1.

„Použitelnou délkou přerušeného vzletu (ASDA)“ se rozumí použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku dojezdové dráhy, pokud takovou dojezdovou dráhu vyhlásil za použitelnou stát, v němž se nachází letiště, a pokud má nosnost odpovídající hmotnosti letounu za převládajících provozních podmínek.

2.

„Přijatelnými způsoby průkazu (AMC)“ se rozumějí agenturou přijaté nezávazné standardy, které ukazují, jakým způsobem má být prokazován soulad s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly.

3.

„Kontrolním seznamem pro přejímku“ se rozumí doklad napomáhající při provádění kontroly vnějšího vzhledu balení nebezpečného zboží a s ním souvisejících dokladů pro určení, zda byly splněny všechny příslušné požadavky.

4.

„Přiměřeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém může být letadlo provozováno při respektování použitelných výkonnostních požadavků a vlastností dráhy.

5.

Pro účely klasifikace cestujících se rozumí:

6.

„Letounem“ se rozumí motorové letadlo s pevnými křídly, těžší než vzduch, které je podporováno v letu dynamickými reakcemi vzduchu působícími na jeho křídla.

7.

„Letem s využitím systémů snímání nočního vidění (NVIS)“ se rozumí v případě provozu s využitím systémů snímání nočního vidění (NVIS) ta část letu, která je provedena v noci podle pravidel letu za viditelnosti (VFR), kdy členové posádky používají prostředky pro noční vidění (NVG).

8.

„Letadlem“ se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí je v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.

9.

„Alternativními způsoby průkazu“ se rozumějí ty způsoby, které nabízejí alternativní možnost ke stávajícím přijatelným způsobům průkazu nebo nové způsoby prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly, pro něž agentura dosud nepřijala související přijatelné způsoby průkazu.

10.

„Ochranou proti námraze“ se v případě pozemních postupů rozumí postup, který poskytuje ochranu proti tvorbě námrazy nebo ledu a hromadění sněhu na ošetřených plochách letadla po omezenou dobu (doba působení).

11.

„Palubním průvodčím“ se rozumí přiměřeně kvalifikovaný člen posádky, který není členem letové ani technické posádky a který je provozovatelem pověřen plněním povinností v zájmu bezpečnosti cestujících a letu za provozu.

12.

„Provozem I. kategorie (CAT I)“ se rozumí přesné přístrojové přiblížení a přistání pomocí systému přesných přibližovacích majáků (ILS), mikrovlnného přistávacího systému (MLS), přistávacího systému GPS (GLS) (globálního družicového navigačního systému/systému s pozemním rozšířením (GNSS/GBAS)), přesného přibližovacího radaru (PAR) nebo GNSS s použitím satelitního polohovacího systému (SBAS) s výškou rozhodnutí (DH) nejméně 200 ft a dráhovou dohledností (RVR) nejméně 550 m pro letouny a 500 m pro vrtulníky.

13.

„Provozem II. kategorie (CAT II)“ se rozumí přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS:

14.

„Provozem IIIA. kategorie (CAT IIIA)“ se rozumí přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS:

15.

„Provozem IIIB. kategorie (CAT IIIB)“ se rozumí přesné přístrojové přiblížení a přistání pomocí ILS nebo MLS:

16.

„Kategorií A v případě vrtulníků“ se rozumí vícemotorový vrtulník konstruovaný s charakteristikami oddělení motorů a systémů, které jsou přesně vymezeny v příslušném předpisu letové způsobilosti, a schopný provozu za použití údajů o vzletu a přistání založených na koncepci poruchy kritického motoru, což zajišťuje přiměřený stanovený prostor na povrchu a přiměřenou výkonnost pro bezpečné pokračování letu nebo bezpečné přerušení vzletu v případě poruchy motoru.

17.

„Kategorií B v případě vrtulníků“ se rozumí jednomotorový nebo vícemotorový vrtulník, který nevyhovuje všem standardům kategorie A. Vrtulníky kategorie B nemají zajištěnu schopnost pokračovat bezpečně v letu v případě poruchy motoru a předpokládá se neplánované přistání.

18.

„Certifikačními specifikacemi (CS)“ se rozumějí technické standardy přijaté agenturou, které uvádějí způsoby průkazu souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly a které může organizace použít pro účely certifikace.

19.

„Přiblížením okruhem“ se rozumí fáze letu za viditelnosti pro přiblížení podle přístrojů pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze/FATO, která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení.

20.

„Předpolím“ se rozumí pravoúhlá plocha na zemi nebo na vodě, vymezená pod dohledem příslušného úřadu a vybraná nebo upravená jako použitelná plocha, nad níž může letoun provést část svého počátečního stoupání do předepsané výšky.

21.

„Základnou oblačnosti“ se rozumí výška základny nejnižší pozorované nebo předvídané části oblačnosti v okrsku letiště nebo provozního místa nebo ve specifikované oblasti provozu, která se normálně udává nad výškou letiště nad mořem nebo v případě provozu v pobřežních vodách nad střední hladinou moře.

22.

„Společným označováním linek“ se rozumí dohoda, podle které může provozovatel uvést kód své letecké společnosti u letu jiného provozovatele a prodávat a vystavovat letenky pro tento let.

23.

„Hustě osídleným prostorem“ se rozumí prostor, který je ve velkoměstě, městě nebo osadě používán převážně k bydlení, obchodním činnostem nebo rekreaci.

24.

„Znečištěnou dráhou“ se rozumí dráha, jejíž povrch v mezích požadované používané délky a šířky je z více než 25 % pokryt:

25.

„Palivem pro nepředvídané okolnosti“ se rozumí palivo požadované ke kompenzaci nepředvídaných vlivů, které by mohly ovlivnit spotřebu paliva pro let na letiště určení.

26.

„Konečným přiblížením stálým klesáním (CDFA)“ se rozumí technika odpovídající postupům stabilizovaného přiblížení pro let v úseku konečného přiblížení postupem nepřesného přístrojového přiblížení stálým klesáním bez podrovnání z nadmořské výšky/výšky v nadmořské výšce fixu konečného přiblížení nebo nad ní až do bodu přibližně 15 m (50 ft) nad prahem přistávací dráhy nebo do bodu, v němž má být započat manévr podrovnání pro daný typ letadla.

27.

„Převedenou meteorologickou dohledností (CMV)“ se rozumí hodnota odpovídající dráhové dohlednosti (RVR), která je odvozena z nahlášené meteorologické dohlednosti.

28.

„Členem posádky“ se rozumí osoba, která je provozovatelem pověřena plněním úkolů na palubě letadla.

29.

„Kritickou fází letu“ se v případě letounů rozumí rozjezd, dráha letu při vzletu, konečné přiblížení, nezdařené přiblížení, přistání, včetně dojezdu a všechny ostatní fáze letu podle rozhodnutí velícího pilota nebo velitele letadla.

30.

„Kritickou fází letu“ se v případě vrtulníků rozumí pojíždění, visení, vzlet, konečné přiblížení, nezdařené přiblížení, přistání a všechny ostatní fáze letu podle rozhodnutí velícího pilota nebo velitele letadla.

31.

„Vlhkou dráhou“ se rozumí dráha, jejíž povrch není suchý, ale vlhkost se na něm neleskne.

32.

„Nebezpečným zbožím (DG)“ se rozumějí předměty nebo látky, které mohou ohrožovat zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí a které jsou uvedeny v seznamu nebezpečného zboží v Technických instrukcích nebo které jsou takto podle těchto instrukcí klasifikovány.

33.

„Nehodou s nebezpečným zbožím“ se rozumí událost spojená s leteckou dopravou a vztahující se k letecké dopravě nebezpečného zboží, která má za následek smrtelné nebo těžké zranění osoby nebo velké škody na majetku.

34.

„Incidentem s nebezpečným zbožím“ se rozumí:

35.

„Odmrazováním“ se v případě pozemních postupů rozumí postup, při kterém jsou z letadla odstraněny námraza, led, sníh nebo rozbředlý sníh tak, aby bylo zajištěno, že jeho plochy nejsou znečištěné.

36.

„Definovaným bodem po vzletu (DPATO)“ se rozumí bod ve fázi vzletu a počátečního stoupání, před kterým není zabezpečena schopnost vrtulníku pokračovat bezpečně v letu při vysazení kritického motoru a může být nezbytné provést vynucené přistání.

37.

„Definovaným bodem před přistáním (DPBL)“ se rozumí bod ve fázi přiblížení a přistání, za kterým není zabezpečena schopnost vrtulníku pokračovat bezpečně v letu s nepracujícím kritickým motorem a může být nezbytné provést vynucené přistání.

38.

„Vzdáleností DR (zákresovou vzdáleností)“ se rozumí vodorovná vzdálenost, kterou vrtulník ulétl od konce použitelné délky vzletu.

39.

„Dohodou o nájmu/pronájmu bez posádky“ se rozumí dohoda mezi podniky, podle níž je letadlo provozováno na základě osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nájemce.

40.

„Provozní hmotností bez paliva“ se rozumí celková hmotnost letadla připraveného k danému druhu provozu vyjma použitelné zásoby paliva a provozního nákladu.

41.

„Suchou dráhou“ se rozumí dráha, která není mokrá ani znečištěná, přičemž jde o takovou zpevněnou dráhu, která byla zvláště opatřena drážkami nebo porézním povrchem a udržována tak, aby si zachovala brzdné účinky „efektivně suché dráhy“ i při výskytu vlhkosti.

42.

„Vyvýšenou plochou konečného přiblížení a vzletu (vyvýšenou FATO)“ se rozumí plocha konečného přiblížení a vzletu, která je nejméně 3 m nad okolním povrchem.

43.

„Náhradním letištěm na trati (ERA)“ se rozumí přiměřené letiště na trati, které může být vyžadováno ve fázi plánování.

44.

„Systémem pro zlepšení viditelnosti (EVS)“ se rozumí elektronický prostředek zobrazování vnější scény v reálném čase prostřednictvím obrazových snímačů.

45.

„Plochou konečného přiblížení a vzletu (FATO)“ se rozumí vymezená plocha, nad níž se dokončuje konečná fáze přibližovacího manévru vrtulníku do visení nebo přistání a z níž se zahajuje manévr vzletu. V případě použití pro provoz vrtulníků 1. třídy výkonnosti tato plocha zahrnuje prostor přerušeného vzletu.

46.

„Sledováním letových údajů (FDM)“ se rozumí aktivnější a beztrestné využití digitálních letových údajů z běžného provozu pro zlepšení bezpečnosti letectví.

47.

„Zařízením pro výcvik pomocí letové simulace (FSTD)“ se rozumí výcvikové zařízení, kterým je:

48.

„Palivovým náhradním letištěm na trati“ se rozumí letiště ERA vybrané za účelem snižování paliva pro nepředvídatelné okolnosti.

49.

„Systémem pro přistání GBAS (GLS)“ se rozumí systém pro přiblížení a přistání, který využívá rozšířené informace globálního družicového navigačního systému s pozemním rozšířením (GNSS/GBAS) k poskytování vedení letadlu na základě jeho příčné a vertikální polohy GNSS. Pro jeho rovinu konečného přiblížení využívá jako referenci geometrickou nadmořskou výšku.

50.

„Pozemním personálem záchranné služby“ se rozumí pozemní personál záchranné služby (např. policisté, hasiči atd.) zapojený do vrtulníkové letecké záchranné služby (HEMS), jehož úkoly mají jakýkoli vztah k provozu vrtulníku.

51.

„Zákazem letu“ se rozumí formální zákaz, kterým je letadlu zakázán vzlet, a přijetí takových opatření, která jsou nezbytná pro jeho zadržení.

52.

„Průhledovým zobrazovačem (HUD)“ se rozumí zobrazovací systém, který poskytuje letové informace do přímého vnějšího zorného pole pilota a který významně neomezuje vnější výhled.

53.

„Systémem přistání s vedením pomocí průhledového zobrazovače (HUDLS)“ se rozumí celkový palubní systém, který pilotovi poskytuje vedení pomocí průhledového zobrazovače během přiblížení a přistání nebo postupu nezdařeného přiblížení. Zahrnuje všechny senzory, počítače, napájecí zdroje, signalizace a ovládací prvky.

54.

„Vrtulníkem“ se rozumí letadlo těžší než vzduch schopné letu převážně působením aerodynamických sil vznikajících na jednom nebo více poháněných rotorech, jejichž osy jsou v podstatě svislé.

55.

„Členem posádky pro provoz s vrtulníkovým jeřábem (HHO)“ se rozumí člen technické posádky pověřený povinnostmi vztahujícími se k obsluze jeřábu.

56.

„Helidekem“ se rozumí plocha konečného přiblížení a vzletu (FATO) umístěná na plovoucí nebo pevné konstrukci na moři.

57.

„Členem posádky HEMS“ se rozumí člen technické posádky učený pro let HEMS k poskytování zdravotní pomoci osobám na palubě vrtulníku a pomáhající pilotovi během úkolu.

58.

„Letem HEMS“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HEMS, jehož účelem je usnadnit zdravotnickou pomoc v nouzi, kdy je okamžitá a rychlá doprava nezbytná pro přepravu:

59.

„Provozní základnou HEMS“ se rozumí letiště, na němž mohou členové posádky HEMS a vrtulníky pro provoz HEMS držet pohotovost.

60.

„Provozním místem HEMS“ se rozumí místo vybrané velitelem letadla při provádění letu HEMS pro provoz s vrtulníkovým jeřábem, přistání a vzlet.

61.

„Letem HHO“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HHO, jehož účelem je usnadnit přepravu osob nebo nákladu prostřednictvím vrtulníkového jeřábu.

62.

„Letem HHO v pobřežních vodách“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HHO, jehož účelem je usnadnit přepravu osob nebo nákladu prostřednictvím vrtulníkového jeřábu z plavidla nebo objektu na moři nebo na něj či na samotné moře.

63.

„Cestujícím HHO“ se rozumí osoba, která je přepravována prostřednictvím vrtulníkového jeřábu.

64.

„Místem HHO“ se rozumí určená oblast, ve které vrtulník vykonává přepravu za pomoci jeřábu.

65.

„Dobou působení (HoT)“ se rozumí odhadovaná doba, po kterou protinámrazová kapalina zabrání vytvoření ledu nebo námrazy nebo hromadění sněhu na chráněných (ošetřených) plochách letounu.

66.

„Nehostinným prostředím“ se rozumí:

67.

„Bodem rozhodnutí o přistání (LDP)“ se rozumí bod používaný ke stanovení výkonů při přistání, z nějž ještě lze při zjištění vysazení motoru bezpečně pokračovat v přistávání nebo zahájit postup přerušeného přistání.

68.

„Použitelnou délkou přistání (LDA)“ se rozumí délka dráhy, která je státem, v němž se nachází letiště, vyhlášena za použitelnou a je vhodná pro dosednutí a dojezd přistávajícího letounu.

69.

„Pozemním letounem“ se rozumí letadlo s pevnými křídly, které je konstruováno pro vzlet a přistání na zemi a zahrnuje obojživelné letouny provozované jako pozemní letouny.

70.

„Místním provozem vrtulníků“ se rozumí obchodní letecká doprava vrtulníků s maximální schválenou vzletovou hmotností (MCTOM) přes 3 175 kg a maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC) devět nebo méně ve dne, která je navigována na tratích s referencí podle viditelných orientačních bodů a prováděna v dosahu místa a v určeném zeměpisném prostoru stanoveném v provozní příručce.

71.

„Postupy za podmínek nízké dohlednosti (LVP)“ se rozumějí postupy používané na letišti k zajištění bezpečného provozu při přiblížení za provozních podmínek horších než standardní I. kategorie, jiných než standardní II. kategorie, II. a III. kategorie a při vzletech za podmínek nízké dohlednosti.

72.

„Vzletem za podmínek nízké dohlednosti (LVTO)“ se rozumí vzlet s dráhovou dohledností (RVR) nižší než 400 m, ale nejméně 75 m.

73.

„Provozem nižším než standardní I. kategorie (LTS CAT I)“ se rozumí přiblížení podle přístrojů využívající výšky rozhodnutí (DH) I. kategorie s dráhovou dohledností (RVR) nižší, než by obvykle byla spojena s DH, ale ne nižší než 400 m.

74.

„Maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC)“ se rozumí maximální kapacita sedadel pro cestující jednotlivého letadla kromě sedadel posádky určená pro provozní účely a uvedená v provozní příručce. V porovnání se základním stavem maximální konfigurace sedadel pro cestující stanoveným v rámci procesu osvědčování prováděného pro získání typového osvědčení (TC), doplňkového typového osvědčení (STC) nebo pro provedení změny TC nebo STC konkrétního letadla může MOPSC představovat stejný nebo menší počet sedadel v závislosti na provozních omezeních.

75.

„Zdravotnickým doprovodem“ se rozumí zdravotník přepravovaný vrtulníkem za letu HEMS. Tato kategorie zahrnuje lékaře, zdravotní sestry a výsadkářské lékaře, ale neomezuje se výhradně na ně.

76.

„Nocí“ se rozumí doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný podobný časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad určený členským státem.

77.

„Prostředky pro noční vidění (NVG)“ se rozumí na hlavě upevněné, binokulární, jas zesilující zařízení, které zlepšuje možnost udržet vizuální vnější reference na povrchu v noci.

78.

„Systémem snímaní nočního vidění (NVIS)“ se rozumí začlenění všech prvků požadovaných pro úspěšné a bezpečné použití prostředků NVG během provozu vrtulníku. Součástí systému musí být alespoň: prostředky NVG, osvětlení systému NVIS, součásti vrtulníku, výcvik a zachování letové způsobilosti.

79.

„Prostředím jiným než nehostinným“ se rozumí prostředí, ve kterém:

Za prostředí jiné než nehostinné musí být v každém případě považovány části hustě osídlené oblasti s přiměřenými plochami pro vynucené přistání.

80.

„Nepřesným přístrojovým přiblížením (NPA)“ se rozumí přiblížení podle přístrojů při minimální výšce pro klesání (MDH), nebo letí-li se technikou CDFA, při výšce rozhodnutí (DH) nejméně 250 ft a s dráhovou dohledností/převedenou meteorologickou dohledností (RVR/CMV) nejméně 750 m pro letouny a 600 m pro vrtulníky.

81.

„Členem posádky NVIS“ se rozumí člen technické posádky určené pro let NVIS.

82.

„Letem NVIS“ se rozumí let za meteorologických podmínek pro let za viditelnosti (VMC) v noci s letovou posádkou používající prostředky NVG ve vrtulníku, prováděný podle oprávnění NVIS.

83.

„Provozem v pobřežních vodách“ se rozumí provoz, jehož značná část letů je prováděna nad oblastmi moře z míst a na místa v pobřežních vodách.

84.

„Provozním místem“ se rozumí místo jiné než letiště vybrané provozovatelem nebo velícím pilotem nebo velitelem letadla pro přistání, vzlet nebo manipulaci s vnějším nákladem.

85.

„Provozem v 1. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy je v případě poruchy kritického motoru vrtulník schopen přistát v mezích použitelné délky přerušeného vzletu nebo bezpečně pokračovat v letu do vhodného prostoru přistání v závislosti na tom, kdy k poruše dojde.

86.

„Provozem ve 2. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy je v případě poruchy kritického motoru k dispozici výkonnost umožňující vrtulníku pokračovat bezpečně v letu, vyjma situace, kdy k poruše dojde v rané fázi manévru vzletu nebo v pozdní fázi přistávacího manévru a kdy si mohou takové případy vyžádat vynucené přistání.

87.

„Provozem ve 3. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy porucha motoru kdykoliv za letu u vícemotorových vrtulníků může vyžadovat a u jednomotorových vrtulníků vyžaduje vynucené přistání.

88.

„Provozním řízením“ se rozumí odpovědnost za zahájení, pokračování, ukončení nebo odklonění letu v zájmu bezpečnosti.

89.

„Provozem za provozních podmínek jiných než standardní II. kategorie (OTS CAT II)“ se rozumí přesné přístrojové přiblížení s přistáním pomocí ILS nebo MLS, kde nejsou dostupné některé nebo žádné prvky světelné soustavy přesného přístrojového přiblížení II. kategorie a kde je:

90.

„Letouny třídy výkonnosti A“ se rozumějí vícemotorové letouny poháněné turbovrtulovými motory s MOPSC větší než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg a dále všechny vícemotorové proudové letouny.

91.

„Letouny třídy výkonnosti B“ se rozumějí letouny poháněné vrtulovými motory s MOPSC nižší než 9 a s maximální vzletovou hmotností menší než 5 700 kg.

92.

„Letouny třídy výkonnosti C“ se rozumějí letouny poháněné pístovými motory s MOPSC větší než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg.

93.

„Velícím pilotem,“ se rozumí pilot určený k velení a pověřený provedením bezpečného letu. Pro účely provozu v obchodní letecké dopravě se „velící pilot“ označuje pojmem „velitel letadla“.

94.

„Hlavním místem obchodní činnosti“ se rozumí ústředí nebo sídlo organizace, ve kterém tato organizace vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení činností uvedených v tomto nařízení.

95.

„Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše“ se rozumí každoroční vyhrazení přiměřené části z celkového počtu prohlídek na odbavovací ploše prováděných příslušným úřadem nebo jeho jménem v souladu s částí ARO.

96.

„Místem veřejného zájmu (PIS)“ se rozumí místo používané výhradně pro provoz ve veřejném zájmu.

97.

„Prohlídkou na odbavovací ploše“ se rozumí prohlídka letadla, kontrola kvalifikací členů letové posádky a palubních průvodčích a kontrola letové dokumentace za účelem ověření souladu s platnými požadavky.

98.

„Lhůtou opravy“ se rozumí časové omezení provozu s nepracujícím vybavením.

99.

„Použitelnou délkou přerušeného vzletu (RTODAH)“ se rozumí délka plochy konečného přiblížení a vzletu, která je vyhlášena za použitelnou pro vrtulníky provozované v 1. třídě výkonnosti, aby mohly ukončit přerušený vzlet.

100.

„Požadovanou délkou přerušeného vzletu (RTODRH)“ se rozumí požadovaná vodorovná vzdálenost od zahájení vzletu do bodu, kde vrtulník zcela zastaví po poruše motoru a přerušení vzletu v bodě rozhodnutí o vzletu.

101.

„Dráhovou dohledností (RVR)“ se rozumí vzdálenost, na kterou může pilot letadla nacházejícího se na ose přistávací dráhy vidět denní dráhové značení nebo návěstidla ohraničující přistávací dráhu nebo vyznačující její osu.

102.

„Bezpečným vynuceným přistáním“ se rozumí nevyhnutelné přistání nebo nouzové přistání na vodu s přiměřenou pravděpodobností, že nedojde ke zranění osob na palubě ani na zemi.

103.

„Vodním letounem“ se rozumí letadlo s pevnými křídly, které je konstruováno pro vzlet a přistání na vodě. Do této kategorie patří i obojživelné letouny provozované jako vodní letouny.

104.

„Samostatnými dráhami“ se rozumí dráhy na tomtéž letišti, které představují samostatné přistávací plochy. Tyto dráhy se mohou překrývat nebo křižovat tak, aby zablokování jedné z drah nebránilo plánovanému druhu provozu na druhé dráze. Každá dráha má samostatný postup přiblížení založený na samostatném navigačním prostředku.

105.

„Zvláštním letem podle pravidel VFR“ se rozumí let podle pravidel VFR povolený řízením letového provozu v rámci řízeného okrsku v meteorologických podmínkách pod hranicí VMC.

106.

„Stabilizovaným přiblížením (SAp)“ se rozumí přiblížení vykonané kontrolovaným a vhodným způsobem s ohledem na konfiguraci, energii a kontrolu dráhy letu z předem stanoveného bodu nebo nadmořské výšky/výšky nad překážkou do bodu ve výšce 50 ft nad prahem dráhy nebo bodu, v němž je započat manévr podrovnání, je-li tento bod výše položený.

107.

„Náhradním letištěm pro vzlet“ se rozumí letiště, na kterém může letadlo přistát, je-li to nezbytné krátce po vzletu a není-li možné použít letiště vzletu.

108.

„Bodem rozhodnutí o vzletu (TDP)“ se rozumí bod použitý ke stanovení výkonů při vzletu, z nějž ještě lze při zjištění vysazení motoru vzlet přerušit nebo ve vzletu bezpečně pokračovat.

109.

„Použitelnou délkou vzletu (TODA)“ se v případě letounů rozumí použitelná délka rozjezdu zvětšená o použitelnou délku předpolí, je-li zřízeno.

110.

„Použitelnou délkou vzletu (TODAH)“ se v případě vrtulníků rozumí délka plochy konečného přiblížení a vzletu zvětšená o délku vrtulníkového předpolí, je-li zřízeno, která je vyhlášena a vhodná pro provedení vzletu vrtulníku.

111.

„Požadovanou délkou vzletu (TODRH)“ se v případě vrtulníků rozumí vodorovná vzdálenost požadovaná od zahájení vzletu do bodu, v němž je dosažena bezpečná rychlost vzletu (VTOSS), zvolená výška a kladný gradient stoupání, po poruše kritického motoru rozpoznané v TDP, pracují-li zbývající motory v mezích schválených provozních omezení.

112.

„Dráhou letu při vzletu“ se rozumí svislá i vodorovná dráha ze stanoveného bodu při vzletu do výšky 1 500 ft nad povrchem u letounů a do výšky 1 000 ft nad povrchem u vrtulníků s nepracujícím kritickým motorem.

113.

„Vzletovou hmotností“ se rozumí hmotnost zahrnující všechny věci a osoby na palubě v okamžiku zahájení vzletu u vrtulníků a rozjezdu u letounů.

114.

„Použitelnou délkou rozjezdu (TORA)“ se rozumí délka rozjezdové dráhy, která je státem, v němž se nachází letiště, vyhlášena za použitelnou a je vhodná pro rozjezd letounu při vzletu.

115.

„Členem technické posádky“ se rozumí jiný člen posádky v obchodní letecké dopravě HEMS, HHO nebo NVIS než člen letové posádky nebo palubní průvodčí. Je určený provozovatelem pro službu v letadle nebo na zemi za účelem asistence pilotovi během provozu HEMS, HHO nebo NVIS, kde pro jejich provoz může být požadováno specializované palubní vybavení.

116.

„Technickými instrukcemi (TI)“ se rozumí poslední platné vydání Technických instrukcí pro bezpečnou leteckou dopravu nebezpečného zboží, včetně doplňků a dodatků schválených a vydaných Mezinárodní organizací pro civilní letectví.

117.

„Provozním nákladem“ se rozumí celková hmotnost cestujících, zavazadel, nákladu a specializovaného vybavení na palubě, včetně jakékoli zátěže.

118.

„Letem bez využití NVIS“ se v případě provozu NVIS rozumí ta část letu podle pravidel VFR provedená v noci, kdy člen posádky nepoužívá prostředky NVG.

119.

„Podnikem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, zisková či nezisková, nebo úřední subjekt s vlastní právní subjektivitou či bez ní.

120.

„V1“ se rozumí maximální rychlost při vzletu, při níž musí pilot provést první zásah, aby zastavil letoun v mezích délky přerušeného vzletu. V1 se rovněž rozumí minimální rychlost při vzletu po selhání kritického motoru při VEF, při níž může pilot pokračovat ve vzletu a dosáhnout požadované výšky nad vzletovou plochou v mezích délky přerušeného vzletu.

121.

„VEF“ se rozumí rychlost, při které se předpokládá selhání kritického motoru během vzletu.

122.

„Vizuálním přiblížením“ se rozumí přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální orientací podle terénu.

123.

„Dohodou o nájmu/pronájmu s posádkou“ se rozumí dohoda mezi leteckými dopravci, podle níž je letadlo provozováno na základě osvědčení leteckého provozovatele (AOC) pronajímatele.

124.

„Mokrou dráhou“ se rozumí dráha, jejíž povrch je pokryt vodou nebo jejím ekvivalentem méně, než je uvedeno v definici „znečištěné dráhy“, nebo je-li na jejím povrchu dostatek vlhkosti, aby se zrcadlil, ale bez významnějších ploch stojící vody.

a)

Agentura stanoví přijatelné způsoby průkazu (AMC), které lze využívat k prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly. Je-li souladu s AMC dosaženo, jsou tím splněny i odpovídající požadavky prováděcích pravidel.

b)

K prokazování shody s prováděcími pravidly lze používat i alternativní způsoby průkazu.

c)

Příslušný úřad zavede systém, jehož prostřednictvím je možné soustavně hodnotit, zda všechny alternativní způsoby průkazu používané tímto úřadem nebo organizacemi či osobami, nad nimiž tento úřad vykonává dozor, umožňují prokazovat soulad s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly.

d)

Hodnocení všech alternativních způsobů průkazu, které organizace navrhla v souladu s čl. ORO.GEN.120 písm. b), provádí příslušný úřad formou analýzy předložené dokumentace, a pokud to považuje za nutné, na základě kontroly v příslušné organizaci.

Shledá-li příslušný úřad, že navržené alternativní způsoby průkazu jsou v souladu s prováděcími pravidly, neprodleně:

e)

Používá-li alternativní způsoby průkazu za účelem prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly samotný příslušný úřad:

Příslušný úřad agentuře předloží úplný popis alternativních způsobů průkazu, včetně veškerých revizí postupů, které mohou být důležité, a zároveň i posudek prokazující dodržování prováděcích pravidel.

a)

Pokud nastanou závažné problémy při uplatňování nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, příslušný úřad o tom agenturu neprodleně vyrozumí.

b)

Příslušný úřad agentuře poskytne informace významné z hlediska bezpečnosti, které získal z obdržených hlášení událostí.

a)

Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES (1), zavede příslušný úřad systém umožňující řádným způsobem shromažďovat, analyzovat a šířit informace týkající se bezpečnosti.

b)

Agentura zavede systém, jehož prostřednictvím je možné řádně analyzovat veškeré příslušné informace týkající se bezpečnosti, které obdrží, a neprodleně členským státům a Komisi poskytne veškeré informace, včetně doporučení a nápravných opatření, která je nutno přijmout a která jsou nezbytná k tomu, aby členské státy a Komise mohly včas reagovat na problém související s bezpečností týkající se výrobků, letadlových částí, zařízení, osob nebo organizací, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcí pravidla.

c)

Poté, co příslušný úřad obdrží informace uvedené v písmenu a) a b), přijme odpovídající opatření pro řešení daného problému souvisejícího s bezpečností.

d)

O opatřeních přijatých podle písmena c) neprodleně informuje všechny osoby a organizace, které se podle nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel musí těmito opatřeními řídit. Příslušný úřad tato opatření oznámí rovněž agentuře a v případě, že se na jejich realizaci musí podílet více členských států, oznámí je i ostatním dotčeným členským státům.

a)

Příslušný úřad zavede a spravuje systém řízení, který zahrnuje alespoň tyto prvky:

b)

Příslušný úřad určí pro každou oblast činnosti, včetně systému řízení, jednu nebo více osob, které ponesou hlavní odpovědnost za řízení příslušného úkolu či úkolů.

c)

Příslušný úřad zavede postupy umožňující vzájemnou výměnu veškerých nezbytných informací a pomoci s jinými dotčenými příslušnými úřady, týkající se i veškerých nálezů a následných opatření přijatých v rámci vykonávání dozoru nad osobami a organizacemi, které sice působí na území daného členského státu, ale osvědčení získaly u příslušného úřadu jiného členského státu nebo agentury.

d)

Kopie postupů týkajících se systému řízení a jejich změn je dána k dispozici agentuře za účelem standardizace.

a)

Úkoly související se získáním prvního osvědčení nebo s vykonáváním průběžného dozoru nad osobami či organizacemi, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcí pravidla, zadávají členské státy pouze oprávněným subjektům. Při zadávání úkolů zajistí příslušný úřad, aby měl:

b)

Příslušný úřad zajistí, aby proces vnitřního auditu a proces řízení bezpečnostního rizika požadovaný podle čl. ARO.GEN 200 písm. a) bodu 4 zahrnovaly veškeré úkoly v oblasti osvědčování či průběžného dozoru prováděné jeho jménem.

a)

Příslušný úřad má zavedený systém umožňující zjišťování změn, které ovlivňují jeho schopnost provádět své úkoly a plnit své povinnosti stanovené v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech. Tento systém umožňuje příslušnému úřadu přijímat náležitá opatření k zajištění toho, aby jeho systém řízení byl trvale vyhovující a efektivní.

b)

Příslušný úřad aktualizuje svůj systém řízení tak, aby byl včas přizpůsobován veškerým změnám nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, a tím bylo zajištěno jejich efektivní uplatňování.

c)

Příslušný úřad oznámí agentuře změny, které ovlivňují jeho schopnost provádět své úkoly a plnit své povinnosti stanovené v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech.

a)

Příslušný úřad zavede systém vedení záznamů s patřičnými možnostmi ukládání, zpřístupnění a spolehlivého zpětného sledování:

b)

Příslušný úřad uchovává seznam všech osvědčení organizací, které vydal.

c)

Všechny záznamy jsou uchovávány nejméně po dobu stanovenou v tomto nařízení. Není-li tato doba uvedena, uchovávají se záznamy nejméně po dobu pěti let v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany údajů.

a)

Příslušný úřad ověřuje:

b)

V rámci tohoto ověřování:

c)

V rozsahu dozoru definovaného v písmenech a) a b) jsou zohledněny výsledky předchozí dozorové činnosti a priority související s bezpečností.

d)

Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a jejich povinnosti, které stanoví hlava ARO.RAMP, rozsah dozoru nad činnostmi, které na území daného členského státu vykonávají osoby nebo organizace usazené či sídlící v jiném členském státě, se určí na základě priorit souvisejících s bezpečností a předchozí dozorové činnosti.

e)

Týká-li se činnost určité osoby nebo organizace více než jednoho členského státu nebo agentury, může příslušný úřad, který podle písmene a) odpovídá za dozor, svěřit úkoly spojené s dozorem příslušnému úřadu či úřadům členského státu či států, ve kterých je tato činnost provozována, nebo agentuře. Veškeré osoby nebo organizace, na něž se tato dohoda vztahuje, jsou informovány o její existenci a o její oblasti působnosti.

f)

Příslušný úřad shromažďuje a zpracovává veškeré informace, které považuje za prospěšné pro účely dozoru, včetně prohlídek na odbavovací ploše a neohlášených kontrol.

a)

Příslušný úřad vypracuje a provádí program dozoru zahrnující dozorové činnosti požadované v článku ARO.GEN.300 a v hlavě ARO.RAMP.

b)

V případě organizací, kterým příslušný úřad udělil osvědčení, je program dozoru vytvořen tak, aby zohledňoval specifickou povahu dotčené organizace, celý rozsah jejích činností a výsledky předchozích činností v rámci osvědčování nebo dozoru podle hlav ARO.GEN a ARO.RAMP, a vychází z posouzení souvisejících rizik. V rámci každého plánovaného cyklu dozoru program zahrnuje:

c)

V případě organizací, kterým příslušný úřad vydal osvědčení, nesmí být plánovaný cyklus dozoru delší než 24 měsíců.

Je-li prokázáno, že bezpečnostní výkonnost organizace se snížila, může se plánovaný cyklus dozoru zkrátit.

Plánovaný cyklus dozoru se může prodloužit nejvýše na dobu 36 měsíců, pokud příslušný úřad dojde k závěru, že během předchozích 24 měsíců:

Pokud organizace splňuje výše uvedené podmínky a má navíc zavedený a příslušným úřadem schválený účinný systém průběžných hlášení příslušnému úřadu o bezpečnostní výkonnosti a souladu s právními předpisy, lze plánovaný cyklus dozoru dále prodloužit nejvýše na dobu 48 měsíců.

d)

V případě osob, které jsou držiteli průkazu způsobilosti, osvědčení nebo kvalifikace, které jim vydal příslušný úřad, zahrnuje program dozoru kontroly, popřípadě i kontroly neohlášené.

e)

Program dozoru zahrnuje vedení záznamů o datech, na něž jsou naplánovány audity, kontroly a schůzky, a o datech, kdy tyto audity, kontroly a schůzky proběhly.

a)

Po obdržení žádosti organizace o vydání prvního osvědčení příslušný úřad ověří, zda tato organizace splňuje příslušné požadavky. Při tomto ověřování lze zohlednit prohlášení podle čl. ORO.AOC.100 písm. b).

b)

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že organizace příslušné požadavky splňuje, vydá osvědčení v souladu s dodatky I až II. Osvědčení se vydávají na neomezenou dobu. Práva a rozsah činností, k jejichž vykonávání je tato organizace oprávněna, jsou upřesněna v podmínkách oprávnění, které jsou připojeny k osvědčení.

c)

S cílem umožnit organizaci provádět změny bez předchozího schválení příslušným úřadem v souladu s článkem ORO.GEN.130 schválí příslušný úřad postup navržený organizací, ve kterém je rozsah těchto změn vymezen a popsán způsob jejich řízení a oznamování.

a)

Po obdržení žádosti organizace o provedení změny, která vyžaduje předchozí schválení, ověří příslušný úřad před vydáním oprávnění, zda tato organizace splňuje příslušné požadavky.

Pokud příslušný úřad nevydá rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení této organizace, stanoví podmínky, za jakých tato organizace může po dobu provádění změny provozovat svou činnost.

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že tato organizace splňuje příslušné požadavky, změnu schválí.

b)

Pokud organizace provádí změny vyžadující předchozí schválení příslušného úřadu a toto schválení příslušného úřadu podle písmena a) nezíská, příslušný úřad pozastaví, omezí či zruší platnost osvědčení této organizace, aniž je dotčena možnost použití dalších donucovacích opatření.

c)

V případě změn, které předchozí schválení nevyžadují, posoudí příslušný úřad informace předložené v rámci oznámení, které mu dotčená organizace zaslala v souladu s článkem ORO.GEN.130, a ověří, zda tato organizace splňuje příslušné požadavky. Pokud některý z těchto požadavků není splněn, příslušný úřad:

a)

Příslušný úřad vykonávající dozor v souladu s čl. ARA.GEN.300 písm. a) má k dispozici systém pro analýzu nálezů z hlediska jejich bezpečnostního významu.

b)

K vydání nálezu úrovně 1 přistoupí příslušný úřad poté, co zjistí významný případ nedodržení příslušných požadavků nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, postupů a příruček organizace nebo podmínek oprávnění či osvědčení, jež snižuje bezpečnost nebo závažným způsobem ohrožuje bezpečnost letu.

Nález úrovně 1 zahrnuje případy, kdy:

c)

K vydání nálezu úrovně 2 přistoupí příslušný úřad poté, co zjistí případ nedodržení příslušných požadavků nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, postupů a příruček organizace nebo podmínek oprávnění nebo osvědčení, jež by mohlo snížit bezpečnost nebo ohrozit bezpečnost letu.

d)

Dojde-li ke zjištění nálezu při výkonu dozoru nebo jiným způsobem, příslušný úřad tento nález písemně sdělí organizaci a uloží jí provedení nápravných opatření, která povedou k odstranění zjištěných nesrovnalostí, aniž jsou dotčena další opatření požadovaná v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech. V případě potřeby informuje příslušný úřad stát, v němž je dotčené letadlo zapsáno do rejstříku.

e)

Pokud úřad některého členského státu postupující podle čl. ARO.GEN.300 písm. d) zjistí jakýkoliv případ nedodržení příslušných požadavků nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel ze strany organizace, jíž vydal osvědčení příslušný úřad jiného členského státu nebo agentura, informuje o tom tento příslušný úřad a uvede, o jakou úroveň nálezu se jedná, aniž jsou tím dotčena další donucovací opatření.

a)

Pokud příslušný úřad odpovědný za dozor podle čl. ARO.GEN.300 písm. a) objeví při výkonu dozoru nebo jiným způsobem důkaz o tom, že osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti, osvědčení, kvalifikace nebo atestace vydané v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly nesplňuje příslušné požadavky, jedná v souladu s čl. ARA.GEN.355 písm. a) až d) přílohy VI (část ARA) nařízení Komise (EU) č. 290/2012 (2).

b)

Pokud se při výkonu dozoru nebo jiným způsobem prokáže, že osoba, na kterou se vztahují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech a která není držitelem průkazu způsobilosti, osvědčení, kvalifikace ani atestace vydané v souladu s uvedeným nařízením a jeho prováděcími pravidly, nesplňuje příslušné požadavky, přijme příslušný úřad, který tento nesoulad zjistil, veškerá donucovací opatření nezbytná k tomu, aby trvání uvedeného nesouladu zabránil.

a)

Příslušný úřad vydá osvědčení leteckého provozovatele (AOC), jestliže dojde k závěru, že provozovatel prokázal soulad s náležitostmi požadovanými v článku ORO.AOC.100.

b)

Osvědčení musí obsahovat související provozní specifikace.

1)

dojít po ověření provedeném provozovatelem podle článku ORO.AOC.115 k závěru, že provozovatel ze třetí země vyhovuje standardům ICAO;

2)

v případě potřeby navázat kontakt s příslušným úřadem státu provozovatele ze třetí země.

a)

Příslušný úřad schválí dohodu o nájmu/pronájmu, jestliže dojde k závěru, že provozovatel, který získal osvědčení v souladu s přílohou III (část ORO), splňuje:

b)

Schválení dohody o nájmu letadla s posádkou je pozastaveno nebo zrušeno pokaždé, kdy:

c)

Schválení dohody o nájmu letadla bez posádky je pozastaveno nebo zrušeno pokaždé, kdy je pozastaveno nebo zrušeno osvědčení letové způsobilosti letadla.

d)

Jestliže je příslušný úřad požádán o předchozí schválení dohody o pronájmu letadla bez posádky v souladu s čl. ORO.AOC.110 písm. d), zajistí:

a)

Pokud příslušný úřad obdrží žádost o vydání zvláštního oprávnění nebo o jeho změny, posoudí žádost v souladu s příslušnými požadavky přílohy V (část SPA) a v případě potřeby provede odpovídající kontrolu provozovatele.

b)

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že provozovatel splnění příslušných požadavků prokázal, oprávnění vydá nebo změní. Oprávnění se uvede v provozních specifikacích, jak je stanoveno v dodatku II.

a)

Pokud příslušný úřad obdrží od provozovatele žádost o první schválení seznamu minimálního vybavení (MEL) nebo o jeho změnu, posoudí před vydáním oprávnění každou dotčenou položku s cílem ověřit její soulad s příslušnými požadavky.

b)

Příslušný úřad schválí postup provozovatele pro prodloužení lhůty oprav B, C a D, pokud provozovatel prokáže a příslušný úřad ověří splnění podmínek stanovených v čl. ORO.MLR.105 písm. f).

c)

Příslušný úřad případ od případu schválí provoz letadla mimo omezení MEL, ale v rámci omezení základního seznamu minimálního vybavení (MMEL), pokud provozovatel prokáže a příslušný úřad ověří splnění podmínek stanovených v článku ORO.MLR.105.

a)

Členský stát stanoví oblasti, kde může být provoz vrtulníku prováděn bez zajištění možnosti bezpečného vynuceného přistání podle článku CAT.POL.H.420.

b)

Před vydáním oprávnění podle článku CAT.POL.H.420 zváží příslušný úřad důvody provozovatele, jež brání v použití příslušných kritérií výkonnosti.

a)

Letadlo i posádka se kontrolují z hlediska plnění příslušných požadavků.

b)

Kromě provádění prohlídek na odbavovací ploše na základě programu dozoru v souladu s článkem ARO.GEN.305 může příslušný úřad provádět prohlídky na odbavovací ploše u letadel, u nichž vznikne podezření, že nejsou v souladu s příslušnými požadavky.

c)

V rámci vývoje programu dozoru vytvořeného v souladu s článkem ARO.GEN.305 vypracuje příslušný úřad roční program prohlídek letadel na odbavovací ploše. Tento program:

d)

Považuje-li to agentura za nutné, provede ve spolupráci s členskými státy, na jejichž území prohlídka probíhá, prohlídku na odbavovací ploše u letadla s cílem ověřit soulad s příslušnými požadavky za účelem:

a)

Pro účely stanovení priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše agentura poskytne příslušným úřadům seznam provozovatelů nebo letadel, u nichž bylo zjištěno možné riziko.

b)

Tento seznam zahrnuje:

c)

Tento seznam se vypracuje v souladu s postupy stanovenými agenturou, po kompletní aktualizaci na základě seznamu provozovatelů Společenství, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005, a to alespoň jednou za čtyři měsíce.

a)

Příslušný úřad a agentura mají k dispozici kvalifikované inspektory pro prohlídky na odbavovací ploše.

b)

Inspektoři pro prohlídky na odbavovací ploše:

c)

Výcvik uvedený v písm. b) bodě 2 podbodě i) provádí příslušný úřad nebo organizace pro výcvik schválená podle čl. ARO.RAMP.120 písm. a).

d)

Agentura vypracuje a udržuje osnovy výcviku a podporuje pořádání výcvikových kurzů a seminářů pro inspektory s cílem zlepšit porozumění této hlavě a její jednotné uplatňování.

e)

Agentura podporuje a koordinuje výměnné programy inspektorů, jejichž cílem je umožnit inspektorům získat praktické zkušenosti a přispět k harmonizaci postupů.

a)

Příslušný úřad schválí organizaci pro výcvik, která má hlavní místo obchodní činnosti na území příslušného členského státu, dojde-li k závěru, že tato organizace:

b)

Pokud o to příslušný úřad požádá, provede agentura ověření souladu a průběžného souladu s požadavky uvedenými v písmenu a).

c)

Organizace pro výcvik je schválena pro poskytování jednoho nebo více z těchto druhů výcviku:

a)

Prohlídky na odbavovací ploše se provádějí standardizovaným způsobem za použití formuláře stanoveného buď v dodatku III, nebo v dodatku IV.

b)

Při provádění prohlídky na odbavovací ploše vyvine inspektor či inspektoři veškeré možné úsilí, aby zabránili nepřiměřenému zpoždění kontrolovaného letadla.

c)

Po dokončení prohlídky na odbavovací ploše je velící pilot nebo v jeho nepřítomnosti jiný člen letové posádky nebo zástupce provozovatele informován o výsledku prohlídky na odbavovací ploše prostřednictvím formuláře stanoveného v dodatku III.

1)

nález kategorie 3 představuje zjištěný významný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má velký dopad na bezpečnost;

2)

nález kategorie 2 představuje zjištěný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má významný dopad na bezpečnost;

3)

nález kategorie 1 představuje zjištěný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má malý dopad na bezpečnost.

a)

V případě nálezů kategorie 2 nebo 3 příslušný úřad, popřípadě agentura:

b)

V případě nálezu kategorie 3 přijme příslušný úřad kromě ustanovení písmene a) tato okamžitá opatření:

c)

Jestliže agentura oznámí nález kategorie 3, požádá příslušný úřad v místě, kde letadlo přistálo, aby přijal příslušná opatření v souladu s písmenem b).

a)

Existují-li v případě nálezu kategorie 3 náznaky úmyslu s letadlem vzlétnout, aniž by provozovatel nebo vlastník provedl příslušná nápravná opatření, nebo je-li možnost takového letu pravděpodobná, příslušný úřad:

b)

Jestliže letadlo, které má zakázaný let, používá provozovatel ze třetí země, příslušný úřad státu, kde byl let letadla zakázán, bezodkladně informuje příslušný úřad státu provozovatele a případně státu, v němž je letadlo zapsáno do rejstříku, a agenturu.

c)

Příslušný úřad v koordinaci se státem provozovatele a se státem zápisu do rejstříku předepíše nutné podmínky, za nichž může být povolen vzlet letadla.

d)

Jestliže má porušení podmínek vliv na platnost osvědčení letové způsobilosti letadla, zruší příslušný úřad zákaz letu pouze tehdy, pokud provozovatel předloží důkaz, že:

a)

Informace shromážděné v souladu s čl. ARO.RAMP.125 písm. a) se vloží do centralizované databáze uvedené v čl. ARO.RAMP.150 písm. b) bodě 2 do 21 kalendářních dní po provedení prohlídky.

b)

Příslušný úřad nebo agentura zanese do centralizované databáze veškeré informace potřebné pro uplatňování nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel a pro výkon úkolů, které agentuře předepisuje tato příloha, včetně příslušných informací uvedených v článku ARO.RAMP.110.

c)

Jestliže informace podle článku ARO.RAMP.110 ukazují na existenci potenciální bezpečnostní hrozby, jsou bezodkladně sděleny i jednotlivým příslušným úřadům a agentuře.

d)

Jestliže jsou informace o nedostatcích letadla předány některou osobou příslušnému úřadu, musí být informace uvedené v článku ARO.RAMP.110 a čl. ARO.RAMP.125 písm. a) zbaveny informací umožňujících identifikaci jejich zdroje.

a)

Agentura řídí a provozuje nástroje a postupy potřebné k uchovávání a výměně:

b)

Toto řízení zahrnuje tyto úkoly:

a)

stav rozvoje systému;

b)

stav prohlídek provedených během příslušného roku;

c)

analýzu výsledků prohlídek s uvedením kategorií nálezů;

d)

opatření provedená během roku;

e)

návrhy na další zlepšení systému prohlídek na odbavovací ploše a

f)

přílohy obsahující seznamy prohlídek roztříděných podle provozního stavu, typu letadla, provozovatele a počtu výskytů konkrétního problému.

a)

Členské státy používají informace, které obdržely podle článků ARO.RAMP.105 a ARO.RAMP.145, výhradně pro účely nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel a odpovídajícím způsobem je chrání.

b)

Agentura každoročně zveřejní souhrnnou informační zprávu, která je dostupná veřejnosti a která obsahuje rozbor informací získaných podle článku ARO.RAMP.145. Zpráva je jednoduchá a snadno srozumitelná a není z ní možné určit zdroj informací.

a)

Provozovatel je odpovědný za provoz letadla v souladu s přílohou IV nařízení (ES) č. 216/2008, příslušnými požadavky této přílohy a svým osvědčením.

b)

Každý let musí být prováděn v souladu s ustanoveními provozní příručky.

c)

Provozovatel vytvoří a spravuje systém výkonu provozního řízení veškerých letů provozovaných na základě podmínek svého osvědčení.

d)

Provozovatel zajistí, aby jeho letadla byla vybavena a jeho posádky byly kvalifikovány tak, jak je požadováno pro oblast a druh provozu.

e)

Provozovatel zajistí, aby veškerý personál, který je přidělen k pozemnímu a letovému provozu, nebo který se na něm přímo podílí, byl řádně vyškolen, prokázal schopnosti při plnění konkrétních povinností a aby si byl vědom své odpovědnosti a rozuměl vztahu svých povinností k provozu jako celku.

f)

Provozovatel zavede postupy a pokyny pro bezpečný provoz jednotlivých typů letadel, obsahující povinnosti pozemního personálu a členů posádek pro všechny druhy provozu na zemi i za letu. Tyto postupy nesmí od členů posádky vyžadovat, aby vykonávali v kritických fázích letu jiné činnosti než činnosti nezbytné pro bezpečný provoz letadla.

g)

Provozovatel zajistí, aby si veškerý jeho personál byl vědom své povinnosti dodržovat právní předpisy a postupy států, v nichž se provoz uskutečňuje, a které se vztahují k plnění jejich povinností.

h)

Provozovatel zavede pro jednotlivé typy letadel systém kontrolních seznamů, které mají členové posádky používat ve všech fázích letu za běžných, mimořádných a nouzových podmínek, aby bylo zajištěno dodržení provozních postupů uvedených v provozní příručce. Schéma a využití kontrolních seznamů dodržují zásady lidských činitelů a zohledňují nejnovější dokumentaci výrobce letadla.

i)

Provozovatel stanoví postupy plánování letu s cílem zajistit bezpečné provedení letu zohledňující výkonnost letadla, další provozní omezení a příslušné podmínky na trati, na letišti nebo v dotčených provozních místech. Tyto postupy jsou zahrnuty v provozní příručce.

j)

Provozovatel vytvoří a spravuje programy výcviku personálu v oblasti nebezpečného zboží, jež požadují Technické instrukce a jež podléhají přezkumu a schválení příslušného úřadu. Programy výcviku musí být přiměřené odpovědnosti personálu.

a)

Žádost o osvědčení provozovatele nebo změnu stávajícího osvědčení se podává formou a způsobem stanoveným příslušným úřadem a řídí se příslušnými požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel.

b)

Žadatelé o vydání prvního osvědčení předloží příslušnému úřadu dokumentaci prokazující, jakým způsobem budou splňovat požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidlech. V této dokumentaci je uveden postup popisující, jakým způsobem budou řízeny a příslušnému úřadu oznamovány změny, které nevyžadují předchozí schválení.

a)

K prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly může provozovatel kromě způsobů průkazu stanovených agenturou používat alternativní způsoby průkazu.

b)

Pokud si provozovatel, na kterého se vztahuje povinnost získat osvědčení, přeje používat za účelem prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly alternativní způsoby průkazu, které se liší od agenturou schválených přijatelných způsobů průkazu, poskytne příslušnému úřadu dříve, než začne uvedené alternativní způsoby průkazu uplatňovat, jejich úplný popis. Tento popis musí zahrnovat veškeré revize příruček či postupů, které mohou být důležité, a zároveň i posudek prokazující splnění prováděcích pravidel.

Provozovatel může tyto alternativní způsoby průkazu začít uplatňovat s výhradou předchozího schválení příslušným úřadem a poté, co obdrží oznámení v souladu s čl. ARO.GEN.120 písm. d).

a)

Veškeré změny, které mají vliv na:

vyžadují předchozí schválení příslušným úřadem.

b)

V případě jakýchkoli změn, které vyžadují předchozí schválení podle nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, musí provozovatel požádat příslušný úřad o schválení a toto schválení získat. Provozovatel tuto žádost podá dříve, než tyto změny začne provádět, aby příslušnému úřadu umožnil určit, zda jsou i nadále plněny požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, a aby v případě potřeby mohl osvědčení provozovatele a k němu připojené podmínky schválení změnit.

Provozovatel poskytne příslušnému úřadu veškerou příslušnou dokumentaci.

Změny mohou být provedeny pouze po získání formálního schválení příslušným úřadem v souladu s článkem ARO.GEN.330.

Během těchto změn se činnost provozovatele případně řídí podmínkami předepsanými příslušným úřadem.

c)

Veškeré změny, které nevyžadují předchozí schválení, jsou řízeny a příslušnému úřadu oznamovány postupem, který tento příslušný úřad schválí v souladu s čl. ARO.GEN.310 písm. c).

a)

Osvědčení provozovatele zůstává platné pod podmínkou, že:

b)

Pokud je osvědčení zrušeno nebo se jej provozovatel vzdá, vrátí je neprodleně příslušnému úřadu.

a)

Za účelem určení souladu s příslušnými požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel umožní provozovatel kdykoliv přístup do veškerých provozních prostor a letadel a k veškerým dokumentům, záznamům, údajům, postupům a jakýmkoli dalším materiálům týkajícím se jeho činnosti, na kterou se vztahuje osvědčení, bez ohledu na to, zda jsou tyto služby zajišťovány smluvně, a to všem osobám, které k tomu oprávní jeden z těchto úřadů:

b)

Přístup k letadlům uvedeným v písmeni a) zahrnuje možnost vstoupit do letadla a zdržovat se v letadle během letového provozu, pokud velitel letadla nerozhodne v případě pilotního prostoru v souladu s článkem CAT.GEN.MPA.135 v zájmu bezpečnosti jinak.

a)

zjistí hlavní příčinu nesouladu;

b)

vytvoří plán nápravných opatření a

c)

ve lhůtě dohodnuté s příslušným úřadem v souladu s čl. ARO.GEN.350 písm. d) tomuto úřadu prokáže, že plán nápravných opatření plní.

a)

veškerá opatření související s bezpečností, která mu uložil příslušný úřad v souladu s čl. ARO.GEN.135 písm. c), a

b)

veškeré příslušné agenturou vydávané povinné informace týkající se bezpečnosti, včetně příkazů k zachování letové způsobilosti.

a)

Provozovatel příslušnému úřadu a všem dalším organizacím, které musí být podle požadavků státu provozovatele informovány, hlásí veškeré nehody, vážné incidenty a události v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a směrnicí 2003/42/ES (1).

b)

Aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), hlásí provozovatel příslušnému úřadu a organizaci odpovědné za návrh letadla veškeré incidenty, selhání, technické závady, překročení technických omezení, události, při nichž vyšlo najevo, že informace uvedené v údajích vypracovaných v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 (2) jsou nepřesné, neúplné nebo nejednoznačné, nebo další mimořádné okolnosti, které ohrozily nebo mohly ohrozit bezpečný provoz letadla a které nevedly k nehodě ani vážnému incidentu.

c)

Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 996/2010, směrnice 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 (3) a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (4), hlášení uvedená v písmenech a) a b) jsou podávána formou a způsobem stanoveným příslušným úřadem a obsahují veškeré náležité informace o okolnostech, které jsou provozovateli známy.

d)

Hlášení musí být podáno, jakmile je to možné, ale v každém případě do 72 hodin poté, co osoba nebo provozovatel zjistí stav, k němuž se hlášení vztahuje, nezabrání-li tomu výjimečné okolnosti.

e)

V relevantních případech provozovatel vypracuje následné hlášení, ve kterém podrobně popíše opatření, jež má v úmyslu podniknout, aby podobným událostem předešel do budoucna, a to hned, jak tato opatření stanoví. Toto hlášení je vyhotoveno formou a způsobem stanoveným příslušným úřadem.

a)

Provozovatel vytvoří, zavede a spravuje systém řízení, který zahrnuje:

b)

Systém řízení odpovídá velikosti provozovatele a povaze a složitosti jeho činností a zohledňuje možnosti ohrožení a s nimi spojených rizik, které s sebou tyto činnosti nesou.

a)

Smluvní činnost zahrnuje všechny aktivity v oblasti působnosti oprávnění provozovatele, ale které vykonává jiná organizace, a to buď na základě vlastního osvědčení k provádění této činnosti, nebo pokud toto osvědčení nemá, na základě oprávnění provozovatele. Provozovatel zajistí, aby při sjednávání či nákupu některé činnosti odpovídaly dodávané nebo zakoupené služby či produkty příslušným požadavkům.

b)

Uzavře-li provozovatel, který je držitelem osvědčení, smlouvu o zajištění některého úseku své činnosti s organizací, která sama není držitelem osvědčení v souladu s touto částí, provádí smluvní organizace práci na základě oprávnění provozovatele. Smluvní organizace zajistí, aby byl příslušnému úřadu umožněn do smluvní organizace přístup s cílem ověřit trvalý soulad s příslušnými požadavky.

a)

Provozovatel jmenuje odpovědného vedoucího pracovníka, který má pravomoc k zajištění toho, aby veškeré činnosti mohly být financovány a prováděny v souladu s příslušnými požadavky. Odpovědný vedoucí pracovník nese odpovědnost za vytvoření a správu účinného systému řízení.

b)

Provozovatel jmenuje osobu nebo skupinu osob odpovědných za zajišťování trvalého souladu provozovatele s příslušnými požadavky. Tato osoba či osoby jsou přímo odpovědné odpovědnému vedoucímu pracovníkovi.

c)

Provozovatel má dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců, aby byl schopen plnit naplánované úkoly a činnosti v souladu s příslušnými požadavky.

d)

K prokázání souladu s písmenem c) provozovatel vede řádné záznamy o praxi, kvalifikaci a výcviku.

e)

Provozovatel zajistí, aby byl veškerý personál seznámen s pravidly a postupy, které se týkají plnění jejich úkolů.

a)

Provozovatel vytvoří systém vedení záznamů s patřičnými možnostmi ukládání a spolehlivého zpětného sledování všech vyvinutých činností, který zahrnuje zejména všechny prvky uvedené v článku ORO.GEN.200.

b)

Formát těchto záznamů je upřesněn v postupech provozovatele.

c)

Záznamy jsou ukládány způsobem zajišťujícím jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a krádeží.

a)

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (5), musí provozovatel před zahájením provozu v obchodní letecké dopravě požádat příslušný úřad o osvědčení leteckého provozovatele (AOC) a toto osvědčení získat.

b)

Provozovatel poskytne příslušnému úřadu tyto informace:

c)

Žadatelé prokáží příslušnému úřadu, že:

a)

Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1008/2008, veškeré dohody o nájmu/pronájmu letadel používaných provozovatelem, který získal osvědčení v souladu s touto částí, podléhají předchozímu schválení příslušným úřadem.

b)

Provozovatel, který získal osvědčení v souladu s touto částí, uzavírá dohody o nájmu letadla s posádkou pouze s tím provozovatelem, který nepodléhá zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005.

c)

Žadatel o schválení dohody o nájmu letadla s posádkou od provozovatele ze třetí země musí příslušnému úřadu prokázat, že:

d)

Žadatel o schválení dohody o nájmu letadla zapsaného do rejstříku ve třetí zemi bez posádky musí příslušnému úřadu prokázat, že:

e)

Provozovatel, který získal osvědčení v souladu s touto částí a který má v úmyslu pronajmout jedno ze svých letadel bez posádky, musí požádat o předchozí schválení příslušným úřadem. K žádosti jsou přiloženy kopie zamýšlené dohody o pronájmu nebo popis ustanovení o pronájmu s výjimkou finančních ujednání spolu s veškerou další příslušnou dokumentací.

f)

Před pronájmem letadla s posádkou informuje provozovatel, který získal osvědčení v souladu s touto částí, příslušný úřad.

a)

Aniž jsou dotčeny příslušné bezpečnostní požadavky EU pro provozovatele a letadla ze třetích zemí, uzavře provozovatel, který získal osvědčení v souladu s touto částí, s provozovatelem ze třetí země dohodu o společném označování linek až poté, co:

b)

Při provádění dohody o společném označování linek provozovatel sleduje a pravidelně posuzuje trvalý soulad provozovatele ze třetí země s příslušnými standardy ICAO.

c)

Provozovatel, který získal osvědčení v souladu s touto částí, nesmí prodávat ani vydávat letenky na let provozovaný provozovatelem ze třetí země, který podléhá zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005 nebo který trvale nesplňuje příslušné standardy ICAO.

a)

Provozovatel, který má v úmyslu provádět výcvikový kurz požadovaný v příloze V (část CC) nařízení (EU) č. 290/2012, musí požádat příslušný úřad o oprávnění a toto oprávnění získat. Za tímto účelem žadatel prokáže soulad s požadavky na provádění a obsah výcvikových kurzů, které jsou stanoveny v článcích CC.TRA.215 a CC.TRA.220 uvedené přílohy, a předloží příslušnému úřadu:

b)

Pokud členský stát vydá v souladu s článkem ARA.CC.200 přílohy VI (část ARA) nařízení (EU) č. 290/2012 rozhodnutí, že provozovatelé mohou získat oprávnění k vydávání osvědčení palubních průvodčích, musí žadatel kromě požadavků písmene a):

c)

Oprávnění uvedená v písmenech a) a b) se uvedou v provozních specifikacích.

a)

uvede v provozní příručce podrobný popis tohoto provozu, včetně:

b)

předloží uvedené rozdíly mezi provozními postupy podle písm. a) bodu 2 příslušnému úřadu předem ke schválení.

a)

Provozovatel zavede a spravuje v rámci svého systému řízení systém sledování letových údajů pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg.

b)

Ze systému sledování letových údajů nesmí být vyvozována kárná odpovědnost a tento systém musí obsahovat záruky pro ochranu zdroje či zdrojů údajů.

1)

letovým provozem;

2)

výcvikem posádek;

3)

pozemním provozem a

4)

zachováním letové způsobilosti v souladu s nařízením (ES) č. 2042/2003.

1)

Provozovatel zaměstná dostatečné množství personálu pro plánovaný pozemní i letový provoz.

2)

Veškerý personál, který je přidělen k pozemnímu a letovému provozu, nebo který se na něm přímo podílí:

1)

Provozovatel jmenuje dostatečný počet pracovníků dozoru nad personálem s ohledem na strukturu organizace provozovatele a na počet jeho zaměstnanců.

2)

Povinnosti a odpovědnost těchto pracovníků dozoru musí být stanoveny a veškerá další nezbytná opatření provedena tak, aby mohli své povinnosti v oblasti dozoru vykonávat.

3)

Dozor nad členy posádek a personálem, který je zapojen do provozu, musí provádět osoby, které mají dostatečné zkušenosti a schopnosti, aby mohly zajistit dodržování standardů uvedených v provozní příručce.

a)

používá vhodné zařízení pozemní obsluhy k zajištění bezpečné obsluhy svých letů;

b)

udržuje na své hlavní provozní základně podpůrná zařízení vhodná pro danou oblast a druh provozu a

c)

zajistí, aby pracovní prostor, který je k dispozici na každé provozní základně, byl dostatečný pro personál, jehož činnost se může dotýkat bezpečnosti letového provozu. Je nutno vzít v úvahu potřeby pozemního personálu a personálu zabývajícího se řízením provozu, uchováváním a zobrazováním důležitých záznamů a potřeby posádek v souvislosti s jejich přípravou na let.

a)

Provozovatel zajistí vypracování příruček a další požadované dokumentace a provedení jejich změn.

b)

Provozovatel je schopen provozní pokyny a jiné informace neprodleně distribuovat.

a)

Provozovatel vypracuje provozní příručku (OM), jak je uvedeno v odstavci 8.b přílohy IV nařízení (ES) č. 216/2008.

b)

V obsahu provozní příručky se projevují požadavky stanovené v této příloze, příloze IV (část CAT) a případně příloze V (část SPA) a nesmí být v rozporu s podmínkami obsaženými v provozních specifikacích osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

c)

Provozní příručka může být vydána v samostatných dílech.

d)

Veškerý provozní personál má snadný přístup k částem provozní příručky, které mají význam pro plnění jeho povinností.

e)

Provozní příručka musí být průběžně aktualizována. Veškerý provozní personál je informován o změnách, které mají význam pro plnění jeho povinností.

f)

Každý člen posádky obdrží osobní kopii příslušných oddílů provozní příručky, které se vztahují k plnění jeho povinností. Každý držitel provozní příručky nebo jejích příslušných částí je odpovědný za průběžnou aktualizaci podle změn nebo revizí poskytnutých provozovatelem.

g)

Pro držitele AOC:

h)

Aniž jsou dotčena ustanovení písmene g), jsou-li v zájmu bezpečnosti nezbytné okamžité změny nebo revize, mohou být zveřejněny a používány okamžitě, pokud bylo požádáno o schválení.

i)

Provozovatel začlení všechny změny a revize požadované příslušným úřadem.

j)

Provozovatel zajistí, aby se informace převzaté ze schválených dokumentů a veškerých jejich změn řádně projevily v provozní příručce. Tento požadavek však provozovateli nebrání zveřejnit v provozní příručce konzervativnější údaje a postupy.

k)

Provozovatel zajistí, aby veškerý personál rozuměl jazyku, v němž jsou sepsány ty části provozní příručky, které se týkají jeho povinností a odpovědnosti. Obsah provozní příručky je předkládán ve formě, která umožňuje její bezproblémové používání a zohledňuje zásady lidských činitelů.

a)

Část A: Obecná/základní ustanovení, obsahuje všechny provozní zásady, pokyny a postupy, které nejsou vázány na typ letadla;

b)

Část B: Provoz letadla, obsahuje všechny pokyny a postupy, které jsou vázány na typ letadla, přičemž zohledňuje rozdíly mezi typy/třídami, variantami nebo jednotlivými letadly používanými provozovatelem;

c)

Část C: Provoz v obchodní letecké dopravě, obsahuje pokyny a informace potřebné pro příslušné tratě/úlohy/oblasti a letiště/provozní místa;

d)

Část D: Výcvik, obsahuje veškeré pokyny týkající se výcviku personálu potřebného pro bezpečný provoz.

a)

Seznam minimálního vybavení (MEL) je vytvořen podle odstavce 8.a.3 přílohy IV nařízení (ES) č. 216/2008 na základě příslušného základního seznamu minimálního vybavení (MMEL) vymezeného podle údajů vypracovaných v souladu s nařízením (ES) č. 1702/2003.

b)

Seznam minimálního vybavení a veškeré jeho změny schvaluje příslušný úřad.

c)

Provozovatel provede změny seznamu minimálního vybavení na základě příslušných změn základního seznamu minimálního vybavení v přiměřené časové lhůtě.

d)

Kromě soupisu položek obsahuje seznam minimálního vybavení:

e)

Provozovatel:

f)

S výhradou schválení příslušného úřadu může provozovatel použít postup pro jednorázové prodloužení lhůt oprav u kategorií B, C a D, pokud:

g)

Provozovatel stanoví provozní postupy a postupy údržby uvedené v seznamu minimálního vybavení, přičemž přihlédne k provozním postupům a postupům údržby uvedeným v základním v seznamu minimálního vybavení. Tyto postupy tvoří součást provozní příručky nebo seznamu minimálního vybavení.

h)

Provozovatel změní provozní postupy a postupy údržby uvedené v seznamu minimálního vybavení na základě veškerých příslušných změn v provozních postupech a postupech údržby uvedených v základním seznamu minimálního vybavení.

i)

Pokud není v seznamu minimálního vybavení uvedeno jinak, provozovatel vypracuje:

j)

Na základě specifického individuálního schválení příslušného úřadu může provozovatel provozovat letadlo s nefunkčními přístroji, položkami vybavení nebo funkcemi nad rámec omezení stanovených v seznamu minimálního vybavení, avšak v rámci omezení stanovených v základním seznamu minimálního vybavení, pokud:

a)

Záznamy o činnostech uvedených v článku ORO.GEN.200 se uchovávají nejméně po dobu pěti let.

b)

Následující informace použité k přípravě a provedení letu a s nimi související zprávy se uchovávají po dobu tří měsíců:

c)

Osobní záznamy se uchovávají po dobu uvedenou v této tabulce:

d)

Provozovatel:

e)

Provozovatel uchovává informace použité při přípravě a provedení letu a záznamy o výcviku personálu i v případě, že přestane být provozovatelem dotčeného letadla nebo zaměstnavatelem dotčeného člena posádky, a to v rámci lhůty uvedené v písmeni c).

f)

Jestliže se člen posádky stane členem posádky jiného provozovatele, provozovatel poskytne záznamy člena posádky novému provozovateli, a to v rámci lhůty uvedené v písmeni c).

a)

V letounu vybaveném dveřmi pilotního prostoru musí být tyto dveře uzamykatelné a musí být vybaveny prostředky, kterými mohou palubní průvodčí v případě podezřelé činnosti nebo narušení bezpečnosti v kabině cestujících uvědomit letovou posádku.

b)

Všechny letouny s cestujícími na palubě s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 45 500 kg nebo s MOPSC větší než 60, které jsou se podílejí na obchodní dopravě cestujících, musí být vybaveny schválenými dveřmi pilotního prostoru s možností uzamykání a odemykání z obou pilotních míst a navrženými tak, aby splňovaly příslušné požadavky na letovou způsobilost.

c)

Ve všech letounech, které jsou vybaveny dveřmi pilotního prostoru podle písmena b) výše:

a)

Složení letové posádky a počet jejích členů na určených pracovních místech nesmí být menší než minimum uvedené v letové příručce letadla nebo v provozních omezeních předepsaných pro dané letadlo.

b)

Letová posádka je doplněna o další členy letové posádky, vyžaduje-li to druh provozu, a počet jejích členů nesmí být menší než počet stanovený v provozní příručce.

c)

Všichni členové letové posádky jsou držiteli průkazů způsobilosti a kvalifikace vydaných nebo uznaných v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1178/2011 (6), které odpovídají jim přiděleným povinnostem.

d)

Člen letové posádky může být za letu vystřídán při plnění svých povinností při řízení jiným, vhodně kvalifikovaným členem letové posádky.

e)

Při najímání členů letových posádek, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo pracují na částečný pracovní úvazek, provozovatel ověří, že byly splněny všechny příslušné požadavky této hlavy a příslušné náležitosti přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, včetně požadavků na nedávnou praxi, přičemž vezme v úvahu veškeré služby prováděné tímto členem posádky pro jiného či jiné provozovatele, s cílem stanovit zejména:

a)

V souladu s odstavcem 8.e přílohy IV nařízení (ES) č. 216/2008 ustanoví provozovatel jednoho z pilotů letové posádky, který má kvalifikaci pro funkci velícího pilota v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, velícím pilotem/velitelem letadla.

b)

Provozovatel může ustanovit člena posádky velícím pilotem/velitelem letadla pouze v případě, že:

c)

Je zapotřebí, aby velící pilot/velitel letadla nebo pilot, který může být pověřen provedením letu, absolvoval úvodní seznamovací kurz, kde se seznámí s tratí nebo oblastí, na níž nebo v níž má letět, a s letišti, zařízeními a postupy, kterých má být použito. Znalost trati/oblasti a letiště se udržuje vykonáním alespoň jednoho letu na příslušné trati nebo v příslušné oblasti nebo na příslušné letiště v průběhu dvanácti měsíců.

d)

Na letouny třídy výkonnosti B v obchodní letecké dopravě podle pravidel VFR ve dne se ustanovení písmena c) nevztahuje.

a)

Člen letové posádky absolvuje před zahájením provozu výcvik CRM, který odpovídá jeho úloze, a to podle ustanovení provozní příručky.

b)

Prvky výcviku CRM jsou zahrnuty do kurzu třídní nebo typové kvalifikace a do opakovacího výcviku, jakož i do kurzu velení.

a)

V případě provozu letounů nebo vrtulníků absolvují členové letové posádky přeškolovací výcvik provozovatele před zahájením letů na trati bez dozoru:

b)

Přeškolovací výcvik provozovatele zahrnuje výcvik související s vybavením zastavěným do letadla v závislosti na úkolech příslušného člena letové posádky.

a)

Dojde-li ke změně vybavení nebo postupů vyžadující dodatečné znalosti o typech nebo variantách v současné době provozovaných letadel nebo požaduje-li to příloha I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, členové letové posádky absolvují rozdílový nebo seznamovací výcvik.

b)

V provozní příručce se stanoví, kdy je tento rozdílový nebo seznamovací výcvik požadován.

a)

Každý člen letové posádky absolvuje každoročně opakovací letový a pozemní výcvik odpovídající typu nebo variantě letadla, na kterém létá, včetně výcviku na místě a použití veškerého vybavení pro případ nouze a bezpečnostního vybavení na palubě.

b)

Každý člen letové posádky je pravidelně přezkušován s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění běžných, mimořádných a nouzových postupů.

a)

Členové letové posádky, kteří létají na více než jednom typu nebo variantě letadel, musí splnit požadavky předepsané v této hlavě pro každý typ nebo variantu, pokud nejsou zápočty související s požadavky na výcvik, přezkoušení a nedávnou praxi vymezeny pro příslušné typy nebo varianty v údajích vypracovaných v souladu s nařízením (ES) č. 1702/2003.

b)

V provozní příručce jsou stanoveny vhodné postupy a/nebo provozní omezení pro létání s více než jedním typem nebo variantou.

a)

Veškerý výcvik požadovaný v této hlavě:

b)

Při vytváření programů a osnov výcviku provozovatel zahrne povinné prvky pro příslušný typ vymezené v údajích vypracovaných v souladu s nařízením (ES) č. 1702/2003.

c)

Programy výcviku a programy přezkoušení včetně osnov a použití jednotlivých zařízení pro výcvik pomocí letové simulace (FSTD) schvaluje příslušný úřad.

d)

Zařízení FSTD kopíruje v co největší proveditelné míře letadlo, které používá provozovatel. Rozdíly mezi zařízením FSTD a letadlem jsou popsány a řešeny během instruktáže, případně během výcviku.

e)

Provozovatel zavede systém umožňující odpovídajícím způsobem monitorovat změny FSTD a zajistit, aby tyto změny neměly negativní vliv na požadovanou úroveň programu výcviku.

a)

Mezi členy letové posádky nesmí být více než jeden nezkušený člen.

b)

Velitel letadla může pověřit provedením letu jiného pilota, který má odpovídající kvalifikaci v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, pokud jsou splněny požadavky čl. ORO.FC.105 písm. b) bodů 1 a 2 a písmena c).

c)

Specifické požadavky na provoz letounů podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR) nebo v noci:

d)

Specifické požadavky pro lety vrtulníků:

a)

Velitel letadla může pověřit prováděním letu:

b)

Druhý pilot může být vystřídán:

c)

Palubní inženýr může být během letu vystřídán členem posádky s odpovídající kvalifikací v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.

a)

Provozovatel zahrne do provozní příručky program přeškolovacího a opakovacího výcviku pilota, který obsahuje dodatečné požadavky pro jednopilotní provoz. Pilot absolvuje výcvik postupů provozovatele, zejména pokud jde o:

b)

Přezkoušení po opakovacím výcviku podle článku ORO.FC.230 se při jednopilotním provozu provádí na příslušném typu nebo třídě letadla v prostředí typickém pro tento provoz.

c)

Pro provoz letounů podle pravidel IFR musí pilot mít:

d)

Pro provoz letounů v noci musí pilot mít:

e)

Pro provoz vrtulníků podle pravidel IFR musí pilot mít:

a)

Kurz velení pro provoz letounů a vrtulníků zahrnuje alespoň tyto prvky:

a)

Člen letové posádky dokončí před zahájením traťových letů bez dozoru vstupní výcvik CRM.

b)

Vstupní výcvik CRM provádí nejméně jedna osoba s odpovídající kvalifikací v oblasti CRM, která může využívat pomoci odborníků se zaměřením na specifické oblasti.

c)

Jestliže člen posádky nejdříve nepodstoupí teoretický výcvik zaměřený na lidské činitele na úrovni ATPL, absolvuje před zahájením vstupního výcviku CRM nebo společně s tímto výcvikem teoretický kurz zajištěný provozovatelem, jehož osnovy jsou zaměřeny na lidskou výkonnost a omezení pro ATPL, jak stanoví příloha I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011.

a)

Výcvik CRM je začleněn do přeškolovacího kurzu provozovatele.

b)

Jakmile člen letové posádky zahájí přeškolovací kurz provozovatele, nesmí by mu být přidělovány letové povinnosti na jiném typu nebo jiné třídě, dokud tento kurz neabsolvuje nebo nedokončí. Členům posádky, kteří provozují pouze letouny třídy výkonnosti B, mohou být během přeškolovacího výcviku přidělovány lety na jiných typech letounů třídy výkonnosti B v míře nezbytné pro zachování provozu.

c)

Rozsah výcviku, který se požaduje od členů letové posádky v rámci přeškolovacího kurzu provozovatele, se stanoví v souladu se standardy kvalifikace a praxe stanovenými v provozní příručce s přihlédnutím k předchozímu výcviku a praxi člena posádky.

d)

Člen letové posádky absolvuje:

e)

V případě letounů piloti, kteří získali typovou kvalifikaci na základě výcviku s nulovou dobou letu (ZFTT):

1)

Každý člen letové posádky absolvuje přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem jako člen běžného složení posádky s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění běžných, mimořádných a nouzových postupů.

2)

Je-li od člena letové posádky požadován provoz podle pravidel IFR, přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem se případně provede bez vnější vizuální orientace.

3)

Platnost přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem je šest kalendářních měsíců. Pro provoz letounů třídy výkonnosti B podle pravidel VFR ve dne prováděný v průběhu období, které není delší než osm po sobě následujících měsíců, postačuje jedno přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem. Toto přezkoušení odborné způsobilosti se provede před zahájením provozu v obchodní letecké dopravě.

4)

Členové letové posádky, kteří se podílejí na letech na jiných než složitých motorových vrtulnících ve dne a navigovaných s referencí podle viditelných orientačních bodů, mohou absolvovat přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem pouze na jednom z typů, k nimž mají kvalifikaci. Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem se provádí vždy na stejném typu, jaký byl použit při přezkoušení odborné způsobilosti. Příslušné typy vrtulníků, které mohou být sloučeny pro účely přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem, jsou uvedeny v provozní příručce.

5)

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. ORO.FC.145 písm. a) bodu 2, pro lety na jiných než složitých motorových vrtulnících ve dne a navigované s referencí podle viditelných orientačních bodů a pro letouny třídy výkonnosti B může přezkoušení provést vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem, který je vyškolen v koncepci CRM a hodnocení dovedností CRM. Provozovatel informuje příslušný úřad o jmenovaných osobách.

1)

Každý člen letové posádky absolvuje traťové přezkoušení v letadle s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění běžných traťových letů popsaných v provozní příručce. Platnost traťového přezkoušení je dvanáct kalendářních měsíců.

2)

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. ORO.FC.145 písm. a) bodu 2, může traťové přezkoušení provést vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem, který je vyškolen v koncepci CRM a hodnocení dovedností CRM.

1)

Prvky CRM jsou začleněny do všech příslušných fází opakovacího výcviku.

2)

Každý člen letové posádky absolvuje specifický modulový výcvik CRM. Všechna hlavní témata výcviku CRM jsou zahrnuta do samostatných částí modulového výcviku co nejrovnoměrněji rozložených do jednotlivých tříletých období.

a)

Velitelé letadla, jejichž povinnosti vyžadují řízení z kteréhokoli pilotního sedadla a plnění povinností druhého pilota, nebo velitelé letadla, od nichž se požaduje provádění výcviku a přezkoušení, dokončí dodatečný výcvik a přezkoušení stanovené v provozní příručce. Přezkoušení může být provedeno souběžně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b).

b)

Tento dodatečný výcvik a přezkoušení zahrnuje alespoň:

c)

V případě vrtulníků absolvují velitelé letadla rovněž přezkoušení odborné způsobilosti střídavě na levém a na pravém sedadle za předpokladu, že pokud je přezkoušení odborné způsobilosti pro typovou kvalifikaci kombinováno s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem, absolvuje velitel letadla výcvik nebo přezkoušení na sedadle, na kterém obvykle létá.

d)

Jsou-li v letadle prováděny činnosti s vypnutým motorem, je porucha motoru simulována.

e)

Při řízení ze sedadla druhého pilota platí rovněž přezkoušení požadované podle článku ORO.FC.230 pro řízení ze sedadla velitele letadla.

f)

Pilot střídající velitele letadla prokazuje současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b) praktický nácvik úkonů a postupů, za něž by střídající pilot nebyl běžně odpovědný. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné, lze praktický nácvik provést na kterémkoli sedadle.

g)

Jiný pilot než velitel letadla sedící na sedadle velitele letadla prokazuje současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b) praktický nácvik úkonů a postupů, za něž odpovídá velitel letadla ve funkci PM. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné, lze praktický nácvik provést na kterémkoli sedadle.

a)

Postupy nebo provozní omezení pro létání s více než jedním typem nebo variantou, stanovené v provozní příručce schválené příslušným úřadem, zahrnují: