ISSN 1977-0626
doi:10.3000/19770626.L_2012.353.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 353
České vydání
Právní předpisy
Svazek 55
21. prosince 2012
|
ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.353.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 353 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 55 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
21.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 353/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1229/2012
ze dne 10. prosince 2012,
kterým se mění přílohy IV a XII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních součástí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcovou směrnici) (1), a zejména čl. 39 odst. 2 a 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice 2007/46/ES stanoví harmonizovaný rámec zahrnující správní ustanovení a obecné technické požadavky pro všechna nová vozidla. Zejména zahrnuje právní předpisy stanovující technické požadavky, které musí motorová vozidla splňovat, aby jim mohlo být uděleno ES schválení typu vozidla. |
|
(2) |
Část 1 přílohy IV směrnice 2007/46/ES obsahuje seznam právních předpisů pro ES schválení typu vozidel vyráběných v neomezených sériích. Směrnice 2007/46/ES byla několikrát pozměněna a zmíněný seznam byl odpovídajícím způsobem aktualizován. |
|
(3) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (2) zrušuje řadu směrnic. Zrušené směrnice byly nahrazeny odpovídajícími předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) a nařízeními Komise. Tyto změny by se měly odrazit v příloze IV směrnice 2007/46/ES. |
|
(4) |
Je nezbytné přizpůsobit požadavky na ES schválení typu malých sérií, aby se zajistilo, že výrobci, kteří vyrábějí vozidla v malých sériích, budou mít i nadále přístup na vnitřní trh. Pro tyto účely je nezbytné přijmout zjednodušená opatření ke snížení nákladů, jež vyžaduje proces schvalování typu; zároveň je třeba zajistit vysokou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochranu životního prostředí. |
|
(5) |
Vzhledem k tomu, že vozidla kategorie N1 mají podobné konstrukční vlastnosti jako vozidla kategorie M1, je rovněž vhodné stanovit harmonizované technické požadavky pro vozidla kategorie N1, aby tato vozidla vyráběná v malých sériích měla přístup na vnitřní trh. |
|
(6) |
Je nezbytné, aby se požadavky stanovené v dodatku 1 k příloze IV směrnice 2007/46/ES vztahovaly na všechna nová vozidla. Měla by však být poskytnuta dostatečná doba na to, aby výrobci mohli přizpůsobit svá vozidla novým požadavkům. |
|
(7) |
Část A oddíly 1 a 2 přílohy XII směrnice 2007/46/ES zahrnují početní omezení pro účely ES schválení typu malých sérií. Je vhodné, aby se při rozšíření ES schválení typu malých sérií na vozidla kategorie N1 zavedla početní omezení pro vozidla této kategorie. Vzhledem k účelu ES schválení typu, a sice podporovat přístup na vnitřní trh, by také měl být na nezbytné minimum omezen počet vozidel kategorie N1, která mohou využívat vnitrostátní schválení typu podle článku 23 směrnice 2007/46/ES. Proto by mělo být také stanoveno množství těchto vozidel. |
|
(8) |
Přílohy IV a XII směrnice 2007/46/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
|
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy IV a XII směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
ES schválení typu malých sérií udělené před 1. listopadem 2012 pozbývá platnosti dnem 31. října 2016. Vnitrostátní orgány považují prohlášení o shodě pro vozidla pro účely čl. 26 odst. 1 směrnice 2007/46/ES za neplatná, s výjimkou případů, kdy byla dotčená schválení typu aktualizována, aby vyhovovala požadavkům dodatku 1 k příloze IV směrnice 2007/46/ES.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Bod 1 písm. b) přílohy se však použije v souladu s daty v něm stanovenými.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. prosince 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
Směrnice 2007/46/ES se mění takto:
|
1) |
Příloha IV se mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
V příloze XII se část A mění takto:
|
(1) Pro vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 610 kg. Na žádost výrobce může být použito na vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 840 kg.
(2) V případě vozidel s instalací pro LPG nebo CNG se požaduje schválení typu vozidla podle předpisu EHK OSN č. 67 nebo podle předpisu EHK OSN č. 110.
(3) Montáž elektronického systému kontroly stability je požadována v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 661/2009. Požadavky stanovené v příloze 21 předpisu EHK OSN č. 13 musí být tedy splněny pro účely ES schválení typu nových typů vozidel, jakož i pro účely registrace, prodeje nebo uvedení do provozu nových vozidel. Lhůty pro provedení stanovené v článku 13 nařízení (ES) č. 661/2009 se použijí namísto lhůt stanovených v předpisu EHK OSN č. 13.
(4) Montáž elektronického systému kontroly stability je požadována v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 661/2009. Požadavky stanovené v části A přílohy 9 předpisu EHK OSN č. 13-H musí být tedy splněny pro účely ES schválení typu nových typů vozidel, jakož i pro účely registrace, prodeje nebo uvedení do provozu nových vozidel. Lhůty pro provedení stanovené v článku 13 nařízení (ES) č. 661/2009 se použijí namísto lhůt stanovených v předpisu EHK OSN č. 13-H.
|
(4A) |
Je-li ochranné zařízení namontováno, musí splňovat požadavky předpisu EHK OSN č. 18. |
|
(4B) |
Toto nařízení se vztahuje na sedadla, na která se nevztahuje předpis EHK OSN č. 80. |
(7) Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro odmrazování a odmlžování čelního skla.
(8) Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro ostřikování a stírání čelního skla.
(9) V případě vozidel vybavených elektrickým hnacím ústrojím se požaduje schválení typu vozidla podle předpisu EHK OSN č. 85.
(10) Pro vozidla, jejichž referenční hmotnost přesahuje 2 610 kg a u kterých nebyla využita možnost poskytnutá v poznámce1).
(11) Pro vozidla s referenční hmotností přesahující 2 610 kg, která nejsou typově schválena (na žádost výrobce a za předpokladu, že jejich referenční hmotnost nepřesahuje 2 840 kg) podle nařízení ES č. 715/2007.
Další možnosti jsou uvedeny v článku 2 nařízení (ES) č. 595/2009.
|
(9A) |
Použije se pouze tehdy, jsou-li taková vozidla vybavena zařízením, na které se vztahuje předpis EHK OSN č. 64. Systém monitorování tlaku v pneumatikách pro vozidla M1 se použije povinně v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 661/2009. |
(13) Vztahuje se pouze na vozidla vybavená spojovacím zařízením / spojovacími zařízeními.
(14) Vztahuje se na vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 2,5 tuny.
(15) Vztahuje se pouze na vozidla, u kterých se ‘referenční bod místa k sezení (bod R)’ nejnižšího sedadla nachází maximálně 700 mm nad zemí.
(16) Použije se pouze tehdy, jestliže výrobce žádá o schválení typu vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí.
(17) Vztahuje se pouze na vozidla kategorie N1 třídy I, jak je uvedeno v první tabulce v bodu 5.3.1.4 přílohy I směrnice 70/220/EHS.
(18) Na žádost výrobce může být uděleno schválení typu podle tohoto bodu, a to jako alternativa k získání schválení typu na základě bodů 3 A, 3B, 4 A, 5 A, 6 A, 6B, 7 A, 8 A, 9 A, 9B, 10 A, 12 A, 13 A, 13B, 14 A, 15 A, 15B, 16 A, 17 A, 17B, 18 A, 19 A, 20 A, 21 A, 22 A, 22B, 22C, 23 A, 24 A, 25 A, 25B, 25C, 25D, 25E, 25F, 26 A, 27 A, 28 A, 29 A, 30 A, 31 A, 32 A, 33 A, 34 A, 35 A, 36 A, 37 A, 38 A, 42 A, 43 A, 44 A, 45 A, 46 A, 46B, 46C, 46D, 46E, 47 A, 48 A, 49 A, 50 A, 50B, 51 A, 52 A, 52B, 53 A, 54 A, 56 A, 57 A a 64 až 70.“
(19) Vysvětlivky vztahující se k části I přílohy IV se vztahují rovněž k tabulce 1.
(20) Vysvětlivky vztahující se k části I přílohy IV se vztahují rovněž k tabulce 2. Písmena v tabulce 2 mají stejný význam jako písmena v tabulce 1.
|
21.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 353/31 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1230/2012
ze dne 12. prosince 2012,
kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, pokud jde o požadavky pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se jejich hmotností a rozměrů, a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2), a zejména na čl. 39 odst. 2, 3 a 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (ES) č. 661/2009 je zvláštní nařízení pro účely schvalování typu podle směrnice 2007/46/ES. |
|
(2) |
Nařízením (ES) č. 661/2009 se zrušuje směrnice Rady 92/21/EHS ze dne 31. března 1992 o hmotnostech a rozměrech motorových vozidel kategorie M1 (3), jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/27/ES ze dne 22. července 1997 o hmotnostech a rozměrech určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o změně směrnice 70/156/EHS (4). Požadavky týkající se hmotností a rozměrů motorových vozidel a jejich přípojných vozidel stanovené v uvedených směrnicích by měly být převzaty do tohoto nařízení a v případě potřeby změněny tak, aby se přizpůsobily vývoji vědeckých a technických poznatků. |
|
(3) |
Nařízení (ES) č. 661/2009 obsahuje základní ustanovení týkající se požadavků pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, pokud jde o jejich hmotnosti a rozměry. Je proto nutné pro takové schválení typu stanovit rovněž zvláštní postupy, zkoušky a požadavky. |
|
(4) |
Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (5), stanovuje určité maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz v členských státech. Při konstrukci vozidel je proto důležité, aby byly zohledněny rozměry, které jsou již v rámci Unie harmonizovány v zájmu podpory a zajištění volného pohybu zboží. |
|
(5) |
Směrnice 97/27/ES členským státům umožňovala udělovat ES schválení typu vozidlům, jejichž krajní rozměry překračovaly maximální přípustné rozměry stanovené v uvedené směrnici. Rovněž členským státům umožňovala odmítnout registraci vozidel, jimž bylo uděleno ES schválení typu, pokud jejich krajní rozměry nesplňovaly požadavky stanovené na základě svých vnitrostátních právních předpisů. Je důležité, aby byla zachována možnost povolit za určitých podmínek schválení typu vozidel překračujících přípustné mezní hodnoty, prokáží-li se v členských státech, v nichž je silniční infrastruktura uzpůsobena takovému stavu, výhody z hlediska silniční dopravy a životního prostředí. Pokud se počet vozidel, jež mohou využít odchylného schvalování typu podle článku 23 směrnice 2007/46/EC, pokud jde o maximální přípustné rozměry, omezí na počet nezbytný pro účely tohoto nařízení, měla by být zajištěna možnost povolit taková vozidla na základě systémů pro schválení typu vozidla vyráběného v malých sériích či jednotlivě. Přílohu XII směrnice 2007/46/ES je proto třeba změnit, aby zahrnovala taková početní omezení. |
|
(6) |
Směrnice 96/53/ES stanoví maximální přípustné hmotnosti, jež se použijí pouze pro mezinárodní provoz. Uvedená směrnice však členským státům umožňuje, aby pro vnitrostátní provoz i nadále používaly své vnitrostátní právní předpisy. V důsledku toho zřejmě nelze v krátké době harmonizovat maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla a maximální technicky přípustnou hmotnost na nápravy nebo na skupinu náprav za účelem provozu v členských státech. Vzhledem k existenci neharmonizovaných pravidel týkajících se konstrukce silniční infrastruktury je však vhodné požadovat na členských státech, aby pro registraci/provoz stanovily maximální přípustné hmotnosti vozidel s povolením pro vnitrostátní či mezinárodní provoz podle směrnice 96/53/ES a aby zavedly postup umožňující takové stanovení. |
|
(7) |
Vzhledem ke zkušenostem získaným při používání právních předpisů Unie týkajících se hmotností a rozměrů vozidel je nezbytné, aby byly stanoveny jasně definované pojmy. Některé z těchto pojmů již byly stanoveny ve směrnicích 97/27/ES a 92/21/EHS. Z důvodu jednotnosti je vhodné tyto definice převzít a v případě potřeby je přizpůsobit s ohledem na vývoj technických a vědeckých poznatků. |
|
(8) |
Vzhledem k tomu, že definice skutečné hmotnosti jednotlivého vozidla je zahrnuta do tohoto nařízení, je nezbytné příslušným způsobem změnit přílohu IX směrnice 2007/46/ES, aby se zabránilo nejasnostem při vyplňování prohlášení o shodě. |
|
(9) |
Vzhledem k tomu, že bílá kniha „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (6) zdůraznila nutnost zlepšit aerodynamické vlastnosti silničních vozidel a výzkum prokázal, že montáží aerodynamických zařízení na vozidla lze zásadním způsobem snížit spotřebu paliva motorových vozidel a tím i emise CO2, je důležité, aby byla montáž takových aerodynamických zařízení na vozidla povolena. Aerodynamická zařízení by měla být zařazena do seznamu zařízení nebo vybavení, jež se nebere v úvahu při stanovení krajních rozměrů, neboť se tato zařízení skládají z přídavných zařízení, jež v důsledku své konstrukce přesahují krajní zadní nebo boční části vozidel. Tento jejich přesah zadní či boční části je však zásadně nutno omezit tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu a aby byla zachována možnost intermodální dopravy. V tomto nařízení by proto měly být stanoveny nezbytné technické požadavky. |
|
(10) |
Dostupný software umožňuje využití virtuálních zkušebních metod, jež vycházejí z počítačových simulací. Vzhledem k tomu, že tyto simulace umožňují úspornější a méně náročné zkoušky, je vhodné umožnit, aby byly využity při kontrole, zda vozidlo může projet po úplné kruhové trajektorii (360°), a při měření maximálního vybočení zádi vozidla při projíždění vozidla uvnitř trajektorie. Proto je rovněž nezbytné doplnit toto nařízení na seznam regulačních aktů uvedených v příloze XVI směrnice 2007/46/ES. |
|
(11) |
V zájmu zajištění řádného fungování systému schvalování typu je třeba aktualizovat přílohy směrnice 2007/46/ES. |
|
(12) |
Přílohy I, III, IX, XII a XVI směrnice 2007/46/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. Jelikož ustanovení přílohy XII jsou dostatečně podrobná a není třeba dalších prováděcích kroků ze strany členských států, je vhodné je nahradit nařízením v souladu s čl. 39 odst. 8 směrnice 2007/46/ES. |
|
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví požadavky pro ES schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, pokud jde o jejich hmotnosti a rozměry.
2. Toto nařízení se vztahuje na neúplná, úplná a dokončená vozidla kategorií M, N a O.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí, vedle definic uvedených ve směrnici 2007/46/ES a v nařízení (ES) č. 661/2009, tyto definice:
|
1) |
„typem vozidla“ se rozumí skupina vozidel, jak je definována v části B přílohy II směrnice 2007/46/ES; |
|
2) |
„standardním vybavením“ se rozumí základní konfigurace vozidla, jež je vybaveno všemi prvky požadovanými regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo XI směrnice 2007/46/ES, včetně veškerých prvků, které jsou namontovány, aniž by tím vznikaly nějaké další požadavky na konfiguraci nebo úroveň vybavení; |
|
3) |
„volitelným vybavením“ se rozumí veškeré prvky, jež nejsou součástí standardního vybavení a za jejichž montáž na vozidlo odpovídá výrobce, a které může zákazník objednat; |
|
4) |
„hmotností v pohotovostním stavu“ se rozumí
|
|
5) |
„hmotností volitelného vybavení“ se rozumí hmotnost vybavení, jež může být namontováno na vozidle vedle standardního vybavení podle specifikací výrobce; |
|
6) |
„skutečnou hmotností vozidla“ se rozumí hmotnost v pohotovostním stavu a hmotnost volitelného vybavení namontovaného na jednotlivém vozidle; |
|
7) |
„maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla“ (M) se rozumí maximální hmotnost stanovená pro vozidlo na základě jeho konstrukčních vlastností a konstrukční výkonnosti; technicky přípustná hmotnost naloženého přívěsu nebo návěsu zahrnuje statickou hmotnost přenesenou na přípojné vozidlo, je-li připojeno; |
|
8) |
„maximální technicky přípustnou hmotností naložené jízdní soupravy“ (MC) se rozumí maximální hmotnost stanovená pro kombinaci motorového vozidla a jednoho nebo více přípojných vozidel na základě jeho konstrukčních vlastností a konstrukční výkonnosti nebo maximální hmotnost určená pro jízdní soupravu složenou z tahače návěsu a návěsu; |
|
9) |
„maximální technicky přípustnou přípojnou hmotností“ (TM) se rozumí maximální hmotnost jednoho nebo více přípojných vozidel, jež mohou být tažena tažným vozidlem, odpovídající celkové hmotnosti přenášené na zem koly nápravy nebo skupiny náprav jakéhokoli přípojného vozidla připojeného k tažnému vozidlu; |
|
10) |
„nápravou“ se rozumí společná osa rotace dvou či více kol, hnací či volně se otáčející, složená z jedné či více částí umístěných ve stejné rovině kolmé k podélné střednici vozidla; |
|
11) |
„skupinou náprav“ se rozumí více náprav, jež mají vzdálenost mezi nápravami omezenu na vzdálenost mezi nápravami definovanou coby vzdálenost „d“ v příloze I směrnice 96/53/ES a jež spolupůsobí díky zvláštní konstrukci odpružení; |
|
12) |
„jednotlivou nápravou“ se rozumí náprava, kterou nelze považovat za součást skupiny náprav; |
|
13) |
„maximální technicky přípustnou hmotností na nápravu“ (m) se rozumí hmotnost, která odpovídá maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení přenášenému koly nápravy na zem, danému konstrukčními vlastnostmi nápravy a vozidla a jejich konstrukční výkonností; |
|
14) |
„maximální technicky přípustnou hmotností na skupinu náprav“ (μ) se rozumí hmotnost, která odpovídá maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení přenášenému koly skupiny náprav na zem, danému konstrukčními vlastnostmi skupiny náprav a vozidla a jejich konstrukční výkonností; |
|
15) |
„spojovacím zařízením“ se rozumí mechanické zařízení včetně jeho součástí, jak je vymezeno v bodech 2.1 až 2.6 předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 55 – Jednotná ustanovení týkající se schvalování mechanických spojovacích částí jízdních souprav vozidel (7) a spojení vozidel nakrátko, jak je vymezeno v bodě 2.1.1 předpisu EHK OSN č. 102 – Jednotná ustanovení pro schvalování I.A zařízení pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN) II. vozidel, pokud jde o montáž schváleného typu ZSVN (8); |
|
16) |
„bodem spojení“ se rozumí střed působení spojovacího zařízení namontovaného na tažené vozidlo v rámci spojovacího zařízení namontovaného na tažné vozidlo; |
|
17) |
„hmotností spojovacího zařízení“ se rozumí hmotnost vlastního spojovacího zařízení a součástí potřebných k montáži spojovacího zařízení na vozidlo; |
|
18) |
„maximální technicky přípustnou hmotností působící v bodě spojení“ se rozumí:
|
|
19) |
„hmotností cestujících“ se rozumí jmenovitá hmotnost v závislosti na kategorii vozidla násobená počtem míst k sezení, včetně míst k sezení pro členy posádky a míst k stání, jsou-li takové, jež však nezahrnuje řidiče; |
|
20) |
„hmotností řidiče“ se rozumí jmenovitá hmotnost 75 kg působící v referenčním bodě místa k sezení řidiče; |
|
21) |
„užitečnou hmotností“ se rozumí rozdíl mezi maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla a hmotností v pohotovostním stavu zvětšenou o hmotnost cestujících a volitelného vybavení; |
|
22) |
„délkou“ se rozumí rozměr stanovený v bodech 6.1.1, 6.1.2 a 6.1.3 normy ISO 612:1978; tato definice se použije rovněž pro kloubová vozidla složená ze dvou či více částí; |
|
23) |
„šířkou“ se rozumí rozměr stanovený v bodě 6.2 normy ISO 612:1978; |
|
24) |
„výškou“ se rozumí rozměr stanovený v bodě 6.3 normy ISO 612:1978; |
|
25) |
„rozvorem“ se rozumí toto:
|
|
26) |
„vzdáleností mezi nápravami“ se rozumí vzdálenost mezi dvěma sousedními nápravami uvedenými v bodě 6.4 normy ISO 612:1978 v případě vozidel s více než dvěma nápravami; v případě, že jsou na vozidle namontovány pouze dvě nápravy, nebo v případě návěsu, přívěsu nebo tuhého přívěsu se vzdáleností mezi nápravami, jež je uvedená v bodě 6.4.2 normy ISO 612:1978, rozumí „rozvor“ definovaný v odstavci 25; |
|
27) |
„rozchodem“ se rozumí vzdálenost uvedená v bodě 6.5 normy ISO 612:1978; |
|
28) |
„předsazením točnice“ se rozumí vzdálenost uvedená v bodě 6.19.2 normy ISO 612: 1978, přičemž se zohlední poznámka uvedená v bodě 6.19 této uvedené normy; |
|
29) |
„předním poloměrem upevnění návěsu“ se rozumí vodorovná vzdálenost od osy návěsného čepu a kterýmkoliv bodem předku návěsu; |
|
30) |
„předním převisem“ se rozumí vodorovná vzdálenost mezi svislou rovinou procházející přes první nápravu nebo osou čepu v případě návěsu a nejpřednějším bodem vozidla; |
|
31) |
„zadním převisem“ se rozumí vodorovná vzdálenost mezi svislou rovinou procházející před poslední zadní nápravu a nejzadnější částí vozidla; je-li na vozidle namontováno spojovací zařízení pevně, je nejzadnějším bodem vozidla bod spojení; |
|
32) |
„délkou ložné plochy“ se rozumí vzdálenost od nejpřednějšího vnitřního bodu k nejzadnějšímu vnitřnímu bodu ložného prostoru, měřená vodorovně v podélné rovině vozidla; |
|
33) |
„vybočením zádi“ se rozumí vzdálenost mezi skutečným krajním bodem dosaženým zadním koncem vozidla při jízdě za podmínek stanovených v oddíle 7 části B nebo oddíle 6 části C přílohy I tohoto nařízení; |
|
34) |
„zařízením pro zdvihání nápravy“ se rozumí mechanismus namontovaný na vozidle za účelem zdvižení nápravy nad zem a jejího spouštění na zem; |
|
35) |
„zdvihatelnou nápravou“ se rozumí náprava, jež může být zdvižena ze své obvyklé polohy a opětovně spuštěna prostřednictvím zařízení pro zdvihání nápravy; |
|
36) |
„zatížitelnou nápravou“ se rozumí náprava, jejíž zatížení lze měnit bez zvedání pomocí zařízení pro zdvihání nápravy; |
|
37) |
„pneumatickým odpružením“ se rozumí systém odpružení, u kterého je nejméně 75 % pružicího účinku vyvoláno pneumatickou pružinou; |
|
38) |
„třídou autobusu nebo autokaru“ se rozumí skupina vozidel, jak je definována v bodech 2.1.1 a 2.1.2 předpisu EHK OSN č. 107 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce (9); |
|
39) |
„kloubovým vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie M2 nebo M3, jak je definováno v bodě 2.1.3 předpisu EHK OSN č. 107; |
|
40) |
„nedělitelným nákladem“ se rozumí náklad, který nemůže být pro účely silniční dopravy rozdělen na dva nebo více nákladů bez nepřiměřených výdajů nebo nebezpečí poškození a který v důsledku své hmotnosti nebo rozměrů nemůže být dopravován vozidlem, jehož hmotnosti a rozměry vyhovují maximálním přípustným hmotnostem a rozměrům použitelným v členském státě. |
Článek 3
Povinnosti výrobců
1. Výrobce stanoví pro každou verzi v rámci typu vozidla bez ohledu na stav dokončenosti vozidla tyto hmotnosti:
|
a) |
maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla; |
|
b) |
maximální technicky přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy; |
|
c) |
maximální technicky přípustnou přípojnou hmotnost; |
|
d) |
maximální technicky přípustnou hmotnost na nápravy nebo maximální technicky přípustnou hmotnost na skupinu náprav; |
|
e) |
maximální technicky přípustné hmotnosti působící v bodě (bodech) spojení, přičemž se zohlední technické vlastnosti spojovacích zařízení, jež případně jsou nebo mohou být namontována na vozidlo. |
2. Výrobce při stanovení hmotností uvedených v odstavci 1 zohlední nejlepší postupy osvědčené technické praxe a nejlepší dostupné technické znalosti, aby se minimalizovala nebezpečí mechanického selhání, zejména pak ta, jež jsou způsobena únavou materiálů, a předešlo se poškození silniční infrastruktury.
3. Výrobce vezme při stanovení hmotností uvedených v odstavci 1 v úvahu maximální rychlost danou konstrukcí vozidla.
Vybaví-li výrobce vozidlo zařízením pro omezení rychlosti, je maximální konstrukční rychlost skutečnou rychlostí, kterou umožňuje dosáhnout zařízení pro omezení rychlosti.
4. Výrobce při stanovení hmotností uvedených v odstavci 1 neukládá žádná omezení užívání vozidla, s výjimkou omezení týkajících se parametrů pneumatik, jež mohou být konstrukčně přizpůsobeny k dané rychlosti, jak je umožněno podle předpisu EHK OSN č. 54 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu pneumatik užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel (10) a podle části 5 přílohy II nařízení Komise (EU) č. 458/2011 (11).
5. Výrobce v případě nedokončených vozidel, včetně vozidel s karosérií typu podvozek-kabina, jež vyžadují další stupeň dokončení, poskytne veškeré příslušné informace výrobcům dalšího stupně, aby bylo zajištěno, že požadavky podle tohoto nařízení budou i nadále dodržovány.
Výrobce pro účely prvního pododstavce určí polohu těžiště hmotnosti odpovídající součtu zatížení.
6. Nedokončená vozidla kategorií M2, M3, N2 a N3, jež nemají namontovánu karosérii, se konstruují tak, aby umožnila výrobcům dalšího stupně splnit požadavky podle oddílů 7 a 8 části B a oddílů 6 a 7 části C přílohy I.
Článek 4
Ustanovení pro ES schvalování typu vozidla, pokud jde o jeho hmotnosti a rozměry
1. Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu pro typ vozidla z hlediska jeho hmotností a rozměrů.
2. Žádost musí být vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v příloze V části A.
3. Pro účely výpočtů rozložení hmotnosti předá výrobce schvalovacímu orgánu typu pro každou technickou konfiguraci v rámci typu vozidla, definovanou souborem hodnot všech relevantních bodů uvedených v příloze V, informace nezbytné k určení těchto hmotností:
|
a) |
maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla; |
|
b) |
maximální technicky přípustné hmotnosti na nápravy nebo na skupinu náprav; |
|
c) |
maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti; |
|
d) |
maximální technicky přípustné hmotnosti působící v bodě (bodech) spojení; |
|
e) |
maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy. |
Informace se poskytují v tabulce nebo jiné vhodné podobě po dohodě se schvalovacím orgánem.
4. Pokud volitelné vybavení podstatným způsobem ovlivňuje hmotnosti a rozměry vozidla, výrobce poskytne příslušné technické zkušebně údaje o umístění, hmotnosti a geometrické poloze těžiště ve vztahu k nápravám volitelného vybavení, jež lze na vozidlo namontovat.
5. Odchylně od odstavce 4 může výrobce, skládá-li se volitelné vybavení z několika částí nacházejících se v různých místech vozidla, poskytnout technické zkušebně pouze rozložení hmotnosti volitelného vybavení na nápravy.
6. U skupin náprav uvede výrobce rozložení celkové hmotnosti, která působí na skupinu, mezi jednotlivé nápravy.
Je-li to nezbytné, uvede výrobce vzorec rozložení hmotnosti nebo předloží příslušné grafy rozložení.
7. Jestliže to schvalovací orgán nebo technická zkušebna považuje za nutné, může po výrobci požadovat, aby poskytl pro účely inspekce jedno vozidlo představující typ, který má být schválen.
8. Výrobce vozidla může schvalovacímu orgánu předložit žádost o uznání rovnocennosti odpružení s pneumatickým odpružením.
Schvalovací orgán uzná rovnocennost odpružení s pneumatickým odpružením, jsou-li splněny požadavky podle přílohy III.
Uznala-li technická zkušebna rovnocennost, vystaví zkušební protokol. Schvalovací orgán připojí zkušební protokol a technický popis odpružení k certifikátu ES schválení typu.
9. Jsou-li splněny požadavky stanovené v přílohách I až IV tohoto nařízení, udělí schvalovací orgán schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.
Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.
10. Pro účely odstavce 9 schvalovací orgán vyhotoví certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v příloze V části B.
11. Pro účely čl. 12 odst. 2 směrnice 2007/46/ES se použijí přípustné odchylky uvedené v dodatku 2 k příloze I.
Článek 5
Maximální přípustné hmotnosti pro registraci/provoz
1. Vnitrostátní orgány stanoví pro účely registrace a uvedení do provozu vozidel, pro něž bylo uděleno schválení typu podle tohoto nařízení, pro každou variantu a verzi v rámci typu vozidla veškeré následující hmotnosti, jež jsou podle směrnice 96/53/ES povoleny pro vnitrostátní či mezinárodní provoz:
|
a) |
maximální přípustnou hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz; |
|
b) |
maximální přípustnou hmotnost pro registraci/provoz na nápravu (nápravy); |
|
c) |
maximální přípustná hmotnost pro registraci/provoz na skupinu náprav; |
|
d) |
maximální přípustnou přípojnou hmotnost pro registraci/provoz; |
|
e) |
maximální přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy pro registraci/provoz. |
Vnitrostátní orgány stanoví postup pro určení maximálních přípustných hmotností pro registraci/provoz uvedených v prvním pododstavci. Určí příslušný orgán pověřený stanovením těchto hmotností a stanoví informace, jež musí být uvedenému příslušnému orgánu předloženy.
2. Maximální přípustné hmotnosti pro registraci/provoz určené postupem uvedeným v odstavci 1 nesmí překročit maximální hmotnosti uvedené v čl. 3 odst. 1.
3. V zájmu zajištění řádného fungování systémů vozidla, zejména brzdového systému a systému řízení, konzultuje příslušný orgán otázky rozdělení hmotnosti na nápravy nebo skupinu náprav s výrobcem.
4. Vnitrostátní orgány při určování maximálních přípustných hmotností pro registraci/provoz zajistí, aby byly neustále dodržovány požadavky regulačních aktů uvedených v příloze IV a XI směrnice 2007/46/ES.
5. Dospějí-li vnitrostátní orgány k závěru, že požadavky některého z regulačních aktů uvedených v příloze IV a XI směrnice 2007/46/ES, s výhradou tohoto nařízení, již nejsou splněny, budou vyžadovat, aby byly provedeny nové zkoušky a případně uděleno nové schválení typu nebo prodloužení schvalovacím orgánem, jenž udělil původní schválení typu na základě dotčeného regulačního aktu.
Článek 6
Výjimky
1. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 3 směrnice 96/53/ES, může být uděleno ES schválení typu vozidlům, jejichž rozměry překračují požadavky tohoto nařízení a jež jsou určena pro přepravu nedělitelných nákladů. V takovém případě musí certifikát schválení typu a prohlášení o shodě jasně uvádět, že toto vozidlo je určeno pouze k přepravě nedělitelných nákladů.
2. Členské státy mohou podle článků 23 a 24 směrnice 2007/46/ES udělit schválení vozidlům překračujícím maximální přípustné rozměry stanovené v bodě 1.1 částí B, C, a D přílohy I tohoto nařízení.
Schválení typu podle článku 23 směrnice 2007/46/ES podléhají početním omezením stanoveným v části A oddíle 3 přílohy XII uvedené směrnice.
Článek 7
Přechodná ustanovení
1. Vnitrostátní orgány povolí prodej a uvedení do provozu vozidel, pro něž bylo schválení typu uděleno před datem uvedeným v čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 661/2009, a nadále budou udělovat prodloužení schválení udělených v souladu s požadavky uvedenými ve směrnici 92/21/EHS a ve směrnici 97/27/ES.
2. Odchylně od odstavce 1 končí platnost ES schválení typu udělených podle článku 7 směrnice 97/27/ES k datu uvedenému v čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 661/2009.
Podle článku 27 směrnice 2007/46/ES však členské státy mohou, požádá-li o to výrobce, registrovat vozidla z výběhu série, jejichž ES schválení typu již není platné, a povolovat jejich prodej nebo uvádění do provozu.
3. Po uplynutí dne 10. ledna 2014 musí výrobci vydávat prohlášení o shodě, jež jsou v souladu s tímto nařízením.
Do dne 9. ledna 2014 výrobci uvádějí skutečnou hmotnost vozidla v položce 52 prohlášení o shodě, není-li uvedena v jiné položce prohlášení o shodě.
Článek 8
Změny směrnice 2007/46/ES
Přílohy I, III, IX a XVI směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.
Příloha XII směrnice 2007/46/ES se nahrazuje přílohou VII tohoto nařízení.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se na nové typy vozidel, kterým se schválení typu udělí ode dne 1. listopadu 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. prosince 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 1.
(4) Úř. věst. L 233, 25.8.1997, s. 1.
(5) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59.
(6) KOM(2011) 144
(7) Úř. věst. L 227, 28.8.2010, s. 1.
(8) Úř. věst. L 351, 20.12.2008, s. 44.
(9) Úř. věst. L 255, 29.9.2010, s. 1.
(10) Úř. věst. L 183, 11.7.2008, s. 41.
(11) Úř. věst. L 124, 13.5.2011, s. 11.
SEZNAM PŘÍLOH
|
Příloha I |
|
||||||||||||||||||
|
Příloha II |
Stoupavost terénních vozidel. |
||||||||||||||||||
|
Příloha III |
Podmínky rovnocennosti odpružení s pneumatickým odpružením. |
||||||||||||||||||
|
Příloha IV |
Technické požadavky týkající se montáže zdvihatelných nebo zatížitelných náprav ve vozidlech. |
||||||||||||||||||
|
Příloha V |
|
||||||||||||||||||
|
Příloha VI |
Změny příloh I, III, IX a XVI směrnice 2007/46/ES. |
||||||||||||||||||
|
Příloha VII |
Příloha XII směrnice 2007/46/ES. |
PŘÍLOHA I
TECHNICKÉ POŽADAVKY
ČÁST A
Vozidla kategorií M1 a N1
1. Maximální přípustné rozměry
|
1.1 |
Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:
|
|
1.2 |
Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v pohotovostním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. |
|
1.3 |
Při stanovení délky, šířky a výšky se nebere v úvahu pouze zařízení nebo vybavení uvedené v dodatku 1 této přílohy. |
2. Rozložení hmotnosti
2.1 Součet maximálních technicky přípustných hmotností na nápravy nesmí být menší než maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla.
2.2 Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla nesmí být menší než součet hmotnosti v pohotovostním stavu vozidla, hmotnosti cestujících, hmotnosti volitelného vybavení a hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuto v hmotnosti v pohotovostním stavu.
2.3 Je-li vozidlo naloženo na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla, nesmějí hmotnosti na každou z náprav překročit maximální technicky přípustnou hmotnost na dotyčnou nápravu.
2.4 Je-li vozidlo zatíženo na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla, nesmí být hmotnost na přední nápravu nikdy menší než 30 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla.
2.4.1 Je-li vozidlo zatíženo na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla a zároveň na maximální technicky přípustnou hmotnost v bodě spojení, nesmí být hmotnost na přední nápravu nikdy menší než 20 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla.
2.5 Je-li vozidlo vybaveno odnímatelnými sedadly, omezí se ověření na stav s maximálním počtem míst k sezení.
2.6 Pro účely ověřování požadavků stanovených v bodech 2.2, 2.3 a 2.4 se:
|
a) |
sedadla nastaví tak, jak je stanoveno v bodě 2.6.1; |
|
b) |
hmotnost cestujících, hmotnost další zátěže a hmotnost volitelného vybavení rozloží tak, jak je stanoveno v bodech 2.6.2. až 2.6.4.2.3. |
2.6.1 Nastavení sedadel
2.6.1.1 Jsou-li sedadla nastavitelná, posunou se do své nejzadnější polohy.
2.6.1.2 V případě dalších možností seřízení sedadla (výškové seřízení, úhlové seřízení, seřízení opěradla apod.) se zvolí poloha určená výrobcem vozidla.
2.6.1.3 V případě odpružených sedadel musí být sedadlo aretováno v poloze podle pokynu výrobce.
2.6.2 Rozložení hmotnosti cestujících
2.6.2.1 Hmotnost pro jednotlivého cestujícího se stanoví na 75 kg.
2.6.2.2. Hmotnost každého z cestujících je umístěna v bodě určeném k sezení (tj. v bodě R sedadla).
2.6.2.3 V případě vozidla zvláštního určení se požadavek podle bodu 2.6.2.2 použije obdobně (např. hmotnost zraněné osoby ležící na lehátku v případě sanitního automobilu).
2.6.3 Rozložení hmotnosti volitelného vybavení
2.6.3.1 Hmotnost volitelného vybavení se rozloží podle pokynu výrobce.
2.6.4 Rozložení užitečné hmotnosti
2.6.4.1 Vozidla M1
|
2.6.4.1.1 |
V případě vozidel M1 se užitečná hmotnost rozloží podle pokynu výrobce po dohodě s technickou zkušebnou. |
|
2.6.4.1.2 |
V případě motorových karavanů musí minimální užitečná hmotnost PM splňovat tento požadavek:
Kde
|
2.6.4.2 Vozidla N1
|
2.6.4.2.1 |
V případě vozidel s karosérií se užitečná hmotnost rozloží stejnoměrně v ložném prostoru. |
|
2.6.4.2.2 |
V případě vozidel bez karosérie (např. podvozek-kabina) musí výrobce určit krajní přípustné polohy těžiště užitečné hmotnosti navýšené o hmotnost vybavení určeného k uložení nákladu (např. karoserii, nádrž, atd.) (například: od 0,50 m do 1,30 m před první zadní nápravou). |
|
2.6.4.2.3 |
V případě vozidel, na nichž má být namontováno spojovací zařízení točnice návěsu, musí výrobce uvést minimální a maximální předsazení točnice. |
2.7 Další požadavky v případě, že vozidlo může být provozováno s přípojným vozidlem
2.7.1 Použijí se požadavky uvedené v bodech 2.2, 2.3 a 2.4, přičemž se vezme v úvahu hmotnost spojovacího zařízení a maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení.
2.7.2 Aniž jsou dotčeny požadavky bodu 2.4, nesmí být maximální technicky přípustná hmotnost působící na zadní nápravu (nápravy) překročena o více než 15 %.
2.7.2.1 Je-li překročena maximální technicky přípustná hmotnost na zadní nápravu (nápravy) o méně než 15 %, použijí se požadavky bodu 5.2 přílohy II nařízení Komise (EU) č. 458/2011 (1).
2.7.2.2 Výrobce může ve členských státech, v nichž to umožňují právní předpisy v oblasti silniční dopravy, uvést ve vhodném podkladovém dokumentu, jako je například příručka uživatele nebo příručka pro údržbu, že maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla může být překročena nejvýše o 10 % či 100 kg, podle toho, která z těchto hodnot je nižší.
Tato tolerance se použije pouze pro tažení přípojného vozidla za podmínek stanovených v bodě 2.7.2.1, pokud je provozní rychlost omezena na 100 km/h či méně.
3. Přípojná hmotnost a hmotnost v bodě spojení
3.1 Pokud jde o maximální technicky přípustnou přípojnou hmotnost, použijí se tyto požadavky:
3.1.1 Přípojné vozidlo s namontovaným systémem provozního brzdění
|
3.1.1.1 |
Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost vozidla musí být nejnižší z těchto hodnot:
|
|
3.1.1.2 |
Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nesmí však nikdy překročit 3 500 kg. |
3.1.2 Přípojné vozidlo bez systému provozního brzdění
|
3.1.2.1 |
Přípustná přípojná hmotnost musí být nejnižší z těchto hodnot:
|
|
3.1.2.2 |
Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nesmí být v žádném případě větší než 750 kg. |
3.2 Maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení musí činit nejméně 4 % maximální přípustné přípojné hmotnosti a nesmí být menší než 25 kg.
3.3 Výrobce musí v příručce uživatele určit maximální technicky přípustnou hmotnost v bodě spojení, body upevnění spojovacího zařízení na tažném vozidle a maximální přípustný zadní převis spojovacího bodu.
3.4 Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost se nesmí definovat ve vztahu k počtu cestujících.
4. Hmotnost jízdní soupravy
Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.
5. Schopnost rozjezdu do stoupání
|
5.1 |
Tažné vozidlo musí být schopno pětkrát během pěti minut rozjet jízdní soupravu na stoupajícím sklonu nejméně 12 %. |
|
5.2 |
Pro vykonání zkoušky uvedené v bodě 5.1 musí být tažné vozidlo a přípojné vozidlo naloženy tak, aby se jejich hmotnost rovnala maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy. |
ČÁST B
Vozidla kategorie M2 a M3
1. Maximální přípustné rozměry
|
1.1 |
Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:
|
|
1.2 |
Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v pohotovostním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. |
|
1.3 |
Při stanovení délky, šířky a výšky se nebere v úvahu pouze zařízení nebo vybavení uvedené v dodatku 1 této přílohy. |
2. Rozložení hmotnosti vozidel s karosérií
2.1 Postup výpočtu
Výrazy:
|
„M“ |
maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla; |
|
„TM“ |
maximální technicky přípustná přípojná hmotnost; |
|
„MC“ |
maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy; |
|
„mi“ |
maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla na jednotlivou nápravu, označenou indexem „i“, přičemž „i“ se pohybuje od 1 do celkového počtu náprav vozidla; |
|
„mc“ |
maximální technicky přípustná hmotnost v bodě spojení; |
|
„μj“ |
maximální technicky přípustná hmotnost na skupinu náprav, označená indexem „j“, přičemž „j“ se pohybuje od 1 do celkového počtu skupin náprav vozidla. |
2.1.1 Provedou se vhodné výpočty k zajištění toho, že pro každou technickou konfiguraci v rámci typu jsou splněny níže uvedené požadavky.
2.1.2 U vozidel vybavených zatížitelnými nápravami se níže uvedené výpočty provedou s odpružením náprav zatížených v běžném provozním uspořádání.
2.2 Obecné požadavky
2.2.1 Součet maximálních technicky přípustných hmotností na jednotlivé nápravy společně se součtem maximálních technicky přípustných hmotností na skupiny náprav nesmí být menší než maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla.
.
2.2.2 Součet hmotnosti v pohotovostním stavu, hmotnosti volitelného vybavení, hmotnosti cestujících, hmotností „WP a „B“ uvedených v bodě 2.2.3, hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuta v hmotnosti v pohotovostním stavu, a maximální technicky přípustné hmotnosti v bodě spojení nesmí překročit maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla.
2.2.3 Rozložení zatížení
2.2.3.1 Výrazy:
|
„P“ |
počet míst k sezení, přičemž není zahrnut řidič a člen (členové) posádky; |
|
„Q“ |
hmotnost jednoho cestujícího v kg; |
|
„Qc“ |
hmotnost jednoho člena posádky v kg; |
|
„S1“ |
plocha v m2 pro stojící cestující; |
|
„SP“ |
počet stojících cestujících uvedený výrobcem; |
|
„Ssp“ |
jmenovitý prostor pro jednoho stojícího cestujícího v m2; |
|
„WP“ |
počet míst pro invalidní vozíky vynásobený hodnotou 250 kg reprezentující hmotnost invalidního vozíku a uživatele; |
|
„V“ |
celkový objem prostorů pro zavazadla v m3, včetně prostorů pro příruční zavazadla, přihrádek a boxu k uložení lyží; |
|
„B“ |
maximální přípustná hmotnost zavazadel v kg udávaná výrobcem, včetně maximální přípustné hmotnosti (B’), jež může být přepravována v boxu k uložení lyží, je-li stanovena. |
2.2.3.2 Hmotnost Q a Qc sedících cestujících je umístěna v referenčních bodech sezení (tj. v bodě R sedadla).
2.2.3.3 Hmotnost odpovídající počtu stojících cestujících SP o hmotnosti Q se rozloží stejnoměrně po ploše pro stojící cestující S1.
2.2.3.4 Je-li to vhodné, rozloží se hmotnost WP rovnoměrně na každé ploše pro invalidní vozík.
2.2.3.5 Hmotnost, jež se rovná B (kg), je rozložena stejnoměrně v prostorech pro zavazadla.
2.2.3.6 Hmotnost, jež se rovná B’ (kg), je umístěna v těžišti boxu k uložení lyží.
2.2.3.7 Maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení musí být umístěna v bodě spojení, jehož zadní převis udává výrobce vozidla.
2.2.3.8 Hodnoty Q a Ssp
|
Třída vozidel |
Q (kg) |
Ssp (m2) |
|
Třída I a A |
68 |
0,125 m2 |
|
Třída II |
71 |
0,15 m2 |
|
Třída III a B |
71 |
Nepoužije se |
Hmotnost pro jednotlivého člena posádky se stanoví na 75 kg.
2.2.3.9 Počet stojících cestujících nesmí překročit hodnotu S1/Ssp, kde Ssp je jmenovitý prostor určený pro jednoho stojícího cestujícího podle tabulky uvedené v bodě 2.2.3.8.
2.2.3.10 Maximální přípustná hmotnost zavazadel nesmí být méně než: 
2.2.4 Výpočty
2.2.4.1 Požadavky bodu 2.2.2 se ověřují při všech konfiguracích uspořádáních vnitřního prostoru.
2.2.4.2 Za podmínek stanovených v bodě 2.2.3 nesmí překročit hmotnost působící na každou jednotlivou nápravu nebo na každou skupinu náprav maximální technicky přípustnou hmotnost na takovou nápravu či skupinu náprav.
2.2.4.3 U vozidla vybaveného proměnným počtem sedadel s plochou pro stojící cestující (S1) a vybaveného pro přepravu invalidních vozíků se požadavky bodů 2.2.2 a 2.2.4.2 musí podle konkrétního situace ověřit pro každou z následujících podmínek:
|
a) |
při obsazení všech sedadel a následném obsazení zbylé plochy pro stojící cestující (až do maximálního počtu míst k stání uvedeného výrobcem, je-li dosažen) a jestliže ještě zbývá prostor, při obsazení všech ploch pro invalidní vozík; |
|
b) |
při obsazení všech ploch pro stojící cestující (až do maximálního počtu míst k stání uvedeného výrobcem, je-li dosažen) a následném obsazení zbývajících míst pro sedící cestující, a jestliže ještě zbývá prostor, při obsazení všech ploch pro invalidní vozík; |
|
c) |
při obsazení všech ploch pro invalidní vozík, a následném obsazení zbývající plochy pro stojící cestující (až do maximálního počtu uvedeného výrobcem, je-li dosažen) a pak při obsazení zbývajících dostupných sedadel. |
2.2.5 Je-li vozidlo zatíženo na hmotnost uvedenou v bodě 2.2.2, nesmí být hmotnost odpovídající zatížení na přední řízenou nápravu (nápravy) nikdy menší než 20 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla „M“.
2.2.6 Pokud má být schválen typ vozidla pro více než jednu třídu, použijí se požadavky oddílu 2 pro každou třídu.
3. Tažná kapacita
|
3.1 |
Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.
|
|
3.2 |
Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nesmí překročit 3 500 kg. |
4. Maximální technicky přípustná hmotnost v bodě spojení
|
4.1 |
Maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení musí činit nejméně 4 % maximální přípustné přípojné hmotnosti nebo nejméně 25 kg, přičemž se použije větší z uvedených hodnot. |
