ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.287.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 287

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
18. října 2012


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2012/643/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2012 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce jménem Unie

1

 

 

2012/644/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2012 o podpisu Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii jménem Evropské unie

2

 

 

2012/645/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 10. října 2012 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o vědecko-technické spolupráci

3

 

 

2012/646/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 10. října 2012 o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou

4

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 957/2012 ze dne 17. října 2012, kterým se mění příloha I nařízení (EU) č. 605/2010, pokud jde o zrušení položky pro Nizozemské Antily ze seznamu třetích zemí, ze kterých je povolen dovoz zásilek syrového mléka a mléčných výrobků do Unie ( 1 )

5

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 958/2012 ze dne 17. října 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

7

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 959/2012 ze dne 17. října 2012 o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. prosince 2012 do 28. února 2013

9

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/647/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 16. října 2012 o jmenování jedné německé členky Výboru regionů

11

 

 

2012/648/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 16. října 2012 o jmenování jednoho belgického člena a jednoho belgického náhradníka Výboru regionů

12

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Doporučení Rady přidružení EU–Jordánsko ze dne 3. října 2012 o provádění akčního plánu EU–Jordánsko v rámci evropské politiky sousedství

13

 

 

III   Jiné akty

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 204/11/KOL ze dne 29. června 2011 týkající se údajné státní podpory poskytnuté společnostem patřícím do skupiny Norsk Film (Norsko)

14

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 189/12/KOL ze dne 22. května 2012, kterým se vyjímá výroba a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

21

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (EU) č. 771/2012 ze dne 23. srpna 2012, kterým se podle čl. 24 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, zavádí celní evidence dovozu bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 229 ze dne 24.8.2012)

25

 

*

Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2012/411/EU ze dne 17. července 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/472/EU, pokud jde o veterinární předpisy týkající se virů skupiny Simbu a epizootického hemoragického onemocnění (Úř. věst. L 192 ze dne 20.7.2012)

25

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/1


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2012

o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce jménem Unie

(2012/643/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie a Kanada by měly rozšířit svou celní spolupráci a zahrnout do ní záležitosti týkající se bezpečnosti dodavatelského řetězce a souvisejícího řízení rizik s cílem zvýšit bezpečnost celého dodavatelského řetězce a zároveň usnadnit zákonný obchod.

(2)

Dne 26. listopadu 2009 proto Rada zmocnila Komisi, aby s Kanadou zahájila jednání. Komise vyjednala jménem Unie Dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce (dále jen „dohoda“).

(3)

Postoj, který Unie zaujme ve Smíšeném výboru EU-Kanada pro celní spolupráci k přijetí aktů s právními účinky, by měl být přijat postupem podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud je nezbytné, aby Unie zaujala ve Smíšeném výboru pro celní spolupráci postoj k jiným aktům, měly by být přijaty v souladu s článkem 16 Smlouvy o Evropské unii.

(4)

Dohoda by měla být podepsána jménem Unie, s výhradou jejího uzavření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření (1).

Článek 2

Předseda rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podespat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2012.

Za Radu

předseda

S. ALETRARIS


(1)  Znění dohody bude zveřejněno spolu s rozhodnutí o jejím uzavření.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/2


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2012

o podpisu Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii jménem Evropské unie

(2012/644/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. ledna 2007 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s některými dalšími členy Světové obchodní organizace podle článku XXIV:6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 v průběhu přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

(2)

Jednání byla vedena Komisí podle směrnic pro jednání přijatých Radou.

(3)

Tato jednání byla uzavřena a Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (dále jen „dohoda“) byla parafována zástupcem Evropské unie dne 21. prosince 2011 a zástupcem Spojených států amerických dne 17. února 2012.

(4)

Dohoda by měla být podepsána,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření (1).

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2012.

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Znění dohody bude zveřejněno spolu s rozhodnutím o jejím uzavření.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/3


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 10. října 2012

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o vědecko-technické spolupráci

(2012/645/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 186 ve spojení s čl. 218 odst. 6 a 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 16. listopadu 2009 Rada zmocnila Komisi, aby jménem Unie sjednala Dohodu mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o vědecko-technické spolupráci (dále jen „dohoda“). Dohoda byla parafovaná dne 14. října 2010.

(2)

Dohoda byla podepsána dne 19. března 2012 s výhradou jejího pozdějšího uzavření a v souladu s čl. 218 odst. 5 Smlouvy je prováděna prozatímně ode dne svého podpisu.

(3)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o vědecko-technické spolupráci se schvaluje jménem Unie (1).

Článek 2

Předseda Rady provede jménem Unie oznámení uvedené v čl. 7 odst. 2 dohody (2).

Článek 3

Evropská komise přijme postoj, který má Unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném podle čl. 4 odst. 2 dohody, pokud jde o technické změny dohody podle jejího čl. 4 odst. 2 písm. a).

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 10. října 2012.

Za Radu

předseda

S. MALAS


(1)  Dohoda byla zveřejněna v Úř. věst. L 99, 5.4.2012, s. 2 spolu s rozhodnutím o podpisu.

(2)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/4


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 10. října 2012

o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou

(2012/646/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 186 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada rozhodnutím 2005/781/ES (1) schválila uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (dále jen „dohoda“).

(2)

V čl. XII odst. 2 dohody se stanoví: „Tato dohoda se uzavírá na počáteční období pěti let a může být obnovena dohodou stran po posouzení provedeném během předposledního roku každého následujícího pětiletého období.“

(3)

Na pátém zasedání řídícího výboru zřízeného podle čl. VI odst. 2 dohody, které se konalo dne 22. listopadu 2011 v Brasilii, obě strany potvrdily svůj zájem na prodloužení platnosti dohody o dalších pět let.

(4)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(5)

Prodloužení platnosti dohody by mělo být schváleno jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou na dobu dalších pěti let se schvaluje jménem Unie.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie a v souladu s čl. XII odst. 2 dohody oznámení vládě Brazilské federativní republiky o tom, že Unie dokončila své vnitřní postupy nezbytné k prodloužení platnosti dohody.

Článek 3

Předseda Rady učiní jménem Unie toto oznámení:

„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a stala se jeho nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na „Evropské společenství“ se proto, tam kde je to vhodné, považují za odkazy na „Evropskou unii“.“

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 10. října 2012.

Za Radu

předseda

S. MALAS


(1)  Úř. věst. L 295, 11.11.2005, s. 37.


NAŘÍZENÍ

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 957/2012

ze dne 17. října 2012,

kterým se mění příloha I nařízení (EU) č. 605/2010, pokud jde o zrušení položky pro Nizozemské Antily ze seznamu třetích zemí, ze kterých je povolen dovoz zásilek syrového mléka a mléčných výrobků do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na úvodní větu článku 8, čl. 8 odst. 1 první pododstavec a čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (2), a zejména na čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu. Stanoví zejména, že produkty živočišného původu smějí být dováženy pouze ze třetích zemí nebo z částí třetích zemí, které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném a aktualizovaném v souladu s uvedeným nařízením.

(2)

Nařízení (ES) č. 854/2004 rovněž stanoví, že při vypracovávání a aktualizaci těchto seznamů je třeba zohlednit kontroly Unie ve třetích zemích a záruky příslušných orgánů třetích zemí, pokud jde o soulad nebo rovnocennost s předpisy Unie, které se týkají krmiv a potravin, a pravidly o zdraví zvířat stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (3).

(3)

Příloha I nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka a mléčných výrobků určených k lidské spotřebě do Evropské unie (4), stanoví seznam třetích zemí, z nichž je povolen dovoz zásilek syrového mléka a mléčných výrobků do Unie.

(4)

Autonomní země Nizozemské Antily je v současnosti uvedena na seznamu přílohy I nařízení (EU) č. 605/2010.

(5)

Na základě vnitřní reformy v Nizozemském království, jejíž účinnost je od 10. října 2010, přestaly být Nizozemské Antily autonomní zemí v rámci uvedeného království. Ve stejný den získaly Curaçao a Sint Maarten status autonomní země v rámci Nizozemského království a Bonaire, Sint Eustatius a Saba se staly zvláštními obcemi evropské části Nizozemského království. Proto je vhodné vypustit položku pro Nizozemské Antily ze seznamu stanoveného v příloze I nařízení (EU) č. 605/2010.

(6)

Curaçao a Sint Maarten nevyjádřily zájem pokračovat ve vývozu syrového mléka a mléčných výrobků určených k lidské spotřebě do Unie. Proto není třeba, aby byly zapsány do seznamu stanoveného v příloze I nařízení (EU) č. 605/2010.

(7)

Nařízení (EU) č. 605/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze I nařízení (EU) č. 605/2010 se zrušuje položka Nizozemské Antily.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(3)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 958/2012

ze dne 17. října 2012

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

69,6

MK

41,5

TR

59,9

ZZ

57,0

0707 00 05

MK

38,5

TR

118,9

ZZ

78,7

0709 93 10

TR

116,7

ZZ

116,7

0805 50 10

AR

82,5

CL

108,8

TR

85,8

UY

65,5

ZA

91,1

ZZ

86,7

0806 10 10

BR

274,0

MK

59,9

TR

153,1

ZZ

162,3

0808 10 80

AR

216,9

MK

29,8

NZ

130,9

US

143,5

ZA

107,2

ZZ

125,7

0808 30 90

CN

92,8

TR

117,7

ZZ

105,3


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 959/2012

ze dne 17. října 2012

o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. prosince 2012 do 28. února 2013

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních sedmi dnů měsíce října 2012, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny, Argentiny a ze všech třetích zemí kromě Číny a Argentiny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do 14. dne měsíce října 2012 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007.

(4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Žádostem o dovozní licence „A“ podaným podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 během prvních sedmi dnů měsíce října 2012 a zaslaným Komisi nejpozději 14. dne měsíce října 2012 se vyhovuje do výše procentních sazeb požadovaných množství, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 12.


PŘÍLOHA

Původ

Pořadové číslo

Přídělový koeficient

Argentina

Tradiční dovozci

09.4104

92,505965 %

Noví dovozci

09.4099

1,338084 %

Čína

Tradiční dovozci

09.4105

42,208055 %

Noví dovozci

09.4100

0,385076 %

Ostatní třetí země

Tradiční dovozci

09.4106

100 %

Noví dovozci

09.4102

3,949315 %


ROZHODNUTÍ

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/11


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 16. října 2012

o jmenování jedné německé členky Výboru regionů

(2012/647/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh německé vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu paní Petry ROTHOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členkou Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenována:

paní Dagmar MÜHLENFELDOVÁ, Oberbürgermeisterin der Stadt Mülheim an der Ruhr.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 16. října 2012.

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/12


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 16. října 2012

o jmenování jednoho belgického člena a jednoho belgického náhradníka Výboru regionů

(2012/648/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh belgické vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Paula FICHEROULLA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(3)

Po jmenování pana Marca HENDRICKXE členem Výboru regionů se uvolní jedno místo náhradníka tohoto výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenováni:

a)

jako člen:

pan Marc HENDRICKX, Vlaams Volksvertegenwoordiger,

a

b)

jako náhradník:

pan Karim VAN OVERMEIRE, Vlaams Volksvertegenwoordiger.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 16. října 2012.

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/13


DOPORUČENÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU–JORDÁNSKO

ze dne 3. října 2012

o provádění akčního plánu EU–Jordánsko v rámci evropské politiky sousedství

RADA PŘIDRUŽENÍ EU–JORDÁNSKO,

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 91 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 91 dohody zmocňuje Radu přidružení EU–Jordánsko k přijetí vhodných doporučení za účelem dosažení cílů dohody.

(2)

V článku 101 dohody se stanoví, že strany dohody přijmou všechna obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků podle dohody a dohlédnou na plnění cílů stanovených v dohodě.

(3)

Strany dohody se shodly na znění akčního plánu EU–Jordánsko v rámci evropské politiky sousedství (dále jen „akční plán“).

(4)

Akční plán podpoří provádění dohody tím, že strany vypracují a schválí konkrétní kroky, které budou představovat praktické pokyny pro její provádění.

(5)

Akční plán plní dvojí účel, neboť stanoví konkrétní kroky pro plnění povinností smluvních stran vyplývajících z dohody a poskytuje širší rámec pro další posilování vztahů mezi EU a Jordánskem, aby se tak dosáhlo významné míry hospodářské integrace a aby se prohloubila politická spolupráce v souladu s obecnými cíli dohody,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Jediný článek

Rada přidružení doporučuje stranám dohody, aby prováděly akční plán v rámci evropské politiky sousedství (2), pokud toto provádění směřuje k dosažení cílů vyplývajících z dohody.

V Bruselu dne 3. října 2012.

Za Radu přidružení EU–Jordánsko

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3.

(2)  Viz dokument 3302/12 na: http://register.consilium.europa.eu


III Jiné akty

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/14


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 204/11/KOL

ze dne 29. června 2011

týkající se údajné státní podpory poskytnuté společnostem patřícím do skupiny Norsk Film (Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (DÁLE JEN „KONTROLNÍ ÚŘAD“),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 61 a 62 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM na protokol 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „protokol 3“), a zejména na čl. 1 odst. 2 části I, čl. 4 odst. 4 a čl. 7 odst. 1 části II,

POTÉ, co vyzval zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s čl. 6 odst. 1 části II protokolu 3 (1),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

1.   Postup

Dopisem ze dne 23. března 2006 (případ č. 368163) si několik norských filmových společností (2) stěžovalo, že norské orgány přiznaly společnostem Norsk FilmStudio AS/Filmparken AS v letech 2000–2005 každoročně vyplácenou podporu.

Po různých výměnách korespondence přijal Kontrolní úřad rozhodnutí č. 491/09/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP tohoto věstníku. (3) Kontrolní úřad vyzval zainteresované strany, aby předložily své připomínky. Úřad neobdržel od třetích stran žádné připomínky.

Norské orgány předložily své připomínky dopisem ze dne 2. února 2010 (případ č. 545244).

2.   Skupina Norsk Film

Společnost Norsk Film AS založilo v roce 1932 sdružení obecních kin. Filmové studio společnosti bylo otevřeno v roce 1935. Ve státním rozpočtu na rok 1947 se norská vláda rozhodla převzít větší zodpovědnost za výrobu filmů. V 50. a 60. letech 20. století čelila Norsk Film AS finančním obtížím, které vedly vládu k tomu, že jí přidělila granty, aby umožnila její další existenci. Poté, co společnost koncem šedesátých let vyhlásila úpadek, vláda se rozhodla převzít plnou odpovědnost za budoucnost společnosti. Od roku 1974 držel stát ve vlastnictví 77,6 % akcií společnosti. Norsk Film AS sloužila dvěma účelům: poskytovala filmové produkci norských hraných filmů potřebnou výbavu a produkovala norské filmy.

Norsk Film AS založila v roce 1986 společnost ScanCam AS a noviny VG (Verdens Gang) na základě svého tehdy existujícího kamerového oddělení. Norsk FILM AS a Schibsted ASA později vlastnily po 50 % akcií ve společnosti ScanCam AS. Dne 31. prosince 1998 Schibsted ASA prodala svůj podíl společnosti Norsk Film AS a od roku 1999 ScanCam AS dále působila jako dceřiná společnost ve 100% vlastnictví společnosti Norsk FilmStudio AS.

Norsk FilmStudio AS, která byla založena v roce 1989, byla dceřinou společností ve stoprocentním vlastnictví společnosti Norsk Film AS. Do roku 1989 bylo studio a technická výbava nedílnou divizí společnosti Norsk Film AS. Norsk FilmStudio AS byla založena s cílem jasně odlišit úlohu společnosti jako producenta od její úlohy poskytovatele infrastruktury pro produkci filmů (studio a technická výbava).

V roce 2001 norská vláda reformovala svou filmovou politiku a došlo k zřetelnějšímu rozdělení odpovědnosti mezi státem a soukromým sektorem. Soukromé producentské společnosti měly nést odpovědnost za produkci filmů. Proto byl navržen prodej akcií společnosti Norsk Film AS. Stát by si zachoval svou odpovědnost za studia, protože tato část produkce nebyla v tržních podmínkách považována za udržitelnou. V roce 2001 se Norsk Film AS rozdělila na dvě samostatné společnosti: filmovou producentskou společnost pod firmou Norsk Film AS a společnost pro infrastrukturu s názvem Filmparken AS. Zbývající aktiva společnosti zůstala ve společnosti Filmparken AS. Norsk FilmStudio AS pokračovala jako dceřiná společnost ve 100% vlastnictví společnosti Filmparken AS. Dne 25. června 2001 se Norsk FilmStudio AS sloučila se společností Filmparken AS. Stát prodal své podíly v produkční společnosti Norsk Film AS soukromé producentské společnosti pod názvem Diopter AS dne 4. ledna 2002.

V roce 2002 se Filmparken AS znovu přejmenovala na Norsk FilmStudio AS.

V roce 2004 se společnost ScanCam AS sloučila se společností Norsk FilmStudio AS.

V roce 2009 došlo ke sloučení společnosti Norsk FilmStudio AS a společnosti The Chimney Pot AS fúzovaly a vznikla společnost Storyline Studios AS. Po spojení vlastní Filmparken AS 60 % podniku a 40 % je ponecháno akcionářům bývalé společnosti Chimney Pot AS.

Storyline Studios AS je dodavatelem celého spektra zařízení a služeb pro filmový průmysl, poskytuje filmové ateliéry, pohybovou kamerovou techniku a světla, kamery, postprodukci, kostýmy, kancelářské zázemí, výrobu a filmové katalogy.

3.   Popis prošetřovaných opatření

Kontrolní úřad prošetřil dvě různá opatření: výplatu grantu ve výši 36 milionů NOK (viz bod 3.1) a daňová zvýhodnění, která využívaly některé společností patřící do skupiny Norsk Film (viz bod 3.2).

3.1    Výplata grantu ve výši 36 milionů NOK

Každoroční granty byly poskytovány různým subjektům patřícím do skupiny Norsk Film od 70. let 20. století do roku 2006. V rozpočtech na roky 1971–1972 se odkazuje na „existující režim podpory“. Granty byly vypláceny ministerstvem kultury a církevních záležitostí.

Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí č. 491/09/KOL konstatoval, že každoroční platby, které norský stát od 70. letech 20. století poskytl různým subjektům patřícím do skupiny Norsk Film na produkci hraných filmů a na poskytování infrastruktury potřebné pro produkci filmů, vycházely z existujícího systému podpor.

Norské orgány oznámily, že v roce 1997 norský parlament rozhodl o poskytnutí grantu ve výši 36 milionů NOK pro společnost Norsk Film AS na zlepšení, modernizaci a rozvoj výrobních zařízení pod názvem „Filmparken“. Grant byl zaúčtován do oddílu státního rozpočtu pro granty pro národní kulturní budovy. Částka byla rozdělena do dvou let, z toho 10 milionů NOK bylo vyplaceno v roce 1998 a zbývajících 26 milionů NOK v roce 1999. Grant zčásti pokryl modernizaci a zkvalitnění studiového zařízení a zčásti rozvoj nových administrativních prostor.

Kontrolní úřad měl v rozhodnutí č. 491/09/KOL za to, že platba grantu ve výši 36 milionů NOK vycházela z jiného rozpočtového přídělu a že konkrétní částka byla vyčleněna na zvláštní účel (rekonstrukce pracoviště jar), a proto by se mohlo jednat o novou podporu. Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda je tento příspěvek součástí existujícího systému podpory nebo zda představuje novou podporu.

3.2    Daňové zvýhodnění

Norsk Film AS a Norsk FilmStudio AS využívaly daňových úlev od roku 1995. Tyto úlevy vycházely z čl. 26 odst. 1 písm. k) bývalého zákona o daních č. 8 ze dne 18. srpna 1911, který byl nahrazen zákonem o daních č. 14 ze dne 26. března 1999. (4)

Podle článku 2-32 norského zákona o daních, který v současné době stanoví pravidla týkající se tohoto zvýhodněného daňového režimu, neziskové organizace, instituce a podniky jsou osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, pokud působí na neziskovém základě.

To, zda jsou instituce nebo podnik považovány za neziskový subjekt podle článku 2-32, se určuje na základě objektivních kritérií, přičemž rozhodujícím faktorem je účel podniku. Charitativní účel tedy znamená, že se jedná o neziskový subjekt. Za účelem určení účelu podniku berou daňové úřady mimo jiné v úvahu jeho stanovy včetně jeho statutárního účelu, a skutečně prováděné činnosti. Zohledňuje se také to, zda je subjekt zapojený do činností, při nichž je vystaven hospodářské soutěži. Pokud podnik vykonává hospodářské nebo obchodní činnosti a soutěží přitom se společnostmi, jejichž cílem je dosahování zisku, poukazuje to na zdaňované právní postavení. Dalším prvkem, který se bere v úvahu, je povaha financování podniku. Pokud je podnik financován ze soukromých darů nebo jiných příspěvků, svědčí to o jeho neziskovém účelu.

Organizace považovaná za neziskovou je osvobozena od daně z příjmu právnických osob z důvodu jejího neziskového účelu. Výnosy z obchodních činností podléhají – za určitých podmínek – dani z příjmu právnických osob. (5)

O tom, zda je článek 2-32 použitelný na podnik či organizaci, rozhodují daňové orgány v rámci běžného každoročního procesu posouzení. Místní daňové úřady určí, který daňový režim se použije, na základě informací poskytnutých daňovým poplatníkem v daňovém přiznání a dalších informací, které mají k dispozici.

Norsk FILM AS, Norsk FilmStudio AS a ScanCam AS bylo přiznáno osvobození od daně na základě neziskového účelu těchto společností. Až do roku 1995 Norsk Film AS a Norsk FilmStudio AS nežádaly o zvláštní režim. Po podání této žádosti využívaly výhod z tohoto režimu od roku 1995 do roku 2001.

V roce 2001 se Norsk Film AS rozdělila na dvě samostatné společnosti: filmovou producentskou společnost pod firmou Norsk Film AS a společnost pro infrastrukturu s názvem Filmparken AS. Od roku 2002 už tyto společnosti nebyly financovány prostřednictvím státních dotací a vykonávaly běžné obchodní činnosti. Byly proto považovány za běžné společnosti založené za účelem zisku, a podléhaly tedy dani z příjmu právnických osob.

Norsk Film AS a Schibsted ASA vlastnily do roku 1998 po 50 % akcií ve společnosti ScanCam AS. Scancam AS proto nebyla považována za nedílnou součást podniku Norsk FILM AS. Od prosince 1998 byla společnost ScanCam AS ve 100% vlastnictví společnosti Norsk Film AS a pak od roku 1999 společnosti Norsk FilmStudio AS (dceřiná společnost plně ve vlastnictví Norsk Film AS). Po této změně měly daňové orgány za to, že ScanCam AS je nedílnou součástí podnikání společnosti Norsk Film AS a proto může mít prospěch ze stejného daňového režimu v letech 1998–2000. Společnost ScanCam AS byla v letech 1998, 1999, 2000 a 2001 (6) zisková.

Daňové orgány ve svém hodnocení uvedly, že podniky by mohly těžit z právního postavení neziskové organizace na základě těchto prvků: ve stanovách společnosti Norsk Film AS se uvádí, že je zřízena za neziskovým účelem; 97,7 % akcií je v držení tátu a obcí; společnost je financována především ze státních dotací.

Daňové orgány dále uvedly, že osvobození od daně bylo přiznáno pod podmínkou, že případný zisk by měl být v plném rozsahu využit k dosažení účelu společnosti v rámci jejího neziskového charakteru. Dceřiná společnost Norsk FilmStudio byla shledána za nedílnou součást podnikání Norsk Film AS a bylo jí přiznáno stejné osvobození od daně. Norské orgány uvedly, že společnost Norsk FilmStudio AS nevytvořila v letech 1995–2001 zisk a zvýhodněný daňový režim byl tudíž bez účinku.

Společnosti nyní všechny podléhají běžné dani z příjmu právnických osob.

Kontrolní úřad v rozhodnutí č. 491/09/KOL uvedl, že je pochybné, zda uplatňování osvobození od daně z příjmu právnických osob založené na logice osvobození od daně pro neziskové organizace může odůvodnit osvobození od daně v případě společností patřících do skupiny Norsk Film.

Podpora v podobě osvobození od daně z příjmu právnických osob je provozní podporou. Taková podpora je povolena pouze za zvláštních okolností, a zejména v situaci, kdy jsou splněna kritéria stanovená v pokynech Kontrolního úřadu (např. pro určité druhy environmentální nebo regionální podpory). Kontrolní úřad měl proto pochybnosti, zda zvláštní daňová pravidla (např. ta, která byla použita na některé společnosti patřící do skupiny Norsk Film) by mohla být opodstatněná podle ustanovení o státní podpoře Dohody o EHP.

4.   Připomínky norských orgánů

4.1    Výplata grantu ve výši 36 milionů NOK

4.1.1   Výplatu grantu nepředstavuje státní podporu

Norské orgány tvrdí, že vyplacení 36 milionů NOK nepředstavuje státní podporu.

Norské orgány zaujaly přístup založený na účincích a tvrdí, že šetřený grant ve skutečnosti nedával příjemci žádnou hospodářskou výhodu.

Norské orgány se domnívají, že žádná ze společností nezískala hospodářskou výhodu v důsledku poskytnutí grantu na zkvalitnění a modernizaci Filmparken. Norsk FilmStudio AS pronajímala zařízení všem produkčním společnostem v Norsku. V rámci skupiny Norsk Film byly jednoznačně právně odděleny činnosti související s produkcí filmů a činnosti související s pronájmem výrobních zařízení. Všechny norské produkční společnosti (včetně společnosti Norsk Film AS) měly otevřený přístup do výrobních zařízení za rovných podmínek. Pronájem nebyl ziskový a pro Norsk FilmStudio představoval ztrátu.

Norské orgány tvrdí, že nelze mít za to, že opatření poskytlo skupině Norsk Film hospodářskou výhodu, protože takový účinek grant jednoznačně neměl. Záměrem a účinkem opatření bylo spíše poskytnout norským filmovým producentům přístup do výrobních zařízení. Zdůrazňují, že pouze v důsledku selhání trhu vystupovala společnost Norsk FilmStudio AS jako jediný pronajímatel studiového zařízení, kde bylo možné vyrábět filmy určité délky a kvality. Společnost tak činila ke prospěchu všech výrobců a neměla z toho hospodářskou výhodu.

4.1.2   Opatření by v každém případě představovalo existující podporu

Norské orgány tvrdí, že i kdyby grant ve výši 36 milionů NOK byl státní podporou, jednalo by se každém případě o existující podporu.

Norské orgány se vlastně domnívají, že výplata grantu ve výši 36 milionů NOK tvořila součást existujícího systému podpory ve formě ročních grantů.

Norské orgány tvrdí, že skutečnost, že grant byl vyplacen z jiného rozpočtu než z toho, který se používal na roční granty, není dostatečnou známkou toho, že grant sám o sobě představuje samostatné a nové opatření. Vysvětlují, že grant byl v letech 1998–1999 alokován z jiné rozpočtové položky a že to byla „jen náhoda a technická otázka a platba 36 mil. NOK mohla být stejně tak přidělena z části rozpočtu na financování filmů a rozložena na deset let, a tím by se „rozpustila“ do každoročních plateb pro Norsk Film AS, které obsahují jak provozní, tak investiční podporu. To, že grant v letech 1998-1999 byl alokován z jiné rozpočtové položky, bylo výsledkem nového způsobu uspořádání oddílů [státního] rozpočtu na příspěvky pro výstavbu státních budov“. Norské orgány dále tvrdí, že je důležité, aby byla platba součástí systematického a nepřetržitého řetězce plateb stejnému příjemci a že povaha podpory se nemění. Režim se údajně vždy skládal z investiční a provozní části.

Proces zkvalitňování a modernizace probíhal určitou dobu a s ním související náklady do roku 1998–1999 byly odhadnuty na 13 milionů NOK. Tato částka zahrnovala příspěvky od norského státu prostřednictvím režimu existující podpory, který se používal od 70. let 20. století. V roce 1997 se však ukázalo, že 13 milionů NOK na dokončení prací nestačí a proto bylo rozhodnuto o přidělení dalších 36 milionů NOK na dokončení modernizace.

Norské orgány poskytly Kontrolnímu úřadu údaje dokládající, že rovněž v minulosti byly přiděleny a vyčleněny částky na zkvalitňování a modernizaci infrastruktur nezbytných pro zachování podmínek pro produkci filmů.

Nakonec norské orgány tvrdí, že ačkoli výše grantu byla mnohem vyšší než roční platby do té doby, neexistoval žádný příznak toho, že představují novou podporu. Odkazují na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Namur-Les-Assurances  (7): „[…] vznik nové podpory nebo změnu existující podpory nelze nikdy během období fungování podniku posuzovat podle rozsahu podpory nebo dokonce podle jejího finančního objemu, pokud je podpora stanovena na základě ranějších zákonných ustanovení, která zůstávají beze změn“.

4.1.3   Nová podpora by byla v každém případě slučitelná

Norské orgány tvrdí, že opatření by v každém případě bylo slučitelné s fungováním Dohody o EHP, pokud by Kontrolní úřad dospěl k závěru, že představuje novou podporu. Skutečně se domnívají, že opatření by bylo slučitelné s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jelikož účelem grantu bylo zachování kulturního statku a opatření bylo nutné a přiměřené k dosažení takového cíle.

Norské orgány tvrdí, že výroba filmů představuje důležitý kulturní výrazový prostředek a tvoří součást dědictví národa. Bez vhodného výrobního zařízení by výroba filmů nebyla možná. Kromě toho byl grant nutným zásahem z důvodu selhání trhu. Norské orgány rovněž zdůrazňují, že Kontrolní úřad schválil opatření na podporu audiovizuálních programů, které by zůstalo bez účinku, pokud by neexistovaly nezbytné infrastruktury na výrobu audiovizuálních děl.

4.2    Daňové zvýhodnění

4.2.1   Používání daňového zvýhodnění nepředstavuje státní podporu

Za prvé, norské orgány zdůrazňují, že Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí č. 491/09/KOL, nezapochyboval ohledně skutečného daňového režimu osvobození od daně z příjmu právnických osob neziskových podniků, nýbrž vyšetřoval uplatňování tohoto režimu na určité podniky, které patří do skupiny Norsk Film. Proto je předmětem přezkumu skutečné uplatňování nebo nesprávné použití režimu zdanění některých společností.

Za druhé, norské orgány tvrdí, že samy neposuzovaly, zda článek 2-32 zákona o daních byl správně uplatněn na společnosti, které patří do skupiny Norsk Film, protože nejsou orgánem pro výměr daní.

Uvedli nicméně, že „případné nesprávné uplatňování obecně závazného daňového předpisu daňovými úřady ve prospěch daňového poplatníka nepředstavuje státní podporu. (...) Případné nesprávné uplatnění vnitrostátního daňového předpisu mají především napravit daňové úřady nebo soudy podle příslušné vnitrostátní právní úpravy. (…) Kdyby nesprávné uplatňování vnitrostátních daňových předpisů vedlo k neoprávněné výhodě konkrétního daňového poplatníka, představovalo by to státní podporu a vznikla by neřešitelná situace.“

Norské orgány zdůrazňují, že jelikož následky neoprávněného zdanění daně mohou být různé, leda by se jednalo o nepřetržité nesprávné uplatňování, měla by být přijata nápravná opatření podle vnitrostátních právních předpisů, ne však podle pravidel EHP pro státní podporu.

4.2.2   Používání daňového zvýhodnění bylo v každém případě založeno na existujícím systému podpor

Norské orgány dále tvrdí, že uplatnění daňového předpisu před vstupem v platnost Dohody o EHP by v žádném případě nepředstavovalo novou podporu, nýbrž pouhé uplatnění existujícího systému podpor.

Domnívají se, že „obvyklé použití obecného pravidla a zhodnocení, zda v konkrétním případě je či není toto pravidlo použitelné, nemůže v žádném případě představovat novou podporu a jako takové si nevyžadovalo oznámení Kontrolnímu úřadu. Skutečně, kdyby jednotlivá uplatnění existujícího systému podpory představovala novou podporu, nepřiměřeně by se rozšířil rozsah toho, co lze považovat za novou podporu a narušil by se rozsah slučitelné podpory z hlediska existující podpory ve smyslu pravidel státní podpory“.

II.   POSOUZENÍ

1.   Existence státní podpory

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, jsou podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

1.1    Existence státních prostředků

Opatření musí být poskytnuto státem nebo ze státních prostředků.

1.1.1   Platba grantu ve výši 36 milionů NOK

Grant ve výši 36 milionů NOK byl vyplacen z oddílu státního rozpočtu pro granty pro národní kulturní budovy.

Kontrolní úřad se proto domnívá, že byla splněna podmínka, že musí být zapojeny státní prostředky.

1.1.2   Zvýhodněný daňový režim

Norsk Film AS a její dceřiné společnosti Norsk FilmStudio AS bylo přiznáno osvobození od daně na roky 1995 až 2001. V dopise ze dne 18. března 1996 přiznal Daňový úřad v Bærum osvobození od daně pro rozpočtový rok 1995 za podmínky, že případný zisk by se měl použít v plném rozsahu k dosažení účelu společnosti v rámci jejího právního postavení neziskové společnosti.

Společnost ScanCam AS (dceřiná společnost pronajímající kamery) byla ze stejných důvodů osvobozena od daně v letech 1998–2001.

V důsledku výhodného daňového režimu se stát vzdává daňových příjmů, které by za normálních okolností obdržel od dotčených podniků. Neexistence těchto finančních prostředků představovala zátěž pro státní prostředky odpovídající odvodům, jež jsou obvykle hrazeny z rozpočtů dotčených podniků. (8)

Skutečnost, že hodnocení provedly místní daňové úřady, nemá žádný účinek na zjištění, že státní prostředky byly zapojeny. (9)

1.2    Zvýhodnění určitých podniků nebo určitých odvětví výroby

1.2.1   Vyplacení grantu ve výši 36 milionů NOK

Za prvé muselo opatření poskytnout společnosti Norsk FilmStudio AS/Filmparken AS výhody, které jim ulevily od odvodů, jež jsou obvykle hrazeny z jejich rozpočtu. Grant ve výši 36 milionů NOK poskytl příjemcům finanční výhodu, kterou by neměly při normálním průběhu podnikání. Byla tím posílena finanční situace společností Norsk FilmStudio AS/Filmparken AS ve srovnání s jinými podniky působícími v oblasti produkce filmů v rámci EHP.

Za druhé, podpora musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby “.

Kontrolní úřad považuje výplatu částky ve výši 36 milionů NOK na zkvalitnění studiové výbavy za selektivní, jelikož příjemce podpory byl výslovně označen.

1.2.2   Zvýhodněný daňový režim

Některé společnosti ze skupiny Norsk Film byly osvobozeny od placení obvykle uplatňované daně z příjmu právnických osob a tedy osvobozeny od odvodů, které jsou obvykle hrazeny z rozpočtu společnosti. Při běžném průběhu podnikání by se z této výhody nemohly těšit.

Kontrolní úřad však uznává, že Evropský soudní dvůr a Soudní dvůr ESVO vydával důsledně rozhodnutí, že opatření, jimiž se poskytují výhody určitým příjemcům nejsou selektivní, pokud mohou být odůvodněny povahou a celkovým uspořádáním systému, jehož jsou součástí.

V pokynech Kontrolního úřadu o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření týkající se přímého zdanění podnikatelské činnosti je konkrétně stanoveno, že „je jasné, že ke zdanění zisku nemůže dojít, nebyl-li žádný zisk vytvořen. Tím je možné zdůvodnit z povahy daňového systému, že neziskové podniky jako nadace nebo sdružení jsou osvobozeny od daní z příjmů, nemohou-li žádný zisk vytvářet.“

Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí č. 491/09/KOL zpochybnil skutečnost, že zvýhodněný daňový režim jako takový může být odůvodněný povahou a logikou systému. Měl pochybnosti, pokud jde o uplatňování režimu na dotčené podniky. Těmto podnikům bylo přiznáno osvobození od daně z příjmu právnických osob podle čl. 26 odst. 1 písm. k) bývalého zákona o daních č. 8 ze dne 18. srpna 1911 č. 8, který byl nahrazen zákonem o daních č. 14 ze dne 26. března 1999. V tomto režimu je na žádost přiznáno osvobození od daně z příjmu právnických osob organizacím, které splňují určitá kritéria, jež souvisí hlavně s jejich neziskovým účelem.

Podle informací poskytnutých norskými orgány bylo společnostem Norsk Film AS, Norsk FilmStudio AS a ScanCam AS přiznáno osvobození od daně na základě toho, že účel těchto společností byl neziskový. Kontrolní úřad ve svém hodnocení nemůže nahrazovat norské místní daňové úřady. Na základě poskytnutých informací se Kontrolní úřad nedomnívá, že má dostatečné důkazy o tom, že zvýhodněný režim byl nesprávně použit na tyto tři podniky a že lze tudíž opatření označit za opatření selektivní povahy.

Kontrolní úřad z toho důvodu nemůže dojít k závěru, že používání daňového zvýhodnění pro Norsk FilmStudio AS / Filmparken AS / ScanCam znamená na základě kritérií, která byla původně stanovena v zákoně o daních z roku 1911, státní podporu.

1.3    Narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod mezi smluvními stranami

Na státní podporu pro určité podniky se pohlíží jako na narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami, pokud příjemce provádí hospodářskou činnost, která zahrnuje obchod mezi smluvními stranami. V rámci EHP lze vyrábět filmy na různých místech. Následně s nimi obchodují smluvní strany Dohody o EHP. Podpora podniku, který vyrábí hrané filmy a poskytuje studiové služby, proto může měnit hospodářskou soutěž mezi různými pracovišti určenými k realizaci filmů. Prošetřované opatření lze proto považovat za opatření narušující hospodářskou soutěž a ovlivňující obchod mezi smluvními stranami.

1.4    Závěr

Na základě výše přezkoumaných prvků dospěl Kontrolní úřad k závěru, že platba ve výši 36 milionů NOK představovala státní podporu a že poskytnutí výhodného daňového zacházení pro Norsk FilmStudio AS / Filmparken AS / ScanCam AS nepředstavovalo státní podporu.

Kontrolní úřad bude proto dále analyzovat jen výplatu grantu ve výši 36 milionů NOK.

2.   Postup

Postup v případě nové podpory je stanoven v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Má-li Kontrolní úřad pochybnosti o slučitelnosti takového opatření podpory, zahájí formální vyšetřovací řízení podle čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 a v čl. 4 odst. 4 části II protokolu 3.

Pro existující podporu je v čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 stanoven samostatný postup. Podle uvedeného ustanovení Kontrolní úřad ve spolupráci se státy ESVO průběžně zkoumá všechny režimy podpor, které v těchto státech existují. Navrhuje jim veškerá vhodná opatření, která si vyžaduje postupný rozvoj nebo fungování Dohody o EHP.

Jakékoli posouzení provedené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v souvislosti s otázkou, zda možné opatření podpory představuje novou, či existující podporu, má nevyhnutelně pouze předběžnou povahu. I tehdy, když Kontrolní úřad na základě informací poskytnutých v době přezkumu, rozhodl zahájit formální šetření na základě čl. 1 odst. 2 a 3 části I protokolu 3, lze přesto v rozhodnutí o ukončení uvedeného postupu vydat nález, že dané opatření ve skutečnosti představuje existující podporu. (10) Jde-li o existující podporu, musí Kontrolní úřad dodržet postup pro existující podporu. (11) V takovém případě by Kontrolní úřad musel formální vyšetřovací řízení ukončit a případně zahájit řízení pro existující podporu jak je stanoveno v článcích 17 až 19 části II protokolu 3. (12)

Informace, které měl kontrolní úřad k dispozici v době, kdy se rozhodl zahájit formální vyšetřovací řízení, nebyly takové, aby odůvodnily předběžný závěr v tom smyslu, že dotčená podpora je existující podporou, a Kontrolní úřad se tudíž těmito opatřeními zabýval v rámci pravidel pro nové podpory.

Úřad rozhodne o existenci a slučitelnosti nových opatření podpory v rámci formálního vyšetřovacího řízení. Bude-li se jednat o existující podporu, jelikož obě šetřená opatření už skončila, ukončí formální vyšetřovací řízení, aniž by zahájil řízení pro existující podporu, jelikož takové řízení by bylo bezpředmětné.

3.   Vyplacení grantu ve výši 36 milionů NOK – existující podpora

Podle čl. 1 písm. b) bod i) části II protokolu 3 se existující podporou rozumí: „jakákoli podpora, která existovala předtím, než Dohoda o EHP vstoupila v platnost v příslušných státech ESVO, což znamená režimy podpory a individuální podpory, které začaly být uskutečňovány před vstupem Dohody o EHP v platnost a jsou stále použitelné.“ Změny takové podpory představují novou podporu podle čl. 1 písm. c).

Norské orgány předložily dodatečné informace v rámci svých připomínek k rozhodnutí č. 491/09/KOL (viz bod 4.1.2 výše).

Kontrolní úřad, jak je uvedeno v rozhodnutí č. 491/09/KOL, se domnívá, že přiznané roční příspěvky vyplacené norským státem od 70. let 20. století ve prospěch společností Norsk FilmStudio AS / Filmparken AS pro výrobu hraných filmů a poskytování infrastruktury nezbytné pro produkci filmů byly prováděny na základě existujícího systému podpor.

Kontrolní úřad se domnívá, že platba ve výši 36 milionů NOK byla uskutečněna v rámci existujícího systému podpory.

Zaprvé se zdá, že roční granty poskytnuté v průběhu let vždy zahrnovaly část investiční podpory a část provozní podpory. (13) Norské orgány tím signalizovaly, že proces zkvalitňování a modernizace již začal a až do roku 1998–1999 stál odhadem 13 milionů NOK financovaných z každoročních grantů. Norské orgány poskytly výtah z návrhů rozpočtu, z nichž je jasné, že společnosti Norsk Film AS bylo přiznáno několik vysokých částek na zkvalitňování a modernizaci infrastruktury nezbytné k výrobě filmů. (14) To, že na renovaci pracoviště jar byl vyčleněn zvláštní grant, by se proto nemělo považovat za změnu existujícího systému podpory.

Zadruhé, skutečnost, že výplata grantu proběhla z jiných rozpočtových položek, než které se používaly pro roční granty, je za daných okolností tohoto případu irelevantní. Bylo to vlastně jen výsledkem čistě rozpočtové techniky a nového uspořádání rozpočtu.

A nakonec, skutečnost, že výše grantu byla mnohem vyšší než roční platby, není známkou toho, že se jedná o novou podporu. Evropský soudní dvůr rozhodl, že: „vznik nové podpory nebo změnu existující podpory nelze nikdy během období fungování podniku posuzovat podle rozsahu podpory nebo dokonce podle jejího finančního objemu, pokud je podpora poskytnuta na základě ranějších zákonných ustanovení, která zůstávají beze změn.“ (15)

Vzhledem k výše uvedenému proto Kontrolní úřad dospěl k závěru, že platba ve výši 36 milionů NOK byla součástí existujícího režimu podpory, který byl ukončen v roce 2006.

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kontrolní úřad ESVO má za to, že grant ve výši 36 milionů NOK byl součástí existujícího systému podpory. Formální vyšetřovací řízení týkající se nové podpory se proto ukončuje.

Článek 2

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že uplatňování zvýhodněného daňového zacházení pro Norsk Film AS, Norsk FilmStudio AS a ScanCam AS nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 4

Pouze anglické znění tohoto rozhodnutí je závazné.

V Bruselu dne 29. června 2011.

Za Kontrolní úřad ESVO

Per SANDERUD

předseda

Sabine MONAUNI-TÖMÖRDY

členka kolegia


(1)  Úř. věst. C 174, 1.7.2010 a dodatek EHP č. 34, 1.7.2010.

(2)  The Chimney Pot Oslo AS, Dagslys AS, Egg & Bacon AS, Grip Teknikk AS, Bob Aas Carho ENK, Kamerautleien AS, Lydhodene AS, Megaphon AS a Krypton Film AS.

(3)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(4)  Tento režim poskytuje osvobození od daně z příjmu právnických osob pro tzv. „ideální organizace“.

(5)  Bod 2-32 (2) norského zákona o daních stanoví, že příjem podléhá dani z příjmu právnických osob, pokud roční obrat z obchodní činnosti činí více než 70 000 NOK, případně 140 000 NOK.

(6)  Viz dopis norských orgánů ze dne 11. srpna 2006 (případ č. 383774).

(7)  Věc C-44/93, Namur-Les Assurances du Crédit SA v. Office National du Ducroire a belgický stát, Sb. rozh. 1994, s. I-3829, bod 28.

(8)  Věc C- 156/98 Německo v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 26.

(9)  Věc C- 248/84 Německo v. Komise, Sb. rozh. 1987, s. I-4013, bod 17.

(10)  Věc C-400/99 Itálie v. Komise [2005] Sb. rozh. I-3657, body 47, 54 a 55.

(11)  Věc T-190/00 Regione Siciliana v. Komise, Sb. rozh. 2003, s. II-5015, bod 48.

(12)  Věc C-312/90, Španělsko v. Komise, Sb. rozh. 1992, s. I-4117, body 14 až 17, a věc C-47/91 Itálie v. Komise, Sb. rozh. 1992, s. I-4145, body 22 až 25.

(13)  Viz připomínky norských orgánů k rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO zahájit formální vyšetřovací řízení ve věci č. 67377 – Údajná státní podpora pro společnosti patřící do skupiny Norsk Film (případ č. 545244).

(14)  Viz St..prp. č. 1 (1977 – 77): 4 mil. NOK, St.prp. nr. 1 (1978 – 79): 3,9 mil. NOK.

(15)  Věc C-44/93, Namur-Les Assurances du Crédit SA v. Office National du Ducroire a belgický stát, Sb. rozh. 1994, s. I-3829, bod 28.


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/21


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 189/12/KOL

ze dne 22. května 2012,

kterým se vyjímá výroba a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na akt uvedený v bodě 4 přílohy XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterým se stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2004/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1)) („směrnice 2004/17/ES“), a zejména na článek 30 uvedené směrnice,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), zejména na články 1 a 3 protokolu 1 k této dohodě,

s ohledem na žádost předloženou Kontrolnímu úřadu dne 24. ledna 2012 podniky Akershus Energi Vannkraft AS, E-CO Energi AS, EB Kraftproduksjon AS a Østfold Energi AS (dále jen „žadatelé“),

s ohledem na rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO („Kontrolní úřad“) ze dne 19. dubna 2012, kterým členy se zvláštní odpovědností za zadávání veřejných zakázek zplnomocnil k přijímání určitých rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek (rozhodnutí č. 138/12/COL),

po konzultaci výboru ESVO pro veřejné zakázky, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

(1)

Dne 24. ledna 2012 obdržel Kontrolní úřad žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17 od podniků Akershus Energi Vannkraft AS, E-CO Energi AS, EB Kraftproduksjon AS a Østfold Energi AS o schválení použitelnosti čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES na výrobu a velkoobchodní prodej vodní energie v Norsku. Dopisy ze dne 17. února 2012 Kontrolní úřad požádal o dodatečné informace jak Norsko, (věc č. 624270), tak i žadatele (věc č. 624258). Kontrolní úřad obdržel odpověď Norska na tuto žádost ve formě dopisu ze dne 20. března 2012 a od žadatelů ve formě dopisu ze dne 22. března 2012.

(2)

Žádost žadatelů, které je nutno považovat za veřejné podniky ve smyslu směrnice 2004/17/ES, se týká výroby a velkoobchodní dodávky vodní elektrické energie, jak je popsáno v žádosti.

II.   PRÁVNÍ RÁMEC

(3)

Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu činnosti uvedené v článcích 3 až 7, které mají být provedeny, se neřídí směrnicí 2004/17, pokud je ve členském státě ESVO, ve kterém má být činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(4)

Podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES, žádost o použitelnosti čl. 30 odst. 1 mohou podávat zadavatelé, pokud to stanoví právní předpisy dotčeného členského státu EHP. Z oddílu 15-1 odst. 2 nařízení č. 403 ze dne 7. dubna 2006 týkající se zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (Forskrift nr. 403 av 7. April 2006 om innkjøp i forsyningssektorene) vyplývá, že zadavatelé mohou podávat žádost o uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES Kontrolnímu úřadu, pokud obdrží stanovisko od norského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(5)

Žadatelé získali stanovisko norského orgánu pro hospodářskou soutěž dne 16. března 2011, v němž norský orgán pro hospodářskou soutěž dospěl k závěru, že příslušné činnosti jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži na trhu, na který není omezen přístup.

(6)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy EHP, jimiž se otvírá dané odvětví nebo jeho část. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES, která pro odvětví elektroenergetiky odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2). Směrnice 96/92/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (3) („směrnice 2003/54/ES“), která je začleněna do bodu 22 přílohy IV Dohody o EHP. Přístup na trh se tedy považuje za neomezený, pokud norský stát provedl a řádně uplatňuje směrnici 2003/54/ES.

(7)

Vystavení hospodářské soutěži se hodnotí na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků na daném trhu. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Vzhledem k charakteristice dotčených trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria, jako je fungování vyrovnávacího trhu, cenová konkurence a míra, v jaké zákazníci přecházejí k jiným dodavatelům.

III.   POSOUZENÍ

(8)

Relevantním výrobkovým trhem je výroba a velkoobchodní dodávky elektřiny (4). Trh proto zahrnuje výrobu elektřiny v elektrárnách a dovoz elektřiny přes propojovací vedení za účelem dalšího prodeje přímo velkým průmyslovým odběratelům nebo maloobchodníkům.

(9)

Norský velkoobchodní trh s energií je silně integrován do severského trhu (Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko). Významný podíl výroby elektrické energie v severském regionu je obchodován na společné severské burze (Nordic Exchange) zakázek na fyzické dodávky elektrické energie, kterou provozuje společnost Nord Pool Spot AS (Nord Pool). Severská burza s elektrickou energií společnosti Nord Pool zahrnuje v současnosti velkoobchodní energetické trhy v Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a Estonsku.

(10)

Nord Pool provozuje dva trhy pro fyzické velkoobchodní obchody s elektrickou energií: mezidenní trh Elspot, na němž se obchoduje s hodinovými smlouvami na dodávku elektřiny v příštích 24 hodinách, a průběžný přeshraniční vnitrodenní trh Elbas, na němž se dělají úpravy obchodů uzavřených na mezidenním trhu až do jedné hodiny před dodávkou. Tyto trhy dohromady pokrývaly 74 % severské spotřeby elektřiny v roce 2010 o objemu 307 TWh. Zbývající obchodovaný objem je sjednáván dvoustranně mezi dodavateli a odběrateli.

(11)

Severský trh se dělí na několik dražebních oblastí, které jsou spojeny propojovacím vedením. Obchodovaná cena na trhu Elspot je založena na nabídkách ke koupi a nabídkách k prodeji od všech účastníků trhu a je stanovena tak, že vyrovnává nabídku a poptávku na trhu pro každou hodinu během období 24 hodin. Cenový mechanismus na trhu Elspot upravuje toky elektřiny přes propojovací vedení na trhu do dostupných obchodních kapacit provozovatelů severské přenosové soustavy.

(12)

Omezení přenosové kapacity v severském regionu může vést k dočasnému přetížení, při němž se celá severská oblast geograficky rozdělí na menší trhy. Cenové mechanismy na propojovacích místech energetických soustav mezi severskými zeměmi a v rámci Norska slouží k odlehčení síťového přetížení díky zavedení různých oblastních cen na trhu Elspot. Proto zde mohou být různé ceny v tarifních zónách, které udržují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti.

(13)

Relevantní zeměpisný trh se tak může hodinu od hodiny měnit. V případě přetížení je relevantní zeměpisný trh užší než severská oblast a mohl by se shodovat s domácími dražebními oblastmi.

(14)

V současnosti existuje v Norsku pět dražebních oblastí (5).

(15)

Procentní podíl hodin, kdy dochází k cenovým rozdílům mezi oblastmi v severském regionu, je však omezen:

Tarifní zóna

% izolovaných hodin

č. 1 – Oslo

1,4 %

č. 2 – Kristiansand

16,4 %

č. 3 – Trondheim

6,2 %

č. 4 – Tromsø

6,6 %

č. 5 – Bergen

4,1 %

15.3.2010–11.3.2011

Tarifní zóny jsou většinu času propojeny:

Seskupení tarifních zón

% hodin spojených

č. 1 – č. 2

77,7 %

č. 1 – č. 3

48,0 %

č. 1 – č. 5

94,9 %

č. 2 – č. 5

76,6 %

č. 3 – č. 4

89,9 %

č. 1 – č. 2 – č. 5

75,7 %

č. 3 – č. 4 - Švédsko

76,3 %

15.3.2010–11.3.2011

Norské tarifní zóny jsou obecně integrovány se Švédskem.

(16)

Možnost výskytu přetížení může vzbuzovat obavy o možném využívání dočasných nedostatků, které by mohly zvýšit sílu místních trhů. Na tomto základě norské orgány pro hospodářskou soutěž vymezily relevantní zeměpisný trh jako severský trh v hodinách bez přetížení a menší trh v hodinách s přetížením (6).

(17)

Otevřenou zůstává otázka, zda by měl být trh vymezen na severský region nebo zda by měl být rozsahem užší, neboť výsledek analýzy je stejný, ať je založena na užším nebo širším vymezení.

(18)

Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, a pro současné účely se zdá, že Norsko plně provedlo a uplatňuje směrnici 2003/54/ES. V důsledku toho a v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem by měl být přístup na trh na celém území Norska považován za neomezený.

(19)

Kontrolní úřad, v souladu s Evropskou komisí (7), bude analyzovat tržní podíl tří hlavních výrobců, stupeň koncentrace na trhu a stupeň likvidity trhu.

(20)

Evropská komise má za to, že pokud jde o výrobu elektřiny, „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl na trhu tří největších výrobců“ (8).

(21)

Celkový podíl na trhu z hlediska výrobní kapacity tří největších výrobců v severském regionu činil 45,1 % v roce 2010 (Vattenfall: 18,8 %, Statkraft: 13,3 % a Fortum: 13 %), což je přijatelná úroveň.

(22)

Stupeň koncentrace změřené v Norsku indexem Hirschman-Herfindahl (HHI) podle kapacity činil 1 826 v roce 2008 (9).

(23)

Severský velkoobchodní trh s elektrickou energií musí být považován za konkurenční. Přechod na otevřený trh v severském regionu byl velmi úspěšný. Od otevření společného norsko-švédského trhu v roce 1996 se do tohoto trhu později začlenily další severské země; Finsko v roce 1998, Dánsko v roce 1999/2000 a Estonsko v roce 2010. Přes burzu bylo v roce 2010 zobchodováno asi 74 % spotřeby elektrické energie v severském regionu. Na burze je registrováno přes 300 obchodníků.

(24)

Jak je uvedeno výše, nedostatky v důsledku přetížení jsou vzácná a svým charakterem dočasná. Proto existuje stálý konkurenční tlak vyplývající z možnosti získat elektřinu z oblastí mimo území Norska. Severské země si neúčtují poplatky za přenos. Často nepřetížené spoje mezi Norskem a dalšími tarifními zónami jsou zárukou, že investice v odvětví elektřiny není možné na norském území realizovat bez ohledu na ostatní výrobce na severském trhu. Kromě toho velkoobchodní ceny elektřiny určuje Nord Pool, který provozuje vysoce likvidní obchodní platformu.

(25)

Dále by se mělo za ukazatel pokládat také fungování vyrovnávacích trhů, a to nejen v souvislosti s výrobou, ale též pro velkoobchodní trh. Ve skutečnosti jakýkoli účastník trhu, který snadno nedokáže přizpůsobit své výrobní portfolio charakteristikám svých zákazníků, může pocítit rozdíl mezi cenou, za kterou provozovatel přenosových soustav prodává nedostatkovou energii, a cenou, za kterou koupí zpět nadbytečnou výrobu. Tyto ceny může provozovateli přenosových soustav stanovit přímo regulační orgán, nebo se uplatní tržní mechanizmus, tzn. že cena se určí na základě nabídek od ostatních výrobců, kteří tímto způsobem regulují svou výrobu směrem nahoru či dolů. Existuje téměř plně integrovaný vyrovnávací trh v severském regionu pro dodávky vyrovnávací energie a jeho hlavní charakteristiky (tržní ceny a nízké rozpětí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosové soustavy a prodejní cenou) jsou takové, že by měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

(26)

Na tyto činitele by se tedy mělo pohlížet jako na ukazatele přímého vystavení hospodářské soutěži na relevantním trhu, který je předmětem přezkumu, a to bez ohledu na to, zda trh zeměpisně zabírá severský region jako celek nebo je svým rozsahem užší.

IV.   ZÁVĚR

(27)

Z hlediska výše uvedených ukazatelů v Norsku by měla být podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku. Vedle toho, jak je uvedeno v bodě 18 odůvodnění, podmínka neomezeného přístupu k činnosti musí být také považována za splněnou. Směrnice 2004/17/ES by se proto neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění výroby nebo velkoobchodního prodeje elektřiny, jsou-li tyto činnosti vykonávány v těchto zeměpisných oblastech, ani v případě, že pořádají veřejné soutěže na výkon těchto činností tamtéž.

(28)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci v období po 24. lednu 2012, jak je zřejmé z informací předložených žadatelem. Může být přezkoumáno, pokud by v případě zásadních změn právního či skutkového stavu došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

(29)

Toto rozhodnutí se činí výhradně za účelem udělení výjimky podle článku 30 směrnice 2004/17/ES, aniž je dotčeno použití pravidel pro hospodářskou soutěž.

(30)

Toto rozhodnutí se vztahuje na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku a netýká se přenosu, distribuce a maloobchodních dodávek elektřiny v Norsku.

(31)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru ESVO pro veřejné zakázky, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Akt uvedený v bodě 4 přílohy XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterým se stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2004/17/ES) se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit provozování činností výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Norsku.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

V Bruselu dne 22. května 2012.

Za Kontrolní úřad ESVO

Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON

člen kolegia

Xavier LEWIS

ředitel


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. Věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37. Směrnice 2003/54/ES byla začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 146/2005 ze dne 2. prosince 2005 (Úř, věst, L 53, 23.2.2006, s. 43) a pro státy ESVO vstoupila v platnost dne 1. června 2007.

(4)  Viz rozhodnutí Evropské komise ze dne 26. ledna 2011 ve věci COMP/M.5978 – GDF Suez/International Power, ze dne 22. prosince 2008, ve věci COMP/m.5224 – EdF/British Energy, ze dne 14. listopadu 2006, věc COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez, ze dne 9. prosince 2004, ve věci M.3440 - EDP/ENI/GDP. Viz také rozhodnutí přijatá Komisí o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku a ve Finsku z uplatňování směrnice 2004/17/ES; rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.

(5)  Oslo – č. 1, Kristiansand – č. 2, Trondheim – č. 3, Tromsø – č. 4 a Bergen – č. 5. Dne 5. září 2011 byla hranice mezi dražebními oblastmi č. 2 a č. 5 posunuta na sever v důsledku uvedení do provozu nového vedení. Údaje poskytnuté v žádosti tuto změnu nezohledňují.

(6)  Viz rozhodnutí Ministerstva státní správy ze dne 14. října 2002 ve věci Statkraft – Agder Energi a ze dne 7. února 2003 ve věci Statkraft – Trondheim Energiverk.

(7)  Rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES, odstavce 7 – 13.

(8)  Viz zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou KOM(2005) 568 v konečném znění ze dne 15.11.2005, rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.

(9)  Viz pracovní dokument útvarů Komise, Technická příloha ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou, KOM(2010) 84 v konečném znění, s. 12.


Opravy

18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/25


Oprava nařízení Komise (EU) č. 771/2012 ze dne 23. srpna 2012, kterým se podle čl. 24 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, zavádí celní evidence dovozu bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických

( Úřední věstník Evropské unie L 229 ze dne 24. srpna 2012 )

Strana 21, článek 1, odstavec 1, první pododstavec se nahrazuje tímto zněním:

„1.   Celní orgány se vyzývají, aby v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (ES) č. 597/2009 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu bioethanolu do Unie, někdy označovaného jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaný či nedenaturovaný, s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, a rovněž ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v), v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 11, ex 2710 12 15, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97 (kódů TARIC 2207100011, 2207200011, 2208909911, 2710121110, 2710121510, 2710122110, 2710122591, 2710123110, 2710124110, 2710124510, 2710124910, 2710125110, 2710125910, 2710127010, 2710129010, 3814001010, 3814009070, 3820000010 a 3824909767), a pocházejícího z USA. Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.“


18.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/25


Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2012/411/EU ze dne 17. července 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/472/EU, pokud jde o veterinární předpisy týkající se virů skupiny Simbu a epizootického hemoragického onemocnění

( Úřední věstník Evropské unie L 192 ze dne 20. července 2012 )

Strana 26, příloha, bod 4, Vzorové veterinární osvědčení pro dovoz zásilek vajíček a embryí ovcí a koz, (1) nebo [II.2.5.1:

místo:

„podstoupily s negativními výsledky sérologické vyšetření ke zjištění protilátek proti skupině viru katarální horečky ovcí, provedené podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata, v období mezi 21. a 60. dnem po odběru vajíček/embryí;“,

má být:

„podstoupily s negativními výsledky sérologické vyšetření ke zjištění protilátek proti skupině viru katarální horečky ovcí, provedené podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata, v období mezi 21. a 60. dnem po odběru vajíček/embryí (1);]“.