9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/1

(1)

Komise nařízením (EU) č. 402/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno dne 12. srpna 2011 (3) na základě podnětu, který podalo mezinárodní sdružení výrobců hliníkových radiátorů (AIRAL S.c.r.l. – dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových radiátorů v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímního antidumpingového cla, zúčastněným stranám („prozatímní poskytnutí informací“) se některé z nich k těmto prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné ke stanovení konečných zjištění. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(6)

Jak již bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jedna skupina vyvážejících výrobců ve spojení předložila žádost o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Přezkoumání takových žádostí v předběžné fázi by však znamenalo příliš velké zatížení, a proto bylo odloženo do konečné fáze. Bylo tedy rozhodnuto přiznat individuální zjišťování skupině, která je požadovala, tj. skupině Sira. Pokud jde o činnost skupiny Sira v ČLR, tato skupina se skládá ze společnosti Sira (Tianjin) Aluminium Products Co. Ltd. a společnosti Sira Group (Tianjin) Heating Radiators Co. Ltd.

(7)

Všem stranám byly následně sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („konečné poskytnutí informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly ke konečnému poskytnutí informací vyjádřit.

(8)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(9)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem jsou hliníkové radiátory a jejich součásti a díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny, kromě radiátorů elektrického typu (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek v současnosti spadá pod kódy KN ex 7615 10 10, ex 7615 10 90, ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90.

(10)

Po zveřejnění prozatímních opatření jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že ocelové radiátory jsou vzájemně zaměnitelné s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem, a požádala Komisi, aby analyzovala a zahrnula trend na trhu s ocelovými radiátory za účelem jeho srovnání zejména s trhem s hliníkovými radiátory.

(11)

Na základě dostupných informací se zdá, že hliníkové radiátory mají odlišné technické vlastnosti, zejména co se týče základní suroviny (ocel v jednom případě a hliník v druhém), hmotnosti, tepelné setrvačnosti a tepelné vodivosti. Kromě toho shromážděné informace nepoukázaly na přímou konkurenci a vzájemnou zaměnitelnost uvedených dvou výrobků. Uvedená strana navíc nepodložila svá tvrzení žádnými důkazy. Na základě výše uvedených skutečností bylo toto tvrzení odmítnuto.

(12)

Jelikož ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se 15. a 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Jak již bylo uvedeno v 6. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto přiznat individuální zjišťování skupině Sira. Pokud jde o činnost skupiny Sira v ČLR, tato skupina se skládá ze společnosti Sira (Tianjin) Aluminium Products Co. Ltd. a společnosti Sira Group (Tianjin) Heating Radiators Co. Ltd. Skupina Sira rovněž požadovala zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuální zacházení.

(14)

Je třeba připomenout, jak je uvedeno v 30. až 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že žádná ze stran vybraných do vzorku o zacházení jako v tržním hospodářství nepožádala.

(15)

Jak je již uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, skupina Sira, jíž bylo přiznáno individuální zjišťování po uložení prozatímních opatření, požádala o zacházení jako v tržním hospodářství a předložila formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství za dvě společnosti podílející se na výrobě dotčeného výrobku a jeho uvádění na trh.

(16)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota dovozu z ČLR určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(17)

Informace poskytnuté dvěma společnostmi náležejícími do skupiny Sira v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství byly náležitě analyzovány a byly vyžádány a obdrženy další informace. S ohledem na zjištění nebylo považováno za nezbytné provést inspekci na místě v prostorách společností.

(18)

Šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství prokázalo, že skupina Sira nesplnila požadavky kritéria 1 z důvodu státních zásahů do rozhodování o hlavní surovině – hliníku. Náklady na hliník představují asi 70 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Z šetření vyplynulo, že hliník používaný pro výrobu dotčeného výrobku získávali oba výrobci ve skupině Sira na čínském domácím trhu. Ceny se zakládají na kótaci hliníku na státem kontrolované Šanghajské burze neželezných kovů (dále jen „burza“ nebo „SHFE“). SHFE je uzavřená burza pro společnosti registrované v ČLR a čínské občany a je kontrolována státní komisí pro cenné papíry. Některá pravidla, jimiž se fungování burzy řídí, přispívají k nízké volatilitě a nízkým cenám na SHFE: denní cenové výkyvy jsou omezeny na 4 % nad nebo pod vypořádací cenou z předchozího dne obchodování, k obchodování dochází s malou frekvencí (do patnáctého dne každého měsíce), smlouvy futures jsou omezeny na dobu dvanácti měsíců, a transakční poplatky účtují jak burza, tak i makléři.

(19)

Navíc, co se týče transakcí na SHFE, fyzické dodávky se mohou uskutečnit pouze ve schváleném skladu v ČLR, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. Kromě toho je SHFE platforma pouze pro fyzickou směnu (neprodávají se zde žádné deriváty), což čínský trh s hliníkem zcela izoluje. Arbitráž s celosvětovým srovnávacím kritériem, burzou London Metals Exchange (dále jen „LME“) nebo jinými trhy je v důsledku toho prakticky nemožná a burza funguje v izolaci od ostatních světových trhů. Proto nemůže docházet k vyrovnáváním mezi těmito trhy. Na základě průměrných měsíčních hodnot byla během období šetření kótace cen hliníku na LME o 14 % vyšší než kótace na SHFE.

(20)

Stát rovněž zasahuje do mechanismů tvorby cen na SHFE, jelikož prostřednictvím státního úřadu pro rezervy a dalších státních orgánů prodává i nakupuje surový hliník. Kromě toho stanoví stát prostřednictvím pravidel SHFE denní cenové limity, které byly schváleny státním regulačním orgánem CSRC (Čínská komise pro cenné papíry).

(21)

Kromě toho bylo v rámci šetření prokázáno, že na surový hliník určený k vývozu se vztahuje DPH ve výši 17 %, která je při vývozu nevratná, zatímco DPH z vnitrostátně prodávaného hliníku a z hotových výrobků se vrací ve výši 13 %. Na surový hliník na vývoz se navíc vztahuje vývozní daň ve výši 17 %. Proto se převážná většina výroby surového hliníku prodává na čínském trhu, což způsobuje snižování cen surového hliníku na domácím trhu a poskytuje významnou výhodu, pokud jde o náklady, výrobcům hliníkových radiátorů v ČLR. V průběhu období šetření čínský stát na trhu dále zasahoval, jelikož během finanční krize zrušil 5% dovozní clo na kovy.

(22)

Další zkreslování ze strany čínského státu spočívá v zásazích na trhu prováděných Státním úřadem pro rezervy (SRB), který je součástí Komise pro národní rozvoj a reformy (NDRC). Na konci roku 2008 a na začátku roku 2009 začal Státní úřad pro rezervy nakupovat zásoby surového hliníku od hutí. Jednalo se o balíček podpůrných opatření zaměřený na omezení účinků celosvětové finanční a hospodářské krize, která snižovala poptávku. Tento státem podporovaný výkup pohltil v březnu a dubnu 2009 většinu zásob na domácím trhu a během první poloviny roku 2009 vyhnal ceny nahoru. Státní úřad pro rezervy prodával surový hliník zpět na trh od začátku listopadu 2010, kdy v dražbě prodal 96 000 tun, jak uvádí Bloomberg (4). Zpravodajská agentura Nová Čína informovala o opatření v oblasti skladování v prosinci 2008, přičemž vysvětlila, že prostřednictvím opatření zaměřeného na udržení cen je plánováno nashromáždit 300 000 tun hliníku za ceny, které jsou o 10 % vyšší než tržní cena (5). Plán Státního úřadu pro rezervy zaměřený na navýšení zásob zahrnoval nákupy od několika čínských hutí, avšak přibližně polovina měla být zakoupena od společnosti Aluminium Corporation of China Ltd. Ministr zodpovědný za Komisi pro národní rozvoj a reformy dále vysvětlil, že k dalším částem balíčku podpůrných opatření patří volnější kontrola vývozu, subvence na elektřinu, snížené ceny elektřiny a zvýšení úvěrových stropů. Balíček měl údajně okamžitý účinek na ceny. Z výše uvedeného vyplývá, že čínský stát má ve stanovování cen surového hliníku hlavní úlohu a že do trhu zasahuje.

(23)

Skutečnost, že výše popsaný státní zásah je jasně cílený, potvrzuje mimo jiné 12. pětiletý plán rozvoje pro hliník (na období 2011–2015), ve kterém čínská vláda výslovně uvádí svůj záměr „upravit daně a slevy z vývozní daně a ostatní ekonomické prostředky a důsledně kontrolovat celkovou částku expanze a vývozu primárních produktů“. Tento plán pokračuje v politice obsažené v předchozím plánu pro hliník. Kromě toho byly tyto plány prováděny po mnoho let a, jak bylo výše prokázáno, některá prováděcí opatření byla v činnosti v průběhu období šetření.

(24)

Uvedená četná státem vyvolaná zkreslení čínských cen surového hliníku proto ovlivňují ceny surovin. Kromě toho výrobcům tato zkreslení přinášejí výhodu v tom smyslu, že obvykle nakupují na čínském trhu od místních dodavatelů, přičemž jako srovnávací kritérium se používají čínské ceny krátkodobých trhů (nebo SHFE). V průběhu období šetření byly tyto ceny přibližně o 15 % nižší než ceny na světovém trhu. Teoreticky mohou čínské společnosti také nakupovat určitá množství za ceny na LME, pokud jsou ceny na čínském trhu v důsledku státního zásahu vyšší, avšak opak není pro jiné než čínské hospodářské subjekty možný.

(25)

Z přezkoumání odpovědí na dotazník od společností Sira (Tianjin) Aluminium Products Co. Ltd. i Sira Group (Tianjin) Heating Radiators Co. Ltd. vyplynulo, že uvedené společnosti v období šetření nakupovaly výrobky ze surového hliníku za ceny propojené s cenou na SHFE a že jejich nákupní ceny dlouhodobě sledovaly index SHFE.

(26)

Navíc šetření ukázalo, že jedna ze dvou dotčených společností využívala slevu na dani z příjmu právnických osob označovanou jako „dva bez, tři za polovinu“. Tento systém slev na dani čínského státu znamená, že jakmile společnost začne vytvářet zisk, neplatí po dobu dvou let daň z příjmu právnických osob a poté platí tři roky pouze polovinu. Taková zkreslení se ve výkazu zisků a ztrát zaznamenávají jako záporné náklady, a zvyšují tak ziskovost.

(27)

Za takových okolností žádná ze společností nebyla schopna prokázat, že jejich obchodní rozhodnutí, pokud jde o získávání surovin, nepodléhají zásadním zásahům státu a že náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě. Z tohoto důvodu nemohly prokázat, že splňují kritérium č. 1.

(28)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně kritéria 1 byl po konzultaci s poradním výborem učiněn závěr, že zacházení jako v tržním hospodářství pro skupinu Sira by mělo být zamítnuto.

(29)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem již ostatní kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení nebyla dále analyzována.

(30)

Komise dotčené skupině společností ve spojení v ČLR a žadateli oficiálně poskytla výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody.

(31)

Po poskytnutí informací týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství předala skupina Sira připomínky k navrhovaným zjištěním ohledně zacházení jako v tržním hospodářství. Jelikož však skupina Sira označila své připomínky za důvěrné, Komise se zabývala otázkami vznesenými na dvoustranném základě prostřednictvím zvláštního informačního dokumentu. Připomínky nevedly ke změnám zjištění týkajících se kritéria č. 1.

(32)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzují se 30. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria byla ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci uvedena v 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Oba vyvážející výrobci ve spojení ze skupiny Sira požádali o individuální zacházení v případě, že by jim zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno. Jejich žádosti byly přezkoumány. Šetření prokázalo, že splnili veškeré podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(35)

Skupině Sira bylo proto individuální zacházení přiznáno.

(36)

Dne 28. července 2011 přijal orgán WTO pro řešení sporů zprávu odvolacího orgánu a zprávu skupiny odborníků ve znění zprávy odvolacího orgánu ve věci „Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny“ (6) (dále jen „zprávy“).

(37)

Ve zprávách bylo mimo jiné shledáno, že čl. 9 odst. 5 základního nařízení je v rozporu s čl. 6 odst. 10, čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 4 antidumpingové dohody WTO a s čl. XVI odst. 4 Dohody o WTO. Ustanovení čl. 9 odst. 5 základního nařízení stanoví, že jednotliví vyvážející výrobci v zemích bez tržního hospodářství, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, budou podléhat celostátní celní sazbě, pokud tito vývozci nemohou prokázat, že splňují podmínky pro individuální zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení („zjištění orgánu pro řešení sporů ohledně čl. 9 odst. 5 základního nařízení“).

(38)

Každý vyvážející výrobce v ČLR, který se domnívá, že by toto nařízení mělo být přezkoumáno s ohledem na právní výklad čl. 9 odst. 5 obsažený ve zprávách, se vyzývá, aby požádal o přezkum na základě článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (7) (dále jen „zmocňovací nařízení WTO“).

(39)

S ohledem na zjištění přezkumu může příslušný orgán Unie přezkoumaná opatření zrušit, změnit nebo zachovat. Strany žádající o přezkum by si měly být vědomy, že pokud budou zjištění, která se jich týkají, vyžadovat změnu opatření, může mít taková změna za následek pokles nebo nárůst v úrovni opatření.

(40)

Kromě výše uvedených připomínek nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se přiznání individuálního zacházení a 32. až 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(41)

Jelikož ohledně srovnatelné země nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 35. až 41. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Pro stanovení běžné hodnoty pro skupinu Sira byla použita stejná metodika jako ta, která je popsána v 42. až 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož ohledně běžné hodnoty nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 42. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Vývozní cena skupiny Sira byla vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jelikož vývoz byl uskutečňován za převodní ceny, které byly považovány za nespolehlivé. Vývozní ceny byly proto vypočteny na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, s příslušnými odpočty nákladů a zisku, které se prováděly za účelem úpravy vývozních cen na úroveň cen ze závodu. Cena při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii byla upravena s ohledem na veškeré náklady, včetně cel a daní, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i s ohledem na přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk dosažený spolupracujícím dovozcem dotčeného výrobku, který není ve spojení, neboť skutečný zisk dovozce ve spojení nebyl kvůli vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem ve spojení považován za spolehlivý.

(44)

Pokud jde o vývozce zařazené do vzorku, jelikož ohledně vývozní ceny nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Byly předloženy připomínky týkající se srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou.

(46)

Společnost Metal Group Ltd. zpochybnila srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou na základě toho, že srovnání údajně nebylo spravedlivé z důvodu použité srovnávací metodiky, a společnost poukázala na údajné rozdíly ve fyzických vlastnostech.

(47)

Pokud jde o provedené srovnání, společnost Metal Group navrhla alternativní metodu založenou pouze na hmotnosti. Tato metodika byla odmítnuta, jelikož nezohledňuje další důležité parametry zahrnuté v systému pro srovnání druhů výrobku, např. tepelný výkon, které zajišťují lepší srovnatelnost.

(48)

Tvrzení společnosti Metal Group Ltd. o fyzických rozdílech byla tři a byla předložena po uplynutí lhůty k předložení připomínek. Žádná z těchto tří tvrzení v tomto ohledu nebyla zmíněna v odpovědi na dotazník (který k uvedení takových tvrzení výslovně vyzýval). Kromě toho tato tvrzení nebyla učiněna v průběhu inspekce na místě, což by vyšetřovacímu týmu poskytlo příležitost ověřit jejich platnost a rozsah.

(49)

První tvrzení se týkalo typu hliníkové slitiny používané při výrobě. V tomto ohledu bylo tvrzeno, že se čínská norma této slitiny neshoduje se stejně nazývanou slitinou používanou v Unii. Třebaže je zřejmé, že tyto slitiny nejsou totožné, nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly existenci jakýchkoli rozdílů v nákladech.

(50)

Druhé tvrzení se týkalo použití údajně levnější verze prášku pro konečnou úpravu. Opět nebyly předloženy žádné důkazy prokazující toto tvrzení a je třeba uvést, že tento prášek pro konečnou úpravu představoval tak nízké procento celkových výrobních nákladů, že měl pouze okrajový dopad.

(51)

Třetím tvrzením bylo, že na rozdíl od výrobku vyráběného v EU společnost nenanášela vnitřní antikorozní povlak. Stejně jako v obou výše uvedených případech nebyly předloženy žádné důkazy prokazující toto tvrzení.

(52)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo tvrzení o rozdílech ve fyzických vlastnostech odmítnuto.

(53)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 48. až 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Pokud jde o skupinu Sira, dumpingové rozpětí bylo vypočítáno na základě metodiky uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a byla stanoveno ve výši 23,0 %.

(55)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 51. až 54. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jelikož ohledně celkové výroby v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 55. až 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož ohledně spotřeby v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 58. až 61. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Po zveřejnění předběžných zjištění jedna strana tvrdila, že rozpětí cenového podbízení ve výši 6,1 % zjištěné během období šetření bylo nízké a nemohlo způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(59)

Cenové podbízení ze strany čínských vývozců by však mělo být vnímáno ve světle tlaku, který vyvíjelo na trhu Unie, a dopadu, který mělo na úroveň cen výrobního odvětví Unie. Šetření ukázalo, že cenový tlak v důsledku levného dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie neumožnil stanovit ceny na úrovni, která by mu umožnila pokrýt náklady a dosáhnout přiměřeného ziskového rozpětí, zejména během období šetření.

(60)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření potvrdilo, že dovozní ceny z ČLR byly dumpingové a byly v průběhu posuzovaného období vždy nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Neustálé podbízení prováděné čínskými vývozci umožnilo těmto vývozcům rozšířit svůj objem prodeje a podíl na trhu, zejména v průběhu období šetření. Kromě toho bylo zjištěno, že cenový rozdíl u některých druhů radiátorů byl značně vyšší než zjištěná průměrná úroveň podbízení. Negativní dopad zjištěného podbízení na trh Unie a na výrobní odvětví Unie tudíž nelze podceňovat. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(61)

Tatáž strana zopakovala, že čínské radiátory byly méně kvalitní než radiátory vyráběné v Unii, a že tudíž nemohly výrobnímu odvětví Unie způsobit žádnou újmu.

(62)

Toto tvrzení však nebylo odůvodněno a šetření neodhalilo žádné skutečnosti, které by mohly toto tvrzení podpořit. Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením se prokázalo, že hliníkové radiátory vyráběné v ČLR a z této země vyvážené a hliníkové radiátory vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití. Kromě toho jsou také zcela vzájemně zaměnitelné a zejména z pohledu veřejnosti vypadají shodně. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(63)

Za zmínku stojí, že cenové podbízení a úroveň pro odstranění újmy jsou stanoveny na základě podrobného srovnání čínských a unijních druhů výrobků. Proto jsou veškeré údajné rozdíly mezi různými druhy radiátorů zohledněny v podrobném srovnání cen. Na základě výše uvedených skutečností bylo toto tvrzení odmítnuto.

(64)

Jelikož ohledně dovozu z dotčené země nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 62. až 67. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jelikož ohledně předběžných poznámek nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 68. až 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jelikož ohledně výroby, výrobní kapacity a využití kapacity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 72. až 74. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Jelikož ohledně vývoje objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 75. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jelikož ohledně růstu nebyly vzneseny připomínky, potvrzuje se 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Jelikož ohledně zaměstnanosti nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 77. a 78. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Jelikož ohledně průměrných jednotkových cen v Unii a výrobních nákladů nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 79. a 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Jelikož ohledně ziskovosti, peněžního toku, investic, návratnosti investic a schopnosti získávat kapitál nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 81. až 83. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Jelikož ohledně stavu zásob nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Jelikož ohledně rozsahu skutečného dumpingového rozpětí nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 85. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Šetřením bylo potvrzeno, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období sestupný trend. Potvrzuje se proto závěr učiněný v 86. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(75)

Jelikož k 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nebyly vzneseny žádné připomínky, tento bod odůvodnění se potvrzuje.

(76)

Jelikož ohledně účinku dumpingového dovozu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 91. až 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jelikož ohledně dovozu ze třetích zemí nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Jedna strana tvrdila, že příčinou případné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla hospodářská krize, které panovala v odvětví stavebnictví a bydlení, obzvláště v některých členských státech, jako je Španělsko a Itálie, které tato strana považovala za hlavní odbytiště pro výrobní odvětví Unie.

(79)

Šetření však prokázalo, že výrobní odvětví Unie rovněž prodávalo velké objemy radiátorů v jiných členských státech než ve Španělsku a v Itálii. Kromě toho trh dotčeného výrobku a obdobného výrobku přesahuje španělský a italský trh v oblasti stavebnictví a bydlení. Třebaže nelze vyloučit, že hospodářská krize měla na trh Unie určitý dopad, existence rostoucích objemů levných dumpingových dovozů z ČLR zesílila jakékoliv negativní účinky, které mohl mít hospodářský útlum během posuzovaného období, a výrobnímu odvětví Unie znemožnila využít všeobecného hospodářského oživení během období šetření. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto.

(80)

Jelikož ohledně hospodářské krize nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se 97. až 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Bylo namítnuto, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, bylo zvýšení ceny hliníku, jež představuje značný podíl nákladů na výrobu obdobného výrobku.

(82)

Nicméně se spíše má za to, že na trhu ovládaném spravedlivou hospodářskou soutěží lze ceny stanovovat na úrovni umožňující pokrýt náklady a dosáhnout přiměřeného ziskového rozpětí. Jak bylo potvrzeno v 60. bodě odůvodnění, průměrné dovozní ceny z ČLR představovaly během posuzovaného období neustálé podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Když náklady vzrostly, výrobní odvětví Unie nemohlo s ohledem na pokračující tlak na ceny odpovídajícím způsobem své ceny zvýšit. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(83)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně vývoje výrobních nákladů výrobního odvětví v Unii, potvrzují se 101. až 103. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Jedna strana tvrdila, že úroveň a pokles objemu prodeje na vývoz výrobního odvětví Unie měly výrazný vliv na jeho celkovou hospodářskou výkonnost v průběhu posuzovaného období.

(85)

Šetření však prokázalo, že ačkoli prodej na vývoz výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období poklesl, zůstal i nadále důležitou součástí představující 51 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie v EU v období šetření a 27 % celkové výroby výrobního odvětví Unie v období šetření. Proto, jak je uvedeno v 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prodej na vývoz umožnil výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu, a nebylo jej tedy možno považovat za příčinu podstatné újmy, kterou během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie. Vývoj a úroveň prodeje na vývoz výrobního odvětví Unie nemohly narušit příčinnou souvislost mezi újmou a levným dumpingovým dovozem z ČLR. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(86)

Stejná strana požádala o poskytnutí informací o hodnotách, a tedy i cenách vývozu odvětví Unie, jelikož v prozatímním nařízení byly zveřejněny pouze objemy vývozu. Tyto údaje však nelze poskytnout, jelikož jsou považovány za důvěrné.

(87)

Jelikož ohledně vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 104. až 106. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Jedna strana tvrdila, že hlavními příčinami poklesu využití kapacity výrobního odvětví Unie a jeho záporné ziskovosti bylo rozhodnutí odvětví Unie zvýšit výrobní kapacitu v roce 2008 v kombinaci s obtížnou hospodářskou situací, která též panovala v následujících letech. Bylo tedy tvrzeno, že újma byla způsobena různými domácími faktory, jako jsou ekonomická krize a špatná investiční rozhodnutí výrobního odvětví Unie.

(89)

Nicméně analýza újmy se posuzuje s ohledem na všechny faktory újmy dohromady, přičemž využití kapacity a ziskovost jsou pouze dva z nich. Šetření újmy zejména prokázalo, že objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl za posuzované období o 16 %, zatímco dovoz z ČLR během posuzovaného období vzrostl o 77 % a podíl na trhu během posuzovaného období vzrostl z 13 % na 24 %. Dokonce v průběhu období šetření, kdy se spotřeba ve srovnání s rokem 2009 zvýšila, se podíl výrobního odvětví Unie na trhu i nadále zmenšoval. Další známkou obtížné hospodářské situace výrobního odvětví Unie, nehledě na zhoršení ostatních faktorů újmy, jsou úrovně zásob výrobního odvětví Unie, které se za posuzované období významně zvýšily. Zvýšení výrobní kapacity výrobního odvětví Unie v roce 2008 je proto třeba analyzovat společně se všemi těmito ostatními prvky, abychom si mohli vytvořit celkovou představu.

(90)

Třebaže hospodářská krize měla určitý negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nelze pominout skutečnost, že levný čínský dumpingový dovoz se za posuzované období významně zvýšil, a zesílil tak jakékoliv negativní účinky, které mohl mít hospodářský útlum během posuzovaného období, a výrobnímu odvětví Unie znemožnil využít všeobecného hospodářského oživení během období šetření.

(91)

Šetřením bylo prokázáno, že mezi rokem 2009 a obdobím šetření došlo k 9% nárůstu spotřeby, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu stále klesal, a že navzdory lepší všeobecné hospodářské situaci nebylo výrobní odvětví Unie schopno se zotavit, jelikož bylo stále pod tlakem levného dumpingového dovozu z ČLR. Na základě výše uvedených skutečností bylo tedy toto tvrzení odmítnuto.

(92)

Jelikož ohledně příčinných souvislostí nebyly vzneseny další připomínky, potvrzují se 107. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Uživatelé v rámci tohoto šetření nespolupracovali a navzdory úsilí po zveřejnění prozatímních zjištění se žádný uživatel nepřihlásil.

(94)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že hliníkové radiátory kupují především velké stavební podniky, distributoři a velkoobchody, které je dále prodávají specializovaným řetězcům nebo maloobchodním prodejnám za účelem dalšího prodeje menším stavebním podnikům či konečným uživatelům. Při posouzení možného dopadu uložení konečných cel na dotčené strany bylo zjištěno, že i přes případné zvýšení ceny na dováženou součást hliníkového radiátoru o 61 %, což je nejvyšší navržené antidumpingové clo, se toto zvýšení ceny zdá být poměrně nízké, jelikož dotčený výrobek je obvykle součástí velkých projektů, kde je jeho cena pouze malou částí celkových nákladů podniku. Proto se i při zohlednění nejhoršího možného scénáře zdá, že by nárůst cen mohl být snadno absorbován v řetězci následného prodeje.

(95)

Jelikož ohledně zájmu Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 111. až 118. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Bylo namítnuto, že ziskové rozpětí použité k výpočtu výše cla, která je nezbytná k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, je příliš velké. Bylo namítnuto, že rozpětí ve výši 7,4 %, dosažené v roce 2008 výrobci v Unii zařazenými do vzorku, je výjimečné a nerealistické. V důsledku hospodářské krize, jež zasáhla trh v následujících letech, nebylo možné takovéto úrovně zisku dosáhnout.

(97)

Je třeba poznamenat, že toto ziskové rozpětí bylo ověřeno během šetření jako ziskové rozpětí dosažené společnostmi zařazenými do vzorku za normálních tržních podmínek, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu. Nelze učinit závěr, že hospodářská krize neměla žádný dopad na situaci výrobního odvětví Unie, avšak objem levného dumpingového dovozu z ČLR za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie se zvyšoval během celého posuzovaného období na úkor cen výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu. Je proto zřejmé, že dumpingový dovoz z ČLR zesílil jakýkoliv vliv hospodářského útlumu na výrobní odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(98)

Bylo také namítnuto, že náklady po dovozu, které se používají k výpočtu cenového podbízení a rozpětí újmy (0,2 %, včetně veškerých nákladů nezbytných pro propuštění zboží do volného oběhu v EU, jako jsou náklady na manipulaci a poplatek za celní odbavení, avšak kromě dovozního cla), byly podhodnoceny. Podle této strany by náklady po dovozu měly zahrnovat náklady na manipulaci, poplatek za celní odbavení a vnitrostátní dopravu v odhadované výši 3,5 %. Za účelem výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou se cena na hranicích EU porovná s cenou ze závodu výrobců výrobního odvětví Unie. Cena na hranicích EU musí zahrnovat veškeré náklady nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu v EU (tj. poplatek za celní odbavení a náklady na manipulaci), nikoli však vnitrostátní dopravu, jak uvedená strana tvrdila. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(99)

Jelikož ohledně úrovně pro odstranění újmy nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se metodika popsaná v 119. až 123. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být na dovoz dotčeného výrobku uložena v souladu s pravidlem menšího cla konečná antidumpingová opatření na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy. V souladu s tímto pravidlem je třeba stanovit všechny celní sazby na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(101)

Navrhovaná konečná antidumpingová cla jsou následující:

(102)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nelze využít těchto sazeb a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(103)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(104)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(105)

Všechny žádosti o uplatňování individuální sazby antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (8) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby.

(106)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celostátní celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(107)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro případné nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení, mělo by být stanoveno, že se vážené průměrné clo uložené spolupracujícím společnostem použije pro případné nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jelikož uvedený článek se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(108)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cel, která byla s konečnou platností uložena,

—

v období šetření (tj. od 1. července 2010 do 30. června 2011) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení s žádným z vývozců nebo výrobců v Čínské lidové republice, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

ve skutečnosti vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, na kterém jsou založena příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/13

(1)

Posouzení stavu populace sledě obecného v Irském moři provedené v roce 2011 vycházelo z posouzení zaměřeného pouze na vývojové trendy a byl přijat snížený preventivní celkový přípustný odlov (TAC). V rámci následného referenčního srovnávání této populace provedeného v roce 2012 byla zdokonalena metodika posuzování a je tudíž možné poskytnout odhad odlovu vycházející z přístupu založeného na maximálním udržitelném výnosu. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) byl požádán, aby se vyjádřil ke zpětnému zvýšení rybolovných práv týkajících se této populace a aby vyčíslil dopad tohoto zvýšení na doporučení pro rok 2013. Na základě analýzy vypracované výborem VTHVR je možné přijmout zvýšení souboru rybolovných práv pro rok 2012 pod podmínkou, že bude nezbytným způsobem revidován TAC pro rok 2013 s cílem udržet úmrtnost ryb na úrovni maximálního udržitelného výnosu. Nařízení Rady (EU) č. 43/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (1), je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(2)

Francie poskytla informace o odlovech tresky obecné ve třech rybolovných oblastech týkající se tří skupin plavidel: skupiny traulerů pro lov při dně provádějících odlov tresky tmavé v Severním moři, skupiny traulerů pro lov při dně provádějících odlov tresky tmavé a hlubinných druhů ve vodách západně od Skotska a skupiny plavidel, která používají dlouhé lovné šňůry a provádějí odlov štikozubce obecného ve vodách západně od Skotska. VTHVR na základě těchto informací dospěl k závěru, že úlovky tresky obecné, včetně výmětů, odlovené těmito třemi skupinami plavidel nepřesáhly 1,5 % celkového odlovu pro jednotlivé skupiny plavidel v každé ze tří uvedených oblastí. Rovněž s ohledem na stávající opatření zajišťující monitorování a kontrolu rybolovných činností těchto skupin plavidel a vzhledem k tomu, že začlenění těchto skupin by představovalo administrativní zátěž, která by nebyla úměrná jejich celkovému dopadu na populaci tresky obecné, je vhodné vyloučit tyto tři skupiny plavidel z uplatňování režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací (2). Nařízení Rady (ES) č. 754/2009 ze dne 27. července 2009, kterým se některé skupiny plavidel vylučují z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení (ES) č. 1342/2008 (3), nařízení (EU) č. 43/2012 a nařízení Rady (EU) č. 44/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (4), je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(3)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) v říjnu roku 2012 vydala vědecká doporučení týkající se populace tresky Esmarkovy v Severním moři, Skagerraku a Kattegatu. V doporučeních ICES se uvádí, že by odlovy v roce 2012 neměly překročit 101 000 tun. 75 % TAC tresky Esmarkovy v této oblasti připadá na Unii, z čehož by mělo být 5 000 tun přiděleno Norsku. Zbytek kvóty Unie by měl být rozdělen mezi členské státy.

(4)

Omezení odlovu stanovená tímto nařízením by se měla použít od 1. ledna 2012, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít od 1. února 2012. Touto zpětnou působností nebude dotčena zásada právní jistoty a ochrana legitimního očekávání, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána. Vzhledem k tomu, že omezení odlovu má vliv na hospodářské činnosti a plánování období rybolovu plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení.

(5)

Nařízení (ES) č. 754/2009, nařízení (EU) č. 43/2012 a nařízení (EU) č. 44/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

„j)

skupina plavidel plujících pod vlajkou Francie, uvedených v žádosti Francie ze dne 8. června 2012, která provádějí odlov tresky tmavé v Severním moři (oblast ICES IV) za použití vlečných sítí pro lov u dna s oky o velikosti 100 mm nebo více (kategorie zařízení TR1);

k)

skupina plavidel plujících pod vlajkou Francie, uvedených v žádosti Francie ze dne 8. června 2012, která provádějí odlov tresky tmavé a hlubinných druhů ve vodách západně od Skotska (oblast ICES VI) za použití vlečných sítí pro lov u dna s oky o velikosti 100 mm nebo více (kategorie zařízení TR1);

l)

skupina plavidel plujících pod vlajkou Francie, uvedených v žádosti Francie ze dne 8. června 2012, která provádějí odlov štikozubce obecného ve vodách západně od Skotska (oblast ICES VI) za použití dlouhých lovných šňůr (kategorie zařízení LL).“

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/17

(1)

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/19

(1)

Členské státy, které se neúčastní společného postupu podle čl. 26 odst. 1 a 2 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (2), mohou jmenovat svou vlastní dražební platformu pro dražbu svého podílu objemu povolenek, na které se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES. Podle čl. 30 odst. 5 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1031/2010 je jmenování těchto dražebních platforem podmíněno uvedením příslušné dražební platformy na seznamu v příloze III uvedeného nařízení.

(2)

V souladu s čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) č. 1031/2010 oznámilo Spojené království Komisi rozhodnutí neúčastnit se společného postupu podle čl. 26 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a jmenovat svou vlastní dražební platformu.

(3)

Dne 30. dubna 2012 oznámilo Spojené království Komisi úmysl jmenovat ICE Futures Europe (dále jen „ICE“) dražební platformou podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010.

(4)

Dne 25. dubna 2012 předložilo Spojené království oznámení Výboru pro změnu klimatu zřízenému podle článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (3). Kromě toho Spojené království poskytlo Komisi další informace a vysvětlení, které oznámení odpovídajícím způsobem doplnily.

(5)

S cílem zajistit, aby navrhované jmenování ICE dražební platformou podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010 bylo slučitelné s požadavky uvedeného nařízení a bylo v souladu s cíli stanovenými v čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, je třeba stanovit pro ICE řadu podmínek a povinností.

(6)

V souladu s články 18 až 21 nařízení (EU) č. 1031/2010 je dražební platforma pověřena řadou úkolů týkajících se povolení k podávání nabídek v dražbách osobami, které zahrnují i hloubkovou kontrolu klienta, aby se zajistilo, že žádat o povolení k přímému podávání nabídek při dražbách budou pouze způsobilé osoby. Určité povinnosti vznikají i při prověřování, zda žadatelé vyhovují některým minimálním požadavkům týkajícím se povolení k podávání nabídek, při předkládání a zpracování žádostí o povolení k podávání nabídek a rozhodnutí o udělení či při odmítnutí udělit povolení k podávání nabídek, zrušení nebo pozastavení již udělených povolení k podávání nabídek. V rámci modelu spolupráce mezi ICE a jejími členy burzy a jejich klienty budou vykonávat členové burzy ICE a někteří jejich klienti tyto funkce týkající se povolení ve vztahu k jejich stávajícím nebo budoucím klientům. Tento model spolupráce může být v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1031/2010 za předpokladu, že ICE zajistí soulad s povinnostmi, které dražební platformě ukládá nařízení (EU) č. 1031/2010.

(7)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1031/2010 se dále vyžaduje, aby jmenovaná dražební platforma zajistila plný, náležitý a spravedlivý přístup malých a středních podniků k podávání nabídek v dražbách a přístup malých producentů emisí k podávání nabídek v dražbách. Za uvedeným účelem by ICE měla poskytnout těmto malým a středním podnikům a malým producentům emisí transparentní, úplné a aktuální informace o možnostech přístupu na dražby konané ICE pro Spojené království, včetně všech nezbytných praktických pokynů, jak nejlépe těchto možností využít. Tyto informace by měly být veřejně přístupné na internetových stránkách ICE. ICE by měla kromě toho předložit subjektu sledujícímu dražby jmenovanému podle čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 1031/2010 zprávu o tom, do jaké míry splnila dané požadavky v rámci modelu spolupráce se členy burzy a jejich klienty, včetně hlediska geografického rozložení, a v nejvyšší míře při tom zohlednit doporučení subjektu sledujícího dražby, aby se zajistilo splnění jejích povinností podle čl. 35 odst. 3 písm. a) a b) uvedeného nařízení.

(8)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. e) nařízení (EU) č. 1031/2010 musí členské státy při jmenování dražební platformy zohlednit míru, do jaké jsou uchazeči schopni zabránit narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu včetně trhu s uhlíkem. Zejména by dražební platforma neměla mít možnost využívat smlouvy o jmenování ke zvýšení konkurenceschopnosti, pokud jde o jiné její činnosti, především pak o sekundární trh, jejž organizuje. Uvedení ICE jako dražební platformy na seznam mělo být dále podmíněno i tím, že ICE (včetně všech členů burzy nebo členů systému zúčtování, kteří získali povolení od ICE) poskytne uchazečům o pozici nabízejících možnost získat povolení k podávání nabídek v dražbách, aniž by se museli stát členem burzy nebo účastníkem sekundárního trhu organizovaného ICE nebo jakýmkoli jiným obchodním místem provozovaným ICE nebo jakoukoli třetí stranou.

(9)

V souladu s čl. 35 odst. 3 písm. h) nařízení (EU) č. 1031/2010 musí členské státy při jmenování dražební platformy zohlednit míru, do jaké jsou zajištěna vhodná opatření, na jejichž základě musí dražební platforma předat všechen hmotný a nehmotný majetek nezbytný ke konání dražeb jejím nástupcem. Tato opatření byla stanovena ve výstupní strategii, kterou by měl přezkoumat subjekt sledující dražby. ICE by měla včas vypracovat srozumitelnou výstupní strategii a zohlednit při tom v nejvyšší míře stanovisko subjektu sledujícího dražby.

(10)

V souladu s čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1031/2010 musí být všechny poplatky a podmínky uplatňované dražební platformou i systémem zúčtování nebo systémem vypořádání jasně formulovány, snadno srozumitelné a zveřejněné. Pokud jde o model spolupráce, s nímž ICE počítá, měly by být i všechny další poplatky a podmínky uplatňované členy burzy a jejich klienty v souvislosti s funkcemi souvisejícími s povolením, které vykonávají, jasně formulovány, snadno srozumitelné a veřejně přístupné na internetových stránkách těch, kdo služby nabízejí, a na internetových stránkách ICE by měly být na tyto stránky uvedeny přímé odkazy.

(11)

Podle čl. 64 odst. 1 má definitivní dražební platforma zajistit zavedení mimosoudního mechanismu řešení stížností žadatelů o povolení k podávání nabídek, nabízejících, kteří získali povolení k podávání nabídek, nebo těch, jejichž povolení k podávání nabídek bylo zamítnuto, zrušeno či pozastaveno. Žadatelé o povolení k podávání nabídek, nabízející, kteří získali povolení k podávání nabídek, nebo ti, jejichž povolení k podávání nabídek bylo zamítnuto, zrušeno či pozastaveno, by měli mít možnost využít svého práva na odvolání podle článku 64 nařízení (EU) č. 1031/2010, a to i tehdy, pokud příslušná rozhodnutí přijali členové burzy ICE a jejich klienti.

(12)

Kromě změn vlastních burzovních pravidel ICE požadovaných pro zajištění úplného splnění podmínek a povinností uvedených v příloze tohoto nařízení by měla ICE, aby dosáhla úplného splnění těchto podmínek a povinností, rovněž přijmout veškerá potřebná opatření, mezi něž mohou patřit úpravy smluvních ujednání mezi ICE a jejími členy burzy, mezi členy burzy a klienty a mezi dalšími klienty v řetězci.

(13)

Kromě toho by měly být pozměněny některé odkazy v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 1031/2010 tak, aby se odstranily nedostatky ve sledování dražebního procesu subjektem sledujícím dražby a z důvodu souladu s jinými ustanoveními uvedeného nařízení.

(14)

Nařízení (EU) č. 1031/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

S ohledem na zajištění předvídatelných a včasných dražeb dražební platformou, kterou jmenuje Spojené království, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1)

V článku 25 se odstavec 2 mění takto:

2)

Příloha III se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/24

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) nadále použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U fosfanu byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny rozhodnutím Komise 2008/566/ES (3).

(2)

Dne 11. listopadu 2007 obdrželo Německo v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS od společnosti S&A Service- und Anwendungstechnik GmbH žádost o zařazení účinné látky fosfan do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím 2008/566/ES bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky této účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadatelem. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 24. února 2010 návrh zprávy o hodnocení.

(4)

Uvedený návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad předložil Komisi svůj závěr o přezkumu hodnocení rizik účinné látky fosfan (4) z hlediska pesticidů dne 22. února 2012. Návrh zprávy o hodnocení byl přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončen dne 28. září 2012 v podobě zprávy Komise o přezkoumání fosfanu.

(5)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující fosfan mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 5 odst. 3 směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Proto je vhodné fosfan schválit.

(6)

V souladu s čl. 13. odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit některé podmínky a omezení.

(7)

Aniž jsou v důsledku schválení dotčeny povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009, mělo by vzhledem ke konkrétní situaci vzniklé přechodem od směrnice 91/414/EHS k nařízení (ES) č. 1107/2009 platit následující. Členským státům by po schválení mělo být poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících fosfan. Členské státy by případně měly povolení změnit, nahradit nebo odejmout. Odchylně od uvedené lhůty by pro předložení a zhodnocení aktualizace úplné dokumentace podle přílohy III, jak je stanoveno ve směrnici 91/414/EHS, mělo být pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé navrhované použití v souladu s jednotnými zásadami poskytnuto delší období.

(8)

Zkušenosti se zařazováním účinných látek posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (5), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I uvedené směrnice, a s nařízeními schvalujícími účinné látky však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(9)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (6), měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

v případě, že přípravek obsahuje fosfan jako jedinou účinnou látku, povolení v případě nutnosti změní nebo odejmou nejpozději do 30. září 2014 nebo

b)

pokud přípravek obsahuje fosfan jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 30. září 2014 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušném aktu nebo aktech, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo jimiž se příslušná látka nebo látky schvalují, podle toho, co nastane později.

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/28

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 732/2008 (3) o uplatňování systému všeobecných celních preferencí od 1. ledna 2009 poskytla Unie Guatemale všeobecné celní preference.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví definici pojmu „původní produkty“ určenou k použití pro účely systému všeobecných celních preferencí. Článek 89 uvedeného nařízení stanoví odchylku od zmíněné definice ve prospěch zemí zvýhodněných systémem všeobecných celních preferencí.

(3)

Dopisem ze dne 24. ledna 2012 podala Guatemala žádost o odchylku od pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí v souladu s článkem 89 nařízení (EHS) č. 2454/93. Dopisy ze dne 28. března 2012, 21. června 2012 a 27. června 2012 podložila Guatemala svou žádost doplňujícími informacemi.

(4)

Žádost se týká celkového ročního množství ve výši 4 000 tun vařeného, zmrazeného a vakuově baleného filé z tuňáka známého jako „hřbety“ (dále jen „hřbety z tuňáka“) kódu KN 1604 14 16 na období od 1. dubna 2012 do 31. prosince 2013.

(5)

Z žádosti vyplývá, že bez odchylky by byla značně ovlivněna schopnost guatemalského průmyslu zpracování produktů rybolovu pokračovat ve vývozu hřbetů z tuňáka způsobilých pro preferenční sazební zacházení do Unie.

(6)

Odchylka je proto nezbytná, aby Guatemala měla dostatek času na přípravu svého průmyslu zpracování produktů rybolovu, aby dodržoval pravidla pro získání preferenčního původu pro hřbety z tuňáka. Tento dostatečný časový rámec je potřebný k tomu, aby vláda a zpracovatelský průmysl Guatemaly mohly zajistit náležité přísuny původního tuňáka do země.

(7)

S ohledem na stávající přísuny dodávek a způsoby produkce by odchylka měla být udělena pro roční množství ve výši 1 975 tun hřbetů z tuňáka kódu KN ex 1604 14 16. S cílem zajistit, aby dočasná odchylka byla omezena na dobu, kterou Guatemala potřebuje k dosažení souladu s pravidly pro získání preferenčního původu pro hřbety z tuňáka, měla by být odchylka udělena na období od 1. ledna 2012 do 30. června 2013. Objem kvóty pro rok 2013 by měl být vymezen v poměru k délce období, na které je odchylka udělena. Objem kvóty by proto měl být stanoven ve výši 1 975 tun pro rok 2012 a 987,5 tuny pro rok 2013.

(8)

Za účelem zajištění kontinuity dovozu zpracovaných ryb způsobilých pro preferenční sazební zacházení z Guatemaly do Unie by odchylka měla být udělena se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2012.

(9)

Aby pro hřbety z tuňáka kódu KN ex 1604 14 16 mohla platit odchylka, je třeba v zájmu jasnosti výslovně stanovit, že jediným nepůvodním materiálem, který má být použit pro výrobu uvedených hřbetů z tuňáka by měl být tuňák čísla HS 0302 nebo 0303.

(10)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví pravidla pro správu celních kvót. Pro zajištění účinné správy prováděné za úzké spolupráce orgánů Guatemaly, celních orgánů Unie a Komise by se tato pravidla měla obdobně použít na množství dovážená v rámci odchylky udělené tímto nařízením.

(11)

V zájmu účinné kontroly uplatňování dané odchylky je nutné uložit orgánům Guatemaly povinnost pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o vydávaných osvědčeních o původu na tiskopise A.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

—

„Derogation — Commission Implementing Regulation (EU) No 1044/2012“;

—

„Excepción — Reglamento de Ejecución (UE) no 1044/2012 de la Comisión“.

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/31

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 732/2008 (3) o uplatňování systému všeobecných celních preferencí od 1. ledna 2009 poskytla Unie Salvadoru všeobecné celní preference.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví definici pojmu „původní produkty“ určenou k použití pro účely systému všeobecných celních preferencí. Článek 89 uvedeného nařízení stanoví odchylku od zmíněné definice ve prospěch zemí zvýhodněných systémem všeobecných celních preferencí.

(3)

Dopisem ze dne 30. března 2012 podal Salvador žádost o odchylku od pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí v souladu s článkem 89 nařízení (EHS) č. 2454/93. Dopisy ze dne 20. června 2012 a 30. července 2012 podložil Salvador svou žádost doplňujícími informacemi.

(4)

Žádost se týká celkového ročního množství ve výši 4 000 tun vařeného, zmrazeného a vakuově baleného filé z tuňáka známého jako „hřbety“ (dále jen „hřbety z tuňáka“) kódu KN 1604 14 16 na období od 1. července do 31. prosince 2012.

(5)

Z žádosti vyplývá, že bez odchylky by byla značně ovlivněna schopnost salvadorského průmyslu zpracování produktů rybolovu pokračovat ve vývozu hřbetů z tuňáka způsobilých pro preferenční sazební zacházení do Unie.

(6)

Odchylka je proto nezbytná, aby Salvador měl dostatek času na přípravu svého průmyslu zpracování produktů rybolovu, aby dodržoval pravidla pro získání preferenčního původu pro hřbety z tuňáka. Tento dostatečný časový rámec je potřebný k tomu, aby vláda a zpracovatelský průmysl Salvadoru mohly zajistit náležité přísuny původního tuňáka do země.

(7)

S ohledem na stávající přísuny dodávek a způsoby produkce by odchylka měla být udělena pro roční množství ve výši 1 975 tun hřbetů z tuňáka kódu KN ex 1604 14 16. S cílem zajistit, aby dočasná odchylka byla omezena na dobu, kterou Salvador potřebuje k dosažení souladu s pravidly pro získání preferenčního původu pro hřbety z tuňáka, měla by být odchylka udělena na období od 1. ledna 2012 do 30. června 2013. Objem kvóty pro rok 2013 by měl být vymezen v poměru k délce období, na které je odchylka udělena. Objem kvóty by proto měl být stanoven ve výši 1 975 tun pro rok 2012 a 987,5 tuny pro rok 2013.

(8)

Za účelem zajištění kontinuity dovozu zpracovaných ryb způsobilých pro preferenční sazební zacházení ze Salvadoru do Unie by odchylka měla být udělena se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2012.

(9)

Aby pro hřbety z tuňáka kódu KN ex 1604 14 16 mohla platit odchylka, je třeba v zájmu jasnosti výslovně stanovit, že jediným nepůvodním materiálem, který má být použit pro výrobu uvedených hřbetů z tuňáka by měl být tuňák čísla HS 0302 nebo 0303.

(10)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 stanoví pravidla pro správu celních kvót. Pro zajištění účinné správy prováděné za úzké spolupráce orgánů Salvadoru, celních orgánů Unie a Komise by se tato pravidla měla obdobně použít na množství dovážená v rámci odchylky udělené tímto nařízením.

(11)

V zájmu účinné kontroly uplatňování dané odchylky je nutné uložit orgánům Salvadoru povinnost pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o vydávaných osvědčeních o původu na tiskopise A.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

—

„Derogation — Commission Implementing Regulation (EU) No …/2012“;

—

„Excepción — Reglamento de Ejecución (UE) no …/2012 de la Comisión“.

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/34

(1)

Nařízení (ES) č. 1059/2003 představuje právní rámec pro regionální klasifikaci, která umožňuje sběr, sestavování a šíření harmonizovaných regionálních statistik v Unii.

(2)

V čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 1059/2003 se stanoví, že při změně klasifikace NUTS předloží dotyčný členský stát Komisi časové řady nového regionálního rozdělení nahrazující již předané údaje. Seznam časových řad a jejich trvání by měla stanovit Komise, přičemž se zohledňuje skutečnost, zda mohou být vůbec předloženy. Tyto časové řady se předkládají do dvou let od provedení změn klasifikace NUTS.

(3)

Klasifikace NUTS byla změněna nařízením Komise (EU) č. 31/2011 (2) s účinkem od 1. ledna 2012.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/36

(1)

V čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1924/2006 se stanoví, že výživová tvrzení při označování potravin jsou přípustná pouze tehdy, pokud jsou uvedena v příloze uvedeného nařízení, která rovněž stanoví podmínky jejich používání.

(2)

Po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami, zejména s provozovateli potravinářských podniků a sdruženími spotřebitelů, se dospělo k závěru, že je nezbytné na seznam přípustných výživových tvrzení doplnit nová výživová tvrzení a změnit podmínky používání u tvrzení, která již byla schválena nařízením (ES) č. 1924/2006.

(3)

Sůl se používá jako konzervační přísada a jako látka zvýrazňující chuť. Jelikož jsou vyvíjeny nové technologie a vědecká stanoviska týkající se soli jsou již obecně přijímána, výrobci se snaží vyrábět stále více potravin bez přídavku soli (pokud je to technologicky proveditelné). Ovšem tvrzení uvádějící, že do určité potraviny nebyla přidána sůl/sodík, v současné době není povoleno. Vzhledem k tomu, že ze zdravotního hlediska panuje zvláštní zájem na tom, aby se tato inovace podpořila, bylo by vhodné umožnit výrobcům, aby spotřebitele o tomto konkrétním aspektu výrobního postupu informovali. Aby se zamezilo používání tohoto tvrzení u potravin s přirozeně vysokým obsahem sodíku, mělo by se omezit pouze na potraviny s nízkým obsahem sodíku.

(4)

Evropský parlament se ve svém usnesení ze dne 2. února 2012 k návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006, pokud jde o seznam výživových tvrzení, domnívá, že nové výživové tvrzení, které umožňuje sdělení o mírnějším snížení obsahu, než je snížení obsahu umožněné tvrzením „light“, se neslučuje s cílem a obsahem základního předpisu.

(5)

Snížení obsahu nasycených tuků je prospěšné pouze tehdy, pokud nejsou nahrazeny nebo pokud jsou nahrazeny nenasycenými tuky. Nahrazení nasycených tuků transmastnými kyselinami není zdraví prospěšné, a proto by podmínky použití výživového tvrzení, které se týká snížení obsahu nasycených tuků, měly být navrženy tak, aby se zamezilo nahrazování transmastnými kyselinami.

(6)

Za stávajících podmínek lze tvrzení o snížení obsahu cukrů uvádět i tehdy, když jsou cukry nahrazeny tuky, a tím vznikne produkt se změněným složením, který má vyšší energetickou hodnotu. Tvrzení uvádějící, že byl snížen obsah cukrů, by proto mělo být povoleno pouze v tom případě, že se energetická hodnota potraviny po změně složení nezvýší. Přísnější podmínky vyžadující snížení energetické hodnoty odpovídající snížení obsahu cukrů by mohl splnit jen velmi omezený počet produktů, a takové podmínky by tedy závažně omezovaly použití takového tvrzení.

(7)

Příloha nařízení (ES) č. 1924/2006 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/38

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí na seznam schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad žádost obdrží, neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k dotčenému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost společnosti Cargill Incorporated předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006, kterou společnost žádá o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, týkajících se jedné metaanalýzy (2) a informací o výrobním procesu „beta vláken“ z ječmene (BarlivTM), byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků beta-glukanů z ječmene na snižování hladiny cholesterolu v krvi a na snížené nebezpečí vzniku (ischemické) choroby srdeční (otázka č. EFSA-Q-2011-00798) (3). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Bylo prokázáno, že beta-glukan z ječmene snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Snížení hladiny cholesterolu v krvi může snížit nebezpečí vzniku (ischemické) choroby srdeční“.

(6)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, jež Komise a členské státy obdržely dne 8. prosince 2011, k závěru, že byla zjištěna příčinná souvislost mezi užíváním beta-glukanů z ječmene a snížením koncentrací LDL cholesterolu v krvi. Zdravotní tvrzení formulované ve smyslu těchto závěrů by proto mělo být považováno za vyhovující požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a mělo by být zařazeno na seznam schválených tvrzení platných pro Unii. Metaanalýzu a informace o výrobním procesu „beta vláken“ z ječmene (BarlivTM), které žadatel prohlásil za své vlastnictví, nepovažoval úřad za nutné pro vyvození daného závěru. Má se tedy za to, že požadavek stanovený v čl. 21 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1924/2006 není splněn, a proto by ochrana údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, neměla být přiznána.

(7)

V návaznosti na žádost společnosti Valens Int. d.o.o. předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků beta-glukanů z ječmene na snižování hladiny cholesterolu v krvi a na snížené riziko vzniku (ischemické) choroby srdeční (otázka č. EFSA-Q-2011-00799) (4). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Bylo prokázáno, že beta-glukan z ječmene snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Snížení hladiny cholesterolu v krvi může snížit nebezpečí vzniku srdečních onemocnění“.

(8)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, jež Komise a členské státy obdržely dne 8. prosince 2011, k závěru, že byla zjištěna příčinná souvislost mezi užíváním beta-glukanů z ječmene a snížením koncentrací LDL cholesterolu v krvi. Zdravotní tvrzení formulované ve smyslu těchto závěrů by proto mělo být považováno za vyhovující požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a mělo by být zařazeno na seznam schválených tvrzení platných pro Unii.

(9)

V čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 je stanoveno, že stanovisko doporučující schválení zdravotního tvrzení by mělo obsahovat určité údaje. Tyto údaje týkající se schváleného tvrzení by proto měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení a případně by v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1924/2006 a příslušnými stanovisky úřadu měly zahrnovat revidovanou formulaci tvrzení, zvláštní podmínky používání tvrzení a případně podmínky používání nebo omezení používání dané potraviny a/nebo doplňující sdělení nebo varování.

(10)

Jedním z cílů nařízení (ES) č. 1924/2006 je zajistit, aby zdravotní tvrzení byla pravdivá, srozumitelná, spolehlivá a užitečná pro spotřebitele, a v tomto kontextu je také třeba uvážit formulaci a prezentaci tvrzení. Je-li tedy tvrzení formulováno tak, že má pro spotřebitele stejný význam jako schválené zdravotní tvrzení, neboť obě vykazují stejný vztah mezi kategorií potravin, potravinou nebo jednou její složkou a zdravím, měly by se na ně vztahovat tytéž podmínky použití uvedené v příloze tohoto nařízení.

(11)

Připomínky, které Komise obdržela od žadatelů a veřejnosti v souladu s čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1924/2006, byly při stanovení opatření v tomto nařízení vzaty v úvahu.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/41

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Tento seznam může být pozměněn v souladu s postupem uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (2).

(3)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 může být seznam potravinářských přídatných látek Unie aktualizován buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(4)

Byla předložena a členským státům zpřístupněna žádost o povolení používání polyglycitolového sirupu v několika kategoriích potravin.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin vyhodnotil bezpečnost polyglycitolového sirupu při použití jako potravinářské přídatné látky (3). Úřad je toho názoru, že chemické a toxikologické údaje o polyglycitolovém sirupu, které jsou k dispozici, nejsou pro stanovení přijatelného denního přívodu dostatečné. Na základě dostupných údajů však dospěl k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by navrhovaná použití a míry použití představovaly zdravotní riziko.

(6)

Existuje technologická potřeba použití polyglycitolového sirupu jako alternativního polyolu místo jiných již povolených polyolů. Polyglycitolový sirup je méně sladký a poskytuje větší objem, opacitu, vázací schopnost a stabilitu v produktech se sníženým obsahem energie nebo produktech bez přidaného cukru. Je proto vhodné povolit použití polyglycitolového sirupu v kategoriích potravin, na které se žádost vztahuje, a přidělit uvedené potravinářské přídatné látce jakožto číslo označení E číslo E 964.

(7)

Podle přechodných ustanovení nařízení Komise (EU) č. 1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek Unie (4), se příloha II, která stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky použití, použije ode dne 1. června 2013. Aby bylo možné používat polyglycitolový sirup v dotčených kategoriích potravin před tímto dnem, je nutno pro uvedenou potravinářskou přídatnou látku stanovit dřívější datum použití.

(8)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/45

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (3) stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(2)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin vyjádřil své stanovisko ohledně bezpečnosti polyglycitolového sirupu, přičemž zvážil jeho specifikace jako potravinářské přídatné látky navržené žadatelem dne 24. listopadu 2009 (4). Uvedená potravinářská přídatná látka byla nařízením Komise (EU) č. 1049/2012 ze dne 8. listopadu 2012, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání polyglycitolového sirupu v několika kategoriích potravin (5), následně povolena na základě zvláštních použití a bylo jí přiděleno označení E 964. Pro uvedenou potravinářskou přídatnou látku by tudíž měly být přijaty specifikace.

(3)

Je nezbytné zohlednit specifikace a analytické techniky pro přídatné látky, které navrhl smíšený výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky.

(4)

Nařízení (EU) č. 231/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/47

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/49

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Nilse Juhla ANDREASENA se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/50

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Christiana ZEYENA se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/51

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Sukhdeva SHARMY se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

9.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/52