6)

„použitím“ zpracování, formování, skladování, úprava nebo míchání, včetně výroby předmětu, nebo jakékoli jiné využití;

7)

„osobou z řad široké veřejnosti“ fyzická osoba, jež jedná za účelem nevztahujícím se k její obvyklé obchodní, podnikatelské či profesní činnosti;

8)

„podezřelou transakcí“ jakákoliv transakce týkající se látek uvedených v přílohách nebo směsí či látek, které je obsahují, včetně transakcí, jichž se účastní profesionální uživatelé, pokud existují oprávněné důvody pro podezření, že je daná látka nebo směs určena pro nedovolenou výrobu výbušnin;

9)

„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob či subjektů, která na trh dodává produkty nebo poskytuje služby;

10)

„prekurzorem výbušnin podléhajícím omezení“ látka uvedená v příloze I v koncentraci vyšší, než je odpovídající mezní hodnota v ní stanovená, stejně jako směs a jiná látka, ve které je taková látka uvedená v příloze obsažena v koncentraci vyšší, než je odpovídající mezní hodnota.

a)

peroxid vodíku (č. CAS 7722-84-1) v koncentracích vyšších, než je mezní hodnota stanovená v příloze I, ale ne vyšších než 35 % hmotnostních;

b)

nitrometan (č. CAS 75-52-5) v koncentracích vyšších, než je mezní hodnota stanovená v příloze I, ale ne vyšších než 40 % hmotnostních;

c)

kyselina dusičná (č. CAS 7697-37-2) v koncentracích vyšších, než je mezní hodnota stanovená v příloze I, ale ne vyšších než 10 % hmotnostních.

a)

látek uvedených v příloze I v koncentracích ne vyšších, než jsou mezní hodnoty tam stanovené, nebo

b)

látek uvedených v příloze II.

a)

jméno, adresu a případně osobní číslo prokazující totožnost osoby z řad široké veřejnosti nebo druh a číslo úředního průkazu totožnosti;

b)

název látky nebo směsi, včetně její koncentrace;

c)

množství látky nebo směsi;

d)

zamýšlené použití látky nebo směsi podle prohlášení osoby z řad široké veřejnosti;

e)

datum a místo transakce;

f)

podpis osoby z řad široké veřejnosti.

a)

odpovídat co do formátu a obsahu příslušným papírovým dokumentům a

b)

být kdykoli bezprostředně dostupné po celou dobu stanovenou v odstavci 3.

a)

zjevně není schopen jasně popsat zamýšlené použití látky nebo směsi;

b)

zjevně není obeznámen se zamýšleným použitím látky nebo směsi, nebo je není s to věrohodně vysvětlit;

c)

hodlá zakoupit množství, kombinace nebo koncentrace látek neobvyklé pro soukromé použití;

d)

není ochoten předložit průkaz totožnosti nebo uvést místo bydliště nebo

e)

trvá na neobvyklém způsobu platby včetně platby vysokých částek v hotovosti.

a)

informace o tom, jak rozpoznávat a oznamovat podezřelé transakce, zejména pokud jde o koncentrace nebo množství látek uvedených v příloze II níže, pod jejichž úrovní není obvykle třeba žádných opatření;

b)

informace o tom, jak rozpoznávat a oznamovat významná zmizení a krádeže;

c)

jiné informace, které mohou být považovány za užitečné.

a)

veškeré problémy, které vyvstaly v důsledku uplatňování tohoto nařízení;

b)

zda je žádoucí a proveditelné dále posílit a harmonizovat systém vzhledem k ohrožení veřejné bezpečnosti způsobenému terorismem a jinou závažnou trestnou činností, po zvážení zkušeností získaných členskými státy při uplatňování tohoto nařízení, včetně případně zjištěných bezpečnostních nedostatků, a s ohledem na náklady a přínosy pro členské státy, hospodářské subjekty a další příslušné zúčastněné strany;

c)

zda je žádoucí a proveditelné, aby byla rozšířena oblast působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo profesionální uživatele, a to při zohlednění zátěže, kterou přináší hospodářským subjektům, a s ohledem na cíle tohoto nařízení;

d)

zda je žádoucí a proveditelné zahrnout nezařazené prekurzory výbušnin do ustanovení o oznamování podezřelých transakcí, zmizení a krádeží.

9.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/12

(1)

Spolehlivé empirické údaje a statistiky mají zcela zásadní význam pro měření dosaženého pokroku a vyhodnocení účinnosti politik a programů Unie, především v souvislosti se strategií Evropa 2020 popsanou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010„Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“).

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (2) by měl být vytvořen evropský statistický program (dále jen „víceletý program“), který by stanovil rámec pro financování akcí Unie.

(3)

Podle nařízení (ES) č. 223/2009 by měl víceletý program poskytnout rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na dobu nepřekračující pět let. Měl by stanovit priority, které se týkají potřeb informací pro účely provádění činností Unie. Tyto potřeby by měly být posuzovány s ohledem na zdroje, které jsou na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni potřebné k poskytnutí požadovaných statistik, a rovněž s ohledem na zatížení respondentů a na náklady, které v této souvislosti respondentům vzniknou, se zvláštním zřetelem na efektivnost nákladů.

(4)

Evropská statistika by měla být v legislativním rámci víceletého programu vyvíjena, vypracovávána a šířena v úzké a koordinované spolupráci v rámci evropského statistického systému (dále jen „ESS“) mezi statistickým úřadem Unie, kterým je Komise (Eurostat), národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány určenými členskými státy (3) (dále společně jen „vnitrostátní statistické orgány“). Pro poskytování spolehlivých a vysoce kvalitních statistických údajů má zásadní význam profesionální nezávislost národních statistických úřadů a Komise (Eurostatu).

(5)

Pro zvýšení kvality evropské statistiky je zcela zásadní užší spolupráce mezi Komisí (Eurostatem) a národními statistickými úřady. Tato užší spolupráce by se měla zaměřit zejména na zajištění další odborné přípravy v oblasti statistických metod a souvisejících záležitostí, na rozvoj a šíření stávajících osvědčených postupů v rámci ESS a na výměnu zaměstnanců mezi členskými státy a Komisí (Eurostatem).

(6)

Provádění víceletého programu je příležitostí k vytváření harmonizované evropské statistiky s cílem přispívat k vývoji, vypracovávání a šíření společných, srovnatelných a spolehlivých statistických informací na úrovni Unie.

(7)

Vysoce kvalitní statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v rámci víceletého programu jsou zásadní pro rozhodování na základě fakt, měly by být včas k dispozici a měly by přispívat k provádění politik Unie, uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a strategii Evropa 2020, a k provádění dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise pro období let 2010–2014, totiž posílená a integrovaná správa ekonomických záležitostí, změna klimatu, reformovaná zemědělská politika, růst a sociální soudržnost, rovnost pohlaví, Evropa občanů a globalizace. Měly by být podporovány prostřednictvím akcí, jež jsou financovány v rámci víceletého programu v případech, kdy Unie může být zdrojem jasné přidané hodnoty, a jejichž cílem je to, aby byly na stejnou úroveň postaveny hospodářské, sociální a environmentální ukazatele.

(8)

Při vymezování oblastí statistiky, které mají být rozvíjeny, je nutné přihlížet k cílům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (4), které se týkají rozvoje nových modulů environmentálních hospodářských účtů.

(9)

Mimoto by měly statistické studie věnovat zvláštní pozornost dopadům programů fiskální konsolidace na pracující a na ostatní občany. Statistické údaje by měly být shromažďovány tak, aby byl zřetelný vývoj v jednotlivých členských státech, například vývoj nezaměstnanosti, výše plateb sociálních transferů a jejich změny, počet a kvalita pracovních míst, pracovní mobilita uvnitř členských států, v Unii a mezi Unií a třetími zeměmi a související sociogeografické změny ve struktuře příjmů a odborné přípravě.

(10)

V posledních letech čelí ESS řadě výzev. Zaprvé, nedostatek vysoce kvalitních vnitrostátních statistik může mít neblahé důsledky pro členské státy i celou Unii. Soustavně přesné a vysoce kvalitní vnitrostátní statistiky vypracované profesionálně nezávislými národními statistickými úřady jsou proto nezbytně nutné pro tvorbu politiky jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, zejména v souvislosti s mechanismy dohledu v eurozóně.

(11)

Zadruhé, soustavně roste poptávka po evropské statistice a tato tendence se v budoucnosti pravděpodobně nezmění. Hospodářská globalizace představuje zvláštní výzvu, která vyžaduje vývoj nových metod měření globálních hodnotových řetězců mezinárodně koordinovaným způsobem, a tím dává k dispozici přesnější údaje o hospodářském růstu a vytváření pracovních míst.

(12)

Zatřetí, povaha potřeb se neustále mění, a proto je zapotřebí více součinnosti mezi statistickými oblastmi.

(13)

Začtvrté, pokud budou dostupné údaje vhodným způsobem členěny, bude snazší sledovat účinky hospodářské a finanční krize a dopad prováděných politik na občany, včetně těch nejzranitelnějších.

(14)

Zapáté, povaha statistik se změnila. Statistiky již nejsou pouze jedním ze zdrojů informací pro účely tvorby politik, nýbrž přímo těžištěm rozhodovacího procesu. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiku, která splňuje vysoká kritéria kvality spojená s konkrétními účely, jimž slouží, a je stále více zapotřebí komplexních vícerozměrných statistik, které poskytují podklady pro smíšené oblasti politiky. S cílem správně reagovat na požadavky tvorby politik je nutné mít tam, kde je to vhodné, údaje rozčleněné podle pohlaví.

(15)

Zašesté, na trhu s informacemi se objevují nové subjekty, z nichž některé poskytují informace téměř okamžitě, a prioritou ESS proto bude vysoká kvalita zahrnující včasnost.

(16)

Zasedmé, situaci dále komplikují rozpočtová omezení na vnitrostátní i unijní úrovni a nutnost dále snižovat zátěž podniků a občanů.

(17)

Sdělení Komise ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí a strategie ESS pro jeho provádění se vyslovuje ke všem těmto sedmi výzvám tím, že se zaměřují na přepracování způsobů práce v rámci ESS, aby se zvýšila jeho účinnost a flexibilita. Provádění vedeného sdělení tvoří jádro víceletého programu v rámci společné strategie ESS.

(18)

Aby byla zajištěna ucelená a kvalitní správa při vývoji, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení, měly by národní statistické úřady a Komise (Eurostat) přijmout veškerá nutná opatření, aby byla zachována důvěra veřejnosti ve statistiky a aby bylo umožněno důslednější prosazování platného Kodexu evropské statistiky a sdělení Komise ze dne 15. dubna 2011 nazvaného „Robustnější řízení kvality evropské statistiky“, při dodržení zásad stanovených v uvedených dokumentech.

(19)

S cílem lépe sladit omezené zdroje dostupné vnitrostátním a unijním orgánům vypracovávajícím evropské statistiky s rostoucí poptávkou po statistikách by příprava ročních statistických pracovních programů Komise, v nichž je tento víceletý program rozpracován, měla zahrnovat soustavný a důkladný přezkum statistických priorit, které omezí méně důležité požadavky a zjednoduší stávající procesy a zároveň zvýší spolehlivost a zachovají vysoce kvalitní normy oficiálních statistik. V úvahu je třeba vzít rovněž zatížení respondentů, ať už podniků, ústředních, regionálních nebo místních vládních institucí, domácností nebo jednotlivců. Tento proces by měl probíhat v úzké spolupráci s uživateli i tvůrci evropské statistiky.

(20)

V této souvislosti by mělo být zajištěno přiměřené sdílení finanční zátěže mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států. Navíc k přídělu finančních prostředků stanovenému tímto nařízením by vnitrostátní statistické orgány tudíž měly obdržet odpovídající financování na vnitrostátní úrovni na provádění jednotlivých statistických akcí, o nichž bude rozhodnuto pro účely provádění víceletého programu.

(21)

S ohledem na zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména v případě menších členských států, by Komise (Eurostat) měla být schopna členským státům poskytovat technickou podporu i odborné zkušenosti a být jim nápomocna při odstraňování omezení výzkumu i hlavních metodických překážek s cílem zajistit dodržování předpisů a poskytování vysoce kvalitních údajů.

(22)

Finanční krytí víceletého programu by rovněž mělo být vyčleněno tak, aby pokrylo náklady na zlepšení postupů vytváření vysoce kvalitní evropské statistiky, na kapacity k tomu potřebné a na potřeby odborného vzdělávání statistiků v členských státech.

(23)

Finanční příspěvky Unie by měly být použity na podporu vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení. Měly by mít podobu grantů, veřejných zakázek a jiných intervencí, které jsou zapotřebí pro dosažení cílů víceletého programu. Hlavní metodou, jak zjednodušit grantové řízení, by mělo být používání paušálních částek.

(24)

Podle článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009 by měla být vytvořena odpovídající finanční struktura na podporu sítí spolupráce.

(25)

Mělo by být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen „země EHP/ESVO“), a Švýcarska. Rovněž by mělo být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti jiných zemí, zejména zemí sousedících s Unií, zemí, které požádaly o členství v Unii, kandidátských zemí a přistupujících zemí.

(26)

V souvislosti s prováděním víceletého programu by ve vhodných případech měla být podporována spolupráce s třetími zeměmi, které se víceletého programu neúčastní, s ohledem na veškeré související dohody nebo jakékoli plánované dohody mezi těmito zeměmi a Unií.

(27)

Aby byly roční pracovní programy přijaté Komisí k provádění víceletého programu považovány za rozhodnutí o financování podle čl. 84 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (5) (dále jen „finanční nařízení“), musí v nich být stanoveny sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celková částka. Rovněž musí obsahovat popis akcí, které mají být financovány, údaj o částce přidělené na každou akci a indikativní harmonogram provádění. Je žádoucí, aby rovněž stanovily význam sledovaných cílů pro potřeby uživatelů a projektový plán. Pokud jde o granty, měly by obsahovat priority, základní kritéria hodnocení a maximální míru spolufinancování. Roční pracovní programy by měly rovněž obsahovat vhodné ukazatele pro sledování výsledků.

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření víceletého programu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo vypracováno hodnocení ex ante, aby se víceletý program zaměřil na potřebu účinnosti a účelnosti při dosahování cílů a aby byla rozpočtová omezení zohledněna již od fáze koncipování víceletého programu. Hodnota a dopad opatření přijatých v rámci víceletého programu by měly být pravidelně sledovány a vyhodnocovány, a to i nezávislými externími hodnotiteli. Pro účely hodnocení víceletého programu byly formulovány měřitelné cíle a vyvinuty ukazatele.

(30)

Na rok 2013 stanoví toto nařízení pro víceletý program finanční krytí, který představuje pro rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6).

(31)

Kromě finančního krytí podle tohoto nařízení by měly jednotlivé statistické akce k provádění víceletého programu, včetně akcí v podobě dohody mezi vnitrostátními statistickými orgány a Komisí (Eurostatem), obdržet v nejvyšší možné míře náležité financování na vnitrostátní úrovni.

(32)

Základem pro vyčlenění finančních prostředků na víceletý program je posouzení dopadu tohoto nařízení, v němž budou uvedeny úspory pro Unii a členské státy. Úspory vzniknou zejména díky novým metodám vypracovávání evropské statistiky, které jsou výsledkem vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií.

(33)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(34)

S cílem zajistit kontinuitu statistických operací v rámci ESS pro celý kalendářní rok 2013 a za účelem právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení a být použitelné od 1. ledna 2013. Datum použitelnosti tohoto nařízení by mělo zejména odůvodnit odměňování smluvních pracovníků a veškeré činnosti vykonávané podle programu.

(35)

V souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 byl návrh víceletého programu předložen k předchozímu posouzení Výboru pro ESS, Evropskému statistickému poradnímu výboru zřízenému rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES (7) a Výboru pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zřízenému rozhodnutím Rady 2006/856/ES (8),

—

usilují o posílení institucionálního a organizačního prostředí, které podporuje koordinaci, účinnost a důvěryhodnost vnitrostátních statistických orgánů a Komise (Eurostat), jež vypracovávají a šíří evropskou statistiku,

—

kladou důraz na statistické zásady stanovené v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 a na potřeby uživatelů,

—

uspokojují potřeby institucionálních uživatelů Unie v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 a snaží se vyvíjet statistiky, které slouží širokému okruhu uživatelů evropské statistiky, včetně ostatních rozhodujících činitelů, výzkumných pracovníků, podniků a evropských občanů obecně, a

—

spolupracují se statistickými orgány na mezinárodní úrovni s cílem podporovat používání mezinárodních pojmů, klasifikací, metod a jiných standardů, a to zejména za účelem zvýšení soudržnosti a srovnatelnosti na celosvětové úrovni.

a)

jsou neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu a zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie, a

b)

předložily Komisi uspokojivé údaje o svých členech, vnitřních pravidlech a zdrojích financování.

a)

země EHP/ESVO v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

Švýcarsko, v souladu s podmínkami stanovenými Dohodou ze dne 26. října 2004 mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (11), a

c)

země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, země, které požádaly o členství v Unii, kandidátské země, přistupující země a země západního Balkánu začleněné do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách s těmito zeměmi, které stanoví obecné zásady jejich účasti v programech Unie.

9.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/30

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3), které bylo přijato v reakci na havárii tankeru Erika, byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.

(2)

Po havárii tankeru Prestige v roce 2002 bylo nařízení (ES) č.1406/2002 změněno tak, aby agentuře ukládalo více úkolů v oblasti boje proti znečištění.

(3)

Je třeba jasně stanovit, na které druhy znečištění moří by se měly vztahovat cíle nařízení (ES) č.1406/2002. Znečištění moří způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu by proto mělo být chápáno jako znečištění ropou nebo látkou jinou než ropa, u níž je pravděpodobné, že vyskytne-li se v mořském prostředí, bude představovat nebezpečí pro lidské zdraví, ublíží živým zdrojům a mořskému životu, poškodí rekreační využití nebo naruší další legitimní využití moře, jak stanoví Protokol o připravenosti, reakci a spolupráci při znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami z roku 2000.

(4)

Správní rada agentury (dále jen „správní rada“) v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1406/2002 zadala v roce 2007 nezávislé externí vyhodnocení uplatňování uvedeného nařízení. Na základě tohoto vyhodnocení podala v červnu 2008 doporučení týkající se změn fungování agentury, oblasti její působnosti a jejích pracovních postupů.

(5)

Na základě zjištění externího vyhodnocení a na základě doporučení a víceleté strategie přijaté správní radou v březnu 2010 by některá ustanovení nařízení (ES) č. 1406/2002 měla být vyjasněna a aktualizována. Agentura by se měla soustředit na své prioritní úkoly v oblasti námořní bezpečnosti, přičemž by měla dostat řadu nových hlavních a doplňkových úkolů odrážejících vývoj politiky námořní bezpečnosti na unijní a mezinárodní úrovni. S ohledem na rozpočtová omezení Unie je nutná značná prověrka a přerozdělení prostředků, aby byla zajištěna efektivnost nákladů a účinnost využití rozpočtu a aby se zamezilo jakýmkoli duplicitám. Potřeby ohledně zaměstnanců nutných pro nové hlavní a doplňkové úkoly by měly být v zásadě pokryty vnitřním přesunem, který provede agentura. Současně by agentura měla v případě potřeby obdržet financování z jiných částí rozpočtu Unie, zejména z nástroje evropské politiky sousedství. Plnění veškerých nových hlavních a doplňkových úkolů agenturou bude probíhat v mezích stávajícího finančního výhledu a rozpočtu agentury, aniž jsou dotčena jednání a rozhodnutí týkající se budoucího víceletého finančního rámce. Vzhledem k tomu, že toto nařízení není rozhodnutím o financování, měl by rozpočtový orgán rozhodnout o zdrojích agentury v rámci ročního rozpočtového procesu.

(6)

Úkoly agentury by měly být popsány jasně a přesně a mělo by se zamezit jakékoli jejich duplicitě.

(7)

Agentura prokázala, že některé úkoly mohou být uskutečněny efektivněji na evropské úrovni, což může v některých případech pro členské státy znamenat úsporu ve vnitrostátních rozpočtech, a pokud se tak ukáže, i představovat skutečnou evropskou přidanou hodnotu.

(8)

Některá ustanovení týkající se specifického řízení agentury by měla být vyjasněna. S přihlédnutím ke zvláštní odpovědnosti Komise za provádění politik Unie uložené Smlouvou o fungování Evropské unie by měla Komise poskytnout agentuře politické vedení v plnění jejích úkolů při plném respektování právního postavení agentury a nezávislosti jejího výkonného ředitele podle nařízení (ES) č. 1406/2002.

(9)

Při jmenování členů správní rady, při volbě jejího předsedy a místopředsedy a při jmenování vedoucích jednotek by se měl plně zohledňovat význam zajištění rovnováhy v zastoupení žen a mužů.

(10)

Veškeré odkazy na příslušné právní akty Unie je třeba chápat jako odkazy na akty v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně a rovněž i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

(11)

Pro účely tohoto nařízení je třeba „bezpečnost námořní dopravy“ chápat – v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (4) – jako kombinaci preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy. Bezpečnostního cíle by mělo být dosaženo přijetím vhodných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, aniž jsou dotčeny předpisy členských států v oblasti národní bezpečnosti, obrany a veřejné bezpečnosti a v oblasti boje proti finanční trestné činnosti namířené proti státu.

(12)

Agentura by měla jednat v zájmu Unie. Mělo by to zahrnovat i situaci, kdy je agentura pověřena úkolem jednat v oblasti své působnosti mimo území členských států a v zájmu podpory politiky námořní bezpečnosti Unie poskytovat technickou pomoc příslušným třetím zemím.

(13)

Agentura by měla členským státům poskytovat technickou pomoc, která by měla usnadnit vytváření nezbytné vnitrostátní kapacity k provádění acquis Unie.

(14)

Agentura by měla členským státům a Komisi poskytovat operační pomoc. Součástí této pomoci by měly být služby, jako jsou systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), evropský satelitní dohled pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet), datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (datové centrum EU LRIT) a systém pro provádění režimu státní kontroly v přístavech EU (Thetis).

(15)

Odborné znalosti agentury v oblasti elektronického předávání údajů a systémů pro výměnu informací na moři by měly být využity ke zjednodušení ohlašovacích formalit lodí za účelem odstranění překážek v námořní dopravě a k vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Agentura by zejména měla podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich (5).

(16)

Agentura by měla zvýšit pomoc Komisi ve výzkumných činnostech týkajících se její oblasti působnosti. Je však třeba vyhnout se duplicitní práci ve vztahu k existujícímu výzkumnému rámci Unie. Agentura by zejména neměla být pověřena řízením výzkumných projektů.

(17)

Na základě rozvoje nových inovačních aplikací a služeb a zlepšování stávajících aplikací a služeb a s cílem realizovat evropský námořní prostor bez překážek by agentura měla plně využívat možnosti poskytované evropskými družicovými navigačními programy (EGNOS a Galileo) a programem globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

(18)

Po ukončení platnosti rámce Unie pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES (6) by agentura měla pokračovat v některých činnostech vykonávaných dříve na základě uvedeného rámce, a to zejména využíváním odborných znalostí Poradenské odborné skupiny pro připravenost a reakci na znečišťování moře. Činnost agentury v této oblasti by neměla zbavovat pobřežní státy odpovědnosti za zavedení mechanismů zásahu proti znečištění a měla by respektovat stávající ujednání o spolupráci mezi členskými státy nebo uskupeními členských států.

(19)

Agentura na požádání poskytuje členským státům prostřednictvím systému CleanSeaNet podrobné informace o možných případech znečištění z lodí, aby jim umožnila plnit jejich povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (7). Účinnost prosazování se však značně liší i přesto, že takové znečištění může zasáhnout vody jiných zemí. Ve své příští zprávě podle článku 12 uvedené směrnice by proto Komise měla informovat Evropský parlament a Radu o účinnosti a soudržnosti prosazování této směrnice a poskytnout i další důležité informace ohledně jejího používání.

(20)

Žádosti postižených států o zahájení činností, které agentura vykonává v rámci boje proti znečištění, by měly být podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (8). Komise však může mít za to, že za jiných okolností než v případě žádosti o spuštění pohotovostních plavidel na odstraňování znečištění a dalšího vybavení mohou být vhodnější alternativní způsoby komunikace, založené na používání pokročilých informačních technologií, a může tedy informovat žadatelský členský stát.

(21)

Události z poslední doby podtrhly rizika těžby ropy a plynu a výrobních činností na moři pro námořní dopravu a mořské prostředí. Reakční schopnosti agentury v případě znečištění ropou a její odborné znalosti v oblasti znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami by se měly využívat tak, aby na žádost postiženého státu zahrnovaly i reakci na znečištění způsobené takovými činnostmi.

(22)

Zejména systém CleanSeaNet, který je v současnosti používán na pořizování fotografických důkazů o ropných skvrnách z plavidel, by měl být agenturou využíván také k odhalování a záznamu skvrn z výzkumu ropy a plynu a výrobních činností na moři, aniž by to mělo jakékoli neblahé dopady na službu, která je poskytována námořní dopravě.

(23)

Agentura disponuje uznávanými cennými odbornými znalostmi a nástroji v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně. Tyto odborné znalosti a nástroje mohou být důležité pro další činnosti Unie týkající se politiky Unie v oblasti námořní dopravy. Agentura by proto měla být při rozvoji a provádění těchto činností Unie Komisi a členským státům na požádání nápomocna, pokud to správní rada v kontextu ročního pracovního programu agentury schválí. Tato pomoc by měla být předmětem podrobné analýzy nákladů a přínosů a neměla by narušovat hlavní úkoly agentury.

(24)

Agentura skrze technickou pomoc, kterou poskytuje, přispívá také k rozvoji námořní dopravy šetrné k životnímu prostředí.

(25)

Pokud jde o klasifikační společnosti, většina klasifikačních společností se zabývá jak námořními plavidly, tak plavidly vnitrozemské plavby. Na základě zkušeností agentury s klasifikačními společnostmi pro námořní plavidla by agentura mohla Komisi poskytovat příslušné informace týkající se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby, a umožnit tak zvýšení efektivity.

(26)

Pokud jde o rozhraní mezi dopravními informačními systémy, měla by agentura napomáhat Komisi a členským státům tím, že ve spolupráci s příslušnými orgány pro informační systémy služeb vnitrozemské vodní dopravy prozkoumá možnost sdílení informací mezi těmito systémy.

(27)

Aniž je dotčena odpovědnost příslušných orgánů, měla by být agentura nápomocna Komisi a členským státům při rozvoji a realizaci budoucí iniciativy e-Maritime, jejímž cílem je zvýšit účinnost odvětví evropské námořní dopravy tím, že usnadní využívání pokročilých informačních technologií.

(28)

Za účelem vytvoření jednotného trhu a evropského prostoru námořní dopravy bez překážek by měla být snížena administrativní zátěž lodní dopravy, a tím také mimo jiné podporována pobřežní plavba. V této souvislosti by se mohl koncept „modrého pásma“ a iniciativa e-Maritime případně využít jako prostředek k omezení ohlašovacích formalit požadovaných od obchodních lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich.

(29)

Je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie a v zájmu respektování zásady institucionální rovnováhy nelze agentuře svěřit pravomoc přijímat rozhodnutí s obecnou působností.

(30)

Aniž jsou dotčeny cíle a úkoly stanovené nařízením (ES) č. 1406/2002, měla by Komise do jednoho roku ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost v těsné spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami vypracovat a předložit studii proveditelnosti za účelem zhodnocení a určení možností posílení koordinace a spolupráce různých pobřežních funkcí. Tato studie by měla zohlednit stávající právní rámec a relevantní doporučení příslušných fór Unie, jakož i současný rozvoj společného prostředí pro sdílení informací (CISE), a měla by plně respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a Evropskému parlamentu a Radě objasnit náklady a výnosy.

(31)

Pro konkurenceschopnost námořních seskupení Unie je důležité získávat evropské námořníky s kvalitním výcvikem. Vzhledem k současné i budoucí poptávce v Unii po vysoce kvalifikovaných námořnících by tudíž agentura měla v případě potřeby poskytnout členským státům a Komisi podporu při propagaci námořního výcviku usnadňováním dobrovolné výměny osvědčených postupů a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku. Podpora by mohla zahrnovat pomoc kompetentním evropským zúčastněným stranám při dosahování špičkové kvality vzdělávání a výcviku v námořních oborech na dobrovolném základě, plně v souladu s odpovědností členských států za obsah a organizaci tohoto výcviku.

(32)

Pro boj s rostoucím rizikem pirátství by agentura měla případně nadále předávat příslušným vnitrostátním orgánům a jiným významným subjektům, včetně operací jako je operace námořních sil EU Atalanta, podrobné informace o poloze lodí plujících pod vlajkou členských států v oblastech označovaných za velice nebezpečné. Agentura má kromě toho k dispozici prostředky, které by mohly být užitečné, zejména v souvislosti s rozvojem CISE. Je proto vhodné, aby agentura poskytovala příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie jako Frontex a Europol na požádání relevantní informace o poloze lodí a údaje z pozorování Země pro usnadnění preventivních opatření proti úmyslným protiprávním činům, jak vyplývá z příslušných právních předpisů Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států, a v souladu s použitelným vnitrostátním právem a právem Unie, zejména s ohledem na subjekty, které údaje požadují. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT) by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky v souladu s postupy, které stanoví správní rada.

(33)

Při zveřejňování informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (9) by Komise a agentura měly v zájmu zajištění soudržnosti vycházet z odborných znalostí a zkušeností získaných na základě Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“).

(34)

Pomocí, kterou agentura poskytuje členským státům a Komisi v souvislosti s příslušnou činností mezinárodních a regionálních organizací, by neměl být dotčen vztah mezi těmito organizacemi a členskými státy vyplývající z členství členských států v těchto organizacích.

(35)

Unie přistoupila k následujícím nástrojům zřizujícím regionální organizace, na jejichž činnost se rovněž vztahují cíle agentury: k Úmluvě o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992) (10); k Úmluvě o ochraně Středozemního moře před znečišťováním (Barcelonská úmluva) (11) a její revizi z roku 1995 (12) a k řadě protokolů k této úmluvě; k Dohodě o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Bonnská dohoda) (13); k Úmluvě o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR) (14); k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním, podepsané dne 17. října 1990 (Lisabonská dohoda) (15), spolu s jejím Dodatkovým protokolem, podepsaným dne 20. května 2008, jenž dosud nevstoupil v platnost (16). Unie jedná rovněž o přistoupení k Úmluvě o ochraně Černého moře před znečištěním, podepsané v dubnu roku 1992 (Bukurešťská úmluva). Agentura by proto měla členským státům a Komisi poskytovat technickou pomoc umožňující jim podílet se na příslušné činnosti těchto regionálních organizací.

(36)

Vedle těchto regionálních organizací existuje řada jiných regionálních, subregionálních a dvoustranných ujednání o koordinaci a spolupráci týkajících se reakce na znečištění. Při poskytování pomoci týkající se reakce na znečištění třetím zemím majícím společné regionální moře s Unií by agentura měla jednat s ohledem na tato ujednání.

(37)

Unie sdílí regionální mořské oblasti Středozemního moře, Černého moře a Baltského moře se sousedními zeměmi. Na žádost Komise by agentura měla těmto zemím poskytovat pomoc týkající se reakce na znečištění.

(38)

Pro dosažení maximální účinnosti by agentura měla co nejvíce spolupracovat v rámci Pařížského memoranda o porozumění. Komise a členské státy by měly pokračovat v posuzování všech možností vedoucích k dalšímu zvyšování účinnosti, které by mohly být v rámci Pařížského memoranda o porozumění předloženy ke zvážení.

(39)

S cílem zajistit správné provádění závazných právních aktů Unie v oblasti námořní bezpečnosti a v oblasti zabránění znečištění z lodí v praxi by agentura měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět návštěvy členských států. Tyto návštěvy vnitrostátních správních orgánů by měly agentuře umožnit nashromáždění veškerých informací nezbytných k tomu, aby Komisi předložila komplexní zprávu za účelem dalšího posouzení. Tyto návštěvy by měly být prováděny v souladu se zásadami uvedenými v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a takovým způsobem, aby se minimalizovala administrativní zátěž pro vnitrostátní orgány námořní správy. Tyto návštěvy by dále měly být vykonávány v souladu se stanoveným postupem včetně standardní metodiky přijatými správní radou.

(40)

Agentura by měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět inspekce uznaných subjektů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (17). Tyto inspekce mohou probíhat rovněž ve třetích zemích. Komise a agentura by měly zajistit, aby byly dotčené členské státy náležitě informovány. Agentura by rovněž měla plnit inspekční úkoly podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (18), které se týkají výcviku námořníků a vydávání průkazu způsobilosti a jimiž agenturu pověřila Komise. Do nařízení (ES) č. 1406/2002 by neměly být zahrnuty podrobnosti technické pomoci poskytované agenturou inspekcím v oblasti bezpečnosti námořní dopravy, které provádí Komise v souladu s nařízením Komise (ES) č. 324/2008 ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví revidované postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti (19).

(41)

S cílem zajistit soulad s politickými cíli a institucionálním uspořádáním Unie, jakož i s platnými správními a finančními postupy by Komise měla vydat formální doporučení v podobě písemného stanoviska k návrhu víceleté strategie a k návrhu ročních pracovních programů agentury, k němuž by správní rada měla před přijetím těchto dokumentů přihlédnout.

(42)

V zájmu zajištění spravedlivého a transparentního postupu při jmenování výkonného ředitele by postup výběrového řízení, který je třeba dodržovat, měl být v souladu s pokyny Komise pro výběr a jmenování ředitelů agentur Unie. V těchto pokynech je stanoveno, že žádost mohou podat státní příslušníci kteréhokoli členského státu. Z týchž důvodů by měl správní radu v rámci výboru pro předběžný výběr zastupovat pozorovatel. Tento pozorovatel by měl být během dalších fází výběrového řízení průběžně informován. V době, kdy správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, by měli její členové mít možnost položit Komisi dotazy ohledně výběrového řízení. Správní rada by dále měla mít možnost vést s kandidáty z užšího seznamu pohovor, a to v souladu se standardním postupem.Ve všech fázích výběrového řízení a jmenování na místo výkonného ředitele agentury by měly všechny zapojené strany zajistit, aby byly osobní údaje kandidátů zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (20).

(43)

Agentura je sice financována především prostřednictvím příspěvku Unie, má však rovněž příjmy plynoucí z poplatků a plateb spojených s jejími službami. Tyto poplatky a platby se týkají zejména provozu datového centra EU LRIT a jsou uplatňovány v souladu s usnesením Rady přijatým ve dnech 1. a 2. října 2007 a 9. prosince 2008 týkajícím se zřízení datového centra EU LRIT, a zejména s body ohledně zpráv o financování systému LRIT.

(44)

Ve zprávě o pokroku podávané na základě nařízení (ES) č. 1406/2002 by Komise měla také posoudit případný příspěvek agentury k provádění budoucího legislativního aktu o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři, který v současné době posuzují Evropský parlament a Rada, s ohledem na zabránění znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři a s přihlédnutím k zavedeným a uznávaným odborným zkušenostem a nástrojům agentury.

(45)

Činnosti agentury by měly případně přispívat také k vytvoření skutečného evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

(46)

Mělo by být zohledněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (21), a zejména článek 208 uvedeného nařízení.

(47)

Nařízení (ES) č. 1406/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Články 1 až 3 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Cíle

1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně, jakož i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

2.   Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku v mezích hlavních úkolů popsaných v článku 2 a v příslušných případech doplňkových úkolů stanovených v článku 2a, a to zejména s cílem pomoci členským státům a Komisi řádně uplatňovat příslušné právní akty Unie. V souvislosti s reakcí na znečištění poskytuje agentura operační pomoc pouze na žádost postiženého státu či postižených států.

3.   Poskytnutím pomoci podle odstavce 2 agentura ve vhodných případech přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

Článek 2

Hlavní úkoly agentury

1.   Za účelem zajištění řádného plnění cílů stanovených v článku 1 vykonává agentura hlavní úkoly vyjmenované v tomto článku.

2.   Agentura je Komisi nápomocna:

3.   Agentura spolupracuje s členskými státy na:

4.   Agentura usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a Komisí:

5.   Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných činností odborné přípravy, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.

Agentura může také poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií, v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zavedeným rozhodnutím 2007/779/ES, Euratom a podle podmínek vztahujících se na členské státy podle odst. 3 písm. d) tohoto článku. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.

Článek 2a

Doplňkové úkoly agentury

1.   Aniž jsou dotčeny hlavní úkoly podle článku 2, je agentura v příslušných případech nápomocna Komisi a členským státům při rozvíjení a uskutečňování činností Unie, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a které souvisejí s cíli agentury, jestliže k tomu disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Doplňkové úkoly uvedené v tomto článku:

2.   Agentura je Komisi nápomocna:

3.   Agentura je nápomocna Komisi a členským státům:

Článek 3

Návštěvy členských států a inspekce

1.   K plnění úkolů jí svěřených a s cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušného práva Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou.

2.   Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.

3.   Agentura vykonává inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (32), a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí 2008/106/ES.

4.   Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu.

5.   Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, agentura analyzuje zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání se členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů.

2)

V článku 4 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Správní rada přijme praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2 včetně případných opatření ohledně konzultace s členskými státy před zveřejněním informací.

4.   Na informace shromážděné a zpracovávané Komisí a agenturou v souladu s tímto nařízením se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (33), přičemž agentura přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými informaci a jejich bezpečného zpracovávání.

3)

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Na požádání Komise může správní rada se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.“

4)

V článku 10 se odstavec 2 mění takto:

5)

Článek 11 se mění takto:

6)

V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Jde-li o důvěrné záležitosti nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o přezkoumání určitých bodů pořadu jednání za nepřítomnosti dotčených členů. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád.“

7)

Článek 15 se mění takto:

8)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Jmenování a odvolání výkonného ředitele a vedoucích jednotek

1.   Výkonného ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Výkonný ředitel je jmenován po vyslechnutí stanoviska pozorovatele podle článku 10 na období pěti let na základě výkonnosti a doložené správní a řídicí způsobilosti, jakož i doložené zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Je jmenován ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po provedení otevřeného výběrového řízení poté, co byla v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných publikacích zveřejněna výzva k projevení zájmu. Kandidát zvolený správní radou může být vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů. Odvolání projedná správní rada na žádost Komise nebo jedné třetiny svých členů. O jmenování či odvolání rozhoduje správní rada čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem.

2.   Správní rada, která jedná na návrh Komise, může funkční období výkonného ředitele s ohledem na hodnotící zprávu jednou prodloužit nejvýše o další čtyři roky. Správní rada rozhoduje čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá výkonný ředitel ve funkci až do jmenování svého nástupce.

3.   Výkonnému řediteli může pomáhat jeden nebo více vedoucích jednotek. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastupuje ho jeden z vedoucích jednotek.

4.   Vedoucí jednotek jsou jmenováni na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž konkrétní odbornosti a zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Vedoucí jednotek jmenuje nebo odvolává výkonný ředitel po obdržení kladného stanoviska správní rady.“

9)

Článek 18 se mění takto:

10)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Hodnocení

1.   Správní rada v pravidelných intervalech nejméně každých pět let zajistí nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení. Komise poskytne agentuře veškeré informace, které agentura pro toto hodnocení považuje za relevantní.

2.   V hodnocení se posoudí dopad tohoto nařízení, jakož i užitečnost, význam, dosažená přidaná hodnota a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů. V hodnocení se přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni. Bude se zejména zabývat možnou potřebou změnit úkoly agentury. Správní rada po dohodě s Komisí a návazně na konzultace se zúčastněnými stranami stanoví zvláštní zmocnění.

3.   Správní rada obdrží hodnocení a vydá doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a předloží je Komisi. Výsledky hodnocení i navrhovaná doporučení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je. Podle potřeby je připojen plán činností s časovým rozvrhem.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zpráva o pokroku

Do dne 2. března 2018 a s přihlédnutím k hodnotící zprávě podle článku 22 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž v zájmu identifikace možnosti dalšího zvyšování efektivity uvede, jak agentura splnila dodatečné povinnosti stanovené tímto nařízením, a případně důvody pro změny jejích cílů a úkolů.“

12)

Článek 23 se zrušuje.