ISSN 1977-0626
doi:10.3000/19770626.L_2012.338.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 338
České vydání
Právní předpisy
Svazek 55
12. prosince 2012
|
ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.338.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 338 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 55 |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
|
12.12.2012 |
CS EN EN EN |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/1 |
ROZHODNUTÍ RADY 2012/768/SZBP
ze dne 9. března 2012
o podpisu a uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o rámci pro účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operacích Evropské unie pro řešení krizí
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 37 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 5 a 6 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka“),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podmínky účasti třetích států na operacích Evropské unie pro řešení krizí by měly být stanoveny v dohodě, kterou se stanoví rámec pro takovou případnou budoucí účast, a neměly by být vymezovány pro každou jednotlivou operaci samostatně. |
|
(2) |
Poté, co Rada dne 26. dubna 2010 přijala rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání, sjednala vysoká představitelka Dohodu mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o rámci pro účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operacích Evropské unie pro řešení krizí (dále jen „dohoda“). |
|
(3) |
Dohoda by měla být schválena, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Dohoda mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o rámci pro účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operacích Evropské unie pro řešení krizí (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie.
Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu zavazující Unii.
Článek 3
Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení stanovené v čl. 16 odst. 1 dohody.
Článek 4
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 9. března 2012.
Za Radu
předsedkyně
I. AUKEN
COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION
Brussels, 29 October 2012
H.E. Mr. Nikola POPOSKI,
Minister of Foreign Affairs
of the former Yugoslav Republic of Macedonia.
Sir,
I have the honour to propose that, if it is acceptable to your Government, this letter and your confirmation shall together take the place of signature of the Agreement between the European Union and the former Yugoslav Republic of Macedonia establishing a framework for the participation of the former Yugoslav Republic of Macedonia in European Union crisis management operations.
The text of the aforementioned Agreement, herewith annexed, has been approved for signature and conclusion, on behalf of the European Union, by a decision of the Council of the European Union on 9 March 2012 and is, consequently, binding on the Union. Pending its entry into force, this Agreement, in accordance with its Article 16.2, shall be provisionally applied from today’s date.
Please accept, Sir, the assurance of my highest consideration.
For the European Union
Pierre VIMONT
Executive Secretary General
European External Action Service
Encl.
|
175 Rue de la Loi, |
|
1048 Brussels, Belgium |
PŘEKLAD
DOHODA
mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o rámci pro účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operacích Evropské unie pro řešení krizí
EVROPSKÁ UNIE
na jedné straně a
BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE
na straně druhé,
(dále jen „strany“),
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
|
(1) |
Evropská unie může rozhodnout, že podnikne kroky v oblasti řešení krizí. |
|
(2) |
Evropská unie rozhodne o přizvání třetích států k účasti na operaci EU pro řešení krize. Bývalá jugoslávská republika Makedonie může pozvání Evropské unie přijmout a nabídnout svůj příspěvek. V takovém případě Evropská unie rozhodne o přijetí navrhovaného příspěvku. |
|
(3) |
Podmínky účasti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operacích EU pro řešení krizí by měly být stanoveny v dohodě, kterou se stanoví rámec pro případnou budoucí účast, spíše než vymezeny pro každou jednotlivou operaci samostatně. |
|
(4) |
Touto dohodou by neměla být dotčena rozhodovací samostatnost Evropské unie a neměla by být předjímána individuální povaha rozhodnutí o účasti na operaci EU pro řešení krize. |
|
(5) |
Dohoda by se měla týkat pouze budoucích operací EU pro řešení krizí a neměly by jí být dotčeny žádné stávající dohody, kterými se řídí účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operaci EU pro řešení krize, která již probíhá, |
SE DOHODLY TAKTO:
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Rozhodnutí o účasti
1. Na základě rozhodnutí Evropské unie přizvat Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii k účasti na operaci EU pro řešení krize a poté, co se Bývalá jugoslávská republika Makedonie rozhodne se operace zúčastnit, poskytne Evropské unii informace o svém navrhovaném příspěvku.
2. Navrhovaný příspěvek Evropská unie posoudí v konzultaci s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.
3. Evropská unie poskytne Bývalé jugoslávské republice Makedonii co nejdříve předběžné informace o pravděpodobném příspěvku na společné náklady operace s cílem pomoci Bývalé jugoslávské republice Makedonii s přípravou nabídky.
4. Evropská unie sdělí výsledek výše uvedeného posouzení Bývalé jugoslávské republice Makedonii prostřednictvím dopisu s cílem zajistit její účast v souladu s touto dohodou.
Článek 2
Rámec
1. Bývalá jugoslávská republika Makedonie se připojí k rozhodnutí Rady, kterým Rada Evropské unie rozhodne o uskutečnění operace EU pro řešení krize, a ke všem dalším rozhodnutím, kterými Rada Evropské unie rozhodne o prodloužení operace EU pro řešení krize, v souladu s touto dohodou a veškerými nezbytnými prováděcími opatřeními.
2. Příspěvkem Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k operaci EU pro řešení krize není dotčena rozhodovací samostatnost EU.
Článek 3
Postavení personálu a sil
1. Postavení personálu vyslaného Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v rámci civilní operace EU pro řešení krize nebo postavení sil přidělených Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v rámci vojenské operace EU pro řešení krize se řídí dohodou o postavení sil nebo mise, pokud byla uzavřena, mezi Evropskou unií a státem nebo státy, v nichž se operace uskutečňuje.
2. Postavení personálu přiděleného k velitelství nebo k velícím složkám umístěným mimo stát nebo státy, v nichž se operace EU pro řešení krize uskutečňuje, se řídí ujednáním mezi dotyčným velitelstvím a velícími složkami a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.
3. Aniž je dotčena dohoda o postavení sil nebo mise podle odstavce 1, vykonává Bývalá jugoslávská republika Makedonie pravomoc nad svým personálem, který se účastní operace EU pro řešení krize. V případech, kdy síly Bývalé jugoslávské republiky Makedonie operují na palubě plavidla nebo letadla některého členského státu Evropské unie, vykonává tento členský stát Evropské unie svou pravomoc v souladu se svými vnitřními právními předpisy a postupy.
4. Bývalá jugoslávská republika Makedonie vyřizuje veškeré nároky vzniklé v souvislosti se svou účastí na operaci EU pro řešení krize, které některý z členů jejího personálu vznese nebo které se jej týkají, a je příslušná pro zahájení řízení, zejména soudního nebo kárného, proti kterémukoli členu svého personálu v souladu se svými právními předpisy.
5. Strany souhlasí s tím, že se navzájem zřeknou veškerých nároků, vyjma nároků ze smluv, v případě škody, ztráty nebo zničení majetku vlastněného/provozovaného kteroukoli stranou, nebo v případě zranění nebo smrti členů personálu jakékoli strany, vyplývající z výkonu jejich úředních povinností v souvislosti s činnostmi podle této dohody, s výjimkou případu hrubé nedbalosti nebo svévolného jednání.
6. Bývalá jugoslávská republika Makedonie se zavazuje učinit při podpisu této dohody prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody vůči kterémukoli státu, který se účastní operace EU pro řešení krize, jíž se Bývalá jugoslávská republika Makedonie účastní.
7. Evropská unie se zavazuje zajistit, že její členské státy učiní při podpisu této dohody prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody v souvislosti s jakoukoli budoucí účastí Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operaci EU pro řešení krize.
Článek 4
Utajované informace
V souvislosti s operacemi EU pro řešení krizí se použije dohoda mezi vládou Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací, uzavřená ve Skopje dne 25. března 2005.
ODDÍL II
USTANOVENÍ O ÚČASTI NA CIVILNÍCH OPERACÍCH PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ
Článek 5
Personál vyslaný v rámci civilní operace EU pro řešení krize
1. Bývalá jugoslávská republika Makedonie:
|
a) |
zajistí, aby její personál vyslaný v rámci civilní operace EU pro řešení krize plnil své poslání v souladu s:
|
|
b) |
včas uvědomí vedoucího mise civilní operace EU pro řešení krize (dále jen „vedoucí mise“) a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) o veškerých změnách týkajících se příspěvku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k civilní operaci EU pro řešení krize. |
2. Příslušníci personálu vyslaného v rámci civilní operace EU pro řešení krize podstoupí lékařskou prohlídku a očkování a příslušný orgán Bývalé jugoslávské republiky Makedonie jim vystaví osvědčení o zdravotní způsobilosti. Personál vyslaný v rámci civilní operace EU pro řešení krize předloží kopii tohoto osvědčení.
Článek 6
Linie velení
1. Personál vyslaný zúčastněným státem plní své úkoly a jedná pouze v zájmu civilní operace EU pro řešení krize.
2. Veškerý personál zůstává zcela pod velením svých vnitrostátních orgánů.
3. Vnitrostátní orgány předají operativní velení Evropské unii.
4. Vedoucí mise přebírá odpovědnost a vykonává velení a řízení civilní mise EU pro řešení krize v místě působení.
5. Vedoucí mise velí civilní operaci EU pro řešení krize a zajišťuje její běžné řízení.
6. Bývalá jugoslávská republika Makedonie má v souladu s právními nástroji uvedenými v čl. 2 odst. 1 ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.
7. Vedoucí mise je příslušný pro kázeňský dohled nad personálem civilní operace EU pro řešení krize. V případě potřeby přijme kázeňská opatření příslušný vnitrostátní orgán.
8. Bývalá jugoslávská republika Makedonie určí styčnou osobu národního kontingentu pro zastupování svého kontingentu v operaci. Styčná osoba národního kontingentu podává vedoucímu mise zprávy o vnitrostátních záležitostech a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu.
9. Rozhodnutí o ukončení operace přijme Evropská unie po konzultaci s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, pokud Bývalá jugoslávská republika Makedonie ke dni ukončení operace stále přispívá k civilní operaci EU pro řešení krize.
Článek 7
Finanční hlediska
1. Aniž je dotčen článek 8, nese zúčastněný stát veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci kromě provozních nákladů, jak je stanoveno v operativním rozpočtu operace.
2. V případě smrti, zranění, ztráty nebo škody způsobené fyzickým nebo právnickým osobám státu nebo států, v nichž se operace uskutečňuje, zaplatí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, jakmile je zjištěna její odpovědnost, náhradu škody za podmínek stanovených v příslušné dohodě o postavení mise podle čl. 3 odst. 1.
Článek 8
Příspěvek do operativního rozpočtu
1. Bývalá jugoslávská republika Makedonie přispívá na financování operativního rozpočtu civilní operace EU pro řešení krize.
2. Tento příspěvek do operativního rozpočtu se vypočte podle toho z níže uvedených vzorců, jehož výsledkem je nižší částka:
|
a) |
podíl z referenční částky, který odpovídá poměru HND Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k celkovému HND všech států přispívajících do operativního rozpočtu operace, nebo |
|
b) |
podíl z referenční částky pro operativní rozpočet, který odpovídá poměru počtu členů personálu z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie účastnících se operace k celkovému počtu členů personálu ze všech států účastnících se operace. |
3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 nepřispívá zúčastněný stát na financování denních dávek vyplácených personálu členských států Evropské unie.
4. Bez ohledu na odstavec 1 Evropská unie zpravidla osvobodí zúčastněný stát od poskytování finančních příspěvků na konkrétní civilní operaci EU pro řešení krize, pokud
|
a) |
Evropská unie rozhodne, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie poskytuje významný příspěvek, který je pro tuto operaci zásadní, nebo |
|
b) |
HND Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na obyvatele není vyšší než HND na obyvatele žádného členského státu Evropské unie. |
5. Vedoucí mise a příslušné správní orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie podepíší dohodu o způsobu platby příspěvků Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do operativního rozpočtu civilní operace EU pro řešení krize. Tato dohoda obsahuje mimo jiné ustanovení o:
|
a) |
dané částce; |
|
b) |
způsobech platby finančního příspěvku; |
|
c) |
kontrolním postupu. |
ODDÍL III
USTANOVENÍ O ÚČASTI NA VOJENSKÝCH OPERACÍCH PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ
Článek 9
Účast na vojenské operaci EU pro řešení krize
1. Bývalá jugoslávská republika Makedonie zajistí, aby její síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize plnily své poslání v souladu s:
|
a) |
rozhodnutím Rady a následnými změnami podle čl. 2 odst. 1; |
|
b) |
operačním plánem; |
|
c) |
prováděcími opatřeními. |
2. Personál vyslaný zúčastněným státem plní své úkoly a jedná pouze v zájmu vojenské operace EU pro řešení krize.
3. Bývalá jugoslávská republika Makedonie včas informuje velitele operace EU o veškerých změnách týkajících se účasti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na operaci.
Článek 10
Linie velení
1. Všechny síly a personál účastnící se vojenské operace EU pro řešení krize zůstávají zcela pod velením svých vnitrostátních orgánů.
2. Vnitrostátní orgány předají operativní a taktické velení nebo kontrolu svých sil a personálu veliteli operace EU, který je oprávněn delegovat svou pravomoc.
3. Bývalá jugoslávská republika Makedonie má ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.
4. Po konzultacích s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií může velitel operace EU kdykoli požádat o zrušení příspěvku zúčastněného státu.
5. Bývalá jugoslávská republika Makedonie jmenuje vysokého vojenského zástupce jako zástupce svého národního kontingentu ve vojenské operaci EU pro řešení krize. Vysoký vojenský zástupce konzultuje s velitelem sil EU všechny záležitosti, které mají vliv na operaci, a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
Článek 11
Finanční hlediska
1. Aniž je dotčen článek 12 této dohody, nese zúčastněný stát veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci kromě nákladů, které jsou předmětem společného financování, jak je stanoveno v právních nástrojích uvedených v čl. 2 odst. 1 a v rozhodnutí Rady 2011/871/SZBP ze dne 19. prosince 2011 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA) (1).
2. V případě smrti, zranění, ztráty nebo škody způsobené fyzickým nebo právnickým osobám státu nebo států, v nichž se operace uskutečňuje, zaplatí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, jakmile je zjištěna její odpovědnost, náhradu škody za podmínek stanovených v příslušné dohodě o postavení sil podle čl. 3 odst. 1.
Článek 12
Příspěvek na společné náklady
1. Bývalá jugoslávská republika Makedonie přispívá na financování společných nákladů vojenské operace EU pro řešení krize.
2. Tento příspěvek ke společným nákladům se vypočte podle toho z níže uvedených dvou vzorců, jehož výsledkem je nižší částka:
|
a) |
podíl ze společných nákladů, který odpovídá poměru HND Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k celkovému HND všech států přispívajících na společné náklady operace, nebo |
|
b) |
podíl ze společných nákladů, který odpovídá poměru počtu členů personálu z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie účastnících se operace k celkovému počtu členů personálu ze všech států účastnících se operace. |
Použije-li se vzorec podle prvního pododstavce písm. b) a pokud Bývalá jugoslávská republika Makedonie přiděluje personál pouze k velitelství operace nebo sil, použije se poměr počtu jejích členů personálu k celkovému počtu členů personálu daného velitelství. V ostatních případech se použije poměr počtu členů personálu přidělených zúčastněných státem k celkovému počtu členů personálu v operaci.
3. Bez ohledu na odstavec 1 Evropská unie zpravidla osvobodí zúčastněný stát od poskytování finančních příspěvků na společné náklady konkrétní vojenské operace EU pro řešení krize, pokud:
|
a) |
Evropská unie rozhodne, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie významně přispívá k prostředkům nebo kapacitám, které jsou pro tuto operaci zásadní, nebo |
|
b) |
HND Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na obyvatele není vyšší než HND na obyvatele žádného členského státu Evropské unie. |
4. Správce stanovený v rozhodnutí Rady 2011/871/SZBP a příslušné správní orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie uzavřou ujednání. Toto ujednání obsahuje mimo jiné ustanovení o:
|
a) |
dané částce; |
|
b) |
způsobech platby finančního příspěvku; |
|
c) |
kontrolním postupu. |
ODDÍL IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Prováděcí opatření k dohodě
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 5 a čl. 12 odst. 4, uzavřou vysoký představitel a příslušné orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie veškerá nezbytná technická a správní ujednání k provedení této dohody.
Článek 14
Neplnění závazků
Pokud jedna ze stran neplní své závazky stanovené v této dohodě, má druhá strana právo vypovědět tuto dohodu zasláním písemného oznámení s měsíční výpovědní lhůtou.
Článek 15
Řešení sporů
Spory o výklad nebo použití této dohody se řeší mezi stranami diplomatickou cestou.
Článek 16
Vstup v platnost
1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení nezbytných vnitřních právních postupů.
2. Tato dohoda se provádí prozatímně ode dne podpisu.
3. Tato dohoda podléhá pravidelnému přezkumu.
4. Tato dohoda může být změněna vzájemnou písemnou dohodou mezi stranami.
5. Tuto dohodu může vypovědět kterákoli ze stran písemným oznámením výpovědi druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců od obdržení oznámení druhou stranou.
V Bruselu dne dvacátého devátého října dva tisíce dvanáct ve 2 vyhotoveních v anglickém jazyce.
(1) Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 35.
РЕПУБЛИКА МАКЕДОНИЈА
МИНИСТЕРСТВО ЗА НАДВОРЕШНИ РАБОТИ
REPUBLIC PF MACEDONIA
MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS
Министер/ Minister
Brussels, 29 October 2012
Sir,
On behalf of the Government of the Republic of Macedonia I have the honour to acknowledge receipt of your letter dated 29 of October 2012 regarding the signature of the Agreement between the Republic of Macedonia and the European Union establishing a framework for the participation of the Republic of Macedonia in European Union crisis management operations.
I hereby confirm that the Government of the Republic of Macedonia agrees with the provisions of the aforementioned Agreement, and considers the said Agreement as being signed with your letter and this letter of confirmation.
However, I declare that the Republic of Macedonia does not accept the denomination used for my country in the text of the above-mentioned Agreement having in view that the constitutional name of my country is the Republic of Macedonia.
Please accept, Sir, the assurances of my highest consideration.
Nikola POPOSKI
To
Mr. Pierre Vimont
Executive Secretary General
European External Action Service
COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION
COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION
Brussels, 29 October 2012
H.E. Mr. Nikola POPOSKI,
Minister of Foreign Affairs
of the former Yugoslav Republic of Macedonia.
Sir,
I have the honour to acknowledge receipt of your letter of today's date.
The European Union notes that the Exchange of Letters between the European Union and the former Yugoslav Republic of Macedonia, which takes the place of signature of the Agreement between the European Union and the former Yugoslav Republic of Macedonia establishing a framework for the participation of the former Yugoslav Republic of Macedonia in European Union crisis management operations, has been accomplished and that this cannot be interpreted as acceptance or recognition by the European Union in whatever form or content of a denomination other than the "former Yugoslav Republic of Macedonia".
Please accept, Sir, the assurance of my highest consideration.
For the European Union
Pierre VIMONT
Executive Secretary General
European External Action Service
|
175 Rue de la Loi, |
|
1048 Brussels, Belgium |
PROHLÁŠENÍ
Prohlášení pro členské státy EU:
„V případě zranění nebo smrti členů jejich personálu, jakož i škody nebo ztráty týkající se majetku jimi vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize, budou členské státy EU, které uplatňují rozhodnutí Rady EU o operaci EU pro řešení krize, jíž se Bývalá jugoslávská republika Makedonie účastní, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovolují jejich vnitrostátní právní systémy, vzdaly nároků na náhradu škody vůči Bývalé jugoslávské republice Makedonii, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta:
|
— |
byly způsobeny personálem z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo svévolného jednání, nebo |
|
— |
nastaly používáním jakéhokoliv majetku, jenž je vlastnictvím Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo svévolného jednání personálu operace EU pro řešení krize z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, který tento majetek používá.“ |
Prohlášení pro Bývalou Jugoslávskou Republiku Makedonii:
„V případě zranění nebo smrti členů jejího personálu, jakož i škody nebo ztráty týkající se majetku jí vlastněného a použitého při operaci EU pro řešení krize, bude Bývalá jugoslávská republika Makedonie, která uplatňuje rozhodnutí Rady EU o operaci EU pro řešení krize, usilovat o to, aby se v rozsahu, v jakém to dovoluje její vnitrostátní právní systém, vzdala nároků na náhradu škody vůči kterémukoli jinému státu účastnícímu se operace EU pro řešení krize, pokud takové zranění, smrt, škoda nebo ztráta:
|
— |
byly způsobeny personálem operace EU pro řešení krize při plnění jeho povinností v souvislosti s operací EU pro řešení krize, kromě případu hrubé nedbalosti nebo svévolného jednání, |
|
— |
nebo nastaly používáním jakéhokoliv majetku, který patří státům účastnícím se operace EU pro řešení krize, pokud byl tento majetek použit v souvislosti s operací, kromě případu hrubé nedbalosti nebo svévolného jednání členů personálu operace EU pro řešení krize, který tento majetek používá.“ |
NAŘÍZENÍ
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/11 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1183/2012
ze dne 30. listopadu 2012,
kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 písm. a) a e), čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (2) zavádí seznam Unie obsahující monomery, jiné výchozí látky a přísady, které je povoleno používat při výrobě materiálů a předmětů z plastů. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) nedávno vydal příznivá vědecká hodnocení pro další látky, které by měly být nyní doplněny do stávajícího seznamu. |
|
(2) |
U některých jiných látek by omezení a/nebo specifikace již stanovené na úrovni EU měly být pozměněny na základě nového příznivého vědeckého hodnocení úřadu. |
|
(3) |
Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(4) |
Podle tabulky 1 v příloze I nařízení (EU) č. 10/2011 je povoleno používat materiál pro styk s potravinami č. 257 s názvem dipropyleneglykol, který je na seznamu uveden pod číslem CAS 0000110-98-5, jako přísadu v plastech. Ve směrnici Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (3) byla tato látka uvedena pod číslem CAS 0025265-71-8. Uvedený odkaz byl při vstupu nařízení (EU) č. 10/2011 nahrazujícím směrnici 2002/72/ES v platnost zrušen, protože byl považován za nadbytečný. Avšak s přihlédnutím k tomu, že číslo CAS 0025265-71-8 odkazuje na komerčně používanou směs izomerů, a nikoli na čistou látku, mělo by být do nařízení (EU) č. 10/2011 znovu zařazeno. Číslo CAS 0000110-98-5 by mělo zůstat uvedeno v tabulce 1. |
|
(5) |
Poznámka č. 4 v příloze I tabulce 3 nařízení (EU) č. 10/2011 týkající se shody uvádí nejednoznačný odkaz na simulant D, přestože zde míní odkazovat na simulant D2. Poznámka č. 4 by tedy měla odkazovat na simulant D2. |
|
(6) |
Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena. |
|
(7) |
Aby se snížila administrativní zátěž pro provozovatele podniků, mělo by se v případě materiálů a předmětů z plastů, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh na základě požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 10/2011 a které nesplňují požadavky tohoto nařízení, umožnit jejich uvádění na trh po dobu jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost. Mělo by být možné je ponechat na trhu až do vyčerpání zásob. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Materiály a předměty z plastů, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh před 1. lednem 2013 a které nesplňují požadavky tohoto nařízení, smějí být nadále uváděny na trh do 1. ledna 2014. Uvedené materiály a předměty z plastů mohou zůstat na trhu až do vyčerpání zásob.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. listopadu 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4.
(2) Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 220, 15.8.2002, s. 18.
PŘÍLOHA
Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 se mění takto:
|
1) |
V tabulce 1 se u následující látky obsah sloupce (3) nahrazuje tímto:
|
|
2) |
V tabulce 1 se u následující látky obsah sloupce (8) nahrazuje tímto:
|
|
3) |
V tabulce 1 se u následující látky obsah sloupců (8) a (9) nahrazuje tímto:
|
|
4) |
V tabulce 1 se u následujících látek obsah sloupce (10) nahrazuje tímto:
|
|
5) |
V tabulce 1 se vkládají nové řádky v pořadí podle čísel příslušných materiálů pro styk s potravinami, které znějí:
|
|
6) |
V tabulce 2 se vkládá nový řádek v pořadí podle čísel skupinových omezení, který zní:
|
|
7) |
V tabulce 3 týkající se ověření shody se obsah poznámky č. 4 nahrazuje tímto:
|
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/16 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1184/2012
ze dne 7. prosince 2012,
kterým se schvalují změny specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, které nejsou menšího rozsahu (Cecina de León (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a vzhledem k čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změn ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Cecina de León“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2). |
|
(2) |
Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny specifikace zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. prosince 2012.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
(3) Úř. věst. C 81, 20.3.2012, s. 6.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:
Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)
ŠPANĚLSKO
Cecina de León (CHZO)
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/18 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1185/2012
ze dne 11. prosince 2012
o změně nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 121 první pododstavec písm. m) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 118y odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007 musí označení a obchodní úprava v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína obsahovat název výrobce nebo prodejce. Podle čl. 56 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (2) se toto označení doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“ nebo rovnocenným výrazem. Toto ustanovení zároveň stanoví, že členské státy mohou rozhodnout, že stanoví údaj o výrobci jako povinný, a v takovém případě mohou povolit, aby se výrazy „výrobce“ a „vyrobeno v“ nahradily jiným výrazem. Vzhledem k tomu, že na označování šumivých vín se ve členských státech tradičně uznávají a používají určité výrazy, je vhodné, aby v případě, že se členské státy rozhodnou pro povinné uvádění výrobce a povolí nahradit výrazy „výrobce“ a „vyrobeno v“ jinými výrazy, byly tyto výrazy takové, jež se tradičně v daném odvětví používají. S cílem informovat spotřebitele o názvosloví používaném v této oblasti je proto třeba upřesnit, které výrazy se v jednotlivých jazycích Unie smějí používat. |
|
(2) |
Nařízení (ES) č. 607/2009 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit. |
|
(3) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 607/2009 se mění takto:
|
1) |
V čl. 56 odst. 3 druhém pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
|
2) |
Vkládá se nová příloha Xa, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. prosince 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60.
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA Xa
Výrazy podle čl. 56 odst. 3 písm. b)
|
Jazyk |
Výrazy povolené místo „výrobce“ |
Výrazy povolené místo „vyrobeno v“ |
|
BG |
„преработвател“ |
„преработено от“ |
|
ES |
„elaborador“ |
„elaborado por“ |
|
CS |
„zpracovatel“ nebo „vinař“ |
„zpracováno v“ nebo „vyrobeno v“ |
|
DA |
„forarbejdningsvirksomhed“ nebo „vinproducent“ |
„forarbejdet af“ |
|
DE |
„Verarbeiter“ |
„verarbeitet von“ nebo „versektet durch“ |
|
ET |
„töötleja“ |
„töödelnud“ |
|
EL |
„οινοποιός“ |
„οινοποιήθηκε από“ |
|
EN |
„processor“ nebo „winemaker“ |
„processed by“ nebo „made by“ |
|
FR |
„élaborateur“ |
„élaboré par“ |
|
IT |
„elaboratore“ nebo „spumantizzatore“ |
„elaborato da“ nebo „spumantizzato da“ |
|
LV |
„izgatavotājs“ |
„vīndaris“ nebo „ražojis“ |
|
LT |
„perdirbėjas“ |
„perdirbo“ |
|
HU |
„feldolgozó:” |
„feldolgozta:” |
|
MT |
„proċessur“ |
„ipproċessat minn“ |
|
NL |
„verwerker“ nebo „bereider“ |
„verwerkt door“ nebo „bereid door“ |
|
PL |
„przetwórca“ nebo „wytwórca“ |
„przetworzone przez“ nebo „wytworzone prze“ |
|
PT |
„elaborador“ nebo „preparador“ |
„elaborado por“ nebo „preparado por“ |
|
RO |
„elaborator“ |
„elaborat de“ |
|
SI |
„pridelovalec“ |
„prideluje“ |
|
SK |
„spracovateľ“ |
„spracúva“ |
|
FI |
„valmistaja“ |
„valmistanut“ |
|
SV |
„bearbetningsföretag“ |
„bearbetat av“ “ |
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/20 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1186/2012
ze dne 11. prosince 2012,
kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 37/2010 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, pokud jde o látku foxim
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1), a zejména na článek 14 ve spojení s článkem 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky vyjádřené Výborem pro veterinární léčivé přípravky,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Maximální limit reziduí (MRL) farmakologicky účinných látek určených k použití v Unii ve veterinárních léčivých přípravcích pro zvířata určená k produkci potravin nebo v biocidních přípravcích používaných v chovu zvířat by měl být stanoven podle nařízení (ES) č. 470/2009. |
|
(2) |
Farmakologicky účinné látky a jejich klasifikace podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu jsou uvedeny v příloze nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (2). |
|
(3) |
Foxim je v současnosti zařazen v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010 jako povolená látka u ovcí, pokud jde o svalovinu, tuk a ledviny, u prasat, pokud jde o svalovinu, kůži a tuk, játra a ledviny, a u kuru domácího, pokud jde o svalovinu, kůži a tuk, játra, ledviny a vejce, kromě zvířat, která produkují mléko určené k lidské spotřebě. |
|
(4) |
Evropské agentuře pro léčivé přípravky byla předložena žádost o rozšíření stávající položky týkající se foximu tak, aby zahrnovala skot. |
|
(5) |
V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 470/2009 Evropská agentura pro léčivé přípravky zváží, zda mají být maximální limity reziduí stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku v určité potravině používány i pro jinou potravinu získanou ze stejného druhu nebo maximální limity reziduí stanovené u jednoho nebo více určitých druhů používány i u jiných druhů. Výbor pro veterinární léčivé přípravky doporučil stanovení maximálního limitu reziduí pro foxim u skotu, pokud jde o svalovinu, tuk, játra a ledviny, kromě zvířat produkujících mléko určené k lidské spotřebě, a extrapolaci maximálních limitů reziduí pro foxim z ovcí, skotu, prasat a kuru domácího na všechny druhy zvířat určené k produkci potravin s výjimkou ryb, pokud jde o svalovinu, tuk, játra, ledviny a vejce, kromě zvířat produkujících mléko určené k lidské spotřebě. |
|
(6) |
Položka týkající se foximu v tabulce 1 v příloze nařízení (EU) č. 37/2010 by proto měla být změněna tak, aby zahrnovala všechny druhy zvířat určené k produkci potravin s výjimkou ryb. |
|
(7) |
Je vhodné poskytnout dotčeným zúčastněným stranám přiměřenou lhůtu k přijetí opatření, jež by mohla být nutná k zajištění souladu s nově stanoveným maximálním limitem reziduí. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) č. 37/2010 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 13. února 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. prosince 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11.
(2) Úř. věst. L 15, 20.1.2010, s. 1.
PŘÍLOHA
Položka pro foxim v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010 se nahrazuje tímto:
|
Farmakologicky účinná(-é) látka(-y) |
Indikátorové reziduum |
Druh zvířat |
MRL |
Cílové tkáně |
Další ustanovení (podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 470/2009) |
Zařazení podle léčebného účelu |
|
„foxim |
foxim |
všechny druhy zvířat určené k produkci potravin s výjimkou ryb |
25 μg/kg |
svalovina |
U prasat a u drůbeže se MRL pro tuk vztahuje na „kůži a tuk v přirozeném poměru“. Nepoužívat u zvířat, jejichž mléko je určeno k lidské spotřebě. |
antiparazitika/antiparazitika zevní“ |
|
550 μg/kg |
tuk |
|||||
|
50 μg/kg |
játra |
|||||
|
30 μg/kg |
ledviny |
|||||
|
60 μg/kg |
vejce |
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/23 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1187/2012
ze dne 11. prosince 2012,
kterým se po sto osmdesáté čtvrté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Dne 5. prosince 2012 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o zařazení jednoho subjektu na seznam osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. |
|
(3) |
Adresa Evropské komise by měla být aktualizována. |
|
(4) |
Přílohy I a II nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měly odpovídajícím způsobem aktualizovány. |
|
(5) |
V zájmu zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení neprodleně vstoupit v platnost, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:
|
(1) |
Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
|
(2) |
Příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. prosince 2012.
Za Komisi,
jménem předsedy,
vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky
(1) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.
PŘÍLOHA I
Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:
V položce „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se doplňuje tento záznam:
„Mouvement pour l’Unification et le Jihad en Afrique de l’Ouest (MUJAO). Adresa: a) Mali, b) Alžírsko. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 5. 12. 2012.“
PŘÍLOHA II
Příloha II nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:
Nadpis „Evropské společenství“ a odstavec pod nadpisem „Evropské společenství“ se nahrazuje tímto:
„Adresa Evropské komise pro účely oznámení:
|
Evropská komise |
|
Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI) |
|
Kancelář: EEAS 02/309 |
|
1049 Bruxelles/Brussel (Belgie) |
|
E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu“ |
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/25 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1188/2012
ze dne 11. prosince 2012
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. prosince 2012.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
AL |
56,9 |
|
MA |
83,2 |
|
|
TN |
94,1 |
|
|
TR |
80,9 |
|
|
ZZ |
78,8 |
|
|
0707 00 05 |
AL |
87,0 |
|
JO |
174,9 |
|
|
MA |
133,1 |
|
|
TR |
107,8 |
|
|
ZZ |
125,7 |
|
|
0709 93 10 |
MA |
155,9 |
|
TR |
100,7 |
|
|
ZZ |
128,3 |
|
|
0805 10 20 |
TR |
47,5 |
|
ZA |
49,4 |
|
|
ZW |
43,2 |
|
|
ZZ |
46,7 |
|
|
0805 20 10 |
MA |
69,5 |
|
ZZ |
69,5 |
|
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
JM |
124,6 |
|
MA |
99,2 |
|
|
TR |
78,5 |
|
|
ZZ |
100,8 |
|
|
0805 50 10 |
TR |
74,7 |
|
ZZ |
74,7 |
|
|
0808 10 80 |
CA |
157,2 |
|
MK |
39,0 |
|
|
US |
125,4 |
|
|
ZA |
138,0 |
|
|
ZZ |
114,9 |
|
|
0808 30 90 |
CN |
61,4 |
|
TR |
112,1 |
|
|
US |
150,9 |
|
|
ZZ |
108,1 |
|
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/27 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 4. prosince 2012,
kterým se mění rozhodnutí 2009/790/ES, kterým se Polské republice povoluje použít opatření odchylující se od článku 287 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
(2012/769/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 291 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 této směrnice,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 12. dubna 2012, požádalo Polsko o povolení prodloužit dobu použitelnosti opatření odchylujícího se od čl. 287 bodu 14 směrnice 2006/112/ES, aby mohlo pokračovat v uplatňování osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) osob povinných k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje ekvivalent částky 30 000 EUR v národní měně při kurzu platném ke dni přistoupení Polska k Unii. Prostřednictvím tohoto opatření by měly být tyto osoby povinné k dani i nadále plně nebo částečně osvobozeny od povinností spojených s DPH, uvedených v hlavě XI kapitolách 2 až 6 směrnice 2006/112/ES. |
|
(2) |
V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisy ze dne 17. a 18. července 2012 o žádosti Polska ostatní členské státy. Dopisem ze dne 19. července 2012 uvědomila Komise Polsko, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti. |
|
(3) |
Podle čl. 287 bodu 14 směrnice 2006/112/ES může Polsko poskytnout osvobození od DPH osobám povinným k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje ekvivalent částky 10 000 EUR v národní měně při kurzu platném ke dni jeho přistoupení k Unii. |
|
(4) |
Rozhodnutím Rady 2009/790/ES ze dne 20. října 2009, kterým se Polské republice povoluje použít opatření odchylující se od článku 287 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (2), bylo Polsku povoleno uplatňovat odchylující se opatření, kterým se do 31. prosince 2012 osvobozují od DPH osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje ekvivalent částky 30 000 EUR v národní měně při kurzu platném ke dni jeho přistoupení k Unii. Vzhledem k tomu, že tato vyšší prahová hodnota vedla ke snížení povinností k DPH pro nejmenší podniky, zatímco si tyto podniky stále mohou zvolit běžný režim DPH podle článku 290 směrnice 2006/112/ES, mělo by být Polsku povoleno použití tohoto opatření i v dalším časově omezeném období. |
|
(5) |
Komise do svého návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, nyní směrnice 2006/112/ES, o zjednodušení povinností týkajících se daně z přidané hodnoty ze dne 29. října 2004 zahrnula ustanovení, která členským státům umožňují stanovit maximální hodnotu ročního obratu pro osvobození od DPH až do částky 100 000 EUR nebo jejího ekvivalentu v národní měně, přičemž je možné tuto částku každý rok aktualizovat. Žádost o prodloužení předložená Polskem je s uvedeným návrhem v souladu. |
|
(6) |
Podle informací, které Polsko poskytlo, vedlo toto opatření k odhadovanému snížení celkové výše rozpočtových příjmů z DPH o přibližně 0,14 %. |
|
(7) |
Odchylka nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH. |
|
(8) |
Rozhodnutí 2009/790/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V článku 2 rozhodnutí 2009/790/ES se datum „31. prosince 2012“ nahrazuje datem „31. prosince 2015“.
Článek 2
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.
V Bruselu dne 4. prosince 2012.
Za Radu
předseda
V. SHIARLY
(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 283, 30.10.2009, s. 53.
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/29 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 11. prosince 2012,
kterým se potvrzují průměrné specifické emise CO2 a cíle pro specifické emise pro výrobce osobních automobilů za kalendářní rok 2011 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009
(Text s významem pro EHP)
(2012/770/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (1), a zejména na čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec a čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 443/2009 je Komise povinna každý rok potvrdit průměrné specifické emise CO2 a cíl pro specifické emise pro každého výrobce osobních automobilů v Unii, jakož i pro každé sdružení výrobců vytvořené v souladu s čl. 7 odst. 7 uvedeného nařízení. Na základě tohoto potvrzení Komise určí, zda výrobci a sdružení splnili požadavky článku 4 uvedeného nařízení. Jestliže je zřejmé, že výrobce nebo sdružení svůj cíl pro specifické emise nesplnili, je Komise podle čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení povinna uložit počínaje rokem 2013 poplatky za překročení emisí prostřednictvím samostatných rozhodnutí určených dotčeným výrobcům nebo správcům sdružení. |
|
(2) |
Podle článku 4 nařízení (ES) č. 443/2009 jsou cíle pro výrobce a sdružení závazné s účinkem od roku 2012. Za kalendářní roky 2010 a 2011 by však Komise měla vypočítat orientační cíle a podle čl. 8 odst. 6 uvedeného nařízení výrobcům nebo sdružením, jejichž průměrné specifické emise CO2 jejich orientační cíle překračují, tuto skutečnost oznámit. Jelikož cíle za roky 2010 a 2011 budou výrobcům sloužit jako ukazatel úsilí nutného k dosažení závazného cíle v roce 2012, je vhodné určit průměrné specifické emise výrobců za roky 2010 a 2011 v souladu s čl. 4 druhým pododstavcem uvedeného nařízení a u každého výrobce zároveň přihlédnout pouze k 65 % vozidel s nejnižšími emisemi. |
|
(3) |
Údaje, které se použijí pro výpočet průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise, jsou uvedeny v příloze II části C nařízení (ES) č. 443/2009 a vycházejí z počtu registrací nových osobních automobilů v členských státech během předchozího kalendářního roku. Údaje se získávají z prohlášení o shodě vydaných výrobci nebo z dokumentů obsahujících rovnocenné informace v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 ze dne 10. listopadu 2010 o sledování a hlášení údajů o registraci nových osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (2). |
|
(4) |
Údaje za rok 2011 byly Komisi většinou členských států předány ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 443/2009, tedy do 28. února 2012. Jelikož se však tři členské státy s dodáním údajů opozdily, měla Komise kompletní soubor údajů k dispozici teprve koncem května. |
|
(5) |
V případech, kdy bylo po ověření Komisí jasné, že některé údaje chybějí nebo jsou zjevně nesprávné, se Komise obrátila na dotčené členské státy a údaje příslušným způsobem upravila nebo doplnila, jestliže s tím tyto členské státy souhlasily. Pokud nebyla dohoda možná, předběžné údaje příslušného členského státu upraveny nebyly. |
|
(6) |
V září 2012 Německo informovalo Komisi, že přibližně 200 000 registrací za rok 2011 bylo ze souboru údajů předloženého Komisi v únoru 2012 vynecháno. S ohledem na přísný harmonogram potvrzování údajů neměla Komise dostatek času na to, aby výrobcům umožnila tyto chybějící registrace ověřit. V důsledku toho nelze záznamy týkající se těchto registrací do konečného souboru údajů zahrnout a nelze je vzít v úvahu pro výpočet průměrných specifických emisí dotčených výrobců ani jejich cílů pro specifické emise. |
|
(7) |
Dne 20. června 2012 Komise v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009 zveřejnila předběžné údaje a oznámila 84 výrobcům předběžné výpočty jejich průměrných specifických emisí CO2 v roce 2011 a jejich cílů pro specifické emise. Výrobci byli požádáni, aby tyto údaje ověřili a oznámili Komisi případné chyby do tří měsíců od obdržení oznámení v souladu s čl. 8 odst. 5 prvním pododstavcem uvedeného nařízení. |
|
(8) |
V tříměsíční lhůtě předložilo oznámení o chybách třicet osm výrobců. Dva výrobci Komisi informovali, že v souborech údajů byly chyby, ale neoznámili své opravy v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010. |
|
(9) |
V případě 46 výrobců, kteří v souborech údajů neoznámili žádné chyby nebo neučinili oznámení v souladu s čl. 9. odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010, by předběžné údaje a předběžné výpočty průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise měly být potvrzeny bez úprav. |
|
(10) |
Komise ověřila opravy oznámené výrobci a příslušná zdůvodnění, vyjádřená pomocí chybových kódů uvedených v čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010, a soubor údajů byl případně upraven. |
|
(11) |
V případě záznamů, které výrobci označili chybovým kódem B podle čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010, je nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že výrobci tyto záznamy nemohou ověřit ani případně opravit kvůli chybějícím nebo nesprávným identifikačním parametrům. Na hodnoty emisí CO2 a hmotnosti v těchto záznamech by se proto mělo vztahovat určité chybové rozpětí. |
|
(12) |
Chybové rozpětí by mělo být vypočteno jako rozdíl mezi vzdálenostmi od cíle pro specifické emise, vyjádřený jako výsledek odečtení průměrných emisí od cílů pro specifické emise vypočtených se zahrnutím a bez zahrnutí těch registrací, které výrobci nemohou ověřit. Bez ohledu na to, zda je tento rozdíl kladný, nebo záporný, by chybové rozpětí mělo vzdálenost výrobce od cíle vždy zmenšit. |
|
(13) |
Průměrné specifické emise CO2 z nových osobních automobilů zaregistrovaných v roce 2011, cíle pro specifické emise a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami by proto měly být náležitě potvrzeny, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pro každého výrobce osobních automobilů a každé sdružení výrobců se pro kalendářní rok 2011 potvrzují tyto hodnoty uvedené v příloze:
|
a) |
cíl pro specifické emise; |
|
b) |
průměrné specifické emise CO2, případně upravené o příslušné chybové rozpětí; |
|
c) |
rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenech a) a b); |
|
d) |
průměrné specifické emise CO2 pro všechny nové osobní automobily v Unii; |
|
e) |
průměrná hmotnost všech nových osobních automobilů v Unii. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 11. prosince 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 15.
PŘÍLOHA
Tabulka 1
Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců potvrzené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 443/2009
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
|
Jméno výrobce |
Sdružení a výjimky |
Počet registrací |
Opravené průměrné emise CO2 (65 %) |
Cíl pro specifické emise |
Vzdálenost od cíle |
Upravená vzdálenost od cíle |
Průměrná hmotnost |
Průměrné emise CO2 (100 %) |
|
Alpina Burkard Bovensiepen GmbH + Co. KG |
|
572 |
177,439 |
147,733 |
29,706 |
29,706 |
1 760,03 |
203,024 |
|
Aston Martin Lagonda Ltd |
D |
1 306 |
293,478 |
320,000 |
–26,522 |
–26,522 |
1 778,25 |
320,737 |
|
Audi AG |
P8 |
617 058 |
126,995 |
139,414 |
–12,419 |
–13,108 |
1 578,00 |
144,669 |
|
Audi Hungaria Motor KFT |
P8 |
14 853 |
136,758 |
133,273 |
3,485 |
3,344 |
1 443,62 |
148,573 |
|
Automobiles Citroën |
|
741 890 |
112,738 |
127,624 |
–14,886 |
–14,886 |
1 320,01 |
125,666 |
|
Automobiles Dangel |
|
45 |
145,103 |
137,974 |
7,129 |
7,129 |
1 546,49 |
148,267 |
|
Automobiles Peugeot |
|
871 307 |
115,971 |
129,369 |
–13,398 |
–13,398 |
1 358,19 |
128,318 |
|
Avtovaz JSC |
|
2 877 |
206,591 |
125,487 |
81,104 |
81,104 |
1 273,25 |
214,379 |
|
Bayerische Motoren Werke AG |
|
723 001 |
129,243 |
139,011 |
–9,768 |
–9,768 |
1 569,17 |
144,289 |
|
Bentley Motors Ltd |
P8 |
1 281 |
385,470 |
181,852 |
203,618 |
203,618 |
2 506,62 |
389,560 |
|
BMW M GmbH |
|
32 688 |
128,168 |
141,763 |
–13,595 |
–13,595 |
1 629,39 |
153,267 |
|
Caterham Cars Limited |
D |
146 |
164,936 |
210,000 |
–45,064 |
–45,064 |
707,19 |
182,973 |
|
Chongqing Lifan Passenger Vehicle CO Ltd |
|
41 |
174 |
123,282 |
50,718 |
50,718 |
1 225,00 |
174,000 |
|
Chevrolet Italia |
|
11 747 |
110,522 |
117,194 |
–6,672 |
–6,672 |
1 091,78 |
113,295 |
|
Chrysler Group LLC |
|
40 418 |
172,738 |
158,926 |
13,812 |
13,812 |
2 004,95 |
192,096 |
|
CNG Technik |
P1 |
126 |
114,000 |
118,073 |
–4,073 |
–4,073 |
1 111,01 |
114,000 |
|
Automobile Dacia SA |
|
235 036 |
132,368 |
126,693 |
5,675 |
5,674 |
1 299,64 |
142,774 |
|
Daihatsu Motor Co. Ltd |
P7 |
9 603 |
128,506 |
118,136 |
10,370 |
10,370 |
1 112,40 |
145,796 |
|
Daimler AG Stuttgart |
P2 |
626 079 |
132,125 |
139,031 |
–6,906 |
–6,985 |
1 569,61 |
152,765 |
|
Dr Motor Company SRL |
|
2 783 |
121,075 |
118,756 |
2,319 |
2,319 |
1 125,95 |
134,736 |
|
Ferrari |
D |
2 318 |
299,849 |
303,000 |
–3,151 |
–3,151 |
1 721,13 |
321,016 |
|
Ford Motor Company |
P1 |
651 |
117,104 |
120,917 |
–3,813 |
–3,858 |
1 173,24 |
123,097 |
|
Fiat Group Automobiles SpA |
|
836 642 |
109,885 |
119,406 |
–9,521 |
–9,593 |
1 140,19 |
118,279 |
|
Ford-Werke GmbH |
P1 |
1 004 863 |
119,012 |
127,825 |
–8,813 |
–8,895 |
1 324,41 |
131,951 |
|
Fuji Heavy Industries Ltd |
ND |
26 702 |
158,145 |
164,616 |
–6,471 |
–6,471 |
1 582,48 |
170,332 |
|
General Motors Company |
|
958 |
224,111 |
153,828 |
70,283 |
70,283 |
1 893,39 |
293,342 |
|
GM Korea Company |
|
156 775 |
125,945 |
127,643 |
–1,698 |
–1,698 |
1 320,43 |
142,195 |
|
GM Italia SRL |
|
1 497 |
113,238 |
121,524 |
–8,286 |
–8,286 |
1 186,53 |
117,716 |
|
Great Wall Motor Company Limited |
D |
1 734 |
219,029 |
195,000 |
24,029 |
24,029 |
1 894,19 |
220,578 |
|
Honda Automobile China CO |
P3 |
20 699 |
123,950 |
119,659 |
4,291 |
4,279 |
1 145,71 |
125,329 |
|
Honda Automobile Thailand CO |
P3 |
203 |
146,221 |
120,814 |
25,407 |
25,407 |
1 171,00 |
150,567 |
|
Honda Motor CO |
P3 |
80 194 |
123,371 |
130,019 |
–6,648 |
–6,970 |
1 372,42 |
142,092 |
|
Honda of the UK Manufacturing |
P3 |
37 627 |
146,211 |
133,571 |
12,640 |
12,409 |
1 450,15 |
161,127 |
|
Honda Turkiye AS |
P3 |
1 051 |
151,798 |
125,595 |
26,203 |
26,203 |
1 275,60 |
155,955 |
|
Hyundai Motor Company |
|
363 165 |
118,966 |
126,578 |
–7,612 |
–7,612 |
1 297,12 |
132,139 |
|
Iveco SpA |
|
51 |
213,636 |
179,988 |
33,648 |
33,648 |
2 465,84 |
220,510 |
|
Jaguar Cars Ltd |
ND P6 |
21 980 |
169,666 |
178,025 |
–8,359 |
–8,359 |
1 899,75 |
189,103 |
|
KIA Motors Corporation |
|
279 401 |
122,048 |
129,147 |
–7,099 |
–7,099 |
1 353,33 |
136,944 |
|
KTM-Sportmotorcycle AG |
D |
31 |
181,7 |
200,000 |
–18,300 |
–18,300 |
875,00 |
184,161 |
|
Automobili Lamborghini SpA |
P8 |
270 |
322,109 |
141,622 |
180,487 |
179,992 |
1 626,30 |
341,804 |
|
Land Rover |
ND P6 |
68 080 |
188,659 |
178,025 |
10,634 |
10,634 |
2 291,53 |
210,911 |
|
Lotus Cars Limited |
D |
522 |
179,209 |
280,000 |
– 100,791 |
– 100,791 |
1 280,82 |
198,571 |
|
Magyar Suzuki Corporation Ltd |
P5 |
96 175 |
118,469 |
120,435 |
–1,966 |
–1,966 |
1 162,71 |
127,816 |
|
Mahindra & Mahindra Ltd |
D |
12 |
236 |
205,000 |
31,000 |
31,000 |
2 012,50 |
238,000 |
|
Maruti Suzuki India Ltd |
P5 |
22 813 |
102,997 |
109,967 |
–6,970 |
–6,970 |
933,65 |
104,430 |
|
Maserati SpA |
|
1 330 |
351,103 |
158,453 |
192,650 |
192,650 |
1 994,61 |
360,656 |
|
Mazda Motor Corporation |
|
125 367 |
131,622 |
130,645 |
0,977 |
0,724 |
1 386,11 |
146,625 |
|
McLaren Automotive Ltd |
D |
76 |
279,000 |
285,000 |
–6,000 |
–6,000 |
1 514,20 |
282,342 |
|
Mercedes-AMG GmbH, Affalterbach |
P2 |
1 507 |
307,578 |
145,071 |
162,507 |
162,494 |
1 701,79 |
307,768 |
|
MG Motor UK Limited |
D |
426 |
183,156 |
184,000 |
–0,844 |
–0,844 |
1 513,43 |
183,667 |
|
MIA Electric SAS |
|
249 |
0 |
108,388 |
– 108,388 |
– 108,388 |
899,09 |
0,000 |
|
Micro-Vett SpA |
|
4 |
0 |
129,772 |
– 129,772 |
– 129,772 |
1 367,00 |
0,000 |
|
Mitsubishi Motors Corporation (MMC) |
P4 |
78 039 |
128,395 |
139,904 |
–11,509 |
–12,224 |
1 588,71 |
153,864 |
|
Mitsubishi Motor Europe BV (MME) |
P4 |
19 270 |
117,472 |
115,081 |
2,391 |
2,387 |
1 045,55 |
120,139 |
|
Morgan Motor Co. Ltd |
D |
452 |
155,382 |
180,000 |
–24,618 |
–24,618 |
1 113,11 |
176,626 |
|
Nissan International SA |
|
443 400 |
127,348 |
130,153 |
–2,805 |
–2,805 |
1 375,34 |
142,469 |
|
O.M.C.I. SRL |
|
51 |
156,061 |
119,537 |
36,524 |
36,524 |
1 143,04 |
169,431 |
|
Adam Opel AG |
|
952 117 |
122,860 |
132,649 |
–9,789 |
–9,790 |
1 429,97 |
134,205 |
|
OSV - Opel Special Vehicles GmbH |
|
2 |
133 |
136,581 |
–3,581 |
–3,581 |
1 516,00 |
135,500 |
|
Perodua Manufacturing Sdn Bhd |
|
526 |
136,941 |
114,004 |
22,937 |
22,937 |
1 021,98 |
141,848 |
|
PGO Automobiles |
|
66 |
184,738 |
113,598 |
71,140 |
71,140 |
1 013,09 |
188,015 |
|
Dr.Ing.h.c.F. Porsche AG |
P8 |
37 201 |
202,993 |
152,904 |
50,089 |
50,089 |
1 873,19 |
221,560 |
|
Potenza Sports Cars |
|
22 |
178 |
99,975 |
78,025 |
78,025 |
715,00 |
178,000 |
|
Perusahaan Otomobil Nasional Sdn Bhd |
D |
442 |
144,78 |
185,000 |
–40,220 |
–40,220 |
1 394,86 |
154,495 |
|
Quattro GmbH |
P8 |
3 307 |
232,028 |
149,311 |
82,717 |
81,792 |
1 794,57 |
258,705 |
|
Renault |
|
1 004 850 |
114,816 |
126,391 |
–11,575 |
–11,580 |
1 293,02 |
128,566 |
|
Rolls-Royce Motors Cars Ltd |
|
409 |
316,238 |
182,073 |
134,165 |
134,165 |
2 511,46 |
334,760 |
|
Saab Automobile AB |
|
12 570 |
134,632 |
144,930 |
–10,298 |
–10,298 |
1 698,70 |
155,341 |
|
Santana Motor SA |
|
22 |
217,929 |
149,065 |
68,864 |
68,864 |
1 789,18 |
245,591 |
|
Seat |
P8 |
293 241 |
114,132 |
126,196 |
–12,064 |
–12,110 |
1 288,76 |
124,878 |
|
Secma |
|
43 |
131,000 |
97,370 |
33,630 |
33,630 |
658,00 |
137,140 |
|
Shanghai Maple Automobile Co Ltd |
|
15 |
212 |
154,130 |
57,870 |
57,870 |
1 900,00 |
216,200 |
|
Shijiazhuang Shuanghuan Automobile Company |
|
51 |
269,242 |
153,977 |
115,265 |
115,265 |
1 896,67 |
269,510 |
|
Skoda Auto AS |
P8 |
448 804 |
122,323 |
127,444 |
–5,121 |
–5,453 |
1 316,07 |
134,649 |
|
Sovab |
|
9 |
211,8 |
163,955 |
47,845 |
47,845 |
2 115,00 |
215,000 |
|
Ssangyong Motor Company |
D |
6 258 |
165,95 |
180,000 |
–14,050 |
–14,050 |
1 820,03 |
184,144 |
|
Suzuki Motor Corporation |
P5 |
58 442 |
129,792 |
124,059 |
5,733 |
5,733 |
1 241,99 |
148,166 |
|
Tata Motors Limited |
ND P6 |
2 075 |
132,499 |
178,025 |
–45,526 |
–45,526 |
1 323,63 |
145,692 |
|
Tesla Motors Ltd |
|
76 |
0 |
128,354 |
– 128,354 |
– 128,354 |
1 335,99 |
0,000 |
|
Think |
|
224 |
0 |
119,830 |
– 119,830 |
– 119,830 |
1 149,47 |
0,000 |
|
Toyota Motor Europe NV SA |
P7 |
522 865 |
109,293 |
128,141 |
–18,848 |
–18,905 |
1 331,32 |
126,194 |
|
Volkswagen AG |
P8 |
1 574 053 |
121,739 |
131,971 |
–10,232 |
–10,399 |
1 415,14 |
134,918 |
|
Volvo Car Corporation |
|
225 326 |
132,245 |
145,021 |
–12,776 |
–12,776 |
1 700,69 |
151,452 |
|
Wiesmann GmbH |
D |
5 |
270,333 |
274,000 |
–3,667 |
–3,667 |
1 434,60 |
277,000 |
Tabulka 2
Hodnoty týkající se výkonnosti sdružení potvrzené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 443/2009
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
|
Název sdružení |
Sdružení |
Počet registrací |
Opravené průměrné emise CO2 (65 %) |
Cíl pro specifické emise |
Vzdálenost od cíle |
Upravená vzdálenost od cíle |
Průměrná hmotnost |
Průměrné emise CO2 (100 %) |
|
Ford Werke GMBH |
P1 |
1 005 640 |
119,007 |
127,82 |
–8,813 |
–8,893 |
1 324,29 |
131,943 |
|
Daimler AG |
P2 |
627 586 |
132,189 |
139,045 |
–6,856 |
–6,933 |
1 569,93 |
153,137 |
|
Honda Motor Europe Ltd |
P3 |
139 774 |
127,001 |
129,394 |
–2,393 |
–2,703 |
1 358,75 |
144,850 |
|
Mitsubishi Motors |
P4 |
97 309 |
123,768 |
134,988 |
–11,220 |
–11,651 |
1 481,15 |
147,185 |
|
Suzuki |
P5 |
177 430 |
116,184 |
120,283 |
–4,099 |
–4,099 |
1 159,37 |
131,512 |
|
Tata Motors Ltd, Jaguar Cars Ltd, Land Rover |
P6 |
92 135 |
177,629 |
178,025 |
–0,396 |
–0,396 |
2 176,27 |
204,240 |
|
Toyota-Daihatsu Group |
P7 |
532 468 |
109,496 |
127,96 |
–18,464 |
–18,506 |
1 327,37 |
126,547 |
|
VW Group PC |
P8 |
2 990 068 |
121,99 |
132,57 |
–10,580 |
–10,707 |
1 428,23 |
137,316 |
Vysvětlivky k tabulce 1 a 2
Sloupec A:
V tabulce 1: „Názvem výrobce“ se rozumí název výrobce, který Komisi oznámil dotčený výrobce, nebo v případě, že jej neoznámil, název zapsaný registračním orgánem členského státu.
V tabulce 2: „Názvem sdružení“ se rozumí název sdružení uvedený správcem sdružení.
Sloupec B:
Písmenem „D“ se rozumí, že byla udělena výjimka malovýrobci v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 443/2009 s účinkem od roku 2012.
Písmeny „ND“ se rozumí, že byla udělena výjimka specializovanému výrobci v souladu s čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009 s účinkem od roku 2012.
Písmenem „P“ se rozumí, že výrobce je členem sdružení (uvedeného v tabulce 2), jež bylo vytvořeno v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 443/2009.
Sloupec C:
„Počtem registrací“ se rozumí celkový počet nových automobilů zaregistrovaných členským státem v daném kalendářním roce, přičemž se nezapočítávají registrace vztahující se k záznamům, v nichž chybějí hodnoty hmotnosti a emisí CO2, a k záznamům, které výrobce neuznává (v oznámení o chybách jsou označeny chybovým kódem C podle čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010). Počet registrací oznámených členskými státy nelze jinak měnit.
Sloupec D:
„Opravenými průměrnými emisemi CO2 (65 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočteny na základě 65 % vozidel s nejnižšími emisemi ve vozovém parku výrobce v souladu s čl. 4 druhým pododstavcem první odrážkou nařízení (ES) č. 443/2009 a bodem 4 sdělení Komise KOM(2010) 657 v konečném znění. Průměrné specifické emise byly případně upraveny tak, aby zohledňovaly opravy oznámené dotčeným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2.
Sloupec E:
„Cílem pro specifické emise“ se rozumí cíl pro emise vypočtený na základě průměrné hmotnosti všech vozidel přiřazených výrobci za použití vzorce stanoveného v příloze I nařízení (ES) č. 443/2009.
Sloupec F:
„Vzdáleností od cíle“ se rozumí rozdíl mezi průměrnými specifickými emisemi uvedenými ve sloupci D a cílem pro specifické emise uvedeným ve sloupci E. Pokud je u hodnoty ve sloupci F uvedeno „-“, znamená to, že průměrné emise jsou nižší než cíl.
Sloupec G:
„Upravenou vzdáleností od cíle“ se rozumí, že jsou-li hodnoty v tomto sloupci odlišné od hodnot ve sloupci F, byly hodnoty v uvedeném sloupci upraveny tak, aby zohledňovaly chybové rozpětí. Chybové rozpětí se vztahuje na ty záznamy, které jsou zahrnuty do výpočtu průměrných specifických emisí a do příslušného cíle, ale výrobce není schopen ověřit, zda jsou tyto hodnoty správné, protože mu chybějí odpovídající identifikátory. Chybové rozpětí se uplatní pouze v případě, že výrobce oznámil Komisi záznamy označené chybovým kódem B podle čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1014/2010. Chybové rozpětí se vypočte podle tohoto vzorce:
|
|
Chyba = absolutní hodnota výrazu [(AC1 – TG1) – (AC2 – TG2)], kde: |
|
|
AC1 = průměrné specifické emise CO2 se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedené ve sloupci D); |
|
|
TG1 = cíl pro specifické emise se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedený ve sloupci E); |
|
|
AC2 = průměrné emise CO2 bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel; |
|
|
TG2 = cíl pro specifické emise bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel. |
Sloupec I:
„Průměrnými emisemi CO2 (100 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočteny na základě 100 % vozidel přiřazených výrobci. Průměrné specifické emise byly případně upraveny tak, aby zohledňovaly opravy oznámené příslušným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2.
DOPORUČENÍ
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/37 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 6. prosince 2012
týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní
(2012/771/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V mezinárodním měřítku je existence odlišných právních předpisů v oblasti daní obecně vnímána jako důsledek daňové svrchovanosti. V tomto kontextu se některé, především malé, třetí země s omezenými finančními potřebami rozhodly jít cestou obecně nízkých daní z příjmů pro fyzické i právnické osoby, či dokonce daň z příjmu vůbec nezavedly. Taková daňová politika není sama o sobě nutně nežádoucí, pokud se takový stát účastní mezinárodní spolupráce a umožňuje jiným státům prosazovat jejich daňovou politiku. |
|
(2) |
Politiky, které se vyznačují nízkou nebo vůbec žádnou daní z příjmu, jsou však často doprovázeny nedostatky v transparentnosti nebo výměně informací s jinými státy. Dotyčné státy lákají investice prostřednictvím toho, že nabízejí nerezidentům útočiště pro některé druhy mobilních příjmů nebo kapitálu a umožňují jim existenci takových příjmů nebo kapitálu skrýt před daňovými orgány státu jejich usazení. |
|
(3) |
Tímto problémem se zabývaly různé iniciativy na mezinárodní úrovni, např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo skupina G20. Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely (dále jen „Globální fórum“) vyvinulo standardy transparentnosti a výměny informací pro daňové účely. V roce 2009 se Globální fórum dohodlo posoudit provádění těchto standardů. Zahájilo komplexní proces vzájemného hodnocení a mnohé státy s tradičně nízkou úrovní zdanění souhlasily s uzavřením dvoustranných dohod o výměně informací pro daňové účely. |
|
(4) |
V rámci Unie řeší otázky týkající se transparentnosti a výměny informací pro daňové účely směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (1). V Unii navíc existuje konsenzus vyjádřený v kodexu chování při zdaňování společností uvedeném v příloze 1 závěrů ze zasedání Rady ECOFIN ze dne 1. prosince 1997 týkajících se daňové politiky (2) ohledně toho, že škodlivá daňová opatření nejsou přípustná, což činí zachování nebo přijímání takových opatření členskými státy obtížnými. Četná opatření, která by případně spadala do působnosti kodexu chování, navíc podléhají přezkoumání z hlediska pravidel státní podpory zakotvených Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). |
|
(5) |
V rámci vztahů s třetími zeměmi se Unie snaží tyto země přesvědčit, aby se řídily unijními zásadami týkajícími se transparentnosti a výměny informací (obdobnými s široce přijímanými mezinárodními standardy transparentnosti a výměny informací) a odstranily škodlivá daňová opatření, jak je popsáno ve sdělení Komise o podpoře řádné správy v daňové oblasti (3) a sdělení Komise o daních a rozvoji spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti (4). |
|
(6) |
Členské státy, jejichž daňová základna byla negativně ovlivněna nedostatečnou transparentností nebo škodlivými daňovými opatřeními ze strany třetích zemí, podnikly kroky k nápravě této situace. Daňoví poplatníci však na taková opatření reagují přesunem činnosti nebo transakcí do jiného státu s nižší úrovní ochrany. Toto nebezpečí je zvláště relevantní uvnitř Unie, vzhledem k svobodě hospodářských subjektů vykonávat svoji činnost kdekoliv na území Unie. V důsledku toho úroveň unijní ochrany proti takové erozi daňové základny odpovídá nejnižší úrovni ochrany uplatňované některým z členských států. |
|
(7) |
Pokřivení, které taková situace v Unii vyvolává, může vést k umělým tokům kapitálu a pohybu daňových poplatníků v rámci vnitřního trhu a podrývat tak jeho řádné fungování, jakož i narušovat daňovou základnu členských států. Taková pokřivení by měla být odstraněna přístupem sdíleným všemi členskými státy. |
|
(8) |
Proto je nutné jasně stanovit minimální standardy řádné správy v daňové oblasti týkající se transparentnosti a výměny informací, jakož i škodlivých daňových opatření a řadu opatření, která je třeba přijmout ve vztahu ke třetím zemím za účelem podpory dodržování těchto standardů z jejich strany. |
|
(9) |
Co se týče transparentnosti a výměny informací, v rámci statutu schváleného Globálním fórem v roce 2009 byly vypracovány mezinárodně uznávané standardy. Toto doporučení by proto mělo vycházet z uvedeného statutu. Pokud jde o škodlivá daňová opatření, kodex chování při zdaňování společností se pro Unii osvědčil jako relevantní základ. Členské státy se samy zavázaly k šíření zásad tohoto kodexu ve třetích zemích. Pro účely tohoto doporučení je proto vhodné odkázat na kritéria tohoto kodexu. V této souvislosti je rovněž vhodné zmínit práci Skupiny pro kodex chování (zdanění společností), zřízené v rámci Rady za účelem posuzování daňových opatření, která by mohla spadat do působnosti kodexu chování při zdaňování společností (5). Případy posuzované touto skupinou mohou napomoci při přezkumu, zda má být dané opatření považováno za škodlivé. |
|
(10) |
Toto doporučení by mělo určit soubor opatření, která by měla být provedena ve vztahu k třetím zemím, které nesplňují minimální standardy řádné správy v daňové oblasti. Společným uplatňováním těchto opatření by členské státy výrazně zvýšily celkovou účinnost opatření přijatých každým z nich. Bylo by tak možné snížit ztráty daňových příjmů, jakož i administrativní náklady daňových správ a zátěž spojenou s plněním předpisů ze strany daňových poplatníků. |
|
(11) |
K podpoře uplatňování minimálních standardů řádné správy v daňové oblasti je rovněž nezbytné určit vhodná opatření a povzbudit tak třetí země, které tyto standardy splňují nebo se zavázaly k jejich plnění, ale potřebují, aby jim byla poskytnuta pomoc. |
|
(12) |
Opatření uvedená v tomto doporučení a uplatňovaná členskými státy musí být slučitelná s unijním právem, zejména se základními svobodami zakotvenými ve SFEU, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
1. Předmět
Toto doporučení stanovuje kritéria pro určení třetích zemí, které nesplňují minimální standardy řádné správy v daňové oblasti. Dále obsahuje seznam opatření, která mohou členské státy přijmout ve vztahu ke třetím zemím, které uvedené standardy nesplňují, nebo naopak ve prospěch třetích zemí, které je splňují.
Toto doporučení se týká zdanění příjmů.
2. Definice
Pro účely tohoto doporučení se rozumí:
|
a) |
„daní z příjmu“ jakákoliv daň z příjmu uložená fyzickým nebo právnickým osobám bez ohledu na způsob svého výběru, uložená státem, jeho územně-správním celkem nebo místními orgány; |
|
b) |
„třetí zemí“ země, která není členským státem; |
|
c) |
„národní černou listinou“ seznam vypracovaný členským státem a určující země, vůči nimž tento stát uplatňuje předem určená daňová opatření nebo daňové politiky. |
3. Minimální standardy řádné správy v daňové oblasti
Třetí země splňuje minimální standardy řádné správy v daňové oblasti pouze tehdy, pokud:
|
a) |
přijala právní a správní opatření za účelem dosažení souladu s minimálními standardy transparentnosti a výměny informací zakotvenými v příloze a tato opatření skutečně uplatňuje; |
|
b) |
neuplatňuje škodlivá daňová opatření v oblasti zdanění společností. |
Daňová opatření vedoucí k výrazně nižší efektivní úrovni zdanění, včetně nulového zdanění, než je obecná úroveň v dotčené třetí zemi, jsou posuzována jako potenciálně škodlivá. Taková úroveň zdanění může mít základ v nominální sazbě daně, základu daně nebo jakémkoliv jiném relevantním faktoru.
Při posuzování škodlivosti takových opatření by mělo být zohledněno mimo jiné:
|
a) |
zda jsou výhody poskytovány pouze nerezidentům nebo pro operace prováděné s nerezidenty; |
|
b) |
zda se výhody nevztahují na vnitrostátní trh, takže nemají dopad na vnitrostátní daňovou základnu; |
|
c) |
zda jsou výhody poskytnuty i bez jakékoliv skutečné hospodářské činnosti a podstatné hospodářské přítomnosti na území třetí země nabízející takové výhody; |
|
d) |
zda se pravidla pro stanovení zisku, pokud jde o činnosti v rámci nadnárodní skupiny společností, odchylují od mezinárodně uznávaných zásad, zejména pravidel dohodnutých v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nebo |
|
e) |
zda daňová opatření postrádají transparentnost, včetně situace, kdy jsou ustanovení právních předpisů správou netransparentním způsobem změkčována. |
Při uplatňování těchto kritérií by členské státy měly zohlednit závěry Skupiny pro kodex chování (zdanění společností), pokud jde o daňová opatření, která skupina posoudila jako škodlivá.
4. Opatření směřující proti třetím zemím, které nedodržují minimální standardy stanovené v bodě 3
|
4.1 |
Členské státy by měly zveřejnit černou listinu třetích zemí, které nedodržují minimální standardy stanovené v bodě 3, pro účely použití bodu 4.3. Tyto černé listiny by měly odkazovat na toto doporučení. |
|
4.2 |
Členské státy, které již přijaly národní černé listiny, by na ně měly uvést třetí země, které nedodržují minimální standardy stanovené v bodě 3. |
|
4.3 |
Každý členský stát, který uzavřel úmluvu o zamezení dvojího zdanění s třetí zemí, která nedodržuje minimální standardy stanovené v bodě 3, by měl jakožto nejvhodnější způsob posílení dodržování těchto standardů ze strany dané třetí země usilovat o sjednání nových podmínek této úmluvy, pozastavit její provádění nebo ji vypovědět. |
5. Opatření ve prospěch třetích zemí, které dodržují minimální standardy stanovené v bodě 3
|
5.1 |
Členské státy by měly z černé listiny uvedené v bodě 4.1 odstranit třetí země, které dodržují minimální standardy stanovené v bodě 3. |
|
5.2 |
Členské státy by měly zvážit odstranění třetích zemí, které dodržují minimální standardy stanovené v bodě 3, ze všech stávajících národních černých listin uvedených v bodě 4.2. |
|
5.3 |
Členské státy by měly zvážit zahájení dvoustranných jednání o uzavření úmluv o zamezení dvojího zdanění se třetími zeměmi, které dodržují minimální standardy stanovené v bodě 3. |
6. Opatření ve prospěch třetích zemí, které se zavázaly dodržovat minimální standardy stanovené v bodě 3
|
6.1 |
Členské státy by měly zvážit nabídku užší spolupráce a pomoci třetím zemím, především rozvojovým, které se zavázaly dodržovat minimální standardy stanovené v bodě 3, a pomoci tak těmto třetím zemím účinně bojovat proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Za tímto účelem by mohly do uvedených zemí vyslat na omezenou dobu daňové odborníky. Při posuzování závazku třetí země k dodržování uvedených minimálních standardů by měly členské státy zohlednit všechny konkrétní projevy v této oblasti, zejména kroky, které již třetí země pro dodržování standardů učinila. |
|
6.2 |
Po dobu, po kterou se bude třetí zemi dostávat pomoci podle bodu 6.1 a tato země bude vykazovat očekávaný pokrok v plnění uvedených minimálních standardů, by se měl členský stát zdržet uplatňování opatření uvedených v bodě 4, s výjimkou sjednání nových úmluv o zamezení dvojího zdanění. |
7. Následná opatření
Členské státy by měly Komisi informovat o opatřeních přijatých k vyhovění tomuto doporučení, jakož i o veškerých změnách takových opatření.
Komise do tří let od přijetí tohoto doporučení zveřejní zprávu o jeho uplatňování.
8. Určení
Toto doporučení je určeno členským státům.
V Bruselu dne 6. prosince 2012.
Za Komisi
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 1.
(3) KOM(2009) 201 v konečném znění ze dne 28. dubna 2009.
(4) KOM(2010) 163 v konečném znění ze dne 21. dubna 2010.
(5) Úř. věst. C 99, 1.4.1998, s. 1.
PŘÍLOHA
STANDARDY TRANSPARENTNOSTI A VÝMĚNY INFORMACÍ
A DOSTUPNOST INFORMACÍ
|
A.1 |
Dotčená třetí země zajistí, aby jejím příslušným orgánům byly známy informace o vlastnictví a totožnosti týkající se všech relevantních subjektů a dohod. |
|
A.2 |
Dotčená třetí země zajistí, aby pro všechny relevantní subjekty a dohody byly vedeny spolehlivé účetní záznamy. |
|
A.3 |
Bankovní informace jsou dostupné všem držitelům účtu. |
B PŘÍSTUP K INFORMACÍM
|
B.1 |
Příslušné orgány dotčené třetí země mají pravomoc získat a poskytnout informace, které jsou předmětem žádosti v rámci dohody o výměně informací, a to od jakékoliv osoby nacházející se na jejím území, která takovou informaci drží nebo nad ní má kontrolu. |
|
B.2 |
Práva a záruky přiznávané osobám v dožádané třetí zemi jsou slučitelné s efektivní výměnou informací. |
C VÝMĚNA INFORMACÍ
|
C.1 |
Mechanismus výměny informací s členskými státy umožňuje uskutečňovat tuto výměnu efektivním způsobem. |
|
C.2 |
Síť mechanismu výměny informací dotyčné třetí země pokrývá všechny členské státy. |
|
C.3 |
Mechanismus výměny informací dotyčné třetí země obsahuje vhodná ustanovení k zajištění důvěrnosti informací poskytnutých členskými státy. |
|
C.4 |
Mechanismus výměny informací dotyčné třetí země respektuje práva a záruky daňových poplatníků a třetích osob. |
|
C.5 |
Dotyčná třetí země poskytuje v rámci své sítě dohod s členskými státy informace včas. |
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/41 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 6. prosince 2012
o agresivním daňovém plánování
(2012/772/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Daňové plánování je na celém světě tradičně považováno za legitimní postup. Během doby se však struktury daňového plánování stávaly stále propracovanější. Vyvíjejí se napříč různými zeměmi a způsobují přesun zdanitelných zisků do států s příznivými daňovými režimy. Hlavní charakteristikou uvedených postupů je, že snižují daňovou povinnost prostřednictvím přísně právních opatření, což je však v protikladu k záměru zákona. |
|
(2) |
Agresivní daňové plánování spočívá v tom, že využívá drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti. Agresivní daňové plánování může nabývat mnoha podob. Mezi jeho důsledky patří dvojí odpočet (např. stejná ztráta je odečtena jak ve státě zdroje, tak ve státě, ve kterém je společnost usazena) a dvojí nezdanění (např. příjem, který není zdaněn ve státě zdroje, je ve státě, ve kterém je společnost usazena, od daně osvobozen). |
|
(3) |
Pro členské státy je i přes značné úsilí obtížné chránit své vnitrostátní základy daně před jejich narušováním prostřednictvím agresivního daňového plánování. Vnitrostátní ustanovení v této oblasti nejsou často plně účinná, zejména z důvodu přeshraničního rozměru mnoha struktur daňového plánování a zvýšené mobility kapitálu a osob. |
|
(4) |
K zajištění lepšího fungování vnitřního trhu je nezbytné vybídnout všechny členské státy, aby zaujaly stejný obecný přístup k agresivnímu daňovému plánování, což by pomohlo snížit stávající pokřivení. |
|
(5) |
Za tímto účelem je nutno se zabývat případy, kdy daňoví poplatníci získávají daňové výhody tím, že uzpůsobují své daňové záležitosti tak, aby příjem nepodléhal dani v ani jedné zúčastněné zemi (dvojí nezdanění). Přetrvávání takových případů může vést k umělým kapitálovým tokům a pohybům daňových poplatníků v rámci vnitřního trhu, což poškozuje jeho řádné fungování a narušuje základy daně členských států. |
|
(6) |
V roce 2012 provedla Komise veřejnou konzultaci o dvojím nezdanění na vnitřním trhu. Vzhledem k tomu, že není možné použít jediné řešení na všechny problémy, které byly předmětem uvedené konzultace, je vhodné se nejprve zabývat problémem, který souvisí s některými často používanými strukturami daňového plánování, jež využívají rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy a často vedou k dvojímu nezdanění. |
|
(7) |
Státy se často ve svých úmluvách o zamezení dvojího zdanění zavazují, že nebudou zdaňovat některé položky příjmů. Přitom nemusí nutně přihlížet ke skutečnosti, zda uvedené položky podléhají dani ve státě druhé strany úmluvy a zda tedy neexistuje nebezpečí dvojího nezdanění. Toto riziko může vzniknout také v případě, kdy členské státy jednostranně osvobodí od daně položky z příjmů ze zahraničí bez ohledu na to, zda podléhají dani ve státě zdroje. Je důležité, aby se toto doporučení zabývalo oběma uvedenými případy. |
|
(8) |
Vzhledem k tomu, že struktury daňového plánování jsou stále složitější a vnitrostátní zákonodárné orgány často nemají dostatečný čas na reakci, často se stává, že konkrétní opatření proti zneužívání předpisů jsou pro úspěšný boj s novými strukturami agresivního daňového plánování nedostatečná. Tyto struktury mohou poškozovat vnitrostátní daňové příjmy a narušovat fungování vnitřního trhu. Je proto vhodné doporučit členským státům, aby přijaly společné obecné pravidlo proti zneužívání, což by mělo také zabránit složitosti v případě použití mnoha různých pravidel. V této souvislosti je nutné přihlédnout k omezením uloženým právem Unie, pokud jde o pravidla proti zneužívání. |
|
(9) |
Z důvodu zachování nezávislého fungování stávajících aktů Unie v uvedené oblasti se toto doporučení nepoužije v rozsahu působnosti směrnice Rady 2009/133/ES (1), směrnice Rady 2011/96/EU (2) a směrnice Rady 2003/49/ES (3). Komise v současné době zvažuje revizi uvedených směrnic s cílem provést zásady tvořící základ tohoto doporučení, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
1. Předmět a oblast působnosti
Toto doporučení se zabývá agresivním daňovým plánováním v oblasti přímého zdanění.
Nepoužije se v oblasti působnosti aktů Unie, jejichž fungování by mohlo být jeho ustanoveními ovlivněno.
2. Definice
Pro účely tohoto doporučení se použijí tyto definice:
|
a) |
„daní“ se rozumí daň z příjmu, daň z příjmu právnických osob a případně daň z kapitálových zisků, jakož i daň vybíraná srážkou, která má charakter shodný s některou z uvedených daní; |
|
b) |
„příjmem“ se rozumí všechny položky, které jsou jako takové definovány ve vnitrostátním právu členského státu, který tento termín používá, a případně položky definované jako kapitálové zisky. |
3. Omezení použití pravidel k zamezení dvojího zdanění
|
3.1 |
V případě, že se členské státy v úmluvách o zamezení dvojího zdanění, které uzavřely mezi sebou nebo se třetími zeměmi, zavázaly, že nebudou určitou položku příjmu zdaňovat, měly by zajistit, aby se tento závazek vztahoval pouze na případy, kdy daná položka podléhá dani ve státě druhé strany úmluvy. |
|
3.2 |
Pro provedení bodu 3.1 se členské státy vyzývají, aby do svých úmluv o zamezení dvojího zdanění zahrnovaly vhodné ustanovení. Příklad znění takového ustanovení: „V případě, že tato Úmluva stanoví, že určitá položka příjmu podléhá dani pouze v jednom ze smluvních států nebo že může být zdaněna v jednom ze smluvních států, druhý smluvní stát nemůže uvedenou položku zdanit pouze v případě, že tato položka podléhá zdanění v prvním smluvním státě.“ V případě vícestranných úmluv by měl být odkaz na „druhý smluvní stát“ nahrazen odkazem na „ostatní smluvní státy“. |
|
3.3 |
V případě, že s cílem zabránit dvojímu zdanění prostřednictvím jednostranných vnitrostátních pravidel členské státy stanoví osvobození od daně pro danou položku příjmu, jehož zdroj se nachází v jiném státě, ve kterém tato položka nepodléhá dani, se členské státy vyzývají, aby zajistily, že uvedená položka bude zdaněna. |
|
3.4 |
Pro účely bodů 3.1, 3.2 a 3.3 by měla být položka příjmu považována za podléhající dani, pokud je v dotčeném státě považována za zdanitelnou a není osvobozena od daně, ani nevyužívá plného daňového odpočtu, ani zdanění s nulovou sazbou. |
4. Obecné pravidlo proti zneužívání
|
4.1 |
Pro omezení praktik agresivního daňového plánování, které spadají mimo rámec zvláštních pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem, by členské státy měly přijmout obecné pravidlo proti zneužívání pro situace vnitrostátního i přeshraničního charakteru omezené na Unii a rovněž na situace se zapojením třetích zemí. |
|
4.2 |
Pro provedení bodu 4.1 se členské státy vyzývají, aby do svých vnitrostátních předpisů zahrnuly toto ustanovení: „Uměle vytvořené opatření nebo uměle vytvořená řada opatření, která byla přijata s hlavním cílem vyhnout se zdanění a která vede k daňovému zvýhodnění, se nebere v úvahu. Vnitrostátní orgány řeší tato opatření pro daňové účely podle jejich ekonomické podstaty.“ |
|
4.3 |
Pro účely bodu 4.2 se opatřením rozumí jakákoli transakce, systém, akce, operace, dohoda, grant, neformální dohoda, příslib, závazek nebo událost. Opatření se může skládat z více než jednoho kroku nebo jedné části. |
|
4.4 |
Pro účely bodu 4.2 je opatření nebo řada opatření uměle vytvořená, pokud jí chybí komerční podstata. Při určování, zda je opatření nebo řada opatření uměle vytvořená, se vnitrostátní orgány vyzývají, aby zvážily, zda zahrnou jednu nebo více z těchto situací:
|
|
4.5 |
Pro účely bodu 4.2 je účelem opatření nebo řady opatření vyhnout se daňové povinnosti v takovém případě, kdy, bez ohledu na subjektivní záměry daňového poplatníka, maří cíl, ducha a účel daňových předpisů, které by se jinak použily. |
|
4.6 |
Pro účely bodu 4.2 se daný cíl považuje za hlavní, jestliže se jakýkoli jiný cíl, který souvisí s opatřením nebo řadou opatření nebo by s opatřením nebo řadou opatření mohl souviset, jeví vzhledem ke všem okolnostem případu jako velmi zanedbatelný. |
|
4.7 |
Při určování, zda opatření nebo řada opatření vedla k daňovému zvýhodnění podle bodu 4.2, se vnitrostátní orgány vyzývají, aby porovnaly částku, kterou má daňový poplatník zaplatit s ohledem na uvedené opatření (uvedená opatření), s částkou, kterou by tentýž daňový poplatník měl zaplatit za stejných okolností při absenci uvedeného opatření (uvedených opatření). V této souvislosti je užitečné posoudit, zda nastala jedna nebo více z těchto situací:
|
5. Následná opatření
Členské státy by měly informovat Komisi o opatřeních přijatých za účelem dodržení tohoto doporučení, jakož i o všech změnách těchto opatření.
Komise zveřejní zprávu o používání tohoto doporučení do tří let po jeho přijetí.
6. Určení
Toto doporučení je určeno členským státům.
V Bruselu dne 6. prosince 2012.
Za Komisi
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34.
(2) Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 8.
(3) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49.
Opravy
|
12.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 338/44 |
Oprava nařízení Komise (EU) č. 488/2012 ze dne 8. června 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 658/2007 o pokutách za nesplnění některých povinností v souvislosti s registracemi udělenými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004
( Úřední věstník Evropské unie L 150 ze dne 9. června 2012 )
Strana 69, čl. 1 bod 7:
místo:
„povinnost předložit na žádost agentury veškeré údaje prokazující, že poměr prospěchu a rizika je nadále příznivý, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 4 a v čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 726/2004;“,
má být:
„povinnost předložit na žádost agentury veškeré údaje prokazující, že poměr prospěchu a rizika je nadále příznivý, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3a a v čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 726/2004;“.
Strana 69, čl. 1 bod 12:
místo:
„povinnost předložit na žádost agentury kopii základního dokumentu farmakovigilančního systému, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 726/2004;“,
má být:
„povinnost předložit na žádost agentury kopii základního dokumentu farmakovigilančního systému, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3a nařízení (ES) č. 726/2004;“.